Strategický plán rozvoje statutárního města Frýdku-Místku. Dotazníkové šetření

Strategický plán rozvoje statutárního města Frýdku-Místku Dotazníkové šetření

Zpracovatel: AQE advisors, a. s., červen 2011

Strategický plán rozvoje statutárního města Frýdku-Místku – Dotazníkové šetření

Obsah: 1.

Úvod ......................................................................................................................................................... 6

2.

Cíl a metodika....................................................................................................................................... 7 2.1. 2.2. 2.3.

Metoda sběru dat ............................................................................................................................................7 Návrh dotazníku ..............................................................................................................................................8 Výběr respondentů ........................................................................................................................................8

3.

Profil respondentů .......................................................................................................................... 10

4.

Průzkum spokojenosti občanů ................................................................................................... 11

5.

Průzkum názorů představitelů města...................................................................................... 31

6.

Průzkum názorů podnikatelských subjektů .......................................................................... 44

7.

Průzkum názorů žáků a studentů .............................................................................................. 55

8.

Průzkum spokojenosti klientů magistrátu města................................................................ 62

9.

Shrnutí ................................................................................................................................................. 66 9.1. 9.2. 9.3. 9.4.

10.

Cílová skupina - občané a představitelé města ............................................................................... 66 Cílová skupina - podnikatelé ................................................................................................................... 69 Cílová skupina - žáci a studenti .............................................................................................................. 70 Cílová skupina – klienti magistrátu ...................................................................................................... 71 Přílohy.................................................................................................................................................. 72

2


Seznam tabulek: Tabulka 1: Srovnání míry spokojenosti s ostatními městy .............................................................. 14 Tabulka 2: Spokojenost s tématy dle věkových skupin .................................................................... 16 Tabulka 3: Oblíbenost jednotlivých komunikačních kanálů ............................................................ 17 Tabulka 4: Nejoblíbenější místa ve městě ......................................................................................... 18 Tabulka 5: Trávení volného času dle věkových skupin .................................................................... 20 Tabulka 6: Zlepšování péče o zeleň .................................................................................................... 22 Tabulka 7: Spokojenost s kvalitou životního prostředí .................................................................... 23 Tabulka 8: Bodové hodnocení spokojenosti s autobusy dle věku ................................................... 25 Tabulka 9: Bodové hodnocení spokojenosti s vlaky dle věku .......................................................... 26 Tabulka 10: Bezpečnost ve městě dle věku ....................................................................................... 27 Tabulka 11: Spokojenost s tématy...................................................................................................... 34 Tabulka 12: Bodové hodnocení kvality životního prostředí ............................................................ 38 Tabulka 13: Bodové hodnocení spokojenosti s autobusy dle skupin .............................................. 39 Tabulka 14: Bodové hodnocení spokojenosti s vlaky dle skupin .................................................... 40 Tabulka 15: Bezpečnost ve městě dle skupin .................................................................................... 41 Tabulka 16: Stav sportovišť ................................................................................................................ 55 Tabulka 17: Stav inventáře v okolí bydliště....................................................................................... 56 Tabulka 18: Spokojenost se stavem zelných ploch a parků v okolí bydliště................................... 57 Tabulka 19: Návrhy na zajištění nové vybavenosti .......................................................................... 58 Tabulka 20: Požadavky na eliminaci nepříznivých faktorů ............................................................. 58 Tabulka 21: Požadavky na rekonstrukci/obnovu či rozšíření ......................................................... 59 Tabulka 22: Doplnění problémových oblastí města ......................................................................... 61

Seznam grafů: Graf 1: Forma účasti v průzkumu ......................................................................................................... 8 Graf 2: Počty respondentů dle jednotlivých cílových skupin ........................................................... 10 Graf 3: Struktura respondentů dle pohlaví ........................................................................................ 11 Graf 4: Struktura respondentů dle věku ............................................................................................ 11 Graf 5: Struktura respondentů dle ekonomické aktivity (počty respondentů) .............................. 12 Graf 6: Poměr respondentů dle ekonomické aktivity a pohlaví ....................................................... 12 Graf 7: Struktura respondentů dle ekonomické aktivity v % ........................................................... 12 Graf 8: Celková spokojenost respondentů ......................................................................................... 13 Graf 9: Celková spokojenost respondentů dle věkových skupin ..................................................... 13 Graf 10: Pořadí hodnocení jednotlivých témat.................................................................................. 15 Graf 11: Průměrné bodové hodnocení dle věku respondentů ......................................................... 15 Graf 12: Nejošklivější místa ve městě ................................................................................................ 19 Graf 13: Trávení volného času ............................................................................................................ 20 Graf 14: Podíl občanů separujících odpad ......................................................................................... 21 Graf 15: Důvody pro netřídění odpadu .............................................................................................. 21 Graf 16: Netřídění odpadu dle věkových skupin ............................................................................... 21 Graf 17: Zlepšování péče o zeleň ........................................................................................................ 22

3


Graf 18: Bodové hodnocení témat životního prostředí .................................................................... 23 Graf 19: Místo nejčastějšího výjezdu .................................................................................................. 24 Graf 20: Důvody výjezdu ..................................................................................................................... 24 Graf 21: Průměrné bodové hodnocení spokojenosti s autobusy ..................................................... 25 Graf 22: Spokojenost s autobusy ........................................................................................................ 25 Graf 23: Průměrné bodové hodnocení spokojenosti s vlaky ............................................................ 26 Graf 24: Průměrné bodové hodnocení spokojenosti s vlaky dle věku ............................................ 27 Graf 25: Průměrné bodové hodnocení bezpečnosti ve městě .......................................................... 27 Graf 26: Hodnocení bezpečnosti ve městě dle věku.......................................................................... 28 Graf 27: Největší problémy města ...................................................................................................... 28 Graf 28: Největší problémy města – kategorie „jiné“ ........................................................................ 29 Graf 29: Podíl jednotlivých skupin respondentů v šetření ............................................................... 31 Graf 30: Struktura respondentů dle věku .......................................................................................... 31 Graf 31: Struktura respondentů dle věku a pohlaví .......................................................................... 32 Graf 32: Celkové vnímání města ......................................................................................................... 32 Graf 33: Průměrné hodnocení dle skupin respondentů ................................................................... 33 Graf 34: Pořadí hodnocení sledovaných témat ................................................................................. 33 Graf 35: Oblíbená místa ve městě ....................................................................................................... 34 Graf 36: Nejhůře vnímaná místa ve městě ......................................................................................... 35 Graf 37: Trávení volného času ............................................................................................................ 35 Graf 38: Střet s korupcí........................................................................................................................ 36 Graf 39: Střet s korupcí – dle skupin .................................................................................................. 36 Graf 40: Zlepšení péče o zeleň - srovnání .......................................................................................... 37 Graf 41: Zlepšení péče o zeleň dle skupin představitelů města ....................................................... 37 Graf 42: Bodové hodnocení kvality ŽP dle skupin představitelů města .......................................... 38 Graf 43: Průměrné bodové hodnocení spokojenosti s autobusy ..................................................... 39 Graf 44: Průměrné bodové hodnocení spokojenosti s vlaky ............................................................ 40 Graf 45: Průměrné bodové hodnocení bezpečnosti ve městě .......................................................... 40 Graf 46: Největší problémy města ...................................................................................................... 41 Graf 47: Největší problémy města dle skupin ................................................................................... 42 Graf 48: Silné stránky města ............................................................................................................... 42 Graf 49: Doporučené oblasti pro změnu z pohledu zastupitelů....................................................... 43 Graf 50: Struktura respondentů podle právní formy ........................................................................ 44 Graf 51: Struktura respondentů podle velikosti (počtu zaměstnanců)........................................... 45 Graf 52: Struktura respondentů podle oborů činnosti ..................................................................... 45 Graf 53: Územní diverzifikace podnikatelské činnosti ..................................................................... 46 Graf 54: Místní vymezení realizace tržeb a původu dodávek podnikatelských subjektů .............. 46 Graf 55: Průměrná měsíční mzda zaměstnanců (v Kč) ..................................................................... 47 Graf 56: Změny v počtu zaměstnanců ................................................................................................ 47 Graf 57: Měli jste někdy problém s hledáním nových zaměstnanců? .............................................. 48

4


Graf 58: Přijali jste v posledních měsících do pracovního poměru nějaké absolventy? ................ 48 Graf 59: Hlavní důvody bránící nalezení vhodných zaměstnanců ................................................... 48 Graf 60: Využíváte pro obsazování nových míst uchazeče z úřadu práce? ..................................... 49 Graf 61: Hodnocení faktorů majících vliv na podnikání ve městě (prům. počet bodů) ................. 49 Graf 62: Oblasti doporučené městu ke zlepšení ................................................................................ 50 Graf 63: Hlavní kladné stránky ve vztahu k podnikání ..................................................................... 51 Graf 64: Sledujete národní/evropskou dotační politiku? ................................................................. 51 Graf 65: Počet úspěšně realizovaných projektů s podporou EU či státu ......................................... 52 Graf 66: Spokojenost firem s jednotlivými oblastmi činnosti magistrátu ....................................... 53 Graf 67: Jaká činnost ze strany města by podpořila vaše podnikání? ............................................. 54 Graf 68: Spokojenost se stavem sportovišť ....................................................................................... 56 Graf 69: Míra spokojenosti se stavem městského inventáře............................................................ 56 Graf 70: Míra spokojenosti se stavem zeleně v okolí bydliště respondentů ................................... 57 Graf 71: Návrhy na změnu města v horizontu nadcházejícího desetiletí ........................................ 59 Graf 72: Výčet oblíbených míst ........................................................................................................... 60 Graf 73: Výčet neatraktivních prostranství města ............................................................................ 60 Graf 74: Spokojenost s vybranými aspekty fungování magistrátu .................................................. 62 Graf 75: Vyjádření zkušeností s jednotlivými odbory - celkem ....................................................... 63 Graf 76: Vyjádření zkušeností s jednotlivými odbory....................................................................... 63 Graf 77: Návrhy ke zlepšení činnosti MM .......................................................................................... 64

5


1. Úvod V průběhu měsíce května 2011 byl v souvislosti s tvorbou Strategického plánu rozvoje statutárního města Frýdku-Místku proveden na území města anonymní průzkum kvality života občanů. V rámci tohoto průzkumu byly zjišťovány i názory a postoje představitelů města (tedy zastupitelů, úředníků magistrátu, pracovníků městských příspěvkových organizací a městských obchodních společností), dále pak názory žáků osmých a devátých tříd základních škol a studentů středních škol. Samostatný průzkum byl také proveden mezi podnikatelskými subjekty fungujícími na území města. V rámci této akce byla navíc zjišťována spokojenost občanů (klientů) s činností Magistrátu města. Dotazníkové šetření tvoří součást celkové analýzy prostředí ve Frýdku-Místku. Veškeré závěry vyplývající z analýzy budou použity výhradně ke statistickým účelům – jako podklady pro zpracování strategického plánu rozvoje města. Smyslem průzkumu bylo zjištění názorů, připomínek a podnětů obyvatel Frýdku-Místku a zohlednění jejich postojů v budoucím rozvoji města ve formě konkrétních aktivit v klíčovém koncepčním dokumentu města. Cílem představitelů města je reflektovat potřeby a přání obyvatel za účelem tvorby příznivějších podmínek pro život s ohledem na místní podmínky, limity a zvyklosti. Celkově se průzkumu ke strategickému plánu zúčastnilo 980 osob a dalších 160 respondentů se vyjádřilo v dotazníkovém šetření spokojenosti klientů s činností magistrátu. Reprezentativní vzorek byl selektován dle věku, pohlaví a ekonomické aktivity, příp. dle zařazení do struktury města.

6


2. Cíl a metodika Cílem tohoto šetření bylo získání informací o spokojenosti občanů s kvalitou života ve městě Frýdku-Místku se zaměřením na hodnocení kvality veřejných služeb poskytovaných zejména magistrátem a příspěvkovými organizacemi města. Výsledek analýzy by měl sloužit jako vodítko pro postupy vedení města při odstraňování nedostatků a nespokojenosti obyvatel města, nebo alespoň při jejich snižování. Průzkum si kladl za cíl:  získat co největší počet dat od občanů města  poznat názory a vnímané nedostatky od lidí, kteří na území města žijí a primárně jeho dění vnímají  poukázat na zájem vedení města o názory občanů a ochotu s nimi při budoucím vývoji města spolupracovat

2.1. METODA SBĚRU DAT Jako nejvhodnější metoda sběru dat bylo zvoleno statistické šetření formou dotazníku. Snahou bylo zpřístupnit tento dotazník co nejvyššímu počtu obyvatel, proto byly zvoleny tyto formy oslovení občanů a subjektů na území města: a) výzva ve Zpravodaji Rady města vč. přiloženého dotazníku pro občany b) telefonické oslovení podnikatelských subjektů c) emailová výzva v rámci magistrátu a směrem k příspěvkovým organizacím d) zveřejnění na webových stránkách města Byly osloveny všechny cílové skupiny dotčené připravovaným Strategickým plánem rozvoje, a to pěti samostatnými dotazníky1, ze kterých byly identifikovány všechny referenční (cílové) vzorky. Obrázek 1: Cílové skupiny

1

Podoba všech dotazníků je uvedena v příloze.

7


Průzkum ve Frýdku-Místku probíhal od 2. 5. do 30. 5. 2011. Cílové skupiny měly možnost zapojení do průzkumu prostřednictvím:  

elektronického formuláře na webu města (e-Dotazník) tištěného dotazníku (odevzdaného přes sběrný box v přízemí budov magistrátu)

Podíl jednotlivých forem uvádí následující graf. Z něj vyplývá, že téměř 80 % odpovědí bylo získáno prostřednictvím elektronického formuláře. Graf 1: Forma účasti v průzkumu eDotazník 79%

sběrný box 21%

2.2. NÁVRH DOTAZNÍKU Dotazník byl sestaven tak, aby umožňoval určit míru spokojenosti občanů s úrovní kvality a bezpečnosti ve městě a získat od občanů cenné připomínky, poznámky a podněty k odstranění nedostatků při budoucím vývoji města. Struktura dotazníků byla následující:         

profil respondenta (občana) spokojenost se životem ve městě nejvhodnější způsob poskytování informací o dění ve městě témata týkající se otázky životního prostředí dostupnost města dopravní obslužnost identifikace nejzávažnějších problémů ve městě identifikace pocitu bezpečí občanů řada dalších dílčích indikátorů

2.3. VÝBĚR RESPONDENTŮ Cílovou skupinu dotazníkového šetření tvořili všichni obyvatelé města Frýdku-Místku bez rozdílu pohlaví, věku či zaměstnání. A to i přesto, že dle těchto kritérií byly následně jejich odpovědi posuzovány a roztříděny do skupin. Při volbě vhodných distribučních kanálů se hledělo především na to, aby byl dotazník zpřístupněn co nejvyššímu počtu obyvatel a aby byly možnosti jeho odevzdání co nejsnadnější. Vzhledem k formě sběru dat (neřízeným výběrem respondentů) nebylo možné zajistit vyvážení počtu respondentů z hlediska věku či pohlaví. Přesto zastoupení jednotlivých věkových skupin je, jak bude uvedeno dále, velmi vyvážené.

8


Pro zachování anonymity obyvatel byly dotazníky zpracovány bez uvedení jakýchkoliv osobních údajů. Respondenti vyplňovali dotazník vždy pomocí výběru z nabízených variant odpovědí, nebo bodovou stupnicí. Pro případ nepostižení všech problémových okruhů měli respondenti možnost vyjádřit svůj názor i prostřednictvím slovní formulace.

9


3. Profil respondentů Celkově se průzkumu zúčastnilo 980 osob a dalších 160 respondentů se vyjádřilo v dotazníkovém šetření spokojenosti klientů s činností magistrátu. Obecně doporučený reprezentativní vzorek respondentů u průzkumů na území o velikosti krajského města (100 tis. obyvatel a více) je obvykle účast 500 – 600 respondentů. V případě Frýdku-Místku byl tento doporučený počet překročen. Počty odpovědí respondentů jednotlivých cílových skupin uvádí následující graf. Graf 2: Počty respondentů dle jednotlivých cílových skupin počet respondent

500

455

400 300

239

200

130 91

100

47

19

0 občané města

žáci a studenti

úředníci

podnikatelé

ZZO

zastupitelé

Nejpočetnější cílovou skupinou byli občané města (46 %). Z celkového počtu 455 respondentů této skupiny bylo možno identifikovat necelých 6 %, které lze řadit mezi „nerezidenty“, tedy osoby, které do Frýdku-Místku dojíždí za prací, nebo zde byli v době šetření na návštěvě. Druhou nejpočetnější skupinou byla mladá generace, která teprve bude psát dějiny města. Šetření se zúčastnilo celkem 239 žáků 8. a 9. tříd základních škol a studentů středních škol (25 % respondentů). Průzkumu se zúčastnilo 130 úředníků magistrátu z toho 18 vedoucích pracovníků. Vzhledem k počtu příspěvkových organizací města bylo překvapující poměrně velké zapojení jejich zaměstnanců. Spolu se zástupci městských obchodních společností budou odpovědi těchto skupin vystupovat pod označení ZZO, tedy zaměstnanci „zřizované a zakládané organizace“. Především telefonickou formou dotazování bylo získáno 91 odpovědí od místních podnikatelů. Průzkumu se zúčastnilo 19 zastupitelů města, tzn. necelá polovina celkového počtu zastupitelů.

10


4. Průzkum spokojenosti občanů Tato sekce dotazníkového šetření si kladla za cíl zjistit spokojenost respondentů s životem ve Statutárním městě Frýdek-Místek. Dotazník obsahoval 20 otázek, ve kterých měli respondenti možnost vyjádřit svůj postoj k dění ve městě, možnostem volnočasového vyžití, ke kvalitě životního prostředí, zeleně, bezpečnosti či městské a meziměstské dopravě. Díky struktuře otázek, jež byly koncipovány na uzavřené, částečně uzavřené a otevřené, byla zabezpečena možnost plně projevit svoji míru spokojenosti, vyjádřit své názory a návrhy na zlepšení. V této kategorii dotazníkového šetření odpovědělo celkem 455 respondentů. Dotazované můžeme rozdělit do kategorií podle:  pohlaví (muži, ženy)  věku (do 18 let, 19 - 35 let, 36 - 50 let, 51 - 65 let, 66 let a více)  ekonomické aktivity (zaměstnanec, podnikatel, student, nezaměstnaný, v domácnosti, důchodce) Graf 3: Struktura respondentů dle pohlaví 44%

56% muži

ženy

Z hlediska pohlaví byly v průzkumu více zastoupeny ženy. Co se týká věku, jednotlivé věkové skupiny byly zastoupeny rovnoměrně. Graf 4: Struktura respondentů dle věku 25% 19-35 let

26%

35-50 let 23%

51-65 let 66 a více let

26%

11


Otázka č. 4: Zaměstnanost respondentů Předchozí otázky identifikovaly věk, pohlaví a vztah respondenta k městu. Dotaz č. 4 šetří strukturu respondentů dle ekonomické aktivity. Nejvíce zastoupenými skupinami jsou zaměstnanci (51,4 %) a dále pak důchodci (33,5 %). Podíl ekonomicky činných a nečinných respondentů je přibližně stejný. Graf 5: Struktura respondentů dle ekonomické aktivity (počty respondentů) 129 120 106 100

87

80

66

60 40

24

20

8

12

muž

žena

3

7

muž

žena

13 2

0

žena

muž

0 muž

žena

zaměstnanec

muž

žena

důchodce

student

muž

nezaměstnaný

podnikatel

žena

v domácnosti

Graf 6: Poměr respondentů dle ekonomické aktivity a pohlaví 100%

100%

87%

80% 60%

70% 57%

55% 45%

60%

43%

40%

40%

30% 13%

20%

0% 0% muž

žena

zaměstnanec

muž

žena

důchodce

muž

žena

student

muž

žena

muž

nezaměstnaný

Graf 7: Struktura respondentů dle ekonomické aktivity v % 33,5%

51,4% 4,4% 2,2% 3,3% 5,3% zaměstnanec nezaměstnaný

důchodce podnikatel

student v domácnosti

12

žena

podnikatel

muž

žena

v domácnosti


Otázka č. 5: Jak jste celkově spokojen(a) s městem, kde žijete/pracujete/jste na návštěvě? V této otázce měli respondenti vyjádřit svoji spokojenost s celkovou úrovní života ve statutárním městě Frýdek-Místek. Tato otázka nabízí souhrnný pohled na současnou spokojenost obyvatel. Graf 8: Celková spokojenost respondentů 10%

63% velmi spokojen

5%

spíše spokojen spíše nespokojen velmi nespokojen 22%

Graf 9: Celková spokojenost respondentů dle věkových skupin 64% 62% 66%

70% 60%

59%

50% 40% 30%

23% 25% 17%

20% 10%

10%

6%

21% 20%

7% 3%

7%

6%

5%

0% velmi spokojen 19-35 let

spíše spokojen 35-50 let

spíše nespokojen

velmi nespokojen

51-65 let

66 a více let

Mezi respondenty převládá spokojenost s kvalitou života ve městě (73 % kladných reakcí). Pro srovnání s jinými městy, kde byl podobný průzkum realizován, je hodnota spokojenosti občanů Frýdku-Místku spíše nižší (viz následující tabulka).

