STRATEGICKÝ PLÁN VÝZKUMU ČGS NA LÉTA

STRATEGICKÝ PLÁN VÝZKUMU ČGS NA LÉTA 2012 - 2015 Zpráva za rok 2014

Sestavili: J.Pertoldová, J.Frýda, M.Novák, L.Rukavičková, B.Kříbek, V.Hladík, D.Čápová, H.Breiterová, J.Pašava, P.Štěpánek

Česká geologická služba/ Czech Geological Survey Klárov 131/ 3, 118 21 Praha 1 Geologická 6, 152 00 Praha 5 Kostelní 26, 170 00 Praha 7 Leitnerova 22, 602 00 Brno Dačického náměstí 11, 284 01 Kutná Hora IČO 00025798, DIČ CZ 00025798 www.geology.cz

Leden 2015

Úvod Zpracoval: Jan Pašava Po úspěšném završení výzkumného záměru MZP0002579801 „Vědy o Zemi pro společnost 21. století: Od regionálních výzkumů přes geologická rizika po globální změny“, řešeném v letech 2005–2010 (s prodloužením do r. 2011), a v souvislosti s měnícími se národními a globálními prioritami Česká geologická služba v průběhu roku 2011 adaptovala a optimalizovala strategické směry svého rozvoje, který vyústil ve schválení Strategického plánu výzkumu na léta 2012–2015. V průběhu 21. století se geovědy vyvinuly ve skutečný interdisciplinární obor, který využívá spolupráce s ostatními vědeckými disciplínami včetně biologických, materiálových, informatických a sociálních věd. Komplexní zpracování a efektivní poskytování geovědních informací získává stále větší podíl na řešení klíčových a mnohdy pro naši společnost existenčních otázek. V první fázi přípravy Strategického plánu výzkumu byla redefinována vize ČGS: Vizí ČGS je upevňovat pozici pilíře českého státu v poskytování geovědních informací pro rozhodování ve věcech přírodních zdrojů, rizik a udržitelného rozvoje a na základě vysoké odbornosti posilovat svoje postavení vůdčí výzkumné instituce v oboru věd o Zemi. S využitím obdobných strategických materiálů rozvoje výzkumu schválených na národní, mezinárodní i globální úrovni, rozvíjením široké interní diskuse odborníků reprezentujících různé geovědní obory a finální redakcí tohoto strategického dokumentu ČGS, jsou jeho hlavní témata následující:

1. Komplexní regionální a hloubkový výzkum litosféry J. Pertoldová a kol. • • •

Mapování geologické stavby území ČR i v zahraničí Rozvoj geochronologických, geochemických, petrologických, strukturních stratigrafických metod Studium a modelování geosystémů – interakce endogenních a exogenních procesů

a

2. Výzkum globálních změn v geologické minulosti a vývoje života J. Frýda a kol. • •

Multidisciplinární výzkum vývoje sedimentárních pánví a biodiverzity zaměřený na analýzu průběhu výrazných paleoklimatických změn a globálních bioeventů Stratigrafický výzkum v rámci aktivit Mezinárodní stratigrafické komise IUGS

3. Analýza zranitelnosti krajiny přírodními a antropogenními procesy M. Novák a kol. • • • •

Výzkum geologických rizik (zejména sesuvů, skalních řícení a povodní) vedoucích k ohrožení lidských životů a k ekonomickým ztrátám Interdisciplinární studium vlivu současné klimatické změny a znečištění na terestrické a vodní ekosytémy Hodnocení kontaminace, degradace a eroze půd včetně jejich mapování Studium disperze atmosférických částic a jejich vlivu na životní prostředí

4. Výzkum a hodnocení stavu podzemních vod (množství, limity, kvalita) L. Rukavičková a kol. •

Studium interakce systému voda – hornina – krajina

1

• • •

Studium hydrogeologických systémů z pohledu kapacity a kvality podzemní vody pro zásobování obyvatelstva Studium prostorové stavby hydrogeologických struktur a proudění podzemní vody Studium využití území z hlediska ochrany podzemních vod

5. Výzkum nerostných zdrojů a vlivu jejich těžby a úpravy na životní prostředí B. Kříbek a kol. • • • •

Výzkum, dokumentace a vyhodnocování zákonitostí vývoje, složení a stavby přirozených akumulací nerostných zdrojů Výzkum vlivu těžby a úpravy nerostných surovin na životní prostředí, zhodnocení možností využití odpadních surovin z těžeb a úpravárenských provozů Výzkum potenciálního využití kritických a energetických surovin (včetně získávání plynu z uhlí a břidlic) Rozvoj metalogenetických studií pro zahraniční projekty

6. Výzkum environmentálních a geoenergetických technologií V. Hladík a kol. •

• • •

Výzkum horninového prostředí, podzemních a důlních vod za účelem optimálního využití jejich geotermálního potenciálu pro získávání tepelné energie Výzkum možností ukládání energií a CO2 do geologických struktur v koordinaci se zapojením do mezinárodní spolupráce Výzkum horninového prostředí vhodného pro vybudování úložiště vysoce toxických a jaderných odpadů včetně modelování dlouhodobých environmentálních dopadů Výzkum geologicky inspirovaných pokročilých materiálů a jejich průmyslové využití

7. Budování jednotného geovědního informačního systému D. Čápová a kol. • • • •

Rozvoj datové základny ČGS nezbytné pro informační podporu výzkumu, harmonizace a integrace geologických datových a informačních zdrojů v ČR Implementace nových technologií, standardů a postupů do informačního systému ČGS Vývoj postupů a nástrojů pro efektivní poskytování geovědních informací pro rozhodování i pro plnění povinností vyplývajících z legislativy ČR a EU, týkající se poskytování dat o životním prostředí Interpretace stávajících dat, 3D a 4D modelování, budování 3D GIS

8. Rozvoj infrastruktury pro podporu výzkumu H. Breiterová a kol. • • • •

Zajištění přístupu k informačním zdrojům vědeckých informací Podpora a rozvoj informační a technické infrastruktury Rozvoj laboratoří Kvalitní prezentace výsledků výzkumu

Výzkumné práce v oblasti regionálního a hloubkového výzkumu litosféry probíhaly v návaznosti na minulé hodnocené období v souladu se schváleným harmonogramem a s cílem dosáhnout plánovaných výsledků v roce 2014. Regionální výzkum navazoval na geologické

mapování, dále zahrnoval studium tektonometamorfního vývoje, magmatických procesů a struktur v granitech a metamorfitech, studium vulkanitů a sedimentárních procesů i další speciální studia. Intenzivně byly rozvíjeny moderní geologické, geochemické a zvláště geochronologické metodiky, díky čemuž bylo publikováno velké množství článků s touto tematikou. Pokračoval komplexní výzkum v rámci centra „NÁVRAT“, které se zabývá studiem mechanismů vzniku a růstu kontinentální kůry v orogenních pásmech a 2

výzkumem primitivních a diferencovaných členů kenozoického alkalického vulkanismu a jejich vztahu k heterogenní litosféře Českého masivu. Mezi nejvýznamnější publikace centra „NÁVRAT“ se řadí monografie o variském vývoji Evropy „The Variscan Orogeny: Extent, Timescale and the Formation of the European Crust“(Special Publication of the Geological Society of London No. 405). Bylo dokončeno a oponováno 13 základních geologických a aplikovaných map České republiky v měřítku 1 : 25 000, 58 vědeckých výstupů bylo publikováno v odborných časopisech s IF, bylo vydáno nebo je v tisku 6 knih a 11 kapitol v knize a dalších 28 příspěvků bylo publikováno v recenzovaných odborných časopisech a recenzovaných sbornících z akce. Byl schválen jeden patent a jeden užitný průmyslový vzor. Členové výzkumného týmu „Komplexní regionální a hloubkový výzkum litosféry“ se též podíleli na popularizaci geologických věd, vzdělávání a pedagogické činnosti. V oblasti globálních změn v geologické minulosti byly v roce 2014 realizovány výzkumné práce na dvou různých kontinentech (Jižní Amerika a Evropa) a předmětem studia byla období od paleozoika po kvartér. K hlavnímu okruhu řešených problémů patří především studium reakce biosféry na globální změny a studium změn struktury krizí postižených paleospolečenstev. Zvláštní pozornost je věnována studiu globálního cyklu uhlíku a změn průměrných teplot globálního mořského ekosystému v době krizových událostí. Tento komplexní přístup je založen na využití rozličných metod – paleontologických (analýza paleospolečenstev, fylogenetická analýza apod.), sedimentologických (mikrofaciální analýza) a geochemických (izotopová geochemie). Výsledky výzkumu globálních změn v geologické minulosti Země byly publikovány jako články ve vědeckých časopisech s IF, v recenzovaných odborných periodikách, jako kapitoly ve vědeckých knihách a byly rovněž prezentovány formou přednášek a posteru na mezinárodních konferencích. Vědecký tým tvoří 14 pracovníků ČGS s celkovou pracovní kapacitou 8,3 pracovního úvazku (8 pracovníků s Ph.D., 5 Ph.D. studentů a 1 technická pracovnice), kteří se podílejí na práci následujících pracovních skupin: a) skupina zkoumající mořské paleozoikum, b) skupina zkoumající terestrický permokarbon, c) skupina zkoumající mořskou křídu a d) skupina zkoumající kvartérní problematiku. V roce 2014 členové tohoto týmu publikovali nebo předali do tisku 30 článků ve vědeckých časopisech s IF. Publikační efektivita týmu je tedy větší než 3 články ve vědeckých časopisech s IF na pracovníka a rok. Skupina mořského paleozoika zajišťuje veškeré editorské i technické práce spjaté s vydáváním mezinárodního impaktovaného časopisu Bulletin of Geosciences. V roce 2014 v něm bylo na 908 stranách publikováno 43 vědeckých prací (Bulletin of Geosciences, ročník 89, 2014). Impakt faktor Bulletinu pro rok 2014 je 1,5. Bulletin of Geosciences dnes patří díky mnohaletému úsilí současné redakční rady do první desítky nejvýznamnějších vědeckých časopisů vydávaných v České republice. Výzkum zranitelnosti krajiny se v roce 2014 soustředil do tří oblastí: (i) svahové nestability, (ii) ekotoxikologie a (iii) negativní důsledky globálních změn. Bylo publikováno 14 původních prací v impaktovaných časopisech, z toho 8 v časopise s IF vyšším než 3,0 (WoS). Od velkých povodní v roce 1997 můžeme pozorovat zkracování intervalů mezi extrémními hydrologickými událostmi. Spouštěcím mechanismem sesuvů bývají nadprůměrné srážkové úhrny, intenzivní tání sněhové pokrývky, důlní činnost a nevhodné zakládání staveb. Probíhalo geochemické studium znečištění půdního prostředí velkých evropských měst rizikovými stopovými prvky a zhodnocení zdravotních rizik. Bylo prokázáno, že tropické mokřady při odvodňování ztrácejí odtokem velmi starý uhlík uložený v hlubších vrstvách humolitu, a to na rozdíl od rašelinišť mírného a boreálního pásma, kde odvodnění nevede ke ztrátě starého uhlíku. Na osmi povodích sítě Geomon byla provedena simulace povrchových odtoků prostřednictvím modelu Brook90 do konce 3

21. století za současné změny klimatu. Bouřlivý rozvoj prodělává metodika stanovení poměru netradičních izotopů v environmentálním výzkumu (Cr, Zn, Cd). Výzkumné práce v oblasti hodnocení stavu podzemních vod se zaměřily na tvorbu hydrogeologických koncepčních modelů ve vodohospodářsky významných oblastech České republiky. Modely byly sestaveny na základě výsledků povrchových geofyzikálních měření, sledování chemického složení podzemních a povrchových vod a výsledků získaných z celkem 109 nových vrtů vyhloubených v rámci projektu „Rebilance zásob podzemních vod“. Byla studována přítomnost dusíkatých látek ve vodách, v půdách a horninách s cílem stanovit vhodný systém zemědělského hospodaření v ochranných pásmech vodních zdrojů. V rámci aplikované hydrogeologie byla řešena problematika spojená s ukládáním nebezpečných odpadů a energií do horninového prostředí. Studium se zaměřilo na vliv zahřívání horninového prostředí na režim a chemické složení podzemních vod. Součástí aplikovaného výzkumu byl také vývoj nových měřicích zařízení a testování multiparametrické sondy. Další výzkumy v oblasti podzemních vod zahrnovaly hydrogeologické mapování, pylové analýzy organických sedimentů řek a mokřadů a environmentální hydrogeologické výzkumy. Výsledky výzkumů byly publikovány v odborných periodikách a na domácích a zahraničních konferencích (celkem 19 příspěvků). V roce 2014 získala ČGS dva patenty a dva užitné vzory. V roce 2014 začaly práce v rámci Centra kompetence pro efektivní a ekologickou těžbu nerostných surovin (CEEMIR). Hlavním cílem centra je podat ucelenou informaci o výskytu kritických surovin (W, Rb, Cs, Sc, REE, Nb, Ta a Li, grafitu a fluoritu) na území ČR, zhodnotit použitelnost známých těžebních a úpravárenských metod a také zhodnotit ekonomický význam ložisek. Pokračovaly práce na mezinárodním projektu Minerals4, který je financován z fondů EU pro vědu a výzkum. Metalogenetický a minerogenetický výzkum přinesl upřesnění stáří některých typů mineralizací na území Českého masivu, byla vyřešena struktura některých minerálů ze skupiny platinových kovů. Významnou součástí výzkumu bylo i studium využívání rudních surovin na území České republiky v historii, v rámci sasko-českého projektu ArchaeoMontan. V oboru nerudních surovin byl v letošním roce dokončen Katalog přírodního kameniva, obsahující 113 pasportů těžených lokalit. Tento katalog je příspěvkem ČGS k zajištění udržitelného využívání surovinové základny při stavbě silnic a dálnic v České republice. Při studiu energetických zdrojů byla zkoumána použitelnost metody podzemního zplyňování uhlí ve vztahu k dosavadnímu stupni znalosti geologických poměrů ložisek mělnické pánve. Formou seminářů se pracovníci České geologické služby účinně zapojili do diskuse o surovinové politice jak na krajské, tak i na státní úrovni. Velká pozornost byla věnována studiu vlivů těžby a úpravy rud v ČR i v zahraničí. V České republice byly zpracovány studie o ekologických aspektech těžby břidlicového plynu a o environmentálních problémech spjatých s těžbou hnědého uhlí. Mezinárodním workshopem byl ukončen projekt UNESCO/IGC/SIDA 594 „Těžba surovin a životní prostředí v Africe“, jehož koordinátorem byla Česká geologická služba. V oboru environmentálních a geoenergetických technologií se výzkum ČGS v roce 2014 soustředil na témata skladování energie v horninovém prostředí, ukládání radioaktivních odpadů, geotermální energie a geologické ukládání CO2. V oblasti výzkumu skladování energie v horninovém prostředí jsou s úspěchem využívány podzemní experimenty v in situ podmínkách štoly Josef u Mokrska, v prostředí granitoidů, ale pozornost je věnována i studiu dalších typů hornin s výhledem budoucího provozování zásobníků tepelné energie. Výzkum v oblasti ukládání radioaktivních odpadů se soustředil na studium chování bentonitu jako těsnícího materiálu a na možnosti alternativního geologického uložení vyhořelého jaderného paliva. V oblasti geotermální energie byly zahájeny práce na vývoji certifikované metodiky popisující principy a podmínky využitelnosti geotermálních zdrojů. 4

V oblasti geologického ukládání CO2 byla hlavní pozornost věnována výzkumu bezpečnostních bariér potenciálního úložiště. Pokračovala i spolupráce na evropském projektu zaměřeném na společenský dialog o úloze vědy a výzkumu při přechodu k nízkouhlíkové budoucnosti. V rámci mezinárodního networkingu proběhla řada aktivit zaměřených na přípravu nových mezinárodních projektů. Hlavním cílem výzkumných aktivit v roce 2014 byl v souladu s hlavními principy Strategického plánu výzkumu ČGS také další technologický i obsahový rozvoj geologického informačního systému ČGS (GeoIS). Ten je hlavní informační základnou pro podporu geologického výzkumu a pro efektivní poskytování relevantních dat a informací pro rozhodování ve věcech přírodních zdrojů, rizik a udržitelného rozvoje. Zásadním nosným programem v roce 2014 byla konsolidace informačního systému, jeho harmonizace a koncepční upgrade technologické základny. Jednou z priorit bylo zajistit konsolidaci stávajících datových zdrojů databází starých a hlavních důlních děl včetně dalších podpůrných a souvisejících databází, upravit a sjednotit datové modely a vytvořit aplikační zajištění pro údržbu a správu dat. Zásadní pro další rozvoj mapových aplikací bylo zajistit implementaci nové koncepce technické infrastruktury, zejména konverzi stávajících služeb a aplikací na novou verzi ArcGIS a funkční úpravy uživatelského rozhraní aplikací GISViewer i dalších technologických platforem. Prioritou byla také konsolidace nestrukturovaných dat, tedy vybudování centrálního úložiště souborů báňských a geovědních map, tematické fotodokumentace a dalších digitálních dokumentů. Tato změna si vyžádala koncepční tvorbu nových aplikací, které s těmito daty pracují. Zásadní byly změny v infrastruktuře, byla realizována nová koncepce technické infrastruktury, zahrnující jak obnovu a modernizaci hardwaru, tak i konsolidaci technologické architektury a zabezpečení systému. Informatika se stala integrální součástí většiny výzkumných projektů, nejen specificky zaměřených na geoinformatiku, ale i projektů aplikované a regionální geologie v ČR i zahraničí. Zahraniční geoinformatické aktivity v roce 2014 významně narostly, ČGS byla jedním z klíčových evropských řešitelů projektu Minerals4EU, podílela se na přípravě projektů velkých infrastruktur (CzechGeo/EPOS, EGDI). I v tomto roce ČGS spravovala metainformační systém OneGeology-Europe na zakázku EuroGeoSurveys. Nadále je ČGS velmi aktivní v rámci činnosti Geoscience Information Consortium (GIC) a tvorby koncepce udržitelného rozvoje evropské geoinformatiky. Datové specifikace témat INSPIRE, pro která je ČGS povinným poskytovatelem, byly Evropskou komisí akceptovány a jsou postupně začleňovány do legislativy. Nastává tedy fáze postupné koncepční implementace. Řada nových požadavků si vyžádala nové pracovní, organizační, technologické a metodické postupy. Pro provádění kvalitního výzkumu je nezbytným předpokladem zajištění rozvinuté podpůrné a informační infrastruktury. Její základní součástí je zajištění snadného a uživatelsky příjemného přístupu k interním i externím informačním zdrojům vědeckých informací a dat. S tím souvisí podpora a rozvoj informační a technické infrastruktury, v tomto pojetí zejména vhodně konstruovaný a neustále aktualizovaný webový portál včetně metadatových propojených informací. Součástí jsou rovněž laboratoře se špičkovým vybavením a širokým záběrem poskytovaných služeb. Kvalitní prezentace výsledků výzkumu je nezbytnou podmínkou zajištění vědeckých úspěchů. V následujících kapitolách jsou podrobněji prezentovány výsledky jednotlivých prioritních témat Strategického plánu výzkumu za jeho třetí rok řešení (k 10.12.2014). Pracovníci ČGS v tomto období vytvořili celkem 397 výstupů kategorií RIV (viz následující tabulka), jejichž strukturovaný výběr je uveden na konci jednotlivých kapitol. Z celkového počtu výstupů je 148 článků v odborných periodikách, 32 příspěvků ve sbornících, 4 odborné knihy, 3 patenty a 188 specializovaných map s odborným obsahem. 5

Kód

J B C D P F

Kategorie výsledků RIV

Počet za období leden–prosinec 2014 Článek v odborném periodiku 148 Odborná kniha 4 Kapitola, resp. kapitoly v odborné knize 19 Článek ve sborníku 32 Patent 3 Výsledky s právní ochranou (užitný vzor, 3 průmyslový vzor)

O

Ostatní výsledky, které nelze zařadit do 28 žádného z výše uvedených druhů výsledku

R

Software

9

L

Specializované mapy s odborným obsahem

188

A

Audiovizuální tvorba, elektronické dokumenty Uspořádání (zorganizování) konference Uspořádání (zorganizování) workshopu Uspořádání (zorganizování) výstavy

9

M W E

2 19 15

Z kategorie článků v odborných periodikách je třeba zdůraznit 114 publikací v impaktovaných časopisech. Z nich je třeba upozornit zejména na publikace ve vysoce impaktovaných časopisech (s IF > 3) jako jsou Environmental Science and Technology (IF = 5,48), Earh and Planetary Science Letters (IF 4,72), Geology (IF 4,64), The Geological Society of America Bulletin (IF 4,39), Journal of Metamorphic Geology (IF 4,37), Geochimica et Cosmochimica Acta (IF 4,25), Tectonics (IF 3,99), Environmental Pollution (IF 3,90), The Holocene (IF 3,79), Geostandards and Geoanalytical Research (IF 3,79), Lithos (IF 3,65), Tectonics (IF 3,49), Chemical Geology (IF 3,48), Journal of Geophysical Research (IF 3,44), Journal of Analytical Atomic Spectrometry (IF 3,39), Ore Geology Reviews (IF 3,38), and Science of the Total Environment (IF 3,16). Velmi úspěšně pokračoval rozvoj časopisu Bulletin of Geosciences, který získal poprvé IF v roce 2010 a jeho současný IF = 1,5. Journal of Geosciences, který získal IF v roce 2011 a je společným projektem České geologické společnosti a České geologické služby, má IF 0,74. Důležitou činností jsou rovněž vědecké práce v zahraničí, ze kterých vznikají významné odborné publikace. V roce 2014 se uskutečnily takovéto práce např. v Antarktidě, Etiopii, Mongolsku, Namibii, Peru, San Salvadoru. Dále se ČGS podílela přímo nebo prostřednictvím svých pracovníků na organizaci odborných sekcí, workshopů a konferencí (např. 11. platinová konference v Ekaterinburgu, Rusku; 2. konference národních geoparků v Kuřivodech-Doksech, ČR; XIV. hydrogeologický kongres v Liberci; CEMSEG 2014 Olomouc; Goldschmidt 2014 v USA a řada dalších) a její pracovníci se podíleli samostatnými kurzy na výuce i na spolu/vedení diplomových a doktorských prací na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy v Praze, České zemědělské univerzitě v Praze, Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity v Brně, Technické univerzitě v Liberci a na Univerzitě J. E. Purkyně v Olomouci. 6

Na závěr je třeba připomenout, že při posledním hodnocení výsledků výzkumu, uveřejněném v květnu 2014 Radou vlády pro výzkum a vývoj, se Česká geologická služba opětovně stala nejúspěšnější institucí v rámci resortu MŽP, nejlepší SPO v ČR a ze všech 545 hodnocených subjektů v ČR obsadila 23. místo, čímž předstihla řadu ústavů Akademie věd ČR i vysokých škol.

1. Komplexní regionální a hloubkový výzkum litosféry Zpracovala: Jaroslava Pertoldová a kol. (D. Buriánek, V. Janoušek, K. Schulmann, V. Štědrá, L. Švábenická)

Abstrakt Výzkumné práce probíhaly v návaznosti na minulé hodnocené období v souladu se schváleným harmonogramem a s cílem dosáhnout plánovaných výsledků v roce 2014. Regionální výzkum navazoval na geologické mapování, dále zahrnoval studium tektonometamorfního vývoje, magmatických procesů a struktur v granitech a metamorfitech, studium vulkanitů a sedimentárních procesů i další speciální studia. Intenzivně byly rozvíjeny moderní geologické, geochemické a zvláště geochronologické metodiky, díky čemuž bylo publikováno velké množství článků s touto tematikou. Pokračoval komplexní výzkum v rámci centra „NÁVRAT“, které se zabývá studiem mechanismů vzniku a růstu kontinentální kůry v orogenních pásmech a výzkumem primitivních a diferencovaných členů kenozoického alkalického vulkanismu a jejich vztahu k heterogenní litosféře Českého masivu. Mezi nejvýznamnější publikace centra se řadí monografie o variském vývoji Evropy „The Variscan Orogeny: Extent, Timescale and the Formation of the European Crust“ (Special Publication of the Geological Society of London No. 405). Bylo dokončeno a oponováno 13 základních geologických a aplikovaných map České republiky v měřítku 1 : 25 000, 58 vědeckých výstupů bylo publikováno v odborných časopisech s IF, bylo vydáno nebo je v tisku 6 knih a 11 kapitol v knize a dalších 28 příspěvků bylo publikováno v recenzovaných odborných časopisech a recenzovaných sbornících z akce. Byl schválen jeden patent a jeden užitný průmyslový vzor. Členové výzkumného týmu „Komplexní regionální a hloubkový výzkum litosféry“ se též podíleli na popularizaci geologických věd, vzdělávání a pedagogické činnosti.

1.1. Mapování geologické stavby území ČR i v zahraničí a související výzkum •

NP a CHKO Krkonoše a Jizerské hory

Do oponentního řízení byla odevzdána Základní geologická mapa a textové vysvětlivky listu 03-141 Raspenava. •

NP a CHKO Šumava

V dubnu 2014 proběhla úspěšná oponentura listu Vlachovo Březí. Výstupy jsou geologická mapa, specializované mapy a vysvětlivky (Dudíková Schulmannová et al. 2014a, b, Poňavič 2014, Trubačová 2014). Během roku byly dokončovány terénní a laboratorní 7

práce na listu 22-313 Velhartice, redaktorka E. Žáčková, a koncem roku 2014 probíhalo sestavování autorského rukopisu geologické mapy. Na počátku roku 2014 byla po úspěšném oponentním řízení opravena a archivována geologická mapa 1 : 25 000, list Ktiš a list Horní Planá. V roce 2014 se v oblasti Šumavy uskutečnil strukturní výzkum za účelem tvorby syntetické tektonické mapy oblasti a mezinárodní publikace shrnující problematiku stáří, vnitřních staveb a mechanismů vmístění těles prášilského a stráženského plutonu. Publikace bude dokončena do konce roku 2014. •

Brněnská aglomerace a CHKO Moravský kras

V druhé polovině roku proběhla úspěšně oponentura mapového listu 24-323 Veverská Bítýška. Součástí výstupů byla geologická mapa (Hrdličková et al. 2014a) a textové vysvětlivky (Hrdličková et al. 2014b). Dále tento soubor tvoří mapy odvozené z geologické mapy, především geologická mapa odkrytá (Hrdličková et al. 2014c), mapa tektonická (Baldík et al. 2014), mapa nerostných surovin (Večeřa – Hrdličková 2014) a mapa geofaktorů (Sedláčková et al. 2014). Součástí výstupů z tohoto projektu je také publikace Fürychové et al. (v tisku), zabývající se inženýrskogeologickou charakteristikou neogenních jílů na území brněnské aglomerace, které vzhledem ke svému značnému rozsahu tvoří časté základové půdy v prostoru města Brna. Neogenní jíly jsou totiž zeminy vysoce plastické, objemově nestálé a ve svazích náchylné k sesouvání. V práci jsou prezentovány nejčastější hodnoty všech základních parametrů důležitých pro inženýrskou geologii a geotechniku. •

Doupovské hory a čistecko-jesenický masiv

V roce 2014 byl předán k digitalizaci autorský rukopis mapového listu 11-244 Žlutice, redaktor V. Žáček. Během podzimu pak byly sestaveny Vysvětlivky a specializované mapy tak, aby výsledek mohl být předán do oponentního řízení na jaře 2015. Dokončeny a obhájeny byly Základní geologická mapa (Mlčoch et al. 2014b) a Vysvětlivky k listu 11-241 Bochov (Mlčoch et al. 2014a). Do čas. Bull. Nár. muz. přijat článek Buriánek – Mlčoch k tisku v roce 2015. Do Zpráv o geologických výzkumech v roce 2014 je připraven článek o palynologii jezerních sedimentů při j. okraji Doupovských hor. Na vulkanologickém semináři Dlouhá Louka 2014 byly prezentovány předběžné výsledky 3D modelování báze doupovského vulkanického komplexu (Mlčoch – Skácelová 2014). K předložení do recenzního řízení je kniha Příroda Doupovských hor, vzniklá ve spolupráci AOPK, ČGS, Muzeum Karlovy Vary a dalších. •

CHKO a biosférická rezervace Křivoklátsko

Geologický výzkum a mapování v měřítku 1 : 25 000 bylo dokončeno na listu 12-233 Unhošť, v říjnu 2014 byl skreslený autorský originál přijat pro GIS zpracování (Stárková et al. v tisku; předáno) a zároveň byly dokončeny terénní práce specialistů. V současné době jsou sestavovány textové vysvětlivky a oponentura je plánována na únor 2015. List 12-323 Podmokly byl digitalizován, byly sestaveny textové vysvětlivky a skresleny aplikované mapy nerostných surovin a geofaktorů životního prostředí. V dubnu 2014 bylo celé dílo přijato Oponentní radou ČGS (Vorel et al. 2014a, b). V roce 2015 budou uvedené mapy připraveny do tisku. Dokončením listů Podmokly a Unhošť je nyní téměř celé území CHKO Křivoklátsko pokryto geologickými a 8

aplikovanými mapami. Moderně interpretovaná geologická stavba Křivoklátska s důrazem na nové poznatky bude monograficky zpracována. •

Moldanubický plutonický komplex

V roce 2014 byla v časopisu Journal of Geodynamics vydána mezinárodní publikace řešící problematiku vmístění a vnitřní stavby moldanubického batolitu (Verner et al. 2014). Dokončena a vydána byla publikace shrnující celkový geodynamický vývoj a magmatismus ve vybraných částech Českého masivu (Žák et al. 2014). Výzkumné práce byly v tomto roce věnovány terénní strukturní a mikrostrukturní analýze přibyslavské mylonitové zóny. Tato problematika bude zpracována ve formě mezinárodní publikace pro Journal of Structural Geology v roce 2015. V oblasti dále v roce 2014 probíhala závěrečná fáze mapovacích a kamerálních prací na základní geologické mapě 1 : 25 000 list Nová Včelnice (red. D. Buriánek). •

Mapovací úkol 321180

Cílem projektu je vytvoření geologických map v měřítku 1 : 25 000, které budou dále rozvíjeny pro geologické aplikace a tematická využití. Zvolená území reprezentují velmi různorodé geologické terény v osmi oblastech a součástí projektu je také dokončení dvou map z předchozího projektu. Základní geologické mapování Národního geoparku Železné hory obsahuje 6 mapových listů, oblast Novohradské hory 5, oblast Podšumaví 4 mapové listy, Český ráj II 3 listy, oblasti střední Morava a Ústecko-Děčínsko po dvou mapových listech, jeden mapový list je plánován v oblasti žihelské pánve. V těchto oblastech započaly terénní práce zhruba na polovině uvedených mapových listů. Práce z důvodů jiných projektů nebyly zahájeny na ploše tří listů map v oblasti Brd. V rámci ukončování činnosti na předchozím projektu byly do nového projektu převedeny dvě rozpracované mapy, z nichž jedna je v oblasti centrálního moldanubického plutonu (list Žirovnice) a druhá v oblasti CHKO Moravský kras (list Ostrov u Macochy). Železné hory – č. ú. 321181 Oblast je vymezena šesti listy: 13-411 Chvaletice, 13-412 Přelouč, 13-414 Ronov nad Doubravou, 13-423 Chrudim, 13-432 Vilémov a 13-441 Nasavrky. V letošním roce byly práce zaměřeny na rešerše, rekognoskace terénu a první odběry vzorků. Před zahájením terénních prací byl do Chrudimi svolán seminář spolupracovníků z ČGS a Vodních zdrojů Chrudim, s.r.o., v rámci kterého byly prezentovány in situ významné lokality této oblasti. Bylo provedeno školení hydrogeologů VZ Chrudim, ve smyslu Směrnic a metodických pokynů pro geologické mapování v měř. 1 : 25 000 (Čech, Rukavičková). Byla navázána spolupráce s Vodními zdroji Chrudim a vedoucím pracovištěm národního geoparku Železné hory, které zajistily externí spolupracovníky pro část hydrogeologických prací a logistickou podporu pro geologické mapování. V teritoriu listů Přelouč a Chrudim byly dokumentovány jádrové vrty do podloží křídy, hloubené v rámci projektu Rebilance podzemních vod. Redaktoři listů se jako instruktoři zúčastnili v Železných horách mapovacích kurzů Masarykovy univerzity v Brně a Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze a výsledky byly předány ČGS. Bylo zahájeno terénní mapování na území listu Vilémov (red. V. Štědrá), navazující na rešeršní etapu. Mapovací práce a odběr horninových vzorků začal i na území listu 13-441 Nasvrky, který je nejvýchodnější mapovanou oblastí Železných hor. Magnetické stavby 9

granitoidních a gabroidních hornin nasavrckého plutonického komplexu byly publikovány v práci Mrázové et al. (2013). Novohradské hory – č. ú. 321182 V rámci mapování území Novohradských hor byly zahájeny rešeršní i terénní práce na území listů 32-422 Pohorská Ves, 33-133 Horní Stropnice a 33-311 Pohoří na Šumavě. Na všech uvedených listech proběhly rekognoskační mapovací, ložiskové i hydrogeologické práce včetně odběru prvních horninových vzorků. V roce 2014 pokračovaly mapovací práce na listech Studánky 32-414 (red. K. Verner), Mlýnec 32-423 (red. K. Verner). Pošumaví – č. ú. 321183 Projekt byl na počátku roku upraven a terénní práce byly pozdrženy z důvodu stanovení jiných priorit. Revize srazové pásky listu Horní Vltavice bude dokončena do konce roku. Český ráj II – č. ú. 321184 Terénní práce byly koncentrovány na území listu 03-432 Nová Paka, jehož autorský originál bude předán pro GIS zpracování na podzim 2015. Byly odebrány vzorky ke kapitole Geochemie a externí spolupracovníci již odevzdali podklady pro biostratigrafii a paleontologii k permokarbonu podkrkonošské pánve a k tektonickým interpretacím. Na území listů 03-433 Jičín a 03-344 Sobotka byly před zahájením terénních prací studovány archivní materiály a ze sedimentů svrchní křídy byly odebrány první vzorky pro geochemické a stratigrafické analýzy. Na listu Sobotka byl zahájen výzkum kvartérních akumulací in situ. Rozpracovány jsou podklady pro sestavení polygonů geologických map, které doplňují území geoparku UNESCO Český ráj. V polygonu listu 03-343 Dolní Bousov byly terénní práce dokončeny a po interpretaci stratigrafických a geochemických analýz bude plocha skreslena do měřítka 1 : 25 000. V polygonu listu 03-323 Příšovice byly provedeny první rekognoskační túry zejména v tělese jizerského souvrství, byly odebrány vzorky z neovulkanitů a vymezena území svahových nestabilit hruboskalských pískovců na sz. svazích Hruboskalska a s. svazích Příhrazských skal. Pro prezentaci geologických a účelových map a vysvětlivek, které byly pro geopark UNESCO Český ráj dokončeny v první etapě na podzim 2013, byla zorganizována v Turnově konference „Geologie pro region“ (Řídkošil – Švábenická 2014). Obyvatelům tak bylo dílo prezentováno s objasněním, jaké informace mapy a vysvětlivky poskytují. Střední Morava – č. ú. 321186 Oblast „Střední Morava“ (listy Fryšták 25-321a Lipník 25-132) navazuje na již hotové mapové listy v oblasti Beskydska a Hranicka. Byly zahájeny rešeršní práce, sestavena jednotná geologická legenda pro oblast v návaznosti na listy Kelč 25-141 a Jablůnka 25144, průběžně budou doplňovány dosavadní databáze výbrusů, těžkých minerálů a mikropaleontologických vzorků. Do databáze dokumentačních bodů zaneseny dokumentační body ze starších prací a sestavena jednotná legenda pro oblast. Na listu 25321 Fryšták (redaktor Oldřich Krejčí) byly provedeny túry v kvartéru a pliocénu, odebrány vzorky na mikropaleontologii. Na listu 25-132 Lipník nad Bečvou (redaktor M. Bubík) byly podniknuty rekognoskační túry. Dále byly provedeny túry při hranici s územím mapového listu Kelč a řešena srazová páska, byly mapovány kulmské sedimenty kry Maleníku. Byly odebrány vzorky na mikropaleontologii, těžké minerály, výbrusy a 10

chemické analýzy. Mapový list Lipník nad Bečvou je značně chudý na odkryvy, řada míst se bude muset řešit mělkými geologickými vrty. Z tohoto důvodu byl sestaven 3D model reliéfu Moravské brány. Ústecko-Děčínsko – č. ú. 321187 K listům 02-234 Děčín a 02-411 Ústí nad Labem byl studován archivní materiál, který obsahuje údaje o rozsahu a genezi těles neovulkanitů a litostratigrafickém zařazení sedimentů české křídové pánve. Současně byla doplňována databáze dokumentačních bodů z předchozího geologického výzkumu. V terénu bylo zahájeno mapování kvartérních uloženin a byly dokumentovány geologické jádrové a hydrogeologické vrty vyhloubené v této oblasti v rámci projektu Rebilance podzemních vod. Žihelská pánev – č. ú. 321188 V prvním roce projektu byly na listu 12-311 Mladotice studovány archivní materiály včetně vrtů a dokumentace starých důlních děl na dobývání černého uhlí a zahájeny terénní práce zaměřené na vyhledávání a dokumentaci odkryvů karbonu – především fluviálních pískovců a slepenců v údolí Mladotického potoka a podél železniční tratě Plzeň–Most. Cílem prací je vedle sestavení standardní geologické mapy i vytvořit podrobný obraz architektury a sedimentární výplně kontinentálního mladšího paleozoika žihelské pánve, která propojí již zmapované oblasti Plzeňska, a Doupovských hor, a připravit tak monografické zpracování oblasti. Moravský kras Oblast zahrnuje jediný list – 24-233 Ostrov u Macochy. Je zdokumentováno 234 dokumentačních bodů, odvrtáno 15 nových vrtů. Intenzivně pokračují práce na sedimentologii karbonátů a kulmu. Byly odebrány vzorky na chemické analýzy a výbrusy a důkladně strukturně analyzovány podzemní lokality při kontaktu paleozoických sedimentů a brněnského masivu. Pokračují práce specialistů (hydrogeologie, kvartér, těžké minerály). •

Příprava mapování okolí jaderných elektráren na rok 2014

V souvislosti s mapováním v okolí jaderné elektrárny Dukovany započaly terénní práce na území listů Miroslav 34-112 (P. Hanžl), Moravský Krumlov 24-334 (D. Buriánek), Olbramovice 34-121 (P. Hanžl), Hrotovice 24-333 (I. Soejeno) a Ivančice 24-343 (H. Gilíková). Byly provedeny orientační túry, odebrány vzorky na výbrusy, mikropaleontologii a těžké minerály. Započal výzkum terasových úrovní a interpretace paleotoků pro řešení neotektoniky v jižní části Boskovické brázdy (list Moravský Krumlov). Bylo taktéž zahájeno hydrogeologické mapování a odběr hydrogeologických vzorků. V okolí jaderné elektrárny Temelín byla dokončena „Účelová geologická mapa okolí ETE 1 : 25 000“ (V. Štědrá ed. 2014b). •

Příprava map do tisku

V závěru roku 2014 byly vytištěny 3 geologické mapy s vysvětlivkami z oblasti Polabí v edici ČGS Vysvětlivky ke geologické mapě České republiky 1 : 25 000 na listech 13-321 Svojšice (Holásek a Štědrá et al. 2014), 13-134 Český Brod (Zelenka et al. 2014a) a 13-

11

143 Pečky (Zelenka et al. 2014b). Metodické pokyny jsou kromě kapitoly Inženýrské geologie schváleny oponentní radou a připraveny pro redakční zpracování. Pro odbornou veřejnost byl připraven audiovizuální dokument „Bádejte s námi v geologické mapě“ o geologickém mapování na území České republiky (Pertoldová – Hanžl 2014).

1.2.

Rozvoj geologických metod – jejich aplikace při regionálním geologickém výzkumu

1.2.1. Geochronologické metody a jejich aplikace V roce 2014 byl zakoupen LA-ICPMS přístroj určený k zavedení metodiky U-Pb zirkonových populací. Instalace přístroje začala v třetím trimestru roku 2014 a s plným uvedením do provozu včetně souběžného měření izotopového složení Hf v zirkonech pomocí LA-MC-ICPMS se počítá v druhém trimestru 2015. Nicméně, rozsáhlé soubory vzorků byly měřeny na Univerzitě v Hongkongu (cca 50 stáří na zirkonech metodou U/Pb) a Guangzhou, Čína (cca 30 stáří na zirkonech metodou U/Pb) v rámci projektu Návrat K. Schulmanna (ROPAKO). Dále pak byla změřena velká populace monazitových vzorků na Univerzitě Santa Barbara v Kalifornii, USA, v rámci projektu GAČR P. Štípské. V roce 2014 byly změřeny především vzorky z Čínského Altaje, Mongolského Altaje a zčásti též z evropských variscid (zejména Vogéz a některé vzorky z Českého masivu). Publikační aktivita v této oblasti je značně vysoká a vedla k publikování následujících článků: Tabaud et al. (2014), a Tabaud et al. (v tisku) z granitoidů francouzských Vogéz, Laurent et al. (2014) z žulovského plutonu, ale i z Himálaje (Finch et al. 2014), Mongolska (Guy et al. 2014) a Austrálie (Symington et al. 2014). Datování monazitů metodou U-Th-Pb bylo úspěšně zakončeno publikací z oblasti silesika (cca 50 věků, Schulmann et al. 2014) a dále pak metodou LASS v článku, jež se zabývá termální historií chandmanského dómu v Mongolsku a který je v současné době v recenzním řízení v časopise Journal of Metamorphic Geology (Broussole et al. v recenzi). Metoda datování in situ 40Ar/39Ar je nyní rozšířena na spolupráci s univerzitami v Ženevě, Švýcarsko, a Johannesburgu, Jižní Afrika, v oblasti datování hornin jižního a západního Mongolska. Jedná se o projekty spojené se studiem chladnutí granito-migmatitových dómů a tečení částečně natavené spodní kůry. Spolupráce s univerzitou Sophia Antipolis v Nice, Francie, v oblasti využívání metody ArAr byla úspěšně završena publikací věnovanou problematice stáří chladnutí kaplických svorů (6 stanovení stáří 40Ar/39Ar, Petri et al. 2014) a dále pak rozsáhlou publikací z oblasti marocké mesety (cca 30 stanovení stáří 40Ar/39Ar, Chopin et al. 2014). V roce 2015 předpokládáme zhodnocení spolupráce s univerzitou v Nice, Francie, publikací, jež se týká stáří chladnutí kanálového toku na východním okraji Českého masivu a je v recenzním řízení v časopise Tectonics (cca 30 stanovení stáří 40Ar/39Ar, Racek et al., v recenzi). Spolupráce s Univerzitou Witwatersrand v Johannesburgu, Jižní Afrika, vyústí ve společnou publikaci zabývající se chladnutím chandmanského dómu (8 nových stanovení stáří 40Ar/39Ar, Lehmann et al., v přípravě pro Geological Society of America Bulletin), přičemž předpokládáme zhodnocení nových věků chladnutí z produkce univerzity v Ženevě (cca 30 nových stáří 40Ar/39Ar). Úspěšně byla otestována metoda datování metodou Lu-Hf na granátech v polském Krakově v rámci uzavřené konvence o spolupráci, přičemž první výsledky byly realizovány ve studii o stáří metmorfózy sněžnického dómu 12

(Skrzypek et al. 2014). Tato spolupráce se rozvíjí rychlým tempem a v současné době jsou v přípravě další vzorky granátů z čínského Tchien-šanu (připravovaná publikace Soldner et al., v přípravě Gondwana Research) a z Českého masivu. Nová U-Pb zirkonová a monazitová data, 40Ar/39Ar a Lu-Hf geochronologická data jsou produkována v rámci projektů GAČR P210/12/2205 „Růst kontinentální kůry a konstrukce kontinentu na příkladu Centrálního asijského orogenního pásu“ z oblasti Mongolského a Čínského Altaje, v rámci programu Ropako a dále projektů GAČR 14-25995S P. Hasalové a GAČR 13-16315S P. Štípské. V rámci projektu GAČR pokračovalo určování stáří molybdenitů metodou Re-Os z mineralizací vázaných převážně na granitoidní horniny (středočeský plutonický komplex, Žulová, moldanubický pluton aj.). Výsledky byly prezentovány ve formě posteru na konferenci Goldschmidt 2014. Bylo stanoveno stáří granitového porfyru ze štoly Josef (Mokrsko-západ) metodou U-Pb na zirkonech. Byl dokončen výzkum vzájemné petrologické a geochronologické závislosti vzniku běstvinského felsického granulitu a byla zpracována modelová interpretace procesu subdukce a exhumace spodní kontinentální kůry. Závěry byly publikovány v periodiku Gondwana Research (Nahodilová et al. 2014a). V dubnu 2014 se uskutečnila konference CETEG (23.–26.4.2014 Lądek Zdrój, Polsko), kde byly výsledky prezentovány formou přednášky a dílčí závěry byly uvedeny ve Sborníku Geologica Sudetica: Nahodilová et al. (2014b). Geochronologickými metodami U-Th-Pb monazitu a K-Ar muskovitu a biotitu je řešen vývoj východního okraje Českého masivu (Schulmann et al. 2014c). Výsledky geoochronologického a petrologického výzkumu skarnových paragenezí Českého masivu byly publikovány v práci Pertoldové et al. (2014). Předkolizní vývoj jihozápadního okraje konžského kratonu v oblasti neoproterozoického pásu Kaoko v severozápadní Namibii byl sledován datováním metavulkanitů a detritických zirkonů z okolních metasedimentů. Datování ukazuje, že starší sled sedimentů se ukládal v době mezi 740 a 710 Ma. Mladší sled hornin obsahuje detritické zirkony stáří cca 650 Ma, což ukazuje na přínos detritického materiálu z magmatického oblouku, který se vytvořil na západním okraji pásu Kaoko zhruba 70 milionů let před počátkem kontinentální kolize (Konopásek et al. 2014a). Práce Konopáska et al. (2014b) předkládá studium redistribuce zirkonia během metamorfózy granitoidních hornin na přechodu z amfibolitové do granulitové facie. Výsledky měření obsahů zirkonia v horninotvorných minerálech a modelování jeho rozpustnosti v parciální tavenině ukazují, že metamorfní lemy zirkonů ve vzorcích granulitů nevznikají krystalizací z taveniny, ale částečnou rekrystalizací zirkonů původního protolitu za podmínek granulitové facie. Publikace Košlera et al. (2014) shrnuje výsledky datování detritických zirkonů metasedimentárních hornin moldanubické jednotky Českého masivu. Nejmladší detritické zirkony metasedimentů monotónní a pestré jednotky jsou raně ordovické až pozdně devonské, což ukazuje na paleozoické stáří sedimentace protolitu. Vzorky z gföhlské jednotky poskytly pouze zirkony karbonského stáří a ty jsou interpretovány jako metamorfní. Srovnání populací detritických zirkonů s daty z tepelsko-Barrandienské jednotky a z brunovistulika ukazuje, že tyto korové segmenty musely sdílet podobnou geotektonickou pozici již v době před variskou kolizí. Výsledky studia izotopů boru v turmalínech řeší práce Míkové et al. (2014). 1.2.2. Geochemické metody a jejich aplikace 13

Laboratoř separací • Pokračoval vývoj metodiky separace zirkonů z koncentrátů s vysokými obsahy sulfidů. • Pokračoval výzkum rudních minerálů ve zrudněném skarnu v Obřím dole a Rudě u Čachnova. Z Jáchymova byl popsán nový minerál mathesiusit – vodnatý vanadátsulfát uranylu a draslíku (Plášil et al. 2014). • V rámci projektu GAČR bylo provedeno snímkování mikrodiamantů a analýza dat ze SEM, AFM a FIB TEM a studováno izotopické složení mikrodiamantu (SIMS). Výsledky tohoto studia byly prezentovány na dvou mezinárodních konferencích, včetně vyzvané přednášky na AGU, San Francisco. Dále byly provedeny separace mikrodiamantů z jednotlivých minerálních frakcí a pomocí mikromanipulátoru připraveny preparáty pro FTIR studium. Získaná data umožňují charakterizovat médium, ze kterého diamanty krystalizují, a jeho zdroj. • Byl publikován článek o nálezu vysokoteplotní modifikace albitu (Kotková et al. 2014). • V rámci interního projektu „P-T vývoj a charakteristika plášťového zdroje ultrabazických hornin v asociaci s ultravysokotlakými severočeskými granulity“ byly předloženy dvě publikace do zvláštního čísla časopisu Lithos z konference IEC2013. Článek Medarise et al. (v tisku), věnující se procesům částečného tavení a metasomatózy v ultrabazickém tělese v podloží Českého středohoří, byl již přijat. Článek Kotkové a Janáka, ve kterém jsou definovány vrcholné podmínky metamorfózy kyanitových eklogitů, je ve fázi posuzování. Laboratoř rentgenové difrakce Laboratoř poskytla základní analytickou podporu výzkumným pracím. Mezi hlavní aktivity pracovníků laboratoře patřila kvalitativní a kvantitativní rtg.-difrakční fázová analýza geologických vzorků i syntetických materiálů. Významnou součástí výzkumu bylo studium jílových minerálů a precipitátů podzemních vod. Laboratoř plynokapalných inkluzí • Projekty aplikovaného geologického výzkumu: 1. geochemie puklinových mineralizací v granitoidních horninách studijní lokality Mokrsko-západ (mineralogie, fluidní inkluze, stabilní izotopy, stopové prvky a REE, datování – AFTA (Vondrovic et al. 2013); 2. studium vlivu teplotní zátěže hornin na změnu složení a hustoty fluidních inkluzí ve vybraných horninových vzorcích – studium dekrepitace fluidních inkluzí v minerálech (Lachman et al. 2013, 2014a, b). • Regionální výzkum geologie Českého masivu – studium inkluzí v minerálech polymetalického ložiska Obří důl, studium inkluzí v křemen-topazových horninách z lužického masivu z okolí Raspenavy. • Studium fluidních inkluzí v minerálech syn- a posttektonických žil a jeskynních sintrů vybraných lokalit Barrandienu (Suchý et al. 2014, Zeman et al. 2014). • Publikování výsledků geochemického studia hydrotermálních žil jizerskohorského granitu v Bedřichově v Jizerských horách (Hokr et al. 2014a, b). Laboratoř radiogenních izotopů • Probíhal geochemický výzkum a izotopová charakterizace (Mg, Li, Os, C, O) moldavitů a předpokládaných zdrojových sedimentárních hornin z kráteru Ries, identifikace a kvantifikace příspěvku extraterestrického a biogenního materiálu. 14

