BPU Consulting
Strategie rozvoje hospodářství Jihomoravského kraje v odvětví zemědělství, zpracovatelský a potravinářský průmysl
Brno, únor 2005
Zpracovali: Ing. Vlastimil Budík Ing. František Pavelka Ing. Vladimír Uhde
1
BPU Consulting Obsah 1. Úvod ............................................................................................................... 5 2. Výchozí dokumenty...................................................................................... 8 2.1 2.2
Vazba na Strategii hospodářského rozvoje Jihomoravského kraje .................... 9 Vazba na Územní energetickou koncepci Jihomoravského kraje ..................... 11
4.1 4.2 4.3
Vliv vývoje kurzu dolaru k EURO ....................................................................... 23 Vliv relativních cen v zemědělství......................................................................... 23 Důsledky vyjednávání v rámci WTO ................................................................... 25
3. Základní vize Strategie AGB..................................................................... 19 4. Mezinárodní faktory pro strategickou rozvahu na léta 2004 - 2013 ..... 22
5. Konkurenční prostředí uvnitř EU ............................................................ 28 5.1 5.2 5.3 5.4
Základní charakteristika agrárního trhu EU...................................................... 28 Trh s půdou............................................................................................................. 31 Očekávané strukturální změny v zemědělství ..................................................... 32 Reforma společné zemědělské politiky (SZP)...................................................... 32 5.4.1 Cíle agrární reformy ....................................................................................... 32 5.4.2 Oddělení přímých plateb od produkce (decoupling)...................................... 33 5.4.3 Modulace........................................................................................................ 33 5.4.4 Rozvoj venkovských oblastí........................................................................... 33 5.4.5 Malé zemědělské podniky.............................................................................. 34 5.4.6 Velké zemědělské podniky............................................................................. 34 5.5 Výsledky vyjednávání přístupových podmínek – Kodaň, 13.12.2002 ............... 35 5.6 Změny vnitřních podmínek od dokončení Studie ............................................... 37 5.6.1 Koncepce agrární politiky ČR pro období po vstupu do EU (2004 – 2013).. 37 5.6.2 Koncepce potravinářství ČR pro období po vstupu ČR do EU (2004 – 2013) ...................................................................................................................... 38 5.6.3 Nitrátová směrnice ......................................................................................... 44 5.6.4 Strategické dokumenty, které vstoupí v platnost v nejbližším období........... 45
6. Zhodnocení postavení hlavních komodit v agrobyznysu Jihomoravského kraje................................................................................ 46 6.1
Komodity rostlinné výroby.................................................................................... 46 6.1.1 Obilniny.......................................................................................................... 46 6.1.2 Olejniny.......................................................................................................... 48 6.1.3 Okopaniny ...................................................................................................... 48 6.1.4 Zelenina.......................................................................................................... 49 6.1.5 Ovoce ............................................................................................................. 49 6.1.6 Réva vinná, víno............................................................................................. 49 6.2 Komodity živočišné výroby ................................................................................... 50
7. Zpracovatelský průmysl v Jihomoravském kraji (1. fáze zpracování zemědělské produkce) ................................................................................ 52 8. Lesnictví a těžba dřeva............................................................................... 54 9. Strategie rozvoje hospodářství Jihomoravského kraje v odvětví zemědělství, zpracovatelský a potravinářský průmysl.......................... 63 9.1
Analytická část ....................................................................................................... 63
2
BPU Consulting 9.1.1 9.2
Počet podnikatelských subjektů podle odvětví OKEČ nad 20 zaměstnanců se sídlem provozní jednotky v kraji .................................................................. 63 Začlenění agrobyznysu do územní diferenciace podpory hospodářství kraje.. 65
11.1
Aktualizace SWOT analýzy: ................................................................................. 77
10. První měřitelné dopady vstupu ČR do EU .............................................. 74 11. SWOT analýza ............................................................................................ 76 12. Vytýčení cílů, směrů a opatření dalšího rozvoje jednotlivých odvětví Agrobyznysu Jihomoravského kraje........................................................ 80 12.1
Stanovení strategického cíle Jihomoravského kraje v odvětví zemědělství, zpracovatelský a potravinářský průmysl............................................................. 80 12.2 Směry dalšího rozvoje............................................................................................ 83 12.3 Systémové předpoklady k vytvoření modelu integrovaného agrobyznysu....... 84 12.3.1 Urychlení pozemkových úprav ...................................................................... 84 12.3.2 Otevření trhu s půdou..................................................................................... 85 12.3.3 Podpora integrace výrobců............................................................................. 85 12.3.4 Zakládání skupin výrobců .............................................................................. 86
13. Tendence rozvoje hospodářství Jihomoravského kraje ......................... 89 13.1
Rozvoj podnikatelské infrastruktury pro tuzemské a zahraniční investory .... 89 13.1.1 Lokality pro podnikání ................................................................................... 89 13.1.2 Profesní organizace a sdružení....................................................................... 91 13.1.3 Poradenské a informační agentury ................................................................. 91 13.2 Prognóza potřeb pracovních sil dle sektorů (oborů) ve vazbě na očekávané potřeby zaměstnavatelů a vzdělávací kapacity v Jihomoravském kraji........... 91 13.3 Teoretický model zvýšení zaměstnanosti případnou obnovou zpracovatelského a potravinářského průmyslu v Jihomoravském kraji s mezní kapacitou r. 1990 .................................................................................................................................. 92 13.4 Využitelnost absolventů škol ve stávajících oborech .......................................... 92 13.4.1 Vysoké školy .................................................................................................. 92 13.4.2 Střední školy................................................................................................... 94
14. Možnosti spolupráce institucí veřejné správy a představitelů podnikatelské sféry..................................................................................... 96 15. Vědecko výzkumná a informační pracoviště při vysokých školách s významnými firmami .............................................................................. 97 16. Vznik nových a využití stávajících vědecko-technologických parků, zakládání podnikatelských inkubátorů.................................................. 100 17. Návrhy směrů většího využití vědeckého a technického potenciálu kraje při podpoře inovací v oborech high-tech ............................................... 100 18. Navržení vhodných podnikatelských a průmyslových zón (již uvažovaných) ve vazbě na rozvoj hospodářství k přednostní regionální podpoře – greenfields ............................................................................... 101 19. Navržení vhodných způsobů využití průmyslových areálů a objektů pro rozvoj podnikání (opuštěné lokality starých průmyslových kapacit) – brownfields................................................................................................ 101 20. Zapracování rozvoje Agrobyznysu (dle OKEČ) s dopadem na území Jihomoravského kraje ve vazbě na vstup České republiky do Evropské unie ve střednědobém časovém období .................................................. 102 3
BPU Consulting 21. Doporučení a formy podpory rozvoje Agrobyznysu............................. 109 21.1 21.2 21.3 21.4
Formy podpory a rozvoj malých a středních podniků ..................................... 109 Rozvoj služeb a podpůrných akcí pro malé a střední podnikatele.................. 110 Poradenství a podpora pro nově začínající podnikatele................................... 112 Poradenství pro investory (integrovaný informační a konzultační systém hospodářství) ........................................................................................................ 113 21.5 Návrhy spolupráce vědeckých, výzkumných, inovačních, vzdělávacích a realizačních jednotek ........................................................................................ 113 21.6 Návrh námětů pro iniciaci nových programů krajské státní podpory v oblasti podnikání .............................................................................................................. 114 21.7 Alokace využití finančních prostředků fondů EU pro podporu v oblasti podnikání v agrobyznysu v Jihomoravském kraji ............................................ 114 21.7.1 Cíle politiky soudržnosti EU ........................................................................ 114 21.7.2 Nástroje politiky hospodářské a sociální soudržnosti .................................. 115 21.8 Marketing a propagace nových projektů rozvíjejících malé a střední podnikání ................................................................................................................................ 130 21.9 Podpora rozšíření exportních možností podniků v agrobyznysu .................... 132 21.10 Doporučené aktivity kraje k realizaci pilotních projektů z prostředků kofinancovaných z prostředků státního rozpočtu............................................. 134 21.11 Návrh systému typových grantových schémat pro podporu hospodářství a podnikání v agrobyznysu Jihomoravském kraji ............................................ 134 21.12 Vytvoření návrhu monitorovacího systému ekonomických ukazatelů hospodářství v Jihomoravském kraji ................................................................. 134 21.13 Porovnání navrhovaných opatření a aktivit s Programem rozvoje Jihomoravského kraje, Společným regionálním operačním programem, Operačním programem RVMZ, Průmysl a podnikání a ostatními operačními programy ČR ........................................................................................................ 135 21.13.1 Vazba Strategie rozvoje AGB Jihomoravského kraje na Program rozvoje Jihomoravského kraje ................................................................................. 135 21.13.2 Vazba Strategie rozvoje AGB Jihomoravského kraje na Společný operační program....................................................................................................... 138 21.13.3 Vazba Strategie rozvoje AGB Jihomoravského kraje na Operační program Průmysl a podnikání ................................................................................... 138 21.13.4 Vazba Strategie rozvoje AGB Jihomoravského kraje na Operační program Rozvoj venkova a multifunkční zemědělství.............................................. 141 21.14 Kritéria hodnocení projektů a kvantifikátory pro jejich realizaci s vazbou na možné zdroje jejich financování (finanční zdroje kraje, ČR, EU a ostatní)... 143
22. Použitá literatura...................................................................................... 147 23. Použité zkratky ......................................................................................... 148 24. Přílohy ....................................................................................................... 150
4
BPU Consulting 1. Úvod Předkládaná Strategie rozvoje hospodářství Jihomoravského kraje v odvětví zemědělství, zpracovatelský a potravinářský průmysl a Krátkodobý realizační plán v odvětví zemědělství, zpracovatelský a potravinářský průmysl na léta 2005-2006 (pro zemědělství, potravinářský průmysl, lesní hospodářství, chov ryb a přímo související obory používáme v dalším textu pracovní pojem „agrobyznys“ a zkratku AGB, proto dále jen Strategie AGB) navazuje přímo a na Vyhodnocení situace zemědělství ve vazbě k potravinářskému a zpracovatelskému průmyslu v Jihomoravském kraji (dále jen Studie), kterou zpracoval týž autorský kolektiv ve IV. čtvrtletí 2003. Tato Studie definovala základní komodity zemědělské výroby Jihomoravského kraje, které byly doposud tradičně považovány za „tahouny“ ekonomiky zemědělských podniků v kraji. Do určité míry byla naznačena jejich perspektiva, ze které vyplývá nutnost dalšího přezkoumání strategického významu těchto komodit pro ekonomiku zemědělství v kraji do budoucna. Studie rovněž potvrdila, že komplex zemědělství a zejména pak výroby potravin svým podílem na tvorbě HDP dnes soutěží o první místo s gigantem typu automobilového průmyslu, což odpovídá celoevropským i celosvětovým trendům. Při oponenturách a expertním projednávání výsledků Studie, zejména pak při konzultacích s odborníky Mendelovy zemědělské s lesnické univerzity v Brně, bylo z tohoto důvodu konstatováno, že v dalších strategických úvahách o rozvoji hospodářství Jihomoravského kraje bude vhodné používat pojmu agrobyznys. Vystihuje totiž podstatně lépe komplexní charakter podnikání jak v tradičních oborech zemědělské prvovýroby, tak navazujícího průmyslu jejich zpracování a výroby potravin. Obsahuje v sobě rovněž přímo související řešení environmentálních vlivů zemědělství, ale i agroturistiky a dalších oblastí sociálně-ekonomických parametrů udržitelného rozvoje venkova v souladu s principy Společné zemědělské politiky EU (dále jen SZP). Studie a její další oponentury a projednávání rovněž potvrdily, že reakce našich zemědělců, manažerů i politiků na gigantické změny agrobyznysu v globálním měřítku (změny politiky WTO - zejména tlak na otevření vyspělých trhů pro produkci třetích zemí, diskutované změny SZP, orientace na potravinovou u klasických technologií, zásadné vliv nových biotechnologií, genetická manipulace celosvětově rozhodujících plodin pro výživu lidstva a proti tomu klimatické změny, výskyt a nebezpečí pandemií nových chorob a nebezpečí světového
5
BPU Consulting terorismu, radikální ohrožení v souvislosti s rychle klesající světovou zásobou fosilních paliv atd.) jsou doposud zcela nedostatečné. Jakákoliv formulace budoucí smysluplné strategie v agrobyznysu, a to i z lokálního hlediska, musí tudíž odpovídajícím způsobem na zmíněné globální procesy reagovat. V této souvislosti je třeba jasně říct, že se vstupem do EU a přijetím SZP musí strategie agrobyznysu v Jihomoravském kraji fakticky vycházet z toho, že z lokálního hlediska je pro kraj stejnou konkurencí jak region Dolní Rakousko, tak i např. Olomoucký nebo Zlínský kraj, neboť všichni takto zmínění se ucházejí jak o úspěch ve stejných segmentech společného trhu, tak i v soutěži o získání co nejvyšší míry o získání dotací. Pro tuto skutečnost již není rozhodující, že zmíněné Dolní Rakousko má lepší výchozí podmínky a vyšší míru dotací, neboť to nám již v otevřené soutěži nikdo nebude zohledňovat a podnikatelské subjekty na jižní Moravě se s tím musejí vyrovnat. Studie poukázala na určité pochybnosti o připravenosti zemědělců a zejména manažerů podniků působících v agrobyznysu na výše zmíněné změny. Je nutno již v úvodních strategických úvahách poukázat na to, že stav připravenosti managementu zemědělských podniků se od té doby bohužel příliš nezměnil. Stále převažuje stav vzdoru vůči dojednaným vstupním podmínkám do EU provázený hledáním viníků namísto aktivní cílevědomé práce na tom, jak se s těmito podmínkami úspěšně vyrovnat. Jsou samozřejmě zásadní rozdíly v úrovni zemědělských podniků. Špičkové podniky dlouhodobě pracovaly na tom, aby se podmínkám tvrdé konkurence v rámci EU přizpůsobily a svými výsledky prokazují, že to možné je a že naopak dokáží efektivně využít domácích komparativních výhod v celoevropské konkurenci. Naopak ty, podniky, které si stěžují nejvíc, patří mezi podniky ohrožené nikoliv díky EU, ale především díky tomu, že se buďto hospodaří v nevýhodných podmínkách nebo jsou špatně řízeny, respektive se jedná o kombinaci obou předchozích vlivů. Je přitom příznačné, že podniky první skupiny, tudíž ty lepší, se již také v minulosti zcela nebo z velké části, vyrovnaly se svými restitučními závazky, kdežto podniky druhé skupiny, tedy ty horší, tak dosud neučinily a za současných podmínek již tak nebudou zřejmě schopny učinit ani do budoucna. Českou republiku čeká problém, jak se vyrovnat s nejednoznačně definovanou restituční legislativou a tím i jak řešit potencionální vlnu restitučních sporů přenesených k soudu do Štrasburku. Podniky s nevyrovnanými restitučními závazky tak budou podrobeny mnohem většímu právnímu a současně ekonomického tlaku než doposud. Silné stránky našeho zemědělství a agrobyznysu jako celku a naopak i jeho slabiny jsou rovněž systematicky analyzovány zejména v sousedních zemích EU-15, to je především v Německu a Rakousku. Tamější analýzy se poměrně dlouhodobě zabývají očekávanými dopady rozšíření EU o 10 zemí střední a východní Evropy (ZSVE) na ekonomiky „starých„ 6
BPU Consulting členských zemí a speciálně na jejich agrární a potravinářský sektor. Z těchto analýz jsou vyvozovány a zpracovávány strategické koncepce a doporučení vládám i podnikatelské sféře k aktivním krokům, které mají ochránit trhy těchto zemí před přebytky produkce nových členských zemí a naopak jek podpořit expanzi produkce ze zemí EU-15 na nové trhy ZSVE. Je při tom samozřejmé, že to, co je v našich SWOT analýzách považováno za naše silné stránky je ve SWOT analýzách těchto zemí chápáno jako jejich ohrožení a naopak slabé stránky našeho zemědělství a potravinářského průmyslu tyto analýzy chápou jako příležitosti pro vlastní expanzi. V této souvislosti je třeba zmínit občasné diskuse o účelnosti zpracovávat určité hospodářské koncepce a strategie v podmínkách tržní ekonomiky. Obvykle bývá používáno zjednodušené schéma, že liberální postoj je nezpracovávat, že vše vyřeší trh, zatím co jejich zpracovávání a aplikace je projevem etatismu. Domníváme se, že pragmatický pohled na tuto problematiku je dán tím, že když tyto strategie zpracovává konkurence vůči nám (a nezatěžuje se při tom diskusemi o etatizmu resp. liberalizmu), nelze ve vlastním zájmu a právě z důvodu zachování rovnoprávných tržních šancí našich podnikatelů přiměřeně nereagovat. Jednou ze stěžejních koncepčních prací poslední doby je titul „Bedrohung für Österreichs Landwirtschaft? Szenarien zur Entwicklung der MOE - Landwirtschaft im europäischen und internationalen Verbund (Hrozba pro rakouské zemědělství? Scénáře k rozvoji zemědělství v zemích střední a východní Evropy v kontextu evropských a mezinárodních vazeb, zkrácený překlad z německého originálu vydalo MZe v r. 2004, viz Literatura [2]), autoři: Z. Lukas a J. Pöschl, Wiener Institut für Internationale Wirtschaftsvergleiche (wiiw), německý originál byl vydán v tiskárně Svornosť, a. s., Bratislava, Slovensko, 2003, 231 s., včetně tabulek, v seznamu literatury je publikace uvedena jako [3]. Publikace byla zpracována s podstatným přispěním řady významných vědeckých pracovišť a odborníků jak ze zemí EU-15, tak z nově přistupujících zemí. Významným způsobem přispěl tým pracovníků Výzkumného ústavu zemědělské ekonomiky v Praze (VÚZE) – Tomáš Doucha, Josef Kraus, Ivan Foltýn. Tým VÚZE rovněž zpracoval zkrácený překlad tohoto materiálu, který se tak může stát cenným podkladem i pro posuzování strategických šancí zemědělství a agrobyznysu Jihomoravského kraje, které jsou konkurenci ale i šancím v rámci jednotného trhu EU vystaveny bezprostředně. Publikace poskytuje pohled na danou problematiku a v tomto smyslu doposud i v evropském měřítku nemá obdobu. Svým hodnocením mj. i zemědělství ČR tak umožňuje porovnat naše domácí problémy a názory na jejich řešení s pohledem špičkových evropských odborníků
7
BPU Consulting v souvislostech doposud neznámých tak říkajíc „z venku“ aniž by tento pohled byl zatížen našimi subjektivními omezeními nebo ohledem na naše domácí „politicky citlivá“ témata. Předkládaná zemědělství,
Strategie
rozvoje
zpracovatelský
hospodářství a potravinářský
Jihomoravského průmysl
vychází
kraje
v odvětví
z filozofie,
že
v komoditách a odvětvích, která jsou již dnes plně konkurenceschopné je třeba upevnit tržní pozice a masivně expandovat. Naopak v komoditách a oborech, ve kterých tyto pozice byly již nezvratně ztraceny je třeba projevit podnikatelskou odvahu a pružnost k jejich útlumu a nahrazení perspektivnějšími. Neznamená to ovšem, že všechny obory, které nyní procházejí hlubokou krizí jsou neperspektivní v absolutním měřítku. Jestliže i v dnešních nepříznivých podmínkách dokážou někteří podnikatelé nadále produkovat např. ovoce nebo zeleninu v konkurenceschopné kvalitě a ceně ve srovnání s dováženým zbožím, zaslouží si nepochybně maximální možnou podporu. Šanci zde mají zejména vysoce specializované farmy rodinného typu ale na velkovýrobním základě, které jsou dnes víceméně jedinou ekonomicky konkurenceschopnou formou podnikání v těchto oborech. Úkolem
Strategie AGB je však především řešit ty obory a komodity
agrobyznysu kraje, které svou ekonomickou vahou zajistí celkovou sociální stabilitu a prosperitu venkova a vytvoří přitom primární zdroje a prostředky k plnění jeho funkce v tvorbě a ochraně kulturní krajiny.
2. Výchozí dokumenty Pro zpracování Strategie rozvoje hospodářství Jihomoravského kraje v odvětví zemědělství, zpracovatelský a potravinářský průmysl a Krátkodobý realizační plán v odvětví zemědělství, zpracovatelský a potravinářský průmysl na léta 2005-2006 (Strategie AGB) jsou rozhodující následující strategické dokumenty: a) Dohoda o přistoupení ČR k EU b) Koncepce agrární politiky ČR po období po vstupu do EU (2004 – 2013) c) Koncepce potravinářství ČR d) Program rozvoje Jihomoravského kraje Strategie AGB je součástí koncepčních dokumentů Jihomoravského kraje. Věcně souvisí zejména s těmito dokumenty: -
Strategie hospodářského rozvoje Jihomoravského kraje (dále jen Strategie SHR) 8
BPU Consulting -
Územní energetická koncepce Jihomoravského kraje (dále jen EK JmK)
-
Vyhodnocení situace zemědělství ve vazbě k potravinářskému a zpracovatelskému průmyslu v Jihomoravském kraji (dále jen Studie)
-
Rozpracovaná Koncepce ochrany přírody a krajiny JmK
-
Koncepce rozvoje vinařství České republiky pro období vstupu ČR do EU
-
Koncepce rozvoje ovocnictví Jihomoravského kraje
-
Program rozvoje lesního hospodářství Jihomoravského kraje (dále jen PRLHJmK) návrh
2.1
Vazba na Strategii hospodářského rozvoje Jihomoravského kraje
Metodicky Strategie AGB navazuje na projektovou studii Strategie SHR Jihomoravského kraje Literatura [1], ze které přebírá základní strukturu věcné osnovy a aplikuje ji přiměřeně na zemědělství a potravinářský průmysl. Kapitoly, které jsou dle osnovy již řešeny v projektové studii jsou v této Strategii řešeny příslušným odkazem na projektovou studii. Strategie zpracovává ty body osnovy, které jsou specifické, respektive dezagreguje body osnovy, které v rámci projektové studie zobrazovaly hospodářství jako celek a neuváděly samostatně zemědělskou a potravinářskou problematiku. Strategie je zpracovávána tak, aby vhodně doplňovala věcnou strukturu výše uvedené projektové studie,
kterou zpracovala firma DHV CR
s.r.o. a Obchodní a hospodářská
komora Brno (dále jen SHR - viz Literatura [1]). Tato projektová studie se zabývá zemědělstvím a navazujícím zpracovatelským průmyslem z pohledu jeho zařazení do celkového hospodářského kontextu kraje. Do určité míry SHR cituje výsledky Studie, ale ve formulaci priorit a opatření nadále setrvává na původních záměrech Programu rozvoje Jihomoravského kraje, které byly již touto Studií odmítnuty jako nereálné. Jedná se např. o prioritu, uvádějící záměry na obnovu, respektive znovuvybudování, konzervárenských kapacit na zpracování
produkce zeleniny v kraji. Prvovýrobci si stěžují na zánik
zpracovatelských kapacit bývalé firmy Znojmia. Je při tom všeobecně známo, že tato firma definitivně zanikla po několikerém „vytunelování“ různými vlastníky. V důsledku tohoto vývoje je situace v oboru dnes taková, že celá na trhu umístitelná produkce je zpracovávána firmou Hamé a.s. se sídlem ve Zlínském kraji. Firma Hamé má nejvýznamnější postavení na trhu ze všech domácích producentů a expanduje do Ruska. HAMÉ, a.s. nabízí své výrobky pod těmito obchodními značkami - Hamé, Otma, Gurmán, Veselá pastýřka a Znojmia. Ochrannou známku Znojmia (jednu z potenciálně nejcennějších 9
BPU Consulting v oboru) koupila a v současné době ji úspěšně používá na trhu. Fyzická podstata této firmy, tedy samotný bývalý závod ve Znojmě je však oproti ochranné známce bezcenný a firma Hamé o něj logicky zájem neměla. Jiným problémem ovšem je, že pod značkou Znojmia jsou dnes firmou Hamé produkovány a úspěšně exportovány okurky polské provenience, kterým okurky tradičních producentů ze Znojemska nemohou konkurovat cenou. Masná výroba je dnes realizována v provozu v Babicích a Kunovicích, zeleninová výroba v Bzenci a sladká výroba včetně kojeneckých výživ se vyrábí ve Frutě Podivín. Kečupy a ostatní výrobky z rajčatového protlaku jsou vyráběny v Otmě – Sloko v Uherském Hradišti. Výroba chlazeného sortimentu je realizovaná na novém technologickém zařízení v nově vybudované chladírně v Kunovicích, která zcela nahradila zaniklé chladírny ve Višňovém. Samotné zpracovatelské kapacity tedy fakticky nezmizely ale byly plně nahrazeny. Oproti tomuto existujícímu stavu by
znovuvybudování konzervárenských kapacit
v Jihomoravském kraji znamenalo investice ve stamilionových částkách a získání podílu na obsazeném trhu pouze na úkor silných stávajících výrobců. Dle našeho názoru hovoří poměr mezi výší potřebných investic a riziky vyplývajícími z tržní situace jednoznačně v neprospěch reálnosti těchto úvah. Dalším ze sporných závěrů SHR je priorita podpory chovu skotu, kde Studie konstatovala, že v Jihomoravském kraji je perspektivní chov skotu ve větším měřítku pouze v okrese Blansko, zatím co snížení stavu skotu v nižších polohách intenzivní rostlinné výroby bylo logické tak, jak proběhlo i v jiných evropských zemích. Výroba mléka a chov skotu bez tržní produkce mléka je v rámci EU limitován kvótami a tudíž zvýšení počtu chovaných kusů skotu by muselo být na úkor jiných regionů ČR. V důsledku postupné změny stravovacích návyků a zejména v důsledku obav z nákazy BSE došlo k dramatickému propadu spotřeby hovězího masa (z 482,6 tis. tun v r. 1989 na odhadovaných 189,0 tis. t. v r. 2004). Přes určitou stabilizaci tohoto poklesu se jedná o prakticky nevratný jev. Veškeré strategické úvahy, ale i dotační politika po vstupu do EU předpokládají, že chov skotu se bude týkat prakticky pouze méně příznivých oblastí (LFA). V tomto smyslu tudíž nelze předpokládat, že chov skotu bude pro zemědělství kraje jako celek strategickou prioritou. To ale opět nevylučuje, že specializované podniky, které si zachovaly chov skotu na špičkové úrovni i v oblastech intenzivní výroby nemohou být v tomto oboru nadále úspěšné. Jihomoravský kraj je regionem, ve kterém je s velkým odstupem nejnižší zastoupení LFA v rámci ČR. Vyplývá z toho i nejnižší objem dotací, určených pro tyto účely. Zemědělští
10
BPU Consulting odborníci z kraje nízký podíl LFA kritizují, neboť dle jejich názoru metodika MZe ČR pro zařazování do LFA nerespektuje trvalé problémy jihomoravských regionů s nedostatkem vláhy, erozí půdy atd. Bez ohledu na míru oprávněnosti těchto námitek je jasné, že zemědělství Jihomoravského kraje bude i nadále mnohem více tvrdým byznysem než zemědělství v jiných regionech ČR.
2.2
Vazba na Územní energetickou koncepci Jihomoravského kraje
Na tento zásadní dokument Jihomoravského kraje (dále jen EK JmK) [10] vykazuje Strategie AGB významnou vazbu. Jde především o část 4.6. BIOMASA, která pro definici biomasy, představující rozsáhlou oblast obnovitelných zdrojů energie používá definici danou direktivou EU 2001/77/EC z roku 2001. Biomasou se rozumí bio rozkladné frakce z plodin, odpadů a zbytků vyprodukovaných v zemědělství, (a to jak rostlinných, tak i živočišných substancí), v lesnictví a dřevozpracujícím průmyslu a také bio rozkladné frakce z komunálních a průmyslových odpadů. Biomasa představuje jak v celosvětovém měřítku, tak i v bilancích EU nejvýznamnější obnovitelný zdroj energie, se kterým je srovnatelná pouze energie vody. Také v podmínkách ČR je biomasa považována za jeden z nejperspektivnějších zdrojů obnovitelné energie. Její využívání dává reálné možnosti jak zvýšit dosud nízké využívání obnovitelných zdrojů. V současné době je biomasa využívána především jako palivo v tepelných zdrojích. Při jejím spalování se do ovzduší uvolňuje jen takové množství CO2, jaké bylo do hmoty rostliny akumulováno fotosyntézou v období jejího růstu. Jsou podporovány rozsáhlé programy na energetické využívání biomasy, od pěstování energetických trav, přes energetické využívání dřevních odpadů až po pěstování energetických lesů. Samostatnou kapitolu tvoří produkce metylesteru, bioetanolu a lihu. Z hlediska vzniku lze biomasu vhodnou pro energetické využití rozdělit na dvě základní kategorie, které je pak možno dále členit na jednotlivé specifické skupiny: Zbytková biomasa · těžební odpad z lesního hospodářství · rostlinné sklizňové zbytky ze zemědělské prvovýroby · organické zbytky z živočišné zemědělské výroby (exkrementy hospodářských zvířat, zbytky krmiv)
11
BPU Consulting · biologicky rozložitelný (biodegradabilní) složky odpadu komunálního průmyslového · kaly z odpadních vod Cíleně pěstovaná biomasa · rychlerostoucí dřeviny · nedřevnaté plodiny (energetické byliny) · produkty zemědělské prvovýroby pěstované v zemědělských oblastech záměrně pro energetické využití (obilí, cukrová řepa, brambory, řepka olejnatá, slunečnice, len) · využití cíleně pěstovaných obilnin pro výrobu pohonných hmot Z hlediska strategického významu pro udržitelný rozvoj zemědělství v Jihomoravském kraji má podstatný význam ta skutečnost, že plochy využívané k pěstování plodin pro energetické (tedy nepotravinářské) účely se nezapočítávají do limitu orné půdy (viz kap. Konkurenční podmínky v rámci EU). Věcně se Strategie dotýká bod Využití cíleně pěstovaných obilnin pro výrobu pohonných hmot, neboť pouze tento typ produkce může mít pro budoucnost zemědělství zásadní ekonomický význam. Ostatní položky uvažované energetické bilance postavené na zbytkové, respektive cíleně pěstované biomase, mají význam bilančně-energetický, ale z ekonomického hlediska budou mít pro zemědělství význam spíše okrajový. V kapitole řešící zbytkovou biomasu je naopak Energetická koncepce v části 4.6.1.2. v rozporu se Studií, neboť navrhuje spalování rostlinných zbytků. Studie prokazuje velmi nepříznivý vývoj bilance živin v půdě, zejména v souvislosti s úbytkem chovu skotu a nutnost všechny dostupné organické zbytky ze zemědělské prvovýroby a jejich následného zpracování do půdy vracet. Výjimku může tvořit pouze specielně produkovaná kukuřice, která velkovýrobními formami za použití speciálních, environmentálně příznivých technologií (bezorebný systém), poskytuje zrno na výrobu bioetanolu jako přídavku do tekutých paliv a kukuřičnou slámu pro produkci řezanky, resp. briket pro přímé spalování. Pro tuto produkci má Jihomoravský kraj v rámci ČR výjimečně příhodné podmínky. Významné je především to, že tato produkce začíná být zajímavá nejen z hlediska snižování závislosti na fosilních zdrojích a z hlediska ekologického, ale i z hlediska ekonomického. Na konferenci Zemědělská technika a biomasa konané v listopadu 2004 v Praze byla uvedena řada podkladů a argumentů o rostoucí atraktivitě různých forem využití biomasy. Konference konstatovala neuspokojivou státní podporu programu bionafty (MEŘO). V současné době je v České republice v provozu přibližně 15 výroben MEŘO, které mají výrobní kapacitu 12
BPU Consulting 150 000 t ročně. Výrobní kapacity však nejsou plně využity, v roce 2002 bylo vyrobeno 104 000 t. Při celkové roční spotřebě motorové nafty 2,66. l061 tvořil podíl směsného paliva na této spotřebě 8,9 %.Dále se konference věnoval problematice bioetanolu. Konstatovala, že: „ Roční spotřeba automobilových benzinů se v České republice pohybuje okolo 2 milionů tun. Benziny se vyrábějí bezolovnaté a více než polovinu spotřeby tvoří benziny typu Natural. Ověřovány byly dva způsoby využití bioetanolu pro zážehové motory, přimíchávání 5 % bezvodého etanolu nebo 15 % etyl-terc-butyl-éteru (dále ETBE) do automobilového benzinu. Z hlediska zpracovatelů v petrochemickém průmyslu i prodejců se ukázalo provozně výhodnější použití ETBE, přesto nelze vyloučit přímé míchání bioetanolu pro nižší celkové náklady. Přibližně 90 % lihu se vyrábí z cukrové řepy. Nové trendy užití palivářského bioetanolu vyžadují intenzifikovat stávající výrobu lihu a realizovat výstavbu dalších moderních provozů především na zpracování obilí. Obilní výpalky z lihovarů mohou být využity jako velmi kvalitní bílkovinný komponent krmných směsí. Nově postavené i rekonstruované provozy lihovarů by měly dokázat zpracovat jak obilí, tak i cukrovou řepu. V současné době se předpokládá zajistit výrobu palivářského bioetanolu z jedné poloviny z obilí a z druhé z cukrovky. Nadějné jsou výzkumné práce výroby etanolu pomocí hydrolýzní technologie výroby cukrů pro alkoholové kvašení z celulózních materiálů. Nutnou podmínkou pro realizaci programu využití bioetanolu v zážehových motorech je nezdanění podílu bioetanolu v motorovém palivu. Dále pak státní dotace rozdílu ceny paliva získaného z fosilního a obnovitelného zdroje, tj. bioetanolu. V současné době se program využití bioetanolu jako komponentu paliv zážehových motorů realizuje v České republice velmi pomalu. Postupná modernizace stávajících a výstavba nových provozů výroby bioetanolu i výše uvedená státní podpora může proces urychlit. Při plošném využívání biomasy je nutné překonávat některé obtíže, které se pokusíme shrnout do následujících 1. Nedostatky technologií - je řada technologií, které dokázaly zvýšit efektivnost využívání biomasy např. kogenerační výroba elektrické a tepelné energie, multipalivové elektrárny, levnější produkce rostlin, atd. 2. Nedostatky ve výrobě a zásobování biomasou — pěstitelé a výrobci biomasy nemají jistotu odbytu produkce. Totéž platí o výrobcích energie z biomasy, riziko získání biomasy v požadovaném množství, kvalitě a garantovaných cenách je výrazně vyšší než u zařízení, která využívají klasická fosilní paliva. 3. Nedostatky v informovanosti - odborníci tradičního energetického sektoru nedůvěřují technologiím využití biomasy pro energetické účely. Také je v podvědomí považují za technologie konkurenční.
13
BPU Consulting Zemědělci mají malé zkušenosti s pěstováním, zpracováním a přepravou biomasy určené k energetickým účelům. Ve světě, zejména pak v USA se však ukazuje, že situace ve využívání obnovitelných zdrojů energie se může velmi rychle změnit. Podle předních expertů z oboru financí a energetiky má trh s obnovitelnými zdroji energie vysoký potenciál stát se jednou z nejlepších investic v tomto desetiletí. Energetičtí experti v USA zaznamenávají narůstající zájem o alternativní energii z řad tradičních technologických investorů a velké naftařské a energetické společnosti zvyšují kapitál investovaný do obnovitelných zdrojů. Významnou roli při podpoře výroby a užití bioetanolu (kvasného lihu) v sektoru motorových paliv hrají legislativa a fiskální politika. Základem je politická vůle na vědomé snížení výnosu spotřební daně za část pohonných hmot fosilního původu nahrazených kvasným lihem nebo jeho deriváty. V tomto směru Česká republika respektuje doporučení daná tzv. direktivou Skrivnerové (projednána v EU v roce 1992), která navrhuje přijetí daňových systémů zavedením spotřební daně u biopaliv na úrovni 0-10 % daně použitých při náhradách fosilních paliv. Česká legislativa a daňový systém akceptoval uvedené doporučení a 23.června 1999 parlament schválil Zákon číslo 129/99, který stanovuje vrácení spotřební daně ve výši 100 % pro bioetanol použitý při výrobě autobenzínů. Direktiva Evropské unie číslo No. 93/12/EEC ve znění pozdějších doplňků ze 7.10.97 stanovila doporučené maximální limity pro obsah celkového kyslíku v benzínových palivech na hodnotu 2,7 hm. % při aditivaci látkami typu alifatických alkoholů, glycerolu, éterů a polyéterů. Vzhledem k této direktivě je jako ekologické palivo posuzováno palivo s maximálním obsahem oxigenátů na úrovni 5 obj. % etanolu nebo 15 obj. % ve formě éterů. Usnesením vlády České republiky č. 420 ze dne 17. června 1998 byl schválen program nepotravinářského využití části zemědělské produkce ve výrobě kvasného lihu při výrobě pohonných hmot, který předpokládá zpracování 650 tisíc hl bezvodého kvasného etanolu na výrobu ETBE, kdy je nahrazován dovážený metanol vyráběný z fosilních surovin. Uvedený bioetanolový program počítá s nepotravinářským užitím zemědělských surovin v rozsahu 17 000 – 50 000 ha cukrovky či 45 000 – 135 000 ha obilí. V současné daňové politice České republiky je podporováno použití bioetanolu vyrobeného z tuzemských zemědělských surovin v sektoru motorových paliv následovně: 1. Použití bioetanolu k přímému míchání v podílu 5 % s benzinem (lihobenzinové směsi) 2. Výroba ETBE a jeho přidávání v podílu 15 % do benzinu.
14
BPU Consulting Základními legislativními podklady, upravujícími postavení výroby bioetanolu a jeho využití jsou: Zákon o lihu č. 61/1997 Sb. a příslušné vyhlášky č. 147/1997 MF ČR a MZe ČR Zákon o spotřebních daních č. 587/1992 Sb., který byl novelizován zákonem č. 262/2001 Sb. Zákon o dani z přidané hodnoty č. 588/1992 Sb., ve znění následných změn a dodatků. V návaznosti na usnesení vlády České republiky se navrhuje schválit minimální kvótu výroby bioetanolu určeného výhradně pro palivové účely v dopravě na trhu České republiky v režimu zákona č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních v plamem znění pro období od l.6.2006 do 31.5.2013 ve výši 2 mil. hl ročně a zásady rozdělování této kvóty do roku 2013. Základním rozhodujícím dílčím cílem je proto realizace nového zpracovatelského odvětví pro výrobu palivového bioetanolu. Ministerstvo životního prostředí koordinuje výběrové řízení a dodavatele bioetanolu, vyrobeného z hustě setých obilovin vhodných odrůd z osiva certifikovaného v České republice. Mezi vybrané uchazeče bude zadavatelem rozdělena formou licencí roční kvóta 2 mil. hl, tj. pro každého uchazeče maximálně jedna licence na výrobu 400 000 hl bioetanolu pro období 1.6.2006 do 31.5.2013. Výběrového řízení se mohou zúčastnit všechny fyzické nebo právnické osoby z České republiky a členských států Evropské unie. Výrobní jednotky musí být umístěny na území České republiky [13]. Perspektivy produkce bioetanolu Tradičním a největším výrobcem bioetanolu ve světě je Brazílie, která používá jako základní surovinu cukrovou třtinu. Tato surovina je přitom z obnovitelných zdrojů nejlevnější a je schopna plně konkurovat fosilním zdrojům již dnes. Základní surovinou pro výrobu bioetanolu v USA, jako druhého největšího producenta, je naopak kukuřice. Ekonomiku výrobu bioetanolu v podmínkách USA dokládá následující tabulka a následující komentář, uvedený na již zmíněné konferenci:
15
BPU Consulting Tabulka 1: Náklady na výrobu bioetanolu Položka
Absolutní hodnota (EUR.hl-1)
Velikost závodu
Relativní hodnota (%)
14 mil. galonů =530 000 hl bioetanolu za rok (cca 41 923 t bioetanolu za rok) 170 000 tun kukuřičného zrna 0,39 1,0 3,40 8,6 3,79 9.6 2,83 7,2 0,61 1,6 20,93 53,0 11,31 28,6 39,48 100,0 -6,71 -17,0 -7,93 -20,1 24,84 62,9
Výchozí surovina Stavby Stroje a zařízení Celkové investice Pracovní náklady Pojištění, poplatky, opravy Surovina Další provozní náklady Hrubé výrobní náklady = 100 % Prodej vedlejších produktů Státní a federální podpory Čisté výrobní náklady
Tabulka ukazuje, že výdaj vztahující se na stavby a konstrukce činí l % výrobních nákladů na l hl. Celkově se stroji a zařízením představuje celková měrná investice 10 % celkových nákladů na l hl ethanolu. V absolutním vyjádření celková investice činí 16,5 mil. EUR. Navíc kombinované výdaje za pojištění, poplatky a opravy činí 1,6 % hrubých výrobních nákladů. Ovšem největší procento představuje surovinové zrno, které při 53 % představuje více než polovinu celkových výrobních nákladů. Souhrnem všech těchto nákladů činí hrubé výrobní náklady 39,5 EUR za l hl (100 %). Dále hodnotu výsledného vedlejšího produktu z výroby obilního ethanolu - DDGS - je třeba vzít do úvahy. DDGS může být prodáno blízkým farmářům v nesušené formě jako bílkovinný koncentrát. Včetně poplatků za skladování za max. 3 dny snižuje takový prodej hrubé náklady výroby o 17 %. Jelikož vláda ve Washingtonu a v každém státě podporuje výrobu ethanolu subvencemi, činí čisté výrobní náklady pouze 24,84
EUR/.hl
a
představují
pouze
asi
63
%
hrubých
výrobních
nákladů.
