Strategie prevence sociálně patologických jevů u dětí a mládeže v působnosti Odboru školství, mládeže a sportu Krajského úřadu Moravskoslezského kraje na období 2003-2004
Odbor školství, mládeže a sportu, Krajský úřad Moravskoslezský kraj 2002
Obsah str. Úvod……………….…………………………………………….……….…….….….…... 3 1
Charakteristika Moravskoslezského kraje ………………………..………….…….. 3
2
Analýza současného stavu v oblasti sociálně patologických jevů v Moravskoslezském kraji……………………………………………….…….….... 4
3
Cíle Moravskoslezského kraje v oblasti prevence sociálně patologických jevů na školách a ve školských zařízeních ……………………………………….... 4
3.1 3.2
Instituce v systému prevence sociálně patologických jevů …………………...….... 4 Prevence sociálně patologických jevů na školách a ve školských zařízeních v Moravskoslezském kraji ……………………………………...….…... 5 3.2.1 Předškolní vzdělávání ……………………………………………….……….....…. 5 3.2.2 Základní vzdělávání …………………………………………………………….…. 5 3.2.3 Středoškolské vzdělávání ………...………………………….…………...……..…. 5 3.2.4 Cíle a aktivity škol a školských zařízení ………………………………………....... 6 3.2.5 Shrnutí současného stavu v prevenci sociálně patologických jevů v Moravskoslezském kraji - SWOT analýza ………………..………….………..… 7 3.2.5.1 Krátkodobé a střednědobé cíle Moravskoslezského kraje ……………………......... 8 3.2.5.2 Dlouhodobé cíle Moravskoslezského kraje ……………………………………..…. 8 4
Závěr ……………………………………………….……………………….…...…. 9
5
Zdroje použitých informací …………………….………………………………....... 9
Přílohy a. 1 A.. 2 A.. 3
Charakteristika sociálně patologických jevů v Moravskoslezském kraji Preventivní program realizovaný školou či školským zařízením Vymezení činností a kompetencí subjektů pracujících v oblasti prevence sociálně patologických jevů na školách a ve školských zařízeních
2
Úvod Mezi sociálně patologické jevy neřadíme pouze drogové a jiné závislosti (včetně virtuálních drog, alkoholu a kouření) a šikanu, tedy dva hlavní problémy, o kterých se nejčastěji mluví a píše. Patří k nim také vandalismus a jiné formy násilného chování, záškoláctví, xenofobie, rasismus, intolerance a antisemitismus. Mimo školy a školská zařízení se také často setkáváme s kriminalitou (nejčastěji jsou to krádeže v obchodních centrech), delikvencí a patologickým hráčstvím. Základním principem strategie prevence nežádoucích sociálně patologických jevů u dětí a mládeže v resortu školství je výchova ke zdravému životnímu stylu u dětí a mládeže. Ve vztahu k prevenci na školách a ve školských zařízeních je třeba zdůraznit základní východisko efektivní prevence: nelze efektivně působit ani rozvíjet vzdělávání bez tvorby optimálních podmínek pro tyto procesy; není prevence bez proměny školy. Jádrem preventivní strategie je komplexní změna ve školní výchově, která zahrnuje vše, co se ve škole děje - chování učitelů k žákům, vztahy mezi žáky a učiteli, metodika školní práce, spolupráce s rodiči, vzdělávání pedagogů a estetika prostředí. Nosným prvkem strategie prevence jsou komplexní volnočasové programy a vzájemně propojený a fungující systém všech subjektů pracujících v dané oblasti. Cílovou skupinou, na kterou se strategie prevence sociálně patologických jevů zaměřuje jsou děti a mládež na školách a ve školských zařízeních, a proto je strategie určena zejména školám a školským zařízením Moravskoslezského kraje. Strategie prevence sociálně patologických jevů u dětí a mládeže na školách a ve školských zařízeních v Moravskoslezském kraji pro rok 2003 – 2004 se vztahuje na primární prevenci a navazuje na cíle a koncepci Strategie prevence sociálně patologických jevů u dětí a mládeže v působnosti resortu Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy na období 2001 – 2004 a zároveň vychází z Dlouhodobého záměru rozvoje vzdělávání a výchovně vzdělávací soustavy Moravskoslezského kraje.
1
Charakteristika Moravskoslezského kraje
Moravskoslezský kraj je tvořen 6 okresy – Bruntál, Frýdek-Místek, Karviná, Nový Jičín, Opava a Ostrava. Moravskoslezský kraj (dále jen MSK) patřil a patří mezi nejdůležitější průmyslové regiony střední Evropy. Počtem obyvatel (1 278 036) se řadí k nejlidnatějším krajům v České republice. Základním rysem současné populační situace v Moravskoslezském kraji je jeho nízká porodnost (tento jev však lze pozorovat i v dalších krajích České republiky). Moravskoslezský kraj má vysokou nezaměstnanost související s omezením těžby uhlí a těžkého průmyslu. V celém kraji bylo k datu 30. 6. 2002 evidováno 93 163 nezaměstnaných osob (15,1 %).
3
2 Analýza současného stavu v oblasti sociálně patologických jevů v Moravskoslezském kraji Moravskoslezský kraj patří podle výskytu sociálně patologických jevů mezi nejohroženější místa v České republice spolu s hlavním městem Prahou a kraji Ústeckým a Jihomoravským. Nejvíce rozšířenými negativními jevy v Moravskoslezském kraji je kriminalita, šikana na školách a ve školských zařízeních a zneužívání návykových látek. Děti a mladiství v MSK se na celkové trestné činnosti dětí a mladistvých v celé České republice podílejí 25%. V roce 2001/2002 byl na základě požadavku Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (dále jen MŠMT ČR) proveden výzkum zaměřený na sociální klima v prostředí základních škol v České republice a prevenci šikany. Z výzkumu vyplynulo, že agresivita je na školách stále častějším jevem. Zjištění, že 41% dětí je v základních školách v České republice šikanováno, je alarmující výsledek. Toto číslo nasvědčuje, že šikana může být častou příčinou traumatizace dětí a mládeže od 6 do 18 let. Z údajů Krajské hygienické stanice v Ostravě vyplývá, že drogami je v MSK nejvíce ohrožená skupina dětí a mladistvých a to 48,3% z celkového počtu nově evidovaných uživatelů drog v roce 2001. V roce 2000 byl proveden výzkum české mládeže s názvem „Mládež a drogy 2000 – projekt podpory zdraví Ministerstva zdravotnictví ČR“. Výsledky epidemiologického přehledu o užívání drog potvrdily, že narkomani v České republice jsou čím dál mladší. I věk prvního kouření a pití alkoholu u dětí a mládeže se snižuje. Především školy a školská zařízení by měly být prvním z míst, kde formou efektivní primární prevence budou děti před škodlivostí experimentování s drogami varovány. Bohužel jsou jedním z míst, ve kterém si drogu mohou děti snadno opatřit. Do kategorie závislostí nelze nezařadit patologické hráčství neboli gambling. Gambling v Moravskoslezském kraji byl zaznamenán u 123 osob ze 4 okresů kraje, tj. 9,6 osob na 100 tis. obyvatel, z toho necelými 5% jsou zastoupeni adolescenti (15-18 let). Počty léčených gamblerů v Moravskoslezském kraji jsou ve srovnání s ostatními regiony České republiky nejvyšší (21,8%), následuje kraj Zlínský s 7,4% a Královehradecký se 11,6%. Charakteristika sociálně patologických jevů v Moravskoslezském kraji včetně statistických údajů je popsána v příloze č. 1.
