STRATEGICKÝ PLÁN VÝZKUMU ČGS NA LÉTA 2012 - 2015 Zpráva za rok 2013
Sestavili: J.Pertoldová, J.Frýda, M.Novák, L.Rukavičková, B.Kříbek, V.Hladík, D.Čápová, H. Breiterová, J.Pašava, P.Štěpánek
Česká geologická služba/ Czech Geological Survey Klárov 131/ 3, 118 21 Praha 1 Geologická 6, 152 00 Praha 5 Kostelní 26, 170 00 Praha 7 Leitnerova 22, 602 00 Brno Dačického náměstí 11, 284 01 Kutná Hora IČO 00025798, DIČ CZ 00025798 www.geology.cz
Prosinec 2013
Úvod Po úspěšném završení výzkumného záměru MZP0002579801 „Vědy o zemi pro společnost 21. století: Od regionálních výzkumů přes geologická rizika po globální změny“, řešeném v letech 2005–2010 (s prodloužením do r. 2011) a v souvislosti s měnícími se národními a globálními prioritami Česká geologická služba v průběhu roku 2011 adaptovala a optimalizovala strategické směry svého rozvoje, který vyústil ve schválení Strategického plánu výzkumu na léta 2012-2015. V průběhu 21. století se geovědy vyvinuly ve skutečný interdisciplinární obor, který využívá spolupráce s ostatními vědeckými disciplínami včetně biologických, materiálových, informatických a sociálních věd. Komplexní zpracování a efektivní poskytování geovědních informací se stále více podílí na řešení klíčových a mnohdy pro naši společnost existenčních otázek. V první fázi přípravy Strategického plánu výzkumu byla redefinována vize ČGS: Vizí ČGS je stát se pilířem českého státu v poskytování geovědních informací pro rozhodování ve věcech přírodních zdrojů, rizik a udržitelného rozvoje a na základě vysoké odbornosti posilovat svoje postavení vůdčí výzkumné instituce v oboru věd o Zemi. S využitím obdobných strategických materiálů rozvoje výzkumu schválených na národní, mezinárodní i globální úrovni, následné široké interní diskuse odborníků reprezentujících různé geovědní obory a finálního redakce tohoto strategického dokumentu ČGS, jsou jeho hlavní prioritní témata následující: 1.Komplexní regionální a hloubkový výzkum litosféry (J. Pertoldová a kol.) • Mapování geologické stavby území ČR i v zahraničí • Rozvoj geochronologických, geochemických, petrologických, strukturních a stratigrafických metod • Studium a modelování geosystémů - interakce endogenních a exogenních procesů 2.Výzkum globálních změn v geologické minulosti a vývoje života (J. Frýda a kol.) • Multidisciplinární výzkum vývoje sedimentárních pánví a biodiverzity zaměřený na analýzu průběhu výrazných paleoklimatických změn a globálních bioeventů • Stratigrafický výzkum v rámci aktivit Mezinárodní stratigrafické komise IUGS 3.Analýza zranitelnosti krajiny přírodními a antropogenními procesy (M. Novák a kol.) • Výzkum geologických rizik (zejm. sesuvů, skalních řícení a povodní) vedoucích k ohrožení lidských životů a k ekonomickým ztrátám • Interdisciplinární studium vlivu současné klimatické změny a znečištění na terestrické a vodní ekosytémy • Hodnocení kontaminace, degradace a eroze půd včetně jejich mapování • Studium disperze atmosférických částic a jejich vlivu na životní prostředí 4.Výzkum a hodnocení stavu podzemních vod (množství, limity, kvalita) L. Rukavičková a kol. • Studium interakce systému voda – hornina – krajina • Studium hydrogeologických systémů z pohledu kapacity a kvality podzemní vody pro zásobování obyvatelstva • Studium prostorové stavby hydrogeologických struktur a proudění podzemní vody • Studium využití území z hlediska ochrany podzemních vod 5.Výzkum nerostných zdrojů a vlivu jejich těžby a úpravy na životní prostředí (B. Kříbek a kol.) • Výzkum, dokumentace a vyhodnocování zákonitostí vývoje, složení a stavby přirozených akumulací nerostných zdrojů • Výzkum vlivu těžby a úpravy nerostných surovin na ŽP, zhodnocení možností využití odpadních surovin z těžeb a úpravárenských provozů
1
• •
Výzkum potenciálního využití kritických a energetických surovin (včetně získávání plynu z uhlí a břidlic) Rozvoj metalogenetických studií pro zahraniční projekty
6.Výzkum environmentálních a geo-energetických technologií (V. Hladík a kol.) • Výzkum horninového prostředí, podzemních a důlních vod za účelem optimálního využití jejich geotermálního potenciálu pro získávání tepelné energie • Výzkum možností ukládání energií a CO2 do geologických struktur v koordinaci se zapojením do mezinárodní spolupráce • Výzkum horninového prostředí vhodného pro vybudování úložiště vysoce toxických a jaderných odpadů včetně modelování dlouhodobých environmentálních dopadů • Výzkum geologicky inspirovaných pokročilých materiálů a jejich průmyslové využití 7.Budování jednotného geovědního informačního systému (D. Čápová a kol.) • Rozvoj datové základny ČGS nezbytné pro informační podporu výzkumu, harmonizace a integrace geologických datových a informačních zdrojů v ČR • Implementace nových technologií, standardů a postupů do informačního systému ČGS • Vývoj postupů a nástrojů pro efektivní poskytování geovědních informací pro rozhodování i pro plnění povinností vyplývajících z legislativy ČR i EU, týkající se poskytování dat o životním prostředí • Interpretace stávajících dat, 3D a 4D modelování, budování 3D GIS 8.Rozvoj infrastruktury pro podporu výzkumu (H. Breiterová a kol.) • Zajištění přístupu k informačním zdrojům vědeckých informací • Podpora a rozvoj informační a technické infrastruktury • Rozvoj laboratoří • Kvalitní prezentace výsledků výzkumu Výzkumné práce v oblasti regionálního a hloubkového výzkumu litosféry probíhaly v návaznosti na minulé hodnocené období v souladu se schváleným harmonogramem a s cílem dosáhnout plánovaných výsledků v roce 2013. Regionální výzkum navazoval na geologické mapování, dále zahrnoval studium tektonometamorfního vývoje, magmatických procesů a struktur v granitech a metamorfitech, studium vulkanitů a sedimentárních procesů i další speciální studia. Intenzivně byly rozvíjeny moderní geologické, geochemické a zvl. geochronologické metodiky. Pokračoval komplexní výzkum v rámci centra "NÁVRAT", který se zabývá studiem mechanismů vzniku a růstu kontinentální kůry v orogenních pásmech a výzkumem primitivních a diferencovaných členů kenozoického alkalického vulkanizmu a jejich vztahu k heterogenní litosféře Českého masivu. V roce 2013 bylo vytištěno 5 Základních geologických map České republiky z oblasti Český ráj v měřítku 1:25 000 jako souborné mapové dílo s vysvětlivkami. Bylo dokončeno 39 základních geologických a aplikovaných map České republiky v měřítku 1:25 000, 43 vědeckých výstupů bylo publikováno v odborných časopisech s IF, bylo vydáno 10 knih a 6 kapitol v knize a dalších 45 příspěvků bylo publikováno v recenzovaných odporných časopisech a recenzovaných sbornících z akce. Členové výzkumného týmu „Komplexní regionální a hloubkový výzkum litosféry“ se též podíleli na popularizaci geologických věd, vzdělávání a pedagogické činnosti. Multidisciplinární výzkum vývoje sedimentárních pánví a biodiverzity zaměřený na analýzu průběhu globálních změn v minulosti Země byl realizován v souladu s přijatým plánem a výzkumné práce probíhaly v Evropě a severní Africe. K hlavnímu okruhu řešených problémů patří především studium reakcí biosféry na globální změny a studium změn struktury krizemi postižených paleospolečenstev. Zvláštní pozornost byla i v tomto roce věnována studiu globálního cyklu uhlíku v době krizových událostí. Tento multidisciplinární přístup byl založen na využití rozličných metod – paleontologických (analýza paleospolečenstev, fylogenetická analýza, etc.), sedimetologických (mikrofaciální analýza) a geochemických (izotopová geochemie). Vědecký tým ČGS zabývající se výzkumem globálních změn v geologické minulosti Země zahrnuje 15 pracovníků ČGS s celkovou
2
pracovní kapacitou 9.2 pracovního úvazku na tomto subprojektu VZ. V roce 2013 bylo tímto týmem publikováno nebo předloženo do tisku 34 článků ve vědeckých časopisech s IF, 4 články v recenzovaných odborných periodicích, 5 kapitol ve vědeckých knihách a 19 příspěvků formou přednášek a posterů na mezinárodních vědeckých konferencích. Publikační efektivita tohoto týmu je tedy větší než 3 články ve vědeckých časopisech s IF na pracovníka a rok. Skupina mořského paleozoika zajišťuje veškeré editorské i technické práce a vydává mezinárodní impaktovaný časopis Bulletin of Geosciences. V roce 2013 členka výzkumného týmu Dr. Marika Polechová obhájila dizertační práci, která získala cenu děkana PřfUK za nejlepší dizertační práci v roce 2013. Výsledkem studia zranitelnosti krajiny v roce 2013 byla řada geochemických a biogeochemických publikací, několik nově vytvořených laboratorních metodik a aplikované výstupy v oboru svahových nestabilit. Rychle se rozvíjel výzkum netradičních izotopových systémů (Cd, Cr, Zn, Cu, Mg a Ca). Byla vyvinuta metodika separace a měření poměru četnosti izotopů kadmia. Tato metodika bude užita v nově získaném grantu GAČR na léta 2014-2016 (Čadková). Pokračoval izotopový výzkum samočištění podzemních vod kontaminovaných toxickým chrómem. Izotopy Pb prokázaly, že olovo, exportované povrchovým odtokem z lesních povodí, je atmogenní, antropogenní olovo, dočasné uložené v humusovém horizontu půdy. Izotopy síry pomohly kvantifikovat změny v regresi šelfového moře na poloostrově Florida během posledních 60 tis. let. Byl studován dopad změn chemického složení srážek (např. pokles obsahu okyselující síry) na koloběh uhlíku a dusíku v lesních ekosystémech. Pilotní terénní manipulace na lokalitě Načetín bude pokračovat v nově získaném projektu GA ČR (Oulehle). Biogeochemické cykly živin a toxických stopových prvků byly studovány v Půdní laboratoři EU Lysina ve Slavkovském lese. Studium polycyklických aromatických uhlovodíků pomohlo identifikovat původ kontaminace půd v okolí Brna. Průběžně doplňován je veřejně dostupný Registr svahových nestabilit. Byla vyhodnocena míra ohrožení vybraných památkových objektů na celém území České republiky svahovými nestabilitami. Výzkumné práce v oblasti hodnocení stavu podzemních vod se zaměřily na zpřesnění prostorové stavby kolektorů a izolátorů ve vodohospodářsky významných oblastech České křídové pánve (ČKP). Výsledkem bylo zcela nové členění kolektoru D. Z hodnocení aktivity tritia ve vzorcích vod odebraných v ČKP vyplývá, že v mělkých částech aktivního oběhu podzemních vod dominují vody s dobou zdržení v prvních desítkách let. V hlubších pánevních strukturách se vyskytují vody infiltrované před rokem 1950. V rámci aplikované hydrogeologie byla řešena problematika spojená s ukládáním nebezpečných odpadů a energií do horninového prostředí. Studium se zaměřilo na genezi a zákonitosti hydraulických vlastností horninové matrice a puklinových sítí v mikroměřítku. Součástí byl také vývoj zařízení pro odběr chemicky neovlivněných vzorků podzemních vod z úzkoprofilových vrtů. Na nově vyvinuté zařízení byl Úřadem průmyslového vlastnictví České republiky udělen užitný vzor. Další výzkumy v oblasti podzemních vod zahrnovaly hydrogeologické mapování, speleogenezi Moravského krasu a studium paleomeandrů řek pomocí pylových analýz. Ve výzkumu nerostných zdrojů a vlivu jejich těžby na životní prostředí byla v roce 2013 uplatněna celá řada nových metod včetně 3D-modelování distribuce užitkových složek v horninách, geochemického modelování ložiskotvorných procesů i experimentálních technik. Byly získány první výsledky o distribuci a izotopovém složení chrómu, mědi a zinku na ložiscích žilného i stratiformního typu. Výzkum v České republice byl zaměřen zejména na oblast mostecké a sokolovské uhelné pánve a na možnosti výskytu nových typu mineralizací, zejména mineralizace platinových kovů. Velká pozornost byla věnována možnosti použití odpadů po těžbě jako druhotných surovin a pokračoval rovněž výzkum možnosti těžby břidličného plynu v České republice. Řada studií byla věnována historii těžby a zpracování nerostných surovin na území České republiky. Vliv těžby a úpravy rud na životní prostředí byl studován jak v České republice, tak v rámci mezinárodních projektů. V České republice byl výzkum zaměřen zejména na použití metod dálkového průzkumu Země při vymezení intensity acidifikace půd a povrchových vod v oblastech těžby hnědého uhlí. V zahraničí, zejména v Africe, byly studovány faktory, které určují distribuci polutantů v půdách, povrchových a podzemních vodách a ve vegetaci v hornických oblastech. V oboru environmentálních a geo-energetických technologií se výzkum ČGS v roce 2013 soustředil na témata skladování energie v horninovém prostředí, ukládání radioaktivních odpadů, geotermální energie a geologického ukládání CO2. Problematika skladování energie nabývá v poslední době na významu v souvislosti s rozvojem kolísavých obnovitelných zdrojů a v ČGS je jí věnována mimořádná pozornost. V této souvislosti je třeba vyzdvihnout unikátní in-situ experiment ve štole
3
Josef u Mokrska, zaměřený na výzkum termálních vlastností hornin z hlediska možného skladování energie v horninovém masivu. Výzkum v oblasti ukládání radioaktivních odpadů se soustředil na studium chování bentonitu jako těsnícího materiálu a na specializovanou hydrogeologickou problematiku. V oblasti geologického ukládání CO2 byla hlavní pozornost věnována výzkumu metodiky posuzování fyzikálních vlastností hornin, a to jak vlastního úložiště, tak těsnícího nadloží. Dále se rozvíjela i dlouhodobá mezinárodní spolupráce v této oblasti, která vyústila ve vstup ČGS do evropské sítě excelence CO2GeoNet. Byly rovněž položeny základy pro intenzivnější rozvoj výzkumu v oblasti geotermální energie a pokračovala i spolupráce na evropském projektu zaměřeném na společenský dialog o úloze vědy a výzkumu při přechodu k nízkouhlíkové budoucnosti, který svým interdisciplinárním zaměřením stojí na rozhraní přírodních, společenských a technických věd. Hlavním cílem výzkumných aktivit v roce 2013 byl v souladu s hlavními principy Strategického plánu výzkumu ČGS další technologický i obsahový rozvoj geologického informačního systému ČGS (GeoIS). Ten je hlavní informační základnou pro podporu geologického výzkumu a pro efektivní poskytování relevantních dat a informací pro rozhodování ve věcech přírodních zdrojů, rizik a udržitelného rozvoje. V roce 2013 pokračovalo sjednocování a převedení agend zrušeného OSS ČGS-Geofond do zodpovědnosti ČGS, velká pozornost byla věnována také koncepčnímu řešení harmonizace a integrace geologických datových a informačních zdrojů v ČR. Řada nových požadavků si vyžádala nové pracovní a metodické postupy i revize datových struktur v centrálním datovém skladu ČGS. Zásadní byly změny v infrastruktuře, byla vytvořena a postupně realizována nová koncepce technické infrastruktury, reflektující jak požadavky na obnovu a modernizaci hardware, tak i konsolidaci technologické architektury a zabezpečení systému. Informatika se stala integrální součástí většiny výzkumných projektů, nejen specificky zaměřených na geoinformatiku, ale i projektů aplikované a regionální geologie v ČR i zahraničí. Zahraniční geoinformatické aktivity v roce 2013 významně narostly, ČGS je koordinátorem iniciativy OneGeology-Europe Plus, jedním z klíčových řešitelů projektu Minerals4EU a Activity Leader pro Scoping study EGS-OAGS Geoscientific Knowledge and Skills in Africal Surveys. I v tomto roce ČGS spravovala metainformační systém OneGeology-Europe na zakázku EuroGeoSurveys. I nadále je ČGS velmi aktivní v rámci činnosti Geoscience Information Consortium (GIC) a tvorby koncepce udržitelného rozvoje evropské geoinformatiky. INSPIRE datové specifikace témat, pro která je ČGS povinným poskytovatelem, byly Evropskou komisí akceptovány a jsou postupně začleňovány do legislativy. Nastala tedy přípravná fáze implementace. Pro provádění kvalitního výzkumu je nezbytným předpokladem zajištění rozvinuté podpůrné a informační infrastruktury. Její základní součástí je zajištění snadného a uživatelsky příjemného přístupu k interním i externím informačním zdrojům vědeckých informací a dat. S tím souvisí podpora a rozvoj informační a technické infrastruktury, v tomto pojetí zejména vhodně konstruovaný a neustále aktualizovaný webový portál včetně metadatových propojených informací. Součástí jsou vysoce kvalitní laboratoře se špičkovým vybavením a širokým záběrem poskytovaných služeb. Kvalitní prezentace výsledků výzkumu je nezbytnou podmínkou zajištění vědeckých úspěchů a věhlasu. V následujících kapitolách jsou podrobněji prezentovány výsledky jednotlivých prioritních témat Strategického plánu výzkumu za jeho druhý rok řešení (k 10.12.2013). Pracovníci ČGS v tomto období vytvořili celkem 338 výstupů kategorií RIV (viz následující tabulka), jejichž strukturovaný výběr je uveden na konci jednotlivých kapitol. Z celkového počtu výstupů je 120 článků v odborných periodikách, 18 příspěvků ve sbornících, 1 odborná kniha, 1 patent a 377 specializovaných map s odborným obsahem.
Kód
Kategorie výsledků RIV
J B C D
Článek v odborném periodiku Odborná kniha Kapitola resp. kapitoly v odborné knize Článek ve sborníku
Počet za období 1 - 11.2013 102 6 8 9
4
F
Výsledky s právní ochranou (užitný vzor, průmyslový vzor)
1
O
Ostatní výsledky, které nelze zařadit do žádného z výše uvedených druhů výsledku
23
R
Software
36
L
Specializované mapy s odborným obsahem
132
M W E
Uspořádání (zorganizování) konference Uspořádání (zorganizování) workshopu Uspořádání (zorganizování) výstavy
3 10 8
Z kategorie článků v odborných periodikách je třeba zdůraznit 62 publikací v impaktovaných časopisech. Z nich je třeba upozornit zejména na publikace ve vysoce impaktovaných časopisech (s IF > 3) jako jsou Gondwana Research (IF = 7,40), Environment International (IF = 6,25), Journal of Petrology (IF = 4,71), The Geological Society of America Bulletin (IF = 4,29), Geochimica et Cosmochimica Acta (IF = 3,88), Soil Biology and Biochemistry (IF = 3,65), Biogeochemistry (IF = 3,53), Tectonics (IF = 3,49), Journal of Geophysical Research (IF = 3,17), Journal of Colloid and Interface Science (IF = 3,17), Icarus (IF = 3,16) and Chemical Geology (IF = 3,15). Velmi úspěšně pokračoval rozvoj časopisu Bulletin of Geosciences, který získal poprvé IF v roce 2010 s tím, že jeho současný IF = 1,14. Rovněž Journal of Geosciences, který získal IF v roce 2011 a je společným projektem České geologické společnosti a České geologické služby pokračoval v úspěšném rozvoji (současný IF = 0,80). Důležitou činností jsou rovněž vědecké práce v zahraničí, ze kterých vznikají významné odborné publikace. V roce 2013 proběhly takovéto práce např. v Burkině Faso, Číně, Etiopii, Mongolsku, Namibii a Zambii. Dále se ČGS podílela přímo nebo prostřednictvím svých pracovníků na organizaci odborných sekcí, workshopů a konferencí (např. 12. konference SGA ve Švédsku, 17. konference o mladším terciéru v Brně, 16. Mezinárodního speleologického kongresu v Brně, konference o Zachycování a ukládání CO2 a jeho vlivu na klimatickou změnu v Bulharsku, IGCP 594 workshopů v Etiopii a v Jižní Africe, workshopu OneGeology-Europe Plus v Ljubljaně, workshopu na téma Zhodnocení potenciálu surovinových ložisek v sasko-českém pohraničí v Jáchymově a dalších) a její pracovníci se podíleli samostatnými kurzy na výuce i na spolu/vedení diplomových a doktorských prací na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy v Praze, České zemědělské univerzitě v Praze, Přírodovědecké fakultě Masarykovy Univerzity v Brně, Technické Univerzitě v Liberci a na Univerzitě J.E. Purkyně v Olomouci. Na závěr je třeba připomenout, že při posledním hodnocení výsledků výzkumu, uveřejněném v lednu 2013 Radou vlády pro výzkum a vývoj se Česká geologická služba opětovně stala nejúspěšnější institucí v rámci resortu MŽP, nejlepší SPO v ČR a ze všech 508 hodnocených subjektů v ČR obsadila 22. místo, čímž předstihla řadu ústavů Akademie věd ČR i vysokých škol.
1. Komplexní regionální a hloubkový výzkum litosféry Zpracovala: Jaroslava Pertoldová s kolektivem: D. Buriánek, V. Janoušek, K. Schulmann, V. Štědrá, L. Švábenická
Abstrakt: Výzkumné práce probíhaly v návaznosti na minulé hodnocené období v souladu se schváleným harmonogramem a s cílem dosáhnout plánovaných výsledků v roce 2013. Regionální výzkum navazoval na geologické mapování, dále zahrnoval studium tektonometamorfního vývoje,
5
magmatických procesů a struktur v granitech a metamorfitech, studium vulkanitů a sedimentárních procesů i další speciální studia. Intezivně byly rozvíjeny moderní geologické, geochemické a zvl. geochronologické metodiky. Pokračoval komplexní výzkum v rámci centra "NÁVRAT", který se zabývá studiem mechanismů vzniku a růstu kontinentální kůry v orogenních pásmech a výzkumem primitivních a diferencovaných členů kenozoického alkalického vulkanizmu a jejich vztahu k heterogenní litosféře Českého masivu. V roce 2013 bylo vytištěno 5 Základních geologických map České republiky z oblasti Český ráj v měřítku 1:25 000 jako souborné mapové dílo s vysvětlivkami. Bylo dokončeno 39 základních geologických a aplikovaných map České republiky v měřítku 1:25 000, 43 vědeckých výstupů bylo publikováno v odborných časopisech s IF, bylo vydáno 10 knih a 6 kapitol v knize a dalších 45 příspěvků bylo publikováno v recenzovaných odporných časopisech a recenzovaných sbornících z akce.. Členové výzkumného týmu „Komplexní regionální a hloubkový výzkum litosféry“ se též podíleli na popularizaci geologických věd, vzdělávání a pedagogické činnosti.
Mapování geologické stavby území ČR i v zahraničí a související výzkum
1.1. •
NP a CHKO Krkonoše a Jizerské hory
V roce 2013 byla dokončena a úspěšně oponována geologická mapa 1:25.000 list 03-142 Hejnice (Verner, Mrázová eds 2013a) a 03-231 Jizerka (Verner, Mrázová eds 2013b). Součástí mapových výstupů byly dále souborné textové vysvětlivky (Mrázová, Verner eds 2013e), specializované mapové vrstvy, například tektonická mapa list 03-142 Hejnice (Verner ed.. 2013c). Dále byl dokončen souborný článek s tematikou vmístění a strukturního vývoje krkonošsko-jizerského plutonu, který vyšel v mezinárodním impaktovaném časopisu Tectonics (Žák et al. 2013a). •
NP a CHKO Šumava
Byly dokončeny mapovací práce na mapových listech 32-231 Horní Planá a 32-213 Ktiš a oba mapové listy spolu se setem map speciálních byly úspěšně oponovány v listopadu 2013. K listu Horní Planá: geologická mapa zakrytá (Pertoldová, Nahodilová eds 2013a), geologická mapa odkrytá (Pertoldová, Nahodilová eds 2013b), strukturní (Verner ed. 2013i), vysvětlivky (Pertoldová, Nahodilová eds 2013c), mapa nerostných surovin (Poňavič ed.. 2013a), mapa geofaktorů životního prostředí Dořák ed. (2013j) ; k listu Ktiš geologická mapa (Verner ed. 2013f), vysvětlivky (Verner ed. 2013ch), mapa nerostných surovin (Poňavič ed. 2013b), strukturní mapa (Verner ed 2013g), mapa geofaktorů životního prostředí (Dvořák ed. 2013i). K digitalizaci byla předána mapa 22-344 Vlachovo Březí. Vysvětlivky budou dokončeny v následujícím roce. Z publikovaných prací uvádějí Janoušek et al. (v tisku a) nález nového tělesa hyperdraselného granulitu na hřebenu Kleti v masivu Blanského lesa; Vrána et al. (v tisku a) studovali kontrastní metamorfní vývoj mafických a felsických granulitů Blanského lesa, Vrána (2013a) popisuje kontaktní metamorfózu grafitické ruly v doméně durbachitového plutonu Knížecí Stolec.Byla publikována anglická verze průvodce geologií Šumavy (Babůrek et al. 2013). V roce 2013 dále probíhal v oblasti Šumavy cílený strukturní výzkum za účelem tvorby syntetické tektonické mapy oblasti a mezinárodní publikace. Dokončení těchto výstupů je očekáváno do konce roku 2014.
•
Brněnská aglomerace a CHKO Moravský kras
V tomto roce byly dokončeny vysvětlivky k základním geologickým mapám České republiky 1 : 25 000 list 24-342 Brno-jih (Buriánek ed. 2013a), list 24-431 Šlapanice (Tomanová Petrová ed. 2013a) a Jedovnice (Otava ed. 2013a). Současně s vysvětlivkami byly oponentní radou schváleny geologické mapy (Buriánek ed. 2013b, Tomanová Petrová ed. 2013b, Otava ed. 2013b) a geologické mapy odkryté (Buriánek ed. 2013c, Otava ed. 2013c). Na základě zmíněných geologických map vznikly mapy odvozené. Pro všechny vysvětlivky jsou to mapy ložisek nerostných surovin (Večeřa
6
2013, Večeřa a Tomanová Petrová 2013, Večeřa ed. 2013) a mapy geofaktorů životního prostředí (Sedláčková ed. 2013a, Müller ed. 2013, Sedláčková ed. 2013b). Mapa inženýrskogeologického rajonování vznikla na listech Šlapanice (Fürychová ed. 2013) a Brno-jih (Kašperáková ed. 2013). Tektonické mapy na listech Brno-jih (Verner ed. 2013) a Jedovnice (Černý ed. 2013). V souvislosti s mapováním byla publikována v recenzovaných časopisech řada dalších publikací. Baldík et al. (v tisku) publikovali studii o průzkumu starého důlního díla založeného v kulmských slepencích na východním okraji Brna. Tomanová Petrová et al. (v tisku) aplikovali geofyzikální metody při interpretaci tektoniky a sesuvů ve Šlapanicích. Petrografické a chemické složení hornin umožnilo interpretovat podmínky sedimentace břidlic březinského a podolského souvrství (Buriánek et al. 2013). Na základě srovnání petrografie a mineralogie byla konstatována velká podobnost některých subvulkanických žil v brněnském masivu a boskovické brázdě (Buriánek, v tisku). Toto zjištění naznačuje, že v bazické subvulkanické žíly v obou jednotkách mají společnou genezi. Za pomoci gamaspektrometrických terénních měření byl identifikován zdroj zvýšených obsahů Th v granitech a granodioritech na východním okraji dyjského teránu. Díky tomu bylo možné interpretovat původ Th anomálie v této části brunovistulika (Buriánek 2013b). Některé výsledky této studie pak byly dále rozvinuty při interpretaci variability chemického složení Allanit-(Ce) (Buriánek 2013a). •
Doupovské hory a čistecko-jesenický masiv
Byly vytvořeny geochemické účelové mapy včetně vysvětlujících textů k jednotlivým mapovým listům a doprovodné dokumentace tak, jak je stanoveno směrnicí ČGS pro geologické mapování pro list Jesenice. Byla dokončena geologická mapa 11-241 Bochov (red. B. Mlčoch) včetně vysvětlivek. Mapy geofaktorů životního prostředí s kapitolami do vysvětlivek byly předány k listům 11-221 Stráž nad Ohří (Dvořák ed. 2013e), 11-222 Kadaň (Dvořák ed. 2013f), 11-223 Kyselka (Dvořák ed. 2013g) a 11-224 Nepomyšl (Dvořák ed. 2013h). V závěru terénních prací se podařilo na listu 11-241 Bochov nalézt nové ložiskové indicie. Mapovací sondou byl v roce 2012 zjištěn nový výskyt kaolinových jílů a vrtem nový výskyt bentonitu na bázi vulkanitů. Nezávisle na našem zjištění vlastní nárok na průzkum zásob bentonitu v daném území od března 2013 Keramost a.s. U prognózního zdroje jílů Knínice-Vahaneč (P 9367700) byla vrty ověřena mocnost jílu min. 9 m při okraji plochy u obce Knínce a vně území u obce Luka. V průběhu roku 2013 byly dokončeny geologická mapa a Vysvětlivky ke geologické mapě 11-241 Bochov. Z technických důvodů budou předloženy k oponentnímu řízení geologická mapa a textové Vysvětlivky k mapě v lednu 2014. Uzavřeno bude tak mapování jižní části doupovského vulkanického komplexu. Terénní práce na listu 11-243 Žlutice byly dokončeny v průběhu roku a předloženy k oponentnímu řízení budou geologická mapa a Vysvětlivky v roce 2014. V průběhu mapování podařilo vyřešit severní, resp. sv. zakončení mariánskolázeňského komplexu při úpatí vulkanitů Doupovských hor pomocí magnetometrického profilování. Při ověřování výsledků profilování se podařilo doložit v amfibolitech existenci tělesa serpentinitu. Na základě reinterpretace starších geofyzikálních prací a vrtů se podařilo získat nové poznatky o rozsahu a geologické stavbě žatecké části kladensko-rakovnické permokarbonské pánve. Článek byl přijat do tisku ve Zprávách o geol. výzk. za rok 2012. Výsledky nového i předchozího mapování Doupovských hor byly zpracovávány do vědecko-populární publikace Příroda a krajina Doupovských hor, kterou připravuje oblastní muzeum v Karlových Varech k vydání v roce 2014. •
CHKO a biosférická rezervace Křivoklátsko
Geologický výzkum a mapování v měřítku 1 : 25 000 pokračovaly na listech 12-323 Podmokly a 12-233 Unhošť. Skreslený rukopis listu Podmokly byl v listopadu 2013 přijat pro GIS zpracování (Vorel ed. předáno) a zároveň byly uzavřeny terénní práce všech specialistů. Dokončením listu Podmokly je nyní geologickými mapami pokryta jižní část CHKO, celá oblast Křivoklátska bude dokončena v roce 2014 listem Unhošť.
7
Na geologické mapování na Křivoklátsku navázal sedimentologický výzkum ve skryjskotýřovickém kambriu zaměřený na rekonstrukci paleoprostředí a paleoproudění a na interpretaci mechanismů sedimentace. V letošním roce byla pozornost věnována jz. pokračování kambrické pánve směrem od Skryjí u Slapnického mlýna a Jezírek a novému výskytu kambria východně od Mlečic (Vorel, 2013). V druhé polovině roku byly odebrány vzorky pro analýzu těžkých minerálů a získaná data budou interpretována v dalším článku. •
Moldabubický plutonický komplex
V roce 2013 byla dokončena a vydána jedna mezinárodní publikace v impaktovaném časopise Journal of Geodynamics zabývající se problematikou geodynamického vývoje východní části moldanubického batolitu na základě detailní analýzy AMS a gravimetrie (Verner et al. 2013d). Druhá plánovaná publikace pro časopis Journal of Geosciences věnována petrologii a geochronologii Klenovského plutonu je dokončena a bude do konce roku odeslána k recenzi do časopisu Journal of Geosciences (Verner et al. in prep). V oblasti dále v roce 2013 probíhala další fáze mapovacích prací na listě Nová Včelnice (red. D. Buriánek). •
Geopark Česká ráj
V závěru roku 2013 bylo vytištěno 5 geologických map a 5 map forem reliéfu (Rapprich ed. 2013a, Prouza ed. 2013a, Valečka ed. 2013a, Čech ed. 2013a, Stárková ed. 2013a) s vysvětlivkami (Rapprich ed. 2013b, Prouza ed. 2013b, Valečka ed. 2013b, Čech ed. 2013b, Stárková ed. 2013c) z oblasti geoparku UNESCO Český ráj v měřítku 1:25 000 k listům 03-324 Turnov, 03-413 Semily, 03-341 Kněžmost, 03-342 Rovensko pod Troskami a 03-431 Lomnice nad Popelkou. Ve vulkanosedimentární sérii podkrkonošské pánve byla zpracována mafická pyroklastika severního okraje permu (spodní rotliegend) levínského vulkanického pole (Stárková a Rapprich 2013). Problematiku pokračování lužické poruchy jv. směrem v západním Podkrkonoší řeší práce Prouzy et al. (2013c). Geologické a hydrogeologické poměry v okolí lomu Střeleč byly shrnuty v článku Čecha a Smutka (2013). Na základě studia vápnitých nanofosilií byl uzavřen biostratigrafický a paleoenvironmentální výzkum pilotních profilů v jizerském vývoji české křídové pánve sv. od libuňského zlomu. Výsledky již vyšly tiskem (Švábenická 2013) a staly se i součástí monografického zpracování biostratigrafických korelací svrchnokřídových sedimentů české křídové pánve a flyše Západních Karpat. Rozpracovány jsou další interpretace paleo- a neovulkanitů. Po ukončení projektu „Geopark Český ráj“ je pozornost nadále věnována nejen vědeckým publikacím, ale i zpřístupnění nových poznatků veřejnosti, vědecko-populárním publikacím a spolupráci s veřejno-správními i soukromými subjekty. Digitalizované mapy z tohoto regionu jsou od května 2013 k dispozici v mapové aplikaci GeoČR 25 na www.geology.cz. •
Mapovací úkol 321180 Terénní, kamerální a mapovací práce byly zahájeny na listu Nová Paka (red. Stárková). Pracím v terénu předcházela rešerše archivních zpráv a starších map z této oblasti, na kterou navázaly rekognoskační túry a první odběry vzorků pro geochemické analýzy a mikroskopické studium. Byla zahájena terénní část harmonizace listu 32-121 Horní Vltavice s okolními listy, mapovanými dle nové metodiky. Na listu byly upraveny kontury ortorulových těles při sev. okraji a nově zjištěny indicie výskytů vysokotlakých hornin (red. V. Štědrá). V roce 2013 byly zahájeny mapovací práce na listech 32-414 Studánky (red. K. Verner), 32-423 Mlýnec (red. K. Verner) a 23-324 Žirovnice (red. J. Pertoldová). Pro další etapu tohoto úkolu byly sestaveny projekty na mapování v oblastech Železné hory (S. Čech), Ústecko-Děčínsko (J. Valečka), Brdy (T. Vorel), Doupovské hory – žihelská pánev (R. Lojka), Český ráj II (L. Švábenická), Novodradské hory (Dudíková), Šumava (Žáček), Ústeckoorlická synklinála (Hanžl), Zlínsko (Tomanová-Petrová).
8
1.2. Rozvoj geologických metod - jejich aplikace při regionálním geologickém výzkumu 1.2.1.Geochronologické metody a jejich aplikace • • •
• •
• • •
•
•
Pomocí metody Re-Os bylo určeno stáří mineralizace Ranského gabro-peridotitového masivu (341.5 ± 7.9 Ma) a byla diskutována role kontaminace zdrojových magmat kontinentální kůrou (Ackerman et al., 2013a) Bylo určeno Re-Os stáří molybdenitů z U-Mo ložiska Kurišková (Západní Karpaty, Slovensko) v rozmezí 256-257 Ma (Kohút et al., 2013). V rámci nového projektu GAČR započal komplexní výzkum molybdenitů Českého masivu, v rámci kterého byly určeny stáří molybdenitů navázaných na granitoidní tělesa (Krupka, Derflice, Černá Voda, Sadisdorf, Krásno) a Au mineralizaci (Mokrsko). Výsledky budou publikovány v roce 2014 v časopise Mineralium Deposita nebo Economic Geology. Byl datován molybdenit ze štoly Josef (Mokrsko-Západ) pomocí metody Re–Os. Dále bylo určeno stáří granitového porfyru ze štoly Josef (Mokrsko-Západ) metodou U–Pb na zirkonech. Zavedení metodikyU–Pb zirkonového datování s využitím LA-ICPMS bylo pozdrženo kvůli zásadním problémům s výběrovým řízením, nové bude vypsáno do konce roku 2013. V současné době měření na projektu (ROPAKO) probíhají na univerzitě v Hong Kongu, univerzitě v Lausanne a na univerzitě Santa Barbara v Kalifornii. Tato metodika je používána na řešení analýzy detritických zirkonů z glaciálních ordovických sedimentů severní Mauretánie, Maroka a Bretaně. Dále jsou zpracovávány rozsáhlé soubory vzorků ze středního Mongolska a severní Číny. V neposlední řadě jsou studovány magmatické zirkony některých plutonů Českého Masívu. Výsledky budou publikovány v časopisech Gondwana Research, International Journal of Earth Sciences a Journal of the Geological Society of London. Metodou K-Ar byly datovány bazalty Ostrova Jamese Rosse a Desolacion, kontaktní přeměna sedimentů na ostrově J. Rosse byla datována metodou štěpných stop v apatitu. Košler at al. (2013) studovali na zirkonech metodou U/Pb provenienci protolitu sedimentů moldanubika. V pásu Kaoko v severozápadní Namíbii byla pomocí datování detritických populací zirkonů studována provenience metamorfovaných sedimentárních hornin. Zároveň byly datovány doprovodné metamorfované vulkanické horniny, které umožnily určit přesné stáří sedimentace. Výsledky studie jsou publikovány v práci Konopásek et al. (v tisku). Zavedení metodiky U-Pb zirkonových populací s využitím LA-ICPMS bylo pozdržena, a s plným uvedením do provozu včetně souběžného měření izotopového složení Hf v zirkonech pomocí LA-MC-ICPMS se nyní počítá v druhém trimestru roku 2014. Měření na projektu „Návrat ROPAKO“ K. Schulmanna planovana na rok 2013 probehla na univerzitě v Hong Kongu, v Laussane ve Švýcarsku a Santa Barbara v Kalifornii. Kromě toho sedimentů severní Mauretánie, Maroka a Bretaně, soubory vzorků ze středního Mongolska a severní Číny jez jsou připravovány k publikaci. V neposlední řadě byly zpracovány rozsáhlé soubory zirkonů z granulitů a granitoidů francouzských Vogéz, granulitů Českého Masívu a dále pak zirkony některých plutonů Českého Masívu. Část výsledků byla publikována časopise Gondwana Research a Journal of the Geological Society London (Guy et al., 2013, Edel et al., 2013) přičemž řada výsledků je současné době v recenzním řízení či přímo přijata do tisku v časopisech Lithos, Journal of the Geological Society of London a Special Publication of the Geological Society of London. Dále byly zpracovány rozsáhlé soubory detritických zirkonů z glaciálních ordovických sediemnetů severního okraje Gondwany v Maroku, Mauretánii a Španělsku. Metoda datování in situ 40Ar/39Ar ve spolupráci s univerzitou Sophia Antipolis v Nice byla etablována v rámci konvence o spolupráci jež byla podepsána mezi ČGS a laboratoří „Thermochronologie“ CNRS Geoazur. První sada přibližně 30 vzorků s věky chladnutí z moldanubika byla realizována v průběhu let 2012 a 2013 a výsledky jsou již od srpna 2013 v recenzním řízení v časopise Tectonics a v časopise Journal of Metamorphic Geology. Výsledky výzkumu ukazují na chladnutí exhumovaných granulitových masivů v období
9
spodního karbonu a na otevření 40Ar/39Ar izotopového systému během aktivace kanálového toku ve středním karbonu a pozdeji. Rozsáhlý soubor dat z masivu Rehamna ve středním Maroku ukazuje na exhumaci a zchlazení metamorfovaných hornin ve svrchním karbonu a na otevření 40Ar/39Ar izotopického systému ve spodním permu ve spojeni se změnou konfigurace Gondwanského superkontinentu. Práce je nyní v recenzním řízení v časopise Tectonics. Nová 40 Ar/39Ar geochronologická data jsou průběžně produkována v rámci projektu GAČR P210/12/2205 „Růst kontinentální kůry a konstrukce kontinentu na příkladu Centrálního asijského orogenního pásu“ z oblasti Mongolského a Čínského Altaje. 1.2.2. Geochemické metody a jejich aplikace •
• • •
•
• •
•
• • • •
Laboratoř rentgenové difrakce poskytuje základní analytickou podporu výzkumným pracím. Mezi hlavní aktivity pracovníků laboratoře patřila rtg difrakční fázová analýza geologických vzorků i syntetických materiálů. Pozornost byla také věnována komplexnímu mineralogickém studiu jílových minerálů, půd a výzkumu precipitátů podzemních vod. Pokračoval experimentálně-mineralogický výzkum nových fází v ternárních systémech s platinovými kovy, který vyústil v následující publikace: Laufek et al. (2013, v tisku), Navrátil et al. (2013). Byly publikovány výsledky geochemického studia zlatonosného ložiska Amantaytau v Uzbekistánu (Pašava et al. 2013, b). Byly provedeny dodatkové analýzy izotopového složení Li v granitech a jejich minerálech z Krušných hor – manuskript v přípravě – a v pegmatitech (Bikita, Greenbushes, Elba, Black Hills, Tanco) – manuskript je před odesláním do časopisu s IF. Bylo duplikováno izotopové složení Li v Mg-bohatých horninách měsíčních pevnin – manuskript je v přípravě. Manuskript zahrnující Li analýzu posledního známého pozorovaného pádu meteoritu z Marsu (Tissint; H. Chennaoui Aoudjehane, Maroko) a atypické staré marsovské brekcie (NWA 7034; C. Agee, USA) je před odesláním do IF časopisu. Ve spolupráci s A. Simmonettim (University of Notre Dame, IN, USA) bylo změřeno izotopové složení Li v sekvenci vzorků trinititu z jaderné střelnice Alamogordo, šlo ovšem o místní horninové litologie; předběžná data neukázala vliv jaderné exploze na Li složení. Nové vzorky čistých trinititových skel budou změřeny v průběhu 2014. Bylo změřeno izotopové složení Li v eukritech, howarditech a diogenitech a článek publikován v Geochim. Cosmochim. Acta (Magna et al. v tisku). Pomocí MC-ICPMS bylo změřeno izotopové složení Li v sérii alkalických hornin Českého ráje a východního profilu podél litoměřického zlomu. Dále byly uskutečněny analýzy peridotitů z vulkánu Kozákov – manuskript je před odesláním do IF časopisu – a celohorninových vzorků z lokality Kilbourne Hole, USA. Li analýzy peridotitů ze západního okraje kenozoického alkalického vulkanismu Českého Masívu (sv. Bavorsko) jsou součástí článku, vydaného v J. Petrology (Ackerman et al. 2013b). Pomocí TIMS bylo změřeno izotopové složení Os ve stejných peridotitech ze sv. Bavorska. Dokončena je sada chemických a Sr-Nd-Pb analýz bazaltů, syntetická studie neoidních bazických vulkanitů ČM vycházející z těchto dat bude zpracována v r. 2014. Pokračují práce na chemické a Sr-Nd-Pb izotopové analytice fonolitů a příbuzných hornin. Do konce roku 2013 bude pomocí MC-ICPMS stanoveno izotopové složení Mg ve vybraných vltavínech a irgizitech. Pokud se podaří včas získat dodatečné vzorky irgizitů v dostatečném množství, bude provedena analýza Os izotopů pomocí TIMS. Dílčí geochemická studie byla zaměřená na genezi okrajového aplitu a turmalinitů tehovského metamorfovaného ostrova na kontaktu s říčanským plutonem. Studiem fluidních inkluzí v minerálech syn a post-tektonických žil vybraných lokalit Barrandienu se zabývá práce Dragouna et al. 2013. Byly provedeny detailní geochemické a geochronologické charakteristiky žulovského plutonu. Kromě standartní geochemie zahrnující izotopy Nd, Sr bylo rovněž stanoveno stáří intruze pomocí U–Pb zirkonové metody.
10
• • • • • • • • •
•
•
•
•
Do tisku byl přijat rukopis článku o raně variské obloukové/zaobloukové vulkanické aktivitě v Hrubém Jeseníku (Janoušek et al. v tisku a). Výsledky detailního studia petrologie, geochemické povahy, stáří a geneze granulitů masívu Blanského lesa byly shrnuty v několika abstraktech (např. Janoušek et al. 2013, v tisku b) a v článku Vrána et al. (v tisku). Další publikace jsou v přípravě. Byl odeslán rukopis o geochemickém charakteru a stáří variských granitů středních Vogéz do recenzního řízení v časopise Journal of the Geological Society London. Byl dokončen rukopis o SHRIMP geochronologii a složení náměšťských granulitů pro časopis Lithos. Byla publikována studie o petrofyzikálních a geochemických důsledcích greisenizace cínonosných granitů masívu Krudum (Machek et al. 2013). Byly prezentovány dílčí výsledky výzkumu strukturní pozice, petrologie, stáří a geochemického charakteru jurské magmatické aktivity na antarktickém poloostrově jako kapitola v monografii o Antarktidě (Janoušek a Venera 2013). Byly publikovány výsledky studia provenance neoproterozoických metasedimentů pásu Kaoko v severní Namibii při jz. okraji konžského kratonu (Konopásek et al. v tisku). Na National Geophysical Research Institute, Hyderabad (Indie, ve spolupráci s J-F Moyenem, University St. Etienne) byl zorganizován čtyřdenní workshop o modelování geochemických dat a systému GCDkit. Výzkum pomocí metod elektronové mikroskopie a mikroanalýzy pokračoval studiem extraterestrických materiálů z hlediska jejich původu a geneze. Výzkum byl především zaměřen na původ a mechanismy vytváření stavby a rozpadu mateřského tělesa meteoritu Košice. Tento výzkum probíhal ve spolupráci s Astronomickým ústavem AVČR. Výsledkem je publikace v Meteoritics and Planetary Science (Borovička et al., 2013) zaměřená na výsledky studia bolidu a meteoritů Košice. Výsledky mikroanalytického a mikrostrukturního studia fragmentů meteoritu Chelyabinsk byly sumarizovány v rámci další publikace v časopise Icarus (Kohout et al., 2013). Výsledkem výkumu metodami elektronové mikroanalýzy je také studie publikovaná v časopisu American Mineralogist zaměřená na magnetické vlastnosti alabanditu jako minerálu ovlivňujícího v publikovaném modelu celkové magnetické pole kometárních jader (Cuda et al., 2013). V rámci interního úkolu probíhá geochronologické, geochemické a strukturní studium hornin jednotek v rámci východního okraje Českého masivu. Cílem je upřesnění původu jednotlivých geologických jednotek v kontextu předkolizní paleogeografické konfigurace a následného variského vývoje. Předběžné výsledky byly předloženy do Zpráv o geologických výzkumech v roce 2012, finální verze bude publikována v impaktovaném periodiku. V rámci mezinárodního projektu "FP7 SoilTrEC 244118" zaměřeného na geochemii povrchových vod byly geologicky dokumentovány tři vrty do podloží tvořeného kontrastními typy hornin, a to amfibolity a serpentinizovanými ultrabaziky mariánskolázeňského komplexu a granity sousedícího karlovarského plutonu. Geologická vrtná a petrologická dokumentace slouží jako výchozí materiál pro navazující specializované geochemické studie a po začlenění laboratorních prací bude prezentována ve formě samostatné publikace. Rozsahlá geochemická studie zaměřená na studium svrchně karbonského magmatismu v oblasti Mongolskeho Altaje a kambrickeho obloukového magmatismu v středním Mongolsku probíhá a ukazuje na: 1) výrazné termání oživení celeé Altajské oblasti v Permu a 2) na akreci mohutného oceánského oblouku k prekambrickému kontinentu. Dále probíhají studie Devonského obloukového magmatismu v severní Číně. Všechny tyto studie probíhají v rámci projektu GAČR P210/12/2205 „Růst kontinentální kůry a konstrukce kontinentu na příkladu Centrálního asijského orogenního pásu“. Geochemická data zahrnující hlavní prvky, vzácné zeminy a Nd, Sr izotopická složení hornin jsou použita k odhadu míry juvenility Altajské kůry a příspěvku obloukového magmatismu a ofiolitů k celkovému kontinentálnímu růstu střední Asie. Byl dokončen geochemický a geochronologický výzkum žulovského plutonu v rámci programu Návrat K. Schulmanna (ROPAKO). Kromě standartní geochemie vzácných zemin a
11
•
stanovení izotopů Nd, Sr bylo rovněž stanoveno stáří intruze plutonu pomocí U-Pb zirkonové metody na univerzitě v Laussane. Rozsáhlý soubor geochemických dat byl zpracován a je nyni ve stadiu dvou publikací předložených do recenzního řízení v časopisech Journal of the Geological Society of London a Special Publication of the Geological Society of London ze středních a severnich Vogéz. Dále byly dokončeny práce na geochemické charakteristice zaobloukového a obloukového vulkanismu devonského stáří v Jeseníkach (Janoušek et al., v tisku) a vztahu kůry a pláště na příkladu náměšťkého granulitového masívu.