Podpůrný systém v USA neboť nepřímo podporuje každý galon smíchaný s 10% ethanolem částku 5,2 USD centu cestou výjimky ze spotřební daně. To je inteligentní podněcující program pro používání ethanolu k výrobě palivových směsí. V r. 2002 byla prodejní cena ethanolu okolo 1,20 USD za l galon (31,5 EUR za l hl). Tudíž, co se týká výrobních nákladů, je zřejmé, že pouze státní subvence umožňují tuto prodejní cenu, která zajišťuje vytváření zisku. Bez této podpory by byly hrubé výrobní náklady kolem 35 EUR/hl.
16
BPU Consulting Při životnosti strojních investic 1O let a za předpokladu prodejní ceny bioetanolu 31,5 EUR/hl, činí kapitalizovaná hodnota investice 27 mil. EUR. Srovnáním této částky s množstvím, které musí být investováno, tj. 16,5 mil. EUR, je zřejmé, že investice je vysoce zisková. Podle těchto čísel je vnitřní výnosové procento (IRR) okolo 32 %. Tento údaj musí být srovnán s předpokládanou slevou asi 5 % na termínovaném vkladu nebo bankovním účtu. Není tudíž překvapující, že doba splatnosti je pouze 4 roky. To znamená, že vysoký zisk je již vytvořen v průběhu 5. roku po původní investici. Perspektivy produkce bioetanolu v Jihomoravském kraji S ohledem na výjimečné přírodní podmínky je Jihomoravský kraj tradičním velkoproducentem obilí s trvalou nadvýrobou. Je rovněž jediným regionem ČR, který je vhodný pro intenzivní pěstování kukuřice. Je tedy strategicky nanejvýš významné zcela vážně, systematicky a cílevědomě se zabývat možnostmi využití pěstování jak pšenice, tak i kukuřice pro následné zpracování na bioetanol. Nejen dle názoru autorů Strategie, ale zejména dle názoru řady vysoce erudovaných odborníků by mohla tato produkce představovat nejzásadnější řešení budoucnosti jihomoravského zemědělství. Jak bylo uvedeno výše, ČR, přijala závazky k postupnému zvyšování podílu obnovitelných zdrojů na výrobě pohonných hmot. ČR v současné době neformuluje svou budoucí energetickou politiku zcela jednoznačným způsobem. V ČR se doposud analyzovala pouze využitelnost zejména řepky, případně pšenice pro tyto účely. Možností využití kukuřice se na centrální exekutivní úrovni nikdo nezabývá. Situace připomíná spíše hru jednotlivých lobbyistických zájmů, než jasné vymezení pravidel hry a státní politiky podpory tohoto sektoru. Tato skutečnost je v rozporu se zájmy liberálního trhu a komplikuje celé řešení problematiky. Za této situace je v zájmu Jihomoravského kraje, aby aktivním způsobem dokázal posoudit své šance, získal exaktní argumenty a použil je při prosazování svých zájmů v celostátním měřítku. Kromě výjimečných přírodních podmínek má Jihomoravský kraj pro variantu kukuřice ještě jednu komparativní výhodu. Na jeho území totiž působí regionální centrála firmy Monsanto pro střední a východní Evropu. V odborné veřejnosti je dostatečně známo, že firma Monsanto je nejvýznamnějším světovým hráčem v oblasti biotechnologií. Jednou z nejdůležitějších oblastí, které se firma věnuje, je komplexní systém produkce kukuřice, který firma řeší v celé vertikále, a to až po finální výstupy. Řeší speciální agrotechniku včetně založení porostů (systém EKOTECH), v jejímž rámci zajišťuje šlechtění odrůd a výroby osiv (DEKALB) a herbicidní ochranu rostlin (ROUNDUP). Firma disponuje rozsáhlým know how ve využití kukuřice pro výrobu bioetanolu. Ve prospěch bioetanolu požívá následujíc argumenty: •
Zemědělská prvovýroba je závislá na cenách komodit, které jsou velice nestabilní.
17
BPU Consulting • • • •
Využití kukuřice v potravinářství v našich zemích je limitované. Prosazení etanolu jako součásti PHM by bylo přínosem pro pěstitele a zpracovatele na straně jedné a pro spotřebitele a životní prostředí na straně druhé. Snížila by se potřeba dovozu ropy a tím zlepšila obchodní bilance ČR. Jedná se o energii vyprodukovanou z trvale obnovitelných zdrojů.
Vývoj využití kukuřice v USA dokládají následující grafy (Pramen: Monsanto ČR)
Využití kukuřice USA (r.2005) export fruktóza
etanol 12%
průmysl. užití
krmiva
potraviny ostatní
Využití kukuřice USA (r.2005) export fruktóza
etanol 12%
krmiva
průmysl. užití potraviny ostatní
18
BPU Consulting Hlavní přednosti bioetanolu •
Výborná příměs do benzínu (okysličovadlo)
•
Snižuje emise oxidů uhlíku
•
USA Clean Air Act 1992 vyžaduje 2 %
kyslíku- váhových (~ 6 % ethanol)
v palivech–Vznikající náhrada MTBE (Methyl tertiary-Butyl Ether), nejběžnějšího okysličovadla (4B G), (třináct států zakázalo MTBE, např. Kalifornie v r. 2003) •
Zvýšení oktanového čísla –EtOH: 116,
•
Zdroj energie z obnovitelných zdrojů a snížení závislosti na dovozu ropy
•
Zvýšená poptávka po kukuřici, což stabilizuje její cena na trhu
•
Zlepšení ekonomiky zemědělské výroby a snížení závislosti na dotacích–Podpora
MTBE: 109
rozvoje venkova •
Netoxický, nekarcinogenní, a v přírodě odbouratelný
3. Základní vize Strategie AGB Autoři Strategie AGB vycházejí z toho, že Studie dostatečně zargumentovala perspektivy jednotlivých komodit zemědělské výroby a oborů potravinářského a zpracovatelského průmyslu a uvedla důvody těchto prognóz. Vývoj v prvních měsících po vstupu ČR do EU těmto předpokladům dává plně za pravdu a to zejména v oblasti plnění přísných hygienických norem EU v potravinové bezpečnosti. Nepotvrdily se naopak katastrofické scénáře, předpovídající šokové dopady okamžitě po vstupu. Je však nutno vzít v úvahu, že některé reálné důsledky se ještě projeví s určitým časovým zpožděním, které je dáno cyklickým charakterem zemědělské a některé potravinářské produkce (víno), čerpáním starých zásob apod. Proto autoři provedli pouze krátkou rekapitulaci závěrů Studie, určenou především pro ty čtenáře Strategie AGB, kteří neměli původní Studii k dispozici. Ve formulaci strategie se autoři zaměřují především na komodity, ve kterých má Jihomoravský kraj šanci obstát v globální tržní soutěži a které stojí na počátku potravinářských vertikál. Dále se zabývají těmi OKEČ potravinářského průmyslu, u nichž je v Jihomoravském kraji šance při splnění určitých (především integračních a specializačních) předpokladů dosáhnout mezinárodní konkurenceschopnosti. Jedním ze zásadních výstupů Studie bylo konstatování, že Jihomoravský kraj je nejpozději od začátku druhé poloviny 90tých let minulého století především producentem levné zemědělské
19
BPU Consulting suroviny s nízkou přidanou hodnotou a na jeho území nesídlí žádní strategicky významní hráči na domácím agrárním a potravinovém trhu (důsledek zvolené formy transformace ekonomiky). Studie potvrdila, že zánik mnoha zpracovatelských kapacit se v Jihomoravském kraji stal jedním z limitujících faktorů ekonomické stability zemědělství. Nejvíce se to projevuje u produkce vepřového a drůbežího masa, neboť vznikla velká disproporce mezi tradiční vysokou intenzitou produkce monogastrů (jako nejvýznamnějších finančních transformátorů zemědělské produkce), kteří do výrobních podmínek Jihomoravského kraje samozřejmě patří mnohem více než jinde a excentricky umístěnými zpracovatelskými kapacitami. Dochází tak k masivním transportům živých zvířat se všemi logistickými náklady a ztrátami místo dopravy zpracované produkce. Na území kraje tak zůstává převážně pouze nižší přidaná hodnota z produkce krmiv a jatečných zvířat, zatím co vyšší přídavná hodnota ze zpracování je realizována mimo kraj. Současně ale s přijetím legislativy EU také roste tlak, který přepravu živých zvířat významně omezuje. Tato disproporce je již sama o sobě jasnou odpovědí, kde hledat strategická řešení. Je však určitým paradoxem, že na území Jihomoravského kraje buďto sídlí, nebo zde mají významné podnikatelské aktivity zastoupení nebo filiálky firem, které v agrobyznysu resp. v potravinářství mají globální strategický význam a patří naopak k nejsilnějším hráčům světového trhu. Jejich přítomnosti je přitom v kraji věnována malá pozornost. Je tudíž pro kraj nanejvýš vhodné zkoumat možnosti průniku jeho strategických zájmů se strategickými zájmy takovýchto firem s cílem dosáhnout synergických efektů možné spolupráce. Je to důležité zejména proto, že nadnárodní firmy jsou vybaveny špičkovým know how, odpovídající kapitálovou silou a znalostí světových obchodních toků a dlouhodobou strategií. Cílevědomé vytváření podmínek k tomu, aby tyto firmy měly důvod maximalizovat své podnikatelské aktivity v kraji, zejména pokud jde o nákup vstupních surovin ze zemědělské prvovýroby a vytváření nových pracovních příležitostí je v nejvyšším zájmu kraje. Agrární sektor ČR se ještě zdaleka nezbavil svého tradičního zaměření na co nejširší diverzifikaci produkce, které je i po 15 letech stále ještě pozůstatkem centrálního plánování.a snahy po co nejvyšší potravinové soběstačnosti bez ohledu na efektivnost a tudíž i konkurenceschopnost této produkce
Jestliže dochází k postupné redukci výrobních
programů a určité specializaci produkce, děje se tak spíš v důsledku nepříznivého ekonomického vývoje podniků nebo dotační politiky než v důsledku programových a cílevědomých manažerských rozhodnutí. Autoři ze své zkušenosti podnikových poradců vědí, že tento problém je zvlášť aktuální na jižní Moravě. Nelze při tom samozřejmě klást vinu jen managementu. Jižní Morava má, jak již uvedla Studie, specifický problém v tom, že 20
BPU Consulting v důsledku tradiční závislosti na zemědělství jako kulturně – sociálním fenoménu došlo historicky k mnohem většímu roztříštění vlastnictví půdy než v jiných regionech. To dnes objektivně představuje nejvážnější problém v oblasti majetkových vyrovnání a splnění restitučních závazků zemědělských podniků (přestože subjektivně to některým „staronovým“ funkcionářům bývalých zemědělských družstev vyhovuje). Podstatným důsledkem je však nižší akceschopnost velké části zemědělských podniků v Jihomoravském kraji přijímat potřebná zásadní rozhodnutí ke skutečně systémové a nikoliv jen formálně – právní transformaci. Jinými slovy lze tedy říci, že ke skutečné transformaci zemědělství ještě zdaleka nedošlo. S ohledem na výše uvedená metodická východiska je dle názoru autorů podstatné, aby kraj ve své strategii se rozhodl pro výběr základního modelu agrárního sektoru, který na svém území hodlá podporovat. Teoreticky připadají v úvahu následující základní modely: 1. Evoluční vývoj stávajícího modelu s převažujícími zemědělskými podniky dosavadního typu (více či méně transformovaná družstva resp. obchodní společnosti), se stávajícím široce diverzifikovaným a jen pod bezprostředním ekonomickým tlakem se vyvíjejícím výrobním zaměřením. Tento model bude mít i nadále velmi omezené možnosti růstu přidané hodnoty své produkce. V rámci střední Evropy sice poskytuje konkurenční výhodu díky svému velkovýrobnímu charakteru, zachová však své dosavadní environmentálně nepříznivé působení v krajině a nevytvoří dostatečné finanční zdroje na technologickou inovaci, která by tyto důsledky odstranila. 2.
Model ekologicky orientovaného zemědělství, postavený na farmách rodinného typu, produkci a místním zpracování biopotravin, krajových specialit, zeleniny, ovoce, vína, agroturistice a údržbě krajiny. Tento model je vhodný do přírodně, kulturně a historicky cenných a tedy i turisticky atraktivních regionů Jihomoravského kraje a to v zásadě pouze při využití dotací. Bude tedy v podmínkách kraje nesporně doplňujícím modelem, nikoliv však modelem strategickým.
3. Model integrovaného agrobyznysu. Model vychází z toho, že Jihomoravský kraj je svými přírodními podmínkami převážně předurčen k intenzivní zemědělské výrobě. Model bude řešen jako polyfunkční na produkci potravin, plodin pro energetické využití a údržbu krajiny. Zemědělci se soustředí na základní komodity, ve kterých mohou uspět na globálním trhu, budou se na vyšším stupni integrovat jak horizontálně 21
BPU Consulting mezi sebou, tak vertikálně s klíčovými dodavateli a zpracovateli. Cílem bude komplexní zvládnutí vertikál vybrané produkce s použitím nových, ekologicky příznivějších technologií, zajištění certifikované kvality od vstupů po finální výrobky, dosažení mezinárodní konkurenceschopnosti, dosažení vyšší přidané hodnoty a dlouhodobé podnikatelské perspektivy. Tím současně vytvoření dostatku finančních prostředků ke zvýšení obchodní poptávky po službách a rozvoj terciální sféry venkova. Z předcházejícího textu je tudíž patrno, že ekonomicky a environmentálně, v souladu s Koncepci agrární politiky ČR po období po vstupu do EU je pro Jihomoravský kraj využitelný převážně model integrovaného agrobyznysu dle bodu 3. Tento model je základní vizí předkládané strategie. Doplňující funkci v některých částech kraje bude mít model ekologicky orientovaného zemědělství dle bodu 2. Naopak dlouhodobé udržování příliš diverzifikovaného výrobního zaměření dle modelu 1 je neperspektivní a nezajistí ani ekonomické přežití zemědělců, ani naplnění cílů Koncepce agrární politiky ČR.
4. Mezinárodní faktory pro strategickou rozvahu na léta 2004 - 2013 Postup světové politické, bezpečnostní a ekonomické globalizace je rychlejší než se očekávalo ještě na začátku devadesátých let 20. století. Současně ale narůstají rovněž i globální problémy, které hrozí zásadním narušením světové rovnováhy: •
potravinový problém rostoucí světové populace včetně pitné vody
•
snižování zásob a růst cen fosilních paliv
•
nárůst politického extremizmu a ohrožení kontroly nejvyspělejších zemí nad zásobami strategických surovin
Společná zemědělská politika EU musí brát v úvahu další mezinárodní politické a ekonomické faktory, které ovlivňují globální obchodní pozici Unie jako celku i jejích jednotlivých členů: •
tlak WTO na dosavadní výši dotací a ochranářskou politiku EU
22
BPU Consulting •
nejlidnatější světové geografické oblasti (Čína, Indie, Jihovýchodní Asie, Jižní Amerika, Jižní Afrika) se postupně orientací svého intenzivního výzkumu zaměřují na produkci GMO. Pod tímto tlakem je EU nucena z důvodu konkurenceschopnosti postupně korigovat svůj dosavadní odmítavý postoj k GMO.
4.1
Vliv vývoje kurzu dolaru k EURO
Kromě výše uvedených globálních faktorů, které jsou dány vývojem přírodních a populačních podmínek, resp. obchodně - politickými zájmy existuje globální faktor s výrazně rychlejší působností, která budoucnost českého zemědělství jako součást zemědělství EU může ovlivnit přímo. Je jím vývoj směnného kurzu amerického dolaru vůči euru. V Literatuře [2] na str. 205 je uvedeno: „Obchodní toky citlivě reagují na změny směnného kurzu. Z toho dále vyplývá, že pro zemědělství EU-25 bude mít dlouhodobě zásadnější význam, jak se bude vyvíjet směnný kurz mezi americkým dolarem a eurem. Směnné kurzy nových členských zemí vůči euru se budou v blízké budoucnosti maximálně stabilizovat, pokud již nejsou stabilizovány. Pokud by pokračovala tendence ve zhodnocování eura vůči americkému dolaru, bude pro SZP nákladnější udržet ceny významných agrárních komodit EU v eurech na úrovni, která by byla pro zemědělce v EU akceptovatelná a nikoliv likvidační. Vývoj směnného kurzu eura vůči americkému dolaru má pro zemědělství EU závažnější důsledky než rozšíření EU o ZSVE.“ Lze tudíž očekávat, že v případě trvalejšího poklesu dolaru vůči euru se vytvoří tlak na soudržnost společné zemědělské politiky EU. Nelze mít iluze o tom, že země původní EU-15 nebudou mít snahu udržet vlastní agrární sektor na úkor ZSVE. 4.2
Vliv relativních cen v zemědělství
V dosavadních úvahách a analýzách strategických možností našeho agrárního sektoru po vstupu do EU nebyl mimo vliv výše zmíněných globálních faktorů dostatečně reflektován vliv našich cen zemědělských výrobců a poměr cen vstupů do zemědělství k hladině světových cen. Literatura [2] na straně 112 uvádí následující graf.
23
BPU Consulting
Graf – Vývoj cen zemědělských vstupů a výstupů (1995 = 100 %) Literatura [2] uvádí,že: „S dalším nárůstem cen výstupů však není možné v dlouhodobější perspektivě počítat. SZP se ubírá spíše směrem ke snížení intervenčních cen a je nutné očekávat snížení rozdílu mezi cenami na trhu EU a na světových trzích. Jinak bude probíhat vývoj cen vstupů v ZSVE-10, kde je nutné počítat s jejich nárůstem, zvláště proto, že určité levné tuzemské vstupy se na trhu neudrží. Jedná se o výrobky podniků, které svůj sortiment a metody prodeje od 80. let téměř nezměnily a pracují s malým ziskem nebo dokonce se ztrátou. Tyto podniky z trhu buď zcela zmizí, nebo budou převzaty zahraničními firmami a budou nabízet kvalitnější a dražší výrobky.“
24
BPU Consulting Pro další vývoj v zemích střední a východní Evropy (ZSVE-10) je podstatné, že jejich všeobecná úroveň cen je nižší než úroveň cen v zemích EU-15, ale všeobecně vyšší, než průměr světových cen jak uvádí tabulka převzatá z Literatury [2]: Tabulka 2: Agregovaná úroveň agrárních cen ve vybraných ZSVE v relaci k cenové hladině na světových trzích (období 2000 - 2002: skutečné hodnoty, období 2004 - 2006: odhadované hodnoty)
Polsko Slovensko Česká republika Maďarsko EU-15
Průměr 2000-2002 (cena na světových trzích = 100)
Průměr 2004-2006 (cena na světových trzích = 100)
Nárůst ukazatele NAČ 2004-2006 proti 20002002 (%)
118 126 130 131 153
141 144 145 146 153
20 14 12 11 0
Z tab. 2 vyplývá, že úroveň cen na světových agrárních trzích byla překročena za období 2000 až 2002 v zemích EU o 53 %, v Maďarsku a České republice asi o 30 %, na Slovensku o 26 % a v Polsku o 18 %. Z tab. 6 dále vyplývá, jak vysoké budou ceny zemědělských výstupů v souvislosti s rozšířením EU v období 2004 až 2006 ve srovnání s obdobím 2000 až 2002. Z odhadů učiněných za čtyři ZSVE vyplynulo navýšení v hodnotovém vyjádření mezi 11 a 20 %. Odhad vychází z předpokladu, že u ceny výstupů se sníží rozdíl vůči zemím EU15 asi o dvě třetiny. 4.3
Důsledky vyjednávání v rámci WTO
Dosavadní analýzy a prognózy se soustředily především na možné důsledky o rozšíření EU15 o 10 zemí ZSVE na EU-25 a dopady do agrárního byznysu byly modelovány jakoby za předpokladu konstantních globálních podmínek. Po zahájení zatím posledního kola jednání WTO však byl ze strany WTO položen jednoznačný požadavek na změnu dosavadní zásadně ochranářské politiky EU a liberalizaci obchodních vztahů EU s ostatním světem, zejména s rozvojovými zeměmi. Postupně se ukazuje, že dopady této globální liberalizace budou mít na agrární sektor EU podstatně vyšší váhu než dopady vlastního rozšíření. V tomto smyslu jsou požívány v současné době 4 základní scénáře dopadů rozšíření EU a změny celních sazeb v rámci WTO (viz [2], str. 180) : „Scénář l: Rozšíření Celní unie EU, tj. odstranění cel mezi EU-15 a ZSVE-10, přičemž ZSVE-10 vůči třetím zemím převezmou společný celní tarif EU.
25
BPU Consulting Scénář 2: Rozšíření Celní unie EU o ZSVE-10; paralelně k tomu dojde u ZSVE-10 ve srovnání s eurozónou k reálnému zhodnocení národních měn kolem 10 %. K dané situaci by mohlo dojít proto, že při neměnném nominálním směnném kursu porostou ceny v ZSVE až o 10 procentních bodů dynamičtěji než ceny v EU, ať již všechny ceny nebo pouze ceny za zemědělské a potravinářské výrobky. K reálnému zhodnocení by však mohlo dojít také v důsledku nominálního zhodnocení směnného kurzu o 10 %, při stejné míře inflace jak v eurozóně, tak i v ZSVE-10. Scénář 3: Rozšíření Celní unie EU o ZSVE-10, doprovázené poklesem preferenčních celních sazeb o jednotných 36 % na základě výsledků jednání ve WTO. Scénář 4: Rozšíření Celní unie EU o ZSVE-10, doprovázené poklesem preferenčních celních sazeb na základě Harbinsonova návrhu ze 17. února 2003, konkrétně v následujícím rozsahu: -
celní sazby ve výši 15 % a méně se sníží o 40 %,
-
celní sazby mezi 15 % a 90 % se sníží o 50 %,
-
celní sazby nad 90 % se sníží o 60 %.“
Pro úvahy o strategii agrobyznysu v ČR je důležité, jaké možnosti se předpokládají pro možnosti exportu agrárních produktů do zemí EU-15. Literatura [2] uvádí na str. 182 následující tabulku vycházející ze scénáře 1: Tabulka 3:Vývoz ze ZSVE-10 do EU-15 v teritoriálním členěni (scénář 1) Vývoz do EU (tis. EUR, rok 2000)
Změna vývozu do EU (tis. EUR)
Bulharsko
203908
16826
8,3
Estonsko
65904
4927
7,5
Lotyšsko
Změna vývozu proti roku 2000 (%)
30988
2026
6,5
Litva Polsko
118516 1258531
10058 128901
8,5 10,2
Rumunsko
195286
23553
12,1
Slovensko
79186
4447
5,6
Slovinsko
62182
7601
12,2
Česká republika
430566
21810
5,1
Maďarsko 1131682 83053 7,3 ZSVE-1O celkem 3576749 303204 8,5 1) Scénář 1: Zrušeni celních bariér mezi EU-15 a ZSVE-10, doprovázená převzetím společných vnějších celních sazeb zeměmi S VE-10. Pramen: Vlastní výpočty autorů práce [2] na základě databázi COMEXT a TARIC
Z tab. 3 je tudíž zřejmé, že u ČR je předpokládán nejnižší nárůst vývozů do EU-15 ze všech zemí ZSVE. Je to dáno mimo jiné i tím, že ČR je v rámci EU chápána jednoznačně jako země průmyslová, pro kterou má agrární sektor jen doplňkový charakter.
26
BPU Consulting Pro porovnání lze uvést, že rozšířením EU o 10 zemí ZSVE podle scénáře 1. stoupnou dovozy do původních zemí EU-15 o 0,5 %. Podle téhož scénáře se však předpokládá, že v důsledku rozšíření EU dojde ke zvýšení vývozů ze zemí EU-15 do ZSVE u zemědělských a potravinářských výrobků následujícím způsobem:
Tabulka 4: Dopady rozšíření EU o ZSVE na vývozy zemědělských a potravinářských výrobků z EU-15 do ZSVE-10 v teritoriálním členění (scénář 1.) Zemědělské suroviny
Potraviny
Změna (tis. EUR)
19,79
Zemědělskopotravinářské výrobky celkem 18,02
Bulharsko
15,23
Česká republika
7,25
7,21
7,23
59926
30577
Estonsko
-0,07
-1,05
-0,80
-1874
Maďarsko
20,65
24,31
23,02
78618
Lotyšsko
3,21
5,60
4,67
12864
Litva Polsko
6,47 26,90
10,12 25,51
8,90 26,00
14746 399951
Rumunsko
18,37
22,95
21,48
43618
Slovensko
9,98
16,60
14,12
50897
Slovinsko ZSVE-10 celkem
6,63 15,56
5,58 16,33
5,94 16,06
16576 705899
1) Scénář 1: Zrušení celních barier mezi EU-15 a ZSVE-10 při současném převzetí společných vnějších celních sazeb zeměmi SVE-10. Pramen: Vlastní výpočty na základě databáze TRAINS
Otevření trhu EU v důsledku jednání s WTO by se mělo projevit daleko významněji. Důsledků jednání s WTO se týkají scénáře 3. a 4. Při porovnání uvedených scénářů lze uvést, že pro scénář 3. odhadují autoři zvýšení dovozů ze třetích zemí do zemí EU-15 o 2,36 %. Pokud by došlo k poklesu cel podle Harbinsonova návrhu (scénář 4.) došlo by ke zvýšení dovozů ze třetích zemí do EU-15 o 2,88 %. Oproti mírnému nárůstu dovozů ze přistoupivších zemí EU-10 po rozšíření EU v r. 2004 vzrostou výrazněji dovozy zemědělských a potravinářských výrobků z EU-15 do zemí ZSVE. Dopad změn podle uvedeného modelu je uveden v následující tab. 5:
27
BPU Consulting Tabulka 5: Dopady rozšíření EU o ZSVE na saldo vzájemného obchodu v zeměděl. a potravinářských výrobcích mezi zeměmi ZSVE a EU-15 Nárůst vývozu do zemí EU-15 (tis. EUR)
Bulharsko Česká republika Estonsko Maďarsko Lotyšsko Litva Polsko Rumunsko Slovensko Slovinsko ZSVE-10 celkem
Nárůst dovozu Změna salda zemědělských a agrobyznysu ZSVE potravinářských výrobků s EU-15 po vstupu (tis. z EU-15 do ZSVE EUR) (tis. EUR)
16826 21810 4927 83053 2026 10058 128901 23553 4447 7601 303202
30577 59926 -1874 78618 12864 14746 399951 43618 50897 16576 705899
-13751 -38116 6801 4435 -10838 -4688 -271050 -20065 -46450 -8975 -402697
Podstatný vliv na zhoršení obchodní bilance má skutečnost, že zatím co vývozy rostou ve formě základních zemědělských surovin s nízkou přidanou hodnotou, pak dovozy rostou zejména v potravinářských výrobcích s vyšší přidanou hodnotou. Největší relativní váha těchto dopadů se projeví především v Polsku a ve Slovenské republice. Zatím co v Polsku je tento očekávaný propad obchodní bilance dán celkovou charakteristikou zemědělského sektoru, ve Slovenské republice je dán neuspokojivým stavem potravinářského průmyslu. Relativně výrazné očekávané zhoršení obchodní bilance v ČR by mělo být varovným mementem, neboť situace v potravinářském průmyslu ČR není zdaleka stabilizována. Pokud by mělo dojít k významnější redukci celkového objemu zpracování domácích zemědělských surovin domácím potravinářským průmyslem, tato negativní obchodní bilance se ještě zhorší. Jak naznačují trendy v r. 2004, dochází v ČR k nárůstu vývozu zemědělských surovin (mléko, vepřové maso), což může modelové dopady dále zhoršovat.
5. Konkurenční prostředí uvnitř EU 5.1
Základní charakteristika agrárního trhu EU
Agrární sektor je v EU nejregulovanějším, ale současně nejdotovanějším odvětvím. O parametry regulace a míru dotací do sektoru je veden uvnitř EU, ale i mimo rámec unie, permanentní politický boj, do kterého se promítají individuální zájmy jednotlivých zemí. Nejvýznamněji ovlivňuje vývoj v sektoru Francie, kde má vnitrostátní agrární lobby
28
BPU Consulting nejsilnější postavení. S využitím podkladů z Literatury [2] lze situaci na agrárním trhu EU v okamžiku vstupu ZSVE - 10 charakterizovat následovně: „ZSVE vstupují do tohoto prostředí se svým převážně méně výkonným a méně produktivním agrárním sektorem. Nízká výkonnost agrárního sektoru ZSVE je na druhé straně poněkud vyvažována dosavadními nižšími cenami vstupů, nižšími náklady na pracovní sílu a tudíž i nižšími cenami výstupů. Jak v zemích EU-15, tak v ZSVE je s napětím očekáváno, jak dopadne přímý konkurenční střet zemědělských podniků z obou částí EU. V EU-15 převažuje obava z dumpingových cen produkce ZSVE (nižší náklady na pracovní sílu, nižší náklady na environmentální stránku zemědělské výroby atd.) nabízené na trhu EU-15, v ZSVE naopak panují obavy z výrazně vyšší kapitálové vybavenosti a dotační úrovně agrárního sektoru EU-15 a z administrativně a často i účelově uplatňovaných kritérií bezpečnosti potravin. Často je vyslovována obava, že rozšíření EU povede k intenzivní a zčásti samozničující konkurenci mezi zemědělskými podniky v EU-15 a v nových členských státech. Lze však očekávat, že konkurence v rámci významných segmentů agrárního trhu bude únosná, pokud bude tento trh regulován nástroji SZP, ať již prostřednictvím produkčních kvót nebo intervenčních cen. ZSVE z národohospodářského hlediska do určité míry zaostávají, což se projevuje v nízké úrovni důchodu v přepočtu na jednoho obyvatele a také tím, že kurzy měn jsou ve srovnání s mezinárodně určujícími měnami slabé. Aktuální směnné kurzy vedou k situaci, že cenová úroveň těchto zemí je relativně nízká. Mzdy přepočtené na euro jsou ve srovnání s EU-15 velmi nízké a v souvislosti s tím ceny mnohých inputových vkladů a investičních statků umožňují podnikům v ZSVE vyrábět s nízkými náklady výroby, a tím se udržet na trhu. Ceny zemědělských výrobců přepočtené na euro jsou rovněž vymezeny tímto obecně platným schématem. Jsou také, s výjimkou Slovinska, většinou výrazně nižší než v EU. Skutečnost, že CZV u rozhodujících zemědělských produktů jsou v EU relativně vysoké, by bezprostředně po vstupu do EU měla mít příznivý vliv na tržby zemědělských podniků v nových členských státech. Po tomto počátečním růstu by k dalšímu navyšování cen již nemělo docházet, protože SZP počítá v příštích letech s pozvolným poklesem cen a ceny by se měly přibližovat úrovni světových cen.
29
BPU Consulting Ceny vstupů jsou v ZSVE-10 ve srovnání s EU-15 nízké. Platí to jak pro ceny krmných směsí tuzemské výroby a agrochemikálie, stejně jako pro služby, pronájem půdy a náklady na práci. Rovněž to platí pro zemědělské stroje, jejichž výrobu zatím ještě nepřevzaly zahraniční firmy. Je nutno počítat s tím, že v nových členských zemích EU se ceny vstupů do zemědělství budou, i když ne skokově, tak postupně, přibližovat úrovni cen v EU-I5. Při současném poklesu CZV z titulu nové SZP se cenové nůžky mezi vývojem cen vstupů a výstupů patrně znovu otevřou. V důsledku obtíží s financováním investic do nových technologií a také v důsledku očekávaného zvýšení cen vstupů budou náklady výroby v mnoha zemědělských podnicích v ZSVE spíše růst než klesat. Zemědělství je odvětvím, v němž jsou pro dlouhodobé přežití podniku významné nejen ceny vstupů, technologií a ceny výstupů, nýbrž také podpory zvyšující příjmy netržního charakteru. zemědělské podniky nových členských států jsou znevýhodněny tím, že přímé platby v přepočtu na hektar budou ve srovnání s průměrem EU nižší i po roce 20I0, kdy se předpokládá, že dosáhnou konečného objemu. V poměru k enormním investičním potřebám zemědělských podniků nových členských zemí jsou a také zůstanou přímé platby v každém případě nízké. Do oblastí EU znevýhodněných v důsledku méně příhodných vnějších podmínek, a tím také nákladově znevýhodněných, směřuje relativně málo přímých plateb. Bude-li provozování zemědělských aktivit ve znevýhodněných oblastech (LFA) žádoucí i nadále, mají v EU vedle přímých plateb velký význam také speciální podpůrné programy ve prospěch těchto oblastí. Z dlouhodobého pohledu bude ale také důležité, zda agrární produkce z těchto oblastí bude nabízena v kvalitě, která může vstoupit do povědomí veřejnosti. Jen v takovém případě budou široké masy spotřebitelů ochotny zaplatit za tyto výrobky relativně vysoké ceny. Při svobodné hře tržních sil nelze očekávat, že by se oblasti LFA prosazovaly jen v důsledku vysoké kvality nabízených výrobků, tj. kvality, která by byla spotřebiteli akceptována. Snad největší výzvu pro zemědělský a potravinářský sektor nových členských států představuje splnění náročných požadavků v oblasti fytosanitárních, veterinárních, zdravotních a environmentálních standardů i standardů souvisejících s ochranou zvířat. Jejich naplňování nárokuje značné investice do zemědělství, ale také do odvětví předcházejících a navazujících na zemědělství a souvisejících s likvidací technologické zaostalosti. Počínaje I. květnem 2004 padly poslední celní překážky mezi EU-15 a novými členskými zeměmi a shodný zahraničně obchodní režim platí pro celou EU-25. Tato skutečnost povede k určitému přesměrování obchodních toků zejména u zemědělských surovin a potravin, kde
30
BPU Consulting obchod zatím nebyl plně liberalizován. Vývozy zemědělsko- potravinářských výrobků z nových členských zemí porostou, ale ještě intenzivněji porostou vývozní toky opačným směrem. Obchodní bilance nových členských států na úseku zemědělských surovin a především potravin nedosáhne kladných hodnot, nicméně deficity nedosáhnou dramatických rozměrů. Skutečnost, že obchod se zemědělskými surovinami a potravinami mezi EU-15 a novými členskými zeměmi v důsledku odstranění obchodních překážek poroste, je však jen jedním z důležitých aspektů. V nových členských zemích budou tempa hospodářského růstu velmi pravděpodobně vyšší a důchody porostou silněji než v EU-15. Nové členské země budou očividně získávat na významu jako dynamicky se rozvíjející odbytiště pro potravinářský průmysl. K tomu je třeba poznamenat, že v nových členských zemích jsou u důležitých zemědělských surovin stanoveny produkční kvóty tak, že domácí výroba v současné době již plně nepokrývá domácí spotřebu.“ Výše uvedená obsáhlá citace je dle názoru autorů Strategie AGB jednou z nejvýstižnějších charakteristik základních aspektů budoucího vývoje v agrárním sektoru ZSVE – 10 po vstupu do EU. Realisticky a věcně upozorňuje na hlavní nebezpečí a zároveň příležitosti a je cenným srovnávacím materiálem k tuzemským odborným diskusím. 5.2
Trh s půdou
Literatura [2] uvádí, že cenová hladina mezi EU – 15 a ZSVE - 10 se bude zvyšovat a vyrovnávat spíše pozvolně. Např. rozdíl v cenových úrovních Řecka, Španělska a Portugalska ve srovnání s ostatními zeměmi EU-15 dodnes zcela nezmizel. Cena zemědělské půdy však poroste po uvolnění trhu s půdou v relaci k EU dynamičtěji než cenová hladina obecně a to zejména v příhraniční oblasti rozmístěné poblíž hranic s EU-15 a v regionech, kde jsou půdně klimatické podmínky a velikostní struktura podniků, resp. ucelenost vlastnictví půdy výhodné. Ceny půdy jsou v ZSVE asi na úrovni jedné desetiny průměru cen EU. Tato skutečnost vede k tomu, že zemědělská půda v ZSVE je žádaným objektem pro zemědělce z EU. Transakce tohoto druhu by vedly v příhraničních oblastech k rychlé konvergenci cen půdy, která by pro investory s sebou přinášela o to vyšší profity, čím dříve by ji získali. Pro velké zemědělské podniky, zejména v atraktivních regionech, by mohl nárůst cen půdy nebo jen očekávání takovéhoto nárůstu výrazně zvýšit náklady na pronájem - s negativními důsledky pro výsledky hospodaření.
31
BPU Consulting 5.3
Očekávané strukturální změny v zemědělství
Literatura [2] očekává následující vývoj: Velké podniky, které obhospodařují pronajatou půdu a vyplácejí mzdy musejí očekávat v nadcházejících letech nárůst finančních nákladů za práci a užívání půdy. Pro všechny podniky bude snížení nákladů na práci a uplatňování nejefektivnějších způsobů využívání půdy pro dosažení nákladové konkurenceschopnosti životně nutné. Velkému počtu z nich však chybí finanční prostředky potřebné k pořízení investic. To platí především pro podniky hospodařící v méně příznivých či znevýhodněných oblastech. Jednu z překážek budou představovat právě investice, které jsou nezbytným předpokladem pro splnění náročných norem platných v EU. S velkou pravděpodobností půjdou některé z velkých podniků do konkurzu, a následně dojde k utváření nových podnikatelských forem a uskupení. Již řadu let probíhá neoficiální nákup zemědělské půdy ze strany zahraničních investorů prostřednictvím nastrčených domácích subjektů. Lze očekávat, že po uplynutí tzv. přechodného období v r. 2011 a oficiálním uvolnění trhu s půdou bude vlastnická mapa půdního fondu v atraktivních oblastech jiná než dnes. Nepochybně atraktivní pro investory z oblasti potravinářského průmyslu mohou být některé oblasti také v tom případě, že usilují o těsnější propojení výroby a zpracování zemědělských produktů. Zvláště důležité to bude u produkčních vertikál výrobků s označením původu. 5.4 5.4.1
Reforma společné zemědělské politiky (SZP) Cíle agrární reformy
Zásadním cílem agrární reformy je trvalá udržitelnost zemědělství a snaha po zesílené tržní orientaci. Prohloubení tržní orientace chce EK dosáhnout tím, že přesune další prostředky z rámce tržních podpor do přímých podpor ve prospěch agrárních výrobců, tedy přesunem v rámci „prvního pilíře" SZP. Další podstatné reformní ustanovení spočívá v posílení rozvoje venkova, tj. ve vytvoření tzv. „druhého pilíře" SZP. Prostředky k financování tohoto programu mají přicházet ze dvou zdrojů, jednak z prostředků, jež byly ušetřeny v rámci fondu na podporu tržních cen, jednak z úspor souvisejících s určitým poklesem přímých plateb velkým zemědělským podnikům.
32
BPU Consulting
5.4.2
Oddělení přímých plateb od produkce (decoupling)
Od roku 2007 mají být v EU podpory výrobcům vymezeny celkovým objemem prostředků, které obdrželi jednotliví zemědělci v referenčním období od roku 2000 do roku 2002. Z nich 30 % přímých plateb může zůstat i nadále vázáno na objem produkce. Zůstává v kompetenci členských států, zda si ponechají až 25 % ze všech aktuálně odsouhlasených plateb za hektar věnovaný rostlinné výrobě (obiloviny, olejnatá semena, bílkovinné plodiny) nebo 40 % prémie za hektar tvrdé pšenice. V odvětví produkce hovězího masa bude možné zachovat produkční vazbu zhruba u 30 % doposud vyplácených přímých plateb. V odvětví produkce mléka budou intervenční ceny másla v období let 2004 až 2007 sníženy o 25 % a intervenční ceny sušeného mléka v období let 2004 až 2006 o 15 %. Mléčné kvóty by měly být zachovány minimálně do roku 2014/2015. Nyní má v evropském zemědělství získat postupně na převaze tržní myšlení ve spojení s výraznější tržní orientací. Kontrolní mechanismy, které by i v případě úplného oddělení musely v budoucnu existovat, se vztahují na kritéria ekologického hospodaření, udržení vysokých standardů v oblasti pohody zvířat, zajištění výroby zdravotně bezpečných a nezávadných potravin, jakož i udržení principů ekologické péče o půdu. 5.4.3
Modulace
Obsahem tohoto pojmu je postupná redukce přímých plateb v závislosti na velikosti podniků. Malé podniky - příjemci přímých plateb do výše 5000 EUR ročně - by měly být snižování zcela ušetřeny. Podniky, jež jsou podporovány částkou vyšší než 5000 EUR ročně, musí počítat se snížením přímých plateb o 3 % v roce 2005, 4 % v roce 2006 a 5 %v období let 2007 až 2013. Mohlo by dojít k pokusům rozdělit velké zemědělské podniky "de jure" na malé jednotky, kterým by pak jednotlivě příslušela částka vyplácená podnikům, jejichž objem přímých plateb nepřekročil 5 000 EUR. 5.4.4
Rozvoj venkovských oblastí
Další princip reformy SZP je v posílení "druhého pilíře", tj. rozvoj venkovských oblastí. EK předpokládá, že programy na rozvoj venkovských oblastí prospějí zemědělským podnikům přímo či nepřímo. Část prostředků má zemědělským podnikům pomoci naplňovat nové 33
BPU Consulting investiční požadavky. Těch bude v souvislosti s příslušnými standardy výroby a kvality EU jakož i striktními požadavky na pohodu zvířat nemálo a zdroje z EU by mohly dopady těchto nových ustanovení vyplývajících ze vstupu do EU o něco zmírnit. Malé zemědělské farmy ve znevýhodněných oblastech by rovněž měly obdržet část prostředků určených k rozvoji venkova, přičemž se má podporovat multifunkční charakter jejich zemědělství. Podstatná část prostředků by se měla použít na vytvoření nových pracovních míst mimo zemědělství, jakož i na zlepšení venkovské infrastruktury. V současné době jsou programy "druhého pilíře" podporovány zhruba 5 mld. EUR ročně, zatímco celý rozpočet SZP činí cca 45 mld. EUR. Od roku 2006 by se měly podpory do příjmy vyvolané nižšími CZV růstem objemu nabídky a poklesem nákladů. V méně příznivých oblastech povede postupné snižování cen masově vyráběných produktů část zemědělců zřejmě k tomu, aby svou půdu pronajali nebo prodali. Část z nich bude hledat hlavní obživu mimo zemědělství a podnik bude využívat k získání doplňkových zdrojů, ať již intenzivně, či extenzivně. Další část zemědělců se pokusí vyplnit existující mezery v nabídce na trhu a věnovat se výrobě a prodeji vysoce kvalitních produktů. Přímé platby budou v rámci těchto rozhodování hrát určitou roli, která by se však neměla přeceňovat. 5.4.5
Malé zemědělské podniky
Literatura [2] uvádí, že malé zemědělské podniky nebudou reformou SZP zvýhodněni. Snížení CZV směrem k cenám na světovém agrárním trhu v EU-15 povede k tomu, že mnoho podniků ukončí svou činnost a půdu prodá nebo pronajme. V nových členských zemích sice dojde k dočasnému zvýšení CZV, avšak v pozdější fázi lze i zde očekávat pokles cen. V důsledku přísných předpisů EU však budou konfrontováni s potřebou vynakládat investice, které se u malých podniků sotva vyplatí a zpravidla překračují jejich finanční možnosti. Podpory z druhého pilíře toto dodatečné zatížení zdaleka nepokryjí a navíc budou uvolňovány s několika1etým zpožděním.
