STRUKTURA NÁKLADŮ NA BYDLENÍ ÚZEMNÍ A VĚCNÉ SOUVISLOSTI

Ma sa rykova unive rz ita Ekonomicko-správní fakulta Studijní obor: Regionální rozvoj a správa

STRUKTURA NÁKLADŮ NA BYDLENÍ – ÚZEMNÍ A VĚCNÉ SOUVISLOSTI The Structure of housing costs – spatial and objective context Diplomová práce

Vedoucí diplomové práce:

Autor:

Ing. Vladimír ŽÍTEK, Ph.D.

Bc. Drahomír MACH

Brno, 2011

J méno a příjmení autora:

Drahomír Mach

N ázev diplomové práce:

Struktura nákladů na bydlení – územní a věcné souvislosti

N ázev práce v angličtin ě:

The Structure of housing costs – spatial and objective context

K atedra:

Regionální ekonomie a správa

V edoucí diplomové práce:

Ing. Vladimír Žítek, Ph.D.

R ok obhajoby:

2011

Anotace Předmětem diplomové práce „Struktura nákladů na bydlení – územní a věcné souvislosti“ je identifikace jednotlivých nákladových položek vstupujících do celkových nákladů na bydlení a dále analýza získaných informací z domácností v Břeclavi a Kyjově. Nejprve je definován statek bydlení, příslušné pojmy a jednotlivé náklady na bydlení domácností. Dále jsou analyzována data břeclavských domácností a je popsána nákladová a spotřební struktura v tomto datovém souboru. Nakonec je ověřena a porovnána výše nákladů a jejich struktura mezi městy Břeclav a Kyjov.

Annotation The diploma thesis „Structure of hosing costs – spatial and objective context“ is focused on an identification of particular cost items which influence total housing costs, and further on an analysis of collected information from households of Břeclav and Kyjov. In the first chapter, there is defined an idea of housing, other related terms and particular housing costs of households. In the second part, the data gained from Břeclav households are analysed, and costs and a consumption structure of the sample is defined. The last chapter then serves for a verification and a comparison of a level and a structure of costs between Břeclav and Kyjov.

Klíčová slova Bydlení, byt, domácnost, náklady na bydlení, struktura nákladů na bydlení

Keywords Housing, flat, household, housing costs, housing costs structure

Prohlášení Prohlašuji, že jsem diplomovou práci Struktura nákladů na bydlení – územní a věcné souvislosti vypracoval samostatně pod vedením Ing. Vladimíra Žítka, Ph.D. a uvedl v ní všechny použité literární a jiné odborné zdroje v souladu s právními předpisy, vnitřními předpisy Masarykovy univerzity a vnitřními akty řízení Masarykovy univerzity a Ekonomicko-správní fakulty MU. V Brně dne 29. dubna 2011 vlastnoruční podpis autora

Poděkování Na tomto místě bych rád poděkoval Ing. Vladimíru Žítkovi, Ph.D. za cenné připomínky a odborné rady, kterými přispěl k vypracování této diplomové práce. Poděkování za podporu během studia náleží Adéle Kolibové, MSc., rodičům a všem, kteří přispěli ke zpracování této práce poskytnutím potřebných údajů.

OBSAH ÚVOD........................................................................................................................................7 1 BYDLENÍ A NÁKLADY S NÍM SPOJENÉ.......................................................................8 1.1 BYDLENÍ JAKO EKONOMICKÁ KATEGORIE....................................................................................8 1.1.1 Charakteristika statku bydlení ...................................................................................8 1.1.2 Trh nemovitostí a jeho specifika.................................................................................9 1.1.3 Poptávka po bydlení..................................................................................................10 1.1.4 Nabídka bydlení – bytový fond..................................................................................12 1.1.5 Regulace cen.............................................................................................................14 1.1.6 Přirozený monopol....................................................................................................16 1.2 NÁKLADOVÉ POLOŽKY VSTUPUJÍCÍ DO NÁKLADŮ NA BYDLENÍ.......................................................17 1.2.1 Energetický regulační úřad.......................................................................................18 1.2.2 Náklady tepelné energie............................................................................................18 1.2.3 Náklady elektrické energie........................................................................................20 1.2.4 Náklady zemního plynu.............................................................................................22 1.2.5 Nájemné....................................................................................................................23 1.2.6 Ostatní náklady související s bydlením.....................................................................25 2 NÁKLADY NA BYDLENÍ BŘECLAVSKÝCH DOMÁCNOSTÍ .................................27 2.1 CHARAKTERISTIKA VYBRANÉHO SOUBORU DOMÁCNOSTÍ..............................................................27 2.2 NÁKLADY TEPELNÉ ENERGIE...................................................................................................28 2.2.1 Náklady tepelné energie na vytápění........................................................................28 2.2.2 Náklady tepelné energie na ohřev vody....................................................................34 2.3 NÁKLADY ELEKTRICKÉ ENERGIE..............................................................................................39 2.4 NÁKLADY ZEMNÍHO PLYNU....................................................................................................43 2.5 NÁJEMNÉ............................................................................................................................46 2.6 OSTATNÍ NÁKLADY SOUVISEJÍCÍ S BYDLENÍM.............................................................................50 2.6.1 Vodné a stočné..........................................................................................................50 2.6.2 Ostatní náklady.........................................................................................................55 3 NÁKLADY NA BYDLENÍ KYJOVSKÝCH DOMÁCNOSTÍ.......................................56 3.1 CHARAKTERISTIKA VYBRANÉHO SOUBORU DOMÁCNOSTÍ..............................................................56 3.2 NÁKLADY TEPELNÉ ENERGIE...................................................................................................56 3.2.1 Náklady tepelné energie na vytápění........................................................................56 3.2.2 Náklady tepelné energie na ohřev vody....................................................................59 3.3 NÁKLADY ELEKTRICKÉ ENERGIE..............................................................................................61 3.4 NÁKLADY ZEMNÍHO PLYNU....................................................................................................63 3.5 NÁJEMNÉ............................................................................................................................65 3.6 OSTATNÍ NÁKLADY SOUVISEJÍCÍ S BYDLENÍM.............................................................................67

3.7 SROVNÁNÍ NÁKLADŮ V BŘECLAVI A KYJOVĚ............................................................................70 ZÁVĚR....................................................................................................................................73 SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ......................................................................................77 SEZNAM GRAFŮ.................................................................................................................82 SEZNAM TABULEK............................................................................................................83 SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK..................................................................................84 SEZNAM PŘÍLOH................................................................................................................85

ÚVOD Bydlení a uspokojení potřeby bydlení je základním předpokladem socioekonomického rozvoje společnosti. S uspokojením potřeby bydlení se pojí významná část spotřebních výdajů domácností, jejichž dynamika je v čase rozdílná. Podíl nákladů na bydlení na spotřebních výdajích domácností rostl výrazným způsobem především v 90. letech minulého století jako důsledek transformačního procesu a liberalizace ekonomiky České republiky.1 V období 2005 – 2009 se měnila organizace na trzích komodit (elektrické energie, zemního plynu), které vstupují do konečných nákladů na bydlení. Proces liberalizace, především pak smluvní volnost vztahů mezi dodavateli a domácnostmi, ovlivnil vývoj cen těchto komodit. Dále v tomto období docházelo ke změnám v uspořádání nájemních vztahů, kdy pro určitou část nájemních smluv bylo možno provádět maximální jednostranné zvyšování nájemného ze strany pronajímatele. V tomto období tedy domácnosti čelily změnám při uspokojování potřeby bydlení. Cílem práce je identifikovat nákladové položky vstupující do nákladů na bydlení v České republice a zachytit jejich vývoj v období 2005 – 2009. Cílem je dále analyzovat a porovnat náklady domácností na bydlení ve městech Břeclav a Kyjov (okres Hodonín) se zaměřením na jejich výši a strukturu v letech 2005 – 2009. Vzhledem k povaze řešené problematiky pochází významná část použitých informací z šetření Českého statistického úřadu. Úřad spolupracuje s domácnostmi, u nichž sleduje spotřební výdaje a jejich strukturu v rámci statistiky rodinných účtů. Další institucí, která poskytuje informace související s náklady na bydlení, je Energetický regulační úřad. Informuje o věcné povaze nákladových položek tepelné energie, elektrické energie a zemního plynu a dále ovlivňuje organizaci trhu se jmenovanými komoditami. Informace pro analýzu nákladů domácností v Kyjově a Břeclavi pochází z vyúčtování zálohových plateb a z fakturačních údajů souvisejících se spotřebou elektrické energie a zemního plynu za období 2005 – 2009. Na datech z Břeclavi jsou ukázány a porovnány spotřební návyky domácností a z toho plynoucí náklady, které jsou následně ověřeny na souboru domácností z Kyjova.

1

OBADALOVÁ, Miroslava; VAVREČKOVÁ, Jana. Náklady na bydlení českých domácností, Praha:Výzkumný ústav práce a sociálních věcí, 2000, s. 17.

7

1 BYDLENÍ A NÁKLADY S NÍM SPOJENÉ Základním úkolem této části je identifikovat jednotlivé nákladové složky vstupující do celkových nákladů na bydlení, stejně jako definovat samotný pojem bydlení. U jednotlivých nákladových položek je kladen důraz na objasnění jejich věcné podstaty, zachycení cenového vývoje a případných regionálních diferenciací.

1.1 Bydlení jako ekonomická kategorie Na pojem bydlení můžeme nahlížet z několika úhlů pohledu. Obecně můžeme vnímat tento termín jako aktivitu, tedy samotný proces spotřeby statku, či jako místo, kde tuto spotřebu vykonáváme. 1.1.1 Charakteristika statku bydlení Poláková uvádí, že „oficiální, všeobecně uznávaná definice pojmu bydlení v České republice neexistuje. Termíny bydlení a byt jsou užívány jako všeobecné označení pro všechny typy obytných jednotek (respektive obydlí). Nicméně mohou být využity také k popisu určitého typu nemovitostí, to je bytu, vily, chaty.“ Potřeba bydlení má v lidském životě výjimečné postavení s významnými sociálními a ekonomickými konsekvencemi. Bydlení je „základním předpokladem životní jistoty a bezpečnosti člověka. Bydlení také patří k základním potřebám člověka, které nelze nahradit.“2 Bydlení lze také definovat jako prostor, ve kterém probíhá proces socializace člověka, ve kterém lidé tráví velkou část svého života. Dále se také uvádí, že „bydlení je pro většinu lidí spojeno s pocitem osobní svobody, seberealizace a s vnímáním domova.“ Z toho vyplývá, že není vhodné nahlížet na bydlení pouze jako na proces samotného užívání (spotřeby) obydlí.3 Uspokojení potřeby bydlení je předpokladem pro politickou a hospodářskou stabilitu a rozvoj společnosti. Byt je považován za rozhodující prvek v systému uspokojování potřeby bydlení.4 Lux uvádí, že statek bydlení se od ostatních spotřebních statků liší celou řadou specifik. Bydlení charakterizuje jako statek:5 • heterogenní, komplexní a multidimenzionální, • dlouhodobé spotřeby, • výrazně fixovaný v prostoru, • s ostatními specifiky.

2

POLÁKOVÁ, Olga. Bydlení a bytová politika. Vyd. 1. Praha : Ekopress, 2006, s. 11-12. BAKOVÁ, Ludmila. Bydlení. Brno : Masarykova univerzita, 1997, s. 4-5. 4 CÍSAŘ, Jaromír; REKTOŘÍK, Jaroslav. Ekonomika bydlení. 1. vyd. Brno : Masarykova univerzita, 1999, s. 7- 8. 5 LUX, Martin. Mikroekonomie bydlení , Praha : Vysoká škola ekonomická v Praze, 2002, s. 15-17. 3

8

Heterogenita, komplexnost a multidimenzionalita tohoto statku vyplývá z faktu, že na trhu existují funkčně obdobné prostory pro bydlení, které se liší svými fyzickými a kvalitativními charakteristikami. Dále platí, že cena bydlení je výrazně ovlivňována sociálním statutem dané lokality, externalitami a dostupností sociálních a kulturních zařízení.6 Bydlení je statkem dlouhodobé spotřeby a zároveň je také dlouhodobou investicí domácností – ty tedy na trh bydlení vstupují jako spotřebitelé i jako investoři. Investice do vlastnického bydlení významně zatěžuje rozpočet domácností, proto domácnosti investují do bydlení, jehož předpokládaná budoucí cena odpovídá celkovým nákladům spojených s pořízením tohoto statku. Bydlení představuje také spekulativní investici v případech, kdy domácnosti usilují o zisk z pronájmu či následného prodeje nemovitosti.7 Významným specifikem bydlení je také jeho fixace v prostoru, tato vlastnost je obecně stejná pro všechny nemovitosti. Umístění v prostoru je významným atributem bydlení (nemovitostí), který ovlivňuje jejich ekonomickou užitečnost.8 Mezi další specifické vlastnosti jsou řazeny vysoké transakční náklady případného stěhování, nemožnost perfektní znalosti situace na trhu nebo relativně vysoká míra státních intervencí na trhu s bydlením.9 1.1.2 Trh nemovitostí a jeho specifika Trh nemovitostí (tedy i trh bydlení) se od ostatních trhů liší určitými specifiky, které mají vliv na rovnovážnou cenu na trhu. Rozlišujeme fyzická a sociální specifika trhu nemovitostí. Mezi fyzická specifika řadíme:10 • jedinečnost polohy a fyzických vlastností každé nemovitosti, • různé způsoby využití nemovitosti a s nimi související odlišné ekonomické dopady, • vysoké náklady pojící se se změnou způsobu využití nemovitosti včetně nákladů času, • ekonomickou užitečnost nemovitosti ovlivňují externality a zároveň každá nemovitost ovlivňuje externalitami ekonomickou užitečnost okolních nemovitostí. Mezi sociální specifika řadíme:11 • nízkou frekvenci prodeje nemovitostí současně s nízkým procentem nabízených nemovitostí v určitém čase, • neexistenci subjektu na trhu, který by poskytoval souhrnné informace o trhu nemovitostí (realitní kanceláře obvykle poskytují informace o omezené části trhu),

6

LUX, Martin. Mikroekonomie bydlení , Praha : Vysoká škola ekonomická v Praze, 2002, s. 17-19. Tamtéž. 8 Tamtéž. 9 Tamtéž. 10 MAIER, Karel; ČTYROKÝ, Jiří. Ekonomika územního rozvoje. 1. vyd. Praha : Grada, 2000, s. 43-45. 11 Tamtéž. 7

9

•

sociální status lokality (především v obytných územích) významně ovlivňuje atraktivitu a ekonomickou hodnotu nemovitosti.

Dalším významným rysem trhu bydlení (a trhu nemovitostí obecně) je fixace obydlí v prostoru – tedy nemožnost přemístění z jednoho místa na jiné. Cena na trhu je tak ovlivněna umístěním dané nemovitosti v prostoru. Rozlišujeme tří úrovně polohy v rámci prostoru:12 • úroveň makropolohy, • úroveň mezopolohy, • úroveň mikropolohy. Úroveň makropolohy (někdy také nazývána úroveň regionální) odráží prostorové, sociální a ekonomické vztahy v rámci určitého regionu. Jedná se o dostupnost regionálního centra, socioekonomický profil regionu, kvalitu života v regionu, environmentální a infrastrukturní potenciál.13 Úroveň mezopolohy souvisí s polohou pozemku (nemovitosti) v rámci sídla, ukazuje především na dopravní dostupnost sídelního centra a služeb. Významné je také postavení dané lokality ve vztahu k jiným lokalitám daného sídla.14 Úroveň mikropolohy je spojena s konkrétní polohou pozemku v rámci lokality uvnitř sídelní struktury. Další atributy (související s úrovní mikropolohy), které ovlivňují ekonomickou užitečnost nemovitosti, souvisí s dostupností hromadné dopravy, možností využívání individuální dopravy (blízká parkoviště), občanskou vybaveností v blízkém okolí, způsobem užívání okolních nemovitostí, sociálním statutem lokality, bezpečností a kvalitou prostředí.15 1.1.3 Poptávka po bydlení Uspokojení potřeby bydlení se pojí s užíváním bytu, který je obvykle součástí bytového domu (pokud se nejedená o rodinný dům), který je lokalizován v určité obytné zóně a sídle.16 Základním (nikoli však jediným a dostačujícím) předpokladem pro uspokojení potřeby bydlení je byt. Bytem rozumíme prostor, který umožňuje realizaci celé řady potřeb, které souhrnně označujeme jako bydlení.17 Definice bytu je upravena také legislativně ve vyhlášce o technických požadavcích na stavby, která pro svůj účel bytem rozumí „soubor místností, popřípadě jedna obytná místnost, který

12

MAIER, Karel; ČTYROKÝ, Jiří. Ekonomika územního rozvoje. 1. vyd. Praha: Grada, 2000, s. 43-45. Tamtéž. 14 Tamtéž. 15 Tamtéž. 16 BAKOVÁ, Ludmila. Bydlení. Brno : Masarykova univerzita, 1997, s. 7-8. 17 Tamtéž. 13

10

svým stavebně technickým uspořádáním a vybavením splňuje požadavky na trvalé bydlení a je k tomuto účelu užívání určen.“18 Zákon o sčítání lidu, domů a bytů vymezuje pojem byt podobně jako předchozí vyhláška, rozumí „bytem soubor místností, popřípadě jednotlivá obytná místnost, které jsou stavebním úřadem určeny k bydlení.“19 Pojem bytový dům dříve užívala vyhláška o obecných technických požadavcích na výstavbu, která stanovuje že „bytový dům je stavba pro bydlení, ve které převažuje funkce bydlení.“20 V současnosti je bytový dům legislativně zakotven v zákoně o dani z přidané hodnoty jako „stavba pro bydlení, ve které více než polovina podlahové plochy odpovídá požadavkům na trvalé bydlení a je k tomuto účelu určena.“21 Obytnou zónu definuje Baková jako funkční celek primárně určený k bydlení, který je tvořen seskupením obytných domů s technickou a sociální infrastrukturou. Sídlo je širším obytným prostředím s odpovídajícím zázemím v podobě vyšších technických a sociálních služeb včetně institucí veřejné správy.22 Maier a Čtyroký uvádí, že poptávka po bydlení se skládá z jednotlivých segmentů, které vstupují do konečného rozhodnutí o bydlení. Domácnost se rozhoduje při volbě bydlení o formě bydlení (soukromé vlastnické, soukromé nájemní, obecní, družstevní) o typu bydlení (rodinné domy, byty) a posledním je pak rozhodnutí lokalizační (město, předměstí, venkov).23 Volba formy vlastnictví bývá označována jako tenure choice, jedná se o rozhodování mezi vlastnickým a nájemním bydlením. Tenure choice je zpravidla jedním z prvních rozhodnutí, které domácnosti při vstupu na trh bydlení zvažují. První z faktorů, které ovlivňují rozhodování domácností, souvisí s efektivností investice do bydlení. Mezi tyto faktory řadíme příjmy domácností a jejich očekávaný vývoj v budoucnu. Očekávaný pokles příjmů souvisí s urychlením vstoupení do vlastnického bydlení, naopak pokud domácnost pokles příjmů neočekává, oddaluje přesun z nájemní formy bydlení na později. Další vlivy působící na tenure choice jsou vývoj úrokové míry a inflace. Rozhodování domácností je také ovlivněno nástroji státu, které usměrňují situaci na trhu bydlení. Mezi tyto nástroje patří zejména bytová a daňová politika státu a legislativní úprava nájemních vztahů. Poslední skupina faktorů souvisí s věkem (pozicí v životním cyklu) poptávajících a s demografickým vývojem. Mladí lidé častěji volí nájemní bydlení v blízkosti centra města kvůli dostupnosti kulturního 18

Vyhláška č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby, §3 písmeno g). Zákon č. 296/2009 Sb., o sčítáni lidu, domů a bytů v roce 2011, §2 písmeno e). 20 Vyhláška č. 137/1998 Sb., o obecných technických požadavcích na výstavbu, §3 písmeno b). Zrušena vyhláškou č. 268/2009 Sb., o obecných technických požadavcích na stavbu. 21 Zákon č 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, §4 písmeno s). 22 BAKOVÁ, Ludmila. Bydlení. Brno : Masarykova univerzita, 1997, s. 8. 23 MAIER, Karel; ČTYROKÝ, Jiří. Ekonomika územního rozvoje. 1. vyd. Praha: Grada, 2000, s. 76. 19

11

a společenského vyžití. Současné demografické trendy v odkládání založení rodiny také zvyšují poptávku po nájemním (flexibilnějším) bydlení. Na poptávku po bydlení v nájmu má také vliv frekvence stěhovaní poptávajícího za prací, často se stěhující poptávající bude zpravidla volit také nájemní bydlení.24 Do rozhodovacího procesu dále vstupuje proměnná, kterou nazýváme lokalizace bydlení. Chování městských domácností souvisí s výší příjmů – platí, že vysoko-příjmové domácnosti tíhnou k lokalizaci bydlení mimo centrální městskou zónu. Modely vysvětlující takové chování jsou obecně označovány jako modely prostorové rovnováhy (modely prostorového uspořádání). Naopak domácnosti s nižšími příjmy lokalizují své bydlení v městských centrech v blízkosti zaměstnání. Optimální lokalizace bydlení domácnosti je založena na poměřování nákladů na nájem a cestování (dojíždění), zatímco platí, že se zvyšující se vzdáleností od městského centra náklady na dojíždění rostou a naopak výše nájemného klesá. Domácnosti činí svá lokalizační rozhodnutí na základě porovnání důchodových elasticit poptávek po bydlení a dojíždění. Pokud platí, že se vyšší příjmy pojí s vyšší důchodovou elasticitou po bydlení než po dojíždění, pak se vysoko-příjmové domácnosti budou lokalizovat mimo městská centra. Další modely vysvětlují rozhodování o lokalizaci na základě externalit a místních samospráv. Předpokládá se vyšší atraktivita, kvalita a komfort zón vzdálenějších od centra města, přestože se s takovou lokalizací pojí vyšší náklady na dojíždění. Lokalizační rozhodnutí může být učiněno také na základě shody preferencí domácností s výší daní a strukturou nabízených veřejných služeb v sídle.25 1.1.4 Nabídka bydlení – bytový fond Následující pasáž se věnuje bytovému fondu v České republice (ČR) a ve městech Břeclav a Kyjov. Zaměřuje se na popis struktury bydlení dle právního důvodu užívání. Údaje o bytovém fondu jsou zjišťovány v rámci Sčítání lidu, bytů a domů (SLBD). Poslední dostupné údaje poskytuje Český statistický úřad (ČSÚ) ze sčítání z roku 2001. Zákon o sčítání lidu, bytů a domů26 metodicky zaštiťuje celý proces sčítání. Sledovány jsou různé charakteristiky bydlení, jednou z nich je struktura bydlení dle právního důvodu užívání. Údaje ze SLBD z roku 2001 nemusí odpovídat současnému stavu, jedná se však o jediný dostupný zdroj o sektorech bydlení, je tedy vhodné vnímat následující údaje spíše orientačně. Dle právního důvodu užívání se rozlišují následující sektory bydlení:27 • vlastnické bydlení, • nájemní bydlení, 24

LUX, Martin. Mikroekonomie bydlení, Praha : Vysoká škola ekonomická v Praze, 2002, s. 38-41. ELDER, Harold, ZUMPANO Leonard. Tenure Choice, Housing Demand and Residential Location. Journal of Real Estate Research 1991, s. 343-344. 26 Zákon č. 269/2009 Sb., o sčítání lidu, bytů a domů. 27 ČSÚ. Statistický metainformační systém. Právní důvod užívání bytu. Dostupné z WWW: . 25

12

• •

družstevní sektor, ostatní (jiné důvody užívání).

Graf 1.1 ukazuje rozložení bydlení (v bytech i rodinných domech) dle právního důvodu užívání. Nejvýznamnějším sektorem v ČR je vlastnické bydlení, na které připadá 47 % bytového fondu, přičemž bydlení ve vlastním domě tvoří 37 %. Nájemní sektor bydlení je druhou nejvýznamnější skupinou, v tomto sektoru je evidováno 29 % bytů. Do družstevního sektoru bydlení spadá 17 % bytového fondu, zbylých 7 % připadá na ostatní právní důvody užívání bytu. Graf 1.1: Sektory bydlení v ČR dle právního důvodu užívání

Pramen: ČSÚ - SLBD 2001

Graf 1.2 zobrazuje rozložení sektorů bydlení dle právního důvodu užívání v Břeclavi a v Kyjově za všechny byty i rodinné domy. Levá část grafu znázorňující stav v Břeclavi se v podstatě shoduje s rozložením na celostátní úrovni byť s mírnými rozdíly mezi jednotlivými sektory. Nejvýrazněji se liší sektor družstevní, který v Břeclavi zaujímá 23 % všeho bydlení, na národní úrovní je to 17 %. Pravá část grafu se týká Kyjova. Situace je zde na první pohled jiná. Nejvýraznější rozdíl sledujeme v sektoru vlastnického bydlení, který zde představuje 56 % veškerého bydlení, o 9 % více než v údajích za celou republiku a o 14 % více než v Břeclavi. Naopak podíl sektoru nájemního bydlení je v Kyjově zastoupen o 8 % méně než ukazují údaje za celou republiku a o 2 % méně než v Břeclavi. Družstevní sektor se zcela shoduje s celostátními údaji, rozdíl je patrný při srovnání s Břeclaví, kde je družstevní sektor zastoupen o 6 % více.

13

Graf 1.2: Sektory bydlení v Břeclavi a Kyjově dle právního důvodu užívání

Pramen: ČSÚ - SLBD 2001

1.1.5 Regulace cen V dalším textu se často setkáme se situacemi, kdy je cena nebo cenová složka výsledné ceny určité služby související s náklady na bydlení regulována prostřednictvím nařizovacích mechanizmů. Pro objasnění obecných dopadů cenové regulace i specifických dopadů cenové regulace na trzích slouží následující pasáž textu. Obecně lze o regulaci cen uvažovat v rovině stanovování minimálních cen, tedy prahu pod kterým nelze statek na trhu realizovat. Druhá možnost je stanovování maximálních cen – nad nimi statek nelze na trhu prodat. Poslední případ regulace jsou situace, kdy je vynucena přesná výše ceny, za kterou se zboží na trhu realizuje.28 Pro hodnocení účinnosti a dopadů cenové regulace je stěžejní, na jakou úroveň je stanovena cenová podlaha (minimální cena) nebo cenový strop (maximální cena). Pokud nastane situace, ve které je pro komoditu určen cenový strop nad úrovní rovnovážné ceny na trhu, nebude mít takovéto opatření žádný vliv. Naopak, pokud bude stanoven cenový strop pod úrovní rovnovážné ceny na trhu, vznikne převis poptávky nad nabídkou. Projevem takové situace je především nedostatek zboží, fronty, rozvoj černého trhu nebo vynucené úspory. Podobně se projevuje stanovení cenových podlah. Pokud je minimální cena na trhu stanovena pod úroveň rovnovážné ceny realizované na trhu, opatření nebude mít žádný dopad na chování trhu. Naopak stanovením cenové podlahy nad úrovní rovnovážné ceny bude účinné a povede k převisu nabídky nad poptávkou. Tato situace vede k nadprodukci a v podstatě k nemožnosti prosperity firem na daném trhu. Stěžejní pro zachování trhu jsou poté dotace činností firem.29 28 29

ROTHBARD, Murray N. Ekonomie státních zásahů. Praha: Liberální institut, 2001, s. 99. MUSIL, Petr. Mikroekonomie: středně pokročilý kurz. Plzeň: Aleš Čeněk, 2009, s.128 -130

14

Graf 1.3: Dopady regulace nájemného

Pramen: KVASNIČKA, Michal, Regulace ceny bytu a její analýza, s. 3.