1.2.3. Petrochemické metody a jejich aplikace • Na základě studia chemického složení turmalínu byl interpretován vznik turmalinitů v moldanubiku západní Moravy v okolí Třebíče (Buriánek a Houzar 2013). • Nově byly interpretovány podmínky vzniku minerálních asociací ultrabazické horniny těšínitové asociace v západní části slezské jednotky (Buriánek et al. 2013). • Laboratoř fluidních inkluzí – Projekty aplikovaného geologického výzkumu (FR-TI3/325, FRTI4/497, TA01020348): 1) studium mineralogie, fluidních inkluzí a stabilních izotopů v puklinových mineralizacích v granitoidních horninách studijní lokality Mokrsko-západ, 2) studium vlivu teplotní zátěže hornin na změnu složení a hustoty (V–X parametry) fluidních inkluzí ve vybraných horninových vzorcích, 3) prezentace výsledků digitalizace mikropuklinové sítě v granitoidních horninách v návaznosti na studium vlivu puklinové propustnosti granitoidních hornin na petrofyzikální vlastnosti těchto hornin. • Byla vypracována metodika přípravy preparátů s diamantem a ty pak byly studovány v režimu BSE a CL. Diamant má oktaedrický tvar a není zonální v CL, což nasvědčuje jeho jednofázovému vzniku. Byly vyseparovány zirkony z pyroxenického granulitu, na mikroRamanu byly určeny charakteristiky uzavřeného mikrodiamantu. Dále probíhá příprava preparátů pro studium na AFM a FIB TEM. Výsledky byly prezentovány na dvou mezinárodních konferencích. Je připravována publikace o nálezu vysokoteplotní modifikace albitu. • Byly studovány granátické peridotity, harzburgity a eklogity z vrtu T7, Staré. Byly provedeny analýzy složení minerálů pro výpočty P–T podmínek hornin, analýzy celkového složení hornin a analýzy stopových prvků v separátech klinopyroxenů včetně izotopů Sr–Nd. Poukázaly na velké rozdíly ve vývoji lherzolitů a harzburgitů co se týče stupně parciálního tavení a následné metasomatózy. • Byly definovány vrcholné P-T podmínky eklogitů, které odpovídají ultravysokým tlakům a blíží se podmínkám vzniku jak plášťových hornin, tak diamantonosných granulitů. Byly prezentovány příspěvky na dvou mezinárodních konferencích a jsou připravovány dvě publikace. • Vývoj metodiky pro analýzu velikostní distribuce zrn draselných živců na příkladu říčanského plutonu. Kvantifikace modálního složení a distribuce vzácných zemin v říčanském granitu. • Cílem specializovaného výzkumu minerálních fází bylo modelování zonality klíčových fází jako je granát. Byl diskutován vliv celkové reologie horniny na výslednou mikrostrukturu. Výsledky jsou publikované v Journal of Metamorphic Geology (Tajčmanová et al. in print). • Při studiu pyromotemorfovaných hornin Mostecké pánve byl v olivinickém buchitu zjištěn a detailně studován Ca-bohatý graftonit, který odpovídá novému členu graftonitové skupiny (Žáček et al. 2013a). • V roce 2013 byly zkoumány petrologické a geochronologické závislosti vzniku Běstvinského felsického granulitu a výsledky byly interpretovány v modelu subdukce a exhumace spodní kontinentální kůry. Součástí výzkumu byly Ti-bohaté muskovity uzavřené spolu s kyanitem a rutilem v granátech. Tyto inkluze byly interpretovány jako relikty prográdního stádia v metamorfním vývoji výše zmíněného granulitu v max. PT podmínkách. Tvrzení byla podpořena datováním zirkonů, kdy okraje zrn byly datovány na 360 Ma a interpretovány jako výsledek krystalizace z taveniny v podmínkách od 2 GPa a 900°C do 1,3 GPa a 830°C.
12
• K procesu oddělování granulitů ze subdukční zóny docházelo zřejmě už před 360 Ma, kdy první granulity začaly exhumovat v transpresní střižné zóně. Tento proces pozvolného oddělování a akumulace granulitových hornin ve spodní kůře musel trvat nejméně 20 Ma, než došlo k hlavnímu výzdvihu těchto granulitů před 340 Ma (Nahodilová et al. 2013). • Mikroanalytická data jsou v součané době získávána na elektronovém mikroskopu na Univerzitě Karlově a ve Štrasburku. Detailně je studován proces infiltrace silikátových tavenin kontinentální kůrou na příkladech sněžnických a oháreckých rul, jihočeských granulitů, krystalinika francouzských Vogéz a indicke části Himalaje přičemž publikovány byly zejména výsledky z Kralického Sněžníku popisující mechanismus intruze granitových silů (Lehmann et al., 2013) a Tibetu kde byl studován mechanismus vmístění drobných granitových žil (Finch et al., v tisku). Studium magmatické infiltrace na příkladu Vogéz a jižního Himaláje probíha v rámci spolupráce s BRGM, Univerzitou South California v Los Angeles (Ježek et al., 2013) a Univerzitou Monash v Austrálii (Finch et al., v tisku, Weinberg et al. 2013). Výsledky výzkumu reologie střižných zón a infiltrace fluid ve francouzských Alpách jsou v současné době v tisku v časopise Tectonophysics. Jedná se o mikrostrukturní úlohy s využitím skenovacího elektronového mikroskopu, standartní mikroskopie a analýzy textur hornin za pomoci metody zpětně odražených elektronů. • Mikroanalytické metody jsou používány v rámci projektu ROPAKO a GAČR P210/12/2205 a to zejména na: 1) Studiu prográdního vývoje Kaplické jednotky a pararul monotónní a pestré skupiny jižních Čech, 2) metasomatických procesů termálního vývoje jihočeských granulitů a eklogitů, 3) metamorfního vývoje infrastruktury Pyrenejského variského systému, 4) metamorfního vývoje Devonských sedimentů masivu Rehamna ve středním Maroku, 5) termálního a tlakového vývoje pláště magmatických oblouků ve středním Mongolsku. Na všech těchto úlohách je využívána elektronová mikrosonda, skenovací elektronový mikroskop a optická mikroskopie s vysokým rozlišením. Výsledky prací jsou v současné době v ruzném stádiu recenzního řízení v časopisech Journal of Metamorphic Geology a Tectonics.
1.2.4. Strukturní metody a jejich aplikace • • •
•
Paleostresovou analýzu využily Baroň et al (2013) při interpretaci geneze rozsáhlého sesuvu v oblasti Ahar v severozápadním Iranu. Přehled distribuce, složení, stáří a geotektonické pozice variských granitů Českého masívu je prezentován v práci Žák et al. (in print). Fojtský granodiorit byl definován jako litostratigrafický marker v geologické stavbě západní části krkonošsko-jizerského kompozitního masivu. Bylo dokončeno detailní geologické mapování řady těles fojtského granodioritu v západní části krkonošsko-jizerského kompozitního masivu v okolí Fojtky. Hlavní pozornost byla věnována litostratigrafické pozici této exotické skupiny hybridních hornin vyskytujících se v blízkosti kontaktu libereckého a jizerského granitu – dvou hlavních horninových typů uvedeného masivu. Fojtské granodiority se na povrchu vyskytují v podobě deskovitých těles dlouhých až 1500 metrů o mocnosti až několika desítek metrů a různě velkých enkláv. Tektonicky segmentovaný horizont sahá od osady Desná přes Albrechtice Horní Maxov, Hrabětice, Rudolfov až do prostoru osady Fojtky a jejího okolí o celkové délce přes 20 km. Souhrnná charakteristika strukturních, litologických a geochemických vlastností bude podána ve formě článku ve Zprávách o výzkumech v roce 2013 (Klomínský in prep.). V roce 2013 proběhla další fáze strukturní analýzy vybraných variských granitových těles tepelsko-barrandienské jednotky, brněnského masivu a moldanubika s důrazem na identifikaci orientace a charakteru vnitřních staveb, mechanismy vmístění a celkové implikace geodynamického vývoje těchto dvou odlišných korových celků. Průběžné výsledky výzkumu byly publikovány v několika mezinárodních impaktovaných publikacích (Verner et al. 2013d; Žák J. et al. 2013a,b). Výzkum bude pokračovat v roce 2014 a završen dalším souborem příslušně zaměřených mezinárodních publikací. Průběžné výsledky tohoto výzkumu umožňují přípravu metodických postupů terénní strukturní analýzy při řešení dílčích aplikovaných
13
•
•
•
projektů. Jedná se zejména o aktuálně zpracovávanou problematiku efektivního využívání opuštěných důlních prostor nebo výzkum spojený s přípravou hlubinných uložišť. V rámci mapovacího projektu v Západním Mongolském Altaji jsou vedle základního geologického mapování v měřítku 1 : 50 000 studovány relativné neprobádané jednotky patřící k Centrálnímu asijskému orogennímu pásu. Byly odebrány geochronologické a geochemické vzorky za účelem určení stáří a původu studovaných hornin a také prostředí a geotektonické pozice jejich vzniku. V rámci strukturního studia proběhl terénní sběr dat, které poslouží k interpretacím o celkovém geologickém vývoji těchto málo prozkoumaných jednotek. V rámci strukturní analýzy probíhá tvorba databázového systému pro zpracování geologickych a strukturních dat ze středního Mongolska a severní Číny. Tyto informace jsou kombinovány se získáváním a analýzou geofyzikálních dat, zejména gravimetrie (letecké i pozemní) a letecké magnetometrie. Za použití obrácených úloh byly sestaveny profily Altajským orogenem a je testován model hlubinné stavby středního Altaje. Výzkumy v oblasti geofyzikálního zpracování dat probíhají v rámci projektu ROPAKO K. Schulmanna a spolupráce s ústavem fyziky země ve Štrasburku a klíčovou laboratoří výzkumu litosféry v Pekingu. V současné době je zpracován rozsáhlý soubor geofyzikálních dat z jižního Mongolska a data jsou v současné době v recenzním řízení v časopise Tectonophysics. Strukturní měření jsou kombinována s palemagnetickými údaji tak aby bylo možné synteticky posoudit deformační a paleomagnetický záznam (drift, rotace bloků). Výsledky těchto prací jsou v současné době publikovány (Edel et al., 2013) nebo v tisku v Special Publication of the Geological Society London a nebo v recenzním řízení v časopise Tectonophysics. Metodika anizotropie magnetické susceptibility je využívána na příkladu několika studií magmatických hornin a jejich stavby jak ve Francii, tak i v Českém Masivu. Hlavním cílem našich výzkumů je pochopení přepracování magmatických staveb v důsledku sekvenční krystalizace a přetavení magmatických hornin. Tento výzkum probíhá ve spolupráci s EOST ve Štrasburku a ústavem petrologie a strukturní geologie UK. Zásadní jsou výsledky studia superpozice magnetických staveb a jejich identifikace pomocí numerického modelovaní deformace (Lehmann et al., 2013), kombinace metody anizotropie magneticke susceptibility a paleomagentismu (Edel et al., 2013) a modelování vlivu hustoty částic na intenzitu magmatických staveb (Ježek et al., 2013).
1.2.5. Sedimentologické metody včetně architektury pánví a jejich aplikace • Studium chemického složení a mineralogie umožnilo lépe pochopit podmínky sedimentace a diagenetické změny, které formovaly řasové písčité vápence a vápnité pískovce v karpatské předhlubni (Buriánek a Tomanová Petrová, v tisku). • Drumlin se zachovalou sukcesí subglaciálních a supraglaciálních sedimentů popsali Hanáček et al. (2013) z Písečníku u Javorníku. • Výsledky studia jeskyního systému z oblasti Maganik v Černé hoře publikovali v recenzovaném sborníku Otava a Baldík (2013). • Nové výsledky studia Hranického krasu v oblasti kry Maleniku shrnuli Tyc et al. (2013). • ČGS ve spolupráci s Geofyzikálním ústavem AV ČR pokračovala na systematickém sedimentologickém výzkumu a pánevní analýze české křídové pánve. Výzkum byl letos zaměřen na turon-coniacké sledy deltového systému v sv. části pánve a na stratigrafickou architekturu cenomanských sedimentů. Výsledky těchto studiích byly prezentovány na konferenci GeoPilsen 2013. 1.2.6. Lito- a biostratigrafické metody (relativní datování ) a jejich aplikace •
Předběžné výsledky stratigrafického výzkumu jury v Olomučanech publikovali Bubík a Gilíková (v tisku).
14
• •
•
•
•
•
Ve vulkanosedimentární výplni permokarbonu podkrkonošské pánve pokračovalo zpracování 3D modelů jednotlivých stratigrafických úrovní, které podávají detailní obraz o architektuře jednotlivých depocenter a jejich distribuci v období svrchního paleozoika. V české křídové pánvi byl rozpracován biostratigrafický výzkum bentické makrofauny, mikroa nanofosilií pro členění a korelace opěrných profilů a vrtů a pro kalibraci litofaciálních, sekvenčně stratigrafických a chemostratigrafických (izotopových) metod. Studium bylo zaměřeno zejména na paleoenvironmentální změny a jejich dopad na vývoj společenstev při hranici stupňů cenoman-turon a turon-coniak. Některé výsledky již byly publikovány (Žítt et al. 2013) a prezentovány na konferenci GeoPilsen 2013. V rámci přípravy exkurze ke konferenci The Micropalaeontological Society Foraminifera and Nannofossil Groups (Holcová et al. 2013) byly zpracovány příbojové facie v Kutné Hoře na Kaňku a v Nové Vsi u Kolína. První nález vápnitých dinoflagelát v této pánvi až v letošním roce popsal (Valečka 2013). Pro publikaci o biostratigrafii a paleoekologii příbřežních facií byl na lokalitě Plaňany uzavřen výzkum vápnitých nanofosilií. Článek bude předložen do Cretaceous Research v lednu 2014 (Žítt et al. v přípravě). Fenomény křídových sedimentů v sz. části pánve s ohledem na aktuální svahové nestability podél toku Labe přehledně zpracovali Valečka a Zelenka (2013). Nové odkrytí cenomanských sedimentů v lomu Pecínov umožnil komplexní paleontologický výzkum, jehož výsledky byly prezentovány rovněž na konferenci GeoPilsen 2013. Bylo ukončeno multidisciplinární studium 400 m hlubokého vrtu Bch-1 Běchary v sv. části české křídové pánve, které bylo realizováno v rámci projektu „Nový evropský referenční profil pro studium změn ve střední křídě“. Výzkum kombinoval sedimentologické, geochemické, geofyzikální, paleontologické a biostratigrafické metody a přispěl k porozumění vztahů mezi změnami mořské hladiny, možnými projevy orbitálních cyklů a záznamem stabilních izotopů uhlíku. Vrt Běchary Bch-1 se stane opěrným profilem ve Střední Evropě pro další korelace mezi ostatními sedimentárními pánvemi Evropy i jiných kontinentů. ČGS byl spoluřešitelem projektu s důrazem na biostratigrafické metody. V přípravě jsou samostatné články o korelaci mezi českou křídovou pánví a Dolnosaskou křídou v Německu, o detailní biostratigrafiii vrtu Bch-1 na základě studia mikrofauny a vápnitých nanofosilií, a dále týmový článek s mezinárodní účastí předních odborníků o korelaci sedimentárních sekvencí střední křídy v Evropě a Kanadě. Výsledky byly již prezentovány v září 2013 na 16. konferenci INA (International Nannoplankton Association) v Restonu, na sedimentologické konferenci v Denveru, USA, a na konferenci GeoPilsen 2013. Do časopisu Palaeogeography, Palaeoclimatology, Palaeoecology byl předložen článek, který výsledky projektu sumarizuje (Uličný et al. v tisku). Dokončen byl článek o korelaci diachronního prvního výskytu a acme Marthasterites furcatus s makrofaunou a foraminiferovou mikrofaunou, a to jak v české křídové pánvi, tak ve ždánické a slezské jednotce Západních Karpat a předložen do Cretaceous Research (Švábenická a Bubík v tisku). Pro správné litostratigrafické zařazení flyšových sedimentů a jejich odlišení od uloženin karpatské předhlubně, které bylo nezbytné pro sestavení geologické mapy 24-431 Šlapanice, byly na základě studia foraminiferové mikrofauny a vápnitých nanofosilií prováděny detailní biostratigrafické korelace a paleoenvironmentální interpretace. Pozornost statigrafů si vyžádaly zejména problematické uloženiny oligomiocénu v rozsahu zón NP24-NN1 a spodního až spodní části středního miocénu, NN1-2 až NN5. Výsledky již byly prezentovány na 17. konferenci o mladším terciéru (Masarykova univerzita Brno, listopad 2013) a budou zpracovány do tisku. Kvartérní stratigrafii v pleistocénu a holocénu řeší speciální studie vycházející z kvartérněgeologického mapování. Ve fluviálních systémech je výzkum zaměřen na superpozici pleistocenních akumulací a na stanovení relativního stáří jednotlivých terasových systémů. Tyto studie jsou základem pro rekonstrukci vývoje fluviálních systémů a jsou rovněž důležité pro aplikované geovědní obory jako jsou hydrogeologie či ložisková geologie (Štor a Martínek 2013). V oblasti Jizerských hor, Krkonoš, Šumavy, Českomoravské vysočiny a Doupovských hor jsou prováděny palynologické analýzy organických sedimentů, které
15
•
•
•
upřesňují stratigrafické interpretace kvartérního pokryvu a významně přispívají k rekonstrukci paleoklimatu a geologického vývoje studovaných oblastí v pleistocénu a holocénu. Genezi a charakteristiku kvartérních sedimentů na jižní Moravě v okolí aglomerací Bořetice a Kostice shrnul Havlíček (2013a, b). Pomocí geochemických a paleomagnetických analýz byl ve sprašových komplexech středních Čech a jižní Moravy výzkum zaměřen na paleoenvironmentální rekonstrukci svrchního pleistocénu (Hošek et al. 2013a) a v rámci geoarcheologie na spraše svrchního paleolitu (Lisá et al. v tisku). Stejné metody byly aplikovány na pozdně glaciální až holocenní jezerní sedimenty v oblasti Třeboňska (Hošek et al. 2013b). Pro zpřesnění paleogeografických, geomorfologických a stratigrafických studií je rovněž věnována pozornost fosilním a subfosilním půdám a nivním a svahovým sedimentům v oblasti povodí Dyje (Havlíček et al. 2013). Pro zpracování jednotlivých stratigrafických úrovní vulkanosedimentární výplně permokarbonu podkrkonošské pánve byla zpracována a předána data a 3D model podloží a povrchu permokarbonu v podloží křídy, připravené z jiných projektů. Interní úkol vedený M. Stárkovou. Na listu 11-241 Bochov byla provedena palynologická analýza sedimentární výplně zaniklého rybníku, která upřesnila stratigrafickou interpretaci kvartérního pokryvu a přispěla k rekonstrukci paleoklimatu a proměny krajiny od 17. stol.
1.2.7. Vulkanologické metody a jejich aplikace •
•
• •
Úspěšně byla aplikována metodika výzkumu terciérních vulkanitů a vulkanoklastik při studiu vulkanitů mladšího paleozoika. Dokončen byl tak výzkum pemských pyroklastik a geofyzikální stavby lokality Principálek u Vrchlabí, jehož výsledky byly prezentovány na konferenci GeoPilsen v září 2013. Na téže konferenci byly uvedeny i předběžné výsledky výzkumu vulkanického vývoje a výplně altenbersko-teplické kaldery a přeshraniční korelace vrtných profilů mezi českou a německou částí. V kenozoických vulkanitech Českého masivu byla pozornost zaměřena na izolované drobné relikty vulkanických těles na Českolipsku. V lomu Žandov byly zjištěny doklady surtseyského stylu erupcí v rané fázi vývoje Českého středohoří (Rapprich et al. 2013c). V této oblasti byly zpracovány i vulkanologické fenomény odkryté opuštěnými těžebnami. Předmětem hlubšího studia bylo polyfázové centrum na Kamenickém Vrchu u Zákup. Zdejší diatrema byla datována, vulkanologicky a geochemicky analyzována (whole-rock, izotopové poměry Nd) a byly zde odebrány vzorky plášťových xenolitů pro další chemické analýzy a modelování. Výsledky budou interpretovány a předány do tisku. V neoproterozoiku Křivoklátska pokračovala genetická interpretace facií vulkanosedimentárního sledu a strukturně tektonický vývoj blovického souvrství kralupskozbraslavské skupiny. Byla prezentována stavba a litologie vulkanického komplexu v oblasti Centrální vulkanické cordillery v Kostarice (Huypaya et al. 2013).
1.2.8. Metody DPZ a jejich aplikace •
•
V rámci výzkumných projektů zaměřených na metody hyperspektrálního (HS) dálkového průzkumu Země byly v průběhu roku 2013 dokončeny a přijaty manuskripty z oblasti kvantitativního modelování geochemických parametrů půd-substrátů (Kopačková v tisku), biochemických parametrů vegetace (Kopačková et al. v tisku) a modelování fyzikálněchemických parametrů povrchových vod (Hladíková a Kopačková 2013). Další výsledky výzkumu řešící detekci nespecifického indikátorů stresu vegetace pomocí metod VNIR spektroskopie byly publikovány ve spolupráci s PřfUK (Lhotáková et al. v tisku). V rámci projektu KONTAKT II-LH 12097 (MŠMT), který je zaměřen na využití kvantitativních metod hyperspektrálního DPZ pro komplexní zhodnocení zdravotního stavu lesních ekosystemů smrku ztepilého v Krušných Horách a srovnání zdraví těchto lesních
16
ekosystémů se stavem před deseti lety, byla úspěšně provedena letecká kampaň s nasazením nového HS sensoru APEX. V rámci projektu KONTAKT II-LH 13266 (MŠMT) byla uskutečněna dvoutýdenní pracovní návštěva spoluřešitelského pracoviště v Izraeli (Univerzita Tel Aviv) a započala aktivní spolupráce zaměřující se na algoritmizaci a automatizaci postupů získávání informací z HS dat. 1.2.9. 3D modelování geologické stavby •
•
•
Pro úkol Rebilance se pokračuje v modelování prostorové geologické stavby v podloží sedimentárních formací, především v oblasti české křídy. Na základě vyhodnocení hustější sítě vrtů do cenomanu se počítalo s úpravou reliéfu podloží na základě aproximace reálných mocností cenomanu. Úloha se nakonec obrátila, pro podloží kolektoru A (cenomanu) bylo získáno podstatně více dat pro vytvoření prostorového modelu než pro povrch kolektoru A, a to především díky objemu vyhodnocených geofyzikálních dat, takže nakonec se upravovaly mocnosti kolektoru A podle dat pro podloží. Na základě dohody o výměně dat v rámci přeshraniční spolupráce byla získána data pro modelování podložního krystalinika (báze kolektoru A) na Děčínsku pro potřeby úkolu "Rebilance". Předběžné výsledky výměny dat pro teplicko-altenberskou kalderu byly prezentovány prof. Breitkreuzem na konferenci v Plzni. Numerické modelování geodynamického vývoje Českého Masívu bylo využito za účelem simulace gravitačních výměn lehké granulitové spodní kůry se střední mafickou kůrou kořenové oblasti variského pohoří (Maierová et al., v tisku). Model umožňuje vizualizovat výslednou geologickou stavbu pohoří, jakož i jednotlivá vývojová stádia, jeho teplotní vývoj a gravimetrii jednotlivých částí orogenního systému. Výsledky těchto modelů jsou v současné době předmětem několika publikací, jež jsou v recenzním řízení v časopise Tectonics. V současné době probíhá analogové modelování vývoje oroklinálního zakřivení v Altajského pohoří ve spolupráci s univerzitou v Rennes, kde náš pracovník (O. Krýza) pracuje pod vedením profesora Gapaise na této tematice. Většina modelovacích výzkumů je financována projektem Návrat (P. Maierová) a nabo GAČR. Mezinárodní aktivity
•
•
V rámci projektu „Geotrasa sudetská“ byly zpracovány a popsány geologické lokality na geoturistické trase vedoucí podél horských hřbetů Sudet od polské Bogatyně na západě až po slezskou Opavu na východě. Jednotlivá zastavení představují významné geologické fenomény a nejzajímavější geologické lokality této česko-polské příhraniční oblasti. Publikace vyšla tiskem v české, polské a anglické mutaci (Mrázová et al. 2013g, Stachowiak et al. 2013a, b). V druhém roce řešení projektu „Rozvoj kapacit v oblasti environmentální geologie – mapování georizik včetně hydrogeologických podmínek v oblastech Dila a Hosaina, Etiopie“ (2012-2014) pokračovaly ve spolupráci s Geologickou službou Etiopie mapovací práce na území listů Hosaina a Dilla. Cílem projektu je vytvoření geologických map, map geologických rizik a hydrogeologických map. V rámci projektu byla dokončena geologická a geomorfologická mapa na listu Hawasa v měřítku 1 : 50 000 a na ně navazující aplikované mapy exogenních a endogenních geologických rizik. V jejich návaznosti byly na tomto území provedeny případové studie geologických rizik: svahové deformace v oblasti řeky Gybe a analýza povrchové a subterénní eroze v oblasti jezera Hawasa.
1.3. Modelování geosystémů – interakce endogenních a exogenních procesů •
Pokračoval nízkoteplotní hydrotermální experiment s roztokem Cs, Rb a Sr pro stanovení stupně porozity v horninách a Výzkum termální zátěže hornin - perspektivy podzemního skladování tepelné energie
17
• • •
•
Pomocí obrazové analýzy byla provedena analýza typů mikrotrhlin v sázavském tonalitu (pomocí programu AcrGIS). V rámci interního projektu „Systematika izotopů Sr, Li a Mg v Torrent Valley na ostrově Jamese Rosse v Antarktidě jako indikátor zvětrávacích procesů“ byla provedena geochemická charakteristiku odebraných vzorků a zmapování jejich izotopů Sr. V r. 2013 realizovala Česká geologická služba spolu se čtyřmi spoluřešitelskými institucemi ISATech s.r.o., Arcadis Geotechnika a.s., Ústav struktury a mechaniky hornin AVČR v.v.i. a Technická univerzita Liberec terénní výzkumné a technické práce soustředěné zejména do štoly Josef u Mokrska, laboratorní měření a experimenty a související matematické modelování. Ke sběru dat patří jak přímé měření experimentálních veličin, tak měření provozních hodnot podpůrných systémů – zejména vytápěcího zařízení. Terénní práce prováděné na lokalitě SP-47 ve štole Josef obsahovaly kontrolu stavu experimentální lokality, údržbu zařízení a realizaci drobných oprav, terénní výzkum povrchové srovnávací lokality, vodní tlakové zkoušky, monitoring geomechanických, termodynamických a hydrodynamických parametrů experimentální lokality a hydrogeologický monitoring. Byla realizována instalace strunových snímačů, pomocí kterých probíhá monitoring změn napětí a přetvoření v hornině způsobených změnami teploty. S intervalem 1 měsíc byly odebírány vzorky podzemních vod z vrtů a průsaků ovlivněných in-situ experimentem, s intervalem 3 měsíce pak z průsaků v širším okolí experimentu pro stanovení přirozených změn chemizmu místních podzemních vod v čase. Pokračovaly práce zaměřené na analýzu obrazu. Rozvíjeny byly stávající i nové metodiky laboratorních analýz. Pokračoval vývoj materiálu, který by maximalizoval přenos tepelné energie z/do horninového masivu. Výsledný materiál na bázi geopolymerů zušlechtěných příměsemi s vysokou tepelnou vodivostí a optimalizovaný na aplikaci v podmínkách podzemí byl v roce 2013 podán k patentovému řízení (Rukavičková – Holeček 2013). V rámci laboratorních prací řešitelský tým pokračoval na kvantitativní charakteristice horninového prostředí, ve kterém probíhá in-situ experiment. Z geochemických a mineralogických metod probíhá v roce 2013 výzkum hydrotermální žilné mineralizace na reprezentativních vzorcích z monitorovacích vrtů z rozrážky SP-47.
Publikovaná literatura: Článek v impaktovaném recenzovaném odborném periodiku Ackerman, L. – Pašava, J. – Erban, V. (2013a): Re–Os geochemistry and geochronology of the Ransko gabbro–peridotite massif, Bohemian Massif. – Mineralium Deposita 48, 7, 799-804. Ackerman, L. – Špaček, P. – Magna, T. – Ulrych, J. – Svojtka, M. – Hegner, E. – Balogh, K. (2013b): Alkaline and carbonate-rich melt metasomatism and melting of subcontinental lithospheric mantle: Evidence from mantle xenoliths, NE Bavaria, Bohemian Massif. – Journal of Petrology 54 (12). DOI 10.1093/petrology/egt059. Baroň, I. – Kernstocková, M. – Faridi, M. – Bubík, M. – Milovský, R. – Melichar, R. – Sabouri, J. – Babůrek, J. (2013): Paleostress analysis of a gigantic gravitational mass movement in active tectonic setting: The Qoshadagh slope failure, Ahar, NW Iran. – Tectonophysics 605, October, 70-87. ISSN 0040-1951. DOI 10.1016/j.tecto.2013.07.020. Bartoli, O. – Tajčmanová, L. – Cesare, B. – Acosta-Vigil, A. (2013): Phase equilibria constraints on melting of stromatic migmatites from Ronda (S. Spain): insights on the formation of peritectic garnet. – Journal of Metamorphic Geology 31, 7, 775-789. ISSN 0263-4929. DOI 10.1111/jmg.12044. Bartoli O., Tajčmanová L., Cesare B., Acosta-Vigil A.(2013b). Constraining the P-T conditions of melting in stromatic migmatites from Ronda (S Spain). Journal of Metamorphic Geology, 31, 775–789. Borovička, J. – Tóth, J. – Igaz, A. – Spurný, P. – Kalenda, P. – Haloda, J. – Svoreň, J. – Kornoš, L. – Silber, E. – Brown, P. (2013): The Košice meteorite fall: Atmospheric trajectory, fragmentation, and orbit. – Meteoritics and Planetary Science, 48/10, 1757-1779.
18
Čuda, J. – Kohout, T. – Filip, J. – Tuček, J. – Kosterov, A. – Haloda, J. – Skála, R. – Santala, E. – Medřík, I. – Zbořil, R. (2013): Low-temperature magnetism of alabandite: Crucial role of surface oxidation. - American Mineralogist, 98, 1550–1556. Edel, J. – Schulmann, K. – Skrzypek, E. – Cocherie, A. (2013): Tectonic evolution of the European Variscan belt constrained by palaeomagnetic, structural and anisotropy of magnetic susceptibility data from the Northern Vosges magmatic arc (eastern France). – Journal of the Geological Society London 170, 5, 785-804. ISSN 0016-7649. DOI 10.1144/jgs2011-138. Finch, M.Anne – Hasalová, P. – Weinberg, R. – Fanning, M. (v tisku): Switch from Thrusting to Normal Shearing in the Zanskar Shear Zone, NW Himalaya: Implications for Channel Flow. – Geological Society of America Bulletin. Guy, A. – Schulmann, K. – Clauer, N. – Hasalová, P. – Seltmann, R. – Armstrong, R. – Lexa, O. – Benedicto, A. (2013): Late Paleozoic–Mesozoic tectonic evolution of the Trans-Altai and South Gobi Zones in southern Mongolia based on structural and geochronological data. – Gondwana research. DOI 10.1016/j.gr.2013.03.014. Hladiková, L. – Kopačková, V. (v tisku): Využití obrazové spektroskopie pro stanovení parametrů povrchových důlních vod. – Zprávy o geologických výzkumech v roce 2012. 273-277. Hrouda, F. – Faryad, S.Wali. – Franěk, J. – Chlupáčová, M. (2013): Magnetic fabrics in garnet peridotites-pyroxenites and host felsic granulites in the South Bohemian Granulites (Czech Republic): Implications for distinguishing between primary and metamorphism induced fabrics. – Gondwana research 23, 3, 956-972. ISSN 1342-937X. DOI 10.1016/j.gr.2012.05.020. Janoušek, V. – Aichler, J. – Hanžl, P. – Gerdes, A. – Erban, V. – Pecina, V. – Žáček, V. – Pudilová, M. – Hrdličková, K. – Mixa, P. – Žáčková, E. (v tisku): Constraining genesis and geotectonic setting of metavolcanic complexes: a multidisciplinary study of the Devonian Vrbno Group (Hrubý Jeseník Mts., Czech Republic). – International Journal of Earth Sciences. doi 10.1007/s00531-013-0975-4 Ježek, J. – Schulmann, K. – Paterson, S. (2013): Modified Jeffery model: Influence of particle concentration on mineral fabric in moderately concentrated suspensions. – Journal of Geophysical Research-Solid Earth 118, 3, 852-861. ISSN 0148-0227. DOI 10.1002/jgrb.50105. Kohout, T. – Gritsevich, M. – Grokhovsky, V. – Yakovlev, G. – Haloda, J. – Halodová, P. – Michallik, R. – Pentilla, A. – Muinonen, K. (2013): Mineralogy, reflectance spectra, and physical properties of the Chelyabinsk LL5 chondrite — insight into shock-induced changes in asteroid regoliths. – Icarus. International Journal Of Solar System Studies. DOI 10.1016/j.icarus.2013.09.027. Kohút, M. – Trubač, J. – Novotný, L. – Demko, R. – Ackerman, L. – Erban, V. (2013): Geology and Re–Os molybdenite geochronology of the Kuriskova U–Mo deposit (Western Carpathians, Slovakia). – Journal of Geosciences 58, 3, 271-282. ISSN 1802-6222. DOI 10.3190/jgeosci.150. Konopásek, J. – Košler, J. – Sláma, J. – Janoušek, V. (v tisku): Timing and sources of pre-collisional Neoproterozoic sedimentation along the SW margin of the Congo Craton (Kaoko Belt, NW Namibia). – Gondwana Research. DOI 10.1016/j.gr.2013.06.021. Kopačková, V. – Mišurec, J. – Lhotakova, Z. – Oulehle, F. – Albrechtova, J. (v tisku): Using multidate high spectral resolution data to assess the physiological status of macroscopically undamaged foliage on a regional scale. – International Journal of Applied Earth Observation and Geoinformation. Kopačková, V. (v tisku): Using multiple spectral feature analysis for quantitative pH mapping in a mining environment. – International Journal of Applied Earth Observation and Geoinformation. Košler, J. – Konopásek, J. – Sláma, J. – Vrána, S. (2013): U–Pb zircon provenance of Moldanubian metasediments in the Bohemian Massif. – Journal of the Geological Society London. DOI 10.1144/jgs2013-059. Lehmann, J. – Schulmann, K. – Edel, J. – Ježek, J. – Hrouda, F. – Lexa, O. – Chopin, F. (2013): Structural and anisotropy of magnetic susceptibility records of granitoid sheets emplacement during growth of a continental gneiss dome (Central Sudetes, European Variscan Belt). – Tectonics 32, 3, 797-820. ISSN 0278-7407. DOI 10.1002/tect.20028. Lhotáková, Z. – Brodský, L. – Kupková, L. – Kopačková, V. – Potučková, M. – Mišurec, J. – Klement, A. – Albrechtová, J. (v tisku): Detection of multiple stresses in Scots pine growing at
19
post-mining sites using visible to near-infrared spectroscopy. – Environmental Science Processes & Impacts. Laufek, F. – Vymazalová, A. – Chaareev, D. A. – Kristavchuk, A.V.- Drahokoupil, J. – Voronin, M.V. (2013): Synthesis and crystal structure of (Ag,Pd)22Se6, 28(1), 13-17. Laufek, F. – Vymazalová, A. – Drábek, M. – Navrátil, J. – Drahokoupil, J. (v tisku): Synthesis and crystal structure of tischendorfite Pd8Hg3Se9, European Journal of Mineralogy. DOI: 10.1127/0935-1221/2013/0025-2345 Lisá, L. – Hošek, J. – Matys Grygar, T. – Bajer, A. – Vandenberghe, D. (v tisku): Geoarchaeology of Upper Palaeolithic loess sites located within a transect through Moravian valleys, Czech Republic. – Quaternary International. Machek, M. – Roxerová, Z. – Janoušek, V. – Staněk, M. – Petrovský, E. (2013): Petrophysical and geochemical constraints on alteration processes in granites. – Studia Geophysica et Geodaetica 57, November, 710-740. ISSN 0039-3169. DOI 10.1007/s11200-013-0923-6. Magna, T. – Šimčíková, M. – Moynier, F. (v tisku): Lithium systematics in howardite–eucrite– diogenite meteorites: Implications for crust–mantle evolution of planetary embryos. – Geochimica et Cosmochimica Acta 125, 131-145. DOI 10.1016/j.gca.2013.10.015. Maierová, P. – Lexa, O. – Schulmann, K. – Štípská, P. (v tisku): Contrasting tectono-metamorphic evolution of orogenic lower crust in the Bohemian Massif: A numerical model. – Gondwana research. DOI 10.1016/j.gr.2012.08.020. Martelat, J. – Randrianosolo, B. – Schulmann, K. – Lardeaux, J. – Devidal, J. (v tisku): Airborne magnetic data compared to petrology of crustal scale shear zones from southern Madagascar: A tool for deciphering magma and fluid transfer in orogenic crust. – Journal of African Earth Sciences. DOI 10.1016/j.jafrearsci.2013.07.003. Nahodilová, R. – Štípská, P. – Powell, R. – Košler, J. – Racek, M. (2013): High-Ti muscovite as a prograde relict in high pressure granulites with metamorphic Devonian zircon ages (Běstvina granulite body, Bohemian Massif): consequences for the relamination model of subducted crust. – Gondwana research. DOI 10.1016/j.gr.2012.08.021. Navrátil, J. – Plecháček, T. – Drašar, Č. – Laufek, F. (2013): Thermoelectric Properties of RuSb2Te Ternary Skutterudites. – Journal of Electronic Materials 42, 7, 1864-1869. ISSN 0361-5235. Pašava, J. – Frimmel, H. – Vymazalová, A. – Dobeš, P. – Jukov, A.V. – Koneev, R. (2013a): A twostage evolution model for the Amantaytau orogenic-type gold deposit in Uzbekistan. – Mineralium Deposita 48, 7, 825-840. ISSN 0026-4598. DOI 10.1007/s00126-013-0461-8. Pašava, J. – Frimmel, H. – Vymazalová, A. – Dobeš, P. – Jukov, A.V. – Koneev, R. (2013b): The importance of black shales in the origin of the Amantaytau orogenic gold deposit in Uzbekistan: evidence from pyrite chemistry and sulfur isotope data. In E.Johnsson: Mineral deposit research for high-tech world. Proceedings of the 12th Biennial SGA Meeting,, svazek 1. s. 1174-1177. – Society for Geology Applied to Mineral Deposits. Uppsala Švábenická, L. - Bubík, M. (v tisku): Biostratigraphical correlations of Marthasterites furcatus in the Bohemian Cretaceous Basin and Outer Flysch Carpathians, Czech Republic. – Cretaceous Research Tajčmanová L., Podladchikov Y., Powell R., Moulas E., Vrijmoed J. and Connolly J. (in print). Grain scale pressure variations and chemical equilibrium in high-grade metamorphic rocks. Journal of Metamorphic Geology. Tarvainen, T. – Albanese, S. – Birke, M. – Poňavič, M. – Reimann, C. (2013): Arsenic in agricultural and grazing land soils of Europe. – Applied Geochemistry 28, January, 2-10. ISSN 0883-2927. DOI 10.1016/j.apgeochem.2012.10.005. Uličný, D. - Gröcke, D. - Čech, S. - Laurin, J. - Jarvis, I. - Olde, K. - Trabucho-Alexandre, J. Švábenická, L. - Pedentchouk, N. - Matys Grygar, T. (v tisku): A high-resolution carbon-isotope record of the Turonian stage (93.9 – 89.8 Ma) correlated to a siliciclastic basin fill: implications for mid-Cretaceous sea-level change. – Palaeogeography, Palaeoclimatology, Palaeoecology. Verner, K. – Žák, J. – Šrámek, J. – Paclíková, J. – Zavřelová, A. – Machek, M. – Finger, F. – Johnson, K. (2013d): Formation of elongated granite–migmatite domes as isostatic accommodation structures in collisional orogens. Journal of Geodynamics.
20
Vrána S, Janoušek V, Franěk J (2013) Contrasting mafic to felsic HP-HT granulites of the Blanský les Massif (Moldanubian Zone of southern Bohemia): complexity of mineral assemblages and metamorphic reactions. J Geosci 58. Weinberg, R. – Hasalová, P. – Ward, L. – Fanning, M.C. (2013): Interaction between deformation and magma extraction in migmatites: Examples from Kangaroo Island, South Australia. – The Geological Society of America Bulletin 125, 7-8, 1282-1300. ISSN 0016-7606. DOI 10.1130/B30781.1. Žák, J. – Verner, K. – Sláma, J. – Kachlík, V. – Chlupáčová, M. (2013a): Multistage magma emplacement and progressive strain accumulation in the shallow-level Krkonoše-Jizera plutonic complex, Bohemian Massif. Tectonics. Žák J., Verner K., Janoušek V., Holub F., Kachlík V., Finger F., Hajná J., Tomek F., Vondrovic L., Trubač J. (2013b) A plate-kinematic model for the assembly of the Bohemian Massif constrained by structural relationships around granitoid plutons. Journal of Geological Society London, special publication. In press. Žítt, J. – Vodrážka, R. – Svobodová, M. – Šťastný, M. – Švábenická, L. – Hradecká, L. (v přípravě): Condensed sedimentation in the Lower Turonian: Corg. enrichment, phosphates, coprolites, clay minerals, macrofauna, micropalaeontology (Bohemian Cretaceous Basin, Czech Republic. – Cretaceous Research
Článek v recenzovaném odborném periodiku Baldík, V. – Bubík, M. – Gilíková, H. – Novotný, R. (v tisku): O historické průzkumné štole v Mariánském údolí v Brně-Líšni. – Acta Musei Moraviae, Scientae geologicae. Břízová, E. (v tisku b): Reconstruction of vegetation and human impact from the sediments of the Rybárenská Slať mire (Bohemian Forest, Czech Republic). – Silva Gabreta. Bubík, M. – Gilíková, H. (v tisku): Předběžné výsledky stratigrafického výzkumu jury v Olomučanech. – Geologické výzkumy na Moravě a ve Slezsku. Buriánek, D. – Gilíková, H. – Otava, J. (2013): Chemické složení hornin březinského a podolského souvrství – přechodové facie dinant–kulm ve visé Drahanské vrchoviny. – Acta Musei Moraviae, Scientae geologicae XCVIII, 1, 79–90. ISSN 1211-8796. Buriánek, D. – Houzar, S. (2013): Žíly turmalinitů v moldanubiku západní Moravy v okolí Třebíče. – Bulletin mineralogicko-petrologického oddělení Národního muzea v Praze 21, 1, 67-73. ISSN 1211-0329. Buriánek, D. – Kropáč, K. – Dolníček, Z. (v tisku): Ultrabazické horniny těšínitové asociace v západní části slezské jednotky. – Geologické výzkumy na Moravě a ve Slezsku. Buriánek, D. – Tomanová Petrová, P. (v tisku): Chemické složení řasových písčitých vápenců a vápnitých pískovců. – Geologické výzkumy na Moravě a ve Slezsku. Buriánek, D. (v tisku): Srovnání subvulkanických žil v brněnském masivu a boskovické brázdě. – Geologické výzkumy na Moravě a ve Slezsku. Buriánek, D. (2013a): Allanit-(Ce) v horninách suity Tetčice (brněnský masiv). – Bulletin mineralogicko-petrologického oddělení Národního muzea v Praze 21, 1, 29-36. ISSN 12110329. Buriánek, D. (2013b): Mineralogie Th-bohatých granitů a granodioritů na východním okraji dyského teránu brunovistulika (brněnský batolit). – Acta Musei Moraviae, Scientae geologicae XCVIII, 1, 65–78. ISSN 1211-8796. Čech, S. – Smutek, D. (2013): Nové poznatky o geologii a hydrogeologii lomu Střeleč. – SOVAK Časopis oboru vodovodů a kanalizací Neuveden, 4, 8-10. ISSN 1210-3039. Hanáček, M. – Nývlt, D. – Nehyba, S. (2013): Písečník u Javorníku – drumlin se zachovalou sukcesí subglaciálních a supraglaciálních sedimentů. – Geologické výzkumy na Moravě a ve Slezsku Neuveden, podzim, 18-25. ISSN 1212-6209. DOI 10.5817/GVMS2012-1-2-172. Havlíček, P. – Smolíková, L. – Hošek, J. (2013): Redepozice kvartérních sedimentů a fosilních půd na východních svazích Pavlovských vrchů. – Zprávy o geologických výzkumech v roce 2012. Neuveden, 116-120.
21
Hošek, J. – Hambach, U. – Lisá, L. – Havlíček, P. – Knésl, I. (2013a): Dobšice a Zeměchy perspektivní sprašové lokality pro paleoenvironmentální výzkum svrchního pleistocénu. – Zprávy o geologických výzkumech v roce 2012. Neuveden, 121-125. Hošek, J. – Pokorný, P. – Šída, P. – Prach, J. (2013b): Nově objevená pozdně glaciální jezera na Třeboňsku. – Zprávy o geologických výzkumech v roce 2012, Neuveden, 126-131. Janoušek, V. – Vrána, S. – Franěk, J. (v tisku b): Nález nového tělesa hyperdraselného granulitu na hřebenu Kleti v masivu Blanského lesa. – Zprávy o geologických výzkumech v roce 2012. Prouza, V. – Coubal, M. – Adamovič, J. (2013c): Problematika jihovýchodního pokračování lužického zlomu v západním Podkrkonoší. – Zprávy o geologických výzkumech v roce 2012 Neuveden, podzim, 59-63. ISSN 0514-8057. Rapprich, V. – Godány, J. – Tasáryová, Z. – Levý, O. – Čech, J. (2013c): Doklad erupcí surtseyského typu v rané fázi vývoje Českého středohoří. – Zprávy o geologických výzkumech v roce 2012 Neuveden, podzim, 64-67. ISSN 0514-8057. Stárková, M. – Rapprich, V. (2013): Nové lokality mafických pyroklastik severního okraje permského levínského vulkanického pole (spodní rotliegend) podkrkonošské pánve. – Zprávy o geologických výzkumech v roce 2012 neuveden, podzim, 73-76. ISSN 0514-8057. Štor, T. – Martínek, K. (2013): Charakter eluvií granitoidů v severozápadní části Jizerských hor: typické profily a distribuce draslíku. – Zprávy o geologických výzkumech v roce 2012. Neuveden, 168-172. Švábenická, L. (2013): Biostratigrafické a paleoenvironmentální vyhodnocení pilotních profilů v jizerském vývoji české křídové pánve sv. od libuňského zlomu na základě studia vápnitých nanofosilií. – Zprávy o geologických výzkumech v roce 2012 Neuveden, podzim, 77-84. ISSN 0514-8057. Tomanová Petrová, P. – Hubatka, F. – Krejčí, O. (v tisku): Přínos geofyzikálních měření pro poznání tektoniky a sesuvů ve Šlapanicích. – Geologické výzkumy na Moravě a ve Slezsku. Valečka, J. (2013): První nález vápnitých dinoflagelát v české křídové pánvi. Zprávy o geologických výzkumech v roce 2012 Neuveden, podzim, 202-205. ISSN 0514-8057. Valečka, J. – Zelenka, P. (2013): Křídové sedimenty na území Přírodního parku Džbán – některé zajímavé fenomény. Zprávy o geologických výzkumech v roce 2012 Neuveden, podzim, 93-96. ISSN 0514-8057. Vorel, T. (2013): Kambrium u Slapnického mlýna, Jezírek a nový výskyt sedimentů kambria východně od Mlečic. – Zprávy o geologických výzkumech v roce 2012 Neuveden, podzim, 97102. ISSN 0514-8057. Žáček, V. – Škoda, R. – Dvořák, Z. (2013a): Ca-Fe2+ bohatý fosfát ze skupiny graftonitu z fosilních pyrometamorfovaných hornin Mostecké pánve z Nechvalic. – Zprávy o geologických výzkumech v roce 2012 Neuveden, podzim, 244-249. ISSN 0514-8057. Žítt, J. – Vodrážka, R. – Svobodová, M. (2013): Nové poznatky o svrchní křídě u Kolína (střední Čechy). – Zprávy o geologických výzkumech v roce 2012 Neuveden, podzim, 102-108. ISSN 0514-8057.
