Struktura světového hospodářství I

Struktura světového hospodářství I. (Světové hospodářství jako logická kategorie)

Doc.Ing.Lubomír Civín, CSc.,MBA Bankovní institut, vysoká škola

Osnova •  Pojem struktury světového hospodářství a jeho dekompozice

•  Přírodne-technická rovina struktury světového hospodářství

•  Sociálně-ekonomická rovina struktury světového hospodářství

•  Geograficko-prostorový rámec struktury světového hospodářství

•  Strukturální vztahy reálné a virtuální (finanční) úrovně světového hospodářství

Pojem struktury světového hospodářství a jeho dekompozice

Pojem struktury světového hospodářství a jeho dekompozice

•  Struktura jako vlastnost složitých adaptivních systémů

•  Kompotenty struktury •  Architektura struktury

Struktura jako vlastnost složitých adaptivních systémů   Strukturu systému tvoří jeho prvky (komponenty) jejich vzájemné interakce (vztahy mezi prvky) a jejich uspořádání.

  Uspořádání (architektura) dává struktuře systému její vlastnosti, určuje její fungování a zdroje dynamiky

Vlastnosti složitých adaptivních systémů Počet prvků je dostatečně velký , takže konvenční popisy neumožňují porozumění systému , prvky systému se dostávajú do interakce , přičemž tato je dynamická. Interakce může být fyzická nebo zahrnovat výměnu informací . Tyto interakce jsou bohaté , tj. jakýkoliv prvek v systému je ovlivnován a současně ovlivňuje několik dalších systémů případně jejich prvků. Tyto interakce jsou nelineární , což znamená, že malé příčiny mohou mít velké dopady Interakce jsou především, ale nikoliv výlučně s nejbližším okolím , a vlivu je však modulována Jakékoliv interakce může působit zpětně a to buďto přímo, nebo v několika následujících etapách, takovýto druh zpětného působení se však může kvalititavně lišit.

Vlastnosti složitých adaptivních systémů Takové systémy jsou otevřené a může být obtížné nebo nemožné definovat hranice systému Komplexní systém působí nerovnovážně , takže vyžaduje konstantní tok energie k udržení organizace systému Všechny složité systémy mají historii, vyvíjejí se v čase a jejich současné chování je podmíněné jejich minulostí Prvky v systému ignorují chování systému jako celku , reagují pouze na podněty, které jsou pro ně bezprostředně přítomné

Komponenty strukturální analýzy světového hospodářství i. technicko ekonomická struktura globální ekonomiky ii. prostorová struktura a postavení reálné ekonomiky v rámci globální ekonomiky iii. sociálně ekonomická struktura globální ekonomiky iv. struktura reálné a virtuální ekonomiky ekonomiky

Komponenty strukturální analýzy světového hospodářství   Technicko ekonomická struktura globální ekonomiky 1. Přírodní zdroje jako součást životního prostředí 2. Biofyzikální základy globálního ekonomických procesů (koloběh komponentů přírodního prostředí a jehozměny v důsledku antropogenních zejména industriálních procesů) 3. Světové obyvatelstvo 4. Světová zemědělská výroba 5. Světová průmyslová výroba 6. Světová doprava a její infrastruktura 7. Věděckotechnický potenciál - znalostní ekonomika

Komponenty strukturální analýzy světového hospodářství Prostorová struktura a postavení reálné ekonomiky v rámci globální ekonomiky 1. problematika porostorového rozmístění výrobních faktorů ve světě 2. problémy mobility výrobních faktorů 3. problém alokace výrobních faktorů a globalizace 4. význam dopravy pro globalizaci

Komponenty strukturální analýzy světového hospodářství

Sociálně ekonomická struktura globální ekonomiky: • Vymezení obsah kategorie sociálně ekonomické struktury světové ekonomiky • historické souvislosti rozvoje výrobních způsobů a jejich internacionalizace • dynamika sociálně ekonomických změn ve světové ekonomice

