Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb MČ Praha

Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb MČ Praha 15 2017 – 2022

2016

© Městská část Praha 15, 2016 Sestavil, napsal: Pospíšil, David a kol.

2

SPRSS MČ Praha 15 2017 - 2022 | Praha 2016

Obsah 1

Úvodní slovo .................................................................................................................. 5

2

Úvod .............................................................................................................................. 6

3

Základní východiska střednědobého plánu ................................................................... 7

4

Základní vize střednědobého plánu .............................................................................. 9

5

Základní informace o zpracování plánu ...................................................................... 10

Analytická část střednědobého plánu .......................................................................... 11 6

Popis MČ Praha 15 ...................................................................................................... 11 6.1

7

Základní údaje ....................................................................................................... 11

6.1.1

Historie Horních Měcholup ........................................................................... 11

6.1.2

Historie Hostivaře .......................................................................................... 12

6.1.3

Centrum sociální a ošetřovatelské pomoci Praha 15 .................................... 14

Základní socio-demografické údaje ............................................................................. 16 7.1

Vybrané socio-ekonomické údaje ........................................................................ 18

7.2

Počet obyvatel, vývoj ............................................................................................ 19

7.3

Sociální služby ....................................................................................................... 22

7.4

Plánování sociálních služeb .................................................................................. 25

7.4.1

Krajská síť sociálních služeb HMP .................................................................. 27

7.4.2

Detailní popis krajské sítě pro rok 2016 ........................................................ 30

7.5

Podpora sociálních služeb MČ Praha 15 ............................................................... 39

7.6

Sociální práce ........................................................................................................ 41

7.7

Vybrané sociální ukazatele ................................................................................... 42

7.7.1

Příspěvek na péči ........................................................................................... 42

7.7.2

Invalidní důchod ............................................................................................ 45 SPRSS MČ Praha 15 2017 - 2022 | Praha 2016

3

7.7.3

Dávky pomoci v hmotné nouzi ...................................................................... 47

7.7.4

Dávky státní sociální podpory ....................................................................... 50

7.7.5

Nezaměstnanost ............................................................................................ 53

Strategická část........................................................................................................... 54 8

Senioři.......................................................................................................................... 54 8.1

9

Cíle, opatření......................................................................................................... 55

Osoby se zdravotním postižením ................................................................................ 57 9.1

Cíle, opatření......................................................................................................... 58

10 Rodiny, děti a mládež ohrožená sociálním vyloučením .............................................. 59 10.1

Cíle, opatření ..................................................................................................... 60

11 Rozvoj sociální práce na MČ Praha 15......................................................................... 61 11.1

Cíle, opatření ..................................................................................................... 61

12 Rozvoj plánování sociálních služeb na MČ Praha 15 ................................................... 62 12.1

Cíle, opatření ..................................................................................................... 62

Seznam tabulek, grafů ......................................................................................................... 63 Použité zdroje ...................................................................................................................... 65

Příloha č. 1 Analýza dotací sociálních služeb....................................................................... 66 Příloha č. 2 Analýza kapacit sociálních služeb ..................................................................... 69

4


1 Úvodní slovo

Vážení spoluobčané, představujeme Vám Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb MČ Praha 15 pro roky 2017 – 2022. Tento dokument je prvním a základním dokumentem, který v oblasti sociální práce na MČ Praha 15 vznikl. Charakterizuje historii, po mnoha stránkách současnost v sociálním prostředí a předkládá rozvoj naší městské části v budoucnu. Tento materiál není dogmatem a bude doplňován dalšími akčními plány podle situace a změn, které přinese život. Podkladem pro vytvoření střednědobého plánu byly aktuální poznatky o sociálních potřebách občanů MČ Praha 15. Vycházeli jsme z mapování a analýz uživatelů i poskytovatelů, které proběhly v několika minulých letech. Protože jsme součástí hlavního města Prahy, je dostupnost sociálních služeb na našem území celkem dobrá.

Není tedy nutné, aby všechny služby byly přímo v Praze 15

zastoupeny svým sídlem. Sociální oblast a poskytování služeb se dotýká každého z nás a všichni se můžeme dostat do zdravotně i sociálně tíživé situace, která vyžaduje pomoc odbornou i lidskou. Věřím, že cílený rozvoj sociální oblasti ve spolupráci uživatelů, poskytovatelů a zadavatelů pomůže při naplňování zákona o sociálních službách a povede ke spokojenosti a plnohodnotnějšímu životu obyvatel MČ Praha 15.

12. října 2016

MUDr. Jana Trková zástupkyně starosty 5


2 Úvod Tento strategický dokument Městské části Praha 15 (dále i „MČ Praha 15“) vychází ze zákonného pojetí zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, v platném znění (dále „zákon o sociálních službách“). Tento zákon upravuje zejm. v § 94 povinnosti, která ve vztahu zajišťování potřeb místních obyvatel zajišťují obce. Povinnost střednědobě plánovat ukládá zákon pouze krajům a následně i Ministerstvu práce a sociálních věcí ČR, které má zpracovávat tzv. národní plán (viz § 96 a níže). Obce tuto povinnost nemají, i když jsou např. komunitní plány obcí důležitým podkladem pro tvorbu střednědobého plánu kraje. V podmínkách našeho hlavního města jsou střednědobé plány rozvoje sociálních služeb nedílnou součástí střednědobého plánu hlavního města Prahy. Udávají totiž základní potřeby a návrhy na rozvoj sítě sociálních služeb, současně zavazují hlavní město, aby tyto potřeby reflektovalo.

6


3 Základní východiska střednědobého plánu Základním východiskem ať už pro kraje nebo obce je národní plán. Ministerstvo práce a sociálních věcí v roce 2015 připravilo Národní plán rozvoje sociálních služeb ČR 2016 – 2025. Tento důležitý strategický dokument přijala vláda ČR svým usnesením č. 245, dne 21. března 2016. Tento dokument se strategicky zabývá nejen oblastí sociálních služeb a jejich financováním, ale i sociálně-zdravotními službami, nelegálními službami, rozvojem sociální práce na obcích a krajských úřadech nebo právě oblastí sociálních služeb. Dalším velmi důležitým národním strategickým dokumentem je vládou přijatá Koncepce sociálního bydlení ČR 2015 – 2025, kterou vláda ČR přijala svým usnesením č. 810, dne 12. října 2015. Oblast sociálního bydlení je velmi úzce spjatá s výkonem sociální práce na obcích, sociálními službami, ale i bytovou politikou pro sociální skupiny obyvatel, které mají snížený přístup v oblasti bydlení, ať už se jedná o příjmové nebo sociální důvody. Jinými strategickými dokumenty, které je nutné brát v úvahu při zpracovávání strategie na obecní úrovni, jsou:  Koncepce prevence a řešení problematiky bezdomovectví v ČR do roku 2020, usnesení vlády ČR č. 666, ze dne 28. srpna 2013;  Strategie sociálního začleňování 2014 – 2020, usnesení vlády ČR č. 24, ze dne 8. ledna 2014; Národní akční plán podporující pozitivní stárnutí pro období let 2013 až 2017 (aktualizovaná verze), usnesení vlády ČR č. 218, ze dne 30. března 2015;  Strategie boje proti sociálnímu vyloučení na období 2016 – 2020, usnesení vlády ČR č. 134, ze dne 17. února 2016. Z hlediska kraje, resp. hlavního města Prahy je pak stěžejním dokumentem Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb na území hlavního města Prahy na období 2016 -2018, který schválilo Zastupitelstvo HMP dne 17. 12. 2015, usnesením č. 12/7.

7


Východiskem pro MČ Praha 15 pro období 2014 – 2018 je také současná koaliční smlouva, která se v příloze č. 1 zabývá i oblastí sociální politiky:  Prostřednictvím komunitního plánování budeme mapovat potřeby rodin pečujících o seniory a osoby s postižením; smysluplnou realizaci služeb pro ně podpoříme formou účelově zaměřených grantů.  Podpoříme aktivity vedoucí k plnému zapojení seniorů do společenského života městské části a k udržení jejich stávajících aktivit. Budeme pomáhat v oblasti rozvoje mezigenerační výpomoci a vztahů a ve zlepšování sousedských vztahů zejména na sídlištích.  Chceme vytvořit podmínky pro lepší život lidí v nouzi, pokusíme se o vybudování sociálních bytů (nebo využití stávajících prostor pro zařízení sociálních bytů) pro osoby bez domova.1 Všechny výše uvedené dokumenty určují základní východiska pro zpracování tohoto Střednědobého plánu rozvoje sociálních služeb MČ Praha 15 (dále „SPRSS MČ P15“).

8 1

Smlouva o koaliční spolupráci ANO 2011, Patnáctka náš domov a ČSSD v rámci Zastupitelstva MČ Praha 15 v období let 2014–2018: PŘÍLOHA č. 1 Smlouvy o koaliční spolupráci ANO 2011, Patnáctka náš domov a ČSSD v rámci Zastupitelstva MČ Praha 15 v období let 2014–2018 [online]. In: Praha, 2014 [cit. 2016-08-29]. Dostupné z: http://www.15nasdomov.cz/koalicni-smlouva/


4 Základní vize střednědobého plánu Rozvinout procesy komunitního a střednědobého plánování do roku 2022, tak aby ve spolupráci s občany Městské části Praha 15, nestátními neziskovými organizacemi, dalšími subjekty, sousedícími městskými částmi a hlavním městem Prahou byly dlouhodobě zajištěny potřeby občanů Městské části Praha 15, prostřednictvím sociálních služeb, sociální práce a dalších návazných služeb.

V rámci tohoto strategického dokumentu je nutné definovat základní vizi, která bude následně rozpracována ve strategické části SPRSS MČ P15. Tento střednědobý plán reaguje zejm. na potřebu, vychází ze zákona o sociálních službách, dále pak z „Národní strategie rozvoje sociálních služeb 2016 - 2025“ a dále pak ze „Střednědobého plánu rozvoje sociálních služeb na území hlavního města Prahy na období 2016–2018“. Tato strategie bude definovat základní priority a cíle sociálních služeb na území MČ Praha 15 a dále bude podkladem pro rozvoj plánování sociálních a návazných služeb pro občany této městské části. Jelikož se jedná o první ucelený dokument pro tuto městskou část, je počítáno, že v průběhu platnosti tohoto plánu budou ustanoveny základní procesy plánování, dále pak vypracovány dílčí akční plány. Střednědobý plán bude také využit pro vyjednávání s hlavním městem Prahou, jako krajem, který je garantem sítě sociální služeb pro celý kraj. Důležitou prioritou MČ Praha 15 je zajištění dostupnosti sociálních služeb pro své občany a rozvoj potřebných kapacit všech forem sociálních služeb nebo sociální práce.

9


5 Základní informace o zpracování plánu Střednědobý plán byl zpracován externím dodavatelem a jeho příprava byla konzultována a připomínkována zástupci MČ. Jako hlavní podkladové materiály pro zpracování tohoto plánu sloužily národní strategické dokumenty, které mají vazbu k problematice sociálních služeb, dále Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb na území HMP na období 2016 2018, dále pak Analýza trávení volného času neorganizovaných dětí a mládeže v lokalitě Městské části Praha 15 se zaměřením na potřebnost vhodných služeb pro tuto cílovou skupinu, Mapování a vyhodnocovaní potřeb uživatelů sociálních služeb na správním území Městské části Praha 15 (pro rodiny s dětmi a mládeží)2 a Mapování a vyhodnocování potřeb uživatelů sociálních služeb na správním území Městské části Praha 15 (pro seniory a osoby se zdravotním znevýhodněním)3. Střednědobý plán byl projednán ve Výboru pro sociální oblast a zdravotnictví MČ Praha 15, následně Radou a Zastupitelstvem MČ Praha 15. V rámci naplňování tohoto strategického dokumentu je počítáno, že v případě potřeby budou vypracovávány akční plány, které budou zevrubně analyzovat konkrétní kroky vedoucí k naplnění cílů a opatření uvedených v tomto SPRSS MČ P15.

10 2

KAFKOVÁ, Simona. Mapování a vyhodnocovaní potřeb uživatelů sociálních služeb na správním území Městské části Praha 15: pro rodiny s dětmi a mládeží. Praha, 2014, 39 s. 3 HŮLOVÁ, Veronika. Mapování a vyhodnocovaní potřeb uživatelů sociálních služeb na správním území Městské části Praha 15: pro seniory a osoby se zdravotním znevýhodněním. Praha, 2014, 35 s.


Analytická část střednědobého plánu 6 Popis MČ Praha 15 6.1 Základní údaje Městská část Praha 15 leží v jihovýchodní části hl. m. Prahy. Vznikla dnem komunálních voleb 18. 11. 1994 spojením katastrálních území Horní Měcholupy a Hostivař s rozlohou 1.026 ha. Do její správní působnosti náleží dle Statutu hl. m. Prahy od 1. 7. 2001 ještě další čtyři městské části Praha - Dolní Měcholupy, Praha - Dubeč, Praha - Petrovice a Praha Štěrboholy. Celková rozloha činí 2.820 ha s celkem 46.247 obyvateli (k 6. 5. 2015 dle ČSÚ4). 6.1.1 Historie Horních Měcholup Výklad vzniku jména naznačuje, že Horní Měcholupy byly založeny na trase dávné obchodní cesty, v místě hlubokých lesů, kde se zdržovali "lupiči měchů" - zavazadel. První zpráva z roku 1293 zmiňuje Alberta z Měcholup, jako kněze u sv. Jiljí, který pravděpodobně pocházel z místního vladyckého rodu v dnešních Dolních Měcholupech, kde později existovala tvrz. První zápis o samostatné obci sahá až k roku 1353, kdy pražský měšťan Fridolín Pfeffer odprodal dvorec situovaný v Malých Měcholupech - "in Mecholup Minori" Mikuláši Klementerovi. Klementerové vlastnili i sousední Petrovice a pro tento petrovický díl Horních Měcholup se užívalo jméno Měcholupce. Historie Dolních a Horních Měcholup se prolíná v hospodářském dvoře a obytné tvrzi z roku 1364, které náležely přednímu pražskému patriciji Jakeši Rechcerovi. V roce 1382 byl majitelem tvrze Prokop Bohuslavův ze staroměstského patricijského rodu Olbramoviců a od něj pochází i spodní pole pravé poloviny štítu současného znaku. Roku 1519 byla část Horních Měcholup v držení Anežky Lešanské z Čečelic. Další díl obce patřil rodu Zápských ze Záp. Roku 1567 je zmiňován Václav, kovář z Měcholup. Je to první zpráva dokládající kovárnu v Horních Měcholupech. V roce 1654 náležely Horní Měcholupy uhříněvskému panství. Tereziánský katastr obsahuje údaje o majiteli petrovického dílu H. Měcholup, jímž byl Jan Jindřich hrabě z Bissingen, dále se zmiňuje o 6 selských usedlostech, krčmě a kovárně. 4

ČSÚ. Městské části hlavního města Prahy: Obyvatelstvo Prahy podle městských částí 1991-2015. Městské části hlavního města Prahy [online]. Praha, 2015 [cit. 2016-08-29]. Dostupné z: https://www.czso.cz/csu/xa/mesta_a_obce


11

Horním Měcholupům dominoval dvůr, (stál na místě dnešního kulturního domu Varta) jehož novogotický vzhled připomínal zámeček. V roce 1862 byl majitelem dvora Josef Lustig, po roce 1875 Tomáš Velz, od roku 1880 krajský hejtman baron Ludvík Malovec z Hradce Králové a poslední majitelé byli manželé Procházkovi, kteří vlastnili i petrovický dvůr. Ten v roce 1908 prodali hraběnce Marii Antonii Silva-Taroucové, roz. NostitzRhieneckové. V r. 1845 bylo v Horních Měcholupech 16 domů se 79 obyvateli. Roku 1899 byl založen Sbor dobrovolných hasičů. V roce 1920 byly Horní Měcholupy uznány za samostatnou obec a proběhly první volby do zastupitelstva. V roce 1968 byly připojeny k Praze. Postupem doby změnily Horní Měcholupy tvář vesnice ve velké sídliště s počtem obyvatel přes 12 tisíc. Na místě původní usedlosti dnes stojí kulturní dům Varta a od ledna 1999 funguje nově postavený Dům s pečovatelskou službou s 90 malometrážními byty pro seniory a zdravotně postižené.5 6.1.2 Historie Hostivaře Název získala podle jakéhosi Hostivara (přezdívka vlivného muže spojená s činností) pravděpodobně sídlícího na ostrožně nad Botičem. Hostivar pro "hosty" (staročesky cizince) vařil nebo je varoval, chránil. Obojí výklad má pozitivní smysl. Hostivař je poprvé písemně zmíněna v Kosmově kronice roku 1068, kdy přemyslovská knížata (synové Břetislava I. a současně bratři panujícího knížete Vratislava II.) Konrád, Ota a Jaromír se rozložili, se svými vojsky, na lukách u Hostivaře, neboť panovník chtěl pominout rodové závazky a dosadit na uvolněný biskupský stolec svého oblíbence. Spor Vratislava a jeho bratří dopadl dobře a Přemyslovec Jaromír byl zvolen biskupem. Roku 1132 ves Hostivař (villam Gostiwar) darovala Přibyslava, vdova po velmoži Hroznatovi, spolu s blízkým lesem Bosákovníkem, špitálu Sázavského kláštera. Druhá část patřila bohaté pražské rodině Rostů (před rokem 1327 Fricek, který ji postoupil bratru Donátovi - s nimi měli poddaní časté spory pro jejich krutost) a třetí část náležela roku 1328 ke kapli sv. Vavřince na Vyšehradě. Další zpráva, a první o existenci tvrze, je z roku 1364, kdy na ní sídlil vladyka Petřík z Lešťan. 12

