Strategický plán rozvoje města Rudná

Strategický plán rozvoje města Rudná

Zpracoval:

DHV CR, spol. o r. o.

Vedoucí projektu:

Mgr. Ondřej Habr

Spolupráce:

Vladimíra Khajlová

Údaje a data, pokud není uvedeno jinak, odpovídají stavu v první polovině roku 2008

V Praze červenec 2008

Obsah 1

Analytický profil ..................................................................................................5 1.1 Úvod ................................................................................................................................................ 5 1.2 Základní charakteristiky .............................................................................................................. 7 1.3 Přírodní podmínky ....................................................................................................................... 10 1.4 Životní prostředí a krajina......................................................................................................... 14 1.5 Vybavenost................................................................................................................................... 18 1.6 Ekonomika.................................................................................................................................... 23 1.7 Obyvatelstvo a bydlení .............................................................................................................. 29 1.8 Historie, památky........................................................................................................................ 47 1.9 Správa obce ................................................................................................................................. 56 1.10 Územní plán............................................................................................................................. 61 1.11 Doprava.................................................................................................................................... 63 1.12 Technická infrastruktura ....................................................................................................... 68 2 Anketa obyvatel ................................................................................................71 2.1 Úvod .............................................................................................................................................. 71 2.2 Respondenti ................................................................................................................................. 74 2.3 Souhrn z výsledků ankety ......................................................................................................... 76 2.4 Závěry ankety.............................................................................................................................. 86 3 Návrh ................................................................................................................89 3.1 Metodika ....................................................................................................................................... 89 3.2 Souhrnná SWOT analýza města............................................................................................... 94 3.3 Základní vize rozvoje, globální cíl.......................................................................................... 104 3.4 Problémové okruhy................................................................................................................... 107 3.5 Dílčí cíle, programy................................................................................................................... 112 3.6 Shrnutí dalšího postupu........................................................................................................... 120 3.7 Příprava a sestavení akčních plánů ....................................................................................... 121 3.8 Soustava indikátorů.................................................................................................................. 126 4 Vysvětlivky, zdroje..........................................................................................129 4.1 Zkratky v textu blíže nevysvětlené ....................................................................................... 129 4.2 Hlavní zdroje informací ............................................................................................................ 130 4.3 Vybrané pomístní názvy .......................................................................................................... 131

DHV CR, spol.s r.o. ©2008

Strategický plán rozvoje města Rudná 1 Analytický profil

1

Analytický profil

1.1

Úvod

Strategický plán rozvoje města vymezuje a definuje základní orientaci rozvoje města do roku 2020. Zároveň je dokumentem, jehož pomocí bude možné ve stanoveném časovém horizontu zabezpečovávat prostřednictvím samosprávy města koordinaci strategických aktivit. Mělo by se jednat o ty aktivity, které významným způsobem ovlivní život obyvatel města Rudné. Strategický plán vychází z analýzy území-profilu města. Profil se věnuje stěžejním oblastem života ve městě, uvádí základní fakta a provádí shrnující závěry. Ne všechny oblasti jsou stejně významné a je jim věnována odlišná pozornost. Ze všech možných oblastí jsou zdůrazněny ty, které mají další vliv na rozvoj města. Většinou se jedná o oblasti, kde lze očekávat další růst, tj. nosné, rozvojové sféry. Jejich rozvoj může v budoucnu podněcovat růst i dalších odvětví (např. zvyšující se počet obyvatel bude znamenat rozvoj komerčních služeb). Také je však potřeba věnovat pozornost těm oblastem, které v současné době vykazují deficit. Pokud by eventuální nedostatky nebyly řešeny, mohlo by dojít ke kritickému momentu (např. v případě, když by nedošlo k posílení kapacity čistírny odpadních vod, nebylo by možné kvalitně odpadní vody čistit, případně by tento stav znamenal zastavení nebo omezení další výstavby v Rudné). Tedy zhoršená nebo až kritická situace v jedné z oblastí se může přelít do jiné, související a ohrozit i její rozvoj. Tyto nežádoucí jevy je třeba předvídat a eliminovat pokud možno již v době, kdy nemají závažné dopady.

Analytická část je první kapitolou strategického plánu. Jedná se o profilový dokument, charakterizující zejména sociální a ekonomickou situaci města v rozsahu nezbytném pro vytvoření výchozí poznatkové základny, z níž bude vycházet strategie 5


dalšího rozvoje. Cílem analýzy není vyčerpávající přehled všech aspektů života ve městě, ale spíše jejich cílený výběr poznatků, provázání a generalizace. Analytická část shrnuje základní údaje o vývoji a současnosti města a faktografii o všech rozhodujících sférách jeho života. Charakterizuje obyvatelstvo, bydlení, dopravní infrastrukturu, ekonomiku a trh práce, cestovní ruch, sport a kulturu a rovněž i sociální sféru. Zpracování analytické části strategického plánu města zahrnuje několik etap směřujících k definování klíčových závěrů, které jsou posléze použity jako vstupní údaje pro návrhovou část strategického plánu. Podkladem

ke

zpracování

analytického

profilu

města

Rudné

byly

informace

městského úřadu a ze státních institucí (Úřad práce, Český statistický úřad). Některé údaje byly čerpány rovněž z územně plánovací dokumentace, dostupných studií a dalších materiálů o městě, např. přílohy periodika Život v Rudné. V návaznosti na profil města a provedené průzkumy názorů obyvatelstva byla vypracována SWOT analýza, která shrnuje získané analytické poznatky a pro potřeby strategického plánu je člení na vnitřní faktory (silné a slabé stránky města) a vnější faktory (příležitosti a možná ohrožení dalšího rozvoje města).

6


1.2

Základní charakteristiky

Rudná, pro rozlišení někdy označovaná jako Rudná u Prahy nebo Město Rudná, je město ve Středočeském kraji, v okrese Praha-západ vzdálené asi 3 km na západ od Prahy a asi 7 km na jih od Hostivice. Město se rozkládá na zvlněné plošině na rozhraní Pražské plošiny a Kladenské tabule. Město Rudná leží v průměrné nadmořské výšce 387 metrů a za nejvyšší bod v okolí je považován kopec Růžová s nadmořskou výškou 407 metrů. Obec Rudná vznikla 1. ledna 1951, když byly sloučeny do té doby samostatné obce Dušníky a Hořelice. Městem je Rudná od roku 2000. Poloha Rudné je výhodná, leží na dálničním tahu dálnice D5 z Prahy do Rozvadova a dále do Německa. I z této příčiny se v současnosti rychle rozvíjí komerční potenciál města a Rudná je vyhledávána i jako místo pro bydlení v kontaktní oblasti hlavního města. Rudná je přirozeným centrem širšího okolí, do 50. let byla tzv. střediskovou obcí. Ve druhé polovině minulého století

zde

probíhala

významná

bytová

výstavba.

V současnosti

se

v Rudné

koncentruje řada služeb, ať občanské, tak komerční vybavenosti a město tak plní roli střediska pro okolní sídla. Praha je hlavním centrem vyjížďky do škol, zaměstnání i za

službami.

autobusových

Spojení a

nejen

vlakových

s hlavním

linek

městem

především

zajišťuje

Regionální

prostřednictvím

organizátor

pražské

integrované dopravy - ROPID. V rámci sídla má z pohledu dopravy dominantní význam komunikace II/605 – Masarykova, která je osou města. Z hlediska technické infrastruktury jsou odběratelé v Rudné napojeni na všechny druhy sítí, tj. vodu, elektřinu, plyn a kanalizaci. Rudná je součástí Svazku obcí Region Jihozápad. Při posledním sčítání lidu v roce 2001 měla Rudná celkem 3 075 obyvatel, k začátku roku 2008 však tento počet vzrostl vlivem významné bytové výstavby a s ní spojené migrace podle údajů ČSÚ na více než 4 200 obyvatel.

7


Základní údaje (2006) status:

město

NUTS 5 (obec):

CZ020A 531723

kraj (NUTS 3):

Středočeský (CZ020)

okres (NUTS 4):

Praha-západ (CZ020A)

obec s rozšířenou působností:

Černošice

pověřená obec:

Hostivice

historická země:

Čechy

katastrální výměra:

8,19 km²

Počet obyvatel (1. 1. 2008):

4 226

nadmořská výška:

378 m

PSČ:

252 19

základní sídelní jednotky:

2 – Dušníky, Hořelice

místní části:

1

katastrální území:

2 Městský úřad Rudná

adresa městského úřadu:

Masarykova 94 252 19 Rudná

starosta / starostka:

PhDr. Jana Kozáková

Oficiální web:

http://www.rudnamesto.cz

E-mailová adresa:

[email protected]

Zdroj: ČSÚ

8


Druhy pozemků (údaje roku 2003) Výměra v ha Celková výměra pozemku

819,4700

Lesní půda

2,9155

Louky

8,5793

Orná půda

524,9965

Ostatní plochy

161,6472

Ovocné sady

3,8585

Vodní plochy

3,6627

Zahrady

57,1655

Zastavěné plochy

56,6448

Zemědělská půda

594,5998

Zdroj: ČSÚ

Mapa města Rudné a jejího okolí

Zdroj: www.mapy.cz

9


1.3

Přírodní podmínky

Střední Čechy, zejména v části severně od Prahy byly osídleny již od neolitu. To samozřejmě ovlivnilo jejich původně lesní vegetaci. Lesy byly káceny a přeměněny na pole a pastviny, které byly zase po nepříznivých zvratech ve vývoji obyvatelstva vícekrát opuštěny a opět zarůstaly dřevinami, až konečně v 18. století se hranice lesa a polí stabilizovaly do současného stavu. Od té doby již většina původního lesa zůstala trvale přeměněna na pole. I mnoho skalnatých svahů bylo extenzivně využíváno pro sady a pastviny. Od 10. století s rozvojem modernějšího chovu dobytka postupně vznikaly v údolích potoků kosené louky, které se vyvinuly v typická společenstva světlomilných travin a bylin. Stejně tak jsou v krajině dílem člověka umělé vodní nádrže a rybníky na vodních tocích s druhotně vzniklou vodní a pobřežní vegetací. Větší část plošin a pahorkatin středních Čech však není v přímém kontaktu s vodními toky a je pouze nepravidelně zavlažována atmosférickými, nepříliš vydatnými srážkami. V těchto polohách by byly přirozeně v několika ekologicky vyhraněných typech rozšířeny převážně dubové lesy. Současné lesy jsou v naprosté většině lesy kulturní, mýcené a opět vysazované. Jedná se hlavně o hlavně jehličnaté lesy — lesy borové a smrkové, které dávají rychlejší a ekonomicky výhodnější výnos dřevní hmoty. V okolí Rudné se nenacházejí významnější lesní komplexy, okolní kulturní zemědělská krajina je tak zpestřována pouze remízky nebo alejemi. Půdy Ve správním území Rudné je vysoký podíl zemědělské půdy (obdobně jako v sousedních katastrálních územích) a významně překračuje průměrné hodnoty v rámci Středočeského kraje. Toto dává okolí Rudné významný zemědělský potenciál, který však není v reálných podmínkách využit. To se děje zejména z důvodu blízkosti Prahy a nároků na mimoprodukční využití zemědělské půdy.

10


Lesy Podíl lesů na území Rudné je naopak proti rozsahu polí extrémně nízký. Větší souvislé lesní pozemky se nacházejí v katastrálním území Honice, tj. ve vzdálenosti cca 4 km vzdušnou čarou od Rudné. Vodstvo Hlavní řekou, která odvodňuje širší okolí, je Vltava s plochou povodí 28 090 km² a délkou toku 430 km. Nejdůležitějším vodním tokem v Rudné a okolí je Radotínský potok. Do něho se vlévá Dušnický potok a potok Pižmovka. Jsou to toky malé, procházející zejména upravenými koryty a minimálním zpevněním břehových partií. Kvalita vody v těchto vodotečích není sledována. V minulosti bývalo v Rudné a jejím okolí několik rybníků, do současnosti přetrvaly dvě vodní plochy, rybník a nádrž. Obě plochy v současnosti s ohledem na svůj stav vyžadují revitalizaci. Zemědělství Na severozápadě oblasti, která je zemědělsky intenzivně obhospodařovaná, lze potkat hlavně živočichy vázané na intenzivně narušovanou, otevřenou krajinu. Pro část Středočeského kraje v okolí Rudné je charakteristická rozvinutá zemědělská i průmyslová výroba. Zemědělská výroba těží z dobrých přírodních podmínek, v severozápadní

části kraje vyniká zemědělství

hlavně rostlinnou výrobou –

pěstováním ječmene, cukrové řepy, brambor, v příměstských částech ovoce, zeleniny a okrasných rostlin. V posledních letech se rozvíjí pěstování energetických plodin, zejména řepky olejky. Nejvyšší podíl zemědělské půdy připadá na ornou půdu. Podíl orné půdy na celkové zemědělské půdě je ve Středočeském kraji druhý nejvyšší v ČR. Vývoj zemědělské výroby v uplynulých letech byl ovlivňován spíše negativními vnějšími faktory. Vlivy ekonomického prostředí v posledních letech neměly na zemědělství příznivý vliv.

11


Krajinný ráz Krajina má dlouhodobě “polní ráz” daný příznivými přírodními podmínkami (zejména kvalitou půdy a terénem). Převažuje orná půda, sporadicky jsou zastoupeny zahrady a sady. Bloky orné půdy mají velkovýrobní charakter. Vnější obrysy bloků zemědělské půdy tvoří převážně silnice, případně účelové cesty. Stromy se vyskytují především v rámci doprovodné zeleně, pokud jsou v terénu ještě zachovány. Poloha

obce

v blízkosti

Prahy

potlačila

zemědělský

charakter

sídla,

přímá

hospodářská (zemědělská) závislost obyvatel na zázemí jejich sídla většinou neexistuje. Zemědělská půda, pokud neleží ladem, je obhospodařována nájemcem velkovýrobním způsobem. Obtížněji prostupná krajina nemá motivující či inspirující charakter pro její využití jak místních obyvatel, tak pro Pražany (zejména ze západního sektoru Prahy) i když má relativně dobrou dostupnost městskou dopravou, pěšky i na kole. Monotematický charakter volné krajiny souvisí i s nedostatkem vodních ploch a vodotečí, které patří k výrazným krajinotvorným prvkům. Reliéf Rovinný reliéf středních Čech je ve skutečnosti výslednicí krajinotvorných vlivů, které na krajinu působily posledních asi 100 milionů let. Při modelaci krajiny hrály významnou roli erozní procesy (dekonstrukce krajiny). Významnými přelomovými obdobími byly rozhraní starších a mladších třetihor a kvartér. V prvním z nich došlo k intenzivní tektonické činnosti, rozlámání paroviny, výzdvihu, náklonu a selektivní erozi krajinných segmentů. Území spadá do geomorfologického celku Pražská plošina, respektive do jejího podcelku Říčanská plošina, která se člení na několik menších geomorfologických částí. Okolí Rudné se tedy vyznačuje plochým reliéfem, sklánějícím se v souladu se směrem odvodňování od jihozápadu k severovýchodu. Tabuli charakterizují rozsáhlé plochy

mladotřetihorního

plošinného

až

velmi

mírně

ukloněného

povrchu

zarovnávajícího zvrásněné horniny staršího paleozoika a přecházející do strukturních plošin na opukách a pískovcích.