3 Cíle Moravskoslezského kraje v oblasti prevence patologických jevů na školách a ve školských zařízeních
sociálně
Hlavním cílem Moravskoslezského kraje v oblasti prevence je snížit nárůst negativních jevů u dětí a mládeže výchovou ke zdravému životnímu stylu (posilování osobní odpovědnosti za kvalitu svého života, podpora sebevědomí, atd.). S tím však musí být spojeno vytvoření uceleného systému vzdělávání v oblasti sociálně patologických jevů. 3.1 Instituce v systému prevence sociálně patologických jevů Páteř systému prevence v resortu školství tvoří: odborný pracovník MŠMT ČR, referent prevence sociálně patologických jevů, oblastní metodik preventivních aktivit a školní metodik prevence. Činnost a informovanost těchto institucí je navzájem propojena a je provázána s činnostmi institucí působících v dalších resortech. Vymezení činností a kompetencí těchto pracovníků je uvedeno v příloze č. 3. 4
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy pracovník úseku prevence odboru pro mládež
Krajský úřad Moravskoslezský kraj referent prevence sociálně patologických jevů
Pedagogicko-psychologická poradna oblastní metodik preventivních aktivit
Škola či školské zařízení školní metodik prevence 3.2 Prevence sociálně patologických jevů na školách a ve školských zařízeních v Moravskoslezském kraji 3.2.1 Předškolní vzdělávání Předškolní pedagog má v současnosti dostatečný prostor ve volbě různých pedagogických přístupů a v nabídce informačních zdrojů, ale je zároveň nucen samostatně pracovat, rozhodovat se a nést osobní zodpovědnost. Měl by umět vytvořit vzdělávací program pro předškolní vzdělávání a realizovat jej dle možností a podmínek konkrétní mateřské školy. Úkolem pedagoga není pouze předávat poznatky, ale rozvíjet osobnost dítěte a motivovat jej ke spolupráci a kladným vztahům k okolí. Předškolní dítě se učí především na základě své interakce s okolím a svou vlastní prožitkovou zkušeností. Vzdělávací činnosti a prevence sociálně patologických jevů v mateřské škole by měly být proto založeny na přímých zážitcích dítěte, na dětské zvědavosti a spontánnosti a na přirozené potřebě objevovat. 3.2.2 Základní vzdělávání V prevenci sociálně patologických jevů mohou učitelé v základní škole citlivě reagovat na vzniklou situaci, využít podnětů žáků, příležitosti vhodného vyučovacího tématu. Předpokládá to odpovídající informovanost o problému a vlastní náhled. Pedagogové se musí naučit zapracovat téma prevence sociálně patologických jevů do hodin kteréhokoliv vyučovacího předmětu. V souvislosti se zapracováním témat prevence do výuky lze vhodně využít metodu aktivního sociálního učení. Díky této metodě probíhá výuka v příznivém skupinovém klimatu, v němž žáci zacházejí se svými problémy tak, že se tyto problémy stávají materiálem pro vlastní učení. Metodu aktivního sociálního učení lze také využít ve výuce středoškolského vzdělávání. 3.2.3 Středoškolské vzdělávání Jako jednou z možných účinných prevencí se v současnosti jeví tzv. „adaptační kurz“. Tento kurz je zejména určen studentům prvních ročníků, tedy mládeži ve věku 15-16 let. Aby kurz
5
splnil svůj účel, absolvují ho studenti v posledních týdnech prázdnin, ještě před nástupem do prvního ročníku školy. Podstatou kurzu je, že za pomoci psychosociálních technik dojde ke stmelení a vytvoření zdravého třídního kolektivu. Kurz vede k vzájemnému poznání všech zúčastněných, k rozvoji tvořivosti, sociálních dovedností, k rozvoji vůle i sebepojetí. Úspěšnosti kurzu napomáhají stejné startovací podmínky pro všechny zúčastněné – děti se navzájem neznají, pohybují se v novém a jim neznámém prostředí, takže žádný z účastníků není vůči ostatním ve výhodě. Svého třídního učitele mají možnost poznat v různých situacích a mimo školní prostředí. V posledních letech se osvědčilo opakování adaptačních kurzů i s žáky, kteří při nástupu do školy adaptační kurz absolvovali a nyní jsou již ve vyšších ročnících. Adaptační kurz je kvalitním startovacím blokem pro další aktivity v prevenci negativních jevů na dané škole. 3.2.4 Cíle a aktivity škol a školských zařízení Vytváření podmínek pro realizaci prevence, preventivních programů a úkolů a aktivit obsažených ve Strategii prevence sociálně patologických jevů u dětí a mládeže v působnosti resortu Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy na období 20012004 a ve strategiích a koncepcích na ni navazujících na úrovni kraje, školy či školského zařízení. Vzdělávání pedagogických pracovníků v oblasti sociálně patologických jevů v souladu s Národními vzdělávacími osnovami pro oblast prevence sociálně patologických jevů u dětí a mládeže v působnosti resortu MŠMT ČR. Spolupráce s rodiči, popř. zákonnými zástupci, v oblasti prevence, informování rodičů a zákonných zástupců o preventivních programech a aktivitách školy nebo školského zařízení, vytvoření prostoru pro aktivní účast rodičů společně s dětmi na preventivních aktivitách školy nebo školského zařízení. Zpracování a naplňování kvalitních preventivních programů (viz příloha č. 2) na školách a ve školských zařízeních a vybavení školy či školského zařízení odbornými a metodickými materiály a dalšími pomůckami pro jejich realizaci. Monitoring efektivity jednotlivých preventivních aktivit, pravidelné vyhodnocování preventivních programů a aktivit a ze závěrů vyvozování opatření pro další období. Systémové zavádění etické a právní výchovy, výchovy ke zdravému životnímu stylu a jiných oblastí preventivní výchovy do výuky jednotlivých předmětů, ve kterých lze prevenci uplatnit. Poskytování poradenských služeb školního metodika prevence a výchovného poradce žákům a jejich rodičům i ostatním pedagogům ve škole či školském zařízení (např. vytvoření infosystému ve školách v oblasti prevence, shromažďování a šíření cílených informací, jak se chovat v kritických situacích, aj.). Podporování postupného zavádění profese školního psychologa, popř. školního speciálního pedagoga, do škol a školských zařízení a budování podmínek pro vytváření školního poradenského pracoviště v oblasti prevence sociálně patologických jevů. Větší využití školských zařízení pro volnočasové aktivity i v odpoledních hodinách (vytváření otevřených center volného času, mládežnických a školních klubů, vytvoření systému zájmového vzdělávání dětí a mládeže v jednotlivých oblastech, zakládání „komunitních škol“). Pomocí aktivního sociálního učení a jiných podobných metod působit na rozvoj osobnosti a sociálního chování jednotlivce a skupin dětí.