5

Historie naší MČ. O Praze 15 [online]. [cit. 2016-08-29]. Dostupné z: http://www.praha15.cz/mestska-cast/o-praze-15/historie/


Roku 1437 potvrdil král Zikmund zástavní právo na klášterní část Hostivaře Janu Zajímači z Kunštátu a 13. dubna 1462 toto právo potvrdil i král Jiří z Poděbrad. Hostivař před koncem první třetiny 16. stol. náležela k panství Slavatů z Chlumu, jehož středem byl Kostelec nad Černými Lesy. Zvláštní díl Hostivaře byl v držení Jana Rakovnického z Perče. Po jeho smrti dědil majetek jeho syn Václav, jemuž král Vladislav Jagellonský roku 1503 v Budíně potvrdil "dvůr poplužní v Hostivaři nade vsí (...)" jako dědičný majetek. Protože Václav Rakovnický neměl děti, odkázal vše roku 1506 sestrám z rodu Švíků z Telce Dorotě Vlčkové a Kateřině Švíkové. Dalším hostivařským pánem se stal Kateřin vnuk Viktorin Švík z Telce. Po jeho smrti majetek zdědila jeho matka Johanka ze Zahrádky, která se před r. 1532 znovu provdala za Jana Koutského z Kostelce. Ten, v roce 1541, po smrti Johanky, postupně skoupil celou Hostivař (tím skončilo i staleté spojení obce se sázavským klášterem) a došlo k zásadní přestavbě a nové výstavbě tvrze (v centrální části dnešního Toulcova dvora). Následní dědicové od roku 1554, synové Karel a Pavel, se začali psát Hostivařští z Kostelce. Při dělení majetku se stal majitelem celé Hostivaře Karel, později Pavel, ale ten v roce 1569 vše prodal Čeňku Mičanovi z Klinštejna a od něj roku 1577 koupil tvrz a dvůr Hostivař nejvyšší purkrabí Vilém z Rožmberka, což mu potvrdil i Pražský sněm a císař Rudolf II. Hostivařští tak patřili k úřadu nejvyššího purkrabí pražského až do roku 1783 (z erbu Rožmberků vychází i horní pole pravé poloviny štítu znaku městské části Praha 15), kdy přešla Hostivař pod administraci zemské správy a purkrabím byl pouze vyplácen roční důchod. V roce 1860 přešla Hostivař pod správu země České a byla převedena z bývalého Rakovnického kraje pod okresní hejtmanství se sídlem v Karlíně a od roku 1884 se sídlem na Královských Vinohradech. V roce 1890 měla obec 1326 obyvatel žijících ve 122 domů. Od roku 1702 sloužila první dřevěná škola, 5. dubna 1840 se dostavěla kamenná škola a v r. 1895 byla postavena nová škola na Trhanovském náměstí, která slouží svému účelu dodnes a v její druhé, přistavěné části nyní sídlí Sportovní klub bojového umění Hostivař. V roce 1871 byla dána do provozu železnice a od roku 1882 funguje v Hostivaři i nádraží. Na přelomu století začaly v Hostivaři vznikat první továrny a mnoho z nich existuje dodnes, i když pod jinými názvy. V roce 1922 byla Hostivař připojena k Praze. 3. ledna 1954 přijela do Hostivaře první tramvaj č. 24, která navazovala na tramvajovou linku č. 4, končící v Zahradním Městě.


13

K rekreačním účelům slouží od roku 1962 Hostivařská přehrada s přilehlým lesoparkem a od počátku 80. let i nově vybudovaný sportovní areál s krytým bazénem a víceúčelovou halou. Od 70. let vzniklo několik nových panelových sídlišť. V r. 1996 začal v Hostivaři fungovat Centrální depozitář Národní knihovny ČR s kapacitou 4 miliony svazků. V blízkém okolí přehrady se nacházejí Meandry Botiče, které byly vyhlášeny za chráněné přírodní území a oblast Staré Hostivaře za památkovou zónu.6 6.1.3 Centrum sociální a ošetřovatelské pomoci Praha 15 Nejvýznamnějším poskytovatelem sociálních služeb na území MČ Praha 15 je Centrum sociální a ošetřovatelské pomoci Praha 15 (dále „CSOP“). Toto centrum poskytuje tři sociální služby. Jedná se o odborné sociální poradenství, pečovatelskou službu a odlehčovací pobytovou službu. Dále CSOP poskytuje neregistrovanou službu a to sociálně aktivizační služby pro seniory v Klubu seniorů. Klub je místem, kam senioři chodí si jen tak posedět, popovídat si mezi sebou, zúčastňují se různých programů, které se v klubu konají. V roce 2015 bylo 185 členů klubu. Terénní pečovatelské služby jsou poskytovány zejména seniorům na území MČ Praha 15 (Horní Měcholupy, Hostivař) dále Dolní Měcholupy, Štěrboholy, Petrovice, Dubeč a v Domě zvláštního určení (DPS Janovská). V roce 2015 bylo uzavřeno 438 nových smluv s klienty v rámci terénní pečovatelské služby. V rámci pečovatelské služby je poskytována služba – půjčovna kompenzačních pomůcek. Odborné sociální poradenství je registrovanou sociální službou a je poskytováno od 1. 9. 2015. Odborné sociální poradenství má formu terénní a ambulantní sociální služby. Odborné sociální poradenství je zaměřeno na potřeby jednotlivých okruhů u těchto cílových skupin, součástí poradenství je sociální práce s klientem ve spolupráci s Odborem sociální péče MČ Praha 15.

14 6

Historie naší MČ. O Praze 15 [online]. [cit. 2016-08-29]. Dostupné z: http://www.praha15.cz/mestska-cast/o-praze-15/historie/


Cílem poradenství je napomáhat lidem (se zdravotním postižením a seniorům) žijících v Městské části Praha 15 a okolí při řešení jejich nepříznivé sociální situace nebo osamělosti (společenské izolace), ve které se ocitli hlavně v důsledku svého zdravotního postižení nebo vyššího věku. Poskytnutím informací a podporou se snažíme, aby lidé s postižením mohli vést život obdobný jako lidé v běžné společnosti. V rámci poradenství bylo v roce 2015 uspokojeno 70 klientů v celkovém součtu 91 hodin. Odlehčovací pobytová služba je zařízení s nepřetržitým celoročním provozem poskytující pobytovou odlehčující službu osobám, které mají sníženou soběstačnost z důvodu věku, chronického onemocnění nebo zdravotního postižení, o které je jinak pečováno v jejich přirozeném prostředí. Cílem služby je umožnit pečujícím rodinám nebo jiným pečujícím osobám nezbytný odpočinek a zároveň poskytnout péči, podporu a aktivizaci uživatelům, kteří potřebují péči druhé osoby z důvodu např.: pro náhlé zhoršení zdravotního stavu, rekonvalescence po propuštění ze zdravotnického zařízení, LDN, zajištění péče v době potřebného odpočinku nebo nemoci osoby, která převážně zajišťuje péči v domácím prostředí. V rámci odlehčovací pobytové služby bylo v roce 2015 uzavřeno 87 nových smluv s klienty. Tabulka 1 Sociální služby CSS (MČ P15) Název služby Odb. soc. poradenství

7

Forma Ambulantní

Kapacita počet intervencí (30 min.

Rozpočet

Dotace HMP

Dotace MČ P15

66 860 Kč

0

0

6 700 Kč

0

0

jednání) - 6 klientů Terénní

počet intervencí (30 min. jednání) - 2 klienti

Pečovatelská služba

Terénní

500 klientů

8 067 000 Kč

2 583 000 Kč

2 691 700 Kč

Odlehčovací služby

Pobytová

37 lůžek

134 44 000 Kč

2 192 000 Kč

1 934 300 Kč

7

Pozn.: Kapacita služby je číselný údaj uvedený poskytovatelem v žádosti o registraci založené u příslušného krajského úřadu. Vztahuje se k výstupům služby (počet uživatelů, kteří získali za časovou jednotku určitý standard služby, počet standardizovaných intervencí poskytnutých za danou časovou jednotku). Kapacita má však vztah nejen ke kvantitě, ale i ke kvalitě poskytované služby. Aby mohla být stanovena, musí mít poskytovatel představu, co všechno konkrétně obnáší jednotka kvalitně poskytnuté intervence (jak vypadá kvalitně poskytnutá služba pro jednoho uživatele). Kapacita má i vztah k efektivitě sociální služby. (in s. 135 MPSV. Standardy kvality sociálních služeb: výkladový sborník pro poskytovatele. Praha: MPSV, 2008, 186 s.


15

7 Základní socio-demografické údaje Městská část Praha 15 je městská část na jihovýchodě hlavního města Prahy o rozloze 1024,94 ha, tvořená katastrálními územími Horní Měcholupy a Hostivař. MČ Praha 15 vznikla 18. listopadu 1994, do té doby byla Hostivař součástí městské části Praha 10 a Horní Měcholupy byly samostatnou městskou částí Praha-Horní Měcholupy (od 24. listopadu 1990). Mapa 1 hlavní město Praha

Správní obvod Městské části Praha 15 sousedí s pěti městskými částmi hlavního města Prahy. Jedná se o MČ Praha 11, MČ Praha 10, MČ Praha 14, MČ Praha 21 a MČ Praha 22. Úřad městské části Praha 15 je pověřen výkonem rozšířené působnosti státní správy též pro samosprávné městské části Praha-Dolní Měcholupy, Praha-Dubeč, Praha-Petrovice, Praha-Štěrboholy. 16


Od roku 1994 do další reformy správního členění Prahy v roce 2001 vykonávala MČ Praha 15 část přenesené působnosti i pro městské části Praha-Benice, Praha-Kolovraty, PrahaNedvězí a Praha-Uhříněves, které byly v roce 2001 vyčleněny do nového správního obvodu Praha 22. Mapa 2 Správní obvod MČ Praha 15

17


7.1 Vybrané socio-ekonomické údaje V níže uvedené tabulce jsou zaznamenány hlavní socio-ekonomické údaje hlavního města Prahy dle údajů zveřejněných Českým statistickým úřadem. Tabulka 2 Základní socio-ekonomické údaje HMP, (ČSÚ 2016) Měřicí jednotka

8

Období

Hodnota ukazatele

Růst * (pokles) v%

Datum poslední aktualizace

k 30.6.2016

1 272 774

0,4

12.9.2016

mil. Kč, b.c.

rok 2014

1 037 351

1,8

4.1.2016

Kč, b.c.

rok 2013

228 690

4,5

4.1.2016

Kč, b.c.

rok 2014

264 100

1,2

4.1.2016

Průměrná hrubá mzda

Kč

1.-2. čtvrtletí 2016

34 824

3,7

12.9.2016

Podíl nezaměstnaných osob (na obyvatelstvu ve věku 15-64 let) ***

%

k 31.8.2016

3,89

-0,02

9.9.2016

Obecná míra nezaměstnanosti ****

%

1. čtvrtletí 2016

2,3

-0,2

30.6.2016

k 30.6.2016

581 649

2,5

13.7.2016

Počet stavebních povolení


2 383

2

12.8.2016

Zahájené byty


1 037

-67,9

12.8.2016

Dokončené byty


2 693

-1,6

12.8.2016

mil. Kč, b.c.


22 940

-10

9.9.2016

Mzdy v průmyslu

Kč


35 916

2,8

9.9.2016

Tržby v průmyslu

mil. Kč


155 192

-1

9.9.2016


3 136 081

6,7

9.8.2016

Ukazatel Počet obyvatel * Regionální HDP ** Tvorba hrubého fixního kapitálu na obyvatele Disponibilní důchod domácností na obyvatele

Počet ekonomických subjektů *****

Základní stavební výroba

Počet hostů v hromadných ubytovacích zařízeních

8

Vysvětlivky: Růst/pokles oproti stavu k 1.1. ** Růst/pokles ve stálých cenách předchozího roku (reálný růst). *** Růst/pokles oproti předchozímu měsíci v procentních bodech. **** Růst/pokles v procentních bodech ***** Aktualizováno daty z Registru osob (ROS)

18

*


7.2 Počet obyvatel, vývoj Ve správním obvodu MČ Praha 15 je evidováno k 31. 12. 2015 celkem 47 152 obyvatel. Za posledních 10 let lze vidět pozitivní trend v počtu obyvatel, a to více jak o 18 %. Graf 1 Počet obyvatel MČ Praha 15, (ČSÚ 2016)

Počet obyvatel - sprání obvod MČ Praha 15 (k 31. 12. 2015) 32 590 24 000

6 018 6 000

3 665 2 707

2 172

1 500 MČ Praha 15

MČ Praha-Dolní Měcholupy

MČ Praha-Dubeč

MČ PrahaPetrovice

MČ PrahaŠtěrboholy

Průměrný věk na území HMP je u žen 43,4 let, u mužů 40,4 roků, zatímco na území MČ Praha 15 je tento věk cca o jeden rok nižší u obou pohlaví. Na správním území MČ Praha 15 má nejvyšší průměrný věk MČ Praha Petrovice (40,4 roků, 785 osob nad 65 let), zatímco nejnižší věk MČ Praha Dolní Měcholupy (36,6 roků, 293 osob nad 65 let).

Tabulka 3 Struktura obyvatel, (ČSÚ 2015) Česká republika Počet obyvatel Počet obyvatel

celkem pohlaví věková skupina

muži ženy 0 - 14 15 - 64 65 a více

10 558 524 5 189 071 5 369 453 1 623 716 6 997 715 1 932 412

HLMP 1 270 323 616 083 654 240 188 832 844 932 233 685

MČ P15 32 590 15 779 16 811 5 099 21 989 5 502

MČ P Dol. Měch. 2 707 1 347 1 360 556 1 858 293

MČ PDubeč

MČ PrahaPetrovice

MČ PŠtěrboholy

3 665 1 800 1 865 754 2 360 551

6 018 2 908 3 110 874 4 359 785

2 172 1 076 1 096 450 1 461 261

19


Graf 2 Vývoj počtu obyvatel, (ČSÚ 2016)

Současné demografické projekce ukazují jasný trend pokračujícího dynamického stárnutí. Podle ČSÚ se do roku 2050 počet seniorů ve věku 65 a více let zvýší o 112 tis. osob a bude tvořit 24 % populace. Podíl populace ve věku 15–64 let naopak poklesne z 69 % na 62 %. Počet osob starších 90 let se zvýší o téměř 22 tis. osob. Střední délka života se podle projekce zvýší na 84,6 let pro muže a 88,9 let pro ženy.

20


Tabulka 4 Změny ukazatelů obyvatelstva, (ČSÚ 2016)

9

MČ Praha 15

MČ Praha-Dolní Měcholupy

MČ PrahaDubeč

MČ PrahaPetrovice

MČ PrahaŠtěrboholy

Celkový přírůstek/úbytek

730

104

9

-3

65

Přirozený přírůstek/úbytek

157

31

11

32

25

573

73

-2

-35

40

1 983

197

149

213

117

1 410

124

151

248

77

Období rok 2015

Přistěhovalí Vystěhovalí

celkem

Přírůstek/úbytek stěhováním

Za rok 2015 se celkově do MČ Praha 15 přistěhovalo více jak 2,6 tis. osob, a více jak 2 tis. osob MČ opustilo. Celkově se tedy jedná o kladné saldo 649 občanů. Mírně negativní projevy lze sledovat na MČ Praha Petrovice a MČ Praha Dubeč. Jak uvádí střednědobý plán HMP, tak HMP by měla v budoucnu rozvíjet pronatalitní politiku, která bude rovněž respektovat změny demografické reprodukce, zejména růst podílu neúplných rodin (nejvyšší podíl neúplných rodin v rozsahu 27–32 % je v centrálních městských částech, nejnižší, pod 20 %, v okrajových částech), svobodných matek a podílu dětí narozených mimo manželství (37,4 % v roce 2012). 10

9

Vysvětlivky: a) Celkový přírůstek/úbytek osob s trvalým nebo dlouhodobým pobytem: Výsledek měny obyvatelstva během referenčního období: počet živě narozených dětí minus počet zemřelých osob plus počet přistěhovalých osob minus počet vystěhovalých osob. b) Počet vystěhovalých osob s trvalým nebo dlouhodobým pobytem: Počet vystěhovalých osob s trvalým nebo dlouhodobým pobytem během referenčního období. c) Přirozený přírůstek/úbytek osob s trvalým nebo dlouhodobým pobytem: Rozdíl počtu živě narozených dětí a zemřelých osob během referenčního období. d) Počet přistěhovalých osob s trvalým nebo dlouhodobým pobytem: Počet přistěhovalých osob s trvalým nebo dlouhodobým pobytem během referenčního období. e) Přírůstek/úbytek osob s trvalým nebo dlouhodobým pobytem stěhováním: Rozdíl počtu přistěhovalých a vystěhovalých osob během referenčního období. 10 s. 14-15, ODBOR ZDRAVOTNICTVÍ, SOCIÁLNÍ PÉČE A PREVENCE. Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb na území hlavního města Prahy na období 2016–2018. Praha: MHMP, 2015, 184 s.