Regulace nájemného je specifickým případem vládní cenové regulace. Důvodem pro regulaci může být (při neelastické nabídce bytů) ochrana nájemníků před vykořisťováním či vydíráním ze strany pronajímatelů. Hazlitt uvádí obvyklou argumentaci vlády při zavedení maximální ceny pro určité komodity následovně: „Je nezbytné, aby je chudí mohli získat za „rozumnou“ cenu.“ Cílem takových opatření je především zabránění růstu životních nákladů. Dopadem regulace nájemného je zvýhodňování již bydlících v regulované oblasti na úkor ostatních a neefektivní využívání obytného prostoru. Dochází tak k pokřivení možnosti rovně soutěžit o bydlení. V delším období může regulace nájemného zcela zastavit výstavbu nových bytů, regulovaná cena díky inflaci již nemusí přinášet zisk pro pronajímatele. Dalším důsledkem může být ztráta motivace vlastníků k opravování a udržování nemovitostí. Negativně se regulace může projevit na rozpočtových příjmech měst v důsledku klesající hodnoty majetku, tedy poklesem daňových příjmů. Krátkodobě mohou mít z regulace nájmů prospěch nájemníci v regulované části trhu, v dlouhém období však dojde ke zhoršení kvality a standardu bydlení a tím regulace dopadne negativně i na tyto nájemníky.30 Graf 1.3 ukazuje dopady zavedení regulace jen určité části bytového fondu. Cena bez intervence veřejného sektoru by se ustanovila na úrovni P* při množství Q* tak, jak ukazuje levá část grafu. Dopadem regulace je rozdělení trhu na dva segmenty (tedy nabídku regulované části trhu SR a neregulované části trhu SN). Pokud je regulovaná cena stanovena na úroveň PR , bude uspokojena na regulované části trhu pouze poptávka do množství QR. Bez regulace ceny by poptávka (DN) na druhém trhu odpovídala rozdílu mezi celkovou poptávkou (D) a množstvím (Q1), které by uspokojilo první trh (DN=D-Q1). V případě zavedení regulace se situace změní, první trh totiž uspokojí pouze poptávku do množství QR, což způsobí, že původní poptávka (DN) vzroste na úroveň (D'N). Výsledkem takového opatření tedy je (jak 30

HAZLITT, Henry; KAČÍN, Radovan; ŠÍMA, Josef. Ekonomie v jedné lekci. 2. vyd. Praha : Liberální institut, 2005. s. 99-100 a 107-112.

15

ukazuje pravý graf) zvýšení ceny na neregulovaném trhu na úroveň PN. Růst ceny na neregulovaném trhu závisí nepřímo úměrně na výši regulované ceny a cenové elasticitě nabídky (SN) a přímo úměrně na poměru regulované a neregulované části trhu.31 1.1.6 Přirozený monopol S náklady na bydlení nepřímo souvisí pojem přirozený monopol. Trhy některých komodit ovlivňující náklady na bydlení jsou ovládány jedinou firmou v postavení přirozeného monopolu. Pro objasnění fungování a specifik přirozeně monopolního uspořádání je zde zahrnuta definice tohoto pojmu. Přirozený monopol je tržní struktura, která vzniká v důsledku specifického vývoje průměrných nákladů v určitých odvětvích. Pokud jsou průměrné náklady dlouhého období klesající, pak je produkce v daném odvětví koncentrována do rukou jedné firmy. Díky vývoji průměrných nákladů je totiž jediná firma schopna uspokojit tržní poptávku efektivněji (nákladově) než v případě, že by na trhu operovalo více firem. Vývoj průměrných nákladů je ovlivněn výší fixních nákladů, ty jsou pro vstup do odvětví relativně vysoké, firma je díky vývoji nákladů schopna realizovat vysoké úspory z rozsahu.32 Graf 1.4: Přirozený monopol

Pramen: MUSIL, Petr. Mikroekonomie: středně pokročilý kurz, s. 134

Typická odvětví u nichž hovoříme o přirozeném monopolu jsou vodovody, kanalizace nebo rozvod elektřiny. Pokud by v daném odvětví chtělo fungovat více firem, musely by investovat do vlastních rozvodných soustav (vysoké fixní náklady). Vstupem firem na trh by došlo k rozdělení tržních podílů, které by v konečném důsledku firmám nestačily na pokrytí

31 32

KVASNIČKA, Michal. Regulace ceny bytu a její analýza, 1999, str. 3 FRANK, Robert H. Microeconomics and behavior. 8th ed. New York : McGraw-Hill, 2010, s. 374.

16

nákladů. Proto se v takových odvětvích uplatňuje pouze jediná firma, kterou označujeme za přirozeně monopolní.33 Průběh nákladových křivek a poptávky (D) přirozeného monopolu ukazuje graf 1.4. Je patrné, že minimum průměrných nákladů (AC) se nachází vpravo nad poptávkovou křivkou, firma může tedy celou poptávku uspokojit s nižšími náklady, než kdyby na trhu bylo firem více.

1.2 Nákladové položky vstupující do nákladů na bydlení Následující kapitola identifikuje jednotlivé nákladové položky, které vstupují do celkových nákladů domácností na bydlení. Náklady na bydlení jsou součástí spotřebních výdajů domácností, které jsou sledovány Českým statistickým úřadem. Spotřební výdaje domácností jsou v ČR sledovány prostřednictvím statistiky rodinných účtů. Jedná se o výběrové šetření, které zjišťuje hospodaření českých domácností a poskytuje údaje o struktuře a výši jejich spotřebních výdajů. Toto šetření je prováděno na vzorku 3 000 domácností, od roku 2006 se používá nová metodika, která základní soubor 3 000 domácností dále doplňuje souborem 400 domácností s minimálními příjmy. Sběr dat probíhá metodou průběžných záznamů do „Deníku zpravodajské domácnosti“. Zde jsou zaznamenávány údaje o příjmech, vydáních a spotřebě všech členů domácností, údaje o složení domácností, vybavení bytu a další. Pro zajištění mezinárodního srovnání je od roku 1999 používána česká verze mezinárodního standardu COICOP (Classification of Individual Consumption by Purpose).34 Vývoj podílu výdajů na bydlení na spotřebních výdajích průměrné české domácnosti v období let 2005 – 2009 zachycuje tabulka 1.1. Tento podíl vzrostl téměř o 3 procentní body na 21,4 %. V celém období se úroveň nákladů pohybuje okolo 20 %. Náklady na bydlení tak představují až jednu pětinu všech spotřebních vydání domácností.35 Tabulka 1.1: Podíl nákladů na bydlení na spotřebních výdajích domácností rok podíl nákladů na bydlení na celkových nákladech

2005

2006

2007

2008

2009

18,50%

20,60%

20,00%

19,90%

21,40%

Pramen: ČSÚ, statistika rodinných účtů 2005 - 2009

33

MUSIL, Petr. Mikroekonomie: středně pokročilý kurz. Plzeň: Aleš Čeněk, 2009. s. 134-135. ČSÚ, Statistika rodinných účtů. Dostupné z WWW: . 35 ČSÚ, Statistika rodinných účtů, 2005-2009. Dostupné z WWW: . 34

17

ČSÚ sleduje ve skupině výdajů na bydlení následující položky:36 • nájemné z bytu – čisté nájemné, splátka anuity, dotace fondu oprav, pojištění domu, příspěvek na správu domu a pozemku, nájemné za druhé a další bydliště, nájemné za garáž související s bydlením, • běžná údržba a opravy bytu – služby a materiál na údržbu a opravy, • dodávky vody a jiné služby související s bydlením – vodné, stočné, sběr pevných odpadů, úklid společných prostor, bezpečnostní služby, • elektrická energie, tepelná energie, plyn a paliva. V kapitolách 2 a 3 nejsou zahrnuty nákladové položky odpovídají běžné údržbě a opravám bytu a sběru pevných odpadů z důvodu nedostupnosti vyúčtování těchto nákladových položek v souboru dat z Břeclavi a Kyjova. Proto ani v této kapitole se s nimi dále nepracuje. 1.2.1 Energetický regulační úřad Energetický regulační úřad (ERÚ) je instituce zřízena energetickým zákonem37 pro výkon regulace v oblasti energetiky (reguluje trh s elektřinou, teplem a plynem). V čele úřadu stojí předseda, jehož funkční období je 5 let a je jmenován a odvoláván vládou ČR. Hlavním úkolem ERÚ je zajištění podpory hospodářské soutěže, podpory využívání obnovitelných zdrojů energie a ochrany spotřebitele.38 Pro obor teplárenství provádí regulaci cen tepelné energie ve formě věcného usměrňování cen v souladu se zákonem o cenách39. Prostřednictvím metodiky regulace stanovuje podmínky pro kalkulaci cen tepelné energie. Obdobně jako ve zbývajících oblastech regulace vydává ERÚ pro obor teplárenství cenová rozhodnutí. V oblasti elektroenergetiky ERÚ vydává cenová rozhodnutí pro činnosti s charakterem přirozeného monopolu, reguluje tak určitou část konečné ceny placené zákazníky. Dále stanovuje pravidla pro trh s elektřinou, určuje podmínky přístupu k sítím pro konečné zákazníky a výrobce a podporuje výrobu energie z obnovitelných a ostatních ekologických zdrojů. Pro oblast plynárenství vydává ERÚ cenová rozhodnutí, jimiž stanovuje ceny za přepravu a distribuci plynu a za související služby. Dále dohlíží na dodržování pravidel na trhu se zemním plynem.40 1.2.2 Náklady tepelné energie První nákladovou položkou domácností vstupující do celkových nákladů na bydlení (která je regulována ERÚ) je cena za tepelnou energii. Kalkulace ceny tepelné energie dodavatelem 36

ČSÚ, Náplň publikovaných skupiny vydání. Dostupné z WWW: . 37 Zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách a o výkonu státní správy v energetických odvětvích (energetický zákon). 38 ERÚ, Informace o Energetickém regulačním úřadu. Dostupné z WWW: < http://www.eru.cz/diasread_article.php?articleId=52>. 39 Zákona č. 526/1990 Sb., o cenách. 40 ERÚ, Informace o Energetickém regulačním úřadu. Dostupné z WWW: < http://www.eru.cz/diasread_article.php?articleId=52>.

18

vychází ze zákona o cenách a z cenových rozhodnutí ERÚ pro konkrétní období. Cena tepelné energie je věcně usměrňována, lze do ní tedy promítnout pouze ekonomicky oprávněné náklady, přiměřený zisk a daň z přidané hodnoty (DPH). Každý dodavatel tepelné energie si určuje cenové lokality, pro které provádí kalkulaci cen.41 Graf 1.5 zobrazuje vývoj průměrných cen tepelné energie pro konečné spotřebitele v období let 2005 – 2009. Výše průměrné ceny je výrazně závislá na způsobu výroby tepelné energie. Je patrné, že při využití uhlí (jako paliva pro výrobu tepelné energie) jsou ceny nižší než u výroby pomocí jiných paliv (zemního plynu, biomasy, topných olejů, elektřiny, koksu, jiných plynů, druhotných zdrojů). Ve sledovaném období je zřetelný rovnoměrný nárůst cen tepla vyrobeného z uhlí z 330 Korun českých (Kč) za gigajoule (GJ) v roce 2005 na 440 Kč/GJ v roce 2009. Vývoj cen tepelné energie vyrobené ostatními palivy je více volatilní než v předešlém případě. Můžeme sledovat mírný meziroční pokles v roce 2007 a následný vyšší růst v roce 2008 (růst podpořilo také zvýšení sazby DPH z 5 % na 9 % v roce 2008). Průměrná cena tepelné energie z ostatních zdrojů vzrostla ze 400 Kč/GJ v roce 2005 na 580 Kč/GJ v roce 2009. Graf 1.5: Průměrné ceny tepelné energie pro konečné spotřebitele v ČR při využití uhlí a ostatních paliv

Pramen: ERÚ, Vyhodnocení cen tepelné energie k 1. lednu 2010.

V příloze 1 jsou zachyceny ceny v jednotlivých krajích ČR a podíl uhlí a ostatních paliv na výrobě tepelné energie. Je patrné, že v krajích, kde převažuje výroba tepelné energie spotřebou uhlí, je průměrná cena výrazně nižší než v krajích, kde se na výrobu využívají 41

ERÚ, FAQ – často kladené dotazy v teplárenství. Dostupné z WWW:.

19

ostatní paliva. Jihomoravský kraj společně s kraji Vysočina a krajem Libereckým patří do skupiny, kde se tepelná energie vyrábí téměř výhradně použitím ostatních paliv, ceny za jednotku tepelné energie jsou v těchto krajích nejvyšší. V tomto odvětví tedy existují výrazné regionální rozdíly v cenách za jednotku tepelné energie. V příloze 2 jsou zaznamenány jednotlivé cenové lokality ve městech Břeclav a Kyjov za období 2005 – 2008. Z tabulky v příloze je zřejmé, že tepelná energie v obou městech se vyrábí použitím výhradně ostatních paliv (zemního plynu). Ceny tepelné energie jsou zde tedy nad úrovní republikového průměru. Výraznější cenové rozdíly mezi jednotlivými cenovými lokalitami pozorujeme v Břeclavi, v Kyjově jsou ceny rozptýleny v užším pásmu. Platí také, že ceny v Břeclavi jsou v celém sledovaném období vyšší než v Kyjově. 1.2.3 Náklady elektrické energie Trh s elektřinou v ČR začal být od roku 2002 postupně liberalizován. Všichni zákazníci byli před tímto datem chápáni jako chránění zákazníci, což znamená, že výsledná cena za dodávku elektřiny byla zcela regulována ERÚ. Od 1. ledna 2006 již jsou všichni zákazníci oprávněnými zákazníky. S tímto statutem se pojí možnost volby dodavatele silové elektřiny, od tohoto data ERÚ reguluje pouze určitou část ceny.42 Cena pro konečného spotřebitele za elektřinu se skládá z regulované a neregulované složky. Regulace je prováděna na úseku činností, které jsou spojeny s dopravou elektřiny od výrobce přes přenosové sítě směrem ke spotřebitelům a dále na úseku zajištění stability elektroenergetického systému – jak z pohledu technického, tak i z obchodního. Druhou – neregulovanou část, tvoří cena silové elektřiny, která je výsledkem smlouvy mezi odběrateli a dodavateli, do této ceny regulační úřad nezasahuje. Pro oblast elektroenergetiky jsou prostřednictvím metodiky pro regulaci stanoveny následující oblasti, které podléhají regulaci ze strany ERÚ:43 • distribuce, • systémové služby ČEPS, a.s., • krytí vícenákladů spojených s podporou výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů, kombinované výroby elektřiny a tepla druhotných zdrojů, • činnost operátora. Do konečné ceny pro spotřebitele vstupuje DPH44 a od roku 2008 také spotřební daň z elektřiny. Zavedení této daně vychází ze směrnice45 EU, která je v ČR realizována zákonem

42

ERÚ, Často kladené otázky – Ceny dodávky elektřiny a související podmínky. Dostupné z WWW:. 43 Tamtéž. 44 Sazba DPH byla mezi roky 2005 – 2009 stanovena na 19 %. 45 Směrnice Rady 2003/96/ES o zdanění energetických produktů a elektřiny, ve znění směrnice Rady 2004/74ES.

20

o stabilizaci veřejných rozpočtů46. Od roku 2008 je sazba této daně jednotná ve výši 28,30 Kč za megawatthodinu (MWh) bez DPH.47 Podíl jednotlivých cenových složek na celkové ceně v roce 2005 je zachycen v příloze 3. Cena komodity (silové elektřiny) včetně ceny obchodu se podílí na výsledné ceně 38 %. Nejvýznamnější ze všech regulovaných cenových složek je cena za distribuci energie, ta tvoří 33 % výsledné ceny. Druhou největší regulovanou cenovou složkou jsou ceny za systémové služby s váhou 6 % na výsledné ceně. Méně významný je dále příspěvek na produkci z obnovitelných zdrojů a cena operátorovi trhu, jejichž podíl je na úrovni 2 %. Poslední dvě složky jsou DPH a přenos elektřiny, tyto položky se podílí na konečné ceně přibližně 20 %. Pro srovnání vývoje podílů jednotlivých cenových složek je v příloze 4 uveden graf zachycují podíl cenových složek za dodávky elektřiny pro domácnosti v roce 2010. Rozložení podílu se významně nezměnilo, objevuje se také již zmiňovaná položka ekologické daně, ta tvoří 0,73 % výsledné ceny. Tabulka 1.2: Spotřeba a ceny elektřiny v domácnostech rok Spotřeba elektřiny v domácnostech na obyvatele (kWh) Průměrná cena elektřiny v domácnostech (Kč/kWh) Průměrné výdaje domácností za elektřinu na obyvatele (Kč) Průměrné výdaje domácností za elektřinu na obyvatele (Kč, v cenách roku 2005)

2005

2006

2007

2008

2009

1438

1480

1419

1410

1398

2,75

2,951

3,225

4,778

-

3955

4367

4576

6737

-

3955

4070

3902

3878

-

Pramen: ERÚ, Spotřeba elektřiny v domácnostech na obyvatele ČR

Tabulka 1.2 ukazuje vývoj spotřeby elektřiny v domácnostech a cen v Kč za kilowatthodinu (kWh) za období 2005 – 2009. Sledujeme tendenci k mírnému poklesu spotřeby a výrazný růst cen elektrické energie. Celkově tedy výrazně rostou průměrné náklady elektrické energie v roce 2009 na 1,7 násobek úrovně roku 2005. Výsledná cena, kterou domácnosti platí za odebranou elektrickou energii, ceteris paribus, závisí na volbě dodavatele. Jak již bylo napsáno, trh s elektřinou je od roku 2006 liberalizován i pro domácnosti, které se staly oprávněnými zákazníky. Na webu ERÚ je dostupná aplikace48, pomocí které lze srovnat nabídky jednotlivých dodavatelů elektrické energie. Tabulkové srovnání cen jednotlivých dodavatelů je dostupné na webu tzb-info.49

46

Zákon č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů. ERÚ, Často kladené otázky – Ceny dodávky elektřiny a související podmínky. Dostupné z WWW:. 48 Dostupné z WWW: . 49 Dostupné z WWW: . 47

21

1.2.4 Náklady zemního plynu Plynárenství je na rozdíl od teplárenství a elektroenergetiky trh, který je téměř výhradně závislý na zdrojích mimo ČR, domácí produkce pokrývá okolo 1 % spotřeby zemního plynu. V plynárenství v ČR působí jediný provozovatel přepravní soustavy – společnost RWE Transgas Net, s.r.o., podobně jako ČEPS, a.s. pro trh elektřiny je tato firma v postavení přirozeného monopolu.50 Trh se zemním plynem v ČR je organizován podobně jako trh s elektřinou. Domácnosti byly do konce roku 2006 chráněným zákazníkem a ERÚ stanovoval maximální cenu pro tuto kategorii odběratelů. Od ledna roku 2007 si mohou všichni zákazníci (včetně domácností) zvolit svého dodavatele zemního plynu (staly se oprávněnými zákazníky) a ERÚ od tohoto data reguluje pouze část výsledné ceny za zemní plyn. V regulované části celkové ceny za dodávku se nachází následující položky:51 • cena za přepravu plynu, • cena za distribuci plynu, • cena za služby operátora trhu (od roku 2010). Neregulovaná složka výsledné ceny je závislá výhradně na jednání a strategii jednotlivých distributorů – podnikatelských subjektů, kteří na trhu operují. V neregulované části ceny se rozlišují následující cenové složky:52 • cena za komoditu a obchod, • cena za skladování. Rozložení jednotlivých cenových složek za zemní plyn je znázorněno v příloze 5. Rozhodující část výsledné ceny je tvořena neregulovanými cenovými složkami, které tvoří 79 % výsledné částky. Cena komodity a obchodu se podílí na výsledné ceně 75 %. Regulovaná složka ceny je podstatně méně významná než u ceny elektrické energie, tvoří 21 % dodávkové ceny, přičemž cena za distribuci tvoří 18 % ceny a cena za přepravu zemního plynu se podílí na celkové ceně 3 %. Vývoj ceny za komodity je ovlivňován zejména vývojem smluvních vztahů mezi dodavateli a dovozci plynu. Stěžejní je zejména nákupní cena komodity, náklady na obchodní činnost a marže. Cena nebývá stanovována fixně, obvykle je vztažena k vývoji cen substitutů (těžkých a lehkých topných olejů a černého uhlí) a k vývoji směnných kurzů USD/CZK a EUR/USD, dále také závisí na podnikatelských strategiích jednotlivých subjektů na trhu.53 50

ERÚ, Charakteristika plynárenství v ČR, s. 1. Dostupné z WWW: . 51 ERÚ, Doporučený postup změny dodavatele plynu pro domácnost. Dostupné z WWW: . 52 Tamtéž. 53 ERÚ, Struktura celkové ceny za dodávku plynu a vliv ERÚ na výši ceny. Dostupné z WWW: .

22

Graf 1.6: Vývoj cen zemního plynu

Pramen: tzb-info.cz, ceny zemního plynu 2005-2009

Vývoj průměrných cen za kWh je zachycen v grafu 1.6. Jedná se o ceny platné pro domácnosti od společnosti Jihomoravská plynárenská, a.s. skupiny RWE. Cena byla vypočtena jako roční průměr za jednotlivá období (obvykle čtvrtletí) pro domácnosti, jejichž spotřeba zemního plynu se pohybuje do 1 890 kWh/rok (tyto domácnosti neužívají zemní plyn k ohřevu vody ani k topení). Dále pro domácnosti jejichž spotřeba se pohybuje v rozmezí 1 890 – 6 000 kWh/rok (tyto domácnosti neužívají zemní plyn k topení) a pro domácnosti jejichž spotřeba se pohybuje do 25 000 kWh/rok (tyto domácnosti užívají zemní plyn k ohřevu vody i k topení)54. Z Grafu 1.6 je patrné, že průměrná cena všech skupin odběratelů ve sledovaném období rostla. Nejvýraznější nárůst cen pozorujeme u odběratelů s nejnižší spotřebou. Pro tuto skupinu spotřebitelů se cena pohybovala v rozmezí od 1,11 Kč/kWh v roce 2005 do 1,67 Kč/kWh v roce 2009. Cena pro odběratele se střední spotřebou rostla z 1,02 Kč/kWh v roce 2005 na 1,31 Kč/KWH v roce 2009. U poslední skupiny domácností s nejvyšší spotřebou zemního plynu pozorujeme růst průměrné ceny z 0,97 Kč/kWh v roce 2005 na 1,37 Kč/kWh. 1.2.5 Nájemné Další položkou, která vstupuje do celkových nákladů na bydlení, je nájemné. Obecně lze o nájemném hovořit jako o platbě za užívání movité a nemovité věci či služby. Výše 54

Volba rozmezí spotřeby zemního plynu vychází z orientačního přehledu RWE. Dostupné z WWW: .

23

nájemného není pro všechny byty řízena striktně tržním mechanismem, existují zde určité úpravy výše ceny (podobně jako u předešlých položek). Občanský zákoník definuje nájemné jako úplatu, kde „nájemce je povinen platit nájemné podle smlouvy, jinak nájemné obvyklé v době uzavření smlouvy s přihlédnutím k hodnotě pronajaté věci a způsobu jejího užívání.“55 Stěžejním předpisem pro regulaci nájmů v ČR se stala vyhláška o nájemném z bytu a úhradě za plnění poskytovaná s užíváním bytu. Maximální nájemné pro byty (nevztahuje se na byty popsané v § 2 této vyhlášky) bylo určeno jako násobek podlahové plochy bytu a maximální ceny základního měsíčního nájemného za jednotku podlahové plochy bytu. Dále pak určila věcně usměrňované základní nájemné z bytu (u bytů postavených po roce 1993), na jejichž financování byly použity veřejné prostředky. Základní nájemné bylo upravováno v závislosti na vybavení bytu a na jeho poloze.56 Tato vyhláška byla zrušena k 31.12.2001 nálezem Ústavního soudu č. 231/2000 Sb.57, na návrh 14 senátorů. V reakci na tuto skutečnost byl v roce 2006 přijat zákon 58 o jednostranném zvyšování nájmu. Tato norma umožnila jednostranné zvýšení nájemného pronajímatelem do roku 2010. Tato vyhláška byla novelizována v roce 2009, byla prodloužena doba pro jednostranné zvýšení nájmu pronajímatelem do konce roku 2012 pro Prahu, Brno, České Budějovice, Plzeň, Karlovy Vary, Liberec, Hradec Králové, Pardubice, Jihlavu, Olomouc, Zlín a obce Středočeského kraje s počtem obyvatel k 1. lednu 2009 vyšším než 9 999.59 Regulace nájemného se do roku 2010 týkala 80 % nájemních bytů, od roku 2013 již výše nájemného bude sjednávána čistě jako smlouva mezi nájemcem a pronajímatelem. V současnosti je Ministerstvem pro místní rozvoj zpracována „Mapa nájemného“ jako projekt pro shrnutí výše nájemného v ČR. Jedná se o pomocný nástroj pro snadnější orientaci na trhu nájemního bydlení.60 Jak bylo napsáno výše, trh nemovitostí je specificky organizovaný trh, přičemž jednou z jeho vlastností je, že neexistuje instituce, která by podávala informace (o cenách) za celý trh. Jak se ukáže, výše nájemného se výrazně liší i mezi domácnostmi v Břeclavi a Kyjově. Proto nebudeme dále srovnávat regionální rozměr nájemného v ČR.

55

Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, hlava VII, §671. Vyhláška č. 176/1993 Sb., o nájemném z bytu a úhradě za plnění poskytovaná s užíváním bytu, §3, §6-9. 57 Dostupné z WWW: . 58 Zákon č. 107/2006 Sb., o jednostranném zvyšování nájmu. 59 Zákon č. 150/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 107/2006 Sb o jednostranném zvyšování nájmu, čl. 1. 60 MMR, Mapa nájemného nesmí být zaměňována s regulací nájmů. Dostupné z WWW: . 56

24

1.2.6 Ostatní náklady související s bydlením Do ostatních nákladů se dle mezinárodní klasifikace COICOP řadí platby za dodávky vody a odvádění odpadních vod, sběr pevných odpadů a platby za ostatní služby související s bydlením.61 Náklady domácností související se spotřebou vody tvoří vodné a stočné. Zákon o vodovodech a kanalizacích ukládá, že „vodné je úplatou za pitnou vodu a za službu spojenou s jejím dodáním … Stočné je úplatou za službu spojenou s odváděním a čištěním, případně zneškodňováním odpadních vod“. 62 Obor vodárenství je specifický díky možnostem konkurence v tomto odvětví. Vodárenství je typickým představitelem přirozeně monopolní tržní struktury.63 Vodárenství podléhá regulaci ze strany státu, kterou provádí Ministerstvo financí prostřednictvím věcného usměrňování cen. Ministerstvo ukládá ve věstníku závazné postupy pro tvorbu cen. Světová zdravotnická organizace společně se Světovou bankou doporučují regulaci výdajů za vodu na úroveň do 2 % průměrných příjmů domácností.64 Cena za vodné a stočné může mít podle zákona o vodovodech a kanalizacích jednosložkovou nebo dvousložkovou formu. Jednosložková cena je tvořena „součinem ceny dle cenových předpisů a množství odebrané vody.“ Dvousložková cena obsahuje složku spotřební (postup výpočtu je shodný jako u jednosložkové ceny) a složku pevnou „stanovenou v závislosti na kapacitě vodoměru, profilu přípojky nebo ročního množství odebrané vody.“65 Ceny na tomto trhu jsou regionálně poměrně výrazně diferencovány. V příloze 6 jsou zachyceny ceny vodného, stočného (a jejich součet) za ČR a jednotlivé kraje za rok 2009. Cena za vodné a stočné byla v tomto roce nejnižší v Plzeňském kraji, kde dosáhla úrovně 48,4 Kč/m3, nejvyšší cena za vodu byla v Libereckém kraji, kde byla cena 67,3 Kč/m3. V Jihomoravském kraji byla ve sledovaném roce cena na úrovni republikového průměru, který činí 53,2 Kč/m3. Více než sledování nominálního rozměru vodného a stočného je vhodné vnímat výrazné rozdíly cen v jednotlivých regionech.