•

•

•

• • •

•

• •

Rozšíření studie o analýzy Si, Ca, Cu a Zn izotopů v téže suitě vzorků. Pilotní studie izotopového složení Cr v irgizitech pro účely identifikace meteoritické komponenty, ve spojení s vysoce přesným stanovením izotopového složení O. V přípravě jsou samostatné publikace o Li, O, Mg a Zn izotopech. Distribuce platinových kovů a izotopů Os v irgizitech a bazických sklech z kráteru Žamanšin (Kazachstán), snaha o upřesnění typu impaktoru. Pokračuje studium zdrojů primitivních hornin terciérního vulkanismu ČM vycházející z detailní analýzy stopových prvků a izotopů Sr-Nd-Pb v regionálně reprezentativní sadě vzorků, u vybraných vzorků i izotopů Hf-Os-O-Li. Probíhá analytika a předběžná interpretace intermediárních alkalických hornin. Zvláštní zřetel je brán na Li systematiku ve fonolitech Českého středohoří, modelování rozsahu korové kontaminace a frakční krystalizace pomocí Li-O izotopů v bazanitech až fonolitech v uzavřené krystalizační řadě. V několika dílčích projektech je řešena problematika plášťových hornin. Pro charakteristiku pláště pod sibiřským kratonem na základě He izotopů v plášťových xenolitech ze dvou kimberlitových trubek různého stáří byly využity koncentrace a izotopy Li (část dat v Barry et al., in print). Pomocí izotopů Li v plášťových xenolitech (Kilbourne Hole, Austrálie) byly vymezeny efekty silikátové a karbonatitické metasomatózy v plášti. Bylo dokončeno komplexní geochemické studium (hlavní a stopové prvky, Sr-Nd-Os izotopová geochemie) peridotitů vrtu T-7 (Medaris et al. v tisku). Byly studovány xenolity svrchního pláště z oblasti oherského riftu a severních Čech (Ackerman et al. v tisku). Ve spolupráci s univerzitou ve Vídni bylo dokončeno studium distribuce silně siderofilních prvků a izotopů Re-Os xenolitů svrchního pláště z oblasti jižní Patagonie (Mundl et al., v tisku, Geology). Bylo dokončeno studium distribuce izotopů Re-Os vybraných plášťových pyroxenitů Českého masivu (Goldschmidt 2014, poster). Ve vybraných vzorcích orogenních peridotitů ČM probíhá stanovení izotopů Re-Os. Kosmochemie izotopů Li byla sledována v meteoritech z Marsu (GCA, v recenzi), v horninách z Apollo programu a v chondritických meteoritech. Pozornost byla věnována i chování izotopů Li v terminální, pegmatitické fázi krystalizace magmat a vlivu krystalové struktury a koordinace na distribuci izotopů Li. V recenzním řízení je článek o genezi říčanského plutonu (Journal of Petrology). Dílčí geochemická studie se zaměřila na genezi okrajového aplitu a turmalinitů tehovského metamorfovaného ostrova na kontaktu s říčanským plutonem. Zvláštní pozornost byla věnována genetickému sepětí vysokotlakých felsických granulitů s ultradraselným magmatismem v evropských variscidách. Tato asociace středních a jižních Vogéz byla předmětem práce Tabaud et al. (v tisku). Tektonický model pro Český masiv byl publikován v časopise Geology (Schulmann et al. 2014a, b). V recenzním řízení je článek o náměšťském granulitu (Journal of Geological Society, London). Byla publikována kapitola o geochemickém modelování magmatických procesů v monografii nakladatelství Springer (Janoušek – Moyen 2014), pokračoval vývoj příslušných skriptů v jazyce R (ve spolupráci s univerzitami v Saint-Étienne a Frankfurtu n. M.). Do konce tohoto roku bude dokončena a do nakladatelství Springer odeslána kniha „Geochemical Modelling of Igneous Processes – Principles and Recipes in R Language”. Pokračuje U-Pb datování, Hf-Sr-Nd izotopický výzkum kambrického magmatického oblouku Khantaishir (Mongolsko), dílčí výsledky byly prezentovány na konferencích EGU a CETEG. 15

• Tiskem vyšly publikace o rezidenci prvků v jednotlivých minerálech říčanského granitu (Janoušek et al. 2014a), o obloukové–zaobloukové asociaci vrbenské skupiny ve Slezsku (Janoušek et al. 2014b) a geochemii, geochronologii a genezi žulovského masivu tamtéž (Laurent et al. 2014). • V rámci studia distribuce obsahů a izotopového složení Li v suitě vzorků z asteroidu 4-Vesta byly zjištěny významné rozdíly mezi eukrity, howardity a diogenity, přičemž bazaltické eukrity vykazovaly vyšší koncentrace Li (až 15 ppm) vůči diogenitům (do 4 ppm); vyšší Li koncentrace v eukritech dokládají chemicky vyvinutý magmatismus pro materiály, jejichž magmatická stáří jsou jen nepatrně nižší než stáří Sluneční soustavy. Na rozdíl od kontrastních Li obsahů mezi jednotlivými typy vestánských meteoritů je izotopové složení Li uniformní napříč celým spektrem různých litologií; průměrné Li izotopové složení asteroidu Vesta nevykazuje zásadní odchylku od průměru, zjištěného pro velké planety Sluneční soustavy. Drobné variace v izotopovém složení Li suity jsou pravděpodobně způsobeny mírnou heterogenitou zdrojů a nemají souvislost se segregací malého kovového jádra, volatilizací a omezenou ztrátou středně těkavých prvků nebo kumulátovým charakterem některých vzorků (Magna et al. 2014a). Ultrastopová laboratoř • V rámci interního projektu „Systematika izotopů Sr, Li a Mg v Torrent Valley na ostrově Jamese Rosse v Antarktidě“ byly provedeny geochemická charakteristika odebraných vzorků a zmapování izotopů Li, doplněny analýzy Sr izotopů mořské vody z průlivu Prince Gustava. Výsledky studia izotopů Sr jednotlivých rezervoárů byly prezentovány formou posteru na SCAR Open Science Conference v Aucklandu (srpen 2014), Czech Polar Conference a přednášky na odborném workshopu ECOSYS-2014. Laboratoř elektronové mikroskopie a mikroanalýzy (LAREM) • V rámci výzkumné činnosti byla ustavena nová metoda přesné fázové a modální analýzy, využívaná především v rámci studia a modelování vývoje a krystalizace magmat vulkanických těles Českého masivu. Vybavení laboratoře bylo rozšířeno o WDS systém a systém automatizované EDS-EBSD analýzy. • Výzkum pomocí metod elektronové mikroskopie a mikroanalýzy pokračoval studiem extraterestrických materiálů z hlediska jejich původu a geneze. Výzkum byl především zaměřen na mineralogii, mikrochemické studium, fyzikální vlastnosti a charakteristiku reflektančních spekter fragmentů meteoritu Čeljabinsk. Výsledkem této práce je publikace v časopise Icarus (Kohout et al. 2014). Ve spolupráci s Astronomickým ústavem AV ČR probíhal i intenzivní výzkum studia nalezených fragmentů meteoritu Benešov. Výsledkem je publikace v Astronomy and Astrophysics (Spurny et al. 2014), zaměřená na výsledky nových metod stanovení dráhy mateřského tělesa meteoritů, jejich pádové oblasti a vztahů vývoje a geneze jednotlivých fragmentů. • Chemismus minerálu klinoptilolitu-Na z lomu Družba v sokolovské uhelné pánvi shrnuje publikace Pauliše et al. (2014a). Jde o druhý popsaný výskyt tohoto zeolitu v České republice. Dále byla studována nově zjištěná Bi-Te mineralizace na lokalitě Vysoká u Havlíčkova Brodu, reprezentovaná joséitem-B, joséitem-A, ryzím bismutem a supergenními produkty russellitem a pravděpodobným bismitem, bismoklitem a zavarickitem. Popis studované minerální parageneze shrnuje publikace Pauliše et al. (2014b). 16

Pro mezinárodní projekt geochemického monitorování tří povodí ve Slavkovském lese byly dokumentovány a petrologicky zpracovány tři jádrové vrty Lysina, Pluhův Bor a Na zeleném, výsledky jsou sumarizovány pro časopis Zprávy o geologických v roce 2014. V rámci projektu GAČR 14-25995S P. Hasalové byla zpracována geochemická a Sr-Nd izotopová data ze St. Peters Suite v jižní Austrálii (Symington et al. 2014). Výsledky byly také prezentovány na konferenci AGU, Egu, Vídeň, Rakousko. Zahájena byla spolupráce s Univerzitou v Ženevě, Švýcarsko, na vázkumu geochemie pelhřimovského komplexu (Ph.D. student napůl školený ČGS – P. Hasalová – a univerzitou v Ženevě – prof. Schaltegger). 1.2.3. Petrochemické metody a jejich aplikace V roce 2014 probíhal výzkum žilných a intruzivních granitoidů při jižním okraji jihočeského granulitového komplexu. Detailní geochemická a petrologická charakteristika může upřesnit a odlišit jednotlivé typy žil a intruzí a tyto výsledky mohou přispět k ujasnění legendových položek granitoidů v probíhajích mapových projektech. Předpokládaná publikace „Extrémní geochemická různorodost leukogranitů při jižním okraji jihočeského granulitového komplexu“ bude předložena do časopisu Journal of Geosciences. Bohaté výsledky dlouholetého studia recentně vznikajících sekundárních minerálů a fosilních pyrometamorfovaných hornin v České republice i v zahraničí byly po několika letech, kdy byla práce v tisku, zhodnoceny v monografii vydané v nakladatelství Elsevier: Coal and Peat Fires – A Global Perspective, Volume III Case Studies, a to hned ve třech obsáhlých příspěvcích. V prvním příspěvku jsou popsány procesy a minerální asociace na hořících odvalech uhelných dolů v České republice (Žáček et al. 2014c), ve druhém parageneze a unikátní minerály i nové fáze minerálů vzniklé při fosilních požárech v mostecké pánvi (Žáček et al. 2014d) a ve třetím pak exotické Ca-bohaté buchity a paralávy vzniklé prohoříváním bitumenních břidlic v Lapanouse de Sévérac-le-Château, Aveyron ve Francii (Gatel a Žáček et al. 2014). Byl dokončen komplexní výzkum ložiska zlata Mokrsko. Výsledky byly publikovány v časopise Ore Geology Reviews (Zachariáš et al. 2014). V roce 2014 byla zpracována detailní petrologická, mikrostrukturní a geochemická analýza granodioritu/tonalitu Mokrsko pro výzkum termální zátěže hornin s perspektivou podzemního skladování tepelné energie v magmatitech. Druhá část studie se týkala výzkumu experimentální geopolymerní hmoty, která byla implementována do horninového prostředí přímo na lokalitě Mokrsko (Nahodilová et al. 2014c). Nový výskyt skarnu v gföhlské jednotce u Vevčic u Jevišovic popisuje Houzar et al. (v tisku). V rámci této publikace je detailně zpracována minerální asociace skarnu a kontaminovaných amfibolických pegmatitů. Mikroanalytická data získaná pomocí nově instalovaného integrovaného EDS a WDS systému s vysokým rozlišením jsou průběžně využívána v rámci projektů ROPAKO, GAČR P210/12/2205, GAČR 14-25995S, a GAČR 13-16315S. Zejména jsou tyto metody využívány při studiu porézního toku silikátových tavenin kontinentální kůrou na příkladech oherských rul, jihočeských granulitů, krystalinika francouzských Vogéz a Himálaje. Vogézské a himálajské projekty probíhají v rámci spolupráce s BRGM a univerzitami ve Štrasburku, v South California (Los Angeles, USA) a Monash v Austrálii. První výsledky těchto prací jsou opublikovány (Weinberg – Hasalová v tisku, Finch et al. 2014, Hasalová et al. v přípravě, Geology) a z francouzských Vogéz (Tabaud et al. 2014b, Hasalová et al., 17

BSGF přijato). Studován byl také originální problém migrace tavenin a jejich role při vzniku zemského jádra na příkladu vzácných meteoritů z Austrálie (Tait et al. 2014). Oblast střižných deformací na Madagaskaru řeší pomocí magnetických dat a petrologie práce Martelata et al. (2014). Probíhající výzkumy v oblasti infiltrací fluid ve střižných zónách francouzských Alp byly úspěšně zakončeny publikací o střižných zónách gotthardského masivu (Oliot et al. 2014), přičemž výzkumy dále pokračují na příkladech střižných deformací postihujících podloží Českého masivu a evropskou kůru v severní Itálii. Jde zejména o mikrostrukturní úlohy s využitím skenovacího elektronového mikroskopu, standardní mikroskopie a analýzy textur hornin za pomoci metody zpětně odražených elektronů. Mikroanalytické metody jsou používány při řešení mnoha projektů, zejména při: 1. studiu prográdního vývoje středně korových jednotek Českého masivu (Skrzypek et al. 2014; Petri et al. 2014), 2. metasomatických procesů termálního vývoje jihočeských granulitů a eklogitů (Štípská et al. 2014a, b), 3. metamorfního vývoje infrastruktury pyrenejského variského systému (Aguillar et al., v přípravě), 4. metamorfního vývoje devonských sedimentů masivu Rehamna a Djebilet ve středním Maroku, 5. termálního a tlakového vývoje pláště magmatických oblouků ve středním Mongolsku a v severní Číně (Jiang et al. 2014; Broussole et al., v recenzi, Soldner et al., Gondwan Research, v přípravě). Na všech těchto úlohách je využívána elektronová mikrosonda, skenovací elektronový mikroskop a optická mikroskopie s vysokým rozlišením. Výsledky nových prací z marocké Mesety, Mongolska, Severní Číny, Tibetu a Českého masivu budou předloženy do tisku v různých mezinárodních časopisech, jako jsou Journal of Metamorphic Geology, Journal of Petrology, Tectonophysics, Asian Journal of Earth Sciences, Journal of Geosciences a Geology. 1.2.4. Strukturní metody a jejich aplikace V roce 2014 byla provedena další fáze strukturní analýzy vybraných variských granitových těles tepelsko-Barrandienské jednotky, brněnského masivu a moldanubika s důrazem na identifikaci orientace a charakteru vnitřních staveb, mechanismy vmístění a celkové implikace geodynamického vývoje těchto dvou odlišných korových celků. Průběžné výsledky výzkumu byly publikovány ve dvou mezinárodních impaktovaných publikacích (Verner et al. 2014, Žák et al. 2014). Průběžné výsledky výzkumu tohoto charakteru umožnily přípravu metodických postupů strukturní analýzy při řešení dílčích aplikovaných projektů (Franěk et al. 2014). Jde zejména o aktuálně zpracovávanou problematiku efektivního využívání opuštěných důlních prostor nebo výzkum spojený s přípravou hlubinných úložišť. Katodoluminiscenční mikroskopie byla využita jako doplněk petrologického mikrostrukturního studia tonalitu ze štoly Josef u Mokrska. Kombinace petrologických, strukturních a geofyzikálních dat byla využita při přehodnocení tektonických prvků pro Účelovou geologickou mapu okolí ETE 1 : 25 000, která byla zpracována jako předstupeň mapovacího projektu nové oblasti okolo Temelína (Štědrá ed. 2014a, b). Pro tuto mapu a geomorfologické posouzení aktivní tektoniky byl využit nový digitální model reliéfu, v rámci projektu byly uspořádány dva workshopy. Vznik, geochemii a texturní znaky fojtských hybridních granitoidů popisuje publikace Klomínského (2014). Publikována byla speciální studie o vmístění melechovského plutonu ve formě diapiru (Trubač et al. 2014).

18

Nový databázový systém pro zpracování dat ze středního Mongolska a severní Číny v kombinaci s analýzou geofyzikálních dat, zejména gravimetrie (letecké i pozemní) a letecké magnetometrie byl využit v několika pracích (Guy et al., v tisku; Guy et al., Tectonics, v recezním řízení, Jiang et al., Geology, v recenzním řízení). Za použití obrácených úloh byly modelovány 3 profily Altaje, kde je v současné době testován model hlubinné stavby středoasijského orogenního pásma. Proběhl rovněž výzkum složení a architektury spodní kůry za pomoci metody „band pass filtering“ v kombinaci s geochemickým mapováním složení tavené spodní kůry za pomoci Hf izotopů zirkonů permských granitoidů (Guy et al., Tectonics, v recenzním řízení). Strukturní analýza kombinovaná s paleomagnetickými výzkumy středního Altaje a zaaltajské oblasti v Mongolsku a severní Číně vyústila v první publikaci (Edel et al. 2014), přičemž výzkum dále pokračuje sběrem nových dat v zaaltajské Gobi. Výzkumy v oblasti geofyzikálního zpracování dat jsou v rámci projektu ROPAKO K. Schulmanna a ve spolupráci s Ústavem fyziky země ve Štrasburku a klíčovou laboratoří výzkumu litosféry v Pekingu, Čína. Metodika anizotropie magnetické susceptibility (AMS) je využívána na příkladu několika studií magmatických hornin a jejich stavby ve Vogézách a na některých plutonech Českého masivu. Hlavním cílem těchto výzkumů je pochopení přepracování magmatických staveb v důsledku sekvenční krystalizace a přetavení magmatických hornin. Tento výzkum probíhá ve spolupráci s EOST ve Štrasburku, univerzitami Monash v Austrálii a South California v USA a s Ústavem petrologie a strukturní geologie Univ. Karlovy v Praze. Způsoby pozorování horninových preparátů v uměle ovlivněných optických polích rozvíjejí katodoluminiscenční (CL) metody. CL metoda je využita zejména pro sledování mikrochemické zonality minerálních zrn a strukturního stavu alkalicko-vápenatých a REE bohatých minerálních fází v projektech, kde se snažíme odlišit magmatickou a pevnou minerální frakci (Hasalová et al., v tisku, BSGF). Tento výzkum je využíván zejména v interním projektu ČGS (Schulmann – Hasalová) a na projektech GAČR 14-25995S (Hasalová) a GAČR 13-16315S (Štípská). Numerické a analogové modelování deformací probíhá úspěšně na příkladech kanálového toku (Maierová et al. 2014), dynamiky oceánské subdukce a oroklinálního vrásnění. Tyto úlohy, řešené ČGS ve spolupráci s univerzitou v Berlíně, Německo, a Univerzitou Karlovou v Praze, jsou podkladem pro řadu nových publikačních výstupů. Dále pokračuje komplexní modelování oroklinálního vrásnění za použití analogových modelů na univerzitě v Rennes, Francie. Výsledky těchto modelů budou publikovány v příštím roce. 1.2.5. Sedimentologické metody včetně architektury pánví a jejich aplikace V článku Víta a Tomanové Petrové (2014) je popsán způsob indentifikace průběhu prostorově špatně definovaného spodně pleistocenního (možná i předbadenského) paleoúdolí Svitavy přes sídliště Vinohrady v Brně. Vytvořený 3D model je výsledkem analýzy starších vrtných prací a je v souladu s aktuálně prováděným výzkumem varianty tunelu Vinohrady, který má být součástí brněnského „Velkého městského okruhu“. Kumpan a Vít (2014) popisují dvojí typ krasových jevů v horninách bělohorského souvrství (turon, česká křídová pánev) z lomu Březinka u Letovic. Prvním jsou klasické krasové výplně (sintrové kůry a krápníky), vzniklé dutinách v zóně dosahu působení exogenních podmínek, druhé – charakteru krystalových agregátů nejspíše kalcitu – vznikly původně hlouběji a k povrchu se dostaly v důsledku eroze vápnitých pískovců. Článek Koláře et al. (2014) pojednává o změnách chemického složení subfosilních kmenů (dubů) ve srovnání s recentním dřevem v podmínkách České republiky a rovněž v závislosti na geologické pozici na několika lokalitách v povodí Bečvy a Moravy. Byly 19

rovněž studovány vztahy mezi mechanickými a chemickými parametry. Některé ze vzorků byly datovány i uhlíkovou metodou (14C). Bubík (2014) revidoval a statisticky zpracoval mikropaleontologické obsahy z šaratických Cf vrtů a na základě těchto údajů provedl revizi stratigrafie. Článek Buriánka et al. (2014) shrnuje údaje o petrografii a geochemii jílovců až slínovců godulského vývoje slezské jednotky Západních Karpat. Na základě chemického složení a mikropaleontologického obsahu byly interpretovány změny v paleoprostředí. Francírek et al. (2014) se věnují provenience sedimentů karpatu (miocén) ve střední části karpatské předhlubně (Kroměřížsko, Zlínsko). Na základě minerálního složení frakce těžkých minerálů a chemického složení detritických granátů interpretují charakter zdrojových hornin. Článek Pánka et al. (v tisku) přináší poznatky o pleistocenním sesuvu, získané během dokumentace stavby obchvatu Frýdku u Chlebovic. Radiouhlíkové datování a palynologie organických sedimentů týlových jezírek a rašelinišť dovolily zařazení do pleniglaciálu (56 KA). Datované sesuvy tohoto stáří jsou unikátní v celoevropském kontextu. Na geologické mapování na Křivoklátsku byl navázán i sedimentologický výzkum v neoproterozoiku Barrandienu a ve skryjsko-týřovickém kambriu. V kambriu byla pozornost věnována faciálnímu vývoji sedimentů v jz. a sv. zakončení kambrické pánve (Vorel 2014), článek je zaměřen na rekonstrukci paleoprostředí, litostratigrafii a na nové výskyty kambrických sedimentů. V druhé polovině roku 2014 bylo odebráno a homogenizováno 30 vzorků pro analýzu těžkých minerálů, a to jak z hornin kambria, tak z okolního neoproterozoika. Získaná data budou interpretována v samostatném článku. V neoproterozoiku Barrandienu Stárková a Vorel (2014a) věnovali pozornost exotickým a méně obvyklým klastům ve složení hrubozrnných drob kralupsko-zbraslavské skupiny a byla podána interpretace o charakteru zdrojových oblastí. Stratigrafie a tektonika siluru a devonu v oblasti Železných hor byla demonstrována na příkladu lomu v Prachovicích v článku Mrázové et al. (2014a). Z oblasti Českého ráje je v recenzním řízení práce o lakustrinních sedimentech ploužnického obzoru v permokarbonu podkrkonošské pánve ve vztahu k dokumentovaným deformačním strukturám, které jsou nově interpretovány. V české křídové pánvi jsou průběžně vyhodnocována data získaná z cca 20 vrtů, hloubených v letech 2014 a 2015 v rámci projektu Rebilance podzemních vod. Na základě těchto údajů bude sestaven model pánve včetně rozsahu a vymezení litostratigrafických těles a jejich dílčích facií. Ve spolupráci s Geofyzikálním ústavem AV ČR a zahraničními institucemi byly zahájeny práce na zásadním článku Trans Atlantic Turonian-Coniacian correlation, který bude řešit korelaci kanadské a české křídy. Kvartérní stratigrafii v pleistocénu a holocénu řešily speciální studie vycházející především z kvartérně geologického mapování. Palynologické analýzy organických sedimentů upřesňují stratigrafické interpretace kvartérního pokryvu a významně přispívají k rekonstrukci paleoklimatu a geologického vývoje v pleistocénu a holocénu. Sumarizovány tak byly nové poznatky o organických sedimentech pozdního glaciálu až holocénu v České republice (Břízová 2014a). Ve fluviálních systémech byl výzkum zaměřen na superpozici pleistocenních akumulací a na stanovení relativního stáří terasových systémů. Ve vybraných oblastech, například podél toku Ploučnice, byly datovány říční terasové akumulace pomocí kosmogenních radionuklidů 10Be a 26Al. V současné době jsou vzorky z teras zpracovávány na 20

univerzitě v Tübingenu a geochemicky separovány pro AMS ve výzkumném centru HZDR v Drážďanech. Na základě těchto analýz bude rekonstruován vývoj říční nivy a rychlost zařezávání koryta, případně změny dráhy koryt ve svrchním pleistocénu a v holocénu. V Jizerských horách se podle záznamu glacifluviálních a glacigenních akumulací kontinentálního zalednění provádí zpřesnění stratigrafického zařazení kvartérních sedimentů. Rekonstrukce klimatických změn v pozdním glaciálu a jejich dopadu na prostředí v Evropě byla provedena v sedimentech Švarcenberského jezera (Hošek et al. 2014). Pomocí nového digitálního modelu terénu 5. generace (DMT) a LIDARových dat byly analyzovány geomorfologické fenomény, vymezovány a zpřesněny rozsahy geologických těles, zejména kvartérních akumulací, a zejména na jižní Moravě vyhodnoceny nebezpečné exodynamické jevy, jako jsou periodické záplavy, sesuvy, eroze, akumulace nebo avulze koryt. Práce jsou základem pro rekonstrukci vývoje fluviálních systémů a jsou aplikovány v hydrogeologii a ložiskové geologii. Z tohoto pohledu byla v Chřibech na žádost obce Dambořice provedena geologická analýza (Adámek – Havlíček 2014). Distanční data jsou důležitá i při interpretaci neotektoniky v oblasti jihočeských pánví. 1.2.6. Lito- a biostratigrafické metody (relativní datování) a jejich aplikace V české křídové pánvi byly výsledky mezinárodního komplexního výzkumu litostratigrafie, biostratigrafie, genetické a izotopové stratigrafie křídových sedimentů ve vrtu Běchary sumarizovány a publikovány (Uličný et al. 2014). Izotopová křivka turonské sekvence se stane jedním z referenčních profilů svrchní křídy ve střední Evropě. V časopise Earth and Planetary Sciences byl otištěn článek o astrochronologii turonských sedimentů sz. části pánve (Laurin et al. 2014). Astrochronologické výpočty se opírají o detailně vypracovanou biostratigrafii křídových sedimentů. V Cretaceous Research byl publikován článek o korelaci diachronního prvního výskytu a acme Marthasterites furcatus korelovaného s makrofaunou a foraminiferovou mikrofaunou, a to jak v české křídové pánvi, tak ve ždánické a slezské jednotce Západních Karpat (Švábenická – Bubík 2014). Ve spolupráci s Přírodovědeckou fakultou UK Praha a Geologickým ústavem AV ČR byla učiněna revize originálů amonitové fauny Texanites pseudotexanus a Paratexanites serratomarginatus ze severozápadu pánve. Na základě studia inoceramové fauny a vápnitých nanofosilií bylo potvrzeno stratigrafické stáří sedimentů nejvyšší coniac, zóna UC11c s Lucianorhabdus cayeuxii (Svobodová et al. 2014). Xenolitům křídových sedimentů v neogenních vulkanitech Českého ráje je věnována práce Čápa (2014). Na lokalitě Plaňany u Kolína byl ukončen výzkum vápnitých nanofosilií z hraničních sedimentů cenomanu a turonu. Výsledky včetně dokumentace byly poskytnuty Geologickému ústavu AV ČR pro sestavení multidisciplinární studie, která bude předložena do Cretaceous Research. V přípravě je rovněž článek o biostratigrafii a izotopové stratigrafii turon-coniackých sedimentů v oblasti jizerského vývoje pánve. Litoa biostratigrafické metody budou uplatněny rovněž při studiu nových jádrových vrtů v křídě v rámci úkolu Rebilance podzemních vod. Pro stanovení geneze problematických hornin, odebraných v rámci geologického průzkumu tělesa sesuvu u Dobkoviček na dálnici D8, byly operativně zvoleny vápnité nanofosilie. Přítomnost nanofosilií během několika hodin jednoznačně odlišila sedimenty české křídové pánve od terciérních jílů, alterovaných vulkanoklastik a kvartérních

21

uloženin. Byl tak získán unikátní materiál k řešení otázky nejmladších vrstev pánve, proto výsledky a interpretace tohoto neplánovaného výzkumu jsou připravovány do tisku. Při základním geologickém výzkumu a mapování na listu 03-343 Dolní Bousov byl získán materiál pro další zpracování problematiky přechodu z teplického do březenského souvrství a jeho datování, z tzv. opukového horizontu s inoceramovou faunou Cremnoceramus sp. Horizont bude následně korelován se stratigrafickou interpretací vrtu DB-1 a výsledky publikovány. V červnu 2014 se uskutečnil 7. křídový seminář v Polici nad Metují, spojený s geologickou exkurzí (Čech et al. 2014). V rámci sedimentologické konference CEMSEG 2014 Olomouc připravil Geofyzikální ústav AV ČR ve spolupráci s ČGS geologickou exkurzi zaměřenou na interpretaci deltových těles svrchní křídy na Hruboskalsku a v lomu Střeleč. Knižně byl publikován přehled vývoje terciérních pánví a lignitových uloženin v České republice (Pešek et al. 2014). Biostratigrafické zhodnocení flyšových sedimentů ždánické jednotky Západních Karpat a jejich odlišení od uloženin karpatské předhlubně, které bylo nezbytné pro sestavení geologické mapy 24-431 Šlapanice, bylo sumarizováno a předloženo do tisku. Práce řeší zejména rozlišení uloženin oligo-miocénu v rozsahu standardních nanoplanktonových zón NP24–NN1 a spodního miocénu až spodní části středního miocénu, zóny NN1–2 až NN5 (Švábenická 2014a). V české křídové pánvi, třeboňské pánvi a kvartéru Polabí byla vyhodnocována vrtná data pro projekt Rebilance. Na základě získaných údajů budou sestaveny modely akomodačních prostorů včetně rozsahu a vymezení litostratigrafických těles a jejich dílčích facií. Bude upřesněna superpozice pleistocenních akumulací a stanoveno relativního stáří jednotlivých terasových systémů. Pro geoarchologické studium byl proveden podrobný výzkum spraší v moravských údolích (Lisá et al. 2014) a v Krušných horách byl řešen dopad hornické činnosti ve středověku na životní prostředí (Břízová 2014b, c). Reakce bioty, respektive vegetačního pokryvu na první lidskou činnost byla studována v Českém lese v oblasti Rybárenské slati (Břízová v tisku b). Byl schválen první evropský patent, který byl kdy v ČGS podán (Vodrážka 2014). Patentem je unikátní metoda preparace vápnitých a pyritizovaných fosilií z vápnitých sedimentů, která je založena na rozdílné rychlosti rozpouštění hrubě a jemně krystalického kalcitu v 38% kyselině sírové. 1.2.7. Vulkanologické metody a jejich aplikace Při rekonstrukci vnitřní struktury drobných vulkanických center byla aplikována kombinace vulkanologického výzkumu a detailního geofyzikálního mapování a tomografie. Ve spolupráci České geologické služby a Ústavu struktury a mechaniky hornin AV ČR byly kombinovány pozemní magnetometrie (magnetometr PGM2), gravimetrie a multielektrodové měření elektrického odporu. Tato multidisciplinární metoda se osvědčila při výzkumu miocenního maaru u Rájova (Valenta et al. 2014a) a permského vulkanického centra Principálek (Valenta et al. 2014b). Do tisku byl přijat článek shrnující vulkanický vývoj a uloženiny permského tufového kužele/prstence Rožmitál u Broumova (Awdankiewicz et al. 2014). Dokončena byla studie o petrografii, geochemii a posterupčních projevech apatitického nefelinitu Slánské hory (Jáklová et al. 2014). Pro odbornou veřejnost byl o vulkanických projevech na území České republiky připraven audiovizuální dokument „Sopky v srdci Evropy“ (Rapprich et al. 2014b). Pro Odbornou 22

skupinu vulkanologie při České geologické společnosti byl uspořádán 4. seminář (Magna et al. 2014b). 1.2.8. Metody DPZ a jejich aplikace V průběhu roku 2014 pokračovaly práce související s výzkumem v oblasti hyperspektrálního dálkového průzkumu Země a rozvojem metod kvalitativního a kvantitativního modelování vybraných parametrů zemského povrchu. Šlo zejména o oblast sledování kvality podzemních vod v prostředí postiženém povrchovou těžbou (Kopačková – Hladíková 2014), studium časových změn biochemických parametrů vegetace v návaznosti na geochemické charakteristiky půdního substrátu (Kopačková et al. 2014a, b), minerální klasifikace v prostředí povrchových dolů (Notesco et al. 2014) a kvantitativní modelování pH povrchu v odkrytých substrátech (Kopačková 2014). Byly zpracovány výsledky získané v rámci mezinárodního projektu PanGeo zabývajícího se možnostmi využití družicové radarové interferometrie při sledování vertikálních pohybů povrchu. Výsledky jednak publikovali Mišurec et al. (2014a) a jednak byly prezentovány ve formě ústní přednášky a posterové prezentace na 3. uživatelském fóru GMES/Copernicus, pořádaném v červnu 2014 v Praze (Mišurec et al. 2014b). Pracoviště DPZ se rovněž zúčastnilo projektu rozvoje odborných kapacit v Etiopii. Souhrnné výsledky, dosažené v průběhu projektu pracovištěm DPZ, byly zveřejněny ve formě posterové prezentace na konferenci GIS Esri v ČR. Pracoviště DPZ dále pokračuje ve výzkumu v rámci projektu KONTAKT II-LH 12097 (MŠMT) zaměřeného na sledování vývoje zdravotního stavu lesních ekosystémů v Krušných horách s využitím leteckých hyperspektrálních dat ASAS a APEX. V rámci projektu KONTAKT II-LH 13266 (MŠMT) jsou vyvíjeny metody pro automatizaci a algoritmizaci postupů získávání informace z hyperspektrálních dat, přičemž v prosinci 2014 se uskuteční pracovní návštěva spoluřešitelského pracoviště v Izraeli. Výstupy získané v rámci tohoto projektu byly prezentovány formou posterů na konferenci GIS Esri v ČR (Kopačková et al. 2014d) a ve sborníku GeoMap Workshop Proceedings (Kopačková et al. 2014c). Pracoviště DPZ se dále zabývalo problematikou 3D modelování v rámci výzkumného projektu realizovaného ve štole Josef v Mokrsku. Výsledky těchto prací byly publikovány v článku Jelénka et al. (2014a) a ve formě posterové prezentace na konferenci GIS Esri v ČR (Jelének et al. 2014b) 1.2.9. 3D modelování geologické stavby Na XIV. hydrogeologickém a inženýrskogeologickém kongresu (HGIG), Liberec 2014, byly prezentovány formou posterů a přednášky výsledky 3D modelování geologické stavby v návaznosti na geotermální litoměřický vrt (Mlčoch – Karous ) a jeho přínos pro regionální geologii a výsledky 3D modelování kolektorů v rámci projektu Rebilance (Mlčoch et al. 2014). Prostorové modelování geologické stavby kůry v oblasti Doupova bude ukončeno prezentací posteru a přednášky s názvem „Reliéf báze a mocnost doupovského vulkanického komplexu“ na semináři odborné skupiny vulkanologie – Teplice 2014. Tvorba databáze pro projekt Rebilance hydrogeologických zásob a dlouhodobé studie ČKP umožnily sestavení 3D modelu geologické stavby ČKP a jeho prezentaci na XIV. hydrogeologickém kongresu v Liberci 2014.

23

Upřesnění 3D modelu spodně pleistocenního údolí řeky Svitavy v prostoru sídliště Vinohrady na základě nových vrtných dat, publikace: Vít – Tomanová Petrová (2014): Narazí tunel Vinohrady na spodně pleistocenní paleoúdolí Svitavy? – GVMS. Proběhne zmapování (hloubkový a plošný rozsah) pseudokrasových dutin vzniklých sufozí a výzkum jejich vztahu k blízkému sesuvnému území PRVětrníky (list 24-414 Vyškov) s využitím geofyzikálních měření (přesná gravimetrie a geoelektrické odporové metody – odporová tomografie).

1.3.

Modelování geosystémů – interakce endogenních a exogenních procesů

Během dokončovacích prací na projektu TA01020348 „Reverzibilní skladování energie v horninovém masivu“ byla v roce 2014 oponována účelově vytvořená geologická mapa okolí lomu Panské Dubenky, která tvoří součást souboru map jako jeden z výsledků tohoto projektu. Dále proběhla externí oponentura návrhu metodiky, jejíž certifikace je v současnosti vyřizována na MŹP. V listopadu byly v sídle TAČR úspěšně obhájeny výstupy řešení tohoto projektu v průběhu oponentury zorganizované Technologickou agenturou. V rámci řešení projektu FR–TI4/497 „Výzkum stability bentonitu v in situ podmínkách při teplotách do 95 °C“ byly v roce 2014 provedeny režimní odběry a analýzy vzorků podzemních vod a vzorků z kontaktní zóny bentonit-hornina v probíhajícím podzemním in situ experimentu. Dále probíhá testování laboratorní metodiky přípravy soudržných vzorků z bentonitových materiálů a metodiky stanovení vnitřní anizotropie lisovaných bentonitových segmentů. Rok 2014 je posledním rokem řešení projektu FR-TI3/325 „Výzkum termální zátěže hornin – perspektivy podzemního skladování tepelné energie“, jehož jádrem je rozsáhlý in situ experiment ve štole Josef u Mokrska. V tomto roce bylo realizováno cyklické tepelné zatěžování a související kontinuální i kampaňový monitoring termodynamických, geotechnických, hydrogeologických a nově také biologických parametrů horninového prostředí. Ve spolupráci s GFZ-Potsdam byly vyhodnoceny možnosti identifikace alteračních zón pomocí hyperspektrálního snímkování v oblasti VNIR a SWIR. V širší souvislosti s tímto tématem probíhala analýza typů mikrotrhlin v sázavském tonalitu pomocí obrazové analýzy v geoinformačním programu ArcGIS. V roce 2014 podala ČGS žádost o uznání užitného vzoru a patentu a o certifikaci metodiky, které představují výstupy tohoto projektu. Byl publikován a schválen užitný vzor (Cádrová et al. 2014), týkající se tepelně vodivé hmoty na bázi geopolymerní pryskyřice. Byla publikována monografie o variském vývoji Evropy „The Variscan Orogeny: Extent, Timescale and the Formation of the European Crust“ (Special Publication of the Geological Society of London No. 405). Kromě ediční práce se pracovníci podíleli autorsky na několika kapitolách (Schulmann et al. 2014).

2.

Projekty zahraniční rozvojové pomoci a další projekty se zahraniční účastí

V rámci bilaterálního projektu Mobility přeshraniční česko-polské spolupráce se výměňují informace a přípravuje společný projekt Geopark vnitrosudetská pánev (2014 a 2015). Byl 24

vypracován text o křídě, připravena grafika a fotografie pro CHKO Broumovsko, edice Geologie CHKO České republiky. Práce je zahrnuta do edičního plánu ČGS (vyd. MŽP, ČGS). •

Etiopie

V rámci ZRS v Etiopii, byly dokončeny, oponovány a vytištěny Vysvětlivky listu Shashemene, které obsahují sety geovědních map 1 : 50 000 (Žáček – Rapprich 2014a, Žáček et al. 2014 b). V jižní Etiopii byl dokončen projekt zaměřený na výzkum přírodních hazardů a uspořádáno školení etiopských geologů v mapování, výzkumu a vyhodnocení přírodních hazardů (Žáček et al. 2014a). V roce 2014 byly sestaveny a vytištěny vysvětlivky k mapám geohazardů 1 : 250 000 listů Hoseina (Rapprich et al. 2014c) a Dila (Rapprich et al. 2014d) a k hydrogeologické mapě 1 : 250 000 listu Dila. Souběžně s finálními pracemi na přehledných studiích pokračoval detailní výzkum vybraných lokalit vulkanických rizik (sopečná erupce Wendo Koshe, skupina drobných vulkánů v severní části jezera Chamo, erupce maaru Shetan), svahových deformací (sesuv Gibe) a tektonického vývoje území. Z těchto zpracovaných lokalit byly odebrány vzorky na doplňující geochemické a geochronologické analýzy (14C a K-Ar). Projekt měl především aplikované zaměření, a proto odborné publikace, které jsou jeho vedlejším produktem, budou předkládány do recenzního řízení v příštích dvou letech. Po ukončení projektu byla práce ČGS v jižní Etiopii prezentována v audiovizuálním dokumentu (Rapprich et al. 2014a). •

Peru

V severním Peru je po zpracování terénních a distančních dat v přípravě rukopis o vývoji fluviálního systému řeky Piura a rizikových procesech v souvislosti s fenoménem El Niňo. •

San Salvador

Ve Střední Americe v San Salvadoru byla na základě geomorfologické analýzy provedena studie zranitelnosti území fluviální erozí (Chaves Hernández et al. 2014). •

Mongolsko

V západním Mongolsku v oblasti Altaje pokračovalo geologické a ložiskové mapování v měřítku 1 : 50 000 a zhodnocení ekonomického potenciálu (úkol 681800, vedoucí V. Žáček). Byl zpracován a publikován článek o kvartérních sedimentech Altaje (Havlíček et al. 2014). V listopadu proběhla v ČR stáž mongolských geologů z partnerských organizací. Během podzimu pokračovaly analytické práce (geochemie hornin, geochemie ložiskových vzorků) i studium výbrusů a práce na elektronové mikrosondě a byla upravena a doplněna databáze dokumentačních bodů. Nová U-Pb, Th-Pb a K-Ar geochronologická data jsou průběžně produkována v rámci projektu 6818000 a budou použita pro interpretaci geologických těles na vznikajících mapách i pro publikace. Na konci roku probíhalo sestavování pěti listů rukopisných geologických map. Geochronologické výsledky ve spojení s terénními strukturními pozorováními a mikrostrukturní analýzou datovaných hornin indikují dvě tektonometamorfní etapy během spodního paleozoika, které lze korelovat s amalgamací jednotky Mongolského Altaje a s jednotkou Lake zone v rámci Centrálního asijského orogenního pásu.

25

•

Antarktida

Pro sestavení geologické mapy 1 : 25 000 v s. části ostrova James Ross (red. B. Mlčoch) v Antarktidě bylo stanoveno relativní stáří sedimentů na lokalitách Bengtson Cliffs a Halozetes Valley. Ojedinělé výskyty nanofosilií s relativně hojnými plakolity Gephyrobiscutum diabolum indikují spodní campan až spodní část svrchního campanu, interval zón Chiastozygus garrisonii (podzóna Gephyrobiscutum diabolum) až Eiffellithus eximius. Druh G. diabolum je výskytem vázán na jižní hemisféru a je endemitem v oblasti Falkland Plateau. Ledovcové kvartérní jevy v severní části ostrova James Ross popisuje práce Nývlta et al. (2014).

3.

Popularizace a vzdělávání

V roce 2014 byl dokončen ve spolupráci s ČGS cyklus dokumentárních filmů pro TV s názvem Cesty ke kameni (Stříteský et al. 2014), který je určen pro vzdělávání základních a středních škol; bude vysílán na ČT2 od ledna 2015. Současný rozvoj národní sítě geoparků je stručně charakterizován dokumentem o vztahu geologického dědictví a společnosti (Štědrá et al. 2014a). Byla uspořádána 2. konference národních geoparků (Ludvík et al. 2014).