21

7.3 Sociální služby

„Sociální službou se dle zákona o sociálních službách „rozumí činnost nebo soubor činností zajišťujících pomoc a podporu osobám za účelem sociálního začlenění nebo prevence sociálního vyloučení.“ (zákon o sociálních službách)

V obecné rovině lze sociální služby považovat za nástroj sociální politiky, který je směřován k osobám, jež mají zejména zákonem stanovenou potřebu je využívat. Důvody pro využití dnešního širokého spektra sociálních služeb jsou různé, od zdravotního postižení až po hrozbu sociálního vyloučení. Tato pomoc se samozřejmě nedotýká pouze těchto osob, ale sociální služby pomáhají řešit sociální situace i celé rodině či blízkým osobám. Pohled na funkci sociálních služeb může být rozdílný. Sociální služby v České republice doznaly zejména za posledních dvacet let významných změn. Hlavní změnou je výrazný apel na dodržování individuálních práv klientů sociálních služeb. České prostředí sociálních služeb se snaží tento přístup aplikovat zejména v souvislosti s přijetím zákona o sociálních službách, resp. od roku 2007. Díky této úpravě aplikují poskytovatelé sociálních služeb např. standardy kvality sociálních služeb, musí se podrobovat inspekcím kvality, více dbají na ochranu práv uživatelů nebo se transformují do jiných forem zpravidla komunitní péče. Velkou změnou v oblasti sociálních služeb je také postupná decentralizace. Tu můžeme spatřovat nejen v samotném poskytování, ale v oblasti plánování nebo financování sociálních služeb. Prostřednictvím sociálních služeb je zajišťována pomoc při péči o vlastní osobu, zajištění stravování, ubytování, pomoc při zajištění chodu domácnosti, ošetřování, pomoc s výchovou, poskytnutí informace, zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, psycho a socioterapie, pomoc při prosazování práv a zájmů apod. 22


Cílem sociálních služeb bývá mimo jiné: o podporovat rozvoj nebo alespoň zachování stávající soběstačnosti uživatele, jeho návrat do vlastního domácího prostředí, obnovení nebo zachování původního životního stylu, o rozvíjet schopnosti uživatelů služeb a umožnit jim, pokud toho mohou být schopni, vést samostatný život, o snížit sociální a zdravotní rizika související se způsobem života uživatelů.11 Funkce sociálních služeb je:  aktivizační (podpora k převzetí odpovědnosti za řešení sociální situace),  ochranná (zejména ochrana práv uživatelů),  koordinační (zajištění informovanosti, dostupnosti, poradenství v řešení sociální situace),  kompenzační (vyrovnání nerovností),  preventivní (předcházení vzniku či prohloubení stavu sociálního vyloučení),  rehabilitační (kdy prostřednictvím činnosti sociální služby dochází k nápravě nepříznivé sociální situace a člověk se navrací k běžnému způsobu života, který vedl před jejím vznikem). Sociální služby jsou poskytovány ve formě (popř. v jejich kombinaci): a) pobytové – služby spojené s ubytováním v zařízeních sociálních služeb, b) ambulantní – služby, za kterými si osoba dochází nebo je doprovázena či dopravována do zařízení sociálních služeb, c) terénní – služby poskytované v přirozeném sociálním prostředí.

23

11

srov. zákon o sociálních službách 2006 viz § 3


Sociální služby lze podle cíle a zaměření rozdělit do 3 základních skupin: A. Sociální poradenství – zahrnuje základní sociální poradenství, skrze které poskytuje každý (přímo nebo zprostředkovaně) poskytovatel sociálních služeb potřebné informace přispívající k řešení nepříznivé sociální situace osob.12 Tuto základní sociální službu není nutné registrovat. Do této oblasti také spadá odborné sociální poradenství, které je zaměřeno na potřeby jednotlivých okruhů sociálních skupin osob a zejména je poskytováno v poradnách pro rodinu, seniory, obětem domácího násilí nebo trestných činů. Součástí této služby může být půjčování kompenzačních pomůcek pro osoby se zdravotním postižením. Tato služba již podléhá povinné registraci.13 B. Služby sociální péče – „napomáhají osobám zajistit jejich fyzickou a psychickou soběstačnost s cílem umožnit zapojení do běžného života společnosti“14, popř. v případech, kdy to vylučuje jejich stav, jim zajistit důstojné prostředí a zacházení. Mezi tyto služby patří např. osobní asistence, pečovatelská služba, tísňová péče, odlehčovací služby, domovy pro seniory nebo osoby se zdravotním postižením aj. C. Služby sociální prevence – napomáhají zabránit sociálnímu vyloučení osob. „Cílem je napomáhat osobám k překonání nepříznivé sociální situace a chránit společnost před vznikem a šířením nežádoucích společenských jevů.“15 Do těchto služeb patří zejména raná péče, azylové domy, domy na půl cesty, nízkoprahová zařízení, noclehárny nebo intervenční centra. Celkové výdaje ze státního rozpočtu se postupně zvyšují, i když stále nepokrývají minimální potřebnost, která se pohybuje okolo 12 mld. Kč ročně. Hlavní dotační nástroj poskytuje Ministerstvo práce a sociálních věcí krajům na základě zákona o sociálních službách (viz § 101a). Krajům se dotace rozdělují na základě tzv. směrného čísla, které je uvedeno v příloze tohoto zákona. HMP ročně z celkové alokace určené krajům získává 8,08 %.

24 12

viz § 37, odst. 2 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů viz § 37, odst. 3 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů 14 viz § 38 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů 15 viz § 53 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů 13


Graf 3 Vývoj financování sociálních služeb, (MPSV 2016)

V roce 2016 byla alokována nejvyšší dotace v historii sociálních služeb, a to v celkové výši 9,185 mld. Kč. Naopak nejnižší souhrnná dotace byla přiznána v roce 2011, kdy byla o necelé 3 mld. Kč nižší.

7.4 Plánování sociálních služeb Jedním z důležitých nástrojů, který nyní ovlivňuje dostupnost sociálních služeb, je plánování sociálních služeb. Hlavní legislativní normou, která se přímo vyjadřuje k procesu plánování sociálních služeb, je zákon o sociálních službách číslo 108 z roku 2006. Tento zákon se nejen vymezuje k obsahu střednědobých plánů rozvoje sociálních služeb, ale i ke způsobu jeho zpracování, k aktérům jeho tvorby a k jeho návaznosti na způsoby identifikovaných potřeb. Povinnost střednědobě plánovat ukládá zákon pouze krajům a následně i Ministerstvu práce a sociálních věcí ČR, které má zpracovávat tzv. národní plán (viz § 96 a níže). Ministerstvo práce a sociálních služeb zpracovalo Národní plán rozvoje sociálních služeb ČR 2016 2025, který vymezuje cíle a priority státu nejen v oblasti sociálních služeb, ale také se zaměřuje na oblast sociálně-zdravotního pomezí, sociální práce nebo tripartitního dialogu. Tento dokument se tak stává základní národní strategií, na kterou by měly navazovat nejen plány krajů, ale i obcí. Současně udává základní směřování v oblasti sociální politiky na příštích deset let.


25

Obce povinnost plánování v zákoně o sociálních službách nemají, nicméně pro kraj jsou velmi důležité informace a záměry obcí (nebo městských částí), proto, aby je mohl včlenit do krajské strategie. Plánování je současně stěžejním nástrojem pro tvorbu krajské sítě sociálních služeb a plánování nových kapacit. V této souvislosti je nutné zmínit novelizaci zákona o sociálních službách, která s účinností od ledna 2015 dokončila přechod financování sociálních služeb z úrovně státu na kraje. Kraj (v tomto případě HMP) je důležitým spojovacím článkem systému fungování sociálních služeb, a to především z následujících důvodů: a) je subjektem, který ze zákona registruje poskytovatele sociálních služeb (vydává oprávnění k poskytování sociálních služeb), b) je subjektem, který na základě dat a poznatků určuje kapacitní rozsah sociálních služeb pro své občany (na základě procesů plánování tvoří síť sociálních služeb), c) je subjektem, který zásadním způsobem financuje poskytování sociálních služeb pro své občany (v rámci dotačního a grantového řízení HMP).16

Jak uvádí střednědobý plán HMP, tak střednědobé plány sociálních služeb jsou podkladem pro tvorbu jak střednědobého plánu, tak případných akčních plánů. Aby byl střednědobý plán městských částí přijat ze strany HMP jako relevantní zdroj, musí být schválen samosprávnými orgány městských částí.

26

16

s. 7, ODBOR ZDRAVOTNICTVÍ, SOCIÁLNÍ PÉČE A PREVENCE. Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb na území hlavního města Prahy na období 2016–2018. Praha: MHMP, 2015. 184 s.


7.4.1 Krajská síť sociálních služeb HMP Jak bylo popsáno v předchozí kapitole, krajská síť je nedílnou součástí procesů plánování a financování. Krajskou síť HMP schválilo zastupitelstvo HMP dne 18. 6. 2015 usnesením č. 8/62. Schválený materiál obsahuje základní parametry, vize, východiska tvorby a podobu krajské sítě. Zároveň stanovuje rozsah základní sítě poskytovatelů sociálních služeb, který je definován na úrovni jednotlivých služeb konkrétních poskytovatelů a kapacitního rozsahu v rámci definovaných kapacitních jednotek. Pokud například budou vznikat nové kapacity sociálních služeb na území MČ Praha 15, bude nutné naplnit podmínky pro zařazení nových kapacit či služeb do krajské sítě. Nutné je upozornit, že vzhledem k nedostatku veřejných zdrojů si HMP, jako správce sítě, vyhrazuje právo i na odmítnutí nových kapacit. Důvody nezařazení sociální služby do krajské sítě sociálních služeb mohou být v zásadě čtyři: 1. jde o nově registrovanou sociální službu, která dosud není na území poskytována, respektive je poskytována menší časové období než jeden celý kalendářní rok, 2. jde o sociální službu, která není v souladu se SPRSS z důvodu lokalizace (např. služba lokalizované vně území HMP má svůj ekvivalent v Praze), 3. jde o sociální službu, kapacitně potřebnou, u které existují zásadní pochybnosti správce sítě o realizaci poskytování sociální služby, 4. jde o sociální službu, kapacitně potřebnou, kterou nelze do krajské sítě sociálních služeb zařadit kvůli nedostatku finančních prostředků na poskytování sociálních služeb v daném roce.17 O nové zařazení do krajské sítě nebo navýšení kapacity musí organizace (poskytovatel sociálních služeb) písemně zažádat na odbor zdravotnictví, sociální péče a prevence MHMP.

27

17

s. 5, ODBOR ZDRAVOTNICTVÍ, SOCIÁLNÍ PÉČE A PREVENCE. Krajská síť sociálních služeb pro rok 2016. Praha: MHMP, 2016, 61 s.


Na území HMP jsou definovány základní tři typy sítě sociálních služeb: I.

Základní síť sociálních služeb, která je určována na kalendářní rok ve vazbě na předpokládanou alokaci finančních prostředků.

II.

Rozvojová síť sociálních služeb je síť, kterou v případě reálně vyšší finanční alokace z hlavních veřejných zdrojů (MPSV, HMP) lze nad rámec kapacit základní sítě sociálních služeb financovat.

III.

Rozšířená síť sociálních služeb je síť, kterou v případě reálně výrazně vyšší finanční alokace z hlavních veřejných zdrojů (MPSV, HMP) lze nad rámec kapacit základní a rozvojové sítě sociálních služeb rozšiřovat s ohledem na potřebné sociální služby.

HMP dále posuzuje materiálně-technické podmínky každé sociální služby, včetně odpovídajícího personálního zajištění. Důležité je také vyjádření příslušné samosprávy, resp. městských částí, výsledky z veřejnosprávních nebo finančních kontrol. Síť současně také stanovuje základní cenové hladiny, na základě kterých jsou služby posuzovány. V současné době je počítáno s tím, že krajská síť bude zpracovávána v jednoletých cyklech. Celková optimální výše na financování základní krajské sítě sociálních služeb činí 2 308 544 500 Kč pro rok 2016, úhrady od uživatelů a zdravotních pojišťoven jsou předpokládány v částce cca 1 113 573 800 Kč.18

28

18

více viz s. 10-12, ODBOR ZDRAVOTNICTVÍ, SOCIÁLNÍ PÉČE A PREVENCE. Krajská síť sociálních služeb pro rok 2016. Praha: MHMP, 2016, 61 s.


Tabulka 5 Krajská síť sociálních služeb definovaná v plánovaném kapacitním rozsahu a optimálním objemu finančních prostředků pro rok 2016 (MPSV 2016)

Druh sociální služby Odborné sociální poradenství Osobní asistence Pečovatelská služba Tísňová péče Průvodcovské a předčitatelské služby Podpora samostatného bydlení Odlehčovací služby Odlehčovací služby ‐ pouze pobytová forma Centra denních služeb Denní stacionáře Týdenní stacionáře Domovy pro osoby se zdravotním postižením Domovy pro seniory Domovy se zvláštním režimem Chráněné bydlení Soc. sl. ve zdr. zařízení (dle § 52) Raná péče Telefonická krizová pomoc Tlumočnické služby Azylové domy Domy na půl cesty Kontaktní centra Krizová pomoc Krizová pomoc – pobytová forma Intervenční centra Nízkoprahová denní centra Nízkoprahová zařízení pro děti a mládež Noclehárny Služby následné péče Služby následné péče ‐ pouze pobytová forma Sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi SAS pro seniory a osoby se zdr. postižením Sociálně terapeutické dílny Terapeutické komunity Terénní programy Sociální rehabilitace Sociální rehabilitace ‐ pouze pobytová forma

Celkový plán kapacit v krajské síti sociálních služeb pro rok 2016 155,6 362 200 811,5 12,1 2,2 16,4 27,25 438 53,5 331,4 109 1 227 2 833 1 186 322 104 18,7 25 11,34 991 32 39,3 16,5 26 8,2 50,8 62,8 408 13,5 29 45,7 36 71 38 89,3 167,5 66

Optimální výše finančních prostředků dle kapacit krajské sítě pro rok 2016 69 000 000 86 916 100 284 054 100 1 435 700 772 100 6 174 200 9 326 100 101 545 600 17 216 200 103 621 200 29 176 800 272 196 000 504 098 000 263 212 800 76 407 200 18 540 000 8 344 400 10 614 800 4 894 800 105 446 000 8 294 000 16 065 400 7 076 900 6 122 600 3 460 300 21 025 300 27 750 900 29 383 200 5 994 900 6 292 000 19 853 200 15 483 300 29 125 600 9 880 000 38 776 100 73 016 700 17 952 000

Optimální výše finančních prostředků (III. sloupec tabulky) není proto čistým násobkem plánovaných kapacit a cenové hladiny daného druhu sociální služby, ale je redukována o předpokládané úhrady od uživatelů a zdravotních pojišťoven. 29


7.4.2 Detailní popis krajské sítě pro rok 2016 Níže uvedený text vychází z krajské sítě pro rok 2016. Lze předpokládat, že trendy které jsou níže uvedeny, budou obdobné i v roce 2017. Přehled podporovaných sociálních služeb na území hlavního města jsou důležité i proto, když bude MČ Praha 15 rozšiřovat sociální služby, mělo by rozšíření vycházet z níže uvedených priorit. V případě, že by navýšení kapacit nekorespondovalo s určením hlavního města, je možné zahájit vyjednávání o navýšení kapacit, které by se následně mohlo promítnout do krajské sítě, případně je možné uvažovat i vzniku samostatné obecní sítě. U těchto služeb by pak pověření k výkonu služeb v obecném hospodářském zájmu vydávala sama MČ Praha 15. 7.4.2.1 Služby sociální péče Osobní asistence V současné době registruje HMP nárůst zájmu uživatelů o tuto sociální službu (zvyšující se objem hodin přímé péče), na který chce HMP reagovat podporou nárůstu hodin přímé péče (a přepočtených úvazků) u stávajících poskytovatelů sociálních služeb v krajské síti sociálních služeb. Pečovatelská služba V současné době registruje HMP stabilní zájem o tuto sociální službu. Jde o prioritní sociální službu z pohledu správce sítě. Dostupnost služby je zajištěna z významné části skrze vysokokapacitní příspěvkové organizace zřízené MČ. Území HMP - v tuto chvíli správce sítě považuje za pokryté. Strukturou obyvatel „nejstarší“ městské části jsou zajištěny skrze své příspěvkové organizace – MČ Praha 4 (55 přepočtených úvazků přímé péče), MČ Praha 10 (55 přepočtených úvazků přímé péče), MČ Praha 6 (32 přepočtených úvazků přímé péče) a MČ Praha 8 (50 přepočtených úvazků přímé péče). Vzhledem k poskytovanému objemu hodin přímé péče v této chvíli neplánujeme razantní nárůst kapacit a současnou síť sociálních služeb chceme stabilizovat ve střednědobém horizontu. Jistým limitem této sociální služby bývá poskytování služeb pouze v pracovním týdnu a převaha úkonu poskytnutí stravy nebo pomoc při zajištění stravy. Služba by měla mít 30

stabilní a dlouhodobý průběh poskytovaní.