Odborná kniha Babůrek, J. – Pertoldová, J. –– Verner, K. – Jiřička, J. (2013): Guide to the Geology of the Šumava Mountains. Neuveden. 118 s. – Správa Národního parku a CHKO Šumava, Česká geologická služba. Vimperk. ISBN 978-80-87257-07-4. Čech, S. – Adamová, M. – Baldík, V. – Buda, J. – Burda, J. – Břízová, E. – Čáp, P. – Drábková, J. – Dvořák, I. – Grygar, R. – Holásek, O. – Hradecká, L. – Hroch, T. – Janderková, J. Kondrová, L. Krumlová, H. – Krupička, J. – Mertlík, J. – Mlčoch, B. – Novotný, R. – Prouza, V. – Rapprich, V. – Rejchrt, M. – Rýda, K. – Řídkošil, T. – Skácelová, Z. Smutek, D. – Svobodová, M. – Šebesta, J. – Šimůnek, Z. – Štaffen, Z. – Švábenická, L. – Tasáryová, Z. – Uličný, D. – Valín, F. – Zajíc, J. (2013b): Vysvětlivky k základní geologické mapě České republiky 1 : 25 000, 03-342 Rovensko pod Troskami. 176 s. – Ministerstvo životního prostředí ČR a Česká geologická služba. Praha. ISBN 978-80-7075-848-9. Mrázová, Š. – Stachowiak, A. – Skácelová, D. – Cwojdziński, S. – Otava, J. – Ihnatowicz, A. – Pecina, V. – Pacuła, J. – Rejchrt, M. – Skácelová, Z. – Večeřa, J. (2013g): Geotrasa Sudetská,
22
geologicko-turistický průvodce. Neuveden. 224 s. – Česká geologická služba. Praha. ISBN 97880-7075-834-2. Prouza, V. – Adamová, M. – Břízová, E. – Dvořák, I. – Drábková, J. – Havlíček, P. – Hrazdíra, P. – Kondrová, L. – Krupička, J. – Malec, J. – Rambousek, P. – Rapprich, V. – Rýda, K. – Řídkošil, T. – Skácelová, D. – Skácelová, Z. – Šebesta, J. – Šimůnek, Z. – Zajíc, J. – Žáčková, E. (2013b): Vysvětlivky k základní geologické mapě České republiky 1 : 25 000, 03-413 Semily. Geologické mapy České republiky 1:25 000. 130 s. – Ministerstvo životního prostředí a Česká geologická služba. Praha. ISBN 978-80-7075-846-5. Rapprich, V. – Adamová, M. – Buda, J. – Baldík, V. – Břízová, E. – Čech, S. – Dušek, K. – Grygar, R. – Holásek, O. – Hroch, T. – Kachlík, V. – Krupička, J. – Krumlová, H. – Kryštofová, E. – Mašek, D. – Müller, P. – Novotný, R. – Pécskay, Z. – Prouza, V. – Rejchrt, M. – Rýda, K. – Řídkošil, T. – Skácelová, D. – Skácelová, Z. – Šebesta, J. – Švábenická, L. – Tasáryová, Z. (2013b): Vysvětlivky k základní geologické mapě České republiky 1 : 25 000, 03-324 Turnov. 176 s. – Ministerstvo životního prostředí a Česká geologická služba. Praha. ISBN 978-80-7075847-2. Seifert, A. (2013): Field Manual for Geochemical Exploration. neuveden. 59 s. – Česká geologická služba. Praha. ISBN 978-80-7075-807-6. Stachowiak, A. – Mrázová, Š. – Cwojdziński, S. – Skácelová, D. – Ihnatowicz, A. – Otava, J. – Pacuła, J. – Pecina, V. – Rejchrt, M. – Skácelová, Z. – Večeřa, J. (2013a): Geostrada Sudecka, przewodnik geologiczno-turystyczny. Neuveden. 225 s. – Państwowy Instytut GeologicznyPaństwowy Instytut Badawczy, Oddział Dolnośląski. Praga. ISBN 978-80-7075-835-9. Stachowiak, A. – Mrázová, Š. – Cwojdziński, S. – Skácelová, D. – Ihnatowicz, A. – Otava, J. – Pacuła, J. – Pecina, V. – Rejchrt, M. – Skácelová, Z. – Večeřa, J. (2013b): Sudetes Georoute, geological-tourist guidebook. Neuveden. 213 s. – Czech Geological Survey. Prague. ISBN 97880-7075-836-6. Stárková, M. – Adamová, M. – Burda, J. – Břízová, E. – Čáp, P. – Drábková, J. – Grygar, R. – Dvořák, I. – Holásek, O. – Hroch, T. – Janderková, J. – Kycl, P. – Krumlová, H. – Mencl, V. – Mikuláš, R. – Pécskay, Z. – Rapprich, V. – Rýda, K. – Skácelová, Z. – Šimůnek, Z. – Šebesta, J. – Tasáryová, Z. – Řídkošil, T. – Zajíc, J. (2013c): Vysvětlivky k základní geologické mapě České republiky 1 : 25 000, 03-431 Lomnice nad Popelkou. 144 s. – Ministerstvo životního prostředí a Česká geologická služba. Praha. ISBN 978-80-7075-850-2. Valečka, J. – Adamová, M. – Břízová, E. – Čech, S. – Havlíček, P. – Krejčí, O. – Krumlová, H. – Krupička, J. – Kryštofová, E. – Mlčoch, B. – Müller, P. – Prouza, V. – Rambousek, P. – Rapprich, V. – Pécskay, Z. – Sedláček, J. Ing. – Řídkošil, T. – Sidorinová, T. – Skácelová, Z. – Šebesta, J. – Štor, T. – Švábenická, L. – Trubačová, A. – Zelenka, P. – Žáčková, E. (2013b): Vysvětlivky k základní geologické mapě České republiky 1 : 25 000, 03-341 Kněžmost. 138 s. – Ministerstvo životního prostředí a Česká geologická služba. Praha. ISBN 978-80-7075-849-6.
Kapitola v knize Havlíček, P. (2013a): Bořetice a jejich geologická historie. In L. Grůzová a kol: Bořetice v proměnách času, s. 7-16. – Pro obec Bořetice vydal Petr Brázda. Bořetice. ISBN 978-80-87387-23-8. Havlíček, P. (2013b): Geologická minulost Kostic a okolí. In E. Kordějovský: Obec Kostice, s. 32-48. – Obec Kostice. Kostice. Janoušek, V. – Venera, Z. (2013): Geologický výzkum Antarktického poloostrova. In Prošek,P: Antarktida, s. 245-249. – Academia. Praha. ISBN 978-80-200-2140-3. Košler, J. – Magna, T. (2013): Developments in clean lab practices. In: Analytical Geochemistry/Inorganic Instrument Analysis (W.F. McDonough, Ed.). Treatise on Geochemistry, volume 15 (H.D. Holland and K.K. Turekian, Executive Eds.). Elsevier Ltd., 111-122, ISBN 978-0-08-098300-4. Willcock, M.Ann – Mattei, M. – Hasalová, P. – Giordano, G. – Cas, R. – Morelli, C. (v tisku): Flow behaviour in the intra-caldera setting: an AMS study of the large (>1290km3), Permian, Ora ignimbrite. Žák, J. – Verner, K. – Janoušek, V. – Holub, F. V. – Kachlík, V. – Finger, F. – Hajná, J. – Tomek, F. – Vondrovic, L. – Trubač, J. (v tisku) A plate-kinematic model for the assembly of the Bohemian
23
Massif constrained by structural relationships around granitoid plutons. In: Schulmann, K. – Martínez Catalán, J.R – Lardeaux, J.M. – Janoušek,V. – Oggiano, G. (eds) The Variscan Orogeny: Extent, Timescale and the Formation of the European Crust. Geological Society London Special Publications
Článek v recenzovaném sborníku z akce Dragoun, J. – Žák, K. – Vejlupek, J. – Filippi, M. – Novotný, J. – Dobeš, P. (2013): Na Javorce Cave a new discovery in the Bohemian Karst (Czech Republic): Unique example of relationships between hydrothermal and common karstification. In Filippi M, Bosák P: Proceedings of 16th International Congress of Speleology, July 21–28, Brno, svazek 3. s. 179-184. – Czech Speleological Society. Brno. ISBN 978-80-87857-09-0. Janoušek, V. – Franěk, J. – Vrána, S. (2013): Nature of protolith and metamorphic development of Moldanubian HP granulites - a geochemist's point of view. In Ondrejka,M: Mineralogická a petrologická konferencia MinPet, 23.-24.5 2013. Zborník recenzovaných abstraktov a príspevkov, s. 31-32. – Univerzita Komenského a Slovenská mineralogická spoločnosť. Bratislava. ISBN 978-80-223-3395-5. Otava, J. – Baldík, V. (2013): Geology and Deep Verticals: Case Study from Maganik Mts., Montenegro. In Filippi M., Bosák P. (eds.): Proceedings of the 16th International Congress of Speleology, July 21–28, Brno. Volume 2, s. 507. – Czech Speleological Society. Praha. Štědrá, V. – Turek, J. – Vacek, V. (2013b): Geologické vědy: nohama na Zemi. In Zelenka Josef: Mezioborové dimenze vědy 2. díl. Recenzovaný sborník studijních materiálů ke kurzu, svazek 1. s. 6-22. – FIM UHK. Hradec Králové. ISBN 978-80-7435-293-5. Tyc, A. – Geršl, M. – Otava, J. – Šimečková, B. – Szczygiel, J. (2013): Zjawiska krasowe w paleozoicznych wapieniach bloku górnoslaskiego (kra Maleniku, Hranicki kras). In Państwowy Instytut Geologiczny, oddzial Górnoslaski: LXXXII ZJAZD NAUKOWY POLSKIEGO TOWARZYSTWA GEOLOGICZNEGO;Ustroń 19-21 września 2013 r. WYZWANIA GEOLOGII REGIONU GÓRNOŚLASKIEGO W XXI WIEKU, s. 85-91. – Państwowy Instytut Geologiczny, Państwowy Instytut Badawczy. Warszawa. ISBN 978-83-7863-262-7.
Ostatní výsledky Buriánek, D. – Bubík, M. – Franců, J. – Fürychová, P. – Havlíček, P. – Gilíková, H. – Janderková, J. – Kašperáková, D. – Krejčí, O. – Krumlová, H. – Kryštofová, E. – Šrámek, J. – Müller, P. – Otava, J. – Paleček, M. – Sedláček, J. Mgr. – Tomanová Petrová, P. – Večeřa, J. – Verner, K. – Vít, J. (2013a): Vysvětlivky k základním geologickým mapám České republiky 1 : 25 000 24342 Brno-jih . 249 s. MS Archiv České geologické služby. Kondrová, L. – Stárková, M. – Mlčoch, B. (2013): Processing and Visualization of Borehole data in GIS - poster. 1 s. MS Česká geologická služba, odbor 740. Otava, J.. – Balák, I. – Baldík, V. – Bubík, M. – Buriánek, D. – Čáp, P. – Černý, J. – Duchková, E. – Franců, J. – Fürychová, P. – Gilíková, H. – Havlín, A. – Hladil, J. – Janderková, J. – Kociánová, L. – Kolejka, V. – Konečný, F. – Kryštofová, E. – Kumpan, T. – Melichar, R. – Müller, P. – Paleček, M. – Pecina, V. – Pecka, T. – Sedláček, J. – Sedláčková, I. – Skácelová, Z. – Šrámek, J. – Tomanová Petrová, P. – Večeřa, J. – Vít, J. (2013a): Vysvětlivky k základním geologickým mapám České republiky 1 : 25 000 24-411 Jedovnice. 311 s. MS Archiv České geologické služby. Pertoldová, J, – Nahodilová , R.– Břízová, E. – Čížek, D. – Dvořák, I. – Holásek, O.– Holub, F. – Janderková, J. – Karenová J. – Knésl, I., – Košuličová, M. – Krupiočka, J. – Mertínek, K. – Pacherová, P. – Poňavič, M. – Rukavičková, L. – Skácelová , Z. – Štor, T. – Verner, K. – Vrána, S. (2013c): Vysvětlivky k základní geologické mapě 1: 25 000 32-231 Horní Planá. ZGM ČR 25. 197 s. – MS Archiv České geologické služby. Praha. Rukavičková, L., Holeček, J.; Nové měřící zařízení pro kontinuální monitoring vydatnosti výtoků z vrtů a průsaku z poruchových zón - podklady pro patentové řízení. Manuskript; Česká geologická služba.
24
Seifert, A. - Breiter, K. - Břízová, E. - Drábková, J. - Godány, J. - Hrazdíra, P. - Janderková, J. - Knésl, I. - Lojka, R. - Malík, J. - Rapprich, V. - Sidorinová, T. - Skácelová, D. - Skácelová, Z. Smyčková, L. - Šebesta, J. - Šimůnek, Z. - Štěpánek, P. - Trubač, J. - Verner, K. - Pálenský, P. Fediuk, F. (v tisku): Vysvětlivky k základní geologické mapě ČR list Jesenice 12-133. Tomanová Petrová, P. – Baldík, V. – Bubík, M. – Buriánek, D. – Franců, J. – Fürychová, P. – Gilíková, H. – Havlín, A. – Janderková, J. – Kociánová, L. – Kolejka, V. – Konečný, F. – Krejčí, O. – Krejčí, V. – Kryštofová, E. – Kunceová, E. – Otava, J. – Paleček, M. – Pecina, V. – Pecka, T. – Rez, J. – Sedláček, J. Mgr. – Sedláčková, I. – Skácelová, Z. – Švábenická, L. – Večeřa, J. – Vít, J. (2013a): Vysvětlivky k základním geologickým mapám České republiky 1 : 25 000 24-431 Šlapanice. 216 s. MS Archiv České geologické služby. Vaněček, M., Bílý, P., Kasíková, J., Lachman, V., Novák, P., Semíková, H., Zuna, M.; Výzkum efektivního skladování přebytečné energie v horninách. Konference OZE 2013, 17.–19. dubna 2013, Kouty nad Desnou. Abstrakt a prezentace; ISATech s.r.o. Verner, K. – Mrázová, Š. – Břízová, E. – Buriánek, D. – Holub, F. – Klomínský, J. – Malík, J. – Martínek, K. – Pecina, V. – Rambousek, P. – Rukavičková, L. – Skácelová, D. – Skácelová, Z. – Štor, T. – Vrána, S. – Žáčková, E. (2013e): Vysvětlivky k základním geologickým mapám České republiky 1:25.000 list 03-142 Hejnice a 03-231 Jizerka. 143 s. MS Archiv České geologické služby. Verner, K. – Břízová, E. – Buriánek, D. – Dudíková, B. – Hejtmánková, P. – Holub, F. V. – Janderková, J. – Knésl, I. – Kryštofová, E. – René, M. – Šrámek, J. – Franěk, J. – Krupička, J. – Nývlt, D. – Poňavič, M. – Pacherová, P. – Pertoldová, J. – Vrána, S. – Martínek K. – Dvořák I. (2013ch): Vysvětlivky k základní geologické mapě České republiky 1:25 000 32-213 Ktiš. 131 s. MS Archiv ČGS Praha.
Mapy Buriánek, D. – Bubík, M. – Kryštofová, E. – Tomanová Petrová, P. – Vít, J. (2013b): Základní geologická mapa České republiky 1: 25 000 s Vysvětlivkami 24-342 Brno - jih. ZGM ČR 25. 1 s. – Ministerstvo životního prostředí ČR, Česká geologická služba. Brno. Buriánek, D. – Bubík, M. – Kryštofová, E. – Tomanová Petrová, P. – Vít, J. (2013c): Základní geologická mapa České republiky 1: 25 000 s Vysvětlivkami, odkrytá geologická mapa 24-342 Brno - jih. ZGM ČR 25. 1 s. – Ministerstvo životního prostředí ČR, Česká geologická služba. Brno. Čech, S. – Adamová, M. – Baldík, V. - Buda, J. – Burda, J. – Břízová, E. – Čáp, P. – Drábková, J. – Dvořák, I. – Grygar, R. – Holásek, O. – Hradecká, L. – Hroch, T. – Janderková, J. Kondrová, L. Krumlová, H. – Krupička, J. – Mertlík, J. – Mlčoch, B. – Novotný, R. – Prouza, V. – Rapprich, V. – Rejchrt, M. – Rýda, K. – Řídkošil, T. – Skácelová, Z. Smutek, D. – Svobodová, M. – Šebesta, J. – Šimůnek, Z. – Štaffen, Z. – Švábenická, L. – Tasáryová, Z. – Uličný, D. – Valín, F. – Zajíc, J. (2013a): Základní geologická mapa České republiky 1 : 25 000, 03-342 Rovensko pod Troskami. 176 s. – Ministerstvo životního prostředí a Česká geologická služba. Praha. ISBN 978-80-7075-810-6. Černý, J. – Otava, J. – Melichar, R. (2013): Základní geologická mapa České republiky 1: 25 000 s vysvětlivkami, tektonická mapa 24-411 Jedovnice. ZGM ČR 25. 1 s. – Ministerstvo životního prostředí ČR, Česká geologická služba. Brno. Dvořák, I. – Godány, J. – Hradecký, P. – Hrazdíra, P. – Janderková, J. – Knésl, I. – Krupička, J. – Přechová, E. – Sedláček, J. Mgr. – Sidorinová, T. – Skácelová, D. – Skácelová, Z. – Šebesta, J. (2013e): Základní geologická mapa České republiky 1: 25 000 s Vysvětlivkami, mapa geofaktorů životního prostředí - 11-221 Stráž nad Ohří. Neuveden. 1 s. – MS Ministerstvo životního prostředí ČR, Česká geologická služba. Praha. Dvořák, I. – Godány, J. – Hradecký, P. – Hrazdíra, P. – Janderková, J. – Knésl, I. – Krupička, J. – Přechová, E. – Sedláček, J. Mgr. – Sidorinová, T. – Skácelová, D. – Skácelová, Z. – Šebesta, J. (2013f): Základní geologická mapa České republiky 1: 25 000 s Vysvětlivkami, mapa geofaktorů životního prostředí - 11-222 Kadaň. Neuveden. 1 s. – MS Ministerstvo životního prostředí ČR, Česká geologická služba. Praha.
25
Dvořák, I. – Godány, J. – Hradecký, P. – Hrazdíra, P. – Janderková, J. – Knésl, I. – Krupička, J. – Přechová, E. – Sedláček, J. Mgr. – Sidorinová, T. – Skácelová, D. – Skácelová, Z. – Šebesta, J. (2013g): Základní geologická mapa České republiky 1: 25 000 s Vysvětlivkami, mapa geofaktorů životního prostředí - 11-223 Kyselka. Neuveden. 1 s. – MS Ministerstvo životního prostředí ČR, Česká geologická služba. Praha Dvořák, I. – Godány, J. – Hradecký, P. – Hrazdíra, P. – Janderková, J. – Knésl, I. – Krupička, J. – Přechová, E. – Sedláček, J. Mgr. – Sidorinová, T. – Skácelová, D. – Skácelová, Z. – Šebesta, J. (2013h): Základní geologická mapa České republiky 1: 25 000 s Vysvětlivkami, mapa geofaktorů životního prostředí - 11-224 Nepomyšl. Neuveden. 1 s. – MS Ministerstvo životního prostředí ČR, Česká geologická služba. Praha. Dvořák, I. - Poňavič, M. - Janderková, J. - Sedláček, J. Mgr. - Knésl, I. - Verner, K. - Hejtmánková, P. - Kryštofová, E. - Krupička, J. - Pacherová, P. - Zemková, M. (2013i): Základní geologická mapa České republiky 1:25 000, mapa geofaktorů životního prostředí – 32-213 Ktiš. Neuveden. 1 s - Česká geologická služba. Praha. Dvořák, I. - Poňavič, M. - Pertoldová, J. - Rukavičková, L. - Janderková, J. - Knésl, I. - Krupička, J. Pacherová, P. - Nahodilová, R. - Sedláček, J. Mgr. - Skácelová, D. - Skácelová, Z. - Karenová, J. (2013j): Základní geologická mapa České republiky 1:25 000, mapa geofaktorů životního prostředí – 32-231 Horní Planá. Neuveden. 1 s - Česká geologická služba. Praha. Fürychová, P. – Baldík, V. – Krejčí, O. – Kryštofová, E. – Rez, J. – Tomanová Petrová, P. – Večeřa, J. – Vít, J. (2013): Základní geologická mapa České republiky 1: 25 000 s Vysvětlivkami, mapa inženýrskogeologického rajonování, 24-431 Šlapanice. ZGM ČR 25. 1 s. – Ministerstvo životního prostředí ČR, Česká geologická služba. Brno. Kašperáková, D. – Buriánek, D. – Krejčí, O. – Kryštofová, E. – Paleček, M. – Sedláček, J. – Vít, J. (2013): Základní geologická mapa České republiky 1: 25 000 s Vysvětlivkami 24-342 Brno, mapa inženýrskogeologického rajonování, ZGM ČR 25. 24-342 Brno-jih . 1 s. MS Archiv České geologické služby. Müller, P. – Barnet, I. – Buriánek, D. – Havlín, A. – Janderková, J. – Konečný, F. – Krumlová, H. – Krejčí, O. – Kryštofová, E. – Paleček, M. – Sedláček, J. Mgr. – Večeřa, J. – Vít, J. (2013): Základní geologická mapa České republiky 1: 25 000 s Vysvětlivkami 24-432 Brno - jih - Mapa geofaktorů životního prostředí. ZGM ČR 25. 1 s. – Ministerstvo životního prostředí ČR, Česká geologická služba. Brno. Otava, J. – Bubík, M. – Černý, J. – Gilíková, H. – Vít, J. (2013b): Základní geologická mapa České republiky 1: 25 000 s Vysvětlivkami, 24-411 Jedovnice. ZGM ČR 25. 1 s. – Ministerstvo životního prostředí ČR, Česká geologická služba. Brno. Otava, J. – Bubík, M. – Černý, J. – Gilíková, H. (2013c): Základní geologická mapa České republiky 1: 25 000 s Vysvětlivkami, odkrytá geologická mapa 24-411 Jedovnice. ZGM ČR 25. 1 s. – Ministerstvo životního prostředí ČR, Česká geologická služba. Brno. Pertoldová, J, – Nahodilová , R. – Čížek, D. – Holásek O. – Karenová J. – Štor, T. – Verner, K. (2013a): Základní geologická mapa České republiky 1: 25 000 s Vysvětlivkami, zakrytá geologická mapa 32-231 Horní Planá. ZGM ČR 25. 1 s. –Česká geologická služba. Praha. Pertoldová, J, – Nahodilová , R. – Čížek, D. –Karenová J. –Verner, K. (2013b): Základní geologická mapa České republiky 1: 25 000 s Vysvětlivkami, odkrytá geologická mapa 32-231 Horní Planá. ZGM ČR 25. 1 s. –Česká geologická služba. Praha. Poňavič, M. – Buda, J. – Kociánová, L. – Pertoldová, J. – Nahodilová, R. (2013a): Základní geologická mapa České republiky 1:25 000, mapa nerostných surovin, list 32-231 Horní Planá. Neuveden. 1 s. – Česká geologická služba. Praha. Poňavič, M. – Buda, J. – Kociánová, L. – Verner, K. (2013b): Základní geologická mapa České republiky 1:25 000, mapa nerostných surovin - 32-312 Ktiš. Neuveden. 1 s. – Česká geologická služba. Praha. Rapprich, V. – Adamová, M. – Buda, J. – Baldík, V. – Břízová, E. – Čech, S. – Dušek, K. – Grygar, R. – Holásek, O. – Hroch, T. – Kachlík, V. – Krupička, J. – Krumlová, H. – Kryštofová, E. – Mašek, D. – Müller, P. – Novotný, R. – Pécskay, Z. – Prouza, V. – Rejchrt, M. – Rýda, K. – Řídkošil, T. – Skácelová, D. – Skácelová, Z. – Šebesta, J. – Švábenická, L. – Tasáryová, Z. (2013a): Základní geologická mapa České republiky 1 : 25 000, 03-324 Turnov. 176 s. – Ministerstvo životního prostředí a Česká geologická služba. Praha. ISBN 978-80-7075-809-0.
26
Prouza, V. – Adamová, M. – Břízová, E. – Dvořák, I. – Drábková, J. – Havlíček, P. – Hrazdíra, P. – Kondrová, L. – Krupička, J. – Malec, J. – Rambousek, P. – Rapprich, V. – Rýda, K. – Řídkošil, T. – Skácelová, D. – Skácelová, Z. – Šebesta, J. – Šimůnek, Z. – Zajíc, J. – Žáčková, E. (2013a): Základní geologická mapa České republiky 1 : 25 000, 03-413 Semily. 130 s. – Ministerstvo životního prostředí a Česká geologická služba. Praha. ISBN 978-80-7075-808-3. Sedláčková, I. – Barnet, I. – Franců, J. – Havlín, A. – Janderková, J. – Konečný, F. – Kryštofová, E. – Paleček, M. – Sedláček, J. Mgr. – Večeřa, J. – Vít, J. (2013a): Základní geologická mapa České republiky 1: 25 000 s Vysvětlivkami 24-431 Šlapanice - Mapa geofaktorů životního prostředí. ZGM ČR 25. 1 s. – Ministerstvo životního prostředí ČR, Česká geologická služba. Brno. Sedláčková, I. – Barnet, I. – Buriánek, D. – Duchková, E. – Havlín, A. – Janderková, J. – Konečný, F. – Kryštofová, E. – Müller, P. – Otava, J. – Paleček, M. – Sedláček, J. – Večeřa, J. – Vít, J. (2013b): Základní geologická mapa České republiky 1: 25 000 s Vysvětlivkami 24-411 Jedovnice – Mapa geofaktorů životního prostředí. ZGM ČR 25. 1 s. – Ministerstvo životního prostředí ČR, Česká geologická služba. Brno. Seifert, A. – Lojka, R. – Verner, K. – Šebesta, J. – Štěpánek, P. (v tiskua): Základní geologická mapa České republiky 1: 25 000 s Vysvětlivkami, 12-133 Jesenice. Stárková, M. – Adamová, M. – Burda, J. – Břízová, E. – Čáp, P. – Drábková, J. – Grygar, R. – Dvořák, I. – Holásek, O. – Hroch, T. – Janderková, J. – Kycl, P. – Krumlová, H. – Mencl, V. – Mikuláš, R. – Pécskay, Z. – Rapprich, V. – Rýda, K. – Skácelová, Z. – Šimůnek, Z. – Šebesta, J. – Tasáryová, Z. – Řídkošil, T. – Zajíc, J. (2013a): Základní geologická mapa České republiky 1 : 25 000, 03-431 Lomnice nad Popelkou. 130 s. – Ministerstvo životního prostředí a Česká geologická služba. Praha. ISBN 978-80-7075-837-0. Štědrá, V. – Břízová, E. – Čížek, D. – Kotková, J. – Krupička, J. – Kryštofová, E. – Martínek, K. – Poňavič, M. – Pacherová, P. – Šebesta, J. – Šrámek, J. – Trubačová, A. – Verner, K. – Kunceová, E. (v tisku): Základní geologická mapa České republiky 1: 25 000 s Vysvětlivkami 32-122 Zbytiny. Tomanová Petrová, P. – Baldík, V. – Bubík, M. – Gilíková, H. – Rez, J. – Vít, J. (2013b): Základní geologická mapa České republiky 1: 25 000 s Vysvětlivkami, 24-431 Šlapanice. ZGM ČR 25. 1 s. – Ministerstvo životního prostředí ČR, Česká geologická služba. Brno. Valečka, J. – Adamová, M. – Břízová, E. – Čech, S. – Havlíček, P. – Krejčí, O. – Krumlová, H. – Krupička, J. – Kryštofová, E. – Mlčoch, B. – Müller, P. – Prouza, V. – Rambousek, P. – Rapprich, V. – Pécskay, Z. – Sedláček, J. Ing. – Řídkošil, T. – Sidorinová, T. – Skácelová, Z. – Šebesta, J. – Štor, T. – Švábenická, L. – Trubačová, A. – Zelenka, P. – Žáčková, E. (2013a): Základní geologická mapa České republiky 1 : 25 000, 03-341 Kněžmost. 138 s. – Ministerstvo životního prostředí a Česká geologická služba. Praha. ISBN 978-80-7075-837-3. Večeřa, J. (2013): Základní geologická mapa České republiky 1: 25 000 s Vysvětlivkami 24-411 Jedovnice - Mapa ložisek nerostných surovin. ZGM ČR 25. 1 s. – Ministerstvo životního prostředí ČR, Česká geologická služba. Brno. Večeřa, J. – Tomanová Petrová, P. (2013): Základní geologická mapa České republiky 1: 25 000 s Vysvětlivkami 24-431 Šlapanice - Mapa ložisek nerostných surovin. ZGM ČR 25. 1 s. – Ministerstvo životního prostředí ČR, Česká geologická služba. Brno. Večeřa, J. – Buriánek D. – Pecka T. – Tomanová Petrová, P. – Vít J. (2013): Základní geologická mapa České republiky 1: 25 000 s Vysvětlivkami 24-342 Brno - Mapa ložisek nerostných surovin. ZGM ČR 25. 1 s. – Ministerstvo životního prostředí ČR, Česká geologická služba. Brno. Verner, K. – Kunceová, E. – Buriánek, D. (2013c): Tektonická mapa České republiky 1:25.000 list 03142 Hejnice. Základní geologické mapy - odvozené 1:25.000, tektonická mapa. 1 s. – Česká geologická služba. Praha. Verner, K. – Mrázová, Š. – Štor, T. – Buriánek, D. (2013a): Základní geologická mapa České republiky 1: 25 000 s Vysvětlivkami 03-142 Hejnice. Základní geologické mapy 1:25.000. 1 s. – Ministerstvo životního prostředí ČR, Česká geologická služba. Praha. Verner, K. – Mrázová, Š. – Štor, T. – Buriánek, D. (2013b): Základní geologická mapa České republiky 1: 25 000 s Vysvětlivkami 03-321 Jizerka. Základní geologické mapy 1:25.000. 1 s. – Ministerstvo životního prostředí ČR, Česká geologická služba. Praha.
27
Verner, K. – Buriánek, D. – Bubík, M. (2013): Základní geologická mapa České republiky 1: 25 000 s vysvětlivkami - Tektonická mapa 24-342 Brno-jih . 249 s. MS Archiv České geologické služby. Verner, K. – Franěk, J. – Buriánek, D. – Nývlt, D. – Kryštofová, E. – Čížek, D. (2013f): Základní geologická mapa České republiky 1: 25 000, list 32-213 Ktiš. neuveden. 1 s. – Česká geologická služba. Praha. Verner, K. – Franěk, J. (2013g): Základní geologická mapa České republiky 1:25.000, tektonická mapa - 32-213 Ktiš. Neuveden. 1 s. - Česká geologická služba. Praha. Verner, K. – Smyčková, L. – Kramolišová, P. (2013h): Základní geologická mapa České republiky 1:25.000, tektonická mapa - 23-413 Hodice. Neuveden. 1 s. - Česká geologická služba. Praha. Verner, K. – Pertoldová, J. – Karenová, J. (2013i): Základní geologická mapa České republiky 1:25.000, tektonická mapa - 32-231 Horní Planá. Neuveden. 1 s. - Česká geologická služba. Praha. Vorel, T. – Holásek, O. – Hradecký, P. – Stárková, M. (předáno): Základní geologická mapa České republiky 1: 25 000, 12-323 Podmokly.
Software Čoupek, P. – Paleček, M. – Sedláček, J. Ing. – Skarková, H. (2013b): Výdejní aplikace pro data vrtné databáze eEarth, eWater území ČR. Praha. Dostupné z URL http://www.geology.cz/app/eEarth.
Uspořádání (zorganizování) konference Doláková, N. – Hladilová, Š. – Tomanová Petrová, P. (2013): 17. konference o mladším terciéru. Brno. Florian, J. – Pásková, M. – Štědrá, V. – Hrubeš, M. – Kopp, J.– Hošek, R. – Babůrek, J. (2013): 1. Konference národních geoparků, Národní park GeoLoci: zapojení místních partnerů a veřejnosti do rozvoje cestovního ruchu a interpretace geologického dědictví. 25.-26.4. 2013 Chodová Planá Holcová, K. – Bubík, M. – Švábenická, L. – Horychová, I. – Vodrážka, R. (2013): The Micropalaeontological record of global change: from epicontinental seas to open ocean. The Micropalaeontological Society Foraminifera and Nannofossils Groups, Spring 2013. Přírodovědecká fakulta UK Praha.
Uspořádání (zorganizování) workshopu Otava, J. – Morávek, R. (2013): The most interesting karstological phenomena of Moravia (guided field trip and workshop). Moravia, Silesia. Otava, J. – Morávek, R. (2013): THE MOST INTERESTING KARSTOLOGICAL PHENOMENA OF MORAVIA (guided field trip and workshop). Moravia. Silesia,. Otava, J. (2013): NC5 - Hranice Karst - an Unique Hydrothermal Karst with the Deepest Abyss in the Czech Republic. Teplice nad Bečvou, Hranice, Bělotín.
28
2. Výzkum globálních změn v geologické minulosti a vývoje života Zpracoval: Jiří Frýda a kol. Abstrakt: Multidisciplinární výzkum vývoje sedimentárních pánví a biodiverzity zaměřený na analýzu průběhu globálních změn v minulosti Země byl realizován v souladu s přijatým plánem a výzkumné práce probíhaly v Evropě a severní Africe. K hlavnímu okruhu řešených problémů patří především studium reakcí biosféry na globální změny a studium změn struktury krizemi postižených paleospolečenstev. Zvláštní pozornost byla i v tomto roce věnována studiu globálního cyklu uhlíku v době krizových událostí. Tento multidisciplinární přístup byl založen na využití rozličných metod – paleontologických (analýza paleospolečenstev, fylogenetická analýza, etc.), sedimetologických (mikrofaciální analýza) a geochemických (izotopová geochemie). Vědecký tým ČGS zabývající se výzkumem globálních změn v geologické minulosti Země zahrnuje 15 pracovníků ČGS s celkovou pracovní kapacitou 9.2 pracovního úvazku na tomto subprojektu VZ. V roce 2013 bylo tímto týmem publikováno nebo předloženo do tisku 34 článků ve vědeckých časopisech s IF, 4 články v recenzovaných odborných periodicích, 5 kapitol ve vědeckých knihách a 19 příspěvků formou přednášek a posterů na mezinárodních vědeckých konferencích. Publikační efektivita tohoto týmu je tedy větší než 3 články ve vědeckých časopisech s IF na pracovníka a rok. Skupina mořského paleozoika zajišťuje veškeré editorské i technické práce a vydává mezinárodní impaktovaný časopis Bulletin of Geosciences. V roce 2013 členka výzkumného týmu Dr. Marika Polechová obhájila dizertační práci, která získala cenu děkana PřfUK za nejlepší dizertační práci v roce 2013.
Úvod Cílem této části výzkumného programu je multidisciplinární výzkum vývoje sedimentárních pánví a biodiverzity zaměřený na analýzu průběhu výrazných globálních změn v minulosti Země, a stratigrafický výzkum v rámci aktivit Mezinárodní stratigrafické komise IUGS bioeventů. V roce 2013 byly realizovány výzkumné práce v souladu s tímto přijatým plánem. Výzkumné práce probíhaly na dvourůzných kontinentech (Severní Afrika a Evropa) a předmětem studia byla období od paleozoika po kvartér. K hlavnímu okruhu řešených problémů patří především studium reakce biosféry na globální změny a studium změn struktury krizi postižených paleospolečenstev. Zvláštní pozornost je věnována studiu globálního cyklu uhlíku a změn průměrných teplot globálního mořského ekosystému v době krizových událostí. Tento komplexní přístup je založen na využití rozličných metod – paleontologických (analýza paleospolečenstev, fylogenetická analýza, etc.), sedimetologických (mikrofaciální analýza) a geochemických (izotopová geochemie).
Výsledky výzkumu globálních změn v geologické minulosti Země byly publikovány jako články v vědeckých časopisech s IF, v recenzovaných odborných periodikách, jako kapitoly ve vědecký knihách a byly prezentovány formou přednášek a posteru na mezinárodních vědeckých konferencích. Vědecký tým zabývající se výzkumem globálních změn v geologické minulosti Země zahrnuje 15 pracovníků ČGS s celkovou pracovní kapacitou 9.2 pracovního úvazku na tomto subprojektu VZ. Výzkumný tým se skládá z 10 pracovníků s PhD, 8 PhD studentů a 1 techničky. V rámci tohoto výzkumného týmu existují následující pracovní skupiny: a) skupina zkoumající mořské paleozoikum, b) skupina zkoumající terestrický permokarbon, c) skupina zkoumající mořskou křídu, a d) skupina zkoumající kvartérní problematiku. V roce 2013 bylo celkem tímto týmem o celkovém pracovním úvazu 9.2 pracovníků publikováno nebo předloženo do tisku 34 článků ve vědeckých časopisech s IF, 4 články v recenzovaných odborných periodikách, 5 kapitol ve vědeckých knihách a více než 19 příspěvků formou přednášek a posteru na mezinárodních vědeckých konferencích. Publikační efektivita tohoto týmu je tedy ověyší než 3 články ve vědeckých časopisech s IF na pracovníka a rok. Skupina mořského paleozoika zajišťuje veškeré editorské i technické práce a vydává mezinárodní impaktovaný časopis Bulletin of Geosciences. V roce 2013 v něm bylo na 914 stranách publikováno 50 vědeckých prací (Bulletin of Geosciences, ročník 88, 2013).
29
V roce 2013 členka výzkumného týmu Dr. Marika Polechová obhájila dizertační práce na téma "Vybraní mlži z ordoviku pražské pánve". Tato dizertační práce vznikla pod vedení jiné člena výzkumného týmu Dr. Jiřího Kříže. Dr. Marika Polechová získala za svou dizertační práci cenu děkana PřfUK za nejlepší dizertační práci v roce 2013. V následující části jsou hlavní výsledky (i.e., publikace v časopisech s IF a kapitoly ve vědeckých knihách) multidisciplinárního výzkumu vývoje sedimentárních pánví a biodiverzity zaměřeného na analýzu průběhu výrazných globálních změn v minulosti Země publikované v roce 2013 seřazeny ve stratigrafické posloupnosti od staršího paleozoika po kvartér:
2.1. Mořské paleozoikum V roce 2012 pokračovalo především studium sedimentárních sekvencí staršího paleozoka se zaměřením na reakci biosféry na globální změny a studium změn struktury krizi postižených paleospolečenstev. Hlavní výsledky této pracovní skupiny jsou shrnuty v následujících bodech: •
Byl publikován nový model bazálního chotečského bioeventu (Vodrážková et al. 2013).
•
Byly publikovány výsledky studia LAU bioeventu naměřená na globální cyklus uhlíku (Frýda a Manda, 2013).
•
Byla publikována nová studie bioeventu na hranici devonu a karbonu (Kumpán et al. 2013).
•
Byl publikován nový model vzniku ložisek bitumenozních břidlic v severní Africe a Arabii na základě studia biologických krizí v siluru (Loydell et al. 2013).
•
Byla publikována nová sedimentologická studie o izotopovém LAU eventu (Gocke et al. 2013)
•
Na základě dizertační práce na téma revize ordovických mlžů byl publikován článek o mlžích ze středního ordoviku pražské pánve (Polechová 2013). Článek přináší nejenom systematickou revizi mlžů, ale zabývá se i paleoekologií a paleobigeografií středněordovických mlžů.
•
Byla publikována kapitola v knize o paleobiogeografii staršího paleozoika (Ebbestad et al. 2013).
•
Byla publikována kapitola v knize o třídě Gastropoda (Frýda et al. 2013).
•
Byla popsána nová methoda separace mikrofosílií (Jarochowska et al. 2013).
•
Byla popsána ontogeneze devonských konodontů Polygnathus serotinus a P. bultyncki (Klapper a Vodrážková 2013).
•
Byla publikována revize čeledi Palaozygopleuridae, popisující vliv devonských bioeventů na její fylogenezi (Frýda et al. 2013)
•
Byla publikována studie vývoje svrchnodevonských sedimentů SZ Číny (Suttner et al. 2013).
•
Byla publikována studie vývoje paleodiverzity spodnodevonského ekosystému Maroka (Frey et al. 2013).
•
Byla publikována nová studie naměřená na ontogenezi phakopidních trilobitů (Budil et al. 2013a).
•
Byl publikován nejstaršího dalmanitidního trilobita v pražské pánvi (Budil et al. 2013b)
30
•
Byla publikována nová studie popisující unikátní nálezy vnitřností trilobitů (Fatka et al. 2013a)
•
Byla publikována analýza paleogeografické pozice pražské pánve v siluru (Kletetschka et al. 2013)
•
Byla publikována studie popisující další unikátní nálezy vnitřností trilobitů ze spodního ordoviku (Fatka et al. 2013b a Fatka et al. 2013c)
•
Do tisku byla přijata studie vztahu vulkanismu a vývoje silurských faun (Tasáryová et al. 2013).
•
Do tisku byla přijata studie o chemostratigrafii siluru (Loydell et al. 2013).
•
Do tisku byla přijata studie o intergrované stratigrafii siluru (Slavík et al. 2013).
•
Do tisku byla přijata studie vývoje silurských paleospolečenstev (Manda a Frýda 2013).
•
Do tisku byla přijata revize silurských carcinosomatidních eurypteridů (Budil et al. 2013).
•
Do tisku byla přijata studie chování harpetidních trilobitů (Fatka et al. 2013).
•
Byly publikovány studie zabývající se vývojem biomineralizace (Frýda et al. 2013, Frýdová et al. 2013 a Hrabánková et al. 2013)
2.1.1 Terestrický permokarbon V roce 2013 pokračovalo především studium vlivu globálních změny na vývoj permokarbonské flóry, analýza klimatických změn a paleobiogeografie. Hlavní výsledky této pracovní skupiny jsou shrnuty v následujících bodech: •
Byla publikována studie klimatických a biotických změn na hranici karbonu a permu (Opluštil et al. 2013)
•
Byly získány kutikuly rodu Sphenophyllum z Ukrajiny (Šimůnek a Bureš 2013).
•
Byly získány kutikuly (zvláště svrchní kutikula) aflébií (cyklopteridů) od pteridospermy Laveineopteris bohemica z westphalu C středních Čech se liší od cyklopterid ostatních druhů laveineopterid. Svrchní kutikula nemá průduchy, jako ostatní druhy (Šimůnek a Cleal 2013).
•
Byly popsány dispersní kutikuly kordaitů z polské části hornoslezské pánve (Šimůnek a Florjan 2013).
2.1.2. Mořská křída V roce 2013 pokračovalo především taxonomické, tafonomické, biostratigrafické a paleogeografické zhodnocení křídy a eocánu ostrova Jamese Rosse. Hlavní výsledky této pracovní skupiny jsou shrnuty v následujících bodech: •
Byla publikována studie o polychétech z české křídy (Žítt a Vodrážka 2013)
2.1.3. Kvartér V roce 2013 pokračovalo studium vlivu člověka na vývoj kvartérní flóry, analýza izotopového složení hořčíku v sedimentárních karbonátach, a teoretické modelování globálního cyklu horčíka (Mg) a
31
vápnika (Ca) během geologického vývoje Země. Hlavní výsledky této pracovní skupiny jsou shrnuty v následujících bodech: •
Byla publikována kapitola v knize o chování izotopů Ca a Mg v sedimentech (Farkaš et al. 2013).
•
Byla publikována kapitola v knize o chemizmu mořské vody a sedimentů (Kump et al. 2013).
•
Byla publikována kapitola v knize o vývoji krajiny na ostrově James Ross (Davies et al. 2013).
•
Byla publikována studie o sladkovodních jezerech na ostrově James Ross (Nedbalová et al. 2013).
•
Byla publikována studie o sladkovodních rozsivkách z ostrova James Ross (Kopalová et al. 2013).
•
Byla publikována studie o gravittianu Moravy (Vlačiky et al. 2013).
Publikovaná literatura: Článek v impaktovaném recenzovaném odborném periodiku Budil, P. – Crônier, C. – Manda, Š. – Fatka, O. – Laibl, L. – Bignon, A. (2013): Juvenile phacopid trilobites from the Prague Basin (Czech Republic). – Paläontologische Zeitschrift 87, 2, 219234. ISSN 0031-0220. DOI 10.1007/s12542-012-0157-x. Budil, P. – Manda, Š. – Tetlie, E. (2013, in press): Silurian carcinosomatid eurypterids from the Prague Basin (Czech Republic). – Bulletin of Geosciences 89, 2(?),ISSN 1214-1119. Budil, P. – Rak, Š. – Fatka, O, Hörbinger, F. (2013, in press): Unusual occurrence of dalmanitid trilobites in the Lochkovian (Lower Devonian) of the Prague Basin, Czech Republic. – Bulletin of Geosciences 89, 2(?),ISSN 1214-1119. Fatka, O. – Budil, P. (2013, in press): Sheltered gregarious behavior of Middle Ordovician harpetid trilobites. Palaios. Fatka, O., Budil, P., David, M. (2013, in press). Digestive structures in Ordovician trilobites Colpocoryphe and Flexicalymene from the Barrandian area of Czech Republic. – Estonian Journal of Earth Sciences. Fatka, O. – Mergl, M. – Budil, P. (2013): Preservation of the digestive structures in Harpides (Trilobita) from the Lower Ordovician of the Barrandian area (Czech Republic). – Neues Jahrbuch für Geologie und Palaontologie. Abhandlungen 270, 1, 55-67. ISSN 0077-7749. DOI 10.1127/0077-7749/2013/0357. Fatka, O. – Lerosey-Aubril, R. – Budil, P. – Rak, Š. (2013): Fossilised guts in trilobites from the Upper Ordovician Letná Formation (Prague Basin, Czech Republic). – Bulletin of Geosciences 88, 1, 95-104. ISSN 1214-1119. DOI 10.3140/bull.geosci.1329. Frey, L. – Naglik, C. – Hofmann, R. – Schemm-Gregory, M. – Frýda, J. – Kröger, B. – Taylor, P.D. – Wilson, M.A. – Klug, C. (2013, in press): Alpha diversity and palaeoecology of invertebrate associations of the Early Devonian in the Tafilalt (Morocco, Anti-Atlas). - Bulletin of Geosciences. Frýda, J. – Ferrová, L. – Frýdová, B. (2013): Review of palaeozygopleurid gastropods (Palaeozygopleuridae, Gastropoda) from Devonian strata of the Perunica microplate
32
(Bohemia), with a re-evaluation of their stratigraphic distribution, notes on their ontogeny, and descriptions of new taxa. - Zootaxa 3669 (4): 469–489. Frýda, J. – Manda, Š. (2013): A long-lasting steady period of isotopically heavy carbon in the late Silurian ocean: evolution of the δ13C record and its significance for an integrated δ13C, graptolite and conodont stratigraphy. – Bulletin of Geosciences, 88, 2: 463–482. Gocke, M. – Lehnert, O. – Frýda, J. (2013): Facies development across the Late Silurian Lau Event based on temperate carbonates of the Prague Basin (Czech Republic). – Facies, 59 (3): 611630. DOI 10.1007/s10347-012-0328-y Frýda, J. – Šepitka, J. – Frýdová, B. – Hrabánková, I. – Lukeš, J. – Klicnarová, M. (2013): Crystallographic texture determines mechanical properties of molluscan nacre. – Computer Methods in Biomechanics and Biomedical Engineering, 16, Supplement 1: 292-293. Frýdová, B. – Šepitka, J. – Stejskal, V. – Frýda, J. – Lukeš, J. (2013): Nanoindentation mapping reveals a gradient in mechanical properties of dental enamel in rat incisors. – Computer Methods in Biomechanics and Biomedical Engineering, 16, Supplement 1: 290-291. Hrabánková, I. – Frýda, J. – Šepitka, J. – Sasaki, T. – Frýdová, B. – Lukeš, J. (2013): Mechanical properties of deep-sea molluscan shell. – Computer Methods in Biomechanics and Biomedical Engineering, 16, Supplement 1: 287-289. Jarochowska, E. – Tonarová, P. – Munnecke, A. – Ferrová, L. – Sklenář, J. – Vodrážková, S. (2013, online): An acid-free method of microfossil extraction from clay-rich lithologies using the surfactant Rewoquat. – Palaeontologia Electronica, http://palaeoelectronica.org/content/2013/530-microfossil-extraction. Klapper, G. – Vodrážková, S. (2013): Ontogenetic and intraspecific variation in the late Emsian – Eifelian (Devonian) conodonts Polygnathus serotinus and P. bultyncki in the Prague Basin (Czech Republic) and Nevada (western U.S.). – Acta Geologica Polonica 63, 2, 153-174. ISSN 0001-5709. DOI 10.2478/agp-2013-0006. Kletetschka, G. – Schnabl, P. – Šifnerová, K. – Manda, Š. – Pruner, P. – Tasáryová, Z. (2013): Magnetic scanning and interpretation of paleomagnetic data from Prague Synform´s volcanics. – Studia geophysica et geodaetica 57, 1, 103-117. ISSN 0039-3169. DOI 10.1007/s11200-0120723-4. Kopalová, K. – Nedbalová, L. – Nývlt, D. – Elster, J. – Van de Vijver, B. (2013): Diversity, ecology and biogeography of the freshwater diatom communities from Ulu Peninsula (James Ross Island, NE Antarctic Peninsula). – Polar Biology 36, 7, 933-948. ISSN 0722-4060. DOI 10.1007/s00300-013-1317-5. Kumpan, T. – Bábek, O. – Kalvoda, J. – Frýda, J. – Grygar, T. M. (2013): A high-resolution, multiproxy stratigraphic analysis of the Devonian-Carboniferous boundary sections in the Moravian Karst (Czech Republic) and a correlation with the Carnic Alps (Austria). – Geological Magazine, xx. 10.1017/S0016756812001057 Loydell, D.K. – Butcher, A. – Frýda, J. (2013): The middle Rhuddanian (lower Silurian) ‘hot’ shale of North Africa and Arabia: An atypical hydrocarbon source rock. – Palaeogeography, Palaeoclimatology, Palaeoecology, 386, 233–256. http://dx.doi.org/10.1016/j.palaeo.2013.05.027 Loydell, D.K. – Frýda, J. – Butcher, A. – Loveridge, R.F. (2013, in press): A new high-resolution δ13Ccarb isotope curve through the lower Wenlock Series of Buttington Quarry, Wale. – GFF. Manda, Š. – Frýda, J.(2013, in press): Evolution of the late Ludlow to early Lochkovian brachiopod, trilobite and bivalve communities of the Prague Basin and their link with the global carbon cycle. – GFF.