Publikovaná literatura Článek v impaktovaném recenzovaném odborném periodiku Ackerman, L. – Medaris, L. G. – Špaček, P. – Ulrych, J. (v tisku): Geochemical and petrological constraints on mantle composition of the Ohře (Eger) Rift, Bohemian Massif: peridotite xenoliths from the České Středohoří Volcanic complex and northern Bohemia. – International Journal of Earth Sciences, DOI 10.1007/s00531014-1054-1 Awdankiewicz, M. – Awdankiewicz, H. – Rapprich, V. – Stárková, M. (2014). A Permian andesitic tuff ring at Rožmitál (the Intra-Sudetic Basin, Czech Republic) – evolution from explosive to effusive and high-level intrusive activity. Geological Quarterly, 58(4): 000–000, 20 pgs., doi: 10.7306/gq.1184. Chávez Hernández, J. A. – Šebesta, J. – Kopecký, L. – López Landaverde, R. A. (2014): Application of geomorphologic knowledge for erosion hazard mapping. – Natural Hazards 71, 3, 1323-1354. ISSN 0921-030X. DOI 10.1007/s11069-013-0948-8. Chopin, F. – Corsini, M. – Schulmann, K. – El Houicha, M. – Ghienne, J. – Edel, J. (2014): Tectonic evolution of the Rehamna metamorphic dome (Morocco) in the context of the Alleghanian-Variscan orogeny. – Tectonics 33, 1154-1177. ISSN 0278-7407. DOI 10.1002/2014TC003539. Edel, J. – Schulmann, K. – Hanžl, P. – Lexa, O. (2014): Palaeomagnetic and structural constraints on 90° anticlockwise rotation in SW Mongolia during the Permo– Triassic: Implications for Altaid oroclinal bending. Preliminary palaeomagnetic results. – Journal of Asian Earth Sciences 94, 157-171. ISSN 1367-9120. DOI 10.1016/j.jseaes.2014.07.039. Finch, M. A. – Hasalová, P. – Weinberg, R. – Fanning, M. C. (2014): Switch from Thrusting to Normal Shearing in the Zanskar Shear Zone, NW Himalaya: Implications for Channel Flow. – Geological Society of America Bulletin 126, 7-8, 892-924. ISSN 0016-7606. DOI 10.1130/B30817.1. 26

Guy, A. – Schulmann, K. – Munschy, M. – Miehe, J. – Edel, J. – Lexa, O. – Fairhead, D. (v tisku): Geophysical constraints for terrane boundaries in southern Mongolia. – Journal of Geophysical Research. DOI 10.1002/2014JB011026. Guy, A. – Schulmann, K. – Clauer, N. – Hasalová, P. – Seltmann, R. – Armstrong, R. – Lexa, O. – Benedicto, A. (2014): Late Paleozoic–Mesozoic tectonic evolution of the Trans-Altai and South Gobi Zones in southern Mongolia based on structural and geochronological data. – Gondwana research 25, 1, 309-337. ISSN 1342-937X. DOI 10.1016/j.gr.2013.03.014. Hošek, J. – Pokorný, P. – Kubovčík, V. – Horáček, I. – Žáčková, P. – Kadlec, J. – Rojik, F. – Lisá, L. – Bučkuliaková, S. (2014): Late glacial climatic and environmental changes in eastern-central Europe: Correlation of multiple biotic and abiotic proxies from the Lake Švarcenberk, Czech Republic. – Palaeogeography, Palaeoclimatology, Palaeoecology 396, February, 155-172. ISSN 0031-0182. DOI 10.1016/j.palaeo.2013.12.024. Janoušek, V. – Navrátil, T. – Trubač, J. – Strnad, L. – Laufek, F. – Minařík, L. (2014a): Distribution of elements among minerals of a single (muscovite-) biotite granite sample - an optimal approach and general implications. – Geologica Carpathica 65, 4, 257-271. ISSN 1335-0552. DOI 10.2478/geoca-2014-0017. Janoušek, V. – Aichler, J. – Hanžl, P. – Gerdes, A. – Erban, V. – Žáček, V. – Pecina, V. – Pudilová, M. – Hrdličková, K. – Mixa, P. – Žáčková, E. (2014b): Constraining genesis and geotectonic setting of metavolcanic complexes: a multidisciplinary study of the Devonian Vrbno Group (Hrubý Jeseník Mts., Czech Republic). – International Journal of Earth Sciences 103, 2, 455-483. ISSN 1437-3254. DOI 10.1007/s00531013-0975-4. Jiang, Y. – Štípská, P. – Sun, M. – Schulmann, K. – Zhang, J. – Wu, Q. – Long, X. – Yuan, C. – Racek, M. – Zhao, G. – Xiao, W. (v tisku): Juxtaposition of Barrovian and migmatite domains in the Chinese Altai: a result of crustal thickening followed by doming of partially molten lower crust. – Journal of Metamorphic Geology. DOI 10.1111/jmg.12110. Kohout, T. – Gritsevich, M. – Grokhovsky, V. – Yakovlev, G. – Haloda, J. – Halodová, P. – Michallik, R. – Pentilla, A. – Muinonen, K. (2014): Mineralogy, reflectance spectra, and physical properties of the Chelyabinsk LL5 chondrite — insight into shock-induced changes in asteroid regoliths. – Icarus. International Journal Of Solar System Studies. Volume 228, p78-85. Kolář, T. – Rybníček, M. – Střelcová, M. – Hedbávný, J. – Vít, J. (2014): The changes in chemical composition and properties of subfossil oak deposited in Holocene sediments. – Wood Research 59, 1, 149-166. ISSN 1336-4561. Konopásek, J. – Košler, J. – Sláma, J. – Janoušek, V. (2014a): Timing and sources of precollisional Neoproterozoic sedimentation along the SW margin of the Congo Craton (Kaoko Belt, NWNamibia). – Gondwana research 26, 1, 386-401. ISSN 1342-937X. DOI 10.1016/j.gr.2013.06.021. Konopásek, J. – Pilátová, E. – Košler, J. – Sláma, J. (2014b): Zircon (re)crystallization during short-lived, high-P granulite facies metamorphism (Eger Complex, NW Bohemian Massif). – Journal of Metamorphic Geology 32, 8, 885-902. ISSN 02634929. DOI 10.1111/jmg.12098. Kopačková, V. – Hladíková, L. (2014): Applying Spectral Unmixing to Determine Surface Water Parameters in a Mining Environment. – Remote Sensing. DOI 10.3390/rs61010089. Kopačková, V. – Lhotáková, Z. – Oulehle, F. – Albrechtová, J. (2014a): Assessing forest health via linking the geochemical properties of a soil profile with the biochemical 27

vegetation parameters. – International Journal of Environmental Science and Technology. DOI 10.1007/s13762-014-0602-3. Kopačková, V. – Mišurec, J. – Lhotáková, Z. – Oulehle, F. – Albrechtová, J. (2014b): Using multi-date high spectral resolution data to assess the physiological status of macroscopically undamaged foliage on a regional scale. – International Journal of Applied Earth Observation and Geoinformation 27 part B, April, 169-186. ISSN 0303-2434. DOI 10.1016/j.jag.2013.09.009. Kopačková, V. (2014): Using multiple spectral feature analysis for quantitative pH mapping in a mining environment. – International Journal of Applied Earth Observation and Geoinformation 28, May, 28-42. ISSN 0303-2434. DOI 10.1016/j.jag.2013.10.008. Košler, J. – Konopásek, J. – Sláma, J. – Vrána, S. (2014): U–Pb zircon provenance of Moldanubian metasediments in the Bohemian Massif. – Journal of the Geological Society London 171, leden, 83-95. ISSN 0016-7649. DOI 10.1144/jgs2013-059. náhled Kotková, J. – Škoda, R. – Machovič, V. (2014): Kumdykolite from ultrahigh-pressure granulite of the Bohemian Massif. – American Mineralogist 99, 1798-1801. ISSN 0003-004X. Laurent, A. – Janoušek, V. – Magna, T. – Schulmann, K. – Míková, J. (2014) Petrogenesis and geochronology of a post-orogenic calc-alkaline magmatic association: the Žulová Pluton, Bohemian Massif. J Geosci 59: 415–440. Laurin, J. – Čech, S. – Uličný, D. – Štaffen, Z. – Svobodová, M. (2014): Astrochronology of the Late Turonian: implications for the behavior of the carbon cycle at the demise of peak greenhouse. – Earth and Planetary Science Letters 394, neuveden, 254–269. ISSN 0012-821X. Lisá, L. – Hošek, J. – Matys Grygar, T. – Bajer, A. – Vandenberghe, D. (v tisku): Geoarchaeology of Upper Palaeolithic loess sites located within a transect through Moravian valleys, Czech Republic. – Quaternary International. DOI 10.1016/j.quaint.2013.08.058. náhled Nývlt, D. – Braucher, R. – Engel, Z. – Mlčoch, B. – Aster, T. (2014): Timing of the Northern Prince Gustav Ice Stream retreat and the deglaciation of northern James Ross Island, Antarctic Peninsula during the last glacial-interglacial transition. – Quaternary Research 82, 2, 441–449. DOI 10.1016/j.yqres.2014.05.003 Magna, T. – Šimčíková, M. – Moynier, F. (2014a): Lithium systematics in howarditeeucrite-diogenite meteorites: Implications for crust-mantle evolution of planetary embryos. – Geochimica et Cosmochimica Acta 125, January, 131-145. ISSN 00167037. DOI 10.1016/j.gca.2013.10.015. Maierová, P. – Lexa, O. – Schulmann, K. – Štípská, P. (2014): Contrasting tectonometamorphic evolution of orogenic lower crust in the Bohemian Massif: A numerical model. – Gondwana research 25, 2, Spec. Issue, 509–521. ISSN 1342-937X. DOI 10.1016/j.gr.2012.08.020. Martelat, J. – Randrianosolo, B. – Schulmann, K. – Lardeaux, J. – Devidal, J. (2014): Airborne magnetic data compared to petrology of crustal scale shear zones from southern Madagascar: A tool for deciphering magma and fluid transfer in orogenic crust. – Journal of African Earth Sciences 94, Spec. Issue, 74–85. ISSN 1464-343X. DOI 10.1016/j.jafrearsci.2013.07.003. Medaris, G. L., Jr. – Ackerman, L. – Jelínek, E. – Magna, T. (v tisku): Depletion, cryptic metasomatism, and modal metasomatism of central European lithospheric mantle: evidence from elemental and Li isotope compositions of spinel peridotite xenoliths,

28

Kozákov volcano, Czech Republic. – International Journal of Earth Sciences. DOI 10.1007/s00531-014-1065-y. Medaris, G. L. Jr. – Ackerman, L. – Jelínek, E. – Michels, Z. – Erban, V. – Kotková, J. (accepted): Depletion, cryptic metasomatism, and modal metasomatism (refertilization) of Variscan lithospheric mantle: Evidence from major elements, trace elements, and Sr-Nd-Os isotopes in a Saxothuringian garnet peridotite. Lithos. DOI 10.1016/j.lithos.2014.10.007 Míková, J. – Košler, J. – Wiedenbeck, M. (2014): Matrix effects during laser ablation MC ICP-MS analysis of boron isotopes in tourmaline. – Journal of Analytical Atomic Spectrometry 29, 5, 903-914. ISSN 0267-9477. DOI 10.1039/c3ja50241d. náhled Nahodilová, R. – Štípská, P. – Powell, R. – Košler, J. – Racek, M. (2014a): High-Ti muscovite as a prograde relict in high pressure granulites with metamorphic Devonian zircon ages (Běstvina granulite body, Bohemian Massif): consequences for the relamination model of subducted crust. – Gondwana research 25, 2, 630-648. ISSN 1342-937X. DOI 10.1016/j.gr.2012.08.021. Notesco, G. – Kopačková V. – Rojík, P. – Schwartz, G. – Livne, I. – Ben-Dor, E. (2014): Mineral Classification of Land Surface Using Multispectral LWIR and Hyperspectral SWIR Remote-Sensing Data. A Case Study over the Sokolov Lignite Open-Pit Mines, the Czech Republic. – Remote Sensing 6, 8, 7005-7025. ISSN 2072-4292 (on line). DOI 10.3390/rs6087005. Oliot, E. – Goncalves, P. – Schulmann, K. – Marquer, D. – Lexa, O. (2014): Mid-crustal shear zone formation in granitic rocks: Constraints from quantitative textural and crystallographic preferred orientations analyses. – Tectonophysics 612-613, 63-80. ISSN 0040-1951. DOI 10.1016/j.tecto.2013.11.032. Pauliš, P. – Rojík, P. – Malíková, R. – Pour, O. – Civiš, S. (2014a): Klinoptilolit-Na z uhelného lomu Družba v sokolovské pánvi (Česká republika). Bull. mineral.petrolog. Odd. Nár. Muz. (Praha) 22, 2. ISSN 1211-0329. Pauliš, P. – Rojík, P. – Malíková, R. – Pour, O. – Civiš, S. (2014b): Klinoptilolit-Na z uhelného lomu Družba v sokolovské pánvi (Česká republika). Bull. mineral.petrolog. Odd. Nár. Muz. (Praha) 22, 2. ISSN 1211-0329. Pertoldová, J. – Košuličová, M. – Verner, K. – Žáčková, E. – Pertold, Z. – Konopásek, J. – Veselovský, F. – Košler, J. (2014): Geochronology and petrology of pyroxene-garnet skarns (eastern Bohemian Massif): implication for the source and evolution of the Variscan crust. – Journal of Geosciences, 59, 367–388. Petri, B. – Štípská, P. – Skrzypek, E. – Schulmann, K. – Corsini, M. – Franěk, J. (2014): Thermal and mechanical behaviour of the orogenic middle crust during the syn- to late-orogenic evolution of the Variscan root zone, Bohemian Massif. – Journal of Metamorphic Geology 32, 6, 599–626. ISSN 0263-4929. DOI 10.1111/jmg.12081. Plášil, J. – Veselovský, F. – Hloušek, J. – Škoda, R. – Novák, M. – Sejkora, J. – Čejka, J. – Škácha, P. – Kasatkin, A. (2014): Mathesiusit, K5(UO2)4(SO4)4(VO5)(H2O)4, a new uranyl vanadate-sulfate from Jáchymov, Czech Republic. – American Mineralogist 99, 625-632. DOI: 10.2138/am.2014.4681. Schulmann, K. – Lexa, O. – Janoušek, V. – Lardeaux, J. – Edel, J. (2014a): Anatomy of a diffuse cryptic suture zone: An example from the Bohemian Massif, European Variscides. – Geology 42, 275–278. ISSN 0091-7613. DOI 10.1130/G35290.1. Schulmann, K. – Lexa, O. – Janoušek, V. – Lardeaux, J. – Edel, J. (2014b): Anatomy of a diffuse cryptic suture zone: An example from the Bohemian Massif,European Variscides: Reply. – Geology 42, 347. ISSN 0091-7613. DOI 10.1130/G36030Y.1.

29

Schulmann, K. – Oliot, E. – Košuličová, M. – Montigny, R. – Štípská, P. (2014c): Variscan thermal overprints exemplified by U-Th-Pb monazite and K–Ar muscovite and biotite dating at the eastern margin of the Bohemian Massif (East Sudetes, Czech Republic). – Journal of Geosciences, 59, 389–413. ISSN: 1803-1943. DOI: 10.3190/jgeosci.180. Skrzypek, E. – Lehmann, J. – Szczepanski, J. – Anczkiewicz, R. – Štípská, P. – Schulmann, K. – Kroner, A. – Bialek, D. (2014): Time-scale of deformation and intertectonic phases revealed by P-T-D-t relationships in the orogenic middle crust of the Orlica-Snieznik Dome, Polish/Czech Central Sudetes. – Journal of Metamorphic Geology 32, 981–1003. ISSN 0263-4929. DOI 10.1111/jmg.12103. Spurný, P. – Haloda, J. – Borovička, J. – Shrbený, L. – Halodová, P. (2014) Reanalysis of the Benešov bolide and recovery of polymict breccia meteorites – Old mystery solved after 20 years. Astronomy and Astrophysics, Vol. 570. Svobodová, A. – Košťák, M. – Čech, S. – Švábenická, L. (v tisku): New biostratigraphic evidences (texanitid ammonites, inoceramids and calcareous nannofossils) for the Upper and the uppermost Coniacian in the Bohemian Cretaceous Basin. – Zeitschrift der Deutschen Gesellschaft für Geowissenschaften. DOI 10.1127/18601804/2014/0023. Symington, N. – Weinberg, R. – Hasalová, P. – Wolfram, L. – Raveggi, M. – Armstrong, R. (2014): Multiple intrusions and remelting-remobilization events in a magmatic arc: The St. Peter Suite, South Australia. – Geological Society of America Bulletin 126, 9-10, 1200-1218. ISSN 0016-7606. DOI 10.1130/B30975.1. Štípská, P. – Powell, R. – Racek, M. (2014a): Rare eclogite-mafic granulite in felsic granulite in Blanský les: precursor of intermediate granulite in the Bohemian Massif? – Journal of Metamorphic Geology 32, 4, 325–345. ISSN 0263-4929. DOI 10.1111/jmg.12075. Štípská, P. – Powell, R. – Racek, M. – Lexa, O. (2014b): Intermediate granulite produced by transformation of eclogite at a felsic granulite contact, in Blanský les, Bohemian Massif. – Journal of Metamorphic Geology 32, 4, 347–370. ISSN 0263-4929. DOI 10.1111/jmg.12079. Švábenická, L. – Bubík, M. (2014): Biostratigraphical correlations of the calcareous nannofossil Marthasterites furcatus in the Bohemian Cretaceous Basin and Outer Flysch Carpathians, Czech Republic. – Cretaceous Research 51, 386–398. ISSN 0195-6671. DOI 10.1016/j.cretres.2014.07.002. Tabaud, A. – Janoušek, V. – Skrzypek, E. – Schulmann, K. – Rossi, P. – Whitechurch, H. – Guerrot, C. (2014b): Chronology, petrogenesis and heat sources for successive Carboniferous magmatic events in the southern–central Variscan Vosges Mts. (NE France). – Journal of the Geological Society London. DOI 10.1144/jgs2013–123. Tait, A. – Tomkins, A. – Godel, B. – Wilson, S. – Hasalová, P. (2014): Investigation of the H7 ordinary chondrite, Watson 012: Implications for recognition and classification of Type 7 meteorites. – Geochimica et Cosmochimica Acta 134, June, 175–196. ISSN 0016-7037. DOI 10.1016/j.gca.2014.02.039. Trubač, J. – Žák, J. – Chlupáčová, M. – Janoušek, V. (2014): Magnetic fabric and modeled strain distribution in the head of a nested granite diapir, the Melechov pluton, Bohemian Massif. – Journal of Structural Geology 66, September, 271–283. ISSN 0191-8141. DOI 10.1016/j.jsg.2014.05.015. Uličný, D. – Jarvis, I. – Gröcke, D. – Čech, S. – Laurin, J. – Olde, K. – TrabuchoAlexandre, J. – Švábenická, L. – Pedentchouk, N. (2014): A high-resolution carbonisotope record of the Turonian stage correlated to a siliciclastic basin fill: Implications for mid-Cretaceous sea-level change. – Palaeogeography, 30

Palaeoclimatology, Palaeoecology 405, 42–58. ISSN 0031-0182. DOI 10.1016/j.palaeo.2014.03.033. d Valenta, J. – Rapprich, V. – Stárková, M. – Skácelová, Z. – Fojtíková, L. – Staněk, F. – Balek, J. (2014b): Problems and challenges in detection of Pre-Mesozoic maar volcanoes: Example from the Principálek volcano in the Permian Krkonoše Piedmont Basin. – Journal of Geosciences 59, 3, 169-181. ISSN 1802-6222. DOI 10.3190/jgeosci.170. Verner, K. – Žák, J. – Šrámek, J. – Paclíková, J. – Zavřelová, A. – Machek, M. – Finger, F. – Johnson, K. (2014): Formation of elongated granite–migmatite domes as isostatic accommodation structures in collisional orogens. Journal of Geodynamics, 73, 100– 117. Weinberg, R. – Hasalová, P. (v tisku): Water-Fluxed Melting of the Continental Crust: a Review. – Lithos. DOI 10.1016/j.lithos.2014.08.021. Zachariáš, J. – Morávek, P. – Gadas, P. – Pertoldová, J. (2014): The Mokrsko-West gold deposit, Bohemian Massif, Czech Republic: Mineralogy, deposit setting and classification. – Ore Geology Reviews 58, April, 238–263. ISSN 0169-1368. DOI 10.1016/j.oregeorev.2013.11.005. Žák, J. – Verner, K. – Janoušek, V. – Holub, F. V. – Kachlík, V. – Finger, F. – Hajná, J. – Tomek, F. – Vondrovic, L. – Trubač, J. (2014). A plate-kinematic model for the assembly of the Bohemian Massif constrained by structural relationships around granitoid plutons. – Geological Society, London, Special Publications, 405, SP4059. Článek v recenzovaném odborném periodiku Břízová, E. (v tisku): Reconstruction of vegetation and human impact from the sediments of the Rybárenská Slať mire (Bohemian Forest, Czech Republic). – Silva Gabreta. Břízová, E. (2014a): Nové poznatky o výskytu organických sedimentů stáří pozdní glaciálholocén v České republice. – Zprávy o geologických výzkumech v roce 2013, neuveden, podzim, 47–54. ISSN 0514-8057. Bubík, M. (2014): Výsledky mikropaleontologické revize šaratických Cf vrtů. – Geologické výzkumy na Moravě a ve Slezsku 21, 1–2, 6–12. ISSN 1212-6209. Buriánek, D. – Bubík, M. – Gilíková, H. (2014): Petrografie a Geochemie Jílovců a slínovců godulského vývoje slezské jednotky západních karpat. – Acta Musei Moraviae, Scientae geologicae 99, 1, 77-89. ISSN 1211-8796. Čáp, P. (2014): Poznámky ke xenolitům křídových sedimentů v neogenních vulkanitech z okolí Rovenska pod Troskami (Geopark Český ráj). – Zprávy o geologických výzkumech v roce 2013. Francírek, M. – Otava, J. – Nehyba, S. (2014): Provenience sedimentů karpatu (miocén) ve střední části karpatské předhlubně (Kroměřížsko, Zlínsko): předběžné posouzení asociace detritických granátů. – Zprávy o geologických výzkumech v roce 2013, ISSN 0514-8057. Fürychová, P. – Melichar, R. – Poul, I. (v tisku): Geomechanické vlastnosti neogenních jílů na území města Brna. – Geologické výzkumy na Moravě a ve Slezsku. Havlíček, P. – Čáp, P. – Vorel, T. (2014): Kvartérní sedimenty Mongolského Altaje:předběžné výsledky výzkumu. – Zprávy o geologických výzkumech v roce 2013, neuveden, podzim, 149–153. ISSN 0514-8057. Houzar, S. – Šmerda, J. – Buriánek, D. (v tisku): Nový výskyt skarnu v gföhlské jednotce u Vevčic u Jevišovic: minerální asociace skarnu a kontaminovaných amfibolických pegmatitů. – Geologické výzkumy na Moravě a ve Slezsku.

31

Jáklová, K. – Trubač, J. – Magna, T. – Rapprich, V. – Haloda, J. – Erban, V. (2014): Petrografie, geochemie a post-erupční projevy olivínem chudého apatitického nefelinitu Slánské hory. – Zprávy o geologických výzkumech v roce 2013, neuveden, podzim, 115–120. ISSN 0514-8057. Janoušek, V. – Hanžl, P. – Aichler, J. – Gerdes, A. – Erban, V. – Žáček, V. – Schulmann, K. – Pecina, V. – Hrdličková, K. – Mixa, P. (2014): Late Devonian subduction and back-arc extension at the western margin of Brunia: evidence from metavolcanic rocks of the Vrbno Group (Silesicum, north-eastern Bohemian Massif). – Mineralogia. Special Papers 42, říjen, 17–24. ISSN 1899-8518. Jelének, J. – Čížek, D. – Franěk, J. – Vondrovic, L. (2014a): Využití 3D modelování v experimentálním projektu ve štole Josef. – Zprávy o geologických výzkumech v roce 2013. Klomínský, J. (2014): Fojtské hybridní granitoidy-strukturní a litologické markery v krkonošsko-jizerském plutonu. – Zprávy o geologických výzkumech v roce 2013 Neuveden, podzim, 120–125. ISSN 0514-8057. Kumpan, T. – Vít, J. (2014): Krasové jevy v horninách bělohorského souvrství (turon, česká křídová pánev) z lomu Březinka u Letovic. – Geologické výzkumy na Moravě a ve Slezsku 21, 1-2, 21–23. ISSN 1212-6209. Mišurec, J. – Jelének, J. – Kopačková V. (2014a): PanGeo - detekce vertikálních pohybů terénu pomocí družicových radarových dat. – Zprávy o geologických výzkumech v roce 2013. Mrázová, Š. – Čech, S. – Rambousek, P. (2014a): Litostratigrafie a strukturní charakteristika lomu Holcim Prachovice, Železné hory. – Zprávy o geologických výzkumech v roce 2013, neuveden, říjen, 19–22. ISSN 0514-8057. Mrázová, Š. – Schulmann, K. – Hrouda, F. – Chlupáčová, M. (2014b): Magnetické stavby (AMS) granitoidních a gabroidních hornin nasavrckého plutonického komplexu v Železných horách. – Zprávy o geologických výzkumech v roce 2013, neuveden, říjen, 23-27. ISSN 0514-8057. Nahodilová, R. – Štípská, P. – Powell, R. – Košler, J. – Racek, M. (2014b): High-Ti muscovite as a prograde relict in HP granulites with metamorphic Devonian zircon ages (Běstvina granulite body). In Kryza R., Żelaźniewicz A: The 2014 CETEG Conference “Ladek”, Proceedings and Excursion Guide, Geologia Sudetica, svazek 42. s. 64. – Wrocław University. Wrocław. Stárková, M. – Vorel, T. (2014a): Exotické litoklasty z drob neoproterozoika Barrandienu kralupsko-zbraslavské skupiny v oblasti Křivoklátska. – Zprávy o geologických výzkumech v roce 2013 neuveden, říjen, 28-32. ISSN 0514-8057. Suchý V. – Dobeš P. – Zeman A. (2014): Příspěvek k poznání petrografie, mineralogie a fluidních inkluzí jeskynních sintrů první generace z Koněpruských jeskyní a z některých lokalit v jejich okolí. – Zprávy o geologických výzkumech v roce 2013, neuveden, říjen,136-139. ISSN 0514-8057. Švábenická, L. (2014a): Biostratigrafické vyhodnocení sedimentů karpatské předhlubně a flyšového pásma Západních Karpat v okolí Šlapanic na základě studia vápnitých nanofosilií. – Zprávy o geologických výzkumech v roce 2013 Neuveden, podzim, 34-40. ISSN 0514-8057. Valenta, J. – Rapprich, V. – Skácelová, Z. – Gaždová, R. – Fojtíková, L. (2014a): The newly discovered Neogene Maar Volcano near the Mariánské Lázně, Western Bohemia. – Acta Geodynamica et Geomaterialia 11, 2, 107-116. ISSN 1214-9705. Vít, J. – Tomanová Petrová, P. (2014): Narazí tunel Vinohrady na spodnopleistocénní paleoúdolí Svitavy?. – Geologické výzkumy na Moravě a ve Slezsku 21, 1– 2, 39– 42. ISSN 1212-6209. 32

Vorel, T. (2014): Faciální vývoj a rozšíření sedimentů kambria na jihozápadním a severovýchodním okraji skryjsko-týřovické pánve. – Zprávy o geologických výzkumech v roce 2013, neuveden, podzim, 41– 46. ISSN 0514-8057. Zeman A. – Suchý V. – Dobeš P. – Filip J. – Hauková P. (2014): Povariské kalcitové žíly a sedimenty z krasových dutin v Solvayových lomech: příspěvek k upřesnění stáří hydrotermálních procesů v Českém krasu. – Zprávy o geologických výzkumech v roce 2013, Praha, 143– 147. ISSN 0514-8057. Odborná kniha Holásek, O. – Štědrá, V. – Dušek, K. – Hradecká, L. – Janderková, J. – Kadlecová, R. – Klečák, J. – Lochmann, Z. – Manová, M. – Minaříková, D. – Nekovařík, Č. – Sedláček, J. – Šalanský, K. – Švecová, J. – Zelenka, P. (2014): Vysvětlivky k základní geologické mapě České republiky 1 : 25 000, list 13-321 Svojšice. Geologická mapa ČR 1 : 25 000, list 13-321 Svojšice. 65 s. – Česká geologická služba, Praha. ISBN 978-80-7075-871-7. Pešek, J. – Brož, B. – Brzobohatý, R. – Dašková, J. – Doláková, N. – Elznic, A. – Fejfar, O. – Franců, J. – Hladilová, Š. – Holcová, K. – Honěk, J. – Hoňková, K. – Kvaček, J. – Kvaček, Z. – Macůrek, V. – Mikuláš, R. – Opluštil, S. – Rojík, P. – Spudil, J. – Svobodová, M. – Sýkorová, I. – Švábenická, L. – Teodoridis, V. – Tomanová Petrová, P. (2014): Tertiary basins and lignite deposits of the Czech Republic. 284 s. – Czech Geological Survey. Praha. ISBN 978-80-7075-862-5. Schulmann, K. – Martínez Catalán, J. R. – Lardeaux, J. M. – Janoušek, V. – Oggiano, G. (2014): The Variscan Orogeny: Extent, Timescale and the Formation of the European Crust, 7–44. – Special Publications of the Geological Society of London 405. London. Zelenka, P. – Dušek, P. – Holásek, O. – Holub, V. – Hradecká, L. – Janderková, J. – Kadlecová, R. – Klečák, J. – Knobloch, E. – Kořán, V. – Král, J. – Lochmann, Z. – Manová, M. – Martínek, K. – Mašek, J. – Minaříková, D. – Nekovařík, Č. – Sedláček, J. – Šalanský, K. – Štěpánek, P. (2014a): Vysvětlivky k Základní geologické mapě Č eské republiky 1 : 25 000, list 13-134 Český Brod. 54 s. ISBN 978-80-7075-870-0 Zelenka, P. – Dušek, P. – Holásek, O. – Hradecká, L. – Janderková, J. – Kadlecová, R. – Klečák, J. – Lochmann, Z. – Manová, M. – Minaříková, D. – Nekovařík, Č. – Osterrothová, K. – Sedláček, J. – Šalanský, K. – Štědrá, V. (2014b): Vysvětlivky k Základní geologické mapě Č eské republiky 1 : 25 000, list 13-143 Pečky. 52 s. – Česká geologická služba. ISBN 978-80-7075-872-4. Žáček, V. – Rapprich, V. – Aman, Y. – Berhanu, B. – Čížek, D. – Dereje, K. – Erban, V. – Ezra, T. – Firdawok, L. – Habtamu, M. – Hroch, T. – Kopačková V. – Kycl, P. – Mišurec, J. – Orgoň, A. – Pécskay, Z. – Šíma, J. – Tarekegu, D. – Verner, K. (2014a): Explanation Booklet of the set of Geoscience maps of Ethiopia at scale 1: 50 00, Subsheet 0738-D3 Shashemene: Geological map, Hydrogeological map, Geohazards map. 52 s. – Czech Geological Survey, Prague, AQUATEST a.s., Prague, Geological Survey of Ethiopia, Addis Ababa. Praha. ISBN 978-80-7075857-1. Kapitola v knize Adámek, J. – Havlíček, P. (2014): Geologické poměry okolí Dambořic. In Zdeněk Fišer: Dambořice, zpět ke kořenům, 17–22. – Muzejní a vlastivědná společnost v Brně pro obec Dambořice. Brno. ISBN 978-80-7275-097-9.

33

Břízová, E. (2014b): Krušné hory – hornictví a životní prostředí. Das Erzgebirge – Umwelt und Bergbau. In Hemker Christiane, Aixler Wendy: Stříbrná horečka a volání hor. Archeologie středověkého hornictví v Sasku a Čechách. Silberrauch und Berggeschrey. Archäologie des mittelalterlichen Bergbaus in Sachsen und Böhmen, 185–192. – neuveden. Dresden. ISBN 978-3-941171-99-2. Edel, J. – Casini, L. – Oggiano, G. – Rossi, P. – Schulmann, K. (2014): Early Permian 90° clockwise rotation of the Maures-Estérel-Corsica-Sardinia block confirmed by new palaeomagnetic data and followed by a Triassic 60° clockwise rotation. In: K. Schulmann – J. R. Martínez Catalán, J. M. Lardeaux, V. Janoušek, G. Oggia: The Variscan Orogeny: Extent, Timescale and the Formation of the European Crust, 333– 361. – The Geological Society of London. London. Gatel, P. – Žáček, V. – Kruszewski, L. – Devouard, B. – Thiéry, V. – Eytier, C. – Eytier, J. – Favreau, G. – Vigier, J. – Stracher, G. (2014): Combustion Mineralogy and Petrology of Oil-Shale Slags in Lapanouse, Sévérac-le-Château, Aveyron, France: Analogies with Hydrocarbon Fires. In Glenn B. Stracher, Anupma Prakash and Ellina V. Sokol: Coal and Peat Fires: A Global Perspective, Volume 3 Case Studies – Coal Fires, 681–742. – Elsevier. Amsterdam. ISBN 978-0-444-59509-6. Janoušek, V. – Moyen, J. (2014): Mass Balance Modelling of Magmatic Processes in GCDkit. In: S. Kumar and R. N. Singh: Modelling of Magmatic and Allied Processes, 225–238. – Springer. Berlin. ISBN 978-3-319-06470-3. Lardeaux, J. – Schulmann, K. – Faure, M. – Janoušek, V. – Lexa, O. – Skrzypek, E. – Edel, J. – Štípská, P. (2014): The Moldanubian Zone in the French Massif Central, Vosges/Schwarzwald and Bohemian Massif revisited: differences and similarities. In: K. Schulmann – J. R. Martínez Catalán, J. M. Lardeaux, V. Janoušek, G. Oggiano: The Variscan Orogeny: Extent, Timescale and the Formation of the European Crust, 7–44. – Special Publications of the Geological Society of London 405. London. Schulmann, K. – Martínez Catalán, J. R. – Lardeaux, J. – Janoušek, V. – Oggiano, G. (2014): The Variscan orogeny: extent, timescale and the formation of the European crust. In: K. Schulmann – J. R. Martínez Catalán, J. M. Lardeaux, V. Janousek, G. Oggiano: The Variscan Orogeny: Extent, Timescale and the Formation of the European Crust, 1–6. – Special Publications of the Geological Society of London 405. London. Skrzypek, E. – Schulmann, K. – Tabaud, A. – Edel, J. (2014): Palaeozoic evolution of the Variscan Vosges Mountains. In: K. Schulmann – J. R. Martínez Catalán, J. M. Lardeaux, V. Janoušek, G. Oggiano: The Variscan Orogeny: Extent, Timescale and the Formation of the European Crust, 45–75. – Geological Society London 405. London. Tabaud, A. – Whitechurch, H. – Rossi, P. – Schulmann, K. – Guerrot, C. – Cocherie, A. (2014): Devonian-Permian magmatic pulses in the northern Vosges Mountains (NE France): result of continuous subduction of the Rhenohercynian Ocean and Avalonian passive margin. In: K. Schulmann – J. R. Martínez Catalán, J. M. Lardeaux, V. Janousek, G. Oggiano: The Variscan Orogeny: Extent, Timescale and the Formation of the European Crust, 197–223. – Special Publications of the Geological Society of London 405. London. Žáček, V. – Skála, R. – Dvořák, Z. (2014d): Combustion Metamorphism in the Most Basin, Czech Republic. In Glenn B. Stracher, Anupma Prakash and Ellina V. Sokol: Coal and Peat Fires: A Global Perspective, Vol. 3 Case Studies - Coal Fires, 109– 159. – Elsevier. Amsterdam. ISBN 978-0-444-59509-6.

34

Žáček, V. – Skála, R. (2014c): Mineralogy of Burning-Coal Waste Piles in Collieries of the Czech Republic. In Glenn B. Stracher, Anupma Prakash and Ellina V. Sokol: Coal and Peat Fires: A Global Perspective, Vol. 3 Case Studies – Coal Fires, 161–202. – Elsevier. Amsterdam. ISBN 978-0-444-59509-6. Článek v recenzovaném sborníku z akce Břízová, E. (2014c): Rašeliniště Krušných hor jako archivy pro studium vlivu člověka na přírodní prostředí. Erzgebirgische Moorgebiete als ein Archiv zum Studium der menschlichen Auswirkungen auf die Natur. In Šolc: ArchaeoMontan 2013, 199–208. Kadaň. Kopačková V. – Koucká, L. – Jelének, J. (2014c): Mineral mapping using QUANTools: Image spectroscopy approach. In Karel Hron et al: GeoMap Workshop Proceedings, 40–42. – Univerzita Palackého v Olomouci. Olomouc. ISBN 978-80-244-4149-8. Mlčoch, B. – Karous, M. (2014): Litoměřický vrt PVGT LT-1. In Datel Josef, Hauerová Jindřiška: Průzkum, využívání a ochrana podzemní vody: nové úkoly a výzvy, s. 177. – Technická univerzita v Liberci, Česká asociace hydrogeologů, Česká asociace inženýrských geologů. Liberec. ISBN 978-80-903635-4-0. Patent Vodrážka, R. (2014): The extraction method of calcareous or pyritised fossils from calcareous rocks. No. 2138476. Česká geologická služba, Praha 1. Užitný, průmyslový vzor Cádrová, L. – Černík, M. – Nosek, J. – Záruba, J. – Brož, M. – Franěk, J. – Vaněček, M. (2014): Tepelně vodivá hmota na bázi geopolymerní pryskyřice. No. 26526. Technická univerzita v Liberci.

Ostatní výsledky Dudíková Schulmannová, B. – Barnet, I. – Čížek, D. – Hejtmánková, P. – Hroch, T. – Holub, F. V. – Janderková, J. – Košuličová, M. – Kotková, J. – Kryštofová, E. – Krupička, J. – Martínek, K. – Nahodilová, R. – Pacherová, P. – Poňavič, M. – Skácelová, D. – Trubačová, A. – Verner, K. – Žáčková, E. (2014a): Vysvětlivky k základní geologické mapě ČR, list Vlachovo Březí 22-344 . Hrdličková, K. – Gilíková, H. – Hanžl, P. – Vít, J. – Tomanová Petrová, P. – Pecina, V. – Buriánek, D. – Večeřa, J. – Kryštofová, E. – Fürychová, P. – Sedláčková, I. – Baldík, V. – Franců, J. – Janderková, J. – Kociánová, L. – Kolejka, V. – Konečný, F. – Krejčí, O. – Kunceová, E. – Otava, J. – Paleček, M. – Sedláček, J. Mgr. – Šimůnek, Z. – Dolníček, Z. – Slobodník, M. – Šrámek, J. (2014b): Vysvětlivky k základní geologické mapě ČR, list Veverská Bítýška 24-323. 265 s. – MS Česká geologická služba. Hokr, M. et al. (2014a): Tunel 2011. Závěrečná zpráva. Březen 2014. – MS TU Liberec. 166 s. Hokr, M. et al. (2014b): Tunel 2011. Final Report. March 2014. – MS TU Liberec. 169 s. Lachman, V. (ed.) (2013): Reverzibilní skladování energie (RESEN). Odborná zpráva o postupu prací a dosažených výsledcích za rok 2013. – ISATech s.r.o., Praha, 61 s. Lachman, V., ed. (2014a): Reverzibilní skladování energie (RESEN). Odborná zpráva o postupu prací a dosažených výsledcích za rok 2014. – ISATech s.r.o., Praha, 177 s. Lachman, V., ed. (2014b): Reverzibilní skladování energie (RESEN. Odborná zpráva o postupu prací a dosažených výsledcích. – ISATech s.r.o., Praha, 128 s. 35

Vondrovic, L. – Franěk, J. – Zuna, M. – Novák, P. – Doláková, E., ed. (2013): Výzkum termální zátěže hornin – perspektivy podzemního skladování tepelné energie. Roční zpráva za rok 2013, III. etapa – Dílčí výsledky laboratorního výzkumu. – Česká geologická služba, Praha. (RZ 2013, příloha 1). Jelének, J. – Čížek, D. – Franěk, J. (2014b): Geo3D Visualisation – nástroj pro 3D geologické modelování. 1 s. MS Česká geologická služba, Praha Jelének, J. – Franěk, J. – Čížek, D. (2014c): 3D modelling in the Research on thermally loaded rock – perspectives of underground thermal energy storage. 1 s. – MS Česká geologická služba, Praha. Kopačková, V. – Koucká, L. – Jelének, J. (2014d): Mineral mapping based on an automatic detection of multiple absorption features. 1 s. – MS Česká geologická služba, Praha. Mišurec, J. – Jelének, J. – Kopačková V. (2014b): Možnosti detekce vertikálních pohybů terénu pomocí dlouhodobé časové řady satelitních radarových dat. 1 s. MS Česká geologická služba, Praha. Mlčoch, B. – Rapprich, V. – Šebesta, J. – Verner, K. – Skácelová, Z. – Knésl, I. – Hrazdíra, P. – Sidorinová, T. – Skácelová, D. – Janderková, J. – Kycl, P. – Martínek, K. – Godány, J. – Kramolišová, P. (2014a): Vysvětlivky k základní geologické mapě ČR list Bochov 11–241. 150 s. – MS Česká geologická služba, Praha. Nahodilová, R. – Žáčková, E. – Hladký, R. (2014c): Výzkum termální zátěže hornin perspektivy podzemního skladování tepelné energie, dílčí část Závěrečné zprávy: petrologická a mikrostrukturní analýza horninových geotypů, výzkum geopolymerní hmoty. Závěrečná zpráva: TIP PROJEKT MPO ev.č. FR-TI3/325. Závěrečná zpráva, 42 s. – MS Česká geologická služba, Praha. Rapprich, V. – Yekoye, B. – Debebe, N. – Kycl, P. – Hroch, T. – Verner, K. – Kopačková V. – Mišurec, J. – Čížek, D. – Hejtmánková, P. – Leta, A. – Málek, J. – Šíma, J. – Hampson, C. – Yewubinesh, B. – Tsigehana, T. – Ezra, T. – Firdawok, L. – Habtamu, B. – Pécskay, Z. (2014c): Geological hazards and Engineering geology maps of Hosaina NB 37-2: Explanatory notes. 147 s. – MS Česká geologická služba, Praha. Rapprich, V. – Habtamu, E. – Kycl, P. – Hroch, T. – Verner, K. – Malík, J. – Kopačková V. – Mišurec, J. – Hejtmánková, P. – Leta, A. – Málek, J. – Šíma, J. – Hampson, C. – Yewubinesh, B. – Tsigehana, T. – Ermias, F. – Firdawok, L. – Habtamu, B. – Ezra, T. – Tutan, N. – Alula, D. – Pécskay, Z. – Freymuth, H. (2014d): Geological hazards and Engineering geology maps of Dila NB 37-6: Explanatory notes. 140 s. – MS Česká geologická služba, Praha. Vorel, T. – Dušek, K. – Havlín Nováková, D. – Holásek, O. – Hradecký, P. – Hrazdíra, P. – Janderková, J. – Kotková, J. – Krupička, J. – Mašek, D. – Sidorinová, T. – Skácelová, D. – Skácelová, Z. – Soejono, I. – Stárková, M. – Trubačová, A. (2014b): Vysvětlivky k základní geologické mapě ČR 1 : 25 000, list Podmokly 12-323. 163 s. – MS Česká geologická služba, Praha. Mapy Baldík, V. – Hrdličková, K. – Hanžl, P. – Gilíková, H. – Buriánek, D. (2014): Základní geologická mapa České republiky 1 : 25 000, list 24-323 Veverská Bítýška. Tektonická mapa. Neuveden. 1 s. – Česká geologická služba, Praha. Dudíková Schulmannová, B. – Hroch, T. – Verner, K. (2014b): Základní geologická mapa České republiky 1 : 25 000, list 22-344 Vlachovo Březí. – Česká geologická služba, Praha.

36

Hrdličková, K. – Gilíková, H. – Tomanová Petrová, P. – Hanžl, P. (2014c): Základní geologická mapa České republiky 1 : 25 000, list 24-323 Veverská Bítýška, mapa odkrytá. Neuveden. 1 s. – Česká geologická služba, Praha. Hrdličková, K. – Baldík, V. – Buriánek, D. – Gilíková, H. – Hanžl, P. – Janderková, J. – Kryštofová, E. – Vít, J. (2014d): Základní geologická mapa České republiky 1 : 25 000, list 24-323 Veverská Bítýška, mapa dokumentačních bodů. Neuveden. 1 s. – Česká geologická služba, Praha. Hrdličková, K. – Gilíková, H. – Hanžl, P. – Vít, J. (2014a): Základní geologická mapa České republiky 1 : 25 000, list 24-323 Veverská Bítýška. Neuveden. 1 s. – Česká geologická služba, Praha. Mlčoch, B. – Rapprich, V. – Šebesta, J. (2014b): Základní geologická mapa České republiky 1 : 25 000 s Vysvětlivkami, list 11-241 Bochov. 1 s. – Česká geologická služba. Praha. Poňavič, M. (2014): Základní geologická mapa 1 : 25 000. Mapa nerostných surovin. List 22-344 Vlachovo Březí. – MS Česká geologická služba, Praha. Sedláčková, I. – Buriánek, D. – Franců, J. – Janderková, J. – Konečný, F. – Paleček, M. – Pecina, V. – Sedláček, J. (2014): Základní geologická mapa České republiky 1: 25 000 s Vysvětlivkami 24-323 Veverská Bítýška. Mapa geofaktorů životního prostředí. ZGM ČR 25. 1 s. – Česká geologická služba, Praha. Štědrá, V., ed. (2014b): Účelová geologická mapa okolí ETE 1 : 25 000. – MS Česká geologická služba, Praha. Trubačová, A. (2014): Základní geologická mapa 1 : 25 000. Mapa geofaktorů životního prostředí. List 22-344 Vlachovo Březí. – MS Česká geologická služba, Praha. Večeřa, J. – Hrdličková, K. (2014): Základní geologická mapa České republiky 1: 25 000 s Vysvětlivkami 24-323 Veverská Bítýška. Mapa nerostných surovin. ZGM ČR 25. 1 s. – Česká geologická služba, Praha. Vorel, T. – Hradecký, P. – Stárková, M. – Holásek, O. (2014a): Základní geologická mapa České republiky 1 : 25 000 s Vysvětlivkami list 12-323 Podmokly. 1 s. – Česká geologická služba, Praha. Žáček, V. – Rapprich, V. – Verner, K. – Hroch, T. – Tarekegu, D. – Dereje, K. – Firdawok, L. – Habtamu, B. (2014b): Set of Geoscience Map of Ethiopia at scale 1 : 50 000, Geological Map, Subsheet 0738-D3 Shashemene. Neuveden. 1 s. – Czech Geological Survey, AQUATEST, Geological Survey of Ethiopia. Praha. Audiovizuální tvorba, elektronické dokumenty Pertoldová, J. – Hanžl, P. (2014): Bádejte s námi v geologické mapě. – Česká geologická služba, Praha. Rapprich, V. – Hajn, P. – Fiferna, P. (2014a): Práce České geologické služby v Jižní Etiopii. – Česká geologická služba, Praha. Rapprich, V. – Hajn, P. – Fiferna, P. (2014b): Sopky v srdci Evropy. – Česká geologická služba, Praha. Stříteský, I. – Štědrá, V. – Ambrozek, L. – Mikuláš, R. – Slunečko, M. (2014): Cesta ke kameni. – SFŽP Praha. Štědrá, V. – Hajn, P. – Fiferna, P. (2014a): Geoparky – mosty mezi geologickým dědictvím a lidmi. – Česká geologická služba, Praha. Uspořádání (zorganizování) konference Čech, S. – Vodrážka, R. – Uličný, D. – Kuna, P. (2014): 7. Křídový seminář. Police nad Metují. 37

Ludvík, S. – Ježková, A. – Sobotová, J. – Pásková, M. – Hrubeš, M. – Hošek, R. – Štědrá, V. (2014): 2. Konference národních geoparků, Geopark Rálsko: financování a podpora geoparků, návštěvnická a interpretační infrastruktura v geoparcích (s důrazem na bezbariérovost). Kuřivody – Doksy. Magna, T. – Radoň, M. – Rapprich, V. (2014b): 4. seminář Odborné skupiny vulkanologie při České geologické společnosti. Dlouhá Louka. – Česká geologická služba, Praha, 32 pp. ISBN 978-80-87487-11-2 Řídkošil, T. – Švábenická, L. (2014): Geologie pro region. – Turnov. Uspořádání (zorganizování) workshopu Štědrá, V. (2014a): Nezávislé vyhodnocení tektonických poměrů v užší lokalitě jaderné elektrárny Temelín: přehled výsledků provedených geofyzikálních prací. – Česká geologická služba, Praha. Štědrá, V. (2014b): Nezávislé vyhodnocení tektonických poměrů v užší lokalitě ETE: současné poznání geologické stavby moldanubika a pokryvných útvarů v okolí. – Česká geologická služba, Praha. Uspořádání (zorganizování) výstavy Štědrá, V. – Starý, M. – Dolejší, J. (2014b): Geologická expozice Lom Práchovna v Kutné Hoře. – Kutná Hora.

38

2. Výzkum globálních změn v geologické minulosti a vývoje života Zpracoval: Jiří Frýda a kol.

Abstrakt Cílem této části výzkumného programu je multidisciplinární výzkum vývoje sedimentárních pánví a biodiverzity, zaměřený na analýzu průběhu výrazných globálních změn v minulosti Země, a stratigrafický výzkum v rámci aktivit Mezinárodní stratigrafické komise IUGS bioeventů. V roce 2014 byly realizovány výzkumné práce na dvou kontinentech (Jižní Amerika a Evropa) a předmětem studia byla období od paleozoika po kvartér. K hlavnímu okruhu řešených problémů patří především studium reakce biosféry na globální změny a studium změn struktury krizi postižených paleospolečenstev. Zvláštní pozornost je věnována studiu globálního cyklu uhlíku a změn průměrných teplot globálního mořského ekosystému v době krizových událostí. Tento komplexní přístup je založen na využití rozličných metod – paleontologických (analýza paleospolečenstev, fylogenetická analýza etc.), sedimentologických (mikrofaciální analýza) a geochemických (izotopová geochemie). Výsledky výzkumu globálních změn v geologické minulosti Země byly publikovány jako články ve vědeckých časopisech s IF, v recenzovaných odborných periodikách, jako kapitoly ve vědeckých knihách a byly prezentovány formou přednášek a posteru na mezinárodních konferencích. Vědecký tým zabývající se výzkumem globálních změn v geologické minulosti Země zahrnuje 14 pracovníků ČGS s celkovou pracovní kapacitou 8,3 pracovního úvazku na tomto subprojektu VZ. Výzkumný tým se skládá z 8 pracovníků s Ph.D., 5 Ph.D. studentů a 1 techničky. V rámci tohoto výzkumného týmu existují pracovní skupiny zkoumající: a) mořské paleozoikum, b) terestrický permokarbon, c) mořskou křídu a d) kvartérní problematiku. V roce 2014 tento tým pracovníků publikoval nebo předal do tisku 30 článků ve vědeckých časopisech s IF. Publikační efektivita tohoto týmu je tedy větší než 3 články ve vědeckých časopisech s IF na pracovníka a rok. Skupina mořského paleozoika zajišťuje veškeré editorské i technické práce a vydává mezinárodní impaktovaný časopis Bulletin of Geosciences. V roce 2014 v něm bylo na 908 stranách publikováno 43 vědeckých prací (Bulletin of Geosciences, ročník 89, 2014). Impakt faktor Bulletinu pro rok 2014 je 1,5. Bulletin of Geosciences dnes patří díky mnohaletému úsilí současné redakční rady do první desítky nejvýznamnějších vědeckých časopisů vydávaných v České republice. V následující části jsou hlavní výsledky (i.e., publikace v časopisech s IF a kapitoly ve vědeckých knihách) multidisciplinárního výzkumu vývoje sedimentárních pánví a biodiverzity, zaměřeného na analýzu průběhu výrazných globálních změn v minulosti Země, publikované v roce 2014, seřazeny ve stratigrafické posloupnosti od staršího paleozoika po kvartér.

2.1. Mořské paleozoikum 39

V roce 2014 pokračovalo především studium sedimentárních sekvencí staršího paleozoika se zaměřením na reakci biosféry na globální změny a studium změn struktury krizí postižených paleospolečenstev. Hlavní výsledky této pracovní skupiny jsou shrnuty v následujících bodech: •

Editorsky zpracováno bylo monotematické trilobitové číslo Bulletinu of Geosciences č. 89/2014/2 (Budil et al. 2014a). Číslo sestává z devatenácti článků a představuje shrnutí současného stavu znalostí u trilobitů a členovců od kambria až po mezozoikum. Číslo dedikované památce Harry Blackmore Whittingtona uvádí životopisný článek věnovaný tomuto nejvýznamnějšímu trilobitovému specialistovi dvacátého století.

•

V návaznosti na jednání mezinárodní silurské stratigrafické subkomise o změně GSSP (Global Boundary Stratotype Section and Point) stupně aeronu byl v pražské pánvi popsán a vzorkován kandidátský profil (Štorch et al. 2014).

•

Byl studován vztah mezi globálním uhlíkovým cyklem a změnami společenstev na příkladu faun ludlowu až lochkovu pražské pánve a byl doložen jejich vzájemný vztah stejně jako reálný základ vymezených společenstev (Manda – Frýda 2014).

•

Byla publikována studie vývoje svrchně devonských sedimentů SZ Číny (Suttner et al. 2014).

•

Byla publikována studie vývoje paleodiverzity spodně devonského ekosystému Maroka (Frey et al. 2014).

•

Byla revidována biostratigrafie hranice gorst-ludford a ludfordu v pražské synformě (Slavík et al. 2014).

•

Byl publikován první doklad homerské izotopové anomálie z peri-Gondwany (Frýda – Frýdová 2014).

•

Byl publikován první doklad sheinwoodské izotopové anomálie z peri-Gondwany (Frýda a kol. 2014).

•

Byla definována chemostratigrafická škála pro spodní silur (Frýda – Štorch 2014.

•

Byla publikována chemostratigrafické škála pro wenlock Walesu (Loydell a kol. 2014).

•

Byly publikovány nové studie bioeventu na hranici devonu a karbonu (Kumpán et al. 2014a, b).

•

Byly publikovány výsledky studia silurských karcinosomatidních eurypteridů (Budil et al. 2014b).

•

Byla publikována zpráva o překvapujícím nálezu velkých dalmanitidních trilobitů rodu Reussiana v lochkovu pražské pánve (Budil et al. 2014c). Tento výskyt je jedním z nejstarších známých devonských dalmanitidních trilobitů celosvětově a má proto velký význam pro pochopení rané evoluce a migrací této skupiny.

•

Překvapující výskyt čínských faun bradoriidních členovců v kambriu příbramskojinecké pánve byl publikován v Neues Jahrbuch für Geologie und Paläontologie (Fatka et al. 2014a). Tento výskyt je ojedinělý v celosvětovém měřítku a významně komplikuje dosavadní představy o paleogeografii ve „středním“ kambriu.

40

•

Byla publikována rozsáhlá revize ontogenetického vývoje trilobita Sao hirsuta (Laibl et al. 2014). Pomocí biometrických studií byla navíc zachycena další, dosud neidentifikovaná larvální stadia jiných trilobitových rodů, dosud považovaná za larvy rodu Sao.

•

Byl diskutován velmi zajímavý nález akumulace vzácných ordovických harpetidních trilobitů Eoharpes benignensis, zjevně ukrytých pod velkým pygidiem asaphidního trilobita Nobiliasaphus repulsus (Fatka – Budil 2014).

•

Do tisku v Estonian Journal of Earth Sciences byla přijata studie o nejmladších zástupcích rodu Ribeiria zjištěných nově v králodvorském souvrství pražské pánve (Polechová 2014, v tisku).