Tísňová péče HMP plánuje stabilní podporu této sociální služby. Strategií HMP je podpora tohoto druhu sociální služby a ve spolupráci s MČ zajišťovat finanční dostupnost sociální služby pro potencionální i současné uživatele. Služba vhodně doplňuje stávající systém terénní sociální a zdravotní péče a udržuje uživatele v přirozeném prostředí domova. Služba by měla mít stabilní a dlouhodobý průběh poskytování. Hustotu krajské sítě poskytovatelů tísňové péče na území HMP pokládá HMP za dostatečnou. Průvodcovské a předčitatelské služby Cílem je zajistit a garantovat základní dostupnost této služby pro občany HMP. Při poskytování sociálních služeb jde převážně o naplňování ochranné a koordinační funkce. Podpora samostatného bydlení Cílem je rozšířit stávající kapacity sociálních služeb z 16,4 přepočtených úvazků na téměř dvojnásobek, tj. 30 přepočtených úvazků. Při poskytování sociálních služeb jde především o naplňování rehabilitační a kompenzační funkce. Služba by měla mít stabilní a dlouhodobý průběh poskytování. Hustotu krajské sítě sociálních služeb nepokládá HMP za dostatečnou. Odlehčovací služby Odlehčovací služba je na území HMP zajištěna, v tuto chvíli HMP neplánuje rozvoj kapacit, chce stabilizovat současné kapacity, případně vhodně transformovat formu poskytování. Při poskytování sociálních služeb jde převáženě o naplňování krátkodobě kompenzační funkce. Služba by měla mít dočasný průběh poskytování. Hustotu krajské sítě sociálních služeb pokládá HMP za dostatečnou. Centra denních služeb Hustotu sítě sociálních služeb na území HMP pokládá HMP – doplněnou denními stacionáři – za dostatečnou. 31


Denní stacionáře Hustotu sítě sociálních služeb na území HMP, pokládá HMP – doplněnou centry denních služeb – za dostatečnou. Týdenní stacionáře Jde o prioritní sociální službu z pohledu správce sítě. V krajské síti sociálních služeb je 105 lůžek. Pokud by vznikla potřeba navýšení lůžkových kapacit pro konkrétní typ postižení, pak je možné uvažovat o navýšení kapacit služby ve střednědobém horizontu do roku 2020. Hustotu sítě sociálních služeb na území HMP nepokládá HMP za dostatečnou. Domovy pro osoby se zdravotním postižením Cílovým stavem je postupná redukce mimopražských kapacit u příspěvkových organizací HMP, dalším cílem je nastavit systém péče specializovaný na věkovou strukturu uživatelů a jejich zdravotní stav. V nákladovosti na jedno lůžko jde o nejdražší pobytovou službu. Hustotu sítě sociálních služeb pokládá HMP za dostatečnou. Domovy pro seniory Jde o prioritní sociální službu z pohledu správce sítě. HMP chce ve spolupráci s MČ koordinovaně a postupně zvyšovat kapacitu služby na území HMP. Na základě zjištění potřeb lze konstatovat, že mezi uživateli existuje poptávka pobytových kapacit na území HMP, část celkové poptávky po sociální službě je reálná (tj. zdravotní stav poptávajících osob odpovídá III. a IV. stupni PnP). Obecně platí trend zvyšujícího se průměrného věku současných uživatelů sociálních služeb (nad 83 let) a zhoršujícího se zdravotního stavu současných uživatelů sociálních služeb (III. a IV. stupeň PnP). Hustotu sítě sociálních služeb na území HMP do budoucna nepokládáme za dostatečnou.

32


Domovy se zvláštním režimem Jde o vysoce prioritní sociální službu z pohledu správce sítě. HMP chybí kapacity pro lidi trpící demencí, tyto chybějící kapacity na území HMP chce HMP postupně doplňovat. Lůžkové kapacity HMP chce ve střednědobém horizontu (do roku 2020) navýšit zhruba o 1/3, což je asi 300 lůžek, vše ve spolupráci s MČ. Hustota sítě sociálních služeb na území HMP aktuálně není dostatečná. Chráněné bydlení Jde o vysoce prioritní sociální službu z pohledu správce sítě. HMP chce rozvíjet kapacity nad rámec současných kapacit ve vazbě na potřebnost služby a objektivní poptávku po ní. Hustota sítě sociálních služeb na území HMP aktuálně není dostatečná. Sociální služby poskytované ve zdravotnických zařízeních lůžkové péče V krajské síti sociálních služeb je pro občany HMP zařazeno 114 lůžek. Správce sítě v této chvíli jejich kapacitu hodnotí jako dostatečnou a neuvažuje o jejím navýšení. 7.4.2.2 Služby sociální prevence Raná péče Jde o prioritní sociální službu z pohledu správce sítě. V současné době je pro území HMP zajištěno 17 přepočtených úvazků pracovníků u 6 poskytovatelů sociálních služeb. Cílem je navýšit počet úvazků na 22 přepočtených úvazků u současných šesti poskytovatelů sociálních služeb. Hustota sítě sociálních služeb je z pohledu správce pro roky 2016 - 2018 dostatečná, postupně je cílem navyšovat objem hodin přímé péče. Telefonická krizová pomoc V krajské síti je zařazeno 7 sociálních služeb zaměřených na jednotlivé cílové skupiny uživatelů (děti, rodiče, senioři, osoby v krizi a oběti trestných činů). Jedná se o specializované linky, fungující vesměs 24 hodin. Hustota sítě sociálních služeb je z pohledu správce sítě sociálních služeb dostatečná.

33


Tlumočnické služby V síti sociálních služeb je zařazeno 5 poskytovatelů sociálních služeb. Častým problémem této sociální služby je metodické vymezení toho, kdy jde – při tlumočení – o sociální službu. V případě vyššího objemu finančních prostředků na poskytování sociálních služeb je správce sítě připraven zvýšit objem přepočtených úvazků, a tím zvýšit celkovou kapacitu služby. Azylové domy Azylové bydlení je prioritní sociální službou, jak z pohledu správce sítě, tak z pohledu MČ. V síti sociálních služeb je 900 lůžek. Tato sociální služba se úzce váže na problematiku sociálního bydlení, které zatím není legislativně ukotveno na národní úrovni. V praxi se stává, že matky s dětmi (i jednotlivci) postupně rotují mezi azylovými domy v Praze (protože ubytování je ze zákona o sociálních službách vždy dočasné) s minimální možností zajistit si běžné bydlení. Samotné navýšení kapacit azylových domů, k čemuž data o potřebnosti správce sítě sociálních služeb má k dispozici, především pro matky (rodiny) s dětmi fakticky nahrazuje nedostatek sociálního bydlení a umenšuje odpovědnost místních samospráv za své sociálně ohrožené (vyloučené) obyvatele. Hustota sítě sociálních služeb na území HMP je nedostatečná. Domy na půl cesty Z pohledu správce sítě jde o prioritní sociální službu. V této chvíli jsou na území HMP tři sociální služby s kapacitou 28 lůžek. Domy na půl cesty mají mít kapacitu max. pro 10–15 uživatelů v jednom zařízení. Současnou kapacitu na území HMP považuje správce sítě za dostatečnou a služby zařazené do sítě sociálních služeb chce finančně stabilizovat, i prostřednictvím finančních prostředků EU.

34


Kontaktní centra Cílem správce sítě sociálních služeb je mít vyšší počet nízkokapacitních kontaktních center v blízkosti otevřených drogových scén na území HMP, případně propojit tuto sociální službu s dalšími návaznými službami. Financování těchto služeb na svém území v plné míře hradí HMP, bez dotací dalších územních celků (krajů, měst, obcí), kde mimopražští uživatelé mají trvalé pobyty. Hustota sítě sociálních služeb je z pohledu správce sítě sociálních služeb nedostatečná. Krizová pomoc V síti sociálních služeb je 19 lůžek a 34 přepočtených úvazků pracovníků sociálních služeb. Služba je na území HMP poskytována převážně v pobytové formě (5 služeb). V pobytové formě poskytování jde z pohledu správce sítě o prioritní sociální službu. Hustota sítě sociálních služeb se z pohledu správce sítě jeví aktuálně jako dostatečná s tím, že je třeba reagovat na případnou zvýšenou potřebnost navýšením kapacit. Intervenční centra Služba má ambulantní formu a je zajištěna 7 přepočtenými úvazky. Statistika vykázání ze společného obydlí má stoupající charakter, i proto správce sítě uvažuje o navýšení úvazků. Poskytovatel služby zůstane v krajské síti sociálních služeb jediný. Nízkoprahová denní centra Z pohledu správce sítě jde o prioritní sociální službu. Cílovou skupinou jsou lidé bez domova. Financování těchto služeb na svém území v plné míře hradí HMP, bez dotací dalších územních celků (krajů, měst, obcí), kde mimopražští uživatelé mají trvalý pobyt. Cílem správce sítě sociálních služeb je mít vyšší počet nízkokapacitních nízkoprahových denních center v blízkosti otevřených bezdomoveckých scén na území HMP. Hustota sítě sociálních služeb je z pohledu správce sítě sociálních služeb nedostatečná.

35


Nízkoprahová zařízení pro děti a mládež Jde o prioritní sociální službu z pohledu MČ. Na území HMP je poskytováno 17 služeb. Cílem správce sítě sociálních služeb je lokalizovat NZDM v místech, kde se mohou ve zvýšené míře kumulovat sociálně patologické jevy především z pohledu hustoty osídlení, charakteru městské zástavby (sídliště, centrální městské části) a výskytu kriminality. Potřebnost nové sociální služby, vedle výše popsaných objektivizovaných faktů, musí deklarovat MČ, včetně finanční participace na běžném provozu. Dostatečná hustota sítě sociálních služeb bude nadále komunikována s MČ na základě objektivních faktorů. Noclehárny Cílem správce sítě je stabilizovat síť sociálních služeb v místech, která jsou místně dostupná pro lidi bez domova. V síti sociálních služeb je 5 zařízení lokalizovaných v centrální Praze, jedno velkokapacitní – loď CSSP Hermes (233 lůžek). Hustota sítě sociálních služeb je z pohledu správce sítě sociálních služeb dostatečná. Služby následné péče Poskytování sociální služby by mělo mít dočasný charakter. Hustota sítě sociálních služeb je z pohledu správce sítě sociálních služeb dostatečná. Sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi Na území HMP je v síti sociálních služeb zařazeno 15 sociálních služeb s 46 přepočtenými úvazky. Současné kapacity chce správce sítě stabilizovat a provázat (ale nezaměňovat) systém poskytování sociálních služeb s dalšími návaznými a doplňujícími službami financovanými z grantového systému pro podporu rodiny (např. podpora dobrovolnictví při práci s rodinou). U této sociální služby vnímá správce sítě potřebnost především skrze jasně vyjádřenou podporu MČ, kde služby realizují svou činnost. Hustota sítě sociálních služeb je z pohledu správce sítě sociálních služeb dostatečná, pokud budou systémově – z úrovně HMP a MČ – podporovány návazné a doplňující služby. 36


Sociálně aktivizační služby pro seniory a osoby se zdravotním postižením Z pohledu správce sítě se jeví jako účelné podporovat touto sociální službou především cílovou skupinu osoby se zdravotním postižením, zejména potom osoby se smyslovým deficitem. Hustota sítě sociálních služeb je z pohledu správce sítě sociálních služeb dostatečná. Sociálně terapeutické dílny Správce sítě financuje 13 sociálních služeb na území HMP s 67 přepočtenými úvazky. Hustota sítě sociálních služeb je z pohledu správce sítě sociálních služeb dostatečná, v případě vyššího objemu finančních prostředků na poskytování sociálních služeb je správce sítě připraven zvýšit objem přepočtených úvazků, a tím zvýšit celkovou kapacitu služby. Terapeutické komunity Pro občany HMP je v síti sociálních služeb zařazeno 34 lůžek. Hustota sítě sociálních služeb je z pohledu správce sítě sociálních služeb dostatečná. Terénní programy Lokální charakter mají terénní programy pro ohrožené děti a mládež (5 služeb, 16,5 přepočtených úvazků v terénu), celopražský charakter mají ostatní terénní programy – pro lidi bez domova (5 služeb, 27 přepočtených úvazků v terénu), pro osoby závislé na nealkoholových drogách (3 služby, 16 přepočtených úvazků v terénu) a ostatní terénní programy (5 služeb, 18 přepočtených úvazků v terénu). U cílové skupiny ohrožené děti a mládež vnímá správce sítě potřebnost především skrze jasně vyjádřenou podporu MČ, kde služby realizují svoji činnost. Pro ostatní cílové skupiny je indikátorem potřebnosti kumulace negativních sociálních jevů, na které sociální služby reagují za účelem řešení nepříznivé sociální situace. U lidí bez domova a osob závislých na nealkoholových drogách je dlouhodobým cílem pokrýt území, kde jsou tyto cílové skupiny početně zastoupeny (především otevřená bezdomovecká a drogová scéna). 37


Hustota sítě sociálních služeb je z pohledu správce sítě sociálních služeb dostatečná, síť sociálních služeb musí být schopna reagovat na potřebnost, správce sítě neplánuje zvyšovat počet sociálních služeb na území HMP, ale bude – v případě objektivizované potřeby – navyšovat objem úvazků pracovníků v terénu. Sociální rehabilitace V pobytové formě je na území HMP 6 služeb s 60 lůžky, ambulantní nebo terénní formou ji poskytuje 36 služeb, 181 přepočtených úvazků. Správce sítě chce postupně zjišťovat a ověřovat, zda obsah činností, které služby realizují, odpovídá druhovému zařazení služby. Hustota sítě sociálních služeb je z pohledu správce sítě sociálních služeb dostatečná. Odborné sociální poradenství V síti sociálních služeb je zařazeno 46 sociálních služeb, 142 přepočtených úvazků. Cílem správce sítě je nastavit systém vysoce specializovaného poradenství ve vztahu k problematikám jednotlivých cílových skupin uživatelů sociálních služeb. Správce sítě chce postupně zjišťovat a ověřovat, zda obsah činností, které služby realizují, odpovídá svojí specializací druhovému zařazení a očekávané kvalitě služby. U této sociální služby reflektuje správce sítě zejména odborné předpoklady pracovníků poskytujících odborné sociální poradenství a srozumitelnou dokumentaci, která je u služby vedena. Hustota sítě sociálních služeb je z pohledu správce sítě sociálních služeb dostatečná.

38


7.5 Podpora sociálních služeb MČ Praha 15 Městská část Praha 15 v posledních dvou letech na základě usnesení Rady MČ Prahy 15 vyhlásila dotační program pro sociální oblast. Žadateli mohou být jak právnické, tak i fyzické osoby, které realizují své programy pro občany s trvalým bydlištěm v MČ Praha 15, jsou registrovaní poskytovatelé sociálních služeb a mají vyrovnané pohledávky vůči MČ Praha 15 za předchozí období ke dni podání žádosti o dotaci. Podmínkou žádosti je činnost nejméně dva roky. Žádosti o dotaci nemohou podávat organizační složky státu, územní samosprávné celky a příspěvkové organizace jimi zřízené. Dotace se vztahuje na následující sociální služby:  Pomoc dětem a mládeži  Pomoc seniorům  Pomoc osobám se zdravotním postižením  Ostatní služby a činnosti v oblasti sociální prevence Maximální částka na jednu žádost je 15.000,- Kč. Celkový objem peněžních prostředků v roce 2016 vyčleněných v rozpočtu na daný účel je 100.000 Kč. Níže jsou uvedené přiznané dotace za rok 2015-2016. Tabulka 6 Dotační titul MČ Praha 15 pro rok 2016 (MČ P15, 2016)

Poskytovatel služby

Přidělená částka

Diakonie ČCE - středisko Praha, Praha 5 – Raná péče

15.000 Kč

Diakonie ČCE - středisko Praha, Praha 5 – Denní stacionář

10.000 Kč

Hewer, z.s. Praha 10 – Osobní asistence

15.000 Kč

Tichý svět, o.p.s. Praha 9, Tichá linka

5.000 Kč

EDA cz, z.ú. Praha 2, Raná péče pro rodiny dětí se zrakovým a kombinovaným postižením

14.400 Kč

Fokus Praha, Osoby s chronickým duševním onemocněním

15.000 Kč

Celkem rozděleno

74.400 Kč

39


Tabulka 7 Dotační titul MČ Praha 15 pro rok 2015 (MČ P15)

Poskytovatel služby

Přidělená částka

Diakonie ČCE – středisko Ratolest, Praha 10

10.000 Kč

Hewer, z.s., Praha 10

10.000 Kč

Tři, o.p.s. - Hospic Dobrého Pastýře, Čerčany

10.000 Kč

Celkem rozděleno

30.000 Kč

40


7.6 Sociální práce

„Sociální práce je praktická profese a vědecký obor, které podporují sociální změnu, sociální soudržnost, práva a svobodu lidí. Zásady sociální spravedlnosti, lidských práv, kolektivní zodpovědnosti a respektování rozdílností jsou základem sociální práce. S pomocí teorií sociální práce, sociálních věd, humanitních oborů a tradičních (původních) poznatků, sociální práce zapojuje lidí a struktury do řešení problémů života a do posilování sociálního blaha.“ (Mezinárodní definice sociální práce, 2014)

Sociální práce je nedílnou součástí sociálních služeb, ale také aktivit obcí nebo městských částí ve vztahu k pomoci občanům, zejm. seniorům, sociálně potřebným, mládeži, zdravotně postiženým apod. Sociální reformou v roce 2012 došlo k reálnému přesunu sociálních agend z městských a obecních úřadů na úřady práce. Mimo přesunu agend dávek, došlo k rozmělnění sociální práce na obcích. V některých obcích a městech byla pozice sociální pracovníka zcela zrušena, přičemž tato činnost přesunuta nebyla. Nyní se MPSV snaží sociální práci na obcích obnovit, a to dotačním titulem na výkon sociální práce, který poprvé vznikl v roce 2015 novelou zákona o sociálních službách. V tomto roce bylo rozděleno 250 mil. Kč, o příspěvek na výkon sociální práce si přitom zažádaly všechny kraje, všechny obce s rozšířenou působností a celkem 147 obcí s pověřeným obecním úřadem. Celkem tedy ministerstvo obdrželo žádosti od 388 subjektů. Optimální částka na podporu sociální práce na obcích ale byla vyčíslena na 1, 4 mld. Kč, a i když MPSV pro rok 2016 tuto částku ze státního rozpočtu žádalo, tak došlo k navýšení oproti předchozímu roku pouze o 50 mil. Kč. V tomto roce byl již počet žadatelů o 7 více. MČ Praha 15 získala pro rok 2016 1.054.000 Kč (vč. dofinancování ve výši 114.000 Kč), zatímco v předchozím roce byla dotace o 679.000 Kč vyšší.

