Strategický plán rozvoje Města Vejprty profil města

Strategický plán rozvoje Města Vejprty – profil města

Regionální rozvojová agentura Ústeckého kraje, a.s.

1


Obsah Úvod ............................................................................................................ 3 1. Charakteristika řešeného území ............................................................ 3 2. Historie ................................................................................................... 6 3. Analýza stávajícího stavu..................................................................... 10 3.1 Obyvatelstvo ...................................................................................................... 10 3.2 Domácnosti a bydlení ........................................................................................ 15 3.3 Infrastruktura...................................................................................................... 17 3.4 Hospodářství...................................................................................................... 20 3.5 Trh práce ........................................................................................................... 27 3.6 Sociální a kulturní infrastruktura ........................................................................ 29 3.7 Životní prostředí................................................................................................. 32 3.8 Cestovní ruch..................................................................................................... 36

4. Rozvojové faktory................................................................................. 41 4.1 Obyvatelstvo a kvalita života ............................................................................. 41 4.2 Místní ekonomika............................................................................................... 42 4.3 Infrastruktura a životní prostředí........................................................................ 44 4.4 Rekreace a cestovní ruch.................................................................................. 44

Přílohy: Příloha č. 1 - Výsledky průzkumu podnikatelského prostředí Příloha č. 2 - Srovnání příjmů a výdajů rozpočtu města Vejprty s ostatními městy v ÚK Příloha č. 3 – Významné akce realizované ve Vejprtech od r. 1990


2


Úvod Dne 15.12.2005 byl ve Městě Vejprty v rámci realizovaného projektu Europodnikatelka 21. století zahájen proces strategického plánování ekonomického rozvoje, který byl založen na hledání shody o budoucnosti města mezi představiteli různých institucí ve městě. Samostatná část tohoto dokumentu bude zaměřena na zapojování žen do rozvojových procesů a na rozvoj podnikání žen. K práci na Strategickém plánu rozvoje Města Vejprty (dále jen Strategie) byli přizváni zástupci podniků živnostníci, představitelé škol a státní správy, členové zastupitelstva a zástupci dalších institucí. Ze zájemců o spolupráci navrhla Rada města 14 člennou Pracovní skupina pro zpracování Strategie (dále jen pracovní skupina). Odbornou a organizační podporu při zpracování Strategie poskytovala Regionální rozvojová agentura Ústeckého kraje, a.s. (dále jen RRA ÚK). Činnost spočívala v metodickém řízení pracovní skupiny, zpracování podkladů k jednání, moderování pracovních schůzek a zapracovávání relevantních připomínek do výstupů jednotlivých kapitol. V rámci první fáze projektu, která trvala přibližně 8 týdnů a zabývala se analýzou místních podmínek, připravila RRA ÚK Profil Města VEJPRTY, který obsahuje základní informace o obyvatelstvu, o místní ekonomice a podnikatelském prostředí, o infrastruktuře, o stavu životního prostředí, o podmínkách pro bydlení, vzdělávání, kulturu a sport ve městě, atd. Profil Města Vejprty porovnává údaje o městě a jeho okolí s údaji v okrese a analyzuje jeho postavení v širším okolí..

1. Charakteristika řešeného území Vymezení a popis řešeného území Strategický plán navrhuje rozvojové priority pro území Města Vejprt. Územní obvod Vejprty je tvořen čtyřmi základními sídelními jednotkami: Vejprty, České Hamry, Nové Zvolání a Výsada. Vlastní Vejprty tvoří pomyslné dvojměstí Vejprty – Bärenstein, jež rozděluje tok říčky Polavy. Protože zemské hranice a říčka vždy obě části dvojměstí od sebe oddělovaly, vytvořila si svá vlastní jádrová území, která obsluhovala jednotlivá města a jejich spádová území. Paralelní vývoj obou měst symbolizovala paralelně se utvářející centra, propojená nakonec jen jedinou příčnou komunikací přecházející mostem hranici. Zejména na české straně zástavba zdůrazňovala význam tohoto nástupu do Vejprt ze saské strany. Uzavření hranice po roce 1945 umrtvilo i toto jediné příčné propojení obou měst a způsobilo jejich rozdílný vývoj. Úpadek Vejprt v poválečném období znamenal zánik části zastavění zejména v severní části města. Demolicemi zanedbaných částí a přestavbou ve středu a na jihu města se přesunulo těžiště zastavěného území směrem na jih. Dnešní Vejprty si tedy zachovaly zhruba rozsah zastavěného území z meziválečného období, ale hustota zastavění zejména na severu poklesla a změnil se obraz města zvláště vlivem tvrdé a převýšené panelové zástavby. Nové Zvolání leží na jih od vlastních Vejprt. Sídlo sleduje průběh komunikací. Skládá se z horní, poměrně kompaktní části nad tratí u kostela, s enklávou vybíhající směrem k Vejprtům, a rozptýlené zástavby podél silnice do Loučné. Z celkového počtu 122 domů je pouze necelá polovina obydlena. Na území Nového Zvolání je 32 chalup vyčleněných z bytového fondu, dalších 50 objektů je rekreačních nevyčleněných z bytového fondu. České Hamry jsou velice mladou osadou, byly založeny jako dělnické sídliště teprve v roce 1847. Výsada, dnes prakticky vylidněné sídlo, pochází z konce 18. století. V Českých Hamrech připadá na 18 trvale obydlených domů 11 objektů individuální rekreace (rekreačních chalup). Zástavba sleduje komunikace. Regionální rozvojová agentura Ústeckého kraje, a.s.

3


Souhrnná socioekonomická charakteristika města a regionu Územní obvod města se rozkládá na náhorní poloze Krušných hor v severozápadním cípu území Severočeské aglomerace. Vylidněním této oblasti zbyly Vejprty jako poslední městské sídlo na tomto území. Vejprtsko je v České republice ojedinělým případem poměrně přesně vymezeného subregionu v periferním území průmyslového regionu. Se západní (chomutovskou) části Severočeské hnědouhelné pánve jej spojují především společné problémy v sociální sféře – struktura obyvatelstva, vzdělanost, nezaměstnanost a oblasti narušeného životního prostředí – znečištění ovzduší průmyslovými a energetickými exhaláty. Vejprtsko je od pánevní části aglomerace odděleno vnitřním hřebenem Krušných hor, který vytváří výraznou územní bariéru, ale také odlišné klimatické a obecně přírodní charakteristiky obou prostorů. Po odsunu německého obyvatelstva došlo na Vejprtsku k likvidaci naprosté většiny venkovského osídlení, takže jedinými zbývajícími funkčně autonomními a plně vybavenými sídly byly Vejprty, Kovářská a Měděnec. Další sídla mají převážně rekreační význam – Loučná – Háj, Černý Potok, Kryštofovy Hamry. V přeměněné sídelní soustavě, izolované od českého zázemí vzdáleností, terénními překážkami a nedostatečnými komunikacemi došlo nutně i přes státní intervenci v plánovaném hospodářství k postupné degradaci. Zcela jinak se rozvíjelo území v sousedním Sasku, které neztratilo na hospodářském významu ani počtu obyvatel. Uzavřením hranice Regionální rozvojová agentura Ústeckého kraje, a.s.

4

Strategický plán rozvoje Města Vejprty – profil města došlo ke zrušení území jako dvojmostí. Ani vnější podpora, zabezpečující pracovní příležitosti pro většinu obyvatel, ani komunální bytová výstavba ve městě totiž nakonec nedokázaly zastavit setrvalý pokles počtu obyvatel i významu města a jeho subregionu. Dlouhodobě se zhoršila také demografická a sociální struktura obyvatelstva. Permanentní subvencování místní ekonomiky v předchozím centrálně plánovaném hospodářství způsobilo, že po odstranění systému přerozdělování v rámci centrálního plánování se Vejprtsko ocitlo před hrozbou dalšího možného úpadku. Liberalizace ekonomiky, otevření státní hranice a znovunabytí samosprávy však zároveň pro Město Vejprty a obce v jeho okolí otevřely nové možnosti. Hlavním potenciálem regenerace a dalšího rozvoje se stala poloha v těsné blízkosti Saska. Strukturální potíže, které se projevily po r. 1990 také v Sasku, však v nejbližší době nedávají záruky, že orientace Vejprtska na tento prostor by postačila k oživení místní ekonomiky, natož pak k odstranění existujících deficitů a likvidaci škod (např. na životním prostředí) způsobených v minulosti. Pro dosažení obratu je nezbytná asistence státu v podobě podpory vzniku a rozvoje těch aktivit, které založí dlouhodobé pozitivní přeměny k obnově plnohodnotné sociální a ekonomické struktury obcí a zejména Města Vejprt jako jediného sídla městského typu na české straně, obsluhujícího tento poměrně velký prostor. Vlastní Vejprty mají výrazně městský charakter utvářený převážně na konci 19. a v prvních desetiletích 20 století, kdy prožívalo město období své největší prosperity. Úpadek města i subregionu po II. světové válce se projevil demoliční přestavbou v jádře města, jejímž výsledkem je neorganická panelová zástavba. Tradice specializovaných strojírenských (puškařství, textilní a jiné stroje) a textilních (krajkářství, prýmkářství, pletené zboží) výrob zanikla s odchodem německého obyvatelstva. Průmyslové revoluci v 19. stol. předcházela vyspělá těžba barevných kovů. Z hlediska kategorizace osídlení patří Vejprty do ostatních nižších center, jsou však klasifikovány jako významné dojížďkové Pověřené úřady – okres Chomutov centrum. Do spádového území Vejprtska patří vedle jeho územního obvodu též územní obvod obce Loučná. Vzhledem k malému počtu obyvatel a malé obslužné atraktivitě Kovářské jako sousedního místního centra, plní Vejprty některé obslužné funkce i pro toto spádové území. Funkci spádového středního centra pro Vejprtsko sice plní Chomutov, ale vzhledem k jeho vzdálenosti a obtížné dostupnosti nejsou dojížďkové vztahy intenzivní. Další obsluhu vyššího významu plní města Klášterec a Kadaň. V současné době plní město Vejprty funkci pověřeného úřadu pro katastry obcí Kryštofovy Hamry, Loučnou, Kovářskou a Měděnec. Město vykonává státní správu v přenesené působnosti v širším území v následujících oblastech:

Finanční úřad – pro katastry obcí Vejprty, Kryštofovy Hamry, Výsluní, Kovářská, Měděnec a Loučná;


5


Stavební úřad Loučná;

Matrika - pro katastry obcí Vejprty, Kryštofovy Hamry a Loučná.

pro katastry obcí Vejprty, Kryštofovy Hamry, Kovářská, Měděnec a

Ve městě sídlí detašovaná pracoviště dalších státních orgánů:

Pracoviště Úřadu práce Chomutov, Kontaktní místo dávek sociální podpory MěÚ Chomutov, Obvodní oddělení Policie ČR a oddělení cizinecké policie, detašované pracoviště Celního úřadu Chomutov, detašované pracoviště VZP.

Město je zřizovatelem 6 příspěvkových organizací, z toho čtyři organizace plní úkoly na úseku státní správy a samosprávy ve školství (Základní škola, Základní umělecká škola, Zvláštní a praktická škola, Mateřská škola Pohádka), jedna organizace zabezpečuje státní sociální péči - Městská správa sociálních služeb a jedna organizace zabezpečuje služby na úseku komunální sféry a pro občany Služby Města Vejprty. Dále město spravuje organizační složku bez právní subjektivity - Městské kulturní a společenské středisko, které sdružuje kino, společenský dům a centrum volného času. Město samo vykonává činnost pověřeného obecního úřadu pro obvod zahrnující obce: Vejprty, Kovářská, Měděnec, Kryštofovy Hamry, Loučná. Ve města působí řada dobrovolných organizací: Tělovýchovná jednota, Sbor dobrovolných hasičů, Rybáři, Chovatelé, Junák atd.

2. Historie Konkrétní písemné zprávy o osídlení území, které patří dnes do katastru Města Vejprty jsou od počátku 15. stol. Nejstarší zpráva uvádí, že na hraničním potoce, východně od dnešního hraničního přechodu, založila rodina Weiberg ze Saské Míšně hamr na zpracování železné rudy. Zprávy o něm pokračují i v následujících stoletích, kdy panství patřílo Lobkovicům. Starší usedlosti s hamrem ale určitě existovaly v místě brodu obchodní cesty z Čech do Míšeňska již ve 14. stol. (v místě zvaném Blechhamer). K roku 1550 se váže příběh větrem vyvrácené jedle v dnešním Novém Zvolání, v jejíž kořenech byla objevena stříbrná žíla. Zde vznikl první doložený stříbrný důl „Johann in der Wüste – Jan na poušti“, kolem kterého vznikla osada. Kolem štoly pak vznikla hornická osada Neugeschrei (Nové Zvolání). V okolí byly raženy další štoly a důlní podnikání přinášelo velmi dobré výsledky. Regionální rozvojová agentura Ústeckého kraje, a.s.

6

Strategický plán rozvoje Města Vejprty – profil města Rychlý rozvoj hornictví přispěl k vydání dekretu, jímž povolil císař Rudolf II. (1607) všem havířům a řemeslníkům v osadě svobodně zacházet se svým majetkem. Povolil také každému obyvateli provozovat řemeslo, zřízení váhy a lázní. Další majestát Rudolfa II. (1609), zaručující v českém království náboženskou svobodu, přilákal do hor velký počet německých horníků. Za císaře Matyáše získaly Vejprty spolu s Přísečnicí, Výsluním a Horou Sv. Šebestiána společný výsadní list o vykoupení se z poddanství (Freikaufsbrief), a tím povýšení na královské horní město. Z té doby pochází pravděpodobně i městský znak. Za vlády Ferdinanda II. začala rekatolizace obyvatel. Od roku 1628 začalo velké stěhování do Saska. Přispěly k němu i události třicetileté války. Útrapy války vyvrcholily v letech 1639 až 1641, kdy Krušnohoří pustošili Švédové. Vejprty byly vypáleny, šachty zatopeny a obyvatelstvo uprchlo do Saska. V pol. 17 stol. město opět ožilo, ale těžba byla minimální. Město mělo 90 usedlostí a obyvatelstvo se zabývalo zemědělstvím, řemesly a povoznictvím. K novému rozmachu hornictví došlo až po r. 1690. V r. 1713 pracovalo na území města 19 stříbrných dolů a huť. Výnosy však byly nízké, proto docházelo po r. 1740 k zavírání dolů. K novému rozmachu těžby stříbra a jiných kovů došlo v poslední třetině 18. stol. zásluhou Dvorské komory. Ta obnovila práce v dolech a investovala do těžních a čerpacích strojů. Výnosy se po 1830 snižovaly, až se v r. 1845 dolování zastavilo. Zemědělství, hornictví (s výjimkou několika krátkých období jeho rozkvětu) a ani tradiční řemesla nebyly ve Vejprtech spolehlivým zajištěním živobytí, proto bylo nutno hledat jiné zdroje obživy. Významným oborem se stalo puškařství, v počátcích jen výroba hlavní. Od r. 1630 pracovalo ve městě několik kováren hlavní (hamrů), které získávaly kvalitní železo z Kovářské. Výroba se rozšiřovala o další součástky zbraní, což vedlo v r. 1743 k založení puškařského cechu. Zpočátku se puškové hlavně posílaly ke zkušebnímu výstřelu do Prahy a teprve potom se kompletovaly celé pušky. Tento způsob výrobu značně zdržoval i zdražoval. Proto byla vejprtskému cechu v r. 1790 povolena zkušebna hlavní a pušky mohly být kompletovány na místě. Výroba pušek ve Vejprtech stále stoupala (např. v r. 1768 pět tisíc kusů). V r. 1798 byla v Pivovarské ulici zřízena nová střelnice, která sloužila do r. 1877. Prosperita trvala do r. 1816 (konec napoleonských válek), pak se značně omezily vládní zakázky. Část výroby se přeorientovala na lovecké zbraně a pistole, ale dřívějšího rozsahu výroby už nebylo dosaženo. Od 17. stol. se také rozvinulo paličkování krajek (přeneslo se ze sousedního Saska) a výroba prýmků (z Flander/Belgie). Paličkováním a obchodem s krajkami se zabývalo na Vejprtsku tisíce lidí. V r. 1751 prohlásila Marie Terezie krajkářství za svobodnou živnost. Založila se řada odborných škol (např. v Měděnci, Přísečnici a Kovářské). V 19. stol. byla však domácí ruční výroba vytlačena strojovou. Výroba prýmků se také rozšířila v 18. stol. Důležitou součástí byly české skleněné korálky, kterými bylo toto zboží zdobeno. Prýmky se staly žádaným exportním artiklem. Ruční výroba prýmků byla postupně nahrazena stroji. Ve Vejprtech se začaly vyrábět prýmkařské stroje. V r. 1898 pracovalo ve městě padesát firem, z toho dvacet zahraničních. V druhé pol. 19. století město a jeho obyvatelstvo bohatlo. V r. 1872 byla zprovozněna železnice z Chomutova do Vejprt a později spojena se saskou železnicí do Annabergu. Vznikaly nové podniky, rodily se pracovní příležitosti, přibývalo lidí. V r.1854 žilo ve městě 3 471 lidí (80. místo v Čechách, veliké jako Kadaň), 1890 již 8 351 a v r. 1912 dokonce 13 019 (40. místo v Čechách, asi 2 500 obyvatel více než Kadaň). S růstem města se zlepšovala i jeho vybavenost. V r. 1889 byla zřízena první pošta (v r. 1927 jich bylo 4), 1891 postavili bratři Pohlovi (majitelé továrny na punčochy a pletené zboží) městu nemocnici, 1894 byl zaveden telefon, 1896 zahájily provoz jatky, 1898 elektrárna, 1911 byl zaveden vodovod. Vejprty se staly nejrychleji se rozvíjejícím městem v českém Krušnohoří. Regionální rozvojová agentura Ústeckého kraje, a.s.