12


Klimatická charakteristika Klimatické poměry charakterizuje dlouhé, teplé a suché léto, teplé až mírně teplé jaro i podzim a mírně teplá, suchá až velmi suchá zima. Území náleží podle obecně užívané metodiky do klimatické oblasti T2, která je charakterizována průměrnou teplotou v lednu -2 až -3 stupně Celsia, průměrnou červencovou teplotou 18 až 19 stupňů a průměrným počtem dnů se srážkami 1 mm a více v počtu 90 až 100 ročně. Nejdůležitější fakta •

Rovinný až pahorkatinný reliéf

•

Bezlesá, kulturní zemědělská krajina

•

Půdy vhodné pro zemědělství

•

Tlak na nezemědělské využívání krajiny

•

Menší vodoteče

13


1.4

Životní prostředí a krajina

Hygiena životního prostředí Hlavní město Praha spolu s přilehlými okresy Praha-východ a Praha-západ jsou oblasti s průměrnou až podprůměrnou úrovní kvality životního prostředí s rozdílnými ukazateli sociálního prostředí a komplexem demografických znaků. Nepříznivé hodnocení je výsledkem kumulace mnoha negativních faktorů na omezeném prostoru, kde přirozené, donedávna stabilizující úseky životního prostředí, jsou zatlačovány

nevybíravou

expanzí

sídlištní

zástavby,

rozsáhlých

obchodních

a

komerčních center a rozrůstající se dopravní sítě. Nezanedbatelný je podíl těžby zejména stavebních surovin, jejich deponií, vysoký objem ukládaného odpadu města, vypouštěných odpadních vod a v neposlední řadě vysoký obsah znečišťujících polutantů v ovzduší. Kvalita ovzduší Kvalitu ovzduší hodnotíme podle celkového množství emisí vybraných základních znečišťujících látek, kterými jsou tuhé znečišťující látky, oxid siřičitý, oxidy dusíku a oxid uhelnatý. Zdroje znečišťování ovzduší byly podle zákona o ovzduší rozděleny na stacionární (velké, střední a malé) a mobilní. Na konci roku 1998 nabyly účinnosti legislativní změny stanovující přísné emisní limity. To umožnilo zaznamenat v severozápadní

části

středních

Čech

nejvýraznější

poklesy

emisních

hodnot

znečišťujících látek do roku 1999, kdy proti roku 1997 na území kraje u stacionárních zdrojů klesly emise tuhých látek cca o 50 %, oxidu siřičitého o 80 %, oxidu uhelnatého o 30 % a oxidů dusíku o 40 %. Od roku 1999 se situace stabilizovala, nedochází k tak výrazným změnám v koncentracích znečišťujících látek v ovzduší. Naopak u oxidů dusíku se snížit množství znečišťujících látek nezdařilo–u velkých zdrojů vzrostlo jejich množství vylučované do ovzduší více než o čtvrtinu a objem oxidu siřičitého vzrostl o desetinu. Kvalitu ovzduší v Rudné lze posoudit podle dat naměřených v měřicí stanici v Praze 5-Řeporyjích. Dle odvozených údajů nejsou v obci Rudné překročeny limitní hodnoty a meze tolerance pro oxid dusičitý ani oxidy dusíku. 14


Kvalita vod Katastrální území Dušníků i Hořelice je Nařízením vlády č. 103/2003 vyhlášeno jako zranitelná oblast, tj. území s ohroženými povrchovými nebo podzemními vodami v důsledku koncentrace dusičnanů. Hlavními zdroji znečištění vodních toků jsou úniky z kanalizační sítě a zejména nedostatečné čištění odpadních vod. Regionální

rozdíly

v kvalitě

životního

prostředí

často

korelují

se

strukturou

hospodářství a osídlení kraje. Středočeský kraj se jako jediný mezi kraji potýká s nejmenším podílem obyvatel připojených k vodovodu a ke kanalizaci zároveň (podíl obyvatel bydlících v domech napojených na kanalizaci pro veřejnou potřebu je dlouhodobě nejnižší v krajském porovnání a v roce 2006 činil pouze 66%). V současnosti mezi prioritní problémy v oblasti životního prostředí Středočeského kraje patří značný objem energetického i komunálního odpadu a nízká úroveň třídění odpadů způsobená převážně nedostatkem zpracovatelských kapacit. Ochrana přírody a krajiny V posuzovaném území nejsou vyhlášeny lokality se zvýšeným významem pro ochranu přírody a krajiny. Úkolem zadání 3. změny územního plánu obce Rudná je však požadavek prověřit možnost vedení lokálního biokoridoru z Nučic, který je navržen v Rudné přes centrum a je nefunkční. Obtížnost a pracnost vymezování územního systému ekologické stability (ÚSES) však charakterizuje jeho nízký koeficient ekologické stability (který udává poměr ekologicky stabilních a ekologicky labilních druhů pozemků a je označován jako KES – koeficient ekologické stability). Velmi intenzivně využívaná krajina je kategorie pro území s KES do 0,4, přitom Rudná má KES 0,04. Územní systém ekologické stability (ÚSES) Nejvýchodnější část území Rudné spadá do ochranné zóny osy nadregionálního biokoridoru, který je vymezen za východní hranicí katastrálního území Jinočany a Chrášťany. Maximální šíře ochranné zóny činí 2 km na každou stranu od osy nadregionálního biokoridoru. Skutečná šíře je však upravena podle konkrétních geomorfologických a ekologických podmínek daného území. Účelem ochranných zón je podpora koridorového efektu. To znamená, že všechny prvky regionálních a

15


lokálních ÚSES, významné krajinné prvky a společenstva s vyšším stupněm ekologické stability (obvykle 3. a vyšší) nacházející se v zóně jsou chápány jako součást nadregionálního biokoridoru. Lokální úroveň Podle Generelu ÚSES okresu Praha–západ (Ing. Milena Morávková, listopad 1998) je v území vymezen jako prvek ÚSES: •

Lokální biokoridor LBK 47 Rudná – Nučický háječek Vychází z lokálního biocentra LBC 60 a směřuje na území města Rudná, kde je nefunkční v celém rozsahu. Jedná se o doprovod komunikace podél jižní části zastavěného území Rudná a o propojení na interakční prvek Horka 130.

Významné krajinné prvky (VKP) Důležitou funkci biologickou i estetickou plní v typicky zemědělské krajině s vysokým stupněm zornění zejména významné krajinné prvky. V případě Rudné a jejího nejbližšího okolí se jedná o neregistrovaný VKP: •

Významný krajinný prvek VKP 130 – Horka Jde o mezní porosty podél cesty na hranici katastrů Chrášťany, Jinočany a Rudná, které dotvářejí kompoziční členění krajiny a horizont mělkého údolí severně od Nučického háječku.

Nakládání s odpady Nakládání s odpady upravuje v Rudné obecně závazná vyhláška o nakládání s odpady. Podle této vyhlášky platí pro občany povinnost třídit komunální odpad a jednotlivé složky ukládat na určená místa. V Rudné se nachází sběrné místo, kde se sbírá tříděný odpad. Sběr nebezpečného odpadu zajišťuje minimálně dva krát do roka mobilní sběrna. Zbytkový odpad bývá shromažďován ve sběrných nádobách a sběrných pytlích, jeho odstranění zabezpečuje firma Technické služby Rudná, a.s. Odpad je skládkován na zajištěné skládce mimo obec.

16


Nejdůležitější fakta •

oblast s průměrnou až podprůměrnou úrovní kvality životního prostředí

•

v Rudné nejsou překročeny limitní hodnoty a meze tolerance pro oxid dusičitý ani oxidy dusíku

•

území s ohroženými povrchovými nebo podzemními vodami v důsledku koncentrace dusičnanů

•

nefunkční lokální biokoridor

•

existuje vyhláška a systém v nakládání s opady

17


1.5

Vybavenost

Město Rudná působí pro okolní obce jako středisko služeb. S ohledem na tranzitní polohu i dobrou dostupnost města a v neposlední řadě na počet obyvatel se v Rudné nachází řada zařízení komerční i veřejné vybavenosti. Většina z nich se nalézá na Masarykově ulici, zejména pak u její křižovatky s ulicí Karlovotýnskou v okolí městského úřadu. Z veřejné vybavenosti se v Rudné nachází: •

Městský úřad

•

Služebna městské policie

•

Základní škola, Masarykova ulice

•

Základní škola Rudná, 5. května

•

Mateřská škola

•

Lékárna

•

Dům seniorů (v majetku Středočeského kraje)

•

Obecní dům

•

Dva hřbitovy

•

Hřiště dětská a fotbalové

•

Squash centrum

•

Tělocvična (součástí základní školy)

•

Tenisové kurty

•

Sokolský dům (v majetku TJ Sokol)

18


Pracoviště lékařů: ●

Dvě samostatné ordinace praktického lékaře pro dospělé

●

Samostatná ordinace praktického lékaře pro děti a dorost

●

Dvě samostatné ordinace praktického lékaře - stomatologa

●

Detašované gynekologa

●

Samostatná ordinace lékaře specialisty

●

Pracoviště záchranné služby Praha-venkov

pracoviště

samostatné

ordinace

praktického

lékaře

-

Komerční vybavenost ●

Video-informace a městská knihovna

●

Česká spořitelna

●

Komerční banka

●

Česká pošta

●

Česká pojišťovna

●

Kooperativa-pojišťovna

Dále se v Rudné nalézá řada dalších maloobchodních, stravovacích zařízení a rovněž tak i kapacity ubytovací. Knihovna Zákon o povinném zřizování knihoven v roce 1919 ovlivnil to, že v každé z obcí se začala objevovat knihovna. V roce 1921 byla otevřena knihovna i v Dušníkách. O rok dříve však byla dána do provozu knihovna v Hořelici. Od začátku 90. let řada malých knihoven na venkově zanikla, nejinak tomu bylo i v okolí Rudné. Rudenská knihovna tak v současnosti slouží i čtenářům z okolních obcí. V současnosti sídlí v budově Obecního domu, bývalé dušnické školy. Prostory jsou upraveny tak, aby vyhovovaly co nejlépe návštěvníkům, veškeré údaje o publikacích jsou elektronicky zpracovány a sdíleny po síti veřejných knihoven v Česku. Současný knihovní fond čítá cca 10 tisíc svazků.

19


Společnost Technické služby Rudná a.s. je vlastníkem dceřiné společnosti RELAXSPORT Rudná s.r.o. Tato společnost provozuje v Rudné squashové kurty, solárium a další doplňkové služby, pronajímá prostory pro kadeřnictví, masáže. Centrum Rudné-ortofotomapa Dušníky

Zdroj: www.mapy.cz

20


Centrum Rudné-ortofotomapa Hořelice

Zdroj: www.mapy.cz


Větší nákupy a vybrané (speciální) služby v Praze

•

Řada zařízení občanské i komerční vybavenosti poskytuje Rudné z tohoto ohledu velkou míru soběstačnosti

•

Středisko vybavenosti pro okolní obce

•

Veřejná

vybavenost

(škola,

zdravotnictví)

nestačí

kapacitou

vzrůstající

poptávce související se zvyšujícím se počtem obyvatel

21


Turistická mapa Rudné a okolí

Zdroj: www.mapy.cz Komentář k mapě: Město Rudná

není

z pohledu

turistiky

významné, ani

není

turisty

prakticky

navštěvované. Tomu odpovídá situace, kdy územím Rudné neprochází žádná značená turistická trasa. Fialově je v mapě vyznačena cyklotrasa.

22


1.6

Ekonomika

Charakteristika kraje Celková výkonnost ekonomiky kraje je měřena pomocí souhrnných ukazatelů (hrubá přidaná hodnota, hrubý domácí produkt, tvorba hrubého fixního kapitálu, disponibilní důchod domácností). Na hrubém domácím produktu vytvořeném v České republice se Středočeský kraj v roce 2002, stejně jako ve dvou předcházejících letech, podílel 9% (v běžných cenách). V přepočtu na 1 obyvatele dosahuje HDP v současnosti v kraji cca 200 tis. Kč, což představuje 82% průměru ČR. Mezi kraji České republiky zaujímá Středočeský kraj v tvorbě HDP na obyvatele až 8. místo. Tento fakt je způsoben tím, že velká část zaměstnaných (podle výsledků SLDB téměř 20%) vyjíždí za prací mimo území kraje, zejména do Prahy. Tato skutečnost naopak příznivě ovlivňuje disponibilní důchod, jehož hodnoty se pohybují nad průměrem ČR. Rudná Kvůli výhodné poloze v těsné blízkosti Prahy došlo v okolí Rudné na jihozápadním okraji Prahy v posledních letech k soustředění řady komerčních aktivit v areálu na jihozápadním okraji obce v blízkosti sjezdu z dálnice D5. Podíl počtu ekonomických subjektů zaměřených do oblasti služeb (obchod, prodej a opravy motorových vozidel a spotřebního zboží a pohostinství či ostatní obchodní služby) na celkovém počtu ekonomických subjektů působících v Rudné je vysoký, stejně jako podíl obchodních společností. Průmyslová výroba je v Rudné v současnosti zastoupena minimálně. Důvodem bylo v minulosti rozvinuté zemědělství, v současnosti je to nabídka pracovních příležitostí v Praze. Rovněž technické podmínky neumožňovaly větší rozvoj výrobních aktivit. Nezaměstnanost Pro zázemí Prahy typická je nízká míra nezaměstnanosti, která se projevuje i v Rudné, vyznačuje se také jedním z nejnižších podílů dlouhodobě nezaměstnaných či vysokou mírou podnikatelské aktivity.

23


Počet a struktura pracovních příležitostí, dopravní dostupnost, geografická poloha a vzdělanost či flexibilita ekonomicky aktivního obyvatelstva se výrazně podílejí na míře nezaměstnanosti ve Středočeském kraji. Míra nezaměstnanosti udává počet dosažitelných uchazečů (v roce 1996 se zjišťovalo za všechny uchazeče) z evidence úřadů práce na počet ekonomicky aktivních. I přes navýšení hodnoty ukazatele z 3,0 v roce 1996 na 5,3 v roce 2006 a následný pokles na méně než 2% si region udržuje dlouhodobě druhou nejnižší nezaměstnanost v republice. Údaje za správní obvod pověřeného úřadu Černošice za květen 2008 Dosažitelní uchazeči celkem

125

Počet ekonomicky aktivních

7 881

Míra nezaměstnanosti

1,6%

Volná místa

161

Zdroj: Úřad Práce Praha-západ Průmyslová zóna na jihozápadě Rudné

Zdroj: internet

24


Komerční zóna Nejvýznamnější koncentrace komerčních aktivit se nachází na jihozápadním okraji Rudné. Areál vznikal postupně od druhé poloviny 90. let a v současné době představuje nejdůležitější koncentraci pracovních příležitostí ve městě. Jsou zde zaměstnáni nejen místní obyvatelé, ale oblast je i centrem dojížďky z okolních obcí, ale i vzdáleného okolí (např. severní Čechy). Areál se nachází přímo na sjezdu č. 5 z dálnice D5 a v současnosti nabízí v první fázi 107 000 m2 skladových, respektive výrobních ploch a 31 000 m2 kanceláří. Dalších 60 000 m2 nových prostor má být vybudováno ve druhé fázi projektu. Areál byl projektován s cílem nabídnout svým nájemcům dobré napojení na silniční infrastrukturu a flexibilitu vnitřních prostor. V současné době sídlí v parku přibližně 20 výrobních, logistických a obchodních společností. Fluktuace zejména firem činných ve sféře skladování je poměrně vysoká, nájemci prostor se často obměňují. Součástí areálu je i celnice a odstavné parkoviště pro kamiony.

Zdroj: internet

25


Letecký snímek Rudné

Zdroj: www.mapy.cz

Mzdy V hodnocení ekonomického prostředí se odvětvová struktura ekonomiky podstatně podílí

na regionální

diferenciaci

mezd.

Vzhledem

ke

geografické

poloze

je

Středočeský kraj úzce spjat s pracovním trhem Prahy. Region Středních Čech tak měl s odstupem druhou nejvyšší úroveň mezd v republice (v roce 2006 činila průměrná hrubá měsíční mzda Středočeského kraje 22 811 Kč, tj. vzrostla o 67,7 % oproti roku 2000).