5.4.6
Velké zemědělské podniky
Reforma SZP znamená postupné snižování přímých plateb velkým podnikům. Snižování bude citelnější u podniků s referenční plochou nad tisíc hektarů; tímto opatřením bude dotčeno Slovensko, Česká republika a Maďarsko.
34
BPU Consulting Některé z velkých podniků v ZSVE však v předvstupní etapě svou výrobu modernizovaly a následně zintenzívnily prostřednictvím masivních investic. Tyto zemědělské podniky orientované na velká kvanta tradičních produktů však budou ve svém snažení po růstu produkce omezeny množstevními limity. Co se týče odvětví, která nejsou regulována, jako je produkce prasat a drůbeže, je zde otevřena cesta k vyšší výrobě, pokud se podaří překonat velmi ostrou mezinárodní konkurenci. Vzhledem k tlaku na ceny výrobců mají dlouhodobě šanci prosadit se pouze podniky s nízkými jednotkovými náklady.
5.5
Výsledky vyjednávání přístupových podmínek – Kodaň, 13.12.2002
Od l. května roku 2004 se naše země stala členským státem Evropské unie, což se samozřejmě výrazně dotýká i agrárně - potravinářského komplexu, zvláště pak zemědělství. Jednání EU v Kodani 13.12.2002 bylo završením dlouhého procesu přípravy na vstup ČR do EU v oblasti zemědělství. Proces byl zahájen v roce 1997. Vyjednávání v Kodani mělo od počátku některé nepřekročitelné limity (rozpočtový strop, většina produkčních kvót a limitů, úroveň sazeb přímých plateb aj.). Změny bylo možné očekávat u dosud neuzavřených oblastí (krávy bez tržní produkce mléka, škrob, ovce aj.). U citovaných komodit byly vyjednány poměrně významné nárůsty (s výjimkou cukru) zajišťující větší rozměr zemědělské produkce, než je v současnosti dosahován. Kodaňský summit EU vymezil základní podmínky pro zemědělství ČR po vstupu, které se týkají produkčních limitů, minimální výše přímých podpor ze zdrojů EU (u většiny komodit na počáteční úrovni 25 % podpor stávajících zemí EU) a celkové výše zdrojů na strukturální podpory (Horizontální plán rozvoje venkova a Operační program - Zemědělství). U přímých podpor byla vyjednána možnost jejich navýšení z národních zdrojů do dohodnuté úrovně (u většiny komodit na počáteční úroveň 55 % podpor stávajících zemí EU). Do zemědělství ČR
se tak může v období 2004 - 2006 dostat 2,5krát (při uvažování jen zdrojů EU) až 5krát
(při uvažování i národních zdrojů) více přímých podpor, než tomu bylo v letech 2001 - 2002. Oproti tomu je nutno počítat s tím, že čeští zemědělci se ocitnou na jednotném trhu EU bez celních hranic a budou muset přímo tvrdě konkurovat zemědělcům stávajících zemí EU (se 100% úrovní podpor), ale také zemědělcům kandidátských zemí, a to za předpokladu růstu cen vstupů, především ceny práce a půdy.
35
BPU Consulting Při formulování Strategie je nutno vycházet z limitů (kvót), které jsou naší zemědělské produkci stanoveny v rámci Dohody o přistoupení ČR k EU (následující tab. č. 6 z Přílohy I Výsledky jednání o přistoupení ČR k EU v jednotlivých kapitolách).
Tabulka 6: Limit produkce jednotlivých produkčních komodit Oblast
Původní nabídka EU (20.6.2002)
Finální výsledek (13.12. 2002)
Aktuální stav produkce ČR (2001)
2 251 087
2 253 598
2 381 749 (včetně pícnin)
4,18
4,2
1998 - 3,97; 1999 4,35; 2000-3,91; 2001 - 4,52, 2002 -4,33
2 505 550
2 682 143 (2006rezerva 55 788, celkem 2 737 931)
2 655 587
4,21
4,21
3,93
52 853
90 300
dotace v 2002 přiznána na 80 107
235 349
244 349
191 109
Nestanoveno
483 382; 27 380
358 412; 12 046
cukr celkem (t)
445 037
454 862
474 571
Bramborový škrob (t)
16 967
33 660
29 600
1 295; 1 764
1 923; 2 866
1 600; 3 141
44 192; nestanoveno
66 733; 71 000
56000
22 877
27 942
29 663
6 989; 635; 9
12 000; 1 287; 11
orná půda -plocha (ha) referenční výnos (t/ha) mléko (t)
Tučnost mléka (%) Krávy BTPM (ks) Zvláštní prémie skotu (ks) porážková prémie skotu - dospělí; telata (ks)
len - dlouhé vlákno; krátké vlákno (t) ovce (ks); dodatečná platba na ovce(EUR) sušená píce (t) zpracovaná rajčata; broskve, hrušky (t)
11 025; 700; nesledováno
36
BPU Consulting 5.6
Změny vnitřních podmínek od dokončení Studie
Nejvýznamnějšími vnitřními státními dokumenty, majícími vliv na budoucí strategii ČR v agrobyznysu byly: -
Koncepce agrární politiky ČR po období po vstupu do EU (2004 – 2013)
-
Koncepce potravinářství ČR pro období po vstupu ČR do EU (2004 – 2013)
5.6.1
Nitrátová směrnice Koncepce agrární politiky ČR pro období po vstupu do EU (2004 – 2013)
Význam tohoto dokumentu pro agrobyznys kraje byl již dostatečně reflektován ve Studii. Je však na místě provést alespoň krátké shrnutí. Koncepce národní zemědělské politiky pro období od našeho přičlenění k Evropské unii do roku 2013 si stanoví sedm hlavních cílů. V souladu s evropským modelem je založena na rozvoji multifunkčního zemědělství a venkova. V příštím desetiletí bychom měli kráčet po ose zemědělská krajina - voda - biodiverzita - venkov. Koncepce se orientuje na tyto hlavní cíle: - zvýšit konkurenceschopnost českého zemědělství a potravinářského průmyslu vůči stávajícím i nově přistupujícím zemím EU a třetím zemím na základě zvyšování efektivnosti výroby, kvality, bezpečnosti a přidané hodnoty produkce a regionální pestrostí, - zachovat přiměřenou zaměstnanost v zemědělství a zlepšit životní úroveň zemědělské populace jako součásti venkovské populace snižováním důsledků zvýšené rizikovostí výroby, stimulováním multifunkčního charakteru zemědělství a jeho diverzifikace do nepotravinářského užití produkce a do nezemědělských činností venkova, - zlepšovat scenerickou hodnotu a rekreační funkci zemědělské kulturní krajiny, včetně zvyšování rekreační hodnoty zemědělských vodních ploch a uchování národního kulturního dědictví významných zemědělských vodních děl, - zvyšovat schopnost zemědělsky užívaných ploch zadržovat.* vodu, zejména stimulováním přeměny orné půdy na trvalé travní porosty, urychlením pozemkových úprav se zohledněním požadavků na retenci vod včetně obnovy malých vodních ploch a mokřadů, urychlením revitalizace zemědělských vodních toků a odbahňování rybníků,
37
BPU Consulting - zlepšit kvalitu a čistotu povrchových a podzemních vod, které přicházejí do styku se zemědělstvím, - soustavně zvyšovat biologickou rozmanitost, kvalitu a biotopickou hodnotu zemědělského půdního fondu, - zvyšovat podíl obnovitelných zdrojů energie ze zemědělství na celkové spotřebě energie a postupné směřovat k „energetické soběstačnosti" venkova z obnovitelných zdrojů. Program se vzhledem k časově diferencovanému působení společné zemědělské politiky unie (SZP) dělí na tři etapy, a to vstupní pro roky 2004 až 2006, do roku 2010 následuje fáze přizpůsobení, v letech 2011 až 2013, kdy se česká agrární politika již plně podřídí reformované SZP, má nastat období vyrovnání. 5.6.2 Koncepce potravinářství ČR pro období po vstupu ČR do EU (2004 – 2013) Výroba potravin a nápojů v EU - 15 bylo největším zpracovatelským odvětvím s ročním obratem vyšším než 600 mld. EUR. Zahrnovalo více než 26 tisíc podniků a zaměstnávalo více jak 3 miliony zaměstnanců. Export produkce přesahuje 45 mld. EUR ročně. Představoval konkurenceschopnou a vnitřně široce strukturovanou součást zpracovatelského průmyslu s vysokým podílem tvorby přidané hodnoty (cca 10 % ze zpracovatelského průmyslu). Z hlediska dalšího vývoje
lze potravinářský průmysl zařadit k odvětvím, která dosud
nevyčerpala svůj potenciál dalšího růstu. Roste spotřeba rychlého občerstvení (fast food), hotových jídel, zmrazených pokrmů a pokrmů pro mikrovlnný ohřev. Za účinný nástroj uplatňovaný v sektoru výroby potravin v EU je potravinové právo, k jehož významné změně došlo v roce 2002 vydáním nového nařízení č. 178/2002 o evropském potravinovém právu a o zřízení Evropského úřadu pro bezpečnost potravin. Nařízení vymezuje jak rámec předpisů v oblasti bezpečnosti potravin, tak zřizuje Evropský úřad pro bezpečnost potravin a určuje pravidla pro fungování Systému rychlé výstrahy pro potraviny a krmiva (RASFF) v EU. To ovšem platí i pro ČR. Je tedy nanejvýš vhodné, že byla koncepce potravinářství pracována i u nás. Dosavadní čtyři samostatné instituce a jejich činnost, tj. Státní zemědělská a potravinářská inspekce, Státní veterinární správa, Státní rostlinolékařská správa a Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský, budou zastřešeny nově vybudovaným Úřadem pro potraviny. Koncepce potravinářství přímo navazuje na „Koncepci agrární politiky ČR pro období po vstupu do EU (2004 – 2013)“ Vyšší stupeň zpracování a větší ekonomické zhodnocení produktů zemědělské prvovýroby je jedním z hlavních cílů Koncepce. 38
BPU Consulting Strategické odvětvové cíle: •
zvýšení konkurenceschopnosti a výkonnosti potravinářského sektoru a udržení si, v rámci zpracovatelského průmyslu, ekonomicky významného postavení, obdobně jako je tomu i v ostatních průmyslově vyspělých zemích;
•
zajištění předpokladů pro vyšší míru zpracování agrární produkce, odpovídající vyspělým zemím, při předpokládaném růstu obchodní výměny a využívání pravidel tzv. obchodních mechanismů;
•
marketingová podpora kvalitních českých potravin založená na vyváženosti kvality a ceny;
•
založení marketingové agentury, která na základě relevantních informací o tržní situaci zajistí cílenou prezentaci a podporu prodeje českých potravin vč. využití národní značky, a
to z
dosavadního odboru zřízeného v
rámci Státního
zemědělského intervenčního fondu (SZIF); •
výroba potravin především z domácích surovin v odpovídající kvalitě v zájmu udržení rozměru zemědělství předpokládaného agrární koncepcí při uplatňování vyjednaných podmínek v rámci SZP;
•
inovace potravinářské produkce s využitím rozvoje vědy a výzkumu při uplatnění technologií, splňujících podmínky pro správnou výrobní a hygienickou praxi a nezhoršující životní prostředí;
•
inovace potravinářské produkce k maximálnímu využití doporučení Světové zdravotnické organizace v oblasti zdravé výživy.
Bez zpracovatelského průmyslu by nebylo možné zachovat rozměr zemědělství, protože jenom zemědělské nezpracované suroviny nelze trvale efektivně vyvážet. Hlavní prioritou je bezpečnost potravin. Zajištění bezpečnosti potravin (food safety) vyžaduje v zájmu ochrany spotřebitele tyto specifické strategické cíle: •
posilování
vysoké
úrovně
ochrany
lidského
zdraví
a zájmů
spotřebitelů
za předpokladu podpory bezpečnosti výrobků a jejich jakosti; •
posílení odpovědnosti výrobců, distributorů a zpracovatelů a spoluodpovědnosti spotřebitelů za bezpečnost výrobků;
•
posílení koordinace státního dozoru v oblasti zajištění bezpečnosti potravin a krmiv;
•
zvyšování efektivnosti výroby a podpora regionální pestrosti produkce (založené na environmentálně šetrných technologiích a welfare zvířat).
39
BPU Consulting Jen malá část agrární produkce v současnosti i v budoucnosti nebude zpracovávána a půjde přímo na trh. Další, co do komodit omezená část produkce, je zpracována na průmyslová krmiva a jen menší část agrární produkce, byť co do objemu dále poroste, bude určena k nepotravinářskému využití. Zvyšováním míry efektivního zpracování agrární produkce a jejím umístěním především na domácí a evropský trh umožní potravinářský sektor v příštích letech udržet produkční funkci zemědělství. Jedním z problémů konkurenceschopného potravinářství je nízká koncentrace výrobců potravin v některých oborech. Naproti tomu koncentrace obchodu probíhá velmi dynamicky a vede k výrazným změnám v nabídce. Nižší stupeň koncentrace potravinářství představuje menší objem investic do marketingu a následně dochází k dalšímu prohlubování disproporce mezi ziskem výrobce a obchodníka a celkovou tržní pozicí. V oborech první fáze zpracování agrárních komodit, k nimž patří v ČR zejména výroba masa vč. drůbeže, mléka, másla, sýrů, ovocných a zeleninových výrobků, tuků a olejů, mlýnských výrobků, vč. těstovin, cukru, škrobu, sladu, etylalkoholu a vína, se budou posilovat další fáze jejich úprav a způsoby zpracování z hlediska jejich dalšího použití. Efektivnost zpracování agrárních surovin v nových náročnějších podmínkách vstupu do EU však vyžaduje zvyšování výrobní koncentrace a s tím spojenou restrukturalizaci a rušení neperspektivních kapacit. Dynamičtější rozvoj lze očekávat u výrob druhé fáze zpracování, mezi něž patří výroba masných, pekárenských a cukrářských výrobků, kakaa, čokolády a cukrovinek, výroba destilovaných alkoholických nápojů, piva, minerálních vod a nealkoholických nápojů a stolní vody. Spotřebitelská poptávka po nápojích a převaha značkových výrobků u této skupiny výrob zřejmě povede k dalšímu posilování jejich podílu v potravinářské struktuře. Efektivním zpracováním agrární produkce a rostoucí přidanou hodnotou, může v ČR vytvářet pracovní místa, a to zejména v malých a středních podnicích a ve vazbě na agrární produkci často ve venkovských regionech, kde by bez těchto podniků bylo pracovních příležitostí výrazně méně než v průmyslových aglomeracích. V potravinářství se již plně projeví internacionalizace ve všech oblastech podnikání, která bude spojena s častými fúzemi a akvizicemi ve výrobní základně a v
propojování
průmyslových struktur se navazujícími odvětvími (se zemědělstvím, s distribucí) . S nutností širší kooperace a specializace získá na intenzitě proces vytváření podnikatelských sítí a sdružení, což se bude týkat i malých a středních podniků. Sdružení - klastry (clusters), tj.
40
BPU Consulting sítě vzájemně závislých firem, budou zahrnovat aliance s technologickými centry, výzkumnými ústavy, konzultanty a event. jinými subjekty. Spotřeba potravin v ČR v podstatě odpovídá úrovni i trendům spotřeby v zemích EU. Vzhledem k tomu, že trh s potravinami je příkladem limitovaného prodeje (biologická podstata výživy), není reálné očekávat po našem vstupu do EU výrazné hmotnostní zvýšení, ale ani snížení celkového objemu spotřeby. Obecně se dá očekávat velmi mírné zvyšování spotřeby masa, mlékárenských výrobků, másla, ovoce a zeleniny. Naopak k mírnému snížení spotřeby by mohlo dojít u vajec, cukru, brambor a obilovin. Určitý růst spotřeby lze očekávat v hodnotovém vyjádření (kumulovaný index tuzemské spotřeby potravin v letech 1999 – 2002 činil 109,5 %). Očekávaný vývoj spotřeby potravin může být z větší či menší části kryt z domácích zdrojů surovin a jejich finalizace v českém potravinářském průmyslu. Podíl zabezpečení poptávky českými výrobky a výrobky z dovozu je závislý na tom, zda české potravinářské výrobky budou na trhu konkurenceschopné jak kvalitou, tak cenou. Pokud české výrobky nebudou konkurenceschopné, je pravděpodobné, že mezinárodní obchodní řetězce budou potraviny dovážet (zatím je to právě jen obchod, který má vypracovanou marketingovou strategii). Z porovnání prognózy předpokládané domácí produkce základních zemědělských komodit a očekávané spotřeby potravin obecně vyplývá, že nabídka tuzemských potravin může u většiny komodit bez problému uspokojit poptávku na našem trhu potravin. To neplatí pochopitelně o komoditách, které nejsou v ČR vyráběny (jižní ovoce, některé olejniny apod.). U hovězího masa
se
v podstatě jeví v cílovém roce bilance produkce, spotřeby
a zahraničního obchodu s tímto masem vyrovnaná, avšak za předpokladu růstu koupěschopné poptávky na domácím trhu a exportu do třetích zemí. U vepřového masa domácí spotřeba jen mírně poroste. U drůbeže, kde predikce uvažuje s růstem produkce při event. mírném růstu spotřeby, se patrně omezí dovoz ze třetích zemí v důsledku vyšší celní ochrany, což by mělo přispět ke snížení výrazně záporného salda bilance zahraničního obchodu, lze však očekávat současně i vyšší dovoz ze zemí EU-25. Nabídka, daná s EU vyjednaným referenčním množstvím mléka, kopíruje v podstatě očekávanou celkovou poptávku. Udržení tradičního poměrně významného exportu vyžaduje zachování potřebné exportní podpory, a to alespoň po dobu restrukturalizace mlékárenské výroby směrem ke zpracovaným produktům v nejvyšší evropské kvalitě (sýry a jiné výrobky z mléka), přičemž některé firmy mají schválené přechodné období s omezením na trh ČR.
41
BPU Consulting U ovoce mírného pásma a zeleniny nemůže nabídka českých produktů poptávku uspokojit, avšak tradiční tuzemské konzervárenské výrobky by se měly udržet na domácím trhu, což však vyžaduje podporu vhodnými marketingovými nástroji včetně vystavovatelů apod. U výrobků tukového průmyslu je obtížnost prodeje spojena především s úrovní kupní síly obyvatelstva a dále bude žádoucí pokračovat v nepotravinářském využití olejnin včetně odpadů z výroby pro výživu hospodářských zvířat. U obilovin využitelných pro potravinářské využití v mlýnské výrobě se zřejmě postupně prosadí mírně klesající spotřební trend vyspělých evropských zemí a u obilovin pro výrobu krmiv bude obtížnost míry tržního uplatnění spojena s úrovní stavů hospodářských zvířat. Předpokládáme, že se zvýší užití obilovin pro výrobu bioetanolu (přimíchávání do motorových paliv). U brambor je stabilizujícím prvkem výroba škrobu. V případě bramborového škrobu, je omezena vyjednanými podmínkami s EU (množstvím základní suroviny). Spotřeba škrobu bude spíše růst. U cukru je v EU uplatňován regulační systém zabezpečující vyrovnanou nabídku a poptávku. Současný stav v ČR signalizuje převis nabídky nad poptávkou. V oblasti ekologického zemědělství je jedním z nejslabších míst otázka zpracování a marketingu biopotravin. V této souvislosti je nezbytné podpořit následující aktivity, jejichž realizace přímo vyplývá z úkolů Akčního plánu ČR pro rozvoj ekologického zemědělství do roku 2010: -
sdružování producentů a zpracovatelů,
-
podpora regionálních produktů,
-
investice v oblasti zpracování biopotravin,
začlenění propagace českých biopotravin a regionálních výrobků mezi úkoly marketingové agentury. Pokud se jedná o geneticky modifikované organizmy (GMO), bude ČR postupovat, s ohledem na citlivost problematiky a na její ne technicko odborné, ale ryze politické základy, v souladu s přijatou evropskou legislativou, která stanovuje podmínky pro aplikaci GMO do výrobní a obchodní praxe. Problémem českého potravinářského průmyslu je často zastaralá koncepce řízení a nízká koncentrace kapitálu. Podstatou konkurenceschopnosti je změnit způsob řízení a výroby od představ o konkrétní a stálé výrobě určitého sortimentu, kterou automaticky následuje odbyt, na výrobu cíleně zaměřenou na požadavky trhu. To znamená vytvořit marketingovou strategii na základě rozhodování o reálné tržní pozici 42
BPU Consulting potravinářských výrobků. Marketingovou strategií se musí řídit výroba, technologie a v neposlední řadě i personální zajištění. Jen tak je možné zvýšit konkurenceschopnost českých výrobků, zejména je nezbytné vybudovat značku jak výrobku, tak i výrobce a přizpůsobit personální strukturu podniků tak, aby se pracovníci byli schopni aktivně podílet na řízení. Mezi komparativní výhody české produkce a vývozu potravin patří doposud: •
nižší pracovní náklady, resp. nižší cena pracovní síly,
•
intelekt a nápaditost domácích technologů,
•
nižší cena domácí suroviny u některých oborů,
•
relativní technologická vybavenost provozů v několika oborech,
•
tradice a dlouholeté zkušenosti, opírající se m.j. o domácí surovinovou základnu (pivovary a sladovny, mlýny, pekárny, výroba masná a mlékárenská, vinařství, cukrovary atd.),
•
geografická poloha ČR (uprostřed Evropy),
•
dlouhodobá vysoká domácí spotřeba a kvalifikovanost spotřebitelů (pivo, slad, maso),
•
komplexní zajištění surovin z
domácích zdrojů (pekárenství, mlékárenství,
pivovarnictví, sladařství, masná výroba, cukrovarnictví) včetně možnosti komplexního zajištění domácí produkce obalů, •
několik málo mezinárodně chráněných značek a s poměrně vysokou tržní image (piva, likéry, cukrovinky);
Strategické postupy při marketingové podpoře prodeje potravinářských výrobků ČR musí akcentovat některé z uvedených komparativních výhod. V prvé řadě bude nutné eliminovat nedobrou pověst ČR (nezřídka záměrně konkurencí zveličovanou) týkající se minulosti (znečištěné životní prostředí, necitlivost velkovýrobních postupů v zemědělství, obsah cizorodých látek v potravinách, neadekvátní obaly) a přežívající u některých skupin zahraničních spotřebitelů. Velmi důležitým prvkem, který může silně podpořit odbyt českých potravin v Evropě, bude inovace.
43
BPU Consulting 5.6.3
Nitrátová směrnice
Cílem nitrátové směrnice je snížit znečištění vod způsobené dusičnany ze zemědělských zdrojů a předcházet dalšímu takovému znečištění, a to zejména pro zajištění dostatku kvalitní pitné vody. Přistoupení České republiky do Evropské unie předpokládá, kromě jiného, také implementaci právních předpisů EU zaměřených na důslednou ochranu vod. Do této skupiny předpisů patří i Směrnice Rady 91/676/EEC o ochraně vod před znečištěním dusičnany ze zemědělských zdrojů (nitrátová směrnice). Transpozice této směrnice do české legislativy byla provedena v § 33 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách novelizovaný jako zákon č. 20/2004 Sb., ze dne 23. ledna 2004. Nástrojem k implementaci nitrátové směrnice v podmínkách České republiky jsou Zásady správné zemědělské praxe zaměřené na ochranu vod před znečištěním dusičnany ze zemědělských zdrojů a Akční program vyhlášený Nařízením vlády č. 103/2003 Sb., o stanovení zranitelných oblastí a o používání a skladování hnojiv a statkových hnojiv, střídání plodin a provádění protierozních opatření v těchto oblastech, s účinností od 1. ledna 2004.
44
BPU Consulting Mapa zranitelných oblastí Česká republika: zranitelné oblasti dusičnany – ZOD (zpracoval: VÚV T. G. M. PrahaPodbaba, 2003)
Část požadavků nitrátové směrnice je uvedena v zákoně č. 156/1998 Sb., o hnojivech a v jeho doprovodných vyhláškách. Novela zákona o hnojivech s navrhovanými změnami je připravena v parlamentu. Splnění prvního Akčního programu se v souladu s požadavky nitrátové směrnice předpokládá do čtyř let od jeho zavedení v ČR, tedy do konce roku 2007. Revize vymezení zranitelných oblastí a revize opatření Akčního programu se předpokládají v intervalech nepřesahujících čtyři roky, na základě údajů z monitoringu vod a vyhodnocení účinnosti Akčního programu. Kontrolou opatření Akčního programu je pověřena Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP) a Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ). 5.6.4
Strategické dokumenty, které vstoupí v platnost v nejbližším období 18 směrnic cross compliance v termínu do 30.10. 2007 vstoupí v platnost zákon č. 76/2002 Sb. o integrované prevenci a omezování znečištění (IPPC)
45
BPU Consulting
6. Zhodnocení postavení hlavních komodit v agrobyznysu Jihomoravského kraje Podrobné analytické podklady k jednotlivým komoditám byly uvedeny ve Studii. Strategie AGB proto uvádí pouze souhrn závěrů k jejich perspektivnosti v Jihomoravském kraji z hlediska, zda a jakou budou hrát strategickou roli. 6.1 6.1.1
Komodity rostlinné výroby Obilniny
Rozhodujícími obilnářskými komoditami pro Jihomoravský kraj jsou pšenice, ječmen a kukuřice, u jejíž produkce na zrno má kraj nejvýznamnější postavení. Z hlediska zachování konkurenceschopnosti producentů z Jihomoravského kraje, kteří dle výše uvedeného podílu LFA mohou očekávat výrazně nejnižší procento dotací v rámci ČR, bude nutno snížit náklady na jednotku produkce při současném zvýšení průměrných hektarových výnosů. Z toho lze usuzovat, že bilanční přebytek obilovin v Jihomoravském kraji se ještě zvýší. Na druhé straně je nutno očekávat další tlak na snižování procenta zornění zemědělské půdy. Pro pěstitele obilí v kraji má proto zásadní význam, zda budou moci v budoucnu část své produkce uplatnit pro nepotravinářské účely, aby tak snížili dopady kvót výroby obilí dle směrnic EU.
Pšenice - zůstává rozhodující obilovinou v České republice, a to jak pro krmné, tak pro potravinářské účely. Současně je stále nejvýznamnější zemědělskou komoditou s nejvyšší objemovou produkcí a výnosovou stabilitou. Žito – je druhou nejvýznamnější potravinářskou obilovinou pro výrobu mouky. V této komoditě není ČR soběstačná a dováží ji tradičně zejména ze Slovenské republiky. Náhradu importu vlastní produkcí nelze očekávat. Ječmen - je v podmínkách Jihomoravského kraje druhou nejvýznamnější obilovinou. Současná produkce ječmene v Jihomoravském kraji je hluboko pod možnostmi limitovanými půdními a klimatickými podmínkami. Musí však vyhovět vysokým kvalitativním požadavkům vyplývajícím ze systému certifikace kvality v celé vertikále výroby sladu.
46
BPU Consulting Tabulka 7: C-05. Sklizňová plocha zemědělských plodin - ječmen celkem Jihomoravský kraj
v tom okresy Blansko
Brno-město
Brno-venkov
Břeclav
Hodonín
Vyškov
Znojmo
1980
68 884
8 540
13 273
10 946
8 033
8 300
19 793
1985 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001
47 428 44 675 52 251 64 096 70 241 69 005 64 224 69 614 79 110 71 028 67 183 62 890 62 087
5 609 5 846 6 707 7 103 6 753 6 004 5 507 6 317 6 747 6 424 6 025 6 018 5 792
9 488 9 950 12 088 12 474 12 952 13 553 12 544 12 125 13 978 12 172 11 289 10 632 9 619
6 900 5 753 6 976 9 821 13 438 13 789 13 241 12 185 13 729 12 393 11 304 9 434 9 569
4 004 2 724 3 714 6 943 7 663 6 113 5 598 7 295 7 878 8 182 8 066 6 954 7 303
6 632 5 720 6 651 8 021 8 055 8 798 8 500 9 877 10 485 8 726 8 741 8 910 9 285
14 795 14 683 16 114 17 976 19 912 19 329 17 336 20 436 24 707 21 770 20 451 19 695 19 394
1 757 1 468 1 418 1 498 1 379 1 586 1 361 1 307 1 247 1 125
Pramen: Zemědělství Jihomoravského kraje 1990 – 2001, ČSÚ
Tabulka 8: D-05. Sklizeň zemědělských plodin - ječmen celkem (údaje v t) Jihomoravský Blansko kraj
1980 1985 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001
v tom okresy Brnoměsto
Brnovenkov
Břeclav
Hodonín
Vyškov
Znojmo
343 521
31 138
.
68 320
60 010
40 457
44 540
99 056
240 582
23 861
.
50 907
35 046
19 722
34 669
76 377
245 498
34 785
.
57 283
28 658
15 442
34 919
74 412
260 737
31 526
.
60 796
35 622
20 577
35 804
76 413
283 976
28 653
6 255
55 478
45 169
34 592
41 555
72 274
255 657
26 727
5 237
50 641
39 185
25 946
35 010
72 910
303 875
22 669
5 543
57 439
60 746
26 624
43 825
87 030
287 669
22 225
6 286
57 823
57 429
23 488
41 502
78 916
293 414
23 482
5 244
52 744
46 891
29 069
49 911
86 073
323 040
26 314
5 409
56 315
54 450
32 354
52 273
95 925
287 906
24 796
5 252
46 399
47 787
34 391
38 926
90 355
279 440
24 286
5 371
50 456
43 990
30 294
42 749
82 294
164 000
18 751
3 196
24 326
21 338
19 510
27 364
49 516
272 324
23 530
4 154
42 080
37 642
29 110
44 075
91 733
Pramen: Zemědělství Jihomoravského kraje 1990 – 2001, ČSÚ
Tato komodita má pro zemědělství Jihomoravského kraje strategický význam a vyžaduje další projektové řešení. Kukuřice - výroba kukuřice na zrno je jednou ze specialit Jihomoravského kraje, neboť pro tuto produkci jsou zde v rámci ČR výjimečně příznivé podmínky.
47
BPU Consulting Tabulka 9: Sklizeň zemědělských plodin v roce 2004 podle krajů (kukuřice na zrno) Třídění: zemědělství celkem
Pramen: ČSÚ
Území, kraj
Plocha v ha
Výnos v t/ha
Sklizeň v t
a
1
2
3
Jihomoravský
31 322
6,16
192 943
Česká republika
87 821
6,13
538 343
Tradiční technologie pěstování kukuřice na zrno má rovněž významně negativní ekologické důsledky. Na druhé straně je kukuřice na zrno jednou z nejvýznamnějších komodit na globálním trhu. Vyplývá z toho i její strategický význam pro Jihomoravský kraj. Podmínkou však je zásadní změna technologie pěstování a využití nejmodernějších technologických postupů. Tato komodita může mít pro zemědělství Jihomoravského kraje strategický význam do budoucnosti a vyžaduje další projektové řešení. 6.1.2
Olejniny
Řepka – tradičně pěstovaná řepka v Jihomoravském kraji nemá růstový potenciál, produkce dlouhodobě klesá. Program MEŘO stagnuje a je ekonomicky nestabilní. Od roku 2006 má být zařazen do jednotné energetické koncepce, bude-li již vytvořena. V pozitivním případě bude program i dotačně dořešen. Slunečnice – komodita má problémy s vysokým obsahem mastných kyselin a tudíž s nízkou kvalitou slunečnicového semene Sója – je další globálně významná komodita, jejíž výroba v Jihomoravském kraji je však nákladově nekonkurenceschopná. 6.1.3
Okopaniny
Podíl Jihomoravského kraje na produkci okopanin v ČR je významný pouze u raných brambor (25 %), technické cukrovky (11,5 %), krmné řepy (16 %) a ostatních okopanin (27 %). Do budoucna je důležité, jak bude vypadat tzv. nový cukerný pořádek, od jehož uplatnění se očekává nutnost dalšího snížení zpracovatelských kapacit.
48
BPU Consulting 6.1.4
Zelenina
Dovoz čerstvé zeleniny do ČR má meziroční rostoucí trend. S výjimkou rajčat, paprik a melounů lze veškerou produkci ve srovnatelné nebo i vyšší kvalitě zajistit z domácích zdrojů, pokud bude dosažena ekonomická konkurenceschopnost této produkce, která je založena na velkovýrobě, intenzitě, snížení jednotkových nákladů a využití intenzivních technologií, např. oživení závlah. Finanční náročnost je však taková, že v dohledném období jsou podobné úvahy mimo realitu. 6.1.5
Ovoce
Rozměr našeho ovocnářství se nedá srovnávat s evropskými standardy. Dovoz čerstvého ovoce je převážně orientován na teplomilné druhy, u ovoce mírného pásma mají naši pěstitelé teoreticky prostor, bude-li odpovídat kvalita a marketing. Ovocnářství však nepatří v ČR k podporovaným oborům. Pokud se situace nezmění, bude ovocnářství nadále zejména zájmovou činností občanů, zaměřenou na samozásobení. Vzhledem ke stavu sadů a výši nákladů na revitalizaci oboru je změna málo pravděpodobná. Zaostávání tradiční velkovýroby (např. jablek) dosáhlo již takového stupně, že je pod konkurenčním tlakem z okolních zemí, zejména Polska, již pravděpodobně nezvratné. Neznamená to však, že pokud existují producenti, kteří dokáží obstát i v dnešních extrémně nepříznivých podmínkách, neměli by se hlásit o smysluplnou podporu státu. 6.1.6
Réva vinná, víno
Naprostá většina produkce vína z domácí suroviny je situována v Jihomoravském kraji. V r. 2004 došlo k posledním výsadbám nových vinic na celkovou úroveň asi 18,7 tis. ha, takže celkový produkční potenciál vinic v ČR dosahuje v současnosti 19,2 tis. ha. Počínaje vstupem ČR do EU je veškerá další výsadba vinic zastavena, nadále může probíhat jen jejich restrukturalizace. V současné době dováží náš stát asi 60 % spotřeby vína a je reálný předpoklad, že toto množství budeme dovážet i v dalším období. Export domácí produkce je zcela nevýznamný. Současná spotřeba vína na domácím trhu je 16,3 l/osobu a rok (údaj v r. 2004). Případné zvýšení (evropský průměr se pohybuje kolem 33 l/osoba a rok) bude pokryto prakticky jen
49
BPU Consulting navýšením dovozů. Tato komodita má pro Jihomoravský kraj strategický význam a vyžaduje další projektové řešení. 6.2
Komodity živočišné výroby
Skot – Jihomoravský kraj patří mezi regiony s nejnižší intenzitou chovu skotu v ČR. Ústup chovu skotu z oblastí s intenzívní výrobou obilí má své ekonomické důvody a po vstupu do EU i důvody v administrativním stanovení produkčních kvót. V Jihomoravském kraji s omezením objemem dotací do LFA má strategický význam chov skotu pouze v severní části kraje. Významnější chov krav s tržní produkcí mléka byl v intenzivních oblastech zachován spíše výjimečně a to především u producentů s vysokou specializací a špičkovou úrovní produkčních parametrů, které znamenají konkurenceschopné náklady na jednotku produkce. Negativním důsledkem dramatického snížení intenzity chovu skotu v kraji je především výrazné zhoršení obsahu organických živin a kvality půdy. Prasata – Jihomoravský kraj vykazuje nejvyšší intenzitu a absolutní objem produkce chovu prasat v ČR. Proti této skutečnosti hovoří fakt, že podstatná kapacita zpracovatelského průmyslu je umístěna mimo Jihomoravský kraj. Výkrm prasat (společně s drůbeží) tvoří nejvýznamnější odběratele produkce obilnin z Jihomoravského kraje. Všichni hlavní odběratelé, tedy firmy Kostelecké uzeniny, Steinhauser a Bajer, disponují většími zpracovatelskými kapacitami, než jsou producenti prasat v Jihomoravském kraji naplnit. Komodita má strategický význam pro zemědělství Jihomoravského kraje. Rozhodujícím předpokladem
úspěchu
producentů
vepřového
masa
bude
jejich
nákladová
konkurenceschopnost. Všude tam, kde to umožní environmentální a další hlediska, by měli producenti zvýšit stavy a koncentraci zvířat a snížit jednotkové náklady. Výše uvedení zpracovatelé signalizují další možnosti odbytu. Kostelecké uzeniny např. plánují otevřít novou zpracovatelskou kapacitu 400 ks porážky/den v Hodoníně, předpokládají vytvoření 45 nových pracovních míst.
50
BPU Consulting
Kostelecké uzeniny
Steinhauser (Tišnov)
Bajer a spol. s.r.o. (Bučovice)
Obr. Nasávací oblasti hlavních zpracovatelů vepřového masa v Jihomoravském kraji
Intenzivní chov prasat však nepochybně představuje významnou ekologickou zátěž dotčeného území, a to zejména z hlediska parametrů, sledovaných Nitrátovou směrnicí. Z tohoto důvodu veškeré projektové úvahy musí vycházet pouze z nejmodernějších modelů intenzivního chovu prasat, které v maximální míře řeší zejména ochranu vod, komplexní zpracování a recyklaci exkrementů jak pro organické hnojení půdy, tak pro využití v energetické bilanci farmy. Vzhledem k vysokým investičním nákladům však mohou touto cestou jít jen farmy s vysokou koncentrací a specializací.
51
BPU Consulting Drůbež - Jihomoravský kraj byl tradičně nejvýznamnějším producentem drůbeže v rámci ČR. Největší objemy jateční drůbeže produkuje okres Znojmo, ale zpracovatelské kapacity jsou opět umístěny relativně excentricky (Brno, Hodonín). Komodita má strategický význam pro zemědělství Jihomoravského kraje a další předpoklady k projektovému řešení. Jedná se zejména o úvahy o výstavbě nové kapacity na zpracování drůbeže na Znojemsku. Jako v případě intenzivního chovu prasat, i intenzivní chov drůbeže představuje ekologickou zátěž pro dotčenou krajinu. Proto i další řešení je obdobné, jako u výše zmíněného chovu prasat. Ryby - Jihomoravský kraj má třetí největší výměru vodních ploch v ČR (14 837 ha) za krajem Jihočeským (43 455 ha) a krajem Středočeským (20 645 ha). Průměrná celosvětová spotřeba ryb je 16 kg/obyv./rok, v zemích Evropské unie 11 kg ryb, v ČR 5 kg. Vyplývá z toho, že výrobci ryb v ČR mají ještě značný růstový potenciál. Komodita má značný význam pro zemědělství Jihomoravského kraje a další předpoklady k projektovému řešení.
7. Zpracovatelský průmysl v Jihomoravském kraji (1. fáze zpracování zemědělské produkce) Jihomoravský kraj jako kraj významné zemědělské produkce ztratil největší objem tradičních zpracovatelských kapacit masa, mléka, ovoce a zeleniny ze všech krajů ČR. U zbývajících kapacit hrozí další redukce vzhledem k jejich nízké konkurenceschopnosti v rámci EU. Důvodem je přetrvávající podkapitalizace v jejímž důsledku nelze řešit nízkou technickou úroveň neodpovídající předpisům EU. Vznikla tak disproporce mezi objemem produkované zemědělské suroviny s nízkou přidanou hodnotou a mírou zpracování této suroviny přímo v kraji přinášející vyšší přidanou hodnotu, což má významně negativní dopad do ekonomiky kraje jako celku. V jednotlivých oborech byla zjištěna následující situace: Mlýny a pekárny - kapacita je předimenzovaná, očekává se další snížení až na 50 % při zachování stejné výše semelku. Rozhodující jsou kapacity firem PENAM a ODKOLEK s provázanou vertikálou a schopností udržet odpovídající technickou úroveň.
