STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE MĚSTSKÉ ČÁSTI PRAHA

STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE MĚSTSKÉ ČÁSTI PRAHA 3 2010 – 2015 Analytická a návrhová část

Objednatel:

Městská část Praha 3

Zpracovatel:

Ing. Jiří Lauerman

schválená verze duben 2010

STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE MĚSTSKÉ ČÁSTI PRAHA 3

Objednatel: Městská část Praha 3 Zpracovatel: JL-plán Ing. Jiří Lauerman Svatoplukova 646/4 460 01 Liberec IV - Perštýn IČ 74646265 tel.: 485 102 440, 731 547 809 e-mail: [email protected] Spolupráce: Ing. Jan Kašík MB servis Bc. Iva Benešová e-Rozvoj.cz, s.r.o. Ing. Petr Ponikelský Ing. Hana Novotná Bc. Filip Šafařík

Termín zpracování: duben 2009 – leden 2010 úpravy po projednání pracovní verze - březen 2010 schváleno Zastupitelstvem MČ Praha 3 dne 8.dubna 2010

___________________________________________ __________________________________________________________

Strana 2 (celkem 95)


Váţené dámy, váţení pánové, dostává se Vám do ruky materiál, který by měl být dlouhodobým rámcem rozvoje třetí praţské městské části. Strategický plán rozvoje MČ Praha 3 je výsledkem dlouhodobé práce a vychází z podrobných průzkumů a analýz všech podstatných oblastí ţivota Prahy 3, na které má vliv činnost samosprávy městské části. Strategický plán stanovuje dlouhodobé priority rozvoje městské části, stanovuje problémy a úkoly, které stojí před námi a našimi nástupci. Mimo jiné také definuje, kde nás, lidově řečeno „tlačí bota,“ kterému problému musíme věnovat detailnější pozornost. Strategický plán je materiálem, nad kterým by měla panovat širší společenská shoda, protoţe definuje dlouhodobé cíle radnice na období řady let. Obdobný dokument přijalo v minulosti také hlavní město Praha i další české a moravské obce a města. V západní Evropě jsou strategické koncepce standardním nástrojem pro přípravu cílů obce a jejich koncepční naplňování. Neopominutelným důvodem, proč by měla mít svou koncepci také Praha 3, je kontext našeho rozvoje v rámci hl. města Prahy, ČR i Evropské unie. Při schvalování projektů financovaných prostřednictvím evropských fondů totiţ existence strategické koncepce i souvislost konkrétního investičního projektu s definovaným programem rozvoje hraje v rozhodování o přidělení dotace nezanedbatelnou roli. Proto jsem přesvědčena, ţe vznik tohoto materiálu je důleţitým milníkem, který posune třetí praţskou městskou část mezi obce, které vědí, kam chtějí dlouhodobě směřovat. Milena Kozumplíková, starostka MČ Praha 3

___________________________________________ __________________________________________________________



Obsah Seznam pouţitých zkratek ......................................................................................................5 1. Úvod, metodika ................................................................................................................. 6 2. ANALYTICKÁ ČÁST (po transformaci a aktualizaci)......................................................... 8 2.1 Ekonomika................................................................................................................... 8 2.1.1 Ekonomická struktura, podnikání .......................................................................... 8 2.1.2 Pracovní příleţitosti, zaměstnanost .................................................................... 12 2.1.3 Rozpočtové moţnosti MČ P3 (hospodaření MČ P3) ........................................... 18 2.2 Lidské zdroje ..............................................................................................................29 2.2.1 Obyvatelstvo (demografie).................................................................................. 29 2.2.2 Zdraví a zdravotnictví ......................................................................................... 34 2.2.3 Školství a vzdělávání .......................................................................................... 35 2.2.4 Sociální péče ...................................................................................................... 37 2.2.5 Bydlení ............................................................................................................... 39 2.2.6 Sport, volnočasové aktivity ................................................................................. 40 2.2.7 Kultura ................................................................................................................ 41 2.2.8 Bezpečnost ........................................................................................................ 44 2.3 Infrastruktura ..............................................................................................................47 2.3.1 Dopravní infrastruktura a obsluţnost .................................................................. 47 2.3.2 Technická infrastruktura ..................................................................................... 52 2.4 Ţivotní prostředí..........................................................................................................54 2.4.1 Geografie území ................................................................................................. 54 2.4.2 Sloţky ţivotního prostředí................................................................................... 54 2.4.3 Odpady a odpadové hospodářství ...................................................................... 54 2.5 Vnější rozvojové vztahy ..............................................................................................56 2.5.1 Atraktivity a infrastruktura CR ............................................................................. 56 2.5.2 Vazby v rámci HMP ............................................................................................ 56 2.7 Analytické závěry ........................................................................................................59 2.7.1 Globální SWOT analýza ..................................................................................... 59 2.7.2 Analytický souhrn ............................................................................................... 64 3. NÁVRHOVÁ ČÁST ...........................................................................................................68 3.1 Úvod a metodika návrhové části .................................................................................68 3.2 Návrh dlouhodobé Vize městské části – Praha 3 v roce 2030 ..................................69 3.3 Dlouhodobé strategické cíle rozvoje městské části .....................................................70 3.4 Programové úkoly rozvoje městské části (2010-2015) ................................................75 3.4.1 Vymezení a přehled Programových úkolů .......................................................... 75 3.4.2 Popis Programových úkolů a přehled Rozvojových aktivit .................................. 77 3.5 Rozvojové aktivity .......................................................................................................86 3.5.1 Stanovení důleţitosti rozvojových aktivit ............................................................. 87 3.5.2 Karty rozvojových aktivit ..................................................................................... 91 3.6 Závěrečná doporučení ................................................................................................92 3.6.1 Návrh implementace Strategického plánu rozvoje MČ Praha 3 .......................... 92 3.6.2 Doporučené zásady monitoringu Strategického plánu rozvoje MČ P3 ................ 94

___________________________________________ __________________________________________________________



SEZNAM POUŢITÝCH ZKRATEK AN CZ-NACE

ČSÚ DDM DHM DNM FO HČ HMP IAD LDN MČ P3 MHD MPSV MŠ NFA NNO NNŢ OKEČ OR OÚR PRM PRMČ RES SLDB STL SWOT analýza

TR VHČ VTL ÚMČ ÚPN ÚSES ZMČ ZPS ZŠ ŢZ

autobusové nádraţí zkratka NACE je odvozena z francouzského názvu „Nomenclature générale des Activités économiques dans les Communautés Européennes“. Jedná se o akronym (zkratkové slovo) pro statistickou klasifikaci ekonomických činností, kterou pouţívá Evropská unie (resp. Evropská společenství). Nahrazuje Odvětvovou klasifikaci ekonomických činností. Český statistický úřad dům dětí a mládeţe drobný hmotný majetek dlouhodobý nehmotný majetek fyzická osoba hlavní činnost hlavní město Praha individuální automobilová doprava léčebna dlouhodobě nemocných městská část Praha 3 městská hromadná doprava Ministerstvo práce a sociálních věcí mateřská škola Národní filmový archiv nestátní neziskové organizace nákladové nádraţí Ţiţkov Odvětvová klasifikace ekonomických činností obchodní rejstřík odbor územního rozvoje program rozvoje města program rozvoje městské části registr ekonomických subjektů sčítání lidu, domů a bytů středotlak (plynovod) metoda, pomoci které je moţno identifikovat silné (ang: Strengths) a slabé (ang: Weaknesses) stránky, příleţitosti (ang: Opportunities) a hrozby (ang: Threats), spojené s určitým projektem, typem podnikání, podnikatelským záměrem, politikou (ve smyslu opatření) apod. S její pomocí je moţné komplexně vyhodnotit fungování firmy, nalézt problémy nebo nové moţnosti růstu. Je součástí strategického (dlouhodobého) plánování společnosti. transformační rozvodna vedlejší hospodářská činnost vysokotlak (plynovod) úřad městské části územní plán územní systém ekologické stability zastupitelstvo městské části zóna placeného stání základní škola ţivnostenský zákon

___________________________________________ __________________________________________________________



1. ÚVOD, METODIKA Obsah a způsob zpracování Strategického plánu Strategický plán rozvoje MČ P3 byl zpracován podle odsouhlasené metodiky a průběţně projednáván se zástupci objednatele (odbor územního rozvoje ÚMČ P3) a Výborem pro územní rozvoj. Práce probíhaly v jednotlivých realizačních krocích, jejichţ dílčí výstupy byly připomínkovány a postupně zapracovávány do finální podoby dokumentu. Realizační Krok 1 zahrnoval návrh, projednání a odsouhlasení metodiky zpracování (zejména s ohledem na optimální zhodnocení dříve pořízených materiálů). Hlavní náplní činnosti zpracovatele při plnění Kroku 2a bylo především prověření aktuálnosti a potřebné revize zásadních výstupů z analytických částí zpracovaných předchozím zpracovatelským týmem (Sociofond 2005). Jednotlivé kapitoly analytické části byly podrobně zhodnoceny z hlediska jejich obsahové úplnosti, vazeb na ostatní kapitoly, časové aktuálnosti i metodického zařazení. Úkolem zpracovatelského týmu nebylo vytvoření nové kompletní socioekonomické analýzy, ale transformace původních analytických závěrů do struktury dle odsouhlasené metodiky a jejich doplnění. Analytická část byla zpracována s velkým důrazem na územní rozvoj a měla spíš charakter územně plánovacího podkladu neţ strategického dokumentu. Rovněţ způsob a míra podrobnosti zpracování jednotlivých kapitol byla různá, stejně jako provázanost pouţitých dat a informací s dílčími analytickými závěry, formulovanými v příslušných SWOT analýzách. Dalšími metodickými problémy, se kterými se zpracovatelé museli vypořádat, byla mj. nestejná úroveň a struktura dílčích SWOT analýz, způsob formulace některých výroků nebo opakované zařazení výroku do více segmentů SWOT i více dílčích SWOT analýz. Vzhledem k tomu nebyl jasný ani další způsob práce s výroky a jejich vazby na zárodek strategické (návrhové) části programu. Z popsaného zhodnocení vyplynul mj. další přístup k potřebnosti doplnění a aktualizace jednotlivých problémových oblastí. V některých oblastech došlo v posledních čtyřech letech k významným změnám a ty bylo nutné doplnit v zájmu úplnosti argumentační základny pro zdůvodnění cílů a aktivit návrhové části Strategického plánu. Jak je patrné z dalších částí tohoto materiálu, největší pozornost bylo nutné věnovat oblastem dopravní infrastruktury, ekonomiky, sociálních věcí a demografickému vývoji. Pro doplnění potřebných analytických dat a informací pracoval tým s celou řadou podkladů a zdrojů, a to jak veřejně dostupných, tak i získaných od příslušných institucí (ÚMČ P3, ČSÚ apod.). Mezi důleţité zdroje aktuálních informací, které byly vyuţity, patřil především aktuální Strategický plán HMP, dílčí, resortní nebo odborné koncepční materiály (komunitní plán, koncepce vzdělávání, apod.), změny územního plánu týkající se zásadních rozvojových záměrů a ploch, souhrnné výsledky rozpočtového hospodaření MČ, aktuálně připravované nebo plánované rozvojové aktivity (zejména investiční záměry schválené orgány MČ, příprava projektů a ţádostí o dotace, atd.). Shromáţděné podklady a informace byly vyhodnoceny, roztříděny a transformovány do upravené struktury dle nově definovaných problémových okruhů, kterými jsou:  Ekonomika, zahrnující ekonomickou strukturu v území, podnikání, pracovní příleţitosti, zaměstnanost a vlastní rozpočtové moţnosti MČ (v podobě velmi zjednodušené finanční analýzy),  Lidské zdroje, zahrnující obyvatelstvo (demografii), bydlení a bytovou politiku, zdraví a zdravotnictví, školství a vzdělávání, sociální péči, bezpečnost, sport a volnočasové aktivity, kulturu.  Infrastruktura, obsahující dopravní infrastrukturu, parkování, veřejnou dopravu a dopravní obsluţnost, technickou infrastrukturu, zásobování energiemi. ___________________________________________ __________________________________________________________



Ţivotní prostředí, zahrnující geografii území, krajinu a vodstvo, stav všech sloţek ţivotního prostředí, odpady a odpadové hospodářství.  Vnější vztahy a cestovní ruch, obsahující vztahy a vazby v rámci Hlavního města Prahy, návštěvnost MČ, atraktivity a infrastrukturu pro cestovní ruch. 

Doplnění a aktualizace dat bylo tedy provedeno pouze v nezbytně nutné míře (tak, aby bylo moţné předloţit k dalšímu projednání verifikované argumenty pro formulaci výroků dílčích SWOT analýz u jednotlivých problémových okruhů). U kaţdého problémového okruhu (dílčí kapitoly) je uvedeno, jak byly vyuţity původní závěry a v čem došlo k nejpodstatnějším změnám. Plnění Kroku 2b zahrnovalo zejména práci se SWOT analýzami a dílčími analytickými závěry původního zpracovatelského týmu. Z 10 tabulek dílčích SWOT analýz a několika odstavců dalších důleţitých zjištění a doporučení z původního dokumentu byly transformovány relevantní výroky a zařazeny dle stanovených problémových okruhů do nových dílčích SWOT. Zpracování dílčích SWOT analýz tedy vycházelo ze zhodnocení původní analytické části a z nových formulací dílčích analytických závěrů k jednotlivým problémovým okruhům. Formulaci výroků SWOT analýz byla věnována velká pozornost, neboť byly v dalším postupu dopracování PRMČ P3 vyuţity jako základ pro formulaci cílů a opatření v návrhové části dokumentu. Ke kaţdému výroku, který byl zařazen mezi rozhodující v rámci globální SWOT analýzy, má odpovídající příslušný „obraz“ v návrhové části, tzn., například kaţdá slabá stránka má jasně definované opatření k jejímu odstranění nebo eliminaci, apod. V rámci plnění realizačních Kroků 3 aţ 6 byly formulovány dlouhodobé strategické vize a cíle rozvoje MČ, střednědobé programové úkoly a rozvojové aktivity k jejich naplnění. Metodika zpracování těchto částí dokumentu je stručně popsána v úvodu Návrhové části (viz kap. 3.1). Poznámka k názvu dokumentu: V průběhu zpracování a projednávání došlo ke změně názoru na název celého dokumentu. Ten navazuje na dříve pořízený, ale nedokončený materiál s názvem „Strategická koncepce a program rozvoje MČ Praha 3“ (Sociofond a kol., 2005). Dle původně formulovaného zadání byly pracovní části nového dokumentu (analytická i návrhová část) nazvány v souladu s odsouhlasenou metodikou „Program rozvoje městské části Praha 3“. Na základě poţadavku objednatele byl tento název upraven (zejména proto, aby nemohlo dojít k záměně s jinými materiály). Nový název je tedy upraven na „Strategický plán rozvoje městské části Praha 3“.

___________________________________________ __________________________________________________________



2. ANALYTICKÁ ČÁST (PO TRANSFORMACI A AKTUALIZACI) 2.1 EKONOMIKA 2.1.1 Ekonomická struktura, podnikání Podle Registru ekonomických subjektů mělo v Praze 3 k 31. 12. 2008 sídlo 32.297 ekonomických subjektů1 z celkem 471.183 registrovaných za hlavní město Prahu. Praha 3 se tím mezi ostatními správními obvody řadí na 6. místo – nejvíce subjektů je registrováno na Praze 4 a s větším odstupem na Praze 6, dále pak s dalším odstupem na Prahách 8, 10 a 5. Graf č. 1: Počet ekonomických subjektů (zdroj: ČSÚ)

Pokud srovnáme počet ekonomických subjetů na 1.000 obyvatel, pak se Praha 3 řadí nad celopraţský průměr – hodnotou 442,5 oproti 382,1. Po Praze 1 a 2 tak dosahuje nejvyšších hodnot a srovnatelná je s Prahou 7. Graf č. 2: Počet ekonomických subjektů na 1.000 obyvatel (zdroj: ČSÚ)

1

Zdroj: ČSÚ, Statistický bulletin – hl. m. Praha za rok 2008 (Tab. H.1 – Tab. H.4), data k 31. 12. 2008.

___________________________________________ __________________________________________________________



V celkovém počtu tak dochází k plynulému nárůstu registrovaných subjektů – v r. 2001 jich bylo cca 24 tisíc, v roce 2005 necelých 27 tisíc a na konci třetího kvartálu roku 2008 to bylo 31.898. V absolutních hodnotách byl zaznamenán nárůst fyzických i právnických osob, jejich poměr se však změnil. Ke konci roku 2008 udával Český statistický úřad v Praze 3 celkem 32.297 ekonomických subjektů, z nichţ 19.217, čili 59,5 %, bylo fyzických osob a 13.080, tedy 40,5 %, osob právnických. V letech 2001 a 2005 byl poměr fyzických osob výrazně vyšší – 27,1 % v roce 2001, resp. 30,7 % v roce 2005. V členění podle právní formy2 jednoznačně převaţují fyzické osoby podnikající podle ţivnostenského zákona nezapsané v obchodním rejstříku (55,2 %). Druhé nejsilnější zastoupení mají společnosti s ručením omezeným (25,8 %). S výrazným odstupem následují zahraniční osoby (5,1 %) a z ostatních stojí za zmínku ještě FO podnikající dle jiných zákonů neţ ţivnostenských a zák. o zemědělství nezapsaných v OR (3,4 %), akciové společnosti (2,8 %), sdruţení (2,2 %) a společenství vlastníků jednotek (1,4 %). Graf č. 3: Členění právních subjektů podle právní formy (zdroj: ČSÚ)

Pozn.: FO dle ŢZ nezaps. v OR = fyzická osoba podnikající dle ţivnostenského zákona nezapsaná v obchodním rejstříku; FO dle jiných z.nezaps. v OR = fyzická osoba podnikající dle jiných zákonů meţ ţivnostenského a o zemědělství nezapsaná v obchodním rejstříku; s. r. o. = společnost s ručením omezeným; a. s. = akciová společnost; SVJ = společenství vlastníků jednotek; zahr. os. = zahraniční osoba; procentní údaje v grafu jsou automaticky zaokrouhlovány

Tyto hodnoty jsou podobné jako u průměru za celou Prahu – liší se jen drobně. Např. zhruba o 3,5 % je vyšší podíl společností s ručením omezeným, o cca 2,5 % naopak niţší podíl fyzických osob podnikajících podle ţivnostenského zákona nezapsaných v OR. Podle institucionálního členění tvoří3 největší podíl ekonomických subjektů domácnosti (60,3 %) a z nich osoby samostatně výdělečně činné (56,4 %). Další významnou část tvoří nefinanční podniky (36,2 %). Podíl ostatních nepřekračuje hranici 5 %, za zmínku mezi nimi stojí ještě neziskové instituce slouţící domácnostem (3,11 %). Rezidenti přitom tvoří naprostou většinu - nerezidenti pouze 0,02 %. Pokud institucionální zastoupení srovnáme s celopraţským průměrem, pak Praha 3 vykazuje zhruba shodný (tzn. nepřesahující rozdíl 1 %) poměr rezidentů a nerezidentů, finančních institucí, vládních institucí a neziskových institucí slouţících domácnostem. Vyšší je naopak zastoupení nefinančních podniků a niţší domácností. 2 3

K 31. 12. 2008 K 31. 12. 2008

___________________________________________ __________________________________________________________



Tab. č. 1: Institucionální členění ekonomických subjektů k 31. 12. 2008 (zdroj: ČSÚ) Institucionální sektory Počet subjektů celkem: v tom: 10000 Národní hospodářství - rezidenti 11000 Nefinanční podniky 12000 Finanční instituce 12100 Centrální banka 12200 Ostatní měnové finanční instituce 12300 Ostatní finanční zprostředkovatelé 12400 Pomocné finanční instituce Pojišťovací společnosti a penzijní 12500 fondy 13000 Vládní instituce 13110 Ústřední vládní instituce 13130 Místní vládní instituce 13140 Fondy sociálního zabezpečení 14000 Domácnosti 14100 Zaměstnavatelé Ostatní osoby samostatně výdělečně 14200 činné 14500 Ostatní domácnosti Neziskové instituce slouţící 15000 domácnostem 20000 Nerezidenti 21000 Evropská unie 21100 Členské země Evropské Unie 21200 Instituce Evropské Unie 22000 Ostatní země a mezinárodní instituce

Hl. m. Praha CELKEM počet v% 471 183 100

počet 32 297

v% 100

470 960 154 996 908 1 68 412 360

99,95 32,90 0,19 0,00 0,01 0,09 0,08

32 290 11 691 63 0 7 35 17

99,98 36,20 0,20 0,00 0,02 0,11 0,05

67

0,01

4

0,01

1 040 232 795 13 297 176 12 471

0,22 0,05 0,17 0,00 63,07 2,65

57 9 44 4 19 474 792

0,18 0,03 0,14 0,01 60,30 2,45

278 728

59,15

18 222

56,42

5 977

1,27

460

1,42

16 840

3,57

1 005

3,11

223 18 17 1 205

0,05 0,00 0,00 0,00 0,04

7 0 0 0 7

0,02 0,00 0,00 0,00 0,02

Praha 3

Z hlediska členění podle odvětví převaţující činnosti – OKEČ – převaţují4 na Praze 3 subjekty v terciárním sektoru (v úhrnu 82,2 %), následuje sekundární sektor (7,9 % bez stavebnictví, 16,6 % se stavebnictvím) a nejmenší podíl tvoří primární sektor (0,7 %). Toto rozloţení je téměř shodné s průměrem celého hlavního města, nepatrně vyšší je podíl sekundéru a naopak niţší priméru a terciéru – rozdíly jsou však pod jednoprocentní hranicí. Nejsilnější postavení v sekundárním sektoru zaujímá zpracovatelský průmysl a stavebnictví. Ve sluţbách naprosto převládají činnosti v oblasti nemovitostí a pronájmu, podnikatelské činnosti a obchod, opravy motor. vozidel a výrobků pro osobní potřebu a převáţně pro domácnost. Více jsou zastoupeny ještě ostatní veřejné, sociální a ostatní sluţby. Podíl dalších kategorií není vyšší neţ 4 %. 4

K 31. 12. 2008

___________________________________________ __________________________________________________________



Tab. č. 2: Členění ekonomických subjektů podle odvětví převaţující činnosti – OKEČ k 31. 12. 2008 (zdroj: ČSÚ) Hl. m. Praha počet v% 471 183 100

OKEČ Počet subjektů celkem: v tom: A Zemědělství, myslivost, lesnictví B Rybolov a chov ryb Průmysl celkem (C aţ E) C Těţba nerostných surovin D Zpracovatelský průmysl E Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody F Stavebnictví G Obchod, opravy motor. vozidel a výrobků pro osob. potřebu a převáţ. pro domácnost H Ubytování a stravování I Doprava, skladování a spoje J Finanční zprostředkování K Činnosti v oblasti nemovitostí a pronájmu; podnikatelské činnosti L Veřejná správa a obrana; povinné sociální zabezpečení M Vzdělávání N Zdravotnictví a sociální péče; veterinární činnosti O Ostatní veřejné, sociální a osobní sluţby Q Exteritoriální organizace a instituce Bez uvedení činnosti

3 474 32 36 631 79 36 338 214 41 708 126 702 16 142 18 298 8 400 162 288 313 8 329 6 459 40 276 157 1 974

Praha 3 počet v% 32 297

100

0,7 0,0 7,8 0,0 7,7 0,0 8,9

191 3 2 560 2 2 545 13 2 547

0,6 0,0 7,9 0,0 7,9 0,0 7,9

26,9 3,4 3,9 1,8

8 604 1 184 1 182 518

26,6 3,7 3,7 1,6

34,4 0,1 1,8 1,4 8,5 0,0 0,4

11 460 15 628 419 2 862 5 119

35,5 0,0 1,9 1,3 8,9 0,0 0,4

Obdobné výsledky nabízí i členění ekonomických subjektů podle převaţující činnosti CZ NACE: Tab. č. 3: Členění ekonomických subjektů podle odvětví převaţující činnosti – CZ NACE k 31. 12. 2008 (zdroj: ČSÚ) CZ-NACE Počet subjektů celkem v tom: A Zemědělství, lesnictví a rybářství Průmysl celkem (B aţ E) B Těţba a dobývání C Zpracovatelský průmysl D Výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu E Zásobování vodou, činnosti související s odpadními vodami, odpady a sanacemi F Stavebnictví G Velkoobchod a maloobchod; opravy a údrţba motorových vozidel H Doprava a skladování I Ubytování, stravování a pohostinství J Informační a komunikační činnost K Peněţnictví a pojišťovnictví L Činnosti v oblasti nemovitostí M Profesní, vědecké a technické činnosti N Administrativní a podpůrné činnosti O Veřejná správa a obrana; povinné sociální zabezpečení

Kraj celkem počet v% 471 183 100

Praha 3 počet v% 32 297 100

3 498 33 341 78 32 006

0,7 7,1 0,0 6,8

195 2 325 2 2 237

0,6 7,2 0,0 6,9

185

0,0

10

0,0

1 072 42 109

0,2 8,9

76 2 578

0,2 8,0

125 864 13 252 16 140 17 711 8 417 49 036 88 504 17 347

26,7 2,8 3,4 3,8 1,8 10,4 18,8 3,7

8 533 797 1 184 1 163 520 3 996 6 075 974

26,4 2,5 3,7 3,6 1,6 12,4 18,8 3,0

308

0,1

15

0,0

___________________________________________ __________________________________________________________



P Vzdělávání Q Zdravotnictví a sociální péče R Kulturní, zábavní a rekreační činnost S Ostatní činnost U Činnosti exteritoriálních organizací a orgánů

8 458 6 165 11 415 27 496

1,8 1,3 2,4 5,8

637 399 803 1 979

2,0 1,2 2,5 6,1

157 1 965

0,0 0,4

5 119

0,0 0,4

Bez uvedení činnosti

Z obou členění vyplývá následující: na Praze 3 je minimálně zastoupen sektor rybolov a chov ryb a minimální je i podíl těţby v sekundárním sektoru. Trendem porevolučních let, který uţ však je třeba brát v úvahu, je také nulové zastoupení výroby (Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody, resp. Výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu). Tato skutečnost generuje velký podíl nevyuţitých ploch, které zůstaly nevyuţity po zániku původní výrobní funkce. Typickým příkladem je Nákladové nádraţí Ţiţkov. Souběţně se zánikem výrobní funkce dochází také k zániku pracovních pozic. Oproti celopraţskému průměru můţeme pozorovat několik drobných odlišností, které vypovídají o charakteru Prahy 3. Podíl stavebnictví je niţší o cca 1 %. Ubytování, stravování a pohostinství je o tři desetiny procenta vyšší, kulturní, zábavní a rekreační činnost o jednu desetinu procenta – Praha 3, i kdyţ nenabízí návštěvníkům takové turistické atraktivity a památky jako např. Praha 1, ţije bohatým kulturním ţivotem. Nachází se zde studentské koleje, řada ubytovacích zařízení a vyhlášené jsou, zejména pro mladé návštěvníky, i místní hospůdky a bary, zejména na Ţiţkově. Vyšší je i podíl Vzdělávání – na Praze 3 se nachází řada škol, významnou pozici zaujímají střední školy a především Vysoká škola ekonomická. Hodnocení podnikatelského prostředí je provedeno v porovnání s hlavním městem Prahou, a to na ukazatelích počtu fyzických osob na 1000 obyvatel, počtu podniků nad 20 zaměstnanců na 1000 obyvatel a hustotě podnikatelských subjektů na km2. U prvního ukazatele dosahuje Praha 3 vyšších hodnot neţ je celopraţský průměr – 270 oproti 243. U druhého ukazatele je tento rozdíl opačný – Praha 3 má niţší atraktivitu pro střední a velké podniky oproti průměru za Prahu (5,5 oproti 5,7). Hustota podnikatelských subjektů na km2 je v Praze 3 mnohonásobně vyšší neţ v za celou Prahu. Tab. č. 4: Ukazatele podnikatelského prostředí Ukazatel počet obyvatel 2 rozloha území (v km ) počet subjektů evidovaných v RES fyzické osoby fyzické osoby / 1000 ob. podniky nad 20 zaměstnanců podniky nad 20 zaměstnanců / 1000 ob. 2 hustota podnikatelských subjektů / km

Praha 3 71.140 6,5 32.297 19.217 270 397 5,5 4.968,8

hl. město Praha 1.212.097 496,1 471.183 295.139 243 6.901 5,7 949,8

2.1.2 Pracovní příleţitosti, zaměstnanost Aktuální míra nezaměstnanosti za hlavní město Prahu je 2,8 % (květen 2009). Úřadem práce hl. m. Prahy je evidována měsíčně za celé město, ČSÚ uvádí její hodnoty za městské části v časových odstupech – poslední je k dispozici k 31. 12. 2008, kdy dosáhla Praha 3 hodnoty 3,08%. Ovšem je zapotřebí podotknout, ţe tuto hodnotu z důvodu nedostupnosti dat počítá ČSÚ vztaţmo k ekonomicky aktivnímu obyvatelstvu ze SLDB 2001, její vypovídací hodnota je tudíţ zkreslená.

___________________________________________ __________________________________________________________



Tab. č. 5: Uchazeči o zaměstnání, volná pracovní místa a míra nezaměstnanosti podle 22 správních obvodů v kraji hl. m. Praha k 31. 12. 2008 (zdroj: ČSÚ) Uchazeči celkem

Hlavní město Praha v tom MČ: Praha 1 Praha 2 Praha 3 Praha 4 Praha 5 Praha 6 Praha 7 Praha 8 Praha 9 Praha 10 Praha 11 Praha 12 Praha 13 Praha 14 Praha 15 Praha 16 Praha 17 Praha 18 Praha 19 Praha 20 Praha 21 Praha 22 Ostatní

Uchazeči ţeny

Dosaţitelní uchazeči celkem

Dosaţitelní uchazeči ţeny

Volná místa celkem

Míra nezaměstnanosti z dosaţitelných v %*)

Počet bydlících ekon. aktiv. obyv. SLDB 2001

17 433

8 940

16 143

8 186

25 002

2,54

635 105

469 731 1 259 1 805 1 225 1 208 646 1 535 750 896 1 279 1 154 855 972 324 252 432 366 165 248 234 88 540

216 354 630 933 663 625 331 766 377 468 636 577 445 539 166 128 234 185 87 128 123 52 277

424 676 1 180 1 689 1 117 1 111 596 1 392 707 781 1 184 1 088 806 911 288 231 409 354 156 237 220 77 509

200 323 586 861 597 571 303 680 353 395 574 534 424 505 145 116 220 177 83 123 113 46 257

1 527 2 136 1 876 2 129 1 824 2 831 725 2 409 1 585 2 374 380 480 696 274 710 402 375 304 144 228 277 200 1 116

2,29 2,50 3,08 2,38 2,61 2,00 2,69 2,27 3,06 1,42 2,32 2,92 2,63 4,32 1,33 2,27 2,75 3,02 3,50 3,31 3,36 2,01 -

18 489 27 050 38 280 70 834 42 771 55 652 22 157 61 426 23 111 54 837 51 105 37 223 30 685 21 096 21 594 10 174 14 878 11 733 4 462 7 158 6 555 3 835 -

Pozn.: *) míra nezaměstnanosti je u SO z důvodu nedostupnosti dat vypočtena na základě ekonom. aktiv. obyvatelstva ze SLDB 2001

Aktuálnější data jsou k dispozici z údajů MPSV, a to o počtu uchazečů na Úřadu práce hl. m. Prahy za jednotlivé městské části. Z tabulky je vidět, ţe ve všech 22 obvodech došlo k nárůstu uchazečů o zaměstnání, coţ je důsledek růstu nezaměstnanosti vlivem dopadů pokračující hospodářské krize. Počet uchazečů v Praze 3 vzrostl během prvního kvartálu roku 2009 o 254 na 1.513, tzn. o cca 20 %. Pokud budeme srovnávat procentní vyjádření, je tento nárůst niţší neţ průměr za Prahu jako celek (cca 24 %). Od září 2008 vzrostl počet uchazečů za Prahu 3 z 1.182 (k 30. 9. 2008), takţe v růstu počtu uchazečů můţeme pozorovat i zrychlení tempa.