6
3.2.5 Shrnutí současného stavu v prevenci sociálně v Moravskoslezském kraji v roce 2002 formou SWOT analýzy S – silné stránky • • • • •
•
existence sítě středisek volného času a nestátních neziskových organizací v oblasti volného času a sportu fungující nabídka a poptávka volnočasových programů pro děti a mládež existence metodických pokynů a strategie MŠMT ČR v oblasti prevence existence sítě metodiků prevence na školách a ve školských zařízeních profesionální postoj oblastních metodiků preventivních aktivit v rámci regionální spolupráce
• • • • •
O – příležitosti
• •
• •
• •
• • •
jevů
W – slabé stránky
•
•
patologických
nedostatečná informovanost o nabídce volnočasových a sportovních aktivit v kraji nedostatečný systém vzdělávání metodiků prevence nedostatečná aktivita škol v práci s dětmi a mládeží v mimoškolní době a sociální klima škol nedostatečná koordinace aktivit státních a nestátních subjektů v této oblasti nedostatečná odpovědnost populace za své zdraví nedostatečné finanční krytí programů na boj proti negativním jevům vysoká míra nezaměstnanosti v kraji
T – ohrožení •
celkový vliv na mnohostranný rozvoj mladé generace a motivace a aktivní přístup dorůstající generace k životu možnost systematického a dlouhodobého vzdělávání metodiků prevence, včetně organizátorů volného času možnost realizace preventivních programů na školách a ve školských zařízeních v návaznosti na metodické pokyny MŠMT ČR vytvoření stabilního grantového systému krajského úřadu informovanost široké veřejnosti o volnočasových a sportovních aktivitách vytvořením krajského informačního systému v této oblasti zapojení veřejnosti do problematiky sociálně patologických jevů a volného času rozsáhlejší začlenění škol do systému nabídky volnočasových, sportovních a vzdělávacích aktivit, například podporování vzniku „komunitních škol“ využití existující kapacity sportovních zařízení pro zvýšení nabídky sportovních aktivit možnost podpory krajských soutěží v rámci grantového systému MSK kvalitní preventivní program jako základní nástroj prevence sociálně patologických jevů na školách a ve školských zařízeních
• • • • • • • • • • • •
7
podcenění významu a okrajové vnímání prevence sociálně patologických jevů a volnočasových aktivit nezájem médií o pozitivní dění v oblasti mimoškolních aktivit negativní dopad vlivu médií na děti a mládež zánik subjektů, pracujících s dětmi a mládeží nárůst negativních jevů – hrací automaty, sprejerství, agresivní fandovství, rasizmus, xenofobie, šikana, brutalita k slabším malý zájem rodičů o volnočasové aktivity nerespektování hodnot minoritních skupin tolerantní přístup společnosti k určitým návykovým látkám dopad výchovy v dysfunkčních rodinách vzhledem k velkému počtu škol a školských zařízení obtížnost přímého kontaktu s nimi zhoršení podmínek pro volnočasové aktivity v souvislosti se zánikem malotřídních škol v menších obcích existence návykových látek přímo na školách a ve školských zařízeních nedostatečná aktivita rodičů na školách a ve školských zařízeních v prevenci sociálně patologických jevů
3.2.5.1 Krátkodobé a střednědobé cíle Moravskoslezského kraje Prohloubit spolupráci po linii MŠMT ČR – MSK – Pedagogicko-psychologické poradny – školy a školská zařízení – Pedagogicko-psychologické poradny – MSK – MŠMT ČR. Koordinovat neziskovou a státní sféru v oblasti prevence sociálně patologických jevů. Podporovat dotační politiku v oblasti prevence sociálně patologických jevů na školách a ve školských zařízeních ze státního rozpočtu a z rozpočtu Moravskoslezského kraje. Spolupracovat s oblastními metodiky preventivních aktivit. Spolupracovat s Odborem sociálních věcí a zdravotnictví Moravskoslezského kraje, který má v kompetenci prevenci sekundární a terciární. Spolupracovat při tvorbě Strategie protidrogové politiky Moravskoslezského kraje s Odborem sociálních věcí a zdravotnictví Moravskoslezského kraje. Vybudovat aktivní webové stránky zabývající se problematikou prevence sociálně patologických jevů. Zařadit hodnocení preventivních programů a aktivit realizovaných školami a školskými zařízeními v oblasti prevence jako jeden z ukazatelů periodického hodnocení ředitelů škol a školských zařízení. Podporovat tzv. „adaptační kurzy“ na středních školách v Moravskoslezském kraji. Podporovat efektivnější a rovnoměrné zavádějí metody aktivního sociálního učení do škol a školských zařízení. Spolupracovat s Ostravskou univerzitou, především s Pedagogickou fakultou, při tvorbě „standardů (dokument, který má pomoci vyučujícím na vysokých školách se začleněním oblasti prevence do výuky) v oblasti prevence sociálně patologických jevů pro pregraduální vzdělávání na vysokých školách“. 3.2.5.2 Dlouhodobé cíle a aktivity Moravskoslezského kraje Vytvořit síť spolupracujících škol (zajistit využívání a rozšiřování zkušeností nejlepších škol, jejich přenášení na ostatní školy). Vytvořit krajský systém vzdělávání v oblasti prevence negativních jevů v návaznosti na celorepublikový systém. Vybudovat společnou podpůrnou infrastrukturu (propojit činnost vzdělávacích institucí, rozšířit spolupráci s vysokými školami v regionu, prohloubit spolupráci s neziskovými organizacemi). Zavést účinnější systém kontroly plnění „Preventivního programu realizovaného školou či školským zařízením“. Podporovat postupné zavádění profese školního psychologa, popř. školního speciálního pedagoga, do škol a školských zařízení. Podporovat dotační politiku v oblasti prevence sociálně patologických jevů na školách a ve školských zařízeních ze státního rozpočtu a z rozpočtu Moravskoslezského kraje. Podporovat účast oblastních metodiků preventivních aktivit na zážitkových programech a sebepoznávacích výcvicích vedoucích k rozvoji osobnosti, schopností, sebepoznání, apod. Navázat spolupráci s Českou školní inspekcí v oblasti kontroly preventivních programů na školách a ve školských zařízeních. Podporovat zavádění „Školních preventivních programů pro mateřské a základní školy“ v návaznosti na Rámcový program, který je základním východiskem pro vypracování preventivních programů škol.
8
4
Závěr
Prevence sociálně patologických jevů není pro většinu občanů společnosti příliš oblíbené téma. Většina lidí netuší, jakým nebezpečím negativní jevy jsou a jak závažné téma prevence je, dokud se tento problém nedotkne i jeho rodiny. Hlavním cílem prevence sociálně patologických jevů je děti a mládež ochránit před nežádoucími jevy, které je ve společnosti obklopují. Důležitou úlohu v tomto směru musí sehrát nejen rodina a škola, ale i stát. Moravskoslezský kraj si je vědom skutečnosti, jak důležitou úlohu v oblasti prevence sociálně patologických jevů zastávají samotní jednotlivci, školy a školská zařízení i další organizace pracující s dětmi a mládeží. Proto je jeho cílem maximálně podporovat takové činnosti, které povedou ke snižování nežádoucích sociálně patologických jevů na školách a ve školských zařízeních v kraji.
