Struktura spotřeby domácností zaměstnanců a důchodců v letech , sociálně-ekonomické souvislosti na začátku 21. století

Struktura spotřeby domácností zaměstnanců a důchodců v letech 2004-2008, sociálně-ekonomické souvislosti na začátku 21. století

Drahomíra Zajíčková Jan Vlach Simona Severová

VÚPSV, v.v.i. Praha 2010

Publikace byla schválena ediční vědeckou radou ve složení: doc. Ing. Ladislav Průša, CSc. (VÚPSV, v.v.i. Praha) Ing. Martin Holub, Ph.D. (VÚPSV, v.v.i. Praha) Mgr. Miriam Kotrusová, Ph.D. (FSV UK Praha) Ing. Robert Jahoda, Ph.D. (MU Brno) Ing. David Prušvic, Ph.D. (MF ČR) Ing. Jan Mertl, Ph.D. (VŠFS Praha) Ing. Jan Molek, CSc. (JU České Budějovice)

Vydal Výzkumný ústav práce a sociálních věcí, v.v.i. Praha 2, Palackého náměstí 4 jako svou 425. publikaci Vyšlo v roce 2010, 1. vydání, náklad 220 výtisků, počet stran 84 Tisk: VÚPSV, v.v.i. Recenze: Mgr. Martin Štěpánek (MPSV) Ing. Diana Bílková, Dr. (VŠE) Ing. Pavel Širmer (ČSÚ) ISBN 978-80-7416-082-0 http://www.vupsv.cz

Abstrakt Cílem studie je zhodnotit informace a popsat vztahy o spotřebních vydáních domácností důchodců ve srovnání s domácnostmi zaměstnanců v České republice na mikroúrovni, tj. na základě dat poskytovaných ČSÚ v rámci Statistiky rodinných účtů za období let 2004-2008, zejména: a) trendy a tendence vývoje vydání domácností důchodců a zaměstnanců, b) trendy a tendence s bližším pohledem na vývoj spotřebních vydání dle zadaných věkových kohort, c) vztahy mezi rozložením příjmů do výdajových položek k uspokojení potřeb pro život člověka zbytných a nezbytných. Ve sledovaném období (2004-2008) došlo k růstu vydání (reálné spotřeby) jak domácností důchodců, tak zaměstnanců. Analýza pro dané časové období ukázala na pokles podílu výdajů na nezbytné statky v domácnostech důchodců, což vytváří prostor v rozpočtech domácností pro další spotřební kategorie. S ohledem na projekci demografického vývoje se studie zabývá rovněž podmínkami zaměstnanosti starších osob v příštích 50 letech. Mapuje klíčové makroekonomické problémy vyššího podílu méně výkonných seniorů na pracovních silách a dopady změn ve struktuře spotřeby na ekonomický vývoj a zajištění sociálního a zdravotního zabezpečení. Klíčová slova: domácnosti důchodců, domácnosti zaměstnanců, vydání, výdajová kapacita, spotřeba, věk Abstract The study aims to evaluate the information and to describe the relations of the consumption expenditures of households of pensioners, compared with households of workers in the Czech Republic at the micro level, i.e. on the basis of data provided by the Czech Statistics Office Household Budget Survey for the period 2004-2008, in particular: a) trends and tendencies of development of expenditures of households of pensioners and workers, b) trends and tendencies with a closer look at the evolution of consumption expenditures according to the specified age cohorts, c) the relationship between the distribution of income to expenditure items to meet the needs of non-essential for human life and necessary. During the reporting period, there was no significant decrease in expenditures of households of pensioners. It deepens the divide, however, the standard issue among households of pensioners in households of employees. The analysis for the period showed a slight decrease in the proportion of expenditure on essential goods in households of pensioners and the growing share of the discretionary objects. With regard to the projection of demographic development, the study also deals with conditions of employment of older people in the next 50 years. It is mapping the key macroeconomic issues of higher proportion of older less efficient seniors and the impacts of changes in consumption patterns on the economic development and ensuring of social security and health insurance. Key words: households of pensioners and employees, expenditures, consumption, age

Obsah 1. Úvod...........................................................................................................7 2. Vymezení (definování) základních pojmů, kritérií analýzy a souboru dat ....8 2.1 Definice základních pojmů analýzy spotřebních vydání domácnosti ..................8 2.2 Vymezení (definování) souboru a zdroj dat ..................................................9 2.3 Kritéria analýzy struktury spotřeby domácností ..........................................11 3. Základní charakteristika sociálně-ekonomického prostředí ČR v období 2004 -2008...............................................................................................13 3.1 Základní charakteristiky ekonomického vývoje v letech 2004-2008 ...............13 3.2 Vývoj míry inflace a spotřebitelských cen v letech 2004-2008.......................14 4. Struktura příjmů domácností důchodců a zaměstnanců ............................16 4.1 Struktura příjmů domácností důchodců .....................................................16 4.2 Struktura příjmů domácností zaměstnanců ................................................18 5. Struktura spotřebních vydání domácností důchodců a zaměstnanců .........20 5.1 Struktura spotřebních vydání domácností důchodců a zaměstnanců - absolutně a relativně ............................................................................20 5.2 Struktura spotřebních vydání v jednotlivých fázích životního cyklu ................30 5.3 Reálný vývoj spotřebních vydání domácností zaměstnanců a důchodců ..........39 6. Sociálně-ekonomické souvislosti stárnutí populace na začátku 21. století .................................................................................................44 6.1 Základní charakteristiky demografické a sociální situace obyvatelstva............44 6.2 Klíčové sociálně-ekonomické souvislosti stárnutí obyvatelstva do roku 2050 ...45 7. Závěry a doporučení .................................................................................49 Literatura .....................................................................................................52 Poznámky a vysvětlivky................................................................................54 Přehled tabulek a grafů ................................................................................55 Přílohy Příloha č. 1 .....................................................................................................57 Příloha č. 2 .....................................................................................................58

5

1. Úvod

1. Úvod Lepší životní a pracovní podmínky, kvalitnější zdravotní péče a sociální ochrana vedou k tomu, že méně lidí dnes umírá předčasně v dětství nebo během pracovního života. Více lidí má možnost prožít delší život než v minulosti a stáří se stává přímou zkušeností stále většího počtu lidí. Současně se zvyšující se nadějí na dožití při narození se mění životní styl, možnosti i očekávání starších osob. Senioři jsou významnou sociální skupinou české populace, která s narůstajícím počtem a zejména svými výdaji1 podstatně ovlivňuje výkonnost ekonomiky, příjmy a výdaje státního rozpočtu. Struktura a dynamika jejich spotřeby - reakce spotřebitelů na odchod do důchodu a mechanismy jejich výdajů ve stáří - jsou tak stále více předmětem analýz, ekonomických a politických debat. Faktorů ovlivňujících spotřebu a změny ve spotřebním chování nejen seniorů je celá řada, mnohé z nich působí neoddělitelně a vzájemně propojeně. Mezi nejvýznamnější patří narůstající příjmy, nové technologie, zmenšující se počet členů domácností, stárnutí obyvatelstva a další. Problematiku spotřebních vydání seniorů, resp. obecněji kvalitního života a aktivního stárnutí seniorů není možné analyzovat odděleně, je nutné ji posuzovat v celé šíři působících jevů. Studie o spotřebě domácností je součástí komplexního projektu národního programu výzkumu II MŠMT: Aktivní stárnutí, rodina a mezigenerační solidarita, jehož cílem je vytvoření databáze pro analýzu demografických trendů, sociálně-ekonomických souvislostí stárnutí a připravenosti na aktivní stáří prostřednictvím propojení široce zaměřeného empirického výzkumu demografického chování s analýzami vybraných kontextů životní situace seniorů a rodin, včetně mezigeneračních a genderových vztahů, na základě veřejných dat a výsledků národního a mezinárodního šetření. Cílem studie o struktuře spotřeby domácností seniorů ve srovnání s domácnostmi zaměstnanců je - prostřednictvím porovnání spotřebních výdajů domácností popsat vztahy: -

mezi strukturou spotřeby a věkem,

-

mezi dynamikou spotřeby a věkem,

-

vztahy mezi rozložením příjmů do výdajových položek k uspokojení potřeb pro život člověka zbytných a nezbytných.

Analýzu provádíme na mikroúrovni, tj. využíváme data statistiky rodinných účtů ČSÚ sledující hospodaření domácností prostřednictvím struktury a výše výdajů jednotlivých typů domácností pro období let 2004-2008. Zároveň touto cestou autoři děkují dr. Zdeňkovi Pernesovi, který ve spolupráci s RNDr. Jaromírem Kalmusem z ČSÚ provedl propočet dat o struktuře příjmů a výdajů domácností zaměstnanců a o struktuře příjmů a výdajů domácností důchodců dle zadaných věkových kohort.

1

Ve většině rozvinutých zemí tvoří výdaje na spotřebu více než 2/3 HDP, v ČR v roce 2004 činily výdaje na konečnou spotřebu 52,3 % HDP.

7

2. Vymezení (definování) základních pojmů, kritérií analýzy a souboru dat

2. Vymezení (definování) základních kritérií analýzy a souboru dat

pojmů,

2.1 Definice základních pojmů analýzy spotřebních vydání domácnosti Významným aspektem vypovídajícím o životní úrovni domácností je mimo jiné struktura a dynamika spotřeby (v reálných hodnotách). Studie analyzuje životní úroveň českých seniorů v korelaci ke spotřebním výdajům ekonomicky aktivní části populace, tj. k zaměstnancům, na základě jednoho z nejvýznamnějších aspektů, tj. na základě spotřebních výdajů. V následujícím informativním přehledu podáváme základní výklad pojmů, které v textu budeme dále používat. Životní úroveň je definována jako úroveň materiálního blahobytu jednotlivce nebo domácnosti. V ekonomické analýze se životní úroveň poměřuje množstvím spotřebovávaných statků a služeb (včetně volného času).2 Nicméně neexistuje jedna obecně přijatá ustálená definice s přesně stanoveným obsahem; pohled na životní úroveň se může odlišovat podle ekonomických a sociologických hledisek a oba tyto přístupy se mohou v různé míře prolínat. Přístupy k životní úrovni se mohou v jednotlivých zemích lišit. Obecně se však dají vymezit nejčastěji uváděná hlediska a měřítka: Ekonomická: -

spotřeba, kvalita a dostupnost zboží a služeb, které jsou v daném čase a místě k dispozici a jejich rozdělení v populaci,

-

přístup k určitému zboží a službám, úsilí o ně, poměřování příjmů a výdajů, reálné příjmy,

-

volný čas.

Sociologická hlediska k těmto faktorům přidávají: -

existenci veřejných služeb a jejich dostupnost,

-

faktory sociálně-psychologické: sociální jistoty, spravedlnost, solidarita, bezpečí, sociální kontakty, seberealizace a možnosti uplatnění, tolerance ve společnosti atd.

Spotřebními výdaji domácnosti rozumíme hodnotu spotřebního zboží a služeb, které domácnost získává (užívá nebo za ně platí) pro přímé uspokojení potřeb a požadavků svých členů: -

prostřednictvím přímých nákupů na trhu (za peníze),

-

prostřednictvím nákupů na trhu, ale bez peněz jako prostředku směny (barter, naturální příjem),

2

Dle Pearce, D. W. Macmillanův slovník moderní ekonomie, Victoria Publishing, 1994, ISBN:80-85605-42-2 http://is.muni.cz/publikace/publikace_simple.pl?fakulta=1431;kod=Z0047;id=8007

8


-

nebo z vlastní produkce domácnosti.3

Nezbytné statky jsou výrobky (a služby) nezbytné pro uspokojení nejnaléhavějších, životně důležitých potřeb (podle teorie potřeb), zvl. biologických (voda, potraviny, bydlení, zdravotní péče). Z ekonomického hlediska je nezbytný statek vymezován, mimo jiné, těmito charakteristikami: -

statek, jehož spotřebitele,

nakupované

množství

roste

pomaleji

než

příjem

(důchod)

-

statek, po němž je poptávka necitlivá na změnu ceny, tj. neelastická a pro nějž existuje hladina nasycenosti,

-

statek má nízkou hodnotu, protože cena není odrazem celkového užitku statku, ale jen jeho mezního užitku.

Zbytné statky nejsou jednoznačně definovány. Obecně jsou charakterizovány jako předměty „existenčně postradatelné“ a předměty luxusní. Totéž se týká určitých služeb. Poptávka po nich je na rozdíl od poptávky po nezbytných statcích elastická.

2.2 Vymezení (definování) souboru a zdroj dat Soubor, se kterým pracujeme, vychází ze statistiky rodinných účtů, vedené ČSÚ, která je v podstatě jediným uceleným zdrojem informací o výdajích domácností ve vazbě na jejich příjmy. Statistika rodinných účtů (SRÚ) sleduje hospodaření podle ekonomické aktivity a postavení osoby v čele domácnosti a poskytuje ojedinělé informace o výši jejich vydání a o struktuře spotřeby (příp. vlivech dalších faktorů). Soubor tvoří 3 000 soukromých domácností vybraných záměrným kvótním výběrem. Do roku 2005 byly kvótními znaky: sociální příslušnost osoby stojící v čele domácnosti, čistý peněžní příjem na osobu, počet nezaopatřených dětí. Od roku 2006 byly znaky rozšířeny o velikost obce, případně druh domu - v souboru se tak zvýšilo zastoupení domácností bydlících v malých obcích a v rodinných domcích, struktura souboru se více přiblížila skutečnosti. Výhody SRÚ lze spatřovat ve třech základních rovinách: (a) pravidelném a průběžném zápisu příjmů a vydání domácnosti do zpravodajského deníku založeného na bilanční metodě, (b) dobrovolném vstupu domácností do zpravodajského souboru a (c) propracovanosti metodiky. Nevýhody šetření spočívají v následujících atributech: (a) reprezentativnost souboru podle kvótních znaků vede k nivelizaci různých extrémů; v šetření se nevyskytují extrémně bohaté domácnosti, které zpravodajství odmítají, či extrémně chudé domácnosti, které zpravodajství často ani nejsou schopny; stejně tak nejsou v šetření zahrnuti lidé žijící např. v domovech důchodců či obdobných typech zařízení; (b) typy domácností nejsou stanoveny proporcionálně k jejich podílu v celé populaci; (c) pracnosti a nákladnosti šetření. Současně někteří odborníci deklarují, že i samotné vedení zpravodajského deníku (pravidelné zaznamenávání příjmů a výdajů domácnosti) vede k hospodárnějšímu chování domácnosti oproti situacím, kdy deník veden není. Z výše uvedených důvodů je při využití údajů ze SRÚ třeba mít na paměti, že zobecnění údajů na celou populaci je omezené. 3

ILO: Report II, Household income and expenditure statistics (ICLS/17/2003/2, závěry konference statistiků práce), Geneve, 2003

9


V tomto výzkumu pracujeme se dvěma vybranými skupinami domácností, domácnostmi zaměstnanců a domácnostmi důchodců, které jsou vymezeny následujícím způsobem: Domácnosti zaměstnanců jsou definovány jako domácnosti s osobou v čele v pracovním nebo služebním poměru, která pracuje na základě pracovní smlouvy nebo na základě dohody o pracovní činnosti nebo dohody o provedení práce. Domácnosti důchodců (seniorů) bez ekonomicky aktivních členů jsou domácnosti s osobou v čele, která pobírá jakýkoliv druh důchodu a nepracuje buď vůbec nebo v omezeném rozsahu (tj. do 12 000 Kč ročně). Podmínka omezené pracovní aktivity se vztahuje i na ostatní členy domácnosti. V rámci jednotlivých kategorií domácností bylo provedeno ještě další členění dle věku. Sledování domácností důchodců se zaměřilo na věkovou skupinu starších 56 let rozdělenou do desetiletého a následných 5letých věkových intervalů až do věku 76 let a více. Srovnatelné údaje za zaměstnance (od 36 let) jsou v dělení na 10leté intervaly. Tento postup by měl zohlednit případnou heterogennost skupiny seniorů starších 56 let z hlediska příjmů a peněžních vydání (struktury spotřeby), kde se desetiletý interval může jevit hrubým. ČSÚ přepočetl celkové příjmy a výdaje na domácnost na průměrné příjmy a průměrné výdaje na osobu za kalendářní rok. Vzhledem k rozdílnému počtu členů, které jednotlivé domácnosti, resp. věkové skupiny mají, dochází přepočtem k ovlivnění úhrnných výdajů. Z tohoto důvodu budeme současně s analýzou spotřebních výdajů brát v potaz i aktuální postavení jedince v konkrétní fázi životního cyklu. Přehlednou charakteristiku používaného souboru podává následující tabulka:

Tabulka č. 1 Struktura výběrového souboru SRÚ rok 2004

počet respondentů domácnosti domácnosti důchodců zaměstnanců 490 1748

průměrný počet osob v domácnosti domácnosti domácnosti důchodců zaměstnanců 1,48 2,75

2005

495

1734

1,48

2,59

2006

468

1702

1,49

2,60

2007

461

1672

1,49

2,60

2008

460

1661

1,52

2,57

Pramen: SRÚ ČSÚ

S ohledem na potřebu porovnatelnosti příjmů s výdaji pracuje výzkum s čistými příjmy, tj. s příjmy očištěnými o odvody na zdravotní a sociální pojištění a o daň z příjmů. Celkové příjmy jsou rozčleněny: -

na příjmy pracovní, tj. na příjmy ze závislé činnosti (z hlavního a z vedlejšího zaměstnání) a na příjmy z podnikání,

-

na sociální příjmy (důchody, dávky nemocenského pojištění, hmotné zabezpečení uchazečů o zaměstnání, dávky státní sociální podpory, jiné sociální příjmy),

10


-

na ostatní příjmy (kapitálové příjmy, prodej nemovitostí, prodej movitých věcí, dary od příbuzných atd.).

U příjmů získaných ze souboru SRÚ narážíme na několik metodologických omezení pro další analýzu: 1. Provedený přepočet údajů znamená, že roční výše průměrného příjmu na osobu vypočtená ze zpravodajské jednotky jako celku je zjm. u zaměstnanců zatížena chybou 37 až 38 p.b. a 0,7 až 1,3 p.b. u důchodce. Ve skutečnosti jsou příjmy příjmově aktivního zaměstnance nebo důchodce, tedy zaměstnance nebo důchodce bez vyživovacích povinností, o výše uvedenou částku vyšší. 2. Do příjmů nejsou započteny vybrané úspory ani přijaté bezhotovostní půjčky a úvěry. 3. V podsouborech ostatních příjmů vypočtených zadaným vícestupňovým tříděním SRÚ do věkových kohort se mohou objevit výkyvy u položek s nízkou četností výskytu a s extrémně vysokými hodnotami (např. prodej domu). Z výše uvedených důvodů budeme propočtené absolutní částky roční výše příjmů na osobu chápat jako hodnoty orientační, obdobně též hodnoty „ostatních příjmů“ v jednotlivých věkových kohortách. Spotřebu domácností budeme analyzovat prostřednictvím jednotlivých položek spotřebních vydání a příjmů domácností se dotkneme pouze okrajově. Pro třídění výdajů používá SRÚ klasifikaci individuální spotřeby (CZ-COICOP), kde všechny druhy individuální spotřeby (vydání za zboží a služby) jsou zatříděny podle účelu použití spadající do některého z následujících oddílů (podrobné členění v tabulkách v příloze č. 2). Kromě klasifikace individuální spotřeby je ČSÚ sledován i oddíl nespotřebních vydání, který zahrnuje investiční výdaje na výstavbu, resp. rekonstrukci domu nebo bytu, dary příbuzným apod. Roční údaje o výdajích na jednoho člena domácnosti (zaměstnanců nebo důchodců) byly získány součtem podrobných měsíčních výdajových položek za celou domácnost a propočítány jako průměr na jednoho člena domácnosti a zaokrouhleny na celé Kč. Vypovídací hodnota výzkumu je založena na aktuálních datech pětiletého období, tj. roků 2004 až 2008.

2.3 Kritéria analýzy struktury spotřeby domácností Sledované údaje umožnily průřezovou analýzu spotřebních vydání domácností v závislosti na následujících kritériích: -

ekonomická aktivita (domácnost zaměstnanců vs. domácnosti důchodců),

-

věk (věkové intervaly od 36 let až do 76 a více let).

Pro analýzu byly vybrány následující typy vztahů: -

porovnání spotřebních vydání kategorie domácností zaměstnanců a důchodců (absolutní i relativní),

-

porovnání spotřebních vydání kategorie domácností zaměstnanců a důchodců v rámci jednotlivých věkových kategorií (absolutní i relativní),

11


-

porovnání spotřebních vydání „prolínající se“ věkové kategorie 55-65 let v rámci domácností zaměstnanců a důchodců,

-

dynamika spotřebních vydání v jednotlivých fázích životního cyklu.

Pro lepší orientaci o členění dat, na kterých provádíme analýzu, uvádíme následující přehledovou tabulku: Tabulka č. 2 Struktura sledovaného souboru typ domácnosti

věk 36 - 45 let

domácnosti zaměstnanců

45 - 54 let 54 - 56 let 56 - 65 let

domácnosti důchodců

66 - 70 let 71 - 75 let 76 a více let

Pramen: SRÚ ČSÚ

12

3. Základní charakteristika sociálně-ekonomického prostředí ČR v období 2004-2008

3. Základní charakteristika sociálně-ekonomického prostředí ČR v období 2004-2008 3.1 Základní charakteristiky v letech 2004-2008

ekonomického

vývoje

Ekonomické rozhodování domácností prostřednictvím přizpůsobení výše spotřebních vydání, realizací úspor či investic, je výrazně ovlivňováno aktuální ekonomickou situací i očekáváním jejího budoucího vývoje. Období let 2004–2008 můžeme považovat ve vývoji české ekonomiky za období vrcholu ekonomického růstu, vyznačující se vysokou růstovou dynamikou a relativní makroekonomickou stabilitou, které můžeme rozdělit do několika etap: 1. Období r. 2004 se vyznačovalo stabilním ekonomickým růstem podporovaným vysokými tempy růstu výroby, růstem spotřeby domácností i vládních institucí; postupným zlepšováním zahraničněobchodních vztahů včetně směnných relací, posilováním koruny, stabilizací nezaměstnanosti, nižší mírou inflace, poklesem cen průmyslových výrobců. 2. Období let 2005-2007 patří zatím k ekonomicky nejpříznivějším v historii České republiky, hospodářský růst dosahuje průměrně ročně 6,4 %, ale mění se hlavní faktory růstu, koruna dále posiluje, stabilizuje se výše veřejného (vládního) dluhu, snižuje se veřejný (vládní) deficit. V roce 2007 je ekonomika stabilní, dosažený růst je nejvyšší v historii ČR, roste produktivita práce i zaměstnanost, která dosahuje desetiletého maxima. Relativně rychlý růst zaměstnanosti přispívá nejen k růstu soukromé spotřeby a HDP, ale i k výraznému poklesu nezaměstnanosti. Souhrnně je období let 2004-2007 ve znamení výrazného růstu české ekonomiky, které se promítlo do růstu příjmů domácností (disponibilního důchodu) a ovlivnilo chování českých domácností na straně spotřeby. 3. Rok 2008 je rokem přelomovým, zaměstnanost v průměru ještě roste, což se pozitivně odráží na celkové míře nezaměstnanosti (4,4 %), ale od 2. poloviny roku 2008 se do ČR začínají promítat důsledky celosvětové ekonomické krize. Dochází postupně ke zhoršování podmínek hospodářského vývoje; růst HDP během roku postupně zpomaluje, rovněž tak intenzita růstu zaměstnanosti, souběžně začíná klesat i počet volných pracovních míst. Průměrná výše hrubé měsíční mzdy dosahuje 23 542 Kč, oproti roku 2007 se nominálně zvýšila o 8,5 %, v roce 2008 však byla vysoká míra inflace, reálná mzda se zvýšila jen o 1,9 %. Jednalo se o nejmenší zvýšení za posledních 10 let.

13


Tabulka č. 3 Vybrané makroekonomické indikátory situace v ČR (k předchozímu roku)

rok

HDP v % stálé ceny

průměrné reálné mzdy v%

výdaje na spotřebu domácností v % (reálně)

počty zaměstnaných v%

míra nezaměstnanosti v % (průměr)

2004

4,5

3,4

2,9

-0,6

8,3

2005

6,3

3,0

2,5

1,2

7,9

2006

6,8

4,0

5,0

1,3

7,1

2007

6,1

4,3

4,9

1,9

5,3

2008

2,5

1,4

3,6

1,6

4,4

Pramen: Česká republika: hlavní makroekonomické ukazatele, ČSÚ, http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/cr:_makroekonomicke_udaje/$File/HLMAKRO.xls

3.2 Vývoj míry inflace a spotřebitelských cen v letech 2004-2008 Spotřebitelské ceny vzrostly v letech 2004 až 2008 o 14,3 % což představuje průměrné meziroční tempo růstu 2,9 %. Ve většině let sledovaného období se přírůstky indexu spotřebitelských cen pohybovaly v rozmezí 1,9-2,8 %, došlo však i k výrazným výkyvům. V roce 2008 byla zaznamenána nejvyšší míra inflace (6,3 %) od roku 1998. Mimořádnost roku 2008 spočívala v kumulaci řady vlivů (zvyšování DPH, spotřební daně, cen energií, nájemného, potravin, zavedení zdravotnických regulačních poplatků), které se v předchozích letech neuplatnily nebo jen v omezené míře. Nejvíce se na nárůstu inflace podílely ceny bydlení (růst čistého nájemného z bytů s regulovaným nájemným), vody, energie a paliv (nárůst snížené sazby DPH z 5 na 9 %). V oblasti zdraví (léčiva a zdravotní péče) se výrazně promítlo zavedení regulačních poplatků a zvýšení snížené sazby DPH. Vývoj v letech 2004 až 2008 (rok 2005=100) pro jednotlivé typy domácností se projevil zvýšením indexů spotřebitelských cen (dále ISC), tj. životních nákladů u domácností zaměstnanců o 14,6 % a u domácností důchodců o 19,3 %. Ve všech letech sledovaného období rostly ISC u domácností důchodců rychleji než u domácností zaměstnanců, což je způsobeno jinou vnitřní strukturou spotřeby v domácnostech důchodců, která zahrnuje zejména zboží a služby s rychlejším růstem cen. Tento vývoj ovlivnily zejména ceny v oddíle bydlení, kde výrazné zvýšení cen bylo umocněno vyšší vahou ve spotřebním koši domácností důchodců. Na vyšší růst ISC důchodců působily i ceny v oddíle zdraví, kde se projevil zejména vyšší dopad zavedení regulačních zdravotnických poplatků v roce 2008. Naopak, na zmírnění růstu ISC důchodců působil vývoj cen potravin, které patřily v letech 2004 až 2008 k cenově podprůměrně rostoucím oddílům spotřebního koše a jejich váha je v domácnostech důchodců výrazně vyšší než v domácnostech zaměstnanců.