Komponenty strukturální analýzy světového hospodářství struktura reálné a virtuální globální ekonomiky 1. pojem virtuální a reálné ekonomiky a jejich vzájemné vztahy 2. světové finance a jejich vztah k alokaci zdrojů 3. autonomie virtuální ekonomiky a její zpětný vliv na reálnou ekonomiku

Architektura strukturální analýzy světového hospodářství Architektura struktury má několik úrovní: •  globální reprodukční proces •  národně-státní úroveň organizace (včetně odvozených struktur na úrovni integračních seskupení) •  úroveň jednotlivých subjektů zapojených do globálního reprodukčního procesu na mikroúrovni (korporace, instituce, rodiny, jednotlivci)

Architektura strukturální analýzy světového hospodářství 
 (model)

Přírodně a technicko-ekonomická struktura světového hospodářství

Komponenty technicko-ekonomické struktury světového hospodářství 1. Přírodní zdroje jako součást životního prostředí 2. Biofyzikální základy globálního ekonomických procesů (koloběh komponentů přírodního prostředí a jehozměny v důsledku antropogenních zejména industriálních procesů) 3. Světové obyvatelstvo 4. Světová zemědělská výroba 5. Světová průmyslová výroba 6. Světová doprava a její infrastruktura 7. Věděckotechnický potenciál - znalostní ekonomika

Přírodní zdroje Přírodní zdroje světového hospodářství tvoří jak nerostné zdroje, tak i životní prostředí, jsou vzájemně propojeny

•  nerostné zdroje jsou součástí neživé přírody vzniklé bez zásahu člověka, které lidská společnost využívá ve svém reprodukčním procesu. Představují fyzickou podstatu většiny produkovaných a spotřebovávaných užitných hodnot a jsou fyzicky limitované •  životní prostředí je rovněž součástí reprodukčního procesu a jeho přírodních zdrojů , na rozdíl od nerostných zdrojů má do určitého stupně využití a zatížení lidskou aktivitou samoobnovitelnou schopnost

Nerostné zdroje •  jsou ve světovém hospodářství rozmístněny nerovnoměrně v důsledku geologicko-biologických procesů před vznikem lidské společnosti, nerovnoměrnost je jednou (ne však jedinou) z příčin nerovnoměrnosti rozvoje světového hospodářství

•  fyzická omezenost nerostných zdrojů je důvodem růstu jejich cen v důsledku rostoucích nákladů na jejich získání

•  fyzická omezenost a růst nákladu na jejích získání vede k tendencím recyklace některých klíčových produktů získavaných z nerostných zdrojů, některé typy výrob a užití však recyklaci neumožňují - vzniká problém tzv. zlomu (nejznámější je ropný zlom)

Nerostné zdroje •  využití nerostných zdrojů je vě většině případů důvodem ekonomického regionálního rozvoje, v oblastech vyskytu, anebo do kterých jsou exportovány pro návazné zpracování

•  znehodnocení ložisek nerostů je zase naopak často důvodem hospodářského úpadku oblasti výskytu, pokud získané prostředky nebyly akumulovány a nevedly k vytvoření růstu postaveném na jiných zdrojích

•  internacionalizace a globalizace vedly k integraci využití nerostných zdrojů do celosvětového systému hospodaření prostřednictvím světového obchodu a tím i jejich internacionalizace a vlivu na globální využívání i ve prospěch rozvoje geograficky vzdálených regionů a posílení jejich interdependece

Nerostné zdroje Ekonomická hodnota nerostných surovin se odvozuje od: •  velikosti ložisek a celkových světových zásob •  geologických podmínek těžby •  technologií pro jejich těžbu, zpracování a dopravu •  ekonomické dostupností ložisek •  poptávky na světových trzích a jejich zaměnitelnosti za alternativní suroviny a materiály

Životní prostředí •  Významný faktor podmiňující možnosti dalšího rozvoje ekonomické činnosti lidí

•  V důsledku této činnosti dochází stále víc k narušování přirozené rovnováhy mezi jednotlivými složkami přírody a její samoregenerační schopnosti