___________________________________________ __________________________________________________________



Tab. č. 6: Uchazeči o zaměstnání podle 22 správních obvodů v hl. m. Praze k 31. 3. 2009 (zdroj: MPSV) Městská část Praha 1 Praha 2 Praha 3 Praha 4 Praha 5 Praha 6 Praha 7 Praha 8 Praha 9 Praha 10 Praha 11 Praha 12 Praha 13 Praha 14 Praha 15 Praha 16 Praha 17 Praha 18 Praha 19 Praha 20 Praha 21 Praha 22

Uchazeči Rozdíl od 31. 12. celkem k 2008 31. 3. 2009 502 33 887 156 1 513 254 2 080 275 1 527 302 1 381 173 805 159 1 883 348 888 138 1 224 328 1 531 252 1 292 138 1 152 297 1 119 147 477 153 345 93 537 105 486 120 223 58 279 31 290 56 112 24

V% 107,0 121,3 120,2 115,2 124,7 114,3 124,6 122,7 118,4 136,6 119,7 112,0 134,7 115,1 147,2 136,9 124,3 132,8 135,2 112,5 123,9 127,3

Výsledky z tabulky jsou znázorněné v grafu – z něj také zřetelně vyplývá, ţe míra nezaměstnanosti P3 se řadí k těm vyšším – je srovnatelná např. s Prahou 9 a Prahou 18. Průměrnou hodnotu za hl. m. Prahu převyšuje o 0,54 procentního bodu. Graf č. 4: Míra nezaměstnanosti ve správních obvodech hl. m. Prahy k 31. 12. 2008 (zdroj: ČSÚ)

Pokud ovšem hovoříme o zaměstnanosti, resp. nezaměstnanosti a pracovních příleţitostech, je nutné brát v potaz charakter Prahy jako celku. Hl. m. Praha je dlouhodobě krajem s nejniţší nezaměstnaností v celé České republice – míra nezaměstananosti je zde niţší o cca 5 procentních bodů: k 31. 5. 2009 byla průměrná míra nezaměstnanosti za ČR 7,9 %, ___________________________________________ __________________________________________________________



za hl. m. Prahu 2,8 %. Zároveň je zde také nejvíce pracovních příleţitostí – k 31. 5. 2009 bylo úřadem práce evidováno 15.375 volných míst (průměr za ostatní kraje je cca 2.500 volných míst). Praha tak představuje jedinečný a největší trh práce v rámci České republiky, který vytváří pracovní příleţitosti nejen pro obyvatele Prahy, ale také pro řadu dojíţdějících. To platí i pro obyvatele Prahy 3 – uplatnění nachází nejen ve svém obvodu, ale i v jiných městských částech. Veškeré údaje za Prahu 3 o nezaměstnanosti a dalších údajích o trhu práce by proto měly být chápány pouze jako podpůrné a v tomto kontextu, nikoliv odděleně. Vzhledem k pokračující recesi však lze v celé republice a tím i Praze a Praze 3 očekávat další nárůst míry nezaměstnanosti a počtu uchazečů o zaměstnání, i kdyţ tento růst pravděpodobně nebude tak strmý jako v ostatních krajích ČR a Praha si stále udrţí svou nejlepší pozici v těchto statistikách. Graf č. 5: Vývoj průměrné míry nezaměstnanosti v % (ČSÚ, MPSV)

pozn.: údaje za rok 2009 k 31. 5. 2009

Jak jiţ bylo výše uvedeno, k prosinci 2008 bylo za Prahu 3 v RES zapsáno 32.297 ekonomich subjektů, z nichţ u 12.518 je uvedena kategorie počtu zaměstnanců. Cca 26 % je bez zaměstnanců, cca 12 % zaměstnává do 20 osob, 0,7 % do 50 osob – jasně tak převaţuji malé podniky. Podíl subjektů zaměstnávajících nad 50 osob je zhruba stejný jako průměr za Prahu.

___________________________________________ __________________________________________________________



Tab. č. 7: Počet ekonomických subjektů podle počtu zaměstnanců k 31. 12. 2008 (zdroj: ČSÚ) Počet subjektů zapsaných v RES v kraji hl. m. Praha podle počtu zaměstnanců k 31. 12. 2008 Počet zaměstnanců počet subjektů celkem:

Hlavní město Praha celkem

Praha 3

471 183

32 297

neuvedeno

278 820

19 779

v tom: 0

133 034

8 325

1 -5

40 445

2 975

6-9

6 312

434

10 - 19

5 671

387

20 - 24

1 438

81

25 - 49

2 448

138

50 - 99

1 517

95

100 - 199

776

46

200 - 249

149

13

250 - 499

309

13

500 - 999

135

5

1 000 - 1 499

40

5

1 500 - 1 999

24

-

2 000 - 2 499

17

-

2 500 - 2 999

11

-

3 000 - 3 999

8

-

4 000 - 4 999

7

-

5 000 - 9 999

11

1

10 000 a více

11

-

Pokud bereme v úvahu nabídku pracovních míst z absolutního hlediska (k roku 2001 bylo na Praze 3 evidováno celkem 41 tis. pracovních míst), podílejí se na jejich vytváření především velké instituce a organizace a obchodní zařízení. Ty jsou koncentrovány většinou na Ţiţkově v dolních partiích a na Vinohradech (v těchto částech byla evidována také převaha pracovních míst – 80 %), za pomyslnou dělící hranici je moţno povaţovat ulici Ţelivského – východně od ní je jiţ jen malá koncentrace významných zaměstnavatelů (19,5 %). Nejvýznamnější oblasti z hlediska pracovních příleţitostí (z velké části se překrývají s rozmístěním významných institucí a organizací) jsou následující: oblast od Flóry po Náměstí Jiřího z Poděbrad (komerční a kulturní zařízení, veřejná administrativa, finanční instituce, hotely), Nám. W. Churchilla (VŠE, Dům odborových svazů, resp. Českomoravská konfederace odborových svazů, sportovní stadion Viktorie Ţiţkov a navazující oblast u Kostnického nám.), Olšanská ulice (administrativa, veřejná správa, telekomunikace, radiokomunikace), Koněvova ul. (střední oblast), nám. Barikád a východně navazující prostor k Ohradě (centrály finančních institucí, administrativy, nakladatelství a ubytovací kapacity), Olšanské nám. a jeho zázemí vč. části Táboritské ulice.

___________________________________________ __________________________________________________________



Mezi nejvýznamnější zaměstnavatele patří (kompletní seznam zaměstnavatelů s více neţ 100 zaměstnanci je uveden v příloze č 1): v kategorii nad 500 zaměstnanců: - Všeobecná zdravotní pojišťovna - Vysoká škola ekonomická - Opavia - LU - ExxonMobil Business Support Center Czechia - ČD - Telematika - Pozemkový fond České republiky - Lidé a Příleţitosti - GTS NOVERA - Danone - České Radiokomunikace v kategorii 250-500 pracovníků např.: - Úřad práce hl.m. Prahy - SUDOP PRAHA - Raiffeisen stavební spořitelna - MĚSTSKÁ ČÁST PRAHA 3 a další další významní zaměstnavatelé – např.: - Auto Jarov - XEROX CZECH REPUBLIC - Stavební spořitelna České spořitelny a další Podíl ekonomicky aktivního obyvatelstva byl v roce 2001 jen 52,6 %. Největší podíl obyvatelstva je zaměstnán v terciárním sektoru – 81 % ekonomicky aktivního obyvatelstva (pozn.: data ze SLDB 2001), přitom cca 55 % činí zaměstnaní ve školství, zdravotnictví, kultuře a komerční administrativě. Tuto skutečnost ovlivňuje jak celopraţská nabídka, tak přítomnost a zaměření zmíněných významných zaměstnavatelů. Je třeba však mít na zřeteli, ţe ačkoliv sídla těchto společností spadají pod Prahu 3, řada jejich poboček je s nimi spojených pracovních pozic sídlí mimo její území – a naopak. V sekundárním sektoru pracuje necelých 20% z ekonomicky aktivního obyvatelstva. S poklesem výrobní funkce je spojený výskyt velkých nevyuţívaných ploch – nejkřiklavějším příkladem je Nákladové nádraţí Ţiţkov. ÚPN hl. m. Prahy jiţ reaguje na tuto skutečnost a nevymezuje pro rozvoj výroby další plochy a zároveň stávající transformuje.

___________________________________________ __________________________________________________________



Transformovaná a doplněná SWOT analýza pro problémový okruh ekonomika: Ekonomika Silné stránky Slabé stránky  nízká míra nezaměstnanosti  nerovnoměrné vyuţití území v celorepublikovém měřítku  problematika rozsahu nevyuţitých  tradiční existence celostátně a ploch a areálů celoměstsky významné veřejné  expanze sluţeb spojených se sociálně administrativy a veřejných sluţeb patologickými projevy ţivota z centra  významná orientace podnikatelské města základny na oblast komerčních sluţeb  dynamický růst podnikatelských subjektů v posledních letech  příznivá struktura podnikatelských subjektů Příleţitosti Hrozby  rozvoj podnikatelského poradenství  vyuţití dotačních příleţitostí  zlepšení dopravní obsluţnosti území a realizace významných dopravních staveb  realizace záměrů na polyfunkční areály, která rozšíří oblast sluţeb a zvýší nabídku pracovních míst  efektivnější funkční vyuţití území  dořešení vlastnických vztahů  záměry na transformaci velkých areálů se zastaralou technologií provozu a s nízkou nabídkou pracovních míst (např. nákladové nádraţí Ţiţkov)

 zhoršující se hospodářská situace  vnitřní konkurence jiných praţských MČ  nevyuţívání potenciálně významných komerčních ploch  jednostranně orientovaná nabídka pracovních odvětví s tendencí vymisťování sluţeb (vznik „mrtvé zóny“ úředníků)

2.1.3 Rozpočtové moţnosti MČ P3 (hospodaření MČ P3) Městská část je spravována zastupitelstvem městské části v čele s radou a starostou, jejichţ rozhodnutí realizuje Úřad městské části. Samosprávnou působnost vykonává MČ samostatně v souladu se statutem hl. města Prahy. Z hlediska výkonu činností státní správy je MČ jedním z celkem 22 správních obvodů s pověřeným výkonem státní správy. Správní obvod Praha 3 je totoţný s územím MČ P3. Postavení městské části dané Zákonem o hl. m. Praze a statutem hl. m. Prahy ovlivňuje zásadním způsobem hospodaření městské části. Městská část hospodaří s prostředky, které tvoří jednak příjmy rozpočtu MČ P3 a dále s prostředky z vedlejší hospodářské činnosti (VHČ) a s prostředky z účelových fondů.

___________________________________________ __________________________________________________________



ROZPOČET MĚSTSKÉ ČÁSTI Zdrojem informací jsou zpracované podklady ekonomického odboru, oddělení rozpočtu MČ P3. V této části jsou analyzovány skutečné hodnoty závěrečného účtu městské části Praha za roky 1998 - 2004 s vědomím, ţe došlo k určité změně rozpočtových pravidel po r. 1999. Rozpočet MČ P3 je zpracován ve vazbě na platné zákony č. 131/2000 Sb., ve znění č. 145/2001 Sb. a č. 250/2000 Sb. Detailní rozpočtová skladba vychází z vyhlášky Ministerstva financí ČR v platném znění. Příjmy městské části Rozpočtové příjmy městské části tvoří tři základní skupiny příjmů: o o o

třída 1 daňové příjmy třída 2 nedaňové příjmy třída 3 dotace.

Daňové příjmy Daňové příjmy tvoří základ tzv. vlastních příjmů městské části. Jsou pod ně řazeny příjmy vyplývající ze sazeb jednotlivých místních poplatků, správních poplatků a daně z nemovitosti. Mezi objemově největší daňové příjmy patří trvale správní poplatky, místní poplatky za uţívání veřejného prostranství, daň z nemovitosti a místní poplatky za provoz hracích automatů. Daňové příjm y 90000 80000

v tis. Kč

70000 60000 50000 40000 30000 20000 10000 0 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 Rok

Objem daňových příjmů se v průběhu let 1998 - 2003 výrazně nezměnil. Aţ od roku 2003 dochází k nárůstu daňových příjmů. Tento trend lze přisoudit vývoji ve struktuře samotných daňových příjmů. Především se jedná o nárůst příjmů v poloţkách: správní poplatky, odvod výtěţku z provozování loterií, poplatek za provozovaný výherní hrací přístroj a daň z nemovitosti. V porovnání let 2004 a 2008 došlo k následujícímu nárůstu: Správní poplatky +4,4 %, odvod výtěţku z provozování loterií +44%, poplatek za provozovaný výherní hrací přístroj +11,5% a daň z nemovitosti +16,4%. Výše jednotlivých sazeb je stanovena buď přímo zákonem (Daň z nemovitosti), nebo jednotlivými vyhláškami hl. m. Prahy (vyhláška č. 5/1991 o místním poplatku za uţívání veřejného prostranství v platném znění, vyhláška č. 4/1991 o poplatku ze psů, vyhláška ___________________________________________ __________________________________________________________



č. 6/1991 o poplatku ze vstupného a obdobně). V rámci vyhlášky o místních poplatcích je umoţněno správci tohoto poplatku v odůvodněných případech sníţit výši poplatku. Naopak pro všechny místní poplatky platí ustanovení § 11 zák. č. 565/90 Sb., které stanovuje, ţe nebudou-li poplatky odvedeny včas a ve správné výši, vyměří obec poplatky platebním výměrem a můţe včas neodvedené poplatky zvýšit aţ třikrát. Nedaňové příjmy Druhým typem příjmu rozpočtu městské části jsou nedaňové příjmy. Mezi nedaňové příjmy patří obligatorně příjmy z poskytovaných sluţeb, příjmy plynoucí z jednotlivých školních stravovacích zařízení, odvody příspěvkových organizací, příjmy z úroků, sankční platby, vratky transferů, dále pak přijaté splátky půjčených prostředků, výnosy z vkladů – úroky, splátky za poskytnuté úvěry, sankční platby a některé další příjmy. Velikost těchto příjmů významně kolísá a můţe dosahovat i záporných hodnot (záporná hodnota nastala v důsledku odvodu finančního vypořádání). To se stalo ve sledovaném období několikrát. Záporné saldo příjmů ovlivnily poloţky, které vykazují dlouhodobě záporné hodnoty a jedná se především o přijaté transfery od jiných veřejných rozpočtů a finanční vypořádání minulých let. Tento kolísavý trend je patrný z následujícího grafu. Ve sledovaném období 1998 - 2008 zaznamenává velikost příjmů dle struktury nedaňových příjmů relativně nestabilní vývoj. Moţnost popsání pravděpodobného vývojového trendu sniţuje vysoká proměnlivost v hodnotách všech poloţek, které v relativním meziročním hodnocení kolísají v intervalu cca -30% aţ +30%. Jednotlivé skokové výkyvy (r. 2000, 2001, 2004) jsou zapříčiněny jiţ zmíněnými poloţkami (přijaté transfery od jiných veřejných rozpočtů a finanční vypořádání minulých let).

Nedaňové příjm y 40000 30000

v tis. kč

20000 10000 0 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 -10000 -20000 Rok

Zdroj: Rozpočet MČ P3

___________________________________________ __________________________________________________________



Dotace Třetím typem příjmů rozpočtu MČ P3 jsou přijaté dotace. Dotace jako skupina příjmů tvoří rozhodující objem příjmů MČ P3 a jsou trvale tvořeny neinvestičními dotacemi z rozpočtu hl. m. Prahy, investičními a zejména neinvestičními dotacemi ze státního rozpočtu a dotacemi z výnosu vlastní hospodářské činnosti. Podle konkrétních investičních záměrů v daném roce se do příjmové stránky promítají i investiční dotace z městského a státního rozpočtu nebo státních fondů. K posílení příjmové stránky můţe městská část vyuţít i vlastních fondů.

v tis. Kč

Dotační příjm y 1000000 900000 800000 700000 600000 500000 400000 300000 200000 100000 0 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 Rok

Zdroj: Rozpočet MČ P3 Příjmy z dotací tvoří nejdůleţitější část z příjmů. Z dat je patrný pozitivní trend ve vývoji objemu dotací. V tomto směru je rozhodující vývoj ve třech základních oblastech dotačních příjmů. Relativně stabilní dotační poloţkou je neinvestiční dotace hl. m. Prahy, která ve vývoji zaznamenává pozitivní nárůst. Dále rozpočet MČ P3 obsahuje dotaci ze státního rozpočtu, která je objemově niţší neţ dotace z rozpočtu hl. m. Prahy. Významnou poloţkou v kapitole dotační příjmy jsou transfery VHČ, které odráţejí výsledky hospodaření a nakládání s majetkem. Ve vývoji dochází k značnému meziročnímu kolísání objemových prostředků, ale i přes tento trend mají transfery VHČ velmi výrazný podíl na tvorbě celkových příjmů rozpočtu. V letech 1998 – 2004 se podíl VHČ na celkových příjmech pohyboval v rozmezí 12% - 38%. V následujících letech 2005 – 2008 se tento podíl pohyboval v průměru kolem 53%. Jelikoţ příjmy z VHČ nemají povahu kaţdoročně stabilních příjmů, nelze tyto příjmy a jejich zastoupení v celkových příjmech hodnotit příliš kladně.

___________________________________________ __________________________________________________________



Vývoj příjmů v letech 1998-2008 1000000

V tis. Kč

800000 600000

Daňové příjmy Nedaňové příjmy

400000

Dotace

200000

19 98 19 99 20 00 20 01 20 02 20 03 20 04 20 05 20 06 20 07 20 08

0 -200000

Rok

Zdroj: Rozpočet MČ P3 Tab. č. 8 Příjmy MČ Rok Daňové příjmy Nedaňové příjmy Vlastní příjmy celkem Dotace Příjmy celkem 1998 61557 36590 98147 267141 365288 1999 56011 10837 66848 250383 317260 2000 60862 -4770 56092 363718 419810 2001 58016 -1091 56925 293376 350301 2002 58811 14938 73749 450548 524297 2003 60786 13023 73809 495077 568886 2004 68933 -15520 53413 579553 632966 2005 75093 6607 81700 669055 750755 2006 83645 7367 91012 769966 860978 2007 80086 10097 90183 810016 900199 2008* 74200 16981 91181 895078 986259 Data jsou uvedena v tis. Kč, 2008* data jsou uvedena neschváleného rozpočtu na rok 2008

Výdaje městské části Základní hodnocení výdajové části rozpočtu je zaloţeno na srovnání celkových příjmů rozpočtu MČ P3 a celkových výdajů rozpočtu MČ P3. Jednotlivé údaje za sledované období jsou uvedeny v tab. 9, kde je také uvedeno saldo rozpočtu (schodek, resp. přebytek) MČ P3. Tab. č. 9 Vývoj a bilance příjmů a výdajů 2000-2008 ÚHRN PŘÍJMŮ VÝDAJE Třída 5 - běţné výdaje Třída 6 - kapitálové výdaje ÚHRN VÝDAJŮ ROZDÍL PŔIJMŮ A VÝDAJŮ % z příjmů Saldo třídy 8 Financování ROZDÍL PŔIJMŮ A VÝDAJŮ

2000 419810

2001 350301

2002 524297

2003 568886

2004 632966

2005 750755

2006 860978

2007 900199

2008 986258

253887

308408

325657

342444 463 819

374487

413585

460606

397662

121622 375509

78163 386571

154489 480146

170666 388 299 513110 852 118

197096 571583

431989 845574

406432 867038

589996 987658

44301

-36270

44151

55776 -219152

179172

15404

33161

-1400

10,6

-10,4

8,4

23,8

1,7

3,7

-0,1

-44301 0

36270

-44151

0

0

9,8 -55776 0

-34,6 219152 0

-179172 0

-15404 0

-33161 0

Uvedená data jsou v tis. Kč

___________________________________________ __________________________________________________________


1400 0


Jak je z uvedených údajů zřejmé, bylo saldo rozpočtu ve sledovaném období převáţně pozitivní. V letech, kdy bylo dosaţeno schodků, se do vyrovnání zapojila třída 8 – financování (zapojení zůstatků z minulých let, případně zapojení úvěru). Zcela výjimečná byla situace v roce 2004, kdy MČ P3 vykázala schodek ve výši 219 151,4 tis. Kč, který byl vůbec nejvyšší v celém sledovaném období a v roce 2004 i nejvyšší ze všech městských částí. Schodek je důsledkem přijetí úvěru od České spořitelny, a.s. ve výši 150 mil. Kč k realizaci výstavby bytových jednotek formou nástaveb domů v lokalitě Ţiţkova a zapojením vlastních zdrojů vytvořených v minulých letech ve výši cca 104 mil. Kč. Struktura výdajů Výdajovou stránku rozpočtu tvoří jednak běţné neinvestiční výdaje, jednak kapitálové investiční výdaje. Běţné výdaje mají ve sledovaném období 2000 - 2008 v celkové struktuře výdajů trvale významně vyšší zastoupení. Výjimkou je pouze rok 2006 a 2008, kdy uvolněním větších peněţních prostředků do bytového a nebytového hospodářství došlo k výraznému nárůstu kapitálových výdajů. Běžné výdaje Běţné výdaje rozpočtu MČ jsou cíleny především na vlastní výkon státní správy a samosprávy. Pokrývají z velké části neinvestiční činnosti (zpravidla opakující se činnosti) jednotlivých odborů Úřadu MČ. Stabilně významný objem běţných výdajů tvoří platby zařazené ve Zdravotnictví a sociální oblast a v jejím rámci především výdaje na dávky a podpory v sociálním zabezpečení. Další rozhodující poloţkou běţných výdajů jsou výdaje na Školství, tělovýchovu a zájmovou činnost a veřejnou správu, kde dominují výdaje v oddíle 31 Školství. Nejvýznamnější poloţku běţných výdajů však tvoří výdaje na vnitřní správu. Ve sledovaném období tvořily 36% běţných výdajů.

Běţné výdaje v letech 2005 - 2008

Doprava Vzdělávání a školské sluţby Kultura a sdělovací prostředky

3,8% 0,3% 1,1%

15,9%

Tělovýchova a zájmová činnost Zdravotnictví

5,7% 36,1%

2,6% 5,6% 0,7% 9,8% 18,4%

Bydlení, komunální sluţby a územní rozvoj Ochrana ţivotního prostředí Sociální péče, soc. zabezpečení St. Správa, územní samospráva a politické strany Finanční operace Ostatní činnosti

Zdroj: Rozpočet MČ P3 Běţné výdaje lze dle zjištěných skutečností označit za dlouhodobě stabilní s mírným meziročním nárůstem. Výkyvy, které nastávají v průběhu období, závisí především na změně vnějších pravidel nebo na změně priorit městské části.

___________________________________________ __________________________________________________________



Kapitálové výdaje Při sledování celkového objemu kapitálových výdajů tak i jejich struktury je dobře patrná větší variabilita jednotlivých výdajů. Zatímco běţné výdaje rozpočtu MČ P3 jsou v jednotlivých sledovaných letech relativně vyrovnané, kapitálové výdaje vykazují značnou variabilitu.

Vývoj běţných a kapitálových výdajů v období 2000-2008 700000 600000

v tis. Kč

500000 400000

běţné výdaje

300000

kapitálové výdaje

200000 100000 0 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 Rok

Zdroj: Rozpočet MČ P3 Nejvyšší kapitálové výdaje byly realizovány v letech 2006, 2007 a 2008. Z grafu je patrný růstový trend kapitálových výdajů. Průměrný meziroční růst kapitálových výdajů ve sledovaném období 2000 - 2008 je 38%. Výši kapitálových výdajů v jednotlivých letech ovlivňují především investice související se správou majetku městské části, zejména pak se správou bytového fondu. To se promítá i do struktury kapitálových výdajů. Kapitálové výdaje v období 2005 - 2008

Vzdělávání a školské sluţby

1,3% 0,6% 6,8% 4,4%

Doprava

9,0% 0,5% 3,8% 2,0%

Kultura Tělovýchova Zdravotnictví Územní rozvoj, bydlení, kom. Sluţby Ţivotní prostředí Správa

71,7%

Ostatní

Zdroj: Rozpočet MČ P3

___________________________________________ __________________________________________________________



Hospodářská činnost Hospodářskou činnost realizuje MČ formou vedlejší hospodářské činnosti a prostřednictvím Správy komunálního majetku a.s. se 100% účastí MČ P3. Hospodářská činnost je sledovaná za období 2000 - 2004. Rada MČ vydala v roce 2008 pokyn k zaloţení a.s. Správa zbytkového majetku P3 a v roce 2009 také a.s. Správa majetkového portfolia P3. Výnosy z hospodářské činnosti Výnosy z HČ jsou tvořeny jednak výnosy z nájmu bytů, z nájmu nebytových prostor, které má městská část svěřena do správy (jsou ve vlastnictví obce Praha) a nájmů z pozemků a z tepelného hospodářství. Výnosy z pronájmů se realizují z velké části na SKM P3 a. s. a tvoří téměř 55% celkových výnosů v letech 2002 - 2008 úhrnem. Tab. č. 10 Vývoj výnosů z hospodářské činnosti 2002 - 2008 v tis.Kč Druh výnosů Pronájmy

2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 Úhrnem abs. abs. abs. abs. abs. abs. abs. abs.

Podíl rel.

318422

318235

312660

321117

315195

321356

391138

2298123

55%

73261

171314

76728

217241

527646

743491

294299

2103980

51%

Prodeje Ostatní činnosti Převod podílu na celkové daňové povinnosti města

5342

8163

42287

21999

13051

26304

36608

153754

4%

-25425

-52440

-43596

-40760

-94799

-101946

-38645

-397611

-10%

Celkem

371600

445272

388079

519597

761093

989205

683400

4158246

100%

Druhým významným zdrojem příjmů jsou výnosy z prodeje (z privatizace, z prodejů bytů v nástavbách bytových domů, z přímého prodeje nemovitostí), které se realizují v rámci HČ městské části. Na celkových výnosech se podílejí výnosy z úroků, pokuty a penále a další činnosti, které jsou realizovány jak u samosprávného subjektu tak v SKM a.s. P3 Celková výše výnosů (bez uplatnění převodů na daňové povinnosti města) v jednotlivých letech významně kolísá v závislosti na rozsahu prodejů majetku městské části. Sloţkou s tendencí ke stagnaci od r. 2002 jsou výnosy z pronájmů, do kterých se promítá postupné sniţování rozsahu bytového fondu v majetku (svěřené správě) městské části vlivem privatizace a ostatních prodejů.

___________________________________________ __________________________________________________________



Náklady Převaha nákladů se realizuje v rámci hospodářské činnosti SKM P3 a.s. a dalších dvou společností pro správu majetku. Souvisí především s procesem oprav a údrţby bytového a nebytového fondu vč. jeho technického zhodnocení a nástaveb, s projektovou přípravou akcí a s vlastní správou majetku vč. zajištění sluţeb a spotřeby energií. Tab. č. 11 Vývoj nákladové stránky hospodářské činnosti městské části Praha 3 v letech 2002 aţ 2008 NÁKLADY

2008 Úhrnem

Podíl

2002

2003

2004

2005

2006

2007

abs.

abs.

abs.

abs.

abs.

abs.

abs.

abs.

rel.

204833

238000

158327

180227

227572

235961

285245

1530165

53%

156771

177590

93600

117925

151569

160599

210582

1068636

37%

48062

60410

62302

76003

75362

74663

461529

16%

573

449

1374

8955

10800

32829

14557

69587

2%

10416

12351

12637

12374

12555

27622

15385

103340

4%

Odpisy

98886

80999

75298

186144

202699

342436

197332

1183794

41%

Celkem

314708

331799

247636

387700

453626

638848

512519

2886836

100%

Činnost Pronájmy z toho opravy a údržba služby a ostat. náklady Prodeje (sluţby a ostat.náklady) Ostatní činnosti (sluţby a ost. náklady)

64727

Náklady spojené s pronájmy tvoří za léta 2002 - 2008 v průměru 53% všech nákladů hospodářské činnosti. V jejich rámci stále roste podíl nákladů investičních, který směřuje do oprav a údrţby bytového a nebytového fondu. Druhou nejvyšší nákladovou poloţku tvoří odpisy investičního majetku a zůstatkové ceny prodaného majetku. V průměru za léta 2002 - 2008 se odpisy podílely 41% na celkových realizovaných nákladech hospodářské činnosti MČ P3. Necelá 4% potom tvoří ostatní náklady spojené s odpisem nedobytných pohledávek, placením poplatků, a placením nepřímých daní a poplatků, dále pak mimořádná manka, mimořádné nedaňové náklady atd. Výsledky hospodaření městské části Praha 3 Ve sledovaném období bylo vţdy dosaţeno kladných hospodářských výsledků. Do roku 2004 tvořily zisky z pronájmu v zásadě hlavní ziskovou poloţku. Od roku 2005 do 2008 jsou zisky čerpány především z prodeje. Úhrnem zisky z prodejů převyšují v hospodářských výsledcích zisky z pronájmů. Na rozdíl od zisků z pronájmů to je efekt krátkodobý, který má omezenou platnost realizace a záleţí především na prioritách reinvestic, zda to není efekt na úkor budoucnosti. Vysokou zápornou poloţku tvoří odpisy, jako ročně rozloţené náklady na pořízení dlouhodobého hmotného majetku, ve větší míře odpisy zůstatkové ceny prodaného majetku, a to nejvíce od roku 2005, kdy dochází k značně velkému prodeji DNM a DHM.