14


Tabulka č. 4 Indexy spotřebitelských cen domácností důchodců 2004 indexy spotřebitelských cen domácností důchodců potraviny, nealkoholické nápoje alkoholické nápoje, tabák odívání a obuv bydlení, voda, energie, paliva

2005

2006

2007

2008

index 08/04

97,4

100,0

103,6

107,5

116,2

119,3

100,5

100,0

100,9

105,5

113,9

113,4

99,3

100,0

101,0

108,7

117,5

118,3

104,4

100,0

95,2

95,1

94,4

90,4 129,3

96,8

100,0

106,8

110,9

125,2

101,9

100,0

99,1

99,0

99,5

97,7

zdraví

89,6

100,0

105,7

111,1

148,3

165,5

doprava

95,4

100,0

102,7

103,3

107,0

112,2

pošty a telekomunikace

91,3

100,0

110,2

111,7

111,8

122,5

rekreace a kultura

97,2

100,0

103,6

106,5

110,2

113,4

vzdělání

95,0

100,0

103,0

105,2

108,1

113,8

stravování a ubytování

96,1

100,0

102,3

105,3

112,5

117,0

ostatní zboží a služby

96,6

100,0

102,9

108,1

117,0

121,1

byt. vybavení, zařízení, opravy

Pramen: Indexy spotřebitelských cen (životních nákladů) - základní členění, ČSÚ, roky 2005-2009

Tabulka č. 5 Indexy spotřebitelských cen domácností zaměstnanců 2004 indexy spotřebitelských cen domácností zaměstnanců potraviny, nealkoholické nápoje alkoholické nápoje, tabák odívání a obuv bydlení, voda, energie, paliva

2005

2006

2007

2008*

index 08/04

97,8

100,0

102,4

105,2

112,1

114,6

100,1

100,0

100,9

105,7

114,2

114,1

99,0

100,0

101,3

112,3

122,5

123,7

106,5

100,0

94,0

93,2

92,3

86,7 125,4

96,7

100,0

106,4

110,8

121,2

102,4

100,0

98,6

98,4

99,0

96,7

zdraví

93,1

100,0

104,6

107,9

142,8

153,3

doprava

98,6

100,0

101,5

102

104,4

105,9


91,3

100,0

106,7

106,5

103,9

113,9

rekreace a kultura

97,5

100,0

101,2

100,7

102,3

105,0

vzdělání

97,4

100,0

103,7

106,2

108,9

111,8


96,0

100,0

102,6

105,4

113

117,7


98,5

100,0

101,6

102,7

108,9

110,5


Pramen: Indexy spotřebitelských cen (životních nákladů) - základní členění, ČSÚ, roky 2005-2009 Vysvětlivky: *- ISC za domácnosti celkem, domácnosti zaměstnanců se přestaly samostatně sledovat

15

4. Struktura příjmů domácností důchodců a zaměstnanců

4. Struktura příjmů domácností důchodců a zaměstnanců 4.1 Struktura příjmů domácností důchodců Východiskem úvah o ekonomickém (spotřebitelském) chování českých domácností je analýza vývoje struktury spotřeby a zdrojů úhrady této spotřeby, tj. disponibilního důchodu. Příjmy seniorů jsou tvořeny ze tří základních zdrojů: sociální příjmy (tj. starobní důchody) tvoří ve struktuře příjmů nejpodstatnější a nejstabilnější část. Životní úroveň českých seniorů je tak v převážné míře závislá na aktuální výši jejich starobní penze, neboť 95 % disponibilního důchodu seniorů tvoří příjmy plynoucí z důchodového zabezpečení. Jelikož komerční penzijní připojištění zatím nevyplácí doplňkové penze, je tak jejich důchod, způsob jeho stanovení a podmínky jeho výplaty řízen zákonem č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění (s účinností od 1. ledna 1996). Ostatní příjmy - pracovní a kapitálové - tvoří marginální částí celkových příjmů důchodců (5-6 %). Existence pracovních příjmů důchodců byla zaznamenána dle SRÚ u všech věkových kohort důchodců a je proměnlivá v čase: do roku 2005 převažují u seniorů příjmy pracovní nad kapitálovými; po tomto období dochází k plynulému růstu ve prospěch kapitálových a nůžky se postupně rozevírají (kontinuální pokles pracovních příjmů byl shodně zaznamenán v rámci všech věkových kategorií). Celkové proporce příjmové struktury seniorů se zatím mění zvolna, než se k důchodcovské penzi přidruží příjmy z dodatečného důchodového připojištění (zavedeno v roce 1995) nebo příjmy z kapitálových výnosů. Tabulka č. 6 Struktura příjmů seniorů v letech 2004-2008 - absolutně a v % struktura příjmů seniorů v období 2004-2008 (%) abs. (Kč)

2004

2005

2006

2007

2008

92 149

96 942

102 853

111 538

118 149

2,9

2,6

2,2

2,1

2,0

- sociální

95,1

94,8

95,0

94,4

94,0

- ostatní

2,0

2,6

2,8

3,5

3,9

- pracovní

Pramen: SRÚ ČSÚ, vl. výpočty

Peněžní příjmy důchodců podle jednotlivých věkových kohort nejsou odlišné výrazně (rozdíl mezi nejvyšším a nejnižším příjmem činil 3 801 Kč), odlišuje se však jejich struktura: váha pracovních příjmů je ve všech věkových kohortách stabilní (2 %), tj. ekonomická aktivita starobních důchodců se v souvislosti s narůstajícím věkem výrazně nemění. Lze předpokládat, že přístup k výdělečné aktivitě nebude jen zdrojem „přilepšení“ ke stálému zdroji příjmu, ale má spojitost s mnohostrannými společenskými i individuálně psychologickými faktory (užitečnost pro jiné, sociální kontakty). Nejvyšší váha sociálních příjmů důchodů - byla prokázána u nejstarších důchodců (kategorie 76+: 96 %), tj. těch, kteří měli nejméně příležitostí využívat nejrůznějších strategií objevujících se v rámci tržní ekonomiky (penzijní připojištění, soukromé vlastnictví bytů, kapitálové investice apod.), nejnižší u druhé věkové kategorie důchodců (kategorie: 66-70 let: 92 %), kde zaznamenáváme nejvyšší podíl kapitálových příjmů (6 %) a z toho plynoucí i nejvyšší celkové příjmy ze všech věkových kohort.

16


Tabulka č. 7 Struktura příjmů seniorů dle věkových kohort v roce 2008 absolutně a v % struktura příjmů seniorů dle věku rok 2008 (%) abs.

celkem

56 - 65 let

66 - 70 let

71 - 75 let

76+ let

118 149

118 258

120 527

118 893

116 726

2,0

2,0

1,9

2,0

2,0

- sociální

94,0

94,4

91,9

94,0

96,2

- ostatní

3,9

3,6

6,2

4,0

1,8

- pracovní


Graf č. 1 Vývoj struktury pracovních a ostatních příjmů důchodců v letech 2004-2008 v % 4,5 4,0 3,5 3,0 2,5

pracovní ostatní

2,0 1,5 1,0 0,5 0,0 2004

2005

2006

2007

2008

Pramen: SRÚ ČSÚ

Meziroční index růstu příjmů důchodců je u jednotlivých věkových kohort rozdílný a proměnlivý v čase. Nejnižší růst nominálních peněžních příjmů důchodců byl v roce 2005 (5,2 %) a nejvyšší v roce 2007 (8,4 %). Záporný růst, tj. pokles peněžních příjmů důchodců, byl v roce 2008, což platilo pro všechny věkové kohorty důchodců. Významným aspektem analýzy hospodaření domácností je poměr výdajů na spotřebu a disponibilního důchodu, resp. poměr úspory a disponibilního příjmu. Hodnota tohoto ukazatele by z hlediska dlouhodobého měla být spíše stabilní a neměla by přesáhnout hodnotu 1, resp. 100 %. Příznivý vývoj v domácnostech seniorů je zaznamenán v celém období, senioři nečerpají na spotřebu celý disponibilní důchod, zůstává zde „prostor“ pro úspory, resp. investice, který v čase roste. Konkrétní výše úspor je však ještě ovlivněna hodnotou úspor, které si domácnosti za dané období vytvořily u penzijních fondů. Jedná se o částku, kterou si domácnosti skutečně uspořily, ale nemohou ji použít.

17


Tabulka č. 8 Podíly spotřebních vydání a příjmu důchodců v letech 2004 až 2008 2004 podíl spotřebních vydání a celkového příjmu podíl celkových vydání (spotřebních a investičních) a celkového příjmu míra úspor v %

2005

2006

2007

2008

0,89

0,88

0,88

0,86

0,87

0,98

0,96

0,97

0,95

0,96

11,1

12,1

12,0

14,5

13,2

Pramen: SRÚ ČSÚ, vl. výpočty Vysvětlivky: *míra úspor=čisté celkové příjmy-spotřební vydání/čisté celkové příjmy

V rámci jednotlivých věkových kategorií důchodců se podíl spotřeby na příjmech projevil diferencovaně. Základním zjištěním je, že s růstem věku důchodců se zvyšuje míra úspor domácností; nejstarší důchodci žijí nejúsporněji. Nicméně souvislost věku a míry úspor není jednoznačná. Dle výsledků některých analýz4 je průměrný sklon ke spotřebě vyšší v mladších (do 24 roků) a starších (nad 55 roků) věkových skupinách domácností. Domácnosti s členy v aktivním věku (25-54 roků) vykazují výraznější tendenci k růstu příjmů a nižší sklon ke spotřebě a vyšší sklon k úsporám. Naopak, podle novějších analýz5 také starší věkové skupiny obyvatelstva vykazují tendenci k úsporám v souvislosti se zajištěním před nepředvídatelnými okolnostmi (v důsledku prodlužování života). Z těchto důvodů nelze jednoznačně identifikovat vliv věku na vývoj míry úspor. Tabulka č. 9 Podíly spotřebních vydání a příjmu důchodců dle věkových skupin v letech 2004 a 2008 56 - 65 let

66 - 70 let

71 - 75 let

76+ let

podíl spotřebních vydání a celkového příjmu r. 2004

0,95

0,89

0,90

0,81

podíl spotřebních vydání a celkového příjmu r. 2008

0,87

0,91

0,89

0,85

9,1

11,1

15,1

18,0

míra úspor r. 2008 v % Pramen: SRÚ ČSÚ, vl. výpočty

4.2 Struktura příjmů domácností zaměstnanců Podle postavení osoby v čele zaměstnanců se základní součástí příjmů stávají příjmy pracovní (vč. příjmů z podnikání), které se v průběhu let udržují na úrovni v rozmezí 80-83 % příjmu. Ve struktuře disponibilního důchodu domácností zaměstnanců nedošlo ve sledovaném období k výrazným změnám sice klesal podíl mezd a platů, svědčící o snížení závislosti na ekonomické aktivitě, ale jelikož příjmy sociální zůstávají víceméně stabilní (11-12 % celkového příjmu v celém sledovaném období), změna se uskutečnila především ve prospěch ostatních (kapitálových) příjmů mezi lety 20044

Ando, A. - Modigliani, F. The “Life Cycle” Hypothesis of Savings: Aggregate Implication and Tests, American Economic Review 1963, No. 53 in Zeman K. Faktory ovlivňující realizaci základních zájmů České republiky v EU v podmínkách stárnutí obyvatelstva (srovnávací analýza). Institut evropské integrace, NEWTON College, a.s., Praha, 2007

5

Farugee, H. Population ageing and its macroeconomic implications: a framework for analysis. Working paper, No. 16, IMF, January 2002 in Zeman K. Faktory ovlivňující realizaci základních zájmů České republiky v EU v podmínkách stárnutí obyvatelstva (srovnávací analýza). Institut evropské integrace, NEWTON College, a.s., Praha, 2007

18


2006 (rok 2004: 5 %, rok 2006: 8 %). Ovšem v posledních letech podíl ostatních příjmů stagnuje a struktura celkových příjmů se mění pouze změnami proporcí mezi pracovními a sociálními příjmy (kolísání v rozsahu 1 p.b). Uvedená tendence není úplně typická pro vyspělé země, kde vlastnické důchody jsou zpravidla nejdynamičtěji rostoucí složkou disponibilního důchodu. Tabulka č. 10 Struktura příjmů domácností zaměstnanců v letech 2004-2008 absolutně a v % struktura příjmů domácností zaměstnanců v letech 2004-2008 (%) abs.

2004

2005

2006

2007

2008

105 193

112 220

125 107

135 708

147 682

- pracovní

83,0

82,0

81,0

80,0

81,0

- sociální

12,0

12,0

11,0

12,0

11,0

- ostatní

5,0

6,0

8,0

8,0

8,0


Podíl pracovních příjmů na celkových příjmech zaměstnanců podle věkových kohort je diferencovaný (78-87 %), rovněž podíl sociálních příjmů se pohybuje od 6 do 18 %. Věk zaměstnance je hlavní determinantou váhy příjmů pracovních a sociálních; s narůstajícím věkem zaměstnanců klesá ve struktuře příjmů výrazně váha příjmů pracovních (o 6 p.b.) a narůstá váha příjmů sociálních (11 p.b.). Nejnižší váha sociálních příjmů byla u zaměstnanců ve středním věku (46 až 55 let), tj. u věkové kohorty s nižší nezaměstnaností a staršími, respektive příjmově nezávislými dětmi, hlavními příjemci sociálních dávek jsou „předdůchodoví“ zaměstnanci. Starší zaměstnanci mají sice menší pravděpodobnost, že ztratí zaměstnání, ale stane-li se to, daleko obtížněji nacházejí nové.6 Tabulka č. 11 Struktura příjmů domácností zaměstnanců dle věkových kohort v roce 2008 - absolutně a v % struktura příjmů domácností zaměstnanců dle věku (%) rok 2008 abs.

celkem

36 - 45 let

46 - 55 let

56 - 65 let

147 682

124 414

157 517

197 528

- pracovní

81,0

83,5

87,4

77,5

- sociální

11,0

6,9

6,0

17,8

- ostatní

8,0

9,6

6,7

4,7


Dynamika růstu peněžních příjmů domácností zaměstnanců je u jednotlivých věkových kohort rozdílná a proměnlivá v čase. Nejnižší růst nominálních peněžních příjmů domácností zaměstnanců byl v roce 2005 (6,7 %) a nejvyšší v roce 2008 (8,8 %). Záporný růst, tj. pokles reálných peněžních příjmů, nebyl zaznamenán u žádné věkové skupiny. Čisté peněžní příjmy domácností zaměstnanců rostly dle SRÚ nominálně rychleji než čisté peněžní příjmy domácností důchodců.

6

Baštýř, I., Krebs, V. a kol. Sociální důsledky vstupu České republiky do Evropské unie. Praha: VÚPSV, v.v.i., 2003

19

5. Struktura spotřebních vydání domácností důchodců a zaměstnanců

5. Struktura spotřebních důchodců a zaměstnanců

vydání

domácností

Obsahem této části je charakteristika hlavních tendencí ve vývoji spotřebních vydání v daném období společně s hlavními faktory a determinantami tohoto vývoje. Cílem bude formulovat závěry, zda a jakým způsobem došlo ke změnám v objemu a struktuře spotřeby dvou odlišných skupin domácností - zaměstnanců a důchodců. Sociální postavení a životní úroveň zaměstnanců i důchodců jsou determinovány nejen množstvím spotřebovávaných statků a služeb, ale také majetkovými poměry, příjmy, zdravotním stavem, rodinnými vztahy, sociálními kontakty a v neposlední řadě též charakterem sociálního a zdravotního systému státu. V případě námi prováděné analýzy se omezíme na poměřování ekonomických faktorů životní úrovně prostřednictvím množství spotřebovávaných statků a služeb. Sledované období 2004-2008 (zjm. roky 2004-2007) je dostatečně homogenní, tzn. že konkrétní spotřební (výdajové) chování domácností není determinováno působením jednorázových ekonomických vlivů, což činí jednotlivé etapy ve vývoji spotřebitelské poptávky víceméně srovnatelné a umožňuje tak formulování obecně platného vzoru spotřebitelského chování jednotlivých typů domácností.

5.1 Struktura spotřebních vydání domácností důchodců a zaměstnanců - absolutně a relativně Strukturu peněžních vydání důchodců a zaměstnanců budeme analyzovat prostřednictvím jejich spotřebních vydání, která tvoří 90 % celkových peněžních vydání domácností, zbývajících cca 10 % tvoří vydání investiční (pořízení a rekonstrukce domu a bytu, nákupy cenných papírů, dary příbuzným aj.). Ekonomický růst v letech 2004-2007 a podstatné zlepšení situace na trhu práce umožnil růst peněžních vydání a spotřeby domácností obou sociálních skupin. V roce 2008 byla roční spotřební vydání v domácnostech důchodců 102 579 Kč a zaměstnanců 116 105 Kč. Oproti roku 2004 zjišťujeme nominální růst čistých výdajů v domácnostech zaměstnanců o 32 %, v domácnostech důchodců o 25 %. Po zohlednění růstu cen (index spotřebitelských cen 2008/2004 činil v domácnostech důchodců 119,3 a zaměstnanců 114,6) se průměrná čistá peněžní vydání v reálném vyjádření zvýšila o 16 % a 5 %. Analýza jednotlivých položek spotřeby podle ekonomické aktivity osob z údajů SRÚ naznačuje následující základní charakteristiky a změny spotřebních výdajů jednotlivých typů domácností za poslední roky: 1. Pro domácnosti zaměstnanců a důchodců je odlišná absolutní výše spotřebních vydání, kategorie zaměstnanců vykazuje pro téměř všechny reprezentanty vyšší spotřební vydání než kategorie důchodců, výjimky představují ze specifických důvodů tři kategorie položek: potraviny a nápoje, bydlení a výdaje na zdraví, což je ovlivněno odlišným složením domácností (jedno- nebo dvoučlenné domácnosti důchodců oproti vícečlenným domácnostem zaměstnanců), rozdílným stylem hospodaření (detailní analýza příčin bude provedena dále v textu). Ve sledovaném období se mezi oběma skupinami domácností zvýšila diferenciace vyjádřená poklesem podílu výdajů domácností důchodců na domácnostech zaměstnanců z 93 % (r. 2004) na 88 % (r. 2008), což vede ke zvětšování rozdílu mezi sociálním postavením

20


(životní úrovní) seniorské a ekonomicky aktivní části populace. Největší diference ve výdajích jsou zaznamenávány mezi položkami, které jsou určitým způsobem spojeny s: 1. ekonomickou aktivitou osob, 2. počtem nezaopatřených dětí, 3. rozdílným životním stylem, resp. finančními možnostmi nákupu luxusních statků. Mezi takové výdaje patří výdaje na: -

vzdělávání (zvyšování kvalifikace formou atestací, certifikátů a průkazů, výdaje na vzdělávání dětí),

-

dopravu (pravidelná obvykle denní dojížďka do a ze zaměstnání, doprava dětí za studiem),

-

odívání a obuv (vyšší nároky na formu a kvalitu oblečení - „dress code“ vyžadovaný firmami, výdaje na dětské oblečení apod.),

-

stravování a ubytování (závodní a školní stravování, stravování v restauracích),

-

osobní péči.

Řada výdajů je vzájemně propojených a těžce oddělitelných a současně se liší ve své nezbytnosti pro jednotlivé skupiny. Některé mohou být u zaměstnanců spojeny s pracovní aktivitou a z tohoto úhlu pohledu nezbytnou nutností (zvyšování kvalifikace a jiné vzdělávací aktivity, doprava aj.), zatímco u důchodců mohou být pouze volnočasovým zájmem. 2. Hospodaření domácností se vyrovnávalo s řadou různě působících faktorů - změnami tzv. regulovaných cen ve sféře bydlení (nájemné) a dále elektřiny a plynu současně se zavedením regulačních poplatků a zvýšení snížené sazby DPH ve zdravotnictví, které vedly ke změnám ve struktuře spotřebních vydání. Z pohledu na čtyřletý vývoj vydání za jednotlivé skupiny položek je patrné, že výše nominálních výdajů v čase pro obě skupiny domácností roste, a to s různou dynamikou. Výrazně vzrůstají výdaje důchodců na zbytné statky (tempo růstu jejich vydání je vyšší než tempo růstu spotřebních vydání celkem), ovšem jejich podíly na celkových výdajích jsou nízké - souhrnně tvoří 11,8 % výdajové kapacity domácností důchodců. Nejvýrazněji rostly výdaje na: -

vzdělání (3,5x; podíl 0,03 %),

-

zdraví,

-

stravování a ubytování (o 44 %, podíl 2,7 %).

Výrazně vzrostly výdaje též na bydlení, přičemž došlo k reálnému poklesu spotřeby. Naopak u potravin je růst výdajů nižší (ISC 114). Výdaje na bydlení a s tím související služby a výdaje na potraviny tvoří nejvýznamnější část výdajů domácností souhrnně téměř 2/3 výdajů důchodců. Pro domácnosti zaměstnanců nejvýrazněji rostly výdaje na: -

zdraví,

-

pojištění,

-

vzdělávání,

-

dopravu a bytové vybavení domácností.

21


Nadproporční růst byl též u výdajů na bydlení, které vzrostly více než o třetinu. Výdaje na bydlení a s tím související služby a výdaje na potraviny tvoří souhrnně cca 44 % výdajové kapacity zaměstnanců. Specifickou položkou jsou výdaje na zdraví. Snižování doplatků za léky, zavedení 30,- Kč poplatků za návštěvu lékaře se promítlo i do růstu nominálních vydání za zdraví, který je shodně pro obě skupiny nejdynamičtěji rostoucí položkou. Tabulka č. 12 Struktura spotřebních vydání domácností zaměstnanců a důchodců - absolutně a v %, index stálých a běžných cen rok 2008 (průměry na osobu v Kč za rok) A. spotřební vydání (CZ-COICOP) potraviny, nealkoholické nápoje alkoholické nápoje, tabák odívání a obuv bydlení, voda, energie, paliva byt. vybavení, zařízení, opravy zdraví doprava pošty a telekomunikace rekreace a kultura

domácnosti zaměstnanců index index stálé běžné abs. % ceny ceny (2005=100) (08/04)


abs.

%

index stálé ceny (2005=100)

index běžné ceny (08/04)

116 105

100,0

1,16

1,32

102 579

100,0

1,05

1,25

21 641

18,6

1,08

1,23 26 769

26,1

1,03

1,16

3 071

2,6

0,98

1,21

2 746

2,7

0,93

1,11

6 435

5,5

1,37

1,19

3 291

3,2

1,18

1,07

21 267

18,3

1,07

1,34 27 780

27,1

0,96

1,24

8 065

6,9

1,43

1,39

6 734

6,6

1,33

1,30

2 596

2,2

1,17

1,79

4 790

4,7

1,07

1,77

14 570

12,5

1,31

1,39

6 037

5,9

1,09

1,22

5 419

4,7

1,18

1,35

4 347

4,2

1,01

1,23

12 452

10,7

1,21

1,27

9 308

9,1

1,21

1,37

824

0,7

1,26

1,41

28

0,0

3,07

3,50

6 666

5,7

1,12

1,31

2 757

2,7

1,23

1,44

13 098

11,3

1,31

1,44

7 992

7,8

1,13

1,37

vzdělání stravování a ubytování



Jak se v průběhu času mění dynamika spotřebovávání jednotlivých položek, dochází k proměnám struktury spotřebních vydání. Struktura nominální spotřeby se může jevit jako relativně stabilní, nejvýznamnější změny za hodnocené období nastaly v řádech okolo 2 procentních bodů, přesto je vzhledem ke krátkosti sledovaného období lze považovat za relevantní.

22


Tabulka č. 13 Struktura spotřebních vydání domácností zaměstnanců a důchodců v letech 2004 a 2008 v % domácnosti zaměstnanců r. 2004 r. 2008 spotřební vydání potraviny, nealkoholické nápoje alkoholické nápoje, tabák odívání a obuv bydlení, voda, energie, paliva byt. vybavení, zařízení, opravy zdraví doprava pošty a telekomunikace rekreace a kultura

domácnosti důchodců r. 2004 r. 2008

domácnosti zaměstnanců


100,0

100,0

100,0

100,0

20,0

18,6

28,1

26,1

↓

↓

2,9

2,6

3,0

2,7

↓

↓

6,2

5,5

3,8

3,2

↓

↓

18,1

18,3

27,4

27,1

↔

↓

6,6

6,9

6,3

6,6

↑

↑

1,7

2,2

3,3

4,7

↑

↑

12,0

12,5

6,0

5,9

↑

↔

4,6

4,7

4,3

4,2

↔

↔

11,2

10,7

8,3

9,1

↓

↑

vzdělání

0,7

0,7

0,0

0,0

↔

↔


5,8

5,7

2,3

2,7

↔

↑

10,3

11,3

7,1

7,8

↑

↑

ostatní zboží a služby Pramen: SRÚ ČSÚ, vl. výpočty

Z detailnějšího pohledu vydání za jednotlivé skupiny položek (statků) je patrné, že největší podíl výdajů shodně u obou skupin tvoří: -

výdaje na nezbytné statky a služby, resp. statky, které domácnost musí hradit: bydlení (nájemné, voda, energie, paliva), potraviny (potraviny, nealkoholické nápoje) a provoz domácnosti (nábytek, přístroje a spotřebiče pro domácnost): u důchodců tyto výdaje tvoří přes polovinu veškeré výdajové kapacity (60 %), u domácností zaměstnanců pouze 44 %.

Vysoký podíl výdajů - absolutní (cca 27 000 Kč) i relativní (26 %) - za potraviny a nápoje u skupiny důchodců je možno vysvětlit působením několika různorodých vlivů: -

především způsobem přepočtu výdajů za celou domácnost na osobu (více než polovina domácností důchodců jsou domácnosti jednotlivců),

-

„přelitím“ části spotřeby potravin u skupiny zaměstnanců do položky stravování a ubytování související s možnostmi závodního (zaměstnaneckého) stravování a vesměs vyšší mírou návštěvnosti různých typů stravovacích zařízení,

-

ekonomičtějším (efektivnějším) hospodařením vícečlenných domácností - ať již samotnou ekonomikou provozu domácnosti nebo nákupem větších, cenově zvýhodněných balení či možností nákupu ve velkých obchodních řetězcích (hypermarketech) umístěných většinou na okraji velkých center spojených s horší dostupností veřejnou hromadnou dopravou,7

7

Přibližně 60 % českých domácností jezdí nejčastěji nakupovat autem, zjm. vícečlenné domácnosti, pouze lidé žijící v menších domácnostech dávají přednost menším a snadno dostupným prodejnám, kam chodí pěšky (jedná se zejména o důchodce). Mobilní zákazníci nejčastěji nakupují ve velkých hypermarketech a cash&carry prodejnách, kde mohou koupit velké množství zboží a zásobit tak svou domácnost i na týden a více. Incoma, 2008a in Češi ve spotřebitelském ráji (!?), Vývoj spotřeby českých domácností v posledních dvaceti letech, Petra Kušková a kol.

23


-

dlouhodobým ubýváním potravin získaných jiným způsobem než nákupem, tedy opatřených z vlastních zdrojů (zahrada, domácí hospodářství aj.).8

Nicméně spotřeba potravin a nealkoholických nápojů se blíží pro obě kategorie domácností svému prahu (je nasycena), podíly na celkových výdajích postupně klesají (o 2 p.b. u domácností důchodců, s mírným růstem v letech 2007-2008). K růstu peněžních vydání domácností dochází přechodem spotřebitelů od méně kvalitních ke kvalitnějším (a tedy dražším) výrobkům (komoditám). Graf č. 2 Vývoj podílu výdajů za potraviny a bydlení v domácnostech důchodců v letech 2004-2008 v % 29,0 28,5 28,0 27,5 01 potraviny, nealkoholické nápoje

27,0

04 bydlení, voda, energie, paliva

26,5 26,0 25,5 25,0 2004

2005

2006

2007

2008

Pramen: SRÚ ČSÚ

8

24

Peněžní vydání domácností, jejich vývoj a struktura podle SRÚ, ČSÚ, Praha,


Graf č. 3 Vývoj podílu výdajů za potraviny a bydlení v domácnostech zaměstnanců v letech 2004-2008 v % 20,5

20,0

19,5

19,0 01 potraviny, nealkoholické nápoje 04 bydlení, voda, energie, paliva

18,5

18,0

17,5

17,0 2004

2005

2006

2007

2008

Pramen: SRÚ ČSÚ

Nejvýznamnější složkou výdajů ve struktuře výdajů domácností tvoří náklady na bydlení (nájemné, běžnou údržbu a opravy bytu, energie a paliva a ostatní služby související s bytem); jejich podíl v domácnostech důchodců tvoří 27 %, v domácnostech zaměstnanců 18 % výdajové kapacity domácností. Největší podíl ve výdajích představují energie a paliva (elektrická a tepelná energie, plyn a paliva), které činí až 60 % výdajů na bydlení důchodců (50 % výdajů zaměstnanců). V průměru na jednoho člena domácnosti je většina nákladů na bydlení vyšší u domácností důchodců, což je dáno nižším počtem členů domácnosti (jedno- či dvoučlenné). Tabulka č. 14 Srovnání výdajů na bydlení v domácnostech zaměstnanců a důchodců v letech 2004 a 2008 - absolutně a v % domácnosti zaměstnanců výdaje na: bydlení - z toho nájemné - z toho elektřina, plyn, paliva - z toho běžná údržba a ostatní služby

2004


2008

2004

2008

abs.

