Strategický plán rozvoje města Tábor

Strategický plán rozvoje města Tábor 2014 2020

Obsah 1. ANALÝZA 1.1

Analytická část

1.2

SWOT analýzy

2. NÁVRH 2.1

Návrhová část Prioritní oblast 1: Infrastruktura Prioritní oblast 2: Životní prostředí Prioritní oblast 3: Konkurenceschopnost Prioritní oblast 4: Kvalita života

2.2

Akční plán – seznam doporučených projektů

Zpracovatel: Město Tábor, odbor rozvoje KP projekt s.r.o.

Datum zpracování: 10/2013 – 07/2014

Schváleno Zastupitelstvem města Tábor dne 04.08.2014 usnesením č. 1418/32/14


1.1 Analytická část Socioekonomický profil města

Zpracovatel: Město Tábor, odbor rozvoje KP projekt s.r.o. červenec 2014

STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE MĚSTA TÁBOR 2014 – 2020 PROFIL MĚSTA

1. Úvodní informace Poloha, význam města pro okolní region, vnitřní struktura Město Tábor se nachází v regionu soudržnosti Jihozápad, v severní části Jihočeského kraje. Město má výhodnou geografickou polohu na spojnici Českých Budějovic a Prahy. Od krajské metropole je Tábor vzdálen přibližně 60 km, od hlavního města pak 90 km. Táborsko sousedí s Českobudějovickem na jihozápadě, Píseckem na západě, Benešovskem na severu, Pelhřimovskem a Jindřichohradeckem na východě. Obrázek 1: Poloha města Tábor

Zdroj: google.com

Svou populační velikostí přes 35 tisíc obyvatel je Tábor druhým největším městem Jihočeského kraje. Město je funkčně a urbanisticky provázáno s blízkými městy Sezimovo Ústí a Planou nad Lužnicí, se kterými vytváří táborskou aglomeraci. Jedná se o druhý nejvíce urbanizovaný prostor v jižních Čechách. Aglomerace se utvářela postupně rozšiřováním a srůstáním uvedených tří měst po jejich severojižní ose a v současnosti v ní žije přes 46 tisíc obyvatel. Při rozloze 92,1 km2 má aglomerace průměrnou hustotu zalidnění 501,8 obyvatel na km2. Táborská aglomerace je funkčním nikoli správním (administrativním) celkem a rozhodování o rozvoji měst proto mají v rukou samosprávy jednotlivých měst. Město Tábor v současnosti představuje přirozené středisko okresu i jeho hranice přerůstajícího regionu. Z pohledu státní správy plní Tábor funkci obce s pověřeným obecním úřadem. Do jeho správního obvodu spadá 54 obcí, s celkovým počtem více než 56 tisíc obyvatel. Zároveň je obcí s rozšířenou působností o velikosti 79 obcí s více než 80 tisíci obyvateli. Správní obvod ORP Tábor je druhým největším v kraji co do rozlohy (po ORP Č. Krumlov) a stejně tak i počtem obyvatel (po ORP Č. Budějovice). Z hlediska počtu spravovaných obcí se dělí s Českými Budějovicemi o první příčku. Správní obvody ORP svou velikostí odpovídají mikroregionům, v rámci kterých se realizují každodenní pohyby obyvatel – dojížďka za prací, do škol, za službami apod. Administrativní členění 4


města a územních celků, jejichž je součástí, zachycuje následující obrázek. Základní informace jsou uvedeny v následující tabulce. Z pohledu vnitřní struktury je město členěno na 15 místních částí, které se rozkládají na 10 katastrálních územích s celkovou výměrou 6 221 ha. Obrázek 2: Správní obvod obce s pověřeným obecním úřadem/obce s rozšířenou působností Tábor

Zdroj: ČSÚ

Tabulka 1: Základní informace o městě Tábor a vybraných územních celcích (31. 12. 2012) Počet obcí

Počet obyvatel

Město Tábor

Rozloha (ha)

Hustota obyvatelstva (obyvatel/ km2)

35 024

6 221

563,0

3

46 201

9 207

501,8

Správní obvod pověřeného OÚ Tábor

54

56 864

68 026

83,6

Správní obvod ORP Tábor

79

80 612

100 212

80,4

110

102 683

132 597

77,4

Táborská aglomerace

Okres Tábor Zdroj: ČSÚ, k 31. 12. 2012

5


2. Lidé Vývoj počtu obyvatel Město Tábor má v současnosti 35 024 obyvatel (údaj ČSÚ k 31. 12. 2012). Tabulka níže zachycuje historický vývoj počtu obyvatel města Tábora v jeho současném administrativním vymezení, tj. vč. okolních sídel, která k městu administrativně náležejí. V době historicky prvního sčítání lidu v roce 1869 měl Tábor s přilehlými osadami celkem něco málo přes 10 000 obyvatel (Tábor samotný pak čítal 6 717 obyvatel). Již v této době se jednalo o jedno z největších měst jižních Čech. V 19. století se česká města začala rozrůstat díky přílivu lidí z venkova, kteří směřovali do měst za prací. Města se začala rozrůstat plošně, výstavba se nadále nerealizovala pouze v centrech ohraničených středověkými hradbami. V 2. polovině 19. století také začalo významněji růst táborské Nové město od hradeb a bran Starého města směrem k vybudované železnici. Populační velikost Tábora nadále stabilně rostla, dokonce byl zaznamenán nárůst počtu obyvatel i mezi sčítáními v letech 1930 a 1951. Táborský okres jako celek v té době obyvatelstvo naopak ztrácel (důsledky 2. sv. války a odchod lidí z důvodu doosídlování pohraničí). Nejdynamičtěji rostl počet obyvatel města v 70. a 80. letech 20. století v období vysoké porodnosti nastolené propopulační politikou státu. V 90. letech počet obyvatel Tábora stagnoval. Proměna demografického chování v České republice v té době byla výsledkem politických a ekonomických změn po roce 1989. Objevily se nové možnosti studia, cestování, rozšířila se nabídka volnočasových aktivit apod. Na druhé straně se projevila také rostoucí nezaměstnanost, menší sociální jistoty či vysoké finanční nároky na pořízení bytu. Uvedené faktory se odrazily v poklesu úhrnné plodnosti, rostl průměrný věk matek a míra porodnosti se snižovala. Z pohledu přirozené měny Jihočeského kraje jako celku jsou důležité roky 1993, kdy poprvé převážil počet zemřelých osob nad živě narozenými (počet obyvatel kraje začal přirozenou měnou klesat) a následně rok 2005, kdy se poměr počtu narozených a zemřelých opět obrátil. Podle prognóz tento příznivý stav vydrží pouze do roku 2016, po němž začne dlouhé období přirozeného úbytku obyvatel (dle prognózy ČSÚ). Tábor doposud přirozenou měnou obyvatelstvo neztrácel, lze však předpokládat, že bude s určitým odstupem následovat celokrajský (resp. celorepublikový) vývoj. Graf 1: Historický vývoj počtu obyvatel Tábora dle výsledků sčítání lidu (1869 až 2011)

Zdroj: ČSÚ (Statistický lexikon obcí, výsledky SLDB 2011)

6


Nejvyššího počtu obyvatel dosáhl Tábor na přelomu století, kdy hodnota přesáhla 36,5 tisíce. Po roce 2000 započal pokles počtu obyvatel Tábora, jehož příčinou byla nepříznivá bilance stěhování. Za uplynulých deset let ztratilo město více než 1 600 obyvatel stěhováním. Přirozený přírůstek obyvatel se sice stále pohybuje v kladných hodnotách, jeho výše je ale tak malá, že nemůže kompenzovat ztráty stěhováním. Tabulka 2: Bilance obyvatelstva Tábora mezi lety 2002 a 2012 Rok

Narození

Zemřelí

Přistěhovalí Vystěhovalí

Přirozený přírůstek/ úbytek

Přírůstek/ úbytek stěhováním

Celkový přírůstek/ úbytek

Stav k 31. 12.

2002

317

360

667

759

43

92

135

36 460

2003

336

369

586

749

33

163

196

36 264

2004

335

304

497

779

31

282

251

36 013

2005

348

335

698

826

13

128

115

35 898

2006

349

317

751

822

32

71

39

35 859

2007

360

312

748

886

48

138

90

35 769

2008

363

351

722

910

12

188

176

35 593

2009

367

340

625

761

27

136

109

35 484

2010

386

327

666

875

59

209

150

35 334

2011

328

306

713

835

22

122

100

35 096

2012

366

334

747

851

32

104

72

35 024

Celkem

3 855

3 655

7 420

9 053

200

1 633

1 433

Zdroj: ČSÚ

Graf 2: Bilance obyvatelstva Tábora mezi lety 2002 a 2012 100 50 0

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

-50 -100 -150 -200 -250 -300 Přirozený přírůstek/úbytek

Přírůstek/úbytek stěhováním

Zdroj: ČSÚ

7

Celkový přírůstek/úbytek


Pokles počtu městského obyvatelstva je celorepublikovým trendem. Jedná se o projev tzv. procesu suburbanizace. Majetnější obyvatelé měst se stěhují do blízkých venkovských obcí, kde hledají vyšší kvalitu bydlení. Do města nadále dojíždějí za prací a do škol a využívají služby koncentrované ve městě. Žijí tedy nadále městským způsobem života. Protože nemají trvalé bydliště ve městě, plynou prostředky z rozpočtového určení daní do obce jejich trvalého bydliště a nikoli městu. I do budoucna lze očekávat pokračování uvedeného trendu a mírný pokles obyvatelstva středně velkých a velkých českých měst, tedy i Tábora. Struktura obyvatel Současná věková struktura Tábora je výsledkem dlouhodobého demografického vývoje. Jak je vidět na věkové pyramidě, v populaci dominují současní padesátníci a třicátníci, tedy lidé narození v 50. a 70. letech minulého století. Vysoká porodnost v uvedených dekádách (odkládaná porodnost z období 2. sv. války + propopulační opatření 70. let) bude i v budoucnu dlouho patrná. Až budou tyto silné ročníky vstupovat do seniorského věku, rychle se zvýší zastoupení seniorů v populaci. Dále je patrné nedostatečné zastoupeni mladých lidí do 20 let. Jedná se o projev nízké míry porodnosti v 90. letech. Druhotná demografická vlna silných ročníků 70. let se neuskutečnila, resp. se rozložila do delšího časového úseku. Věková struktura Tábora odpovídá celorepublikovému průměru. Graf 3: Věková struktura obyvatelstva Tábora k 31. 12. 2012 100 95 90 85 80 75 70 65 60 55 50 45 40 35 30 25 20 15 10 5 0 500

400

300

200

100

0 ženy

100

200

300

400

500

muži

Zdroj dat: ČSÚ

Dominantním demografickým jevem současnosti je postupné stárnutí obyvatelstva. Stárnutí obyvatelstva „odstartovala“ nízká porodnost v 90. letech. Vedle nízké porodnosti je dalším faktorem 8


zvětšujícího se podílu seniorů v populaci rostoucí naděje dožití. Demografické stárnutí je typické pro většinu evropských zemí. Ve srovnání s hodnotami z počátku 90. let je patrná výrazná proměna věkové struktury s klesajícím zastoupením dětí, následně i produktivní populace (v případě Tábora od r. 2008) a naopak rostoucím podílem seniorské populace. Podíl obyvatel starších 65 let narostl za 20 let o 5,4 procentního bodu. Podíl dětí klesl o více než 9 %. Tabulka 3: Dlouhodobý vývoj věkové struktury Tábora mezi lety 1991, 2001 a 2011 Město Tábor 1991

Věková skupina

Město Tábor 2001

Město Tábor 2011

Okres Tábor 2011

Jihočeský kraj 2011

0 14

22,6%

16,4%

13,5%

14,1%

14,5%

15 64

66,6%

70,5%

70,3%

68,4%

69,3%

65+

10,8%

13,2%

16,2%

17,5%

16,2%

Zdroj dat: ČSÚ (SLDB 1991, 2001, 2011)

Průměrný věk obyvatel dlouhodobě roste a v současnosti dosahuje 42 let. Stárnutí populace vystihuje také vývoj indexu stáří, který vyjadřuje, kolik obyvatel ve věku 65 a více let připadá na 100 dětí ve věku do 14 let. Výhodná věková struktura je charakterizována indexem stáří pod hodnotou 100. V případě Tábora překročil index stáří hodnotu 100 v roce 2006. Do roku 2005 tedy žilo ve městě více dětí než seniorů, od roku 2006 se poměr naklonil na stranu seniorů. V současnosti dosahuje index stáří hodnoty 121,9. Situace v Táboře je téměř totožná s průměrem v ČR, průměr Jihočeského kraje je méně příznivý. Ve srovnání s jinými okresními městy patří Táboru 3. nejhorší příčka (ČB: 112,6; Strakonice: 118,2, Prachatice: 89,9, Český Krumlov: 98.9). Je zřejmé, že s ohledem na stárnutí populace se město bude muset nutně potýkat s problematikou zvyšování výdajů na sociální oblast. Tabulka 4: Vývoj počtu obyvatel Tábora a jejich věkové struktury v letech 2002 až 2012 Rok

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

Počet obyvatel 36 460 36 264 36 013 35 898 35 859 35 769 35 593 35 484 35 334 35 096 35 024 Počet obyvatel podle věkových skupin: 0 14 15 64 65 +

5 591

5 444

5 240

5 074

4 972

4 863

4 778

4 746

4 763

4 797

4 937

26 000 25 927 25 834 25 850 25 866 25 765 25 583 25 370 25 055 24 549 24 071 4 869

4 893

4 939

4 974

5 021

5 141

5 232

5 368

5 516

5 750

6 016

Podíl obyvatel na věkových skupinách (%): 0 14

15,3

15,0

14,6

14,1

13,9

13,6

13,4

13,4

13,5

13,7

14,1

15 64

71,3

71,5

71,7

72,0

72,1

72,0

71,9

71,5

70,9

69,9

68,7

65 +

13,4

13,5

13,7

13,9

14,0

14,4

14,7

15,1

15,6

16,4

17,2

Průměrný věk

38,8

39,1

39,5

39,9

40,2

40,5

40,8

41,1

41,4

41,7

42,0

Index stáří (65+/0 14), %

87,1

89,9

94,3

98,0

101,0

105,7

109,5

113,1

115,8

119,9

121,9

Zdroj: ČSÚ (obecní statistika)

9


Struktura obyvatelstva podle vzdělání a ekonomické aktivity je uvedena v kapitole č. 5. Z hlediska národnostního složení je město Tábor velmi homogenní, stejně jako celý Jihočeský kraj. K české národnosti se hlásí necelých 74 % obyvatel. Nejvíce zastoupenou národnostní menšinou je slovenská s 0,9 %. Je však důležité upozornit, že vysoký podíl – téměř čtvrtina lidí v rámci sčítání lidu svou národnost neuvádí. Tábor se nijak nevymyká ani v otázce náboženské víry. Podíl lidí bez vyznání činí 37,1 %. Z obyvatel hlásících se k náboženské víře (18 % obyvatel) převažují lidé hlásící se k Církvi římskokatolické. Nicméně necelá polovina lidí na tuto otázku nechtěla odpovídat. Vývoj počtu obyvatel 15 místních částí Tábora je zachycen v tabulce níže. V 70. a 80. letech nejdynamičtěji rostly místní části Klokoty, po roce 1991 Horky či Měšice. Tabulka 5: Dlouhodobý vývoj počtu obyvatel místních částí Tábora (1970, 1991, 2011) Název městské části

1970

1991

Přírůstek 1991/1970

2011

abs.

%

Přírůstek 2011/1991 abs.

%

Čekanice

791

955

1316

164

20,7%

361

37,8%

Čelkovice

549

484

604

65

11,8%

120

24,8%

Hlinice

152

187

206

35

23,0%

19

10,2%

Horky

441

705

943

264

59,9%

238

33,8%

Klokoty

612

2 835

2 460

2 223

363,2%

375

13,2%

Měšice

1 475

1 382

1 790

93

6,3%

408

29,5%

Náchod

228

231

293

3

1,3%

62

26,8%

Smyslov

68

36

57

32

47,1%

21

58,3%

162

123

162

39

24,1%

39

31,7%

21 958

28 588

25 712

6 630

30,2%

2 876

10,1%

Větrovy

221

261

316

40

18,1%

55

21,1%

Všechov

25

22

28

3

12,0%

6

27,3%

Zahrádka

44

38

37

6

13,6%

1

2,6%

Záluží

215

196

196

19

8,8%

0

0,0%

Zárybničná Lhota

240

299

310

59

24,6%

11

3,7%

27 181

36 342

34 430

9 161

33,7%

1 912

5,3%

Stoklasná Lhota Tábor

Celkem

Zdroj: ČSÚ (historický lexikon, SLDB 2011)

Prognóza populačního vývoje Úroveň porodnosti v 90. letech min. století prudce klesla (ve všech krajích minimálně o třetinu) a opětovně stoupat začala na počátku nového století. Obecně se předpokládá, že úhrnná porodnost bude nadále růst, avšak bude dlouhodobě na nízké úrovni (v polovině století se předpokládají hodnoty okolo 1,7 dítěte na ženu). I přes předpokládanou rostoucí úroveň porodnosti se absolutní počet živě narozených dětí a míra porodnosti budou snižovat. Na vině je současná věková struktura obyvatel. Naopak tomu bude na straně úmrtnosti, kdy bude absolutní počet zemřelých i přes zlepšující se 10


úmrtnostní podmínky (poroste naděje dožití) v čase růst. Saldo přirozené měny obyvatel, které v současnosti zaznamenává kladné hodnoty, se bude celorepublikově snižovat zpět do záporných hodnot. Podle prognózy ČSÚ dosáhne přirozený přírůstek záporných hodnot v roce 2016. V případě města Tábor lze předpokládat zpoždění několika let. V rámci komunitního plánu rozvoje sociálních služeb města Tábor byla vytvořena prognóza budoucího demografického vývoje města Tábora na základě projekce obyvatelstva pro Jihočeský kraj, kterou zpracoval ČSÚ do roku 2065. Prognóza počítá s postupným úbytkem počtu obyvatel města až na 29 444 v roce 2065. Zastoupení seniorů v populaci bude nadále stoupat, prognóza počítá s nárůstem indexu stáří na hodnotu 221,5 v roce 2035 a hodnotu 307,2 v roce 2065. Pro celý Jihočeský kraj jsou udávány hodnoty 207, resp. 286. Populace Tábora bude stárnout rychleji oproti průměru kraje. Domovní a bytový fond Na území města Tábor stojí v současnosti necelých 5 000 domů, ze kterých je 89 % obydleno. Převážně se jedná o rodinné domy (3 399 rodinných domů). Bytových domů je ve městě 810. Celkový bytový fond čítá na 14,5 tisíce bytů. Přestože rodinné domy převládají nad bytovými domy co do počtu, v rámci bytových domů se nachází větší počet bytových jednotek a bydlí zde větší počet obyvatel Tábora (v rodinných domech se nachází 4 232 bytů, v bytových domech pak 10 150 bytů). Tabulka 6: Struktura domovního a bytového fondu Tábora (2011) Domovní fond Počet

Podíl (%)

Domy celkem

4 840

100,0%

Domy obydlené celkem

4 287

88,6%

z toho rodinné domy

3 399

79,3%

810

18,9%

78

1,8%

553

11,4%

z toho bytové domy z toho ostatní budovy Domy neobydlené celkem Bytový fond Počet Byty obydlené celkem

Podíl (%) 14 562

100,0%

z toho v rodinných domech

4 232

29,1%

z toho v bytových domech

10 150

69,7%

180

1,2%

z toho v ostatních budovách Zdroj: ČSÚ (SLDB 2011)

Domovní fond města se rozrůstal postupně, jak ukazuje následující graf. Za uplynulých cca 150 let se počet domů ve městě zpětinásobil. Naproti tomu počet obyvatel se v tomto období zvýšil „pouze“ 3,5 krát, což ukazuje na rostoucí úroveň kvality bydlení (klesal počet členů domácností) a celkově rostoucí kvalitu života obyvatel Tábora. Zajímavý je vývoj počtu bytů od 90. let do současnosti. Přestože v 90. 11


letech počet obyvatel stagnovat a po roce 2000 dokonce klesal, počet domů v obou těchto dekádách rostl (zejména v uplynulých 10 letech). Tyto výsledky ukazují na dále se zvyšující úroveň bydlení ve městě. V Táboře je každoročně dokončeno okolo sta nových bytů. Graf 4: Dlouhodobý vývoj počtu domů podle výsledků sčítání lidu (1869 až 2011) 5000 4500 4000 3500 3000 2500 2000 1500 1000 500 0 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011

Zdroj: ČSÚ (Statistický lexikon obcí, SLDB 2011)

Graf 5: Vývoj počtu dokončených bytů v Táboře (1997 až 2012) 250

200

150

100

50

0 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012

Zdroj: ČSÚ

Přibližně polovina domů byla postavena před rokem 1971 a polovina později. Bytové domy jsou v průměru starší než rodinné. Vysoký podíl bytových domů (35 %) pochází ze 70. a méně také 80. let, kdy probíhala výstavba panelových sídlišť. Výstavba rodinných domů probíhala výrazněji také od 70. let, ale je rozprostřena do jednotlivých dekád rovnoměrněji.

12


Graf 6: Domovní fond podle období výstavby nebo rekonstrukce domu (2011)

49; 6%

Bytové domy

Rodinné domy

74; 9%

65; 8%

387; 418; 12% 13%

1919 a dříve

398; 12%

1920 - 1970

105; 13%

1971 - 1980

335; 42%

173; 22%

1920 - 1970 1971 - 1980

481; 14%

1981 - 1990 1991 - 2000

481; 14%

2001 - 2011

1919 a dříve

1 189; 35%

1981 - 1990 1991 - 2000 2001 - 2011

Zdroj: ČSÚ (SLDB 2011) Poznámka: Za období výstavby se považuje období, kdy byl dům předán do užívání (tzn. kolaudace). Za rekonstrukci je považována stavební činnost, při níž byla část nosných nebo obvodových zdí nahrazena novými nebo došlo li k přístavbě domu, která je větší než dům původní a přitom byly modernizovány i byty.