7

Strategický plán rozvoje Města Vejprty – profil města Ekonomický rozvoj znamenal i změnu společnosti. Vytvořila se vrstva podnikatelů, řemeslníků a živnostníků a vrstva dělníků. Vznikla občanská společnost, vědomá si svých práv, potřeb a své síly. Vznikla řada různých společenských, profesních, zájmových a jiných spolků. V revolučním roce 1848 vznikla národní garda a čtenářský spolek. V r. 1862 pak Spolek vojenských veteránů a později další zájmové, vojenské, pěvecké, požární, podpůrné, ženské či profesní spolky. Všechny to byly spolky německé. Češi se připomínají poprvé ve Vejprtech v r. 1880, v r. 1910 jich tu žilo jen asi 20. K hospodářským i společenským změnám došlo po r. 1914. První světová válka přinesla snížení výroby, odvody do války, zhoršení zásobování, mrtvé a později i hlad (počet obyvatel klesnul v r. 1918 asi na 10 000). Konec války a vytvoření Československa přinesly další změny. Hrozilo odtržení pohraničí (vytvoření provincie Deutschböhmen), které bylo vyřešeno až r. 1919 příchodem československé armády. Pak došlo k výměně četnictva, pohraniční finanční stráže, železničářů a jiných státních úředníků. Poměry se postupně uklidňují a dochází k upevnění státní moci. Přichází další české obyvatelstvo, v r. 1921 jich bylo již skoro 100 a v r. 1930 asi 240 – asi 2% obyvatel. Vznikaly české spolky a instituce. V r. 1925 byla otevřena jednotřídní menšinová česká škola, při které byla v r. 1928 zřízena mateřská škola. Od r. 1934 byl zřízena pobočka chomutovského Sokola. V r. 1930 mělo město asi 11 800 obyvatel. V r. 1928 (před hospodářskou krizí) dojíždělo asi 600 obyvatel za prací do Německa, ale z okolních obcí jich přijíždělo asi 800. Ve městě byly přádelny, tkalcovny, barvírny, pletárny, vyráběly se tu punčochy, nitě, ale i pušky, elektrické kabely, počítací stroje, gumové zboží, prýmky, kartonážské zboží, ale i tkalcovské stavy, železné fólie, rukavice, papírové a dřevěné zboží, hračky, celuloidové výrobky a ještě řada jiných. Ve městě pracovalo na devadesát různých výrobních firem. V době hospodářské krize byly dramaticky omezeny výroby, propouštěli se lidé, narůstala nespokojenost. Nepomáhaly ani stávky a demonstrace. Toho využila Sudetoněmecká strana, která nacionalismem a intenzivní agitací získala voliče. Jejím vítězstvím zanikly demokratické strany a spolky a Češi odcházeli z města. Po Mnichovském diktátu vstoupilo v r. 1938 do města německé vojsko. Při těchto událostech došlo ke snížení obyvatelstva asi o 1 107 osob (odešli Češi, sociální demokraté, komunisti a Židé nebo byli zatčeni). 2. světová válka odčerpávala pracovní síly, měnila charakter výroby, přinášela zásobovací potíže, mrtvé zmrzačené vojáky a totálně nasazené a zajatci z různých zemí Evropy. V květnu 1945 město obsadila Rudá armáda, poté přišli českoslovenští dobrovolníci, vojenské oddíly, železničáři a další skupiny. Byla uzavřena státní hranice. Od léta 1945 byl organizován masový odsun Němců a příliv nového obyvatelstva z vnitrozemí a Slovenska. Na konci války žilo ve městě asi 8 600 obyvatel. V r. 1950 jich bylo Regionální rozvojová agentura Ústeckého kraje, a.s.

8

Strategický plán rozvoje Města Vejprty – profil města necelých 4 500. Předpokládá se, že bylo odsunuto 75% původního obyvatelstva a že do města přišlo kolem 3 500 dosídlenců, z nichž ve městě zůstalo déle než rok asi 2 300 (stav 1950). V následujících létech bylo přesouváno do Vejprty romské obyvatelstvo ze Slovenska. Poválečnými a pak politickými změnami po r. 1948 došlo k razantnímu hospodářskému a společenskému úpadku města. Zestátněné podniky sice výrobu zahájily, ale podstatně se změnil a snížil sortiment a kvalita. Ve Vejprtech vyráběly závody textilního podniku Tosta Aš, Západočeské papírny, punčochárna Elita, Okresní průmyslový podnik Belet (zkratka slov bezvadné, levné, trvanlivé), který vyráběl chromovaný nábytek, pracovní plošiny, vozíky a stavební kolečka, později hydraulické vysokozdvižné vozíky. Do města byla přesunuta provozovna závodu Amati Kraslice, který vyráběl součástky do dechových nástrojů a speciální pracovní výrobní nástroje. V 50. a 60. se do města přistěhovalo velké množství pracovníků z Jáchymovských (uranových) dolů, které dojížděli za prací na Karlovarsko. V okolí města téměř zaniklo zemědělství. Tento úpadek se projevil zejména na vzhledu krajiny, která silně kontrastovala se udržovanou krajinou ve vedlejším Sasku. Další negativní a dlouhodobý zásah do krajiny znamenaly exhalace z průmyslového Podkrušnohoří, které zničily lesy. Ve městě byla zřízena vojenská posádka pohraniční stráže. Ostře střežené státní hranice se spřátelenou NDR byly uvolněny v r. 1963. Bytový fond chátral a stovky domů byly postupně zbourány. Od r. 1965 byly stavěny nové panelové domy (zejména pro vystěhované obyvatele z likvidované Písečnice) a pro rodiny příslušníků vojenského útvaru. Úroveň a funkčnost technické a občanské infrastruktury rovněž postupně upadala. Ve městě se provozovala kvalitní základní škola, zvláštní a mateřská škola. V r. 1970 žilo ve městě 3 682 obyvatel. Po r. 1974 byl vybudován Dům služeb, mateřská škola a jesle, restaurace Slavia, prodejny potravin, městská tržnice a Kulturní a společenské středisko… V r. 1980 mělo město Vejprty i se začleněnými obcemi Nové Zvolání, České Hamry, Loučná, Háj, Černý Potok a Kryštofovy Hamry celkem 3 817 obyvatel. K novému hospodářskému a společenskému přelomu došlo v r. 1989, jehož charakteristika a následky pro rozvoj města jsou popsány v dalších částech analýzy. Ze stručných dějin města vyplývá, že došlo ke třem hospodářským vrcholům, a to na přelomu 16. a 17 stol. díky těžbě stříbra. V 2. pol. 18. stol. rozvojem puškařství a v 2. pol. 19. a poč. 20 století, díky mimořádnému rozvoji textilnictví a strojírenství. K obdobím úpadku patřilo období od 2. čtvrtiny 17. stol. (30letá válka a období po ní) a pak zejména období po 2. světové válce, z kterého se město a jeho okolí nedostalo dodnes.


9


3. Analýza stávajícího stavu 3.1 Obyvatelstvo a osídlení Ze sociologického hlediska se jedná o oblast s nepatrným podílem starousedlíků. Většina obyvatelstva nemá historickou kontinuitu, vlastnické vazby na město ani region. Z území byly po válce odsunuti původní němečtí obyvatelé a území bylo osídlováno obyvateli různého původu a profesního zaměření, které se s horským prostředím a jeho hospodářskou a společenskou situací nevyrovnalo..

Libouchec

Velké Březno

Vejprty

Úštěk

Benešov nad Ploučnicí

Libochovice

Česká Kamenice

Postoloprty

Šluknov

Duchcov

Podbořany

Lovosice

Štětí

Rumburk

Krupka

Roudnice nad Labem

Bílina

Klášterec nad Ohří

Kadaň

Varnsdorf

Jirkov

Louny

20000

Žatec

Litvínov

40000

Litoměřice

Chomutov

60000

Děčín

80000

Teplice

Most

100000

Ústí nad Labem

Graf č. 1 – Města v Ústeckém kraji dle počtu obyvatel

0

Ve Vejprtech žilo v roce 2005 3 336 obyvatel. Vejprty se řadí mezi menší města, počtem obyvatel jsou na 27 místě ze 46 měst v Ústeckém kraji.

Tab. č. 1 - Obyvatelstvo k 1. 1. 2005 Území Česká republika Ústecký kraj Okres Chomutov Město Vejprty

Počet obyvatel 10 206 923 820 619 124 979 3 336

Podíl počtu obyvatel v % 0,03 0,41 2,67 100 Zdroj: ČSÚ 2005

Tab. č. 2 – Vývoj počtu obyvatelstva ve Vejprtech Rok Vejprty

1930 11 687

1950 4 476

1961 -

1970 1980 1991 2001 2004 3 682 3 817 3 320 3 336 3 273 Zdroj: ČSÚ 2005, SLDB 2001

Rozhodující demografická změna, ke které došlo po 2. světové válce, zapříčinilo prudké snížení obyvatel, změnu sociální a společenské struktury a změnu sounáležitosti k obci a horskému prostředí. Tyto výrazné změny znamenaly též značný pokles hospodářského významu města.


10

Strategický plán rozvoje Města Vejprty – profil města Tab. č. 3 – Složení obyvatelstva vybraných měst k 1.1.2004 Obec Kadaň Klášterec nad Ohří Chomutov Vejprty Obec III Kadaň

Obyv. celkem 17 639 15 695 50 251 3 273 43 829

Muži 8 515 7 753 24 460 1 674 21 622

Ženy 9 124 7 942 25 791 1 599 22 207 Zdroj: ČSÚ 2005

Určitým specifikem Vejprt je podíl můžu a žen. Ve většině měst České republiky počet žen zpravidla převažuje nad počtem mužů, a to především z důvodu dožití se vyššího věku u žen, nežli u mužů. Ve Vejprtech je tomu naopak, přestože rozdíl není nijak výrazný. Tab. č. 4 – Srovnání věkového složení obyvatelstva Kategorie Předproduktivní Produktivní Poproduktivní Celkem

Muži 401 1 104 173 1 678

Rok 1991 Ženy Celkem 362 763 993 2 097 287 460 1 642 3 320

% 23,00 63,2 13,8 100

Muži 291 1 228 183 1 702

Rok 2001 Ženy Celkem 273 564 1 101 2 329 260 443 1 634 3 336

% 16,9 69,8 13,3 100

Zdroj: ČSÚ 2005

Charakteristikou demografického vývoje posledních let je stárnutí populace. Ten se vyznačuje především poklesem předproduktivní kategorie obyvatelstva (0–14) a téměř stejným popř. zvýšeným počtem obyvatel ve skupině poproduktivní (60 a více). V případě Vejprt je markantní především pokles počtu obyvatel v předproduktivním věku. Jejich podíl se v roce 2001 oproti roku 1991 snížil o více jak 6 procentních bodů. Obyvatelstvo podle ekonomické aktivity Pro tyto účely bylo využito výsledků ze Sčítání lidu, bytů a domů z března 2001. Z celkového počtu 1 676 ekonomicky aktivních obyvatel bylo 1 356 obyvatel zaměstnaných, tj. 81 %. Z toho 320 lidí, tj. 19 % bylo nezaměstnaných, přičemž tento počet se velice rychle mění a má spíše stoupající tendenci (více v kap. 5. Trh práce). Z celkového počtu zaměstnaných obyvatel jich 313, tj. 23 %, dojíždělo za prací mimo obec. V zemědělství je zaměstnáno 2,74 % obyvatel. V r. 2005 bylo ve městě 23% nezaměstnaných


11

Strategický plán rozvoje Města Vejprty – profil města Tabulka č. 5 – Ekonomická aktivita obyvatel ve vybraných městech v roce 2001 Obec Kadaň Klášterec nad Ohří % Chomutov % Vejprty % Obec s rozšířenou působností Kadaň %

9 426 100 8 604 100 26 564 100 1 676 100

7 986 85 7 376 86 21 853 82 1 356 81

1 440 15 1 228 14 4 711 18 320 19

Nezjištěná EA 1 367 15 951 11 3 663 14 138 8

23461

19983

3478

508

8021

100

85

15

2

34

Celkem

Zaměstnaní Nezaměstnaní

Pracující v jiné obci 2 012 21 3 054 34 5 875 22 313 19

Zdroj: ČSÚ 2006, SLDB 2001

Přirozený pohyb a migrace Počet obyvatel města je ovlivňován přirozenou měnou a migrací. V následujících tabulkách je znázorněn trend, jak z hlediska přirozeného pohybu obyvatel, tak z hlediska pohybu obyvatel způsobeného migrací. Jedná se o významné snižování míry porodnosti, přičemž míra úmrtnosti klesá mnohem pozvolněji. To má za následek z dlouhodobého pohledu zvyšující se přirozený úbytek obyvatelstva. V případě Vejprty není možné sledovat nějaký ustálený trend jak v oblasti přirozeného přírůstku, tak v oblasti pohybu obyvatel způsobený migrací. Poslední letech se však Vejprty potýkají v porovnání s ostatními městy severních Čech s poměrně vysokým migračním úbytkem obyvatel, přičemž přirozený přírůstek osciluje kolem nulové hodnoty. Celkově však dochází ve Vejprtech ke každoročnímu úbytku obyvatel.


12

Strategický plán rozvoje Města Vejprty – profil města Tab. č. 6 – Pohyb obyvatelstva ve Vejprtech – trend Sledovaný ukazatel Narození Zemřelí Přirozený přírůstek Přistěhovalí Vystěhovalí Migrační přírůstek Celkový přírůstek/úbytek

1991 49 56 -7 139 117 22 15

1995 38 49 -11 91 69 22 11

2000 36 35 1 60 73 -13 -12

2004 36 35 1 80 116 -36 -35 Zdroj: ČSÚ 2005

Velké Březno

Litvínov

Šluknov

Libochovice

Děčín

Lovosice

Most

Louny

-15,00


-10,00

Česká Kamenice

Teplice

-5,00

Varnsdorf

Úštěk Žatec

Libouchec

Jirkov

Vejprty

0,00


Chomutov

Ústí nad Labem

Kadaň

Bílina

Litoměřice

Štětí

Krupka

Podbořany

Duchcov

Roudnice nad Labem

Rumburk

5,00

Postoloprty

Graf č. 2 – Porovnání přirozeného přírůstku obyvatel ve Vejprtech v porovnání s ostatními městy Ústeckého kraje

-20,00

Louny

Vejprty

Litoměřice

Podbořany


Děčín

Ústí nad Labem

Žatec

Roudnice nad Labem

Bílina

Chomutov

Varnsdorf

-15,00


Úštěk

Rumburk

-10,00

Most

-5,00

Teplice

Lovosice

Libouchec

Štětí

Duchcov

Česká Kamenice

0,00

Litvínov

5,00

Kadaň

Šluknov

Jirkov

10,00

Krupka

15,00

Postoloprty

20,00

Velké Březno

25,00

Libochovice

Graf č. 3 – Porovnání přirozeného přírůstku obyvatel ve Vejprtech v porovnání s ostatními městy Ústeckého kraje

Národnostní složení Při Sčítání lidu, domů a bytů v roce 2001 bylo umožněno občanům, aby se přihlásili k národnostní skupině podle vlastního rozhodnutí. Bylo tak umožněno sčítaným osobám přihlásit se vedle české národnosti i k národnosti moravské, slezské nebo romské. Z výsledků sčítání obyvatelstva vyplývá, že 76,29 % obyvatel města Vejprty se hlásí k české národnosti. Z ostatních národností jsou nejvíce zastoupeny národnosti německá (pokles z 98% na konci 1. republiky na 11,27% a slovenská (4,86%). Velmi zkresleným číslem je podíl Romské národnosti (1,71%), u které se předpokládá nejméně trojnásobná. Regionální rozvojová agentura Ústeckého kraje, a.s.