41


7.7 Vybrané sociální ukazatele 7.7.1 Příspěvek na péči Důležitým prvkem v systému sociálních služeb je příspěvek na péči, který může osoba, které náleží, využít k zakoupení sociální služby (péči mu poskytne registrovaný poskytovatel sociálních služeb). Z tohoto příspěvku může být také poskytnuta určitá finanční částka osobě, která péči poskytuje (rodinný příslušník nebo jiná osoba), popřípadě může docházet ke kombinaci obou výše uvedených možností. Zákon o sociálních službách definuje 4 základní stupně závislosti ve dvou úrovních (osoby do 18 let věku a nad 18 let). Tabulka 8 Rozdělení a výše PnP (MPSV 08/2016)

Osoby do 18 let věku stupeň počet nezvládnutých závislosti životních potřeb

Osoby nad 18 let věku

měsíční výše příspěvku

počet nezvládnutých životních potřeb

měsíční výše příspěvku

I.

3 potřeby

3.300,- Kč

3 až 4 potřeby

880,- Kč

II.

4 až 5 potřeb

6.600,- Kč

5 až 6 potřeb

4.400,- Kč

III.

6 až 7 potřeb

9.900,- Kč

7 až 8 potřeb

8.800,- Kč

IV.

8 až 9 potřeb

13.200,- Kč

9 až 10 potřeb

13.200,- Kč

Výdaje na příspěvek na péči v roce 2015 meziročně vzrostly o cca 0,8 mld. Kč na 21,2 mld. Kč. V průměru bylo měsíčně vyplaceno cca 337,0 tis. příspěvků (z toho cca 108,9 tis. v I. stupni závislosti, 110,0 tis. ve II. stupni závislosti, 75,0 tis. ve III. stupni závislosti a 43,1 tis. ve IV. stupni závislosti).19 Vývoj v na území hl. města v oblasti příspěvku na péči je uveden v následující tabulce, která ukazuje na průměrný měsíční počet příjemců příspěvku na péči.

42

19

MPSV. Vývoj sociálních výdajů MPSV v roce 2015 [online]. Praha, 2016, s. 4 [cit. 2016-09-27]. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/files/clanky/25745/TZ_-_Vyvoj_socialnich_vydaju_MPSV_v_roce_2015.pdf, s. 2


Tento údaj může následně indikovat možnou potřebu péče v rámci systému sociálních služeb, zejm. i s ohledem na stupeň závislosti, kdy předpokládáme, že osoby, pobírající první nebo druhý stupeň, potřebují spíše terénní a ambulantní sociální služby, zatím co osoby ve třetím či čtvrtém stupni závislosti mohou indikovat potřebu péče v rámci pobytových sociálních služeb. Současně tyto údaje je nutné také následně porovnat dalším šetřením mezi obyvateli, zda je péče zajišťována i skrze neformální péči, kterou zajišťují zpravidla osoby blízké. Tabulka 9 Analýza PnP, počet příjemců, (MPSV 2016)

Trvalá adresa žadatele městská část, Praha

20

Průměrný měsíční počet příjemců příspěvku na péči podle stupně závislosti za rok 2015 I.

II.

za 1. pololetí 2016

III.

IV.

I.

II.

III.

IV.

Praha 1

273

173

88

33

258

166

97

34

Praha 2

441

402

209

70

436

385

206

74

Praha 3

608

532

308

176

573

556

327

174

Praha 4

1 169

1 314

788

354

1 104

1 249

770

349

Praha 5

488

608

367

174

474

567

363

162

Praha 6

972

745

523

274

929

707

514

262

Praha 7

373

408

189

76

330

435

220

84

Praha 8

941

926

430

187

906

908

449

210

Praha 9

410

433

251

108

415

427

256

118

Praha 10

1 392

1 142

602

280

1 304

1 111

599

285

Praha 11

632

695

349

171

635

692

344

164

Praha 12

389

295

210

106

395

313

208

109

Praha 13

298

372

231

110

296

370

222

114

Praha 14

300

382

223

129

291

379

227

137

Praha 15

239

189

107

63

233

186

99

61

Praha 16

54

85

43

20

51

93

44

15

Praha 17

140

198

124

67

130

217

126

63

Praha 18

116

95

48

27

108

103

51

28

Praha 19

48

47

19

18

43

51

19

18

Praha 20

112

97

52

31

108

95

62

33

Praha 21

48

57

29

24

44

55

30

27

Praha 22

67

44

31

18

67

39

30

19

Celkem

9 510

9 239

5 221

2 516

9 130

9 104

5 263

2 540

43

20

Pozn.: V tabulce jsou uvedeny šipky, které naznačují trendy I.-IV. stupně příspěvku na péči. Zelená šipka naznačuje zvyšující počet, žlutá naznačuje mírný pokles/nárůst, červená pokles.


Zajímavým ukazatelem je např. počet příjemců v prvním a druhém stupni závislosti na úrovni MČ Praha 15, což i koreluje s věkovou strukturou celé městské části. Na druhou stranu HMP je specifické tím, že je nutné vnímat přesah jednotlivých městských částí, v tomto případě pak zejm. MČ Prahy 10. Proto je nutné poukázat na celkový trend v rámci HMP, kdy dochází ke snížení celkového průměrného počtu příjemců právě v prvním a druhém stupni závislosti a naopak ke zvýšení počtu osob ve třetím a čtvrtém stupni. V současné době samozřejmě lze vnímat údaje za rok 2016 jako předběžné, nicméně tento efekt lze spatřovat v rámci celé České republiky. V souvislosti s postupným stárnutím obyvatelstva a demografickým vývojem lze takto předpokládat zvýšenou potřebu péče o osoby pobírající příspěvek na péči. Tabulka 10 Výdaje na PnP, (MPSV 2016)

Trvalá adresa žadatele městská část, Praha

Výdaje na příspěvek na péči podle stupně závislosti (v tis. Kč)* rok 2015 I.

II.

1. pololetí 2016 III.

IV.

I.

II.

III.

IV.

Praha 1

3 041

7 986

8 311

6 619

1 635

4 178

4 766

3 851

Praha 2

5 756

18 382

19 758

13 112

2 885

9 138

9 704

7 029

Praha 3

6 824

24 524

29 144

29 174

3 368

12 767

15 698

14 508

Praha 4

13 696

60 505

74 666

57 852

6 636

29 279

37 444

31 335

Praha 5

6 703

28 566

35 161

28 349

3 470

13 558

17 831

14 442

Praha 6

11 473

34 808

49 831

45 701

5 731

16 871

25 232

22 866

Praha 7

4 372

18 133

17 870

12 967

2 049

9 823

10 553

7 900

Praha 8

11 869

43 422

39 977

32 134

5 846

22 066

22 606

19 394

Praha 9

5 249

19 567

24 543

16 248

2 897

9 984

12 992

10 230

Praha 10

15 506

52 417

56 914

47 468

7 579

26 116

29 017

25 984

Praha 11

7 728

32 249

33 000

28 070

4 145

16 587

17 073

14 256

Praha 12

4 839

13 412

19 668

16 564

2 377

7 249

9 891

8 838

Praha 13

4 032

17 489

22 435

17 564

2 138

8 963

10 711

9 581

Praha 14

4 547

18 647

21 814

20 269

2 102

9 426

10 881

10 668

Praha 15

3 101

8 914

10 102

10 231

1 588

4 661

4 968

5 357

Praha 16

901

3 669

3 715

3 497

385

2 173

1 928

1 387

Praha 17

1 975

9 134

11 520

10 374

897

5 200

6 286

5 178

Praha 18

1 694

4 537

4 912

4 177

842

2 495

2 495

2 255

Praha 19

648

2 150

1 807

2 837

267

1 090

947

1 478

Praha 20

1 494

4 401

5 075

4 899

697

2 209

2 923

2 893

Praha 21

691

2 703

2 680

3 856

348

1 296

1 497

2 240

Praha 22

814

2 156

3 078

3 081

401

1 013

1 581

1 351

Celkem

116 955

427 772

495 981

415 042

58 284

216 141

257 025

223 020

44


7.7.2 Invalidní důchod Invalidní důchod je dávka důchodového pojištění podmíněná dlouhodobě nepříznivým zdravotním stavem, tedy dávka, která souvisí s pojmem invalidita a na kterou má nárok pojištěnec při splnění podmínek stanovených zákonem. Od 1. 1. 2010 došlo k novému vymezení invalidity spočívající v zavedení tří stupňů invalidity namísto invalidity plné a invalidity částečné. V souvislosti s touto změnou došlo zároveň k nahrazení dvou dávek (plného invalidního důchodu a částečného invalidního důchodu) dávkou jedinou (invalidním důchodem prvního až třetího stupně), jehož výše se stanoví v závislosti na zjištěném stupni invalidity. Plný invalidní důchod a částečný invalidní důchod se zároveň k 1. 1. 2010 transformovaly do invalidního důchodu prvního až třetího stupně. Podle zákona je pojištěnec invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nastal pokles jeho pracovní schopnosti nejméně o 35 %, přičemž pokud jeho pracovní schopnost poklesla:  o 35 % až o 49 %, jedná se o invaliditu prvního stupně,  o 50 % až o 69 %, jedná se o invaliditu druhého stupně,  o 70 % a více, jedná se o invaliditu třetího stupně. Tabulka 11 Počet invalidních důchodců, (MPSV 2016)

Územní pracoviště PSSZ* Praha 1 Praha 2 Praha 3 Praha 4 Praha 5 Praha 6 Praha 7 Praha 8 Praha 9 Praha 10 Celkem

I.

Počet invalidních důchodců podle stupně invalidity k 30. 6. 2015 k 31. 12. 2015 k 30. 6. 2016 II. III. I. II. III. I. II.

III.

162

105

386

158

98

362

164

105

358

314

197

765

319

200

734

335

205

740

596

379

932

593

371

908

600

387

927

2 040

1 383

4 067

2 087

1 387

3 986

2 140

1 409

4 060

1 684

1 062

2 768

1 723

1 054

2 759

1 778

1 105

2 821

757

295

1 159

742

318

1 108

775

325

1 133

263

224

576

280

225

563

289

230

590

770

575

1 513

792

573

1 483

808

596

1 517

1 394

817

2 372

1 437

779

2 290

1 513

783

2 319

1 277

869

2 754

1 312

866

2 708

1 384

929

2 726

9 257

5 906

17 292

9 443

5 871

16 901

9 786

6 074

17 191

45


Z výše uvedené tabulky je zřejmé, že počet invalidních důchodců se mírně zvyšuje. Celkové výdaje rezortu MPSV na důchody v roce 2015 vzrostly meziročně o téměř 9,1 mld. Kč a dosáhly výše 385,5 mld. Kč (tj. 78,8 % všech prostředků na sociální dávky MPSV v roce 2015). Na konci roku 2015 byl zaznamenáván mírný meziroční nárůst celkového počtu důchodců ovlivněný zejména vyššími počty starobních důchodců; v prosinci 2015 dosáhl celkový počet důchodců 2 874,0 tis. (z toho 2 376,9 tis. představovali důchodci starobní), tj. meziročně o 0,4 % více.21

46

21



7.7.3 Dávky pomoci v hmotné nouzi Oblast dávek hmotné nouze upravuje zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů a další právní předpisy, zejména zákon č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, ve znění pozdějších předpisů a vyhláška č. 389/2011 Sb., o provedení některých ustanovení zákona o pomoci v hmotné nouzi. Dávky pomoci v hmotné nouzi mohou být jedním z důležitých indikátorů potřebnosti především služeb sociální prevence a odborného sociálního poradenství. Tím, že dávky hmotné nouze jsou zpravidla vázány na trvalé bydliště, není přehled – v případě HMP – zcela objektivní vzhledem k celkové potřebě služeb sociální prevence, protože část osob, které sociální služby potřebují, trvalé bydliště v HMP nemá.22 Nedílnou součástí systému pomoci v hmotné nouzi je sociální práce s potřebnými občany, která se nyní opět vrací i na obecní úřady, ale je prováděna i ve sféře sociálních služeb nebo na úřadech práce. Cílená a odborná sociální práce tak může efektivně propojit systém dávek a desegregace. Dávkami, kterými se řeší pomoc v hmotné nouzi, jsou: 

příspěvek na živobytí



doplatek na bydlení



mimořádná okamžitá pomoc

Osobou v hmotné nouzi je člověk nebo rodina, která nemá dostatečné příjmy a její celkové sociální a majetkové poměry neumožňují uspokojení základních životních potřeb. Současně si tyto příjmy nemůže z objektivních důvodů zvýšit (uplatněním nároků a pohledávek, prodejem nebo využitím majetku), a vyřešit tak svoji nelehkou situaci vlastním přičiněním, např. prací.

47

22

s. 21, ODBOR ZDRAVOTNICTVÍ, SOCIÁLNÍ PÉČE A PREVENCE. Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb na území hlavního města Prahy na období 2016–2018. Praha: MHMP, 2015, 184 s.


Výdaje na dávky pomoci v hmotné nouzi (příspěvek na živobytí, doplatek na bydlení a mimořádná okamžitá pomoc) činily v roce 2015 cca 10,5 mld. Kč při meziročním poklesu o téměř 0,8 mld. Kč. Došlo rovněž k meziročnímu poklesu počtu vyplacených dávek (v průměru za měsíc u příspěvku na živobytí o 13,9 tis. na 148,7 tis. příspěvků, u doplatku na bydlení o 2,5 tis. na 70,7 tis. doplatků).23 Tabulka 12 Průměrný počet příjemců dávek pomoci HN, (MPSV 2016)

Trvalá adresa žadatele - městská část, Praha Praha 1 Praha 2 Praha 3 Praha 4 Praha 5 Praha 6 Praha 7 Praha 8 Praha 9 Praha 10 Praha 11 Praha 12 Praha 13 Praha 14 Praha 15 Praha 16 Praha 17 Praha 18 Praha 19 Praha 20 Praha 21 Praha 22 Celkem

Průměrný měsíční počet příjemců za rok 2015 za 1. pololetí 2016 příspěvek doplatek na na živobytí bydlení

mimořádná mimořádná příspěvek doplatek na okamžitá okamžitá na živobytí bydlení pomoc pomoc

212

100

10

209

103

7

417

190

19

403

196

18

777

279

12

769

292

17

714

254

15

744

291

17

628

281

21

578

261

18

363

181

12

359

181

12

493

207

13

459

191

14

791

364

34

777

381

36

237

72

6

251

88

8

1 042

434

38

1 073

520

53

465

258

11

425

234

17

297

121

11

283

116

6

393

147

11

351

143

10

533

294

10

430

255

6

210

88

4

207

91

5

89

44

3

69

29

6

124

46

3

122

50

4

83

33

3

105

54

6

31

17

0

27

18

0

70

29

5

66

30

3

18

9

0

18

10

0

52

19

0

52

22

0

8 039

3 467

241

7 777

3 556

263

48

23



Tabulka 13 Výdaje na dávky pomoci v HN, (MPSV 2016)

Trvalá adresa žadatele, městská příspěvek na část -Praha živobytí Praha 1 Praha 2 Praha 3 Praha 4 Praha 5 Praha 6 Praha 7 Praha 8 Praha 9 Praha 10 Praha 11 Praha 12 Praha 13 Praha 14 Praha 15 Praha 16 Praha 17 Praha 18 Praha 19 Praha 20 Praha 21 Praha 22 Celkem