•  Složky životního prostředí jsou v rovnováze a koloběhu a strukturálním složení, které umožńuje život na Zemi

Životní prostředí Mezi tyto složky patří:

•  Vodní bilance a čistota vod •  Ovzduší a rovnováha jeho složek •  Rostlinstvo •  Živočistvo

Životní prostředí •  Narušování regenerační schionosti životního prostředí vyvolává závažné strukturální změny jeho složek

•  Klade nové nároky na udržitelný ekonomický rozvoj •  Vytváří nové limity pro způsob hospodaření lidské společnosti


 
 
 Biofyzikální základy globálních ekonomických procesů
 
 


•  Koloběh komponentů přírodního prostředí a jeho změny v důsledku antropogenních zejména industriálních procesů vedou ke změnám biofyzikálních procesů Země.

•  Systém Země zahrnuje interakci mezi chemickými, fyzikálními a biologickými procesy , které jsou základem života , především prostřednictvím cyklů uhlíku , vody , dusíku a dalších prvků, spolu a životními cykly živočišních druhů a ekosystémů .

•  Lidé jsou součástí těchto cyklů, ale snaží se je ovládnout což má v některých případech potenciálně škodlivé následky . Zůstat v rámci vymezených planetárních hranic by mělo umožnit lidstvu zachovat svoji existenci za přijatelné životní úrovně.

Energetické toky Země

Koloběh vody – cyklus H2O

Uhlíkový cyklus

Obsah CO2 v atmosféře

Dusíkový cyklus

Fosforový cyklus

Cyklus oběhu síry

Antropogénní vlivy na přírodní prostředí Emisní komponent

Výslední nosič v atmosféře

Radiační působení emisí a nosičů

Vliv Vliv: VH velmi vysoký H vysoký M střední L nízký

Radiační působení ve srovnání s r. 1750

Důsledky globálního oteplování

Planetární hranice •  Změna klimatu •  Vyčerpání stratosférického ozónu •  Změny ve využití půdy •  Využití pitné vody •  Zachování biologické rozmanitosti •  Okyselování oceánů •  Hranice biochemických vstupů do biosféry a oceánů •  Zatížení atmosféry aerosoly •  Chemické znečištění .

Planetární hranice Detailní studie naznačují, že tři z těchto hranic už zřejmě byly překročeny: •  Klimatická změna , •  Biologická rozmanitost a •  Vstup dusíku do biosféry v rámci biochemických toků

Planetární hranice

Světové obyvatelstvo •  Obyvatelstvo má specifické místo ve světovém hospodářství, je jeho objektem i subjektem, je nositelem aktivity a producentem veškerých hodnot a souborem producentů i reálných spotřebitelů.

•  Zapojení lidí do procesu globální reprodukce je nerovnoměrné, probíhá v různých časových a prostorových dimezích, jako spotřebitelé vystupují všichni obyvatelé světa, jako producenti ne zapojení různorodé a časově diferencované

Světové obyvatelstvo •  Počet, struktura a rozmístnění světového obyvatelstva je dynamickou kategorií. Existuje ve více formách a sice jako:

•  přirozený pohyb - reprodukce formou obnovy generací a jeho dopady •  sociální pohyb - změny v ekonomické a sociální struktuře obyvatelstva •  mechanický pohyb - změny v prostorovém rozmístnění populace, ve struktuře osídlení

Světové obyvatelstvo základní charakteristiky reprodukce světového obyvatelstva lze hodnotit podle více kriterií: •  porodnosti a úmrtnosti (jejich vztah rezultuje v přirozeném přírůstku) •  demografické struktury (věk, pohlaví - ) •  migrace (vnitřní, mezinárodní, krátkodobá, trvalá, sezónní) •  rozmístnění ( urbanizace, koncentrace, způsoby hospodaření v zemědělství ,industrializace, teritoriální a klimatické faktory) •  kvalifikace jako důležitá strukturální charakteristika obyvatelstva a kvality pracovní síly