26


Ekonomická aktivita Přehled ekonomických subjektů dle formy v tom Celkem

z toho fyzické

z

toho

osoby

živnostníci

právnické osoby

obchodní společnosti

1 072

833

792

239

153

družstva 2

státní podniky -

Zdroj: ČSÚ, Registr ekonomických subjektů V Rudné v roce 2006 působilo celkem 1 072 ekonomických subjektů, z toho převažovaly fyzické osoby (78%) a v rámci této kategorie ti, kteří se deklarovali jako živnostníci (95%). Přehled ekonomických subjektů dle velikostní kategorie Kategorie počtu zaměstnanců kód

31.12.06

30.11.07

Neuvedeno

562

520

110

Bez zaměstnanců

356

340

120

1 - 5 zaměstnanců

92

99

130

6 - 9 zaměstnanců

20

15

210

10 - 19 zaměstnanců

15

12

220

20 - 24 zaměstnanci

6

6

230


9

6

240


2

2

310


3

4

320


-

1

330


4

3

340


2

2

410


-

0

450


1

1

0

název

Záznam k

27


Kategorie počtu zaměstnanců kód

název

Celkem

Záznam k 31.12.06

30.11.07

1 072

1011

Zdroj: ČSÚ, Registr ekonomických subjektů Mezi roky 2006 a 2007 počet registrovaných ekonomických subjektů poklesl přibližně o 6%. Na konci listopadu 2007 převařovaly v Rudné ekonomické subjekty bez zaměstnanců, ve většině případů se jednalo o živnostníky-osoby samostatně výdělečně činné. Naopak regionálně významných zaměstnavatelů sídlilo v Rudné jen necelé jedno procento z celkového počtu. Mezi významnější ekonomické subjekty z pohledu zaměstnanosti v Rudné nacházející se mimo areál komerční zóny patří v současné době následující: •

Auto Škvor - prodej automobilů

•

B. M. S. Bohemian Music Service

•

Cukrárna-výrobna, Svět dárků-J. Pipek

•

Česká mailingová společnost

•

DOMO Hustoles

•

Improx-knihařské zpracování

•

Raab Karcher staviva

•

SB Autoplus

•

Šafránka

•

Technické služby Rudná

•

1. auto Škvor


Rudná je oblast atraktivní pro podnikání

•

Místní ekonomická struktura je založena na existenci především malých a středních podniků

•

Nízká úroveň nezaměstnanosti

•

Dominuje zaměstnanost ve službách

28


1.7

Obyvatelstvo a bydlení

Srovnávací charakteristiky Věková skladba populace ve Středočeském kraji je do značné míry ovlivněna migrací, kdy do příměstského prostředí přicházejí lidé v produktivním věku, jejichž podíl na obyvatelstvu kraje se stále zvyšuje. Středočeský kraj je národnostně homogenním celkem. Naprostou většinu má obyvatelstvo české národnosti. Při Sčítání lidu, domů a bytů 2001 se k české národnosti přihlásilo 96 % obyvatel. Hustotou obyvatel se okres Praha-západ řadí na přední místo jak ve Středočeském kraji, tak i mezi okresy ČR. Významným charakteristickým znakem regionu je vysoká vyjížďka obyvatelstva za prací mimo obec svého trvalého bydliště a orientuje se zejména na blízkou a často atraktivní nabídku volných míst v Praze. Na uvedený jev reaguje i veřejná doprava, zlepšuje se dostupnost obcí v regionu a tím i pohyb pracovní

síly.

Vzdálenost

od

hlavního

města

významně

ovlivňuje

zejména

demografické a ekonomické postavení obcí. Oblasti v těsném sousedství Prahy jako je Rudná, jsou na tom ve všech charakteristikách lépe než periferní oblasti při vnějších hranicích kraje. Obce v zázemí Prahy vynikají intenzivní bytovou výstavbou, vysokým migračním přírůstkem, a to zejména lidí mladších a vzdělanějších. Toto má pozitivní vliv na věkovou a vzdělanostní strukturu obyvatel. Blízkost Prahy umožňuje i lepší dostupnost lékařské péče. Proto při hodnocení demografického prostředí byly nejlépe hodnoceny správní obvody obcí s rozšířenou působností sousedící s Prahou: Černošice, jejichž součástí je i město Rudná (na prvním místě při celostátním srovnání), Říčany, Brandýs nad Labem-Stará Boleslav, Lysá nad Labem. Výstavba satelitních obytných celků v blízkém okolí velkých měst (jakožto vznik suburbií) se významně podílí na změně demografického vývoje daného území. V souvislosti s existencí urbanizačních trendů byly nejvýraznější změny zaznamenány ve vývoji populace ve Středočeském kraji. Důvodem byl zejména neustálý přírůstek stěhováním, který příznivě ovlivňuje i přirozenou měnu obyvatel. Díky struktuře přistěhovalých (většinou mladší obyvatelé zakládající v kraji své rodiny), zvyšování životní úrovně a dostupnosti bydlení se tradiční model „vyšší plodnosti na severu České republiky“ od druhé poloviny 90. let rozpadá. Středočeský kraj zaznamenal v úhrnné plodnosti výrazné změny. Zatímco jako jeden z méně než poloviny krajů

29


nedosahoval na začátku druhé poloviny 90. let 20. století průměru České republiky, v současnosti dosahuje druhé nejvyšší hodnoty sledovaného ukazatele. V rámci Středočeského kraje lze Rudnou co do počtu obyvatel srovnávat v rámci skupiny 10 obcí, které mají přibližně mezi 4 a 5 tisíci obyvatel. Srovnání s vybranými městy Středočeského kraje (2008) Město

Počet obyvatel

Bělá pod Bezdězem

5 013

Bakov nad Jizerou

4 939

Kosmonosy

4 561

Votice

4 492

Pečky

4 395

Rožmitál pod Třemšínem

4 363

Mníšek pod Brdy

4 335

Rudná

4 226

Bystřice

4 119

Zdice

3 972

Zdroj: ČSÚ Naděje dožití Mezi okresy Středočeského kraje nejsou výraznější rozdíly. Rozdíl mezi nejvyšší a nejnižší hodnotou je do 1,5 roku. Okresy, ve kterých je hodnota naděje dožití nejvyšší, jsou Praha – západ (73 let), Kutná Hora a Mladá Boleslav.

30


Počet obyvatel V následující tabulce je uveden vývoj počtu obyvatel Rudné během sčítání (cenzů).

Stav obyvatelstva v obci Rudná v době sčítání v letech 1869-2001 Cenzus

Stav obyvatelstva

v roce 1886

1014

1880

1175

1890

1497

1900

2177

1910

2904

1921

2837

1930

3129

1950

3153

1961

3321

1970

3090

1980

2974

1991

2838

2001

3075

Zdroj: ČSÚ Cenzy,

tj.

sčítání

obyvatelstva

probíhají

na

našem

území

od

roku

1886,

v pravidelných cyklech pak od roku 1880. Během tohoto období počet obyvatel Rudné v zásadě rostl. Poklesy stavu obyvatel byla zaznamenány v roce 1921, dále pak v letech 1970, 1980, 1991. V posledním období se však již stav obyvatelstva zvyšuje.

31


Stav obyvatelstva 3500

3321 3129

3153

3090

2904 3000

3075 2974

2837

2838

2500 2177 2000

1497 1500 1175 1014 1000

500

0 1986

1880

1890

1900

1910

1921

1930

1950

1961

1970

1980

1991

2001

Zdroj: ČSÚ

32


Stav obyvatelstva k 31. 12. 4500 3999 4000 3738 3360

3509

2003

2004

3500 3184

počet obyvatel

3000

2500

2000

1500

1000

500

0 2002

2005

2006

Zdroj: ČSÚ

Pohyb obyvatelstva Pohyb obyvatelstva v posledních letech ukazuje následující tabulka

Bilance obyvatelstva v obci Rudná v letech 2002-2006 Stav a pohyb obyvatelstva Stav obyvatelstva k 1. 1.

Rok 2002

2003

2004

2005

2006

3125

3184

3360

3509

3738

Počet narozených

26

31

43

57

68

Počet zemřelých

23

42

43

34

34

Počet přistěhovalých

151

258

226

306

336

Počet vystěhovalých

95

71

77

100

109

3

-11

0

23

34

56

187

149

206

227

Přirozený přírůstek Migrační přírůstek

33


Stav a pohyb obyvatelstva

Rok 2002

Přírůstek celkem Stav obyvatelstva k 31. 12.

2003

2004

2005

2006

59

176

149

229

261

3184

3360

3509

3738

3999

Zdroj: ČSÚ V předchozí tabulce je porovnána přirozená měna obyvatel (zemřelí a narození) s migrací (vystěhovalí a přistěhovalí). Celkový přírůstek obyvatel Rudné byl v letech 2002 až 2006 vždy kladný; navíc měl ve sledovaném období vzestupný trend. Při srovnání

obou

druhů

přírůstku

obyvatel

byl

mnohonásobně

vyšší

přírůstek

v důsledku stěhování.

Počet obyvatel v Rudné, průměrný věk (1.pololetí 2008) počet obyvatel k 1.1.2008 celkem

muži 4 221

průměrný věk

ženy 2 051

2 170

37

Zdroj: Obec Rudná - matrika V předchozí tabulce jsou uvedeny nejdůležitější a v době zpracování Strategie nejaktuálnější údaje týkající se obyvatelstva v Rudné, ty byly získány z matriky v Rudné, vztahují se kek konci 1. pololetí roku 2008. Věková struktura Věková struktura obyvatelstva obce Rudná (1. pololetí 2008) Věková struktura Stav obyvatelstva obce

muži

ženy

absolutně

procentuelně

0 až 4

188

151

55%

45%

5 až 9

109

124

47%

53%

10 až 14

93

93

50%

50%

15 až 19

100

125

44%

56%

20 až 24

115

108

52%

48%

25 až 29

167

135

55%

45%

34


Věková struktura obyvatelstva obce

Stav muži

ženy

absolutně

procentuelně

30 až 34

265

237

53%

47%

35 až 39

172

181

49%

51%

40 až 44

111

164

40%

60%

45 až 49

137

85

62%

38%

50 až 54

142

119

54%

46%

55 až 59

119

169

41%

59%

60 až 64

88

148

37%

63%

65 až 69

71

103

41%

59%

70 až 74

70

54

56%

44%

75 až 79

58

68

46%

54%

80 až 84

35

62

36%

64%

85 až 89

8

33

20%

80%

90 až 94

3

7

30%

70%

95 až 99

0

3

0%

100%

100 až 104

0

1

0%

100%

Zdroj: Obec Rudná - matrika O věkové struktuře nejlépe vypovídá následující graf (stav k polovině roku 2008, údaje jsou převzaty z matriky v Rudné), z kterého jsou patrné dvě poměrně početné skupiny obyvatel. Jedna z nich je ve věku okolo 30 let a druhá do 5 let. Index stáří, tj. poměr počtu obyvatel v poproduktivním věku (65 a více) ku počtu ve věku předproduktivním (do 15 let) je pro Rudnou roven 0,76 (v roce 2001 byl podle údajů ČSÚ roven 0,97). V rámci současných demografických podmínek, kdy u většiny obcí tento index značně převyšuje hodnotu 1, je toto jistě pozitivní ukazatel. Projevuje se tak příznivý populační trend v mládnutí obyvatelstva Rudné.

35


počet obyvatel

Věková struktura

600 502 500

400

353

339 302

275

288

300 233

261

225 223

236

222

186

200

174 124

126 97

100 41 10

3

1

90

95

100

0 0

5

10

15

20

25

30

35

40

45

50

55

60

65

70

75

80

85

věk

Zdroj: Obec Rudná - matrika

Rodinný stav

Struktura obyvatelstva obce Rudná podle rodinného stavu (2001) Obyvatelstvo podle rodinného stavu

Stav muži

ženy

absolutně

%

svobodní-muži

571

484

1055

34,31

vdané,ženatí-muži

783

785

1568

50,99

rozvedení-muži

90

100

190

6,18

ovdovělí-muži

39

193

232

7,54

nezjištěno-muži

25

5

30

0,98

Zdroj: ČSÚ Z pohledu rodinného stavu v Rudné převládají vdané a ženatí, kteří představují téměř 51% obyvatel obce.

36


Vzdělání Vzdělanostní struktura obyvatelstva obce Rudná (2001) Vzdělání Obyvatelstvo podle vzdělání muži ženy absolutně bez vzdělání

%

1

2

3

0,11

základní a neukončené

150

293

443

16,97

vyuč. a střední odborné bez maturity

566

442

1008

38,62

úplné střední s maturit

315

413

728

27,89

39

55

94

3,6

164

118

282

10,8

z toho: bakalářské

7

5

12

0,46

nezjištěné vzdělání

34

18

52

1,99

1269

1341

2610

100

vyšší odborné a nástavbové vysokoškolské

celkem Zdroj: ČSÚ

Úroveň vzdělanosti obyvatelstva náleží v kraji k těm vyšším. Vysokoškolské či vyšší odborné a nástavbové má kolem 14 %, střední školu s maturitou zaujímá 28 % (oba údaje z celkového počtu obyvatel). Podle vzdělání převažují v Rudné středoškolsky vzdělaní, kteří tvoří téměř dvě třetiny z obyvatelstva obce (ve věku 15 a více let).

37


Vzdělanostní struktura 1200

1008 1000

800 728

600

443 400 282 200 94 52 3 0 bez vzdělání

základní a neukončené

vyuč. a střední odborné bez maturity

úplné střední s maturitou

vyšší odborné a nástavbové

vysokoškolské

nezjištěné vzdělání

Zdroj: ČSÚ, 2001 Národnostní struktura Struktura obyvatel obce česká

Počet osob 2 957

moravská

3

slezská

2

slovenská

17

romská

1

německá

5

ruská

12

ukrajinská

6

ostatní

17

nezjištěná

55

Zdroj: ČSÚ Národnostní struktura obyvatelstva obce je homogenní, převládá národnost česká.