Zatímco rodinné domy jsou převážně ve vlastnictví fyzických osob (z 98 %), bytové domy nejčastěji vlastní obec či bytová družstva (251 domů) nebo jsou ve spoluvlastnictví vlastníků bytů (239 domů). Tato struktura se promítá také do právního důvodu užívání jednotlivých bytů. U rodinných domů se pochopitelně většina bytů nachází ve vlastním domě toho, kdo byt obývá (93 %), pouze 7 % těchto bytů je nájemních. U bytů v bytových domech je 55 % bytů nájemních, 32 % v osobním vlastnictví a 12 % družstevních. Zastoupené nájemních bytů je vysoké. V Jihočeském kraji tvoří nájemní byty v průměru 36 % bytů v bytových domech a např. v Českých Budějovicích pak pouze 25 % bytů. Graf 7: Struktura bytového fondu podle formy vlastnictví (2011) Bytové domy

Byty v bytových domech 105; 1%

157; 23%

239; 35%

1 118; 12%

fyzická osoba obec, stát

251; 37%

bytové družstvo spoluvlast. vlastníků bytů

5 193; 55%

34; 5%

Zdroj: ČSÚ (SLDB 2011)

13

3 086; 32%

ve vlastním domě v osobním vlastnictví nájemní družstevní


Tabulka 7: Dlouhodobý vývoj počtu domů v místních částech Tábora (1970, 1991, 2011) Název místní části

1970

1991

2011



Počet

Počet

%

%

Čekanice

189

245

317

56

29,6%

72

29,4%

Čelkovice

139

177

226

38

27,3%

49

27,7%

Hlinice

47

65

74

18

38,3%

9

13,8%

Horky

108

212

309

104

96,3%

97

45,8%

Klokoty

135

391

425

256

189,6%

34

8,7%

Měšice

348

423

527

75

21,6%

104

24,6%

Náchod

54

80

104

26

48,1%

24

30,0%

Smyslov

16

20

20

4

25,0%

0

0,0%

Stoklasná Lhota

46

55

70

9

19,6%

15

27,3%

2 205

2 341

2 433

136

6,2%

92

3,9%

Větrovy

58

85

121

27

46,6%

36

42,4%

Všechov

9

10

12

1

11,1%

2

20,0%

Zahrádka

12

14

16

2

16,7%

2

14,3%

Záluží

53

60

73

7

13,2%

13

21,7%

Zárybničná Lhota

65

101

113

36

55,4%

12

11,9%

3 484

4 279

4 840

795

22,8%

561

13,1%

Tábor

Celkem

Zdroj: ČSÚ (Statistický lexikon obcí, SLDB 2011)

3. Prostředí Přírodní krajina, geologie, půdy Tábor leží v Táborské pahorkatině, která se nachází na rozhraní Třeboňské pánve a Vlašimské vrchoviny. Táborská pahorkatina je geomorfologický celek v jižní a jihovýchodní části Středočeské pahorkatiny. Oblast se nachází v povodí Vltavy a Lužnice a charakterizují ji hluboká údolí těchto řek a jejich přítoků. Krajinný ráz oblasti je harmonický, střídají se tu středně velké lesní komplexy s pestrou druhovou skladbou, s menšími vodními plochami. Tábor leží na řece Lužnici v nadmořské výšce 450 m n. m. (Žižkovo náměstí). Nejvýše položeným bodem je kopec Hýlačka, na kterém se do roku 2012 nacházela také stejnojmenná rozhledna, v městské části Větrovy (522 m n. m.), nejníže naopak leží řeka Lužnice (384 m n. m.). Území města leží v geologické oblasti moldanubikum. Z oblasti středočeského plutonu sem ze severozápadu zasahují syenogranity (durbachity) a syenity. Jedná se především o syenit táborského typu, který je doplněn granodiority dehetnického typu. Z velké části je podloží studované oblasti tvořeno svory, biotitickými a migmitatizovanými rulami a pararulami. Přes město probíhá tzv. Blanická brázda – zlomový systém táhnoucí se od východního okolí Prahy, přes Tábor a Č. Budějovice až do Rakouska, 14


na který byl v minulosti navázán výskyt četných rud (stříbra, olova, mědi, zinku a zlata). Již ve 12. století se v řece Lužnici rýžovalo zlato. V okolí řeky se dolovalo stříbro. Největší rozmach nastal v 16. století, kdy byla vyražena 2 km dlouhá štola. Zajímavým geologickým útvarem je tzv. „Granátová skála“ s výskytem granátů nacházející se na pravém břehu Lužnice před Čelkovickým mostem. Skála byla vyhlášena v roce 1940 přírodní památkou. Na Táborsku převládají hnědé půdy, jedná především o hnědé půdy kyselé. V nadmořských výškách 450 – 600 m n. m. v místech s plochým reliéfem nacházejí ilimerizované půdy oglejené. Pod Táborem, kde se řeka začíná zařezávat do svého hlubokého údolí, se k podzolům přidávají vedle hnědých půd i půdy surové, které vynikají silnou skeletovostí a mimořádnou vodopropustností. Z hlediska přirozené vegetace jsou v území nejrozšířenější acidofilní doubravy, ve kterých se setkáme s duby, břízami či jeřáby. V současnosti jsou často osazovány borovicí lesní. Podél toku řeky Lužnice jsou zastoupeny luhy a olšiny (jasan ztepilý, olše lepkavá a krušina olšová). Na orné půdě jsou převážně pěstovány obiloviny, okopaniny, vikvovité rostliny, olejniny a luštěniny. Kvalitní půdy v Klokotech dávají předpoklad k pěstování obilnin a známého klokotského zelí. Podnebí, vodopis Podnebí Jihočeského kraje je přechodného středoevropského typu, kde se střídavě uplatňují vlivy oceánu na západě a vlivy kontinentálního podnebí z východu, takže počasí má značně proměnlivý charakter. Táborsko obecně patří k chladnějším oblastem Jihočeského kraje. Podle klimatické klasifikace ČR patří Táborsko do mírně vlhké a teplé klimatické oblasti (MT 7), která je charakterizována následovně. Tabulka 8: Charakteristika podnebí Tábora – klimatická oblast MT 7 počet letních dnů

30 40

počet dnů s øt ≥ 0 °C

140 160

počet mrazových dnů

110 130

počet ledových dnů

40 50

průměrná teplota

7,3 °C

øt v lednu

2 až 3 °C

øt v červenci

16 až 17 °C

øt v dubnu

6 až 7 °C

øt v říjnu

7 až 8 °C

ø počet dnů se srážkami ≥ 1 mm

100 – 120

srážkový úhrn ve vegetačním období

400 450 mm

počet dnů se sněhovou pokrývkou

60 – 80

Zdroj: QUITT, E. (1971): Klimatické oblasti ČSR, 1:500 000, Brno: GÚ ČSAV, 1971.

Sledované území spadá do povodí řeky Lužnice, která do města vtéká z jihu, vytváří zde velký oblouk a odtéká směrem na jihozápad k městu Bechyně. Její dolní tok (Tábor – Bechyně) je ukryt v romantickém kaňonu. Lužnice je pravostranným přítokem Vltavy, prostřednictvím které je voda dále odváděna do 15


Labe a území tedy spadá do úmoří Severního moře. Vodní toky na Táborsku spadají do správy Povodí Vltavy, s. o. se sídlem v Praze. Řeka napájí řadu rybníků, které se ve městě vyskytují, a přijímá i jejich odtoky. Vodní plocha, která je neodmyslitelně spjata s Táborem, je vodní nádrž Jordán. Jordán je nejstarší umělou vodní nádrží ve střední Evropě. Byla vybudována v roce 1492 a zaujímá plochu cca 50 ha. V současnosti proběhla obnova nádrže, při které byl odstraněn nahromaděný sediment. Práce probíhají od roku 2010 a byly dokončeny v červenci 2014. Město má zpracovaný povodňový plán. Plán určuje a řeší organizační a technická opatření města Tábora potřebná k odvrácení nebo zmírnění škod při povodni. Vychází ze zkušeností z katastrofální povodně v srpnu 2002, z charakteristiky území z hlediska hydrometeorologických, vodních a záplavových poměrů v oblasti umístění nemovitostí a dalších zařízení, z nutnosti organizovat přípravná opatření před povodní a technickoorganizační opatření při a po povodni. Jsou vymezeny úseky vodních toků, podél kterých se nacházejí záplavová území (Lužnice, Chotovinský potok, Košínský potok). V záplavovém území se nachází 391 bytů, 101 rodinných domů a několik desítek dalších nemovitostí (chaty, garáže atd.). V území bydlí 1 307 obyvatel, z toho 182 seniorů. Znečištění vody a ovzduší Ovzduší v Táboře a okolí lze označit za znečištěné. Kvalita ovzduší je snížena emisemi velkých zdrojů znečištění (především v ukazatelích tuhých znečišťujících látek, SO2 a NOx) a malými zdroji znečišťování (především v ukazatelích tuhé znečišťující látky, SO2) a rostoucím provozem mobilních zdrojů znečištění. Obrázek 3: Vyznačení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší v ČR vzhledem k imisním limitům pro ochranu zdraví (2010)

Zdroj: ČHMÚ, 2010

Mezi nejvýznamnější velké zdroje znečištění ovzduší v roce 2011 v okrese Tábor, které překročily limity úniku látek do ovzduší, patřili: C Energy Bohemia s.r.o. (CO2, NOx, SOx), Družstvo AGRA Březnice u Bechyně – farma Březnice I (amoniak), GRENA, a.s. (formaldehyd), Telefónica Czech Republic, a.s. (Hydrochlorofluorouhlovodíky), Teplárna Tábor, a.s. (Nox, SOx), Výkrm Tagrea, s.r.o. (farma Čekanice) 16


(amoniak), XAVERgen, a.s. (Balkova Lhota, chov drůbeže), (amoniak). Nadlimitní únik do vody byl zaznamenán u firmy ČEVAK a.s. – AČOV Tábor (dusík). Údaje pocházejí z Integrovaného registru znečišťování životního prostředí (IRZ), kde se údaje evidují, zpracovávají a zpřístupňují veřejnosti dle zákona č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci, ve znění pozdějších předpisů (http://portal.cenia.cz/irz/unikyPrenosy.jsp). Struktura využití krajiny Struktura využití území byla formována dlouhodobým historickým vývojem. Vzhledem k tomu, že do administrativního území města spadají také venkovská sídla, tvoří téměř polovinu rozlohy Tábora zemědělská půda. Nejčastěji se jedná o ornou půdu (2 218 ha), méně jsou zastoupeny louky a pastviny (600 ha), případně zahrady (252 ha). Také lesy tvoří významnou část území města, a sice více než čtvrtinu. Naopak zastavěné plochy zaujímají pouze 4 % rozlohy města. Typické pro městský prostor je výrazné zastoupení kategorie „ostatní plochy“, kterou tvoří plochy dopravy, městské zeleně, sportoviště, rekreační plochy, hřbitovy apod. tvoří 18 % rozlohy města. Tabulka 9: Struktura využití ploch ve městě Tábor (2012) Funkční využití plochy

Výměra (ha)

Podíl (%)

Zastavěné plochy

257,4

4,1%

Zemědělská půda

3 069,9

49,3%

z toho orná půda

2 217,7

72,2%

251,7

8,2%

0,8

0,0%

599,6

19,5%

1 563,9

25,1%

214,4

3,4%

Ostatní plochy

1 116,2

17,9%

Celková výměra

6 221,7

100,0%

z toho chmelnice z toho vinice z toho zahrady z toho ovocné sady z toho trvalé travní porosty Lesní půda Vodní plochy

Zdroj: ČSÚ (územně analytické podklady, 2012)

17


Graf 8: Struktura využití ploch ve městě Tábor (2012) 4% 18%

Zastavěné plochy

4%

Zemědělská půda Lesní půda Vodní plochy

49%

Ostatní plochy

25%

Zdroj: ČSÚ (územně analytické podklady, 2012)

Krajinný ráz Krajinný ráz, kterým je zejména přírodní, kulturní a historická charakteristika určitého místa či oblasti. Na administrativním území města Tábor převládá lesozemědělská krajina (bloky polí jsou omezeny komunikacemi a úzkými travnatými pásy), další typickou krajinou je městská zástavba vč. ploch průmyslu přerůstající do podoby aglomerace s dalšími městy. Intenzivní proměna krajiny v současnosti probíhá v okolí Tábora díky výstavbě rodinných domů, případně komerčních objektů. Přírodní ekosystémy se v území vyskytují jen sporadicky především v okolí vodních nádrží. Přírodní prvky doprovází liniové objekty v krajině, především stromořadí podél komunikací s ovocnými stromy. Významné jsou solitérní věkovité stromy. Mezi významné přírodní fenomény krajiny patří kaňonovité údolí Lužnice. Významnou dominantou kulturní krajiny je historické jádro Tábora, které se zachovalo v podstatě v intaktní podobě s dominantou věže chrámu Proměnění Páně na Hoře Tábor. Krajinný ráz má být dle územního plánu chráněn před činností snižující jeho estetickou a přírodní hodnotu. Zásahy do krajinného rázu, zejména umísťování a povolování staveb, mohou být prováděny pouze s ohledem na zachování významných krajinných prvků, zvláště chráněných území, estetických hodnot, kulturních dominant krajiny, harmonického měřítka a harmonických vztahů v krajině. Chráněná území Chráněná území – Evropsky významné lokality Natura 2 000 jsou zakreslena v následující mapce, ze které je patrná také struktura využití území. Jedná se o lokalitu Přírodní památka Tábor – Zahrádka, kterou tvoří soustava čtyř malých, „nebeských“, extenzivně obhospodařovaných rybníků (30,08 ha) s rozsáhlými litorálními porosty na bývalém vojenském cvičišti asi 2,5 km od města. Rybníky jsou obklopeny mozaikou mokřadů, tůní, náletových porostů dřevin a sukcesních travino bylinných porostů, kde hnízdí řada druhů vodních ptáků a vyskytují se početné populace obojživelníků. Druhou evropsky významnou lokalitou okolí toků Lužnice a Nežárky. Lokalita (859,50 ha) zahrnuje tok a říční nivu Nežárky zhruba od osady Jemčina (k.ú. Hatín) po soutok s Lužnicí ve Veselí nad Lužnicí a dále tok a nivu Lužnice z Veselí nad Lužnicí po ústí Lužnice do Vltavy. 18


Obrázek 4: Chráněná území v Táboře – evropsky významné lokality

Zdroj: www.cenia.cz

4. Infrastruktura Kvalitní technická a dopravní infrastruktura je jedním z aspektů kvality život obyvatel města a zároveň podmínkou budoucího rozvoje. Vodovod, kanalizace Vodohospodářská infrastruktura je z pohledu Tábora i celé táborské aglomerace zajištěna dostatečně. Zásobování pitnou vodou je řešeno převážně dálkovým přívodem vody, z cca 75 km vzdáleného centrálního zdroje Jihočeské vodárenské soustavy, kterou tvoří úpravna vody Plav odebírající vodu z nádrže Římov na řece Malši. Zdroj se nachází cca 10 km od Českých Budějovic. Voda je přiváděna až do vodojemů Svatá Anna a Čekanice. Tábor je na úpravnu vody Plav napojen ještě tzv. západní větví, která kromě oblasti Prachatice Strakonice Blatná Písek zasahuje svým prodloužením do Sudoměřic u Bechyně, odkud se voda čerpá do vodojemu Hodušín (odtud je voda gravitačně přiváděna do vodojemu Všechov). Tento zdroj vody lze považovat spíše za doplňkový (pokryje cca 20 % spotřeby aglomerace). Zdroj plní důležitou roli v předcházení rizikům, umožnil výrazně zvýšit provozní spolehlivost dodávky vody pro případ možných poruch a havárií. Tábor dále disponuje doplňkovým zdrojem pitné vody, kterým je úpravna vody Tábor – Rytíř. Objekt prošel rekonstrukcí a je celoročně schopen upravit vodu z nádrže Jordán do ukazatelů pitné vody. Úpravna vody Rytíř také zvyšuje jistotu dodávek v případě mimořádných situací na soustavě. K systému táborského vodovodu patří i zásobování Horek a Větrov. Z vodojemu Svatá Anna je veden řad do vodojemu Horky. Z tohoto vodojemu jsou zásobovány převážně Čelkovice. Ve vodojemu je čerpací stanice, kterou se voda čerpá do VDJ Větrovy, ze kterého jsou zásobovány Staré i Nové Horky a dále se voda čerpá do samotných Větrov (akumulace na Hýlačce). Celková spotřeba města činí cca 2 194 tis. m3. Délka vodovodní sítě ve městě včetně příměstských částí činí cca 148,56 km. V Táboře a příměstských částech je evidováno celkem 4971 vodovodních přípojek.

19


Město a celá aglomerace je napojena na společnou kanalizační soustavu (převážně se společným odvodem dešťových i splaškových vod). Odpadní vody ze severní části Tábora jsou čištěny na původní čistírně odpadních vod v Táboře – Klokotech. Odpadní vody z jižní části Tábora, Sezimova Ústí a z Plané nad Lužnicí, jsou čištěny na novější areálové čistírně odpadních vod (AČOV) Na Mělké. Obě čistírny jsou mechanicko – biologické čistírny odpadních vod. ČOV Tábor – Klokoty byla vybudována již v roce 1967 a kompletní rekonstrukcí prošla v letech 1999 až 2000. Je na ní použita, s ohledem na stísněné podmínky, unikátní technologie deep shaft (hlubinné provzdušňování). ČOV má kapacitu pro 30 tisíc ekvivalentních obyvatel. Druhá čistírna odpadních vod – areálová čistírna Na Mělké (AČOV), která čistí odpadní vody převážně z průmyslových areálů, byla dokončena v roce 1993. Je projektována na hydraulickou kapacitu 28 000 m3/den. Kromě toho má město samostatnou malou čistírnu odpadních vod pro čištění odpadních vod ze Záluží, kde byla vybudována oddílná kanalizace. Tabulka 10: Výkon čistíren odpadních vod v Táboře v letech 2004 až 2012 (m3/rok) Rok

ČOV Klokoty (m3/rok)

Areálová čistírna Na Mělké (m3/rok)

ČOV Zaluží (m3/rok)

2004

2 521 290

3 961 475

23 508

2005

2 160 060

3 896 835

13 586

2006

1 883 167

4 381 924

13 694

2007

1 731 272

4 419 734

9 214

2008

1 931 710

3 812 134

7 735

2009

2 005 705

4 061 322

10 292

2010

2 016 683

4 319 780

12 561

2011

1 510 340

4 250 450

10 763

2012

1 493 249

4 418 980

13 226

Zdroj: město Tábor (www.taborcz.eu)

Celkový objem odpadních vod čištěný na třech táborských ČVO je 5 925 tis. m3 za rok. Délka stokové sítě je 132,2 km, je na ni napojeno 35 006 obyvatel a materiálem je převážně betonové potrubí, kameninové potrubí a plastová potrubí. Ve městě je i ražená štola, která odvádí odpadní vodu z východního břehu nádrže Jordán do Údolní ulice a dále do tzv. protispádového sběrače, který ústí do shybky před AČOV. Pro některé příměstské části – Náchod, Čelkovice, Měšice se musí odpadní voda přečerpávat – byly zde vybudovány čerpací stanice. V roce 2013 byl dokončen projekt rekonstrukce kanalizace táborské aglomerace s rozpočtem přesahujícím 1 mld. Kč. Projekt řešil problémy kanalizační soustavy v táborské aglomeraci týkající se jak dodatečného napojení odpadních vod na již vybudované kanalizační systémy, tak rekonstrukce stávajících částí kanalizace ve špatném technickém stavu, které způsobovaly znečišťování okolního prostředí i podzemních a povrchových vod, nebo nevyhovovaly kapacitně. Dále byly řešeny kapacitní problémy kanalizační soustavy při dešťových průtocích, které umožní čištění většího podílu přívalových dešťových vod a snížení znečištění životního prostředí omezením odlehčování do vodního toku Lužnice. Jedním z nejvýznamnějších výstupů projektu bylo převedení odpadních vod z části povodí 20


hydraulicky i látkově vytížené ČOV Klokoty na AČOV, čímž dojde k uvolnění kapacity na ČOV Klokoty a vytvoří se lepší podmínky pro čištění zbývajících přitékajících odpadních vod. Byla rekonstruována kanalizace v historickém centru. Nově bylo napojeno na kanalizaci s ČOV 2 060 obyvatel. Vodohospodářská infrastruktura má dostatečnou kapacitu z hlediska budoucího rozvoje. V některých příměstských částech Tábora však existují problémy. V místní části Stoklasná Lhota není vybudován veřejný vodovod, zásobování obyvatel je zajišťováno z vlastních domovních studní a kvalita vody je zde kolísavá. V Hlinici je dílčí historická kanalizace vázaná ke staré zástavbě. Příměstské části Zahrádka a Všechov jsou bez veřejné kanalizace, mají zřízený pouze veřejný vodovod. V budoucnu je plánováno napojení těchto částí k čemuž probíhají přípravné práce. Tabulka 11: Vybavení místních částí Tábora vodohospodářskou infrastrukturou Název místní části

Vodovod

Kanalizace

Čekanice

Ano

Ano (v letech 2002 až 2006 probíhala rekonstrukce vodovodní a kanalizační sítě, byl vybudován nový kanalizační sběrač Jordán)

Čelkovice

Ano

Ano

Hlinice

Ne

Pouze historická kanalizace vázaná ke staré zástavbě

Horky

Ano

Ano

Klokoty

Ano

Ano

Měšice

Ano (od r. 2011 prostřednictvím systému gravitačních stok Ano a čerpání kanalizačně napojeny na AČOV Tábor Na Mělké)

Náchod

Ano

Ano

Smyslov

Ne

Ne

Ne (vlastní domovní studně, kolísavá kvalita vody)

Ne

Tábor

Ano

Ano

Větrovy

Ano

Ano

Všechov

Ano

Ne

Zahrádka

Ano

Ne

Záluží

Ano

Ano (ČOV Záluží)

Zárybničná Lhota

Ano

Ano

Stoklasná Lhota


Odpadové hospodářství Systém svozu komunálních odpadů zajišťuje firma RUMPOLD s.r.o. Praha, provozovnou Tábor. Sběr resp. svoz komunálních odpadů se provádí v pravidelných intervalech. Z oblastí s hustou městskou zástavbou, kde je větší koncentrace obyvatelstva cca 2x týdně (Náchodské sídliště, Pražské sídliště, Sídliště nad Lužnicí, Kopeček, ulice Dukelských bojovníků a dále střed města – Staré a Nové město), 21


z ostatních míst s nižší hustotou obyvatelstva (čtvrtě převážně rodinných domků, příměstské části) je komunální odpad vyvážen 1 x týdně. Při zajištění sběru separovaného odpadu spolupracuje město s firmou EKO KOM a.s. Pro třídění odpadů (separovaný sběr) slouží zejména speciální nádoby umístěné na veřejných prostranstvích ve městě. Ve městě je rozmístěno více než 400 kontejnerů na třídění odpadu (na 124 lokalitách). Všechna stanoviště jsou osazena kontejnery na papír, plasty a sklo. Na vybraných stanovištích jsou dále kontejnery na nápojové kartony. Velká část kontejnerů byla pořízena z dotace z Operačního programu životní prostředí (rok 2008). Kromě toho může každý občan využívat služeb sběrných dvorů. Pro zvýšení komfortu v oblasti odpadového hospodářství jsou po městě na základě harmonogramu přistavovány kontejnery na velkoobjemový odpad, do lokalit s produkcí „zeleného“ odpadu (odpad ze zahrádek) jsou přistavovány samostatně kontejnery na tento odpad. Systém je ještě doplněn o svoz železného odpadu, který město organizuje v jarních měsících. Objem tříděného odpadu, který se podaří na území města sesbírat, výrazně rostl v letech 2005 až 2008 zřejmě s navyšováním počtu kontejnerů na tříděný odpad. Mezi těmito roky se zvýšilo množství vytříděného odpadu více než 2,5 násobně. Od roku 2009 je každoroční tonáž separovaného odpadu přibližně stejná. V roce 2012 se podařilo vytřídit 1 307 tun. Mezi tříděnými komoditami dominuje papír. Každý občan v průměru vytřídí 20,5 kg papíru ročně. Skla se podaří vytřídit 11,7 kg na osobu a plastů vč. PET lahví a tetrapak obalů pak 11 kg. Průměrný Jihočech vytřídí za rok 38,81 kg papíru, skla, plastu a nápojového kartonu. V Táboře je tato hodnota o něco nižší, v roce 2012 činila 37,08 kg. Tabulka 12: Výsledky třídění komunálního odpadu v Táboře mezi lety 2005 a 2012 Plast a PET Rok

Celkem (t/rok)

Papír

Průměr na 1 občana (kg/rok)

Celkem (t/rok)

Sklo


Celkem (t/rok)

Tetrapak Průměr na 1 občana (kg/rok)

Celkem (t/rok)

2005

159,1

4,36

148,6

4,07

188,1

5,15

2006

152,6

4,26

235,8

6,58

177,7

4,96

1,79

2007

190,7

5,29

333,3

9,2

191,9

5,3

2008

175,7

4,9

562,1

15,8

238,45

2009

181,7

5,1

720,2

20,2

2010

157,6

4,4

607,3

2011

178,9

5,0

2012

166,8

4,7

Celkem


Celkem (t/rok)


