BUKY NA BOU ÁKU GRÜNWALDSKÉ V ESOVI

Krajinu Teplicka charakterizují na severu strmé svahy Kru‰n˘ch hor a na jihu âeské stfiedohofií sopeãného pÛvodu. Kru‰né hory patfií mezi jedny z nejdel‰ích pohofií v âeské republice. Jejich celková délka je 130 km a v pfiímém smûru severov˘chod-jihozápad ohraniãují kotlinu âech. Po jejich hfiebeni jiÏ tisíc let probíhá hranice. Do Saska se sklánûjí pozvolnû, do âech vesmûs prudk˘mi svahy. âeské stfiedohofií, které zasahuje svou severní ãástí do teplického regionu, bylo vyhlá‰eno v roce 1976 chránûnou krajinnou oblastí. Znaãná v˘‰ková ãlenitost (122 - 837 m n. m.) spolu s pomûrnû vysok˘mi prÛmûrn˘mi teplotami a nízk˘mi sráÏkami vytvofiily pfiedpoklady pro v˘voj pestrého spoleãenství rostlinn˘ch a Ïivoãi‰n˘ch druhÛ. Fauna odpovídá pestrosti pfiírodních podmínek regionu. Pro lesnaté oblasti Kru‰n˘ch hor

nost nav‰tûvovat a zhlédnout pfiírodní krásy i kulturní a historické památky, z nichÏ mnohé jsou ojedinûl˘mi svûdky pfiírodních a historick˘ch zmûn. V Kru‰n˘ch horách mÛÏeme nav‰tívit nûkolik zajímav˘ch chránûn˘ch území âR. Mnohdy ani netu‰íme, jak krásnou pfiírodu s mnoha vzácn˘mi druhy fauny a flóry zde nalezneme.

BO¤E≈

je z velk˘ch savcÛ typick˘ pfiedev‰ím jelen evropsk˘, srnec obecn˘ a prase divoké. Z ptákÛ zde hnízdí tetfiívek obecn˘, jestfiáb lesní, s˘c rousn˘ a dal‰í. Bezobratlé zastupuje nûkolik druhÛ chránûn˘ch mravencÛ rodu Formica, ãmeláci rodu Bombus a nûkteré druhy stfievlíkÛ. Vodní ptactvo pak reprezentuje nûkolik druhÛ kachen, napfi. ãírka obecná, potápka roháã a dal‰í. V nejjiÏnûj‰í ãásti regionu mÛÏeme spatfiit fiadu druhÛ hmyzu vázaného na stepi a sutû, savce zastupuje lasice kolãava. Turisté i lázeÀ‰tí hosté mají na Teplicku moÏ-

Mohutn˘ znûlcov˘ masiv Bofienû s vysok˘mi skalnat˘mi stûnami ve vrcholov˘ch partiích (vrchol 539 m n. m., pfiev˘‰ení 338 m) byl jiÏ v minulosti v˘znamn˘m turistick˘m a vyhlídkov˘m bodem západních v˘bûÏkÛ âeského stfiedohofií. Je nejmohutnûj‰í znûlcov˘ útvar ve stfiední Evropû, od ostatních znûlcov˘ch kup v âeském stfiedohofií se li‰í ostr˘mi tvary, strÏemi, ‰piãat˘mi útesy, pfiíkr˘mi stûnami a sloupy. Nûkteré trhliny pronikají aÏ 30 m do nitra masivu.

B¤EZINA Ra‰elini‰tû s volnou vodní plochou a plovoucími ostrÛvky na Bukovém vrchu pfiedstavuje v âeském stfiedohofií ojedinûl˘ biotop. Je to jediné ra‰elini‰tû v tzv. Mile‰ovském stfiedohofií, vzniklo po umûlém zásahu - v˘stavbû lesní cesty.

1

BUKY NA BOU¤≈ÁKU

GRÜNWALDSKÉ V¤ESOVI·Tù

Zbytky pÛvodního bukového porostu jsou pfiírodním v˘tvorem, kter˘ vznikl pÛsobením klimatick˘ch vlivÛ (mráz, sníh, vítr) na porost buku lesního západnû od vrcholu BoufiÀáku v nadmofiské v˘‰ce 830 - 860 m. Drsné pfiírodní podmínky vytvarovaly jednotlivé kmeny do neobyãejnû bizarních tvarÛ. Stáfií porostu je asi 180 let.

Území leÏí na náhorní plo‰inû Kru‰n˘ch hor v nadmofiské v˘‰ce 840 - 860 m. Ra‰elini‰tû vrchovi‰tního typu, které nese stopy po dfiívûj‰í tûÏbû ra‰eliny pro léãebné úãely lázní Teplice.

âERNÁ LOUKA Horská louka mezi obcemi Adolfov a Habartice v tûsné blízkosti státní hranice âR/SRN, asi 10 km severov˘chodnû od Teplic. Území o nadmofiské v˘‰ce 690 - 760 m bylo pfiírodní rezervací vyhlá‰eno roku 1998 a má rozlohu 130 ha. Prameni‰tû a niva âerného potoka a jeho dvou levostrann˘ch a dvou pravostrann˘ch bezejmenn˘ch pfiítokÛ s mozaikou fragmentÛ mizejících pfiirozen˘ch ãi polopfiirozen˘ch ekosystémÛ.

HUSÒV VRCH Vrch je tvofien vápnit˘mi horninami vytlaãen˘mi vulkanickou ãinností. Lokalita je nejsevernûj‰ím místem v˘skytu hlaváãku v Mile‰ovském stfiedohofií.

HRADI·ËANSKÁ LOUKA Nezalesnûná náhorní planina uprostfied lesního komplexu v centrální ãásti âeského stfiedohofií ve v˘‰ce cca 700 m n. m. Rostlinn˘ kryt pfiibliÏuje toto území typÛm podhorsk˘ch luk. Lokalita je jedním z mála stanovi‰È stafiince oranÏového, evidovan˘ch v âR.

SALESIOVA V¯·INA Ojedinûlá lokalita v tûsné blízkosti tektonické linie Kru‰n˘ch hor se sloÏit˘m geologick˘m v˘vojem. Tzv. skalní mûsto (mohutné skalní bloky) je tvofieno kfiemit˘mi hrubozrnn˘mi pískovci a slepenci nacházejícími se v nadloÏí uhelné sloje.

·TùPÁNOVSKÁ HORA Nachází se na stejnojmenném vrchu (621 m n. m.) v centrální ãásti ãediãového masivu Kostomlatského stfiedohofií. Je typickou ukázkou rostlinn˘ch spoleãenstev na jiÏních svazích âeského stfiedohofií.

DOMASLAVICKÉ ÚDOLÍ

2

Údolí se nachází u Domaslavického potoka v nadmofiské v˘‰ce asi 800 m severozápadnû od mûsta Hrob. Území je typickou ukázkou kru‰nohorsk˘ch podmáãen˘ch svahÛ, suÈov˘ch lesÛ a prameni‰È, na nichÏ se místy zachoval porost buku lesního. Vyskytuje se zde fiada vzácn˘ch a chránûn˘ch rostlinn˘ch druhÛ.

VLâÍ DÒL

FRANCKÁ HORA

VRÁSA

Pfiíkrá znûlcová homole se zpevnûn˘mi sutûmi na svazích. Jsou porostlé star˘mi listnáãi (hájem) s pfievahou lípy srdãité, místy se uchovaly zbytky buãin, ve vrcholov˘ch partiích jsou zachovány zbytky reliktního porostu borovice lesní.

Pfiírodní v˘tvor se nachází na svazích Kru‰n˘ch hor jihov˘chodnû od obce Dlouhá Louka v nadmofiské v˘‰ce 580 m. Skalní útvar tvofií svislá stûna s v˘razn˘m leÏat˘m zvrásnûním o délce 25 m. V okolí se nacházejí stopy po historickém dolování stfiíbrn˘ch rud.

Nachází se ve v˘chodní ãásti Kru‰n˘ch hor v nadmofiské v˘‰ce 520 - 800 m na kamenitém aÏ skalnatém svahu. Pfiedstavuje málo naru‰en˘ pfiírodní celek s hodnotn˘m porostem buku lesního ve stáfií aÏ 180 let. RÛznovûkost porostu zaruãuje samostatn˘ v˘voj lesa, kter˘ místy dosahuje aÏ charakteru pralesa.

ZÁMEK TEPLICE Královna Judita zaloÏila u léãiv˘ch tepl˘ch pramenÛ ve 2. polovinû 12. století klá‰ter benediktinek. Za husitsk˘ch válek byl klá‰ter znaãnû po‰kozen a kolem roku 1435 jej jepti‰ky opustily. Teplické panství se dostalo do rukou svûtsk˘ch majitelÛ a na místû klá‰terních budov vzniklo feudální sídlo. Ve 2. polovinû 15. století zde královna Johana postavila tvrz, v 16. století Volf z Vfiesovic zbudoval zámeck˘ kostel a zaãal stavût hlavní budovu zámku, která vymezuje jiÏní stranu Zámeckého námûstí. Za drÏení Vchynsk˘ch (1580 - 1634) byl nedokonãen˘ hlavní trakt pfiestavûn v renesanãním slohu a bylo k nûmu pfiipojeno levé kfiídlo. Po smrti posledního ãeského majitele Teplic Viléma Vchynského se stali majiteli zámku Aldringenové, jejichÏ nástupci ClaryAldringenové zde sídlili do roku 1945. K barokní etapû v˘stavby zámku patfií Nová budova (západní kfiídlo), k níÏ bylo ve 2. polovinû 18. století pfiistavûno divadélko roz‰ífiené v roce 1800 o pÛvodní empírov˘ vestibul. Pfii poslední velké pfiestavbû zahájené koncem 18. století byl regotizován zámeck˘ kostel a prÛãelí hlavní budovy zámku bylo upraveno v klasicistním stylu.

z prvních kustodÛ muzea A. H. Fassla. Její cena spoãívá nejen v kráse a kvalitû vybran˘ch zkamenûlin rÛzného stáfií, ale také v celkovém poãtu zastoupení nálezÛ zkamenûlin mnoha druhÛ rostlin ãi ÏivoãichÛ z jednotliv˘ch, dnes jiÏ vût‰inou zanikl˘ch paleontologick˘ch lokalit. V prvním patfie budovy jsou umístûny expozice zamûfiené na pravûk severozápadních âech, umûní gotiky, renesance a baroka, lázeÀství a v˘voj keramické v˘roby v regionu, je zde stálá v˘stava hodin, numismatick˘ kabinet a zpfiístupnûny jsou i nûkteré zámecké interiéry s dobov˘m vybavením. Do náv‰tûvnického okruhu je zahrnuto i vnitfiní nádvofií s vyznaãen˘m pÛdorysem klá‰terní baziliky se vzácnû dochovanou románskou

kryptou. K zámku pfiiléhá rozlehl˘ zámeck˘ park s jezírky a drobn˘mi historick˘mi stavbami, zaloÏen˘ koncem 16. století. Otvírací doba: dennû mimo pondûlí 10 -12 hod., 13 -17 hod.

