STRATEGICKÝ ROZVOJOVÝ DOKUMENT OBCE K O B Y L Í

STRATEGICKÝ ROZVOJOVÝ DOKUMENT OBCE KOBYLÍ

ČERVEN 2015

OBSAH Úvod

4

Charakteristika dílčích částí dokumentu

4

A. Profil obce

5

A.1

Základní historické informace o obci

5

A.2

Poloha obce

6

A.3

Obecné a kontaktní údaje

6

A.4

Demografické poměry

8

A.5

Domovní a bytový fond

9

B. Základní infrastruktura

11

B.1

Komunikace, komunikační plochy

11

B.2

Technická infrastruktura, vodohospodářské objekty, sběr a likvidace odpadů

11

B.3

Vodní plochy a vodoteče

12

B.4

Veřejné budovy občanské vybavenosti

12

B.5

Objekty památkově hodnotné

13

B.6

Veřejné prostory, návsi

13

B.7

Trh práce

14

B.8

Cestovní ruch

14

C. Úpravy a obnova kulturní krajiny

15

C.1

Koncepce ochrany a rozvoje hodnot území obce

15

C.2

Hlavní rozvojové směry, plochy a koridory

16

C.3

Zásady rozvoje území obce

16

C.4

Systém sídelní zeleně

17

C.5

Koncepce veřejné infrastruktury

17

C.6

Koncepce územního systému ekologické stability

18

C.7

Grafická mapka ÚP Kobylí

19

D. Rozvoj hospodářství obce D.1 D.2 D.3 D.4

20

Samospráva obce Vydané vyhlášky a nařízení Financování akcí Uskutečněné akce z dotačních titulů na podporu rozvoje obce

E. Kulturní a společenské akce na podporu strategického rozvoje obce E.1

Kultura a volný čas

27

Silné stránky Slabé stránky Příležitost Ohrožení

27 27 27 27

G. Vize, priority, specifické cíle G.1 Tvorba strategie G.2 Vize a rozvojová opatření G.3 G.4 G.5 G.6

22 22

F. SWOT analýza F.1 F.2 F.3 F.4

20 20 20 21

Život v obci Infrastruktura Prostředí obce Rozvojová spolupráce

H. Akční plán 2015-2016

28 28 28 29 30 30 30 32

Strategický rozvojový dokument obce Kobylí

2

H.1

Aktivity v roce 2015

32

H.2

Aktivity v roce 2016

32

H.3

Návrh způsobů financování akcí

33

I. Procesy realizace a aktualizace strategie I.1 I.2

Realizace strategie Indikátory ročního hodnocení strategie


34 34 34

3

ÚVOD Strategický plán rozvoje obce je důležitý koncepční dokument, jehož úkolem je sjednotit pohled na celkový rozvoj obce, definovat dlouhodobé cíle a priority obce a návazně navrhnout konkrétní rozvojové projekty, včetně způsobu realizace a financování. V první (analytické) části strategického plánu jsou podrobně popsány a hodnoceny nejrůznější faktory života v obci, provádí se srovnání, analyzují se demografické údaje atd. Druhou částí strategického plánu je syntetická část, definují se zde silné a slabé stránky dané obce pomocí matice SWOT analýzy. Ze SWOT analýzy jsou patrné oblasti, kde je nutné provést opatření. Ve třetí (návrhové) části dokumentu jsou specifikovány potřeby, dlouhodobé i krátkodobé rozvojové záměry obce a navrženy postupy a řešení daných situací. Způsob vypracování dokumentu je individuální a je zvolena především s ohledem na velikost obce a administrativní význam obce.

CH A R A K T E R I S T I K A D Í L Č Í CH Č Á S T Í D O K U M E N T U Profil obce Profil obce je souhrnným dokumentem charakterizujícím sociálně ekonomickou situaci obce v rozsahu nezbytném pro vytvoření výchozí poznatkové základny, z níž by se měla „odrazit“ strategie dalšího rozvoje obce. SWOT analýza SWOT analýza je standardní metoda používaná k prezentaci analytických poznatků o nejrůznějších objektech zkoumání. Jejím principem je jednoduchá, avšak výstižná a objektivní charakteristika současných vnitřních silných a slabých stránek zkoumané obce a možných vnějších budoucích příležitostí a ohrožení rozvoje obce. Výsledky analýz, koncentrované do závěrečné SWOT analýzy, budou využity pro upřesnění kritických oblastí jako základ pro zaměření celé rozvojové strategie obce a jako základ pro formulaci strategických cílů a rozvojových priorit, opatření a aktivit. Strategie obce Na základě shromážděných informací, profilu a SWOT analýzy obce bude vytvořena strategie obce. V rámci této části strategického plánu rozvoje obce bude deklarována vize obce, která výstižným způsobem charakterizuje žádoucí budoucí stav obce v daném období. Půjde o období 2015 – 2024. Na tuto vizi navazují strategické cíle dle navržených problémových okruhů. Problémové okruhy jsou rozpracovány do jednotlivých opatření a aktivit. Strategie obce je základní platformou, na kterou budou navazovat individuální projekty dílčího významu realizované obcí a jinými subjekty v obci. Akční plán Součástí akčního plánu jsou rozpracované záměry obce v kratším časovém rozmezí. Akční plán bude vypracován pro období 2 let (2015-2016). Důležitým prvkem přípravy akčního plánu, volby a zapracování vhodných záměrů, je úzká návaznost na dostupné grantové programy ČR a EU.

A.

PROFIL OBCE

A.1 Základní historické informace o obci


4

Území obce Kobylí a jejího přilehlého katastru je nepřetržitě osídleno od mladší doby kamenné (neolitu), což dokladuje množství archeologických nálezů z různých historických období. První písemná zmínka o obci Kobylí se datuje rokem 1252, kdy pan Boček z Obřan, vlastník několika obcí na jižní Moravě, daroval desátek z Kobylí (psáno Cobile) žďárskému klášteru. Darovací listina byla v témže roce potvrzena Přemyslem Otakarem II. Rok 1252 dokládá existenci už rozvinuté obce a též pěstování vinné révy na jejím území. V roce 1269 je připomínána existence kostela a fary, v té době pod správou žďárského kláštera. Na začátku 16. století se obec Kobylí stala součástí jednoho z největších moravských dominií – panství Hodonínského. V obci se ve 2. polovině 16. století usídlila na několik desetiletí komunita novokřtěnců (habánů, toufarů), kteří vlastnili v Kobylí společný dům. Věnovali se vinařství, vařili pivo ve vlastním pivovaru, měli vlastní školu a v neposlední řadě tu vyráběli také svoji proslulou keramiku – fajáns. Na začátku 17. století je v obci doložena i existence českobratrské školy. V polovině 18. století se obec Kobylí stala na několik desítek let správním střediskem Hodonínského panství, kdy zde sídlily vrchnostenské úřady a posléze i ústřední císařská vrchnostenská správa. Mezi řadu majitelů obce patřil i rod pánů z Lipé, pánové z Czoboru a císařský rod Habsburků, který obec, potažmo celé panství, vlastnil 160 let. U Kobylí se mnoho stovek let rozkládala dominanta obce - Kobylské jezero, které mělo v době své největší slávy téměř 10 km 2 vodní plochy a bylo považováno za jedno z největších na území českého království. První písemná zmínka o existenci jezera pochází až z roku 1467. Jezero bylo ryze přírodního charakteru s nevelkým přítokem tzv. Kobylského potoka. Nepříznivé klimatické podmínky způsobily zasychání vodní plochy a tvorbu bažin, a tak bylo v roce 1835 natrvalo vysušeno. Díky jezeru měla obec už v 17. století na své pečeti rybu protknutou třemi šípy, která je znakem Kobylí do současnosti. Kobylí ve 2. polovině 19. století velmi výrazně ovlivnila pokroková obchodnická rodina Bezděků. Díky osvíceným členům této rodiny bylo Kobylí považováno na přelomu 19. a 20. století za jednu z nejpokrokovějších obcí v kraji. V Kobylí se začala psát kronika obce, která je nepřetržitě vedená od roku 1856 do současnosti, zakládaly se knihovny, které zvyšovaly povědomí všech občanů, rozvíjela se tradice školství, byl založen poštovní úřad atd. Z rodiny Bezděků pocházela i nejvýznamnější kobylská rodačka Augusta Šebestová, autorka knihy Lidské dokumenty a etnografická sběratelka Hanáckého Slovácka, která je uznávaná i současníky. Pojmem mezi tehdejší moravskou inteligencí byl i zakladatel rodu kobylských Bezděků a otec Augusty Šebestové, František Bezděk. První polovina 20. století se nesla ve znamení dvou válek, které neblaze zasáhly do života obce, ovšem i v mohutném rozvoji spolkového života, kdy v roce 1908 byl založen Sbor dobrovolných hasičů, v roce 1913 Tělocvičná jednota Sokol, v roce 1920 Jednota Orla a roku 1934 Všesportovní klub. V roce 1927 se začalo s elektrifikací obce a začalo se s promítáním tehdy ještě němého filmu. V období po druhé světové válce se obec začala rychle modernizovat a architektonicky proměňovat, ale tradiční společenský a spolkový život byl neustále rozmanitý a živý.