61

ČSÚ, Náplň publikovaných skupin vydání. Dostupné z WWW: . 62 Zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích a související předpisy, hlava II, §8. 63 MUSIL, Petr. Mikroekonomie: středně pokročilý kurz. Plzeň: Aleš Čeněk, 2009, s. 134. 64 Vodarenstvi.cz, Cena vody v ČR podléhá striktní regulaci. Dostupné z WWW: . 65 Zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích a související předpisy, hlava IV, §20.

25

Trend vývoje cen vodného a stočného v Břeclavi a Kyjově je zaznamenán v grafu 1.7. V Břeclavi zajišťuje dodávky vody a kanalizační služby společnost Vodovody a kanalizace Břeclav, a.s., v Kyjově společnost Vodovody a kanalizace Hodonín, a.s. Ceny v Břeclavi dosahují vyšší úrovně než v Kyjově. Patrné je také zvyšování rozdílů mezi cenami ve sledovaných městech. V roce 2005 se ceny lišily pouze o 5 %, v roce 2009 již o 12 %. V Břeclavi vzrostla cena z 49,4 Kč/m3 v roce 2005 na 62,1 Kč/m3 v roce 2009. V Kyjově byla cena v roce 2005 za m3 vody 47,4 Kč a v roce 2009 55,3 Kč/m3. Vývoj cen ovlivnilo také zvýšení sazby DPH v roce 2008 z 5 % na 9 %. Graf 1.7: Vývoj cen vodného a stočného v Břeclavi a Kyjově

Pramen: Vodarenstvi.com, vodné a stočné - okres Břeclav, okres Hodonín

26

2 NÁKLADY NA BYDLENÍ BŘECLAVSKÝCH DOMÁCNOSTÍ Následující část práce se zabývá analýzou nákladů na bydlení domácností v Břeclavi. K věcnému rozboru nákladů na bydlení jsou použita data získaná z vyúčtování jednotlivých nákladových složek vstupujících do celkových nákladů na bydlení domácností v Břeclavi. Jedná se o údaje z vyúčtování zálohových plateb a dále pak o fakturační údaje související s odběrem zemního plynu a elektrické energie. V přiložených tabulkách chybí v některých letech údaje za určité nákladové položky z důvodů nedostupnosti dat, v tabulkách je v tomto případě prázdné pole. K dispozici jsou údaje o nákladech deseti břeclavských domácností. Soubor dat získaný mezi břeclavskými domácnostmi je vzhledem ke své velikosti považován za vzorek základní. Na tomto souboru dat budou ukázány spotřební preference domácností a z toho plynoucí nákladové souvislosti. U každé nákladové položky je nejdříve srovnána spotřeba příslušné komodity mezi jednotlivými domácnostmi, následně je porovnán nominální rozměr nákladů, které jsou dále vztaženy k relevantním základnám. Těmito základnami jsou počet osob, velikost podlahové plochy a velikost vytápěné plochy, přičemž jednotlivé nákladové položky nebudou vztaženy ke všem těmto základnám ale jen k těm, u kterých je daný přepočet smysluplný. Každá domácnost v Břeclavi je označena číslem a znakem b. Toto označení je provedeno pro pohodlnější orientaci při porovnávání údajů mezi domácnostmi z Břeclavi a Kyjova v poslední kapitole. Ve většině tabulek a grafů je dodrženo stejné pořadí domácností jako je uvedeno v profilu domácností, v některých případech je však pro potřeby srovnání vhodnější seřazení jiné, na které bude vždy upozorněno. V následujícím textu považujme označení domácnost, byt, bytová domácnost za stejný pojem. Pokud je tedy psáno byt 1b, domácnost 1b či bytová domácnost 1b jedná se vždy o popis sady dat jednoho vzorku z analyzovaného souboru dat.

2.1 Charakteristika vybraného souboru domácností V tabulce 2.1 jsou zaznamenány údaje o domácnostech a jejich bytech v Břeclavi. Pro každou domácnost jsou uvedeny následující informace: • počet členů bydlících v bytě včetně jejich statutu (kdy zaměstnaní jsou označení znakem z, nepracující děti znakem d a senioři znakem s), • podlahová plocha bytu, • vytápěná plocha bytu, • právní důvod užívání. Za Břeclav jsou k dispozici data za pětičlennou, tříčlenné a dvoučlenné domácnosti, v souboru dat jsou také k dispozici údaje za domácnosti seniorů. U domácnosti 5b došlo ke změně počtu osob v roce 2008 ze tří na dva, navíc se jedna osoba stala nezaměstnanou.

27

Tabulka 2.1: Profil domácností - Břeclav Byt Byt Byt Byt Byt Byt Byt Byt Byt Byt

1b 2b 3b 4b 5b 6b 7b 8b 9b 10b

počet osob statut osob 5 2z, 3d 3 2z, 1d 3 2z, 1d 3 2z, 1d 3 2z, 1d 3 2z, 1d 2 2z 2 1z, 1s 2 2s 2 2s

podlahová plocha 75,8 m2 78 m2 73,3 m2 66,7 m2 75 m2 85 m2 70 m2 60,4 m2 69 m2 60,4 m2

vytápěná plocha 68,1 m2 66 m2 68,1 m2 64 m2 73 m2 80 m2 66 m2 60,4 m2 68 m2 60,4 m2

druh bydlení obecní vlastnické družstevní obecní družstevní obecní družstevní vlastnické družstevní vlastnické

Pramen: vlastní zpracování

2.2 Náklady tepelné energie Náklady na tepelnou energii se na celkových nákladech na bydlení podílí nejvyšší mírou. Celkové náklady na tepelnou energii jsou složeny z nákladů na vytápění bytu a z nákladů na ohřev vody, obě tyto položky jsou sledovány odděleně. Nejdříve jsou analýze podrobeny náklady na vytápění bytů. Data pro analýzu nákladů na vytápění jsou obsaženy v příloze 7. Srovnávání spotřeby, nákladů a jejich vývoje v čase je problematičtější než u ostatních položek. Významným znakem nákladů na teplo jsou různé jednotkové ceny pro sledovaný soubor domácností a různý způsob rozúčtování nákladů tepelné energie mezi jednotlivé byty. Jednotkové ceny se liší díky různým dodavatelům tepla pro Břeclav a dále také díky příslušnosti domácností k různým cenovým lokalitám ve městě. Byty 2b a 7b jsou vytápěny z domovní kotelny, byt 6b využívá k ohřevu vody a vytápění plyn z vlastního kotle, není proto v této nákladové složce srovnáván a analyzován společně s ostatními domácnostmi. Z vyúčtování nákladů na zemní plyn nelze jednoznačně zjistit množství spotřebovaného plynu k ohřevu vody, k topení a k vaření. Ostatní domácnosti jsou vytápěny dálkově přes napojení na teplárny. 2.2.1 Náklady tepelné energie na vytápění Než přistoupíme k samotným údajům o spotřebě a nákladech domácností na tepelnou energii, učiňme krátký exkurz do způsobu rozúčtování těchto nákladů mezi byty. Rozúčtování nákladů na teplo se řídí pravidly, které stanovuje následujícím způsobem vyhláška66. • „Náklady na tepelnou energii na vytápění v zúčtovací jednotce za zúčtovací období rozdělí vlastník na složku základní a spotřební. Základní složka činí 40 % až 50 % a zbytek nákladů tvoří spotřební složku,

66

Vyhláška 372/2001 Sb., pravidla pro rozúčtování tepelné energie, §4.

28

•

• •

základní složku rozdělí vlastník mezi konečné spotřebitele podle poměru velikosti započitatelné podlahové plochy bytu nebo nebytového prostoru k celkové započitatelné podlahové ploše bytů a nebytových prostorů v zúčtovací jednotce, spotřební složku rozdělí vlastník mezi konečné spotřebitele úměrně výši náměrů měřičů tepelné energie nebo indikátorů vytápění, v zúčtovací jednotce, ve které u konečných spotřebitelů nejsou instalovány měřiče tepelné energie nebo indikátory vytápění, vlastník spotřební složku rozdělí mezi konečné spotřebitele obdobným způsobem jako složku základní.“

Z výše uvedeného je zřejmé, že celkové náklady nezávisí pouze na spotřebě jedné domácnosti, ale významně i na spotřebě okolních bytů. Dále je také důležité vnímat okolnost, že pokud v bytě nejsou instalovány měřiče tepelné energie, pak je celá spotřeba rozpočítána dle podlahové plochy bytu. Pro zachycení vývoje spotřeby tepelné energie v grafu 2.1 byl proveden přepočet celkových ročních nákladů na teplo na spotřebu v GJ dle jednotkových cen, které byly domácnostem účtovány. Nejedná se tedy o skutečnou, ale o přepočtenou spotřebu domácností. Tento přepočet byl proveden z důvodů nestejného postupu rozúčtování nákladů v jednotlivých domácnostech. V některých domácnostech bylo rozúčtování vztaženo k vytápěné podlahové ploše, v jiných byly náklady rozděleny na základní a spotřební složku zachycenou v přepočtených korigovaných dílcích.67 Graf 2.1 ukazuje na podobnou tendenci vývoje spotřeby tepelné energie k vytápění napříč sledovaným souborem domácností. Pro všechny domácnosti platí, že jejich spotřeba v GJ/rok v čase klesala z nejvyšších hodnot v roce 2005 na nejnižší v roce 2009, s výjimkou domácností 4b a 9b, které mezi roky 2008 a 2009 spotřebu mírně zvýšily. Za poklesem spotřeby mohou stát především dva významné faktory. Prvním je vývoj průměrných teplot v topné sezóně v jednotlivých letech, a dále také vývoj jednotkových cen za tepelnou energii. S rostoucími cenami tepelné energie pak dále souvisí rychlejší návratnost investice do snížení energetické náročnosti vytápění bytu (zateplení, nová okna), což dále vede ke snížení spotřeby. Spotřebu ovlivňuje i preference vytápění na určitou teplotu. V příloze 8 jsou zachyceny průměrné teploty ve vybraných měsících v letech 2005 – 2009. Patrné je, že teplejší byly roky 2007 a 2008, ostatní roky byly teplotně srovnatelné. Investice do snížení náročnosti na vytápění byly provedeny u bytů následujícím způsobem: • byt 1b bez zateplení či výměny oken do konce roku 2009, • v bytech 2b a 7b v roce 2008 výměna oken, • u bytu 3b v polovině roku 2009 výměna oken, • byt 4b bez zateplení či výměny oken do konce roku 2009, • u bytu 5b výměna oken v roce 2008, 67

Dle odečtených hodnot z indikátorů spotřeby

29

• • •

byt 6b bez zateplení či výměny oken do konce roku 2009, byty 8b a 10b zateplení a výměna oken v roce 2008, u bytu 9b zateplení a výměna oken v roce 2006.

Graf 2.1: Spotřeba tepelné energie na vytápění, Břeclav


Dle výše spotřeby tepelné energie na vytápění jsou domácnosti rozděleny do tří spotřebních pásem. V prvním se nachází domácnosti 2b a 7b, u kterých se spotřeba pohybovala mezi 41 – 48 GJ/rok v roce 2006 a v rozmezí 36 – 44 GJ/rok v roce 2009. U domácností 1b a 3b – 6b spotřeba klesala z hodnoty okolo 35 GJ/rok v roce 2005 na hranici 30 GJ v roce 2009. Ve třetím pásmu s výrazně nižší spotřebou sledujeme domácnosti 8b – 10b, jejichž spotřeba se nacházela mezi 15 – 25 GJ/rok v roce 2005 a v roce 2009 okolo 10 GJ/rok. Ve třetí spotřební skupině se nachází domácnosti seniorů (případně seniora a pracujícího), navíc platí, že těmto domácnostem byly účtovány nejvyšší jednotkové ceny ve sledovaném souboru (viz níže). Odrazem různých spotřebních preferencí je srovnání domácností 2b a 7b, respektive 8b a 10b, které se nachází ve stejných bytových domech a zároveň jsou situovány podobným způsobem (jedná se o byty vnitřní), přesto se jejich spotřeba liší v řádu do 10 GJ/rok. Celkové náklady tepelné energie na vytápění a jejich vývoj zaznamenává graf 2.2. S grafem dále souvisí tabulka 2.2, která obsahuje jednotkové ceny v Kč/GJ, které byly domácnostem účtovány v jednotlivých letech. Obecně pro celý soubor domácností platí, že výše jednotkových nákladů se vyvíjely ve vlnách, kdy mezi roky 2005 a 2006 došlo k výraznému růstu cen ve srovnatelné míře okolo 20 %. V roce 2007 ceny mírně vzrostly pro byt 9b, pro 30

ostatní naopak lehce klesly. K nejvýznamnějšímu nárůstu jednotkových cen došlo v roce 2008, kdy sledujeme meziroční zvýšení cen mezi 26 – 32 %. Graf 2.2: Náklady tepelné energie na vytápění, Břeclav


Tabulka 2.2: Jednotkové ceny tepelné energie (Kč/GJ), Břeclav Byty 2b, 7b Byty 3b, 4b, 5b Byt 1b Byt 9b Byt 8b, 10b

2005 373 458 529 -

2006 309 466 548 651 626

2007 286 461 516 666 630

2008 373 583 682 844 -

2009 384 601 700 834 889


Nejnižší jednotkové ceny sledujeme u domácností 2b a 7b a zároveň tyto domácnosti mají nejvyšší spotřebu ve sledovaném souboru. Ve srovnání s ostatními těmto domácnostem jednotkové ceny vzrostly jen mírně z 309 Kč/GJ v roce 2006 na 384 Kč/GJ v roce 2009. Tyto domácnosti nejsou vytápěny dálkově z tepláren, ale mají vlastní kotelnu. Zároveň byla u bytů zaznamenána nejvyšší spotřeba tepelné energie v základním souboru domácností. Nejvyšší jednotkové náklady nesly domácnosti 8b, 9b a 10b, které v roce 2006 dosahovaly 626 Kč/GJ a v roce 2009 hranice 889 Kč/GJ a zároveň šlo o nejnižší spotřebu tepelné energie v tomto souboru.

31

Společným znakem je tendence k vyhlazování celkových nákladů meziročním snižováním spotřeby. Jednotícím prvkem je také podobná reakce na zvýšení celkových nákladů v roce 2006. Po růstu jednotkových nákladů a tím i celkových nákladů v roce 2006 sledujeme snahu domácností zamezit dalšímu růstu nákladů poklesem spotřeby v roce 2007. V roce 2008 také díky vývoji jednicových nákladů pozorujeme další nárůst celkových nákladů, v následujícím roce většina domácností reagovala způsobem, který vedl k mírnému meziročnímu poklesu nákladů či jejich udržení na srovnatelné úrovni. Zřejmá je tedy snaha korekcí spotřeby čelit vzrůstajícím cenám tepelné energie. Celkové náklady v roce 2009 výrazněji vzrostly pouze domácnosti 4b. Nominálně se náklady na vytápění mezi domácnostmi výrazně lišily, většina domácností nesla náklady mezi 12 000 – 18 000 Kč/rok, zcela extrémní je výše nákladů domácnosti seniorů 9b, jejíž náklady na vytápění se pohybovaly mezi 5 800 – 7 800 Kč/rok. Rozdílné nominální náklady a spotřeba tepelné energie v bytech souvisí také s velikostí vytápěné plochy bytu, dále jsou proto náklady na vytápění vztaženy k této základně. Graf 2.3: Náklady na vytopení m2 vytápěné plochy, Břeclav


Náklady na vytápění bytu přepočtené na vytápěnou podlahovou plochu jsou zaznamenány v grafu 2.3. I pro tuto veličinu jsou patrné výrazné rozdíly ve sledovaném vzorku domácností, a to i mezi byty, pro které platily stejné jednotkové ceny tepelné energie. Ve většině domácností se náklady na vytopení jednotky podlahové plochy pohybovaly nad úrovní 200 Kč/rok. Náklady na srovnatelné úrovni nesly domácnosti 1b (s výjimkou roku 2008), 3b, 4b, 7b a 10b na úrovni mezi 230 – 260 Kč/rok na m2 bytu. Podobně jako u celkových nákladů na vytápění bytu i u této veličiny stojí za povšimnutí výše nákladů bytů 8b a 9b, pro něž 32

platily nejvyšší jednotkové ceny tepelné energie. Zcela extrémní je výše nákladů u bytové domácnosti 9b, která nesla náklady na m2 okolo 100 Kč/rok. Nižší úroveň nákladů na úrovni 180 Kč/rok pak sledujeme i u bytové domácnosti 8b. Domněnku o odlišných spotřebních preferencích domácností podporují údaje z tohoto grafu, pozorujeme totiž rozdílnou úroveň nákladů mezi domácnostmi, jejichž jednotkové náklady tepelné energie byly shodné – tedy pro skupiny domácností 3b, 4b, 5b; 2b, 7b; 8b, 10b. Tabulka 2.3 obsahuje údaje o podílech nákladů na vytápění bytů na celkových nákladech na bydlení. Ve sledovaném období jsme pozorovali výrazný růst jednotkových cen tepelné energie, i přesto ale podíl nákladů na vytápění na celkových nákladech u většiny domácností meziročně klesá rychlostí několika jednotek procentních bodů. U většiny domácností se sledovaný podíl nákladů pohybuje v rozmezí 20 – 25 % celkových nákladů v roce 2009. Nárůst podílu zaznamenáváme pouze u domácností 5b a 9b. U první domácnosti je nárůst způsoben změnou struktury nákladů vlivem snížení počtu bydlících osob a nárůstem nákladů na vytápění, který zapříčinil vývoj jednotkových cen tepelné energie. U druhé domácnosti je nárůst způsoben snížením celkových nákladů na bydlení v důsledku splacení úvěru družstva na zateplení a rekonstrukci bytů v roce 2008. Tímto došlo ke snížení celkových nákladů na bydlení, čímž získaly náklady vytápění větší váhu v koši celkových nákladů bydlení této domácnosti. Výraznější pokles váhy nákladů vytápění sledujeme u domácností 1b a 4b díky jednostrannému zvyšování nájemného v roce 2008 a 2009. U domácnosti 10b se váhá nákladů vytápění snížila mezi roky 2007 a 2009 až o 5 procentních bodů. Tento pokles je způsoben zvýšením podílu položky nájemné v důsledku splácení úvěru v roce 2009 na zateplení bytu. Nejnižší 16% podíl na celkových nákladech na bydlení vykazuje domácnost 8b v roce 2009. Tabulka 2.3: Podíl nákladů na vytápění na nákladech bydlení, Břeclav Byt Byt Byt Byt Byt Byt Byt Byt Byt

1b 2b 3b 4b 5b 7b 8b 9b 10b

2005 30% 32% 19% -

2006 32% 27% 29% 27% 14% 33%

2007 29% 28% 24% 24% 13% 32%

2008 29% 24% 28% 24% 26% 18% -

2009 23% 23% 26% 23% 37% 26% 16% 20% 26%


33

2.2.2 Náklady tepelné energie na ohřev vody Druhou část nákladů na tepelnou energii tvoří náklady na ohřev vody. Náklady, spotřeba a další data pro zpracování této části se nachází v příloze 9. Rozúčtování nákladů na teplo se řídí pravidly stanovené vyhláškou, která určuje následující postup pro rozdělení nákladů mezi domácnosti:68 • „Náklady na tepelnou energii spotřebovanou na ohřev užitkové vody rozdělí vlastník na složku základní a spotřební. Základní složka činí 30 % a spotřební složka 70 % nákladů, • základní složku rozdělí vlastník mezi konečné spotřebitele podle poměru velikosti podlahové plochy bytu nebo nebytového prostoru k celkové podlahové ploše bytů a nebytových prostorů v zúčtovací jednotce, • spotřební složku rozdělí vlastník mezi konečné spotřebitele poměrně podle náměrů vodoměrů instalovaných u konečných spotřebitelů, • v zúčtovací jednotce, ve které u konečných spotřebitelů nejsou instalovány vodoměry, vlastník spotřební složku rozdělí podle průměrného počtu osob užívajících byt nebo nebytový prostor v zúčtovacím období a nebo v případě dohody všech konečných spotřebitelů podle poměru velikosti podlahové plochy bytu nebo nebytového prostoru k celkové podlahové ploše bytů a nebytových prostor v zúčtovací jednotce.“ Z výše uvedeného plyne, že určitou část nákladů na ohřev vody domácnost nemůže svým chováním ovlivnit. Úroveň spotřeby tepelné energie pro ohřev vody ovlivňuje vývoj jednotkových cen pro vodné a stočné, vývoj jednotkových cen tepelné energie a počet osob užívajících byt. Náklady vodného a stočného přímo nevstupují do nákladů na tepelnou energii, ale výše spotřeby teplé vody (a tedy tepelné energie potřebné k ohřevu spotřebovaného množství vody) se do nákladů promítne. Náklady spotřebované vody pro ohřev jsou zahrnuty do nákladů vodného a stočného. Spotřebu tepelné energie, respektive teplé vody a její vývoj v čase, zaznamenává graf 2.4. Pro srovnání spotřebních trendů v domácnostech je v tomto grafu zaznamenána spotřeba teplé vody v m3/rok, spotřeba v GJ/rok je uvedena v příloze 9. Srovnání dle naměřené spotřeby teplé vody je zvoleno z důvodů snadnější představy o reálné spotřebě domácností (rozměr spotřeby v GJ je obtížněji představitelný). Ve sledovaném souboru domácností můžeme z grafu vyčíst tendenci k mírnému poklesu či ke stagnaci spotřeby teplé vody. Podobně jako v ostatních srovnáních lze i u této sledované veličiny domácnosti rozdělit do tří spotřebních pásem. Nejvyšší spotřebu sledujeme u domácností 3b, 4b a 8b převážně mezi 60 – 75 m3/rok. Ve druhém spotřebním pásu se nachází domácnosti, které spotřebovávají mezi 40 – 50 m3/rok, jedná se o byty 1b, 2b, 5b (v roce 2005), a 7b. V posledním spotřebním pásu se pohybují domácnosti seniorů 9b a 10b a v roce 2009 také domácnost 5b, která mezi roky 2005 a 2009 přesunula svou spotřebu ze středního pásma do nejnižšího. Spotřeba těchto 68

Vyhláška 372/2001 Sb., pravidla pro rozúčtování tepelné energie, §5.