___________________________________________ __________________________________________________________



Tab. č. 12 Hospodářský výsledek v letech 2002 aţ 2008 Činnosti Pronájmy Prodeje Ostatní činnosti Odpisy Převod podílu na celkové daňové povinnosti města Celkem

2008 Úhrnem

2002

2003

2004

2005

2006

2007

113589

80235

154333

140890

87623

85395

105893

767958

72688

170865

75354

208286

516846

710662

279742

2034443

-5074

-4188

29650

9625

496

-1318

21223

50384

-98886

-80999

-75298

-186144

-202699

-342436

-197332

-1183794

-25425

-52440

-43596

-40760

-94799

-101946

-38645

-397611

56892

113473

140443

131897

307467

350357

170881

1271380

ZÁVĚREČNÉ SHRNUTÍ Porovnání příjmových a výdajových částí rozpočtu MČ P3 je metodicky obtíţné. I přes jednotná a jasně definovaná pravidla a osnovu tvorby rozpočtu dochází k celé řadě drobných nejasností, nepřesností nebo rozdílných výkladů při zařazování jednotlivých poloţek do struktury rozpočtového schématu. MČ P3 má jen velmi omezené moţnosti, jak vlastní aktivní politikou ovlivňovat objem a strukturu příjmů rozpočtu MČ. Většina příjmových poloţek je závislá na obecných ustanoveních zákona nebo nadřazených dokumentech, které nepodléhají rozhodování v orgánech MČ P3. Městská část participuje na příjmech, které vyplývají z daní z příjmu fyzických a právnických osob se sídlem na městské části, pouze poměrně prostřednictvím přepočtu přes rozpočet hl. m. Prahy. Příjmová část rozpočtu nezohledňuje postavení městské části v městském organismu a proto nejsou v příjmové části rozpočtu uvedeny ţádné přímé platby, které by plynuly z polohy městské části v těsné návaznosti na centrum metropole a z toho vyplývajícího vyššího návštěvnického zatíţení oproti vzdálenějším městským částem. MČ P3 můţe jen velmi obtíţně dlouhodobě plánovat výši a strukturu jednotlivých příjmů. To je způsobeno jednak častými změnami způsobu konstrukce tvorby příjmů nadřazené jednotky (hl. města Prahy) a dále neexistencí dlouhodobě stabilních a garantovaných pravidel pro tvorbu příjmové části rozpočtu jednotlivých městských částí. Příjmová část rozpočtu je tvořena vlastními příjmy (daňové a nedaňové) a dotacemi. Za rozhodující lze povaţovat především dotace, jelikoţ se podílejí na celkových příjmech několika násobně více neţ vlastní příjmy. Ve struktuře dotačních příjmů jsou objemově největší výnosy z VHČ. Ty jsou tvořeny jednak výnosy z nájmů bytů a nájmu nebytových prostor, výnosy z privatizace a z prodeje bytů v nástavbách bytových domů a dalšími variabilními výnosy, které mají povahu spíše krátkodobého příjmu. Ve výdajové části rozpočtu dlouhodobě převládají v objemu prostředků běţné výdaje nad kapitálovými výdaji. Struktura výdajů zmíněných kategorií má rozdílné prioritní oblasti financování. U běţných výdajů nejvíce prostředků směřuje do oblasti vnitřní správy,

___________________________________________ __________________________________________________________



zdravotnictví a sociální péče, školství, mládeţ a samospráva. V rámci kapitálových výdajů se jedná především o výdaje na bydlení, komunální sluţby a územní rozvoj. Ve vývoji výnosů, nákladů a hospodářského výsledku v letech 2002 - 2008 dochází z pohledu hodnocení vyváţenosti k negativním trendům, které se nejvíce projevují v kolísání výsledných poloţek a v samostatné struktuře jednotlivých oblastí. Zřejmým důvodem je nárůst poloţky prodeje (nemovitostí, akcií, ostatní), která sice vytváří kladné celkové hodnoty, ale efekt je pouze krátkodobý. Dlouhodobě tento vývoj bude záleţet především na prioritách reinvestic s hodnocením zpětné vazby.

___________________________________________ __________________________________________________________



2.2 LIDSKÉ ZDROJE 2.2.1 Obyvatelstvo (demografie) V Praze 3 ţije v současnosti 72.9915 obyvatel. S tímto počtem tvoří Praha 3 5,9 % celkové praţské populace a řadí se tak na 7. místo z 57 místních obvodů. Největší je Praha 4 (10,6%), Praha 10 (9,1%), za nimi Prahy 8 (8,3%) a Praha 6 (8,2%) – tyto obvody překračují hranici sta tisíc obyvatel. Následují Prahy 5 a 11. Hustota osídlení je 11 229 obyvatel/km² – Praha 3 tak dosahuje výrazně vyšších hodnot neţ je republikový, ale i praţský průměr (2.486). Po Praze 2 se jen s nepatrně niţšími hodnotami řadí na 2. místo v Praze. Vývoj počtu obyvatel Nejdynamičtější vývoj obyvatelstva zaznamenala Praha 3 na konci 19. století, kdy zde probíhala mohutná výstavba - zejména v oblasti Ţiţkova a na Vinohradech. Na přelomu 19. a 20. století dosáhla Praha 3 zhruba stejného počtu obyvatel jako má dnes (75 tisíc). Nejvyšších hodnot dosáhla v roce 1961 – cca 124 tis. obyvatel. Od té doby počet obyvatel klesal. Tento trend je zřejmý i z následujícího grafu, který zachycuje léta 1997 aţ 2008. V posledních třech letech – od roku 2006 – byl však zaznamenán nárůst obyvatelstva o cca 3 tisíce. Graf č. 6: Vývoj obyvatelstva Prahy 3 mezi lety 1997 a 2008 (zdroj: ČSÚ)

Pozn.: Graf je doplněn o lineární spojnici trendu ukazující klesající trend.

Úbytek obyvatelstva byl způsoben celkovými zápornými přírůstky. Jejich první sloţka, přirozené přírůstky, byly aţ na výjimky také záporné. Je to znázorněno i v následujícím grafu a znamená to, ţe počty zemřelých převyšují počty narozených, čili ţe obyvatelstvo se samo nereprodukuje. Tento fakt není příznivý a je překvapivé, ţe přetrvává i v posledních letech relativního babyboomu, i kdyţ je fakt, ţe se jeho hodnoty postupně sniţují a blíţí k nule. Migrační přírůstek, tedy počty přistěhovalých mínus počty vystěhovalých, byl kolísavý. Většinou se pohyboval také v záporných hodnotách, ale menších neţ přírůstek přirozený. Odliv obyvatelstva byl ze starého bytového fondu (zejména z jádra starého Ţiţkova) a byl 5

Data k 31. 12. 2008

___________________________________________ __________________________________________________________



také spojen s převodem bytů nebo domů na komerční funkce (zejména na Vinohradech). Od roku 2003 byl migrační přírůstek (s výjimkou r. 2006) kladný. V posledních dvou letech 2007 a 2008 dosáhl dokonce tak výrazných pozitivních hodnot, ţe vytáhl do kladných čísel i celkový přírůstek. Praha 3 tak po dlouhé době zaznamenala změnu trendu ve vývoji obyvatel. Graf č. 7: Vývoj přírůstků obyvatelstva Prahy 3 mezi lety 1997 a 2008 (zdroj: ČSÚ)

Tab. č. 13: Vývoj přírůstků obyvatelstva Prahy 3 mezi lety 1997 a 2008 (zdroj: ČSÚ) Název městské části přirozený přírůstek přírůstek stěhováním celkový přírůstek

1997

1998

1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

-544 -78

-481 -366

-550 -150

-439 -334

-403 -193

-469 128

-325 35

-244 79

-284 -170 -51 -258 1 371 1 902

-622

-847

-700

-773

-418 -627 -1 045

-596

-341

-290

-165

-542 1 201 1 851

Narození – v roce 2008 se v Praze 3 narodilo celkem 825 dětí. V poměru narozených na 1000 obyvatel odpovídá hodnotou 11,3 zhruba praţskému průměru (11,6) a je srovnatelná s historickými částmi jako je Praha 1 a Praha 2. Počet zemřelých byl v Praze 3 v roce 2008 celkem 876, coţ udává 12 zemřelých na 1000 obyvatel. Průměr za Prahu je niţší – 9,9, ale opět je Praha 3 srovnatelná s uvedenými historickými obvody. V roce 2008 bylo v Praze 3 uzavřeno 430 sňatků, coţ je 5,9 na 1000 obyvatel. Tato hodnota je mírně vyšší neţ celopraţský průměr (5,3). Naopak rozvodovost je nepatrně niţší neţ v Praze – 2,8 oproti 3,0 rozvodům na 1000 obyvatel. V roce 2007 bylo na Praze 3 rozvedeno celkem 202 manţelství. Přitom podíl rozvedených je zde nejvyšší z celé Prahy – 12,4 % (údaj za SLDB 2001). Celkově se demografický vývoj a chování obyvatelstva Prahy 3 příliš neliší od Prahy jako celku. Podle demografických odhadů se v následujících letech očekává postupný nárůst počtu obyvatel - zejména v souvislosti s ukončováním jednotlivých etap bytové výstavby. Do roku 2035 by MČ P3 mohla mít podle střední varianty asi 76 000 obyvatel.

___________________________________________ __________________________________________________________



Věkové sloţení populace Pozn.: Údaje o věkovém sloţení populace městských částí hl. m. Prahy jsou k dispozici pouze k 31. 12. 2008. Tab. č. 14 Věkové sloţení obyvatelstva Prahy 3 k 31. 12. 2007 (zdroj: ČSÚ) Věková skupina

Muţi

Ţeny

Celkem absolutně

v%

0

379

380

759

1,1

1

345

327

672

0,9

2

343

324

667

0,9

3

304

322

626

0,9

4

283

219

502

0,7

0 - 4

1 654

1 572

3 226

4,5

5 - 9

1 067

1 136

2 203

3,1

10 - 14

1 129

1 129

2 258

3,2

15 - 19

1 681

1 686

3 367

4,7

20 - 24

2 263

2 136

4 399

6,2

25 - 29

3 190

3 071

6 261

8,8

30 - 34

3 775

3 502

7 277

10,2

35 - 39

2 680

2 450

5 130

7,2

40 - 44

2 512

2 408

4 920

6,9

45 - 49

2 002

2 112

4 114

5,8

50 - 54

2 348

2 528

4 876

6,9

55 - 59

2 466

2 777

5 243

7,4

60 - 64

2 396

2 892

5 288

7,4

65 - 69

1 355

1 706

3 061

4,3

70 - 74

1 037

1 645

2 682

3,8

75 - 79

998

1 858

2 856

4,0

80 - 84

776

1 581

2 357

3,3

85 +

442

1 180

1 622

2,3

Celkem

33 771

37 369

71 140

100,0

0 - 14

3 850

3 837

7 687

10,8

15 - 59

22 917

22 670

45 587

64,1

15 - 64

25 313

25 562

50 875

71,5

60 +

7 004

10 862

17 866

25,1

65 +

4 608

7 970

12 578

17,7

Věkové sloţení populace Prahy 3 není příliš příznivé. Dětská sloţka je zastoupena pouze necelými 11 %, naproti tomu podíl obyvatelstva nad 60 let je více neţ dvojnásobný – 25,1 %. Vysoký podíl starého obyvatelstva je způsoben mimo jiné i rozsáhlou starší zástavbou městského typu. V důsledku toho je i vysoký průměrný věk obyvatel (43,1 let), index stáří (163,6) a index ekonomického zatíţení (39,8), kterými se městská část řadí mezi nejvyšší. Od roku 2001 se tyto hodnoty ještě zhoršily a prohloubil se rozdíl mezi předproduktivní a produktivní částí populace. Vývoj bez migrace by vedl k dalšímu výraznému stárnutí obyvatel a k poklesu jeho počtu během následujících 10 let aţ o 20 % současného stavu.

___________________________________________ __________________________________________________________



Profil obyvatelstva Pozn.: Údaje za SLDB 2001. Převaţující část obyvatelstva Prahy 3 tvoří obyvatelé se středním vzděláním – celkem 59,2 % (29,1 % s neúplným středním bez maturity a 30,1 % s úplným středním s maturitou). Vysokoškolsky vzdělané obyvatelstvo je zastoupeno 18,3 %, s vyšším odborným a nástavbovým vzděláním 5,2 % a podíl obyvatel se základním vzděláním anebo bez vzdělání je 14,9%. Tyto hodnoty jsou srovnatelné a téměř stejné s průměrem za hl. m. Prahu jako celek, i kdyţ u některých kategorií jsou nepatrně niţší, v řádu desetin procent. Větší rozdíly jsou v porovnání se sousedními historickými částmi – Prahou 1 a Prahou 2, které mají obě vyšší podíly zejména vysokoškolsky vzdělané populace a niţší s neúplným středoškolským a základním vzděláním či bez něj. Sloţení domácností Praha 3 má z 22 obvodů nejniţší zastoupení úplných rodin – 34,8 % (průměr za Prahu 43,3 %) a poměrně vysoké je zastoupení domácností jednotlivců – 44,9 % (průměr 36,8 %). Naproti tomu podíl úplných rodin se závislými dětmi je pouze 13,7 %. S tím souvisí také průměrný počet osob v bytě, který opět dosahuje v rámci Prahy nejniţších hodnot – 2,07 osob na byt. Ekonomický profil obyvatelstva Z ekonomicky aktivního obyvatelstva dosahuje Praha 3 nejniţších hodnot zaměstnaných v primárním sektoru – 0,4 % (průměr za Prahu 0,6 %). Naopak podíl ve stavebnictví a průmyslu je niţší – 17,8 % oproti 20,4 %. Obchod a sluţby naopak zaměstnávají téměř 82 % ekonomicky aktivních. Podíl pracujících v pohostinství a ve sluţbách je 5,4 %, coţ Prahu 3 řadí po Praze 1 na druhé místo v praţském srovnání (současně s Prahou 8). Zaměstnavatelé a samostatně výdělečně činní tvoří v souhrnu 20,7 % ekonomicky aktivního obyvatelstva, 72,5 % tvoří zaměstnanci. Lze tedy konstatovat, ţe podnikatelská sloţka je necelých 8 tisíc obyvatel Prahy 3. Z nich 4,1 % jsou zaměstnavatelé (cca 1.600) osob, kteří se podílí na vytváření pracovních příleţitostí. Tato relativní hodnota je stejná jako průměr za Prahu, podíl OSVČ je o šest desetin procenta vyšší. S růstem skupiny důchodců v dalších letech se posílí sloţka sociálně slabého obyvatelstva, nová výstavba přinese naopak posílení skupiny ekonomicky silných domácností zejména v centrální části Prahy 3 (Central Park) a ve východním sektoru (Vackov, východní segment NN Ţiţkov). Vysoký podíl tvoří přechodně bydlící obyvatelstvo, z něhoţ větší část tvoří krátkodobě bydlící a dočasně přítomné obyvatelstvo. Rozsah je odhadován na cca 7 tis. a výše (odhad z celkových počtů za Prahu, zdroj: Sociofond 2005). Tento fakt je vyvolán zejména vysokým výskytem malých bytů, návazností na centrum a s ohledem na výstavbu a s očekávanou zásadní generační obměnou lze předpokládat růst zastoupení přechodně bydlícího obyvatelstva.

___________________________________________ __________________________________________________________



Transformovaná a doplněná (demografie): Obyvatelstvo (demografie) Silné stránky

SWOT

analýza

pro

problémový

okruh

obyvatelstvo

Slabé stránky

 vzdělanostní skladba obyvatel, která odpovídá celopraţskému průměru  velmi vysoká zaměstnanost obyvatel v třetím sektoru (obchodě a sluţbách)  růst zastoupení středních sociálních skupin a ekonomicky silných domácností na celkové skladbě  zvýšená podnikatelská aktivita obyvatel proti celopraţskému průměru  nárůst obyvatelstva v posledních dvou letech

 velmi nepříznivá věková skladba, která povede i výhledově k ztrátám přirozenou měnou  vysoký podíl malých jednočlenných domácností  velmi nízké zastoupení úplných rodin se závislými dětmi  sníţená stabilita obyvatelstva daná velkým počtem přechodně bydlících domácností a bezdětných domácností  výrazné rozdíly sociálně ekonomických charakteristik obyvatel jednotlivých částí Prahy 3  sníţená sociální integrace obyvatelstva dolního Ţiţkova s vyšším zastoupením romského etnika a sociálně slabé populace  vysoký podíl ekonomicky slabých domácností ovlivněných jak sociální tak věkovou skladbou  nízký podíl zaměstnanosti v jiném neţ třetím sektoru Hrozby

Příleţitosti  růst atraktivity vnitřního města s dostupným přírodně rekreačním zázemím pro bydlení ekonomicky silných domácností

 pokračující hospodářský pokles ČR, které povede k rozšíření skupin sociálně slabého obyvatelstva a k růstu sociálních kontrastů

 imigrace mladých rodin v souvislosti s novou výstavbou, pokud bude mít charakter rodinného bydlení

 další stárnutí obyvatelstva, které povede k sniţování počtu trvale bydlících obyvatel (rostoucí náklady na poskytování specifických veřejných sluţeb)

 růstu středních a vyšších středních sociálních vrstev v závislosti na výstavbě bytů do osobního vlastnictví  procesy postupné integrace národnostních menšin do stávajících sociálních struktur

___________________________________________ __________________________________________________________



2.2.2 Zdraví a zdravotnictví Zdrojem informací byla kapitola B.4.2 Strategické koncepce a program rozvoje MČ P3 Analytická část. Problematika zdravotnictví byla zpracována v jedné kapitole se sociální péčí. Vzhledem k odsouhlasené metodice pro zpracování programu rozvoje je této problematice věnována samostatná podkapitola. V hranicích správního obvodu MČ P3 je v současné době situováno 269 zdravotnických zařízení lékařského a nelékařského typu. Podíl na celkovém počtu lékařských zařízení v Praze je 9%. Praha 3 nedisponuje ţádným rozsáhlým zdravotnickým komplexem. V jejím těsném sousedství leţí areál Vinohradské nemocnice, která má v řadě oblastí lékařské péče nadregionální působnost. Zařízení nemocničního typu reprezentuje soukromé nemocniční zařízení SDI s.r.o. v Kubelíkově ulici s detašovanou plicní ambulancí v Jeseniově ulici. Dalším lůţkovým zařízením je Sanatorium Sv. Anny EGK s.r.o. v Luční ulici, jehoţ součástí je i malé ambulantní zařízení. Tato soukromá firma provozuje další sdruţené ambulantní zařízení v Koněvově ulici. K vybavenosti městské části patří dále 4 zdravotnická střediska, která mají charakter s.r.o., čtvrtým zdravotnickým střediskem je zařízení Dopravního podniku hl. m. Prahy v Biskupcově ulici, které je akciovou společností. Městská část je zřizovatelem okrajového počtu zdravotnických zařízení. Konkrétně se jedná o Dětské jesle a Alergologický stacionář. Transformovaná a doplněná SWOT analýza pro problémový okruh zdravotnictví: Zdravotnictví Silné stránky Slabé stránky  relativně dobré pokrytí území  absence LDN ordinacemi lékařů všech důleţitých  nedostatek lůţek následné péče lékařských specializací v spádovém zdravotnickém obvodu  existence komplexu Vinohradské Prahy 3 nemocnice v těsné návaznosti na MČ P3  existence Lékařské sluţby první pomoci při Fakultní nemocnici Královské Vinohrady Praha 10 Příleţitosti Hrozby  stabilizace zdravotní péče a její kvality díky změně pravidel financování zdravotní péče a přerozdělování financí mezi obcí a městskými částmi  stanovení jasných legislativních pravidel pro lůţka následné péče  realizace dlouhodobě zvaţovaného záměru výstavby LDN

 privatizace nebo převod bývalých poliklinik na jiné subjekty neţ na městskou část  zánik některých lékařských zařízení a sníţení poskytované péče v důsledku přetrvávajících problémů ve financování zdravotní péče  zánik vlastní zdravotnictví územního nepřehledné)

funkční plochy pro v návrhu nového plánu (územně

___________________________________________ __________________________________________________________



2.2.3 Školství a vzdělávání Při zpracování této kapitoly byly vyuţity podklady získané od pracovníků úřadu MČ P3. Nejaktuálnějším dokumentem pro oblast školství je Koncepce vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy z června 2007. Údaje a data v dalších podkladových materiálech jsou ve většině případů za období 2001 – 2005. Výroky uvedené ve SWOT analýze byly převzaty téměř v plném rozsahu z pokladových dokumentů, případně byly vygenerovány na základě textu uvedeného v Koncepci vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy. Pouze u těch původních výroků, kde byla shledána podobnost, došlo ve výjimečných případech ke sloučení do jednoho výroku. Na základě prostudování získaných materiálů lze konstatovat, ţe všechny výroky ve SWOT analýze mají oporu v textech v nich uvedených. Význam Prahy 3 v rámci celopraţské sítě školských zařízení je dán především existencí relativně velké nabídky středních a vyšších škol, ale i v nabídce základních uměleckých škol. Jejich podíl na celopraţské nabídce je vyšší, neţ jaká je váha obvodu vyjádřená počtem obyvatel. Naopak velmi malá je nabídka středních odborných učilišť. V následujících odstavcích je strukturovaně podán přehled o všech existujících školách na území Prahy 3, a to i přesto, ţe oblast středních a vysokých škol nemůţe vedení Prahy 3 přímo ovlivnit. V hranicích správního území MČ P3 jsou zastoupeny všechny typy škol – od zařízení předškolní výchovy přes školy základní, střední a speciální, aţ po vysoké školství. Z celého spektra školských zařízení je městská část zřizovatelem mateřských a základních škol. Zařízení předškolní výchovy dnes jiţ nejsou kapacitně dostatečná, otázkou je další výhled a jejich rozmístění v souvislosti s novou výstavbou obytných celků. Dnes je předškolní výchova zajišťována v 16 mateřských školách s celkovou kapacitou 68 tříd s moţností umístění 1602 ţáků. Od r. 2001 se však počet ţáků v mateřských školách postupně zvyšuje. Nabídka pro rok 2009/2010 poprvé nepokryla místní poptávku – k předškolnímu vzdělávání nebylo přijato 48 dětí. Do roku 2010 se předpokládá navýšení kapacity o 100 míst. MČ Praha 3 je zřizovatelem celkem 10 základních škol, které dnes nejen plně pokrývají potřeby Prahy 3, ale disponují volnými kapacitami. Jejich podíl je téměř 40%, coţ je cca 3.000 míst. Část těchto volných kapacit je pronajímána soukromým školám. Volné kapacity budou perspektivně naplněny v souladu se zpracovanou demografickou studií. Nevyuţité kapacity mají zejména ZŠ a MŠ na Náměstí Jiřího z Lobkovic, pracoviště Perunova a ZŠ a MŠ Chelčického, pracoviště Ţerotínova. Speciální školy Na území MČ P3 je 1 speciální škola zřizovaná HMP – ZŠ Zahrádka. MČ je zřizovatelem Integračního centra Zahrada (denní stacionář pro děti s kombinovaným mentálním a pohybovým postiţením). Zájmové vzdělávání Na území MČ P3 je zajištěno i zájmové vzdělávání, které nabízejí ZUŠ, hudební škola a DDM Ulita. Tyto školy a školské zařízení zřizuje hl. m. Praha. ZUŠ se významně podílejí na formování osobnosti svých ţáků, rozvíjejí jejich individuální schopnosti a talent ve výtvarném a literárně – dramatickém oboru. Hudební škola vytváří předpoklady pro pokračování ve studiu na hudebně zaměřeném gymnáziu. Dům dětí a mládeţe nabízí nejrůznější krouţky pro předškolní a školní děti, ale i pro dospělé. Střední školy Nabídka je poměrně široká a studenti mají vzhledem k poloze městské části moţnost vyuţívat i další silně koncentrovanou nabídku středních škol na Praze 1 a Praze 2.

___________________________________________ __________________________________________________________



Střední školy jsou na Praze 3 zastoupeny školami jak státními tak soukromými a vytvářejí velmi pestrou nabídku vzdělávacích moţností od všeobecného vzdělání po odborné technické, chemické, ekonomické a další, ale zejména umělecké. Subjektivně je pociťována pouze absence gymnázia s cizojazyčnou výukou, jehoţ lokalizace v prostoru Prahy 3 by jistě vyhověla i poţadavkům budoucích obyvatel a posílila pozitivní image Ţiţkova. Při hodnocení této situace je nutno doporučit vnímání současného stavu hlavně z celopraţského pohledu. Při zohlednění změn v demografickém vývoji lze konstatovat, ţe kapacity gymnázií v Praze jsou předimenzované. V současné době je celkem 6 škol zřizovaných hl. m. Prahou, 4 školy soukromým zřizovatelem. Vysoké školy Praha 3 je tradičně sídlem vysokého školství, konkrétně sídlem Vysoké školy ekonomické s příslušnými studentskými kolejemi a dnes i Univerzity Jana Amose Komenského v Roháčově ulici, nachází se zde i pracoviště Metropolitní univerzity Praha v Prokopově ulici. Transformovaná a doplněná SWOT analýza pro problémový okruh Lidské zdroje - školství: Lidské zdroje - školství Silné stránky Slabé stránky  existence celostátně a celoměstsky  absence ZŠ s jinou neţ klasickou významných škol výukou (např. školy waldorfského  široká nabídka učebních programů typu) mateřských a základních škol pro  absence cizojazyčného gymnázia, všechny skupiny ţáků, včetně event. cizojazyčné základní školy handicapovaných ţáků a ţáků  malá nabídka středních odborných z etnických menšin učilišť  dobrá nabídka zařízení pro mimoškolní  rozmístění školské (MŠ i ZŠ) zájmovou a volnočasovou činnost dětí infrastruktury neodpovídá potřebám  pestrá nabídka středního odborného rozvoje bytové funkce v sektorech vzdělávání s existencí tradičních a Ţiţkova a výhledového potenciálu proslavených uměleckoprůmyslových ţáků škol  špatné zázemí ZŠ pro sportovní a  existence Koncepce vzdělávání a odborné činnosti (speciální vědy, rozvoje vzdělávací soustavy MČ P3 venkovní hřiště,..)  existence pedagogicko – psychologické poradny na území MČ  podpora volnočasových aktivit formou grantů Příleţitosti Hrozby  realizace investičních záměrů s dopadem na školskou infrastrukturu  vytvoření nových kapacit v MŠ v důsledku vyšší poptávky související s novou výstavbou  vyuţití rezervních prostorových kapacit ve školách ve prospěch zájmové činnosti nebo pro nové kapacity MŠ  vznik nových vzdělávacích programů reflektujících potřeby cizinců, kteří přicházejí v souvislosti s novou bytovou výstavbou  systematické řešení stavu školství s ohledem na demografický vývoj

 reálný nedostatek kapacit MŠ v souvislosti s demografickým vývojem a s novou výstavbou  úsporná opatření státního rozpočtu, která povedou k sníţení příspěvků na školy a k jejich uzavírání  ohroţení existence škol, jejichţ nabídka vzdělávacích programů a technického vybavení neodpovídá současným trendům vývoje (např. jazyková, počítačová gramotnost)  sníţení poptávky po kapacitách školských zařízení v důsledku

___________________________________________ __________________________________________________________



obyvatel

nerealizace plánovaných investičních záměrů v oblasti bytové výstavby  zánik základních škol v důsledku jejich nízké naplněnosti  další zhoršení vybavenosti areálů ZŠ

2.2.4 Sociální péče Problematika sociálních sluţeb a sociální péče byla zpracována na základě informací uvedených v kapitole B Uţivatelé městské části Strategické koncepce a programu rozvoje MČ P3 - Analytická část. Dalším zdrojem dat byly webové stránky MČ, kde jsou popsány aktuální kroky realizované v popisované oblasti. Další konkrétní dokumenty nebo podklady nebyly k dispozici. Oblast sociální péče velmi úzce souvisí s problematikou bezpečnosti, která je pojednána v samostatné kapitole 2.2.8. Při formulaci výroků ve SWOT analýzách bylo v některých případech velmi nesnadné najít „hranu“ mezi těmito dvěma oblastmi. Základem pro organizaci a výkon sociální péče by měl být komunitní plán (KP). Ten se v současnosti na Praze 3 zpracovává. Dobrým vstupním materiálem pro zpracování KP je zpracované Mapování potřeb uţivatelů sociálních sluţeb v MČ P3 na základě dotazníkového průzkumu mezi uţivateli sociálních sluţeb uskutečněného v březnu 2008. V současnosti je zaznamenáván růst rozdílů v ekonomické síle obyvatel u krajních sloţek spektra sociální skladby – chudých a bohatých. Dnes tvoří skupina chudého obyvatelstva cca 30% z celkového počtu obyvatel Prahy 3, ekonomicky silné obyvatelstvo lze odhadovat na 7-10%. Ekonomicky silné obyvatelstvo se podle indikátorů vybavenosti domácností vyskytuje ve významně zvýšeném podílu na Ţidovských pecích, Vrchu Sv.Kříţe, Vackově a v málo obydlených částech jako je U Rajské zahrady a U nákladového nádraţí. Zvýšená koncentrace ekonomicky slabého obyvatelstva je potom především v částech dolního Ţiţkova, jako jsou urbanistické obvody 38 Havlíčkovo náměstí, 55 Sladkovského nám, 52 U Olšan, 41 Pod Praţačkou, z horního Ţiţkova je vysoké soustředění v urbanistických obvodech 33 Na Ohradě a 34 Vápenka, z vinohradských obvodů potom v UO 49 Stromky. S růstem skupiny důchodců v dalších letech se posílí sloţka sociálně slabého obyvatelstva, nová výstavba přinese naopak posílení skupiny ekonomicky silných domácností zejména v centrální části Prahy 3 (Central Park) a ve východním sektoru (Vackov, východní segment NN Ţiţkov). Uspokojování potřeb sociální péče je ve vztahu k jednotlivým cílovým skupinám na různé úrovni. Existující sociální sluţby řešící nepříznivou sociální situaci na Praze 3 jsou orientovány především na osoby se sníţenou soběstačností v základních ţivotních dovednostech a v tomto rámci zejména na seniory, v menší míře na obyvatele s naléhavou krizí v osobním ţivotě a na osoby, jejichţ ţivotní způsob vede ke konfliktu se společností. Poskytovatelé sociálních sluţeb Městská část je zřizovatelem 2 ošetřovatelských domovů, které tvoří jeden subjekt typu ústavu sociální péče, s celkovou kapacitou 66 lůţek. Domovy důchodců na území MČ P3 ___________________________________________ __________________________________________________________



nejsou. K zajištění potřeb starších obyvatel slouţí i byty zvláštního určení v Domech s pečovatelskou sluţbou s celkovou kapacitou 200 bytů. Pečovatelská sluţba zajišťuje i potřeby pomoci starším obyvatelům bydlícím ve vlastním bytě. Stará se zhruba o 800 klientů. Ve spolupráci s neziskovými organizacemi došlo v Praze 3 ke vzniku dalších sociálních zařízení vázaných na jiné ohroţené a zranitelné skupiny obyvatel. Vzniklo Integrační centrum zahrada orientované na potřeby handicapovaných dětí, před časem byl uveden do provozu Dům naděje, kde je azylový dům pro muţe s kapacitou 37 lůţek, noclehárna s 20 lůţky a potravinová banka, bylo zřízeno K centrum v Bořivojově ulici. Městská část umoţnila existenci a podporuje působení občanských sdruţení orientovaných na integrační procesy stále ještě četné romské populace. Z důvodu existence dalších skupin obyvatel, jejichţ potřeby nejsou v současnosti reflektovány, se jeví jako ţádoucí vznik dalších zařízení, kterými jsou zejména dům na půl cesty pro mladé lidi z dětských domovů mající charakter startovacích bytů pro sociálně slabé mladé lidi, azylové domy pro matky (rodiče) s malými dětmi, pro jejichţ potřeby jsou zatím vyčleněny pouze 4 buňky v domě s pečovatelskou sluţbou, středisko výchovné péče, které je typem školského zařízení a jehoţ návštěva patří mezi prvá výchovná opatření v situaci ohroţení výchovy dítěte, dílny pro obyvatele se ztíţenou moţností pracovního uplatnění, laciné bydlení pro navrátilce z výkonu trestu, neplatiče apod. Transformovaná a doplněná SWOT analýza pro problémový okruh Lidské zdroje – sociální péče: Lidské zdroje – sociální péče Silné stránky Slabé stránky  schválené priority rozvoje sociálních  vyšší koncentrace skupin osob suţeb na území MČ ohroţených sociálním vyloučením  podpora MČ poskytovatelům  nízká míra zájmu občanů o lokální dění sociálních sluţeb v sociální oblasti  rozvinutá síť poskytovatelů  nedostatek a malá aktivita občanských sociálních sluţeb seskupení působících v sociální oblasti  aktivní působení občanských  absence nebo nedostatek zařízení seskupení a nevládních organizací nabízejících rezidenční sociální sluţby v oblasti sociální péče, sociální a sluţby bydlení (osoby po výkonu prevence trestu, matky s dětmi, lidé bez přístřeší,  prozatím dostačující kapacity bytů Domy na půl cesty, Azylové domy…) zvláštního určení pro staré obyvatele  nedostatek terénních pracovníků  dostatečné kapacitní zajištění potřeb pro sociální péči o osoby se sníţenou časově omezené péče starším a soběstačností zdravotně handicapovaným  slabá podpora sociální práce v terénu občanům, kteří pro svůj zdravotní stav nejsou schopni pobytu ve své domácnosti (Ošetřovatelské domovy po rozšíření)  kvalitní personální obsazení odboru sociální péče a jeho jednotlivých oddělení a orientace na terénní práci se snahou o prevenci  spolupráce s nevládními organizacemi na poli sociální péče Příleţitosti Hrozby  zapojení MČ v rámci procesu dokončení střednědobého plánu sociálních sluţeb HMP

 pokračování úsporné politiky státu pro výplatu sociálních dávek a sniţování ekonomické úrovně velké