A.2 Poloha obce


5

Obec Kobylí tvoří jedno katastrální území. Leží v nadmořské výšce 205 m a katastrální plocha obce čítá 2104,46 ha. Přísluší k Jihomoravskému kraji a nachází se v severní části bývalého okresu Břeclav. Od města Břeclav je obec Kobylí vzdálena cca 21 km. V současné době je správním obvodem obce s rozšířenou působností město Hustopeče, vzdálené přibližně 12 km.


6

Mapa 1: Poloha obce Kobylí v rámci Jihomoravského kraje

A.3 Obecné a kontaktní údaje

Status Kraj

Obec Kraj Jihomoravský

Okres

Břeclav

Název úřadu Adresa

Obecní úřad Kobylí Augusty Šebestové 459, Kobylí, 69110

E-mail

[email protected]

www Telefon

www.kobyli.cz +420 519 431 106

IČ

00283266

Tabulka 1: Kontaktní informace o obci

Starosta obce

JUDr. Jaroslav Tesák

První písemná zpráva (rok) Nadmořská výška (metrů n.m.)

1252 205

Katastrální plocha (ha)

2104,46

Zeměpisná poloha

N 48°55.92355', E 16°53.06255'

Počet katastrů Místní části

1 1

Tabulka 2: Obecné informace o obci

Finanční úřad Hygienická správa

Hustopeče Břeclav

Katastrální úřad

Hustopeče

Matrika Obvody středisek ZZS Okresní správa sociálního zabezpečení

Kobylí Hustopeče

Policie ČR – obvodní oddělení

Břeclav Velké Pavlovice

Pozemkový úřad Státní veterinární správa

Břeclav Břeclav

Stavební úřad

Velké Pavlovice

Úřad práce

Hustopeče

Územní odbor HZS

Hustopeče

Tabulka 3: Správní úřady s působností pro obec Kobylí


7

A.4 Demografické poměry Retrospektivní vývoj počtu obyvatelstva Rok

1870

1880

1890

1900

1910

1920

1930

1950

1960

1970

1980

1991

2001

2011

2014

Počet obyvatel

1560

1810

1697

1801

1855

2082

2208

2174

2388

2266

2220

2013

2092

2074

2087

Tabulka 4: Vývoj počtu obyvatel v letech 1870 - 2014

Vývoj počtu obyvatel v letech 1870 - 2014 3000 2500 2000 1500 1000 500 0 1870

1890

1910

1930

1950

1970

1990

2010

Data dle ČSÚ k 31.12.2014

Zásadní společenská, politická a ekonomická transformace celé společnosti po roce 1989 s sebou přinesla i změnu demografického chování populace. Došlo např. ke snížení počtu


8

narozených dětí, umělých přerušení těhotenství, snížení sňatečnosti, úmrtnosti atd. Díky těmto změnám přechází demografické chování populace kraje i ČR od východoevropského modelu k západoevropskému. V Kobylí se přirozený přírůstek i migrační saldo v posledních několika letech pohybují na velmi nízkých hodnotách.

32 27

30

42 35

10

24

24

25

22

19

24

20

16

20

18

20

13

19

25

33

22

35

35

25 44 43

45

21

34

28 36 30 23 17

16

12

13

18

25

20

13

19

27

10

40

32 28

41 37

15

44

30

23

38 21 23

20

18

20

37

18

18

24

24

32

29

22

35 11 18

39

18

22

25 26

24

13

30

39

26

36

34 27

13

29

27

16

18

37 30

19

30

22

30

26

24

34

31

39 44

44 48

27 36

32 33 20

23

21

40

32

26

35

34

52 65

47

42 28

38

36

30

35

29

33

43

52 45

60

42 54

39

49

58 35

40

32 30

25

20

35

56

42

35

34

28

26

24

25

31 26

36

30

44 26

25 20 30

44

43

15

27

32 30

40

19 71 19 72 19 73 19 74 19 75 19 76 19 77 19 78 19 79 19 80 19 81 19 82 19 83 19 84 19 85 19 86 19 87 19 88 19 89 19 90 19 91 19 92 19 93 19 94 19 95 19 96 19 97 19 98 19 99 20 00 20 01 20 02 20 03 20 04 20 05 20 06 20 07 20 08 20 09 20 10 20 11 20 12 20 13 20 14

29

54

40

43 41

40 42

57

67

61

Statistika narozených, zemřelých a stěhování

Narození

Zemřelí

Přistěhovalí

Vystěhovalí


Srovnání přirozeného a migračního přírůstku 40 30 20 10 0 -10 -20 -30 -40 -50 -60 71 72 73 74 75 76 77 78 79 80 81 82 83 84 85 86 87 88 89 90 91 92 93 94 95 96 97 98 99 00 01 02 03 04 05 06 07 08 09 10 11 12 13 14 19 19 19 19 19 19 19 19 19 19 19 19 19 19 19 19 19 19 19 19 19 19 19 19 19 19 19 19 19 20 20 20 20 20 20 20 20 20 20 20 20 20 20 20

Přírůstek přirozený

Přírůstek migrační

Přírůstek celkový


Rozložení obyvatel podle věku k 31. 12. 2014 Z hlediska rozvoje obce (a celkově z hlediska fungování společnosti) je důležitá věková struktura obyvatelstva. Dětská složka populace (předproduktivní věk 0-14 let) se podílí 13,79 % na populaci obce. Podíl této věkové kategorie je ve srovnání s hodnotou za Jihomoravský kraj nižší. Počet osob v produktivním věku (15-64 let) je ve srovnání se statistikami za Jihomoravský kraj také nižší. Kategorie osob v poproduktivním věku (65 a více let) je ve srovnání s průměrem Jihomoravského kraje nepatrně vyšší. Dochází tak


9

postupně ke stárnutí obyvatelstva, kdy podíl obyvatel na 65 let převažuje nad dětskou složkou.

Kategorie

Absolutní počet

Počet v %

Průměr v Jihomoravském kraji

Předproduktivní

288

13,79 %

15,0 %

Produktivní

1407

67,41 %

66,8 %

Poproduktivní

392

18,78 %

18,2 %

Tabulka 5: Rozložení obyvatel podle věku Podíl věřících v obci činí dle Sčítání lidu, domů a bytů v roce 2011 celkem 40,0 % obyvatel, což je v rámci ČR průměrná hodnota. Z věřících obyvatel se 67,1 % hlásí k římskokatolické církvi a ostatní pak k českobratrské evangelické církvi, k československé husitské církvi a dalším církvím. Z hlediska vzdělanostní struktury převažují obyvatelé se středoškolským vzděláním bez maturity (37,5 %), vysoký podíl obyvatel má pouze základní vzdělání (25,5 %), následuje skupina obyvatel se středoškolským vzděláním s maturitou (23,5 %), počet vysokoškolsky vzdělaných obyvatel je 8,8 %, což je výrazně pod celostátním průměrem ČR (12,45 %). A.5 Domovní a bytový fond Obecní úřad eviduje na území obce Kobylí 644 trvale obydlených domů, 37 domů je využíváno víkendově k individuální rekreaci. Převládá zástavba rodinnými domy, spíše dvougeneračními. V majetku obce Kobylí je bytový dům č. p. 208 a dále domy č. p. 17, 30, 281, 444, ostatní obytné domy jsou v majetku soukromých osob. Tabulka 6: Domovní a bytový fond Počet

Počet v %

Domy úhrnem*

759

100 %

Trvale obydlené

644

84,8 %

Sloužící k rekreaci

37

4,8 %

* jedná se o obytné objekty, které mají přiděleno číslo popisné k 31. 12. 2014

A.6 Využití půdy * Největší podíl ve využívání půdy má orná půda (46%), která tvoří takřka polovinu rozlohy katastru obce Kobylí. Další velkou část rozlohy tvoří plochy vinic (15%) a sadů (12%).


10

Využití půdy

1%2%

10%

7%

5%

15% 46% 12%

2%

orná půda

zahrady

sady

vinice

trvalé travní porosty

lesní půda

vodní plochy

zastavěné plochy

ostatní plochy Data dle ČSÚ k 31.12.2014

* stav využití půdy k 31. 12. 2014

B.

ZÁKLADNÍ INFRASTRUKTURA

B.1 Komunikace, komunikační plochy Páteří obce je silnice II. třídy (č. 421), směr Velké Pavlovice – Terezín. Obec sama leží zhruba v polovině této trasy. Komunikace, která je v majetku Krajské správy a údržby silnic Jihomoravského kraje, je v současné době v celé své délce po kompletní rekonstrukci v rámci budování kanalizace v obci Kobylí. Obsluhu zastavěného území v jádru obce zajišťují silnice III. třídy 4210, 4212 a 4219, místní obslužné komunikace a účelové cesty. V plánu je oprava několika komunikací v majetku obce. Obcí prochází jednokolejná železniční trať č. 255 Zaječí - Hodonín. Provoz na trati je nepřetržitý od roku 1897. Veřejná doprava je zajišťována autobusy společnosti BORS Břeclav a.s. a společností VydosBus Vyškov a.s. Obslužnost je zajištěna s většími městy – Hustopeče, Břeclav, Brno pouze s přestupy. Z hlediska dopravy do škol a do zaměstnání je žádoucí udržet tyto služby minimálně v současném rozsahu.