38


Náboženská struktura Vyznání

Počet osob

věřící

731

v tom: Církev římskokatolická

552

Církev československá husitská

92

Českobratrská církev evangelická

11

Pravoslavná církev v českých zemích

7

Náboženská společnost Svědkové Jehovovi

4

ostatní a nepřesně určené

65

bez vyznání

2 152

nezjištěno

192

Zdroj: ČSÚ

V rámci sčítání byla sledována i náboženská struktura obyvatelstva, většina obyvatel Rudné je bez vyznání, z věřících má nejvýznamnější podíl Církev římskokatolická, po ní pak Církev československá husitská. Vyjížďka Pohyb obyvatelstva obce Rudná do zaměstnání a škol (2001) Vyjíždějící do zaměstnání a škol zaměstnaní-celkem z toho: v rámci okresu z toho: v rámci kraje

Počet vyjíždějících 1294 116 67

z toho: do jiného kraje

776

žáci a studenti

509

z toho: v rámci obce-žáci a studenti

265

z toho: v rámci okresu-žáci a studenti

4

39


Vyjíždějící do zaměstnání a škol

Počet vyjíždějících

z toho: v rámci kraje-žáci a studenti

34

z toho: do jiného kraje-žáci a studenti

197

Vyjíždějící denně mimo obec celkem-žáci a studenti

220

Zdroj: ČSÚ Z celkového počtu vyjíždějících do zaměstnání směřuje více než 60% do jiného kraje (především do Prahy). Dalších 5% dojíždí do zaměstnání v rámci Středočeského kraje, dále pak 9% do práce dojíždí do některé z obcí okresu Praha-západ. Zbývá přibližně čtvrtina, která dojíždí (respektive dochází) na pracoviště v rámci Rudné. Ekonomická aktivita Ekonomicky aktivní obyvatelstvo tvořící pracovní sílu jsou podle definice užívané statistikou osoby patnáctileté a starší, které splňují požadavky na zařazení mezi zaměstnané a nezaměstnané. Struktura obyvatelstva obce Rudná podle ekonomické aktivity (2001) Obyvatelstvo podle ekonomické aktivity Obyvatelstvo úhrnem Ekonomicky aktivní celkem v tom: zaměstnaní

Stav muži

ženy

celkem

1508

1567

3075

100

904

738

1642

53,4 50,9

867

700

1567

v tom: zaměstnaní-z toho: zaměst.osoby, zaměstnavatelé, sam.činní

%

6 47,0

820

627

1447

6

39

34

73

2,37

0

26

26

0,85

37

38

75

2,44

574

819

1393

45,3

v tom: zaměstnaní-z toho: pracující důchodci v tom: zaměstnaní-z toho: ženy na mateřské dovolené v tom: nezaměstnaní Ekonomicky neaktivní celkem v tom: nepracující důchodci

20,4 231

398

629

6

40


Obyvatelstvo podle ekonomické aktivity

Stav muži

v tom: ostatní s vlast.zdrojem obživy

ženy 6

celkem

38

44

% 1,43 16,3

v tom: žáci, studenti, učni

253

250

503

6

0

47

47

1,53

v tom: ostatní závislé osoby

84

86

170

5,53

Osoby s nezjištěnou ekonom.aktivitou

30

10

40

1,3

v tom: osoby v domácnosti

Zdroj: ČSÚ Podle výsledků posledního cenzu se podíl ekonomicky aktivních pohyboval okolo 53% všech obyvatel. Necelých 51% (z celkového počtu obyvatel) tvořili zaměstnaní. Ve skupině ekonomicky neaktivních převládaly dvě velké skupiny: důchodci (tvořili necelých 21% z celkového počtu obyvatel) a žáci, studenti a učni (celkem více než 16% z celkového počtu obyvatel). Naproti tomu ženy na mateřské dovolené, respektive jejich počet, tvořily necelé procento obyvatel. O vysoké ekonomické aktivitě vypovídá i fakt, že podíl osob v domácnosti činil o málo více než 1,5% z celku. Výše uvedená data pocházejí z nejaktuálnějšího zdroje, který sleduje ekonomický status a složení obyvatelstva, tj. z cenzu. Vlivem vysoké imigrace se pravděpodobně ekonomické složení obyvatel v letech 2001 až 2008 (kdy byl tento profil sestaven) částečně pozměnilo.

Ekonomická aktivita obyvatelstva obce Rudná podle odvětví (2001) Stav

Obyvatelstvo podle ekonomické aktivity muži

ženy

absolutně

%

Ekonomicky aktivní podle odvětví: zemědělství, lesnictví, rybolov

15

5

20

1,22

průmysl

178

106

284

17,3

stavebnictví

151

29

180

10,96

41


Stav

Obyvatelstvo podle ekonomické aktivity muži

ženy

absolutně

%

obchod, opravy motor. vozidel a spotř.zboží

135

125

260

15,83

26

32

58

3,53

113

43

156

9,5

22

29

51

3,11

podniky, výzkum

75

75

150

9,14

veřejná správa, obrana, soc.zabezpečení

44

59

103

6,27

činnost

27

131

158

9,62

ostatní veřejné a osob.služby

72

60

132

8,04

nezjištěné odvětví

46

44

90

5,48

pohostinství a ubytování doprava, pošty a telekomunikace peněžnictví a pojišťovnictví činn. v oblasti nemovitostí, služ.pro

školství, zdravotn., veterin. a sociální

Zdroj: ČSÚ Pokud se jedná o zaměstnanost podle sfér národního hospodářství, neliší se složení v Rudné příliš od rozložení ve velkých městech. Takřka dvě třetiny ekonomicky aktivních jsou zaměstnány v terciéru, tj. především ve službách. Nejmenší podíl je u zaměstnanosti v zemědělství, lesnictví a dalších odvětví priméru, kde činí necelé jedno a půl procento. Průmysl a stavebnictví zaměstnává pak téměř 20% obyvatel Rudné.

42


Bydlení Počet domů 1200 1052 1000 895 757 800

786

816

počet domů

729

558 600

385

400 321

200 123

156

221

1890

1900

141

0 1986

1880

1910

1921

1930

1950

1961

1970

1980

1991

2001

cenzus

Zdroj: ČSÚ, 2001

Počet domů v obci Rudná v době sčítání v letech 1869-2001 Cenzus v roce

Počet domů

1869

123

1880

141

1890

156

1900

221

1910

321

1921

385

1930

558

1950

729

1961

757

1970

786

1980

816

43


Cenzus v roce

Počet domů

1991

895

2001

1052

Zdroj: ČSÚ K největšímu nárůstu počtu domů došlo na území Rudné v letech 1900 až 1910 a 1921 až 1930, v poválečném období pak až v poslední době, mezi roky 1991 a 2001.

Počet dokončených bytů v obci Rudná v letech 2001 až 2006 Rok

rodinné domy

bytové domy

2001

29

10

2002

11

0

2003

30

29

2004

27

0

2005

20

86

2006

42

15

Zdroj: ČSÚ Významnou roli v sociální oblasti sehrává intenzita bytové výstavby, která odráží nejen životní úroveň (vhodné podmínky pro bydlení, celkový ekonomický rozvoj regionu), ale též i migrační preference (populační růst, příliv nových pracovních sil do regionu a schopnost tyto pracovní síly vstřebat). Od druhé poloviny 90. let neustále stoupá počet zahájených i rozestavěných bytů. Mezi lety 2001 a 2006 bylo dokončeno v bytových a rodinných domech v Rudné téměř 300 bytů. Nejméně bytů bylo dokončeno v roce 2004, nejvíce v roce následujícím. V jednotlivých letech převládaly s výjimkou roku 2005 dokončené byty v rodinných domech. Za celé období tvořil souhrn dokončených bytů v bytových domech celkem 47%.

44


Počet dokončených bytů v obci Rudná v letech 2001 až 2006 Ukazatele nových bytů celkem Rok

Obytná plocha v m2

Užitková plocha v m2

Celková hodnota v tis Kč

2001

4 660

6 491

97 100

2002

1 637

1 983

42 250

2003

6 262

10 256

146 120

2004

3 657

5 321

80 500

2005

7 499

8 550

117 750

2006

7 949

10 599

214 050

Zdroj: ČSÚ V roce 2005 byla celková obytná i užitková plocha v dokončených bytech největší, dosahovala téměř 8 000 m2, respektive 10 600 m2. Nová bytová výstavba Probíhající suburbanizace se v současné době nezastavuje. Pro Prahu jsou plánovány stále nové a rozsáhlejší bytové projekty a nejinak je tomu v okolním území, kde se nachází Rudná. Požadavky na nové obytné kapacity se promítají do nově plánovaných rozvojových lokalit. V současné době se v rámci urbanistické koncepce zástavby předpokládá výstavba několika set bytových jednotek pro takřka tisíc obyvatel.

45


Bilance navrhované výstavby počet bytových jednotek

počet obyvatel

Lokalita sever

256

717

Lokalita jih

86

241

Celkem

342

958

Zdroj:www.rudnamesto.cz Nejdůležitější fakta •

Populační růst města v posledních letech

•

Předpoklad dalšího růstu obyvatelstva

•

Příznivá demografická struktura-mladé obyvatelstvo

•

Příznivá vzdělanostní struktura

•

Potřeba dimenzovat vybavenost a infrastrukturu na měnící se strukturu obyvatel a jejich rostoucí počet

46


1.8

Historie, památky

Znak a prapor Dne 27. října 2000 získala Rudná statut města. Již v roce 1995 Heraldická společnost v Praze navrhla znak a prapor pro Rudnou. Štít znaku je rozdělen vodorovně na dvě stejné části. Na hranici obou těchto částí-polí je uprostřed zobrazena zlatá poštovská trubka. Ta je na štítě umístěna jako připomínka jedné z nejstarších poštovních tras v Čechách, která procházela právě územím dnešní Rudné. Horní pole znaku je červené a představuje klášter sv. Jiří na pražském Hradě. Podle nejstaršího dochovaného vyobrazení měl právě tento klášter ve znaku červený kříž na stříbrném štítě. V dolním poli černá barva symbolizuje naopak pražské arcibiskupství, které mělo ve znaku zlaté břevno na černém štítě. Obě církevní instituce, klášter sv. Jiří i pražské arcibiskupství byly v minulosti vlastníky Hořelice a Dušník. Krátce z historie Osídlení širšího okolí Rudné je doloženo archeologickými nálezy již z doby bronzové (2000-1500 let př. n. l.). Lidé té doby již tavili a opracovávali bronz, o čemž svědčí například nálezy na Homoli v Dušníkách. Stopy osady z doby bronzové byly objeveny v roce 1996 při výstavbě skladu Delvity. První čeští králové měli zájem na šíření křesťanství, podporovali tudíž církevní řády. Díky donacím panovníka a vlastní úspěšnosti v hospodářství vznikala a rozvíjela se mimo jiné i na západ od Prahy velká církevní panství a majetky (např. zbraslavští cisterciáci). Název Dušníky znamenal v minulosti označení vsi dušníků nebo ves, v niž žili dušníci, tj. poddaní na pozemku zádušním. Dušníky byly tedy duchovenským statkem, jak lze podle

jména

usuzovat.

Dušničtí

byli

od

roku

1228

poddanými

ženského

benediktinského kláštera. Abatyše Anežka potvrdila majetky kláštera sv. Jiří v listině opatřené královskými pečetěmi, mezi nimi byly Dušníky i Hořelice. Dále papež Řehoř IX. potvrdil znovu v roce 1233 Dušníky jako statky kláštera. V průběhu dalších téměř 200 let zůstávaly Dušníky církevním statkem. Nejprve přišly jako dar Václava II. do majetku kapituly sv. Víta, kolem roku 1378 patřily ke statku pražského arcibiskupa a 47


kolem roku 1410 byly opět vráceny kapitule sv. Víta. Za husitských válek pražská kapitula sv. Víta Dušníky ztratila. Od té doby po více než dvě stě let patřily Dušníky různým světským majitelům. Teprve od roku 1628 byly navráceny opět pražské kapitule. Ve třicetileté válce byly Dušníky zcela vypleněny. V roce 1649 přišlo během velké morové rány hodně lidí o život. V roce 1753 vznikl požár, při kterém byla zničena celá zástavba obce. V zimních týdnech na přelomu roku 1799 a 1800 byla v okolí Dušník ubytovaná část ruského vojska generála Suvorova. Sám generál se vyspal na místní poště. Jedná se o dnešní objekt čp. 22 na současném Havlíčkově náměstí. Dnes je tam opravená budova, ta však není původní, byla postavena až v roce 1856. Historická mapa Hořelice a Dušníků včetně okolí z let 1836 až 1852

Zdroj: www.mapy.cz

48


Hořelice Z roku 1052 pochází nejstarší známá zpráva o obci Hořelice. Obec je jmenována v nadační listině českého knížete Břetislava, který tehdy věnoval kostelu ve Staré Boleslavi statky, výsady a mezi nimi také důchod ze vsi Zhořelce u Prahy. Od roku 1228 patřila Hořelice klášteru sv. Jiří na pražském Hradě a v roce 1233 papež Řehoř IX. potvrdil ves Hořelici zmíněnému klášteru jako statek. Ve 14. století vlastnil Hořelici klášter sv. Tomáše na Malé Straně. Počátkem 15. století přešla obec do držby karlštejnského purkrabího pana Viléma Dubského z Třebomyslic. Ten ji posléze (roku 1406) daroval královské komoře a ta opět vrátila Hořelici klášteru sv. Jiří a tak v jeho držení zůstala až do husitských válek. Po skončení husitských válek roku 1436 král Zikmund jako odměnu připsal Hořelici bratřím Jeronýmovi, Janovi a Buškovi z Čečelic. O necelých 200 let později, v roce 1607 císař Rudolf II. prodal Hořelici jako dědičný statek Zikmundovi Měsíčkovi z Výškova. Významná byla Poloha Dušníků i Hořelice na hlavní trase z Prahy do Bavorska. V roce 1558 začala přes Plzeň probíhat poštovní výměna mezi Prahou a Řeznem, Hořelice byla

první

důležitou

zastávkou

za

Prahou.

Původní

budova

pošty

stávala

pravděpodobně v místě, kde pozdější hostinec Na Staré. Během počátečních fází třicetileté války krajinou v okolí Rudné opět táhly armády. V následujících letech byla řada obcí v okolí vypálena, Dušníky byly vypleněny, Hořelice vysídleny a přechodně zanikly. Pro

účast

ve

stavovském

povstání

byla

jeho

dědicům

polovina

majetku

zkonfiskována, ale následně roku 1633 byla Hořelice opět vrácena. Dcery paní Kateřiny prodaly Hořelici Ondřeji Erbovi z Erdsteinu. Dalším majitelem byl rod Karvinských, ten vlastnil Hořelici až do roku 1730. V tomto roce byly majetky začleněny do tachlovického panství. V letech 1771-72 zasáhla oblast morová rána, zemřelo mnoho lidí a z pozdější doby se již o historii obce mnoho nedozvídáme. K hospodářskému rozvoji dochází až v polovině 19. století v souvislosti s rozvojem dolování černého uhlí na Kladensku a železné rudy v okolí Nučic. U Tachlovic se začal těžit vápenec. Bylo potřeba vyřešit přepravu velkého objemu surovin, v roce 1857 49


byla uvedena do provozu Kladensko-Nučická dráha. Posléze získaly obce spojení s Prahou a Berounem. Od 60. letech 19. století se začalo rozvíjet dolování v okolí Nučic a muži z Dušník pracovali většinu dne v dolech a po směně ještě v zemědělství. Dolování rudy zde pokračovalo asi 100 let. V roce 1903 byl zbořen kostel sv. Jiří na Homoli, v roce 1910 byl otevřen slavnostní bohoslužbou kostel nový. Během prvních meziválečných let Dušníky i Hořelice narůstají novou výstavbou, opakovaně byly podávány žádosti o povýšení Dušníků na městys, rovněž byly zvažovány možnosti administrativního spojení obou obcí. Na začátku okupace byl proveden soupis všech živností v Dušníkách a Hořelici, ze kterého lze vysledovat počet a zastoupení jednotlivých druhů. Nejvíce provozoven se nacházelo podél hlavní (dnes Masarykovy) ulice. Rudná vznikla 1. ledna 1951, když byly sloučeny do té doby samostatné obce Dušníky a Hořelice. V roce 1990 se pracovalo na novém územním plánu. V Rudné v té době bylo volných cca 40-50 hektarů ploch, které se zdály být vhodné pro výstavbu rodinných domů. V roce 1992 byla zkolaudována hlavní kanalizační stoka. V roce 1994 byl dokončen vodovod. Masivní plynofikace proběhla do roku 1996. Byly opraveny budovy Obecního domu, městského úřadu a objektu bývalého kina, kde vzniklo sportovní Squash centrum. Byla opravena řada dalších objektů, např. zvláštní škola získala novou fasádu. Rovněž proběhla revitalizace některých veřejných prostorů, např. na Havlíčkově náměstí. Městem je Rudná od roku 2000. Spolky a organizace Za nejstarší spolky na území dnešní Rudné lze považovat spolek Oul založený v roce 1874, Spolek vojenských vysloužilců z roku 1889, spolek Bratrstvo-Svornost (1884) a Sbor dobrovolných hasičů založený v roce 1889. Spolky existovaly zvlášť v Dušníkách i Hořelici, posléze se však z důvodu lepších možností činnosti spojovaly. Nejvýznamnější rozmach zaznamenala spolková činnost ve 20. a 30. letech. Během světových válek byla činnost spolků silně omezována, po roce 1948 přestala řada spolků existovat nebo byla reorganizována tak, že již nenaplňovala původní podstatu svobodného spolčování. Šanci na přežití měly především spolky sportovní a odborné, zejména technické. Sídlo většiny spolků bylo v restauraci Na Nové, U Červenků. Po

50


roce 1989 spolková činnost ožila, nicméně již v ne tak pestré podobě jako před polovinou minulého století. Mimo výše uvedené spolky působily v Dušníkách a Hořelici ještě další významné organizace: •

Svépomocné družstvo dělníků českých

•

Společenstvo živnostenské

•

Místní odbor Ústřední matice školské

•

Hospodářské družstvo v Dušníkách

•

Družstvo pro odvodnění pozemků v Dušníkách

•

Hospodářsko-čtenářský spolek

•

Haléřový spolek

•

Dobrovolný sbor hasičů

•

Červený kříž

•

Baráčníci

•

Sokol

•

Klub českých velocipedistů

•

Autoklub Dušníky

•

Kuželkáři

•

Atleticko-fotbalový klub

•

Junák

•

Dušnická filharmonie

•

Spolek ochotníků J. K. Tyl

•

Okrašlovací spolek

•

Včelařský spolek pro Dušníky

•

Spolek chovatelů drobného zvířectva

Nejvýznamnější památky v Rudné Památky v Rudné nepatří mezi významné turisticky vyhledávané objekty, ale mají svůj význam pro místní obyvatele; jsou symbolem, pro mnohé z nich představují spjatost s městem, s bydlištěm, s místem, kde žijí a pracují.