34

domácností se pohybovala mezi 15 – 25 m3/rok. Výrazný pokles spotřeby u domácnosti 5b je důsledkem snížení počtu členů domácnosti ze tří na dvě a také zhoršením ekonomické situace rodiny z důvodů ztráty zaměstnání jednoho z členů. Graf 2.4: Spotřeba teplé vody, Břeclav


Výše spotřeby teplé vody domácnosti 1b, která má pět členů, se nachází ve středním spotřebním pásu, naopak nejvyšší spotřebu má trojčlenná domácnost 3b a dvoučlenná domácnost 8b. Z grafu je zřejmé, že domácnosti si udržují určitou úroveň spotřeby, s tendencí k mírnému poklesu, výše spotřeby je ale mezi domácnostmi obtížně srovnatelná. Spotřeba teplé vody může souviset s počtem osob (jak ukazuje případ bytu 5b), výše spotřeby na osobu je ale mezi domácnostmi rozdílná. Náklady na tepelnou energii pro ohřev vody a jejich vývoj v období 2005 – 2009 zaznamenává graf 2.5. Reakce domácností na růst jednotkových cen tepelné energie v roce 2006 a následně v roce 2008 nejsou tak výrazné jako v grafu 2.2, který zobrazuje náklady na vytápění. Společná je snaha o snížení spotřeby a tím snížení nákladů na ohřev vody v roce 2007. V následujícím roce díky růstu jednotkových nákladů rostou i celkové náklady, v roce 2009 se náklady na ohřev vody dále zvyšují. Porovnáme-li údaje ze začátku sledovaného období s rokem 2009, zjistíme, že všem domácnostem (s výjimkou bytu 5b) náklady nominálně vzrostly. Srovnání výše nákladů domácností je problematické zejména díky různým spotřebním návykům a odlišným jednotkovým nákladům, které byly účtovány. Důsledkem vysoké spotřeby a nejvyšších jednotkových cen nese nejvyšší náklady na ohřev vody dvoučlenná domácnost 8b na úrovni 15 000 Kč/rok. Nominálně obdobné náklady nese trojčlenná domácnost 3b. Zajímavé je dále srovnání domácnosti 8b s bytem 10b. Jedná se 35

o dvoučlenné domácnosti, které nesou shodné jednotkové ceny, přesto se jejich náklady liší o 9000 Kč/rok. V podobném vztahu jsou domácnosti 2b a 7b, přičemž první z nich je domácnost tříčlenná a druhá dvoučlenná. V celém období však nese vyšší náklady méně početná domácnost, a to v řádech několik stovek Kč/rok. Srovnání obou těchto domácností ukazuje na různé úrovně spotřebních preferencí v domácnostech na osobu. Nejnižší náklady na ohřev vody si v celém období (s výjimkou roku 2009) udržuje, podobně jako u nákladů na vytápění, domácnost seniorů 9b. Graf 2.5: Náklady tepelné energie na ohřev vody, Břeclav


Výše se uvádí, že rozúčtování nákladů může být provedeno dle počtu bydlících osob, má tedy smysl zjistit, zda existuje vztah mezi počtem bydlících osob a výší nákladů na ohřev teplé vody. Srovnání nákladů na tepelnou energii pro ohřev vody poskytuje graf 2.6. Pro účely srovnání nákladů na osobu byly domácnosti seřazeny vzestupně podle výše jednotkových cen, které jim byly účtovány v jednotlivých letech (viz tabulka 2.2). Domácnosti jsou tak v tomto grafu seřazeny v jiném pořadí než v předešlých případech. Stejné jednotkové ceny platily pro byty 2b a 7b (ty se navíc nachází ve stejném bytovém domě). Dále byly jednotkové ceny shodné pro skupinu bytů 3b, 4b, 5b, pro byt 1b byly jednotkové ceny mírně vyšší než u předešlé skupiny. Poslední skupinu tvoří byty 8b – 10b, přičemž pro byt 9b byly jednotkové ceny na nižší ale srovnatelné úrovni, byty 8b a 10b se nachází ve stejném bytovém domě. Náklady na osobu v rámci těchto skupin přesto nejsou rozloženy ve srovnatelné výši, tedy spotřební návyky domácností nejsou shodné. Rozúčtování nákladů podle klíče počtu bydlících osob pak nemusí odpovídat nákladům, které nesou domácnosti při standardním rozúčtování na základní a spotřební složku. 36

Graf 2.6: Náklady tepelné energie na ohřev vody na osobu, Břeclav


Náklady na tepelnou energii pro ohřev vody na podlahovou plochu bytů jsou zaznamenány v grafu 2.7. Výše je uvedeno, že nejméně 30 % nákladů se rozděluje dle poměru podlahové plochy bytu v bytové jednotce, vyhláška však umožňuje dle podlahové plochy rozúčtovat celý náklad na ohřev vody. V grafu 2.7 proto porovnáme náklady na ohřev vody vztažené k jednotce podlahové plochy domácnosti. V tomto grafu jsou domácnosti opět seřazeny vzestupně podle výše jednotkových nákladů, které byly domácnostem účtovány. Obdobně jako v předešlém případě, ani při rozpočítání nákladů na podlahovou plochu nesledujeme mezi skupinami domácností se stejnými (či obdobnými) jednotkovými náklady srovnatelné náklady na podlahovou plochu. U bytů 2b a 7b se rozdíl v nákladech na ohřev vody vztažený k jednotce podlahové plochy bytu pohybuje do 20 Kč/rok. U druhé skupiny bytů se rozdíly nákladů sledované veličiny pohybují v rozmezí několika desítek Kč/rok na jednotku podlahové plochy bytu. Rozdíly nákladů mezi domácnostmi 9b a 10b se nachází v podobné výši jako u předchozí skupiny domácností, nicméně domácnost 8b nese náklady na zcela jiné úrovni. Srovnáme-li domácnosti 8b a 10b, které mají totožný počet členů a nachází se ve stejném bytovém domě, zjistíme, že náklady na ohřev vody na jednotku podlahové plochy jsou v roce 2009 pro domácnost 8b více než dvojnásobné. Opět se potvrzuje předpoklad, že náklady jsou odrazem spotřebních preferencí, které nejsou mezi domácnostmi příliš srovnatelné. Otázkou zůstává, zda v případě dlouhodobého rozúčtovávání nákladů dle počtu bydlících osob domácnosti či dle podílu podlahové plochy v rámci bytové jednotky nakonec domácnosti směřují k obdobné spotřebě na osobu (a tím k obdobné výši nákladů na osobu), nebo převažují preference spotřební (a tím různé náklady na osobu). 37

V podstatě se pak jedná o situaci, kterou řeší teorie her. Tedy hráči (domácnosti) volí určité herní strategie (spotřební chování), vedoucí k výplatním funkcím (výsledným nákladům a následnému rozdělení nákladů dle počtu osob, nebo dle podílu podlahové plochy)69. Hra se opakuje vždy po vyúčtování nákladů za tepelnou energii. Graf 2.7: Náklady tepelné energie na ohřev vody, Břeclav


Vývoj podílů nákladů na ohřev vody na celkových nákladech v tabulce 2.4 neukazuje na společnou tendenci mezi jednotlivými domácnostmi. Nominálně tato nákladová složka rostla, reálný význam nákladů na ohřev vody se v podstatě neměnil. Pro většinu domácností se podíl pohyboval ve sledovaném období mezi 8 – 13 %. Na hranici 22 % celkových nákladů se náklady na ohřev vody podílely v domácnostech 3b a 8b. Bytová domácnost 8b vykazovala nadprůměrnou spotřebu tepelné energie a nesla nejvyšší jednotkové náklady, což se přímo promítá do vyšší váhy nákladů na ohřev vody. Domácnost 3b se svým profilem podobá domácnosti 4b, mají stejný počet členů a čelily jednotkovým nákladům ve stejné výši, přesto se náklady na ohřev vody podílely u domácnosti 3b až dvojnásobnou mírou. Nižší váhu nákladů na ohřev vody na celkových nákladech pak sledujeme u domácností 2b a 7b, které nesly nejnižší jednotkové ceny tepelné energie.

GINTIS, Herbert. Game theory evolving: a problem-centered introduction to modelling strategic interaction. 2nd ed. Princeton : Princeton University Press, 2009, s 41. 69

38

Tabulka 2.4: Podíl nákladů na vytápění na nákladech bydlení, Břeclav

Byt Byt Byt Byt Byt Byt Byt Byt Byt

1b 2b 3b 4b 5b 7b 8b 9b 10b

2005 12% 14% 8% -

2006 13% 20% 14% 10% 9% 12%

2007 11% 18% 12% 9% 9% 11%

2008 10% 10% 21% 12% 10% 11% -

2009 11% 10% 22% 12% 9% 9% 22% 13% 12%


Konečný podíl nákladů na tepelnou energii na celkových nákladech na bydlení sledovaných domácností zaznamenává tabulka 2.5. Náklady na tepelnou energii jsou nejvýznamnější položkou celkových nákladů na bydlení. Sledujeme tendenci k poklesu či stagnaci celkového podílu nákladů tepelné energie, a to i přesto že výrazně rostly jednotkové ceny i nominální náklady tepelné energie. Domácnosti se snažily tento růst eliminovat především snížením spotřeby tepelné energie na vytápění a tím zpomalovat nárůst celkových nákladů. Výraznější pokles sledovaného podílu je zachycen u domácností 1b, 3b a 9b díky maximálnímu jednostrannému zvýšení nájemného v letech 2008 a 2009, čímž došlo k výraznému nárůstu celkových nákladů na bydlení. Naopak růst podílu u domácnosti 9b způsobil pokles výše nájemného od roku 2008. V roce 2009 se pro většinu domácností náklady na tepelnou energii podílely na celkových nákladech mezi 33 – 38 %, pro domácnosti 3b a 5b se váha nákladů dostala na výši okolo 47 %. Tabulka 2.5: Podíl nákladů tepelné energie na nákladech bydlení, Břeclav Byt Byt Byt Byt Byt Byt Byt Byt Byt

1b 2b 3b 4b 5b 7b 8b 9b 10b

2005 42% 45% 26% -

2006 45% 48% 43% 37% 23% 45%

2007 41% 46% 36% 34% 22% 42%

2008 38% 34% 49% 36% 36% 29% -

2009 35% 33% 47% 35% 46% 35% 38% 33% 38%


2.3 Náklady elektrické energie Další složkou vstupující do celkových nákladů na bydlení, která bude porovnávána, je nákladová složka elektrická energie. Pro všechny domácnosti v datovém souboru panovaly 39

v celém období stejné podmínky, jednotkové ceny i stálé platby nesouvisející s množstvím odběru elektrické energie byly pro domácnosti totožné. Domácnosti využívaly služeb stejného dodavatele elektrické energie – E.ON Distribuce, a.s. a produktu E.ON ElektřinaKlasik. V následující pasáži se pracuje s daty, která jsou uvedena v příloze 10. Graf 2.8: Spotřeba elektrické energie, Břeclav


Vývoj spotřeby elektřiny (v MWh) ve sledovaných domácnostech je zachycen v grafu 2.8. Mezi byty není zřejmá společná tendence vývoje spotřeby. Spotřební chování rozděluje domácnosti (podobně jako v minulých případech) do tří spotřebních pásů. Nejvyšší spotřebu vykazují domácnosti 1b, 6b, 7b a 8b. Spotřeba se pohybuje mezi 2,2 – 2,7 MWh/rok. U domácností 2b, 3b, 4b, 5b sledujeme spotřebu v rozmezí 1,5 – 2 MWh/rok. Nejnižší spotřebu vykazovaly domácnosti 9b a 10b, tedy byty s 2 seniory, jejichž spotřeba byla pod úrovní 1,5 MWh/rok. Přestože všichni používali elektrickou energii stejným způsobem (tedy ne k vytápění či ohřevu vody), jejich spotřební návyky jsou výrazně rozdílné. Za povšimnutí stojí srovnání domácností 1b, 6b a 7b, které spotřebovávaly ve sledovaném období v podstatě totožné množství energie, ačkoliv v první z nich bydlí pět osob, ve druhé tři a v poslední osoby dvě. V grafu nejsou zaznamenány spotřeby domácnosti 6b v letech 2007 – 2009. Tato bytová domácnost začala v roce 2007 společně se zemním plynem využívat k topení také elektrickou energii, tím došlo k výraznému nárůstu spotřeby až k úrovni 4,7 MWh/rok. V grafu tato data nejsou zavedena z důvodů čitelnosti ostatních údajů. Z přílohy 10 je zřejmé, že jednotkové ceny v období 2005 – 2009 se meziročně vyvíjely vzrůstajícím tempem. Konečný rozdíl mezi jednotkovou cenou v roce 2005 a 2009 činí 1 430 Kč/MWh, za stejné období také vzrostly stálé platby celkem o 663 Kč. Takový růst cen 40

znamenal i pro domácnosti, které snižovaly meziročně spotřebu elektrické energie, růst celkových nákladů na tuto položku. Změny nominálních nákladů domácností za elektřinu mezi roky 2005 a 2009 ilustruje graf 2.9. Pro většinu bytů platí, že celkové náklady na elektřinu meziročně rostly, a to i přestože jsme pozorovali v předešlém grafu u některých domácností meziroční poklesy spotřeby. Z grafu 2.9 nelze odvodit jednoznačnou závislost mezi velikostí domácnosti a výší celkových nákladů na elektřinu. Problematické se jeví zejména srovnání malých dvoučlenných domácností 7b – 10b. Platí, že domácnosti 9b a 10b, které jsou zastoupeny seniory, nesou v celém sledovaném období nižší náklady než domácnosti 7b a 8b, které tvoří zaměstnané osoby, jejichž celkové náklady se přibližují velké pětičlenné domácnosti 1b. Dále je zřejmé, že celkové náklady trojčlenných domácností se pohybovaly v oblasti mezi náklady domácností se dvěma zaměstnanými a dvěma seniory. Nominálně nejnižší náklady tedy nesly malé dvoučlenné domácnosti seniorů, jimž celkové náklady vzrostly z hranice 5 000 Kč/rok v roce 2005 na úroveň 7 000 Kč/rok v roce 2009. Středně velkým domácnostem se třemi členy celkové náklady vzrostly od roku 2005 z hladiny 6 000 Kč/rok na 8 500 – 10 500 Kč/rok v roce 2009. Pro pětičlennou domácnost se celkové náklady zvýšily z úrovně 8 000 Kč/rok v roce 2005 na 13 500 Kč/rok v roce 2009, obdobně se vyvíjely náklady domácnosti 7b. Graf 2.9: Náklady elektrické energie, Břeclav


Nejvýraznější změnu celkových nákladů sledujeme u domácnosti 6b. Náklady tohoto bytu vzrostly z 8 000 Kč v roce 2005 až na 20 000 Kč/rok v roce 2009, tedy na 2,5 násobek původní hodnoty. Změna způsobu vytápění bytu tedy měla výrazný dopad na konečnou výši nákladů na elektřinu. 41

Tvrzení o ne-jednoznačnosti vztahu mezi počtem osob v domácnosti a výší nákladů na elektřinu podporuje také graf 2.10. Pokud bychom ale provedli určitou korekci přehlížením domácností 6b, 7b a 8b, dostaneme pro zbylý soubor domácností poměrně silnou závislost mezi výší nákladů a počtem osob. Nepřihlédnutí k výši nákladů domácnosti 6b od roku 2007 můžeme považovat za oprávněné v důsledku jiné struktury spotřeby, což ovlivňuje celkové náklady na elektřinu. U domácností 7b a 8b ale nebyl zjištěn ve srovnání s jinými domácnostmi nestandardní způsob užívání elektřiny. Tedy hodnoty spotřeby těchto domácností považujme za extrémní (výše nákladů může být ovlivněna množstvím a stářím spotřebičů, případně postoji k nákladovým úsporám). Pro zbylou skupinu domácností se náklady (a díky stejným jednotkovým cenám i spotřeba) pohybují na srovnatelné úrovni v roce 2005 v rozmezí 1 700 – 2 500 Kč/rok a osobu. Meziročně se náklady na osobu zvyšují a navíc díky růstu jednotkových cen se také rozšiřuje pásmo nákladů na osobu na úroveň mezi 2 700 – 4 000 Kč/rok a osobu. Náklady na osobu domácností 2b, 3b, 4b, 9b a 10b jsou v roce 2009 mezi 3 000 – 3 500 Kč/rok. S vědomím určité korekce dat je možno tvrdit, že spotřeba a náklady elektrické energie na osobu a rok jsou srovnatelné. Graf 2.10: Náklady elektrické energie na osobu, Břeclav


Jak se ukázalo, celkové náklady na elektřinu v čase rostly. Tabulka 2.6 zaznamenává, jakým způsobem se tento růst projevil na podílu nákladové složky elektrické energie na celkových nákladech na bydlení ve sledovaném období. Společným znakem pro většinu domácností je tendence k růstu podílu sledované nákladové položky. Platí, že rostly celkové náklady a zároveň se zvětšovala váha nákladů na elektřinu v koši nákladů na bydlení. V roce 2005 se náklady na elektřinu podílely na celkových nákladech v rozmezí 11 – 15 %, v roce 2009 převážně v rozmezí 16 – 21 %. Obdobně jako v jiných případech se i v tomto ukazateli od roku 2007 vymyká domácnost 6b. Změnou způsobu vytápění bytu došlo k nárůstu podílu 42

nákladů na elektřinu na 24 % a následně až na 29 % celkových nákladů na bydlení. U domácností 4b a 1b se podíly na celkových nákladech meziročně příliš nemění. Nominální růst nákladů na elektřinu byl doprovázen v letech 2007 – 2009 významným růstem nájemného. Z tohoto důvodu se váha nákladů elektrické energie výrazně neměnila. Naopak vyšší nárůst podílu nákladů na elektřinu na celkových nákladech v letech 2008 a 2009 u domácnosti 9b je způsoben poklesem nájmu. Tabulka 2.6: Podíl nákladů elektrické energie na nákladech bydlení, Břeclav Byt Byt Byt Byt Byt Byt Byt Byt Byt Byt

1b 2b 3b 4b 5b 6b 7b 8b 9b 10b

2005 15% 12% 13% 15% 11% -

2006 17% 13% 13% 17% 17% 12% 13%

2007 17% 12% 15% 24% 19% 12% 15%

2008 16% 16% 13% 12% 29% 19% 16% -

2009 17% 16% 16% 12% 16% 28% 21% 17% 20% 12%


2.4 Náklady zemního plynu Další položka, která vstupuje do celkových nákladů na bydlení, je tvořena náklady na zemní plyn. Stejně jako u elektrické energie i zde panují pro všechny domácnosti (s výjimkou domácnosti 6b) srovnatelné podmínky, díky využívání služeb stejného dodavatele RWE, Jihomoravská plynárenská, a.s. V celém souboru domácností (s výjimkou bytu 6b) je také shodné využívání zemního plynu pouze pro vaření, jednotkové ceny za MWh jsou proto v podstatě totožné. Určité rozdíly v jednotkových cenách plynou z rozdílného rozložení spotřeby zemního plynu v průběhu roku, jednotkové ceny se totiž zpravidla čtvrtletně mění. V následující pasáži se pracuje s údaji z přílohy 11, kde je mimo jiné zaznamenán vývoj jednotkových cen a stálých plateb za zemní plyn. Podobně jako u cen elektrické energie i ceny zemního plynu v čase rostly (ale výrazně nižším tempem), navíc v roce 2009 došlo k mírnému meziročnímu poklesu jednotkových cen. Celkem se za sledované období zvýšila průměrná cena za MWh/rok o 540 Kč a stálé platby nesouvisející s výší spotřeby vzrostly o 205 Kč/rok. Vývoj spotřeby zemního plynu v letech 2005 – 2009 je zachycen v grafu 2.11. Viditelné jsou výrazné rozdíly ve spotřebě mezi domácnostmi, které nesouvisí s počtem členů. Celková spotřeba se pohybuje v celém sledovaném období mezi 0,25 – 1,2 MWh/rok. Nejvýrazněji vzrostly jednotkové náklady mezi roky 2007 a 2008, nicméně domácnosti na tuto skutečnost 43

v podstatě nereagují snížením spotřeby se snahou vyhlazovat celkové náklady. Spotřeba domácností se meziročně vyvíjí různě bez výrazných společných tendencí, což můžeme dát do souvislosti s podílem těchto nákladů na celkových nákladech na bydlení (viz níže). V koši všech nákladů na bydlení jsou pro tyto domácnosti (s výjimkou bytu 6b) náklady na zemní plyn méně významné, převažují tak preference spotřební nad úsporami. Graf 2.11: Spotřeba zemního plynu, Břeclav


Domácnost 6b měla zcela jiný charakter spotřeby než ostatní domácnosti ve sledovaném souboru díky využívání zemního plynu k ohřevu vody a vytápění bytu, jak je patrné z přílohy 11. Z tohoto důvodu také není zařazena do předešlého grafu, který by se stal v podstatě nečitelným. Pro tuto domácnost také platily nižší jednotkové ceny a vyšší stále platby. Spotřeba zemního plynu se pohybovala okolo 25 MWh/rok v roce 2005 s následným poklesem na úroveň mezi 17 MWh/rok v roce 2009. Spotřeba klesá především díky využívání elektrické energie jako přídavného zdroje pro vytápění bytu. Celkové náklady spojené se spotřebou zemního plynu a jejich vývoj v čase ilustruje graf 2.12. Společným znakem je mírný růst celkových nákladů v čase v řádu stovek korun. V roce 2006 se tak celkové náklady na zemní plyn mezi domácnostmi pohybovaly v rozmezí 760 – 2 000 Kč/rok v roce 2005 a v roce 2009 mezi 900 – 2 300 Kč. Z dat uvedených v příloze 6 není zřejmý další společný znak pro jednotlivé skupiny domácností, tedy určitá závislost spotřeby a následné výše celkových výdajů na postavení členů domácnosti či velikosti domácnosti.

44

Graf 2.12: Náklady zemního plynu, Břeclav


Na tomto místě se opět věnujme domácnosti 6b s odlišnou výdajovou strukturou. Výrazně vyšší spotřeba zemního plynu se přirozeně projevuje do výše nákladů. Mezi roky 2005 a 2006 vzrostla spotřeba i jednotková cena spotřeby pro tuto domácnost, což vedlo k růstu celkových nákladů za zemní plyn z 25 000 Kč/rok v roce 2005 na úroveň 26 000 Kč/rok v roce 2006. V následujících letech došlo ke snížení spotřeby zemního plynu nejdříve o 20 % a následně ještě o 25 % s pozitivním dopadem na celkové náklady, které v roce 2008 dosáhly hranice okolo 19 000 Kč/rok. V roce 2009 pak došlo k nárůstu spotřeby na konečných 17 MWh/rok a tím k růstu nákladů na úroveň 22 400 Kč/rok. Tabulka 2.7 obsahuje vývoj podílu nákladů na zemní plyn na celkových nákladech na bydlení. Náklady domácností na zemní plyn se v průběhu sledovaného období nominálně zvýšily – ne však výrazným způsobem, proto se podíl těchto nákladů na celkových nákladech bydlení neměnil. Pro celý zkoumaný soubor domácností (s výjimkou bytu 6b) se sledovaný podíl meziročně měnil v řádech desetin procentních bodů. Váha nákladů na zemní plyn se mezi roky 2005 – 2009 pohybovala v rozmezí od 2 % do 4 % celkových nákladů bydlení. Náklady na zemní plyn jsou tedy méně významnou položkou celkových nákladů, a proto zřejmě domácnosti na meziroční zvyšování jednotkových cen nereagovaly korekcí spotřeby. Pro tuto nákladovou položku tak převládají spíše spotřební preference než snaha k vyhlazování celkových nákladů šetřením ve spotřebě. Tento fakt je pak zřejmě také příčinou nenalezení určitých společných znaků či tendencí mezi domácnostmi. Bytová domácnost 6b využívala zemní plyn k vytápění bytu, k ohřevu teplé vody a k vaření, proto se zemní plyn podílel na konečných nákladech na bydlení až 47 % v roce 2005 s postupným snížením na 45

hranici okolo 30 %. Náklady na plyn a elektřinu pro tuto domácnost tvořily společně až 60 % celkových nákladů na bydlení. Tabulka 2.7: Podíl nákladů zemního plynu na nákladech bydlení, Břeclav Byt Byt Byt Byt Byt Byt Byt Byt Byt

1b 2b 3b 4b 5b 6b 7b 8b 9b

2005 2% 2% 47% 3%

2006 2% 3% 3% 47% 2% 3%

2007 3% 4% 4% 34% 3% 3%

2008 2% 3% 3% 3% 27% 4% 4%

2009 2% 3% 4% 3% 2% 31% 3% 2% 4%

Pramen : vlastní zpracování

2.5 Nájemné Druhou nejvýznamnější složkou celkových nákladů na bydlení je nájemné. V analyzovaném souboru jsou zastoupeny byty družstevní, obecní a byty vlastnické (organizované ve společenství vlastníků jednotek), můžeme tak porovnat výši nájemného u různých forem bydlení. Abychom mohli provést toto srovnání, je nutné identifikovat, které položky do nájemného vstupují. U obecních bytů je situace nejjednodušší, ve vyúčtování služeb se nachází přímo položka nájemné. U bytů družstevních je situace komplikovanější. Pro bytová družstva platila v období 2005 – 2009 vyhláška o nájemném z bytů pořízených v družstevní bytové výstavbě a úhradě za plnění poskytovaná s užíváním těchto bytů70. Tato vyhláška stanovuje položky, které do nájemného vstupují, jedná se o ekonomicky oprávněné náklady, mezi které se řadí následovné:71 • „splátky úvěrů a úroky z nich podle výše úvěru připadající na jednotlivý byt, • náklady na opravy nebo údržbu domu, popřípadě výdaje na technické zhodnocení domu, náklady na pojištění domu a případná ztráta z hospodaření družstva s domem vykázaná za uplynulý rok podle poměru rozdělovaných nákladů na jednotlivý byt k celkovým rozdělovaným nákladům vynaloženým na výstavbu domu, • splátky úroků z úvěru před jeho převedením na půjčku, daň z nemovitostí a náklady spojené s užíváním pozemku podle poměru užitkové plochy bytu k celkové užitkové ploše všech bytů v domě, • náklady na správu družstva a domu ve výši stanovené orgánem družstva.“ 70

Vyhláška 85/1997 Sb., o nájemném z bytů pořízených v družstevní bytové výstavbě a úhradě za plnění poskytovaná s užíváním těchto bytů. V současnosti je platnost této vyhlášky překonána vyhláškou 301/2010 Sb. 71 Vyhláška 85/1997 Sb., o nájemném z bytů pořízených v družstevní bytové výstavbě a úhradě za plnění poskytovaná s užíváním těchto bytů, §3.

46

Pro společenství vlastníků jednotek použijeme podobný postup, do nájemného započítáme shodné položky, aby data mohla být porovnána. Přestože se tedy u těchto bytů formálně nejedná o nájemné, budeme dále toto označení pro zjednodušení používat. Výše nájemného ve všech bytech je k dispozici v příloze 12. Graf 2.13: Nájemné, Břeclav


Celkové roční nájemné v jednotlivých letech je zobrazeno v grafu 2.13. Pro vývoj výše nájemného je klíčové, zda se jedná o byt družstevní, obecní či byt vlastnický. Pro tyto kategorie bydlení pak nacházíme určité společné znaky ve vývoji nájemného. Proto jsou pro srovnaní výše nájemného byty seřazeny do tří skupin, kde byty 1b, 4b a 5b jsou byty obecní, ve druhé skupině se nachází družstevní byty 3b, 6b, 9b a poslední skupinu tvoří byty vlastnické 2b, 7b, 8b a 10b ve společenství vlastníků jednotek. Byty tedy nejsou seřazeny podle počtu osob žijících v domácnosti jako u minulých grafů. U obecních bytů 1b, 4b a 5b pozorujeme společný vývoj výše nájemného, které se v letech 2005 a 2006 neměnilo. K prvnímu zvýšení nájmu dochází v roce 2007 (růst okolo 18 %) a v následujících letech 2008 a 2009 rostlo nájemné téměř dvojnásobným tempem. Růst nájemného v obecních bytech je zapříčiněn možností jednostranného zvýšení nájmu pronajímatelem. Nominálně se nájemné těchto domácností zvýšilo z rozmezí 13 000 – 14 500Kč/rok v roce 2005 na dvojnásobnou úroveň 27 000 – 31 000 Kč/rok v roce 2009. Od roku 2008 tak nájem v obecních bytech dosahuje vyšší úrovně než nájem v ostatních bytech. Růst nájemného v obecních bytech v Břeclavi byl dle vyjádření tehdejšího tajemníka Dalibora Neděly částečně ovlivněn nejistotou budoucího vývoje zákona o jednostranném zvyšování 47

nájemného. Vedení města Břeclav se proto rozhodlo pro cestu využití maximálního možného zvýšení nájmu s tím, že nájemníkům nabízelo odkup bytů do soukromého vlastnictví.72 U družstevních bytů v domácnostech 3b, 6b, 9b byl vývoj výše nájemného ovlivněn především časem, ve kterém docházelo k investicím do zateplení, výměně oken a dalšímu zhodnocení. Do nájemného vstupovaly náklady na úvěr (a úroky), kterým byla kryta investice. Výše i vývoj nájemného je potom také ovlivněn rozvržením splácení úvěru do jednotlivých let. Obdobné lze tvrdit i pro zbylé byty 2b, 7b, 8b, 10b, které byly součástí bytových domů, kde jsou vlastníci bytů organizováni ve společenství vlastníků jednotek. Nájemné u těchto domácností se pohybovalo v rozmezí 12 800 – 16 700 Kč/rok v roce 2006 a mezi 13 000 – 17 700 Kč/rok v roce 2009. Zvýšené nájemné pro byty 8b a 10b v roce 2009 je způsobeno splácením úvěru na zateplení, které proběhlo v roce 2008. Zcela výjimečně se vyvíjí nájemné ve družstevním bytě 9b. Zde můžeme zaznamenat pokles nájemného při srovnání let 2005 a 2009. Až do roku 2008 bylo nájemné pro tento byt na nejvyšší úrovni ve výši okolo až 22 500 Kč/rok v roce 2007. Výši nájemného ovlivnilo splácení úvěru. Jeho uhrazením v roce 2008 pak došlo k poklesu nájmu na 10 000 Kč/rok v roce 2009. Graf 2.14 nabízí srovnání výše nájemného za jednotku podlahové plochy (m 2). Výše je pro účel tohoto srovnání vypočítána jako měsíční podíl na celkových ročních nákladech nájemného v jednotlivých domácnostech. Jedná se tedy o průměrnou výši měsíčního nájmu za m2 v jednotlivých letech. V grafu 2.14 jsou domácnosti (podobně jako v grafu předešlém) seřazeny podle právního důvodu užívání, kdy první tři domácnosti (sloupce) náleží k obecním bytům, čtvrtý až šestý sloupec odpovídá domácnostem s družstevními byty a poslední čtyři sloupce tvoří byty vlastnické. Pokud nebudeme přihlížet k údajům z bytu 9b, pro který se nájemné vyvíjelo zcela opačným způsobem než u ostatních, dojdeme k poměrně konzistentním závěrům. V roce 2006 činil rozdíl mezi nejvyšší a nejnižší cenou za m2 5 Kč/měsíc, kdy se jednotkový nájem pohyboval mezi 13 – 18 Kč/m2. V roce 2009 však rozdíl mezi nejvyšší a nejnižší jednotkovou cenou dosáhl 19 Kč/m2, nájemné se pohybovalo v rozmezí 15 – 34 Kč/m2. Ještě v roce 2006 pozorujeme nejvyšší nájemné v bytech vlastnických, nižší u bytů obecních a družstevních. V roce 2007 se nájemné v obecních bytech dostává na úroveň bytů vlastnických a v následujících dvou letech dále roste a výrazně převyšuje nájemné v ostatních bytech.