___________________________________________ __________________________________________________________



 zapojen MČ do budování systému včasné intervence na území HMP  vytvoření koncepce a metodiky v oblasti sociálního bydlení  podpora projektů pro občany, kteří mají ztíţený přístup na trh práce  dokončení komunitního plánu sociálních sluţeb na základě skutečně zjištěných potřeb uţivatelů v území, jeho realizace a monitoring  rozvoj neziskového sektoru orientovaného na poskytování terénních sociálních sluţeb

    

skupiny obyvatel (dlouhodobě nezaměstnaných obyvatel předdůchodového věku, důchodců, neúplných rodin, velkých rodin s dětmi omezení výdajů státu na sociální péči sociální problémy nízkopříjmových skupin obyvatel socioekonomické dopady hospodářské krize na obyvatele MČ očekávaný nárůst počtu přistěhovalců trvale se usazujících na území MČ zvýšení podílu seniorské populace (zaloţeného na demografických podkladech) a s tím souvisejících problémů

2.2.5 Bydlení Situace v problémové oblasti bydlení a bytová politika byla v rámci dosavadních analýz součástí kapitol A.3.5 a B.2. Zhodnocení situace včetně zásadních závěrů uvedených v dílčích SWOT analýzách je stále platné, v posledních čtyřech letech nedošlo v této oblasti k zásadním změnám. Postupně je realizována modernizace staršího bytového fondu i nová výstavba v několika lokalitách, rozvoj bytové funkce v MČ P3 ale nedosahuje úrovně v jiných praţských rezidenčních čtvrtích. Důleţité pro zvýšení kvality bydlení je přiměřené doplňování dalších funkcí a sluţeb (občanské vybavenosti, ale i výroby a sluţeb) a to jak ve starší blokové zástavbě, tak i v novějších obytných souborech. V různém stupni přípravy jsou nové projekty multifunkčního vyuţití rozvojových lokalit, které tyto principy naplňují, zahrnují širokou bydlení městského typu a měly by přispět ke zvýšení atraktivity Prahy 3 jako místa, kde je příjemné bydlet a ţít. Pokračující privatizace bytového fondu v uplynulém desetiletí podstatně změnila vlastnickou strukturu a nepochybně přispěla ke zlepšení jeho stavu, přesto na území Prahy 3 zůstává výrazný podíl nájemních bytů. Správa bytového fondu ve vlastnictví MČ a další související sluţby jsou zajišťovány prostřednictvím 3 akciových společností, zaloţených MČ k tomuto účelu. Závěry zpracovatelů původní analýzy (Sociofond 2005) byly doplněny a současně s tím byly upraveny některé formulace výroků v dílčí SWOT analýze. Bydlení a bytová politika Silné stránky Slabé stránky  dlouhodobá koncepční bytová politika MČ  koncentrovaná a systematická správa komunálního majetku  nízký podíl nekvalitního bytového fondu  podstatné změny vlastnické struktury bytového fondu  růst dynamiky regeneračních procesů domovního fondu vedoucí ke zkvalitnění bytové funkce  velký rozsah plánované bytové výstavby

 nevhodná velikostní skladba bytů (velmi vysoký podíl malých bytů o 1 obytné místnosti)  vysoký podíl starého bytového fondu s velkými nároky na údrţbu a opravy  zanedbaná údrţba panelových domů  zastaralost a zchátralost veřejného prostoru (bariéry v území přístupu k MHD a sluţbám, nízká péče o náměstí, uliční parter)

___________________________________________ __________________________________________________________



Příleţitosti

Hrozby

 realizace připravených projektů s převaţující funkcí bydlení  nabídka finančních produktů pro zajištění bydlení  zvýšený zájem ekonomicky silnějších skupin obyvatel o bydlení městského typu (zastavení procesu migrace „ven z města“)  zájem mladých rodin o soukromovlastnické formy bydlení  zvýšení podpory státu v oblasti bydlení  zvyšování kvality bydlení zlepšením jeho zázemí a nabídky sluţeb

 zvyšování finanční náročnosti nové výstavby i oprav bytového fondu  dopady ekonomické recese  sociální dopady deregulace nájemného  růst počtu neplatičů v nájemních bytech  chátrání zprivatizovaného staršího bytového fondu z důvodů celkově vysokých nákladů na bydlení, které neumoţní vytváření dostatečných rezerv pro potřebu údrţby a oprav  přílišné rozšíření „hotelového průmyslu“ na území Ţiţkova na úkor bydlení

2.2.6 Sport, volnočasové aktivity Problematice sportu, tělovýchovných a dalších volnočasových aktivit nebyla v analytické části (Sociofond 2005) věnována příliš velká pozornost, s většinou závěrů ale lze souhlasit i dnes. Vývoj za poslední 4 roky přinesl některá zlepšení nabídky a stavu zázemí pro volnočasové aktivity obyvatel Prahy 3 a proto bylo potřebné upravit formulace některých výroků v dílčí SWOT analýze. Do ní byly doplněny také další výroky zejména v segmentech příleţitostí a hrozeb, vyplývající z aktualizovaných informací získaných zpracovatelem PRM MČ. Situace v problémové oblasti sport a rekreace byla v rámci dosavadních analýz součástí kapitoly B.4 Veřejná vybavenost, některé dílčí informace byly uvedeny také v částech věnovaných školství, bezpečnosti a kultuře. Největším identifikovaným problémem zůstává nedostatek a nerovnoměrné územní pokrytí vhodných veřejně přístupných ploch a objektů pro volnočasové aktivity. Rekonstrukce Rajské zahrady, sportovně rekreačního areálu Praţačka, stejně jako vybudování, rozšíření nebo modernizace několika dalších hřišť v uplynulých letech přispělo ke zlepšení nabídky, která však stále neuspokojuje rostoucí poptávku. S problémem nedostatku prostorových kapacit se potýká také organizovaná a výkonnostní tělovýchova. Fenoménem zasluhujícím zvláštní zřetel je fotbalový klub a areál ţiţkovské Viktorky, který přispívá k udrţování zdravého patriotismu obyvatel této čtvrti. Specifickým potenciálem Prahy 3 je rovněţ existence několika větších ploch volné veřejné zeleně, vyuţitelné pro rozmanité formy rekreace. Pro jejich budoucí vyuţití je potřeba velmi citlivě sladit ekologická, ekonomická i společenská hlediska.

___________________________________________ __________________________________________________________



Transformovaná a doplněná SWOT analýza pro problémový okruh sport a volnočasové aktivity: Sport a volnočasové aktivity Silné stránky Slabé stránky  existence větších ploch volné veřejné zeleně vyuţitelné pro rekreační účely  aktivní sportovní oddíly organizující tělovýchovné aktivity pro veřejnost  probíhající proces rekonstrukce sportovních hřišť při školách s vyuţitím pro veřejnost  sportovně rekreační areál Praţačka  nově rekonstruovaná Rajská zahrada

Příleţitosti  zázemí pro volnočasové aktivity jako součást rozvojových záměrů na zástavbu volných nebo asanovaných ploch  růst hodnoty zdraví a rozvoj podnikání v oblasti sportu a rekreace na komerční bázi přispívající k významnému rozšíření nabídky a k větší územní rovnováze v nabídce  zvýšený dohled na kvalitu, bezpečnost a údrţbu dětských hřišť a veřejných sportovišť  připravené záměry na revitalizaci centrálního prostoru na Vítkově

 nerovnoměrné rozloţení sportovišť v rámci území Prahy 3  nedostatečná kapacita zázemí pro volnočasové aktivity v některých rezidenčních lokalitách (stará ţiţkovská zástavba, Jarov, Vackov)  malá nabídka ploch a prostor pro zájmové a amatérské sportování obyvatel  nedostatečná bezpečnost a údrţba některých dětských hřišť a volně přístupných oddychových ploch (hlavně Vítkov)  nízká vybavenost doplňkovými sluţbami a zařízením u rekreačních ploch (Parukářka, Ţidovské pece, Krejcárek, Vítkov atd.)  špatná přístupnost rekreačních ploch (hlavně Vítkov bariéry na nástupech) Hrozby  tlak na vyuţití současných sportovních a rekreačních ploch pro komerční účely  zaostávání úrovně a pomalé přizpůsobování nabídky vývoji potřeb nových sportovních aktivit  nedostatek financí na údrţbu a opravy sportovišť a rekreačních ploch, který povede k jejich chátrání nebo rušení  nevyuţití rekreačního potenciálu větších volných ploch veřejné zeleně  zanedbání a odloţení investic do zpřístupnění zeleně (hlavně Vítkov)  špatná koordinace a neaktivní postup HMP v přebírání ploch Nového spojení (Vítkov a Krejcárek)

2.2.7 Kultura Informace ke kapitole byly v poměrně velkém rozsahu pojednány v kapitole B Strategické koncepce a programu rozvoje MČ P3 - Analytická část a jejích subkapitolách.

___________________________________________ __________________________________________________________



MČ P3 plní v současnosti funkci kvalitního kulturního centra orientovaného jednak na kulturní zařízení celorepublikového významu, jakými jsou bezesporu: Ţiţkovské divadlo Járy Cimrmana, divadlo Ponec Palác Akropolis Armádní muzeum zabývající se vojenskou historií na našem území, Kino Oskar Imax – první kino, kde se promítají 3D filmové produkce v ČR, Cinema City Flora – multikino s osmi sály, Národní památník na Vítkově, kde Národní muzeum pořádá koncerty, divadelní představení a výstavy, Národní filmový archiv, ale také na zařízení, jejichţ produkce mají spíše alternativní ráz vyuţití kulturních prostor. Nacházejí se zde významná kulturní zařízení, jejichţ přesah je nejen celopraţský a celorepublikový, ale také mezinárodní. Takovými zařízeními jsou: Divadlo Ponec, které je jedním z mála prostorů ČR, kde se setkává tanec a pohyb se soudobou hudbou, výtvarným uměním, divadlem, literaturou, filmem, a který nezapomíná ani na své dětské diváky, Kino Aero, které je největším filmovým klubem v ČR, Palác Akropolis, kde se konají mezinárodní koncerty (s jedním z nejlépe vybavených zvukových parků), divadelní představení, filmové produkce, výstavy současného umění. I lokálně orientovaná zařízení oţivují úroveň kulturního ţivota městské části: Komorní kavárenské divadlo A. M. Vikadlo, které hraje jak pro děti, tak pro dospělé, a současně slouţí jako internetová kavárna, Hudební kluby: Exit Chmelnice, Matrix klub, Music Club Guru Independent, Rock Club Kain a čtyři knihovny, hudební produkce téţ U Vystřelenýho oka. Pestrost nabídky doplňuje také kaţdoroční pořádání kulturních slavností, jakými jsou: Masopust, Pivobraní, Vinohradské Vinobraní, cyklojízdy Prahou se startem na náměstí Jiřího z Poděbrad, Ţiţkovský výtvarný salón a další. Divadla MČ P3 disponuje dvěma stálými divadelními scénami, jednou orientovanou na činohru a druhou na taneční a pohybové divadlo a třemi zařízeními provozujícími divadelní produkce nepravidelně. Největším divadlem MČ P3 je Divadlo Járy Cimrmana, jehoţ zřizovatelem je právě městská část. Druhým stálým divadlem je Divadlo Ponec zřizované občanským sdruţením Tanec Praha. Uvedená divadla mají relativně vysokou návštěvnost, přičemţ obě stálé divadelní scény téměř 100%. Muzejní a galerijní činnost Ta patří k dalším významným kulturním aktivitám na Praze 3, kterou se zabývá kromě výše uvedeného Armádního muzea také Atrium – koncertní a výstavní síň, kde se konají autorské výstavy současných umělců (zejména praţských) a Národní památník na Vítkově (Vítkov), který je národní kulturní památkou, od r. 2000 spravovanou Národním muzeem – oddělením novodobých českých dějin. Zastoupené jsou také výstavní prostory, jeţ jsou

___________________________________________ __________________________________________________________



součástí multifunkčních kulturních center (výstavní prostory divadla Ponec, Paláce Akropolis). Muzejní činnost je zajišťována zařízeními, jejichţ zřizovatelem je stát prostřednictvím Národního muzea a Historického ústavu armády ČR. Působnost obou muzeí lze povaţovat za celorepublikovou. Nejvýznamnějším výstavním prostorem na území MČ P3 je výstavní síň Atrium, která je jejím majetkem a jejíţ působnost je celoměstská. Ostatní výstavní prostory jsou provozovány neziskovými organizacemi, zejména občanskými sdruţeními a jedna galerie má soukromého majitele – Galerie Ccarpe Diem. Gentleman club (Vinohrady), Club gentlemanů Ţiţkov, poštovní minigalerie Přemyslovská 2. Koncertní ţivot je významnou komponentou kulturního klimatu Prahy. Koncertní aktivity lokální úrovně se odehrávají i v místních hudebních klubech. Jedná se o klubová zařízení Exit Chmelnice, Matrix klub, Music Club Guru Independent a Rock Club Kain, U vystřelenýho oka + prostory vstupu do bunkru na Parukářce (pub s horolezeckou stěnou). . Kina Ta jsou kulturními zařízeními, která na Praze 3 zaznamenala progresivní vývoj celkové kapacity diváckých míst díky výstavbě multikina Cinema City Flora s osmi kinosály a Oskar Imax promítající 3D filmy. Na území MČ P3 se také nachází největší filmový klub v České republice – kino Aero. Cinema City Flora je častým návštěvnickým cílem i zahraničních turistů. Kluby Na Praze 3 je lokalizováno 6 klubových zařízení, převáţně orientovaných na hudební a filmové produkce. Slouţí především obyvatelům města, u některých lze předpokládat omezení na Prahu 3. O celostátním významu lze hovořit u Paláce Akropolis. Knihovny Území Prahy 3 je sídlem čtyř poboček Městské knihovny. Jsou to: automatizovaná knihovna v Husitské ulici, knihovna pro dospělé v Koněvově ulici a knihovna na Vinohradské ulici. Jedná se o knihovny pro lokální uţivatele. Kulturní akce na veřejných prostranstvích. Na území MČ P3 se v průběhu roku koná kolem 8 pravidelných kulturních akcí na veřejných prostranstvích. Mezi akce na veřejných prostranstvích patří: Masopust, Pivobraní, Svoboda pro Tibet, Vinohradské vinobraní, Nekonvenční ţiţkovský podzim, Den dětí ČRo, Ţiţkovský salón juniorů, Vánoční koncert. Významným subjektem v oblasti kultury, uchování tradic a pěstování sounáleţitosti s územím je rovněţ Klub přátel Ţiţkova. MČ P3 podporuje kulturní činnost formou grantů.

___________________________________________ __________________________________________________________



Transformovaná a doplněná SWOT analýza pro problémový okruh Lidské zdroje - kultura: Lidské zdroje - kultura Silné stránky Slabé stránky  atraktivita území pro specificky orientované kulturní zařízení s celorepublikovou i celoevropskou působností  kulturní akce na veřejných prostranstvích posilují identifikaci obyvatel s bydlištěm a posilují image městské části jako kulturního prostoru  pestrá kulturní nabídka pro náročného diváka, vysoká umělecká úroveň některých produkcí  nabídka kulturních akcí dostupných i pro příslušníky ekonomicky slabších skupin vč. mladých lidí Příleţitosti

 nedostatek kulturních příleţitostí pro zahraničního diváka, respektive pouze specifická orientace na malý turistický okruh  nedostatečná kapacita návštěvnicky přitaţlivých divadel (Ţiţkovského divadla Járy Cimrmana a Divadla Ponec)  nedostatečné informační značení lokalizace kulturních zařízení.  koncentrace kultury do historické části

pouze

Hrozby

 vyšší dotace státu na kulturu  příchod nových investorů a zvýšení zájmu sponzorů a jejich podpory kulturním aktivitám na Praze 3  realizace výstavbových záměrů a vznik nových prostor pro kulturní vyuţití  vyšší vyuţití vnitrobloků pro kulturní účely  vyuţití rozvoje prostoru Nákladového nádraţí (např. lokalizace pro výstavbu nového Národního filmového archivu)

 sníţení podpory kulturním zařízením s neformální kulturou a ztráta image Ţiţkova jako druhého společenského centra pro mladé lidi  nedostatek financí na podporu kultury  přesun kvalitních produkcí do centra města  sníţení kvality produkcí v kulturních zařízeních a ztráta návštěvnického zájmu, která povede k zániku některých zařízení  vymístění NFA

2.2.8 Bezpečnost Problematika bezpečnosti byla ve vstupních dokumentech, z kterých bylo čerpáno, pojednána v úzké vazbě na sociální péči. Vzhledem k odsouhlasené metodice zpracování Programu rozvoje Městské části Praha 3 je tato oblast pojata v samostatné kapitole. Přesto bylo v určitých okamţicích, především při formulaci výroků do SWOT analýzy, nesnadné najít rozhraní mezi oblastí bezpečnosti a sociální péče. Bezpečnost ţivota je na Praze 3 sníţená v důsledku jeho návaznosti na centrum města, kde dochází ke kumulaci sociálně patologických projevů ţivota, vlivem existence relativně silné skupiny sociálně neintegrovaného obyvatelstva a vysokého podílu nestabilizovaného přechodně bydlícího obyvatelstva, ale i v důsledku kumulace zařízení se soustředěným výskytem problémových osob a díky existenci velkého rozsahu pasivních nebo nevyuţitých ploch a areálů. Projevy sociální patologie se soustřeďují ve větší míře do dolního Ţiţkova, ale pronikají i do těsného sousedství existujících i plánovaných nových obytných lokalit s ekonomicky silnými obyvateli. K výskytu sociálně patologických jevů ţivota přispívá i velké mnoţství sociálně mrtvých ploch v denních, ale zejména ve večerních hodinách, které sniţují moţnosti sociální i institucionální kontroly prostoru a tím i bezpečnost pohybu a pobytu v MČ. Jako problémové oblasti lze v tomto směru identifikovat Kostnické a Prokopovo náměstí, Vítkov, ulice Husitskou, Koněvovu (po Ohradu), Zelenky Hajského, Roháčovu, Ţerotínovu, ___________________________________________ __________________________________________________________



Biskupcovu, zahrádkářskou kolonii Jarov, Parukářku v teplém období, Olšanské náměstí, Mahlerovy sady, náměstí Jiřího z Poděbrad a rovněţ blízké Riegrovy sady (území P2). K obyvatelstvu s rizikovým chováním patří zejména občané závislí na drogách, neintegrované skupiny romské populace, obyvatelé ve výkonu trestu a navrátilci z výkonu trestu – recidivisté. Určitou rizikovou skupinu tvoří i nelegálně ubytovaní cizinci z východních zemí. Vyrovnání velkých rozdílů mezi jednotlivými oblastmi MČ je podmínkou pro růst atraktivity celého jejího území jako dobré adresy pro bydlení i pro stabilizaci ekonomicky silných skupin. Omezení nestabilní sloţky přechodně bydlících obyvatel je podmínkou pro zvýšení sociální kontroly v území a sociální stability obvodu. Potřeba integrace etnických menšin je jedním z legitimních poţadavků pro dosaţení změn v sociální stratifikaci obyvatelstva. Transformovaná a doplněná SWOT analýza pro problémový okruh Lidské zdroje – bezpečnost: Lidské zdroje – bezpečnost Silné stránky Slabé stránky  MČ P3 se aktivně účastní na celopraţské koncepci prevence kriminality, které je od poloviny 90. let věnována zvýšená pozornost spojená s uvolňováním většího mnoţství finančních prostředků na její zabezpečení  oblastí prevence kriminality a sociální pomoci se na Praze 3 věnuje řada státních, městských zařízení a rovněţ je tato oblast zabezpečována činností celé řady nevládních organizací  významná je činnost škol a jejich spolupráce s nevládními organizacemi při prevenci kriminality dětí a mládeţe  městská část se ve spolupráci s Úřadem práce aktivně podílí na umísťování obtíţněji zaměstnatelných skupin občanů na trhu práce  aktivní účast Prahy 3 a jejích zařízení v oblasti prevence kriminality a umísťování obtíţněji zaměstnatelných skupin občanů na trhu práce  existence kvalifikované kurátorky pro romské otázky a streetworkera

Příleţitosti

 sníţená sociální integrace obyvatelstva dolního Ţiţkova s vyšším zastoupením romského etnika a sociálně slabé populace  nedostatek terénních pracovníků pro prevenci kriminality a sociální prevenci obecně  nedostatek pracovníků pro prevenci kriminality u městské policie a malé pravomoci městské policie  sníţená sociální kontrola v území související s jevy vyvolávajícími neţádoucí jevy v území (návaznost na centrum apod.)  vyšší koncentrace soc. patologických jevů (výchovné problémy a trestná činnost dětí, drogy, závislost obecně, vandalismus, bezdomovectví atd.)  nezúčastněnost městské policie v oblastech „nekriminální povahy“ (napomínání, pokutování v případech znečišťování ulic, vandalství, pomoci starším občanům a invalidům)  neúčinné a zpoţděné reakce obou policií v případech veřejných projevů rasové diskriminace  absence aktivních programů pro vzdělávání policistů a sociálně slabých vrstev majoritní společnosti (pacifikace jader neonacistických a rasistických uskupení) Hrozby

 procesy postupné integrace národnostních menšin do stávajících sociálních struktur

 růst sociálně patologických projevů v návštěvnicky exponovaných částech a v rekreačně vyuţívané zeleni

___________________________________________ __________________________________________________________



 realizace většího počtu nástrojů integrace jako je např. zavedení výuky jazyků národnostních menšin na školách, podpora projektu „Normální je pracovat“, větší spolupráce s Magistrátem při umísťování osob s nízkými šancemi na pracovní uplatnění apod.  růst vzdělanosti u romského obyvatelstva a zlepšení šancí při uplatnění na trhu práce  růst spolupráce existujících krizových center a nevládních organizací se školami vedoucí k většímu zachycení sociálně patologické tendence u mládeţe  kvalitnější výkon primární protidrogové prevence u mládeţe se selektivním působením  zvýšení účinnosti normativní výchovy v rodinách a ve škole  větší vyuţití existujících dotačních zdrojů (EU i ČR) ve prospěch eliminace neţádoucích sociálních dopadů a sociálně patologických jevů

 eskalace projevů rasové a kulturní nesnášenlivosti  nedostatek finančních prostředků a kvalifikovaných sil pro realizaci prevence kriminality nejsou (např. nízký počet pracovníků pro prevenci kriminality u Městské policie)  nesnadná eliminace kriminální činnosti způsobená velmi zvýšenou zatíţeností území počtem spáchaných trestných činů  riziko zesílení projevů sociální patologie zejména u střední a starší generace romské populace díky nedostatečné kvalifikovanosti a neschopnosti prosazení na trhu práce  zvyšování nároků na stávající kapacity sociální prevence a sociálních sluţeb díky růstu sociálně patologických jevů ţivota sociálně slabých a problémových skupin obyvatel  omezení výdajů státu na sociální péči

___________________________________________ __________________________________________________________



2.3 INFRASTRUKTURA 2.3.1 Dopravní infrastruktura a obsluţnost Kapitole SWOT analýzy týkající se dopravy byla věnována zvláštní pozornost, neboť od zpracování analytické části Strategické koncepce rozvoje MČ P3 z roku 2005 došlo k významnému vývoji v některých oblastech: -

bylo dokončeno Nové spojení (s přemostěním turnovské tratě na Krejcárku bez koncepcí navrhované zastávky Krejcárek) a zrušena turnovská ţelezniční trať vedená tunelem pod Vítkovem i hrabovská spojka, místo turnovské trati se buduje nová cyklostezka,

-

ulice Rohanské nábřeţí byla prodlouţena k ulici Pod Plynojemem, uzavřena však byla Sokolovská kolem Invalidovny, vyuţití radiálních ulic přes Prahu 3 se nesníţilo

-

přes Prahu 3 jsou kromě tramvají vedeny celoměstsky významné autobusové linky: dlouhé radiály 133 a 175 a tzv. metrobusy (136, 139),

-

byla zavedena Zóna placeného stání na většině území Prahy 3 v podobě kopírující pravidla z Prahy 1, zóna uvolnila prostor pro parkování rezidentů a abonentů (nenaplnily se obavy, ţe na jejich situaci nebude mít kladný vliv), po krátké době se však ukázala nevhodnost prostého vyuţití pravidel přejatých z centra Prahy a postupně jsou přijímány změny pravidel a členění zóny,

-

byla navrţena změna Územního plánu hl. m. Prahy týkající se zástavby části ploch Masarykova nádraţí včetně nového propojení Pernerova – Na Florenci, jako výhledové řešení byl představen projekt Nové spojení II se zapojením všech tratí do Hlavního nádraţí a s tunelem pod centrem na Smíchov,

-

bylo navrţeno zřízení nových ţelezničních zastávek Zahradní Město, Eden a Malešice v Praze 10 návazných na tramvajovou dopravu do Prahy 3 a ţelezniční zastávky Karlín u pěšího tunelu pod Vítkovem,

-

připravuje se koncept nového územního plánu, kde je navrţeno vést trasu D metra z Písnice přes stanici Hlavní nádraţí do centra (Náměstí Republiky) a vybudovat nové tramvajové tratě ze Ţiţkova do Malešic (Depo Hostivař) a do Vršovic a na Jiţní Město,

-

MČ P3 vznesla ke konceptu ÚPN poţadavek na potvrzení větve metra na Ţiţkov,

-

probíhá diskuse o budoucnosti záměru na vybudování vysočanské radiály od Kbelské na Balabenku, jejíţ výhledová existence přímo ovlivní vyuţívání radiálních komunikací vedených do centra přes Prahu 3.

Území dnešní MČ P3 leţí v těţišti souvisle urbanizovaného území Prahy. Dopravní význam území MČ P3 významně předurčují dvě historické stopy státních silnic z Prahy do Vídně (Husitská – Koněvova) a z Prahy do Kutné Hory (Vinohradská). Od roku 1897 spojují praţské centrum s Prahou 3 tramvaje – Korunní ulicí a Seifertovou na Floru, od roku 1910 byly tramvajové tratě i na obou státních silnících. Po zrušení tramvajového provozu Husitskou ulicí se sice uvolnila tato radiála pro automobilovou dopravu, severní část Ţiţkova je však dnes obsluhována jen autobusy zpomalovanými kolonami osobních automobilů. Ţelezniční doprava neobsluhuje Prahu 3 ţádnou zastávkou, byť ţelezniční trať tvoří její severní hranici a dvě hlavní praţská nádraţí oddělují Prahu 3 od centra. Dostupnost Prahy 3 z Hlavního a Masarykova nádraţí hromadnou dopravou je dobrá, pohodlná pěší dostupnost obou nádraţí z její západní části však dosud nebyla zajištěna. Zásadní význam pro Prahu 3 má trasa metra A se stanicemi Ţelivského, Flora a Jiřího z Poděbrad, která převzala význam tramvajového spojení Vinohrad s centrem, pro Ţiţkov je obdobně významná tramvajová trať Hrdlořezy – Ohrada – Seifertova. ___________________________________________ __________________________________________________________



Situace pro pěší a cyklisty je prakticky stejná jako v celém širším centru Prahy, charakterizovaném velmi omezenými parkovacími moţnostmi pro automobilovou dopravu. Z dopravně-urbanistického hlediska se území Prahy 3 nachází uvnitř Městského okruhu. Stávající problémy silniční dopravy souvisejí zejména s jiţ zmíněnými parkovacími prostory, nadměrnou automobilovou dopravou a úzkými uličními profily. Zatímco v hromadné dopravě vede Prahou 3 cesta od východu do centra a jen málo tangenciálních cest, pro automobilovou dopravu je průjezd vyuţíván jak radiálním tak tangenciálním směrem a to jen po malém počtu komunikací. Praha 3 je zdrojem a cílem téměř 200 tisíc cest denně (MHD a IAD), mnoho dalších cest přes Prahu 3 prochází. Přes Prahu 3 nutně směřují tisíce cest z Vršovic a Strašnic do severní části města, její vyuţití i ve směru do centra vyplývá z moţnosti vyuţívat dvě poměrně kapacitní uliční trasy, které pro tento směr chybí v Praze 9 i v Praze 10, je proto vyuţita také pro jízdu od silnic I/2, R10,D11, I/12 do centra. Cca 70 tisíc cest automobily denně začíná či končí v Praze 3, hranici Prahy 3 však denně překračuje cca 370 tisíc vozidel přes hranice Prahy 3. Průjezd Prahou 3 tak činí asi 80% všech cest automobily. Praha 3 se vývojem dopravní situace v Praze dostala do prostoru mezi dopravně silně přetěţovaná území na vnějším okraji souvislé městské zástavby a centrum. Není proto vystavena přímému tlaku radiální dopravy z okrajů města, radiální ulice však vzhledem k relativně plynulému provozu přitahují značné mnoţství tranzitních cest a to vede k velmi vysokým hodnotám intenzit dopravy v obytných územích a negativním vlivům s tím spojených. Nedostatečné vybavení Prahy uličními spojeními sever – jih vede k přetěţování ulice Jana Ţelivského tranzitem zavedeným doprostřed území Prahy 3. Po dobudování městského okruhu a jarovské spojky můţe při vysoké kapacitě nových napojení městského okruhu přes Prahu 3 do centra hrozit další nárůst poptávky po vyuţívání tras do centra a ulice Jana Ţelivského s váţnými dopady na dostupnost Prahy 3 a ţivotní prostředí. Městský okruh přitom musí být na Prahu 3 napojen tak kvalitně, aby byl pro dopravu vedenou dnes ulicemi Prahy 3 atraktivní. Významnou hrozbou pro dopravu na ulici Jana Ţelivského jsou záměry na přestavbu severojiţní magistrály (podzemní vedení Legerovy za Muzeem, případně i tunel pod Prahou 2 v další etapě), pokud bude jejich výsledkem nepřiměřené omezení její kapacity. I po dokončení městského okruhu bude ulice Jana Ţelivského jednou z mála moţností severojiţního spojení přes Prahu. Pokud budou průjezdy po obvodě centra ještě dále redukovány zavedením mýtného, znamenalo by to další tlak na ulici Jana Ţelivského. Opatření na severojiţní magistrále a zavedení mýtného v centru bude nutné posuzovat v celoměstském měřítku a jejich dopad na průjezd přes Ţiţkov minimalizovat jak přiměřeným rozsahem zklidňování magistrály, tak zklidňovacími opatřeními na trase přes Jana Ţelivského (motivací k vyuţívání městského okruhu). MČ P3 se musí aktivně účastnit celého procesu přípravy zklidňovacích opatření v centru Prahy. Hromadná doprava vyuţívá kvalitní obsluhy metrem na jihu MČ a historicky vzniklé sítě tramvajových tratí, po kterých je provozována velmi intenzivní doprava do centra a je zajištěno i tangenciální spojení na sever Prahy. Přes Prahu 3 jsou vedeny významné autobusové linky celopraţského významu, coţ zlepšuje obsluhu MHD, avšak s omezením daným zaplněnou uliční sítí a s negativním působením na ţivotní prostředí Grafické znázornění současného stavu dopravní sítě na území Prahy 3 je uvedeno na následující mapě – viz obrázek č. 1 Dopravní infrastruktura a obsluţnost. Obrázek č. 1

___________________________________________ __________________________________________________________



___________________________________________ __________________________________________________________



Transformovaná a doplněná SWOT analýza pro problémový okruh Doprava: Doprava Silné stránky Slabé stránky  blízkost a dostupnost centra i pěší a cyklistickou dopravou  kvalitní obsluha veřejnou dopravou, která sniţuje závislost obyvatel na automobilové dopravě, metro A a radiální tramvajová trať přes Ţiţkov krátkým časem jízdy do centra  páteřní komunikace v historických stopách v přiměřených dimenzích  kapacitní omezení mimo Prahu 3 nedovolují zcela zahltit radiály  dostupnost hlavních praţských nádraţí MHD  řešení dopravy v klidu ZPS a komunálními garáţemi  pořízení generelu cyklotras a pěších os (kultivace veřejných prostranství, přechodů, posílení bezbariérovosti).