51


Římskokatolický kostel Stětí sv. Jana Křtitele První zmínka o kostele je datována z roku 1356. Jedná se pravděpodobně o nejvýznamnější barokní stavbou v Hořelici a okolí. Původní kostel byl pravděpodobně přestavěn barokně v roce 1605, ale následně ve třicetileté válce byl značně poškozen. Rodina Karvinských, tehdejších majitelů panství poté dala v roce 1697 kostel opravit a hořelické faře přidělila pozemky. Další přestavba proběhla po padesáti letech, kdy tehdejší majitelka tachlovického panství, velkovévodkyně Anna Marie Toskánská dala pro chatrný stav kostel zbořit a následně na to v roce 1740 se začala stavba nového kostela. Dokončení stavby se velkovévodkyně už nedožila a dále ve stavbě pokračovala její dcera. Farářem Jan Ferdinand Ojlaser kostel dne 3. září 1747 znovu vysvětil. Na hlavním oltáři se nachází malba s výjevem stětí sv. Jana Křtitele, boční oltáře jsou zasvěceny sv. Rodině, sv. Barboře, sv. Janu Nepomuckému a sv. Františku Xaverskému. Na průčelí hořelického kostela je toskánský znak na památku velkovévodkyně Toskánské. Varhany v hořelickém kostele zhotovil místní rodák, varhanář Karel Weiss. Zámek Nedaleko

již

zmíněného

kostela

Stětí

sv.

Jana

Křtitele

stávala

kdysi

tvrz,

pravděpodobně s vodním opevněním. Stavba byla v dolní části kamenná, horní patro bylo ze dřeva. Jednalo se o zemanskou tvrz. Pod tvrzí níže se nacházela zahrada se studnou, potůčkem a rybník se sádkami. K hospodářství a podnikání rovněž patřil blízký mlýn, panský dvůr, pivovar, vinopalna a hospoda. Během třicetileté války byla tvrz vážně poškozena a rod Karvinských ji okolo roku 1700 dal přestavěl na barokní zámeček. Další výrazná přestavba proběhla v roce 1839. V současnosti má objekt soukromého vlastníka a není pro veřejnost přístupný. Boží muka Boží muka se nacházejí na parcele č. 235. Objekt má podobu sloupku, který je zakončen kovovým křížkem. Boží muka pocházejí z roku 1610. Místo sloužilo jako

52


pohřebiště, v době, kdy byl již přeplněn hřbitov u kostela Stětí sv. Jana Křtitele. Pochovávalo se zde i za epidemií moru. Zvonička Zvonička se nalézá v prostoru dnešního Havlíčkova náměstí. Stojí zde podle pramenů již od roku 1776. Původně zde byl umístěn jen zvonek zavěšený na dřevěném sloupu pod stříškou. Zvonilo se klekání a umíráček. Na počátku 19. století byla na místě zvoničky postavena zděná kaplička. Zvon byl odlitý roce 1808, za I. světové války byl zrekvírován a roztaven. Po skončení války byl na jeho místo zavěšen nový zvon, který však v období okolo roku 1980 zmizel. Poté byla v roce 2000 kaplička opravena, zvon zavěšen nový a dovnitř kapličky byla umístěna kopie sochy sv. Kunhuty. Homole Homole vytváří významnou dominantu nacházející se na severovýchodní straně Dušník. Jedná se o pahorek, tato vyvýšenina vznikla uměle, o čemž svědčí archeologické a stavební průzkumy a také rovněž záznamy v kronikách. Nepodařilo se však zjistit, jakým způsobem a z jaké příčiny byla vytvořena. Vzniklo několik pověstí týkajících se vzniku Homole, ty se shodují na společné hlavní události. Tou by měla být bitva u Loděnice roku 1197. Tehdy kdy proti sobě bojovala vojska českého knížete Soběslava II. a německého knížete Fridricha. Podle jedné verze pověsti údajně padl v bitvě vůdce knížecí družiny Hellich. Tohoto muže si kníže velmi vážil a proto poručil svým vojákům, aby mrtvému hrdinovi zbudovali monumentální mohylu. Podle Václava Hájka z Libočan nejde o padlého hrdinu, ale zajatého nepřítele, který je v hlubině kopce navěky spoután. Právě tuto verzi zachycuje štukový reliéf. Od pradávna (pravděpodobně postavena někdy ve 13. stol.) bývala na Homoli kaplička sv. Jiří. Ta byla roku 1595 opravena. Na jejím místě byl v letech 1687 – 1688 vystavěn již větší kostel v barokním stylu. Kostel byl 4. července 1690 vysvěcen biskupem Janem Dlouhoveským ke cti svatého Jiří. V pozdější době byla vedena v okolí Homole železniční trať z Prahy do Berouna a kostel vystavěný na 53


nestabilním podloží trpěl otřesy, které působily kolem projíždějící vlaky. Začaly se objevovat trhliny a stavební komise se rozhodla kostel v roce 1904 zbořit. Nový kostel byl následně postaven v letech 1908 až 1910 v novorománském slohu. Dne 7. března 1910 posvětil biskup Brusák v arcibiskupském paláci v Praze nové tři zvony, které ještě tentýž den byly dovezeny do Dušník a také zavěšeny na svá místa. Pošta v Hořelici. V roce 1558 bylo zavedeno pravidelné poštovní spojení mezi Prahou a bavorským Řeznem vedené po hlavní silnici přes Beroun do Plzně. Hořelice se stala první významnou zastávkou na cestě z Prahy. Objekt původní hořelické pošty stál v místě, kde byl posléze v roce 1690 vystavěn hostinec Na Staré. Hořelická pošta byla významná instituce, v roce 1700 na ní byl kromě poštmistra zaměstnán hospodář s manželkou a další personál, který obstarával hospodářství. Hospodář spravoval jak hostinec tak pošty, kde byli zaměstnáni 3 postilioni, podomek a v hostinci číšník. Poštovský úřad byl v té době dědičný a rodový. Budova hořelické pošty stojí dodnes, je to nynější hostinec Na Staré. Až do roku 1924, kdy byl areál opravován, byl na budově pošty vyznačen letopočet 1690. Další významná místa rudenská historie: Hořelický hřbitov Hřbitov byl zřízen vedle hlavní silnice v roce 1831, v roce 1900 byl rozšířen. Dušnický hřbitov Dušnický hřbitov byl založen v roce 1932. Pozemek na jeho stavbu věnovala obci rodina Hustolesova. Husův sbor Dne 2. září 1923 byl položen základní kámen a již 11. listopadu téhož roku byl slavnostně otevřen. Dne 15. července 1925 navštívil Husův sbor první prezident

54


Československa T. G. Masaryk. Během období okupace bylo započato se stavbou kolumbária, které bylo umístěno při bočním vstupu do kaple. Po skončení druhé světové války měla církev v Dušníkách a Hořelici 1756 členů. Dnes jich má církev asi 250 a pocházejí nejen z Rudné, ale i jejího okolí. Mezi historické památky patří i budovy škol. Hořelická pochází z roku 1898 a starší, dušnická z roku 1897. V historických pramenech lze vysledovat, že již před rokem 1698 působil v Hořelici na místní farní škole učitel-byl to otec Matěje Jelínka, jeho profese byla kantor a varhaník. Štukový reliéf o vzniku Homole v Rudné – Dušníkách Zmíněný štukový reliéf vytvořil v roce 1930 rudenský štukatér a zedník Karel Šubrt. Původně byl reliéf umístěn ve štítě domu č.p. 41 v ulici J. a V. Živcových v Rudné. V květnu roku 2006, kdy domek kvůli havarijnímu stavu musel být zbourán, byl reliéf z iniciativy starostky města PhDr. Jany Kozákové

přenesen do sálu Sokolského

domu. Prehistorické sídliště V roce 1995 došlo při stavbě velkoskladu společnosti Delvita na jihozápadním okraji Rudné k objevu významné památky, 3000 let starého sídliště z pozdní doby bronzové. Nebyl však proveden řádný archeologický průzkum. Nejdůležitější fakta •

Bohatá historie umožňuje občanům identifikaci s místem bydliště

•

Řada památek místního významu

55


1.9

Správa obce

Pravomoci vyhrazené zastupitelstvu jsou definovány v § 84 a § 85 zákona o obcích. Zastupitelstvo rozhoduje ve věcech patřících do samostatné působnosti obce, v přenesené působnosti jen pokud tak stanoví zákon. Zastupitelstvo vydává obecně závazné vyhlášky, kterými může ukládat povinnosti v samostatné působnosti. Ve volebním období 2006 - 2010 čítá Zastupitelstvo města Rudná 15

členů.

Starostou byla zastupitelstvem obce na svém ustavujícím zasedání paní PhDr. Jana Kozáková. Starosta zastupuje obec navenek a za výkon své funkce je zodpovědný zastupitelstvu. Místostarostu, pana Mgr. Pavla Kasala rovněž zvolilo zastupitelstvo obce na svém ustavujícím zasedání. Městský úřad Rudná (dále jen městský úřad) je personálně tvořen starostkou, místostarostou, tajemníkem a zaměstnanci města. V čele městského úřadu je starostka. Městský úřad v Rudné vykonává přenesenou působnost to znamená činnost matriky a stavebního úřadu. V obvodu této činnosti má takto kromě Rudné dalších 8 obcí v okolí. Zastupitelstvo zřídilo následující výbory : •

kontrolní výbor – předseda: Ing. Dominik Pola

•

finanční výbor - předseda: Doc. MUDr. Petr Vlček, CSc.

Rada zřídila tyto komise: •

komise pro výstavbu - předseda:

•

sociální komise – předseda: Mgr. Ivana Kasalová

Ing. Miroslav Novák

Organizační struktura Městského úřadu Rudná je prezentována na webových stránkách města a je k nahlédnutí na městském úřadu. Příspěvkové organizace s vlastní právní subjektivitou: •

Základní škola Rudná

•

Mateřská škola Rudná 56


•

Základní škola 5. května, Rudná

Organizační složka obce: •

Knihovna

Administrativní mapa Středočeského kraje

Zdroj: www.czso.cz Komunikace s obyvatelstvem, informovanost Vedení města informuje obyvatele v rámci předpisy stanovených pravidel. Nedílnou a důležitou stránkou pro komunikaci s obyvateli, návštěvníky a dalšími zájemci o informace jsou internetové stránky města na adrese www.mestorudna.cz. Na těchto stránkách jsou k nalezení všechny dostupné informace, úřední deska, je zde rovněž možné kontaktovat pracovníky a vedení městského úřadu, jsou zde umístěny formuláře pro veřejnost. Významnou součástí komunikace je rovněž městem vydávané tištěné periodikum Život v Rudné, což je informační měsíčník pro občany Rudné vydávaný zdarma. Spolková a zájmová činnost Ve městě působí a je činná řada spolků, zájmových a sportovních organizací. Část z nich má poměrně dlouhou tradici. Některé z organizací a spolků mají mezi obyvateli

57


města i okolních obcí velkou popularitu, jejich činnost je bohatá a tvoří významnou složku života v Rudné. Organizace, spolky a sdružení v Rudné (2007, 2008) •

Vlastenecko-sdružená obec Baráčníků

•

Náboženská obec církve československé husitské v Rudné u Prahy

•

Fotbalový klub Rudná

•

FC Kmet Rudná (fotbalový klub seniorů)

•

Český svaz chovatelů

•

Junák

•

Město Rudná 2001 – občanské sdružení

•

Společnost pro ochranu a rozvoj Rudné – občanské sdružení

•

TJ Sokol Rudná

•

Stříbrný vlček – tábornická unie

•

Český svaz včelařů

•

Český zahrádkářský svaz

•

Svaz postižených civilizačními chorobami

•

Žlutý květ – ZO 51/05 ČSOP

•

Český svaz bojovníků za svobodu

•

Speciální kynologický svaz ČR TART, Základní organizace Region Drahelčice – Rudná

•

Prosperita

•

LTC (tenisový klub)

•

Rudňáček (mateřské centrum)

•

Bike tuning team

Integrovaný záchranný systém Integrovaný záchranný systém má za úkol koordinovat postup jeho dílčích složek při přípravě na mimořádné události a při provádění záchranných a likvidačních prací. Integrovaný záchranný systém vznikl jako potřeba každodenní spolupráce hasičů, zdravotníků, policie a dalších složek při řešení mimořádných událostí (požárů, havárií, dopravních nehod, atd.).

58


Složky IZS se dělí na základní a ostatní. Základními složkami IZS jsou •

Hasičský záchranný sbor ČR (sbor v Kladně)

•

jednotky požární ochrany zařazené do plošného pokrytí okresu jednotkami požární ochrany (sbor dobrovolných hasičů v Rudné)

•

zdravotnická záchranná služba (záchranná služba Praha venkov, nemocnice Kladno, Beroun, Motol)

•

Policie ČR (úřadovna v Hostivice)

Ostatními složkami IZS jsou •

vyčleněné síly a prostředky ozbrojených sil

•

ostatní ozbrojené bezpečnostní sbory

•

ostatní záchranné sbory

•

orgány ochrany veřejného zdraví

•

havarijní, pohotovostní, odborné a jiné služby

•

zařízení civilní ochrany

•

neziskové organizace a sdružení občanů, která lze využít k záchranným a likvidačním pracím

59


Mapa ORP Černošice

Zdroj: www.czso.cz

60


1.10 Územní plán

Stávající zástavba Rudné je převážně nízkopodlažní, skládá se zejména z obytných budov. Dřívější samostatné obce, Hořelice a Dušníky se stavebně propojily a tak do velké míry poklesl spolu s rostoucí důležitostí Masarykovy ulice jakožto hlavní tranzitní komunikace význam jejich dřívějších center. Dnešní Rudná do jisté míry hledá

své

centrum.