•

Do tisku (Palaeoworld) byl přijat a „on-line first“ je i vystaven také článek o novém, dosud neznámém typu larvy trilobita ze skryjsko-týřovické pánve (Laibl et al. 2014b, v tisku). Ta je považována za první protaspidní stadium ptychopariidního typu, známé ze skryjského kambria.

•

V roce 2014 byla dokončena paleogeografická studie zahrnující geochemický a paleomagnetický výzkum vulkanických hornin suchomastského vulkanického centra pražské pánve (Tasáryová et al. 2014a).

•

Interdisciplinární výzkum v současnosti probíhá i v dalších vulkanických centrech (svatojánském a kosovském) v pražské pánvi (Tasáryová et al. 2014b).

•

Byl vyhodnocen vliv alterace mořskou vodou na silurský submarinní vulkanismus (Tasáryová et al. 2014c).

•

V práci Tonarová et al. (2014) byla publikována část výsledků studia silurských mnohoštětinatých červů z oblasti dnešního Estonska. Nejdůležitějším výsledkem bylo potvrzení význačného narušení druhového složení této fauny, vzniklé pravděpodobně jako důsledek klimatických a environmentálních změn, tzv. Ireviken eventu.

2. 2. Terestrický permokarbon V roce 2014 pokračovalo především studium vlivu globálních změn na vývoj permokarbonské flóry, analýza klimatických změn a paleobiogeografie. Hlavní výsledky této pracovní skupiny jsou shrnuty v následujících bodech: •

Výsledky studia karbonských rostlinných a pylových společenstev radnické pánve byly publikovány v práci Opluštila et al. (2014a). Tato práce umožnila rekonstruovat rozložení uhlonosné vegetace, stromovitých plavuní a přesliček, popínavých kapradin a kapraďosemenných a kordaitů. Společenstvo bylo vyhodnoceno i palynologicky.

•

Poprvé byly popsány kutikuly ze stephanu B (karbon) podkrkonošské pánve (Šimůnek 2014a). Druh Cordaites barthelii Šimůnek byl popsán jako nový.

•

Práce Šimůnka a Hladovského (2014, v tisku) se zabývá kutikulami kordaitů ze tří lokalit na Kladensku. Byl popsán nový druh Cordaites theodorii a diskutována paleoekologie studovaných nálezů.

41

•

Kutikuly z typového materiálu nejčastěji se vyskytujících kordaitových druhů – Cordaites principalis a C. palmaeformis – nebyly známy a k těmto druhům byly dříve přiřazovány kutikuly, které k nim vůbec nepatřily. Tento problém řeší práce Šimůnka (v tisku), kde jsou přesně definovány kutikuly, které byly připraveny z typového materiálu uvedených druhů.

•

Práce Šimůnka a Drábkové (2014) se zabývá fruktifikacemi pteridosperm z vnitrosudetské pánve. Je popsáno 5 druhů fruktifikací, z nichž u čtyř popisů jsou poprvé charakterizovány kutikuly a pylová zrna. Jeden druh – Aulacotheca idae – je popsán jako nový a je diskutována jeho příslušnost k Alethopteris idae.

•

Na základě studia morfologie, kutikulární analýzy a výzkumu spor in situ byly navrženy dva nové druhy sphenophylových šištic, Bowmanites myriophyllus sp. nov. a Bowmanites priveticensis sp. nov., a popsány jejich mateřské rostliny – Sphenophyllum priveticense sp. nov. a Sphenophyllum myriophyllum (Crépin) emend. Bylo studováno okolo 90 jedinců subarborescentní lykopsidní rostliny Sporangiostrobus feistmantelii (Feistmantel) Němejc z bolsovu centrálních a západních Čech. Ophalophloios byl interpretován jako rostlina s příležitostnou životní strategií a schopností kolonizovat.

Publikovaná literatura Článek v impaktovaném recenzovaném odborném periodiku Bek, J. – Opluštil, S. – Drábková, J. – Pšenička, J. (2015, v tisku): The sub-arborescent lycopsid Omphalophloios feistmantelii (O. Feistmantel) comb. nov. emend. from the Middle Pennsylvanian of the Czech Republic. – Bulletin of Geosciences. Budil, P. – Fatka, O. – Holloway, D. – Hughes, N. C. (2014): From J. Barrande to H.B. Whittington. – Bulletin of Geosciences 89, 2, 201–202. ISSN 1214-1119. DOI 10.3140/bull.geosci.1510. Budil, P. – Manda, Š. – Tetlie, E. O. (2014): Silurian carcinosomatid eurypterids from the Prague Basin (Czech Republic). – Bulletin of Geosciences 89, 2, 257–267. ISSN 1214-1119. DOI 10.3140/bull.geosci.1440. Budil, P. – Fatka, O. – Rak, Š. – Hörbinger, F. (2014): Unusual occurrence of dalmanitid trilobites in the Lochkovian (Lower Devonian) of the Prague Basin, Czech Republic. – Bulletin of Geosciences 89, 2, 325-334. ISSN 1214-1119. DOI 10.3140/bull.geosci.1431. Fatka, O. – Budil, P. (2014): Sheltered gregarious behavior of Middle Ordovician harpetid trilobites. – Palaios 29, 495–500, DOI http://dx.doi.org/10.2110/palo.2013.031. Fatka, O. – Williams, M. – Budil, P. (2014): Bradoriid arthropods from the Cambrian of the Příbram-Jince Basin, Czech Republic. – Neues Jahrbuch für Geologie und Palaontologie. Abhandlungen 273, 2, 147-154. ISSN 0077-7749. DOI 10.1127/0077-7749/2014/0420. 42

Frey, L. – Naglik, C. – Hofmann, R. – Schemm-Gregory, M. – Frýda, J. – Kröger, B. – Taylor, P. D. – Wilson, M. A. – Klug, C. (2014): Diversity and palaeoecology of Early Devonian invertebrate associations in the Tafilalt (Anti-Atlas, Morocco). – Bulletin of Geosciences, 89(1), 75–112. DOI 10.3140/bull.geosci.1459. Frýda, J. – Frýdová, B. (2014): First evidence for the Homerian (late Wenlock, Silurian) positive carbon isotope excursion from peri-Gondwana: new data from the Barrandian (Perunica). – Bulletin of Geosciences 89(3), 617–634. ISSN 12141119. Frýda, J. – Lehnert, O. – Joachimski, M.M. (2014, v tisku): First record of the early Sheinwoodian carbon isotope excursion (ESCIE) from the Barrandian area of northwestern peri-Gondwana. – Estonian Journal of Earth Sciences, 64, 1. Frýda, J. – Štorch, P. (2014): Carbon isotope chemostratigraphy of the Llandovery in northern peri-Gondwana: new data from the Barrandian area, Czech Republic. – Estonian Journal of Earth Sciences, 63, 4:220-226. doi: 10.3176/earth.2014. Kumpan, T. – Bábek, O. – Kalvoda, J. – Grygar, T. M. – Frýda, J. (2014): Sea-level and environmental changes around the Devonian-Carboniferous boundary in the Namur-Dinant Basin (S Belgium, NE France): A multi-proxy stratigraphic analysis of carbonate ramp archives and its use in regional and interregional correlations. – Sedimentary Geology, 311: 43-59. DOI: 10.1016/j.sedgeo.2014.06.007 Kumpan, T. – Bábek, O. – Kalvoda, J. – Frýda, J. – Grygar, T. M. (2014): A highresolution, multiproxy stratigraphic analysis of the Devonian-Carboniferous boundary sections in the Moravian Karst (Czech Republic) and a correlation with the Carnic Alps (Austria). – Geological Magazine, 151, 2: 201-215. 10.1017/S0016756812001057 Laibl, L. – Fatka, O. – Crônier, C. – Budil, P. (2014): Early ontogeny of the Cambrian trilobite Sao hirsuta from the Skryje-Týřovice Basin, Barrandian area, Czech Republic. – Bulletin of Geosciences 89, 2, 257–267. ISSN 1214-1119. DOI 10.3140/bull.geosci.1438. Libertín, M. – Bek, J. – Drábková, J. (2014): New sphenophyllaleans from the Pennsylvanian of the Czech Republic. – Review of Palaeobotany and Palynology, roč. 200, January, 196-210. ISSN 0034-6667. Loydell, D. K. – Frýda, J. – Butcher, A. – Loveridge, R. F. (2014): A new high-resolution δ13Ccarb isotope curve through the lower Wenlock Series of Buttington Quarry, Wales. – GFF, 136, 1: 172–174. DOI:10.1080/11035897.2013.865668. Manda, Š. – Frýda, J. (2014): Evolution of the late Ludlow to early Lochkovian brachiopod, trilobite and bivalve communities of the Prague Basin and their link with the global carbon cycle. – GFF 136, 1, 179-184. ISSN 1103-5897. Opluštil, S. – Pšenička, J. – Bek, J. – Wang, J. – Feng, Z. – Libertín, M. – Šimůnek, Z. – Bureš, J. – Drábková, J. (2014a): T0 peat-forming plant assemblage preserved on growth position by volcanic ash-fall: A case study 43

from the Middle Pennsylvanian of the Czech Republic. – Bulletin of Geosciences 89, 4, 773-818. ISSN 1214-1119. DOI 10.3140/bull.geosci.1499. Polechová, M. (2015, in press): The youngest representatives of the genus Ribeiria Sharpe, 1853 from the late Katian of the Prague Basin (Bohemia). – Estonian Journal of Earth Sciences, 64(1), 1-7. Sakala, J. – Vodrážka, R. (2014). A new species of Antarctoxylon: a contribution to the early angiosperm ecosystem of Antarctica during the late Cretaceous. – Antarctic Science, 26, 4 , 371-376. Slavík, L. – Štorch, P. – Manda, Š. – Frýda, J. (2014): Integrated stratigraphy of the Ludfordian in the Prague Synform. – GFF 136, 1, 238-242. ISSN 1103-5897. DOI 10.1080/11035897.2013.851733. Suttner, T. J. – Kido, E. – Chen, X.-Q. – Mawson, R. – Waters, J. A. – Frýda, J. – Mathieson, D. – Molloy, P.D. – Pickett, J. – Webster, G. D. – Frýdová, B. (2014): Stratigraphy and facies development of the marine Late Devonian near the Boulongour Reservoir, northwest Xinjiang, China. – Journal of Asian Earth Sciences, 80, 101–118. http://dx.doi.org/10.1016/j.jseaes.2013.11.001 Šimůnek, Z. (2014a): First cuticles of Cordaites Unger from the Stephanian B of the Krkonoše Piedmont Basin (Czech Republic). – Palaeontographica. Beiträge zur Naturgeschichte der Vorzeit Abt. B. Palaeobotany – Palaeophytology 290, 4-6, 127-139. ISSN 0375-0299. Šimůnek, Z. (2014b, v tisku): Cuticles from the type material of Cordaites palmaeformis (Göppert) Weiss and Cordaites principalis (Germar) Geinitz, Pennsylvanian of Poland and Germany. – Review of Palaeobotany and Palynology. Šimůnek, Z. – Drábková, J. (2014c, v tisku): The adpression medullosan prepollen-producing organs, their prepollen and cuticles (Westphalian, Intrasudetic Basin, Czech Republic). Review of Palaeobotany and Palynology. Šimůnek, Z. – Hladovský, J. (2014, v tisku): Contribution to the knowledge of Cordaites species from the Kladno-Rakovník Basin, Middle Pennsylvanian (Bolsovian), Czech Republic. – Geobios. Štorch, P. – Manda, Š. – Loydell, D. K. (2014): The early Ludfordian leintwardinensis graptolite Event and the Gorstian–Ludfordian boundary in Bohemia (Silurian, Czech Republic). – Palaeontology 57, 5, 1003-1043. ISSN 0031-0239. DOI 10.1111/pala.12099. Tasáryová, Z. – Frýda, J. – Janoušek, V. – Racek, M. (2014): Slawsonite-celsianhyalophane assemblage from a picrite sill (Prague Basin, Bohemia). – American Mineralogist, 99: 2272–2279. Tasáryová, Z. – Schnabl, P. – Čížková, K. – Pruner, P. – Janoušek, V. – Rapprich, V. – Štorch, P. – Manda, Š. – Frýda, J. – Trubač, J. (2014): Gorstian palaeoposition and geotectonic setting of Suchomasty volcanic centre (Silurian, Prague Basin, 44

Teplá-Barrandian Unit, Bohemian Massif). DOI:10.1080/11035897.2013.879735.

–

GFF,

136,

1:

262–265.

Tonarová, P. – Hints, O. – Eriksson, M. E. 2014. Impact of the Silurian Ireviken Event on polychaete faunas: new insights from the Viki drill core, western Estonia. – GFF 136(1): 270–274. ISSN 1103-5897. DOI 10.1080/11035897.2013.862855. Veron, A. – Novák, M. – Břízová, E. – Štěpánová, M. (2014): Environmental imprints of climate changes and anthropogenic activities. – Holocene 24, 8, 919–931. DOI 10.1177/0959683614534746.

Mezinárodní patent Vodrážka, R. (2014): The extraction method of calcareous or pyritised fossils from calcareous rocks. No. 2138476. Česká geologická služba, Praha 1.

3. Analýza zranitelnosti krajiny přírodními a antropogenními procesy Zpracoval: Martin Novák a kol.

Abstrakt Výzkum zranitelnosti krajiny se v roce 2014 soustředil do tří oblastí: (i) svahové nestability, (ii) ekotoxikologie a (iii) negativní důsledky globálních změn. Bylo publikováno 14 původních prací v impaktovaných časopisech), z toho 8 v časopise o impaktovém faktoru vyšším než 3,0 (WoS). Od velkých povodní v roce 1997 můžeme pozorovat zkracování intervalů mezi extrémními hydrologickými událostmi. Spouštěcím mechanismem sesuvů bývají nadprůměrné srážkové úhrny, intenzivní tání sněhové pokrývky, důlní činnost a nevhodné zakládání staveb. Probíhalo geochemické studium znečištění půdního prostředí velkých evropských měst rizikovými stopovými prvky a zhodnocení zdravotních rizik. Bylo prokázáno, že tropické mokřady při odvodňování ztrácejí odtokem velmi starý uhlík uložený v hlubších vrstvách humolitu, a to na rozdíl od rašelinišť mírného a boreálního pásma, kde odvodnění nevede ke ztrátě starého uhlíku. Na osmi povodích sítě Geomon byla provedena simulace povrchových odtoků prostřednictvím modelu Brook90 do konce 21. století za současné změny klimatu. Bouřlivý rozvoj prodělává metodika stanovení poměru netradičních izotopů v environmentálním výzkumu (Cr, Zn, Cd). Současný stav a problémy výzkumu svahových nestabilit v ČR byly popsány v článku v časopisu Vesmír (Krejčí et al. 2014). V místních podmínkách většinou bývají spouštěcím mechanismem extrémní srážky, intenzivní tání sněhové pokrývky, důlní činnost a nevhodné zakládání staveb. Od extrémních povodní v roce 1997 můžeme pozorovat zkracování intervalů mezi jednotlivými povodňovými událostmi a sesuvné kalamity byly 45

dokumentovány v letech 2002, 2006, 2009, 2010 a 2013. Na kongresu v Liberci byl prezentován vliv geologie na geotechnické podmínky výstavby v Brně a okolí. Hlavním geofaktorem ovlivňujícím rozvoj sesuvů v Brně jsou miocenní jíly, které bývají překryty sprašemi a způsobují oživení starých sesuvů. Dopady sesouvání byly dokumentovány pro obec Halenkovice. Analýzou historických dat, pomocí nových terénních prací a rozhovory s pamětníky bylo zjištěno, že tato obec byla za posledních sto let postižena minimálně šesti obdobími sesuvů. Plošný rozsah svahových deformací na katastru obce činí 23 %, což znesnadňuje její rozvoj a bylo a je příčinou problémů se statikou budov a pozemních komunikací. V roce 2014 pokračovaly práce na geochemickém mapování evropského kontinentu. Probíhá detailní geochemické studium distribuce vybraných stopových prvků a těžkých kovů v orných a pastvinných půdách. V roce 2014 byly dokončeny interpretace výsledků (Poňavič 2014, Tarvainen 2014). Byla studována kontaminace půdního prostředí evropských velkoměst stopovými prvky. Cílem je geochemické studium úrovně znečištění půdního prostředí velkých evropských měst rizikovými stopovými prvky a zhodnocení z toho vyplývajících zdravotních rizik. Výsledky pomohou lokalizovat místa se zvýšenou koncentrací škodlivin, odhalit doposud neznámé zdroje rizikových prvků a v kontinentálním měřítku porovnávat úrovně znečištění městského prostředí. Zjištěné skutečnosti bude zároveň možné využít při vymezování vhodných ploch pro výstavbu škol, území určených ke sportu, k rekreaci apod. Rukopis „Arsenic and beryllium in urban soils of Prague, Czech Republic: Assessing exposure and risk to human health” (Poňavič et al. 2014) byl předložen do časopisu Water, Air and Soil Pollution. V rámci výzkumu původu a stáří rozpuštěného organického uhlíku (DOC) z různých biomů světa bylo prokázáno, že tropické mokřady při odvodňování ztrácejí odtokem velmi starý uhlík, původně uložený v hlubších vrstvách humolitu, a to na rozdíl od rašelinišť mírného a boreálního pásma, kde ani odvodnění nevede ke ztrátě starého uhlíku. Rozdíl způsobuje odlišnost v hydraulické konduktivitě mokřadů. Pomalu rostoucí rašeliniště severních šířek (odvozená od rašeliníku Sphagnum) mají velmi nízkou hydraulickou konduktivitu a vysokou hustotu uloženého materiálu. Proto v nich ani po odvodnění neklesne příliš hladina vody a rašelina není vystavena oxidaci vzdušným kyslíkem. Naopak více propustná tropická rašeliniště jsou po odvodnění oxidována a uvolňují tak i několik tisíc let starý uhlík ve formě DOC. Odvodnění tropických mokřadů tak má velký potenciál uvolňovat uhlík a přispívat ke globální změně klimatu (Evans et al. 2014). Geochemicky kontrastní povodí Slavkovského lesa (LYS, PLB a NAZ) tvoří pátým rokem observatoř kritické zóny. Tato oblast je jedním ze čtyř hlavních území Evropy vybraných v rámci EU pro dlouhodobý výzkum půdních změn (Menon et al. 2014). Vybrané povrchové toky evropské a severoamerické sítě ICP Waters včetně několika českých povodí byly hodnoceny popisem dlouhodobého vývoje chemismu se zaměřením na sulfidy, nitráty, vápník, hořčík, organický uhlík, alkalitu a pH (Garmo et al. 2014). Byly popsány odtokové poměry za posledních 18 let v české síti GEOMON a na osmi vybraných povodích této sítě byly simulovány budoucí povrchové odtoky prostřednictvím modelu Brook90 do konce 21. století za předpokladu změny klimatu (Lamačová et al. 2014). Prostřednictvím modelu MAGIC byl simulován vývoj chemického složení půdních a povrchových vod a bazické saturace půd až do poloviny 21. století na povodí LYS při zahrnutí různých zdrojů organického uhlíku (Hruška et al. 2014).

46

Vliv acidifikace a eutrofizace lesních půd na koloběh uhlíku a dusíku v ekosystému byl studován pomocí dlouhodobého monitoringu, experimentů a biogeochemického modelování. Experimentální přístup je uplatňován formou řízeného acidifikačně fertilizačního pokusu na ploše Načetín. Cílem experimentů je kvantifikovat změny v koloběhu uhlíku a dusíku při různé úrovni půdní kyselosti a živin (dostupnosti dusíku). Výsledky z dlouhodobého monitoringu a experimentálních pokusů byly využity při zdokonalování biogeochemických modelů schopných simulovat vývoj chemického složení půd a povrchových vod (Rowe et al. 2014, Hruška et al. 2014). Všechny aktivity probíhaly v úzké spolupráci se zahraničními partnery (Velká Británie, skandinávské země). Zvýšená atmosférická depozice reaktivních forem dusíku (především NO3– a NH4+) může negativně ovlivňovat hmotovou bilanci uhlíku v mokřadech a přispívat tak ke globálnímu oteplování. V roce 2014 jsme zkoumali emise silného skleníkového plynu oxidu dusného (N2O) z povrchu mokřadů do atmosféry. Pomocí izotopových dat (poměr četnosti stabilních izotopů 15N/14N) lze lokalizovat zdroje a propady N2O v rašeliništích. Publikovali jsme studii o emisích N2O ze dvou českých rašelinišť, silně znečištěných reaktivními formami dusíku (Novák et al. 2014a). Sledovali jsme změny koncentrací a izotopového složení N2O v pórových vodách podél vertikálních profilů rašelinišť Blatenská slať (Šumava) a Pod Kunštátskou kaplí (Orlické hory). Je známo, že minerotrofní rašeliniště (např. v sousedním Bavorsku) emitují značná množství N2O. Důvodem je dostatečný přísun nitrátů podzemní vodou. Testovali jsme hypotézu, zda přísun nitrátů a amonných solí z atmosféry do ombrotrofních rašelinišť (vrchovišť) bude mít stejné důsledky jako přísun reaktivního dusíku podzemní vodou. Zvýšená atmosférická depozice reaktivního dusíku by mohla způsobit podobně vysoké emise N2O z vrchovišť jako z minerotrofních lokalit. Ukazuje se však, že v dusíkem znečištěných vrchovištích je většina vzniklého N2O redukována ještě před vstupem do atmosféry. Emise N2O jsou minimální. V některých ročních obdobích dokonce dochází k opačnému procesu: mikrobiální metabolismus uvnitř rašelinného substrátu odčerpává N2O z atmosféry. Vrchoviště pak nejsou zdrojem, ale propadem tohoto skleníkového plynu. Směrem k povrchu dochází v profilech rašelinišť k úbytku koncentrací N2O a k izotopovému těžknutí dusíku N2O. Toto izotopové těžknutí je důsledkem redukce N2O. Novák et al. (2014b) provedli replikovanou reciproční transplantaci sloupců rašeliny mezi dvěma lokalitami (Červené blato, Třeboňská pánev) a Velké jeřábí jezero (Krušné hory). Obě lokality se lišily izotopovým složením dusíku a obě byly znečištěné atmogenními formami reaktivního dusíku. Experiment trval 18 měsíců. Po jeho skončení se ukázalo, že izotopové složení N substrátu se významně přiblížilo hostitelské lokalitě nejméně do hloubky 10 cm pod povrchem. Izotopová studie vedla ke kvantifikaci vertikální mobility atmogenního N v rašeliništích průmyslových oblastí. Pronikání dusíku, deponovaného na povrch rašeliniště, do větších hloubek začíná mít negativní důsledky: dochází k invazi cévnatých rostlin, provzdušňování hlubších vrstev rašeliny a degradaci ekosystému, spolu se zmenšováním rezervoáru organického uhlíku. Na monitoring látkových toků v síti GEOMON navázalo od začátku roku 2012 sledování malého povodí Ledové sluje (PLS) v Podyjí. Povodí není vybaveno limnigrafem, avšak atmosférická depozice byla sledována přesně podle metodiky GEOMON. Probíhal sběr kvalitativních a kvantitativních dat ze srážek a podkorunových srážek. Podkorunové srážky byly odebírány ve smrkovém a dubovém porostu. V současné době jsou data zpracovávána pro publikaci.

47

Bohdálková et al. (2014) prokázali v malých lesních povodích, monitorovaných v rámci systému GEOMON, mobilitu toxického atmogenního olova (Pb) v ekosystémech. Údaje o koncentracích, tocích a izotopovém složení Pb v atmosférické depozici a povrchovém odtoku naznačily, že olovo exportované povrchovým odtokem pochází z velké části z posledních 50 let. Není pravdou, že v důsledku vysoké afinity k organické hmotě v půdě je olovo dlouhodobě fixováno v místě spadu – lokality v blízkosti velkých průmyslových zdrojů z let 1950–1990 se vyznačují mnohem vyšším odtokem Pb než lokality historicky méně znečištěné. Veron et al. (2014) interpretovali vertikální profily izotopového složení Pb v Božídarském rašeliništi v Krušných horách ve světle časových změn v obsazích Pb a zastoupení pylů dřevin a bylin. Byly zjištěny časové úseky v období posledních 13 000 let, v nichž převažovala řídká vegetace a v jejichž průběhu byly deponovány prachové částice ze vzdálených oblastí severní polokoule. V roce 2014 pokračoval výzkum izotopového složení Pb v lesních půdách horských povodí sítě GEOMON. Publikaci předpokládáme v blízké době. Voldřichová et al. (2014) srovnali izotopové složení zinku (Zn) ve dvou typech atmosférické depozice v zimním období v letech 2009–2011. Pět vybraných lokalit se nacházelo na vrcholcích příhraničních hor. Námrazy (horizontální depozice) obsahovaly více Zn než sníh (horizontální depozice). Izotopově lehčí zinek byl zpravidla volatilizován za vysokých teplot (spalování uhlí, hutě). Izotopově lehčí zinek byl často přítomen v horizontální depozici. Novák et al. (2014c) publikovali výsledky dlouhodobé komplexní studie izotopového složení chrómu podzemních vod ČR. Izotopová měření probíhala v ČGS (Čadková, Chrastný, Farkaš) na přístroji MC ICP MS Neptune (Thermo Finnigan). Studie zahrnovala lokality se zvýšeným obsahem toxického Cr6+ dvojího původu: geogenní, vázané na tělesa ultrabazik v podloží, a antropogenní, vázané na zvodně kontaminované zastaralými průmyslovými podniky (galvanizace, chemický průmysl). Podařilo se nalézt izotopové doklady samočištění kontaminovaných vod. Čadková et al. (submitted) se věnovala izotopovému stanovení kadmia (Cd) v jednotlivých složkách životního prostředí České republiky. Protože tato oblast výzkumu v České republice a ve střední Evropě v současnosti začíná, je první důležitou otázkou: Liší se jednotlivé environmentální rezervoáry a toky Cd dostatečně ve svém izotopovém složení? Jen tak je možno užívat izotopová stanovení k identifikaci zdrojů znečištění a procesů redistribuce izotopů. Chuman et al. (2014) syntetizovali existující datové soubory týkající se geochemické reaktivity hornin na území ČR. Práce poskytuje údaje pro následné studie, které se mohou zaměřit na další procesy ovlivňující obsahy environmentálně relevantních prvků (živin, toxických stopových prvků) v krajině. Součástí geochemické kapitoly Vysvětlivek k základním geologickým mapám 1 : 25 000 je subkapitola o geochemii půdního pokryvu. Shrnuje informace o obsazích potencionálních kontaminantů, především těžkých kovů, v povrchových vrstvách půd na daném listu. Srovnává zjištěné obsahy těchto prvků v půdách s přirozenými obsahy prvků v horninovém podloží a zjišťuje nadlimitní obsahy prvků v půdách vůči normě dané Vyhláškou MŽP (č. 13/1994 Sb.). V roce 2014 byly zpracovány kapitoly pro listy Podmokly, Žlutice a Unhošť. Obsahy sledovaných prvků jsou na území těchto listů vesměs příznivé, výraznější navýšení kopíruje chemismus podloží (půdy nad vulkanity Doupovských hor mají vyšší obsahy V, Cr, Co, Ni). Bez závislosti na podloží je mírně navýšeno Cd. Dále bylo provedeno zhodnocení geochemických složek horninového prostředí pro mapové listy Velhartice a 48

Nová Včelnice. Kapitola pro list Čachrov byla rovněž v letošním roce dokončena. Na listu Žirovnice byly odebrány vzorky svrchní půdní vrstvy.

Publikovaná literatura Článek v impaktovaném recenzovaném odborném periodiku Bohdálková, L. – Novák, M. – Štěpánová, M. – Fottová, D. – Chrastný, V. – Míková, J. – Kuběna, A. A. (2014): The Fate of Atmospherically Derived Pb in Central European Catchments: Insights from Spatial and Temporal Pollution Gradients and Pb Isotope Ratios. – Environmental Science & Technology 48, 4336−4343. ISSN 0013-936X. DOI 10.1021/es500393z. Chávez Hernández, J. A. – Šebesta, J. – Kopecký, L. – López Landaverde, R. A. (2014): Application of geomorphologic knowledge for erosion hazard mapping. – Natural Hazards 71, 3, 1323-1354. ISSN 0921-030X. DOI 10.1007/s11069-013-0948-8. Chuman, T. – Gürtlerová, P. – Hruška, J. – Adamová, M. (2014): Geochemical reactivity of rocks of the Czech Republic. – Journal of Maps 10, 2, 341-349. ISSN 1744-5647. DOI 10.1080/17445647.2013.867418. Evans, C. D. – Page, S. E. – Jones, T. – Moore, S. – Gauci, V. – Laiho, R. – Hruška, J. – Allott, T.E. H. – Billett, M. F. – Tipping, E. – Freeman, C. – Garnett, M. H. (2014): Contrasting vulnerability of drained tropical and high-latitude peatlands to fluvial loss of stored carbon. – Global Biogeochemical Cycles 28, doi:10.1002/2013GB004782 (IF=4,528). Garmo, O. – Skjelkvale, B. L. – de Wit, H. A. – Colombo, L. – Curtis, C. – Folster, J. – Hoffmann, A. – Hruška, J. – Hogasen, T. – Jeffries, D. S. – Keller, W. – Krám, P. – Majer, V. – Monteith, D. T. – Paterson, A. M. – Rogora, M. – Rzychon, D. – Steingruber, S. – Stoddard, J. L. – Vuorenmaa, J. – Worsztynowicz, A. (2014): Trends in surface water chemistry in acidified areas in Europe and North America from 1990 to 2008. – Water, Air and Soil Pollution 225, 3, 1880, 1-14. ISSN 00496979. DOI 10.1007/s11270-014-1880-6. Hruška, J. – Krám, P. – Moldan, F. – Oulehle, F. – Evans, C. D. – Wright, R. F. – Kopáček, J. – Cosby, B. J. (2014): Changes in soil dissolved organic carbon affect reconstructed history and projected future trends in surface water acidification. – Water, Air and Soil Pollution 225, 7, 2015, 1-13. ISSN 0049-6979. DOI 10.1007/s11270-014-2015-9. Kopačková V. – Mišurec, J. – Lhotáková, Z. – Oulehle, F. – Albrechtová, J. (2014): Using multi-date high spectral resolution data to assess the physiological status of macroscopically undamaged foliage on a regional scale. – International Journal of Applied Earth Observation and Geoinformation 27, part B, April, 169-186. ISSN 0303-2434. DOI 10.1016/j.jag.2013.09.009. Kopačková V. (2014): Using multiple spectral feature analysis for quantitative pH mapping in a mining environment. – International Journal of Applied Earth Observation and Geoinformation 28, May, 28-42. ISSN 0303-2434. DOI 10.1016/j.jag.2013.10.008. Lamačová, A. – Hruška, J. – Krám, P. – Stuchlík, E. – Farda, A. – Chuman, T. – Fottová, D. (2014): Runoff trends analysis and future projections of hydrologic patterns in small forested catchments. – Soil & Water Research 9, 4, 169-181. ISSN 1801-5395. Menon, M. – Rousseva, S. – Nikolaidis, N. – van Gaans, P. – Panagos, P. – de Souza, D. – Ragnarsdottir, K. V. – Lair, G. J. – Weng, L. – Bloem, J. – Krám, P. – Novák, M. – 49

Davidsdottir, B. – Gisladottir, G. – Robinson, D. A. – Reynolds, B. – White, T. – Lundin, L. – Zhang, B. – Duffy, C. – Bernasconi, S. M. – de Ruiter, P. – Blum, W. – Banwart, S. A. (2014): SoilTrEC: a global initiative on critical zone research and integration. – Environmental Science and Pollution Research 21, 4, 3191-3195. ISSN 0944-1344. DOI 10.1007/s11356-013-2346-x. Novák, M. – Chrastný, V. – Čadková, E. – Farkaš, J. – Bullen, T .D. – Tylčer, J. – Szurmannová, Z. – Cron, M. – Hellerich, L. A. – Přechová, E. – Čuřík, J. – Štěpánová, M. – Pašava, J. – Erbanová, L. – Housková, M. – Punčochář, K. (2014c): Common occurrence of a positive del53Cr shift in Central European waters contaminated by geogenic/industrial chromium relative to source values. – Enviromental Science & Technology 48, 6089-6096. Novák, M. – Gebauer, G. – Thoma, M. – Čuřík, J. – Štěpánová, M. – Jačková, I. – Buzek, F. – Fottová, D. – Kuběna, A. (2014a): Denitrification at two nitrogen-polluted, ombrotrophic Sphagnum bogs in Central Europe: Insights from porewater N2Oisotope profiles. – Soil Biology & Biochemistry. Novák, M. – Štěpánová, M. – Jačková, I. – Vile, M. A. – Wieder, K. – Bůzek, F. – Adamová, M. – Erbanová, L. – Fottová, D. – Komárek, A. (2014b): Isotopic evidence for nitrogen mobility in peat bogs. – Geochimica et Cosmochimica Acta 133, May, 351-361. ISSN 0016-7037. DOI 10.1016/j.gca.2014.02.021. Rowe, E. C. – Tipping, E. – Posch, M. – Oulehle, F. – Cooper, D. M. – Jones, T. G. – Burden, A. – Hall, J. – Evans, C. D. (2014): Predicting nitrogen and acidity effects on long-term dynamics of dissolved organic matter. – Environmental Pollution 184, 271-282. ISSN 0269-7491. DOI 10.1016/j.envpol.2013.08.023. Stockdale, A. – Tipping, E. – Lofts, S. – Fott, J. – Garmo, O. – Hruška, J. – Keller, B. – Löfgren, S. – Maberly, S. – Majer, V. – Nierzwicki-Bauer, S. – Persson, G. – Schartau, A. – Thackeray, S. – Valois, A. – Vrba, J. – Walseng, B. – Yan, N. (2014): Metal and proton toxicity to lake zooplankton: A chemical speciation based modelling approach. – Environmental Pollution 186, March, 115-125. ISSN 02697491. DOI 10.1016/j.envpol.2013.11.012. Veron, A. – Novák, M. – Břízová, E. – Štěpánová, M. (2014): Environmental imprints of climate changes and anthropogenic activities in the Ore Mountains of Bohemia (Central Europe) since 13ky cal. BP. – The Holocene 24, 8, 919-931. ISSN 09596836. DOI 10.1177/0959683614534746. Voldřichová, P. – Chrastný, V. – Šípková, A. – Farkaš, J. – Novák, M. – Štěpánová, M. – Krachler, M. – Veselovský, F. – Bláha, V. – Přechová, E. – Komárek, A. – Bohdálková, L. – Čuřík, J. – Míková, J. – Erbanová, L. – Pacherová, P. (2014): Zinc isotope systematics in snow and ice accretions in Central European mountains. – Chemical Geology 388, 130-141. ISSN 0009-2541. DOI 10.1016/j.chemgeo.2014.09.008. Článek v recenzovaném odborném periodiku Barnet, I. – Pacherová, P. (2014): Vertikální distribuce objemové aktivity radonu v prostředí s extrémně nízkou mocností půd a zemin. – Zprávy o geologických výzkumech v roce 2013, ISSN 0514-8057. Břízová, E. (2014a): Nové poznatky o výskytu organických sedimentů stáří pozdní glaciálholocén v České republice. – Zprávy o geologických výzkumech v roce 2013, podzim, 47-54. ISSN 0514-8057.

50

Krám, P. – Farkaš, J. – Pereponova, A. – Nwaogu, C. – Štědrá, V. – Hruška, J. (2014): Bedrock weathering and stream water chemistry in felsic and ultramafic forest catchments. – Proc. Earth and Planetary Sciences 10, August, 52-55. ISSN 18785220. DOI 10.1016/j.proeps.2014.08.010. Krejčí, O. – Krejčí, V. – Kycl, P. – Šikula, J. (2014): Svahové nestability a jejich dopady na krajinu a společnost. – Vesmír 93, 9, 510-513. ISSN 0042-4544. Kučera, A. – Šikl, J. – Oulehle, F. – Šamonil, P. – Marosz, K. – Hleb, R. – Houška, J. – Hruška, J. (2014): Comparison of modern and traditional methods of soil sorption complex measurement: the basis of long-term studies and modelling. – Ekológia 33, 1, 48-59. Bratislava. ISSN 1335-342X. DOI 10.2478/eko-2014-0006. Vuorenmaa, J. – Kleemola, S. – Forsius, M. – Lundin, L. – Augustaitis, A. – Beudert, B. – de Wit, H. A. – Frey, J. – Indriksone, I. – Minerbi, S. – Krám, P. – Váňa, M. (2014): Sulphur and nitrogen input-output budgets at ICP Integrated Monitoring sites in Europe in 1990–2012. – Reports of the Finnish Environment Institute 23, August, 28-35. ISSN 1796-1718. Kapitola v knize Břízová, E. (2014b): Krušné hory – hornictví a životní prostředí. Das Erzgebirge – Umwelt und Bergbau. In: Hemker Christiane, Aixler Wendy: Stříbrná horečka a volání hor. Archeologie středověkého hornictví v Sasku a Čechách. Silberrauch und Berggeschrey. Archäologie des mittelalterlichen Bergbaus in Sachsen und Böhmen, 185-192. – Dresden. ISBN 978-3-941171-99-2. Článek v recenzovaném sborníku z akce Bednarik, M. – Havlín, A. – Kralovičová, L. – Trangoš, I. (2014): Úspešnosť hodnotenia zosuvného hazardu vzhľadom na použitú mierku a metódu. In: Datel, J. V. – Hauerová, J. – Novotný, J.: Sborník příspěvků XIV. hydrogeologického kongresu. Průzkum, využívání a ochrana podzemní vody: nové úkoly a výzvy; Sborník příspěvků II. inženýrskogeologického kongresu. Role inženýrského geologa v současnosti. – Technická univerzita v Liberci, s. 158. – Technická univerzita v Liberci, Česká asociace hydrogeologů, Česká asociace inženýrských geologů. Liberec. Břízová, E. (2014c): Rašeliniště Krušných hor jako archivy pro studium vlivu člověka na přírodní prostředí. Erzgebirgische Moorgebiete als ein Archiv zum Studium der menschlichen Auswirkungen auf die Natur. – ArchaeoMontan 2013, 199-208. Kadaň. Goutanis, G. – Nikolaidis, N. P. – Krám, P. – Lamačová, A. (2014): Modeling the hydrologic response of Lysina catchment (Czech Republic) using the SWAT model. In: Liakopoulos, A. – Kungolos, A. – Christodoulatos, C. – Koutsopsyros, A.: Proceedings of the 12th International Conference on Protection and Restoration of the Environment, s. 16-22. – Skiathos. Skiathos. ISBN 978-960-88490-6-8. Krám, P. – Myška, O. – Hruška, J. – Čuřík, J. – Veselovský, F. – Navrátil, T. – Rohovec, J. (2014): Streamwater chemistry at Lysina (CZ07). In: de Wit, H. – Bente, M. – Wathne, B. M. – Hruška, J.: ICP Waters Report 117/2014, Proceedings of the 29th Task Force meeting of the ICP Waters Programme. Report SNO 6643-2014, s. 7-10. – Norwegian Institute for Water Research. Oslo. ISBN 978-82-577-6378-7. Krám, P. – Čuřík, J. – Veselovský, F. – Myška, O. – Lamačová, A. – Hruška, J. – Štědrá, V. (2014): Hydrologie a hydrochemie dlouhodobě zkoumaného ultrabazického 51

povodí Pluhův bor. In: Brych, K. – Tesař, M.: Hydrologie malého povodí 2014, svazek 1, 238-245. – Ústav pro hydrodynamiku AV ČR, v. v. i., Český hydrometeorologický ústav. Praha. ISBN 978-80-02-02525-2. Krejčí, O. – Krejčí, V. – Hubatka, F. – Sedlák, J. (2014): Vliv geologie a geomorfologie na geotechnické podmínky výstavby v Brně a okolí. In: Datel, J. V. – Hauerová, J. – Novotný, J.: Sborník příspěvků XIV. hydrogeologického kongresu Průzkum, využívání a ochrana podzemní vody: nové úkoly a výzvy; Sborník příspěvků II. Inženýrskogeologického kongresu Role inženýrského geologa v současnosti. – Technická univerzita v Liberci, s. 159. – Technická univerzita v Liberci, Česká asociace hydrogeologů, Česká asociace inženýrských geologů. Liberec. ISBN 97880-9033635-4. Přechová, E. – Novák, M. – Čadková, E. – Chrastný, V. – Farkaš, J. – Szurmanová, Z. – Tylčer, J. – Štěpánová, M. – Čuřík, J. (2014): Geogenic and anthropogenic chromium contamination in Central Europe: Relationship between Cr isotope ratios in waters and redox conditions. In: Holzheu, S. – Thies, B.: 8th International Symposium on Ecosystem Behavior, BIOGEOMON 2014, sv. 119/2014. s. 264. – University of Bayreuth, BayCEER, Bayreuth. Šikula, J. (2014): Registr svahových nestabilit ČR, povodně 2013 – svahové nestability. In: Sborník příspěvků XIV. hydrogeologického kongresu Průzkum, využívání a ochrana podzemní vody: nové úkoly a výzvy; Sborník příspěvků II. inženýrskogeologického kongresu – Role inženýrského geologa v současnosti, 155-155. – Technická univerzita Liberec. Liberec. ISBN 978-80-903635-4-0. Mapy Novotný, R. – Baldík, V. – Paleček, M. – Krejčí, V. (2014): Základní geologická mapa České republiky 1: 25 000 s Vysvětlivkami, list 25-233 Valašská Bystřice, Mapa geodynamických jevů. 1 s. – Česká geologická služba. Praha. Sedláčková, I. – Baldík, V. – Janderková, J. – Müller, P. – Paleček, M. – Novotný, R. – Pecina, V. – Sedláček, J. Mgr. (2014): Základní geologická mapa České republiky 1: 25 000 s Vysvětlivkami, list 25-233 Valašská Bystřice. Mapa geofaktorů životního prostředí. 1 s. – Česká geologická služba. Praha. Sedláčková, I. – Gilíková, H. – Havlín, A. – Hrdličková, K. – Janderková, J. – Konečný, F. – Krejčí, O. – Kryštofová, E. – Paleček, M. – Sedláček, J. Mgr. – Večeřa, J. – Vít, J. (2014): Základní geologická mapa České republiky 1 : 25 000 s Vysvětlivkami, list 24-323 Veverská Bítýška. Mapa geofaktorů životního prostředí. 1 s. – Česká geologická služba. Praha. Uspořádání (organizování) workshopu Barnet, I. – Pacherová, P. (2014): 12th International Workshop on the Geological Aspects of Radon Risk Mapping. Hotel DAP, Praha. Článek v nerecenzovaném odborném periodiku Novák, M. – Fottová, D. – Štěpánová, M. – Bohdálková, L. – Pačes, T. (2014): Toxické olovo v lesních povodích. – Vesmír 93, září, 519-521. ISSN 0042-4544. Štrupl, V. (2014): Registr rizikových úložných míst. – ARC Revue Neuveden, 2/2014, 6-7. ISSN 1211-2135.

52

Článek v nerecenzovaném sborníku nebo abstrakt ve sborníku Barnet, I. – Pacherová, P. (2014): The probe for vertical profiling in conditions of extremely low soil thickness. In: I. Barnet – M. Neznal– P. Pacherová: 12th International Workshop on the Geological Aspects of Radon Risk Mapping, 23-26. – Czech Technical University in Prague. Praha. ISBN 978-80-01-05548-9. Barnet, I. – Slovák, J. – Pacherová, P. – Paleček, M. (2014): The interactive web application 'Complex Rn information for administrative units'. In: I. Barnet– M. Neznal– P. Pacherová: 12th International Workshop on the Geological Aspects of Radon Risk Mapping, sv. 12. 19-22. – Czech Technical University in Prague. Praha. ISBN 978-80-01-05548-9. Dannhaus, N. – von Blanckenburg, F. – Wittmann, H. – Krám, P. – Christl, M. (2014): Determining erosion rates with meteoric 10Be – Applying meteoric 10Be to small catchments that differ in lithology. Annual Report 2013, Laboratory of Ion Beam Physics, Department of Physics, ETH Zurich, s. 48. – ETH Zurich/Hochwald. Zurich. ISBN 978-3-9524038-4-6. Farkaš, J. – Nwaogu, C. – Pereponova, A. – Krám, P. – Šillerová, H. – Štědrá, V. – Jarchovský, T. – Novák, M. (2014): Evidence for the deposition of chromium in soils of a forested granitic catchment (Lysina, Czech Republic). In: Holzheu, S. – Thies, B.: 8th International Symposium on Ecosystem Behavior BIOGEOMON 2014. Book of Abstracts. Bayreuther Forum Oekologie, svazek 119. s. 263. – University of Bayreuth. Bayreuth. Krám, P. – Hruška, J. – Lamačová, A. – Myška, O. – Čuřík, J. – Veselovský, F. – Štědrá, V. – Bláha, V. – Farkaš, J. – Novák, M. (2014): Integrated research at Pluhuv Bor, ultramafic critical zone observatory. 8th International Conference on Serpentine Ecology, Oral Presentations, June 9-13, s. 44. – Sabah Parks. Kota Kinibalu, Malaysia. Krám, P. – Lamačová, A. – Hruška, J. – Myška, O. – Čuřík, J. – Veselovský, F. – Štědrá, V. (2014): Water chemistry in three Czech monolithologic and geochemically contrasting catchments. In: Holzheu, S. – Kaufmann-Knoke, R. – Thies, B.: Groundwater meets Soil and Energy. Book of Abstracts. Tagung der Fachsektion Hydrogeologie in der Deutschen Gesellschaft fuer Geowissenschaften. Bayreuther Forum Oekologie, svazek 118. s. 196-197. – University of Bayreuth. Bayreuth. Krám, P. – Farkaš, J. – Pereponova, A. – Nwaogu, C. – Štědrá, V. – Hruška, J. (2014): Bedrock weathering and streamwater chemistry in felsic and ultramafic forest catchments. Geochemistry of the Earth's surface (GES-10) Abstracts, August 18-22, s. 9. – Institute de Physique du Globe du Paris. Paris, France. Krám, P. – Hruška, J. – Lamačová, A. – Myška, O. – Čuřík, J. – Veselovský, F. – Farkaš, J. – Novák, M. – Navrátil, T. – Rohovec, J. (2014): Long-term integrated research at ultrabasic catchment (Pluhuv Bor, Czech Republic). In: Holzheu, S. – Thies, B.: 8th International Symposium on Ecosystem Behavior BIOGEOMON 2014. Book of Abstracts. Bayreuther Forum Oekologie, sv. 119. s. 24. – University of Bayreuth. Bayreuth. Krám, P. – Navrátil, T. – Rohovec, J. – Matoušková, Š. – Myška, O. (2014): Mercury in soil and streamwater at the ultramafic Pluhuv Bor catchment, Czech Republic. 8th International Conference on Serpentine Ecology, Poster Presentations, June 9-13, s. 32. – Sabah Parks. Kota Kinibalu, Malaysia. Míková, J. – Erban, V. – Venera, Z. (2014): Strontium isotopic signatures of the Torrent Valley streams, Monolith and Phormidium lakes on James Ross Island, Antarctica.