33
Nedbalová, L. – Nývlt, D. – Kopáček, J. – Šobr, M. – Elster, J. (2013): Freshwater lakes of Ulu Peninsula, James Ross Island, north-east Antarctic Peninsula: origin, geomorphology and physical and chemical limnology. – Antarctic Science 25, 3, 358-372. ISSN 0954-1020. DOI 10.1017/S0954102012000934. Opluštil, S. – Šimůnek, Z. – Zajíc, J. – Mencl, V. (2013): Climatic and biotic changes around the Carboniferous/Permian boundary recorded in the continental basins of the Czech Republic. – International Journal of Coal Geology. DOI 10.1016/j.coal.2013.07.014. Polechová, M. (2013): Bivalves from the Middle Ordovician Šárka Formation. – Bulletin of Geosciences 88, 2, 427-461. ISSN 1214-1119. DOI 10.3140/bull.geosci.1426. Rohr, D. M. - Frýda, J. - Blodgett, R. B. (2013): Alaskodiscus, a new name for the Ordovician bellerophontoidean gastropod Alaskadiscus Rohr, Frýda and Blodgett, 2003. – Journal of Paleontology, 87, 1: 176. Slavík, L. – Štorch, P. – Manda, Š. – Frýda, J. (2013, in press): Integrated stratigraphy of the Ludfordian in the Prague Synform. – GFF. Suttner, T. J., Kido, E., Chen, X.-Q., Mawson, R., Waters, J. A., Frýda, J., Mathieson, D., Molloy, P.D., Pickett, J., Webster, G.D. & Frýdová, B. (2013, in press). Stratigraphy and facies development of the marine Late Devonian near the Boulongour Reservoir, northwest Xinjiang, China. – Journal of Asian Earth Sciences. Šimůnek, Z. – Bureš, J. (2013, in press): Dispersed cuticles and conducting tissue of Sphenophyllum Brongniart from the Westhalian D of Kalinovo, Donets Basin, Ukraine. Bulletin of Geosciences. Šimůnek, Z. – Cleal, C.R. (2013): Epidermal anatomy of Laveineopteris bohemica cyclopterids (Medullosales) from the Middle Pennsylvanian Radnice Member, Czech Republic. – Bulletin of Geosciences 88, 1, 63-67. ISSN 1214-1119. DOI 10.3140/bull.geosci.1331. Šimůnek, Z. – Florjan, S. (2013b): The Pennsylvanian cordaitalean dispersed cuticles from the Upper Silesian Basin (Poland). – Review of Palaeobotany and Palynology 197, October, 26-49. ISSN 0034-6667. DOI 10.1016/j.revpalbo.2013.04.006. Tasáryová Z. – Schnabl P. – Čížková K. – Pruner P. – Štorch P. – Manda Š. – Janoušek V. – Rapprich V. – Frýda J. (2013, in press): Gorstian palaeoposition and geotectonic setting of Suchomasty volcanic centre (Prague Basin, Teplá-Barrandian Unit, Bohemian Massif). – GFF. Vlačiky, M. – Michalík, T. – Nývltová Fišáková, M. – Nývlt, D. – Moravcová, M. – Králík, M. – Kovanda, J. – Péková, K. – Přichystal, A. – Dohnalová, A. (2013): Gravettian occupation of the Beckov Gate in Western Slovakia as viewed from the interdisciplinary research of the Trenčianske Bohuslavice-Pod Tureckom site. – Quaternary International 294, April, 41-60. ISSN 1040-6182. DOI 10.1016/j.quaint.2011.09.004. Vodrážková, S. – Frýda, J. – Suttner, T.J. – Koptíková, L. – Tonarová, P. (2013): Environmental changes close to the Lower–Middle Devonian boundary; the Basal Chotec Event in the Prague Basin (Czech Republic). – Facies 59, 2, 425-449. ISSN 0172-9179. DOI 10.1007/s10347-0120300-x. Žítt, J. – Vodrážka, R. (2013): Terebella phosphatica Leriche (Polychaeta) associated with phosphatic crusts and particles (Lower Turonian, Bohemian Cretaceous Basin, Czech Republic). – Cretaceous Research 41, April, 111-126. ISSN 0195-6671. DOI 10.1016/j.cretres.2012.11.003.
Článek v recenzovaném odborném periodiku Klapper, G. – Crônier, C. – Vodrážková, S. (2013): Conodont evidence for a latest Emsian to early Eifelian (Devonian) age for the phacopid trilobite Plagiolaria kitabi from Uzbekistan. –
34
Memoirs of the Association of Australasian Palaeontologists 44, April, 25-26. ISSN 08108889. Stárková, M. – Martínek, K. (2013b): Jezerní karbonáty ploužnického obzoru z vrtu Sm1, stephan C podkrkonošské pánve. – Zprávy o geologických výzkumech v roce 2012 neuveden, podzim, 68-72. ISSN 0514-8057. Šimůnek, Z. – Florjan, S. (2013a): An artificial system of dispersed cordaitalean cuticles from the Upper Silesian Basin (Pennsylvanian, Poland) and its application to dispersed cordaitalean cuticles from the Intrasudetic Basin (Pennsylvanian, Czech Republic). – Lethaea rossica. Rossijskij paleobotaničeskij žurnal - The Russian Journal of Palaeobotany. Paleobotaničeskij vremenik, Neperiodičeskie priloženie k žurnalu Neuveden, 1, 53-65.. Tasáryová, Z. – Rapprich, V. – Janoušek, V. (2013): Geochemická a vulkanologická dokumentace dočasných odkryvů ordovických vulkanitů při stavbě metra v Praze–Vokovicích. – Zprávy o geologických výzkumech v roce 2012 Neuveden, podzim, 235-239. ISSN 0514-8057.
Odborná kniha Marek, J. – Šarič, R. – Kácha, P. (2013): Říkali mu jemnostpán Barrande - On l`appelait Monsiour Barrande. Neuveden. 70 s. – Česká geologická služba. Praha. ISBN 978-80-7075-840-3. Marek, J. – Šarič, R. – Kácha, P. (2013): Joachim Barrande. People called him gentle man. Neuveden. 68 s. – Česká geologická služba. Praha. ISBN 978-80-7075-811-3.
Kapitola v knize Davies, B.J. – Glasser, N.F. – Carrivick, J.L. – Hambrey, M.J. – Smellie, J.L. – Nývlt, D. (2013): Landscape evolution and ice-sheet behaviour in a semi-arid polar environment: James Ross Island, NE Antarctic Peninsula. In Hambrey, M. J., et al. (eds.): Antarctic Palaeoenvironments and Earth-Surface Processes, s. 353-395. – Geological Society, London. London. Ebbestad, J.O.R. - Frýda, J. - Wagner, P. - Horný, R. - Isakar, M. - Stewart, S. - Percival, I. - Bertero, V. - Rohr, D.M. - Peel, J.S. – Blodgett, R.B. – Högström, A.E.S. (2013): Biogeography of Ordovician and Silurian gastropods, monoplacophorans and mimospirids, 191–212. In: Harper, D. A. T. & Servais, T. (eds), Early Palaeozoic Biogeography and Palaeogeography, Geological Society, London, Memoirs, 38. http://dx.doi.org/10.1144/M38.15. Frýda, J. (2013): Gastropods. In: Encyclopedia of Geology, R.C. Selley, L.R.M. Cocks, and I.R. Plimer (eds), Elsevier, 3200pp., ISBN 0-12-636380-3. In: Earth Systems and Environmental Sciences. Reference Module. Elsevier. Farkaš, J. - Chakrabarti, R. - Jacobsen, S. B. - Kump, L. - Melezhik, V. (2013): Calcium and Magnesium Isotopes in Sedimentary Carbonates. In Melezhik V., Kump L., Fallick A., Strauss H., Hanski E., PraveA., Lepland: Reading The Archive of Earth's Oxygenation. Vol.3 Global Events and the Fennoscandian Arctic Russia - Drilling Early Earth Project, s. 1468-1482. – Springer. Berlin. ISBN 978-3-642-29669-7. Kump, L. – Kuznetsov, A. – Gorokhov, I. – Melezhik, V. – Farkaš, J. (2013): Chemical Characteristics of Sediments and Seawater. In Melezhik V., Kump L., Fallick A., Strauss H., Hanski E., PraveA., Lepland: Reading the Archive of Earth’s Oxygenation. Vol. 3 Global Events and the Fennoscandian Arctic Russia - Drilling Early Earth Project, s. 1457-1514. – Springer. Berlin. ISBN 978-3-642-29669-7.
Ostatní výsledky Budil, P. – Röhlich, P. – Jančaříková, I. (2013): 12. geologická exkurze 'Silur a devon Barrandovských skal a Přídolí'. 0 s. MS Praha. Štor, T. (2013): The fluvial style changes during the transition from Pleistocene to Holocene, Ploučnice River system, Bohemian Massif, Czech Republic. 1 s. MS University of Manchester.
35
Audiovizuální tvorba, el. dokumenty Fatka, O. – Budil, P. – Lisec, M. (2013): Trilobiti, jak jste je neviděli. Český Rozhlas Meteor.
Uspořádání (zorganizování) konfrence Žák, J. – Verner, K. – Zulauf, G. – Röhling, H. – Maierová, P. – Budil, P. – Schulmannová, B. – Buriánek, D. – Opluštil, S. – Fatka, O. – Pšenička, J. – Lojka, R. – Stárková, M. (2013): Crustal evolution and geodynamic processes in Central Europe. The Joint conference of the Czech and German geological societies held in Plzneň (Pilsen), September 16 - 19, 2013. Plzeň.
Článek v nerecenzovaném sborníku nebo abstrakt ve sborníku Břízová, E. (2013a): Pleistocene organic sediments from the Czech Republic. In Máčka Z., Havlíček M., Demek J., Kirchner K: Geomorfologický sborník 11. Stav geomorfologických výzkumů v roce 2013, s. 4-6. – Ústav geoniky AV ČR, v.v.i., Geografický ústav, PřF, Masarykova univerzita. Ostrava, Brno. ISBN 978-80-86407-37-1. Břízová, E. (2013b): Human impact and alluvial soils in the Žitný Ostrov (Slovakia). In Kalicki T., Krupa J: Geoarchaeology of river valleys, s. 25. – Institute of Geography of the Jan Kochanowski University Kielce. Kielce. ISBN 978-83-64038-05-1. Břízová, E. (2013c): Holsteinian interglacial Stonava and Grygov in the Czech Republic. In OlczakDusseldorp I., Winter H: VI Polska konferencja paleobotaniki czwartorzedu. Osady morskie, lagunowe i torfowisk nadbrzeznych jako zrodlo informacji o paleośrodowiskach i klimacie, s. 34-35. – Państwowy Instytut Geologiczny, Państwowy Instytut Badawczy. Warszawa. ISBN 978-83-7863-250-4. Budil, P. (2013): Phacopid trilobites accross the Zlíchovian/Dalejan, Emsian/Eifelian and Eifelian/Givetian boundaries in the Prague Basin (Barrandian area, Czech Republic). In El Hassani, A., Becker, T. R., Tahiri: International Field symposium 'The Devonian and Lower Carboniferous of Northern Gondwana'. Documents de L´Institut Scientifique, Rabat, svazek 26. s. 29-30. – Royaume du Maric, Universite Mohamed V - Agdal, Institut Scientifique, Rabat. Rabat. Budil,
P. (2013): Phacopid trilobites accross the Lochkovian/Pragian, Pragian/Emsian, Zlíchovian/Dalejan, Emsian/Eifelian and Eifelian/Givetian boundaries in the Prague Basin (Barrandian area, Czech Republic). In Žák, J., Zulauf, G and Röhling, H.G. : Crustal evolution and geodynamic processes in Central Europe. Proceedings of the Joint conference of the Czech and German geological societies held in Plzneň (Pilsen), September 1 - 19, 2013. SDGG - Schriftenreihe der Deutschen Gesselschaft für Geowissenschaften, svazek 82. s. 31. – Schweizerbart. Stuttgart. ISBN 978-3-510-49231-2.
Fatka, O. – Budil, P. – Turek, V. (2013): Long-legged lobopodian from Cambrian of the Barrandian area, Czech Republic. In Linndskog, A. a Mehlqvist, K: Proceedings of the 3rd IGCP 591 Annual Meeting - Lund, Sweden, 9-19 June 2013, s. 102-103. – Lund University. Lund. ISBN 978-91-86746-87-2. Ferrová, L. – Frýda, J. – Lukeš, P. – Frýdová, B. (2013): New data on the Daleje Event from the Barrandian (Bohemia) as a key for progress in Emsian stratigraphy. – International Field Symposium“The Devonian and Lower Carboniferous of northern Gondwana” – Morocco 2013, 44-45, ISBN : 0251-4249. Frýda, J. – Racheboeuf, P. R. – Frýdová, B. – Ferrová, L. – Mergl, M. (2013): Quo vadis, Platyceras? – New protoconch data reveals a diphyletic origin of platyceratid gastropods. – International Field Symposium“The Devonian and Lower Carboniferous of northern Gondwana” – Morocco 2013, 46-47, ISBN : 0251-4249. Jarochowska, E. – Tonarová, P. – Munnecke, A. – Ferrová, L. – Sklenář, J. – Vodrážková, S. (2013): An acid-free method of microfossil extraction from clay-rich lithologies using the surfactant
36
Rewoquat: Examples of application to Silurian and Devonian fossils. In Lindskog, A., Mehlqvist, K: Proceedings of the 3rd IGCP 591 Annual Meeting - Lund, Sweden, 9-19 June 2013, s. 141-143. – Lund University. Lund. ISBN 978-91-86746-87-2. Kumpan, T. – Bábek, O. – Kalvoda, J. – Frýda, J. (2013): Multi-proxy stratigraphic analysis of the Devonian-Carboniferous boundary sections in the Central, Western and Southern Europe: a pathway to the better interregional correlations. – International Field Symposium“The Devonian and Lower Carboniferous of northern Gondwana” – Morocco 2013, 69-71, ISBN : 0251-4249. Lehnert, O. – Frýda, J. – Joachimski, M. – Meinhold, G. – Calner, M. – Čáp, P. (2013): The ‘Přídolí hothouse’, a trigger of faunal overturns across the latest Silurian Transgrediens Bioevent.. In Anders Lindskog, Kristina Mehlqvist: Proceedings of the 3rd IGCP 591 Annual Meeting, s. 175-176. – Lund University - Department of geology. Lund. ISBN 978-91-86746-87-2. Loydell, D. - Butcher, A. - Frýda, J. (2013): The middle Rhuddanian (lower Silurian) ‘hot’ shale of North Africa and Arabia: an atypical hydrocarbon source rock, 197. In A. Lindskog & K. Mehlqvist (eds): Proceedings of the 3rd IGCP 591 Annual Meeting - Lund, Sweden, 9-19 June 2013. Lund University. Manda, Š. – Frýda, J. (2013): Evolution of the late Ludlow and early Lochkovian benthic communities of the Prague Basin and their link to global carbon cycle, 203-204. In A. Lindskog & K. Mehlqvist (eds): Proceedings of the 3rd IGCP 591 Annual Meeting - Lund, Sweden, 9-19 June 2013. Lund University. Polechová, M. (2013): Bivalves from the Middle Ordovician Šárka Formation (Prague Basin, Czech Republic). In Žák, J., Zulauf, G and Röhling, H.G: Crustal evolution and geodynamic processes in Central Europe. Proceedings of the Joint conference of the Czech and German geological societies held in Plzneň (Pilsen), September 1-19, 2013, svazek 82. s. 85. – Schweizerbart. Stuttgart. ISBN 978-3-510-49231-2. Šimůnek, Z. (2013): On two plant assemblages from the Malesice Member, Žihle Basin (Carboniferous, Czech Republic). In Pšenička, J: 22nd International Workshop on Plant Taphonomy in Pilsen and Radnice 21-24th March 2013, s. 16. – Západočeské muzeum Plzeň. Plzeň. Štorch, P. - Manda, Š. - Frýda, J. (2013): Candidate sections for new international boundary stratotypes of the lower Silurian Aeronian and Homerian stages in the Prague Synform, Czech Republic, 307-308. In A. Lindskog & K. Mehlqvist (eds): Proceedings of the 3rd IGCP 591 Annual Meeting - Lund, Sweden, 9-19 June 2013. Lund University. Tasáryová, Z. – Schnabl, P. – Čížková, K. – Pruner, P. – Štorch, P. – Manda, Š. – Janoušek, V. – Rapprich, V. – Frýda, J. (2013): Gorstian paleoposition and geotectonic setting of Suchomasty volcanic centre (Prague Synform, Bohemia). In Lindskog A. & Mehlqvist K: Proceedings of the 3rd IGCP 591 Annual Meeting, s. 314-315. – Lund University. Lund. ISBN 978-9186746-87-2. Tasáryová, Z. – Schnabl, P. – Janoušek, V. – Pruner, P. – Štorch, P. – Kletetschka, G. – Čížková, K. – Šlechta, S. – Manda, Š. – Erban, V. – Frýda, J. (2013): Palaeogeography of Prague Synform in Silurian times (Wenlock-Ludlow): Insights from palaeomagnetism, basalt geochemistry and biostratigraphy. In Žák J., Zulauf G. & Röhling H.-G: Crustal evolution and geodynamic processes in Central Europe. Proceedings of the Joint conference of the Czech and German geological societies held in Plzneň (Pilsen), September 1 - 19, 2013. SDGG - Schriftenreihe der Deutschen Gesselschaft für Geowissenschaften, s. 105. – Schweizerbart. Stuttgart. ISBN 978-3-510-49231-2. Tonarová, P. – Hints, O. – Eriksson, M.E. (2013): Scolecodonts across the Llandovery–Wenlock boundary in Estonia and Sweden: Assessing the impact of the Ireviken Event on polychaete faunas. In Lindskog, A., Mehlqvist, K: Proceedings of the 3rd IGCP 591 Annual Meeting -
37
Lund, Sweden, 9-19 June 2013, s. 319-320. – Lund University. Lund. ISBN 978-91-86746-872.
Pedagogická činnost Frýda, J. (2013): Zoologie - Mollusca. Fakulta životního prostředí ČZU, Praha. Frýda, J. (2013): Vývoj globálních ekosystémů. Fakulta životního prostředí ČZU, Praha. Frýda, J. (2013): Geochemie. Fakulta životního prostředí ČZU, Praha. Frýda, J. (2012): Paleoecology. Fakulta životního prostředí ČZU, Praha. Zelenka, P. (2013): Historický vývoj organismů na Zemi. 2 hodiny týdně. Univerzita J. E. Purkyně v Ústí nad Labem. Zelenka, P. (2013): Státní závěrečné zkoušky. 1 den. Univerzita J. E. Purkyně v Ústí nad Labem. Zelenka, P. (2013): Obhajoby diplomových prací. 1 den. Univerzita J. E. Purkyně v Ústí nad Labem. Zelenka, P. (2013): Historický vývoj organismů na Zemi - kombinované studium. 1 den. Univerzita J. E. Purkyně v Ústí nad Labem. Zelenka, P. (2013): Obhajoby bakalářských prací. 1 den. Univerzita J. E. Purkyně v Ústí nad Labem.
Disertační práce Polechová, M. (2013): Selected bivalves from the Ordovician of the Prague Basin. Disertační práce, 137 s. MS Archiv ČGS.
Přednáška Lojka, R. (2013): Nové poznatky o vývoji sedimentů karbonu a permu v západních Čechách: terénní data z umělých odkryvů v trase plynovodu Gazelle. 24.4.2013. PřF UK, Praha. Šimůnek, Z. – Bureš, J. (2013): Dispersed cuticles and conducting tissue of Sphenophyllum Brongniart from the Westhalian D of Kalinovo, Donets Basin, Ukraine. Přednáška na workshopu projektu IGCP 575 . 4. 9. 2013, 10:40 - 11.00 hod. Udine, Itálie. Štor, T. (2013): The role of climate change and tectonic processes in of forming drainage patterns in Bohemian Massif. 7.11.2013. Mikulčice u Brna. Tasáryová, Z. – Schnabl, P. – Čížková, K. – Pruner, P. – Janoušek, V. – Rapprich, V. – Manda, Š. – Štorch, P. – Frýda, J. – Trubač, J. (2013): Gostian paleoposition and geotectonic setting of Suchomasty Volcanic Centre (Silurian volcanic rocks of the Prague Basin, Bohemian Massif) . 13.6.2013. Lund University.
38
3. Analýza zranitelnosti krajiny přírodními a antropogenními procesy Zpracoval: Martin Novák a kol.
Abstrakt: Výsledkem studia zranitelnosti krajiny v roce 2013 byla řada geochemických a biogeochemických publikací, několik nově vytvořených laboratorních metodik a aplikované výstupy v oboru svahových nestabilit. Rychle se rozvíjel výzkum netradičních izotopových systémů (Cd, Cr, Zn, Cu, Mg a Ca). Byla vyvinuta metodika separace a měření poměru četnosti izotopů kadmia. Tato metodika bude užita v nově získaném grantu GAČR na léta 2014-2016 (Čadková). Pokračoval izotopový výzkum samočištění podzemních vod kontaminovaných toxickým chrómem. Izotopy Pb prokázaly, že olovo, exportované povrchovým odtokem z lesních povodí, je atmogenní, antropogenní olovo, dočasné uložené v humusovém horizontu půdy. Izotopy síry pomohly kvantifikovat změny v regresi šelfového moře na poloostrově Florida během posledních 60 tis. let. Byl studován dopad změn chemického složení srážek (např. pokles obsahu okyselující síry) na koloběh uhlíku a dusíku v lesních ekosystémech. Pilotní terénní manipulace na lokalitě Načetín bude pokračovat v nově získaném projektu GA ČR (Oulehle). Biogeochemické cykly živin a toxických stopových prvků byly studovány v Půdní laboratoři EU Lysina ve Slavkovském lese. Studium polycyklických aromatických uhlovodíků pomohlo identifikovat původ kontaminace půd v okolí Brna. Průběžně doplňován je veřejně dostupný Registr svahových nestabilit. Byla vyhodnocena míra ohrožení vybraných památkových objektů na celém území České republiky svahovými nestabilitami. V tomto roce řešení výzkumného záměru jsme rozšířili možnosti Laboratoře multikolektorové plazmové spektrometrie o možnosti stanovení četnosti izotopů toxického stopového prvku kadmium. Stanovením četností izotopů kadmia se zabývá jen několik laboratoří na světě. U některých izotopů (113Cd, 114Cd, 115Cd, 116Cd) dochází k izobarickým překryvům s izotopy india a cínu. Z tohoto důvodu je nutné měřit ty izotopy india a cínu, které nejsou izobary kadmia a po přepočtu, pomocí algoritmu odečíst příslušné intenzity signálu na izobarických překryvech. Součástí námi vypracované metodiky je návrh přepočetního algoritmu. Hmotovou odchylku, kterou je zatížen každý hmotnostní spektrometr korigujeme v případě kadmia metodou dvojitého přídavku nabohacených izotopů 111Cd a 113Cd. V rámci řešení tohoto projektu jsme namíchali vlastní roztok pro dvojitý přídavek a upravili iterační matici pro výpočet odchylky izotopového složení kadmia relativně jako ε114CdNIST SRM 3108. V roce 2013 byl proveden metodický experiment sledující stabilitu toxické formy chrómu Cr(VI) pomocí izotopového složení Cr. Jednalo se o vzorky antropogenně znečištěných vod, které byly odebrány ze čtyř vrtů v blízkosti průmyslového objektu. Vzorky byly po odběru filtrovány a rozlišně upraveny (úprava pH vzorků – pH 9 vs. přirozené pH vod) a skladovány při odlišných podmínkách (20 °C vs. 5 °C). Izotopové složení rozličně upravených vzorků bylo sledováno v časovém rozmezí: v čase nula a dále po 24, 72, 120 a 168 hodinách. Výsledky ukazují, že izotopové složení Cr(VI) se v čase významně mění a to především v závislosti na fyzikálně-chemických vlastnostech antropogenních vod. V rámci srovnání stability Cr mezi jednotlivými úpravami bylo zjištěno, že úprava pH či rozlišné skladovací teploty neměly vliv na stabilitu Cr(VI). Shrnutím tedy je, že stabilita Cr(VI) v daných antropogenně znečištěných vzorcích je velmi nízká a nutností je jejich okamžité zpracování a analytické stanovení. Farkaš et al. (2013) publikovali výsledky studie izotopového složení Cr ve vybraných minerálech a horninách světa a v kontaminovaných vodách. Výsledky naleznou uplatnění vedle environmentálních studií i při rekonstrukcích vzniku kovového jádra a silikátového pláště Země. V rámci interního projektu s názvem Izotopová analýza archívních vzorků námraz a sněhů z 10 monitorovaných lokalit na horských hřebenech ČR byly zpracovány archivní vzorky, odebrané v zimních obdobích let 2009 až 2011. Jako zástupce méně znečištěných lokalit byl vybrán Tetřevec v Orlických horách, z těch více znečištěných pak Velkým Polom v Beskydech. U těchto vzorků byla provedena kvantitativní separace Cu a Zn metodou eluční chromatografie a analýza izotopových poměrů. Ke stanovení hodnot δ65Cu, δ66Zn a δ68Zn byl využit multikolektorový hmotnostní spektrometr s indukčně vázaným plazmatem (MC-ICP-MS) Neptune a získané hodnoty
39
byly porovnávány mezi jednotlivými typy vzorků a lokalitami. Byly hodnoceny rozdíly jak mezi námrazami a sněhy, tak mezi kapalnou a pevnou složkou (po HF rozkladu). Izotopové poměry byly vztaženy k celkovým koncentracím Zn a Cu naměřeným v jednotlivých vzorcích a převažujícím směrem větru v průběhu tvoření námraz. Byla dokončena izotopová studie olova, ve které jsme srovnávali složení současné atmosférické depozice Pb s historickou depozicí a s povrchovým odtokem z lesních povodí. Celkem bylo metodou ICP MS analyzováno 400 vzorků vod z 11 lesních povodí se zaměřením na dvě lokality Červík (Beskydy) a Lesní potok (Benešovská pahorkatina). Izotopová data Pb v malých povodích leží mezi koncovými členy mísení environmentálního olova, tedy mezi hodnotami pro benzín, ložiska rud, ložiska uhlí a podložní horniny. Bylo zjištěno, že dnešní atmosférická depozice Pb má po celé ČR téměř totožné izotopové složení a že izotopové složení odtoku spadá do stejného pole jako atmosférická depozice. Rozptyl dat je malý, průměrná hodnota 206Pb/207Pb celého datového souboru je 1.159. Tím se výrazně liší od starších dat, známých díky schopnosti rašelin fixovat atmogenní Pb v průběhu akrece. Za minulých 150 let byla atmosférická depozice Pb daleko méně promísená než dnes, s velkým regionálním rozptylem izotopových dat. Atmosférická depozice i export Pb z malých povodí se dnes izotopově blíží složení Pb svrchního půdního horizontu. Z lesních povodí je tedy odnášeno antropogenní olovo. Platí, že až 90 % deponovaného olova v půdách zůstává, export Pb odtokem je vždy nižší než vstup z atmosféry. Novák et al. (2013) publikovali výsledky paleoenvironmentální studie, provedené v centrální části poloostrova Florida na jihu USA. Pomocí izotopů síry jsme zkoumali unikátní vrtné jádro napříč dnovým sedimentem jezera Tulane. Vrtné jádro představovalo téměř nepřerušenou sedimentaci za posledních 60 tis. let. Podél vertikálního profilu sedimentem bylo zjištěno několik náhlých nebo pozvolných změn v izotopovém složení síry. Při interpretaci jsme použili poznatku, že mořský aerosol a vnitrozemnská troposféra se liší izotopovým složením síry. Změny v izotopovém složení síry tak svědčily o změnách vzdálensti mořského pobřeží od studované lokality. Práce představuje cenný příspěvek pro rekonstrukce velikosti suchozemské Floridy v jednotlivých obdobích mladšího kvartéru. Druhá velká skupina výzkumných prací navazovala na hydrogeochemický monitoring v síti malých povodí GEOMON. Pozornost se postupně přesouvá ze studia kvality životního prostředí ke klimatickým změnám. Změny biogeochemických cyklů živin v citlivých ekosystémech jezer ledovcového původu v NP Šumava jsou v ČGS studovány již od roku 1984. Hlavními příčinami změn v koloběhu živin v posledních třech dekádách byly ústup kyselé atmosférické depozice a gradace lýkožrouta smrkového v povodí jezer (Oulehle et al., 2013). Výsledky dlouhodobého monitoringu spojeného s biogeochemickým modelováním mají potenciál pro predikci budoucího vývoje chemického složení půd a povrchových vod v závislosti na globálních environmentálních změnách a jsou odborným vodítkem pro rozhodování státní správy v oblasti adaptačních opatření (Rowe et al., 2014). Vedle dlouhodobého monitoringu a modelování je kladen důraz na experimentální výzkum. Projekt SLAvONIC (2013-2017), z programu Marie Curie International Reintegration Grant financovaný EU, podporuje experimentální výzkum dopadu změny chemického složení srážek na koloběh uhlíku a dusíku v lesních půdách. Projekt částečně vychází a experimentálně testuje hypotézy vlivu kyselosti prostředí na koloběh živin, publikované mezinárodním kolektivem autorů v roce 2013 (Kopáček et al., 2013). Jednou z hlavních priorit výzkumu ČGS je interdisciplinární studium vlivu současné klimatické změny a znečištění na terestrické a vodní ekosystémy. Důležitý vliv na přirozený chemismus půd a vod v ekosystémech má chemismus matečné horniny, tedy její geochemická reaktivita (Chuman et al. 2013). Tato veličina přináší informace o náchylnosti krajiny, povodí, či ekosystému k acidifikaci a nutriční degradaci. Proto bylo v letošním roce hlavním cílem vytvořit mapu geochemické reaktivity hornin České republiky a poskytnout tak důležitou informaci pro využívání krajiny a krajinné plánování. Mapa vychází z rozsáhlé litogeochemické databáze hornin, kterou propojuje s regionální geologickou mapou v měřítku 1:50 000. Výsledná mapa a popsaná metodika byla přijata k tisku v Journal of Maps. Geochemicky kontrastní smrková povodí LYS, PLB a NAZ ve Slavkovském lese tvoří již čtvrtým rokem observatoř kritické zóny (CZO) evropského projektu SoilTrEC, který tuto oblast zahrnuje jako jedno ze čtyř hlavních výzkumných území Evropy z hlediska dlouhodobého výzkumu půdních změn. Vybraná povodí evropské sítě ICP Integrated Monitoring, včetně českých povodí LYS
40
a ANE, byla hodnocena prostčednictvím modelování kritických zátěží síry a dusíku (Holmberg et al. 2013) a popsáním látkových toků těžkých kovů (Bringmark et al. 2013). Vůbec prvními impaktovanými publikacemi o hydrobiologických poměrech v povrchových tocích vybraných povodí české sítě GEOMON jsou články Traister et al. (2013) a Horecký et al. (2013). V rámci popisu vlivu změny klimatu na biogeochemické cykly prvků byla vytvořena v měsíčním kroku předpověď změn hydrologie a chemismu pro povodí Lysina na období 2070-2100. Extrémně nízké letní průtoky mají za následek velké zvýšení koncentrací hlavních kationtů a aniontů (jen s malým vlivem na acidobazické charakteristiky) a lepší regeneraci půd oproti stavu bez změny klimatu. Vzrůst koncentrací DOC v povrchových vodách pozorovaný v posledních 20 letech jako důsledek ústupu acidifikace vedl k přehodnocení i historických koncentrací DOC. Pomocí modelu MAGIC byly vytvořeny scénáře vývoje chemismu půd a vod zahrnujících tuto historickou změnu. Vyplývá z nich, že vody byl historicky více kyselé, rychlosti zvětrávání vyšší, stejně jako historická bazická saturace půd (Hruška et al. 2014). Vyhodnocením dlouhodobých dat o chemismu těžkých kovů, hliníku a výskytu bentosu v jezerech Evropy a Severní Ameriky byl vytvořen model WHAM-Ftox popisující toxicitu vod vzhledem k zooplanktonu. Toxicita klesá v pořadí H+ < Al < Cu < Zn < Ni a v běžných podmínkách jsou toxické prakticky jen H+ a Al, ostatní prvky mají toxicitu zanedbatelnou (Stockdale et al. 2014). Na základě výskytů nitrofilních druhů v přízemní vegetaci lesních ekosystémů na experimentálních plochách monitoringu provozovaném VÚLHM, Praha-Strnady, byly odvozeny empirické kritické zátěže dusíku pro lužní lesy, dubohabřiny, bučiny, doubravy a smrčiny. Mezi testované nitrofilní druhy podkorunové lesní vegetace byly vybrány Impatiens parviflora, Sambucus nigra, Galium aparine, Geranium robertianum, Alliaria petiolata a Urtica dioica. Pro odhad empirických kritických zátěží byla použita atmosférická depozice dusíku, jako maximálně dovolená zátěž na lesní ekosystém při sporadickém výskytu nitrofilních druhů, tj. při pokryvnosti maximálně do 0,5 %. Odhad empirických kritických zátěží dusíku pro lužní lesy (pro biotopy označené jako L2.2 a L2.3) se pohybuje od 5 do 12 kg N ha-1rok-1, pro dubohabřiny (L3.1, L3.2, L3.3 a L3.4) se nachází v rozsahu hodnot 9-17 kg N ha-1rok-1. Bučiny (L5.1, L5.3 a L5.4) a doubravy (L7.1 a L7.3) vykazují přibližně stejný rozsah hodnot empirických kritických zátěží dusíku, který se pohybuje od 8 kg N ha1 rok-1pro doubravy (od 9 kg N ha-1rok-1pro bučiny) do 14 kg N ha-1rok-1. Empirické kritické zátěže pro smrčiny reprezentované biotopy L9.1 a L9.2 spadají do rozsahu hodnot 12–20 kg N ha-1rok-1. Výsledky byly dosaženy v rámci projektu MZeČR Stav lesních půd jako určující faktor vývoje zdravotního stavu, biodiverzity a naplňování produkčních i mimoprodukčních funkcí lesů. V roce 2013 byly sledovány polycyklické aromatické uhlovodíky (PAHs) ve vzorcích půdy v rámci geologického mapování 1:25000 Brněnska. Na základě molekulárního složení PAHs byly identifikovány kontaminace jako produkty 1) spalování paliva v nekvalitních lokálních topeništích, 2) průmyslových exhalací z relativně vzdálených zdrojů akumulovaných zejména na kopcích, na rozhraní země – báze nízké oblačnosti. Třetím typem výskytu PAH jsou směsi v nízké koncentrační úrovni, které interprtujeme jako přírodní pozadí. Výsledky analýzy PAHs jsou znázorněny formou izoliniových mapových vrstev, které poskytují obraz zranitelnosti brněnské aglomerace i jeho přírodního okolí (Tomanová Petrová et al. 2013, Otava et al. 2013). Persistentní organické polutanty byly sledovány ve spolupráci s pracovištěm RECETOX, MU Brno v polétavém prachu na střeše Masarykovy univerzity v Brně. Ve vzorcích odebraných kaskádovým impaktorem s šesti zrnitostními frakcemi prachových částic byl zkoumán obsah pevných uhlíkatých látek, minerální složení a modelově hodnoceny toxikologické vlastnosti (Čupr et al. 2013). Produkty fotodegradace sorbentů vzorkovačů atmosférických polutantů zkoumali Mácová et al. (2013). V roce 2013 byl dokončen tříletý EU projekt „Geotrasa sudetská, geologicko-turistický průvodce“ financovaný z Operačního programu přeshraniční spolupráce 2007-2013 ČR – PL. Jedním z hlavních cílů projektu bylo představení zajímavých geologicko-turistických objektů v terénu českopolského pohraničí a na základě toho zvýšení turistického ruchu v této oblasti. Více než 600 km dlouhá trasa Geotrasy probíhá od Bogatyni na západě až po Opavu na východě střídavě jak po české, tak po polské straně státní hranice. Realizace projektu byla započata v červenci 2010 a ukončena 30. června 2013. Byly splněny všechny cíle projektu: - byly sestaveny a vydány tiskem 3 jazykové verse geologicko-turistického průvodce (česky, polsky a anglicky) podél průběhu Geotrasy, každý o počtu více než 230 stran formátu A5. V nich bylo popsáno
41
a představeno na fotografiích kolem 300 geologicko-turistických zajímavostí po obou stranách státní hranice. Průvodce obsahují mimo jiné geologické mapky, turistické mapky s umístěním lokalit, tabulky a slovníček geologických termínů. - bylo vytvořeno a umístěno v terénu 21 dvojjazyčných informačních tabulí, 11 na straně české v Hejnicích, v Horním Maršově, v Teplicích nad Metují, ve Starém Městě, v Branné, v Žulové, v Zlatých Horách, v Andělské Hoře, v Bruntálu, v Budišově nad Budišovkou a v Opavě a 10 na polské straně ve Świeradowie-Zdroju, Siedlęcinie, Wleniu, Świerzawie, Janowicach Wielkich, Kowarach, Radkowie, Spalonej, Lądku-Zdroju a Głuchołazach. - bylo připraveno a vytištěno 42 skládaček (21 polsky a 21 česky) oblastí, ve kterých jsou umístěny informační tabule. - byla vytvořena internetová stránka projektu www.geostrada.eu, která obsahuje mimo jiné galerii fotografií lokalit a umožňuje výběr a kopírování souborů s průvodci, skládačkami a informačními tabulemi. Projekt se také těšil pozornosti místních administrativních a turistických orgánů. V době řešení projektu se uskutečnilo 15 pracovních setkání. Některé z nich (ve Szklarskiej Porębie, v Jeseníku, v Radkowie a ve Vrchlabí) proběhly formou veřejných seminářů, na kterých byly předneseny výsledky projektu. Registr svahových nestabilit ČR (RSN ČR) byl průběžně doplňován novými údaji a daty. Dále pak byly průběžně kontrolovány, opravovány a (po terénní revizi) sešívány jednotlivé mapové listy, které byly zpracovány v dřívějších letech. Data Registru svahových nestabilit ČR jsou zpřístupněna veřejnosti na portálu České geologické služby formou portálových stránek, vyhledávací databázové aplikace svahových nestabilit a dvou mapových aplikací – RSN ČGS http://mapy.geology.cz/sesuvy_cgs/ a Registr sesuvů – Geofond http://maps.geology.cz/app/sesuvy_geofond/. Ve spolupráci s Výzkumným ústavem vodohospodářským T. G. Masaryka, v.v.i byla zpracována zpráva za rok 2013 projektu „Identifikace významných území s kulturně historickými hodnotami ohrožených přírodními a antropogenními vlivy“. Předmětem služby ze strany ČGS byla identifikace a vyhodnocení míry potenciálního ohrožení těchto památkových objektů sesuvy a jinými svahovými nestabilitami: Vyšehrad, Břevnovský klášter, Strahovský klášter, Jezeří, Hazmburk, Tugendhat, Petrov, Špilberk, Veveří, Bítov, Vranov nad Dyjí, Nový Hrádek a MPR Znojmo a Mikulov. Ve spolupráci s ČHMÚ byl zpracován projekt „Vyhodnocení povodní v červnu 2013“ ve kterém ČGS provedla „Vyhodnocení sesuvů a svahových nestabilit“ na území Jihočeského, Jihomoravského, Královehradeckého, Plzeňského, Ústeckého, Středočeského kraje a na území hl. města Prahy. Výstupy mapovacích prácí byly dokončeny v tištěné formě jednak v oblasti Chřibů (celkem 9 listů map 1 :10 000) a v oblasti severní části brněnské aglomerace (celkem 4 listy). Z oblasti Chřibů byl předložen do časopisu s IF Geografie článek z katastru obce Halenkovice. Tato obec patří z hlediska opakovaného postižení svahovými nestabilitami k nejvíce ohroženým v ČR. Česká geologická služba v této obci i v tomto roce monitorovala kvalitu podzemních vod, které mohou být ohroženy nevybuchlými náložkami TNT v seismických vrtech. Terénní mapovací práce probíhaly v Moravské bráně v okolí dálnice D 47, kde je velké množství rozsáhlých sesuvů a dále na listech map 1 : 25 000 Veverská Bytýška a Šlapanice v brněnské aglomeraci. K největším škodám a stabilizačním opatřením v těchto oblastech došlo u sesuvu na dálniční přivaděč k D 47 u Bílova a v okolí základní školy ve Šlapanicích u Brna. Oba sesuvy byly úspěšně stabilizovány. Výsledky prací byly prezentovány v několika příspěvcích na konferenci „Svahové deformace a pseudokras“, konané 22.-24. 5. 2013 v Bischofsteinu v obci Skály u Teplic nad Metují.
Publikovaná literatura: Článek v impaktovaném recenzovaném odborném periodiku Barnet, I. – Pacherová, P. (2013): Increased soil gas radon and indoor radon concentrations in Neoproterozoic olistostromes of the Tepla´-Barrandian unit (Czech Republic). – Environmental Earth Sciences 69, 5, 1601-1607. ISSN 1866-6280. DOI 10.1007/s12665-012-1996-1.
42
Bringmark, L. – Lundin, L. – Augustaitis, A. – Beudert, B. – Dieffenbach-Fries, H. – Dirnbock, T. – Grabner, M. – Hutchins, M. – Krám, P. – Lyulko, I. – Ruoho-Airola, T. – Váňa, M. (2013): Trace metal budgets for forested catchments in Europe - Pb, Cd, Hg, Cu and Zn. – Water, Air and Soil Pollution 224, 4, 1-14. ISSN 0049-6979. DOI 10.1007/s11270-013-1502-8. Bůzek, F. – Čejková, B. – Doušová, B. – Jačková, I. – Kadlecová, R. – Lněničková, Z. (2013): Mobilization of arsenic from acid deposition – The Elbe River catchment, Czech Republic. – Applied Geochemistry 33, 6, 281-293. ISSN 0883-2927. DOI 10.1016/j.apgeochem.2013.02.022. Chuman, T. – Hruška, J. – Oulehle, F. – Gürtlerová, P. – Majer, V. (2013): Does stream water chemistry reflect watershed characteristics?. – Environmental Monitoring and Assessment 185, 7, 5683–5701. ISSN 0167-6369. DOI 10.1007/s10661-012-2976-3. Čupr, P. – Flegrová, Z. – Franců, J. – Landlová, L. – Klánová, J. (2013): Mineralogical, chemical and toxicological characterization of urban air particles. – Environment International 54, April, 26-39. ISSN 0160-4120. DOI 10.1016/j.envint.2012.12.012. Farkaš, J. – Chrastný, V. – Novák, M. – Čadková, E. – Pašava, J. – Chakrabarti, R. –Jacobsen, S. B. – Ackerman, L. – Bulle, T. D. (2013): Chromium isotope variations in mantle-derived sources and their weathering products: Implications for environmental studies and the evolution of delta Cr-53/52 in the Earth's mantle over geological time. – Geochimica et Cosmochimica Acta, 123, 74-92. Holmberg, M. – Vuorenmaa, J. – Posch, M. – Forsius, M. – Lundin, L. – Kleemola, S. – Augustaitis, A. – Beudert, B. – de Wit, H.A. – Dirnbock, T. – Evans, C.D. – Frey, J. – Grandin, U. – Indriksone, I. – Krám, P. – Pompei, E. – Schulte-Bisping, H. – Srybny, A. – Váňa, M. (2013): Relationship between critical load exceedances and empirical impact indicators at Integrated Monitoring sites across Europe. – Ecological Indicators 24, January, 256-265. ISSN 1470-160X. DOI 10.1016/j.ecolind.2012.06.013. Horecký, J. – Rucki, J. – Krám, P. – Křeček, J. – Bitušík, P. – Špaček, J. – Stuchlík, E. (2013): Differences in benthic macroinvertebrate structure of headwater streams with extreme hydrochemistry. – Biologia 68, 2, 303-313. ISSN 0006-3088. DOI 10.2478/s11756-013-0156-8. Hruška, J. Krám, P., Moldan, F., Oulehle, F., Evans, C., Kopáček, J., Cosby, B. J., Wright, R.F. (2014). Changes in soil dissolved organic carbon affect reconstructed history and projected future trends in surface water acidification. Submitted to Water Air and Soil Pollution. Kopáček, J. – Cosby, B. – Evans, C.D. – Hruška, J. – Moldan, F. – Oulehle, F. – Šantrůčková, H. – Tahovská, K. – Wright, R. (2013): Nitrogen, organic carbon and sulphur cycling in terrestrial ecosystems: Linking nitrogen saturation to carbon limitation of soil microbial processes. – Biogeochemistry 115, 1-3, 33-51. Mácová, D., Čáslavský, J., Bolechová, M., Vávrová, M. (2013). Photo-degradation products of polyurethane foam with enhanced biodegradability. Fresenius Environmnetal Bulletin, 22, 2362-2370. Novák, M. –Jacobson, G.L. – Norton, S.A. – Štěpánová, M. –Grimm, E.C. – Jačková, I. – Buzek, F. (2013): Sulfur isotope evidence for changing input of continental and marine aerosols in a 60,000-year sediment core from Lake Tulane, central Florida, USA. – Chemical Geology 349, 110-116. Oulehle, F. – Chuman, T. – Majer, V. – Hruška, J. (2013): Chemical recovery of acidified Bohemian lakes between 1984 and 2012: the role of acid deposition and bark beetle induced forest disturbance. – Biogeochemistry, ISSN 0168-2563. DOI 10.1007/s10533-013-9865-x.