11

Mapa 2: Základní silniční síť obce Kobylí

B.2 Technická infrastruktura, vodohospodářské objekty, sběr a likvidace odpadů Obec je přiměřeně technicky vybavena. Od roku 1927 je v obci zavedena elektřina, v roce 1993 byla dokončena plynofikace obce. V obci se nenachází žádný centrální zdroj tepla a objekty jsou vytápěny plynem, elektrickou energií nebo pevnými palivy. V obci je vybudována kanalizace a ČOV. Vodovodní infrastruktura (veřejný vodovod) není v majetku obce – dodávky pitné vody jsou zajišťovány společností Vodovody a kanalizace Břeclav a.s. Koncepce zásobování


12

pitnou vodou zůstává zatím zachována. Obec má vybudovaný od roku 2012 nový Sběrný dvůr. V prostorách Sběrného dvora jsou vymezeny místa jak pro směsný odpad, tak zvláště pro tříděný a nebezpečný odpad. Samozřejmostí je vyhrazené místo pro biologický a dřevitý odpad. Svoz komunálního odpadu provádí společnost STKO spol s.r.o. Mikulov 1x za 21 dní. Obec Kobylí je zapojena (jako jedna z prvních) do programu ISNO – Inteligentní systém nakládání s odpady. Svoz separovaného odpadu je realizován 1x za 21 dní. B.3 Vodní plochy a vodoteče Katastrálním územím protéká potok Trkmanka, jenž je levostranným přítokem řeky Dyje. V obci se nenacházejí žádné přírodní vodní plochy. Na severním okraji obce bylo v roce 2014 vybudováno Biocentrum Ostrůvek o celkové rozloze 15 ha. B.4 Veřejné budovy občanské vybavenosti Obecní úřad – budova je situována ve středu obce na ulici Augusty Šebestové. Užitná plocha činí 260 m 2. V budově je 5 kanceláří, 3 zasedací místnosti a obřadní síň. Objekt byl v nedávné době rekonstruován (výměna oken a vybudování nového zastřešení celého objektu sedlovou střechou). Pošta – je situována v ulici Sokolská, počet přepážek a provozní doba plně dostačuje současným potřebám občanů. Základní škola – kompletní areál školy je situován ve východní části obce v ulici Školní. Také škola prošla v minulosti výraznou rekonstrukcí. Proběhlo zde kompletní zateplení pláště budovy, výměna oken a vstupních dveří. Školní budova a tělocvična byla nově zastřešena a tělocvična včetně přilehlých šaten byla kompletně zrekonstruována. Ke škole paří také školní hřiště, které je v současné době zatravněno. V budoucnosti obec plánuje toto hřiště včetně asfaltové běžecké dráhy kompletně zrekonstruovat tak, aby odpovídalo nejnovějším standardům a požadavkům na bezpečnost. Knihovna – byla v roce 2008 přestěhována do nově zrekonstruovaných prostor (bývalé dílny) základní školy. Díky kvalitní práci dodavatelských firem se podařilo vytvořit hodnotné dílo a knihovna se tak stala moderním a kulturním centrem pro získávání informací. Mateřská škola – byla navržena jako komplex dvou pavilonů spojených chodbou. V současné době je jeden pavilon využíván pro účely samotné mateřské školy a druhý pavilon je pronajímán soukromým subjektům. Ordinaci zde má dětský lékař a byla zde zřízena lékárna. Budova sloužící jako školka byla v minulosti zrekonstruována a kompletně zateplena. Orlovna – v nedávné minulosti sloužila orlovna jako kino. V současné době je budova využívána k občasným kulturním akcím. Podkroví budovy, kde bylo zřízeno fitness centrum s dvěma kuželkářskými dráhami, slouží jako relaxační centrum pro širokou veřejnost. Sokolovna – je situována v ulici Sokolská. Nedílnou součástí je sokolská zahrada. Část sokolské zahrady, prostor pro tanec a místo pro interprety, prošla výraznou rekonstrukcí. V současné době prochází kompletní rekonstrukcí také samotná budova, probíhá kompletní zateplení budovy spojené s výměnou oken a dveří a současně se rekonstruuje sociální zařízení budovy. Sportovní areál – nachází se v severozápadní části obce. Součástí sportovního areálu je turistická ubytovna a šest antukových kurtů pro tenis, volejbal a nohejbal. Tři z kurtů byly z důvodu nevyhovujícího stavu zrekonstruovány v letošním roce oddílem tenisu při TJ Sokol. Bylo provedeno položení závlahového systému a kompletní výměna antukového povrchu. Zdravotní středisko a dům s pečovatelskou službou – nachází se nedaleko areálu mateřské školy. V současné době je část zdravotnická plně využívána lékaři, kapacita


13

domu s pečovatelskou službou je v současnosti zcela vyčerpána. Hasičská zbrojnice – nachází se ve středu obce při hlavní silnici. Nová budova hasičské zbrojnice plně vyhovuje nejnovějším trendům jak po stránce technické, tak po stránce bezpečnostní. B.5 Objekty památkově hodnotné Kostel Nejvýznamnější památkově chráněnou stavbou je kostel sv. Jiří (č. 1308), který je dominantou obce. Patří k nejstarším na Hustopečsku. Jeho poloha naznačuje, že v minulosti sloužila kostelní věž, kampanila stojící odděleně od lodi kostela, také jako strážní místo. První písemná zmínka o kostele pochází už z roku 1261. Z původní stavby kostela se dochoval pouze gotický presbytář, který je asi z konce 15. století. V roce 1643 byl kostel vypálen švédskými vojsky a obnoven až v roce 1670 díky tehdejší držitelce Kobylí Anně Marii Jakardovské ze Sudic, která nechala postavit loď kostela v jednoduché barokní úpravě, ve které můžete vidět stavbu i dnes. Během staletí prošla podoba kostela mnoha drobnými úpravami. Zásadní pro jeho současnou vnější podobu byly stavební práce prováděné v druhé polovině 20. století. Na podzim roku 2000 začala kompletní rekonstrukce interiéru kostela, která byla ukončena na jaře v roce 2001. Celou délku vnitřní části lodi kostela zdobí starobylé obrazy znázorňující „křížovou cestu“, která návštěvníka přivede k dřevěnému vyřezávanému oltáři z 19. století, na kterém je vyřezávaná socha sv. Jiří bojujícího s drakem. Po stranách gotického presbytáře jsou sochy sv. Ludmily a sv. Václava. Po pravé straně kostela je umístěný vzácný barokní oltář se sochami sv. Anny a sv. Josefa. Za zmínku stojí i rokoková kazatelna na levé části lodi a nové varhany z roku 1990 na kostelním kúru. Vinohradnické stavby V Kobylí se dochovaly tři původní vinohradnické stavby, a to hanácko-slovácké patrové lisovny, kdy dvě z nich jsou památkově chráněné objekty, třetí na udělení statusu teprve čeká. První z nich je lisovna (č. 1310), dnes v držení rodiny Svobodovy. Je to volně stojící stavba postavená kolem roku 1800, kdy lisovna je v přízemí a v patře bývala sýpka. Uvnitř lisovny se nachází zdobený dřevěný vinný lis, zdobený ornamentem je i nosný sloup podpírající střešní konstrukci. Druhá je lisovna (č. 1311) v držení rodiny Křižákovy. Kovová tabulka na trámu datuje dokončení stavby do roku 1823. V prostorách lisovny se nachází tradiční dřevěný lis s hranolovou hlavou typický pro hanácko-slováckou oblast. Poslední stavbou je lisovna, kterou vlastní rodina Pekaříkova – tzv. „Pekaříkuj sklep V kútku“. Je to architektonicky původní stavba nezničená žádnou modernizací, která ještě památkovou ochranu nemá. Drobné sakrální stavby Další sakrální památkou obce je poklona sv. Mikuláši (č. 1309) tzv. Mikulášek. Jde o volně stojící drobnou stavbu, která vznikla na konci 18. století. Původně byla umístěna na Sokolské ulici. V roce 1987 byla poprvé přestěhována o několik desítek metrů dál (stěhoval se několikrát), aby uvolnila místo pro další stavební rozvoj obce. Po roce 2000 byl obnoven obraz, který je součástí poklony. Na území obce Kobylí se nachází celá řada křížů a pomníčků – symbolů křesťanství, které lidé v minulosti stavěli z vděčnosti a jako poděkování Bohu. Největší kulturně - historickou hodnotu má soubor dřevěných vyřezávaných křížů, které můžeme najít převážně v polích kolem obce. Autorem je kobylský řezbář a stolař Tomáš Říha. Nejstarší z dřevěných křížů byly posvěceny už v roce 1869. V kobylském lese na nejvyšším místě zvaném „Korúhvička“ je kříž, který je poctou sv. Hubertovi. Pochází pravděpodobně z roku 1871. Další dřevený tzv. Zelený kříž je umístěn hluboko v areálu sadů Patria a.s.. Víme o něm, že jej nechal jeden z kobylských občanů roku 1912 přemístit z čejkovického katastru do kobylského a zároveň jej nechal i zcela opravit. B.6 Veřejné prostory, návsi V obci Kobylí je několik veřejných prostor, které svým charakterem mohou obyvatelé