495,8

13,58

0,05

567,9

15,84

7,1

0,2

723,0

20,08

6,7

5,035

0,14

981,3

27,6

409,4

11,5

5,5

0,15

1316,8

36,9

17,3

354,6

10,1

5,5

0,15

1124,9

31,98

716,2

20,1

457

12,8

5,81

0,16

1357,9

38,14

721,3

20,5

412,9

11,7

6,3

0,18

1307,3

37,08


Graf 9: Vývoj třídění komunálního odpadu v Táboře mezi lety 2005 a 2012

22

STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE MĚSTA TÁBOR 2014 – 2020 PROFIL MĚSTA 1600 1400 1200 1000 t

Sklo Tetrapak

800

Plast a PET

600

Papír 400 200 0 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 Zdroj: město Tábor (www.taborcz.eu)

V současné době se vyprodukovaný komunální odpad města Tábor skládkuje na skládce v Želči (cca 14 km vzdálené od Tábora). Skládka je vlastnictví společnosti RUMPOLD s.r.o. Praha, která ji uvedla do provozu v roce 1996. Skládkovány jsou zde odpady převážně z území okresu Tábor. Předpokládaná celková kapacita skládky je 1 200 000 m3. Každoročně je zde uloženo okolo 40 tis. tun odpadu. Další skládkou je skládka Klenovice II, která byla uvedena do provozu v roce 2006 a nachází se v blízkosti bývalé, již uzavřené a asanované skládky Klenovice I. Jde o investici společnosti Technické služby Tábor s.r.o. s celkovou max. kapacitou 100 000 t. Roční max. kapacita ukládaného odpadu by měla činit 10 000 t. Životnost skládky se předpokládá cca na 10 let. Na území města se nacházejí 4 sběrné dvory. Zásobování energetickou energií, telekomunikační infrastruktura Energetická infrastruktura je rozdělena do tří částí – zásobování elektrickou energií, zásobování teplem a zásobování plynem. Distributorem elektrické energie i plynu v kraji je společnost E.ON Distribuce, a.s. (dříve Jihočeská energetika, a.s.). Co se týká zásobování elektrickou energií, severně od Tábora probíhá vedení přenosové soustavy 220 kV Milín – Sokolnice. Na ní je zasmyčkována transformovna 220/110 kV Tábor, která napájí distribuční soustavu 110 kV. Zásobování elektrickou energií v okrese Tábor zabezpečuje distribuční soustava 110 kV, a to prostřednictvím TR 110/22 kV Tábor a TR 110/22 kV Planá nad Lužnicí. Území města je zásobováno napětím 22 kV zajištěného linkou 22 kV z TR 110/22 kV Tábor, sídliště Jih z TR Planá nad Lužnicí. Dle dlouhodobé koncepce rozvoje distribuční soustavy společnosti E.ON je plánováno rozšiřování transformovny TR 110/22 kV Tábor sever a nová výstavba vedení 110 kV (Vd 2x110 kV smyčka V1356 TR Tábor sever) na rok 2015. Kromě uvedených zdrojů elektrické energie se na území aglomerace nacházejí další lokální zdroje. Pro město Tábor je lokálním zdrojem Teplárna Tábor a.s. Ve městě Tábor existuje plošná plynofikace stejně tak, jako v celé aglomeraci. Územím okresu Tábor vede jižní větev tranzitního VVTL plynovodu o PN 64 MPa (jedná se o potrubí DN 800, DN 1 000 a DN 1 400 v souběhu). Na trase je v prostoru Židova u Veselí nad Lužnicí vybudovaná kompresní stanice a 23


vnitrostátní předávací stanice. Přes Planou nad Lužnicí a Chýnov prochází další VVTL plynovod DN 700 Veselí nad Lužnicí – Praha, napojený na soustavu Transgas. V prostoru obce Dub je na tomto plynovodu vybudována předávací stanice (regulační stanice VVTL/VTL). V řešeném území se nachází následující odbočky bývalého magistrátního VTL plynovodu DN 600, PN 2,4 MPa Vřesová – Květnov, nyní dočasně ukončeného u Blatné: DN 100 pro Tábor – Pražské předměstí, DN 150 pro Tábor, pokračuje v dimenzi DN 100 do Sezimova Ústí, VTL plynovod DN 500, PN 4,0 MPa Dub – Obrataň s pokračováním na jižní Moravu a odbočkou DN 400 pro Jindřichův Hradec, ze které je vyvedena přípojka DN 150 do Choustníku pokračující v DN 100 do Chýnova. V táborské aglomeraci je provozována kombinovaná NTL/STL síť. Středotlaká síť tvoří jeden propojený systém. Nízkotlaké rozvody se dělí na tři systémy: NTL síť Pražské předměstí a Klokoty, NTL síť Blanické předměstí, NTL síť v sídlišti Nad Lužnicí a Sezimově Ústí I. V táborské aglomeraci je realizováno centralizované zásobování obyvatel teplem (CZT). Zdrojem tepla pro město Tábor je Teplárna Tábor, a.s., která zajišťuje výrobu tepla a zásobování organizací i obyvatelstva ze soustavy centralizovaného zásobování. Dva hlavní zdroje tepla jsou rozděleny na základní závod, kde je používáno hnědé uhlí a kapalné palivo a jednu plynovou kotelnu. Celkový instalovaný tepelný výkon činí 201,4 MW. Míra využití moderních ICT obecně v Jihočeském kraji postupně roste, a to jak z hlediska vybavenosti PC technikou, tak z hlediska vybavenosti domácností i jednotlivců přístupem k (vysoko rychlostnímu) internetu. Tempo růstu vybavenosti je v jiných krajích rychlejší a proto začal Jihočeský kraj mírně zaostávat. Situace ve městech je obecně lepší vůči celokrajskému průměru, internet zde bývá také na vybraných místech veřejně dostupný. V Táboře je např. dostupný v městském Infocentru či v Městské knihovně Tábor i na jejích pobočkách na Pražském sídlišti a Sídlišti nad Lužnicí. Silniční infrastruktura Z hlediska ekonomické prosperity je důležitá poloha Tábora na křižovatce významných dopravních tahů Praha České Budějovice Linec a Písek Pelhřimov Brno. Severojižní dopravní osa je přitom osou mezinárodního významu. Jedná se o tzv. multimodální koridor M1, který vedle dálničního a silničního koridoru D3 a R3 (s napojením na rakouskou silniční síť) zahrnuje zejména IV. tranzitní železniční koridor (C E 551)1. Pro město Tábor nejdůležitější silniční napojení – dálnice D3 má v současné době v provozu úseky mezi Novou Hospodou a Táborem. Nově (od července 2013) je zpřístupněn také úsek Tábor – Veselí nad Lužnicí (25 km), který má ulevit původní sinici I. třídy, která patřila mezi nejvytíženější a nejproblematičtější silniční úseky v ČR, jak ukazuje následující mapa intenzity dopravy z roku 2010. Zvýšená intenzita dopravy se promítá do zhoršeného stavu komunikací.

Další záměry v rámci koridoru M1 se již města Tábor nedotýkají přímo, jedná se o záměr splavnění Vltavy do Č. Budějovic, záměr rozvoje regionálního letiště s mezinárodním provozem Č Budějovice a záměr vybudování veřejného logistického centra Českobudějovicko.

1

24


Obrázek 5: Intenzita dopravy na silnicích v Táboře

Zdroj: Ředitelství silnic a dálnic (Celostátní sčítání dopravy 2010)

Dálnice D3 je spolu s rychlostní silnicí R3 jedinou komunikací na území Jihočeského kraje zapojenou do sítě TEN T. Zahájení výstavby zbývajících úseků dálnice na území Jihočeského kraje může probíhat postupně mezi lety 2014 a 2017 (ve Středočeském kraji až do roku 2019). Silniční síť Tábora obsahuje dále níže uvedené silnice I., II. a dále silnice III. třídy a síť místních komunikací. I/3/D/3 – E55 (Berlín) – Ústí nad Labem – Praha – Tábor – České Budějovice – Dolní Dvořiště – Linz Nejdůležitější silnice na území Jihočeského kraje, která spojuje nejdůležitější sídelní aglomerace Jihočeského kraje, je součástí mezinárodního silničního tahu E – 55. Jedná se o velmi vytíženou dopravní tepnu. Její dopravní kapacita je v některých místech značně přetížená. I/3 plní úlohu silnice regionálního i nadregionálního významu. I/19 – Losina u Plzně – Milevsko – Tábor – Pelhřimov Jedná se silnici nadregionálního a regionálního významu. Vytváří významnou dopravní osu ve směru východ – západ. Navazuje na silnici I/3 a dálnici D3. V Oltyni se do ní napojuje silnice I/29 – Písek – Bernartice – Oltyně. II/137 – Hodětín – Sudoměřice u Bechyně – Malšice – Tábor – Mladá Vožice – Načeradec Železniční síť, další dopravní infrastruktura Město Tábor je významným uzlem železniční dopravy.

25


Trať č. 220 – Praha – Benešov – Tábor – České Budějovice – Horní Dvořiště – státní hranice (celostátní a mezinárodní význam) Tato trať je elektrifikovaná a je součástí přepravního koridoru procházejícího rozvojovým koridorem Praha – Tábor – Sezimovo Ústí – Soběslav – Veselí nad Lužnicí – České Budějovice – státní hranice. Trať je klasifikována jako IV. tranzitní železniční koridor a je součástí evropské železniční magistrály E55 Stockholm – Berlin – Praha – Horní Dvořiště – Linz, Salcburk – Venezia – Bologna a v úseku Praha – Horní Dvořiště – Linz – St. Michael i vedlejší E551. Vytváří významnou dopravní cestu. Trať č. 201 – Ražice – Písek – Tábor (celostátní význam) Jednokolejná trať s motorovým provozem, propojuje dvě významné elektrifikované tratě č. 190 Plzeň – České Budějovice a č. 220 Praha – České Budějovice. Je využívána jako součást dálkového tahu Plzeň – České Budějovice Tábor – Jihlava – Brno a pro každodenní dojížďku Tábor – Písek. Trať č. 224 – Tábor – Obrataň – Pelhřimov – Horní Cerkev (celostátní význam) Jednokolejná trať s motorovým provozem, využívaná především pro přepravu osob a nákladů na regionální úrovni, pro každodenní dojížďku do zaměstnání, škol, za vybaveností apod. Trať č. 202 – Tábor – Bechyně (regionální význam) Jednokolejná koncová elektrifikovaná trať, patřící do sítě regionálních tratí, využívaná pro každodenní osobní přepravu a manipulační vlaky nákladní dopravy. Z pohledu železniční infrastruktury je potřebná výstavba IV. tranzitního železničního koridoru. Dle přístupové smlouvy k Evropské unii je součástí evropské sítě železničních tratí TEN T a projektem evropského zájmu č. 22. Současná nejvyšší průměrná cestovní rychlost vlaků kategorie Ex a R dosahuje bez provedení optimalizace/modernizace 60 – 70 km/hod. Technické parametry tratě (železniční spodek, železniční svršek, trakční vedení, zabezpečovací zařízení) nesplňují podmínky pro třídu zatížení UIC D4 (zatížení 22,5 t/nápravu), pro prostorovou průchodnost UIC GC a pro použití vlakových souprav s naklápěcími skříněmi. Modernizace navrhuje přestavbu tratě z Prahy do Českých Budějovic pro traťovou rychlost do 160 km/h s úplným zdvoukolejněním. Vyšší kapacita a rychlost znamenají větší spolehlivost dopravy a zkrácení cestovní doby a zvyšují konkurenceschopnost železnice vůči silniční dopravě. Dokončení modernizace/optimalizace IV. TŽK je plánováno do roku 2016. Letecká doprava na Táborsku není využívána pro přepravu osob, ale pro sportovní létání, nepravidelné civilní a vojenské lety a pro hospodářskou činnost v zemědělství a lesnictví. Pro tyto účely je využíváno letiště Tábor/Čápův Dvůr (veřejné vnitrostátní) a Tábor/Všechov (vojenské). V případě letiště Všechov je v současné době zvažováno o jeho alternativním využití. Dopravní obslužnost, integrovaný dopravní systém Základní dopravní obslužností určitého územního celku je ve smyslu ustanovení § 19a zákona o silniční dopravě chápáno zajištění přiměřené dopravy po všechny dny v týdnu z důvodu veřejného zájmu, především jako doprava do škol, do úřadů, k soudům, do zdravotnických zařízení poskytujících základní zdravotní péči a do zaměstnání včetně dopravy zpět. Dopravní obslužnost jako celek je nutno chápat

26


jako potřebu pokrytí všech dopravních potřeb území. Má být koncipována tak, aby jí byla naplněna potřeba veřejného zájmu a byla jedním z článků rozvoje územního celku. V táborské aglomeraci (tj. na území měst Tábor – Sezimovo Ústí – Planá nad Lužnicí) zajišťuje dopravní obslužnost Integrovaný dopravní systém. Systém umožňuje cestujícím využívat kombinaci služeb MHD, linkové autobusové dopravy a železniční dopravy. Do IDS jsou začleněny všechny linky MHD, 22 autobusových linek (oboje provozuje firma COMETT PLUS s.r.o.) a dvě železniční tratě Českých drah. České dráhy jsou v systému zastoupeny osobními a spěšnými vlaky na tratích č. 202 Tábor – Horky u Tábora – Slapy a č. 220 Tábor – Sezimovo Ústí – Planá nad Lužnicí. Linky MHD pokrývají území táborské aglomerace a přesahují do několika okolních obcí (Dražičky, Košín, Radimovice U Tábora, Radimovice u Želče, Slapy). V provozu je celkem 15 linek MHD, které jsou obsluhovány ve špičce 32 autobusy. Síť je tvořena pěti hlavními směry linek, viz následující obrázek. Celkem je v rámci IDS ročně přepraveno okolo 8 milionů cestujících, nejvíce osob přepraví MHD. V roce 2012 však přepravilo MHD nejméně osob za posledních 10 let. Obrázek 6: Schéma MHD Tábor

Zdroj: Comett plus, s.r.o. (http://www.comettplus.cz)

27


Tabulka 13: Počet přepravených osob Integrovaným dopravním systémem táborské aglomerace v letech 2003 až 2012 Rok

MHD (tis. osob)

Železnice (tis. osob)

Linková autobusová doprava (tis. osob)

Celkem (tis. osob)

2003

8 261

6,76

11,38

8 279,1

2004

8 826

23,97

34,23

8 884,2

2005

8 745

30,07

31,82

8 806,9

2006

8 746

38,53

27,27

8 811,8

2007

8 742

45,07

23,89

8 811,0

2008

8 952

62,32

20,09

9 034,4

2009

8 028

44,18

16,05

8 088,2

2010

8 015

33,15

39,59

8 087,7

2011

8 036

32,38

19,28

8 087,7

2012

7 915

34,53

20,93

7 970,5

Zdroj: Comett plus, s.r.o. (http://www.comettplus.cz)

5. Ekonomika Struktura ekonomické základny V Registru ekonomických subjektů bylo k 31. 12. 2012 evidováno 10 060 podnikatelských subjektů se sídlem na území města Tábor. Táborské podniky tvoří 6,3 % všech podnikatelských subjektů registrovaných na území Jihočeského kraje, což je více než jaký podíl má Tábor na populaci Jihočeského kraje (5,5 %). Toto porovnání ukazuje na ekonomický význam Tábora. Struktura ekonomické základny města je zaměřena především na terciér. Dominance terciéru je typická pro vyspělé země s tím, že ve městech je význam sektoru služeb ještě umocněn. Obecně lze konstatovat, že čím progresivnější aktivity, tím vyšší je jejich koncentrace a naopak. Zatímco primární sektor je zastoupen téměř všude, terciér a zejména pak kvartér (služby založené na znalostech a informacích, typicky věda a výzkum) jsou koncentrovány do velkých měst. Sektor služeb zaujímá u Tábora ve srovnání s průměrem kraje o 7% bodů více. Naopak aktivity priméru jsou upozaděny, tvoří pouhá 2 %. Tábor má významnou tradici průmyslu, která je stále patrná v zastoupení sekundéru, který tvoří 22,8 %. V porovnání např. s Českými Budějovicemi je to o 3 % více.

28


Graf 10: Struktura ekonomické základny Tábora a Jihočeského kraje podle sektorů (k 31. 12. 2012)

Jihočeský kraj

Tábor

10 615; 7%

201; 2%

40 676; 25%

2 296; 23%

108 800; 68%

7 563; 75%

primární sektor

sekundární sektor

primární sektor

terciální sektor

sekundární sektor

terciální sektor

Zdroj: ČSÚ (registr ekonomických subjektů)

Podrobnější strukturu ekonomických subjektů podle odvětví činnosti znázorňuje následující graf. Z hlediska počtu subjektů dominuje obchod, neboť se jedná často o drobné subjekty. Stejně tak dominuje kategorie profesní, vědecké a technické činnosti, která je široce vymezena. V odvětví průmyslu působí 11 % všech podniků. Především se jedná o průmysl zpracovatelský (strojírenský, potravinářský, textilní a chemický). Graf 11: Struktura ekonomické základny Tábora podle odvětví (k 31. 12. 2012) A Zemědělství, lesnictví, rybářství B-E Průmysl celkem

1%

0%

0%

F Stavebnictví

2%

G Velkoobchod a maloobchod; opravy a údržba motorových vozid H Doprava a skladování

4% 1%

11%

8%

0% 2%

I Ubytování, stravování a pohostinství

3%

J Informační a komunikační činnosti

12%

K Peněžnictví a pojišťovnictví L Činnosti v oblasti nemovitostí M Profesní, vědecké a technické činnosti

14%

N Administrativní a podpůrné činnosti O Veřejná správa a obrana; povinné sociální zabezpečení P Vzdělávání

22%

4%

Q Zdravotní a sociální péče

4%

R Kulturní, zábavní a rekreační činnosti

6%

S Ostatní činnosti

2% 2%

T Činn.domác. jako zaměstnavatelů,činn.dom.produk.výr.a služ U Činnosti exteritoriálních organizací a orgánů Nezařazeno


29


Rozvoj průmyslu se datuje zejména od 50. let 20. století. Do 19. století byl Tábor především obchodním a administrativním střediskem pro jinak zemědělský region Táborska. Větší průmyslové závody vznikaly až na přelomu 19. a 20. století. Vedle tradičního pivovaru a koželužských dílen, které ležely u řeky Lužnice, byla nejvýznamnější továrnou celého regionu Táborská tabáková továrna (zaměstnávala přibližně 1400 lidí). Rozvoj průmyslu souvisel s budováním železniční sítě a výhodná poloha města tak vedla k lokalizaci dalších podniků (Jihočeská klihárna, mechanická pletárna Ješ a Wágner, Jihočeská konzervárna či táborská městská pila). Rozvíjelo se i přilehlé území dnešní aglomerace. V 50. letech pak byla zahájena industrializace města a okresu Tábor. Ač se podíl průmyslu na ekonomických subjektech může jevit jako malý, jeho podíl na zaměstnanosti je značný. Průmyslové podniky vytvářejí pracovní místa pro několik tisíc zaměstnanců. Přehled významných podniků nacházejících se v Táboře a táborské aglomeraci je uveden níže. V souvislosti s celosvětovou ekonomickou recesí po roce 2008 se některé podniky dostaly do potíží, což se negativně projevuje na pracovním trhu. Vliv na rozvoj průmyslu i dalších odvětví bude mít výstavba dopravní infrastruktury – dálnice D3 a IV. železničního koridoru. Výstavba páteřní dopravní infrastruktury vytvoří kvalitnější napojení na další centra v rámci urbanizačního koridoru Sever – Jih a povede rozvoji podnikání, příchodu a vzniku nových podniků a také vzniku nových pracovních míst. V rámci srovnávacího výzkumu Město pro byznys, ve kterém jsou česká města hodnocena podle 50 kritérií ve dvou oblastech (podnikatelské prostředí a přístup veřejné správy), vykazuje město Tábor dlouhodobě stabilní pozici ve středním pásmu. V roce 2013 obsadilo město v oblasti podnikatelské prostředí 14. – 15. pozici (společně s Českým Krumlovem) a v oblasti přístupu veřejné správy 12. místo. Struktura podniků podle právní formy ukazuje jako dominantní formu podnikatele – fyzické osoby. Ti tvoří téměř tři čtvrtiny (74,9 %) podnikatelských subjektů. Dále jsou významně zastoupeny obchodní společnosti mimo a.s. (s.r.o., v.o.s., k.s.), a to ve výši 8,5 %, následovány svobodnými povoláními s podílem 6,2 %, blíže viz následující graf. Počet registrovaných ekonomických subjektů stále roste. Informaci zkresluje skutečnost, že nejsou z registru vyjímány subjekty, které zanikly nebo mají pozastavenou činnost. Je tedy třeba počítat s odhadem, že aktivních je cca 50 % podnikatelů zabývajících se činností v sekundárním a terciárním sektoru. Graf 12: Podnikatelské subjekty v Táboře podle právní formy (k 31. 12. 2012) 24; 0% 79; 1%

0; 0%

69; 1% 958; 10% 0; 0%

21; 0%

854; 8%

Státní organizace Akciové společnosti Obchodní společnosti

625; 6% Družstevní organizace Peněžní organizace Počet podnikatelů-fyz.os. Samostat.hosp.rolníci Svobodná povolání 7 430; 74% Počet regist.jednotek zeměd.podnikatel Ostatní


30


Významné podniky ACCO Czech a.s. – společnost se zahraniční účastí (USA) se zabývá zpracováním plastů a výrobou kožené galanterie. AL INVEST Břidličná, a.s., divize TAPA Tábor – tisk a činnost související s tiskem. Brisk Tábor a.s. – podnik se zabývá výzkumem, vývojem, výrobou a prodejem zapalovacích a žhavicích svíček, technické keramiky a snímačů. COGEBI a.s. společnost se zahraniční účastí (Belgické království) se zabývá výrobou elektrotechnických polotovarů a materiálů na bázi organických a anorganických látek. COMETT PLUS, spol. s r.o. – se zabývá dopravou a opravárenstvím. DITA výrobní družstvo invalidů Tábor – převažující produkcí družstva je textilní výroba, výroba zdravotnické techniky, kovovýroba, montážní práce pro automobilový průmysl, ruční a balicí práce, plastikářská výroba a ruční demontáž elektroodpadu. Je největším zaměstnavatelem občanů se zdravotním postižením (OZP), kteří pracují převážně v chráněných pracovních dílnách a na chráněných pracovních místech. Domita a.s. – podnik se zabývá výrobou a prodejem pečiva. GREINER PERFOAM s.r.o. společnost se zabývá výrobou elektrotechnických polotovarů a materiálů na bázi organických a anorganických látek. Intersnack a.s. Choustník společnost se zahraniční účastí (SRN) se zabývá výrobou a prodejem smažených bramborových lupínků. Jednota, OD Tábor Nemocnice Tábor, a.s. – V současné době je zde zaměstnáno 843 pracovníků. Swallowfield s.r.o. společnost se zahraniční účastí (Velká Británie) se zabývá výrobou kosmetických prostředků, toaletních potřeb a spotřebních výrobků prvotřídní kvality. VSP DATA a.s. – společnost zabývající se opravárenskou a obchodní činností Další významné podniky v táborské aglomeraci: HOCHTIEF VSB a.s. – podnik se zabývá výstavbou pozemních a inženýrských staveb. KOVOSVIT MAS, a.s. – podnik se věnuje vývoji, výrobě a prodeji obráběcích strojů a slévárenství. ELK a.s. – společnost se zahraniční účastí (Rakousko) se zabývá stavební činností – montované domky. Kostelecké uzeniny a.s. – (do 31. 12. 2009 Maso Planá, a.s.) – podnik se zabývá potravinářskou výrobou, řeznictvím a uzenářstvím, hostinskou a obchodní činností. SILON a.s. – společnost se zahraniční účastí (SRN) se zabývá výrobou a prodejem polyesterové střiže a roun a výrobků z plastů a kompaundu.