43
Rowe, E. – Tipping, E. – Posch, M. – Oulehle, F. – Cooper, D. – Jones, T. – Burden, A. – Hall, J. – Evans, C.D. (2014): Predicting nitrogen and acidity effects on long-term dynamics of dissolved organic matter. – Environmental Pollution 184, 271-282. Stockdale, A., Tipping, E., Lofts, S., Fott, J., Garmo, O, Hruška, J., Keller, B., Löfgren, S., Maberly, S.C., Majer, V., Monteith, D., Nierzwicki-Bauer, S.A., Persson, G, Schartau, A., Thackeray, S.J., Valois, A., Vrba, J. Walseng, B., Yan, N. (2014). Metal and proton toxicity to lake zooplankton: application of a chemical speciation based modelling approach. Environmental Pollution, v tisku. Tahovská, K. – Kaňa, J. – Bárta, J. – Oulehle, F. – Richter, A. – Šantrůčková, H. (2013): Microbial N immobilization is of great importance in acidified mountain spruce forest soils. – Soil Biology & Biochemistry 59, April, 58-81. ISSN 0038-0717. DOI 10.1016/j.soilbio.2012.12.015. Traister, E. – McDowell, W. – Krám, P. – Fottová, D. – Kolaříková, K. (2013): Persistent effects of acidification on stream ecosystem structure and function. – Freshwater Science 32, 2, 586-596. ISSN 2161-9549. DOI 10.1899/12-130.1. Článek v recenzovaném odborném periodiku Barnet, I. – Pacherová, P. (2013): Databázový podklad komplexní radonové informace pro administrativní jednotky. – Zprávy o geologických výzkumech v roce 2012 Neuveden, podzim, 319321. ISSN 0514-8057. Bringmark, L. – Lundin, L. – Augustaitis, A. – Beudert, B. – Dieffenbach-Fries, H. – Dirnbock, T. – Grabner, M. – Hutchins, M. – Krám, P. – Indriksone, I. – Ruoho-Airola, T. – Váňa, M. (2013): Progress report on base line heavy metal approach. – Reports of the Finnish Environment Institute 25, June, 29-34. ISSN 1796-1718. Tomanová Petrová, P., Baldík, V., Bubík, M., Buriánek, D., Franců, J., Fürychová, P., Gilíková, H., Havlín, A., Janderková, J., Kociánová, L., Kolejka, V., Konečný, F., Krejčí, O., Krejčí, V., Kryštofová, E., Kunceová, E., Otava, J., Paleček, M., Pecina, V., Pecka, T., Rez, J., Sedláček, J., Sedláčková, I., Skácelová, Z., Švábenická, L., Večeřa, V., Vít, J. (2013): Vysvětlivky k základním geologickým mapám České republiky 1 : 25 000, 24-431 Šlapanice. 216 s. MS Archiv České geologické služby. Havlín, A. – Magulová, B. – Bednarik, M. (2013): Využití map sesuvného hazardu k plánování trasy liniových staveb v prostředí náchylném ke vzniku svahových deformací. – Zprávy o geologických výzkumech v roce 2012 Neuveden, podzim, 323-327. ISSN 0514-8057. Vuorenmaa, J. – Kleemola, S. – Forsius, M. – Lundin, L. – Augustaitis, A. – Beudert, B. – de Wit, H.A. – Frey, J. – Indriksone, I. – Minerbi, S. – Krám, P. – Váňa, M. (2013): Sulphur and nitrogen input-output budgets at ICP Integrated Monitoring sites in Europe. – Reports of the Finnish Environment Institute 25, June, 35-43. ISSN 1796-1718. Kapitola v knize Farkaš, J. - Chakrabarti, R. - Jacobsen, S. B. - Kump, L. - Melezhik, V. (2013): Calcium and Magnesium Isotopes in Sedimentary Carbonates. In Melezhik V., Kump L., Fallick A., Strauss H., Hanski E., PraveA., Lepland: Reading The Archive of Earth's Oxygenation. Vol.3 Global Events and the Fennoscandian Arctic Russia - Drilling Early Earth Project, s. 1468-1482. – Springer. Berlin. ISBN 978-3-642-29669-7. Kump, L. – Kuznetsov, A. – Gorokhov, I. – Melezhik, V. – Farkaš, J. (2013): Chemical Characteristics of Sediments and Seawater. In Melezhik V., Kump L., Fallick A., Strauss H., Hanski E., PraveA., Lepland: Reading the Archive of Earth’s Oxygenation. Vol. 3 Global Events and the
44
Fennoscandian Arctic Russia - Drilling Early Earth Project, s. 1457-1514. – Springer. Berlin. ISBN 978-3-642-29669-7. Ostatní výsledky Dvořák, I. – Godány, J. – Hradecký, P. – Hrazdíra, P. – Janderková, J. – Knésl, I. – Krupička, J. – Přechová, E. – Sedláček, J. Mgr. – Sidorinová, T. – Skácelová, D. – Skácelová, Z. – Šebesta, J. (2013a): Vysvětlivky k mapě geofaktorů ČR list 11-221 Stráž nad Ohří. 21 s. MS Archiv České geologické služby. Dvořák, I. – Godány, J. – Hradecký, P. – Hrazdíra, P. – Janderková, J. – Knésl, I. – Krupička, J. – Přechová, E. – Sedláček, J. Mgr. – Sidorinová, T. – Skácelová, D. – Skácelová, Z. – Šebesta, J. (2013b): Vysvětlivky k mapě geofaktorů ČR list 11-222 Kadaň. 21 s. MS Archiv České geologické služby. Dvořák, I. – Godány, J. – Hradecký, P. – Hrazdíra, P. – Janderková, J. – Knésl, I. – Krupička, J. – Přechová, E. – Sedláček, J. Mgr. – Sidorinová, T. – Skácelová, D. – Skácelová, Z. – Šebesta, J. (2013c): Vysvětlivky k mapě geofaktorů ČR list 11-223 Kyselka. 21 s. MS Archiv České geologické služby. Dvořák, I. – Godány, J. – Hradecký, P. – Hrazdíra, P. – Janderková, J. – Knésl, I. – Krupička, J. – Přechová, E. – Sedláček, J. Mgr. – Sidorinová, T. – Skácelová, D. – Skácelová, Z. – Šebesta, J. (2013d): Vysvětlivky k mapě geofaktorů ČR list 11-224 Nepomyšl. 21 s. MS Archiv České geologické služby. Mapy Baldík, V. – Novotný, R. – Krejčí, V. (2013): Mapa exodynamických jevů 1:10 000, list 25-33-16 Buchlovice. Neuveden. 1 s. – Ministerstvo životního prostředí ČR, Česká geologická služba. Brno. Baldík, V. – Havlín, A. – Novotný, R. – Krejčí, V. (2013): Mapa exodynamických jevů 1:10 000, list 25-33-01 Bunč. Neuveden. 1 s. – Ministerstvo životního prostředí ČR, Česká geologická služba. Brno. Dvořák, I. – Godány, J. – Hradecký, P. – Hrazdíra, P. – Janderková, J. – Knésl, I. – Krupička, J. – Přechová, E. – Sedláček, J. Mgr. – Sidorinová, T. – Skácelová, D. – Skácelová, Z. – Šebesta, J. (2013e): Základní geologická mapa České republiky 1: 25 000 s Vysvětlivkami, mapa geofaktorů životního prostředí - 11-221 Stráž nad Ohří. Neuveden. 1 s. – Ministerstvo životního prostředí ČR, Česká geologická služba. Praha. Dvořák, I. – Godány, J. – Hradecký, P. – Hrazdíra, P. – Janderková, J. – Knésl, I. – Krupička, J. – Přechová, E. – Sedláček, J. Mgr. – Sidorinová, T. – Skácelová, D. – Skácelová, Z. – Šebesta, J. (2013f): Základní geologická mapa České republiky 1: 25 000 s Vysvětlivkami, mapa geofaktorů životního prostředí - 11-222 Kadaň. Neuveden. 1 s. – Ministerstvo životního prostředí ČR, Česká geologická služba. Praha. Dvořák, I. – Godány, J. – Hradecký, P. – Hrazdíra, P. – Janderková, J. – Knésl, I. – Krupička, J. – Přechová, E. – Sedláček, J. Mgr. – Sidorinová, T. – Skácelová, D. – Skácelová, Z. – Šebesta, J. (2013g): Základní geologická mapa České republiky 1: 25 000 s Vysvětlivkami, mapa geofaktorů životního prostředí - 11-223 Kyselka. Neuveden. 1 s. – Ministerstvo životního prostředí ČR, Česká geologická služba. Praha. Dvořák, I. – Godány, J. – Hradecký, P. – Hrazdíra, P. – Janderková, J. – Knésl, I. – Krupička, J. – Přechová, E. – Sedláček, J. Mgr. – Sidorinová, T. – Skácelová, D. – Skácelová, Z. – Šebesta, J. (2013h): Základní geologická mapa České republiky 1: 25 000 s Vysvětlivkami, mapa geofaktorů
45
životního prostředí - 11-224 Nepomyšl. Neuveden. 1 s. – Ministerstvo životního prostředí ČR, Česká geologická služba. Praha. Havlín, A. – Krejčí, V. (2013): Mapa exodynamických jevů 1:10 000, list 25-31-21. Neuveden. 1 s. – Ministerstvo životního prostředí ČR, Česká geologická služba. Brno. Krejčí, O. – Bíl, M. – Krejčí, V. (2013): Účelová inženýrskogeologická mapa stabilitních poměrů 1:10 000 25-33-02. Neuveden. 1 s. – OG MŽP. Praha. Krejčí, O. – Bíl, M. – Krejčí, V. (2013): Účelová inženýrskogeologická mapa stabilitních poměrů 1:10 000 25-33-03. Neuveden. 1 s. – OG MŽP. Praha. Krejčí, O. – Bíl, M. – Krejčí, V. (2013): Účelová inženýrskogeologická mapa stabilitních poměrů 1:10 000 25-33-08. Neuveden. 1 s. – OG MŽP. Praha. Krejčí, O. – Bíl, M. – Krejčí, V. (2013): Účelová inženýrskogeologická mapa stabilitních poměrů 1:10 000 25-33-07. Neuveden. 1 s. – OG MŽP. Praha. Krejčí, O. – Krejčí, V. (2013): Účelová inženýrskogeologická mapa stabilitních poměrů 1:10 000 2432-04. Neuveden. 1 s. – OG MŽP. Praha. Krejčí, O. – Krejčí, V. (2013): Účelová inženýrskogeologická mapa stabilitních poměrů 1:10 000 2414-24. Neuveden. 1 s. – OG MŽP. Praha. Krejčí, O. – Krejčí, V. (2013): Účelová inženýrskogeologická mapa stabilitních poměrů 1:10 000 2414-14. Neuveden. 1 s. – OG MŽP. Praha. Krejčí, O. – Krejčí, V. (2013): Účelová inženýrskogeologická mapa stabilitních poměrů 1:10 000 2414-19. Neuveden. 1 s. – OG MŽP. Praha. Müller, P. – Barnet, I. – Buriánek, D. – Havlín, A. – Janderková, J. – Konečný, F. – Krumlová, H. – Krejčí, O. – Kryštofová, E. – Paleček, M. – Sedláček, J. Mgr. – Večeřa, J. – Vít, J. (2013): Základní geologická mapa České republiky 1: 25 000 s Vysvětlivkami 24-432 Brno - jih - Mapa geofaktorů životního prostředí. ZGM ČR 25. 1 s. – Ministerstvo životního prostředí ČR, Česká geologická služba. Brno. Novotný, R. – Baldík, V. – Krejčí, V. (2013): Mapa exodynamických jevů 1:10 000, list 25-33-06 Salaš. Neuveden. 1 s. – Ministerstvo životního prostředí ČR, Česká geologická služba. Brno. Otava, J., Balák, I., Baldík, V., Bubík, M., Buriánek, D., Černý, J., Franců, J., Fürychová, P., Gilíková, Kociánová, L., Krejčí, Z., Kryštofová, E., Kumpan, T., Melichar, R., Müller, P., Paleček, M., Pecina, V., Pecka, T., Sedláčková, I., Skácelová, Z., Šrámek, J., Tomanová Petrová, P., Večeřa, V., Vít, J. (2013): Vysvětlivky k základním geologickým mapám České republiky 1 : 25 000, 24-411 Jedovnice. 306 s. MS Archiv České geologické služby.
Sedláčková, I. – Barnet, I. – Franců, J. – Havlín, A. – Janderková, J. – Konečný, F. – Kryštofová, E. – Paleček, M. – Sedláček, J. Mgr. – Večeřa, J. – Vít, J. (2013): Základní geologická mapa České republiky 1: 25 000 s Vysvětlivkami 24-431 Šlapanice - Mapa geofaktorů životního prostředí. ZGM ČR 25. 1 s. – Ministerstvo životního prostředí ČR, Česká geologická služba. Brno.
46
Software Čoupek, P. – Paleček, M. – Skarková, H. – Kujal, R. (2013b): Aplikace pro správu dat SDD - Báňské mapy a poddolovaná území a jejich prezentaci na veřejnosti. Praha. Dostupné z URL http://www.geology.cz/app/sdd. Novák, M. – Krám, P. – Svítil, R. – Šedinová, E. (2013): Webové stránky 'Projekt SoilTrEC'. Praha. Dostupné z URL http://www.geology.cz/soiltrec. Rapprich, V. – Kycl, P. – Svítil, R. – Karbušická, S. (2013): Webové stránky 'Zlepšení výuky aplikované geologie na Addis Ababa University'. Praha. Dostupné z URL http://www.geology.cz/projekt681900. Audiovizuální tvorba, el. dokumenty Barnet, I. – Svítil, R. (2013): Webové stránky radonové riziko. Článek v nerecenzovaném odborném periodiku Havlín, A. – Bednarik, M. – Magulová, B. (2013): Plánování trasy liniových staveb v prostředí náchylném ke vzniku svahových deformací s využitím map sesuvného hazardu. – Inžinierske stavby / Inženýrské stavby 60, 1, 46-48. ISSN 1335-0846. Článek v nerecenzovaném sborníku nebo abstrakt ve sborníku Břízová, E. (2013b): Human impact and alluvial soils in the Žitný Ostrov (Slovakia). In Kalicki T., Krupa J: Geoarchaeology of river valleys, s. 25. – Institute of Geography of the Jan Kochanowski University Kielce. Kielce. ISBN 978-83-64038-05-1. Břízová, E. (2013c): Holsteinian interglacial Stonava and Grygov in the Czech Republic. In OlczakDusseldorp I., Winter H: VI Polska konferencja paleobotaniki czwartorzedu. Osady morskie, lagunowe i torfowisk nadbrzeznych jako zrodlo informacji o paleośrodowiskach i klimacie, s. 34-35. – Państwowy Instytut Geologiczny, Państwowy Instytut Badawczy. Warszawa. ISBN 978-83-7863-2504. Havlín, A. – Šikula, J. – Foretníková, M. (2013): Úloha ČGS v projektu: Identifikace významných území s kulturně historickými hodnotami ohrožených přírodními a antropogenními vlivy. In Baroň I., Klimeš J., Krásný O. a Plná V: Svahové deformace a pseudokras 2013. Elektronický sborník abstraktů a prezentací, 22.-24. 5. 2013 hotel Bischofstein, s. 1-12. – Svahovky, o.s., Správa CHKO Broumovsko, ÚSMH AV ČR. Skály u Teplic n. Metují. Havlín, A. (2013): Vybrané poznatky získané při hodnocení sesuvného hazardu v modelovém území prostředí Flyšového pásma Západních Karpat. In Jan Klimeš: Svahové deformace a pseudokras 22.24. 5. 2013, Bischofstein, Skály u Teplic nad Metují, Sborník abstraktů, exkurzní průvodce, – Svahovky, o.s., Správa CHKO Broumovsko, ÚSMH AV ČR. Praha. Krejčí, O. – Bíl, M. – Bílová, M. – Hubatka, F. – Krejčí, V. (2013): Vliv miocenní tektoniky na mimořádný rozvoj sesuvů v sv. ukončení vídeňské pánve. In Baroň, Ivo, Klimeš, Jan: Svahové deformace a pseudokras 22.-24. 5. 2013, Bischofstein, Skály u Teplic nad Metují, Sborník abstraktů, exkurzní průvodce, s. 17-18. – Svahovky, o.s., Správa CHKO Broumovsko, ÚSMH AV ČR. Praha.
47
4. Výzkum a hodnocení stavu podzemních vod (množství, limity, kvalita) Zpracovala: Lenka Rukavičková a kol. Abstrakt: Výzkumné práce v oblasti hodnocení stavu podzemních vod se zaměřily na zpřesnění prostorové stavby kolektorů a izolátorů ve vodohospodářsky významných oblastech České křídové pánve (ČKP). Výsledkem bylo zcela nové členění kolektoru D. Z hodnocení aktivity tritia ve vzorcích vod odebraných v ČKP vyplývá, že v mělkých částech aktivního oběhu podzemních vod dominují vody s dobou zdržení v prvních desítkách let. V hlubších pánevních strukturách se vyskytují vody infiltrované před rokem 1950. Výsledky datování podzemních vod v ČKP byly publikovány v článku v Applied Geochemistry (Corcho Alvarado et al. 2013). V rámci aplikované hydrogeologie byla řešena problematika spojená s ukládáním nebezpečných odpadů a energií do horninového prostředí. Studium se zaměřilo na genezi a zákonitosti hydraulických vlastností horninové matrice a puklinových sítí v mikroměřítku. Součástí byl také vývoj zařízení pro odběr chemicky neovlivněných vzorků podzemních vod z úzkoprofilových vrtů. Na nově vyvinuté zařízení byl Úřadem průmyslového vlastnictví České republiky udělen užitný vzor (Holeček et al. 2013c). Další výzkumy v oblasti podzemních vod zahrnovaly hydrogeologické mapování, speleogenezi Moravského krasu a studium paleomeandrů řek pomocí pylových analýz.
4.1. Rebilance zásob podzemních vod Hlavním cílem projektu „Rebilance zásob podzemních vod“ je přehodnocení zásob podzemních vod v 56 vybraných hydrogeologických rajonech, které svou rozlohou pokrývají přibližně jednu třetinu území České republiky. Projekt probíhá v letech 2010 až 215. Hydrogeologické práce specialistů ČGS se v roce 2013 zaměřily na precizaci geometrie kolektorů A, AB, B, BC, C, C1, C2, Dteplické, Dbřezenské, Dmerboltické a izolátorů ve vodohospodářsky významných oblastech České křídové pánve (dále jen ČKP), neboť jejich pojetí z 80. let 20. století, které se zakládalo jen na „litologické kontrole zvodnění“, nebylo v některých oblastech dle nových výzkumů správné. Během zpracování byla použita veškerá dostupná data. Proběhlo komplexní přehodnocení karotážních záznamů, umožňující vymezení dílčích kolektorů a mezilehlých izolátorů. ČGS vytvořila prostorové modely geologické stavby hydrogeologického prostředí včetně okrajových podmínek bilančních celků a dílčích struktur, které zahrnují hydrogeologicky významné zlomy, vulkanické žíly apod. Po prostorovém vymezení kolektorů proběhlo zpracování transmisivity jednotlivých kolektorů. Výzkum se soustředil též na charakter proudění a chemismus podzemní vody v silně propustných sedimentárních horninách západní části ČKP zejména v oblastech se sebeorganizovanou porozitou. Pro modelování geologické stavby byla zpracována řada povrchových geofyzikálních měření zahrnující metody elektrické, gravimetrické, seismické a gamaspektrometrické. V 80. letech 20. století byl hodnocen pouze jednotný kolektor D. V průběhu zpracování hydraulických parametrů a hodnocení průběhu mocností dílčích souvrství kolektorů D a mezilehlých izolátorů se ukázalo, že je nezbytné z hlediska ochrany a využití podzemních vod detailně vymezit jednotlivé části kolektoru D. V oblasti Ústecko-děčínska byl vymezen vodohospodářsky významný kolektor Dm. V rámci výzkumu se ČGS zabývala hodnocením aktivity tritia podzemních vod u 215 hydrogeologických objektů v oblasti ČKP. V západní části ČKP má tritiovou aktivitu pod 0,5 TU plných 50 % podzemních vod vrtů ale jen 6 % pramenů. Tato tritiová aktivita odpovídá prakticky nepřítomným složkám infiltrace po roce 1950. Tritiová aktivita ≥ 4 TU, která odpovídá výraznému zastoupení, nebo převaze složek vody infiltrovaných po roce 1950 byla zjištěna u 30 % podzemních vod vrtů a u 74 % pramenů. Výše uvedené výsledky dokumentují, že v oblasti intenzivního proudění podzemních vod převažují vody s dobou zdržení v desítkách let, zatímco na celkovém objemu podzemní vody v ČKP dominují vody infiltrované před rokem 1950. Nejmenší podíl tritiových aktivit pod 4 TU obsahují podzemní vody kvádrových pískovců v oblasti Královedvorské synklinály, Jizerského coniacu, Děčínského Sněžníku a v oblasti východočeských křídových synklinál.
48
Ve spolupráci s Výzkumným ústavem rostlinné výroby v Ruzyni byly zahájeny práce na inovaci systémů zemědělského hospodaření v prostředí kvartérních sedimentů v ochranných pásmech vodních zdrojů. Pro účely geomedicinálního výzkumu se započalo s využitím programu ESRI Arc GIS 10.0, který slouží jak pro vizualizaci, tak i jako databáze všech použitých geologických, environmentálních a epidemiologických dat. Prostorová analýza výše uvedených dat pomocí geostatistických metod ukazuje, že GIS je vhodným nástrojem pro interdisciplinární studie.
4.2. Hydrogeologické mapování Ve vybraných oblastech České republiky probíhalo hydrogeologické mapování v měřítku 1 : 25 000. V rámci mapování byla prováděna terénní měření a odběry vzorků podzemních vod. Pro území mapových listů byly zpracovány veškeré dostupné informace o tvorbě, akumulaci, režimu a kvalitě podzemních vod a jejich vazbě na horninové prostředí. Součástí jsou také podklady důležité pro vhodné využívání a ochranu podzemních vod a pro ochranu životního prostředí jako celku. Výstupy, obsahující textovou část s hydrogeologickými schématy a v menší míře i hydrogeologické mapy v měřítku 1:25 000 jsou součástí edice geologických map 1:25 000 (viz kapitola „Komplexní regionální a hloubkový výzkum litosféry“). Hydrogeologické podklady sloužily i pro konstrukci map geofaktorů životního prostředí.
4.3. Aplikovaná hydrogeologie V oblasti aplikované hydrogeologie pokračovaly výzkumy spojené s vyhledáváním vhodného horninového prostředí pro ukládání nebezpečných odpadů, surovin a energií. Zkušenosti České geologické služby s terénním výzkumem hydraulických vlastností nízce propustných hornin byly shrnuty v publikaci zaměřené na metodiku testování (Rukavičková et al. 2013) V poslední etapě projektu „Výzkum vlivu mezizrnné propustnosti granitů na bezpečnost hlubinného ukládání do geologických formací a vývoj metodiky a měřící aparatury“ (FR-TI1/367 MPO) probíhalo zejména studium vlastností horninové matrice a mikropuklinových sítí. Současně byly zhodnoceny veškeré dosavadní výsledky projektu (Rukavičková a Hanžl 2013). Byl prokázán silný vliv „scale efektu“ na výsledky měření hydraulické vodivosti, vliv zrnitosti hornin na jejich propustnost a obdobný charakter puklinových sítí v horninové matrici a v horninovém prostředí jako celku, který je specifický pro každou studovanou lokalitu. V rámci projektů zaměřených na studium stability bentonitu v horninovém prostředí při teplotách do 95°C a na podzemní skladování tepelné energie byly prováděny studie ovlivnění přirozeného proudění a chemického složení podzemních vod přítomností tepelného zdroje a bentonitové těsnící bariéry (více viz kapitola „Výzkum environmentálních a geo-energetických technologií“). Součástí aplikovaného výzkumu byl vývoj zařízení pro odběr hlubokých podzemních vod z maloprofilových vrtů. Byla podána a kladně vyřízena žádost o udělení užitného vzoru na nově vyvinuté zařízení na Úřadu průmyslového vlastnictví České Republiky (Holeček et al. 2013c). Toto zařízení je současně přihlášené v patentovém řízení, jehož ukončení se předpokládá v průběhu roku 2014. V současné době probíhají jednání o uzavření licenční smlouvy a uvedení zařízení do praxe s firmou Ekotechnika s.r.o. V roce 2014 by mělo být odběrové zařízení komerčně dostupné dalším zájemcům. Obecné povědomí o existenci a dostupnosti nového technického řešení odběrů vod bylo odborné veřejnosti prezentováno na konferenci Sanace ve výzkumu a praxi VI. a v písemné formě článku a příspěvku do sborníku (Holeček 2013, Holeček et al. 2013a,b).
4.4. Další výzkumy v oblasti podzemních vod Výsledky moderních metod datování podzemní vody v cenomanském a turonském kolektoru České křídové pánve byly publikovány v časopise Applied Geochemistry (Corcho Alvarado et al. 2013). Datování zahrnovalo měření 3H, 3He, 4He, 85Kr, 39Ar, 14C. Stáří podzemní vody v cenomanském kolektoru se zvyšovalo ze severu na jih od několika set let až k 20 tisícům let. Stáří vody určené podle izotopů 14C a 39Ar klade její infiltraci do poslední doby ledové. Naproti tomu voda v turonském
49
kolektoru je směsí vody mnohem mladší. Podzemní voda starší než 50 let je smísená s vodou infiltrovanou z povrchu. V blízkosti hlubokých zlomů byl zjištěn obsah izotopu 39Ar zvýšený nad současný obsah v atmosféře a přítomnost CO2 bez radiogenního izotopu 14C. To způsobuje, že v těchto oblastech není datování podzemní vody pomocí těchto izotopů možné. Česká geologická služba se podílela na organizaci 16. Mezinárodního speleologického kongresu v Brně (ICS Brno 2013, Otava 2013). V rámci kongresu vznikl anglický průvodce po nejdůležitějších krasových oblastech Moravy a Slezska (Otava a Morávek 2013). V publikaci je propojena problematika karsologie a hydrogeologie podzemních vod. Jsou zde uvedeny podrobnější popisy hydrotermálního krasovění v Hranickém krasu a statě o speleogenezi jeskyně Na Pomezí. V dalších oblastech (Vitošov, Mladečský kras, Javoříčský kras, Moravský kras) byly podrobněji posuzovány vztahy mezi speleogenezí, krasovou hydrografií a distribucí jeskynních pater a úrovní. Další výzkumné práce byly zaměřeny na pylové analýzy organických sedimentů z mokřadů a paleomeandrů řek. Výzkum se zabýval vývojem organických sedimentů v kvartéru, vývojem klimatu a vlivem člověka na ekosystémy v nivách řek a jejich okolí na území ČR, Slovenska a Polska. Mokřadní rašeliništní komplexy v nivách řek jsou místem uchování přírodních eventů. Výsledky výzkumů paleomeandrů Dunaje (Břízová 2013a) a řeky Moravy (Břízová 2013b) byly prezentovány na mezinárodních konferencích v Polsku (Kielce, Krynica Morska). V rámci vytváření páteřní sítě geoparku Český ráj, UNESCO byl studován Lom ve Střelči (Čech a Smutek 2013). Tato lokalita poskytuje cenné geologické informace, které přispívají ke znalosti sedimentologie, strukturní geologie křídových pískovců této části Českého ráje a ke znalosti režimu podzemních a povrchových vod.
Publikovaná literatura: Článek v impaktovaném recenzovaném odborném periodiku Corcho Alvarado, J.A. – Pačes, T. – Purtscher, R. (2013): Dating groundwater in the Bohemian Cretaceous Basin: Understanding tracer variations in the subsurface. – Applied Geochemistry 29, 189198. ISSN 0883-2927.
Článek v recenzovaném odborném periodiku Čech, S. – Smutek, D. (2013): Nové poznatky o geologii a hydrogeologii lomu Střeleč. – SOVAK Časopis oboru vodovodů a kanalizací 4, 8-10. ISSN 1210-3039. Rukavičková, L. – Hanžl, P. (2013): Detailní hydrogeologické mapování v krystaliniku – nástroj pro identifikaci vodivých tektonických struktur, lokalita Panské Dubenky, moldanubický pluton. – Zprávy o geologických výzkumech v roce 2012, 46, 291-295. ISSN 0514-8057. Rukavičková, L. – Holeček J. – Bláha, V. – Pačes, T. (2013): Metodika vodních tlakových zkoušek v prostředí pevných hornin s nízkou propustností. – Czech Geological Survey Special Papers 21, 4-25. ISSN 1210-8960. Holeček J. – Rukavičková, L. – Bláha, V. – Myška, O. (2013a): Nové pístové hydraulické čerpadlo pro zonální odběr vod z vrtů. – Zprávy o geologických výzkumech v roce 2012, 46, 283-286. ISSN 0514-8057.
Článek v recenzovaném sborníku z akce Tyc, A. – Geršl, M. – Otava, J. – Šimečková, B. – Szczygiel, J. (2013): Zjawiska krasowe w paleozoicznych wapieniach bloku górnoslaskiego (kra Maleniku, Hranicki kras). In Państwowy Instytut Geologiczny, oddzial Górnoslaski: LXXXII zjazd naukowy polskiego towarzystwa geologicznego; ustroń 19-21 września 2013 r. wyzwania geologii regionu górnoślaskiego w XXI wieku, s. 85-91. – Państwowy Instytut Geologiczny, Państwowy Instytut Badawczy. Warszawa. ISBN 978-83-7863-262-7.
50
Holeček J. – Bláha, V. – Myška, O. (2013b): Studium rozpuštěných plynů v podzemních vodách pomocí pístového hydraulického čerpadla. In Olga Halousková: Inovativní sanační technologie ve výzkumu a praxi VI, s. 65-70. – Vodní zdroje Ekomonitor. Chrudim. ISBN 978-80-86832-73-9.
Užitný, průmyslový vzor Holeček J. – Bláha, V. – Rukavičková, L. – Pačes, T. (2013c): Odběrové zařízení pro odběr chemicky neovlivněných vzorků podzemních vod z úzkoprofilových vrtů v horninách s nízkou propustností a způsob odběru pomocí tohoto zařízení. No. 2013-27751. Česká geologická služba, Praha, CZ.
Uspořádání (zorganizování) workshopu, exkurzní průvodce Otava, J. (2013): NC5 - Hranice Karst - an Unique Hydrothermal Karst with the Deepest Abyss in the Czech Republic. Teplice nad Bečvou, Hranice, Bělotín. Otava, J. – Morávek, R. (2013): The most interesting karstological phenomena of Moravia. (guided field trip and workshop). Czech Speleological Society Moravia, Silesia. ISBN 978-80-905493-3-3 32 s.
Článek v nerecenzovaném sborníku nebo abstrakt ve sborníku Břízová, E. (2013a): Human impact and alluvial soils in the Žitný Ostrov (Slovakia). In Kalicki T., Krupa J: Geoarchaeology of river valleys, s. 25. – Institute of Geography of the Jan Kochanowski University Kielce. Kielce. ISBN 978-83-64038-05-1. Břízová, E. (2013b): Holsteinian interglacial Stonava and Grygov in the Czech Republic. In OlczakDusseldorp I., Winter H: VI Polska konferencja paleobotaniki czwartorzedu. Osady morskie, lagunowe i torfowisk nadbrzeznych jako zrodlo informacji o paleośrodowiskach i klimacie, s. 34-35. – Państwowy Instytut Geologiczny, Państwowy Instytut Badawczy. Warszawa. ISBN 978-83-7863-2504.
Přednáška Holeček J. (2013): Studium rozpuštěných plynů v podzemních vodách pomocí pístového hydraulického čerpadla. Konference Inovativní sanační technologie ve výzkumu a praxi VI, Praha.
51
5. Výzkum nerostných zdrojů a vlivu jejich těžby a úpravy na životní prostředí Zpracoval: Bohdan Kříbek ve spolupráci s Petrem Bohdálkem, Evou Břízovou, Petrem Dobešem, Milanem Drábkem, Vlastou Dvořákovou, Barbarou Dudíkovou, Jurajem Franců, Josefem Godánym, Iljou Knéslem, Františkem Laufkem, Janem Pašavou, Vratislavem Pecinou, Petrem Rambouskem, Ivem Sitenským, Antonínem Seifertem, Vladimírem Šreinem, Marcelou Stárkovou, Františkem Veselovským, Josefem Večeřou a Annou Vymazalovou
Abstrakt: Ve výzkumu nerostných zdrojů a vlivu jejich těžby na životní prostředí byla v roce 2013 uplatněna celá řada nových metod včetně 3D-modelování distribuce užitkových složek v horninách, geochemického modelování ložiskotvorných procesů i experimentálních technik. Byly získány první výsledky o distribuci a izotopovém složení chrómu, mědi a zinku na ložiscích žilného i stratiformního typu. Výzkum v České republice byl zaměřen zejména na oblast mostecké a sokolovské uhelné pánve a na možnosti výskytu nových typu mineralizací, zejména mineralizace platinových kovů. Velká pozornost byla věnována možnosti použití odpadů po těžbě jako druhotných surovin a pokračoval rovněž výzkum možnosti těžby břidličného plynu v České republice. Řada studií byla věnována historii těžby a zpracování nerostných surovin na území České republiky. Vliv těžby a úpravy rud na životní prostředí byl studován jak v České republice, tak v rámci mezinárodních projektů. V České republice byl výzkum zaměřen zejména na použití metod dálkového průzkumu Země při vymezení intensity acidifikace půd a povrchových vod v oblastech těžby hnědého uhlí. V zahraničí, zejména v Africe, byly studovány faktory, které určují distribuci polutantů v půdách, povrchových a podzemních vodách a ve vegetaci v hornických oblastech. Úvod Výzkumné práce v roce 2013 probíhaly jak v zahraničí, tak v České republice a směřovaly k posouzení možností rozvoje surovinové základny při současné minimalizaci vlivu těžby a úpravy na životní prostředí a na zdraví obavatelstva.
5.1. LOŽISKA RUD Geochronologické studium Re/Os bazických a ultrabazických hornin a Cu-Ni rud segregačního typu z ložiska Jezírka (Ranský masív, Česká republika) ukázalo na jejich variské stáří - 341.5±7.9 Ma (Ackerman et al. 2013). Interdisciplinární výzkum prvků pozdně archaických černých břidlic z oblasti železnorudného ložiska Carajas v Brazílii naznačily, že mohly vzniknout v prostředí “kyslíkového závanu” zhruba před 2.7 mld. let (Cabral et al., 2013). Interdisciplinární výzkum Au mineralizace v černých břidlicích na orogenním ložisku Au Amantaytau (Uzbekistán) vyústil v návrh dvoufázového modelu zahrnujícího předkoncentrační fázi a následnou redistribuci a akumulaci Au rud (Pašava et al. 2013a). Výzkum izotopového složení Cr plášťových chromitů reprezentujících různé typy ložisek různého stáří a různých geotektonických pozic ukázal, že toto složení zůstáva v průběhu geologické historie neměnné (δ53/52Cr = -0.08 ±0.10‰; Farkaš et al. 2013). Výzkum separovaných sulfidů Fe a Ni z Ni-Mo-PGE černých břidlic z jižní Číny ukázal, že tyto sulfidy lze považovat za významné nositele PGE (Pašava et al. 2013b).
52
V rámci studia pětiprvkové formace v Krušnohoří byla studována celá řada lokalit (Měděnec, Mědník, Orpus, Jan v poušti v Novém Zvolání, Přísečnice, Vykmanov, Hora Svaté Kateřiny, MikulovHrob). - Předběžné výsledky studia izotopového složení 18O/16O a 13C/12C karbonátové žiloviny na těchto lokalitách ukazují na míšení hlubinných a povrchových vod při vzniku mineralizace. - Na lokalitě Měděnec byla podrobně zpracována vertikální zonálnost zrudnění a jeho vývoj v žilách v úsecích procházejích skarnovým tělesem a v úsecích mimo skarnové těleso. V nejsvrchnějších částech ložiska převládá Co-Ni mineralizace, zatímco výskyty Ag mineralizace jsou vázány na hlubší části rudních žil. - Výsledky studia na skarnovém ložisku Měděnec a na skarnovém tělese Mědník dovolují vyslovit předpoklad stejného hlubinného zdroje mineralizačních roztoků na obou lokalitách. - Na lokalitě Hora Svaté Kateřiny je hydrotermální mineralizace doprovázená vysokoteplotní mineralizací tvořenou mj. titanem bohatým kasiteritem a galenitem. Tato mineralizace tvoří i podle poznatků z německých lokalit přechodový typ zrudnění mezi greisenizací a hydrotermální mineralizací. - Zcela nově byl proveden výzkum zrudnění z lokality Mikulov – Hrob. Byla zjištěna přítomnost polymetalické a stříbrné mineralizace mikroskopických rozměrů se sfaleritem, pyritem, arzenopyritem, ryzím arzenem, miargyritem a pyrargyritem. To znamená, že i ve východních Krušných horách existuje typologicky stejný překryv pětiprvkové a sulfidické mineralizace jako v západní části Krušných hor. Výzkum v Západní Africe byl v rámci projektu AMIRA-WAXI zaměřen na procesy, které určují distribuci zlata a doprovodných v půdě a v lateritu. Geochemický výzkum ukázal, že hlavním faktorem, který určuje distribuci chemických prvků v lateritech je geochemický charakter primární mineralizace (Kříbek et al. 2013). Procesy tropického zvětrávání ovlivňují distribuci doprovodných prvků v malém rozsahu (s výjimkou zinku), vzhledem k tomu, že dochází k sorpci kovů a polokovů na velmi málo rozpustné hydrooxidy železa. 3-D modelování distribuce doprovodných prvků na studovaných ložiscích v Burkina Faso, Mali a v Ghaně ukázalo, že se prostorová distribuce zlata a doprovodných prvků (As, Cu, Zn, Pb, Bi, W, Hg, Se, Mo, Sb) na jednotlivých ložiscích výrazně liší (Zachariáš a Kříbek, 2013). To lze vysvětlit několika etapami mineralizace, z nichž každá měla jiný geochemický charakter a jiné přívodní dráhy. Pro potřeby zahraničních expedic a pro výuku zahraničních student§ byla připravena publikace „Field manual for geochemical exploration“ (Seifert, 2013). Pokračoval výzkum přírodních a syntetických systémů s Pt-kovy. V rámci výzkumu přírodních fází byly Komisi pro nové minerály při IMA předloženy dva návrhy na nový minerál (lukulaisvaarait Pd14Ag2Te9 a kitagohait – Pt7Cu) ze skupiny minerálů Pt-kovů a v rámci výzkumu sulfidů návrh na minerál ishiharait - (Cu,Ga,Fe,In,Zn)S. Byly vyřešeny fázové vztahy v systému Pd-Hg-Se při 400°C, v systému Pd-Ag-Se (publikace byly předloženy do časopisu Canadian Mineralogist). Byla vyřešena krystalová struktura a změřeny vybrané fyzikální vlastnosti fází RuSb2Te (Navrátil et al. 2013) (Ag,Pd)22Se6 (Laufek et al. 2013) a minerálu tischendorfit (Pd8Hg3Se9; Laufek et al. 2013, v tisku). Dílčí výsledky výzkumu platinových fází byly prezentovány na národní (Struktura 2013) a mezinárodní konferenci (SGA – Uppsala, Vymazalová et al. 2013).
53
5.2. FLOTAČNÍ ODPADY Výzkum obsahu a forem distribuce technicky zajímavých prvků ve flotačních odpadech po úpravě polymetalických rud byl ukončen na počátku roku roční zprávou. Provedené analýzy flotačních písků z Horního Benešova a z Kutné Hory prokázaly zajímavé zbytkové obsahy Ag (0.3-20 g/t). Analýza archivovaných zachovalých zbytků koncentrátů z dolu Kaňk potvrdila vyšší obsahy In (346 a 439 ppm), Cd (1443 a 1650 ppm) v korelaci s vyššími obsahy Zn, kladné jsou i korelace s vyššími obsahy Cu, Pb a Ag.
5.3. MONTANISTIKA Významnou součástí výzkumu bylo i studium využívání rudních surovin na území České republiky v historii (historická ložisková geologie, montanistika, Šrein et al. 2013). Práce na česko-saském projektu ArchaeoMontan, který je zaměřen především na oblast Krušných hor, přinesly řadu nových výsledků. - Na základě výzkumu v prostoru lokality Kremsiger byla prokázána existence úpravárenských objektů, kde v minulosti docházelo k třídění a odsekávání zrudnělých partií různorodých hornin, hematitizovaných skarnů, křemenných žil, metasomatitů s fluoritem, baryt-hematitové žiloviny a fluorit-křemenné žiloviny. Tyto objekty se vyznačují výraznými geomagnetickými anomáliemi s významným podílem magnetitu v půdním horizontu na úrovni podlah jednotlivých objektů. Byla zjištěna přítomnost intenzivně limonitizovaných skarnů a ojedinělé nálezy technolitů - nevelkých fragmentů fayalitové strusky chemicky neobsahující příměsi barevných a vzácných kovů. V závěru sezóny terénních prací byla nalezena keramika s krustou technologického materiálu s vysokým obsahem Pb. Tento nález je interpretován jako zkušební střep s relativně nízkým obsahem stříbra dokumentující minimálně prospekční činnost zaměřenou na výskyt stříbrného zrudnění na této lokalitě. Jde o první nález v území sídelních objektů, který naznačuje, že předmětem zájmu na lokalitě Kremsiger byly také Ag rudy. - V oblasti Černopotockého vrchu bylo zjištěno, že dosavadní geologicko-ložisková interpretace lokality neodpovídá skutečnosti; především je rozdílný počet, ale i charakter skarnových čoček, na které je vázán výskyt Fe rud. Rozšíření skarnových hornin bylo zjištěno na významně rozsáhlejším území než bylo doposud známo. Byly nalezeny nové výskyty žilných i metasomatických struktur mineralizovaných fluoritem a sulfidy (sfalerit, galenit) a nově byl místy zjištěn výskyt scheelitu. Scheelit je přítomen i v kalcit-chloritových žilkách na tektonických poruchách. Z pohledu historie těžby rud v oblasti Černopotockého vrchu je velmi významný nález třímikronových zrn ryzího stříbra a argentitu (akantitu) v práškovité formě v limonitu s agregáty hisingeritu, psilomelanu a fázemi CuSi, Cu-U-P, který lze interpretovat snad jako fragment žiloviny s Ag zrudněním. - V rámci projektu Archaeomontan byl také zahájen výzkum antropogenních geochemických stop v životním prostředí, které souvisí s těžbou, ale především se zpracováním a hutněním Ag, Cu a Fe rud v širší oblasti Přísečnicka a Vejprtska. Předběžné výsledky ukazují na přítomnost minimálně tří, pravděpodobně však čtyř historických období exploatace zdejších ložisek s přesahem až do středověku (Bohdálková a Erbanová, 2013) Mimo oblast Krušných hor byl dozorován unikátní záchranný archeologický výzkum v Suché Rudné (Hrubý Jeseník), který odkryl středověké pozůstatky po těžbě a rýžování zlata, datované do let 1225– 1232. Večeřa (2013). Výsledky byly prezentovány na konferencích v Kutné Hoře, Kadani a Jihlavě (Pecina, 2013). Dále byly monitorovány zajišťovací práce důlních děl v Horním Městě. Pro CHKO Železné hory a o.s. Boií byla uspořádána tématická exkurze s prezentací na téma „Historické zdroje nerostných surovin na území Železných hor“, se zaměřením na možné historické využití keltským osídlením. Železné limonitové rudy od Litošic a Nasavrk byly předány k experimentální archeologické tavbě.
54
Na Přírodovědecké fakultě UK byla pro studenty ložiskové geologie přednesena přednáška „Zlatohorský rudní revír, jeho minulost a současnost“.
5.4. NERUDNÍ A STAVEBNÍ SUROVINY Publikace Stavební a dekorační kameny Prahy a Středočeského kraje (Dudíková-Schulmanová a Valečka, 2012) získala v květnu 2013 prestižní titul Mapa roku 2012 v kategorii Samostatná kartografická díla v soutěži, kterou každoročně vyhlašuje Česká kartografická společnost. Pokračovalo i studium hornin použitých na významných pražských náhrobcích (Březinová et al. 2013, Březinová a Dudíková-Schulmannová 2013a,b,c).
5.5. ENERGETICKÉ SUROVINY V současnosti probíhá korelace vrtů z podkrkonošské pánve pro 3D model jednotlivých depozičních center v období karbonu až permu (Kondrová et al. 2013, Stárková et al. 2013). 3D model pánve umožní interpretovat vulkanosedimentární historii podkrkonošské pánve a doplní prostorovou představu o pánvi a o rozmístění poloh kaustobiolitů. Na základě zahraničních zkušeností byla posouzena možnost použití metody podzemního zplyňování uhlí na uvažovaných průzkumných územích Dětmarovice-Petrovice, Dětmarovice II a Ráj. (Dvořáková et al. 2013a,b, Franců et al. 2013a). Vypracované znalecké posudky se zaměřily na stanovení potenciálních dopadů průzkumu a dobývání metodou podzemního zplyňování uhlí na okolní prostředí a povrch, zejména pak dopady poklesů povrchu terénu. Zvláštní pozornost byla věnována riziku spontáního šíření procesu podzemního zplyňování a metodám účinné kontroly, případně jeho zastavení. Uhlovodíkový potenciál mikulovských slínovců, jako hlavního zdrojového souvrství ropy a plynu jv. okraje Českého masívu, byl zkoumán ve spolupráci s Geoforschungszentrum Potsdam a prezentován na konferenci o organické geochemii IMOG ve Španělsku (Franců et al 2013b). Pomocí pyrolýzy v uzavřených reaktorech byly změřeny kinetické parametry kerogenu pro numerickou simulaci tvorby kapalných a plynných uhlovodíků ve zdrojových horninách. Byl proveden výzkum geochemie zemního plynu ve vztahu k zdrojovým horninám v moezijské plaformě v Rumunsku. V rámci tohoto studia byl identifikován plyn mikrobiálního původu s velmi lehkým izotopovým složením uhlíku metanu v kombinaci se sníženým obsahem vyšších uhlovodíků (Franců a Bůzek 2013). Tento plyn se nachází v jednotce, kde se očekával termogenní plyn a výsledky tak iniciují přehodnocení ložiskového konceptu v dané oblasti. Ve vybraných vzorcích jílovců, prachovců a slínovců byly mikroskokpicky charakterizovány skupiny macerálů rozptýlené organické hmoty, jejich fluorescenční parametry a byla měřena odraznost vitrinitu (Franců a Bůzek 2013). Výsledky byly použity pro určení tepelné zralosti zkoumaných horninových celků. Výsledky předchozí etapy společného výzkumu byly prezentovány na konferenci o organické geochemii (IMOG) v Tenerife, Španělsku (Gheorghe et al. 2013).
5.6. VLIV TĚŽBY NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Rizikové faktory průzkumu a těžby plynu z břidlic (BP – „Shale Gas“) v podmínkách geologické stavby vybraných regionů ČR byly zkoumány na základě srovnávacího výzkumu analogických znaků a odlišností v geologické stavbě devonu a karbonu v USA a v Českém masívu. Výzkum pokračoval srovnáním plynodajnosti vybraných jednotek v ČR a USA. Dílčí výsledky a poznatky ze studijní cesty do USA byly prezentovány na semináři ČGS v Praze, který se konal pod názvem "Technologie průzkumu a těžby plynu z břidlic a dohled na dopady na životní prostředí - zkušenosti z Pensylvánie, USA", (Franců a Dvořáková, 2013) za účasti pracovníků ČGS a MŽP. V roce 2013 byla studována i metodika hodnocení environmentálních dopadů hydraulického štěpení břidlic v zahraničí,
55
hydrogeologické podmínky a zranitelnost zásob pitné vody, geologické podmínky jako možné rizikové faktory i návrhy metodického doporučení posuzování rizikovosti potenciálních území pro průzkum a těžbu. Byla vypracována studie na téma „Dopady technologií průzkumu a těžby nekonvenčních zdrojů zemního plynu (hořlavého zemního plynu získávaného z plynonosných břidlic, hořlavého zemního plynu získávaného podzemním zplyňováním uhlí) na základě zahraničních zkušeností“ (Dvořáková a Franců, 2013). Zadání vycházelo z usnesení vlády ČR ze dne 20. února 2013 č. 115 „o zhodnocení aktuálního stavu a o předpokládaných dopadech těžby nekonvenčních zdrojů zemního plynu a o dalším postupu ve věci stanovování průzkumných území“. S ohledem na zadání jsou ve zprávě shrnuty zkušenosti s hodnocením rizik a skutečných nebo potenciálních dopadů průzkumu a těžby nekonvenčních zdrojů zemního plynu na životní prostředí v USA, zemích Evropské únie a některých dalších států. V rámci zakázky pro firmu VZ Ekomonitor Chrudim byl sledován analyticky obsah arzénu v oblasti ložiska pyritu Litošice-Sovolusky a jeho potencinální možnosti kontaminace křídové zvodně přeloučské pánve. Na podkladě zjištěných analytických údajů o stopových prvcích pevné fáze a vod, včetně izotopického složení kyslíku v podzemních vodách byly interpetovány možné kontaminační cesty. Byl vyloučen vliv povrchových zbytků po důlních dílech a geologickém průzkumu i vliv povrchového nabohacení As z atmosférického spadu. Možná je přímá kontaminace z rudních těles otevřenými tektonickými strukturami, nebo z předkřídově uložených erozních splachů zvětralých rudních zón. V Krušných horách je studován vliv těžby a úpravy rud na životní prostředí metodami palynologické analýzy rašelinišť. Provedená literární rešerše dosavadních palynologických studií a dalších prací ukázala, že úbytek počtu pylových zrn v rašeliništích v publikovaných pracích koreluje s obdobím zvýšené depozice polutantů, způsobené zpracováním rud a odráží tak jednotlivé fáze těžby rud. Souvisí totiž s těžbou dřeva, potřebného při těžbě a zpracování rud i hutní činnosti. První větší ovlivnění krušnohorských lesů v souvislosti s činností člověka lze pozorovat ve 12. století. Podstatnější změny způsobilo zakládání skláren a dolování ve 14. Století, což mělo podstatný vliv na lesní porost. V oblasti Božího Daru a Oceánu poklesla dřevinná složka za posledních ca 150-200 let o 40%. Největší úbytek zaznamenal buk, který je hlavní používanou dřevinou. Výsledky dosavadních výzkumů byly presentovány na mezinárodní konferenci ArcheoMontan 2013: Krušná krajina – Erz(gebirgs)landschaft – Ore Landscape (Břízová 2013a, 2013b, 2013c). Další výsledky jsou shrnuty v připravované publikaci (Břízová et al. 2013, v tisku). V příštím roce budou výsledky palynologického výzkum doplněny radiokarbonovým datováním a s geochemickými analýzami včetně stanovení izotopového složení olova na rašeliništi Kovářská. Vliv těžby a úpravy rud na životní prostředí byl studován v rámci projektu GAČR v Zambii a Namibii. Studium prašného spadu z huti v Mufuliře (Zambie) ukázalo, že jsou koncentrace potenciálně toxických kovů v kontaminovaných půdách silně ovlivňovány jejich redistribucí při lesních požárech (Ettler et al. 2013a, v tisku). Půdy v okolí stejné hutě vykazaly jejich vysokou biotoxicitu při testování na červech Enchytraeus crypticus (Konečný et al. 2013 v tisku). Práce Ettlera et al. (2013b, v tisku) prokázala vysokou bioakcesibilitu kovů a arzenu ve spadu z hutí Nkana a Mufulira v Zambii. Výsledky environmentálně-geochemických prací v oblasti ložiska Rosh Pinah v jižní Namibii ukázaly, že je oblast města Rosh Pinah postižena prašným spadem z úložiště flotačních odpadů. Výsledky geochemických prací se dobře shodují s výsledky meteorologického modelování prašného spadu (Kříbek et al. 2013, v tisku). Studium kontaminace půd v oblasti ložiska vanadu a zinku Berg Aukas (Namibie) ukázala nízkou mobilitu vanadu v kontaminovaných půdách (Šráček et al. 2013, v tisku). Česká Geologická služba je nostitelem grantu UNESCO-IGCP-SIDA 594, Vliv těžby na životní prostředí v Africe (Kříbek et al. 2012). Výsledky projektu byly prezentovány na mezinárodním kongresu Earth sciences: Solution to African development and challenges (CAG24), které se konalo v Addis Abbabě v Etiopii. V rámci sekce 5.3. Environmentální a zdravotní impakty těžby v Africe (Kříbek a Davies, 2013) čeští odborníci přednesli celou řadu přednášek (De Vivo et al. 2013, Ettler et al. 2013 Kříbek, al. 2013, Mihaljevič et al. 2013, Šráček et al. 2013, Wolkovicz et al., 2013). Ve spolupráci s Universitou ve Witwatersrandu byl v rámci projektu uspořádán Výcvikový kurz
56
„Assessment of impacts of mining and ore processing on the environment: The geochemist´s approach“, kterého se zúčastnilo přes čtyřicet posluchačů (Kříbek a Wiersbye, 2013). Výsledky studia kontaminace kasavy v hornických oblastech Zambie byly prezentovány na Mezinárodní konferenci environmentální toxikologie v Portu (Kříbek et al. 2013).
