Stravovací návyky a jejich změny u českých dětí ve věku 1-5 let MUDr. Eva Kudlová, CSc. Ústav hygieny a epidemiologie 1. LF UK Publikováno v: Kudlová, E. Schneidrová D., Dietary patterns and their changes in early childhood. Central European Journal of Public Health 2012 20(2): 126-133
Metodika a soubor •
Metodika – Průřezová studie – Vyplňování dotazníku s matkami dětí ve věku 1- 5 let oslovených na veřejných prostranstvích a jeho vyhodnocení – Hodnocení frekvence konzumovaných potravin: „Jak často dítě jí…“? – Hodnocení rozdílů frekvence konzumace podle věku, místa bydliště, pohlaví, kojení a vzdělání matek (významný rozdíl pokud p≤ 0,05)
•
Soubor – – – –
1130 dětí 41,9 % pražských, 58,1 % mimopražských 51,4 % chlapců a 48,6 % dívek Věkové rozložení • • • • •
12 – 23 měsíců 24 – 35 měsíců 36 – 47 měsíců 48 – 59 měsíců 60 – 71 měsíců
263 228 263 240 136
Prevalence kojení v době interview 35 30,4
30
28,4
Procento
25 20 15 10 5
8,8 4,5
0 12-17 (N=159) 18-23 (N=104) 24-29 (N=116) 30-35 (N=112) Věk (měsíce) Rovněž kojeno 1 dítě ve věku 36 a 1 dítě ve věku 42 měsíců
Kumulativní četnost zahájení podávání tekutin jiných než mléko a příkrmu 100
92,1
90
100 96,2 98 98,9 99,2
81,4
80 Procento
70
60 50
Tekutiny Příkrm
40 31
30 20
19,6
10 0
0,9 2,3 1 2 3
6,8 4
5 6 7 8 Věk v měsících
9
10 11 ≥ 12
Denní frekvence kojení podle věku Počet kojení za 24 hodin
10 9
Maximum 9
9
8 7
6
Průměr
5 4
4,2
4,1
3
3
Minimum
2 1
6
1
1
1
0 12-17 (N=48)
18-23(N=30) Věkový interval v měsících
≥ 24 (N=17)
Zjištěná frekvence kojení se neshoduje s osvětovými materiály: Příklad
Mateřské mléko jednou denně
70% 60%
Rozložení frekvence jiné stravy než mléka za posledních 24 hodin před interview
50% 1 rok (N=263) 2 roky (N=228) 3 roky (N=263) 4 roky (N=240) 5 let (N=136)
40% 30% 20% 10% 0% 2
3
4
5
6
7
8
100% 90%
4,6%
Pravidelnost snídaní 8,6%
13,2%
11,4% 28,2%
80% 70% 60%
Vůbec ne Občas Pravidelně
50% 40% 30% 20% 10% 0% 1 rok (N=263)
2 roky (N=228)
3 roky (N=263)
4 roky (N=240)
5 let (N=136)
Frekvence konzumace za den
Denní frekvence konzumace hlavních skupin 3,5 potravin 3 2,5 2 1,5 1
Přílohy kromě brambor, pečivo Mléko (kromě mateřského) a mléčné výrobky Maso, ryby, vejce, vnitřnosti Zelenina včetně brambor
0,5 0
Ovoce
1 rok 2 roky 3 roky 4 roky 5 let Doporučení pro 2-3 roky (Nevoral 2003) : „Mléko“ 4-5 porcí, „Maso“ 2 porce, „Zelenina ovoce“ 4-5 porcí, „Přílohy“ 3-4 porce
Frekvence konzumace za den
0,9
Průměrná denní frekvence konzumace zeleniny
0,8 0,7
Zelenina syrová
0,6 0,5 0,4 0,3
Zelenina tepelně upravená (kromě brambor) Brambory
0,2 0,1 0
1 rok 2 roky 3 roky 4 roky 5 let Doporučení pro 2-3 roky(Nevoral 2003): „Mléko“ 4-5 porcí, „Maso“ 2 porce, „Zelenina ovoce“ 4-5 porcí, „Přílohy“ 3-4 porce
Konzumace zeleniny ve věku 1 a 5 let Syrová
70
70
60
60
50
50
40
30
61
56
20 10 0
38 5 1x denně a častěji
1 rok (N=263)
22
17
Procenta
Procenta
Tepelně upravená
30 20 10 0
4-6x týdně
3x týdně nebo méně často
5 let (N=136)
47
40 28
25 23
25
52
1x denně 4-6x týdně 3x týdně a častěji nebo méně často 1 rok (N=263)
5 let (N=136)
Fiala, 11 leté děti: Tepelně upravená zelenina alespoň jednou denně: 3 %, syrová 24 %.
Konzumace ovoce ve věku 1 a 5 let
Procenta
Čerstvé ovoce 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0
Konzervované ovoce
78 69
1x denně a častěji
1 rok (N=263)
16 17
6 14
4-6x týdně
3x týdně nebo méně často
5 let (N=136)
100 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0
88 86 4 5
8 8
1x denně 4-6x týdně 3x týdně a častěji nebo méně často 1 rok (N=263)
Fiala, 11 leté děti: Čerstvé ovoce alespoň jednou denně: 50 %
5 let (N=136)
Frekvence konzumace za týden
Týdenní frekvence konzumace masa a uzenin 3,5 3 2,5 2 1,5 1 0,5 0 1 rok Bílé maso
2 roky Hovězí maso
3 roky Vepřové maso
4 roky
5 let
Uzeniny, uzené maso
Fiala, 11 leté děti: Ve skupině maso výrazně vedou masné výrobky – 2,4x týdně.