Příleţitosti  humanizace ulice Ţelivského v souvislosti s výstavbou MO Balabenka – Rybníčky  inteligentní řízení dopravy na radiálních trasách po zprovoznění městského okruhu a zavedení mýtného v centru  nové dopravní řešení nového centra Prahy 3 – NNŢ s preferencí pěších a MHD  Jarovská spojka s vyváţenou dopravní a společenskou funkcí a s následným zklidněním Koněvovy.  nové řešení pěšího vstupu do Prahy 3 od Hlavního nádraţí s novou stanicí metra D a od Masarykova nádraţí a AN Florenc po změně vyuţití ploch  modernizace tramvajových tratí se systémovou preferencí tramvají včetně mimoúrovňových řešení a

 pěší cesty do centra jsou odpudivé  zahlcení některých komunikací tranzitní automobilovou dopravou. Neúnosný stav panuje v ulicích na Ţelivského a Husitské  průjezd těţké nákladní dopravy ulicí Jana Ţelivského  ZPS Praha 3 nedopovídá potřebám obyvatel  v některých lokalitách je nedostatek parkovacích míst pro rezidenty i návštěvníky  nedostatečný standard tramvajového provozu (zastávky, vozidla, preference)  obsluha okolí náměstí Barikád jen autobusy  nekvalitní přestup tram-metro (Ţelivského)  neexistují pouţitelné cyklistické komunikace, nízká bezpečnost cyklistů  chybí strategie rozvoje cyklistické dopravy na Praze 3, při úpravách dopravního reţimu a rekonstrukcích ulic se s cyklisty nepočítá  nekvalitní a nevhodně vyuţívaná uliční síť a omezená obsluha MHD v oblasti Vackova Hrozby  nárůst intenzit dopravy v centru Prahy 3 po dokončení městského okruhu a NNŢ při příliš vysokých návrhových parametrech Jarovské spojky  poddimenzování dopravního řešení NNŢ omezující funkce území  zrušení trasy D metra bez náhrady rychlým a spolehlivým spojením NNŢ z oblastí Florenc – náměstí Republiky  degradace tramvajové dopravy bez účinné preference (především v Seifertově) a potřebného zkvalitnění  celodenní kongesce způsobené nedostatkem kapacity na hranici Prahy 3 a Prahy 1 paralyzující autobusovou dopravu  nedokončení vysočanské radiály, coţ povede k vysoké poptávce po tranzitu Prahou 3  ponechání neregulovaného tranzitu

___________________________________________ __________________________________________________________



     

   

zlepšení vazby na metro Jana Ţelivského prodlouţení tramvajové tangenty jiţním směrem a její napojení na ţeleznici ve stanici Eden. nově a vhodně řešená obsluha oblasti Jarov – Vackov – Malešice kolejovou MHD výhledové řešení propojení MHD NNŢ – oblast Husitské – AN Florenc centrum místo trasy metra D začlenění Prahy 3 do zón zákazu vjezdu vozidel nad 6 tun úpravy ZPS Prahy 3 pro potřeby obyvatel a návštěvníků cyklostezka „Nové spojení“ vč. tunelu Vítkov a napojení do centra a cyklostezka „Vlečka na nákladové nádraţí úpravy pro cyklisty v ulicích bezpečné cyklotrasy do centra a k Rokytce parkovací garáţe ve vhodných lokalitách koordinace rozvojových záměrů s HMP s prioritním cílem zásadně omezit dopravu aut na Koněvově a Husitské

ulicí Jana Ţelivského bez vyřešení střetu automobilové, pěší a hromadné dopravy  přetíţení Jana Ţelivského v budoucnosti vlivem omezení kapacity severojiţní a zavedení mýtného v centru  nedostatek finančních prostředků na realizaci garáţí  vytvoření nových bariér pro pěší a cyklisty, pokud do rozvojových projektů nebude zahrnuta pěší a cyklistická doprava

___________________________________________ __________________________________________________________



2.3.2 Technická infrastruktura Technická infrastruktura na území MČ P3 vznikala od počátků intenzivní zástavby území před cca 150 lety a od těch dob prochází nezbytným zkapacitňováním, rekonstrukcemi a modernizacemi. Její podstatnou část tvoří především sítě hmotového zásobování a odvodnění vysokého stáří, vzhledem ke kvalitě historických sítí jsou dosud funkční, byť dochází k únikům vody a balastních vod. Praha 3 je zatíţena velkým mnoţstvím páteřních sítí, coţ vyplývá z její polohy v těţišti osídlení Prahy a v oboru zásobování vodou i na rozvodí mezi vltavskou kotlinou a nízko poloţenými územími na východě Prahy. Tyto sítě zabírají velký prostor v podzemí a omezují téţ vyuţití některých komunikací, jejich údrţba je však v ţivotním zájmu města a dochází k ní podle potřeb. Za potřebami zaostává potřebná rekonstrukce distribučních sítí, zatím bez výrazných potíţí s jejich funkčností. Z hlediska budoucího rozvoje je největším problémem omezená kapacita kanalizační stoky B a elektrické distribuční sítě 22 kV. Východně od ulice Jana Ţelivského není oddílná kanalizace (některé hlavní ulice zde jsou odvodněny dosud jen do příkopů). Vzhledem ke stáří obytných objektů je problémem vysoká jejich energetická náročnost, výhodou je převedení většiny vytápění na plyn a dálkové teplo, vysoká energetická náročnost je však ve spojení s těmito médii i ekonomickou hrozbou pro obyvatele. V oboru technické infrastruktury nedošlo na území MČ P3 od roku 2005 k významným změnám, zastaralé inţenýrské sítě se dosud nestaly předmětem zásadních rekonstrukcí, funkčně je technická infrastruktura i nadále hodnocena jako vyhovující a deficity související s plánovaným rozvojem zatím nejsou řešeny. V Praze 3 není nadále k dispozici potřebná síť kolektorů a neprobíhá jejich výstavba ani příprava. Transformovaná a doplněná SWOT analýza pro problémový okruh Technická infrastruktura: Technická infrastruktura Silné stránky Slabé stránky  území je plně vybaveno nadřazenými obsluţnými systémy technické infrastruktury  bezproblémové zásobování vodou  funkční kanalizační systém po přestavbě stok  vysoká kvalita materiálů historické kanalizační sítě  dostatečně kapacitní středotlaké plynovody s posíleným výkonem regulačních stanic VTL – STL  posílená přenosová kapacita elektroenergetického systému na úrovni 22 kV, propojení zdrojů TR 110/22 kV na úrovni 110 kV  telekomunikační systémy zabezpečují pokrytí celého území, další informační systémy umoţňují komunikaci a přenos dat  rozšířené vyuţití centrálního zásobování teplem  nízký podíl vytápění tuhým a kapalnými palivy

 přenosové části hmotových obsluţných systémů (především vodovodu a kanalizace) jsou z valné části za horizontem své fyzické i morální ţivotnosti  chybí oddílná kanalizace východně od Jana Ţelivského  úniky vod, havárie, poruchy ohroţují provoz a ţivotní prostředí  vysoké náklady na údrţbu kanalizace  území Prahy 3 je zatíţeno mnoţstvím vedení nadřazených systémů celoměstského významu  distribuční vedení sítí III. a IV. kategorie zcela vyplňují prostor uličních profilů obsluţných komunikací.  nízké vyuţití existujícího kolektoru  nedostatečná síť kolektorů  vedení v souběhu s tramvajovou trakcí jsou napadána indukovanými proudy  lokální vytápění tuhými palivy stále přetrvávající v malém rozsahu  emise NOx z vytápění plynem

___________________________________________ __________________________________________________________



 velké energetická náročnost objektů Hrozby

Příleţitosti  obnova a zkapacitňování kanalizace a vodovodů, především zkapacitnění stoky B  koordinace časové i prostorově výměny tras vodovodních, plynovodních, kanalizačních a kabelových sítí.  uplatňování zásady pro výstavbu tvárnicových tras kabelů, energetických kanálů, případně jiných pevných liniových zařízen  rozvoj sítě hlubinných a distribučních kolektorů a jejich napojení na kolektor C1  zateplování objektů  rozšíření centrálního vytápění z elektrárny Mělník  automatizace čerpací stanice Flora  rekonstrukce sběrače XII v ulici Koněvova, Praha 3  rekonstrukce sběrače Jarov, Praha 3  rekonstrukce stávajících kmenových stok, sběračů a uliční kanalizace v rozsahu 1,25 % z celkové délky kanalizační sítě ročně od roku 2012

 nedostatečné rezervy v kapacitě elektrické distribuční sítě 22 kV  zpoţďování rekonstrukce vodovodů a kanalizací (Nedostatečné finanční moţnosti města se promítly do aktuálních i střednědobých plánů rekonstrukcí a výstavby sítí).  zvýšení počtů poruch vodovodní dítě  ztráta funkčnosti kanalizace při nedostatku údrţby  nedostatek kapacity kanalizační stoky B pro rozvoj NNŢ  produkce elektromagnetického smogu činnosti provozovatelů RRT a vysílačů a převaděčů soustav kabelových přenosů TV signálu

___________________________________________ __________________________________________________________



2.4 ŢIVOTNÍ PROSTŘEDÍ 2.4.1 Geografie území Geografické podmínky Prahy 3 (stejně jako další přírodní podmínky a sloţky ţivotního prostředí) byly popsány a shrnuty v rámci dosavadních analýz v kapitolách A.4 a D.1. Výměra území městské části, poměrně velká hustota zástavby a tím i obyvatelstva, základní přírodní podmínky i další hodnoty jsou povětšinou historicky dané a tvoří základ, na kterém se území MČ dlouhodobě vyvíjelo. Geomorfologické, klimatologické, geologické, hydrologické vlivy ovlivnily charakter vyuţití území, které za posledních cca osm století let prošlo poměrně dramatickými změnami od zemědělského zázemí Prahy aţ po integrální součást evropského velkoměsta. Změnám v minulosti podléhalo vymezení správních hranic MČ, pro účely strategického plánování byly současné hranice vzaty jako konstanta. Pro strategické úvahy i střednědobé plánování rozvoje nelze brát MČ jinak neţ jako součást ţivého organismu celého města. 2.4.2 Sloţky ţivotního prostředí Krajinný charakter je na většině území MČ podstatně změněn zástavbou a dalšími antropogenními činnostmi, výjimkou je pouze několik zbytků větších ploch zeleně (antropogenními vlivy ale velmi silně ovlivněných). Na území Prahy 3 nejsou vyhlášena ţádná chráněná území ani není registrován ţádný významný krajinný prvek. Do celopraţského územního systému ekologické stability (ÚSES) je zařazena část území Prahy 3 jako součást slepé větve lokálního biokoridoru vedoucího od údolí Rokytky, na kterou navazují lokální biocentra Vítkov a Praţačka. Mnoţství zeleně na řešeném území je relativně vysoké, jako problematické je ale hodnoceno její územní rozloţení, kvalita, moţnosti vyuţití i úroveň údrţby. Velmi specifickou součástí veřejné zeleně, kterou nemá v takové míře ţádná jiná část hlavního města, jsou plochy hřbitovů. I kdyţ nejsou oficiálně vyhlášenými významnými krajinnými prvky, tuto funkci ve skutečnosti plní, včetně jejích hygienických a společenských projevů. Zeleni byla v analytické části věnována velká pozornost (v porovnání s jinými oblastmi velmi podrobný popis situace, včetně např. pasportu vybavení dětských hřišť apod.). Pro další vyuţití v úrovni strategického plánování byly doplněny dílčí závěry a provázány s ostatními souvisejícími jevy. Pokud jde o vodstvo, tak je situace Prahy 3 velmi specifická, neboť na území se prakticky ţádné vodstvo nevyskytuje, původní vodoteče byly v průběhu zástavby území zrušeny a nezachovaly se ani uměle vytvořené vodní plochy, dříve plnící svoje funkce v území. Situace v čistotě ovzduší se za posledních dvacet let velmi výrazně zlepšila, rozhodující zdroje znečištění byly odstraněny a v současnosti je v této oblasti hodnocen jako nejpodstatnější vliv automobilové dopravy, ke kterému je nutné přičíst také zbytky lokálních topenišť a dalších malých zdrojů vyuţívajících dodnes nevhodná paliva. To se týká především území s přirozeně zhoršenými rozptylovými podmínkami (dolní Ţiţkov). Hlukové zatíţení území je rovněţ územně spojeno s trasami s vysokou intenzitou automobilové dopravy. 2.4.3 Odpady a odpadové hospodářství Problematika odpadů a zajištění systému odpadového hospodářství je v analytické části hodnocena jako uspokojivě vyřešená. Na území MČ se nenachází ţádné významnější zařízení odpadového hospodářství. Trvale zvýšenou pozornost je potřeba věnovat čistotě a údrţbě veřejných prostranství, včetně prevence proti vzniku černých skládek. ___________________________________________ __________________________________________________________



Shrnutí problémového okruhu: V analytické části byly popsány rozhodující podmínky přírodního prostředí i vzájemného dlouhodobého působení mezi prostředím a člověkem. Zhodnocení situace včetně závěrů je ve většině případů stále platné, v posledních čtyřech letech nedošlo v této oblasti k zásadním změnám. Výroky dílčí SWOT analýzy byly formulovány z metodického pohledu rozdílně, některé velmi obecně platné (bez jasné vazby na řešené území), jiné naopak zbytečně podrobně a květnatě vyjádřené. Problematické bylo také zařazení některých výroků do příslušných segmentů SWOT. Závěry zpracovatelů analýzy byly proto transformovány do nové struktury a společně s tím byla upravena formulace většiny výroků do podoby, která je kompatibilní s ostatními problémovými okruhy a která bude pouţitelná pro další práci. Transformovaná a doplněná SWOT analýza pro problémový okruh Ţivotní prostředí: Ţivotní prostředí Silné stránky Slabé stránky  velký podíl ploch zeleně na celkové  část dolního Ţiţkova leţí v inverzní oblasti rozloze území Praţské kotliny, kde dochází k překračování  odstranění největších emisních imisních limitů škodlivých látek v ovzduší zdrojů znečišťování ovzduší během  geomorfologicky daná a okolní zástavbou posledních 20 let posílená špatná přístupnost velkých ploch  ţádné registrované sesuvné území zeleně na hřbetech a svazích údolí Vltavy a  rekonstrukce a výsadba uličních jejích přítoků (Vítkov, Krejcárek, vrch Svatého stromořadí Kříţe a Parukářka, Ţidovské pece)  zavedený a funkční systém svozu a  malý podíl zeleně v ploše mladší sídlištní likvidace komunálního odpadu zástavby mezi ulicemi V zahrádkách a Na Jarově  problematická vyuţitelnost a přístupnost veřejné zeleně na hřbitovech  existence bariér prostupnosti území (zahrádkářské kolonie, hřbitovy, velkoplošné areály)  plochy zástavby se silně oslabenou sociální kontrolou veřejného prostoru (kolonie v oblasti horního Ţiţkova)  neudrţované pozemky s výskytem alergenních nebo invazních rostlin  hlukové zatíţení z dopravy v okolí frekventovaných os celoměstského významu  absence přirozených vodních ploch a vodotečí Příleţitosti

Hrozby

 realizace nových ploch zeleně v rámci výstavby nových obytných a komerčně-společenských center  dokončení modernizace zdrojů tepla včetně náhrady ekologicky nevyhovujících technologií  trvalé zlepšování prostupnosti území a přístupnosti velkých areálů veřejné zeleně

 zmenšování ploch zeleně vlivem nové zástavby  zvyšování produkce odpadů a ekonomické problémy s jeho likvidací  vytváření nových uzavřených a neprostupných ploch a bariér při transformaci stávajících areálů  zvyšování dopravní zátěţe v oblastech se zhoršenými rozptylovými podmínkami

___________________________________________ __________________________________________________________



2.5 VNĚJŠÍ ROZVOJOVÉ VZTAHY 2.5.1 Atraktivity a infrastruktura CR Nabídka a vybavenost MČ P3 pro návštěvníky (praţské, ostatní tuzemské i zahraniční) byla v rámci dosavadních analýz součástí kapitol A.1, A.3 a B.1. Zhodnocení situace včetně zásadních závěrů uvedených v dílčích SWOT analýzách je stále platné, v posledních čtyřech letech nedošlo v této oblasti k zásadním změnám. Závěry zpracovatelů analýzy byly přestrukturovány, spojeny do jedné SWOT analýzy v rámci hodnocení vnějších rozvojových vztahů a společně s tím byly upraveny některé formulace. Na území MČ P3 se nachází několik míst a objektů, které jsou cílem návštěvníků z ostatních částí Prahy i turistů z ČR i zahraničí, ţádné z nich však není z pohledu intenzity cestovního ruchu atraktivitou celostátního nebo evropského významu. Část území je součástí městské památkové zóny, zbývající území je zařazeno do jejího ochranného pásma, ale kromě několika soliterních objektů (kostel Nejsvětějšího srdce Páně, památník na Vítkově, Betlémská kaple, Penzijní dům, atd.) a zbytků staré ţiţkovské zástavby nenabízí ţádnou výraznou historickou památku. Z celopraţského pohledu je Praha 3 jednou z čtvrtí tvořících prstenec kolem atraktivního a turisticky zatíţeného centra města. Nabízí několik ubytovacích kapacit s poměrně dobrou dostupností centra, specifickým cílem návštěvníků jsou rovněţ některá stravovací zařízení a vyhlášené místní hospůdky. Zajímavá je i nabídka kulturních zařízení a akcí, která můţe konkurovat dalším praţským čtvrtím svojí kvalitou, ale nikoliv rozsahem a návštěvností. Velký počet praţských i mimopraţských návštěvníků je soustředěn na hřbitovy (zejména Olšanské, včetně návštěvnicky atraktivních hrobů – např. Franze Kafky apod.), a to z hlediska koncentrace v lokalitě i období návštěv. Ve srovnání s počtem turistů je pro MČ P3 daleko významnější mnoţství návštěvníků, přijíţdějících za prací a do škol, tj. denní dojíţďka (docházka), ke které je nutné připočítat také významnou skupinu studentů ubytovaných v zařízeních na území Prahy 3. 2.5.2 Vazby v rámci HMP Vazby a vztahy MČ P3 v rámci struktury hlavního města byly v analytické části zpracovány jednak v kap. A a dále zmíněny také v kapitolách, zaměřených na dílčí problémové okruhy. Tyto vstupy byly zpracovatelem doplněny o chybějící vazby na celopraţské plánovací dokumenty a procesy, zejména aktualizovaný Strategický plán hlavního města Prahy a územní plán města. Pro návrhovou část Programu rozvoje je nutné doplnit rovněţ vazby navrhovaných cílů a opatření vzhledem k reálným kompetenčním moţnostem orgánů městské části. V celopraţském kontextu hraje Praha 3 významnější roli jako sídlo některých celostátních institucí, vzrůstá také nabídka obchodních a kancelářských ploch potvrzujících atraktivitu tohoto území pro jejich investory. Přesto není území Prahy 3 chápáno v celoměstských dokumentech jako součást centra HMP (hlavní směry rozšiřování centra vedou na Pankrác, Smíchov, Bubny, atd.) a tomu odpovídá i podpora infrastruktury a dalších podmiňujících oblastí. Ţiţkov a Vinohrady by měly být integrální součástí města v podobě multifunkčního zázemí centra, se zvýrazněnou obytnou funkcí. V celopraţském srovnání je P3 významná také vyšší nabídkou pracovních příleţitostí. Kromě vazeb na centrum, tj. městské části Praha 1 a 2, jsou pro MČ P3 dále velmi důleţité vztahy (dopravní, lidské, ekonomické) k sousedním čtvrtím (Vinohrady, Vršovice, Strašnice, Vysočany, Libeň, Karlín). Tyto vazby jsou značně ovlivněny prostupností území (přírodními i technickými bariérami). Tato určitá uzavřenost území však znamenala dodnes patrnou odlišnost a jistou výjimečnost zejména Ţiţkova ve srovnání s jinými praţskými čtvrtěmi. ___________________________________________ __________________________________________________________



Strategický plán hl. m. Prahy jako základní nástroj rozvoje celého města ve své návrhové části nespecifikuje ţádné konkrétní aktivity výhradně pro území MČ P3, celá řada opatření však je vyuţitelná pro řešení problémů, identifikovaných v rámci analytické části Programu rozvoje MČ P3. Proto jim bude věnována velká pozornost při formulování cílů a aktivit Programu. Pro další rozvoj je ţivotně důleţité rovněţ uplatnění strategických cílů MČ v územně plánovací dokumentaci. Vzhledem k tomu, ţe Praha 3 zatím neměla zpracovaný a schválený základní rozvojový dokument, bylo prosazování jejích zájmů velmi obtíţné. V některých případech mohla nejasnost v prioritách vést i k určité nesystémovosti a neprovázanosti mezi jednotlivými poţadavky a záměry (např. účinnost dopravních řešení vzhledem k moţnostem vyuţití navazujících území apod.). Transformovaná a doplněná SWOT analýza pro problémový okruh vnější rozvojové vztahy: Vnější rozvojové vztahy Silné stránky Slabé stránky  výhodná poloha vzhledem k centru  nízká přitaţlivost Prahy 3 města pro zahraniční instituce a organizace  rozsah občanské vybavenosti  nerovnoměrné vyuţití území – silná  koncentrace celostátně významných koncentrace v dolním Ţiţkově a institucí působících v oblasti ve Vinohradské části, velmi nízká komunikací koncentrace na horním Ţiţkově  existence celostátně a celoměstsky  malé kompetence orgánů městské významných školských zařízení, části včetně příznivého „omlazujícího“ vlivu  nízká přitaţlivost území pro zahraniční velkého počtu studentů návštěvníky - turisty  nabídka pracovních příleţitostí a  absence významnějších přírodních a s tím spojená dojíţďka ekonomicky historických atraktivit cestovního ruchu zajímavé skupiny pravidelných  nedostatečně vyuţitý potenciál návštěvníků existujících návštěvnických cílů  významný vliv studentů  nedostatečně a nekoordinovaně  atraktivita území pro specificky propagované pamětihodnosti a orientované kulturní zařízení významné osobnosti mající vztah s celorepublikovou i celoevropskou k Praze působností Příleţitosti Hrozby  růst významu Prahy jako evropské metropole  identifikace s cíli a rozvojovými aktivitami Strategického plánu hl. m. Prahy  nabídka nových rozvojových ploch na území Prahy 3  existence rozvojových záměrů veřejné administrativy a komerčních institucí  naplnění kapacit centra a přesun zájmu institucí do přilehlých poloh  rozšiřování sítě MHD  dolní Ţiţkov jako alternativní společenské centrum Prahy, zejména pro mladé lidi

 neprosazení zásadních rozvojových záměrů celopraţského významu a jejich podpory v rámci hl. m. Prahy  konkurence nabídky v nově připravovaných rozvojových subcentrech  absence rozvojových záměrů nekomerčních institucí  sníţení podpory kulturním a společenským zařízením, poskytujícím atraktivní nabídku alternativních aktivit pro návštěvníky i obyvatele MČ  růst sociálně patologických projevů v návštěvnicky exponovaných místech a v lokalitách rekreačně vyuţívané zeleně

___________________________________________ __________________________________________________________



 koncepční vyuţití lokality nákladového nádraţí a posílení významu lokálního centra Na Ohradě  podpora rozšíření specifických forem cestovního ruchu, mj. ve vazbě na architektonické a kulturní cíle

___________________________________________ __________________________________________________________



2.7 ANALYTICKÉ ZÁVĚRY 2.7.1 Globální SWOT analýza Globální SWOT analýza je zásadním analytickým výstupem, který v dalším procesu tvorby strategického plánu slouţí jako výchozí podklad pro formulaci návrhových cílů a aktivit. Jednotlivé výroky globální SWOT analýzy jsou převzaty z dílčích SWOT analýz jednotlivých problémových okruhů a dále doplněny o všeobecná témata. Tabulka globální SWOT analýzy je sestavena v pořadí dle kapitol (problémových okruhů) a nevyjadřuje tedy důleţitost jednotlivých výroků. Tabulka globální SWOT analýzy byla prvotně sestavena v pořadí dle kapitol (problémových okruhů) a následně byla stanovena důleţitost jednotlivých výroků na základě bodování členů osloveného okruhu zainteresovaných osob, do kterého byli zařazeni členové Výboru pro územní rozvoj a majetek ZMČ, vedení MČ (paní starostka a její zástupci) a vedení ÚMČ (vedoucí odborů). Následující tabulka je jiţ sestavena podle pořadí důleţitosti v jednotlivých kvadrantech SWOT analýzy.

___________________________________________ __________________________________________________________



číslo S10 S06 S28 S29 S09 S08 S19 S18 S03 S05 S13 S21 S11 S15 S27 S12 S04 S07 S17 S14

Silné stránky - vyhodnocení priorizace poloţka (výrok) výsledek Atraktivita území pro specificky orientované kulturní zařízení Dobrá dostupnost zdravotnických sluţeb včetně důleţitých lékařských specializací Výhodná poloha MČ vzhledem k centru města Existence celostátně a celoměstsky významných školských zařízení, včetně příznivého „omlazujícího“ vlivu velkého počtu studentů Široká nabídka učebních programů a volnočasových aktivit ve školách Zastoupení všech stupňů škol a školských zařízení a jejich dobrá dostupnost Probíhající proces rekonstrukce sportovních hřišť při školách s vyuţitím pro veřejnost Existence větších ploch volné veřejné zeleně vyuţitelné pro rekreační účely Příznivá struktura podnikatelských subjektů a významná orientace na oblast komerčních sluţeb Nárůst počtu obyvatel v posledních dvou letech Rozvinutá síť poskytovatelů sociálních sluţeb Kvalitní obsluha veřejnou dopravou Široká nabídka kulturních akcí Aktivní podíl MČ a dalších organizací na realizaci aktivit prevence kriminality a sociální pomoci včetně protidrogové politiky Odstranění největších emisních zdrojů znečišťování ovzduší během posledních 20 let Schválené priority rozvoje sociálních suţeb na území MČ Zvýšená podnikatelská aktivita obyvatel proti celopraţskému průměru a velmi vysoká zaměstnanost v třetím sektoru Existence Koncepce vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy MČ Praha 3 Nízký podíl nekvalitního bytového fondu a růst dynamiky regeneračních procesů domovního fondu Aktivní působení organizací v oblasti sociálních sluţeb za podpory MČ

pořadí

7,85

1.

7,70

2.

7,65

3.

7,65

4.

7,40

5.

7,30

6.

7,25

7.

7,15

8.

7,10

9.

7,10 7,10 7,10 7,05

10. 11. 12. 13.

7,05

14.

7,05

15.

6,90

16.

6,85

17.

6,80

18.

6,65

19.

6,60

20.

S02

Dynamický růst podnikatelských subjektů v posledních letech

6,50

21.

S16 S20 S26 S01

Dlouhodobá koncepční bytová politika MČ Blízkost a dostupnost centra pěší a cyklistickou dopravou Velký podíl ploch zeleně na celkové rozloze území Nízká míra nezaměstnanosti Plné vybavení území nadřazenými obsluţnými systémy technické infrastruktury Nízký podíl vytápění tuhými a kapalnými palivy Páteřní komunikace v historických stopách v přiměřených dimenzích Řešení dopravy v klidu (parkování) Koncentrace celostátně významných institucí působících v oblasti komunikací

6,50 6,50 6,30 6,15

22. 23. 24. 25.

5,75

26.

5,65

27.

5,50

28.

5,45

29.

4,70

30.

S24 S25 S22 S23 S30

___________________________________________ __________________________________________________________



číslo W04

Slabé stránky - vyhodnocení priorizace poloţka (výrok) Velmi nepříznivá věková skladba obyvatelstva

výsledek 7,85

pořadí 1.

W15

Vyšší koncentrace skupin osob ohroţených sociálním vyloučením a z toho plynoucí výskyt sociálně patologických jevů

7,50

2.

W21

Zahlcení některých komunikací tranzitní automobilovou dopravou

7,20

3.

7,15

4.

7,15

5.

W26

Expanze heren a podobných rizikových zařízení způsobujících negativní sociální jevy z centra Prahy do MČ Úniky vod, havárie, poruchy ohroţují provoz a ţivotní prostředí

W22

Průjezd těţké nákladní dopravy ulicí Ţelivského

6,95

6.

W32

Nedostatečně vyuţitý potenciál existujících návštěvnických cílů Špatný technický stav přenosových částí některých obsluţných systémů (zejména vodovod a kanalizace)

6,65

7.

6,60

8.

6,55

9.

6,55

10.

6,35

11.

6,35

12.

6,15

13.

6,05

14.

5,85

15.

5,65 5,60

16. 17.

W03

W25 W07

Sníţená sociální integrace obyvatelstva dolního Ţiţkova s vyšším zastoupením romského etnika a sociálně slabé populace

W27 W19

Nízká přitaţlivost Prahy 3 pro zahraniční instituce, organizace i turisty Neexistují pouţitelné cyklistické komunikace, nízká bezpečnost cyklistů Hlukové zatíţení z dopravy v okolí frekventovaných os celoměstského významu Nedostatek pracovníků pro prevenci kriminality (terénní pracovníci i policejní sloţky) Absence významnějších přírodních a historických atraktivit cestovního ruchu Vysoký podíl starého bytového fondu s velkými nároky na údrţbu a opravy Existence bariér prostupnosti území Špatná přístupnost rekreačních ploch

W02

Značný rozsah nevyuţitých ploch a areálů

5,40

18.