Informace: Zámecké nám. 14, 415 01 Teplice tel.: 0417/25085, 537869, e-mail: [email protected]

Od roku 1947 je zámek sídlem Regionálního muzea. Kromû bohat˘ch sbírek z mnoha vûdních oborÛ se mÛÏe pochlubit obsáhlou a velmi cennou paleontologickou sbírkou, vytvofienou zejména na konci 19. a v první polovinû 20. století. Základ sbírky tvofií pÛvodnû soukromá kolekce ãilého sbûratele a jednoho

3

MUZEUM DUCHCOV Bylo zaloÏeno v roce 1896 F. X. Reidlem, kter˘ vyzval obyvatelstvo, aby pfiedmûty kulturního

v˘voje slohového nábytku Umûleckého a prÛmyslového muzea, díla ãeského baroka ze sbírek Národní galerie a pfiedev‰ím expozice G. Casanovy, kter˘ je v Duchcovû pohfiben (1789). Koncepce zámecké zahrady se postupnû navrací k parku v anglickém stylu. Freska V. V. Reinera, pocházející pÛvodnû z kaple ‰pitálu, je umístûna v pÛvodní velikosti v kopuli pavilonu, k tomuto úãelu v zámecké zahradû postavenému. Zahradu i nádvofií zámku zdobí sochy z dílny M. Brauna. Otvírací doba:

ãi pfiírodnû historického v˘znamu darovalo novû vzniklému muzeu v Bílinské ulici ã. 12 v Duchcovû. Zde byla v roce 1898 otevfiena první muzejní expozice, která byla doplÀována, pfiesouvána a nakonec v 80. letech 20. století zru‰ena. Roku 1994 bylo muzeum obnoveno v památkovû chránûném objektu v Masarykovû ul. ã. 7. Tento objekt vãetnû atria pro‰el nároãnou rekonstrukcí, byly v nûm zfiízeny kanceláfie, depozitáfi, badatelna a archiv. V Poppelovû v˘stavní síni jsou po cel˘ rok instalovány v˘stavy zamûfiené na Ïivot a umûní v Duchcovû a okolí. Dne 1. 6. 2001 byla po dlouholet˘ch pfiípravách v muzeu slavnostnû otevfiena expozice „Historie mûsta Duchcova“, která je rovnûÏ pfiístupná celoroãnû. Otvírací doba: VI. - IX. - dennû mimo pondûlí 10 - 17 hod. X. - V. - pondûlí aÏ pátek 13 - 17 hod.

Informace: Masarykova ul. 7, 419 01 Duchcov tel.: 0417 835 526, e-mail: [email protected]

ZÁMEK DUCHCOV PÛvodnû renesanãní, pozdûji baroknû a nakonec klasicistnû pfiestavovan˘ zámek, znám˘ zejména v souvislosti s Vald‰tejny a G. Casanovou. Jeho souãasná podoba pochází z roku 1818. Dnes se v nûm nachází expozice

4

IV. - X. V. - IX.

stfieda - nedûle úter˘ - nedûle

9 -16 hod. 9 -18 hod.

Informace:

nám. Republiky 9, 419 01 Duchcov tel.: 0417/835 301 e-mail: [email protected]

DOUBRAVKA (DOUBRAVSKÁ HORA) Malebn˘ kopec nad Teplicemi je opfieden fiadou povûstí o pohanském obûti‰ti, pokladech, tajemn˘ch rytífiích a podzemních chodbách. Vrch byl zfiejmû opevnûn jiÏ pfiedtím, neÏ tu ve druhé polovinû 15. století postavil Jan Ilburk z Vfiesovic hrad naz˘van˘ Nov˘ zámek nebo také Doubravská hora. Po roce 1590 jej drÏeli Vchyn‰tí a pfiestavûli ho na pevnost. V prÛbûhu tfiicetileté války se svádûly o hrad urputné boje, nakonec jej drÏeli ·védové a teprve v roce 1640 pevnost vyklidili. Opevnûní mnohem více slouÏilo nepfiíteli

neÏ obranû zemû a to zpÛsobilo, Ïe krajsk˘ hejtman pfiikázal hrad zbourat, coÏ se stalo roku 1655. V roce 1882 byla na troskách stfiedovûké pevnostní architektury zfiízena hradní restaurace, po poÏáru v roce 1896 pfiestavûná podle plánÛ architekta B. Ohmanna. Hrad Doubravka s pfiekrásn˘m rozhledem na âeské stfiedohofií je ãast˘m cílem vycházek.

BAROKNÍ ARCIBISKUPSK¯ ZÁMEK SVùTCI - Z POâÁTKU 18. STOLETÍ

VE

KY·PERK Pod Komáfií víÏkou, poblíÏ Unãína, leÏí zfiícenina hradu Ky‰perk, zaloÏeného roku 1326 (naz˘van˘ téÏ Supí hrad). V pfiedhusitské dobû jej drÏeli praωtí arcibiskupové, pozdûji se majitelé stfiídali. AÏ do roku 1526, kdy vyhofiel, byl stfiediskem ky‰perského panství. Po poÏáru jiÏ nebyl obnoven, a tak se dodnes zachovala pouze jeho dispozice, fragment prÛãelní hranolovité vûÏe a ãást hradebních zdí.

HRAD SUKOSLAV u obce Kostomlaty pod Mile‰ovkou byl postaven ve 13. století na místû slovanského hradi‰tû.

HRAD R¯ZMBURK

BAROKNÍ LOBKOVICK¯ ZÁMEK V BÍLINù Z LET 1675 - 1682

V letech 1240 - 1250 nechal Bore‰ II. z rodu Hrabi‰icÛ vybudovat asi 2 km severov˘chodnû od Starého Oseka na vysokém skalnatém ostrohu nov˘ mohutn˘ hrad, nazvan˘ podle tehdej‰í módy nûmeck˘m pojmenováním Riesenburg. Na nejvy‰‰ím a nejbezpeãnûj‰ím místû jsou zbytky tfiípatrového paláce obdélníkového pÛdorysu. Jihov˘chodnû pod ním se rozkládá horní hrad s hranolovitou vûÏí, k níÏ byla ve 14. století pfiistavûna kaple. Na tuto ãást pak navazují zbytky svaÏujícího se podhradí.

Na místû pÛvodnû románského klá‰tera ze 13. století nechal praÏsk˘ arcibiskup Jan Josef hrabû Breuner postavit na poãátku 18. století barokní zámek. Dvoupatrová budova se sedlovou stfiechou je obklopena parkem.

LOVECK¯ ZÁMEâEK DVOJHRADÍ (TUPPELBURG) ve Msti‰ovû z roku 1703, kolem zámeãku je celoroãnû pfiístupná obora se zvûfií.

5

KOSTEL SV. JANA K¤TITELE ZÁMECKÉM NÁMùSTÍ V TEPLICÍCH

NA

Stáfií stavby není zji‰tûno, vûÏ pochází z roku 1594, dostavba v barokním slohu v roce 1703. Vnitfiní vybavení je barokní a rokokové, hlavní oltáfi pfiipomíná oltáfi chrámu sv. Petra v ¤ímû. V hrobce jsou pohfibeni b˘valí majitelé Teplic Vchyn‰tí a nûktefií Clary-Aldringenové. Náhrobky zasazené do vnûj‰í zdi kostela pocházejí ze starého hfibitova, kter˘ byl v roce 1760 zru‰en.

ZÁMECK¯ KOSTEL POV¯·ENÍ SV. K¤ÍÎE na Zámeckém námûstí v Teplicích, pochází patrnû z 16. století, pseudogotická úprava z let 1798 - 1806.

ojedinûlá. PrÛãelí je z bílého a rÛÏového carraraského mramoru, stûny z ãerven˘ch cihel. Sousední zvonice s nízkou stfiechou je podle vzoru italské campanily.

POUTNÍ KOSTEL BOLESTNÉ MARIE V BOHOSUDOVù

PANNY

Po roce 1426 byla postavena na pamûÈ kfiiÏákÛ pobit˘ch na tomto místû husity v bitvû u Ústí nejspí‰e dfievûná kaple. Dne‰ní barokní podoby nabyl kostel na základû návrhÛ G. a O. BroggiÛ v letech 1701 1708. Obklopují jej ambity se sedmi barokními kaplemi, dokonãené roku 1722. V bohatû zdobeném interiéru kostela vyniká nádhern˘ vyfiezávan˘ baldach˘nov˘ oltáfi od F. Tollingera, podobající se zmen‰enému oltáfii svatopetrskému v ¤ímû.

MùSTSK¯ KOSTEL NANEBEVZETÍ PANNY MARIE SE ZVONICÍ (HUSITSKÁ ULICE) V KRUPCE pochází z druhé poloviny 14. století. Novû postaven v letech 1479 - 1488. Zvonice z 1. poloviny 15. století, pfiestavûna roku 1600. Socha Jana Nepomuckého kolem roku 1800. Fara z roku 1756.

·PITÁLNÍ KOSTEL SV. DUCHA V KRUPCE je pfiipomínán roku 1454, jeho dne‰ní podoba je z poloviny 16. století.

KRUPSK¯ KOSTEL SV. ANNY Z R. 1615

KOSTEL SV. ALÎBùTY

Renesanãní brána s krásnou mfiíÏí tepanou v DráÏìanech. V jeho cenné v˘zdobû je nejproslulej‰í obraz Martina Luthera, namalovan˘ na evangelijní stranû zdi.

Stavba v novogotickém slohu z let 1864 1877 na Zeyerovû námûstí v Teplicích.

LUTERÁNSK¯ KOSTEL V HROBU

KOSTEL NEPOSKVRNùNÉHO POâETÍ PANNY MARIE V DUBÍ Postaven dle benátského vzoru v letech 1898 - 1906. Stavba projektovaná italsk˘m architektem P. Bigagliou ve stylu italské gotiky podle benátské baziliky, je ve stfiední Evropû

6

Základy b˘valého luteránského kostela z doby po roce 1580, jehoÏ zbofiení bylo jedním z podnûtÛ stavovského povstání a vypuknutí tfiicetileté války, byly objeveny v roce 1913 a upraveny na kulturní památku.