13

Strategický plán rozvoje statutárního města Frýdku-Místku – Dotazníkové šetření Tabulka 1: Srovnání míry spokojenosti s ostatními městy město Vizovice

počet obyvatel k 1. 1. 2010

spokojenost občanů

4 661

96%

Uherské Hradiště

25 551

92%

Kopřivnice

23 044

90%

Litoměřice

23 629

89%

Hradec Králové

94 493

89%

Chrudim

23 323

87%

Vsetín

27 558

87%

Říčany

13 450

86%

Moravská Třebová

10 910

80%

Modřice

4 421

78%

Havířov

82 896

74%

Frýdek - Místek

59 122

73%

Hodonín

25 526

67%

Tišnov

8 575

66%

Most

67 518

66%

Habartov

5 238

65%

Moravský Krumlov

5 994

65%

Procento spokojenosti občanů Frýdku-Místku ovšem přesahuje úroveň spokojenosti občanů s životními podmínkami v místě bydliště v rámci celorepublikového šetření (68 % spokojených respondentů v roce 2010)2. Napříč všem věkovým skupinám při odpovědi na tuto otázku jednoznačně převažují hodnocení „spíše spokojen“. Touto známkou ohodnotilo celkovou míru spokojenosti s městem celkem 63 % respondentů. Jako druhá převažující odpověď bylo uvedeno hodnocení „spíše nespokojen“. Tuto možnost necelá čtvrtina dotazovaných (22 %). Důsledek této nespokojenosti je reakcí na přání po dalším rozvoji města, jeho urbanizaci, zefektivnění dopravy či možností volnočasových aktivit, které přispějí ke zvýšení celkové míry spokojenosti s životem ve Frýdku-Místku. Nejspokojenější skupinou jsou občané starší 65 let.

2

Průzkum realizovaný CVVM Sociologickým ústavem Akademie věd ČR „Spokojenost s životními podmínkami v místě bydliště“. Od roku 2004 svoji spokojenost deklarují cca 2/3 populace.

14


Otázka č. 6: Úroveň spokojenosti s vybranými tématy Tato část dotazníku byla věnovaná spokojenosti s úrovní občanské vybavenosti, bezpečnosti, poskytovanými službami, možnostmi sportovního či kulturního vyžití, jež město nabízí. Jednotlivé položky byly hodnoceny body v rozpětí od 1 (nízká úroveň) až do 5 (vysoká úroveň). Následující graf znázorňuje průměrné body, které udělovaly jednotlivé skupiny. Graf 10: Pořadí hodnocení jednotlivých témat 3,40

3,23

3,20 3,00

2,99 2,77

2,80

2,75

2,74

2,73

2,65

2,64

2,60

2,55

2,50

2,50

2,49 2,34

2,40 2,20

2,31 2,07

2,03

2,00 1,80

Výše uvedený graf vyobrazuje vyhodnocení výsledků v podobě průměrných známek napříč všem věkovým kategoriím. Témata jsou seřazena dle průměrného bodového hodnocení od nejvyššího po nejníže bodované. Občané města byli z hlediska rozsahu bodové škály ve svém hodnocení velmi kritičtí. Vyjma nadprůměrného hodnocení úrovně zdravotnických služeb a průměrného hodnocení práce technických služeb byla ostatní témata hodnocena podprůměrnými body. Průměrné bodové hodnocení v průzkumu činilo 2,58 bodu. Z tohoto lze hodnocené oblasti rozdělit na témata s větší či menší spokojeností. Dle tohoto přístupu jistě nejhůře dopadlo hodnocení kvality sportovišť, úrovně poskytovaných služeb ve městě, stav chodníků, dětských hřišť, úroveň střední škol i mateřských škol, možnosti parkování a stav komunikací. Naopak, vedle již zmíněných zdravotnických služeb a práce technických služeb, občané dobře hodnotili dostupnost sběrných míst, práci magistrátu města, úroveň a množství kulturních akcí, úroveň sociální péče, kvalitu základních škol i práci městské policie. Graf 11: Průměrné bodové hodnocení dle věku respondentů 19-35 let

2,85

36-50 let

2,70

51-65 let

2,47

66 a více let

2,31 2,00

2,20

2,40

2,60

2,80

3,00

Nejvíce spokojeni s tématy obsaženými v dotazníkovém šetření jsou lidé ve věkovém rozmezí 19–35 let s průměrnou známkou 2,85. Dále pak s desetinným odstupem následuje skupina lidí

15


ve věku 36–50 let. Naopak nejvíce kritickou skupinou respondentů byli lidé v důchodovém věku s průměrným hodnocením 2,3 bodu. Tabulka 2: Spokojenost s tématy dle věkových skupin

19-35 let

36-50 let

51-65 let

66 a více let

ZŠ

3,29 ZŠ

3,25 zdravot. služby


3,46

zdravot. služby


3,11 Technické služby


3,22

Technické služby

3,09 sociální péče

2,86 magistrát

2,86 magistrát

2,70

sportoviště

3,01 SŠ

2,83 kulturní akce

2,74 sběrná místa

2,59

sběrná místa

2,97 kulturní akce


2,72 Městská policie

2,50

Městská policie

2,96 sportoviště



2,48

MŠ


2,80 chodníky

2,54 kulturní akce

2,46

kulturní akce

2,94 MŠ

2,76 dětská hřiště

2,43 chodníky

2,45

sociální péče



2,39 obslužné služby

2,37

SŠ


2,74 ZŠ

2,33 sportoviště

2,15

dětská hřiště



2,32 komunikace

2,03

obslužné služby

2,78 magistrát

2,71 sportoviště

2,23 parkování

1,98

magistrát


2,53 MŠ


1,89

chodníky

2,66 chodníky

2,34 SŠ

2,11 ZŠ

1,72

parkování

2,22 parkování

2,14 komunikace

2,07 SŠ

1,54

komunikace

2,09 komunikace

1,94 parkování

1,95 MŠ

1,39

16


Pro textové vyhodnocení spokojenosti s tématy byl vybrán za každou věkovou kategorii vzorek dvou nejhůře hodnocených a dvou nejlépe hodnocených témat. U respondentů ve věku od 19 do 35 let a od 36 - 50 let je nejlépe hodnocena úroveň základních škol a zdravotnických zařízení. Výsledek je dán jak kvalitou péče, úrovní poskytování vzdělání dětem s povinnou školní docházkou, dostatkem kvalitních základních škol a jejich moderní vybaveností. Kladné hodnocení zdravotní péče poukazuje na kvalifikované pracovníky v oboru zdravotnictví, dobrou dostupnost zdravotnických zařízení a také přijatelné čekací doby při ošetření pacientů. Respondenti ve skupině 51 – 65 let a 66 let a výše klasifikovali nejlépe, rovněž jako předchozí věkové skupiny, kvalitu poskytování zdravotní péče. Následující nejlépe hodnocené kritérium se týká technických služeb. Důvodem kladného hodnocení je úroveň funkčnosti veřejného osvětlení, nasvětlení přechodů pro chodce, stav městského mobiliáře a v neposlední řadě také úroveň úklidu města. Mezi nejhůře hodnocené položky patří shodně u respondentů od 19 do 35 let a od 36 - 50 let stav silničních komunikací a možnosti parkování. Pod položkou „Komunikace“ respondenti hodnotili především provoz na silnici E462, jež vede z Českého Těšína směrem na Příbor či Ostravu a je vedena přímo skrz město. Tato magistrála je spádovou silnicí pro okolní obce a města pro dojezd do těchto městských aglomerací. Dalším nejméně ohodnoceným tématem je parkování. Toto hodnocení se týká rovněž frekventovaných míst, jakými jsou okolní místa výše uvedené magistrály, centrum a jeho okolí, sídliště Slezská atp. Respondenti ve věkové skupině 51 – 65 let uvedli na předposledním místě svoje

negativní stanovisko týkající se stavu komunikací, na posledním místě pak možnosti parkování. Osoby ve věku 66 a více uvedly nespokojenost s úrovní MŠ a SŠ.

Přestože město disponuje dostatečnou sítí MŠ, problém zřejmě spočívá v malé informovanosti o volných kapacitách. Nicméně hledá-li rodič MŠ pro svého potomka, preferuje školku v místě bydliště nebo po cestě do zaměstnání. Obvykle bývá komplikované řešit tuto potřebu dojížděním přes celé město. Otázka č. 7: Sledování dění ve městě Cílem této otázky je identifikace nejefektivnějšího komunikačního kanálu, který by co nejjednodušší cestou zabezpečil vhodnou komunikaci, výměnu názorů a informací mezi magistrátem a širokou veřejností. Dotazníkové šetření bylo tedy zacíleno na zjištění, které formy zveřejňování informací jsou obyvateli nejvíce upřednostňovány a jsou pro ně nejdostupnější. Respondenti měli na výběr z těchto skupin: - regionální zpravodajství TV - místní noviny (Zpravodaj RM) - úřední deska - veřejné zasedání ZM - Internet Tabulka 3: Oblíbenost jednotlivých komunikačních kanálů TV, rozhlas

místní noviny

úřední deska

zasedání ZM

internet

nezajímá mě to

19-35 let

10%

53%

3%

0%

33%

2%

36-50 let

12%

43%

2%

2%

40%

0%

51-65 let

24%

43%

3%

1%

27%

1%

66 a více let

30%

51%

6%

0%

13%

1%

17


Z šetření vyplývá, že obyvatelé nejvíce preferují média, která jsou jim nejdostupnější a která mohou využívat jak z pohodlí svého domova, tak i mimo něj. Respondenti nejvíce preferují: - místní noviny (48 %), - 28 % využívá k dostupnosti informací Internet, - necelou jednu pětinu (19 %) tvoří diváci TV a posluchači rádia. Na posledních dvou místech se umístila úřední deska, která je o něco více využívána seniory, a osobní účast na zasedání ZM. Pouhé 1 % občanů se o dění ve městě nezajímá vůbec. Na základě vyhodnocení této otázky lze usoudit, že pro zabezpečení efektivní informovanosti obyvatel je nutné zachovat, anebo posílit první tři vyjmenovaná a nejvíce uváděná média, díky nimž se přes zmíněnou informovanost obyvatel podporuje také budování image města, poskytování přístupu k dění ve městě, k informacím o městě, jeho správních celcích, samosprávách a institucím. Vhodné nastavení tohoto komunikačního prostředí podněcuje a vytváří podmínky pro uplatnění nápadů a připomínek občanů a v neposlední řadě usiluje o maximální informovanost. Otázka č. 8: Nejoblíbenější místo ve městě Dotazníkové šetření obsahovalo otevřenou otázku, v níž mohli obyvatelé uvést, které z míst ve městě vnímají ze svého pohledu jako atraktivní či reprezentativní. Nejčastěji byly v tomto směru zmiňovány: - objekty kulturního vyžití 38 % (např. Frýdecký zámek, kino Vlast, Bazilika panny Marie) - objekty sportovního a volnočasového vyžití 14 % (cyklostezky, víceúč. sport hala, koupaliště Olešná, hřiště atp.) - městská zeleň a parky 16 % (park Petra Bezruče, B. Smetany, sady Svobody, park pod zámkem a městská zeleň obecně). Tato místa jsou shodně vysoce hodnocena napříč celkovým věkovým rozpětím respondentů. Mezi další oblíbená místa ve městě patří: - nákupní střediska (10 %) - historické jádro města (11 %) Tabulka 4: Nejoblíbenější místa ve městě objekty objekty městská sport. / kulturního zeleň skupina volnočas. vyžití a parky vyžití

nákupní střediska

školy

zdrav. zařízení

centrum města

5,7%

3,4%

2,3%

17,4%

19-35 let

27,6%

12,6%

29,9%

36-50 let

35,5%

12,1%

14,0%

5,6%

0,9%

13,1%

18,7%

51- 65 let

54,3%

11,4%

5,7%

17,1%

4,3%

7,1%

0,0%

nad 65 let

38,2%

22,1%

14,7%

13,2%

0,0%

11,8%

0,0%

průměr

38,0%

14,2%

16,6%

9,6%

2,1%

8,7%

10,8%

Z výše uvedené tabulky je patrné, že více než 2/3 respondentů (68,8 %) nejlépe hodnotí objekty kulturního, volnočasového a sportovního vyžití a vybavenost přilehlých parků a zeleně. Toto kladné hodnocení koresponduje se snahou magistrátu poskytnout obyvatelům možnosti provozování proaktivního stylu života vytvořením volnočasových zón, jakými jsou parky, volnočasové zóny, sportovní zóny, jež slouží široké veřejnosti, podmínky pro kulturní

18


vyžití pořádáním kulturních festivalů a různých celoměstských akcí, které ocení všechny věkové generace. S nepatrným odstupem bylo zmiňované také centrum města, čili Frýdecké a Místecké náměstí a jejich okolí. Z hodnocení vyplývá, že respondenti, zvláště pak mladší generace, oceňují úsilí magistrátu o zachování kulturního dědictví dalším generacím, a tím také zvyšování atraktivity města jak pro obyvatele, tak pro návštěvníky. Otázka č. 9: Neatraktivní místa ve městě Jako protihodnota k odpovědím v otázce č. 8 se respondentům nabízela také otázka, která se týkala určení budovy, místa nebo předmětu, jenž respondent vnímal jako největší šrám na vzhledu města. Graf 12: Nejošklivější místa ve městě konkrétní objekty

6% 7%

chátrající budovy

25%

sídliště Slezská

9%

autobusové nádraží budovy nákupních center

10%

hlavní třída 21%

10%

herny

12%

betonové plochy

Nejčastěji byly zmiňovány konkrétní budovy, objekty nebo místa ve městě (sportovní hala, býv. kino Petra Bezruče, ul. Míru, Olešná, trhovci na třídě TGM, Slezan atd.), které v součtu nepřesáhly 5 % odpovědí. Z konkrétních míst, která byla zmíněna aspoň v 5 % případů, lze uvést:       

chátrající budovy v centru (Zámecké náměstí, býv. banka Moravia apod.) sídliště Slezská ústřední autobusové nádraží budovy nákupních center (Kaufland, Krym) hlavní třída (dopravní tepna města) množství heren ve městě betonové plochy (např. ul. Pionýrů, park u 6. ZŠ apod.)

Častým problémem zmíněných lokalit nebo nemovitostí je vlastnické právo. Pokud přísluší vlastnictví soukromému subjektu, nemá město možnost sjednat nápravu nebo provést rekonstrukci.

19


Otázka č. 10: Trávení volného času Nejenom veřejné služby typu zdravotní, sociální péče či zajištění vzdělávání vytváří příznivé životní podmínky. Také možnost pestré nabídky volnočasových aktivit pro aktivní i pasivní relaxaci je významným artiklem atraktivního bydliště. Graf 13: Trávení volného času 18% 16% 14% 12% 10% 8% 6% 4% 2% 0%

17%

16%

11%

10%

10%

9%

9%

8%

8%

3%

Zajímavým zjištěním průzkumu bylo víceméně rovnoměrné rozložení většiny nabízených možností pro trávení volného času. Významný přesah mělo vlastní sportování, které preferuje cca 16 % občanů. K nejoblíbenějším sportovním aktivitám místních patří jednoznačně cyklistika a turistika. Z dalších více frekventovaných sportů lze uvést:       

lyžování kopaná plavání fitness in-line bruslení volejbal badminton

V kategorii „jiné“, která zahrnuje 17 % odpovědí, figurovaly v drtivé většině tyto aktivity:     

návštěva divadelních představení (přesto, že ve FM chybí stálá scéna) příroda a výlety do přírody zahradničení rodina četba

Tabulka 5: Trávení volného času dle věkových skupin věková skupina vlastní film, knihovna restaurace, koncerty výstavy sportovní vzdělávací plesy sportování kino kluby, bary akce akce

jiné

19-35 let

16%

13%

7%

18%

12%

3%

10%

6%

3%

12%

35-50 let

20%

11%

11%

11%

9%

6%

11%

4%

5%

13%

51-65 let

16%

10%

9%

7%

7%

11%

6%

13%

0%

21%

66 a více let

11%

7%

13%

4%

8%

15%

8%

9%

1%

23%

20


Otázka č. 11: Třídění odpadu U otázky třídění odpadu uvedla naprostá většina respondentů možnost „ano, třídím“ (92,3 %). Ta část obyvatel, jež odpověděla na tuto otázku negativně, uvedla jako příčinu, nízkou dostupnost vybavení pro třídění odpadů. Pouze nepatrná část dotazovaných uvedla, že se jim odpad třídit nechce, anebo že nemají důvod. Graf 14: Podíl občanů separujících odpad třídí 92,3%

netřídí 7,7%

Graf 15: Důvody pro netřídění odpadu málo kontejnerů 56% nemám důvod 29%

nechce se mi 15%

Mezi tříděným odpadem převažují plasty (29 %), sklo a papír jsou na úrovni téměř 27 % a ostatní odpad (elektronika, baterie, léky atp.) tvoří cca 17 % podílu separovaného odpadu. Celkové hodnocení poukazuje na stoupající zájem o třídění odpadu. Tento trend podporuje také statutární město Frýdek-Místek, které uskutečňuje různé aktivity s tématikou ochrany životního prostředí a podporuje ekologické smýšlení občanů Následující graf znázorňuje dle věkových skupin respondenty, kteří uvedli, že odpad netřídí. Nejvíce zodpovědnými skupinami obyvatel je střední a starší generace. Graf 16: Netřídění odpadu dle věkových skupin 15,0% 12,2% 10,0%

7,8% 5,1%

5,4%

5,0% 0,0% netřídím 19-35 let

35-50 let

51-65 let

66 a více let

21


Otázka č. 12: Udržování zeleně Veřejná zeleň a městské parky jsou nedílnou součástí tváře města a jsou jeho důležitým prvkem. Zašlá zeleň, nebo nedostatek městského mobiliáře ubírají na atraktivitě města pro život obyvatel. Nevhodně zvolený nebo zastaralý městský mobiliář (lavičky, informační tabule, odpadkové koše, osvětlení atp.) může ničit pozitivní dojem v čistých a opravených městských částech. Podobně může také neupravená či nevhodně zvolená městská zeleň snižovat atraktivitu jinak dobře vybavené a čisté městské části. Vzhled těchto ploch by měl být vždy prováděn s citem k okolní zástavbě, prostorovým možnostem a plánované funkci osázeného prostoru. Tabulka 6: Zlepšování péče o zeleň určitě ano

spíše ano

spíše ne

určitě ne

nevím

19 – 36 let

25%

45%

11%

5%

14%

36 – 50 let

25%

42%

18%

7%

8%

51 – 65 let

30%

40%

15%

9%

6%

66 a více let průměr

38%

38%

10%

9%

4%

28%

33%

15%

10%

14%

Většina respondentů reaguje na zlepšování stavu zeleně a péče o ní. Zvelebení zeleně oproti minulým rokům shledává 61 % dotazovaných občanů, z toho vidí výrazné zlepšení 28 % z celkového počtu respondentů. Z věkových kategorií výrazné zlepšení pociťují lidé ve věku 66 let a více. Graf 17: Zlepšování péče o zeleň 50% 40% 30% 20% 10% 0% 19 - 36 určitě ano

36 - 50 spíše ano

51 - 65 spíše ne

určitě ne

66 a více nevím

Navzdory kladnému vnímání zlepšování péče o zeleň je potřeba vzít v úvahu i negativní pohled na tuto situaci. Celkem 24 % respondentů stav zeleně vnímá jako neměnící se či zhoršující se. Situace je dána také tím, že větší nespokojenost můžou projevovat ti občané, kteří bydlí v městských částech, jejichž zeleň a parkový inventář teprve čekají na svoji obnovu.

