Sport a pohybová aktivita dětí a mládeže na vesnici a ve městě (14-15 let)

MASARYKOVA UNIVERZITA Fakulta sportovních studií

Katedra pedagogiky sportu

Sport a pohybová aktivita dětí a mládeže na vesnici a ve městě (14-15 let) DIPLOMOVÁ PRÁCE

Vedoucí diplomové práce:

Vypracovala:

PhDr. Šárka Maleňáková, Ph.D.

Bc. Helena Frühaufová

Brno, 2014

Prohlašuji, že jsem tuto diplomovou práci vypracovala samostatně pod vedením vedoucí diplomové práce a použila jen literaturu a prameny uvedené v seznamu literatury.

V Brně

……….…………………………….

Děkuji vedoucí diplomové práce PhDr. Šárce Maleňákové, Ph.D. za odborné vedení, cenné rady a za velkou trpělivost a vstřícnost.

OBSAH: ÚVOD

6

1. VÝCHODISKA SPORTU A POHYBOVÉ AKTIVITY DĚTÍ A MLÁDEŽE NA VESNICI A VE MĚSTĚ (14-15 LET)

7

1.1 Sport a pohybová aktivita dětí a mládeže (14-15 let)

7

1.1.1 Starší školní věk

7

1.1.2 Pohybová aktivita

10

1.1.3 Sport

12

1.1.4 Funkce a význam sportu a pohybové aktivity dětí a mládeže

14

1.1.4.1 Školní tělesná výchova

15

1.1.4.2 Mimoškolní pohybová aktivita

16

1.1.5 Tělesná zdatnost dětí a mládeže

18

1.1.6 Pohybová výkonnost dětí a mládeže

19

1.1.7 Motivace dětí a mládeže ke sportu a pohybové aktivitě

20

1.2. Životní styl na vesnici a ve městě

22

1.2.1 Životní styl na vesnici

22

1.2.2 Životní styl ve městě

24

1.2.3 Možnosti sportu a pohybové aktivity na vesnici

25

1.2.4 Možnosti sportu a pohybové aktivity ve městě

26

2. CÍLE, HYPOTÉZY A ÚKOLY

27

2.1 Cíle

27

2.2 Hypotézy

27

2.3 Úkoly

28

3. METODIKA VÝZKUMU

29

3.1 Charakteristika výzkumného vzorku

29

3.2 Design výzkumu

29

3.3 Výzkumné metody

30

3.3.1 Metody získávání údajů – dotazník

30

3.3.2 Matematicko-statistické metody zpracování údajů

31

4. VÝSLEDKY A DISKUSE

33

4.1 Vyhodnocení odpovědí jednotlivých testových otázek

33

4.2 Testování hypotéz

45

5. ZÁVĚR

70

POUŽITÁ LITERATURA A ZDROJE

72

PŘÍLOHY

76

RESUMÉ

84

SUMMARY

Úvod V dnešní době se čím dál častěji vyzdvihuje význam pohybové aktivity a její vliv na zdraví. Člověk byl od pradávna předurčen k pohybu, když musel lovit zvěř, zajišťovat potravu pro rodinu, chránit své blízké. Zároveň si ale také snažil ulehčit práci, zmírnit fyzickou námahu. Tento vývoj dospěl k současnému životnímu stylu většiny lidí, který rozhodně nepatří ke zdravému životnímu stylu. Doba, ve které žijeme, je poznamenaná moderní technikou, která velmi ovlivnila fyzickou práci a pohybovou aktivitu. Velká část dnešní populace žije tzv. sedavým způsobem života a to nejen ve škole či v zaměstnání. Špatný životní styl spojený s nedostatkem pohybu vytváří předpoklady ke zdravotním komplikacím. Na druhou stranu by byl téměř každý rodič rád, aby jeho dítě trávilo svůj volný čas aktivně a smysluplně. Namísto hodin strávených sezením u počítačových her nebo sociálních sítích by raději svého potomka viděl v tělocvičně nebo na hřišti. Ovšem ne všude jsou možnosti trávení volného času stejné. Ovlivňuje místo bydliště výběr pohybových aktivit nebo je způsob trávení volného času u dětí ve městě a na vesnici srovnatelný? Po absolvování vysoké školy bych se chtěla věnovat učitelské profesi, což mě inspirovalo k tomu, zabývat se v diplomové práci právě touto problematikou. Hlavním cílem našeho výzkumného šetření je tedy zjištění a komparace dat vypovídajících o pohybové aktivitě a sportu dětí a mládeže (14-15 let) na vesnici a ve městě. Doufám, že moje práce určitou měrou přispěje ke zmapování současné situace, případně se stane námětem, jak současný stav zlepšit.

6

1

Východiska sportu a pohybové aktivity dětí a

mládeže na vesnici a ve městě (14-15 let)

1.1 Sport a pohybová aktivita dětí a mládeže (14-15 let)

Starší školní věk je období přechodu od dětství k dospělosti. Jedná se o období velmi nerovnoměrného vývoje, jak tělesného, tak i psychického a sociálního. Toto období lze rozdělit ještě do dvou fází. První z nich, která je provázena bouřlivým obdobím prepubescence, vrcholí přibližně kolem třináctého roku a po ní následuje poněkud klidnější fáze puberty končící kolem patnáctého roku dítěte (Perič, 2004).

1.1.1 Starší školní věk Tělesný vývoj Tělesná výška roste stále rychleji. Mění se spolu s hmotností více, než než v kterémkoliv jiném věkovém období. Po 13. roce mohou růstové změny negativně působit na kvalitu pohybů u dítěte. Končetiny rostou rychleji než trup a růst do výšky je intenzivnější než do šířky. Pubertální dítě je tak „samá ruka, samá noha“. Růst pohybového ústrojí „předbíhá“ vývoj vnitřních orgánů. Období rychlejšího růstu přináší vyšší náchylnost ke vzniku poruch hybného ústrojí, pubertální věk je proto důležitý pro formování návyku správného držení těla. V organismu probíhají složité procesy a fyziologické pochody zasahují mnoho orgánů. Změny mají individuálně různé tempo, rozdíly se srovnávají na konci puberty. Plasticita nervového systému vytváří dobré předpoklady k rozvoji rychlostních schopností. Rozvoj hormonální činnosti působí také na vývoj primárních i sekundárních pohlavních znaků. Proto jsou ke konci tohoto období již výraznější sexuální rozdíly mezi chlapci a dívkami (Perič, 2004).

7

Psychický vývoj Období puberty patří mezi klíčová období ve vývoji psychiky. Hormonální aktivita ovlivňuje emotivní vztahy a projevy dětí k sobě samým, k druhému pohlaví, ke svému okolí a může působit (pozitivně i negativně) na jejich chování ve sportovní činnosti i v dalších oblastech lidského působení. Po stránce rozumové se rozšiřují obzory, objevují se znaky logického a abstraktního chápání, rozvíjí se paměť. Dítě začíná rozumět racionálnímu zdůvodňování i abstraktním pojmům, soustředění vydrží delší dobu. Zvyšuje se rychlost učení a snižuje se počet potřebných opakování v tréninkových situacích. Dochází k výraznému prohloubení citového života, který poznamenává nevyrovnanost a náladovost. Nejistotu v odhadu vlastních možností dítě často zakrývá vychloubáním a siláctvím, hrubost navenek zastírá cit. Začíná usilovat o samostatnost a vlastní názor, což je někdy provázeno až přehnanou kritičností vůči okolí. Vznikají hluboké zájmy, které bývají základem příští volby povolání. Formuje se vztah ke sportu jako k činnosti, která může přinést silné uspokojení, jíž je však nutno věnovat plné úsilí a kterou nelze chápat jen jako nezávaznou hru (Perič, 2004). Pohybový vývoj Nerovnoměrnost vývoje výrazněji ovlivňuje pohybové možnosti. Tělesná výkonnost ještě nedosáhla svého maxima, schopnost přizpůsobení je dobrá, což vytváří dobré předpoklady pro trénink. Vývoj i růst ještě není ukončen, ačkoliv již začíná spět ke svému konci. Osifikace kostí limituje výkonnost. Těkavost pohybu ustupuje účelnosti a ekonomičnosti, přesnosti a mrštnosti provedení. Na vysoké úrovni je schopnost anticipace vlastních pohybů, pohybů ostatních účastníků (např. ve sportovních hrách) i pohybu náčiní a dalších sportovních předmětů (míč, lyže apod.). Nejcharakterističtějším rysem je rychlé chápání a schopnost učit se novým pohybovým dovednostem se širokou přizpůsobivostí měnícím se podmínkám. Pohyby naučené v tomto věku jsou většinou pevnější než ty, které se člověk učí později v dospělosti.

8

Stupeň vývoje vyšší nervové činnosti je charakteristický vyrovnaným poměrem mezi procesy vzruchu a útlumu a rychlým upevňováním podmíněných reflexů. Viděnou pohybovou dovednost, kterou děti vnímají a také chápou jako celek, realizují hned, motorické učení probíhá „na první ráz“. Do druhého období staršího školního věku spadá puberta. U některých dětí dochází k velkému zhoršení koordinace. Čím rychlejší je růst a čím větší jsou disproporce mezi jednotlivými částmi těla, tím nápadnější jsou při pohybu nekoordinované znaky. U dětí v pubertě se zhoršuje především schopnost přesnosti a plynulosti pohybů. Dle Dovalila a Choutky (2003) není jistě bez zajímavosti, že u mnohých dětí – hlavně u těch, které v předchozích letech pravidelně cvičily, trénovaly a trénují – dochází ke zhoršení koordinace v menší míře nebo se nemusí vůbec objevit. Sociální vývoj Změny v organismu vytvářejí i novou sociální situaci. Mohou vést k pocitu odlišnosti od vrstevníků, všímání si více sama sebe, uzavírání se do sebe a vyhýbání se sociálním kontaktům. Před začátkem puberty se děti projevují spíše extrovertně, charakterizuje je jistá bezohlednost, opozice, touha po ovládání skupiny, bojovnost, snaha o stálou změnu apod. V pubertě se náhle objevují introvertní projevy. Děti jsou vnímavější a citlivější (urážlivější), vyhledávají hluboké emoce. Současně však uzavírají přátelství (Perič, 2004). Dle Svobody (2003) dochází ke změnám ve vztahu mezi chlapci a děvčaty, vzájemně se sobě vyhýbají. Dívky (o něco dříve než chlapci) se snaží upoutat pozornost opačného pohlaví. Prožívají první lásky. Vznikají i pevnější struktury skupiny se svými vůdci a dalšími rolemi. Dochází k napodobování a obdivu vzorů, které však mohou být i záporné, čímž se zvyšuje nebezpečí sociálně negativních projevů (Perič, 2004).

9

1.1.2 Pohybová aktivita Základním prvkem sportovně pohybových aktivit se stává pohyb. Pohyb pojímáme především jako činnost těla. Pohyb nemá jen lokomoční smysl, není to jen pohyb svalů, ale i myšlenek, citů a nálad, nejen psychologická nebo psychofyziologická záležitost, ale i společenská síla motivující lidskou soudržnost snad ve všech úrovních, na nichž se tato soudržnost realizuje (Rýdl in Hogenová, 2000). Pohyb úzce souvisí s prožitkem a je základním výrazovým prostředkem člověka, jazykem jeho pocitů a nálad, je prvotní formou prastaré lidské komunikace (Mužík, Krejčí, 1997). Specifickým projevem pohybového chování jsou tělesná cvičení, jejichž smyslem je fyzické, psychické i sociální zdokonalování a rozvoj člověka. Jakmile tyto pohyby přejdou k automatizaci motorické činnosti, kterou člověk vykonává při organizované kontrole vědomí, vznikají pohybové návyky. Ty jsou základním projevem každé sportovně pohybové aktivity a udávají smysl sportovní činnosti, která není jen podpůrným doplňkem života, ale stávají se přímo jeho uspokojivým smyslem (Hogenová, 2000). Sportovně pohybová aktivita představuje jeden ze základních fenoménů lidského bytí a podílí se na všech složkách dění moderní společnosti. Je jedním ze základních elementů procesu přispívajícího ke kvalitě života a ke zdraví. Součástí tohoto procesu je harmonicky vyrovnaná osobnost ve sférách bio-psychosociospirituální pohody každého jedince (Blahutková, Řehulka, Brůžková, 2010). Dělení pohybové aktivity podle Mužík, Dobrý, Süss (2008) : 

Pohybová aktivita: jakýkoli vykonaný tělesný pohyb (převážně spojený s přenosem hmotnosti nebo s překonáváním odporu), vyprodukovaný kosterními svaly a potřebující ke své realizaci energii.



Pohybové aktivity nestrukturované: slouží primárně k plnění úkolů denního režimu (práce doma, na zahradě, pochůzky při nákupech, cesta do zaměstnání, chůze po schodech atd.). Nevyžadují zvláštní prostor, zařízení nebo oblečení.

10



Pohybové aktivity strukturované: slouží primárně ke zlepšení, nebo udržení jedné nebo více složek tělesné zdatnosti nebo výkonu v konkrétní sportovní pohybové aktivitě. Pro tyto aktivity si lidé vyhrazují určitou denní dobu. Jsou většinou organizované, plánované, časově a prostorově vymezené a popsatelné jednotkami času, vzdálenosti, intenzity, frekvence, mají obvykle svá pravidla, jejich provádění vyžaduje adekvátní prostor nebo zařízení, náčiní a oblečení.



Pohybová aktivnost: míra pohybových aktivit, daná souhrnem pohybových aktivit

nestrukturovaných

(běžného

denního

režimu)

a

aktivit

strukturovaných (organizovaných), vykonaných v diskrétním časovém intervalu (doba pobytu ve škole, doba mimo školu, v rodině, za den, za měsíc, za hodinu apod.) Minimální míra by měla odpovídat doporučení lékařů. 

Pohybová nedostatečnost: míra pohybových aktivit, která neodpovídá doporučením lékařů.



Zdravotní benefity pohybové aktivnosti, pohybových aktivit: osobní zisk, užitek či prospěch pro zdraví toho, kdo se pravidelně věnuje pohybovým aktivitám. Z pohledu energetického výdeje lze pohybovou aktivitu definovat jako

každý tělesný pohyb, který je prováděn kosterním svalstvem, jenž vede ke zvýšení energetického výdeje nad práh klidového metabolismu jedince. Z celkového energetického výdeje jedince tvoří PA zhruba kolem 15 – 40 % (E. a D. Sigmundovi, 2011).