14

a návštěvníci chápat jako návsi. Jedná se především o prostor mezi budovou obecního úřadu a nákupním střediskem společnosti COOP. Dále pak prostor u hlavní křižovatky, která z větší části patří soukromému majiteli a potom také prostor u pohostinství SYNOT, který byl historicky původní návsí, nicméně s expanzí zástavby se centrum obce přesunulo do dolní části obce. Dalším veřejným prostorem je sokolská zahrada v těsné blízkosti místní Sokolovny, která je dějištěm každoročních Krojovaných hodů. Z drobných investic je třeba zmínit sezónní květinovou výzdobu v obci a plánovanou výsadbu nové zeleně (stromy + keře) jak v intravilánu, tak v extravilánu obce. B.7 Trh práce Situace na trhu práce je v Kobylí, ve srovnání s ostatními obcemi i regiony, vcelku příznivá a odpovídá celkovému vývoji hospodářství v České republice. Míra nezaměstnanosti se dlouhodobě pohybovala pod průměrnou mírou nezaměstnanosti v okrese Břeclav. V letech 2013 a 2014 dosáhla míra nezaměstnanosti v obci hodnoty až 8,6 %. V současné době má míra nezaměstnanosti hodnotu 7,3 %, nicméně na 103 dosažitelných uchazečů o práci jsou evidována pouze 3 volná pracovní místa v obci. Zdá se však, že došlo k jisté stabilizaci a hodnota míry nezaměstnanosti je mírně pod úrovní krajského průměru. B.8 Cestovní ruch Obec se nachází v nadmořské výšce 205 metrů v klidné oblasti Jihomoravského kraje. Zvlněná krajina kolem obce je vhodná od jarních do podzimních měsíců pro pěší turistiku a cykloturistiku. Obec protíná modře značená turistická trasa, která má počátek ve Velkých Němčicích a končí v obci Čejkovice, kde navazuje na další turistické trasy. Obcí prochází především několik cyklistických tras: 1. Cyklotrasa „Moravská vinná“ (Znojmo – Moravský písek) o celkové délce 264 km 2. Cyklotrasa Hustopečsko KO7 3. Cyklostezka „Modré Hory“ 4. Cyklostezka „Krajem André“ 5. Velkopavlovická vinařská cyklostezka Obec Kobylí má vybudovanou vlastní naučnou stezku o šesti zastaveních, která přibližuje návštěvníkům život, místní tradice a přírodní poměry v obci.


15

Mapa 3: Síť turistických a cykloturistických stezek a tras

C.

ÚPRAVY A OBNOVA KULTURNÍ KRAJINY

C.1 Koncepce ochrany a rozvoje hodnot území obce Obec Kobylí má zpracován územní plán (dále jen ÚP) z roku 1996. Pořizovatelem byl Okresní úřad Břeclav – referát regionálního rozvoje a územního plánování. Tento ÚP řeší organizaci využití pozemků, lokálních systémů ekologické stability, ochranu místních přírodních útvarů a přirozené propojení obce s krajinou a sousedními obcemi. Byly zpracovány 4 změny původně navrženého ÚP obce Kobylí. Koncepcí rozvoje řešeného území dle tohoto ÚP je: - vytvářet podmínky pro vyvážený a udržitelný hospodářský rozvoj, pro zlepšování sociální soudržnosti a zkvalitňování životních podmínek - rozvíjet jednotlivé funkční složky řešeného území tak, aby byly prohlubovány přírodní, civilizační a kulturní hodnoty území - vytvářet podmínky pro realizaci opatření, která obnovují původní krajinný ráz a tradiční venkovské uspořádání území, která zvyšují ekologickou stabilitu území, která umožňují polyfunkční využití krajiny a která prohlubují sepětí obytných částí obce s okolní krajinou - novou zástavbu rozvíjet v přiměřeném rozsahu a rozvolněně po obvodu zastavěného území tak, aby nehrozilo riziko narušení identity obce budoucí soustředěnou výstavbou na jednom místě - posilovat rezidenční charakter obce a vyloučit možnosti vzniku staveb či aktivit, které by mohly narušit kvalitu životního prostředí jako celku - preferovat přestavbu a změnu způsobu využití stávajících budov před zásahy do nezastavěného území - preferovat integraci nerušivých ekonomických aktivit uvnitř zastavěného území. Funkčně i prostorově oddělit plochy pro výroby a skladování od obytných ploch, veřejných prostranství a jiných chráněných venkovních prostorů - umožnit rozvoj veškeré místně dostupné dopravní a technické infrastruktury uvnitř


16

zastavěného území i zastavitelných ploch - veškeré stavby, činnosti a zařízení musí respektovat kvalitu urbanistického a architektonického prostředí. Nesmí zde být umístěny stavby, které by svým architektonickým ztvárněním, objemovými parametry, vzhledem, účinky provozu či použitými materiály narušovaly hodnoty území - nepřipouštět zásadní zásahy do prostorů se zachovalou původní urbanistickou strukturou - při rozhodování o využití území zohlednit zejména existenci architektonicky hodnotných objektů, veřejných prostranství a sídelní zeleně - revitalizovat veřejná prostranství a sídelní zeleň - zachovávat a rozvíjet stavby a zařízení veřejné infrastruktury v řešeném území - respektovat ochranná pásma dopravní a technické infrastruktury Přírodní hodnoty území, zásady ochrany a rozvoje krajinného rázu: - neměnit charakter přírodních horizontů, na pohledově exponovaných horizontech neodstraňovat trvale zeleň a neumisťovat stavby, které by působily rušivým dojmem - chránit ekologicky významné plochy, význačné solitérní stromy, skupiny stromů, stromořadí a ostatní charakteristické prvky krajinné zeleně - dodržovat podmínky plošného a prostorového uspořádání pro zástavbu na vnějších okrajích zastavěného území, které zajišťují snižování negativních vlivů sídla na krajinu - nerozšiřovat plochy orné půdy - posilovat polyfunkční využití krajiny - rozvíjet krajinné formace, podporovat rozmanitost krajinných ploch a prostorovou diverzitu - vytvářet podmínky pro návrat původních biotopů v rámci přírodních ploch - zvyšovat podíl rozptýlené zeleně a trvalých travních porostů v krajině, realizovat zalučnění v plochách orné půdy podél vodních toků a dále ve formě zatravněných svodných průlehů - postupně obnovovat původní vodní plochy - provádět zalesnění v a k tomuto účelu vhodných a vymezených lokalitách - zachovávat stávající síť zemědělských a lesních účelových komunikací a přirozeně tak zachovat propojení obce s krajinou a sousedními obcemi, stabilizovat tyto trasy účelových komunikací výsadbou liniové zeleně podél nich - respektovat pásma hygienické ochrany vodních zdrojů

C.2 Hlavní rozvojové směry, plochy a koridory - zachování stávající sídelní struktury, která logicky vychází z přírodních podmínek, zejména z morfologie terénu a z dlouhodobého osídlení - preferováno bydlení v sídle s výrazně nižším zastoupením ostatních ploch s rozdílným způsobem využití, prioritou je integrace nerušivých výrobních aktivit a služeb do stávajících smíšených obytných ploch venkovského charakteru. Rušivé výrobní aktivity mohou být rozvíjeny pouze v rámci zemědělského areálu - Kobylí bude rozvíjeno jako kompaktní sídlo, preferována je přestavba stávajících budov či zástavba uvnitř zastavěného území před zástavbou zasahující do volné krajiny, zástavba ale nesmí být rozvíjena na úkor ploch veřejného prostranství a sídelní zeleně v centru obce


17

-

hlavní rozvojové plochy jsou vymezeny v jižní části obce

-

rozvojové plochy jsou soustředěny především do území proluk a poloproluk zastavěného území tak, aby budoucí zástavba přispívala k ucelování tvaru zastavěného území - prioritou je zachování vzhledu a identity obce, vymezené zastavitelné plochy nejsou nadměrně rozsáhlé vůči stávající velikosti zastavěného území

C.3 Zásady rozvoje území obce - není dovoleno umisťovat stavby, s výjimkou dopravní a technické infrastruktury, ve volné krajině či izolovaně uprostřed zastavitelných ploch, stavební pozemek musí vždy navazovat na plochu veřejně přístupných komunikací, ze kterých je zajištěn přímý přístup na pozemek - při realizaci navrhované stavby je nutné v maximální míře respektovat morfologii terénu a historicky vytvořenou urbanistickou strukturu sídla, rozvojové plochy budou přispívat k vytváření nové a soudobé identity prostoru při respektování prostorových vazeb s původní zástavbou - neumožňovat výstavbu takových staveb, které by mohly narušovat panorama obce či jiným nežádoucím způsobem zasahovat do stávající urbanistické struktury a členění prostorů - v návaznosti na plochy veřejných prostranství nesmí být umístěny stavby, které by svým architektonickým ztvárněním, objemovými parametry, vzhledem, účinky provozu a použitými materiály narušovaly urbanistické či architektonické hodnoty v území - zástavba musí respektovat výškovou hladinu stávající zástavby ve svém okolí z důvodu zachování vzhledu obce