13


Obyv. celkem

Česká

Moravská

Slezská

Slovenská

Německá

Polská

Romská

Ukrajinská

Vietnamská

Ostatní, nezjištěno

Tab. č. 7 - Národnostní složení obyvatelstva města Vejprty

Vejprty

3 336

2 545

7

1

162

376

6

57

5

60

111

%

100

76,29

0,21

0,03

4,86

11,27

0,36

1,71 0,15 1,80 3,33 Zdroj:ČSÚ 2005, SLDB 2001

Úroveň vzdělanosti Vzdělanostní struktura regionu doznala v průběhu desetiletí značné změny – snížil se počet obyvatel, kteří mají učňovské vzdělání a vzdělání základní; ostatní vzdělanostní kategorie zaznamenaly nárůst, a to především skupina obyvatel se středním odborným vzděláním. Nejčetnější vzdělanostní skupinou obyvatel ve věku 15 – 59 let jsou lidé se středním odborným vzděláním; výrazné jsou i skupiny se základním a úplným středním vzděláním. V horské části regionu je nicméně nižší vzdělanostní potenciál než v průmyslové oblasti v pánvi. Pro zemědělskou a horskou oblast jsou typické vysoké podíly lidí se základním vzděláním. Samotné Vejprty se vyznačují výrazně podprůměrným podílem osob s vysokoškolským vzděláním, podprůměrným podílem osob s ukončeným úplným středním vzděláním a nadprůměrným podílem osob se základním vzděláním v porovnání s ostatními městy v regionu. Je možno konstatovat, že vzdělanostní struktura populace je jedním z limitujících faktorů ekonomického rozvoje této oblasti. K řešení kritické situace v celém kraji a zejména na Chomutovsku a Mostecku by mohlo přispět získávání poboček různých vysokých škol do těchto okresů (UJEP, ČVÚT, VŠFS, VŠCHT ..). Mezi frekventanty patří i studenti z Vejprty.


14

Strategický plán rozvoje Města Vejprty – profil města Tab. č. 8 – Vzdělanostní složení obyvatelstva ve vybraných městech v roce 2001

Kadaň

4 011

Střední odborné 5 748

% Klášterec nad Ohří % Chomutov % Vejprty % Okres Chomutov %

29 3 834 31 11 329 27 902 36 29 454 29

41 5 273 43 15 893 38 1 026 40 40 204 40

Obec

Základní

Úplné střední 3 267 23 2 531 21 9 660 23 477 19 23 515 23

Vysokoškolské Nezjištěno 704

228

5 481 4 2 359 6 56 2 4 610 5

2 167 14 2 114 5 74 3 3 225 3

Zdroj:ČSÚ 2006, SLDB 2001

3.2 Domácnosti a bydlení Územní obvod Města Vejprty je tvořen 4 základními sídelními jednotkami: Vejprty, Nové Zvolání, České Hamry a Výsada. Vejprty se historicky vyvíjely jako rozvolněná aglomerace roztroušených samot a shluků stavení podél cest prakticky po celém katastru. Industrializací a napojením na železniční síť se prostor urbanizoval a zástavba se soustředila a scelila zejména v dnešním centru a podél železniční trati v okolí nádraží a podél centra. Zástavba dnešního centra postupně nabyla městský charakter s intenzivní zástavbou volně stojícími vícepatrovými domy podél komunikací a výraznou dominantou kostela. Centrum obklopila smíšená zástavba s měřítkovým kontrastem velkých výrobních budov a drobnější obytné zástavby. Osídlení samot v okrajových polohách zejména na severu naopak řídlo, až byly tyto samoty postupně opouštěny. Vlastní Vejprty mají výrazně městský charakter utvářený převážně na konci 19. a v prvních desetiletích 20. století, kdy prožívalo město období největší prosperity. Úpadek města i regionu po 2. světové válce se projevil demoliční přestavbou v jádru města, jejímž výsledkem je neorganická panelová zástavba. Poč. 90. let byly dobudovány rozestavěné bytové jednotky v Luční ulici (106 bytů). Jejich kvalita byla přizpůsobena novým požadavkům (plynové vytápění, zateplení, střešní kratina). Město Vejprty v zájmu zlepšení úrovně bydlení, životního prostředí a vzhledu města vytvořilo "Fond rozvoje bydlení města Vejprty" , který slouží ke zvelebování obytných budov a bytů. Použití těchto prostředků je zakotveno v závazné vyhlášce 1/2004. Tab. č. 9 – Domovní fond dle SLBD 2001 Kraj, okres, město Ústecký kraj % Okres Chomutov % Město Vejprty %

Domy úhrnem 124 627 100 13 755 100 623 100

V tom Trvale obydlené celkem v RD 105 241 82 512 84 66 12 229 9 030 89 66 484 348 78 56


Neobydlené 19 386 16 1 526 11 139 22 15

Strategický plán rozvoje Města Vejprty – profil města Zdroj:ČSÚ 2005, SLDB 2001

Tab. č. 10 – Bytový fond dle SLBD 2001 Kraj, okres, město Ústecký kraj % Okres Chomutov % Město Vejprty %

Byty celkem

Trvale obydlené 321 928 90 48 975 96 1 165 84

358 491 100 50 939 100 1 392 100

V tom Trvale neobydlené 36 563 10 1 964 4 227 16 Zdroj:ČSÚ 2005, SLDB 2001

Obr. č. 11 – Domácnosti podle typu a počtu členů ve Vejprtech Typ domácnosti

Počet

Úplné rodiny - bez závislých dětí - se závislými dětmi Neúplné rodiny - bez závislých dětí - se závislými dětmi Nerodinné domácnosti CD CD jednotlivců Úhrn

686 337 349 173 67 106 42 398 1 299

% 52,8

13,4 3,2 30,6 100 Zdroj: ČSÚ 2005, SLDB 2001


16


3.3 Infrastruktura V rámci této kapitoly je podána základní charakteristika stavu technické infrastruktury, resp. kvality zásobování energiemi, vodou, plynem apod. Záměrem je také přesně definovat základní limity související dopravní obslužností a to jak veřejnou dopravou, tak v důsledku špatného stavu, nízké kapacity nebo neexistence komunikací. Zmíněny by zde měly být další záměry rozvoje silniční a železniční sítě ovlivňující život ve městě.

Dopravní infrastruktura Pro Vejprty ani okolní horskou oblast není situace v dopravní obslužnosti dobrá a vyhovující. Pro automobilovou dopravu Vejprty spojuje s pánevní aglomerací silnice II. třídy č. 223 a 224, jejichž zimní údržba i technický stav je víc než problematický. Silnice II. tř. č. 224 navazuje na silnici II. třídy č. 219 a spojuje Vejprtsko s Karlovarským krajem. Pro železniční dopravu slouží jednokolejná trať z Vejprt do Chomutova, směrem na Karlovy Vary žádné spojení po železnici neexistuje. Některé z obcí Vejprtska jsou od železnice natolik vzdáleny, že jediným možným spojením je pouze silnice. Protože se jedná o silnici II. a III. třídy, ač jediné, není jejich údržba prováděna v takové míře, aby byl jejich technický stav úměrný jejich regionálnímu významu pro místní obyvatelstvo. Železniční doprava Vejprty se nacházejí na místní dráze ČD Chomutov – Vejprty a nádraží ve Vejprtech je zároveň přechodovou stanicí na Deutsche Bahn ve směru Bärenstein – Cranzahl – Annaberg. Ke zprovoznění mezinárodní trati přispěl aktivní přístup vedení města v r. 1993. Jednou z zásadních projektů byla genrální oprava železničního mostu, na který byla získána dotace z proramu Eu Phare. Spolu s přechodem Potůčky – Johanngeorgenstadt propojujícím Karlovy Vary a Zwickau tvoří vejprtský přechod velmi omezené železniční spojení v prostoru Krušných hor. Stávající parametry tratě mezi Vejprty a Bärensteinem dovolují ziintenzivnění nákladní dopravy. Pro Vejprtsko může mít trať kromě nesporného přínosu ekonomického, ve smyslu zlepšení dostupnosti místních podniků, také přínos pro osobní dopravní obsluhu, jak zpřístupnění pro návštěvníky z české i saské strany, tak také pro mobilitu Vejprtska.. Výhodná poloha všech místních částí Vejprt a Kovářské při dráze umožňuje využívat železnice jako prostředku místní hromadné dopravy osob.


17


Silniční doprava V uvažovaném území Vejprt jsou ukončeny silnice druhé třídy, a to silnice II/224 od Chomutova, silnice II/219 od Klínovce a silnice III/21913 se směru Kovářská – Měděnec. Tyto hlavní silniční tahy resp. jejich průtahy jsou vedeny v polohách hlavních sběrných komunikací. Svými parametry však neodpovídají požadavkům ČSN 736101 a ČSN 736110. Z hlediska dopravy v klidu je nabídka odstavných a parkovacích státní realizována převážně v uliční síti. V současné době jsou provozována dvě parkoviště s velmi malou kapacitou do dvaceti stání v lokalitě za MÚ a na náměstí. Od r. 2005 je v provozu silniční přechod pro osobní a lehké nákladní automobily do 3,5 t. O jeho využití pro těžší nákladní vozidla se jedná s příslušnými orgány a je předmětem veřejných diskusí. Toto dopravní propojení je významným rozvojovým faktorem. Pro nákladní dopravu je nejbližším přechodem Hora Sv Šebestiána (32 km). Dalším přechodem pro osobní vozidla je v Božím Daru (17 km).

Pěší a cyklistické trasy Účelový pěší provoz probíhá v dopravním prostoru komunikací. Pouze podél Polavy je možné počítat se samostatnou pěší a cyklistickou komunikací. Uvažované pěší trasy v uličním prostoru jsou územním plánem řešeny zásadně jako bezbariérové, tj. umožňující pohyb tělesně postiženým. Z dotací, které získaly Vejprty a další horské obce, byly vybudovány cyklostezky, které jsou napojeny na systém saských cyklotras a směřují rovněž údolí Ohře s napojením na tamní systém. Příznivci horské cyklistiky mohou využívat o víkendech cyklovlaky vypravované z Chomutova. Hraniční přechody pro pěší a cyklisty jsou v Českých Hamrech a v Černém Potoce.

Technická infrastruktura Obslužné systémy technické infrastruktury jsou vyvinuty především ve vlastním městě, v ostatních částech území mají pouze lokální dosah a nejsou zcela kompletní. Ve Vejprtech je dostatečně vyvinut systém rozvodu pitné vody, napájecí a distribuční systém rozvodu elektrické energie. Jednotná odvodňovací soustava zahrnuje především historický střed města se sporadickými větvemi z některých okrajových částí a je zakončena biologicko-mechanickou čistírnou odpadních vod. Plně není plošně vyvinut systém telekomunikací a systém pro zásobování energetickým plynem. V centrální části města jsou ve funkci dvě mikrosoustavy centrálního zásobení teplem napojené na centralizované zdroje K1 - K3. Zásobování pitnou vodou a odpadní vody Vodárenská soustava pro vlastní město Vejprty, České Hamry a Nové Zvolání zahrnuje zdroje vody, akumulaci, přivaděče a zásobní síť. Soustava zahrnuje hamerský vodojem o obsahu 600 m3 na kótě 810 m n.m. Ten je napájen vlastními zdroji vody (cca 1,5 l/s), podchycenými pramenními vývěry s jímacími zářezy. Jímané vody jsou gravitací vedeny do akumulačního prostoru vodojemu. Ten je napojen na samostatnou zásobní síť Českých Hamrů. Přepad vody je odváděn do přečerpací jímky v osadě Nové Zvolání a voda je čerpána do dalšího akumulačního vodojemu č. IV v Novém Zvolání. Přebytek vody je gravitací odváděn do vodojemu č II o obsahu 1000 m3 sloužícího jako hlavní akumulační prostor města Vejprty.


18

Strategický plán rozvoje Města Vejprty – profil města Zásobní síť byla v minulých letech zčásti rekonstruována, původní ocelové trubky jsou nahrazeny potrubím z plastů. Popsaná tlaková pásma soustavy jsou vzájemně manuálně propojitelná a celá soustava je také v tomto smyslu provozována. Zdroje jsou pro současné odběrové požadavky (cca 11,0 l/s) sídla vyhovující a totéž platí o akumulaci. Kanalizační síť vyhovuje svými parametry pouze v centru města. Okrajové části jsou řešeny pouze místy nebo vůbec. Městskou i okolní vodárenskou síť vlastnil Svazek obcí Vejprtska a spravovala ji Vodárenská společnost Vejprty, s.r.o. Vlastník získal významnou dotaci z programu EU Phare, pomocí které byla v r. 1998 realizována oprava části kanalizace, a rekonstruována ČOV na takové parametry, aby mohla čistit také odpadní vody ze sousedního Bärensteinu. Od r. 2005 převzala správu vodních sítí Karlovarská vodárenská společnost VaK.

Zásobování elektrickou energií Území města Vejprty je napojeno na elektrizační soustavu napájecím vedením 22 kV, venkovními linkami Kadaň – Vejprty a Ostrov – Boží Dar – Vejprty. Obě linky jsou vedeny do nové rozvodny, z které je dále zabezpečeno napájení zásobních trafostanic 22/4,4 kV na území města.V centrální části města jsou trafostanice napájeny převážně kabelovými trasami 22 kV, v okrajových částech vrchním vzdušným vedením. Celkový příkon území instalovaný ve stávajících trafostanicích 22/0,4 kV je pro 7,09 MW, Nové Zvolání 1,20 MW a České Hamry 0,150 MW. Rozmístění spotřebních trafostanic 22/0,4 na primární napájecí síti zabezpečuje celkem spolehlivě požadavky odběrů. Sekundární rozvody nn 0,4 kV jsou v centrální části Vejprt převážně kabelové, okrajové části jsou zabezpečovány rozvody vzdušnými i kabelovými. Okrajové části územního obvodu Nové Zvolání a České Hamry mají nn vedení převážně vzdušná. Přenosová kapacita i technický stav primárních i sekundárních vedení jsou uspokojivé.


19

Strategický plán rozvoje Města Vejprty – profil města Zásobování energetickým plynem Město Vejprty je zásobováno zemním plynem z vysokotlakého plynovodu ze SRN ze sousedního Bärensteinu. Regulační stanice vysokotlak – středotlak je na území SRN. Plyn je na území Vejprt dopravován středotlakou přípojkou DN 150 mm. Středotlaký rozvod je ukončen u centralizovaných tepelných zdrojů K1, a K2 (původně výměníkové stanice, v současnosti přebudované na plynové kotelny) redukčními stanicemi středotlak – nízkotlak a kotelna K3 v Luční ulici. Stav rozvodných sítí i regulačních stanic je uspokojivý. Na základě energetické studie, pro kterou město získalo zahraniční dotaci, byl zpracován plán plynofikace největších znečišťovatelů ovzduší topnými systémy na pevná paliva. Tento plán byl v období let 1995 – 98 realizován. Projekt plynofikace města ze SRN z r. 1993 je ojedinělým příkladem zabezpečení energie pro občany v ČR. Zásobování teplem Objekty sídelního útvaru Vejprty jsou zásobeny teplem z lokáních zdrojů, část je zásobována z blokových a domovních kotelen, část objektů z lokální soustavy CZT se zdroji K1, K2 a K3. Část centralizovaných zdrojů není využita. Systém CZT je realizován v centrální části sídla. Ostatní zástavba, individuální bytové domy, rodinné domy, drobné výrobny, jsou zásobovány teplem z jednotlivých lokálních zdrojů. Ty spalují převážně tuhá paliva nebo v menší míře el. energií a kapalnými plyny. . Telekomunikace Město Vejprty má vlastní automatickou telefonní ústřednu o kapacitě 600 Pp, která je umístěna v budově pošty. Z kapacity je využito cca 400 poboček. Ústředna je připojena na UTÚ v bývalém okresním městě Chomutov. Rozvody od telefonní ústředny k účastníkům jsou provedeny úložnými a závěsnými kabely. Páteřní rozvody vycházejí z telefonní ústředny a jejich základ tvoří připojení 7 stávajících síťových rozvaděčů jejichž umístění je patrné ze situace 1:2000, ze kterých jsou provedeny rozvody k účastnickým rozvaděčům. Větší rezervy v kapacitě sítě nejsou. Území je v současné době pokryto sítěmi všech domácích operátorů mobilních telefonních sítí.