22


Otázka č. 13: Kvalita životního prostředí U otázky týkající se kvality životního prostředí, respondenti měli možnost vyjádřit se k jednotlivým částem bodovým hodnocením v rozpětí 1 – 5 s tím, že pět bodů znamená „vysoká kvalita“ a jeden bod „nízká kvalita“. Jednotlivé podotázky řeší míru spokojenosti s kvalitou a péčí o zeleň a veřejná prostranství jak na úrovni celého města, tak také z pohledu lokalit, ve kterých mají respondenti své bydliště. Tabulka 7: Spokojenost s kvalitou životního prostředí skupina

rozsah parků

péče o veřejné plochy

čistota u bydliště

kvalita ovzduší

míra hluku

průměr za skupinu

19-35 let

2,99

2,97

2,82

2,16

2,46

2,68

35-50 let

2,90

2,78

2,58

1,95

2,20

2,48

51-65 let

3,32

2,93

2,84

2,05

2,12

2,65

66 a více let

2,86

2,93

2,72

2,17

2,37

2,61

průměr za téma

3,02

2,90

2,74

2,08

2,29

2,61

Nejlepšími průměrnými známkami byly ohodnocené otázky týkající se rozsahu parku, péče o veřejné plochy a s nepatrným odstupem otázka „čistota u bydliště“. Jednotlivé výsledky těchto kategorií se od sebe příliš neliší a lze konstatovat, že tyto výsledky jsou průměrné. Takovéto hodnocení reflektuje přání zlepšovat stav zeleně, veřejných ploch, čistoty a údržby města. Největší nespokojenost projevili respondenti s kvalitou ovzduší a s mírou hluku. Tyto dvě kategorie občané degradovali hluboko pod průměrnou známku. Špatný stav ovzduší je dán dopravním tahem vedoucím skrz město. Vysoká míra hluku je částečně sekundárním efektem dopravního tahu. Převážná míra hodnocení tohoto tématu je ale objektivní a záleží spíše na konkrétní městské části, kde respondent bydlí. Graf 18: Bodové hodnocení témat životního prostředí 3,30 3,10 2,90 2,70 2,50 2,30 2,10 1,90 1,70 rozsah parků 19-35 let

péče o veř. plochy čistota u bydliště 35-50 let

kvalita ovzduší

51-65 let

23

míra hluku

66 a více let


Otázka č. 14: Místo nejčastějšího výjezdu mimo Frýdek-Místek Vhodná pracovní pozice, vzdělávání či rodinní příslušníci nemusí korespondovat s lokalitou místa bydliště. Vznikají tak potřeby občanů na dojíždění do okolních aglomerací či vzdálenějších destinací. Účel dojížďky reflektuje věk obyvatel a životní fázi, ve které se člověk nachází. Graf 19: Místo nejčastějšího výjezdu 70%

66%

64%

59%

60%

50% 50%

50%

41%

36%

34%

19-35 let

35-50 let

40% 30% 20% 10% 0%

51-65 let

Ostrava

66 a více let

Jiné

Více než polovina obyvatel města nejčastěji dojíždí do nedaleké Ostravy (55 %), s výrazným odstupem pak občané uváděli jiná města. U každé věkové skupiny byl dále vybrán vzorek tří nejčetněji uváděných míst.    

19 – 35 let: 36 – 50 let: 51 – 65 let: 66 a více let:

Brno, Olomouc, Frýdlant, Frýdlant, Havířov, Paskov, Frýdlant, Havířov, Frenštát Český Těšín, Frýdlant, Havířov

Otázka č. 15: Důvod nejčastějšího výjezdu S přibývajícím věkem se mění také důvody občanů pro vyjíždění mimo Frýdek-Místek. U věkových skupin nad 50 let občané nejčastěji vyjíždějí za svými příbuznými. Za prací mimo Frýdek-Místek dojíždí cca 13 % obyvatel, s největším zastoupením osob v produktivním věku. Graf 20: Důvody výjezdu 35% 30% 25% 20% 15% 10% 5% 0% práce 19-35 let

škola

volný čas kultura (sport) 35-50 let 51-65 let

24

rodina, jiné přátelé 66 a více let


Otázka č. 16: Spokojenost s autobusovou dopravou Také tato otázka, jakož i některé z předchozích, byla navržena jako uzavřená, s možností jednotlivé podotázky ohodnotit body ve škále 1 - nespokojen, 5 - velmi spokojen. Graf 21: Průměrné bodové hodnocení spokojenosti s autobusy 2,6 2,33

2,4

2,46

2,41 2,21

2,11

2,2 2,0 1,8 celkový pohled

MHD

dostupnost dostupnost dostupnost okolí Ostravy měst ČR

Výsledky hodnocení autobusové dopravy jsou spíše překvapující. Respondenti přisuzují autobusové dopravě podprůměrné hodnocení. Přitom od března 2011 je, v rámci snahy o zlepšení stavu ovzduší, MHD ve Frýdku-Místku provozována zdarma. Byly posíleny spoje a došlo i k modernizaci vozoparku. Z průzkumu nejlépe vychází hodnocení spojení s Ostravou (průměrné hodnocení 2,5 bodu), nejhůře občané vnímají autobusové spojení s většími městy ČR (průměr 2,1 bodu). Přibližně 25 % respondentů uvedlo, že autobusovou dopravu nevyužívá. Rozdíly v míře spokojenosti jsou především spjaty s věkovým rozpětím respondentů. Nejvíce spokojeni jsou obyvatelé ve věkové skupině do 35 let. Tabulka 8: Bodové hodnocení spokojenosti s autobusy dle věku celkový pohled

MHD

dostupnost okolí

dostupnost Ostravy

dostupnost měst ČR

19-35 let

2,7

2,6

2,5

2,8

2,3

35-50 let

2,2

2,2

2,1

2,4

2,1

51-65 let

2,3

2,4

2,1

2,4

2,0

66 a více let

2,1

2,5

2,0

2,2

2,0

skupina

Graf 22: Spokojenost s autobusy 2,9 2,7 2,5 2,3 2,1 1,9 celkový pohled 19-35 let

MHD 35-50 let

dostupnost okolí

dostupnost Ostravy

51-65 let

25


66 a více let


Z hlediska jednotlivých podotázek byla nejníže hodnocena dostupnost okolních aglomerací a měst v ČR. Důsledek hodnocení nízké dostupnosti okolí spočívá především v intervalech dojezdů hromadné dopravy do těchto lokalit a v jejich návaznosti na přestupy. Tento problém je do jisté míry hůře ovlivnitelný z důvodu udržení rentability jednotlivých spojů, které provozují soukromé přepravní společnosti. Co se týče otázky dostupnosti měst v ČR, v širším kontextu můžeme říci, že znevýhodnění může spočívat v umístění Moravskoslezského kraje, který leží v periferní oblasti státu. Tato skutečnost není z časového hlediska dojezdu do ostatních, především velkých měst ovlivnitelná. Dalším neopomenutelným hlediskem je absence soustředění dopravních cest a tahů (dopravní uzly), které jsou lokalizovány spíše do krajských měst. Otázka č. 17: Spokojenost s osobní vlakovou přepravou Také tato otázka je taktéž navržena jako uzavřená s možností jednotlivé podotázky ohodnotit body ve škále 1 - nespokojen, 5 - velmi spokojen. Obecně dopadla vlaková doprava mnohem hůře než doprava autobusová. Vlakovou dopravu navíc nevyužívá 33 % respondentů. Graf 23: Průměrné bodové hodnocení spokojenosti s vlaky 2,4 2,33 2,3 2,2 2,1

2,06 1,99

2,0

1,86

1,9 1,8 1,7 1,6 celkový pohled

dostupnost okolí

dostupnost Ostravy


Podobně jako u předchozí otázky jsou rozdíly v míře spokojenosti především spjaty s věkovými kategoriemi. Nejvíce spokojení jsou obyvatelé ve věkové skupině do 35 let, ale také osoby nad 65 let. Koncepce přepravní obslužnosti je pro ně všeobecně uspokojivá a převyšuje míru spokojenosti ostatních věkových skupin. Tabulka 9: Bodové hodnocení spokojenosti s vlaky dle věku skupina

19-35 let 35-50 let 51-65 let 66 a více let

celkový pohled

dostupnost okolí

dostupnost Ostravy


2,2 1,9 1,8 2,3

2,2 1,7 2,0 2,1

2,6 2,1 2,2 2,5

2,0 1,6 1,7 2,2

Hodnocení u ostatních věkových skupin je velmi podobné. V širším měřítku je nutné vzít v úvahu poměrně nižší míru bodového hodnocení tohoto druhu dopravy než u předchozí otázky, kdy jsou jednotlivá hodnocení v průměru nižší o třetinu až polovinu bodu. Na základě této nesrovnalosti by mohla být vznesena potřeba přehodnotit návaznost železničních a autobusových spojů a jejich příjezdové intervaly.

26

Strategický plán rozvoje statutárního města Frýdku-Místku – Dotazníkové šetření Graf 24: Průměrné bodové hodnocení spokojenosti s vlaky dle věku 2,7 2,5 2,3 2,1 1,9 1,7 1,5 1,3 celkový pohled dostupnost okolí 19-35 let

35-50 let

dostupnost Ostravy 51-65 let

dostupnost měst ČR 66 a více let

Otázka č. 18: Bezpečnost ve městě Toto hodnocení je výstupem z exaktního šetření pocitu bezpečnosti obyvatel města. Hlavním cílem otázky je zjištění míry znepokojení obyvatel s kriminalitou v kontextu emocionální roviny, dle věkových skupin, které strach z kriminality postihuje nejvíce. Bodové hodnocení 1 znamená úplné bezpečno, 5 naopak vysoké nebezpečno v oblasti. Graf 25: Průměrné bodové hodnocení bezpečnosti ve městě 3,5 3

3,00

2,77 2,40

2,5

2,26

2,39

nechat dítě jít samotné ze školy

nechat dítě samotné na sportovišti

2 1,5 1 ponechat jít po ulici ve otevřené okno dne

jít po ulici v noci

Občané Frýdku-Místku se obecně ve dne a za běžných situací cítí spíše bezpečně. Opatrnější ve svých postojích byli v případě dohledu nad svým potomstvem nebo v případě ponechání otevřeného okna. Vyšší míru nebezpečí cítí při chůzi nočním městem. Tabulka 10: Bezpečnost ve městě dle věku Nebojím se… skupina


ponechat otevřené okno

jít po ulici ve dne




2,4 2,8 3,0 2,9

2,1 2,6 2,4 2,5

2,8 3,1 2,9 3,1

2,5 2,7 2,1 1,8

2,5 2,8 2,3 1,9

27


Napřič věkovým skupinám obyvatelé nejcitlivěji hodnotí pohyb po městě ve večerních hodinách. Všeobecně je tato míra znepokojení doprovázená obavou z okradení a fyzického útoku. Obyvatelé toto riziko poškození pociťují v největší míře, a to bez rozdílu věku, profese či pohlaví. Výraznější rozdíl v této kategorii lze vysledovat u obyvatel starších 66 let, kteří u dvou podotázek týkajících se obav o děti bez dozoru, vyjádřili menší míru nebezpečí. Tyto podotázky byly určeny spíše rodičům malých dětí a dorostenců, než prarodičům, nicméně vnímání menší míry rizika je u této věkové kategorie spíše překvapující. Graf 26: Hodnocení bezpečnosti ve městě dle věku 3,3 2,8 2,3 1,8 1,3 ponechat jít po ulici ve otevřené okno dne




(1=bezpečno, 5= nebezpečno) 19-35 let

35-50 let

51-65 let

66 a více let

Další vysoce pociťovaná míra rizika se týká nezabezpečeného obydlí - bod „otevřené okno“. Tento výsledek je ale velmi obecný. Je dán skutečností, že jinou míru bezpečí pociťují obyvatelé žijící v přízemí, kde je riziko vloupání vyšší než u obyvatel žijících ve vyšších patrech. Otázka č. 19: Největší problémy města Anketa spokojenosti občanů s kvalitou života ve městě slouží jako zdroj námětů a inspirace pro identifikaci problematických faktorů, které je třeba řešit. Klíčovým prvkem ankety bylo tedy zmapování nejhorších problémů vnímaných občany. Respondenti měli možnost vybrat tři z nabízených pěti témat nebo doplnit téma další. Graf 27: Největší problémy města 25%

22%

21% 18%

20%

12%

15%

10%

10%

10%

6%

5% 0% pracovní příležitosti

kriminalita

nebezp. dopravní úseky

absence podnikatelů v centru

28

málo možností pro volný čas

jiné

obchody, služby


Největší problém občané (22 % respondentů) spatřují v nízké nabídce pracovního uplatnění. Problémem města je míra nezaměstnanosti, na kterou se váže i částečný odliv obyvatel do okolních měst, kde mají vyšší šanci najít pracovní uplatnění. Druhou nejcitelnější oblastí je zvýšený výskyt kriminality a vandalismu (21 % respondentů). Tento problém je způsoben vyšším výskytem vrstvy sociálně slabších občanů, ke kterým se váže i jejich koncentrace na veřejných prostranstvích, kde způsobují znečištění veřejných ploch odpadky a obtěžují okolí. Třetí největší problém města byl shledán v existenci nebezpečných dopravních úseků. Cca desetina občanů uvedla v této otázce další problémové oblasti města – kategorie „jiné“. Jejich agregovaný přehled uvádí následující graf. Graf 28: Největší problémy města – kategorie „jiné“ 4%

automobilová doprava

8%

nepřizpůsobiví občané

8%

34%

čistota města kvalita ozvduší

10%

nedostatek kulturních akcí absence cyklostezek

10% 12%

řešení sídliště Slezská

14%

vedení města

Více než třetina se týká hustoty automobilové dopravy a průtahu městem. Dalším problémem města jsou dle občanů bezdomovci, čistota města mimo centrum, kvalita ovzduší atd. Často zmiňovaným problémem bylo sídliště Slezská (neřešení stavu, špatné autobusové spojení, dětská hřiště).

29


Otázka č. 20: Co by se ve městě mělo rozhodně změnit V souladu se strukturou odpovědí uvedených v dotazníku, lze hodnotit prostředí pro život občanů města jako příznivé. Existují oblasti, kde ovšem jednotlivé skupiny občanů pálí. Vyhodnocení poslední otázky odpovídá zjištěným nedostatkům v otázkách předcházejících. Výzvy ke změně či nápravě směřovaly do těchto oblastí (pořadí dle četnosti odpovědí): 

automobilová doprava (eliminace dopravy, zbudování obchvatu, parkování, kruhové objezdy – např. u magistrátu, bezpečné přechody pro chodce a cyklisty)



autobusová doprava (budova nádraží, frekvence spojů, návaznost na vlaky, autobusové zastávky, elektronické informační tabule)



opravy komunikací a chodníků



kriminalita, vandalismus (nepřizpůsobiví občané = obtěžování opilci a bezdomovci, herny, pochůzky městské policie v nočních hodinách)



rozvoj obchodu a služeb (eliminace počtu trhovců s nekvalitním zbožím, nákupní centra mimo střed města, chybějící služby)



rozvoj klidových zón a městské zeleně



rozvoj infrastruktury pro volný čas (přehrada Olešná, ceny vstupného do bazénů)



zvyšování počtu kulturních akcí



rekonstrukce a opravy objektů (Zámecké nám., Český dům, vjezd na sídliště Hájek, most u VSH apod.)



čistota města (bezdomovci, odpadkové koše, ovzduší)



budování cyklostezek



výstavba obecních (sociálních) bytů



investice do školství (zejm. MŠ a SŠ)

30


5. Průzkum názorů představitelů města Dotazníkové šetření bylo zaměřeno také na cílovou skupinu představitelů města. První otázky sloužili pouze k identifikaci struktury respondentů dle jejich věku, pohlaví a postavení ve struktuře města. Otázka č. 1 - 3: Složení respondentů Průzkumu se zúčastnilo celkem 195 respondentů, z toho bylo 130 úředníků magistrátu (112 referentů a 18 vedoucích), 47 respondentů bylo pracovníky příspěvkových organizací města nebo pracovníky městských společností3. Průzkumu se zúčastnilo také 19 zastupitelů města. Graf 29: Podíl jednotlivých skupin respondentů v šetření 24%

10%

57%

9%

Největší podíl respondentů (45 %) pocházelo z věkové skupiny 35 – 50 let. Nejslabší skupinu tvořili osoby starší 65 let, což je logické s ohledem na pracovní zařazení respondentů ve struktuře města. Graf 30: Struktura respondentů dle věku 45%


23% 31% 1%

Velkou převahu v průzkumu mezi představiteli města měly ženy (cca 75 %). Je to dáno převahou žen v úřednické profesi. Muži měli převahu mezi zastupiteli (74 % mužů). 3

Pod označení ZZO (=zřizované a zakládané organizace) budou zahrnuty pracovníci městských příspěvkových organizací a městských obchodních společností.

31

Strategický plán rozvoje statutárního města Frýdku-Místku – Dotazníkové šetření Graf 31: Struktura respondentů dle věku a pohlaví 70 60 50 40 30 20 10 0

65 45 36 23 15

9

muž

žena

19-35 let

muž

žena

35-50 let

muž

žena

51-65 let

1

1

muž

žena

66 a více let

Otázka č. 4: Celkové vnímání města K této otázce měli respondenti vyjádřit svoji spokojenost s celkovou úrovní života ve městě Frýdku-Místku. Mezi respondenty převládá pozitivní vnímání města jako místa pro život, výchovu dětí, práci, zábavu, prožití stáří (90 % kladných reakcí). Obdobně pojatá otázka v dotazníku pro občany dosáhla hodnoty 73 % spokojenosti. Graf 32: Celkové vnímání města

velmi pozitivně 72%

spíše pozitivně 18%

velmi spíše negativně negativně 1% 9%

Přibližně 10 % respondentů projevilo spíše negativní názor. V rámci zastoupených skupin respondentů lze konstatovat, že více negativní je skupina pracovníků ZZO (17 % kritického postoje). Naopak vedení města volilo negativní hodnocení pouze v 5 % případů. V hodnocení města byly také více kritičtí muži (13 % z nich) oproti ženám (9 %). Z hlediska věkového zastoupení vyjádřilo negativní postoj 13 % osob mladších 35 let.