To

bývá

spatřováno

v těžišti

městských

aktivit-v

okolí

Sokolského domu na křižovatce hlavních komunikací. Současné město Rudná má tři náměstí: první z nich Havlíčkovo, které je centrem Dušník, bývalo návsí s rybníkem. Nyní se zde nachází místní dominanta-zvonička. Druhé je Náměstí Svobody; leží mimo hlavní komunikace, nachází se zde hasičská zbrojnice a poblíž tenisové kurty. Třetí náměstí je rozšířený prostor na křižovatce ulic Masarykovy a Karlovotýnské. Zde jsou soustředěny významné budovy a objekty se službami: Městský úřad, Obecní dům, Sokolský dům, je zde sportovní centrum, obchody a zařízení veřejného stravování. Územní plán Platný územní plán má město Rudná od roku 1995. Vypracovala jej in. arch. V. Poláčková, plán byl schválen 3. 1. 1995. Tento územní plán byl dva krát pozměněn formou změn a doplňků. Jednalo se o Změny a doplňky č. 1 v roce 1996 (vypracoval ing. Arch. L. Vacek a akad. arch. V. Klimeš), které se týkaly skladových a komerčních areálů v západní části Rudné. Dalším pozměněním byly Změny a doplňky č. 2 (zpracované ing. arch. V. Poláčkovou) schválené 7. 1. 1998, které upravovaly zejména rozvoj obytné funkce v jižní části města. V současnosti jsou rozpracovány Změny a doplňky č. 3.

61


Územní plán obce Rudná po zapracování 2. změn a doplňků

Zdroj: www.rudnamesto.cz Nejdůležitější fakta •

Problematická role Masarykovy ulice, která je současně dopravně přetíženou komunikací a zároveň i jedním z míst koncentrace městských aktivit

•

Rudná potřebuje městské centrum, kde by se soustřeďovaly městské funkce a které by sloužilo setkávání občanů

•

Do budoucna je žádoucí udržet stávající charakter města, tj. usměrňovat další rozvoj zejména v oblasti bydlení a kapacitních komerčních areálů

62


1.11 Doprava Charakteristika Středočeský kraj má kromě Prahy nejhustší, ale také nejpřetíženější dopravní síť v republice. Tato charakteristika platí i pro Rudnou a její okolí, které leží v exponované příměstské oblasti. Přes území kraje vedou do hlavního města historicky radiálně uspořádané hlavní železniční i silniční tranzitní sítě. Dvě z těchto tepen se dotýkají území Rudné, jedná se o dálnici D5 z Německa a Plzně do Prahy a regionální železniční trať 173 z Berouna směřující do Prahy. Své zastoupení má i vodní doprava na Vltavě. Silniční doprava Z hlediska širších komunikačních vazeb lze konstatovat, že řešené území leží ve velice příznivé poloze, a to v krátké vazbě na páteřní trasy celoměstského komunikačního systému – Pražský okruh procházející východně od Rudné a trasu dálnice D5. Silniční automobilová doprava představuje rozhodující prvek v systému zajištění dopravní obsluhy území. Představují ji především následující komunikace: Silnice II/101 – aglomerační okruh z Třebotova přes Chýnici, Nučice, Rudnou, Drahelčice do Úhonic Silnice II/605 (ul. Masarykova) zajišťuje komunikační vazby a propojení ve směru východ-západ a vede z Chrášťan směrem na západ do Berouna. Trasa prochází často zastavěným územím a v celé trase je problémová jak intenzitou dopravy, tak řadou problémových míst i křižovatek. Silnice III/00516 Jinočany – Rudná, která zprostředkuje komunikační vazby a propojení ve směru zhruba východ-západ. Komunikace vede od Jinočan do Rudné k připojení na silnici II/605. Silniční trasa je povětšinou vedena zastavěným územím obcí. Jak v obcích tak i mimo zastavěné území však vykazuje řadu dopravně problémových míst a úseků, které je třeba postupně rekonstruovat. Silnice III/00517 Karlovotýnská - tato trasa je povětšinou vedena zastavěným územím obcí. 63


Místní a účelové komunikace Výše popsaná silniční síť v současném stavu i do budoucna představuje a vytváří nosný komunikační skelet území, na který jsou připojeny místní a účelové komunikace. Úkolem těchto komunikací je zajistit kvalitní komunikační prostupnost celého řešeného území a komunikační obsluhu každého jednotlivého objektu, nemovitosti či obhospodařovaného pozemku. Intenzita silniční dopravy Podle celostátního sčítání dopravy v roce 2005 bylo na silnici II/605 (Masarykova ulice) zjištěno 11 848 vozidel za 24 hodin, z toho nákladních 2 064 za 24 hodin. Dalším sledovaným profilem byla ulice K Brance (II/101), kde bylo spočteno 1 964 vozidel za 24 hodin, z toho 1 507 aut nákladních. Ve výše zmíněných případech se jedná o celoroční průměry. Zejména ukazatele na Masarykově ulici svědčí o velké dopravní zátěži této silnice. Železniční vlečka Rudná-Mořina Vlečka je trasována z Rudné (podjezd pod tratí 173) a je vlastně jižní částí bývalé Kladensko-Nučické dráhy. V současnosti je využívána nákladními vlaky s dopravou vápence. Dálková cyklotrasa Praha-Karlštejn Okrajem

rudenského

území

prochází

rovněž

dálková

cyklotrasa,

která

však

z funkčního pohledu není vhodně trasována a má ve svém průběhu řadu kolizních míst. Železnice Železniční doprava má v současnosti pro Rudnou menší význam než silniční doprava. Spoje

jsou

integrovány

do

PID,

toto

zapojení

však

není

v současné

době

plnohodnotné, neboť neumožňuje využívání krátkodobých jízdenek. Jedná se o železniční tratě 122 a 173, na kterých v současnosti provozuje regionální dopravu (objednatel Středočeský kraj a Hlavní město Praha) společnost České dráhy. Na trati 173 jsou regionální spoje vedeny jako linka S6. Občané Rudné mají možnost

64


využívat železniční stanice Rudná u Prahy (tratě 122, 173) a Nučice (trať 173), které se nacházejí na okraji intravilánu v pěší dostupnosti velké části Rudné. 122

Rudná u Prahy – Hostivice – Praha-hlavní nádraží

173

Beroun – Rudná u Prahy – Praha-Smíchov

Zdroj: Ropid Četnost spojů je poměrně nízká, zejména ve srovnání s autobusy. Na trati 122 zajíždí do Rudné 5 spojů během nepracovních dnů. Na trati 173 je v pracovních dnech udržován provoz pouze v období dopravních špiček, mimo všední dny pak 5 páry spojů celoročně a jedním v letní a jarní sezóně. Autobusová doprava Z

hlediska

hromadné

dopravy

má

největší

význam

doprava

autobusová.

Prostřednictvím příměstských autobusových linek 307, 308, 310, 311, 380, 384, 602 je zabezpečena dostupnost dopravního terminálu u stanice metra v Praze na Zličíně a rovněž tak okolních obcí (Nučice, Honice, Tachlovice atd.). Spoje rovněž složí k dopravě zaměstnanců do rudenské komerční zóny a zpět. 307

Zličín – Úhonice - Unhošť

308

Zličín - Nučice

310

Zličín – Nučice - Rudná

311

Zličín – Mořina - Řevnice

347

Zličín – Hostivice – Motol

380

Sídliště Řepy – Loděnice - Beroun

384

Sídliště Řepy – Beroun - Hostim

602

Sídliště Řepy – Loděnice – Beroun (noční linka)

Zdroj: Ropid Rudná je zařazena do I., respektive II. tarifního pásma Pražské integrované dopravy (PID). Provozovatelem spojů je ČSAD MHD Kladno, SPOJBUS, DP města Prahy, Probo Trans Beroun. 65


Vedení příměstské dopravy v oblasti Rudné

Zdroj: www.ropid.cz Zdroj: Ropid

Zdroj: Ropid Obcí projíždějí další příměstské linky autobusů A27, C12, C19, C20, C40, které nejsou integrovány do PID, zato jsou zapojeny do systému Středočeské integrované dopravy (SID). Jejich provozovatelem je Probo trans Beroun. A27

Kladno – Unhošť - Rudná

C12

Beroun - Chrášťany

C19

Zdice – Nové Butovice

C20

Zdice – Motol

C40

Olešná – Nové Butovice

66



V současnosti existuje kvalitní doprava autobusy v rámci PID,

•

Přetížená Masarykova ulice představuje z hlediska dopravy nejvýznamnější problém

•

Je potřeba řešit dopravu na vedlejších komunikacích včetně parkování

•

Do budoucna je potřeba vzít v potaz rostoucí přepravní nároky

•

Do budoucna je potřeba rovněž zvýšit míru zapojení železnice, zlepšit její dostupnost (nová zastávka na území Rudné), zajistit prodloužení linky až do centra Prahy

67


1.12 Technická infrastruktura Středočeský kraj Technická infrastruktura Středočeského kraje je nejslabší ze všech krajů ČR. Podíl obcí, kde je zavedena kanalizace s napojením na čističku odpadních vod, činí necelých 30 %, ve více než jedné třetině obcí není zaveden vodovod. Na celkovém počtu obcí bez kanalizace napojené na ČOV se obce do 500 obyvatel podílí třemi čtvrtinami, podobně jako u obcí bez připojení na plyn. U obcí nad 2 000 obyvatel je technická vybavenost téměř 100 procentní. Pitná voda Vlastní obec Rudná je zásobována vodou z vlastní distribuční sítě, jako zdroj vody zde slouží vodovodní řad DN 600 “Zadní Kopanina – Beroun”, který je ve správě akciové společnosti Vodovody a kanalizace Beroun. Společnost Technické služby Rudná je majitelem a provozovatelem vodovodního řadu v Rudné. Dodávka pitné vody je zajištěna z vodojemu umístěném v k.ú.Hořelice, zdrojem pitné vody je dálkový přivaděč Želivka. Z vodojemu jsou dále zásobeny pitnou vodou obce Drahelčice a Nučice. Kanalizace Společnost Technické služby Rudná a.s. je provozovatelem kanalizační sítě v Rudné a provozovatelem čistírny odpadních vod (ČOV) Rudná. Síť i ČOV jsou v majetku města Rudná. Kanalizace v Rudné je v současné době jednotná. ČOV Rudná zajišťuje čištění splaškových vod z Rudné, Drahelčic a části Chrášťan.V důsledku intenzivní výstavby v Rudné dochází k postupné intenzifikaci ČOV. Poslední investiční akcí bylo vybudování dekantační odstředivky kalů. Součástí kanalizačního řadu je i 8 přečerpávacích stanic splaškových vod. Kvalitu vyčištěných vod rovněž sleduje akreditovaná laboratoř.

68


Plyn Město Rudná je plynofikováno, místní odběratelé jsou napojeni na místní plynovodní řad,

ten

vychází

z

vysokotlakého

plynovodu

(VTL),

jehož

větev

vede

na

severovýchod od města. Elektrická energie Územím prochází vedení velmi vysokého napětí (VVN) i vysokého napětí (VN), pro místní odběratele, tj. domácnosti a firmy má však význam místní rozvodná síť 22kV, jejíž vedení se napojuje v severovýchodní části (u železniční stanice) a na západní straně Rudné na distribuční síť. Komunální služby Komunální služby pro město Rudnou a některé další obce v okolí zajišťuje společnost Technické služby Rudná. Jde zejména o následující činnosti: •

svoz a likvidace tuhého komunálního odpadu,

•

údržba komunikací,

•

údržba zeleně,

•

správa a údržba nemovitostí,

•

realizace stavební činnosti dle potřeb obcí.

Technické služby Rudná provádějí pravidelný úklid ulic, chodníků a veřejně přístupných ploch města, rovněž tak i jarní a podzimní úklid města, pečují o veřejnou zeleň v parcích, na zahradě za městským úřadem, starají se o zelené pásy podél komunikací. V zimě zajišťují Technické služby sjízdnost komunikací, které jsou ve vlastnictví města Rudné a schůdnost chodníků. Z doplňkových služeb provozují Technické služby Rudná vlastní videopůjčovnu a organizačně zajišťují kulturní akce ve městě. Také spolupracují na provozu městské knihovny ve věcech personálních. Dále Technické služby Rudná provádějí drobné opravy povrchů vozovek a chodníků, které jsou v majetku města: Technické služby Rudná provádějí rovněž případné

69


opravy kanalizačních šachet i údržbu. Na základě konkrétních požadavků města zajišťují souvislé opravy povrchů vozovek a chodníků. Technické služby Rudná zajišťují svoz a likvidaci směsného komunálního odpadu od občanů a firem v Rudné, Nučicích, Úhonicích, Drahelčicích, Chrášťanech, Jinočanech a Tachlovicích. Také zařizují nakládku, odvoz a likvidaci tříděného komunálního odpadu ze sběrného místa v Obchodní ulici v Rudné a v sousedních obcích. Údržbu veřejného osvětlení provádí firma Eltodo- Citelum a.s. Nejdůležitější fakta •

Rudná je napojena na všechny druhy sítí

•

Technické služby Rudná zajišťují řadu komunálních služeb nejen pro Rudnou, ale i okolní obce

•

Chybí oddílná kanalizace

•

Do budoucna je třeba posílit kapacitu ČOV v Rudné, i ve spolupráci s okolními obcemi

70

Strategický plán rozvoje města Rudná 2 Anketa obyvatel

2

Anketa obyvatel

2.1

Úvod

Průzkum Průzkum názorů obyvatelstva města Rudné proběhl v lednu roku 2008 jako součást zpracování Strategického plánu rozvoje města Rudná. Průzkum se obsahem zaměřil na operativní stránku rozvoje, tj. sledoval, evidoval a třídil náměty obyvatel v jednotlivých

předem

definovaných

oblastech.

Zadání

anketních

okruhů

bylo

sestaveno ve spolupráci se zadavatelem, tj. Městem Rudná. Průzkum se zaměřil na široké spektrum obyvatel města, dotazník byl vložen jako příloha do místního periodika Život v Rudné, a tím byla zajištěna jeho dostupnost prakticky pro každou domácnost v obci. Názory veřejnosti v Rudné, reprezentované jejím vzorkem, jsou informačním zdrojem pro posouzení skutečné situace ve městě a ukazují, v jakém prostředí obyvatelé chtějí žít. Průzkum byl realizován na principu dobrovolnosti a anonymity, což podpořilo větší vypovídací schopnost jeho výstupů. Pro strategický plán, respektive jeho sestavení jsou výstupy ankety zdrojem informací o území, o fungování jednotlivých sfér života a v neposlední řadě o postojích a názorech občanů. Zejména pokud se jedná o výrazněji podporované náměty (ty, ke kterým se v anketě vyjádřily významné skupiny respondentů), měly by se tyto objevit i v návrhové části strategie. Dotazník Formulář, kterým byli respondenti obesláni, se skládal z 21 otázek, které byly uzavřené, otevřené, respektive kombinované z obou vyjmenovaných přístupů. V otázce č. 2 hodnotili respondenti v uzavřené otázce to, jak jsou spokojeni s místem, kde žijí. Úkolem respondentů v uzavřených otázkách č. 3 až 7 bylo uvést svoji spokojenost (Jak jste spokojen(a) s…) s v dotazníku uvedenými oblastmi života (např. doprava, sport, kultura) v rámci čtyřstupňové škály (velmi spokojen, spokojen, nespokojen, velmi nespokojen). Toto rozložení možností záměrně neumožňovalo

71


neutrální odpověď. Zároveň však tito odpovídající měli možnost svůj postoj k dané oblasti dále konkretizovat (Napište, s čím jste konkrétně spokojen(a)/nespokojen(a), co postrádáte), popsat konkrétní jev nebo situace, případně připsat svoje náměty. V dalších následujících otázkách, tj. č. 8 až 16 bylo úkolem popsat ve volné otevřené otázce svoji spokojenost s hodnocenou sférou, případně svoji odpověď vztáhnout k nějakému jevu nebo faktu. Respondenti měli i možnost připsat vlastní námět, jak případně danou problematiku zlepšit. Otázka č. 17 dávala respondentům možnost vypsat přednosti i zápory života v Rudné a částečně tak orientací korelovala s některými s předchozích bodů. Otázky č. 1 a 18 až 22 byly identifikační. Formulář ankety je přiložen na následující stránce. Výstupy ankety Návratnost anketních dotazníků byla s porovnání s poměry v obdobných případech výzkumů relativně vysoká, celkem se zpět vrátilo 208 vyplněných dotazníků, které respondenti

odevzdávali

na

sběrných

místech

v Rudné.