3.4 Hospodářství Hospodářská oblast města je posuzována z hlediska struktury a charakteristiky hospodářské základny města, z hlediska podmínek pro podnikání a v neposlední řadě též z hlediska vnitřního hospodaření města (příjmy a výdaje městského rozpočtu). Podnikatelské prostředí je ovlivněno především právními a makroekonomickými podmínkami v zemi. Podnikání se rozvíjí nebo naopak upadá podle toho, zda je legislativa příznivá, přehledná a vymahatelná, zda státní správa funguje a není administrativní bariérou, jak jsou dostupné finance z finančního trhu a jaká je daňová zátěž. To vše nemůže obec ovlivnit, může však lokální podnikatelské prostředí ovlivnit vstřícným a profesionálním postupem v úředních procedurách, zlepšováním technické infrastruktury, která je ve správě obce, poskytováním informačních služeb a otevřenou komunikací s podnikateli.


20


Struktura ekonomické základny Struktura ekonomické základny je tvořena celkem 598 podnikatelskými subjekty. Nejvíce podnikatelských subjektu působí přirozeně v terciární sektoru – tzn. obchodě a službách typu pohostinství, ubytování a dalších obchodních službách. Z hlediska počtu v menší míře, z hlediska významu však mnohem důležitější je zastoupení průmyslových podniků, a to především zpracovatelských, potravinářských a textilních podniků, které navazují na dřívější průmyslovou tradici Vejprt. Zemědělstvím se zabývá 45 podnikatelských subjektů.

7,5

257

73

1,7

43,0

12,2

0,7

12,7 11,9

Ostatní veřejné, sociální služby

100

10

Školství a zdravotnictví

%

71

Veřejná správa, obrana

76

Ostatní obchodní služby

45

Obchod, pohostinství, ubytování

Průmysl

598

Doprava a spoje

Zemědělství, lesnictví, rybářství

Vejprty

Stavebnictví

Počet podnikatelských subjektů

Tab. č. 12 – Podnikatelské subjekty dle odvětví ve městě Vejprty

4

15

47

2,5

7,9

Zdroj: RES 2005

Nejvýznamnější zaměstnavatelé ve Vejptech z hlediska počtu zaměstnanců jsou uvedeni v tabulce níže. K významným zaměstnavatelům ve městě patří i „nepodnikatelské“ subjekty, jako je Městská správa sociálních služeb Vejprty, Město Vejprty a místní školská zařízení. Tab č. 13 – Hlavní zaměstnavatelé ve Vejprtech Název H k W, s.r.o. Městská správa sociálních služeb Vejprty Belet, a.s. EM styl, s.r.o. Město Vejprty Ranko, s.r.o. S.k.O. Stachy, s.r.o. Základní škola Vejprty K + M Gebrauchtwaren und Möbel, s.r.o. ZvŠ a PrŠ Drehvo, s.r.o. JVAgro, s.r.o. Klk-okna, s.r.o. Ladislav Sückr Linx, s.r.o. Mařinec, s.r.o.

Převažující činnost dle OKEČ Výroba ostatních plastových výrobků Ústavní sociální péče Výroba a opravy zvedacích a manipulačních zařízení Výroba jiných svrchních oděvů Všeobecné činnosti veřejné správy Výroba pekárenských výrobků vč. Cukrářských, kromě trvanlivých výrobků Výroba konfekčních textilních výrobků kromě oděvů

Zařazení do skupiny dle počtu zam. 100 – 199 100 – 199 50 – 99 25 – 49 25 – 49 25 – 49 25 – 49

Základní vzdělávání Výroba nábytku

25 – 49 20 – 24

Základní vzdělávání Výroba her a hraček Pozemní a inženýrské stavitelství Výroba stavebně truhlářská (výroba oken, dveří ap.) Všeobecné strojírenské činnosti Výroba výrobků z papíru a lepenky Maloobchod v nespecializovaných prodejnách

20 – 24 10 – 19 10 – 19 10 – 19 10 – 19 10 – 19 10 – 19


21

Strategický plán rozvoje Města Vejprty – profil města Zařazení do skupiny dle počtu zam.

Převažující činnost dle OKEČ

Název

Pátrací a ochranné činnosti Výroba ostatních elektrických zařízení j. n.

R & v Hotels, s.r.o. Schiegl – výroba elektrotechnických strojů a zařízení, s.r.o. SK Bohemia, s.r.o. Služby města Vejprty Vilém Graupner Boris Cyrány Čeko – Nord, s.r.o. Dosko, s.r.o. Seal – Prioriti, s.r.o. Svazek obcí Vejprtska Základní umělecká škola Zdeněk Peška

10 – 19 10 – 19

Výroba plastových obalů Čištění města, sanační a podobné činnosti Stavební zámečnictví a stavebně truhlářské práce Výroba a rozvod páry a teplé vody Maloobchod s masem a masnými výrobky Zprostředkování obchodu Ostatní velkoobchod Odvádění a čištění odpadních vod Vzdělávání v základních uměleckých školách Všeobecné strojírenské činnosti

10 – 19 10 – 19 10 – 19 6–9 6–9 6–9 6–9 6–9 6–9 6–9 Zdroj: RIC 2006

Podnikatelské prostředí V porovnání s předválečným stavem vykazuje stávající území nízkou intenzitu využití řady výrobních ploch. Plochy využívané k průmyslové výrobě (nebo k ní alespoň původně určené) zaujímají v některých případech polohy klíčové pro další urbanistický rozvoj města a postupně se staly jeho nedílnou součástí. Hlavní rozvojovou aktivitou ve městě je obchod, především maloobchod obsahující prakticky celé dvojměstí Vejprty – Bärenstein (cca 6 300 trvalých obyvatel). Na maloobchod navazují pohostinská zařízení, která jsou zejména o svátcích a dnech volna hojně navštěvována klientelou z německé strany hranice. Potenciálem pro rozvoj zejména podnikání malého rozsahu jsou volné zasíťované plochy v intravilánu města (stavební parcely po demolicích, nezastavěné plochy, staré průmyslové areály …). Dobrým příkladem je využití zrušených vojenských objektů. Graf č. 4 – Podnikatelské subjekty na 1000 obyvatel ve městech Ústeckého kraje v roce 2004 300,00 250,00


Bílina

Duchcov

Jirkov


Šluknov

Podbořany

Krupka

Postoloprty

Litvínov

Kadaň

Vejprty

Most

Štětí

Varnsdorf

Velké Březno

Lovosice

Chomutov

Libouchec

Rumburk

Děčín

Louny

Žatec

Česká Kamenice

Ústí nad Labem

Teplice

Úštěk

0,00

Libochovice

50,00

Litoměřice

100,00

Roudnice nad Labem

150,00


200,00

22

Strategický plán rozvoje Města Vejprty – profil města Tab. č. 14 - Struktura podniků ve Vejprtech dle počtu zaměstnanců v roce 2005 0 350

Počet podniků

1–5 60

6–9 7

Počet zaměstnanců 10 – 19 20 – 24 25 – 49 50 – 99 100-199 11 2 6 1 2 Zdroj: RIC 2006

Graf č. 5 - Podnikatelské subjekty ve Vejprtech dle počtu zaměstnanců v roce 2005 0

100-199 50 - 99

1-5 25 – 49

20 - 24

10 - 19

6–9

Na území města nejsou zainvestovány plochy, které by bylo možné nabízet investorům k budování nových průmyslových hal a areálů většího rozsahu. Možnost pro investice nabízejí stávající, již nevyužívané průmyslové areály nacházející se v městské zástavbě (brownfields). To si vyžaduje zvýšené investice, které nemůže město ani potenciální zájemce uhradit. Takovéto projekty vyžadují intervenci veřejných institucí (státních popř. evropských podpůrných fondů). V dostupné vzdálenosti od Vejprt se nicméně nachází řada průmyslových zón, které nabízejí dostatek volných ploch pro nové investice. Pro Vejprty mají význam z hlediska zaměstnanosti především následující průmyslové zóny: Průmyslová zóna Chomutov – Severní pole Celková plocha: 18 ha Vlastník: Město Chomutov, Zborovská 4602, 430 28 Chomutov Lokalizace: jihovýchodní okraj města, mezi komunikacemi Pražská (1/7) a Dukelská, na severu je území vymezeno průmyslovými objekty, na jihu městskou skládkou. Město Chomutov má strategickou polohu na křižovatce silnic E442 (1/13) Karlovy Vary – Chomutov – Most (25 km) a 1/7 Chomutov – Louny – Praha (100 km) Průmyslová zóna Nové Spořice Celková plocha: 23 ha Vlastník: Město Chomutov, Zborovská 4602, 430 28 Chomutov Lokalizace: průmyslová zóna se nachází na západním okraji města Chomutova v blízkosti městské části Nové Spořice, má přímé napojení na silnici E224 (1/13) Cheb – Chomutov – Ústí nad Labem, (po roce 2006 též napojení (do 500 m) na silnici 1/7 – hraniční přechod Hora Sv. Šebestiána – Praha)


23

Strategický plán rozvoje Města Vejprty – profil města Průmyslová zóna Verne v Klášterci nad Ohří Celková plocha: 142 ha Vlastník: Město Klášterec nad Ohří, nám. Dr. Beneše 85, 431 51 Klášterec nad Ohří Lokalizace: průmyslová zóna Verne leží 2 km od Klášterce nad Ohří na mezinárodním silničním tahu Liberec – Cheb a 15 km od Chomutova, kde je možnost napojení na přímou komunikaci 1/7 do Prahy (110 km), železniční stanice Prunéřov (2,5 km), Kadaň (3,5 km), letiště Karlovy Vary (35 km), Praha (110 km) Průmyslová zóna Královský vrch v Kadani Celková plocha: 81 ha Vlastník: Společnost investičního rozvoje, a.s., Boženy Němcové 1689, 432 01 Kadaň Lokalizace: průmyslová zóna leží severozápadně od města Kadaň, v lokalitě zvané Královský vrch, na příjezdové komunikaci II/224, křižující silnici E442 (1/13) Cheb – Karlovy Vary – Chomutov – Liberec, je vzdálena 4 km od Klášterce nad Ohří a 17 km od Chomutova, kde je možnost napojení na komunikaci 1/7, přímou spojnici do Prahy (100 km) V současné době provozuje v nových halách výrobní činnost 20 investorů. Celkem bylo u sledovaných nových investorů k 31.12.2004 vytvořeno a obsazeno 3 449 pracovních míst. Po přistoupení ČR k Shenghenské dohodě se otevře pracovní trh do Německa. Lze očekávat, že část nevyužitých pracovních sil bude hledat uplatnění na jednotném evropském trhu.

Hospodaření města Cílem této podkapitoly je stručně a jasně přiblížit hospodaření města Vejprty z pohledu udržitelného rozvoje. Udržitelnost ekonomického hospodaření města je možné vnímat ze tří úhlů pohledu, jejichž spojujícím motivem je efektivnost (optimalizace) rozpočtových prostředků. První pohled reprezentuje tok finančních prostředků, který plyne na příjmovou stránku rozpočtu města. Druhý pohled je zaměřen na množství prostředků, se kterým město hospodaří. Třetí pohled zkoumá výdajovou stránku rozpočtu. Z hlediska budoucí strategie rozvoje města, resp. podpory rozvojových aktivit je důležitá znalost rozsahu investičních prostředků, se kterými město disponuje. Příjmy města Příjmy města jsou tvořeny daňovými příjmy a příjmy nedaňovými, resp. příjmy ze správních poplatků, z dotací a z prodeje městského majetku. Daňové příjmy města pocházejí zejména ze čtyř zdrojů:

Daň ze závislé činnosti zaměstnanců (rozdělení podle rozpočtových pravidel) Daň z příjmu podnikatelů – fyzických osob Daň z příjmu právnických osob (rozdělení dle rozpočtových pravidel) Daň z příjmu právnických osob za obec.

Celkové příjmy po konsolidaci se pohybují v rozmezí od 78 v roce 2002 do 104 mil. Kč v roce 2005. Nejvýznamnějšími příjmy města jsou jednoznačně daňové příjmy a dotace. Příjmy daňové se v posledních letech pohybovaly od 19 mil. Kč do 23 mil. Kč. Jejich podíl na celkových příjmech činil ve sledovaném období 22 % až 24 %. Příjmy formou dotací dosahovali ve sledovaném období výše od 53 mil. Kč do 71 mil. Kč. Vytváří tak významný podíl příjmů městského rozpočtu pohybující se kolem 68 % z celkových příjmů. Zpravidla se však jedná o neinvestiční dotace určené účelově na zajištění sociálních služeb. Právě Regionální rozvojová agentura Ústeckého kraje, a.s.

24

Strategický plán rozvoje Města Vejprty – profil města vysoký podíl příjmů formou dotací, které město následně uvolňuje na provoz sociálních zařízení deformuje statistické přehledy příjmů měst přepočtené na počet obyvatel, kde Vejprty dosahují druhý nejvyšší příjem na obyvatele v porovnání s ostatními městy v Ústeckém kraji.

Graf č. 6 Rozpočet Města Vejprty v letech 2002 – 2004 (v tis. Kč) daňové příjmy

80000 70000

nedaňové příjmy

60000

kapitálové příjmy

50000

přijaté dotace

40000 30000 20000 10000 0 2002

2003

2004

Graf č. 7 – Porovnání příjmů městských samospráv Ústeckého kraje (v tis. Kč na 1 obyvatele) 45,00 40,00 35,00

Krupka

Libochovice

Jirkov

Teplice

Štětí

Postoloprty

Děčín


Velké Březno

Šluknov

Žatec


0,00

Duchcov

Varnsdorf

Litoměřice

Úštěk

Chomutov

Louny

Česká Kamenice

Most

Libouchec

Podbořany

Bílina

Litvínov

Ústí nad Labem

5,00

Kadaň

10,00

Rumburk

15,00

Vejprty

20,00

Roudnice nad Labem

25,00

Lovosice

30,00

Výdaje města Celkové výdaje města se pohybovaly ve sledovaném období od 77 mil. Kč v roce 2002 do 98 mil. Kč v roce 2005. Rozpočet v uvedených letech byl tedy formován jako přebytkový. Na výdajích města se rozhodující měrou podíleli neinvestiční výdaje. Absolutní výše výdajů se od roku 2002 do roku 2005 navýšila o 28 %. Největší část neinvestičních výdajů tvoří neinvestiční příspěvky zřízeným příspěvkovým organizacím, především školským a sociálním zařízením. Dalším významným výdajem jsou sociální dávky. Obecně lze říci, že z pohledu dlouhodobě udržitelného rozvoje města je podstatné vynakládat výdaje nejen na provoz1 města, ale především na další rozvoj (investice). Udržitelnost výdajové 1

Provozem města myslíme nejen zajištění činnosti úřadu (mzdy, energie, voda atd.), ale také sociální dávky, transfery příspěvkovým organizacím, atd. lze tedy zjednodušeně říci, že jimi myslíme celkové neinvestiční výdaje.