32


Otázka č. 5: Úroveň spokojenosti s vybranými tématy V této části dotazníku představitelé města taktéž vyjadřovali spokojenost s úrovní občanské vybavenosti a poskytovanými službami, jež město nabízí. Jednotlivé položky byly hodnoceny body v rozpětí od 1 (nízká úroveň) až do 5 (vysoká úroveň). Následující graf znázorňuje průměrné body, které udělovaly jednotlivé skupiny. Graf 33: Průměrné hodnocení dle skupin respondentů 3,50 3,26

3,30 3,06

3,03

úředníci

vedoucí úředníci

3,10

3,05

2,90 zastupitelé

ZZO

Nejoptimističtější a nejspokojenější skupinou je dle výsledku, stejně jako v předchozí otázce, zastupitelský sbor (průměrná známka 3,26). Ostatní skupiny mají v průměru totožné hodnocení. Následující graf prezentuje výsledky hodnocení sledovaných témat v pořadí od nejlepšího bodového zisku. Průměrných a podprůměrných hodnot dosahuje vnímání činnosti městské policie, stav sportovišť, úroveň obslužných služeb, stav chodníků a komunikací, nedostatek parkovacích míst. Nadprůměrně jsou hodnoceny školy, kulturní akce, sociální a zdravotní služby. Na čelní příčky se v porovnání s názory občanů dostalo pozitivní hodnocení magistrátu. Toto „sebehodnocení“ pracovníků města ovšem může být podjaté. Graf 34: Pořadí hodnocení sledovaných témat 3,60 3,40 3,20

3,52 3,34

3,28

3,27

3,27

3,24

3,22

3,19

3,17

3,10

3,08

3,07

3,00 2,72

2,80

2,68

2,60 2,38

2,40 2,20

Následující tabulka uvádí vyhodnocení výsledků v podobě průměrných známek za jednotlivé skupiny. Témata jsou seřazena dle průměrného bodového hodnocení od nejvyššího po nejnižší.

33

Strategický plán rozvoje statutárního města Frýdku-Místku – Dotazníkové šetření Tabulka 11: Spokojenost s tématy úředníci


zastupitelé

ZZO

ZŠ


3,44 ZŠ

3,53 ZŠ

3,77

zdravot. služby


3,44 SŠ

3,53 kulturní akce

3,66

vstřícnost magistrátu

3,38 vstřícnost magistrátu


3,47 SŠ

3,60

SŠ


3,33 kulturní akce


3,28

sociální péče

3,27 Měst. policie



3,17

MŠ

3,21 ZŠ



3,15

sportoviště

3,17 sportoviště

3,22 MŠ


3,15

Měst. policie



3,32 MŠ

3,09

kulturní akce

3,15 MŠ

3,06 parkování


3,04

dětská hřiště

3,10 SŠ


3,21 sportoviště

2,94

sběrná místa

3,06 kulturní akce

2,83 Měst. policie


2,87

obslužné služby


2,83 sportoviště

3,05 parkování

2,79

chodníky

2,50 chodníky


3,05 Měst. policie

2,77

parkování

2,39 parkování

2,33 komunikace

3,05 chodníky

2,53

komunikace

2,25 komunikace

2,28 chodníky

3,05 komunikace

1,96

Téměř shodné pořadí u všech skupin se vyskytuje u posledních 3 nejhůře bodovaných témat. Jde o stav komunikací a chodníků, a horší možnosti parkování. Činnost městské policie nadprůměrně hodnotí všechny skupiny vyjma pracovníků ZZO. Obdobný výsledek zaznamenalo víceméně sebekritické téma „vstřícnost magistrátu“. Otázka č. 6: Nejoblíbenější místo ve městě Dotazníkové šetření obsahovalo otevřenou otázku, ve které mohli obyvatelé uvést, které z míst ve městě vnímají ze svého pohledu jako atraktivní či reprezentativní. Ze zjištěných možností bylo vytvořeno 7 skupin s vysokou četnosti odpovědí pro jednotlivé objekty a místa. K nejhezčím místům ve Frýdku-Místku byly řazeny objekty, které prošly rekonstrukcí a stávají se nyní chloubami města. Zejména byla oceněna zeleň a parky (pod zámkem, B. Smetany), velmi pozitivně je hodnoceno centrum města (Zámecké nám., Frýdecké nám.). Již s odstupem byl jmenován místní zámek a jeho okolí, bazilika panny Marie, ulice 8. pluku, cyklostezky (zejména kolem Olešné) a také budova ZUŠ. Graf 35: Oblíbená místa ve městě 4% 3%

zrekonstruované parky

7%

obě hlavní náměstí 36%

9%

zámek a okolí Bazilika panny Marie

10%

ulice 8. pluku cyklostezky

31%

budova ZUŠ

34


Otázka č. 7: Nejošklivější místa ve městě Nejhůře hodnocené objekty ve městě u představitelů města se nijak zásadně neliší od názoru občanů. Ve svých odpovědích, ale byli představitelé města konkrétnější. Nejčastěji jsou zmiňovány konkrétní budovy či ulice (Český dům, Krym, ul. Masarykova či TGM, dům na ulici Hluboká), dům č. 52 na Zámeckém náměstí získal samostatně cca 17 % reakcí. Taktéž to bylo u ulice Míru a sídliště Slezská. Opět byly jmenovány budovy autobusového nádraží a obchodních center (zejména Kaufland). Negativně je vnímán také průtah městem a oproti občanům pak představitelé města jmenovali objekt polikliniky. Graf 36: Nejhůře vnímaná místa ve městě konkrétní objekty a ulice

7% 9%

budova č. 52 (Zámecké nám.)

22%

ul. Míru 9%

sídliště Slezská autobusové nádraží

11%

17%

budovy nákupních center hlavní třída (průtah)

12%

13%

poliklinika

Otázka č. 8: Trávení volného času Detailnější analýza odpovědí na tuto otázku postrádá význam. Není třeba rozebírat, kterou aktivitu ve volném čase preferují politici a kterou úředníci. Proto jsou výsledky za tuto otázku hodnoceny dohromady za všechny skupiny. Graf 37: Trávení volného času 30% 25% 20% 15% 10% 5% 0%

26% 15%

14%

11%

13% 9%

8%

7%

7% 3%

35


V porovnání s výsledky hodnocení stejné otázky u občanů města dospějeme k závěru, že preference představitelů města z hlediska trávení volného času se nijak neliší od běžných občanů. Občané jen více preferují koncerty před sportovními akcemi. U občanů města jsou rozdíly mezi jednotlivými aktivitami menší (většina kolem 10 %, vlastní sporty provozuje 16 % občanů, jiné volnočasové aktivity uvedlo 17 % občanů). Mezi hlavní druhy individuálních sportů patří i u představitelů města cykloturistika, zimní sporty, plavání, ale také převážně ženské pohybové aktivity (aerobik, zumba, tanec). V kategorii „jiné“ opět převládala rodina a děti, zahradničení, cestování a divadlo. Otázka č. 9: Korupce Tato otázka byla zařazena do průzkumu za účelem orientačního zjištění závažnosti problému na magistrátu města. Jde totiž o závažný problém, který má dopad na všechny sféry společenského života (ekonomika, nálady ve společnosti, rezistence či bojkot občanů vůči normám a nařízením apod.). Dotaz byl tedy položen takto: „Setkal(a) jste se v rámci svého zaměstnání s korupcí?“ Graf 38: Střet s korupcí

ne 81% ano 19%

Je třeba upozornit na skutečnost, že vzhledem k formulaci dotazu nelze vyvozovat závěry v tom smyslu, že 19 % městské reprezentace přijalo úplatek. Jde pouze o konstatování, že tito zaměstnanci byli terčem pokusu o podplacení, nebo se o korupci doslechli. Bude tedy na zvážení vedení města, jestli a jaká opatření příjme na eliminaci tohoto problému. Graf 39: Střet s korupcí – dle skupin 100%

94%

86%

75%

80% 58%

60%

42%

40% 20%

25% 14%

6%

0% ANO

NE

úředníci

ANO

NE


ANO

NE

zastupitelé

ANO

NE ZZO

V tomto grafu se potvrzuje obecný fakt, že větší riziko korupce je spojeno s vyšším postavením a rozsahem pravomocí.

36


Otázka č. 10: Péče o zeleň Většina respondentů se domnívá, že se stav péče o zeleň za poslední dva roky zlepšil. Zlepšení shledává 73 % městských reprezentantů, z toho 31 % si myslí, že se stav zlepšil výrazně. Téhož názoru je 61 % občanů (28 % rozhodně). Graf 40: Zlepšení péče o zeleň - srovnání představitelé města

občané určitě ano 28%

určitě ano 31% spíše ano 42% určitě ne 3%

určitě ne 10%

spíše ano 33%

spíše ne 10%

spíše ne 15%

nevím 14%

nevím 14%

Následující graf prezentuje výsledky respondentů dle jednotlivých skupin představitelů města. Graf 41: Zlepšení péče o zeleň dle skupin představitelů města 60%

40%

20%

0% úředníci určitě ano

vedoucí úředníci spíše ano

zastupitelé spíše ne

určitě ne

ZZO nevím

Vyšší negativní hodnocení se objevuje u vedoucích pracovníků, kdy zápornou odpověď poskytlo 24 % těchto pracovníků. Celkově nejspokojenější v této otázce jsou zastupitelé města (79 %).

37


Otázka č. 11: Kvalita životního prostředí Respondenti měli možnost vyjádřit se k jednotlivým částem otázky bodovým hodnocením v rozpětí 1 – 5 s tím, že pět bodů znamená „vysoká kvalita/míra“ a jeden bod „nízká kvalita/míra“. Jednotlivé podotázky řeší míru spokojenosti s kvalitou a péčí o zeleň a veřejná prostranství jak celoměstsky, tak také z pohledu lokalit, ve kterých mají respondenti své bydliště. Tabulka 12: Bodové hodnocení kvality životního prostředí

1,91

2,08

průměr za skupinu 2,46

2,94

1,89

2,33

2,73

3,00

3,00

2,84

2,68

3,00

3,23

2,94

2,85

2,32

2,11

2,69

3,27

2,97

2,83

2,24

2,30

2,72

rozsah parků

skupina

péče čistota o veř. u bydliště plochy 2,88 2,51

úředníci

2,93


3,44

3,06

zastupitelé

3,47

ZZO průměr za téma

kvalita ovzduší

míra hluku

Nejlépe ohodnocené otázky se týkají kvality a péče o zeleň a veřejná prostranství (viz rozsah parků, péče o veřejné plochy). Poměrně dobře byla také hodnocena čistota okolí v místě bydliště. Bodové hodnocení se jednotlivých skupin příliš neliší. V této otázce byl kritičtější spíše úřednický aparát, naopak více bodů udělovala politická reprezentace. Nejhůře, stejně jako u občanů, vyšlo hodnocení kvality ovzduší. Graf 42: Bodové hodnocení kvality ŽP dle skupin představitelů města 4,00 3,50 3,00 2,50 2,00 1,50

úředníci


zastupitelé

38

ZZO

kvalita ovzduší


péče o veř. plochy

rozsah parků

kvalita ovzduší



rozsah parků

kvalita ovzduší



rozsah parků

kvalita ovzduší



rozsah parků

1,00


Otázka č. 12: Spokojenost s autobusovou dopravou Také tato otázka, jakož i některé z předchozích, byla navržena jako uzavřená, s možností jednotlivé podotázky ohodnotit body ve škále 1 - nespokojen, 5 - velmi spokojen. Graf 43: Průměrné bodové hodnocení spokojenosti s autobusy 2,90 2,60

2,70 2,50 2,30

2,28

2,28

celkový pohled

MHD

2,50

2,34

2,10 1,90 1,70 1,50 dostupnost okolí

dostupnost Ostravy


Respondenti přisuzují autobusové dopravě podprůměrné hodnocení. Představitelé města jsou se svým hodnocením celkového pohledu na autobusovou dopravu a zejména MHD méně spokojeni, než samotní občané. Představitelé naopak lépe než občané hodnotí dostupnost Ostravy a jiných měst v rámci ČR. Necelých 45 % respondentů uvedlo, že autobusovou dopravu nevyužívá (u občanů tato hodnota činila 25 %). Tabulka 13: Bodové hodnocení spokojenosti s autobusy dle skupin celkový pohled úředníci vedoucí úředníci zastupitelé ZZO průměr za otázku

2,39 2,33 2,16 2,23 2,28

MHD

dostupnost dostupnost dostupnost okolí Ostravy měst ČR

2,42 2,28 2,16 2,28 2,28

2,26 2,28 2,42 2,40 2,34

2,55 2,61 2,53 2,70 2,60

2,29 2,44 2,63 2,64 2,50

průměr za skupinu 2,38 2,39 2,38 2,45 2,40

Otázka č. 13: Spokojenost s osobní vlakovou přepravou Také tato otázka je navržena jako uzavřená, s možností jednotlivé podotázky ohodnotit body ve škále 1 - nespokojen, 5 - velmi spokojen. Obecně dopadla vlaková doprava mnohem hůře než doprava autobusová. Vlakovou dopravu navíc nevyužívá téměř 49 % respondentů (u občanů to bylo 33 %). Přestože bodové hodnocení představitelů města je v průměru o 2 desetiny vyšší, než u občanů města, hodnocení úrovně vlakové dopravy je nízké. Nejlépe je hodnoceno spojení s Ostravou.

39

Strategický plán rozvoje statutárního města Frýdku-Místku – Dotazníkové šetření Graf 44: Průměrné bodové hodnocení spokojenosti s vlaky 2,44

2,50 2,30

2,20

2,15

2,18

celkový pohled

dostupnost okolí

2,10 1,90 1,70 1,50 dostupnost Ostravy


Nejvíce nespokojení jsou úředníci a zástupci ZZO (1,85 bodu). Tabulka 14: Bodové hodnocení spokojenosti s vlaky dle skupin

úředníci vedoucí úředníci zastupitelé ZZO průměr za otázku

celkový dostupnost pohled okolí 1,81 1,79 2,50 2,56 2,63 2,63 1,66 1,74 2,15 2,18

dostupnost dostupnost Ostravy měst ČR 2,05 1,79 3,06 2,50 2,63 2,58 2,02 1,94 2,44 2,20

průměr za skupinu 1,86 2,65 2,62 1,84 2,24

Otázka č. 14: Bezpečnost ve městě Cílem otázky bylo zjištění míry znepokojení obyvatel s kriminalitou v kontextu emocionální roviny skupin, které strach z kriminality postihuje. Bodové hodnocení 1 znamená úplné bezpečno, 5 naopak vysoké nebezpečno v oblasti. Graf 45: Průměrné bodové hodnocení bezpečnosti ve městě 3,00 2,80

2,80

2,75

2,70 2,56

2,60 2,40

2,30

2,20 2,00 nechat otevřené okno

ulice ve dne

chodit v noci po ulicích

nechat jít dítě samo ze školy

nechat dítě na sportovišti bez dozoru

Hodnocení bezpečnosti pohybu po ulicích města (ve dne i v noci) vychází lépe, než hodnotili občané. Naopak více obav mají představitelé města zjevně spíše o své děti. Toto hodnocení vychází o 3 desetiny bodu hůře, než uváděli občané. Celkově se respondenti ve Frýdku-Místku cítí spíše bezpečně, nicméně jedná se o hraniční hodnoty.

40

Strategický plán rozvoje statutárního města Frýdku-Místku – Dotazníkové šetření Tabulka 15: Bezpečnost ve městě dle skupin

skupina

nechat otevřené okno

úředníci vedoucí úředníci zastupitelé ZZO průměr za otázku

ulice ve dne

2,64 2,94 2,74 2,68 2,75

chodit v noci po ulicích

2,34 2,33 2,00 2,53 2,30

nechat jít dítě samo ze školy

2,94 2,78 2,63 2,85 2,80

nechat dítě na sportovišti bez dozoru

2,46 2,67 2,47 2,64 2,56

průměr za skupinu

2,63 2,72 2,89 2,55 2,70

2,60 2,69 2,55 2,65 2,62

Otázka č. 15: Největší problémy města Respondenti měli u této otázky možnost vybrat tři z pěti nabízených témat, nebo doplnit téma další. Největší problém představitelé města (25 %) spatřují v nízké nabídce pracovního uplatnění. Graf 46: Největší problémy města 30% 25%

25% 21%

20% 16% 15%

12%

12%

10%

8%

7%

jiné

obchody, služby

5% 0% pracovní příležitosti

nebezp. podnikatelé v dopravní úseky centru

kriminalita

možnostivolný čas

Druhou nejcitelnější oblastí je výskyt nebezpečných dopravních úseků (21 % respondentů). Třetí pak absence podnikatelů v centru (služby, prodejny kvalitního zboží). V kategorii „jiné“ respondenti uváděli v téměř 2/3 případů problémy s hustou dopravou (absence obchvatu). Jako další problémy města dále jmenovali:       

špatný stav ovzduší málo dětských hřišť nedostatek parkovacích míst chybějící kanalizace v okrajových částech města chybějící zařízení pro alkoholiky (objekt se zvláštním režimem) málo parkovacích míst absence EVVO

41

Strategický plán rozvoje statutárního města Frýdku-Místku – Dotazníkové šetření Graf 47: Největší problémy města dle skupin 30%

27% 24%

25% 20%

17%

16%

21% 20% 18% 16%

15% 10%

10%

10%

19%19%

28%

23% 21%

14%

12%

11%10%

9% 6%

5%

5%

13%

11% 7% 4%

6% 5%

0% kriminalita

možnosti- volný obchody, služby čas úředníci

podnikatelé v nebezp. dopravní centru úseky


zastupitelé

pracovní příležitosti

jiné

ZZO

Otázka č. 16: Největší pozitiva na městě Frýdek-Místek Otázka č. 16 byla koncipována jako otevřená. Respondenti měli možnost vyjádřit, co patří, podle jejich názoru, mezi pozitiva (silné stránky) města. Graf 48: Silné stránky města 50% 40%

39,6%

30%

22,6%

20%

15,1% 7,5%

10%

6,6%

4,7%

3,8%

historie

cyklostezky

0% příroda, Beskydy

dostupnost, poloha

stav zeleně

sociální služby kulturní vyžití, festivaly

Velmi často se opakovala odpověď chválící polohu a okolí města Frýdku-Místku. Dostupnost města, okolní příroda, množství zeleně, podoba parků a oddychových zón apod. tvořila 77 % odpovědí na silné stránky města. Zbylých 23 % tvořila úroveň a rozsah poskytovaných sociální služeb, možnosti kulturního vyžití, historie města a památky a také síť cyklostezek (např. zmiňovaná stezka Ostravice-Olešná).