Světové obyvatelstvo strukturální charakteristika regionálního rozložení (2012)

Světové zemědělství •  Navzdory poklesu relativního podílu zemědělství ma světové výrobě neklesá jeho význam

•  Je významným faktorem zajišťování základních životních potřeb všeho obyvatelstva Země

•  Poskytuje potraviny pro výživu jakož i suroviny pro zpracovatelský průmysl

Světové zemědělství •  Dynamika zemědělské výroby je nižší než světového průmyslu

•  Je to důsledek specifik této činnosti, zejména: •  vyššího podílu živé práce, •  nižší produktivity •  závislosti na přírodních podmínkách, •  vysoké investiční náročnosti •  pomalejší aplikace vědy a technologických inovací

Světové zemědělství Základní strukturální trendy: •  Pokles počtu pracovních sil následkem intenzifikace a růstu produktivity

•  Rychlý technický rozvoj a zprůmyslňovaní zemědělské výroby •  Pokles významu přírodních podmínek •  Rozšiřování velkovýroby a technické vybavenosti •  Rostoucí nákladovost a výnosnost •  Strukturální změny ve prospěch živočišné výroby

Světové zemědělství Navzdory pozitivním trendům vývoje se ve světě zostřuje potravinová bilance která se odráží v problému podvýživy a hladu   Zdroje jsou v nerovnoměrnosti rozmístění zemědělské výroby   V nerovnoměrnosti jejího vývoje   Nevhodnosti struktury zemědělské produkce a nevýhodnosti její struktury

  V jednostranném napojení na světový trh

Strukturální charakteristiky světové zemědělské produkce

Denní spotřeba potravin ve světě

Struktura světového průmyslu •  Průmysl vystupuje ve světovém hospodářství jako producent hlavní masy užitných hodnot v odvětvích materiální výroby a služeb

•  Průmyslová výroba urychluje odvětvovou i územní dělbu práce uvnitř ekonomik i v rovině světového hospodářství a posiluje nerovnoměrnost jeho vývoje

•  Jeho rozvoj je spojen s procesy urbanizace, posilující formování teritoriální struktury hospodářského potenciálu

•  urychluje antropogenní vliv na přírodu a formuje životní prostředí značné části světové populace

Struktura světového průmyslu   Průmysl je nejvýznamnější výrobní odvětví, zahrnuje

těžbu a úpravu surovin a jejich zpracování na průmyslové výrobky.

•  Podle úrovně průmyslu možno posuzovat vyspělost jednotlivých států.

•  Průmysl je nositelem pokroku nejen ve výrobě, ale i ve stavebnictví, v dopravě a službách.

•  Tvoří kostru územní struktury světového hospodářství •  Charakterizuje jej velice rozvinutá odvětvová diverzita

Struktura světového průmyslu •  Podle zaměření rozdělujeme průmysl na těžební a zpracovatelský

•  Sekundární sektor zahrnuje zpracovatelský průmysl a stavebnictví.

•  Zpracovatelský průmysl zajištuje zpracování materiálů a produkci zboží.

Faktory alokace průmyslu •  Alokace je určitý stav rozloření výrobních objektů průmyslu na konkrétním území

•  Alokace je výsledkem působení objektivních a subjektivních zákonitostí a vlivů, které vytváří uspořádání jeho teritoriální struktury, zejména to jsou: •  přírodní podmínky •  ekonomické podmínky •  sociální podmínky

Faktory alokace průmyslu •  Přírodní podmínky - zdroje nerostných surovin, paliv, organické přírody, voda, klimatické poměry atd. pro některá odvětví jsou určující, celkově však jejich význam pro alokaci jednotlivých kapacit relativně klesá (doprava, technologie, kvalifikace ....)