31


Ekonomická aktivita, nezaměstnanost Dle výsledků SLDB bylo v roce 2011 v Táboře 17 559 ekonomicky aktivních obyvatel. Struktura obyvatelstva města podle ekonomické aktivity je ve srovnání s celokrajským průměrem podobná, i když o něco výhodnější. Podíl ekonomicky aktivních na obyvatelstvu města činí 51 %. Ekonomicky neaktivních lidí je 15 6002, převládají mezi nimi nepracující důchodci nad žáky a studenty. Vývoj ekonomické aktivity ve městě mezi lety 2001 a 2011 byl ovlivněn poklesem počtu obyvatel, stárnutím populace města a rostoucí mírou nezaměstnanosti jakožto celorepublikovým trendem. Snížil se počet jak ekonomicky aktivních, tak i ekonomicky neaktivních obyvatel. Zároveň však narostl počet nepracujících i pracujících důchodců, kteří tvoří 4,3 % ze zaměstnaných lidí. Mezi zaměstnanými lidmi převládají zaměstnanci (70,6 %), zaměstnavatelé tvoří 3,4 % a na vlastní účet pracuje 11,6 % lidí. Tabulka 14: Struktura ekonomické aktivity v Táboře v letech 2001 a 2011 Město Tábor

Jihočeský kraj

2001 Počet

2011 Podíl

Počet

2011 Podíl

Počet

Podíl

Počet obyvatel celkem

36 557

100,0%

34 430

100,0%

628 336

100,0%

Ekonomicky aktivní celkem

19 198

52,5%

17 559

51,0%

307 130

48,9%

17 994

93,7%

15 855

90,3%

280 844

91,4%

12 389

70,6%

218 996

71,3%

590

3,4%

9 679

3,2%

2 034

11,6%

36 467

11,9%

zaměstnaní zaměstnanci z toho podle postavení v zaměstnání v tom:

zaměstnavatelé pracující na vlastní účet pracující důchodci

ze zaměstnaných ženy na mateřské dovolené nezaměstnaní Ekonomicky neaktivní celkem nepracující důchodci z toho žáci, studenti, učni Osoby s nezjištěnou ekonomickou aktivitou

631

3,3%

759

4,3%

12 927

4,2%

211

1,1%

310

1,8%

5 854

1,9%

1 204

6,3%

1 704

9,7%

26 286

8,6%

17 023

46,6%

15 600

45,3%

294 587

46,9%

7 149

42,0%

7 546

48,4%

142 858

48,5%

6 860

40,3%

4 966

31,8%

90 905

30,9%

336

0,9%

1 271

3,7%

26 619

4,2%

Zdroj: ČSÚ (SLDB 2001 a 2011)

2 Z důvodu vysokého procenta osob s nezjištěnou ekonomickou aktivitou však lze předpokládat, že je skupina ekonomicky neaktivních obyvatel početnější.

32


K nejsledovanějším ukazatelům úrovně hospodářství patří nezaměstnanost. Míra nezaměstnanosti prošla v uplynulých letech dramatickým vývojem. Příznivý vývoj v rozmezí let 2005 až 2007, kdy nezaměstnanost klesla pod 5 %, se zastavil v roce 2008. Již v tomto roce se začaly projevovat vlivy globální ekonomické recese a míra registrované nezaměstnanosti vystoupala až k hodnotám okolo 10 %. V roce 2004 došlo ke změně metodiky výpočtu míry nezaměstnanosti. Od tohoto roku je míra nezaměstnanosti počítána tak, že v čitateli jsou uváděni pouze dosažitelní uchazeči o práci. Tedy ti, kteří nejsou dlouhodobě nemocní, ve výkonu trestu či v zahraničí a jsou schopní nastoupit do práce ihned. Míra nezaměstnanosti tedy opticky mírně klesla, jak je patrné z následujícího grafu zachycujícího vývoj registrované míry nezaměstnanosti, jedná se však pouze o změnu metody výpočtu.

Graf 13: Vývoj registrované míry nezaměstnanosti ve městě Tábor mezi lety 2002 a 2011 (vč. vlivu změny výpočtu ukazatele) 11 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1 0 2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

Míra nazaměstnanosti - uchazeči celkem Míra nazaměstnanosti - dosažitelní uchazeči

Zdroj dat: ČSÚ (VŠPS), MPSV úplná evidence registrovaných uchazečů o zaměstnání

Na konci roku 2011 dosahovala průměrná míra registrované nezaměstnanosti v ČR 8,6 %. V Jihočeském kraji, který patří dlouhodobě mezi regiony s nižší mírou nezaměstnanosti v ČR, dosahoval ukazatel nižší hodnoty, a sice 7,5 %. Město Tábor mělo ke stejnému datu vyšší hodnotu nezaměstnanosti jak ve srovnání s celokrajským, tak republikovým průměrem. Míra registrované nezaměstnanosti dosahovala 9,56 %. Ve srovnání s dalšími okresními městy Jihočeského kraje měl Tábor nejvyšší míru nezaměstnanosti.

33


Tabulka 15: Počet uchazečů o zaměstnání a míra nezaměstnanosti ve městech Jihočeského kraje (k 31. 12. 2011) Město

Uchazeči o zaměstnání (počet)

České Budějovice

Registrovaná míra nezaměstnanosti (%)

3 233

6,0

Český Krumlov

702

8,5

Jindřichův Hradec

734

5,8

1 119

6,7

Prachatice

376

5,7

Strakonice

1 022

8,0

Tábor

1 860

9,6

Písek

Zdroj dat: ČSÚ (VŠPS)

Počet uchazečů o práci činil ke konci roku 2011 celkem 1 860 lidí. Situaci na trhu práce komplikuje disproporce mezi možnostmi a potřebami trhu práce na straně jedné a nabídkou lidských zdrojů, co se kvalifikační struktury týče, na straně druhé. Tj. některé skupiny žadatelů mají nižší uplatnitelnost na trhu práce než jiné. Například osoby se zdravotním postižením, které tvoří 13,5 % registrovaných nezaměstnaných v Táboře nebo lidé starší 50 let, kteří tvoří dokonce 24,8 %. Nebezpečnou formou je dlouhodobá nezaměstnanost. V Táboře tvoří dlouhodobě nezaměstnaní (tj. lidé evidovaní 12 a více měsíců na úřadu práce) velký podíl, 36,9 % (celokrajský průměr činí 28,2 %). V této skupině jsou výrazněji zastoupeny ženy, které jsou proto obzvláště ohroženou skupinou. Tabulka 16: Struktura nezaměstnaných ve městě Tábor (k 31. 12. 2011) Celkem Počet uchazečů

z toho ženy (%) 1 860

51,0%

Počet uchazečů OZP

252

53,2%

Počet uchazečů absolventů

106

49,1%

Počet uchazečů věku 18 24 let

307

46,6%

Počet uchazečů věku 50 let a více

462

46,3%

Nezam. evidovaní max. 6 měsíců

837

45,0%

Nezam. evidovaní 6 až 12 měsíců

1 174

47,3%

686

57,4%

Nezam. evidovaní 12 měsíců a více Zdroj dat: ČSÚ (VŠPS)

Lidé s nižší úrovní vzdělání jsou další skupinou s nižší uplatnitelností na trhu práce. Lidé se středoškolským vzděláním bez maturity nebo nižším tvoří 62,3 % nezaměstnaných. V porovnání s jejich zastoupením v populaci je to výrazně více (podíl na obyvatelstvu činí 46,7 %). Vzdělanostní struktura obyvatel Tábora je celkově výhodná. Úplné středoškolské vzdělání s maturitou, případně nástavbové a 34


vyšší odborné vzdělání má 37,9 % obyvatel, celokrajský průměr je přitom 31,6 %. Vysokoškoláků je mezi obyvateli 15,4 %, v celém kraji pak pouze 10,8 %. Tabulka 17: Vzdělanostní struktura obyvatel Tábora a struktura uchazečů o zaměstnání podle nejvyššího dosaženého vzdělání (2011) Stupeň vzdělání

Počet obyvatel ve věku 15 a více let

Podíl na obyvatelstvu starším 15 let

Počet uchazečů o zaměstnání

Podíl na uchazečích o zaměstnání

Základní a neukončené, bez vzdělání

4 449

15,4%

406

21,8%

Střední bez maturity

9 009

31,3%

754

40,5%

10 933

37,9%

543

29,2%

4 425

15,4%

157

8,4%

28 816

100,0%

1 860

100,0%

Úplné střední s maturitou a vyšší odborné Vysokoškolské Celkem

Zdroj: vzdělanostní struktura obyvatel: ČSÚ (SLDB 2011), struktura nezaměstnaných: ČSÚ (31. 12. 2011)

Dojížďka za prací a do škol Tábor je důležitým centrem pracovních příležitostí v Jihočeském kraji. Následující informace o pracovní dojížďce vycházejí z výsledků SLDB 2011. Do Tábora dojíždí celkem 4 498 lidí do zaměstnání, z toho 86,5 % dojíždí denně. Většina lidí dojíždí na kratší vzdálenost, tedy z obcí okresu Tábor. V tomto pohledu výrazně dominují města táborské aglomerace. Ze Sezimova Ústí do Tábora dojíždí 646 lidí, z Plané nad Lužnicí pak 424 lidí. Tábor má zároveň poměrně vysokou vyjížďku do zaměstnání mimo své území, což je dáno zejména funkční provázaností měst táborské aglomerace. Z celkového počtu 9 677 obyvatel Tábora, kteří vyjíždějí za prací, jich 57 % pracuje přímo v Táboře, zbývajících 41 % (celkem 2 864) vyjíždí za prací do jiné obce v Česku a 2 % (celkem 133 lidí) pak vyjíždějí do zahraničí. Z uvedených 2 864 obyvatel, kteří pracují v jiné obci, jich 526 vyjíždí do Plané nad Lužnicí a 510 do Sezimova Ústí. Z pohledu Plané tedy více lidí dojíždí z Tábora, než kolik jich směřuje v opačném směru do Tábora z Plané. Je to dáno přítomností poměrně velké průmyslové zóny se zasídlenými podniky. Intenzivní vzájemnou dojížďku v aglomeraci umožňuje integrovaný dopravní systém. Ve vyjížďce se projevuje se i atraktivita hlavního města, které se nachází v dosažitelné vzdálenost pro denní dojížďku. Z Tábora do Prahy vyjíždí za prací celkem 618 lidí. Čtvrtým nejčastějším cílem pracovní vyjížďky je pak krajské město, kde pracuje 178 obyvatel Tábora. Dojížďka do škol se od pracovní dojížďky částečně liší, neboť je závislá na rozmístění školských zařízení, které je méně rovnoměrné ve srovnání s pracovními příležitostmi. Tábor je důležitým centrem vzdělání pro okolní region. Do Tábora dojíždí 2 098 žáků a studentů a naopak vyjíždí jich 1 178. Největším zdrojem dojížďky jsou pro svou blízkost opět města táborské aglomerace. Ze Sezimova Ústí dojíždí 192 dětí, z Plané nad Lužnicí 141 dětí. Opačný směr je výrazně slabší. Do Sezimova Ústí vyjíždí z Tábora 125 dětí, vyjížďka do Plané nad Lužnici je zanedbatelná. Z hlediska vyjížďky do škol se projevuje význam vyšších center. Do Prahy dojíždí 388 a do Českých Budějovic 229 žáků a studentů z Tábora. V případě krajského města je to více, než v případě dojížďky za prací. 35


Tabulka 18: Vyjížďka a dojížďka do zaměstnání a škol v Táboře (2011) Vyjíždějící do zaměstnání z Tábora do jiné obce okresu Tábor

Dojíždějící do zaměstnání do Tábora 1664 z okresu Tábor

3606

do jiného okresu Jihočeského kraje

341 z jiného okresu Jihočeského kraje

433

do jiného kraje

859 z jiného než Jihočeského kraje

459

celkem

2864 celkem Vyjíždějící do škol z Tábora

celkem

4498 Dojíždějící do škol do Tábora

1178 celkem

2098

Zdroj: ČSÚ (SLDB 2011), není zahrnuta zahraniční dojížďka/vyjížďka

6. Vybavenost Město Tábor disponuje širokou občanskou vybaveností od základní po vybavenost nadmístního významu (střední, vyšší a vysoké školství, nemocnice, nákupní centra, specializované služby, vyšší kultura – divadlo), která je cílem dojížďky z širšího okolí (min. území okresu Tábor). Zdravotní služby a vybavenost Zdravotnická péče je ve městě Táboře koncentrována především v Nemocnici Tábor a.s., která je svým rozsahem okresní nemocnicí a disponuje 497 lůžky. Ve městě je dále 116 samostatných ordinací lékařů (42,5 % všech v okrese) – z toho 18 praktických lékařů pro dospělé, 11 pediatrů, 28 stomatologů, 7 gynekologů a 52 ordinací dalších specialistů. Ve městě funguje 15 lékáren. V okrese Tábor je mimoto umístěna Dětská psychiatrická léčebna Opařany, která je se 160 lůžky největší dětskou psychiatrickou léčebnou v republice. Dostupnost zdravotní péče je na dobré úrovni. Na lůžkovou část Nemocnice Tábor připadá okolo 115 lékařů, což je v přepočtu více než 11 lékařů na 10 tis. obyvatel okresu Tábor. Vyšší hodnoty dosahuje pouze okres České Budějovice, kde se nachází krajská nemocnice. Počet lékařů ambulantní péče připadajících na 10 tis. obyvatel okresu Tábor je 28,02, což je opět 2. nejvyšší hodnota po okrese Č. Budějovice. Průměrná hodnota za Jihočeský kraj je 28,5. Na 10 tis. obyvatel okresu Tábor připadá v průměru 52,9 nemocničních lůžek. Průměrná hodnota tohoto ukazatele za Jihočeský kraj je 55,4 lůžek/10 tis. obyvatel. Lepší vybavenost v tomto pohledu mají okresy Č. Budějovice a Písek. Tabulka 19: Vybavenost Tábora v oblasti zdravotnictví (k 31. 12. 2012) Typ pracoviště

Počet

Sdružená ambulantní zařízení

1

Detašované pracoviště sdruženého ambulantního zařízení

1

Ambulantní zařízení Detašované pracoviště ambulantního zařízení

2

36


Nemocnice

1

Detašované pracoviště nemocnice

2

Odborné léčebné ústavy (mimo léčeben dlouhodobě nemocných) Léčebna pro dlouhodobě nemocné Ostatní lůžková zařízení Detašované pracoviště ostatního lůžkového zařízení Samostatná ordinace praktického lékaře pro dospělé

2 17

Detašované pracoviště samostatné ordinace praktického lékaře pro dospělé Samostatná ordinace praktického lékaře pro děti a dorost

1 11

Detašované pracoviště samostatné ordinace praktického lékaře pro děti a dorost Samostatná ordinace praktického lékaře stomatologa

28

Detašované pracoviště samostatné ordinace praktického lékaře stomatologa Samostatná ordinace praktického lékaře gynekologa Detašované pracoviště samostatné ordinace praktického lékaře gynekologa Samostatná ordinace lékaře specialisty

6 1 47

Detašované pracoviště samostatné ordinace lékaře specialisty Ostatní samostatná zařízení

5 19

Detašované pracoviště ostatního samostatného zařízení Zařízení lékárenské péče

6 15

Detašované pracoviště zařízení lékárenské péče Středisko záchranné služby a rychlá zdravotnická pomoc Detašované pracoviště střediska záchranné služby a rychlé zdravotnické pomoci

1

Okresní zdravotní ústav Transfuzní stanice

1

Zdroj: ČSÚ (městská a obecní statistika)

Nemocnice Tábor a.s. byla roku 2007 transformována rozhodnutím zřizovatele, tj. Jihočeského kraje, z příspěvkové organizace na akciovou společnost. Jediným akcionářem je Jihočeský kraj. V roce 2008 byl započat koncept celkové rekonstrukce a modernizace nemocnice. Postupně probíhá modernizace jednotlivých oddělení. Modernizace postupuje od nejzásadnějších oblastí, jakou je akutní medicína, pokračuje modernizací operačních sálů, intenzivní medicínou a bude končit kompletní rekonstrukcí lůžkového fondu nemocnice. V současné době již bylo realizováno nové moderní gynekologicko porodnické oddělení, nové a lehce přístupné anesteziologicko resuscitační oddělení disponující jednotnou moderní přístrojovou technikou a šest nových vestavných operačních sálů vybavenými

37


nejmodernějšími přístroji, které se v současné době používají. Celková nadčasová koncepce operačních sálů umožňuje i v budoucnu využití nových technologií. Struktura oddělení nemocnice je patrná z následujících tabulky. Roční počet pacientů hospitalizovaných v nemocnici přesahuje 20 tisíc. Počet ambulantních ošetření přesahuje 600 tisíc. Každoročně je provedeno více než 5 tisíc operací, nejčastěji v oboru chirurgie, ortopedie a gynekologie. V nemocnici se narodí na 900 dětí ročně. Průměrné využití lůžek dosahuje téměř tří čtvrtin. Tabulka 20: Základní ukazatele lůžkových oddělení Nemocnice Tábor a.s.

Zdroj: Výroční zpráva Nemocnice Tábor a.s., rok 2011

Počet provedených výkonů v nemocnici se meziročně zvyšoval, naopak oproti roku 2011 se snížila průměrná délka ošetřovací doby, viz následující tabulka.

38


Tabulka 21: Sumární výkonové ukazatele Nemocnice Tábor a.s.

Zdroj: Výroční zpráva Nemocnice Tábor a.s., rok 2011

Zdravotní stav obyvatel ovlivňují vrozené dispozice a faktory prostředí, ke kterým patří sociální a ekonomická situace, úroveň zdravotní péče, životní prostředí, životní styl a fyzická nebo psychická zátěž. Všechny tyto faktory se promítají do zdravotního stavu obyvatel. Zdravotní problémy se tak přesunuly k tzv. civilizačním chorobám, mezi něž se řadí nemoci oběhové soustavy, zhoubné novotvary, diabetes mellitus, alergické reakce organismu a v poslední době i duševní poruchy a problémy. Těchto nemocí stále přibývá, neboť je podceňována prevence, správné stravování, dostatek pohybu a duševní hygiena. Nejčastější příčinou úmrtí jsou v ČR nemoci oběhové soustavy následované zhoubnými novotvary. Dlouhodobě incidence zhoubných nádorů narůstá, ale nejedná se pouze o absolutní růst nemocnosti, ale svůj podíl na tom má také dokonalejší diagnostika a vyšší kvalita screeningu. Okres Tábor se vymyká nejvyšším počtem hlášených onemocnění zhoubnými novotvary u mužů (na 100 tisíc mužů v okrese Tábor připadá ročně 1 037,6 nahlášených případů onemocnění). Vzdělávání Infrastruktura v oblasti vzdělávání je ve městě dostačující, odpovídá velikosti města i jeho spádového území. Do Tábora dojíždí do škol přes 2 000 žáků a studentů (viz výše). Nejužší dojížďkové vztahy existují v rámci táborské aglomerace. Ve městě je celkem 14 mateřských škol, z toho 2 školky jsou soukromé a 12 školek je zřizováno městem jejich celková kapacita činí 1 155 dětí (dětí ve věku od tří do pěti let žije ve městě 1 069). Dále je ve městě 9 základních škol 6 zřizovaných městem a 3 soukromé. V Táboře se mimoto nachází základní škola pro děti se zdravotním postižením a základní umělecká škola. Dle prognózy demografického vývoje bude v budoucnu v celé republice klesat míra porodnosti a budou se tedy snižovat počty dětí v jednotlivých ročnících. Podle prognózy ČSÚ bude nejsilnějším ročníkem v tomto století ročník 2008. V dalších letech je očekáván vytrvalý pokles počtu narozených dětí. Z tohoto důvodu lze očekávat problémy s naplněním kapacit jednotlivých škol a lze očekávat, že některá školská zařízení budou uzavřena pro nízký počet žáků. 39


Město nabízí nadprůměrně široké spektrum středoškolského studia. Studenti mohou studovat na dvou gymnáziích (Gymnázium Pierra de Coubertina a Táborské soukromé gymnázium) a na středních školách a odborných učilištích těchto zaměření: Střední průmyslová škola strojní a stavební, Střední zdravotnická škola, Obchodní akademie, Střední zemědělská škola, Střední škola obchodu, služeb a řemesel, Střední škola spojů a informatiky Tábor, Střední odborná škola a střední odborné učiliště HEUREKA. Dále je zde možnost studovat Jazykovou školu s právem státní jazykové zkoušky. V Táboře se nacházejí dvě vyšší odborné školy a působí zde pobočky dvou vysokých škol. Vyšší odborná škola ekonomická v Táboře nabízí možnost studia ve dvou vzdělávacích programech bankovnictví a účetnictví. Oba tyto obory mají charakter tříletého denního studia. Na Vyšší odborné škole zemědělské lze studovat v tříletém programu Péče o krajinu. Tento studijní obor se dělí na dvě zaměření: Zemědělské technologie a stavby v krajině a Pozemkové úpravy a ekologie krajiny. Vysoká škola chemicko technologická v Praze realizuje v Táboře výuku bakalářského studijního programu Potravinářská a biochemická technologie s oborem Technologie potravin. Studium je nabízeno v prezenční i kombinované formě. Výuku zajišťuje Fakulta potravinářské a biochemické technologie. Studijní obor vychovává odborníky pro výrobní podniky potravinářského průmyslu, pro kontrolní či inspekční instituce, pro obchod nebo státní správu. Absolventi se uplatňují při přímém řízení technologických operací a procesů, při řešení koncepce dílčích technologických výrobních úseků a při řízení inovace technologie ve velkých i středních podnicích s potravinářskou výrobou. Ústav lázeňství, gastronomie a turismu Filozoficko přírodovědecké fakulty Slezské univerzity v Opavě provozuje v Táboře konzultační středisko, které zajišťuje výuku bakalářského studijního oboru Lázeňství a turismus. Výuka studentů se zde uskutečňuje ve spolupráci s dalšími odbornými ústavy fakulty a součástmi Slezské univerzity i externími spolupracovníky. Konzultační středisko se nachází v areálu Střední školy obchodu, služeb a řemesel a Jazykové školy s právem státní jazykové zkoušky v Táboře. V Centru odborné přípravy Sezimovo Ústí při Střední odborné škole a středním odborném učilišti existuje studium paralelního 1. ročníku Fakulty strojní ČVUT v Praze. Vzdělanostní struktura obyvatel města je výhodná, viz následující grafy. Graf 14: Obyvatelstvo Tábora a Jihočeského kraje podle nejvyššího ukončeného vzdělání (obyvatelstvo starší 15 let, 2011)

město Tábor bez vzdělání

0% 2%

15%

Jihočeský kraj

15%

4%

31% 33%

bez vzdělání

1% 1%

základní včetně neukončeného střední vč. vyučení (bez maturity) úplné střední (s maturitou) nástavbové studium vyšší odborné vzdělání vysokoškolské

3%

11%

19%

29% 36%

Zdroj: ČSÚ (SLDB 2011)

40

základní včetně neukončeného střední vč. vyučení (bez maturity) úplné střední (s maturitou) nástavbové studium vyšší odborné vzdělání vysokoškolské


V porovnání s celokrajským průměrem má Tábor nižší poměrné zastoupení obyvatel bez vzdělání, se základním vzděláním a středoškolským vzděláním bez maturity. Všechny vyšší kategorie vzdělání jsou v Táboře zastoupeny větší měrou. Nejčetnější skupinou jsou lidé s úplným středoškolským vzděláním (33 %). V celokrajském pohledu jsou to lidé se středoškolským vzděláním bez maturity vč. vyučených (36 %). Vzdělanostní struktura Tábora je téměř shodná s krajským městem. Nejpatrnější rozdíl je vyšší zastoupení vysokoškoláků v případě Českých Budějovic (18 % vs. 15 % v případě Tábora). Sociální služby Sociální službou se rozumí činnost nebo soubor činností zajišťujících pomoc a podporu osobám za účelem sociálního začlenění nebo prevence sociálního vyloučení. Sociální služby jsou služby určené osobám v nepříznivé sociální situaci (např. seniorům, zdravotně postiženým, osobám bez přístřeší, příslušníkům minorit, uprchlíkům, cizincům, osobám se zdravotním postižením, dětem, mládeži a rodinám, uživatelům návykových látek apod.). Město Tábor má zpracován Komunitní plán sociálních služeb ORP Tábor pro období let 2013 až 2015. Cílem komunitního plánu je naplňovat skutečné potřeby občanů v oblasti sociálních služeb. Město má také zpracován Katalog poskytovatelů sociálních a doplňkových služeb dostupných na území ORP Tábor, které slouží občanům k orientaci v nabízených službách. Tábor má kvalitní a poměrně širokou síť sociálních služeb doplněnou navazujícími službami. V rámci komunitního plánování byly identifikovány také nedostatky v podobě chybějících služeb nebo nedostatečné kapacitě u již existujících služeb. Jedná se o služby a možnosti ubytování pro osoby v nepříznivé životní situaci, chráněné bydlení a domy na půli cesty, rozšíření domova pro seniory, zejména o pobytové služby pro osoby trpící Alzheimerovou chorobou a ostatními typy demencí, denní stacionář a respitní péče pro cílovou skupinu osob se zdravotním postižením, rozšíření kapacity sociálně právního poradenství týkajícího se zejména dluhové problematiky (občanská poradna), rozšíření pečovatelské služby na další části ORP, sociální služby poskytované ve zdravotnickém zařízení (§ 52), multifunkční centrum sociálních a zdravotních služeb. Tabulka 22: Počet sociálních služeb dostupných na území města Tábor Sociální služba

Počet poskytovatelů

Název poskytovatele

Azylové domy

1

G – centrum Tábor Azylový dům pro ženy a matky s dětmi

Domov pro seniory

1

G – centrum Tábor Domov pro seniory

Chráněné bydlení

1

Diakonie ČCE, Středisko Rolnička

Intervenční centrum

1

Intervenční centrum pro osoby ohrožené domácím násilím, Diecézní charita České Budějovice

Kontaktní centrum

1

Farní charita Tábor Auritus – centrum pro lidi ohrožené drogou

Nízkoprahové zařízení pro děti a mládež

1

Cheiron T, o.p.s.