53

In SCAR: 2014 SCAR OPEN SCIENCE CONFERENCE Abstracts, s. 253. – SCAR – The Scientific Committee on Antarctic Research. Navrátil, T. – Rohovec, J. – Krám, P. – Shanley, J. – Tesař, M. – Matoušková, Š. (2014): Mercury in soil and stream water of selected catchments within the Czech Republic. In Holzheu S., Thies B: 8th International Symposium on Ecosystem Behavior BIOGEOMON 2014. Book of Abstracts. Bayreuther Forum Oekologie, svazek 119. s. 249. – University of Bayreuth. Bayreuth. Novák, M. – Farkaš, J. – Holmden, C. – Krám, P. – Štěpánová, M. – Šimeček, M. – Čuřík, J. (2014): Ca and Mg isotope systematics in Central European forest ecosystems in an era of retreating acidification. In: Holzheu, S. – Thies, B.: 8th International Symposium on Ecosystem Behavior BIOGEOMON 2014. Book of Abstracts. Bayreuther Forum Oekologie, sv. 119, s. 248. – University of Bayreuth. Bayreuth. Nwaogu, C. – Pereponova, A. – Šillerová, H. – Farkaš, J. – Krám, P. – Štědrá, V. – Jarchovský, T. (2014): Weathering profiles of alkaline earth metals in base-poor forest ecosystem: Lysina, Slavkov Forest, Czech Republic. In Holzheu S., Thies B: 8th International Symposium on Ecosystem Behavior BIOGEOMON 2014. Book of Abstracts. Bayreuther Forum Oekologie, sv. 119, 313-314. – University of Bayreuth. Bayreuth. Oulehle, F. – Zemek, F. – Lachmanová, Z. – Myška, O. – Novotný, J. – Vícha, Z. – Fottová, D. (2014): Dvacet let hydrologického a biogeochemického výzkumu povodí Červík v Beskydech. In: K. Brych – M. Tesař: Hydrologie malého povodí 2014, 359366. – Ústav pro hydrodynamiku AV ČR, v. v. i., Český hydrometeorologický ústav, Praha. ISBN 978-80-02-02525-2. Pereponova, A. – Krám, P. – Šillerová, H. – Farkaš, J. – Štědrá, V. – Nwaogu, C. (2014): Mobility and biogeochemical cycling of major base cations (Mg, Ca) and toxic metals (Ni, Cr) in ultramafic rocks dominated ecosystem: Pluhuv Bor, Slavkov Forest, Czech Republic. In: Holzheu, S. – Thies, B.: 8th International Symposium on Ecosystem Behavior BIOGEOMON 2014. Book of Abstracts. Bayreuther Forum Oekologie, svazek 119. s. 314-315. – University of Bayreuth. Bayreuth. Rosenstock, N. – Smits, M. – Berner, C. – Krám, P. – Wallander, H. (2014): Rock-eating fungi are picky eaters. European Geosciences Union General Assembly, Geophysical Research Abstracts, svazek 16. s. 11891. – Europan Geosciences Union. Vienna. Štěpánová, M. – Novák, M. – Gebauer, G. – Thoma, M. – Jačková, I. – Bůzek, F. – Čuřík, J. (2014): Nitrogen cycling in two ombrotrophic peat bogs differing in atmospheric pollution: Insights from N fluxes and isotope ratios. In Holzheu, S., Thies, B: 8th International Symposium on Ecosystem Behavior, Biogeomon 2014, sv. 119, 210211. – University of Bayreuth. Bayreuth. van Gaans, P. – Andrianaki, M. – Kobierska, F. – Krám, P. – Lamačová, A. – Lair, G. – Nikolaidis, N. – Duffy, C. – Regelink, I. – van Leeuwen, J. – de Ruiter, P. (2014): Soil process modelling in CZO research: gains in data harmonisation and model validation. European Geosciences Union General Assembly, Geophysical Research Abstracts, sv. 16, s. 7958. – Europan Geosciences Union. Vienna. Pedagogická činnost Čoupek, P. (2014a): Statistika v přírodních vědách – dvoudenní školení. Dvoudenní školení v rámci Programu dalšího vzdělávání. 29.4.–30.4.2014. – Praha. Zelenka, P. (2014): Obhajoby diplomových prací. 1 den. Univerzita J. E. Purkyně v Ústí nad Labem. 54

Sborník (editorská činnost) Barnet, I. – Pacherová, P. – Neznal, M. (2014): 12th International Workshop on the Geological Aspects of Radon Risk Mapping. 12. 244 s. – Czech Technical University in Prague. Praha. ISBN 978-80-01-05548-9. Zpráva (závěrečná) Novotný, R. – Baldík, V. – Sedláčková, I. – Janderková, J. – Kryštofová, E. – Sedláček, J. – Müller, P. – Pecina, V. (2014): Podmínky geologické stavby a geofaktory životního prostředí v Beskydech, list 25-233 Valašská Bystřice. Závěrečná zpráva, 32 s. – MS Česká geologická služba, Praha. Šikula, J. – Baldík, V. – Novotný, R. (2014): Identifikace významných území s kulturně historickými hodnotami ohrožených přírodními a antropogenními vlivy – Identifikace a vyhodnocení míry potenciálního ohrožení vybraných památkových objektů sesuvy (UNESCO – zahrady a zámek v Kroměříži; kostel sv. Jana Nepomuckého Na Zelené hoře; Adamov – Stará Huť). Závěrečná zpráva, 36 s. – MS Česká geologická služba, Praha. Šikula, J. – Krejčí, O. – Kycl, P. (2014): Identifikace významných území s kulturně historickými hodnotami ohrožených přírodními a antropogenními vlivy – Identifikace a vyhodnocení míry potenciálního ohrožení vybraných památkových objektů sesuvy (UNESCO – historické jádra města Český Krumlov, NKP – zámek Lysice). Závěrečná zpráva, 32 s. – MS Česká geologická služba, Praha. Šikula, J. – Krejčí, O. – Krupička, J. – Baldík, V. – Malík, J. – Havlín, A. – Novotný, R. (2014): Identifikace významných území s kulturně historickými hodnotami ohrožených přírodními a antropogenními vlivy – Identifikace a vyhodnocení míry potenciálního ohrožení vybraných památkových objektů sesuvy (UNESCO – Třebíč – židovská čtvrť a bazilika sv. Prokopa; Lednicko-valtický areál; historické jádro města Telče; zámek v Litomyšli; vesnická rezervace Holašovice; historické centrum Praha; park a zámek v Průhonicích; Kutná Hora; Olomouc – Sloup Nejsvětější Trojice; NKP Mikulčice – archeologická rezervace; Třeboň – Rožmberská rybniční soustava). Závěrečná zpráva, 99 s. – MS Česká geologická služba, Praha. Přednáška Barnet, I. (2014): Geologické aspekty v problematice radonu. 3.11.2014, 16–17 hod. – FJFI ČVUT Praha. Šikula, J. – Krejčí, O. (2014): Svahové sesuvy ohrožující historicky cenné objekty na území Jihomoravského kraje. 26.2.20013. – VÚV T. G. Masaryka AV ČR, v.v.i. Šikula, J. (2014): Registr svahových nestabilit ČR, povodně 2013 – svahové nestability. 4.9.2014. XIV. hydrogeologický a II. IG kongres. Technická univerzita, Liberec. Rozhlasový a televizní pořad, interview Břízová, E. (2014d): Palynologie je nauka o pylu. 150 minut. – ČRo Vltava.

55

4. Výzkum a hodnocení stavu podzemních vod (množství, limity, kvalita) Zpracovala: Lenka Rukavičková a kol.

Abstrakt

Výzkumné práce v oblasti hodnocení stavu podzemních vod se zaměřily na tvorbu hydrogeologických koncepčních modelů ve vodohospodářsky významných oblastech České republiky. Modely byly sestaveny na základě výsledků povrchových geofyzikálních měření, sledování chemického složení podzemních a povrchových vod a výsledků získaných z celkem 109 nových vrtů vyhloubených v rámci projektu Rebilance zásob podzemních vod. Byla studována přítomnost dusíkatých látek ve vodách, v půdách a horninách s cílem stanovit vhodný systém zemědělského hospodaření v ochranných pásmech vodních zdrojů. V rámci aplikované hydrogeologie byla řešena problematika spojená s ukládáním nebezpečných odpadů a energií do horninového prostředí. Studium se zaměřilo na vliv zahřívání horninového prostředí na režim a chemické složení podzemních vod. Součástí aplikovaného výzkumu byl také vývoj nových měřicích zařízení a testování multiparametrické sondy. Další výzkumy v oblasti podzemních vod zahrnovaly hydrogeologické mapování, pylové analýzy organických sedimentů řek a mokřadů a environmentální hydrogeologické studie. Výsledky výzkumů byly publikovány v odborných periodikách, na domácích a zahraničních konferencích (celkem 19 příspěvků). V roce 2014 získala ČGS dva patenty a dva užitné vzory.

4.1. Rebilance zásob podzemních vod

V roce 2014 pokračovaly výzkumné práce v rámci projektu Rebilance zásob podzemních vod v tvorbě hydrogeologických koncepčních modelů ve vodohospodářsky významných oblastech české křídové pánve (dále jen ČKP), třeboňské pánve, v kvartérních fluviálních sedimentech Labe, v soutokové oblasti Moravy a Dyje, ve vodohospodářsky významných fluviálních sedimentech Odry a v terciérních sedimentech Kuřimské kotliny. Výzkum zahrnoval vyhodnocení a popis vlastností a dynamiky přírodního systému. Uskutečnila se také povrchová geofyzikální měření na vybraných lokalitách ve vodohospodářsky významných strukturách zahrnující metody elektrické, gravimetrické, seizmické a gamaspektrometrické. Díky povrchovým geofyzikálním měřením se podařilo zpřesnit rozsahy hydrogeologických struktur a následně i okrajové podmínky pro hydraulické modely. V oblasti ČKP se výzkum soustředil na hodnocení chemického složení podzemních vod z hlediska jejich upravitelnosti a na analýzu optimalizace vzorkování monitorovacích vrtů ČHMÚ v oblasti ČKP podle výsledků chemického složení podzemních vod a revizních karotážních měření. V rámci výzkumných prací byl definován připovrchový kolektor, který je prakticky přítomen ve všech zvětralých horninách a je hojně využíván lokálními vodními zdroji. Ve vybraných vodohospodářsky významných hydrogeologických strukturách bylo vyhloubeno 94 hydrogeologických monitorovacích vrtů o hloubce 10–430 m pro sledování průběhu hladiny podzemní vody v jednotlivých zastoupených kolektorech (A, AB, B, BC, C, C1, C2, Dt, Db a Dm) a makrosložek rozpuštěných v podzemních vodách jednotlivých kolektorů. Zároveň bylo vyhloubeno 15 průzkumných geologických vrtů jádrových pro 56

ověření pozice a mocnosti superponovaných kolektorů a vytvoření návrhu konstrukce hydrogeologických monitorovacích vrtů v oblasti východočeské křídy. V měsíčním kroku probíhalo vzorkování vybraných povrchových toků na 70 vodoměrných profilech ve vodohospodářsky významných oblastech Čech a Moravy. Ve vzorcích povrchových vod se sledovaly obsahy stabilních izotopů kyslíku a vodíku, stanovoval se obsah průměrné podzemní a povrchové vody v měsíčním kroku, resp. množství podzemní vody drénované povrchovým tokem. Výsledky budou následně použity v hydraulických a hydrochemických modelech studovaných oblastí. Dílčí výsledky z výzkumu byly prezentovány na konferenci Podzemní vody ve vodárenské praxi v Dolní Moravě (Kadlecová – Olmer 2014a), na mezinárodní konferenci DGGSection Hydrogeology Groundwater meets Soil and Energy v Bayreuthu (Kadlecová et al. 2014) a na XIV. hydrogeologickém kongresu v Liberci (Čurda et al. 2014, Hermann et al. 2014, Kadlecová – Olmer 2014b, Karous et al. 2014, Kurková et al. 2014, Mlčoch et al. 2014, Sedlák et al. 2014).

4.2. Inovace systémů zemědělského hospodaření v ochranných pásmech vodních zdrojů

Ve spolupráci s Výzkumným ústavem rostlinné výroby v Ruzyni pokračovaly výzkumné práce na projektu „Inovace systémů zemědělského hospodaření v prostředí kvartérních sedimentů v ochranných pásmech vodních zdrojů“, zahrnující poloprovozní technologii, monitoring podzemních, půdních a srážkových vod, odběry vzorků půd, fluviálních sedimentů a eluvia křídových hornin pro stanovení přítomnosti dusíkatých látek do hloubek 1, 2 a 3 m v intervalu 40 cm. Ve studované oblasti mezi Sojovicemi a Předměřicemi bylo vyhloubeno 12 hydrogeologických monitorovacích vrtů, z toho 11 kvartérních úplných o hloubce 8–15 m a 1 křídový o hloubce 30 m. Dále byly v území s intenzivně obhospodařovanou půdou nainstalovány lyzimetry pro sledování koncentrací dusíkatých látek v půdní vodě. Na všech dvanácti průzkumných vrtech, konstrukčně provedených pro sledování kontaminace dusíkatých látek vlivem zemědělského hospodaření v povodí jímacích objektů, bylo provedeno měření intenzity a charakteru přirozeného proudění vody. Vzorkování půdní vody z lyzimetrů instalovaných v roce 2013 a vzorkování podzemní vody z průzkumných monitorovacích vrtů v měsíčním kroku ukázalo, že i průzkumné monitorovací vrty zastihující zvodnění až v připovrchové zóně křídových hornin mají vesměs vysoké obsahy dusičnanů – okolo 100 mg/l i více. To je ve výrazném kontrastu s předchozími pracemi, které obecně v křídové zvodni jizerského a případně bělohorského souvrství nezjistily vyšší obsahy dusičnanů.

4.3. Hydrogeologické mapování

Ve vybraných oblastech České republiky se uskutečnilo hydrogeologické mapování v měřítku 1 : 25 000. V jeho rámci byla prováděna terénní měření a odběry vzorků podzemních vod. Pro území mapových listů byly zpracovány veškeré dostupné informace o tvorbě, akumulaci, režimu a kvalitě podzemních vod a jejich vazbě na horninové prostředí. Součástí jsou také podklady důležité pro vhodné využívání a ochranu podzemních vod a pro ochranu životního prostředí jako celku. Výstupy obsahující textovou část s hydrogeologickými schématy a v menší míře i hydrogeologické mapy v měřítku 1 : 25 000 jsou součástí edice geologických map 1 : 25 000 (viz kapitola „Komplexní regionální a hloubkový výzkum litosféry“). Hydrogeologické podklady sloužily i pro konstrukci map geofaktorů životního prostředí. V roce 2014 byl dokončen Metodický pokyn pro tvorbu hydrogeologických map ČR 1 : 25 000 (Kryštofová et al. 2014). 57

4.4. Aplikovaná hydrogeologie

Výzkum ovlivnění režimu a chemického složení podzemních vod v okolí termálních experimentů Při řešení projektů zaměřených na podzemní skladování tepelné energie a na studium stability bentonitu v horninovém prostředí při teplotách do 95 °C byly prováděny studie ovlivnění přirozeného proudění a chemického složení podzemních vod přítomností tepelného zdroje a bentonitové těsnicí bariéry. Monitorovací práce zahrnovaly pravidelné odběry vzorků podzemních vod z vrtů a průsaků do podzemní laboratoře a měření vydatnosti průsaků (více viz kapitola „Výzkum environmentálních a geoenergetických technologií“). Bylo zjištěno prokazatelné ovlivnění režimu podzemních vod termálním experimentem. Změny rozevření (propustnosti) puklin v průběhu zahřívání horniny byly závislé na orientaci puklin vůči čelbě rozrážky v podzemní laboratoři, kde experiment probíhal. Chemické složení podzemních vod bylo ovlivněno zejména přítomností geopolymeru obklopujícího topné těleso. Výsledky výzkumů byly publikovány na domácí a zahraniční konferenci (Holeček et al. 2014a, b). Vývoj měřicích zařízení Součástí aplikovaného výzkumu v ČGS je vývoj specifických zařízení pro terénní měření. V roce 2014 byl na Úřadu průmyslového vlastnictví České republiky (ÚPV ČR) udělen patent na dvě zařízení, na jejichž vývoji se pracovníci ČGS podíleli (Bláha et al. 2014, Hankus et al. 2014). V obou případech jde o technická řešení sestav na testování hydraulické vodivosti pevných hornin a dalších materiálů s nízkou propustností. V rámci výše uvedených projektů bylo současně vyvinuto zařízení pro měření vydatnosti průsaků do podzemních děl. Na toto zařízení byla na ÚPV ČR podána a kladně vyřízena žádost o udělení užitného vzoru (Holeček et al. 2014) a v současné době je zařízení přihlášené v patentovém řízení. Testování a verifikace multiparametrické hydrochemické sondy ISY EXO1 V roce 2014 byla testována a verifikována multiparametrická hydrochemická sonda ISY EXO1, kterou získala ČGS na základě investičního záměru poskytnutého z rozpočtu MŽP v prosinci 2013. Sonda umožňuje kontinuální studium vybraných elektrochemických parametrů podzemních vod (pH, vodivost, Eh, rozpuštěný O2, teplota a hloubka) v přirozeném stavu přímo ve vrtu v horninovém masivu, v hloubkách do 250 m. Testování probíhalo ve výzkumných vrtech v melechovském masivu. Výsledky získané během testů byly prezentovány na odborné konferenci „Inovativní sanační technologie ve výzkumu a praxi VII“ a na interním semináři ČGS. Cílem prezentací bylo rozšíření povědomí o dostupnosti sondy ISY EXO1 a jejich možnostech mezi pracovníky ČGS a odbornou veřejností. V souvislosti s uvedenou konferencí vznikl recenzovaný konferenční příspěvek (Holeček et al. 2014). Sonda se osvědčila také pro měření geotermálního potenciálu ve zvodnělém prostředí. Dokumentace vodohospodářských objektů v okolí lomu Libouš v DP Tušimice Během roku 2014 probíhala dokumentace vodohospodářských objektů spojených s dobýváním hnědého uhlí na lomu Libouš v DP Tušimice (okres Chomutov). Práce spočívaly především v terénním průzkumu jednotlivých lokalit, jejich detailním geologickém a hydrogeologickém popisu a ve zhodnocení vodohospodářského významu. Během terénních výjezdů na lokality byly dokumentovány např. projevy výstupu uhelného 58

metanu nebo CO2 v retenčních jímkách důlních vod na dně lomu, různé typy objektů důlního vodohospodářství (vrty, drény, sběrné jímky), různé hydrogeologické fenomény (výtoky stařinových vod, přítoky v lomových stěnách) a hydrogeologické objekty v okolí těžby. Halenkovice – rizika znečištění podzemních vod trinitrotoluenem Pokračovaly monitorovací práce v katastru obce Halenkovice s cílem zhodnotit rizika plynoucí z existence neodpálených náložek TNT (trinitrotoluenu) ve vrtech pro geofyzikální průzkum. Z monitorovacích vrtů HP-1 a HP-2 vyhloubených v předchozí etapě průzkumu byly v průběhu roku 2014 odebírány vzorky podzemní vody na laboratorní stanovení obsahu TNT. Ve vzorcích nebyl zaznamenán obsah TNT přesahující mez detekce, která je 1 µg/l.

4.5. Další výzkumy v oblasti podzemních vod

Pylové analýzy organických sedimentů řek a mokřadů Další oblast výzkumu je zaměřena na pylové analýzy organických sedimentů z mokřadů nebo paleomeandrů řek, jejich vývoj v kvartéru, vývoj klimatu a vliv člověka na ekosystémy v nivách řek a jejich okolí na území Česka, Slovenska a Polska. Pokračuje výzkum krušnohorských rašelinišť, zaměřený hlavně na vliv člověka na ekosystémy Krušných hor a okolí (Veron et al. 2014). Krušné hory jsou kromě jiného i evropsky významnou oblastí historické těžby a zpracování rud a po Šumavě druhým nejbohatším územím na rašeliništní komplexy a tudíž i významným zdrojem a rezervoárem vody. Výsledky výzkumů prezentované na mezinárodní konferenci ArchaeoMontan v září 2013 v Kadani vycházejí tiskem v roce 2014 (Břízová 2014a, b, c, d). Společný výzkum na lokalitě Kovářská – jak pylová analýza, tak geochemický výzkum na projektu ArchaeoMontan – byly prezentovány na Geomorfologickém semináři v Teplicích (Břízová: Krušné hory Mts and peatbogs – Archives of the study of the Quaternary nature) a přednáškou „Krušné hory a vliv člověka na přírodní prostředí“ (Břízová, Bohdálková, Myška, Bohdálek, Šrein) na semináři Kvartér 2014 v Brně (PřF MU). Etiopie – rozvoj kapacit v oblasti environmentální geologie V rámci projektu „Rozvoj kapacit v oblasti environmentální geologie – mapování georizik včetně hydrogeologických podmínek v oblastech Dila a Hosaina, Etiopie“ byla dokončena sada map (geomorfologická, geologická, hydrogeologická, endogenní a exogenní geohazardy) a tištěné vysvětlivky k těmto mapám (Žáček et al. 2014). Vysvětlivky jsou zaměřeny na popis geologické situace s ohledem na zdroje pitné vody a ochranu životů, zdraví a majetku před důsledky přírodních pohrom.

Publikovaná literatura Článek v impaktovaném recenzovaném odborném periodiku

Veron, A. – Novák, M. – Břízová, E. – Štěpánová, M. (2014): Environmental imprints of climate changes and anthropogenic activities in the Ore Mountains of Bohemia (Central Europe) since 13ky cal. BP. – The Holocene, 24(8) 919–931. DOI: 10.1177/0959683614534746.

Článek v recenzovaném odborném periodiku

Břízová, E. (2014a): Nové poznatky o výskytu organických sedimentů stáří pozdní glaciál-holocén v České republice. – Zprávy o geologických výzkumech v roce 2013, 47-54. ISSN 0514-8057.

59

Odborná kniha

Žáček, V. – Rapprich, V. – Aman, Y. – Berhanu, B. – Čížek, D. – Dereje, K. – Erban, V. – Ezra, T. – Firdawok, L. – Habtamu, M. – Hroch, T. – Kopačková V. – Kycl, P. – Mišurec, J. – Orgoň, A. – Pécskay, Z. – Šíma, J. – Tarekegu, D. – Verner, K. (2014a): Explanation Booklet of the set of Geoscience maps of Ethiopia at scale 1: 50 00, Subsheet 0738-D3 Shashemene: Geological map, Hydrogeological map, Geohazards map. 52 s. – Czech Geological Survey, Prague, AQUATEST a.s., Prague, Geological Survey of Ethiopia, Addis Ababa. Praha. ISBN 978-807075-857-1.

Kapitola v knize

Břízová, E. (2014b): Krušné hory – hornictví a životní prostředí. Das Erzgebirge – Umwelt und Bergbau. In: Hemker, Ch. – Aixler, W.: Stříbrná horečka a volání hor. Archeologie středověkého hornictví v Sasku a Čechách. Silberrauch und Berggeschrey. Archäologie des mittelalterlichen Bergbaus in Sachsen und Böhmen, 185-192. – Dresden. ISBN 978-3-94117199-2.

Článek ve sborníku

Břízová, E. (2014c): Rašeliniště Krušných hor jako archivy pro studium vlivu člověka na přírodní prostředí. Erzgebirgische Moorgebiete als ein Archiv zum Studium der menschlichen Auswirkungen auf die Natur. In: Šolc: ArchaeoMontan 2013, 199-208. – Kadaň. Břízová, E. (2014d): Krušné hory Mts and peatbogs – Archives of the study of the Quaternary nature. In: Marek, T. – Raška, P. – Dolejš, M.: Geomorfologický sborník 12. Stav geomorfologických výzkumů v roce 2014. Sborník abstraktů a exkurzní průvodce konference, s. 16. Čurda, J. – Gilíková, H. – Otava, J. – Skácelová, Z. – Tomanová Petrová, P. (2014): Oderská brána – hydrogeologický rajon 2212. In: J. V. Datel – J. Hauerová: Průzkum, využívání a ochrana podzemní vody: nové úkoly a výzvy. Sborník příspěvků, 38-39. – Technická univerzita v Liberci, Česká asociace hydrogeologů a Česká asociace inženýrských geologů. Liberec. ISBN 978-80-903635-4-0. Herrmann, Z. (2014): Systém kolektorů v regionálním hydrogeologickém průzkumu a přípovrchová zóna. In: J. V. Datel – J. Hauerová: Průzkum, využívání a ochrana podzemní vody: nové úkoly a výzvy. Technická univerzita v Liberci, Česká asociace hydrogeologů a Česká asociace inženýrských geologů. Liberec. ISBN 978-80-903635-4-0. Holeček, J. – Myška, O. – Bláha, V. (2014): Studium elektrochemických parametrů podzemních vod ve velkých hloubkách pomocí sondy ISY EXO1, Inovativní sanační technologie ve výzkumu a praxi VII. – Vodní zdroje Ekomonitor s.r.o, Chrudim, 1-14. Holeček, J. – Rukavičková, L. – Franěk, J. (2014a): Variability of flow and chemistry of groundwater in the broad area of thermal experiment at underground research center Josef, Mokrsko, Central Bohemia. – GSA Annual Meeting in Vancouver, British Columbia (19–22 October 2014). https://gsa.confex.com/gsa/2014AM/webprogram/Paper242298.html. Holeček, J. – Rukavičková, L. – Franěk, J. (2014b): Variace proudění a chemického složení podzemních vod v širším okolí termálního experimentu v podzemí laboratoři Josef na Mokrsku. In: J. V. Datel – J. Hauerová: Průzkum, využívání a ochrana podzemní vody: nové úkoly a výzvy. Sborník příspěvků, 32-45. – Technická univerzita v Liberci, Česká asociace hydrogeologů a Česká asociace inženýrských geologů. Liberec. ISBN 978-80-903635-4-0. Kadlecová, R. – Bruthans, J. – Mixa, P. – Olmer, M. (2014): Review of groundwater resources in the Czech Republic. In: Holzheu, S. – Kaufmann-Knoke, R. – Thies, B., eds: Groundwater meets Soil and Energy. – Universita Bayreuth. Bayreuth. Kadlecová, R. – Olmer, M. (2014b): Rebilance zásob podzemních vod. In: J. V. Datel – J. Hauerová: Průzkum, využívání a ochrana podzemní vody: nové úkoly a výzvy. Sborník příspěvků. – Technická univerzita v Liberci, Česká asociace hydrogeologů a Česká asociace inženýrských geologů. Liberec. ISBN 978-80-903635-4-0. Kaldecová, R. – Olmer, M. (2014a): Rebilance zásob podzemních vod. In: Šeda, S., ed. (2014): Podzemní vody ve vodárenské praxi. Sborník referátů, s. 5. – SOVAK, OHGS s.r.o. Východočeské vodovody a kanalizace.

60

Karous, M. – Nikl, P. – Skácelová, Z. – Hroch, T. (2014): Geofyzikální průzkum kvartérních sedimentů v povodí Labe. In: J. V. Datel – J. Hauerová: Průzkum, využívání a ochrana podzemní vody: nové úkoly a výzvy, s. 176. – Technická univerzita v Liberci, česká asociace hydrogeologů a česká asociace inženýrských geologů. Liberec. ISBN 978-80-903635-4-0. Kryštofová, E. – Rukavičková, L. – Krejčí, Z. (2014): Metodický pokyn pro tvorbu hydrogeologických map ČR 1 : 25 000. In: J. V. Datel – J. Hauerová – Novotný, J.: Sborník příspěvků XIV. Hydrogeologického kongresu Průzkum, využívání a ochrana podzemní vody: nové úkoly a výzvy. 139-143. – Technická univerzita v Liberci, Česká asociace hydrogeologů, Česká asociace inženýrských geologů. Liberec. ISBN 978-80-9033635-4. Kůrková, I. – Bruthans, J. – Churáčková, Z. (2014): Prameny s nízkými aktivitami tritia. In: J. V. Datel – J. Hauerová: Průzkum, využívání a ochrana podzemní vody: nové úkoly a výzvy. – Technická univerzita v Liberci, Česká asociace hydrogeologů a Česká asociace inženýrských geologů. Liberec. ISBN 978-80-903635-4-0. Mlčoch, B. – Rajchl, M. – Čech, S. – Valečka, J. – Skácelová, Z. (2014): Význam 3D geologického modelování pro konstrukci hydrogeologických koncepčních modelů v oblasti české křídové pánve. In: J. V. Datel – J. Hauerová: Průzkum, využívání a ochrana podzemní vody: nové úkoly a výzvy, s. 50. – Technická univerzita v Liberci, česká asociace hydrogeologů a česká asociace inženýrských geologů. Liberec. ISBN 978-80-903635-4-0. Sedlák, J. – Gnojek, I. – Skácelová, Z. – Mlčoch, B. – Zabadal, S. (2014): Využití gravimetrického modelování v hydrogeologii – příklad z jv. části české křídové pánve. In: J. V. Datel – J. Hauerová: Průzkum, využívání a ochrana podzemní vody: nové úkoly a výzvy, s. 185. – Technická univerzita v Liberci, Česká asociace hydrogeologů a Česká asociace inženýrských geologů. Liberec. ISBN 978-80-903635-4-0.

Patent

Bláha, V. – Holeček, J. – Rukavičková, L. – Sosna, K. – Brož, M. – Michálková, J. – Milický, M. – Havlová, V. (2014): Zařízení pro in-situ měření propustnosti hornin, geotechnických a stavebních materiálů za použití měření hmotnostního úbytku vtláčeného měřicího média pomocí citlivých vah. Patent č. 304687. – Úřad průmyslového vlastnictví ČR. Praha. Hankus, R. – Moučka, J. – Vaněček, M. – Michálková, J. – Bílý, P. – Kasíková, J. – Záruba, J. – Sosna, K. – Rukavičková, L. – Holeček, J. – Milický, M. – Gvoždík, L. – Brož, M. – Štrunc, J. – Havlová, V. – Večerník, P. (2014): Zařízení pro zkoumání horninového propustného prostředí mechanickou metodou, zvláště měření velmi malých propustností horninového prostředí. Patent č. 304862. – Úřad průmyslového vlastnictví ČR. Praha.

Užitný, průmyslový vzor

Hankus, R. – Moučka, J. – Vaněček, M. – Michálková, J. – Bílý, P. – Kasíková, J. – Záruba, J. – Sosna, K. – Rukavičková, L. – Holeček, J. – Milický, M. – Gvoždík, L. – Brož, M. – Štrunc, J. – Havlová, V. – Večerník, P. (2014): Zařízení pro zkoumání horninového propustného prostředí mechanickou metodou, zvláště měření velmi malých propustností horninového prostředí. Užitný vzor č. 26901. – Úřad průmyslového vlastnictví ČR. Praha. Holeček, J. – Rukavičková, L. – Záruba, J. – Brož, M. – Černík, M. – Vaněček, M. (2014): Zařízení pro měření průsaků vody, zejména do podzemních děl. Užitný vzor č. 27120. – Úřad průmyslového vlastnictví ČR. Praha.

Přednáška

Holeček J. (2014): Studium elektrochemických parametrů podzemních vod ve velkých hloubkách pomocí sondy ISY EXO1. Geochemický seminář ČGS 7.11.2014. – Praha.

61

5. Výzkum nerostných zdrojů a vlivu jejich těžby a úpravy na životní prostředí Zpracoval: Bohdan Kříbek a kol. (Eva Břízová, Vlasta Dvořáková, Barbora Dudíková-Schulmannová, Juraj Franců, Josef Godány, Ilja Knésl, František Laufek, Jan Pašava, Vratislav Pecina, Petr Rambousek, Josef Večeřa a Anna Vymazalová)

Abstrakt

V roce 2014 začaly práce v rámci Centra kompetence pro efektivní a ekologickou těžbu nerostných surovin (CEEMIR). Hlavním cílem centra je podat ucelenou informaci o výskytu kritických surovin (W, Rb. Cs, Sc, REE, Nb, Ta a Li, grafit, fluorit) na území ČR, zhodnotit použitelnost známých těžebních a úpravárenských metod a také zhodnotit ekonomický význam ložisek. Pokračovaly práce na mezinárodním projektu Minerals4, který je financován z fondů EU pro vědu a výzkum. Metalogenetický a minerogenetický výzkum přinesl upřesnění stáří některých typů mineralizací na území Českého masivu, byla vyřešena struktura některých minerálů ze skupiny platinových kovů. Významnou součástí výzkumu bylo i studium využívání rudních surovin na území České republiky v historii v rámci sasko-českého projektu ArchaeoMontan. V oboru nerudních surovin byl v roce 2014 dokončen Katalog přírodního kameniva, obsahující 113 pasportů těžených lokalit, který je příspěvkem ČGS k zajištění a udržitelnému využívání surovinové základny při stavbě silnic a dálnic v České republice. Při studiu energetických zdrojů byla studována použitelnost metody podzemního zplyňování uhlí ve vztahu k dosavadnímu stupni znalosti geologických poměrů ložisek mělnické pánve. Formou seminářů se pracovníci České geologické služby účinně zapojili do diskuse o surovinové politice jak na krajské, tak i na státní úrovni. Velká pozornost byla věnována studiu vlivů těžby a úpravy rud v České republice i v zahraničí. V české republice byly zpracovány studie o ekologických aspektech těžby břidlicového plynu a o environmentálních problémech spjatých s těžbou hnědého uhlí. Mezinárodním workshopem byl ukončen projekt UNESCO/IGC/SIDA 594 „Těžba surovin a životní prostředí v Africe“, jehož koordinátorem byla Česká geologická služba. Výzkumné práce v roce 2014 jak v zahraničí, tak v České republice směřovaly k posouzení možností rozvoje surovinové základny při současné minimalizaci vlivu těžby a úpravy na životní prostředí a na zdraví obyvatelstva.

5.1. Rudy 5.1.1. Centrum kompetence pro efektivní a ekologickou těžbu nerostných surovin (CEEMIR) Jedním z nejvýznamnějších témat, kterými se ČGS v roce 2014 zabývala, je problematika kritických surovin v Evropské unii (The Raw Materials Initiative – Meeting our critical needs for growth and jobs in Europe; KOM 699/2008). Metodikou opírající se o technologické a strategické potřebnosti byl v komuniké COM(2011)25 přijat seznam následujících kritických komodit: antimon (Sb), beryllium (Be), kobalt (Co), galium (Ga), germanium (Ge), indium (In), hořčík (Mg), niob (Nb), kovy skupiny platiny (PGM‘s), kovy vzácných zemin (REE) a wolfram (W), fluorit (FT) a 62

grafit (GT). V roce 2014 přibyly na seznam další suroviny: chrom (Cr), boráty, fosfáty, koksovatelné uhlí, magnezit a Si-kov. Většina jmenovaných kritických surovin představuje důležité materiálové komponenty pro špičkové technologie nejširšího použití v elektronice, automobilovém průmyslu, moderním hutnictví, klasické, jaderné a alternativní energetice i ve vojenské a kosmické technice. Česká geologická služba se touto problematikou začala intenzivně zabývat v roce 2014, kdy bylo zahájeno řešení projektu Centrum kompetence pro efektivní a ekologickou těžbu nerostných surovin (CEEMIR). Hlavním řešitelem projektu je VŠB TU-Ostrava, dalšími spoluřešiteli jsou mimo ČGS i Sedlecký kaolín a.s., Diamo, s.p., RPS Ostrava a.s. a Watrad spol. s r.o. Hlavním cílem projektu je podat ucelenou informaci o výskytu CRM na území ČR, zhodnotit použitelnost známých těžebních a úpravárenských metod a také zhodnotit ekonomický význam ložisek. Projekt je rozdělen do několika ucelených tematických okruhů (pracovních balíčků). Česká geologická služba je hlavním řešitelem pracovního balíčku „Potenciální zdroje na území ČR“ a balíčku „Mineralogické a geochemické studium vybraných ložisek nerostných surovin“ a zapojuje se aktivně do řešení zbývajících témat: 3D ložiskově-geologické modelování, možnosti úpravy nerostných surovin, legislativní problematika, metody dobývání nerostných surovin a ekonomika ložisek nerostných surovin. Cílem prací v rámci celého pracovního balíčku „Potenciální zdroje na území ČR“ je shrnutí všech dosavadních poznatků a rešeršní vyhodnocení možných zdrojů nerostných surovin na území ČR s prioritou CRM a národních prioritních (strategických) surovin. K zájmovým CRM komoditám bylo navíc přiřazeno lithium (Li). Práce jsou navrženy s následujícími mílníky: (1) úvodní studie vymezení zájmových oblastí na území ČR, (2) detailní studie jednotlivých zájmových oblastí. V první etapě prací byl celkově zhodnocen surovinový potenciál na území ČR, a to z hlediska CRM. Následně byly na území ČR vymezeny 4 zájmové oblasti pro detailní studium v dalších etapách řešení projektu. Výstupem je specializovaná mapa s odborným obsahem (Starý – Poňavič ed. 2014). V každé ze čtyř vymezených zájmových oblastí bude v dalších etapách projektu provedena kategorizace vybraných ložisek a prognózních zdrojů, která zahrnuje: (1) zhodnocení kvality a úplnosti dosud provedených průzkumných prací, (2) vyhodnocení dosavadní prozkoumanosti a údajů o výskytu vzácných a stopových prvků, (3) odhad stavu zásob na vybraných rudních ložiskách a prognózních zdrojích podle geologických a současných ekonomických parametrů, (4) vymezení a zdůvodnění kritérií podmiňujících klasifikaci ložiskového výsledku pro aplikovaný výzkum v rámci návazných pracovních celků (balíčků) WP. V roce 2014 byly v rámci pracovního balíčku WP3 zahájeny práce na novém vzorkování a popisu strukturního vrtu CS-1 na ložisku Cínovec, hlubokého 1597 m, odvrtaného na přelomu 50. a 60. let 20. století a uloženého prakticky v plné metráži ve vrtném archivu v Chotěboři. Nové litogeochemické, petrografické a mineralogické vzorkování je prováděno za účelem vytvoření pilotního petrologicko-mineralogicko-litogeochemického opěrného profilu pro cínovecký rudní revír. Nový výzkum se zaměřuje především na mineralizace tzv. kritických surovin s prvky W, Rb, Cs, Sc, REE, Nb, Ta a Li. Tento profil po vyhodnocení petrografického složení, mineralogie a geochemie poslouží po propojení s archivními daty a nově analyzovanými segmenty vzorků z ostatních částí revírupro modelování zákonitostí distribuce zájmových složek v rámci revíru a pro další části práce Centra v oblasti báňského a ekonomického zhodnocení ložiska. Pro CEEMIR byla digitalizována a upřesňována metalogenetická mapa 1 : 200 000 oblasti Krušnohoří. K jednotlivým objektům jsou z literatury doplňovány nové informace o

63

minerálním složení, interpretaci stáří mineralizace a o posledních průzkumných a výzkumných pracích na lokalitách. V rámci Centra kompetence byla v roce 2014 rovněž posouzena možnost získávání REE z reziduí po těžbě a zpracování kaolinů na příkladu čtyř ložisek z Českého masivu. Práce ukázala, že se distribuce REE+Y v průběhu kaolinizace výrazněji nemění a odráží mineralogické složení matečných hornin. Rezidua však mohou být oproti matečné hornině obohacena až 40násobně, s tím, že za použití magnetického separátoru a hydrocyklonu lze získat koncentrát, který obsahuje cca 0,77 % REE+Y. Množství takovéhoto materiálu je však příliš nízké, než aby bylo možno ho ekonomicky využívat (Hoehn et al. 2014). V rámci balíčku WP6 byly ve spolupráci s partnerem Centra Watrad s.r.o. analyzovány národní a EU legislativní normy se zaměřením na možnost ekologické dostupnosti kritických surovin na území ČR. V rámci stejného balíčku byla provedena kritická rešerše legislativních podkladů týkajících se hodnocení vlivu těžby nerostných surovin na životní prostředí. 5.1.2. Minerals4EU Práce na tomto projektu, jehož koordinátorem je I. Sitenský, byly zahájeny v září 2013. Projekt je hrazen z fondů EU pro vědu a výzkum FP7. Hlavním výstupem projektu bude vybudování celoevropského informačního expertního a datového systému se zaměřením na nerostné suroviny. V rámci WP4 tohoto projektu sestavila Česká geologická služba v roce 2014 metadatový katalog pro nerostné suroviny, rozvíjející směrnici INSPIRE v oblasti nerostných surovin. Pro naplnění katalogu byla vyvinuta samostatná webová aplikace. V části WP5 byly zpracovány údaje ČR pro evropskou surovinovou ročenku. V části WP6 (Foresight studies) ČGS zpracovává samostatnou kapitolu o možnostech využití odpadů z těžby, založenou na případových studiích z ČR, Německa, Maďarska, Chorvatska a Portugalska. 5.1.3. Metalogenetický a minerogenetický výzkum Studium izotopového složení Zn a S ve sfaleritech a Zn-oxidech na ložiskách polymetalických rud typu MVT v Kantábrii ve Španělsku ukázalo, že frakcionace izotopů odráží změny T a pH (ložisko Picos de Europa), zatímco na ložisku La Floria je výsledkem míšení dvou typů fluid – Zn-bohatého a S-bohatého (Pašava et al. 2014). Studium izotopového složení Os v Os-Ir-Ru fázích z pyropového rozsypu Vestřev pomocí laserové ablace prokázalo jejich heterogenní plášťový původ (187Os/188Os = 0,12082– 0,12505 ± 0,00003), který vylučuje jejich nízkoteplotní vznik. Rovněž jejich chemismus (obohacení Ru) indikuje možný ofiolitový původ a ani na základě morfologie zrn granátů a platinoidových zrn nelze vyloučit, že pocházejí ze stejných zdrojových sekvencí (Pašava et al. submitted). Pokračoval výzkum přírodních a syntetických systémů s Pt-kovy. V rámci výzkumu přírodních fází byly popsány tři nové minerály skupiny Pt-kovů: lukkulaisvaarait (Pd14Ag2Te9; Vymazalová et al., in print), kitagohait (Pt7Cu; Cabral et al. 2014) a kojonenit (Stanley – Vymazalová, in print). V rámci experimentálního studia ternárních systému s Ptkovem byly vyřešeny fázové vztahy v systémech Ag-Pd-Se (Vymazalová et al. 2014), HgPd-Se (Drábek et al. – in print) a Ag-Pd-Te (publikace předložena do Mineralogical Magazine). Rovněž byly studovány syntetické fáze v systémech Pd-Sn-Te a Pd-Pb-Te pomocí ramanovské spektrometrie (Vymazalová et al. 2014, in print).

64

Dílčí výsledky výzkumu byly prezentovány na konferencích národních (Struktura 2014, CEMS 2014) a mezinárodních (11. platinové sympozium v Jekatěrinburgu, 23. konference Německé krystal. spol. v Berlíně). Pracovníci laboratoře rtg.-difrakce se podíleli na výzkumu přírodních a syntetických systémů s Pt-kovy. Byla vyřešena krystalová struktura minerálu tischendorfitu – Pd8Hg3Te9 (Laufek et al. 2014a) a minerálu temagamitu – Pd3HgTe3; publikace v přípravě). Byly dokončeny práce na výzkumu fázových vztahů v systému Ag-Pd-Te (publikace v recenzi v Canadian Mineralogist). Výsledky výzkumu byly prezentovány na národní konferenci „Struktura 2014“(Laufek et al. 2014b). V rámci geochronologického datování vybraných rudních ložisek Českého masivu byly studovány fluidní inkluze v minerálech polymetalické mineralizace v Obřím dole v Krkonoších a v křemen-topazových horninách z lužického masivu z okolí Raspenavy.

5.2. Montanistika Významnou součástí výzkumu bylo i studium využívání rudních surovin na území České republiky v historii, v rámci sasko-českého projektu ArchaeoMontan, který se zaměřil zejména na archeologické a historické stopy po dolování a hutnění rud v oblasti Krušných hor (Šrein et al. 2014). Do tisku byla připravena publikace o kolonizačních snahách ve 13. století, nerostném bohatství Jeseníků (Večeřa 2014) a o stopách středověké těžby v území u Oseku v okrese Teplice (Plachý et al. 2014). O záchranném archeologickém výzkumu a geologické charakteristice ložiska Suchá Rudná v Jeseníku informuje článek Večeři et al. (2014). Přednášková činnost v oblasti montanistiky zahrnovala prezentaci o mapování povrchových pozůstatků a návrhu hornické naučné stezky na lokalitě Krupka-Steinkochen (Mikulov 5.4.2014) a prezentaci o jesenických rudních revírech a jejich vztahu ke středověkému a raně novověkému osídlení (Karlova Studánka 10.–12.9.2014).

5.3. Nerudní a stavební suroviny V roce 2014 byl ukončen úkol „Upřesnění evidence a současného stavu využití ložisek nevyhrazeného nerostu na území ČR v návaznosti na výkaz báňsko-technických a provozních údajů Hor (MPO) 1-01 pro aktualizaci surovinového informačního systému (SurIS)“ pro zbývající kraje v ČR, tj. kraje Ústecký, Zlínský, Moravskoslezský, Plzeňský, Karlovarský, Vysočina a Jihomoravský. Zpracované pasporty a zákresy ložisek nevyhrazených nerostů z celého území ČR zpřesňují evidenci v SURIS a jsou již nyní žádány krajskými úřady pro využití v územně plánovací dokumentaci. Výstupy projektu jsou potřebné pro tvorbu územně plánovací dokumentace (ÚPD), pro orgány státní správy a samosprávy, zejména pak jsou nezbytné pro územně analytické podklady ve smyslu vyhlášky MMR č. 500/2006 Sb. o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti. Celkem bylo prověřováno cca 450 ložisek nevyhrazených nerostů. V roce 2014 byl dokončen a předán k digitalizaci Katalog přírodního kameniva, který obsahuje 113 pasportů těžených lokalit. Evidované informace byly kromě technického popisu založeny i na rozboru použitých úpravárenských technologií a deklarovaných certifikačních zkoušek. Klíčovými kvalitativními parametry, sledovanými v rámci pasportizace, byly ohladitelnost (hodnota ohladitelnosti PSV – polished stone value) a náchylnost kameniva k alkalické reakci (tj. přítomnost reaktivní formy oxidu křemičitého v kamenivu, vyšší podíl obsahu alkálií v betonu a vysoká vlhkost betonu). Na většině provozů byla posouzena úprava suroviny, 65

především s příslušnými pracovníky byla konzultována účinnost úpravárenského procesu vzhledem k dodržení předepsané kvality výstupních produktů. Dále byla diskutována kapacita zařízení a environmentální udržitelnost provozu. Tento katalog je důležitým podkladem pro zhodnocení surovinové základny při výstavbě dálnic a rychlostních komunikací v České republice. Při výzkumu grafitových ložisek byla pasportizována ložiska a indicie grafitu na Moravě a ve Slezsku. V časopise Kámen vyšel článek věnovaný žilným horninám v západním okolí Vlachova Březí jako potenciální kamenické surovině (Dudíková Schulmannová – Verner 2014). Ve stejném časopise vyšly dva články věnované umělecky cenným kamenickým náhrobkům na Olšanských hřbitovech (Březinová – Dudíková Schulmannová 2014a, b). V dubnu přednesla přednášku s názvem „České dekorační kameny a jejich využití“ B. Dudíková Schulmannová na semináři v Muzeu Českého ráje v Turnově, v listopadu pak přednášku s názvem „Díla významných umělců na pražských hřbitovech“ na Stavební fakultě ČVUT v Praze. Africké sochařině v českém kameni je věnován článek Petákové (2014d). Pracovníci ČGS se podíleli na přípravě programu 56. fóra pro nerudy (průvodce vydal ČALG).

5.4. Energetické suroviny Potenciální použitelnost metody podzemního zplyňování uhlí ve vztahu k dosavadnímu stupni znalosti geologických poměrů ložiska Mělnické Vtelno byla posouzena ve vztahu k současnému využití území na tomto ložisku a chráněným zájmům (Franců et al. 2014). Vypracovaný znalecký posudek pro MŽP se věnuje především hydrogeologickým poměrům dané oblasti. Na ložiscích Gajary a Závod–mezozoikum ve vídeňské pánvi byla pro Naftu, a.s., provedena studie o původu sirovodíku v plynu na základě analýz chemického složení plynu a izotopového složení uhlíku v metanu, etanu, propanu, n- a izo-butanu a síry v síranech a sulfanu (Franců – Bůzek 2014a). Výsledky ukazují na odlišnosti v genezi sulfanu a uhlovodíků v triasu a badenu. V rámci relikvidace vrtů na jižní Moravě prováděné Palivovým kombinátem Ústí a Moravskými naftovými doly jsou sledovány chemické a izotopové charakteristiky plynů v kontrolních otvírkách zlikvidovaných vrtů před obnovením jejich cementace. V oblasti byly zjištěny plyny doprovázející ropu se znaky mikrobiální metanogeneze. Ve vrtu Petřvaldík u Mošnova, realizovaném pro projekt „Rebilance zásob podzemních vod“, byl na základě analýz zjištěn mikrobiální původ metanového plynu z badenu karpatské předhlubně v hloubce 240 m. Geneze tohoto plynu nesouvisí s paleozoickými jednotkami Českého masivu. Jde o další důkaz hluboké mikrobiální aktivity a redukce oxidu uhličitého v horninovém prostředí. V roce 2014 byl proveden výzkum geochemie zemních plynů ve vztahu k jejich genezi ve Východních Karpatech a v moezijské plaformě v Rumunsku. Byla zjištěna řada analogií uhlovodíkových systémů v Karpatech a jejich předpolí v Česku a Rumunsku. Zdrojové horniny zájmové oblasti byly charakterizovány fluorescenční mikroskopií, byla také změřena odraznost vitrinitu a posouzena jejich tepelná zralost (Franců – Bůzek 2014b). Výsledky byly použity pro určení tepelné zralosti zkoumaných horninových celků. Připravuje se společná prezentace na konferenci IMOG 2015 v Praze. Problematikou dostatku a nedostatku energetických surovin v přítomnosti i v minulosti se zabývá článek Petákové (2014a, c). Stejná autorka se ve svých přednáškách věnovala hospodaření s nerostnými surovinami a limitům růstu (Petáková 2014f, g).

66

5.5. Rozpracování surovinové politiky ČR na úroveň jednotlivých oblastí V rámci schválené Regionální surovinové politiky Libereckého kraje se plánuje zahájení její druhé aktualizace. V roce 2014 byla proto ukončena příprava tohoto nového projektu. Dále byly připraveny podklady pro podrobnou dílčí studii „Revize a vyhodnocení přetěžených a zbytkových zásob ložisek hnědého uhlí a jejich ochrany CHLÚ pro zajištění územní ochrany a obnovy krajiny rozvoje sídel a makrostruktury a pro tvorbu územního plánu s návrhem na přehodnocení vybraných ložisek a CHLÚ“. Reálným problémem při využívání nerostných surovin je nevyhovující přístup k území a časté nedodržování platné legislativy. Specifickou problematikou v oblasti nerostných surovin, nadměrné blokace a omezení rozvoje obcí je ochrana přetěžených a zbytkových zásob ložisek hnědého uhlí v CHLÚ. Strohý výčet zákonných ochran (CHLÚ) a jejich nutné respektování nedává za současné situace alternativní možnosti pro jiné funkční využití stávajícího území dotčených obcí a měst a pro zajištění územní ochrany a obnovy krajiny rozvoje sídel a makrostruktury. Revize a vyhodnocenímdosavadní prozkoumanosti a objemů zásob na vybraných historicky přetěžených ložiskách hnědého uhlí vede k uvolnění dostatečných prostorů pro rozvoj struktury urbanistické zástavby obcí a rovněž k postupné redukci rozsáhlých omezení územního rozvoje vyplývajících z vyhlášení CHLÚ.