W23

Nedostatečný standard tramvajové tramvajového provozu (zastávky, vozidla, preference)

5,30

19.

5,10

20.

5,00

21.

5,00 4,90

22. 23.

4,80

24.

4,55 4,55 4,50

25. 26. 27.

4,20

28.

4,15

29.

4,15 3,90

30. 31.

W30 W24 W28 W17 W31 W18

W10 W05 W09 W01 W13 W08 W20 W14 W12 W06 W11 W29

Neodpovídající rozmístění školské infrastruktury Sníţená stabilita obyvatelstva daná velkým počtem přechodně bydlících domácností a bezdětných domácností Nedostatek lůţek následné péče Nerovnoměrné vyuţití území Nedostatečná kapacita návštěvnicky přitaţlivých divadel (Ţiţkovského divadla Járy Cimrmana a Divadla Ponec) Absence LDN Nerovnoměrné rozloţení sportovišť v rámci území Prahy 3 Nedostatečné informační značení lokalizace kulturních zařízení Nedostatek kulturních příleţitostí pro zahraničního diváka, respektive pouze specifická orientace na malý turistický okruh Výrazné rozdíly sociálně ekonomický charakteristik obyvatel jednotlivých částí Prahy Absence některých druhů školských zařízení Absence přirozených vodních ploch a vodotečí

___________________________________________ __________________________________________________________



číslo O08

Příleţitosti - vyhodnocení priorizace poloţka (výrok) výsledek Systematické řešení stavu školství s ohledem na demografický vývoj obyvatel 7,80 a nově vznikající potřeby

pořadí 1.

O04

Imigrace mladých rodin a růst středních a vyšších středních sociálních vrstev v souvislosti s novou výstavbou

7,75

2.

O15

Zázemí pro volnočasové aktivity jako součást rozvojových záměrů na zástavbu volných nebo asanovaných ploch

7,70

3.

O03

Záměry na transformaci velkých areálů se zastaralou technologií provozu a s nízkou nabídkou pracovních míst (např. nákladové nádraţí Ţiţkov)

7,40

4.

O29

Koncepční vyuţití lokality nákladového nádraţí a posílení významu lokálního centra Na ohradě

7,40

5.

O10

Dokončení komunitního plánu sociálních sluţeb MČ v koordinaci s procesem zpracování střednědobého plánu sociálních sluţeb HMP

7,35

6.

O18

Nové dopravní řešení nového centra Prahy 3 – NNŢ s preferencí pěších a MHD, Jarovská spojka s vyváţenou dopravní a společenskou funkcí a s následným zklidněním Koněvovy

7,35

7.

O24

Realizace nových ploch zeleně v rámci výstavby nových obytných a komerčněspolečenských center a trvalé zlepšování prostupnosti území a přístupnosti velkých areálů veřejné zeleně

7,35

8.

O28

Nabídka nových rozvojových ploch na území Prahy 3

7,05

9.

O14

Zvyšování kvality bydlení zlepšením jeho zázemí a nabídky sluţeb

7,00

10.

6,85

11.

6,85

12.

6,75

13.

6,70

14.

6,55

15.

6,45

16.

6,45

17.

6,35

18.

6,25

19.

6,25

20.

6,05

21.

6,00

22.

5,95

23.

O27

Zvýšený dohled na kvalitu, bezpečnost a údrţbu dětských hřišť a veřejných sportovišť Identifikace s cíli a rozvojovými aktivitami Strategického plánu HMP

O13

Realizace připravených projektů s převaţující funkcí bydlení

O16

O11 O12 O09 O19 O02 O17 O21 O25 O05 O22

Větší vyuţití existujících dotačních zdrojů pro rozvoj sociálních sluţeb a eliminaci neţádoucích sociálních dopadů a sociálně patologických jevů Vyuţití maximálního mnoţství nástrojů k integraci národnostních menšin a sociálně patologických jevů Realizace investičních záměrů a rozšíření kulturních příleţitostí díky vícezdrojovému financování (stát, sponzoři, investoři) Nové řešení pěšího vstupu do Prahy 3 od Hlavního nádraţí s novou stanicí metra Zlepšení dopravní obsluţnosti území a realizace významných dopravních staveb Humanizace ulice Jana Ţelivského v souvislosti s výstavbou MO Balabenka – Rybníčky Obnova a zkapacitňování kanalizace a vodovodů, především zkapacitnění stoky B Dokončení modernizace zdrojů tepla včetně náhrady ekologicky nevyhovujících technologií Procesy postupné integrace národnostních menšin do stávajících sociálních struktur Rozvoj sítě hlubinných a distribučních kolektorů a jejich napojení na kolektor C1

O20

Modernizace tramvajových tratí se systémovou preferencí tramvají

5,90

24.

O26

Růst významu Prahy jako evropské metropole

5,25

25.

O07

Stabilizace zdravotní péče díky změně legislativních a finančních pravidel

5,20

26.

O23 O06 O01

Zateplování objektů Realizace záměru výstavby LDN Rozvoj podnikatelského poradenství

4,90 4,80 4,20

27. 28. 29.

___________________________________________ __________________________________________________________



číslo T04

Hrozby - vyhodnocení priorizace poloţka (výrok) Další stárnutí obyvatelstva, které povede k sniţování počtu trvale bydlících obyvatel (rostoucí náklady na poskytování specifických veřejných sluţeb)

výsledek

pořadí

7,90

1.

T10

Růst sociálně patologických jevů v návštěvnicky exponovaných částech a v rekreačně vyuţívané zeleni

7,25

2.

T14

Nárůst intenzit dopravy v centru Prahy 3 po dokončení městského okruhu a NNŢ při příliš vysokých návrhových parametrech Jarovské spojky

7,05

3.

T20

Zmenšování ploch zeleně vlivem nové zástavby

7,05

4.

T09

Sniţování finančních zdrojů na poskytování sociálních sluţeb

6,95

5.

T23

Neprosazení zásadních rozvojových záměrů celopraţského významu a jejich podpory v rámci HMP

6,95

6.

T19

Zpoţďování rekonstrukce vodovodů a kanalizací, zvyšování počtu poruch vodovodní sítě a postupná ztráta funkčnosti kanalizace

6,70

7.

T15

Zrušení vedení trasy D metra na Ţiţkov bez náhrady rychlým a spolehlivým spojením NNŢ s centrem

6,60

8.

T17

Ponechání neregulovaného tranzitu ulicí Jana Ţelivského bez vyřešení střetu automobilové, pěší a hromadné dopravy

6,60

9.

T22

Zvyšování dopravní zátěţe v oblastech se zhoršenými rozptylovými podmínkami

6,55

10.

T18

Nedostatečné rezervy v kapacitě elektrické distribuční sítě 22kV

6,45

11.

T16

Celodenní kongesce způsobené nedostatkem kapacity na hranici Prahy 3 a Prahy 1 paralyzující autobusovou dopravu

6,35

12.

T13

Nedostatek financí na údrţbu a opravy sportovišť a rekreačních ploch, které povede k jejich chátrání nebo rušení

6,30

13.

T21

Zvyšování produkce odpadů a ekonomické problémy s jeho likvidací

6,25

14.

6,10

15.

5,95

16.

5,80

17.

T11

Tlak na vyuţití současných sportovních a rekreačních ploch pro komerční účely Pomalá reflexe školství na měnící se podmínky (financování, trendy, poptávka) Chátrání zprivatizovaného staršího bytového fondu

T05

Sníţení dostupnosti některých zdravotnických zařízení

5,75

18.

T08

Socioekonomické dopady hospodářské krize na obyvatele MČ

5,45

19.

T24

Konkurence nabídky v nově připravovaných rozvojových subcentrech

5,35

20.

T01 T03 T07 T02

Zhoršující se hospodářská situace Nevyuţívání potenciálně významných komerčních ploch Sníţení kvality a mnoţství kulturní produkce Vnitřní konkurence jiných praţských MČ

4,80 4,70 4,60 3,95

21. 22. 23. 24.

T12 T06

___________________________________________ __________________________________________________________



2.7.2 Analytický souhrn Lze konstatovat, ţe výsledky bodování SWOT analýzy potvrdily většinu předpokladů, které byly zpracovatelem zjištěny při transformaci a doplňování původně zpracovaných analýz a dalších podkladů poskytnutých zadavatelem a získaných z dalších zdrojů, a které byly představeny jiţ na jednání Výboru. Na základě vyhodnocení všech vstupů byly identifikovány zásadní problémové okruhy, kterým by měla být věnována prioritní pozornost při dalším strategickém rozhodování orgánů MČ. Zásadní identifikované problémy a současně hlavní strategické směry rozvoje leţí v oblastech lidských zdrojů, dopravní infrastruktury a občanské vybavenosti. Tyto priority budou dále ověřeny při projednávání programových úkolů a rozvojových aktivit v další fázi zpracování Strategického plánu rozvoje MČ. Některé dílčí analytické závěry zpracovatele se mohou mírně lišit od názoru členů samosprávných orgánů MČ a pracovníků ÚMČ a je potřeba je vnímat jako další prvek objektivizace názorů na současný stav jednotlivých problémových okruhů a podněty k další diskusi o strategických prioritách MČ. Zpracovatelský tým po provedené transformaci původních analýz a na základě výstupů z priorizované globální SWOT analýzy (tj. stanovení důleţitosti výroků v jednotlivých kvadrantech) dospěl k následující formulaci zásadních analytických závěrů: Největší problémy městské části Praha 3 jsou obecně spatřovány: v nepříznivé věkové struktuře obyvatelstva, hrozbě dalšího stárnutí a sniţování počtu trvale bydlících obyvatel MČ, v narůstání výskytu sociálně patologických jevů, spojených zejména se zvýšenou koncentrací skupin osob ohroţených sociálním vyloučením a rovněţ s expanzí rizikových sluţeb a zařízení z centra Prahy na území MČ P3, v nárůstu intenzit automobilové dopravy na území MČ, které způsobují zahlcení komunikací, zhoršování stavu místních komunikací a lokální problémy s nadměrným zatíţením ţivotního prostředí (hluk, exhalace), v nevyuţitém potenciálu návštěvnických cílů na území městské části a chybějící infrastruktuře pro rozvoj cestovního ruchu, ve špatném technickém stavu části důleţitých inţenýrských sítí (zejména vodovodu a kanalizace), který činí značné problémy v současnosti a významně podmiňuje také vyuţití dalších lokalit pro rozvoj bydlení i ekonomických aktivit. Významně hodnocenými negativy a hrozbami do budoucna jsou dále sociální situace v oblasti dolního Ţiţkova (vyšší koncentrace skupin obyvatelstva se sníţenou sociální intergrací), narůstající drobná kriminalita, sniţování finančních zdrojů na poskytování sociálních sluţeb a nedostatečné zázemí pro nové volnočasové aktivity. Z dalších problémových oblastí je nutné zdůraznit také rizika dalšího nárůstu intenzit dopravy při koncepčně nevhodném řešení komunikační sítě (NNŢ, Jarovská spojka) a hrozbu neřešení spolehlivého a rychlého spojení s centrem hromadnou dopravou (ve vazbě na nové rozvojové plochy). Dalšími problémy, které je na základě provedených analýz potřebné zdůraznit a řešit, jsou rovněţ zmenšování ploch zeleně a jejich nedostatečná údrţba, špatná přístupnost rekreačních ploch, nízká podpora cyklistické dopravy a vysoký podíl starého bytového fondu.

___________________________________________ __________________________________________________________



Velmi pozitivně a jako velké rozvojové příleţitosti jsou hodnoceny: výhodná poloha MČ v rámci metropolitní oblasti Prahy, nabídka a atraktivita kulturního vyţití a volnočasových aktivit, částečně spojená s koloritem a tradicemi starého Ţiţkova, dobrá situace v oblasti školství všech stupňů, včetně existence škol celostátního významu, existence větších souvislých ploch zeleně vyuţitelných pro různé formy rekreace, potenciál významných rozvojových ploch, zejména koncepční vyuţití lokality nákladového nádraţí, rozvinutá síť sociálních sluţeb a jejich systematická podpora ze strany MČ včetně zahájeného procesu komunitního plánování, příliv mladých a ekonomicky lépe situovaných rodin do nové zástavby, poměrně kvalitní obsluha území veřejnou dopravou a připravené projekty na její rozšíření, zvyšování kvality bydlení, spojené s rozšířením nabídky sluţeb a dalšího potřebného zázemí pro spokojený ţivot. Ve srovnání s celorepublikovým průměrem je velmi pozitivní také nízká míra nezaměstnanosti, která však můţe být do budoucna i ohroţením z důvodu sníţené motivace obyvatelstva pro celoţivotním vzdělávání. V této oblasti je současně příleţitost v podobě dotačních moţností zaměřených na rozvoj lidských zdrojů. Uvedené analytické závěry jsou souhrnným výstupem všech kapitol analytické části Strategického plánu rozvoje MČ a základními věcnými východisky pro formulaci strategických cílů a dalších kapitol jeho návrhové části.

Městská část Praha 3 má předpoklady zvýšit svůj význam v organismu celého hlavního města a praţské metropolitní oblasti a stát se čtvrtí, ve které se bude dobře ţít jejím obyvatelům, která bude vyhledávána návštěvníky a která bude umět vyuţít dobrou dostupnost i další potenciál pro posílení pozice v konkurenci s dalšími čtvrtěmi, tvořícími prstenec zázemí okolo centra Prahy. Pro naplnění těchto předpokladů je nutné systematicky přistoupit k eliminaci identifikovaných slabých stránek a hrozeb, stejně jako udrţet stávající silné stránky a vyuţít všechny příleţitosti k rozvoji města. Dlouhodobým základem rozvoje se musí stát udrţitelné zlepšení demografického vývoje a vytváření podmínek pro rozvoj ekonomických aktivit.

___________________________________________ __________________________________________________________



Příloha Analytické části: Hlavní podniky se sídlem na Praze 3 (zdroj: Registr ekonomických subjektů, ČSÚ) Právní forma

Počet zaměstnanců

druţstvo

100 - 199

Koněvova 289/3

s. r. o.

100 - 199

Roháčova 188/37

org. sloţka státu

100 - 199

Havelkova 2428/2

s. r. o.

100 - 199

Husitská 157/80

s. r. o.

100 - 199

Vinohradská 151/2828

s. r. o.

100 - 199

Přemyslovská 2845/43

s. r. o. příspěvková organizace a. s.

100 - 199

Husinecká 903/10

100 - 199

Chelčického 39

100 - 199

Milešovská 1136/5

evr. spol.

100 - 199

Koněvova 2660/141

CTR group a.s.

a. s.

100 - 199

Sladkovského nám. 1/č.p.525

D & D SECURITY, a.s.

a. s.

100 - 199

Roháčova 188/37

Dopravní vzdělávací institut, a.s.

a. s.

100 - 199

Husitská 42/22

s. r. o.

100 - 199

Vinohradská 157a

a. s.

100 - 199

U nákladového nádraţí 3149/6

Eficia Praha,spol. s r.o.

s. r. o.

100 - 199

Jeseniova 1169/51

EKOSTYL CZ,s.r.o.

s. r. o.

100 - 199

Jana Ţelivského 35/1790

FB Personal Services s.r.o.

s. r. o.

100 - 199

Husinecká 502/36

Initial Ecotex s.r.o.

s. r. o.

100 - 199

V Zahrádkách 25

INTERIOR PFD, spol. s r.o.

s. r. o.

100 - 199

K Červenému dvoru 35

INVA export-import spol. s r.o.

s. r. o.

100 - 199

Ondříčkova 32

a. s.

100 - 199

K Červenému dvoru 2132/24

druţstvo příspěvková organizace org. sloţka státu

100 - 199

Malešická 47

100 - 199

MALEŠICKÁ 12

100 - 199

JAGELLONSKÁ 5

a. s.

100 - 199


PIKE ELECTRONIC, spol. s r.o.

s. r. o.

100 - 199

Jeseniova 52/1196

Praţská správa nemovitostí, spol.s r.o.

s. r. o.

100 - 199

Seifertova 9

S D I s.r.o.

s. r. o.

100 - 199

Kubelíkova 16/1250

SANDOZ s.r.o.

s. r. o.

100 - 199

Jeseniova 30/2797

SILEX spol. s r.o.

s. r. o.

100 - 199

náměstí Jiřího z Lobkovic 2459/19

a. s.

100 - 199

Jeseniova 2851/32

a. s. příspěvková organizace a. s.

100 - 199

Na Vrcholu 2595/25

100 - 199

Vinohradská 2807

100 - 199

Tovačovského 92/2

SWBC - úklid, a.s.

a. s.

100 - 199

Tovačovského 92/2

TOP security s.r.o.

s. r. o.

100 - 199


TOPAZ BOHEMIA s.r.o. Univerzita Jana Amose Komenského Praha s.r.o. Ústav pro studium totalitních reţimů

s. r. o.

100 - 199


s. r. o.

100 - 199

Roháčova 1148/63

org. sloţka státu

100 - 199

Siwiecova 2/2428

Vigour Alfa spol. s r.o.

s. r. o.

100 - 199

V Kapslovně 2767/2

Vigour Epsilon spol. s r.o.

s. r. o.

100 - 199

V Kapslovně 2767/2

Vigour Gama spol. s r.o.

s. r. o.

100 - 199

V Kapslovně 2767/2

Vigour Omega spol. s r.o.

s. r. o.

100 - 199

V Kapslovně 2/čp. 2767

Firma ALMAX WORK, druţstvo ARBEIT CZ, s.r.o. ARCHIV BEZPEČNOSTNÍCH SLOŢEK BET servis s.r.o. British Americcan Tobacco (Czech Republic), s.r.o. BURDA Praha, spol. s r.o. CCABRHA team, s.r.o. Centrum sociálních sluţeb Praha Cestovní kancelář FISCHER, a.s. Contacc SE

Dorint Hotels and Resorts spol. s r.o. ECLIPSE, a.s.

Levné knihy a.s. Mechanika Praha,druţstvo NÁRODNÍ FILMOVÝ ARCHIV OBVODNÍ SOUD PRO PRAHU 3 ORCO Hotel Ostrava, a.s.

SINOP CB a.s. Správa komunálního majetku Praha 3, a.s. Správa praţských hřbitovů SWBC - service, a.s.

Adresa

___________________________________________ __________________________________________________________


STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE MĚSTSKÉ ČÁSTI PRAHA 3 CHI Czech s.r.o.

s. r. o.

200 - 249

Koněvova 1107/54

Ja Jan Tech, s.r.o.

s. r. o.

200 - 249

Víta Nejedlého 869/7

Novartis s.r.o.

s. r. o.

200 - 249

U Nákladového nádraţí 3265/10

a. s.

200 - 249


ORCO Prague, a.s.

a. s.

200 - 249

Milíčova 8/434

RP Dimension s.r.o.

s. r. o.

200 - 249

Koněvova 2501/248

Sahm s.r.o.

s. r. o.

200 - 249

Písecká 1967/5

PHARMING, a.s.

Stavební spořitelna České spořitelny, a.s. TECHNOSERVICE-technické a komerční sluţby, s.r.o. VOLNÝ, a.s.

a. s.

200 - 249


s. r. o.

200 - 249

Slavíkova 1571/6

a. s.

200 - 249

U nákladového nádraţí 8/.3153

XEROX CZECH REPUBLIC s.r.o.

s. r. o.

200 - 249


AUTO JAROV, s.r.o.

s. r. o.

250 - 499

Osiková 2688/2

BEZ MOTORY, a.s. FRISöR KLIER správní s.r.o. MĚSTSKÁ ČÁST PRAHA 3 Monster Worldwide CZ s.r.o. Raiffeisen stavební spořitelna a.s. REI s.r.o. SETTO spedition a.s. STPA CZ s.r.o. SUDOP PRAHA a.s.

a. s.

250 - 499

Domaţlická 1053/15

s. r. o. obec nebo městská část hl. m. Phy s. r. o.

250 - 499

Koněvova 141/2660

250 - 499

HAVLÍČKOVO NÁM. 9

250 - 499


a. s.

250 - 499

Koněvova 2747/99

s. r. o.

250 - 499

Prokopova 12/164

a. s.

250 - 499


s. r. o.

250 - 499

Roháčova 188/37

a. s.

250 - 499

Olšanská 1a

s. r. o.

250 - 499

Slezská 844/96

org. sloţka státu

250 - 499

Domaţlická 11

WESTPOINT a. s.

a. s.

250 - 499

Slezská 2530/65

České Radiokomunikace a.s.

a. s.

500 - 999

U Nákladového nádraţí 3144

Danone a.s.

a. s.

500 - 999


GTS NOVERA a.s.

a. s.

500 - 999


s. r. o.

500 - 999

Roháčova 1637/88

Pozemkový fond České republiky

fond

500 - 999

Husinecká 1024/11a

ČD - Telematika a.s. ExxonMobil Business Support Center Czechia s.r.o. Opavia - LU, s.r.o.

a. s.

1000 - 1499

Pernerova 2819/2a

s. r. o.

1000 - 1499


s. r. o.

1000 - 1499


VŠ

1000 - 1499

NÁM. W. CHURCHILLA 4/1938

zdr. pojišťovna

5000 - 9999

ORLICKÁ 4/2020

TEST, spol. s r.o. Úřad práce hl. m. Prahy

Lidé a Příleţitosti s.r.o.

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE VŠEOBECNÁ ZDRAVOTNÍ POJIŠŤOVNA ČESKÉ REPUBLIKY

___________________________________________ __________________________________________________________



3. NÁVRHOVÁ ČÁST 3.1 ÚVOD A METODIKA NÁVRHOVÉ ČÁSTI Návrhová (programovací) část Strategického plánu rozvoje MČ P3 by se měla stát podkladem pro další konkrétní rozhodování orgánů MČ P3 o jednotlivých rozvojových záměrech a měla by být podpůrným a stabilizujícím prvkem ve vztahu obyvatel MČ, podnikatelských subjektů, spolků a MČ samotné z hlediska určitého, předem definovaného směrování rozvojových aktivit. Nastavení základních trendů rozvoje MČ, doplněné o návrh konkrétních realizačních kroků, by mělo napomoci dalšímu pozitivnímu socioekonomickému rozvoji s ohledem na rozvoj všech územních součástí MČ. Zásadním přínosem Návrhové části je stanovení strategických (dlouhodobých) cílů rozvoje MČ a programových úkolů, tj. střednědobých opatření a aktivit, jejichţ realizace povede k postupnému naplnění programových úkolů a tím i stanovených cílů. Vybrané aktivity budou specifikovány vč. predikce moţných dopadů a multiplikačních efektů, návrhu harmonogramu realizace, odhadu finanční náročnosti a doporučení moţných nástrojů uvedení plánovaných opatření do praxe. V závěrečném souhrnu návrhové části budou, na základě návrhu zpracovatele a po projednání v dohodnuté pracovní struktuře a v orgánech MČ, stanoveny priority řešení jednotlivých dílčích úkolů. V rámci přípravy na zpracování Návrhové části bylo provedeno zhodnocení původní formulace dlouhodobé strategické vize a strategických cílů (Sociofond 2005), návrh a projednání jejich úprav (zjednodušení, strukturace v souladu s nově definovanými problémovými okruhy, doplnění a úprava formulace na základě výstupů Analytické části, tj. nově formulovaných analytických závěrů). Nově byly definovány rovněţ časové horizonty pro Návrhovou část: – dlouhodobý časový horizont do roku 2030 (pro formulaci Vize a stanovení Strategických cílů), – střednědobý časový horizont do roku 2015 (pro stanovení Programových úkolů a Rozvojových aktivit, tj. opatření k jejich realizaci). Obsahová východiska zpracování návrhové části Objektivizovaná (bodovaná) SWOT analýza a souhrnné analytické závěry jako klíčové výstupy Analytické části určují hlavní obsahovou orientaci části návrhové, tzn. komplex strategických cílů, programových úkolů a rozvojových aktivit. Věcná východiska analýzy pro Návrhovou část Strategického plánu rozvoje jsou následující: 





silné stránky - jako nejvýznamnější byly vyhodnoceny: kulturní potenciál, jedinečnost některých lokalit, výhodná poloha MČ vzhledem k centru, rozvinutá síť škol a vzdělávacích institucí na území MČ, dostupnost zdravotnických a sociálních sluţeb. Slabé stránky – eliminovat je třeba zejména: nepříznivou věkovou strukturu obyvatelstva, příčiny vzniku sociálně problémových skupin a lokalit, důsledky dopravní zátěţe některých komunikací, špatný technický stav inţenýrských sítí, nevyuţitý potenciál návštěvnických cílů. Příleţitosti – za nejdůleţitější k vyuţití je povaţováno: vytváření podmínek pro mladé rodiny a střední sociální vrstvy, systematické řešení oblasti školství, zázemí pro volnočasové aktivity, koncepční vyuţití lokality nákladového nádraţí Ţiţkov včetně

___________________________________________ __________________________________________________________





širšího dopravního řešení, zpracovaný komunitní plán a rozvoj sociálních sluţeb, nabídka nových rozvojových ploch. Hrozby – navrhovaná opatření by měla zamezit především: dalšímu stárnutí obyvatelstva, růstu sociálně patologických jevů, vzniku nových dopravně problematických míst, zmenšování ploch zeleně.

3.2 NÁVRH DLOUHODOBÉ VIZE MĚSTSKÉ ČÁSTI – PRAHA 3

V ROCE 2030

Metodická poznámka: Dlouhodobá vize města je prvním článkem Návrhové části plánu rozvoje, je důleţitým vyjádřením nejzásadnějších představ o jeho budoucnosti, vyjádřených v podobě jednoduchých a výstiţných „hesel“. Návrh vize vychází z provedených analytických závěrů a rovněţ z diskusí v rámci projednávání dosud zpracovaných částí Strategického plánu rozvoje MČ. Je vyjádřením zásadních a klíčových hodnot, jejichţ další rozvoj by se měl stát hlavní osou snaţení všech dotčených subjektů v dlouhodobém časovém horizontu. Přitom musí vycházet z reálných ekonomických a sociálních moţností, historických i přírodních podmínek a musí obstát proti krátkodobým účelovým trendům. Smyslem je dlouhodobě udrţitelný rozvoj, zajišťující všestranný prospěch obyvatel a splňující poţadavek vyváţenosti jeho třech základních pilířů, tj. sociálního, ekonomického i ekologického. Vize byla zpracována s vyuţitím podkladů dřívějších zpracovatelů strategických dokumentů pro MČ P3 (Sociofond, G-projekt) a po zhodnocení jejich návrhů současným zpracovatelským týmem. Rozvoj městské části by měl být koordinován tak, aby v roce 2030 platilo, ţe:

Praha 3 využívá své bohaté historie, jedinečnosti i výhodné polohy a proto je významnou a prosperující částí hlavního města. Je příjemným a bezpečným domovem pro všechny skupiny svých obyvatel a přitažlivým místem pro návštěvníky i investory. Všichni zde nacházejí dobré podmínky pro pobyt i podnikání, odpovídající příležitosti zaměstnání a vzdělání i dostatek možností pro využití volného času.

___________________________________________ __________________________________________________________



3.3 DLOUHODOBÉ STRATEGICKÉ CÍLE ROZVOJE MĚSTSKÉ ČÁSTI Na základě analytických závěrů a dlouhodobé vize městské části bylo navrţeno pět dlouhodobých strategických cílů rozvoje městské části, které by měly být naplněny do roku 2030. Určujícím východiskem pro jejich formulaci byly zejména výroky SWOT analýzy ze slabých stránek a hrozeb, které byly při projednávání a bodování označeny jako významné a rozhodující pro další rozvoj městské části. Navrţené cíle korespondují také se strategickými cíli a dalšími zásadními výstupy schváleného Strategického plánu HMP (aktualizace z roku 2008) a se závěry dalších rozvojových dokumentů.

Cíl 1 Rozvoj obytných funkcí MČ, zlepšení podmínek pro bydlení a demografické struktury obyvatelstva Komentář: Součástí naplnění tohoto cíle by měla být zejména podpora všech aktivit vedoucích k posílení a rozvoji obytných funkcí MČ, vytváření příznivých podmínek pro rodiny s dětmi, aktivní podpora dalších opatření pro zlepšení věkové struktury obyvatel městské části, odstartování pozitivních trendů vývoje demografických ukazatelů a migrace (ta jako jediná dnes zajišťuje kladné trendy některých ukazatelů). Cíl 1 je také orientován na stabilizaci a nárůst trvale bydlící sloţky obyvatel a řešení problematiky sociálních rozdílů v různých částech P3. Důleţitým předpokladem pro naplnění cíle je vytvoření dobrých podmínek pro bydlení, zkvalitnění občanské vybavenosti, zlepšení stavu veřejných prostranství a zeleně, stejně jako zajištění dostatečného zázemí pro různorodé volnočasové aktivity na území MČ. Praha 3 by měla být historickou čtvrtí pro moderní ţivot. Určující výroky SWOT analýzy: W04 Velmi nepříznivá věková struktura obyvatelstva W05 Sníţená stabilita obyvatelstva daná velkým počtem přechodně bydlících domácností a bezdětných domácností W15 Vyšší koncentrace skupin osob ohroţených sociálním vyloučením a z toho plynoucí výskyt sociálně patologických jevů O14 Zvyšování kvality bydlení zlepšením jeho zázemí a nabídky sluţeb O13 Realizace připravených projektů s převaţující funkcí bydlení O05 Procesy postupné integrace národnostních menšin do stávajících sociálních struktur T04 Další stárnutí obyvatelstva, které povede ke sniţování počtu trvale bydlících obyvatel (rostoucí náklady na poskytování specifických veřejných sluţeb) T12 Tlak na vyuţití současných sportovních a rekreačních ploch pro komerční účely T20 Zmenšování ploch zeleně vlivem nové zástavby S28 Výhodná poloha MČ vzhledem k centru města S05 Nárůst počtu obyvatel v posledních letech Indikátory plnění: zvýšení přirozeného přírůstku obyvatel zvýšení počtu rodin s dětmi zlepšená vzdělanostní struktura obyvatel (nárůst počtu obyvatel s vyšším odborným a vysokoškolským vzděláním) uspokojenost poptávky po různých druzích bydlení počet nových volnočasových aktivit počet nových/revitalizovaných míst pro volnočasové aktivity zvyšování počtu trvale bydlících obyvatel MČ P3 (SLDB, matrika) ___________________________________________ __________________________________________________________



Cíl 2 Sníţení rizik vzniku sociálních problémů Komentář: Aby tento dlouhodobý cíl byl naplněn, je třeba, aby byly v maximální míře vyuţity moţnosti preventivních opatření, byla vytvořena funkční síť sluţeb pro potřebné cílové skupiny a zajištěna meziresortní koordinace veškerých aktivit jako součást naplňování pravidelně aktualizovaného komunitního plánu MČ P3. Součástí opatření musí být také podpora integrace všech menšin a dalších ohroţených cílových skupin, zvyšování nabídky volnočasových aktivit, eliminace rizik vzniku sociálně vyloučených lokalit, odstraňování příčin vzniku sociálně patologických jevů a zvyšování celkového pocitu bezpečí obyvatel i návštěvníků městské části. Určující výroky SWOT analýzy: W03 Expanze heren a podobných rizikových zařízení způsobujících negativní sociální jevy z centra Prahy do MČ W07 Sníţená sociální integrace obyvatelstva dolního Ţiţkova s vyšším zastoupením romského etnika a sociálně slabé populace W15 Vyšší koncentrace skupin osob ohroţených sociálním vyloučením a z toho plynoucí výskyt sociálně patologických jevů T10 Růst sociálně patologických jevů v návštěvnicky exponovaných částech a v rekreačně vyuţívané zeleni S13 Rozvinutá síť poskytovatelů sociálních sluţeb O10 Dokončení komunitního plánu sociálních sluţeb MČ v koordinaci s procesem zpracování střednědobého plánu sociálních sluţeb HMP Indikátory plnění: zlepšené vnímání pocitu bezpečí ze strany obyvatel města pokles kriminality, tzn. trestné činnosti a přestupků zvýšená kapacita a návštěvnost volnočasových aktivit ve městě počet nově vzniklých potřebných sluţeb aktivnější meziresortní spolupráce sníţení výskytu sociálně-patologických jevů (MVČR – Policie ČR)

Cíl 3 Koncepční a trvale udrţitelné řešení dopravy a technické infrastruktury Komentář: K naplnění cíle přispěje především zkapacitnění a zvýšení spolehlivosti inţenýrských sítí, koncepční řešení všech druhů dopravy a dopravní obsluţnosti (podpora výhledově kapacitních a přitom ekologicky šetrných řešení). Mezi stěţejní aktivity v oblasti dopravy bude patřit řešení nejvíce dopravně zatíţených míst, nová trasa metra a další úpravy sítě MHD, systém parkování, koncepční přístup k údrţbě místních komunikací. Nemělo by se ale jednat pouze o velké a investičně náročné projekty, ale spíš o promyšlený komplex dobře cílených a načasovaných opatření, která nenaruší ráz čtvrti a přitom podpoří naplnění všech vytčených strategických cílů.