11

1.1.3 Sport „Nejdůležitější v životě není zvítězit, ale bojovat. Hlavní není vyhrát, ale odvážně se bít.“ („L’important dans la vie ce n’est point le triomphe, mais le combat, l’essentiel ce n’est pas d’avoir vaincu mais de s’être bien battu.“) Pierre de Coubertin Význam slova sport můžeme hledat v latinském původu slova desportare, se kterým tento výraz souvisí. Desportare znamená rozptylovat se, bavit se. Sportovní činnost patřila odjakživa do základního rejstříku hodnot lidského života a to bez ohledu na to, v které historické době byla provozována. Jen se kdysi neoznačovala tímto termínem. Člověk si vždy rád hrál, měl potřebu se pohybovat, běhat skákat, házet, vrhat, kopat…Pouze to nazýval jinak (Sommer, 2003). Výběr správné definice sportu není jednoduchý, pro všechny je charakteristická značná rozmanitost přístupů jejich autorů: Slepičková (2005) uvádí, že podle Evropské charty sportu je tento pojem vymezen následovně: „Sportem se rozumí všechny formy pohybové činnosti, které ať již prostřednictvím organizované účasti či nikoliv si kladou za cíl projevení či zdokonalení tělesné a psychické kondice, rozvoj společenských vztahů nebo dosažení výsledků v soutěžích na všech úrovních“. Sport je samostatnou oblastí, která ho odlišuje od tělesné výchovy a tělocvičné rekreace. Definice sportu vychází ze dvou přístupů. První hledisko se zaměřuje na sport jako soutěž, kde jde především o výkon (severoamerický přístup). Druhé hledisko poukazuje na sport jako zábavu, rekreaci, cvičení (evropský anglosaský přístup). Stručně řečeno sport je druh zábavy, charakteristický soutěživostí, založený na fyzických schopnostech, podřízený stanoveným pravidlům hry a řízený nějakou institucí. Toto široké pojetí sportu je akceptováno po celém světě (Slepičková, 2005). Sekot (2003) dodává, že sport jako významné socializační prostředí, by pak měl pěstováním principu fair play (způsob myšlení, nikoli pouze chování) specifickým výměrem přispívat i k harmonizaci mezilidských a sociálních vztahů. 12

Aby byl sport zcela jasně odlišen od ostatních tělocvičných aktivit, jsou určovány jeho specifické znaky. Choutka (in Hodaň, 1997) považuje za charakteristické znaky sportu následující:

 sport je oblastí nevýrobní sféry – neprodukuje žádné materiální hodnoty. Jelikož je záležitostí volného času, může se rozvíjet pouze na základě dobrovolného zájmu občanů, kterým slouží k uspokojování jejich individuálních potřeb (fyzického, psychického, sociálního charakteru). Tuto funkci překračuje tím, že přispívá k všestrannému a harmonickému rozvoji jedince, takže směrem ke společnosti plní řadu všeobecných a specifických funkcí. V procesu jeho uskutečňování je dosahováno hodnot, jimiž je obohacován život celé společnosti. Hovořit o sportu jako záležitosti volného času je možno pouze u začínajících, respektive výkonnostních sportovců. Vrcholoví sportovci využívají volný čas k regeneraci sil k novému tréninkovému procesu. Stejně také otázka dobrovolnosti je rozhodující v počátečních fázích. Ve vrcholové úrovni ustupuje jiným zájmům, různým formám zodpovědnosti atd.

 sport je intenzivní pohybovou součástí specifického charakteru – která je realizována v řešení symbolických, fiktivních situací. Charakter sportovní činnosti je jako způsob řešení uvedených situací přesně vymezen pravidly. V těch se odráží i historický vývoj sportu. Jako základní pravidlo, platné pro všechny účastníky sportu, je vytvoření stejných podmínek. Dodržování základního i všech ostatních pravidel, je základním principem sportovní etiky.

 výrazným znakem sportovní činnosti je soutěživost – ta je výrazem symbolického boje, v němž sportovci uspokojují svoji potřebu sebeuplatnění a seberealizace. Jedině v soutěžení se může realizovat snaha po dosažení nejvyššího výkonu. A právě dosahování nejvyššího výkonu je dominujícím znakem sportu. Výkon je ten nejsilnější motiv, který činí sport velmi přitažlivým zejména pro mládež a nutí účastníky k velmi intenzivní a náročné práci.

13

Z výše uvedených znaků je zřejmé, že sport jako specifická činnost přináší řadu hodnot (fyzických, psychických i sociálních), jež jsou důležité pro vývoj člověka i celé společnosti. Je vedle tělesné výchovy a tělocvičné rekreace důležitým společenským nástrojem, se svými specifickými vazbami na jednotlivé oblasti života společnosti. V těch je dominující vazba na sféru prožitkovosti.

1.1.4 Funkce a význam sportu a pohybové aktivity dětí a mládeže Pohybová aktivita je důležitá z několika hledisek: Je prostředkem k zajištění normálního tělesného vývoje jedince. Pohyb v dětském věku ovlivňuje celou osobnost dítěte. Nepopíratelný vliv má na jeho pohybové dovednosti stejně jako na intelektuální vývoj. Pohybová aktivita se v raném dětství stává součástí jejich mentálního vývoje, proto se projevy duševní i pohybové stávají prostředkem pro diagnostiku mentálního vývoje jedince. Pokud nedochází v dětství k dostatečné pohybové aktivitě, má to vliv jak na fyzický stav dítěte (poruchy v růstu), tak i na jeho mentální vývoj. Nejčastější pohybovou činností se pro děti stávají pohybové hry, ve kterých uskutečňují další potřeby vyplývající z jejich věku - potřeba sociálního kontaktu, identity, emancipace a uznání kolektivu (Dvořáková, 1998). Příznivé účinky cvičení tkví v odstranění zdravotních potíží a v prevenci. Pohybově aktivní osoby mají svoje funkční schopnosti na vyšší úrovni po celý život, ve srovnání s lidmi se sedavým způsobem života (Bieberlová a kol, 2010). Tělesná aktivita oplývá dalším prospěchem pro děti: ti, kteří cvičí, se snadněji ubrání drogám, nekouří a oddalují sexuální zkušenosti, přičemž mají více sebedůvěry a hrdosti. V průměru se také lépe učí (Stavěl, 2006). Dle Hodaně (1998) pomocí pohybové aktivity podporujeme i psychickou zdatnost a vytrvalost. Rozvíjíme psychické vlastnosti (houževnatost, ctižádost, odvaha, vůle, odolnost vůči stresu, schopnost koncentrace, soustředěnost atd.). Je vhodným prostředkem pro navození pocitu pohody. Pohybová aktivita zasahuje i do oblasti rozumové, ale ne však ve významu zvýšit obecnou inteligenci, ale ve

14

smyslu schopnosti „učit se“. Pohybová výchova by měla vést ke zlepšení nejen pohybových schopností člověka a k udržení jeho zdraví, ale i k dosažení a harmonického vztahu mezi tělem a myslí podle staré zásady ve zdravém těle zdravý duch (Nosek, 2004). Pohybová aktivita je realizována v určitém sociálním prostředí. V tomto prostředí plníme úkoly a vytváříme si zde vztahy. Dochází zde k rozvoji ohleduplnosti, kooperace, tolerance, zodpovědnosti. Během vykonávání nějaké pohybové činnosti si vytváříme nové kamarádi, máme šanci být uznávaní, obdivovaní a to přispívá ke zvýšení sebedůvěry a sebeúcty. Tím zprostředkovaně pěstujeme „schopnosti vítězit i přijímat porážku a stávat se tak společensky a profesionálně konkurence schopnějším (Sekot, 2002).

1.1.4.1. Školní tělesná výchova

Pod tělesnou výchovou rozumíme cílevědomou výchovu a vzdělávací činnost působící na tělesný a pohybový vývoj člověka, upevňování jeho zdraví, zvyšování tělesné zdatnosti a pohybové výkonnosti, na získání základního teoretického a praktického tělovýchovného vzdělání, na utváření trvalého vztahu člověka k pohybové aktivitě (Vilímová, 2002). Školní TV můžeme považovat za nejrozšířenější organizovanou formu pohybové aktivity mladé populace. Je to výchovně vzdělávací předmět, jehož cílem je specifické pedagogické působení. Stimulace rozvoje žáka či studenta prostřednictvím širokého spektra ověřených pohybových aktivit (kurikulum), působením učitele, školy a společenských podmínek (Rychecký, 2006). Vzdělávací obor Tělesná výchova je součást komplexnějšího vzdělávání žáků. Ovlivňuje poznávání vlastních pohybových možností a ukazuje žákům účinky pohybových činností na tělesnou zdatnost, duševní a sociální pohodu. Postupuje od spontánní činnosti žáků k činnosti řízené a výběrové, což vede žáka k vykonávání určité pohybové činnosti pro uspokojení potřeb a zájmů v oblasti sportu a podporu zdraví. Důležitý je prožitek z pohybu a komunikace při cvičení.

15

Tělesná výchova má několik cílů, které nesou velký význam, zmíníme ty nejzákladnější (Vilímová, 2002):

 výchovný cíl - učitel se snaží vyvolat v žácích kladný přístup k pohybu a k vlastnímu všestrannému tělesnému rozvoji, učí žáky podřizovat se pravidlům, rozvíjí samostatnou činnost při sportovní aktivitě a klade důraz na přátelské vztahy mezi žáky,

 vzdělávací cíl - žáci se učí pohybovým dovednostem, rozvíjí své pohybové schopnosti a vytvářejí si správné pohybové návyky, získávají informace o sportu a základních pravidlech a získávají schopnost uplatňovat získané návyky,

 zdravotní cíl - tělesná výchova přispívá ke zvýšení psychické a fyzické zdatnosti organismu, ve smyslu otužování organismu a ochraně a upevňování zdraví, pochopení, že pohyb je důležitý, získávají vědomosti o zdravém životném stylu a správné životosprávě.

1.1.4.2. Mimoškolní pohybová aktivita Neorganizovaná pohybová aktivita je vykonávána na základě vlastního, emotivního rozhodnutí jedince, samostatně podle momentálního zájmu a vlastní spontaneity (např. běhání po venku, jízda na kole, na kolečkových bruslích, hry s kamarády a sourozenci, víkendové výlety apod.). Tím je myšlena pohybová aktivita vykonávaná po splnění jakýchkoli povinností. Do této kategorie zařazujeme také pohybovou aktivitu spojenou s denními povinnostmi (např. úklid pokoje, pomoc mamince, procházky se psem, zahradní práce aj.). Pro děti mladšího školního věku, zvláště na počátku, mohou být všechny tyto činnosti zatím ještě radostí a dokonce i koníčkem. Další pohybovou aktivitou spadající do této oblasti je cesta do školy i z ní, a to z toho důvodu, že velké procento dětí chodí do školy pěšky, někteří jezdí na kole apod. Tím samozřejmě vykovávají pohybovou aktivitu různé intenzity. Do neorganizované pohybové aktivity můžeme zahrnout také cestu do školní jídelny a do školní družiny (Stackeová, 2009).

16

Organizovaná pohybová aktivita je prováděná pod vedením pedagoga, tj. učitele, cvičitele, trenéra apod. Organizovanou pohybovou aktivitu mají děti možnost provozovat v nejrůznějších zájmových institucích. Míra těchto možností je však ovlivňována zejména nabídkou regionu, ve kterém dítě bydlí, snahou rodičů a jejich možnostmi a v neposlední řadě zájmem dětí. Základní nabídku regionu zajišťují jak školní instituce, tak instituce a zařízení zabývající se sportem a prací s dětmi a mládeží v jejich volném čase. Institucemi zajišťujícími především možnosti provozování organizovaných pohybových aktivit se zabývá např. Pávková a kol. (1999): Školní družiny jsou zřizovány pro žáky navštěvující 1. stupeň základní školy (1. - 5. ročník). Ve školní družině se mohou děti volně pohybově projevit a dělat činnosti jim sympatické (např. hry s míčem, běh po zahradě, pohybové hry, hry na hřišti, prolézačky aj.), ale zároveň jsou i pod pedagogickým dohledem a jejich činnost může pedagog organizovat. Školní kluby jsou určeny žákům 2. stupně základní školy (6. - 9. ročník). Tato zařízení zajišťují péči dětem, které mají zaměstnané rodiče. Zaměstnanci těchto zařízení na děti pravidelně pedagogicky působí a starají se o jejich bezpečí. Zároveň umožňují dětem provozovat řadu činností zájmových, rekreačních, odpočinkových apod. Pro realizaci pohybových aktivit mají většinou k dispozici školní hřiště, školní dvůr či tělocvičnu. Docházka do těchto zařízení je dobrovolná. Další jsou střediska pro volný čas dětí, především domy dětí a mládeže (dále DDM) a stanice zájmových činností. Jejich úkolem je plnit výchovně vzdělávací a rekreační funkci prostřednictvím vlastních zájmů dětí a mládeže. Tato zařízení nabízejí dětem pravidelnou zájmovou činnost, zájmovou činnost příležitostnou, nabídku spontánních aktivit, garanci a organizaci soutěží, práci s talentovanou mládeží i prázdninovou táborovou činnost. Pravidelná zájmová činnost je organizovaná především v kroužcích, souborech, klubech, oddílech a kurzech. Střediska pro volný čas dětí a mládeže organizují v neposlední řadě také prázdninovou táborovou činnost. Jedná se zde především o organizovanou činnost realizovanou v době jarních, letních i vánočních prázdninách.

17

Dalšími subjekty pracujícími s dětmi a mládeží v jejich volném čase jsou například Junák, Pionýr, Česká tábornická unie, Duha, Hnutí Brontosaurus, YMCA, Sokol, základní umělecké školy a sportovní organizace nebo kluby. Všechna tato zařízení a instituce umožňují dětem i mládeži vykonávat pohybovou aktivitu v rozličných prostorách a v různé míře. Mohou ji vykonávat nejen v tělocvičnách, sportovištích, posilovnách, ale velkou měrou také na hřištích a v přírodě (Pávková a kol., 1999).

1.1.5. Tělesná zdatnost dětí a mládeže Tělesná zdatnost je základní pohybová schopnost lidského organismu reagovat na tělesnou zátěž. Na její úrovni záleží, jak je jedinec výkonný a jak rychle a dovedně splní požadovaný úkol. Podle Seligera a Choutky (1982) můžeme vyčlenit následující komponenty:  genetické předpoklady – jakožto daný základ výrazně ovlivňují možnosti rozvoje zdatnosti jedince;  fyziologický funkční stav organismu – je výsledkem přirozeného vývoje a umožňuje normální činnost organismu;  úroveň speciálního rozvoje organismu – dosažená působením vyšších požadavků pracovního a zvláště pak tělovýchovného procesu;  úroveň motorického rozvoje (včetně osvojených pohybových a intelektuálních dovedností odpovídajících požadavkům dnešního života);  úroveň psychické a sociální odolnosti vůči vlivům prostředí. Tělesná zdatnost jsou pohybové projevy člověka velice různorodé, proměnlivé a charakterizované výraznými individuálními zvláštnostmi. Jsou téměř vždy spojeny s jistým stupněm fyzické zátěže a provádí je aktivní, vědomá účast jedince (Tacina, 2011). V období pubescence lze u žáků pozorovat zhoršení pohybové koordinace, koordinované pohyby mladšího školního věku jsou vystřídány těžkopádnějšími pohybovými projevy (nemotornými), narušena bývá plynulost a přesnost pohybu,

18

narušení dynamiky a snížení ekonomie pohybu, švihové pohyby jsou prováděny často ochable, pohybový projev působí nevyrovnaným dojmem. Období přestavby lidské motoriky není nejvhodnější období pro učení se novým složitým motorickým dovednostem. Motorické dovednosti by měly být osvojeny ve své hrubé formě již ve čtvrtém ročníku u dívek a šestém ročníku u chlapců. V pubescenci by měly být kultivovány. Také ve sportovní přípravě mládeže se považuje zvládnutí techniky před pubertou. Kolektivní hry v tomto období mají silné zaměření, děti projevují soutěživost a emoce. Ve sportovních hrách je snaha o dodržování hlavních pravidel. Dříve osvojované základní dovednosti procházejí přestavbou, neboť centrální regulace se musí vypořádat s nově nabytými parametry pohybového aparátu (změna délky i proporce končetin) (Kouba, 1995). Máček, Máčková (2002) uvádí, že tělesná zdatnost je schopnost přiměřeně reagovat na všechny podněty z vnějšího prostředí. V dětství a dospívání je to dobrý indikátor aktuálního a budoucího zdraví jednotlivců. Zvyšování tělesné zdatnosti zahrnuje čtyři složky: 

zlepšování aerobní vytrvalosti,



zvyšování svalové síly a svalové vytrvalosti,



zvyšování flexibility těla,



pozitivní změnu složení těla. Nejúčinnějším způsobem jak tyto složky ovlivnit jsou cvičení, která by

měla zahrnovat: 

aerobní činnost prováděnou dostatečně často, tj. alespoň třikrát týdně,



účinné procvičování a posilování svalstva,



strečink pro získání flexibility,



úprava množství tuku v těle nejlépe úpravou poměru přijaté a vydané energie.