42


Otázka č. 17: Co by se ve městě mělo rozhodně změnit Odpovědi na poslední otázku se shodovaly s odpověďmi občanů. Také městští reprezentanti shledávají potřebu nejdříve řešit problematiku dopravy (obchvat, bezpečné přechody, autobusová doprava), zlepšování stavu ovzduší, opravy komunikací a chodníků. Následující graf shrnuje všechny odpovědi zastupitelů, kteří se zúčastnili průzkumu. Graf 49: Doporučené oblasti pro změnu z pohledu zastupitelů doprava (obchvat) parkování obchod a služby (centrum) politická reprezentace stav komunikací hlučnost (doprava, kultur. akce) podpora spolkové činnosti amfiteátr, podium (kultur. akce) úloha městské policie tvorba pracovních míst pro VŠ městské koupaliště

43

6. Průzkum názorů podnikatelských subjektů Tato sekce dotazníkového šetření si kladla za cíl zmapovat podnikatelské prostředí ve statutárním městě Frýdek-Místek z pohledu participujících podnikatelských subjektů. Dotazník obsahoval 18 otázek, ve kterých respondenti charakterizovali své základní statistiky a lokalizaci jak svého odbytu, tak i dodávek, vyjadřovali se ke svým vnitropodnikovým zaměstnaneckým poměrům, vymezili kritické a klíčové faktory ovlivňující podnikatelskou činnost a hodnotili spolupráci s magistrátem města. Díky struktuře otázek, jež byly koncipované na uzavřené, částečně uzavřené a otevřené, byla zabezpečena možnost plně projevit svoji míru spokojenosti, vyjádřit své názory a návrhy na zlepšení. V této kategorii dotazníkového šetření odpovědělo celkem 91 respondentů. Dotazovaní jsou podnikatelskými subjekty různých právních forem, velikostí i oborů činnosti, přičemž je možné je podle těchto kritérií rozdělit následujícím způsobem:  právní forma (a.s., s.r.o., v.o.s., sdružení bez právní subjektivity, podnikající fyzické osoby a ostatní formy)  obor činnosti (zemědělství, těžba nerostných surovin, zpracovatelský průmysl, výroba a rozvod elektřiny, vody a plynu, stavebnictví, výroba pro osobní spotřebu, maloobchod, velkoobchod, opravy, ubytování a pohostinství, doprava a spoje, finanční služby, činnosti v oblasti nemovitostí a pronájmu, vzdělávání, zdravotní a sociální péče, veterinární péče, ostatní veřejné sociální a osobní služby, zprostředkování obchodu, poskytování SW a HW, jiné)  velikost podle počtu zaměstnanců (bez zaměstnanců (OSVČ), 1 až 9 zaměstnanců, 10 až 49 zaměstnanců, 50 až 249 zaměstnanců) Otázka č. 1 - 3: Základní identifikace respondentů Tato otázka slouží pouze k identifikaci struktury respondentů dle jejich právní formy, oboru podnikání, velikosti a rozmístění podnikatelské činnosti v rámci ČR i zahraničí. Největší počet odpovídajících patří do kategorie společností s ručením omezeným, dále pak k podnikajícím fyzickým osobám. Graf 50: Struktura respondentů podle právní formy 17%

3% 5%

akciová společnost společnost s ručením omezeným

3%

veřejná obchodní společnost podnikající fyzická osoba 72%

družstvo


Velikostně se dotázané subjekty řadí většinou mezi podniky drobné, s počtem zaměstnanců 1 až 9 osob. Podniky malé a střední velikosti byly v dotazníkovém šetření zastoupeny více, než podnikatelé bez zaměstnanců. Graf 51: Struktura respondentů podle velikosti (počtu zaměstnanců) 56%

bez zaměstnanců 1 až 9 10 až 49 50 až 249 250 a více

7%

26%

1% 10%

Největší podíl respondentů provozuje blíže nespecifikovanou podnikatelskou činnost, z podniků, které spadají do některé z vybraných kategorií, je jich pak nejvíce zastoupeno v oboru maloa velkoobchodu, oprav a údržby. Graf 52: Struktura respondentů podle oborů činnosti

2%

2%

Jiné

2% 1%

Maloobchod, velkoobchod

5% Opravy, údržba, technické služby Stavebnictví, projektování 32%

10%

Zprostředkování obchodu a služeb Zpracovatelský průmysl

11%

Výroba pro osobní spotřebu Ubytování a pohostinství 13%

22%

Vzdělávání, překlady a tlumočení Doprava a spoje

45

Strategický plán rozvoje statutárního města Frýdku-Místku – Dotazníkové šetření Graf 53: Územní diverzifikace podnikatelské činnosti počet poboček v ČR

počet poboček v zahraničí 81%

94%

1% 1%

1%

1%

11%

5%

2%

Žádná nebo jedna pobočka

2 pobočky

3 pobočky

5 poboček

10 poboček

25 poboček

3%

Žádná pobočka 2 pobočky

1 pobočka 4 pobočky

Naprostá většina dotázaných podnikatelských subjektů má max. jednu pobočku na území ČR. V zahraničí má aspoň jednu pobočku přibližně 6 % dotazovaných firem. Z podniků, které pobočky v ČR nebo v zahraničí zřizují, je nejvíce těch, které mají pouze jednu pobočku. Otázka č. 4: Dodavatelé a odběratelé Dotaz č. 4 šetří místní diverzifikaci jak dodávek, tak také tržeb respondentů. U tržeb víceméně platí, že čím je odbytiště v rámci uvedených lokalit vzdálenější, tím větší podíl z celkových tržeb zaujímá. Rozdíly ovšem nejsou velké. Nicméně lze konstatovat, že větší část produkce firem je určena pro město a Moravskoslezský kraj. Necelých 10 % produkce realizují firmy v zahraničí. U dodavatelů platí podobná korelace mezi místní příslušností a realizovaným objemem. Místní podnikatelé zúčastnění v průzkumu odebírají necelou polovinu vstupů (44 %) spíše lokálně, nicméně velká část vstupů je dovážena, a to z regionů mimo Moravskoslezský kraj a 23 % ze zahraničí. Výsledné hodnoty (viz následující graf) odrážejí průměrné podíly tržeb a dodávek subjektů, které danou možnost uvedly (subjekty, které danou možnost neuvedly, nejsou započteny). Graf 54: Místní vymezení realizace tržeb a původu dodávek podnikatelských subjektů 40% 35% 30% 25% 20% 15% 10% 5% 0%

31%

34%

33% 29%

25%

23% 15% 9%

FM a okolí

MS kraj

ČR

Zahraničí

Realizované třžby respondentů

FM a okolí

MS kraj

ČR

Zahraničí

Hlavní dodavatelé respondentů

46


Otázka č. 5 - 11: Problematika zaměstnávání V těchto otázkách se měli respondenti vyjadřovat k problémům a poměrům v oblasti zaměstnávání včetně různých probíhajících i plánovaných změn, vymezení využívaných zdrojů nové pracovní síly a v neposlední řadě také finančního ohodnocení zaměstnanců. Ze subjektů, které se vyjádřily k finančnímu ohodnocení svých zaměstnanců, je nejvíce takových, které v průměru vyplácejí mzdu 15 – 20 tis. Kč, něco přes čtvrtinu firem vyplácí mzdu v rozmezí 10 - 15 tis. Kč. Graf 55: Průměrná měsíční mzda zaměstnanců (v Kč) 45%

do 10 tis. 10 - 15 tis.

26%

15 - 20 tis. 20 - 25 tis. 25 - 30 tis 8% 10%

nad 30 tis.

6%

5%

Většina respondentů neprošla žádnými výraznými změnami v počtu zaměstnanců v posledním roce a ani takové změny nejsou na příští rok plánovány. Dokazují to následující dva grafy, které shrnují odpovědi týkající se této problematiky. Graf 56: Změny v počtu zaměstnanců změny za posledních 12 měsíců

změny očekávané během příštích 12 měsíců

70% 67%

nárůst

nárůst

14% bez výrazných změn pokles

15% 2%

13%

bez výrazných změn pokles

12%

nevím

7%

nevím

Většina dotázaných podnikatelských subjektů se vyjádřila, že nemá problémy se získáváním nových pracovníků. Přitom jen čtvrtina z nich v posledních měsících využila možnost přijmout na nějakou pozici absolventa. Tyto skutečnosti znázorňují následující dva grafy.

47

Strategický plán rozvoje statutárního města Frýdku-Místku – Dotazníkové šetření Graf 57: Měli jste někdy problém s hledáním nových zaměstnanců?

37% 63%

Ano

Ne

Graf 58: Přijali jste v posledních měsících do pracovního poměru nějaké absolventy?

74%

26%

Ano

Ne

Faktorem, který respondentům nejvíce brání v nalezení vhodných zaměstnanců, není dle dotazníkového šetření ani malý počet absolventů, ani dostupnost či ztížený dojezd do města, ale nedostatek profesních dovedností. Graf 59: Hlavní důvody bránící nalezení vhodných zaměstnanců 36%

13%

11%

40% nedostatek profesních dovedností

neví (nehledali)

důvody nejsou (vše bez problémů)

jiné

Cca 40 % respondentů uvádí, že nemělo problém s nalezením nových zaměstnanců a tedy v místě neshledává žádné překážky v nalezení vhodných pracovníků. Přibližně 11 % neví o žádných překážkách, protože zatím neměli potřebu hledat zaměstnance. Zbylých 36 % respondentů vyjádřilo více specifické důvody – možnost „jiné“. Jde především o překážky na straně pracovníků (nespolehlivost, neochota pracovat, kvalita odváděné práce, malá praxe v oboru, nízká kvalifikace, nutnost proškolování před zapojením do pracovního procesu).

48


Ojediněle se vyskytly také názory, že úřad práce nenabízí vhodné pracovníky nebo, že výběr zaměstnanců pro podnik provádí pracovní agentura. Jako jeden z významných zdrojů pracovní síly se většině dotázaných podnikatelů jeví úřad práce. Nelze zde však učinit obecný závěr o uplatňování uchazečů z úřadů práce, protože zde u mnohých subjektů existují četné důvody, proč tyto uchazeče nevyužít. Mezi konkrétními důvody byly vyjmenovány například pochybnosti o schopnostech lidí z úřadů práce (kvalita a kvalifikace), nebo dle respondentů obecně není důvod obracet se na úřad práce, neboť se pracovníci nabízejí sami. Graf 60: Využíváte pro obsazování nových míst uchazeče z úřadu práce? 57%

43% ano

ne

Otázka č. 12 - 14: Hodnocení podmínek pro podnikání ve městě U otázky č. 12 měli respondenti možnost bodově ohodnotit faktory, které nejvíce ovlivňují podnikání ve městě (bodová stupnice byla 1 – 5, kdy 1 bod znamenal „vůbec“, 5 bodů naopak „velmi“). Mezi faktory, které jsou respondenty pociťovány jako významné ve vztahu k podnikání ve městě, lze zařadit státní/evropskou politiku dotací (která dosáhla vůbec nejvyššího hodnocení významnosti), lokalizaci v regionu a dopravní dostupnost. Mezi jinými vlivy byla uvedena například jen neatraktivnost konkrétního oboru podnikání, anebo požadavek na získání finanční podpory. Obvykle ovšem mezi jiné faktory respondenti uvádějí nedostatek nájemních a nebytových prostor, ceny zboží, konkurenci a kvalitu poskytovaných služeb apod. Výsledné hodnoty vyjadřují průměrné hodnocení dané oblasti podnikatelskými subjekty, které hodnocení poskytly. Graf 61: Hodnocení faktorů majících vliv na podnikání ve městě (prům. počet bodů) Kvalita pracovních sil

1,55

Legislativa, obecně závazné vyhlášky

2,33

Jiné

2,33

Tradice, vstupní/návazné služby

2,57

Vstřícnost veřejné správy

2,82

Dopravní dostupnost

3,16

Lokalizace v regionu

3,38

Státní/evropská politika dotací

3,78 1,00

1,50

2,00

49

2,50

3,00

3,50

4,00


Další otázka se zaobírala doporučeními respondentů pro představitele města. Dotázané podnikatelské subjekty, v téměř třetině případů, požadují snížení byrokratické zátěže. Je otázkou, jak dalece může město v tomto směru podnikat příslušné kroky. Výkon přenesené působnosti vychází z národní legislativy a město na tuto agendu nemá přímý vliv. V souvislosti s odpověďmi na jiné otázky lze doporučit městu, provést opatření ke zlepšení služeb úřednického aparátu (vstřícnost, ochota, produktivita pracovníků). Mezi frekventovanými konkrétními návrhy na zlepšení dále převažoval požadavek na zlepšení dopravní dostupnosti města a nastavení rovných podmínek pro všechny (tj. odstranění klientelismu, lobbingu). Graf 62: Oblasti doporučené městu ke zlepšení Rozšíření/nové studijní obory

1%

Zvýšení PC gramotnosti

2%

Kupní síla/nezaměstnanost

2%

Spolupráce mezi podnikateli a magistrátem

4%

Poradenství namísto pokut

5%

Podpory vzniku nových pracovních míst

7%

Stejné podmínky pro všechny

9%

Dopravní dostupnost

10%

Neurčeno

13%

Jiné

15%

Snížení byrokracie

31% 0%

5%

10%

15%

20%

25%

30%

35%

Mezi dalšími návrhy zachycenými v dotaznících (možnost „jiné“) bylo uvedeno: - zlepšení dopravní infrastruktury (opravy silnic, obchvat města, budování cyklostezek) - rozšíření podnikatelských zón - zlepšení možnosti parkování - zlevnění nájmů nebytových prostor a veřejných ploch - úprava legislativy - eliminace heren - zlepšení kvality práce úředníků magistrátu - zavedení lokálního protekcionismu (preference místních firem ze strany města) Respondenti mezi doporučení ke zlepšení nezahrnuli např. pružnější úřední hodiny na magistrátu. Tento faktor není mezi podnikateli vnímán jako nejpalčivější. Otázka č. 14 se snažila o identifikaci silných stránek ve vztahu k podnikání ve Frýdku-Místku. Podnikatelské subjekty kladně hodnotí především odběratelsko-dodavatelské podmínky. Poměrně vysoký počet obyvatel poskytuje podnikatelům ve Frýdku-Místku dostatečně široké pole pro uplatnění své nabídky. Navíc tento fakt poskytuje předpoklad dostatečné nabídky pracovní síly, která patří rovněž mezi jedny z nejvýše hodnocených podnikatelských faktorů.

50

Strategický plán rozvoje statutárního města Frýdku-Místku – Dotazníkové šetření Graf 63: Hlavní kladné stránky ve vztahu k podnikání Jiné

5%

Neví

6%

Zájem podniku na rozvoji regionu

6%

Dostatek prostor pro podnikání

7%

Malá konkurence

7%

Spolupráce s magistrátem

7%

Dostatek pracovních sil

13%

Žádná pozitiva

14%

Dostatek dodavatelů

14%

Dostatek odběratelů/zákazníků

20% 0%

5%

10%

15%

20%

25%

Z průzkumu ovšem vyplynula poměrně vysoká skupina podnikatelů, kteří na městě (regionu) neshledávají žádná pozitiva (14 %) z hlediska jejich podnikatelské aktivity. Přibližně 6 % respondentů si nebylo jisto, kterou z možností přiřadit k silným stránkám města. Také u této otázky byla možnost poskytnout zpětnou vazbu nezachycenou ve standardně nabízených možnostech. Volbou odpovědi „jiné“ respondenti vyjádřili další klady města, mezi které zařadili pozitivně působící konkurenční prostředí nebo také pružnost dodavatelů. Otázka č. 15 - 16: Dotační možnosti V některých otázkách dotací bylo v dotazníkovém šetření dosaženo značné jednoty odpovědí, které ovšem poukazují na určité rezervy ve využívání dostupných dotačních možností. Respondenti ve své většině projevují sice snahu orientovat se v dotačních možnostech tím, že sledují národní, resp. evropskou dotační politiku, nicméně jak u projektů podporovaných z rozpočtu státu, tak i z fondů EU, přes 3/4 firem dosud nerealizovalo ani jeden projekt. Tato data shrnují následující grafy. Graf 64: Sledujete národní/evropskou dotační politiku? 48%

52%

Ano

Ne

Ze subjektů, které poskytly odpověď k dané otázce, nerealizovalo žádný takový projekt 77 %.

51

Strategický plán rozvoje statutárního města Frýdku-Místku – Dotazníkové šetření Graf 65: Počet úspěšně realizovaných projektů s podporou EU či státu 77%

žádný 1 projekt 2 až 3 4 a více 8% 6%

9%

Nejvíce projektů realizovali spíše podniky malé (10 – 49 zaměstnanců) a střední (50 – 249 zaměstnanců). Jde o skupiny, které jsou v průzkumu zastoupeny z 37 %. Nejen z tohoto výsledku lze vyvodit závěr, že na podporu z národních či evropských zdrojů dosahují spíše než drobní podnikatelé právě větší společnosti, které disponují dostatečnými lidskými zdroji nebo jsou ochotni do získání podpory vložit něco ze svých zdrojů (příprava záměru, spolufinancování).

Otázka č. 17: Spokojenost se službami magistrátu Respondenti svými body (opět v rozmezí 1 až 5 bodů) vyjádřili největší spokojenost s údržbou silnic i přípravou podnikatelských zón (přes připomínku, že šlo o podporu spíše zahraničním investorům). Hůře je hodnocena práce městské policie (zde byl vznesen požadavek na posílení nočního dohledu z důvodu krádeží a poškozování majetku). Podnikatelé jsou spíše nespokojeni s propagací regionu ze strany města a kraje. Nejhůře z průzkumu vyšlo hodnocení odbornosti a ochoty pracovníků magistrátu. V grafu jsou znázorněna průměrná hodnocení všech kategorií.

52

Strategický plán rozvoje statutárního města Frýdku-Místku – Dotazníkové šetření Graf 66: Spokojenost firem s jednotlivými oblastmi činnosti magistrátu Ochota úředníků na magistrátě při vyřizování formalit

2,13

Odbornost úředníků magistrátu

2,23

Propagace regionu

2,73

Práce policie

2,73

Odkup nemovitostí do vlastnictví firmy

3,16

Podpora podnikání

3,19

Připravené podnikatelské zóny

3,24

Údržba silnic

3,73 1,00

1,50

2,00

2,50

3,00

3,50

4,00

Otázka č. 18: Jaká činnost ze strany města by podpořila podnikání? V poslední otázce dotazníku podnikatelské subjekty navrhovaly oblasti ke zlepšení. Mezi nimi často zaznívaly návrhy větší preference místních firem ze strany magistrátu například v rámci výběrových řízení. Nastavení takových podmínek je ovšem z hlediska zákona těžko proveditelné. Nicméně nejde jen o veřejné zakázky, podpora může být poskytnuta nejen finanční (např. dotační programy navázané na řešení konkrétních nedostatků), ale také administrativní (práce magistrátu, úleva od poplatků – např. pronájem ploch pro letní zahrádky u restaurací apod.). Necelá čtvrtina respondentů si myslí, že město jejich podnikání ovlivnit přímo nemůže. Respondenti jsou si vědomi, že velkou část jejich potřeb lze řešit pouze na celostátní úrovni – národní legislativa. Část respondentů (cca 15 %) deklarovala, že přímo nemají návrhy na zlepšení činnosti města směrem k podnikání. Asi 13 % subjektů vyjádřilo potřebu budování a zdokonalování městské infrastruktury související s podnikáním. Konkrétně jde o dopravní infrastrukturu a řešení dostupnosti města Frýdku-Místku. Další skupina podnikatelů by uvítala nastavení širší spolupráce s magistrátem v rovině propagace, poradenství, pomoci se získáváním dotací z EU apod. Cca 6 % subjektů navrhuje rozvoj výstavby průmyslových zón a podnikatelských center, zlepšení dostupnosti podnikatelských lokalit nebo snížení překážek v bezproblémové výstavbě firemního objektu. S podporou výstavby souvisí i návrh na zvýšení atraktivity města pro vlastní obyvatele a jejich spokojenost. Čím více spokojených obyvatel totiž město bude mít, tím více tržeb od nich k místním podnikatelům plyne. Atraktivita města navíc omezí stěhování z města, což podnikatelům umožňuje vytvoření stálé klientely a navíc může přispět k přilákání turistů. Grafické vyjádření zastoupení těchto agregovaných názorů poskytuje následující graf, ve kterém jsou zohledněni respondenti, kteří na těchto odpovědích participovali.