___________________________________________ __________________________________________________________



Určující výroky SWOT analýzy: W21 Zahlcení některých komunikací tranzitní automobilovou dopravou W22 Průjezd těţké nákladní dopravy ulicí Ţelivského W26 Úniky vody, havárie, poruchy ohroţující provoz a ţivotní prostředí W25 Špatný technický stav přenosových částí některých obsluţných systémů (zejména vodovod a kanalizace) W24 Neexistují pouţitelné cyklistické komunikace, nízká bezpečnost cyklistů W27 Existence bariér prostupnosti území W28 Hlukové zatíţení z dopravy v okolí frekventovaných os celoměstského významu T14 Nárůst intenzit dopravy v centru Prahy 3 po dokončení městského okruhu a NNŢ (hrozba) T19 Zpoţďování rekonstrukce vodovodů a kanalizací, zvyšování počtu poruch a postupná ztráta funkčnosti O18 Nové dopravní řešení centra Prahy 3 – NNŢ s preferencí pěších a MHD, Jarovská spojka s vyváţenou dopravní a společenskou funkcí a následným zklidněním Koněvovy ulice S21 Kvalitní obsluha veřejnou dopravou Indikátory plnění: zlepšení dostupnosti městskou hromadnou dopravou vytvoření nových napojení na ţelezniční síť zvýšení plynulosti dopravy sníţení nehodovosti zlepšení technického stavu místních komunikací zlepšení kapacitních a kvalitativních parametrů technických sítí a zařízení (zásobování vodou, kanalizace a ČOV, zásobování energiemi, atd.) délka cyklotras a cyklostezek počet parkovacích míst sníţení počtu kolizních míst na uliční síti sníţení hlukové zátěţe

Cíl 4 Vyuţití potenciálu a specifik městské části – Praha 3 jako centrum vzdělanosti a kultury Komentář: K naplnění cíle je nutnou podmínkou koordinace činností v této oblasti a velmi úzká spolupráce veřejného a soukromého sektoru. Aktivity by měly být směřovány k vlastním obyvatelům i návštěvníkům, a to ve všech dotčených oblastech. Mezi ty zásadní patří školství všech stupňů (od předškolních zařízení po univerzitní studium a celoţivotní vzdělávání), kultura, tělovýchova, sport, cestovní ruch. Potenciál návštěvnických cílů městské části Praha 3 je velmi bohatý a široký, ale jeho vyššímu vyuţití je potřeba věnovat mnohem větší a systematickou podporu ze strany všech dotčených aktérů. Podpora široké nabídky společenských akcí, klubové činnosti, divadel, koncertů a dalších kulturních akcí, stejně jako vhodné doplnění nabídky vzdělávacích institucí (včetně jejich zázemí v podobě ubytování a dalších sluţeb), je velkou příleţitostí pro posílení pozice MČ P3 v rámci metropole. K tomu přispěje také kultivace a zpřístupnění odpočinkových a rekreačních ploch na jejím území, koordinovaná nabídka atraktivit cestovního ruchu i sportovních akcí. .

___________________________________________ __________________________________________________________



Určující výroky SWOT analýzy: W30 Nízká přitaţlivost Prahy 3 pro zahraniční instituce, organizace i turisty W10 Neodpovídající rozmístění školské infrastruktury W13 Nedostatečná kapacita návštěvnicky přitaţlivých divadel (např. Ţiţkovského divadla Járy Cimrmana a Divadla Ponec) W14 Nedostatečné informační značení lokalizace kulturních zařízení W11 Absence některých druhů školských zařízení T06 Pomalá reflexe školství na měnící se podmínky (financování, trendy, poptávka) T07 Sníţení kvality a mnoţství kulturní produkce O08 Systematické řešení stavu školství s ohledem na demografický vývoj obyvatel a nově vznikající potřeby (příleţitost) S10 Atraktivita území pro specificky orientovaná kulturní zařízení S29 Existence celostátně a celoměstsky významných školských zařízení, včetně příznivého „omlazujícího“ vlivu velkého počtu studentů S09 Široká nabídka učebních programů a volnočasových aktivit ve školách S08 Zastoupení všech stupňů škol a školských zařízení a jejich dobrá dostupnost Indikátory plnění: struktura a kapacita škol a vzdělávacích institucí nabídka kulturních zařízení a akcí nabídka sportovních zařízení a akcí počet spokojených návštěvníků městské části počet nových produktů/balíčků CR pro návštěvníky MČ - turisty počet nově navázaných partnerství v rámci koordinace CR zavedený systém sledování návštěvnosti MČ a vybraných cílů

Cíl 5 Zvýšení významu Prahy 3 v rámci HMP Komentář: Důleţitou úlohou v rámci naplňování tohoto cíle je uplatnění a prosazení rozvojových zájmů městské části v rámci celopraţských řešení a dokumentů – strategického plánu, územního plánu i nejrůznějších odvětvových koncepcí. Mezi dílčí cíle by mělo patřit posílení úlohy MČ jako širšího centra metropole a odstraňování všech druhů vnějších i vnitřních bariér, které dělají z Prahy 3 méně přístupnou a špatně prostupnou část hlavního města, při současném zachování specifických vlastností a lokalit. Z hlediska ekonomického rozvoje lze posílení pozice P3 v rámci HMP spatřovat v inovativní revitalizaci nevyuţívaných komerčních ploch a v rozvoji cíleného podnikatelského poradenství. Ekonomický potenciál P3 je významný z hlediska rozvoje podnikatelských a pracovních příleţitostí spojených s rozvojem dalších souvisejících sluţeb, coţ v souhrnu významně přispěje k růstu prestiţe P3 v rámci HMP. Předpokladem pro naplnění Cíle 5 je také zajištění efektivního řízení, marketingu a hospodaření městské části, tedy všech jejích orgánů, organizací a organizačních sloţek. Určující výroky SWOT analýzy: W32 Nedostatečně vyuţitý potenciál existujících návštěvnických cílů W30 Nízká přitaţlivost Prahy 3 pro zahraniční instituce, organizace i turisty W27 Existence bariér prostupnosti území W02 Značný rozsah nevyuţitých ploch a areálů W01 Nerovnoměrné vyuţití území O01 Rozvoj podnikatelského poradenství

___________________________________________ __________________________________________________________



O03 O28 O27 T23 T03 S28 S29

Záměry na transformaci velkých areálů se zastaralou technologií provozu a nízkou nabídkou pracovních míst Nabídka nových rozvojových ploch Identifikace s cíli a rozvojovými aktivitami Strategického plánu HMP Neprosazení zásadních rozvojových záměrů celopraţského významu a jejich podpory v rámci HMP (hrozba) Nevyuţívání potenciálně významných komerčních ploch Výhodná poloha městské části vzhledem k centru Existence celostátně a celoměstsky významných školských zařízení, včetně příznivého „omlazujícího“ vlivu velkého počtu studentů

Indikátory plnění: Prosazení a realizace změn ÚP HMP iniciovaných ze strany MČ P3 Počet sídel institucí celopraţského a celorepublikového významu Zvýšení plochy funkčních podnikatelských areálů vzniklých transformací stávajících (MČ P3) Zvýšení počtu pracovních míst v MČ P3 (ČSÚ, MPSV) Zvýšení pracovní migrace do MČ P3 (SLDB) Zvýšení objemu dotačních prostředků z OPPK a OPPA (MHMP) Nárůst počtu podnikatelských subjektů se sídlem v MČ P3 (RES – ČSÚ)

**** Strategické cíle budou naplňovány postupnými kroky prostřednictvím tří na sebe navazujících střednědobých programů rozvoje městské části. První střednědobý program je zpracován na období 2010 – 2015 (pro zajištění časové kompatibility s programovacím obdobím Evropské unie v souvislosti s čerpáním rozvojových prostředků ze Strukturálních fondů). V rámci následujícího programu rozvoje, jehoţ zpracování se předpokládá nejpozději v roce 2015, bude jednak vyhodnocena celková realizace prvního střednědobého programu a jednak budou věcně a časově definována následující dvě programovací období (předpoklad 2016 - 2022, resp. 2023 - 2029).

___________________________________________ __________________________________________________________



3.4 PROGRAMOVÉ ÚKOLY ROZVOJE MĚSTSKÉ ČÁSTI (2010-2015) V rámci zpracování střednědobého programu rozvoje městské části na období 2010 – 2015 jsou jednotlivé postupné kroky formulovány tak, aby maximálně efektivním způsobem vedly k dosaţení strategických cílů, tzn., ţe jednotlivé realizační kroky budou naprogramovány v co nejniţší úrovni obecnosti s jasně formulovanými aktivitami a výstupy. V maximální moţné míře je také kladen důraz na provázanost a koncentraci realizačních kroků programu pro zajištění ekonomických úspor z rozsahu a pro zajištění maximálního financování z externích finančních zdrojů. 3.4.1 Vymezení a přehled Programových úkolů Jednotlivé programové úkoly (dále PÚ) jsou koncipovány jako logické celky tvořené dílčími aktivitami. Postupná realizace aktivit, resp. programových úkolů, povede k naplňování strategických cílů. Struktura aktivit umoţní komplexní realizaci ucelených rozvojových témat nebo místně vymezených oblastí. Formulované programové úkoly a jejich aktivity plně odráţí analytické výstupy a jejich objektivizovanou priorizaci (vyhodnocení SWOT analýz). Z objektivizovaných analytických závěrů nevyplynula zvýšená potřeba realizovat v návrhovém období 2010–2015 jiné neţ níţe uvedené programové úkoly. Všechny další náměty a návrhy nezařazené přímo do programu rozvoje městské části v programovacím období 2010–2015, ale ţádoucí vzhledem k dlouhodobému socioekonomickému vývoji města, by měly být soustředěny do tzv. zásobníku aktivit. Číselná označení programových úkolů, resp. aktivit slouţí pouze pro orientaci a neoznačují preference jednotlivých témat. Pořadí realizace jednotlivých aktivit, a tím i plnění programových úkolů, bude stanoveno obdobně jako u SWOT analýzy prostřednictvím objektivizace, na které se budou podílet členové řešitelského týmu, zástupci samosprávy, vedoucí pracovníci ÚMČ a další oslovení experti. Doporučený časový plán realizace aktivit, resp. naplňování programových úkolů, bude uveden v závěru návrhové části. V následující tabulce jsou kromě výčtu navrţených 11 programových úkolů uvedeny také zásadní vazby konkrétního PÚ na stanovené dlouhodobé strategické cíle (kap. 3.3.), vzájemné vazby jsou graficky znázorněny rovněţ v podobě schématu (na další straně). Přehled programových úkolů (PÚ): Vazba na strategické cíle Cíl 2, Cíl 5

Označení

Název programového úkolu

PÚ01

Rozvoj ekonomických aktivit a pracovních příleţitostí

PÚ02

Zvýšení kvality bydlení a souvisejících sluţeb

PÚ03

Revitalizace oblasti nového centra MČ (lokalita Nákladového nádraţí Ţiţkov a její okolí)

PÚ04

Rozvoj volnočasových a sportovních areálů

Cíl 1, Cíl 2

PÚ05

Posílení pozice Prahy 3 jako centra vzdělanosti

Cíl 4, Cíl 5

PÚ06

Koncepční a udrţitelné řešení všech druhů dopravy

PÚ07

Zlepšení péče o veřejná prostranství, zeleň a údrţbu komunikací

Cíl 1, Cíl 3

PÚ08

Zvýšení kapacity a spolehlivosti technické infrastruktury

Cíl 1, Cíl 3

PÚ09

Podpora vyššího vyuţití potenciálu návštěvnických cílů

Cíl 4, Cíl 5

PÚ10

Rozvoj sociálních sluţeb pro občany MČ a sníţení rizik vzniku sociálních problémů

PÚ11

Podpora občanských aktivit

Cíl 1, Cíl 2 Cíl 1, Cíl 3, Cíl 5

Cíl 1, Cíl 3, Cíl 5

Cíl 2 Cíl 2, Cíl 4

___________________________________________ __________________________________________________________



Schéma vazeb mezi programovými úkoly a strategickými cíli Strategického plánu rozvoje P3

Cíl 1 Rozvoj obytných funkcí MČ, zlepšení podmínek pro bydlení a demografické struktury obyvatelstva

Cíl 2

PÚ01 Rozvoj ekonomických aktivit a pracovních příležitostí PÚ02 Zvýšení kvality bydlení a souvisejících služeb PÚ03 Revitalizace oblasti nového centra MČ P3

Snížení rizik vzniku sociálních problémů

PÚ04 Rozvoj volnočasových a sportovních areálů PÚ05 Posílení pozice Prahy 3 jako centra vzdělanosti

v

Cíl 3 PÚ06 Koncepční a udržitelné řešení všech druhů dopravy

Koncepční a trvale udržitelné řešení dopravy a technické infrastruktury

PÚ07 Zlepšení péče o veřejná prostranství, zeleň a údržbu komunikací Cíl 4 Využití potenciálu a specifik městské části – Praha 3 jako centrum vzdělanosti a kultury

Cíl 5 Zvýšení významu Prahy 3 v rámci HMP

PÚ08 Zvýšení kapacity a spolehlivosti technické infrastruktury PÚ09 Podpora vyššího využití potenciálu návštěvnických cílů PÚ10 Rozvoj sociálních služeb pro občany MČ a snížení rizik vzniku sociálních problémů PÚ11 Podpora občanských aktivit

___________________________________________ __________________________________________________________



3.4.2 Popis Programových úkolů a přehled Rozvojových aktivit Navrţené programové úkoly (celkem 11 PÚ) jsou dle přijaté metodiky dále rozpracovány do konkrétních 31 rozvojových aktivit. Jejich obsah i počet bude předmětem následného monitoringu plnění Strategického plánu rozvoje MČ P3 a můţe být po projednání změněn nebo doplněn. V této kapitole jsou přehledně uvedeny stručné popisy jednotlivých programových úkolů a současně přehled aktivit, přiřazených k příslušnému programovému úkolu. V další fázi zpracování Návrhové části Strategického plánu byly zapracovány výstupy z projednání kapitol 3.4.1 a 3.4.2 a následně byly pro všechny rozvojové aktivity zpracovány tzv. karty aktivit (viz kap.3.5.2 a Příloha č.1 tohoto dokumentu). Karta obsahuje základní popis a parametry dané aktivity a je koncipována zejména jako podklad pro rozhodování orgánů městské části o prioritách rozvoje i pro následný monitoring plnění Strategického plánu rozvoje MČ P3. Její součástí je rovněţ posouzení moţnosti vyuţití dostupných dotačních zdrojů, případně odkaz na strategické cíle Strategického plánu HMP.

Přehled programových úkolů a rozvojových aktivit k jejich naplnění: PÚ01 Rozvoj ekonomických aktivit a pracovních příleţitostí Komentář: Značný rozsah nevyuţívaného ekonomického potenciálu řešené městské části je určující pro formulaci tohoto programového úkolu. Při přípravě a realizaci PÚ01 bude kladen důraz zejména na efektivní a inovativní revitalizaci nevyuţívaných podnikatelských areálů, podporu rozvoje podnikatelských aktivit (dotační a podnikatelské poradenství) a cílený municipální marketing MČ P3 v oblasti podnikatelských příleţitostí. Inovovaná podnikatelská základna povede téţ k rozšíření nabídky a k ţádoucí diverzifikaci pracovních příleţitostí. Návrh rozvojových aktivit k naplnění programového úkolu: A01-1 Organizace a financování podnikatelského poradenství (ţivnostníci, dotační programy, apod.) Aktivita je zaměřená na podporu zakládání nových zejména malých podniků s různorodou ekonomickou strukturou a dále na podporu rozvoje stávajících ekonomických subjektů. Účinná pomoc MČ P3 bude mít podobu zejména poradenských sluţeb při zakládání podniku / ţivnosti (vlastní pracovníci úřadu, zajištění prostřednictvím specializovaných dodavatelů) a poradenských a vzdělávacích aktivit v oblasti dotačních programů (zejména OPPA a OPPK). A01-2 Komunikace s vlastníky nevyuţívaných objektů, podpora přípravy inovativních projektů Iniciace a rozvoj komunikace s vlastníky a potenciálními zájemci o vyuţívání předmětných lokalit, konzultace a informační podpora přípravy inovativních projektů v řešených oblastech a podpora přípravy území pro realizaci inovativních aktivit.

___________________________________________ __________________________________________________________



A01-3 Prezentace ekonomického potenciálu MČ P3 jako součást municipálního marketingu P3 Náplní aktivity je maximálně zviditelnit moţnosti podnikání a investování v lokalitě MČ P3 prostřednictvím vyuţití účinných propagačních a prezentačních nástrojů v rámci celkové koncepce municipálního marketingu P3. Cílem aktivity je oslovit více potenciálních investorů a zajistit tím vyšší konkurenci předkládaných projektových záměrů na vyuţití jednotlivých lokalit a tím i vyšší efektivitu následně realizovaných investic. PÚ02 Zvýšení kvality bydlení a souvisejících sluţeb Komentář: Jednou ze základních podmínek pro další rozvoj městské části je kvalitní nabídka bydlení s dostatečným zázemím. V rámci tohoto programového úkolu je věnována pozornost jednak bytovému fondu ve vlastnictví MČ a jednak přípravě podmínek pro individuální výstavbu. Hlavním cílem řešení situace v oblasti bydlení je udrţet mladé obyvatele v Praze 3 a přilákat do města obyvatele nové (oţivení, restrukturalizace demografické základny). Nedílnou součástí zlepšené nabídky je také kvalitní občanská vybavenost pro obyvatele. Potřebná pozornost bude věnována také sniţování energetické náročnosti budov. Návrh rozvojových aktivit k naplnění programového úkolu: A02-1 Podpora nové bytové výstavby Cílem aktivity je formou nabídky nové bytové výstavby přilákat do MČ nové obyvatele, a tím působit na negativní trendy ve vývoji demografických a sociálních struktur. A02-2 Podpora regenerace bytového fondu Zvýšení celkové kvality bytového fondu, sníţení jeho zanedbanosti, přizpůsobení velikostních i kvalitativních parametrů současným potřebám obyvatel. A02-3 Rozvoj obytných funkcí, ochrana ploch určených územním plánem pro bydlení a doplňování občanské vybavenosti Aktivita se týká vytvoření kvalitního prostředí pro bydlení se zaměřením na rozvoj občanské vybavenosti jako nedílné součásti naplňující komplexní funkci bydlení a zároveň na ochranu území, která kvalitu obytné funkce ovlivňuje. Takto vyváţený rozvoj funkce bydlení by měl pozitivně působit na preferované cílové skupiny obyvatel a dlouhodobě pozitivně ovlivňovat strukturu obyvatelstva. PÚ03 Revitalizace oblasti nového centra MČ (lokalita nákladového nádraţí Ţiţkov a její okolí) Komentář: Koncepční přestavba vymezené lokality je z hlediska kompozice celé městské části jedinečnou příleţitostí k vytvoření chybějícího centra MČ s dobrou dostupností. Na uvolňovaných plochách NNŢ a v jeho okolí by měla vzniknout nová urbanistická struktura, zahrnující všechny potřebné funkce (sluţby, bydlení, občanská vybavenost včetně volnočasových a zelených ploch, koncepčně řešená doprava) a zajišťující pro obyvatele MČ P3 i její návštěvníky vhodné sociálně-ekonomické podmínky. Při přípravě a realizaci záměrů ___________________________________________ __________________________________________________________



v této oblasti je velmi potřebná jejich vzájemná koordinace a eliminace hrozících rizik (neúměrné dimenze zástavby, nevhodné vyuţití ploch vzhledem k celkovým potřebám území, kapacity komunikačních spojení včetně jejich návaznosti na celoměstské a vnější systémy). Návrh rozvojových aktivit k naplnění programového úkolu: A03-1 Urbanistická koordinace přípravy rozvojových záměrů Časové a prostorové sladění všech projektů, vzájemná výměna informací, napojení na inţenýrské sítě, podpora společných řešení, uplatnění vlastních záměrů MČ. A03-2 Podpora realizace vhodných investičních projektů v lokalitě nového centra Prahy 3 Finanční a zejména nefinanční podpora projektů. PÚ04 Rozvoj volnočasových a sportovních areálů Komentář: Vytvoření zázemí pro trávení volného času je nezbytným předpokladem pro zvýšení kvality obytné funkce města. Cílem programového úkolu je připravit podmínky pro realizaci volnočasových aktivit v návaznosti na nové podmínky a společenské trendy a s úmyslem přispět k prevenci sociálně-patologických jevů. Kvalitní zázemí pro trávení volného času je jedním z významných předpokladů atraktivity města jako kvalitní lokality pro trvalé bydlení. Realizace aktivit napomůţe rovněţ ke zvýšení nabídky a vybavenosti města pro jeho návštěvníky. Návrh rozvojových aktivit k naplnění programového úkolu: A04-1 Koncepce doplnění volnočasových a sportovních ploch (rovnoměrné územní rozloţení, zejména doplnění v oblastech starého Ţiţkova, Jarova, Vackova, apod.). A04-2 Zajištění lepší přístupnosti a vybavenosti větších rekreačních ploch (např. Vítkov, Krejcárek, Ţidovské pece, řešit přístup pro pěší a cyklisty, parkování, bezpečnost, údrţbu). A04-03 Zajištění provozu a údrţby na dětských hřištích (dohled, bezpečnost, včetně vyuţívání ploch ve školních areálech). PÚ05 Posílení pozice Prahy 3 jako centra vzdělanosti Komentář: Na území Prahy 3 se jiţ v současné době nachází několik velmi významných školských institucí. A to jak soukromých, tak státních. Pokud by však městská část usilovala o postavení jako centra vzdělanosti, bylo by vhodné, aby na jejím území byly zastoupeny instituce ze všech stupňů vzdělávací soustavy a navíc, aby byly dobře dostupné vzhledem k potenciálním cílovým skupinám studujících. Nezbytnou podmínkou je dosaţení maximální reflexe a pruţnosti ze strany škol na poţadavky zaměstnavatelů. Jako další moţnost se jeví vyuţití stávající školské infrastruktury a vzdělávací nabídky ve prospěch procesu celoţivotního vzdělávání.

___________________________________________ __________________________________________________________



Návrh rozvojových aktivit k naplnění programového úkolu: A05-1 Podpora systému vzdělávání – vzájemná spolupráce škol a školských institucí, spolupráce se zaměstnavateli, ÚP, případně přicházejícími investory a potenciálními zaměstnavateli, nabídka zájmového vzdělávání. A05-2 Aktualizace Koncepce vzdělávání a rozvoje vzdělávání soustavy – aktualizace dokumentu včetně návrhu opatření na vyuţití uvolňovaných prostor, vazby na celoţivotní vzdělávání. PÚ06 Koncepční a udrţitelné řešení všech druhů dopravy Komentář: Městská část Praha 3 má jednu trasu metra a historicky vzniklou jasně definovanou uliční síť na západě území městské části, která slouţí pro povrchovou MHD, sběrnou i obsluţnou automobilovou dopravu. Uliční síť je však nucena respektovat řadu bariér a není homogenní na celém území Prahy 3. Cílem programu rozvoje je připravovat zkvalitnění obsluhy hromadnou dopravou druhou trasou metra, postupně zlepšovat přístupnost zastávek na páteřní tramvajové trati a zlepšit podmínky pro cyklistickou a pěší dopravu, především vazbu na centrum města. V prostoru nám. W. Churchilla by měl vzniknout nový vstup do městské části přímo od stanice metra Hlavní nádraţí, kde se budou kříţit linky C, D a nová linka na Ţiţkov. Bude téţ připravováno nové řešení vstupu do Prahy 3 od Masarykova nádraţí, v prostoru Hrabovky a Husitské ulice budou provedeny úpravy pro zkvalitnění prostoru pro pěší. Tramvajová síť bude doplněna o nový úsek v pokračování Olšanské s vyuţitím dnešní ţelezniční tratě Malešice - Ţiţkov. Tramvajová trať Jarov – Nákladové nádraţí – Hlavní nádraţí bude postupně vybavována komfortnějšími zastávkami, informačním systémem a prvky preference dopravy s výhledem na zlepšení vybavení všech tramvajových tratí. Při modernizaci IV. ţelezničního koridoru vzniknou v Praze 10 nové zastávky na ţeleznici dostupné z Prahy 3. Bude zahájena příprava prodlouţení tramvajové tangenty ze Severního Města od stanice metra Ţelivského směrem na Jiţní Město, pro terminál Ţelivského bude hledáno řešení pro zlepšení prostorové vazby mezi tramvajemi, autobusy a metrem. Parametry uliční sítě jsou a dále budou přizpůsobovány kapacitním moţnostem historické západní části Ţiţkova a Vinohrad, širší komunikace budou více vyuţity pro pěší, cyklisty, hromadnou dopravu a řešení křiţovatkových uzlů. Na východě Prahy 3 bude připraven a postupně realizován plán doplnění uliční sítě v souvislosti se zástavbou Nákladového nádraţí Ţiţkov a výstavbou Jarovské spojky, jejíţ charakter bude vhodně spojovat dopravní a společenské funkce. Na celém území městské části, která bude uvnitř městského okruhu, tak vznikne homogenní dopravní síť, která umoţní plynulý provoz hromadné, automobilové a cyklistické dopravy. Pro cyklisty budou realizovány především cyklistické stezky a pruhy v koridorech podle nového Územního plánu HMP. Ve společensky významných centrech bude výrazně preferována pěší doprava, pěším, cestujícím MHD a místním obyvatelům bude přizpůsobena téţ nová podoba ulic Husitská, Koněvova a Jana Ţelivského. Bariéry mezi Prahou 3 a centrem budou zmírněny pro pěší, cyklisty i MHD, přetrvají pro automobilovou dopravu, uvnitř území Prahy 3 však nebudou významnější úzká místa, případný přebytek dopravní poptávky automobilové dopravy se musí projevit jiţ na příjezdech k městskému okruhu. Praha 3 bude chráněna před průjezdy nákladních vozidel. Základní situace návrhu koncepce dopravní infrastruktury na území MČ P3 je zobrazena na mapě (viz obr. č. 2 – Koncepční a udrţitelné řešení všech druhů dopravy).