C.4 Systém sídelní zeleně - veřejná sídelní zeleň je součástí ploch veřejných prostranství a ploch dopravní infrastruktury silniční, podmínky využití těchto ploch zajišťují ochranu sídelní zeleně před zastavěním či jinými nežádoucími zásahy - pro rozvoj veřejné sídelní zeleně nejsou vymezeny samostatné plochy, sídelní zeleň by však měla být součástí všech rozvojových ploch. Při provádění úprav veřejných prostranství a dopravních ploch uvnitř zastavěného území je žádoucí zvyšování podílu stromové zeleně, zejména ve volných prostorech. Preferovány jsou původní druhy dřevin. - všechny prvky veřejné sídelní zeleně je nutno zachovávat, případné provádět jejich obnovu. Sídelní zeleň může být obměňována výhradně postupným výběrovým způsobem a přiměřeně doplňována s cílem dosažení různé věkové a druhové skladby dřevin - ÚP Kobylí neupravuje podmínky pro úpravu soukromé zeleně uvnitř ploch smíšených obytných venkovského charakteru C.5 Koncepce veřejné infrastruktury Dopravní infrastruktura - samostatné plochy pro rozvoj místních komunikací ÚP Kobylí nevymezuje, nové místní komunikace budou vznikat v rámci vymezených zastavitelných ploch, jejichž podmínky využití připouštějí stavby související dopravní infrastruktury. Místní komunikace budou navrženy jako obslužné komunikace umožňující přímou obsluhu všech objektů (obousměrné, jednosměrné nebo jako zklidněné komunikace)


18

- zřizování parkovacích míst je řešeno v rámci podmínek využití jednotlivých ploch s rozdílným způsobem využití. V podmínkách pro umisťování staveb v jednotlivých plochách je stanovena povinnost zřízení odpovídajícího množství parkovacích míst. Veřejná parkoviště nejsou navržena - samostatné plochy pro výstavbu chodníků nebo cyklostezek vymezeny nejsou, chodníky je možné realizovat v rámci stávajících dopravních ploch a ploch veřejného prostranství Technická infrastruktura - kanalizace a ČOV – je vybudována kanalizace a ČOV centralizovaného systému likvidace odpadních vod, který umožňuje odkanalizovat všechny objekty v obci - plynovod – stávající koncepce zásobování řešeného území zemním plynem zůstává beze změny, rozšíření plynovodní sítě je nutno řešit na základě koncepce ÚP tak, aby bylo možné napojit všechny nově budované objekty - rozvody elektřiny – stávající koncepce zásobování řešeného území elektrickou energií zůstává beze změny - telekomunikace a radiokomunikace – ÚP Kobylí nezasahuje do stávajících telekomunikačních ani radiokomunikačních zařízení či koridorů - odpadové hospodářství – stávající systém nakládání s odpady zůstává beze změn

C.6 Koncepce územního systému ekologické stability Zásady využití ploch lesního společenstva - v zájmu zvyšování ekologické stability krajiny je třeba i v lesích hospodařit podle lesního hospodářského plánu. Vlastník lesa je povinen obnovovat lesní porosty stanovištně vhodnými dřevinami a vychovávat je včas a soustavně tak, aby se zlepšoval jejich stav, zvyšovala se jejich odolnost a zlepšovalo se plnění funkce lesa. Ve vhodných podmínkách je žádoucí využívat přirozené obnovy. Přirozené obnovy nelze použít v porostech geneticky nevhodných. Vlastník lesa je povinen zvyšovat odolnost lesa a jeho stabilitu, zejména vhodnou druhovou skladbou dřevin a jejich rozmístěním v porostu, výchovou v mladých porostech, zakládáním zpevňovacích pásů na okraji i uvnitř lesních porostů, používáním vhodných způsobů a postupů obnovy a řazením sečí. V praxi to znamená nevysazovat smrkové a borové monokultury, ale podporovat změnu druhové skladby ve prospěch listnatých stromů jako zpevňující i meliorační dřeviny. Zavádět jemnější způsoby hospodaření, přecházet z holosečného způsobu hospodaření na maloplošný, podrostní a výběrový. - na všech přírodních plochách lesních je třeba hospodaření přizpůsobit požadavku ÚSES. V lesním hospodářském plánu budou tyto porosty označeny a při prováděcím projektu přesně vymezeny v terénu. Na těchto plochách usilovat především o uchování a perspektivní obnovu přírodě blízkých listnatých smíšených porostů, rozvíjení vertikálního členění lesa, redukování velikosti pasek a předržování věku u kvalitních listnatých stromů. Je také nutné likvidovat nemocné stromy tj. stromy poškozené kůrovcem, či imisemi. Dále je nutná postupná redukce introdukovaných dřevin. Zásady pro realizaci a obnovu interakčních prvků - stávající interakční prvky v podobě stromořadí je nutno postupně revitalizovat a různou věkovou a druhovou skladbou zvyšovat jejich odolnost a ekologické působení. Navržené interakční prvky realizovat formou výsadby původních druhů dřevin.


19


20

C.7 Grafická mapka ÚP Kobylí

D.

ROZVOJ HOSPODÁŘSTVÍ OBCE

D.1

Samospráva obce Obecní úřad má sídlo v budově č.p. 456. Zastupitelstvo obce pro volební období 2014 – 2018 má 15 členů a zřídilo finanční výbor o 3 členech a kontrolní výbor o 5 členech. Rada obce má 5 členů a k řádnému jednání se schází pravidelně 2x za kalendářní měsíc. V obci jsou dále zřízeny jednotlivé komise, které slouží jako poradní orgány zastupitelstva obce. -

Jednotlivé komise: komise stavební komise životního prostředí komise kulturní komise sportovní komise pro informovanost a rozvoj cestovního ruchu

D.2 Vydané vyhlášky a nařízení obce -

Obecně závazná vyhláška č.2/2013 o stanovení systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů. Obecně závazná vyhláška č.3/2013, o místním poplatku za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů. Nařízení Obce Kobylí č.1/2013, kterým se vydává tržní řád. Obecně závazná vyhláška č.1/2012 o zabezpečení veřejného pořádku a čistoty ulic a jiných veřejných prostranství. Obecně závazná vyhláška č. 1/2004 o místních poplatcích. Obecně závazná vyhláška č.2/2004 Požární řád obce. Opatření zastupitelstva obce č.1/2002 Řád veřejného pohřebiště v Kobylí. Vyhláška č. 5 obecního zastupitelstva O placení příspěvku na částečnou úhradu neinvestičních nákladů na provoz Mateřské školy Kobylí a Školní družiny při Základní škole v Kobylí. Vyhláška č. 4 O poplatcích za znečišťování ovzduší. Vyhláška č. 3 O cenové regulaci nájemného v obci Kobylí.

D.3 Financování akcí Obec každoročně disponuje rozpočtem ve výši cca 24 mil. Kč. Příjmy obce jsou složeny z kapitálových, běžných a daňových položek Strategické investice na podporu rozvoje obce jsou plánovány na dobu 2 let, předpokladem je částečné financování z rozpočtu obce a částečné za pomoci dotací.

D.4 Uskutečněné akce z dotačních titulů na podporu rozvoje obce v letech 2010 - 2014

Rok 2012

Sběrný dvůr

3.488.317,47 Kč

Rok 2013

Zateplení MŠ Extravilánové vody ul. Sokolská (propustek) Kompostery

1,339,956,00 Kč 734,322,60 Kč 1,547,909,98 Kč

Rok 2014

Zateplení Sokolovny Svozové auto Mokřady (Smraďula) Dětské hřiště

E.

1.040.246,46 Kč 2.284.497,33 Kč 11.720.546,- Kč 400.000,- Kč

KULTURNÍ A SPOLEČENSKÉ AKCE NA PODPORU Strategický rozvojový dokument obce Kobylí

23

STRATEGICKÉHO ROZVOJE OBCE E.1

Kultura a volný čas Kulturní a společenský život v Kobylí je velmi pestrý a bohatý. Aktivně zde působí několik spolků, které sami, nebo ve spolupráci s obcí, organizují různé společenské, kulturní a sportovní akce. Klub přátel historie Posláním Klubu přátel historie je sdružování těch občanů obce a jejího okolí, kteří mají zájem o historii obecně, zvláště pak o historii regionu Hanáckého Slovácka a historii Kobylí. Klub přátel historie vznikl 6. 12. 1993. Podnětem k založení tohoto spolku se stala vzpomínková slavnost pod názvem „Kobylí, dědina své rodačce Augustě Šebestové, roz. Bezděkové“. Kulturní akce byla uspořádána k 60. výročí úmrtí této významné osobnosti obce i kraje a také k poctě celé rodině Bezděků, jejíž zásluhou se obec Kobylí v 2. polovině 19. století řadila k nejpokrokovějším osadám kraje. Následný ohlas i vřelé přijetí pamětníky i ostatními občany vedl k založení spolku. Zvednutí zájmu o historii obce nepochybně ovlivnily fotografické dokumenty a bohaté písemné záznamy v obecních kronikách vedených Františkem Bezděkem, Augustou Šebestovou a dalšími členy rodiny Bezděků. Dochované lidové zvyky a tradice v obci spolu s připomenutím lidové kultury na vesnici 19. století, jak ji zaznamenala A. Šebestová v „Lidských dokumentech“ podnítily snahu o udržení lidové tvorby, krojů, písní. Vedly také postupně k myšlence trvalého uchování památek po předcích a pak ke vzniku muzea obce. Klub nejdříve začal sběrem starých dokumentů za účelem příležitostné výstavy. Starodávných předmětů přibývalo. Obec za účelem vybudování napřed jen národopisné sině poskytla téměř nevyužívané prostory staré školy. Nejnáročnějším úsekem práce byla renovace sebraného sbírkového materiálu. Takto, z obětavosti a nadšení kobylských občanů, z vytrvalé a houževnaté práce více než stovky dobrovolníků začalo vznikat kobylské muzeum, které bylo 29. 6. 1997, díky pochopení a podpoře obecního zastupitelstva, slavnostně otevřeno. Společným úsilím členů Klubu přátel historie a jejich příznivců se podařilo vybudovat národopisnou expozici, která ukazuje lidovou tvorbu, krásu kroje našeho regionu – Hanáckého Slovácka, podává obraz života dřívějších pokolení.