53

Strategický plán rozvoje statutárního města Frýdku-Místku – Dotazníkové šetření Graf 67: Jaká činnost ze strany města by podpořila vaše podnikání? podpora výstavby

6%

nic, vše v pořádku

6%

snížení byrokracie

6%

vzájmená spolupráce (propagace, dotace EU)

7%

obchvat, komunikace, parkování

13%

neví

15%

město potřeby neovlivní

22%

podpora místních firem

26% 0%

5%

54

10%

15%

20%

25%

30%


7. Průzkum názorů žáků a studentů Anketní šetření bylo zaměřeno na dorost a mladistvé, kteří ve statutárním městě Frýdek-Místek buďto bydlí, anebo sem dojíždějí za vzděláním. Cílem anketního šetření bylo nejenom zjistit míru spokojenosti respondentů s pobytem ve městě, ale zmapovat jejich skutečná přání a potřeby orientované na aktuální i potencionální zlepšení aspektů, které ovlivňují kvalitu života. Pro účely šetření bylo shromážděno a analyzováno celkem 239 vyplněných dotazníků, jež byly koncipovány s ohledem na cílovou skupinu. Respondenti měli možnost vyjádřit spokojenost s volnočasovými, urbanizačními a kulturními podmínkami ve Frýdku-Místku a také vyjádřit svůj osobní náhled na zlepšení současného stavu a spolupodílet se tímto způsobem na utváření budoucí tváře města. Především prostřednictvím strategického plánování na nejnižší úrovni lze nejlépe zformovat efektivní image města v souladu s místními specifiky a přáními obyvatel. 1.) Šetření míry spokojenosti respondentů s veřejným prostranstvím Respondenti měli ohodnotit svoji spokojenost / nespokojenost s vybaveností veřejných prostranství v jednotlivých bodech známkami ve škále: -

stav uspokojivý je potřeba rozšířit počet je potřeba vyměnit za nové

Otázka č. 1a: Jaký je stav sportovišť v okolí mého bydliště? Z údajů získaných v šetření vyplývá, že 41 % respondentů pokládá stav sportovišť ve svém okolí za uspokojivý. Přibližně třetina respondentů požaduje, aby město zvýšilo počet těchto ploch a něco přes čtvrtinu osob požadovala provedení rekonstrukce stávajících zařízení. Tabulka 16: Stav sportovišť stav sportovišť počet odpovědí

uspokojivý

je třeba rozšířit počet

vyměnit za nové

95

78

60

55

Strategický plán rozvoje statutárního města Frýdku-Místku – Dotazníkové šetření Graf 68: Spokojenost se stavem sportovišť

25,8% 40,8%

33,5% uspokojivý


vyměnit za nové

Otázka č. 1b: Jaký je stav inventáře (laviček, košů, osvětlení) v okolí mého bydliště? Ke spokojenosti se stavem laviček, osvětlení a ostatního inventáře se kladně vyjádřilo 77 respondentů, kteří tvoří 1/3 z celkového počtu odpovědí. Tabulka 17: Stav inventáře v okolí bydliště stav inventáře počet odpovědí

uspokojivý


vyměnit za nové

77

109

44

Méně spokojena byla necelá polovina (47 %), s požadavkem na rozšíření těchto prvků, a 19 % osob požaduje jejich renovaci. Graf 69: Míra spokojenosti se stavem městského inventáře 19,1% 33,5%

47,4% uspokojivý


vyměnit za nové

Otázka č.1c : Jaký je stav zelených ploch a parků v okolí mého bydliště? Na tuto identifikační otázku odpovědělo kladně celkem 42,9 % respondentů a více než polovina respondentů se domnívá, že je třeba počet zelených ploch rozšířit. Pouze 12 dotazovaných z celkového počtu označilo stávající stav zeleně za neuspokojivý.

56

Strategický plán rozvoje statutárního města Frýdku-Místku – Dotazníkové šetření Tabulka 18: Spokojenost se stavem zelných ploch a parků v okolí bydliště stav zeleně

uspokojivý

počet odpovědí

99

je třeba rozšířit vyměnit za nové počet 120

12

Graf 70: Míra spokojenosti se stavem zeleně v okolí bydliště respondentů 42,9%

5,2%

51,9% uspokojivý


vyměnit za nové

Přesto, že většina občanů je přesvědčena o zvyšování kvality městského prostředí ve vztahu k úpravě veřejné zeleně, je nutné reflektovat názor respondentů na rozšíření zeleně a parků. Z výše uvedeného důvodu se jeví za vhodné provést hodnocení městské zeleně v jednotlivých částech města. Dotazovaní měli možnost dle své vůle uvést lokalitu či konkrétní zónu, ve které element odpočinkové zóny v podobě parku a ozeleněných ploch schází. Je potřeba uvést, že níže uvedený seznam míst, které dotazovaní vnímají jako nedostatečně reprezentativní z hlediska krajinářského ošetření nezastavěných ploch, nesouvisí pouze s místem jejich bydliště, ale reflektuje také nehezké prostranství na jinak příznivém vzhledu městské zeleně. K nejčastěji uváděným místům v tomto šetření patří sídliště Slezská, ulice Míru, J. Čapka, J. Božana, J. Opletala, Třanovského, M. Chasáka, K Hájku, Kolaříkovo sídliště, hřiště Polní/V. Martínka, hřiště u 5. ZŠ. 2.) Šetření míry spokojenosti respondentů s občanskou vybaveností Sada následujících otázek tohoto oddílu byla zacílena na spokojenost respondentů se stavem občanské vybavenosti. Respondenti se mohli vyjádřit k tomu, jaké služby v okolí svého bydliště postrádají či naopak jaký druh občanské vybavenosti považují za nevyužívaný. Otázky byly koncipovány jako volné a jejich vyhodnocení slouží k identifikaci potřeb pro zvýšení kvality života cílové skupiny občanů a k identifikaci silných a slabých stránek respondenty vytipovaných oblastí. Vzhledem k nižšímu počtu tipovaných položek, které nekorespondují s celkovým počtem odpovídajících, je adekvátní uvést pouze informace o nejčastějších požadavcích na jednotlivé změny. Počty i procentuální výměry by byly díky počtu hodnotitelů pro účely šetření zkreslující.

57


Otázka č. 2a: Co by mělo být ve městě nově nakoupeno/pořízeno/zajištěno? Výsledky hodnocení této otázky byly seskupeny do 10 kategorií. Tabulka 19: Návrhy na zajištění nové vybavenosti počet položky návrhy odpovědí sport

7

volejbalové a fotbalové aktivity

hříště

14

floorball, skateparky, areál čtyřkolek

cyklostezky

8

rozšíření tras

umělá stěna

12

více center

lanové centrum

13

více center

obchody

19

McDonald, KFC, Futurum

kulturní domy

10

rozšíření programu

lavičky

10

rozšíření / obměna

internet

9

veřejný přístup k internetu

MHD

4

zefektivnění

Z výše uvedených položených položek byly pro identifikaci nejpožadovanějších služeb vybrány čtyři nejčetnější kategorie, jež jsou níže seřazeny sestupně od nejžádanějších: McDonald, KFC, nákupní centrum (OD Futurum) Floorballové hřiště, skateparky, areál čtyřkolek Lanová centra Umělé stěny

   

Otázka č. 2b: Co by mělo být ve městě eliminováno či řešeno? Tato otázka směřovala ke zjištění, které faktory by měly být ve městě eliminovány či zrušeny, nebo které problémové otázky by mělo vedení města vzít v úvahu. Do budoucna lze tímto krokem částečně zamezit odlivu obyvatel, je proto vhodné tuto možnost vzít v úvahu. Tabulka 20: Požadavky na eliminaci nepříznivých faktorů položky

počet odpovědí

konkrétní návrhy

stav škol

12

5. ZŠ, MŠ, Střední zemědělská škola

silnice

4

velký provoz -> hluk, průtah městem

budovy

13

budova naproti kinu Vlast, kino P. Bezruče, chátrající budovy

sportoviště

6

víceúčelová sportovní hala, hokejová aréna

obchody

6

Kaufland, Amsterodam shop, vietnamské obchody

herny, bary

11

Bar Riviéra, herny, kasina

Odpovědi respondentů kritizovaly především nevzhledné, nedávno vybudované obchodní domy, či nezrekonstruované budovy ve městě. Jak i jiné skupiny respondentů, jejichž názory jsou reflektovány v dalších dotaznících, tak i žáci a studenti negativně hodnotí tyto objekty.

58


Otázka č. 2c: Co by mělo být zrekonstruováno/obnoveno/rozšířeno? Vzhledem k nižšímu počtu tipovaných položek, které nekorespondují s celkovým počtem odpovídajících, je adekvátní uvést pouze informace o nejčastějších požadavcích na jednotlivé změny. Tabulka 21: Požadavky na rekonstrukci/obnovu či rozšíření položky

počet odpovědí

konkrétní návrhy

silnice

8

obecně

cyklostezky

7

obecně

kulturní využití

27

kino, letní kino, městská knihovna

hřiště

12

dětská hřiště, hřiště okolo 11. ZŠ

náměstí

4

Frýdecké náměstí, Náměstí Svobody

sportoviště

15

stadion Stovky, bazén u Penny Marketu, hokejová aréna

parky

6

park na ulici Novodvorská, minigolfový park

budovy

7

chátrající budova na frýdeckém náměstí

Z výstupu analýzy této části dotazníků vychází najevo, že respondenti postrádají nejvíce možnosti kulturního vyžití a v těsné návaznosti také možnosti sportovních aktivit. Z výše vyhodnocené podotázky v kategorii otázky č. 1 je zřejmé, že požadavek rozšíření sportovišť má důležitou roli na spokojenosti této cílové skupiny s životem ve městě.

3.) Přání mladé generace Otázka č. 3: Jak by mělo město vypadat, abych tu chtěl bydlet za 10 - 20 let? Otázka č. 3 měla zjistit faktory ovlivňující rozhodování mladé generace o svém budoucím působišti, resp. co by působilo při jejich budoucím rozhodování o tom, zdali ve Frýdku-Místku mají zůstat bydlet i nadále, nebo volit cestu přestěhování se. Graf 71: Návrhy na změnu města v horizontu nadcházejícího desetiletí práce zeleň obchody budovy kulturní využití sportovní využití bezpečnost parky dopravní situace

3% 7% 9% 9% 11% 13% 15% 16% 18% 0%

5%

10%

15%

20%

Otázka byla koncipována jako volná. 18 % z celkového počtu odpovědí, se týká stavu dopravní situace na hlavním tahu městem ve směru z Českého Těšína směrem na Ostravu / Příbor. Tento faktor je tedy pro skupinu dotazovaných nejdůležitější. Skupina 16 % hodnotící

59


stav parků považuje za klíčové renovaci stávajících či výstavbu nových parků pro rozšíření možností volnočasových aktivit, a tím také budoucímu zamezení odlivu obyvatel do jiných destinací. Tento názor je sice vzhledem ke věku dané skupiny velmi relativní, do budoucna může však přibývat na váze. Nedílnou součástí spokojenosti se životem ve městě je také pocit bezpečnosti. Výsledek šetření napovídá o obavách respondentů o hrozbě protiprávního jednání či útoku proti okolním obyvatelům či jim samotným. Otázka č. 4: Tři místa, které se mi líbí Dle četnosti jednotlivých odpovědí byl sestaven žebříček oblíbených (reprezentativních) míst na území města. Graf 72: Výčet oblíbených míst ZUŠ obě hl. náměstí sportovní infrastruktura zeleň, parky kulturní objekty (kino Vlast, zámek) 0%

5%

10%

15%

20%

25%

30%

35%

Nejčastěji mládež zmiňovala kulturní objekty jako místní zámek, kino Vlast, knihovny. Dále zeleň a parky (B. Smetana, zámecký, P. Bezruče). Mezi sportovní infrastrukturou se nejvíce objevuje aquapark. Otázka č. 5: Identifikace neatraktivních prostranství ve Frýdku-Místku Tato část dotazníku je měřená na míru nespokojenosti respondentů s jimi vybranými lokalitami a prvky ve městě. Celkově respondenti podali 110 návrhů míst, prvků či budov, které dle jejich názoru hyzdí vzhled města. Odpovědi na tuto otázku jsou ve shodě s odpověďmi na některou z předešlých otázek (např. prvky k rekonstrukci, nebo návrhy na změnu). Graf 73: Výčet neatraktivních prostranství města stav komunikací kino P. Bezruče neupravné parky obchody sportovní zařízení instituce (ZŠ) sídliště bary, herny neopravené budovy 0%

5%

10%

15%

20%

25%

Téměř 1/4 odpovídajících uvedla jako největší nedostatek v atraktivitě města neopravené budovy. Jedná se především o bezúčelné či neudržované objekty z dob minulého režimu. Tyto

60


objekty nezapadají do celkového koloritu města a jsou občany či dojíždějícími vnímány jako negativní faktory narušující vzhled a funkčnost města.

Otázka č. 6: Chcete dodat ještě něco, co vás trápí nebo dělá starosti? Poslední otázka měla doplňovat otázky předešlé. Mladí lidé zde mohli vlastními slovy sdělit další problémy, které shledávají na městě. Této možnosti využila necelá třetina respondentů. Ostatní se nevyjádřili (50 %), nebo již nechtěli dodat nic, neboť jim k vyjádření názoru stačily předchozí otázky (cca 20 % respondentů). Výsledky uvádí následující tabulka. Tabulka 22: Doplnění problémových oblastí města položky nepřizpůsobiví občané

počet odpovědí 18

konkrétní návrhy bezdomovci, vandalové, menšiny

sportoviště

16

víceúčelová sportovní hala, nový skatepark

MHD

10

nespolehlivost řidičů MHD linek

ovzduší

8

smog, kouř plynoucí z frekventované dopravy

bezpečnost, městská policie

7

drogy, nízká bezpečnost ve večerních hodinách, přidat kamery

kultura

6

zvýšení možností kulturního vyžití

restaurace, bary, herny

5

Hvězda, Paradise, Gustlíček

budovy

5

neopravené budovy

61


8. Průzkum spokojenosti klientů magistrátu města Během šetření bylo shromážděno celkem 160 vyplněných dotazníků, které byly zacíleny na spokojenost občanů (klientů) s činností Magistrátu města Frýdku-Místku. Dotazník se skládal ze 3 otázek. Položené otázky dávali možnost respondentům plně vyjádřit svoji spokojenost, přání, námitky či návrhy na zlepšení chodu magistrátu. Otázka 1 – Spokojenost s vybranými oblastmi První otázka byla zaměřena na vyjádření spokojenosti s vybranými aspekty fungování magistrátu. Respondenti měli možnost bodově ohodnotit 10 vybraných témat. Bodová stupnice byla čtyřbodová, kdy 1 bod znamenal malá spokojenost a 4 doby spokojenost vysoká. Graf 74: Spokojenost s vybranými aspekty fungování magistrátu doba čekání a odbavení informovanost o činnosti RM a ZM odbornost úředníků úroveň písemné komunikace web. stránky města ochota a vstříc. zaměst. MM rozsah úřed. hodin MM úroveň info. na recepcích práce podatelen MM možnost úhrad plateb na MM 2,50

2,60

2,70

2,80

2,90

3,00

3,10

Z hlediska nabízených bodových stupňů, žádné z nabízených témat neskončilo s horším průměrným výsledkem než 2,5 bodu. Z toho vyplývá dílčí závěr, že občané jsou s činností magistrátu spíše spokojeni. Průměrná bodová hodnota dosáhla 2,81 bodu. Nejlépe občané hodnotili dobré možnosti provádění plateb (správní poplatky, místní poplatky), práci podatelen a úroveň a kvalitu informací získaných v infokoutku při vstupu do budovy. Nadprůměrné hodnocení dále získal rozsah úředních hodin magistrátu. Občané pokládají tento rozsah za dostatečný. Naopak podprůměrné hodnocení získaly aspekty přímo hodnotící zejména úřednický aparát města. Je zřejmé, že se občan při jednání s úřady dostává do styku s pracovníky konkrétní instituce, kteří jsou na svých pozicích z toho důvodu, aby řešili požadavky a přání občanů. V mnoha směrech jsou ale úředníci při výkonu své činnosti limitování reálnými možnostmi

62


(např. omezení legislativou). Občan proto může zcela subjektivně přisuzovat nezdar při vyřizování svých záležitostí právě neochotě či neodbornosti úředníků. Hůře byla také hodnocena úroveň webových stránek města a překvapivě i informovanost o činnosti volených orgánů města. Nejméně spokojeni jsou občané s délkou čekací doby a odbavením při vyřizování svých záležitostí.

Otázka 2 – Pozitivní či negativní zkušenost s konkrétním odborem V této otázce respondenti měli uvést, se kterým odborem či agendou magistrátu mají osobní pozitivní nebo negativní zkušenost. Z celkového počtu odpovědí 2/3 respondentů vyjádřily svoje kladné hodnocení. Viz následující graf. Graf 75: Vyjádření zkušeností s jednotlivými odbory - celkem pozitivní zkušenosti 67%

negativní zkušenosti 33%

Další graf prezentuje výsledky dle jednotlivých odborů. Jsou zde uvedeny pouze odbory, které byly v průzkumu zmíněny. Tedy ty, se kterými se běžný občan dostává do styku. Nejčastěji uváděným odborem byl odbor vnitřních věcí se svoji agendou osobních dokladů, matrikou, ale také pokladnou. Graf 76: Vyjádření zkušeností s jednotlivými odbory 25 20 15 10 5 0 OVV

OI

OÚPSŘ

OSOM

OŽPZ

pozitivní zkušenosti

63

ODSH

OŠKMTV

OS

negativní zkušenosti

ŽÚ

všechny odbory


Nejvíce negativních zkušeností mají občané s odborem správy obecního majetku v otázkách městských bytů. Je třeba připomenout, že respondenti ve většině případů od sebe nerozlišovali odbory sociální péče a odbor sociálních služeb. Pokud tomu tak bylo, převahu měl jednoznačně odbor sociální péče, poskytující finanční podporu. V grafu je proto pro oba odbory uvedena společná zkratka OS (odbor sociální). Otázka 3 – Návrhy na zlepšení V této otevřené otázce mohli občané psát své připomínky a návrhy ke zlepšení činnosti magistrátu města. Přibližně čtvrtina odpovědí směřovala ke zlepšení vstřícnosti, slušného jednání a lidskému přístupu úředníků magistrátu. Graf 77: Návrhy ke zlepšení činnosti MM vstřícnost, slušné vystupování, lidský přístup úředníků komunikace MM s lidmi, zlepšit informovanost

15%

úpravy úředních hodin

25%

zájem o občany a jejich potřeby

10%

transparentní VŘ, hospodaření s majetkem města bez připomínek

3% 4%

10% produktivita práce, čekací doby

7% 8%

odbornost úředníků

10% 8%

různé neví

Druhá nejpočetnější odpověď (15 %) byla „nevím“, tzn., respondenti neměli jasnou představu, co zlepšit na činnosti magistrátu. Z konkrétních návrhů tedy druhou nejfrekventovanější odpovědí byl požadavek na zlepšení komunikace úředníků a zástupců města směrem k občanům a zlepšení informovanosti o dění ve městě. Jako příklad bylo uvedeno pozdní předání informace o konání konkrétní akce ve Zpravodaji. Přestože v otázce č. 1 byla s rozsahem úředních hodin magistrátu vyjádřena spíše spokojenost, téměř 10 % respondentů se v této otázce vyslovilo pro úpravy (prodloužení) provozu magistrátu. Asi 8 % respondentů se domnívá, že úředníci nejeví zájem o občany a jejich potřeby. Tyto odpovědi úzce souvisí i s již zmiňovanou vstřícností a přístupem úředníků. V této kategorii lze zmínit i připomínku vůči voleným zástupcům města, neboť z několika reakcí vyplynulo, že se politická reprezentace zajímá o občany vždy jen před volbami.