Výdaje na dávky pomoci v hmotné nouzi (v tis. Kč)* rok 2015 1. pololetí 2016 doplatek na bydlení

mimořádná příspěvek na okamžitá živobytí pomoc

doplatek na bydlení

mimořádná okamžitá pomoc

8 970

5 656

418

4 386

2 920

160

18 497

10 573

737

9 103

5 552

362

35 713

14 606

233

17 408

7 505

168

32 756

13 838

380

17 070

8 356

241

30 589

14 282

713

14 115

6 695

342

15 140

8 419

358

7 570

4 048

156

22 421

10 878

418

10 392

4 899

251

35 935

20 575

1 000

17 705

12 643

701

10 914

4 046

200

6 247

2 580

95

47 224

27 196

1 784

24 496

17 934

1 219

21 949

16 532

339

9 918

7 896

355

13 865

7 980

444

6 696

3 990

131

18 325

7 822

284

8 047

3 766

134

30 060

24 162

316

12 239

11 028

110

9 588

5 609

142

4 714

2 774

78

4 253

2 605

129

1 604

916

144

5 217

2 202

131

2 507

1 077

51

4 482

2 301

90

2 702

1 627

93

1 318

890

13

589

512

15

3 469

1 917

143

1 642

1 030

45

881

518

4

414

259

5

2 374

1 264

20

1 188

712

10

373 940

203 871

8 296

180 752

108 719

4 866

49


7.7.4 Dávky státní sociální podpory Systém státní sociální podpory je upraven zákonem č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů. Přídavek na dítě Přídavek na dítě je základní dlouhodobou dávkou poskytovanou rodinám s dětmi, která jim pomáhá krýt náklady, spojené s výchovou a výživou nezaopatřených dětí. Při poskytování dávky je testován příjem rodiny v předchozím kalendářním roce. Za příjem se považuje i rodičovský příspěvek. Příspěvek na bydlení Příspěvek na bydlení přispívá na krytí nákladů na bydlení rodinám či jednotlivcům s nízkými příjmy. Poskytování příspěvku podléhá testování příjmů rodiny za kalendářní čtvrtletí. Za příjem se považují i přídavek na dítě a rodičovský příspěvek. Rodičovský příspěvek Na rodičovský příspěvek má rodič nárok, jestliže po celý kalendářní měsíc osobně celodenně a řádně pečuje o nejmladší dítě v rodině. Při poskytování této dávky není testován příjem rodiny ani výdělečná činnost pečujícího rodiče. Porodné Porodné je dávka, kterou se jednorázově přispívá na náklady související s narozením prvního dítěte. Při poskytnutí dávky je testován příjem rodiny v předchozím kalendářním čtvrtletí. Za příjem není považován rodičovský příspěvek a přídavek na dítě. Pohřebné Touto dávkou se přispívá na náklady spojené s vypravením pohřbu. Příjem rodiny se netestuje.24

50

24

více viz Státní sociální podpora. Integrovaný portál MPSV [online]. MPSV, 2015 [cit. 2016-09-27]. Dostupné z: http://portal.mpsv.cz/soc/ssp/obcane


Na dávky státní sociální podpory a dávky pěstounské péče bylo v roce 2015 uvolněno celkem cca 37,6 mld. Kč, což bylo o 0,1 mld. Kč více než v roce předchozím, a to zejména v důsledku nárůstu výdajů na příspěvek na bydlení (o 0,3 mld. Kč) a odměnu pěstouna (o 0,2 mld. Kč). Naopak pokles výdajů byl zaznamenán u rodičovského příspěvku (o 0,4 mld. Kč) a přídavku na dítě (o 0,1 mld. Kč). V minulém roce bylo v průměru měsíčně vyplaceno cca 927,5 tis. dávek státní sociální podpory a cca 27,2 tis. dávek pěstounské péče. Nejvyšší meziroční nárůst byl zaznamenán u příspěvku na bydlení (o 4,0 tis. dávek měsíčně), nejvyšší absolutní pokles u přídavku na dítě (o 19,6 tis.).25 Tabulka 14 Průměrný počet příjemců SSP, (MPSV 2016) Trvalá adresa žadatele městská část, Praha Praha 1 Praha 2 Praha 3 Praha 4 Praha 5 Praha 6 Praha 7 Praha 8 Praha 9 Praha 10 Praha 11 Praha 12 Praha 13 Praha 14 Praha 15 Praha 16 Praha 17 Praha 18 Praha 19 Praha 20 Praha 21 Praha 22 Celkem

Průměrný měsíční počet příjemců za rok 2015 přídavek na dítě

příspěvek na bydlení

rodičovský příspěvek

za 1. pololetí 2016 porodné

pohřebné

přídavek na dítě



porodné

pohřebné

257

692

584

4

0

226

676

582

2

1

751

1 886

1 162

7

0

719

1 902

1 134

5

2

1 380

2 759

1 932

13

0

1 381

2 722

1 897

7

1

1 830

2 509

3 168

18

1

1 779

2 532

3 232

10

2

1 619

1 936

2 223

11

2

1 519

1 942

2 199

8

2

1 193

1 852

2 474

10

1

1 136

1 870

2 491

8

3

829

1 225

1 305

6

1

768

1 241

1 289

4

1

1 524

1 605

2 645

12

1

1 399

1 599

2 605

9

2

899

934

1 751

8

1

954

982

1 735

7

2

1 716

2 968

2 842

13

2

1 693

2 978

2 782

11

2

1 277

768

1 884

9

1

1 294

781

1 881

7

0

794

450

1 467

7

0

759

457

1 474

5

0

1 080

627

1 674

9

2

1 032

633

1 659

5

1

1 210

770

1 275

8

1

1 130

772

1 285

5

1

433

330

975

3

0

467

366

972

2

0

173

136

238

1

0

158

143

247

1

0

511

414

655

4

0

487

410

642

3

0

326

353

682

3

0

353

387

667

3

0

93

60

244

0

0

97

61

239

0

0

279

114

405

3

0

266

117

403

2

0

143

46

298

1

0

126

48

299

0

0

146

93

434

1

0

148

98

426

1

0

18 463

22 527

30 317

151

13

17 891

22 717

30 140

105

20

51

25



Tabulka 15 Výdaje na dávky SSP, (MPSV 2016) Trvalá adresa žadatele městská část, Praha Praha 1 Praha 2 Praha 3 Praha 4 Praha 5 Praha 6 Praha 7 Praha 8 Praha 9 Praha 10 Praha 11 Praha 12 Praha 13 Praha 14 Praha 15 Praha 16 Praha 17 Praha 18 Praha 19 Praha 20 Praha 21 Praha 22 Celkem

Výdaje na dávky státní sociální podpory (v tis. Kč)* rok 2015 přídavek na dítě



1. pololetí 2016 porodné

pohřebné

přídavek na dítě



porodné

pohřebné

1 913

34 092

48 601

506

25

897

17 597

25 493

138

25

5 564

96 426

101 490

1 067

20

2 706

50 278

49 296

455

50

9 972

144 130

169 224

1 678

25

5 143

73 254

83 977

880

15

13 342

127 138

274 630

2 316

125

6 686

66 717

142 801

1 134

75

11 998

110 094

188 839

1 442

80

5 632

57 335

96 289

831

45

8 596

89 167

219 060

1 253

60

4 241

45 911

111 361

755

70

5 976

64 351

116 408

819

50

2 905

33 254

58 103

373

30

11 105

83 029

227 136

1 486

90

5 400

42 761

115 951

866

45

6 547

49 168

155 464

1 089

45

3 591

27 393

78 045

709

40

12 612

152 979

241 516

1 629

120

6 385

77 946

121 232

1 078

40

9 231

35 828

162 433

1 022

60

4 876

20 002

82 035

712

30

5 739

22 638

126 352

850

40

2 881

12 149

65 092

408

10

7 967

35 702

147 286

1 102

80

3 881

18 711

75 028

661

35

8 741

41 066

107 001

897.5

55

4 487

21 734

54 911

686

20

3 083

16 008

86 700

473.5

10

1 731

10 075

43 759

279

20

1 244

4 978

19 811

219

5

610

2 920

10 725

49

5

3 688

18 584

55 383

537

30

1 786

9 582

27 784

207

10

2 326

20 306

57 774

399

5

1 308

11 441

28 355

217

10

689

2 944

22 058

76

0

349

1 481

10 604

46

0

2 053

6 626

34 953

301

15

988

3 716

17 711

217

20

1 058

2 547

25 179

99

10

493

1 418

12 944

115

0

1 068

5 034

38 532

160

5

558

2 705

19 279

79

10

134 512

1 162 835

2 625 830

18 050

955

67 535

608 379

1 330 775

10 895

605

52


7.7.5 Nezaměstnanost Pražský trh práce představuje nejdynamičtější a zároveň největší regionální trh práce v ČR a vyznačuje se značnou absorpční kapacitou. Nezaměstnanost je v HMP tradičně zhruba poloviční oproti průměru ČR (v HMP činila 4,6 % podle údajů ČSÚ z r. 2015, variabilita na úrovni městských částí se pak pohybuje od 2,6 % do 7,0 % osob 15–64 let). K flexibilitě trhu práce přispívá nadprůměrná míra podnikatelské aktivity – podíl OSVČ na počtu zaměstnaných činil v Praze 21,4 % oproti 16,5 % v ČR a vyšší podíl vysokoškolsky vzdělaných obyvatel na populaci starší 15 let - 23,6 % v Praze oproti 12,5% v ČR. Podíl vysokoškoláků je nejvyšší v Praze 6 (30,7 %) a v Praze 5 (27 %). Přes přetrvávající silné stránky HMP vykazuje narůstající sociální nerovnováhy v distribuci obyvatelstva na svém území a v růstu sociálně-ekonomického stresu. V uplynulých letech narůstal sociální tlak na některé skupiny obyvatel, zejména postproduktivní populaci, neúplné rodiny (32 %), především samoživitelky a jednočlenné domácnosti, zejm. důchodců. Zastoupení těchto skupin je nejvyšší v centrálních částech města, kde je také vyšší podíl nájemního bydlení a příjemců sociálních dávek – příspěvku na péči a dávek hmotné nouze.

53


Strategická část 8 Senioři Dle střednědobého plánu HMP a dle údajů, které vychází ze socio-demografických údajů, lze v oblasti péči o seniory definovat několik základních oblastí, na které je nutné se zaměřit. Strategické oblasti, které je nutné řešit:  zvyšující se poptávku po terénních a ambulantních služeb sociální péče, zejm. pak se zaměřením na osoby s mírným nebo středně-těžkým stupněm závislosti,  zvyšující se poptávku po sociálně-zdravotních službách (zejm. pak tzv. homecare, případně péče zajišťována odborností 925) nebo po sociálním bydlení ve spojitosti s možností využívat právě terénní sociální služby (nejč. označováno jako domy s pečovatelskou službou),  zajištění pobytových forem služeb sociální péče, zejm. pak v důsledku dlouhých čekacích lhůt, malé dostupnosti služeb zaměřené na řešení stařeckých demencí nebo neuro-degenerativních onemocnění,  podporu a rozvoj neformální péče, kterou většinou zajišťují zejména rodinní příslušníci,  zajištění volnočasových aktivit pro seniory, zejména pak pro osamělé seniory, případně na vzdělávací či osvětové aktivity (zaměřené na dluhové poradenství).

54


8.1 Cíle, opatření Cíl 1: Zajistit dostatek kapacit sociálních služeb, které umožní seniorům zůstat, co nejdéle v domácím (přirozeném) prostředí Opatření č. 1.1 Ve spolupráci s MHMP zvýšit kapacitu terénních sociálních služeb (zejm. pečovatelské služby) Odpovědnost MČ Praha 15/MHMP Časový rámec Do 31. 12. 2019 Monitorovací ukazatel Navýšení kapacity Finanční náklad Rozpočet MČ Praha 15/dotace MHMP

U opatření 1.1 bude nutné zjistit reálnou nedostatečnost a dále komunikovat s HMP, jelikož v současné době HMP neplánuje výrazné navýšení kapacit.

Opatření č. 1.2 Zajištění nové pobytové sociální služby určené pro seniory s nejvyšší mírou podpory (zejm. pro seniory se stařeckou demencí, neurodegenerativním onemocněním) Odpovědnost MČ Praha 15/MHMP Časový rámec Do 31. 12. 2018 Monitorovací ukazatel Vytvoření nové služby Finanční náklad Rozpočet MČ Praha 15/dotace MHMP/MPSV

Opatření 1.2 je plně v souladu se střednědobým plánem a krajskou sítí. Kapacity jsou vnímány jako nedostatečně pokryté.

Opatření č. 1.3 Zajistit nebo rozšířit dosah tísňové péče pro občany MČ P15 Odpovědnost MČ Praha 15/MHMP Časový rámec Průběžně Monitorovací ukazatel Navýšení kapacity Finanční náklad Rozpočet MČ Praha 15/dotace MHMP

U opatření 1.3 bude nutné zjišťovat reálnou nedostatečnost a dále komunikovat s HMP, jelikož v současné době HMP neplánuje výrazné navýšení kapacit. MČ Praha 15 se v současné době finančně spolupodílí na zajištění tísňové péče pro občany MČ Praha 15 skrze organizaci Život 90, z.ú.


55

Opatření č. 1.4 Zajistit a podpořit dostupnost paliativní a hospicové péče Odpovědnost MČ Praha 15/MHMP Časový rámec Do 31. 12. 2018 Monitorovací ukazatel Navýšení kapacity Finanční náklad Rozpočet MČ Praha 15/dotace MHMP

V současné době se nejedná o klasickou sociální službu (převážně se jedná o zdravotní péči), přesto je oblast umírání a paliativní péče velmi důležitou.

Cíl 2: Zajistit volnočasové aktivity pro seniory Opatření č. 2.1 Rozvíjet a vytvářet nové volnočasové nebo vzdělávací aktivity pro seniory Odpovědnost MČ Praha 15 Časový rámec Do 31. 12. 2017 Monitorovací ukazatel Vytvoření nových programů zaměřených pro seniory (zejm. volnočasové, kulturní nebo vzdělávací aktivity) Finanční náklad Rozpočet MČ Praha 15

Cíl 3: Rozšířit a zkvalitnit domov s pečovatelskou službou Opatření č. 3.1 Zkvalitňovat prostředí Domova s pečovatelskou službou Odpovědnost MČ Praha 15 Časový rámec Do 31. 12. 2017 Monitorovací ukazatel Analýza/dotazníkové šetření Finanční náklad Rozpočet CSOP Praha 15/rozpočet MČ Praha 15

Opatření č. 3.2 Vytvořit nové kapacity Odpovědnost MČ Praha 15 Časový rámec Do 31. 12. 2020 Monitorovací ukazatel Nové kapacity Finanční náklad Rozpočet MČ Praha 15/dotace MHMP

56


9 Osoby se zdravotním postižením Zdravotní postižení, ať už se jedná o získané nebo vrozené postižení, je vždy velkým zásahem a sociální událostí do života člověka, ale i celé jeho rodiny. V případě, že se jedná o těžké nebo kombinované formy postižení, mají výrazný vliv na plnohodnotné zapojení takto postižené osoby, do běžného života. Brání tomu nejen možnost využít sociální nebo zdravotní služby, ale také mobilita, dostupnost veřejných služeb nebo připravenost úřadů reagovat na jednotlivé druhy postižení. Z analýz o počtech osob se zdravotním postižením lze předpokládat, že bude i nadále docházet k nárůstu získaných zdravotních postižení, zejména v souvislosti s nárůstem počtu věkové kategorie 75+. Strategické oblasti, které je nutné řešit:  zvýšená potřebnost terénních a ambulantních služeb, které se zaměří zejm. na podporu a rozvoj možností zůstat v přirozeném (domácím) prostředí,  podporu a rozvoj neformální péče, kterou většinou zajišťují zejména rodinní příslušníci,  rozvoj komunitních sociálních služeb a chráněného bydlení pro osoby se zdravotním postižením s nejvyšší mírou podpory,  provázanost služeb pro osoby se zdravotním postižením, zejm. s MČ Praha 10 (z důvodu vyššího počtu osob se zdravotním postižením a současně se jedná o sousedící městskou část),  zajištění dostatečných kapacit rané péče.

57


9.1 Cíle, opatření Cíl 4: Zjistit potřebu specializovaných sociálních služeb pro osoby se zdravotním postižením (zejm. pro osoby s autistickým spektrem, raná péče, kombinované formy těžkého postižení apod.), případně na základě zjištěných zvýšených potřeb vytvoření nových kapacit. Opatření č. 4.1 Vytvořit analýzu potřeb zaměřenou na služby pro specifické druhy zdravotního postižení Odpovědnost MČ Praha 15 Časový rámec Do 31. 12 2017 Monitorovací ukazatel Zpracování a vyhodnocení analýzy Finanční náklad Rozpočet MČ Praha 15

Opatření č. 4.2 Na základě výsledků analýzy vytvořit nové kapacity sociálních služeb Odpovědnost MČ Praha 15 Časový rámec Do 31. 12. 2019 Monitorovací ukazatel Nové kapacity (pokud to bude potřeba vyžadovat) Finanční náklad Rozpočet MČ Praha 15/dotace MHMP

58


10 Rodiny, děti a mládež ohrožená sociálním vyloučením Obdobně jako tomu je u cílové skupiny seniorů nebo zdravotně postižených i zde se jedná o průřezové téma, a to zejména s oblastí sociálně-právní ochrany dětí, resortem školství či zdravotnictví. V souvislosti se sociálními službami se zaměřujeme primárně na mladistvé (do 18 let) a nezaopatřené děti (do 26 let). HMP se oproti ostatním krajům ČR odlišuje zejména v průměrném věku při narození prvního dítěte. Odkládání realizace natalitních plánů je pro ženy v HMP typické a narození prvního dítěte je odsouváno do stále vyššího věku (průměr 32 let). Zastoupení dětí ve věku 0 až 14 let v populaci meziročně mírně vzrostlo na 15,38 % (1 623 716 osob), na území HMP je 14,89 % (188 832 osob) v roce 2015. Dalším pražským specifikem jsou rodiny s jedním dítětem (ať už rodiny úplné či neúplné), v této souvislosti lze hovořit o společnosti „jedináčků“, dalším specifikem HMP je relativně velmi nízká porodnost 1,38 a časově vyšší vytíženost při zaměstnání rodičů. Území MČ Praha 15 je relativně mladé, obdobně jako je tomu u MČ Praha 11 - 15, 17 a 18. Strategické oblasti, které je nutné řešit:  nedostatek vysoce specializovaných a odborných sociálních služeb, které se zaměřují na psychosociální pomoc, zejm. pak na týrané, zneužívané či zanedbávané děti,  nedostatek návazných sociálních služeb a systému sociálního bydlení pro mládež opouštějící ústavní zařízení,  nedostatek nízkoprahových sociálních služeb nebo sociálně aktivizačních služeb, které mj. budou mít i preventivní charakter.