5
Zdroje použitých informací
-
Strategie prevence sociálně patologických jevů u dětí a mládeže v působnosti resortu Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy na období 2001-2004 Rámcový program pro předškolní vzdělávání Č.j.: 14132/01-22 Školní preventivní program pro mateřské školy a školská zařízení Národní program rozvoje vzdělávání v České republice Metodický pokyn MŠMT ČR Č.j.: 14514/2000-51 k prevenci sociálně patologických jevů u dětí a mládeže Metodický pokyn MŠMT ČR Č.j.: 28275/200-22 k prevenci a řešení šikanování Metodický pokyn MŠMT ČR Č.j.: 10194/2002-14 k jednotnému postupu při uvolňování a omlouvání žáků z vyučování, prevenci a postihu záškoláctví Metodický pokyn MŠMT ČR Č.j.: 13409/98-24 Metodický list k poskytování poradenských služeb na školách a ve školských zařízeních Zákon č. 129/2000 Sb., o krajích Zákon č. 79/1978 Sb., o školských zařízeních Zákon č. 109/2002 Sb., o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních a o preventivně výchovné péči ve školských zařízeních a o změně dalších zákonů Vyhláška č. 130/1980 Sb., o výchovném poradenství Výroční zpráva Krajské hygienické stanice v Ostravě za rok 2001 Výroční zpráva Policie ČR „Sociální klima v prostředí základních škol ČR a prevenci šikany“ – výzkum Institutu dětí a mládeže MŠMT ČR
-
9
Příloha č. 1
Charakteristika sociálně patologických jevů v Moravskoslezském kraji Kriminalita dětí a mládeže v Moravskoslezském kraji V následujících tabulkách byly použity statistické údaje Policie ČR. I když jsou kraje v těchto statistikách rozděleny podle starého členění (jedná se celkem o 8 krajů) přesto zaujímá Severní Morava „první místo“ (viz. tabulka č. 1a a 1b a tabulka č. 2a a 2b). Tabulka č. 1a: Násilné trestné činy mladistvých (15-18 let) Severní Morava Česká republika
2000
2001
314 1 111
272 1 141
Tabulka č. 1b: Majetkové trestné činy mladistvých (15-18 let) Severní Morava Česká republika
2000
2001
2 135 10 260
1 969 9 650
Tabulka č. 2a: Násilné kriminální činy dětí do 15 let Severní Morava Česká republika
2000
2001
257 1 083
310 1 285
Tabulka č. 2b: Majetkové kriminální činy dětí do 15 let Severní Morava Česká republika
2000
2001
2 172 7 762
1 925 7 214
V tabulkách č. 3 a 4 jsou uvedeny údaje o kriminálních činech dětí a trestných činech mladistvých v roce 2001 a 2002. V tabulce č. 4 jsou uvedeny kriminální a trestné činy za uplynulý půlrok 2002. Tabulka č. 3: Kriminální činy dětí a trestné činy mladistvých v MSK za rok 2001 Název
Děti
Mladiství
Vražda
2
7
1 218
1 035
Mravnostní činy
134
146
Majetkové činy
6 514
6 678
Krádeže vloupáním
2 148
1 831
Krádeže prosté
3 060
4 062
Hospodářské činy
47
155
Ostatní trestné činy
1 116
1 259
Celkem
14 239
15 173
Násilné činy
10
Tabulka č. 4: Kriminální činy dětí a trestné činy mladistvých v MSK za období 1. 1. 2002 – 30. 6. 2002 Název
Děti
Vražda
0
0
Násilné činy
188
184
Mravnostní činy
11
23
Krádeže vloupáním
163
394
Krádeže prosté
424
398
Majetkové činy
609
824
Hospodářské činy
5
20
Ostatní trestné činy
103
193
1 503
2 036
Celkem
Mladiství
Děti a mladiství v MSK se na celkové trestné činnosti dětí a mladistvých v celé České republice podílejí 25%. Za první půlrok 2002 děti a mladiství v Moravskoslezském kraji spáchali celkem 634 násilných činů, z čehož např. 236 případů bylo úmyslné ublížení na zdraví, 44 případů nebezpečného vyhrožování, 110 případů vydírání, 30 případů omezení a zbavení osobní svobody a 243 loupeží. Mezi mravnostní činy dětí a mladistvých se řadí zejména znásilnění (10 případů) a pohlavní zneužívání (46 případů). Do kategorie ostatní byly zařazeny takové trestné činy jako výtržnictví (2 778), sprejerství (118), hanobení národa, přesvědčení a rasy (12), nedovolená výroba a distribuce omamných látek a jedů (90) a šíření toxikomanie (44). Šikana na školách a ve školských zařízeních v Moravskoslezském kraji Jelikož v současné době Odbor školství, mládeže a sportu Krajského úřadu MSK nemá statistiky o šikaně na školách a ve školských zařízeních v kraji, byly v této kapitole použity výsledky výzkumné studie z roku 2001/2002 zaměřené na sociální klima v prostředí základních škol ČR a na prevenci šikany. Zadavatelem projektu bylo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy a koordinátorem studie byl Institut dětí a mládeže MŠMT ČR. Z výzkumu vyplynulo, že agresivita je na školách stále častějším jevem. Zjištění, že 41% dětí je v základních školách v ČR šikanováno, je alarmující výsledek. Jestliže připustíme podobnou situaci i na středních školách (dílčí šetření v poslední době tomu nasvědčují), potom po převedení 41% procent při 1,5 milionu žáků a studentů na ZŠ a SŠ vyjde, že je šikanováno 600 tisíc lidských bytostí. Toto číslo nasvědčuje, že šikana může být častou příčinou traumatizace dětí a mládeže od 6 do 18. Vztahy mezi žáky na školách lze tedy charakterizovat jako spíše destruktivní než přátelské.
