Struktura buňky RNDr. Zdeňka Chocholoušková, Ph.D.
Prokaryotická buňka
Prokaryotické jádro – nukleotid (není ohraničeno membránou), cytoplazma, plazmatická membrána
Buněčná stěna – peptidoglykan (murein n. pseudopeptidoglykan (pseudomurein) Vnitřek není rozdělen Neobsahuje
mitochondrie
ani plastidy Ribozómy jsou v cytoplazmě Baktérie
a Archea
Eukaryotická buňka
Rozlišena na jádro, cytoplazmu a plazmatickou membránu Jádro – chromatin (komplex DNA, histonů a proteinů nehistonové povahy), je ohraničeno jadernou membránou Dělení jádra je mitotické (dceřinné chromozómy obsahují lineární DNA) Vnitřek je kompartmentován Obsahuje mitochondrie, plastidy a chloroplasty Ribozómy jsou jednak v cytoplazmě, jednak v mitochondriích a v chloroplastech Zpravidla jsou větší
Eukaryotická buňka
Cytoplazma mezi organelami = cytosol
Prokaryotický a eukaryotický chromozom
Chromozomová DNA – je v chromozomech Plazmid – u prokaryot malé kružnicové molekuly DNA a cytoplazmě Prokaryotický chromozom – jediný chromozom kružnicového tvaru, obsahuje asi 3 tis. genů, na jednom místě napojena na plazmatickou membránu (tzv. počátek replikace)
Eukaryotický chromozom - Vyšší obsah DNA – člověk přes 30. tis. genů - Větší počet lineárních chromozómů, chromozómová DNA je navázána na histony → nukleozom - Replikace DNA – na více počátcích replikace
Biomembrány a membránové útvary v buňce -
-
Plazmatická membrána Fluidní mozaika Dvojvrstva lipidů + proteiny: Integrální membránové proteiny – zajišťují komunikaci mezi oběma stranami biomembrány (a – látkovou…přenašeče, b – mechanickou, c – signální) Povrchové membránové proteiny – zajišťují kontakt mezi integrálními bílkovinami
Biomembrána
Membránové organely Mezozom = vychlípenina membrány u prokaryot Diktyozom = u eukaryot
Endoplazmatické retikulum Hladké Drsné
Jaderný obal - Jaderné
póry
Golgiho komplex - Diktyozomy
- Nenese ribozomy
Lyzozómy Vakuoly Tonoplast - membrána
Peroxizómy
Semiautonomní organely - Mají vlastní DNA, ribozomy
Mitochondrie
Vnější membrána, Vnitřní membrána, Mitochondriální matrix Mitochondriální kristy
Chloroplasty Vnější vnitřní membrána stroma tylakoidy
Cytoskelet - Pouze v eukaryotických buňkách
Tři typy cytoskeletálních útvarů
Dynamické útvary s tzv. plus koncem, kde rostou a minus koncem, kde se odbourávají
Mikrotubuly -Tvořeny dimerem proteinu tubulinu (monomery α a β) -Trubicovité útvary o průměru 25 nm (13 protofilamentů uspořádaných do šroubovice + akcesorické (přídatné) bílkoviny
Eukaryotický bičík -Protáhlé útvary v průměru 250 nm v průměru ohraničené plazmatickou membránou - Periferní mikrotubuly jsou zakotveny bazálními tělísky
Centriola -Stejná stavba jako bazální tělísko -Je pouze v živočišných buňkách
Mikrofilamenty -Tenčí než mikrotubuly (průměr 7 nm) -Tvořeny 2 řetězci aktinu + tropomyozin -Myoziny = molekulární motory aktinových filamentů
Intermediální filamenty -Tvořeny protáhlými dimery proteinů → vlákna (16 vláken tvoří 1 filament) -Je několik typů, charakteristických pro různé tkáně -Neváží makroergické fosfáty, nemají molekulární motory a + a – konec Výskyt ve všech typech buněk: Desmin – ve svalu Vimentim – v buňkách mezenchymu
Laminy
Lamin A, B a C Přiléhají k jadernému obalu a udržují jeho integritu a podmiňují rozpad jaderného obalu při dělení
Cytokeratiny
Tvoří filamenty v epiteliálních buňkách V plazmatické membráně V epidermis obratlovsů se neustále dělí a mění v rohovité šupiny
Neurofilamenty
Ve výběžcích nervových buněk, ovlivňují růst nervových výběžků
Buněčné stěny
Útvar vně plazmatické membrány Má ochranou a mechanickou funkci Není zpravidla u živočišných buněk
Buněčná stěna bakterií
Peptidoglykan (murein) = dlouhá, rovnoběžně uložená vlákna glykanu spojená peptidovými řetězci
Na povrchu baktérií jsou ještě další membrány obsahující různé látky (gramnegativní baktérie, grampozitivní baktérie)
Buněčná stěna Archeí
Pseudopeptidoglykan (pseudomurein)
Buněčná stěna hub
Chitin U kvasinek – bezdusíkaté polysacharidy
Buněčná stěna rostlin
Celulóza (buničina) – nevětvená přímá vlákna glukózy spojená vodíkovými vazbami → celulózové fibrily Ukládají se v ní různé látky – např. lignin
Mezibuněčná hmota živočichů
Kolageny a peptidoglykany Kolageny – zajišťují pevnost – základ šlach, vazů, kostí
Proteoglykany
Kyselina hyaluronová Nektiny