72

ČTK, převzato z brnenskytydenik.cz, Regulované nájemné vzroste na jižní Moravě nejvíce v Břeclavi. Dostupné z WWW: .

48

Graf 2.14: Průměrné nájemné na jednotku podlahové plochy a měsíc, Břeclav


Jak již bylo napsáno výše, u bytů družstevních a vlastnických se nájemné vyvíjí v závislosti na investicích do modernizace bytové jednotky. Otázkou zůstává jakým způsobem budou využity prostředky získané zvýšením nájmu v obecních bytech, tedy zda se jimi kompenzují nákladově nedostatečné nájmy z let minulých nebo zda se vytváří rezervy pro případnou modernizaci stávajícího bytového fondu. Zajímavé je také srovnání výše nájemného v obecním bytě 4b a družstevních bytů 3b a 6b, jedná se totiž v podstatě o totožné byty s velice podobnými charakteristikami. Všechny se nachází na největším Břeclavském sídlišti Na Valtické. V letech 2005 a 2006 je nájemné v těchto bytech srovnatelné, rozdíl činí 3 Kč/měsíc, v roce 2009 však už je nájemné v obecním bytě více než dvojnásobné na úrovni 34 Kč/měsíc. Vývoj podílu nájemného na celkových nákladech na bydlení zachycuje tabulka 2.8. Byty jsou opět seřazeny do tří skupin, kdy první tři byty jsou obecní, ve druhé skupině (do bytu 6b) se nachází byty družstevní, poslední čtyři byty jsou vlastnické. V letech 2005 a 2006 je váha nájemného na celkových nákladech pro všechny domácnosti (s výjimkou domácnosti 9b) podobná, pohybuje se okolo 25 %. Od roku 2007 se díky jednostrannému zvyšování nájemného v obecních bytech zvyšuje váha nájemného na celkových nákladech těchto domácností. V roce 2009 pak nájemné v obecních bytech dosahovalo až 40 % všech nákladů na bydlení. U domácností 2b, 3b, 6b a 7b, kterým se nominálně nájemné významně neměnilo, sledujeme společnou tendenci k poklesu (či zachování) podílu nájemného na celkových nákladech. V domácnosti 9b se nájemné podílelo v letech 2005 – 2007 až 50% na celkových nákladech, postupně tento podíl klesl na 27 % v roce 2009. Jak je výše uvedeno, vývoj nájemného je v tomto bytě ovlivněn splácením úvěru družstva v letech 2005 – 2008. Splácení 49

úvěru ovlivnilo podíl nájemného na celkových nákladech bydlení v bytě 10b, kdy v roce 2009 tento podíl dosáhl 37 %. Tabulka 2.8: Podíl nájemného na nákladech bydlení, Břeclav Byt Byt Byt Byt Byt Byt Byt Byt Byt Byt

1b 4b 5b 3b 6b 9b 2b 7b 8b 10b

2005 26% 24% 27% 47% -

2006 24% 25% 23% 22% 52% 27% 27%

2007 28% 27% 27% 23% 51% 29% 29%

2008 31% 30% 31% 21% 38% 31% 25% -

2009 38% 36% 40% 21% 27% 27% 30% 24% 30% 37%


2.6 Ostatní náklady související s bydlením Poslední položkou jsou ostatní náklady na bydlení, tato kapitola se převážně zabývá nákladovou položkou vodné a stočné, data jsou obsažena v příloze 13. 2.6.1 Vodné a stočné Další nákladovou složku celkových nákladů na bydlení tvoří náklady související se spotřebou vody. Rozúčtování nákladů vodného a stočného mezi byty v rámci bytové jednotky se neřídí žádným zvláštním předpisem. Poznámka o rozúčtování nákladů na teplou užitkovou vodu se nachází v již zmiňované vyhlášce73 upravující rozúčtování nákladů tepelné energie. „Náklady na spotřebovanou vodu použitou k poskytování teplé užitkové vody rozdělí vlastník mezi konečné spotřebitele poměrně podle náměrů instalovaných vodoměrů u konečných spotřebitelů.“74 Dále rozúčtování vodného a stočného upravuje cenový výměr Ministerstva financí pro příslušný rok. Výměr stanoví, že „rozúčtování vodného a stočného jednotlivým spotřebitelům se provede podle dohody uzavřené mezi odběratelem a spotřebiteli účastnícími se tohoto rozúčtování.“75 Pro rozdělení nákladů v analyzovaném souboru domácností se využívá stejný způsob, jakým jsou rozúčtovány náklady na teplou vodu, tedy dle náměrů instalovaného vodoměru. Mezi domácnostmi jsme zaznamenali rozdílné jednotkové ceny pro vodné a stočné, a to i přesto že 73

Vyhláška 372/2001 Sb., pravidla pro rozúčtování tepelné energie. Vyhláška 372/2001 Sb., pravidla pro rozúčtování tepelné energie, §5. 75 MFČR, Cenový věstník Ministerstva financí, Seznam zboží s regulovanými cenami, s. 9. Dostupné z WWW: . 74

50

v Břeclavi dodávky vody zajišťuje jediná firma Vodovody a kanalizace Břeclav, a.s., která účtuje odběratelům stejnou cenu. Rozdíly v jednotkových cenách vychází ze způsobu, kterým jsou náklady rozúčtovány domácnostem, respektive způsobu jakým se následně odvozuje jednotková cena pro bytovou jednotku. Celkové náklady na vodné a stočné v bytové jednotce se rozúčtují domácnostem dle podílu na celkové spotřebě v bytové jednotce odvozené z hodnoty na (podružných) vodoměrech. Následně se náklady domácnosti podělí spotřebou dle hodnoty z (podružného) vodoměru a tím docházíme k jednotkové ceně (tedy k přepočtené jednotkové ceně). Z uvedeného nepřímo plyne, že součet spotřeby naměřený z (podružných) vodoměrů domácností z jedné bytové jednotky neodpovídá fakturované spotřebě. Na základě údajů z vodoměrů v bytech tedy dochází k rozúčtování nákladů mezi domácnosti, fakturované množství odebrané vody se však určuje jiným způsobem. „Za měření fakturační se považuje pouze měření vodoměry dodavatele vody, podle kterých se provozovateli zúčtovací jednotky fakturuje množství vody“... „Všechny ostatní vodoměry za fakturačním vodoměrem jsou vodoměry poměrové (poměrová měřidla), která slouží k bilancím provozovatele zúčtovací jednotky. V terminologii domovního vodovodu se označují jako podružné vodoměry na rozdíl od fakturačních, hlavních vodoměrů.“76 Rozdíly mezi fakturovanou a naměřenou spotřebou se zpravidla pohybují v rozmezí 10 – 25 %. Tento rozdíl způsobují zejména technické vlastnosti (dokonalost) měřidel, uvádí se tolerance 2 – 5 % a dále měřidly nezaznamenaná spotřeba při nízkém průtoku, případně nevhodné umístění vodoměru. Spotřebu, kterou nezaznamená měřidlo v bytě, domovní vodoměr zachycuje a tím vzniká rozdíl mezi fakturovanou a „spotřebovanou“ vodou.77 Vývoj spotřeby vody v domácnostech je zaznamenán v grafu 2.15. Zde je zachycena přepočtená spotřeba domácností dle stejných jednotkových cen, které měly být účtovány. Jedná se tak o spotřebu fakturovanou, tedy včetně nevyžádaných (de facto nespotřebovaných) ztrát. Touto korekcí se spotřeba zvýšila pro všechny domácnosti okolo 10 %, jen u domácností 1b a 9b tento přepočet znamenal až 20% nárůst spotřeby. Při srovnání spotřeby v letech 2006 a 2009 sledujeme mezi domácnostmi společnou tendenci k mírnému poklesu spotřeby vody, meziročně ale spotřeba mezi domácnostmi různě kolísá. Podobně jako v jiných případech i zde se spotřeba domácností pohybuje ve třech spotřebních pásech. Nejvyšší spotřebu vody v roce 2009 pozorujeme u bytů 3b, 4b a 7b (tedy tříčlenných domácnosti) se spotřebou okolo 150 m3/rok. V prostředním spotřebním pásu se nachází domácnosti se spotřebou okolo 120 m3/rok. Nejnižší spotřeba v rozmezí 50 – 80 m3/rok byla

76

Tzb-info, Bytové vodoměry a jejich význam. Dostupné z WWW: . 77 Brněnské vodovody a kanalizace, Problematika měření spotřeby vody. Dostupné z WWW: .

51

naměřena v bytech seniorů 9b a 10b. Nejpočetnější domácnost 1b se spotřebním chováním blíží spíše tříčlenným domácnostem v prostředním spotřebním pásu. Graf 2.15: Spotřeba vody, Břeclav


V grafu 2.16 se zaměříme na spotřebu vody přepočtenou na osobu a den. Světová zdravotnická organizace deklaruje jako hygienické minimum 78 spotřeby vody na osobu a den na 100 litrů. Z dat, která jsou k dispozici, jsme schopni vypočítat průměrnou spotřebu vody na den v jednotlivých letech. Průměrná spotřeba je zde vypočítána z dat naměřených v podružných vodoměrech (přímo v bytech). Nejedná se tedy o přepočtenou spotřebu jako v grafu předešlém, ale o skutečnou (vyžádanou) spotřebu domácností. Průměrná spotřeba na osobu a den jednoho člena domácnosti s výjimkou bytů 1b a 9b se pohybuje nad úrovní 100 litrů/den v celém období. Nejvyšší úroveň spotřeby vody pozorujeme u členů domácnosti 7b, průměrně spotřebuje člen této domácnosti až 190 litrů/den. Vzhledem ke spotřebě ostatních osob se jeví tato hodnota jako extrémní. Naopak nejnižší spotřebu registrujeme u členů pětičlenné domácnosti 1b, u které se tento ukazatel nachází na poloviční úrovni stanovené hranice hygienického minima. Ve spotřebním pásu pod 100 litrů/osoba a den se dále pohybuje domácnost seniorů 9b. Spotřeba u ostatních (většiny) bytů je nad úrovní hygienického minima mezi 105 – 145 litrů/osobu a den. I zde se tak potvrzují různé spotřební návyky, které jsme mohli pozorovat i u ostatních položek. Pokles spotřeby vody je dlouhodobý trend, který se potvrzuje i v jiných městech ČR. Například v Ostravě se v roce 2009 spotřeba pohybovala na hranici 107 litrů/osobu a den, přičemž v roce 1996 byla spotřeba téměř o polovinu vyšší, na úrovni 147 litrů na osobu a den. 78

HOWARD, Guy; BARTRAM, Jamie. Domestic Water Quantity, Service level and health, s. 22. Dostupné z WWW: .

52

Generální ředitel Severomoravských vodovodů a kanalizací považuje snižování spotřeby za důsledek spíše lepšího technického vybavení bytů, které umožňuje nižší spotřebu vody než snahy domácností šetřit.79 Otázkou zůstává, jestli motivace domácností vybavit svůj byt zařízeními, která umožňují spotřební úspory, nejsou motivované právě snahou šetřit. Graf 2.16: Průměrná spotřeba vody na osobu a den, Břeclav


Celkové náklady na vodné a stočné a jejich vývoj obsahuje graf 2.17. Podobně jako u nákladů na elektřinu a plyn i pro vodné a stočné platí stejné jednotkové ceny pro všechny domácnosti, konečnou úroveň celkových nákladů mezi domácnostmi pak diferencuje pouze výše spotřeby. Jak je výše napsáno, spotřeba vody v domácnostech mírně klesala nebo stagnovala, nejvýznamnější vliv na výši nákladů měl vývoj jednotkových cen za vodné a stočné. V roce 2005 byla cena za m3 vody na úrovni 49,35 Kč, poté postupně rostla na konečných 62,13 Kč/m3 v roce 2009. Nejvýznamnější 8% nárůst jednotkových cen sledujeme mezi roky 2007 a 2008. V Grafu 2.17 je patrná tendence k nominálnímu růstu nákladů na vodné a stočné, s nejvyšším meziročním zvýšením nákladů v roce 2008 (díky vývoji jednotkové ceny). Bez ohledu na velikost domácnosti se pro většinu z nich náklady na vodu nacházely mezi 7 000 – 8 000 Kč/rok v roce 2006 a v rozmezí 7 000 – 9 000 Kč/rok v roce 2009. Na zcela jiné úrovni jsou náklady v bytech seniorů 9b a 10b a dvoučlenné domácnosti 5b (v roce 2009) s jedním nezaměstnaným. Nejnižší náklady jako důsledek nízké spotřeby nesla domácnost 9b na hranici 3 000 Kč/rok.

79

Ostravské vodárny a kanalizace, Spotřeba vody klesá na hygienické minimum. Dostupné z WWW: .

53

Graf 2.17: Náklady na vodné a stočné, Břeclav


Tabulka 2.9: Podíl nákladů na vodné a stočné na nákladech bydlení, Břeclav Byt Byt Byt Byt Byt Byt Byt Byt Byt Byt

1b 2b 3b 4b 5b 6b 7b 8b 9b 10b

2005 12% 16% 12% 7% -

2006 11% 13% 13% 13% 13% 7% 9%

2007 11% 13% 16% 15% 13% 7% 9%

2008 11% 13% 13% 15% 13% 13% 8% -

2009 9% 13% 14% 12% 10% 11% 14% 10% 8% 8%


Tabulka 2.9 obsahuje vývoj podílů nákladové položky vodné a stočné na celkových nákladech na bydlení. Přestože náklady sledované položky v čase nominálně rostly, jejich váha na celkových nákladech v analyzovaném období zůstávala na přibližně stejné úrovni, nebo v čase klesala. Nejnižší podíl těchto nákladů můžeme sledovat u domácností seniorů, pro které tato nákladová položka tvoří okolo 8 % celkových nákladů na bydlení. U ostatních domácností se náklady vodného a stočného na celkových nákladech na bydlení podílí mezi 10 – 14 %. Výraznější pokles podílů pozorujeme u domácností 1b, 3b, 5b a 6b. U domácnosti 5b je tento pokles způsoben zejména snížením počtu osob ze 3 na 2 (určitou roli může také sehrát zhoršení ekonomické situace rodiny vlivem ztráty zaměstnání jedno z členů), čímž 54

výrazně klesla spotřeba a také výdaje za vodné a stočné. U ostatních je pokles váhy nákladů na vodné a stočné zapříčiněn výrazným nominálního růstem položky nájemné. 2.6.2 Ostatní náklady Do nákladů na bydlení dále vstupují položky, které seskupíme do společné kategorie ostatní. Do této nákladové skupiny vstupují nákladové položky: úklid společných prostor, osvětlení společných prostor, užívání výtahu, kontrola a čištění komínů a případné další provozní náklady spojené s ostatními službami. Nominální náklady na položku ostatní jsou zachyceny v příloze 14. Jejich výše mezi domácnostmi není příliš srovnatelná především díky faktu, že pro jednotlivé domácnosti do této nákladové skupiny vstupovaly různé položky. Jedná se především o organizaci úklidu společných prostor, o to zda se v bytovém domě nachází výtah a podobně. Náklady se pohybují v rozmezí 1 000 – 2 700 Kč/rok, jen u domácnosti 6b, jsou tyto náklady v řádech stovek Kč/rok. V tabulce 2.10 je nominální rozměr ostatních nákladů převeden na podíl na celkových nákladech na bydlení. Nejčastěji tyto náklady tvořily 2 – 4 % celkových nákladů. U bytu 9b je podíl přibližně dvojnásobný, přestože nominálně se zde ostatní náklady pohybovaly na srovnatelné úrovni s ostatními. Zvýšený podíl zapříčiňují nižší náklady v ostatních položkách (tepelná energie, elektrická energie, vodné a stočné). U domácnosti 6b se podíl pohybuje pod 1 % celkových nákladů díky nízkému nominálnímu rozměru ostatních nákladů. Tabulka 2.10: Podíl ostatních nákladů na nákladech bydlení, Břeclav Byt Byt Byt Byt Byt Byt Byt Byt Byt Byt

1b 2b 3b 4b 5b 6b 7b 8b 9b 10b

2005 2% 3% 1% 5% -

2006 2% 2% 5% 1% 3% 6% 4%

2007 2% 2% 4% 1% 3% 6% 3%

2008 2% 4% 2% 3% 1% 3% 5% -

2009 2% 3% 2% 4% 5% 1% 3% 2% 8% 3%


55

3 NÁKLADY NA BYDLENÍ KYJOVSKÝCH DOMÁCNOSTÍ Následující část práce se zabývá náklady domácností v kontrolním vzorku souboru dat z Kyjova. Úkolem této pasáže je především porovnat a ověřit spotřební a nákladové informace z předchozí kapitoly. Srovnána je výše a struktura nákladů na bydlení v Břeclavi a Kyjově a dále je provedeno srovnání se statistikou rodinných účtů. Každá domácnost je (obdobně jako v Břeclavi) označena číslem a znakem k. Seřazení domácností v tabulkách a grafech je zpravidla shodné s tabulkou v profilu domácností, na případné změny v pořadí tabulek bude vždy upozorněno. V následujícím textu opět považujme označení domácnost, byt nebo bytová domácnost za stejný pojem.

3.1 Charakteristika vybraného souboru domácností V kontrolním vzorku se nachází 5 bytových domácností z Kyjova bydlících v družstevních bytech. V tabulce 3.1 jsou pro byty uvedeny stejné charakteristiky jako u základního vzorku, použité zkratky jsou také shodné. V domácnosti 1k došlo ke změně počtu osob ze tří na dvě v roce 2008. Dále u domácnosti 4k se změnil počet osob z jedné na dvě v roce 2008. Tabulka 3.1: Profil domácností, Kyjov Byt Byt Byt Byt Byt

1k 2k 3k 4k 5k

počet osob 3 2 2 2 1

statut osob 2z, 1d 2z 2z 1z 1s

podlahová plocha 70,7 m2 59,1 m2 60 m2 72,7 m2 58 m2

vytápěná plocha 59 m2 46,1 m2 58 m2 60,5 m2 58 m2

druh bydlení družstevní družstevní družstevní družstevní družstevní


3.2 Náklady tepelné energie U srovnání nákladů a spotřeby tepelné energie podobně jako v Břeclavi čelíme situaci, kdy jsou domácnostem účtovány rozdílné jednotkové ceny a také se liší způsob, kterým jsou náklady na vytápění rozúčtovány mezi jednotlivé domácnosti. Je použit způsob rozúčtování dle podílu započitatelné podlahové plochy, u domácnosti 4k byl tento způsob změněn od roku 2008. Od tohoto roku již byly náklady rozděleny na základní a spotřební složku dle naměřené spotřeby. Data pro srovnání spotřeby a nákladů na tepelnou energii se nachází v přílohách 15 a 16. 3.2.1 Náklady tepelné energie na vytápění Pro graf 3.1, který zobrazuje vývoj spotřeby tepelné energie na vytápění bytových jednotek, byla (stejně jako u vzorku základního) spotřeba přepočtena dle účtované částky a jednotkové ceny za GJ. Jedná se tedy o spotřebu přepočtenou, která nám umožňuje srovnání spotřebních trendů ve sledovaných domácnostech. U domácností v Břeclavi jsme pozorovali spotřebu převážně mezi 29 – 40 GJ/rok s tendencí meziročního poklesu spotřeby. I mezi kyjovskými 56

domácnostmi zaznamenáváme tendenci k poklesu spotřeby energie motivovanou především růstem cen tepelné energie. Spotřeba tepelné energie se však ve srovnání s Břeclaví pohybuje na nižší úrovni. Domácnosti 1k, 2k a 4k se výší své spotřeby shodují s většinou břeclavských domácností. Spotřeba v těchto bytech klesá z úrovně 32 GJ/rok v roce 2005 na 23 GJ/rok v roce 2009, respektive z úrovně 36 GJ/rok na 30 GJ/rok v roce 2009. Spotřeba v bytech 3k a 5k se snižuje z hranice 20 GJ/rok v roce 2006 na 15 GJ/rok v roce 2009. Podobnou výši spotřeby jsme zaznamenali u domácností břeclavských seniorů. Z dat pak můžeme usoudit, že spotřeba bytu seniora 5k je v souladu s hodnotami zjištěnými v Břeclavi, spotřeba bytu 3k se jeví jako podprůměrná. Velikost vytápěné plochy byla velmi podobná u bytů 1k, 3k, 4k a 5k, přesto u těchto domácností pozorujeme výrazné rozdíly ve spotřebě tepelné energie na vytápění. I zde tedy sledujeme odlišné preference na vytápění bytu, podobně jako v břeclavských domácnostech. Graf 3.1: Spotřeba tepelné energie na vytápění, Kyjov


Vývoj nákladů na vytápění bytů v kontrolním vzorku domácností je zaznamenán v grafu 3.2. Tabulka pod grafem obsahuje jednotkové ceny, které byly domácnostem účtovány. Vývoj jednotkových nákladů tepelné energie je podobný jako u břeclavských domácností, první výrazný růst o 19 % sledujeme mezi roky 2005 a 2006, skokově pak ještě náklady rostly mezi roky 2007 a 2008 o 26 %. Jednotkové náklady v Kyjově byly na nižší úrovni než v Břeclavi, nejnižší ceny byly ale účtovány domácnostem 2b a 7b. Tyto domácnosti získávaly teplo z vlastní domovní kotelny, všechny ostatní odebíraly teplo z kotelen s dálkovým odběrem. Srovnatelné jednotkové náklady nesly byty 3b – 5b a byty 1k – 4k.

57

Přestože jednotkové náklady výrazně rostly, domácnosti 3k, 4k a 5k udržovaly výši nákladů snižováním spotřeby na podobné úrovni v průběhu sledovaného období. Náklady výrazněji rostly bytové domácnosti 1k, které byly účtovány náklady ve výši 14 000 Kč/rok v roce 2005 a 17 500 Kč/rok v roce 2009. Výše nákladů v tomto bytě je srovnatelná s většinou domácností ze základního souboru. Ostatní domácnosti v kontrolním vzorku nesly ve srovnání s břeclavskými domácnostmi spíše podprůměrné náklady, jednak díky nižší spotřebě a také díky nižším jednotkovým nákladům. Domácnosti 4k vzrostly náklady z 12 500 Kč/rok v roce 2005 na 13 500 Kč/rok v roce 2009, domácnosti 3k se náklady tepelné energie pohybovaly mezi 7 500 – 9 000 Kč/rok. Domácnost 5k je nákladově srovnatelná s domácností 9b, opět tedy nacházíme shodu mezi těmito domácnostmi seniorů. Graf 3.2: Náklady tepelné energie na vytápění, Kyjov


Tabulka 3.2: Jednotkové ceny tepelné energie (Kč/GJ), Kyjov Byt 1k, 2k, 3k, 4k Byt 5k

2005 389 -

2006 463 386

2007 449 357

2008 542 444

2009 569 -


Bytovým domácnostem 1k – 4k byly účtovány stejné jednotkové náklady, celkové náklady se ale výrazně lišily. Dále provedeme porovnání nákladů na vytápěnou plochu bytu, které zachycuje graf 3.3. Potvrzují se zjištění z dat ze základního souboru, kdy se náklady pohybovaly v poměrně širokém pásu, spotřební nároky domácností jsou tedy rozdílné. Byty 1k, 2k a 4k mají podobnou výši nákladů jako většina domácností v Břeclavi, kterým se v celém období náklady na vytápění jednotky podlahové plochy pohybovaly mezi 58

200 – 300 Kč/rok. Vůbec nejvyšší náklady nesla domácnost 1k, kde náklad na vytápění jednotky podlahové plochy dosáhl výše až 340 Kč/rok v roce 2008. Graf 3.3: Náklady na vytopení m2 vytápěné plochy bytu, Kyjov


3.2.2 Náklady tepelné energie na ohřev vody Druhou složku nákladů na tepelnou energii tvoří náklady na ohřev vody. Spotřeba tepelné energie (respektive teplé vody), která je zachycena v grafu 3.4, je podobně jako u břeclavských domácností vztažena k naměřené spotřebě teplé vody v m 3/rok. V bytové domácnosti 1k je teplá voda ohřívána zemním plynem (z vlastního kotle), v rozúčtování nákladů se proto položka náklady na ohřev vody nevyskytuje. V Kyjově je spotřeba teplé vody na nižší úrovni než u domácností v Břeclavi. Převážně se zde jedná o dvoučlenné domácnosti, u kterých byla spotřeba v základním souboru na velmi rozdílných úrovních. Spotřeba dvoučlenných domácností je v tomto vzorku naopak obdobná. Spotřeba v bytech 2k, 3k a 4k (od roku 2008) dosahující 22 – 28 m3/rok je na úrovni domácnosti seniorů 10b a domácnosti 5b (v roce 2009). Spotřeba bytu 5k okolo 6 m3/rok je nejnižší ve srovnání se všemi domácnostmi v obou analyzovaných vzorcích. U domácnosti 4k se názorně ukazuje, jaký vliv má na výši spotřeby počet osob bydlících v bytě. Spotřeba zde roste v roce 2008 a 2009 na dvojnásobnou úroveň let předešlých vlivem zvýšení počtu osob z jedné na dvě.