11
Graf č. 1:
Počet žáků uvádějící šikanu na základních školách v ČR v r. 2001/2002
Počet žáků uvádějící šikanu
Ano 41% Ne 59%
Výsledky výzkumu potvrdily mimo jiné stanovenou hypotézu, že v prostředí, v němž jsou vytvořeny pozitivní sociální vazby, jsou děti schopny komunikovat i o tak závažném jevu, jakým šikana bezesporu je. Popis drogové scény v Moravskoslezském kraji Statistické údaje v této kapitole jsou převzaty od Krajské hygienické stanice v Ostravě. Je však nutné si uvědomit, že statistické údaje v následujících tabulkách jsou pouze přibližné, neboť zahrnují jen např. počet narkomanů, kteří jsou evidovaní v některém z léčebněkontaktních center v kraji. Počet nově evidovaných uživatelů drog v roce 2001 a jejich věkové rozložení je uvedeno v tabulce č. 5. Nejvíce uživatelů je ve věkové skupině 15-19 let (46,9 %), dále ve skupině 20 -24 let (27,4%) a 25-29 let (18,8%). Uživatelů starších 40 let je 2,5%, uživatelů mladších 15 let je 1,4%. Z těchto údajů vyplývá, že nejvíce je drogami ohrožená skupina dětí a mladistvých. Je proto nutné prevenci zneužívání návykových látek na školách a ve školských zařízeních nepodceňovat a věnovat jí nadále maximální pozornost. Tabulka č. 5: Problémoví uživatelé drog podle okresů, věkových skupin a pohlaví v roce 2001 do 15 let 15-19 let 20-24 let 25-39 let 40 let a více Neznámo Celkem Okres Muži Ženy Muži Ženy Muži Ženy Muži Ženy Muži Ženy Muži Ženy Muži Ženy Všech Bruntál
0
0
1
0
8
5
5
0
0
0
0
0
14
5
19
Frýdek-Místek
2
0
2
1
7
1
4
0
0
0
0
0
15
2
17
Karviná
2
0
34
14
13
2
11
1
0
0
7
4
67
21
88
Nový Jičín
1
0
17
11
3
1
1
1
0
0
1
0
23
13
36
Opava
0
0
30
7
24
6
19
1
6
0
1
0
80
14
94
Ostrava
1
0
58
32
35
16
29
11
2
3
0
0
125
62
187
Celkem
6
0
142
65
90
31
69
14
8
3
9
4
324
117
441
V tabulce č. 6 jsou uvedeny četnosti případů hospitalizace po intoxikaci drogami. Z 294 intoxikovaných bylo poprvé hospitalizováno 42,9% osob, opakovanou hospitalizaci uvedlo 34,7% osob. Nejčastěji došlo k intoxikaci u mládeže ve věku 15-19 let (27,9%), o něco méně intoxikací je ve věkové skupině 20-24 let (26,9%) a mezi 25-39 lety (24,8%). 16,3%
12
intoxikovaných osob má 40 let a více. Do 15 let bylo hospitalizováno z celkového počtu intoxikovaných 4,1% dětí. Tabulka č. 6: Intoxikace uživatelů drog podle věkových skupin a frekvence užití v roce 2001 Věkové skupiny Frekvence užití Celkem do 15 let 15-19 let 20-24 let 25-39 let 40 a více let Poprvé
2
35
47
28
14
126
Opakovaně
7
30
14
25
26
102
Nezjištěno
3
17
18
20
8
66
Celkem
12
82
79
73
48
294
Při porovnání preference jednotlivých skupin drog mezi regiony v České republice (tabulka č. 7) je Moravskoslezský kraj procentuálně s heroinem a ostatními opiáty na desátém místě, u pervitinu a ostatních stimulancií (povzbuzujících drog) na osmém místě, s kanabinoidy (kanabis=konopí) na čtvrtém místě a s toluenem a prchavými rozpouštědly na místě prvém.
13
Heroin a ostatní opiáty
Pervitin a ost. stimulancia
Kanabinoidy
Halucinogeny
Rozpustidla
Sedativa, hypnotika
Jiné drogy a léky
Neznámá
Celkem
Gambling
Tabulka č. 7: Základní droga - přehled uživatelů drog podle krajů v ČR v roce 2001
Počet
312
200
66
3
4
0
0
6
591
0
%
52,8
33,8
11,2
0,5
0,7
0,0
0,0
1,0
100,0
0,0
Počet
110
119
130
1
5
2
2
3
372
4
%
29,6
32,0
34,9
0,3
1,3
0,5
0,5
0,8
100,0
1,1
Počet
123
128
20
1
2
3
0
1
278
2
%
44,2
46,0
7,2
0,4
0,7
1,1
0,0
0,4
100,0
0,7
Počet
44
108
27
0
4
3
1
0
187
9
%
23,5
57,8
14,4
0,0
2,1
1,6
0,5
0,0
100,0
4,6
Počet
31
76
22
3
3
2
3
1
141
0
%
22,0
53,99
15,6
2,1
2,1
1,4
2,1
0,7
100,0
0,0
Počet
267
280
50
3
29
5
5
2
641
7
%
41,7
43,7
7,8
0,5
4,5
0,8
0,8
0,3
100,0
1,1
Počet
27
85
43
1
9
1
1
0
167
0
%
16,2
50,9
25,7
0,6
5,4
0,6
0,6
0,0
100,0
0,0
Počet
36
59
14
2
1
1
1
0
114
15
%
31,6
51,8
12,3
1,8
0,9
0,9
0,9
0,0
100,0
11,6
Počet
1
86
4
0
0
0
0
0
91
1
%
1,1
94,5
4,4
0,0
0,0
0,0
0,0
0,0
100,0
1,1
Počet
33
110
94
2
11
0
0
0
250
11
%
13,2
44,0
37,6
0,8
4,4
0,0
0,0
0,0
100,0
4,2
Počet
134
316
44
5
9
5
1
2
516
11
%
26,0
61,2
8,5
1,1
1,7
1,0
0,2
0,4
100,0
2,1
Počet
18
88
71
1
13
3
1
0
195
11
%
9,2
45,1
36,4
0,5
6,7
1,5
0,5
0,0
100,0
5,3
Počet
6
169
48
2
16
5
3
0
249
20
%
2,4
67,9
19,3
0,8
6,4
2,0
1,2
0,0
100,0
7,4
Počet
71
205
114
1
41
5
4
0
441
123
%
16,1
46,5
25,9
0,2
9,3
1,1
0,9
0,0
100,0
21,8
Počet
1 213
2 029
747
25
147
35
22
15
4 233
214
%
28,7
47,9
17,6
0,6
3,5
0,8
0,5
0,4
100,0
4,8
Kraj
Praha Středočeský Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický Vysočina Jihomoravský Olomoucký Zlínský Moravskoslezský Česká republika
14
V tabulce č. 8 je u jednotlivých typů drog uveden modální věk, tedy věk kdy s experimentováním s drogami mladí lidé začínají. Tabulka č. 8: Modální věk u jednotlivých typů drog Základní droga
Modální věk
Marihuana
14 let
Hašiš
14 let
Prchavé látky
14 let
Sedativa
15 let
Extáze
16 let
Pervitin
16 let
Crack
16 let
LSD a halucinogeny
16 let
Steroidy
16 let
Heroin
15 - 17 let
Kokain
16 - 17 let
V tabulce č. 9 je procentuálně uveden věk prvního kouření a pití alkoholu u dětí a mládeže. Údaje jsou nejenom dosti vysoké, ale u kategorie „opilost“ přímo alarmující. Největší procento „opilých“ dětí je uvedeno kolem 14-15 roku, tedy v době, kdy dítě prochází pubertou a je nejvíce ohrožen jeho tělesný i psychický vývoj. Z výzkumů také vyplývá, že první alkohol dítě poprvé okusí v rodině a že právě rodinný příslušník je ten, kdo dítěti alkohol jako první nabídne (např. na oslavách v rodině, ze zvědavosti, jak se bude dítě tvářit). Tabulka č. 9 : Věk prvního kouření a pití alkoholu Základní droga
11 let
12 let
13 let
14 let
15 let
16 let
17 let
18 let
Neuvedeno
Kouření
22,6
13,2
14
11,9
8,8
4,7
1,7
0,3
0,4
Pivo
31,1
12,1
13,6
14,7
11,9
4,5
1,6
0,3
0,3
Víno
19,8
13,9
16,8
18,5
14,8
5,6
1,9
0,4
0,3
Destiláty
7,2
7,2
12,7
17,5
19,2
8,4
3,3
0,6
0,6
Opilost
3,0
4,3
9,6
16,2
20,5
10,7
5,3
1,2
0,4
V tabulce č. 10 je podrobnější procentuální rozlišení věku, kdy mladí lidé poprvé vyzkoušeli to, co jim je zakazováno a od čeho bývají svými rodiči a učiteli odrazováni.