25

Strategický plán rozvoje Města Vejprty – profil města stránky rozpočtu můžeme také chápat jako minimalizaci provozních (neinvestičních) výdajů a maximalizaci výdajů investičních.2 Jedním ze stěžejních nástrojů nezbytný k dosažení tohoto cíle by měl být i tento Strategický plán. Graf č. 8 – Rozpočet města Vejprty v letech 2002 – 2004 (v tis. Kč) 45000 40000 35000 30000 25000 20000 15000 10000 5000 0 31.12.2002

31.12.2003

Průmysl a ostatní hospodářství Sociální věci, politika zaměstnanosti

31.12.2004

Služby pro obyvatelstvo Bezpečnost, požár.ochr., práv.ochrana

Štětí

Libochovice

Krupka


Teplice

Postoloprty

Jirkov

Velké Březno

20,00

Děčín

Šluknov

Varnsdorf

Duchcov


Litoměřice

Libouchec

Žatec

Chomutov

Česká Kamenice

Úštěk

Most

Louny

Ústí nad Labem

Rumburk

Podbořany

25,00

Litvínov

30,00

Bílina

35,00

Roudnice nad Labem

40,00

Kadaň

45,00

Vejprty

50,00

Lovosice

Graf č. 9 – Porovnání výdajů městských samospráv Ústeckého kraje (v tis. Kč na 1 obyvatele)

15,00 10,00 5,00 0,00

Tab. č. 15 – Rozpočet města Vejprty v letech 2002 – 2004 (v tis. Kč) Saldo příjmů a výdajů po konsolidaci Ukazatel dluhové služby

31.12.2002 533 1,57

31.12.2003 2310 1,31

31.12.2004 5753 2,02 Zdroj: RIC 2005

Nejvíce prostředků z městského rozpočtu bylo vynaloženo na vzdělání, dávky a podpory v sociálním zabezpečení, sociální činnost a spol. činnost v SZ a PZ a st. moc, st. správa a místní správa. Naopak nejméně výdajů bylo zaznamenáno v oblasti vodního hospodářství, tělovýchovy, volného času a zájmových činností a požární ochrany a IZS. Žádné prostředky ve sledovaném období nebyly poskytnuty na zdravotnictví, průmysl, obchod a služby a na zemědělství a lesní hospodářství.

2

Nejedná se pouze o maximalizaci investičních výdajů, ale o jejich efektivní vynakládání, více v části Konkrétní doporučení s ohledem na priority města.


26

Strategický plán rozvoje Města Vejprty – profil města Výdaje města na jednotlivé oblasti přepočtené na počet obyvatel v porovnání s ostatními městy Ústeckého kraje jsou uvedeny v příloze č. 2.

3.5 Trh práce Vejprty jsou z hlediska statistické evidence Úřadu práce v Chomutově sledovány jako mikroregion Vejprtsko. Jirkov

Chomutov

Zahrnuje město Vejprty a

sousedící

Vejprty

obce. Zbývajícími sledovanými částmi regionu Chomutov (okres Chomutov)


jsou – mikroregiony – Chomutov, Jirkov, Kadaň a Klášterec nad Ohří.

Mikroregiony dle ÚP

Kadaň

0

5

10 Kilometry

Nabídka a poptávka pracovních sil v regionu Obecná charakteristika:

zaměstnanost mužů je vyšší než zaměstnanost žen (48 % oproti 39 %), relativně malé jsou v tomto směru diference v mikroregionu Vejprty a v celé horské oblasti, podíly pracujících jsou v jednotlivých oblastech (horská, průmyslová, zemědělská) porovnatelné, rozdíly jsou významnější podle mikroregionů, celková zaměstnanost je na Vejprtsku jednou z nejnižších v regionu, ve struktuře zaměstnanosti podle jednotlivých sektorů ekonomiky nedochází v průběhu posledních let k výrazným změnám, odvětvové rozdíly patří mezi nejvýraznější (sledují se různá odvětví), nadprůměrné rozdíly byly shledány rovněž podle hlediska právního rámce organizace – růst zaměstnanců v s.r.o., stagnace či pokles u ostatních, zejména u družstev, vývoj počtů zaměstnaných v závislosti na různém kapitálu (tuzemský a zahraniční), velikosti a lokalitě (mikroregiony) se výrazně neodlišuje od celkových trendů (prakticky bez výrazných změn až meziroční stagnace), převažuje zaměstnanost mužů – 54,4 % a osob v dělnických profesích, jejichž podíl na trhu práce zaujímá 69,2 % (k 31. 12. 2004 zaměstnanost mužů – 53,2% a osob v dělnických profesích – 68,7 %), u sledovaných zaměstnavatelů bylo k 31.12. 2005 zaměstnáno 523 osob se změněnou pracovní schopností (tj. 1,8 %), nejvyšší zaměstnanost má i přes určité strukturální změny sekundární sektor s podílem 56,7 %, v terciárním sektoru je zaměstnáno cca 41,4 % zaměstnanecké veřejnosti.


27

15

Strategický plán rozvoje Města Vejprty – profil města Tab. č. 15 – Poptávka pracovních sil – resp. vývoj počtu hlášených pracovních míst v roce 2005 ve městě Vejprty a v mikroregionu Vejprtsko Měsíc Počet míst ve Vejprtech Počet míst v mikroregionu Vejprtsko

1. 2 6

2. 4 7

3. 3 5

4. 3 5

5. 2 3

6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 2 2 2 0 0 0 0 2 2 2 15 1 0 0 Zdroj: Úřad práce Chomutov 2006

Skladba evidovaných nezaměstnaných Z hlediska zastoupení pohlaví a věkové struktury nezaměstnaných se region významněji neodlišuje od zbytku ČR: ženy i muži jsou v evidenci zastoupeni zhruba stejně, průměrný věk uchazečů je 37 let (36 let v roce 2004), nejčetnější „desetiletou“ věkovou kohortou jsou uchazeči ve věku 20 – 29 let, kteří tvoří zhruba třetinu evidovaných, v ostatních skup. (tj. 30 – 39 let, 40 – 49 let a nad 50 let) je zastoupeno cca po 20 %, nezaměstnaných, mladých do 19 let je 6,7 %. Tab. č. 16 – Věková struktura uchazečů o zaměstnání ve Vejprtech (Mikroregionu Vejprtsko) Věk do 19 let 20 – 24 let 25 – 29 let 30 – 34 let 35 – 39 let 40 – 44 let 45 – 49 let 50 – 54 let 55 – 59 let 60 a více let Celkem

Mikroregion Vejprtsko k 31. 12. 2005 Počet uchazečů Podíl v % 42 8,2 58 11,3 68 13,3 51 9,9 37 7,2 45 8,8 72 14,0 84 16,4 50 9,7 6 1,2 513 100,0

Vejprty k 31.12.2005 Počet uchazečů Podíl v % 33 9,0 45 12,2 57 15,5 37 10,0 29 7,9 33 9,0 46 12,5 50 13,6 37 10,0 1 0,3 368 100,0

Zdroj: ÚP Chomutov 2006

Ve vzdělanostní struktuře nezaměstnaných se region (i celý Ústecký kraj) poměrně výrazně odlišuje od celku republiky. Téměř polovina uchazečů má nejvýše základní vzdělání, zhruba 37 % tvoří středoškoláci bez maturity a pouze 15 % pak středoškoláci s maturitou (příp. s vyšším vzděláním). Tab. č. 17 – Vzdělanostní struktura uchazečů o zaměstnání ve Vejprtech (Mikroregionu Vejprtsko) Vzdělání Základní Vyučení Středoškolské Vysokoškolské Celkem

Vejprty k 31.12.2005 Počet uchazečů Podíl v % 218 59,3 113 30,7 34 9,2 3 0,8 368 100,0

Mikroregion Vejprtsko k 31.12.2005 Počet uchazečů Podíl v % 292 56,9 166 32,4 49 9,5 6 1,2 513 100,0 Zdroj: ÚP Chomutov 2006


28

Strategický plán rozvoje Města Vejprty – profil města Z celkového počtu ekonomicky aktivních obyvatel mikroregionu Vejprtska vyjíždí za prací téměř pětina (19%). Z toho denně vyjíždí za prací více jak polovina obyvatel (62%). Poměrně velká část (18%) dojíždí do zaměstnání vzdáleného více jak 60 minut jízdy. Tab. č. 18 – Vyjížďka EA obyvatel za prací v roce 2001 Město

Celkem EA – zaměstnaných

Celkem vyjíždějících za prací

Celkem

Vejprty

1 676 100%

313 19%

194 62%

Z toho denně do 29 30 – 59 60 min. min. min. a více 94 63 35 49% 33% 18% Zdroj: SLBD 2001

Tendence vývoje na trhu práce Pro nejbližší období je možné na trhu práce v regionu očekávat následující vývoj:

rozdíly ve směru a dynamice trendu zaměstnanosti se budou projevovat především v závislosti na odvětvové skladbě; určitou roli sehrává také zaměstnanecká příslušnost k sektoru hospodářství a lokalizaci organizace (průmyslové zóny v Podkrušnohoří),

sezónní charakter prací v primárním sektoru bude vyvolávat i nadále zvýšenou dočasnou potřebu pracovníků; současně lze očekávat mírně nadprůměrné navýšení počtů v sekundárním sektoru a stagnaci počtů zaměstnaných v sektoru terciárním,

protichůdné trendy jsou signalizovány ze zpracovatelského průmyslu, některá odvětví se budou rozšiřovat, jiná redukovat – např. zavření Pekáren a.s. k 30.4. 2005,

u podniků sídlících na průmyslových zónách lze celkově očekávat dynamičtější nárůst zaměstnanců než u organizací sídlících mimo tyto zóny,

v samotných Vejprtech a v jeho okolí není signalizován žádný příchod investora nebo nárůst zaměstnanosti v současném ekonomickém subjektu.

3.6 Sociální a kulturní infrastruktura Kvalita sociální a občanské vybavenosti patří k základním indikátorům kvality a spokojenosti života místních obyvatel. V rámci situační analýzy byla zjišťována a v profilu následně popsána dostupnost jednotlivých sociálních služeb pro obyvatele města (praktičtí lékaři, záchranná služba, domovy důchodců, DDM, apod.). Izolovaná poloha Vejprtska vytváří nároky nejen na zabezpečení základního standardu obslužných funkcí odpovídajících počtu obyvatel ve spádovém regionu, ale také poskytování alespoň minimálního rozsahu veřejných služeb považovaných za standardní pro vyšší centra. Vzhledem k malému počtu obyvatel ve spádovém, území plní Vejprty obslužné funkce pro vlastní obyvatele, ale jejich obslužný význam pro zbytky trvalého obyvatelstva v zázemí je neopominutelný. Strategie propojení se saským zázemím může do budoucna vytvořit předpoklady pro trvalou udržitelnost a dokonce postupné rozšiřování těchto služeb ve standardním a nadstandardním rozsahu. Školství V současné době je město Vejprty zřizovatelem všech školských zařízení ve městě. Jsou to:

Základní škola – příspěvková organizace Regionální rozvojová agentura Ústeckého kraje, a.s.

29


Zvláštní škola – příspěvková organizace Mateřská škola Pohádka – příspěvková organizace Základní umělecká škola – příspěvková organizace

Při základní a zvláštní škole dále pracují školní družiny a při ZŠ i školní klub. Je zde provozován vyšší stupeň Praktické školy, která je napojena na učiliště v Údlicích u Chomutova. Střední školy jsou nejblíže v Chomutově, Kadani a v Klášterci nad Ohří. Vysoké školy jsou nejblíže v Mostě a připravované je zřízení poboček VŠ také v Chomutově. Zdravotnictví Pro obyvatele města i okolní horské oblasti je závažným nedostatkem absence lůžkového zdravotnického zařízení. Komplexní zdravotnickou péči zajišťují pro Vejprty lůžková zařízení Nemocnice s poliklinikou Chomutov a Nemocnice Kadaň. Ambulantní péče je zajištěna prostřednictvím nemocnice Kadaň, příspěvkové organizace v rozsahu:

Praktický lékař pro dospělé, Dětský lékař, Rehabilitace, Ženský lékař, Chirurgická a ortopedická ambulance, RTG, Rychlá záchranná služba (RZS) a v omezeném rozsahu pohotovost.

Soukromá péče je ve Vejprtech zajišťována:

Internistou, 2 obvodními lékaři pro dospělé, zubním lékařem, lékárnou, laboratoří.

Město má ve svém vlastnictví areál nemocnice, kde jsou připraveny v případě potřeby kompletní lůžka v počtu 40 ks. Tento je v současnosti částečně využíván Nemocnicí Kadaň pro ambulantní péči a částečně městem konzervován – je zde zajištěna udržovací teplota v objektech, čistota a větrání. Určitým paradoxem je ,že koncem 90. let uspělo městské zařízení NsP Vejprty ve výběrovém řízení ministerstva zdravotnictví s projektem „Nemocnice první pomoci a následné péče“ (dokonce bylo doporučeno určité navýšení kapacity). Přesto toto zařízení krátce nato zaniklo, neboť systém financování následné péče byl vytvořen až v nedávném období. Tento typ zdravotnických zařízení je dnes podporován! Z hlediska dostupnosti zdravotní péče je pro zdejší obyvatele, zejména starší, problematické dojíždění za ošetřením či k odbornému lékaři do Chomutova, Kadaně nebo Jirkova. Obyvatelé Vejprt i celého horského regionu jsou z hlediska zdravotního zabezpečení ohroženi:

V zimě nebezpečím neprůjezdnosti silnic a tím mnohdy přímým ohrožením života; Dalekou dojezdovou vzdáleností pro vozy rychlé záchranné pomoci, což opět v případě akutního ohrožení může mít významný vliv na záchranu života. Nedostatečným rozsahem dopravní obslužnosti a zvyšující se cenou jízdného.

Tab. č. 19 - Zdravotnická zařízení ve Vejprtech Zdravotnické zařízení Ambulantní zařízení Další dětská zařízení Regionální rozvojová agentura Ústeckého kraje, a.s.

Počet 1 0 30


Zdravotnické zařízení

Počet

Detašované pracoviště nemocnice Detašované pracoviště samostatné ordinace lékaře specialisty Detašované pracoviště samostatné ordinace praktického lékaře - stomatologa Detašované pracoviště samostatné ordinace praktického lékaře pro dospělé Detašované pracoviště samostatné ordinace praktického lékaře pro děti a dorost Detašované pracoviště ostatního samostatného zařízení Jesle Léčebna pro dlouhodobě nemocné Nemocnice Ostatní lůžková zařízení Ostatní samostatná zařízení Samostatná ordinace lékaře specialisty Samostatná ordinace praktického lékaře - gynekologa Samostatná ordinace praktického lékaře - stomatologa Samostatná ordinace praktického lékaře pro dospělé Samostatná ordinace praktického lékaře pro děti a dorost Středisko záchranné služby a rychlá zdravotnická pomoc. Transfusní stanice Veterinární ošetřovny - počet (vč. soukromých) Zařízení lékárenské péče

0 7 2 0 0 1 0 0 0 0 2 2 0 0 1 0 0 0 0 1 Zdroj: MOS 2003

Sociální péče Poskytovatelem sociálních služeb je Městská správa sociálních služeb ve Vejprtech (MSSS). Jedná se o příspěvkovou organizaci města, která byla zřízena ke dni 1.1.1993. Tato organizace spravuje celkem 6 zařízení, z toho je pět ústavů sociální péče a jeden domov důchodců. V zařízeních je možné umístit celkem 207 mentálně postižených dětí, mládeže i dospělých a 70 důchodců. K 1.1.2004 zajišťovalo služby pro klienty celkem 134 zaměstnanců. Činnost ústavů sociálních služeb pro mentálně postižené směřuje k získávání, rozvíjení a udržování poznatků, vědomostí a návyků. Nedílnou součástí výchovného procesu je i pracovní rehabilitace. Klienti vykonávají nejen pomocné práce v ústavech, ale i příležitostné práce ve městě, např. při údržbě městské zeleně nebo při úklidových pracích ve městě, včetně sběru odpadních surovin. Pro pracovní rehabilitaci jsou využívány také pracovní nabídky od soukromých podnikatelů ve městě i okolí. Tato činnost přispívá zároveň i k integraci klientů s místními obyvateli a přináší klientům i finanční efekt do Kulturního fondu obyvatel, z jehož prostředků jsou hrazeny např. rekreace a výlety klientů, kulturní a sportovní akce apod. Ústav sociálních služeb ve Vejprtech svým významem přesahuje území obce i okresu. MSSS patří k nejvýznamnějším zaměstnavatelům ve městě. Velmi významným úspěchem města koncem 90. let min. stol., bylo převedení všech těchto zařízení na systém ekologického vytápění (plynofikace). Tab. č. 20 - Dostupná sociální zařízení Kojenecký ústav Vejprty