24

Muzeum obce Kobylí Muzeu obce Kobylí se podařilo vybudovat rozsáhlou národopisnou expozici, která v blízkém okolí těžko hledá konkurenci. Do roku 2000 spravoval muzeum Klub přátel historie Kobylí pod vedením paní Mileny Škrobákové. Od r. 2001 spadá muzeum pod přímou správu obce. Muzeum obce Kobylí se snaží každým rokem zlepšovat a zkvalitňovat expozice. V současnosti si můžete prohlédnout expozici věnovanou historii Kobylí a vývoji kobylského kroje, stylově upravenou selskou kuchyň a jizbu, poslechnout si zvukový pořad popisující starodávné žádání o ruku nevěsty na pozadí statické scény z venkovské chalupy, prohlédnout si expozici věnovanou nářadí a větším zemědělským strojům. Každá prohlídka se většinou končí ve sklepních prostorách muzea, které jsou stylově opraveny a nachází se v nich malá vinařská expozice s prodejní vinotékou s víny kobylských vinařů.


25

Jednota Orel Kobylí Orel je křesťanská sportovní organizace. Prioritou činnosti Orla, která je založena na křesťanských hodnotách, je především podpora sportu pro všechny. Cílem Orla je zejména výchova mladých lidí a dětí prostřednictvím sportovních a ostatních aktivit. Cílem Orla není vychovávat mistry světa, cílem je věnovat se sportu, který podporuje kladné vlastnosti člověka, sportu, který je férový, ohlíží se na soupeře i spoluhráče. Svou činnosti chce Orel především dávat sportu smysl. Orel v Kobylí provozuje posilovnu, indoorcycling, kuželky, cvičení pro děti, cvičení pro ženya nejnovějším hitem jsou trampolínky, bosu, TRX a maxrunnery. V průběhu celého roku potom zdejší Orel pořádá řadu především sportovně zaměřených akcí pro děti, mládež i dospělé (HRY BEZ HRANIC, TRIATLON PRO DĚTI, KOBYLSKÝ TRIATLON, DNY OTEVŘENÝCH DVEŘÍ V ORLOVNĚ, KUŽELKÁŘSKÉ SOUTĚŽE, ZÁVOD ODRÁŽEDEL PRO BENJAMÍNKY, BĚŽECKÉ ZÁVODY a další).

Vinaři z Kobylí Úkolem spolku je pořádání kulturně vinařských akcí charakteru lokálního, s přesahem mezinárodním v rámci Kobylí, regionu, kraje, státu a zatím jen Evropy s cílem poukázat na kvality místního vinařství, přívětivost obce, historickou a geografickou jedinečnost lokality a vdechnout život jedné z tepen kobylského spolkového života, ale především pobavit se a mít radost z vlastní činnosti.


26

Myslivecké sdružení Kobylí Tři desítky členů Mysliveckého sdružení v Kobylí hospodaří na 1750 ha půdy. Honitba se nachází na samém kraji Ždánického lesa v krajině s intenzivní zemědělskou výrobou. Přibližně 900 ha výměry honitby je orná půda, 300 ha ovocných sadů, 170 ha vinic, 300 ha listnatého lesa, 3 ha vodních ploch a zbytek připadá na remízky. V tomto revíru se můžeme setkat se srnčí a dančí zvěří, z drobné zvěře pak s bažantem, zajícem, koroptví, křepelkou, divokou kačenou. Dále pak liškou, jezevcem, kunami, tchořem, krkavcem, strakou, sojkou, sovami, kánětem, jestřábem, poštolkou, krahujcem a mnohými dalšími. Kromě samozřejmé péče o zvěř a krajinu, přípravy krmení na zimu, pořádají během roku členové sdružení několik tradičních akcí. Vrcholem bývají sportovní střelby na asfaltové holuby, které se konají vždy poslední květnovou neděli za účasti pěti až sedmi desítek střelců z blízkého i dalekého okolí. V těchto dnech nachází cestu k lovecké chatě uprostřed lesů mnoho spoluobčanů i turistů, kteří mohou obdivovat sportovní výkony střelců nebo výbornou zvěřinovou kuchyni. Začátkem června pořádají členové sdružení u chaty v lese dětský den spojený s naučnou stezkou a soutěžemi.

Sbor dobrovolných hasičů Kobylí Strategický rozvojový dokument obce Kobylí

27

SDH Kobylí má 70 členů a průměrný věk členské základny je necelých 36. let. V průběhu roku vypomáhají při řešení všech nenadálých situací, jako jsou požáry, záplavy a podobně. Zúčastňují se pravidelně hasičských závodů, sami také jedny v červenci pořádají. Není jim cizí ani práce s mládeží a dětmi, v roce 2002 pro děti premiérově uspořádali pálení čarodějnic. SDH Kobylí má početnou základnu v řadách dorostenců.

Český zahrádkářský svaz Základní organizace Československého ovocnářského a zahrádkářského svazu byla v Kobylí založena v r. 1962, 1979 přejmenována na Český zahrádkářský svaz. Slučoval občany se vstřícným vztahem k půdě opírající se o pracovitost a touhu po novém poznání. První starostí zahrádkářů bylo získat půdu pro ty své členy, kteří byli bezzemky. Dostali do pronájmu půdu ležící ladem v tratích Výnos, Katovně, Zadní Vígrunty a Záhřebenský a založili zde na ploše 4,5ha zahrádkářskou kolonii. Přednostním posláním spolku bylo zajištění nedostatkových zemědělských potřeb - hnojiva, prostředky na chemickou ochranu, sadba. Dalším úkolem byl výkup zemědělských produktů pro průmyslové zpracovatele. Prováděli traktorové práce, připravovali přednášky pro své členy a tématické zájezdy. K zajištění členské základny vznikl při základní škole "Kroužek mladých zahrádkářů". ZO ČSZ uspořádala celou řadu plesů, místních i oblastních výstav vín, podílela se na zkrášlování obce, ozelenění hřbitova apod. Po roce 1989 se podmínky pro činnost organizace ČSZ radikálně změnily. Zemědělské potřeby již nejsou nedostatkovým zbožím, trh je zaplaven dovezenými potravinami a většina průmyslových zpracovatelů ukončila svou činnost. Proto je nynější činnost organizace zaměřena na exkurze a přednášky především v oblastech vinařství a vinohradnictví. Pravidelně v březnu jsou pořádány Besedy při víně. Kobylská organizace nyní sdružuje na 137 členů.


28

TJ Sokol Kobylí Mimo stolního tenisu a košíkové, které trénují a hrají svá utkání v tělocvičně Základní školy v Kobylí, hrají všechny ostatní oddíly na sportovištích TJ SOKOL. Kopaná má k dispozici dvě travnatá hřiště, jedno tréninkové a jedno hlavní s kabinami a sociálním zařízením. Volejbal, nohejbal a tenis mají své zázemí hned vedle hřiště na kopanou ve sportovním areálu, který se skládá z ubytovny pro 50 osob, kolem které jsou tři kurty na tenis, tři kurty na volejbal, kde jeden z nich používají i nohejbalisté, jedno hřiště na plážový volejbal, cvičná tenisová zeď a nově vybudovaný bazén v rozměrech 4x10 metrů pro ubytované. U ubytovny je i malé tábořiště pro večerní posezení u ohně. V tomto areálu se každoročně koná velký volejbalový turnaj (v roce 1998 vyhlášen jako nejlepší turnaj na okrese Břeclav), kterého se účastní pokaždé kolem 26 družstev v kategoriích muži a veteráni nad 40 let. K tradičním akcím patří také "Kobylský srandamač" smíšených družstev mužů a žen ve volejbale, pojatý jako odpočinkový zábavný turnaj hraný jen pro radost z pohybu a ze hry.