Noclehárny

1

G centrum Tábor – Noclehárna

41


Odlehčovací služby

3

Domácí hospic Jordán o.p.s. G centrum Tábor – Odlehčovací služby Asociace pomáhající lidem s autismem Jižní Čechy, o.s.

Osobní asistence

1

Základní škola a mateřská škola a poskytovatel sociálních služeb, Kaňka o.p.s.

Pečovatelská služba

1

G centrum Tábor – Pečovatelská služba

Služby rané péče

1

Základní škola a Mateřská škola a poskytovatel sociálních služeb, Kaňka o.p.s.

Sociálně aktivizační služba pro rodiny s dětmi

1

Fond ohrožených dětí

Sociálně aktivizační služba pro seniory a osoby se zdravotním postižením

3

Asociace pomáhající lidem s autismem Jižní Čechy, o.s. Sdružení postižené dítě, o.s. Sjednocená organizace nevidomých a slabozrakých ČR

Sociálně terapeutická dílna

2

Fokus Tábor Diakonie ČCE, Středisko Rolnička

Sociální poradenství

7

Centrum pro zdravotně postižené Jihočeského kraje Domácí hospic Jordán, o.p.s. G centrum Tábor – Středisko sociálních služeb Diecézní charita České Budějovice Občanská poradna Tábor Poradenské centrum při Svazu neslyšících a nedoslýchavých v ČR Sjednocená organizace nevidomých a slabozrakých ČR Svaz tělesně postižených v ČR, o.s.

Sociální rehabilitace

1

Fokus Tábor

Stacionář denní a týdenní

3

Denní a týdenní stacionář Klíček G centrum Tábor – Denní stacionář Základní škola a Mateřská škola a poskytovatel sociálních služeb, Kaňka o.p.s.

Terénní programy

1

Diecézní charita České Budějovice

Tísňová péče

1

Život 90, o.s. Zruč nad Sázavou

Poznámka: Seznam obsahuje organizace se sídlem či provozovnou v Táboře Zdroj: Katalog poskytovatelů sociálních a doplňkových služeb ORP Tábor, k 31. 7. 2013

42


7. Kultura Kulturní a sportovní vybavenost Táborská aglomerace je územím s druhou největší koncentrací obyvatel a hospodářských aktivit v jižních Čechách, díky čemuž se zde vytvořila bohatá nabídka služeb vč. služeb v oblasti kultury a trávení volného času. Služby jsou využívány nejen místními obyvateli, ale zatraktivňují město jako destinaci cestovního ruchu. Výčet základní kulturní vybavenosti města Tábor uvádí následující tabulka. Tabulka 23: Počet kulturních zařízení v Táboře Typ kulturního zařízení

Počet

Divadlo

1

Kino

1

Muzeum a expozice

13

Galerie

7

Veřejná knihovna

1

Botanická zahrada

1

Zoologická zahrada

1

Hvězdárna

1

Sakrální stavba

5

Hřbitov

5

Krematorium

1

Smuteční síň

1

Zdroj: http://www.taborcz.eu/, ČSÚ

Divadlo Oskara Nedbala je divadlem bez vlastního souboru, hostují zde na tři desítky pražských divadelních souborů i soubory oblastních divadel. Koncepcí divadla je přibližovat divácké obci města Tábora a jeho okolí co nejúplnější a nejkvalitnější obraz českého divadelního dění. Budova divadla je vybavena dvěma hledišti pro 350 a 650 diváků, která jsou postavena v pravém úhlu proti společnému jevišti. Oba divadelní sály jsou zároveň využívány jako koncertní síně pro vážnou hudbu a v neposlední řadě dávají prostor pořadům hudebně zábavných skupin všech druhů. Pořadům konaným v červenci a srpnu v rámci Táborského kulturního léta slouží kromě toho ještě přilehlý terasovitý divadelní park. Táborské Kino Svět prošlo v letech 2000 a 2012 zásadními rekonstrukcemi a v současnosti umožňuje digitální promítání. Kino má kapacitu 219 míst k sezení a je bezbariérové. Kino patří mezi nejnavštěvovanější jedno sálová kina v republice. Z pohledu cestovního ruchu jsou atraktivní zejména muzea a galerie. Husitské muzeum patří mezi nejnavštěvovanější muzea v České republice. V rámci muzea lze navštívit podzemní chodby, gotický sál a nově zrekonstruovanou expozici Husité. Komplex podzemních prostor a chodeb vznikal od 15. století hloubením sklepů, nazývaných "lochy", pod jednotlivými domy v historické části Tábora na Starém městě. Jedná se o hojně navštěvovanou raritu Tábora. Stěžejní muzejní prezentací muzea je 43


expozice věnovaná husitství, která představuje příběh husitství vyprávěný různými „hlasy“ a obrazy. Návštěvníka provede od kořenů husitství až po vývoj historické paměti na husitství v 19. a 20. století. Dalšími muzei v Táboře jsou: Muzeum čokolády a marcipánu, Muzeum lega, Muzeum loutkářského umění, Muzeum fotografie Šechtl & Voseček a Muzeum hudby. Botanická zahrada v Táboře je jedna z nejstarších botanických zahrad v České republice. V roce 2000 byla spolu s budovou školy vyhlášena kulturní památkou. Od roku 2002 prochází botanická zahrada postupně obnovou a rekonstrukcí a postupným dalším rozvojem. Projekt revitalizace Botanické zahrady má dvě etapy. Cílem projektu je rehabilitovat tuto lokalitu a vytvořit dostatečné zázemí, aby botanická zahrada opět vykonávala svou funkci. Zoologická zahrada Tábor – Větrovy, a. s. je zaměřena zejména na faunu amerického kontinentu, ale naleznete zde i zástupce ostatních světadílů jako jsou lvi, tygři, zebry apod. Ve městě se rovněž nachází celá řada sportovních zařízení. Tabulka 24: Počet sportovních zařízení v Táboře Typ zařízení

Počet

Koupaliště a bazény

5

z toho kryté bazény

1

Hřiště (s provozovatelem nebo správcem)

16

Tělocvičny (vč. školních)

17

Stadiony otevřené

1

Stadiony kryté Zimní stadiony kryté i otevřené

1

Ostatní zařízení pro tělovýchovu (s provozovatelem nebo správcem)

37

Dětská hřiště

52

Zdroj: ČSÚ, http://www.taborcz.eu/

Celá řada sportovních možností se nachází také v areálu Komora na Sídlišti nad Lužnicí. Jedná se o sportovní i odpočinkový areál pro veřejnost. Pro sportovní vyžití je určen cyklistický ovál pro cyklistiku, běh, bruslení dále pak travnaté plochy pro míčové hry, hřiště na plážový volejbal, hřiště na pétanque a v neposlední řadě přírodní posilovna. Na relaxaci a odpočinek jsou k dispozici pěší chodníky, cesta pro pěší s planetární stezkou, rozptýlená dětská zastavení s posezením. Pro úplný výčet individuálních aktivit zbývá doplnit možnosti využití ploch písečných pláží. Ty jsou určeny nejen ke sportovním aktivitám, ale i k odpočinku (opalování, čtení, apod.). Kulturní dění Kulturní život je v Táboře bohatý a pestrý. Řada akcí se vztahuje k husitské tématice. Tábor tak staví na svém historickém dědictví, čímž si zachovává významné postavení na trhu cestovního ruchu (v souladu s marketingovou strategií). Nabídka kulturních akcí je největší v letních měsících. Během prázdninových měsíců se v Táboře koná cyklus pořadů s názvem Táborské kulturní léto. Jedná se o promenádní 44


koncerty, divadelní představení pro děti, mezinárodní jazzový festival Bohemia Jazz Fest, pojízdný kinematograf bratří Čadíků, festival pouličního divadla, varhanní koncerty, Táborská rocková mapa, Jordánská bludička – loučení s prázdninami, výstavy a další doprovodné akce. Táborské kulturní léto vyvrcholí v září mezinárodním festivalem Táborská setkání, při kterém se celé historické jádro města vrátí o pár století zpět do doby husitské. Tento historický festival obsahuje průvody v historických kostýmech, koncerty duchovní, středověké i současné hudby, divadla pod širým nebem, výstavy, hry a soutěže pro děti. Méně akcí se koná rovněž mimo hlavní turistickou sezónu – např. reprezentační Slavnosti piva a minerálních vod či Husitské dny. Cestovní ruch, image města Město Tábor spadá do turistického regionu Jižní Čechy, který je atraktivní svým přírodním prostředím, dochovanými památkami, množstvím vodních toků, rybníků a údolních nádrží a je hojně navštěvovanou oblastí. Samotné město Tábor je místem se slavnou historií a množstvím architektonických památek i přírodních krás. Je neodmyslitelně spojeno s husitským hnutím, ke kterému se odkazuje mnoho kulturních akcí. V centru města byla v roce 1961 vyhlášena Městská památková rezervace Tábor. Její součástí jsou také lokality prohlášené za památky Holečkovy sady, Park pod Kotnovem a údolní nádrž Jordán. Důležitým faktem je, že mnoho obytných domů MPR je obydleno, a je tak zachován živý ráz lokality. V souvislosti s Táborem lze jistě hovořit o geniu loci. Genius loci je v současnosti velmi diskutovaným jevem. Někdy je označován, vedle klasických tří, jako tzv. čtvrtá struktura krajiny. Tábor se svými křivolakými uličkami připomíná husitskou minulost a pověst nedobytné pevnosti. Atraktivní jsou také parky, odpočinková zóna kolem nádrže Jordán či Botanická zahrada. V okolí města jsou zajímavými prvky např. stará kupecká cesta do Klokot přes Tismenický potok a důlní cesta z Větrov na Horky. Město Tábor je již od středověku trvale osídleno a průběžně zde probíhají stavební úpravy a nejrůznější terénní zásahy. Ty s sebou přinášejí na jedné straně výrazné zlepšování životních podmínek moderního města, ale na druhé straně způsobují i zánik mnoha historických informací, především těch, které jsou dosud ukryty pod povrchem země. Údolní nádrž Jordán leží mimo městskou památkovou rezervaci, má však neoddělitelnou historickou a funkční vazbu na historické jádro. Její ochrana byla vyhlášena v roce 1992. Součástí cenného historického jádra města Tábor je děkanský kostel Proměnění Páně na hoře Tábor, který spolu s radnicí tvoří hlavní dominantu Žižkova náměstí. Přímo ve městě Táboře se nad řekou Lužnicí nachází hrad Kotnov s bývalým pivovarem. Dnes jeho prostory slouží jako hotel a muzejní expozice. Další významné historické památky jsou lokalizovány do okrajových částí města Tábor, z nichž velmi významný je Poutní kostel Panny Marie a klášter v Klokotech a na východním předměstí situovaný barokní zámek Měšice. Návštěvnost města lze posuzovat podle počtu hostů v ubytovacích zařízeních (počet jednodenních návštěvníků nelze přesně zjistit). Jak ukazuje následující tabulka, počet hostů v uplynulých letech narůstal a mezi lety 2004 a 2008 se pohyboval nad hranicí 30 tisíc. V následujících letech klesl, zřejmě vlivem ekonomické recese, k hodnotě 26 655. Naopak průměrný počet přenocování a tedy i průměrná doba pobytu mají spíše klesající tendenci. Hosté stráví ve městě průměrně 1,8 noci, tedy 2,8 dne. O návštěvnosti můžeme usuzovat také z počtu návštěvníků infocentra v Táboře. V roce 2012 zavítalo do infocentra 66 316 návštěvníků města. Dle průzkumu infocentra nejvíce Čechů přijíždí z Prahy (13,58 %) a Středočeského kraje (9,43 %). Hojně zastoupený je i Jihočeský (8,3 %) a Plzeňský 45


kraj (7,17 %). Mezi cizinci převažují turisté z Nizozemska (21,57 %), Rakouska (9,8 %) a Německa (9,8 %). Tabulka 25: Návštěvnost hromadných ubytovacích zařízení v Táboře v letech 2000 až 2010 Rok

Počet příjezdů hostů

Počet přenocování

Průměrný počet přenocování

Průměrná doba pobytu

2000

24 751

142 492

5,8

6,8

2001

26 691

77 007

2,9

3,9

2002

22 891

61 575

2,7

3,7

2003

19 385

43 054

2,2

3,2

2004

36 798

86 593

2,4

3,4

2005

31 088

65 913

2,1

3,1

2006

34 199

66 217

1,9

2,9

2007

35 248

72 957

2,1

3,1

2008

33 211

68 002

2,0

3,0

2009

27 643

50 129

1,8

2,8

2010

26 655

46 680

1,8

2,8

Zdroj: ČSÚ (data jsou k dispozici do r. 2010)

Tábor má dobré předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu – výhodná poloha, historické dědictví, kulturní dění. Cestovní ruch může přispět k ekonomickému rozvoji města díky svému multiplikačnímu efektu (tj. vedle okamžitého efektu v podobě např. zisku z prodaného vstupného, vytváří podněty pro rozvoj dalších odvětví – doprava, obchod, stavebnictví, kultura, sport apod. a vzniku nových pracovních příležitostí). Program rozvoje Jihočeského kraje zmiňuje jako omezující faktory rozvoj cestovního ruchu v kraji např. stále ještě nedostatečně rozvinutou infrastrukturu cestovního ruchu (např. cyklostezky, zařízení pro sportovní, kulturní a zážitkové aktivity), omezenou nabídku aktivit pro trávení volného času v případě nepříznivého počasí a v zimním období či nedostatečné zastoupení organizovaných forem podpory cestovního ruchu na místní a mikroregionální úrovni a nevyužitý potenciál moderních informačních technologií a internetu v propagaci. Na úrovni mikroregionu Táborsko informační činnost v oblasti cestovního ruchu zastřešuje Infocentrum město Tábor. Jeho hlavním posláním je marketingová podpora mikroregionu Táborsko jako zajímavé turistické destinace jak pro domácí, tak zejména pro zahraniční turisty, a dále koordinace činností a aktivit subjektů zainteresovaných v oblasti cestovního ruchu. Infocentrum města Tábor se nachází v historickém centru na Žižkově náměstí v budově radnice.

46


8. Rozvoj Město Tábor je významným hospodářským a kulturním centrem Jihočeského kraje. Jeho význam je rovněž v oblasti vzdělanosti a cestovního ruchu. Současný Tábor je moderní město, které se zejména v posledních letech dynamicky rozvíjí. Příkladem mohou být nově zrekonstruovaná třída 9. května, obnova historického jádra, městských parků, dětských hřišť i sportovních zařízení, značné investice byly věnovány také rozvoji dopravy, obchodních zón, výrazný je rozvoj podnikání. I když jsou jižní Čechy a Táborsko známy především jako oblast nezatížená průmyslem, i tady jsou podniky, které už desítky let náleží k uznávaným ve svém oboru. Rozvíjejí se rovněž firmy zaměřené na potravinářský průmysl, na stavebnictví, zemědělství a další obory. Z hlediska budoucího rozvoje má Tábor velmi výhodnou geografickou polohu na severojižní ose Praha – České Budějovice – Linec i západovýchodní ose Strakonice – Písek – Pelhřimov – Jihlava – (Brno). Poloha města měla vliv na jeho rozvoj již v minulosti. V souvislosti s plánovaným rozvojem dopravní infrastruktury lze očekávat nové rozvojové podněty. Město disponuje relativně novým územním plánem. Územní plán plní funkci závazného podkladu pro rozhodování v území. Jeho úkolem je vytvářet předpoklady pro vyvážený rozvoj jednotlivých funkcí v území – bydlení, podnikání, rekreace atd. a zároveň respektovat budoucí potřeby. Územní plány měst a obcí jsou podřazeny vyšší územně plánovací dokumentaci Zásadám územního rozvoje Jihočeského kraje3, kterou musí respektovat. Rozvojové oblasti a osy regionu Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje upřesňují republikové rozvojové oblasti a rozvojové osy, které vyplývají z Politiky územního rozvoje České republiky, a dále je doplňují o rozvojové oblasti a osy a specifické oblasti nadmístního významu. Město Tábor leží jak na ose republikového významu, tak na jedné z os nadmístního významu a také je součástí jedné z oblastí nadmístního významu, jak je zaznačeno níže: Rozvojové oblasti a osy republikového významu v Jihočeském kraji: 1. rozvojová oblast republikového významu: Č. Budějovice 2. rozvojová osa republikového významu: Praha – Benešov – Tábor – Č. Budějovice – hranice ČR / Rakousko Linz) Rozvojové oblasti a osy nadmístního významu v Jihočeském kraji: 1. pět oblastí nadmístního významu: Písecko Strakonicko, Českokrumlovsko, Prachaticko, Jindřichohradecko, Táborsko 2. devět os nadmístního významu: Severojižní – Pasovská, Severozápadní – Plzeňská, Severozápadní – Klatovská, Písecko – Táborsko – Pelhřimovská, Soběslavsko – Jindřichohradecká, Prachatická, Severovýchodní – Jindřichohradecká, Jihovýchodní – Novohradská, Slavonicko – Dačická

3

ZÚR Jihočeského kraje byly vydány zastupitelstvem kraje 13. 9. 2011, účinnosti nabyly 7. 11. 2011.

47


Výše uvedené oblasti a osy jsou dále doplněny systémem ploch nadmístního významu pro bydlení, pro průmysl a komerci, pro sport a rekreaci, pro těžbu nerostných surovin, pro asanace. Dále jsou vymezeny závazné plochy a koridory nadmístního významu pro veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu, plochy a koridory územního systému ekologické stability a územní rezervy včetně lokalit pro akumulaci povrchových vod. Územní plán, zastavitelná území Platný územní plán města byl vydán dne 31. 1. 2011, s nabytím účinnosti 17. 2. 2011. Územní plán převzal všechny rozvojové plochy navržené předešlým územním plánem a jeho změnami a přiřadil nové plochy, které tvoří přes čtvrtinu všech zastavitelných ploch). Celkem dosahuje zastavitelné území 490,37 ha. Zábor zemědělského půdního fondu (ZPF) je celkově vyčíslen na 429,56 ha. Vzhledem k tomu, že je Tábor obklopen kvalitními půdami s vysokou bonitou, jedná se převážně o kvalitní zemědělskou půdu. Nejkvalitnější půda, tj. půda v I. bonitní třídě, tvoří 35 % záboru. Dohromady s II. třídou pak tvoří více než 59 % záboru ZPF. Zastavitelné plochy jsou zejména plochy pro bydlení a výrobu. Územní plán již prošel jednou změnou, která nabyla účinnosti v dubnu 2013, další změny jsou pořizovány. Průmyslové zóny V ekonomice Tábora hraje tradičně důležitou roli průmysl. Pro budoucí rozvoj průmyslu jsou připravovány dvě průmyslové zóny, které jsou vymezeny územním plánem města. Průmyslová zóna Tábor – Čekanice se nachází na severním okraji Tábora (v katastrálním území Čekanice u Tábora) mezi silnicí I/19 a vodotečí na jejím severním okraji, na západě je tato rozvojová plocha ohraničena silnicí III. třídy. Plocha je přetnuta stávající železnicí. Zóna zaujímá plochu přibližně 40 hektarů. Funkční náplní zóny je průmyslová výroba, skladovací zařízení, výrobní a nevýrobní služby průmyslového charakteru. Plocha navazuje na stávající výrobní areály. Část plochy zaujímá fotovoltaická elektrárna. Pozemky jsou ve vlastnictví fyzických osob. Druhou zónou je Tábor – Vožická v severovýchodní části města (katastrální území Čekanice u Tábora a Měšice u Tábora) při silnici II/137, ve směru Tábor Mladá Vožice, v těsné blízkosti dálnice. Zóna navazuje na stávající průmyslovou zástavbu kolem ulice Vožická. Tato zóna je ve stavu přípravy a rozkládá se na ploše 37 hektarů. Další blízké průmyslové zóny se nacházejí v Plané nad Lužnicí a v Chotovinách. Obrázek 7: Průmyslové zóny Tábor – Čekanice a Tábor Vožická

Zdroj: Zmapování potenciálu průmyslových zón v Jihočeském kraji (2012)

Seznam tabulek Tabulka 1: Základní informace o městě Tábor a vybraných územních celcích (31. 12. 2012) ............................... Tabulka 2: Bilance obyvatelstva Tábora mezi lety 2002 a 2012.........................................................................