0

Dětský domov a další dět. zařízení 0

Ústav soc. péče pro mládež

Domy s pečovatelskou službou

Domov – penzion pro důchodce

5

0

0


Domov důchodců

1 Zdroj: MOS 2003 31

Strategický plán rozvoje Města Vejprty – profil města Bezpečnost Stanice Policie ČR je v ulici Boženy Němcové. Oblast působnosti tohoto dislokovaného pracoviště je však tak rozsáhlé, že při stávajícím počtu policistů nelze považovat oblast bezpečnosti občanů a návštěvníků za dostatečně zajištěnou. Město v r. 2003 zrušilo Městskou policii. Na hraničním přechodu je zřízeno stanoviště pohraniční policie a celnice. Požární ochranu v současnosti zajišťuje jednotka Sboru dobrovolných hasičů. Jejich kvalitní činnost založená na profesionálním přístupu je ohrožována zastaralou technikou. Problémem je, že stát tyto problémy neřeší a nechává je zcela na bedrech obcí. Zázemí hasičského sboru tvoří požární zbrojnice v Moskevské ulici, která svojí infrastrukturou i polohou vyhovuje jeho potřebám. Tato zbrojnice je vzhledem ke své výhodné poloze schopná pokrýt i spádové území města. Kultura Kulturní činnost ve městě je zajišťována prostřednictvím organizace města bez právní subjektivity Měkass. Tato organizace zabezpečuje provoz kina, kulturního a sportovního zařízení, centra volného času, knihovny a nově otevřeného muzea Vejprty. Tab. č. x - Kulturní zařízení ve Vejprtech Město

Vejprty

Veřejná knihovna 1

Stálá kina

Muzeum

1

1

Galerie

Kostel

2 3 Zdroj: MOS 2003, Město Vejprty

Sport Ve městě působí několik tělovýchovných jednot či zájmových sdružení – fotbalisté, hokejisté, tenisté, korfbalisté, kuželkáři atd. K dispozici je areál s fotbalovým hřištěm ve správě TJ Slovan, tenisové kurty, kuželkářská dráha, soukromá sjezdová dráha, velký sportovní sál v kulturním středisku, sál na stolní tenis, tělocvična při ZŠ. Stěžejní je v této oblasti práce s dětmi a mládeží. V některých sportech dosahují vejprtští výrazných mezinárodních úspěchů (mezinárodní turnaje v korfbalu, reprezentace na zimních olympijských hrách atd.). Existující koupaliště je v kritickém stavu a vyžaduje rozsáhlou rekonstrukci. Tab. č. 21 - Sportovní zařízení ve Vejprtech Město

Vejprty

Koupaliště a bazény 0

Ostat. zařízení pro tělovýchovu 4 Zdroj: MOS 2003, Město Vejprty

Tělocvičny

Stadiony otevřené

1

1

3.7 Životní prostředí Vlastní území se rozkládá na západním svahu údolí Polavy, která je hraničním tokem mezi ČR a SRN. V severním cípu území říčka Polava opouští území ČR a pokračuje jako Pöhlbach v SRN. Terén na území Vejprt vcelku rovnoměrně klesá z nadmořské výšky cca 810 m n.m. na 690 m n.m. na přechodu Polavy přes státní hranici. Území přilehlé k zastavěnému území je odlesněno, mikroreliéf je zde ovlivněn orbou, v současnosti jsou Regionální rozvojová agentura Ústeckého kraje, a.s.

32

Strategický plán rozvoje Města Vejprty – profil města pozemky využívány nanejvýš jako pastviny. Ve srovnaném terénu luk vystupují skalní výchozy, doprovázené náletovou vysokou zelení. V otevřeném terénu luk se vyskytují skupiny mimolesní vysoké zeleně jednak na mezích (liniový prvek), jednak na pozůstatcích demolovaných objektů. Rovněž se vyskytují četné terénní útvary vzniklé v důsledku drobné důlní činnosti v minulosti (drobné haldy, sníženiny v terénu po zasypaných a propadlých stolách, sejpy spod.). Místně významné je ovlivnění terénu železničním tělesem (násep před přemostěním Polavy, skalní zářez u nádraží). Reliéf v území je tak výrazně ovlivněn dlouhodobou lidskou činností. Výrazným negativním zásahem do krajiny bylo zničení jehličnatých lesů od 60. let min. stol., které bylo způsobeno průmyslovými exhalacemi z podkrušnohorské uhelné pánve. Vlastní uzemní obvod má ve srovnání s ostatním územím regionu, zejména s pánevní oblastí Krušnohoří, poměrně kvalitní přírodní prostřed a vytváří podmínky pro dalších rozvoj aktivit, pro které je jejich kvalita podmínečná, např. rekreační využití, bydlení apod. Klima Údolní poloha a klesající terén spolu se severojižní orientací údolí, nevýhodné pro přirozené provětrávání, podmiňují vznik mrazové kotliny na větší části zastavěného území. Stále používané vytápění domácností pevnými palivy v kombinaci s dopadem exhalací z místního průmyslu a v důsledku zvyšujícího se provozu na komunikacích – zvláště na německé straně, kde je podstatně větší – je předpoklad většího výskytu teplotních inverzí. Vodní systém Území odvodňuje potok Polava. Pramení u státní hranice JV od Božího Daru ve výšce 1 110 m n.m. Nad Vejprty přijímá několik menších přítoků zprava. Ve Vejprtech je na jednom z přítoku několik menších rybníčků s funkcí retenčních nádrží. Drobné rybníčky se nacházejí ve svahu jako pozůstatky hospodářských objektů.

Využití krajiny

Část vsáklých srážek se dostává do puklinového systému horninového masivu a vyvěrá při patách svahů. Mělce vsáklé vody po málo propustném horninách stékají do nižších poloh, kde mohou vyvěrat jako suťové prameny. Půda Uvažované území náleží do regionální jednotky struktury půdního pokryvu rezivých půd až podzolů s hnědými půdami oligobazických vrchovin a hornin, geografická jednotka – Klínovecká hornatina.


33

Strategický plán rozvoje Města Vejprty – profil města Zeleň – extravilán - lesy Původní skladba porostů je pozměněna dlouhou lesní kulturou, zčásti zemědělstvím a pastvou. V lesních porostech převažují smrkové monokultury. V nižších partiích je zvýšené zastoupení listnatých dřevin se skladbou bližší přirozeným společenstvům. Na dlouhodobě nevyužívaných pastvinách dochází ke spontánnímu návratu lesa – na většině těchto ploch je prvotním stadiem náletový porost břízy. V lužní poloze potoka Polavy jsou rozšířeny spontánní porosty převážně vrby jívy, dále břízy, javoru, jasanu. Lesní porosty byly v období 60.-90. let v celé oblasti silně postiženy imisemi. I mladé smrkové porosty nesou stopy poškození (rezavé jehlice a celé usychající stromy). Postupným vývojem a náhradní výsadbou na imisních holiách se rozšířil jeřáb ptačí a břízy. V lučních porostech převažují acidofilní trávy a byliny, místy je hojné rdesno hadí kořen. Při dodržení extenzivního hospodaření na loukách je předpoklad výskytu cenných společenstev horských luk. Z chráněných druhů rostlin je zde poměrně hojný výskyt koprníku štětinolistého, místy též prha arnika a prvosenka vyšší. Dlouhodobým problémem je nedostatečná údržba ploch v extravilánu města – okolní krajiny. Zeleň - intravilán Veřejná zeleň – je rozdělena na intenzivní plochy – parky a pěší parter centra a na menší sadovnicky upravené a udržované plochy. Z hlediska údržby je možno k veřejné zeleni přiřadit i obytnou zeleň v otevřených bytových blocích (sídlištní zeleň). Na území současného města můžeme identifikovat následující veřejně přístupné parkové plochy: Náměstí T.G.Masaryka (je zpracován projekt na odstranění zeleně a vydláždění náměstí). Upravovanou městskou zelení je park mezi kostelem Všech Svatých, zvláštní školou a kulturním domem. Mimořádně zajímavou městskou zelení je „nový hřbitov“ (vybudovaný po 1. světové válce), na kterém jsou vzrostlé cizokrajné stromy a keře. Plocha „starého“ hřbitova (nad Martinským kostem) má dnes parkovou úpravu. Vyhražená zeleň – má různou úroveň. Vcelku vyhovující je v areálech školských zařízení, nevyhovující je v areálech závodů. Rozptýlená zeleň lesoparkového charakteru – je na plochách obtížně obhospodařovatelných a nezastavitelných lučních pozemcích v kontaktu se zastavěným územím. Jsou upraveny jako rozvolněné výsadby vysoké zeleně s parkovými prvky, avšak s extenzivní údržbou blízkou lesnímu hospodaření. Ochranná zeleň – je významný prvek zeleně liniového charakteru. Jsou to porosty na svazích a násypech železničního tělesa. Sem je možno zařadit i porost hodnotné vysoké zeleně na skalnatém zářezu nad nádražím. Zahrady – mají výhradně samozásobitelský charakter, vzhledem k nadmořské výšce nejsou vhodné k pěstování ovocných dřevin. Z ovocných dřevin jsou to především drobné bobuloviny. Dalšími kategoriemi zeleně v intravilánu města jsou zahrádkářské osady, obytné zahrady u individuální výstavby a stromořadí.


34

Strategický plán rozvoje Města Vejprty – profil města Odpady V katastru České Hamry v prostoru starého lomu se nachází řízená skládka TKO Technických služeb Vejprty. Skládka využívá hluboko do skalnatého svahu zaříznutý a zahloubený prostor. Je zabezpečená proti průnikům do podzemních a povrchových vod. Je založená a řízená podle odborně vypracovaného a řádně schváleného projektu, který zahrnuje i rekultivační skládku. Zajištění těchto parametrů však přinesly městu obrovské výdaje. Nedodržením slibů MŽP ČR, že půjčku změní na nenávratnou dotaci, se stalo zásadním důvodem k zadlužení města. Na druhé straně řeší skládka problematiku odpadů v horské oblasti po dobu delší, než byla předpokládaná životnost první etapy. Po ukončení skládkování se počítá s návratem plochy do lesní kultury. V roce 2005 vyprodukovalo město Vejprty celkem 977,797 tun komunálního odpadu, tj. odpadu odebraného od občanů a právnických a fyzických osob podnikajících a žijících na katastru města. Z toho bylo na skládku v Českých Hamrech uloženo 946,23 tuny odpadů. Zbylé množství odpadu bylo v převážné míře odvezeno jako vytříděný odpad popřípadě jako nebezpečný odpad. Svoz odpadů zajišťují ve Vejprtech společnosti SmV a R-holding. V roce 2006 se připravuje realizace projektu „Odpadové hospodářství Vejprtska - 1. etapa“, který byl podpořen v rámci programu Phare CBC a jehož jednou z hlavních aktivit je dostavba skládky TKO v Českých Hamrech a vybudování dotřiďovací linky na separovaný odpad s lisem. Ochrana přírody a krajiny Na Vejprtsku nejsou registrována zvláště chráněná území přírody a maloplošná chráněná území. V letech 1996 – 2000 byl realizován mezinárodní projekt zaměřený na ekologickou ochranu obou břehů Polavy. Jsou zde zahrnuty některé pozemky městských částí České Hamry a Výsada. Rozvoj horské oblasti může ovlivnit nedávné vyhlášení chráněného území Natura 2000 „Novodomská rašeliniště – Kovářská“ (ochrana tetřívka obecného). Celý územní obvod Vejprt se nachází v Chráněné oblasti přirozené akumulace povrchových vod (CHOPAV) Krušné hory. Ochranný režim v CHOPAV vyplývá ze zákona č. 138/1973 Sb. o vodách. Oblast Krušné hory byla vyhlášena nařízením vlády ČSR č. 10/1979 Sb. V oblasti je především zakázáno:

Zmenšovat rozsah lesní půdy, Odvodňovat více než 250 ha souvislé lesní plochy a více než 50 ha souvislé zemědělské plochy, pokud by odvodnění mohlo ohrozit přirozenou jímací kapacitu oblasti, Těžit rašelin v množství přesahujícím 500 000 m3 v jedné lokalitě, Těžit nerosty povrchovým způsobem, Těžit a zpracovávat radioaktivní suroviny, Ukládat radioaktivní odpady, Provádět výstavbu zařízení pro výkrm prasat o kapacitě přes 5000 ks, Skladovat ropné látky v objemu jednotlivých nádrží nad 1000 m3, Budovat elektrárny na tuhá paliva s výkonem nad 200 MW, Budovat a provozovat průmyslové závody produkující znečištění přesahující 5 t BSK5, 10 t nerozpustných látek, 5 t minerálních olejů, 500 kg ekvivalentu zjevné acidity a alkality a 50 t rozpuštěných anorganických solí, Zřizovat městské nebo průmyslové skládky, jestliže nejsou provedena opaření k zabánění vyluhování jejich obsahů do podzemních nebo povrchových vod.

V oblasti je nutný souhlas vodohospodářského orgánu k těžbě nerostů, zemním pracím a ke stavbám. Město si zpracovalo Pasport zeleně pro další rozvoj ŽP v intravilánu města.


35


3.8 Cestovní ruch Cestovním ruchem ve městě se prakticky zabývají pouze soukromé subjekty. Propagace rekreačních, kulturních nebo sportovních možností ve městě není dostačující, třebaže je k dispozici infobox zajištěný v minulosti z fondů EU. Důvodem je především neexistence kvalitního informačního centra, jehož vybudování je podmíněno získáním finančních prostředků z veřejné podpory. Propagační materiály jsou vydávány sporadicky a vycházejí zpravidla z iniciativ jednotlivých subjektů. Přes rostoucí zájem ze strany města v posledních letech se jedná o nejméně zabezpečovanou oblast. Sporadicky je cestovní ruch zajišťován ve spolupráci s Podkrušnohorským informačním centrem, které má sídlo v Klášterci nad Ohří.

Turistické cíle a atraktivity Samotné město v současné době nenabízí takové turistické cíle, které by svým významem a atraktivitou zásadním způsobem samy o sobě vyvolali zvýšený zájem turistů. Nicméně specifika horského města se zachovalým přírodním prostředím, s bohatou historií a průmyslovou tradicí vytváří možností, které čekají na své využití. Ve státním seznamu nemovitých kulturních památek jsou na území města zapsány a evidovány tyto památky:

Socha sv. Floriana – v areálu hasičské zbrojnice, Trojičný sloup – u kostela, Kostelní náměstí, Sloup se sochou Piety na hřbitově, Kostel Všech Svatých s novými zvony a se sousoším Kalvarie, Dům č.p. 309 0–„stará pošty v ulici J. Švermy,

Martinský kostel ze 16. století, v minulých letech díky sbírkám opravený.

Mezi dochované kulturně historické atraktivity bez památkové ochrany, často však s vyšším turistickým potenciálem je možné označit:

Martinský kostel ze 16. století, v minulých letech díky sbírkám opravený, budova hlavní pošty na náměstí T.G.Masaryka, Lesní hřbitov – mimořádná památka odrážející hospodářský věhlas Vejprt, kostel Všech Svatých z 18 století, kostel Ježíšova srdce v Novém Zvolání, budova mezinárodního nádraží z 19. století, postavená v klasicizujícím slohu společností Buštěhradské dráhy, vč. historická železniční točna a depo z 19. století, řada prvků drobné architektury (kříže, kapličky, plastiky přemístěné do Vejprt ze zatopené obce Přísečnice), stará střelnice v Pivovarské ulici, objekty vejprtských vodáren (jeden z nejstarších vodovodních systémů v zemi),

Mezi turisticky zajímavé objekty patří být:

měšťanské vily se secesní architekturou, stará důlní díla v okolí města, včetně lokality bývalé středověké mincovny, artefakty horské architektury, staré architektonicky cenné průmyslové objekty, úvozová cesta na staré obchodní zemské stezce z Prahy do Lipska nad bývalým hraničním přechodem u „plechového hamru“ na severu obce (historická zvláštnost).

Specifikem Vejprt jsou též 2 galerie umění (Galerie „H“ a Galerie JA.RO.). K přírodním atraktivitám můžeme zařadit například černopotocké močály, čedičové výstupy na vrcholech Krušných hor (České Hamry, Špičák) a vůbec celý krajinný ráz v okolí města. Regionální rozvojová agentura Ústeckého kraje, a.s.

36

Strategický plán rozvoje Města Vejprty – profil města Region je cílem sběratelů nerostů díky světoznámým nalezištím achátů („halžský, černopotocký“). Z širšího územního hlediska je nabídka v regionu pestrá. Jedná se o území letní a zimní horské turistiky, bohaté na kulturně-historické památky, využívané na rodinnou rekreaci a poznávací zájezdy. Zřejmě nejnavštěvovanějším turistickým a rekreačním cílem je lyžařský areál na Klínovci, který má potenciál k vytvoření rozsáhlé lyžařské oblasti mezinárodního významu spolu s Božím Darem a Jáchymovem v Karlovarském kraji a Oberwiesenthalem a Bärensteinem v Sasku.