1.1.6 Pohybová výkonnost dětí a mládeže Schnabel (1993, in Měkota et Cuberek, 2007) definuje výkon jako: předpoklad ke zdolávání určitých výkonových nároků reprezentovaný strukturou a 19

stupněm vyjádření personálních výkonnostních předpokladů. U motorické neboli pohybové výkonnosti jde o zdolávání pohybových nároků, zatímco u sportovní výkonnosti jde o překonávání výkonových sportovních nároků (Měkota & Cuberek, 2007). Sportovní výkonnost je dispozice opakovaně podávat výkon. Formuje se postupně, dlouhodobě a je výsledkem přirozeného růstu a vývoje jedince, vlivů prostředí a vlastního sportovního tréninku. Zvyšování výkonnosti je proto třeba chápat v širších souvislostech (Dovalil a Choutka, 2003). Vývoj člověka zčásti určují vrozené dispozice. Ty se člení na morfologické (tělesná výška, hmotnost, složení a stavba těla), fyziologické (typu transportní kapacita pro kyslík) a psychologické (osobnostní charakteristiky, temperament, intelektové schopnosti aj.). Projevují se v motorice i psychice člověka a představují jejich dědičný základ. Vrozené dispozice se zčásti přizpůsobují vlivům prostředí, v němž jedinec vyrůstá. Přírodní a sociální podmínky (např. přirozené příležitosti k pohybu, názory okolí na pohybovou aktivitu), v nichž člověk žije, určují předpoklady pozdějších výkonů, jako je zdravotní stav, celková odolnost a zdatnost, motorické, psychické i sociální schopnosti, motivace aj. Organizovaný sportovní trénink znamená řízené ovlivňování výkonnostního růstu jedince s cílem dosáhnout takových změn, aby se zvyšovala úroveň trénovanosti sportovce. Ta se stává základem aktuálního sportovního výkonu (Dovalil et Choutka, 2003). Podle Moravce a kol. (2007) je výkon ve sportovním tréninku po všech stránkách ovlivňován motivací, která pomáhá vysvětlit výkonnostní rozdíly mezi sportovci a stává se hnací silou sportovce k jeho dalšímu růstu.

1.1.7 Motivace dětí a mládeže ke sportu a pohybové aktivitě Podle Průchy (2003) je motivace souhrn vnitřních i vnějších faktorů, které vzbuzují, aktivují, dodávají energii lidskému jednání a prožívání; zaměřují toto jednání a prožívání určitým směrem; řídí jeho průběh, způsob dosahování výsledků; ovlivňují též způsob reagování jedince na jeho jednání a prožívání, jeho vztahy k ostatním lidem a ke světu.

20

Účast dětí a mládeže na sportovních aktivitách je ovlivňována dostupností příležitostí, podporou rodinných příslušníků, kamarádů, názorových vůdců a životních vzorů, nejbližší komunitou a konečně i vnímavostí potenciálního dětského účastníka sportovních aktivit. Potvrzuje se význam uznání a obdivu okolí ke sportovním výkonům dospívajících a nezbytnost udržování kreditu výkonnostního sportovce pro posílení vlastní sebedůvěry a pozitivní odezvy okolí. Orientace na sportovní činnost u dětí a mládeže je posilována pocitem jejího specifického významu v prostředí soutěživého ducha moderní společnosti, významněji u hochů než u dívek (Sekot, 2003). Důležitost vlivu sportovní činnosti na utváření povahových rysů jedince je obecně přijímána téměř bez výhrad. Zpravidla bývá rozhodujícím faktorem pro motivaci a povzbuzování dětí pro sportovní aktivity a je i základnou vytváření sportovních programů, budování sportovních zařízení a sponzorování akcí. Skutečností je, že postupná sportovní specializace pěstuje již v dětech „profesionální přístup“. Děti se učí být mnohem více zaujaty kvalitním sportovním výkonem a vidinou vítězství, než principy fair play a radostí z pohybu. Tím spíše, že dnešní organizovaný výkonnostní sport zpravidla přitahuje děti oceňující výzvu na cíl zaměřených činností, a to navíc v oblasti záměrně orientované na hodnoty vítězství a vynikajícího výkonu. Sportovní čest je ponechávána spíše na rozhodčích a trenérech. Radost z pohybu je vyjadřována zejména radostí z dobrého výkonu a vítězství. Děti pak mají na půdě organizované sportovní činnosti zájem o osobní zapojení do bojové akce, prokázání sportovních dovedností a stvrzení prohlubujících se přátelských vztahů (Sekot, 2003). Pohybové aktivity sportovní povahy mají široké spektrum motivů, které se v hrubých rysech odvíjejí od potřeby pohybu, zdravotní prevence, individuální seberealizace apod. Vliv těchto motivů se mění v závislosti na věku, pohlaví a sociálním pozadí. Pro mládež je typičtější spíše motiv přirozené potřeby pohybu a zlepšování vlastní tělesné výkonnosti. Pro dospělé jedince můžeme hovořit o významné zdravotní funkci sportu (Sekot, 2003).

21

1.2 Životní styl na vesnici a ve městě

Prostředí, ve kterém děti žijí, má na způsob trávení volného času neoddiskutovatelný vliv. Je evidentní, že děti z malé vesnice nemají takové možnosti jako děti z města. Tento rozdíl však už není tak veliký jako před lety a neustále se zmenšuje. V dnešní době, kdy rodiče chtějí svým dětem dopřát možnost navštěvovat nejrůznější zájmové kroužky, jsou ochotni je vozit do blízkých i vzdálenějších měst. Můžeme se setkat i s tím, že rodiče své děti posílají do základní školy v nejbližším městě. S životem na vesnici mohou být sice spokojeni, ale chtějí svým dětem nabídnout více možností v oblasti vzdělání, sportu, kultury i využití volného času. Je logické, že malá škola na vesnici nemůže nabídnout to, co škola ve velkém městě, a to jak ve formě vyučování, tak ve formě využití volného času při škole.

1.2.1 Životní styl na vesnici

Pro venkovské komunity je podle Heřmanové a Patočky (2007) příznačná vysoká míra křížících se meziosobních vazeb, tzn. že každý každého zná, z čehož vyplývá menší míra anonymity a méně formální vztahy, které se projevují v podobě pocitu větší vzájemné odpovědnosti a solidarity, silnější sociální kontroly a silnějšího pocitu bezpečí. Další charakteristikou může být i specifičnost pohybu ve venkovském prostoru (pěší pohyb podporuje přirozené a neformální setkávání obyvatel) nebo centrum společenského života, kterým je i dnes často hospoda, prodejna potravin, autobusová čekárna a někde i kostel. Dle Kanderta (2004) je pro vesničana jeho vesnice středem světa, základním domovským referenčním bodem, kterým poměřuje všechny ostatní světy. Vesničan je na svůj původ pyšný, na jedinečnost vesnice a její historický původ. Můžeme hovořit o užších vztazích v komunitě v tradičních venkovských oblastech

22

v porovnání s životem a vztahy ve městě. Životní podmínky, které vliv na způsob trávení volného času jsou velmi rozmanité. Herová (in Kubátová, 2010) ve výzkumu životního stylu venkovských domácností definovala čtyři venkovské životní styly: 

tradiční venkovský styl – lidé věnují většinu času svému hospodářství, poli, zahradám;



styl obyvatel rodinného domu – lidé vlastní rodinný dům, pěstují zeleninu pro svou potřebu, chovají malá zvířata (králíky, slepice atp.);



styl obyvatel venkova – lidé nevlastní žádné hospodářství a většinu času tráví ve městě, kde mají práci a přátelé;



styl lidí toužících žít v souladu s přírodou, zdravě a v klidu. Podle Giddense (1999) má vesnice své klady i nedostatky. Pokud zde žijící

obyvatelé nemají vlastní hospodářství, dojíždějí za prací do měst a čas strávený cestou ubírá času určenému pro aktivní odpočinek nebo sport. Děti zde mají bližší vztahy s vrstevníky a nejsou tolik odkázány na peníze nebo organizovaný sport. Lidé zde mají většinou dobré sousedské vztahy, život zde není anonymní jako ve městě. Na vesnici žijí rodiče s dětmi spolu s dalšími příbuznými, jedná se zde více o rozšířené rodiny. Může to být z důvodu velkých dvou až tří generačních domů, ve městě je více rozšířena panelová výstavba, proto je ve městě trendem směřování k nukleární rodině. Na vesnici se může ve výchově a stravování projevit vliv prarodičů, nebo zažité stereotypy celé rozšířené rodiny. Němec (2002) považuje za největší problém vesnic a malých měst chybějící možnosti realizovat se ve svém volném čase v blízkosti svého domova a z toho plynoucí problémy spojené s dojížděním za zájmovou činností do větších měst (finanční a bezpečnostní hlediska, nedostatečné vlakové či autobusové spojení). Vesnice podle něj není už tak idylická, jak si lidé myslí, i sem už pronikly mnohé negativní jevy jako drogy a kriminalita, donedávna spojované pouze s velkými městy. Spojení s přírodou, které si mnoho lidí pod pojmem venkov představí, již také není tak těsné, jako bývalo. Řada rodin ji nedokáže nebo nechce využít k turistice či pobytům, tím pádem o jejích možnostech nepřesvědčí ani děti.

23

Maříková (2004, in Majerová, 2007) uvádí, že v roce 1843 na našem území žilo na venkově 80 % obyvatelstva, ve 20. století na venkově žila stále polovina obyvatel, nicméně počet žijících na vesnicích se neustále snižuje. Nynější počet lidí žijících na vesnicích je okolo 26 %.

1.2.2 Životní styl ve městě

Základní charakteristikou městských komunit je hlavně výrazně vyšší míra územní koncentrace, která paradoxně vede k menšímu křížení vazeb a vyšší vzájemné anonymitě lidí, jež je spojena až se vzájemnou lhostejností. Vztahy jsou zde proto formálnější, neosobní a přechodné. Oproti venkovu je městské prostředí daleko pestřejší a podnětnější, nabízející více možností pro rozvoj jedince. S tím však souvisí i daleko větší pravděpodobnost výskytu negativních jevů (Heřmanová et Patočka, 2007). Město s sebou nese rychlost, hektičnost, rychle plynoucí čas, průmysl, hypermarkety, kluby, divadla a různé služby. To vše výrazně ovlivňuje osobnost městského člověka, její vývoj, ale také to, jaký zvolí životní styl a jak naplní svůj volný čas, zkrátka jaký způsob života povede (Kubátová, 2010). Simmel (in Kubátová, 2010) uvádí, že specifičnost velkoměsta je založena na intelektuálním duševním životě, na používání rozumu, na vědomých duševních pochodech a s odklonem od neuvědomovaných emociálních stavů a vztahů k prostředí. Peněžní hospodářství vede městského člověka k počítání, měření a kalkulacím, město vyžaduje přesnost, vypočitatelnost a exaktnost. To jsou prvky, které ovlivňují způsob života městského člověka a potlačují v něm iracionální, instinktivní a individuální vlastnosti. Bez těchto prvků by život ve městě nebyl vůbec možný. Městští lidé disponují větší rezervovaností a lhostejností, což se odráží v sociálních vztazích. Tato rezervovanost však přináší určitou míru osobní svobody, kterou lidé žijící na vesnici nebo maloměstě mít nemohou, jelikož jsou neustále „kontrolováni“ rodinou, příbuznými či sousedy. Je však nutné zdůraznit, že „černobílé“ vidění v dělení venkovského a městského života je ovlivňováno

24

moderními demografickými charakteristikami (stěhováním z měst do příměstských oblastí, cestování za prací atp.).

1.2.3 Možnosti sportu a pohybové aktivity na vesnici Život na vesnici do jisté míry limituje trávení volného času, nabídka volnočasových aktivit je na venkově často omezená a mnohdy neodpovídající potřebám mladých dospělých. Mladí lidé často musejí za aktivním naplněním volného času dojíždět do měst, kde se setkávají s přáteli a navštěvují divadla, kina, kluby a různé společenské akce, které na vesnicích povětšinou nenajdeme. Avšak i opak je pravdou. Vesnice nabízí příhodné prostředí pro odpočinek, relaxaci a některé sporty jako turistika, cyklistika atp. (Kandert, 2004). Velký význam je přikládán skutečnosti, aby i malé obce měly svoji kulturně - společenskou činnost jak pro děti a mládež, tak i pro dospělé. V současnosti je žádoucí, aby obce stále zachovávaly tradice, jako jsou například hasičské sbory, jež pracují s dětmi, jsou vyhlášené a pro děti pořád atraktivní. Tyto sbory pořádají často akce pro svoje členy i celé vesnice. Další tradicí, která se s hrdostí stále udržuje například v jihomoravské oblasti, jsou hodové svátky se spoustou zvyků, tanečních vystoupení tamějších folklorních souborů nebo hodové chasy. „V řadě vesnic pracují sportovní kroužky, tradice mají i kvalitní divadelní soubory, dále Skaut a tábornické organizace. Významnou roli sehrávají farní úřady, které se věnují dětem, mladým i celým rodinám (Němec a kol., 2002). Míst, kde mohou na vesnici děti svůj čas trávit, také není mnoho. Ve většině z nich najdeme fotbalové hřiště, které děti hojně využívají, scházejí se, hrají míčové hry atd. Na druhou stranu jsou svým způsobem stále v přírodě, která nabízí nespočetné množství trávení volného času. Mnohé závisí na malých školách, které řada vesnic má, a také na obci. Někde by bylo dobré zvážit práci volnočasového pedagoga, ten by mohl spolupracovat jak se školou, tak s vedením obce (Němec a kol., 2002).

25

1.2.4 Možnosti sportu a pohybové aktivity ve městě „Život ve městech různé velikosti a sociálního profilu má společné rysy. Dětem a mladým lidem umožňuje neformální individuální i společné zájmové nebo veřejně prospěšné činnosti. Při volnočasových aktivitách organizovaných institucemi a sdruženími se lze setkávat s mnoha vrstevníky i příslušníky starších generací, vytvářet četné kontakty a být zároveň chráněn před zdravotními, bezpečnostními, sociálními a výchovnými riziky." (Hofbauer. 2004) Dle Machové (2009) nejsou města tak blízko přírodě, jako je tomu na vesnici. Je zde nedostatek zeleně pro delší procházky. I když jsou zde mnohem více dostupné kulturní programy pro děti, sportovní centra, lezecké stěny, sportovní haly, aquaparky apod., vše je placené, a tudíž ne pro všechny sociální skupiny finančně dosažitelné. Děti mohou využít pro sport dětská hřiště a stadiony, ale mnohdy raději tráví čas doma hrou na počítači. Také někteří rodiče, pokud nedovážejí své děti do různých kroužků a sportovních klubů, pro své děti preferují bezpečí domova před jejich nekontrolovaným pohybem venku. Ve městě právě tím, že je více anonymní, hrozí dětem rizika jako negativní působení vrstevnických skupin, s tím spojený alkohol a drogy, ale i zneužití různými devianty. Dodává, že technický pokrok a bydlení ve výškových domech na sídlištích změnily životní styl obyvatel ve městech ve vyspělých zemích tak, že lidé začali vést sedavý způsob života. Sedí v práci, při cestě do práce a z práce v dopravních prostředcích, nechodí ani po schodech, protože jezdí výtahy a eskalátory. Po práci opět sedí u televize nebo počítače, nechce se jim jít z vyšších pater na procházku. Rozdíly mezi městem a venkovem jsou stírány neustále se rozpínající infrastrukturou, používáním automobilů a s tím spojenou rostoucí mobilitou dětí a mládeže, což zapříčiňuje možnost jejich účasti na volnočasových aktivitách mimo bydliště. Významnou roli hraje také rozvoj hromadných komunikačních prostředků, díky němuž jsou si lidé, obzvláště děti a dospívající mládež, bez ohledu na místo bydliště stále blíž. Následující praktická část pomůže objasnit, jestli jsou rozdíly ve využívání volného času prostřednictvím sportu a pohybové aktivity jen zdánlivé nebo se venkovský a městský způsob života dětí opravdu liší.