59


10.1 Cíle, opatření Cil 5: Podpořit rozvoj sociálních služeb zaměřující se na rodiny s dětmi nebo mládeži v nepříznivé sociální situaci

Opatření č. 5. 1 Ve spolupráci s ostatními sousedními MČ stabilizovat a rozšířit síť terénních programů a nízkoprahových zařízení pro děti a mládež v lokalitách, kde jsou ve zvýšené míře ohroženy sociálně patologickými jevy. Odpovědnost MČ Praha 15/ MČ Praha- Petrovice, MČ Praha-Dubeč, MČ Praha-Dolní Měcholupy, MČ Praha-Štěrboholy Časový rámec Do 30. 6. 2018 Monitorovací ukazatel Zpracování a vyhodnocení analýzy Finanční náklad Rozpočet MČ P15

Opatření 5.1 je plně v souladu s krajským plánem a sítí. Podmínkou pro navýšení kapacit je zejm. jasná poptávka MČ a současně jasné zaměření na lokality, kde se tyto nepříznivé sociální jevy vyskytují.

Opatření č. 5.2 Zaměřit se na preventivní programy určené pro děti a mládež Odpovědnost MČ Praha 15 Časový rámec Průběžně Monitorovací ukazatel Podpora preventivního programu určeného pro děti a mládež, které se budou zaměřovat zejm. na oblast zneužívání návykových látek, šikany na školách apod. Finanční náklad Rozpočet MČ Praha 15

60


11 Rozvoj sociální práce na MČ Praha 15 V rámci MČ Praha 15 je vyčleněno celkem 16 úvazků zajišťující sociální práci. Jak již bylo popsáno v kap. 7.6, sociální práce je nedílnou součástí sociální politiky každé obce, ale současně se zaměřuje na pomoc občanům při řešení jejich nepříznivých sociálních situací, a umožňují aktivně vyhledávat možné sociální problémy.

11.1 Cíle, opatření Cíl 6 Podpořit rozvoj sociální práce Opatření č. 6.1 Navýšit a rozšířit sociální práci na MČ Praha 15 Odpovědnost MČ Praha 15/MPSV Časový rámec Každoročně Monitorovací ukazatel Podání žádosti o dotaci na výkon sociální práce Finanční náklad Rozpočet MČ Praha 15/MPSV

61


12 Rozvoj plánování sociálních služeb na MČ Praha 15 V současné době se MČ Praha 15 účastní procesů plánování na krajské úrovni. V rámci procesu plánování vypracovala MČ Praha 15 i situační analýzy. Tento plán se nezaměřuje na všechny možné cílové skupiny, např. u problematiky drogové scény byla MČ Praha 15 vyhodnocena HMP jako městská část s minimálním výskytem drogové scény (viz střednědobý plán, s. 59). Pro rozvoj procesů plánování bude nutné v průběhu platnosti tohoto plánu vytvořit organizační strukturu procesu plánování a systém sledování potřeb. Možností, jak řešit témata, která zasahují do sousedících městských částí, je také vytvoření společné organizační struktury, propojující přesahová témata.

12.1 Cíle, opatření Cíl 7 Rozvoj procesů plánování sociálních služeb Opatření č. 7.1 Vytvoření stálé skupiny k plánování sociálních služeb Odpovědnost MČ Praha 15 Časový rámec Do 30. 6. 2017 Monitorovací ukazatel Vytvoření stálé pracovní skupiny Finanční náklad Rozpočet MČ P15

Opatření č. 7.2 Zahájit vyjednávání s MHMP nad novými kapacitami sociálních služeb a jejich zařazení do sítě Odpovědnost MČ Praha 15 Časový rámec Do 30. 6. 2018 Monitorovací ukazatel Postupné zařazování potřebných kapacit do sítě, účast na jednání Finanční náklad Rozpočet MČ P15

Opatření č. 7. 3 Podporovat z rozpočtu MČ Praha 15 sociální služby v území Odpovědnost MČ Praha 15 Časový rámec každoročně Monitorovací ukazatel Dotační titul MČ Praha 15 Finanční náklad Rozpočet MČ Praha 15

62


Seznam tabulek, grafů Graf 1 Počet obyvatel MČ Praha 15, (ČSÚ 2016) ................................................................ 19 Graf 2 Vývoj počtu obyvatel, (ČSÚ 2016) ............................................................................ 20 Graf 3 Vývoj financování sociálních služeb, (MPSV 2016) .................................................. 25

Mapa 1 hlavní město Praha................................................................................................. 16 Mapa 2 MČ Praha 15 ........................................................................................................... 17

Tabulka 1 Sociální služby CSS (MČ P15) ............................................................................. 15 Tabulka 2 Základní socio-ekonomické údaje HMP, (ČSÚ 2016) .......................................... 18 Tabulka 3 Struktura obyvatel, (ČSÚ 2015) .......................................................................... 19 Tabulka 4 Změny ukazatelů obyvatelstva, (ČSÚ 2016) ...................................................... 21 Tabulka 5 Krajská síť sociálních služeb definovaná v plánovaném kapacitním rozsahu a optimálním objemu finančních prostředků pro rok 2016 (MPSV 2016) ............................. 29 Tabulka 6 Dotační titul MČ Praha 15 pro rok 2016 (MČ P15, 2016) ................................... 39 Tabulka 7 Dotační titul MČ Praha 15 pro rok 2015 (MČ P15) ............................................. 40 Tabulka 8 Rozdělení a výše PnP (MPSV 08/2016) ............................................................... 42 Tabulka 9 Analýza PnP, počet příjemců, (MPSV 2016) ...................................................... 43 Tabulka 10 Výdaje na PnP, (MPSV 2016) ............................................................................ 44 Tabulka 11 Počet invalidních důchodců, (MPSV 2016) ....................................................... 45 Tabulka 12 Průměrný počet příjemců dávek pomoci HN, (MPSV 2016) ............................ 48 Tabulka 13 Výdaje na dávky pomoci v HN, (MPSV 2016) ................................................... 49 Tabulka 14 Průměrný počet příjemců SSP, (MPSV 2016) ................................................... 51 63

Tabulka 15 Výdaje na dávky SSP, (MPSV 2016) .................................................................. 52 Tabulka 16 Požadavky na dotace HMP 2012 – 2016 (MPSV 2016) .................................... 66 SPRSS MČ Praha 15 2017 - 2022 | Praha 2016

Tabulka 17 Přiznané dotace na sociální služby HMP 2007 – 2016 (MPSV 2016) ............... 67 Tabulka 18 Vývoj dotací sociálních služeb 2007 - 2016, dle krajů (MPSV 2016) ................ 68 Tabulka 19 Vývoj sociálních služeb v HMP (podle žádostí o dotace), 2008 – 2016 (MPSV 2016).................................................................................................................................... 69 Tabulka 20 Počet sociálních služeb v HMP, 2016 (MPSV 2016) .......................................... 70 Tabulka 21 Vývoj kapacit pobytových sociálních služeb v HMP (MPSV 2016) ................... 71 Tabulka 22 Vývoj kapacit ambulantních sociálních služeb v HMP (MPSV 2016) ................ 72 Tabulka 23 Vývoj kapacit terénních sociálních služeb v HMP (MPSV 2016) ....................... 73

64


Použité zdroje ODBOR ZDRAVOTNICTVÍ, SOCIÁLNÍ PÉČE A PREVENCE. Krajská síť sociálních služeb pro rok 2016. Praha: MHMP, 2016, 61 s. ODBOR ZDRAVOTNICTVÍ, SOCIÁLNÍ PÉČE A PREVENCE. Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb na území hlavního města Prahy na období 2016–2018. Praha: MHMP, 2015, 184 s. Státní sociální podpora. Integrovaný portál MPSV [online]. MPSV, 2015 [cit. 2016-09-27]. Dostupné z: http://portal.mpsv.cz/soc/ssp/obcane MPSV. Vývoj sociálních výdajů MPSV v roce 2015 [online]. Praha, 2016, 4 s. [cit. 2016-0927]. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/files/clanky/25745/TZ__Vyvoj_socialnich_vydaju_MPSV_v_roce_2015.pdf MPSV. Standardy kvality sociálních služeb: výkladový sborník pro poskytovatele. Praha: MPSV, 2008, 186 s. HŮLOVÁ, Veronika. Mapování a vyhodnocovaní potřeb uživatelů sociálních služeb na správním území Městské části Praha 15: pro seniory a osoby se zdravotním znevýhodněním. Praha, 2014, 35 s. KAFKOVÁ, Simona. Mapování a vyhodnocovaní potřeb uživatelů sociálních služeb na správním území Městské části Praha 15: pro rodiny s dětmi a mládeží. Praha, 2014, 39 s. Smlouva o koaliční spolupráci ANO 2011, Patnáctka náš domov a ČSSD v rámci Zastupitelstva MČ Praha 15 v období let 2014–2018: PŘÍLOHA č. 1 Smlouvy o koaliční spolupráci ANO 2011, Patnáctka náš domov a ČSSD v rámci Zastupitelstva MČ Praha 15 v období let 2014–2018 [online]. In:. Praha, 2014 [cit. 2016-08-29]. Dostupné z: http://www.15nasdomov.cz/koalicni-smlouva/ ČSÚ. Městské části hlavního města Prahy: Obyvatelstvo Prahy podle městských částí 1991-2015. Městské části hlavního města Prahy [online]. Praha, 2015 [cit. 2016-08-29]. Dostupné z: https://www.czso.cz/csu/xa/mesta_a_obce


65

Příloha č. 1 Analýza dotací sociálních služeb Tabulka 16 Požadavky na dotace HMP 2012 – 2016 (MPSV 2016)

Požadavky na dotace dle druhu služby [HMP] Druh služby/ROK domovy pro seniory domovy se zvláštním režimem domovy pro OZP pečovatelská služba sociální rehabilitace azylové domy osobní asistence denní stacionáře odlehčovací služby chráněné bydlení odborné sociální poradenství terénní programy sociálně terapeutické dílny NZDM SAS pro rodiny s dětmi týdenní stacionáře krizová pomoc noclehárny SAS pro seniory a OZP centra denních služeb sociální služby dle § 52 raná péče podpora samostatného bydlení domy na půl cesty kontaktní centra služby následné péče tlumočnické služby nízkoprahová denní centra průvodcovské a předčitatelské sl. intervenční centra telefonická krizová pomoc tísňová péče

Celkem

2012

2013

2014

2015

2016

125 438 507 Kč 64 928 032 Kč 83 398 132 Kč 86 548 262 Kč 78 895 589 Kč 32 415 196 Kč 35 208 055 Kč 38 347 153 Kč 40 895 158 Kč 33 088 306 Kč 30 697 620 Kč 16 347 730 Kč 11 354 294 Kč 21 055 720 Kč 20 256 136 Kč 16 215 116 Kč 10 485 310 Kč 12 165 600 Kč 23 066 373 Kč 12 563 273 Kč 4 228 933 Kč 5 819 960 Kč 3 499 151 Kč 4 970 950 Kč 4 148 858 Kč 6 984 603 Kč 1 941 954 Kč 6 916 000 Kč 857 100 Kč 600 000 Kč - Kč - Kč

136 275 891 Kč 89 353 797 Kč 88 734 945 Kč 99 413 127 Kč 82 553 408 Kč 53 941 698 Kč 38 622 157 Kč 40 014 471 Kč 39 756 920 Kč 44 999 196 Kč 33 555 330 Kč 18 663 298 Kč 13 819 343 Kč 23 164 314 Kč 22 607 672 Kč 13 128 608 Kč 10 484 931 Kč 12 863 740 Kč 18 772 184 Kč 12 552 253 Kč 16 816 981 Kč 5 691 315 Kč 3 982 584 Kč 4 790 600 Kč 4 190 004 Kč 5 998 640 Kč 3 200 480 Kč 6 558 000 Kč 382 000 Kč 820 000 Kč 648 000 Kč 5 496 801 Kč

129 157 156 Kč 87 053 835 Kč 97 315 702 Kč 74 605 646 Kč 80 141 873 Kč 50 846 223 Kč 42 679 267 Kč 42 983 982 Kč 39 253 012 Kč 41 688 970 Kč 31 928 923 Kč 22 755 597 Kč 16 721 722 Kč 23 851 866 Kč 18 857 057 Kč 14 001 335 Kč 10 989 116 Kč 12 205 155 Kč 17 213 936 Kč 11 061 802 Kč 14 559 121 Kč 5 549 042 Kč 8 096 925 Kč 6 801 680 Kč 4 129 399 Kč 5 656 040 Kč 2 088 398 Kč 4 741 200 Kč 418 000 Kč 960 000 Kč 500 000 Kč 5 334 581 Kč

117 987 937 Kč 86 137 414 Kč 107 632 498 Kč 83 789 180 Kč 53 627 003 Kč 49 514 267 Kč 44 713 216 Kč 41 348 581 Kč 29 026 314 Kč 36 690 441 Kč 25 014 413 Kč 22 291 065 Kč 18 242 924 Kč 17 199 585 Kč 14 407 285 Kč 15 114 794 Kč 12 302 707 Kč 12 066 700 Kč 9 463 589 Kč 10 359 016 Kč 10 286 495 Kč 6 175 983 Kč 5 152 144 Kč 5 171 000 Kč 5 225 647 Kč 6 566 218 Kč 1 896 692 Kč 6 009 000 Kč 502 000 Kč 1 000 000 Kč 44 982 Kč - Kč

131 868 000 Kč 130 799 286 Kč 106 677 110 Kč 99 817 388 Kč 57 245 777 Kč 50 066 545 Kč 47 995 188 Kč 47 879 460 Kč 38 352 367 Kč 34 848 624 Kč 25 773 693 Kč 19 792 095 Kč 19 009 412 Kč 16 476 473 Kč 15 724 436 Kč 15 449 307 Kč 12 499 592 Kč 12 473 600 Kč 11 682 723 Kč 10 115 283 Kč 9 592 517 Kč 6 678 443 Kč 5 922 620 Kč 5 828 282 Kč 5 405 973 Kč 2 987 220 Kč 2 194 240 Kč 1 893 000 Kč 1 224 724 Kč 1 140 000 Kč 600 000 Kč 388 750 Kč

833 337 071 Kč

951 852 688 Kč

924 146 561 Kč

854 959 090 Kč

948 402 128 Kč

Výše uvedená tabulka ukazuje, jaké byly požadavky HMP na sociální služby z dotací MPSV. V roce 2016 se tyto požadavky blížily 950 mil. Kč. Tato čísla je nutné vnímat jako indikativní a vycházející z požadavků jednotlivých poskytovatelů sociálních služeb, které byly očištěny o neuznatelné nebo nadhodnocené náklady. Současně neukazují celkové náklady, jelikož do systému financování sociálních služeb vstupují grantové programy HMP, jednotlivých městských částí nebo také dotace z Evropského sociálního fondu.