15
Tabulka č. 10: Věk prvního užití drog Základní droga 11 let 12 let
13 let
14 let
15 let
16 let
17 let
18 let
Neuvedeno
Kanabinoidy
0,4
1,0
3,5
7,5
11,8
9,2
5,0
0,9
0,3
Léky bez předpisu
0,4
0,7
1,2
2,3
3,2
2,6
1,5
0,3
0,5
Pervitin
0,1
0,1
0,3
0,6
1,4
1,8
1,2
0,3
0,3
Halucinogeny
0,1
0,1
0,4
1,0
2,1
2,6
1,6
0,4
0,2
Rozpustidla
0,5
0,4
0,7
1,2
1,1
0,8
0,4
0,1
0,4
Extáze
0,1
0,1
0,3
0,7
1,5
2,0
1,5
0,5
0,2
Heroin
0,1
0,0
0,1
0,2
0,5
0,5
0,5
0,2
0,3
Jiné opiáty
0,0
0,0
0,1
0,3
0,4
0,5
0,3
0,1
0,3
Kokain
0,1
0,1
0,1
0,2
0,3
0,4
0,4
0,2
0,3
Crack
0,0
0,0
0,0
0,1
0,2
0,3
0,2
0,0
0,2
Na první pohled je zřejmé, že kanabinoidy jsou nejvíce zastoupenou drogou při prvním kontaktu. Nejčastější drogou nabídnutou dětem je marihuana. Většině (59%) z adolescentů a pubescentů ji již někdo nabídl. Rodiče obvykle své děti varují před dealery a „rozdavači bonbónků“, avšak jsou to častěji a především jejich kamarádi a známí, kdo jim první drogu nabídne. Především školy a školská zařízení by měly být prvním z míst, kde formou efektivní primární prevence budou děti před škodlivostí experimentování s drogami varováni. Bohužel jsou jedním z míst, ve kterém si drogu mohou děti snadno opatřit. Tabulka č. 11 zahrnuje údaje o možnosti obstarání si drogy přímo ve škole či ve školském zařízení. Tabulka č. 11: Možnost snadného obstarání různých drog ve škole a ve školském zařízení Podíl kladných Základní droga odpovědí Pivo Víno Destilát Marihuana, hašiš LSD Sedativa bez předpisu Extáze Přírodní halucinogeny (lysohlávky, durman) Toluen, těkavé látky Heroin Jiné opiáty (braun) Kokain Crack
32,1 % 30,9 % 28,4 % 46,8 % 16,1 % 15,0 % 11,6 % 11,2 % 11,0 % 5,1 % 4,7 % 3,8 % 3,7 %
Z výše uvedených statistických údajů vyplývá, že v drogové scéně MSK hrají děti a mládež nezanedbatelnou roli. Okresy Moravskoslezského kraje se v roce 2001 s počtem hlášených intoxikací (300 intoxikovaných) v rámci regionů České republiky zařadily na první místo.
16
Gambling v Moravskoslezském kraji Do kategorie závislostí nelze nezařadit patologické hráčství neboli gambling. V roce 2001 měla podle výsledků šetření čtvrtina mladých lidí ve věku 14-19 let mobilní telefon s nabídkou her, více než třetina vlastní počítač nebo jej měla k dispozici. Hraní her na počítači se dnes mladí lidé věnují více než např. čtení. 88% dětí a mládeže na počítači hraje hry pouze někdy, ale téměř čtvrtina hraje každý týden a 15% hraje denně. Hraní na výherních hracích automatech není příliš rozšířené - jen 14% mladých lidí na nich někdy hrálo a podíly pravidelných hráčů, kteří u hracího automatu postávají každý den jsou nízké. Gambling v Moravskoslezském kraji byl zaznamenán u 123 osob ze 4 okresů kraje, tj. 9,6 osob na 100 tis. obyvatel (tabulka č. 12). Incidence (tj. demografický ukazatel počtu nových onemocnění k počtu obyvatel) v jednotlivých okresech je značně rozdílná. Nejvyšší je v okrese Opava (29,7) a je zde ovlivněna soustředěním gamblerů na lůžkovém oddělení psychiatrické léčebny. Dále je následována okresy Ostrava s incidencí 16,5 na 100 tis. obyvatel, Frýdek-Místek (6,1) a Nový Jičín (1,2). Mezi gamblery převažují osoby vyššího věku. Věková kategorie 25-39 let zahrnuje 53,7% osob, věková kategorie 40 let a více zahrnuje 22,8% osob, ve skupině 20-24 let je 18,7% osob a necelými pěti procenty jsou zastoupeni adolescenti. Počty léčených gamblerů v Moravskoslezském kraji jsou ve srovnání s ostatními regiony České republiky nejvyšší (21,8%), následuje kraj Zlínský s 7,4% a Královéhradecký se 11,6% (viz. tabulka č. 7). Tabulka č. 12: Gambling podle věkových skupin a okresů v MSK v roce 2001 do 15 let 15-19 let 20-24 let 25-39 let 40 let a více Okres Muži Ženy Muži Ženy Muži Ženy Muži Ženy Muži Ženy
Celkem Absolutní počty
Relativní počty
Bruntál
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
Frýdek-Místek
0
0
1
0
1
0
9
0
3
0
14
6,1
Karviná
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
Nový Jičín
0
0
0
0
1
0
1
0
0
0
2
1,2
Opava
0
0
1
0
8
0
30
1
13
1
54
29,7
Ostrava
0
0
4
0
13
0
25
0
10
1
53
16,5
MSK
0
0
6
0
23
0
65
1
26
2
123
9,6
17
Příloha č. 2
Preventivní program realizovaný školou či školským zařízením Preventivní programy realizované školami a školskými zařízeními tvoří základní nástroj prevence sociálně patologických jevů na školách a ve školských zařízeních. Tento program je metodicky upraven Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy v pokynech MŠMT ČR Č.j.: 14514/2000-51, dále pak v programu „Škola bez drog“ a v neposlední řadě ve „Strategii prevence sociálně patologických jevů u dětí a mládeže v působnosti resortu MŠMT ČR na období 2001-2004“. Preventivní program připravuje a koordinuje na jednotlivých školách a ve školských zařízeních školní metodik prevence, podmínky pro jeho realizaci a odpovědnost nese ředitel školy nebo školského zařízení. Garantem jednotlivých preventivních programů a aktivit škol a školských zařízení v dané oblasti je oblastní metodik preventivních aktivit. Kontrolu naplňování preventivních programů provádí Česká školní inspekce. Vzhledem k tomu, že některé školy a školská zařízení mají se zpracováním a realizací Preventivních programů problémy, vypracoval odbor školství, mládeže a sportu návod, jak program zpracovat a následně realizovat. Příprava a realizace preventivního programu Před vlastní přípravou Získat co nejpřesnější představu o vnějších zdrojích pro realizaci preventivního programu, aktualizovat přehled o kvalitních nabídkách organizací zabývající se prevencí. S pomocí pedagogického sboru co nejlépe zmapovat situaci na škole či ve školském zařízení (rizika výskytu sociálně patologických jevů, interní zdroje pro realizaci preventivního programu, konkrétní podmínky v jednotlivých třídách). Metodika Při vypracovávání metodiky lze vycházet z již dříve zpracovaných, dostupných a ověřených metodických modelů. Formy a metody práce, které model obsahuje, musí akceptovat konkrétní situaci školy či školského zařízení. Žádný model nelze převzít a aplikovat mechanicky. Analýzy ukazují, že kvalitní programy jsou velmi často připravovány za využití více různých modelů, rozpracovány a doplněny vlastními metodickými prvky. Cíl a strategie Cíl musí být konkrétní, jasně definovaný a měřitelný. Účinná preventivní strategie musí být celoškolní (je třeba vycházet ze skutečnosti, že součástí vnitřního života každé školy či školského zařízení je jak věcné prostředí, tzn. budova, zařízení a vybavení, tak i systém vztahů a interakcí mezi jednotlivci a skupinami). Časový horizont Z hlediska časového plánování jsou efektivnější ty programy, které jsou zpracovány na dobu delší než na jeden školní rok a zahájením nového školního roku jsou konkretizovány a aktualizovány. Příprava takovýchto programů je náročnější, ale jejich realizace umožňuje lépe zajistit návaznost cílů v jednotlivých oblastech preventivní výchovy.