52
BPU Consulting Sladovny - největší sladovnou v Jihomoravském kraji je Sladovna Hodonice a.s., která je dceřinou společností Obchodní sladovny a.s. Prostějov, součást skupiny Malterie Soufflet République Tchèque. Celková roční potřeba sladovnického ječmene činí až 110 tis. t, z Jihomoravského kraje nakupuje sladovna jen ca 70 tis. t, což představuje pro prvovýrobce v kraji značný růstový potenciál. Lisovny oleje – v Jihomoravském kraji jsou následující zpracovatelské kapacity: Standard Oil Company s.r.o., Nový Přerov ZENZA a.s. Znojmo, Znojmo BELAGRA a.s., Hustopeče, jejichž celková kapacita činí cca 6 500 t / rok, což představuje cca 7,2 % kapacit v ČR. Očekávat lze další snížení. Cukrovary - zpracovatelský průmysl v kraji je reprezentován pouze cukrovarem Hrušovany, který je součástí Eastern Sugar Česká republika, a.s. Vzhledem k očekávaným úpravám nového cukerního pořádku bude i tato kapacita muset bojovat o další existenci.
Zpracovatelský průmysl ovoce a zeleniny – je představován konzervárnami, moštárnami a palírnami. Všechny dřívější významnější kapacity v Jihomoravském kraji (Fruta, Znojmia) svou činnost ukončily. Podstatnou roli ve zpracování hraje dnes firma Hamé Babice se sídlem ve Zlínském kraji, která stačí produkci zpracovávat. Obnova zpracovatelských kapacit v Jihomoravském kraji na konkurenceschopné úrovni by vyžadovala značné investiční prostředky, které nejsou k dispozici a přímý konkurenční střet s Hamé Babice se všemi riziky s tím spojenými. Výroba vína – v Jihomoravském kraji je největší objem výroby vína z celé ČR, koncentruje se zde prakticky veškerá produkce vína v ČR. Veškerá produkce vinných hroznů se v kraji rovněž zpracovává. Výrobců v kategorii nad 100 hl/rok je ca 190. Dochází zde k tvrdému konkurenčnímu boji o omezené suroviny a o udržení postavení na trhu v souvislosti s hrozbami dovozů po odbouráním celních bariér. Lze proto očekávat na jedné straně problémy některých výrobců a jejich zánik, na druhé straně se ale
objevují integrační
tendence. V blízké budoucnosti lze očekávat spíše snížení počtu významných producentů, kteří se budou dělit o omezené zdroje domácí suroviny. 53
BPU Consulting
Zpracovatelský průmysl mléka - v Jihomoravském kraji jsou omezené kapacity: malé – s kapacitou zpracovaného mléka do 2 mil. l/rok (celkem 6 provozů) velké – s kapacitou zpracovaného mléka nad 2 mil. l/rok (jediná velká kapacita v kraji je v Olešnici na Moravě – Mlékárna RMD)
Zpracovatelský průmysl červeného masa - dle předmětu činnosti daným stupněm finalizace: Jatky: malé – do 1000 DJ/rok (v JmK celkem 23 provozů) velké – nad 1000 DJ/rok (v JmK celkem 23 provozů) bez udání velikosti (v JmK celkem 1 provoz) Bourárny - na území Jihomoravského kraje je 196 bouráren. Výrobny – v kraji pracuje celkem 23 velkých výroben s kapacitou nad 7,5 t/týden a 59 malých s kapacitou do 7,5 t/týden.
Zpracovatelský průmysl drůbežího masa - v rámci Jihomoravského kraje pracuje jen jedna velká kapacita nad 150 tis. ks/rok (PROMT Modřice, významná kapacita ve Velkých Pavlovicích ukončila činnost) a 3 malé provozy do 150 tis. ks/rok.
8. Lesnictví a těžba dřeva Zpracovaná Studie se nezabývala OKEČ 02 – lesnictvím a těžbou dřeva, neboť zadání ze strany Jihomoravského kraje tento sektor neobsahovalo. Naopak zadání Strategie vyžaduje, aby OKEČ 02 – lesnictví a těžba dříví byl rovněž zpracován. Základním
koncepčním
dokumentem
je
Program
rozvoje
lesního
hospodářství
Jihomoravského kraje (dále jen PRLHJmK), jehož návrh byl zpracován v březnu 2004. Materiál vychází ze strategie EU o trvale udržitelném lesním hospodářství, tak jak je definováno 2. ministerskou konferencí o ochraně evropských lesů, a přijetí principu multifunkční role lesů. Lesnická strategie EU přejímá také celoevropská kritéria a indikátory
54
BPU Consulting trvale udržitelného hospodaření v lesích, přijaté na 3. ministerské konferenci o ochraně evropských lesů v Lisabonu (1998). Česká lesnická politika tato kritéria bez výhrad přebírá. Jedná se o: •
udržení a přiměřené zvyšování lesních zdrojů a jejich příspěvku ke globálnímu koloběhu uhlíku,
•
zachování zdraví a životaschopnosti lesních ekosystémů,
•
zachování a podpora produkčních funkcí lesů (produkce dřeva a ostatních produktů),
•
zachování, ochrana a vhodné rozšíření biologické diverzity lesních ekosystémů,
•
udržování a vhodné zvyšování ochranných funkcí v lesním hospodářství,
•
zachování dalších společensko-hospodářských funkcí a podmínek.
Základním právním předpisem, jímž je v České republice upraveno hospodaření v lesích, je zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů. Podrobné údaje o stavu lesa jsou v současné době podrobně zpracovávány podle tohoto zákona a Vyhlášky MZe č. 83/1996 Sb. ve formě „Oblastních plánů rozvoje lesů“ (OPRL). Cílem je vytvořit předpoklady pro minimalizaci střetu veřejných a vlastnických zájmů na lesních pozemcích s cílem trvale udržitelného hospodaření v lesích. OPRL jsou zpracovávány pro tzv. přírodních lesních oblastí, kterých je v ČR 41. Tyto oblasti samozřejmě nekorespondují s územním členěním. Do Jihomoravského kraje zasahuje 8 přírodních lesních oblastí. PRLHJmK je zpracován se zohledněním následujících priorit: •
obhospodařování lesů podle zásad trvale udržitelného hospodaření – jako základní strategická priorita,
•
rozvoj produkčních a mimoprodukčních funkcí lesa,
•
udržení a rozvoj biologické diverzity lesních ekosystémů,
•
zabezpečení produkce a využití surového dříví,
•
péče o lesy ve zvláště chráněných územích,
•
ochrana lesních ekosystémů proti škodlivým faktorům.
Krajský úřad jako orgán zajišťující výkon přenesené působnosti na úseku státní správy lesů je při výkonu státní správy lesů vůči vlastníkům lesů vázán lesním zákonem a při poskytovaní
55
BPU Consulting příspěvků na hospodaření v lesích „Závaznými pravidly“ jako přílohy k zákonu o státním rozpočtu pro příslušný kalendářní rok. Jihomoravský kraj patří v rámci ČR ke krajům s nejnižší lesnatostí. Lesní pozemky pokrývají v současné době výměru cca 196 182 ha (stav dle údajů ČSÚ k 31. 12. 2002), což představuje 27,8 % z celkového území kraje. (Vlivem změny hranice kraje od 1. 1. 2005 dojde ke zvýšení výměry lesů o 4 465 ha na Tišnovsku a o 363 ha na Ivančicku.) Rozdělení porostních ploch v Jihomoravském kraji znázorňuje následující tab. 10: Tabulka 10: Porostní plochy
V současné době k dochází k dalšímu nárůstu zemědělsky nevyužívaných ploch, které jsou postupně zalesňovány. Rozsah zalesňování zemědělských pozemků převyšuje výměru odlesnění lesních půd pro těžbu nerostných surovin a pro investiční výstavbu, takže souhrnným výsledkem je pokračující celkový nárůst rozlohy lesů. Převážné části soukromých a obecních lesů zůstává rozhodující podíl lesů ve vlastnictví státu. Státní lesy (Lesy České republiky, s. p., Vojenské lesy a statky, s. p., Národní park Podyjí, Mendelova zemědělská a lesnická univerzita Brno) s celkovou výměrou 141 tis. ha se na vlastnictví lesů podílejí 72 %, obce 12 %, soukromí vlastníci a jejich lesní družstva a společenstva 16 % (viz tab. 11)
56
BPU Consulting
Tabulka 11: Vlastnické vztahy
Podle převažujících funkcí (ve smyslu kategorizace určené zákonem č. 289/1995 Sb.) je v kraji 70 % lesů hospodářských, 28 % lesů zvláštního určení a 2 % lesů ochranných. Celková výměra lesů v existujících zvláště chráněných územích (NP Podyjí, CHKO Moravský kras, CHKO Pálava, část CHKO Bílé Karpaty a maloplošná chráněná území) činí 19 818 ha což představuje cca 10,2 % z celkové výměry lesů v kraji. Podíl jehličnatého hroubí činí 60 % a podíl listnatého hroubí činí 40 %. Vyšší podíl listnaté hmoty má ve srovnání s jinými kraji negativní dopad na ekonomiku lesního hospodářství kraje, neboť v průměru je výhodněji zpeněžováno jehličnaté dříví oproti dříví listnáčů. V důsledku působení vývojových faktorů v minulosti se v současné době nahromadila abnormálně velká rozloha porostů dospívajících do mýtního věku a starších. Zastoupení mladých porostů (do 50 let) je naopak výrazně nižší než by odpovídalo normalitě. Průměrný věk porostů je 62 let. Celkový běžný přírůst v Jihomoravském kraji činí 1 571 tis. m3 za rok, celkový průměrný přírůst činí 1 216 tis. m3 za rok, a pro úplnost je uveden i průměrný mýtní přírůst, který činí 829 tis. m3 za rok.
57
BPU Consulting Vývoji produkčních schopností odpovídá i těžba dříví. Její úroveň se v kraji v současné době ročně pohybuje okolo 1 mil. m3. V lesním hospodářství Jihomoravském kraji působí dle ČSÚ celkem 10 vykazujících jednotek nad 20 zaměstnanců, které zaměstnávají celkem 368 pracovníků. Největší subjekty jsou Lesy ČR s.p. (obhospodařují asi 55 % lesních pozemků v kraji) a CE WOOD a.s. se sídlem centrály ve Zlíně, která poskytuje lesní práce. Využití domácích zdrojů dříví jejich zpracováním a spotřebou dřevěných výrobků je v rámci celé ČR mimořádně nízké. Více než polovina vytěženého dříví se exportuje v surovém stavu nebo v polotovarech – řezivu a buničině. Rozvoj moderních kapacit dřevozpracujícího a papírenského průmyslu je zatím převážně, za silné účasti zahraničního kapitálu, orientován mimo území kraje. V Jihomoravském kraji, kromě dvou významných pilařských provozů (Hodonín a Tetčice), existují pouze pilařské provozy místního významu zaměřené převážně na zpracování. méně kvalitní dřevní hmoty. Vzhledem k vyššímu zastoupení listnatých dřevin ve srovnání s lesy jiných krajů, se v Jihomoravském kraji jeví jako perspektivní rozšíření kapacit na zpracování listnaté hmoty. Tyto kapacity jsou v rámci celé ČR nedostatečné. Pro porovnání významu lesního hospodářství ČR uvádíme tabulku těžby kulatiny v zemích Evropské unie za období 1997 až 2002. Z tab. 12 je zřejmé, že těžba dřeva má v ČR poměrně vysokou úroveň, výrazně však zaostává jeho zpracování. Jako příklad je uvedena produkce papírenského průmyslu.
58
BPU Consulting
Tabulka 12: Produkce kulatiny a papíru ve vybraných zemích
Zdravotní stav lesů v kraji není uspokojivý. Podílí se na něm zejména dlouhá období sucha a zvyšující se teploty (obojí zejména ve vegetační době) a dále také zvýšené koncentrace NOx a O3. 59
BPU Consulting V současné době je již zřetelné snižování rentability hospodaření ve velké části lesních majetků v důsledku rozdílného vývoje výnosů a nákladů lesního hospodářství. Stát v současné době podporuje hospodaření převážně v nestátních lesích tam, kde je nezbytné přispět na rozvoj veřejně prospěšných aktivit vlastníků lesa a zajistit finanční pokrytí závazků státu vyplývajících ze zákona o lesích. Celková výše podpor je určena v rámci každoročně schvalované položky státního rozpočtu. Princip trvalosti, resp. trvalé udržitelnosti, je v lesním hospodářství na celém území ČR stanoven zákonem č. 289/1995 Sb., následovně: „Účelem zákona je stanovit předpoklady pro zachování lesa, péči o les a obnovu lesa jako národního bohatství, tvořícího nenahraditelnou složku životního prostředí, pro plnění všech jeho funkcí a pro podporu trvale udržitelného hospodaření v něm.“ Princip trvale udržitelného hospodaření v lesích je rovněž zakotven v novém zákonu č. 149/2003 Sb., o uvádění do oběhu reprodukčního materiálu lesních dřevin lesnicky významných druhů a umělých kříženců, určeného k obnově lesa a k zalesňování, a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o obchodu s reprodukčním materiálem). Tímto zákonem byly nově stanoveny podmínky, za nichž lze uvádět do oběhu materiál lesních dřevin určený k obnově lesa a k zalesňování a pro udržování a zvyšování biologické různorodosti lesa včetně genetické různorodosti stromů a pro trvale udržitelné hospodaření v lesích. Ústřední státní správa lesů je rozdělena. Ústředním orgánem státní správy lesů je Ministerstvo zemědělství, v národních parcích je ústředním orgánem státní správy lesů Ministerstvo životního prostředí. Ministerstvo životního prostředí je současně pověřeno vrchním státním dozorem v oblasti lesního hospodářství. Vlastní výkon státní správy lesů na prvním a druhém stupni byl státem přenesen (s účinností od. 1. 1. 2003) na obecní úřady obcí s rozšířenou působností a na kraje (s účinností již od 1. 1. 2001). Programová opatření k zajištění trvale udržitelného obhospodařování lesů JmK: •
Zajistit trvalý rozvoj všech funkcí podmíněných existencí lesa. K tomu je třeba: udržet současnou výměru lesů důsledným uplatňováním právních předpisů na úseku ochrany pozemků určených k plnění funkcí lesa, podporovat majetkovou arondaci lesních pozemků (nákupem, prodejem, směnou, darováním a pozemkovými úpravami),
60
BPU Consulting podporovat péči o ochranné lesní pásy (větrolamy) v zemědělské krajině včetně jejich obnovy, podporovat rozšiřování výměry lesů zalesňováním nelesních půd, zejména neobdělávaných, ladem ležících zemědělských půd; dbát při tom nejen na zajištění vhodné druhové skladby nově vytvářených porostů, ale i na zachování pozemků specifického charakteru a významu s cílem zvýšení biodiverzity krajiny, podporovat péči o zvláště chráněná území, podporovat dosavadní trendy snižování znečišťování životního prostředí, zejména ovzduší, a dostupnými lesnickými opatřeními zmírnit negativní dopady znečištění, upravit početní stavy zvěře, jejich věkovou strukturu a poměr pohlaví na úroveň umožňující úspěšnou obnovu a další rozvoj lesních porostů. •
Uplatňovat postupy pěstování lesa založené na poznání podstaty a vlastností lesních ekosystémů a na účelném přiblížení hospodaření přirozeným přírodním procesům. K tomu je třeba: uplatňovat přirozené způsoby obnovy geneticky vhodných porostů v těch podmínkách, kde je to z biologického a ekonomického hlediska efektivní, dbát na uchování a zvyšování biodiverzity péčí o genofond taxonů lesních dřevin, využít všechny dostupné nástroje lesnické politiky k postupné přeměně současné druhové skladby lesů ve prospěch dřevin, které se vyznačují vyšší tolerancí ke škodlivým činitelům a melioračními účinky na půdu a současně poskytují vysoký produkční i mimoprodukční funkční efekt, vlastníky lesa orientovat na vhodné pěstební metody umožňující omezování holosečného způsobu hospodaření tam, kde je tím podmíněno trvale udržitelné obhospodařování lesa.
•
Předpoklady pro zajištění trvale udržitelného obhospodařování lesů. K tomu je třeba: v rámci poskytování odborné a metodické pomoci obcím realizovat opatření k dosažení vyšší úrovně pracovníků státní správy lesů, využít nového regionálního uspořádání veřejné správy k posílení postavení, role a vlivu státní správy lesů, 61
BPU Consulting plně využívat zpracovaných oblastních plánů rozvoje lesů jako podkladů k lesním hospodářským plánům a osnovám, využívat odborných lesních hospodářů, zejména v případech kdy náklady na jejich činnost hradí stát, k prosazování zásad trvale udržitelného obhospodařování lesů, motivačně podpořit orientaci vlastníků lesa, včetně lesů ve státním vlastnictví, na trvalé a dlouhodobé zvelebování lesních majetků s přihlédnutím k veřejnému zájmu na rozvoji prospěšných funkcí lesů.
Vztah zemědělství a lesnictví je dán především sdílením společné krajiny a vzájemným environmentálním ovlivňováním. Filozofie trvale udržitelného rozvoje, která je nosným prvkem dlouhodobé rozvojové koncepce v rámci EU i v rámci ČR, staví sektor lesnictví a zemědělství do rovnocenného postavení spolutvůrců krajiny. V ekonomickém pilíři trvale udržitelného rozvoje venkova se pak předpokládá, že restrukturalizace a případná redukce hospodářské role zemědělství v krajině bude nahrazována mimo jiné zvýšením hospodářské úlohy lesnictví a těžby dřeva, a to zejména v záměrech snižování zornění půdy, uvádění půdy „do klidu“, zatravňování a zalesňování krajiny a dále v tvorbě obnovitelných zdrojů biomasy pro energetické účely (rychle rostoucí dřeviny). Autoři Strategie jsou si těchto vazeb vědomi a strategické záměry agrobyznysu jsou v tomto smyslu usměrňovány.
62
BPU Consulting
9. Strategie rozvoje hospodářství Jihomoravského kraje v odvětví zemědělství, zpracovatelský a potravinářský průmysl 9.1
Analytická část
9.1.1
Počet podnikatelských subjektů podle odvětví OKEČ nad 20 zaměstnanců se sídlem provozní jednotky v kraji
V následující tabulce jsou uvedeny podnikatelské subjekty, které mají alespoň jednu provozovnu v kraji. Tabulka 13: Počty podnikatelských subjektů dle okresů v JmK Okres Blansko
OKEČ
OKEČ
OKEČ
OKEČ
01
02
05
15.1
OKEČ OKEČ 15.2
15.3
OKEČ 15.4
OKEČ OKEČ 15.5
15.6
26
2
2
1
Brno-město
4
1
3
1
Brno-venkov
28
1
3
Břeclav
5
Hodonín
36
2
Vyškov
16
Znojmo
55
1
celkem
170
7
1
1
3
1
2
1
4
1
2
2
19
2
6
1
celkem
15.7
15.8
15.9
firem
1
1
33
19
1
31
10
2
9
12
37
2
2
11
5
67
1
4
1
23
1
1
7
2
71
11
61
22
311
2
1
OKEČ
5
1 3
OKEČ
2
1
1
OKEČ
6
4
49
Pozn.: Údaje jsou čerpány z aktuálního souboru RES Jihomoravského kraje Číselník OKEČ: 01 – zemědělství, myslivost a související činnosti 02 - lesnictví, těžba dříví 05 – rybolov, chov ryb 15.1 – výroba, zpracování a konzervování masa a masných výrobků, 15.2 – zpracování a konzervování ryb a rybích výrobků, 15.3 – zpracování a konzervování ovoce, zeleniny a brambor, 15.4 – výroba rostlinných a živočišných olejů a tuků, 15.5 – zpracování mléka, výroba mlékárenských výrobků a zmrzliny 15.6 – výroba mlýnských a škrobárenských výrobků, 15.7 – výroba krmiv, 15.8 – výroba ostatních potravinářských výrobků, 15.9 – výroba nápojů.
63
BPU Consulting Z tabulky vyplývá, že z hlediska jednotlivých OKEČ má nejvyšší počet provozoven obor výroby nápojů, což je dáno zejména výrobou vína. •
Výše tržeb z podnikatelské činnosti podle odvětví OKEČ
Tabulka 14: Výše tržeb dle odvětví Odvětví
2 000
2 001
2 002
2 003
Index 2003/2000
Tržby z průmyslové činnosti (v mil. Kč b. c.) v průmyslu celkem
117692
103121
100654
109722
93,2 129,6
v tom v odvětvích dobývaní nerostnýcli surovin
2582
2748
3035
3475
zpracavateiský průmysl
86752
92193
89569
98055
113
průmysl potravinářský a tabákový
14643
15551
17322
17992
122,9
8354
8393
9769
11 209
134,2
322
285
254
226
70,2
3655
3458
2876
2588
70,8
papírenský a polygraficky průmysl, vydavatelské čin
5798
4482
1 879
1 846
31,8
chemický a farmaceutický průmysl
1 588
2110
2008
3668
231
gumárenský a plastikářský průmysl
2636
2394
2801
3763
142,8
textilní a oděvní průmysl kožedělný průmysl dřevozpracícíi průmysl
průmysl skla, keramiky, porcelánu a stavebních hmot
5134
5531
5448
5038
98,1
výroba kovů a kovodělných výrobku
13963
14455
13212
12632
90,5
výroba strojů a zařízeni pro další výrobu
12432
13189
15542
17649
142
výroba elektnckýcn a optických přístrojů
13337
16865
12 134
14629
109,7
výroba dopravních prostředků
1 059
998
1 506
3006
283,9
zpracovateiský průmysl jinde neuvedený
3830
4483
4817
3808
99,4
28258
8181
8050
8 192
29
2 002
2 003
výroba a rozvod elektřiny plynu i vody
•
Průměrná hrubá měsíční mzda
Tabulka 15: Hrubá měsíční mzda Odvětví
2 000
2 001
Index 2003/'2000
Průměrná hrubá měsični mzda 1 zaměstnaitce (v Kč) v průmyslu celkem
12 616
13 415
14 206
15 227
120.7
dobývaní nerostnýcli surovin
15 846
17 678
18 262
20 257
127,8
zpracavateiský průmysl
12 223
12 963
13 725
14 729
120.5
průmysl potravinářský a tabákový
11 366
11 978
12 864
13 569
119,4
textilní a oděvní průmysl
10 120
10 672
11 620
13 373
132,1
7 689
8 484
9 594
9 240
120,2
dřevozpracícíi průmysl
10 320
10 683
10 913
11 963
115.6
papírenský a polygraficky průmysl, vydavatelské čin
14 453
14 217
17 223
17 905
123,9
chemický a farmaceutický průmysl
13 519
14 635
15 369
18 769
138,8 121,8
v tom v odvětvích
kožedělný průmysl
gumárenský a plastikářský průmysl
11 499
12 294
13 605
14 010
průmysl skla, keramiky, porcelánu a stavebních hmot
12 966
14 014
14 943
15 704
121.1
výroba kovů a kovodělných výrobku
13 502
14 747
15 276
16 548
122.6
výroba strojů a zařízeni pro další výrobu
12 399
13 676
14 479
15 651
126.2
výroba elektnckýcn a optických přístrojů
13 676
13 628
14 985
15 645
115.9
výroba dopravních prostředků
12 142
13 050
14 106
14 541
119,8
zpracovateiský průmysl jinde neuvedený
10 095
10 625
10 957
12 213
121, 0
výroba a rozvod elektřiny plynu i vody
15 774
17 137
18 206
19 328
122,5
64
BPU Consulting Tabulka 16: Mzdy v JmK podle OKEČ Mzdy v Jihomoravském kraji podle OKEČ v roce 2003 (subjekty se sídlem na daném území, bez podnikatelských subjektů do 20 zaměstnanců) předběžné výsledky
(zdroj: průřezové čtvrtletní výkazy) Mzdové prostředky bez OON celkem
fyz. osob
Průměrná měsíční mzda zaměstnance fyzické osoby
Odvětvová činnost tis. Kč Kraj celkem
index 2003/2002
Kč
index 2003/2 002
přepočtené osoby Kč
index 2003/2002
56 595 218
106,2
310323
15 198
108,0 15 753
107,7
2 191 340
96,3
15825
11 540
102,1 11 945
102,5
2 126 759
96,0
15457
11 467
102,1 11 858
102,4
64 581
106,6
369
14 638
102,0 15 743
102,5
Průmysl celkem (C až E)
19 673 731
103,5
110225
14 874
107,3 15 103
107,3
D Zpracovatelský průmysl
17 606 346
104,0
101194
14 499
107,6 14 704
107,6
2 321 686
104,3
14443
13 397
105,3 13 802
105,2
z toho: A Zemědělství, myslivost a lesnictví 01
zemědělství, myslivost a souv. čin.
02
lesnictví a související činnosti
15
9.2
výroba potr. výr. a nápojů
Začlenění agrobyznysu do územní diferenciace podpory hospodářství kraje
Projektová studie Strategie SHR uvádí na str. 37 následující kriteria územní diferenciace kraje: „Ve této Strategii byly priority vymezeny takto: − priority s plošným působením, jednotně uplatňované v celém územním obvodu kraje, které např. naplňují jeden ze směrů: Vytváření a kultivace podnikatelského prostředí. Takový typ priorit nemůže být územně diferencován, neboť by tím mohlo dojít k porušení principů hospodářské soutěže, nebo jiných normativně či uzančně stanovených pravidel. − Brno, jako regionální metropole, a jeho nejužší spádové území vytvářející s městem jeden organický funkční celek, musí při konstituování a rozvíjení krajského zřízení v ČR plnit řadu specifických funkcí s působností pro celý kraj i s působností vně kraje (vůči subjektům majícím sídlo mimo území kraje, ostatním krajům, státu, EU) a je proto zónou vyžadující specifický přístup k pojímání jejího strategicky promyšleného rozvoje. − Územími, které budou vyžadovat specifický přístup a specifické formy podpory jsou území (mezzo- či mikroregiony) identifikované jako území s vážnými rozvojovými
65
BPU Consulting problémy (území hospodářsky slabá, s velmi narušeným životním prostředím, vysokou nezaměstnaností apod.). Z pozice ČR a EU byla v JmK jako hospodářsky slabá území, na něž má být zaměřena soustředěná podpora státu a EU, identifikována území bývalých okresů Břeclav, Hodonín, Vyškov a Znojmo. Z pozice JmK byla jako problémová území vymezena území pověřených obcí II - Adamov, Břeclav, Klobouky u Brna, Mikulov, Pohořelice a Rosice. V rámci SHR JmK byly z několika variant určeny dvě akceptovatelné varianty. Varianta 1 člení kraj do čtyř zón podle kritéria odvětvové zaměstnanosti, varianta 2 člení kraj do dvou zón – průmyslového severu a zemědělského jihu. Rozpracování SHR JmK je provedeno na bázi varianty určující vnitřní rozvojové zóny kraje pomocí indikátoru odvětvové zaměstnanosti a respektující stanovená problémová území. Varianta 1: Diferenciace území JmK do čtyř zón vymezených katastry správních území obcí s rozšířenou působností III: Zóna 1. zahrnuje správní území:
Blanska, Boskovic, Ivančic, Kuřimi, Rosic, Šlapanic, Tišnova a Židlochovic
Zóna 2. zahrnuje správní území:
Bučovic, Hodonína, Kyjova, Slavkova u Brna, Veselí n. Moravou a Vyškova
Zóna 3. zahrnuje správní území: Břeclavi, Hustopečí, Mikulova, Moravského Krumlova, Pohořelic a Znojma Zóna 4. zahrnuje správní území:
Brna – města“
66
BPU Consulting Vymezené zóny 2 a 3 se až na správní území Hustopeče shodují s vymezením problémových území stanovených vládou nebo JmK jako hospodářsky slabá území k soustředěné podpoře ze strany ČR a EU (viz následující mapa).
Varianta 2: Diferenciace území JmK na dvě zóny vymezené katastry správních území obcí s rozšířenou působností III: Zóna 1. zahrnuje správní území: Brna – města, Blanska, Boskovic, Bučovic, Ivančic, Kuřimi, Rosic, Slavkova u Brna, Šlapanic, Tišnova, Vyškova a Židlochovic Zóna 2. zahrnuje správní území: Břeclavi, Hodonína, Hustopečí, Kyjova, Mikulova, Moravského Krumlova, Pohořelic, Veselí n. Moravou a Znojma“
67
BPU Consulting
Varianta 2: Vymezení zón JmK podle charakteru hospodářství
Územní diferenciace kraje z hlediska zemědělství je však vymezena ještě dalšími faktory. Jedná se zejména o půdně – klimatické podmínky, které dlouhodobě ovlivňují výrobní zaměření a intenzitu zemědělské výroby na straně jedné, ale i možnosti ekonomické výkonnosti a udržitelnosti zemědělské výroby na straně druhé. To lze v komplexní míře zobrazit z definice tzv. oblastí s méně příznivými podmínkami k hospodaření. Jsou zde vymezeny oblasti s přírodními nebo jinými omezeními efektivního hospodaření (uvnitř LFA), u kterých se předpokládá a realizuje substituční dotační podpora a oblasti mimo LFA, u kterých se naopak předpokládá intenzivní zemědělská výroba bez této podpory.
68
BPU Consulting
Horské oblasti
Ostatní LFA
LFA se specif. nevýhodami
Oblasti mimo LFA (51,5 % zem. plochy)
Obr. Zastoupení LFA v rámci celé ČR
69
BPU Consulting
70
BPU Consulting Tabulka 17: Základní charakteristiky okresů Jihomoravského kraje
v tom okresy Měřicí jednotka ÚZEMÍ (k 31. 12.) Rozloha celkem Podíl vybraných druhů pozemků zemědělská půda orná půda nezemědělská půda lesní pozemky Počet obcí celkem se statutem města Podíl městského obyvatelstva Počet částí obcí Hustota obyvatelstva OBYVATELSTVO Počet obyvatel (k 31. 12.) ženy Podíl obyvatel ve věku (k 31. 12.) 0 - 14 let 15 - 64 let 65 a více let PRÁCE2) Průměrný evidenční počet zaměstnanců zaměstnance Nezaměstnanost (k 31. 12.)3) Uchazeči o zaměstnání ženy Struktura uchazečů podle vzdělání: základní střední odborné (vč. vyučených) úplné střední s maturitou vysokoškolské Volná pracovní místa celkem Registr.míra nezaměstnanosti ORGANIZAČNÍ STRUKTURA Počet registrovaných subjektů právnické osoby celkem: obchodní společnosti z toho akciové spol. družstva státní podniky ostatní fyzické osoby celkem: soukromí podnikatelé samost.hospodařící rolníci podnikající dle zvl.předpisů ZEMĚDĚLSTVÍ Počet zemědělských podniků v tom podle vým. zem. půdy: do 4 ha 5 - 9 ha 10 - 19 ha 20 - 49 ha 50 - 99 ha 100 a více ha PRŮMYSL5)
Jihomoravský kraj
Blansko
Brno město
Brno venkov
Břeclav Hodonín
Vyškov
Znojmo
km2
7 065
942
230
1 108
1 173
1 086
889
1 637
% % % %
60,4 84,2 39,6 70,1 647 47 63,5 872 159
47,0 72,3 53,0 82,7 130 8 51,5 193 114
35,3 67,4 64,7 42,8 1 1 100,0 58 1 609
56,3 86,1 43,7 75,3 137 11 36,3 157 146
68,4 81,0 31,6 51,6 69 10 51,2 78 105
64,2 77,8 35,8 69,2 81 8 47,3 92 146
54,7 91,8 45,3 76,5 81 5 48,9 119 98
69,2 91,8 30,8 69,7 148 4 41,9 175 70
1 121 792 578 365
107 454 54 758
370 505 195 217
161 269 82 275
123 265 63 006
158 602 80 921
86 636 44 136
114 061 58 052
15,4 70,2 14,4
16,0 69,7 14,3
13,8 70,3 15,8
16,1 69,4 14,5
16,0 71,1 12,8
15,9 70,4 13,7
16,0 69,8 14,3
16,7 70,2 13,1
fyz.osoby Kč
308 870 14 059
24 564 12 692
164 925 15 061
24 988 14 055
24 707 12 864
32 509 12 510
17 385 12 708
19 793 12 625
osoby
63 777 31 819
4 735 2 405
19 892 9 840
6 702 3 605
7 429 3 680
12 198 5 581
4 241 2 202
8 580 4 506
27,5 44,6 23,1 4,1 2 905 11,20
23,3 46,6 25,5 3,8 476 8,88
29,4 35,4 26,9 7,3 782 10,04
24,4 46,1 25,4 3,5 615 8,72
30,8 47,4 19,4 1,9 174 11,82
23,7 50,9 22,3 2,5 452 15,42
26,7 46,3 22,6 3,7 125 9,64
30,7 51,0 16,0 1,7 281 15,52
238 702 44 702 27 676 1 812 1 086 103 15 837 194 000 167 874 13 729 12 397
17 808 2 800 1 264 76 99 3 1 434 15 008 12 782 1 239 987
100 343 24 392 17 450 1 173 575 60 6 307 75 951 69 301 785 5 865
29 898 4 556 2 320 120 147 10 2 079 25 342 22 295 1 707 1 340
25 067 3 505 1 854 113 64 7 1 580 21 562 16 346 3 999 1 217
29 511 4 091 2 273 153 77 12 1 729 25 420 21 350 2 786 1 284
15 292 2 129 947 74 45 8 1 129 13 163 11 136 1 266 761
20 783 3 229 1 568 103 79 3 1 579 17 554 14 664 1 947 943
10 504
651
271
847
4 023
2 264
324
2 124
8 725 515 425 311 153 375
424 92 52 41 12 30
212 21 15 10 5 8
514 92 99 54 26 62
3 706 83 66 61 23 84
2 076 52 42 21 20 53
174 35 32 32 17 34
1 619 140 119 92 50 104
77 323 113 99 138 11 646 52 260 17 606 13 678 19 756 4) investice na území okresu - rok 2001 5) podniky s 20 a více zaměstnanci se sídlem v okrese 6) včetně nadstavbového studia 7) všechny resorty
72 9 291
69 7 630
% osoby/km2 osoby osoby % % %
%
místa %
Počet podniků Tržby z průmyslové činnosti mil.Kč b.c. 1) evidovaná nezaměstnanost podle údajů úřadů práce 2) investice na území okresu - rok 2001 3) evidovaná nezaměstnanost podle údajů úřadů práce
890 131 867
71
BPU Consulting Z předchozí tab. 17 je zřejmé, že největší podíl zemědělské půdy jsou mají okresy v pořadí Znojmo, Břeclav, Hodonín. Největší procento zornění zemědělské půdy mají okresy v pořadí Znojmo, Vyškov, Brno – venkov, Břeclav, Hodonín. Kombinace obou faktorů pak charakterizuje okresy s nejvyšším objemem zemědělské výroby a s její nejvyšší intenzitou. Jsou to tedy okresy Znojmo, Hodonín a Břeclav. Zvláštní postavení Jihomoravského kraje v zemědělství je dáno zejména tím, že prakticky pouze na jeho území v rámci celé ČR, speciálně v okresech Znojmo, Břeclav a Hodonín, je zastoupena významně kukuřičná výrobní oblast, tedy oblast jednoznačně určená k intenzivní zemědělské výrobě (viz Studie, str. 58 – 59). V těchto regionech je také nejvyšší intenzita pěstování obilovin (viz Studie, str. 88 – 89) a na ni navazující nejvyšší intenzita chovu monogastrů, tedy prasat (zejm. býv. okr. Hodonín, viz Studie, str. 195 – 199) a drůbeže (zejm. okr. Znojmo, viz Studie, str. 214 – 221). Ve výše jmenovaných okresech existovaly v minulosti významné zpracovatelské kapacity, které většinu této vysoké produkce zpracovaly prakticky v místě, což dokumentuje následující tab. 18, upravená dle současné OKEČ 15 – 16 bez výroby krmiv a transformovaná dle okresů na současnou podobu kraje:. Tabulka 18: Pracovníci v odvětví potravin a pochutin, v mrazírenské a tabák. výrobě
okres Blansko Brno-město Brno-venkov Břeclav Hodonín Vyškov Znojmo kraj celkem
počet prac. počet prac. počet závodů a provozoven 1985 1989 1985 559 614 4 4926 4967 16 1601 1720 7 3115 3098 13 3993 4411 12 1173 1025 8 2706 2783 11 18073 18618 71
pramen: Statist. ročenka 1986 a Statist. informace 1990
Z výše uvedené tabulky vyplývá, že v posledním roce tzv. plánovitého řízení bylo v 8 okresech dnešního Jihomoravského kraje bylo ve srovnatelných oborech s dnešním OKEČ 15 až 16 celkem 71 podniků, resp. závodů, zaměstnávajících 18618 pracovníků,tj. v průměru 262 pracovníků na vykazující jednotku. Dále existuje souhrnný údaj ČSÚ o vývoji počtu zaměstnanců v průmyslu v letech 2000 – 2003 v podnicích se 100 a více zaměstnanci v Jihomoravském (viz. Část A/ Analytická část), ze kterého vyplývá, že v Jihomoravském
72
BPU Consulting kraji bylo v letech 2000 až 2003 v průmyslu potravinářském a tabákovém počet zaměstnanců uvedený v následující tab. 19. Tabulka 19: Počty zaměstnanců v potravinářském a tabákovém průmyslu v Jihomoravském kraji v obd. 2000 – 2003 (firmy nad 100 zaměstnanců). Odvětví průmysl potravinářský a tabákový
2 000 11 366
2 001 11 978
2 002 12 864
2 003
Index 2003/'2000
13 569
119,4
Následující tabulka uvádí počty zaměstnanců ve firmách potravinářského a tabákového průmyslu v Jihomoravském kraji ve struktuře podle okresů ke dni 31. 12. 2003. Tabulka byla zpracována na základě dotazníkového průzkumu Úřadu práce (údaje nejsou kompletní, návratnost dotazníků byla asi 70 %). Tabulka 20: Počet firem od 20 zaměstnanců za OKEČ 15 – 16 v Jihomoravském kraji k 31.12.2003 ČÍS.OKR. 0621 0622 0623 0624 0625 0626 0627
OKRES počet firem od 20 zam. počet zam. Blansko 4 401 Brno-město 23 1925 Brno-venkov 10 765 Břeclav 20 1509 Hodonín 19 1838 Vyškov 7 395 Znojmo 6 502 Jihomor. kraj celkem 89 7335
Pramen: průzkum okresních úřadů práce v JmK, zpracovala MU Brno
Z tab. 20 vyplývá, že průměrný počet zaměstnanců na jednu firmu zúčastněnou v průzkumu činí 82,4. Následující tab. 21 podle ČSÚ uvádí počet podnikatelských subjektů v průmyslu potravin a tabáku (bez krmivářského průmyslu) v Jihomoravském kraji v r. 2003 ve výši 142,1 vykazujících jednotek zaměstnávajících 14 571 zaměstnanců (ve fyzických osobách).
73
BPU Consulting Tabulka 21: Vybrané ukazatele JmK Vybrané ukazatele průmyslu Jihomoravského kraje (zdroj: soubor Prům 1-12 za 20 a více pracovníků) (dopočtené údaje)
období: leden až prosinec 2003
Odvětní OKEČ
Počet podnikatelských subjektů
PRŮMYSL CELKEM C Dobýv.energet.surovin D Zpracovatelský průmysl DA Prům.potravin a tabák
Tržby celkem v tis.Kč (běžné ceny)
Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb průmyslové povahy v tis.Kč (běžné ceny)
Průměrný evidenční počet zaměstnanců (fyzické osoby)
Průměrná měsíční mzda (Kč)
975,8
169 747 001
139 997 796
108 081
14 866
13,0
4 071 286
4 003 575
1 625
19 766
942,0 142,1
129 906 255 22 111 255
127 261 893 21 977 946
99 095 14 571
14 473 12 929
Průměrný počet zaměstnanců na jeden podnikatelský subjekt v tomto případě činí 102,5 zaměstnance na jeden podnik. Ve výše zmíněném průzkumu Úřadu práce se zúčastnilo 89 vykazujících jednotek, tj. zhruba 63 % podnikatelských subjektů v r. 2003. Tyto vykazující jednotky zaměstnávají celkem 7335 fyzických osob, což je ze 14 571 statisticky vykázaných zaměstnanců 50,3 %. Za relevantní data lze tedy považovat jen podklady z ČSÚ z let 1989 a 2003, které říkají, že počet zaměstnanců v sektoru potravinářského a tabákového průmyslu, resp. stejného sektoru s různými názvy v různých obdobích, podle dnešního statistického členění OKEČ 15 až 16 bez krmivářského průmyslu poklesl za uvedené období v Jihomoravském kraji o 4047 osob. Studie předpokládala na základě údajů dostupných v r. 2003, že je celkový počet pracovníků v potravinářském průmyslu kraje ve výši cca 12 % z celkového počtu pracovníků tohoto sektoru v ČR, to je asi 17 tisíc lidí. Ve skutečnosti se ukázalo na základě později vydaných statistických dat, že skutečný stav je o cca 2,5 tis. osob nižší.
10. První měřitelné dopady vstupu ČR do EU Díky průběžnému monitoringu vývoje obchodní bilance zemědělských a potravinářských komodit (agrární zahraniční obchod ČR – AZO), který zpracovává Výzkumný ústav zemědělské ekonomiky MZe ČR (VÚZE), lze doložit okamžitý pozitivní dopad jednotného trhu EU. 74
BPU Consulting Vývoj AZO za období květen – červen 2004 ve srovnání se stejným obdobím roku 2003 měl dle VÚZE následující vývoj: Základní trendy: Hodnota AZO v červnu 2004 oproti stejnému měsíci roku 2003: nárůst obratu o 587,4 mil. Kč, tj. o 5,7 %, nárůst vývozu o 729,9 mil. Kč, tj. o 4,0 %, pokles dovozu o 142,5 mil. Kč, tj. o 6,0 %, snížení pasivní bilance o 872,4 mil. Kč, tj. o 74,1 %.
Hodnota AZO v květnu - červnu 2004 oproti stejnému měsíci roku 2003: pokles obratu o 344,1 mil. Kč, tj. o 1,7 %, nárůst vývozu o 352,6 mil. Kč, tj. o 4,0 %, pokles dovozu o 696,6 mil. Kč, tj. o 6,0 %, snížení bilančního schodku o 1 049,2 mil. Kč, tj. o 5,4 %.