5.6. Vliv těžby na životní prostředí Byla zpracována studie o podmiňujících geofaktorech rizika azbestových vláken v ovzduší při těžbě kameniva. Další studie byly věnovány vymezení možných vlivů těžby na životní prostředí při stanovení dobývacích prostor ložisek kameniva Chornice a Čeperka. Při revizi poddolovaných území byla zpracována poddolovaná území Velká Kraš, Zlatá Hory – východ, Bílý Potok, Horní Benešov, Těchanovice. Do databáze HDD bylo doplněno 32 nových záznamů. Prvotním šetřením oznámených projevů SDD byla revidována ohlášená důlní díla v Petřvaldu, Boňkově, Raškově a Rudě u Šumperka. V rámci studie „Hydrogeologické posouzení záměru průzkumu vyhrazeného nerostu – černého uhlí ve výhradním ložisku Mělnická pánev a posouzení rizik následného využívání ložiska metodou zplyňování uhlí“ byla analyzována rizika související s možným ovlivněním zdrojů podzemní vody v hlavním svrchně křídovém (turonském) kolektorském komplexu mělnické pánve označovaném jako C, resp. K 1, který má zásadní význam pro zásobování s. části Středočeského kraje pitnou vodou. Turonský kolektorský komplex K 1 nebyl při dřívějších průzkumech z bezpečnostního hlediska ověřován (Franců et al. 2014). Rizikové faktory průzkumu a těžby plynu z břidlic (BP – „Shale Gas“) v podmínkách geologické stavby vybraných regionů ČR byly shrnuty v závěrečné zprávě (Franců Dvořáková, 2014). Výsledky byly diskutovány na Česko-polském fóru v Brně a Ostravě, kde kromě pracovníků ČGS vystoupili odborníci z Instytutu Kościuszki, Warszawa, Institutu sociálních studií MU Brno a TU VŠB, Ostrava. Hlavními aspekty proti BP v této diskusi jsou rizika ohrožení kvality podzemní vody, hermetičnost horninového nadloží štěpených horizontů, ale také argumenty „pro“, zdůrazňující nutnost budování systému preventivních opatření, monitoringu a nápravných akcí. Dalšími „horkými“ tématy fóra byly přijatelnost pro občany (public acceptance), tvorba energetická koncepce a cenové politiky energie v jednotlivých zemích EU. Vliv těžby a zpracování rud a klimatických změn na životní prostředí byl studován na krušnohorských rašeliništích (Břízová 2014a, b, c). Rašelinné profily jsou důležitým zdrojem získávání podkladů o vývoji krajiny, vegetace a činnosti člověka za posledních cca 13 000 let. Pylové analýzy, korelované s radiokarbonovým datováním, datováním 67

olovem 210Pb a geochemickými analýzami významně doplňují informace o historické těžbě a zpracování rud tam, kde chybějí archeologické nálezy nebo písemné dokumenty. Výsledky výzkumů prezentované na mezinárodní konferenci ArchaeoMontan v září 2013 v Kadani vycházejí tiskem (Břízová 2014c). Společný výzkum na lokalitě Kovářská – jak pylová analýza, tak geochemický výzkum spolupracovníků L. Bohdálkové, P. Bohdálka, O. Myšky, V. Šreina na projektu ArchaeoMontan – byl v listopadu 2014 prezentován přednáškou „Krušné hory a vliv člověka na přírodní prostředí“ na semináři Kvartér 2014 v Brně (PřF MU). V zahraničí byl vliv těžby a úpravy rud studován v rámci grantových projektů v Zambii a Namibii. V Zambii bylo v oblasti Copperbeltu použito technik GIS ke stanovení environmentálních rizik spojených s kontaminací půd hornickou a hutnickou činností. Výsledky práce umožnily kategorizaci rizik a stanovení priorit rekultivačních prací (Albanese et al. 2014). Práce Ettlera et al. (2014a) shrnuje výsledky mineralogického studia prachu ze zambijských hutí a zabývá se biopřístupností potenciálně nebezpečných prvků vázaných na prachové částice. Nejvyšší biopřístupnost pro lidský organismus byla zjištěna u olova a arzenu. Při studiu kontaminace půd v oblasti zambijského Copperbeltu bylo zjištěno, že množství potenciálně rizikových prvků je vyšší v půdách bez vegetačního krytu ve srovnání s půdami v lesích. To znamená, že záchyt těchto prvků vegetací je poměrně malý (Ettler et al. 2014b). Studium biotoxicity silně kontaminovaných půd v blízkosti hutě Mufulira s použitím červů (Enchytraeus crypticus) ukázalo, že více než 60 % červů nepřežije v kontaminovaných půdách více než 14 dní (Konečný et al. 2014). V kontaminované oblasti Copperbeltu bylo zjištěno, že obsahy mědi, olova a arzenu v kořenech kasavy (Manihot esculenta Crantz) nepřesahuje riziko z hlediska jejich konzumace. Problémem je však vysoký obsah mědi a arzenu v prachu, který ulpívá na povrchu listů. Listy jsou používány pro přípravu salátů, je proto doporučeno jejich důkladné očištění před konzumací (Kříbek et al. 2014b). V Namibii byla studována kontaminace půd a travin v oblasti těženého ložiska Rosh Pinah. Práce ukázala, že z hlediska biopřístupnosti potenciálně nebezpečných prvků jsou v uvedené oblasti vysoké obsahy olova v prašných částicích (Kříbek et al. 2014b). Práce Šráčka et al. (2014a) se zabývá mineralogií vanadu ve flotačních odpadech na opuštěném ložisku Berg Aukas. Výsledky ukázaly, že vanad nepředstavuje environmentální riziko vzhledem k malé rozpustnosti vanadových minerálních fází. Stejně tak vliv arzenu na životní prostředí studovaný v oblasti ložiska Kombat (Šráček et al. 2014b) je malý vzhledem k vazbě arzenu na nerozpustné fáze železa (hematit, goethit). Česká geologická služba byla nositelem grantu UNESCO-IGCP-SIDA 594 „Vliv těžby na životní prostředí v Africe“. Projekt byl v roce 2014 ukončen závěrečným workshopem v Praze (Kříbek – Davies, ed. 2014). V rámci závěrečného workshopu byla přednesena celá řada příspěvků věnovaných různým aspektům vlivu těžby a úpravy nerostných surovin v Africe (Albanese et al. 2014, Ettler et al. 2014d, e, Jarošíková et al. 2014, Kříbek et al. 2014e, Mihaljevič et al. 2014, Šráček et al. 2014, Vaněk et al. 2014). Doporučení pro další environmentální práci v Africe obsahoval článek Daviese et al. (2014), hlavní výsledky projektu byly shrnuty ve speciálním čísle časopisu Journal of Geochemical Exploration (Kříbek et al. 2014a).

5.7. Nové metody výzkumu nerostných surovin Možnosti použití přenosného rentgen-fluorescenčního spektrometru při geologickém mapování i v ložiskovém výzkumu testovali Knésl et al. (2013a, b). Bylo zjištěno, že 68

přesnost a spolehlivost přenosného XRF přístroje je různá pro různé prvky a je závislá na typu zkoumaného materiálu. Velmi důležitým předpokladem použití této nové a rychlé metody stanovení chemických prvků je proto kalibrace dosažených výsledků použitím standardů pro různé typy substrátů. Přístroj byl s úspěchem použit při stanovení množství arzenu v půdách při mapování na listech Brno-sever a Mokrá-Horákov.

5.8. Mapy a vysvětlivky k mapám V rámci mapování v měřítku 1 : 25 000 byla dokončena řada ložiskových map (mapa nerostných surovin na listu 11-241 Bochov (Knésl et al. 2014) a 24-323 Veverská Bítýška, před dokončením jsou ložiskové mapy na listech Raspenava a Bělčice. Dokončeny byly mapy geofaktorů životního prostředí na listech 32-231 Horní Planá a 32213 Ktiš (Dvořák et al. 2013a, b). Byly vyhodnoceny a zpracovány mapové dokumenty uložené ve fondech ZA Opava (přes dvě stě map určených ke skenování). Za stejným účelem byly vybrány mapy z podnikového archivu v Březině.

5.9. Ekonomika a legislativa V rámci přípravy státní surovinové politiky (kulaté stoly MPO ČR) byla připravena série přednášek o surovinách na území ČR, jejich možném využití a dostupnosti a možnostech uplatnění české geologie v zahraničí. Byla diskutována témata kritických surovin, stavebních surovin, nerud a činnosti našich geologů v zahraničí. Diskuse a náměty kulatých stolů byly využity k doplnění návrhu nové surovinové politiky ČR. Materiály kulatých stolů budou projednány Radou vlády pro energetickou a surovinovou strategii ČR, odeslány do meziresortního připomínkového řízení a předloženy vládě k projednání. Prezentace jsou umístěny na webových stránkách MPO. Na setkáních těžařů, organizovaném Těžební unií, byly prezentovány aktuální projekty ČGS – Centrum kompetence, Katalog lomů, Evidence nevýhradních těžeb a představení výzev a možností zapojení do výzkumných projektů EU pod H2020. Prezentace jsou umístěny na stránkách Těžební unie. Pro MŽP ČR byla zpracována 2. část projektu „Upřesnění evidence a současného stavu využití ložisek nevyhrazeného nerostu na území ČR v návaznosti na výkaz báňskotechnických a provozních údajů Hor (MPO) 1-01 pro aktualizaci surovinového informačního systému (SurIS)“. V terénu a podle správní dokumentace bylo upřesněno více než 100 lokalit s těžbou nevyhrazených nerostů. Hospodařením s nerostnými zdroji se ve svém příspěvku na semináři „Otevřený prostor 2013: Růst či nerůst“ zabývala Petáková (2014b).

Publikovaná literatura Články v impaktovaném recenzovaném odborném periodiku Albanese, S. – De Vivo, B. – Lima, A. – Frattasio, G. – Kříbek, B. – Nyambe, I. – Majer, V. (2014): Prioritising environmental risk at the regional scale by a GIS aided technique: The Zambian Copperbelt Province case study. – Journal of Geochemical Exploration 144, 433–442. ISSN 0375-6742. DOI 10.1016/j.gexplo.2014.03.014.

69

Břízová, E. (2014a): Nové poznatky o výskytu organických sedimentů stáří pozdní glaciálholocén v České republice. – Zprávy o geologických výzkumech v roce 2013, 47–54. ISSN 0514-8057. Cabral, A. R. – Skála, R. – Vymazalová, A. – Kallistová, A. – Lehmann, B. – Jedwab, J. – Sidorinová T. (2014): Kitagohaite, Pt7Cu, a new mineral from the Lubero region, North Kivu, DR Congo. – Mineralogical Magazine. 78, 739–745. Davies, T. C. – Kříbek, B. – Ngure, V. – Poswa, T. T. – Arthur, G. D. – Ettler, V. (2014): Joint closing Workshop of the IGCP/UNESCO/SIDA projects 594 and 606. – Episodes, 37, 222–223. Drábek, M. – Vymazalová, A. – Laufek, F. (in print): The system Hg-Pd-Se at 400 °C: phase relations involving tischendorfite. – Canadian Mineralogist. Ettler, V. – Vítková, M. – Mihaljevič, M. – Šebek, O. – Klementová, M. – Veselovský, F. – Vybíral, P. – Kříbek, B. (2014a): Dust from Zambian smelters: mineralogy and contaminant bioacessibility. – Environmental Geochemistry and Health 36, 5, 919– 933. ISSN 0269-4042. DOI 10.1007/s10653-014-9609-4. Ettler, V. – Konečný, L. – Kovářová, L. – Šebek, O. – Kříbek, B. – Majer, V. – Veselovský, F. – Penížek, V. – Vaněk, A. – Nyambe, I. (2014b): Surprisingly contrasting metal distribution and fractionation patterns in copper smelter-affected tropical soils in forested and grassland areas (Mufulira, Zambian Copperbelt). – Science of the Total Environment 473–474, March, 117-124. ISSN 0048-9697. DOI 10.1016/j.scitotenv.2013.11.146. Höhn, S. – Frimmel, H. E. – Pašava, J. (2014): The rare earth element potential of kaolin deposits in the Bohemian Massif (Czech Republic, Austria). – Mineralium Deposita, DOI 10.1007/s00126-014-0542-3. Knésl, I. – Sidorinová, T. – Buda, J. (2013b): Možnosti a využití přenosného rentgenfluorescenčního spektrometru při tvorbě odvozených geologických map ČR v měřítku 1 : 25 000 na příkladu distribuce As v jižní části Doupovských hor. – Zprávy o geologických výzkumech v roce 2012, 309–313. ISSN 0514-8057. Konečný, L. – Ettler, V. – Kříbek, B. – Mihaljevič, M. – Šebek, O. – Nyambe, I. – ScottFordsmand, J. (2014): Response of Enchytraeus crypticus worms to high metal levels in tropical soils polluted by copper smelting. – Journal of Geochemical Exploration 144 Part C, September, 427–432. ISSN 0375-6742. DOI 10.1016/j.gexplo.2013.10.004. Kříbek, B. – Davies, T. – De Vivo, B. (2014a): Special Issue: Impacts of mining and mineral processing on the environment and human health in Africa. – Journal of Geochemical Exploration 144 Part C, September, 387–390. ISSN 0375-6742. DOI 10.1016/j.gexplo.2014.07.018. Kříbek, B. – Majer, V. – Knésl, I. – Nyambe, I. – Mihaljevič, M. – Ettler, V. – Šráček, O. (2014b): Concentrations of arsenic, copper, cobalt, lead and zinc in cassava (Manihot esculenta Crantz) growing on uncontaminated and contaminated soils of the Zambian Copperbelt. – Journal of African Earth Sciences 99 Part 2, November, 713–723. ISSN 1464-343X. DOI 10.1016/j.jafrearsci.2014.02.009. Kříbek, B. – Majer, V. – Pašava, J. – Kamona, F. – Mapani, B. – Keder, J. – Ettler, V. (2014c): Contamination of soils with dust fallout from the tailings dam at the Rosh Pinah area, Namibia: Regional assessment, dust dispersionmodeling and environmental consequences. – Journal of Geochemical Exploration 144 Part C, September, 391–408. ISSN 0375-6742. DOI 10.1016/j.gexplo.2014.01.010. Laufek, F. – Vymazalová, A. – Drábek, M. – Navrátil, J. – Drahokoupil, J. (2014a): Synthesis and crystal structure of tischendorfite Pd8Hg3Se9. – European Journal of Mineralogy 26, 157–162. 70

Laufek, F. – Vymazalová, A. – Drábek, M. – Chareev,D.A.– Kristavchuk, A.V. – Drahokoupil J. (2014b): Contribution to the crystallography of Ag-Pd chalcogenides. – Materials Structure 21, 65. Pašava, J. – Malec, J. – Griffin, W. L. – González-Jiménez, J. M. (submitted): Re-Os isotopic constraints on the source of platinum-group minerals (PGM) from the Vestřev pyrope-rich garnet placer deposit, Bohemian Massif. – Ore Geology Reviews. Pašava, J. – Tornos, F. – Chrastný, V. (2014): Zinc and sulfur isotope variation in sphalerite from carbonate-hosted zinc deposits, Cantabria, Spain. – Mineralium Deposita 49, 7, 797–807. ISSN 0026-4598. DOI 10.1007/s00126-014-0535-2. Šráček, O. – Mihaljevič, M. – Kříbek, B. – Majer, V. – Filip, J. – Vaněk, A. – Penížek, V. – Ettler, V. – Mapani, B. (2014a): Geochemistry and mineralogy of vanadium in mine tailings at Berg Aukas, northeastern Namibia. – Journal of African Earth Sciences 96, 180–189. ISSN 1464-343X. DOI 10.1016/j.jafrearsci.2014.04.003. Šráček, O. – Mihaljevič, M. – Kříbek, B. – Majer, V. – Vaněk, A. – Penížek, V. – Ettler, V. – Mapani, B. (2014b): Geochemistry of mine tailings and behavior of arsenic at Kombat, northeastern Namibia. – Environmental Monitoring and Assessment 186, 4891-4903. ISSN 0167-6369. DOI 10.1007/s10661-014-3746-1. Stanley, Ch. J. –Vymazalová, A. (in print): Kojonenite, a new palladium tin telluride mineral from the Stillwater Layered Igneous Intrusion, Montana, USA. – American Mineralogist. DOI: 10.2138/am-2015-5057CCBYNCND. Vymazalová, A. – Grokhovskaya, T. L. – Laufek, F. – Rassulov, V. I. (in print): Lukkulaisvaaraite, Pd14Ag2Te9, a new mineral from Lukkulaisvaara intrusion, northern Russian Karelia, Russia. – Mineralogical Magazine. Vymazalová, A. – Chareev, D. A. – Kristavchuk, A. V. – Laufek, F. – Drábek, M. (2014): The system Ag-Pd-Se: Phase relations involving minerals and potential new minerals. – Canadian Mineralogist, 52, 77–89. Vymazalová A. – Zaccarini, F. – Bakker, R. J. (in print): Raman spectroscopy investigation on synthetic platinum group minerals (PGM) in the ternary systems PdSn-Te and Pd-Pb-Te. Eur. J. Mineral., DOI: 10.1127/ejm/2014/0026-2408. Článek v recenzovaném odborném periodiku Březinová, D. – Dudíková Schulmannová, B. (2014a): Sochař Vilém Amort a jeho dílo na Olšanských hřbitovech. – Kámen, 20, 26–28. Praha. Březinová, D. – Dudíková Schulmannová, B. (2014b): František Rous (1872–1936) a jeho sochařské dílo na Olšanských hřbitovech. – Kámen, 20, 84–85. Praha. Dudíková Schulmannová, B. – Verner, K. (2014): Žilné horniny v západním okolí Vlachova Březí. – Kámen, 20, 54–55. Praha. Franců, J. – Bůzek, F. (2014a): Geochemická charakteristika sulfanu v plynu v ložicích Gajary-69 a Závod-mezozoikum. – MS Nafta, Bratislava, 24 s. Knésl, I. – Pecina, V. – Buda, J. – Dvořák, I. (2013a): Porovnání výsledků klasických analytických metod s metodou přenosné rentgen-fluorescenční spektrometrie na mapových listech 1 : 25 000 Brno-sever a Mokrá-Horákov. – Geologické výzkumy na Moravě a ve Slezsku 20, 12, 170-174. ISSN 1212-6209. Petáková, Z. (2014a): Nedostatek energií? – Kámen, 20, 20–23. Praha. Petáková, Z. (2014d): Africká sochařina v českém kameni. – Minerální suroviny, 16, 5. Brno. Plachý, P. – Soukup, M. B. – Večeřa, J. (2014): Stopy středověké těžby v horách nad Osekem, okres Teplice. – ArchaeoMontan 2013, 137–145.

71

Večeřa J. (2014): Kolonizační snahy ve 13. století a nerostné bohatství Jeseníků. – Sbor. Forum Urbes Mediiaevi, 2014, 5 s. Večeřa, J. – Malík, P. – Zezula, M. (2014): Suchá Rudná – záchranný archeologický výzkum a geologická charakteristika lokality. – Acta Rerum Naturalium, 16, 75-84. Odborná kniha/kapitola v knize Břízová, E. (2014b): Krušné hory – hornictví a životní prostředí. Das Erzgebirge – Umwelt und Bergbau. In: Hemker, Ch. – Aixler Wendy, A., ed.: Stříbrná horečka a volání hor. Archeologie středověkého hornictví v Sasku a Čechách. Silberrauch und Berggeschrey. – Archäologie des mittelalterlichen Bergbaus in Sachsen und Böhmen, 185–192. Dresden. ISBN 978-3-941171-99-2. Článek v recenzovaném sborníku z akce Albanese, S. – De Vivo, B. – Kříbek, B. – Majer, V. – Nyambe, I. (2014): Assessment and prioritisation of environmental risks at regional scale: the Zambian Copperbelt case study. In: Kříbek, B. – Davies, T., ed.: Addressing environmental and health impacts of active and abandoned mines in Sub-Saharan Africa. Proceedings of the Closing Workshop of the IGCP/SIDA Projects 594 and 606, Prague, Czech Republic, May 26– 28, 9–11. – Czech Geological Survey. Prague. ISBN 978-80-7075-858-8. Břízová, E. (2014d): Rašeliniště Krušných hor jako archivy pro studium vlivu člověka na přírodní prostředí. Erzgebirgische Moorgebiete als ein Archiv zum Studium der menschlichen Auswirkungen auf die Natur. –ArchaeoMontan 2013, 199–208. Kadaň. Ettler, V. – Mihaljevič, M. – Šebek, O. – Kříbek, B. – Veselovský, F. – Majer, V. – Vaněk, A. – Šráček, O. – Nyambe, I. – Kamona, F. – Mapani, B. (2014d): Fate of smelter particulates in tropical soils. In: Kříbek, B. – Davies, T., ed.: Addressing environmental and health impacts of active and abandoned mines in Sub-Saharan Africa. Proceedings of the Closing Workshop of the IGCP/SIDA Projects 594 and 606, Prague, Czech Republic, May 26–28, 2014, 41–45. – Czech Geological Survey. Prague. ISBN 978-80-7075-858-8. Ettler, V. – Mihaljevič, M. – Šebek, O. – Vítková, M. – Kříbek, B. – Veselovský, F. – Majer, V. – Vaněk, A. – Penížek, V. – Šráček, O. – Nyambe, I. – Kamona, F. – Mapani, B. (2014e): Dust from selected African metal smelters: mineralogy, contaminant bioaccessibility and exposure estimations. In: Kříbek, B. – Davies, T., ed.: Addressing environmental and health impacts of active and abandoned mines in Sub-Saharan Africa. Proceedings of the Closing Workshop of the IGCP/SIDA Projects 594 and 606, Prague, Czech Republic, May 26—28, 2014, 37–41. – Czech Geological Survey. Prague. ISBN 978-80-7075-858-8. Franců, J. – Bůzek, F. (2014b): Geochemická charakteristika zdrojových hornin a plynů ve Východních Karpatech a jejich předpolí, Rumunsko. – MS ÖMV-Petrom, 67 s. Jarošíková, A. – Ettler, V. – Mihaljevič, M. – Šebek, O. – Kříbek, B. (2014): The pH-static leaching behaviour of metallurgical wastes from the Tsumeb Copper Smelter (Namibia). In: Kříbek, B. – Davies, T., ed.: Addressing environmental and health impacts of active and abandoned mines in Sub-Saharan Africa. Proc. of the Closing Workshop of the IGCP/SIDA Projects 594 and 606, Prague, Czech Republic, May 26– 28, 2014, s. 57–61. – Czech Geological Survey. Prague. ISBN 978-80-7075-858-8. Kříbek, B. – Majer, V. – Pašava, J. – Kamona, F. – Mapani, B. – Keder, J. – Ettler, V. (2014): Contamination of soils with dust fallout from the tailings dam at the Rosh Pinah area, Namibia: Regional assessment, dust dispersion modeling and 72

environmental consequences. In: Kříbek, B. – Davies, T., ed.: Addressing environmental and health impacts of active and abandoned mines in Sub-Saharan Africa. Proceedings of the Closing Workshop of the IGCP/SIDA Projects 594 and 606, Prague, Czech Republic, May 26–28, 2014, s. 71–75. – Czech Geological Survey. Prague. ISBN 978-80-7075-858-8. Mihaljevič, M. – Ettler, V. – Vaněk, A. – Penížek, V. – Kříbek, B. – Chrastný, V. – Knésl, I. – Mapani, B. – Kamona, F. (2014): Tracing of copper and lead in soils near Kombat mine using stable Cu and Pb isotopes. In: Kříbek, B. – Davies, T., ed.: Addressing environmental and health impacts of active and abandoned mines in Sub-Saharan Africa. Proceedings of the Closing Workshop of the IGCP/SIDA Projects 594 and 606,Prague, Czech Republic, May 26–28, 2014, 89–91. – Czech Geological Survey. Prague. ISBN 978-80-7075-858-8. Petáková, Z. (2014c): O přednáškách Davida Korowicze a souvisejících skutečnostech, s. 40-43. In: Johanisová, N. – Fraňková, E. – Fousková, N. – Kutáček S., ed.: Komunitní modely financování. Sborník ze semináře 2014. Ekocentrum Jezírko, Brno – Soběšice, 29. 1.–2. 2. Katedra environmentálních studií a Trast pro ekonomiku a společnost. : http://www.thinktank.cz/dok/sborniky-ze-seminare-otevreny-prostor/sbornik-zeseminare-komunitni-modely-financovani-2014/. Šráček, O. – Kříbek, B. – Knésl, I. – Majer, V. – Mihaljevič, M. – Ettler, V. – Vaněk, A. – Penížek, V. – Mapani, B. (2014): Mobility of vanadium and arsenic in mine tailings in semiarid northeastern Namibia. In: Kříbek, B. – Davies, T., ed.: Addressing environmental and health impacts of active and abandoned mines in Sub-Saharan Africa. Proceedings of the Closing Workshop of the IGCP/SIDA Projects 594 and 606, Prague, Czech Republic, May 26–28, 2014, 189-191. – Czech Geological Survey. Prague. ISBN 978-80-7075-858-8 Šrein, V. – Bohdálek, P. – Knésl, I. – Šreinová, B. (2014): Výsledky výzkumů na území projektu ArchaeoMontan. In: Smolnik, R. – Hemker, Ch. – Elburg, R., ed.: ArchaeoMontan 2014, Ergebnisse und Perspektiven Sborník z konference, 215–224. BELTZ Bad Langensalza GmbH. Článek v nerecenzovaném sborníku z akce Břízová, E. (2014c): Krušné hory Mts and peatbogs – Archives of the study of the Quaternary nature. In: Marek, T. – Raška, P. – Dolejš, M.: Geomorfologický sborník 12. Stav geomorfologických výzkumů v roce 2014. – Sborník abstraktů a exkurzní průvodce konference, s. 16. Mapy a vysvětlivky k mapám (a) Ložiskové mapy s vysvětlivkami Starý, J. – Poňavič, M. – Buda, J. – Bohdálek, P. – Godány, J. – Krejčí, Z. – Pašava, J., Vaněček, M. – Zítko, V. (2014): Schematická geologická mapa ČR s vyznačením zájmových oblastí a potenciálních zdrojů vybraných EU strategických surovin. – Česká geologická služba, Praha. Knésl, I. – Buda, J. – Dušek, K. – Godány, J. (2014): Základní geologická mapa České republiky 1 : 25 000, mapa nerostných surovin, list 11-241 Bochov. – Česká geologická služba, Praha.

73

(b) Mapy geofaktorů životního prostředí s vysvětlivkami Dvořák, I. – Barnet, I. – Karenová, J. – Knésl, I. – Krupička, J. – Nahodilová, R. – Pacherová, P. – Pertoldová, J. – Poňavič, M. – Rukavičková, L. – Sedláček, J. Mgr. (2013a): Základní geologická mapa České republiky 1 : 25 000, mapa geofaktorů životního prostředí, list 32-231 Horní Planá. – Česká geologická služba, Praha. Dvořák, I. – Barnet, I. – Knésl, I. – Krupička, J. – Kryštofová, E. – Pacherová, P. – Poňavič, M. – Sedláček, J. Mgr. – Zemková, M. – Verner, K. (2013b): Základní geologická mapa České republiky 1 : 25 000, mapa geofaktorů životního prostředí – list 32-213 Ktiš. – Česká geologická služba, Praha. Uspořádání (zorganizování) workshopu, editační činnost Kříbek, B. – Davies, T., eds (2014): Addressing environmental and health impacts of active and abandoned mines in Sub-Saharan Africa. – Proceedings of the Closing Workshop of the IGCP/SIDA Projects 594 and 606, Prague, Czech Republic, May 26– 28, 2014. Czech Geological Survey, Prague. ISBN 978-80-7075-858-8. Kříbek, B. – Davies, T. – De Vivo, B., eds (2014a): Special Issue: Impacts of mining and mineral processing on the environment and human health in Africa. – Journal of Geochemical Exploration 144 Part C, September, 387-390. ISSN 0375-6742. DOI 10.1016/j.gexplo.2014.07.018. Zpráva (závěrečná) Franců, J. – Dvořáková, V. (2014): Rizikové faktory průzkumu a těžby plynu z břidlic v podmínkách geologické stavby vybraných regionů ČR. Závěrečná zpráva. – MS Česká geologická služba, Praha, 70 s. Franců, J. – Dvořáková, V. – Burda, J. – Čurda, J. (2014): Hydrogeologické posouzení záměru průzkumu vyhrazeného nerostu – černého uhlí ve výhradním ložisku Mělnická pánev a posouzení rizik následného využívání ložiska metodou zplyňování uhlí. Expertní posudek SOG-441_003_2014. – MS Česká geologická služba, Praha, 39 s. Přednášky, postery, exkurze Petáková, Z. (2014b): Hospodaření s nerostnými zdroji, záznam z diskuse, 56-58. In: Johanisová N., Fraňková, E., Kutáček, S., Fousková, N., ed.: Sborník ze semináře Otevřený prostor 2013: Růst či nerůst? Petáková Z. (2014e): Hospodaření s nerostnými zdroji a limity růstu: Současná globální situace a výhled do budoucna. – Diskusní večer energetické sekce Strany zelených, 14.1.2014, Praha. https://docs.google.com/file/d/0B4AuENhmC5kDNzlrUW40cHl1Wms/edit?usp=sharing&pli=1

Petáková Z. (2014f): Výhledy v hospodaření s nerostnými zdroji. – Kamenožrout, geologický korespond. seminář Přírodověd. fakulty v Praze. Klub Podsklepeno, Praha 8, 20.3.2014.https://www.youtube.com/watch?v=5Hu3Im3nQdU&feature=youtu.be. Petáková Z. (2014g): Zůstanou nerostné zdroje pro naše děti? Přednáška v rámci semináře Jak hospodaříme s nerostnými zdroji. – Přírodověd. fakulta Univerzity Karlovy v Praze, projekt 5P+, vzdělávání pro pedagogy středních a základních škol středočeského kraje. 28.5.2014. 74

6. Výzkum environmentálních a geoenergetických technologií Zpracoval: Vít Hladík a kol.

Abstrakt V oboru environmentálních a geoenergetických technologií se výzkum ČGS v roce 2014 soustředil na témata skladování energie v horninovém prostředí, ukládání radioaktivních odpadů, geotermální energie a geologického ukládání CO2. V oblasti výzkumu skladování energie v horninovém prostředí jsou s úspěchem využívány podzemní experimenty v in situ podmínkách štoly Josef u Mokrska, v prostředí granitoidů, ale pozornost je věnována i studiu dalších typů hornin s výhledem budoucího provozování zásobníků tepelné energie. Výzkum v oblasti ukládání radioaktivních odpadů se soustředil na studium chování bentonitu jako těsnícího materiálu a na možnosti alternativního geologického uložení vyhořelého jaderného paliva. V oblasti geotermální energie byly zahájeny práce na vývoji certifikované metodiky popisující principy a podmínky využitelnosti geotermálních zdrojů. V oblasti geologického ukládání CO2 byla hlavní pozornost věnována výzkumu bezpečnostních bariér potenciálního úložiště CO2. Pokračovala i spolupráce na evropském projektu zaměřeném na společenský dialog o úloze vědy a výzkumu při přechodu k nízkouhlíkové budoucnosti. V rámci mezinárodního networkingu proběhla řada aktivit zaměřených na přípravu nových mezinárodních projektů.

6.1. Skladování energie v horninovém prostředí V roce 2014 pokračovaly práce ČGS na projektu ‚Výzkum termální zátěže hornin – perspektivy podzemního skladování tepelné energie‘, jehož jádro tvoří experiment in situ, zaměřený na podrobnou analýzu vlivu periodického ohřívání horninového prostředí a zpětného odčerpání tepelné energie, směřující k průmyslovému využívání horninového prostředí pro účely skladování energie. Tento experiment je realizován ve štole Josef u Mokrska, v prostředí granitoidů cca 120 m pod povrchem. V roce 2014 bylo realizováno cyklické tepelné zatěžování a související kontinuální i kampaňový monitoring termodynamických, geotechnických, hydrogeologických a nově také biologických parametrů horninového prostředí. Po dosažení maximálního zahřátí / zchlazení následovaly multidisciplinární testy horninového prostředí ovlivněného ohřevem. Celý experiment je velmi podrobně kontinuálně monitorován, výsledky jsou prezentovány na webových stránkách projektu a slouží pro korelaci s numerickými modely srovnatelného měřítka. Multidisciplinární prostorová data jsou vizualizována pomocí specializovaného softwaru, vyvinutého v ČGS pro účely řešení tohoto projektu (Jelének et al. 2014, Čížek et al. 2014). Dílčí závěry z výzkumů byly zároveň prezentovány na několika konferencích (např. Záruba et al. 2014, Černý et al. 2014). Tepelně vodivá geopolymerní pryskyřice, vyvinutá během řešení tohoto projektu pro podzemní aplikace spojené s kondukcí tepla, byla v roce 2014 podána k právní ochraně jako užitný vzor (Cádrová et al. 2014). V rámci projektu TA01020348 ‚Reverzibilní skladování energie v horninovém masivu‘ se ČGS podílela na experimentech zaměřených na vyhledání horninových typů v ČR, které by svými parametry potenciálně umožňovaly vybudovat podzemní zásobníky tepelné energie v horninovém prostředí. Během dokončovacích prací na projektu byla v roce 2014 oponována účelově vytvořená geologická mapa okolí lomu Panské Dubénky, která tvoří součást souboru map jakožto jednoho z výsledků tohoto projektu. Dále se uskutečnila 75

externí oponentura návrhu metodiky geologického výzkumu a průzkumu při vyhledávání vhodných geologických struktur pro skladování energie, jejíž certifikace je v současnosti vyřizována na MŽP. V listopadu byly úspěšně obhájeny výstupy řešení tohoto projektu v rámci oponentury zorganizované Technologickou agenturou ČR. Funkční příklad experimentálního tepelného zásobníku o objemu 0,5 m3 byl prezentován mj. zástupcům univerzitního centra UCEEB při ČVUT. Díky projektu Mobility MŠMT byla rozvinuta spolupráce s Rakouskou geologickou službou, zaměřená na využití podzemních kaveren pro sezónní skladování tepelné energie. V roce 2014 proběhly 2 workshopy na české a 2 workshopy na rakouské straně, spojené s formulací společných cílů, terénními exkurzemi a vypracováním návrhu společného mezinárodního projektu pro aplikovaný výzkum ve zmíněné oblasti.

6.2. Ukládání radioaktivních odpadů V roce 2014 pokračoval II. etapou interní výzkumný projekt ‚Alternativní způsob geologického uložení vyhořelého jaderného paliva‘. V jeho rámci byla posouzena geologická rizika plánovaného způsobu hlubinného úložiště vyhořelého jaderného paliva v důlním díle v hloubce 500 m s ohledem na bezpečnost v časovém horizontu 100 000 až milionu let. Hlavním rizikem se jeví snižování hloubky úložiště v důsledku výzdvihu Českého masivu, jeho denudace a hluboké promrzání v příštích ledových dobách, možné zatopení ledovcovým jezerem v interglaciálu a rozpukání nadloží způsobené promrzáním a táním permafrostu. Jako alternativa plošného důlního úložiště byla studována možnost vytvoření úložiště vertikálního v hloubce 3–5 kilometrů v širokoprofilových vrtech. Pokračovala rovněž spolupráce na projektu zaměřeném na výzkum stability bentonitu v in situ podmínkách při teplotách do 95 °C a interakci bentonitu s okolním horninovým prostředím a přítomnými podzemními vodami. Nosný experiment je lokalizován ve štole Josef u Mokrska; projekt je primárně zaměřen na vývoj metodik a technologických postupů využitelných při budování budoucího hlubinného úložiště radioaktivních odpadů. Česká geologická služba v tomto projektu v roce 2014 zajišťovala část laboratorních prací, režimní hydrogeologické odběry, měření a analýzy a také podrobný výzkum složení a vnitřní struktury lisovaných bentonitových segmentů použitých v experimentu, s využitím měření anizotropie magnetické susceptibility. Dále pokračuje testování laboratorní metodiky přípravy soudržných vzorků z bentonitových materiálů.

6.3. Geotermální energie V návaznosti na interní projekt ‚Geotermie 2013‘, který položil základy pro systematický výzkum geotermální energie v ČGS, se v roce 2014 podařilo ve spolupráci s firmou Isatech s.r.o. získat projekt ‚TZB030MZP024 - Metodika stanovení podmínek ochrany při využívání tepelné energie zemské kůry‘, financovaný v rámci programu Beta Technologické agentury ČR. Stěžejní částí projektu je zpracování certifikované metodiky popisující principy a podmínky využitelnosti geotermálních zdrojů, způsobu jejich vyhledávání, ověřování a exploataci, s důrazem na ochranu geotermálního zdroje samotného, tak i vlivu tohoto zdroje na jeho okolí. Součástí prací je i analýza geologického a geotermálního potenciálu území ČR včetně komentáře k možným vlivům, které mohou negativně ovlivnit potenciální využitelnost geotermálního zdroje. Plánovaným výstupem 76

projektu je certifikovaná metodika schválená certifikační autoritou MŽP, závěrečná zpráva obsahující komentář k certifikované metodice, souhrn současného legislativního rámce a návrh potřebných změn. Výzkum v oblasti geotermální energie je prováděn v úzké součinnosti s prioritním tématem ‚Komplexní regionální a hloubkový výzkum litosféry‘, jak dokumentuje i příklad hlubokého geotermálního vrtu PVGT LT-1 u Litoměřic. Ještě před realizací vrtu byl v ČGS zkonstruován 3D geologický model krystalinického podloží, a to na základě vyhodnocení starších vrtů a geofyzikálních metod průzkumu. Odchylky od skutečnosti, zjištěné vrtem PVGT LT-1, byly zanedbatelné. Byl tak potvrzen význam a účelnost použitých geologických a geofyzikálních metod pro výběr vhodné lokality a přípravu projektové dokumentace geotermálních i jakýchkoliv jiných hlubokých vrtů. Výsledky byly prezentovány na XIV. konferenci České asociace hydrogeologů a II. konferenci České asociace inženýrských geologů v Liberci (Mlčoch – Karous 2014).

6.4. Geologické ukládání oxidu uhličitého a technologie CCS V roce 2014 pokračovala spolupráce s Ústavem jaderného výzkumu v Řeži na projektu TAČR (program Alfa) „Vývoj a optimalizace metodik pro výzkum bezpečnostních bariér pro ukládání CO2 jako jednoho ze základních způsobů snižování obsahu skleníkových plynů v atmosféře“. Tento projekt se zabývá potenciálními únikovými cestami úniku CO2 z úložiště. Hlavní pozornost byla věnována studiu vlivu CO2 na vystrojení vrtu (pažnice a cementový kámen) a příslušných interakcí v rezervoárových tlakových a teplotních podmínkách. Pro testování hornin a hodnocení jejich interakce CO2 byla využita rentgenová difrakční fázová semikvantitativní analýza složení horninových vzorků. V roce 2014 bylo před experimenty a po nich změřeno 6 vzorků jílovců a prachovců se superkritickým CO2. Podobně byly otestovány a analyzovány vzorky cementu (cementového kamene). Pro testování a hodnocení interakce CO2 s ocelovými pažnicemi byla zvolena rtg.-fluorescenční analýza, stanovující obsah jednotlivých prvků v oceli. Před působením superkritického CO2 a po něm byly změřeny 2 vzorky pažnic. Jako referenční materiál byly analyzovány i 4 vzorky nerezové oceli. Výsledky projektu byly prezentovány na mezinárodních odborných akcích (Havlová et al, 2014a, b, c) a využity pro vzdělávání vysokoškolských studentů (Hladík 2014b). Společně s ÚJV Řež byl v rámci projektu rovněž uspořádán 3. ročník odborného semináře „Zachycování a ukládání CO2 v podmínkách ČR“, který se konal 27.11.2014 v Řeži (Ubrá et al. 2014; Hladík 2014a).

6.5. Společenský dialog o úloze vědy a výzkumu při přechodu k nízkouhlíkové budoucnosti V roce 2014 pokračovala spolupráce na evropském projektu R&Dialogue (7. rámcový program EU), jehož cílem je podnítit a organizovat dialog mezi organizacemi vědy a výzkumu a organizacemi občanské společnosti na téma přechodu k nízkouhlíkové společnosti, včetně rozvoje obnovitelných zdrojů energie, zachytávání a ukládání CO2 a dalších technologií. V roce 2014 byla hlavní pozornost soustředěna na činnost ‚Národního nízkouhlíkového panelu‘, koordinovanou ČGS. Panel je složen ze zástupců zainteresovaných institucí a organizací (ministerstva, průmysl, výzkumné instituce, nevládní organizace aj.) a jeho úkolem je připravit a usměrňovat konkrétní aktivity národního dialogu. V rámci činnosti panelu vznikly dva podkladové dokumenty – ‚Národní 77

nízkouhlíková inventura‘ a ‚Národní diskusní dokument‘, které budou využity v další, rozšířené fázi národního dialogu, jež vyvrcholí v roce 2015.

6.6. Mezinárodní networking Významným doplňkem výzkumných aktivit v oblasti environmentálních a geoenergetických technologií je aktivní účast v mezinárodních výzkumných sítích. Česká geologická služba je aktivním členem několika takových sítí (ENeRG, CO2GeoNet, EuroGeoSurveys – Geoenergy Expert Group), což jí na jedné straně umožňuje výměnu nejnovějších poznatků a zkušeností, na druhé straně pak také zapojení do konsorcií připravujících nové mezinárodní projekty, a to jak bilaterální, tak celoevropské (např. pro program Horizon 2020). Přípravě nových mezinárodních projektů bylo v r. 2014 věnováno značné úsilí a jeho výsledky se projeví v roce 2015 a dále.

Publikovaná literatura Článek v recenzovaném odborném periodiku Jelének, J. – Čížek, D. – Franěk, J. – Vondrovic, L. (2014): Využití 3D modelování v experimentálním projektu ve štole Josef. – Zprávy o geologických výzkumech v roce 2013, 12-15. ISSN 0514-8057. Článek v recenzovaném sborníku z akce Černý, M. – Uhlík, J. – Nosek, J. – Lachman, V. – Hladký, R. – Franěk, J. – Brož, M. (2014): Evaluation of New Thermally Conductive Geopolymer in Thermal Energy Storage. In Ahmet Yavuz Oral, Zehra Banu Bahsi, Mehmet Ozer: Springer Proceedings in Physics, svazek 155. s. 243-251. – Springer Verlag. Berlin. ISBN 978-3-319-05521-3. Havlová, V. – Kolejka, V. – Vrbová, V. (2014a): Interaction of CO2 Storage System Materials with SpCO2. In European Association of Geoscientists and Engineers: Fourth EAGE CO2 Geological Storage Workshop. Demonstrating storage integrity and building confidence in CCS. Proceedings, s. P40.001-P40.004. – European Association of Geoscientists and Engineers. Stavanger, Norsko. ISBN 978-9073834-79-8. Havlová, V. – Kolejka, V. – Vrbová, V. – Červinka, R. (2014b): Changes of Deep Saline Aquifer Samples Due to Long Term Exposure to SpCO2. In European Association of Geoscientists and Engineers: Fourth EAGE CO2 Geological Storage Workshop. Demonstrating storage integrity and building confidence in CCS. Extended Abstracts, s. B13001-B13005. – European Association of Geoscientists and Engineers. Stavanger, Norsko. ISBN 978-90-73834-79-8. Mlčoch, B. – Karous, M. (2014): Litoměřický vrt PVGT LT-1. In Datel Josef, Hauerová Jindřiška: Průzkum, využívání a ochrana podzemní vody: nové úkoly a výzvy, s. 177. – Technická univerzita v Liberci, Česká asociace hydrogeologů, Česká asociace inženýrských geologů. Liberec. ISBN 978-80-903635-4-0. Záruba, J. – Franěk, J. – Sosna, K. – Novák, P. – Vondrovic, L. (2014): Research on Thermally Loaded Rock - Perspectives of Underground Thermal Energy Storage. 78

Proceedings of the 8th Asian Rock Mechanics Symposium, 14–16 October 2014, Sapporo. Užitný, průmyslový vzor Cádrová, L. – Černík, M. – Nosek, J. – Záruba, J. – Brož, M. – Franěk, J. – Vaněček, M. (2014): Tepelně vodivá hmota na bázi geopolymerní pryskyřice. No. 26526. – Technická univerzita v Liberci. Uspořádání (zorganizování) workshopu Ubrá, O. – Hladík, V. – Smutná, J. (2014): Zachycování a ukládání CO2 v podmínkách ČR. – Ústav jaderného výzkumu, Řež. Software Čížek, D. – Franěk, J. – Jelének, J. (2014): Geo3D Visualisation. – Czech Geological Survey, Prague. Pedagogická činnost Hladík, V. (2014b): Geologické ukládání oxidu uhličitého. Přednáška pro studenty magisterského studia oboru Užitá geofyzika na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy v Praze. 4 h. – Praha. Přednáška Hladík, V. (2014a): Co je nového v CCS ve světě. 27.11.2014. Seminář Zachycování a ukládání CO2 v podmínkách ČR. – Ústav jaderného výzkumu, Řež. Ostatní výsledky Havlová, V. – Hladík, V. – Kolejka, V. – Vrbová, V. (2014c): Laboratory experiments on CO2-rock-fluid interactions under reservoir conditions. Poster 9th CO2GeoNet Open Forum “Horizon CO2 storage”, May 20-22, 2014, Venice, Italy. 1 s. – MS CO2GeoNet website.

79

7. Budování jednotného geovědního informačního systému Zpracovala: Dana Čápová a kol.

Abstrakt Hlavním cílem výzkumných aktivit v roce 2014 byl v souladu s hlavními principy Strategického plánu výzkumu ČGS další technologický i obsahový rozvoj geologického informačního systému ČGS (GeoIS). Ten je hlavní informační základnou pro podporu geologického výzkumu a pro efektivní poskytování relevantních dat a informací pro rozhodování ve věcech přírodních zdrojů, rizik a udržitelného rozvoje. V roce 2014 byla zásadním nosným programem konsolidace informačního systému, jeho harmonizace a koncepční upgrade technologické základny. Jednou z priorit bylo zajistit konsolidaci stávajících datových zdrojů databází starých a hlavních důlních děl včetně dalších podpůrných a souvisejících databází, dále upravit a sjednotit datové modely a vytvořit aplikační zajištění pro údržbu a správu dat. Zásadní pro další rozvoj mapových aplikací bylo zajistit implementaci nové koncepce technické infrastruktury, zejména konverzi stávajících služeb a aplikací na novou verzi ArcGIS a funkční úpravy uživatelského rozhraní aplikací GISViewer i dalších technologických platforem. Prioritou byla také konsolidace nestrukturovaných dat, tedy vybudování centrálního souborového úložiště pro zajištění souborového systému báňských a geovědních map, tematické fotodokumentace a dalších digitálních dokumentů. Tato změna si vyžádala koncepční tvorbu nových aplikací, které s těmito daty pracují. Zásadní byly změny v infrastruktuře, byla realizována nová koncepce technické infrastruktury, která zahrnuje jak obnovu a modernizaci hardwaru, tak i konsolidaci technologické architektury a zabezpečení systému. Informatika se stala integrální součástí většiny výzkumných projektů, nejen specificky zaměřených na geoinformatiku, ale i projektů aplikované a regionální geologie v ČR a zahraničí. Zahraniční geoinformatické aktivity v roce 2014 významně narostly, ČGS byla jedním z klíčových evropských řešitelů projektu Minerals4EU, podílela se na přípravě projektů velkých infrastruktur (CzechGeo/EPOS, EGDI). I v tomto roce ČGS spravovala metainformační systém OneGeology-Europe na zakázku EuroGeoSurveys. I nadále je ČGS velmi aktivní v rámci činnosti Geoscience Information Consortium (GIC) a tvorby koncepce udržitelného rozvoje evropské geoinformatiky. INSPIRE datové specifikace témat, pro která je ČGS povinným poskytovatelem, byly Evropskou komisí akceptovány a jsou postupně začleňovány do legislativy. Nastává tedy fáze postupné koncepční implementace. Řada nových požadavků si vyžádala nové pracovní, organizační, technologické a metodické postupy.