18
Spolupráce Program připravuje školní metodik prevence, odpovědnost za jeho realizaci na škole či ve školském zařízení má ředitel školy či školského zařízení. Efektivní je zapojit do přípravy a do samotné realizace celý pedagogický sbor. Preventivní témata je pak možné lépe začlenit do výuky jednotlivých předmětů, témata na sebe navazují a nedochází k jejich zbytečné duplicitě. Odborným garantem preventivního programu je oblastní metodik preventivních aktivit. Jeho účast ve fázi přípravy programu přispívá k jeho kvalitě a efektivitě. Taktéž je účinné zapojení žáků do přípravy (vzbuzuje to v nich spoluzodpovědnost za realizaci preventivního programu). Realizace K samotné realizaci programu je možno použít různé metody a formy práce, ale vždy jen takové, pro které jsou na škole či ve školském zařízení podmínky, aby působení na složku znalostní, dovednostní a postojovou bylo v rovnováze. Preventivní témata je třeba zařazovat do výuky (jednorázové hromadné akce se jeví méně efektivní), přičemž je zapotřebí využít skupinové práce či jiné interaktivní a aktivizující metody. Nezbytným předpokladem účinnosti programu je, aby formy a metody při jeho realizaci používané, byly voleny podle osobnostních a odborných předpokladů realizátorů. Je důležité, aby realizátoři preventivního programu byli dětmi akceptováni jako pozitivní vzory a aby své postoje v příslušné oblasti preventivního působení vyjadřovali nejen slovy, ale i chováním. V neposlední řadě je důležité, aby spolupráce pedagogického sboru neskončila při vytváření programu, ale aby pokračovala i při jeho realizaci. Totéž platí i o stabilní spolupráci hlavních realizátorů programu se subjekty, které se na místní úrovni problematice prevence věnují (např. pedagogicko-psychologické poradny, policie, Středisko výchovné péče, odbory sociálních věcí). To umožňuje rychlejší, pružnější a účinnější řešení případných výskytů sociálně patologických jevů. Evaluace Znakem drtivé většiny realizovaných preventivních programů, je nízká informovanost o efektivitě těchto programů. Tyto nejsou dostatečně evaluovány, chybí proces využívání (implementace) jejích výsledků. Zjištění, která z evaluace vyplynou, musí být s minimálním časovým prodlením interpretována a využita. Hlavním výstupem evaluace nejsou kvantitativní údaje (počty, body, procenta), ale komplexní poznatky a jejich promítnutí do procesu preventivní intervence. Evaluace a diagnostika úrovně a typu rizika sociálně patologických jevů musí být součástí projektů, které jsou předkládány do výběrových řízení v oblasti prevence na školách a ve školských zařízeních a následně dotovány ze státních prostředků, z úrovně MŠMT ČR, krajských úřadů a obcí. Hlavním cílem evaluace je systémově utřídit nejdůležitější témata, která významně souvisejí s realizací procesu plánování a vyhodnocování preventivních intervencí. Zaměření tohoto procesu je proto orientováno do tří hlavních oblastí: a) evaluace plánování preventivního programu, b) evaluace průběhu preventivní intervence, c) evaluace výsledku preventivní intervence. Evaluace a metodika včasného odhalování rizik patří mezi základní standardy pro budoucí akreditaci preventivních programů a vzdělávacích akcí (kurzů, seminářů) v oblasti prevence sociálně patologických jevů v resortu školství, mládeže a tělovýchovy.
19
Příloha č. 3
Vymezení činností a kompetencí Odbor školství, mládeže a sportu Krajského úřadu • Koordinuje činnosti jednotlivých institucí systému prevence v resortu školství, mládeže a tělovýchovy na krajské úrovni, zajišťuje naplňování úkolů a záměrů obsažených v koncepci resortu v oblasti prevence při respektování specifických podmínek kraje. • Soustavně vytváří podmínky pro realizaci Preventivních programů na školách a ve školských zařízeních na úrovni kraje a kontroluje jejich plnění. • Zabezpečuje funkční systém vzdělávání pedagogických a dalších pracovníků školství na úrovni kraje, zaměřený na zvyšování jejich odborné způsobilosti pro činnost v oblasti prevence sociálně patologických jevů u dětí a mládeže na školách a ve školských zařízeních. • Zařazuje do krajských programů rozvoje školství témata týkající se prevence sociálně patologických jevů u dětí a mládeže na školách a ve školských zařízeních. • Za účelem koordinace činností, realizovaných v rámci krajské koncepce či programu prevence, úzce spolupracuje s institucemi dalších resortů, jakožto i s nestátními organizacemi, které realizují prevenci na krajské úrovni. • V rámci organizační struktury Odboru školství, mládeže a tělovýchovy Krajského úřadu je pověřen vhodný pracovník funkcí ”Referent prevence sociálně patologických jevů“. • Zajistí podmínky pro činnost oblastních metodiků preventivních aktivit v Pedagogickopsychologických poradnách (1 pracovní úvazek psychologa nebo speciálního pedagoga anebo jiného odborného pracovníka se vzděláním a praxí v oblasti prevence pro výkon této funkce). • Při realizaci preventivních aktivit spolupracuje pouze s těmi právnickými a fyzickými osobami, které splňují odborná kritéria. • Vytváří podmínky pro soutěže v oblasti sociálně patologických jevů. Referent prevence sociálně patologických jevů • Ve spolupráci s oblastními metodiky preventivních aktivit monitoruje situace na školách a ve školských zařízeních z hlediska podmínek pro realizaci preventivních programů realizovaných školami či školskými zařízeními. • Koordinuje preventivní aktivity škol, školských zařízení a jiných subjektů pracujících v oblasti prevence sociálně patologických jevů u dětí a mládeže. • Vytváří krajskou koncepci a program prevence sociálně patologických jevů u dětí a mládeže na školách a ve školských zařízeních. • Zajišťuje efektivní realizaci koncepce prevence Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy a úkolů z ní vyplývajících. • Zajišťuje kontrolu naplňování koncepce preventivních programů a dalších aktivit škol a školských zařízení v oblasti prevence sociálně patologických jevů u dětí a mládeže, připravuje vyhodnocení těchto programů realizovaných v rámci daného regionu, využívá jejich výsledků k inovaci v krajské koncepci a programu prevence. • Zkvalitňuje přenos informací mezi subjekty (institucemi) zabývajícími se prevencí sociálně patologických jevů u dětí a mládeže. • Spolupracuje na zkvalitnění a rozšíření systému vzdělávání zaměstnanců v oblasti sociálně patologických jevů s pedagogickými fakultami, popř. jinými institucemi a subjekty.