CISTERCIÁCK¯ KLÁ·TER V OSEKU Klá‰ter zaloÏil fiád cisterciákÛ, jehoÏ ãlenové pfii‰li do Oseka roku 1199 z Ma‰tova u Kadanû. Prvotní stavba klá‰tera byla dfievûná, stavba kamenného kostela byla zahájena jiÏ v roce 1206. Ve své pÛvodní podobû byl kostel rozsáhlou trojlodní bazilikou, kterou pfiipomíná románsk˘ portál v jiÏní zdi chrámu i dal‰í architektonické fragmenty. Nejstar‰í celistvû dochovanou ãástí klá‰tera je kapitulní síÀ, u nás první gotická stavba s Ïebrovou klenbou, datovaná rokem 1240. Unikátní je i ranû gotick˘ portál a zejména otáãecí kamenn˘ pulpit, pro svoji v˘jimeãnost zafiazen˘ pod ochranu Unesco. Radikálních zmûn doznal klá‰ter koncem 17. a zaãátkem 18. století za pÛsobnosti opata Benedikta Littweriga. Klá‰ter byl pod dohledem litomûfiického stavitele O. Broggia v letech 1712 - 1718 v podstatû pfiestavûn. Souãástí pfiestavby bylo i zfiízení tfiíúrovÀové terasovité zahrady s tekoucí i stojatou vodou,

sochami, drobnou architekturou a okrasn˘mi dfievinami; pozoruhodnû doplÀuje monumentální stavbu klá‰tera. Velkolepému interiéru kostela dominuje ‰tuková v˘zdoba od G. A. Gorbelliniho, fresky od J. J. Stevense a V. V. Reinera a oltáfi s obrazem Nanebevzetí P. Marie od J. K. Li‰ky. Oseck˘ klá‰ter je národní kulturní památkou, zachycující stavební v˘voj od románského umûní aÏ po baroko. Informace: Rooseveltova 1, 417 04 Osek tel.: 0417/937227 - kanceláfi tel.: 0417/937393 - prÛvodci tel: 0417/937316 - vrátnice fax: 0417/937336

KOSTEL SV. BARBORY v Duchcovû, barokní stavba z roku 1723 s pamûtní deskou G. Casanovy.

KOSTEL SV. JAKUBA VùT·ÍHO VE SVùTCI vznikl nejspí‰e na poãátku 13. století. Byl vybudován v románském slohu, dostavûn byl v rané gotice a nynûj‰í podobu získal v letech 1731 1733. Architektem barokní pfiestavby trojlodní baziliky byl litomûfiick˘ O. Broggio.

KOSTEL SV. PETRA A PAVLA v Bílinû, pÛvodnû gotick˘, po poÏáru v roce 1568 radikálnû pfiestavûn˘ v letech 1870 1872. Klasicistní a novogotick˘ inventáfi, dochovaná kamenná kfititelnice s erbem Jana ml. z Lobkovic.

KOSTEL SV. KATE¤INY v Bofiislavi, pÛvodnû gotick˘, dne‰ní barokní podoba z let 1719 - 1721.

KOSTEL SV. VAV¤INCE v Kostomlatech - o starobylém pÛvodu svûdãí románsk˘ portál z období pfied rokem 1230. Roku 1657 prodlouÏen o novou barokní loì. Barokní prÛãelí je dílem O. Broggia z roku 1737.

7

Na úpatí Kru‰n˘ch hor se dochovaly pÛvabné hrázdûné chalupy - KfiiÏanov u Hrobu, Îim nebo Mo‰nov v âeském stfiedohofií.

MùSTSKÉ PAMÁTKOVÉ ZÓNY - TEPLICKO BÍLINA V raném stfiedovûku byla správním centrem provincie spravované z bílinského hradi‰tû. Poãátky mûsta se datují do zaãátku 13. století. Minerální voda z léãiv˘ch pramenÛ v nedaleké Kyselce byla známá jiÏ od stfiedovûku. Láznû, zaloÏené v 18. století Lobkovici, proslavil zdej‰í lékafi, balneolog a geolog Franz Ambros Reuss (1761 1830), jehoÏ pomník je umístûn v lázeÀském parku. Historické centrum tvofií ãtvercové námûstí s obnoven˘mi renesanãními a ranû barokními domy, pÛvodnû gotick˘ kostel Petra a Pavla a secesní budova radnice, nyní mûstsk˘ úfiad. âásteãnû zachována zÛstala ãást mûstsk˘ch hradeb. Dominantu mûsta tvofií ranû barokní lobkovick˘ zámek z let 1657 - 1682 podle návrhu A. Porty a G. P. Tencalla. Informace: http://www.bilina.cz

jehoÏ znovu odhalen˘ pomník stojí v parku na bfiehu rybníka Barbora. Rozkvût mûsta nastal v 16. - 18. století, kdy byl zámek Vald‰tejny pfiestavûn do dne‰ní podoby, postaven zámeck˘ ‰pitál, kostel sv. Barbory a fiada dal‰ích staveb. V okolí mûsta se zaãalo dob˘vat uhlí, roku 1872 byl Duchcov napojen na Ïeleznici a stal se stfiediskem nejen dÛlní tûÏby, ale i nepokojÛ (Duchcovsk˘ viadukt). Informace: http://www.duchcov.cz

KRUPKA Z dfiívûj‰ího hornického stfiediska, existujícího od 14. století a drÏícího od roku 1478 mûstsk˘ znak, je památková zóna vyznaãující se neopakovateln˘m pÛvabem starobyl˘ch domÛ. B˘valou slávu a bohatství ukazují kromû zachovaného celku stfiedovûkého hornického mûsta gotické a renesanãní stavby kostelÛ Nanebevzetí P. Marie, sv. Ducha a sv. Anny. Informace: http://www.krupka.cz

DUCHCOV Mûsto vzniklo ve 13. století z pÛvodní trhové osady Hrabi‰ín, kdyÏ poslední Pfiemyslovci zakládali nová mûsta a lákali do nich nûmecké osadníky. NáleÏelo pánÛm z R˘zmburku a dostalo právo konat trhy. Koncem 14. století pfiipadlo mí‰eÀskému markrabûti. Husité zde roku 1426 v bitvû zlomili odpor mí‰eÀské posádky a Nûmce z mûsta vytlaãili. Po bitvû u Lipan se v‰ak pohraniãních mûst, vãetnû Duchcova opût zmocnila markrabata z Mí‰nû, ty vypudil Jifií z Podûbrad, potvrdil v‰echny dosavadní v˘sady mûsta Duchcova a udûlil mu mûstsk˘ znak. V Duchcovû se údajnû narodil nûmeck˘ minnesänger Walter von der Vogelweide,

8

TEPLICE Vznikly postupnû kolem Ïenského benediktinského klá‰tera zaloÏeného královnou Juditou v polovinû 12. století. V prÛbûhu 13. století se staly mûstem a v roce 1315 se v nûm jiÏ konaly

v˘roãní trhy. Od 14. století získávaly povûst známého lázeÀského mûsta nav‰tûvovaného korunovan˘mi hlavami, v˘znamn˘mi umûlci, vûdci a politiky. Ze star˘ch památek se dochovaly zbytky románské baziliky na nádvofií zámku, jehoÏ dne‰ní podoba pochází z pfielomu 18. a 19. století. Po velkém poÏáru v roce 1793, kdy lehlo popelem 155 domÛ ve mûstû a 11 stodol na pfiedmûstí, vyrostla fiada nov˘ch klasicistních budov, které uãinily z Teplic módní a moderní mûsto. Na Zámeckém námûstí stojí barokní kostel sv. Jana Kfititele z roku 1703, v jiÏní ãásti tohoto historického jádra mûsta byl v roce 1809 postaven dÛm Zlat˘ kfiíÏ, v nûmÏ se v létû roku 1813 se‰li rusk˘, rakousk˘ a prusk˘ panovník, aby dojednali dal‰í postup protinapoleonské koalice. Umûleck˘ vrchol námûstí pfiedstavuje sochafisk˘ skvost, morov˘ sloup od M. Brauna z roku 1718. Mûsto v˘raznû poznamenala v˘stavba lázeÀsk˘ch domÛ, z nichÏ dnes je nejvût‰ím celkem komplex lázní Beethoven. Vrcholnou éru proÏily Teplice v první polovinû 19. století, kdy se jim fiíkalo „Malá PafiíÏ“. I v dne‰ní dobû zde náv‰tûvníci najdou nádherná místa s klasicistními ãi historizujícími budovami, rozlehl˘mi parky s ka‰nami, rybníky ãi jezírky a besídkami. Informace: http://www.teplice.cz

KOMÁ¤Í VÍÎKA (KOMÁ¤Í HÒRKA, KNùÎI·Tù) (809 m n. m.) Sedaãková lanová dráha z KrupkyBohosudova vás vyveze na Komáfií víÏku, kde se naskytne pohled na nádherné panorama podkru‰nohorské krajiny aÏ k âeskému stfiedohofií. Náv‰tûvníci se zde mohou obãerstvit, okolí poskytuje bohaté turistické trasy jak v létû, tak v zimû. Lanová dráha byla zprovoznûna v roce 1952, v té dobû nejdel‰í ve stfiední Evropû (2342 m). Provozní doba: dennû 8,30 - 18,30 hod.

DOUBRAVKA (392 m n. m.) Malebn˘ kopec, kter˘ neodmyslitelnû patfií k panoramatu Teplic. Vrch byl zfiejmû opevnûn jiÏ pfied tím, neÏ tu ve 2. polovinû 15. století postavil Jan Ilburk z Vfiesovic hrad naz˘van˘ Nov˘ zámek nebo také Doubravská hora. Po roce 1590 jej drÏeli Vchyn‰tí a pfiestavûli na pevnost. V prÛbûhu tfiicetileté války se svádûly o hrad urputné boje, nakonec jej drÏeli ·védové a teprve v roce 1640 pevnost vyklidili. Opevnûní mnohem více slouÏilo nepfiíteli neÏ obranû zemû, zpÛsobilo, Ïe krajsk˘ hejtman pfiikázal hrad zbourat. To se stalo roku 1655. V roce 1882 na troskách stfiedovûké a pevnostní architektury byla zfiízena hradní restaurace, po poÏáru v roce 1896 pfiestavûná podle plánÛ architekta B. Ohmanna. Nyní je cílem turistÛ i lázeÀsk˘ch hostÛ, kter˘m nabízí krásn˘ romantick˘ v˘hled na panorama Kru‰n˘ch hor i na âeského stfiedohofií.