26

2 Cíle, hypotézy a úkoly 2.1 Cíle Hlavním cílem výzkumného šetření této diplomové práce je zjištění a komparace dat vypovídajících o pohybové aktivitě a sportu dětí a mládeže (14-15 let) na vesnici a ve městě.

2.2 Hypotézy Ke splnění práce jsme si stanovily následující hypotézy, které se vztahují k porovnání trávení volného času chlapců a děvčat a jejich preferencí. A zjištění rozdílu mezi preferencemi mládeže ve sportu a pohybové aktivitě na vesnici a ve městě. Testováno bylo 6 hypotéz: H1: V aktivitách volného času jsou mezi chlapci a děvčaty statisticky významné rozdíly. H2: V preferencích aktivit volného času jsou mezi chlapci a děvčaty statisticky významné rozdíly. H3: V aktivitách volného času jsou mezi respondenty z města a venkova statisticky významné rozdíly. H4: V preferencích aktivit volného času jsou mezi respondenty z města a venkova statisticky významné rozdíly. H5: V pohybových aktivitách, procházkách a chůzi, a aktivním sportování jsou mezi chlapci a děvčaty statisticky významné rozdíly.

27

H6: V pohybových aktivitách, procházkách a chůzi, a aktivním sportování jsou mezi respondenty z města a venkova statisticky významné rozdíly.

2.3 Úkoly Hlavním úkolem tohoto výzkumu je srovnání sportu a pohybové aktivity dětí a mládeže (14-15 let) na vesnici a ve městě. Ze stanovených hypotéz vyplývají následující úkoly: Ú1: Zjištění statisticky významných rozdílů v odpovědích mezi chlapci a děvčaty v otázce aktivit volného času. Ú2: Zjištění statisticky významných rozdílů v odpovědích mezi chlapci a děvčaty v otázce preferencí aktivit volného času. Ú3: Zjištění statisticky významných rozdílů v odpovědích mezi respondenty z města a venkova v otázce aktivit volného času. Ú4: Zjištění statisticky významných rozdílů v odpovědích mezi respondenty z města a venkova v otázce preferencí aktivit volného času. Ú5: Zjištění statisticky významných rozdílů v odpovědích mezi chlapci a děvčaty v otázce pohybových aktivit, procházek a chůzi, a aktivním sportování. Ú6: Zjištění statisticky významných rozdílů v odpovědích mezi respondenty z města a venkova v otázce pohybových aktivit, procházek a chůzi, a aktivním sportování.

28

3 Metodika výzkumu 3.1 Charakteristika výzkumného souboru Výzkumného šetření se zúčastnilo 115 dětí, z toho bylo 69 (60%) dětí z vesnice a 46 (40%) dětí z města. Z celkového počtu dětí bylo 60 dívek (52%) a 55 chlapců (48%). Věk dotazovaných dětí se pohyboval v rozmezí 14-15 let. Dotazníkové šetření jsem uskutečnila celkem na čtyřech základních školách. Vesnici zastupovaly ZŠ Sloup (okres Blansko, 333 žáků) a ZŠ a MŠ Lipovec (okres |Blansko, 151 žáků), ve městě Brně probíhal výzkum na ZŠ a MŠ Milénova (kapacita 720 žáků) a ZŠ Janouškova (kapacita 800 žáků). Na obou brněnských školách probíhá ve vybraných třídách rozšířená výuka Tělesné výchovy.

3.2 Design výzkumu Výzkum jsme realizovali formou dotazníků ke konci školního roku v květnu a červnu 2012/2013. Dotazníky byly určeny pro žáky 8. a 9. tříd ve věku 14-15 let. Za účelem rozdání dotazníků jsem osobně oslovila učitele Tělesné výchovy uvedených základních škol, v jednom případě ředitelku školy. Kontakt a následná domluva proběhly ústní formou a předáním pokynů k vyplnění dotazníku (Příloha 1) a samotného dotazníku (Příloha 2). Na žádné ze základních škol jsem nebyla odmítnuta a svůj výzkum jsem tak mohla realizovat na školách, které jsem si záměrně vybrala. Každému z oslovených učitelů Tělesné výchovy jsem nejdříve nastínila cíl mé práce. Poté jsem mu důkladně vysvětlila princip vyplňování dotazníku a společně jsme prošli jeho jednotlivými body. Učitelé tyto dotazníky během následujících dvou týdnů rozdali žákům ve vyučování k vyplnění. Poté jsem si dotazníky v dohodnutém termínu vyzvedla ke zpracování. Vzhledem k tomu, že se učitelé do mého výzkumného šetření zapojili zcela dobrovolně, je nutné ocenit jejich vstřícnost a pozitivní přístup k situaci.

29

3.3 Výzkumné metody 3.3.1 Metody získávání údajů – dotazník

Ke zmapování a srovnání pohybové aktivity a sportu na vesnici a ve městě jsem zvolila statistickou metodu – dotazník. Dle Chráska (2007) je dotazník soustava předem připravených a pečlivě formulovaných otázek, které jsou promyšleně seřazeny a na které dotazovaná osoba, tedy respondent, odpovídá písemně. Někdy můžeme o dotazníku hovořit také jako o anketě. Mezi oběma termíny je drobný rozdíl v souvislosti s průběhem samotného šetření. Dotazník je distribuován respondentům a ti jej s menší mírou dobrovolnosti vyplňují. Oproti tomuto faktu do ankety se zapojují respondenti sami, spontánně a z vlastní iniciativy. Položka v dotazníku může zjišťovat fakta, znalosti a vědomosti, či mínění, postoje nebo motivy dotazovaných osob. Zásadní pro dotazník jsou hodnoty validity a reliability, tedy vztah přesnosti a správnosti. Ke zjištění pohybové aktivity dětí mi sloužil dotazník, který je rozdělen do několika částí. Na začátku dotazníku je třeba vyplnit základní údaje jako pohlaví, bydliště a věk. První část dotazníku je zaměřena na aktivity ve volném čase. Dotazovaná osoba vybírá z nabízených aktivit ty, které provádí pokud možno pravidelně a zároveň daným aktivitám přikládá pomocí bodové stupnice osobní důležitost. Druhá část je věnována pohybovým aktivitám, chůzi a procházkám. Zjišťuje, zda dotazovaný v posledních dvanácti měsících absolvoval pěší chůzi delší než dva kilometry, popřípadě kolikrát tuto vzdálenost zdolal za poslední čtyři týdny. Ve třetí části jsou děti dotazovány, zda za posledních dvanáct měsíců prováděli aktivně nějaký sport mimo tělesnou výchovu. Jestliže ano, mají z přiloženého seznamu sportů vybrat ty, které za poslední čtyři týdny provozovaly nejčastěji.

30

3.3.2 Matematicko-statistické metody zpracování údajů Pro testování hypotéz vztahů mezi položkami dotazníku byl použit Pearsonův chí-kvadrát test. Za hladinu významnosti byla zvolena hodnota 0,05. Pro každou testovanou hypotézu byla sestavena kontingenční tabulka a vypočítán chíkvadrát test. „Chí-kvadrát“ test je založen na testu dobré shody, tedy porovnání očekávaných četností a skutečných četností. Hodnotu chí-kvadrát získáme dosazením do vzorce:

kde:

... chí-kvadrát

ni ... pozorovaná četnost mi ... očekávaná četnost“ (Pavloušková, 2009) Ve výsledcích testování je použito následující označení: T je hodnota chíkvadrát testu, SV jsou stupně volnosti, P je vypočtená hodnota hladiny významnosti testu. Je-li tato P hodnota menší než zvolená hladina významnosti 0,05, pak prohlásíme vztah mezi testovanými veličinami za statisticky významný. Bude-li v jiném případě vypočtená hladina významnosti P větší než 0,05, prohlásíme, že se hypotéza nepotvrdila.

31

Použité programy: 1. MS Office 2007, programy Excel a Word 2. Soubor statistických programů: Hintze, J. (2013). NCSS 9. NCSS, LLC. Kaysville, Utah, USA. www.ncss.com. Použité statistické metody: a. základní statistické charakteristiky b. kontingenční tabulky c. chí-kvadrát test d. Fisherův test pro tabulky 2x2 s malými četnostmi

32

4 Výsledky a diskuse

4.1 Vyhodnocení odpovědí jednotlivých testových otázek

Tab. 1 – Počet respondentů dle pohlaví. Četnost Absolutní Relativní [%] 55 47,83 60 52,17 115 100,00

Pohlaví Chlapci Dívky Celkem

V tabulce číslo 1 uvádíme absolutní a relativní četnost zastoupení chlapců a dívek v testovaném vzorku. Výzkumu se zúčastnilo 47,83% chlapců a 52,17% dívek.

Tab. 2 – Počet respondentů dle bydlení. Četnost Absolutní Relativní [%] 69 60 46 40 115 100,00

Bydliště Venkov Město Celkem

V tabulce číslo 2 uvádíme absolutní a relativní četnost bydlení testovaných osob na venkově a ve městě. Výzkumu se zúčastnilo 60% dětí žijících na venkově a 40% dětí z města.

33

Relativní četnost aktivit ve volném čase 110 100

Relativní četnost [%]

90 80 70 60 50 40 30 20 10 0 1

2

3

4

5

6

7

8

9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 Aktivity ve volném čase

Obr. 1 Relativní četnost aktivit ve volném čase.

Na obrázku číslo 1 uvádíme relativní četnost aktivit dětí ve volném čase. Mezi nejčetněji zastoupené aktivity patří aktivity číslo 1 (99,13%), 7 (99,13%), 3 (98,26%), 5 (94,78%) a 21 (91,30%). Mezi nejméně zastoupené aktivity patří aktivity číslo 4 (2,61%), 18 (9,57%), 11 (19,13%) a 9 (20%).

Legenda: 1 Poslech hudby

9 Organizování sportů

17 Dobrovolné a sociální práce

2 Hra na hud. nástroj, zpívání

10 Návštěvy sport.soutěží

18 Pomoc v domácnosti

3 Sledování TV, videa

11 Práce pro školu

19 Mládežnické kluby

4 Vydělávání peněz

12 Večírky, tance

20 Návštěvy příbuzných

5 Povídání s přáteli

13 Fotografování,šití,modelování

21 Sportování

6 Schůzky s chlapci/dívkami

14 Relaxace,snění o samotě

22 Jiné

7 Karty, video hry, počítač

15 Nakupování

8 Četba

16 Kina,divadla,koncerty

34

Relativní četnost preferencí aktivit ve volném čase 80

Preference aktivit Relativní četnost [%]

70

1

2

3

4

60 50 40 30 20 10 0 1

2

3

4

5

6

7

8

9

10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22

Aktivity ve volném čase

Obr. 2 Relativní četnost preferencí aktivit ve volném čase.

Na obrázku číslo 2 uvádíme relativní četnost preferencí aktivit dětí ve volném čase. Mezi nejvíce preferované aktivity patří aktivity číslo 22 – péče o domácí zvíře (91,67%), 1 (60%), 5 (44,35%), 7 (41,74%) a 21 (40%). Mezi nejméně významné aktivity patří aktivity číslo 2 (75,65%), 17 (67,83%), 13 (66,96%) a 9 (60,87%).

Legenda: 1 - Jsou pro mě velmi důležité 2 – důležité 3 – málo důležité 4 - nevýznamné

35

Tab. 3 – Absolutní a relativní četnost chůze, procházek>2 km. Četnost Absolutní Relativní [%] 101 87,83 14 12,17 115 100,00

Chůze,procházky > 2km Ano Ne Celkem

V tabulce číslo 3 je zaznamenáno, kolik dětí během posledních dvanácti měsíců vykonalo alespoň jednu pěší procházku či chůzi delší než dva kilometry. Kladně odpovědělo 88% dotazovaných, 12% z nich dle výzkumu danou vzdálenost nepřekonala.

Relativní četnost chůzí,procházek > 2km

14 12,2

Relativní četnost [%]

12

11,311,3 11,3 10,4 9,6

10 8 6 4

5,2 3,5 2,6

2,6

1,7

2

2,6 2,6 2,6

1,7 0,9

1,7 0,9

0,9 0,9 0,9

0,9

0,9 0,9

0 0 1 2 3 4 5 6 7 8 10 12 14 15 16 17 19 20 22 25 28 30 35 50 56 Počet chůzí, procházek

Obr. 3 Relativní četnost chůzí, procházek >2 km. Na obrázku číslo 3 je zobrazena relativní četnost chůzí a procházek delších jak dva kilometry. Nejvíce dotazovaných zodpovědělo, že během posledních čtyř týdnů uskutečnilo 2, 3, 4, 5 nebo 10 procházek či chůze delší než dva kilometry. 12, 17% dotazovaných zodpovědělo, že žádnou vycházku či chůzi delší jak dva kilometry neabsolvovalo.

36

Tab. 4 PA5 Absolutní a relativní četnost počtu aktivně sportujících. Četnost Absolutní Relativní [%] 115 100 0 0 115 100,00

Sport aktivně Ano Ne Celkem

V tabulce číslo 4 je uvedeno, kolik dětí za posledních dvanáct měsíců provádělo aktivně nějaký sport mimo tělesnou výchovu. Kladně odpovědělo 100% dotazovaných. Tab. 5 Absolutní a relativní četnost počtu sportovních aktivit 1. Četnost Absolutní Relativní [%] 1 0,87 3 2,61 1 0,87 1 0,87 2 1,74 1 0,87 25 21,74 5 4,35 4 3,48 2 1,74 2 1,74 2 1,74 6 5,22 2 1,74 8 6,96 4 3,48 4 3,48 1 0,87 3 2,61 1 0,87 26 22,61 2 1,74 1 0,87 5 4,35 3 2,61 115 100

Sport č. Druh sportu 0 4 5 6 9 12 17 19 23 25 26 27 28 29 32 37 44 45 48 50 51 52 56 82 86

Aktivně nesportuje Rybaření Badminton Baseball, softbal Bowling, kuželky Box Fotbal Domácí cvičení, posilování Běhání, jogging Karate Lezení, horo-stěna Atletika Cyklistika, horská kola Drezúra, jízda na koni Bruslení, kolečkové brusle Plavání Moderní tanec, jazzová tanec Tanec disco Stolní tenis Trampolína skoky Volejbal Chůze Veslování Procházky se psem, kynologie Jiné Celkem

37

V tabulce číslo 5 jsou vypsány sporty z přiloženého seznamu, které děti označily jako ty, které za poslední čtyři týdny provozovaly nejčastěji (mimo školní tělesnou

výchovu).

Nejoblíbenějšími

sporty

se

jeví

volejbal

(22,61%

dotazovaných) a fotbal (21,74%). Jeden dotazovaný odpověděl, že vůbec aktivně nesportuje.