48


Tabulka 3: Dlouhodobý vývoj věkové struktury Tábora mezi lety 1991, 2001 a 2011 ........................................... Tabulka 4: Vývoj počtu obyvatel Tábora a jejich věkové struktury v letech 2002 až 2012..................................... Tabulka 5: Dlouhodobý vývoj počtu obyvatel místních částí Tábora (1970, 1991, 2011) ...................................... Tabulka 6: Struktura domovního a bytového fondu Tábora (2011)..................................................................... Tabulka 7: Dlouhodobý vývoj počtu domů v místních částech Tábora (1970, 1991, 2011) ................................... Tabulka 8: Charakteristika podnebí Tábora – klimatická oblast MT 7................................................................. Tabulka 9: Struktura využití ploch ve městě Tábor (2012)................................................................................. Tabulka 10: Výkon čistíren odpadních vod v Táboře v letech 2004 až 2012 (m3/rok)........................................... Tabulka 11: Vybavení místních částí Tábora vodohospodářskou infrastrukturou................................................. Tabulka 12: Výsledky třídění komunálního odpadu v Táboře mezi lety 2005 a 2012 ........................................... Tabulka 13: Počet přepravených osob Integrovaným dopravním systémem táborské aglomerace v letech 2003 až 2012............................................................................................................................................................ Tabulka 14: Struktura ekonomické aktivity v Táboře v letech 2001 a 2011 ......................................................... Tabulka 15: Počet uchazečů o zaměstnání a míra nezaměstnanosti ve městech Jihočeského kraje (k 31. 12. 2011)........................................................................................................................................................... Tabulka 16: Struktura nezaměstnaných ve městě Tábor (k 31. 12. 2011)........................................................... Tabulka 17: Vzdělanostní struktura obyvatel Tábora a struktura uchazečů o zaměstnání podle nejvyššího dosaženého vzdělání (2011).......................................................................................................................... Tabulka 18: Vyjížďka a dojížďka do zaměstnání a škol v Táboře (2011) ............................................................ Tabulka 19: Vybavenost Tábora v oblasti zdravotnictví (k 31. 12. 2012)............................................................. Tabulka 20: Základní ukazatele lůžkových oddělení Nemocnice Tábor a.s......................................................... Tabulka 21: Sumární výkonové ukazatele Nemocnice Tábor a.s. .................................................................. 39 Tabulka 22: Počet sociálních služeb dostupných na území města Tábor ........................................................... Tabulka 23: Počet kulturních zařízení v Táboře ............................................................................................... Tabulka 24: Počet sportovních zařízení v Táboře ............................................................................................ Tabulka 25: Návštěvnost hromadných ubytovacích zařízení v Táboře v letech 2000 až 2010 .............................. Seznam grafů Graf 1: Historický vývoj počtu obyvatel Tábora dle výsledků sčítání lidu (1869 až 2011) Graf 2: Bilance obyvatelstva Tábora mezi lety 2002 a 2012 Graf 3: Věková struktura obyvatelstva Tábora k 31. 12. 2012 Graf 4: Dlouhodobý vývoj počtu domů podle výsledků sčítání lidu (1869 až 2011) Graf 7: Vývoj počtu dokončených bytů v Táboře (1997 až 2012) Graf 5: Domovní fond podle období výstavby nebo rekonstrukce domu (2011) Graf 6: Struktura bytového fondu podle formy vlastnictví (2011) Graf 8: Struktura využití ploch ve městě Tábor (2012) Graf 9: Vývoj třídění komunálního odpadu v Táboře mezi lety 2005 a 2012 Graf 10: Struktura ekonomické základny Tábora a Jihočeského kraje podle sektorů (k 32. 12. 2012) Graf 11: Struktura ekonomické základny Tábora podle odvětví (k 32. 12. 2012) Graf 12: Podnikatelské subjekty v Táboře podle právní formy (k 32. 12. 2012) Graf 13: Vývoj registrované míry nezaměstnanosti ve městě Tábor mezi lety 2002 a 2011 (vč. vlivu změny výpočtu ukazatele) Graf 14: Obyvatelstvo Tábora a Jihočeského kraje podle nejvyššího ukončeného vzdělání (obyvatelstvo starší 15 let, 2011)

Seznam obrázků Obrázek 1: Poloha města Tábor.....................................................................................................................

49


Obrázek 2: Správní obvod obce s pověřeným obecním úřadem/obce s rozšířenou působností Tábor................... Obrázek 3: Vyznačení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší v ČR vzhledem k imisním limitům pro ochranu zdraví (2010)................................................................................................................................................ Obrázek 4: Chráněná území v Táboře – evropsky významné lokality................................................................. Obrázek 5: Intenzita dopravy na silnicích v Táboře .......................................................................................... Obrázek 6: Schéma MHD Tábor .................................................................................................................... Obrázek 7: Průmyslové zóny Tábor – Čekanice a Tábor Vožická....................................................................

Použité zkratky ČSÚ

Český statistický úřad

(A)ČOV

(Areálová) čistírna odpadních vod

ČR

Česká republika

D3

Dálnice D3

JčK

Jihočeský kraj

MHD

Městská hromadná doprava

MPR

Městská památková rezervace

MŠ

Mateřská škola

ORP

Obec s rozšířenou působností

OÚ

obecní úřad

SLDB

Sčítání lidu, domů a bytů

SO

Správní obvod

SPRM

Strategický plán rozvoje města

TR

transformovana

ÚP

Územní plán

ÚSES

Územní systém ekologické stability

VŠPS

Výběrové šetření pracovních sil

ZPF

Zemědělský půdní fond

ZŠ

Základní škola

ZÚR

Zásady územního rozvoje kraje

50


1.2 SWOT analýzy


Úvod SWOT analýza je zpracována jako kritický výstup analytické části a je jedním z podkladů pro tvorbu návrhové části Strategického plánu rozvoje města Tábor (SPRM Tábor) na období 2014 - 2020. SWOT analýza je svým charakterem koncepčním dokumentem či rámcem, jež usnadňuje porovnání vnitřních silných a slabých stránek s vnějšími příležitostmi a ohroženími. Vytvoření SWOT analýzy napomůže definovat prostředí a stanovit priority a cíle pro konkrétní záměry, které se budou na popisovaném území realizovat. SWOT analýza je sestavena dle jednotlivých prioritních oblastí pro území celého města. Silné a slabé stránky hodnotí vnitřní parametry, podmínky či znaky města, které jsou změnitelné nebo ovlivnitelné aktivitou subjektů v daném území („vnitřní analýza“). Silné stránky jsou komparativní a konkurenční výhody využitelné pro rozvojové aktivity. Slabé stránky jsou pak veškeré faktory, které limitují nebo ohrožují rozvoj města. „Vnější analýzou“ se označuje druhá polovina SWOT analýzy, která se zabývá příležitostmi a hrozbami vztahujícími se k vnějšímu prostředí. Zde se vyhodnocují faktory, procesy a okolnosti, které nejsou plně nebo převážně přímo ovlivnitelné subjekty z řešeného území.

Prioritní oblasti Jednotlivé prioritní oblasti jsou formulovány jako obecný rámec navzájem se protínajících a ovlivňujících se složek v prostředí. Prioritní oblasti by měly být dlouhodobě stabilní a obecně sdílené směry rozvoje města. Pro každou prioritní osu budou dále definovány strategické cíle, opatření a konkrétní aktivity.

1. Infrastruktura dopravní a technická infrastruktura, veřejná doprava, pěší a cyklistická doprava 2. Životní prostředí kvalita ovzduší, městská zeleň, příměstská krajina a rekreace, ochrana před povodněmi 3. Konkurenceschopnost podpora podnikání, cestovní ruch, rozvoj lidských zdrojů, zaměstnanost a trh práce, územní rozvoj města 4. Kvalita života kulturní a sportovní aktivity, zdravotní a sociální služby, vzdělávání, bydlení, architektura a veřejný prostor

52

Prioritní oblast

S

1. Infrastruktura

Silné stránky

• • • • • •

W

Strategická poloha na ose Praha – České Budějovice a Plzeň Písek – Brno Napojení na nadřazenou silniční a železniční síť – dálnice D3, IV. železniční koridor Fungující integrovaný dopravní systém veřejné dopravy Modernizovaná a kapacitně vyhovující vodohospodářská infrastruktura Distribuční síť elektrické energie dostatečně pokrývající rozvojové potřeby města Napojení velké části města na centrální zdroj tepla

Slabé stránky

• • • •

O

Chybějící úseky dálnice D3 a kapacitně nevyhovující silniční napojení na Prahu Lokální nedostatky silniční sítě (obchvaty místních částí, přeložky, problémové křižovatky, silnice a místní komunikace neodpovídající svojí kapacitou a kvalitou intenzitě dopravy) Nedobudovaná síť cyklostezek splňující základní bezpečnostní a kvalitativní parametry Absence napojení na vodovod a kanalizaci přes ČOV v některých místních částech

Příležitosti

• • • • •

T

Dobudování nadřazené páteřní silniční sítě, zejména dálnice D3 Dokončení výstavby IV. tranzitního železničního koridoru Zkrácení doby dojížďky po dokončení dopravní sítě ve směru na Prahu a České Budějovice Zvyšující se atraktivita cyklistické dopravy pro denní dojížďku v rámci města Potenciál železniční dopravy pro rychlou přepravu v rámci aglomerace

Hrozby

• • • • •

Průtahy v realizaci odpovídajícího dopravního napojení kraje na nadřazenou síť Pokračující růst negativního vlivu dopravy na obyvatelstvo a životní prostředí Vysoká náročnost přípravy dopravních investic včetně jejich financování Pokračující suburbanizace a zvyšující se dopravní nároky obyvatel na dojížďku do Tábora Změna nároků na kapacity CZT při pokračujícím snižování energetické náročnosti budov

53

Prioritní oblast

S

2. Životní prostředí

Silné stránky

• • • • •

W

Soustavná péče o krajinný ráz města s důrazem na zachování významných krajinných prvků Genius loci městské krajiny a fenomén meandru řeky Lužnice a vodní nádrže Jordán Výrazné zastoupení zeleně v urbanizované struktuře města Stabilní a systémové zacházení s odpady Dostatečná kapacita sběrných dvorů na území města

Slabé stránky

• • •

O

Velká prašnost a hlučnost podél hlavních dopravních tras Znečištěné ovzduší způsobné koncentrací zdrojů znečištění a automobilovou dopravou Vandalismus a nedostatečná čistota veřejných prostranství

Příležitosti

• • •

T

Potenciál řeky Lužnice jako spojnice mezi městy aglomerace Trendy směřující k eliminaci individuální automobilové dopravy a snižování jejích negativních vlivů Snížení znečištění ovzduší emisemi pomocí ekonomických nástrojů na úrovni státu

Hrozby

• • • •

Nárůst intenzity dopravy s dopadem na kvalitu ovzduší a prostředí města Úbytek zeleně a nezpevněných ploch a s tím spojené zhoršené následky povodní Častější přírodní katastrofy – povodně, přívalové srážky apod. Snižování retenční schopnosti městské a příměstské krajiny

54

Prioritní oblast

S

3. Konkurenceschopnost

Silné stránky • • • • • • • •

W

Strategická poloha města na ose Praha – České Budějovice při dálnici D3 Vyvážený poměr podnikatelských subjektů s převahou terciérního sektoru služeb Územně definované dostatečně velké rozvojové plochy pro podnikání i bydlení Vyvážená struktura školství a vyhovující kapacity vzdělávacích zařízení Existence vyššího odborného školství a poboček dvou VŠ Kulturní a historický potenciál města pro cestovní ruch Historické dědictví města a tradice husitství jako významného regionálního specifika Vyvážený rozpočet a stabilní hospodaření města

Slabé stránky

• • • • • •

O

Nepříznivá věková struktura obyvatelstva a setrvalý pokles počtu obyvatel Nízká účast obyvatel na dalším (celoživotním) vzdělávání Nízká podpora podnikání, nedostatečná marketingová podpora pro nové investory Nedostatečná provázanost vzdělávání a trhu práce Malé využití kulturních památek za účelem podpory cestovního ruchu Klesající průměrná doba pobytu turistů ve městě

Příležitosti

• • • • • • •

T

Ekonomická a politická stabilita ČR Nové technologie a služby s vyšší přidanou hodnotou Poptávka po vzniku nových služeb pro zvyšující se podíl seniorů v populaci Intenzivnější využití potenciálu aglomerace Tá SÚ PnL Zvýšení zájmu investorů po dokončení dálnice D3 Vznik nových pracovních příležitostí v kraji v souvislosti s případnou dostavbou Temelína Trend reurbanizace a stěhování se za prací zpět do města v důsledku zdražování dojížďky

Hrozby • • • • •

Stárnutí obyvatelstva a úbytek ekonomicky aktivních lidí „Odliv mozků“ – odchod mladých, vysokoškolsky vzdělaných lidí do Prahy či jiných měst v rámci regionu Růst míry nezaměstnanosti v souvislosti se změnou struktury a charakteru práce Odchod armády a s tím spojené negativní vlivy na ekonomiku města Bariéry v podnikání vzhledem k nepružné a nepřehledné legislativě

55

Prioritní oblast

S

4. Kvalita života

Silné stránky

• • • • • •

W

Dlouhodobá koncepce komunitního plánování sociálních služeb na území města i ORP Dostatečná kapacita zdravotnických služeb Široká síť sociálních služeb Široká nabídka sportovního vyžití podpořená existencí sportovních spolků Široká nabídka aktivit pro kulturní a společenský život Rekreační a turistický potenciál krajiny

Slabé stránky

• • • • • •

O

Vysoký průměrný věk domovního a bytového fondu Finanční náročnost na zajištění dostatečně kvalitních a komplexních sociálních služeb Absence některých sociálních a doprovodných služeb (např. služby a možnosti ubytování pro osoby v nepříznivé sociální situaci, rozšíření/výstavba domova pro seniory, pobytové služby pro osoby trpící Alzheimerovou chorobou a dalšími typy demencí apod.) Problematika financování sociálních služeb Nedostatečná kapacita/dostupnost některých stávajících sociálních služeb (např. pečovatelská služba apod.) Neudržovaná cestní síť rekreačního charakteru v příměstské krajině

Příležitosti

• • •

T

Zhodnocení historického a kulturního významu města ke zvýšení jeho atraktivity Zachování charakteru města soustavným uplatňováním požadavků na kvalitní architekturu Poptávka po plochách pro bydlení

Hrozby • • • •

Nepříznivý demografický vývoj s negativními důsledky v ekonomické a sociální oblasti Pokračující trend individuálního rodinného bydlení a stěhování mimo město Zvyšující se životní náklady včetně bydlení a snižující se životní úroveň seniorů, osob se zdravotním postižením, rodin s dětmi, samoživitelů, osob nezaměstnaných apod. Změna struktury obyvatel na sídlištích

56


2.1 Návrhová část


Strategická vize města Strategická vize popisuje cílový stav města v horizontu návrhového období. K formulaci vize byly využity závěry z analytické části a SWOT analýzy, v členění jednotlivých prioritních oblastí města. Smyslem vize je nastínit směřování města a následně podporovat cíleně vybrané aktivity.

1. Infrastruktura Město s rozvinutou infrastrukturou podporující mobilitu a dostupnost pro všechny své obyvatele s vyvážeností všech složek dopravy ve veřejném prostoru. Město zajišťující spolehlivé, bezpečné a efektivní fungování základních služeb.

2. Životní prostředí Město harmonicky propojené s okolní krajinou, zajišťující zdravé, čisté a vlídné prostředí pro každodenní aktivity. Město šetrné k životnímu prostředí, respektující principy udržitelného rozvoje.

3. Konkurenceschopnost Úspěšné a prosperující město s podporou investic malého a středního podnikání, disponující vzdělanou a flexibilní pracovní silou. Město atraktivní a přitažlivé pro návštěvníky, využívající historické kulturní dědictví a vlastní turistický potenciál.

4. Kvalita života Přívětivé prostředí města s dostupnými službami, kvalitní architekturou a živou kulturou, vytvářející příjemnou atmosféru k bydlení a životu.

Dlouhodobé strategické cíle Na základě jednotné strategické vize pro oblasti priorit bylo přistoupeno k definici dlouhodobých strategických cílů. Cíle jsou vyjádřeny tak, aby v dílčích problematikách stanovovaly konkrétní formulace a ve výsledku tak naplňovaly souhrnnou vizi města. Strategické cíle jsou rozpracovány do podrobnosti opatření a aktivit v jednotné struktuře: - prioritní oblast - cíl - opatření - aktivity naplňující opatření - seznam projektů

58

Prioritní oblast 1: Infrastruktura Cíl 1.1.

Zlepšení stavu a kvality dopravní sítě

Opatření 1.1.1.

Zlepšení stavu silnic I., II. a III. třídy a napojení na související dopravní síť • Politická podpora dostavby dálnice D3 a IV. tranzitního železničního koridoru • Spolupráce mezi vlastníky silnic I., II. a III. třídy při plánování a realizaci infrastruktury napojující město na dopravní cesty celostátního a evropského významu • Zvýšení bezpečnosti silničního provozu úpravami a přeložkami silnic I., II. a III. třídy Doplnění dopravního skeletu města • Zklidnění dopravy v průjezdních úsecích města, převedení těžké a tranzitní dopravy na plánované přeložky • Výstavba nových komunikací • Infrastruktura nových obytných zón Stavební úpravy místních komunikací • Rekonstrukce a údržba místních komunikací Opravy chodníků • Rekonstrukce a údržba chodníků Řešení dopravy v klidu • Vytvoření a rozšíření parkovacích kapacit města • Zlepšení současných parkovacích prostor pro návštěvníky města včetně zřizování výstupních a nástupních zastávek MHD v blízkosti turistických atraktivit

Aktivity:

Opatření 1.1.2. Aktivity:

Opatření 1.1.3. Aktivity: Opatření 1.1.4. Aktivity: Opatření 1.1.5. Aktivity:

Cíl 1.2.

Příznivé podmínky pro veřejnou dopravu, pěší a cyklisty



Udržení dopravní obslužnosti a zvýšení atraktivity veřejné dopravy • Udržení stávající dopravní obslužnosti, popř. její rozšíření v souladu s budoucími potřebami • Stavební úpravy zastávek MHD Infrastruktura pro cyklistickou dopravu a cykloturistiku • Využití vymezených komunikací pro cyklodopravu a cykloturistiku • Podpora využívání kola jako dopravního prostředku • Udržování, obnovování a budování sítě cyklostezek a cyklotras a jejich dovybavování mobiliářem Zlepšení podmínek pro pěší pohyb ve městě • Budování a rekonstrukce chodníků a stezek pro pěší

Cíl 1.3.

Spolehlivá a hospodárná technická infrastruktura


Zlepšení stavu vodohospodářské infrastruktury • Podpora intenzifikace stávajících čistíren odpadních vod • Rekonstrukce nebo rozšíření stávající kanalizační sítě a budování kanalizační sítě v rozvojových lokalitách


59


• Budování veřejných vodovodů a rekonstrukce stávající vodovodní sítě Úsporné využívání energetických zdrojů • Zlepšení zásobování teplem a šetrnými energiemi

Prioritní oblast 2: Životní prostředí Cíl 2.1.

Postupné zlepšení kvality ovzduší a snížení hlukové zátěže


Snižování emisí a imisí • Snížení produkce emisí z dopravy a lokálních topenišť • Aktualizace plánu na snižování emisí a imisí • Podpora plynofikace, ekologických způsobů vytápění a alternativních způsobů vytápění • Podpora alternativních zdrojů vytápění • Šíření osvěty v oblasti ekologických zdrojů energie a zdrojů jejich financování • Omezení primární a sekundární prašnosti povrchů • Omezení emisí z dopravy Snížení hlukového zatížení v obytné zástavbě • Zpracování hlukové studie města Zlepšení nakládání s odpady • Rozvoj možností pro třídění odpadů obyvatelstvem - zvyšování počtu sběrných míst pro tříděný odpad • Podpora systému zpětného odběru • Podpora efektivního nakládání s biologicky rozložitelnými odpady • Ekologická výchova a osvěta v oblasti odpadového hospodářství

Opatření 2.1.2. Aktivity: Opatření 2.1.3. Aktivity:

Cíl 2.2.

Ekologicky stabilní městská a příměstská krajina


Obnova a údržba charakteru krajiny a městské zeleně • Doplňování a zakládání nových porostů zeleně, břehových porostů a udržování odpočinkových míst v krajině • Údržba a obnova veřejné zeleně (parky, aleje, doprovodná zeleň) • Údržba a úprava veřejných prostranství, náměstí a dětských hřišť • Údržba hřbitovů • Podpora přírodě blízkého hospodaření v lesích • Obnova a údržba polních a lesních komunikací Zapojení veřejnosti k řešení problémů životního prostředí • Aktualizace koncepce environmentálního vzdělávání a výchovy • Podpora organizací zabývajících se environmentální výchovou, osvětou a vzděláváním • Propagace zdravého životního stylu a jeho výhod • Zajištění otevřené spolupráce veřejné správy s dalšími subjekty, které zabezpečují nebo mají vliv na environmentální výchovu a vzdělávání • Zabezpečení systematického a účinného informování, zapojování a aktivního ovlivňování veřejnosti směrem k ekologicky šetrnému


60

•

chování Agenda 21 na místní úrovni

Cíl 2.3.

Ochrana přírody a krajinného rázu


Ochrana přírody a krajiny • Realizace revitalizačních opatření • Ochrana významných krajinných prvků, prvků ÚSES, přírodních parků a památných stromů • Podpora modernizace zdrojů znečištění životního prostředí na územích se zvláštní ochranou nebo v jejich blízkosti


Ochrana proti povodním • Výstavba protipovodňových opatření • Zvýšení retenční a retardační schopnosti krajiny při územním plánování • Podpora odbahňování rybníků • Podpora přirozených vodních toků • Realizace revitalizačních opatření v krajině a na drobných vodních tocích s ohledem na komplexní řešení vodního režimu krajiny


Revitalizace vodní nádrže Jordán • Rehabilitace okolí vodní nádrže Jordán pro účely cestovního ruchu a vytvoření odpočinkové zóny pro obyvatele města Tábor

61

Prioritní oblast 3: Konkurenceschopnost Cíl 3.1.

Podpora podnikání


Spolupráce mezi veřejným a soukromým sektorem • Zajištění efektivní komunikace veřejné správy s podnikateli • Podpora poradenství a péče o podnikatele, začínající podnikatele a zemědělce • Zlepšení prezentace malého a středního podnikání (internet, výstavy, veletrhy apod.) • Podpora místních produktů a tradiční výroby • Podpora využívání krajských, státních a evropských dotačních titulů • Revitalizace brownfields • Rozvoj komunikace a spolupráce mezi školami a podnikatelskými subjekty • Podpora vzniku absolventských a učňovských míst v podnicích • Podpora a vznik vzdělávacích kurzů pro zaměstnance a zaměstnavatele • Podpora vzniku centra vzdělávání a rekvalifikace • Podpora celoživotního vzdělávání obyvatelstva • Snížení „odlivu mozků“ formou sociálních jistot v dané oblasti Industriální zóna • Podpora přípravy a rozvoje ploch určených pro podnikání (včetně potřebné doprovodné infrastruktury)


Cíl 3.2.

Zlepšení podmínek pro rozvoj cestovního ruchu


Zajištění informačních služeb pro návštěvníky • Podpora a rozvoj stávající informační sítě pro návštěvníky • Systematické vzdělávání pracovníků v oblasti cestovního ruchu • Podpora činnosti spolků zabývajících se cestovním ruchem • Vytvoření jazykových mutací internetových stránek či zajímavých atraktivit • Zlepšení a rozšíření informačního a orientačního systému • Navázání kontaktů a spolupráce se zahraničními subjekty Rozvoj infrastruktury cestovního ruchu • Podpora a rozvoj služeb z oblasti cestovního ruchu • Podpora rozvoje ubytovacích a stravovacích služeb • Rozvoj doplňkových služeb cestovního ruchu (půjčovny a opravny kol, lodí apod.) • Spolupráce mezi městy s husitskou minulostí • Využití potenciálu husitství pro tvorbu nabídky a produktů cestovního ruchu • Vybudování aktivní spolupráce mezi subjekty veřejného, soukromého a neziskového sektoru v oblasti cestovního ruchu • Podpora společných projektů partnerských měst • Zvyšování kvality průvodcovských služeb • Rozvoj turistiky související s vodáctvím na řece Lužnici


62

•

Podpora rozvoje wellness aktivit v rámci rozvoje cestovního ruchu

Cíl 3.3.

Využití a rozvoj potenciálu města


Ochrana kulturních památek a jejich využití • Vytvoření koncepce ochrany historických památek • Zpracování a vydání pokynů pro majitele památek obsahující práva, povinnosti a rady z oblasti ochrany kulturních památek • Rekonstrukce a údržba historických památek • Rekonstrukce a údržba ostatních historických objektů ve správním území • Evidence a podpora válečných hrobů a pietních míst • Podpora zařazení památek do programu záchrany architektonického dědictví a dalších programů ministerstva kultury • Spolupráce v oblasti památkové péče s partnerskými městy Regenerace Městské památkové rezervace Tábor • Zpracování programu regenerace MPR • Průběžné sledování a vhodná náprava stavebně-technického stavu všech objektů v MPR • Využití specifika MPR v oblasti cestovního ruchu • Propagace MPR pro návštěvníky Tábora • Spolupráce s MPR v dalších městech, především Jihočeského kraje • Oživení MPR kulturními akcemi • Podpora zachování bydlení v domech MPR


Cíl 3.4.