BO¤E≈ (539 m n. m.) Místo v˘hledu na mûsto Bílinu a okolí. Na BofieÀ se vydejte za jasného poãasí, pfiíjemná cesta s informaãními tabulemi vám objasní vznik tohoto znûlcového útvaru, kter˘ je pfiírodní rezervací od roku 1977.

9

Pfiístup na BofieÀ je vhodn˘ ze silnice Bílina Most, kde je dobfie znaãená odboãka a u v˘letní restaurace parkovi‰tû i moÏnost úschovy kol.

MILE·OVKA (837 m n. m.) Nejvy‰‰í vrchol âeského stfiedohofií, cíl mnoha turistick˘ch tras, kter˘ je dle A. Humboldta tfietím nejkrásnûj‰ím rozhledem v Evropû. Na vrcholu meteorologická stanice z roku 1904.

BOU¤≈ÁK (869 m n. m.) Na vrcholu turistická chata s restaurací, postavená z popudu Karla Líma, prÛkopníka ãeské turistiky v Kru‰n˘ch horách. Otevfiena v roce 1930.

LázeÀství má na Teplicku mnohaletou tradici, a to nejen v Teplicích, ale i v ·anovû (do roku 1895 samostatná obec) a v Bílinû. Teplické láznû patfií k nejstar‰ím a souãasnû nejmodernûj‰ím lázním v Evropû. Horké léãivé prameny byly uctívány jiÏ Kelty a star˘mi ¤ímany pfied dvûma tisíci lety. Podle povûsti byly léãivé prameny objeveny pastevci ãeského vladyky Kolostuje. K léãení jsou vyuÏívány od 12. století. Rozvoj lázeÀství umoÏnil pfierod pÛvodnû neznámého mûsta v metropoli py‰nící se nádhern˘mi lázeÀsk˘mi domy. Mûsto bylo díky léãiv˘m pramenÛm nav‰tûvováno slavn˘mi panovníky, diplomaty, vûdci a umûlci, ktefií je naz˘vali „salonem Evropy“. Svoji nesmazatelnou stopu zde zanechali ãetní umûlci, ktefií se zde úspû‰nû léãili (napfi. L. van Beethoven, F. Chopin, R. Wagner, F. Liszt, J. W. Goethe, F. Palack˘, J. Dobrovsk˘, A. Schopenhauer). Vûhlas lázní pfiivedl do mûsta rovnûÏ v˘znaãné osobnosti politického a spoleãenského Ïivota. V Teplicích se setkali rusk˘ car Petr Velik˘, rakousk˘ císafi Franti‰ek I., car Alexander, kníÏe Metternich, rusk˘ car Mikulá‰, prusk˘ král Bedfiich Vilém III., rakousk˘ císafi Ferdinand V. i dal‰í velikáni tehdej‰í doby.

PRAMENÁâ (910 m n. m.) Nejvy‰‰í hora teplického Kru‰nohofií, kde mÛÏete vidût zajímav˘ krajinn˘ prvek - vzácná tzv. kamenná slunce.

LIPSKÁ HORA ( 688 m n. m.) Tyãí se mezi Hradi‰Èany a Mile‰ovkou, v závûru je prudk˘ v˘stup. Z vrcholu s velk˘mi kamenn˘mi bloky se otevírá v˘hled nejen na ¤íp, ale za jasného poãasí i na vzdálené sídli‰tû na okraji Prahy.

HRADI·ËANY (752 m n. m.) B˘valé knovízské hradi‰tû, pfiírodní rezervace od roku 1952 pro ochranu místní kvûteny a k uchování kamenn˘ch valÛ z mlad‰í doby bronzové. Pohodlná turisticky znaãená cesta na nûj vede z obcí Mukov nebo âerven˘ Újezd.

10

K lázeÀsk˘m úãelÛm jsou pouÏívány termální prameny Pravfiídlo a Hynie, oba hydrouhliãitanosodného typu s obsahem fluoridu a velk˘m mnoÏstvím stopov˘ch prvkÛ, vãetnû vzácn˘ch kovÛ. Teplota vyvûrající termální vody je 39 - 44 °C. Úãinek pramenÛ a jejich blahodárn˘ vliv se díky bohat˘m zku‰enostem a nejmodernûj‰ím medicínsk˘m postupÛm stále zvy‰uje. S léãiv˘mi termálními prameny je na-

bízena také vûky ovûfiená balneologie. ·piãková péãe a sluÏby na evropské úrovni, které jsou zamûfieny pfiedev‰ím na pohybov˘ a nervov˘ aparát, jsou lázeÀsk˘m hostÛm poskytovány v pûti lázeÀsk˘ch domech: Beethoven, Císafiské láznû, Kamenné láznû, dûtské Nové láznû a Tereziny láznû v Dubí. Láznû Teplice v âechách, a. s., nabízejí rÛzné formy pobytÛ: komplexní a pfiíspûvkov˘ lázeÀsk˘ pobyt, pobyty pro samoplátce, ambulantní léãení, pobyt pro zmûnu Ïivotního stylu se speciálním relaxaãním a rehabilitaãním programem, hotelové ubytování s voln˘m v˘bûrem procedur a mnohé dal‰í doplÀkové sluÏby. Nechtûjí se spokojit se standardem, proto roz‰ifiují a zkvalitÀují stávající sluÏby. DÛkazem toho je otevfiení Kliniky CLT, spol. s r. o. Císafiské láznû, která je vybavena ope-

pfiedev‰ím podnikatelÛm a manaÏerÛm a zahrnuje celkové vy‰etfiení vãetnû EKG, ECHO, kompletního laboratorního screeningu, kardiologie atd. V‰echna lázeÀská zafiízení poskytují ubytování, léãení i stravování pod jednou stfiechou. Informace: http://www.lazne.teplice.cz Bohaté kulturní vyÏití náv‰tûvníkÛm Teplic nabízí DÛm kultury Teplice a Severoãeská filharmonie Teplice. DÛm kultury spravuje i nádhernou budovu Kru‰nohorského divadla z roku 1924, která byla velkoryse zrekonstruovaná a znovu otevfiená v roce 1998. Z ‰iroké nabídky kulturních pofiadÛ si vyberou milovníci v‰ech ÏánrÛ. Severoãeská filharmonie má v Teplicích více neÏ padesátiletou tradici, pofiádá pravidelné abonentní koncerty, mimofiádné koncerty a v letních mûsících úãinkuje na kolonádû. Informace: http://www.dkteplice.cz, http://www.severoceskafilharmonie.cz

LÁZE≈SK¯ DÒM BEETHOVEN LázeÀsk˘ sad 2, 415 01 Teplice tel./fax: 0417/2766, recepce: 0417/550100 raãními sály s nejmodernûj‰í zdravotnickou technikou. Najdete zde ambulance odborn˘ch lékafiÛ od interny, chirurgie, plastické chirurgie, ortopedie, dermatologie, stomatologie, mammologie, gynekologie, aÏ po pracovi‰tû ORL nebo fyzioterapii. P˘chou tohoto zafiízení je nejmodernûj‰í chirurgick˘ sál v âeské republice. Souãástí kliniky je laserové centrum a centrum plastické a estetické medicíny, které vyuÏívá americké lasery poslední generace. Láznû zaji‰Èují téÏ komplexní diagnostické vy‰etfiení. Tato nadstandardní sluÏba je urãena

KAMENNÉ LÁZNù U Kamenn˘ch lázní 1, 415 01 Teplice recepce: 0417/550500 recepce dep. Jirásek: 0417/550600

CÍSA¤SKÉ LÁZNù Laubeho námûstí 2, 415 01 Teplice fax : 0417/20180, recepce: 0417 /550200

NOVÉ LÁZNù U Nov˘ch lázní 2, 415 01 Teplice tel./fax: 0417/27472, recepce: 0417/24282, 26541

TEREZINY LÁZNù DUBÍ LázeÀská 21, 417 01 Dubí fax: 0417/571039, recepce: 0417/812800

11

P¤ES BOU¤≈ÁK A VRCH T¤Í PÁNÒ DO OSEKA

KLINIKA CLT, SPOL. S R. O. Císafiské láznû Laubeho námûstí 2, 415 01 Teplice tel.: 0417/550800, fax: 0417/550888 e-mail: [email protected]

VOJENSK¯ LÁZE≈SK¯ ÚSTAV âechova 2, 415 01 Teplice tel.: 0417/24131, fax: 0417/42075 Modernû vybaven˘ Vojensk˘ lázeÀsk˘ ústav Teplice se dnes orientuje pfiedev‰ím na balneorehabilitaci nemocí pohybového ústrojí, nervového systému a onemocnûní periferních cév. Ústav má moderní balneoprovoz, vãetnû velkého bazénu. Souãástí je i kavárna, velká knihovna, kinosál.

12

Nové Mûsto je stfiedisko letní i zimní turistiky. Po zelené znaãce dojdete do Nového Mûsta a k horskému hotelu na BoufiÀáku, kde jsou soustfiedûny sjezdovky a lyÏafiské vleky. Vrátíte se zpût na ãervenou znaãku a po ní pÛjdete na ploch˘ hfieben Vrchu tfií pánÛ, pohodlnou cestou sejdete do mûlkého sedla, kde si pro sestup do podhÛfií mÛÏete vybrat ze tfií cest. 1. Po zelené znaãce hlubok˘m záfiezem Domaslavického potoka. Svahy, místy skalnaté, jsou porostlé vût‰inou buky, pfii potoce se vyskytuje vzácnûj‰í kvûtena. Trasa konãí v KfiiÏanovû, odkud jezdí vlak i autobus. 2. Se Ïlutou a ãervenou znaãkou dojdete aÏ pod vrchol Stropníku, kde kdysi stávala rozhledna. K vrcholov˘m skalám vede zelená znaãka. Po návratu na ãervenou sejdete k hradu R˘zmburku a podél potoka do Oseka k hornímu nádraÏí. 3. Ze sedla pod Vrchem tfií pánu pÛjdete dál se Ïlutou znaãkou aÏ na Dlouhou Louku, kde je restaurace a vûtrná elektrárna. DolÛ do Oseka vede modrá znaãka pfies hrad R˘zmburk opût k vlaku.