Faktory alokace průmyslu Ekonomické podmínky •  objem potřebných surovin a enrgie potřebných pro produkci •  množství práce a její struktura •  struktura, objem a poloha trhu •  dopravní náklady

Faktory alokace průmyslu Sociální podmínky •  rozvoj společenské organizace výroby (specializace, kooperace,koncentrace, kombinace) •  schopnost implementace nových technologií a výsledku technického rozvoje •  politické a hospodářsko-politické zásahy (podpora investic, vytvážení průmyslových aglomerací a cloudů) •  stále významnějším nositelem alokace průmyslu v globálním rozměru jsou transnacionální korporace

Faktory alokace průmyslu •  v mezinárodním rozměru dochází v důsledku globalizace k zásadním změnám teritoriální alokace světového průmyslu

•  jde o masivní přesun produkčních kapacit do nově industrializovaných zemí spojen s jejich orientací na exportně orientovaný růst průmyslu

•  podporuje jejich ekonomický a sociální rozvoj, ale

z druhé strany vede k poklesu ekonomického růstu ve vyspělých zemích s negativními dopady na zaměstnanost

Faktory alokace průmyslu Základní metody hodnocení: •  podíl na HDP •  podíl na zaměstnanosti •  podíl na exportu země i SH •  strukturální složení odvětví •  produktivita

Tempo růstu světové průmyslové výroby (2010)

Světová doprava •  Doprava se se společenské dělbě práce vyčlenila jako samostatné odvětví. Jejím cílem jepřemístňování produktů jiných odvětví lidské činnosti (včetně nehmotných – telekomunikace)

•  Dopravní potřeby světového hospodářství uspokojuje formou železniční, silničním vodní, letecké a potrubní dopravy.

•  Rostoucí význam má přeprava kosmická a doručování informací prostřednictvím telekomunikací a internetu

Světová doprava •  Doprava je nevyhnutelná pro teritoriálně geografickou stránku dělby práce, kooperaci a specializaci výroby, odvětví i zemí.

•  Proces globalizace podmiňující výměnu velkých objemů produkce významně zvyšuje nároky na dopravu

Světová doprava Základní tendence vývoje dopravy: •  Růst přepravní rychlosti, relativní pokles přepravních tarifů, růst spolehlivosti a bezpečnosti jednotlivých druhů dopravy, trvalý růst objemu přeprav •  Nové technologie a technologické postupy: veliká dynamika rozvoje telekomunikací, rozvoj internetu, rozšiřování dopravy a telekomunikací do kosmického prostoru, kontejnerizace, automatizované systémy řízení dopravy a spojů

Vědeckotechnický potenciál •  Rychlý technický rozvoj vyvolává rostoucí význam vědeckotechnického potenciálu v ekonomickém a sociálním rozvoji národních ekonomik ale taky celého světového hospodářství

•  Představuje složitou strukturu personální, informační, materiálně technické a organizační základny tvořící optimální sytém řízení rozvoje vědy a techniky a zajiš’tování transferu jejích výsledků do celého reprodukčního procesu

Vědeckotechnický potenciál Hlavní tendence vývoje vědeckotechnického potenciálu jsou: •  Růst počtu pracovníků zaměstnaných v tomoto odvětví •  Koncnetrace výzkumných kapacit •  Rostoucí podíl nákladů na výzkkum a vývoj v HDP a ND zemí •  Zdokonalování systémů jejich financování •  Růst efektivnosti vědeckovýzkumných prací •  Urychlování jejicj aplikace do praxe

Vědeckotechnický potenciál •  Teritoriální rozmístnění veděckotechnického potenciálu je soustředěno zejména do průmyslově vyspělých zemí, rozvojové země zaostávají (i když v posledních dekádách taky pozitivní posun)

•  Informační základna projevuje tendenci k rostoucí propojenosti a výměny (intenret, sociální sítě, wikiekonomika)

Vědeckotechnický potenciál •  Mezinárodní výměna výsledků vědeckotechnického rozvoje je velice dynamickou složkou mezinárodních ekonomických vztahů

•  Vazba na využívání a ochranu nehmotného (duševního) vlastnictví a průmyslových práv

•  Obchod formou prodeje patentů, průmyslových vzorů, technologických postupů, poskytování licencí, frančízingu atd.