5.7. MAPY A VYSVĚTLIVKY K MAPÁM Součástí výzkumných prací bylo i sestavení map ložisek nerostných surovin a map geofaktorů životního prostředí České republiky v měřítku 1:25 000. V roce 2013 byly dokončeny mapy nerostných surovin pro listy 24-411 Jedovnice (Večeřa 2013), 24-431 Šlapanice (Večeřa a Tomanová- Petrová 2013), 32-231 Horní Planá (Poňavič et al. 2013a), 23-213 Ktiš (Poňavič et al. 2013b), 03-411 Rokytnice nad Jizerou (Rambousek et al. 2013), 11-242 Valeč (Knésl et al. 2013 a). 12-133 Jesenice (Knésl et al. 2013b), 11-241 Bochov (Knésl et al. 2013c) a pokračovaly práce na mapových listech 24-323 Veverská Bitýška a 24-233 Ostrov u Macochy). V rámci aplikovaných map 1: 25 000 byly sestaveny i mapy geofaktorů životního prostředí (včetně vysvětlivek) listů Stráž nad Ohří (Dvořák et al. 2013a), Kadaň (Dvořák et al. 2013b), Kyselka (Dvořák et al. 2013c), Nepomyšl (Dvořák et al. 2013d). 5.8. EKONOMIKA A LEGISLATIVA Pro Hospodářský výbor PS ČR byla v rámci cyklů seminářů ČAV Vědecké poznatky – základ pro lepší, konkurenceschopnou společnost, v bloku „Nerostné suroviny v ČR: co udělat pro jejich budoucí využití“ byla připravena a přednesena přednáška „Ložiska nerostných zdrojů v ČR a v kontextu Evropské unie“, přibližující surovinový potenciál ČR, především tzv. kritických surovin a možnosti jeho využití na bázi moderních vědeckých poznatků.
5.9. NOVÉ PROJEKTY Velká pozornost byla v roce 2013 věnována přípravě nových výzkumných projektů. Česká geologická služba se v tomto roce stala spoluřešitelem v rámci Centra kompetence pro efektivní a ekologickou těžbu nerostných surovin. V rámci České geologické služby bylo v tomto roce ustanoveno Centrum kompetence pro efektivní a ekologickou těžbu nerostných surovin. Činnost centra kompetence bude vycházet z národních priorit orientovaného výzkumu v oblasti nerostných surovin a bude zaměřena na posílení udržitelnosti zásobování nerostnými surovinami, zejména se revizi zásob vybraných neenergetických surovin, které se řadí mezi kritické komodity EU. V rámci centra budou vytipována vhodná ložiska nerostných surovin a bude navržen efektivní a environmentálně šetrný způsob jejich těžby a úpravy. I. Sitenský se stal českým koordinátorem projektu Minerals 4EU (Minerals Intelligence Network for Europe). Projekt, který byl zahájen v roce 2013 je hrazen z fondů EU pro vědu a výzkum FP7. Hlavními cíly jsou vybudování celoevropského informačního expertního a datového systému se zaměřením na nerostné suroviny. Na této bázi budou na principu směrnice INSPIRE napojeny odpovídající datové zdroje ČGS, z agregovaných dat bude sestavena celoevropská surovinová ročenka a na podkladě technologických a cenových trendů spolu s analýzou evropských zdrojů budou sestaveny pro komodity kritických surovin speciální studie. Česká geologická služba se v roce 2013 podílela i na projektu EuroGeoSurvey “Geoscientific knowledge and skills of African Geological Surveys”.
Publikovaná literatura: Články v impaktovaném recenzovaném odborném periodiku 2013 Ackerman, L., Pašava, J., Erban, V. (2013): Re–Os geochemistry and geochronology of the Ransko gabbro–peridotite massif, Bohemian Massif. – Mineralium Deposita 48, 7, 799-804. ISSN 00264598. DOI 10.1007/s00126-013-0483-2.
57
Břízová, E., Pazdur, A., Piotrowska, N. (2013, v tisku): Vegetation and climatic variability of the Krušné hory Mts nature during the Late Glacial and Holocene based on a pollen record, radiocarbon and 210Pb dating from Boží Dar peat-bog complex (Czech Republic) /Vegetační a klimatická variabilita krušnohorské přírody v pozdním glaciálu a holocénu na základě pyloanalytických výzkumů a datování rašeliništního komplexu Boží Dar (Česká republika). Geochronometria. Cabral, A. R., Creaser, R., Nagler, T., Lehmann, B., Voegelin, A., Belyatsky, B., Pašava, J., Seabra Gomes Jr., A., Galbiatti, H.F., Bottcher, M., Escher, P. (2013): Trace-element and multi-isotope geochemistry of Late-Archean black shales in the Caraj´as iron-ore district, Brazil. – Chemical Geology. DOI 10.1016/j.chemgeo.2013.08.041. Ettler V., Konečný L., Kovářová L., Mihaljevič, M., Šebek, O., Kříbek, B., Veselovsaký F., Penížek, V., Vaněk, A., Nyambe, I. (2013a, v tisku): Surprisingly contrasting metal distribution and solid speciation patterns in copper smelter-affected tropical soils from wooded and grassland areas (Mufulira, Zambian Copperbelt). - Science of the Total Environment. Ettler, V., Vítková M., Mihaljevič M., Šebek, O., Klementová M., Veselovský F., Vybíral, P., Kříbek B. (2013b, v tisku): Dust from Zambian smelters: mineralogy and contaminant bioaccessibility. Environmental Geochemistry & Health, Special issue SEGH 2013. Farkaš, J., Chrastný, V., Novák, M., Čadková, E., Pašava, J., Chakrabarti, R., Jacobsen, S.B., Ackerman, L., Bullen, T. (2013): Chromium isotope variations (δ53/52Cr) in mantle-derived sources and their weathering products: Implications for environmental studies and the evolution of δ53/52Cr in the Earth’s mantle over geologic time. – Geochimica et Cosmochimica Acta 123, December, 74-92. ISSN 0016-7037. DOI 10.1016/j.gca.2013.08.016. Konečný, L., Ettler, V., Munch Kristiansen, S.,Barros Amorim M. J., Kříbek, B., Mihaljevič, M., Šebek, O., Nyambe, I., Scott-Fordsmand, J.J. (2013, v tisku): Response of Enchytraeus crypticus worms to high metal levels in tropical soils polluted by copper smelting. - Journal of Geochemical Exploration, Special issue Environmental and Health Impacts of Mining in Africa. Kříbek, B., Mapani, B., Nyambe, I., (2012): Mining and the environment in Africa - Inaugural workshop of IGCP/SIDA 594. Episodes, 35, 347-348. Kříbek, B., Majer, V., Pašava, J., Kamona, F., Mapani, B., Keder J., Ettler, V. (2013, v tisku): Contamination of soils with dust fallout from the tailings dam at the Rosh Pinah Area, Namibia: Regional assessment, dust dispersion modeling and environmental consequences. - Journal of Geochemical Exploration, Special issue Environmental and Health Impacts of Mining in Africa. Laufek F., Vymazalová A., Chareev D., Kristavchuk A., Drahokoupil J., Voronin M.A. (2013): Synthesis and crystal structure of (Ag,Pd)22Se6 (PD-2012-0053). Powder Diffraction 28 (1), 13-17 F. Laufek, A. Vymazalová, M. Drábek, J. Navrátil, J. Drahokoupil (2013, v tisku): Synthesis and crystal structure of tischendorfite Pd8Hg3Se9. Eur. J. Mineral. Navrátil, J., Plecháček, T., Drašar, Č., Laufek, F. (2013): Thermoelectric Properties of RuSb2Te Ternary Skutterudites. – Journal of Electronic Materials 42, 7, 1864-1869. Pašava, J., Frimmel, H., Vymazalová, A., Dobeš, P., Jukov, A.V., Koneev, R. (2013a): A two-stage evolution model for the Amantaytau orogenic-type gold deposit in Uzbekistan. – Mineralium Deposita 48, 7, 825-840. ISSN 0026-4598. DOI 10.1007/s00126-013-0461-8.
58
Sracek O., Miohaljevič M., Kříbek, B., Majer, V., Filip, J., Vaněk, A., Penížek V., Ettler V., Mapani, B., Filip, A., Vaněk, Mapani, B. (2013, v tisku): Geochemistry of vanadium-rich mine tailings at Berg Aukas, northeastern Namibia. Journal of Geochemical Exploration, Special issue Environmental and Health Impacts of Mining in Africa.
Článek v recenzovaném odborném periodiku Břízová, E. (2013c,v tisku): HORNICTVÍ A ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ (Využívání lesa ve středověku, výzkum klimatu, atd.) MONTANWESEN UND UMWELT (Waldnutzung im Mittelalter, Klimaforschung, Gewässer etc.). Katalog, kap. 7. Knésl, I., Sidorinová, T., Buda, J. (2013): Možnosti a využití přenosného rentgen-fluorescenčního spektrometru při tvorbě odvozených geologických map ČR v měřítku 1: 25 000 na příkladu distribuce As v jižní části Doupovských hor. – Zprávy o geologických výzkumech v roce 2012, 309-313. ISSN 0514-8057. Knésl, I., Pecina, V., Buda, J., Dvořák, I. (2013 v tisku): Porovnání výsledků klasických analytických metod s metodou přenosné rentgen-fluorescenční spektrometrie na mapových listech 1 : 25 000 Brno-sever a Mokrá-Horákov. – Geologické výzkumy na Moravě a ve Slezsku. Březinová, D., Dudíková Schulmannová, B. (2013a): Náhrobek J. O. Krannera na Olšanských hřbitovech. - Kámen 19, 2, 69. Praha. Březinová, D., Dudíková Schulmannová, B. (2013b): Dva náhrobky Josefa Zasche na Olšanských hřbitovech. - Kámen 19, 2,.70-71. Praha. Březinová, D., Dudíková Schulmannová, B. (2013c): Sochař Karel Opatrný a jeho funerální tvorba na pražských hřbitovech. - Kámen 19, 3, 80-82. Praha. Březinová, D., Dudíková Schulmannová, B., Růžičková, J. (2013): Umělecky cenné hrobky na Novém židovském hřbitově (11). Rondokubistický náhrobek Josefa Gočára. - Kámen 19,1, 30-31. Praha.
Odborná kniha Dudíková-Schulmanová, B., Valečka, J. (2012): Stavební a dekorační kameny Prahy a Středočeského kraje. Seifert A. (2013): Field manual for geochemical exploration. – Česká geologická sužba, ISBN 978-807075-807-6.
Článek v recenzovaném sborníku z akce Břízová, E. (2013): Krušná krajina – Erz(gebirgs)landschaft – Ore Landscape, 2. mezinárodní konference, Abstrakty, 8. De Vivo, B., Albanese, S., Lima A., Kříbek, B., Nyambe, I., Majer, V. (2013): A regional risk assessment of the Copperbelt area, Zambia.- In: Asfawossen A. (Ed.): Earth sciences: Solution to African development and challenges. 24th Colloquium of African Geology (CAG 24) and 14th Congress of Geological Society of Africa Addis Abbaba, Ethiopia, January 8-14 2013, pp. 301. Ettler, V., Kříbek, B., Johan, Z., Vítková, M., Mihaljevič, M., Šebek, O., Majer, V., Nyambe, I., Mapani, B., Kamona, F. (2013): Environmental stability of waste materials from non-ferrous metal smelting: an African experience. - In: Asfawossen A. (Ed.): Earth sciences: Solution to African development and challenges. 24th Colloquium of African Geology (CAG 24) and 14th Congress of Geological Society of Africa Addis Abbaba, Ethiopia, January 8-14 2013, pp. 303.
59
Franců, J., Horsfield, B., and Schenk, H.J. (2013b): Jurassic source rock kinetics and the petroleum system of the SE Bohemian Massif. In: González-Pérez, J.A., González-Vila, F.J., JiménezMorillo N.T., and Almendros, G. (eds.) Book of Abstracts - 26th International Meeting on Organic Geochemistry: trends for the 21st Century, Tenerife, CSIC, 391-392. Gheorghe, S., Francu, J., Ghirani, M., Burneiu, L., Sindlar, V.D. (2013): Organic facies and maturity of Paleozoic source rocks in the Western and Central Moesian Platform, Romania. In: GonzálezPérez, J.A., González-Vila, F.J., Jiménez-Morillo N.T., and Almendros, G. (eds.) Book of Abstracts - 26th International Meeting on Organic Geochemistry: trends for the 21st Century, Tenerife, CSIC, 371-372. Kříbek, B., Knésl, I., Mihaljevič, M., Ettler, V., Šráček, O. (2013): Metals and arsenic in cassava (Manihot esculentia) in the Zambian Copperbelt Mining District. Health risks kunked with their intake by human being. In: Teixeira, J. P. (ed): Book of abstracts, 2nd International Conference on Occupational and Environmental Toxicology, Porto, September 16-17, 2013. pp. 41. Kříbek, B., Majer, V., Pašava, J., Keder, J., Mapani, B., Kamona, F., Nyambe, I. (2013):Modeling resuspension of dust particles in mining districts of Namibia and Zambia.-In: Asfawossen A. (Ed.): Earth sciences: Solution to African development and challenges. 24th Colloquium of African Geology (CAG 24) and 14th Congress of Geological Society of Africa Addis Abbaba, Ethiopia, January 8-14 2013, pp. 307. Mihaljevič, M., Ettler, V., Šebek, O., Šráček, O., Kříbek, B. (23013): Dendrogeochemical record of pollution from mining and smelting in Copperbelt, Zambia – application of lead isotopic geochemistry.- In: Asfawossen A. (Ed.): Earth sciences: Solution to African development and challenges. 24th Colloquium of African Geology (CAG 24) and 14th Congress of Geological Society of Africa Addis Abbaba, Ethiopia, January 8-14 2013, pp. 311. Šráček, O., Kříbek, B., Mihaljevič, M., Veselovský, F., Majer, V. (2013): Geochemistry and mineralogy of mine tailings in the Copperbelt, Zambia.- In: Asfawossen A. (Ed.): Earth sciences: Solution to African development and challenges. 24th Colloquium of African Geology (CAG 24) and 14th Congress of Geological Society of Africa Addis Abbaba, Ethiopia, January 8-14 2013, pp. 318. Stárková, M., Kondrová, L., Mlčoch, B., Skácelová, Z. (2013): Digital Structural 3D model of Intracontinental Late Paleozoic Basin - Krkonoše Piedmont Basin, Czech Republic. In J. Žák, G. Zulauf, H.-G. Rohling: Crustal evolution and geodynamic processes in Central Europe. Proceedings of the Joint conference of the Czech and German geological societies held in Plzneň (Pilsen), September 1 - 19, 2013. SDGG - Schriftenreihe der Deutschen Gesselschaft für Geowissenschaften, s. 103. – Schweizerbart. Stuttgart. ISBN 978-3-510-49231-2. Wolkovicz, S., Nyambe, I., Dobek, P., Bojakowsak, I., Kříbek, B., Majer, V., Šráček, P., Mihaljevič, M., Chirwa, M. (2013): Influence of mining and processing of copper-cobalt ores on the chemistry of surface water in the Copperbelt, Zambia.- In: Asfawossen A. (Ed.): Earth sciences : Solution to African development and challenges. 24th Colloquium of African Geology (CAG 24) and 14th Congress of Geological Society of Africa Addis Abbaba, Ethiopia, January 8-14 2013, pp. 320. Vymazalová, A., Drábek, M., Zaccarini, F., Garuti, G., Evstegneeva, T.L. (2013): Kotulskitesobolevskite solid solution, natural occurrence and an experimental investigation. – In: E.Johnsson (ed.): Mineral deposit research for high-tech world. Proceedings of the 12th Biennial SGA Meeting, Uppsala, Sweden. Vol.1, 383-386.
60
Ostatní výsledky Mapy a vysvětlivky k mapám (a) Ložiskové mapy s vysvětlivkami Knésl, I., Buda, J., Dušek, K., Godány, J. (2013a, v tisku ): Základní geologická mapa České republiky 1: 25 000 s Vysvětlivkami – list 11-242 Valeč Mapa ložisek nerostných surovin. ZGM ČR 25 Knésl, I., Buda, J., Dušek, K., Godány, J. (2013b, v tisku): Základní geologická mapa České republiky 1: 25 000, mapa nerostných surovin s vysvětlivkami – list 12-133 Jesenice. Knésl, I., K., Godány, J., Buda, J., Dušek (2013c, v tisku): Základní geologická mapa České republiky 1: 25 000, mapa nerostných surovin s vysvětlivkami – list 11-241 Bochov. Poňavič, M., Buda, J., Nahodilová, R., Petrolodová, J. (2013a): Základní geologická mapa České republiky 1: 25 000 s Vysvětlivkami 32-231 Horní Planá - Mapa ložisek nerostných surovin. ZGM ČR 25 Poňavič, M., Buda, J., Verner, K. (2013b): Základní geologická mapa České republiky 1: 25 000 s Vysvětlivkami 32-213 Ktiš - Mapa ložisek nerostných surovin. ZGM ČR 25 Rambousek, P. (2013, v tisku ): Základní geologická mapa České republiky 1: 25 000 mapa nerostných surovin s vysvětlivkami – list 03-411 Rokytnice n. Jizerou. Večeřa, J. (2013): Základní geologická mapa České republiky 1: 25 000 s Vysvětlivkami 24-411 Jedovnice - Mapa ložisek nerostných surovin. ZGM ČR 25 Večeřa, J. – Tomanová Petrová, P. (2013): Základní geologická mapa České republiky 1: 25 000 s Vysvětlivkami 24-431 Šlapanice - Mapa ložisek nerostných surovin. ZGM ČR 25 (b) Mapy geofaktorů životního prostředí s vysvětlivkami Dvořák, I., Godány, J., Hradecký, P., Hrazdíra, P., Janderková, J., Knésl, I., Krupička, J., Přechová, E., Sedláček, J., Sidorinová, T., Skácelová, D., Skácelová, Z., Šebesta, J. (2013a): Základní geologická mapa České republiky 1: 25 000, mapa geofaktorů životního prostředí s vysvětlivkami – list 11-221 Stráž nad Ohří. – Ministerstvo životního prostředí ČR, Česká geologická služba. Praha. Dvořák, I., Godány, J., Hradecký, P., Hrazdíra, P., Janderková, J., Knésl, I., Krupička, J., Přechová, E., Sedláček, J., Sidorinová, T., Skácelová, D., Skácelová, Z., Šebesta, J. (2013b): Základní geologická mapa České republiky 1: 25 000, mapa geofaktorů životního prostředí s vysvětlivkami – list 11-222 Kadaň.– Ministerstvo životního prostředí ČR, Česká geologická služba. Praha. Dvořák, I., Godány, J., Hradecký, P., Hrazdíra, P., Janderková, J., Knésl, I., Krupička, J., Přechová, E., Sedláček, J., Sidorinová, T., Skácelová, D., Skácelová, Z., Šebesta, J. (2013c): Základní geologická mapa České republiky 1: 25 000, mapa geofaktorů životního prostředí, s vysvětlivkami – list 11-223 Kyselka.– Ministerstvo životního prostředí ČR, Česká geologická služba. Praha. Dvořák, I., Godány, J., Hradecký, P., Hrazdíra, P., Janderková, J., Knésl, I., Krupička, J., Přechová, E., Sedláček, J., Sidorinová, T., Skácelová, D., Skácelová, Z., Šebesta, J. (2013d): Základní geologická mapa České republiky 1: 25 000, mapa geofaktorů životního prostředí, s vysvětlivkami – list 11-224 Nepomyšl.– Ministerstvo životního prostředí ČR, Česká geologická služba. Praha.
Uspořádání (zorganizování) workshopu Kříbek, B., Davies, T.C. (2013): Session 5.3. Environmental and Health Impacts of Mining in Africa (Special Session under the Auspices of IGCP/SIDA Projects 594 and 606). - In: Asfawossen Asrat (Ed.): Earth Sciences: Solutions to African Development and Challenges. - 24th Colloquium of African Geology (CAG 24) and 14th Congress of Geological Society of Africa Addis Abbaba, Ethiopia, January 8-14 2013.
61
Kříbek, B., Wiersbye, I. (2013): Assessment of impacts of mining and ore processing on the environment: The geochemist´s approach. Workshop of the IGCP 594, Mining and the Environment in Africa, Universita ve Witwatersrandu, Jižní Afrika, červenec 13-15, 2013.
Zpráva (závěrečná) Dvořáková, V., Franců, J. (2013): Dopady technologií průzkumu a těžby nekonvenčních zdrojů zemního plynu (hořlavého zemního plynu získávaného z plynonosných břidlic, hořlavého zemního plynu získávaného podzemním zplyňováním uhlí) na základě zahraničních zkušeností. Podkladový materiál pro RNDr. Martina Holého, ředitele OG MŽP, ke zhodnocení aktuálního stavu a předpokládaných dopadů těžby nekonvenčních zdrojů zemního plynu a určení dalšího postupu ve věci stanovování průzkumných území ve smyslu Usnesení vlády ČR ze dne 20. února 2013 č. 115. Dvořáková, V., Franců, J., Godány, J., Malík, J. (2013a): Znalecký posudek České geologické služby zn. SOG-441/006/2013 pro obor znalecké činnosti „geologické práce“ ve správním řízení vedeném ve věci žádosti právnické osoby Wildhorse Energy CZ, s.r.o., IČ 27908861, se sídlem Kubánské nám. 1391/11, 100 00 Praha 10 - Vršovice, zastoupené právnickou osobou GET, s.r.o., IČ 49702904, se sídlem Perucká 2540/11a, 120 00 Praha 2 - Vinohrady, o stanovení průzkumného území Dětmarovice-Petrovice pro průzkum výhradního ložiska černého uhlí DětmarovicePetrovice podle ustanovení §§ 4 a 4a zákona č. 62/1988 Sb., o geologických pracích, ve znění pozdějších předpisů. Franců, J., Dvořáková, V., Godány, J., Malík, J. (2013a): Znalecký posudek České geologické služby zn. SOG-441/050/2013 pro obor znalecké činnosti „geologické práce“ ve správním řízení vedeném ve věci žádosti právnické osoby Wildhorse Energy CZ, s.r.o., IČ 27908861, se sídlem Kubánské nám. 1391/11, 100 00 Praha 10 - Vršovice, zastoupené právnickou osobou GET, s.r.o., IČ 49702904, se sídlem Perucká 2540/11a, 120 00 Praha 2 - Vinohrady, o stanovení průzkumného území Ráj pro průzkum výhradního ložiska černého uhlí Ráj podle ustanovení §§ 4 a 4a zákona č. 62/1988 Sb., o geologických pracích, ve znění pozdějších předpisů. Dvořáková, V., Franců, J., Godány, J., Malík, J. (2013b): Znalecký posudek České geologické služby zn. SOG-441/055/2013 pro obor znalecké činnosti „geologické práce“ ve správním řízení vedeném ve věci žádosti právnické osoby Wildhorse Energy CZ, s.r.o., IČ 27908861, se sídlem Kubánské nám. 1391/11, 100 00 Praha 10 - Vršovice, zastoupené právnickou osobou GET, s.r.o., IČ 49702904, se sídlem Perucká 2540/11a, 120 00 Praha 2 - Vinohrady, o stanovení průzkumného území Dětmarovice II pro průzkum výhradního ložiska černého uhlí Dětmarovice II podle ustanovení §§ 4 a 4a zákona č. 62/1988 Sb., o geologických pracích, ve znění pozdějších předpisů.
Zpráva ze zahraničních expedic a projektů Franců, J. a Bůzek, F. (2013): Chemical analyses of rock and gas samples from the Moeasian Platform, Romania in respect to origin and thermal maturity. MS, Česká geologická služba pro ÖMV PetRom. Brno, 38 p. Kříbek, B., Knésl, I., Majer, V., Metelka, V., Zachariáš, J. (2013): P934A West African Exploration Initiative- Stage 2, West African metal transport/regolith processes. – AMIRA–WAXI Stage 2 (confidential). Final report. Czech Geological Survey, Prague, 150 p. Zachariáš, J., Kříbek, B. (2013): Mobility of elements in the regolith compared with fresh rocks in boring logs of the Ségénégue gold prospect in Burkina Faso. - Appendix A to the final report of the Module 3.2 WAXI. Czech Geological Survey, Prague, 30 p.
Přednášky, postery, exkurze
62
Břízová, E. (2013b): Rašeliniště Krušných hor jako archivy pro studium vlivu člověka na přírodní prostředí. Přednáška na mezinárodní konferenci ArchaeoMontan 2013. Břízová, E. (2013c): Rašeliniště Krušných hor jako archivy pro studium přírodního prostředí v kvartéru. Přednáška a abstrakt na 19. Kvartéru v Brně. 29.11.2013. Franců, J., Dvořáková, V. (2013): Technologie průzkumu a těžby plynu z břidlic a dohled na dopady na životní prostředí - zkušenosti z Pensylvánie, USA. Přednáška, Česká geologická služba Praha. Franců, J., Horsfield, B., and Schenk, H.J. (2013b): Jurassic source rock kinetics and the petroleum system of the SE Bohemian Massif. 26th International Meeting on Organic Geochemistry: trends for the 21st Century. Poster, Tenerife, Španělsko. Gheorghe, S., Francu, J., Ghirani, M., Burneiu, L., Sindlar, V.D. (2013): Organic facies and maturity of Paleozoic source rocks in the Western and Central Moesian Platform, Romania. 26th International Meeting on Organic Geochemistry: trends for the 21st Century. Poster, Tenerife, Španělsko. Kondrová, L., Stárková, M., Mlčoch, B. (2013): Processing and visualization of borehole data in GIS poster. 1 s. MS Česká geologická služba. Pecina, V. (2013): Kolonizační snahy ve 13. stol. a nerostné bohatství Jeseníků. Mezinárodní konference FUMA XII, Uničov, 12. 5. 2013. Pecina, V. (2013): Montánní zajímavosti Jesenicka“. Exkurzní příručka. Pecina, V. (2013): Středověká exploatace zlata v Suché Rudné ve světle interdisciplinárního výzkumu (poster). Archeomontan 2013, Kadaň Pecina, V. (2013): Záchranný archeologický výzkum středověkého rýžoviště. - Mezinárodní konference Stříbrná Jihlava, 10-12. října 2013.
63
6. Výzkum environmentálních a geo-energetických technologií Zpracoval: Vít Hladík a kol.
Abstrakt: V oboru environmentálních a geo-energetických technologií se výzkum ČGS v roce 2013 soustředil na témata skladování energie v horninovém prostředí, ukládání radioaktivních odpadů, geotermální energie a geologického ukládání CO2. Problematika skladování energie nabývá v poslední době na významu v souvislosti s rozvojem kolísavých obnovitelných zdrojů a v ČGS je jí věnována mimořádná pozornost. V této souvislosti je třeba vyzdvihnout unikátní in-situ experiment ve štole Josef u Mokrska, zaměřený na výzkum termálních vlastností hornin z hlediska možného skladování energie v horninovém masivu. Výzkum v oblasti ukládání radioaktivních odpadů se soustředil na studium chování bentonitu jako těsnícího materiálu a na specializovanou hydrogeologickou problematiku. V oblasti geologického ukládání CO2 byla hlavní pozornost věnována výzkumu metodiky posuzování fyzikálních vlastností hornin, a to jak vlastního úložiště, tak těsnícího nadloží. Dále se rozvíjela i dlouhodobá mezinárodní spolupráce v této oblasti, která vyústila ve vstup ČGS do evropské sítě excelence CO2GeoNet. Byly rovněž položeny základy pro intenzivnější rozvoj výzkumu v oblasti geotermální energie a pokračovala i spolupráce na evropském projektu zaměřeném na společenský dialog o úloze vědy a výzkumu při přechodu k nízkouhlíkové budoucnosti, který svým interdisciplinárním zaměřením stojí na rozhraní přírodních, společenských a technických věd.
6.1. Skladování energie v horninovém prostředí Skladování energie v horninovém prostředí je významným tématem výzkumu ČGS, které nabývá stále více a více na aktuálnosti v souvislosti s rozvojem intermitentních obnovitelných zdrojů energie, jako jsou větrné a sluneční elektrárny. Skladování energie je jednou z hlavních cest jak v budoucnosti omezit negativní vlivy kolísavosti dodávek energie z těchto zdrojů na stabilitu sítě a celkovou bezpečnost dodávek energie odběratelům. V roce 2013 pokračovaly práce ČGS na projektu ‚Výzkum termální zátěže hornin perspektivy podzemního skladování tepelné energie‘, jehož jádro tvoří in-situ experiment zaměřený na podrobnou analýzu vlivu periodického ohřívání horninového prostředí a zpětného odčerpání tepelné energie, směřující k průmyslovému využívání horninového prostředí pro účely skladování energie. V roce 2013 probíhala zahřívací fáze in-situ experimentu ve štole Josef u Mokrska, v prostředí granitoidů cca. 120 m pod povrchem. Po dosažení semi-ustáleného stavu následovaly multidisciplinární testy horninového prostředí ovlivněného ohřevem a následně proběhla chladící fáze experimentu. Celý experiment je velmi podrobně kontinuálně monitorován, výsledky jsou prezentovány na webových stránkách projektu (Svítil et al., 2013) a slouží pro korelaci s numerickými modely srovnatelného měřítka. Dílčí závěry z výzkumů byly zároveň prezentovány na několika konferencích (např. Dobeš et al., 2013). V rámci projektu ‚Reverzibilní skladování energie v horninovém masívu‘ se ČGS podílí na experimentech zaměřených na vyhledání horninových typů v ČR, které by svými parametry potenciálně umožňovaly vybudovat podzemní zásobníky tepelné energie v horninovém prostředí. Výstupy projektu budou obsahovat certifikovanou metodiku a mapu s odborným obsahem. V roce 2013 bylo dokončeno laboratorní testování horninových vzorků a v návaznosti na předchozí výsledky výzkumu byl sestaven funkční příklad tepelného zásobníku o objemu 0,5 m3, prezentovaný mj. zástupcům společnosti ČEZ.
64
6.2. Ukládání radioaktivních odpadů V roce 2013 pokračovala spolupráce na projektu zaměřeném na výzkum stability bentonitu v in-situ podmínkách při teplotách do 95 °C a interakcí bentonitu s okolním horninovým prostředím a přítomnými podzemními vodami. Nosný in-situ experiment je lokalizován ve štole Josef u Mokrska; projekt je primárně zaměřen na vývoj metodik a technologických postupů využitelných při budování budoucího hlubinného úložiště radioaktivních odpadů. ČGS v tomto projektu v roce 2013 zaštiťovala část laboratorních prací, režimní hydrogeologická měření a analýzy a také podrobný výzkum složení a vnitřní struktury lisovaných bentonitových segmentů použitých v experimentu. Další výzkum spojený s ukládáním nebezpečných odpadů a energií do horninového prostředí se zaměřil na genezi a zákonitosti hydraulických vlastností horninové matrice. Jeho součástí bylo studium charakteru puklinových sítí v mikroměřítku (podrobněji viz kapitola „Podzemní vody“). Pokračoval rovněž vývoj zařízení pro odběr chemicky neovlivněných vzorků podzemních vod z úzkoprofilových vrtů. Na nově vyvinuté zařízení byl Úřadem průmyslového vlastnictví České Republiky udělen užitný vzor. V současné době probíhají jednání o uzavření licenční smlouvy a uvedení zařízení do praxe (podrobněji viz kapitola „Podzemní vody“).
6.3. Geotermální energie Česká geologická služba se v poledních letech věnovala oblasti geotermální energie spíše okrajově. Se současným rychlým nástupem různých typů obnovitelných zdrojů je logickým krokem požadavek aktivněji se zabývat i touto oblastí geologických věd. V budoucnosti lze očekávat další rozvoj využívání zemského tepla v energetice a s tím související potřebu aplikovaného výzkumu v této oblasti. Na tyto potřeby reaguje interní projekt ČGS ‚Geotermie 2013‘, který má za cíl seskupit tým odborníků věnující tématu geotermální energie a rešeršnímu zhodnocení dostupných materiálů v interních archivech. Výsledkem tohoto úsilí je vytvoření databáze geotermálních dat z území republiky a provedená rešerše legislativní problematiky geotermálních zdrojů v právním systému ČR. Součástí projektu Geotermie 2013 je i vyhledávání a získávání informací a zapojení se do geotermálních projektů na národní i mezinárodní úrovni. Příkladem těchto aktivit je účast na druhém evropském geotermálním workshopu ve Štrasburku, kde byly navázány cenné kontakty s odborníky pracujícími na projektu geotermální elektrárny Soultz-sous-Forêt ve Francii, zapojení se do nově vznikajícího evropského geotermálního projektu Danube Region Geothermal Concept či příprava nového vlastního projektu ve spolupráci s Technickou univerzitou Ostrava. Dosažené výsledky jsou příslibem pro další výzkumné aktivity ČGS v této oblasti v nadcházejícím období.
6.4. Geologické ukládání oxidu uhličitého a technologie CCS V roce 2013 byla završena spolupráce v rámci evropské koordinační akce CGS Europe (7. rámcový program EU), jejímž cílem bylo vytvoření trvalého celoevropského expertního uskupení v oboru geologického ukládání CO2. Tohoto cíle bylo dosaženo formou rozšíření stávající západoevropské sítě excelence CO2GeoNet o nové členy. Jedním z těchto nových členů se v září 2013 stala i ČGS. V rámci CGS Europe byla ČGS členem řídícího výboru projektu se zodpovědností za aktivity v oblasti šíření znalostí. V rámci těchto aktivit byla ČGS spolupořadatelem mezinárodních workshopů v Espoo („CO2 Capture and Storage in the Baltic Sea Countries“ - Vähäkuopus et al., 2013) a v Sofii („CO2 Capture and Storage – Response to Climate Change“ - Georgiev et al., 2013). Práce v rámci CGS Europe zahrnovala rovněž řadu přednáškových a publikačních aktivit (např. Rütters et al., 2013; Hladík, 2013a,c,d) i prezentaci problematiky CCS v médiích (např. Hladík, 2013b). K publikaci v impaktovaném periodiku byly připraveny výsledky výzkumu získané v rámci dřívějšího evropského projektu EU GeoCapacity týkající se geologických podmínek a úložné kapacity potenciální geologických úložišť CO2 ve střední a severovýchodní části EU (Šliaupa et al., 2013). Závěrečnou zprávou byla ke dni 30.6.2013 završena spolupráce s ÚJV Řež (projekt MPO TIP ‚Výzkum a vývoj metod a technologií zachycování CO2 v elektrárnách na fosilní paliva a ukládání do geologických formací v podmínkách ČR‘) na vývoji metodiky pro měření propustnosti horninových vzorků pro superkritický CO2, která bude využita při posuzování a povolování provozu budoucích
65
úložišť CO2. Metodika byla certifikována Českým báňským úřadem. Současně byly formou závěrečné zprávy ukončeny práce na přípravě metodických postupů pro rizikovou analýzu úložišť, a to ve formě zpracování základních a alternativních scénářů vývoje úložiště. Dalším výstupem spolupráce projektu jsou návrhy metodických postupů pro komunikaci s veřejností při projednávání lokalizace potenciální úložiště CO2. Společně s ÚJV Řež byl uspořádán závěrečný jednodenní projektový seminář „Zachycování a ukládání CO2 v podmínkách ČR“, který se konal 27.6.2013 v Praze (Ubrá et al., 2013). V roce 2013 byla zahájena další spolupráce s ÚJV Řež v rámci projektu TAČR (program Alfa) „Vývoj a optimalizace metodik pro výzkum bezpečnostních bariér pro ukládání CO2 jako jednoho ze základních způsobů snižování obsahu skleníkových plynů v atmosféře“. Tento projekt se zabývá potencionálními únikovými cestami úniku CO2 z úložiště. Hlavní pozornost je věnována možnému úniku podél vrtů (vliv CO2 na pažnice a cementový kámen) a úniku krycí horninou (vliv CO2 na jílovce, prachovce a jiné krycí horniny).
6.5. Společenský dialog o úloze vědy a výzkumu při přechodu k nízkouhlíkové budoucnosti V roce 2013 pokračovala spolupráce na evropském projektu R2Dialogue (7. rámcový program EU), jehož cílem je podnítit a organizovat dialog mezi organizacemi vědy a výzkumu a organizacemi občanské společnosti na téma přechodu k nízkouhlíkové společnosti, včetně rozvoje obnovitelných zdrojů energie, zachytávání a ukládání CO2 a dalších technologií. V roce 2013 bylo mj. realizováno 41 metodicky jednotně provedených interview se zástupci hlavních zainteresovaných institucí, firem a nevládních organizací, jejichž analýza pomůže identifikovat aktivity pro zlepšení společenského dialogu a s tím spojené vzájemné výměny znalostí. Byl rovněž ustaven ‚Národní nízkouhlíkový panel‘ složený za zástupců oslovených institucí a organizací, jehož úkolem bude koordinovat konkrétní aktivity národního dialogu, které budou zahájeny v roce 2014.
Publikovaná literatura: Článek v impaktovaném recenzovaném odborném periodiku Šliaupa, S. – Lojka, R. – Tasáryová, Z. – Kolejka, V. – Hladík, V. – Kotulová, J. – Kucharič, L. – Fejdi, V. – Wojcicki, A. – Tarkowski, R. – Uliasz-Misiak, B. – Šliaupiene, R. – Nulle, I. – Pomeranceva, R. – Ivanova, O. – Šogenova, A. – Šogenov, K. (2013): CO2 storage potential of sedimentary basins of Slovakia, the Czech Republic, Poland and the Baltic States. Geological Quarterly 57/2, s. 219-232. ISSN 1641-7291. DOI 10.7306/gq.1088.
Článek v recenzovaném sborníku z akce Rütters, H., Hladik, V., May, F., Shogenova, A., Martinez, R., Czernichowski, I., Saftic, B. (2013): Mapping of CO2 Storage Achievements Across Europe. In Sustainable Earth Sciences conference, Pau, 30 September – 4 October 2013. Extended Abstracts. EAGE – EarthDoc. DOI 10.3997/22144609.20131635.
Uspořádání (zorganizování) workshopu Georgiev, G. – Hladík, V. – Sava, C.S. (2013): CO2 Capture and Storage – Response to Climate Change. Workshop. Sofia, Bulgaria, 25.10.2013. Ubrá, O., - Hladík, V., Dlouhý, T. (2013): Zachycování a ukládání CO2 v podmínkách ČR. Závěrečný seminář projektu ‚Výzkum a vývoj metod a technologií zachycování CO2 v elektrárnách na fosilní paliva a ukládání do geologických formací v podmínkách ČR‘. Praha, 27.6.2013.
66
Vähäkuopus, T. – Hladík, V. – Nordbäck, N. – Teir, S. (2013): CO2 Capture and Storage in the Baltic Sea Countries. Workshop. Espoo, Finland, 23.5.2013.
Článek v nerecenzovaném sborníku nebo abstrakt ve sborníku Dobeš, P. – Žáček, V. – Jačková, I. – Čejková, B. – Lněničková, Z. (2013): Two distinct types of hydrothermal vein mineralization in granitoid rocks of the Central Bohemian Pluton at the MokrskoWest locality (Czech Republic). In Žák, J., Zulauf G., Rohling H.G: Crustal evolution and geodynamic processes in Central Europe. Proceedings of the Joint conference of the Czech and German geological societies held in Plzneň (Pilsen), September 1-19, 2013. SDGG - Schriftenreihe der Deutschen Gesellschaft für Geowissenschaften, svazek 82, s. 38. Schweizerbart. Stuttgart. ISBN 978-3-51049231-2.
Software Svítil, R. – Binko, R. – Franěk, J. (2013e): Webová stránka 'Aktuální stav vybraných měřících bodů ve štole Josef'. Praha. Dostupné z URL http://www.geology.cz/mokrsko/merici-body.
Článek v populárně naučných periodikách a v denním tisku Hladík, V. (2013a): CGS Europe and CO2GeoNet — taste of European research networking. Global Scientia 3, s. 82-85. ISSN 2053-258X
Rozhlasový, televizní pořad, interview Hladík, V. (2013b): Oxid uhličitý pod zem! Interview pro Český rozhlas Leonardo, magazín Natura. Praha, 24.1.2013.
Přednáška Hladík, V. (2013c): Proč zkoumat CCS? Seminář ‚Zachycování a ukládání CO2 v podmínkách ČR‘, Praha, 27.6.2013. Hladík, V. (2013d): Why capture and store CO2? Workshop ‚CO2 Capture and Storage – R
67
7. Budování jednotného geovědního informačního systému Zpracovala: Dana Čápová a kol. Abstrakt: Hlavním cílem výzkumných aktivit v roce 2013 byl v souladu s hlavními principy Strategického plánu výzkumu ČGS další technologický i obsahový rozvoj geologického informačního systému ČGS (GeoIS). Ten je hlavní informační základnou pro podporu geologického výzkumu a pro efektivní poskytování relevantních dat a informací pro rozhodování ve věcech přírodních zdrojů, rizik a udržitelného rozvoje. V roce 2013 pokračovalo sjednocování a převedení agend zrušeného OSS ČGSGeofond do zodpovědnosti ČGS, velká pozornost byla věnována také koncepčnímu řešení harmonizace a integrace geologických datových a informačních zdrojů v ČR. Řada nových požadavků si vyžádala nové pracovní a metodické postupy i revize datových struktur v centrálním datovém skladu ČGS. Zásadní byly změny v infrastruktuře, byla vytvořena a postupně realizována nová koncepce technické infrastruktury, reflektující jak požadavky na obnovu a modernizaci hardware, tak i konsolidaci technologické architektury a zabezpečení systému. Informatika se stala integrální součástí většiny výzkumných projektů, nejen specificky zaměřených na geoinformatiku, ale i projektů aplikované a regionální geologie v ČR i zahraničí. Zahraniční geoinformatické aktivity v roce 2013 významně narostly, ČGS je koordinátorem iniciativy OneGeology-Europe Plus, jedním z klíčových řešitelů projektu Minerals4EU a Activity Leader pro Scoping study EGS-OAGS Geoscientific Knowledge and Skills in Africal Surveys. I v tomto roce ČGS spravovala metainformační systém OneGeology-Europe na zakázku EuroGeoSurveys. I nadále je ČGS velmi aktivní v rámci činnosti Geoscience Information Consortium (GIC) a tvorby koncepce udržitelného rozvoje evropské geoinformatiky. INSPIRE datové specifikace témat, pro která je ČGS povinným poskytovatelem, byly Evropskou komisí akceptovány a jsou postupně začleňovány do legislativy. Nastala tedy přípravná fáze implementace.
7.1 Rozvoj datové základny ČGS nezbytné pro informační podporu výzkumu, harmonizace a integrace geologických datových a informačních zdrojů v ČR Vývoj, testování a implementace nových datových modelů byl nezbytný v souvislosti s požadavky na rozvoj publikace map a souvisejících dat z mapového serveru ČGS, ale i v návaznosti na upřesněné požadavky INSPIRE a dalších zákonných povinností. Rozsáhlou změnu přinesla nově uzavřená smlouva Enterprise License Agreement s Esri, umožňující postupnou implementaci nové koncepce upgrade podnikového geografického informačního systému. Byl zahájen proces přípravy přechodu komponent Esri na verzi 10.2. Součástí procesu bylo i obnovení systémů ukládání a poskytování dat ČGS pro uživatele. Datové struktury byly specificky upravovány i pro rychlé zobrazování informací a pro potřeby nově vznikajících aplikací. Procesní změny byly cíleny na omezení relačních vazeb, tvorbu databázových pohledů (view), které obsahují pouze veřejně publikované údaje a technická data potřebná k prezentaci. Zahájení prací na povýšení podnikového GIS na verzi 10.2 – v druhé polovině roku 2013 byly zahájeny práce na nasazení aktuální verze SW ArcGIS a celkové konsolidaci nasazení GIS technologií v ČGS. Upgrade pokrývá celou škálu používaných Esri technologií (ArcGIS for Desktop, serverová řešení, poskytované webové služby) spolu s komponentami uživatelských přizpůsobení a modulů. V rámci těchto změn proběhla analýza možnosti zachování uživatelských přizpůsobení a modulů, které mohou s vyšší verzí fungovat v původním stavu. Byla označena řešení, u kterých bude muset dojít k přepsání řídících skriptů, pokud kompatibilita není s novou verzí SW možná.
68
Součástí těchto úprav je i povýšení a sjednocení používaného databázového systému pro ArcSDE geodatabáze, kde dochází k některým změnám ve struktuře databází a rozvoji nových částí databáze. V rámci prací na povýšení podnikového GIS je v plánu opuštění využití fyzických serverů a orientace na virtuální servery. Úprava datových struktur pro mapový server – prostorová data informačního systému ČGS jsou ukládána v centrálním datovém skladu v prostředí ESRI geodatabází. Úpravy datových struktur byly v roce 2013 cíleny především na webovou prezentaci dat prostřednictvím mapového serveru, a na plnění požadavků evropské směrnice INSPIRE, která je pro ČGS legislativně závazná. Pro webovou prezentaci každé datové sady byl připraven zjednodušený datový model obsahující pouze informace určené ke zveřejnění. Převod dat z centrálního produkčního systému do tohoto zjednodušeného datového modelu je řešen automaticky pomocí synchronizačních skriptů (více viz kapitola 7.2). Systém SurIS, údržba stávajícího systému, studie proveditelnosti nového systému – v roce 2013 byla zpracována studie proveditelnosti upgrade systému SurIS. Součástí studie je provedení dokumentace stávající databáze a procesů stávající aplikace, která je provozována na zastaralé platformě VisualFoxPro. Cílem je vytvořit návrh projektu na rozvoj SurIS a navrhnout technické řešení i doporučit další kroky pro realizaci. Součástí je i identifikace rizik a popsání silných a slabých stránek navrhovaných řešení. Takto zpracovaná studie proveditelnosti bude zároveň sloužit jako „příručka“ pro řízení procesu přípravy a realizace. Údržba software SurIS probíhala v oblasti korektivní, adaptivní a zdokonalující údržby. V rámci adaptivní údržby se aktualizoval soubor s číselníky, tak aby byl zajištěn přístup k aktuálním datům i při práci s lokální verzí aplikace. V rámci korektivní údržby byly opravovány chyby, které se vyskytly při zpracovávání tiskových sestav a dále během zdokonalující údržby byl vytvořen nový program pro zpracování statistik pro sanace a rekultivace. Kromě toho probíhal test na zjištění možnosti využití vývojářské verze aplikace se závěrem, že pro pomalost systému je provádění úprav aplikace pomocí tohoto systému neprůchozí. Dále byly testovány některé tiskové sestavy, jejichž časová odezva při zobrazení výsledků je pomalá a časově neúnosná. Všechny uvedené práce byly provedeny firmou Piksoft. Při údržbě aplikace se opět projevily problémy, které vyplývají hlavně z toho, že systém samotný je již za běžně udávanou hranicí životnosti aplikací a není možné již jeho funkcionalitu přizpůsobovat současným standardům informačních technologií. Metainformační systém – v roce 2013 pokračovaly práce na úpravách datového modelu metainformačního systému, které byly zahájeny na konci roku 2012. Byla zprovozněna nová aplikace pro prohlížení a prohledávání metadat o datových zdrojích České geologické služby (http://micka.geology.cz), která zpřístupňuje informace veřejnosti pomocí uživatelsky přívětivých nástrojů. Metadatové záznamy o datových zdrojích ČGS jsou díky harvestingu pomocí standardní webové služby typu CS-W k dispozici každý den v aktuální podobě také na Národním geoportálu INSPIRE. Úprava struktury metadatových záznamů umožňuje jejich využití pro automatické generování různých tematických přehledů na Informačním portále ČGS (více viz kapitola 8.3), které vždy obsahují aktuální a kompletní informace o konkrétním datovém zdroji. Využití centrální metadatové databáze usnadňuje správu dat a řeší otázku údržby aktuálnosti webových stránek ČGS. Zároveň se tím eliminuje možnost zanesení lidské chyby při údržbě informací na více místech najednou. V roce 2013 byl tímto způsobem zpřístupněn přehled WMS služeb v českém a anglickém jazyce a přehled mapových a databázových aplikací a pro uživatelské zjednodušení byly zahájeny práce na budování rozcestníků webových aplikací a rozcestníku datových sad ČGS. Byla také vytvořena jednotná interní metodika pro vyplňování metadatových záznamů. Národní geologická mapová databáze NGMD – změny datového modelu byly prováděny v roce 2013 na úrovni jednotných legend (sjednocení všech oblastí ZGM25) a úprav datových schémat v rámci
69
rozvoje mapování ZGM25. Změny datového modelu na úrovni pracovního meziskladu souvisely s požadavky na tvorbu map dané metodickými pokyny ke Směrnici. V rámci prezentační databáze (PostgreSQL) byly prováděny změny související s vývojem nových aplikací mapového serveru na bázi technologií Flex a Silverlight. Dokumentační databáze – (dokumentační body, hydrogeologická dokumentace, svahové nestability) – byla provedena celá řada úprav a rozšíření datového modelu, související jednak s požadavky na integritu databází, jednak s požadavky na obsahové úpravy ze strany uživatelů databází.