12

Relativní četnost počtu sportovních aktivit 1 11,3 10,4

Relativní četnost [%]

10 8

7,0 7,0

7,0

7,0 6,1

6 4,4

4,4

4,4

4,4 4,4

4,4 4,4

3,5

4 2,6

2

1,7 0,9

0,9

0,9 0,9

0,9

0,9 0,9

0 0 1 2 3 4 5 6 8 10 11 12 14 15 16 18 20 22 24 25 27 28 30 40 50 Počet aktivit 1

Obr. 4 Relativní četnost počtu sportovních aktivit 1.

Na obrázku číslo 4 je uvedena relativní četnost sportovních aktivit, které dotazovaní uvedli jako první v pořadí sportů, které během posledních čtyř týdnů nejčastěji provozovaly mimo školní tělesnou výchovu.

38

Tab. 6 Absolutní a relativní četnost počtu sportovních aktivit 2. Četnost Absolutní Relativní [%] 33 28,7 Aktivně nesportuje Rybaření 3 2,61 Badminton 1 0,87 Baseball, softbal 1 0,87 Bowling, kuželky 1 0,87 Fotbal 7 6,09 Domácí cvičení, posilování 6 5,22 Běhání, jogging 9 7,83 Atletika 2 1,74 Cyklistika, horská kola 7 6,09 Drezúra, jízda na koni 2 1,74 Bruslení, kolečkové brusle 2 1,74 Plavání 4 3,48 Moderní tanec, jazzová tanec 2 1,74 Tanec disco 1 0,87 Balet 1 0,87 Stolní tenis 2 1,74 Trampolína skoky 1 0,87 Volejbal 8 6,96 Chůze 3 2,61 Veslování 1 0,87 Turistika, tramping 1 0,87 Kiek, thai box 1 0,87 Rugby 1 0,87 Hokej v tělocvičně, venku 1 0,87 Procházky se psem, kynologie 9 7,83 Rodinné procházky, výlety 1 0,87 1 0,87 Práce na zahrádce, na poli, v lese Jiné 3 2,61 Celkem 115 100,00

Sport č. Druh sportu 0 4 5 6 9 17 19 23 27 28 29 32 37 44 45 46 48 50 51 52 56 57 63 64 71 82 83 84 86

V tabulce číslo 6 jsou vypsány sporty z přiloženého seznamu, které děti označily jako ty, které za poslední čtyři týdny provozovaly jako druhé nejčastější (mimo školní tělesnou výchovu). Druhými nejoblíbenějšími pohybovými aktivitami se jeví procházky se psem (7,83% dotazovaných), běhání (7,83%) a volejbal (6,96%). 28,7% respondentů neuvedlo jako druhý v pořadí žádný sport.

39

30

28,7

Relativní četnost počtu sportovních aktivit 2

Relativní četnost [%]

25 20 15 8,7

10

8,7

8,7

7,0

5

7,0 5,2

4,4 4,4

3,5

3,5

2,6 0,9

0,9 0,9

0,9

0,9 0,9

1,7

0,9

0 0

1

2

3

4

5

6

7

8 9 10 12 14 15 16 20 21 26 28 40 Počet aktivit 2

Obr. 5 Relativní četnost počtu sportovních aktivit 2.

Na obrázku číslo 5 je uvedena relativní četnost sportovních aktivit, které dotazovaní uvedli jako druhé v pořadí sportů, které během posledních čtyř týdnů nejčastěji provozovaly mimo školní tělesnou výchovu.

Tab. 7 Prostředí prováděných sportů – tělocvičny, fit centra, jiné. Četnost Absolutní Relativní [%] 57 49,57 58 50,43 115 100,00

Prostředí prováděných sportů Tělocvičny, fit centra, jiné Ano Ne Celkem

V tabulce číslo 7 je uvedeno, kolik % zvolených sportovních aktivit bylo prováděno v prostředí tělocvičen, fit center apod. Necelá olovina respondentů odpověděla kladně.

40

Tab. 8 Prostředí prováděných sportů – nesportovní haly, sály. Četnost Absolutní Relativní [%] 25 21,74 90 78,26 115 100,00

Prostředí prováděných sportů Nesportovní haly, sály Ano Ne Celkem

V tabulce číslo 8 je uvedeno, kolik % zvolených sportovních aktivit bylo prováděno v prostředí nesportovních hal a sálů. Kladně odpovědělo pouze 22% respondentů.

Tab. 9 Prostředí prováděných sportů – v bytě, venku. Četnost Absolutní Relativní [%] 41 35,65 74 64,35 115 100,00

Prostředí prováděných sportů V bytě, venku Ano Ne Celkem

V tabulce číslo 9 je uvedeno, kolik % zvolených sportovních aktivit bylo prováděno uvnitř i venku, doma, v bytě. Kladně odpovědělo 37% dotazovaných.

Tab. 10 Prostředí prováděných sportů – TV zařízení venku. Četnost Absolutní Relativní [%] 61 53,04 54 46,96 115 100,00

Prostředí prováděných sportů TV zařízení venku Ano Ne Celkem

41

V tabulce číslo 10 můžeme vidět, kolik % zvolených sportovních aktivit bylo prováděno v tělovýchovných zařízeních venku: na kurtech, hřištích, v parcích. Kladně odpovědělo 53% respondentů.

Tab. 11 Prostředí prováděných sportů – v přírodě. Četnost Absolutní Relativní [%] 51 44,35 64 55,65 115 100,00

Prostředí prováděných sportů V přírodě Ano Ne Celkem

V tabulce číslo 11 můžeme vidět, kolik % zvolených sportovních aktivit bylo prováděno v přírodě – na poli, v lese, v řekách, v jezerech. 44% dotázaných odpovědělo kladně.

Tab. 12 Prostředí prováděných sportů – silnice, pěšiny ve městě. Četnost Absolutní Relativní [%] 34 29,57 81 70,43 115 100,00

Prostředí prováděných sportů Silnice, pěšiny v městě Ano Ne Celkem

V tabulce číslo 12 můžeme vidět, kolik % zvolených sportovních aktivit bylo prováděno na cestách, silnicích, pěšinách ve městě. Kladně odpovědělo pouze necelých 30% respondentů.

42

Tab. 13 Vlastník sportovního zařízení Četnost Absolutní Relativní [%] 17 18,09 22 23,40 31 32,98 2 2,13 22 23,40 94 100,00

Vlastník sport. zařízení Škola Obec TVorg. Soukr.,firma Nevím Celkem

V tabulce číslo 13 můžeme vidět, kdo je vlastníkem sportoviště, které respondent využívá. Dotazované děti nejčastěji navštěvují sportovní zařízení ve vlastnictví některé z tělovýchovných organizací (33%). Naopak nejméně využívané jsou zařízení soukromých osob či firem.

Tab. 14 Činnost v klubu. Četnost Absolutní Relativní [%] 59 51,3 56 48,7 115 100,00

Činnost v klubu Ano Ne Celkem

Tabulka číslo 14 ukazuje, kolik % dotazovaných bylo v posledních čtyřech týdnech členy tělovýchovného klubu a zároveň se podílelo na jeho činnosti. 51% dotazovaných takto činila.

43

Tab. 15 Typ klubu. Četnost Absolutní Relativní [%] 2 3,39 56 94,92 1 1,69 59 100,00

Typ klubu Fit Sportovní Jiný Celkem

V tabulce číslo 15 je uvedeno, o jaký typ klubu se případně jednalo. 95% dětí odpovědělo, že se účastní činnosti sportovního klubu.

Tab. 16 Organizované sportovní soutěže – účast v soutěži. Četnost Absolutní Relativní [%] 64 55,65 51 44,35 115 100,00

Organizované sportovní soutěže Účast v soutěži Ano Ne Celkem

V tabulce číslo 16 je uvedeno, že 56% respondentů se za posledních dvanáct měsíců zúčastnilo nějaké organizované soutěže ve svém sportu.

Tab. 17 Organizované sportovní soutěže – účast v soutěži. Četnost Absolutní Relativní [%] 14 22,22 25 39,68 23 36,51 1 1,59 63 100,00

Organizované sportovní soutěže Úroveň soutěže Školní,místní Meziškolní,okresní Školní ČR,krajská Národní Celkem

44

Tabulka číslo 17 zobrazuje, na jaké úrovni se dotazovaní organizované sportovní soutěže zúčastnili. Nejčastěji zodpověděli, že úroveň soutěže byla meziškolní, okresní (40%) nebo školní celorepubliková, popř. krajská (37%).

4.2 Testování hypotéz Hypotéza H1 V aktivitách volného času jsou mezi chlapci a děvčaty statisticky významné rozdíly. Výsledky testování rozdílů v aktivitách volného času mezi pohlavím jsou obsaženy v Tab. 18. Tab. 18 Výsledky testování rozdílů v aktivitách volného času mezi pohlavím. Aktivita 1 Poslech hudby 2 Hra na hud. nástroj, zpívání 3 Sledování TV, videa 4 Vydělávání peněz 5 Povídání s přáteli 6 Schůzky s chlapci/dívkami 7 Karty, video hry, počítač 8 Četba 9 Organizování sportů 10 Návštěvy sport.soutěží 11 Práce pro školu 12 Večírky, tance 13 Fotografování,šití,modelování 14 Relaxace,snění o samotě 15 Nakupování 16 Kina,divadla,koncerty 17 Dobrovolné a sociální práce 18 Pomoc v domácnosti 19 Mládežnické kluby 20 Návštěvy příbuzných 21 Sportování 22 Jiné

T 1,1005 18,9576 1,8658 0,2593 3,1984 1,4094 1,1005 15,5081 0,0000 1,2349 2,7938 4,0436 5,1689 1,6038 14,7714 2,4375 4,2837 0,0302 0,1350 0,0207 0,0302 2,7976

45

SV 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1

P 0,2942 0,0000 0,1720 0,6106 0,0737 0,2351 0,2942 0,0001 1,0000 0,2664 0,0946 0,0443 0,0230 0,2054 0,0001 0,1185 0,0385 0,8621 0,7133 0,8855 0,8621 0,0944

Statisticky významné rozdíly mezi chlapci a děvčaty jsou v tabulce zvýrazněny. Statisticky významné rozdíly byly nalezeny v aktivitách A2A, A8A, A12A, A13A, A15A a A17A. Pro tyto případy jsou uvedeny kontingenční tabulky a grafy relativních četností (viz Tab. 19, 20, 21, 22, 23, 24 a Obr. 6, 7, 8, 9, 10 a 11).

Tab. 19 Kontingenční tabulka Pohlaví vs. A2A (Hra na hud. nástroj, zpívání). Četba Pohlaví Chlapci Dívky Celkem

Četnost Abs. Rel. [%] Abs. Rel. [%] Abs. Rel. [%]

Ano 2 3,64 22 36,67 24 20,87

Celkem

Ne 53 96,36 38 63,33 91 79,13

55 100,00 60 100,00 115 100,00 Pohlaví vs. Četba 90

Relativní četnost (%)

70

50

30

10

Dívky

Chlapci

Obr. 6 Graf relativních četností Pohlaví vs. A2A (Hra na hud. nástroj, zpívání).

Pohlaví

Z Tab. 19 resp. Obr. 6 vidíme, že hře na hudební nástroj nebo zpěvu se věnuje statisticky víc děvčat než chlapců (36,7% vs. 3,6%). Tento výsledek může být zapříčiněn tím, že jak zpěv, tak hra na nějaký hudební nástroj jsou aktivity, které patří do umělecké sféry. K této sféře obecně více tíhnou děvčata, proto. Spolu s obecným názorem, že dívky mají na hudbu větší talent než chlapci, nejsou dle mého názoru v tomto případě rozdíly mezi pohlavím překvapivé.

46

Tab. 20 Kontingenční tabulka Pohlaví vs. A8A (Četba). Pohlaví

Četnost Abs. Chlapci Rel. [%] Abs. Dívky Rel. [%] Abs. Celkem Rel. [%]

Četba Celkem Ano Ne 28 27 55 50,91 49,09 100,00 51 9 60 85,00 15,00 100,00 79 36 115 68,70 31,30 100,00

Obr. 7 Graf relativních četností Pohlaví vs. A8A (Četba).

Z Tab. 20 resp. Obr. 7 vidíme, že četbě se věnuje statisticky víc děvčat než chlapců (68,70% vs. 50,91%). V dnešní době internetu kdy všichni, nejen děti, upouštějí od získávání informací v tištěné formě, mě výsledku tohoto srovnání mile překvapily. Čekala jsem, že výsledná procenta aktivních čtenářů a čtenářek budou o poznání nižší. Důvodem může podle mě být velké množství vydávaných časopisů pro děti a dospívající, ať už týkající se životního stylu nebo zaměřené na konkrétní zájmovou činnost či hobby. Důvodem nižšího procenta čtenářů – chlapců by mohlo být upřednostňování jiných aktivit ve volném čase.

47

Tab. 21 Kontingenční tabulka Pohlaví vs. A12A (Večírky, tance). Pohlaví

Četnost Abs. Chlapci Rel. [%] Abs. Dívky Rel. [%] Abs. Celkem Rel. [%]

Večírky, tance Celkem Ano Ne 14 41 55 25,45 74,55 100,00 26 34 60 43,33 56,67 100,00 40 75 115 34,78 65,22 100,00

Obr. 8 Graf relativních četností Pohlaví vs. A12A (Večírky, tance).

Z Tab. 21 resp. Obr. 8 vidíme, že večírkům a tanci se věnuje statisticky víc děvčat než chlapců (43,33% vs. 25,45%). Z výsledků můžeme vypozorovat, že většina dětí v tomhle věku ještě návštěvu večírků a tancování jako formu trávení volného času neupřednostňuje. Častější výskyt těchto aktivit pozorujeme u dívek, což můžeme zdůvodnit jejich rychlejším psychickým i fyzickým vývojem než u chlapců stejného věku, a tedy dřívějším zájmem o tuto formu zábavy.

48

Tab. 22 Kontingenční tabulka Pohlaví vs. A13A (Fotografování, šití, modelování). Pohlaví

Četnost Abs. Chlapci Rel. [%] Abs. Dívky Rel. [%] Abs. Celkem Rel. [%]

Fotogr.,šití, model. Celkem Ano Ne 9 46 55 16,36 83,64 100,00 21 39 60 35,00 65,00 100,00 30 85 115 26,09 73,91 100,00

Obr. 9 Graf relativních četností Pohlaví vs. A13A (Fotografování, šití, modelování).

Z Tab. 22 resp. Obr. 9 vidíme, že fotografování, šití nebo modelování se věnuje statisticky víc děvčat než chlapců (35% vs. 16,36%). Výsledky tohoto srovnání podle mě také nejsou překvapující. Dívky ve věku 14-15 let jsou v období, kdy se snaží upoutat pozornost opačného pohlaví a v době sociálních sítí je jedním z nejčastějších prostředků umísťování fotografií na sociálních sítích. Základy šití do budoucího života je ve většině případů aktivitou matek a dcer. Důvodem nižšího procenta u chlapců může být také upřednostňování jiných aktivit ve volném čase.

49

Tab. 23 Kontingenční tabulka Pohlaví vs. A15A (Nakupování). Pohlaví

Četnost Abs. Chlapci Rel. [%] Abs. Dívky Rel. [%] Abs. Celkem Rel. [%]

Nakupování Celkem Ano Ne 25 30 55 45,45 54,55 100,00 48 12 60 80,00 20,00 100,00 73 42 115 63,48 36,52 100,00

Obr. 10 Graf relativních četností Pohlaví vs. A15A (Nakupování).