H¤EBENEM P¤ES CÍNOVEC NA KOMÁ¤Í VÍÎKU V˘let zaãneme z Nového Mûsta k chatû Viti‰ka, odtud po ãervené znaãce kolem porfyrov˘ch skal (Na skále, 882 m n. m.). U Cínovce podejdete nûmeckou televizní vûÏ a pov‰imnete si pozÛstatkÛ po tûÏbû rud. U státní hranice minete báÀsk˘ rybník a pohodlnou cestou s v˘hledy se dostanete na Fojtovické sedlo ke kapli sv. Wolfganga, nad níÏ je horsk˘ hotel Komáfií víÏka. AÏ se potû‰íte v˘hledem, mÛÏete cestu dolÛ volit ze dvou variant. 1. Sedaãkovou lanovkou do Krupky na vlak. Z lanovky jsou krásné v˘hledy do âeského stfiedohofií. 2. Pû‰ky sejdete po Ïluté znaãce do Krupky a nav‰tívíte místní muzeum s expozicí tûÏby a zpracování cínu nebo zajdete do hradní restaurace. Vlak má zastávky v Krupce i sousedním Bohosudovû.

OKRUH ST¤EDOVùK¯CH SKLÁREN KOLEM MOLDAVY Sporé archeologické prÛzkumy doloÏily sklárny okolo Moldavy jiÏ ve stfiedovûku. Znaãen˘ okruh vás provede po pûti místech, kde stávaly primitivní hutû, v nichÏ se sklo tavilo a tvarovalo. Stezka je znaãena ãerveno-bíle a na nûkolika místech jsou informace o tehdej‰í práci skláfiÛ. Na trase je i replika stfiedovûké pece, kde se nedávno vytavilo sklo dle stfiedovûkého zpÛsobu. Stezka vede pfiíjemnou krajinou, dotkne se Grünwaldsk˘ch vfiesovi‰È, svahu Skláfiského vrchu i lyÏafiské Lounské louky.

b˘valé ãernãické hospody zaãíná poslední v˘stup tohoto v˘letu - po modré znaãce aÏ na vrchol. Z vrcholu se vrátíte na ãervenou znaãku a po ní po svahu scházíte do Mile‰ova. V zámku na skále je domov dÛchodcÛ, ale

SKALNAT¯ BO¤E≈ JE NAD BÍLINOU Bílina je název fieky i mûsta. Od nádraÏí vede zelená znaãka, prochází lázeÀskou ãástí Kyselka, kde se stáãí místní minerálka, pfiejde silnici do Mostu a odtud spolu s nauãnou stezkou zaãíná stoupat. Mine chatu BofieÀsk˘ dÛm a na informaãních tabulích se dozvíte zajímavosti o Ïivé i neÏivé pfiírodû. Skalnat˘ vrchol sk˘tá dalek˘ v˘hled na hory i na povrchové uhelné lomy. Sestup je po stejné cestû, z úboãí se mÛÏete vracet do Bíliny jinou znaãenou cestou. Dojdete k farnímu kostelu zmiÀovanému jiÏ v Kosmovû kronice (dne‰ní podoba goticko-renesanãní), zámek je vidût z námûstí (není pfiístupn˘). Okruh uzavfieme opût u nádraÏí.

V KOSTOMLATECH JE ZÁMEK I HRAD Z teplického Zámeckého námûstí po Ïluté znaãce projdete zámeckou zahradou a z mûsta se vydáte k jihu. Nad Kladruby je vrch Ve Chvojkách, kter˘ sice není pfiímo na trase, ale je z nûho krásn˘ v˘hled do krajiny, zejména na Teplice. V Kladrubech pfiijdete na hlavní silnici a minete nûkdej‰í uheln˘ lom. Cestou do Ohníãe se otvírá krásn˘ pohled na Mile‰ovku. V Ohníãi vystoupíte na Pohradickou horu, kde stávala jedna z nejstar‰ích rozhleden severních âech, Aloiska. Luãní cesta vás dovede do Kostomlat; nûkdej‰í zámek slouÏí jako v˘chovn˘ ústav, nad obcí je zfiícenina hradu Sukoslav.

NA MILE·OVKU Z TEPLIC Vlakem pojedete do Îalan a pak po Ïluté a ãervené znaãce pfies Lelov do âernãic. Od

kostel Ant. Paduánského si mÛÏete prohlédnout. Po ãervené je‰tû vystupte na vrch Ostr˘ s hradní zfiíceninou. I odtud je dalek˘ rozhled. Vrchol je znaãen modfie a s touto barvou dojdete dolÛ do Bfiezna, odkud se po silnici bez znaãky dostanete do Velemína k vlaku do Teplic ãi Lovosic.

Z KOMÁ¤Í VÍÎKY DO DUBÍ K MRAMOROVÉMU KOSTELU NEPOSKVRNùNÉHO POâETÍ PANNY MARIE Na hfieben Kru‰n˘ch hor, na Komáfií víÏku, se dostanete autobusem ãi lanovkou. Z vrcholu sejdete ke kapli sv. Wolfganga s expozicí o Ïivotû na horách v minulosti. Po Ïluté znaãce SedmihÛrskou cestou, vedoucí po jiÏním svahu hor, se naskytnou v˘hledy do údolí. PoblíÏ b˘valé hájovny Pod sedmi ‰títy zaãíná vlastní sestup ve svahu Îidovského vrchu. Dojdete do Dubí k mramorovému kostelu podle italského vzoru s ãástmi stavebních prvkÛ z Benátek. Dubí je lázeÀsk˘m mûstem, léãí se tu nervová onemocnûní. Známé je i v˘robou porcelánu s cibulov˘m vzorem.

13

Region Teplice je atraktivní pro poznávání zajímav˘ch míst a vzhledem ke zlep‰ujícímu se ovzdu‰í i pfiízniv˘ pro sportovní turistick˘ i rekreaãní pohyb v krajinû. Cyklisticky nejfrekventovanûj‰í jsou okruhy, které nabízejí propojení s turistick˘mi pfiechody na státní hranici. Velmi dobfie v tomto smûru funguje hraniãní pfiechod Moldava, v Dolní Moldavû je nûkolik let uÏívána turistická pfieshraniãní stezka Moldava - Holzhau, navazující na kvalitní trasy v SRN a na na‰i âesko-saskou hfiebenovku. MoÏnosti cykloturistiky podporuje lanová dráha Bohosudov - Komáfií víÏka, která pfiepravuje jízdní kola rychle a pfiekoná znaãn˘ v˘‰kov˘ rozdíl jiÏních svahÛ Kru‰n˘ch hor, takÏe cyklisté pak pohodlnû pokraãují po náhorních a vrcholov˘ch partiích s mnoÏstvím krásn˘ch v˘hledÛ a zajímav˘ch krajinn˘ch útvarÛ.

ZÁJMOVù LZE VYUÎÍT DVA JEZDECKÉ KLUBY: JEZDECK¯ KLUB KRUPKA JEZDECK¯ KLUB TEPLICE - DOUBRAVICE Na svazích Kru‰n˘ch hor lze vzhledem k pfiízniv˘m terénním podmínkám provozovat paragliding. V zimních mûsících jsou lyÏafii vyhledávané sjezdafiské terény na svazích BoufiÀáku. Nabízí ãtyfii sjezdové tratû rÛzné obtíÏnosti, provoz vlekÛ a sjezdovek je pfii pfiízniv˘ch snûhov˘ch podmínkách celot˘denní. Centrem je Mikulov s parkovi‰ti a restauracemi, ve

Region z hlediska nároãnosti na cykloturistiku:

âESKÉ ST¤EDOHO¤Í, CHRÁNùNÁ KRAJINNÁ OBLAST Rozprostírá se v jiÏních ãástech regionu. Má místy plo‰nû vrchovinn˘, pahorkatinn˘ reliéf, jízda je tady krásná, a nároãná.

PÁNEVNÍ âÁST TEPLICKÉ AGLOMERACE Má spí‰e rovinat˘ a plo‰n˘ charakter. Pro cyklistiku je nejv˘hodnûj‰í.

stfiedisku jsou 4 tûÏké vleky a 1 vlek dûtsk˘ o celkové kapacitû cca 3000 osob za hodinu, v provozu je Ski-servis.

KRU·NÉ HORY

Informace: http://www.teplice-city/sport/loko.cz

Horské pásmo, jehoÏ vrcholová ãást je tvofiena ploch˘mi parovinami. Pro cyklistické trasy je nejnároãnûj‰í pfiekonání prudk˘ch jiÏních svahÛ. Tato ãást je z hlediska cyklistiky nejvíce frekventovaná, coÏ je dáno turistickou pfiitaÏlivostí celé oblasti, vysok˘m poãtem rekreaãních objektÛ a v poslední dobû i velmi ãil˘m ãesko-sask˘m turistick˘m ruchem.

Sportovní vyÏití nabízí bûÏkafiÛm lyÏafisk˘ bûÏeck˘ areál na Moldavû-Novém Mûstû. Centrem bûÏeckého lyÏování je SKI stadion, odkud vedou závodní homologované tratû na

14

okruzích 3, 4, 5 a 7 km. Na stadionu zaãínají také pravidelnû udrÏované okruhy pro vefiejnost, zelen˘ okruh 5 km, modr˘ 10 km a ãerven˘ 15 km. Informace: http://www.teplice-city/sport/loko.cz

Na vrcholcích Kru‰n˘ch hor je moÏno vyuÏít Kru‰nohorské bûÏecké magistrály s udrÏovan˘mi bûÏeck˘mi stopami, vedoucími pfies nûkolik okresÛ od nejv˘chodnûj‰ího po nejzápadnûj‰í místa celého pohofií.

Letní osvûÏení nabízí zaplavené zrekultivované jámy po ukonãené dÛlní tûÏby, z nich je nejznámûj‰í Barbora u Oldfiichova, veliká vodní plocha místy aÏ 30 m hluboká s moÏností provozování rÛzn˘ch vodních sportÛ - jachtingu, windsurfingu, sportovního potápûní, bungee-jumpingu, sportovního rybafiení. Náv‰tûvníci oceÀují pfiíleÏitost zaplavat si v jedné z nejãist‰ích vod v republice. Areál nabízí i ‰iroké moÏnosti obãerstvení.

AQUACENTRUM V TEPLICÍCH Dal‰í sjezdafiské i bûÏecké terény naleznete na Komáfií víÏce, kam se rychle dostanete sedaãkovou lanovou dráhou (v provozu i v zimních mûsících) nebo autobusem. V˘chodnû od koneãné stanice lanovky zaji‰Èuje sjezdové lyÏování oddíl TJ Krupka. SjezdafiÛm slouÏí 2 tûÏké vleky Poma a 1 dûtsk˘ vlek, spojené s cviãnou loukou a slalomov˘m svahem. Celková kapacita vlekÛ je cca 1000 osob za hodinu.