Pro příznivce lyžařské turistiky je atraktivní snadná dosažitelnost „Krušnohorské magistrály“, která prochází českou i saskou částí Krušných hor. Stejně tak může být zajímavé přeshraniční propojení cyklotras.

Východní část regionu je klidová, místy opuštěná horská krajina vhodná pro lyžařskou a cyklistickou turistiku. Její vybavení infrastrukturou pro turisty je však velmi slabé. Klášterec nad Ohří se vyvíjí v podhorskou základnu krušnohorské lyžařské turistiky. Turistickou nabídku rozšiřují i nedaleká města. Kadaň patří k nejcennějším a nejlépe udržovaným českým historickým městům a společně s blízkou Nechranickou přehradou je přitažlivá pro turisty i přes své obklopení dnes již odsířenými a odprašněnými tepelnými elektrárnami. Klášterec nad Ohří se profiluje jako výrazné nástupní místo mnoha turistických aktivit. Usiluje rovněž o získání statutu lázeňského místa. V historickém městě Chomutově je Podkrušnohorské ZOO, Kamencové jezero a další atraktivity. K využitelnému potenciálu patří sousedství saského Krušnohoří s turisticky atraktivní a velmi dobře udržovanou krajinou. Z náročných sportů je možné provozovat paragliding na Špičáku. Infrastruktura cestovního ruchu Spokojenost návštěvníků města je ovlivněna nejen nabídkou turistických cílů, ale též doprovodnými zařízeními, kterých návštěvník při pobytu ve městě využívá. Přírodní a krajinné rekreační potenciály Vejprtska vymezují zaměření rekreace na nižší (nikoliv špatný) a střední standard, rodinnou rekreaci, rekreaci školní a turistiku mladých. K tomuto charakteru turistů a druhu cestovního ruchu by měla být přizpůsobena i turistická infrastruktura. Ta je obecně tvořena zejména ubytovacími zařízeními, stravovacími zařízeními, parkovišti, případně dalšími službami zaměřenými na turisty a návštěvníky města. Kapacita i kvalita ubytovacích a stravovacích zařízení ve Vejprtech odpovídá stávající poptávce po těchto službách. Lze očekávat, že v případě výraznějšího převisu poptávky po ubytovacích službách v souvislosti s rozvojem cestovního ruchu ve Vejprtech v budoucích letech, dojde k rozšíření a dalšímu zkvalitnění nabídky ubytovacích kapacit, případně ke vzniku zcela nových zařízení. Ubytovací kapacity využitelné návštěvníky města a turisty jsou v současné době tvořeny následujícími zařízeními:


37

Strategický plán rozvoje Města Vejprty – profil města Penzion Bednář B. Němcové 1033, Vejprty kapacita 12 lůžek

Hotel Yetti Švermova 152, Vejprty kapacita 42 lůžek

Hotel Harlekin Pivovarská 819, Vejprty kapacita 25 lůžek

Penzion Kunert Eliščina 1073, Vejprty kapacita 10 lůžek

Penzion Veverka Moskevská 882, Vejprty kapacita 30 lůžek Parkovací možnosti v centru města jsou omezené. Ve městě není vybudován systém vyhrazených parkovací stání, což vyvolává problémy zejména v zimních měsících, kdy vlivem vysokých sněhových bariér jsou parkovací možnosti silně omezené. Městem prochází jak turistické trasy pro pěší, tak cyklotrasy. Ty město propojují s Horou sv. Šebestiána, Kláštercem nad Ohří, Perštejnem a Božím Darem a příhraničními oblastmi Saska. Přes hornatý krajinný reliéf v okolí města mohou být Vejprty vzhledem ke kvalitnímu přírodnímu a krajinnému potenciálu vyhledávaným místem i pro vyznavače cykloturistiky.

Stěžejní pro rozvoj cestovního ruchu, jakožto doplňkové zdroje prosperity města i celé oblasti Krušných hor je orientace nabídky turistických cílů a služeb turistům rekrutujícím se z německé strany hranice. Podmínkou rozvoje turismu je též propojení jednotlivých cílů, turistických cest a doprovodné turistické infrastruktury na české straně s obdobnými zařízeními na německé straně. Z tohoto hlediska stoupá proto na významu prostupnost státní hranice. Ta se za poslední léta výrazným způsobem posílila budováním nových turistických hraničních přechodů. Pro Vejprty a okolní obce mají význam následující přechody:


38

Strategický plán rozvoje Města Vejprty – profil města Vejprty - Bärenstein druh - silniční, okruh osob - cizinci všech států světa rozsah provozu - pěší, cyklisté, malé motocykly Vejprty - Bärenstein druh - železniční, přechod por cizince všech států světa rozsah provozu - pěší, cyklisté, motocykly, osobní a lehké nákladní automobily

Loučná - Oberwiesenthal druh - turistická stezka, rozsah provozu - pěší, cyklisté, lyžaři Černý Potok - Jöhstadt druh - turistická stezka, rozsah provozu - pěší, cyklisté Kryštofovy Hamry - Jöhstadt druh - turistická stezka, rozsah provozu - pěší, cyklisté, lyžaři Hora Sv. Šebestiána - Reitzenhain druh - silniční, přechod pro cizince všech států světa rozsah provozu - pěší, cyklisté, motocykly, osobní automobily, autobusy, nákladní (regionální) Boží Dar - Oberwiesenthal druh - silniční, okruh osob - cizinci všech států světa rozsah provozu - pěší, cyklisté, malé motocykly, motocykly, osobní automobily, autobusy

Koncepce rozvoje rekreace na území města Úloze rekreace jako doplňkového zdroje prosperity města odpovídá široký program rekreačních aktivit, pro které město definuje plochy v rámci stávajícího územního plánu. Většinou se přitom jedná o plochy a zařízení komerční rekreace. Většina navrhovaných účelových ploch pro rekreační využití se nachází v rekreační zóně U koupaliště. Územní plán zde nabízí řadu ploch vhodných k využití např. pro ubytování v penzionech respektive v malých hotelích se stravováním, zařízení pro ubytovnu mladých, Regionální rozvojová agentura Ústeckého kraje, a.s.

39

Strategický plán rozvoje Města Vejprty – profil města camping s plochou pro obytné přívěsy, krytý plavecký bazén, golfové hřiště a klub, stáje a jezdecký klub, hřiště, cvičnou lyžařskou louku. Další zónou s rekreačním využitím je zóna Sever – Na skalkách. Hlavním potenciálem je sjezdovka, v zóně se již dnes nachází několik rekreačních zařízení a řada chalup. Na zónu navazuje navrhované kynologické cvičiště. Převážný podíl rekreačního ubytování formou letních bytů (v kombinaci s trvalým bydlením) se uvažuje v rozptýlené zástavbě v okolí města. S podílem rekreačního bydlení a ubytování se počítá i v ostatních vnějších zónách a v Novém Zvolání, kde se nacházejí další územní rezervy pro sportoviště a plocha pro turistickou ubytovnu. Rekreační funkce převažuje v Českých Hamrech, kde územní plán rovněž počítá se sportovním a rekreačním vybavením, zejména v návaznosti na místní hraniční přechod. Lze očekávat, že ubytovací kapacity budou využívány zejména v zimní lyžařské sezoně jako ubytovací zázemí pro Klínovec, event. Oberwiesenthal. K tomu je nutné zajistit kvalitní silniční síť v intravilánu města a obsluhu hromadnou dopravou.


40


4. Rozvojové faktory Smyslem této kapitoly je souhrnně definovat tzv. rozvojové faktory. Pod pojmem rozvojové faktory rozumíme veškeré jevy, které mohou, ať už v pozitivním nebo negativním smyslu, ovlivnit socioekonomický rozvoj města a zlepšit případně ohrozit jeho konkurenceschopnost a prosperitu. Jedná se v podstatě o definování konkurenčních výhod a nevýhod oproti ostatním srovnatelným městům v České republice. Tato syntéza zjištěných poznatků o městě a okolním regionu by měla usnadnit definování rozvojové vize, globálních cílů a prioritních oblastí v návrhové části strategického plánu. Předpoklady a limitující faktory rozvoje budou formulovány pro následující 4 oblasti: Ö Ö Ö Ö

Obyvatelstvo a kvalita života Místní ekonomika Infrastruktura a životní prostředí Rekreace a cestovní ruch

4.1 Obyvatelstvo a kvalita života Předpoklady rozvoje:

Relativně příznivá věková struktura obyvatelstva

Dostatečná nabídka středoškolských vzdělávacích zařízení v okolních městech (v Klášterci nad Ohří, v Kadani , Chomutově, Karlových Varech a v Ostrově)

Plánované otevření vysokoškolské studia v Chomutově, dostupnost poboček vysokých škol v Mostě

V Podkrušnohoří části je zdravotní péče zajištěna dvěma nemocnicemi v Chomutově a Kadani na odpovídající úrovni

Dobrá obytná hodnota území, především z hlediska zlepšující se kvality ŽP

Předpoklady pro zvýšení počtu obyvatel v souvislosti s rostoucí porodností (populačně silné ročníky 70.let zakládají rodiny)

Rozvinutá síť sociálních služeb

Dostatečná kapacita základních škol

Postupná stabilizace demografického vývoje ve Vejprtech

Kladný přirozený přírůstek (narození x zemřelí) v posledních letech

Silné vazby v rámci Chomutovské aglomerace

Dostatečná nabídka bytů ve městě

Přistoupení ČR do Shengenského prostoru EU, další zlepšení spolupráce se saskou stranou Krušnohoří (zdravotní a sociální služby, pracovní a kapitálový trh …)

rozvíjejících se

Limitující faktory:

Životní podmínky obyvatel mikroregionu jsou těžší než v rámci jiných oblastí ČR a to díky: - nadmořské výšce, - špatné dopravní obslužnosti, - vysoké nezaměstnanosti, Regionální rozvojová agentura Ústeckého kraje, a.s.

41

Strategický plán rozvoje Města Vejprty – profil města -

vyšším životním nákladům (dlouhé topné období a pod.), horší dostupnosti zdravotní péče, horší dostupnosti kvalitního vzdělání, jazyková nevybavenost pro lepší spolupráci se sousedními obcemi v Sasku.

Mikroregion má velmi malý podíl starousedlíků, chybí historická kontinuita vlastnictví a vztahu k domovu,

Podstatně vyšší nezaměstnanost obyvatel v porovnání s republikovým i krajským průměrem

Nutnost dojíždění z Vejprt do středních škol a učilišt do údolních částí regionu

Nízká životní úroveň – nízké mzdy, vysoké životní náklady a z toho vyplývající další sociální problémy (průměrné mzdy v mikroregionu nedosahují ani zdaleka republikový a krajský průměr,

Vzdělanost obyvatelstva je v porovnání s celorepublikovým a krajským průměrem podstatně horší

Další zhoršení ekonomické situace po nárůstu cen energií - dlouhá topná sezona a nutnost dojíždění za prací (viz dále) a službami

Další ubývání pracovních příležitostí v místě bydliště, nutnost dojíždění za zaměstnáním do větších vzdáleností – riziko dalšího vysídlování horských oblastí

Vysídlování některých okolních obcí, zejména těch se špatnou dopravní obslužností, infrastrukturou apod.

Stárnutí obyvatel - zvětšování podílu nejstarší ekonomické skupiny obyvatel v horizontu 15 let až o dvojnásobek (prognóza vývoje obyvatel v ČR)

Zvyšující se podíl jednočlenných cenzovaných domácností

Neexistence střední školy ve Vejprtech ani v nejbližším okolí (nejbližší zařízení v Klášterci a Kadani)

Nepříznivá kvalifikační struktura a horší adaptabilita pracovních sil na možnou rekvalifikaci

Zanedbaný stav veřejných prostranství a komunikací ve městě

Problematická dostupnost vyšších služeb v důsledku nevyhovujícího stavu dopravní infrastruktury a veřejné dopravy

Nižší standard nabídky kulturních a společenských akcí ve městě

Není rozvinuta spolková činnost a občanská pospolitost (nejsou tradice)

4.2 Místní ekonomika Předpoklady rozvoje:

Skutečné zahrnutí (formálně jsou) obhospodařovaných pozemků v horských oblastech do systému ekologického zemědělství a udržovat je v kulturním stavu v souladu s principy trvale udržitelného rozvoje


42


Zemědělské podniky jsou v oblasti spíše menšího rozměru (největší z nich obhospodařuje rozlohu cca 2300 ha). Do zemědělské prvovýroby v oblasti je zapojeno větší množství menších subjektů, právnických i fyzických osob, které budou spolupracovat

Poměrně technicky zdatné a zručné obyvatelstvo díky důsledku vyššího zastoupení průmyslu v oblasti z historického hlediska

Ekonomicky výhodná poloha při hranicích s rozvinutým Saskem

Průmyslová tradice města

Prozatím nevyužitý potenciál pro rozvoj cestovního ruchu a služeb v návaznosti na blízkost Saska

Dostupnost města železniční dopravou, jak z české strany, tak z německé

Dostatečná nabídka ploch pro podnikání a bydlení – využití menších a malých nezastavěných a zasíťovaných ploch v intravilánu (průmyslové a podnikatelské zóny jsou v dostupné vzdálenosti od Vejprt)

Vyřešení několikaleté zadluženosti města

Železniční spojení s Chomutovem a Saskem a jeho potenciál v nákladní dopravě

Hraniční silniční přechod využitelný pro hospodářské oživení (regionální nákladní doprava)


Výrazný úpadek průmyslové činnosti ve městě v porovnáním se stavem v první polovině 20. století

Malá kupní síla obyvatel

Nedostatečná dopravní obslužnost za účelem dojíždění do zaměstnání

Zastaralá infrastruktura

Velké množství chátrajících hospodářských objektů, které dlouhodobě neprovozují ( po r. 1945 a po r. 1990)

Prozatím značný podíl pozemků ve správě PF (omezuje aktivity spojené se soukromým vlastnictvím pozemků)

Přetrvávající důsledky dřívějšího zaměření ekonomiky na průmyslová odvětví s velkou přezaměstnaností a na neefektivní zemědělskou výrobu

Chybějící kvalitní silniční spojení s centrem republiky i s ekonomickými centry v Podkrušnohoří

Nedostatečná spolupráce se saskými podnikatelskými subjekty

Nevyužité zemědělské pozemky, nyní negativním a devastujícím prvkem v krajině

Částečná izolace města v zimním období v důsledku obtížné udržitelnosti silničního i železničního spojení


43


4.3 Infrastruktura a životní prostředí Předpoklady rozvoje:

Území není přetíženo velkou koncentrací populace

Vliv zemědělství na životní prostředí není negativní, nabízí se zde ekologický způsob hospodaření, zejména na horských loukách a pastvinách

Pilotní projekt vytápění veřejných objektů ve městě plynem ze SRN (rezervy ve vytápění občanských objektů)

Hodnotné přírodní prostředí ve městě i jeho okolí

Dlouhodobá přeshraniční spolupráce v oblasti životního prostředí


Životní prostředí je z minulosti značně poznamenáno vlivem intenzivních exhalací z tepelných elektráren (zánik lesních porostů, kyselé vody)

Nedostatečná a přestárlá technická infrastruktura – vodovod, kanalizace,veřejné osvětlení apod.

Technický stav silniční sítě neodpovídá současným potřebám a rozvojovým požadavkům města

Nedostatečný počet železničních spojů

Malý podíl souvislých aktivních ploch městské zeleně v centru města (byl zpracován pasport zeleně)

Vysoká závislost na místních zdrojích pro další hospodářský rozvoj v důsledku izolované polohy města v Krušných horách

Nedostatek finančních prostředků na údržbu stávajících silnic II. a III. třídy ze strany Ústeckého kraje (kritický nedostatek pro udržení stavu a omezení dalšího rozvoje)

Riziko dalšího omezování dopravní obslužnosti (autobusových, vlakových) ze strany dopravců pro jejich nerentabilitu

4.4 Rekreace a cestovní ruch Předpoklady rozvoje:

V okolí množství kulturních a historických památek

Územní dostupnost rozdílných rekreačních oblastí (hory, les, řeka, kulturní památky)

Turistické atraktivity blízkých měst (Klášterec n. O., Kadaň, Chomutov, Jáchymov, Bärenstein, Annaberg, Oberwiesenthal …)

Venkovský charakter regionu

Rozšíření hraničního přechodu pro mikrobusy a autobusy

Síť cyklostezek a běžeckých tras, dobře značených, které spojují mikroregion s dalšími oblastmi, včetně přeshraničních stezek a tras - další hraniční přechody pro pěší, cyklisty a lyžaře

Využití specifických atraktivit města v oblasti turistického ruchu (důlní díla, architektura průmyslových objektů) Regionální rozvojová agentura Ústeckého kraje, a.s.