%

abs.

%

abs.

%

abs.

%

15 876

100,0

21 267

100,0

22 472

100,0

27 780

100,0

3 680

23,2

4 912

23,1

5 107

22,7

5 873

21,1

8 735

55,0

11 247

52,9

13 444

59,1

16 581

59,7

3 461

21,8

5 108

24,0

3 921

17,4

5 326

19,2


25


Ve srovnání s rokem 2004 se výdaje na bydlení důchodců zvýšily o 24 %; za tímto nárůstem stojí hlavně růst cen energií a běžné údržby související s bytem, ale i nájmů (růst 15 %), cca 20 % důchodců žije v regulovaných nájmech.9 Přestože v posledních letech došlo k výraznému nárůstu cen energií a paliv, společně s pokračujícím trendem přibývání jednočlenných domácností dochází od roku 2006 - zde podíl na výdajích domácností dosahuje svého maxima (28,6 %), což bylo ovlivněno výrazně vyšší spotřebou energií a paliv - k poklesu podílu výdajů na bydlení až na úroveň 27,1 % v roce 2008. Jakými způsoby domácnosti na nárůst výdajů spojených s bydlením reagovaly, představuje celou řadu synergických příčin spočívajících ve:10 -

zvyšující se životní úrovni důchodců, která umožňuje nahrazovat staré, energeticky náročné spotřebiče, spotřebiči novými, úspornějšími (trend potencovaný poklesem cen vybavení, přístrojů a spotřebičů pro domácnost - čemuž odpovídá i reálný růst kategorie bytového vybavení o cca 33 %) a docilovat tak snižování spotřeby el. energie,

-

snižování samotné spotřeby tepla, což souvisí se stále rozšířenějším zateplováním budov,11

-

samotné úspoře energie snižováním teploty v domácnostech.

Případnými dalšími alternativami snížení nákladů na bydlení jsou: -

existující dodatečná možnost prodeje dalších hmotných aktiv, která jsou důchodci držena (tj. garáže, rekreační objekty - chaty, chalupy) - jejich počet je u této skupiny vyšší než v běžné populaci (domácnostech celkem) - a která jsou svázána s fixními platbami, i v případech kdy nejsou aktivně využívána. Z dotazníkového šetření provedeného mezi důchodci v Praze vyplývá, že většina (4/5) důchodců nemá zájem se na vlastněnou chatu/chalupu natrvalo přestěhovat,

-

existující dodatečná možnost, při změnách rodinné situace, přechodu do menších (malometrážních) bytových jednotek; ta však naráží jednak na rigiditu trhu s byty, jednak na částečnou neochotu starších lidí se stěhovat. Cca 10 % respondentů deklaruje, že jim nestačí finanční prostředky na bydlení proto, že mají příliš velký byt. Většina z nich však nechce tento byt vyměnit za menší, pouze malá část o tom uvažuje, ale reálné kroky k výměně neučinil skoro nikdo.12

Nedílnou součástí analýzy ekonomického postavení důchodců ve srovnání se zaměstnanci je kromě analýzy spotřebních vydání důležitá i analýza majetkové struktury (k posouzení majetkové situace jsme zvolili vybrané položky movitého a nemovitého majetku). Pro skupinu důchodců je charakteristická sice nižší úroveň spotřebních vydání, ale vyšší akumulace majetku dlouhodobé povahy, která je ve srovnání se skupinou zaměstnanců nadproporční (viz tabulka č. 15). Provedené investice v předešlých životních fázích se u důchodců odrážejí nejen v současné úrovni naakumulovaných aktiv, ale prostřednictvím porovnání přijatých půjček a hypoték na 9

Příjmy a životní podmínky domácností v roce 2008, ČSÚ, 2009

10

V této souvislosti nelze opomenout fakt, že mezi roky 2005-2006 došlo k metodické změně zavedením dalšího výběrového znaku velikosti obce a druhu domu. Ve zpravodajském souboru se vyskytuje více domácností bydlících v malých obcích a rodinných domcích, což může mít vliv na strukturu vydání za bydlení. Velikost efektu této změny nedokážeme odhadnout.

11

Kušková, P., Marková, A., Najmanová, K. Češi ve spotřebitelském ráji?!, Vývoj spotřeby českých domácností v posledních dvaceti letech. Agentura CENIA ve spolupráci s MŽP, 2009, ISBN: 978-8085087-70-3

12

Pernes, Z. a kol. O postavení a životních podmínkách seniorů v hlavním městě Praze. Praha: Centrum sociálních služeb Praha, 2008

26


bydlení i v nižší míře nutnosti realizovat dlouhodobé investice (např. ve formě hypotéky). Současně změny ve výši a formě vlastnické struktury důchodců v průběhu let ovlivňuje i působení kompozičního efektu, s tím, jak do starobního důchodu vstupují nové kohorty důchodců. Uvedená data svědčí pro tezi, že důchodci mají sklon žít z důchodu a ze svého bohatství, ale samo bohatství nesnižovat. Tabulka č. 15 Vybavenost domácností statky dlouhodobé spotřeby domácností zaměstnanců a důchodců v letech 2004 a 2008 (počet předmětů na 100 domácností) domácnosti celkem r. 2008

počet předmětů na 100 domácností

domácnosti zaměstnanců r. 2004

r. 2008

domácnosti důchodců r. 2004

r. 2008

garáž

34,1

27,6

32,7

31,8

37,7

rekreační objekt

11,8

11,9

10,2

15,7

13,5

osobní auto

73,3

73,7

82,8

40,0

42,3

rodinný dům (%)

44,8

32,9

42,7

37,7

47,1

půjčka nebo hypotéka na byt

15,8

*

22,8

*

2,4

Pramen: SRÚ ČSÚ Vysvětlivky: * údaj nebyl ve vybraném období sledován

Domácnosti rovněž využily snížení cen zařízení pro domácnost a investovaly do jejich nákupu, což se promítlo i v posunech ve struktuře výdajů, podíly za uvedené položky se shodně pro obě domácnosti zvýšily (0,3 p.b.). Z hlediska konkrétních zařízení střednědobé spotřeby domácnosti jsou patrné změny ve spotřebitelské orientaci; důchodci se nejen dovybavují „tradičními“ spotřebiči (chladnička, pračka, TV), ale také reagují na rozvoj nových technologií a komunikačních prostředků a vybavují své domácnosti spotřebiči zcela novými (mobilní telefony, CD přehrávače, počítače), jejichž dynamika růstu je překvapivá. Rozdíly ve vybavení domácností zaměstnanců a důchodců se snižují a dokumentují dlouhodobě se zlepšující životní standard. Do budoucna lze očekávat, že vybavenost domácností předměty střednědobého užívání i nadále poroste. Data zároveň naznačují, že domácnosti, které se ocitají na prahu důchodu (skupina 50-59 let), budou materiálně vybaveny více než dobře. Tabulka č. 16 Vybavenost statky střednědobé spotřeby domácností zaměstnanců a důchodců v letech 2004 a 2008 (počet předmětů na 100 domácností) počet předmětů na 100 domácností chladnička

domácnosti celkem 2008

domácnosti zaměstnanců 2004

106,1

35,8*

2008 105,3

domácnosti důchodců 2004

2008

61,9*

106,6

aut. pračka

94,6

97,0

98,1

74,4

86,3

TV barevný

131,0

131,4

133,9

113,1

122,7

mobilní telefon

188,4

171,1

219,0

58,2

114,4

osobní počítač

63,9

49,4

81,4

3,6

15,5

CD přehrávač

61,0

46,3

75,7

9,2

26,7

Vysvětlivky: * v roce 2004 ČSÚ sledoval samostatně chladničku a chladničku s mrazničkou

27


Na uspokojení nezbytných životních potřeb tedy důchodci vynakládají téměř 2/3 spotřebních výdajů (abs. 61 283 Kč). Oproti výdajům v domácnostech zaměstnanců, které tvoří pouze 43,9 % výdajů (abs. 50 973 Kč). Samotná výše nezbytných výdajů je obtížně ovlivnitelná, možnosti jejich dalšího snížení jsou obtížně uskutečnitelné. Pozitivním aspektem ve vývoji je pokles výdajů na uspokojení nezbytných životních potřeb u obou sociálních skupin. Zatímco v roce 2004 činila jejich váha 61,8 % výdajů, v roce 2008 to již bylo 59,7 %. Potraviny a bydlení jsou položky, jejichž podíly ve strukturách obou domácností se umisťují na prvních místech, váhy dalších výdajových položek se již dále liší a souvisí s rozdílnou sociální, resp. ekonomickou aktivitou osob. U zaměstnanců další čtvrtinu (25 %) výdajové kapacity tvoří výdaje, které jsou převážně spojeny: -

s výkonem zaměstnání, tj. doprava do a ze zaměstnání (12,5 %), odívání a obuv (předepsané firemní oblečení), stravování a ubytování (závodní stravování) a vzdělávání, které jsou oproti výdajům důchodců dvojnásobné (dom. důchodců 12 %),

-

s počtem nezaopatřených (vyživovaných) dětí,

-

s rozdílným životním stylem a prioritami - vliv značek a módních trendů, společenské prestiže, stravování v restauracích jsou častější a typičtější u mladších věkových kategorií než kategorií důchodců.

Čeští senioři nemají ve spotřebě tolik stupňů volnosti, když výdaje na nezbytné statky tvoří 60 % výdajové kapacity domácností oproti 44 % domácností zaměstnanců. Nicméně starobní důchodci jsou skupinou, pro kterou v současné době platí: -

neexistence výdajů, které vznikají v souvislosti se zaměstnáním,

-

saturace domácností předměty dlouhodobé spotřeby,

-

minimální předpoklad dalších významných investic (zjm. do bydlení),

-

pozvolný pokles podílu výdajů na nezbytné statky.

Pokles podílu nezbytných statků vytváří prostor v rozpočtech domácností pro další spotřební kategorie, které se v průběhu let na trhu objevují (mobilní telefony, internet) či výdaje na zbytné, resp. luxusní statky. O životní úrovni a postavení jednotlivých kategorií domácností vypovídají nejlépe výdaje spojené s volnočasovými aktivitami (rekreace, kultura, sport) a dalšími zbytnými statky (stravovací, ubytovací služby aj.). Absolutní výdaje na tyto služby jsou pro celé hodnocené období vyšší pro kategorii zaměstnanců, která absolutně vydává na tyto aktivity o 7 tis. Kč více, mění se však podíly těchto složek ve struktuře výdajů obou skupin. Zatímco v domácnostech důchodců došlo k růstu podílu výdajů na zbytné statky, v domácnostech zaměstnanců tomu bylo právě naopak.

28


Tabulka č. 17 Srovnání výdajů na zbytné „luxusní“ statky v domácnostech zaměstnanců a důchodců v letech 2004 a 2008 - absolutně a v % domácnosti zaměstnanců vydání

abs. 2004


% 2008

2004

abs. r. 2008

r. 2004

%

r. 2008

r. 2004

r. 2008

rekreace a kultura

9 805

12 452

11,2

10,7

6 770

9 308

8,3


5 078

6 666

5,8

5,7

1 918

2 757

2,3

2,7

14 883

19 118

17,0

16,5

8 688

12 065

10,6

11,8

celkem

9,1


Uvedené indikátory naznačují, že z hlediska objektivních ukazatelů na tom nejsou čeští senioři ve srovnání s běžnou českou populací výrazně hůře. Naopak, v majetkové struktuře zjm. u nemovitého majetku vykazují lepší úroveň, než je v běžné populaci Nejvýznamnější změny ve struktuře peněžních vydání u obou sledovaných skupin shrnuje přehledně následující tabulka: Tabulka č. 18 Nejvyšší podíly, reálná a nominální dynamika spotřebních vydání v domácnostech důchodů a zaměstnanců

nejvyšší podíly

domácnosti důchodců nejvyšší nejvyšší dynamika dynamika (nominální (reálná výdaje) spotřeba)

domácnosti zaměstnanců nejvyšší nejvyšší dynamika dynamika nejvyšší (nominální (reálná podíly výdaje) spotřeba) bytové vybavení, potraviny, zařízení zdraví nealkoholické domácnosti,opravy nápoje

bydlení, voda, energie, paliva

vzdělání

vzdělání

potraviny, nealkoholické nápoje

bytové vybavení, zařízení domácnosti,opravy

zdraví


odívání a obuv


rekreace a kultura



doprava

doprava ostatní zboží a služby

vzdělání


Shrnutí Rozdílné tempo růstu celkových spotřebních vydání v průběhu let 2004-2008 vedlo k prohloubení rozdílů mezi domácnostmi důchodců a zaměstnanců. Tempo růstu jednotlivých skupin výdajů bylo v obou skupinách vyšší než růst cen vyjádřený indexem spotřebitelských cen (životních nákladů), což svědčí o růstu spotřeby a obecněji o zvyšování životní úrovně domácností. Absolutní výše výdajů na osobu je pro domácnosti zaměstnanců vyšší než v domácnostech důchodců, výjimku představují specifické kategorie nezbytných statků reprezentované potravinami, výdaji na bydlení a zdraví. V roce 2008 největší podíl na celkových spotřebních výdajích domácnosti představují výdaje na nezbytné statky a služby, resp. statky, které domácnost musí hradit: bydlení (nájemné, voda, energie, paliva), potraviny (potraviny, nealkoholické nápoje) a provoz domácnosti (nábytek, přístroje a spotřebiče pro domácnost): u důchodců tyto výdaje tvoří přes polovinu veškeré výdajové kapacity (60 %), u domácností zaměstnanců pouze 44 %.

29


Nejvýznamnější změnou během let 2004-2008 v této oblasti je pokles podílu výdajů za potraviny a nealkoholické nápoje a podílu výdajů na bydlení, tj. nezbytných statků v domácnostech důchodců. Pokles podílu nezbytných statků vytváří prostor v rozpočtech domácností pro další spotřební kategorie. Změny ve struktuře výdajů na spotřebu ve směru růstu výdajů na služby současně s akumulací moderních předmětů střednědobé spotřeby domácnosti důchodců přibližují modelu spotřeby v domácnostech zaměstnanců a zároveň se významným způsobem neodlišují od ekonomického chování domácností v jiných evropských zemích. Reakce domácností důchodců na zvyšování cen vzhledem k jejich omezenějšímu rozpočtu jsou pružnější než u domácností zaměstnanců, kteří nemají tak silnou motivaci ke snižování spotřebních vydání.

5.2 Struktura spotřebních vydání v jednotlivých fázích životního cyklu V následujícím textu budeme analyzovat spotřebu v jednotlivých fázích životního cyklu s detailnějším zaměřením na důchodce třetího a čtvrtého věku. Problematika analýzy spotřeby ve vyšším věku je motivována třemi otázkami: -

jaká je spotřeba staršího člověka (výše i struktura),

-

zda-li se liší od jeho spotřeby v předchozích životních fázích,

-

příp. zda stáří nevyskytují.13

s sebou

přináší

„speciální

potřeby“,

které

se

u

ostatních

Standardním teoretickým modelem pro analyzování volby spotřeba versus úspory sektorem domácností je Modiaglianiho model životního cyklu. Jeho klíčový předpoklad můžeme popsat následujícím způsobem: spotřebitelé si vytvářejí plány zaměřené na vyrovnávání životního standardu v rámci svého životního cyklu. Modiaglianiho model životního cyklu předpokládá, že jednotlivci spoří, aby vyrovnávali spotřebu v jednotlivých časových obdobích; ve své nejjednodušší verzi jednotlivci spoří během svého pracovního života, aby udrželi úroveň své spotřeby na konstantní úrovni, až jednou odejdou do starobního důchodu. Plynulé úrovně spotřeby je dosaženo tvorbou úspor v obdobích s vysokým běžným příjmem vzhledem k průměrnému celoživotnímu příjmu a čerpáním úspor v období s relativně nízkým běžným příjmem. Vztah mezi pracovním příjmem, spotřebou a úsporami v průběhu životního cyklu můžeme charakterizovat následujícím způsobem: V počáteční fázi produktivního života mají jednotlivci nízký běžný příjem, ale vysoké náklady se založením rodiny, bývají proto převážně čistými dlužníky. V další fázi jejich běžný příjem roste, splatí dluhy a stávají se čistými věřiteli. Vytvářejí si zásobu aktiv, která jim má umožnit udržet danou úroveň spotřeby i v důchodovém věku. Suma akumulovaných aktiv dosahuje maxima v okamžiku odchodu do důchodu. Nastává poslední fáze života, kdy jednotlivci průběžně čerpají své úspory, a to tím způsobem, že v době smrti je zásoba naakumulovaných aktiv zcela vyčerpána. Do jaké míry je tento model platný pro podmínky ČR a zda lidé takovým způsobem skutečně jednají, nám umožní analýza spotřebních vydání podle jednotlivých věkových kategorií, se speciálním zaměřením na kategorie důchodové. Data poskytovaná SRÚ dokazují, že vývoj spotřebních výdajů není plynulý, pohybuje se v úzké 13

30

Blíže problematika potřeb seniorů např. Nešporová, O. a kol. Zajištění potřeb seniorů s důrazem na roli nestátního sektoru. Praha: VÚPSV, v.v.i., 2008


korelaci s věkem, resp. s životním cyklem osob. Osoby ze sociální skupiny zaměstnanců mají vyšší peněžní výdaje než osoby ze sociální skupiny důchodců, a to ve všech věkových kohortách (vyjma skupiny 36-45 let) a všech obdobích (viz graf č. 4). Graf č. 4 Vývoj spotřebních vydání dle věkových kategorií v letech 2004-2008 (běžné ceny) 160000 140000 120000 A. spotřební vydání r.

100000

2004

80000

A. spotřební vydání r.

60000

2008

40000 20000 0 36-45

46 -55

56-

56 -

let

let

65let

65 let

66 -

71 -

76+

70 let

75 let

let


Jak je z grafu patrné, výdajová kapacita zaměstnanců v čase postupně roste až do věku 56 let, kde se následně pro tuto skupinu otvírají dvě odlišné varianty/životní strategie: 1. V případě, že osoby zůstávají ekonomicky aktivní a neodcházejí v tomto věku do starobního důchodu, spotřební vydání dále rostou a dosahují zde svého maxima (145 823 Kč ročně); neboť jejich příjmy se zvyšují (možnost souběhu pracovního příjmu a důchodu); současně v pracovním poměru zůstávají kvalifikovaní zaměstnanci s delší pracovní kariérou.14 2. V případě, že osoby odcházejí do starobního důchodu (ve věku 55-59 let pobírá starobní důchod přes 60 % žen a více jak 10 % mužů)15, jejich výdajová kapacita se snižuje na 107 533 Kč ročně. Oproti Modiaglianiho teorii o vyrovnávání životní úrovně existuje podle údajů ze SRÚ v českém prostředí jednorázový pokles spotřeby v době odchodu do důchodu. Propad spotřebních vydání domácností měřený celkovým poklesem spotřeby ve věkové skupině 56-65 let, kdy většina lidí odchází do důchodu, je kolem 15 %. V případě osob, které odcházejí do důchodu v pozdějším věku, je téměř na dvojnásobné úrovni (27 %). Od věku 70 let potom peněžní výdaje klesají o cca 5 % pro každou věkovou kategorii až u nejstarších důchodců dosahují svého minima - 95 736 Kč ročně.

14

Mzdová diferenciace zaměstnanců, ČSÚ, 2006

15

Příjemci důchodů a průměrná výše důchodů podle typu (data k 31. 12. 2007), ČSÚ, 2008

31


Tabulka č. 19 Změny ve spotřebních vydáních v souvislosti se změnami v životním cyklu osob 36-45 let

46-55 let

56-65 let

66-70 let

71-75 let

- odchod do důchodu ve věku 56-65 let

103 137

127 104

107 533

107 162

100 970

95 736


103 137

127 104

145 823

107 162

100 970

95 736

rok 2008

76+ let

spotřební vydání abs.

změna spotřebních vydání % - odchod do důchodu ve věku 56-65 let

-

23,2

-15,4

-0,3

-5,8

-5,2


-

23,2

14,7

-26,5

-5,8

-5,2


-

23 967

-19 571

-371

-6 192

-5 234


-

23 967

18 719

-38 661

-6 192

-5 234

změna spotřebních vydání abs.


Tento efekt je znám a dokumentován i v řadě jiných zemí. Některé analýzy16 tvrdí, že spotřebitelé zřejmě nespoří dostatečně, aby dosáhli tohoto cíle. Jestliže domácnosti vstupují do důchodu s neadekvátními úsporami, musí snížit svoji úroveň spotřeby oproti předpokladům modelu životního cyklu. Data, která máme k dispozici, nám však tuto hypotézu neumožňují ověřit. Nicméně literatura jako další možné důvody tohoto poklesu uvádí: -

změny v preferencích v důsledku růstu „netržního“ času,

-

neočekávaně nízké důchody,

-

problémy likvidity,

-

krátkozraké nebo časově nekonzistentní chování.

Řada studií zdůrazňuje důležitost rozdílu mezi dobrovolným a nedobrovolným odchodem do důchodu (ať již z důvodu špatného zdravotního stavu nebo ztráty zaměstnání). Kromě výše uvedených vlivů působily v ČR ještě další specifické vlivy spočívající v přechodu z příkazové ekonomiky na ekonomiku tržní. Podmínky, které determinují život nejstarších českých seniorů poté, co odešli do důchodu, nejsou stejné jako u seniorů nejmladších věkových kategorií. Životní úroveň nejstarších seniorů není zcela funkcí jejich přístupu ke zdrojům během dřívějších fází životního cyklu. Profesionální status, který determinuje příjmovou úroveň, a tím i příležitosti k úsporám, k investicím do majetku a k jiným formám vlastnictví, se projevoval omezeně či vůbec.17 Socialistická industrializace zahájená v 50. letech, spočívající v řízení pohybu pracovní síly a jejím centrálním oceňování, přetrvala až do počátku 90. let.18

16

Battistin E. and all. The Retirement Consumption Puzzle: Evidence from a Regression Discontinuity Approach. WP08/05, IFS, Italy

17

Rabušic, L. Jsou čeští senioři chudí? Sociologický časopis, 1998, č. 3, s. 303-320, ISSN 1210-4620

18

Baštýř, I., Krebs, V. a kol. Sociální důsledky vstupu České republiky do Evropské unie. Praha: VÚPSV, 2000

32


Uvedený vývoj má tak řadu neoddělitelných, vzájemně propojených důsledků ovlivňujících život nejstarší generace seniorů: -

obecně ideologie socialistického státu spočívala v nízké osobní odpovědnosti a jejím transferu na bedra státu,

-

možnosti investovat finanční zdroje do kapitálu, který by přinášel dodatečný důchod, byly z důvodů neexistence či nízkého stupně rozvoje soukromého podnikání minimální,

-

genderové rozdíly ve výši pracovních příjmů mužů a žen (chápání příjmu ženy pouze jako doplňkového) a současně dřívější zákonný věk žen pro odchod do důchodu na základě počtu dětí zkrátil profesionální dráhu žen-matek a možnost dosažení vyššího základu pro výpočet důchodu.19

Je však třeba zdůraznit, že samotné snížení výdajů v době odchodu do důchodu ještě nutně neznamená pokles v užitku. Především výdaje spojené se zaměstnáním: doprava do a ze zaměstnání, závodní, resp. zaměstnanecké stravování, předepsané oblečení, nadále nejsou nutné. Rovněž rozsah služeb zajišťovaných domácností (praní, vaření, úklid, práce na zahradě) se může stát výhodným a více volného času dovoluje spotřebitelům nakupovat mnohem efektivněji (úsporněji). Americké odhady tvrdí, že senioři potřebují, ve srovnání s neseniory, menší příjem k tomu, aby si udrželi srovnatelnou životní úroveň (Atchley, 1988).20 Stejně jako celkové spotřební výdaje nejsou v životě člověka rovnoměrné, rozdílný je i vývoj jednotlivých spotřebních položek, který u většiny položek v zásadě kopíruje vývoj celkových spotřebních vydání. V následujícím textu provádíme analýzu struktury spotřeby průřezově, pohybujeme se tak v celku osob s rozdílnou ekonomickou aktivitou, příjmy, životními prioritami a životním standardem. Analýzu je tak třeba provádět s ohledem na rozdílný socioekonomický a rodinný status, ve kterém se osoby v jednotlivých fázích životního cyklu nacházejí. Pro první dvě věkové kategorie zaměstnanců (věk 36-55 let) platí, že v převážné většině se jedná o osoby žijící ve vícečlenných domácnostech spolu s vyživovanými dětmi, pro „hraniční“ věkovou kategorii 56-65 let je charakteristické, že se již většinou jedná o domácnosti bez nezaopatřených dětí, buď domácnosti s ekonomicky aktivními osobami nebo důchodce. U další věkové kategorie od 66 let se ekonomická neaktivita nemění, naopak se proměňuje složení domácností: s přibývajícím věkem se zvyšuje jednočlenný počet domácností, v převážné míře domácností žen, související s vyšší mírou jejich dožití (ženy 80 let, muži 74 let).21 Všechny tyto aspekty ovlivňují výši, strukturu a dynamiku spotřeby domácností.

19

Fischlová (Zajíčková) D. Analýza ve výši pracovních příjmů mužů a žen - navržení modelového postupu zjišťování podílu diskriminace. Praha: VÚPSV, 2002

20

Rabušic, L. Jsou čeští senioři chudí? Sociologický časopis, 1998, č. 3, s. 303-320, ISSN 1210-4620

21

Senioři v ČR v datech. Praha: ČSÚ, 2009

33


Tabulka č. 20 Struktura spotřebních a důchodců dle věku, r. 2008, abs. průměry na osobu v Kč za rok

vydání

domácností

zaměstnanci

zaměstnanců

senioři

36-45 let

46-55 let

103 137

127 104

145 823

107 533

107 162

100 970

95 736

19 392

24 254

27 475

26 834

28 406

26 640

25 501

alkoholické nápoje, tabák

2 221

3 950

4 704

3 113

3 166

2 660

2 105

odívání a obuv

6 260

6 558

6 858

4 119

3 531

3 264

2 391 28 560

A. spotřební vydání r. 2008 potraviny, nealkoholické nápoje


56-65let

56-65 let 66-70 let 71-75 let

76+ let

17 325

24 213

29 982

28 515

26 280

28 027


6 438

8 903

10 403

8 039

7 406

5 371

6 000

zdraví

2 099

3 011

3860

3 938

4 233

5 373

5 642

14 089

14 592

16 713

7 184

8 108

5 566

3 379

4 929

6 024

6 043

4 328

4 348

4 389

4 373

12 079

12 712

15 041

9 475

10 575

9 244

8 159

doprava pošty a telekomunikace rekreace a kultura vzdělání stravování a ubytování ostatní zboží a služby

985

760

428

11

30

30

18

6 396

7 923

6 298

2 507

2 608

2 674

3 105

10 925

14 203

18 018

9 472

8 472

7 732

6 504


Převážně cyklický pohyb spotřeby je prokázán v celém hodnoceném období. Práh spotřeby se nachází budˇzcela na začátku životního cyklu, tj. ve věku od 36 let (potraviny, bydlení, zdraví) nebo naopak na jeho konci (odívání, obuv, doprava, rekreace, ostatní zboží a služby), druh konkrétních spotřebních položek je zcela odlišný. Vrchol spotřeby se nachází většinou ve věkovém rozmezí 46-65 let, zlom nastává u kategorie 56-65 let v souvislosti s jejich odchodem do důchodu. Základní trendy pro jednotlivé sociální kategorie můžeme vymezit následovně: Pro kategorii zaměstnanců platí, že nejnižší spotřební výdaje mají osoby nejmladší věkové kategorie, související s jejich nižšími příjmy ve srovnání se zaměstnanci jiných věkových kategorií, vyšší mírou nespotřebních investic vyplývající z nutnosti pořídit si bydlení a obecně vyšší mírou využívání spotřebních úvěrů (zahrnuty v kategorii výdaje neklasifikované jako spotřební). Zároveň osoby této věkové kategorie, tj. stojící na počátku profesní kariéry, více investují do svého vzdělávání a zvyšování kvalifikace (školení, atestace, certifikáty aj.), což se promítá i do výše výdajů pro tuto kategorii, vrchol spotřeby je na počátku životního cyklu (985 Kč) s následným klesáním. S pokračujícím věkem rostou s různou intenzitou spotřební výdaje: u osmi položek (z dvanácti) nastává absolutní vrchol spotřeby v 56 až 65 letech věku, tj. na vrcholové úrovni spotřeba přetrvává min. 10 roků, kdy jednotlivci dosahují maximálních příjmů - odložení odchodu do ekonomické neaktivity volí většinou zaměstnanci s průměrným a vyšším výdělkem22 - a zároveň dříve vyživované děti se již staly příjmově nezávislými. Pro „prolínající“ se věkovou kategorii 56-65 let platí, že osoby pokračující v ekonomické aktivitě mají pro všechny spotřební položky, s jedinou výjimkou výdajů na zdraví, výdaje vyšší než osoby stejně staré, ale ekonomicky neaktivní. Toto porovnání indikuje závěr, že spotřební výdaje jsou prioritně determinovány příjmy a druhotně věkem.