Dekorační kameny – v roce 2013 se databáze dekoračních kamenů rozvíjela hlavně v oblasti doplňujících dat. Byl přepracován způsob uložení fotografií – fotografie se ukládají do systému v původní velikosti a pro prezentaci na webu se vytváří fotografie v různém rozlišení s ochranným vodotiskem. Součástí aplikace „Dekorační kameny“ je bohatá fotografická dokumentace dekoračních kamenů včetně jejich makroskopických fotografií (výbrusů), lomů a způsobu užití. V letošním roce byla prezentační část aplikace dekoračních kamenů rozšířena o možnost zobrazení velkého náhledu fotografií a u editační části aplikace byl proveden celkový redesign vzhledu se zaměřením na navigaci mezi jednotlivými formuláři. GeoPub – v roce 2013 pokračoval další rozvoj databáze pro evidenci publikační aktivity pracovníků ČGS GeoPub, a to jednak podle připomínek uživatelů a administrátorů a dle změn vyplývajících ze závazného popisu dat RIV13. Pro urychlení vkládání nových záznamů byla naprogramována možnost vložení kopie stávajícího záznamu jako záznamu nového. Správa oblastních geologů – v roce 2013 v aplikaci správy oblastních geologů byly procesní a výstupní dokumenty přemístěny z databáze Oracle do file systému, tímto krokem bylo uvolněno 20% kapacity databáze. Současně byl i přepracován původní deset let starý způsob ukládání dokumentů, který vyžadoval značný podíl manuální práce. Nový systém je plně automatizován tak, aby minimalizoval chyby způsobené lidským faktorem. Důlní díla, datový model pro novou aplikaci – v letošním roce byl navržen datový model pro novou aplikaci důlních děl, která nahradí dvě off-line stávající aplikace (stará důlní díla a hlavní důlní díla) provozované v současné době na platformě MS Access. Datový model pro jednotný systém vedení důlních děl bude součástí centrálního datového skladu, tím dojde k provázanosti s ostatními databázemi ČGS. Dále je model připraven na on-line vkládání a prohlížení dat všemi subjekty, které jsou důlními díly zainteresovány (MŽP a organizace provádějící revizi nebo zabezpečení). V rámci vznikajícího informačního systému důlních děl (ISDD) byly vytvořeny dvě nové produkční prostorové geodatabáze poskytující nezbytnou podporu pro zákonem vyžadovanou agendu starých důlních děl (SDD). Jedná se o geodatabázi báňských map (BM) a geodatabázi poddolovaných území (PÚ), které byly vytvořeny v databázovém prostředí Oracle při využití technologie Esri SDE. Uvedené geodatabáze jsou základem pro dvě stejnojmenné nové editační mapové webové aplikace podrobněji popsané v kapitole Mapový server. Kromě těchto mapových aplikací byly nově vyvinuty veřejné formulářové negrafické dotazovací aplikace umožňující uživatelsky přehledné dotazování veřejných informací o báňských mapách a poddolovaných územích s odkazy na stávající mapové prohlížecí aplikace a aplikaci pro náhledy naskenovaných báňských map. Z hlediska uložení souborů skenovaných báňských map a jejich degradovaných variant byla provedena analýza vzájemných vztahů rastrů báňských map (tiff, djvu, jpeg) v jejich pěti umístěních - Storage: tiff, djvu, jpg; Mapmaker: djvu, jpg. Analýza bude sloužit jako podklad pro konsolidaci souborových úložišť skenovaných báňských map. Jako další, třetí, nová databáze pro informační systém důlních děl (ISDD)
70
vznikla v databázovém prostředí PostgreSQL prezentační databáze registru rizikových opuštěných důlních děl (RROUM). Tato databáze prezentuje výsledky zákonem a evropskými směrnicemi vyžadované agendy inventarizace úložných míst těžebního odpadu. Pro synchronizaci prezentační databáze s produkční byl implementován synchronizační nástroj na základě Esri technologie. Dále byla vytvořena v technologii PHP synchronizace produkční databáze inventarizace úložných míst těžebního odpadu s webovým portálem ČGS. Pro fotodukumentaci informačního systému důlních děl vznikla koncepce integrace do stávajícího centrálního fotoarchivu ČGS a jeho rozšíření v souvislosti s touto integrací. Anglické a mobilní verze aplikací - Pokračovala tvorba a implementace anglických číselníků a lokalizace aplikací pro základní agendy ČGS, které jsou zveřejněny na mapovém serveru a prezentovány v mapových aplikacích. Na bázi Esri technologie pro mobilní telefony kategorie Smartphone s operačními systémy iPhone, Android a Windows Phone byly realizovány veřejné mapové aplikace pro většinu zákonných agend ČGS. Postupná aktualizace a dokončení edice půdních map v měřítku 1 : 50 000 - v roce 2013 byly sestaveny v GIS dva mapové listy půdních map: 12-33 Plzeň a 12-43 Dobříš. Pokračují tím práce na postupném dokončení souboru digitálních půdních map 1 : 50 000 jako podkladu pro budoucí Informační systém o půdách. Digitální půdní mapy jsou prezentovány na mapovém serveru ČGS http://mapy.geology.cz/pudy/. Dokončené mapové listy jsou do webové aplikace postupně doplňovány. V souladu s požadavky na jednotnou evropskou infrastrukturu prostorových dat podle směrnice INSPIRE, je pro klasifikaci půdních jednotek v nově zpracovávaných půdních mapách použita národní i mezinárodní klasifikace WRB. Ke klasifikaci půdotvorných substrátů je využito revidované klasifikace FAO. Výstupem projektu jsou specializované mapy s odborným obsahem a zpráva s vysvětlivkami k mapám a popisem metodiky a postupu řešení Správa, údržba a rozvoj geodatabáze PMČR50 v souvislosti s tvorbou nových půdních map a jejich ukádáním, tiskem a prezentací - výstupem za rok 2013 je datová sada „PMČR50“ uložená v CDS v prostředí geodatabáze ArcSDE, která reflektuje aktuální stav prací na půdních mapách, tj. dokončené mapové listy k datu červenec 2013. Data z dříve vyhotovených map územně související se 4 novými (od r. 2011) mapovými listy byla obsahově harmonizována, sousední listy sešity, topologicky vyčištěny, převedeny na aktuální klasifikační systém půdotvorných substrátů a byla zavedena nová položka informující o zařazení mapované půdní jednotky v mezinárodní klasifikaci. Výsledná data budou prezentována ve stávající mapové on-line aplikaci „Půdní mapa 1:50 000“, která přijala několik menších oprav, doplnění obsahu a informační hodnoty. Dále jsou pro archiv ČGS vyhotoveny tiskové výstupy pro dotčené mapové listy. Doplnění databáze seismických profilů, propojení primárních a sekundárních dat - je kompletace seismického datového registru reflexních profilů. Jedná se o propojení a sjednocení všech dostupných informací k jednotlivým profilům, tj. informace o uložení, typech a formátech primárních i sekundárních seismických dat včetně další doprovodné dokumentace (základní dokumentace, filmy, souřadnice apod.). V letošním roce je testován návrh struktury databáze, dostatečnost obsahu, názvosloví, datové typy a formáty, i struktura názvů jednotlivých souborů z hlediska jednotnosti a jednoznačnosti. Veškeré práce jsou směřovány k následnému využití ve webových aplikacích a mapových službách. Realizace výše uvedených záměrů je důležitá především z důvodu lepšího přístupu k datům, větší efektivnosti při správě databází a aplikací a zejména bezpečné archivaci. Práce budou dokončeny v příštím roce.
71
7.2 Implementace nových technologií, standardů a postupů do informačního systému ČGS V roce 2013 byla věnována velká pozornost zajištění výhodnějšího licencování produktů Esri. Byly dokončeny další skripty pro automatizaci zpracování a údržby prostorových dat. Vznik a vývoj nových aplikací je veden snahou o integraci stávajících řešení a konceptů vyvinutých v minulosti v odboru ČGS-Geofond do prostředí portálu ČGS a jeho systémové správy. Implementace nových technologií jsou popsány v dalším textu. Enterprise License Agreement (ELA) - v červnu 2013 se podařilo zajistit podnikovou licenci na SW produkty Esri, tzv. Enterprise Licence Agreement (ELA) pro Českou geologickou službu. Software Esri je klíčovou technologií pro zajištění provozu a funkce Geologického informačního systému (GeoIS). Na ní je založeno pořizování a komplexní zpracování dat, zpřístupňování mapových služeb a aplikací České geologické služby, a tím i zajištění plnění zákonných povinností a řešení českých i zahraničních projektů spojené se zkvalitňováním a zefektivňováním výkonu státní geologické služby. Jedná se o tříletou smlouvu, která po dobu platnosti poskytuje zadavateli právo na neomezené užití SW Esri, včetně služeb systémové a technické podpory (maintenance) k tomuto software. Skripty pro automatizaci zpracování a údržby prostorových dat - v roce 2013 byla dokončena práce na automatizaci převodu dat mezi centrální produkční geodatabází a prezentační geodatabází. Automatizace značně snižuje nároky na manuální správu systému a eliminuje riziko lidské chyby při manuálním převodu dat. Synchronizační skript je vytvořen v prostředí Model Builder (platforma ArcGIS). Nástroj je konfigurován tak, aby umožňoval export libovolné datové sady bez nutnosti měnit vnitřní nastavení skriptu. V letošním roce byl uveden do provozu obousměrný export objektů z negrafické databáze dokumentačních bodů geologické mapy v měřítku 1 : 25 000 do prostorové Esri geodatabáze a zpět. Hlavní výhoda tohoto řešení spočívá v možnosti editovat dokumentační body i v prostředí GIS. Tento nástroj lze v budoucnu aplikovat na libovolnou datovou sadu a rozšířit tím možnosti editace dat přímo v geografickém informačním systému. Mapový server Flex a anglické verze mapových aplikací a služeb, nové mapové aplikace V roce 2013 probíhal další vývoj mapových aplikací v prostředí Flex Viewer. Pro připravované anglické verze mapových aplikací byly přeloženy veškeré součásti aplikace do anglického jazyka. Pro některé komponenty bylo nutné rozšířit samotný kód o možnost dvojjazyčných popisků. Spolu s překladem mapových aplikací byly přeloženy i mapové služby, které jsou v nich prezentovány. Na základě makety anglické aplikace byly postupně vytvořeny nové anglické verze stávajících mapových aplikací, pro které byla kompletně zachována funkcionalita české verze. Jedná se zejména o dynamickou legendu, která umožňuje vytvořit si legendu pouze pro mapový výřez, včetně uspořádání položek legendy do víceúrovňových kategorií. Anglické mapové aplikace mají implementované nástroje pro rychlé atributové nebo prostorové vyhledávání s možností exportu vybraných atributových dat do formátu CSV. Aplikace uživateli nabízí možnost zobrazit další mapové služby typu ArcGIS Server nebo WMS 1.0 – 1.3, a to i z jiného serveru než ze serveru ČGS. Dále je možné uložit libovolný mapový výřez spolu s legendou do dokumentu PDF. V rámci rozvoje mapového serveru byla vytvořena nová aplikace Geologická mapa 1 : 50 000, pro kterou byl vytvořen nový prezentační datový model. Tato aplikace svým datovým obsahem navazuje na předchozí mapovou aplikaci GEOINFO. Aplikace prezentuje datovou sadu GEOČR50 (národní bezešvá vrstva geologických map v měřítku 1 : 50 000), která je harmonizována na základě dynamicky se vyvíjející jednotné legendy. Jedná se o nejucelenější a nejpodrobnější bezešvé geologické informace pro kompletní území České republiky. Aplikace prostřednictvím komponenty „Upozornit na chybu v mapě“ nabízí každému uživateli možnost označit problematické místo v mapě. Na základě tohoto podnětu bude záznam vyhodnocen redaktorem mapy.
72
Nová mapová aplikace Geovědní mapy 1 : 500 000 uceleně prezentuje mapová díla ČGS malých měřítek, které svým obsahem rozšiřují Geologickou mapu 1 : 500 000. Jedná se o vrstvy Radonová mapa, Inženýrskogeologické rajony a kvartérní pokryv geologické mapy 1 : 500 000. Aplikace Komplexní radonová informace prezentuje informační systém pro administrativní jednotky, zahrnující všechny dostupné údaje o radonovém riziku na území ČR. K aktualizovaným mapám radonového indexu geologického podloží jsou pro jednotlivé centroidy obcí a jejich části zveřejněny nové statistické informace, které lze pro každou administrativní jednotku jednoduše uložit do formátu PDF. Silverlight a úpravy GISVieweru Integrace autentizace používané v aplikacích odboru Geofond (APF) do systému uživatelů ČGS – rozvoj mapových služeb založených na nových verzích ArcGIS serveru si vyžádal nové řešení pro autentizaci uživatelů využívajících autorizované mapové služby. Stávající aplikační framework APF nelze jednoduše využít v kombinaci s novými verzemi ArcGIS mapového serveru (od verze 10.2). Jako řešení byl zvolen systém autentizace využívaný rutinně na portálu ČGS, který je založen na standartu LDAP a realizovaný pomocí Oracle Internet Directory. Řešení se snaží co nejlépe využít již dříve vytvořených postupů a nástrojů pro přístup k prostorovým datům (GISViewer). Část výdejního modulu byla nově vytvořena a je integrována s novými verzemi výdejních aplikací eEarth/eWater. Převod aplikací závislých na starých technologiích na novou platformu ArcGIS server – v průběhu roku proběhly práce na přepsání stávajících aplikací eEarth a eWater, umožňujících on-line prodej dat vrtné databáze na základě předplacených kreditů. Nové verze aplikací poskytují rozsáhlejší množství informací. Součástí řešení je i společný modul správy kreditů a ceníku pro výdej dat v ČGS. Koncept sdílení dat v Oracle SDE mezi prostorovými editačními aplikacemi (GISViewer) a databázovými aplikacemi (portál ČGS, PHP) – na platformě nástroje GISViewer, který umožňuje editaci prostorových dat běžnými uživateli, byly vytvořeny nové aplikace pro agendy SDD (Stará důlní díla) – Báňské mapy, Poddolovaná území. Aplikace pracují s daty uloženými v geodatabázi ArcSDE nad relační databází Oracle. Koncept uložení dat přístupných přes mapové služby a přes databázi umožnuje souběžné využití datové základny pro interní práci a správu pověřenými uživateli a zároveň prezentaci vybraných dat na portále ČGS pro veřejnost. Pověření uživatelé sami spravují rozsah zveřejněných dat. Tisky map, kartografie – tisk map probíhá v ČGS již mnoho let. Předpis na kartografické zpracování bylo v roce 2013 nutno upravit tak, aby mohlo být použito nových nástrojů a naprogramovaných skriptů pro pravidelné zpracování. Kromě těchto nových postupů byly ještě zmodernizovány knihovny a styly, a to jak pro webové aplikace, tak pro mapy tištěné v tiskárně. Rozvoj HW a SW infrastruktury – aplikace nejmodernějších IT technologií a metod Rozvoj infrastruktury Geologického informačního systému (GeoIS) pokračoval v roce 2013 se zaměřením na rozšíření využití virtualizace. Nadále je využívána platforma VMware, která se osvědčuje a umožňuje hostovat virtuální servery založené na MS Windows i Linux. Přes maximální spokojenost s touto platformou je studována dokumentace s cílem nasadit další virtualizační platformu Oracle VM, respektive Oracle Linux, který se stává nezbytnou součástí nových verzí produktů tohoto výrobce. V letošním roce se veškeré aktivity, kromě běžné správy provozu infrastruktury, věnovaly pokračování harmonizace infrastruktury s bývalým ČGS-Geofond. Obě původně samostatné části organizace mají specifickou infrastrukturu, připojenou shodným způsobem do resortní sítě MŽP. Po analýze stavu obou infrastruktur byl navržen harmonogram prací, vedoucích k jednotné, nově navržené infrastruktuře. Prioritní úkoly týkající se emailů a provozních systémů jsou vyřešeny. V letošním roce byla naplánována změna topologie infrastruktury jako celku, tedy nová podoba propojení jednotlivých pracovišť a napojení na MŽP. Cílem změny je zjednodušení stávajících datových služeb, zvýšení
73
datové propustnosti a v neposlední řadě snížení provozních nákladů. Základní myšlenkou je vytvoření virtuální sítě, do které budou jednotlivá pracoviště zapojena. Nejde tedy o spojení LAN2LAN. Pro přenosovou rychlost připojení pracoviště byl stanoven limit 40Mb/s. Výjimkou jsou pracoviště Klárov a Kostelní, kde je limit stanoven na 1Gb/s. V těchto geograficky oddělených pracovištích se nacházejí produkční serverovny. Tyto serverovny byly již v roce 2012 vzájemně propojené datovou službou ve formě optického kabelu. Toto propojení bylo nezbytné jak pro provoz, tak pro realizaci zásadní části koncepce, kterou se letos konečně daří realizovat i finančně. Jde o vybudování centrálního velkokapacitního datového úložiště. V existenci ICT ČGS jde o první projekt tohoto typu a jde o výsledek dlouhodobého úsilí a mimořádné diplomatické i administrativní zátěže. Cílem projektu je vybudování datového úložiště s geograficky rozdělenými nody. Každý z nodů bude mít kapacitu 40TB čisté kapacity, chráněné technologií RAID s duální paritou a již zmíněným geografickým uspořádáním. Mezi nody bude zajištěna efektivní replikace kombinací několika technologiemi, jako jsou snapshoty, deduplikace, komprese. Na pracovišti Klárov bude navíc pásková knihovna s kapacitou 66TB (bez komprese). Hlavní úlohou této páskové knihovny bude geograficky oddělené zálohování stávajícího úložiště na pracovišti Kostelní, kde jsou uložená souborová data ve formě skenů dokumentů a map. V přípravné fázi implementace velkokapacitního datového úložiště se ukázala nutnost nasazení managementu obsahu stávajícího úložiště naskenovaných dokumentů, kde se nachází cca 3 mil. souborů s celkovou kapacitou odhadovanou na 27TB. Tato problematika bude z důvodu svého rozsahu řešena jako samostatný projekt, jehož výsledkem má být sofistikovaný přehled o uložených souborech včetně realizace řízeného přístupu.
7.3 Vývoj postupů a nástrojů pro efektivní poskytování geovědních informací pro rozhodování i pro plnění povinností vyplývajících z legislativy ČR i EU, týkající se poskytování dat o životním prostředí Značné úsilí je věnováno vytváření webových mapových aplikací, které přehlednou formou prezentují informace obsažené v informačním systému ČGS odborné i laické veřejnosti. INSPIRE – směrnice INSPIRE Evropské komise (EK) a Rady si klade za cíl vytvořit evropský legislativní rámec potřebný k vybudování evropské infrastruktury prostorových informací týkajících se životního prostředí a definuje povinnosti poskytovatelů těchto dat. ČGS jakožto povinný poskytovatel geovědních dat v ČR v oblasti geologie, půd, nerostných surovin, energetických zdrojů a geohazardů má povinnost poskytovat aktuální informace o datech (metadata) a připravovat k publikaci konkrétní data ve formě mapových služeb z vlastního geologického informačního systému podle požadavků definovaných EK. Metadatové záznamy jsou díky používání mezinárodních OGC standardů (CS-W) pro výměnu dat k dispozici každý den v aktuální podobě na Národním geoportálu INSPIRE (http://geoportal.gov.cz/web/guest/catalogue-client). KOVIN – pracovníci ČGS se aktivně podílejí na tvorbě implementačních pravidel INSPIRE v ČR v rámci technických pracovních skupin Koordinačního výboru pro INSPIRE (KOVIN) a účastí na testování a připomínkování INSPIRE dokumentů (v roce 2013 konkrétně připomínkování oficiálního českého překladu Nařízení pro interoperabilitu dat přílohy II a III, na kterém se podíleli odborníci ČGS ze všech relevantních geologických a informatických oborů). Tyto dokumenty budou mít rozhodující vliv na strukturu publikovaných dat a definují požadavky na obsahový rozvoj datových zdrojů ČGS v budoucích letech. Pro efektivní využívání metadat o datových zdrojích ČGS byl rozšířen metadatový profil pro popis geovědních dat, služeb a aplikací, které ČGS vytváří a spravuje v české i anglické verzi. Rozšíření zahrnovalo definici tezauru geovědních témat, kódovníků, pravidel pro vyplňování metadat pro jejich využití na portále ČGS apod. (více také viz kapitoly 7.1 a 8.3).
74
Pro efektivní administraci metadat a nastavení přístupových práv byl metadatový katalog propojen s autorizačním systémem ČGS (LDAP). Byly zahájeny práce na zavedení geologického metadatového profilu do centrální Esri geodatabáze, aby bylo možné prostorové datové sady popisovat přímo v prostředí GIS. Pro standardizaci kontaktů metadat byly zahájeny práce na propojení metadatového katalogu s centrálním číselníkem osob ČGS. Nástroje pro zpracování orientovaných geologických dat, především tektonických měření vázaných na dokumentační body v databázi ČGS, které byly vyvinuty v předešlém roce v programovacím prostředí ArcMap (Visual Basic Editor), byly převedeny do vývojového prostředí .NET a nejsou tak již vázány na licenci VBA. Vznikla komponenta Add-In, která rozšiřuje ArcGIS Desktop. Lze ji snadno instalovat na počítači bez nutnosti administrátorských práv. Mezinárodní spolupráce: Iniciativa OneGeology-Europe Plus má za cíl oslovit a následně začlenit do stávajícího portálu OneGeology-Europe co nejvíce map, z dosud chybějících zemí Evropy, tak, aby byla postupně vytvořena jednotná geologická mapa Evropy v měřítku 1 : 1 000 000. ČGS je koordinátorem této iniciativy. V rámci koordinačních činností byla ČGS v letošním roce hlavním přednášejícím a tvůrcem workshopu, který se konal 30. až 31. 5. 2013 v Ljubljani (Slovinsko). Workshop měl za cíl představit novým spolupracujícím zemím už ukončený projekt OneGeology-Europe a novou iniciativu OneGeology-Europe Plus a podrobně prezentovat postupy pro začlenění dat a služeb jednotlivých zemí do stávajícího systému. Na závěr byl nově příchozím zemím představen časový plán prací pro vytvoření a připojení jejich dat. Zaměstnanci IT oddělení také celý rok aktivně pracovali jako technická podpora pro překlady webového rozhraní One-Geology-Europe portálu a Metadatového katalogu, pro tvorbu a editaci metadat a pro vytváření výsledné mapové služby pomocí ESRI technologií. Při začleňování nových jazykových verzí do metadatového katalogu probíhala úzká spolupráce s jeho tvůrci, firmou HS-RS. Projekt Minerals4EU – European Intelligence Network on the Supply of Raw Materials (FP7) – má za cíl realizovat doporučení evropské iniciativy a vyvinout panevropskou infrastrukturu, poskytující na webovém portále relevantní aktuální data o nerostných surovinách, pravidelně aktualizovanou ročenku European Minerals Yearbook a prognózní studii (foresight study). Z hlediska informatiky je nejdůležitější pozice ČGS jako autora, správce a budoucího provozovatele metadatového systému a spolutvůrce Minerals4EU Knowledge data platform. Významná je i spoluúčast na tvorbě koncepce udržitelného provozu a rozvoje vytvořeného systému po skončení projektu. Národní referenční centra (NRC) EIONET-soils v kontextu celoevropské informační a pozorovací sítě pro životní prostředí. Síť EIONET (The European Environment Information and Observation Network) je partnerskou sítí Evropské agentury životního prostředí (EEA) a členských a spolupracujících zemí. Její organizační struktura zahrnuje EEA, evropská tematická centra (ETCs) a různé pracovní skupiny. V rámci sítě spolupracuje s EEA zhruba 1000 expertů z 39 zemí z více než 350 národních organizací zabývajících se životním prostředím. Síť je důležitým prvkem pro podporu sběru a organizace environmentálních dat a zpracování a šíření informací z EEA do členských a spolupracujících zemí. Úkolem je koordinace získávání environmentálních dat z jednotlivých členských zemí. Ta slouží jako základ pro analýzy a posouzení životního prostředí napříč Evropou. Údaje jsou formou různých webových služeb poskytovány na internetových stránkách EEA. V rámci sítě byla také založena pracovní skupina EIONET Soils s řídícím pracovištěm v Joint Research Centre v Ispře v Itálii. Pracovní skupina pomáhá ve sběru odborných informací týkajících se půdy a její ochrany. Tematické oblasti sledované pracovištěm pro půdy v JRC jsou: eroze, obsah organického uhlíku, zhutňování/kompakce půdy, salinizace, sesuvy, zábory (soil sealing), kontaminace půdy, půdní biodiverzita, databáze půdních profilů (SPADE) a vzorkování půdy. Cílem nově obnovované struktury
75
NRCs soils v České republice je odborná spolupráce s EEA na bázi poskytování agregovaných informací o půdě, tvorba a návrhy společných projektů zapojených organizací v rámci ČR nebo ve spolupráci s dalšími NRCs ze zahraničí s případnou možností financování přímo ze strany EEA. Pracovní skupina NRCs soils je koordinována z pozice kontaktní osoby v ČR (Primary Contact Person), kterou je pracovník České geologické služby. Všichni členové jsou rovnocennými partnery v rámci struktury NRCs soils a jejich zapojení je dobrovolné. Všechny informace a data o půdách v držení jednotlivých organizací mohou být sdílena nebo poskytnuta pouze se souhlasem příslušné organizace a to obvykle v agregované formě nebo jako odvozená data podle požadavků EEA (většinou vyplněním do dotazníků distribuovaných pracovištěm v JRC v Ispře).
7.4 Interpretace stávajících dat, 3D a 4D modelování, budování 3D GIS V roce 2013 pokračoval výzkum využití nástrojů pro správu, zpracování a modelování z 3D geovědních dat v GIS pomocí rozšiřujících možností nadstavby ArcHydro Groundwater. Výzkum byl prováděn na datech z testovací oblasti podkrkonošské pánve, pro kterou byla z databází ČGS extrahována vrtná data s popisy geologických profilů. Struktura dat byla upravena pro použití v GIS a testovány možnosti reinterpretace vrtných dat přímo z prostředí desktopového klienta ArcGIS pro modelování předem definovaných souvrství. Pro účely zpřesňování modelů byla otestována možnost převodu velmi cenných informací z archivních geologických řezů do prostorově umístěné informace, která se dá dále využít pro 3D modelování. V rámci projektu „Výzkum termální zátěže hornin - perspektivy podzemního skladování tepelné energie“ byl nadále vyvíjen nástroj pro 3D modelování geologických objektů „Geo3D Visualization“. Vznikla nová DLL knihovna pro ukládání funkcí potřebných k tvorbě modelů. Je neustále rozšiřována a slouží jako samostatný modul, který je možné připojit a využít pro jakékoliv jiné nástroje a skripty v oblasti 3D GIS. Dále došlo k rozšíření funkcionality o modelování vrtů s inklinometrií a vynášení objektů podél těchto vrtů. Pro snazší ovládání skriptů bylo vytvořeno grafické uživatelské rozhraní pomocí novější technologie WPF, která plně nahradila starší dosud používanou - WinForms. Pro webové zobrazení 3D (přesněji zobrazení reliefu, někdy označované jako 2,5D) byly testovány kompozice agendových dat (vlivy důlní činnosti, báňské mapy, úložiště, důlní díla) určené pro veřejně přístupnou desktopovou aplikaci ArcGis Explorer. V současnosti stávající technologie neumožňuje zobrazování v dostatečné rychlosti. Rychlost aplikace se stává použitelnou až při dostatečné cache služeb na desktopu, která se vytváří pomalým načítáním při konkrétních pohledech na 3D mapu. Takto již jednou načtená oblast je při opakovaném prohlížení načítána z cache rychlostí dostatečnou a dává dobrou představu o budoucím využití 3D, které je nejen efektní, ale může posloužit pro konkrétní potřeby terénní i interpretační.
Publikovaná literatura: Ostatní výsledky Kondrová, L. (2013): Processing and Visualization of Borehole data in GIS - poster. 1 s. MS Česká geologická služba, odbor 740. Kondrová, L. – Moravcová, O. – Svítil, R. – Kramolišová, P. – Krejčí, Z. – Karbušická, S. (2013b): EU officers INSPIRE to use metadata, Case study from the Czech Geological Survey. 1 s. MS http://www.geology.cz/extranet/vav/informacni-systemy/inspire. Kondrová, L. – Moravcová, O. – Svítil, R. – Kramolišová, P. – Krejčí, Z. – Karbušická, S. (2013b): Inspirováni INSPIREm k využití metadat. 1 s. MS http://www.geology.cz/extranet/vav/informacnisystemy/inspire
76
Paleček, M. – Pospíšil, V. – Kondrová, L. – Čápová, D. (2013): New Map Applications of the Czech Geological Survey - poster. 1 s. MS odbor 740. Paleček, M. – Pospíšil, V. – Kondrová, L. – Krejčí, Z. (2013): Nové mapové aplikace České geologické služby - Poster. 1 s. MS odbor 740. Kondrová, L. (2013): Metodika tvorby datového modelu pro vícerozměrné geologické modely podloží - Odborná studie pro disertační práci. 31 s. MS odbor 740. Janderková, J. – Sedláček, J. (2013): Mapy půd součástí geologického mapování 1 : 25 000. Mapový list 25-142 Valašské Meziříčí. Pedologické dny 2013, Konference České pedologické společnosti. 3 4.9.2013. Milovy.
Mapy Prouza, V. – Adamová, M. – Břízová, E. – Dvořák, I. – Drábková, J. – Havlíček, P. – Hrazdíra, P. – Kondrová, L. – Krupička, J. – Malec, J. – Rambousek, P. – Rapprich, V. – Rýda, K. – Řídkošil, T. – Skácelová, D. – Skácelová, Z. – Šebesta, J. – Šimůnek, Z. – Zajíc, J. – Žáčková, E. (2013): Základní geologická mapa České republiky 1:25 000 s vysvětlivkami, list 03-413 Semily. Geologické mapy České republiky 1:25 000. 130 s. – Česká Geologická služba. Praha. ISBN 978-80-7075-808-3. Sedláček, J. Mgr. – Janderková, J. (2013): Půdní mapa České republiky 1 : 50 000, list 12-33 Plzeň. Půdní mapy ČR 1 : 50 000. 1 s. – ČGS. Janderková, J. - Sedláček, J. Mgr. (2013): Půdní mapa České republiky 1 : 50 000, list 12-43 Dobříš. Půdní mapy ČR 1 : 50 000. 1 s. – ČGS.
Software Čoupek, P. – Paleček, M. – Skarková, H. – Kujal, R. (2013b): Aplikace pro správu dat SDD - Báňské mapy a poddolovaná území a jejich prezentaci na veřejnosti. Praha. Dostupné z URL http://www.geology.cz/app/sdd Čoupek, P. – Paleček, M. – Sedláček, J. Ing. – Skarková, H. (2013c): Výdejní aplikace pro data vrtné databáze eEarth, eWater - území ČR. Praha. Dostupné z URL http://www.geology.cz/app/eEarth. Krejčí, Z. – Pospíšil, V. – Paleček, M. – Kycl, P. – Čížek, D. (2013): web application 'Ground Instabilities'. Praha. Dostupné z URL http://mapy.geology.cz/svahove_nestability/index_EN.html?config=config_EN.xml. Paleček, M. – Pospíšil, V. – Čoupek, P. – Gürtlerová, P. – Krejčí, Z. (2013): Significant geological localities. Praha. Dostupné z URL http://mapy.geology.cz/geologicke_lokality/index_EN.html?config=config_EN.xml. Paleček, M. – Pospíšil, V. – Hanžl, P. – Krejčí, Z. (2013): Application Geological map 1 : 50 000. Praha. Dostupné z URL http://mapy.geology.cz/geocr_50/index_EN.html?config=config_EN.xml. Moravcová, O. – Kondrová, L. – Kafka, Š. – Svítil, R. – Kramolišová, P. – Krejčí, Z. – Karbušická, S. (2013): Metadatový katalog ČGS - prohlížecí a vyhledavací aplikace. Praha. Dostupné z URL http://micka.geology.cz. Paleček, M. – Pospíšil, V. – Čoupek, P. – Gürtlerová, P. – Krejčí, Z. (2013): Significant geological localities. Praha. Dostupné z URL http://mapy.geology.cz/geologicke_lokality/index_EN.html?config=config_EN.xml. Paleček, M. – Pospíšil, V. – Barnet, I. – Krejčí, Z. (2013): Application Radon maps. Praha. Dostupné z URL http://mapy.geology.cz/radon/index_EN.html?config=config_EN.xml. Paleček, M. – Pospíšil, V. – Sedláček, J. Mgr. – Krejčí, Z. (2013): Application Soil map 1 : 50 000. Praha. Dostupné z URL http://mapy.geology.cz/pudy/index_EN.html?config=config_EN.xml. Paleček, M. – Krejčí, Z. – Pospíšil, V. (2013): Application Geological map 1 : 25 000. Praha. Dostupné z URL http://mapy.geology.cz/geocr_25/index_EN.html?config=config_EN.xml. Paleček, M. – Pospíšil, V. – Krejčí, Z. – Kadlecová, R. (2013): Application Hydrogeological zones. Praha. Dostupné z URL http://mapy.geology.cz/app/hydro_rajony/index_EN.html?config=config_EN.xml.
77
Paleček, M. – Pospíšil, V. – Skarková, H. – Dudík Schulmannová, B. – Krejčí, Z. (2013): Application Decorative stones. Praha. Dostupné z URL http://mapy.geology.cz/dekoracni_kameny/index_EN.html?config=config_EN.xml. Paleček, M. – Pospíšil, V. – Hanžl, P. – Krejčí, Z. (2013): Mapová aplikace geologická mapa 1 : 50 000. Praha. Dostupné z URL http://mapy.geology.cz/geocr_50/. Paleček, M. – Pospíšil, V. – Hanžl, P. – Krejčí, Z. – Kondrová, L. (2013): Geological map 1 : 500 000. Praha. Dostupné z URL http://mapy.geology.cz/geovedni_mapy500/index_EN.html?config=config_EN.xml. Paleček, M. – Pospíšil, V. – Čoupek, P. – Kondrová, L. (2013): Webová mapová služba pro zpřístupnění Základní hydrogeologické mapy Československa 1:200 000. Praha. Dostupné z URL http://wms.geology.cz. Paleček, M. – Pospíšil, V. – Hanžl, P. – Krejčí, Z. – Kondrová, L. (2013): Geovědní mapy 1 : 500 000. Praha. Dostupné z URL http://mapy.geology.cz/geovedni_mapy500. Paleček, M. – Pospíšil, V. – Čoupek, P. – Kondrová, L. (2013): Webová mapová služba pro zpřístupnění Radiometrické mapy 1:2 000 000. Praha. Dostupné z URL http://wms.geology.cz. Paleček, M. – Pospíšil, V. – Čoupek, P. – Kondrová, L. (2013): Webová mapová služba pro zpřístupnění přehledu inženýrskogeologických rajonů 1:1 000 000. Praha. Dostupné z URL http://wms.geology.cz. Paleček, M. – Pospíšil, V. – Čoupek, P. – Kondrová, L. (2013): Webová mapová služba pro zpřístupnění Geomagnetické mapy 1:2 000 000. Praha. Dostupné z URL http://wms.geology.cz. Paleček, M. – Pospíšil, V. – Čoupek, P. – Kondrová, L. (2013): Webová mapová služba pro zpřístupnění Hydrogeologické mapy Československa 1:1 000 000. Praha. Dostupné z URL http://wms.geology.cz. Paleček, M. – Pospíšil, V. – Čoupek, P. – Kondrová, L. (2013): Webová mapová služba pro zpřístupnění Mapy zvodnění 1:2 000 000. Praha. Dostupné z URL http://wms.geology.cz. Paleček, M. – Pospíšil, V. – Čoupek, P. – Kondrová, L. (2013): Webová mapová služba pro zpřístupnění Mapy radonového indexu 1:500 000. Praha. Dostupné z URL http://wms.geology.cz. Svítil, R. – Moravcová, O. – Kramolišová, P. – Kondrová, L. – Krejčí, Z. (v tiskua): Seznam on-line aplikací ČGS - webové stránky. Svítil, R. – Moravcová, O. – Kondrová, L. – Kramolišová, P. – Krejčí, Z. (2013): WMS služby ČGS webová stránka. Praha. Dostupné z URL http://wms.geology.cz/, http://www.geology.cz/extraneteng/maps/online/wms. Svítil, R. – Moravcová, O. – Kondrová, L. – Kramolišová, P. – Krejčí, Z. – Karbušická, S. (2013b): Rozcestník mapových aplikací ČGS - webová stránka. Praha. Dostupné z URL http://mapy.geology.cz/. Svítil, R. – Moravcová, O. – Kondrová, L. – Kramolišová, P. – Krejčí, Z. – Karbušická, S. (2013c): Map applications guidepost of the Czech Geological Survey - web page. Praha. Dostupné z URL http://www.geology.cz/extranet-eng/maps/online/map-applications.
Uspořádání (zorganizování) workshopu Čápová, D. – Kondrová, L. – Čoupek, P. – Kramolišová, P. (2013): OneGeology-Europe Plus Workshop. Ljubljana. Čížek, D. (2013): ArcGIS - Working with the Geodatabase. Shashemene.
Článek v nerecenzovaném odborném periodiku Paleček, M. – Pospíšil, V. – Krejčí, Z. (2013): Mapový server české geologické služby. – ARC Revue 2013, 1, 7-10. ISSN 1211-2135.
Článek v nerecenzovaném sborníku nebo abstrakt ve sborníku Kondrová, L. – Moravcová, O. – Svítil, R. – Kramolišová, P. – Krejčí, Z. (2013a): EU officers INSPIRE to use metadata Case study from the Czech Geological Survey. In Joint Research Centre, European Commission: Conference INSPIRE 2013: The Green Renaissance, Florence.
78
Čoupek, P. – Paleček, M. – Krejčí, Z. (2013): A new generation of online map applications and map services of the Czech geological Survey. In Jiri Zak; Gernold Zulauf; Heinz-Gerd Röhling: Crustal evolution and geodynamic processes in Central Europe, svazek 82. s. 36-36. – E.Schweizerbart'sche Science Publishers. Stuttgart. ISBN 978-3-510-49231-2 Stárková, M. – Kondrová, L. – Mlčoch, B. – Skácelová, Z. (2013): Digital Structural 3D model of Intracontinental Late Paleozoic Basin - Krkonoše Piedmont Basin, Czech Republic. In J. Žák, G. Zulauf, H.-G. Rohling: Crustal evolution and geodynamic processes in Central Europe. Proceedings of the Joint conference of the Czech and German geological societies held in Plzeň, s. 103. – Schweizerbart Science Publishers. Stuttgart. ISBN 978-3-510-49231-2.
Zpráva (závěrečná) Horáková, A. – Gajdošová, Z. – Dušek, K. – Mašek, D. – Skarková, H. – Špačková, J. (2013): Revize zákresů poddolovaných území a důlních děl na základě přírustků digitální mapové dokumentace jako podklad pro šetření starých důlních děl. MS Archiv ČGS. Kondrová, L. – Moravcová, O. – Kramolišová, P. – Gürtlerová, P. – Sedláček, J. Ing. – Svítil, R. – Kujal, R. – Čápová, D. – Čoupek, P. – Pospíšil, V. – Paleček, M. (2013): IMPLEMENTACE EVROPSKÉ SMĚRNICE INSPIRE V ČGS - Zpráva o řešení projektu 342500 za rok 2012. Závěrečná zpráva, 19 s. MS Archiv ČGS. Skarková, H. – Čoupek, P. – Sedláček, J. Ing. (2013): Studie proveditelnosti upgrade systému SURIS. MS Archiv ČGS. Šír, P. – Skarková, H. (2013): Revize databází důlních děl - aktualizace evidovaných kategorií a doplnění vazeb na další existující podklady jako informační zdroj pro šetření starých důlních děl. MS Archiv ČGS. Janderková, J. – Šikula, J. (2013): Půdní mapy 1: 25 000 – 50 000, data o půdách jako součást geologického mapování a registr svahových nestabilit. Letní škola ochrany půdy. Projekt M00236 SONDAR CZ-AT. 2 - 3.9.2013. Milovy. Moravcová, O. – Kondrová, L. – Kramolišová, P. – Svítil, R. (v tisku): Metadata - popis datových zdrojů ČGS (webová stránka portálu České geologické služby).
Přednáška Janderková, J. – Šikula, J. (2013): Půdní mapy 1: 25 000 – 50 000, data o půdách jako součást geologického mapování a registr svahových nestabilit. Letní škola ochrany půdy. Projekt M00236 SONDAR CZ-AT. 2 - 3.9.2013. Milovy. Svítil, R. – Moravcová, O. – Kujal, R. – Paleček, M. – Čápová, D. (2013b): Představení přístupů k webovým aplikacím a službám na portále České geologické služby. 28. května 2013 v 15:00. ČGS, Praha Klárov Svítil, R. – Štrupl, V. – Paleček, M. – Kramolišová, P. – Kujal, R. – Moravcová, O. (2013c): Představení přístupů k webovým aplikacím a službám na portále České geologické služby. 25. června 2013 v 10:00. ČGS, Brno. Kujal, R. (2013): Informatika a státní geologická služba. Přednáška pro studenty PřFUK. Praha.
Článek v populárně naučných periodikách a v denním tisku Čápová, D. (2013): OneGeology-Europe Plus Initiative. – EuroGeoSurveys Newsletter Neuveden, 11, 4-6.
79
8. Rozvoj infrastruktury pro podporu výzkumu Zpracovala: Hana Breiterová a kol. Úvod Pro provádění kvalitního výzkumu je nezbytným předpokladem zajištění rozvinuté podpůrné a informační infrastruktury. Její základní součástí je zajištění snadného a uživatelsky příjemného přístupu k interním i externím informačním zdrojům vědeckých informací a dat. S tím souvisí podpora a rozvoj informační a technické infrastruktury, v tomto pojetí zejména vhodně konstruovaný a neustále aktualizovaný webový portál včetně metadatových propojených informací. Součástí jsou vysoce kvalitní laboratoře se špičkovým vybavením a širokým záběrem poskytovaných služeb. Kvalitní prezentace výsledků výzkumu je nezbytnou podmínkou zajištění vědeckých úspěchů a věhlasu.
8.1 Zajištění přístupu k informačním zdrojům vědeckých informací Zdroje pro poskytování informačních služeb lze všeobecně rozdělit na interní a externí. Zajištění přístupu k informačním zdrojům vědeckých informací probíhá v několika rovinách. Jedná se o zdroje zpřístupňované prostřednictvím informačních služeb z fondů knihovny, archivů a sbírek, popřípadě nákupem externích databází a dále zdroje, které jsou produktem vydavatelské činnosti České geologické služby. V roce 2013 došlo k významné organizační změně v poskytování služeb. Vzhledem k charakteru dokumentů byly spojeny fondy archivu ČGS a fondy útvaru Geofond a tyto archivní dokumenty jsou nyní zpřístupňovány v badatelně Geofondu. Ve studovně ČGS jsou čtenářům k dispozici knihovní dokumenty fondů knihovny ČGS a fondů bývalé knihovny MŽP. Interní informační zdroje vědeckých informací Za zdroje interní jsou považovány fondy knihovní, archivní a sbírkové, které jsou k dispozici uživatelům ve studovnách a badatelnách České geologické služby. Všechny fondy jsou evidovány v katalozích a databázích a zpřístupněny pomocí vyhledávacích aplikací. Knihovní zdroje jsou následně zpracovávány bibliografy, kteří je na základě obsahové analýzy zpracovávají do odborné článkové databáze. Ty jsou následně k dispozici všem uživatelům na internetu. Průběžně jsou zpracovávány nové přírůstky, probíhá i retrospektivní zpracování starších fondů knihovny v Praze (periodika, bibliografie) i pobočky v Brně. Významným informačním zdrojem je též Národní geovědní bibliografie, která je výsledkem spolupráce několika geovědních institucí a sdružuje v jednom vyhledávacím rozhraní záznamy o publikační aktivitě jejich pracovníků. Datový sklad je průběžně doplňován údaji z České geologické služby, ústavů Akademie věd (Geologický, Geofyzikální, Struktury a mechaniky hornin a Geoniky), Přírodovědeckých fakult UK a MU a Národního a Moravského zemského muzea. V roce 2013 se součástí fondů ČGS stal fond knihovny Ministerstva životního prostředí. Knihovna MŽP byla zrušena 31.12.2012, knihovna ČGS převzala odbornou část fondu. Byl proveden výběr publikací k převzetí, v průběhu dubna byly katalogy a databáze knih, periodik a článků zkonvertovány do knihovního systému Clavius. K tomuto účelu byly nadefinovány samostatné databáze a konverze byla velmi důkladně a podrobně připravena a následně provedena. Pro půjčování knihovních jednotek lze využít stávající systém čárových kódů, používaných na MŽP. Po konverzi byla rovněž upravena vyhledávací aplikace, kde lze vyhledávat zvlášť dokumenty geovědní a zvlášť dokumenty environmentální. V současnosti jsou ve studovně k dispozici čtenářům aktuální ročníky periodik a základní příručková literatura. Zbytek fondu bude zpřístupněn pravděpodobně v 1. Q 2014. Archivní zdroje – během celého roku 2013 probíhaly velmi intenzivně práce související se sloučením archivních databází a fondů odborného archivu ČGS a archivu Geofond.