Rozvoj lidských zdrojů


Dostupnost školství a rozvoj vzdělanosti • Přizpůsobení a rozšíření studia odpovídající potřebám trhu • Podpora vzdělání technického zaměření • Podpora zavádění bakalářského studia při vyšších odborných školách • Rozvoj mimoškolních aktivit jako součást systému prevence před sociálně-patologickými jevy • „Popularizace“ odborného vzdělávání pro žáky a rodiče • Vytvoření podmínek pro příchod/vznik vysoké školy • Obnova a rekonstrukce infrastruktury pro vzdělávání (MŠ, ZŠ, SŠ, OU) Přístupnost a otevřenost veřejné správy a služeb • Zefektivnění výkonu státní správy a samosprávy a komunikace s občany • Stavební úpravy veřejných budov zajišťující přístup osobám s omezenou schopností pohybu a orientace


63

Prioritní oblast 4: Kvalita života Cíl 4.1.

Zlepšení podmínek pro kulturní a sportovní vyžití


Vybudování odpovídající sportovní infrastruktury • Podpora činnosti sportovních zařízení na území města • Budování odpovídající sportovní infrastruktury (všesportovní hala, aquapark, běžecký tunel apod.) • Podpora zapojení občanů do pravidelné sportovní činnosti Rozvoj příležitostí pro využívání volného času • Podpora aktivit volného času dětí a mládeže • Revitalizace příměstských částí • Vybudování odpočinkových zón a rekreačních míst v krajině Rozvoj obecné kultury obyvatel • Podpora spolkového života • Podpora místních zvyků, lidových tradic a řemesel • Budování dostatečné infrastruktury pro kulturní činnosti a akce • Podpora činnosti knihovny, kulturních zařízení, divadla, galerií, kina apod. • Naplňování standardů MK ČR knihovnami – zajištění dostupnosti služeb a nákupu knihovního fondu • Zajištění dostatečné provozní doby pro obyvatele a uživatele knihoven • Podpora zřizování nových muzejních expozic a jejich obnova • Zapojení husitského muzea do kulturních aktivit • Zapojení veřejnosti do využívání současných kulturních zařízení • Podpora vydávání publikací o městě, jeho historii apod. • Podpora kulturních akcí propagujících region • Rozvoj dalších kulturních aktivit (mezinárodní hudební festivaly, kulturní léta apod.)



Cíl 4.2.

Vytváření podmínek pro kvalitní bydlení ve městě


Opatření 4.2.2. Aktivity: Opatření 4.2.3. Aktivity:

Obnova a rekonstrukce bytového fondu • Podpora využití stávajícího bytového a domovního fondu • Obnova bytového a domovního fondu • Vytvoření podmínek pro bydlení mladých manželů, rodin s dětmi apod. Regenerace panelových sídlišť • Regenerace veřejného prostoru panelových sídlišť Revitalizace veřejných prostranství • Revitalizace veřejných prostranství ve městě a v příměstských částech

Cíl 4.3.

Zajištění fungujících zdravotních a sociálních služeb


Zvýšení dostupnosti a kvality služeb • Vytvoření efektivní a funkční sítě služeb v oblasti zdravotnických a sociálních služeb 64

• • • • • • • • • •

Zachování, podpora a rozvoj fungování stávajících zdravotnických zařízení a sociálních služeb, provázanost a spolupráce Problematika financování sociálních služeb Zlepšení kvality péče o seniory Problém rehabilitační péče Zapojení dobrovolníků do systému poskytování sociálních a zdravotních služeb Podpora vzniku „chráněných míst“ pro těžko umístitelné občany Vznik koordinačního centra poskytování sociálních služeb a informací seniorům Rozvoj terénních a ambulantních služeb Rozvoj sociálního bydlení (pro seniory, osoby se zdravotním postižením, rodiny s dětmi apod.) Boj se sociálně – patologickými jevy (např. zadluženost, nezaměstnanost apod.)

Cíl 4.4.

Zajištění bezpečnosti obyvatelstva při krizových situacích

Opatření 4.4.1 Aktivity:

Podpora rozvoje integrovaného záchranného systému • Rozvoj integrovaného záchranného systému • Obnova technického zařízení SDH • Rekonstrukce hasičských zbrojnic Modernizace výstražných a informačních systémů • Modernizace předpovědní a hlásné varovné služby • Zajištění bezpečnosti a informovanosti obyvatel z hlediska civilní ochrany

Opatření 4.4.2 Aktivity:

65


2.2 Akční plán seznam doporučených projektů


Cíl

Opatření Projekt

Popis projektu

Předpokládaný termín realizace

Odpovědná osoba

Náklady (v Kč)

OD

16 000 000,-

1. INFRASTRUKTURA 1.1 Zlepšení stavu a kvality dopravní sítě 1.1.1. Zlepšení stavu silnic I., II. a III. třídy a napojení na související dopravní síť Revitalizace v koordinaci s opravou silnice II/137, kterou připravuje 2015 - 2020 Revitalizace Budějovické ulice Jihočeský kraj.

Přeložka silnice I/19 Tábor, Všechov, Zárybničná Lhota

2015 - 2020

OD/ŘSD

nevyčísleno

Přeložka II/137 Tesco - Slapy Napojení II/137 (Hlinice) na D3 dle ÚP Tábor

2015-2020 2015 - 2020

OD/JčK OD/JčK

nevyčísleno nevyčísleno

Propojení III/01912 (Kpt. Jaroše) - I/19 za Otavanem dle ÚP Tábor

2015 - 2020

OD/ŘSD

nevyčísleno

Přeložka silnice II/137 Měšice - Čekanice - nové napojení na I/19 mimo Čekanice dle ÚP Tábor

2015 - 2020

OD/JčK

nevyčísleno

Jedná se o nově vybudovanou komunikaci ve směru Měšice – Čekanice. Cílem je propojení těchto lokalit a lepší napojení lokality průmyslové zóny.

2017

OISF/JčK

132 000 000,-

Dopravní propojení II/123 v úseku III/00347 (Vožická) III/00346 a I/19 v průmyslové zóně Čekanice dle ÚP Tábor

Záměrem projektu je vybudování spojení mezi silnicemi III. třídy 00347 a 00346 v oblasti průmyslové zóny v Čekanicích, čímž dojde ke zlepšení přístupu k zóně, dovybudování objízdných tras mimo místní část Čekanice a snížení dopravního zatížení v centru města.

2014 - 2020

OD/JčK

40 000 000,-

Infrastruktura nových obytných zón

Obytná zóna RD Čekanice, Obytná zóna BD Čekanice, Obytná zóna Náchod, Obytná zóna Klokoty – U tankodromu, Měšice – Svatá Anna, Stoklasná Lhota, Hlinice, Klokoty, Horky.

2014 - 2020

OR

nevyčísleno

2015 2015 - 2016 2015 - 2020 2015 - 2020 2015 - 2020 2015 - 2020 2015 - 2020 2015 - 2020 2015 - 2020 2015 - 2020 2015 - 2020 2015 - 2020 2015 - 2020 2014 - 2016 2015 - 2016 2014 - 2015 2015 - 2020

OISF OISF OD OD OD OD OD OD OD OD OISF OD OD OISF OISF OISF OISF

35 000 000,48 000 000,nevyčísleno nevyčísleno nevyčísleno nevyčísleno nevyčísleno nevyčísleno nevyčísleno nevyčísleno 8 300 000,nevyčísleno nevyčísleno 3 400 000,2 000 000,18 000 000,3 000 000,-

1.1.2. Doplnění dopravního skeletu města Dopravní propojení Vožická – Chýnovská

1.1.3. Stavební úpravy místních komunikací Stavební úpravy - Komenského ulice Stavební úpravy - Údolní ulice Stavební úpravy - Rokycanova ulice Stavební úpravy - Kpt. Jaroše – směr J. Vacka Stavební úpravy - Šlikova ulice Stavební úpravy - ulice Pionýrů Stavební úpravy - Havlíčkova ulice Stavební úpravy - Fügnerova ulice Stavební úpravy - Kamarýtova ulice Stavební úpravy - Mostecká ulice Stavební úpravy - Míkova ulice Stavební úpravy - Rekreační ulice Stavební úpravy - Sedláčkova ulice Stavební úpravy Benešovská ulice – Náchod Stavební úpravy – Třebízského ulice Stavební úpravy ulice Dukelských bojovníků Stavební úpravy ulice Mírová

Komentář

Cíl

Opatření Projekt

Popis projektu

Stavební úpravy Vožická, Vodňanského Stavební úpravy Trocnovská ulice Stavební úpravy ulice Kvapilova Stavební úpravy povrchů ulice U Obecních domů, chodník Soběslavská a parkoviště Trocnovská Stavební úpravy komunikace propojující ulice Vodní – Koželužská Stavební úpravy - soutka Převrátilská x Svatošova Stavební úpravy komunikací Staré město Stavební úpravy Husova náměstí

Stavební úpravy komunikací, chodníků, parkovacích míst, přechodů pro chodce.

1.1.4. Opravy chodníků Opravy chodníku – ul. Týnská Stavební úpravy chodníků Stavební úpravy chodníků v ul. Souhradí, Čelkovice Propojení Volgogradská - Tesco


Odpovědná osoba

Náklady (v Kč)

2015 - 2020 2015 - 2020 2015 - 2020 2015 - 2020

OISF OISF OISF OISF

20 000 000,15 000 000,18 000 000,10 500 000,-

2015 - 2016

OISF

500 000,-

2015 - 2020 2015-2020

OISF OD

300 000,nevyčísleno

2015 - 2017

OISF

55 000 000,-

2014 - 2016 2014-2020 2018 2015

OD OD OD OISF

4 500 000,nevyčísleno 500 000,nevyčísleno

Chodník - Čekanice - u Taprosu

Doplnění chybějícího chodníku, zvýšení bezpečnosti chodců.

2014-2020

OISF

nevyčísleno

Chodníky Budějovická a Chýnovská

Opravy chodníků a parkovacích ploch, mobiliář, zeleň, akce bude realizována společně s SÚS (komunikace) a VST (vodovod a kanalizace).

2015 - 2020

OISF

45 000 000,-

2015-2020

OISF

nevyčísleno

Novostavba parkoviště v prostoru za sportovním areálem.

2015 - 2018

OISF

8 000 000,-

Zřízení parkovacích míst místo stávajícího zeleného pruhu.

2015 - 2016

OISF

2 000 000,-

2015 - 2016

OISF

4 000 000,-

2015 - 2020

OISF

18 500 000,-

Parkoviště za nádražím II.

2015-2018

OISF

nevyčísleno

Parkovací dům u pivovaru

2015-2020

OISF

70 000 000,-

2015-2020

OD

nevyčísleno

Stavební úpravy autobusové zastávky Horky – Krásná vyhlídka – železniční přejezd

2015 - 2017

OISF

600 000,-

Stavební úpravy autobusové zastávky Horky – ulice Týnská směr do centra

2015 - 2016

OD

nevyčísleno

Stavební úpravy autobusové zastávky Kopeček – směr autobusové nádraží

2015 - 2017

OISF

1 500 000,-

1.1.5. Řešení dopravy v klidu Rozšíření parkovacích ploch u parkovacího domu na Sídlišti nad Lužnicí Parkoviště Větrovy

Stavební úpravy zeleného pásu na parkovací pruh Chýnovská – Měšice Zárybničná Lhota – výstavba chodníku a stavební úpravy Výstavba nového chodníku podél komunikace Jihlavská, stavební úpravy stávajícího parkoviště vedle objektu Jednoty. parkoviště Přístup ke klášteru Klokoty - II. etapa

Projekt má za cíl vybudování záchytného parkoviště v lokalitě Klokoty.

1.2 Příznivé podmínky pro veřejnou dopravu, pěší a cyklisty 1.2.1. Udržení dopravní obslužnosti a zvýšení atraktivity veřejné dopravy Bezkontaktní odbavování cestujících MHD Tábor čipovými kartami

Komentář

Cíl

Opatření Projekt


Odpovědná osoba

Náklady (v Kč)

Stavební úpravy autobusových zastávek Vodňanského ulice

2015 - 2017

OISF

2 000 000,-

Stavební úpravy autobusové zastávky Na Kouřimově (ulice Vožická) – směr Brisk

2015 - 2020

OD

nevyčísleno

Stavební úpravy autobusové zastávky Čekanice žel. přejezd (ulice Košínská – směr Stoklasná Lhota)

2015 - 2020

OD

nevyčísleno

Stavební úpravy autobusové zastávky Klokoty (Kpt. Jaroše) – směr Písecké rozcestí

2015 - 2020

OD

nevyčísleno

Stavební úpravy autobusové zastávky J. Vacka – výstupní u Otavanu

2015 - 2020

OD

nevyčísleno

Stavební úpravy autobusové zastávky Stránského – směr ulice Zavadilská

2015 - 2020

OD

nevyčísleno

Stavební úpravy autobusové zastávky - sídliště Nad Lužnicí - (Varšavská) oba směry

2015 - 2020

OD

nevyčísleno

Stavební úpravy autobusové zastávky Nad Řekou

2015 - 2020

OD

nevyčísleno

Stavební úpravy autobusové zastávky Maredova

2015 - 2020

OD

nevyčísleno

Stavební úpravy autobusových zastávek Knížecí rybník

2015 - 2020

OISF

1 000 000,-

Stavební úpravy autobusové zastávky Černé mosty (směr Sezimovo Ústí) Revitalizace nádražního uzlu

2015 - 2018

OISF

1 500 000,-

2015 - 2020

OR

nevyčísleno

2015 - 2020

OD

nevyčísleno

2016 - 2020

OISF

17 000 000,-

2014 - 2015

OISF

4 000 000.-

2015 - 2020

OISF

4 000 000.-

Vybudování stezky pro cyklisty na ulici Kpt. Jaroše v úseku Písecké rozcestí - Klokoty.

2015-2020

OD

nevyčísleno

Doplnění chybějícího úseku chodníku.

2014 - 2015

OISF

2 500 000,-

1.2.2. Infrastruktura pro cyklistickou dopravu a cykloturistiku Výstavba a vyznačení pěších a cyklistických tras a cyklostezek v návaznosti na celostátní cyklistické trasy dle aktualizovaného generelu pěší a cyklistické dopravy s důrazem na propojení měst táborské aglomerace

Popis projektu

Město Tábor má zpracovaný generel pěší a cyklistické dopravy. Cílem projektu je budování cyklostezek a pěších tras a zajištění bezpečnosti pro tento druh dopravy. V rámci realizace projektu budou postupně odstraňovány závady, budovány cyklistické pruhy a vyznačovány nové cyklistické trasy.

Lávka a průchody pro pěší a cyklisty v prostoru Černých Lávka pro pěší, chodníky, cyklostezka. mostů Cyklostezka Horky – Větrovy

Stezka pro pěší a cyklisty v úseku Staré Horky – Větrovy s vyhlídkovým altánem, společenský objekt (kryté sezení, krb, sklad) v prostoru hřiště Větrovy.

Rozšíření chodníku pro vedení cyklostezky na Jordánské Rozšíření chodníku, úprava mostu a přechodu pro účely vedení cyklostezky. hrázi Vybudování cyklostezky - ul. Kpt. Jaroše 1.2.3. Zlepšení podmínek pro pěší pohyb ve městě Výstavba chodníku v Jesenského ulici

Komentář

Cíl

Opatření Projekt

Popis projektu


Odpovědná osoba

Náklady (v Kč)

Blanická ulice – chodník

Novostavba chodníku podél zástavby rodinných domů.

2015 - 2020

OISF

3 000 000,-

Stavební úpravy mostu přes Tismenický potok pod Lipovou alejí Propojení Kaufland - Tesco

Odstranění stávající mostovky, rozšíření pilířů a realizace nové mostovky.

2015 - 2018

OISF

3 000 000,-

Smíšený chodník od konce investiční akce KOK s napojením u podchodu k Lidlu.

2015-2020

OISF

nevyčísleno

Rozšíření stezky, úprava a zpevnění povrchu pro pohodlný pěší pohyb.

2015-2020

OD

nevyčísleno

Vybudování stezky pro pěší a cyklisty od mostu přes Tismenický potok údolím směrem k nemocnici, přírodní úpravy, mobiliář.

2015-2020

OR

nevyčísleno

2015-2020

OD

nevyčísleno

2015 - 2020

OŽP

nevyčísleno

Úprava stezky od mostu u Ctiborova mlýna směrem ke klášteru Klokoty Revitalizace Tismenického údolí III. - Ve struhách

Stezka kolem Jordánu 1.3 Spolehlivá a hospodárná technická infrastruktura 1.3.1. Zlepšení stavu vodohospodářské infrastruktury Základní technická infrastruktura obytné zóny U tankodromu Vodovodní řad, kanalizace a ČOV Stoklasná Lhota

2015 - 2018

OŽP/VST

30 000 000,-

2015 - 2020

OŽP/VST

30 000 000,-

2015 - 2020

OŽP/VST

nevyčísleno

Cílem programu je připravit podklady pro efektivní řízení kvality ovzduší ve městě Tábor. Jedná se o základní dokument pro možnost čerpání v rámci programů na ochranu životního prostředí.

2015 - 2020

OŽP

nevyčísleno

V rámci Zdravého města je hluk sledovanou oblastí ochrany obyvatel a zlepšování jeho zdravotního stavu a životního prostředí.

2015 - 2017

OŽP

1 000 000,-

Zpevnění prostoru před SD, výměna vrat, vybavení kamerovým systémem. Oblast sídlišť a Nového města, cca 70 stanovišť (tj. 300 kontejnerů), realizace po etapách 2015 – 2020. Provozní náklad cca 4,5 mil/rok.

2014 - 2015

OŽP

400 000,-

2015 - 2020

OŽP

5 000 000,-

Rozšíření sběru biologicky rozložitelných odpadů

Podle podmínek na území celého města – tj. cca 1 tis. nádob. Realizace 2015-2016. Provozní náklady 1,5 mil./rok.

2015 - 2016

OŽP

1 300 000,-

Úpravu kontejnerových stání dle požadavků zákona o provozu na pozemních komunikacích Kampaně na podporu třídění odpadů

Vybudování nových stanovišť a úprava stávajících dle legislativních podmínek, cca 100 stanovišť.

2014 - 2018

OŽP

700 000,-

2014 - 2018

OŽP

500 000,-

Vodovodní řad, kanalizace Hlinice + intenzifikace ČOV Tábor - Záluží Vybudování kanalizační sítě a ČOV pro příměstskou část Zahrádka Všechov

2. ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ 2.1 Postupné zlepšení kvality ovzduší a snížení hlukové zátěže 2.1.1. Snižování emisí a imisí Aktualizace programu na snižování imisí a emisí ve městě Tábor 2.1.2. Snížení hlukového zatížení v obytné zástavbě Zpracování hlukové studie města

2.1.3. Zlepšení nakládání s odpady Úprava sběrného dvora na Sídlišti nad Lužnicí Rozšíření počtu separačních stanovišť

Komentář

Cíl

Opatření Projekt

Popis projektu


Odpovědná osoba

Náklady (v Kč)

Výstavby podzemních kontajnerů v historické a hojně navštěvované části Tábora.

2015 - 2020

OISF

3 000 000,-

2015-2020

OŽP

nevyčísleno

2015 2014 2014 2017 2016 2018 2017

SLMT SLMT SLMT SLMT SLMT SLMT SLMT

770 000,900 000,1 440 000,1 800 000,1 500 000,2 000 000,5 000 000,-

2017-2018

SLMT

900 000,-

2018 - 2020

OŽP

600 000,-

Výsadba alejí podél účelových komunikací – Čelkovice Nutno realizovat výkupy pozemků v okolí cest (do r. 2020), poté 2020 projekty a vlastní výsadby. – Babí hora – SNL Stavební úpravy cest, opěrných zídek, schodišť, altán, herní prvky, 2014 - 2015 Revitalizace Holečkových sadů

OŽP

2 000 000,-

OISF

23 000 000,-

Závlahy Husova parku

Doplnění systému podzemních kontajnerů Optimalizace nakládání s odpady po skončení možnosti skládkování 2.2 Ekologicky stabilní městská a příměstská krajina 2.2.1. Obnova a údržba charakteru krajiny a městské zeleně Oprava lesní stezky Vlčí důl Oprava lesní cesty „Za pískovnou“ Oprava lesní cesty „ Ke Kozímu hrádku“ Oprava lesní cesty „ Za Šetkovou chatou“ Oprava lesní cesty „Silnička“ Oprava lesní cesty „ Na Bouchal“ Středisko přidružené výroby - zpracování dřevní hmoty Obnova a údržba lesních melioračních sítí Výsadba aleje u polní cesty Sv. Anna – Kozský potok

Úprava území od rybníku Komora k parkovišti u OZ Komora Úprava vodoteče pod Komorou

Výkupy pozemků do r. 2018 (OSMM), poté realizace výsadeb.

regenerace zeleně. Realizace závlahového systému po celém území, napojení na vodovodní řad. Dle projektu Ing. arch. Aleny Kalinové, nutný výkup pozemků.

2015 - 2017

OŽP

2 000 000,-

2016-2017

OŽP

10 000 000,-

Cestní síť, úprava koryta potoka, herní prvky, zeleň, mobiliář.

2015

OŽP

3 000 000,-

2020 2014-2020 2014-2020 2015 - 2018 2014-2020 2015 - 2020 2015 2017-2020 2017

OŽP OŽP OŽP OŽP OŽP OR SLMT SLMT SLMT

20 000 000,11 255 000,4 000 000,500 000,4 500 000,nevyčísleno 1 000 000,2 000 000,7 000 000,-

OŽP

nevyčísleno

OŽP

2 000 000,-

Rozšíření Nového hřbitova Vybudování cestní sítě na Novém hřbitově Rozšíření hřbitova Klokoty Hřbitov Čekanice - zpevnění cest Kolumbární stěny - Nový hřbitov, Klokoty, Horky Revitalizace cestní sítě a krajiny Pořízení minibagru na údržbu a budování cest Pořízení univerzálního kolového traktoru Pořízení harvestorové technologie

2.2.2. Zapojení veřejnosti k řešení problémů životního prostředí Aktualizace systému vzdělávání, výchovy a osvěty s využitím Aktualizace koncepce EVVO - ekologická výchova, 2014 - 2020 regionálních kapacit školských i alternativních vzdělávacích zařízení vzdělávání a osvěta a s ním související podpora sítě středisek ekologické výchovy.

2.3 Ochrana přírody a krajinného rázu 2.3.1. Ochrana přírody a krajiny Realizace lokálního biocentra č. 827 (U Hýlačky, Větrovy)

Realizace LBC č. 827 (U Hýlačky, Větrovy), vč. výkupu pozemků nebo smluv s vlastníky pro rozšíření realizace na celou plochu biocentra.

2014 - 2020

Komentář

Cíl

Opatření Projekt

Popis projektu


Odpovědná osoba

Náklady (v Kč)

Aktualizace generelu územního systému ekologické stability Táborsko

Zapracování nových ÚP a staveb v krajině.

2018 - 2020

OŽP

1 000 000,-

Realizace dalších etap projektu Aktualizace oblastí a míst krajinného rázu ORP Táborska

Realizace dalších etap projektu Aktualizace oblastí a míst krajinného rázu ORP Táborska, včetně etapovitého dopracování do fáze strategie ochrany krajinného rázu.

2018 - 2020

OŽP

500 000,-

Jedná se o stavbu protipovodňové zdi, zřízení stezky podél řeky, sadové úpravy v úseku od restaurace „Na Brusírně“ k mostu do Čelkovic.