20
• • •
•
Ve spolupráci s oblastními metodiky preventivních aktivit zajišťuje pravidelné pracovní porady školních metodiků prevence. Organizuje pravidelné pracovní porady s oblastními metodiky preventivních aktivit. Zajišťuje poradenské služby pro oblastní metodiky preventivních aktivit dle Metodického listu k poskytování poradenských služeb ve školách a školských zařízeních MŠMT ČR Č.j.: 13409/98-24. Inovuje a zpracovává statistické údaje v oblasti sociálně patologických jevů u dětí a mládeže. Aktivně vyhledává a poskytuje informace o grantech v oblasti sociálně patologických jevů u dětí a mládeže.
Oblastní metodik preventivních aktivit • Je pracovníkem pedagogicko-psychologické poradny (počet metodiků může být upraven na základě počtu škol a školských zařízení a dle výskytu sociálně patologických jevů na školách a ve školských zařízeních v dané oblasti). • Je garantem jednotlivých preventivních programů škol a školských zařízení dané oblasti. • Zodpovídá za vypracování „Závěrečné zprávy o plnění preventivních programů na školách a ve školských zařízeních“ v dané oblasti. • Spolupracuje s referentem prevence sociálně patologických jevů při organizaci pravidelných pracovních porad školních metodiků prevence. Tyto porady organizuje nejméně 2x ročně. • Přenáší informace o koncepci a aktuálních trendech v prevenci sociálně patologických jevů u dětí a mládeže. • Účastní se vzdělávacích a sebepoznávacích programů týkajících se rozvoje osobnosti a primární prevence na školách a ve školských zařízeních. • Aktualizuje kontakty na dostupná krizová, poradenská a preventivní zařízení. • Pomáhá zavádět nové či osvědčené metodické postupy do přímé práce školních metodiků prevence a dalších pedagogických pracovníků v oblasti primární prevence. • Doporučuje vhodné formy dalšího vzdělávání školních metodiků prevence v oblasti prevence sociálně patologických jevů. • Formou osobních návštěv na školách a ve školských zařízeních pomáhá řešit aktuální problémy související z výskytem drogového experimentu, šikanování, šíření návykových látek, drobné trestné činnosti, atd. • Pravidelně udržuje kontakt se všemi institucemi, organizacemi a jednotlivci, kteří se v prevenci angažují. • Spolupracuje s referentem prevence sociálně patologických jevů zejména při vypracovávání podkladů pro výroční zprávu o prevenci na školách a ve školských zařízeních či jiná hodnocení a při stanovování priorit v koncepci preventivní práce ve školství na úrovni kraje. Školy a školská zařízení Základní nástroj prevence ve školství představuje preventivní program, který je komplexním systémovým prvkem v realizaci preventivních aktivit v základních školách, středních školách a speciálních školách, ve školských zařízeních pro výchovu mimo vyučování a školských zařízeních pro výkon ústavní a ochranné výchovy a preventivně výchovné péče. Realizace preventivního programu je pro každou školu a každé uvedené školské zařízení od 1. 1. 2001 závazná a podléhá kontrole České školní inspekce.
21
Preventivní program je pravidelně jednou ročně vyhodnocován. Sledována je celková účinnost programu i jeho průběh. Měřena je také efektivita jednotlivých aktivit, které byly v jeho rámci realizovány. Ředitel školy a školského zařízení • Je odpovědný za naplňování preventivního programu dané školy či školského zařízení, vytváří podmínky pro jeho realizaci a zajišťuje vybavení školy odbornými a metodickými materiály a dalšími pomůckami pro realizaci preventivního programu. • Zodpovídá za správnost údajů uvedených v závěrečné zprávě o plnění „Preventivního programu realizovaného školou či školským zařízením“, která je zasílána oblastnímu metodikovi preventivních aktivit dané oblasti. • Pověřuje kompetentního pracovníka funkcí „Školní metodik prevence“. • Odpovídá za soustavné získávání odborné způsobilosti školního metodika prevence a umožňuje mu účast na vzdělávacích akcích. • Zajišťuje spolupráci s rodiči, popř. zákonnými zástupci v oblasti prevence, informuje je o preventivních aktivitách a programech školy nebo školského zařízení, vytváří prostor pro aktivní účast rodičů společně s dětmi na preventivních aktivitách školy nebo školského zařízení. • Sleduje efektivitu jednotlivých preventivních aktivit, zajišťuje pravidelné vyhodnocování preventivního programu a ze závěru vyvozuje opatření pro další období. • Zodpovídá za zavádění etické a právní výchovy, výchovy ke zdravému životnímu stylu a jiných oblastí preventivní výchovy do výuky jednotlivých předmětů. • Při výskytu závažných sociálně patologických jevů na škole nebo ve školském zařízení uvědomí o této skutečnosti oblastního metodika preventivních aktivit a pracovníky oddělení sociálně právní ochrany dětí. Školní metodik prevence • Koordinuje přípravu a realizaci preventivních programů a aktivit ve škole nebo školském zařízení, podle aktuálních potřeb a podmínek programy inovuje a vyhodnocuje jejich účinnost. • Odborně a metodicky pomáhá třídním učitelům a učitelům odpovídajících výchovně vzdělávacích předmětů, ve kterých je možné vhodnou formou zavádět do výuky etickou a právní výchovu, výchovu ke zdravému životnímu stylu a jiných oblastí preventivní výchovy. • Doporučuje vhodné odborné a metodické materiály a pomůcky pro realizaci preventivních programů a navazujících preventivních aktivit školy nebo školského zařízení. • Vytváří ve spolupráci s dalšími pracovníky školy nebo školského zařízení pozitivní sociální klima, diagnostikuje příznaky vznikajících sociálně patologických jevů a navrhuje cílená intervenční opatření k včasné eliminaci těchto rizik. • Spolupracuje s oblastním metodikem preventivních aktivit při řešení vzniklých sociálně patologických jevů v rámci školy nebo školského zařízení, spolupracuje na řešení krizových situací vyžadujících již spolupůsobení odborníků mimo školu a školské zařízení. • Spolupracuje s institucemi zajišťujícími sociálně právní ochranu dětí a mládeže, zajišťuje informovanost žáků školy, jejich zákonných zástupců a pracovníků školy nebo školského zařízení o činnosti těchto institucí a organizací. • Zpracovává podklady o preventivních programech a aktivitách školy nebo školského zařízení pro oblastního metodika preventivních aktivit.
22
• • •
Podílí se na uskutečňování evaluace plánování, průběhu a výsledku realizovaných preventivních programů a aktivit. Úzce spolupracuje s oblastním metodikem preventivních aktivit, popř. referentem prevence sociálně patologických jevů, účastní se pravidelných porad organizovaných těmito pracovníky a zajišťuje přenos zásadních informací z jejich obsahů. Účastní se vzdělávacích programů týkajících se rozvoje osobnosti a primární prevence na školách a ve školských zařízeních.
23