64


Další početnější skupinou odpovědí byl požadavek na transparentnější výběrová řízení, nastavení rovných podmínek v soutěžích a také zlepšení hospodaření s majetkem města. Přibližně 7 % odpovědí znělo „bez připomínek“, neboli není třeba na chodu magistrátu nic měnit. Poslední dvě frekventovanější připomínky se týkali opět činnosti úředníků. Občané požadují zvýšení odbornosti některých pracovníků (ovšem bez uvedení konkrétních případů) a zvýšení jejich produktivity. Asi desetina návrhů byly připomínky jednotlivců, proto byly tyto odpovědi zahrnuty do kategorie „různé“. Uvedené požadavky a připomínky jsou následující: -

zvýšit činnost městské policie v nočních hodinách zlepšit styl oblékání vedení města i úředníků interiér budovy magistrátu zlepšit činnost objektu na Palackého ul. (čekací doby, platby za komunální odpad) nepřehledné webové stránky města telefonní hovory na magistrát zdarma (předvolba 800) umožnit opozici publikovat ve Zpravodaji vysoké ceny tepla

65


9. Shrnutí 9.1. CÍLOVÁ SKUPINA - OBČANÉ A PŘEDSTAVITELÉ MĚSTA Účast v průzkumu byla velká. Mezi respondenty měly převahu ženy. Z hlediska věku byly jednotlivé skupiny občanů zastoupeny přibližně stejně, mírnou převahu měly skupiny v produktivním věku. Tyto skupiny jsou zastoupeny ve věkové struktuře obyvatel kraje (i v rámci republiky) také nejpočetněji. Pro účely eliminace odchylek ve věkové struktuře obyvatel byly odpovědi sledovány podle jednotlivých věkových skupin obyvatel. U představitelů města byla pozornost zaměřena zejména na pracovní zařazení respondentů. Smyslem bylo nejen odlišit názory úřednického aparátu, vedoucích pracovníků magistrátu, členů zastupitelstva a pracovníků městských příspěvkových organizací a obchodních společností, ale také srovnat postoje těchto skupin s názory běžných občanů. V některých oblastech byli představitelé města ve svých hodnoceních pozitivnější než veřejnost (např. celkový pohled na město, stav zeleně, úroveň místních škol, vlaková doprava, bezpečnost ve městě), jindy spíše kritičtější (např. stav autobusové dopravy). Celkově byla ale shoda obou skupin velká. Ať už v kladném hodnocení zdravotní péče, poskytování sociálních služeb, v úrovni kulturních akcí, anebo v kritice stavu komunikací, chodníků, parkovacích možností. Shoda nastala i v definování nejpalčivějších problémů města a návrzích na změny. V další části budou jednotlivá sledovaná témata rozebrána podrobněji.  Mezi respondenty převládá pozitivní vnímání města jako místa pro život, výchovu dětí, práci, zábavu, prožití stáří. Přibližně 73 % občanů je spokojeno s kvalitou života ve městě. Procento spokojenosti občanů Frýdku-Místku přesahuje úroveň spokojenosti občanů s životními podmínkami v místě bydliště v rámci celorepublikového šetření. Spokojenější skupinou obyvatel jsou občané starší 65 let. Naopak nejméně spokojená je věková skupina 35-50 let. Představitelé města byli v celkovém vnímání města velkorysejší (90 % kladných reakcí). Nejvíce pozitiv na Frýdku-Místku spatřují městští zastupitelé.  V otázce sledování spokojenosti s již konkrétními tématy (mimo specifické oblasti, které budou rekapitulovány dále) byly občané nejméně spokojeni se stavem komunikací a chodníků, možnostmi parkování ve městě, úrovní středních škol, počtem mateřských škol, stavem dětských hřišť a úrovní služeb. Průměrně občané hodnotili stav sportovní infrastruktury, práci městské policie a úroveň základních škol. Větší spokojenost občané vyjádřili s úrovni poskytované sociální péče, úrovní kulturních akcí, činností magistrátu či s dostupností sběrných míst. Nejlépe občané hodnotili práci technických služeb a úroveň poskytované zdravotní péče. Nejvyšší známky udělovali občané ve věkové skupině 19 – 35 let. O něco kritičtější ve svých odpovědích byla mužská část populace. Představitelé města se ve svém hodnocení lišili od veřejnosti v pohledu na úroveň škol na všech stupních. Zatímco občané hodnotí školy podprůměrně, výsledek této oblasti dosahoval, s výjimkou problematiky mateřských škol, předních příček hodnocení u městských představitelů.

66


 Představitelé města měli možnost sami definovat hlavní pozitiva města. Více než polovina respondentů se shodla na pozitivních prvcích, které lze shrnout do několika základních bodů, které zabírají více než 3/4 všech názorů. Jde o polohu a okolí města Frýdku-Místku, dostupnost města, okolní přírodu, množství zeleně, podoba parků a oddychových zón apod. Zbylé silné stránky tvoří dle představitelů města úroveň a rozsah poskytovaných sociální služeb, možnosti kulturního vyžití, historie města a památky a také síť cyklostezek.  Naopak největší negativa Frýdku-Místku jsou shledávány v nízké nabídce pracovního uplatnění, výskytu nebezpečných dopravních úseků a hlavního průtahu městem, v absenci podnikatelů v centru (služby, prodejny kvalitního zboží), v neodpovídajícím počtu a stavu dětských hřišť. Dalším negativem je občany shledávána kriminalita, vandalismus a další sociálně patologické jevy. Přestože se občané města subjektivně cítí bezpečně, výtky směřovaly vůči výskytu různých individuí kolem nákupních center, v parcích apod., kteří obtěžují kolemjdoucí. Mladá generace dále uváděla nedostatek možností pro trávení volného času a slabší vybavenost obchody a službami. Celkově se ale všechny skupiny shodují na špatném stavu ovzduší.  Od zmíněných negativ se odvíjí požadavky na řešení těchto problémů ze strany vedení města. Vedle již zmiňovaného ovzduší a podpoře tvorby pracovních míst je požadováno řešení dopravní situace (hustota dopravy, obchvat města, parkování, stav komunikací), zvýšení bezpečnosti v ulicích a řešení problematiky nepřizpůsobivých občanů4.  Další série otázek byla zaměřena na hodnocení životního prostředí, péče o městskou zeleň a třídění odpadů. Rozsah parků a úroveň péče o veřejné plochy hodnotili lépe představitelé města, zejména zastupitelé. Celkově však panuje kolem těchto témat, vyjma stavu ovzduší a úrovně hluku, všeobecná spokojenost. Občané, přestože pozitivně hodnotili činnost technických služeb, bodovali čistotu okolí svého bydliště podprůměrně. Z tohoto zjištění spíše vyplývá potřeba zlepšovat okolnosti, které technické služby nemohou samy zvládnout (např. chování jednotlivců, stav soukromých ploch a majetku apod.). Přibližně 61 % občanů (nejvíce starší generace) oceňuje činnost města v péči o zeleň. Zlepšování stavu vidí dokonce 73 % zástupců města. Naprostá většina respondentů (92 % občanů) uvedla, že třídí odpad. Zbylých 8 % obyvatel, jež uvedlo, že odpad netřídí, jako důvod deklarovalo nízkou dostupnost vybavení pro třídění odpadů. Pouze nepatrná část dotazovaných uvedla, že se jim odpad třídit nechce, anebo že nemají důvod.  V otázce trávení volného času preferují občané Frýdku-Místku spíše aktivní sportování. Mezi provozovanými zálibami převládá cyklistika, turistika, lyže, plavání, fitness a fotbal. Z dalších zájmů to jsou výlety do přírody, zahradničení, rodina, divadlo a četba.

Označení „nepřizpůsobiví občané“ není zde v průzkumu spojováno jen s problémovou částí místních menšin, ale obecně se všemi občany, kteří nedodržují regule ani základní pravidla společenského soužití. Jde tedy i o bezdomovce, narkomany, osoby pohybujících se po městě v podnapilém stavu, gamblery apod. 4

67


 Průzkum se také zabýval nejčastějšími důvody výjezdů občanů mimo Frýdek-Místek. Není překvapením, že nejčastějším místem výjezdu obyvatel města je Ostrava (téměř 2/3 skupin do 50 let, a přibližně 50 % příslušníků generací starších). U věkových skupin nad 50 let občané nejčastěji vyjíždějí za svými příbuznými. Za prací mimo Frýdek-Místek dojíždí cca 13 % obyvatel s největším zastoupením osob v produktivním věku.  Dvě otázky byly zaměřeny na zjištění spokojenosti se stavem hromadné přepravy osob ve městě a cílových destinací. První dotaz směřoval na kvalitu autobusové dopravy, která ve výsledku získala podprůměrné hodnocení. Přitom od března 2011 je, v rámci snahy o zlepšení stavu ovzduší, MHD ve Frýdku-Místku provozována zdarma. Byly posíleny spoje a došlo i k modernizaci vozoparku. Z průzkumu nejlépe vychází hodnocení spojení s Ostravou, nejhůře občané vnímají autobusové spojení s většími městy ČR. Přibližně 25 % respondentů uvedlo, že autobusovou dopravu nevyužívá (z představitelů města tuto skutečnost konstatovalo 45 % respondentů). Nejvíce spokojeni s autobusy jsou obyvatelé ve věkové skupině do 35 let.  Velmi špatně vyšla z průzkumu doprava vlaková (návaznost železničních a autobusových spojů a jejich příjezdové intervaly). Vlakovou dopravu nevyužívá 33 % občanů (49 % městských představitelů). Nejvíce spokojení jsou obyvatelé ve věkové skupině do 35 let, ale také osoby nad 65 let. Lidé jsou nespokojeni s nízkou kvalitou služeb (frekvence spojů, čistota vagónů).  Dotazníkové šetření také zjišťovalo, jaký komunikační kanál občané upřednostňují při sledování dění ve městě. Přibližně v polovině případů jako nejvhodnější způsob komunikace občané označili místní noviny (Zpravodaj). Druhým preferovaným kanálem je Internet, v případě generace nad 65 let pak regionální zpravodajství v televizi a rozhlase. O dění ve městě se vůbec nezajímá asi jen 1 % respondentů.  Dotazníkové šetření obsahovalo dvě otevřené otázky, ve kterých mohli obyvatelé uvést, které z míst, budov či prvků ve městě vnímají ze svého pohledu jako atraktivní či reprezentativní a které je naopak ostudou města. K nejhezčím místům ve Frýdku-Místku byly řazeny objekty, které prošly rekonstrukcí a stávají se nyní chloubami města. Zejména byla oceněna zeleň a parky (pod zámkem, B. Smetany), velmi pozitivně je hodnoceno centrum města (Zámecké nám., Frýdecké nám.). Již s odstupem byl jmenován místní zámek a jeho okolí, bazilika panny Marie, ulice 8. pluku, cyklostezky (zejména kolem Olešné) a také budova ZUŠ.  Nejhůře hodnocené prvky ve městě se u představitelů města nijak zásadně neliší od názoru občanů. Ve svých odpovědích, ale byli představitelé města konkrétnější. Nejčastěji jsou zmiňovány konkrétní budovy či ulice (Český dům, Krym, ul. Masarykova či TGM, dům na ulici Hluboká), dům č. 52 na Zámeckém náměstí získal samostatně cca 17 % reakcí. Taktéž to bylo u ulice Míru a sídliště Slezská. Byly jmenovány budovy autobusového nádraží a obchodních center (zejména Kaufland). Negativně je vnímán také průtah městem a oproti občanům pak představitelé města jmenovali objekt polikliniky.  Za účelem orientačního zjištění závažnosti problému s korupcí na magistrátu města, byla pro představitele města do průzkumu zařazena otázka, zdali se v rámci svého zaměstnání setkali s korupcí. Celkem 19 % představitelů města odpovědělo kladně. Vzhledem k formulaci dotazu ovšem nelze vyvozovat závěry v tom smyslu, že 19 % městské

68


reprezentace přijalo úplatek. Jde pouze o konstatování, že tito zaměstnanci byli terčem pokusu o podplacení, nebo se o korupci doslechli. Rozborem odpovědí jednotlivých skupin zástupců města se potvrdil obecný fakt, že větší riziko korupce je spojeno s vyšším postavením a rozsahem pravomocí (42 % kladných odpovědí zastupitelů).

9.2. CÍLOVÁ SKUPINA - PODNIKATELÉ Za typického frýdecko-místeckého podnikatele zúčastněného v průzkumu lze označit společnost s ručením omezeným, spadající do kategorie drobného podniku (do 10 zaměstnanců), jejímž předmětem podnikání je malo- či velkoobchod. Má-li takový podnikatel zaměstnance, vyplácí mu měsíční mzdu v rozmezí 15 – 20 tis. Kč hrubého měsíčně. Místní podnikatelé zúčastnění v průzkumu deklarovali, že velká část vstupů (materiál, polotovary, zboží) je dovážena, a to z regionů mimo Moravskoslezský kraj, anebo ze zahraničí. To klade velký důraz na potřebu dobré dopravní dostupnosti města. Naopak větší část produkce je dodávána spíše lokálně. Většina respondentů neprošla žádnými výraznými změnami v počtu zaměstnanců v posledním roce a ani takové změny nejsou na příští rok plánovány. Mírný optimismus ovšem vyvolává deklarované odhodlání místních firem spíše v tvorbě pracovních míst, než v propouštění. Většina dotázaných podnikatelských subjektů se vyjádřila, že nemá problémy se získáváním nových pracovníků. Jen asi čtvrtina z nich v posledních měsících využila možnost přijmout na nějakou pozici absolventa. Faktorem, který respondentům nejvíce brání v nalezení vhodných zaměstnanců, není dle dotazníkového šetření ani malý počet absolventů ani dostupnost či ztížený dojezd do města, ale nedostatek profesních dovedností. Dále pak překážky na straně pracovníků (nespolehlivost, neochota pracovat, kvalita odváděné práce, malá praxe v oboru, nízká kvalifikace, nutnost proškolování před zapojením do pracovního procesu). Ojediněle se vyskytly také názory, že úřad práce nenabízí vhodné pracovníky, nebo že výběr zaměstnanců pro podnik provádí pracovní agentura. Mezi faktory, které jsou respondenty pociťovány jako významné ve vztahu k podnikání ve městě, lze zařadit státní/evropskou politiku dotací, lokalizaci v regionu a dopravní dostupnost. Mezi frekventovanými konkrétními návrhy na zlepšení podmínek pro podnikání převažoval požadavek na snížení byrokratické zátěže a požadavek na zlepšení dopravní dostupnosti města a nastavení rovných podmínek pro všechny (tj. odstranění klientelismu, lobbingu). Místní podnikatelé mají určitě rezervy ve využívání dostupných dotačních možností. Přestože se přibližně polovina z nich snaží orientovat v dotačních možnostech, 77 % firem dosud nerealizovalo ani jeden projekt. Jedním z požadavků na město je proto návrh na spolupráci v rovině poradenské a pomoc se získáváním dotací pro místní podnikatele. V otázce spokojenosti s činností magistrátu podnikatelé vyjádřili největší spokojenost s údržbou silnic i přípravou podnikatelských zón (přes připomínku, že šlo o podporu spíše zahraničním investorům). Hůře je hodnocena práce městské policie. Podnikatelé jsou spíše

69


nespokojeni s propagací regionu ze strany města a kraje. Nejhůře z průzkumu vyšlo hodnocení odbornosti a ochoty pracovníků magistrátu. V poslední otázce dotazníku podnikatelské subjekty navrhovaly oblasti ke zlepšení. Mezi nimi často zaznívaly návrhy větší preference místních firem ze strany magistrátu například v rámci výběrových řízení. Nastavení takových podmínek je ovšem z hlediska zákona těžko proveditelné. Necelá čtvrtina respondentů si myslí, že město jejich podnikání ovlivnit přímo nemůže. Respondenti jsou si vědomi, že velkou část jejich potřeb lze řešit pouze na celostátní úrovni – národní legislativa. Asi 13 % subjektů vyjádřilo potřebu budování a zdokonalování městské infrastruktury související s podnikáním. Další skupina podnikatelů by uvítala nastavení širší spolupráce s magistrátem v rovině propagace, poradenství, pomoci se získáváním dotací z EU apod.

9.3. CÍLOVÁ SKUPINA - ŽÁCI A STUDENTI Cílová skupina vyjádřila svoji relativní spokojenost se stavem a podobou veřejných prostranství ve svém okolí. Spíše než požadavek na celkové rekonstrukce užitných prvků (sportoviště, inventář, zelené plochy) tato skupina požaduje rozšíření jejich počtu (ploch). Stav sportovišť považuje za uspokojivý přibližně 40 % respondentů, ale další třetina mladých požaduje rozšíření sportovní infrastruktury. Více než polovina respondentů by si přála, aby se město zaměřilo na zeleň a parky. Opět s požadavkem na rozšiřování těchto ploch. V otázce občanské vybavenosti byly identifikovány potřeby pro zvýšení kvality života cílové skupiny. Žáci a studenti škol deklarovali svoji orientaci na sport a zábavu. Mezi nejčastěji požadované prvky občanské vybavenosti, které by měly být ve městě zřízeny, byly jmenovány sportovní hřiště (florball, skatepark), lezecké stěny, lanové centrum, dále provozovny rychlého občerstvení (fastfoody americké provenience), velké nákupní centrum. Dalšími požadavky bylo rozšíření počtu cyklostezek a inventáře (lavičky). Další návrhy nesouvisely přímo s infrastrukturou, ale směřovaly k rozvoji konkrétních aktivit (sportovní akce – volejbal, fotbal, turnaje, počet kulturních akcí, veřejně přístupný internet, zefektivnění MHD). Naopak jednoznačně převládal požadavek na řešení (eliminaci) negativních faktorů ovlivňujících podobu města, jakými jsou chátrající budovy vč. školských zařízení, množství heren, barů a kasin, a dále obchody s nekvalitním zbožím, stav sportovní haly a doprava ve městě. Na otázce, jak by mělo město vypadat, aby zde chtěl respondent bydlet také v budoucnu, se cca pětina respondentů shodla na podmínce zlepšení dopravní situace na hlavním tahu městem. Další velká skupina uvedla potřebu výstavby nových parků a péči o zeleň. Dalších 15 % uvedlo zajištění bezpečnosti ve městě, významných 13 % poukazuje na rozvoj sportovního vyžití, 11 % pak na rozvoj kulturního vyžití. Mladší generace svoje budoucí působení ve městě nespojuje s pracovními příležitostmi. Požadavek na budoucí zaměstnání v místě zmínily jen 3 % mládeže. V otázce oblíbených/pěkných míst ve městě nejčastěji mládež zmiňovala kulturní objekty jako místní zámek, kino Vlast a knihovny. Dále zeleň a parky (B. Smetana, zámecký, P. Bezruče). Mezi sportovní infrastrukturou se nejvíce objevuje aquapark. Mezi neatraktivní místa třetina odpovídajících uvedla chátrající budovy. Další odpovědi byli ve shodě s odpověďmi na předešlé otázky, tzn. bary, herny, sídliště Slezská, sportovní hala, nekvalitní obchody, kino P. Bezruče.

70


V poslední otázce mohli mladí lidé vlastními slovy sdělit další problémy, které shledávají na městě. Této možnosti využila jen necelá třetina respondentů. Nejčastěji byli zmiňováni nepřizpůsobiví občané, opět stav víceúčelové sportovní haly, problémy s MHD a stav ovzduší.

9.4. CÍLOVÁ SKUPINA – KLIENTI MAGISTRÁTU Z provedeného průzkumu přímo mezi klienty magistrátu, jehož se zúčastnilo 160 osob, vyplývá závěr, že občané jsou s činností magistrátu spíše spokojeni. Nejlépe občané hodnotili dobré možnosti provádění plateb (správní poplatky, místní poplatky), práci podatelen a úroveň a kvalitu informací získaných v infokoutku při vstupu do budovy. Občané dále pokládají rozsah úředních hodin magistrátu za dostatečný. Naopak podprůměrné hodnocení získaly aspekty přímo hodnotící zejména úřednický aparát města (neochota, neodbornost úředníků). Hůře byla také hodnocena úroveň webových stránek města a překvapivě i informovanost o činnosti volených orgánů města. Nejméně spokojeni jsou občané s délkou čekací doby a odbavením při vyřizování svých záležitostí. Respondenti měli dále uvést, se kterým odborem či agendou magistrátu mají osobní pozitivní nebo negativní zkušenost. Z celkového počtu odpovědí 2/3 respondentů vyjádřily pozitivní zkušenosti. Nejčastěji uváděným odborem s pozitivními zkušenostmi byl odbor vnitřních věcí se svoji agendou osobních dokladů, matrikou, ale také pokladnou. Nejvíce negativních zkušeností mají občané s odborem správy obecního majetku v otázkách městských bytů. V otázce návrhů na změny v činnosti magistrátu přibližně čtvrtina odpovědí směřovala k požadavku na zlepšení vstřícnosti, slušného jednání a lidskému přístupu úředníků. Z konkrétních návrhů druhou nejfrekventovanější odpovědí byl požadavek na zlepšení komunikace úředníků a zástupců města směrem k občanům a zlepšení informovanosti o dění ve městě. Asi 15 % respondentů uvedlo, že neví, jak by mohl magistrát svoji činnost zlepšit, a 7 % respondentů konstatovalo, že není třeba na chodu magistrátu měnit nic.