Konzumace uzenin a uzeného masa ve věku 70 1 a 5 let 60
Procenta
50 40 61
30
51 20 10 0
0 8
2 8
14 16
23
16
1x denně a 4-6x týdně 1-3x týdně 1-3x Nikdy nebo častěji měsíčně zřídka
1 rok (N=263) 5 let (N=136)
70 60
Procenta
Frekvence konzumace za týden
Konzumace ryb 80
0,3
0,2
50 40 30
58
20
0,1
10 0
37
1 rok
2 3 4 5 let roky roky roky
27
5 5 4-6x týdně
0
68
1 rok (N=263)
1-3x ≤ 1 týdně týdně nebo nikdy 5 let (N=136)
Týdenní frekvence konzumace sladkostí a smažených pokrmů 5 4,5 4 3,5 3 2,5 2 1,5 1 0,5 0
Smažené pokrmy 1,4 Frekvence konzumace za týden
Frekvence konzumace za týden
Sladkosti
1,2 1 0,8 0,6
0,4 0,2 0
1 rok 2 3 4 5 let roky roky roky
1 rok 2 3 4 5 let roky roky roky
Fiala, 11 leté děti: Sloučené kategorie Čokoláda, dorty a zákusky a ostatní sladkosti: 5x týdně
Rozdíly podle kojení, pohlaví a vzdělání matky • Kojené děti dostávaly častěji zeleninu a ovoce, méně často ryby než nekojené. • Děvčátka (1 a 2 roky) dostávala častěji potraviny z obilnin, zeleninu (5 let), chlapci (5 let) dostávali častěji maso. • Děti vysokoškolsky vzdělaných matek dostávaly častěji zeleninu a méně často potraviny z obilnin.
Rozdíly mezi pražskými a mimopražskými dětmi • Pražské děti 12 – 23 měsíců: – častěji ovoce celkem – méně často kompoty – častěji potraviny ze skupiny „maso“
• Pražské děti 60-71 měsíců: – častěji hovězí a vepřové maso – Méně často brambory
Potravinové doplňky Doporučení WHO • Používejte pro matku a dítě v případě potřeby doplňky vitaminů a minerálních látek nebo obohacené potraviny. Pro zjištění potřeby je nezbytné vyhodnocení deficitů živin vyskytujících se v dané dětské populaci. Doporučení v ČR • Vitamin K pro novorozence • Vitamin D: od 2. týdne života v průběhu 1. roku a v během zimních měsíců ve 2. roce • Fluor pokud ho není dostatek v podávané vodě
Potravinové doplňky a strava
Každodenní konzum zeleniny v 5 letech
70
70
60
60
50
50
40 61
30
46
20 10
60
22
28
Procento dětí
Procento dětí
Užívání potravinových doplňků (%)*
40 30
25
20 10
5
0
0 1 rok 2 roky3 roky4 roky 5 let *Kromě vitaminu D
Zelenina tep. upravená
Zelenina čerstvá
Procento
80
Zdroje informací matek o výživě
70
Příbuzní/známí
60
Lékař nebo jiný zdravotník Knihy/časopisy péče o dítě/dětské kuchařky Internet
50 40 30
Komerční propagační materiály Jiné
20 10 0 1 rok
2 roky
3 roky
4 roky
5 let
Průměrný počet matkou udaných zdrojů klesl z 2,2 v 1 roce na 1,7 v 5 letech
Závěr (1) • •
Pozitivní je prodlužování doby trvání kojení, ke které by mohlo ještě přispět posílení laktačního poradenství. I přes určité rezervy výsledky celkově naznačují dobrou práci dětských poraden v době zavádění příkrmu, což se promítá do stravování dětí ve věku 1 rok. – Zdravotničtí pracovníci spolu s rodiči/známými a literaturou jsou důležitými zdroji informací o výživě.
•
Výživa dětí po 1. roce věku jeví zřetelný trend k nedostatkům zjištěným u starších dětí i dospělých v ČR i v jiných průmyslových zemích. – Nápadná je shoda zjištění naší studie a u 11letých brněnských dětí, která opětně potvrzuje, že stravovací návyky se vyvíjejí od časného dětství.
Závěr (2) •
Pro zlepšení stravování dětí je žádoucí posílit nutriční poradenství v post-kojeneckém věku, zaměřit se na zlepšení stravování celé rodiny a používat co největší počet různých informačních cest a intervencí. – Analýzy ukazují, že stravovací návyky v dětství ve značné míře určují stravování v dospělosti a mají tak vliv na prevenci neinfekčních onemocnění hromadného výskytu. – Výživu dětí ve věku do 5 let ve značné míře určuje rodina, proto lze těžko očekávat, že stravování dětí bude lepší než stravování rodiny. – Různé studie přesvědčivě dokazují, že pro změnu chování v rodinách nestačí pouze jedna informační či intervenční cesta.