ROZLEHLÉ MùSTSKÉ PARKY V TEPLICÍCH Mnohé jsou zrekonstruovány, poskytují pfiíleÏitost vyznavaãÛm kondiãních bûhÛ udrÏovat si fyzickou svûÏest. Dlouhou tradici má Bûh kolem Doubravky, kaÏdoroãnû pofiádan˘ jiÏ od roku 1945.

je jednou z nejmodernûj‰ích plaveck˘ch hal na území âR. Otevfiená byla v roce 1996. UmoÏÀuje vícehodinov˘ pobyt v‰em generacím a bezbariérov˘ pfiístup. Náv‰tûvníkÛm nabízí sportovní bazén (s mûlãinou s perliãkami, dûtsk˘m brouzdali‰tûm s vodním hfiibem a dûtskou skluzavkou), relaxaãní bazén kruhového tvaru s 61 m dlouh˘m toboganem, protiproudem a masáÏními tryskami. V bazénech je termální voda. V provozu je suchá sauna s venkovním zastfie‰en˘m ochlazovacím bazénkem, fitnesscentrum s obãerstvením, vertikální a horizontální solárium a tfii squashové kurty s pfiíjemn˘m zázemím a moÏností obãerstvení. Souãástí haly je restaurace a mokr˘ bar pfiístupn˘ pfiímo z bazénu. Informace: http://www.teplice.cz Pro milovníky rekreaãního tenisu jsou v Teplicích k dispozici dva tenisové kluby s nûkolika kurty: TJ Glaverbel Czech - Panorama - tenisové dvorce, TK Letná na Letné, V Dubí - Horské Bystfiici - TJ Tenis klub, Hrob - Tenis klub.

15

Náv‰tûvníci Teplic mohou zajít také do Bowling Panorama - zábavního centra, které nabízí ãtyfii bowlingové dráhy, kuleãníkov˘ sál s biliárov˘mi a karambolov˘mi stoly, ‰ipky, minigolfové hfii‰tû, dva tenisové kurty a restauraci. Svaz vojákÛ v záloze - sportovní klub KVZ Teplice ve spolupráci se sportovními kluby SSK Lybar a SSK Kostomlaty zahájil provoz sportovní stfielnice v Îalanech. Je pro v‰echny druhy krátk˘ch i dlouh˘ch zbraní s jedenácti stfieleck˘mi stanovi‰ti pro mífienou stfielbu na 25 a 50 metrÛ, lze tu provádût i akãní stfielby od 10 do 50 metrÛ. Nechybí ani stfieli‰tû pro dlouhé kulové zbranû na 90 m, prostory umoÏÀují stfielbu i na dal‰ích sedmi pomocn˘ch stanovi‰tích.

HVùZDÁRNA A PLANETÁRIUM TEPLICE Hvûzdárna na Píseãném vrchu patfií od roku 1963 ke znám˘m dominantám Teplic. Pro vefiejnost je otevfiena pravidelnû po cel˘ rok bez ohledu na poãasí, otevírací doba, vãetnû veãerního pozorování se mûní v závislosti na roãní dobû. Planetárium - kapacita sálu je 60 míst, bezbariérov˘ pfiístup. Informace: http://www.teplice-city.cz.hap

BOTANICKÁ ZAHRADA Cestou z hvûzdárny nemÛÏete minout botanickou zahradu pod Píseãn˘m vrchem, která byla zaloÏena ve druhé polovinû 19. století hrabûtem Clary-Aldringenem. Na celkové plo‰e 2 ha zhlédnete venkovní expozice a nav‰tívíte subtropické, tropické a sukulentní skleníky. Botanická zahrada J. Suka 1388/18, Teplice Informace: http://www.teplice.cz Ke koloritu lázeÀského mûsta patfií kasina. V Teplicích je moÏno nav‰tívit jejich nûkolik, jako první bylo v provozu kasino Balnexu, a.s. v historické budovû Severoãeské filharmonie, U zámku 1.

16

ZÁMEK TEPLICE Areál teplického zámku pro‰el dlouh˘m stavebním v˘vojem. Po polovinû 12. století zde vznikl románsk˘ benediktinsk˘ klá‰ter. Ve druhé polovinû 15. století se stal tvrzí královny Johany z RoÏmitálu. Pfied polovinou 16. století zaãal Volf Vilém z Vfiesovic renesanãní pfiestavbu, kterou dokonãil Radslav Vchynsk˘ ze Vchynic na pfielomu 16. a 17. století. Ze stejné doby (r. 1600) pochází renesanãní altánek, zvan˘ Kolostujovy vûÏiãky. Dal‰í majitelé Clary-Aldringenové pak zámek roz‰ifiovali. V 80. letech 18. století probûhla poslední pfiestavba, která dala objektu dne‰ní, pfieváÏnû klasicistní podobu. Naposledy byla v roce 1817 postavena severní hranolovitá vûÏ. Zámeck˘ kostel Pov˘‰ení sv. KfiíÏe, v nûmÏ je umístûna hrobka pánÛ z Vfiesovic, byl v letech 1799 - 1806 jako první sakrální architektura

pfiestavûn v romantickém historizujícím stylu, byÈ je‰tû klasicistnû cítûném. Kolem zámku vznikla zámecká zahrada, která byla definitivnû roku 1788 upravena na anglick˘ park. Do nûho vybíhá antikizující templ zámeckého divadla, dokonãeného v roce 1800. Od roku 1947 sídlí v prostorách zámku Regionální muzeum. V prvním patfie jsou umístûny expozice zamûfiené na pravûk severozápadních âech, umûní gotiky, renesance a baroka, lázeÀství a v˘voj keramické v˘roby v regionu. Je zde stálá v˘stava hodin, numismatick˘ kabinet a zpfiístupnûny jsou i nûkteré zámecké interiéry s dobo-

v˘m vybavením. Celoroãnû nabízí Regionální muzeum ve sv˘ch prostorách v˘stavy profesionálních i amatérsk˘ch umûlcÛ. Do náv‰tûvnického okruhu je zahrnuto také vnitfiní nádvofií s vyznaãen˘m pÛdorysem klá‰terní baziliky se vzácnû dochovanou románskou kryptou. Otvírací doba: dennû mimo pondûlí 10 -12 hod., 13 -17 hod. Informace: Zámecké nám. 14, 415 01 Teplice, tel.: 0417/250 85, 537 869 e-mail: [email protected]

MUZEUM DUCHCOV V roce 1994 byla v památkovû chránûném objektu v Masarykovû ul. ã. 7 znovu obnovena ãinnost muzea zru‰eného v 80. letech 20. století. Po nároãné rekonstrukci tohoto objektu byla dne 1. 6. 2001 po dlouholet˘ch pfiípravách otevfiena expozice "Historie mûsta Duchcova". PÛvodní muzeum bylo zaloÏeno v roce 1896 F. X. Reidlem. Otvírací doba: VI. - IX. - dennû mimo pondûlí 10 - 17 hod. X. - V. - pondûlí aÏ pátek 13 - 17 hod. Informace: Masarykova ul. 7, 419 01 Duchcov tel.: 0417/835 526, e-mail: [email protected]

zámku byla postavena na pfielomu 17. a 18. století a dnes je vyuÏita pro instalaci expozice historického nábytku ze sbírek UmûleckoprÛmyslového muzea v Praze a slohov˘ch interiérÛ, doplnûná stálou expozicí vûnovanou pobytu G. Casanovy na duchcovském zámku. V hlavním sále zaujme nástropní malba V. V. Reinera a galerie rodu Vald‰tejnÛ od téhoÏ malífie. V zámecké obrazárnû jsou instalována díla man˘ristick˘ch a barokních umûlcÛ a obrazy z b˘valé vald‰tejnské galerie. Ve v˘stavní síni se konají pfiíleÏitostné v˘stavy. V obnoveném zámeckém parku je ve zvlá‰tním pavilonu vystavena Reinerova freska zachránûná ze zbofieného barokního ‰pitálu. Otvírací doba: IV. - X. stfieda - nedûle 9 -16 hod. V. - IX. úter˘ - nedûle 9 -18 hod. Informace: nám. Republiky 9, 419 01 Duchcov tel.: 0417/835 301, e-mail: [email protected]

CISTERCIÁCK¯ KLÁ·TER OSEK

ZÁMEK DUCHCOV Budova byla postavena dle architekta J. B. Matheye a vstupní bránu vyzdobil ãtyfimi monumentálními plastikami sochafi ãeského baroka M. Braun. PÛvodnû renesanãní zámek s klasicistní úpravou fasád obklopen˘ anglick˘m parkem s fiadou souso‰í. Hlavní budova

17

Tato stavba nabyla své dne‰ní podoby pfii velké pfiestavbû provedené stavitelem Octaviem Broggiem v letech 1712 - 1718. Velkolepému interiéru kostela dominuje ‰tuková v˘zdoba od G. A. Gorbelliniho, fresky od J. J. Stevense a V. V. Reinera a oltáfi s obrazem Nanebevzetí P. Marie od Jana Kry‰tofa Li‰ky. Unikátní je i rannû gotická kapitulní síÀ s dominantním kamenn˘m pulpitem. Klá‰ter doplÀuje tfiíúrovÀová terasovitá zahrada s tekoucí i stojatou vodou, sochy, drobná architektura a okrasné dfieviny vytvofiily pozoruhodn˘ celek doplÀující monumentální stavbu klá‰tera. Oseck˘ klá‰ter je národní kulturní památka, zachycuje stavební v˘voj od románského umûní aÏ po baroko. Informace: Rooseveltova 1, 417 05 Osek, tel.: 0417/ 937227 (kanceláfi) tel.: 0417/ 937393 (prÛvodci) tel.: 0417/ 937316 (vrátnice) fax: 0417/ 937336.

LOVECK¯ ZÁMEâEK DVOJHRADÍ (TUPPELBURG) ve Msti‰ovû z roku 1703, kolem zámeãku je celoroãnû pfiístupná obora se zvûfií.

DOUBRAVKA - DOUBRAVSKÁ HORA Pfii pfiíjezdu k mûstu Teplice vás vítá typické panorama - Doubravská hora (296 m n. m.), se zbytky opevnûní pocházejícího ze druhé poloviny 15. století. Pozdûji zde Jan Ilburk z Vfiesovic postavil hrad naz˘van˘ Nov˘ zámek nebo také Doubravka, o kter˘ se za tfiicetileté války vedly úporné boje. Krajsk˘m hejtmanem byl tento hrad v roce 1655 zbourán. Na jeho zfiíceninách byla v roce 1882 majiteli teplického panství Clary-Aldringeny vystavûna pseudogotická napodobenina hradní architektury s rytífisk˘m sálem, která dodnes slouÏí jako v˘letní restaurace.