2014 - 2015

OISF

82 190 000,-

2016 - 2020

OISF

nevyčísleno

2015 - 2020 2015 - 2020 2015

OŽP OSMM OISF

nevyčísleno nevyčísleno 8 000 000,-

2015 - 2017

OISF

2 000 000,-

2016-2017

SLMT

600 000,-

2.3.2. Ochrana proti povodním Protipovodňová opatření a revitalizace nábřežní zóny pravého břehu Lužnice

Protipovodňová opatření na "Čelkovické straně" Lužnice Navazující úpravy na opatření na druhém břehu Lužnice. Digitalizace povodňových plánů Revitalizace kaskády rybníků Stoklasná Lhota Obnova rybníka Na Horkách

Zpracování digitalizace povodňových plánů. Stavební úpravy hráze rybníka, včetně komunikace, odbahnění rybníka. Oprava hráze a výpustního zařízení, obnova odtoku otevřenou strouhou.

Oprava hráze, výpustního zařízení a odtok rybníka Dolní Návesník – Smyslov rybník Zahrádecký, rybník Pochytil - Natura 2000, lokalita Opravy výpustních zařízení a bezpečnostních přelivů Zahrádka EVL.

Rybník Čápův dvůr

oprava výpustních zařízení a bezpečnostních přelivů.

2016

SLMT

500 000,-

Rybník Praporka

oprava výpustních zařízení a bezpečnostních přelivů, odbahnění.

2018

SLMT

4 000 000,-

Retenční nádrže

Kamenný, Netrefílek

2018-2019

SLMT

3 500 000,-

Projekt si klade za cíl zdokumentovat investiční akci odbahnění rybníka Jordán a zároveň by měl obsahovat dobové technikálie, průtokové křivky a zachytit stav nádrže pro budoucí generace.

2014 - 2016

OKCR

500 000,-

2015 - 2020

OŽP

nevyčísleno

Inženýrské sítě, komunikace včetně odvodnění, autobusové zastávky.

2014 - 2020

OISF

nevyčísleno

Cílem projektu je rozmístit na vhodná místa (příjezdy do regionu) upoutávací tabule na památky či jiné atraktivity a to nejen na území města Tábor, ale také na území táborské aglomerace. Informační systém pro parkování a cyklodopravu.

průběžně

OKCR

nevyčísleno

2.3.3. Revitalizace vodní nádrže Jordán Kniha o Jordánu

Opatření v povodí Jordánu

3. KONKURENCESCHOPNOST 3.1 Podpora podnikání 3.1.2. Industriální zóna Industriální zóna Tábor – Vožická 3.2 Zlepšení podmínek pro rozvoj cestovního ruchu 3.2.1. Zajištění informačních služeb pro návštěvníky Orientační a informační systémy v regionu

Komentář

Cíl

Opatření Projekt

Popis projektu


Odpovědná osoba

Náklady (v Kč)

Tématicky zaměřené propagační materiály

V rámci realizace projektu budou vytvořeny propagační materiály pro město Tábor, které budou tematicky zaměřeny např. na kulturní akce, sportovní a volnočasové aktivity či různé atraktivity apod.

průběžně

OKCR

4 000 000,-

Tiskové materiály podporující aktivní dovolenou

Projekt si klade za cíl vytvořit propagační materiály s cílem upozornit návštěvníky na možnost aktivní dovolené. Vyhotoveny budou materiály propagující cyklostezky, hippostezky, pěší turistiku apod.

2014 - 2020

OKCR

2 000 000,-

On–line systém prodeje (vstupenky, ubytování)

Cílem projektu je zavedení on-line systému prodeje vstupenek či ubytování. Zavedení tohoto systému si vyžádá zapojení různých organizací (muzea, kina, ubytovací zařízení).

2014 - 2020

OKCR

20 000 000,-

Projekt udržení a zapojení města do internetových sociálních sítí

Průběžná aktualizace profilu města na facebooku, a tím zkvalitnění propagace města, zkvalitnění komunikace s občany (zacílení mladší generace), nové webové stránky města, fotobanka, turistická databáze.

průběžně

OKCR

500 000,-

OKCR

1 000 000,-

Propagace regionu jako příjemné lokality pro odpočinek, Tato propagace bude probíhat ve formě účasti na různých veletrzích 2014 - 2020 či konferenci, informování na webových stránkách a inzercí. Cílem pohodu a klid je vytvoření image příjemného místa pro odpočinek, pohodu a klid s možností kulturního, společenského či sportovního vyžití.

3.2.2. Rozvoj infrastruktury cestovního ruchu Údolí středověku a Kelti v Čechách (Housův mlýn – centrum středověkého života)

Muzeum pivovarnictví a minipivovar

V rámci realizace tohoto projektu bude návštěvníkům nebo občanům nabídnuta možnost prohlídky expozice zbraní, skanzenu a možnost pohostinství. Realizace projektu souvisí s dalšími projekty – regenerace Tismenického údolí, cyklostezky či Amfiteátr v Tismenickém údolí.

2014 - 2020

Sdružení Housův mlýn

nevyčísleno

Stavební úpravy sklepů a podzemí pod restaurací Beseda č.p. 5, napojení na prohlídkový okruh táborského podzemí.

2015 - 2020

Střední škola obchodu, služeb a řemesel

11 500 000,-

církev

12 000 000,-

církev

4 000 000,-

církev

11 000 000,-

OKCR

550 000,-

PO, FO

nevyčísleno

Husitské muzeum, OSMM církev církev

nevyčísleno

3.3 Využití a rozvoj potenciálu města 3.3.1. Ochrana kulturních památek a jejich využití Rekonstrukce kostela Proměnění Páně – oprava podlahy, 2015 - 2020 fasády, pavlače, výmalby Restaurátorské práce na mobiliáři v kostele Proměnění 2015 - 2020 Páně V rámci restaurátorské práce na kostele Narození Panny Marie bude 2015 - 2020 Restaurátorské práce na mobiliáři kostela Narození opraven oltář, kazatelna, zpovědnice, lavice, varhany a další části Panny Marie kostela.

Restaurátorské práce na hlavním oltáři v kostele Svatého V rámci realizaci rekonstrukce bude obnoven hlavní oltář v kostele 2014 - 2015 sv. Jakuba v Parku pod Kotnovem. Jakuba Rekonstrukce bývalého pivovaru a hradu Kotnov – další 2014 - 2020 etapy Obnova budovy husitského muzea 2015 - 2020

Restaurátorské práce v klášteře Klokoty Rekonstrukce kláštera Klokoty – další etapy

2014 - 2020 2014 - 2020

12 500 000,15 000 000,-

Komentář

Cíl

Opatření Projekt

Popis projektu


Odpovědná osoba

Náklady (v Kč)

Cílem projektu rekonstrukce zámku v Měšicích je oprava interiérů a exteriérů. Celková oprava a rekonstrukce parteru a interiéru ve spolupráci s Husitským muzeem. Město Tábor má vzhledem ke své bohaté historii na svém území větší množství drobných sakrálních staveb. Cílem projektu je uvedení těchto staveb do dobrého stavu a zajistit jejich uchování pro budoucí generace.

2014 - 2020

FO

nevyčísleno

2014-2020

OISF

nevyčísleno

2014 - 2020

OKCR

5 000 000,-

V rámci tohoto projektu se předpokládá rekonstrukce domů nacházejících se na území Městské památkové rezervace v majetku města.

2015 - 2020

OSMM

150 000 000,-

Cílem projektu je rekonstrukce domů v Městské památkové rezervaci dle aktuálního stavu.

2014 - 2020

OR

200 000 000,-

2014 - 2020

OISF

nevyčísleno

2016 - 2020

OŠMT

30 000 000,-

Celková rekonstrukce budovy včetně výměny oken, dveří, opravy střechy a zateplení celé budovy. Výměna oken, zateplení, rekonstrukce střešního pláště, zřízení bezbariérového přístupu, výměna technické infrastruktury.

2015 - 2020

OISF

20 000 000,-

2014 - 2015

OŠMT

37 000 000,-

Stavební úpravy ZŠ a MŠ Tábor – Měšice, Míkova č.p. 64

Při realizaci projektu Stavební úpravy ZŠ Tábor – Měšice, Míkova č.p. 64 bude zhotovena půdní vestavba. V rámci těchto stavebních úprav dojde k vybudování nové třídy, která bude sloužit jako družina a speciální třída.

2015 - 2020

OŠMT

7 000 000,-

Stavební úpravy a zateplení ZŠ a MŠ Husova

Zateplení obvodového pláště, výměna oken, zateplení půdních prostor a související stavební úpravy. Stavební úpravy technické a dopravní infrastruktury v areálu. Úprava topného systému.

2015 - 2017

OŠMT

25 000 000,-

Stavební úpravy a obnova MŠ v Táboře (MŠ Dlouhá, Čelkovice, Blanická, Komenského, A.Kančeva, Čekanice, Měšice, Vančurova)

Stavební úpravy obvodových plášťů budov, výměna oken a obnova střešních plášťů včetně zateplení. Stavební úpravy technické infrastruktury, chodníků, oplocení.

2015 - 2020

OŠMT

nevyčísleno

MŠ Kollárova – stavební úpravy

Zateplení objektu a související úpravy.

2016 - 2018

OISF

3 700 000,-

MŠ Světlogorská - stavební úpravy

Zateplení objektu, výměna oken a související úpravy.

2015 - 2018

OISF

20 000 000,-

Přístavby MŠ Kollárova, Blanická, Měšice

Přístavby budov pro navýšení kapacity.

2015 - 2020

OŠMT

nevyčísleno

Vybudování osobního výtahu pro hlavní budovu pro bezbariérový přístup občanů s omezenou schopností pohybu a orientace.

2015 - 2020

OVV

nevyčísleno

Rekonstrukce zámku v Měšicích Rekonstrukce Bechyňské brány Drobné sakrální stavby ve městě Tábor

3.3.2. Regenerace Městské památkové rezervace Tábor Rekonstrukce domů v majetku města na území MPR a ochranného pásma Akce z Programu regenerace MPR Sanace podzemí MPR, údržba kolektorů 3.4 Rozvoj lidských zdrojů

3.4.1. Dostupnost školství a rozvoj vzdělanosti Rekonstrukce ZŠ a MŠ Tábor, náměstí Mikuláše z Husi Při realizaci projektu Rekonstrukce ZŠ Tábor, náměstí Mikuláše z Husi č.p. 45 proběhne celková oprava fasády školy včetně č.p. 45 kompletního zateplení, zhotovení půdní vestavby nové třídy, družiny, knihovny s čítárnou a prostor pro volnočasové aktivity.

Stavební úpravy ZŠ Světlogorská Stavební úpravy ZŠ Zborovská

3.4.2. Přístupnost a otevřenost veřejné správy a služeb Vybudování výtahu v budově městského úřadu č.p. 2 a rekonstrukce domu č.p. 24

Komentář

Cíl

Opatření Projekt Vybudování výtahu v budově knihovny

Popis projektu


Odpovědná osoba

Náklady (v Kč)

Vybudování osobního výtahu pro hlavní část budovy knihovny tak, aby byli v návštěvnosti knihovny podpořeni méně pohybliví občané a rodiče s dětmi v kočárcích.

2015 - 2020

Městská knihovna

nevyčísleno

2015 - 2020

OSMM

nevyčísleno

Vybudování archivu města Orientační systém v budově městského úřadu, Žižkovo nám.

Návrh jednotného orientačního systému v budově č.p. 2, 3, 30 dle jednotného grafického manuálu města.

2014 - 2015

OVV

200 000,-

Rozvoj geografických informačních systémů pro veřejnost

Zlepšování kvality GIS a mapových služeb pro širokou veřejnost.

2014-2020

OR

nevyčísleno

Centrum nevládních organizací, Farského č.p. 887

Celková rekonstrukce budovy včetně zateplení a opravy fasády.

2014-2020

OISF

nevyčísleno

Pořízení 2 ks rotačního archivačního systému pro živnostenský odbor

Archivační systém "do výšky" pro ukládání písemností ve formátu A4.

2014-2015

OŽ

2 000 000,-

Pořízení 1 ks rotačního archivačního systému pro oddělení evidence obyvatel, občanských průkazů a cestovních dokladů Obnova provozní budovy č.p. 2418 - s.r.o.

Archivační systém "do výšky" pro ukládání písemností ve formátu A5.

2016-2017

DSA

1 000 000,-

Obnova objektu - snížení tepelných ztrát a výměna stavebních prvků obsahujících azbest.

2015 - 2020

OISF

30 000 000,-

2014 - 2017

OŠMT

50 000 000,-

4. KVALITA ŽIVOTA 4.1 Zlepšení podmínek pro kulturní a sportovní vyžití 4.1.1. Vybudování odpovídající sportovní infrastruktury Přístavba všesportovní haly v Kvapilově ulici Fotbalová hřiště „Na Svépomoci“ a „Viktorie“ – Tábor

Fotbalové hřiště „Na Svépomoci“ i „Viktorie“ jsou travnatá hřiště. Součástí „Viktorie“ je ještě odlehčovací plocha a dětské hřiště. Projekt si klade za cíl zrekonstruovat stávající zázemí, celkovou plochu a tribunu.

2015 - 2020

OŠMT

30 000 000,-

Rekonstrukce budovy kuželny č.p. 2878, ul. Skálova

Zateplení, opava střechy, rekonstrukce šaten a vnitřního vybavení. Obnova stavěcího zařízení kuželek.

2015 - 2017

OŠMT

3 500 000,-

Sportovní areál Čelkovice Rozšíření krytého plaveckého bazénu (relax bazén) a vybavení aquaparku

Přístavba plaveckého stadionu s novými vnitřními atrakcemi, vodním bufetem a dalšími službami.

2015 - 2020 2015 - 2020

OŠMT OŠMT

5 000 000,50 000 000,-

Rekonstrukce hřiště v Helsinské ulici

Stavební úpravy povrchů sportovišť a přístupových chodníků.

2015 - 2017

OŠMT

18 000 000,-

2014 - 2016

OISF

13 000 000,-

2015 - 2020

OŠMT

nevyčísleno

Obnova sportovně relaxačního areálu pod Stadionem Míru (bývalá Sokolská plovárna) Dostavba sportovního areálu u stadionu Míru

Cílem projektu je vybudování lehkoatletické haly, plaveckého stadionu včetně ubytovacích kapacit a běžeckého tunelu, kompletní rekonstrukce sociálního zázemí stadionu Míru a šaten, vybudování rekondičního střediska, přístupová komunikace a parkovišě u Sokolské plovárny, tréninková běžecká dráha.

Komentář

Cíl

Opatření Projekt

Popis projektu


Odpovědná osoba

Náklady (v Kč)

Revitalizace sportovních areálů a jejich zázemí v Táboře Projekt si klade za cíl revitalizovat stávající sportovní areály a jejich 2015 - 2020

OŠMT

nevyčísleno

Sportovní areál Náchod

2015 - 2020

OŠMT

nevyčísleno

Sportovní areál Horky

2015 - 2020

OŠMT

nevyčísleno

Sportovní areál Zárybničná Lhota

2015 - 2020

OŠMT

nevyčísleno

2015 2015 2015 - 2017 2015 - 2020 2015 - 2020 2015 - 2017

SLMT SLMT SLMT OŽP OŽP SLMT

400 000,250 000,992 000,nevyčísleno 820 000,5 000 000,-

2015 - 2020

OISF

60 000 000,-

2014 - 2020

OSMM

60 000 000,-

2014 - 2018 2015 - 2020

OISF OISF

400 000,nevyčísleno

Novostavba společenského objektu, přípojky, studna.

2016 - 2020

OISF

2 800 000,-

Tábor jako město s dlouholetou tradicí husitství plánuje prostřednictvím tohoto projektu podporovat akce vyzdvihující husitskou historii Tábora. Jedná se například o tyto akce: velikonoční jarmark, Husitské dny, Táborská setkání, Táborské kulturní léto (cyklus pořadů - koncerty, letní kino), festival pouličního divadla Komedianti v ulicích, Táborské vánoce, programy pro děti, Pivní slavnosti a pořádání dalších turisticky zajímavých kulturních akcí.

průběžně

OKCR

4 000 000,-

Rekonstrukce kina Svět – multifunkční zařízení

Cílem projektu je rekonstrukce kina Svět na multifunkční zařízení.

2015 - 2020

OŠMT

60 000 000,-

Pintovka

Cílem projektu je rekonstrukce stávajícího hlediště, dále úprava jeviště včetně doplnění zařízení pro zřízení a provoz letního kina, vybudování příslušného zázemí pro pořádání kulturní akcí a zabezpečení provozu letního kina.

2015 - 2020

OKCR

nevyčísleno

Kulturně vzdělávací centrum v objektu bývalé subcentrály v Dobrovského ulici

Zřízení víceúčelového kulturního centra (klubu) pro menšinové umělecké žánry (hudba, divadlo, výtvarné umění apod.)

2014-2020

OKCR

nevyčísleno

Vznik expozice Jordán - dějiny vody v Táboře

Vznik nové expozice pojednávající dějiny vody v Táboře, součástí budou archeologické nálezy objevené při odbahnění Jordánu; expozice vznikne ve spolupráci s Husitským muzeem a majitelem objektu staré a nové vodárny v areálu štičí líhně.

2015 - 2020

OKCR

nevyčísleno

zázemí, včetně vybavení pro sportovce i diváky.

4.1.2. Rozvoj příležitostí pro využívání volného času Lesní fitness - Pintovka Dřevěné sochy nás provází Pintovkou Rozhledna Babina Bludiště u mlýna Expozice žívá příroda U ježka Obnova hájenky Nechyba

Odpočinková zóna Čekanice – 1. a 2. etapa Revitalizace Botanické zahrady

Obnova hájenky s využitím pro středisko pro výuku lesnické pedagogiky a ekologické výchovy, informační středisko, služební byt. Cestní síť, sportoviště a dětská hřiště, úpravy vodních ploch, rozhledna, sadové úpravy, mobiliář. Obnova kulturní památky - botanická zahrada - obnova skleníků, revitalizace dřevin arboreta, vytvoření zázemí zahrady.

Víceúčelové hřiště, herní prvky, mobiliář, sadové úpravy. Revitalizace příměstských částí – Smyslov Revitalizace příměstských částí – Čelkovice „U Lesíku“ Přírodní tělocvična, parkovací stání, molo.

Revitalizace příměstských částí – Hlinice, společenský objekt 4.1.3. Rozvoj obecné kultury obyvatel Pořádání akcí vycházejících z tradic regionu

Komentář

Cíl

Opatření Projekt

Popis projektu


Odpovědná osoba

Náklady (v Kč)

Půdní vestavba knihovny

Vybudování funkčního prostoru pro uživatele na půdě knihovny: klub, studovna, čítárna.

2015 - 2020

nevyčísleno

Revitalizace půjčovny pro dospělé čtenáře

Nové dispoziční řešení oddělení pro dospělé čtenáře v souladu s novými trendy knihovnictví.

2015 - 2020

Multifunkční zařízení Křižíkova elektrárna

Přestavba objektu bývalé elektrárny na prostory výstavní a vzdělávací.

2015 - 2020

Městská knihovna Městská knihovna OKCR

80 000 000,-

2015 - 2020

OSMM

nevyčísleno

Stavební úpravy komunikací, chodníků a parkovacích prostor, regenerace zeleně a mobiliář.

2014 - 2015

OISF

9 000 000,-

Celková regenerace veřejného prostoru sídliště - ulice Helsinská, Varšavská, Moskevská. Vybudování nových parkovacích stání, chodníků, výsadba zeleně, mobiliář.

2015-2020

OR

nevyčísleno

2015-2020

OISF

nevyčísleno

Úprava chodníku v návaznosti na přechod pro chodce, zřízení prostor pro kontejnery na separovaný odpad.

2015 - 2018

OISF

2 000 000,-

Úprava nádvoří vnitrobloku Fügnerovy ulice

2.etapa

2015 - 2018

OISF

1 500 000,-

Úpravy veřejných prostranství na Sídlišti nad Lužnicí

Nové materiálové řešení prostoru Nám. přátelství, výsadby stromů, mobiliář.

2015 - 2020

OISF

5 000 000,-

Dle projektu Ing. arch. Oldřicha Blahy. Revitalizace prostoru Nové Horky 2015 - 2020 Zpřístupnění kláštera Klokoty III. etapa - nový nástupní V rámci této etapy dojde k rekonstrukci nového nástupního prostoru 2014 - 2020 do hřbitova. Součástí projektu je vybudování zázemí správy prostor ke hřbitovu

OISF OISF

2 000 000,10 000 000,-

2015 - 2020

OISF

nevyčísleno

2015 - 2020 2015 - 2020

OR OŽP

nevyčísleno 4 500 000,-

Revitalizace veřejných prostranství příměstských částí Tábora.

2014 - 2020

OR

nevyčísleno

V rámci projektu se předpokládá vybudování domu/domů na půl cesty. Tím bude poskytnuta mladým lidem opouštějícím dětské domovy či bez rodinného zázemí možnost mít kde bydlet, poradenství, ošacení či volnočasové aktivity.

2017 - 2020

OSV

nevyčísleno

Centrum pro seniory v Táboře

Cílem je vybudovat zařízení pro seniory ve městě Tábor s předpokladem, že tento domov bude sloužit nejen občanům Tábora, ale také občanům celého regionu.

2014 - 2020

OSV

100 000 000,-

Denní centrum

Otevření nízkoprahového denního centra pro osoby bez přístřeší pro zabezpečení zákl. potřeb - hygiena, poradenství, apod.

2014 - 2015

OSV

150 000,-

nevyčísleno

4.2 Vytváření podmínek pro kvalitní bydlení ve městě 4.2.1. Obnova a rekonstrukce bytového fondu Obnova bytového fondu a budov v majetku města 4.2.2. Regenerace panelových sídlišť Regenerace Pražského sídliště Regenerace Sídliště nad Lužnicí - východní část Revitalizace vnitrobloků na Sídlišti nad Lužnicí 4.2.3. Revitalizace veřejných prostranství Úprava veřejného prostranství Leskovická – Kyjevská

hřbitova a veřejného WC.

Rekonstrukce náměstí Mikuláše z Husi

Rekonstrukce náměstí Mikuláše z Husi, osázení náměstí vzrostlými stromy, zatraktivnění prostoru.

Revitalizace veřejných prostranství na Kopečku Úprava veřejného prostoru pod Parkány Revitalizace veřejných prostranství příměstských částí 4.3 Zajištění fungujících zdravotních a sociálních služeb 4.3.1. Zvýšení dostupnosti a kvality služeb Domy na půl cesty a chráněná bydlení

Komentář

Cíl

Opatření Projekt Terénní sociální služby Kaňka o.s.

Rekonstrukce Nemocnice Tábor a.s.

Použité zkratky: OD - odbor dopravy OŽP - odbor životního prostředí OISF - odbor investic a strukturálních fondů OSMM - odbor správy majetku města OSV - odbor sociálních věcí OR - odbor rozvoje OKCR - odbor kultury a cestovního ruchu OŠMT - odbor školství, mládeže a tělovýchovy

Popis projektu


Odpovědná osoba

Náklady (v Kč)

Cílem projektů je rozvoj terénních sociálních služeb na území města. Podpora rozvoje sociálních služeb a zařízeních pro děti a mládež se zdravotním postižením.

2014 - 2020

OSV

nevyčísleno

2014 - 2020

nevyčísleno

Cílem projektu je dostavba nemocnice a rekonstrukce lůžkového fondu v několika etapách.

2014-2020

Kaňka o.s., Centrum Kaňka Nemocnice Tábor a.s.

OŽ - živnostenský odbor ŘSD - Ředitelství silnic a dálnic JčK - Jihočeský kraj TZMT - Tělovýchovná zařízení města Tábora SLMT - Správa lesů města Tábora PO - právnická osoba FO - fyzická osoba

nevyčísleno

Komentář

Strategický plán rozvoje města Tábor

Recommend Documents