___________________________________________ __________________________________________________________



Obr. č. 2

___________________________________________ __________________________________________________________



Návrh rozvojových aktivit k naplnění programového úkolu: A06-1 Příprava výstavby nové trasy metra - Náměstí Republiky – Hlavní nádraţí – Prokopovo náměstí – Nákladové nádraţí Ţiţkov s výhledovým pokračováním do prostoru Chmelnice – Jarov. A06-2 Zvýšení přístupnosti MHD a rozšíření sítě tramvajových tratí - zlepšení přístupnosti zastávek a rozšíření nástupišť tramvajové radiály Koněvova – Jana Ţelivského – Olšanská – Táboritská – Seifertova i dalších tratí, moderní informační systém na zastávkách, uplatňování preference tramvají, zvýšení spolehlivosti autobusové dopravy, příprava tramvajových tratí přes NNŢ a Malešice ke stanici Depo Hostivař a tangenty od metra Ţelivského na Jiţní Město. A06-3 Koncepční řešení cyklistické dopravy - zpracovat koncepci rozvoje cyklistické dopravy, koridorově i celoplošně řešit potřeby cyklistů, zpřístupnit cyklistickou stezku Vítkov (staré spojení) z uliční sítě. A06-4 Systémové řešení úprav komunikační sítě - zpracovat návrh vhodného dopravního řešení území Nákladového nádraţí Ţiţkov a ulice Jana Ţelivského včetně napojení na městský okruh Jarovskou spojkou tak, aby doprava nesniţovala kvalitu bydlení, a prosazovat jeho realizaci, kapacitu komunikací celoplošně upravovat s ohledem na omezenou propustnost do centra, rozšířit zónu zákazu vjezdu nad 6 tun, přizpůsobovat zónu placeného stání potřebám rezidentů, abonentů i platících návštěvníků, výstavbou podzemních garáţí získat více prostoru na povrchu pro pěší a cyklisty. PÚ07 Zlepšení péče o veřejná prostranství, zeleň a údrţbu komunikací Komentář: Kvalita povrchů komunikací a veřejných prostranství je zásadní pro vnímání kvality městského prostředí. Cílem je údrţba povrchů a jejich postupné přizpůsobování potřebám obyvatel. Cílem je téţ věnovat více prostoru pro pěší a pro cyklisty. S výstavbou garáţí se musí uvolnit část ploch vyuţitých pro odstavování vozidel. Plochy sběrných komunikací, které nejsou efektivně vyuţité z důvodu nedostatku kapacity dalšího pokračování komunikací, budou vyuţity pro cyklisty, pěší a parkování. Ve společenských centrech a na vstupech do Prahy 3 z centra budou vytvořeny rozsáhlejší plochy pro pěší. Bude realizována program výstavby nových nástupů z ulic Prahy 3 na Vítkov.Větší pozornost je potřebné věnovat údrţbě a rozšiřování veřejné zeleně, a to jak velkých zelených ploch tak i drobné městské uliční a vnitroblokové zeleně. Návrh rozvojových aktivit k naplnění programového úkolu: A07-1 Zavedení dlouhodobého koncepčního systému údrţby komunikací Střednědobý plán oprav komunikací, doplnění dopravního značení, letní a zimní údrţba komunikací, koordinace s opravami a údrţbou průjezdních úseků silnic. A07-2 Zlepšení systému péče o veřejnou zeleň Úprava a revitalizace veřejné zeleně, zavedení systému pravidelné efektivní péče, obnova a oţivení parků, nová výsadba zeleně v parcích a lesních porostech. A07-3 Preference pěších - pořízení generelu pěší dopravy a generelu pro regeneraci veřejných prostranství, preference pěších ve společenských centrech, vybudování nového pěšího vstupu do Prahy 3 od hlavního nádraţí na nám. W. Churchilla, nové řešení pěšího ___________________________________________ __________________________________________________________



vstupu do Prahy 3 z Florence a od Masarykova nádraţí do Husitské ulice, vybudování nástupů na Vítkov. A07-4 Humanizace hlavních ulic s převahou automobilové dopravy - úprava uspořádání ulice Jana Ţelivského pro preferenci pěších a moţnost průchodu cyklotrasy při zachování potřebné kapacity pro automobilovou dopravu, humanizace uličního tahu Husitská – Koněvova úpravou parteru pro pěší. PÚ08 Zvýšení kapacity a spolehlivosti technické infrastruktury Komentář: Cílem je údrţba a obnova technické infrastruktury, která je v Praze 3 většinou na hranici ţivotnosti a za ní. Obnova vodovodní a kanalizační sítě je vzhledem ke stáří sítí akutním úkolem, dalším cílem je posílení kapacity elektrické distribuční sítě 22 kV. Pro ochranu ovzduší a klimatu je ţádoucí provádět zateplování objektů a více vyuţívat centrální vytápění z elektrárny Mělník. Zateplování bude obtíţně realizovatelné, vzhledem k převaţujícímu historickému charakteru zástavby bude třeba hledat specifická řešení. Návrh rozvojových aktivit k naplnění programového úkolu: A08-1 Sanace, zkapacitnění a modernizace vodohospodářských sítí - postupná celoplošná systémová obnova vodovodní sítě, obnova a zvýšení kapacity kanalizační sítě včetně přípravy zkapacitnění stoky B, automatizace čerpací stanice Flora, rekonstrukce sběračů Jarov a XII (Koněvova ulice). A08-2 Posílení energetických sítí a modernizace vytápění - posílení kapacity a spolehlivosti elektrické distribuční sítě 22 kV, obnova plynovodů, realizace úsporných opatření a zateplování objektů, rozšíření centrálního vytápění z elektrárny Mělník. Vyuţívání vhodných alternativních zdrojů energie. A08-3 Koordinace ukládání sítí technické infrastruktury v uličním prostoru - časová i prostorová koordinace výměny tras vodovodních, plynovodních, kanalizačních a kabelových sítí, Zahájení rozvoje sítě hlubinných a distribučních kolektorů a jejich napojení na kolektor C1. PÚ09 Podpora vyššího vyuţití potenciálu návštěvnických cílů Komentář: Na území Městské části Praha 3 se nachází několik míst a objektů, které jsou cílem návštěvníků z ostatních částí Prahy i turistů z ČR i zahraničí, ţádné z nich však není z pohledu intenzity cestovního ruchu atraktivitou celostátního nebo evropského významu. Kulturní zařízení, nacházející se na území MČ, disponují širokou nabídkou nejrůznějších kulturních akcí. Aţ na výjimky nenabízí MČ ţádnou výraznou historickou památku, která by zvýšila dnes poměrně nízkou přitaţlivost pro zahraniční turisty Tento stav je moţné změnit intenzivnějším vyuţitím stávajícího potenciálu, a to především jiţ výše zmíněných kulturních zařízení. Zvláštní postavení mezi návštěvnickými cíli zaujímají Olšanské hřbitovy. Vhodnou podporou bude zvýšení informovanosti o stávajícím návštěvnickém potenciálu území MČ.

___________________________________________ __________________________________________________________



Návrh rozvojových aktivit k naplnění programového úkolu: A09-1 Zkvalitnění koordinované informovanosti o stávajících návštěvnickým moţnostech a zvýšení propagace organizovaných akcí – systematická spolupráce co největšího mnoţství zainteresovaných aktérů, www stránky, spolupráce s mimopraţskými aktéry A09-2 Sníţení rizika ohroţení nebo zániku kulturních zařízení - úprava stávajících grantových pravidel ve prospěch zařízení nabízejících alternativní aktivity pro návštěvníky i obyvatele MČ, Ţiţkov jako alternativní společenské centrum Prahy, zejména pro mladé. PÚ10 Rozvoj sociálních sluţeb pro občany MČ a sníţení rizik vzniku sociálních problémů Komentář: Vznik a podpora činnosti poskytovatelů potřebných sociálních sluţeb na základě skutečně zjištěných potřeb obyvatel MČ je jedním z nástrojů pro naplnění tohoto PÚ. Nedílnou součástí je podpora takových sluţeb, které umoţní kvalitní ţivot klientů všech cílových skupin v přirozeném prostředí domova, pokud je to jen trochu moţné. V případě nutnosti umístění klientů do ústavu je nutno zajistit i zde důstojné podmínky. Meziresortní spolupráce je neodlučitelná i v tomto případě (přesahy do zdravotnictví, školství, bezpečnost…) a je třeba jí věnovat pozornost. Rozvojem odpovídající občanské vybavenosti a díky kvalitní nabídce volnočasových aktivit lze docílit sníţení rizika vzniku sociálně patologických jevů. Dalším podnětem k řešení je kvalita nabídky alternativních sluţeb pro klienty všech cílových skupin. Návrh aktivit bude v přímé vazbě na zpracovaný komunitní plán pro MČ P3. Návrh rozvojových aktivit k naplnění programového úkolu: A10-1 Podpora potřebných sluţeb sociálního poradenství, sluţeb sociální péče a sluţeb sociální prevence – jedná se především o podporu sluţeb sociální rehabilitace, osobní asistence, pečovatelské sluţby, odlehčovacích sluţeb, azylových domů, nízkoprahových zařízení pro děti a mládeţ, sociálně aktivizačních sluţeb pro rodiny s dětmi a nízkoprahových zařízení pro seniory. A10-2 Podpora alternativních forem sociálních sluţeb vůči pobytovým - pozornost bude zaměřena především na podporu sluţeb pro cílovou skupinu seniorů a zdravotně postiţených občanů, zmapování skutečné potřebnosti sluţeb, návrh dalších opatření na základě zjištěných skutečností. A10-3 Aktivní meziresortní spolupráce s cílem zvýšit prevenci vzniku sociálních problémů podpora rozvoje občanské vybavenosti ve spolupráci s ostatními dotčenými subjekty, spolupráce s organizacemi, které nabízejí volnočasové aktivity pro děti a mládeţ jako prevenci vzniku neţádoucích sociálních jevů. Spolupráce se zainteresovanými subjekty při řešení otázky ztráty bydlení – prevence sociálního propadu a přímého ohroţení fungování rodina jednotlivců. A10-4 Zkvalitnění informovanosti o sociálních a návazných sluţbách – zvýšení informovanosti o moţnostech v různých ţivotních situacích, zkvalitnění vzájemné informovanosti zainteresovaných aktérů, mediální podpora akcí apod.

___________________________________________ __________________________________________________________



PÚ11 Podpora občanských aktivit Komentář: Koordinace činností všech dotčených subjektů směřující z aktivnějšímu zapojení občanů (obyvatel) MČ do její činnosti a rozvoje, a to ve všech oblastech (školství, zdravotnictví, sociální sluţby, územní plánovaní atd.). Smyslem zapojení obyvatel do rozhodovacích procesů je vyuţití jejich zkušeností, a proto je důleţitý jejich vstup pokud moţno od začátku, nikoli aţ kdyţ se jich řešení osobně dotýká a jejich postoje jsou většinou záporné. Pak se jejich účast můţe jevit jako překáţka. Občané a občanské iniciativy jsou respektovaným partnerem při rozhodování od vzniku záměru aţ po jeho realizaci. Návrh rozvojových aktivit k naplnění programového úkolu: A11-1 Systematická podpora a aktivnější spolupráce s občanskými iniciativami – vytvoření transparentního systému podpory občanských aktivit ze strany MČ (grantový systém, zvýhodnění nájemného …), zapojení občanů do anket, moderovaných diskuzí prostřednictvím fungujících zastřešujících organizací (NNO).

___________________________________________ __________________________________________________________



3.5 ROZVOJOVÉ AKTIVITY Rozvojové aktivity jsou navrţeny jako konkrétní rozpracování programových úkolů pro období 2010 - 2015. Při jejich formulaci a návrhu jejich obsahu byla sledována mj. hlediska jednoduchosti, srozumitelnosti, koncentrace a realizovatelnosti v daném období. Návrh aktivit přirozeně vychází z přijatých závěrů analytické části a je odpovědí na konkrétní identifikovaná problémová místa z pohledu dlouhodobého udrţitelného rozvoje MČ. Všechny navrhované aktivity byly prověřeny ve vztahu ke schváleným cílům a prioritám Strategickému plánu HMP, nejsou s nimi v rozporu a některé lze označit jako jejich přímé naplňování. U aktivit s výrazným územním dopadem je velmi důleţitá rovněţ vazba na proces pořizování a projednávání nového Územního plánu HMP. Při formulaci rozvojových aktivit byla zohledněna zásadní stanoviska orgánů MČ v rámci dosavadního procesu (projednávání konceptu) a doporučeno jejich další upřesňování a uplatňování. Důleţitou součástí návrhu rozvojových aktivit (resp. celé návrhové části Strategického plánu) je posouzení moţností všech dostupných zdrojů pro jejich realizaci. Program rozvoje městské části na období 2010 – 2015 je koncipován jako prorůstový s potenciálním ekonomickým rozvojovým efektem do budoucna. Tato koncepce programu umoţní vytvořit zdroje pro řešení dalších témat a problémů v některém z následujících návrhových období programu rozvoje MČ. I přes široce pojaté analytické závěry a monitoring rozvojových potřeb byla přijata koncepce řešení návrhové části Strategického plánu rozvoje městské části Praha 3 na období 2010 – 2015 ve formě komplexních projektů s integrovaným přístupem s cílem: a) zahájit realizaci efektivních rozvojových aktivit, b) vytvořit soustavu opatření a nástrojů k zajištění prorůstového efektu realizovaných opatření s očekávaným budoucím pozitivním ekonomickým přínosem pro realizaci dalších částí rozvojové strategie města, c) v maximální moţné míře čerpat prostředky ze Strukturálních fondů EU v programovacím období 2007 – 2013 (s moţností čerpání do r.2015). Bylo proto nutné koncipovat návrhovou část Strategického plánu rozvoje městské části na období 2010 – 2015 tak, aby navrţené aktivity splňovaly výše uvedená kriteria a zajistily pozitivní socioekonomický udrţitelný rozvoj MČ. Do vlastní návrhové části se proto dostala jen část z moţných aktivit, které nejlépe splňují výše uvedené poţadavky, jsou prorůstově nebo významně společensky orientované a lze od jejich realizace očekávat udrţitelné socioekonomické přínosy. Jednotlivé programové úkoly a aktivity v nich byly téţ koncipovány formálně tak, aby byly realizovatelné v návrhovém období 2010 – 2015 a aby alespoň část těchto rozvojových návrhů byla financovatelná z operačních programů. V dalších kapitolách Strategického plánu ozvoje městské části Praha 3 je uvedeno a zdůvodněno doporučení pro další pouţití této části plánu, a to především jako „ţivé“ databáze rozvojových aktivit a podkladu pro koncepční rozhodování orgánů MČ.

___________________________________________ __________________________________________________________



3.5.1 Stanovení důleţitosti rozvojových aktivit Doporučené pořadí důleţitosti rozvojových aktivit (neboli jejich priorizace) bylo stanoveno obdobně jako u SWOT analýzy prostřednictvím částečné objektivizace, do které byli zapojeni členové řešitelského týmu, Výboru pro územní rozvoj, další členové zastupitelstva a rovněţ vedoucí odborů ÚMČ. Všechny rozvojové aktivity byly hodnoceny jednotlivě kaţdým hodnotitelem (stanovením pořadí 1. - 31.) a následně souhrnně vyhodnoceny, a to jak v úrovni aktivit, tak i programových úkolů. Výsledky (pořadí aktivit) z hodnocení byly následně vloţeny do finální vyhodnocovací tabulky. Takto stanovené pořadí by mělo slouţit jako základ pro další nutnou objektivizaci – zejména ve vazbě na reálné moţnosti vyuţití dostupných zdrojů. Vzhledem k průběhu projednávání a omezenému počtu zapojených hodnotitelů nelze uvedené pořadí rozhodně povaţovat za stoprocentně objektivizované, ale spíše jej vnímat jako orientační a současně jako základ pro další diskusi. Výsledky bodování všech zúčastněných hodnotitelů (stanovení důleţitosti) byly vyuţity také pro konečné naplnění karet aktivit (viz. kapitola 3.5.2 a Příloha č.1), zejména pokud jde o stanovení jejich časové naléhavosti a realizovatelnosti. Další proces upřesňování priorit rozvoje MČ musí nutně probíhat v rámci monitoringu a naplňování plánu v následujícím období, měl by být pravidelně sledován a zařazován na program jednání jednotlivých orgánů MČ (rada, zastupitelstvo, výbory). V následujících tabulkách jsou přehledně uvedeny výsledky priorizace – výsledné pořadí důleţitosti programových úkolů a rozvojových aktivit. STANOVENÍ DŮLEŢITOSTI (PRIORIZACE) PROGRAMOVÝCH ÚKOLŮ označení název programového úkolu výsledek PÚ02 Zvýšení kvality bydlení a souvisejících sluţeb 12,38 PÚ04 Rozvoj volnočasových a sportovních areálů 13,24 PÚ05 Posílení pozice Prahy 3 jako centra vzdělanosti 13,93 Rozvoj sociálních sluţeb pro občany MČ a sníţení rizik vzniku PÚ10 14,02 sociálních problémů PÚ07 Zlepšení péče o veřejná prostranství, zeleň a údrţbu komunikací 15,02 Revitalizace oblasti nového centra MČ (lokalita nákladového PÚ03 17,32 nádraţí Ţiţkov a její okolí) PÚ06 Koncepční a udrţitelné řešení všech druhů dopravy 17,95 PÚ01 Rozvoj ekonomických aktivit a pracovních příleţitostí 18,98 PÚ08 Zvýšení kapacity a spolehlivosti technické infrastruktury 19,00 PÚ11 Podpora občanských aktivit 19,07 PÚ09 Podpora vyššího vyuţití potenciálu návštěvnických cílů 19,21

pořadí 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11.

Komentář zpracovatele: Pořadí programových úkolů nebylo stanovováno samostatně, tabulka uvádí „zpětné“ vyhodnocení na základě bodování rozvojových aktivit. Průměrné hodnocení tak znamená průměr pořadí, přiděleného hodnotiteli všem aktivitám příslušným k danému programovému úkolu. Výsledek je tedy ovlivněn tímto přiřazením, ale celkově potvrzuje dříve učiněné závěry. Ţádný z programových úkolů se v hodnocení výrazně neodlišuje od ostatních (ani jedním směrem), coţ lze povaţovat za potvrzení dobré vyváţenosti systému navrţených PÚ.

___________________________________________ __________________________________________________________



Nejvýše hodnocený programový úkol PÚ02 lze interpretovat jako jednoznačnou podporu aktivit směřujících k zajištění obytných funkcí města a pocitu příjemného domova pro stávající i nové obyvatele městské části Praha 3. Poslední pozice programového úkolu PÚ09 (tj. oblast návštěvníků MČ a cestovního ruchu) je spíše odrazem toho, ţe celá řada v něm obsaţených aktivit je povaţována za jistou „nadstavbu“, která pro kaţdodenní ţivot obyvatel městské části není ţivotně důleţitá. Tento výsledek ale nelze hodnotit jako zavrţení těchto aktivit. Jednak proto, ţe rozdíly od dalších PÚ jsou minimální, jednak proto, ţe v návaznosti na další programové úkoly bude realizována celá řada souvisejících aktivit (sportovní areály, infrastruktura, apod.). Důleţité při jejich zařazování do realizace by mělo být především hledisko jejich prorůstového potenciálu a schopnosti nastartovat další návazné aktivity (městské části a zejména dalších partnerů). Výsledky priorizace poměrně dobře korespondují rovněţ se závěry transformované analytické části Strategického plánu rozvoje městské části Praha 3, zejména s hodnocením důleţitosti v rámci globální SWOT analýzy.

___________________________________________ __________________________________________________________



STANOVENÍ DŮLEŢITOSTI (PRIORIZACE) ROZVOJOVÝCH AKTIVIT označení A02-3 A10-1

název rozvojové aktivity Rozvoj obytných funkcí, ochrana ploch určených územním plánem pro bydlení a doplňování občanské vybavenosti Podpora potřebných sluţeb sociálního poradenství, sluţeb sociální péče a sluţeb sociální prevence

výsledek

pořadí

10,86

1.

11,29

2.

A04-1

Koncepce doplnění volnočasových a sportovních ploch

11,64

3.

A05-1 A02-1

Podpora systému vzdělávání Podpora nové bytové výstavby Aktivní meziresortní spolupráce s cílem zvýšit prevenci vzniku sociálních problémů Podpora regenerace bytového fondu Zajištění provozu a údrţby na dětských hřištích Zavedení dlouhodobého koncepčního systému údrţby komunikací

11,93 12,86

4. 5.

13,14

6.

13,43 13,43

7. 8.

14,00

9.

Humanizace hlavních ulic s převahou automobilové dopravy

14,21

10.

14,50

11.

14,64

12.

14,86

13.

15,93

14.

A10-3 A02-2 A04-3 A07-1 A07-4 A10-2 A04-2 A07-2 A05-2

Podpora alternativních forem sociálních sluţeb vůči pobytovým Zajištění lepší přístupnosti a vybavenosti větších rekreačních ploch Zlepšení systému péče o veřejnou zeleň Aktualizace Koncepce vzdělávání a rozvoje vzdělávání soustavy

A03-1

Urbanistická koordinace přípravy rozvojových záměrů

16,29

15.

A06-4 A07-3

Systémové řešení úprav komunikační sítě Preference pěších Sanace, zkapacitnění a modernizace vodohospodářských sítí Zkvalitnění informovanosti o sociálních a návazných sluţbách

16,86 17,00

16. 17.

17,00

18.

17,14

19.

A06-2

Zvýšení přístupnosti MHD a rozšíření sítě tramvajových tratí

17,21

20.

A09-2

Sníţení rizika ohroţení nebo zániku kulturních zařízení

18,29

21.

18,36

22.

18,43

23.

18,86

24.

19,00

25.

19,07

26.

19,07

27.

19,29 19,43

28. 29.

20,14

30.

20,57

31.

A08-1 A10-4

A03-2 A06-1 A01-2 A01-3 A01-1 A11-1 A06-3 A08-2 A09-1 A08-3

Podpora realizace vhodných investičních projektů v lokalitě nového centra Prahy 3 Příprava výstavby nové trasy metra Komunikace s vlastníky nevyuţívaných objektů, podpora přípravy inovativních projektů Prezentace ekonomického potenciálu MČ P3 jako součást municipálního marketingu P3 Organizace a financování podnikatelského poradenství (ţivnostníci, dotační programy, apod.) Systematická podpora a aktivnější spolupráce s občanskými iniciativami Koncepční řešení cyklistické dopravy Posílení energetických sítí a modernizace vytápění Zkvalitnění koordinované informovanosti o stávajících návštěvnickým moţnostech a zvýšení propagace organizovaných akcí Koordinace ukládání sítí technické infrastruktury v uličním prostoru

___________________________________________ __________________________________________________________



Komentář zpracovatele: Jak jiţ bylo uvedeno v úvodu této kapitoly, pořadí aktivit obsaţené v tabulce na předchozí straně je nutné brát jako orientační doporučení a to mimo jiné vzhledem k omezenému počtu respondentů, kteří se zapojili do hodnocení priorit. Přesto lze konstatovat, ţe došlo k potvrzení některých předpokladů, které se objevovaly jiţ při přípravě, formulování a projednávání návrhu programových úkolů a rozvojových aktivit. Tím je myšleno zejména poměrně jasné zaměření zejména na aktivity související s kvalitou ţivota obyvatel Prahy 3. Při hodnocení priorit se (zřejmě aţ příliš silně) projevila současná nejistá ekonomická situace, která způsobila u mnohých hodnotitelů velmi opatrný přístup s ohledem na napjatou rozpočtovou situaci městské části i dalších zainteresovaných subjektů. Největší důleţitost získaly od hodnotitelů rozvojové aktivity, které souvisí s bydlením a sociální oblastí (bytový fond včetně inţenýrských sítí, občanská vybavenost a doprava, péče o potřebné skupiny obyvatel, sociální sluţby). Poměrně vysokou prioritu obdrţely rovněţ aktivity zaměřené na volnočasové aktivity s vysokou mírou přínosů pro podporu aktivního ţivota obyvatel. Naopak relativně nízko hodnocenými jsou aktivity z oblasti technické infrastruktury a zvýšení přínosů z návštěvnosti území a rovněţ záměry s dlouhodobějším horizontem přínosů (podpora inovativních projektů, podnikatelské poradenství, municipální marketing). Překvapivě malou podporu získala výstavba nové trasy metra a rovněţ podpora cyklistické dopravy. Z pohledu zpracovatele je potřebné konstatovat, ţe větší pozornost by měla být věnována dlouhodobě prorůstovým aktivitám a to především těm, které mají schopnost generovat další rozvojový potenciál (podpora ekonomických aktivit, cestovní ruch, infrastruktura, atd.). Dalším faktorem, který nepochybně ovlivnil hodnocení priorit, byla různá „šíře záběru“ formulovaných rozvojových aktivit. Zejména se to projevilo u aktivit, v jejichţ obsahu bylo sloučeno více akcí zásadního významu (např. technická infrastruktura, kultura, podpora podnikání), které však samy o sobě mohou mít různou míru důleţitosti a podpory ze strany hodnotitelů.

___________________________________________ __________________________________________________________



3.5.2 Karty rozvojových aktivit Karty rozvojových aktivit jsou navrţeny jako přehledný a snadno pouţitelný nástroj pro shrnutí základních informací o jednotlivých aktivitách a pro další práci s nimi – tedy zejména pro sledování (monitoring) jejich plnění. Některé aktivity byly definovány poměrně obecně, a proto je v této fázi přípravy problematické naplnění některých jejich atributů, mimo jiné časové upřesnění realizace (etapizace), odhad nákladů nebo přesné určení garanta a partnerů aktivity. Tyto atributy budou doplněny po konkretizaci a vyjasnění náplně dané aktivity – například po ukončení její první fáze, kterou můţe být zpracování (upřesnění) záměru či koncepce, včetně jejich projednání. Strategický plán rozvoje městské části Prahy 3 obsahuje všechny zásadní rozvojové aktivity, které jsou potřebné pro vyváţený rozvoj MČ v daném časovém období do roku 2015. Realizace těchto aktivit je samozřejmě podmíněna celou řadou faktorů, mezi kterými jsou nejdůleţitější politická podpora a dostupnost finančních prostředků Při návrhu aktivit byly vyuţity a zváţeny všechny dostupné podklady, výsledná podoba tedy vznikla na základě vyhodnocení analytických závěrů, diskusí v pracovní skupině, dříve přijatých rozhodnutí orgánů MČ, názorů veřejnosti i stanovení důleţitosti jednotlivých aktivit výše popsaným způsobem. Z karet rozvojových aktivit vyplývá také časový plán realizace rozvojových aktivit, který by se měl stát jedním ze základních nástrojů pro monitoring plnění Strategického plánu. V rámci monitoringu by také měla být potvrzena nebo naopak upravena časová reálnost některých investic, zařazených do rozvojových aktivit, a ve vazbě na to vytvořen časový plán realizace jako nástroj pro sledování naplňování Strategického plánu rozvoje MČ P3. Karty aktivit jsou zařazeny jako samostatná příloha č.1 Strategického plánu rozvoje městské části Praha 3.

___________________________________________ __________________________________________________________



3.6 ZÁVĚREČNÁ DOPORUČENÍ

3.6.1 Návrh implementace Strategického plánu rozvoje MČ Praha 3 Hlavním cílem zpracování Strategického plánu rozvoje městské části bylo vytvořit přehledný a pouţitelný materiál, zaloţený na odborně připravených podkladech a metodických postupech, ověřených v praktické regionální politice. Jeho výstupy jsou jak dlouhodobé vize a strategické cíle pro jejich naplnění, tak i střednědobé programové úkoly a zejména výčet konkrétních aktivit včetně stanovení jejich důleţitosti. Strategické cíle, opřené o dlouhodobou vizi vyjadřující nejzásadnější o budoucnosti městské části, byly stanoveny v časovém horizontu do roku 2030. Vize je specifikována celkem pěti dlouhodobými cíli. Ty budou plněny postupnou realizací tematických okruhů – tzv. programových úkolů, které jsou rozvedeny do konkrétních dílčích činností – aktivit. Následná priorizace, provedená v aktivní spolupráci zástupců MČ a zpracovatele, stanovuje orientační pořadí a čas realizace jednotlivých aktivit v programovém období Strategického plánu. Viz následující schéma: Základní schéma Strategického plánu rozvoje MČ Praha3 ANALYTICKÁ ČÁST

VIZE / 2030 /

STRATEGICKÉ CÍLE / 2030 /

PROGRAMOVÉ ÚKOLY / 2015 /

ROZVOJOVÉ AKTIVITY / 2015 /

STANOVENÍ DŮLEŽITOSTI - PRIORIZACE AKTIVIT

KARTY ROZVOJOVÝCH AKTIVIT / 2015 /

Dlouhodobé cíle budou realizovány prostřednictvím střednědobých programů rozvoje městské části, z nichţ první (tento) je zpracován pro období 2010 – 2015 (rok 2015 byl stanoven z důvodů časové kompatibility s programovacím obdobím EU, resp. reálným čerpáním prostředků ze Strukturálních fondů). Nejpozději v r. 2015 bude nutné stanovit postup na další období a vyhodnotit úspěšnost dosavadní činnosti. Souběţně by měl být sledován také soulad s plněním a případnými změnami Strategického plánu HMP. Jiţ v přípravné fázi a následně pak ve fázi implementační je pro systémový a efektivní rozvoj městské části klíčový proces HODNOCENÍ rozvojových záměrů, projektů, jejich priorizace (stanovování důleţitosti), a to zejména z hlediska reálných dopadů, časového určení a faktických moţností města (personální zajištění, finance, majetek). ___________________________________________ __________________________________________________________



Pro objektivní vyhodnocování plnění stanovených cílů a reálnou moţnost úspěšné realizace aktivit navrhuje zpracovatel následující postup pro implementaci a hodnocení: 1. Zpracování Akčního plánu: po projednání a schválení návrhové části bude zpracován tzv. „Akční plán“ (AP) nejlépe na období 1 rozpočtového roku, který bude krátkodobým stručným operativním materiálem obsahujícím konkrétní rozpis akcí a aktivit, jejich náročnosti a termínů (časový plán), úkolů, indikátorů plnění a odpovědnosti za jejich plnění. Bude vycházet ze stanovené priorizace a reálných rozpočtových moţností MČ a zohledňovat také další moţnosti financování (dotace). Tento bliţší plán je potřebný, protoţe plánované aktivity jsou ve většině případů činnosti s vysokou nejen finanční, ale i časovou a organizační náročností. Zároveň je u velké části z nich také nutné zajistit implementační posloupnost. 2. Monitoring: na konci roku 2010 bude dle indikátorů plnění vyhodnocena úspěšnost realizace konkrétních aktivit, která se stane podkladem pro vypracování AP na následující rok (2011). Tímto způsobem budou akční plány zpracovány a vyhodnoceny aţ do konce programovacího období Strategického plánu, tzn. do roku 2015. Cílem tohoto ročního monitoringu je sledovat vývoj naplňování plánu a případně korigovat plán a jeho implementaci s ohledem na měnící se podmínky. Pro exaktně vyjádřený monitoring, resp. hodnocení naplňování Strategického plánu rozvoje MČ P3 prostřednictvím jednotlivých ročních akčních plánů, je moţné vyuţít hodnoty z priorizace aktivit. 3. Vyhodnocení programovacího období 2010 – 2015: na konci roku 2015 bude provedeno celkové vyhodnocení programovacího období 2010 – 2015 včetně metodiky, naplnění programových úkolů a aktivit, stanovených cílů a úspěšnosti naplňování jejich indikátorů. Na základě přijatých závěrů bude zpracována zpráva, z níţ bude vycházet nový střednědobý program. Doporučení: s vyhodnocením doporučuje zpracovatel začít včas (nejlépe do konce prvního pololetí roku), aby byl dostatek času pro zpracování dalšího programu. 4. Zpracování nového střednědobého programu na další programovací období: na základě závěrů hodnotící zprávy bude vypracován nový střednědobý program na následující střednědobé programovací období.

___________________________________________ __________________________________________________________



3.6.2 Doporučené zásady monitoringu Strategického plánu rozvoje MČ P3 Pro následující období doporučuje zpracovatel vytvořit a zavést jednoduchý, ale funkční systém sledování a vyhodnocování plnění Strategického plánu, postavený na těchto doporučených zásadách a principech: 1. Celkovou odpovědnost za plnění Strategického plánu rozvoje má zastupitelstvo MČ P3.

2. Za koordinaci plnění je odpovědná určená výkonná jednotka (Rada MČ, Odbor kancelář úřadu, Odbor územního rozvoje).

3. Pro průběţné sledování, projednání změn a částečnou veřejnou kontrolu je doporučeno zřídit monitorovací skupinu a potvrdit její mandát rozhodnutím zastupitelstva (skupina můţe dostat i statut výboru zastupitelstva nebo komise rady).

4. Odpovědnost za plnění konkrétní rozvojové aktivity nese její určený garant (dle karty rozvojové aktivity).

5. Usnesením zastupitelstva jsou stanoveny termíny předloţení zprávy o plnění Strategického plánu, a to minimálně 1x za rok. Zpracování zprávy koordinuje Odbor kancelář úřadu.

6. Zpráva o plnění můţe být spojena s předloţením tzv. Akčního plánu (viz kap. 3.6.1).

7. Velmi vhodné je sladit termíny projednání Zprávy o plnění (a Akčního plánu) s přípravou rozpočtu městské části na další rok (pouţít Akční plán jako podklad a argumentaci pro návrh rozpočtu).

8. Pro realizaci některých rozvojových aktivit nebo celých programových úkolů je moţné ustavit speciální orgán nebo skupinu, pověřenou zajištěním konkrétních činností (např. koordinací přípravné fáze a zpracováním návrhu realizace).

___________________________________________ __________________________________________________________



Zpracovatelé děkují všem, kteří se aktivně podíleli na vytvoření a projednání Strategického plánu rozvoje městské části Praha 3, za jejich snahu přispět ke vzniku dobře vyuţitelného rozvojového dokumentu.

Pracovní verze kompletního dokumentu byla odevzdána v lednu 2010 a následně v období únor – duben 2010 proběhlo shromáţdění připomínek a projednání návrhu, včetně pracovního jednání členů zastupitelstva MČ. Všechny obdrţené připomínky a náměty se staly předmětem materiálu „Vyhodnocení připomínek k návrhu Strategického plánu rozvoje městské části Praha 3“, který je součástí odevzdané CD verze dokumentu.

___________________________________________ __________________________________________________________


STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE MĚSTSKÉ ČÁSTI PRAHA

Recommend Documents