BAROKNÍ LOBKOVICK¯ ZÁMEK V BÍLINù Z LET 1675 - 1682 BAROKNÍ ARCIBISKUPSK¯ ZÁMEK VE SVùTCI Z POâÁTKU 18. STOLETÍ vznikl pfied rokem 1326. V pfiedhusitské dobû jej drÏeli praωtí arcibiskupové, pozdûji se majitelé stfiídali. AÏ do roku 1526, kdy vyhofiel, byl stfiediskem ky‰perského panství. Po poÏáru jiÏ nebyl obnoven, a tak se dodnes zachovala pouze jeho dispozice, fragment prÛãelní hranolovité vûÏe a ãást hradebních zdí.

HRAD SUKOSLAV Nad obcí Kostomlaty pod Mile‰ovkou se na místû slovanského hradi‰tû tyãí zbytky hradu pocházejícího ze 13. století. Roku 1434 byl hrad dobyt husity a od poloviny 15. století nebyl ob˘ván a pustl. Zachovány jsou zbytky válcové vûÏe, obytn˘ch budov a hradeb. Hrad je pfiístupn˘ na vlastní nebezpeãí.

HRAD R¯ZMBURK Severov˘chodnû od Starého Oseka byl Hrabi‰ici v letech 1240 - 1250 postaven obrovsk˘ hrad zvan˘ Riesenburg. Stojí na vysokém skalnatém ostrohu, na nejvy‰‰ím a nejbezpeãnûj‰ím místû jsou zbytky tfiípatrového paláce, vybudovaného na obdélníkovém pÛdorysu.

·TOLA „STAR¯ MARTIN“ V KRUPCE je jedno z nejv˘znamnûj‰ích star˘ch dÛlních dûl krupského revíru. Otvírá severozápadní ãást Ïíly Luká‰, která v historick˘ch dobách náleÏela mezi nejdÛleÏitûj‰í rudné Ïíly celého

18

krupského revíru. Na 1 km dlouhé prohlídkové trase zhlédnete zpÛsob raÏení historick˘ch dlouh˘ch dÛlních dûl, rozdíly ve vyztuÏování prostor a zpÛsoby dob˘vání, vãetnû expozice dÛlní techniky.

KOSTEL SV. JANA K¤TITELE NA ZÁMECKÉM NÁMùSTÍ V TEPLICÍCH stál na svém místû nejspí‰e jiÏ od stfiedovûku. V letech 1700 - 1703 byl K. Laglerem roz‰ífien na trojlodní barokní baziliku. Vnitfiní vybavení je barokní a rokokové, hlavní oltáfi pfiipomíná stejnou ãást zafiízení chrámu sv. Petra v ¤ímû. V hrobce jsou pohfibeni b˘valí majitelé Teplic Vchyn‰tí a nû-ktefií ClaryAldringenové, náhrobky zasazené do vnûj‰í zdi kostela pocházejí se starého hfibitova, kter˘ byl v roce 1760 zru‰en.

ZÁMECK¯ KOSTEL POV¯·ENÍ SV. K¤ÍÎE na Zámeckém námûstí v Teplicích pochází patrnû z 16. století, pseudogotická úprava z let 1798 - 1806.

POUTNÍ KOSTEL BOLESTNÉ PANNY MARIE V BOHOSUDOVù pochází z roku 1426, dne‰ní barokní podobu nabyl kostel na základû návrhÛ G. a O. BroggiÛ v letech 1701 - 1708. Obklopují jej ambity se sedmi barokními kaplemi, dokonãené r. 1722. Interiér kostela vyniká bohatû zdoben˘m baldach˘nov˘m oltáfiem z let 1707 - 1714 od F. Tollingera. V areálu poutního kostela zaloÏili v roce 1679 jezuité gymnázium, které obnovilo svou ãinnost jako biskupská instituce v roce 1993.

KOSTEL SV. ALÎBùTY Stavba v novogotickém slohu z let 1864 1877 na Zeyerovû námûstí v Teplicích.

DUBSK¯ KOSTEL NEPOSKVRNùNÉHO POâETÍ P. MARIE byl postaven dle benátského vzoru v roce 1906 v Dubí. Stavba projektována italsk˘m architektem Pietrem Bigagliou je ojedinûlá ve stfiední Evropû.

19

MùSTSK¯ KOSTEL NANEBEVZETÍ PANNY MARIE SE ZVONICÍ (HUSITSKÁ ULICE) pochází z druhé poloviny 14. století. Novû postaven v letech 1479 - 1488. Zvonice z 1. poloviny 15. století pfiestavûna roku 1600. Socha sv. Jana Nepomuckého kolem roku 1800. Fara z roku 1756.

chází k renesanãní obnovû dnes ãtvercového námûstí. Prameny alkalické kyselky, které zde vyvûrají, byly vyuÏívány jiÏ v dobách PfiemyslovcÛ, kdy se odpafiováním léãiv˘ch

·PITÁLNÍ KOSTEL SV. DUCHA V KRUPCE je pfiipomínán roku 1454, jeho dne‰ní podoba je z poloviny 16. století.

KOSTEL SV. BARBORY s pamûtní Duchcov.

deskou

Giacoma

Casanovy,

KOSTEL SV. JAKUBA VùT·ÍHO VE SVùTCI PÛvodní románská stavba z první poloviny 13. století, pfiestavován goticky a baroknû.

KOSTEL SV. PETRA A PAVLA je tvofien trojlodím s odsazen˘m, pûtibok˘m uzavfien˘m presbytáfiem a je zakryt sedlovou stfiechou. Vedle stojí vûÏ s pfiilbovou stfiechou a lucernou. V celé architektufie se prolínají gotické a renesanãní prvky, vzniklé za pfiestavby v letech 1573 - 1575. Z pÛvodnû gotické stavby se zachovalo zdivo ze 13. století.

KOSTEL SV. KATE¤INY v Bofiislavi, pÛvodnû gotick˘, dne‰ní barokní podoba z let 1719 - 1721.

KOSTEL SV. VAV¤INCE v Kostomlatech - o starobylém pÛvodu svûdãí románsk˘ portál z období pfied rokem 1230. Roku 1657 prodlouÏen o novou barokní loì. Barokní prÛãelí je dílem O. Broggia z roku 1737.

pramenÛ získávala vfiídelní sÛl. Nejvût‰ího v˘znamu nabyly láznû v prÛbûhu 19. století, k jejich náv‰tûvníkÛm patfiili napfi. K. H. Borovsk˘, J. W. Goethe, A. Humboldt. Na místû gotického hradu byl v letech 1675 1682 postaven ranû barokní zámek. Informace: http://www.bilina.cz

KRUPKA Mûsto leÏí na jihov˘chodním úpatí Kru‰n˘ch hor v nadmofiské v˘‰ce 340 m a fiíká se o nûm, Ïe je nejstar‰ím nalezi‰tûm cínu ve stfiední Evropû. V roce 1478 získala Krupka od Vladislava II. mûstsk˘ znak a dÛleÏitá mûstská práva. Vládnoucí vrchnost KoldicÛ postavila nad mûstem roku 1330 hrad Rosenburg (RÛÏov˘ hrádek). Centrum souãasné Krupky tvofií Mariánské námûstí s historicky v˘znamnou barokní bazilikou Bolestné Panny Marie. Informace: http://www.krupka.cz

Na úpatí Kru‰n˘ch hor se dochovaly pÛvabné hrázdûné chalupy - KfiiÏanov u Hrobu, Îim nebo Mo‰nov v âeském stfiedohofií.

MùSTSKÉ PAMÁTKOVÉ ZÓNY - TEPLICKO BÍLINA Mûsto vzniklo jiÏ ve 13. století na místech pÛvodního pfiemyslovského hradi‰tû z druhé poloviny 10. století. Roku 1421 bylo mûsto a hrad dobyto husity a spravováno hejtmanem Jakoubkem z Vfiesovic. V 16. století do-

20

TEPLICE LeÏí v kotlinû mezi âesk˘m stfiedohofiím a masivem Kru‰n˘ch hor, patfií k nejstar‰ím lázním v Evropû, v dobû jejich nejvût‰ího rozkvûtu se zde setkávaly pfiední osobnosti vûdy, umûní a diplomacie. Teplice mají prosperující skláfisk˘, keramick˘ a strojní prÛmysl. LázeÀská tradice mûsta je nejstar‰í. Podle povûsti kronikáfie Václava Hájka z Liboãan zaãala objevením tepl˘ch pramenÛ roku 762, kdy se tryskající vodou ze zemû opafiili vepfii rytífie Kolostuje. Historicky doloÏené vût‰í

osídlení u teplick˘ch pramenÛ spadá do let 1158 1164, neboÈ zásluhou Judity, druhé manÏelky krále Vladislava II., byl u zázraãné vody k poctû sv. Jana Kfititele zaloÏen benediktinsk˘ Ïensk˘ klá‰ter. K velkému rozvoji lázeÀství dochází v 16. století, vznikají první lázeÀské budovy, pfiijíÏdûjí vzne‰ení hosté s poãetn˘mi doprovody. V druhé polovinû 17. století jsou jiÏ Teplice spojovány s rodem Clary-AldringenÛ, zvy‰ující se náv‰tûvnost a nároãnost hostí vyvolává nutnost roz‰ífiení lázní. Svûtové proslulosti dosáhly Teplice v letech po ukonãení sedmileté rakousko-pruské války (1756 - 1763), kdy po bitvû u Lovosic byly vyhlá‰eny nevojensk˘m mûstem. Poprvé se zde léãili ranûní vojáci obou válãících stran. V ãervnu 1793 naru‰il Ïivot lázeÀského mûsta obrovsk˘ poÏár, kter˘ promûnil v popel velkou ãást Teplic. Ihned bylo pfiikroãeno k v˘stavbû nového mûsta, které by bylo schopno co nejdfiíve pfiivítat dal‰í lázeÀské hosty. Z této doby pochází vût‰ina objektÛ, jejichÏ empírov˘ a klasicistní sloh je pro Teplice charakteristick˘. Na jafie 1813 byly jiÏ Teplice tak proslulé, Ïe si je zvolili tfii panovníci protinapoleonské koalice prusk˘ král, rusk˘ car a rakousk˘ císafi, aby zde prom˘‰leli spoleãn˘ postup proti Napoleonovi. Toto setkání se ukázalo v dal‰ím v˘voji jako mimofiádnû dÛleÏité, protoÏe o pÛl roku pozdûji v památné bitvû u blízkého Chlumce byla ãást armád francouzského vojevÛdce poraÏena. I po této bitvû se léãili v Teplicích ranûní ze v‰ech bojujících armád. První polovina 19. století - doba klasicismu - zfiejmû jiÏ zÛstane obdobím nejvût‰í proslulosti teplick˘ch lázní. V roce 1812 se zde setkali poprvé a naposledy dva velikáni svûtové kultury - Johann Wolfgang Goethe a Ludwig van Beethoven. Léãil se zde Richard Wagner, koncertovali zde geniální skladatelé a interpreti - Frederyk Chopin a Ferenc Liszt. "âesk˘ Paganini" Josef Slavík uspofiádal v Teplicích své první mimopraÏské vystoupení. Z pfiíslu‰níkÛ na‰í obrozenecké generace pfiipomeÀme alespoÀ náv‰tûvy V. K. Klicpery, Fr.