59

Graf 3.4: Spotřeba teplé vody, Kyjov


Spotřební preference a výše jednotkových nákladů se odráží v celkových nákladech na ohřev vody, které zachycuje graf 3.5. Nižší spotřeba a jednotkové ceny kyjovských domácností zapříčiňují nižší náklady na ohřev vody. Nejčastěji se zde náklady pohybují mezi 4 200 – 6 000 Kč/rok. Břeclavské domácnosti nesly náklady nad úrovní 6 000 Kč/rok. Nejnižší náklady mezi všemi domácnostmi nese byt 5k, kde díky růstu jednotkových cen vzrostly náklady k hranici 2 000 Kč/rok v roce 2008. Graf 3.5: Náklady tepelné energie na ohřev vody, Kyjov


60

Podíl nákladů tepelné energie (na ohřev vody i na vytápění) je obsažen v tabulce 3.3. Společná tendence vývoje tohoto podílu mezi domácnostmi není patrná. Bytům 1k – 4k tvoří tato skupina nákladů v celém období 33 – 39 %. Podobný podíl jsme mohli sledovat i u většiny domácností v Břeclavi. Až 50% podíl nákladové položky tepelná energie u domácnosti 1k je zapříčiněn především nižší úrovní nájmu v tomto bytě. Tabulka 3.3: Podíl nákladů tepelné energie na nákladech bydlení, Kyjov Byt Byt Byt Byt Byt

1k 2k 3k 4k 5k

2005 32% -

2006 35% 38% 52% 39%

2007 31% 33% 39%

2008 38% 33% 51% 40%

2009 36% 38% 34% 48% -


3.3 Náklady elektrické energie Podobně jako všechny domácnosti v Břeclavi, i v Kyjově domácnosti užívaly elektrickou energii standardním způsobem (ne tedy k topení či k ohřevu vody). Všechny domácnosti také využívaly služeb stejného dodavatele a produktu jako břeclavské domácnosti. Byly proto účtovány shodné jednotkové ceny i základní složky ceny, náklady a spotřeba jsou proto snadno porovnatelné. Údaje v následující části vychází z dat v příloze 17. Graf 3.6: Spotřeba elektrické energie, Kyjov


61

Graf 3.6 ukazuje spotřebu elektrické energie v kontrolním vzorku domácností. Spotřební návyky jsou srovnatelné s břeclavskými domácnostmi, jejichž spotřeba se nacházela mezi 1 – 2 MWh/rok. Kyjovské domácnosti se nicméně svou spotřebou blížily více ke spodní hranici tohoto rozmezí. Bytová domácnost 5k vykazuje postupně klesající spotřebu až na úroveň okolo 0,8 MWh, což je vůbec nejnižší spotřeba mezi všemi domácnostmi. Jedná se ale o domácnost seniora, v níž žije jedna osoba, tedy počet osob i postavení osoby v čele domácnosti zapříčiňuje nižší spotřebu. Srovnatelná je také reakce domácností na vývoj jednotkových cen elektrické energie, kdy domácnosti výrazně nekorigují spotřebu se snahou zpomalit růst celkových nákladů na elektrickou energii. Spotřeba rostla pouze domácnosti 4k. Jednou z příčin může být zvýšení počtu členů domácnosti na dvě osoby. Naopak výraznější pokles spotřeby bytu 1k je ovlivněn snížením počtu osob žijících v domácnosti. Vývoj celkových nákladů na elektrickou energii je odrazem spotřeby ale především vývoje jednotkových nákladů. Výše celkových nákladů na elektrickou energii v jednotlivých letech zachycuje graf 3.7. Nižší spotřeba domácností v Kyjově (ve srovnání se vzorkem základním) má přímé dopady i do výše nominálních nákladů na elektrickou energii. Data z kyjovských domácností nevykazují takovou dynamiku nákladů elektrické energie jako v Břeclavi. Společná je ale tendence k růstu nominálních nákladů (případně růst nákladů na osobu) této nákladové složky, zde ale v menší míře. Náklady elektrické energie se v kontrolním vzorku pohybují v rozmezí 4 800 – 7000 Kč/rok v roce 2005 a mezi 5 100 – 7 600 Kč/rok v roce 2009. Graf 3.7: Náklady elektrické energie, Kyjov


Váha nákladů na elektrickou energii v koši celkových nákladů bydlení zaznamenaná v tabulce 3.4 je srovnatelná s domácnostmi v Břeclavi, přestože jsme výše zaznamenali 62

nominálně nižší rozměr těchto nákladů. V základním datovém souboru se váha nákladů na elektrickou energii v čase zvyšovala v řádech několika procentních bodů, zde v tabulce není zřejmá společná tendence vývoje váhy těchto nákladů. Sledovaný podíl se pohybuje v rozmezí 12 – 20 % tedy ve stejném rozmezí jako v břeclavských domácnostech. Tabulka 3.4: Podíl nákladů na elektrickou energii na nákladech bydlení, Kyjov Byt Byt Byt Byt Byt

1k 2k 3k 4k 5k

2005 16% -

2006 16% 16% 12% 24%

2007 17% 18% 21%

2008 16% 19% 13% 19%

2009 15% 16% 19% 16% -


3.4 Náklady zemního plynu Kyjovské domácnosti využívaly služeb stejného dodavatele jako v Břeclavi, účtovány jim tak byly stejné náklady na základní složku ceny a téměř totožné jednotkové náklady související se spotřebou (rozdíly vysvětleny výše). Zemní plyn je zde používán jen k vaření (s výjimkou domácnosti 1k, která užívá zemní plyn i pro ohřev vody). Příloha 18 obsahuje údaje pro zpracování spotřeby a nákladů na zemní plyn v Kyjově. Graf 3.8: Spotřeba zemního plynu, Kyjov


Graf 3.9 zobrazuje vývoj spotřeby zemního plynu. Pro lepší orientaci zde není zahrnuta spotřeba domácnosti 1k, která využívala zemní plyn také k ohřevu vody. U tohoto vzorku 63

domácností nepozorujeme společnou tendenci vývoje spotřeby, obdobně jako u břeclavských bytů. Výše spotřeby není mezi domácnostmi příliš srovnatelná, pohybuje se však v téměř shodném rozmezí jako spotřeba domácností ze základního vzorku – tedy nejčastěji mezi 500 – 1 300 kWh/rok. Nejnižší spotřebu (200 kWh/rok) zaznamenáváme u domácnosti 4k na podobné úrovni jako u domácnosti 5b v Břeclavi. Vzhledem k ostatním datům se jeví tyto hodnoty jako extrémní. Domácnost jednoho seniora 5k naopak potvrzuje spotřebu domácnosti seniorů v Břeclavi. V příloze 18 jsou k dispozici také data pro domácnost 1k. Z těchto údajů je zřejmé, že jednotkové náklady zemního plynu jsou poměrně nižší než u předešlých domácností, v čase ale také rostly. Základní složka ceny je pak pro tuto domácnost vyšší a roste z 660 Kč/rok v roce 2005 ke hranici 1 200 Kč/rok v roce 2009. Tato domácnost citlivěji reaguje na růst ceny zemního plynu, spotřebu v čase snižuje až o 1/3 původního objemu v roce 2005 na 2 200 kWh/rok v roce 2009. Vzhledem k výši spotřeby této domácnosti je pak důvodné předpokládat, že spotřeba zemního plynu na vaření bude spíše nižší. Výše nákladů na zemní plyn v kyjovských domácnostech ilustruje graf 3.9. Meziroční růst nákladů jako důsledek rostoucích jednotkových cen i základní složky ceny je dalším společným znakem mezi domácnostmi v základním souboru a ve vzorku kontrolním. Nízká spotřeba domácností 4k a 5k vede k nejnižším nákladům na zemí plyn na úrovni 700 Kč/rok v roce 2005 a na úrovni 1 200 Kč/rok v roce 2009. Domácnosti 2k a 3k s vyšší (nadprůměrnou) spotřebou nesou náklady až 2 700 Kč/rok. Graf 3.9: Náklady zemního plynu, Kyjov


64

Domněnku o nižší spotřebě plynu k vaření domácnosti 1k potvrzuje vývoj a výše celkových nákladů na zemní plyn (v příloze 18). Vývoj nákladů je zde ovlivněn snížením počtu osob v domácnosti v průběhu roku 2008, čímž dochází ke snížení spotřeby teplé vody a tedy poklesu nákladů na její ohřev. Domácnosti 1k tak klesly náklady z 3 700 Kč/rok v roce 2005 na 3 400 Kč/rok v roce 2009. Tabulka 3.5: Podíl nákladů na zemní plyn na nákladech bydlení, Kyjov Byt Byt Byt Byt Byt

1k 2k 3k 4k 5k

2005 8% -

2006 9% 4% 2% 3%

2007 9% 5% 4%

2008 8% 7% 2% 5%

2009 7% 6% 7% 3% -


Podíl nákladů na zemní plyn na celkových nákladech na bydlení obsahuje tabulka 3.5. Při srovnání se základním vzorkem zaznamenáváme vyšší váhu těchto nákladů na celkových nákladech na bydlení, a to i u domácností, jejichž náklady byly nominálně nižší než u domácností v Břeclavi (srovnání bytů 1k, 5k a 5b, 10b). Ke stejnému závěru dojdeme při srovnání domácností 2k a 3k s domácnostmi 3b, 4b a 7b, jejichž náklady byly nominálně na srovnatelné úrovni. Sledovaný podíl se pohybuje v rozmezí 2 – 9 %.

3.5 Nájemné Všechny byty v kontrolním souboru domácností byly organizovány v bytovém družstvu. Srovnání s výší nájemného v Břeclavi proto nemůžeme provést pro byty nájemní obecní a soukromé organizované ve sdružení vlastníků jednotek. Nominální rozměr nájemného v kyjovských domácnostech je zachycen v příloze 19. Výši nájemného v domácnostech ukazuje graf 3.10. Všem domácnostem zůstávalo nájemné ve sledovaném období v podstatě neměnné, družstva neměla závazky v podobě úvěrů, které by musely domácnosti splácet a nebyly prováděny investice do zateplení. Byty jsou v grafu seřazeny dle velikosti pronajímané plochy, na první pohled je pak zřejmé, že nájemné v bytech 4k a 5k je na výrazně nižší úrovni než u menších bytů 1k, 2k a 3k. Nejvyšší nájemné pozorujeme v bytě 1k na úrovni 14 000 Kč/rok, podobnou výši nájemného jsme mohli pozorovat i u družstevních bytů v Břeclavi. Nájemné okolo 11 000 Kč/rok nesly domácnosti 2k a 3k. Jako extrémní (ve srovnání se všemi domácnostmi z obou souborů) se pak jeví výše nájmů bytů 4k a 5k.

65

Graf 3.10: Nájemné, Kyjov


Relevantnější srovnání nabízí graf 3.11, kde je nájemné rozpočítáno na měsíc a jednotku podlahové plochy. Srovnáme-li výši nájemného v družstevních bytech v Břeclavi a Kyjově, zjistíme, že měsíční nájemné v bytech 1k, 2k a 3k se pohybuje mezi 15,5 – 16,6 Kč/m2, což je výše srovnatelná s družstevními byty 3b a 6b. Výrazně nižší nájemné na úrovni okolo 10 Kč/m2 za měsíc nesly byty 4k a 5k, rozdíl tvoří výše příspěvků do společného fondu oprav. Případné zateplení, výměna oken a další opravy těchto bytů může znamenat výrazné zvýšení nájemného v letech, kdy se bude splácet úvěr na pokrytí takové akce.

66

Graf 3.11: Průměrné nájemné na jednotku podlahové plochy, Kyjov


Váha nájemného na celkových nákladech kyjovských domácností se nachází v tabulce 3.6. Podobně jako v Břeclavi patří tato nákladová složka k nejvýznamnějším a tvoří až 21 – 30 % celkových nákladů, a to u i domácností,, jejichž nájemné bylo na nižší úrovni. Podíl nájemného je srovnatelný mezi družstevními byty a byty vedenými ve společenství vlastníků jednotek v Břeclavi. Podíl nájemného na celkových nákladech má tendenci v čase mírně klesat v řádech jednotek procentních bodů, pouze domácnosti 5k tento podíl mírně vzrostl na 29 % v roce 2008. Tabulka 3.6: Podíl nájemného na nákladech bydlení, Kyjov Byt Byt Byt Byt Byt

4k 1k 3k 2k 5k

2005 30% -

2006 26% 27% 30% 27%

2007 28% 31% 29%

2008 22% 26% 29% 29%

2009 22% 28% 28% 27% -


3.6 Ostatní náklady související s bydlením Podobně jako v části práce, kde byla analyzována data z Břeclavi, i zde se budeme významněji věnovat pouze položce vodné a stočné. Údaje o nákladech a spotřebě vody a ostatních nákladech spojených s užíváním bytu jsou uvedeny v přílohách 20 a 21. 67

Srovnání nákladů na vodné a stočné, podobně jako u nákladů tepelné energie, komplikují odlišné jednotkové ceny v Břeclavi a Kyjově. V Kyjově jsou navíc náklady na vodné a stočné rozděleny na základní a spotřební složku (ne vždy ale byly obě složky ve vyúčtování odděleny). Pro byt 1k byly navíc uvedeny odlišné (nižší) jednotkové ceny než u ostatních domácností v Kyjově, výše nákladů je tedy ovlivněna touto skutečností. Porovnání spotřebních návyků domácností provedeme prostřednictvím průměrné spotřeby na osobu a den (dle hodnoty z podružných vodoměrů). Tuto přepočtenou spotřebu nalezneme v grafu 3.12. Mezi domácnostmi není zřejmý společný vývoj v průběhu sledovaného období. Průměrná spotřeba na osobu a den kolísá v bytech 1k – 4k okolo 90 litrů, tedy pod hranicí hygienického minima, které bylo popsáno v kapitole 2. Byt seniora 5k se vzhledem k údajům za ostatní domácnosti pohybuje na podprůměrné úrovni spotřeby vody a výrazně pod hranicí hygienického minima, spotřeba na osobu a den zde klesá až k hranici 30 litrů. Tato úroveň spotřeby je vůbec nejnižší mezi všemi údaji za Břeclav a Kyjov, jedná se o extrémní případ. Spotřeba v Břeclavi se pohybovala na vyšší úrovni, pro většinu bytů nad hranicí 100 litrů na osobu a den a zpravidla do 130 litrů. Graf 3.12: Spotřeba vody, Kyjov


Nižší spotřeba a nižší jednotkové ceny domácností v Kyjově se promítají do výše nákladů na vodné a stočné. Vývoj nákladů nabízí graf 3.13. Výše nákladů odpovídá údajům z domácností břeclavských seniorů, jsou tedy výrazně nižší než u ostatních bytů v Břeclavi. V závislosti na počtu členů a spotřebních preferencí se náklady pohybují mezi 2 500 – 4 000 Kč/rok. Růst nákladů domácnosti 4k v roce 2008 je zapříčiněn růstem počtu členů domácnosti z jednoho na dva. Naopak pokles nákladů (i celkové spotřeby) v bytě 1k souvisí se snížením počtu členů na 68

dva v průběhu roku 2008. Nejnižší náklady mezi všemi domácnostmi nese domácnost seniora 5k na úrovni 1000 Kč/rok. Graf 3.13: Náklady na vodné a stočné, Kyjov


V tabulce 3.7 je zachycen podíl vodného a stočného na celkových nákladech na bydlení. Ve srovnání s Břeclaví mají tyto náklady v Kyjově menší váhu v celém koši nákladů bydlení. Váha nákladů se pohybuje mezi 4 – 10 %. Růst či pokles podílu je závislý na vývoji spotřeby a především tedy na vývoji počtu osob užívajících byt, jak je patrné z údajů pro byty 1k a 4k. Podíl těchto nákladů u ostatních domácností, kterým se neměnil počet členů, je v čase v podstatě stálý. Tabulka 3.7: Podíl nákladů vodného a stočného na nákladech bydlení, Kyjov Byt Byt Byt Byt Byt

1k 2k 3k 4k 5k

2005 9% -

2006 8% 10% 5% 4%

2007 9% 10% 4%

2008 7% 10% 9% 4%

2009 5% 10% 9% 10% -


Do ostatních nákladů dále vstupují položky za úklid a osvětlení společných prostor, výtah a další služby. Celková výše této položky je zachycena v příloze 20. Náklady na ostatní služby se v Kyjově pohybují na nižší úrovni než v Břeclavi. Nejčastěji v řádech do 1000 Kč/rok s výjimkou domácnosti 1k, kde tyto náklady byly vyšší. 69

3.7 Srovnání nákladů v Břeclavi a Kyjově Nominální rozměr celkových nákladů na bydlení ve všech domácnostech obsahuje tabulka 3.8. Pro domácnosti v Břeclavi (s výjimkou bytu 9b) platí, že náklady v čase rostly. Tento vývoj je zapříčiněn především pohybem jednotkových cen jednotlivých složek nákladů bydlení – všechny totiž ve srovnání se začátkem sledovaného období rostly. Dalším charakteristickým znakem mezi domácnostmi v Břeclavi je zvyšování rozdílů nákladů mezi jednotlivými domácnostmi v čase. Pro srovnání výše konečných nákladů bydlení je rozhodující rozlišovat tři kategorie domácností. První jsou domácnosti bydlící v obecních bytech (1b, 4b a 6b), druhou kategorii tvoří domácnosti v bytech družstevních a vlastních (2b, 3b, 5b, 7b a 8b), poslední skupinu tvoří domácnosti seniorů (9b, 10b).

Tabulka 3.8: Celkové náklady na bydlení (Kč), Břeclav, Kyjov Byt Byt Byt Byt Byt Byt Byt Byt Byt Byt Byt Byt Byt Byt Byt

1b 2b 3b 4b 5b 6b 7b 8b 9b 10b 1k 2k 3k 4k 5k

2005 54981 45824 52878 42028 44057 -

2006 59060 60894 53121 56159 55513 43359 46673 48350 37243 32093 23970

2007 59822 56858 54639 55902 55153 44225 43526 46984 35723 22334

2008 73687 57038 63781 67915 70889 62939 39438 51706 38389 37241 22468

2009 80744 59683 64768 76900 49928 73129 65999 68356 35884 55541 48514 42308 39371 37866 -


U bytů obecních se významným způsobem zvyšují celkové náklady na bydlení v letech 2008 a 2009 jako přímý důsledek jednostranného zvyšování nájemného. Díky zvýšení položky nájemné se bydlení v obecních bytech v posledních dvou letech sledovaného období stává nejdražším ve srovnání se všemi ostatními domácnostmi z obou souborů. Náklady na bydlení těchto domácnosti ale byly do roku 2007 srovnatelné s druhou skupinou bytů. Celkově tak tyto bytové domácnosti nesly náklady okolo 55 000 Kč/rok v roce 2005 a v roce 2009 v rozmezí 73 000 – 81 000 Kč/rok. Nejvyšší náklady na bydlení nesla pětičlenná domácnost 1b. U druhé skupiny domácností není nominální růst nákladů na bydlení tak výrazný jako u předešlé skupiny. Zde se náklady vyvíjí jednak v závislosti na výši nájemného, které se v čase mění vlivem investic do zateplování bytů a také vlivem růstu ostatních složek 70

celkových nákladů. Nejvýrazněji se na růstu celkových nákladů podílely rostoucí náklady položek tepelné a elektrické energie. Výše nákladů na bydlení těchto domácností je různá, nicméně trend vývoje je podobný. Nejvyšší náklady zde nesla v roce 2006 tříčlenná domácnost 3b na úrovni 61 000 Kč/rok. V roce 2009 to pak byla dvoučlenná domácnost 8b, především díky výrazně vyšším jednotkovým cenám tepelné energie a také díky zvýšenému nájmu v důsledku splácení úvěru, celkové náklady bydlení bytu 8b dosáhly výše 68 000 Kč/rok v roce 2009. V této skupině domácností je dále zajímavý vývoj nákladů bytu 5b, kde sledujeme mezi roky 2005 a 2009 nárůst nákladů pouze o 4 000 Kč/rok. Příčinou je snížení počtu žijících osob v roce 2008 ze tří na dvě, významným faktorem pak byla také ztráta zaměstnání jednoho ze zbylých členů této domácnosti v roce 2007. Došlo tedy k poklesu spotřeby díky snížení spotřební náročnosti domácnosti (pokles členů) a zvýšenou motivací k úsporám zhoršením ekonomické situace rodiny. Náklady této domácnosti se v roce 2009 blížily 50 000 Kč/rok. Poslední skupina tvořená domácnostmi seniorů čelila podobným nákladům okolo 45 000 Kč/rok v letech 2005 – 2007. Rozdílný vývoj v letech 2008 a 2009 je dán především změnou výše nájemného rozdílným směrem. Náklady domácnosti 9b dosahují v podstatě v celém období nejnižší úrovně, v čase navíc klesají na hladinu 36 000 Kč/rok v roce 2009. Zajímavé je také srovnání bytů 8b a 10b, které se nachází ve stejném bytovém domě. Čelí stejným nákladovým podmínkám a mají stejný počet členů. Jediným rozdílem je, že byt 8b je tvořen jedním pracujícím a jedním seniorem, byt 10b užívají 2 senioři. Rozdíl nákladů zde v roce 2009 činí téměř 13 000 Kč/rok, což je důsledek spotřebních návyků a preferencí těchto domácností. Domácnosti z kontrolního vzorku z Kyjova vykazovaly v celém období spotřebu jednotlivých komodit na nižší úrovni ve srovnání s domácnostmi ze vzorku základního. Společně s výší jednotkových nákladů především tepelné energie a vodného a stočného jsou toto hlavní příčiny nižší úrovně celkových nákladů bydlení. U domácností z Kyjova se navíc nominálně náklady nezvyšují tak výrazně jako v břeclavských domácnostech. Výše nákladů domácností 1k a 2k je srovnatelná s náklady v družstevním bytě 5b (srovnatelný je i počet členů domácnosti a velikost podlahové plochy), pokud přihlížíme k nižším jednotkovým nákladům v Kyjově. V bytech 3k a 4k se náklady pohybují mezi 35 000 – 40 000 Kč/rok, nižší úroveň celkových nákladů ve srovnání s byty 1k a 2k je zapříčiněna nižším nájemným. Domácnost 5k je zcela specifická ve srovnání se všemi ostatními domácnostmi. Jedná se o jednočlennou domácnost seniora, navíc tomuto bytu jsou účtovány nižší náklady na tepelnou energii. Společně s velmi nízkou spotřebou pak v tomto bytě pozorujeme náklady na nejnižší hladině okolo 22 000 Kč/rok. Porovnání s daty ze statistiky rodinných účtů z roku 2009 je možno provést s využitím informací v příloze 22. Jedná se o údaje za průměrnou domácnost v České republice. Rozdíly lze nalézt téměř ve všech položkách, mohou být způsobeny zejména odlišnými jednotkovými 71

cenami (jak bylo ukázáno v kapitole 1) a dále pak způsobem užívání dané komodity v domácnosti a spotřebními preferencemi domácností. Strukturální rozdíly pak ovlivňuje nezařazení některých položek do naší statistiky (viz výše). Strukturální rozdíly v nákladech byly patrné i mezi domácnostmi v souboru domácností z Břeclavi a Kyjova, srovnání se strukturou nákladů na bydlení v příloze 22 ale v zásadě potvrzuje rozložení nákladů, které bylo popsáno. Rozhodující část nákladů tvoří položky tepelné a elektrické energie a zemního plynu až do výše 60 % všech nákladů. Druhou nejvýznamnější položkou je pak nájemné, v našem souboru nejčastěji do 30 %, v průměrné domácnosti pak je tento podíl na 23 % všech nákladů. Struktura nákladů je tedy srovnatelná jak mezi městy Břeclav a Kyjov, tak i s daty ze statistiky rodinných účtů.

72

ZÁVĚR Náklady na bydlení domácností tvoří skupina nákladů, která je členěna prostřednictvím mezinárodního standardu COICOP. ČSÚ využívá tuto klasifikaci k identifikaci spotřebních nákladů domácností. Do nákladů na bydlení je zahrnut nájem, běžná údržba a drobné opravy bytu, dodávky vody a jiné služby související s bydlením, položky tepelné a elektrické energie a zemního plynu. Cílem práce bylo definovat nákladové složky vstupující do celkových nákladů na bydlení a dále provézt analýzu nákladů domácností v souboru domácností v Břeclavi a Kyjově. Cílem bylo také porovnání nákladové struktury domácností v Břeclavi a Kyjově, stejně jako porovnání celkové výše nákladů na bydlení v letech 2005 – 2009. Vývoj nákladů na bydlení domácností v období let 2005 – 2009 ovlivnily zejména změny na trzích s elektrickou energií a zemním plynem a nominální růst cen všech položek vstupujících do konečných nákladů na bydlení. Významným faktorem ovlivňující výši nákladů jsou také regionální disparity rozložení jednotkových cen – především tepelné energie, vodného, stočného a nájmů. Od roku 2006, respektive 2007, se domácnosti v České republice staly oprávněným zákazníkem, což znamená, že Energetický regulační úřad přestal stanovovat maximální ceny elektrické energie a zemního plynu pro domácnosti (a jiné zákazníky). Výsledkem byl nárůst jednotkových cen elektrické energie za sledované období o více než třetinu, stálé platby za elektrickou energii nesouvisející se spotřebou vzrostly více než dvojnásobně. Jednotková cena za odebrané množství zemního plynu vzrostla více než o 50 %, stálé platby rostly menším tempem. Ve sledovaných letech významně rostly také jednotkové náklady tepelné energie, první výrazné zdražení tepelné energie okolo 20 % bylo zaznamenáno v roce 2006. V roce 2008 pak ve srovnání s cenami roku 2007 docházelo k dalšímu podstatnému nárůstu cen (přes 20 %) také díky zvýšení sazby DPH na 9 %. Na trhu s tepelnou energií navíc existují zásadní rozdíly v cenách v závislosti na používaném palivu k výrobě tepelné energie. Jednotkové ceny tepelné energie jsou dále rozdílné i v rámci jednoho města dle příslušnosti daného místa k cenové lokalitě dodavatele. Jednotkové ceny vodného a stočného vzrostly také mezi roky 2005 – 2009 více než o 20 %, v roce 2008 byla navíc zvýšena sazba DPH na 9 %. Struktura nákladů v Břeclavi, kterou se zabývala druhá kapitola, byla mezi domácnostmi srovnatelná, rozdíly zapříčiňovaly především různé spotřební návyky domácností a dále pak rozdílné jednotkové náklady tepelné energie a odlišný vývoj výše nájemného. Vliv na výši nákladů mělo také postavení členů domácnosti, v bytech seniorů byla spotřeba zpravidla na nižší úrovni. Tyto domácností navíc citlivěji reagovaly na růst jednotkových cen.