71


10. Přílohy Příloha 1 – Průzkum názorů občanů statutárního města Frýdku-Místku (dotazník pro občany) Příloha 2 – Průzkum názorů představitelů statutárního města Frýdku-Místku (dotazník pro představitele města) Příloha 3 – Město, kde se cítím doma a kde žiji rád (dotazník pro ZŠ a SŠ) Příloha 4 – Průzkum názorů podnikatelů na území statutárního města Frýdku-Místku (dotazník pro podnikatelské subjekty) Příloha 5 – Průzkum spokojenosti občanů s činností Magistrátu statutárního města FrýdkuMístku (dotazník pro klienty magistrátu)

72

Průzkum názorů občanů statutárního města Frýdku - Místku Prosíme Vás o vyplnění následujícího dotazníku, který slouží k průzkumu spokojenosti občanů s kvalitou života ve městě Frýdku - Místku. Tento dotazník bude sloužit pro připravovaný Strategický plán rozvoje města. Dotazník můžete vyplnit prostřednictvím webových stránek města (www.frydekmistek.cz) nebo vhodit do sběrného boxu v přízemí budov magistrátu (ul. Radniční 1148 a Palackého 115, na Informacích), a to do 30. května 2011. Z následujících otázek prosím zaškrtněte („x“) vhodnou odpověď (případně i více odpovědí): 4. Jaké je Vaše zaměstnání?

1. Respondent je: Muţ

Zaměstnanec

Důchodce

Ţena Student/ka

2. Věková kategorie: Do 18 let

Nezaměstnaný

19-35 let

Podnikatel/ka

36-50 let

V domácnosti

51-65let 66 a více let

5. Jak jste celkově spokojen/a s Vaším městem, kde žijete, pracujete, (jste na návštěvě)?

3. Ve Frýdku - Místku: Pouze bydlím

Velmi spokojen/a

Pouze chodím do práce

Spíše spokojen/a

Bydlím i chodím do práce

Spíše nespokojen/a

Jsem zde na návštěvě (host, turista)

Velmi nespokojen/a

6. Vyjádřete prosím svou úroveň spokojenosti s následujícími tématy: (doplňte prosím body v rozsahu 1 nízká spokojenost x 5 vysoká spokojenost) Dostupnost a kvalita zdravotních sluţeb …… Dostupnost a kvalita sociálních sluţeb …… Dostupnost a kvalita mateřských škol …… Dostupnost a kvalita základních škol ........ Dostupnost a kvalita středních škol …… Vstřícnost a odbornost zaměstnanců magistrátu …… Fungování technických sluţeb města …… Fungování městské policie …… Dostupnost a kvalita kulturních akcí …… Dostupnost a kvalita obsluţných sluţeb …… Kvalita sportovišť …… Kvalita dětských hřišť .….. Počet parkovacích míst …… Počet sběrných míst …… Stav komunikací …... Stav chodníků …… 7. Sledujete dění ve městě – v jaké formě? Regionální zpravodajství TV stanic Místní noviny (Zpravodaj RM)

8. Jaké místo/budova/předmět se Vám ve městě nejvíce líbí?

…………………………………………………... 9. Jaké místo/budova/předmět se Vám ve městě naopak nejméně líbí?

…………………………………………………… 10. Jaký je Váš nejoblíbenější způsob trávení volného času? (vyberte 3 hlavní možnosti) Vzdělávací akce (besedy, přednášky apod.) Výstavy (obrazy, foto apod.) Filmová představení (kino) Knihovna Koncerty (moderní hudby) Taneční plesy Návštěva sportovních akcí Návštěva restaurace/klubu/baru Vlastní sportování (jaký sport?)………….………… Jiné ……………………………………….…………...

Úřední deska Veřejná zasedání zastupitelstva Internet (stránky města/organizací) Nezajímá mě to

Děkujeme Vám za vyplnění dotazníku!

11. Které z následujících složek odpadů třídíte? (můţete volit i více moţností)

16. Jste spokojeni s autobusovými spoji? (doplňte prosím body v rozsahu 1 nízká spokojenost x 5 vysoká)

PET láhve a jiné plastové obaly

Z celkového pohledu

…..

Papír, kartony a jiné obaly podobného druhu

Městská hromadná doprava

…..

Sklo

Dostupnost okolních měst a obcí

…..

Jiné odpady (léky, baterie apod.)

Dostupnost Ostravy

…..

Dostupnost vzdálenějších měst ČR

…..

Netřídím. Z tohoto důvodu:

Nevyuţívám autobusové dopravy

Nechce se mi Nedostupné kontejnery (500 m a dále) Nevím, proč bych to dělal/a

17. Jste spokojeni s vlakovými spoji? (doplňte prosím body v rozsahu 1 nízká spokojenost x 5 vysoká)

12. Domníváte se, že péče o zeleň se v našem městě za poslední dva roky zlepšila? Určitě ano Spíše ano Spíše ne


…..


…..

Dostupnost Ostravy

…..


…..

Nevyuţívám vlakové dopravy

Určitě ne Nevím, nedokáţu posoudit

18. Jak je podle Vás ve městě bezpečno? Nebojím se … (doplňte prosím body v rozsahu 1 úplně bezpečno x 5 vysoce nebezpečno)

13. Zhodnoťte kvalitu životního prostředí: (doplňte prosím body v rozsahu 1 nízká x 5 vysoká)

Nechat bez dozoru otevřené okno

…..

…..

Chodit ve dne po ulicích bez obav

…..

Úroveň péče o veřejné plochy

…..

Chodit v noci po ulicích

…..

Čistota a vzhled místa, kde bydlím

…..

Nechat jít samotné dítě ze/do školy

…..

Kvalita ovzduší

…..

Ponechat dítě samotné na sportovišti/pískovišti

…..

Míra hlučnosti

…..

Rozsah veřejných ploch (parků)

14. Do kterého města nejčastěji vyjíždíte?

19. Co je největším problémem města? (vyberte prosím 3 body)

Ostrava

Vysoká úroveň kriminality, vandalismu

Jiné město………………………………………………..

Nedostatek moţností trávení volného času Nedostatečná vybavenost obchody a sluţbami Absence drobných podnikatelů v centru

15. Co je důvodem výjezdu? Práce

Vyšší četnost nebezpečných dopravních úseků

Škola

Nedostatek pracovních příleţitostí

Trávení volného času (sport)

Jiné ……………………………………….……………..

Kultura Rodinné a přátelské vztahy Jiné ……………………………………………………..

20. Co by se ve městě mělo rozhodně změnit?

…………………………………………………………………………… …………………………………………………..……………………… ………………………………………………..………………………… ……………………………………………..……………………………


Průzkum názorů představitelů statutárního města Frýdku - Místku Prosíme Vás o vyplnění následujícího dotazníku, který slouží k průzkumu názorů zastupitelů, úředníků magistrátu, zaměstnanců příspěvkových organizací zřizovaných městem a zaměstnanců společností zakládaných městem. Tento dotazník bude sloužit pro připravovaný Strategický plán rozvoje města. Dotazník můžete vyplnit prostřednictvím webových stránek města (www.frydekmistek.cz) nebo vhodit do sběrného boxu v přízemí budov magistrátu (ul. Radniční 1148 a Palackého 115, na Informacích), a to do 30. května 2011. Z následujících otázek prosím zaškrtněte („x“) vhodnou odpověď (případně i více odpovědí): 6. Jaké místo/budova/předmět se Vám ve městě nejvíce líbí?

1. Respondent je: Muţ

………………………………………………...

Ţena

7. Jaké místo/budova/předmět se Vám ve městě naopak nejméně líbí? (můţete uvést i více moţností)

2. Věková kategorie: 19-35 let

…………………………………………………

36-50 let

8. Jaký je Váš nejoblíbenější způsob trávení volného času? (vyberte 3 hlavní možnosti)

51-65let

Vzdělávací akce (besedy, přednášky apod.)

66 a více let 3. Jaké je Vaše postavení v rámci struktury města?

Výstavy (obrazy, foto apod.)

Zaměstnanec magistrátu

Filmová představení (kino)

Vedoucí zaměstnanec magistrátu

Knihovna Koncerty (moderní hudby)

Zastupitel

Taneční plesy

Zaměstnanec příspěvkové organizace

Návštěva sportovních akcí

Zaměstnanec městské společnosti 4. Jak celkově vnímáte město Frýdku-Místku? (jako místo pro život, výchovu dětí, prožití stáří, práci, zábavu)

Návštěva restaurace/klubu/baru Vlastní sportování (jaký sport?)………….………… Jiné ……………………………………….…………... 9. Setkal(a) jste se v rámci svého zaměstnání s korupcí?

Velmi pozitivně Spíše pozitivně

Ano

Spíše negativně

Ne

Velmi negativně 5. Vyjádřete prosím svou úroveň spokojenosti s následujícími tématy: (doplňte prosím body v rozsahu 1 nízká spokojenost x 5 vysoká spokojenost) Dostupnost a kvalita zdravotních sluţeb Dostupnost a kvalita sociálních sluţeb Dostupnost a kvalita mateřských škol Dostupnost a kvalita základních škol Dostupnost a kvalita středních škol Fungování městské policie Dostupnost a kvalita kulturních akcí Dostupnost a kvalita obsluţných sluţeb Kvalita sportovišť Kvalita dětských hřišť Počet parkovacích míst Počet sběrných míst Stav komunikací Stav chodníků Vstřícnost a odbornost pracovníků magistrátu (pokuste se o objektivní hodnocení)

.… .… …. .... .… .… .… .… .… .... .… .… .... .…

10. Domníváte se, že péče o zeleň se v našem městě za poslední dva roky zlepšila? Určitě ano Spíše ano Spíše ne Určitě ne Nevím, nedokáţu posoudit 11. Zhodnoťte kvalitu životního prostředí: (doplňte prosím body v rozsahu 1 nízká x 5 vysoká) Rozsah veřejných ploch (parků)

....

Úroveň péče o veřejné plochy

....

Čistota a vzhled místa, kde bydlím

....

Kvalita ovzduší

....

Míra hlučnosti

....

.…


12. Jste spokojeni s autobusovými spoji? (doplňte prosím body v rozsahu 1 nízká spokojenost x 5 vysoká)

15. Co je největším problémem města? (vyberte prosím 3 body) Vysoká úroveň kriminality, vandalismu


....

Městská hromadná doprava

....


....

Nedostatečná vybavenost obchody a sluţbami

Dostupnost Ostravy

....

Absence drobných podnikatelů v centru


....

Vyšší četnost nebezpečných dopravních úseků

Nedostatek moţností trávení volného času

Nedostatek pracovních příleţitostí

Nevyuţívám autobusové dopravy

Jiné …………………………………….…………….. 13. Jste spokojeni s vlakovými spoji? (doplňte prosím body v rozsahu 1 nízká spokojenost x 5 vysoká) Z celkového pohledu

....


....

Dostupnost Ostravy

....


....

…………………………………………………………. ………………………………………………………… 16. Jaká největší pozitiva shledáváte na městě Frýdku - Místku?

………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………

Nevyuţívám vlakové dopravy

………………………………..……………………………………… 14. Jak je podle Vás ve městě bezpečno? Nebojím se … (doplňte prosím body v rozsahu 1 úplně bezpečno x 5 vysoce nebezpečno) Nechat bez dozoru otevřené okno

....

Chodit ve dne po ulicích bez obav

....

Chodit v noci po ulicích

....

Nechat jít samotné dítě ze/do školy

....

Ponechat dítě samotné na sportovišti/pískovišti

….

17. Co by se ve městě mělo rozhodně změnit?

……………………………………….……………………………… ……………………………………….……………………………… ……………………………………….………………………………


Město, kde se cítím doma a kde žiji rád Průzkum názorů žáků ZŠ a SŠ na území statutárního města Frýdku - Místku Vážení žáci a studenti, obracíme se na Vás s žádostí o vyplnění následujících otázek, které budou sloužit pro připravovaný Strategický plán rozvoje města, tedy dokumentu, který bude v následujících letech ovlivňovat vývoj Frýdku - Místku v různých oblastech (sport, kultura, životní prostředí, doprava, sociální služby, možnosti trávení volného času atd.). Při tvorbě strategie rozvoje nás zajímá také názor mladé generace, která teprve bude psát dějiny města. Popřemýšlejte proto, co Vám chybí ve Vašem okolí, abyste se nenudili a mohli dělat, co Vás baví. Zamyslete se, co by Vám udělalo radost a napište nám to. 1. V okolí mého bydliště je současný stav: Témata

Uspokojivý

Je třeba rozšířit jejich počet

Je třeba je vyměnit za nové

A to konkrétně (uveďte místo či místa)

Sportovních hřišť a sportovišť (branek, košů, povrchu…) Laviček, osvětlení, odpadkových košů Zelených ploch (parků) 2. V současné době by se mi žilo lépe, kdyby v mém bydlišti bylo: nově zakoupeno ………………………………….………………………………………..…………………. zrušeno, zlikvidováno …………………………………….…………………………………………….……. zrekonstruováno, obnoveno, rozšířeno ……………………………………………………………….…… např.: - průlezky, lanové centrum, cyklostezky, in-line, umělá stěna, půjčovna vybavení, - knihovna, veřejný přístup k internetu, obchod se sportovním vybavením, prodejna kol, - program kina, sportovní dny pro mládeţ, koncert/festival 3. Jak by mělo město vypadat (popř. co by se muselo změnit), abych tu chtěl(a) bydlet i za 10 – 20 let? …………………………………………………………………..………………………………………………... …………………………………………………………………..………………………………………………... 4. Uveďte místa/budovy/předměty ve městě, která se vám nejvíce líbí: …………………………………………………………………..………………………………………………... …………………………………………………………………..………………………………………………... 5. Uveďte místa/budovy/předměty ve městě, která se vám naopak nelíbí: …………………………………………………………………..………………………………………………... …………………………………………………………………..………………………………………………... 6. Chcete dodat ještě něco, co Vás trápí nebo dělá starosti? …………………………………………………………………..………………………………………………... …………………………………………………………………..………………………………………………...


Průzkum názorů podnikatelů na území statutárního města Frýdku - Místku Dovolujeme si Vás požádat o vyplnění následujícího dotazníku, který slouží k průzkumu podnikatelského prostředí ve městě Frýdku - Místku. Tento dotazník bude sloužit pro připravovaný Strategický plán rozvoje města. Dotazník můžete vyplnit prostřednictvím webových stránek města (www.frydekmistek.cz) nebo vhodit do sběrného boxu v přízemí budov magistrátu (ul. Radniční 1148 a Palackého 115, na Informacích), a to do 30. května 2011. 1. Základní informace: Název firmy: Právní forma:

…………………………………………… ……………………………………………

Obor činnosti

Prosím zaškrtněte

Zemědělství Těžba nerostných surovin Zpracovatelský průmysl Výroba a rozvod elektřiny, vody a plynu Stavebnictví, projektování Výroba pro osobní spotřebu Maloobchod, velkoobchod Opravy, údržba, servis, technické služby Ubytování a pohostinství Doprava a spoje Finanční služby Realitní činnost, správa a údržba Vzdělávání, překlady a tlumočení Zdravotní a sociální péče, veterinární péče Ostatní veřejné sociální a osobní služby Zprostředkování obchodu a služeb Poskytování a poradenství SW, HW Jiné 2. Počet poboček (provozoven): žádná ……… poboček v České republice 3. Velikost firmy dle počtu zaměstnanců: 0 (OSVČ) 1-9 10 - 49 4. Zákazníci - dodavatelé: Otázka

FrýdekMístek a okolí

………poboček v zahraničí

50 - 249 250 a více

Moravskoslezs ký kraj

Česká republika

Odhadněte rozložení hlavních zákazníků z hlediska tržeb (v Odhadněte rozložení hlavních %) dodavatelů (v %)


Zahraničí

5. Výše průměrné měsíční mzdy (hrubé) zaměstnanců: do 10 000 Kč 10 001 – 15 000 Kč 15 001 – 20 000 Kč 20 001 – 25 000 Kč 25 001 – 30 000 Kč 30 001 a více 6. K jaké změně v počtu zaměstnanců došlo v předešlých 12 měsících? nárůst bez výrazných změn pokles nevím 7. Předpokládáte změnu počtu zaměstnanců v následujících 12 měsících: nárůst bez výrazných změn pokles nevím

8. Měli jste někdy problém s hledáním nových zaměstnanců? ano ne 9. Přijali jste v posledních měsících do pracovního poměru nějaké absolventy? ano ne 10. Jaké jsou hlavní důvody bránící nalezení vhodných zaměstnanců? nedostatek profesních dovedností malý počet absolventů špatná dostupnost/ztížený dojezd jiné:…………………………………………….. 11. Využíváte pro obsazování nových míst uchazeče z úřadu práce: ano ne (uveďte prosím důvod: ………………)

12. Které faktory nejvíce ovlivňují podnikání ve městě: Oblast Maximál Spíše ně ano (5 bodů) (4 bodů) Lokalizace v regionu Dopravní dostupnost Kvalita pracovních sil Legislativa, obecně závazné vyhlášky Vstřícnost veřejné správy Státní/evropská politika dotací Tradice, vstupní/návazné služby Jiné ………………………………….. 13. Doporučení představitelům města ke zlepšení: Dopravní dostupnosti Podpory vzniku nových pracovních míst Snížení byrokracie Stejné podmínky pro všechny (lobbying, známosti) Spolupráce mezi podnikateli a magistrátem/průzkum potřeb Kupní síla/nezaměstnanost Pružnější/vhodnější úřední hodiny na magistrátu Poradenství namísto pokut Rozšíření/nové studijní obory Zvýšení počítačové gramotnosti (vyšší dostupnost internetu) Jiné…………………………………………….

Jak kdy (3 bodů)

Spíše ne (2 bodů)

Vůbec (1 bodů)

14. Hlavní kladné stránky ve vztahu k podnikání: Dostatek pracovních sil Zájem podniku na rozvoji regionu Dostatek odběratelů/zákazníků Dostatek prostor pro podnikání Levné bydlení Dostatek dodavatelů Dostupné rekvalifikační služby Spolupráce s magistrátem Malá konkurence Jiné…………………………………………….


15. Sledujete národní/evropskou dotační politiku? Ano Ne 16. Kolik úspěšných projektů jste zrealizovali (realizujete) s podporou EU či státu? 0 1 2–3 4 a více 17. Jste spokojeni s poskytovanými službami magistrátu? Oblast Maximálně Spíše (5 bodů) ano (4 bodů) Podpora podnikání Odkup nemovitostí do vlastnictví firmy Připravené podnikatelské zóny Ochota a vstřícnost úředníků magistrátu při vyřizování formalit Odbornost úředníků magistrátu

Jak kdy (3 bodů)

Spíše ne (2 bodů)

Vůbec (1 bodů)

Údržba silnic Práce městské policie Propagace regionu Jiné …………………………………….

18. Jaká činnost ze strany města by podpořila vaše podnikání? ………………………………………………………………….…………………………………………………… ……………………………………………………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………..………………….…………………………………….... …………………………………………………………..………………………………………………………….


Průzkum spokojenosti občanů s činností Magistrátu statutárního města Frýdku - Místku Dotazník můžete vyplnit prostřednictvím webových stránek města (www.frydekmistek.cz) nebo vhodit do sběrného boxu v přízemí budov magistrátu (ul. Radniční 1148 a Palackého 115, na Informacích), a to do 30. května 2011. 1. Vyjádřete prosím svou úroveň spokojenosti s následujícími oblastmi: (doplňte prosím body v rozsahu 1 nízká spokojenost x 4 vysoká spokojenost)  úroveň informovanosti o činnosti zastupitelstva a rady města …….  rozsah úředních hodin magistrátu města

…….

 ochota a vstřícnost zaměstnanců magistrátu

……..

 odbornost zaměstnanců magistrátu

……..

 úroveň informací na recepcích magistrátu

……..

 doba čekání a doba odbavení na jednotlivých pracovištích magistrátu

……..

 úroveň písemné komunikace ze strany magistrátu

……..

 spokojenost s prací podatelen magistrátu

……..

 spokojenost s moţnosti úhrad plateb na magistrátu

……..

 úroveň webových stránek statutárního města Frýdku Místku

……..

2. Se kterým odborem či agendou magistrátu máte pozitivní či negativní zkušenost? pozitivní

……………………………...……………………………………………

negativní

……………………………...……………………………………………

3. Co by se mělo na činnosti magistrátu změnit či zlepšit? …………………………………….………………………………………………………………………………… ………………………………….…………………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………………………………………………….


Strategický plán rozvoje statutárního města Frýdku-Místku. Dotazníkové šetření

Recommend Documents