66


Vývoj dotací na jednotlivé sociální služby dle druhu [HMP] Druh služby/ROK domovy pro seniory domovy pro osoby se ZP domovy se zvláštním režimem pečovatelská služba sociální rehabilitace azylové domy denní stacionáře osobní asistence odlehčovací služby chráněné bydlení odborné sociální poradenství terénní programy sociálně terapeutické dílny týdenní stacionáře nízkoprahová zařízení pro děti a mládež noclehárny krizová pomoc SAS pro rodiny s dětmi centra denních služeb SAS pro seniory a OZP sociální služby dle § 52 kontaktní centra domy na půl cesty raná péče podpora samostatného bydlení služby následné péče nízkoprahová denní centra tlumočnické služby intervenční centra telefonická krizová pomoc průvodcovské a předčitatelské služby terapeutické komunity tísňová péče Celkem

2007 138 091 000 Kč 70 123 400 Kč 42 288 000 Kč 10 294 000 Kč 30 728 400 Kč 19 897 000 Kč 26 268 000 Kč 22 515 000 Kč 17 595 000 Kč 24 767 000 Kč 11 586 000 Kč 2 776 000 Kč 12 746 118 Kč 6 811 000 Kč 5 596 000 Kč 6 785 000 Kč 6 643 000 Kč 7 090 000 Kč 8 163 000 Kč 18 568 882 Kč 4 763 000 Kč 2 591 000 Kč 1 768 000 Kč 3 529 000 Kč 183 600 Kč 2 221 000 Kč 2 756 100 Kč 425 000 Kč - Kč - Kč 357 000 Kč 1 241 000 Kč 1 878 000 Kč 511 044 500 Kč

2008 96 007 600 Kč 54 636 700 Kč 34 911 000 Kč 28 264 000 Kč 40 160 600 Kč 24 047 000 Kč 25 083 900 Kč 15 571 300 Kč 28 709 000 Kč 16 210 800 Kč 16 515 600 Kč 4 989 000 Kč 8 781 000 Kč 7 909 200 Kč 7 598 000 Kč 6 782 000 Kč 5 626 000 Kč 8 794 000 Kč 7 601 000 Kč 10 842 000 Kč 4 725 600 Kč 2 256 000 Kč 2 438 000 Kč 4 105 000 Kč 1 766 500 Kč 1 662 000 Kč 7 823 000 Kč 997 000 Kč 600 000 Kč - Kč 367 000 Kč 1 268 000 Kč 875 000 Kč 477 922 800 Kč

2009 97 054 000 Kč 59 569 000 Kč 44 414 000 Kč 38 765 000 Kč 48 336 150 Kč 17 400 000 Kč 28 292 000 Kč 19 753 350 Kč 32 223 750 Kč 25 881 000 Kč 18 506 000 Kč 7 224 000 Kč 6 806 000 Kč 13 572 000 Kč 8 982 000 Kč 8 461 000 Kč 5 939 000 Kč 9 224 000 Kč 10 793 000 Kč 10 254 000 Kč 2 980 000 Kč 3 136 000 Kč 3 210 000 Kč 4 390 000 Kč 2 728 000 Kč 1 200 000 Kč 2 043 000 Kč 2 060 000 Kč 1 075 000 Kč - Kč 400 000 Kč 1 282 000 Kč 550 000 Kč 536 503 250 Kč

2010 87 916 000 Kč 50 530 000 Kč 40 112 000 Kč 22 375 000 Kč 51 437 100 Kč 22 826 900 Kč 26 249 999 Kč 21 738 000 Kč 22 948 000 Kč 26 198 000 Kč 16 338 000 Kč 8 520 000 Kč 8 986 000 Kč 12 244 000 Kč 13 039 000 Kč 8 998 000 Kč 5 289 000 Kč 9 678 000 Kč 9 564 001 Kč 10 582 000 Kč 3 895 000 Kč 3 486 000 Kč 2 892 000 Kč 4 207 000 Kč 1 827 000 Kč 2 789 000 Kč 2 975 000 Kč 1 455 000 Kč 500 000 Kč - Kč 257 000 Kč - Kč - Kč 499 852 000 Kč

2011 69 008 000 Kč 42 858 000 Kč 36 654 000 Kč 36 024 000 Kč 47 920 000 Kč 21 693 000 Kč 25 767 000 Kč 24 166 000 Kč 14 038 000 Kč 22 018 000 Kč 9 234 000 Kč 8 103 300 Kč 7 134 000 Kč 11 460 000 Kč 11 267 000 Kč 10 329 000 Kč 7 444 000 Kč 8 713 000 Kč 9 611 000 Kč 10 384 000 Kč 3 169 000 Kč 2 897 000 Kč 3 901 000 Kč 3 373 000 Kč 1 568 000 Kč 3 193 000 Kč 3 329 000 Kč 694 000 Kč 500 000 Kč - Kč 380 000 Kč - Kč - Kč 456 829 300 Kč

2012 73 586 000 Kč 40 425 000 Kč 37 665 000 Kč 35 855 000 Kč 46 174 500 Kč 23 723 000 Kč 25 616 000 Kč 23 801 000 Kč 10 124 000 Kč 21 197 000 Kč 9 742 500 Kč 8 926 000 Kč 5 691 000 Kč 10 491 500 Kč 12 177 000 Kč 10 329 000 Kč 7 521 000 Kč 8 123 000 Kč 8 259 000 Kč 7 664 000 Kč 1 786 000 Kč 2 897 000 Kč 3 743 000 Kč 3 756 000 Kč 2 398 000 Kč 2 637 000 Kč 3 779 000 Kč 694 000 Kč 500 000 Kč - Kč 380 000 Kč - Kč - Kč 449 660 500 Kč

2013 77 904 000 Kč 51 035 000 Kč 43 231 454 Kč 38 947 000 Kč 44 534 000 Kč 41 007 000 Kč 27 501 000 Kč 27 111 000 Kč 14 678 000 Kč 22 845 546 Kč 12 335 000 Kč 11 980 000 Kč 7 923 000 Kč 11 545 000 Kč 12 965 000 Kč 10 940 000 Kč 7 785 000 Kč 10 220 000 Kč 7 985 000 Kč 8 616 000 Kč 6 841 000 Kč 3 390 000 Kč 3 640 000 Kč 3 705 000 Kč 2 930 000 Kč 3 534 000 Kč 4 100 000 Kč 1 645 000 Kč 800 000 Kč 200 000 Kč 300 000 Kč - Kč 3 157 000 Kč 525 330 000 Kč

2014 97 731 100 Kč 64 994 600 Kč 63 752 200 Kč 48 028 300 Kč 45 236 000 Kč 44 749 000 Kč 33 792 500 Kč 33 689 000 Kč 22 144 500 Kč 28 601 200 Kč 20 532 700 Kč 17 388 100 Kč 8 700 700 Kč 13 728 000 Kč 13 227 000 Kč 11 636 000 Kč 9 190 000 Kč 12 347 000 Kč 8 778 000 Kč 8 194 000 Kč 10 648 000 Kč 3 883 000 Kč 4 509 000 Kč 4 377 000 Kč 3 959 300 Kč 3 772 000 Kč 3 910 000 Kč 1 845 000 Kč 960 000 Kč 500 000 Kč 401 000 Kč - Kč 2 180 000 Kč 647 384 200 Kč

2015 101 994 000 Kč 74 363 000 Kč 69 651 000 Kč 55 708 000 Kč 39 856 000 Kč 46 218 000 Kč 34 453 000 Kč 37 177 000 Kč 23 236 000 Kč 30 669 000 Kč 19 259 000 Kč 18 193 000 Kč 12 029 000 Kč 14 003 000 Kč 14 112 000 Kč 11 647 000 Kč 9 115 000 Kč 11 619 000 Kč 8 836 000 Kč 7 652 000 Kč 6 760 000 Kč 4 109 000 Kč 4 554 000 Kč 5 003 000 Kč 4 268 000 Kč 3 975 000 Kč 3 788 000 Kč 1 796 000 Kč 960 000 Kč 44 000 Kč 441 000 Kč - Kč - Kč 675 488 000 Kč

2016 100 538 000 Kč 76 593 000 Kč 68 171 000 Kč 67 685 000 Kč 43 532 000 Kč 40 412 000 Kč 36 990 000 Kč 36 954 000 Kč 29 529 000 Kč 27 445 000 Kč 17 936 000 Kč 15 800 000 Kč 13 693 000 Kč 13 139 000 Kč 12 253 000 Kč 10 545 000 Kč 8 084 000 Kč 7 828 000 Kč 7 786 000 Kč 7 438 000 Kč 5 587 000 Kč 4 562 000 Kč 4 338 000 Kč 3 958 000 Kč 3 825 000 Kč 2 353 000 Kč 1 613 000 Kč 1 408 000 Kč 971 000 Kč 511 000 Kč 375 000 Kč - Kč - Kč 671 852 000 Kč

Tabulka 17 Přiznané dotace na sociální služby HMP 2007 – 2016 (MPSV 2016)


67

Výše uvedená tabulka ukazuje na přiznané dotace z rozpočtu MPSV na jednotlivé druhy sociálních služeb od roku 2007, kdy nabyl účinnosti zákon o sociálních službách. Některé druhy sociálních služeb mají nulovou přiznanou dotaci, zejm. z důvodu, že tyto služby jsou dotovány z jiných krajů nebo z národní sítě sociálních služeb, kterou spravuje MPSV. V roce 2016 není v tomto rozdělení zahrnuto poslední dofinancování sociálních služeb. Celkovou částku přiznané dotace ukazuje následující tabulka.

Tabulka 18 Vývoj dotací sociálních služeb 2007 - 2016, dle krajů (MPSV 2016)

Vývoj celkových dotací na sociální služby v ČR dle krajů Kraj/ROK Česká Republika Hlavní Město Praha Jihočeský Jihomoravský Karlovarský Královéhradecký Liberecký Moravskoslezský Olomoucký Pardubický Plzeňský Středočeský Ústecký Vysočina Zlínský Celkem

2007 228 187 000 Kč 511 044 500 Kč 492 414 900 Kč 616 504 609 Kč 204 237 310 Kč 380 994 500 Kč 313 441 700 Kč 814 162 900 Kč 565 269 000 Kč 374 639 800 Kč 329 111 850 Kč 756 467 943 Kč 630 885 000 Kč 369 678 600 Kč 534 873 500 Kč 7 121 913 112 Kč








2015 209 929 000 Kč 675 488 000 Kč 557 612 000 Kč 769 763 200 Kč 285 018 100 Kč 456 456 000 Kč 345 904 000 Kč 1 007 428 876 Kč 652 490 320 Kč 448 932 000 Kč 406 224 320 Kč 913 722 508 Kč 816 128 000 Kč 443 080 000 Kč 590 259 540 Kč 8 578 435 864 Kč

2016 287 880 000 Kč 718 887 000 Kč 593 437 500 Kč 819 424 500 Kč 302 502 000 Kč 485 783 000 Kč 368 341 000 Kč 1 066 764 500 Kč 694 865 500 Kč 477 775 500 Kč 432 400 000 Kč 972 455 500 Kč 863 910 500 Kč 471 547 000 Kč 629 026 500 Kč 9 185 000 000 Kč

68


Příloha č. 2 Analýza kapacit sociálních služeb

Tabulka 19 Vývoj sociálních služeb v HMP (podle žádostí o dotace), 2008 – 2016 (MPSV 2016)

Vývoj počtu sociálních služeb, dle druhu [HMP] (dle žádostí o dotace) Druh služby/ROK azylové domy centra denních služeb denní stacionáře domovy pro OZP domovy pro seniory domovy se zvláštním režimem domy na půl cesty chráněné bydlení intervenční centra kontaktní centra krizová pomoc nízkoprahová denní centra nízkoprahová zařízení pro děti a mládež noclehárny odborné sociální poradenství odlehčovací služby osobní asistence pečovatelská služba podpora samostatného bydlení průvodcovské a předčitatelské služby raná péče služby následné péče SAS pro rodiny s dětmi SAS pro seniory a osoby se ZP sociálně terapeutické dílny sociální rehabilitace sociální služby dle § 52 telefonická krizová pomoc terapeutické komunity terénní programy tísňová péče tlumočnické služby týdenní stacionáře

2008 14 8 19 13 22 6 3 13 0 4 4 3 19 3 40 23 17 27 5 5 3 13 15 10 34 7 0 2 11 3 3 4

2009 14 9 25 17 24 7 3 16 1 4 6 2 20 5 56 27 22 39 5 1 5 3 17 22 8 52 6 0 2 16 1 3 7

2010 15 9 26 15 26 8 3 18 1 4 7 2 19 5 62 31 26 40 5 1 5 6 19 26 14 56 6 0 0 17 2 4 8

2011 16 7 24 15 31 9 4 19 1 4 7 2 20 5 60 35 27 41 3 1 5 7 18 30 13 55 6 0 0 15 0 3 8

2012 18 6 26 13 29 9 3 18 1 4 7 2 20 5 54 34 25 39 4 1 5 7 20 29 9 47 7 0 0 15 0 3 8

2013 23 7 27 16 37 20 3 21 1 4 8 2 22 5 65 35 29 43 4 1 6 7 24 28 10 48 10 1 0 20 2 5 8

2014 24 7 30 16 36 21 4 22 1 4 8 2 22 5 63 36 25 42 6 1 7 6 22 27 12 46 10 1 0 21 2 4 8

2015 22 7 24 15 25 17 3 19 1 4 7 2 18 5 40 26 20 37 4 1 6 6 15 14 12 32 8 1 0 19 0 2 7

2016 22 7 25 17 30 24 3 18 1 4 7 1 16 5 40 31 22 39 5 3 5 3 18 15 13 29 8 1 0 15 1 2 7

Celkem

353

445

486

491

468

542

541

419

437

Výše uvedená tabulka ukazuje na vývoj počtu sociálních služeb na území HMP. Data ukazují celkový vývoj od roku 2007. Data jsou vztažena k sociálním službám, které žádaly o dotace z rozpočtu MPSV pro území hlavního města Prahy. Údaje jsou tedy nižší, nežli je reálný počet sociálních služeb, které mají sociální službu registrovanou i pro území HMP. Počet sociálních služeb (k 15. 10. 2016) na území HMP je 531, níže uvedený graf ukazuje počet registrovaných sociálních služeb na území HMP.

69


Tabulka 20 Počet sociálních služeb v HMP, 2016 (MPSV 2016)

70


Níže uvedené tabulky ukazují na vývoj kapacit sociálních služeb na území HMP za poslední tři roky. Údaje jsou vztaženy k údajům z dotačního řízení. Dále lze vidět i plánované rozšíření nebo snížení kapacit sociálních služeb.

Tabulka 21 Vývoj kapacit pobytových sociálních služeb v HMP (MPSV 2016)

Druh služby/ROK

Vývoj počtu pobytových kapacit dle druhu služby - HMP Kapacita sociálních služeb Plánované kapacity dle žádostí o dotaci

azylové domy domovy pro osoby se zdravotním postižením domovy pro seniory domovy se zvláštním režimem domy na půl cesty chráněné bydlení krizová pomoc odlehčovací služby služby následné péče sociální rehabilitace sociální služby dle § 52 týdenní stacionáře Celkový součet

2013 838 1 158 3 161 1 786 27 334 19 591 26 250 203 157 8 550

2014 893 1 133 2 955 1 469 39 343 19 469 26 172 203 153 7 874

2015 886 1 111 2 556 1 070 29 292 23 452 26 53 129 134 6 761

2016 857 1 189 2 649 1 783 29 290 19 402 51 114 136 7 519

2013 2 549 1 244 3 615 2 197 51 379 309 2 322 71 380 834 158 14 109

2014 2 547 1 183 3 591 1 725 65 374 190 2 382 75 348 561 155 13 196

2015 2 329 1 125 2 805 1 182 53 328 339 2 048 71 104 254 134 10 772

2016 2 267 1 242 3 033 2 001 52 303 302 1 609 81 311 136 11 337

71


Tabulka 22 Vývoj kapacit ambulantních sociálních služeb v HMP (MPSV 2016)

Druh služby/ROK centra denních služeb denní stacionáře intervenční centra kontaktní centra krizová pomoc nízkoprahová denní centra nízkoprahová zařízení pro děti a mládež noclehárny odborné sociální poradenství odlehčovací služby pečovatelská služba průvodcovské a předčitatelské služby raná péče služby následné péče SAS pro rodiny s dětmi SAS pro seniory a osoby se ZP sociálně terapeutické dílny sociální rehabilitace tlumočnické služby Celkový součet

Vývoj počtu ambulantních kapacit dle druhu služby - HMP Kapacita sociálních služeb Plánované kapacity dle žádostí o dotaci 2013 219 627 3 100 22 135 503 31 155 1 14 102 208 696 169 599 51 3 635

2014 155 653 4 39 27 135 510 12 105 1 15 81 236 767 210 556 23 3 529

2015 145 557 8 45 13 130 415 12 105 2 7 87 251 414 200 362 13 2 766

2016 160 588 8 45 20 30 359 14 106 12 9 7 132 346 209 390 28 2 463

2013 804 808 1 000 4 530 3 877 14 700 3 475 55 297 70 728 82 1 998 20 205 453 2 794 6 360 335 2 848 1 157 171 471

2014 421 787 430 4 530 3 565 4 000 4 010 52 120 51 573 44 1 799 70 247 404 1 794 6 508 383 2 429 780 135 894

2015 422 672 750 4 800 6 080 3 730 3 250 50 000 51 988 5 295 398 1 268 3 994 379 2 078 750 79 910

2016 544 853 700 19 340 4 630 1 000 2 710 35 975 68 863 42 545 374 1 386 4 520 453 2 059 550 76 612

72


Tabulka 23 Vývoj kapacit terénních sociálních služeb v HMP (MPSV 2016)

Druh služby/ROK krizová pomoc nízkoprahová denní centra nízkoprahová zařízení pro děti a mládež odborné sociální poradenství odlehčovací služby osobní asistence pečovatelská služba podpora samostatného bydlení průvodcovské a předčitatelské služby raná péče SAS pro rodiny s dětmi SAS pro seniory a osoby se ZP sociální rehabilitace terénní programy tísňová péče tlumočnické služby Celkový součet

Vývoj počtu terénní kapacit dle druhu služby - HMP Kapacita sociálních služeb Plánované kapacity dle žádostí o dotaci 2013 14 5 87 106 699 4 970 15 6 77 280 521 259 220 1 700 16 8 975

2014 14 150 105 88 740 2 410 27 67 37 235 538 215 212 1 700 15 6 553

2015 10 2 166 20 847 2 780 61 9 36 175 20 91 194 13 4 424

2016 15 140 35 889 2 236 62 17 38 150 67 104 130 3 255 4 141

2013 800 600 683 7 100 177 1 856 15 059 109 85 1 027 3 096 3 315 1 491 28 325 1 450 1 132 66 305

2014 145 50 933 7 196 193 1 808 14 164 131 70 899 1 934 3 174 1 206 29 179 1 340 625 63 047

2015 155 20 678 59 1 704 13 387 100 65 1 131 1 027 229 1 095 32 415 425 52 490

2016 200 755 154 1 910 14 490 113 103 1 000 1 003 520 1 209 29 892 120 520 51 989

73


Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb MČ Praha

Recommend Documents