22

34

Vlach, J. Šetření výdělků starších zaměstnanců. Praha: VÚPSV, 2006


U důchodců zůstává relativně stabilní po celou dobu životního cyklu výše výdajů na uspokojení nezbytných potřeb (potraviny: rozdíl mezi max. a min. je necelých 3 000 Kč; u bydlení 2 280 Kč), tedy statků, jejichž spotřebu není možné během životního cyklu výrazně omezit. K tomu přispívá do značné míry i rigidita trhu s byty, změny rodinné situace u seniorů spočívající v poklesu počtu členů domácnosti nevedou ke změnám bytové situace, v jejímž rámci by bylo možné uskutečnit výměny bytů za malometrážní či zvýšit přístup k bytům s pečovatelskou službou apod.23 Rostoucí výdaje v souvislosti s věkem je možné u seniorů nalézt ve třech zásadních kategoriích: zdraví, vzdělání a stravování a ubytování. U výdajů na zdraví cca 71 % všech výdajů tvoří léky - nemůžeme určit, v jakém věkovém období se projevují zvýšené výdaje. S věkem se zvyšuje výskyt většiny chronických onemocnění, senioři užívají celkově více léků než ostatní věkové skupiny a výdaje kontinuálně rostou s vrcholem ve věku 76 a více let, zlom u této položky spotřeby neexistuje. Nejvyšší výdaje na spotřebu placených léčiv a ortopedických a zdravotnických výrobků jsou u tak nejstarších důchodců ve výši 5 642 Kč. Vzdělání jako výdajová položka sice roste, ale v celkových výdajích důchodců tvoří zcela zanedbatelnou část ve výši desítek korun (11-30 Kč), proto nebudeme provádět jeho detailnější hodnocení. Omezení funkčního potenciálu osob vede ke zvyšování podílu výdajů související s výdaji na sociální péči, zahrnujícími celý komplex výdajů spojených se sociálním stravováním, dovozem stravy do bytu, osobní asistenci, pomocí při zajištění chodu domácnosti aj. Naopak, s přibývajícím věkem klesají výdaje na statky, které je možné omezit (alkohol, tabák, odívání, doprava, rekreace), tedy statky zbytné. Omezení zbytných potřeb ve vyšším věku má několik příčin, které působí synergicky. V zásadě je můžeme rozdělit na tři základní skupiny: důvody ekonomické, důvody psycho-sociální a ostatní. -

důvody ekonomické: u položek pro život člověka nezbytných se jejich váha s přibývajícím věkem zvyšuje, výdaje na nezbytné statky dosahují 59-63 % výdajové kapacity domácnosti (viz graf č. 5), což limituje výši prostředků na další vydání,

-

důvody psychosociální: přestože jsou senioři vnímáni jako homogenní skupina, existují diference v životním stylu a prioritách také uvnitř této skupiny, vyplývající z věkového rozdílu mezi nejmladší a nejstarší skupinou seniorů (rozdíl i 20 a více let). S přibývajícím věkem lze očekávat logické snížení peněžních vydání na potřeby, které již není z celé řady příčin (zdravotních, sociálních, změny v prioritách) možné uskutečňovat či pouze velmi obtížně (cestování, řízení motorových vozidel…). To, že s přibývajícím věkem seniorů rostou spíše pasivní záliby (čtení, sledování TV, rozhlasu aj.) a klesá obliba aktivních a pohybově náročnějších koníčků (zahraniční cestování, turistika) dokládá ve svých výsledcích např. studie O postavení a životních podmínkách seniorů v Praze.24

-

důvody rozdílného životního stylu: spočívající v eliminací výdajů, které jsou více či méně spojeny s ekonomickou aktivitou: doprava, oděvy, vzdělávání aj. Nezanedbatelný vliv má snížení nároků, resp. posun priorit samotného seniora spočívající v menším vlivu módního diktátu, značek, prestiže, „společenského“ tlaku apod.

23

V této souvislosti by bylo vhodné ověřit, zda senioři mají skutečnou motivaci k přesunu směrem k malometrážním bytům či do jaké míry jsou jejich byty drženy pouze za účelem přechodu práva užívání na jiné osoby apod. Nabízet např. v rámci občanských sdružení či jiných institucí asistenci těm důchodcům, kteří se rozhodli realizovat výměnu či prodej bytové jednotky či nemovitosti.

24

Pernes, Z. O postavení a životních podmínkách seniorů v hlavním městě Praze. Praha: Centrum sociálních služeb, 2008

35


Základní vývojové tendence spotřebních vydání v průřezu kategorií důchodců v čase zachycuje následující tabulka: Tabulka č. 21 Vývoj spotřebních vydání důchodců ve věku 56 let a výše stabilní

klesající

rostoucí

potraviny

alkohol, tabák

zdraví

bydlení

odívání, obuv



doprava

vzdělání

rekreace a kultura ostatní zboží a služby Pramen: SRÚ ČSÚ, vl. výpočty

Nízká absolutní výše či snížení spotřebních výdajů, tj. spotřeby některých komodit, neznamená ještě snížení životní úrovně seniorů, takovéto změny není možno hodnotit jednoznačně: klesající výdaje na dopravu neznamenají zcela omezení mobility seniorů; sice od 75 let výrazně klesají výdaje jak na provoz dopravních prostředků (pohonné hmoty a oleje), tak i výdaje na dopravní služby, ale současně se s přibývajícím věkem pro seniory nabízejí různé slevy a většinou od dovršení 70 let je již jízdné zcela zdarma (viz Praha a rovněž další města). Rovněž u vzdělání jde o další položku, kde samotné výdaje nereflektují „jednotky spotřeby“. Vzdělávání je totiž v mnoha případech pro důchodce bezplatné (např. kurzy internetu pro seniory realizované občanskými sdruženími apod.) či jsou poplatky symbolické - např. poplatky za studium na Univerzitě třetího věku se pohybují v řádech stokorun. 25 Dalšími indikátory životní úrovně důchodců, včetně rozdílů mezi jednotlivými generacemi důchodců, je struktura majetku a vybavenosti domácností podle věkových kategorií. Ty sice zcela identicky nekopírují námi zvolenou pětiletou kategorizaci skupiny, ale jsou dostatečně ilustrativní. Heterogennost skupiny důchodců se promítá i v majetkové struktuře - skupina důchodců ve věku do 69 let vykazuje téměř ve všech parametrech vyšší úroveň různých druhů hmotných aktiv oproti běžné populaci. Odlišnou se jeví jen skupina nejstarších důchodců, kde mohlo dojít k prodeji majetku nebo jeho převodu na další potomky. Tabulka č. 22 Vybavenost domácností důchodců statky dlouhodobé spotřeby dle věkových kohort, r. 2008 (počet předmětů na 100 domácností) počet předmětů na 100 domácností (r. 2008)

domácnosti celkem

domácnosti důchodců 50 - 59 let

60 - 69 let

70 a více let

garáž

34,1

39,6

46,2

32,2

rekreační objekt

11,8

16,5

20,8

12,6

rodinný dům (%)

44,8

42,5

52,3

43,4

osobní auto

73,3

75,7

67,6

36,8

Pramen: SRÚ ČSÚ

25

36

Poplatek za kurz na Univerzitě třetího věku UK se pohybuje od 100,- Kč do 500,- Kč za semestr. Výši poplatku stanovují pořádající fakulty. Na VŠE Praha je to od 200,- do 700,- Kč za semestr diferencovaně podle typu předmětů.


Výraznější rozdíly ve vybavenosti předměty střednědobé spotřeby mezi generacemi lze spatřovat pouze ve vybavení spotřebiči spojenými s moderními technologiemi, které pro starší populaci buď nejsou ekonomicky výhodné (myčky, sušičky prádla) nebo nižší adaptační schopnosti starších osob nepříznivě ovlivňují jejich přístup k využití poznatků technického pokroku (obavy spojené s nezvládnutím jejich obsluhy apod.). Tabulka č. 23 Vybavenost domácností důchodců statky střednědobé spotřeby dle věkových kohort, r. 2008 (počet předmětů na 100 domácností) počet předmětů na 100 domácností (r. 2008) chladnička

domácnosti celkem

z toho domácnosti 50 - 59 let

60 - 69 let

70 a více let

106,1

107,9

110,8

94,6

99,5

95,7

81,5

TV

131,0

135,8

133,9

122,0

mobilní telefon

107,0

aut. pračka

104,9

188,4

190,0

147,5

osobní počítač

63,9

68,6

39,1

8,4

CD přehrávač

61,0

65,8

40,0

20,9

Pramen: SRÚ ČSÚ

Souhrnně průřezová analýza věkovým spektrem dokumentuje, že spotřební výdaje nejsou v životě člověka rovnoměrné, spotřeba má svůj práh, vrchol a zlom. S přibývajícím věkem se však mění podíly jednotlivých výdajových složek, které strukturu spotřeby v jednotlivých stadiích životního cyklu proměňují. Z níže uvedené tabulky můžeme detailně pozorovat posuny ve struktuře spotřebních výdajů dle věku a z nich vyplývající následující vztahy a souvislosti: -

především s postupem věku se zvyšuje podíl výdajů na nezbytné potřeby, které u nejstarších důchodců dosahují až 62,7 % výdajové kapacity domácnosti,

-

kontinuálně se zvyšuje podíl výdajů na zdraví, tvořící u nejstarších důchodců téměř 6 % spotřebních výdajů, tj. absolutně 5 642 Kč,

-

pokles podílu zbytných statků,

-

omezení funkčního potenciálu osob vedoucí ke zvyšování podílu výdajů souvisejících s výdaji na dlouhodobou péči a široké spektrum sociálních služeb.

37


Tabulka č. 24 Struktura spotřebních vydání domácností důchodců dle věkových kohort, r. 2008, v % spotřební vydání (CZ-COICOP) r. 2008 potraviny, nealkoholické nápoje alkoholické nápoje, tabák odívání a obuv

celkem

56 - 65 let

66 - 70 let

71 - 75 let

26,1

25,0

26,5

26,4

26,6

2,7

2,9

3,0

2,6

2,2

76+ let

3,2

3,8

3,3

3,2

2,5

27,1

26,5

24,5

27,8

29,8


6,6

7,5

6,9

5,3

6,3

zdraví

4,7

3,7

4,0

5,3

5,9

doprava

5,9

6,7

7,6

5,5

3,5


4,2

4,0

4,1

4,3

4,6

rekreace a kultura

9,1

8,8

9,9

9,2

8,5

vzdělání

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0


2,7

2,3

2,4

2,6

3,2


7,8

8,8

7,9

7,7

6,8


Pramen: SRÚ ČSÚ

Graf č. 5 Celková výše nominálních spotřebních vydání (abs.) a podíly nezbytných statků (%) na celkových vydáních domácností dle věkových kohort 65000

64,0

celkové spotřební výdaje podíl nezbytných statků na celkových výdajích

63,0 62,0 61,0 60,0

60000

59,0 58,0 57,0 56,0 55,0

55000 56 - 65 let

66 - 70 let

71 - 75 let

76+ let

Pramen: SRÚ ČSÚ, vlastní výpočty

Shrnutí Souhrnně lze říci, že z hlediska objektivních ukazatelů statistiky rodinných účtů na tom nejsou čeští senioři ve srovnání s běžnou českou populací výrazně hůře. Rozdílem ve srovnání s ekonomicky aktivními je nižší úroveň spotřebních vydání, naproti tomu úroveň materiálního zajištění (chaty, garáže) je vyšší v domácnostech důchodců. Zároveň důchodci jsou skupinou, která již nerealizuje dlouhodobé investice

38


a i nižší úroveň spotřebních výdajů ještě neodráží skutečnou úroveň užitku domácností. Rozdíly v životní úrovni mezi jednotlivými věkovými kategoriemi v rámci skupiny domácností důchodců však byly zachyceny. Odlišnou se jeví nejstarší věková skupina důchodců, která z nejrůznějších příčin (ekonomických, sociálních a dalších) vykazuje jak nižší úroveň spotřebních vydání, tak úrovně naakumulovaného majetku, současně výdaje na nezbytné statky tvoří celé 2/3 celkových výdajů domácnosti. Všechny testované položky spotřeby jsou nakupovány ve všech stadiích životního cyklu, tj. rozsah spotřeby je po celý životní cyklus stabilní. S příchodem stáří se struktura spotřeby mění v důsledku změn a zaměření potřeb spočívající především v eliminaci různorodých investičních aktivit (bydlení, bytové vybavení), omezení prostorové mobility (rekreace, sport) a funkčního potenciálu osob (léky, ústavní a ambulantní péče) ve směru k větší závislosti na sociální péči poskytující různorodé služby. V této souvislosti při posuzování vlivu působení různých opatření (ekonomických, zdravotních, sociálních) na seniory, nepřistupovat k této skupině homogenně, ale diferencovaně zvážit ovlivnění jednotlivých věkových skupin.

5.3 Reálný vývoj spotřebních zaměstnanců a důchodců

vydání

domácností

V následujícím textu budeme analyzovat spotřební vydání seniorů v reálném vyjádření, tj. vydání na konečnou spotřebu zboží a služeb ve stálých cenách, v jednotlivých stadiích životního cyklu v členění na desetiletý a následně pětileté věkové intervaly s cílem zachytit případné mezigenerační rozdíly v úrovni spotřeby. Dynamika reálné spotřeby je proměnlivá v čase, kde kromě peněžních výdajů její pohyb determinují také spotřebitelské ceny. V souhrnných tendencích platí, že spotřební vydání v reálném vyjádření rostou u všech věkových kategorií v rozmezí 2-17 % s odlišnou intenzitou reflektující rozdílné postavení v zaměstnání osoby v čele domácnosti (viz graf č. 6).

39


Graf č. 6 Spotřební vydání domácností dle věkových kohort v letech 2004 a 2008 (ve stálých cenách roku 2005) 140000 130000 120000 110000

r.2004 r.2008

100000 90000 80000 70000 36-45

46-54 zaměstnanci

55-65

55-65

66-70

71-75

76+

senioři


Dynamika růstu reálných peněžních vydání je vyšší pro ekonomicky aktivní (v rozsahu 12-17 %) než důchodce (v rozsahu 2-8 %). Životní úroveň všech zúčastněných roste, z vývoje v uplynulém období však nejvíce profitovala ekonomicky aktivní populace. Nůžky mezi sociálním postavením seniorské a ekonomicky aktivní části populace se ve sledovaném období rozevřely. Neobjevila se však žádná věková skupina, která v důsledku růstu cen musela provést takové restrikce spotřeby, které by vedly v souhrnu k celkovému snížení spotřebovávaných statků, ačkoliv jednotlivé poklesy spotřeby (vyjádřené poklesem výdajů na tyto položky) jsou zaznamenány. Statistické údaje získané ze SRÚ dokumentující růst spotřeby důchodců jsou v rozporu s výsledky vycházejícími ze sociologického šetření mezi důchodci.26 V tomto výzkumu odpovídali důchodci na otázku, jaký vliv má růst cen zboží, služeb a nájmů na životní úroveň seniorů, 79 % důchodců uvádí, že zvýšení cen mělo na ně negativní vliv spočívající v uskrovnění se či v úplné eliminaci určitých věcí. Rovněž domácnosti deklarují, že výdaje na bydlení jsou pro ně velkou zátěží a s příjmem snadno vychází necelá čtvrtina domácností důchodců.27 Určitou nekonzistenci výsledků pocházejících z rozdílných zdrojů můžeme vysvětlit několika způsoby: 1. Údaje jsou publikovány souhrnně za celou kategorii důchodců, nelze vyloučit, že v určitých věkových či jiných skupinách seniorů k poklesům skutečně došlo. 2. V sociální gerontologii je dlouhodobě známým faktem, že obecně se v důchodu zvyšují pocity ekonomické deprivace. V české společnosti mohou být z důvodů procesu transformace tyto pocity ještě mnohem intenzivnější. V zásadě souvisejí se třemi následujícími faktory: 26

Pernes Z. a kol. O postavení a životních podmínkách seniorů v hlavním městě Praze. Praha: Centrum sociálních služeb Praha, 2008

27

Příjmy a životní podmínky domácností v roce 2008. Praha: ČSÚ, 2009, kód: e-3012-09

40


a) zvyšováním možností spotřeby, b) narůstáním příjmových nerovností mezi ekonomicky aktivními a důchodci, c) viditelnými majetkovými rozdíly. 3. Rozdíly vyplývající z místa realizace sociologického průzkumu, který se uskutečnil mezi důchodci v Praze, kde vyšší životní náklady odrážející se především ve vyšších cenách nájmů a služeb skutečně mohly u některých skupin důchodců vést k nutnosti omezit spotřebu. Z analýzy reálných spotřebních vydání vyplývá, že rozdíly v potřebách a od nich se odvíjející spotřeby existují nejen mezi sociálními kategoriemi, ale i v rámci jednotlivých kategorií. Zatímco u zaměstnanců můžeme určit několik základních trendů, které jsou shodné pro celou jejich skupinu, skupina seniorů se z tohoto hlediska jeví daleko více heterogenní. U zaměstnanců byl nejvyšší růst spotřebních jednotek prokázán u nejmladší věkové kategorie - na úrovni 17 %, pro další věkové kategorie zaměstnanců se růst udržuje na stabilní úrovni 12 %. Ke změnám v rámci celkových spotřebních vydání dochází u identických položek, liší se pouze v dynamice jejich růstu. Pro tuto skupinu můžeme vymezit tři základní spotřební kategorie, do kterých zaměstnanci v průběhu let investovali, jako důsledek příznivého cenového vývoje: -

bytové vybavení a provoz domácnosti v rozsahu 35-49 %,

-

odívání a obuv (26-44 %),

-

vzdělání (23-33 %),

-

různé formy pojištění (pojištění připojištění a životní pojištění)28

-

doprava (zjm. nejmladší věková kategorie 51 %).

domácností,

motorových

vozidel,

penzijní

Pokles reálné spotřeby byl zaznamenán pouze u alkoholických nápojů a tabáku, v souvislosti se zvyšováním spotřebních daní. Pravděpodobný je však přesun spotřeby směrem k domácímu vyrobenému alkoholu, jehož množství se zvýšilo o 15,5 % u vína a o 32,5 % u ostatních alkoholických nápojů. Reálný růst spotřeby důchodců má menší rozsah (2-8 %), ve sledovaném období nejvíce profitovaly dvě věkové kategorie: 66-70 let a 76 a více let, nejméně nejmladší důchodci, kteří jako jediní zaznamenali reálný pokles spotřeby některých položek. Nejdynamičtěji rostoucími vydáními u ekonomicky neaktivních osob jsou zbytné, resp. luxusní statky: -

vzdělání,

-

rekreace, kultura a sport,

-

bytové vybavení.

Pořadí dalších výdajových položek se již liší s ohledem na věk důchodce, resp. na rozdílné zaměření jeho potřeb. Nejmladší věková skupina důchodců 56-65 let zaznamenala reálný pokles spotřeby u šesti z položek, který však byl kompenzován nadproporčním růstem zboží střednědobé spotřeby, konkrétně bytového vybavení. Pro osoby odcházející z ekonomické aktivity se tak s růstem množství volného času 28

Pojištění je konkrétní výdaj a je jednou z podkategorií skupiny vydání “Ostatní zboží a služby”. Zvoleno bylo záměrně z důvodů vysoké heterogenity této skupiny, kam jsou zahrnuty rovněž výrobky osobní péče, osobní doplňky, výdaje na sociální péči aj.

41


působícím společně se zlevňováním konkrétních typů spotřebních položek otvírá prostor pro aktivity, které byly v průběhu pracovního života velice časově náročné nebo na ně neakumulovali dostatečné množství finančních prostředků (rekonstrukce, obměna bytového zařízení, přístrojů a spotřebičů pro domácnost). Investice takových řádů zpětně ovlivňují množství finančních prostředků vydávané na ostatní předměty a služby. Pro následující věkové skupiny důchodců, tj. ve věku 66-75 let můžeme pozorovat dvě rozdílné tendence: u skupiny 66-70 let ještě roste položka bytového vybavení, s největší pravděpodobností pro osoby, které odložily odchod z ekonomické aktivity do důchodu, a zároveň výdaje na dopravu, jejichž výši ovlivnil především nákup osobních automobilů. Tyto výdaje se již ve skupině nejstarších důchodců nepromítají, investice do potřebného zařízení a vybavení již byly uskutečněny v předchozích letech a zároveň klesají výdaje na dopravní služby jako takové v souvislosti s menší frekvencí používání osobních automobilů a zavedením bezplatné veřejné hromadné dopravy po dosažení 70 let věku. Společným jmenovatelem pro obě kategorie je růst výdajů na rekreaci, kulturu a vzdělání, který přesahuje i do dalších let. U poslední věkové kategorie 76+ let je charakteristický nárůst výdajů, které úzce souvisí s nižší soběstačností osob a možnostmi substituce některých jejich činností z externích zdrojů, tj. stravování, dovoz stravy do bytu, pomoc při zajištění chodu domácnosti, asistenční služby apod. Pokles spotřeby byl zaznamenán u alkoholických nápojů a tabáku, výdajů na bydlení a výběrově též u výdajů na zdraví. Markantní cenový nárůst léčiv působil u různých věkových skupin kontradiktorně: poklesem reálných výdajů na zdraví pro věkové skupiny 56-70 let a současně reálným nárůstem spotřeby pro nejstarší důchodce. U mladších věkových kategorií lze předpokládat, že pokles se pravděpodobně uskutečnil převážně ve formě volně prodejných potravinových doplňků (vitamíny) a léčebné kosmetiky. Tabulka č. 25 Srovnání vývoje vydání domácností zaměstnanců a důchodců na osobu a rok (2005=100)

A. spotřební vydání

zaměstnanci 36-45 46-55 56-65 let let let 1,17 1,12 1,12

56-65 let 1,02

důchodci 66-70 71-75 76+ let let let 1,07 1,03 1,08

potraviny, nealkoholické nápoje

1,06

1,05

1,04

1,04

1,06

1,00

alkoholické nápoje, tabák

0,98

0,92

0,91

0,95

1,05

0,90

1,01 0,87

odívání a obuv

1,44

1,26

1,28

1,30

1,13

1,26

1,04


1,05

1,06

1,06

0,96

0,93

0,95

1,00


1,40

1,49

1,35

1,49

1,36

1,06

1,34

zdraví

1,16

1,09

1,12

0,96

0,96

1,11

1,24

doprava

1,51

1,22

1,22

1,05

1,25

1,01

0,99

pošta a telekomunikace

1,17

1,15

1,12

0,87

1,05

1,06

1,09

rekreace a kultura

1,22

1,16

1,21

0,97

1,39

1,26

1,32

vzdělání

1,33

1,23

1,29

0,81

2,40

4,39

7,91


1,11

1,15

1,05

1,26

1,16

0,99

1,58


1,31

1,23

1,30

1,02

1,16

1,14

1,27


42


Závěrem lze shrnout, že obecně nízké (či záporné) tempo růstu mají statky, jejichž spotřeba je nasycena (potraviny) nebo statky, jejichž spotřebovávané množství spotřebitelé v důsledku růstu cen, zcela v souladu s předpoklady ekonomické teorie, snížili (alkoholické nápoje, tabák). Zaměstnanci se jeví jako daleko konzistentnější skupina spotřebitelů než důchodci, typické jsou pro ně investice především do zboží střednědobé spotřeby (vybavení, odívání, nákup vozidel) a služeb (vzdělání). Důchodci jsou z hlediska spotřeby více heterogenní, spotřeba roste jak pro různorodější počet položek, tak pro rozdílné věkové kategorie. Současně jejich reakce na cenové změny je, zřejmě vzhledem k omezenějšímu rozpočtu, pružnější (např. domácnosti zaměstnanců i přes růst cen v oblasti bydlení spotřebu zvyšovaly).

43

6. Sociálně-ekonomické souvislosti stárnutí populace na začátku 21. století

6. Sociálně-ekonomické souvislosti populace na začátku 21. století

stárnutí

6.1 Základní charakteristiky demografické a sociální situace obyvatelstva Po roce 1989 došlo v ČR ke změnám v počtu obyvatel a změnám jejích demografických struktur jako důsledku poklesu přirozeného přírůstku a procesu stárnutí obyvatelstva. Hrubá míra porodnosti na přelomu století patřila v ČR mezi nejnižší v Evropě. Úroveň míry plodnosti29 v ČR (1,15) je pod průměrnou úrovní v EU25 (1,48). I když se předpokládá určitý růst míry plodnosti, nebude její úroveň dostatečná k udržení dlouhodobé stability počtu obyvatel. Podobně jako v ostatních zemích Evropy také česká populace stárne, průměrný věk mužů je 38,9 let a žen 42 roků a do budoucna (prognóza do roku 2050) se předpokládá výrazné prodloužení očekávané délky života (u mužů na 79,7 roků a žen 84,1 roků), přesto neexistuje jednoznačná shoda v názorech demografů na budoucí dlouhodobé trendy očekávané délky života v členských státech EU-25.30 Základním rysem změn ve věkové struktuře obyvatelstva bude výrazný pokles podílu obyvatel ve věkových skupinách 0-14 roků a 15-64 roků a nárůst podílu starších obyvatel, tj. ve věku 65+ roků. Podíl mladých obyvatel (0-14 roků) by měl klesnout z 15,7 % na 12,3 % a pokles celkového počtu obyvatel v této věkové skupině o -28,1 % v roce 2050. Snížení podílu obyvatel v produktivním věku (15-64 roků) se předpokládá ze 70,6 % na 56,2 % a celkového jejich počtu o -30,6 %. Nejzávažnějším rysem změn věkové struktury bude nárůst podílu skupiny ve věku 65 a více roků z 13,7 % na 31,5 % (a jejich celkového počtu o 93,5 %) a zvláště nárůst podílu velmi starých obyvatel, tj. ve věku 80+ roků z 2,9 % na 9,0 % (tj. nárůst 164 % jejich celkového počtu) pro období 2004-2050. Souvisejícím trendem s procesem stárnutí jsou změny v počtu a struktuře domácností. Základním rysem tohoto trendu je růst absolutního počtu domácností a snižování počtu jejich členů. V roce 1991 bylo v ČR 4 051 tis. hospodařících domácností, v roce 2001 již 4 270 tis. domácností, což znamená nárůst o přibližně 219 tis. domácností za deset let. Průměrný počet členů mírně poklesl: 2,5 (r. 1991) na 2,4 (r. 2001). Za nejdůležitější jev je považováno přibývání domácností jednotlivců. V roce 2001 bylo sečteno 1,27 mil. domácností s jedním členem, což představuje téměř třetinu všech domácností a 12,5 % obyvatel, za třicet let se jejich počet téměř zdvojnásobil: v roce 1970 bylo registrováno 668,6 tis. domácností jednotlivců, tj. necelá pětina (19,1 %), v roce 1961 dokonce pouze 514,7 tis. domácností jednotlivců (16,0 %). Téměř polovinu všech těchto domácností tvoří nepracující důchodci.31 Výše zmíněné demografické a sociální faktory a trendy ovlivňují a v dlouhodobém časovém horizontu budou významným způsobem ovlivňovat vývoj ekonomiky a stejně tak se budou nevyhnutelně promítat do výrazných změn ve struktuře i objemu spotřeby (společně se širokou škálou dalších technologických a ekonomických faktorů). 29

Míra plodnosti - počet živě narozených dětí připadajících na jednu ženu.