Palackého, J. Jungmanna, J. Dobrovského, J. Nerudy a dal‰ích. ObÏivu zde na‰la fiada malífiÛ z dráÏìanského okruhu, ktefií sem pfiijíÏdûli, aby portrétovali prominentní osobnosti z celé Evropy. Slavné období teplického klasicismu pfiipomínají dochované budovy, fontány a gloriety, fiada pamûtních desek, ale i speciální expozice lázeÀství umístûná s bohat˘mi sbírkami zdej‰ího muzea v teplickém zámku. Po roce 1990 dochází ke komplexní rekonstrukci lázeÀsk˘ch domÛ, které poskytují sluÏby na nejvy‰‰í úrovni, mûsto vybudovalo nov˘ plaveck˘ areál, zrekonstruovalo budovu Kru‰nohorského divadla. Informace: http://www.teplice.cz

DUCHCOV Mûsto leÏí na úpatí Kru‰n˘ch hor, jeho poãátky sahají ke konci 12. století, kdy se kolem zdej‰ího dvorce Hrabi‰icÛ rozrostla trhová ves Hrabi‰ín. âasem se tato ves mûnila v mûsto, o nûmÏ nejstar‰í záznam pochází jiÏ z roku 1240, tehdy je‰tû pod názvem Tockczaw. V roce 1460 Jifií z Podûbrad potvrdil v˘sady mûsta a udûlil mu i nov˘ znak. Lobkovicové, ktefií zde vládli od roku 1527, vybudovali renesanãní zámek. Pozdûji jej Vald‰tejnové pfiebudovali na barokní. V roce 1721 byl na námûstí dokonãen kostel Zvûstování Panny Marie. Duchcovsk˘ sochafi MatyበKuhnel vytvofiil uprostfied námûstí souso‰í Nejsvûtûj‰í trojice. Informace: http://www.duchcov.cz

KOMÁ¤Í VÍÎKA (KOMÁ¤Í HÒRKA, KNùÎI·Tù) (809 m n. m.)

21

Ve v˘‰ce 809 m n. m. nad Krupkou a Bohosudovem poskytuje nádhern˘ rozhled na lázeÀské mûsto Teplice, jeho okolí i na âeské stfiedohofií. Za dobr˘ch povûtrnostních podmínek lze zahlédnout i památnou horu ¤íp. Na vrchol Komáfií víÏky vás vyveze sedaãková lanová dráha z Krupky, která byla v dobû svého vzniku roku 1952 povaÏována za nejdel‰í ve stfiední Evropû. Provozní doba: dennû 8,30 - 18,30 hod.

DOUBRAVKA (392 m n. m.) V noci osvûtlená dominanta Teplic s v˘letní restaurací, postavenou jako pseudogotická napodobenina hradní architektury, sk˘tá nádhern˘ v˘hled do krajiny.

BO¤E≈ (539 m n. m.) Znûlcov˘ kopec na jihozápadû âeského stfiedohofií jiÏnû od mûsta Bíliny. V roce 1977 byla vyhlá‰ena rezervace s teplomilnou stepní a lesostepní vegetací. Krásn˘ v˘hled na mûsto Bílinu a okolí.

MILE·OVKA (837 m n. m.) Nejvy‰‰í vrchol âeského stfiedohofií, cíl mnoha turistick˘ch tras, kter˘ je dle A. Humboldta tfietím nejkrásnûj‰ím rozhledem v Evropû. Na vrcholu meteorologická stanice z roku 1904.

BOU¤≈ÁK (869 m n. m.) Na vrcholu turistická chata s restaurací, postavenou z popudu Karla Líma, prÛkopníka ãeské turistiky v Kru‰n˘ch horách. Otevfiena v roce 1930.

PRAMENÁâ (910 m n. m.) Nejvy‰‰í hora teplického Kru‰nohofií, kde mÛÏete vidût zajímav˘ krajinn˘ prvek - vzácná tzv. kamenná slunce.

LIPSKÁ HORA (688 m n. m.) Tyãí se mezi Hradi‰Èany a Mile‰ovkou, v závûru je prudk˘ v˘stup. Z vrcholu s velk˘mi kamenn˘mi bloky se otevírá v˘hled nejen na ¤íp, ale za jasného poãasí i na vzdálené sídli‰tû na okraji Prahy.

22

HRADI·ËANY (752 m n. m.) B˘valé knovízské hradi‰tû, pfiírodní rezervace od roku 1952 pro ochranu místní kvûteny a k uchování kamenn˘ch valÛ z mlad‰í doby bronzové. Pohodlná turisticky znaãená cesta vede z obcí Mukov nebo âerven˘ Újezd.

ZÁMECKÁ ZAHRADA Osobitost mûsta dotváfií zahrada jiÏ nûkolik staletí. Plynoucí ãas zanechal na jejím vzhledu mnohé vrásky, a proto lze pfiivítat probíhající rekonstrukci. Teplická zámecká zahrada byla zafiazena k tomu nejlep‰ímu, co lze v oblasti zahradní architektury v ãesk˘ch zemích spatfiit, psal v 17. století o zahradû napfi. Bohuslav Balbín. Literatura a archivní prameny dokládají její existenci v pfiibliÏnû dne‰ní rozloze jiÏ za VfiesovcÛ a Vchynsk˘ch, ktefií mûli Teplice v drÏení mezi lety 1543 - 1634. Za ClaryAldringenÛ (1634 - 1945) pro‰la zahrada mnoh˘mi úpravami. V dobû baroka byla obehnána zdí. Prostory pfiiléhající k zámku byly aÏ do poslední ãtvrtiny 18. století ve stylu francouzské zahrady s umnû upraven˘mi ornamentálními záhony. V 18. století byla teplická zahrada známá také sv˘mi bohat˘mi botanick˘mi sbírkami. Koncem 18. století, takfika pfiesnû pfied 200 lety, byly za Jana N. Clary-Aldringena provádûny rozsáhlé stavební úpravy zámku a zahrady. K západnímu kfiídlu bylo po roce 1787 pfiistavûno zámecké divadlo s prÛãelím v ãist˘ch klasicistních formách. Ve stejném duchu byl postaven po roce 1796 tzv. ApolonÛv chrámek u Velkého rybníku, oblíbené místo J. W. Goetha. Úpravy se nevyhnuly ani barokní zahradû, která byla pfietvofiena v pfiírodní park anglického typu. V souãasné dobû zahrada slouÏí ‰iroké vefiejnosti k procházkám a odpoãinku.

ZÁVODY PSÍCH SP¤EÎENÍ Moldava-Nové Mûsto leden, únor.

KRU·NOHORSKÁ T¤ICÍTKA Moldava-Nové Mûsto - leden, únor mezinárodní závod v bûÏeckém lyÏování, dle snûhov˘ch podmínek.

SLAVNOSTNÍ ZAHÁJENÍ LÁZE≈SKÉ SEZONY, TEPLICE Poslední víkend v kvûtnu, zábava pro ‰irokou vefiejnost, akce se koná kaÏdoroãnû v celém centru mûsta, z velmi pestré nabídky pofiadÛ, soutûÏí a zábavy si urãitû vybere kaÏd˘ z náv‰tûvníkÛ. Souãástí b˘vají porcelánové trhy v prostorách sklenûné kolonády. Informace: www.teplice.cz

SASKO-âESK¯ HUDEBNÍ FESTIVAL Na pfielomu ãervna a ãervence pfiiná‰í hudební festival pfiesahující hranice nabídku nûkolika desítek koncertÛ váÏné hudby na území Saska a prakticky celého Ústeckého kraje. Informace: http://www.sbmf.de

KRUPSKÁ SMYâKA Záfií, dálkov˘ turistick˘ pochod.

MARIÁNSKÉ POUTNÍ SLAVNOSTI Krupka - první víkend v záfií lidová veselice, hudební estrády, pouÈové atrakce.

DUBSKÉ SLAVNOSTI Dubí - druh˘ víkend v záfií pouÈové atrakce, koncert váÏné hudby v kostele Neposkvrnûného poãetí Panny Marie.

HUDEBNÍ FESTIVAL BEETHOVENA

LUDWIGA

VAN

Teplice - pfielom záfií a fiíjna, hudební festival s témûfi ãtyfiicetiletou tradicí, ve 4 - 6 koncertech váÏné hudby ãeká náv‰tûvníky nejeden hlubok˘ umûleck˘ záÏitek. Pofiadatelem je Severoãeská filharmonie Teplice pod zá‰titou mûsta Teplice. Informace: www.teplice.cz

CASANOVSKÉ SLAVNOSTI Duchcov - první víkend v ãervnu lidová veselice v prostorách zámku, zámecké zahrady a námûstí.

BùH KOLEM DOUBRAVKY Teplice - vÏdy první listopadová nedûle bûÏecké závody pro v‰echny kategorie s tradicí od roku 1945.

âESK¯ POHÁR HORSK¯CH KOL âerven, okolí Doubravské hory.

VELKÁ CENA MùSTA TEPLICE VE SPOLEâENSK¯CH TANCÍCH (T¤. M)

ANTONÍNSKÁ POUË

Teplice - DÛm kultury, druhá polovina prosince.

Probo‰tov - v polovinû ãervna lidová veselice.

OSECKÉ SLAVNOSTI Osek - tfietí víkend v srpnu lidová veselice, ukázky dobov˘ch fiemesel, hudební vystoupení znám˘ch umûlcÛ.

24

Ve‰keré informace t˘kající se kulturních a sportovních aktivit na Teplicku ve v‰ech oblastech poskytne: Informaãní stfiedisko, Bene‰ovo nám. 840, Teplice, tel./fax: 0417/ 459 37, e-mail: [email protected]