Trendy v teritoriálním členění: Porovnání AZO ČR s EU-25 v květnu - červnu 2004 se stejným obdobím roku 2003: obrat - zvýšení o 1 004,7 mil. Kč, tj. o 6,3 %, vývoz - zvýšení o 685,6 mil. Kč, tj. 9,5 %, dovoz - nárůst o 319,1 mil. Kč, tj. o 3,6 %, snížení bilančního schodku o 366,5 mil. Kč na 1 197,9 mil. Kč.
Porovnání AZO ČR s EU-15 v květnu - červnu 2004 se stejným obdobím roku 2003: obrat - nárůst o 1 319,8 mil. Kč, tj. o 14,1 %, vývoz - zvýšení o 1 071,3 mil. Kč, tj. 32,1 %, dovoz - nárůst o 248,5 mil. Kč, tj. o 4,1 %, snížení bilančního schodku o 822,8 mil. Kč na 1 894,4 mil. Kč. Porovnání AZO ČR s novými členskými zeměmi v květnu - červnu 2004 se stejným obdobím roku 2003: 1obrat - pokles o 315,0 mil. Kč, tj. o 4,8 %, vývoz - snížení o 385,7 mil. Kč, tj. 10,0 %,
75
BPU Consulting dovoz - navýšení o 70,6 mil. Kč, tj. o 2,6 %, snížení aktiva bilance o 456,3 mil. Kč na 696,5 mil. Kč. Porovnání AZO ČR s třetími zeměmi v květnu - červnu 2004 se stejným obdobím roku 2003: obrat - pokles o 1 348,8 mil. Kč, tj. o 0,4 %, vývoz - snížení o 333,1 mil. Kč, tj. 21,9 %, dovoz - snížení o 1 015,7 mil. Kč, tj. o 34,8 %, snížení pasíva bilance o 682,7 mil. Kč na 716,8 mil. Kč.
11. SWOT analýza Projektová studie Strategie SHR zpracovala SWOT analýzu hospodářství Jihomoravského kraje. Zemědělství a potravinářský průmysl je v tomto dokumentu akceptován jako jeho významná součást. Ze SWOT analýzy vyjímáme ty části, které se agrobyznysu v pojetí Strategie týkají, které jsou však převzaty převážně ze Studie. Silné stránky: •
Nadprůměrná úroveň přírodních a společenských předpokladů pro rozvoj intenzivní zemědělské výroby
•
Dlouhodobá tradice ve specializovaných oborech zemědělské výroby (zejména vinařství a ovocnářství, osivářství)
•
Dobré možnosti venkovské turistiky
Slabé stránky: •
Podprůměrná ekonomické výkonnost jihomoravského zemědělství (tržby na ha orné půdy)
•
Převládající špatná ekonomická situace zemědělských podniků s výrazně negativními dopady na rozvoj venkova
•
Nižší atraktivita většiny území JmK pro individuální rekreaci
Příležitosti: •
Podpůrné programy EU k rozvoji zemědělství a infrastruktury a zrychlení procesu restrukturalizace sektoru zemědělství
76
BPU Consulting •
Koncentrace nabídky potravinářského zboží ve vztahu ke koncentrované poptávce obchodních řetězců
•
Rozvoj multifunkčního zemědělství
•
Geografická poloha JmK pro rozvoj turistiky
•
Další
Ohrožení: pokles
zemědělské
výroby,
omezující
potenciální
možnosti
systémového řešení rozvoje venkovských území •
Hrozba ztrát trhů pro místní zpracovatelský průmysl zemědělské prvovýroby, nestabilní vnitřní trh
•
Nedořešené restituční závazky, pro jejichž krytí nejsou vytvořeny odpovídající finanční zdroje
•
Zdravotní a hygienické požadavky po vstupu do EU vyvolávající hrozbu zániku podniků potravinářského průmyslu
11.1 Aktualizace SWOT analýzy: SWOT analýza zemědělství ve vazbě k potravinářskému průmyslu zpracovaná autory ve Studii byla však podstatně podrobnějším, neboť vycházela z jejich odborného zaměření. Požadavek na aktualizaci této SWOT analýzy ve Strategii je logický, neboť od dokončení Studie došlo ke změnám, resp. k upřesnění některých údajů. Z důvodu konzistentnosti strategických materiálů kraje je tedy aktualizovaná SWOT analýza kompilací obou předchozích, doplněna o poznatky z prvních měsíců po vstupu do EU.
Silné stránky: • Nadprůměrná úroveň přírodních a společenských předpokladů pro rozvoj intenzivní zemědělské výroby • velká průměrná výměra zemědělské půdy na podnik v zemědělské prvovýrobě • poměrně vysoká kvalifikace pracovní síly • stále ještě nižší cena pracovní síly • slušná počítačová gramotnost • dobrá znalost moderních technologií
77
BPU Consulting • dobrá úroveň odborného školství • doposud nižší ceny některých vstupů
Slabé stránky: • 93% zemědělsky obdělávané půdy je pronajato • Trvalý pokles obsahu živin v půdě • Podprůměrná ekonomické výkonnost jihomoravského zemědělství neodpovídá podmínkám pro intenzivní hospodaření • Vysoká diverzifikace zemědělských podniků, nízká specializace, neochota k vyšším stupňům kooperace s možnými partnery • Logisticky nevýhodná vzájemná poloha hlavních oblastí intenzivní výroby prasat a drůbeže vůči hlavním logistickým kapacitám • Převládající špatná ekonomická situace zemědělských podniků s výrazně negativními dopady na rozvoj venkova • Nižší atraktivita většiny území JmK pro individuální rekreaci
Příležitosti: • Naše zemědělství se stává součástí jednotného evropského trhu • Podpůrné programy EU k rozvoji zemědělství a infrastruktury a zrychlení procesu restrukturalizace sektoru zemědělství • Vyšší stupeň specializace a vyšší formy horizontální integrace zemědělských podniků a vertikální integrace se zpracovatelským průmyslem mohou umožnit skutečnou a efektivní restrukturalizaci • Koncentrace nabídky potravinářského zboží ve vztahu ke koncentrované poptávce obchodních řetězců • Rozvoj multifunkčního zemědělství bude znamenat oživení terciální sféry venkova a zlepšení jeho ekonomické situace
78
BPU Consulting • Strategicky významné šance pro uplatnění na globálním trhu představují tyto komoditní vertikály, resp. oborová uskupení: o Ječmen → slad → pivo o Kukuřice → bioetanol (plochy polních plodin pro nepotravinářské účely se nezapočítávají do limitů orné půdy) o Réva vinná → víno → pohostinství → agroturistika o Prasata → masné výrobky → krajové speciality o Drůbež → zpracování drůbežího masa → krajové speciality • Šance pro uplatnění na domácím trhu představují: o Ryby → zpracování → krajové speciality
Ohrožení: • Nestabilita půdního vlastnictví, nevyrovnané restituční nároky a odložené náklady z toho vyplývající • Konzervatizmus managementu, neochota k vyšším stupňům integrace • Další zánik kapacit domácího potravinářského průmyslu z důvodu ekonomické nekonkurenceschopnosti • Nedostatek volného kapitálu a nízká kredibilita je důvodem technologického zaostávání a stále nízké produktivity práce • Fatální nedostatek marketingového obchodního know how domácího managementu na mezinárodních trzích • nízká znalost složité legislativy, předpisů a norem EU • nedostatečná jazyková vybavenost managementu • nedostatečné znalosti managementu o moderních metodách a systémech řízení, nedostatečná znalost metod řízení lidských zdrojů • nedokončená restrukturalizace zpracovatelského průmyslu. Z tohoto důvodu lze očekávat po vstupu do EU další otřesy a redukci počtu podnikatelských subjektů (viz zkušenosti z lépe připraveného vyspělejšího Rakouska, kde v souvislosti se vstupem do EU zbankrotovalo 40 % podniků ve zpracovatelském sektoru)
79
BPU Consulting • Vysoké náklady na jednotku produkce ve srovnání nejen s vyspělými zeměmi s výhodnějšími klimatickými podmínkami, ale i s konkurencí ZSVE (prům. hektarové výnosy pšenice v Bavorsku 7 t / ha, v Jihomoravském kraji 4,5 t / ha) • Nevýhodná logistická poloha, zejména značná vzdálenost k mořským přístavům a nízká prostupnost dopravních cest. Dopravní náklady hlavních komodit k realizaci na světových trzích tak snižují tržby domácích producentů o cca 30% z realizační ceny • Vysoká závislost ČR na dovozech rozhodujících komponentů pro ochranu rostlin a do krmných směsí • Vysoké náklady na dosažení mezinárodních parametrů potravinové bezpečnosti a potřebné certifikace (ISO, HACCP) • Vysoká míra závislosti cash flow zpracovatelů a celého agrárního sektoru na podmínkách
diktovaných koncentrovanými obchodními řetězci a dosavadní neodpovídající regulace jejich chování ve srovnání s podmínkami v EU.
12. Vytýčení cílů, směrů a opatření dalšího rozvoje jednotlivých odvětví Agrobyznysu Jihomoravského kraje Smyslem pojmu „strategie“ je aktivní přístup ovlivnění vlastní budoucnosti. Je to stanovení kvalitativně nového cíle, kterého chci v definovaném časovém období při použití definovaných nástrojů a procesů dosáhnout. Je to pojem ofenzivního charakteru. Z hlediska metodického jde o dlouhodobé procesní plánování a řízení.
12.1 Stanovení strategického cíle Jihomoravského kraje v odvětví zemědělství, zpracovatelský a potravinářský průmysl Projektová studie Strategie rozvoje hospodářství v Jihomoravském kraji definuje na str. 6 tento strategický cíl: „Strategie vychází z rozhodnutí Jihomoravského kraje učinit všechny nezbytné kroky k realizaci principů strategického řízení také ve sféře rozvoje hospodářství kraje. S tím bezprostředně souvisí i úkol propracovat strategii rozvoje hospodářství kraje tak, aby strategické záměry bylo možné uvést do života prostřednictvím připravovaných programů rozvoje kraje, operačních programů a plánů rozvoje měst, svazků obcí a mikroregionů. 80
BPU Consulting Strategie rozvoje hospodářství Jihomoravského kraje je orientována tak, aby zakládala schopnost ekonomiky skýtat občanům vysokou životní úroveň a vysokou míru zaměstnanosti na trvale udržitelném základě.“ Dosavadní analýzy, programové dokumenty EU, ČR a program rozvoje Jihomoravského kraje konstatují, že zemědělství bude i nadále ekonomickou a sociální páteří venkova. Má – li být další rozvoj venkova udržitelný, je nutno podpořit co nejstabilnější funkci zemědělství, která bude v souladu celkovou rovnováhou krajiny jako základním pojmem životního prostředí a bude svou ekonomickou funkci a zdroje z ní vytvořené maximálním způsobem do krajiny zpět investovat. K tomu bude určen hlavní objem ekonomických podpor a nástrojů stimulace. Pro evropské zemědělství již není hlavním problémem vyrobit potraviny. Těch je v evropském prostoru nadbytek. Hlavním problémem je nalezení rovnováhy mezi ekonomickými zájmy zemědělců jako zájmové skupiny spojené s osudem venkova a zájmy ostatní společnosti, která s venkovem existenčně spojená není, ale má zájem na udržení vysoké úrovně ochrany životního prostředí. Tato základní vztahová rovnice však má svůj regionální rozměr, který je dán přírodními podmínkami. Jestliže v regionech s méně příznivými podmínkami pro zemědělství (LFA) platí základní vztah, že společnost (tedy stát, resp. EU) v zásadě podporuje zemědělce k tomu, aby primárně nevytvářel zisk z výroby zemědělské produkce, ale za úplatu udržoval kulturní krajinu, v regionech s příznivými podmínkami naopak předpokládá, že zemědělství zde bude nadále podnikáním s primární tvorbou zisku. Jihomoravský kraj většinou svého území patří mezi regiony, předurčené i nadále k intenzivní zemědělské výrobě. Vyplývá to z jeho přírodních podmínek, tradice a všech výše popsaných argumentů. V kapitole Metodická východiska jsou uvedeny tři základní teoretické modely zemědělství: 1. Evoluční vývoj stávajícího modelu 2. Model ekologicky orientovaného zemědělství 3. Model integrovaného agrobyznysu Perspektivní použitelnost základních modelů: Ad 1) Evoluční vývoj stávajícího modelu znamená prakticky stagnaci a zachování původního charakteru zemědělské velkovýrob, která vznikla jako násilný socialistický model. Přes
radikální
snížení
počtu
pracovníků
v zemědělství
je
tento
model
nadále 81
BPU Consulting nekonkurenceschopný z hlediska produktivity práce a měrných nákladů na jednotku produkce ve srovnání s moderním evropským a světovým zemědělstvím. Přestože z důvodu nedostatku finančních prostředků byly sníženy původní dávky chemikálií do ochrany a výživy rostlin, je tento model i nadále environmentálně nepříznivý, neboť svými agrotechnickými postupy, strukturou pozemků, osevních ploch a způsobem přípravy půdy dále zatěžuje krajinu vodními a větrnými erozemi. Dlouhodobé udržování tohoto modelu způsobené nedostatkem odvahy politiků v devadesátých letech je jednou z významných příčin ekonomických problémů zemědělství jako celku, neboť oddálilo nezbytnou transformaci a za vysokých nákladů se snaží udržet neudržitelný stav. Zvláště to platí pro část zemědělských podniků v Jihomoravském kraji. Tento model je dlouhodobě neudržitelný a je zapotřebí jej co nejrychleji opustit. Opustit jej však a skutečně se transformovat do moderní podoby budou schopny jen dobré zemědělské podniky. Ostatní podniky zaniknou se zánikem tohoto systému. Podmínkou skutečné transformace je dokončení pozemkových úprav. Ad 2) Model ekologicky orientovaného zemědělství, ale ekonomicky stabilního hospodaření, začleněného do celkového charakteru venkovské krajiny a komunity a současně atraktivního pro agroturistiku, představujícího určitou kulturní a rekreační atraktivitu pro městské obyvatelstvo, je symbolem snahy EU o udržitelný rozvoj venkova. Z ekonomického hlediska však platí, že takovéto zemědělství nemůže být primárně zdrojem zisku. Na druhé straně je však známo, že tento model zemědělství zdaleka nemusí být ani ztrátový, neboť zájem ostatní společnosti na udržení kulturní krajiny a příznivého životního prostředí lze hodnotově vyjádřit a stanovit jeho cenu, prakticky se promítající do dotací. Lze to jednoznačně doložit trvale se zvyšujícím zájmem o vysoce kvalitní ekologické potraviny v zemích EU-15, a to i přes jejich výrazně vyšší cenu než za výrobky klasické velkovýrobní produkce. S růstem životní úrovně se biopotraviny začínají úspěšně prosazovat i na našem trhu, zejména pak v regionech s vyššími příjmy, tendence je patrná zejména v Praze. Tento model stojí přirozeně na zemědělských podnicích velikosti rodinné farmy vyrábějící biopotraviny a kromě toho poskytující další doprovodné služby, zejména v agroturistice. Ad 3) Model integrovaného agrobyznysu je naopak postaven na podstatně vyšší kvalitě parametrů použitého výrobního, ekonomického, obchodního a environmentálního systému. Jeho základní parametry jsou: o Vysoká specializace na konkurenceschopné komodity, opuštění neperspektivních komodit 82
BPU Consulting o Vysoká koncentrace, velkovýroba o Zcela nová a environmentálně šetrná agrotechnika o Zcela nové typy mechanizačních prostředků o Řízené biotechnologické postupy již na poli o Nové formy horizontální a vertikální integrace partnerů (zejm. oborová sdružení a klastry) o Vysoký stupeň finalizace kvalitativně certifikované produkce s vysokou přidanou hodnotou o Přímé zapojení oborových vědeckovýzkumných kapacit o Nové formy syndikovaného financování o Nový typ manažerských dovedností o Vysoký stupeň programové spolupráce s územní samosprávou Dosažení výše uvedeného strategického cíle, tedy: „rozvoje hospodářství Jihomoravského kraje orientovaného tak, aby zakládalo schopnost ekonomiky skýtat občanům vysokou životní úroveň a vysokou míru zaměstnanosti na trvale udržitelném základě“ je v zemědělství realizovatelné pouze při využití 3. modelu na většině území kraje s doplňující funkcí 2. modelu v ekologicky a rekreačně cenných regionech. Znamená to tedy všemi dostupnými prostředky podporovat orientaci zemědělství kraje na produkci potravin, plodin pro energetické využití a údržbu krajiny. 12.2 Směry dalšího rozvoje Podporovat organizačně, ekonomicky, administrativně soustředění zemědělců na základní komodity, ve kterých mohou uspět na globálním trhu, budou se na vyšším stupni integrovat jak horizontálně mezi sebou, tak vertikálně s klíčovými dodavateli a zpracovateli. Cílem bude komplexní zvládnutí vertikál vybrané produkce s použitím nových, ekologicky příznivějších technologií, zajištění certifikované kvality od vstupů po finální výrobky, návratnosti druhotných surovin ze zpracování organické hmoty do půdy, dosažení mezinárodní konkurenceschopnosti, dosažení vyšší přidané hodnoty a dlouhodobé podnikatelské perspektivy. Tím současně vytvoření dostatku finančních prostředků ke zvýšení obchodní poptávky po službách a rozvoj terciální sféry venkova. Dosažení tohoto stupně globální konkurenceschopnosti lze pouze tehdy, když budou vybrané produkční vertikály řešeny komplexně integrací s nejvýznamnějšími partnery z oblasti
83
BPU Consulting zemědělských služeb, potravinářského průmyslu, obchodu a navazujících oborů (pohostinství, cestovní ruch). Podmínkou však je, aby tyto systémy produkce disponovaly odpovídajícím know – how v oblasti špičkových biotechnologií a projektanti je uměli využít při návrhu technologií, ale i při kalkulaci nákladů a výnosů pro potřeby získávání finančních prostředků. Produkce potravin i nepotravinových výstupů zemědělské suroviny, jakož i navazující obory a služby, dnes
souhrnně
pracovně
nazývané
„agrobyznys“
představují
celosvětově
jedno
z nejvýznamnějších odvětví světové ekonomiky. Hlavním technickým nástrojem rychlého kvalitativního rozvoje celého odvětví jsou právě biotechnologie. Proto bývá 21. století označováno stoletím biotechnologií. Biotechnologie jsou však investičně tak náročné, že financování jejich vývoje si mohou dovolit jen nejbohatší státy světa a největší firmy s globální působností. Země velikosti a síly jako je ČR mají šanci tehdy, jestliže prokáží vysokou připravenost tyto technologie přijmout a aplikovat. Jihomoravský kraj má značnou příležitost v tom, že na jeho území jsou nejen přírodní podmínky, ale i lidské a institucionální kapacity výrobní, vědecké a vzdělávací. Navrhované systémy produkce proto předpokládají přímé zapojení těchto kapacit do své činnosti. 12.3 Systémové předpoklady k vytvoření modelu integrovaného agrobyznysu 12.3.1 Urychlení pozemkových úprav Jsou základním předpokladem k majetkovému vyrovnání a zprůhlednění majetkových vztahů. To je nutné ke skutečné restrukturalizaci zemědělských podniků a k přechodu na 3. model integrovaného agrobyznysu. Jasná definice majetku podniků je podmínkou ke konstrukci průhledných integračních vazeb partnerů budoucích systémů produkce. Zejména v případě podkapitalizovaného zemědělství jsou dokončené pozemkové úpravy a transparentnost vlastnictví
základním
předpokladem
zvýšení
kredibility
podnikatelských
subjektů
v zemědělství. Je všeobecně známo, že nízká kredibilita a nízká míra důvěry finančních institucí ve stabilitu zemědělských podniků způsobuje, že zemědělství je sektor z nejnižší kapitálovou vybaveností. Nedokončení majetkové transformace rovněž neumožňuje významnější vstup privátních investorů do sektoru. Bez možnosti významně zvýšit příliv externích finančních zdrojů nelze transformovat zemědělství z modelu č. 1 na model č. 3, neboť naplnění shora uvedených základních parametrů tohoto modelu bude investičně nákladné.
84
BPU Consulting Splnění tohoto předpokladu, tedy urychlení procesu pozemkových úprav je strategickým úkolem exekutivy Jihomoravského kraje. 12.3.2 Otevření trhu s půdou Situace na trhu s půdou po vstupu ČR do EU je popsána výše. Přestože má ČR sedmiletý odklad na úplnou liberalizaci trhu s půdou nákupy půdy přes zprostředkovatele nebo zakládáním právnických osob se neustále zintenzivňují, markantní je to v pohraničních oblastech Rakouska a Německa. Významně ale také rostou spekulativní investice volných finančních prostředků do nákupu pozemků ze strany českých investorů, kteří právem očekávají významné zhodnocení svých investic po liberalizaci. Zvlášť atraktivní se jevily nákupy registrovaných vinic, pozemků v příměstských oblastech s perspektivou stavebních ploch, pozemky u dopravních cest a dalších. Tento vývoj má 2 základní aspekty, pozitivní pro majitele půdy, neboť se zhodnocuje jejich majetek, naopak je tomu v případě nájemců půdy, tedy většiny našich podnikajících právnických osob, kterým se takto zvyšuje nájemné, respektive náklady k vyrovnání restitučních závazků. Bude to jeden z hlavních důvodů restrukturalizace zemědělských podniků pod ekonomickým tlakem bankrotů. Současně však otevření trhu s půdou bude znamenat výrazné zprůhledněn konkurenčního prostředí ba impuls k aktivnímu hledání nových forem podnikatelských struktur. 12.3.3 Podpora integrace výrobců Jedním z podstatných předpokladů pro naplnění parametrů modelu č. 3 je nalezení vyšších stupňů sdružování a integrace podnikatelských subjektů, které budou schopny definovat svůj cíl a nalézt prostředky k realizaci této integrace. Je známo, že dosavadní pokusy o horizontální sdružování zemědělských prvovýrobců do různých forem primárních odbytových sdružení nebo odbytových družstev byly vedeny základní myšlenkou čelit koncentrované poptávce zpracovatelů, respektive až obchodních řetězců, koncentrovanou nabídkou. Tyto snahy v minulých letech nebyly příliš úspěšné (viz např. Agropork nebo DVS Hodonín). Ukázalo se totiž, že čistě horizontální sdružování podnikatelských subjektů za účelem odbytu trpí nedostatkem legálních nástrojů k udržení konzistentního chování. Jakákoliv snaha o udržení společné obchodní politiky příliš zavání kartelovými dohodami a je snadno napadnutelná. Dosavadní formy takového sdružování byly navíc příliš široce pojaté, až celoplošné, což samo o sobě účinnou společnou obchodní politiku vylučovalo. Vždy se totiž našlo několik členů takového sdružení, kteří na základě snahy o získání individuálních výhod takovou společnou politiku totálně znemožnili. 85
BPU Consulting Z tohoto stavu vyplývá naléhavá potřeba využít mnohem efektivnější formy sdružování a integrace, které budou vznikat za zcela konkrétním cílem a při zachování právní subjektivity a samostatnosti partnerů se budou navenek projevovat vysoce výkonně jako jeden ekonomický celek, budou pružné a akceschopné. Důležitou podmínkou takovéto akceschopnosti je, že se nejedná pouze o horizontální integraci prvovýrobců za účelem dosažení výhodných podmínek odbytu své individuální produkce, ale o kombinaci horizontálního a vertikálního sdružování za účelem produkce výrobků s vyšší přidanou hodnotou, schopných uspět v globální konkurenci otevřeného trhu. Na tyto kvalitativně nové potřeby reaguje EU strukturálními podporami. V konkrétních podmínkách ČR se tyto podpory promítají jednak v kapitole HRDP, kde se jedná o podporu sdružování zemědělských prvovýrobců v gesci Státního zemědělského intervenčního fondu (SZIF, viz příloha č. 5) a jednak v Operačním programu průmysl a podnikání, kde jsou v rámci Usnesení vlády ČR č. 414/2004 stanoveny podmínky pro zakládání klastrů.
12.3.4 Zakládání skupin výrobců PGRLF poskytuje podporu, která umožňuje zemědělcům zvýšit míru konkurenceschopnosti v podmínkách jednotného trhu Evropské unie prostřednictvím vytváření obchodních skupin zemědělských prvovýrobců za účelem společného odbytu základních zemědělských výrobků. Podpora skupin výrobců je poskytována pouze u komodit, které nejsou zabezpečeny zvláštními tržními předpisy specifických komodit platných v rámci Společenství. Podpora má formu přímé nenávratné dotace na založení skupin výrobců a zajištění jejich fungování v průběhu 5 let. Žadatelem v rámci tohoto opatření může být jen skupina výrobců, která je uznána pro zajištění odbytu určené zemědělské komodity nebo více zemědělských komodit, které mohou být následující: •
Včelí produkty,
•
Obiloviny,
•
Olejniny,
•
Brambory,
•
Len a konopí pěstované na vlákno,
•
Květiny a okrasné dřeviny,
•
Léčivé, aromatické a kořeninové rostliny,
86
BPU Consulting •
Školkařské výpěstky ovocných dřevin,
•
Jatečný skot,
•
Jatečná prasata,
•
Jatečná drůbež,
•
Jatečné ovce a kozy,
•
Jateční běžci.
Výše podpory se vypočítává na základě hodnoty roční produkce pocházející od členů seskupení výrobců uváděné na trh a nepřekračuje: •
5 % v prvním roce, 5 % v druhém roce, 4 % ve třetím roce, 3 % ve čtvrtém roce a 2 % v pátém roce hodnoty produkce do 1 000 000 EUR uvedené na trh,
•
2,5 % v prvním roce, 2,5 % v druhém roce, 2,0 % ve třetím roce, 1,5 % ve čtvrtém roce a 1,5 %
•
v pátém roce hodnoty produkce přesahující 1 000 000 EUR uvedené na trh. Podpora v žádném případě nepřesáhne tyto maximální částky: 100 000 EUR v prvním roce, 100 000 EUR v druhém roce, 80 000 EUR v třetím roce, 60 000 EUR ve čtvrtém roce, 50 000 EUR v pátém roce.
Program klastry Program vytváření klastrů – KLASTRY určuje základní pravidla a podmínky pro poskytování podpory formou přímých dotací na projekty, jejichž cílem je podpořit ekonomický růst a konkurenceschopnost ekonomiky rozvojem odvětvových seskupení – klastrů, které mohou být vytvořeny na regionální, nadregionální a nebo přeshraniční úrovni. Správcem Programu (poskytovatelem podpory) je Ministerstvo průmyslu a obchodu. Implementační agenturou je CzechInvest. Klastry jsou definovány jako regionálně umístěný soubor navzájem propojených společností (zabývajících se výrobou, obchodem a službami i na mezinárodní úrovni), specializovaných dodavatelů, poskytovatelů služeb, firem v příbuzných oborech a přidružených institucí a organizací, které si navzájem konkurují, ale také navzájem kooperují, a jejichž vazby mají potenciál k upevnění a zvýšení jejich konkurenceschopnosti. Klastry plní funkci podpory inovací a zvýšení konkurenceschopnosti. Záměrem je podporovat vzájemnou spolupráci členů klastru na společných projektech v oblasti výzkumu a vývoje, nákupu a prodeje, společné propagace, průzkumu trhů
87
BPU Consulting a konkurence, zvyšování profesní a odborné způsobilosti zaměstnanců ve firmách sdružených v klastru a rozšířit spolupráci s výzkumnými organizacemi a institucemi terciárního vzdělávání s cílem zvýšit konkurenceschopnost, inovace a ekonomický růst členů klastru. Program je vyhlášen na období let 2004 – 2006. Program se týká mimo jiných také OKEČ 15 – výroba potravinářských výrobků a nápojů. Implementační agentura CzechInvest publikovala koncem roku 2004 na svých internetových stránkách (www.czechinvest.cz) své představy o tom, jaké klastry se budou v České republice v jednotlivých krajích postupně rozvíjet. Pro Jihomoravský kraj stanovil CzechInvest hlavní prioritu v rozvoji klastrů pro vinařství a biotechnologie, což je v souladu se závěry předkládané Strategie, viz následující obrázek Mapa potenciálních a reálných projektů klastrů v jednotlivých regionech.
Obr. Mapa potenciálních a reálných projektů klastrů v jednotlivých regionech.
88
BPU Consulting 13. Tendence rozvoje hospodářství Jihomoravského kraje 13.1 Rozvoj podnikatelské infrastruktury pro tuzemské a zahraniční investory 13.1.1 Lokality pro podnikání Podle [1] je kvalitní podnikatelská infrastruktura je určující pro zdravý rozvoj stávajících firem a významným rozhodovacím kritériem pro příchod nových investorů zvláště s vysokou přidanou hodnotou. V [1] jsou podnikatelské subjekty dle požadavků na strukturu a kvalitu podnikatelské infrastruktury a její rozvoj rozděleny do tří základních skupin: 1. Subjekty procházející restrukturalizací nebo směřující k zániku. 2. Subjekty zabývající se výrobou s nižší přidanou hodnotou nebo (lokálně) nesoustřeďujících se na inovace. 3. Subjekty zabývající se výrobou a službami s vyšší přidanou hodnotou (high-tech), inovacemi. V sektoru zemědělství je většina subjektů podle tohoto členění zařazena do 1. skupiny, menší počet do druhé skupiny a prakticky ve třetí high-tech skupině se prakticky vyskytují jen výjimečně určité výrobní úseky jihomoravských firem v sektoru zemědělství a agrobyznysu. Situace v sektoru zemědělství a agrobyznysu je odlišná od situace v průmyslu. Pro zemědělskou prvovýrobu vycházíme z předpokladu, že Jihomoravský kraj má dostatečný potenciál v možnostech využití kvalitní orné půdy. Zde ani není enormní zájem lákat zahraniční investory, ostatně zájem o půdu v pohraničních okresech je stejně značný, bez ohledu na zákonná omezení pro možnost nákupu půdy zahraničními fyzickými osobami. Podnikatelské subjekty v zemědělství však mají nedostatečný inovační potenciál, z čehož vyplývá i nestabilní ekonomická situace. Zvýšit inovační potenciál si kladou za cíl konkrétní příklady projektů, které uvádí autoři Studie v závěru této práce. Jiná je situace u navazujícího zpracovatelského průmyslu, kde naopak je zájem přilákat zahraniční kapitál a rozšířit zpracování produktů prvovýroby na území Jihomoravského kraje. Z hledisek fyzické povahy a flexibility pro podnikání člení [1] podnikatelskou infrastrukturu do dvou základních skupin na „tvrdou“ a „měkkou“. Za tvrdé aspekty infrastruktury lze považovat: •
„greenfields“
•
„brownfields“
•
průmyslové parky 89
BPU Consulting •
inkubátory
•
kancelářské prostory
V Jihomoravském kraji se zájem o umístění kapacit navazujících na zemědělskou prvovýrobu
koncentruje do tří jižních bývalých okresů Hodonín, Břeclav a Znojmo.
Konkrétně okresy Hodonín a Znojmo jsou okresy nejvíce strukturálně postižené vysokou nezaměstnaností. V těchto okresech jsou k dispozici nevyužité areály bývalých výrobních podniků
(jako
příklad
může
sloužit
jen
minimálně
využitá
plocha
bývalého
masokombinátu v Hodoníně), které se hodí pro umístění nových výrobních kapacit. Na druhé straně je nutno konstatovat, že náklady na ekologickou likvidaci takových areálů jsou značné a dotace je plně nepokrývají. Menší potenciální výrobní plochy pro diverzifikovanou výrobu se vyskytují v řadě lokalit kraje jako zbytky bývalých areálů JZD. Uvolněné objekty souvisí v mnohých případech s komentovaným omezením chovu skotu v produkčních oblastech Jihomoravského kraje. Postupná ekologická likvidace těchto areálů je nutná, a to nezávisle na tom, zda budou nebo nebudou využity pro eventuální další výrobu. Problémem i zde způsob financování takových prací, neboť náklady na likvidaci se mohou pohybovat v desítkách miliónů Kč. Důležitým prvkem je dopravní obslužnost lokalit, která je dána dostupností o dálnice, o letiště, o železnice, Zde je pro uvedené tři okresy možno konstatovat, že dopravní obslužnost je na dobré úrovni. Splněna je i přítomnost a dostatečná kapacita sítí o elektrická energie o telekomunikace o voda, plyn a kanalizace Za tradiční měkké aspekty infrastruktury se považují investiční pobídky, jejichž úroveň v současné době v ČR stagnuje, sousední Slovensko dokázalo tento faktor výrazně obrátit ve svůj prospěch a Jihomoravskému kraji tak výrazně konkuruje. U tzv. nových měkkých aspektech infrastruktury, kam se zahrnuje: •
vzdělaná a zkušená pracovní sílu,
•
flexibilita pracovní síly,
•
dostatek organizací poskytující podpůrné služby, 90
BPU Consulting •
organizace poskytující informace – agentury,,
•
informační servis a marketing,
je možno naopak konstatovat, že situace v Jihomoravském kraji je velmi dobrá, neboť se zde nachází velmi silné zastoupení středních odborných a vysokých škol, které nabízejí podnikatelům dobře připravenou pracovní sílu. Základní údaje o školství v Jihomoravském kraji jsou uvedeny dále. 13.1.2 Profesní organizace a sdružení Fungující profesní organizace a sdružení jsou důležitým předpokladem pro rozvoj podnikání. V české republice jsou podnikatelské subjekty působící v agrobyznysu organizovány zemědělci většinou v Agrární komoře ČR, která má funkční okresní strukturu a potravináři v Potravinářské komoře ČR. V Jihomoravském kraji je vysoce funkční regionální organizace Hospodářské komory ČR, činnost vyvíjí i sdružení podnikatelů ČR. 13.1.3 Poradenské a informační agentury MPO má zorganizovanou funkční regionální síť poradenských center, a to podnikatelská a inovační centra (BIC) a regionální poradenská a informační centra (RPIC). Ministerstvo zemědělství intenzivně školí prostřednictvím UZPI Praha poradce pro svůj resort a vytváří tak obdobnou poradenskou organizační strukturu. Celkově se však dá konstatovat, že v poradenství pro podnikání jsou skryté značné rezervy. 13.2 Prognóza potřeb pracovních sil dle sektorů (oborů) ve vazbě na očekávané potřeby zaměstnavatelů a vzdělávací kapacity v Jihomoravském kraji Na základě definice tří základních modelů pro agrobyznys nelze v nejbližší budoucnosti očekávat zásadní zvýšení zaměstnanosti. Naopak v souvislosti s nevyhnutelnou další restrukturalizací zemědělské prvovýroby a to jak cílevědomě řízenou, tak ekonomicky vynucenou, dojde k dalšímu poklesu počtu zaměstnaných. Ke zvýšení zaměstnanosti dojde pouze
v případě
úspěšné
aplikace
definovaných
projektů
v průmyslu
zpracování
zemědělských surovin. Lze konstatovat, že pro tyto potřeby má Jihomoravský kraj velmi dobré výchozí podmínky. Má slušnou infrastrukturu a disponibilní kvalifikovanou pracovní sílu. Výrazně pozitivně působí i rozvinuté střední odborné a vysoké školství, které dává k dispozici více absolventů, než jsou .
91
BPU Consulting 13.3 Teoretický model zvýšení zaměstnanosti případnou obnovou zpracovatelského a potravinářského průmyslu v Jihomoravském kraji s mezní kapacitou r. 1990 Porovnání počtu pracovních míst v době před r. 1989 v oborech, které dnes řadíme do agrobyznysu, je možno provést jen aproximativně. Statistické zpracování před r. 1989 bylo prováděno po okresech, takže je možno vyhodnotit okresy bývalého Jihomoravského kraje, které jsou zařazeny do dnešního Jihomoravského kraje. Porovnáním údajů, které bylo provedeno v předchozí kapitole dojdeme k závěru, že počet pracovních míst v členění dle OKEČ 15 až 16 bez krmivářského průmyslu poklesl od r. 1989 do r. 2003 v Jihomoravském kraji zhruba o 4047 osob. Pro další vývoj nejsou žádné předpoklady k tomu, že se celkový počet pracovních míst v citovaných OKEČ v Jihomoravském kraji zvýší, autoři budou pokládat za úspěch,nebude-li docházet k dalšímu poklesu. 13.4 Využitelnost absolventů škol ve stávajících oborech 13.4.1 Vysoké školy Předpokládaný vývoj počtu a struktury studentů podle koncepce MZLU do akademického roku 2004/2005 Tabulka 22: Počet studentů MZLU
Typ studijního programu
Počet studentů v akademickém roce 1998/1999 Počet studentů
Bakalářské Magisterské Doktorské Celkem
2004/2005 Počet studentů
Index
76
520 – 1 180
690,0
4 633
4 200 – 4 930
105,6
418 5 127
430 –
440
104,1
5 800 – 5 900
114,1
Kromě změny ve struktuře počtu studentů z hlediska typu studijního programu se předpokládá výraznější zvýšení podílu studentů studujících v kombinované formě studia. Oproti akademickému roku 1998/1999, kdy studovalo v kombinované formě studia 689 studentů, tj. 13,4 % studujících v bakalářských, magisterských a doktorských studijních programech, by měl podíl studentů v kombinovaných a distančních formách činit 20 – 25 %, 92
BPU Consulting tj. přibližně 1 160 – 1 480 studentů. Podíl studentů v doktorských studijních programech v roce 2004/2005 dosáhne 9 % z počtu studentů v magisterských studijních programech. S růstem jejich počtu roste i roční počet absolventů doktorských studijních programů. V akademickém roce 1998/1999 absolvovalo na MZLU doktorské studijní programy 54 studentů a v akademickém roce 1999/2000 dokončí studium 65 doktorandů. Tabulka 23: Počty studentů Agronomické fakulty MZLU Počty studentů AF k 31.10.2003 Skupiny oborů Přírodní vědy a nauky Technické vědy a nauky Zeměděl.-les. a veter. vědy a nauky Zdravot., lékař. a farm. vědy a nauky Společenské vědy, nauky a služby Ekonomie Právo, právní a veřejnosprávní činnost Pedagogika, učitelství a sociál. péče Obory z oblasti psychologie Vědy a nauky o kultuře a umění
Celkem
Kód skupiny kmen. oborů
Studijní program bak. mag. dokt.
Celkem studenti
11 až 18 21 až 39 41 až 43
280 474
259 845
51 22 128
51 561 1448
51 až 53
-
-
-
-
61,65,67,71-74 62 68
-
-
-
-
75
-
-
-
-
77 81,82
-
-
-
-
11 až 82
754
1104
202
2060
MZLU – uplatnění absolventů podle dlouhodobého průzkumu Uplatnění absolventů Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity (MZLU) posuzujeme na základě bakalářské práce Kateřiny Müllerové z r, 2004 s názvem Statistické zpracování absolventských dotazníků. V daném období bylo rozesláno celkem 3300 dotazníků absolventům všech fakult z období 1996 až 2002. Počty vrácených dotazníků jsou uvedeny v tabulce. Z průzkumu vyplývá, že absolventi nacházejí uplatnění převážně mimo obor agrobyznysu, přičemž nejnižší podíl vykazuje provozně ekonomická fakulta. Tabulka 24: Uplatnění studentů MZLU podle fakult Fakulta MZLU Agronomická Lesnicko-dřevařská Provozně-ekonomická Zahradnická
% nezaměstnaných % v agrobyznysu vyplněné dotazníků 11,97 16,00 451 18,60 40,00 242 4,00 0,50 448 10,73 22,00 178
93
BPU Consulting Tabulka 25: Uplatnění absolventů MZLU podle oborů v r. 2001
Oblast uplatnění Výroba v oblasti zemědělství, lesnictví , Výroba v oblasti strojírenství Výroba v jiné oblasti Stavebnictví Obchod Pohostin., ubyt. služby, cest. ruch Peněž., finančnictví, pojišťov. Účetnictví, daň. poradenství Marketing, reklama Veřejná a státní správa Školství, vzdělávání Jiná oblast CELKEM
Celkový soubor %
Muži %
Ženy %
2,1
6,1
0
4,3 3,2 2,1 12,8
3 3,3 3 12,1
3,3 3,3 1,7 13,3
3,2
6,1
1,7
18,1 12,8 2,1 11,7 6,4 21,3 100
18,2 6,1 0 15,2 9 18,2 100
18,3 16,7 3,3 10 5 23,3 100
Delikátní otázka se týkala v průzkumu odměňování, tj. výše nástupního a současného platu. Nejvyšší nástupní platy dosahovali absolventi PEF, kde nejčetnější skupina byla v kategorii do 15 tis. Kč. U ostatních fakult byla nejvyšší četnost jen do 10 tis. Kč. Současné platy absolventů PEF MZLU se nejčastěji pohybují v rozmezí 10 až 15 tis. Kč - 45 % dotázaných, v rozmezí 15 až 20 tis. Kč je to 31 %. U ostatních fakult je docilována nižší úroveň. Na hlasy, že manažerů a odborníků z prvovýroby, že chybí absolventi středních a vysokých škol je nutno konstatovat, že absolventů je obecně dostatek, ale převážně nacházejí uplatnění v příbuzných oborech, které vytvářejí lukrativnější podmínky pro uplatnění absolventů škol, než je uplatnění v agrobyznysu možnosti spolupráce institucí veřejné správy a představitelů podnikatelské sféry.
13.4.2 Střední školy Situaci dokumentuje následující tabulka počtu studentů středních škol z oborů pro zemědělství, lesnictví a navazující potravinářský průmysl (Pramen: Odbor školství JmKÚ). Podle vyjádření pracovníků odboru školství je i u středoškoláků situace obdobná vysokým školám. Absolventi nastupují do jiných oborů než pro které byli na škole připravováni, jen minimální počet končí v zemědělství a v navazujícím zpracovatelském průmyslu.