73

Nejvyšší váhu na celkových nákladech na bydlení nesly náklady tepelné energie, které tvořily 33 – 40 % nákladů bydlení. Pro všechny domácnosti náklady nominálně v čase rostly z hranice 13 000 Kč/rok v roce 2005 na 18 000 Kč/rok v roce 2009. Pro většinu domácností bylo společné, že ve sledovaném období snižovaly spotřebu tepelné energie, čímž se snažily zabránit růstu jednotkových cen a celkových nákladů. Pokles spotřeby tepelné energie může souviset také s investicí domácností do zateplení bytu či výměny oken, tedy do snížení energetické náročnosti na vytápění bytu. Takovou investici lze ale chápat jako důsledek rostoucích cen a nákladů na vytápění bytu, tedy snahou šetřit. Náklady elektrické energie tvořily převážně 12 – 20 % nákladů na bydlení, přičemž podíl této nákladové položky v čase rostl. To je odrazem reakce domácností na rostoucí ceny. U spotřeby elektrické energie převládala spíše určitá úroveň spotřeby každé domácnosti, která se meziročně příliš neměnila. Tedy nominálně ale i reálně (jako růst podílu v celkovém koši nákladů na bydlení) tyto náklady rostly především díky zvyšování jednotkových cen. Nominálně byly náklady rozptýleny mezi 5 000 – 8 000 Kč/rok v roce 2005 a v rozmezí 9 000 – 14 000 Kč/rok v roce 2009. Náklady zemního plynu většiny domácností tvořily méně významnou část celkových nákladů hlavně díky tomu, že byl plyn v bytech používán pouze k vaření. Spotřeba a náklady této položky jsou tak výrazně nižší než u předešlých dvou nákladových skupin. Náklady na zemní plyn se podílely na celkových nákladech mezi 2 – 5 %. Vývoj výše nájemného závisel na právním důvodu užívání bytu. U obecních bytů v Břeclavi nájemné výrazně rostlo především v letech 2008 a 2009, kdy bylo jednostranně zvýšeno pronajímatelem o maximální možnou míru. Nájemné v těchto bytech v Břeclavi vzrostlo na dvojnásobnou úroveň roku 2005. U družstevních bytů a bytů ve společenství vlastníků jednotek záviselo především na výši příspěvku do společného fondu oprav, případně na splácení úvěrů, které pokrývaly investici do zateplení domu. Do roku 2007 se nájemné v bytech bez ohledu na právní důvod užívání pohybovalo mezi 16 – 18 Kč/m2 za měsíc. V roce 2009 nájemné na jednotku podlahové plochy za měsíc v obecních bytech dosáhlo úrovně 34 Kč. Nájemné tvořilo do roku 2007 pro většinu domácností 23 – 27 % celkových nákladů bydlení. Následně pak podíl u domácností v obecních bytech vzrostl až na 40 %. Poslední položkou, která byla podrobněji rozebírána, bylo vodné a stočné. Spotřeba vody v domácnostech spíše mírně klesala jako reakce na růst cen. Pokles spotřeby vody je dlouhodobý trend v České republice. Sledované domácnosti se výší spotřeby vody na osobu výrazně lišily, průměrně se spotřeba na osobou a den pohybovala v rozmezí 100 – 130 litrů. Nominální rozměr nákladů byl určitým způsobem závislý na počtu osob bydlících v bytě. Nicméně všem domácnostem náklady nominálně rostly, pokles spotřeby tedy nevyrovnal růst jednotkových nákladů. Náklady na vodné a stočné tvořily 8 – 13 % všech nákladů. 74

U ostatních nákladů se podíl na celkových nákladech pohyboval převážně do 3 % celkových nákladů. Komparací údajů o nákladech na bydlení domácností z Břeclavi a Kyjova byly zjištěny zejména odlišnosti v jejich celkové výši. Struktura nákladů kyjovských domácností odpovídala datům za byty v Břeclavi. Podíl jednotlivých nákladových položek byl na srovnatelné úrovni. Nominální rozměr nákladů však byl v Kyjově rozdílný. Odlišná výše nákladů jednotlivých položek byla zapříčiněna nižší spotřebou domácností v Kyjově. U nákladů tepelné energie a vodného a stočného tento rozdíl dále zvýrazňovaly nižší jednotkové ceny. Spotřebními návyky se kyjovské domácnosti řadily na úroveň břeclavských bytů s nižší spotřebou. Výraznější rozdíly byly také zaznamenány ve výši nájemného, které bylo v Kyjově na nižší úrovni než u bytů v Břeclavi. Na datech ze vzorku kyjovských domácností se také potvrdila nižší spotřeba a tím nižší náklady u domácnosti seniorů. Náklady na bydlení tedy v období 2005 – 2009 nominálně rostly – v Břeclavi byly na vyšší úrovni než v Kyjově. V čase také docházelo ke zvyšování rozdílů celkových nákladů mezi domácnostmi. Nominálně se náklady v Břeclavi na rok pohybovaly mezi 42 000 – 55 000 Kč v roce 2005 a mezi 50 000 – 80 000 Kč v roce 2009. V letech 2008 a 2009 bylo bydlení v Břeclavi nejnákladnější v obecních bytech především díky růstu nájmů. V Kyjově náklady dosahovaly nižší úrovně a dynamika nákladů také nebyla tak výrazná jako v Břeclavi. Výše nákladů se zde v celém období pohybovala pro většinu domácností v rozmezí 33 000 – 51 000 Kč/rok.

75

76

SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ [1] [2] [3] [4]

[5] [6]

[7] [8] [9]

[10] [11]

[12]

[13] [14]

[15]

BAKOVÁ, Ludmila [et al.]. Bydlení. Brno : Masarykova univerzita, 1997. 124 s. ISBN 8021015861. CÍSAŘ, Jaromír; REKTOŘÍK, Jaroslav. Ekonomika bydlení. 1. vyd. Brno : Masarykova univerzita, 1999. 756 s. ISBN 802102240X. FRANK, Robert H. Microeconomics and behavior. 8th ed. New York : McGraw-Hill, 2010. 607 s. ISBN 9780070166745. GINTIS, Herbert. Game theory evolving : a problem-centered introduction to modelling strategic interaction. 2nd ed. Princeton : Princeton University Press, 2009. 390 s. ISBN 9780691140506. HAZLITT, Henry; KAČÍN, Radovan; ŠÍMA, Josef. Ekonomie v jedné lekci. 2. vyd. Praha : Liberální institut, 2005. 180 s. ISBN 8086851184. LUX, Martin. Mikroekonomie bydlení : podkladová studie ke grantovému projektu GA ČR č. 402/01/0146. V Praze : Vysoká škola ekonomická v Praze, 2002. 87 s. ISBN 8024503387. MAIER, Karel; ČTYROKÝ, Jiří. Ekonomika územního rozvoje. 1. vyd. Praha : Grada, 2000. 142 s. ISBN 8071696447. MUSIL, Petr. Mikroekonomie: středně pokročilý kurz. Plzeň: Aleš Čeněk, 2009. 301 s. ISBN 9788073802073. OBADALOVÁ, Miroslava; VAVREČKOVÁ, Jana. Náklady na bydlení českých domácností: (studie k ochranným funkcím životního minima). Praha : Výzkumný ústav práce a sociálních věcí, 2000. 83 s. POLÁKOVÁ, Olga [et al.]. Bydlení a bytová politika. Vyd. 1. Praha : Ekopress, 2006. 294 s. ISBN 8086929035. ROTHBARD, Murray N. Ekonomie státních zásahů. Praha: Liberální institut, 2001. 464 s. ISBN 8086389103. Brněnské vodovody a kanalizace. 2011 . Odpovědi (FAQ) / Problematika měření spotřeby vody [online]. [cit. 2011-02-22] Dostupné z WWW: . ČSÚ. 2009. Právní důvod užívání bytu [online]. [cit. 2010-12-15] Dostupné z WWW: . ČSÚ. 2009. Statistika rodinných účtů , Náplň publikovaných skupin vydání [online]. [cit. 2011-01-11]. Dostupné z WWW: . ČSÚ. 2006. Statistika rodinných účtů, Příjmy, vydání a spotřeba domácností podle statistiky rodinných účtů za 4. čtvrtletí 2005 [online]. [cit. 2011-01-10]. Dostupné z WWW: . 77

[16]

[17]

[18]

[19]

[20]

[21]

[22]

[23]

[24]

[25]

[26] [27] [28]

ČSÚ. 2007. Statistika rodinných účtů, Příjmy, vydání a spotřeba domácností podle statistiky rodinných účtů za 4. čtvrtletí 2006 [online]. [cit. 2011-01-10]. Dostupné z WWW: . ČSÚ. 2008. Statistika rodinných účtů, Příjmy, vydání a spotřeba domácností podle statistiky rodinných účtů za 4. čtvrtletí 2007 [online]. [cit. 2011-01-10]. Dostupné z WWW: . ČSÚ. 2009. Statistika rodinných účtů, Příjmy, vydání a spotřeba domácností podle statistiky rodinných účtů za 4. čtvrtletí 2008 [online]. [cit. 2011-01-10]. Dostupné z WWW: . ČSÚ. 2010. Statistika rodinných účtů, Příjmy, vydání a spotřeba domácností podle statistiky rodinných účtů za 4. čtvrtletí 2009 [online]. [cit. 2011-01-10]. Dostupné z WWW: . ČSÚ. 2001. Sčítání lidu, domů a bytů 2001 [online]. [cit. 2010-11-21]. Dostupné z WWW: . ČSÚ. 2009. Statistika rodinných účtů (vydání a spotřeba domácností) [online]. [cit. 2010-12-12]. Dostupné z WWW: . ČSÚ. 2010. Vodovody, kanalizace a vodní toky v roce 2009 [online]. [cit. 201102- 03]. Dostupné z WWW: . ERÚ. Často kladené dotazy – ceny dodávky elektřiny a související podmínky [online]. [cit. 2010-11-26]. Dostupné z WWW: . ERÚ. 2006. FAQ - Často kladené dotazy v teplárenství [online]. 2006, 2006 [cit. 2010-11-04]. Dostupné z WWW: . ERÚ. Charakteristika plynárenství v České republice [online]. [cit. 2011-01-05]. Dostupné z WWW: . ERÚ. 2006. Informace o Energetickém regulačním úřadu [online]. [cit. 2010-11-04]. Dostupné z WWW: . ERÚ. 2010. Průměrné teploty v České republice [online]. 2010 [cit. 2011-02- 16]. Dostupné z WWW: . ERÚ. 2009. Přehled cen tepelné energie v členění podle cenových lokalit [online]. [cit. 2010-12-06]. . Dostupné z WWW: . 78

[29]

[30]

[31]

[32]

[33]

[34]

[35]

[36]

[37]

[38]

ERÚ. 2006. Přehled cen tepelné energie v členění podle cenových lokalit 2005 [online]. [cit. 2010-12-06]. Dostupné z WWW: ERÚ. 2007. Přehled cen tepelné energie v členění podle cenových lokalit - 2006 [online]. [cit. 2010-12-06]. Dostupné z WWW: ERÚ. 2008. Přehled cen tepelné energie v členění podle cenových lokalit - 2007 [online]. [cit. 2010-12-06]. Dostupné z WWW: ERÚ. 2009. Přehled cen tepelné energie v členění podle cenových lokalit 2008 [online]. [cit. 2010-12-06]. Dostupné z WWW: . ERÚ. 2010. Roční zpráva o provozu ES ČR 2009 [online]. [cit. 2010-12-18]. Dostupné z WWW: . ERÚ. 2009. Vyhodnocení cen tepelné energie k roku 2008 [online]. [cit. 2011-02-08]. Dostupné z WWW: . ERÚ. 2010. Vyhodnocení cen tepelné energie k 1. lednu 2010. [online]. [cit. 2011-0208]. Dostupný z WWW: ERÚ. 2011. Změna dodavatele plynu pro zákazníky typu domácnost, doporučený postup změny dodavatele plynu pro domácnosti. [online]. [cit. 2011-02-15]. Dostupné z WWW: . ERÚ. 2005. Zpráva o postupu stanovení základních parametrů regulačního vzorce a stanovení cen pro II. regulační období v odvětví plynárenství [online]. 2005 [cit. 2011-01-22]. Dostupné z WWW: . 79

[39]

[40] [41]

[42]

[43]

[44]

[45]

[46]

[47]

[48]

[49]

[50]

HOWARD, Guy; BARTRAM, Jamie. Domestic Water Quantity, Service level and health [online], 2003 [cit. 2011-02-23]. Dostupné z WWW: . KVASNIČKA, Michal. Regulace cen bytů a její analýza [online]. 1999 [cit. 2011-0111]. Dostupné z WWW: . Ministerstvo financí české republiky. Praha, 2009. Seznam zboží s regulovanými cenami, Cenový věstník [online]. [cit. 2011-02-15]. Dostupné z WWW: . Ministerstvo pro místní rozvoj. 2011. Mapa nájemného nesmí být zaměňována s regulací nájmů! [online]. [cit. 2011-04-02]. . Dostupné z WWW: . Ostravské vodárny a kanalizace. 2011. Spotřeba vody klesá na hygienické minimum [online]. [cit. 2011-03-01]. Dostupné z WWW: . Tzb-info – stavebnictví, úspory energií, technické zařízení budov. 2002. Bytové vodoměry a jejich význam (II) [online]. 2002 [cit. 2011-02-07]. Dostupné z WWW: . Tzb-info. 2006 Ceny zemního plynu platné od 1.1.2005 do 31.12.2005 [online]. [cit. 2011-01-04]. Dostupné z WWW: . Tzb-info. 2007. Ceny zemního plynu platné od 1.1.2006 do 31.12.2006. [online]. [cit. 2011-01-04]. Dostupné z WWW: . Tzb-info. 2008. Ceny zemního plynu platné od 1.1.2007 do 31.12.2007 [online]. [cit. 2011-01-08]. Dostupné z WWW: . Tzb-info. 2009. Ceny zemního plynu platné od 1.1.2008 do 31.12.2008 [online]. [cit. 2011-01-08]. Dostupné z WWW: . Tzb-info. 2010. Ceny zemního plynu platné od 1.1.2009 do 31.12.2009 [online]. [cit. 2011-01-08]. Dostupné z WWW: . Vodarenstvi.cz. 2009. Cena vody v ČR podléhá striktní regulaci [online]. [cit. 201101-22]. Dostupné z WWW: . 80

[51]

[52]

[53] [54] [55] [56] [57] [58] [59] [60] [61] [62] [63] [64] [65] [66]

Vodarenstvi.com. Vodné a stočné na Břeclavsku. VaK Břeclav. [online]. [cit. 2011-0211]. Dostupné z WWW: . Vodarenstvi.com. Vodné a stočné na Hodonínsku. Vodovody a Kanalizace Hodonín [online]. [cit. 2011-02-11]. Dostupné z WWW: . Vyhláška č. 176/1993 Sb., o nájemném z bytu a úhradě za plnění poskytovaná s užíváním bytu. Vyhláška 85/1997 Sb., o nájemném z bytů pořízených v družstevní bytové výstavbě a úhradě za plnění poskytovaná s užíváním těchto bytů. Vyhláška č. 137/1998 Sb., o obecných technických požadavcích na výstavbu. Vyhláška 372/2001 Sb. Pravidla pro rozúčtování tepelné energie. Vyhláška č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby. Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník. Zákona č. 526/1990 Sb., o cenách. Zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách a o výkonu státní správy v energetických odvětvích (energetický zákon). Zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích a související předpisy. Zákon č 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty. Zákon č. 107/2006 Sb., o jednostranném zvyšování nájmu. Zákon č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů. Zákon č. 150/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 107/2006 Sb o jednostranném zvyšování nájmu. Zákon č. 296/2009 Sb., o sčítáni lidu, domů a bytů v roce 2011.

81

SEZNAM GRAFŮ Graf 1.1: Sektory bydlení v ČR dle právního důvodu užívání..................................................13 Graf 1.2: Sektory bydlení v Břeclavi a Kyjově dle právního důvodu užívání .........................14 Graf 1.3: Dopady regulace nájemného.....................................................................................15 Graf 1.4: Přirozený monopol....................................................................................................16 Graf 1.5: Průměrné ceny tepelné energie pro konečné spotřebitele v ČR při využití uhlí a ostatních paliv...........................................................................................................................19 Graf 1.6: Vývoj cen zemního plynu..........................................................................................23 Graf 1.7: Vývoj cen vodného a stočného v Břeclavi a Kyjově.................................................26 Graf 2.1: Spotřeba tepelné energie na vytápění, Břeclav..........................................................30 Graf 2.2: Náklady tepelné energie na vytápění, Břeclav..........................................................31 Graf 2.3: Náklady na vytopení m2 vytápěné plochy, Břeclav..................................................32 Graf 2.4: Spotřeba teplé vody, Břeclav.....................................................................................35 Graf 2.5: Náklady tepelné energie na ohřev vody, Břeclav......................................................36 Graf 2.6: Náklady tepelné energie na ohřev vody na osobu, Břeclav.......................................37 Graf 2.7: Náklady tepelné energie na ohřev vody, Břeclav......................................................38 Graf 2.8: Spotřeba elektrické energie, Břeclav.........................................................................40 Graf 2.9: Náklady elektrické energie, Břeclav..........................................................................41 Graf 2.10: Náklady elektrické energie na osobu, Břeclav........................................................42 Graf 2.11: Spotřeba zemního plynu, Břeclav............................................................................44 Graf 2.12: Náklady zemního plynu, Břeclav............................................................................45 Graf 2.13: Nájemné, Břeclav....................................................................................................47 Graf 2.14: Průměrné nájemné na jednotku podlahové plochy a měsíc, Břeclav......................49 Graf 2.15: Spotřeba vody, Břeclav............................................................................................52 Graf 2.16: Průměrná spotřeba vody na osobu a den, Břeclav...................................................53 Graf 2.17: Náklady na vodné a stočné, Břeclav........................................................................54 Graf 3.1: Spotřeba tepelné energie na vytápění, Kyjov............................................................57 Graf 3.2: Náklady tepelné energie na vytápění, Kyjov.............................................................58 Graf 3.3: Náklady na vytopení m2 vytápěné plochy bytu, Kyjov............................................59 Graf 3.4: Spotřeba teplé vody, Kyjov.......................................................................................60 Graf 3.5: Náklady tepelné energie na ohřev vody, Kyjov........................................................60 Graf 3.6: Spotřeba elektrické energie, Kyjov...........................................................................61 Graf 3.7: Náklady elektrické energie, Kyjov............................................................................62 Graf 3.8: Spotřeba zemního plynu, Kyjov................................................................................63 Graf 3.9: Náklady zemního plynu, Kyjov.................................................................................64 Graf 3.10: Nájemné, Kyjov.......................................................................................................66 Graf 3.11: Průměrné nájemné na jednotku podlahové plochy, Kyjov......................................67 Graf 3.12: Spotřeba vody, Kyjov..............................................................................................68 Graf 3.13: Náklady na vodné a stočné, Kyjov..........................................................................69 82

SEZNAM TABULEK Tabulka 1.1: Podíl nákladů na bydlení na spotřebních výdajích domácností...........................17 Tabulka 1.2: Spotřeba a ceny elektřiny v domácnostech..........................................................21 Tabulka 2.1: Profil domácností - Břeclav.................................................................................28 Tabulka 2.2: Jednotkové ceny tepelné energie (Kč/GJ), Břeclav.............................................31 Tabulka 2.3: Podíl nákladů na vytápění na nákladech bydlení, Břeclav..................................33 Tabulka 2.4: Podíl nákladů na vytápění na nákladech bydlení, Břeclav..................................39 Tabulka 2.5: Podíl nákladů tepelné energie na nákladech bydlení, Břeclav.............................39 Tabulka 2.6: Podíl nákladů elektrické energie na nákladech bydlení, Břeclav........................43 Tabulka 2.7: Podíl nákladů zemního plynu na nákladech bydlení, Břeclav.............................46 Tabulka 2.8: Podíl nájemného na nákladech bydlení, Břeclav.................................................50 Tabulka 2.9: Podíl nákladů na vodné a stočné na nákladech bydlení, Břeclav........................54 Tabulka 2.10: Podíl ostatních nákladů na nákladech bydlení, Břeclav....................................55 Tabulka 3.1: Profil domácností, Kyjov.....................................................................................56 Tabulka 3.2: Jednotkové ceny tepelné energie (Kč/GJ), Kyjov ..............................................58 Tabulka 3.3: Podíl nákladů tepelné energie na nákladech bydlení, Kyjov...............................61 Tabulka 3.4: Podíl nákladů na elektrickou energii na nákladech bydlení, Kyjov....................63 Tabulka 3.5: Podíl nákladů na zemní plyn na nákladech bydlení, Kyjov.................................65 Tabulka 3.6: Podíl nájemného na nákladech bydlení, Kyjov...................................................67 Tabulka 3.7: Podíl nákladů vodného a stočného na nákladech bydlení, Kyjov........................69 Tabulka 3.8: Celkové náklady na bydlení (Kč), Břeclav, Kyjov..............................................70

83

SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK COICOP – Classification of Individual Consumption by Purpose CZK – Česká koruna ČSÚ – Český statistický úřad DPH – daň z přidané hodnoty ERÚ – Energetický regulační úřad EUR – Euro GJ – gigajoul kWh – kilowatthodina MWh - megawatthodina SLBD – Sčítání lidu, bytů a domů SRÚ – statistika rodinných účtů USD – Americký dolar

84

SEZNAM PŘÍLOH Příloha 1: Průměrné ceny tepelné energie pro konečné spotřebitele .......................................86 Příloha 2: Cenové lokality pro tepelnou energii v Břeclavi a Kyjově......................................86 Příloha 3: Podíl cenových složek na celkové ceně za dodávku elektřiny pro domácnosti (2005)........................................................................................................................................87 Příloha 4: Podíl cenových složek na celkové ceně za dodávku elektřiny pro domácnosti (2010)........................................................................................................................................87 Příloha 5: Podíl cenových složek na celkové ceně za dodávku zemního plynu pro domácnosti (2005)........................................................................................................................................88 Příloha 6: Ceny vodného a stočného v roce 2009.....................................................................88 Příloha 7: Tepelná energie – vytápění, Břeclav........................................................................89 Příloha 8: Průměrné teploty v ČR ve vybraných měsících.......................................................91 Příloha 9: Tepelná energie – ohřev vody, Břeclav....................................................................92 Příloha 10: Elektrická energie, Břeclav....................................................................................94 Příloha 11: Zemní plyn, Břeclav...............................................................................................96 Příloha 12: Nájemné, Břeclav (Kč)...........................................................................................98 Příloha 13: Vodné a stočné, Břeclav.........................................................................................99 Příloha 14: Ostatní Náklady, Břeclav (Kč) ............................................................................101 Příloha 15: Tepelná energie - vytápění, Kyjov.......................................................................102 Příloha 16: Tepelná energie, ohřev vody, Kyjov....................................................................103 Příloha 17: Elektrická energie, Kyjov.....................................................................................104 Příloha 18: Zemní plyn, Kyjov...............................................................................................105 Příloha 19: Nájemné, Kyjov (Kč)...........................................................................................106 Příloha 20: Vodné a stočné, Kyjov.........................................................................................107 Příloha 21: Ostatní náklady, Kyjov (Kč)................................................................................108 Příloha 22: Nákladové položky bydlení dle statistiky rodinných účtů (2009, Kč).................108

85

Příloha 1: Průměrné ceny tepelné energie pro konečné spotřebitele

Pramen: ERÚ, Vyhodnocení cen tepelné energie k roku 2008, s. 15

Příloha 2: Cenové lokality pro tepelnou energii v Břeclavi a Kyjově cenová lokalita Břeclav Břeclav Břeclav - Břetislavova 1 Břeclav - Národních hrdinů 22 Břeclav - Poštorná, Gagarinova 8-10 Břeclav - Sady 28. říjn Břeclav. OSZ, Jana Palacha 2 Břeclav - nocležna žel. s Břeclav – pošta Břeclav - areál GUMOTEX

palivo při výrobě (%) 2005 2006 2007 Kč/GJ Kč/GJ Kč/GJ ostatní palivo 100 372,9 464,7 460,9 ostatní palivo 100 618,0 ostatní palivo 100 323,7 ostatní palivo 100 505,8 608,0 ostatní palivo 100 355,9 459,1 462,2 ostatní palivo 100 378,9 ostatní palivo 100 673,1 790,7 781,2 ostatní palivo 100 462,3 621,4 ostatní palivo 100 400,6 ostatní palivo 100 -

2008 Kč/GJ 583,1 769,3 -

Kyjov Kyjov Kyjov – CZT Kyjov - domovní kotelny Kyjov - město a nemocnice

ostatní ostatní ostatní ostatní ostatní

440,36 444,19 542,4 551,4 -

palivo 100 palivo 100 palivo 100 palivo 100 palivo 100

311,2 389,4 306,9 403,6

354,6 385,9 463,2 406,1 -

356,9 427,7 463,2 406,1 -

536,3 853,4 734,7 540,3 530,1

Pramen: ERÚ, Přehled cen tepelné energie v členění podle cenových lokalit

Příloha 3: Podíl cenových složek na celkové ceně za dodávku elektřiny pro domácnosti (2005)

Pramen: ERÚ, Zpráva o postupu stanovení základních parametrů regulačního vzorce a stanovení cen pro II. regulační období v odvětví elektroenergetiky, s. 21

Příloha 4: Podíl cenových složek na celkové ceně za dodávku elektřiny pro domácnosti (2010)

Pramen: ERÚ, Roční zpráva o provozu ES ČR 2009

Příloha 5: Podíl cenových složek na celkové ceně za dodávku zemního plynu pro domácnosti (2005)

Pramen: ERÚ, Zpráva o postupu stanovení základních parametrů regulačního vzorce a stanovení cen pro II. regulační období v odvětví plynárenství, s. 15

Příloha 6: Ceny vodného a stočného v roce 2009 Území/kraj Česká republika Hl. město Praha Středočeský Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický Vysočina Jihomoravský Olomoucký Zlínský Moravskoslezský

cena vody (Kč/m3) 28,1 29,6 31 30,9 25,8 31 31,2 30,1 26,7 25,4 27,6 25,2 26,3 28,5 25,2

cena stočného (Kč/m3) 25,1 28,2 24 23,1 18,6 26,7 30,8 31,6 25,2 25,5 19,6 27,8 23,8 24,5 21,5

cena celkem (Kč/m3) 53,2 57,8 55 54 44,4 57,7 62 61,7 51,9 50,9 47,2 53 50,1 53 46,7

Pramen: ČSÚ, Vodovody, kanalizace a vodní toky v roce 2009

Příloha 7: Tepelná energie – vytápění, Břeclav Byt 1b teplo, vytápění (Kč) - spotřeba GJ - spotřební složka (Kč) - základní složka (Kč) - Kč/GJ - náklad na osobu (Kč) - náklad na jednotku vytápěné plochy (Kč) - podíl na celkových nákladech celkové náklady (Kč)

2005 16498 36,00

2006 18838 34,41

2007 17638 34,19

2008 21263 31,19

2009 18968 27,10

16498 458,24 3300 242 30,01% 54981

18838 547,53 3768 262 31,90% 59060

17638 515,85 3528 245 29,48% 59822

21263 681,76 4253 295 28,86% 73687

18968 699,93 3794 263 23,49% 80744

Byt 2b teplo, vytápění (Kč) - spotřeba GJ - spotřební složka (Kč) - základní složka (Kč) - Kč/GJ - náklad na osobu (Kč) - náklad na jednotku vytápěné plochy (Kč) - podíl na celkových nákladech celkové náklady (Kč)

2005

2006 12548 40,61

2007 10671 37,31

2008 13936 37,41

2009 13972 36,36

12548 308,97 4183 190

10671 285,99 3557 162

13936 372,55 4645 211 24,43% 57038

13972 384,24 4657 212 23,41% 59683


2005

2006 16633 35,7

2007 16200 35,15

2008 17810 30,54

2009 16630 27,65

16633 465,96 5544 244 27,32% 60894

16200 460,89 5400 238 28,49% 56858

17810 583,13 5937 262 27,92% 63781

16630 601,43 5543 244 25,68% 64768


2005 13121 35,18

2006 15443 33,14

2007 12875 27,93

2008 16162 27,71

2009 17783 29,56

13121 372,92 4374 205

15443 465,95 5148 241 29,07% 53121

12875 460,89 4292 201 23,56% 54639

16162 583,13 5387 253 23,80% 67915

17783 601,43 5928 278 23,13% 76900

2005 14462 38,78 8747 5716 372,92 4821 198 31,56% 45824

2006

2007

2008

2009 18631 30,98 11181 7450 601,43 9316 255 37,32% 49928



2005

2006

2007

2008

2009

52878

56159

55902

70889

73129


2005


2005


2005 7822 14,78 2607 5215 529,18 3911 119 18,61% 42028


2005

2006 2007 2008 14889 13349 16676 32,06 31,29 29,98 9905 8950 11169 4984 4399 5507 308,97 285,99 372,55 7444 6675 8338 226 202 253 26,82% 24,20% 26,50% 55513 55153 62939 2006 0

2007 0

2008 0

2009 16902 29,09 11179 5724 384,24 8451 256 25,61% 65999 2009 10727 12,06 5585 5143 889,21 5364 178 15,69% 68356