7.1. Rozvoj datové základny ČGS nezbytné pro informační podporu výzkumu, harmonizace a integrace geologických datových a informačních zdrojů v ČR V roce 2014 byl nezbytný vývoj, testování a implementace nových datových modelů, procesní a organizační změny zpracování dat a nová aplikační nadstavba zejména v souvislosti s požadavky na technologický upgrade subsystémů starých důlních děl a surovinového informačního subsystému, jakož i na rozvoj publikace map a souvisejících dat z mapového serveru ČGS. Upgrade podnikového geografického informačního systému bez nutnosti odstávek nebo složitých provizorních opatření umožnila smlouva Enterprise License Agreement s Esri. Úpravy byly prováděny v rámci celého GeoIS a jeho metainformačního systému a v rámci geodatabází podnikového GIS. Úpravy datových 80

struktur pro mapové aplikace byly v roce 2014 cíleny především na plnění požadavků evropské směrnice INSPIRE, která je pro ČGS legislativně závazná. Pro webovou prezentaci každé datové sady byl připraven zjednodušený datový model obsahující pouze informace určené ke zveřejnění. Převod dat z centrálního produkčního systému do tohoto zjednodušeného datového modelu je řešen automaticky pomocí synchronizačních skriptů (více viz kapitola 7.2.). 7.1.1. Metainformační systém V roce 2014 pokračovaly práce na úpravách datového modelu metainformačního systému a

prohlížecí i vyhledávací aplikace (http://micka.geology.cz), která zpřístupňuje informace veřejnosti (Kondrová – Moravcová 2014). Byla aktualizována jednotná interní metodika pro vyplňování metadatových záznamů. Metadatové záznamy o datových zdrojích ČGS jsou díky harvestingu pomocí standardní webové služby typu CS-W k dispozici každý den v aktuální podobě také na národním a evropském geoportálu INSPIRE. Úprava struktury metadatových záznamů umožňuje jejich využití pro automatické generování různých tematických přehledů na Informačním portále ČGS (více viz kapitola 8.3.), které vždy obsahují aktuální a kompletní informace o konkrétním datovém zdroji. V roce 2014 byla tímto způsobem zpřístupněna nová verze tematického přehledu veřejných webových aplikací ČGS (http://aplikace.geology.cz), obsahující 64 aplikací (38 databázových a 26 mapových), rozdělených do 18 geovědních témat. Dále bylo upraveno 10 tematických abecedních seznamů aplikací a postupně se zveřejňují i anglické verze těchto seznamů (http://www.geology.cz/extranet-eng/services/web-applications). Na informačním portálu ČGS byla v červnu 2014 zprovozněna přepracovaná stránka o metadatech http://www.geology.cz/extranet/sluzby/data/datove-zdroje, v anglické verzi na http://www.geology.cz/extranet-eng/services/data/data-sources-description. Uživatelé zde najdou vysvětlení pojmu metadata, odkazy na metadatový katalog ČGS, národní i evropský geoportál INSPIRE, odkazy na metainformační systémy vytvořené v rámci různých projektů ČGS a odkazy na související legislativu a jiné předpisy (mezinárodní, národní i interní) – viz také kapitola 8.3. Průběžně se sbíraly a aktualizovaly metadatové záznamy se zaměřením především na webové mapové služby a aplikace související s tematikou ložisek nerostných surovin a těžby (viz kap. 7.3. a projekt Minerals4EU). V současné době ČGS spravuje a poskytuje 216 veřejně přístupných metadatových záznamů v Metadatovém katalogu ČGS. 7.1.2. Datová základna GeoIS Pozornost byla zaměřena na strategicky důležitou činnost spočívající v konsolidaci datových zdrojů ČGS (Binko et al. 2014). Roztříštěnost a dualita agend informačních systémů původních dvou organizací vyžaduje velké množství technologických a lidských zdrojů, které mohou být po procesu konsolidace využity mnohem efektivněji. Prvním krokem, který byl v této oblasti proveden, bylo stanovení závazných metodických pravidel pro organizaci databází a práce s nimi. Tento soubor pravidel je průběžně doplňován a upravován ve spojitosti s průběhem konsolidačních kroků prováděných v roce 2014. Projekt Vývoj technické, databázové a aplikační infrastruktury pro efektivní vytváření, zpřístupnění a zabezpečení informací registru starých důlních děl a podkladů pro šetření starých důlních děl (dále jen 382400) se v roce 2014 zabýval konsolidací technické, datové a aplikační infrastruktury pro podporu agend souvisejících s registrem starých důlních děl, včetně podpůrných a souvisejících databází. Byly vyvíjeny postupy integrace relačně databázových a prostorových dat do společné databáze Oracle s ArcSDE rozšířením. Prostorové atributy jsou zde uloženy ve standardu ST_Geometry. Toto řešení usnadňuje vývoj aplikačních nástrojů. Prohlížecí aplikace jsou realizovány pomocí scriptů PHP na 81

straně serveru a Javascriptu na straně klienta, či pomocí nástroje GISViewer, který standardně komunikuje s mapovými službami postavenými nad databázovými daty (Map Service, Feature Service). Toto řešení nabízí dlouhodobou udržitelnost a je založeno na moderních standardech práce s prostorovými daty. Surovinový informační systém (SurIS) – je provozován ve zcela zastaralém prostředí MS Visual FoxPro. V roce 2014 byl vytvořen datový model klíčových registrů SurIS v relační databázi Oracle. Jde o registry ložisek nerostných surovin, dobývacích prostorů, chráněných ložiskových území, průzkumných území, průzkumů hrazených ze státního rozpočtu, předchozích souhlasů k dobývacím prostorům a organizací. Datový model byl implementován a naplněn daty pro testování jeho správnosti. Nevyřešena zůstává ta část SurIS, která se týká vlastní těžby nerostných surovin, tedy bilancí nerostných surovin, archivu bilancí, schválených zásob a statistických výkazů HOR. Tyto práce by měly být zahájeny v roce 2015. Poddolovaná území – stávající databáze MS Access byla převedena do datového modelu v relačním systému Oracle. Po implementaci datového modelu byla naplněna daty a předána k dalšímu testování. Důlní díla a oznámená důlní díla – dvě databáze provozované v systému MS Access byly konsolidovány a datový model převeden do relačního systému Oracle. Sloučením obou databází byla odstraněna zásadní nekonzistence spočívající právě v samostatné údržbě těchto datových zdrojů. Pro probíhající revizi zabezpečení starých důlních děl a opuštěných průzkumných důlních děl, revizi zákresů poddolovaných území a důlních děl byly vytvořeny procedurální a technické prostředky. Pokračoval vývoj nové technické a aplikační infrastruktury nad novým datovým modelem pro efektivní vytváření, zpřístupnění a zabezpečení informací registru starých důlních děl a podkladů pro šetření starých důlních děl. Využitím navrženého systému dochází k zajištění integrity dat, lepšímu zabezpečení díky autorizaci a autentizaci každého záznamu a snadné identifikovatelnosti procesů, které v databázi probíhají (Štrupl 2014). Rozvoj a údržba Národní geologické mapové databáze ČR – vyplývá zejména z přechodu na novou verzi ArcGIS 10.2, z potřeb daných přijatými metodickými pokyny. V roce 2014 byla řešena zejména datová struktura geologických map zakrytých a odkrytých a implementace společných legend oblastí. Byly začleněny mapy jiných měřítek včetně úprav datové struktury. Šlo zejména o GEOČR50 (revize dat v Oracle – propojení na aplikace, zrušení nepoužívaných tabulek, metadatový popis jednotlivých tabulek a jejich atributů ve schématu GMAPY50, ale také aktualizace spojená s revizí geologické situace na základě vrtů v souvislosti s projektem Rebilance zásob podzemních vod.) V rámci rozvoje národní geologické mapové databáze byl důležitý rozvoj a příprava nástrojů a skriptů, a to jak na administrátorské úrovni, tak na úrovni uživatelské. Finální implementace importních skriptů pro dokumentační body v roce 2014 byla realizována do nové pracovní databáze SDEDB01 a proběhla i následná synchronizace s negrafickou databází. Vývojová a metodická část prací se zabývala přípravou a studiem podkladů pro rozvoj nových technik programování v prostředí ArcGIS 10.2., testování nových verzí SW a jejich aplikace. V roce 2014 byl tento vývoj zaměřen zejména na implementaci verze ArcGIS 10.2. Tato verze přináší řadu uživatelsky příjemných novinek, ale zároveň bylo nutno vyřešit řadu technických problémů, jako například převodů starších naprogramovaných doplňků. Základní geologické mapování České republiky 1 : 25 000 – v roce 2014 byla dopracována většina mapových listů z úkolu, který končí v polovině roku 2015 (proběhlo 6 přejímek, 3 oponentní rady), a byly zahájeny práce na úkolu Základní geologické mapování České republiky 1 : 25 000 pro roky 2014–2018. V rámci tohoto úkolu byla 82

v roce 2014 přejata první mapa Lenora v oblasti Pošumaví. Při těchto pracích se využívají výsledky přípravy metodických pokynů ke směrnici ZGM25, které byly v roce 2014 oponovány. Úpravy jedenácti tematických kapitol vycházely z připomínek přijatých po oponentním řízení. Kromě textu byly opravovány hlavně značkové klíče, u některých kapitol byly zavedeny nové značkové klíče. Byly zahájeny práce na dokončení poslední kapitoly metodických pokynů „Postup zpracování dat a datového modelu Základní geologické mapy ČR 1 : 25 000“, který sumarizuje a dokumentuje technickou (datovou) část prací souvisejících s tvorbou map, uchováváním a dalším využíváním vzniklých dat a informací. Tisk geologických a aplikovaných map – profesionálně tištěné mapy a vysvětlivky jsou využívány kromě klasického prodeje rovněž pro meziknihovní výměnu, čímž je zajištěno zpřístupnění informací o geologické stavbě ČR v široké síti odborných i veřejných knihoven. I v roce 2014 klasický tisk zajistil kvalitnější produkt po stránce technologické (stálost barev, kvalita papíru apod.), vhodný pro manipulaci. V neposlední řadě je jeho nespornou výhodou přidělení signatury ISBN a tím splnění požadavků na veřejnou distribuci výsledků výzkumu a lepší zajištění autorských práv. Databáze archivu – konsolidační práce v databázi archivu se zaměřily především na odstraňování nekonzistence ve vlastních datech, které s sebou nesou nutnost provozování samostatných informačních systémů pro každou databázi, i když obsažené informace popisují stejný druh objektů, a je nutné je vyhledávat ve všech systémech paralelně. Konsolidační práce byly zahájeny již v předchozím roce, kdy se podařilo sloučit databáze ASGI a databáze posudků a zpráv ČGS na platformě databáze ASGI. V roce 2014 byly harmonizovány kódovníky mapového archivu ČGS a databáze báňských map. Následně byly vytvořeny nástroje pro import informací z databáze báňských map do databáze mapového archivu ČGS. Výsledky této operace slouží jako první krok, jehož výsledkem je konsolidace provozu mapového archivu. Mapový archiv sám je však provozován v prostředí MS Access. Pracuje se na logickém modelu databází archivů ČGS. Prioritou je konsolidace nestrukturovaných dat, tedy vybudování centrálního datového úložiště pro zajištění souborového systému báňských a geovědních map, tematické fotodokumentace a dalších digitálních dokumentů. Nový model bude řešit databázi digitálního archivu, obsahující pouze informace o dokumentech a jejich uložení v centrálním datovém úložišti. Vedle této databáze budou existovat metadatabáze, obsahující popisné informace o těchto dokumentech (databáze posudků a zpráv, mapový archiv, různé archivy dokumentů navazujících na agendy provozované ČGS). Významné geologické lokality v ČR – v roce 2014 se databáze rozvíjela nejen v oblasti aktualizace dat a jejich prezentace na mapovém serveru. V rámci základního geologického mapování ČR 1 : 25 000 i dalších dílčích projektů ČGS bylo do databáze dodáno celkem 50 nových lokalit. K novým i starším záznamům byla doplněna fotodokumentace (k 86 lokalitám bylo doplněno cca 170 fotografií). Práce na úkolu se soustředila na popularizaci dat v souvislosti s vazbou na nově vznikající geoparky. V databázi byla doplněna informace o zajímavých geologických místech přístupných širší veřejnosti v rámci rozvoje turistiky. Současně probíhá hodnocení významnosti geologických lokalit se zaměřením na zvláště chráněná v území České republice pro Odbor zvláště chráněných území MŽP. Doplnění databáze seizmických profilů, propojení primárních a sekundárních dat – ) v roce 2014 byly zpracovány kompletní informace k reflexním seizmickým profilům za roky 1972 až 1983 včetně (Hudečková et al. 2014. Jde o primární a sekundární seizmická data a další doprovodné údaje. Databáze byla vytvořena, otestována, naplněna, pracovní databáze (MS Access) byla zkontrolována a následně převedena do centrální databáze Oracle (Oracle11g, SDEDB01, schéma DAT_SEI). Databáze je strukturována jako základní tabulka s popisem profilu, na kterou jsou pak v relacích 1:N (s využitím 83

jedinečných identifikátorů) navázané tabulky obsahující další informace o profilech (primární a sekundární data, souřadnice, měření, seznamy souborů a signatur) i kódovníky. Jako dostatečné řešení k případné nutnosti editace databázových záznamů bylo zvoleno založení uživatele s přímým přístupem, přes databázového klienta, do centrální databáze Oracle. Souřadnice jsou nyní archivovány v obou používaných souřadných systémech (S42, S-JTSK). Pro potřeby geografické reprezentace byly sekundární souřadnice kompletně přepočítány pomocí přepočtu v PostGIS z S-42 (pás 3 a 4) do souřadného systému SJTSK. Na stávajícím síťovém úložišti (diskové pole), s uživatelskými účty z Active Directory do sítě útvaru Geofond a lokálními účty pro pracovníky z ČGS, jsou nyní uložena veškerá zdrojová data registru seizmiky od roku 1972 do roku 1983. Jsou to soubory primární (předsoučtové) – formát CGG, sekundární (posoučtové) – formát SEGY, souřadnice seizmických profilů (primární, sekundární) – formát XLS, naskenované seizmické řezy (časové, migrované, hloubkové) – formát TIF a doprovodná dokumentace. Všechny tyto soubory jsou zapsány v tabulkách registru seizmiky, provázány pomocí jedinečných klíčů a uloženy ve strukturované, předem definované adresářové struktuře (rok, název profilu, název souboru a typ souboru), obsahující 5178 souborů v 545 složkách s celkovou velikostí 29 GB. V nejbližší době je plánované přemístění veškerého obsahu na server (\\nts46.geology.adnet\seizmika_profily\). V rámci geofyzikálních dat byly v databázi Oracle založeny pohledy nad atributovými tabulkami, které jsou využity k vytvoření skupiny tříd prvků, představující lokalizace linií seiszmických profilů s popisnými atributy, vše pomocí skriptů v prostředí SDE na základě sekundárních souřadnic a cdp. Následně je liniová třída prvků přenášena do prezentační databáze (PostgreSQL) a zobrazena v mapové aplikaci. Ta je nyní ve fázi testování a navrhování další funkčnosti, jako jsou zobrazování a odkazy na signatury, odkazy s případným zobrazením skenovaných souborů, zobrazení primárních či sekundárních souřadnic, odkazy na primární nebo sekundární soubory. Byla vytvořena mapová aplikace pro zobrazení seizmických profilů. Vzhledem k rozsahu a množství dat i nově nalezených nedostatků v původní databázi bývalé Geofyziky Brno nebylo možné zpracovat všechny seizmické profily. Pro kompletní dokončení a úplnou webovou aplikaci je nutné pokračovat i v příštím roce. Implementace dat vertikálního geoelektrického sondování do centrálních databází ČGS – probíhá kompletace dat registru geoelektriky, digitalizace a kategorizace archivních geofyzikálních měření metodou vertikálního geoelektrického sondování (VES). V letošním roce je ověřena lokalizace přibližně 36 000 sond VES, v případě existence původních terénních zápisníků jsou u některých sond doplňovány chybějící hodnoty AB/2max. Dále je navržena a otestována struktura databází a struktura tříd prvků, dostatečnost obsahu, stanoveno názvosloví a jsou upřesněny datové typy a formáty pro všechny vstupní soubory. Veškeré práce směřují k následnému využití ve webových aplikacích a mapových službách. Práce budou dokončeny v roce 2015. Zpřístupnění sbírek a hmotné dokumentace – byla navržena a realizována databáze hmotné dokumentace, která obsahuje informace o existujících vzorcích deponovaných na brněnském pracovišti. Jde o popsané mikropaleontologické vzorky Frankeho komůrek (306 beden obsahuje 10 301 vzorků). Lokalizace vzorků je provedena minimálně do úrovně katastrálního území, vzorky lze svázat s dokumentačními body nebo s GDO objekty databáze Geofondu. V současné době se pracuje na vývoji editační aplikace nad touto databází, aby ji mohli udržovat aktuální přímo příslušní specialisté. Probíhá vývoj vyhledávací aplikace, která bude přístupná na intranetu pro pracovníky ČGS. V rámci úkolu se také pořizují data a aktualizují data dalšího materiálu hmotné dokumentace ve spolupráci s jednotlivými odbornými pracovníky odboru regionální geologie Moravy. Jde

84

o výbrusový materiál včetně fotodokumentace výbrusů na aktuálně mapovaných listech, lokalizace a popis vzorků těžkých minerálů. Správa oblastních geologů – aplikaci rozšířila kategorie Zodpovídá za vyřízení, která umožňuje filtraci dat podle pracovníků zodpovědných za vyřízení a rozlišuje tyto údaje přehledně grafickou formou. Důvodem úpravy byl stále narůstající počet zpracovávaných protokolů a rozšíření počtu pracovníků zodpovědných za zpracovávané dokumenty. GeoPub – aplikace byla upravena podle požadavků vyplývajících ze závazného popisu dat RIV14 tak, aby bylo možno předávat výstupy do informačního systému Rady vlády v požadované formě.

7.2. Implementace nových technologií, standardů a postupů do informačního systému ČGS Velkokapacitní datové úložiště. V roce 2014 byla velká část kapacity věnována implementaci nového velkokapacitního datového úložiště (dále jen VDU), pořízeného koncem roku 2013. VDU v podstatě tvoří dva větší servery, každý z nich má 24 disků s efektivní kapacitou 2,42 TB. Celková čistá (využitelná) kapacita jednoho ze serverů činí 40 TB. Některé disky se do celkové čisté kapacity nezapočítávají, protože slouží k ochraně proti chybě disku – technologie RAID s duální paritou. Koncepce zálohování byla zajištěna tím, že jeden server je umístěn na Klárově a druhý server v Kostelní. Uživatelé a ostatní servery pracují s daty na klárovském nodu VDU a vlastní inteligence VDU se stará o automatickou asynchronní replikaci dat na druhý nod VDU v Kostelní. Data jsou tak uložena na dvou geograficky oddělených místech. Kromě zmíněné replikace dat do druhé geograficky oddělené lokality nabízí VDU další užitečné technologie, jako jsou snapshoty, deduplikace a komprese dat. Všechny tři technologie pracují na blokové úrovni a nikoli souborové a to je další hlavní přínos vybraného řešení VDU. Technologie snapshotů slouží k vytváření digitálních otisků dat v časové linii. Znamená to, že se data v požadovaný čas verzují. Nejde však o prosté vytváření kopií souborů, což by vedlo k plýtvání kapacitou VDU. V Průzkumníku ve Windows 7 jsou data vytvořená pomocí snapshotů k dispozici pod pravým tlačítkem myši „Obnovit předchozí verze“. Technologie deduplikace šetří kapacitu proprietálním algoritmem nad uloženými daty. U vybraných typů souborů lze reálně dosáhnout úspory až 50 % kapacity, takže 100 GB dat zabere jen polovinu místa. Další technologií na úsporu místa je komprese, u velkého množství dat (5 TB) v podobě souborů TIFF reálně šetříme 40 % kapacity. Čtení komprimovaných dat snižuje čtecí výkon, a proto se nehodí pro všechna uložená data. Od doby nasazení VDU již došlo k několika incidentům (uživatelská chyba), kdy se pomocí výše uvedených vlastností VDU data podařilo celkem bez problému uživateli obnovit. Součástí VDU je i pásková knihovna s kapacitou až 120 TB dat. Celková velikost závisí na stupni HW komprese ukládaných dat. Nyní se zatím využívá pro archivaci kritických dat, pásky se ukládají mimo ČGS. Plné nasazení páskové knihovny nastane po vybudování centrálního skladu naskenovaných dokumentů, který vzniká v rámci projektu 382400. Upgrade infrastruktury. Další zásadní aktivitou je upgrade infrastruktury, který je plně hrazen z prostředků MŽP (ISPROFIN). Hlavním přínosem je zvýšení propustnosti počítačové sítě jako takové. Realizace akce je ve stavu návrhu, uskutečnila se veřejná zakázka pro nákup technologií. Tato akce zahrnuje hlavně výměnu stávajícího hlavního páteřního prvku, který bude nahrazen stohem dvou prvků, kde každý z nich dosahuje vyššího výkonu než stávající prvek. Dále nastane historický okamžik, kdy dojde k prvnímu nasazení 10G Ethernetu v ČGS. Tím bude zajištěno výrazné zrychlení datové komunikace mezi servery, VDU a uživateli. Konkrétně půjde o zrychlení datové konektivity mezi 85

pracovišti Klárov a Kostelní, mezi nody VDU, mezi hostiteli virtualizační platformy. Kritická část infrastruktury je navrhovaná redundantně, aby se eliminoval důsledek výpadku kritických komponent. Úspěšná realizace akce umožní následnou implementaci vyššího zabezpečení zařízení v síti, následné posílení datových linek do ostatních pracovišť. Součástí akce je i povýšení autentizací služby Active Directory na verzi 2012, která je čím dál více žádaná z důvodu zvyšujícího se podílu zařízení s operačním systémem MS Windows 7. Povýšení Active Directory zahrnuje i výměnu řadičů domény. Povýšení podnikového GIS na verzi 10.2. V roce 2014 pokračovaly práce na nasazení aktuální verze SW ArcGIS a celkové konsolidaci nasazení GIS technologií v ČGS. Upgrade zahrnuje celou škálu používaných Esri technologií (ArcGIS for Desktop, serverová řešení, poskytované webové služby;nnapř. Paleček et al. 2014a) včetně komponent uživatelských přizpůsobení a modulů tak, aby mohly fungovat i ve vyšší verzi. V roce 2014 došlo k přepsání řídících skriptů, u kterých kompatibilita s novou verzí SW není možná. Součástí úprav je povýšení a sjednocení používaného databázového systému pro ArcSDE geodatabáze, kde dochází k některým změnám ve struktuře databází a rozvoji nových částí databáze. V roce 2014 došlo k plánovanému opuštění využití fyzických serverů a byla realizována koncepce virtuálních serverů. Tvorba nových nástrojů. V rámci přípravy seizmických profilů byly v roce 2014 připravovány importní skripty pro automatické nahrávání dat do datového skladu a následný export dat do prezentační databáze. V prostředí ArcGIS Model Builder probíhala tvorba automatického nástroje pro tvorbu digitálního modelu terénu z dat DMR 4. generace. Současně se vytvářely nástroje orientační analýzy, tedy úprava doplňku – tvorba Add-in pro ArcGIS. V rámci nových doplňků to byl především CSTool, nástroj na tvorbu geologického řezu z dostupných povrchových tektonických dat. Nástroj počítá zdánlivé úhly orientace strukturních prvků ve směru geologického řezu (včetně grafického řešení); funkce je hotova, testována. Pokračují práce na algoritmu další funkce pro návrh geologické stavby v profilu geologického řezu, která vychází z geometrických pravidel vrás (Ramseyho klasifikace). Rozlišuje genezi podloží (metamorfní x sedimentární x magmatické). Uvažována je korelace s vrtnými daty. Ukládání nestrukturovaných dat. V rámci projektu 382400 je naplánováno nasazení nástroje zajišťujícího centrální uložení všech naskenovaných dokumentů včetně sběru metadat. Celkem je k dispozici cca 27 TB dat v podobě fotografií, naskenovaných map a skenů dalších dokumentů (dále jen soubory). To celkem tvoří cca 4 mil. souborů. Tato data vznikala historicky a jsou umístěna na několika síťových úložištích v podobě sdílených adresářů. Po stanovení našich požadavků a provedeném průzkumu trhu bylo vybráno řešení postavené na Zoner Photo Studio (ZPS) s rozšířením o Zoner Photo Depository (ZPD). ZPS je hodně rozšířený editor a správce obrázků a jeho rozšíření ZPD řeší požadované centrální uložení a metadata. Základní požadavky na ZPD jsou řízení přístupových rolí podle Active Directory, možnost exportu sady dokumentů do samostatného souborového systému, využití stávající Oracle databáze, zákaz mazání již vložených souborů. Implementace samotné se ujal výrobce řešení. Nyní probíhá implementační analýza a v brzké době dojde k instalaci řešení na servery ČGS. Mobilní aplikace pro zařízení typu smartphone a tablet. Projekt „Zprovoznění podnikového portálu ArcGIS Online, prioritně jako prostředku pro efektivní zpřístupňování mobilních mapových aplikací“. V rámci tohoto úkolu byl zřízen a zprovozněn podnikový ArcGIS Online portál v prostředí cloudu firmy Esri http://geology.maps.arcgis.com/home.html. Dosavadní enterprise licence ČGS umožňovala pět autorizovaných přístupů do portálu, využitých pro základní testovací pracovní skupiny, a neomezený počet veřejných přístupů k veřejným mapovým projektům vytvořeným v rámci tohoto portálu. Na konci roku bylo úspěšně završeno jednání o navýšení počtu 86

přístupů pro všechny aktivní uživatele ArcGIS. Veřejné mapové projekty jsou určeny zejména pro mobilní aplikace, i když je možné k nim přistupovat i prostřednictvím aplikací webových a desktopových. Z podnikového portálu ArcGIS Online byly zveřejněny mapové projekty, které jsou v současnosti nejlépe dostupné z aplikace ArcGIS App for Smartphones firmy Esri http://www.Esri.com/software/arcgis/smartphones, distribuované zdarma jednotlivými poskytovateli operačních systémů (iPhone, Android, WindowsPhone). Testování pro tento účel bylo prováděno v rámci projektu pro platformy WindowsPhone a Android. Dosud byly vytvořeny mapové projekty pro agendu státní geologické služby, pro geologické mapy 1 : 50 000, jeden popularizační mapový projekt – geologické lokality, jeden úspěšně otestovaný experimentální projekt pro online editaci geodatabáze prostřednictvím podnikové mapové feature služby ArcGIS Serveru (celkem 17 různých mapových projektů a 3 varianty optimalizované pro platformu WindowsPhone). Z mobilní aplikace ArcGIS App for Smartphones jsou uvedené mapové projekty přístupné po zadání řetězce „ČGS“ (s diakritikou) do vyhledávání mapových projektů (map). Kromě zveřejnění mapových projektů ČGS ve výše uvedené aplikaci je v rámci projektu prováděno testování použitelnosti dalších typů aplikací spolupracujících s platformou ArcGIS Online. Předmětem zvýšeného zájmu jsou možnosti offline provozu aplikací, převedených do ArcGIS Serveru 10.2.2. Tyto služby byly realizovány na testovacích sadách dat v geodatabázi uložené v cloudu Esri, tj. v podnikovém portálu ArcGis Online. Z tohoto cloudu byly publikovány neveřejné služby s možností synchronizace, které byly použity při testech offline aplikace Collector for ArcGIS. Kromě tematických operačních vrstev byly použity služby poskytující tiledbasemaps od firmy Esri. Byla testována offline aplikace Collector for ArcGIS na zařízeních s OS Android. Pozitivně byla odzkoušena offline funkčnost a offline editace v mobilních zařízeních. Dosud byly provedeny tři prezentace výsledků a tři semináře pro podnikové zaměstnance na téma mapových projektů ČGS v mobilních zařízeních. Předpokládá se ještě jeden zatím blíže neurčený termín semináře. Vzdělávací kurz. V rámci vzdělávacího projektu zaměřeného na pracovníky pražských poboček ohrožené na trhu práce uspořádal odbor informačních systémů dvě dvoudenní školení práce se softwarem ArcGIS (Kondrová et al. 2014c). Tento kurz byl určen odborným pracovníkům ČGS, kteří s tímto softwarem dosud aktivně nepracovali. Naučili se zejména pracovat se všemi aplikacemi ArcGIS Desktop, osvojili si zásady správné tvorby datových souborů a mapových projektů, editaci geometrie či atributů, vytváření prostorových či atributových dotazů nad daty, používání podkladů ve formě mapových služeb, exporty z i do MS Excel, tvorbu grafických výstupů do zpráv. Aby byla náplň kurzů GIS pro zaměstnance ČGS přínosná, bylo třeba do nich zahrnout také seznámení s databázemi a geodatabázemi, které ČGS vytváří a spravuje. Účastníci se naučili do těchto databází přistupovat a aktivně tak využívat data, která jsou v nich obsažena. Součástí vzdělávacího programu byla i dvoudenní přednáška o matematické statistice v přírodních vědách (Čoupek 2014a). Účastníci měli možnost se seznámit se základy a filosofií moderní statistiky, která je založena na statistickém modelování a testování hypotéz o datech. Na příkladech dat z geologie byly probírány teorie lineárních a zobecněných lineárních modelů s korelacemi a analýzy hlavních komponent. Bylo předvedeno řešení úloh včetně numerického výpočtu pomocí volně přístupného prostředí R. Byla ukázána souvislost těchto metod s často rutinně využívanými geostatistickými postupy, jako jsou korigování, diskriminační analýza, shluková analýza a klasifikace. Účastníci tak získali jiný pohled na praáci se svými daty. Mezinárodní ocenění. Během mezinárodní uživatelské konference Esri v San Diegu v Kalifornii získala ČGS již podruhé v historii prestižní cenu „Special Achievement in 87

GIS“, tentokrát za komplexní přístup k nasazení GIS napříč celou organizací od terénních prací přes tvorbu geologických map až po poskytování informací odborné i laické veřejnosti. Tuto cenu obdržela ČGS již v roce 2004 za zprovoznění svého mapového serveru.

7.3. Vývoj postupů a nástrojů pro efektivní poskytování geovědních informací pro rozhodování i pro plnění povinností vyplývajících z legislativy ČR i EU, týkající se poskytování dat o životním prostředí Značné úsilí je věnováno vytváření webových mapových aplikací, které přehlednou formou prezentují informace obsažené v informačním systému ČGS odborné i laické veřejnosti. V roce 2014 byl proveden upgrade většiny stávajících mapových aplikací na verzi Esri technologií 10.2. Do konce roku 2014 se předpokládá spuštění nové verze tzv. výdejní aplikace, která by sloužila pro automatizovaný výdej dat uživatelům na základě jejich registrace. INSPIRE. Směrnice INSPIRE Evropské komise (EK) a Rady si klade za cíl vytvořit evropský legislativní rámec potřebný k vybudování evropské infrastruktury prostorových informací, týkajících se životního prostředí, a definuje povinnosti poskytovatelů těchto dat (Kondrová et al. 2014a, b). ČGS jakožto povinný poskytovatel geovědních dat v ČR v oblasti geologie, půd, nerostných surovin, energetických zdrojů a geohazardů má povinnost poskytovat aktuální informace o datech (metadata) a připravovat k publikaci konkrétní data ve formě mapových služeb z vlastního geologického informačního systému podle požadavků definovaných EK. Metadatové záznamy jsou díky používání mezinárodních OGC standardů (CS-W) pro výměnu dat k dispozici každý den v aktuální podobě na Národním geoportálu INSPIRE (http://geoportal.gov.cz/web/guest/catalogueclient) i evropském geoportálu INSPIRE (http://inspire-geoportal.ec.europa.eu/discovery/). KOVIN. Pracovníci ČGS se aktivně podílejí na tvorbě implementačních pravidel INSPIRE v ČR v rámci technických pracovních skupin Koordinačního výboru pro INSPIRE (KOVIN) a účastí na testování a připomínkování INSPIRE předpisů a jiných souvisejících dokumentů (v roce 2014 konkrétně veřejné dotazníkové šetření sloužící k přezkoumání dosavadních výsledků implementace směrnice INSPIRE v členských státech a připomínkování dokumentu Strategie implementace INSPIRE v ČR, která byla připravena ke schválení ministrovi životního prostředí). Pro efektivní využívání metadat o datových zdrojích ČGS byl upravován metadatový profil pro popis geovědních dat, služeb a aplikací, které ČGS vytváří a spravuje v české i anglické verzi. Rozšíření se týkalo úprav tezauru geovědních témat, kódovníků klíčových slov (např. definice nového kódovníku klíčových slov data ložisek nerostných surovin, těžby a těžebních odpadů), pravidel pro vyplňování metadat pro jejich využití na portále ČGS, povinných položek pro validaci záznamu na Národním geoportálu INSPIRE apod. (více také viz kapitoly 7.1. a 8.3.). Pro efektivní administraci metadat a nastavení přístupových práv byl metadatový katalog propojen s autorizačním systémem ČGS (LDAP). Byl zaveden a otestován geologický metadatový profil do centrální Esri geodatabáze v nové verzi 10.2, aby bylo možné prostorové datové sady popisovat přímo v prostředí GIS (ArcCatalog). Pro standardizaci kontaktů metadat byl propojen metadatový katalog s centrálním číselníkem osob ČGS. Zprovoznění nových verzí stahovacích služeb pro splnění požadavků INSPIRE se předpokládá v nové verzi výdejní aplikace do konce roku 2014. Tato aplikace bude poskytovat přístup k datům, která zatím nejsou harmonizována do jednotného datového modelu INSPIRE. 88

V rámci vývoje postupů a nástrojů pro efektivní poskytování geovědních informací byly v roce 2014 publikovány články (Krejčí – Shánělec 2014, Kondrová 2014, Krejčí et al., v tisku), uskutečněny přednášky (Čápová 2014) a prezentovány postery (Paleček et al. 2014).

Mezinárodní spolupráce Iniciativa OneGeology-Europe Plus má za cíl oslovit a následně začlenit do stávajícího

portálu OneGeology-Europe co nejvíce geologických map dosud chybějících zemí Evropy tak, aby byla postupně vytvořena jednotná geologická mapa Evropy v měř. 1 : 1 000 000. ČGS je koordinátorem této iniciativy. V letošním roce byla do portálu OneGeology-Europe přidána harmonizovaná geologická mapa Rakouska, Švýcarska a Rumunska, v současné době probíhá komunikace a příprava webové služby pro zpřístupnění geologické mapy Ukrajiny (Kondrová et al. 2014, Kondrová – Čápová 2014). Projekt Minerals4EU – (Moravcová et al. 2014, 2014a) European Intelligence Network on the Supply of Raw Materials (FP7) – má za cíl realizovat doporučení evropské iniciativy a vyvinout panevropskou infrastrukturu, poskytující na webovém portále relevantní aktuální data o nerostných surovinách v Evropě, pravidelně aktualizovanou ročenku European Minerals Yearbook a prognózní studii (foresight study). Z hlediska informatiky je nejdůležitější pozice ČGS jako autora, správce a provozovatele metadatového systému a spolutvůrce Minerals4EU Knowledge data platform. V rámci WP5 ČGS vytvořila, otestovala a zveřejnila v roce 2014 specializovaný metadatový katalog http://m4eu.geology.cz/metadata/ na principu systému MIcKA s distribuovaným přístupem jednotlivých účastníků projektového konsorcia, včetně možnosti harvestingu metadat z lokálních metadatových katalogů. Pro účely úkolu byl vytvořen na principech sémantického webu kódovník klíčových slov pro metadata Minerals4EU, který vychází především z datové specifikace INSPIRE pro nerostné zdroje (Mineral Resources) se zaměřením na kritické nerostné suroviny (Critical Raw Materials) a z Evropské směrnice pro statistiku mezinárodního obchodu č. 1214/2007. Kódovník byl integrován nejen do zmíněného metadatového katalogu projektu, ale v dvojjazyčné variantě (angličtina, čeština) také do Metadatového katalogu ČGS. Tento kódovník je rovněž samostatně přístupný prostřednictvím aplikace http://m4eu.geology.cz/codelist/#.

Byl vytvořen podrobný návod pro editaci metadat (Kramolišová et al. 2014). V srpnu 2014 byl udělen autorizovaný přístup do metadatového katalogu Minerals4Eu 24 evropským účastníkům – editorům metadat. Tento metadatový katalog byl prezentován na pracovním setkání projektu v Dublinu v září 2014 (Kramolišová et al. 2014a), k němuž patřilo i školení pro editory. V současné době probíhá správa dat v katalogu a je poskytována uživatelská podpora editorům. Za ČGS bylo ve spolupráci s geology vybráno 28 relevantních datových zdrojů, jejichž metadatové záznamy byly zrevidovány, aktualizovány a doplněny o anglickou jazykovou verzi; denně jsou harvestovány z katalogu ČGS do katalogu tohoto projektu.

Byly zahájeny práce na porovnání struktury a obsahu dat týkajících se ložisek nerostných surovin se strukturou a obsahem požadovaným v INSPIRE k tématu Mineral Resources. V době dokončování této zprávy nebyl zveřejněn projektový datový model, tudíž doposud nemohly být zahájeny práce na jeho implementaci do databází ČGS.

7.4. Interpretace stávajících dat, 3D a 4D modelování, budování 3D GIS V roce 2014 pokračoval výzkum využití nástrojů pro správu, zpracování a modelování 3D geovědních dat v GIS, především se zaměřením na založení Národní 3D Geologické Databáze GEOČR3D, která by sloužila jako datový zdroj pro vytváření geologických modelů, i jako úložiště již vytvořených modelů, které lze následně vizualizovat. Byl 89

vytvořen návrh projektu, na jehož základě požádala Česká geologická služba o přistoupení do mezinárodní sítě v rámci akce COST TU1206 SUB-URBAN – „A European network to improve understanding and use of the ground beneath our cities“. Tato akce COST slouží především k výměně zkušeností mezi geologickými službami Evropy i dalšími organizacemi, zabývajícími se modelováním podpovrchových vrstev (se zaměřením především na podloží městských aglomerací). V tomto roce plnil 3D GIS především podpůrnou a vizualizační úlohu v projektu „Výzkum termální zátěže hornin – perspektivy podzemního skladování tepelné energie“. V oblasti 3D modelování byla laděna hlavní softwarová aplikace Geo3D Visualization a byly programovány další separátní nástroje. Do programu přibyly hlavně možnosti pro vkládání 3D popisků k vytvářeným 3D objektům. Zdrojový kód byl dále optimalizován a laděn a připravován pro uveřejnění. Vedle hlavního softwaru funguje již také nástroj Texture3D pro přesné umístění rastrů pomocí dvou, popřípadě čtyř rohových souřadnic. Díky tomuto nástroji je možné usazovat rastry do 3D modelu pod libovolným úhlem od osy y (Jelének et al. v tisku, Jelének et al. 2014, 2014a).

Publikovaná literatura Článek v recenzovaném odborném periodiku

Jelének, J. – Čížek, D. – Franěk, J. – Vondrovic, L. (2014): Využití 3D modelování v experimentálním projektu ve štole Josef. – Zprávy o geologických výzkumech v roce 2013. Kapitola v knize

Krejčí, Z. – Shánělec, V. (2014): Základní data v české geologii. In: Maděra, P. ed.: Výroční zpráva České geologické služby 2013, 66–68. – Česká geologická služba, Praha. ISBN 978-80-7075-860-1. Článek v recenzovaném sborníku z akce

Kondrová, L. (2014): Data Model for Multidimensional Geological Subsurface Data in Geographic Information System. In: International Multidisciplinary Scientific GeoConference SGEM: 14th GeoConference on Informatics, Geoinformatics and Remote sensing. Conference Proceedings, Vol. 1, svazek 1, 549–554. – International Multidisciplinary Scientific GeoConference SGEM. Albena, Bulharsko. ISBN 978619-7105-10-0. Ostatní výsledky

Jelének, J. – Čížek, D. – Franěk, J. (2014): Geo3D Visualisation – nástroj pro 3D geologické modelování. 1 s. – MS Česká geologická služba, Praha. Jelének, J. – Franěk, J. – Čížek, D. (2014a): 3D modelling in the Research on thermally loaded rock - perspectives of underground thermal energy storage. 1 s. – MS Česká geologická služba, Praha. Kondrová, L. – Čápová, D. (2014): OneGeology-Europe Plus Initiative. 1 s. – MS Česká geologická služba, Praha. Kondrová, L. – Moravcová, O. – Kafka, Š. – Čápová, D. – Čoupek, P. (2014): INSPIRE helps to share EU geological data and metadata. Case Study from European projects OneGeology-Europe and Minerals4EU. 1 s. – MS Česká geologická služba, Praha.

90

Kondrová, L. – Moravcová, O. – Kafka, Š. – Čápová, D. – Čoupek, P. (2014a): INSPIRE cesta ke sdílení geologických dat v Evropě; Případová studie z evropských projektů OneGeology-Europe a Minerals4EU. 1 s. – MS Česká geologická služba, Praha. Paleček, M. – Pospíšil, V. – Krejčí, Z. – Kondrová, L. – Čápová, D. (2014): Map Server of the Czech Geological Survey; poster. 1 s. – MS Česká geologická služba, Praha. Software

Hudečková, E. – Kolejka, V. – Krejčí, Z. – Ambrozek, V. – Čoupek, P. – Paleček, M. (2014): Aplikace Seismické profily. Praha. Dostupné z URL http://mapy.geology.cz/gisviewer/?mapProjectId=10000. Kondrová, L. – Moravcová, O. (2014): Description of the CGS data sources - metadata (web page on the CGS Information Portal). Praha. Dostupné z URL http://www.geology.cz/extranet-eng/services/data/data-sources-description. Moravcová, O. – Kafka, Š. – Čápová, D. – Kondrová, L. – Kramolišová, P. – Šedinová, E. (2014): The European Minerals Metadata Catalogue. Praha. Dostupné z URL http://m4eu.geology.cz/metadata/. Moravcová, O. – Kafka, Š. – Kondrová, L. – Sitenský, I. – Rambousek, P. – Čápová, D. (2014a): Minerals 4EU metadata codelist. Praha. Dostupné z URL http://m4eu.geology.cz/codelist/#. Paleček, M. – Pospíšil, V. – Barnet, I. – Krejčí, Z. (2014a): Application Complex radon information for municipal authorities. Praha. Dostupné z URL http://mapy.geology.cz/komplexni_radonova_informace/index_EN.html?config=con fig_EN.xml. Audiovizuální tvorba, elektronické dokumenty

Kramolišová, P. – Kondrová, L. – Moravcová, O. – Čápová, D. – Petyniak, O. – Kafka, Š. (2014): Cookbook for creating multilingual metadata records using the Minerals Intelligence Network for Europe Metadata Catalogue. Neuveden. Článek v nerecenzovaném odborném periodiku Binko, R. – Čápová, D. – Čoupek, P. – Krejčí, Z. – Paleček, M. – Pospíšil, V. (2014): Konsolidace infrastruktury ČGS. – ARC Revue 3, září, 18-20. ISSN 1211-2135.

Štrupl, V. (2014): Registr rizikových úložných míst. – ARC Revue Neuveden, 2/2014, 6-7. ISSN 1211-2135. Článek v nerecenzovaném sborníku nebo abstrakt ve sborníku

Kondrová, L. – Moravcová, O. – Kafka, Š. – Čápová, D. – Čoupek, P. (2014b): INSPIRE helps to share EU geological data and metadata. Case Study from European projects OneGeology-Europe and Minerals4EU. In: Joint Research Centre: INSPIRE Conference 2014, http://inspire.ec.europa.eu/events/conferences/inspire_2014/, – European Commission. Aalborg. Článek v populárně naučných periodikách a v denním tisku

Krejčí, Z. – Paleček, M. – Pospíšil, V. (v tisku): Mapový server České geologické služby. – Vesmír. Pedagogická činnost

91

Čoupek, P. (2014a): Statistika v přírodních vědách. Dvoudenní školení v rámci Programu dalšího vzdělávání. 29.–30.4.2014. Praha. Kondrová, L. – Krejčí, Z. – Kociánová, L. – Čížek, D. – Karenová, J. (2014c): Školení ArcGIS pro začátečníky. 2 dvoudenní odborná školení; tištěné a digitální materiály. Odbor informačních systémů. – ČGS Praha. Přednáška

Čápová, D. (2014): Geological information management and dissemination for the Czech Republic and Europe. 5 September 2014. – Malakoff Theatre, GNS, Wellington, New Zealand. Kondrová, L. – Čápová, D. (2014): OneGeology-Europe Plus Initiative. 29.4.2014. – European Geosciences Union (EGU) General Assembly 2014, Vídeň. Kramolišová, P. – Čápová, D. – Kondrová, L. – Moravcová, O. (2014a): Metadata System for Minerals4EU training. 1.10.2014. – Dublin, Irsko.

8. Rozvoj infrastruktury pro podporu výzkumu Zpracovala: Hana Breiterová a kol.

Abstrakt

Pro provádění kvalitního výzkumu je nezbytným předpokladem zajištění rozvinuté podpůrné a informační infrastruktury. Její základní součástí je zajištění snadného a uživatelsky příjemného přístupu k interním i externím informačním zdrojům vědeckých informací a dat. S tím souvisí podpora a rozvoj informační a technické infrastruktury, v tomto pojetí zejména vhodně konstruovaný a neustále aktualizovaný webový portál včetně metadatových propojených informací. Součástí jsou rovněž laboratoře se špičkovým vybavením a širokým záběrem poskytovaných služeb. Kvalitní prezentace výsledků výzkumu je nezbytnou podmínkou zajištění vědeckých úspěchů.

8.1. Zajištění přístupu k vědeckým informačním zdrojům Zdroje pro poskytování informačních služeb lze všeobecně rozdělit na interní a externí. Přístup k vědeckým informačním zdrojům je zajišťován v několika rovinách. Jde o zdroje zpřístupňované prostřednictvím informačních služeb z fondů knihovny, archivů a sbírek, popř. nákupem externích databází, a dále zdroje, které jsou produktem vydavatelské činnosti České geologické služby. 8.1.1. Interní informační zdroje Za zdroje interní jsou považovány fondy knihovní, archivní a sbírkové, přístupné uživatelům ve studovnách a badatelnách České geologické služby. Všechny fondy jsou evidovány v katalozích a databázích a zpřístupněny pomocí on-line přístupných vyhledávacích aplikací. Knihovní zdroje. Nové přírůstky jsou průběžně zpracovávány do fondů knihovny, probíhá i retrospektivní zpracování starších fondů knihovny v Praze (periodika, monografie) i pobočky v Brně. 92

Knihovní dokumenty následně zpracovávají bibliografové, kteří na základě obsahové analýzy zařazují články z periodik, sborníků a knih do odborných článkových databází. V současné době mají čtenáři k dispozici dvě článkové databáze – geologickou a environmentální. Geologická článková bibliografie je navíc průběžně doplňována o záznamy, které jsou dosud v tištěné podobě. Databáze se následně zpřístupňují všem uživatelům na internetu. K významným informačním zdrojům patří Národní geovědní bibliografie, která je výsledkem spolupráce několika geovědních institucí a sdružuje v jednom vyhledávacím rozhraní záznamy o publikační aktivitě jejich pracovníků. Datový sklad průběžně doplňují údaje z České geologické služby, ústavů Akademie věd (Geologický, Geofyzikální, Struktury a mechaniky hornin a Geoniky), Přírodovědeckých fakult UK a MU a Národního a Moravského zemského muzea. V roce 2013 se součástí fondů ČGS stal fond knihovny Ministerstva životního prostředí. V roce 2014 proběhlo rozsáhlé stěhování všech fondů knihovny do depozitářů, které byly nově vybaveny posuvným regálovým systémem. Fondy byly nově logicky uspořádány. Celkem bylo přestěhováno a tím zpřístupněno veřejnosti všech cca 200 000 svazků. Základní archivní fondy ČGS se během roku 2014 rozrostly o více než tři tisíce nových přírůstků. Šlo zejména o dokumenty odevzdané archivu Geofondu podle geologického zákona č.62/1988 a dále i o dokumenty s výsledky vlastní odborné činnosti ČGS, a to včetně dokumentů mapových. Veškerá uvedená dokumentace byla odborně zpracována do databáze ASGI a dalších odborných registrů a zpřístupněna badatelům. V roce 2014 pokračovaly také práce související se sloučením dříve samostatných archivních fondů ČGS a archivu Geofondu, uskutečněné v předchozím roce. Šlo zejména o systematické zpracování vybraných dokumentů původního archivu ČGS a doplnění dat do záznamů ASGI databáze. Tyto práce budou pokračovat i v nejbližších letech. Cílem je sjednotit přístup k informacím o všech archivních dokumentech uchovávaných ve fondech ČGS a zajistit jejich efektivnější vyhledávání. S finanční podporou několika interních projektů úspěšně pokračovala také digitalizace archivních fondů a jejich on-line zpřístupňování. Projekt „Zpracování a vyhodnocení závěrečných ložiskových zpráv fondu FZ na pracovišti v Kutné Hoře jako základní podklad pro šetření starých důlních děl – II. etapa“ řešil problematiku záchrany a trvalého uchování rozsáhlé části archivního fondu ložiskových zpráv Fondu zásob. Digitální podoba dokumentů je využívána nejen pro operativní a komfortní přístup k informacím z oblasti starých důlních děl, ale slouží i pro další odborné činnosti prováděné v ČGS a pro zpřístupnění dokumentů široké odborné veřejnosti (Šanderová – Hrdlovicsová v tisku). Obdobné téma řešil i projekt „Vyhodnocení a zpracování mapových dokumentů uložených ve státních archivech ČR (Opava, Zámrsk, Plzeň, Třeboň a Praha) jako podklad pro šetření starých důlních děl“, věnovaný výběru a zajištění digitalizace několika tisíc báňských mapových dokumentů z fondů výše uvedených archivů (Šanderová v tisku). V rámci interního projektu „Dokončení implementace specializovaného geofyzikálního archivu v Brně do centrálních databází ČGS“ byly dokončeny práce spojené s digitalizací a zpřístupněním dokumentace geofyzikálních zpráv z archivu bývalé Geofyziky Brno a rovněž i konverze příslušných dokumentografických záznamů do centrální archivní databáze ASGI. Dokumenty této specializované části archivu je navíc možno vyhledávat také prostorově pomocí grafického zákresu zájmové oblasti průzkumu v aplikaci „Geofyzikální prozkoumanost“ (Hudečková v tisku). V rámci interního projektu „Návrh koncepce dalšího rozvoje skladů hmotné a písemné dokumentace ČGS – reskartace a nové uložení lokalitních paleontologických sběrů a sanace kolekce J. Sekyry v Lužné u Rakovníka“ se pracovníci archivu podíleli na zpřístupnění obsáhlé písemné pozůstalosti dr. Josefa Sekyry, významného českého 93

geomorfologa, kartografa, polárníka, horolezce a speleologa. Zpracovávány jsou veškeré mapové dokumenty, písemnosti, rukopisy, náčrty a fotografie dr. J. Sekyry, z nichž část je postupně digitalizována a ukládána pro další využití. Hlavním cílem těchto aktivit je zpřístupnit větší část této unikátní kolekce jak pro odbornou, tak i laickou veřejnost a část tohoto materiálu zobrazit na webových stránkách projektu. Cílem interního projektu „Rekonstrukce geologické stavby území Čech, Moravy a Slezska“ je odborná GISová a archivní rekonstrukce 414 listů digitalizovaných rukopisných geologických map, zakreslených do topografických sekcí Františkova 2. vojenského mapování v měřítku 1 : 28 800. Digitální geologická vrstva transformovaná do jednotného souřadného systému bude zpřístupněna na webovém portále ČGS a v rámci bilaterální spolupráce rovněž na webu rakouské geologické služby. Celorepublikové pokrytí tematickou geologickou vrstvou z poloviny 19. století představuje celoevropský unikát. Interní projekt „Údržba a rozvoj digitálního archivu ČGS“ pokračoval pracemi souvisejícími s budováním centrálního datového skladu ČGS pro uchovávání a zpřístupňování všech digitalizovaných mapových dokumentů. Zahájeny byly práce na databázovém sloučení digitálního mapového archivu v Praze (DMA) a databáze báňských map v Kutné Hoře (BM KH; Sedláček et al. v tisku). Pracovníci sbírek a hmotné dokumentace zajišťovali i v roce 2014 zpracování a zpřístupnění unikátního geologického materiálu, získaného pracovníky České geologické služby nebo převzatého z průzkumů prováděných jinými organizacemi. Svým rozsahem se tyto fondy řadí k nejrozsáhlejším v České republice a svou hodnotou ke světově významným, často navštěvovaným zahraničními badateli. V návaznosti na vypracovanou koncepci skladového hospodářství v depozitářích v Lužné u Rakovníka byl v roce 2014 zahájen projekt „Návrh koncepce dalšího rozvoje skladů hmotné a písemné dokumentace ČGS – reskartace a nové uložení lokalitních paleontologických sběrů a sanace kolekce J. Sekyry v Lužné u Rakovníka“. Pracovníci sbírek koordinovali tento projekt a především se podíleli na zpřístupnění obsáhlé geologické sbírky dr. J. Sekyry. V roce 2014 došlo k předběžnému protřídění materiálu a z větší části k jeho přestěhování do nových, temperovaných prostor objektu č. 5 v Lužné (Budil et al. v tisku). V roce 2015 dojde k definitivnímu protřídění a katalogizaci materiálu a následně (2016) i k přihlášení kolekce do Centrální evidence sbírek MK ČR. Paralelně probíhaly reskartace lokalitního paleontologického materiálu v objektu č. 9 v Lužné, především pak materiálu dr. Č. Bůžka a J. Soukupa. Zahájena byla oficiální bilaterální spolupráce se sbírkami Geologische Bundesanstalt ve Vídni (Budil et al. v tisku a). Informace o geologickém materiálu uchovávaném ve sbírkách i skladech hmotné dokumentace České geologické služby jsou on-line dostupné formou databázových aplikací na stránkách Informačního portálu ČGS www.geology.cz a v průběžně doplňované aplikaci Virtuální muzeum ČGS přístupné na http://muzeum.geology.cz/. Rozsáhlé fondy hmotného geologického dokumentačního a sbírkového materiálu jsou zpřístupněny k studiu v externích skladech. Kromě toho nabízí Česká geologická služba veřejnosti volně přístupnou geologickou expozici v přízemí hlavní budovy v Praze na Klárově. U paleontologických a mineralogických kolekcí muzejní povahy podléhá režim jejich uchovávání zpřísněným podmínkám daným právními předpisy (zákon 122/2000 Sb. novelizovaný zákonem 303/2013 Sb. a následná ustanovení). Odborní i techničtí pracovníci sbírek se rovněž podíleli na řešení dalších částí strategického plánu výzkumu (kapitola 2. Globální změny) řešením projektů a přímou účastí na výzkumu včetně účelového mapování. Mimo servis badatelům a odborné veřejnosti pracovníci sbírek intenzivně publikovali a podíleli se i na popularizaci geologických věd (např. Budil et al.