44


Dostatečná kapacita ubytovacích a stravovacích zařízení ve městě

Dobré sněhové podmínky v oblasti

Blízkost největšího lyžařského střediska severozápadních Čech na Klínovci

Zatím dostatečně nevyužitý potenciál v oblasti agroturistiky – zprovoznění nevyužívaných objektů

Nadregionální význam mezinárodních sympozií Galerie H

Obnovení místních tradic – poutě, činnost místních spolků …

Zlepšení místního a regionálního marketingu

Zlepšení spolupráce subjektů a koordinace aktivit (dobrý příklad znovuumístění zvonů)


Málo certifikovaných stravovacích a ubytovacích zařízení pro vyšší standard turistického ruchu

Nedostatečná podpůrná infrastruktura - doplňkových služeb (informační centra, dopravní obslužnost, parkoviště, půjčovny, značené stezky, odpočívadla ….,

Nedostatečná jazyková vybavenost obyvatel

V nížinné části a v Sasku nedostatečná propagace možností rekreace, aktivního využití volného času, tras a pod.

Kulturní a historické památky ve velmi špatném technickém stavu

Působení negativní image severních Čech

Nedostatek parkovacích možností ve městě

Opomíjení Krušných hor v rámci Strategii propagace ČR na léta 2004 – 2010 jako cílového turistického regionu určeného pro prioritní podporu a propagaci ze strany státu

Nedostatek zelených ploch pro odpočinek a relaxaci návštěvníků ve městě (málo udržovaných parků a veřejných prostranství)

Nízká turistická atraktivita městského centra z důvodu jeho zanedbanosti

Vandalismus a kriminalita

Nedostatečná ochrana soukromého vlastnictví – drobné krádeže majetku cizinců během jejich rekreačních aktivit apod.

Chybějící odborná instituce pro rozvoj cestovního ruchu ve městě

Nedostatek finančních prostředků města na zlepšení situace


45


Příloha č. 1 Vyhodnocení průzkumu názorů občanů

Příloha č. 1 - Vyhodnocení průzkumu názorů občanů v samostatném svazku dokumentu.


je uvedena

46

4,00

3,00

Varnsdorf

Rumburk

Velké Březno

Libouchec

Šluknov

Louny

Vejprty


Žatec

Štětí

Česká Kamenice

Podbořany


Šluknov

Duchcov

Žatec

Varnsdorf

Litoměřice

Úštěk

Chomutov

Česká Kamenice

Louny

Most

Ústí nad Labem

Podbořany

Libouchec

Litvínov

Bílina

Rumburk

Kadaň

Roudnice nad Labem

Vejprty

Lovosice

0,00

47

Ústí nad Labem

Krupka Libochovice

Duchcov

Jirkov

Děčín

Libouchec

Jirkov

Postoloprty

Velké Březno

Štětí Teplice

Libochovice

Krupka


Postoloprty

Vejprty

Nedaňové příjmy (tis. Kč na 1 obyv.)

Litoměřice

0,00

Libochovice


Děčín

8,00

Krupka

10,00 Velké Březno

Daňové příjmy (tis. Kč na 1 obyv.)

Jirkov


Česká Kamenice

Úštěk


Rumburk

Louny

Podbořany

Varnsdorf

Žatec

Roudnice nad Labem

Štětí

Lovosice

Litoměřice

Bílina

Děčín

Teplice

Chomutov

Litvínov

Most

12,00

Šluknov

Postoloprty

Teplice

1,00


Chomutov

Most

5,00

Roudnice nad Labem

Litvínov

2,00

Kadaň

2,00

Duchcov

6,00

Úštěk

7,00 Ústí nad Labem

4,00

Lovosice

6,00 Kadaň

45,00 40,00 35,00 30,00 25,00 20,00 15,00 10,00 5,00 0,00

Bílina


Příloha č. 2

Rozpočtové příjmy a výdaje přepočtené na obyvatele ve Vejprtech v porovnání s ostatními městy Ústeckého kraje (2004)

A) Rozpočtové příjmy

Příjmy celkem po konsolidaci (tis. Kč na 1 obyv.)

25,00

Libouchec

Česká Kamenice

Rumburk

Ústí nad Labem

Litvínov

Regionální rozvojová agentura Ústeckého kraje, a.s. Bílina

Litoměřice


Chomutov

Úštěk

5,00

0,00

48

Velké Březno

Chomutov

Varnsdorf

Krupka

Most


Česká Kamenice

Postoloprty

Libouchec

Vejprty

Úštěk

Libochovice

Teplice

Podbořany

Šluknov

Litvínov

Louny

Bílina

Roudnice nad Labem

Ústí nad Labem

Jirkov

Duchcov

Štětí

0,00

Děčín

Teplice

Krupka

Velké Březno

Libochovice

Varnsdorf

Žatec

Děčín


1,00

Štětí

10,00 Šluknov

Jirkov

Kadaň

Postoloprty

Duchcov

Most


2,00 Žatec

Lovosice

Rumburk

Litoměřice

3,00

Podbořany

15,00 Roudnice nad Labem

20,00 Vejprty

4,00

Louny

30,00 Kadaň

5,00

Lovosice


Kapitálové příjmy (tis. Kč na 1 obyv.)

Dotace (tis. Kč na 1 obyv.)

6,00

4,00

Děčín

Louny

Litvínov

Rumburk

Podbořany

Velké Březno

Žatec

2,00

Kadaň

Regionální rozvojová agentura Ústeckého kraje, a.s. Vejprty Velké Březno

Postoloprty

Česká Kamenice

Libochovice

Litvínov


Duchcov

Varnsdorf

Výdaje na průmysl a ostatní hospodářství (tis. Kč na 1 obyv.)

Libouchec


Vejprty

Libochovice

Roudnice nad Labem

Rumburk

Bílina

Ústí nad Labem

Postoloprty

Roudnice nad Labem

Lovosice

Teplice

Litoměřice

Bílina

Litvínov

Rumburk

Velké Březno

Šluknov

Duchcov

Varnsdorf

Litoměřice


Libouchec

Chomutov

Žatec

Úštěk

Česká Kamenice

Louny

Most

Ústí nad Labem

Postoloprty

0,00

49

Libochovice

Štětí

Krupka

Teplice


Jirkov

Lovosice

Roudnice nad Labem

Vejprty

Kadaň

Podbořany

Děčín

20,00

Varnsdorf

Duchcov

Bílina


Litoměřice

Jirkov

Chomutov

Děčín

Štětí

Kadaň

Šluknov

Podbořany

Krupka

Žatec

Louny

0,05 0,00

Šluknov

Krupka

Libouchec


Most

0,15 0,10

Štětí

8,00 Česká Kamenice

0,25 0,20

Teplice

0,35 0,30 Chomutov

30,00

Most

10,00 Úštěk

40,00

Ústí nad Labem

12,00

Úštěk

0,45 0,40 Jirkov

50,00

Lovosice


B) Rozpočtové výdaje Výdaje celkem po konsolidaci (tis. Kč na 1 obyv.)

10,00

0,00

Výdaje na zemědělství a lesní hospodářství (tis. Kč na 1 obyv.)

Bílina

Děčín

Žatec

Chomutov

Šluknov

Louny

Duchcov


Jirkov

Vejprty

Česká Kamenice

Postoloprty

Roudnice nad Labem

Teplice

Rumburk

Bílina

Žatec

Libouchec

Chomutov

Postoloprty


Kadaň

Jirkov

Roudnice nad Labem


Duchcov

Krupka

Velké Březno

Libochovice

Výdaje na bezpečnost, požární ochranu a veřejný pořádek (tis. Kč na 1 obyv.) Libochovice

0,00

Podbořany

2,00

Libouchec

Teplice

Děčín

Litoměřice

Úštěk

Ústí nad Labem

Varnsdorf

Česká Kamenice

Štětí

4,00

Varnsdorf



Most

Litoměřice

Most Louny

6,00

Litvínov

Lovosice

Lovosice

12,00

Velké Březno

0,50 Podbořany

Lovosice

Litvínov

Česká Kamenice

Bílina

Roudnice nad Labem

Úštěk

Podbořany

Krupka

Most

Louny

Duchcov

Libochovice

Chomutov

Velké Březno

Ústí nad Labem

Žatec

Litoměřice

Varnsdorf

Kadaň

Vejprty


Rumburk

Libouchec

0,00

50

Štětí


Šluknov

Jirkov

Teplice

Postoloprty

Děčín

10,00

Úštěk

1,00 Šluknov

15,00

Rumburk

8,00

Kadaň

10,00

Štětí

1,50 Vejprty

14,00

Litvínov

20,00

Krupka

25,00

Ústí nad Labem


Výdaje na služby pro obyvatelstvo (tis. Kč na 1 obyv.)

5,00

0,00

Výdaje na sociální věci a pol. zaměst. (tis. Kč na 1 obyv.)

6,00 Podbořany

3,00

Regionální rozvojová agentura Ústeckého kraje, a.s. Jirkov

Šluknov

Litvínov

Libochovice

Děčín

Varnsdorf

Štětí

Litoměřice

Úštěk

Ústí nad Labem


Postoloprty

Velké Březno

Libouchec

Chomutov

Žatec

Rumburk

Louny

Bílina

Roudnice nad Labem

4,00 Vejprty

5,00

2,00

1,00

0,00

51

Krupka


Duchcov

Česká Kamenice

Teplice

Most

7,00

Kadaň

8,00

Lovosice


Výdaje na státní správu, územní samosprávu (tis. Kč na 1 obyv.)


Příloha č. 3

Významné akce realizované ve Vejprtech A) V období 1990 – 2002 Oblast energetiky • • • • • •

•

•

•

Vyřešení dodávky zemního plynu pro vytápění města ze Svobodného státu Sasko Odstavení centrálního zdroje vytápění pro jeho havarijní stav Vybudování tří plynových kotelen zajišťujících centrální vytápění města ( 2 kotelny přeměnou výměníkových stanic, kotelna v sídlišti Luční jako náhrada za plánovanou kotelnu na pevná paliva) Vybudování středotlakého plynového rozvodu Vypracování energetické studie města Plynofikace výrazných znečišťovatelů ovzduší ve městě: • ÚSP Krakonoš • ÚSP Dukla • Domov Důchodců • Základní škola • Zvláštní škola • Základní umělecká škola • Městský úřad • Městské kino • Objekt na hřišti TJ Slovan • Školní družina • Kulturní a sportovní středisko • Objekty NsP Napojení objektů na centrální systém vytápění • Základní škola – Moskevská ulice • Objekt Hasičského sboru Vejprty • Poliklinika • Bytové objekty v ul. M. Gorkého • Náměstí T.G. Masaryka – 725, 726 Řešení plynového vytápění v jednotlivých bytových jednotkách: • Pohraniční stráže 1 • ul. Hálkova 1212 – 1215 • ul. Moskevská 1216, 1218 – 1220 • ul. Moskevská 963, 673 • ul. B. Němcové 982, 1011 • Kostelní nám. 561 Vybudování plynového řádu v některých částech města - možnost pro napojení soukromých majitelů objektů ulice (případně jejich části: ul. Nerudova, Údolní, B. Smetany, Přísečnická)

Oblast životního prostředí • •

Výrazné zlepšení ovzduší v lokalitě Vejprty – Bärenstein v souvislosti s realizací akcí uvedených v bodě (a) Vybudování skládky TKO v Českých Hamrech Regionální rozvojová agentura Ústeckého kraje, a.s.

52

Strategický plán rozvoje Města Vejprty – profil města • • • • • •

Zajištění kompaktoru na skládku v Českých Hamrech Likvidace nelegální skládky v části obce Výsada Rekonstrukce hlavních kanalyzačních řádů – zamezení průniku balastních vod netěsnostmi Modernizace čističky odpadních vod (ČOV) Ekologická ochrana údolí Polavy

Oblast bydlení a občanská vybavenost • • • • •

• •

Dokončení 106 bytových jednotek v Luční ulici (včetně změn plánovaného systému vytápění, systému zateplení , střešní krytiny a proporcí některých bytů) Rekonstrukce části bytového fondu ve staré zástavbě města Rekonstrukční práce na objektu ZŠ ( rozvody vody, elektřiny vytápění, odpadů, oprava střechy a okapů) Rekonstrukční práce na objektu ZvŠ Rekonstrukce osvětlení: • České Hamry • Husova ul. • S.K.Neumanna • Eliščina (část) Rekonstrukce chodníků – zámková dlažba: Hálkova, část Tylova, část náměstí

Mezinárodní vztahy a spolupráce • • • • •

Otevření hraničního přechodu pro pěší a cyklisty Vejprty –Bärenstein Otevření hraničního železničního přechodu Vejprty – Bärenstein Výrazný podíl na přípravě projektu EU rekonstrukce hraničního železničního mostu Rozšíření provozu na hraničním železničním přejezdu o nákladní přepravu Příprava podkladů pro otevření hraniční stezky v Českých Hamrech

Oblast sociálně zdravotní • •

Rekonstrukční práce na objektech ÚSP a Domov důchodců (toalety, koupelny, vytápění..) Zajištění 2 sanitních vozů a podílu vozidla rychlé záchranné služby

Kultura, kulturní památky a sport • • • •

Oprava kostela Všech svatých Rekonstrukce kostela sv. Martina – I. etapa Spolupráce s krajanskými spolky na opravě kostelů v Novém Zvolání a Českých Hamrech Vybudování česko-německého kontaktního místa s knihovnou německé literatury

B) V období 2003 – 2006 Oblast energetiky • •

Napojení firmy DUNO na centrální vytápění Vybudována čerpací stanice a motor.centra (nákl. Investora) Regionální rozvojová agentura Ústeckého kraje, a.s.

53

Strategický plán rozvoje Města Vejprty – profil města •

Založen společný podnik města na tepel. hospodářství

Oblast životního prostředí • • • •

Vyřešení dluhu vůči SFŽP ČR za půjčku na výst. skládky (odprodáno SmV) Zpracován pasport zeleně Vybudování další etapy skládky v Českých Hamrech Částečně opraven Panenský potok

Oblast bydlení a občanská vybavenost • • • • • • • • • • • •

Vybudováno komunitní centrum pro národ. menšiny Vyřešena průjezdnost st. silnic a pod mosty Vybudování marketu (náklady nesl investor) Částečně vyřešena rekonstrukce VO Opravy obytných domů v majetku města Zpracován a podán projekt na rekonstrukci náměstí Zpracován a podán projekt na rekonstrukci „Staré pošty“ Obnova komunikace v Jri. ulici a koryta potoka Oprava komunikací po povodních 2002 Zkvalitnění zásobování pitnou vodou Oprava komunikací ve správě SÚS směrem od hranic Rekonstruována opěrná zeď v ul. Komenského

Mezinárodní vztahy a spolupráce • • •

Mezinárodní docházka pro děti předškolního věku Otevřen přechod ve Vejprtech pro os. auta Otevření hraniční stezky pro pěší v Českých Hamrech

Oblast sociálně zdravotní • • • • • • •

Zavedení terénního soc. pracovníka Rekonstrukce oken na ZS Probíhá rekonstrukce fasády na ZŠ Rekonstrukce vstupu do ZvŠ MŠ - opěrná zed‘ chodník Praktická škola - soc.zařízení Zvláštní škola - soc. zařízení

Kultura, kulturní památky a sport • • • • • • • • •

•

Vybudováno venkovní víceúčelové hřiště při ZŠ Podpora sportovních aktivit Plány kulturních aktivit města Obnovena činnost kronikáře Vydáván místní tisk Obnova expozice muzea Rekonstruován kostelík sv. Martina Převod historické budovy „Stará pošta“ na město Obnovení tradice Vejprtské pouti Realizovaná akce „Vejprtské zvony“ (pomoc farnosti) Regionální rozvojová agentura Ústeckého kraje, a.s.

54

Strategický plán rozvoje Města Vejprty profil města

Recommend Documents