30

Především z hlediska přirozených biologických limitů dlouhověkosti, vlivu nových poznatků medicíny, veřejných zdravotních programů a postojů společnosti k péči o zdraví (problematika kouření, obezita apod.).

31

SLDB (Sčítání lidí, domů a bytů) 2001, ČSÚ, 2002, http://www.czso.cz/csu/2002edicniplan.nsf/p/41n2-02

44


6.2 Klíčové sociálně-ekonomické souvislosti stárnutí obyvatelstva do roku 2050 Rychlé stárnutí obyvatelstva České republiky se odrazí v reprodukci sociálně ekonomických vztahů. Výrazné změny do roku 2050 lze očekávat zejména v oblastech: -

spotřebních návyků (objem a struktura spotřeby),

-

produktivity práce,

-

vývoje veřejných financí.

Pokračující změna demografické struktury v ČR se bude promítat prostřednictvím agregátní poptávky do faktorů pohybu ekonomiky a životní úrovně. Růst podílu starších osob v populaci bude působit na zpomalování dynamiky HDP na obyvatele, z titulu: -

nižší výkonnosti pracovníků starších 50 let věku s dopadem na produktivitu práce,

-

nižšího příjmu osob starších 50 let věku (seniorů),

-

rostoucí váhy počtu ekonomicky závislých,

-

změny struktury spotřeby.

Senioři z hlediska příjmu představují heterogenní skupinu, kterou lze rozdělit do dvou základních podskupin: -

ekonomicky aktivní s převahou příjmů ze závislé činnosti nebo ze samostatné výdělečné činnosti,

-

ekonomický závislé čerpající starobní důchod, popř. jiná sociální plnění.

V důsledku nižší výkonnosti zaměstnanci v podnikatelské sféře dosahují mezd zhruba o 10 % nižších ve srovnání s věkovou skupinou 30-49 let věku.32 V průběhu transformace zaměstnavatelé ze svých mzdových systémů odstranili „věkový automat“ a mzdu jednoznačně zavěsili na výkon. Tento moment výrazně vystupuje zejména u manuálních zaměstnání, tj. u zhruba 50 % starších zaměstnanců. „Princip seniority“ zůstal zachován pouze v platovém systému nepodnikatelské sféry.33 Přes očekávaný pokles pracovníků ve věku 30-49 let si distribuce výdělků podle věku zachová stávající proporce. Odchod do důchodu nese výrazný pokles příjmů seniorských domácností, o zhruba 40 %. Relace starobního důchodu k čistému výdělku nedosahuje ani 55 % a vykazuje trend poklesu. Vzhledem k finančnímu napětí v systému sociálního zabezpečení v důsledku stárnutí populace není možné očekávat zvrácení dosavadního vývoje. Efekty čerpání kapitalizovaných úspor na stáří (penzijní připojištění, životní pojištění, investice na kapitálovém trhu a další) se dostaví až po roce 2025. Při projektovaných 3% výnosech státních dluhopisů a 6% výnosech na kapitálových trzích však uvedené zdroje výrazně nezvýší příjmovou úroveň starší populace. 32

blíže Vlach, J. Šetření výdělků starších zaměstnanců. Praha: VÚPSV, 2006

33

Od roku 2011 však jeho působení bude omezeno rozšířením pravomocí zaměstnavatele při stanovení výdělku v rámci platového rozpětí.

45


Samostatnou a ohroženou skupinu důchodců budou tvořit sebezaměstnaní (zhruba 1/5 zaměstnanosti vč. „švarcsystému“), kteří si více než z poloviny nevytvářejí rezervy na mimořádné životní situace a na stáří. V rámci daňové optimalizace přiznávají minimální vyměřovací základ. Ze 3/4 sektor sebezaměstnaných tvoří podniky bez zaměstnanců. Po ukončení ekonomické činnosti jsou jejich firmy obtížně prodejné a dědici o ně nemají zájem. Již v příští dekádě se projeví současná nepříznivá věková struktura osob samostatně výdělečně činných, kdy ekonomickou aktivitu ukončí zhruba 250 tis. starších sebezaměstnaných (v roce 2006 zhruba 1/3 OSVČ představovaly osoby starší 50 let).34 Jejich starobní důchod se bude pohybovat ve srovnání s majoritní částí populace (se zaměstnanci) v nižších příjmových hladinách. Očekávaný pokles příjmů seniorských domácností se odrazí v pomalejším vývoji spotřeby domácností. Psychosociální důvody a změna životního stylu spolu s disponibilními zdroji domácností změní strukturu spotřebních vydání. Vzhledem na psychická a zejména fyzická omezení vyšších věkových kategorií poroste zájem o tradiční, jednoduché a lehce ovladatelné průmyslové výrobky. Prodlužování střední doby dožití bude zvyšovat výdaje na zdraví (léky) a na zdravotní a sociální služby. Stárnutí populace se změnou struktury poptávky po zboží a službách se odrazí v realokaci kapitálu a pracovních sil mezi sektory národní ekonomiky ve prospěch služeb. Ve svých důsledcích tyto změny povedou k pomalejšímu vývoji souhrnné produktivity práce a ekonomického výkonu. Stoupající podíl obyvatelstva staršího 50 let se patrně projeví ve zpomalení vývoje ekonomického výkonu v důsledku nižší produktivity starších pracovníků. V současnosti nejsou k dispozici data jednoznačně prokazující uvedenou hypotézu, která je prognostiky a demografy obecně přijata. Podle výsledků diskusí ke globálním scénářům ekonomického růstu v EU-15 pro období 2000-205035 se předpokládá uplatnění tendence poklesu úrovně marginální produktivity pracovníků při dosažení věkové úrovně kolem padesáti let. V ČR uvedené tvrzení nepřímo potvrzuje rozložení průměrných výdělků podle věku. Průměrná mzda pracovníků starších 50 let byla v roce 2009 za ČR celkem o zhruba 10 % nižší než ve věkové skupině 40-49 let.36 Na vývoj produktivity práce bude negativně působit růst zaměstnanosti ve službách s převážně nižší přidanou hodnotou na pracovníka. K posílení trendu růstu váhy terciéru v národní ekonomice, který bude analogický k vyspělým zemím, přispěje růst poptávky starší části populace v sociální a zdravotní péči. Uvedené decelerační trendy by měly tlumit absorpce a difuze technického pokroku, který se promítne do základních výrobních fondů, do organizace pracovního procesu a v lidském kapitálu. Významná role by měla připadnout vybavenosti práce fixním kapitálem, tzn. vyšším objemem a strukturou investic do restrukturalizace a modernizace výrobní základny. V této oblasti Česká republika vykazuje značné rezervy. Podle propočtů VÚPSV podíl spotřeby fixního kapitálu na nákladech v přepočtu na pracovníka v paritě kupní síly EU klesl ze 7,12 % v roce 2000 na 6,46 % v roce 2008 a patřil mezi nejnižší v EU.37 Předpokladem úspěšného překonání brzdících faktorů produktivity práce jsou investice do lidského kapitálu, do získání a zejména plynulého 34

blíže Baštýř, I., Brachtl, M., Vlach, J. Terénní šetření o sociálním a ekonomickém postavení osob samostatně výdělečně činných v ČR 2006. Analýza výsledků. Praha: VÚPSV, v.v.i., 2007

35

EC: EC FINs Global Scenario 2000-2050, internal note presented to the AWG ECFIN/213/04-EN, EC Brussels 2004

36

Struktura mezd zaměstnanců v roce 2009. Praha: ČSÚ, 2010

37

Vyspělé země vykazují podíl spotřeby fixního kapitálu kolem 9 % s růstovou tendencí. Blíže Vlach, J., Kozelský, T. Konvergence ceny práce k evropským standardům a její využití v letech 2000-2008. Praha: VÚPSV, v.v.i. 2010, ISBN 978-80-7416-080-6

46


zvyšování kvalifikace. S tímto problémem souvisí tlak na vytváření podmínek pro podnikatelské subjekty v oblasti rekvalifikace starších pracovníků vhodnou úpravou fiskálního systému. Stárnutí obyvatelstva, zejména vývoj podílu ekonomicky aktivních, se bude výrazněji promítat do vývoje HDP na obyvatele. Zhoršování relací mezi počtem ekonomicky aktivního a neaktivního obyvatelstva se odrazí ve zvolňování jeho průměrné roční dynamiky. Projekce EK v případě ČR předpokládá při dosažení 90% úrovně produktivity práce v roce 2040 (HDP v PPS EU-15 na pracovníka) stejnou relaci paritního podílu HDP na obyvatele, která však v roce 2050 klesne na 86 %.38 Pokles životní úrovně by měly částečně zpomalovat prodloužení ekonomicky aktivního věku (pozdější odchod do důchodu), růst zaměstnanosti žen a pokles nezaměstnanosti. Dopady demografického vývoje na disponibilní potenciál pracovních sil a výkonnost ekonomiky se projeví ve veřejných financích. Růst míry celkové ekonomické závislosti v důsledku stárnutí populace nese rizika jejich trvalé udržitelnosti. Současná relativně příznivá situace v ČR, kdy se výdaje veřejných rozpočtů spojených s procesem stárnutí pohybují pod průměrem EU, se rychle změní. Projekce EK ohledně dlouhodobě udržitelného vývoje veřejných financí39 již v roce 2050 zahrnuje Českou republiku do skupiny zemí s vysokými výdaji na zajištění potřeb vysokého podílu seniorů v populaci a s ohroženou rovnováhou veřejných financí. Podíl výdajů na HDP spojených se stárnutím populace se bude v roce 2050 pohybovat nad evropským průměrem (obdobná situace se předpokládá u Maďarska, Belgie, Irska, Portugalska a Španělska). Analýzy potvrzují závislost vývoje úrovně veřejných výdajů do důchodových systémů na změny v očekávané délce života (dožití). Kombinovaný vliv stárnutí věkové struktury obyvatelstva a vývoje zdravotního stavu starších obyvatel se odrazí ve vyšší poptávce po službách zdravotního zabezpečení a následně v nárůstu veřejných a soukromých výdajů na zdravotnictví. Pokles objemu disponibilních pracovních sil40 povede ve svých důsledcích k poklesu nezaměstnanosti. Tento pohyb se projeví v dílčím snížení veřejných výdajů na aktivní politiku zaměstnanosti a na podpory v nezaměstnanosti a na sociální podporu. V důsledku projektovaného poklesu podílů dětí (ve věkové skupině 0-14 roků) a mladých obyvatel (ve věkové skupině 15-24 roků) ve struktuře celkového počtu obyvatelstva vytváří potenciální podmínky pro pokles veřejných výdajů do vzdělávacího systému. Na druhé straně význam investic do lidského kapitálu pro ekonomický růst bude tlačit na růst veřejných výdajů v této oblasti. Za těchto podmínek dostupné projekce předpokládají stabilitu podílu výdajů na vzdělávání na HDP. Dílčí rezervou v českých podmínkách je zvýšení participace zaměstnavatelů na přípravě a zvyšování kvalifikace pracovních sil, které na počátku transformace převedl stát na sebe.41 Růst

38

blíže Zeman K. Faktory ovlivňující realizaci základních zájmů České republiky v EU v podmínkách stárnutí obyvatelstva (srovnávací analýza). Institut evropské integrace NEWTON College, a.s. Praha 2007, s. 98

39

EC: The Long-term sustainability of public finances in the EU, Communication from the Commission to the Council and the European Parliament, CEC Brussels, 12.10.2006, COM (2006) 574

40

Pokles počtu pracovních sil bude částečně vyrovnávat zvýšení věkové hranice odchodu do starobního důchodu, vyšší míra ekonomické aktivity starších osob a vyšší pracovní zapojení žen.

41

Čeští zaměstnavatelé v současnosti nehradí výchovu učňů. Ve srovnání se zahraniční konkurencí tak šetří zhruba 1 % úplných nákladů práce. Blíže Vlach, J., Kozelský, T. Náklady práce a jejich struktura v ČR v období konjunktury po roce 2000. Praha: VÚPSV, v.v.i., 2010, ISBN 978-80-7416-076-9

47


investic do lidského kapitálu, zvyšování kvalifikace, resp. rekvalifikace podmiňuje v procesu prodlužování věku efektivní zapojení vyšších ročníků do pracovního procesu. Uvedené demografické změny a předpokládaná vyšší míra ekonomické aktivity budou snižovat výdaje veřejných financí. Jejich úspora však nepokryje vyšší finanční náklady veřejných rozpočtů na zajištění základních životních podmínek rostoucího počtu seniorů v populaci. Disproporci mezi příjmy a výdaji veřejných rozpočtů bude prohlubovat klesající výkon národní ekonomiky. V této souvislosti vystupuje význam osobního spoření, resp. finančního investování pro zajištění vyšší než minimální spotřeby ve stáří. Nezbytnou se jeví aplikace efektivních politik stimulujících akumulaci individuálních finančních prostředků pro stáří. Prostor pro orientaci soukromých úspor na tvorbu finančních zdrojů pro stáří (nižší příjem z ekonomické aktivity, starobní důchod) by měla vytvořit reforma nástrojů a institutů finančních trhů. Cílem je systém, který úspory na stáří při jejich kapitalizaci zajistí proti dlouhodobým rizikům na kapitálových a finančních trzích a znehodnocení úspor inflací. Vytváření zdrojů pro zajištění výdajů spojených se stárnutím populace je klíčovým problémem udržení životní úrovně a budoucího ekonomického růstu. Růst výdajů na důchodové a zdravotní zabezpečení vč. souvisejících služeb pro seniory bude vyžadovat podstatný růst transferů daní při vyšším využití osobních úspor. Mnohé analýzy upozorňují na negativní důsledky růstu zdanění práce, resp. růstu složené daňové kvóty. Doporučovaná privatizace veřejných penzijních systémů (resp. zvýšení podílů privatizace na těchto systémech) však pouze přesouvá problém finančních nákladů stárnoucí populace z veřejných systémů na osobní spotřebu s následným dopadem na vyšší mzdové ocenění práce. Objem nákladů práce jako součtu mezd a statutárního sociálního a zdravotního pojištění a ostatních nákladů na pracovní sílu tato doporučení neřeší.42 Východiskem je předstih růstu produktivity práce před cenou práce při růstu spotřeby domácností cestou substituce práce fixním kapitálem. Takto vytvořený prostor může zajistit podmínky pro efektivní mezigenerační solidaritu, na které je založen evropský sociální model, a pro stimulaci osobních úspor pro stáří.

42

48

blíže Baštýř, I., Prušvic, D., Vlach, J. Náklady práce. Praha: VÚPSV, 2005

7. Závěry a doporučení

7. Závěry a doporučení Studie analyzuje na mikroúrovni, tj. prostřednictvím údajů ze SRÚ, jeden z nejvýznamnějších aspektů životní úrovně - spotřební vydání českých seniorů v korelaci ke spotřebním výdajům ekonomicky aktivní části populace, tj. zaměstnancům. Sledované období 2004-2008 je relativně krátké, avšak homogenní (zjm. roky 20042007), tzn. konkrétní spotřební a peněžní chování domácností není determinováno působením jednorázových ekonomických opatření, což činí jednotlivé etapy ve vývoji spotřebitelské poptávky víceméně srovnatelné a usnadňuje tak formulování obecně platného vzoru spotřebitelského chování. Současně roky 2004-2008, resp. polovinu roku 2008 můžeme považovat za období oživení ekonomiky, resp. ekonomického růstu. Příznivý ekonomický vývoj se projevil i ve vzestupu spotřebních vydání domácností u obou typů domácností. Tempo růstu jednotlivých skupin výdajů bylo v obou skupinách vyšší než růst cen vyjádřený indexem spotřebitelských cen (životních nákladů), což svědčí o růstu spotřeby a obecněji o zvyšování životní úrovně domácností. Oproti roku 2004 zjišťujeme nominální růst čistých výdajů v domácnostech zaměstnanců o 32 %, v domácnostech důchodců o 25 % (ve stálých cenách roku 2005 o 16 % a 5 %). Absolutní výše výdajů na osobu je v domácnostech zaměstnanců vyšší než v domácnostech důchodců, výjimku představují specifické kategorie nezbytných statků reprezentované potravinami, výdaji na bydlení a zdraví. Nejvýznamnější změnou v oblasti struktury spotřeby je pokles podílu výdajů za potraviny a nealkoholické nápoje a podílu výdajů na bydlení, tj. nezbytných statků v domácnostech důchodců. Pokles podílu nezbytných statků vytváří prostor v rozpočtech domácností pro další spotřební kategorie. Změny ve struktuře výdajů na spotřebu ve směru růstu výdajů na služby současně s akumulací moderních předmětů střednědobé spotřeby domácnosti důchodců přibližují modelu spotřeby v domácnostech zaměstnanců. Růst výdajů domácností na spotřebu a struktura výdajů se významným způsobem neodlišují od ekonomického chování domácností v jiných evropských zemích. Rozdíl v úrovni spotřebních vydání seniorů ve srovnání s ekonomicky aktivní populací je patrný, nicméně domácnosti seniorů jsou skupinou, která již nemusí provádět žádné větší investice, nevznikají jí výdaje spojené s existencí pracovního poměru a i nižší úroveň výdajů či jejich snižování nemusí znamenat pokles v užitku. Česká data ukazují, že čeští senioři by měli být schopni uspokojovat všechny své základní potřeby a že z hlediska majetku jsou na tom v mnoha ohledech lépe než je průměrný stav v populaci. Analýza ekonomického (spotřebního) chování důchodců svědčí pro tezi, že mají sklon žít z důchodu a ze svého majetku, ale samo bohatství (majetek) nesnižovat. Z hlediska věkového rozčlenění se ukazuje, že důchodci nejsou homogenní skupinou, existují určité diference i uvnitř této skupiny. Především značné časové rozpětí v jejím rámci - 20 i více let - naznačuje, že se jedná o skupinu s odlišnými životními styly a prioritami. Senioři jsou heterogenní skupinou, ať již z hlediska spotřebních vydání či akumulovaného „bohatství“ projevujícího se v rozdílech mezi mladými a nejstaršími důchodci. Nicméně z provedené analýzy vyplývá, že výdaje na spotřebu jsou prioritně determinovány příjmy a druhotně věkem. Nejstarší čeští senioři jsou dnes díky vývoji v minulých desetiletích výrazně závislí na státních institucích: na úrovni starobních důchodů, bytové politice, systému zdravotního pojištění, jakož i na programech sociální péče pro seniory. Nové kohorty seniorů, které mohou využívat nejrůznějších strategií, které se objevují v rámci tržní ekonomiky (např. penzijní

49


připojištění, soukromé vlastnictví bytů, kapitálové investice apod.), vstupují do důchodového věku lépe majetkově vybaveni a současně nemusí být plně závislí na starobním důchodu jako na jediném zdroji svých příjmů, což může přispět k pocitům sociální jistoty a k méně pocitům deprivace či sociálního vyloučení. Nárůst podílu seniorů v populaci a předpokládané pokračování trendu prodlužování očekávané délky života a růst příjmů výrazně přispěje ke změnám v životním stylu starších osob (přechodem k aktivnějšímu stáří), což s sebou přináší i změny ve spotřebním chování směřující k vyšší poptávce po službách. Tento vývoj se bude svými důsledky promítat do realokace pracovních sil mezi sektory a odvětvími produkujícími hmotné výrobky a služby. Doporučení: Analýza spotřebitelské poptávky patří k jednomu z nejdiskutovanějších témat v ekonomii, a to jak z hlediska teorie, tak z hlediska empirických výzkumů. S ohledem na význam znalostí o vývoji, výši a struktuře spotřeby seniorů je v ČR nedostatečná empirická evidence této oblasti. Není zde dostatek studií stavějících na mezioborových poznatcích a kombinujících dostupná statistická data z různých zdrojů na rozdíl od zahraničí, kde se této oblasti věnuje značná pozornost jak mezi ekonomy, tak mezi sociology. Z tohoto důvodu by bylo vhodné: 1. Prodloužit zpracovanou vývojovou řadu nominální a reálné spotřeby (2004-2008) dle jednotlivých položek a nastavených věkových kohort zaměstnanců a důchodců o rok 2009, s cílem zjistit, zda a jakým způsobem došlo k ovlivnění vydání domácností v důsledku reakce na ekonomickou krizi, kdy po desetiletém období růstu poklesl HDP meziročně o 4,1 %, což byl nejhlubší propad v novodobé historii ČR a vliv spotřebních výdajů domácností, které byly v předchozích letech hlavní růstovou položkou, oslabil. Sledované období 2004-2008 je relativně krátké a homogenní.43 Prodloužení vývojové řady by významně ovlivnilo poznatkovou základnu a zvýšilo využitelnost zjištěných výsledků. 2. Lze předpokládat, že rostoucí nezaměstnanost (r. 2008: 4,4 %; r. 2009: 6,7 %; I.Q. r. 2010: 8,2 %) a složitější příjmová situace obyvatelstva se promítly i do spotřebního chování domácností. Obecně platí, že zvýšená nejistota v této oblasti vede k opatrnějšímu spotřebnímu jednání.44 Podle ekonomických teorií by v recesi, kdy důchod má klesající přechodnou složku, měly domácnosti udržovat svoje spotřebitelské výdaje na stabilní výši prostřednictvím snížení míry úspor. Empirická data však indikují pouze malou redukci míry úspor, přizpůsobení se realizuje cestou snížení nákupů předmětů dlouhodobé spotřeby. Lze předpokládat, že pokles spotřebních vydání bude výraznější zjm. pro domácnosti zaměstnanců než pro domácnosti důchodců. Pro domácnosti zaměstnanců je z hlediska budoucích peněžních vydání zásadní stabilita zaměstnání, navíc pracovní místa se obnovují velice pomalu. Oproti tomu domácnosti důchodců mohou nadále počítat s jistotou 43

Pro hodnocení vývoje spotřebitelského chování domácností se standardně používají časové řady za dvacet i více let.

44

Dle ekonomické teorie však spotřeba nereaguje na změny důchodu v plném rozsahu, protože jednotlivci přesně neznají povahu této změny (nejsou schopni odhadnout, zda se jedná o změnu permanentní či přechodnou). Teprve až si na vývoji běžného důchodu v dalším období potvrdí permanentnost této změny, změní i svoji spotřebu, tzn. přizpůsobí ji vyšší/nižší úrovni očekávaného permanentního důchodu.

50


trvalého příjmu. Do jaké míry dojde/došlo k reálnému ovlivnění výdajů, případně ke změnám ve struktuře spotřeby v důsledku ekonomické krize, zůstává otevřenou otázkou a do budoucna může poskytnout užitečné informace o reakcích „spotřebitelů“ na ekonomické výkyvy. Dle předběžných vyjádření expertů z ČSÚ jsou dopady „ekonomické krize“ na výsledcích SRÚ patrné. 3. Dalším důvodem pro pravidelné sledování je dle studie45 příliš rychlý růst spotřeby domácností, který má závažné makroekonomické důsledky. Domácnosti, které si nevytvářejí dostatek zdrojů, financují část spotřeby a investic pomocí úvěru. Míra zadluženosti domácností roste v posledních letech vysokým tempem. To se stále klesající mírou úspor způsobuje, že spotřeba a zadluženost domácností rostou příliš rychle; pokračování této tendence povede k předlužení domácností a k jejich neschopnosti dostát svým závazkům. Z dat, která jsou k dispozici od jednotlivých bank, vyplývá, že v souvislosti s vysokou nezaměstnaností, omezenými příjmy domácností, ale i „zdražením“ půjček narostl počet neplatičů (objem nesplacených úvěrů se již pohybuje nad 40 mld. Kč, tzv. ohrožených je již více než za 100 mld. Kč). Nejčastěji jsou nespláceny úvěry na nákup spotřebního zboží, banky ale evidují i nárůst nesplácených hypoték a dalších úvěrů na bydlení.46 Z tohoto důvodu by bylo vhodné každoročně doplňovat v základních vývojových tendencích pro potřeby MPSV ČR a dalších zainteresovaných institucí (Rady vlády pro seniory a stárnutí populace, MF, HK ČR a UZS ČR aj.) aktuální data zachycující případné změny v podílech výdajů na spotřebu a úspory, spotřebu a investice, včetně změn v rámci spotřebních vydání. 4. Veškeré výstupy výzkumu o spotřebě domácností seniorů, resp. komplexněji o problematice postavení seniorů ve společnosti, seniorů či ageismu publikovat a přístupnou formou informovovat laickou i odbornou veřejnost, neboť zde stále panuje řada dnes již neplatných (stereotypních) představ o seniorech. Především lidé, kteří se do této kategorie dostávají, jsou již lidé s větší kupní silou než starší generace. Do důchodu odcházejí lidé s obecně vyššími příjmy, kteří si mohou vytvářet finanční rezervy prostřednictvím důchodového připojištění.47 Nové generace seniorů jsou nejen zdravější, dožívají se i delšího aktivního věku než předchozí generace a zapojují se více do dalších aktivit.

45

Hronová, S., Hindls, R. Ekonomické chování sektoru domácností ČR - spotřeba a zadluženost. Statistika, 2008, č. 3, s. 189-204, ISSN 0322-788X

46

Analýza vývoje příjmů a výdajů domácností ČR v 1. pololetí 2010 a predikce na další období (textová část). Praha: MPSV, 2010

47

Samostatnou zvláštní skupinou zůstávají sebezaměstnaní, kteří si nevytvářejí rezervy pro mimořádné životní situace.