Z Tab. 23 resp. Obr. 10 vidíme, že nakupování se věnuje statisticky víc děvčat než chlapců (80% vs. 45,45%). Děti v období 14-15 let jsou ve věku, kdy za ně věci denní potřeby obstarávají rodiče. Výsledky tohoto srovnání můžeme dle mého názoru odůvodnit opět tím, že dívky v tomto věku jsou v období, kdy se snaží upoutat pozornost opačného pohlaví, chtějí se líbit, tudíž mají potřebu nakupovat věci k tomu potřebné – oblečení, kosmetiku, doplňky, časopisy, apod. Chlapecká oblast zájmu o nakupování se pravděpodobně týká spíše sportovních potřeb a jiných volnočasových aktivit a zájem o ni není tolik intenzivní jako u děvčat.

50

Tab. 24 Kontingenční tabulka Pohlaví vs. A2A (Dobrovolné a sociální práce). Pohlaví Chlapci Dívky Celkem

Četnost Abs. Rel. [%] Abs. Rel. [%] Abs. Rel. [%]

Dobr. a soc. práce Celkem Ano Ne 2 53 55 3,64 96,36 100,00 9 51 60 15,00 85,00 100,00 11 104 115 9,57 90,43 100,00

Obr. 11 Graf relativních četností Pohlaví vs. A2A (Dobrovolné a sociální práce).

Z Tab. 24 resp. Obr. 11 vidíme, že dobrovolným a sociálním pracím se věnuje statisticky víc děvčat než chlapců (9,57% vs. 3,64%). Výsledky tohoto srovnání nám ukazují, že překvapivě ani dívky ani chlapci nejeví o dané aktivity ve většině případů zájem. Je však zřejmé, že dobrovolným či sociálním pracím se věnuje větší procento dívek, což můžeme odůvodnit tím, že ženy mají obecně větší sociální cítění než muži.

Závěr: Hypotéza 1 se potvrdila u volnočasových aktivit A2A, A8A, A12A, A13A, A15A a A17A.

51

Hypotéza H2 V preferencích aktivit volného času jsou mezi chlapci a děvčaty statisticky významné rozdíly. Výsledky testování rozdílů v preferencích aktivit volného času mezi pohlavím jsou obsaženy v Tab. 25. Tab. 25 Výsledky testování rozdílů v preferencích aktivit volného času mezi pohlavím. Aktivita 1 Poslech hudby 2 Hra na hud. nástroj, zpívání 3 Sledování TV, videa 4 Vydělávání peněz 5 Povídání s přáteli 6 Schůzky s chlapci/dívkami 7 Karty, video hry, počítač 8 Četba 9 Organizování sportů 10 Návštěvy sport.soutěží 11 Práce pro školu 12 Večírky, tance 13 Fotografování,šití,modelování 14 Relaxace,snění o samotě 15 Nakupování 16 Kina,divadla,koncerty 17 Dobrovolné a sociální práce 18 Pomoc v domácnosti 19 Mládežnické kluby 20 Návštěvy příbuzných 21 Sportování 22 Jiné

T 1,2583 17,1892 20,3773 1,3464 5,0737 1,7699 14,9635 14,5555 1,7511 2,2934 2,0141 1,2674 1,6359 0,9122 5,5977 2,4856 2,9225 5,7676 5,5116 6,8445 4,1760 *

SV 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 -

P 0,7391 0,0006 0,0001 0,7182 0,1665 0,6215 0,0018 0,0022 0,6256 0,5138 0,5695 0,7369 0,6513 0,8225 0,1329 0,4779 0,4037 0,1235 0,1379 0,0770 0,2431 0,2500

* testováno Fisherovým exaktním testem (malý počet respondentů) Statisticky významné rozdíly mezi chlapci a děvčaty jsou v tabulce opět zvýrazněny. Statisticky významné rozdíly byly nalezeny v preferencích aktivit A2B, A3B, A7B a A8B. Pro tyto případy jsou uvedeny kontingenční tabulky a grafy relativních četností (viz Tab. 26, 27, 28, 29 a Obr. 12, 13, 14 a 15).

52

Pohlaví vs. Hra na h

Tab. 26 Kontingenční tabulka Pohlaví vs. A2B (Hra na hud. nástroj, zpívání).

Chlapci Dívky Celkem

Četnost Abs. Rel. [%] Abs. Rel. [%] Abs. Rel. [%]

1 0 0,00 5 8,33 5 4,35

Preference 2 3 2 2 3,64 3,64 10 9 16,67 15,00 12 11 10,43 9,57

4 51 92,73 36 60,00 87 75,65

Celkem 55 100,00 60 100,00 115 100,00

80

Relativní četnost (%)

Pohlaví

100

60

40

20

0

Chlapci

Poh

Obr. 12 Graf relativních četností Pohlaví vs. A2B (Hra na hud. nástroj, zpívání).

Z Tab. 26 resp. Obr. 12 vidíme, že hru na hudební nástroj nebo zpívání preferuje statisticky víc děvčat než chlapců (8,33% vs. 0%). Tento výsledek je úzce spojen s výsledky předchozí hypotézy. Může být zapříčiněn tím, že k aktivitám z umělecké sféry, jako jsou zpěv a hraní na hudební nástroj, mají obecně bližší vztah děvčata.

53

Tab. 27 Kontingenční tabulka Pohlaví vs. A3B (Sledování TV, videa). Pohlaví

Četnost Abs. Chlapci Rel. [%] Abs. Dívky Rel. [%] Abs. Celkem Rel. [%]

1 24 43,64 7 11,67 31 26,96

Preference 2 3 20 10 36,36 18,18 21 24 35,00 40,00 41 34 35,65 29,57

4 1 1,82 8 13,33 9 7,83

Celkem 55 100,00 60 100,00 115 100,00

Obr. 13 Graf relativních četností Pohlaví vs. A3B (Sledování TV, videa).

Z Tab. 27 resp. Obr. 13 vidíme, že sledování TV nebo videa preferuje statisticky chlapců než děvčat (43,64% vs. 11,67%). Rozdíl ve srovnání dívek a chlapců je zde značný. Příčinu můžeme hledat v tom, že dívky dané věkové kategorie raději tráví svůj volný čas jinými aktivitami.

Tab. 28 Kontingenční tabulka Pohlaví vs. A7B (Karty, video hry, počítač). Pohlaví

Četnost Abs. Chlapci Rel. [%] Abs. Dívky Rel. [%] Abs. Celkem Rel. [%]

1 33 60,00 15 25,00 48 41,74

Preference 2 3 12 6 21,82 10,91 23 16 38,33 26,67 35 22 30,43 19,13

54

4 4 7,27 6 10,00 10 8,70

Celkem 55 100,00 60 100,00 115 100,00

Obr. 14 Graf relativních četností Pohlaví vs. A7B (Karty, video hry, počítač).

Z Tab. 28 resp. Obr. 14 vidíme, že karty, video hry nebo počítač preferuje statisticky víc chlapců než děvčat (60% vs. 25%). Zde můžeme pozorovat, že rozdíl v upřednostňování konkrétní aktivity je zde opravdu výrazný. V dnešní době je na trhu velké množství akčních počítačových her a děti, především chlapci, se rádi ztotožňují s akčními hrdiny, který můžou vídat i na televizní obrazovce. Dívky podle mě k počítačovým hrám s akčními hrdiny tolik netíhnou a upřednostňují jiné aktivity.

Tab. 29 Kontingenční tabulka Pohlaví vs. A8B (Četba). Pohlaví

Četnost Abs. Chlapci Rel. [%] Abs. Dívky Rel. [%] Abs. Celkem Rel. [%]

1 3 5,45 17 28,33 20 17,39

Preference 2 3 9 12 16,36 21,82 9 17 15,00 28,33 18 29 15,65 25,22

55

4 31 56,36 17 28,33 48 41,74

Celkem 55 100,00 60 100,00 115 100,00

Obr. 15 Graf relativních četností Pohlaví vs. A8B (Četba).

Z Tab. 29 resp. Obr. 15 vidíme, že četbu preferuje statisticky víc děvčat než chlapců (28,33% vs. 5,45%). Výsledky tohoto srovnání korespondují se zjištěním v předchozí hypotéze, že dívky mají k četbě bližší vztah než chlapci. Důvodem může dle mého názoru být velké množství vydávaných časopisů pro děti a dospívající, ať už týkající se životního stylu nebo zaměřené na konkrétní zájmovou činnost či hobby. Důvodem nižšího procenta čtenářů – chlapců může být upřednostňování jiných aktivit ve volném čase.

Závěr: Hypotéza 2 se potvrdila u preferencí volnočasových aktivit A2B, A3B, A7B a A8B. U ostatních volnočasových aktivit se rozdíly v preferencích mezi chlapci a děvčaty nepotvrdily.

56

Hypotéza H3 V aktivitách volného času jsou mezi respondenty z města a venkova statisticky významné rozdíly. Výsledky testování rozdílů v aktivitách volného času mezi bydlištěm jsou obsaženy v Tab. 30. Tab. 30 Výsledky testování rozdílů v aktivitách volného času mezi městem a venkovem Aktivita 1 Poslech hudby 2 Hra na hud. nástroj, zpívání 3 Sledování TV, videa 4 Vydělávání peněz 5 Povídání s přáteli 6 Schůzky s chlapci/dívkami 7 Karty, video hry, počítač 8 Četba 9 Organizování sportů 10 Návštěvy sport.soutěží 11 Práce pro školu 12 Večírky, tance 13 Fotografování,šití,modelování 14 Relaxace,snění o samotě 15 Nakupování 16 Kina,divadla,koncerty 17 Dobrovolné a sociální práce 18 Pomoc v domácnosti 19 Mládežnické kluby 20 Návštěvy příbuzných 21 Sportování 22 Jiné

T 0,6725 2,8434 0,0848 0,0570 1,4360 8,4021 0,6725 1,9477 0,7337 13,8616 0,3372 2,5556 1,6912 0,5929 1,2253 8,4021 0,1508 0,0542 0,8835 1,8254 10,6271 1,8254

SV 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1

P 0,4122 0,0917 0,7709 0,8112 0,2308 0,0037 0,4122 0,1628 0,3917 0,0002 0,5614 0,1099 0,1934 0,4413 0,2683 0,0037 0,6978 0,8159 0,3472 0,1767 0,0011 0,1767

Statisticky významné rozdíly byly nalezeny v aktivitách A6A, A10A, A16A a A21A. Pro tyto případy jsou uvedeny kontingenční tabulky a grafy relativních četností (viz Tab. 31, 32, 33, 34 a Obr. 16, 17, 18 a 19).

57

Bydliště vs. Schůzky s chlapci/dívkami

Tab. 31 Kontingenční tabulka Bydliště vs. A6A (Schůzky s chlapci/dívkami). 70

Schůzky s chl./d. Celkem Ano Ne 29 40 69 42,03 57,97 100,00 32 14 46 69,57 30,43 100,00 61 54 115 53,04 46,96 100,00

60

Relativní četnost (%)

Bydliště Četnost Abs. Venkov Rel. [%] Abs. Město Rel. [%] Abs. Celkem Rel. [%]

50

40

30

Město

Venkov

Bydliště

Obr. 16 Graf relativních četností Bydliště vs. A6A (Schůzky s chlapci/dívkami).

Z Tab. 31 resp. Obr. 16 můžeme vidět, že schůzky s chlapci/děvčaty se věnuje statisticky víc dětí z města než z vesnice (69,57% vs. 42,03%). Výsledek tohoto srovnání podle mě můžeme odůvodnit skutečností, že děti na většině vesnic se zpravidla moc dobře znají, od útlého věku je spojují kamarádské vztahy, nerozlišují tolik mezi pohlavími, a proto nemají tak brzy potřebu s opačným pohlavím chodit na schůzky. Na druhou stranu pro děti z velkého města vztahy mezi vrstevníky tak úzké nejsou, dívky se více přátelí s dívkami, chlapci mezi sebe dívku vezmou také jen výjimečně. Tohle rozdělení nejspíš v dětech ve městě vyvolává dřívější zvědavost a zájem o schůzky s opačným pohlavím.

58

Tab. 32 Kontingenční tabulka Bydliště vs. A10A(Návštěvy sport. soutěží). Bydliště Četnost Abs. Venkov Rel. [%] Abs. Město Rel. [%] Abs. Celkem Rel. [%]

Návštěvy sport.sout. Celkem Ano Ne 39 30 69 56,52 43,48 100,00 41 5 46 89,13 10,87 100,00 80 35 115 69,57 30,43 100,00

Obr. 17 Graf relativních četností Bydliště vs. A10A(Návštěvy sport. soutěží).

Z Tab. 32 resp. Obr. 17 můžeme vidět, že návštěvy sportovních soutěží se věnuje statisticky víc dětí z města než z vesnice (89,13% vs. 56,52%). Výsledky tohoto srovnání by se daly vysvětlit tak, že ve městě je větší koncentrace sportovních akcí, které děti zajímají a které mají možnost navštívit. Ať už se to týká sportovních klání jejich vrstevníků nebo velkých sportovních klubů.

Tab. 33 Kontingenční tabulka Bydliště vs. A16A(Kina, divadla, koncerty). Bydliště Četnost Abs. Venkov Rel. [%] Abs. Město Rel. [%] Abs. Celkem Rel. [%]

Kina,divad.,konc. Celkem Ano Ne 29 40 69 42,03 57,97 100,00 32 14 46 69,57 30,43 100,00 61 54 115 53,04 46,96 100,00

59

Obr. 18 Graf relativních četností Bydliště vs. A16A(Kina, divadla, koncerty).

Z Tab. 33 resp. Obr. 18 můžeme vidět, že návštěvy kin, divadel nebo koncertů se věnuje statisticky víc dětí z města než z vesnice (69,57% vs. 42,03%). Výsledky v této kategorii mají podle mého názoru podobnou příčinu jako výsledky předchozího srovnání. A to, že velké město nabízí mnohem větší počet kulturních institucí i akcí, které děti zajímají a které mají možnost navštívit. Ať už se to týká široké nabídky kin, divadel, koncertů či jiných.

Tab. 34 Kontingenční tabulka Bydliště vs. A21A(Sportování). Bydliště Četnost Abs. Venkov Rel. [%] Abs. Město Rel. [%] Abs. Celkem Rel. [%]

Sportování Celkem Ano Ne 55 14 69 79,71 20,29 100,00 46 0 46 100,00 0,00 100,00 101 14 115 87,83 12,17 100,00

60

Obr. 19 Graf relativních četností Bydliště vs. A21A(Sportování).

Z Tab. 34 resp. Obr. 19 můžeme vidět, že sportování se věnuje statisticky víc dětí z města než z vesnice (100% vs. 79,71%). Výsledky tohoto srovnání mě velice potěšily, jelikož všechny dotazované děti z města uvedly, že aktivně sportují. Příčinu vidím opět v lepší nabídce a dostupnosti sportů pro děti z města. Další roli hraje pravděpodobně fakt, že obě městské základní školy, na nichž byl prováděn výzkum, disponují rozšířenou sportovní výukou.

Závěr: Hypotéza 3 se potvrdila u volnočasových aktivit A6A, A10A, A16A a A21A. U ostatních volnočasových aktivit se rozdíly mezi městem a venkovem nepotvrdily.