Struktura

dle

věku

respondentů se významně nelišila od věkové struktury obyvatelstva Rudné. Porovnání respondentů s věkovou strukturou Struktura věková Věková skupina

Podíl respondentů

obyvatelstva (2001)

Rozdíl

21 až 30

16%

19%

15%

31 až 40

19%

17%

9%

41 až 50

22%

20%

11%

51 až 60

18%

19%

7%

61 a více

23%

25%

7%

Počet dotazníků navrácených v rámci ankety zpět umožnil provést jednostupňové třídění výsledků. Složitější výběrové křížové dotazy by měly již nižší vypovídací hodnotu a ani pro účely zpracování strategického plánu nebyly třeba. Anketa v zásadě dle zadání připouštěla i více variant odpovědí, případně i jejich kombinaci. 72


Na řadu otázek jednotliví respondenti neodpověděli. Bez odpovědi pro jednotlivé otázky, tj. nevyplněno zůstalo v průměru mezi 20 až 60 dotazníky. Daleko méně nevyplněných dotazníků bylo v těch bodech, kde se jednalo o otázky identifikační (které např. zjišťovaly věk, pohlaví respondenta) nebo kde se jednalo o jednoznačné vyjádření postoje (např. otázka Jak jste spokojen(a) s životním prostředím v Rudné a okolí?), případně šlo o oblast, se kterou jsou respondenti pravděpodobně dobře obeznámeni (Jaká je vaše spokojenost se sítí obchodů a služeb v Rudné). V některých případech (např. školství, sociální oblast) vysoký počet nevyplněných variant svědčí o tom, že respondenti nejsou s danou problematikou dostatečně obeznámeni (až 113 dotazníků bez odpovědi). V případě uzavřených otázek byly odpovědi respondentů sčítány pro jednotlivé varianty (spokojen, nespokojen atd.). Anketa v zásadě neumožňovala vypsat dvě varianty. V případě, že se respondent k dané problematice nemohl vyjádřit, ponechal otázku nevyplněnu. Do výstupů ankety v tabulkách následující kapitoly je uveden vždy absolutní a poté relativní počet odpovědí pro danou variantu. Relativní počet je odvozen od skutečného počtu odpovědí na danou otázku, tj. nikoli od celkového počtu dotazníků. U otevřených otázek měli respondenti možnost uvést celou řadu námětů, které byly při vyhodnocení setříděny podle příbuznosti do několika okruhů. Např. při odpovědi na otázku Jaká je vaše spokojenost se sítí obchodů a služeb v Rudné? byla část výpovědí shrnuta do výstupu: nespokojen - není konkurence, vysoké ceny, malý výběr zboží. Závěrem bylo provedeno dvojí vyhodnocení odpovědí. V prvním případě byly z jednotlivých otázek vybrány skupiny námětů (např. chybí cyklostezka, vyžití pro kola, in-line dráha) a spolu s příslušným podílem takto odpovídajících byly uvedeny v tabulce; setříděné podle významu pro respondenty. Druhé vyhodnocení si všímalo spokojenosti odpovídajících s jednotlivými sférami (sčítaly se všechny odpovědi spokojen nebo velmi spokojen). Tento přehled umožnil srovnat navzájem postoje, tj. spokojenost respondentů s jednotlivými oblastmi. V následující kapitole je uveden přehled odpovědí s komentáři k jednotlivým otázkám ankety.

73


2.2

Respondenti

Z výstupů ankety je možné vyčíst i údaje o respondentech, kteří se šetření zúčastnili. Identifikace respondentů se týkaly následující anketní otázky. Uveďte, kolik let bydlíte v Rudné do 6 let 6 až 10 11 až 20 21 až 30 31 až 40 41 až 50 51 až 60 61a více nevyplněno

53 24 18 32 23 15 21 22

25% 12% 9% 15% 11% 7% 10% 11%

0

Plná čtvrtina odpovídajících je poměrně čerstvými novousedlíky, žijí v Rudné 5 a méně let. Tento podíl svědčí i o zájmu nových obyvatel o dění v obci. Rozložení četnosti dalších skupin určených délkou pobytu v Rudné je pak již poměrně vyrovnané. Jaký je váš věk? 11 až 20 21 až 30 31 až 40 41 až 50 51 až 60 61a více nevyplnilo

7 32 39 44 36 46

3% 16% 19% 22% 18% 23%

4

Nejčastěji v anketě odpovídali obyvatelé nejstarší věkové kategorie, ovšem jejich zastoupení nad ostatními věkovými skupinami příliš nepřevažovalo. Jste muž/žena? žena muž nevyplněno

110 89 9

55% 45%

Mezi respondenty ankety bylo o 10% více žen než mužů.

74


Jaké je vaše zaměstnání? zaměstnanec ve státním sektoru zaměstnanec v soukromém sektoru nezaměstnaný osoba samostatně výdělečně činná osoba na mateřské dovolené nebo v domácnosti studující důchodce nevyplněno

48 50 1 28 15 11 49

24% 25% 0% 14% 7% 5% 24%

6

Mezi nejpočetnější skupinu odpovídajících patřili zaměstnanci v soukromém sektoru. Ovšem odstup co se týče četnosti skupin důchodců a zaměstnanců ve státním sektoru byl minimální. Jaké je vaše vzdělání? základní nebo střední bez maturity střední s maturitou vyšší odborné nebo vysokoškolské

38 86 71

nevyplněno

13

19% 44% 36%

Mezi respondenty pokud jde o vzdělání převládali středoškoláci. Kde pracujete/Kam chodíte do školy? v Praze nepracuji-důchodce v Rudné jinde nevyplněno

98 48 29 18 15

51% 25% 15% 9%

Mírná, nadpoloviční většina respondentů je zaměstnána nebo chodí do školy v Praze, čtvrtina z nich jsou důchodci, pouze 15% pracuje nebo se učí v Rudné.

75


2.3

Souhrn z výsledků ankety

3. Jak jste spokojen(a) s životním prostředím v Rudné a okolí? velmi spokojen(a) 7 spokojen(a) 61 nespokojen(a) 100 velmi nespokojen(a) 37 nevyplněno 3

3% 30% 49% 18%

Tato otázka měla za úkol zjistit celkovou spokojenost respondentů s životním prostředím v Rudné a jejím okolí. V odpovědích převládá mírná nespokojenost, více než dvě třetiny účastníků ankety nejsou spokojeny. Na druhou stranu pouze 3 procenta jsou výhradně spokojena. 4. Vypište problémy související s životním prostředím v Rudné doprava 64 životní prostředí jako celek 7 nadměrná obytná a komerční zástavba 113 jiné 3 nevyplněno 21

34% 4% 60% 2%

Mezi největší problémy v životním prostředí patří podle ankety nadměrná obytná a komerční výstavba, kterou jako problematickou vidí téměř dvě třetiny odpovídajících. 5. Jaká je vaše spokojenost se sítí obchodů a služeb v Rudné? velmi spokojen(a) 17 spokojen(a) 135 nespokojen(a) 41 velmi nespokojen(a) 12 nevyplněno 3

8% 66% 20% 6%

V anketní otázce týkající se spokojenosti se sítí vybavenosti obchody a službami se odráží spokojenost odpovídajících, kterých se pozitivně vyjádřily téměř tři čtvrtiny.

76


Napište, s čím jste konkrétně spokojen(a)/nespokojen(a), co postrádáte spokojen se vším - např. počet obchodů, restaurací, ceny.... 42 29% nespokojen - není konkurence, vysoké ceny, malý výběr zboží 33 22% nespokojen - nechci supermarket či jiné velké nákupní středisko 6 4% chci supermarket, větší nákupní centrum či větší samoobsluha 34 23% nenakupuji zde, pro vše dojíždím 11 7% nevyužívám kvůli otevírací době 21 14% nevyplněno 61 V rámci otázky č. 5 měli odpovídající možnost podrobněji specifikovat svůj postoj. Takřka 30% z nich se spokojeno bezvýhradně. Mezi silně preferované náměty patří požadavek na větší nákupní centrum, respektive supermarket, který v sobě odráží fakt, že v době pořádání ankety žádné takové zařízení v Rudné nebylo. Naopak 4% dotázaných by takovéto středisko v Rudné nechtělo. 6. Jaká je vaše spokojenost s dopravou v Rudné? velmi spokojen(a) spokojen(a) nespokojen(a) velmi nespokojen(a) nevyplněno

8 57 78 56 9

4% 29% 39% 28%

S dopravou jsou dotazovaní nespokojeni, vyjádřily se takto více než dvě třetiny. Na druhou stranu bezvýhradně spokojena jsou pouze 4%.

Napište, s čím jste konkrétně spokojen(a)/nespokojen(a), co postrádáte doprava – přetíženost, komplikované přecházení silnic, hluk, průjezdnost silnice

118

72%

špatné dopravní spojení – vlakové na obě strany PrahaBeroun

8

5%

vzhled vozovky - parkoviště, semafory, křižovatky, osvětlení, navrhuji vybudování kruhového objezdu

31

19%

jiné – nevím, bez komentáře

5

3%

spokojenost, nevidím problém

1

1%

nevyplněno

45 77


Pokud se respondenti vyjadřovali k oblasti dopravy konkrétně, většina z nich nebyla spokojena s přetížením komunikací, silnou hustotou dopravy a s tím spojenými dalšími negativními jevy. Rovněž vzhled a stav komunikací, případně dopravní značení a mobiliář byly další sférou, kterou je třeba podle odpovědí zlepšit.

7. Jaká je vaše spokojenost s MHD v Rudné? velmi spokojen(a) spokojen(a) nespokojen(a) velmi nespokojen(a) nevyplněno

27 136 27 4 14

14% 70% 14% 2%

MHD v Rudné je velmi příznivě hodnocena. S městskou dopravou je spokojeno celkem 84% odpovídajících v anketě. Naopak vekou nespokojenost deklarovala pouze 2% z nich.

Napište, s čím jste konkrétně spokojen(a)/nespokojen(a), co postrádáte dostatek spojů-jak vlakových tak autobusových (četnosti, intervaly) 27 21% nedostatek vlakových spojů 32 25% nedostačující intervaly, špatný nástup s kočárky do autobusů, přeplněnost, nepříjemný personál 26% 33 nedostatek autobusových spojů 24 19% nemohu posoudit, služby nevyužívám 10 8% nevyplněno 82 Pokud byli respondenti dotazováni na to, s čím jsou konkrétně spokojeni, případně nespokojeni, nejvíce z nich bylo nespokojeno, případně požadovalo zlepšit problémy spojené s cestování autobusy jako jsou intervaly, chybějící nízkopodlažnost vozidel, respektive jim vadila nízká četnost vlakových spojů.

78


8. Jaká je vaše spokojenost se zdravotnictvím v Rudné? velmi spokojen spokojen, ale jen jeden zubař spokojen, ale chybí rehabilitační středisko celkově nespokojen – nedostatečný počet lékařů na zvyšující se počet obyvatel, chybí další specialisti – gynekolog, více pediatrů... nemohu posoudit, dojíždím jinam nedostatečná ordinační doba vzhledem k počtu obyv. nevyplněno

42 6 19

22% 3% 10%

66 55 4 16

34% 29% 2%

Ve sféře zdravotnictví výsledky ankety hovoří o nedostatečném počtu lékařů, ať již praktických či specialistů, zejména v souvislosti se zvyšujícím se počtem obyvatel.

9. Jaká je vaše spokojenost se sociálními službami v Rudné? Napište, s čím jste konkrétně spokojen(a)/nespokojen(a), co postrádáte velmi spokojen 25 18% spokojen z části, ale není místo v domově důchodců 12 9% potřeba denního stacionáře – širší sortiment služeb pro starší občany 9 6% neznám problematiku, netýká se mne to 93 67% nevyplněno 69 Problematika sociálních služeb není pro respondenty této ankety příliš blízká. Z těch, které tato oblast zajímá, je většina se sociálními službami spokojena. Potřeba denního stacionáře má podporu pouze 6% odpovídajících. 10. Jaká je vaše spokojenost se školami v Rudné? Napište, s čím jste konkrétně spokojen(a)/nespokojen(a), co postrádáte spokojen s kvalitou i počtem míst v ZŠ i v MŠ 44 nespokojen – nedostačující kapacita, nekvalitní výuka 42 netýká se mne, neznám problematiku 64 jiné – prostranství okolo školy, úklid... 7 nevyplněno 51

28% 27% 41% 4%

I sféra školství se týká pouze omezeného okruhu odpovídajících, z nich je zhruba polovina se školami spokojena a druhá nespokojena. Nespokojenost se týká především nedostačující kapacity a nekvalitní výuky.

79


11. Jaká je vaše spokojenost s kulturou, zájmovou a spolkovou činností v Rudné? Napište, s čím jste konkrétně spokojen(a)/nespokojen(a), co postrádáte spokojen 38 26% velmi nespokojen – nečinnost kulturního střediska, „neexistuje kultury v Rudné“ 35 24% nespokojen – málo kroužků pro děti, mládež 8 5% nespokojen – málo aktivit pro dospělé, seniory – společenské akce, plesy, koncerty 23 16% nevyužívám, jezdím do Prahy 34 23% chybí kino, videopůjčovna, nové centrum volnočasových aktivit 9 6% nevyplněno 61 V oblasti kultury, zábavy a spolkové činnosti necelá čtvrtina nevyužívá kapacity v Rudné a dojíždí do Prahy. Přibližně čtvrtina respondentů je se současnou situací spokojena. Další čtvrtina je výrazně nespokojena-chybí jí činnost kulturního střediska.

12. Jaká je vaše spokojenost se sportovními možnostmi v Rudné? Napište, s čím jste konkrétně spokojen(a)/nespokojen(a), co postrádáte spokojen 62 38% spokojen, ale chybí bazén 25 15% spokojen, ale chybí cyklostezka, vyžití pro kola, in-line dráha 19 12% spokojen, ale chybí hřiště pro děti, sport.vyžití, hřiště, místo pro odpočinek (jen využití školního h.) 19 12% nevyužívám, nemohu posoudit 25 15% celkově nespokojen 14 9% nevyplněno 44 S možnostmi sportovat převládá podle výsledků ankety spokojenost, mezi nejčastěji citovanými náměty patří zejména chybějící bazén, cyklostezka a vyžití pro kola.

13. Jaká je vaše spokojenost s bezpečnostní situací v Rudné? Napište, čím jste konkrétně spokojen(a)/nespokojen(a), co postrádáte spokojen – nebojím se zde, nevidím problém 18 nespokojen – necítím se bezpečně z hlediska krádeží – postrádám policii ve městě 113 nespokojen – doprava – přechody silnic jsou nemožné z hlediska hustého provozu 39 nemohu posoudit 6 nevyplněno 32

s 10% 64% 22% 3%

80


Bezpečnost v Rudné není hodnocena příznivě-86% respondentů je s touto situací nespokojeno. Nespokojenost se týká zejména kriminality (64%) a bezpečnosti silničního provozu (22%).

Uveďte podle vás nejnebezpečnější místa křižovatka u lékárny Masarykova ulice celkem nevyplněno

27 36 117 91

23% 31%

Mezi nejméně bezpečná místa (respondenti tuto odpověď pojali z hlediska silničního provozu) patří křižovatka u lékárny a Masarykova ulice.

14. Jaká je vaše spokojenost s činností městských orgánů v Rudné (městský úřad, zastupitelstvo, rada)? celkově spokojen 65 celkově nespokojen - „radnice nedělá to, co by měla“, neřeší problémy 57 špatná komunikace mezi sebou, nezájem o občany 22 jiné – bez komentáře, nezajímám se o to 18 nevyplněno 46 Z

pohledu

respondentů

nespokojenost,

převládá

odpovídající

s

vytýkají

činnostmi

městských

především

neřešení

orgánů

40% 35% 14% 11% v

problémů,

Rudné špatná

komunikace orgánů mezi sebou a nezájem o občany. Přesto se našlo 40% respondentů, kteří byli s činností celkově spokojeni.