51

Literatura

Literatura 1. Analýza vývoje příjmů a výdajů domácností ČR v 1. pololetí 2010 a predikce na další období (textová část). Praha: MPSV, 2010 2. Baštýř, I., Krebs, V., a kol. Sociální důsledky vstupu České republiky do Evropské unie. Praha: VÚPSV, 2003 3. Baštýř I., Brachtl M., Vlach J. Terénní šetření o sociálním a ekonomickém postavení osob samostatně výdělečně činných v ČR 2006. Analýza výsledků. Praha: VÚPSV, v.v.i, 2007, dostupné na http://www.vupsv.cz/ 4. Baštýř I., Prušvic D. Vlach J. Náklady práce. Praha: VÚPSV, 2005 5. Battistin E. and all. The Retirement Consumption Puzzle: Evidence from a Regression Discontinuity Approach, WP08/05, IFS, Italy 6. Česká republika: hlavní makroekonomické ukazatele. Praha: ČSÚ http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/cr:_makroekonomicke_udaje/$File/HLMAKR O.xls 7. Senioři v datech. Praha: ČSÚ, 2009, kód e-1417-09, dostupné na http://www.czso.cz/csu/2009edicniplan.nsf/p/1417-09 8. Struktura mezd zaměstnanců v roce 2009. Praha: ČSÚ, 2010, dostupné na http://www.vupsv.cz/ 9. EC FINs Global Scenario 2000-2050, internal note presented to the AWG ECFIN/213/04-EN, EC Brussels 2004 10. The Long-term sustainability of public finances in the EU, Communication from the Commission to the Council and the European Parliament, CEC Brussels, 12.10.2006, COM (2006) 574 11. Fischlová (Zajíčková) D. Analýza ve výši pracovních příjmů mužů a žen - navržení modelového postupu zjišťování podílu diskriminace. Praha: VÚPSV, 2002 12. Hronová, S., Hindls, R. Ekonomické chování sektoru domácností ČR – spotřeba a zadluženost. Statistika, 2008, č. 3, s. 189-204, ISSN 0322-788X 13. ILO: Report II, Household income and expenditure statistics (ICLS/17/2003/2, závěry konference statistiků práce), Geneve, 2003 14. Indexy spotřebitelských cen (životních nákladů) - základní členění. Praha: ČSÚ, r. 2005-2009, kód: 7101-05; http://www.czso.cz/csu/2006edicniplan.nsf/s/2006-7 15. Kušková, P., Marková, A., Najmanová, K. Češi ve spotřebitelském ráji ?! Vývoj spotřeby českých domácností v posledních dvaceti letech. Agentura CENIA ve spolupráci s MŽP, 2009, ISBN: 978-80-85087-70-3 16. Pearce, D. W. Macmillanův slovník moderní ekonomie. Victoria Publishing, 1994, ISBN:80-85605-42-2 http://is.muni.cz/publikace/publikace_simple.pl?fakulta=1431;kod=Z0047;id=800 7 17. Pernes Z. a kol. O postavení a životních podmínkách seniorů v hlavním městě Praze. Praha: Centrum sociálních služeb Praha, 2008

52

Literatura

18. Pernes, Z., Kalmus, J., Hřebejk, Z. Studie o spotřebě domácností. Praha: VÚPSV, v.v.i., 2009 19. Pernes, Z. Jak se žije seniorům v České republice. Příspěvek pro vystoupení v Senátě ČR, 2009 20. Příjmy, vydání a spotřeba domácností podle statistiky rodinných účtů za rok 2004, I.díl - sociální skupiny, příjmová pásma. Praha: ČSÚ, 2005, kód 3001-05; http://www.czso.cz/csu/2005edicniplan.nsf/p/3001-05 21. Rabušic, L. Jsou čeští senioři chudí?. Sociologický časopis, 1998, č. 3, s. 303-320, ISSN 1210-4620 22. SLDB (Sčítání lidí, domů a bytů) 2001. Praha: ČSÚ, 2002 http://www.czso.cz/csu/2002edicniplan.nsf/p/41n2-02 23. Vlach, J. Šetření výdělků starších zaměstnanců. Praha: VÚPSV, v.v.i., 2006 24. Vlach J., Kozelský T. Konvergence ceny práce v ČR k evropským standardům a její využití v letech 2000-2008. Praha: VÚPSV, v.v.i., 2010, ISBN 978-80.7416-080-6 dostupné na http://www.vupsv.cz/ 25. Vydání a spotřeba domácností statistiky rodinných účtů za rok 2008. Praha: ČSÚ, 2009, kód 3001-09; http://www.czso.cz/csu/2009edicniplan.nsf/p/3001-09 26. Vydání a spotřeba domácností statistiky rodinných účtů za rok 2008 - doplňující třídění Praha: ČSÚ, 2009, kód 3002-09 http://www.czso.cz/csu/2009edicniplan.nsf/p/3002-09 27. Zeman K. Faktory ovlivňující realizaci základních zájmů České republiky v EU v podmínkách stárnutí obyvatelstva (srovnávací analýza). Institut evropské integrace, NEWTON College, a.s., Praha, 2007

53

Poznámky a vysvětlivky

Poznámky a vysvětlivky CZ - COICOP - Classification of Individual Consumption by Purpose - Klasifikace individuální spotřeby podle účelu ČR - Česká republika ČSÚ - Český statistický úřad HDP - Hrubý domácí produkt HK ČR - Hospodářská komora České republiky ISC - Index spotřebitelských cen MF - Ministerstvo financí MPSV - Ministerstvo práce a sociálních věcí MŠMT - Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy p.b. - procentní bod SLDB - Sčítání lidí, domů a bytů SRÚ - Statistika rodinných účtů UK - Univerzita Karlova UZS ČR - Unie zaměstnavatelských svazů České republiky VŠE - Vysoká škola ekonomická

54

Přehled tabulek a grafů

Přehled tabulek a grafů Tabulka č. 1

Struktura výběrového souboru SRÚ ............................................... 10

Tabulka č. 2

Struktura sledovaného souboru .................................................... 12

Tabulka č. 3

Vybrané makroekonomické indikátory situace v ČR (k předchozímu roku) ........................................................................................ 14

Tabulka č. 4

Indexy spotřebitelských cen domácností důchodců .......................... 15

Tabulka č. 5

Indexy spotřebitelských cen domácností zaměstnanců ..................... 15

Tabulka č. 6

Struktura příjmů seniorů v letech 2004-2008 - abs. a % .................. 16

Tabulka č. 7

Struktura příjmů seniorů dle věkových kohort v roce 2008 - abs. a v % ....................................................................................... 17

Tabulka č. 8

Podíly spotřebních vydání a příjmu důchodců v letech 2004 až 2008 .. 18

Tabulka č. 9

Podíly spotřebních vydání a příjmu důchodců dle věkových skupin v letech 2004 a 2008 .................................................................. 18

Tabulka č. 10 Struktura příjmů domácností zaměstnanců v letech 2004-2008 abs. a v % ....................................................................................... 19 Tabulka č. 11 Struktura příjmů domácností zaměstnanců dle věkových kohort v roce 2008 - abs. a v % ............................................................. 19 Tabulka č. 12 Struktura spotřebních vydání domácností zaměstnanců a důchodců - abs. a v %, index stálých a běžných cen ...................................... 22 Tabulka č. 13 Struktura spotřebních vydání domácností zaměstnanců a důchodců v letech 2004 a 2008 v % ............................................................ 23 Tabulka č. 14 Srovnání výdajů na bydlení v domácnostech zaměstnanců a důchodců v letech 2004 a 2008 - abs. a v %................................ 25 Tabulka č. 15 Vybavenost domácností statky dlouhodobé spotřeby domácností zaměstnanců a důchodců v letech 2004 a 2008 (počet předmětů na 100 domácností) .................................................................... 27 Tabulka č. 16 Vybavenost domácností statky střednědobé spotřeby zaměstnanců a důchodců v letech 2004 a 2008 (počet předmětů na 100 domácností)............................................................................... 27 Tabulka č. 17 Srovnání výdajů na zbytné „luxusní“ statky v domácnostech zaměstnanců a důchodců v letech 2004 a 2008 - abs. a v %............. 29 Tabulka č. 18 Nejvyšší podíly, reálná a nominální dynamika spotřebních vydání v domácnostech důchodů a zaměstnanců ....................................... 29 Tabulka č. 19 Změny ve spotřebních vydáních v souvislosti se změnami v životním cyklu osob ................................................................................. 32 Tabulka č. 20 Struktura spotřebních vydání domácností zaměstnanců a důchodců dle věku, r.2008, abs. ................................................................. 34 Tabulka č. 21 Vývoj spotřebních vydání důchodců ve věku 56 let a výše................. 36 Tabulka č. 22 Vybavenost domácností důchodců statky dlouhodobé spotřeby dle věkových kohort, r. 2008 (počet předmětů na 100 domácností) ........ 36 Tabulka č. 23 Vybavenost domácností důchodců statky střednědobé spotřeby dle věkových kohort, r. 2008 (počet předmětů na 100 domácností) ........ 37 Tabulka č. 24 Struktura spotřebních vydání domácností důchodců dle věkových kohort, r. 2008, v % ................................................................... 38

55

Přehled tabulek a grafů

Tabulka č. 25 Srovnání vývoje vydání domácností zaměstnanců a důchodců na osobu a rok (2005=100) ......................................................... 42 Graf č. 1

Vývoj struktury pracovních a ostatních příjmů důchodců v letech 2004-2008 v %............................................................................... 17

Graf č. 2

Vývoj podílu výdajů za potraviny a bydlení v dom. důchodců v letech 2004-2008 v %............................................................................... 24

Graf č. 3

Vývoj podílu výdajů za potraviny a bydlení v dom. zaměstnanců v letech 2004-2008 v %............................................................................... 25

Graf č. 4

Vývoj spotřebních vydání dle věk. kategorií v letech 2004-2008 (běžné ceny)............................................................................................. 31

Graf č. 5

Celková výše nominálních spotřebních vydání (abs.) a podíly nezbytných statků (%) na celkových vydáních domácností dle věkových kohort ........ 38

Graf č. 6

Spotřební vydání domácností dle věkových kohort v letech 2004 a 2008 (ve stálých cenách roku 2005) .......................................................... 40

56

Příloha č. 1 Rozřazení jednotlivých spotřebních položek respektovalo klasifikaci SRÚ vedenou ČSÚ. V příloze podáváme obecnější náplň klasifikace jednotlivých kategorií: 1. Potraviny, nápoje - souhrn všech výdajů na potraviny a jídlo, vyjma jídel podávaných v restauračních zařízeních. 2. Alkoholické nápoje a tabák - souhrn výdajů na nealkoholické i alkoholické nápoje a kuřivo vyrobené z tabáku. Nepatří sem nápoje podávané v restauračních zařízeních. 3. Oděvy a obuv - výdaje na oblečení, obuv a doplňky k ošacení. Spolu s nimi tato skupina zahrnuje i výdaje na opravu, čištění a půjčování oděvů a obuvi. 4. Bydlení - výdaje na nájem a přidružené výdaje: energie, vodné a stočné, služby související s běžnou údržbou nebo případně drobnými opravami bytu, nezahrnuje pojištění související s bydlením a splátky hypotečních úvěrů. 5. Vybavení domácnosti - zahrnuje výdaje na nábytek, bytový textil, přístroje a spotřebiče pro domácnost, zboží pro běžnou údržbu domácnosti. 6. Zdraví - veškeré výdaje spojené se zdravotní péčí, preventivními i léčebnými výlohami, předepsanými i volně prodejnými léčivy. 7. Doprava - výdaje na dopravu ve veřejných dopravních prostředcích, nákup a údržbu (včetně pohonných hmot) vlastních dopravních prostředků. 8. Pošty a telekomunikace - zahrnuje výdaje spojené s různými formami komunikace (telefony pevné i mobilní, poštovné). 9. Rekreace a kultura - souhrn výdajů spojených s komplexními službami rekreačních pobytů, kulturními službami (vstupné na kulturní a sportovní akce) včetně nákupu knih a novin, chov domácích zvířat a pěstování rostlin. 10. Vzdělávání - výdaje vznikající v rámci povinných i dobrovolných forem vzdělávání. 11. Stravování a ubytování - zahrnuje platby v restauračních (včetně závodních a školních jídelen) a ubytovacích zařízeních. 12. Ostatní zboží a služby - obsahuje zejména výrobky a služby osobní péče (drogistické zboží) a sociální péče, osobní doplňky, všechny druhy pojištění (penzijní, životní aj.) a správní a jiné poplatky.

Příloha č. 2 Peněžní vydání domácností důchodců - ČR celkem

Struktura spotřebních vydání v %

Průměry na osobu v Kč za rok 2004

2005

čistá peněžní vydání celkem

90 268

92 954

99 664 106 091 113 379

A. spotřební vydání (CZ-COICOP)

81 906

85 257

90 476

01 potraviny, nealkoholické nápoje potraviny nealkoholické nápoje 02 alkoholické nápoje, tabák alkoholické nápoje tabák 03 odívání a obuv odívání z toho: prádlo a pletené ošacení konfekce obuv

2006

2007

2008

2004

2005

2006

2007

2008

průměr 20042008

95 404 102 579

22 983

22 894

23 946

24 596

26 769

28,06%

26,85%

26,47%

25,78%

26,10%

26,65%

20 970

20 909

21 982

22 523

24 577

25,60%

24,52%

24,30%

23,61%

23,96%

24,40%

2 014

1 986

1 964

2 073

2 192

2,46%

2,33%

2,17%

2,17%

2,14%

2,25%

2 484

2 506

2 641

2 822

2 746

3,03%

2,94%

2,92%

2,96%

2,68%

2,91%

1 810

1 809

1 850

1 887

1 843

2,21%

2,12%

2,04%

1,98%

1,80%

2,03%

674

697

791

935

903

0,82%

0,82%

0,87%

0,98%

0,88%

0,88%

3 077

2 955

3 132

3 428

3 291

3,76%

3,47%

3,46%

3,59%

3,21%

3,50%

2 259

2 167

2 375

2 495

2 477

2,76%

2,54%

2,63%

2,62%

2,41%

2,59%

810

802

947

980

1 034

0,99%

0,94%

1,05%

1,03%

1,01%

1,00%

1 015

969

1 002

1 072

1 020

1,24%

1,14%

1,11%

1,12%

0,99%

1,12%

818

788

758

932

815

1,00%

0,92%

0,84%

0,98%

0,79%

0,91%

22 472

23 657

25 841

26 069

27 780

27,44%

27,75%

28,56%

27,32%

27,08%

27,63%

5 107

5 201

4 937

5 420

5 873

6,24%

6,10%

5,46%

5,68%

5,73%

5,84%

běžná údržba a opravy bytu

1 660

2 354

3 041

3 077

2 594

2,03%

2,76%

3,36%

3,23%

2,53%

2,78%

ostatní služby související s bytem

2 262

2 249

2 353

2 475

2 731

2,76%

2,64%

2,60%

2,59%

2,66%

2,65%

13 444

13 853

15 509

15 097

16 581

16,41%

16,25%

17,14%

15,82%

16,16%

16,36%

04 bydlení, voda, energie, paliva nájemné z bytu

energie a paliva 05 bytové vybavení, provoz domácnosti

5 194

5 344

6 376

6 856

6 734

6,34%

6,27%

7,05%

7,19%

6,56%

6,68%

nábytek, bytové zařízení, podlahové krytiny

807

1 071

1 436

1 673

1 585

0,99%

1,26%

1,59%

1,75%

1,55%

1,43%

bytový textil

569

639

704

697

639

0,69%

0,75%

0,78%

0,73%

0,62%

0,72%

přístroje a spotřebiče pro domácnost

1 443

1 234

1 731

1 737

1 822

1,76%

1,45%

1,91%

1,82%

1,78%

1,74%

nádobí a kuchyňské potřeby

538

573

485

485

457

0,66%

0,67%

0,54%

0,51%

0,45%

0,56%

výrobky pro dům a zahradu

492

473

702

813

679

0,60%

0,55%

0,78%

0,85%

0,66%

0,69%

1 344

1 354

1 317

1 450

1 551

1,64%

1,59%

1,46%

1,52%

1,51%

1,54%

zboží a služby pro údržbu domácnosti

pokračování

2 700

2 743

3 086

3 549

4 790

3,30%

3,22%

3,41%

3,72%

4,67%

průměr 20042008 3,66%

2004 06 zdraví léčiva, ortopedické a zdravotnické výrobky

2005

2006

2007

2008

2004

2005

2006

2007

2008

2 177

2 282

2 527

2 985

3 420

2,66%

2,68%

2,79%

3,13%

3,33%

2,92%

ambulantní zdravotní péče

307

316

369

374

858

0,37%

0,37%

0,41%

0,39%

0,84%

0,48%

ústavní zdravotní péče

216

145

191

190

511

0,26%

0,17%

0,21%

0,20%

0,50%

0,27%

4 938

6 209

5 140

5 230

6 037

6,03%

7,28%

5,68%

5,48%

5,89%

6,07%

07 doprava nákup dopravních prostředků

799

1 642

424

473

1 072

0,98%

1,93%

0,47%

0,50%

1,05%

0,98%

provoz dopravních prostředků

3 329

3 688

3 805

3 841

4 039

4,06%

4,33%

4,21%

4,03%

3,94%

4,11%

z toho: pohonné hmoty a oleje

2 352

2 634

2 662

2 850

2 962

2,87%

3,09%

2,94%

2,99%

2,89%

2,96%

osobní doprava a jiné dopravní služby 08 pošty a telekomunikace poštovní služby telefonní a telefaxová zařízení

810

879

911

915

926

0,99%

1,03%

1,01%

0,96%

0,90%

0,98%

3 528

3 795

4 019

4 147

4 347

4,31%

4,45%

4,44%

4,35%

4,24%

4,36%

177

172

180

163

170

0,22%

0,20%

0,20%

0,17%

0,17%

0,19%

114

131

118

127

119

0,14%

0,15%

0,13%

0,13%

0,12%

0,13%

3 237

3 492

3 721

3 857

4 058

3,95%

4,10%

4,11%

4,04%

3,96%

4,03%

6 770

6 807

7 194

8 542

9 308

8,27%

7,98%

7,95%

8,95%

9,07%

8,45%

708

607

776

1 052

1 288

0,86%

0,71%

0,86%

1,10%

1,26%

0,96%

69

13

27

41

128

0,08%

0,02%

0,03%

0,04%

0,12%

0,06%

ostatní výrobky pro rekreaci, domácí zvířata

1 453

1 476

1 752

1 925

1 955

1,77%

1,73%

1,94%

2,02%

1,91%

1,87%

rekreační a kulturní služby

1 694

1 853

1 961

2 270

2 517

2,07%

2,17%

2,17%

2,38%

2,45%

2,25%

noviny, knihy, papírenské zboží

1 641

1 613

1 613

1 673

1 667

2,00%

1,89%

1,78%

1,75%

1,63%

1,81%

dovolená s komplexními službami

1 206

1 245

1 066

1 580

1 754

1,47%

1,46%

1,18%

1,66%

1,71%

1,50%

8

18

21

24

28

0,01%

0,02%

0,02%

0,03%

0,03%

0,02%

telefonické a telefaxové služby 09 rekreace, kultura a sport zařízení audio, foto a pro zpracování dat výrobky dlouhodobé spotřeby pro rekreaci

10 vzdělání 11 stravování a ubytování stravovací služby z toho: závodní a školní jídelny, MŠ ubytovací služby

1 918

2 150

2 177

2 578

2 757

2,34%

2,52%

2,41%

2,70%

2,69%

2,53%

1 799

1 993

1 941

2 342

2 501

2,20%

2,34%

2,15%

2,45%

2,44%

2,31%

444

478

537

564

617

0,54%

0,56%

0,59%

0,59%

0,60%

0,58%

119

157

236

236

255

0,15%

0,18%

0,26%

0,25%

0,25%

0,22%

5 834

6 179

6 903

7 564

7 992

7,12%

7,25%

7,63%

7,93%

7,79%

7,54%

osobní péče

2 006

2 076

2 112

2 370

2 506

2,45%

2,43%

2,33%

2,48%

2,44%

2,43%

z toho: drogistické a kosmetické zboží

1 237

1 252

1 263

1 436

1 474

1,51%

1,47%

1,40%

1,51%

1,44%

1,46%

428

595

586

581

557

0,52%

0,70%

0,65%

0,61%

0,54%

0,60%

12 ostatní zboží a služby

osobní doplňky jinde neuvedené

pokračování

49

56

31

126

145

0,06%

0,07%

0,03%

0,13%

0,14%

průměr 20042008 0,09%

2 653

2 689

3 437

3 742

3 893

3,24%

3,15%

3,80%

3,92%

3,80%

3,58%

698

764

738

746

891

0,85%

0,90%

0,82%

0,78%

0,87%

0,84%

8 362

7 697

9 188

10 687

10 800

2 102

603

1 802

2 211

1 886

25,14%

7,83%

19,61%

20,69%

17,46%

18,15%

2004 sociální péče pojištění finanční a jiné služby B. vydání neklasifikovaná jako spotřební pořízení, výstavba a rekonstrukce domu a bytu z toho koupě nemovitosti vydání jinde neuvedená z toho dary příbuzným

2005

2006

2007

2008

v tom: pracovní

2005

2006

2007

2008

802

8

390

72

578

9,59%

0,10%

4,24%

0,67%

5,35%

3,99%

6 260

7 094

7 385

8 476

8 913

74,86%

92,17%

80,38%

79,31%

82,53%

81,85%

5 293

6 052

6 351

7 022

7 339

63,30%

78,63%

69,12%

65,71%

67,95%

68,94%

struktura příjmů v % čisté peněžní příjmy celkem (Kč)

2004

92 149

96 942 102 853 111 538 118 149

2,90

2,60

2,20

2,10

2,00

sociální

95,10

94,80

95,00

94,40

94,00

ostatní

2,00

2,60

2,80

3,50

3,90

Peněžní vydání domácností důchodců, 56-65 let



2005


94 401

97 242 106 396 116 051 120 610


88 159

91 543

01 potraviny, nealkoholické nápoje potraviny nealkoholické nápoje 02 alkoholické nápoje, tabák

2006

2007

2008

2004

2005

2006

2007

2008

průměr 20042008

99 406 105 436 107 533

22 741

22 705

25 051

25 526

26 834

25,80%

24,80%

25,20%

24,21%

24,95%

24,99%

20 726

20 760

23 062

23 465

24 615

23,51%

22,68%

23,20%

22,26%

22,89%

22,91%

2 015

1 945

1 989

2 061

2 219

2,29%

2,12%

2,00%

1,95%

2,06%

2,09%

2 771

2 672

2 972

3 085

3 113

3,14%

2,92%

2,99%

2,93%

2,89%

2,97%

alkoholické nápoje

1 705

1 635

1 851

1 878

1 894

1,93%

1,79%

1,86%

1,78%

1,76%

1,82%

tabák

1 067

1 037

1 121

1 207

1 219

1,21%

1,13%

1,13%

1,14%

1,13%

1,15%

03 odívání a obuv

3 515

3 442

3 952

3 925

4 119

3,99%

3,76%

3,98%

3,72%

3,83%

3,86%

2 599

2 522

3 117

2 909

3 133

2,95%

2,75%

3,14%

2,76%

2,91%

2,90%

810

1 062

1 267

1 257

1 368

0,92%

1,16%

1,27%

1,19%

1,27%

1,16%

1 015

1 061

1 309

1 185

1 259

1,15%

1,16%

1,32%

1,12%

1,17%

1,18%

916

920

836

1 016

986

1,04%

1,00%

0,84%

0,96%

0,92%

0,95%

23 002

24 372

26 425

27 952

28 515

26,09%

26,62%

26,58%

26,51%

26,52%

26,47%

nájemné z bytu

4 749

4 855

4 187

5 066

5 445

5,39%

5,30%

4,21%

4,80%

5,06%

4,95%


1 796

2 494

4 174

3 874

2 621

2,04%

2,72%

4,20%

3,67%

2,44%

3,01%


2 065

2 218

2 297

2 706

2 929

2,34%

2,42%

2,31%

2,57%

2,72%

2,47%

14 392

14 804

15 768

16 307

17 519

16,33%

16,17%

15,86%

15,47%

16,29%

16,02%

odívání z toho: prádlo a pletené ošacení konfekce obuv 04 bydlení, voda, energie, paliva


5 526

6 021

7 751

8 495

8 039

6,27%

6,58%

7,80%

8,06%

7,48%

7,24%


997

1 750

1 936

2 341

2 267

1,13%

1,91%

1,95%

2,22%

2,11%

1,86%

bytový textil

504

528

774

747

841

0,57%

0,58%

0,78%

0,71%

0,78%

0,68%


1 506

1 302

1 842

2 206

2 065

1,71%

1,42%

1,85%

2,09%

1,92%

1,80%


562

525

566

449

454

0,64%

0,57%

0,57%

0,43%

0,42%

0,53%


492

471

1 238

1 204

609

0,56%

0,51%

1,25%

1,14%

0,57%

0,81%

1 465

1 445

1 395

1 549

1 802

1,66%

1,58%

1,40%

1,47%

1,68%

1,56%


pokračování 2004 06 zdraví léčiva, ortopedické a zdravotnické výrobky ambulantní zdravotní péče ústavní zdravotní péče 07 doprava nákup dopravních prostředků

2005

2006

2007

2008

2004

2005

2006

2007

2008

2,81%

2,41%

2,65%

2,99%

3,66%

průměr 20042008 2,91%

2 479

2 210

2 638

3 155

3 938

1 823

1 840

2 045

2 729

2 787

2,07%

2,01%

2,06%

2,59%

2,59%

2,26%

444

348

346

328

838

0,50%

0,38%

0,35%

0,31%

0,78%

0,46%

211

22

247

98

313

0,24%

0,02%

0,25%

0,09%

0,29%

0,18%

6 086

9 210

7 411

6 777

7 184

6,90%

10,06%

7,46%

6,43%

6,68%

7,51%

763

3 394

1 112

1 172

1 209

0,87%

3,71%

1,12%

1,11%

1,12%

1,59%


4 304

4 828

5 192

4 442

4 812

4,88%

5,27%

5,22%

4,21%

4,47%

4,81%


2 953

3 599

3 712

3 292

3 372

3,35%

3,93%

3,73%

3,12%

3,14%

3,45% 1,11%


1 019

987

1 107

1 163

1 163

1,16%

1,08%

1,11%

1,10%

1,08%

4 063

4 272

3 935

4 209

4 328

4,61%

4,67%

3,96%

3,99%

4,02%

4,25%

134

136

167

139

147

0,15%

0,15%

0,17%

0,13%

0,14%

0,15% 0,11%

124

134

84

80

85

0,14%

0,15%

0,08%

0,08%

0,08%

3 805

4 002

3 685

3 990

4 096

4,32%

4,37%

3,71%

3,78%

3,81%

4,00%

8 619

7 815

8 504

10 055

9 475

9,78%

8,54%

8,55%

9,54%

8,81%

9,04%

1 070

561

1 027

1 419

1 618

1,21%

0,61%

1,03%

1,35%

1,50%

1,14%

230

8

34

81

26

0,26%

0,01%

0,03%

0,08%

0,02%

0,08%


1 814

1 885

2 397

2 431

1 939

2,06%

2,06%

2,41%

2,31%

1,80%

2,13%


1 859

1 968

2 018

2 372

2 571

2,11%

2,15%

2,03%

2,25%

2,39%

2,19%


1 659

1 577

1 714

1 738

1 499

1,88%

1,72%

1,72%

1,65%

1,39%

1,67%


1 987

1 815

1 313

2 015

1 822

2,25%

1,98%

1,32%

1,91%

1,69%

1,83%

12

23

19

15

11

0,01%

0,03%

0,02%

0,01%

0,01%

0,02%



1 706

1 622

1 512

2 255

2 507

1,94%

1,77%

1,52%

2,14%

2,33%

1,94%

1 623

1 479

1 323

1 995

2 155

1,84%

1,62%

1,33%

1,89%

2,00%

1,74%

111

124

125

296

411

0,13%

0,14%

0,13%

0,28%

0,38%

0,21% 0,20%

83

143

189

260

352

0,09%

0,16%

0,19%

0,25%

0,33%

7 638

7 180

9 235

9 986

9 472

8,66%

7,84%

9,29%

9,47%

8,81%

8,82%

osobní péče

2 287

2 205

2 244

2 696

2 806

2,59%

2,41%

2,26%

2,56%

2,61%

2,49%


1 473

1 463

1 494

1 735

1 750

1,67%

1,60%

1,50%

1,65%

1,63%

1,61%

413

558

668

716

499

0,47%

0,61%

0,67%

0,68%

0,46%

0,58%



pokračování

0

0

0

0

18

0,00%

0,00%

0,00%

0,00%

0,02%

průměr 20042008 0,00%

4 155

3 726

5 567

5 678

5 285

4,71%

4,07%

5,60%

5,39%

4,91%

4,94%

782

692

756

897

864

0,89%

0,76%

0,76%

0,85%

0,80%

0,81%

6 242

5 698

6 991

10 615

13 077

1 498

218

1 535

3 128

4 554

24,00%

3,83%

21,96%

29,47%

34,82%

22,81%


2005

2006

2007

2008

v tom: pracovní

2005

2006

2007

2008

259

0

0

0

2 406

4,15%

0,00%

0,00%

0,00%

18,40%

4,51%

4 745

5 480

5 456

7 487

8 523

76,02%

96,17%

78,04%

70,53%

65,18%

77,19%

3 655

4 216

4 422

4 975

5 896

58,55%

73,99%

63,25%

46,87%

45,09%

57,55%


2004

92 336

99 602 104 352 113 015 118 258

3,0

2,8

2,2

2,1

2,0

sociální

93,8

92,2

94,4

94,6

94,4

ostatní

3,2

5,0

3,4

3,3

3,6




2005


91 672

93 969 100 620 109 140 117 420


83 609

86 771

92 779

01 potraviny, nealkoholické nápoje potraviny nealkoholické nápoje 02 alkoholické nápoje, tabák alkoholické nápoje tabák 03 odívání a obuv