2006 2007 2008 6202 5812 6907 9,52 8,73 8,18 2228 2224 2618 3973 3588 4289 651,49 665,69 844,01 3101 2906 3453 94 88 105 14,30% 13,14% 17,51% 43359 44225 39438

2009 7291 8,74 2430 4861 834,22 3646 110 20,32% 35884

2006 2007 15515 13799 24,78 21,89 8068 7175 7447 6624 626,04 630,28 7758 6900 257 228 33,24% 31,70% 46673 43526

2009 14257 16,03 7414 6843 889,21 7129 236 25,67% 55541

2008

Pramen : vlastní zpracování

Příloha 8: Průměrné teploty v ČR ve vybraných měsících říjen listopad prosinec leden únor březen

2005 9,3 2,3 -1,0 0,0 -3,3 1,2

2006 10,4 5,9 2,5 -6,0 -2,7 0,4

2007 7,5 1,8 -0,6 3,6 3,2 5,5

2008 8,6 4,9 1,1 1,7 2,6 3,4

2009 7,6 5,8 -0,7 -3,7 -0,6 3,6

Pramen: ERÚ, Průměrné teploty v České republice

Příloha 9: Tepelná energie – ohřev vody, Břeclav Byt 1b tepelná energie – ohřev vody (Kč) - spotřeba GJ - spotřební složka (Kč) - základní složka (Kč) - jednotková cena (Kč/GJ) - náklad na osobu (Kč) - spotřeba teplé vody (m3) - podíl na celkových nákladech celkové náklady (Kč)

2005 6548 14,29 6548

2006 7674 14,02 7674

2007 6806 13,19 6806

2008 7031 10,31 7031

2009 9028 12,9 9028

458,24 1310 45 11,91% 54981

547,53 1535 45 12,99% 59060

515,85 1361 41 11,38% 59822

681,76 1406 44 9,54% 73687

699,93 1806 39 11,18% 80744

Byt 2b tepelná energie – ohřev vody (Kč) - spotřeba GJ - spotřební složka (Kč) - základní složka (Kč) - jednotková cena (Kč/GJ) - náklad na osobu (Kč) - spotřeba teplé vody (m3) - podíl na celkových nákladech celkové náklady (Kč)

2005

2006 4691 15,18 4382 1602 308,97 1564 51

2007 4354 15,22 4068 1465 285,99 1451 51

2008 5659 15,19 3769 1891 372,55 1886 36 9,92% 57038

2009 5929 15,43 4014 1915 384,24 1976 39 9,93% 59683


2005

2006 12338 26,48 10210 2128 465,96 4113 69 20,26% 60894

2007 10213 22,16 8210 2003 460,89 3404 58 17,96% 56858

2008 13417 23,01 10969 2448 583,13 4472 65 21,04% 63781

2009 14027 23,32 11783 2243 601,43 4676 75 21,66% 64768


2005 6485 17,39 6485

2006 7233 15,52 7233

2007 6814 13,95 6814

2008 8093 13,08 8093

2009 8865 13,44 8865

372,92 2162 55

465,93 2411 53 13,62% 53121

488,44 2271 59 12,47% 54639

618,68 2698 61 11,92% 67915

659,57 2955 50 11,53% 76900

2005 6230 16,71 4601 1629 372,92 2077 48 13,60% 45824

2006

2007

2008

2009 4356 7,24 2674 1682 601,43 2178 22 8,72% 49928



2005

2006

2007

2008

2009

52878

56159

55902

70889

73129


2005

2006 5554 17,98 3953 1602 308,97 2777 46 10,01% 55513

2007 5134 17,95 3669 1465 285,99 2567 46 9,31% 55153

2008 6244 16,76 4353 1891 372,55 3122 41 9,92% 62939

2009 6238 16,23 4323 1915 384,24 3119 42 9,45% 65999


2005

2006

2007

2008

2009 15253 17,15 12817 2436 889,21 7627 76 22,31% 68356


2005 3248 6,14 1691 1558 529,18 1624 15 7,73% 42028

2006 3762 5,78 1923 1839 651,49 1881 15 8,68% 43359

2007 4128 6,20 2271 1857 665,69 2064 17 9,33% 44225

2008 4399 5,21 2043 2356 844,01 2200 11 11,15% 39438

2009 4559 5,47 2315 2245 834,22 2280 14 12,71% 35884


2005

2006 5397 8,62 3356 2041 626,04 2699 25 11,56% 46673

2007 4697 7,45 2844 1853 630,28 2349 23 10,79% 43526

2008

2009 6653 7,48 4216 2436 889,21 3326 25 11,98% 55541


Příloha 10: Elektrická energie, Břeclav Byt 1b elektrická energie (Kč) - spotřeba (MWh) - spotřební složka (Kč) - základní složka (Kč) - daň z elektřiny (Kč) - jednotková cena (Kč) - náklad na osobu (Kč) - podíl na celkových nákladech celkové náklady (Kč)

2005 8295 2,390 7887 408

2006 10176 2,460 9391 785

2007 10246 2,350 9375 871

3300 1659 15,09% 54981

3494 2035 17,23% 59060

3760 2049 17,13% 59822

Byt 2b elektrická energie (Kč) - spotřeba (MWh) - spotřební složka (Kč) - základní složka (Kč) - daň z elektřiny (Kč) - jednotková cena (Kč) - náklad na osobu (Kč) - podíl na celkových nákladech celkové náklady (Kč)

2005

2006


2005

Byt 4b elektrická energie (Kč) - spotřeba (MWh) - spotřební složka (Kč) - základní složka (Kč) - daň z elektřiny (Kč) - jednotková cena (Kč) - náklad na osobu (Kč) - podíl na celkových nákladech celkové náklady (Kč) Byt 5b elektrická energie (Kč) - spotřeba (MWh) - spotřební složka (Kč) - základní složka (Kč) - daň z elektřiny (Kč) - jednotková cena (Kč) - náklad na osobu (Kč) - podíl na celkových nákladech celkové náklady (Kč)

2008 11608 2,592 10607 914 87 4097 2322 15,75% 73687

2009 13400 2,588 12241 1071 87 4730 2680 16,59% 80753

2007

2008 9086 1,978 8104 914 68 4097 3029 15,82% 57440

2009 9360 1,740 8230 1071 59 4730 3120 15,99% 58526

2006 7686 1,975 6901 785

2007 6917 1,608 6046 871

3494 2562 12,62% 60894

3760 2306 12,17% 56858

2008 8039 1,725 7067 914 58 4097 2680 12,60% 63781

2009 10560 1,992 9422 1071 67 4730 3520 16,30% 64768

2005 5972 1,686 5564 408

2006 7019 1,784 6233 785

2007 7993 1,894 7121 871

3300 1991 12,04% 49593

3494 2340 13,21% 53121

3760 2664 14,63% 54639

2008 8386 1,809 7411 914 61 4097 2795 12,35% 67915

2009 8936 1,651 7809 1071 56 4730 2979 11,62% 76900

2005 6173 1,747 5765 408

2006 6973 1,771 6188 785

2007 7071 1,649 6200 871

3300 2058 13,44% 45947

3494 2324

3760 2357

2008 7473 1,588 6506 914 53 4097 2491

2009 8159 1,488 7038 1071 50 4730 4080 16,35% 49898


2005 8018 2,306 7610 408

2006 9517 2,499 8732 785

2007 13144 3,264 12273 871

3300 2673 15,16% 52878

3494 3172 16,95% 56159

3760 4381 23,51% 55902


2005

2006 9555 2,510 8770 785

2007 10421 2,540 9550 871

3494 4778 17,21% 55513

3760 5211 18,90% 55153


2005

2006

2007


2005 4434 1,220 4026 408

2006 5118 1,240 4333 785

2007 5233 1,160 4362 871

3300 2217 10,55% 42028

3494 2559 11,80% 43359

3760 2616 11,83% 44225

2005 5091 1,419 4683 408

2006 5901 1,464 5115 785

2007 6334 1,453 5463 871

3300 2545

3494 2950 12,64% 46673

3760 3167 14,55% 43526


2008 2009 20352 20336 4,706 4,044 19280 19128 914 1071 158 136 4097 4730 6784 6779 28,71% 27,81% 70889 73129 2008 2009 11794 13790 2,634 2,670 10791 12629 914 1071 89 90 4097 4730 5897 6895 18,74% 20,78% 62939 66373 2008

2009 11646 2,220 10501 1071 75 4730 5823 17,04% 68356

2008 2009 6379 7040 1,323 1,253 5420 5927 914 1071 45 42 4097 4730 3189 3520 16,17% 19,62% 39438 35884 2008 6775 1,419 5813 914 47 4097 3387

2009 6916 1,227 5804 1071 41 4730 3458 12,45% 55541


Příloha 11: Zemní plyn, Břeclav Byt 1b zemní plyn (Kč) - spotřeba (kWh) - spotřební složka (Kč) - základní složka (Kč) - jednotková cena (Kč) - podíl na celkových nákladech celkové náklady (Kč)

2005 2006 2007 2008 2009 1235 1446 1539 1518 1617 733 807 759 597 601 791 978 1017 969 968 444 468 523 548 649 1,08 1,21 1,34 1,62 1,61 2,25% 2,45% 2,57% 2,06% 2,00% 54981 59060 59822 73687 80744

Byt 2b zemní plyn (Kč) - spotřeba (kWh) - spotřební složka (Kč) - základní složka (Kč) - jednotková cena (Kč) - podíl na celkových nákladech celkové náklady (Kč)

2005

2006


2005

2006 2007 2008 2009 1915 2074 1943 2295 1172 1159 854 1029 1447 1551 1395 1646 468 523 548 649 1,23 1,34 1,63 1,60 3,14% 3,65% 3,05% 3,54% 60894 56858 63781 64768


2005

2006 2007 2008 2009 1763 2004 2358 2308 1054 1107 1114 1028 1295 1481 1809 1658 468 523 548 649 1,23 1,34 1,62 1,61 3,32% 3,67% 3,47% 3,00% 53121 54639 67915 76900


2005 720 256 276 444 1,08 1,57% 45824

2006 760 237 292 468 1,23

2007

2007 822 185 299 523 1,62

2008 2009 1595 1746 640 681 1046 1096 548 649 1,63 1,61 2,80% 2,92% 57038 59683

2008 756 130 208 548 1,61

2009 917 162 268 649 1,65 1,84% 49928


2005 25107 24462 21694 3413 0,89 47,48% 52878


2005


2005

Byt 9b zemní plyn (Kč) - spotřeba (kWh) - spotřební složka (Kč) - základní složka (Kč) - jednotková cena (Kč) - podíl na celkových nákladech celkové náklady (Kč) Byt 10b zemní plyn (Kč) - spotřeba (kWh) - spotřební složka (Kč) - základní složka (Kč) - jednotková cena (Kč) - podíl na celkových nákladech celkové náklady (Kč)

2006 26228 25378 24709 1519 0,97 46,70% 56159

2007 19002 20616 17574 1428 0,85 33,99% 55902

2008 18894 15428 16456 2438 1,07 26,65% 70889

2009 22390 17331 19533 2857 1,13 30,62% 73129

2006 2007 2008 2009 1297 1509 2210 2225 675 738 1020 972 829 986 1661 1575 468 523 548 649 1,23 1,34 1,63 1,62 2,34% 2,74% 3,51% 3,37% 55513 55153 62939 65999 2006

2007

2008

2009 1466 507 817 649 1,61 2,14% 68356

2005 2006 2007 2008 2009 1303 1092 1521 1748 1502 797 495 738 737 529 859 624 998 1200 853 444 468 523 548 649 1,08 1,26 1,35 1,63 1,61 3,10% 2,52% 3,44% 4,43% 4,19% 42028 43359 44225 39438 35884 2005 1063 574 619 444 1,08

2006 2007 915 899 356 282 447 376 468 523 1,26 1,33 1,96% 2,06% 46673 43526

2008 956 249 407 548 1,63

2009 1223 357 574 649 1,61 2,20% 55541


Příloha 12: Nájemné, Břeclav (Kč) Byt Byt Byt Byt Byt Byt Byt Byt Byt Byt

1b 2b 3b 4b 5b 6b 7b 8b 9b 10b

2005 14412

13056 12593 12792

19891

2006 14412 16638 13287 13056

2007 16612 17636 13293 14926

2008 22692 17634 13293 20316

12792 15084

15096 16004

21864 16002

22368 12792

22525 12792

15148

2009 30912 17639 13292 27343 13482 29426 16007 20586 9720 20586


Příloha 13: Vodné a stočné, Břeclav Byt 1b vodné a stočné (Kč) - spotřeba naměřená (m3) - spotřeba fakturovaná (m3) - spotřební složka (Kč) - jednotková cena (Kč/m3) - jednotková cena přepočtená (Kč/m3) - spotřeba na osobu (m3) - podíl na celkových nákladech celkové náklady (Kč)

2005 6729 114,8 136,35 6729 49,35 49,35 22,96 12,24% 54981

2006 6329 104,28 121,76 6329 51,98 51,98 20,86 10,72% 59060

2007 6860 105,3 124,43 6860 55,13 55,13 21,06 11,47% 59822

2008 8195 116,39 136,69 8195 59,95 59,95 23,28 11,12% 73687

2009 7492 98,4 120,59 7492 62,13 62,13 19,68 9,28% 80744

Byt 2b vodné a stočné (Kč) - spotřeba naměřená (m3) - spotřeba fakturovaná (m3) - spotřební složka (Kč) - jednotková cena (Kč/m3) - jednotková cena přepočtená (Kč/m3) - spotřeba na osobu (m3) - podíl na celkových nákladech celkové náklady (Kč)

2005

2006 6825 125,90 131,30 6825 51,98 54,21 41,97

2007 7236 123,71 131,25 7236 55,13 58,49 41,24

2008 7204 118,37 120,17 7204 59,95 60,86 39,46 12,63% 57037,59

2009 7615 116,74 122,56 7615 62,13 65,23 38,91 12,76% 59682,51


2005

2006 8070 149,64 155,25 8070 51,98 51,98 49,88 13,25% 60894

2007 7173 127,23 130,10 7173 55,13 55,13 42,41 12,61% 56858

2008 8128 131,07 135,58 8128 59,95 59,95 43,69 12,74% 63781

2009 9029 141,98 145,33 9029 62,13 62,13 47,33 13,94% 64768


2005 8469 159,12 171,62 8469 49,35 49,35 53,04

2006 6971 121,86 134,12 6971 51,98 51,98 40,62 13,12% 53121

2007 8782 147,03 159,29 8782 55,13 55,13 49,01 16,07% 54639

2008 10285 162,29 171,57 10285 59,95 59,95 54,10 15,14% 67915

2009 8949 137,54 144,04 8949 62,13 62,13 45,85 11,64% 76900


2005 7259 132,51 147,09 7259 49,35 54,78 44,17 15,84% 45824

2006

2007

2008

2009 4941 75,25 79,53 4941 62,13 65,67 37,62 9,90% 49928


2005 2006 2007 6521 7208 8107 129,87 131,78 136,21 132,13 138,66 147,05 6521 7208 8107 49,35 51,98 55,13 49,35 51,98 55,13 43,29 43,93 45,40 12,33% 12,83% 14,50% 52878 56159 55902 2006 2007 7259 7190 133,91 122,93 139,65 130,42 7259 7190 51,98 55,13 54,21 58,49 66,95 61,47 13,08% 13,04% 55513 55153

2008 9154 144,13 152,69 9154 59,95 59,95 48,04 12,91% 70889

2009 7869 115,52 126,66 7869 62,13 62,13 38,51 10,76% 73129

2008 8296 136,32 138,39 8296 59,95 60,86 68,16 13,18% 62939

2009 9099 139,49 146,45 9099 62,13 65,23 69,74 13,79% 65999


2005


2005

2006

2007

2008

2009 7102 103,63 114,30 7102 62,13 68,53 51,81 10,39% 68356


2005 3021 47,83 61,21 3021 49,35 63,16 23,92 7,19% 42028

2006 3164 46,43 60,87 3164 51,98 68,15 23,21 7,30% 43359

2007 3083 45,97 55,92 3083 55,13 67,06 22,98 6,97% 44225

2008 2962 40,83 49,40 2962 59,95 72,54 20,41 7,51% 39438

2009 3015 46,80 48,52 3015 62,13 64,41 23,40 8,40% 35884


2005

2006 4187 69,63 80,55 4187 51,98 60,13 34,82 8,97% 46673

2007 3716 62,52 67,41 3716 55,13 59,44 31,26 8,54% 43526

2008

2009 4331 63,20 69,71 4331 62,13 68,53 31,60 7,80% 55541


Příloha 14: Ostatní Náklady, Břeclav (Kč) Byt Byt Byt Byt Byt Byt Byt Byt Byt Byt

1b 2b 3b 4b 5b 6b 7b 8b 9b 10b

2005 1169

2490 1427 440

2309

2006 969 2262 966 2421

2007 993 1975 988 2118

2008 1382 2146 1151 2313

415 1875

554 1770

626 1939

2438 1966

2795 1289

1895

2009 1587 2085 1178 2716 2471 670 1965 1566 2757 1575


Příloha 15: Tepelná energie - vytápění, Kyjov Byt 1k teplo, vytápění (Kč) - spotřeba (GJ) - spotřební složka (Kč) - základní složka (Kč) - Kč/GJ - náklad na osobu (Kč) - náklad na jednotku vytápěné plochy (Kč) - podíl na celkových nákladech celkové náklady (Kč)

2005 14001 35,95 14001 389,41 4667 237 31,78% 44057

2006 17112 36,94

2007 14333 31,96

2008 19872 36,63

2009 17583 30,90

17112 14333 19872 17583 463,22 448,53 542,47 568,98 5704 4778 9936 8791 290 243 337 298 35,39% 30,51% 38,43% 36,24% 48350 46984 51706 48514

Byt 2k teplo, vytápění (Kč) - spotřeba (GJ) - spotřební složka (Kč) - základní složka (Kč) - Kč/GJ - náklad na osobu (Kč) - náklad na jednotku vytápěné plochy (Kč) - podíl na celkových nákladech celkové náklady (Kč)

2005

2006

2007

2008

2009 12344 21,69 7275,01 5068,74 568,98 6172 268 29,18% 42308


2005

2006 8923 19,26

2007 7406 16,51

2008 7953 14,66

2009 8418 14,79


2005 12485 32,06


8923 7406 7953 8418 463,22 448,53 542,47 568,98 4462 3703 3977 4209 154 128 137 145 23,96% 20,73% 20,72% 21,38% 37243 35723 38389 39371 2006 13222 28,54

2007

2008 2009 12569 13461 23,17 23,66 7132 7933 5437 5527 542,47 568,98 6284 6730 208 222 33,75% 35,31% 37241 38121

12485 13222 389,41 463,22 12485 13222 219 41,20% 32093 2005

2006 7738 20,05

2007 7250 20,31

2008 7086 15,95

2009

7738 7250 7086 385,92 356,9 444,19 7738 7250 7086 133 125 122 32,28% 32,52% 31,54% 23970 22296 22468


Příloha 16: Tepelná energie, ohřev vody, Kyjov Byt 1k tepelná energie – ohřev vody (Kč) - spotřeba (m3) - spotřební složka (Kč) - základní složka (Kč) - jednotková cena (Kč/GJ) - náklad na osobu (Kč) - podíl na celkových nákladech celkové náklady (Kč)

2005

2006

2007

2008

2009

44057

48350

46984

51706

48514

Byt 2k tepelná energie – ohřev vody (Kč) - spotřeba (m3) - spotřební složka (Kč) - základní složka (Kč) - jednotková cena (Kč/GJ) - náklad na osobu (Kč) - podíl na celkových nákladech celkové náklady (Kč)

2005

2006

2007

2008

2009 3834 23


2005


2005 4977 12 3232 1745 389,41 4977

2006 3562 13 1735 1826 463,22 3562 11,10% 32093

2007


2005

2006 1574 9 982 592 385,92 1574 6,57% 23970

2007 1511 6 970 541 356,9 1511 6,78% 22296

3834 568,98 1917 9,06% 42308 2006 2007 2008 2009 5093 4459 4649 5133 26 27 23 28 3602 3281 3354 3858 1491 1178 1295 1275 463,22 448,53 542,47 568,98 2547 2230 2325 2567 13,68% 12,48% 12,11% 13,04% 37243 35723 38389 39371 2008 2009 6261 4733 26 28 4356 4733 1905 2086 542,47 568,98 3130 2366 16,81% 12,42% 37241 37866 2008 1963 7 1342 621 444,19 1963 8,74% 22468

2009


Příloha 17: Elektrická energie, Kyjov Byt 1k elektrická energie (Kč) - spotřeba (MWh) - spotřební složka (Kč) - základní složka (Kč) - daň z elektřiny (Kč) - jednotková cena (Kč) - podíl na celkových nákladech celkové náklady (Kč)

2005 6998 1,997 6590 408

2006 7711 1,982 6925 785

2007 8222 1,955 7351 871

2008 8114 1,743 7141 914 59 3300 3494 3760 4097 15,88% 15,95% 17,50% 15,69% 44057 48350 46984 51706

Byt 2k elektrická energie (Kč) - spotřeba (MWh) - spotřební složka (Kč) - základní složka (Kč) - daň z elektřiny (Kč) - jednotková cena (Kč) - podíl na celkových nákladech celkové náklady (Kč)

2005

2006

2007


2005 5850 1,649 5442 408

2006 6121 1,527 5335 785

2007 6376 1,464 5505 871


2005

2006 3815 0,867 3029 785

2007 3909 0,808 3038 871

3494 11,89% 32093

3760


2005 4853 1,347 4445 408

2006 5831 1,444 5045 785

2007 4748 1,031 3877 871

3300

3300

2008

2008 7275 1,540 6309 914 52 3494 3760 4097 16,43% 17,85% 18,95% 37243 35723 38389 2008 4793 0,939 3847 914 32 4097 12,87% 37241

2008 4342 0,830 3401 914 28 3494 3760 4097 24,33% 21,29% 19,33% 23970 22296 22468

2009 7269 1,301 6154 1071 44 4730 14,98% 48514 2009 6978 1,249 5907,86 1071,00 42,06 4730 16,49% 42308 2009 7578 1,366 6461 1071 46 4730 19,25% 39371 2009 5916 1,017 4810 1071 34 4730 15,52% 38121 2009 5132 0,853 4035 1071 26 4730


Příloha 18: Zemní plyn, Kyjov Byt 1k zemní plyn (Kč) - spotřeba (kWh) - spotřební složka (Kč) - základní složka (Kč) - jednotková cena (Kč) - podíl na celkových nákladech celkové náklady (Kč)

2005 2006 2007 2008 2009 3733 4130 4061 4276 3419 3524 3256 3476 2867 2228 3073 3384 3277 3305 2267 660 746 784 971 1152 0,87 1,04 0,94 1,15 1,02 8,47% 8,54% 8,64% 8,27% 7,05% 44057 48350 46984 51706 48514

Byt 2k zemní plyn (Kč) - spotřeba (kWh) - spotřební složka (Kč) - základní složka (Kč) - jednotková cena (Kč) - podíl na celkových nákladech celkové náklady (Kč)

2005

2006

2007

2008


2005


2005

2006 727 211 259 468 1,23 2,27% 28095 32093

2007 819 221 296 523 1,34


2005 793 327 349 444 1,07

2006 2007 2008 804 929 1048 274 306 306 336 406 499 468 523 548 1,23 1,33 1,63 3,35% 4,17% 4,66% 23970 22296 22468

2009 2659 1241 2010 649 1,62 6,28% 42308

2006 2007 2008 2009 1581 1919 2640 2703 905 1043 1286 1267 1113 1396 2091 2054 468 523 548 649 1,23 1,34 1,63 1,62 4,25% 5,37% 6,88% 6,87% 37243 35723 38389 39371 2008 2009 855 983 190 207 307 334 548 649 1,62 1,61 2,30% 2,60% 37241 37866 2009 1159 317 509 649 1,61


Příloha 19: Nájemné, Kyjov (Kč) Byt Byt Byt Byt Byt

4k 1k 3k 2k 5k

2005 8681 13644

2006 8736 13644 11154

2007 13644 11154

2008 8736 13788 11154

6552

6552

6552

2009 8760 14064 11154 11352


Příloha 20: Vodné a stočné, Kyjov Byt 1k vodné, stočné (Kč) - spotřeba (m3) - spotřební složka (Kč) - základní složka (Kč) - jednotková cena fakturovaná (Kč/m3) - podíl na celkových nákladech celkové náklady (Kč)

2005 3746 100

37,46 37,60 8,50% 7,70% 44057 48350

Byt 2k vodné, stočné (Kč) - spotřeba (m3) - spotřební složka (Kč) - základní složka (Kč) - jednotková cena fakturovaná (Kč/m3) - podíl na celkových nákladech celkové náklady (Kč)

2005


2005


2005 1580 35 1580


2006 3723 99 3723

2006

2007 4421 111 4421

2008 3415 83 3415

2009 2494 60 2494

39,83 9,41% 46984

41.15 6,61% 51706

41,57 5,14% 48514

2007

2008

2009 4075 70 4075 54,09 9,63% 42308

2006 2007 2008 2009 3544 3586 3883 3599 68 68 70 71 3132 3187 3553 3268 412 399 330 331 46,20 47,06 50,23 46,31 9,52% 10,04% 10,11% 9,14% 37243 35723 38389 39371 2006 1596 34 1596

2007

45,13

48,09 4,97% 28095 32093 2005

2006 1012 18 853 160 47,37 4,22% 23970

2007 798 14 636 162 45,45 3,58% 22296

2008 3474 62 3474

2009 3809 69 3809

55,41 9,33% 37241

55,33 9,99% 38121

2008 1006 13 836 170 49,20 4,48% 22468

2009


Příloha 21: Ostatní náklady, Kyjov (Kč) Byt Byt Byt Byt Byt

1k 2k 3k 4k 5k

2005 1935

2006 2031

2007 2304

2008 2240

827 435 459

823

372

835 554 471

508

2009 2295 837 786 538


Příloha 22: Nákladové položky bydlení dle statistiky rodinných účtů (2009, Kč) 04 04.1 04.1.1 04.1.2 04.3 04.3.1 04.3.2 04.4 04.4.1 04.4.2 04.4.4 04.5 04.5.1 04.5.2 04.5.3 04.5.4 04.5.5

BYDLENÍ, VODA, ENERGIE, PALIVA Nájemné z bytu Nájemné za hlavní bydliště Ostatní nájemné Běžná údržba a drobné opravy bytu Výrobky pro běžnou údržbu bytu Služby pro běžnou údržbu bytu Dodávka vody a jiné služby související s bydlením Vodné a stočné Sběr pevných odpadů Další služby související s bydlením Elektrická a tepelná energie, plyn, paliva Elektrická energie Plynná paliva Kapalná paliva Tuhá paliva Teplo a teplá voda

Kč 55 944 12 860 12 583 277 6 117 3 056 3 061 5 511 3 586 1 029 897 31 455 13 404 9 593 12 1 488 6 958

% 100% 23% 22% 0% 11% 5% 5% 10% 6% 2% 2% 56% 24% 17% 0% 3% 12%

Pramen: ČSÚ, Statistika rodinných účtů 2009

STRUKTURA NÁKLADŮ NA BYDLENÍ ÚZEMNÍ A VĚCNÉ SOUVISLOSTI

Recommend Documents