94
BPU Consulting Tabulka 26: Počty studujících středních škol název školy místo Národohospodářská škola Boskovice SOŠ a SOU A.C. Boskovice Národohospodářská škola Boskovice Národohospodářská škola Boskovice SOŠ a SOU A.C. Boskovice SPŠ chemická Brno Gymnázium, OA F.D.Roosevelta a Brno OA Emila Holuba a Střední škola veBrno Gymnázium, OA F.D.Roosevelta a Brno Střední zahradnická škola, SOU a URajhrad Gymnázium, OA F.D.Roosevelta a Brno SOŠ a SOU dopr.a mech. Ivančice Střední zahradnická škola, SOU a URajhrad SOU zemědělské Tišnov Střední zahradnická škola, SOU a URajhrad Střední zahradnická škola, SOU a URajhrad Střední zahradnická škola, SOU a URajhrad Střední odborná škola Klobouky u Brna Střední vinařská škola a SOU zahraValtice Odborné učiliště Cvrčovice 131 Odborné učiliště Cvrčovice 131 OU, U a PrŠ Mikulov Střední vinařská škola a SOU zahraValtice Odborné učiliště Cvrčovice 131 Střední vinařská škola a SOU zahraValtice VOŠ, SOŠ, SOU a OU Bzenec SOU, OU, U a Praktická škola Kyjov VOŠ, SOŠ, SOU a OU Bzenec SOU lesnické Bzenec SOU lesnické Bzenec OA a SOU strojírenské Veselí nad Moravou VOŠ, SOŠ, SOU a OU Bzenec Střední zdravotnická škola Vyškov Odborné učiliště Račice Integrovaná střední škola Slavkov u Brna Střední zemědělská škola, SOU, O Znojmo Střední zemědělská škola, SOU, O Znojmo SOŠ, SOU a OU Moravský Krumlov Střední zemědělská škola, SOU, O Znojmo SOŠ, SOU a OU Moravský Krumlov Střední zemědělská škola, SOU, O Znojmo Střední zemědělská škola, SOU, O Znojmo
KKOV '4141M001 '4155H003 '4341M001 '4152H001 '4152H001 '2942M001 '4152E004 '4341M001 '4152E011 '4144M001 '4152H001 '4145M001 '4155H003 '4155H003 '4152E510 '4144L501 '4152H001 '4141M001 '4141M001 '4152E008 '4152E004 '4155E002 '4142M001 '4152E011 '4152H001 '2942M001 '4151E006 '4152E008 '4146L502 '4156H001 '4155H003 '4152H001 '4141M001 '4152E008 '4155H003 '4141M001 '4152E004 '4155H003 '4155H003 '4155E002 '4152E011 '4152H001
obor Agropodnikání Opravář zemědělských strojů Veterinární prevence Zahradník Zahradník Analýza potravin Květinářské, zelinářské a ovocnářské práce Veterinární prevence Zahradnické práce Zahradnictví Zahradník Mechanizace a služby Opravář zemědělských strojů Opravář zemědělských strojů Zahradnická výroba Zahradnictví Zahradník Agropodnikání Agropodnikání Květinářské práce - květinářské a aranžérské práce Květinářské, zelinářské a ovocnářské práce Opravářské práce Vinohradnictví Zahradnické práce Zahradník Analýza potravin Farmářské práce Květinářské práce - květinářské a aranžérské práce Lesní hospodářství Mechanizátor lesní výroby Opravář zemědělských strojů Zahradník Agropodnikání Květinářské práce - květinářské a aranžérské práce Opravář zemědělských strojů Agropodnikání Květinářské, zelinářské a ovocnářské práce Opravář zemědělských strojů Opravář zemědělských strojů Opravářské práce Zahradnické práce Zahradník
délka forma 40 10 30 10 40 10 30 10 30 10 40 10 30 10 40 10 30 10 40 10 30 10 40 10 30 10 30 10 20 10 20 10 30 10 40 10 40 10 30 10 30 10 30 10 40 10 30 10 30 10 40 10 30 10 30 10 20 10 30 10 30 10 30 10 40 10 30 10 30 10 40 10 30 10 30 10 30 10 30 10 30 10 30 10
1.r 23 24 32 15 0 33 0 25 8 65 4 48 16 13 24 31 64 14 12 14 0 14 27 8 17 32 0 0 29 51 44 23 19 8 12 57 0 9 27 12 12 12
2.r 15 30 27 0 12 31 11 23 0 65 5 43 13 18 19 28 53 17 13 11 9 6 30 0 15 26 6 0 23 46 56 22 12 8 11 50 6 12 26 12 0 23
3.r 22 17 0 0 11 25 7 12 0 53 3 50 11 15
53 18 10 0 12 8 21 0 17 31 5 15 40 41 15 11 6 6 48 11 0 30 15 0 13
4.r celkem abs nově okres zřiz. 13 73 25 22 CZ0621 7 71 10 24 CZ0621 7 0 59 0 31 CZ0621 7 15 0 15 CZ0621 7 23 18 0 CZ0621 7 19 108 25 33 CZ0622 7 18 4 0 CZ0622 7 0 60 0 25 CZ0622 5 8 0 6 CZ0622 7 54 237 46 64 CZ0622 7 12 4 4 CZ0622 7 35 176 38 46 CZ0623 7 40 11 15 CZ0623 7 46 11 13 CZ0623 7 43 16 23 CZ0623 7 59 30 30 CZ0623 7 170 49 61 CZ0623 7 16 65 28 13 CZ0624 2 0 35 15 12 CZ0624 7 25 4 14 CZ0624 7 21 8 0 CZ0624 7 28 5 12 CZ0624 7 19 97 19 27 CZ0624 7 8 0 8 CZ0624 7 49 19 15 CZ0624 7 22 111 27 32 CZ0625 7 11 10 0 CZ0625 7 15 6 0 CZ0625 7 52 23 29 CZ0625 7 137 67 50 CZ0625 7 141 80 42 CZ0625 7 60 16 23 CZ0625 7 12 54 17 19 CZ0626 7 22 4 8 CZ0626 7 29 9 12 CZ0626 7 47 202 43 56 CZ0627 7 17 12 0 CZ0627 7 21 12 9 CZ0627 7 83 18 27 CZ0627 7 39 0 12 CZ0627 7 12 0 12 CZ0627 7 48 13 12 CZ0627 7
95
14. Možnosti spolupráce institucí veřejné správy a představitelů podnikatelské sféry Toto téma je řešeno v SHR, svazek 3, část A 3.1. Navrhuje se zde vznik Krajské podnikatelské rady jako představitelů podnikatelské komunity v JmK by mělo zahrnovat krajské orgány či strukturní prvky následujících institucí: Svaz průmyslu a dopravy ČR Svaz obchodu ČR Svaz podnikatelů ve stavebnictví Sdružení podnikatelů ČR Zemědělský svaz Asociace textilního, oděvního a kožedělného průmyslu Svaz výrobních družstev Hospodářskou komoru ČR Agrární komoru ČR Potravinářskou komoru ČR Kompetence Krajské podnikatelské rady navrhuje Strategie SHR vymezit následovně: a) Právo vyjadřovat se ke koncepčním materiálům kraje týkajících se podnikání. b) Vyslovovat se ke strategii dalšího rozvoje JmK a jednotlivých regionů. c) Předkládat návrhy na změny legislativy směřujících k optimalizaci podnikatelského prostředí. d) Napomáhat při „otupení hrotů“ při různých mezirezortních sporech (např. vztahy zemědělské prvovýroby a zpracovatelského průmyslu, vztahy zemědělců a obchodu, vztahy potravinářského průmyslu a obchodu atd.). Toto úsilí musí vést k řadě kompromisů, které ve svých důsledcích umožní stabilní vývoj hospodářství kraje i podnikatelských subjektů. e) Zajistit důslednou kontrolu realizace podpůrných programů v jednotlivých regionech. f) Věnovat odpovídající pozornost servisní činnosti pro malé a střední podnikatele (koordinace aktivit školení a vzdělávání, seminářů za účelem výměny zkušeností, obchodní mise apod.).
BPU Consulting
Strategie AGB považuje za účelné se zaměřit z úrovně kraje na spolupráci dvěma směry: a) Spolupráce s oborovými komorami (Agrární komora, Potravinářská komora) b) Spolupráce přímo se strategicky významnými firmami, které působí na území kraje a jsou klíčovými odběrateli nebo partnery zemědělců (Agrofert, Agropol, Monsanto, Sladovny Soufflet ČR, Forman, Steinhauser, Delta mlýny a pekárny atd.) Nejefektivnější formou spolupráce je aktivní zájem kraje o podnikatelské projekty a součinnost krajské samosprávy při jejich realizaci: -
Podpora při vyhledávání optimálních pozemků pro nové investice
-
Podpora při vyřizování územních rozhodnutí
-
Podpora při získávání dotací
-
Aktivní role kraje při zakládání oborových klastrů
-
Aktivní role kraje při integraci dosavadních poradenských struktur pro jednotlivá odvětví do regionálních podnikatelských a poradenských kanceláří resp. center dle obvodů obcí s rozšířenou působností
15. Vědecko výzkumná a informační pracoviště při vysokých školách s významnými firmami Tato část je řešena Strategií SHR, svazek 3, kap. A1.1.5. Nejaktivnější je v tomto ohledu VUT Brno, kde funguje tzv. Regionální kontaktní organizace (RKO) pro 5. rámcový program pro vědu a výzkum, která kromě informací o programech EU pro vědu a výzkum také zajišťuje propagaci výsledků výzkumu vysoké školy. Kromě toho VUT v nedávné době zřídilo jednotku pro kontakt s podnikatelskou sférou – Centrum pro vzdělávání a poradenství - jejímž prostřednictvím se snaží poskytovat informace o činnosti jednotlivých ústavu a kateder. Pro odvětví Agrobyznysu jsou v Jihomoravském kraji klíčové především dvě vysoké školy: -
Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně
-
Veterinární a farmaceutická univerzita
97
BPU Consulting Mendelova zemědělská a lesnická univerzita Zaměření výzkumných záměrů na MZLU v Brně Hlavní výzkumné záměry (viz webové stránky MZLU): Výzkumný záměr Regulace biologických a technologických procesů pro konkurenceschopné zemědělství je zaměřen na studium -
molekulárních mechanismů regulujících vývoj rostlin a zvířat jako teoretického základu pro jejich citlivé využití člověkem,
-
látkových vztahů mezi organismy a jejich interakcí s biosférou,
-
kvalitu (zdraví) půd a její indikátory,
-
systémů setrvalé rostlinné produkce a jejich regulací,
-
optimalizaci využití biologického potenciálu zvířat ve vztahu ke kvalitě živočišných produktů.
Výzkumný záměr Trvale udržitelné obhospodařování lesů a krajiny – od koncepce k realizaci zkoumá -
biologické základy trvale udržitelného hospodaření,
-
způsoby obhospodařování lesů,
-
technologie pro trvale udržitelné hospodaření,
-
ekonomické a sociální aspekty trvale udržitelného hospodaření.
Výzkumný záměr Dřevo z antropicky ovlivněných lesů studuje a hodnotí -
podmínky využití dřevní hmoty – stavbu a vlastnosti antropicky ovlivněného dřeva,
-
fyzikální a mechanické vlastnosti dřeva,
-
návrh modelu mechanického chování dřeva a jeho modifikace umožňující jeho implementaci ve výpočtovém programu ANSYS,
-
ověřování modelu na základě srovnání experimentálně zjištěných a numericky stanovených deformačních poměrů reálných dřevěných konstrukcí,
-
vytvořenou databázi mechanických vlastností dřeva a materiálů na bázi dřeva včetně zásad jejich využití při dimenzování konstrukcí.
Výzkumný záměr Studium biodiverzity rostlin je zaměřen na -
rozšíření biodiverzity zahradních rostlin cestou metod molekulární genetiky, šlechtění a testování kvalitativních znaků pro vstupy i výsledné produkty,
98
BPU Consulting -
dosažení kvality výpěstků a produktů na úrovni norem EU (včetně certifikovaných osiv a sadby, školkařských výpěstků i konzumních forem ovoce, zeleniny a révových vín,
-
ověření a zavedení efektivních metod a testování kvality nutriční hodnoty a ekologické a biologické nezávadnosti tržních zahradnických produktů,
-
ověření a doporučení energeticky úsporných a ekologicky šetrných technologických postupů.
Výzkumný záměr Obnova památek krajinářské architektury a zahradního umění zkoumá -
teoretická východiska péče o památky krajinářské architektury a zahradního umění (umělecko historická, biologická, technologická),
-
možnosti soudobého využívání památek,
-
střety zájmů s jinými obory a možnosti jejich řešení
-
zásady a metodiku údržby a obnovy,
-
možnosti aplikace při řešení vybraných problémů památkové péče v LednickoValtickém areálu.
Výzkumný záměr Formování struktury zemědělství a potravinářského průmyslu studuje -
manažerský informační systém vrcholového a středního řízení,
-
výchozí pozice a adaptace podnikatelských subjektů oborů potravinářského průmyslu na trendy vývoje konkurenčního prostředí,
-
předpoklady a možnosti posuzování konkurenceschopnosti českého zemědělství,
-
účetní a daňové souvislosti formování struktury zemědělství a potravinářského průmyslu a jejich vliv na chování podnikatelských subjektů,
-
environmentální souvislosti formování struktury zemědělství a potravinářského průmyslu a jejich vliv na chování podnikatelských subjektů,
-
sociálně demografickou analýzu venkova v souvislostech s ekonomickou transformací a se strukturálními změnami českého zemědělství.
99
BPU Consulting Tabulka 27: Institucionální prostředky – výzkumné záměry
V rámci konkrétních zakázek od podniků a institucí na území Jihomoravského kraje realizuje univerzita intenzivní výzkum zejména v oboru vinařství a vinohradnictví, lesnictví, šlechtění osiv a sadby, vyhodnocování polních pokusů, výzkumu parametrů konkurenceschopnosti zemědělských a potravinářských podniků, výzkum technologických postupů atd. ˇ Návrhy účasti univerzity a dalších výzkumných pracovišť jsou uvedeny v části Krátkodobý plán.
16. Vznik nových a využití stávajících vědecko-technologických parků, zakládání podnikatelských inkubátorů V oblasti podnikatelských inkubátorů, inovačních center a vědecko-technických parků je situace v ČR ze všech dosud popsaných nástrojů podpory inovací a MSP nejméně vyvinutá. Realizovaná opatření ze strany státu jsou spíše náznakovitá, finanční podpora je slabá nebo vůbec chybí, stejně jako politická podpora z lokální a regionální úrovně. V roce 2004 vstoupil v platnost v rámci Operačního programu Průmysl a podnikání, opatření 1.1 a 1.2 – Rozvoj podnikatelské infrastruktury, umožňující podporovat i technologické parky.
17. Návrhy směrů většího využití vědeckého a technického potenciálu kraje při podpoře inovací v oborech high-tech Tato část je řešena Strategií SHR, svazek 3, kap. A1.1.4. Pojem high – tech v agrobyznysu jsou především biotechnologie, které jsou považovány za nosný obor 21. století. Dle koncepčních záměrů agentury CzechInvest je Jihomoravský kraj přímo vybrán pro realizaci pilotního projektu programu „klastry“ v rámci MPO se zaměřením na biotechnologie.
100
BPU Consulting Do seznamu nejvýznamnějších firem v Jihomoravském kraji pro obory high – tech v agrobyznysu v oboru biotechnologie je třeba doplnit Monsanto ČR se sídlem v Brně.
18. Navržení vhodných podnikatelských a průmyslových zón (již uvažovaných) ve vazbě na rozvoj hospodářství k přednostní regionální podpoře – greenfields Strategie SHR definuje aktivity k vytváření nových (nebo k revitalizaci starých) průmyslových zón: marketing ploch podpora výstavby technických sítí tvorba integrovaného servisu pro investory- informace z jednoho místa integrace podnikatelských požadavků do dopravních a infrastrukturálních koncepcí JmK školení zaměstnanců územní samosprávy podpora vzdělávacích zařízení produkujících kvalifikovanou pracovní sílu dle předpokládaných potřeb investorů vyhodnocování a tvorba databáze tvrdých i měkkých aspektů infrastruktury, srovnání s okolními kraji a územími Pro potřeby agrobyznysu je podstatná územně – logistická vazba mezi produkcí zemědělské suroviny a místem a kapacitou pro její zpracování. Z tohoto pohledu lze doporučit podporu kraje pro vznik nové zóny (greenfields) pro zpracování produkce drůbežího masa v Božicích na Znojemsku (obec s rozšířenou působností – Znojmo)
19. Navržení vhodných způsobů využití průmyslových areálů a objektů pro rozvoj podnikání (opuštěné lokality starých průmyslových kapacit) – brownfields Pro potřeby agrobyznysu jsou jako stávající zóny (brownfields), uváděné rovněž Strategií SHR využitelné zejména areál bývalého masokombinátu v Hodoníně a areál Pohořelice. Logisticky a kapacitně nejvýhodnější zónou pro potenciální využití nadprodukce obilí a kukuřice na zrno jako suroviny pro výrobu bioetanolu jsou Hustopeče v sousedství areálu Belagra. Samostatné řešení vyžadují nevyužívané objekty bývalých zemědělských družstev a státních statků, zejména pro velkokapacitní živočišnou výrobu. Tyto objekty jsou dnes
již
101
BPU Consulting z ekonomických důvodů původním způsobem nerevitalizovatelné a nevyhovují ani současným environmentálním požadavkům. Ve velké většině jsou rovněž nositeli značných ekologických zátěží a jejich sanace bude vyžadovat značné finanční náklady. Zde je potenciální role kraje obzvlášť významná, neboť je třeba provést zásadní pasportizaci těchto areálů, určit jejich stav a ekologické náklady a možnosti jejich dalšího využití. Kraj by měl být i aktivním subjektem k získávání dotačních prostředků na odstranění jejich starých ekologických zátěží.
20. Zapracování rozvoje Agrobyznysu (dle OKEČ) s dopadem na území Jihomoravského kraje ve vazbě na vstup České republiky do Evropské unie ve střednědobém časovém období o
OKEČ 15.1 – výroba, zpracování a konzervování masa a masných výrobků
U červeného masa lze předpokládat: • udržení významnosti v
oborové struktuře sektoru a ve spotřebě, zejména
u vepřového masa, i v dalších letech s vazbou především na tržní řetězce, • rozmanitost sortimentu se zastoupením jak typicky národních a regionálních produktů, tak výrobků nadnárodního užití, • působení nárůstu dovozu především levného masa a masných výrobků po vstupu do EU, a to jak ze zemí SVE, tak ze zemí EU-15 na situaci na trhu, • široké
poměrně
plošné
zastoupení
podniky
různých
velikostí;
udržování
zaměstnanosti včetně venkovských regionů (i při uzavření části provozů a části firem s přechodným obdobím, • nákup suroviny, zejména prasat, prostřednictvím českých odbytových družstev, tj. od větších dodavatelů, • postupné prosazování specializace a velkoobjemové produkce s vysokou přidanou hodnotou u dominantních výrobců s využitím automatizovaných výrobních linek umožňujících růst produktivity práce a snižování nákladů. Podpora národního zájmu státu bude směřovat: • k rozvoji podnikání a vyšší míře zpracování domácích surovin v masných výrobcích a specialitách a v masných polotovarech a hotových jídlech, • k marketingové podpoře s využitím národní značky i vlastních privátních značek.
102
BPU Consulting U produkce drůbeže lze předpokládat:: •
v důsledku dietetických vlastností a možností rychlé kuchyňské úpravy drůbežího, zejména kuřecího masa významně se podílet na produkci a spotřebě masa, která již překročila průměrnou evropskou úroveň,
•
využívat vysoce automatizovaných výrobních linek, které umožňují růst produktivity práce a tím snižování nákladů,
•
rozšíření výrobního sortimentu o výrobky určené k rychlé kuchyňské úpravě, zejména polotovarů a hotových pokrmů,
•
vytvoření potenciálu pro zvýšení exportních možností,
Podpora národního zájmu státu bude směřovat: • k podpoře vertikály výroby drůbežího masa s cílem širší nabídky více zpracovaných produktů, • k marketingové podpoře prostřednictvím národní značky i privátních značek. Dopad na území kraje:
o
-
Částečná revitalizace areálu bývalého masokombinátu v Hodoníně
-
Potencionálně nová investice pro zpracování drůbeže v Božicích (Znojmo)
OKEČ 15.2 – zpracování a konzervování ryb a rybích výrobků
Tradiční součástí zemědělské výroby se specifickým posláním je rybníkářství, které je konkurenceschopné v podmínkách EU a vedle produkce sladkovodních ryb zajišťuje řadu důležitých mimoprodukčních funkcí. Významnost oboru a pozice na rozšířeném trhu bude podmíněna: • prodejem živého kapra ve vazbě na tradiční spotřebitelskou poptávku •
zpracováním části domácí produkce sladkovodních ryb a dovážených mořských ryb za účelem využití stávajících kapacit
•
možností využití rybolovu na udici na vybraných rybnících.
•
Podpora národního zájmu vyplývá z charakteru rybářství a bude vycházet z:
•
preference ochranné známky „český kapr“ propagující výjimečnou kvalitu u nás chovaných ryb
•
respektování celospolečenského poslání rybníků při plnění významných mimoprodukčních funkcí.
103
BPU Consulting Převažuje specifický sektorový zájem ve vybraných regionech. U přísunu suroviny ze třetích zemí se po vstupu do EU zvýší celní zatížení a následně se promítne i do cen (CPV a SC), což může negativně ovlivnit spotřebu a produkci. Dopad na území kraje: -
Potencionálně nová investice pro zpracování sladkovodních ryb v Pohořelicích
o
OKEČ 15.3 – zpracování a konzervování ovoce, zeleniny a brambor
Pozice oboru bude vycházet z těchto faktorů: •
pokračujícího trendu zvýšené nabídky čerstvého ovoce a zeleniny při výrazném podílu stále širšího sortimentu dovozu, avšak s navýšením cen vlivem cel ze třetích zemí, a tím částečného poklesu poptávky po zpracovaných produktech,
•
vyššího využití stávajících, především konzervárenských kapacit, pro produkci tradičních výrobků české provenience s cílem zvyšování podílu hotových jídel a z prostoru pro rozšiřování sortimentu o nové výrobky charakteru zdravé výživy.
Národní zájem u podpory podnikání tohoto oboru vyplývá z předpokladu rozšiřování produkce pro českou kuchyni. Dopad na území kraje: o
není znám
OKEČ 15.4 – výroba rostlinných a živočišných olejů a tuků
Pozice oboru a jeho podnikatelský prostor bude vycházet zejména z (ze): •
poptávky po plném sortimentu produkce olejů a tuků a další produkce s odbytem prostřednictvím tržních řetězců a velkoodběratelů, při tlaku dovozu levných rostlinných olejů,
•
nabídky suroviny, jejíž cena bude mít tendenci k postupnému růstu, při oddělení výrob a odbytových cest na potravinářské a nepotravinářské užití, které přispívá i k řešení energetické bilance,
•
stávající koncentrované výrobní základny s jedním hlavním producentem a několika drobnými výrobci.
Podpora národního zájmu na oboru bude vycházet: • z předpokladu udržení oboru i za mimořádných situací včetně surovinového zajištění převážně z domácí produkce, 104
BPU Consulting • z technologické
modernizace
zpracovatelských
kapacit
pro
potravinářské
i nepotravinářské využití s přispěním k rozšíření tuzemských energetických zdrojů. Dopad na území kraje: -
není znám
OKEČ 15.5 – zpracování mléka, výroba mlékárenských výrobků a zmrzliny
o
Pozice a významnost oboru s produkcí sortimentu základních potravin bude vycházet z (ze): • referenčního množství mléka, limitujícího objem tržní produkce mléka, která je významným stabilizačním faktorem v zemědělství, při regionálním riziku poptávky ze zahraničí po základní surovině, • předpokladu zvyšování spotřeby mlékárenských výrobků (o 3 kg/obyv.rok), s trendem k rozšiřování sortimentu mlékárenských výrobků s vyšší přidanou hodnotou (konzumní mléka, ostatní čerstvé výrobky, konzumní tvarohy a sýry) při snižování velkoobjemové produkce vyváženého sušeného mléka (z 500 mil. l na 150 mil. l) a másla zhruba o polovinu (11 tis. t), s využitím destinací ve třetích zemích s podporou EU, • zvyšování efektivnosti zpracovatelských provozů procházejících
procesem
modernizace a adaptace na nové podmínky otevřenějšího obchodování (růst dovozu levnějších mlékárenských výrobků ze sousedních zemí při kompenzaci exportem do nesoběstačných zemí EU). Podpora národního zájmu státu se soustředí na: •
podporu
konkurenceschopnosti
a
podnikatelských
záměrů
tuzemských
zpracovatelů mléka v podmínkách po vstupu do EU, včetně podpory uplatnění přebytků velkoobjemových produktů, zejména v nejbližších letech, •
marketingovou podporu domácí produkce národní značkou i privátními značkami zpracovatelských firem a programy na podporu spotřeby vč. tzv. školního mléka.
Dopad na území kraje: Není znám. o
OKEČ 15.6 – výroba mlýnských a škrobárenských výrobků
Pozice těchto tradičních výrob s produkcí základních potravin bude vycházet z:
105
BPU Consulting • produkce pro denní uspokojování poptávky v maloobchodě při rozšiřování jejího sortimentu a specializace výrobců pečiva, • postupné koncentrace mlýnské výroby a vertikálního i
horizontálního
propojování firem v obilní vertikále, • existence širokého spektra firem různých velikostí po celém území s rozdílnými odbytovými cestami. Podpora národního zájmu vyplývajícího z charakteru produkce, která patří k základním potravinám denní produkce bude směrována k: • rozvoji podnikání zejména u malých a středních podniků, • modernizaci provozů s přispěním ke kvalitě mlýnské, pekárenské a cukrářské produkce a jejímu uplatnění i mimo český trh. Škrobárenství Pozice a významnost oboru bude vycházet z: •
produkce výroby bramborového škrobu, omezené výrobní kvótou určenou EU
•
využití domácích surovin pro výrobu škrobu
•
předpokládaného růstu spotřeby škrobu v ČR
Podpora národního zájmu na oboru bude vycházet: •
z případného zvýšení výrobní kvóty na škrob, resp. udržení ploch na pěstování brambor celkem
•
ze zachování konkurenceschopnosti výrobců škrobu v rámci EU - 25
Dopad na území kraje: - Potencionální
investice
do
modernizace,
resp.
výstavby
specializovaných pekárenských kapacit (např. Hodonín)
OKEČ 15.7 – výroba krmiv
o
Specifické postavení krmivářského průmyslu bude i nadále vycházet z: •
dostatku kapacit pro efektivní zpracování a skladování domácích komodit rostlinného původu, zejména obilí,
•
dominantního postavení tuzemských výrobců krmných směsí i při trendu dalšího růstu dovozu,
106
BPU Consulting •
vývoje v živočišné výrobě, a to zejména, pokud jde o stavy hospodářských zvířat.
Podpora národního zájmu vyplývá z charakteru krmného průmyslu jako klíčového článku obilní vertikály. Dopad na území kraje: -
o
není znám
OKEČ 15.8 – výroba ostatních potravinářských výrobků
Cukerní vertikála tj. komodity cukrová řepa a cukr bude po dokončení úprav právního prostředí ČR charakterizována rozměry a opatřeními danými unijním regulačním systémem a výší národní roční kvóty cukru (454 862 tun), zajišťující soběstačnost ČR ve spotřebě cukru. Rozhodující výrobní kapacity vlastní společnosti ze zemí EU - 15. I když ČR má za sebou již dvě základní restrukturalizační vlny v devadesátých letech, lze po vstupu očekávat ještě další redukci počtu výrobních závodů a kvalitativní a kvantitativní zvýšení některých parametrů pěstování cukrové řepy a výroby cukru. Z hlediska perspektivy výroby cukru, v rámci globalizovaného trhu s cukrem a světového obchodu vůbec, může jít o zvyšování konkurenceschopnosti zejména cestou postupného snižování cenové úrovně konečného výrobku, avšak v kontextu úprav navazujících faktorů cukerního pořádku. Diskuse k návrhům reformy cukerního pořádku v EU začala na podzim roku 2003, přičemž přijaté změny by se měly do stávajícího systému promítnout po roce 2006, ve kterém dosavadní rámec cukerního pořádku EU skončí. Reformy cukerního pořádku v EU zaváděné od r. 2005 budou znamenat: • snížení ceny cukrové řepy od roku 2005 na 32,8 eura/t (-25 %) a od roku 2007 na úroveň 27,4 eura/t (-37 %) • snížení ceny cukru z 632 eur/t (intervenční cena) na 506 eur/t (referenční cena -20 %) od roku 2005 a od roku 2007 na 421 eur/t (-33 %) • zrušení intervenčních cen a zavedení cen referenčních • omezení externí ochrany referenční cenové hladiny • zavedení 60% kompenzace plynoucí se snížení ceny cestou přímých plateb • omezeni cukerní kvóty B o 2,8 mil. tuny • sloučení kvóty A a B 107
BPU Consulting • liberalizaci obchodu s kvótami Průmysl cukrovinek Tradiční průmysl s kapitálově silnými mezinárodními investory je konkurenceschopný v podmínkách EU. Udržení této pozice bude vyžadovat zejména odstranění daňové nerovnosti (DPH) a snižování cenové úrovně cukru jako hlavní suroviny (do této doby je žádoucí uplatňovat tzv. aktivní zušlechťovací styk na dovoz cukru) a dále uplatnění společné obchodní politiky EU (celní koncese aj.). Dopad na území kraje: -
Stávající cukrovarnické kapacity mohou být vlivem nového „Cukerního pořádku“ spíše ohroženy
o
OKEČ 15.9 – výroba nápojů
Z dosavadního dlouhodobého vývoje lze předpokládat, že výroba nápojů bude pokračovat v trendu získávání širšího podílu ve výrobní struktuře potravinářského průmyslu. Opěrným pilířem těchto výrob bude, z hlediska konkurenceschopnosti a výkonnosti, obdobně jako dosud, výroba piva a sladu, s probíhajícími fúzemi a zahraničním kapitálem a se světovým prvenstvím ve spotřebě piva na osobu za rok. Revitalizací prochází vinařská výroba, tradiční je i výroba lihovin a destilátů s mezinárodně proslulými značkami. U minerálních vod vč. nealkoholických nápojů se předpokládá další růst spotřeby i průnik na teritoria mimo ČR. Efektivní se jeví i některé další výroby jako jsou potravinové přípravky, zpracování čaje, kávy, jedlé soli aj. S ohledem na předpokládanou celkově slibnou perspektivu ve výkonnosti a efektivnosti výše uvedených výrob, často doprovázených zahraničním kapitálem, není nutno pro ně zajišťovat účast ve specifických programech, s výjimkou umožnění účasti ve zcela obecných podnikatelských
programech
platných
pro
všechna
odvětví,
při ponechání
úzce
specializovaných podpor jako jsou daňové úlevy pro malé nezávislé pivovary či uplatnění specifického nástroje - vinařského fondu.
Dopad na území kraje: -
Obor je v zásadě tržně úspěšný. Budou v něm nadále probíhat významné modernizace stávajících kapacit. Vzhledem k jejich dostatku se však neočekávají investice do výstavby „na zelené louce“.
108
BPU Consulting 21. Doporučení a formy podpory rozvoje Agrobyznysu 21.1 Formy podpory a rozvoj malých a středních podniků MPO pro r. 2005 definuje malé a střední podnikání následovně: 1. Za drobného, malého a středního podnikatele1 se považuje podnikatel, pokud: a) zaměstnává méně než 250 zaměstnanců, b) jeho aktiva, uvedená v rozvaze, nepřesahují korunový ekvivalent částky 43 mil. EUR nebo má čistý obrat za poslední uzavřené účetní období nepřesahující korunový ekvivalent 50 mil. EUR 2. Za malého podnikatele se považuje podnikatel, pokud: a) zaměstnává méně než 50 zaměstnanců, b) jeho aktiva, uvedená v rozvaze, nebo čistý obrat za poslední uzavřené účetní období nepřesahují korunový ekvivalent 10 mil. EUR. 3. Za drobného podnikatele se považuje podnikatel, pokud: a) zaměstnává méně než 10 zaměstnanců a b) jeho aktiva, uvedená v rozvaze, nebo čistý obrat za poslední uzavřené účetní období nepřesahují korunový ekvivalent 2 mil. EUR. 4. Malý a střední podnikatel, který zahajuje podnikání, stanoví hodnoty uvedené v odstavci 2., resp. 3. vlastním kvalifikovaným odhadem, a to pro první účetní období, ve kterém bude provozována podnikatelská činnost po celé účetní období. Začínající podnikatel: -
fyzická nebo právnická osoba (s výjimkou akciové společnosti)
-
od registrace na Finančním úřadu nejdéle 2 roky (dle 337/92 Sb.)
-
platné oprávnění k podnikání
Podpora malých a středních podniků (gesce MPO) Programy podpory malého a středního podnikání: ZÁRUKA, KREDIT, START, TRH, KOOPERACE, VESNICE, REGENERACE, SPECIAL, MARKETING, PORADENSTVÍ a DESIGN. Využívání programů řídí Českomoravská záruční a rozvojová banka (viz www.cmzrb.cz).
109
BPU Consulting
Podniky zemědělské prvovýroby mají možnost čerpat podpory z Operačního programu Rozvoj venkova a multifunkční zemědělství v gesci MZe, podniky zpracovatelského průmyslu programy z Operačního programu Průmyslu a podnikání v gesci MPO. Pozn.: V lednu 2005 publikoval CzechInvest na svých webových stránkách sdělení Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže ČR, že podniky potravinářského průmyslu (OKEČ 15) nemají být nadále podporovány z OPPP. Řešení rozporu nebylo do uzávěrky této Strategie doposud oznámeno. Další podrobnosti k podporám jsou uvedeny v části 27.7.2.
21.2 Rozvoj služeb a podpůrných akcí pro malé a střední podnikatele Strategie SHR uvádí „Strategické cíle a směry rozvoje hospodářství Jihomoravského kraje“. Globální cíl SHR JmK bude naplňován ve třech hlavních směrech: 1. Vytváření a rozvíjení podnikatelského prostředí 2. Vytváření materiálně technických podmínek pro rozvoj podnikání 3. Přímá podpora klíčových podnikatelských projektů Jako své priority podpory podnikatelů a opatření k jejich naplnění řeší Strategie SHR následující body: Priorita 1.1 - Zvyšování institucionální součinnosti a racionalizace administrativních aktů souvisejících s podnikáním 1.1.1
Racionalizace administrativních úkonů spojených se založením firmy a jejím fungováním
1.1.2
Uplatňování principu partnerství při rozvoji hospodářství JmK
1.1.3
Rozvoj podnikatelské samosprávy a součinnosti podnikatelů v JmK
1.1.4
Iniciace vytváření klastrů v JmK
Ad 1.1.1.) K naplnění tohoto opatření předpokládá nutnost aktivit, resp. skupin aktivit, a to zejména:
110
BPU Consulting -
informační obsluha, poradenství a integrace normativních administrativních činností souvisejících se založením a fungováním firmy
-
školicí a poradenské činnosti pro podnikatele a zájemce o podnikání
-
vyvíjení zákonodárné iniciativy kraje ke zjednodušování administrativních aktů souvisejících se založením firmy
Ve vztahu k rozvoji agrobyznysu nejsou v těchto bodech další specifika. Ad 1.1.2.) K naplnění tohoto opatření předpokládá nutnost aktivit, resp. skupin aktivit, a to zejména: -
Aktivity zaměřené na prohlubování participace relevantních subjektů JmK na usměrňování a realizaci Strategie rozvoje hospodářství a dalších rozvojových aktivit JmK na úrovni kraje a obcí s rozšířenou působností III.
-
Metodická a konzultační podpora obcí s rozšířenou působností III při tvorbě jejich vlastních rozvojových dokumentů a podpora aktivit vedoucích k posilování významu a koordinační úlohy svazků obcí vytvářených pro řešení problémů místního rozvoje
-
Aktivity rozvíjející partnerské vztahy veřejných a ekonomických subjektů JmK se vzdělávacími, výzkumnými a jinými nosnými institucemi v kraji
-
Aktivity zaměřené na aplikaci zahraničních zkušeností v oblasti spolupráce veřejné správy a její spolupráce s relevantními institucemi působícími v kraji (včetně občanských) při podpoře rozvoje podnikání
Ve vztahu k rozvoji agrobyznysu nejsou v těchto bodech další specifika. Ad 1.1.3.) K naplnění tohoto opatření předpokládá nutnost aktivit, resp. skupin aktivit, a to zejména: -
Stabilizace podnikatelských struktur ve správních obvodech obcí s rozšířenou působností III a vytvoření systému identifikace reálně fungujících podnikatelských subjektů v JmK.
-
Iniciace novelizace legislativy týkající se podnikání, podpory jeho rozvíjení a podnikatelské samosprávy
-
Projekty ustavování sdružení živnostenských společenstev a profesních sdružení při obcích s rozšířenou působností III
111
BPU Consulting Ve vztahu k rozvoji agrobyznysu nejsou v těchto bodech další specifika. Ad 1.1.4.) K naplnění tohoto opatření předpokládá nutnost aktivit, resp. skupin aktivit, a to zejména: -
Aktivity vedoucí ke sdružování podnikatelských subjektů, síťování a kooperaci v jednotlivých odvětvích, oborech a územních oblastech JmK
-
Tvorba pravidel pro vyhledávání vhodných firem a odvětví pro klastry a jejich utváření
-
Informační, poradenská a organizační podpora vytváření a fungování klastrů
Od předložení projektové studie SHR došlo ke změně v tom smyslu, že bylo schváleno Usnesení vlády ČR č. 414/2004, kterým jsou stanoveny podmínky pro zakládání klastrů. Implementační agenturou programu byl stanoven CzechInvest. V případě agrobyznysu zde vzniká metodický problém, neboť sdružování podnikatelských subjektů např. pro produkci výrobků dle OKEČ 15, tj. výroba potravin a nápojů připadá v úvahu sdružování jak producentů zemědělské suroviny pro potravinářství, kteří přísluší pod působnost operačního programu Rozvoj venkova a multifunkční zemědělství (gesce MZe ČR), tak zpracovatelů, kteří patří pod působnost operačního programu Průmysl a podnikání (gesce MPO ČR). Formulace programu, zejména v souvislosti s fází vyhledávání vhodných partnerů pro klastry předpokládá znalost specifik agrobyznysu. Mělo by v tomto případě dojít k nalezení takového implementačního modelu, který zajistí, že implementační subjekt bude disponovat specifickými znalostmi. V tomto směru je rozhodující role kraje, neboť výběr zpracovatele fáze vyhledávání vhodných partnerů má ve své působnosti. 21.3 Poradenství a podpora pro nově začínající podnikatele Strategie SHR uvádí následující možnosti podpory MSP v kraji: -
Program Poradenství umožňuje poskytnout cenově zvýhodněné poradenské, informační, odborné a vzdělávací služby, poskytované RPIC – 50% dotaci ceny
-
Program Start – bezúročný investiční úvěr na dobu 6 let pro ty, kteří začínají poprvé podnikat
-
Grant Jihomoravského kraje pro začínající podnikatele v rozsahu 20 – 50 tisíc korun
112
BPU Consulting -
Dotace ÚP v případě zahájení podnikání (OSVČ) registrovaného uchazeče o zaměstnání do výše max. 80 tisíc korun, v případě ZPS až 100 tisíc korun
21.4 Poradenství pro investory (integrovaný informační a konzultační systém hospodářství) Obdobný systém v rámci kraje doposud neexistuje. Strategie SHR navrhuje jako jeden ze strategických cílů pro rozvoj Jihomoravského kraje vybudovat vlastní jednotný systém poskytování a získávání informací, poradenských činností a přístupu k podporám, ať již jsou vytvořeny samy krajem nebo zprostředkovány z národní nebo nadnárodní úrovně. Systém, který by takto vznikl: -
by se v budoucnu neměl omezit jen na malé a střední podnikání, ale měl by poskytovat podporu všem potřebným organizacím mající zájem o vlastní rozvoj
-
by měl zabezpečit získávání informací od podnikatelských subjektů a na základě definovaných kritérií vyhodnocovat potřebu podnikatelů a přetvářet ji v nové podpůrné prostředky pro podnikání
-
by měl být nezávislou platformou pro výměnu názorů a zkušeností
-
měl by být významným informačním a poradenským zdrojem v Jihomoravském kraji
21.5 Návrhy spolupráce vědeckých, a realizačních jednotek
výzkumných,
inovačních,
vzdělávacích
Toto téma je řešeno v SHR, svazek 3, část A 3.2. Pro Strategii AGB jsou klíčovými vědeckými a výzkumnými jednotkami se sídlem nebo působnosti v Jihomoravském kraji: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita Veterinární a farmaceutická univerzita Masarykova univerzita – Přírodovědecká fakulta Výzkumný ústav meliorací a ochrany půd Výzkumný ústav veterinárního lékařství Výzkumný ústav pícninářský Výzkumný ústav pivovarský a sladařský Výzkumný ústav okrasného zahradnictví Výzkumný ústav vodohospodářský Výzkumný ústav zemědělské ekonomiky 113
BPU Consulting Výzkumný ústav včelařský Výzkumný ústav rostlinné výroby Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Výzkumný ústav výživy zvířat Výzkumný ústav pre vinohradníctvo a vinárstvo (pracoviště Mutěnice) Ústav fyziky země Přírodovědecké fakulty MU Inovační jednotky: Šlechtitelská stanice vinařská Michlovský Šlechtitelská stanice vinařská Velké Pavlovice střediska firmy Monsanto Vzdělávací jednotky: Kromě výše uvedených vysokých škol to jsou především zemědělsky nebo potravinářsky orientované střední školy a odborná učiliště (viz část 13.4.2) Strategie AGB doporučuje, aby koordinátorem spolupráce Jihomoravského kraje s vědecko – výzkumnou a vzdělávací sférou pro programy rozvoje zemědělství, venkova a agrobyznysu byla pověřena Mendelova zemědělská a lesnická univerzita. 21.6 Návrh námětů pro iniciaci nových programů krajské státní podpory v oblasti podnikání Tyto náměty jsou obsaženy v konkrétních projektech Krátkodobého realizačního plánu v odvětví zemědělství, zpracovatelský a potravinářský průmysl na léta 2005 - 2006 21.7 Alokace využití finančních prostředků fondů EU pro podporu v oblasti podnikání v agrobyznysu v Jihomoravském kraji 21.7.1 Cíle politiky soudržnosti EU (Zpracováno podle [11] a [12]) Základním cílem politiky HSS je posílení hospodářské a sociální soudržnosti EU, především podporou aktivit v oblasti regionální, strukturální, sociální a zemědělské politiky a politiky na podporu zaměstnanosti. Pro období 2000 - 2006 byly na evropské úrovni vymezeny tyto tři strategické cíle: 114
BPU Consulting Cíl 1 Podpora rozvoje zaostávajících regionů Cíl se zaměřuje na rozvojovou pomoc méně vyspělým regionům EU (tj. oblastem, které se nacházejí pod hranicí 75 % HDP průměru EU) s cílem dosažení úrovně ostatních regionů. Důraz je kladen zejména na vybavení základní infrastrukturou či podporu investic do podnikatelských a jiných hospodářských činností. Cíl 2 Podpora oblastí potýkajících se s restrukturalizací Cíl se týká oblastí, ve kterých dochází k hospodářským a sociálním změnám v sektoru průmyslu a služeb. Důsledkem těchto změn je vznik strukturálních problémů. Jedná se zejména o venkovské oblasti upadající z důvodu nedostatku ekonomické diverzifikace, dále pak o městská sídla, která se dostala do potíží v důsledku ztráty ekonomických aktivit, či zaostávající oblasti závislé na rybolovu. Při čerpání prostředků v rámci Cílů 1 a 2 musí být dodržena podmínka, že každá jednotlivá oblast je způsobilá pro pomoc jen podle jednoho z uvedených cílů. Cíl 3 Podpora politiky zaměstnanosti a vzdělávání Záměrem cíle je rozvíjet aktivity týkající se lidských zdrojů. Jde zejména o pomoc členským státům přizpůsobovat a modernizovat jejich systémy vzdělávání, odborné přípravy a zaměstnanosti. Trhy práce by měly být modernizovány v souladu s víceletými plány zaměstnanosti a novou hlavou o zaměstnanosti včleněnou do Amsterdamské smlouvy. Tento cíl se vztahuje na celé území EU mimo regionů spadajících pod Cíl 1. 21.7.2 Nástroje politiky hospodářské a sociální soudržnosti Cíle politiky HSS jsou naplňovány prostřednictvím strukturálních fondů, Fondu soudržnosti a dalších nástrojů (tzv. Iniciativ Společenství a inovačních akcí). Do množiny strukturálních fondů EU patří Evropský fond regionálního rozvoje (ERDF), Evropský sociální fond (ESF), Evropský zemědělský podpůrný a záruční fond (EAGGF) - podpůrná část a Finanční nástroj pro podporu rybolovu (FIFG).