2006

2007

2008

2004

2005

2006

2007

2008

průměr 20042008

99 086 107 162

23 654

22 475

23 802

25 575

28 406

28,29%

25,90%

25,65%

25,81%

26,51%

26,43%

21 574

20 561

21 767

23 365

26 036

25,80%

23,70%

23,46%

23,58%

24,30%

24,17%

2 080

1 914

2 035

2 210

2 370

2,49%

2,21%

2,19%

2,23%

2,21%

2,27%

2 557

2 904

3 013

3 234

3 166

3,06%

3,35%

3,25%

3,26%

2,95%

3,17%

1 877

2 025

1 933

1 958

1 933

2,24%

2,33%

2,08%

1,98%

1,80%

2,09%

680

879

1 080

1 276

1 233

0,81%

1,01%

1,16%

1,29%

1,15%

1,09%

3 447

3 459

3 222

3 689

3 531

4,12%

3,99%

3,47%

3,72%

3,30%

3,72%

2 571

2 603

2 454

2 718

2 654

3,08%

3,00%

2,64%

2,74%

2,48%

2,79%

908

893

1 078

1 047

1 146

1,09%

1,03%

1,16%

1,06%

1,07%

1,08%

1 174

1 256

966

1 201

1 100

1,40%

1,45%

1,04%

1,21%

1,03%

1,23%

876

856

768

972

877

1,05%

0,99%

0,83%

0,98%

0,82%

0,93%

21 892

24 086

25 641

25 983

26 280

26,18%

27,76%

27,64%

26,22%

24,52%

26,46%

nájemné z bytu

4 954

4 837

4 914

4 443

4 027

5,93%

5,57%

5,30%

4,48%

3,76%

5,01%


1 541

3 605

2 673

3 595

3 118

1,84%

4,15%

2,88%

3,63%

2,91%

3,08%


2 366

2 126

2 429

2 488

2 593

2,83%

2,45%

2,62%

2,51%

2,42%

2,57%

13 030

13 518

15 624

15 457

16 542

15,58%

15,58%

16,84%

15,60%

15,44%

15,81%

odívání z toho: prádlo a pletené ošacení konfekce obuv 04 bydlení, voda, energie, paliva


5 564

6 056

6 743

6 649

7 406

6,65%

6,98%

7,27%

6,71%

6,91%

6,90%


981

1 239

1 654

1 279

1 813

1,17%

1,43%

1,78%

1,29%

1,69%

1,47%

bytový textil

495

747

739

791

682

0,59%

0,86%

0,80%

0,80%

0,64%

0,74%


1 472

1 399

1 809

1 670

2 042

1,76%

1,61%

1,95%

1,69%

1,91%

1,78%


637

721

592

467

541

0,76%

0,83%

0,64%

0,47%

0,50%

0,64%


569

526

575

923

811

0,68%

0,61%

0,62%

0,93%

0,76%

0,72%

1 410

1 423

1 374

1 518

1 518

1,69%

1,64%

1,48%

1,53%

1,42%

1,55%


pokračování 2004 06 zdraví léčiva, ortopedické a zdravotnické výrobky ambulantní zdravotní péče ústavní zdravotní péče 07 doprava

2005

2006

2007

2008

2004

2005

2006

2007

2008

3,20%

3,06%

3,36%

3,27%

3,95%

průměr 20042008 3,37%

2 675

2 658

3 118

3 245

4 233

2 157

2 078

2 583

2 620

2 993

2,58%

2,39%

2,78%

2,64%

2,79%

2,64%

300

370

437

490

880

0,36%

0,43%

0,47%

0,49%

0,82%

0,51%

218

209

97

136

360

0,26%

0,24%

0,10%

0,14%

0,34%

0,22%

5 801

5 545

5 994

6 474

8 108

6,94%

6,39%

6,46%

6,53%

7,57%

6,78%

nákup dopravních prostředků

1 166

0

217

557

2 267

1,39%

0,00%

0,23%

0,56%

2,12%

0,86%


3 531

4 204

4 541

4 861

4 828

4,22%

4,84%

4,89%

4,91%

4,51%

4,67%


2 579

3 195

3 074

3 633

3 680

3,08%

3,68%

3,31%

3,67%

3,43%

3,44% 1,24%


1 104

1 342

1 236

1 055

1 013

1,32%

1,55%

1,33%

1,06%

0,95%

3 380

3 716

4 375

4 316

4 348

4,04%

4,28%

4,72%

4,36%

4,06%

4,29%

168

179

191

155

122

0,20%

0,21%

0,21%

0,16%

0,11%

0,18% 0,14%

94

143

172

150

79

0,11%

0,16%

0,19%

0,15%

0,07%

3 118

3 394

4 013

4 011

4 147

3,73%

3,91%

4,33%

4,05%

3,87%

3,98%

6 689

7 162

7 367

9 807

10 575

8,00%

8,25%

7,94%

9,90%

9,87%

8,79%

671

878

873

1 300

1 434

0,80%

1,01%

0,94%

1,31%

1,34%

1,08%

29

25

43

65

436

0,03%

0,03%

0,05%

0,07%

0,41%

0,12%


1 546

1 601

1 784

2 146

2 279

1,85%

1,85%

1,92%

2,17%

2,13%

1,98%


1 565

1 809

1 976

2 202

2 462

1,87%

2,08%

2,13%

2,22%

2,30%

2,12%


1 674

1 631

1 590

1 614

1 666

2,00%

1,88%

1,71%

1,63%

1,55%

1,76%


1 204

1 218

1 101

2 481

2 298

1,44%

1,40%

1,19%

2,50%

2,14%

1,74%

11

26

29

44

30

0,01%

0,03%

0,03%

0,04%

0,03%

0,03%



1 917

2 455

2 298

2 413

2 608

2,29%

2,83%

2,48%

2,44%

2,43%

2,49%

1 702

2 182

1 920

2 193

2 394

2,04%

2,51%

2,07%

2,21%

2,23%

2,21%

232

280

191

296

320

0,28%

0,32%

0,21%

0,30%

0,30%

0,28% 0,28%

214

273

378

219

215

0,26%

0,31%

0,41%

0,22%

0,20%

6 022

6 231

7 177

7 657

8 472

7,20%

7,18%

7,74%

7,73%

7,91%

7,55%

osobní péče

2 008

2 009

2 188

2 356

2 440

2,40%

2,32%

2,36%

2,38%

2,28%

2,35%


1 330

1 248

1 286

1 435

1 490

1,59%

1,44%

1,39%

1,45%

1,39%

1,45%

457

525

668

520

494

0,55%

0,61%

0,72%

0,52%

0,46%

0,57%



pokračování

0

3

0

5

2

0,00%

0,00%

0,00%

0,01%

0,00%

průměr 20042008 0,00%

2 694

2 962

3 792

4 169

4 846

3,22%

3,41%

4,09%

4,21%

4,52%

3,89%

863

732

528

607

691

1,03%

0,84%

0,57%

0,61%

0,64%

0,74%

8 063

7 198

7 840

10 054

10 257

2 574

762

1 519

2 446

2 075

31,92%

10,59%

19,38%

24,33%

20,23%

21,29%


2005

2006

2007

2008

2004

v tom: pracovní

2006

2007

2008

297

0

16

156

26

3,68%

0,00%

0,20%

1,55%

0,25%

1,14%

5 490

6 436

6 321

7 609

8 182

68,09%

89,41%

80,63%

75,68%

79,77%

78,72%

4 648

5 388

5 177

6 360

6 596

57,65%

74,85%

66,03%

63,26%

64,31%

65,22%


2005

93 471

96 680 104 792 112 531 120 527

2,8

2,4

1,9

1,9

1,9

sociální

95,3

95,4

94,7

94,5

91,9

ostatní

1,9

2,2

3,4

3,6

6,2




2005

2006


92 761

90 524

98 293 100 295 110 178


82 484

82 978

88 844

01 potraviny, nealkoholické nápoje potraviny nealkoholické nápoje 02 alkoholické nápoje, tabák alkoholické nápoje tabák 03 odívání a obuv odívání z toho: prádlo a pletené ošacení konfekce

2007

2008

2004

2005

2006

2007

2008

průměr 20042008

92 150 100 970

23 454

24 109

24 648

24 219

26 640

28,43%

23 454

24 109

24 648

24 219

26 640

21 432

21 976

22 594

22 241

24 469

25,98%

21 432

21 976

22 594

22 241

24 469

2 022

2 133

2 054

1 978

2 171

2,45%

2 022

2 133

2 054

1 978

2 171

2 486

2 430

2 730

2 812

2 660

3,01%

2 486

2 430

2 730

2 812

2 660

1 907

1 862

2 046

2 057

1 890

2,31%

1 907

1 862

2 046

2 057

1 890

579

569

685

756

769

0,70%

579

569

685

756

769 3 264

2 875

2 610

2 791

3 390

3 264

3,49%

2 875

2 610

2 791

3 390

2 097

1 845

2 088

2 515

2 418

2,54%

2 097

1 845

2 088

2 515

2 418

608

667

778

922

976

0,74%

0,80%

0,88%

1,00%

0,97%

0,88% 1,11%

998

805

915

1 193

1 033

1,21%

0,97%

1,03%

1,29%

1,02%

778

765

702

875

846

0,94%

0,92%

0,79%

0,95%

0,84%

0,89%

22 887

23 075

25 637

25 269

28 027

27,75%

27,81%

28,86%

27,42%

27,76%

27,92%

nájemné z bytu

5 478

5 571

4 766

6 495

6 357

6,64%

6,71%

5,36%

7,05%

6,30%

6,41%


1 633

1 207

3 303

2 305

2 696

1,98%

1,45%

3,72%

2,50%

2,67%

2,46%


2 191

2 226

2 085

2 325

2 717

2,66%

2,68%

2,35%

2,52%

2,69%

2,58%

13 585

14 071

15 482

14 144

16 258

16,47%

16,96%

17,43%

15,35%

16,10%

16,46%

obuv 04 bydlení, voda, energie, paliva


5 196

4 300

6 224

6 404

5 371

6,30%

5,18%

7,01%

6,95%

5,32%

6,15%


818

620

1 316

1 461

861

0,99%

0,75%

1,48%

1,59%

0,85%

1,13%

bytový textil

689

514

628

675

611

0,84%

0,62%

0,71%

0,73%

0,61%

0,70%


1 454

881

2 072

1 850

1 254

1,76%

1,06%

2,33%

2,01%

1,24%

1,68%


427

560

427

693

445

0,52%

0,67%

0,48%

0,75%

0,44%

0,57%


506

439

590

432

770

0,61%

0,53%

0,66%

0,47%

0,76%

0,61%

1 302

1 286

1 193

1 294

1 429

1,58%

1,55%

1,34%

1,40%

1,42%

1,46%


pokračování 2004 06 zdraví léčiva, ortopedické a zdravotnické výrobky

2005

2006

2007

2008

2 917

2 837

3 071

3 893

5 373

2004

2005

2006

2007

2008

3,54%

3,42%

3,46%

4,22%

5,32%

průměr 20042008 3,99%

2 234

2 302

2 520

3 213

3 765

2,71%

2,77%

2,84%

3,49%

3,73%

3,11%


289

305

380

414

823

0,35%

0,37%

0,43%

0,45%

0,82%

0,48%

ústavní zdravotní péče

394

229

171

266

786

0,48%

0,28%

0,19%

0,29%

0,78%

0,40%

4 903

4 568

4 448

4 837

5 566

5,94%

5,51%

5,01%

5,25%

5,51%

5,44%

07 doprava nákup dopravních prostředků

571

588

321

0

490

0,69%

0,71%

0,36%

0,00%

0,49%

0,45%


3 655

3 262

3 364

3 950

4 246

4,43%

3,93%

3,79%

4,29%

4,21%

4,13%


2 618

2 339

2 375

2 865

3 104

3,17%

2,82%

2,67%

3,11%

3,07%

2,97%


678

718

763

887

830

0,82%

0,87%

0,86%

0,96%

0,82%

0,87%

3 390

3 794

3 752

4 098

4 389

4,11%

4,57%

4,22%

4,45%

4,35%

4,34%

188

177

184

177

178

0,23%

0,21%

0,21%

0,19%

0,18%

0,20%

83

157

144

72

191

0,10%

0,19%

0,16%

0,08%

0,19%

0,14%

3 119

3 460

3 424

3 849

4 019

3,78%

4,17%

3,85%

4,18%

3,98%

3,99%

6 471

6 465

6 818

7 331

9 244

7,85%

7,79%

7,67%

7,96%

9,16%

8,08%

494

387

581

882

1 154

0,60%

0,47%

0,65%

0,96%

1,14%

0,76%

21

21

30

11

45

0,03%

0,03%

0,03%

0,01%

0,04%

0,03%


1 470

1 395

1 685

1 793

2 012

1,78%

1,68%

1,90%

1,95%

1,99%

1,86%


1 656

1 794

1 795

2 227

2 512

2,01%

2,16%

2,02%

2,42%

2,49%

2,22%


1 665

1 598

1 444

1 472

1 669

2,02%

1,93%

1,63%

1,60%

1,65%

1,76%


1 164

1 270

1 284

945

1 852

1,41%

1,53%

1,45%

1,03%

1,83%

1,45%

6

21

14

19

30

0,01%

0,03%

0,02%

0,02%

0,03%

0,02%



2 309

2 625

2 529

2 821

2 674

2,80%

3,16%

2,85%

3,06%

2,65%

2,90%

2 149

2 440

2 361

2 539

2 483

2,61%

2,94%

2,66%

2,76%

2,46%

2,68%

581

661

556

479

466

0,70%

0,80%

0,63%

0,52%

0,46%

0,62%

160

185

168

282

190

0,19%

0,22%

0,19%

0,31%

0,19%

0,22%

5 589

6 146

6 181

7 056

7 732

6,78%

7,41%

6,96%

7,66%

7,66%

7,29%

osobní péče

1 881

2 069

1 881

2 085

2 378

2,28%

2,49%

2,12%

2,26%

2,36%

2,30%


1 175

1 230

1 132

1 300

1 374

1,42%

1,48%

1,27%

1,41%

1,36%

1,39%

416

744

673

739

633

0,50%

0,90%

0,76%

0,80%

0,63%

0,72%



pokračování

134

98

0

309

29

0,16%

0,12%

0,00%

0,34%

0,03%

průměr 20042008 0,13%

2 371

2 256

2 724

3 161

3 554

2,87%

2,72%

3,07%

3,43%

3,52%

3,12%

788

979

903

761

1 138

0,96%

1,18%

1,02%

0,83%

1,13%

1,02%

10 278

7 546

9 449

8 145

9 208

3 618

659

2 095

935

1 062

35,20%

8,73%

22,17%

11,48%

11,53%

17,82%


2005

2006

2007

2008

v tom: pracovní

2005

2006

2007

2008

2 262

16

0

91

22

22,01%

0,21%

0,00%

1,12%

0,24%

4,72%

6 660

6 887

7 354

7 209

8 146

64,80%

91,27%

77,83%

88,51%

88,47%

82,17%

5 614

6 006

6 257

6 375

7 195

54,62%

79,59%

66,22%

78,27%

78,14%

71,37%


2004

91 772

94 815 101 587 112 877 118 893

2,8

2,6

2,3

2,1

2,0

sociální

95,0

96,5

94,6

92,8

94,0

ostatní

2,2

0,9

3,1

5,1

4,0

Peněžní vydání domácností důchodců, 76+ let



2005

2006


82 996

89 812

94 856 100 554 107 000


74 035

79 594

81 758

86 386

95 736


2007

2008

2004

2005

2006

2007

2008

průměr 20042008

22 248

22 426

22 476

23 454

25 501

30,05%

28,18%

27,49%

27,15%

26,64%

27,90%

20 300

20 478

20 678

21 441

23 459

27,42%

25,73%

25,29%

24,82%

24,50%

25,55%

1 948

1 948

1 798

2 013

2 041

2,63%

2,45%

2,20%

2,33%

2,13%

2,35%

2 045

2 012

1 837

2 153

2 105

2,76%

2,53%

2,25%

2,49%

2,20%

2,45%

1 736

1 705

1 635

1 753

1 733

2,34%

2,14%

2,00%

2,03%

1,81%

2,07%

309

307

202

400

372

0,42%

0,39%

0,25%

0,46%

0,39%

0,38%

2 536

2 329

2 574

2 756

2 391

3,43%

2,93%

3,15%

3,19%

2,50%

3,04%

1 840

1 712

1 860

1 895

1 816

2,49%

2,15%

2,28%

2,19%

1,90%

2,20%

589

605

662

704

700

0,80%

0,76%

0,81%

0,81%

0,73%

0,78% 0,95%

836

754

836

758

732

1,13%

0,95%

1,02%

0,88%

0,76%

696

617

715

862

575

0,94%

0,78%

0,87%

1,00%

0,60%

0,84%

22 169

23 244

26 123

25 393

28 560

29,94%

29,20%

31,95%

29,39%

29,83%

30,07%

nájemné z bytu

5 282

5 556

5 898

5 824

7 522

7,13%

6,98%

7,21%

6,74%

7,86%

7,19%


1 706

2 058

2 130

2 390

2 021

2,30%

2,59%

2,61%

2,77%

2,11%

2,47%


2 454

2 438

2 634

2 428

2 747

3,31%

3,06%

3,22%

2,81%

2,87%

3,06%

12 727

13 193

15 461

14 752

16 270

17,19%

16,58%

18,91%

17,08%

16,99%

17,35%



4 593

5 027

4 959

6 151

6 000

6,20%

6,32%

6,07%

7,12%

6,27%

6,39%


450

746

848

1 688

1 403

0,61%

0,94%

1,04%

1,95%

1,47%

1,20%

bytový textil

591

744

705

607

462

0,80%

0,93%

0,86%

0,70%

0,48%

0,76%


1 395

1 334

1 294

1 367

1 666

1,88%

1,68%

1,58%

1,58%

1,74%

1,69%


545

486

376

382

404

0,74%

0,61%

0,46%

0,44%

0,42%

0,53%


401

455

421

669

548

0,54%

0,57%

0,51%

0,77%

0,57%

0,60%

1 211

1 263

1 315

1 439

1 515

1,64%

1,59%

1,61%

1,67%

1,58%

1,62%


pokračování 2004 06 zdraví léčiva, ortopedické a zdravotnické výrobky ambulantní zdravotní péče ústavní zdravotní péče 07 doprava nákup dopravních prostředků

2005

2006

2007

2008

2004

2005

2006

2007

2008

3,71%

4,04%

4,48%

4,69%

5,89%

průměr 20042008 4,56%

2 746

3 215

3 663

4 049

5 642

2 485

2 861

3 069

3 486

4 158

3,36%

3,59%

3,75%

4,04%

4,34%

3,82%

211

242

333

284

896

0,29%

0,30%

0,41%

0,33%

0,94%

0,45%

50

113

260

279

588

0,07%

0,14%

0,32%

0,32%

0,61%

0,29%

3 053

4 812

2 676

2 770

3 379

4,12%

6,05%

3,27%

3,21%

3,53%

4,04%

755

1 750

47

16

353

1,02%

2,20%

0,06%

0,02%

0,37%

0,73%


1 810

2 606

2 174

2 244

2 364

2,44%

3,27%

2,66%

2,60%

2,47%

2,69%


1 268

1 525

1 534

1 676

1 706

1,71%

1,92%

1,88%

1,94%

1,78%

1,85% 0,61%


487

456

455

510

661

0,66%

0,57%

0,56%

0,59%

0,69%

3 282

3 510

4 091

4 070

4 373

4,43%

4,41%

5,00%

4,71%

4,57%

4,63%

207

193

184

183

235

0,28%

0,24%

0,23%

0,21%

0,25%

0,24%

150

97

77

197

128

0,20%

0,12%

0,09%

0,23%

0,13%

0,16%

2 926

3 219

3 830

3 690

4 010

3,95%

4,04%

4,68%

4,27%

4,19%

4,23%

5 438

5 939

6 197

7 096

8 159

7,35%

7,46%

7,58%

8,21%

8,52%

7,82%

603

563

610

617

1 008

0,81%

0,71%

0,75%

0,71%

1,05%

0,81%

3

0

4

5

0

0,00%

0,00%

0,00%

0,01%

0,00%

0,00%


1 014

1 072

1 148

1 391

1 649

1,37%

1,35%

1,40%

1,61%

1,72%

1,49%


1 692

1 864

2 068

2 310

2 541

2,29%

2,34%

2,53%

2,67%

2,65%

2,50%


1 572

1 654

1 762

1 914

1 872

2,12%

2,08%

2,16%

2,22%

1,96%

2,11%

554

787

603

857

1 090

0,75%

0,99%

0,74%

0,99%

1,14%

0,92%

2

3

9

3

18

0,00%

0,00%

0,01%

0,00%

0,02%

0,01%


dovolená s komplexními službami 10 vzdělání 11 stravování a ubytování

1 683

1 790

2 232

2 741

3 105

2,27%

2,25%

2,73%

3,17%

3,24%

2,73%

stravovací služby

1 656

1 761

2 152

2 621

2 978

2,24%

2,21%

2,63%

3,03%

3,11%

2,65%

z toho: závodní a školní jídelny, MŠ

1 268

776

1 217

1 067

1 212

1,71%

0,97%

1,49%

1,24%

1,27%

1,34% 0,09%

ubytovací služby

27

29

80

121

127

0,04%

0,04%

0,10%

0,14%

0,13%

4 240

5 286

4 921

5 749

6 504

5,73%

6,64%

6,02%

6,66%

6,79%

6,37%

1 884

2 053

2 137

2 372

2 488

2,54%

2,58%

2,61%

2,75%

2,60%

2,62%


983

1 091

1 108

1 268

1 317

1,33%

1,37%

1,36%

1,47%

1,38%

1,38%


441

575

348

409

619

0,60%

0,72%

0,43%

0,47%

0,65%

0,57%

12 ostatní zboží a služby osobní péče

pokračování 2004 sociální péče pojištění finanční a jiné služby B. vydání neklasifikovaná jako spotřební pořízení, výstavba a rekonstrukce domu a bytu z toho koupě nemovitosti vydání jinde neuvedená z toho dary příbuzným

2005

2006

2007

2008

v tom: pracovní

2005

2006

2007

2008

0,08%

0,13%

0,16%

0,25%

0,55%

průměr 20042008 0,23%

58

103

128

219

527

1 475

1 893

1 543

2 010

1 977

1,99%

2,38%

1,89%

2,33%

2,07%

2,13%

382

661

765

738

893

0,52%

0,83%

0,94%

0,85%

0,93%

0,81%

8 961

10 218

13 098

14 168

11 264

813

742

2 189

2 335

103

9,07%

7,26%

16,71%

16,48%

0,91%

10,09%

365

15

1 604

45

0

4,07%

0,15%

12,25%

0,32%

0,00%

3,36%

8 148

9 476

10 909

11 834

11 161

90,93%

92,74%

83,29%

83,53%

99,09%

89,91%

7 260

8 492

10 022

10 604

9 933

81,02%

83,11%

76,52%

74,84%

88,18%

80,73%


2004

91 483

96 791 102 450 110 297 116 726

2,9

2,7

2,3

2,3

2,0

sociální

96,4

95,0

96,6

96,0

96,2

ostatní

0,7

2,3

1,1

1,7

1,8

Peněžní vydání domácností zaměstnanců - ČR celkem



2005


94 672

99 862 112 691 127 432 127 541


87 689

92 009 100 187 107 889 116 105


2006

2007

2008

2004

2005

2006

2007

2008

průměr 20042008

17 551

17 870

18 571

20 022

21 641

20,02%

19,42%

18,54%

18,56%

18,64%

19,03%

15 650

15 962

16 578

17 920

19 395

17,85%

17,35%

16,55%

16,61%

16,70%

17,01%

1 901

1 909

1 992

2 102

2 246

2,17%

2,07%

1,99%

1,95%

1,93%

2,02%

2 546

2 657

2 755

2 910

3 071

2,90%

2,89%

2,75%

2,70%

2,65%

2,78%


1 348

1 390

1 441

1 446

1 481

1,54%

1,51%

1,44%

1,34%

1,28%

1,42%

tabák

1 199

1 267

1 315

1 464

1 590

1,37%

1,38%

1,31%

1,36%

1,37%

1,36%

03 odívání a obuv odívání z toho: prádlo a pletené ošacení konfekce

5 412

5 411

5 816

6 090

6 435

6,17%

5,88%

5,81%

5,64%

5,54%

5,81%

4 104

4 128

4 449

4 634

4 897

4,68%

4,49%

4,44%

4,30%

4,22%

4,42%

1 654

1 668

1 847

1 955

2 109

1,89%

1,81%

1,84%

1,81%

1,82%

1,83% 2,03%

1 921

1 913

2 030

2 092

2 205

2,19%

2,08%

2,03%

1,94%

1,90%

1 307

1 283

1 367

1 456

1 538

1,49%

1,39%

1,36%

1,35%

1,32%

1,38%

15 876

17 329

18 840

19 523

21 267

18,10%

18,83%

18,80%

18,10%

18,32%

18,43%

nájemné z bytu

3 680

4 111

3 951

4 368

4 912

4,20%

4,47%

3,94%

4,05%

4,23%

4,18%


1 534

1 853

2 361

2 709

2 852

1,75%

2,01%

2,36%

2,51%

2,46%

2,22%


1 927

2 028

2 024

2 093

2 256

2,20%

2,20%

2,02%

1,94%

1,94%

2,06%

energie a paliva

8 735

9 337

10 504

10 351

11 247

9,96%

10,15%

10,48%

9,59%

9,69%

9,97%


05 bytové vybavení, provoz domácnosti nábytek, bytové zařízení, podlahové krytiny bytový textil přístroje a spotřebiče pro domácnost

5 821

6 460

7 120

7 762

8 065

6,64%

7,02%

7,11%

7,19%

6,95%

6,98%

1 975

2 309

2 717

2 986

3 061

2,25%

2,51%

2,71%

2,77%

2,64%

2,58%

486

511

599

660

660

0,55%

0,56%

0,60%

0,61%

0,57%

0,58%

1 253

1 393

1 442

1 567

1 662

1,43%

1,51%

1,44%

1,45%

1,43%

1,45%


443

460

482

505

512

0,51%

0,50%

0,48%

0,47%

0,44%

0,48%


472

562

610

644

689

0,54%

0,61%

0,61%

0,60%

0,59%

0,59%

1 192

1 225

1 270

1 401

1 482

1,36%

1,33%

1,27%

1,30%

1,28%

1,31%


pokračování 2004 06 zdraví

2005

2006

2007

2008

2004

2005

2006

2007

2008

1,65%

1,74%

1,72%

1,93%

2,24%

průměr 20042008 1,85%

1 448

1 598

1 721

2 081

2 596

1 135

1 230

1 322

1 571

1 788

1,29%

1,34%

1,32%

1,46%

1,54%

1,39%

289

325

350

445

693

0,33%

0,35%

0,35%

0,41%

0,60%

0,41%

24

42

48

65

115

0,03%

0,05%

0,05%

0,06%

0,10%

0,06%

10 482

10 926

12 536

13 655

14 570

11,95%

11,87%

12,51%

12,66%

12,55%

12,31%


3 665

3 502

4 206

4 826

5 124

4,18%

3,81%

4,20%

4,47%

4,41%

4,21%


5 130

5 661

6 501

6 960

7 425

5,85%

6,15%

6,49%

6,45%

6,40%

6,27%


3 615

4 114

4 658

4 903

5 316

4,12%

4,47%

4,65%

4,54%

4,58%

4,47%

léčiva, ortopedické a zdravotnické výrobky ambulantní zdravotní péče ústavní zdravotní péče 07 doprava