61

Hypotéza H4 V preferencích aktivit volného času jsou mezi respondenty z města a venkova statisticky významné rozdíly. Výsledky testování rozdílů v preferencích aktivit volného času mezi bydlištěm jsou obsaženy v Tab. 35. Tab. 35 Výsledky testování rozdílů v preferencích aktivit volného času mezi bydlištěm Aktivita 1 Poslech hudby 2 Hra na hud. nástroj, zpívání 3 Sledování TV, videa 4 Vydělávání peněz 5 Povídání s přáteli 6 Schůzky s chlapci/dívkami 7 Karty, video hry, počítač 8 Četba 9 Organizování sportů 10 Návštěvy sport.soutěží 11 Práce pro školu 12 Večírky, tance 13 Fotografování,šití,modelování 14 Relaxace,snění o samotě 15 Nakupování 16 Kina,divadla,koncerty 17 Dobrovolné a sociální práce 18 Pomoc v domácnosti 19 Mládežnické kluby 20 Návštěvy příbuzných 21 Sportování 22 Jiné

T 3,9468 2,9326 3,9268 2,0846 0,7048 11,1316 1,6378 2,3603 5,8615 19,9771 2,1619 7,5538 2,2863 4,9548 6,7164 16,0985 3,8152 2,9764 4,4823 0,7560 10,4684 *

SV 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 -

P 0,2673 0,4021 0,2695 0,5550 0,8721 0,0110 0,6508 0,5011 0,1185 0,0002 0,5395 0,0562 0,5152 0,1751 0,0815 0,0011 0,2821 0,3953 0,2139 0,8600 0,0150 1,0000

* testováno Fisherovým exaktním testem (malý počet respondentů)

Statisticky významné rozdíly byly nalezeny v preferencích aktivit A6B, A10B, A16B a A21B. Pro tyto případy jsou uvedeny kontingenční tabulky a grafy relativních četností (viz Tab. 36, 37, 38, 39 a Obr. 20, 21, 22 a 23).

62

Relativní čet

40

20

Tab. 36 Kontingenční tabulka Bydliště vs. A6A(Schůzky s chlapci/dívkami). Bydliště Četnost Abs. Venkov Rel. [%] Abs. Město Rel. [%] Abs. Celkem Rel. [%]

1 19 27,54 17 36,96 36 31,30

Preference 2 3 19 5 27,54 7,25 16 8 34,78 17,39 35 13 30,43 11,30

Celkem

4 26 37,68 5 10,87 31 26,96

69 100,00 46 100,00 115 100,00

Obr. 20 Graf relativních četností Bydliště vs. A6A(Schůzky s chlapci/dívkami).

Z Tab. 36 resp. Obr. 20 můžeme vidět, že schůzky s chlapci/děvčaty preferuje statisticky víc dětí z města než z vesnice (36,96% vs. 27,54%). Výsledek srovnání daných preferencí je úzce spojen se zjištěním v předchozí hypotéze a utvrzuje mě v názoru, že děti z vesnice nemají tak brzy potřebu chodit na schůzky s opačným pohlavím jako děti z města.

Tab. 37 Kontingenční tabulka Bydliště vs. A10B (Návštěvy sport. soutěží). Bydliště Četnost Abs. Venkov Rel. [%] Abs. Město Rel. [%] Abs. Celkem Rel. [%]

1 11 15,94 23 50,00 34 29,57

Preference 2 3 17 12 24,64 17,39 11 7 23,91 15,22 28 19 24,35 16,52

63

4 29 42,03 5 10,87 34 29,57

Celkem 69 100,00 46 100,00 115 100,00

0

Venkov

Obr. 21 Graf relativních četností Bydliště vs. A10B (Návštěvy sport. soutěží).

Z Tab. 37 resp. Obr. 21 můžeme vidět, že návštěvy sportovních soutěží preferuje statisticky víc dětí z města než z vesnice (50% vs. 15,94%). Výsledek srovnání daných preferencí je úzce spojen se zjištěním v předchozí hypotéze a utvrzuje mě v názoru, že děti z vesnice nemají tolik příležitostí a možností navštěvovat sportovní akce, které by je zajímaly, jako děti z města.

Tab. 38 Kontingenční tabulka Bydliště vs. A16B (Kina, divadla, koncerty). Bydliště Četnost Abs. Venkov Rel. [%] Abs. Město Rel. [%] Abs. Celkem Rel. [%]

1 3 4,35 5 10,87 8 6,96

Preference 2 3 9 22 13,04 31,88 16 17 34,78 36,96 25 39 21,74 33,91

64

4 35 50,72 8 17,39 43 37,39

Celkem 69 100,00 46 100,00 115 100,00

Obr. 22 Graf relativních četností Bydliště vs. A16B (Kina, divadla, koncerty).

Z Tab. 38 resp. Obr. 22 můžeme vidět, že návštěvu kin, divadel nebo koncertů preferuje statisticky víc dětí z města než z vesnice (10,87% vs. 4,35%). Výsledek srovnání těchto preferencí nám potvrzuje zjištění v předchozí hypotéze. Dokládá tak můj názor, že děti z města mají o poznání více možností a příležitostí účastnit se různých kulturních a společenských akcí, návštěvy kin, divadel a koncertů než děti z vesnice. Tyto možnosti, zdá se, využívají.

Tab. 39 Kontingenční tabulka Bydliště vs. A21B (Sportování). Bydliště Četnost Abs. Venkov Rel. [%] Abs. Město Rel. [%] Abs. Celkem Rel. [%]

1 21 30,43 25 54,35 46 40,00

Preference 2 3 20 12 28,99 17,39 11 8 23,91 17,39 31 20 26,96 17,39

65

4 16 23,19 2 4,35 18 15,65

Celkem 69 100,00 46 100,00 115 100,00

Obr. 23 Graf relativních četností Bydliště vs. A21B (Sportování).

Z Tab. 39 resp. Obr. 23 můžeme vidět, že sportování preferuje statisticky víc dětí z města než z vesnice (54,35% vs. 30,43%). Výsledky tohoto srovnání jen potvrzují zjištění v předchozí hypotéze. Příčinu tedy vidím v lepší nabídce a dostupnosti sportů pro děti z města. Další roli hraje pravděpodobně fakt, že obě městské základní školy, na nichž byl prováděn výzkum, disponují rozšířenou sportovní výukou.

Závěr: Hypotéza 4 se potvrdila u preferencí volnočasových aktivit A6B, A10B, A16B a A21B. U ostatních volnočasových aktivit se rozdíly v preferencích mezi městem a venkovem nepotvrdily.

66

Hypotéza 5 V pohybových aktivitách, procházkách a chůzi, a aktivním sportování jsou mezi chlapci a děvčaty statisticky významné rozdíly. Statisticky významné rozdíly mezi chlapci a děvčaty se v pohybových aktivitách, procházkách a chůzi, a aktivním sportování neprokázaly (viz Tab. 40). Tab. 40 Výsledky testování rozdílů mezi pohlavím v pohybových aktivitách, procházkách a chůzi, a aktivním sportování. Položka PA4A PA5

T 1,7307

SV 1 netestováno

P 0,1883

Pozn. Rozdíly v položce PA5 (sportování a pohybové aktivity) nemohly být testovány, neboť tato položka měla jen jednu kategorii (všech 115 respondentů odpovědělo, že sportují).

Závěr: Hypotéza 5 se nepotvrdila.

Hypotéza 6 V pohybových aktivitách, procházkách a chůzi, a aktivním sportování jsou mezi respondenty z města a venkova statisticky významné rozdíly. Statisticky významné rozdíly mezi městem a venkovem se v pohybových aktivitách, procházkách a chůzi, a aktivním sportování byly prokázány u položky PA4A (Chůze, procházky >2km) - viz Tab. 41. Je uvedena kontingenční tabulka a graf relativních četností (viz Tab. 42 a Obr. 24).

67

Tab. 41 Výsledky testování rozdílů mezi městem a venkovem v pohybových aktivitách, procházkách a chůzi, a aktivním sportování Položka

T 13,8802

PA4A PA5

SV 1 netestováno

P 0,0002

Bydliště vs. TV zařízení ve 85

75

Relativní četnost (%)

65

Pozn. Rozdíly v položce PA5 (sportování a pohybové aktivity) nemohly 55být testovány, neboť tato položka měla jen jednu kategorii (všech 115 respondentů 45 odpovědělo, že sportují).

35

25

15

Tab. 42 Kontingenční tabulka Bydliště vs. PA4A (Chůze, procházky >2km) Bydliště Četnost Abs. Venkov Rel. [%] Abs. Město Rel. [%] Abs. Celkem Rel. [%]

Chůze, proch.>2km Celkem Ano Ne 67 2 69 97,10 2,90 100,00 34 12 46 73,91 26,09 100,00 101 14 115 87,83 12,17 100,00

Obr. 24 Graf relativních četností Bydliště vs. PA4A(Chůze, procházky >2km)

68

Venkov

Bydliště

Z Tab. 42 resp. Obr. 24 můžeme vidět, že chůzi a procházkám delším než 2 kilometry se věnuje statisticky víc dětí z vesnice než z města (97,10% vs. 73,91%). Za možnou příčinu tohoto zjištění nám může sloužit fakt, že děti ve městě k přesunům z místa na místo často využívají městskou hromadnou dopravu, která na vesnici takovou měrou zastoupena není. Dalším možným důvodem může být cestování s rodiči osobním automobilem. Proto dle mého názoru chodí děti z vesnice častěji a více pěšky.

Závěr:

Statisticky významné rozdíly mezi městem a venkovem se

v pohybových aktivitách, procházkách a chůzi, a aktivním sportování byly prokázány u položky PA4A (Chůze, procházky >2km).

69

5 Závěr

Téma diplomové práce jsme vybrali s ohledem na současný trend neustále se zhoršujícího zdravotního stavu obyvatelstva a s ním úzce související sedavý způsob života. Konkrétně nás zajímala věková kategorie dětí a mládeže. Rozhodli jsme se zjistit, zda-li má místo bydliště vliv na trávení volného času a výběr pohybových aktivit. Hlavním cílem práce bylo zjištění a komparace dat vypovídajících o pohybové aktivitě a sportu dětí a mládeže (14-15 let) na vesnici a ve městě. V teoretické části jsme se zabývali charakteristikou dětí staršího školního věku. Dále jsme nastínili význam pohybové aktivity a sportu pro děti a mládež dané věkové kategorie. Přehled poznatků jsme doplnili také o pohled na městský a venkovský způsob života a možnosti trávení volného času s ohledem na místo bydliště. Praktickou část jsme věnovali zjištění a srovnání pohybové aktivity dětí ve městě a na vesnici. Po zpracování výsledků jsme došli ke zjištění, že v některých aktivitách volného času jsou mezi respondenty z města a venkova statisticky významné rozdíly. Náš předpoklad, že v otázce aktivit volného času jsou mezi chlapci a děvčaty statisticky významné rozdíly, se statisticky potvrdil. Našim dalším předpokladem bylo, že v preferencích aktivit volného času jsou mezi chlapci a děvčaty statisticky významné rozdíly. Tento předpoklad se statisticky potvrdil. Další byl předpoklad, že v aktivitách volného času jsou mezi respondenty z města a venkova statisticky významné rozdíly. Tento předpoklad se statisticky potvrdil. Dále jsme předpokládali, že v preferencích aktivit volného času jsou mezi respondenty z města a venkova statisticky významné rozdíly. Tento předpoklad se také statisticky potvrdil. V otázkách pohybových aktivit, procházek a chůze, a aktivním sportování jak mezi chlapci a děvčaty, tak mezi respondenty z města a venkova, se statisticky rozdílné hodnoty nepotvrdily. Z našich dat v závěru vyplývá, že mezi možnostmi pohybových aktivit a trávení volného času dětí na vesnici a ve městě jsou statisticky významné rozdíly.

70

V praxi se mohou stát výsledky šetření návodem či inspirací pro pedagogy na testovaných základních školách, jak podpořit rozvoj pohybových a volnočasových aktivit žáků v dané lokalitě. Základní školy na vesnici by měly dětem poskytnout širší výběr sportovních aktivit, stejně jako možnost navštěvovat více sportovních a kulturních akcí. Základní školy ve městě by měly oproti tomu hledat prostředky, jak nabídnout dětem více možností věnovat se základní pohybové aktivitě – chůzi a procházkám.

71

Použitá literatura a zdroje Bieberlová, L. (2010). Pohybové a zdravotní aspekty v kinantropologickém výzkumu. Brno, Czech Republic: Masarykova univerzita. Blahutková, M., Matějková, E., & Brůžková, L. (2010). Psychologie zdraví: pro studenty bakalářských a magisterských oborů. Praha, Czech Republic: Masarykova univerzita. Dovalil, J., & Choutka, M. (2003). Výkon a trénink ve sportu. (4. vyd.) Praha, Czech Republic: Olympia.

Giddens, A. (1999). Sociologie. (Vyd. 1., 594 s.) Praha, Czech Republic: Argo. Heřmanová, E., & Patočka, J. (2007). Regionální sociologie, sociologie prostoru a prostředí. Praha, Czech Republic: Oeconomica. Hodaň, B. (1998). Tělesná kultura - sociokulturní fenomén: východiska a vztahy. Olomouc, Czech Republic: Univerzita Palackého. Hofbauer, B. (2004). Děti, mládež a volný čas. Praha, Czech Republic: Portál. Hogenová, A., Krejčí, M., & Daňhelová, Š. (2000). Pohyb a tělo: výběr filosofických textů. Olomouc, Czech Republic: Karolinum. Chráska, M. (2007). Metody pedagogického výzkumu: základy kvantitativního výzkumu.

Praha,

Czech

Republic:

Grada

Publishing.

Kandert, J. (2004). Každodenní život vesničanů středního Slovenska v šedesátých až osmdesátých letech 20. století. Praha, Czech Republic: Karolinum.

72

Kouba, V. (1995). Motorika dítěte. České Budějovice, Czech Republic: Jihočeská univerzita, Pedagogická fakulta. Kubátová, H. (2010). Sociologie životního způsobu. Praha, Czech Republic: Grada Publishing. Máček, M., & Máčková, J. (2002). Fyziologie tělesných cvičení. Brno, Czech Republic: Masarykova univerzita v Brně. Machová, J., & Kubátová, D. (2009). Výchova ke zdraví. Praha, Czech Republic: Grada. Majerová V. a kol. (2007). Český venkov 2006 - Sociální mobilita a kvalita života venkovské populace. Praha, Czech Republic: PEF ČZU. Měkota, K., & Cuberek, R. (2007). Pohybové dovednosti, činnosti, výkony. Olomouc, Czech Republic: Univerzita Palackého v Olomouci. Moravec, R., & Cuberek, R. (2007). Teória a didaktika výkonnostného a vrcholového športu. Bratislava, Slovak Republic: Univerzita Palackého v Olomouci. Mužík, V., Dobrý, L., Süss, V. (2008). Tělesná výchova a sport mládeže v biologickém, psychologickém, sociálním a didaktickém kontextu. Brno, Czech Republic: Masarykova univerzita. Mužík, V., Krejčí, M., & Daňhelová, Š. (1997). Tělesná výchova a zdraví: zdravotně orientované pojetí tělesné výchovy pro 1. stupeň ZŠ. Olomouc, Czech Republic: Hanex. Němec, J. (2002). Kapitoly ze sociální pedagogiky a pedagogiky volného času pro doplňující pedagogické studium. Brno, Czech Republic: Paido.

73

Nosek, M., Pyšný, L. (2004). Sociální dimenze sportu. Brno, Czech Republic: Masarykova univerzita. Pávková, J. (1999). Pedagogika volného času: teorie, praxe a perspektivy mimoškolní výchovy a zařízení volného času. Praha, Czech Republic: Portál. Pavloušková, H. (2009). Komparace vzdělávacího programu Základní škola a ŠVP ZV v oboru TV ve vybraných školách. Brno, Czech Republic: MU, FSpS. Perič, T. (2004). Sportovní příprava dětí. Praha, Czech Republic: Grada. Průcha, J., Walterová, E., & Mareš, J. (2003). Pedagogický slovník. (4. vyd.) Praha, Czech Republic: Portál. Rychtecký, A, (2006). Monitorování účasti mládeže ve sportu a pohybové aktivitě v České republice. Praha, Czech Republic: FTVS UK.