115
BPU Consulting
Obr. Celkové alokace EU na strukturální fondy a Fond soudržnosti na období 2004 2006 (v cenách roku 1996) 13 Jádro regionální a strukturální politiky EU tvoří strukturální fondy. Ty se přímo zaměřují na snižování rozdílů v úrovni rozvoje různých regionů členských států a snižování zaostalosti nejvíce znevýhodněných regionů nebo ostrovů včetně venkovských oblastí. Strukturální fondy mohou podporovat operace následujících typů: •
přímé investice do vytváření nových pracovních příležitostí
•
služby pro malé firmy (poradenství, zahájení podnikání, zakládání nebo záchrana stávajících firem, finanční
•
inženýrství, transfer technologií, marketing, certifikace, atd.) s cílem rozvinout regionální a místní potenciál a diverzifikovat hospodářské aktivity
•
základní hospodářská infrastruktura (doprava, telekomunikace, energie, likvidace pevného odpadu, čištění odpadních vod, obnova průmyslových lokalit, podnikatelské parky)
•
výzkum a rozvoj, technologické inovace
•
infrastruktura pro vzdělávání a zdravotnictví, osobní služby
•
zlepšení struktury pro zpracování a prodej zemědělských a rybných výrobků
•
modernizace zařízení, certifikáty kvality pro místní zemědělské a řemeslné výrobky
•
diverzifikace
hospodářských
aktivit
ve
venkovských
oblastech
(hlavně
prostřednictvím turistiky) •
ochrana životního prostředí a přírodního dědictví
•
obnova budov, rozvoj kulturních hodnot
116
BPU Consulting •
obnova krizí postižených městských oblastí
•
přeshraniční a nadnárodní spolupráce, výměna zkušeností
•
vyhledávání pracovních příležitostí pro mladé lidi, nezaměstnané a ty, kteří strádají nebo jsou ohroženi sociální izolací, prostřednictvím náborové pomoci a školením (vstupní, pokračující a vícestupňové), příprava instruktorů, pracovníků průzkumu, administrativního personálu, stejné příležitosti pro muže a ženy
•
rozvoj nových kvalifikací, např. za účelem zvýšení adaptability vůči změnám na pracovním trhu
•
přizpůsobení struktury školení a zaměstnanosti
•
14
EVROPSKÝ FOND REGIONÁLNÍHO ROZVOJE (EUROPEAN REGIONAL DEVELOPMENT FUND - ERDF) Evropský fond regionálního rozvoje je co do objemu finančních prostředků největší. Byl založen v roce 1975. Ze zdrojů ERDF jsou financovány projekty v regionech spadajících do Cílů 1 a 2. Jedná se zejména o investice směřující do infrastruktury, vytváření pracovních míst a podpory malého a středního podnikání. Pomoc financovaná z prostředků ERDF se zaměřuje především na následující oblasti: •
investice do výroby určené k vytváření nových nebo stávajících pracovních míst
•
investice do infrastruktury včetně transevropských sítí pro regiony zařazené do Cíle 1
•
investice do vzdělání pro regiony zařazené do Cíle 1 rozvoj místního potenciálu: místní rozvoj a rozvoj malého a středního podnikání v problémových regionech výzkum a rozvoj investice zaměřené na životní prostředí Evropský sociální fond (European Social Fund - ESF) Fond byl založen v roce 1960 a v souladu se strategií EU podporuje aktivity a politiky v oblastech zaměstnanosti a rozvoje lidských zdrojů. Prostředky ESF lze použít na spolufinancování všech tří Cílů politiky HSS.
Konkrétně je podpora z ESF zaměřena zejména na následující problémové oblasti: •
integrace nezaměstnaných, zejména osob postižených dlouhodobou nezaměstnaností
•
integrace mladých lidí do pracovního procesu
•
integrace osob vyloučených z trhu práce
•
podpora stejných příležitostí na trhu práce
•
adaptace pracovníků na průmyslové změny
•
stabilizace a růst zaměstnanosti
117
BPU Consulting •
posílení lidského potenciálu ve výzkumu, vědě a technologii
•
posílení systému vzdělávání a další kvalifikace
EVROPSKÝ ZEMĚDĚLSKÝ PODPŮRNÝ A ZÁRUČNÍ FOND (EUROPEAN AGRICULTURAL GUIDANCE AND GUARANTEE FUND - EAGGF) Fond funguje od roku 1962 a do systému strukturálních fondů patří jeho podpůrná sekce. Ta podporuje rozvoj venkova v souladu s Cílem 1 a 2, což se promítá do modernizace a racionalizace zemědělské výroby. Záruční sekce EAGGF slouží k financování Společné zemědělské politiky EU. Podpůrná sekce EAGGE v rámci strukturální a regionální politiky financuje hlavně následující oblasti: •
podpora farmaření a zachování životaschopných farmářských komunit v horských nebo méně příznivých oblastech
•
podpora začínajícím mladým farmářům
•
podpora ustavení producentských asociací
•
konverze, diverzifikace, reorientace a podpora kvality zemědělské produkce
•
rozvoj venkovské infrastruktury
•
podpora investic do cestovního ruchu
•
ostatní opatření, např. prevence přírodních pohrom, obnova vesnic, ochrana venkovského (kulturního) dědictví,
•
rozvoj a využití lesů, ochrana prostředí a krajiny a finanční řízení
Průvodce FINANČNÍ
NÁSTROJ
PRO
USMĚRŇOVÁNÍ
RYBOLOVU
(FINANCIAL
INSTRUMENT FOR FISHERIES GUIDANCE - FIFG) FIFG byl založen v roce 1993. Zaměřuje se na podporu rybolovu a modernizaci rybářského průmyslu. Prostředky z tohoto nástroje se mohou použít na podporu Cílů l a 2, přičemž spolufinancování je určeno zejména následujícím problémovým oblastem: •
změny v rybářském sektoru
•
modernizace loďstva
•
rozvoj chovu ryb
•
ochrana některých přímořských oblastí
•
vybavení rybářských přístavů
118
BPU Consulting •
výroba a obchod s rybími výrobky
•
podpora výroby
Tabulka 28: Zdroje financování strukturálních operací
FOND SOUDRŽNOSTI Vedle strukturálních fondů existuje Fond soudržnosti (FS), který byl založen v roce 1993 jako zvláštní fond solidarity na pomoc nejméně rozvinutým členským státům v souvislosti s přípravou na vytvoření Evropské měnové unie. Jedná se o fond, který poskytuje finance na významné projekty z oblasti životního prostředí a infrastruktury (transevropských dopravních sítí) s rozpočtem minimálně 10 mil. EUR. Možnost čerpat z tohoto fondu mají státy, jejichž HDP je nižší Iniciativy Společenství Iniciativy Společenství jsou zvláštním nástrojem strukturální politiky k řešení specifických problémů dotýkajících se celého území EU, které doplňují jiné programy nebo usnadňují jejich provádění. Tyto iniciativy vyhlašuje a řídí EK z Bruselu, která dává první podnět, teprve následně je projedná s dotyčným členským státem. Pro programovací období 2000 - 2006 došlo v porovnání s předchozím programovacím obdobím ke snížení počtu Iniciativ na čtyři (viz níže). Z rozpočtu strukturálních fondů na ně bylo vyčleněno 10,44 mld. EUR, což představuje maximálně 5,35 % prostředků na politiku HSS.
119
BPU Consulting Tabulka 29: Alokace strukturálních operací pro Českou republiku (v mil. EUR, běžné ceny):
INTERREG III (A, B, C) Iniciativa se zaměřuje na přeshraniční (A), nadnárodní (B) a meziregionální (C) spolupráci s cílem podporovat harmonické a vyvážené regionální plánování a rozvoj celého území EU. Z celkových prostředků EU určených pro léta 2000 - 2006 má být alespoň 2,5 % (asi 4,875 mld. EUR z ERDF) přiděleno právě na program INTERREG III (tj. polovina všech prostředků vyčleněných na Iniciativy). LEADER + Iniciativa má za úkol podporovat spolupráci aktivních činitelů působících ve venkovských společenstvích a ekonomikách za účelem rozvoje venkova prostřednictvím Iniciativ vyvinutých tzv. místními akčními skupinami. Spolupráce spočívá ve vzájemném posuzování nových místních strategií trvale udržitelného rozvoje. Tato Iniciativa je financována z prostředků EAGGF a na období 2000 - 2006 na ni bylo vyčleněno 2,02 mil. EUR. EQUAL Iniciativa směřuje k podpoře nadnárodní spolupráce s cílem podporovat nové nástroje v boji proti všem typům diskriminace a nerovnosti na trhu práce. Speciální pozornost je věnována integraci žadatelů o azyl. EQUAL je financován z ESF a v současném programovacím období 2000 - 2006 je pro něj vyhrazeno 2,847 mld. EUR.
120
BPU Consulting URBAN II Iniciativa podporuje hospodářskou a sociální obnovu měst a městských oblastí postižených krizí s cílem podporovat jejich udržitelný rozvoj. Na období 2000 - 2006 bylo na Iniciativu URBAN II vyčleněno 0,7 mld. EUR (z ERDF). INOVAČNÍ AKCE Inovační akce jsou svou povahou výjimečné, neboť se nezakládají na vzájemné dohodě mezi EK a členským státem, ale jsou výlučně v pravomoci EK. Na tato opatření je vyčleněna jen malá část celkových prostředků strukturálních fondů (cca 0,5 %). Jejich význam spočívá v inovačním přínosu, protože iniciují pilotní projekty a studie pro nové politiky, zdokonalují nakládání s finančními prostředky a napomáhají odhalování nových možností. Pro období 2000 - 2006 stanovila EK tato tři hlavní témata pro inovační opatření financované z ERDF: •
regionální ekonomiky založené na vědomostních a technologických inovacích
•
regionální rozvoj založený na informační společnosti (e-EuropeRegio)
•
regionální identita a udržitelný rozvoj
Inovační akce mohou být financovány i z ESF (např. projekty v oblasti zaměstnanosti a odborného školení) nebo z FIFG (inovační akce v rybářském sektoru). Tabulka 30: Alokace strukturálních operací pro Českou republiku (v mil. EUR, běžné ceny):
Při praktické realizaci podpor z fondů EU v České republice jsou gesce rozděleny na jednotlivá ministerstva následujícím způsobem:
121
BPU Consulting Podpora malých a středních podniků (gesce MPO) Využívání programy řídí Českomoravská záruční a rozvojová banka, bližší podrobnosti zveřeňuje na svých internetových stánkách (www.cmzrb.cz). Operační programy (gesce rozděleny podle níže uvedených programů) Operační program průmysl podnikání , řídí MPO (viz jeho webových stránkách www.mpo.cz, implementační agenturou je CzechInvest, Štěpánská 15, 120 00 Praha 2, webové stránky www.czechinvest.cz). Podpora malých a středních podniků (gesce MPO) Programy podpory malého a středního podnikání: ZÁRUKA, KREDIT, START, TRH, KOOPERACE, VESNICE, REGENERACE, SPECIAL, MARKETING, PORADENSTVÍ a DESIGN. Využívání programy řídí Českomoravská záruční a rozvojová banka, bližší podrobnosti zveřeňuje na svých internetových stánkách (www.cmzrb.cz). Tabulka 31: Přehled finančních alokací (v EUR)
SPOLEČNÝ REGIONÁLNÍ OPERAČNÍ PROGRAM program řídí MMR (informace o programu jsou na webových stránkách Ministerstva pro místní rozvoj (www.mmr.cz)
122
BPU Consulting Tabulka 32: Přehled finančních alokací (v EUR)
OPERAČNÍ PROGRAM ROZVOJ LIDSKÝCH ZDROJŮ (řídí MPSV, informace na webových stránkách MPSV www.mpsv.cz Tabulka 33: Přehled finančních alokací (v EUR)
OPERAČNÍ PROGRAM INFRASTRUKTURA Program se zaměřuje na rozvoj sedmi regionů soudržnosti, je jediným operačním programem nezaměřeným sektorově, řízení programu probíhá v několika rovinách. Řídící orgán OP Infrastruktura je ustanoven na Ministerstvu životního prostředí
123
BPU Consulting (MŽP), informace jsou na webových stránkách www.env.cz v odkazu Fondy EU, strukturální fondy. OPERAČNÍ
PROGRAM
ROZVOJ
VENKOVA
A MULTIFUNKČNÍ
ZEMĚDĚLSTVÍ (řídí MZe, viz jeho internetové stránky www.mze.cz) Tabulka 34: Přehled finančních alokací (v EUR)
JEDNOTNÝ PROGRAMOVÝ DOKUMENT PRO CÍL 3 REGIONU NUTS 2 HL. M. PRAHA (gesce MMR, týká se jen Prahy a vybočuje mimo rámec této Studie) Programy výzkumu a vývoje (gesce MPO) Programy výzkumu a vývoje Ministerstva průmyslu a obchodu na rok 2004. Trh práce (gesce MPSV) Podpora zaměstnanosti Ministerstva práce a sociálních věcí. Institucionální zajištění čerpání pomoci Základní organizační struktura platná pro všechny současné a budoucí členské země je následující: Řídicí orgán nese celkovou odpovědnost za realizaci konkrétního programu pomoci EU v ČR. Zprostředkující subjekt je veřejný nebo soukromý subjekt, který jedná v odpovědnosti Řídicích orgánů nebo provádí jejich jménem činnosti týkající se konečných příjemců. Zprostředkující subjekty jsou zpravidla zodpovědné za vymezení obsahu opatření a přípravu
124
BPU Consulting tzv. zásobníku projektů (seznamu projektů vhodných pro financování) a současně poskytují informace konečným příjemcům o náležitostech projektových žádostí. Konečný příjemce je veřejný nebo soukromý subjekt, který na základě předložené projektové žádosti o pomoc prostřednictvím operačního programu obdrží finanční prostředky ze strukturálních fondů. Konečný uživatel je subjekt, který obdrží dotaci ze strukturálních fondů od konečného příjemce a který realizuje projekt (např. v rámci grantového schématu). Koneční uživatelé jsou odpovědní konečnému příjemci (správci grantového schématu) za dodržení všech podmínek a pravidel grantového schématu a souvisejících právních předpisů. Konečný uživatel je takový typ subjektu, pro který by bylo příliš obtížné žádat o pomoc ze strukturálních fondů přímo jako konečný příjemce. Nejedná-li se o grantové schéma, je tento subjekt totožný s konečným příjemcem. Platební orgán odpovídá za vypracování a předkládání žádostí o platby a přijímání plateb od EK a současně spravuje finanční prostředky určené ČR z rozpočtu EU. Monitorovací orgány (Monitorovací výbory OP, Monitorovací výbor RPS) mají za úkol sledovat proces realizace operačního programu, respektive celého Rámce podpory Společenství. Monitorovací výbor OP zejména schvaluje konečné znění programového dodatku a jeho další případné změny a stanovuje kritéria pro výběr projektů daného OP. Dále schvaluje výroční zprávu o realizaci OP zpracovanou Řídicím orgánem, kterou poté předkládá EK. Kontrolní orgány provádějí průběžnou a konečnou kontrolu všech procesů souvisejících s čerpáním pomoci ze SF. Kontrolní systém tvoří jednak výše popsaná struktura orgánů (kontrola tak bude probíhat zejména na úrovni Platebního a Řídicího orgánu). Nezávislou kontrolu bude provádět také Nejvyšší kontrolní úřad ČR a další orgány EU (EK a Evropský účetní dvůr). Modelový příklad předkládání a posuzování projektů konečných příjemců Níže uvedené schéma znázorňuje jednotlivé kroky předkládání, hodnocení a následné realizace projektů. Od r. 2007 má začít v EU fungovat nový Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EAFRD), který naváže na současný Horizontální plán rozvoje venkova (HRDP). Rozpočet fondu na období 2007 až 2023 má být podle Evropské komise 88,7 mil. EUR. Záměr však není ještě schválen.
125
BPU Consulting Spolufinancování potravinářství V následující tabulce uvádíme komplexní přehled možností spolufinancování potravinářství z resortních programů MZe a MPO. Tabulka 35: Spolufinancování jednotlivých programů pro potravinářství rok
2004
2005
2006
2007+) 2008+) 2009+) 2010+) 2011+) 2012+) 2013+)
Operační program zemědělství – požadavek na spolufinancování v mil. Kč (1Є = 32 Kč) Opatření 1.2.
32,32
45,76
59,52
65,47
72,02
79,22
87,14
95,86
105,44
115,99
2.2
0,72
0,96
1,28
1,41
1,55
1,70
1,87
2,06
2,27
2,49
11,52
16,64
26,44
28,86
31,75
34,93
38,42
42,26
46,49
51,13
2.3.1
Operační program průmysl a podnikání – požadavek na spolufinancování v mil. Kč (1Є = 32 Kč) Opatření 2.1
21,93
29,89
37,89
41,68
45,85
50,43
55,47
61,02
67,12
73,84
2.2
12,19
14,60
18,94
20,83
22,92
25,21
27,73
30,50
33,55
36,91
2.3
10,50
12,17
15,78
17,36
19,09
21,00
23,01
25,41
27,96
30,75
17,72
19,94
21,44
23,58
Podpory podle Nařízení Rady 2826/2000 a nařízení komise 2879/2000 10,00
11,00
12,10
13,31
14,64
16,11
+) Orientační kvantifikace potřeb od roku 2007 do roku 2013 bude v návaznosti na dopracování finančního rámce EU pro toto období dále upřesněna. Zdroj : PK ČR
PROGRAMY FINANCOVANÉ Z NÁRODNÍCH ZDROJŮ PROSTŘEDNICTVÍM PGRLF (Zkráceně podle materiálu PGRLF: „Pokyny pro poskytování podpor prostřednictvím Podpůrného a garančního rolnického a lesnického fondu, a.s. a Výkladový list představenstva PGRLF, a.s. (stav k 1.4.2004), č.j. 5490/03-FOND ze dne 1. prosince 2003, viz webové stránky www.pgrlf.cz)
Provoz Předmět a účel podpory Program slouží pro krátkodobé podpory řešení sezónních výkyvů financování provozních výdajů.
126
BPU Consulting Podpory poskytované v rámci programu Garance bankovních úvěrů (0-50%), dotace na úhradu části úroků z úvěru nepřesahujícího 30 měsíců od data podpisu úvěrové smlouvy. Datum ukončení příjmu žádostí o poskytnutí podpory prostřednictvím PGRLF, a.s. v rámci programu PROVOZ se stanovuje na den 31. března 2004. Podprogram VYROVNÁNÍ ÚROKOVÉHO ZATÍŽENÍ Předmět a účel podpory Cílem programu je vyrovnat rozdíl úrokového zatížení úvěrů poskytovaných do zemědělství ve srovnání s ostatními odvětvími ekonomiky. Podpory poskytované v rámci podprogramu Dotace na úhradu části úroků z úvěru nepřesahujícího délku 30 měsíců od data podpisu úvěrové smlouvy. Dotace je stanovena jako rozdíl průměrného úrokového zatížení úvěrů poskytovaných do zemědělství a úvěrů do ostatních sektorů národního hospodářství podle šetření ČNB, vyhlašovaných zpravidla na jeden rok. Dotační titul je schválen s účinností od 1. ledna 2004 a termín pro zahájení příjmu žádostí je stanoven na 1. února 2004. Podprogram PŘEKLENOVACÍ ÚVĚRY pro subjekty LFA Předmět a účel podpory Cílem programu je zajistit provozní financování subjektů hospodařících na LFA. Program je určen k financování neinvestičních výdajů sloužících k zajištění provozu žadatele. Program byl časově omezen – příjímání žádostí bylo stanoveno na období od 20. 2. 2004 do 20. 4. 2004 Podpory poskytované v rámci podprogramu Dotace na úhradu části úroků z úvěru nepřesahujícího délku 12 měsíců od data podpisu úvěrové smlouvy. Pro tento dotační titul se stanoví základní sazba dotace ve výši 4,5%. Garance bankovních úvěrů ve výši 90%.
Investice Program podpory podnikání zaměřený na realizaci zejména dlouhodobých investičních záměrů s ohledem na restrukturalizaci a zvýšení efektivnosti zemědělských a zpracovatelských subjektů. Program se dělí na tyto podprogramy podle druhu žadatelů a specifických potřeb 127
BPU Consulting jednotlivých podnikatelských činností: Podprogram ZEMĚDĚLEC Předmět a účel podpory Cílem podprogramu je zejména vytvořit předpoklady pro rozvoj perspektivních zemědělců-prvovýrobců a usnadnit investiční obnovu lesa. Podpory poskytované v rámci podprogramu Garance bankovních úvěrů (0-60%), dotace na úhradu části úroků z úvěrů. Podprogram ZPRACOVATEL Předmět a účel podpory Cílem podprogramu je podpořit rozvoj konkurenceschopných zpracovatelských organizací. V rámci tohoto podprogramu jsou podporovány na stavební investice, nákup nových strojů, zařízení a technologií sloužících ke zpracování produktů ze zemědělské výroby s tím, že cílem projektu není zvýšení objemu produkce. Tento podprogram se nevztahuje na nákupy v rámci privatizace. Podporu rovněž nelze přiznat na pořízení obchodních a družstevních podílů a nákup akcií. Přístup k podprogramu Podprogram je určen pro žadatelé, kteří jsou zpracovatelskou organizací ve smyslu definice podle podmínek PGRLF. Žadatel musí splňovat podmínku, že jeho spotřeba tuzemských zemědělských výrobků (dle přílohy) tvoří více než 70% celkových surovinových nákladů a některé další podmínky. Podpory poskytované v rámci podprogramu Garance bankovních úvěrů (0 nebo 30%), dotace na úhradu části úroků z úvěrů. Podprogram ODBYTOVÁ ORGANIZACE Předmět a účel podpory Cílem podprogramu je podpořit vybudování a rozvoj odbytových organizací. V rámci tohoto podprogramu jsou podporovány následující investice: •
nákup strojů, zařízení a technologií, včetně stavebních investic pořízených za účelem společného zpracování a odbytu produkce zemědělské výroby.
•
Prostředky úvěru lze použít na odkup movitého a nemovitého majetku (sloužícího k účelu společného zpracování a odbytu nebo k zemědělské prvovýrobě) s výjimkou nákupu zemědělských pozemků a pozemků určených k plnění funkcí lesa. 128
BPU Consulting Tento podprogram se nevztahuje na nákupy v rámci privatizace. Podporu rovněž nelze přiznat na pořízení obchodních a družstevních podílů a nákup akcií. Podpory poskytované v rámci podprogramu Garance bankovních úvěrů (0-60%), dotace na úhradu části úroků z úvěrů. Podprogram HYGIENA Předmět a účel podpory Cílem podprogramu je zajištění veterinárních a hygienických podmínek provozů, zpracovávajících živočišné a rostlinné produkty tak, aby tyto provozy odpovídaly příslušným hygienickým a veterinárním předpisům ČR i EU. Podpory poskytované v rámci podprogramu Garance bankovních úvěrů (0 nebo 30%), dotace na úhradu části úroků z úvěrů. Podprogram PŮDA Předmět a účel podpory Cílem podprogramu je podpořit nákup nestátní zemědělské a omezeně lesní půdy (lesní půdu lze nakoupit pouze tehdy, je-li součástí nakupované zemědělské půdy a spolu tvoří jednotný celek), včetně trvalých porostů (sadů, vinic, chmelnic a lesů – dále „půdy“). Podpory poskytované v rámci podprogramu Dotace na úhradu části úroků z hypotečního úvěru.
Program MLÁDÍ Předmět a účel podpory Cílem programu je usnadnit zahájení a rozvoj zemědělské výroby na bázi rodinných subjektů pro mladé podnikatele a mladé rodiny do 40 let. Podpora se poskytuje na financování příslušného programu PROVOZ nebo INVESTICE za podmínky zahájení či rozvoje zemědělské výroby v rámci rodinného subjektu (např. farem). Podpory poskytované v rámci programu Dotace na úhradu části úroků z úvěrů, poskytovaných v rámci programu PROVOZ nebo
129
BPU Consulting INVESTICE s možností dalšího zvýhodnění. Garance bankovních úvěrů: v případě souběhu programů MLÁDÍ a PROVOZ je možné udělit podporu ve formě garance až 50% jistiny úvěru. V případě souběhu programů MLÁDÍ a INVESTICE je možné navýšit podporu ve formě garance se zvýhodněním až k horní hranici 60% jistiny úvěru.
21.8 Marketing a propagace nových projektů rozvíjejících malé a střední podnikání Program MARKETING Cíl a popis programu Cílem programu je zvýšit konkurenceschopnost českých podniků na zahraničních trzích a podpořit využívání obchodních příležitostí, které existují na světovém trhu, současně přispět k zapojení českých podniků do jednotného vnitřního trhu EU. Podpory v oblasti „Marketing“ budou zaměřeny na usnadnění přístupu českých podnikatelů na zahraniční trhy formou: • snazšího získání marketingových informací, včetně marketingových průzkumů, • dostupnějšího a garantovaného marketingového vzdělávání, • kvalitnějšího marketingu prostřednictvím propagačních materiálů a internetu, • zvýhodněné účasti na zahraničních prezentacích, výstavách a veletrzích. Oblasti podpory podle kategorizace EK Poradenské služby v oblasti podnikání (informace, podnikatelské plánování, konzultační služby, uvádění zboží na trh, řízení, návrhářství, internacionalizace, export, ekologické řízení, nákup technologií). Odborné vzdělávání zaměřené na malé a střední podniky a řemesla. Forma a výše podpory Podpory budou poskytovány ve formě dotací na úhradu uznatelných nákladů projektu. Maximální míra dotace uznatelných nákladů je 46%. V případě dodatečných veřejných zdrojů na straně poskytovatele může být tato maximální výše podpory zvýšena až o 15% (tj. až na 61%). Příspěvek ze strukturálních fondů je maximálně 35% celkových uznatelných nákladů.
130
BPU Consulting Tabulka 36: Maximální a minimální částky dotace (v Kč) vykazuje tabulka:
Marketingové činnosti
Minimální výše dotace 0,1 mil.
Maximální výše dotace 0,5 mil.
V každém případě může být dotace na služby zakoupené u externích konzultantů nebo náklady na účast na veletrzích maximálně 50% uznatelných nákladů. Vymezení konečného uživatele Malé a střední podniky (sdružení bez právní subjektivity podle § 829 a násl. občanského zákoníku, zájmové sdružení právnických osob podle § 20f a násl. občanského zákoníku, občanské sdružení podle zákona č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů), které realizují vlastní vývozní činnost.
131
BPU Consulting Tabulka 37: Uznatelné náklady programu MARKETING Uznatelné náklady Typ aktivity
Charakter výdajů
Uznatelné náklady na:
Marketingové informace
Neinvestice
Marketingové propagační materiály Propagace prostřednictvím internetu
Neinvestice
Prezentace, výstavy a veletrhy
Neinvestice
• marketingové průzkumy • pořízení adresářů obchodních kontaktů, podmínek tendrů, statistik, odborných článků a dalších informačních materiálů potřebných pro kvalitní rozhodování o vstupu na zahraniční trh, • marketingové informace o zahraničních trzích (základní údaje o ekonomice; konjunkturní situace; produkce, vývoz, dovoz, spotřeba a vývoj sektoru; charakteristika distribuční sítě; hlavní dovozci a výrobci, sektorové asociace; konkurence na trhu; cenová úroveň; segmentace trhu; charakteristika poptávky, podmínky pro dovoz českých výrobků; celní sazby; přístup na trh; nabídky možných partnerů; perspektiva vývozu). • tvorbu cizojazyčných propagačních materiálů (např. letáky, brožurky, inzeráty, pozvánky), • tvorbu cizojazyčných internetových stránek včetně výtvarného návrhu prezentace podniku nebo výrobku a SW. • získání výstavní plochy, • výstavbu a provoz stánku, • prezentace
21.9 Podpora rozšíření exportních možností podniků v agrobyznysu Strategie SHR, svazek 3, kap B2.2.2, část - Export zemědělských a potravinářských výrobků uvádí: „Jak vyplývá z Analýzy, tato oblast exportu vůbec nefiguruje v seznamu exportních komodit. Přitom se jedná o oblast nejen důležitou pro hospodářství JmK, ale je to i potřebné protiopatření k viditelné snaze Rakouska i jiných zemí EU rozšířit agrární export do nových zemí EU – viz akce HK Rakouska na podporu agrárního exportu do ČR a např. její
132
BPU Consulting opakovaná účast na veletrzích SALIMA. Agrární export je podporován ministerstvem zemědělství, které má pro tento účel prostředky. Z toho vyplývá pro JmK, jako pro jeden z krajů s nejvyspělejší a nejvyšší zemědělskou a potravinářskou výrobou v ČR, nutnost v souladu se strategií MZe a CzechTradu připravit akční program na podporu exportu tohoto odvětví, počínaje zmapováním potenciálních exportérů až po konkrétní prezentační a prodejní akce, a to pokud možno ihned.“
Po vstupu ČR do EU se mění pojem exportu v tom smyslu, že teoreticky se jedná jen o vývoz do zemí EU, zatím co uvnitř EU jde o jednotný trh se stejnými podmínkami pro všechny jeho účastníky. Vzhledem k již výše zmíněné míře regulace agrárního trhu EU je však zřejmé, že se i nadále pro převážnou část zejména hotových potravinářských výrobků z ZSVE - 10 jedná o možnost pouze teoretickou. Na druhé straně je však nutné důrazně vysvětlovat, že u potravin jako rychloobrátkového zboží krátkodobé spotřeby právě vzhledem ke zcela otevřenému trhu ČR je pojem exportu zavádějící. Situace je totiž ve skutečnosti taková, že většina domácích výrobců potravin musí bojovat především o udržení pozic na domácím trhu, kde je ohrožují masivní dovozy z ostatních zemí EU zejména prostřednictvím obchodních řetězců. Zájmem ČR je podporovat tedy vývoz především potravinářských výrobků s vyšší přidanou hodnotou, které svou jedinečností jsou tradičním vývozním artiklem. Pro zvýšení exportních šancí potravinářského průmyslu jsou proto důležité tyto body: •
zvýšení konkurenceschopnosti a výkonnosti potravinářského sektoru a udržení si, v rámci zpracovatelského průmyslu, ekonomicky významného postavení, obdobně jako je tomu i v ostatních průmyslově vyspělých zemích;
•
zajištění předpokladů pro vyšší míru zpracování agrární produkce, odpovídající vyspělým zemím, při předpokládaném růstu obchodní výměny a využívání pravidel tzv. obchodních mechanismů;
•
marketingová podpora kvalitních českých potravin založená na vyváženosti kvality a ceny;
•
založení marketingové agentury, která na základě relevantních informací o tržní situaci zajistí cílenou prezentaci a podporu prodeje českých potravin vč. využití národní značky, a to z dosavadního odboru zřízeného v rámci Státního zemědělského intervenčního fondu (SZIF);
133
BPU Consulting •
inovace potravinářské produkce s při uplatnění
technologií,
splňujících
využitím rozvoje vědy a výzkumu podmínky
pro
správnou
výrobní
a hygienickou praxi a nezhoršující životní prostředí;
21.10 Doporučené
aktivity
kraje
k realizaci
pilotních
projektů
z
prostředků
kofinancovaných z prostředků státního rozpočtu Doporučené aktivity c rámci naplňování cílů Strategie AGB: •
Pasportizace nevyužitých areálů po bývalých zemědělských podnicích v rámci Jihomoravského kraje.
•
V případě pozitivního rozhodnutí investora o projektu výstavby závodu na zpracování drůbeže v Božicích na Znojemsku úprava komunikace podle potřeb dopravní obslužnosti projektu.
•
Podpora při zakládání dalších oborových klastrů v AGB z úrovně krajské samosprávy ve smyslu usnesení vlády ČR 414/2004 obdobně, jako tomu je v případě vinařského klastru (slad, drůbež, vepřové maso).
21.11 Návrh systému typových grantových schémat pro podporu hospodářství a podnikání v agrobyznysu Jihomoravském kraji Návrh je řešen ve Strategii SHR, svazek 3, část C – Akční plán. Pro strategii AGB však platí v plném rozsahu jen pro obory a podnikatele v potravinářském průmyslu. Pro podnikatele v zemědělství je nahrazen program START programy pro mladé zemědělce dle OP RVMZ, podopatření 1.1.1., programu MLÁDÍ z PGRLF (viz část 21.7.2) a Předčasné ukončení zemědělské činnosti z HRDP. 21.12 Vytvoření návrhu monitorovacího systému ekonomických ukazatelů hospodářství v Jihomoravském kraji V rámci Studie bylo konstatováno, že
na okresní, resp. krajské úrovni jsou sledována
většinou jen některá statistická data naturálního charakteru, zatímco analyticky podstatné hodnotové údaje za jednotlivé obory jsou sledovány pouze centrálně. To výrazně znesnadňuje nejen jakoukoliv analýzu sociálně – ekonomické situace kraje, ale především decizní roli jeho samosprávných orgánů, které jsou tak informačně stále závislé na centrálních orgánech. Na druhé straně je zřejmé, že
134
BPU Consulting •
dosavadní systém statistického vykazování na republikové úrovni je svou strukturou dostatečný pro monitorování ekonomických ukazatelů na celostátní úrovni a sleděn s legislativou EU,
•
efektivní monitorovací systém by neměl vytvářet žádné významné požadavky na další pracovní místa a náklady.
Z tohoto důvodu lze navrhnout, aby kraje požadovaly zásadní změnu metodiky sledování hodnotových ukazatelů ve struktuře doposud používané na republikové úrovni i pro úroveň krajů. Nositelem tohoto systému a informačním partnerem pro krajské samosprávy by měla být existující krajská pracoviště ČSÚ.
21.13 Porovnání navrhovaných opatření a aktivit s Programem rozvoje Jihomoravského kraje, Společným regionálním operačním programem, Operačním programem RVMZ, Průmysl a podnikání a ostatními operačními programy ČR 21.13.1 Vazba Strategie rozvoje AGB Jihomoravského kraje na Program rozvoje Jihomoravského kraje Strategickou vizí Programu rozvoje Jihomoravského kraje (PRK) je: „ Podstatné zvýšení globální konkurenceschopnosti Jihomoravského kraje s důrazem na
komplexní rozvoj lidských zdrojů, zvýšení hospodářského významu a přínosu cestovního ruchu, zlepšení kvality života a trvale udržitelný rozvoj“ Vazba Strategie AGB: Strategie AGB svou důslednou orientací na strategicky perspektivní komodity a obory agrobyznysu plně této strategické vizi plně vyhovuje. PRK transformuje tuto vizi do jednotlivých problémových okruhů, kterých se Strategie AGB týká následujícím způsobem: PROBLÉMOVÝ OKRUH A :
Průmysl, obchod, výrobní služby, trh práce a zaměstnanost
Problémová oblast A1 :
průmysl, obchod a výrobní služby
Cíl 1: Růst ekonomiky kraje srovnatelný s ukazateli EU, opírající se o příznivé podnikatelské prostředí a intenzifikaci vlastních rozvojových zdrojů a rozhodujících ekonomických aktivit.
135
BPU Consulting Vazba Strategie AGB: Strategie AGB definuje předpoklady konkurenceschopnosti v jednotlivých strategických komoditách resp. oborech agrobyznysu a navrhuje konkrétní strategické projekty. Problémová oblast A2 :
trh práce a zaměstnanost
Vazba Strategie AGB: Strategie AGB uvádí, že skutečná transformace zemědělství nebyla ještě dokončena. Cílevědomou snahou podnikatelů po dosažení nákladové konkurenceschopnosti, nebo nedobrovolně pod ekonomickým tlakem
konkurence, resp. neschopností dosáhnout
požadované kvality produkce budou pracovní místa v primární zemědělské prvovýrobě dále zanikat. Strategie AGB uvádí konkrétní projekty nových aktivit v propojeném zpracování zemědělské produkce a vyšším stupni její finalizace. Projekty umístěné do problémových regionů (Znojemsko, Hodonín) mohou přinést regionálně vytvořená nová pracovní místa. S výrazně vyšší produktivitou práce v nových provozech, mírou nasycenosti domácího trhu a reálnými omezeními exportu potravinářské produkce je však nutno počítat s tím, že celková zaměstnanost ve výrobních oborech agrobyznysu nemá žádný růstový potenciál, neboť každé nové pracovní místo v moderní kapacitě znamená zánik nejméně jednoho, ale spíše několika pracovních míst ve starých provozech. Přínos moderní strategie agrobyznysu pro trh práce a zaměstnanost proto spočívá především v tom, že dosahuje výrazně vyšší přidané hodnoty, své zaměstnance lépe platí a ti jsou díky své rostoucí kupní síle schopni zajistit práci pro více lidí ve výrobě a službách jiných oborů zejména ve venkovských oblastech. PROBLÉMOVÝ OKRUH B:
Zemědělství a venkov
Problémová oblast B1:
zemědělství a lesnictví,
Cíl 1: Podporovat
rentabilní
a
trvale
udržitelné
hospodaření
diverzifikovaného
a multifunkčního zemědělství a lesnictví na bázi integrace zemědělské, energetické a environmentální rozvojové politiky s využitím specifického potenciálu kraje. Cíl 1.1: Rozvíjet efektivní zemědělskou výrobu s majetkově propojeným zpracovatelským průmyslem a obchodem. Cíl 1.2: Rozvíjet
krajinotvorné
funkce
zemědělského
a
lesnického
hospodaření
a polyfunkční využívání krajiny.