80
V první fázi proběhla nezbytná transformace a sjednocení databázových struktur, následovaná konverzí obou archivních databází včetně sjednocení číselníků a úprav obslužných softwarových aplikací. Vzhledem ke značné duplicitnosti obou fondů věnovali pracovníci obou archivů velké úsilí také ztotožňování a doplňování dokumentografických záznamů. Ztotožněno a sjednoceno bylo již více než 6 tisíc záznamů. Ve druhé fázi došlo k fyzickému sjednocení a přemístění části fondů posudků a zpráv a mapového archivu. Následně byly všechny archivní fondy zpřístupněny ve společné badatelně a zároveň došlo i k rozšíření škály poskytovaných služeb. Výše uvedené kroky vedly k výrazně efektivnějšímu přístupu k informacím o všech archivních dokumentech, které lze navíc nyní vyhledávat pomocí jedné centrální aplikace ASGI a to včetně on-line přístupu k digitalizovaným dokumentům. Zároveň došlo i ke zjednodušení datového managementu. Vzhledem k celkovému rozsahu úkolu budou práce pokračovat i v roce příštím. Základní archivní zdroje byly v roce 2013 rozšířeny o několik tisíc dokumentů odevzdávaných ČGS dle zákona č.62/1988 o geologických pracích a dále i o dokumenty s výsledky vlastní odborné činnosti ČGS a to včetně dokumentů mapových. Pokračovala rovněž digitalizace archivních fondů a jejich online zpřístupňování. Interní projekt „Zpracování a vyhodnocení závěrečných ložiskových zpráv Fondu zásob na pracovišti v Kutné Hoře jako základní podklad pro šetření starých důlních děl“ (Šanderová, J. – Hrdlovicsová, M. ,v tisku), řešil problematiku záchrany a trvalého uchování poměrně rozsáhlé části vybraného archivního fondu. Digitální podoba dokumentů je využívána nejen pro operativní a komfortní přístup k informacím z oblasti starých důlních děl, ale slouží i pro další odborné činnosti prováděné v ČGS a pro zpřístupnění dokumentů široké odborné veřejnosti. Obdobné téma řešil i projekt “Vyhodnocení a zpracování mapových dokumentů uložených ve státních archivech ČR jako podklad pro šetření starých důlních děl“ (Šanderová, J., v tisku), který se zabýval digitalizací a on-line zpřístupněním vybraných báňských mapových dokumentů uložených v Zemském archivu v Opavě. V rámci interního projektu „Implementace specializovaného geofyzikálního archivu v Brně do centrálních databází ČGS“ (Hudečková, E.,v tisku) pokračovaly práce spojené s digitalizací archivní dokumentace geofyzikálních zpráv z archivu bývalé Geofyziky Brno a konverze příslušných dokumentografických záznamů do centrální archivní databáze ASGI. Dokumenty této specializované části archivu je možno vyhledávat také prostorově pomocí grafického zákresu zájmové oblasti průzkumu v aplikaci „Geofyzikální prozkoumanost“. V rámci interního projektu "Údržba a rozvoj digitálního archivu ČGS" (Sedláček, J. et al., v tisku) byla pozornost věnována dlouhodobému uchovávání a zpřístupňování převážně mapových dokumentů vzniklých činností organizace. Pokračovaly kroky nutné pro přenos dat databáze mapového archivu do centrálního datového skladu ČGS. Pracovníci sbírek a hmotné dokumentace zajišťovali i v roce 2013 zpracování a zpřístupnění unikátního geologického materiálu, který byl získán pracovníky České geologické služby či byl převzat z průzkumů prováděných jinými organizacemi. Svým rozsahem se tyto fondy řadí k nejrozsáhlejším v České republice a svou hodnotou ke světově významným. V letech 2012-2013 došlo v důsledku spojení České geologické služby a ČGS-Geofondu k výraznému zvětšení celkového objemu spravovaných fondů a vyvstala tak nutnost koordinace jejich správy formou jednotného badatelského řádu i přípravy společné koncepce správy skladů. Informace o geologickém materiálu uchovávaném ve sbírkách i skladech hmotné dokumentace České geologické služby jsou on-line dostupné formou databázových aplikací na stránkách Informačního portálu ČGS www.geology.cz a v aplikaci Virtuální muzeum ČGS přístupné na http://muzeum.geology.cz/. Rozsáhlé fondy hmotného geologického dokumentačního a sbírkového materiálu jsou zpřístupněny k studiu v externích skladech. Kromě toho nabízí Česká geologická služba veřejnosti volně přístupnou geologickou expozici v přízemí hlavní budovy v Praze na Klárově. U paleontologických a mineralogických kolekcí muzejní povahy podléhá režim zpřísněným podmínkám daným právními předpisy (zákon 122/2000 Sb. a následná ustanovení). Mimo servis badatelům a odborné veřejnosti pracovníci sbírek intenzivně publikovali a podíleli se na organizaci konferencí a exkurzí i na popularizaci geologických věd. (Budil et al 2013, Fatka-Budil 2013, Marek et al 2013a,b, Polechová 2013).
81
Hmotná dokumentace odebraná z vrtů v rámci celé ČR je pro odbornou veřejnost zpřístupňována v externích skladech hmotné dokumentace ČGS: Kamenná, Chotěboř, Jílové a Lužná. Po předchozí domluvě je možno prezenčně studovat případně odebírat vzorky z uloženého materiálu. Podmínky studia jsou uvedeny ve Výpůjčním a Badatelském řádu. Záznamy o uložených vrtných jádrech a vzorcích, které jsou průběžně doplňovány o nové přírůstky ze skartací, jsou dostupné on-line v příslušných aplikacích na webovém portále ČGS. V rámci interního projektu „Uložení vrtu JP585-10 jako stratotyp do archivu hmotné dokumentace útvaru Geofond ČGS v Kamenné“ (Donát, A., 2013) byl přeuložen s detailní přesností vrt JP 585-10 převzatý z PF UK, Praha. Jedná se o jeden ze dvou vrtů odvrtaných a vyhodnocených v rámci akce „Miocenní změny klimatu v Sokolovské pánvi se zaměřením na cyprisové souvrství sloje Antonín jako stratotyp“. Realizace prací provedených v rámci úkolu přispěla k záchraně unikátní hmotné dokumentace vysoké vědecké a informační hodnoty a zároveň umožňuje trvalé zpřístupnění vrtného jádra k dalšímu studiu. Evidence publikační aktivity Pokračoval další rozvoj databáze pro evidenci publikační aktivity pracovníků ČGS GeoPub podle připomínek uživatelů a administrátorů (viz kap. 7.1). Tato databáze je k dispozici na internetu a záznamy v ní obsažené jsou importovány do Národní geovědní bibliografie. Školení a metodická pomoc administrátorů s prací s aplikací v roce 2013 probíhala individuálně, školení věnované předávání výsledků do RIV (Breiterová, 2013) probíhá každoročně. Externí informační zdroje Přístupy do licencovaných externích zdrojů jsou financovány pomocí projektů MŠMT (Informace – základ výzkumu). Česká geologická služba je členem několika konsorcií, které byly pro přístupy k elektronickým informačním zdrojům vytvořeny. O administraci se stará knihovna ČGS. Podařilo se zajistit pokračování v přístupech ke zdrojům SpringerLink, Willey, Science Direct a Scopus (projekt řešený Národní technickou knihovnou a firmou Suweco) a GeoRef a GeoScienceWorld (projekt řešený Univerzitou Karlovou). K dispozici je také Web of Knowledge.
8.2 Rozvoj laboratoří Centrální laboratoř Praha Centrální laboratoř se podílí na výzkumu zpracováváním chemických analýz, potřebných pro řešení úkolů a projektů financovaných ústavem, z grantů MŽP, Grantové agentury ČR či Evropské unie. Od roku 1993 je Centrální laboratoř akreditována Českým institutem pro akreditaci podle normy ČSN EN ISO 17025. Poslední reakreditace proběhla v září 2012 a je platná do 2.10.2017. Výsledky akreditovaných výstupů mají platnost ve všech zemích Evropské unie. V rámci akreditací má Centrální laboratoř zpracován systém jakosti, který je popsán v Příručce kvality, v Konfirmačních postupech přístrojů a v Metrologickém řádu laboratoře. Používané metody jsou dokumentovány v Metodických listech. Předmětem akreditace je anorganická analýza geologických materiálů, anorganické rozbory povrchových vod a anorganické analýzy výluhů. V Centrální laboratoři ČGS se provádějí kompletní analýzy různých typů povrchových a srážkových vod. Analytické metody používané k analýzám vod jsou dlouhodobě odzkoušeny na odborných programech ČGS, které monitorují stav vybraných povodí na území České republiky. Centrální laboratoř se rovněž zabývá anorganickými rozbory speciálních materiálů, jako je např. dřevo, rašelina, jehličí, listí atd. Vzhledem k tomu, že Centrální laboratoř je akreditovaná, probíhají operace se vzorky podle předem schválených postupů, které jsou uvedeny v Příručce kvality nebo v Metodických listech. Centrální laboratoř nabízí pro analýzy pevných vzorků tato stanovení: SiO2, TiO2, Fe2O3, FeO, Al2O3, SrO, BaO, Li2O, MnO, CaO, MgO, Na2O, K2O, P2O5, vlhkost, vázanou vodu, Cnekarb, CO2, Ctot, Stot, F, ztrátu žíháním. Všechny tyto složky jsou zahrnuty do silikátové analýzy. Laboratoř nabízí tři typy silikátových analýz: silikátovou analýzu celkovou, silikátovou analýzu
82
zjednodušenou a silikátovou analýzu technickou. Tyto analýzy se od sebe liší jak počtem analyzovaných složek, tak celkovou sumou všech komponentů. Na přístroji ICP-MS nebo FAAS se stanovuje většina stopových prvků. Kromě toho se na ICP-MS měří skupina prvků vzácných zemin. Metodou rentgenové spektrometrie bez rozkladu vzorku z tablet se stanovuje 14 stopových prvků: Sn, Nb, Y, Cr, Zn, Cu, Ni, Pb, As, Mo, Zr, Sr, U, Rb. K těmto prvkům lze přidat stanovení Ti, V, Bi, Th nebo W. Pro analýzy pevných vzorků Centrální laboratoř používá tyto přístroje: plamenové AA spektrometry Perkin-Elmer 3100 a Perkin-Elmer AAnalyst 100, hmotnostní spektrometr s indukčně vázaným plazmatem XSeries II, rtuťový analyzátor AMA 254, analyzátory Eltra CS 500, moderní zařízení na přípravu deionizované vody, vlnově disperzní rentgenový spektrometr firmy ARL, typ 9400 Advant XP, moderní automatické titrátory, pX-metr firmy Radiometer. Celková analýza vod zahrnuje tato stanovení: Li, Na, K, NH4, Mg, Ca, Mn, Zn, Fe, Al, SiO2, pH, F, Cl, NO3, HCO3, SO4, konduktivitu. Ze stopových prvků v koncentracích ug/l se stanovuje Al, As, Be, Cd, Co, Cr, Cu, Mo, Ni, Pb, V a Hg. Na rozbory vod je laboratoř vybavena těmito přístroji: pH metrem firmy Radelkis, pXmetrem, konduktometrem, rtuťovým analyzátorem AMA 254, absorpčním fotometrem Perkin-Elmer Hitachi 200, iontovým chromatografem s vodivostní detekcí Alltech 630, plamenovými AA spektrometry Perkin-Elmer 3100 a Perkin-Elmer AAnalyst 100, AA spektrometrem s elektrotermickou atomizací Perkin Elmer AAnalyst 700, hmotnostním spektrometrem s indukčně vázaným plazmatem XSeries II. V roce 2013 byla hlavní náplní pracovní činnosti práce pro grantové i interní úkoly pracovníků ČGS. Výsledky měření jsou zpracovávány Jednotným integrovaným zpracováním analytických dat a jejich síťově orientovanou databázovou správou – Personal III, což umožňuje vyhovět požadavkům geologů na dodávání výsledků analýz v elektronické podobě. Rovněž to usnadňuje přenos dat do centrální databáze a jejich propojení s geologickými údaji, které se daného vzorku týkají. Elektronické zpracování dat také vyhovuje požadavkům, vyplývajícím z akreditace na statistické zpracovávání kontrolních analýz na jednotlivých pracovištích (regulační diagramy atd.). Dodržování systému jakosti je pravidelně kontrolováno dozorovými návštěvami pracovníků ČIA. Centrální laboratoř Brno (CLB) – organická a plynová geochemie CLB České geologické služby provádí analýzy persistentních organických polutantů, plynů, těkavých organických látek, ropných a extrahovatelných organických látek v sedimentech, půdách, zeminách, částečně i ve vodách. V roce 2013 proběhla akreditace metod analýzy polycyklických aromatických uhlovodíků (PAH), plynů, organického a minerálního uhlíku a síry. Výsledky analýz jsou využity pro hodnocení ekologických rizik, geochemickou dokumentaci mapování, geologický průzkum ropy a plynu a monitoring hermetičnosti podzemních zásobníků plynu. Pro potřeby hodnocení environmentálních rizik slouží analýzy vybraných polutantů indikativních pro specifické typy znečištění prováděné metodou plynové chromatografie a hmotnostní spektrometrie. V mapových listech Brněnska jsou rozlišovány antropogenní zdroje a přírodní pozadí. Dlouhodobě je monitorováno znečištění ovzduší perzistentními organickými látkami na ostrově James Ross, Antarktida. Pro průzkum na ropu a plyn jsou využívány metody odrazové a fluorescenční mikroskopie, pomocí kterých jsou identifikovány biologické prekursory kerogenu a určována tepelná zralost hornin. Pro hodnocení hermetičnosti podzemních zásobníků plynu a monitorování nekontrolovaného výstupu důlních plynů je měřeno jejich chemické složení plynovou chromatografií a ve spolupráci s izotopovou laboratoří ČGS izotopové složení uhlíku metanu, etanu a oxidu uhličitého. Povrchové výstupy skleníkových plynů (metanu a CO2) a těkavých látek jsou měřeny terénním přístrojem Ecoprobe 5. Pro potřeby geologického a paleoklimatologického výzkumu jsou na základě analýzy elementární analýzy a molekulárních fosílií identifikovány a vyhodnoceny biomarkery lakustrinního, fluviálního a mořského prostředí. Používané přístrojové vybavení sestává z plynových a kapalinových chromatografů, plynového chromatografu s hmotnostní detekcí (vše Agilent), elementárního analyzátoru ELTRA (organický a minerální uhlík, síra), mikroskopu-fotometru Leitz MPV-II. V roce 2013 laboratoř realizovala analýzy pro regionální úkoly, granty a zakázky. Výsledky jsou předávány formou tištěných protokolů i elektronicky v souladu s požadavky akreditace na statistické zpracovávání kontrolních analýz.
83
8.3 Podpora a rozvoj informační a technické infrastruktury Odstavení portálu zrušené organizace ČGS- Geofond Od poloviny března 2013 byly webové stránky na adresách http://www.geofond.cz a http://www.geofond.cz/cz/* přesměrovány na český extranet a stránky na adresách http://www.geofond.cz/en/* přesměrovány na anglický extranet ČGS. Relevantní obsah byl z portálu Geofondu převeden na český a anglický extranet ČGS. Odstavení portálu Státní geologické služby – plán/ rozvaha Vzhledem ke zrušení organizace ČGS-Geofond pozbyl Informační portál Státní geologické služby (SGS) http://www.geologickasluzba.cz, spuštěný v roce 2008 v rámci projektu financovaného OG MŽP ČR, své opodstatnění. Proto je potřeba ukončit jeho funkci při zachování zálohy textů pro interní potřebu. Nyní je prováděna nezbytná analýza obsahu a technická rozvaha před jeho odstavením. Aplikace zde prezentované fungují ve většině případů svébytně na portále ČGS nebo byly aktualizovány a přepracovány (zde Geo-Metainfo nyní Metadatový katalog ČGS, zde GeoArchiv – na portále ČGS Archiv posudků a nepublikovaných zpráv ASGI, Geo-Encyklopedie), stejně jako seznam zajímavých odkazů (GeoLinky). S portálem Státní geologické služby jsou technicky či obsahově spojeny další weby: Portál geohazardů (GeoHazardy) je tvořen samostatnými stránkami, které jsou využívány jako rozcestník k dalším stránkám tohoto tématu (sesuvy, radon, georeporty atd). Není však aktualizován, není vyjasněna kompetence jeho správy, jeho modernizace ani další využití. Na tuto stránku úzce navazují aplikace Katalog geohazardů a stránka GeoReporty. Katalog geohazardů http://www.geology.cz/aplikace/geohazardy/ – opět zde není dořešena kompetence a rozvoj (např. aktualizace dat). Aplikace není technicky provázána s portálem Státní geologické služby. GeoReporty http://www.geology.cz/georeporty – aplikace byla vytvořena v roce 2007 během projektu studie proveditelnosti ČGS financovaného MŽP ČR, na portále běží v testovacím provozu (neúplná a neaktualizovaná data, zastaralá aplikace technicky neoddělitelně spjatá s portálem Státní geologické služby), není vyjasněna správa a financování systému. Vzhledem k tomu, že se stále jedná systém s vysokým potenciálem využitelnosti, bude připravena technická i finanční rozvaha pro modernizaci a správu georeportingového systému. V současné době malou část funkcí převzaly některé nové mapové aplikace. Generování reportů bude muset být pro zastaralost systému znepřístupněno. Webový server portálu Státní geologické služby v současné době slouží jako úložiště pro některé soubory (css a xsl šablony) využívané dalšími webovými stránkami a aplikacemi ČGS. V rámci odstavení webu www.geologickasluzba.cz bude proto nutno dořešit jejích umístění. Informační portál ČGS - anglický extranet Anglický extranet ČGS (http://www.geology.cz/extranet-eng) byl 10. ledna 2013 přepnut do nové podoby, připravené během roku 2012. V roce 2013 byly do nového webu postupně doplněny následující stránky: - Stránky laboratoří v sekci Služby (http://www.geology.cz/extranet-eng/services/laboratories/) -Stránky regionální geologie (http://www.geology.cz/extranet-eng/services/laboratories/) a podzemních vod (http://www.geology.cz/extranet-eng/science/ground-waters) v sekci Věda a výzkum. - Stránky o radonu (http://www.geology.cz/extranet-eng/science/landscape-vulnerability/radon) v téže sekci. - Stránky významných geologických lokalit (http://www.geology.cz/localities) a dekoračních kamenů (http://www.geology.cz/decorative-stones) v sekci Popularizace - Stránka s ceníkem dat (http://www.geology.cz/price-list/) v sekci Služby
84
Informační portál ČGS – český extranet V souvislosti se sloučením archivních fondů a přesunem výpůjčních služeb z těchto fondů do badatelny útvaru Geofond v Praze (Kostelní) byla na českém extranetu upravena struktura stránek v sekci Služby Tato změna byla následně promítnuta i do anglického extranetu. V sekci Věda a výzkum začaly práce na přípravě nových stránek o mezinárodní spolupráci ČGS (projekty ČGS realizované v zahraničí či ve spolupráci se zahraničními organizacemi). Dokončení a zveřejnění těchto stránek předpokládáme v prvním čtvrtletí roku 2014. Využití Metainformačního systému (on-line generování přehledů a informací) Byla zhodnocována aktualizace - úprava Metadatového katalogu ČGS http://micka.geology.cz/, která umožnila jeho využití pro generování různých informací a tematických přehledů na Informačním portále ČGS (viz kapitola 7.1.). Podrobné informace o jednotlivých datových zdrojích a přístupech k nim jsou nyní automaticky generovány přímo z průběžně aktualizovaných dat v Metadatovém katalogu ČGS. Okamžité a automatické zpřístupnění veřejnosti aktuálních a kompletních informací o datových sadách, aplikacích a službách uložených v metadatovém katalogu uspoří dříve mnohočetné aktualizace dat na více místech portálu. Došlo také k sjednocení výstupů na portále ČGS a daty povinně harvestovanými na portály jiných subjektů přímo z metadatového systému ČGS. V sekci Služby byly tak s využitím tezauru geovědních témat ČGS nově vytvořeny automaticky generované přehledy Seznamy on-line aplikací a v sekci Mapy pak přehled WMS služeb ČGS. V sekci Věda a výzkum je nově budován s využitím metadatového katalogu interaktivní přehled datových zdrojů ČGS. Kromě přehledů byly na portále vytvářeny s pomocí metadatového katalogu také tematické rozcestníky: v sekci Služby byl rozpracován nový rozcestník webových aplikací ČGS, v sekci Mapy byl upgradován rozcestník „mapové aplikace ČGS“. O každé aplikaci je podána informace v této struktuře: název, URL adresa (odkaz), stručný popis, grafická ikona, kontaktní osoba – odborný garant (odkaz na personální stránky na portále ČGS), odkaz na webové stránky o aplikaci, odkaz na metadatový popis aplikace. K propojení Metadatového katalogu a portálu slouží XML exporty. Pro účely seznamů (WMS služby, aplikace, data) jsou transformovány XSL šablonou a pomocí omniportletů (prvek pro tvorbu obsahu stránky v portálu Oracle) zobrazovány na portálových stránkách. Konečné zformátování seznamu na stránce portálu je provedeno html rozvržením položek v rámci omniportletu a css styly na webové stránce. Pro zrychlení načítání stránky jsou jednotlivé portlety i celá stránka kešovány - případné změny v metadatech se tedy projeví zpravidla s několikahodinovým zpožděním, což ovšem vzhledem k frekvenci aktualizace metadat nevadí. K načítání podrobnějších informaci o jednotlivých aplikacích v rozcestnících slouží technologie AJAX, zpracovávající opět XML podobu metadatového záznamu o dané aplikaci. - Seznamy webových aplikací Obsah webových stránek "Seznam on-line aplikací ČGS" se automaticky generuje z průběžně aktualizovaných dat Metadatového katalogu ČGS, jež byl uzpůsoben (např. zavedením speciálního tezauru geovědních témat ČGS) tomu, aby bylo možno vytvářet pro uživatele skupiny výpisů různých veřejných on-line aplikací: nyní např. mapové, archivní a knihovní, hmotné dokumentace a sbírek, popularizační, jiné geovědní, pro výkon státní geologické služby a provozní (více kap. 7.1). -Seznam WMS služeb Seznam webových mapových služeb (WMS) poskytovaných ČGS na stránce http://wms.geology.cz je nyní automaticky generován z průběžně aktualizovaných dat Metadatového katalogu ČGS http://micka.geology.cz/. WMS jsou na stránce rozděleny dle geovědních témat ČGS a jsou zobrazovány s ukázkou dat, s odkazy na příslušná metadata a vizualizaci na Národním Geoportálu INSPIRE (CENIA). Obdobná stránka funguje i na anglickém extranetu (http://www.geology.cz/extranet-eng/maps/online/wms).
85
- Seznam datových zdrojů Přehled/rozcestník datových zdrojů ČGS (http://www.geology.cz/geodata) prezentuje hlavní datové zdroje ČGS, které uspořádává podle geovědních témat do 17 skupin. V rámci každého tématu jsou řazeny datové zdroje podle abecedy. Datové zdroje lze filtrovat podle typu přístupu k datům (8 typů: pomocí aplikace mapové, databázové nebo georeportu, pomocí mapové služby, nákupem tištěného produktu nebo digitálních dat atd.). U každé jednotlivé položky datového zdroje je pomocí ikon vyjádřen typ přístupu k datům této položky. Po rozkliknutí ikon se zobrazí konkrétní odkazy (url adresy) přístupových produktů. U každé položky je také dostupný odkaz na metadatový záznam. Všechny informace prezentované v tomto rozcestníku jsou automaticky generovány přímo z průběžně aktualizovaných dat v Metadatovém katalogu. Technicky je rozbalování a filtrování informací je řešeno kombinací html kódu s css styly a javascriptovou knihovnou jQuery. Tvorba rozcestníků s využitím metadat -Rozcestník on-line mapových aplikací Rozcestník on-line mapových aplikací ČGS (na českém - http://mapy.geology.cz - i anglickém http://maps.geology.cz - extranetu) prezentuje hlavní webové mapové aplikace ČGS, které jsou uspořádány podle geovědních témat do 11 skupin. -Rozcestník on-line aplikací Rozcestník on-line aplikací ČGS http://www.geology.cz/extranet/sluzby/rozcestnik-aplikace prezentuje hlavní webové aplikace ČGS, které jsou uspořádány podle geovědních témat do 17 skupin. V každém tématu je možné rozlišit mapové a databázové (formulářové) aplikace. Podrobné informace o jednotlivých aplikacích jsou automaticky generovány přímo z průběžně aktualizovaných dat v Metadatovém katalogu Online generování grafů naměřených hodnot na stránkách projektu V rámci stránek projektu "Výzkum termální zátěže hornin - perspektivy podzemního skladování tepelné energie" (viz http://www.geology.cz/mokrsko/) byla zprovozněna stránka "Aktuální stav vybraných měřících bodů ve štole". Z naměřených dat, která jsou přenesena ze štoly každé ráno (přenášejí se data všech měřených veličin), následně skript v linuxovém shellu vytvoří CSV (hodnoty oddělené čárkami) soubor. Tento soubor obsahuje data z vybraných teploměrů za posledních 30 dní s tím, že vzorkovací interval je cca 1 den (teploty se mění poměrně pomalu a hustší vzorkování by výrazně zpomalilo načítání dat a tvorbu grafů, tedy následně i zobrazení stránky uživateli). Vytvořený CSV soubor je načítán do stránky na portálu Oracle pomocí omniportletů (předpřipravený prvek pro zpracování dat na stránky) a na základě načtených dat je vytvořen graf (zvlášť pro každý teploměr). Pomocí CSS stylů a javascriptu (s využitím knihovny jQuery) je na stránce vytvořeno ovládání, které uživateli umožňuje si vybrat, které grafy si přeje zobrazit. Stránka s grafy se nachází na adrese http://www.geology.cz/mokrsko/merici-body. Další práce mají za cíl zprovoznit možnost načítání hodnot z více teploměrů do jednoho grafu a výběr sledovaného období s tím, že vzorkovací frekvence pro vykreslení grafu by byla volena automaticky na základě zvoleného časového intervalu. V tuto dobu máme funkční demo. Data z teploměrů jsou automaticky nahrávána do databáze Oracle. Tato data jsou pak pomoci PHP a příslušných knihoven prezentována ve formě grafu. Proti stávajícím grafům mají nové grafy navíc možnost měnit časové období, pro které se data zobrazuji. Pro rychlou odezvu se nyní z vybraného období zobrazuje 40 hodnot, které jsou rovnoměrně vybrané z požadovaného období. Uživatel má pak možnost myší vybrat (přetažením) libovolnou část grafu. Graf automaticky pro zvolené období načte z databáze znova 40 rovnoměrně vybraných nových hodnot. Tento postup se dá opakovat dál a dál. Maximální zoom je dán vzorkovací frekvencí teploměrů, která je nyní 2 minuty. Další novou funkcí je zobrazení přesných hodnot po najetí myší na graf. Následující práce budou věnovány ladění výkonu, grafického podání a případnému rozšíření vykreslovaných veličin.
86
Editační aplikace pro projekty Nová aplikace pro zadávání a správu informací o projektech České geologické služby napojená na novou databázi projektů umožní vytvoření jednotného systému editace a následného zobrazování informací o projektech. Aplikace umožňuje správci projektů editování všech informací o projektech a zadávání nových projektů. Vedoucí projektů a jejich zástupci, případně další pověřené osoby, mají možnost editovat vybrané informace o projektech (např. abstrakt, URL stránek projektu atd.). Fotoarchiv Nová vkládací a editační aplikace usnadní zaměstnancům a externím přispěvatelům do fotoarchivu vkládání fotografií a správu jimi vložených fotografií. Současně umožní propojení fotografií uložených v databázi fotoarchivu s dalšími aplikacemi (geologické lokality aj.). Nové úložiště pro obrázky Při analýze rychlosti načítání stránek České geologické služby se ukázalo, že významným problémem z hlediska rychlosti je zbytečné opakované načítání obrázků, které jsou přitom uložené v cache prohlížeče. Důvodem je dosavadní uložení obrázků na portálových stránkách, kde vzhledem k ověřování práv k obrázkům není webový server schopen na požadavek prohlížeče odpovědět správnou hlavičkou "304" (nezměněno) a místo toho posílá hlavičku "200" (OK). V důsledku toho dochází k novému stažení obrázku a zbytečnému zatěžování webového serveru a linky do internetu a uživateli se stránka vykresluje zbytečně pomalu. Proto jsme se rozhodli ukládat opakovaně používané obrázky (bannery v záhlaví stránek, ikony jednotlivých webů a aplikací, různé piktogramy a pozadí stránek) do veřejně přístupné struktury adresářů na webu, ze které jsou webovým serverem vydávány bez ověřování přístupových práv a tudíž se správnou odpovědí "304". Současně bylo nutno vytvořit nástroj pro přehledné zobrazení informací o uložených obrázcích (obrázky samotné jsou veřejně přístupné, ale výpis souborů v adresářích je z bezpečnostních důvodů zakázán). Pro potřeby editorů webu byly vytvořeny neveřejné portálové stránky, na nichž jsou obrázky přehledně zobrazeny spolu se stručným popiskem, URL případného odkazu, kam by měly při použití odkazovat atd. Testování ukázalo, že čas opakovaného načtení stránek se po přesunu obrázků do nového úložiště sníží cca o polovinu. Práce na převodu používaných obrázků do nového úložiště budou pokračovat během dalšího roku, nové obrázky jsou do něj již standardně ukládány. Interní stránky s nápovědou Dokumentace a postupy při tvorbě a správě webů ČGS jsou nově soustřeďovány na intranetové stránce (http://www.geology.cz/intranet/publik/portal). Zdokumentování usnadní tvorbu a údržbu stránek a umožní zastupitelnost pracovníků v případě potřeby. Plánování převodu intranetu do nové podoby Koncem roku 2013 byly v rámci Redakční rady portálu zahájeny diskuse o nové podobě Intranetu České geologické služby. Během roku 2014 je třeba vyřešit tři okruhy problémů: a) technické řešení (sjednocení se způsobem editace extranetu a nových projektových stránek); b) integrování intranetových potřeb útvaru Geofond, který má dosud vlastní intranet; c) zpřehlednění struktury informací na intranetu (dosud rozsáhlé duplicity se již odstavenou verzí extranetu). Osobní stránky zaměstnanců – technická příprava na převod Každý zaměstnanec ČGS má na portále svou osobní stránku (seznam viz http://www.geology.cz/personal), na které jsou uvedeny kontakty na něj, automaticky generovaný přehled jeho publikační činnosti a případné další informace o něm, které si tam přeje uvést. Nevýhodou současného technického řešení těchto stránek je jednak jejich poměrně obtížná editace, ale
87
především zobrazení české či anglické verze stránek na základě jazykového nastavení klientského prohlížeče. Nově bylo připraveno řešení, které využívá nových typů položek, jejichž jednoduchá editace se osvědčila na českém a anglickém extranetu. Přepínání jazykových verzí se děje pomocí javascriptu, takže uživatel si při zobrazení stránky bude moci sám vybrat, jakou verzi si přeje vidět. Současně bude pro editory (majitele stránky) výrazně pochopitelnější, zda editují obsah české či anglické verze stránky. Nasazení nového řešení osobních stránek bude možné po dořešení jejich grafické úpravy, kterou chceme sladit s úpravou dalších webových prezentací ČGS. Stránky jednotlivých projektů Během roku 2013 bylo vytvořeno 5 webů o projektech řešených Českou geologickou službou. - OneGeology-Europe Plus (http://www.geology.cz/1geplus) Zlepšení výuky aplikované geologie na Addis Ababa University http://www.geology.cz/projekt681900) - Projekt Mongolský Altaj (http://www.geology.cz/mongolsky-altaj) - SoilTrec (http://www.geology.cz/soiltrec) - Svět geologie (http://www.geology.cz/svet-geologie) Dále byly letos zveřejněny již dříve vytvořené stránky České stratigrafické komise (http://www.geology.cz/stratigraphy). Po obsahové stránce jsme spolupracovali i na webu "Geotrasa Sudecka - Geotrasa sudetská" (http://www.geostrada.eu). Šablony pro stránky projektů Pro urychlení tvorby stránek jednotlivých projektů a pro usnadnění jejich správy a údržby byly dle ve spolupráci vytvořeny šablony kaskádových stylů (css), které definují společné a výchozí grafické parametry stránek. V kombinaci se standardizovanou podobou html a portálových šablon je tak možno nové stránky projektu vytvořit velmi rychle. Toto řešení dále výrazně usnadňuje případné opravy a úpravy vzhledu stránek (změna ve společných vlastnostech se promítne do všech stránek založených na těchto společných šablonách). Průběžná údržba a aktualizace stránek Během roku 2013 byla zajišťována průběžná údržba a aktualizace webových prezentací ČGS na základě požadavků správců jejich obsahu (například obsáhlejší aktualizace stránek projektu ICGP 594, viz http://www.geology.cz/igcp594; průběžné aktualizace informací o veřejných zakázkách a volných místech atd.). Průběžně byla sledována návštěvnost webů pomocí webové služby Google Analytics.
8.4 Kvalitní prezentace výsledků výzkumu Vydavatelství ČGS Publikace a mapy vydané Českou geologickou službou patří mezi velmi uznávané tituly v geologických vědách v České republice. V rámci Vydavatelství ČGS pokračuje standardizace přípravy a optimalizace technického řešení výroby publikací, map a digitálních produktů a jejich on-line zpřístupňování na Portále ČGS http://www.geology.cz/: http://www.geology.cz/zpravy, http://www.geology.cz/spec-papers, http://www.geology.cz/bulletin, http://www.geology.cz/sbornik. Vydavatelství ČGS pokračuje ve vydávání jednoho ze svých klíčových periodik Zprávy o geologických výzkumech. Zároveň usiluje o zařazení tohoto periodika do databáze Scopus za účelem zvýšení jeho hodnocení. Z tohoto důvodu připravuje novou podobu dvojjazyčných webových stránek, které zvýší uživatelský komfort a dostupnost.
88
Česká geologická služba se rovněž podílí na vydávání impaktovaného časopisu Bulletin of Geosciences. Velmi významná je skutečnost, že obě periodika, tj. Zprávy o výzkumech i Bulletin of Geosciences, vycházejí kromě tištěné verze i v elektronické podobě a to v režimu Open Access. Pokračuje také vydávání jednotlivých listů Základní geologické mapy České republiky v měřítku 1:25 000 společně s textovými vysvětlivkami, které musí splňovat kritéria schválené Směrnice ke geologickým mapám. V roce 2013 byly vydány mapové listy 03-342 Rovensko pod Troskami, 03-324 Turnov, 03-413 Semily, 03-431 Lomnice nad Popelkou, 03-341 Kněžmost. Mezi další významné vydané odborné tituly patří publikace: • Evidence zásob ložisek nerostů České republiky - Ložiska nevyhrazených nerostů– Starý, J.; Novák, J.; Horáková, A.; Mojžíš, J.; Novák, J. ml; • Bilance zásob výhradních ložisek nerostů České republiky, Díl I - Rudy, stopové prvky, Díl II - Palivoenergetické suroviny - Starý, J.; Novák, J.; Horáková, A.; Mojžíš, J.; Novák, J. ml.; Richterová, L. • Bilance zásob výhradních ložisek nerostů České republiky, Díl III -Výhradní ložiska nerudních surovin - Starý, J.; Novák, J. A.; Mojžíš, J.; Novák, J. ml.; • Guide to the Geology of the Sumava Mts. – Baburek, J.; Pertoldova, J.; Verner, K.; Jiricka, J.; Do produkce Vydavatelství ČGS patří rovněž populárně naučné publikace, které srozumitelnou formou seznamují širokou veřejnost a děti s geovědní tematikou, jako jsou knihy: • Geotrasa Sudetská - Geologicko - turistický průvodce - Mrázová, Š.; Skácelová, D.; Otava, J.; Pecina, V.; Rejchrt, M.; Skácelová, Z.; Večeřa, J.; Stachowiak, A.; Cwojdziński, S.; Ihnatowicz, A.; Pacula, J.; • Joachim Barrande - Říkali mu jemnostpán - Marek, J.; Šarič, R.; Kácha, P., • Geologie chráněných krajinných oblastí České republiky - Jeseníky - Opletal, M.; Pošmourný, K.; Pecina, V.; Večeřa, J.;† Aichler, J. Celkem vyšlo v roce 2012 58 titulů. Pracovníci Vydavatelství ČGS dále pracují na vzdělávacím projektu OPVK „Objevy čekají na tebe“ a také spolupracují na několika významných projektech ČGS jako je Geotrasa sudetská, geologickoturistický průvodce, Rebilance zásob podzemních vod. Dále byl připraven návrh projektu Vědou ke vzdělání, vzděláním k vědě v rámci výzvy 45 OPVK. Prezentace výsledků výzkumu Propagační a popularizační činnost Vydavatelství ČGS se zaměřuje na prezentaci činností a aktivit České geologické služby široké odborné a laické veřejnosti a na zpřístupňování informací a propagaci výsledků výzkumné činnosti specialistů ČGS. Zřetel při tom nespouští ani z nejmladší generace, která je pro budoucnost geověd i celé planety Země rozhodující. V rámci projektu „Objevy čekají na tebe“ (OPVK 7.2.3.) jehož cílem je systematicky rozvíjet zájem žáků na základních a středních školách o výzkum v oblasti přírodních věd a zpřístupňovat výsledky výzkumu veřejnosti byly v tomto roce uzavřeny smlouvy se spolupracujícími školami a zahájena spolupráce. Byla stanovena obecná koncepce metodických materiálů, miniprojektů i e-learningových lekcí, včetně obsahové náplně, povinného rozsahu a grafické podoby jednotlivých podkladů pro práci v přírodovědných klubech. Na základě těchto parametrů byl vytvořeny pracovní listy, miniprojekty, metodiky pro učitele a e-learningová lekce ke 4 tématům: "Vývoj organizmů na Zemi", „Hlavní geologické procesy“, „Horniny a nerosty“a „Přírodní rizika“. V roce 2013 byl spuštěn portál Svět geologie (http://www.geology.cz/svet-geologie) zaměřený na podporu výuky a popularizaci geologie. Bylo zahájeno natáčení dokumentárně-naučných filmů o výzkumu předních odborníků České geologické služby v jednotlivých oblastech oborů neživé přírody. Současně byly organizovány 2 workshopy pro učitele a začali probíhat exkurze na výzkumná
89
pracoviště a workshopy pro žáky ve školách Pro zvýšení propagace aktivit a činností ČGS byl vytvořen prezentační film, který představuje hlavní oblasti činnosti České geologické služby (Fiferna, P. – Čápová, D. – Venera, Z. – Čurda, J. – Kadlecová, R. – Froňková, K. (2013)). Film je ke zhlédnutí např. zde: http://www.youtube.com/watch?v=5Djjka2CAQQ Česká geologická služba vydala v české i anglické verzi Výroční zprávu 2012 s aktuálními informacemi o činnosti a aktivitách ČGS. Výroční zpráva je současně dostupná i v elektronické podobě na http://www.geology.cz/extranet/kestazeni. ČGS se také formou výstavních stánků prezentovala na konferenci České geologické společnosti a Německé geologické společnosti (DGG) v Plzni (Fiferna, P. – Froňková, K. (2013)), na konferenci národních geoparků v Chodové Plané (Fiferna, P. – Froňková, K. (2013)) a na veletrhu Česká příroda (Fiferna, P. – Froňková, K. (2013)). ČGS byla také jednou z partnerských organizací podílejících se na realizaci největšího vědeckého festivalu v ČR Týdne vědy a techniky pořádaného Akademií věd ČR (Fiferna et al. 2013b). ČGS připravila pro návštěvníky Den otevřených dveří (na pracovištích ČGS na Klárově, Barrandově i v Brně) (Fiferna et al. 2013). ČGS se zúčastnila 23. podzimního knižního veletrhu v Havlíčkově Brodě a pořádala již 7. ročník výtvarné soutěže Můj kousek Země, která byla v letošním roce zaměřena na lokality výskytu hornin a jejich využití. V prodejně geovědní literatury ČGS bylo uspořádáno celkem 6 výstav (Pouští a pískem biblickou krajinou, fotografická výstava Ivany Frolíkové Mayský kalendář, fotografická výstava Ivany Frolíkové Paleontologie ve filatelii, , fotografická výstava Jaroslavy Pertoldové Cesta do Haliče, fotografická výstava družicových snímků s geologickou tématikou z vybraných zahraničních projektů ČGS a prodejní výstava minerálů a fosilií.
Publikovaná literatura: Odborná kniha Marek, J. – Šarič, R. – Kácha, P. (2013): Říkali mu jemnostpán Barrande - On l`appelait Monsiour Barrande. Neuveden. 70 s. – Česká geologická služba. Praha. ISBN 978-80-7075-840-3. Marek, J. – Šarič, R. – Kácha, P. (2013): Joachim Barrande. People called him gentle man. Neuveden. 68 s. – Česká geologická služba. Praha. ISBN 978-80-7075-811-3 Ostatní výsledky Budil, P. – Röhlich, P. – Jančaříková, I. (2013): 12. geologická exkurze 'Silur a devon Barrandovských skal a Přídolí. 0 s. MS Praha. Kondrová, L. – Moravcová, O. – Svítil, R. – Kramolišová, P. – Krejčí, Z. – Karbušická, S. (2013b): Inspirováni INSPIREm k využití metadat, Případová studie z České geologické služby . 1 s. MS http://www.geology.cz/extranet/vav/informacni-systemy/inspire. Kondrová, L. – Moravcová, O. – Svítil, R. – Kramolišová, P. – Krejčí, Z. – Karbušická, S. (2013b): EU officers INSPIRE to use metadata, Case study from the Czech Geological Survey. 1 s. MS http://www.geology.cz/extranet/vav/informacni-systemy/inspire. Fiferna, P. – Froňková, K. – Maděra, P. – Karbušická, S. (2013): Můj kousek Země 2013. 1 s. MS Praha. Software Čápová, D. – Svítil, R. – Kondrová, L. – Karbušická, S. – Čoupek, P. (2013): Website OneGeologyEurope Plus. Praha. Dostupné z URL http://www.geology.cz/1geplus. Fiferna, P. – Froňková, K. – Karbušická, S. – Svítil, R. – Kukal, Z. (2013): Svět geologie, portál o neživé přírodě. Praha. Dostupné z URL http://www.geology.cz/svet-geologie. Moravcová, O. – Kondrová, L. – Kramolišová, P. – Svítil, R. (v tisku): Metadata - popis datových zdrojů ČGS (webová stránka portálu České geologické služby).
90
Moravcová, O. – Svítil, R. – Krejčí, Z. – Kondrová, L. – Kramolišová, P. – Šedinová, E. – Karbušická, S. (v tisku c): Rozcestník datových zdrojů ČGS - webová stránka. Moravcová, O. – Kondrová, L. – Kafka, Š. – Svítil, R. – Kramolišová, P. – Krejčí, Z. – Karbušická, S. (2013): Metadatový katalog ČGS - prohlížecí a vyhledavací aplikace. Praha. Dostupné z URL http://micka.geology.cz. Novák, M. – Krám, P. – Svítil, R. – Šedinová, E. (2013): Webové stránky 'Projekt SoilTrEC'. Praha. Dostupné z URL http://www.geology.cz/soiltrec. Pospíšil, V. – Svítil, R. – Sedláček, J. Ing. – Štěpánek, P. – Karbušická, S. – Binko, R. – Svojtková, I. (v tisku): Editační aplikace pro evidenci projektů. Rapprich, V. – Kycl, P. – Svítil, R. – Karbušická, S. (2013): Webové stránky 'Zlepšení výuky aplikované geologie na Addis Ababa University'. Praha. Dostupné z URL http://www.geology.cz/projekt681900. Svítil, R. – Binko, R. – Franěk, J. (2013e): Webová stránka 'Aktuální stav vybraných měřících bodů ve štole Josef'. Praha. Dostupné z URL http://www.geology.cz/mokrsko/merici-body. Svítil, R. – Moravcová, O. – Kramolišová, P. – Kondrová, L. – Krejčí, Z. (v tisku a): Seznam on-line aplikací ČGS - webové stránky. Svítil, R. – Moravcová, O. – Kramolišová, P. – Šedinová, E. – Čápová, D. – Štrupl, V. – Kujal, R. – Sedláček, J. Ing. – Karbušická, S. (v tiskub): Rozcestník on-line aplikací ČGS - webová stránka. Svítil, R. – Bokr, P. – Sidorinová, T. – Sedláček, J. Ing. – Gürtlerová, P. – Karbušická, S. – Pospíšil, V. – Šedinová, E. (v tiskuc): Nová vkládací a editační aplikace pro fotoarchiv ČGS. Svítil, R. – Moravcová, O. – Krejčí, Z. – Kondrová, L. – Kramolišová, P. – Karbušická, S. – Štrupl, V. – Kujal, R. – Čápová, D. – Neubertová, H. (2013d): Rozcestník mapových aplikací ČGS - webová stránka. Praha. Dostupné z URL http://mapy.geology.cz/. Svítil, R. – Moravcová, O. – Kondrová, L. – Kramolišová, P. – Krejčí, Z. (2013f): WMS služby ČGS webová stránka. Praha. Dostupné z URL http://wms.geology.cz/, http://www.geology.cz/extraneteng/maps/online/wms. Svítil, R. – Moravcová, O. – Krejčí, Z. – Kondrová, L. – Kramolišová, P. – Karbušická, S. – Štrupl, V. – Kujal, R. – Čápová, D. – Neubertová, H. (2013g): Map applications guidepost of the Czech Geological Survey - web page. Praha. Dostupné z URL http://maps.geology.cz. Žáček, V. – Svítil, R. – Karbušická, S. (2013): Webové stránky 'Projekt Mongolský Altaj'. Praha. Dostupné z URL http://www.geology.cz/mongolsky-altaj. Audiovizuální tvorba, el. dokumenty Fatka, O. – Budil, P. – Lisec, M. (2013): Trilobiti, jak jste je neviděli. Český Rozhlas Meteor. Barnet, I. – Svítil, R. (2013): Webové stránky radonové riziko. Fiferna, P. – Čápová, D. – Venera, Z. – Čurda, J. – Kadlecová, R. – Froňková, K. (2013): Prezentační film České geologické služby. Česká geologická služba. Uspořádání (zorganizování) workshopu Fiferna, P. – Froňková, K. – Libertín, M. – Železný, P. – Neubauerová, K. (2013): Workshop pro učitele zapojené do projektu Objevy čekají na tebe. Praha. Fiferna, P. – Froňková, K. – Libertín, M. – Železný, P. – Neubauerová, K. (2013): Workshop pro učitele zapojené do projektu Objevy čekají na tebe. Brno. Uspořádání (zorganizování) výstavy Fiferna, P. – Froňková, K. (2013): Výstavní stánek České geologické služby na Podzimním knižním veletrhu v Havlíčkově Brodě. Havlíčkův Brod. Fiferna, P. – Froňková, K. – Němečková, H. (2013): Mayský kalendář, fotografická výstava Ivany Frolíkové. Praha. Fiferna, P. – Froňková, K. – Němečková, H. (2013): Pouští a pískem biblickou krajinou, fotografická výstava Ivany Frolíkové. Praha. Fiferna, P. – Froňková, K. – Pertoldová, J. – Němečková, H. (2013): Cesta do Haliče, fotografická výstava Jaroslavy Pertoldové. Praha. Fiferna, P. – Froňková, K. – Němečková, H. (2013): Paleontologie ve filatelii. Praha.
91
Fiferna, P. – Froňková, K. (2013): Prezentační stánek ČGS na společné konferenci České geologické společnosti a Německé geologické společnosti (DGG) v Plzni. Plzeň. Fiferna, P. – Froňková, K. (2013): Prezentační stánek ČGS na 1. konferenci národních geoparků v Chodové Plané. Chodová Planá. Fiferna, P. – Froňková, K. (2013): Prezentační stánek České geologické služby na veletrhu Česká příroda. Praha. Disertační práce Polechová, M. (2013b): Selected bivalves from the Ordovician of the Prague Basin. Disertační práce, 137 s. MS Archiv ČGS. Článek v nerecenzovaném sborníku nebo abstrakt ve sborníku Kondrová, L. – Moravcová, O. – Svítil, R. – Kramolišová, P. – Krejčí, Z. (2013a): EU officers INSPIRE to use metadata Case study from the Czech Geological Survey. In Joint Research Centre, European Commission: Conference INSPIRE 2013: The Green Renaissance, Florence. Zpráva (závěrečná) Donát, A. (2013): Uložení vrtu JP585-10 jako stratotypu do archivu hmotné dokumentace útvaru Geofond ČGS v Kamenné. Závěrečná zpráva, 9 s. MS archiv ČGS Hudečková, E. (v tisku): Implementace specializovaného geofyzikálního archivu v Brně do centrálních databází ČGS Kondrová, L. – Moravcová, O. – Kramolišová, P. – Gürtlerová, P. – Sedláček, J. Ing. – Svítil, R. – Kujal, R. – Čápová, D. – Čoupek, P. – Pospíšil, V. – Paleček, M. (2013): IMPLEMENTACE EVROPSKÉ SMĚRNICE INSPIRE V ČGS - Zpráva o řešení projektu 342500 za rok 2012. Závěrečná zpráva, 19 s. MS Archiv ČGS. Sedláček, J. – Čejchanová, A. – Jírů, R. – Hrdlovicsová, M. (v tisku): Údržba a rozvoj digitálního archivu ČGS. Svítil, R. – Binko, R. – Froňková, K. – Moravcová, O. (2013a): Zpráva o řešení projektu 340300 za rok 2012. Závěrečná zpráva, 9 s. MS Archiv ČGS. Šanderová, J. – Hrdlovicsová, M. (v tisku): Zpracování a vyhodnocení závěrečných ložiskových zpráv fondu FZ na pracovišti v Kutné Hoře jako podklad pro šetření starých důlních děl Šanderová, J. (v tisku): Vyhodnocení a zpracování mapových dokumentů uložených ve státních archivech ČR jako podklad pro šetření starých důlních děl, Zemský archiv Opava - I. Etapa Přednáška Breiterová, H. (2013): RIV 2013. Školení pro zaměstnance ČGS. 28.1.2012, 29.1.2013. Praha Klárov, Praha Barrandov. Svítil, R. – Moravcová, O. – Kujal, R. – Paleček, M. – Čápová, D. (2013b): Představení přístupů k webovým aplikacím a službám na portále České geologické služby. 28. května 2013 v 15:00. ČGS, Praha Klárov. Svítil, R. – Štrupl, V. – Paleček, M. – Kramolišová, P. – Kujal, R. – Moravcová, O. (2013c): Představení přístupů k webovým aplikacím a službám na portále České geologické služby. 25. června 2013 v 10:00. ČGS, Brno. Editorská činnost Maděra, P. (2013): Czech Geological Survey Annual Report 2012 Maděra, P. (2013): Výroční zpráva České geologické služby 2012
92