1 687

1 762

1 829

1 869

2 021

1,92%

1,92%

1,83%

1,73%

1,74%

1,83%

4 021

4 177

4 735

5 032

5 419

4,59%

4,54%

4,73%

4,66%

4,67%

4,64%

63

65

68

70

79

0,07%

0,07%

0,07%

0,06%

0,07%

0,07% 0,35%

377

370

356

352

287

0,43%

0,40%

0,36%

0,33%

0,25%

3 581

3 742

4 311

4 611

5 053

4,08%

4,07%

4,30%

4,27%

4,35%

4,22%

9 805

10 028

10 577

11 566

12 452

11,18%

10,90%

10,56%

10,72%

10,72%

10,82%

1 917

2 006

2 049

2 359

2 525

2,19%

2,18%

2,05%

2,19%

2,17%

2,15%

122

121

161

134

139

0,14%

0,13%

0,16%

0,12%

0,12%

0,14%


2 123

2 178

2 419

2 595

2 893

2,42%

2,37%

2,41%

2,41%

2,49%

2,42%


2 085

2 389

2 364

2 593

2 862

2,38%

2,60%

2,36%

2,40%

2,47%

2,44%


1 308

1 313

1 318

1 330

1 382

1,49%

1,43%

1,32%

1,23%

1,19%

1,33%


2 250

2 021

2 266

2 555

2 652

2,57%

2,20%

2,26%

2,37%

2,28%

2,34%

583

542

614

702

824

0,66%

0,59%

0,61%

0,65%

0,71%

0,65%


10 vzdělání 11 stravování a ubytování

5 078

5 123

5 729

6 192

6 666

5,79%

5,57%

5,72%

5,74%

5,74%

5,71%

stravovací služby

4 403

4 438

4 818

5 142

5 589

5,02%

4,82%

4,81%

4,77%

4,81%

4,85%


1 631

1 632

1 731

1 748

1 851

1,86%

1,77%

1,73%

1,62%

1,59%

1,72%

ubytovací služby

675

686

911

1 050

1 077

0,77%

0,75%

0,91%

0,97%

0,93%

0,87%

9 066

9 889

11 172

12 353

13 098

10,34%

10,75%

11,15%

11,45%

11,28%

10,99%

osobní péče

2 767

2 881

3 067

3 332

3 615

3,16%

3,13%

3,06%

3,09%

3,11%

3,11%


2 122

2 174

2 243

2 428

2 592

2,42%

2,36%

2,24%

2,25%

2,23%

2,30%

666

706

812

924

916

0,76%

0,77%

0,81%

0,86%

0,79%

0,80%



pokračování

6

19

9

33

23

0,01%

0,02%

0,01%

0,03%

0,02%

průměr 20042008 0,02%

4 840

5 365

6 279

6 971

7 536

5,52%

5,83%

6,27%

6,46%

6,49%

6,11%

788

918

1 005

1 091

1 007

0,90%

1,00%

1,00%

1,01%

0,87%

0,96%

6 982

7 853

12 505

19 544

11 436

4 718

5 296

9 382

15 717

7 902

67,57%

67,44%

75,03%

80,42%

69,10%

71,91%


2005

2006

2007

2008

2004

v tom: pracovní

2006

2007

2008

2 002

2 749

5 931

10 922

3 994

28,67%

35,01%

47,43%

55,88%

34,92%

40,38%

2 265

2 557

3 123

3 826

3 534

32,44%

32,56%

24,97%

19,58%

30,90%

28,09%

1 381

1 571

2 020

2 232

2 366

19,78%

20,01%

16,15%

11,42%

20,69%

17,61%


2005

105 193 112 220 125 107 135 708 147 682 83

82

81

80

81

sociální

12

12

11

12

11

ostatní

5

6

8

8

8

Peněžní vydání domácností zaměstnanců, 36-45 let



2005

2006


81 259

86 139

95 221 112 037 110 920


77 028

78 861

87 080


2007

2008

2004

2005

2006

2007

2008

průměr 20042008

92 767 103 137

16 054

16 069

16 786

17 704

19 392

20,84%

20,38%

19,28%

19,08%

18,80%

19,68%

14 300

14 333

14 914

15 728

17 240

18,56%

18,18%

17,13%

16,95%

16,72%

17,51%

1 754

1 736

1 871

1 977

2 152

2,28%

2,20%

2,15%

2,13%

2,09%

2,17%

1 834

1 835

1 971

2 133

2 221

2,38%

2,33%

2,26%

2,30%

2,15%

2,28%

1 024

1 006

1 034

1 045

1 105

1,33%

1,28%

1,19%

1,13%

1,07%

1,20%

810

829

937

1 088

1 117

1,05%

1,05%

1,08%

1,17%

1,08%

1,09%

5 022

5 036

5 689

5 835

6 260

6,52%

6,39%

6,53%

6,29%

6,07%

6,36%

3 780

3 794

4 297

4 388

4 695

4,91%

4,81%

4,93%

4,73%

4,55%

4,79%

1 544

1 524

1 803

1 861

2 028

2,00%

1,93%

2,07%

2,01%

1,97%

2,00% 2,20%

1 760

1 784

1 947

1 985

2 131

2,28%

2,26%

2,24%

2,14%

2,07%

1 242

1 242

1 392

1 447

1 565

1,61%

1,57%

1,60%

1,56%

1,52%

1,57%

13 167

14 056

15 291

15 477

17 325

17,09%

17,82%

17,56%

16,68%

16,80%

17,19%

nájemné z bytu

2 744

3 041

2 967

3 234

3 766

3,56%

3,86%

3,41%

3,49%

3,65%

3,59%


1 245

1 404

1 649

1 876

2 054

1,62%

1,78%

1,89%

2,02%

1,99%

1,86%


1 795

1 882

1 895

1 950

2 119

2,33%

2,39%

2,18%

2,10%

2,05%

2,21%

energie a paliva

7 382

7 729

8 781

8 417

9 387

9,58%

9,80%

10,08%

9,07%

9,10%

9,53%


05 bytové vybavení, provoz domácnosti nábytek, bytové zařízení, podlahové krytiny bytový textil přístroje a spotřebiče pro domácnost

4 742

5 493

5 945

6 678

6 438

6,16%

6,97%

6,83%

7,20%

6,24%

6,68%

1 518

1 983

2 333

2 760

2 400

1,97%

2,51%

2,68%

2,98%

2,33%

2,49%

376

353

464

542

499

0,49%

0,45%

0,53%

0,58%

0,48%

0,51%

1 046

1 321

1 144

1 244

1 211

1,36%

1,68%

1,31%

1,34%

1,17%

1,37%


355

354

377

384

451

0,46%

0,45%

0,43%

0,41%

0,44%

0,44%


406

388

439

449

532

0,53%

0,49%

0,50%

0,48%

0,52%

0,50%

1 041

1 094

1 187

1 299

1 346

1,35%

1,39%

1,36%

1,40%

1,31%

1,36%



2005

2006

2007

2008

2004

2005

2006

2007

2008

1,53%

1,55%

1,57%

1,75%

2,04%

průměr 20042008 1,69%

1 177

1 221

1 371

1 622

2 099

léčiva, ortopedické a zdravotnické výrobky

944

955

1 080

1 250

1 431

1,23%

1,21%

1,24%

1,35%

1,39%

1,28%


211

251

263

343

594

0,27%

0,32%

0,30%

0,37%

0,58%

0,37%

22

16

28

29

74

0,03%

0,02%

0,03%

0,03%

0,07%

0,04%

8 809

8 477

9 944

10 746

14 089

11,44%

10,75%

11,42%

11,58%

13,66%

11,77%


2 760

2 261

2 783

3 378

5 958

3,58%

2,87%

3,20%

3,64%

5,78%

3,81%


4 519

4 652

5 348

5 709

6 292

5,87%

5,90%

6,14%

6,15%

6,10%

6,03%


3 141

3 348

3 746

3 970

4 416

4,08%

4,25%

4,30%

4,28%

4,28%

4,24%

ústavní zdravotní péče 07 doprava


1 530

1 564

1 813

1 659

1 840

1,99%

1,98%

2,08%

1,79%

1,78%

1,92%

3 716

3 682

4 321

4 641

4 929

4,82%

4,67%

4,96%

5,00%

4,78%

4,85%

49

47

48

48

50

0,06%

0,06%

0,06%

0,05%

0,05%

0,06% 0,44%

427

419

390

354

312

0,55%

0,53%

0,45%

0,38%

0,30%

3 240

3 216

3 883

4 239

4 566

4,21%

4,08%

4,46%

4,57%

4,43%

4,35%

9 412

9 605

10 261

11 111

12 079

12,22%

12,18%

11,78%

11,98%

11,71%

11,97%

1 994

2 090

1 898

2 318

2 481

2,59%

2,65%

2,18%

2,50%

2,41%

2,46%

107

95

157

138

125

0,14%

0,12%

0,18%

0,15%

0,12%

0,14%


1 918

1 975

2 302

2 498

2 784

2,49%

2,50%

2,64%

2,69%

2,70%

2,61%


2 122

2 418

2 392

2 554

2 815

2,75%

3,07%

2,75%

2,75%

2,73%

2,81%


1 224

1 207

1 257

1 200

1 286

1,59%

1,53%

1,44%

1,29%

1,25%

1,42%


2 047

1 820

2 254

2 402

2 587

2,66%

2,31%

2,59%

2,59%

2,51%

2,53%

661

695

834

829

985

0,86%

0,88%

0,96%

0,89%

0,96%

0,91%



4 896

4 789

5 564

5 897

6 396

6,36%

6,07%

6,39%

6,36%

6,20%

6,28%

stravovací služby

4 088

4 017

4 480

4 786

5 171

5,31%

5,09%

5,14%

5,16%

5,01%

5,14%


1 865

1 877

2 005

2 048

2 206

2,42%

2,38%

2,30%

2,21%

2,14%

2,29%

ubytovací služby

807

771

1 084

1 111

1 226

1,05%

0,98%

1,24%

1,20%

1,19%

1,13%

7 540

7 902

9 104

10 094

10 925

9,79%

10,02%

10,45%

10,88%

10,59%

10,35%

osobní péče

2 488

2 549

2 804

3 036

3 268

3,23%

3,23%

3,22%

3,27%

3,17%

3,22%


1 946

1 968

2 151

2 296

2 430

2,53%

2,50%

2,47%

2,48%

2,36%

2,46%

572

597

690

792

872

0,74%

0,76%

0,79%

0,85%

0,85%

0,80%



pokračování

5

4

2

65

48

0,01%

0,01%

0,00%

0,07%

0,05%

průměr 20042008 0,03%

3 820

4 048

4 831

5 356

5 833

4,96%

5,13%

5,55%

5,77%

5,66%

5,41%

654

704

775

846

904

0,85%

0,89%

0,89%

0,91%

0,88%

0,88%

4 232

7 278

8 141

19 270

7 783

2 796

5 532

6 465

17 577

6 208

66,07%

76,01%

79,41%

91,21%

79,76%

78,49%


2005

2006

2007

2008

v tom: pracovní

2005

2006

2007

2008

1 032

3 280

4 049

13 637

3 044

24,39%

45,07%

49,74%

70,77%

39,11%

45,81%

1 435

1 746

1 676

1 693

1 575

33,91%

23,99%

20,59%

8,79%

20,24%

21,50%

451

603

572

616

618

10,66%

8,29%

7,03%

3,20%

7,94%

7,42%


2004

90 329

92 875 106 064 113 613 124 414

84,6

84,0

84,6

83,3

83,5

sociální

9,8

9,5

7,4

8,8

6,9

ostatní

5,6

6,5

8,0

7,9

9,6



Průměry na osobu v Kč za rok 2004 čistá peněžní vydání celkem A. spotřební vydání (CZ-COICOP) 01 potraviny, nealkoholické nápoje potraviny nealkoholické nápoje 02 alkoholické nápoje, tabák

2005

2006

2007

2008

2004

2005

2006

2007

2008

průměr 20042008

105 256 110 438 118 658 128 080 136 773 99 065 103 444 110 369 117 584 127 104 20 322

20 417

20 586

22 063

24 254

20,51%

19,74%

18,65%

18,76%

19,08%

19,35%

18 169

18 271

18 476

19 832

21 827

18,34%

17,66%

16,74%

16,87%

17,17%

17,36%

2 153

2 146

2 111

2 231

2 427

2,17%

2,07%

1,91%

1,90%

1,91%

1,99%

3 467

3 545

3 527

3 709

3 950

3,50%

3,43%

3,20%

3,15%

3,11%

3,28%


1 755

1 776

1 756

1 769

1 804

1,77%

1,72%

1,59%

1,50%

1,42%

1,60%

tabák

1 712

1 769

1 772

1 940

2 146

1,73%

1,71%

1,61%

1,65%

1,69%

1,68%


5 987

5 892

6 000

6 449

6 558

6,04%

5,70%

5,44%

5,48%

5,16%

5,56%

4 622

4 521

4 652

4 999

5 024

4,67%

4,37%

4,21%

4,25%

3,95%

4,29%

1 813

1 773

1 870

2 399

2 103

1,83%

1,71%

1,69%

2,04%

1,65%

1,79% 2,06%

2 251

2 209

2 212

2 421

2 342

2,27%

2,14%

2,00%

2,06%

1,84%

1 366

1 371

1 348

1 449

1 534

1,38%

1,33%

1,22%

1,23%

1,21%

1,27%

18 143

19 478

21 705

21 527

24 213

18,31%

18,83%

19,67%

18,31%

19,05%

18,83%

nájemné z bytu

4 095

4 458

4 278

4 527

5 402

4,13%

4,31%

3,88%

3,85%

4,25%

4,08%


1 556

2 013

2 961

2 795

3 240

1,57%

1,95%

2,68%

2,38%

2,55%

2,23%


2 179

2 279

2 277

2 237

2 548

2,20%

2,20%

2,06%

1,90%

2,00%

2,07%

10 314

10 728

12 189

11 967

13 023

10,41%

10,37%

11,04%

10,18%

10,25%

10,45%


energie a paliva 05 bytové vybavení, provoz domácnosti nábytek, bytové zařízení, podlahové krytiny bytový textil přístroje a spotřebiče pro domácnost

6 162

5 988

6 885

7 918

8 903

6,22%

5,79%

6,24%

6,73%

7,00%

6,40%

2 127

1 881

2 206

2 850

3 088

2,15%

1,82%

2,00%

2,42%

2,43%

2,16%

588

608

693

737

774

0,59%

0,59%

0,63%

0,63%

0,61%

0,61%

1 234

1 277

1 507

1 688

2 208

1,25%

1,23%

1,37%

1,44%

1,74%

1,40%


477

509

524

512

556

0,48%

0,49%

0,47%

0,44%

0,44%

0,46%


464

450

653

723

655

0,47%

0,44%

0,59%

0,61%

0,52%

0,53%

1 272

1 264

1 302

1 408

1 623

1,28%

1,22%

1,18%

1,20%

1,28%

1,23%



2005

2006

2007

2008

2004

2005

2006

2007

2008

1,81%

1,85%

1,75%

2,04%

2,37%

průměr 20042008 1,96%

1 794

1 912

1 927

2 404

3 011

1 353

1 501

1 460

1 732

2 038

1,37%

1,45%

1,32%

1,47%

1,60%

1,44%

433

361

425

626

895

0,44%

0,35%

0,39%

0,53%

0,70%

0,48%

8

51

42

46

78

0,01%

0,05%

0,04%

0,04%

0,06%

0,04%

11 305

12 683

13 316

14 642

14 592

11,41%

12,26%

12,06%

12,45%

11,48%

11,93%


3 682

4 419

4 090

4 562

4 168

3,72%

4,27%

3,71%

3,88%

3,28%

3,77%


5 292

5 900

6 943

7 457

7 767

5,34%

5,70%

6,29%

6,34%

6,11%

5,96%


3 680

4 213

4 824

5 180

5 547

3,71%

4,07%

4,37%

4,41%

4,36%

4,19%



2 331

2 364

2 283

2 623

2 657

2,35%

2,29%

2,07%

2,23%

2,09%

2,21%

4 598

4 745

5 348

5 560

6 024

4,64%

4,59%

4,85%

4,73%

4,74%

4,71%

72

65

76

78

74

0,07%

0,06%

0,07%

0,07%

0,06%

0,07% 0,33%

398

351

406

355

291

0,40%

0,34%

0,37%

0,30%

0,23%

4 129

4 329

4 865

5 127

5 660

4,17%

4,18%

4,41%

4,36%

4,45%

4,31%

10 477

10 844

11 175

11 664

12 712

10,58%

10,48%

10,13%

9,92%

10,00%

10,22%

1 959

2 088

2 404

2 357

2 848

1,98%

2,02%

2,18%

2,00%

2,24%

2,08%

84

160

256

162

81

0,08%

0,15%

0,23%

0,14%

0,06%

0,13%


2 078

2 171

2 449

2 475

2 665

2,10%

2,10%

2,22%

2,10%

2,10%

2,12%


2 170

2 550

2 370

2 560

2 890

2,19%

2,47%

2,15%

2,18%

2,27%

2,25%


1 461

1 457

1 387

1 435

1 492

1,47%

1,41%

1,26%

1,22%

1,17%

1,31%


2 726

2 419

2 310

2 675

2 736

2,75%

2,34%

2,09%

2,27%

2,15%

2,32%

552

477

584

745

760

0,56%

0,46%

0,53%

0,63%

0,60%

0,56%



5 847

5 926

6 601

7 393

7 923

5,90%

5,73%

5,98%

6,29%

6,23%

6,03%

stravovací služby

5 014

4 976

5 347

5 829

6 310

5,06%

4,81%

4,84%

4,96%

4,96%

4,93%


1 664

1 667

1 806

1 842

1 938

1,68%

1,61%

1,64%

1,57%

1,52%

1,60%

ubytovací služby

833

949

1 254

1 564

1 612

0,84%

0,92%

1,14%

1,33%

1,27%

1,10%

10 411

11 539

12 717

13 510

14 203

10,51%

11,15%

11,52%

11,49%

11,17%

11,17%

osobní péče

2 933

3 009

3 150

3 461

3 828

2,96%

2,91%

2,85%

2,94%

3,01%

2,94%


2 133

2 186

2 154

2 410

2 641

2,15%

2,11%

1,95%

2,05%

2,08%

2,07%

724

730

787

871

851

0,73%

0,71%

0,71%

0,74%

0,67%

0,71%



pokračování

11

44

15

18

25

0,01%

0,04%

0,01%

0,02%

0,02%

průměr 20042008 0,02%

5 906

6 697

7 815

7 987

8 515

5,96%

6,47%

7,08%

6,79%

6,70%

6,60%

836

1 059

949

1 174

984

0,84%

1,02%

0,86%

1,00%

0,77%

0,90%

6 191

6 994

8 288

10 497

9 669

3 487

3 790

4 098

6 158

5 361

56,32%

54,19%

49,44%

58,66%

55,45%

54,81%


2005

2006

2007

2008

v tom: pracovní

2005

2006

2007

2008

369

2 685

1 365

3 645

2 417

5,96%

38,39%

16,47%

34,72%

25,00%

24,11%

2 705

3 204

4 190

4 339

4 308

43,69%

45,81%

50,56%

41,34%

44,55%

45,19%

1 851

2 228

3 167

3 045

3 052

29,90%

31,86%

38,21%

29,01%

31,56%

32,11%


2004

120 336 125 407 132 739 145 961 157 517 86,6

85,8

87,5

85,0

87,4

sociální

8,5

8,9

8,1

7,1

6,0

ostatní

4,9

5,3

4,4

7,9

6,7




2005

2006

2007

2008


124 341 123 014 151 036 154 968 160 801


113 871 113 729 126 314 134 721 145 823


2004

2005

2006

2007

2008

průměr 20042008

23 242

23 126

24 339

25 850

27 475

20,41%

20,33%

19,27%

19,19%

18,84%

19,61%

20 993

20 957

21 986

23 377

24 888

18,44%

18,43%

17,41%

17,35%

17,07%

17,74%

2 249

2 169

2 354

2 474

2 587

1,98%

1,91%

1,86%

1,84%

1,77%

1,87%

4 170

4 179

4 103

4 380

4 704

3,66%

3,67%

3,25%

3,25%

3,23%

3,41%


2 322

2 244

2 334

2 229

2 316

2,04%

1,97%

1,85%

1,65%

1,59%

1,82%

tabák

1 848

1 935

1 769

2 151

2 388

1,62%

1,70%

1,40%

1,60%

1,64%

1,59%


6 156

5 758

6 412

6 388

6 858

5,41%

5,06%

5,08%

4,74%

4,70%

5,00%

4 729

4 476

5 015

4 836

5 310

4,15%

3,94%

3,97%

3,59%

3,64%

3,86%

1 791

1 724

2 029

2 009

2 216

1,57%

1,52%

1,61%

1,49%

1,52%

1,54% 1,81%

2 263

2 138

2 326

2 195

2 487

1,99%

1,88%

1,84%

1,63%

1,71%

1 427

1 282

1 397

1 552

1 548

1,25%

1,13%

1,11%

1,15%

1,06%

1,14%

22 642

23 295

26 184

27 672

29 982

19,88%

20,48%

20,73%

20,54%

20,56%

20,44%

nájemné z bytu

4 771

4 809

4 886

5 596

6 205

4,19%

4,23%

3,87%

4,15%

4,26%

4,14%


2 756

2 709

3 373

4 845

4 955

2,42%

2,38%

2,67%

3,60%

3,40%

2,89%


2 438

2 470

2 597

2 780

2 825

2,14%

2,17%

2,06%

2,06%

1,94%

2,07%

12 678

13 306

15 328

14 451

15 996

11,13%

11,70%

12,13%

10,73%

10,97%

11,33%


energie a paliva 05 bytové vybavení, provoz domácnosti nábytek, bytové zařízení, podlahové krytiny bytový textil přístroje a spotřebiče pro domácnost

7 959

8 039

9 592

9 219

10 403

6,99%

7,07%

7,59%

6,84%

7,13%

7,13%

2 400

2 398

3 204

2 569

3 736

2,11%

2,11%

2,54%

1,91%

2,56%

2,24%

771

783

991

958

989

0,68%

0,69%

0,78%

0,71%

0,68%

0,71%

1 795

1 809

1 991

2 187

2 278

1,58%

1,59%

1,58%

1,62%

1,56%

1,59%


699

608

728

737

609

0,61%

0,53%

0,58%

0,55%

0,42%

0,54%


811

996

1 122

1 088

1 049

0,71%

0,88%

0,89%

0,81%

0,72%

0,80%

1 483

1 445

1 555

1 680

1 742

1,30%

1,27%

1,23%

1,25%

1,19%

1,25%



2005

2006

2007

2008

2004

2005

2006

2007

2008

1,97%

2,25%

2,24%

2,44%

2,65%

průměr 20042008 2,31%

2 239

2 558

2 825

3 289

3 860

1 757

1 831

2 051

2 516

2 648

1,54%

1,61%

1,62%

1,87%

1,82%

1,69%

409

604

627

607

946

0,36%

0,53%

0,50%

0,45%

0,65%

0,50%

73

123

147

166

267

0,06%

0,11%

0,12%

0,12%

0,18%

0,12%

12 920

12 648

13 430

14 944

16 713

11,35%

11,12%

10,63%

11,09%

11,46%

11,13%


4 923

3 761

3 810

4 987

5 695

4,32%

3,31%

3,02%

3,70%

3,91%

3,65%


5 697

6 570

7 266

7 805

8 476

5,00%

5,78%

5,75%

5,79%

5,81%

5,63%


4 089

4 690

5 214

5 577

5 969

3,59%

4,12%

4,13%

4,14%

4,09%

4,02%



2 299

2 318

2 354

2 153

2 541

2,02%

2,04%

1,86%

1,60%

1,74%

1,85%

4 730

4 813

5 410

5 586

6 043

4,15%

4,23%

4,28%

4,15%

4,14%

4,19%

115

110

127

123

126

0,10%

0,10%

0,10%

0,09%

0,09%

0,10% 0,20%

291

271

210

276

203

0,26%

0,24%

0,17%

0,20%

0,14%

4 324

4 433

5 072

5 186

5 713

3,80%

3,90%

4,02%

3,85%

3,92%

3,90%

11 833

10 825

12 691

14 135

15 041

10,39%

9,52%

10,05%

10,49%

10,31%

10,15%

1 688

1 611

1 792

2 526

2 706

1,48%

1,42%

1,42%

1,87%

1,86%

1,61%

143

123

112

111

221

0,13%

0,11%

0,09%

0,08%

0,15%

0,11%


2 315

2 360

2 734

2 833

3 211

2,03%

2,08%

2,16%

2,10%

2,20%

2,12%


2 365

2 384

2 674

3 016

3 210

2,08%

2,10%

2,12%

2,24%

2,20%

2,15%


1 795

1 708

1 888

1 893

1 892

1,58%

1,50%

1,49%

1,41%

1,30%

1,46%


3 527

2 639

3 491

3 756

3 800

3,10%

2,32%

2,76%

2,79%

2,61%

2,72%

297

245

162

253

428

0,26%

0,22%

0,13%

0,19%

0,29%

0,22%



5 109

4 915

5 616

6 049

6 298

4,49%

4,32%

4,45%

4,49%

4,32%

4,41%

stravovací služby

4 599

4 437

4 986

5 345

5 663

4,04%

3,90%

3,95%

3,97%

3,88%

3,95%


1 320

1 333

1 400

1 442

1 385

1,16%

1,17%

1,11%

1,07%

0,95%

1,09%

ubytovací služby

510

477

630

703

635

0,45%

0,42%

0,50%

0,52%

0,44%

0,46%

12 574

13 328

15 549

16 957

18 018

11,04%

11,72%

12,31%

12,59%

12,36%

12,00%

osobní péče

3 103

3 109

3 506

3 621

3 993

2,73%

2,73%

2,78%

2,69%

2,74%

2,73%


2 123

2 093

2 285

2 339

2 501

1,86%

1,84%

1,81%

1,74%

1,72%

1,79%

789

748

952

1 108

996

0,69%

0,66%

0,75%

0,82%

0,68%

0,72%



pokračování

8

13

0

6

3

0,01%

0,01%

0,00%

0,00%

0,00%

průměr 20042008 0,00%

7 728

8 343

9 636

10 899

11 824

6,79%

7,34%

7,63%

8,09%

8,11%

7,59%

947

1 115

1 455

1 323

1 201

0,83%

0,98%

1,15%

0,98%

0,82%

0,95%

10 470

9 285

24 722

20 247

14 978

4 121

3 857

17 085

11 416

6 154

39,36%

41,54%

69,11%

56,38%

41,09%

49,50%


2005

2006

2007

2008

2004

v tom: pracovní

2006

2007

2008

753

519

13 053

4 993

2 571

7,19%

5,59%

52,80%

24,66%

17,17%

21,48%

6 350

5 428

7 637

8 831

8 824

60,65%

58,46%

30,89%

43,62%

58,91%

50,51%

5 063

4 396

5 971

6 586

7 125

48,36%

47,35%

24,15%

32,53%

47,57%

39,99%


2005

141 362 146 903 171 506 178 789 197 528 77,3

77,2

73,6

76,9

77,5

sociální

18,6

19,2

18,6

18,0

17,8

ostatní

4,1

3,6

7,8

5,1

4,7

Struktura spotřeby domácností zaměstnanců a důchodců v letech , sociálně-ekonomické souvislosti na začátku 21. století

Recommend Documents