136
BPU Consulting Cíl 1.3: Rozvíjet specifická odvětví zemědělské výroby. Vazba Strategie AGB: Strategie AGB má přímou vazbu na opatření 1.1: „Podpora modernizace výrobní základny zemědělské prvovýroby a zpracování zemědělské a potravinářské produkce s majetkovým propojením se zemědělskou prvovýrobou“ Strategie AGB navrhuje základní projekty vertikální a horizontální integrace producentů ve strategicky nejvýznamnějších komoditách a oborech agrobyznysu Jihomoravského kraje a tím dále konkretizuje aktivity, vedoucí k naplnění opatření PRK. Strategie AGB však odmítá uvádění teze o majetkovém propojení potravinářského průmyslu a zemědělské prvovýroby jako cíle a opatření v PRK, neboť tento proces spadá výlučně pod rozhodování soukromých vlastníků podnikatelských subjektů a žádný orgán státní správy nebo samosprávy v demokratické zemi, která respektuje nedotknutelnost soukromého vlastnictví, nemá žádné prostředky k takovému rozhodování. Problémová oblast B2:
rozvoj venkova
Cíl 2: Rozvíjet venkovský prostor jako prosperující, atraktivní, kulturní a integrované území, podporované funkční infrastrukturou a dostupnou občanskou vybaveností harmonicky spjatou
s
venkovskou
krajinou
a
využívající
potenciál
krajiny,
přírodní
a středoevropské kulturní dědictví. Cíl 2.1: Rozvíjet venkovský prostor funkčním a estetickým zvelebováním venkova a zachováním tradičního rázu sídel, zástavby, staveb a historických struktur krajiny. Cíl 2.2: Podporovat sociální stabilizaci mladé generace na venkově a kulturní integritu venkovského obyvatelstva se zachováním folklórních tradic. Cíl 2.3: Rozvíjet drobné a střední nezemědělské podnikání ve venkovském prostoru. Vazba Strategie AGB: Strategie AGB považuje za základní ekonomický předpoklad naplnění cílů oblasti B2, udržitelného rozvoje venkovských oblastí Jihomoravského kraje a jeho sociálně – ekonomické
stability
vytvoření
moderního
modelu
agrobyznysu
s globálně
konkurenceschopnými parametry, využívajícího specifické podmínky a silné stránky kraje k úspěchu na globálním trhu.
137
BPU Consulting 21.13.2 Vazba Strategie rozvoje AGB Jihomoravského kraje na Společný operační program Tento bod řeší Strategie SHR, svazek 1, kap. 8.1 ve dvou prioritách. Priorita 1: Regionální podpora podnikání Priorita 4: Rozvoj cestovního ruchu V rámci těchto priorit jsou pro další rozvoj agrobyznysu významná zejména tato opatření: Priorita 1: Regionální podpora podnikání Opatření 1.1 Podpora podnikání ve vybraných regionech Priorita 4: Rozvoj cestovního ruchu Opatření 4.2 Rozvoj infrastruktury pro cestovní ruch V případě obou priorit se jedná o opatření, podporující rozvoj zejména agroturistiky a doprovodných výrob a služeb (např. vinařské stezky, dovolená na agrofarmách, hypoterapie apod.) 21.13.3 Vazba Strategie rozvoje AGB Jihomoravského kraje na Operační program Průmysl a podnikání Tento bod řeší Strategie SHR, svazek 1, kap. 8.2 v těchto prioritách: Priorita 1 Rozvoj podnikatelského prostředí Opatření 1.1 Infrastruktura pro průmyslový výzkum, vývoj a inovace Předmětem tohoto opatření je podpora infrastruktury pro posilování vazeb výzkumu a vývoje na průmysl, zejména: •
podpora infrastruktury pro průmyslový výzkum, technologický rozvoj a inovace,
•
zlepšení prostředí pro technologicky orientované firmy (společnosti založené na znalostech),
•
infrastruktura pro povzbuzení spolupráce mezi průmyslem a výzkumnými institucemi,
•
podpora investic do infrastruktury v oblasti komunikační a informační technologie
138
BPU Consulting Opatření 1.2 Rozvoj podnikatelské infrastruktury Opatření je zaměřeno na zlepšení podnikatelské infrastruktury prostřednictvím podpory projektů výstavby a regenerace podnikatelských nemovitostí, včetně rozvoje infrastruktury existujících průmyslových území a podnikatelských zón a intenzifikace jejich využití, zejména v oblastech postižených útlumem a restrukturalizací průmyslové výroby. Zvláštní pozornost věnuje opatření výstavbě a rozvoji podnikatelských objektů. Cílem opatření je vytvoření podmínek pro: •
vznik kvalitní a fungující infrastruktury,
•
zlepšení podnikatelského prostředí v ČR prostřednictvím podpory investic do moderních výrobních provozů s vysokou přidanou hodnotou a velkým exportním potenciálem,
•
rychlejší
rozvoj
hospodářsky
slabých
či
strukturálně
postižených
regionů
prostřednictvím zvýšení jejich atraktivnosti pro tuzemské i zahraniční investory a odstranění negativních následků restrukturalizace průmyslové výrobní základny, •
zvýšení schopnosti ČR obstát v konkurenci mezinárodního trhu přímých zahraničních investic,
•
přispění k rekultivaci životního prostředí.
Opatření 1.4 Rozvoj informačních a poradenských služeb Opatření je zaměřeno zejména na zvýšení konkurenceschopnosti a koncentraci regionálních organizací, které spolu vytvoří tzv. klastrové vazby a iniciativy s důrazem na výsledný synergický efekt a efektivní dopad této aktivity v rámci regionu. Dále jde o posílení základny odborných poradců a poradenských organizací, které budou poskytovat poradenské služby špičkové kvality pro rozvoj podnikání a zvyšování konkurenceschopnosti a inovativnosti. Vytvořením registru akreditovaných poradců bude možné zajistit potřebnou kvalitu, kapacitu a dostupnost poradenských služeb na území České republiky. Pro oblast agrobyznysu jde zejména o poradce s akreditací MZe k poradenství pro projekty v rámci Operačního programu Rozvoj venkova a multifunkční zemědělství a pro potravinářský průmysl poradce s akreditací MPO pro projekty Operačního programu Průmysl a podnikání. Opatření zahrnuje tři typy programů resp. projektů: •
Program vytváření klastrů – KLASTRY
•
Projekt zkvalitňování sítě poradenských subjektů – REGISTR PORADCŮ 139
BPU Consulting •
Projekt rozvoje informačních a poradenských služeb pro mezinárodní obchod
Zvláštní postavení má Program vytváření klastrů – KLASTRY, viz příslušná kapitola této Strategie AGB.
Priorita 2 Rozvoj konkurenceschopnosti podniků Opatření 2.1 Zakládání a rozvoj malých a středních podniků Opatření je zaměřeno na začínající podnikatele a malé a střední podnikatele v počáteční fázi činnosti, kteří mají potřebu získat informace a finanční prostředky k uskutečnění svých projektů, které za běžných tržních podmínek obtížně získávají. Podpora v rámci tohoto opatření by měla: •
usnadnit vstup do podnikání novým podnikatelům,
•
umožnit realizaci investičně zaměřených rozvojových podnikatelských projektů malých a středních podniků s kratší historií, nižší kapitálovou vybaveností a omezenými možnostmi zajištění úvěru,
•
zvýšit dostupnost kvalitních poradenských služeb pro malé a střední podniky, napomáhat získání externích komerčních služeb, podporovat zapojení podniků do mezinárodní obchodní nebo výrobní spolupráce, přispívající ke zlepšení úrovně řízení v podnicích,
•
zvýšit konkurenceschopnost podniků na globálním trhu a to především prostřednictvím zavádění nových procesů v oblasti technologií, nových forem řízení a lidských zdrojů,
•
zvýšit konkurenceschopnost českých firem na zahraničních trzích.
Opatření 2.2 Podpora inovací výrobků, technologií a služeb Záměrem opatření je napomáhat k dosažení konkurenceschopnosti české ekonomiky v evropském i světovém měřítku vyžadující zvýšení podílu podniků schopných realizovat inovační procesy. Podpora podnikatelským subjektům bude poskytována formou: 1. dotace: Výše dotace činí maximálně 46 % uznatelných nákladů projektu. V případě získání dodatečných veřejných zdrojů pro tento program poskytovatelem podpory, může být u malých a středních podniků dotace zvýšena až o 15%, tj. až na 61% uznatelných nákladů Maximální výše dotace může činit: a) v případě projektu zaměřeného na inovace výrobku a/nebo technologie 50 mil. Kč, 140
BPU Consulting b) v případě inovace služeb 25 mil. Kč. Minimální výše dotace je pro projekty ad a) 3 mil. Kč a pro projekty ad b) 1 mil. Kč. Dotace na služby zakoupené u externích konzultantů může být maximálně 50% celkových uznatelných nákladů. Příspěvek ze strukturálních fondů je maximálně 35% celkových uznatelných nákladů. 2. zvýhodněného úvěru: a) doba splatnosti úvěru může činit až 9 let, odklad splátek až 4 roky , b) úvěr může být poskytnut do výše 85 % uznatelných nákladů projektu, c) maximální výše veřejné podpory může činit v relativním vyjádření 46 % uznatelných nákladů projektu a v absolutním vyjádření: i) v případě projektu zaměřeného na inovace výrobku nebo technologie 50 mil. Kč, ii) v případě inovace služeb 25 mil. Kč. Minimální výše úvěru je pro projekty ad a) 3 mil. Kč a pro projekty ad b) 1 mil. Kč. Požadovaný rozsah a formu podpory navrhne žadatel o podporu při předložení projektu, je možná kombinace obou forem, pokud výše veřejné podpory nepřesáhne 46% (v případě MSP až 61%) uznatelných nákladů projektu. Prostředky na zpracování technické dokumentace lze čerpat pouze na úhradu nákladů vynaložených na zpracování projektu cizím subjektem. 21.13.4 Vazba Strategie rozvoje AGB Jihomoravského kraje na Operační program Rozvoj venkova a multifunkční zemědělství Hlavní vazbou předkládané Strategie AGB je vazba na Operační program Rozvoj venkova a multifunkční zemědělství. Záměr tohoto operačního programu je shrnut do následujících priorit a opatření k jejich realizaci:
Priorita 1: Rozvoj zemědělství, lesního a vodního hospodářství a rozvoj venkova Opatření 1.1: Investice do zemědělského majetku/zemědělských podniků Opatření je zaměřeno na zvýšení produktivity práce, konkurenceschopnosti a kvality produktů, snižování a
odstraňování negativních vlivů zemědělské produkce na životní
141
BPU Consulting prostředí, ochranu vod před znečištěním ze zemědělských zdrojů, rekonstrukci, modernizaci a výstavbu nových zemědělských staveb tak, aby odpovídaly standardům EU na chov hospodářských zvířat. V rámci tohoto opatření budou také podporováni mladí začínající zemědělci a nové zdroje příjmů zemědělců při prohloubení diverzifikace zemědělských činností. Formou podpory je nenávratná dotace za předpokladu podílového financování. Výše podpory je limitována 50% uznatelných nákladů (EU 35%, SR 15%), v případě méně příznivých oblastí (definice méně příznivých oblastí viz. Nařízení Rady (ES) č. 1257/1999) je tato hranice posunuta na 60% uznatelných nákladů (EU 35%, SR 25%). Minimální výše podpory je 10 tis. EUR, maximální výše pak 1 mil. EUR. Opatření 1.2: Zlepšení zpracování zemědělských výrobků a jejich marketing Opatření je zacíleno na transfer nových technologií a inovací do zpracování zemědělských produktů (včetně integrované prevence a omezování znečištění), zvyšování standardu výrobků ze zemědělské produkce, rozvoj výrobních oborů využívajících tuzemskou zemědělskou produkci a zlepšení marketingu zemědělských výrobků. Podpora je směřována zejména do oblasti zpracování masa, mléka, ovoce, zeleniny, drůbeže, produktů mlýnského průmyslu a škrobu v prvním stupni zpracování. Formou podpory je přímá nenávratná dotace za předpokladu podílového financování. Maximální výše podpory je 50 % uznatelných nákladů projektu, přičemž příspěvek z EU činí maximálně 35 % uznatelných nákladů, příspěvek státního rozpočtu pak 15%. Minimální výše podpory je 12 tis. €, maximální pak 1 mil. €. Opatření 1.3: Lesní hospodářství Opatření je zaměřeno na investice na zavádění nových technologických postupů pro zpracování lesních produktů, obnovu lesního potenciálu poškozeného přírodními kalamitami a požárem a zavedení příslušných ochranných opatření, zlepšení a udržování ekologické stability chráněných lesů, na zakládání sdružení vlastníků lesů malých výměr, zalesňování zemědělsky nevyužívané půdy. Opatření se vnitřně člení vzhledem k širokému spektru podporovaných aktivit na tato podopatření: a) Podopatření 1.3.1 Obnova lesního potenciálu poškozeného přírodními kalamitami a požárem a zavádění příslušných ochranných preventivních opatření b) Podopatření 1.3.2 Investice do lesů c) Podopatření 1.3.3 Sdružování majitelů lesa 142
BPU Consulting d) Podopatření 1.3.4 Zalesňování zemědělsky nevyužívaných půd Priorita 2: Rozvoj venkova, rybářství a odborné vzdělávání Opatření 2.1: Posílení přizpůsobivosti a rozvoje venkovských oblastí (Podopatření 2.1.5: Diverzifikace zemědělských aktivit a aktivit blízkých zemědělství) Opatření je zaměřeno, vedle
úpravy vlastnických práv k pozemkům a jejich prostorové
a funkční úpravě, ochrany půdního fondu, na diverzifikace zemědělských aktivit a aktivit blízkých zemědělství pro vytvoření nových pracovních míst a zdrojů příjmů. Aktivity podopatření 2.1.5 jsou orientovány zejména do oblastí: výstavby, rekonstrukce a modernizace a vybavení zařízení pro agroturistiku zařízení a vybavení zařízení pro volný čas diverzifikace zemědělských činností a činností blízkých zemědělství k zajištění více aktivit nebo alternativních příjmů využívání alternativních zdrojů energie - investice na využívání alternativních zdrojů energie (max. 5 MW) Minimální výše podpory činí 10tis. €, maximální výše podpory 80 tis. € na projekt, přičemž maximální výše dotace na jednoho příjemce je omezena na 100 tis. € v průběhu zkráceného programovacího období. 21.14 Kritéria hodnocení projektů a kvantifikátory pro jejich realizaci s vazbou na možné zdroje jejich financování (finanční zdroje kraje, ČR, EU a ostatní) Kriteria a hodnocení projektů, financovaných z veřejných zdrojů by měla odpovídat obecné metodice hodnocení projektů financovaných z EU. Dle této metodiky rozlišujeme: a) Indikátory výstupů Výběr a stanovení indikátorů pro monitorování a hodnocení projektu; v této fázi rozeznáváme indikátory výstupů, které vyjadřují operační cíle, tj. konkrétní opatření potřebná k dosažení vytčeného cíle (například rekvalifikační programy pro dlouhodobě nezaměstnané), které se vztahují k činnosti, k aktivitám. Převážně se měří v naturálních jednotkách (například počet účastníků v rekvalifikačních programech), mohou se však formulovat i ve finančních jednotkách (například náklady na rekvalifikovaného pracovníka) b) Indikátory výsledků Indikátory výsledků, které vyjadřují specifické cíle, neboli to, čeho se má dosáhnout konkrétními
dílčími
opatřeními
(například
zlepšením
zaměstnanosti
dlouhodobě 143
BPU Consulting nezaměstnaných prostřednictvím rekvalifikací), vyjadřují přímé a okamžité efekty, většinou krátkodobé výsledky jednotlivých opatření, poskytují informace o kapacitě a výkonnosti přímých příjemců. Mohou být fyzické i finanční povahy (například snížení nákladů na přepravu). c) Indikátory dopadů Indikátory dopadů - účinků, které vyjadřují globální cíle, tedy to, co má být konečným efektem rozvojového dokumentu (například snížení nezaměstnanosti především u dlouhodobě nezaměstnaných, zvýšení HDP regionu apod.). d) Vliv projektu na životní prostředí Vliv projektu na životní prostředí (zvláště u projektů, u nichž se negativní vliv na životní prostředí předpokládá (dáno zákonem č. 244/1992, opatřeními a Směrnicí č. 85/337). e) Očekávané efekty z realizace Očekávané efekty z realizace projektu (finanční, společenské), návrhy na další opatření (například zlepšení estetiky krajiny, zlepšení kvality povrchové vody). f) Zajištění implementace projektu do praxe Jaké instituce se budou podílet na realizaci, jakým způsobem bude zajištěna kontrola finančních toků, nezávislý audit, předkládání zpráv o dosažených efektech apod. g) Zajištění rovných podmínek pro muže a ženy
Hodnocení projektů Vyhodnocování předložených projektů vychází v zásadě ze dvou hledisek: -
formálního
-
věcného.
U formálního hlediska je rozhodující dodržení všech formálních náležitostí projektu po administrativní i legislativní stránce. Projekt musí obsahovat hlavní body osnovy projektu, tj. kvantifikaci cílů, výběr priorit, finanční tabulku atd. Dalším důležitým hlediskem je charakteristika řešitelů, resp. příjemce podpory. Sem patří především kvalifikační způsobilost, odborná zdatnost a potřebná znalost principů práce se strukturálními fondy. Pro výběr projektu je důležitý návrh organizace tvorby a realizace projektu, časový a pracovní plán, použité metody a znalost legislativy EU. Svoji roli hraje i kvalifikace a praxe
144
BPU Consulting řešitelského týmu. K formálním náležitostem samozřejmě počítáme i předložení všech potřebných dokladů ve struktuře a formě, kterou zadavatel požaduje. Pokud jde o věcné hledisko výběru projektu, výbor pro monitorování programu určí výběrová kritéria (věcná, nákladová, finanční), aby byl zajištěn výběr nejlepších návrhů pro podporu ze strukturálního fondu. Výběr námětů k podpoře bude brát plně v úvahu i umístění námětu a úroveň sociálních a ekonomických nedostatků oblasti. Kromě základních výběrových kritérií výbor specifikuje hlavní kritéria, která musí splňovat všechny projekty, a specifická kritéria týkající se povahy daného opatření. Aby bylo zajištěno, že je vybrán nejlepší projekt, výběrový proces bude brát v úvahu například: •
úroveň nevýhod v geografické oblasti projektu;
•
vytvoření pracovních příležitostí nebo jiných specifikovaných výstupů;
•
vliv mimořádných investic (zvláště od soukromého sektoru) ;
•
synergii s jinými projekty a opatřeními;
•
rozsah, do jakého projekt vyžaduje podporu od řady partnerů;
•
spolupracující nebo partnerské společné podniky, zvláště se týkající soukromého sektoru;
•
inovační charakter projektu;
•
hodnotu, kterou přinesou vložené finanční prostředky, včetně výstupu v nákladech za jednotku;
•
strategickou povahu projektu;
•
vliv na životní prostředí.
Zkušenosti z probíhajících programů ukazují, že řada výběrových kritérií a mechanismů může být při řízení programu efektivní. Nejlepší z nich jsou ta, která poskytují veřejnou a průhlednou bázi pro monitorovací výbor při výběru projektů. Východiskem pro schválení technické a ekonomické koncepce projektu a podkladem pro všechna rozhodnutí o financování projektu je Feasibility Study (FS) - ověřovací studie, často nazývaná studie proveditelnosti, studie ekonomické efektivnosti. FS bude povinnou součástí většiny projektů financovaných s příspěvkem EU, popřípadě s finanční úvěrovou nebo grantovou spoluúčastí mezinárodních finančních a rozvojových institucí EU, OECD apod.
145
BPU Consulting U projektu je nutné jasně formulovat nároky na výsledky zamýšleného projektu a prokazovat schopnost dobře hospodařit vlastními zdroji. Bude nezbytné plnit podmínky pro použití prostředků ze strukturálních fondů EU a ostatních zdrojů a prokázat, že projekt přispívá k trvale udržitelnému rozvoji.
146
BPU Consulting 22. Použitá literatura 1. Strategie rozvoje hospodářství Jihomoravského kraje, svazek 1 až 3, DHVCR s.r.o. a Obchodní a hospodářská komora Brno, Brno, duben 2004 2. Lukas, Z., Pöschl, J. a kol.: Možnosti a bariéry rozvoje zemědělství v zemích střední a východní Evropy v rámci EU-25, zkrácený překlad z německého originálu, vydalo MZe ČR, Praha, 2004 3. Lukas, Z., Pöschl, J.: Bedrohung für Österreichs Landwirtschaft? Szenarien zur Entwicklung der MOE - Landwirtschaft im europäischen und internationalen Verbund; Wiener Institut für Internationale Wirtschaftsvergleiche (wiiw), vytiskla Svornosť, a. s., Bratislava, 2003 4. Budík, V., Pavelka, F., Uhde, V.: Vyhodnocení situace zemědělství ve vazbě k potravinářskému a zpracovatelskému průmyslu v Jihomoravském kraji, Brno, listopad 2003 5. Ministerstvo zemědělství ČR: Zemědělství 2003, Praha, 2004 6. Ministerstvo zemědělství ČR: Situační a výhledová zpráva SKOT – HOVĚÍ MASO, Praha, srpen 2004 7. Ministerstvo zemědělství ČR: Situační a výhledová zpráva OVCE - KOZY, Praha, červenec 2004 8. Ministerstvo zemědělství ČR: Situační a výhledová zpráva DRŮBEŽ A VEJCE, Praha, červenec 2004 9. Ministerstvo zemědělství ČR: Situační a výhledová zpráva VEPŘOVÉ MASO, Praha, červenec 2004 10. KEA s.r.o.: Územní energetická koncepce Jihomoravského kraje, Brno, listopad 2003 11. Ministerstvo pro místní rozvoj: Průvodce fondy Evropské unie, Praha, duben 2004 12. Ministerstvo průmyslu a obchodu: Podpora podnikání v České republice, Praha, 2004 13. Koncepce rozvoje ovocnictví JmK (viz webové stránky JmK) 14. Koncepce agrární politiky ČR pro období po vstupu do EU (2004 – 2013) (viz webové stránky MZe ČR) 15. Koncepce potravinářství ČR pro období po vstupu do EU (2004 – 2013) (viz webové stránky MZe ČR) 16. Koncepce rozvoje vinařství ČR po vstupu do EU (viz webové stránky JmK) 17. Program rozvoje lesního hospodářství JmK (návrh)
147
BPU Consulting
23. Použité zkratky AGB AK ČR AZO b.c. BIC BTPM CPV ČZV ČIŽP ČSÚ DJ DPH EAFRD EAGGF EK EK JmK ERDF ESF ESVO ETBE EU EU-15 EU-25 FIFG FS GMO HACCP HDP HK HRDP CHKO IPPC IRR ISO JmK LFA MEŘO MMR MPO MPSV MTBE
agrobyznys Agrární komora české republiky Agrární zahraniční obchod Běžné ceny Podnikatelské informační centrum Bez tržní produkce mléka Ceny průmyslových výrobců Ceny zemědělských výrobců Česká inspekce životního prostředí Český statistický úřad Dobytčí jednotka (pro přepočty) Daň z přidané hodnoty Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova od r. 2007 European Agricultural Guidance and Guarantee Fund - Evropský zemědělský podpůrný a záruční fond Evropská komise Územní energetická koncepce Jihomoravského kraje European Regional Development Fund – Evropský fond regionálního rozvoje European Social Fund – Evropský sociální fond Evropské sdružení volného obchodu Etyl-terc-butyl-éter Evropská unie 15 členských zemí EU před rozšířením v r. 2004 25 členských zemí po rozšíření v květnu 2004 Financial Instrument for Fisheries Guidance - Finanční nástroj pro usměrňování rybolovu Feasibility Study – Studie proveditelnosti Geneticky modifikované organizmy Hazard Analysis and Critical Control Points Systém kritických kontrolních bodů Hrubý domácí produkt Hospodářská komora Horizontální plán rozvoje venkova Chráněná krajinná oblast Integrated Pollution Prevention Control – Integrovaná prevence omezování znečištění Vnitřní výnosové procento International Standard Organization – Mezinárodní organizace pro standardizaci Jihomoravský kraj, JmKÚ – Jihomoravský krajský úřad Low favored area – oblast méně vhodná pro zemědělství Metylester řepkového oleje Ministerstvo pro místní rozvoj ČR Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR Metyl-terc-butyl-éter
148
BPU Consulting MU MZe MZLU MŽP NP OA OECD OKEČ OP OPPP OPRL OP RVMZ OU PGRLF PK ČR PRLH JmK PRŠ RASFF RKO RPIC RPS Sb. SHR SC SROP SOP SOŠ SOU SWOT SZIF SZP SZPI UKZÚZ UZPI VOŠ VUPP VUT VÚZE WTO WHO ZOD ZSVE
Masarykova univerzita v Brně Ministerstvo zemědělství ČR Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, AF - Agronomická fakulta, PEF – Provozně-ekonomická fakulta Ministerstvo životního prostředí ČR Národní park Obchodní akademie Organization for Economic Cooperation and Development – Organizace pro hospodářský rozvoj a spolupráci Odvětvová klasifikace ekonomických činností Operační program Operační program Průmysl a podnikání Oblastní plán rozvoje lesů Operační program Rozvoj venkova a multifunkční zemědělství Odborné učiliště Podpůrný garanční rolnický a lesnický fond Potravinářská komora ČR Program rozvoje lesního hospodářství Jihomoravského kraje Průmyslová škola Systém rychlé výstrahy pro potraviny a krmiva Regionální kontaktní organizace Regionální poradenské a informační centrum Rámec podpory společenství Sbírka zákonů České republiky Strategie hospodářského rozvoje Jihomoravského kraje Spotřebitelské ceny Společný regionální operační program Sektorový operační program Střední odborná škola Střední odborné učiliště Analýza silných stránek a příležitostí, slabých stránek a ohrožení Státní zemědělský intervenční fond Společná zemědělská politika Státní zemědělská a potravinářská inspekce Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský Ústav zemědělských a potravinářských informací Vyšší odborná škola Výzkumný ústav potravinářského průmyslu Vysoké učení technické v Brně Výzkumný ústav zemědělské ekonomiky World Trade Organization – Světová obchodní organizace World Health Organization – Světová zdravotnická organizace Zranitelné oblasti dusičnany Země střední a východní Evropy
149
24. Přílohy Příloha č. 1 - Územní srovnání v tom kraje Měřicí jednotka
ÚZEMÍ (k 31. 12.) km2 Rozloha celkem Podíl vybraných druhů pozemků zemědělská půda % z toho: orná půda % nezemědělská půda % z toho: lesní pozemky % Počet obcí celkem se statutem města Podíl městského obyvatelstva % Počet částí obcí osoby/km2 Hustota obyvatelstva 1) MAKROEKONOMICKÉ UKAZATELE v tržních cenách mil. Kč na 1 obyvatele Kč průměr ČR = 100 1) ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ t/km2 Měrné emise (REZZO 1-3) oxid siřičitý SO2 oxidy dusíku NOx oxid uhelnatý CO OBYVATELSTVO Počet obyvatel (k 31.12.) z toho ženy Průměrný věk
osoby osoby roky
Česká republika
Hlavní město Praha
Středočeský
Jihočeský
Plzeňský
Karlovarský
Ústecký
Liberecký
Královéhradecký
Pardubický
Vysočina
Jihomoravský
Olomoucký
Zlínský
Moravskoslezský
78 868
496
11 016
10 057
7 561
3 314
5 335
3 163
4 758
4 519
6 925
7 065
5 159
3 964
5 535
54,2 71,8 45,8 73,1 6 254 526 70,4 15 047 129
42,6 73,6 57,4 17,2 1 1 100,0 146 2 343
60,7 83,3 39,3 70,5 1 148 73 54,7 2 779 102
49,3 64,6 50,7 73,6 623 45 64,4 1 958 62
50,8 69,0 49,2 80,1 503 46 66,9 1 543 73
37,6 45,8 62,4 69,3 132 28 81,1 513 92
52,1 67,3 47,9 62,3 354 46 79,7 1 137 154
44,5 50,1 55,5 79,6 216 36 78,2 763 135
58,9 69,3 41,1 75,1 448 43 68,4 1 073 115
60,7 73,4 39,3 74,7 453 32 61,5 991 112
60,7 77,4 39,3 77,2 729 33 57,9 1 444 75
60,4 84,2 39,6 70,1 647 47 63,5 872 159
53,7 75,7 46,3 74,9 394 26 57,9 753 124
49,4 64,6 50,6 78,3 304 30 61,4 439 150
51,5 62,9 48,5 73,0 302 40 77,0 636 227
2 157 828 211 051 100,0
537 708 461 678 218,8
197 555 115 941 175 714 185 386 83,3 87,8
112 528 204 418 96,9
50 311 165 558 78,4
137 577 167 727 79,5
89 646 91 743 176 475 176 785 83,6 83,8
215 920 191 594 90,8
104 265 163 125 77,3
104 467 175 614 83,2
223 753 176 377 83,6
3,09 2,07 4,00
6,06 8,26 14,22
1,24 0,48 1,72
1,74 0,67 2,14
6,56 2,60 2,93
13,73 11,49 3,97
0,78 0,40 1,75
0,52 0,71 1,17
1,40 0,83 1,89
2,08 0,99 1,85
5,32 4,41 24,71
1 128 674 625 097 576 598 318 215 39,5 39,0
549 374 280 425 39,7
304 220 155 445 38,3
819 712 418 390 38,3
427 321 548 437 219 434 281 547 38,6 39,6
506 534 517 630 258 479 261 912 39,0 38,7
1 121 792 578 365 39,5
636 750 327 239 39,0
593 130 1 262 660 304 316 646 150 39,0 38,5
267 338 160 160 17 223 15 690 127 686 72 674 10 810 8 595 15 534 14 029 12 246 11 689 16 943 14 598 14 364 14 346
149 732 11 811 70 661 8 104 14 840 12 032 15 700 14 826
72 033 1 852 36 397 3 227 13 535 11 679 13 920 13 383
185 477 5 847 82 266 11 717 14 269 11 073 15 722 13 915
111 860 145 691 2 317 13 179 66 655 71 454 4 249 6 922 14 081 13 753 11 128 12 574 14 484 13 792 14 720 14 169
129 301 137 593 10 047 17 700 59 846 67 466 8 509 7 578 13 539 13 441 11 343 11 465 13 573 13 983 13 665 13 467
308 870 16 706 113 401 21 159 14 059 11 321 13 876 14 690
146 924 10 867 67 682 9 436 13 373 11 276 13 411 14 579
151 386 10 221 71 590 9 888 13 843 11 184 14 297 14 332
314 968 8 031 150 386 18 246 14 923 10 950 16 255 13 753
20 226 2 651
16 115 1 226
74 135 2 581
63 777 2 905
39 395 2 906
29 759 1 558
101 214 2 301
10 203 269 1 161 938 5 236 563 610 048 39,3 41,5
2,65 1,71 2,81
75 507 100 906 176 379 183 280 83,6 86,8
2,03 0,84 3,37
2,00 0,68 2,95
4,66 3,19 3,05
4)
PRÁCE
Průměrný evidenční počet zaměstnanců fyz.osoby zemědělství, lesnictví a rybolov průmysl stavebnictví mzda zaměstnance Kč zemědělství, lesnictví a rybolov průmysl stavebnictví 5) Nezaměstnanost (k 31.12.) Uchazeči o zaměstnání osoby Volná pracovní místa celkem místa
3 184 694 146 735 1 172 340 164 912 15 857 11 657 15 342 15 698
903 361 5 244 114 176 36 473 19 897 12 463 19 241 20 940
514 435 40 651
23 691 7 685
41 761 5 231
21 118 2 688
19 334 1 908
20497 2 764
21 865 1 980
21 548 2 267
BPU Consulting v tom kraje Měřicí jednotka
Česká republika
Hlavní město Praha 3,73
Středočeský
Registr.míra nezaměstnanosti % 9,81 7,21 ZEMĚDĚLSTVÍ Sklizeň obiloviny celkem t 6 770 829 33 585 1 307 553 brambory pozdní konzumní t 554 721 384 89 508 řepka t 709 533 3 676 132 613 Hektarové výnosy obiloviny celkem t 4,33 4,75 4,42 brambory pozdní konzumní t 24,34 20,21 23,03 řepka t 2,27 2,36 2,29 Hospodářská zvířata (k 1.4.2003) skot celkem kusy 1 473 828 168 557 prasata celkem kusy 3 362 801 513 539 drůbež celkem kusy 26 873 408 4 319 423 ovce a berani kusy 103 129 7 763 ks/100 ha Intenzita chovu skotu 7) 40,4 28,7 prasat 8) ks/100 ha 121,5 97,4 LESNICTVÍ Zalesňování celkem ha 14 117 7 1 645 tis.m 3 b.k. 10 721 5 959 Těžba dřeva celkem PRŮMYSL9) Počet podniků 7 884 745 795 Tržby z průmyslové činnosti mil.Kč b.c. 1 957 818 254 134 346 872 CESTOVNÍ RUCH (hromadná) 9 098 598 750 lůžka 524 814 73 464 41 373 zařízeních (hromadných) osoby 9 609 645 2 500 571 650 643 z toho cizinci 4 579 015 2 198 542 218 011 1) údaje roku 2001 2) ČR údaje roku 2002 3) zemřelí do 1 roku na 1 000 živě narozených 4) bez podniků do 20 zaměstnanců, podle sídla podniku ) evidovaná nezaměstnanost podle údajů Úřadů práce
Jihočeský
Plzeňský
Karlovarský
Ústecký
Liberecký
Jihomoravský
Olomoucký
Zlínský
Moravskoslezský
10,07
17,13
675 236 67 684 88 840
516 772 29 167 72 700
93 779 5 363 14 550
417 670 14 204 30 029
4,05 25,22 2,26
4,02 24,66 2,29
3,87 25,66 2,28
4,34 21,85 2,28
227 750 397 895 15 761 51,4 136,9
165 118 249 776 1 934 617 13 526 50,4 107,9
1 558 1 653
1 426 1 116
805 578
1 589 323
570 310
789 641
504 489
1 063 963
1 013 699
1 254 1 160
576 581
1 318 1 245
504 100 445
508 110 005
284 39 568
511 173 837
440 90 654
507 84 056
447 120 391
427 88 362
890 131 867
510 82 377
595 93 744
720 241 505
379 433 19 205 24 665 257 379 362 155 51 690 61 426
597 36 679 762 603 297 707
390 22 065 381 603 112 316
448 26 435 435 148 88 189
620 35 376 611 407 133 227
99 510 426 602 11 367 26 800 11 555 41 212 3,86 25,09 2,26
4,42 23,30 2,28
39 819 111 365 50 761 243 983 147 201 1 957 410 5 969 6 844 41,5 45,5 105,4 132,2
1 041 544 512 513 1 095 1 178 55 221 26 984 32 095 25 620 50 864 54 768 731 788 414 924 479 889 326 905 784 062 910 568 227 602 167 677 309 649 123 223 269 314 320 442 6) investice na území kraje - rok 2001 7) vztaženo k zemědělské půdě 8) vztaženo k orné půdě 9) podniky se 20 a více zaměstnanci se sídlem v kraji ) všechny rezorty
8,66
Vysočina
7,06
3 592 503
7,30
Pardubický
6,65
34 819 45 462 47 703 128 693 354 752 1 728 353 10 553 7 404 35,7 21,3 100,2 81,4
8,68
Královéhradecký
8,32
11,20
12,20
10,22
15,89
437 677 648 054 38 250 207 417 43 895 87 582
971 139 16 837 74 420
514 936 14 584 46 973
277 016 12 868 23 577
351 300 20 288 37 911
4,76 20,66 2,16
4,70 22,30 2,31
4,74 23,70 2,28
4,24 24,24 2,27
4,36 24,93 2,30
3,90 25,38 2,26
122 886 223 566 218 799 404 492 2 424 919 1 511 277 4 558 6 530 51,4 55,6 115,6 128,7
81 108 103 243 64 449 85 686 533 634 256 605 117 262 199 659 4 501 913 1 018 549 1 625 423 1 757 068 3 673 3 536 9 542 7 470 22,3 41,6 40,5 37,4 162,7 131,7 110,6 135,7
151
BPU Consulting Příloha č. 2
Střední odborné školy s obory z agrobyznysu
název školy místo Národohospodářská škola Boskovice SOŠ a SOU A.C. Boskovice Národohospodářská škola Boskovice Národohospodářská škola Boskovice SOŠ a SOU A.C. Boskovice Brno SPŠ chemická Gymnázium, OA F.D.Roosevelta a Brno OA Emila Holuba a Střední škola veBrno Gymnázium, OA F.D.Roosevelta a Brno Střední zahradnická škola, SOU a URajhrad Gymnázium, OA F.D.Roosevelta a Brno SOŠ a SOU dopr.a mech. Ivančice Střední zahradnická škola, SOU a URajhrad SOU zemědělské Tišnov Střední zahradnická škola, SOU a URajhrad Střední zahradnická škola, SOU a URajhrad Střední zahradnická škola, SOU a URajhrad Střední odborná škola Klobouky u Brna Střední vinařská škola a SOU zahraValtice Odborné učiliště Cvrčovice 131 Odborné učiliště Cvrčovice 131 OU, U a PrŠ Mikulov Střední vinařská škola a SOU zahraValtice Odborné učiliště Cvrčovice 131 Střední vinařská škola a SOU zahraValtice VOŠ, SOŠ, SOU a OU Bzenec SOU, OU, U a Praktická škola Kyjov VOŠ, SOŠ, SOU a OU Bzenec SOU lesnické Bzenec SOU lesnické Bzenec OA a SOU strojírenské Veselí nad Moravou VOŠ, SOŠ, SOU a OU Bzenec Střední zdravotnická škola Vyškov Odborné učiliště Račice Integrovaná střední škola Slavkov u Brna Střední zemědělská škola, SOU, O Znojmo Střední zemědělská škola, SOU, O Znojmo SOŠ, SOU a OU Moravský Krumlov Střední zemědělská škola, SOU, O Znojmo SOŠ, SOU a OU Moravský Krumlov Střední zemědělská škola, SOU, O Znojmo Střední zemědělská škola, SOU, O Znojmo
KKOV '4141M001 '4155H003 '4341M001 '4152H001 '4152H001 '2942M001 '4152E004 '4341M001 '4152E011 '4144M001 '4152H001 '4145M001 '4155H003 '4155H003 '4152E510 '4144L501 '4152H001 '4141M001 '4141M001 '4152E008 '4152E004 '4155E002 '4142M001 '4152E011 '4152H001 '2942M001 '4151E006 '4152E008 '4146L502 '4156H001 '4155H003 '4152H001 '4141M001 '4152E008 '4155H003 '4141M001 '4152E004 '4155H003 '4155H003 '4155E002 '4152E011 '4152H001
obor Agropodnikání Opravář zemědělských strojů Veterinární prevence Zahradník Zahradník Analýza potravin Květinářské, zelinářské a ovocnářské práce Veterinární prevence Zahradnické práce Zahradnictví Zahradník Mechanizace a služby Opravář zemědělských strojů Opravář zemědělských strojů Zahradnická výroba Zahradnictví Zahradník Agropodnikání Agropodnikání Květinářské práce - květinářské a aranžérské práce Květinářské, zelinářské a ovocnářské práce Opravářské práce Vinohradnictví Zahradnické práce Zahradník Analýza potravin Farmářské práce Květinářské práce - květinářské a aranžérské práce Lesní hospodářství Mechanizátor lesní výroby Opravář zemědělských strojů Zahradník Agropodnikání Květinářské práce - květinářské a aranžérské práce Opravář zemědělských strojů Agropodnikání Květinářské, zelinářské a ovocnářské práce Opravář zemědělských strojů Opravář zemědělských strojů Opravářské práce Zahradnické práce Zahradník
délka forma 40 10 30 10 40 10 30 10 30 10 40 10 30 10 40 10 30 10 40 10 30 10 40 10 30 10 30 10 20 10 20 10 30 10 40 10 40 10 30 10 30 10 30 10 40 10 30 10 30 10 40 10 30 10 30 10 20 10 30 10 30 10 30 10 40 10 30 10 30 10 40 10 30 10 30 10 30 10 30 10 30 10 30 10
1.r 23 24 32 15 0 33 0 25 8 65 4 48 16 13 24 31 64 14 12 14 0 14 27 8 17 32 0 0 29 51 44 23 19 8 12 57 0 9 27 12 12 12
2.r 15 30 27 0 12 31 11 23 0 65 5 43 13 18 19 28 53 17 13 11 9 6 30 0 15 26 6 0 23 46 56 22 12 8 11 50 6 12 26 12 0 23
3.r 22 17 0 0 11 25 7 12 0 53 3 50 11 15
53 18 10 0 12 8 21 0 17 31 5 15 40 41 15 11 6 6 48 11 0 30 15 0 13
4.r celkem abs nově okres zřiz. 13 73 25 22 CZ0621 7 71 10 24 CZ0621 7 0 59 0 31 CZ0621 7 15 0 15 CZ0621 7 23 18 0 CZ0621 7 19 108 25 33 CZ0622 7 18 4 0 CZ0622 7 0 60 0 25 CZ0622 5 8 0 6 CZ0622 7 54 237 46 64 CZ0622 7 12 4 4 CZ0622 7 35 176 38 46 CZ0623 7 40 11 15 CZ0623 7 46 11 13 CZ0623 7 43 16 23 CZ0623 7 59 30 30 CZ0623 7 170 49 61 CZ0623 7 16 65 28 13 CZ0624 2 0 35 15 12 CZ0624 7 25 4 14 CZ0624 7 21 8 0 CZ0624 7 28 5 12 CZ0624 7 19 97 19 27 CZ0624 7 8 0 8 CZ0624 7 49 19 15 CZ0624 7 22 111 27 32 CZ0625 7 11 10 0 CZ0625 7 15 6 0 CZ0625 7 52 23 29 CZ0625 7 137 67 50 CZ0625 7 141 80 42 CZ0625 7 60 16 23 CZ0625 7 12 54 17 19 CZ0626 7 22 4 8 CZ0626 7 29 9 12 CZ0626 7 47 202 43 56 CZ0627 7 17 12 0 CZ0627 7 21 12 9 CZ0627 7 83 18 27 CZ0627 7 39 0 12 CZ0627 7 12 0 12 CZ0627 7 48 13 12 CZ0627 7
152