Sekot, A. (2002). Sociologie v kostce. Brno, Czech Republic: Paido. Sekot, A. (2003). Sport a společnost. Brno, Czech Republic: Paido. Seliger, V., & Choutka, M. (1982). Fyziologie sportovní výkonnosti. Praha, Czech Republic: Olympia. Sigmund, E., Sigmundová, D., & Svozil, Z. (2011). Pohybová aktivita pro podporu zdraví dětí a mládeže: výběr filosofických textů. Olomouc, Czech Republic: Masarykova univerzita. Slepičková, A., Vlček, P., & Svozil, Z. (2005). Sport a volný čas: vybrané kapitoly. (2. vyd.). Praha, Czech Republic: Karolinum.

74

Sommer, J., Matějková, E., & Brůžková, L. (2003). Malé dějiny sportu, aneb, O sportech našich předků--: sportování ve znamení býčích rohů, jak to vypadalo v Olympii, gladiátorské hry, artušovské hry, lov jako sport, rodí se fotbal, hry gentlemanů, moderní olympijské hry. Olomouc, Czech Republic: Fontána. Stackeová, D. (2009). Rodiče a sport mládeže. Tělesná výchova a sport mládeže, 75, 1, s. 2-4. Stavěl, M. (2006). Téma: Sport jako celoživotní fenomén: pohybové aktivity ve střední a starší dospělosti. Brno, Czech Republic: MU, FSpS.

Svoboda, B. (2003). Pedagogika sportu. Praha, Czech Republic: Grada.

Tacina,

E.(2011).

Tělesná

zdatnost

středoškolské

mládeže

(program

FITNESSGRAM). Brno, Czech Republic: MU, FSpS.

Vilímová, V. (2002). Didaktika tělěsné výchovy. Brno, Czech Republic: Paido.

75

Přílohy Příloha 1: Příloha 2:

Pokyny k vyplnění dotazníku Dotazník

Příloha 1: Pokyny k administraci dílčích položek dotazníku: „Sport a pohybová aktivita“ Dotazník se vyplňuje anonymně! Jde v podstatě o supervizorské interview, kde žáci po vysvětlení vyplňují dotazník samostatně. Pokud si neví rady jak odpovědět, či jak zapsat odpověď, individuálně se ptají administrátora (učitele), ten jim poradí. K vyplnění dotazníku v zásadě používáme propisovací tužku (černou, modrou), ne však červenou. Většina odpovědí se vybírá z alternativ. Odpovědi se zaznamenávají tak, že plocha prázdného čtverce se zcela zaplní. Příklad: 

nezvolená odpověď,



zvolená odpověď

Některé položky v dotazníku se vyplňují slovy, čísly. Žáci zapisují tyto položky do vytečkovaných řádků ............................. Příklad: Typ školy:.ZŠ..., Třída..4..., Obec..Rohozná..., Okres..Ji.., Reg...JM..... Typ školy...UŠ.., Třída..II.., Obec..Dubňany.., Okres..Ho., Reg..JM.... Přepis těchto údajů do čtverců (velkých) bude zajištěn při zápisu dat do počítače. Věk: žáci vyplní ten čtverec, který odpovídá jejich ukončenému věku A.I.1.1 – A.I.1.2.I. Aktivity ve volném čase. Jde o dva druhy odpovědi. a) v prvním sloupci vyplní probandi pouze ty čtverečky, respektive ty aktivity, které provádějí pravidelně. Znamená to, že některé  zůstanou nevyplněny

76

b) v druhém sloupci se však proband musí vyjádřit ke každé z 22. aktivit a vybrat odpověď ve sloupcích (1-4), podle toho jak si myslí, že je dle jeho mínění taková aktivita pro něho důležitá i když ji sám neprovádí I.A.1. Do závorky se napíše datum kdy je dotazník vyplňován a volí odpověď ano či ne. Někdy je třeba vysvětlit představu vzdálenosti 2 km. II.A. Žáci a studenti se snaží vzpomenout si na pěší aktivitu jak je uvedena, včetně té, kdy například jdou denně více než 2 km pěšky do školy. Odpověď se zapisuje číslem do vytečkované části. Do velkého obdelníku se nezapisuje nic. II.B. Další sporty a pohybové aktivity Východiskem pro záznam je seznam sportů a pohybových činností na druhé straně dotazníku. Jestliže žák/student žádný/ou z nich neprováděl, vyplní Ne 2:  a může dotazník odevzdat. Pozor, může se stát , že respondenti provádějí nějaké jiné činnosti, které v seznamu nejsou uvedeny. Upozorněte na to žáky. II.B.2.1. – II.B.2.2. Ti respondenti, kteří provádějí sporty, je zapisují do předtečkovaného řádku, že před lomítko zapíší číslo sportu ze seznamu a za lomítko kolikrát tyto sporty prováděli za poslední 4 týdny. Když jde o více sportů, vyplňuje se i položka II.B.2.2. Více než dva sporty (vyjímečně), napíše respondent odpověď stejným způsobem pod tento řádek. II.B.3. V jakém prostředí byly tyto sporty prováděny Podle vybraných sportů a aktivit se volí alternativy: II.B.3.1. – II.B.3.6. Probandi mohou volit více než jednu odpověď. II.B.4.4. Vyplňují pouze žáci, kteří v předchozí otázce volili odpovědi 1, 2, 4. Zde lze očekávat, že se žáci budou nejvíce ptát. Veďte žáky a studenty k tomu, aby si vzpomněli na název své organizace, svého klubu. Název zapíší slovy do vyznačeného řádku. Například: Lokomotiva Nymburk, Školní sportovní klub gymnázia apod. II.B.5. V položkách II.B.5.b. (2-4) lze očekávat otázky žáků a vhodně jim pomoci správně svoji odpověď zařadit. II.B.6. Pokud žáci volí odpověď ano, v další části II.B.6b.1. – II.B.6b.4. se může vyskytnout jen jedna odpověď, vždy ta nejvyšší soutěž.

77

Příloha 2: Sport a pohybová aktivita

1

2

Jsi: chlapec 1.; děvče 2. 





Typ školy:……Třída:….. Obec: …….. . Okres:…….. Reg.:……. Věk:

Ukončené roky (vyplň)

8;

9;

10 ;

11;











12 ;

13 ;

14 ;

15 ;











16 ;

17 ;

18;

19;











1. Aktivity ve volném čase Existuje mnoho možností, jak si zorganizovat a prožít svůj volný čas. Rádi bychom zjistili, které aktivity jsou pro tebe osobně nejdůležitější a které skutečně provádíš. Prosíme, pročti si seznam aktivit a vyplněním  v levém sloupci, označ jen ty aktivity, které provádíš pokud možno pravidelně. V dalších čtyřech  označ v každém řádku příslušné aktivity vyplněním  (1, 2, 3, 4) jak důležitá je každá aktivita pro tebe osobně. A.1.1.1. Provádím pravidelně  A.1.1.2. Jsou pro mě velmi důležité (1), důležité (2), (1)

(2)

(3)

(4)











Málo důležité (3), nevýznamné (4)

1 poslech hudby

1.2.1.



2 hru na hudební nástroje, zpívání ve sboru 1.2.2.

























3 sledování televize/videa 1.2.3. 4 vydělávání peněz

78

1.2.4.

























5 loudání a povídání s přáteli 1.2.5.

6 schůzky s chlapcem/dívkou opačného pohlaví 1.2.6.







































































7 hraní karet, video hry, počítač 1.2.7 8 četbu (knihy, časopisy) 1.2.8

9 organizování soutěživých sportů 1.2.9



10 návštěvy sportovních soutěží, utkání 

1.2.10 

11 mimořádné práce pro školu,

1.2.11 



12 návštěvy večírků, tance

1.2.12 



13 umělecké a rukodělné činnosti, (fotografie, šití, modelování) 



14 relaxaci, denní snění aj. o samotě

1.2.13

















































1.2.14





15 nakupování

1.2.15 



16 návštěvy kin, divadel, koncertů

1.2.16





17 dobrovolné práce, sociální činnosti

1.2.17





18 pomoc v domácnosti

1.2.18 



19 návštěvy mládežnických klubů, místních center 



20 návštěvy příbuzných

1.2.19























1.2.20 



21 rekreační, neorganizovaný, organizovaný sport 1.2.21 



79



22 další (prosím napiš):________________1.2.22 











I.A. Pohybové aktivity, chůze, procházky II.A.1 Za posledních 12 měsíců, to je od dnešního dne (.....................): jsi prováděl(a) chůzi nebo pěší procházky delší než 2 kilometry? Ano 1 ; Ne 2: 





II.A.2. Jestliže ano, přemýšlej o posledních 4 týdnech od včera (...................) a napiš kolikrát jsi prováděl(a) chůzi nebo pěší procházku, turistiku delší než

2 kilometry................................................ II.B: Další sporty a pohybové aktivity Na přiloženém listu je seznam sportů a pohybových aktivit. Mohl by jsi říci, zdali jsi některý z nich mimo školní tělesnou výchovu aktivně prováděl(a) za posledních 12 měsíců, to je do dnešního dne (.................) II.B.1 Ano 1: Ne 2: 





II.B.2. Jestliže ano, přemýšlej o posledních 4 týdnech do včera (..............) a napiš do první části ...../číslo sportu a do druhé , kolikrát jsi tyto sporty či aktivity mimo školní tělesnou výchovu , i v sezóně (zima, léto) prováděl(a)? Jestliže jsi žádné takové aktivity neprováděl(a), můžeš dotazník odevzdat. II.B.2.1. Číslo sportu: kolikrát................/................ II.B.2.2. Číslo sportu: kolikrát................/................

II.B.3. V jakém prostředí byly tyto sporty prováděny? (1-6) II.B.3.1. uvnitř sportovních zařízení: (tělocvičny, fit centra, jiné)





II.B.3.2. v nesportovních zařízení, haly, sály





80

II.B.3.3. uvnitř i venku, doma, v bytě





II.B.3.4. v tělovýchovných zařízení venku: kurty, hřiště, parky, otevřené bazény, kluziště aj.





II.B.3.5. v přírodě: pole, lesy, jezera, řeky aj .





II.B.3.6. další, silnice, cesty, pěšiny ve městě





II.B.4. Jestliže jsi v II.B.3 odpověděl(a) 1,2 nebo 4, patří tato sportovní zařízení II.B.4.1. škole, univerzitě;





II.B.4.2. obci, městu;





II.B.4.3. tělovýchovné organizaci, jednotě, klubu





II.B.4.4. soukromé osobě, obchodní či jiné společnosti





II.B.4.5. nevím





Napiš název organizace, oddílu, klubu___________________________ II.B.5. Byl(a) jsi v posledních 4 týdnech členem sportovního klubu, oddílu tak, že jsi se účastnil(a) jeho činností (tréninky, závody, zápasy)? II.B.5a. Ano 1: ; Ne:2 





II.B.5b.1. Fit klub





II.B.5b.2. Sportovní klub, oddíl, TJ





II.B.5b.3. Jiný typ, napiš____________________________





O jaký typ sportovního klubu, oddílu se jedná:

II.B.6. Účastnil(a) jsi se za posledních 12 měsíců aktivně nějaké organizované soutěže ve svém sportu? II.B.6a. Ano 1; Ne 2:







II.B.6b.1. školní, místní





II.B.6b.2. meziškolní, okresní





II.B.6b.3 celostátní školní, regionální – krajskou





II.B.6b.4. národní úroveň





Jestliže ano, jakou nejvyšší úroveň (1-4) měly tyto soutěže?

81

Abecední seznam sportů a

Chůze

52

pohybových aktivit

Jiu-jitsu

22

Jóga

60

Sport

kód

Judo

24

Aerobik

01

Kanoistika

34

Americký fotbal

03

Karate

25

Atletika

27

Kendo, asijská bojová umění 61

Badminton

05

Kiek, thai box

63

Balet

46

Korfbal

75

Baseball, softbal

06

Kruhový trénink

79

Basketbal

07

Krasobruslení

80

Běhání, jogging

23

Kulturistika

15

Biatlon

77

Kung-fu

62

Biliard, kulečník

08

Létání závěsné

59

Bowling, kuželky

09

Lezení, horo-stěna

26

Box

12

Lukostřelba

36

Bruslení, rychlobruslení

12

Lyžování, běh

40

Bruslení, kolečkové brusle

32

Lyžování sjezdové

02

Cyklistika, horská kola

28

Lyžování skok

76

Cyklotrial, motosport

68

Lyžování vodní

70

Domácí cvičení, posilování 19

Minigolf

55

Drezúra, jízda na koni

29

Moderní tanec, jazzová tanec44

Fotbal

17

Orientační běh

58

Frisbee

16

Plachtění

38

Golf

18

Plavání

37

Gymnastika, kalanetika

19

Potápění

72

Gymnastika olympijská

49

Ringo

81

Gymnastika sportovní, soutěže 30

Rugby

64

Házená, evropská, česká

20

Rugby dotykové

65

Hokej lední

11

Rybaření

04

Hokej v tělocvičně, venku

71

Skateboard

39

Hokej pozemní

21

Skoky do vody, z věže

73

Hokej na kolečkových bruslích 33

Snowboard

66

Hry venku, skoky na laně

74

Squash

41

Chytání-házení fistbal

13

Stolní tenis

48

82

Střelectví, šachy

36

Surfing

42

Šerm

14

Takewondo

67

Tanec klasický

43

Tanec disco

45

Turistika, tramping

57

Tenis

47

Trampolína skoky

50

Ulmate

54

Veslování

56

Vodní pólo

53

Volejbal

51

Vzpírání

69

Zápas

31

Zdatnostní box

78

Jiné pohybové aktivity Aktivita

kód

Procházky se psem, kynologie82 Rodinné procházky, výlety

83

Práce na zahrádce, na poli, v lese84 Houbaření

85

Jiné

86

83

Resumé Jako téma naší práce jsme stanovili Sport a pohybová aktivita dětí a mládeže na vesnici a ve městě (14-15 let). Hlavním cílem práce bylo zjištění a komparace dat vypovídajících o pohybové aktivitě a sportu dětí a mládeže (14-15 let) na vesnici a ve městě. Výzkum jsme uskutečnili pomocí dotazníkového šetření žáků. K získaným statistickým hodnotám jsme vytvořili šest hypotéz. Z těchto šesti hypotéz se statistickým měřením čtyři hypotézy potvrdily. Získané výsledky byly zpracovány graficky a tabelárně. Předem stanovený cíl byl splněn. Mezi možnostmi pohybových aktivit a trávení volného času dětí na vesnici a ve městě jsou statisticky významné rozdíly. Tato data mohou pedagogům na testovaných základních školách sloužit jako návod či inspirace ke zkvalitnění podmínek pro pohybovou aktivitu a trávení volného času dětí a mládeže.

Summary

As the theme of our work, we set Sport and physical aktivity of children and youth in the countryside and in the city (14-15 years). The main objective was finding a comparison of meaningful data on physical aktivity and sport of children and youth (14-15 years) in the countryside and in the city. Research was made using a questionnaire survey of students. We created six hypotheses to statistical values obtained. Four hypotheses were confirmed by statistical measurement. The results were tabulated and graphically processed. The predetermined objective has been met. Among the possibilities of physical activities and leisure activities for children in the countryside and in the city are statistically differences. This data can serve teachers in tested primary schools as a guide and inspiration to improve conditions for physical aktivity and leisure activities for children and youth.

84