Sdružení zdravotně postižených V roce 1917 byla založena Družina válečných invalidů zemí koruny svatováclavské. Tento svépomocný nepolitický spolek sdružoval válečné invalidy ze světové války. V Kobylí byli jeho členy Petr Mikulica a Stanislav Jangl. V roce 1919 byl původní název změněn na Družinu československých válečných poškozenců, 14. 2. 1919 vznikla místní skupina s 62 členy. Postupně jak členů ubývalo, byla kobylská organizace sloučena s Velkými Pavlovicemi. V roce 1955 byla znovu ustanovena Zájmová skupina SČSI. Jejími členy byli občané Kobylí, Vrbice, Bořetic a od roku 1969 také z Brumovic. Strategický rozvojový dokument obce Kobylí

29

Organizace se aktivně podílela na údržbě veřejného prostranství a pomníčků padlých z obou světových válek. Cílem bylo a je prosazování rovnoprávného postavení zdravotně postižených občanů ve společnosti, zabezpečování komplexní péče, obhajoba práv a prosazování společných zájmů a potřeb zdravotně postižených ve vztahu ke státním a hospodářským orgánům a dalším institucím. V posledních letech se však již nedařilo získávat mladé členy do řad organizace, což vyústilo v roce 1999 ve sloučení se Sdružením zdravotně postižených, smíšenou organizací Velké Pavlovice.

F.

SWOT ANALÝZA


30

F.1 Silné stránky -

výhodná poloha obce, blízkost větších měst stabilní počet obyvatel nižší míra nezaměstnanosti turistická atraktivita – cyklo a pěší, existence značených turistických a cyklistických tras kvalitní životní prostředí, příroda v okolí obce čistě upravená obec vzrůstající tendence společenského života (dětské hřiště, kulturní a sportovní vyžití) narůstající počet spolků a organizací, které jsou ochotny se zapojit do kulturního a společenského života vysoký podíl občanů pracujících v obci

-

F.2 Slabé stránky - stárnutí obyvatelstva - chybějící plochy pro bytovou a průmyslovou výstavbu F.3 Příležitosti - podpora individuální výstavby – příprava základního technického vybavení pro novostavby (bude řešit nový územní plán obce) - vybudování cyklostezky mezi obcemi Kobylí – Brumovice a Kobylí - Bořetice - vytváření odpočinkových míst pro občany a turisty - rekonstrukce víceúčelového sportoviště při ZŠ - rozvoj kulturních a sportovních aktivit umožňujících aktivní volnočasové vyžití obyvatel obce, především dětí a mládeže - oprava místních komunikací a vybudování nových parkovacích ploch - další parková úprava vzhledu obce (nově vysázená zeleň) F.4 Ohrožení - výše vyjmenovanou činností zamezit snižování počtu obyvatel - zásadní nedostatek vhodných ploch pro rozvoj podnikání a průmyslu Závěr Obec Kobylí leží v jižní části Jihomoravského kraje, spadá do správního obvodu obce s rozšířenou působností Hustopeče. Poloha obce je na poměrně frekventované silnici II. třídy. Spojení do okolních obcí nebo větších měst je zajištěna v rámci Integrovaného dopravního systému JMK ať už autobusy, nebo vlakovým spojením. Při pohledu na vývoj počtu a struktury obyvatelstva je možné konstatovat, že obyvatelstvo obce je stabilizované a jeho počet se v posledních letech příliš nemění ani přirozenou cestou ani migrací. Poloha obce předurčuje její výrobní zaměření. Hospodaří zde poměrně vysoký počet zemědělců a vinařů, své sídlo a výrobu zde lokalizovalo několik významných firem, které přitahují zaměstnance i z okolí obce. Nabídka vysokého počtu pracovních míst přispívají k poměrně nízké míře nezaměstnanosti v obci, která se dlouhodobě pohybuje pod průměrem nezaměstnanosti v okrese Břeclav i celé ČR. Kulturní a společenské akce v obci jsou již tradičně na vysoké úrovni, aktivně se do organizace zapojuje rok od roku větší počet spolků a občanů. Strategický rozvojový dokument obce Kobylí

31

V oblasti rozvoje cestovního ruchu je důležitým faktorem zařazení obce do několika sdružení, které společně plánují akce většího rozsahu. Aktivity cestovního ruchu je však vhodné reprezentovat v rámci mikroregionu Hustopečsko, MAS Hustopečsko a výše uvedeného sdružení obcí Modré Hory. Rozpočtové hospodaření obce je uvážlivé a rozpočty jsou sestavovány jako vyrovnané. Obci se daří pravidelně získávat dotační prostředky, zejména na dílčí infrastrukturní investice a opravy nemovitostí.

G.

V I Z E, P R I O R I T Y, S P E C I F I C K É C Í L E

G.1 Tvorba strategie Strategický plán Obce Kobylí se skládá ze tří částí. První je analytická, mapující výchozí podmínky a současný stav obce z hlediska demografického, enviromentálního atd. Druhou fází strategického plánu je syntetická část, kde jsou stanoveny silné a slabé stránky pomocí matice SWOT analýzy. Ze SWOT analýzy jsou patrné oblasti, kde je nutné provést opatření. Třetí částí je část návrhová, kde jsou na základě zjištěných skutečností a potřeb obce navrženy vize, priority, cíle a na ně navazující postupy a řešení daných situací.

G.2 Vize a rozvojová opatření Strategická vize rozvoje obce Kobylí je základní strategickou orientací deklarující čeho chce obec realizací rozvojové strategie v daném časovém horizontu (do roku 2024) dosáhnout. Stav naplnění ideálního cíle nemusí nastat, ovšem k jeho dosažení je směřováno plánované a vynaložené úsilí a prostředky. Vizí obce je především kvalitní život obyvatel obce, obec by měla být místem příjemným pro život. Měla by být obcí atraktivní pro bydlení a trávení volného času, obcí čistou, upravenou a s kvalitním přírodním prostředím. Vyvážený rozvoj obce bude směřovat do oblasti rozvoje bydlení, trávení volného času, zajištění technické infrastruktury a kvalitního životního prostředí. Rozvojová opatření Na základě provedených analýz můžeme definovat tři základní oblasti rozvojových aktivit obce: -

zajištění podmínek pro život obyvatel a podnikání (převážně investiční aktivity) vytváření prostředí a podmínek pro rozvoj občanských aktivit vytváření prostředí a podmínek pro rozvoj ekonomických aktivit Tyto tři oblasti se promítají v níže uvedených čtyřech tematických oblastech, v nichž jsou konkretizována vhodná rozvojová opatření k rozvoji obce Kobylí. Cílem není to, aby obec naplnila všechny rozvojové představy, ale aby vytvořila takové prostředí a podmínky, v nichž budou občané, ekonomické subjekty a neposlední řadě i obec schopni svoje představy postupně realizovat.

G.3 Život v obci

Podpora občanských aktivit Neziskové organizace (zastoupené zejména spolky a sdruženími) jsou základním stavebním kamenem a jakýmsi motorem občanské společnosti a hrají nezastupitelnou roli v oblasti kulturní či sociální, vzdělávací a sportovní. Činnost spolků výrazně zkvalitňuje život v obci. Tyto organizace dokážou účinněji zajistit specifické služby pro občany, potažmo návštěvníky obce, než by tomu bylo v případě veřejné správy.


32

Finanční podpora činností spolků - vytvoření pravidel pro přidělování finanční podpory neziskovým organizacím v obci - pravidelné hodnocení činnosti jednotlivých spolků a sdružení z hlediska jejich přínosu pro život v obci. Konstruktivní diskuze o činnosti spolků, zaměření jejich akcí a zapojení občanů do spolkové činnosti - vytváření ročního plánu akcí pořádaných jednotlivými spolky (s dostatečným předstihem v návaznosti žádosti o příspěvek na činnost). Vzájemná podpora obce a spolků a sladění termínu akcí - rozvoj materiálního zázemí pro pořádání obecních akcí i akcí neziskových organizací (přístřešky, stoly a lavečky, technické zázemí) Zapojování co nejvíce občanů do aktivit v obci - pravidelné roční veřejné zhodnocení rozvoje obce v uplynulém období a náměty k plánu na další období - navržení způsobu zapojení občanů do péče o prostředí obce (stav veřejných prostranství, péče o veřejnou zeleň, zkrášlení obce uměleckými a řemeslnými předměty nejlépe vytvořenými místními občany) - pořádání sportovních akcí otevřených veřejnosti Podpora dostupnosti služeb - podpora základní a mateřské školy v obci - realizace šetření poptávky po chybějících službách, zhodnocení a na základě výsledků smysluplnosti jejich zřízení - zkvalitnění a především vytvoření podmínek pro důstojný život seniorů (domácí péče o seniory) Zlepšování dopravní dostupnosti a obslužnosti - zkvalitnění autobusových zastávek v obci (vybudování přístřešku na autobusové zastávce) - ve spolupráci s okolními obcemi a IDS JMK jednat o jízdních řádech, zohlednit potřeby pracujících i dostupnost služeb v okolních obcích a městech Informační a komunikační servis - zkvalitnění internetových stránek obce (kompletní nové internetové stránky) - navázat spolupráci s hospodářskou komorou, agrární komorou a případnými dalšími subjekty v oblasti informační a metodické pomoci pro malé a drobné podnikatele Propagace obce - vydávání materiálů propagujících život v obci a akce zde probíhající - informační materiály pro turisty a návštěvníky obce (mapy, brožury) - aktivní přístup v předávání informací o akcích a atraktivitách v obci do dalších informačních portálů a systémů (webové stránky svazku, portály cestovního ruchu, vydávání tiskových zpráv, publikování v periodicích apod.) G.4 Infrastruktura Technická infrastruktura - dobudování splaškové kanalizace v některých částech obce a trvat na připojení co největšího počtu domácností na vybudovanou kanalizaci - nastavení vhodného systému správy a údržby technické infrastruktury v obci Dopravní infrastruktura - oprava a úprava místních komunikací a chodníků - oprava komunikací v historických částech obce tak, aby plnily funkci užitnou, tak estetickou - údržba místních komunikací, vybudování nových parkovacích míst - vybudování cyklostezky spojující sportovní areál TJ Sokol s nově zbudovaným Biocentrem Strategický rozvojový dokument obce Kobylí