94

2014a, b, c; Fatka – Budil v tisku; Fatka et al. 2014; Laibl et al. 2014; Röhlich et al. 2014– viz kapitola 2. Globální změny). Hmotná dokumentace odebraná z vrtů v rámci celé ČR je pro odbornou veřejnost zpřístupňována v externích skladech hmotné dokumentace ČGS v Kamenné, Chotěboři, Jílovém u Prahy a v Lužné. Po předchozí domluvě je možno prezenčně studovat, případně odebírat vzorky z uloženého materiálu. Záznamy o uložených vrtných jádrech a vzorcích, průběžně doplňované o nové přírůstky ze skartací, jsou dostupné on-line v příslušných aplikacích na webovém portále ČGS (Štrupl 2014a). V roce 2014 byl řešen interní projekt „Zpracování a přeuložení hmotné dokumentace předané Regionálním muzeem v Teplicích, I. etapa – realizace přípravných prací“, jehož hlavním cílem bylo převzetí hmotné dokumentace předané regionálním muzeem v Teplicích a její trvalá úschova v ukládacím systému hmotné dokumentace útvaru Geofond ČGS. V rámci řešení první etapy tohoto úkolu bylo provedeno ztotožnění vrtů, ze kterých jsou předmětná vrtná jádra odebrána, s vrtnou databází GDO a následovala příprava vzorků pro jejich trvalé uložení. Jde o soubor vzorků dokumentujících významné geologické skutečnosti se značnou vědeckou hodnotou a trvale uchovávaných v souladu s Vyhláškou o geologické dokumentaci (č. 368/2004). Vzorky jsou situovány do oblastí podkrušnohorských pánví a jde převážně o dokladové vzorky vztahující se k archivní dokumentaci uložené v archivu Geofond ČGS. V rámci projektu je zpracován a následně přeuložen soubor 6850 vzorků vrtné hmotné dokumentace (Donát v tisku). Pokračoval další rozvoj databáze pro evidenci publikační aktivity pracovníků ČGS GeoPub podle připomínek uživatelů a administrátorů (viz kap. 7.1.). Tato databáze je k dispozici na internetu a záznamy v ní obsažené jsou importovány do Národní geovědní bibliografie. Školení a metodická pomoc administrátorů s prací v aplikaci se uskutečnily v roce 2014 individuálně podle potřeby pracovníků ČGS. 8.1.2. Externí informační zdroje Přístupy do licencovaných externích zdrojů jsou financovány pomocí projektů MŠMT (Informace – základ výzkumu). Jde o citační a plnotextové (článkové) databáze. Česká geologická služba je členem několika konsorcií, které byly pro přístupy k elektronickým informačním zdrojům vytvořeny. O administraci se stará knihovna ČGS. Podařilo se zajistit pokračování v přístupech ke zdrojům SpringerLink, Willey, Science Direct a Scopus (projekt řešený Národní technickou knihovnou a firmou Suweco) a GeoRef a GeoScienceWorld (projekt řešený Univerzitou Karlovou). K dispozici je také Web of Knowledge. V roce 2014 byl zřízen zkušební přístup do elektronických knih na platformě GeoscienceWorld. Celkově je k dispozici 700 titulů knih, ve zkušebním přístupu je sada 100 knih.

8.2. Rozvoj laboratoří 8.2.1. Centrální laboratoř Praha Centrální laboratoř se podílí na výzkumu zpracováváním chemických analýz, potřebných pro řešení úkolů a projektů financovaných ČGS, z grantů MŽP, Grantové agentury ČR či Evropské unie. Od roku 1993 je Centrální laboratoř akreditována Českým institutem pro akreditaci podle normy ČSN EN ISO 17025. Poslední reakreditace ze září 2012 je platná do 2.10.2017. Výsledky akreditovaných výstupů mají platnost ve všech zemích Evropské unie. V rámci akreditací má Centrální laboratoř zpracován systém jakosti, který je popsán 95

v Příručce kvality, v Konfirmačních postupech přístrojů a v Metrologickém řádu laboratoře. Používané metody jsou dokumentovány v Metodických listech. Předmětem akreditace je anorganická analýza geologických materiálů a anorganické rozbory povrchových vod. V Centrální laboratoři ČGS se provádějí kompletní analýzy různých typů povrchových a srážkových vod. Analytické metody používané k analýzám vod jsou dlouhodobě odzkoušeny v odborných programech ČGS, které monitorují stav vybraných povodí na území České republiky. Centrální laboratoř se rovněž zabývá anorganickými rozbory speciálních materiálů, jako je např. dřevo, rašelina, jehličí, listí. Vzhledem k tomu, že Centrální laboratoř je akreditovaná, zpracovává vzorky podle předem schválených postupů, uvedených v Příručce kvality nebo v Metodických listech. Centrální laboratoř nabízí pro analýzy pevných vzorků tato stanovení: SiO2, TiO2, Fe2O3, FeO, Al2O3, SrO, BaO, Li2O, MnO, CaO, MgO, Na2O, K2O, P2O5, vlhkost, vázanou vodu, Cnekarb, CO2, Ctot, Stot, F, ztrátu žíháním. Všechny tyto složky jsou zahrnuty do silikátové analýzy. Laboratoř nabízí tři typy silikátových analýz: silikátovou analýzu celkovou, silikátovou analýzu zjednodušenou a silikátovou analýzu technickou. Tyto analýzy se od sebe liší jak počtem analyzovaných složek, tak celkovou sumou všech komponentů. Na přístroji ICPMS nebo FAAS se stanovuje většina stopových prvků. Kromě toho se na ICP-MS měří skupina prvků vzácných zemin. Metodou rentgenové spektrometrie bez rozkladu vzorku z tablet se stanovuje 14 stopových prvků: Sn, Nb, Y, Cr, Zn, Cu, Ni, Pb, As, Mo, Zr, Sr, U, Rb. K těmto prvkům lze přidat stanovení Ti, V, Bi, Th nebo W. Pro analýzy pevných vzorků Centrální laboratoř používá tyto přístroje: plamenový AA spektrometr Perkin-Elmer AAnalyst 100, hmotnostní spektrometr s indukčně vázaným plazmatem XSeries II, rtuťový analyzátor AMA 254, analyzátory Eltra CS 500, moderní zařízení na přípravu deionizované vody, vlnově disperzní rentgenový spektrometr firmy ARL, typ 9400 Advant XP, moderní automatické titrátory, pX-metr firmy Radiometer. Celková analýza vod zahrnuje tato stanovení: Li, Na, K, NH4, Mg, Ca, Mn, Zn, Fe, Al, SiO2, pH, F, Cl, NO3, HCO3, SO4, konduktivitu. Ze stopových prvků v koncentracích μg/l se stanovuje Al, As, Be, Cd, Co, Cr, Cu, Mo, Ni, Pb, V a Hg. Na rozbory vod je laboratoř vybavena těmito přístroji: pH metrem firmy Radelkis, pXmetrem, konduktometrem, rtuťovým analyzátorem AMA 254, absorpčním fotometrem Perkin-Elmer Hitachi 200, iontovým chromatografem s vodivostní detekcí Alltech 630, plamenovým AA spektrometrem Perkin-Elmer AAnalyst 100, AA spektrometrem s elektrotermickou atomizací Perkin Elmer AAnalyst 700, hmotnostním spektrometrem s indukčně vázaným plazmatem XSeries II. V roce 2014 byla hlavní náplní práce pro grantové i interní úkoly pracovníků ČGS. Výsledky měření jsou zpracovávány Jednotným integrovaným zpracováním analytických dat a jejich síťově orientovanou databázovou správou – Personal III, což umožňuje vyhovět požadavkům geologů na dodávání výsledků analýz v elektronické podobě. Rovněž to usnadňuje přenos dat do centrální databáze a jejich propojení s geologickými údaji, které se daného vzorku týkají. Elektronické zpracování dat také vyhovuje požadavkům, vyplývajícím z akreditace na statistické zpracovávání kontrolních analýz na jednotlivých pracovištích (regulační diagramy apod.). Dodržování systému jakosti je pravidelně kontrolováno dozorovými návštěvami pracovníků ČIA. 8.2.2. Centrální laboratoř Brno – organická a plynová geochemie Centrální laboratoř Brno (CLB) České geologické služby provádí analýzy organických látek v horninách a půdách, ropných látek a plynů. Od roku 2013 má laboratoř 96

akreditované 3 metody: analýzu polycyklických aromatických uhlovodíků (PAH), plynů, organického a minerálního uhlíku a síry, které jsou nejvíce žádané. Pro environmentální studie a mapování jsou prováděny analýzy perzistentních organických polutantů (POP), které vedle PAH zahrnují také polychlorované bifenyly (PCB) a organochlorované polutanty (OCP). Využívá se přitom metoda plynové chromatografie s hmotnostně spektrometrickou detekcí a detektorem elektronového záchytu (GC-MS a GCECD). Dále jsou zkoumány těkavé organické látky (TOL) použitím termální desorpce z analýzy statické parní fáze. Výsledky se využívají pro hodnocení ekologických rizik a geochemickou dokumentaci při mapování, kde jsou rozlišovány antropogenní zdroje znečištění od přírodního pozadí. Vybrané metody byly použity také pro hodnocení znečištění ovzduší perzistentními organickými látkami na ostrově James Ross v Antarktidě. Pro zakázky v rámci průzkumu na ropu a plyn se používají metody odrazové a fluorescenční mikroskopie, pomocí kterých je identifikován biologický původ organické hmoty v horninách a určována tepelná zralost hornin. V extraktech hornin a v ropách jsou analyzovány biomarkery, geochemické fosilie, které umožňují posuzovat genetickou příbuznost fluid s určitými sedimentárními horninami a také zkoumat vývoj biodiverzity a paleoklima. Pro hodnocení hermetičnosti podzemních zásobníků plynu, monitorování nekontrolovaného výstupu důlních plynů a plynů v likvidovaných vrtech je měřeno jejich chemické složení plynovou chromatografií a ve spolupráci s izotopovou laboratoří ČGS izotopové složení uhlíku metanu, etanu a oxidu uhličitého. Povrchové výstupy skleníkových plynů (metanu a CO2) a těkavých látek jsou měřeny terénním přístrojem Ecoprobe 5. Používané přístrojové vybavení sestává z plynových a kapalinových chromatografů, plynového chromatografu s hmotnostní detekcí (vše Agilent), elementárního analyzátoru ELTRA (organický a minerální uhlík, síra), mikroskopu-fotometru Leitz MPV-II. V roce 2014 laboratoř prováděla analýzy pro regionální úkoly, granty a zakázky. Výsledky předávala formou tištěných protokolů i elektronicky v souladu s požadavky akreditace na statistické zpracovávání kontrolních analýz.

8.3. Podpora a rozvoj informační a technické infrastruktury 8.3.1. Odstavení portálu Státní geologické služby Vzhledem k zastaralým technologiím a změnám v datových zdrojích byly webové aplikace provozované na Informačním portálu Státní geologické služby (SGS) http://www.geologickasluzba.cz nefunkční buď zcela (GeoArchiv a GeoMapy), či částečně (GeoReporty). Tyto webové aplikace rovněž pracovaly s neaktuálními daty. Po převzetí agend zrušené organizace ČGS-Geofond Českou geologickou službou navíc takto koncipovaný portál pozbyl smyslu. Počátkem května 2014 byl proto tento web odstaven. Všechny požadavky na dosavadní webové stránky portálu Státní geologické služby jsou nyní přesměrovávány na informační stránku, která uživatele informuje o ukončení provozu portálu a nabízí alternativy ke zde dříve běžícím aplikacím. Na serveru http://www.geologickasluzba.cz dosud hostující xsl šablony byly převedeny do nového úložiště. Server je dosud využit jako úložiště pro css šablony, protože se zatím nepodařilo vyřešit technické problémy spojené s jejich převodem do nového úložiště. 97

8.3.2. Anglický extranet – Informační portál ČGS Anglický extranet ČGS (http://www.geology.cz/extranet-eng) byl 10. ledna 2013 přepnut do nové podoby, připravené během roku 2012. V roce 2014 byly do nového webu doplněny stránky Mineral resources http://www.geology.cz/extranet-eng/science/mineralresources v sekci Science & research. Přibyla rovněž nová stránka popisující metatada ČGS http://www.geology.cz/extranet-eng/services/data/data-sources-description (více v kap. 7.3.). 8.3.3. Český extranet – Informační portál ČGS Na českém extranetu byly připraveny stránky o mezinárodních projektech a zahraniční spolupráci. Jejich zveřejnění však dosud nebylo schváleno odpovědnou členkou Redakční rady portálu. Byla upravena titulní stránka webu, doplněna o dynamicky se měnící grafické upoutávky na aktuální informace, viz http://www.geology/extranet. Byla zveřejněna nová stránka o metadatech a datových zdrojích České geologické služby http://www.geology.cz/extranet/sluzby/data. 8.3.4. Využití Metainformačního systému (on-line generování přehledů a informací) V roce 2014 byla zhodnocována úprava Metadatového katalogu ČGS z roku 2013 http://micka.geology.cz/ (více viz kapitoly 7.1. a 7.3.), která umožnila jeho využití pro automatické generování tematických přehledů aplikací, služeb a datových zdrojů na Informačním portále ČGS pomocí XML exportů z Metadatového katalogu. Tato technologie tak umožňuje výrazně efektivnější zobrazování metainformací o poskytovaných informačních zdrojích uživatelům našeho webu. Nové rozcestníky aplikací současně významně usnadňují externím i interním uživatelům nalezení vhodné webové aplikace zpřístupňující data ČGS. Vzhledem k tomu, že se načítání XML exportů přímo omniportletem (nástroj Portálu Oracle) ukázalo jako výkonnostně nevyhovující (docházelo k timeoutu portletu), bylo nalezeno alternativní řešení. PHP skript nyní v nočních hodinách stahuje požadované XML exporty a ukládá je do filesystému webového serveru, odkud je omniportlet načítán jako soubor. Případné změny v metadatech se tedy na portále projeví až následující den, což ovšem vzhledem k frekvenci aktualizace metadat nevadí. Díky tomuto řešení se například portálová stránka se seznamem aplikací generovaným z XML exportu nyní načítá rychleji než stará verze téže stránky s ručně vytvářeným seznamem. 8.3.5. Přehledy aplikací Všechny statické abecední seznamy aplikací na českém extranetu byly nahrazeny seznamy načítanými z metadat. Přibyly některé nové tematické seznamy (např. databázové aplikace, geovědní databázové aplikace), některé byly rozděleny na dva seznamy (knihovny, archivy). V současné době se zobrazuje celkem 66 veřejně dostupných webových aplikací v deseti abecedních tematických seznamech. V seznamech se zveřejňuje pro každou aplikaci abstrakt, odkaz na kontaktní osobu, samotnou aplikaci, relevantní webovou stránku a další metadata (viz také kapitola 7.1.). http://www.geology.cz/extranet/sluzby/aplikace. 98

Anglické verze těchto seznamů aplikací se postupně zveřejňují ve 4. čtvrtletí tohoto roku v návaznosti na revizi anglických verzí metadat, viz http://www.geology.cz/extraneteng/services/web-applications. Na českém extranetu byl dokončen a zveřejněn „rozcestník“ on-line aplikací ČGS na adrese http://aplikace.geology.cz. Jeho příprava zahrnovala mezioborovou diskusi a úpravu geovědních témat včetně anglických překladů, vytvoření nových témat, návrh grafických atributů nových témat, definici způsobu výběru a řazení aplikací pro jednotlivá témata, úpravu některých názvů aplikací, provázání na Metadatový katalog, tvorbu nových webových textů, výběr umístění rozcestníku a seznamů aplikací, testování, vytvoření aliasu, adekvátní úpravy mapového rozcestníku http://mapy.geology.cz, a následně propagaci na webu včetně nové grafické ikony. Výsledný rozcestník má 18 geovědních témat, která spojují a prezentují problematiku původně dostupnou na samostatných portálech ČGS a ČGS-Geofond (Moravcová et al. v tisku c). V současné době se připravuje anglický rozcestník aplikací. Jeho zveřejnění bude následovat těsně po zveřejnění všech anglických seznamů aplikací (Svítil et al. v tisku). 8.3.6. Přehledy služeb Probíhala správa automaticky generovaných přehledů/seznamů webových mapových služeb wms (doplnění geovědních témat) na adrese http://wms.geology.cz/. 8.3.7. Přehledy datových zdrojů Pokračovaly práce na novém přehledu datových zdrojů ČGS, který bude automaticky generován z metadatového katalogu ČGS (viz kapitola 7.1.). Práce obsahovaly propracovávání technického řešení generování a zobrazovaní údajů a grafického řešení prezentace na českém extranetu. V práci se bude pokračovat příští rok, kdy plánujeme dokončení a zveřejnění. 8.3.8. Editační aplikace pro projekty Je připravena a otestována nová aplikace pro zadávání a správu informací o projektech České geologické služby, napojená na novou databázi projektů. V současnosti je potřeba dořešit způsob práce s informacemi o financování projektů. Předpokládaný termín zprovoznění nové aplikace a databáze je do konce roku 2014. Aplikace umožní rovněž exporty dat v XML formátu, které budou využity pro automatické generování seznamů projektů na portálových stránkách (Pospíšil et al. v tisku). 8.3.9. Fotoarchiv Byla dokončena a otestována nová vkládací a editační aplikace a nová prohlížecí aplikace fotoarchivu (Svítil et al. v tisku c). V současnosti zbývá otestovat převod dat ze stávající databáze a dořešit propojení nové aplikace s aplikací geologických lokalit. Předpokládaná doba zveřejnění nových aplikací je konec roku 2014. 8.3.10. Nové úložiště pro obrázky Z důvodu zrychlení načítání obrázků používaných na webových stránkách České geologické služby byl v roce 2013 zahájen převod opakovaně používaných obrázků 99

(bannery v záhlaví stránek, ikony jednotlivých webů a aplikací, různé piktogramy a pozadí stránek) do veřejně přístupné struktury adresářů na webu, ze které jsou webovým serverem vydávány bez ověřování přístupových práv a tudíž se správnou http odpovědí "304" – „nezměněno“. Webový prohlížeč tak tento obrázek nenačítá znovu, což zrychluje zobrazení stránky u uživatele a snižuje vytížení internetového připojení ČGS. Během roku 2014 tento převod pokračoval s tím, že do nového úložiště byly převedeny téměř všechny obrázky používané na nejčastěji navštěvovaných webových stránkách ČGS. Nové obrázky jsou do něj již standardně ukládány. Obrázky se současně zobrazují na neveřejných portálových stránkách, kde je doplňuje stručný popisek a adresa případného odkazu. V současnosti pokračují práce na změně odkazů na obrázky ve webových prezentacích ČGS a tyto práce budou pokračovat i během dalšího roku. 8.3.11. Interní stránky s nápovědou Dokumentace a postupy při tvorbě a správě webů ČGS jsou nově soustřeďovány na intranetové stránce (http://www.geology.cz/intranet/publik/portal). Zdokumentování usnadní tvorbu a údržbu stránek a umožní zastupitelnost pracovníků v případě potřeby. 8.3.12. Plánování převodu intranetu do nové podoby V únoru 2014 byl proveden a vyhodnocen dotazníkový průzkum mezi pracovníky ČGS. Na jeho základě byl pro pracovní skupinu Redakční rady portálu připraven první návrh struktury a layoutu stránek. Ve spolupráci s auditorkou je navržen nový systém kategorizace interních předpisů ČGS. Do konce roku předpokládáme vytvoření grafického návrhu a jeho prodiskutování v Radě portálu. 8.3.13. Responzivní web Vzhledem k současnému trendu zobrazování webových stránek na nejrůznějších zařízeních s různými schopnostmi, od klasických desktopových počítačů přes tablety až po mobily či čtečky knih, jsme se začali zabývat možnostmi lepší použitelnosti webů ČGS na mobilních a dalších nestandardních zařízeních a jejich doplnění o prvky využívající API těchto zařízení (např. schopnost lokalizace). Tyto přístupy otestujeme na připravovaném novém intranetu, některých portálových stránkách projektů, webové aplikaci pro oznamování starých důlních děl, na webu konference IMOG 2015 (běžícím na open-source publikačním systému Drupal) a v mapové aplikaci připravované pro projekt Vědou ke vzdělání, vzděláním k vědě. 8.3.14. Stránky jednotlivých projektů Během roku 2014 byly vytvořeny 2 weby o projektech řešených Českou geologickou službou: SLAvONIC project (http://www.geology.cz/slavonic; Svítil 2014) a Program dalšího vzdělávání pro zaměstnance ČGS (http://www.geology.cz/vzdelavanipraha; Svítil et al. 2014a). Byl připraven a zprovozněn web pro konferenci 27th International Meeting on Organic Geochemistry, spolupořádanou ČGS, viz http://www.imog2015.org.

100

8.3.15. Průběžná údržba a aktualizace stránek Během roku 2014 byla zajišťována průběžná údržba a aktualizace téměř šedesáti webových prezentací ČGS na portále Oracle a hostovaného webu (na základě zakázky) mezinárodní organizace ENeRG v publikačním systému Drupal. Na základě požadavků správců jejich obsahu některýé weby doznaly významnějších úprav (např. obsáhlejší aktualizace stránek projektu CO2NET-EAST, viz http://www.geology.cz/co2net-east/, a ICGP 594, viz http://www.geology.cz/igcp594; průběžné aktualizace informací o veřejných zakázkách, volných místech atp.). Průběžně byla sledována návštěvnost webů pomocí webové služby Google Analytics. Na měřených webech se průběžně aktualizují měřicí kódy, přičemž jejich nejnovější verze umožňuje i sledování sociodemografických charakteristik návštěvníků.

8.4. Kvalitní prezentace výsledků výzkumu Publikace a mapy vydané Českou geologickou službou patří mezi velmi uznávané tituly v geologických vědách v České republice. V rámci Vydavatelství ČGS pokračuje standardizace přípravy a optimalizace technického řešení výroby publikací, map a digitálních produktů a jejich on-line zpřístupňování na Portále ČGS http://www.geology.cz/: http://www.geology.cz/zpravy, http://www.geology.cz/spec-papers, http://www.geology.cz/bulletin, http://www.geology.cz/sbornik. Vydavatelství ČGS pokračuje ve vydávání jednoho ze svých klíčových periodik Zprávy o geologických výzkumech, které bylo v tomto roce zařazeno do prestižní databáze Scopus, což přinese další zvýšení jeho kreditu. Z důvodu vyššího uživatelského komfortu připravuje novou podobu dvojjazyčných webových stránek. Česká geologická služba se redakčním zpracováním podílí na vydávání impaktovaného časopisu Bulletin of Geosciences. Velmi významná je skutečnost, že obě periodika, tj. Zprávy o geologických výzkumech i Bulletin of Geosciences, vycházejí kromě tištěné verze i v elektronické podobě, a to v režimu Open Access. Pokračuje také vydávání jednotlivých listů Základní geologické mapy České republiky v měřítku 1 : 25 000 společně s textovými vysvětlivkami, které musí splňovat kritéria schválené Směrnice ke geologickým mapám. V tomto roce byly k vydání připraveny mapové listy 13-134 Český Brod, 13-143 Pečky, 13-321 Svojšice. Mezi další významné vydané odborné tituly patří publikace: Tertiary basins and lignite deposits of the Czech Republic / Pešek, J. et al. Hodnocení vlivu klimatických změn na hydrologickou bilanci a návrh praktických opatření ke zmírnění jejich dopadů / Fottová, D. – Tesař, M. Evidence zásob ložisek nerostů České republiky. Ložiska nevyhrazených nerostů / Starý, J. – Novák, J. – Horáková, A. – Mojžíš, J. – Novák, J. ml Bilance zásob výhradních ložisek nerostů České republiky, Díl I – Rudy, stopové prvky, Díl II – Palivoenergetické suroviny / Starý, J. – Novák, J. – Žáčková, S. Bilance zásob výhradních ložisek nerostů České republiky, Díl III – Výhradní ložiska nerudních surovin / Starý, J. – Novák, J. – Mojžíš, J. – Novák, J. ml.

101

Surovinové zdroje České republiky 2013 / Starý, J. – Sitenský, I. – Mašek, D. – Hodková, T. – Kavina, P. Mineral commodity summaries 2013 / Starý, J. –Sitenský, I. – Mašek, D. – Hodková, T. – Kavina, P. Do produkce Vydavatelství ČGS patří rovněž populárně naučné publikace, které srozumitelnou formou seznamují širokou veřejnost a děti s geovědní tematikou, jako jsou knihy: O lidech a vodě / Zbyněk Hrkal Geologická paměť krajiny / Zdeněk Kukal, Jan Němec, Karel Pošmourný (nové vydání již rozebraného titulu) Geologie pro zvídavé / Klára Froňková (editor), kolektiv autorů S geologem po České republice / Zdeněk Kukal Sady materiálů zpracovaných v rámci projektu Objevy čekají na tebe, zahrnující: pracovní listy, metodiku pro učitele, terénní miniprojekt a e-learningovou lekci. Zpracována byla tato témata: Hlavní geologické procesy Dostupné z: http://www.geology.cz/svet-geologie/ucitele Horniny a nerosty Dostupné z: http://www.geology.cz/svet-geologie/ucitele Vývoj organismů na Zemi Dostupné z: http://www.geology.cz/svet-geologie/ucitele Přírodní rizika Dostupné z: http://www.geology.cz/svet-geologie/ucitele Geologický vývoj a stavba území ČR Dostupné z: http://www.geology.cz/svet-geologie/ucitele Nerostné suroviny Dostupné z: http://www.geology.cz/svet-geologie/ucitele Půda a voda Dostupné z: http://www.geology.cz/svet-geologie/ucitele Sluneční soustava a Země Dostupné z: http://www.geology.cz/svet-geologie/ucitele V roce 2014 vyšlo 45 titulů. Pracovníci Vydavatelství ČGS dále pracují na vzdělávacím projektu OPVK „Objevy čekají na tebe“ a „Vědou ke vzdělání, vzděláním k vědě“. Spolupracují i na několika významných projektech ČGS, jako jsou Rebilance zásob podzemních vod, SLAvONIC – Effects of soil alteration on nitrogen and carbon cycling, Centrum kompetence efektivní a ekologické těžby nerostných surovin. Dále byl připraven návrh projektu v programu Horizont 2020 Nature conservation and Geology in Education – GreenEDU. 8.4.1. Propagace a popularizace výsledků výzkumu Propagační a popularizační činnost Vydavatelství ČGS se zaměřuje na prezentaci činností a aktivit České geologické služby široké odborné a laické veřejnosti, zpřístupňování informací a propagaci výsledků výzkumné činnosti specialistů ČGS. Pozornost přitom věnuje i nejmladší generace, která je pro budoucnost geověd i celé planety Země rozhodující. V rámci projektu „Objevy čekají na tebe“ byl pro širokou laickou veřejnost s důrazem na žáky druhých stupňů základních škol vytvořen vzdělávací portál o neživé přírodě Svět 102

geologie (Fiferna et al. 2013; http://www.geology.cz/svet-geologie) a uskutečnilo se 49 vzdělávacích workshopů pro žáky a učitele (Fiferna et al. 2014h, i, k, l). V rámci projektu bylo též připraveno celkem 8 vzdělávacích filmů, které jsou k dispozici na adrese: http://www.geology.cz/svet-geologie/filmy. Doklady života z věčně zamrzlého kontinentu: Antarktida bývá nazývána věčně zamrzlým kontinentem. Málokdo ale tuší, že v oblasti Antarktického poloostrova jsou velká odledněná území, kde může paleontolog nalézt úchvatné doklady života z minulých dob. Film dokumentuje některé významné objevy během expedic České geologické služby v Antarktidě, např. nález zkamenělého vodního plaza z dob dinosaurů či obřích amonitů. Geoparky – mosty mezi geologickým dědictvím a lidmi: Národní geoparky na našem území navazují na tradiční propojení života s přírodou, s geologickými a klimatickými podmínkami danými každému regionu do vínku. Styl života je dán morfologií terénu, nadmořskou výškou, typem skalního podloží, kvalitou půd, hustotou a charakterem vodní sítě a vegetací, prostě geologickými poměry. I na historii a předměty denní potřeby se můžeme jednou za čas podívat očima geologa. Film se zaměřuje například na přechodný okamžik geologických dějů, porcelán jako kaolinovou rudu a starou těžebnu, pivovarské sklepy ve středověké stříbrné štole, historické průmyslové objekty jako dědictví po nerostném bohatství i zdroje pro historické památky a tradiční řemesla. Toto vše i další souvislosti našeho geologického dědictví připomínají území zvaná geoparky (Štědrá et al. 2014a). Sopky v srdci Evropy: Česká republika sice není ohrožována přítomností žádného aktivního vulkánu, přesto je to území plné vyhaslých sopek. Po miliony let se do nich zahlodával zub eroze, který na jednu stranu obrousil původní sopečné tvary, na druhou stranu odkryl sopečné uloženiny dávných erupcí. Film představuje nejzajímavější pozůstatky sopečné činnosti na našem území, na kterých je s využitím instruktivních animací předvedena rozličnost vulkanických procesů, různé typy erupcí, chování lávy v korytě řeky nebo rozpad vulkánu a formování laharu. Práce České geologické služby v jižní Etiopii: Jižní Etiopie – těžko najít na světě místo, kde se kombinuje tolik rozličných nebezpečných geologických fenoménů. Oblastí probíhá jedna z částí Velké příkopové propadliny, tedy zóna, podél které se východní Afrika odtrhává od zbytku kontinentu. S riftem je spojena intenzivní zemětřesná a vulkanická činnost. Prudké svahy vznikající na hranách sesuvů nebo podél kaňonů jsou náchylné ke skalnímu řícení a sesuvům. Celou oblast také ohrožuje intenzivní eroze půdy. Právě v této oblasti pomáhají čeští geologové kolegům z Etiopie porozumět přírodním jevům a zmapovat hlavní zóny ohrožované nebezpečnými geologickými procesy. Jak sesuvy a skalní řícení ovlivňují životy lidí: Film o sesuvech a skalním řícení poukazuje na nebezpečí, které tyto geologické procesy znamenají. Na vybraných příkladech se podíváme na průzkum a sanaci sesuvných svahů. Zvláštní pozornost je věnována jednomu z nejzávažnějších sesuvů v České republice – sesuvu na dálnici D8 u Dobkoviček. Skalní řícení a sesuvy významnou měrou ovlivňují život obyvatel a stát vynakládá velké prostředky na jejich zmáhání a stabilizaci. Vymírání a zotavování ekosystémů: Vznik a vývoj života na bázi uhlíku na planetě Zemi umožňuje úzké rozpětí teplot, tlaků, obsahu chemických prvků (zejména dusíku, kyslíku, uhlíku, fosforu a vápníku) v zemské kůře, moři a atmosféře. Země je chráněna magnetickým polem a ozónovým štítem před účinky záření z vesmíru. Život na Zemi vždy balancoval v křehké a dynamické rovnováze s neustále se měnícím a přeci poměrně stabilním životním prostředím. Měnící se prostředí často umožňuje vznik nových druhů. Pokud jsou ale změny příliš velké či trvají příliš dlouho, ekosystémy nejsou schopny se změnám přizpůsobit a dochází k jejich místnímu, ale i celosvětovému kolapsu a k rozsáhlému vymírání druhů. Jak takové velké vymírání probíhá, ukazuje film na příkladu 103

zhroucení ekosystémů ve svrchním ordoviku a při hranici ordoviku a siluru ve starších prvohorách. O tomto vymírání máme mnoho dokladů v blízkém okolí Prahy či dokonce v Praze samotné (Budil et al. 2014). Bádejte s námi v geologické mapě: Vzdělávání společnosti v geologii má velký význam pro široké spektrum lidských činností. I základní znalosti týkající se horninového prostředí, nerostných surovin, podzemní vody a půdy mohou pomoci při nenadálých přírodních událostech (sesuvech, záplavách, skalních říceních). Posláním geologie a geologů je zkoumání litosféry planety Země. Základní metodou je geologický výzkum spojený s geologickým mapováním. Geologické mapy jsou unikátní, odborně specializované mapy, představující geologický 3D model stavby planety Země. Zobrazují tvar geologických těles, jejich vzájemné vztahy i polyfázový geologický vývoj v časovém horizontu stovek milionů let. Tvorba geologické mapy je systematickou tvůrčí, vysoce interpretační prací týmu výzkumníků. K tomu, abychom se mohli účinně bránit a eliminovat možné přírodní katastrofy, je třeba nejen součinnosti geologů s mnoha dalšími specialisty, ale také ochoty široké vzdělané společnosti naslouchat jejich závěrům. Význam nerostných surovin pro lidstvo: Geologický průzkum území České republiky je důležitý také pro detekci ložisek nerostných surovin. Film poukazuje na význam jednotlivých nerostných surovin pro technologický rozvoj současné společnosti a dokumentuje tento fakt od dob novověku. Zmíněny jsou nejvýznamnější nerostné suroviny těžené v České republice, jejich další zpracování a využití. Projekt Objevy čekají na tebe byl k 30. 6. 2014 ukončen závěrečnými workshopy (Fiferna et al. 2014, 2014a), konferencí a exkurzí (Fiferna et al. 2014r). Nově začal v roce 2014 vzdělávací projekt OPVK Vědou ke vzdělání, vzděláním k vědě (CZ.1.07/2.3.00/45.0038. 2014–2015) pro pedagogy, výzkumné pracovníky a studenty. V rámci tohoto projektu byly uspořádány úvodní workshopy pro pedagogy a vědeckovýzkumné pracovníky s cílem poskytnout účastníkům projektu informace o plánovaných aktivitách a taktéž získat zpětnou vazbu s návrhy činností, které by členové cílových skupin uvítali jako obohacující (Fiferna et al. 2014b, c). Byla uspořádána Prázdninová škola pro pedagogy jako intenzivní pobytová forma vzdělávacích aktivit pro pedagogy. V rámci projektu byly zorganizovány terénní exkurze pro pedagogy, které akcentovaly praktické nápady a tipy pro školní výuku, dále exkurze na výzkumná pracoviště (Univerzita Palackého v Olomouci, Hvězdárna a planetárium Brno), pojaté jako inspirace pedagogů pro využívání moderních technologií při popularizačních projektech a při výuce (Fiferna et al. 2014d, e, f, g, Lehotský et al. 2014). Česká geologická služba vydala v české a anglické verzi Výroční zprávu 2013 s aktuálními informacemi o činnosti a aktivitách ČGS (Maděra ed. 2014, 2014a). Výroční zpráva je současně dostupná i v elektronické podobě na http://www.geology.cz/extranet/kestazeni. ČGS se také formou výstavních stánků prezentovala na několika konferencích: Geologie pro region dne 20.2.2014 v Turnově (Fiferna – Froňková 2014b), 2. ročník konference Národních geoparků ve dnech 29.–30.4.2014 v Kuřivodech-Doksích (Fiferna et al. 2014o) a XIV. hydrogeologický kongres a II. inženýrskogeologický kongres v Liberci dne 3.9.2014 (Fiferna – Froňková 2014a). ČGS byla také jednou z partnerských organizací podílejících se na realizaci největšího vědeckého festivalu v ČR Týden vědy a techniky, pořádaného Akademií věd ČR (Fiferna et al. 2014b), a připravila pro návštěvníky dva Dny otevřených dveří na pracovištích ČGS na Klárově a Barrandově (19.3.2014 a 6.11.2014; Fiferna et al. 2014j, p). Vydavatelství ČGS se zúčastnilo 24. podzimního knižního veletrhu v Havlíčkově Brodě ve dnech 17.–18.10.2014 (Fiferna – Froňková 2014c). V Geologickém knihkupectví ČGS bylo uspořádáno celkem 7 výstav: Historie hornictví ve filatelii (Fiferna – Froňková 2014) Komu patří moře? (Kubišta et al. 2014) 104

95. výročí České geologické služby – historické fotografie z fotoarchivu ČGS (Sidorinová et al. 2014) Geologicky významné lokality v České republice (Gürtlerová et al. 2014) Bohemica Volcanica aneb sopky Českého středohoří (Hodač et al. 2014) 95. výročí založení České geologické služby – výstavní vitríny ve vstupní hale ČGS (Fifena et al. 2014n) Prodejní výstava fosilií a minerálů (Fiferna et al. 2014m). Vydavatelství ČGS se významně podílelo na přípravě oslav 95. výročí založení České geologické služby, organizovaných 18. 9. 2014 v Břevnovském klášteře. Zde v rámci oficiálního programu se formou přednášky uskutečnily prezentace vybraných odborných agend (Kondrová et al. 2014d). Pro pozvané hosty a následně i pro prezentaci v rámci konce roku byly vytvořeny tyto materiály: propagační leták k 95 výročí – přehled kompetencí a činností propagační leták k 95 výročí – hlavní oblasti činnosti propagační leták – 95 let od založení České geologické služby. Dále byly připraveny prezentační a upomínkové předměty s logem 95. výročí, jako jsou záložky, kalendáříky, zápisníky, odznaky, nože, USB disky, tašky atd. V neposlední řadě bylo pro prezentaci a ukázky rozsahu a zaměření naší výzkumné činnosti vytvořeno 16 posterů, které sloužily jako prezentační materiál při oslavách v Břevnovském klášteře a nyní jsou pro zájemce zpřístupněny v hlavní budově ČGS (Klárov 3) a na webu ČGS (Krejčí et al. 2014, Breiterová et al. 2014).

Publikovaná literatura Software Moravcová, O. – Svítil, R. – Krejčí, Z. – Kondrová, L. – Kramolišová, P. – Šedinová, E. – Karbušická, S. (v tisku c): Rozcestník datových zdrojů ČGS – webová stránka. Pospíšil, V. – Svítil, R. – Sedláček, J. Ing. – Štěpánek, P. – Karbušická, S. – Binko, R. – Svojtková, I. (v tisku): Editační aplikace pro evidenci projektů. Svítil, R. – Oulehle, F. – Šedinová, E. (2014): Web pages 'SLAvONIC project'. Praha. Dostupné z URL http://www.geology.cz/slavonic. Svítil, R. – Moravcová, O. – Kondrová, L. – Petyniak, O. – Pospíšil, V. – Binko, R. – Krejčí, Z. (v tisku): Lists of the CGS on-line applications – web pages. Svítil, R. – Bokr, P. – Sidorinová, T. – Sedláček, J. – Gürtlerová, P. – Karbušická, S. – Pospíšil, V. – Šedinová, E. (v tisku c): Nová vkládací a editační aplikace pro fotoarchiv ČGS. Svítil, R. – Šedinová, E. – Beck, A. – Čoupek, P. (2014): Webové stránky projektu 'Program dalšího vzdělávání pro zaměstnance ČGS ohrožené na trhu práce'. Praha. Dostupné z URL http://www.geology.cz/vzdelavanipraha. Audiovizuální tvorba, elektronické dokumenty Budil, P. – Hajn, P. – Fiferna, P. – Lisec, M. – Polechová, M. – Turek, V. – Wagner, J. – Mazuch, M. (2014): Vymírání a zotavování ekosystémů. Česká geologická služba. Štědrá, V. – Hajn, P. – Fiferna, P. (2014a): Geoparky – mosty mezi geologickým dědictvím a lidmi. Česká geologická služba.

105

Uspořádání (zorganizování) workshopu Fiferna, P. – Froňková, K. – Železný, P. (2014): Závěrečný workshop pro učitele v rámci projektu Objevy čekají na tebe v Praze. Praha. Fiferna, P. – Froňková, K. – Železný, P. (2014a): Závěrečný workshop pro učitele v rámci projektu Objevy čekají na Tebe v Brně. Brno. Fiferna, P. – Froňková, K. – Železný, P. (2014b): Úvodní workshop pro účastníky projektu Vědou ke vzdělání, vzděláním k vědě v Praze. Praha. Fiferna, P. – Froňková, K. – Železný, P. (2014c): Úvodní workshop pro účastníky projektu Vědou ke vzdělání, vzděláním k vědě v Brně. Brno. Fiferna, P. – Froňková, K. – Železný, P. (2014d): Workshop na výzkumné pracoviště pro účastníky projektu Vědou ke vzdělání, vzděláním k vědě v Brně. Brno. Fiferna, P. – Froňková, K. – Železný, P. (2014e): Workshop na odborném pracovišti pro účastníky projektu Vědou ke vzdělání, vzděláním k vědě v Olomouci. Olomouc. Fiferna, P. – Froňková, K. – Železný, P. (2014f): Terénní workshop pro účastníky projektu Vědou ke vzdělání, vzděláním k vědě v Brně. Brno. Fiferna, P. – Froňková, K. – Železný, P. (2014g): Prázdninová škola pro pedagogy. Svatý Jan pod Skalou. Fiferna, P. – Froňková, K. – Breiterová, H. – Štědrá, V. – Budil, P. – Polechová, M. – Vajskebrová, M. (2014h): Badatelem i zlatokopem v jednom dni. 18.3.2014, Praha. Fiferna, P. – Froňková, K. – Vajskebrová, M. – Železný, P. (2014r): Exkurze Objevy čekají na tebe na PřF UK. PřF UK, Praha. Fiferna, P. – Froňková, K. – Breiterová, H. – Štědrá, V. – Budil, P. – Polechová, M. – Vajskebrová, M. (2014i): Badatelem i zlatokopem v jednom dni. 11.4.2014, Praha. Fiferna, P. – Froňková, K. – Breiterová, H. – Budil, P. – Vajskebrová, M. (2014k): Badatelem v jednom dni. 10.10.2014, Praha. Fiferna, P. – Froňková, K. – Breiterová, H. – Štědrá, V. – Budil, P. – Polechová, M. – Vajskebrová, M. (2014l): Badatelem i zlatokopem v jednom dni. 25.4.2014, Praha. Lehotský, T. – Fiferna, P. – Froňková, K. – Železný, P. (2014): Terénní workshop pro účastníky projektu Vědou ke vzdělání, vzděláním k vědě v Olomouci. Olomouc. Uspořádání (zorganizování) výstavy Fiferna, P. – Froňková, K. – Němečková, H. (2014m): Prodejní výstava fosilií a minerálů. Praha. Fiferna, P. – Froňková, K. – Šedinová, E. (2014n): 95. výročí České geologické služby. Praha. Fiferna, P. – Froňková, K. (2014): Historie hornictví ve filatelii. Praha. Fiferna, P. – Froňková, K. (2014a): Výstavní stánek České geologické služby na XIV. hydrogeologickém kongresu a II. inženýrskogeologickém kongresu v Liberci. Liberec. Fiferna, P. – Froňková, K. (2014b): Výstavní stánek České geologické služby na konferenci 'Geologie pro region' v Turnově. Turnov. Fiferna, P. – Froňková, K. (2014c): Výstavní stánek České geologické služby na Podzimním knižním veletrhu v Havlíčkově Brodě. Havlíčkův Brod. Fiferna, P. – Němečková, H. – Froňková, K. (2014o): Výstavní stánek na 2. ročníku konference Národních geoparků v Ralsku. Geopark Ralsko. Fiferna, P. – Froňková, K. – Breiterová, H. – Budil, P. – Polechová, M. – Vajskebrová, M. (2014j): Den otevřených dveří v České geologické službě. 19.3.2014, Praha. Fiferna, P. – Froňková, K. – Breiterová, H. – Budil, P. – Táborský, Z. – Zítová, E. (2014p): Den otevřených dveří v České geologické službě. 6.11.2014, Praha.

106

Fiferna, P. – Froňková, K. – Němečková, H. – Man, O. (2014q): Křest knihy Z. Hrkala O lidech a vodě v Geologickém knihkupectví. Praha. Gürtlerová, P. – Fiferna, P. – Froňková, K. – Šedinová, E. (2014): Geologicky významné lokality v České republice. Praha. Hodač, J. – Rapprich, V. – Fiferna, P. – Froňková, K. – Němečková, H. (2014): Bohemica Volcanica aneb sopky Českého středohoří. Praha. Kubišta, V. – Fiferna, P. – Froňková, K. (2014): Komu patří moře? Praha. Sidorinová, T. – Fiferna, P. – Froňková, K. – Šedinová, E. – Němečková, H. (2014): 95. výročí založení České geologické služby. Praha. Sborník (editorská činnost) Maděra, P., ed. (2014): Výroční zpráva České geologické služby 2013. 68 s. – Česká geologická služba, Praha. ISBN 978-80-7075-860-1. Maděra, P., ed. (2014a): Czech Geological Survey Annual Report 2013. 68 s. – Česká geologická služba, Praha. ISBN 978-80-7075-863-2. Ostatní výsledky Krejčí, Z. – Paleček, M. – Čoupek, P. – Kondrová, L. (2014): Národní geologická databáze České republiky – poster. 1 s. – MS Česká geologická služba, odbor 740, Brno. Článek v nerecenzovaném odborném periodiku Štrupl, V. (2014): Vrtná prozkoumanost České republiky – webová mapová aplikace České geologické služby. – Zpravodaj Unie geologických asociací 17, duben, 40-46. DOI http://email.geology.cz/webmail/server/download.php?sid=wm53561e7b862e7177584312&class=attachment&fullpath=vit.strupl%40geology.cz%2 FINBOX%2F19639%2F1.2. Propagační materiál Breiterová, H. – Budil, P. – Fiferna, P. (2014): Informační podpora výzkumu. Poster k 95. výročí založení ČGS. Přednáška Kondrová, L. – Krejčí, Z. – Binko, R. (2014d): Geo-informace pro každého. 18.9.2014. 95 let ČGS, Břevnovský klášter, Praha. Zpráva závěrečná Donát, A. (v tisku): Zpracování a přeuložení hmotné dokumentace předané Regionálním muzeem v Teplicích, I. etapa – realizace přípravných prací. – MS Česká geologická služba, Praha. Hudečková, E. (v tisku): Dokončení implementace specializovaného geofyzikálního archivu v Brně do centrálních databází ČGS. – MS Česká geologická služba, Praha. Šanderová, J. (v tisku):Vyhodnocení a zpracování mapových dokumentů uložených ve státních archivech ČR (Opava, Zámrsk, Plzeň, Třeboň a Praha) jako podklad pro šetření starých důlních děl. – MS Česká geologická služba, Praha. Šanderová, J. – Hrdlovicsová, M. (v tisku): Zpracování a vyhodnocení závěrečných ložiskových zpráv fondu FZ na pracovišti v Kutné Hoře jako základní podklad pro šetření starých důlních děl, II. etapa. – MS Česká geologická služba, Praha. Budil, P. et al. (v tisku): Naplnění dílčích cílů „Návrhu koncepce dalšího rozvoje skladů hmotné a písemné dokumentace ČGS“ – reskartace a nové uložení lokalitních

107

paleontologických sběrů a sanace kolekce J. Sekyry v Lužné u Rakovníka, ČGS, 2014 a 2015. Budil, P. – Kondrová, L. – Čejchanová, A. (v tisku): Bilaterální spolupráce s Geologische Bundesanstalt Wien. Sbírky, archiv a GIS. – MS Česká geologická služba, Praha. Sedláček, J. et al. (v tisku): Údržba a rozvoj digitálního archivu ČGS. – MS Česká geologická služba, Praha.

9. Poděkování: Autoři zprávy děkuji paní Mgr. V. Čechové za jazykové úpravy.

108