33

Ostrůvek - vybudování cyklostezky navazující na cyklostezku k Biocentru Ostrůvek směrem na Brumovice - vybudování cyklostezky směrem na Bořetice - zprovoznění cyklostezky směrem na Čejkovice - oprava a úprava povrchu stávajících cyklotras a obslužných komunikací

G.5 Prostředí obce Zkvalitnění veřejných prostranství a veřejné zeleně - dovybavení obce veřejným mobiliářem (lavičky, stoly, odpadkové koše atd.) - revitalizace centra obce a vytvoření několika odpočinkových zón na základě opravy komunikací a chodníků - modernizace veřejného osvětlení - zapojení občanů a spolků do péče o vzhled obce - úprava okolí nově vybudovaných vodních ploch nedaleko obce Výsadba zeleně v obci - výsadba stromů a keřů ve vhodných lokalitách v intravilánu i extravilánu obce - pořízení mobilní zeleně, které mohou být umístěny v těch částech obce, kde není možné vysazovat dřeviny Zatraktivnění obce - umístění uměleckých či řemeslných děl a výrobků na vhodná místa v obci - pojmenování ulic v obci a vytvoření místního značení významných objektů Odpadové hospodářství - zlepšování procesů sběru a likvidace odpadů v programu ISNO - rozvoj fungování sběrného dvora Podpora využívání dispozic obce - zpracování nového územního plánu a jeho následná pravidelná revize a vyhodnocení využití dispozic a využití změn územního plánu z minulosti - podpora rozvoje obce v souladu s novým územním plánem - aktualizace územního plánu dle rozvojových potřeb obce

G.6 Rozvojová spolupráce Podpora podnikání ze strany obce - získávání pravidelné zpětné vazby o potřebách podnikatelů a živnostníků - uplatnění místních podnikatelů a živnostníků při zajišťování chodu obce a při obecních rozvojových projektech - realizace společných aktivit obce, podnikatelů a živnostníků Podpora spolků ze strany podnikatelů - pořádání společných akcí podnikatelů a neziskových organizací. Rozvoj vinařského cestovního ruchu - cílená propagace vinařských akcí - udržet tradici vinařských akcí (Putování po kobyliských uličkách za vínem, Putování za burčákem) Spolupráce s okolními obcemi - realizace společných projektů Strategický rozvojový dokument obce Kobylí

34

- aktivní přístup ke spolupráci v rámci mikroregionu Hustopečsko, v rámci sdružení obcí Modré hory, MAS Hustopečsko atd. - zapojení do velkých rozvojových projektů s komplexními dopady - navázání užší spolupráce s okolními obcemi - společná propagace a rozvoj cestovního ruchu

H.

AKČNÍ PLÁN 2015 -2016

H.1

Plánované aktivity v roce 2015 - Sokolovna – dokončení zateplení pláště budovy a kompletní rekonstrukce sociálního zařízení a šatny - Rekonstrukce školního hřiště - Odkoupení pozemků od Českých drah v těsné blízkosti místní Sokolovny - Vybudování cyklostezky spojující sportovní areál TJ Sokol s nově vybudovaným Biocentrem Ostrůvek - Zprovoznění cyklostezky „Meruňková“ směrem na Čejkovice - Vybudování zázemí pro provoz TIC v místním Muzeu a zprovoznění obecní vinotéky Strategický rozvojový dokument obce Kobylí

35

H.2

Plánované aktivity v roce 2016 -

H.3

Výsadba alejí a stromů Rekonstrukce parkoviště u školní jídelny Rekonstrukce a rozšíření parkoviště u pošty Opravy sakrálních památek – především křížů Kompletní zateplení a oprava fasády budovy Obecního úřadu Kompletní zateplení a oprava fasády budovy Muzea Úpravy dvora MŠ Přípojka kanalizace MŠ Spuštění nových internetových stránek obce Postupná rekonstrukce koupelen v bytech v Domě s pečovatelskou službou Zadání zpracování nového územního plánu obce Kobylí

Extravilánové vody v ulici Sokolská – kompletní dokončení díla Kanalizace v ulici Osvobození Výměna střešní krytiny na budově Sokolovny Vybudování nové komunikace a přilehlého parkoviště na odkoupených pozemcích od ČD Mládežnické hřiště v areálu Za mlýnem Vybudování cyklostezky Kobylí – Bořetice Nový informační systém obce Oprava chodníků na místním hřbitově Oprava komunikace a vybudování parkovacích míst před sklepy u Vinopy Ulice Baráky – rekonstrukce komunikace Postupná rekonstrukce koupelen v bytech v Domě s pečovatelskou službou Rekonstrukce parkoviště u mateřské školy (v návaznosti na realizaci úpravy dvora MŠ) Muzeum – příjezdová komunikace na dvůr muzea rekonstrukce dvora a venkovní expozice

Návrh způsobů financování akcí Plánované strategické rozvojové projekty obce Kobylí Investice

Rok realizace 2015 2015

Předpokládaná částka (v tis. Kč) 2 500 6 000

Předpoklad financování Vlastní (úvěr u ČS) Dotace MŠMT 50%

Rekonstrukce Sokolovny Rekonstrukce školního hřiště Vybudování cyklostezky Kobylí - Brumovice Kompletní zateplení

2015

3 200

Dotace JMK 80%

2015

1 400

Dotace SFŽP 80%


36

fasády Obecního úřadu Kompletní zateplení fasády Muzea Přípojka kanalizace MŠ Extravilánové vody na ulici Sokolská Kanalizace ulice Osvobození Střešní krytina Sokolovna Komunikace a parkoviště u Sokolovny Vybudování cyklostezky Kobylí - Bořetice Vybudování komunikace a parkoviště před sklepy u Vinopy Rekonstrukce komunikace ulice Baráky

I. I.1

2015

1 500

Dotace SFŽP 80%

2015 2016

800 2 800

2016

3 500

Vlastní Dotace SFŽP nebo JMK Dotace SFŽP

2016 2016

1 500 4 500

Dotace JMK Dotace SFDI

2016

3 500

2016

4 000

Dotace JMK nebo SFDI Dotace SF6P

2016

2 500

Vlastní

PROCESY REALIZACE A AKTUALIZACE STRATEGIE Realizace strategie Uskutečnění maxima nastolených rozvojových aktivit, a následné zlepšení socioekonomické situace obce a kvality života obyvatel se opírá o součinnost všech aktérů rozvoje obce, kterými jsou: − starosta obce a zastupitelstvo − zaměstnanci obce a jejich organizací − spolky a neziskové organizace − podnikatelé a živnostníci − občané.


37

Hlavní koordinační roli v procesu naplňování strategie má obecní zastupitelstvo, které disponuje s rozpočtem obce a schvaluje veškeré aktivity, jež obec hodlá realizovat. Přitom je nezbytně nutná vzájemná komunikace obce s podnikateli, živnostníky, spolky, neziskovými organizacemi a občany, aby aktivity skutečně odpovídaly potřebám všech skupin zapojených do rozvoje. Je také důležité a žádoucí, aby byly pravidelně (minimálně v ročních intervalech) vyhodnocovány změny a posun k dalším strategickým cílům. Níže jsou charakterizovány indikátory, pomocí nichž bude hodnocení probíhat. Některé z nich jsou dostupné z veřejných statistických zdrojů, jiné je potřeba zjistit vlastním šetřením. Kromě indikátorů bude hodnocena také struktura projektů, které byly za daný rok v obci realizovány. I.2

Indikátory ročního hodnocení strategie - meziroční změna počtu obyvatel v % (dílčí indikátory: rozdíl narozených a zemřelých, rozdíl přistěhovalých a vystěhovalých). - míra nezaměstnanosti (dílčí indikátor: počet uchazečů o zaměstnání) - počet dosažitelných pracovních míst v obci - počet akcí v obci určených veřejnosti - délka nových či opravených místních komunikací - délka opravených chodníků - počet vysázených stromů a keřů Před koncem platnosti akčního plánu je vždy potřeba vypracovat akční plán nový, tj. specifikovat aktivity, jež je nutné či vhodné realizovat v dalších dvou letech. Podobně i v roce 2024, před koncem platnosti strategie, bude nutné revidovat cíle rozvoje obce a aktualizovat celou strategii coby relativně dlouhodobý koncepční dokument.


38

STRATEGICKÝ ROZVOJOVÝ DOKUMENT OBCE K O B Y L Í

Recommend Documents