15. Jaká je vaše spokojenost s informovaností o práci městského úřadu dostatečné informace 125 76% nedostatečné informace 35 21% jiné – nezajímám se 5 3% nevyplněno 43 Trochu v kontrastu s odpověďmi na předchozí otázku více než tři čtvrtiny dotázaných mají dobré informace o práci městského úřadu. Pouze 3% odpovídajících se nezajímají o práci úřadu.

81


16.Vyjádřete se, které z následujících služeb a činnosti v působnosti města Rudné byste si přáli zlepšit a jak by mohly být zlepšeny V této otázce měli respondenti možnost se vyjádřit k fungování celé řady institucí, které jsou v působnosti města a případně navrhnout, jak by tyto činnosti mohly být zkvalitněny.

Činnost knihovny spokojen s výběrem, s prostorem, celkově se službami nespokojen – malý prostor, modernizace knihovny, větší výběr knih – nové tituly chybí organizace kulturního života – více informací pro veřejnost jiné – nenavštěvuji, nezajímám se nevyplněno

77

62%

21

17%

5 22 83

4% 18%

Knihovna je téměř dvěma třetinami respondentů hodnocena příznivě. Z námětů na zlepšení se objevují zejména zvětšení prostoru, modernizace zařízení a větší výběr knih.

Činnost městské policie dostatečné nedostatečné – více policistů v ulicích nedostatečné – činnost policie („nedělají to, co by měli“), např.: více pochůzek nevím nevyplněno

12 97

7% 58%

56 2 41

34% 1%

Činnost městské policie není hodnocena příliš pozitivně, objevuje se zejména požadavek větší přítomnosti policistů v ulicích. Technické služby dostatečné nedostatečné – nedostatečná otevírací doba sběrného dvora, vyvážení popelnic.... nevím, bez komentáře nevyplněno

76

52%

60 9 63

41% 6%

82


Kvalita technických služeb je nadpoloviční většinou respondentů považována za dostatečnou. Mezi nedostatky je považována nedostatečná otevírací doba sběrného dvora a nedostatky ve vyvážení popelnic.

Údržba silnic a chodníků dostatečné nedostatečné – údržba v zimě, špatný stav chodníků, silnic..... nevím, bez komentáře nevyplněno

52

32%

107 2 47

66% 1%

Více než dvě třetiny respondentů považují údržbu silnic a chodníků za nedostatečné. Jedná se zejména o nedostatečnou zimní údržbu a špatný stav povrchu silnic a chodníků.

Veřejné osvětlení dostatečné nedostatečné – důsledkem krádeže, skládky..... nevím, bez komentáře nevyplněno

85 55 3 65

59% 38% 2%

Veřejné osvětlení považují respondenti z velké většiny za dostatečné. Nedostatky jsou spatřovány především v poruchách v důsledku krádeží. Péče o hřbitov dostatečná nedostatečná nevím, bez komentáře nevyplněno

61 24 33 90

52% 20% 28%

Podle výsledků ankety je péče o hřbitov dostatečná, vyjádřilo se tak nadpoloviční většina respondentů, přičemž naopak pouze pětina odpovídajících ji hodnotí jako nedostatečnou.

83


Ostatní služby dostatečné nedostatečné služby-nespokojenost se službami pošty a spořitelny (otevírací doba, chování personálu, fronty) nedostatečné celkově nevyplněno

15

16%

52 28 113

55% 29%

Z dalších služeb jsou nepříznivě hodnoceny zejména služby pošty a spořitelny, kde více než polovině respondentů vadí nepříznivá otevírací doba, nevstřícné chování personálu, fronty a přeplněnost. Nakonec tři otázky, prostřednictvím kterých hodnotí účastníci ankety Rudnou jako celek. Otázky se ptají na přednosti, nedostatky města Rudné a na spokojenost s místem, kde respondenti žijí. 17. Jaké jsou podle vás největší přednosti města Rudné? dostupnost blízkost Prahy blízkost Prahy v kombinaci s dalšími faktory další

22 171 8 7

11% 85% 4%

Přednosti města Rudné jsou respondenty spatřovány především v blízkosti Prahy. Kladně je hodnocena také dobrá dostupnost města. Jaké jsou podle vás největší nedostatky města Rudné? doprava doprava v kombinaci s dalšími faktory životní prostředí životní prostředí v kombinaci s dalšími faktory služby služby v kombinaci s dalšími faktory nadměrná výstavba nadměrná výstavba v kombinaci s dalšími faktory celkem další náměty

30 7 42 15 11 3 10 2 135 73

22% 5% 31% 11% 8% 2% 7% 1%

Nedostatků je podle odpovídajících celá řada. Týkají se především kvality životního prostředí a také sféry dopravy. 84


2. Jak jste spokojen(a) s místem, kde žijete? velmi spokojen(a) spokojen(a) nespokojen(a) velmi nespokojen(a) nevyplněno

15 141 40 8 4

7% 69% 20% 4%

Spokojenost respondentů ankety s místem, kde žijí, je poměrně vysoká. Jednu z odpovědí znamenajících spokojenost vybraly více než tři čtvrtiny odpovídajících, velmi nespokojena jsou jen 4% z obyvatel, kteří se v anketě k této otázce vyjádřili.

85


2.4

Závěry ankety

Z výsledků ankety je možné odvodit spokojenost respondentů s jednotlivými oblastmi života v Rudné, které byly vyhodnocovány prostřednictvím ankety. Pořadí je odvozeno u těch otázek, kde bylo toto možné rozlišit, od procentuálního zastoupení odpovědí spokojen, velmi spokojen. Podle tohoto kritéria byla seřazena hlavní témata: 1. MHD v Rudné 2. Sportovní možnosti v Rudné 3. Síť obchodů a služeb v Rudné 4. Činnost městských orgánů v Rudné (městský úřad, zastupitelstvo, rada) 5. Zdravotnictví v Rudné 6. Životní prostředí v Rudné a okolí 7. Doprava v Rudné 8. Školy v Rudné 9. Sociální služby v Rudné 10. Kultura, zájmová a spolková činnost v Rudné 11. Bezpečnostní situace v Rudné

Pouze u prvních třech oblastí překročil počet respondentů, kteří uvedli v odpovědi spokojen, velmi spokojen padesátiprocentní hranici. U dalších témat se takto vyjádřená spokojenost pohybovala mezi 35 až 10 (!) procenty. Nejvíce jsou obyvatelé

Rudné

spokojeni

s autobusovou

veřejnou

dopravou,

nejmenší

spokojenost občanů panuje s bezpečnostní situací. Dalším měřítkem jak zájmu obyvatel o jednotlivé sféry, tak i vlastně jejich reakce na potřeby řešit to, co z jejich pohledů lze pokládat za nedostatek, je vyhodnocení, respektive přehled námětů k řešení. Pro přehlednost byly náměty rozděleny do čtyř kategorií podle četnosti, s jakou se vyskytovaly.

86


Časté náměty (uvedlo 30 až 60% respondentů) •

Doprava-přetíženost komunikací, komplikované přecházení silnic, hluk, průjezdnost silnice

•

Bezpečnost-necítím se bezpečně z hlediska krádeží – postrádám policii ve městě

Frekventované náměty (uvedlo 20 až 30% respondentů) •

Správa města-„radnice nedělá to, co by měla“, neřeší problémy

•

Zdravotnictví-nedostatečný počet lékařů na zvyšující se počet obyvatel, chybí další specialisté – gynekolog, více pediatrů

•

Školství-nedostačující kapacita školy, nekvalitní výuka

•

Doprava-autobusy mají nedostačující intervaly, je špatný nástup s kočárky do autobusů, přeplněnost, nepříjemný personál

•

Doprava-nedostatek vlakových spojů

•

Doprava–přechody silnic jsou obtížné z hlediska hustého provozu

•

Doprava-více spojů-jak vlakových tak autobusových (četnosti, intervaly)

•

Kultura-nečinnost kulturního střediska, „neexistence kultury v Rudné“

•

Vybavenost-požadavek zřízení supermarketu, většího nákupního centra či větší samoobsluhy

•

Vybavenost-maloobchod - není konkurence, vysoké ceny, malý výběr zboží

Méně časté náměty (uvedlo 5 až 20% respondentů) •

Doprava-nedostatek autobusových spojů

•

Doprava-vzhled vozovky - parkoviště, semafory, křižovatky, osvětlení, vybudovat kruhový objezd

•

Kultura-málo aktivit pro dospělé, seniory – společenské akce, plesy, koncerty

•

Sport-chybí bazén

•

Sport-chybí cyklostezka, vyžití pro kola, in-line dráha

•

Sport-chybí hřiště pro děti, sport.vyžití, hřiště, místo pro odpočinek (jen využití školního hřiště)

•

Sport-chybí rehabilitační středisko

•

Sociální sféra-není místo v domově důchodců

•

Sociální sféra-potřeba denního stacionáře – širší sortiment služeb pro starší občany

87

Strategický plán rozvoje města Rudná 2 Anketa obyvatel •

Kultura-chybí kino, videopůjčovna, nové centrum volnočasových aktivit

Nejméně uváděné náměty (5 a méně procent respondentů) •

Volný čas-málo kroužků pro děti, mládež

•

Doprava-špatné dopravní spojení – vlakové na obě strany Praha-Beroun

•

Životní prostředí-vzhled prostranství okolo školy, úklid okolí

•

Vybavenost-nechci supermarket či jiné velké nákupní středisko

•

Zdravotnictví-jen jeden zubař

•

Zdravotnictví-nedostatečná ordinační doba vzhledem k počtu obyvatel

Mezi nejčastěji uváděnými tématy je doprava a bezpečnost (silničního provozu), pravděpodobně opět se nejčastěji občané vyjadřují k těm oblastem, se kterými nejsou spokojeni nejvíce. Téma dopravy se opět nejčastěji objevuje i u frekventovaných námětů, objevují se zde i podněty z dalších sfér (vybavenost, školství, kultura, správa města, zdravotnictví). Návrhy respondentů v anketě, které jsou již méně časté, odrážejí již z větší části pravděpodobně menšinové názory, avšak i tyto náměty by se měly posléze odrazit v návrhové části strategického plánu.

88

Strategický plán rozvoje města Rudná 3 Návrh

3

Návrh

3.1

Metodika

Strategický plán rozvoje města do roku 2020 je základním dokumentem shrnujícím směřování rozvoje Rudné a orientaci jednotlivých rozvojových aktivit. Strategický plán je zároveň materiálem, jehož prostřednictvím bude možné v uvedeném časovém horizontu podporovat prostřednictvím městské samosprávy koordinaci strategických aktivit. Jedná se o soubor akcí, které významným způsobem ovlivní život obyvatel města Rudné. Informace získané v rámci profilu je vhodné doplnit dalšími zdroji. Jedním z nich je anketa obyvatel, dalším SWOT analýza. V rámci ankety, která má možnost pokrýt celé spektrum obyvatel města, je možné získat hodnověrné informace přímo od obyvatel, kteří v městě žijí a tudíž i dobře znají místní problematiku. Zatímco anketa neumožňuje po vyhodnocení výstupů šetření interakci mezi zadavatelem a respondenty, SWOT analýza tuto možnost má. SWOT analýza je založena na moderovaném rozhovoru (tzv. brainstormingu) se zástupci obyvatel, kteří jsou dobře obeznámeni s místní problematikou, kteří jsou ne-li odborníky, pak alespoň znalci místních poměrů nebo jednotlivých oblastí (funkcí); např. se může jednat o dopravu, životní prostředí, sociální sféru. SWOT analýza by se měla zabývat silnými a slabými stránkami (vnitřními klady a zápory) subjektu nebo tématu v kombinaci s příležitostmi (dalšími vnějšími možnostmi) rozvoje a hrozbami (nepříznivými vnějšími aspekty). Kombinací vnitřních a vnějších pohledů na dané téma pak mohou lépe vyniknout vzájemné vazby, případně je možné identifikovat některé procesy. Např. výhodnou polohu Rudné v blízkosti dálnice D5 (příležitost) lze kombinovat s rostoucím počtem obyvatel města (silná stránka). Naopak lze uvažovat o kombinaci nedostatečné kapacity čističky odpadních vod (slabá stránka) s případným dalším omezením bytové výstavby (vnější hrozba). V případě, že je SWOT analýza týkající se jednoho tématu (např. rozvoje města) rozčleněna do několika sfér, poskytuje více náhledů (z různých úhlů) na problematiku. Tak se mohou silné stránky (vnitřní aspekt) jedné sféry stát příležitostí (vnější možnost) pro sféru druhou. Obdobně platí i u kombinace slabých stránek a hrozeb.

89

Strategický plán rozvoje města Rudná 3 Návrh Pokud je SWOT analýza sestavena dobře a účastníci informují o situaci s přehledem, je možno hodnověrně posoudit, případně ocenit význam jednotlivých jevů. Například vazba silné stránky rostoucího počtu obyvatel může být důležitější ve spojení s hrozbou nedostatku míst v základní škole než ve vztahu k hrozícímu přeplňování autobusů veřejné dopravy. První ze spojení znamená do budoucna pravděpodobně nutnost vyčlenit investiční prostředky na nové školní kapacity, kdežto druhá vazba může ve svých dopadech znamenat např. jen potřebu racionalizovat využití spojů prostřednictvím organizačního opatření, případně menšího zvýšení provozních výdajů. Pokud je SWOT analýza zpracována kvalifikovaně a respondenti dokáží zasvěceně komunikovat o jednotlivých problémových sférách, je možné výstupy analýzy použít v dalších krocích zpracování studie. Při dalším postupu je žádoucí postupovat hierarchicky, tj. od obecného ke konkrétnímu. Základem by měla být vize-zformulovaná myšlenka. Tato vize by měla odrážet budoucí stav reality, bod, kam by měl vývoj (v našem případě města Rudné) dospět. Vize by měla být natolik konkrétní, aby si pod ní bylo možno představit budoucí situaci. Také by měla být reálná do té míry, aby byla uskutečnitelná. Zároveň by měla být esencí, jakýmsi motivem, který by heslovitě popisoval nebo definoval budoucí stav. S takto definovanou vizí by se měla ztotožnit většina zúčastněných. Zatímco stanovení vize má charakter spíš proklamativní, vizi odpovídající cíl nebo cíle by měly již obsahovat konkrétní formulace nebo fakta. Cíle by měly být reálné a měly by označovat stav, okamžik, bod, k jehož dosažení celá strategie svou podstatou směřuje a jehož naplnění předpokládá. Tak může být sledována úspěšnost zvolené strategie; a sice, do jaké míry se blíží k naplnění zvoleného cíle (cílů), jak rychlý je postup, zda odpovídá očekáváním, podmínkám, možnostem atd. Přijmeme-li fakt, že dosažení cíle (a tím naplnění vize) je pro strategii zásadní, můžeme stanovit, jaké jsou problémové okruhy, tedy oblasti, kterých se týkají procesy a činnosti vedoucí k naplnění cíle. Např. bude-li cílem strategie vybraného města být po všech stránkách soběstačným střediskem, mohou být mezi problémovými okruhy např. doprava, občanská vybavenost, podpora podnikání atd. V tuto chvíli jsou tedy mezi problémové okruhy zahrnuty

90

Strategický plán rozvoje města Rudná 3 Návrh •

oblasti nerozvinuté, s nedostatky, jejichž rozvoj potřeba posílit a zlepšit tak stav

•

sféry naopak rozvinuté, které je žádoucí dále podporovat s tím, že jejich vývoj bude mít ve svých dopadech příznivý vliv na další sféry

Jednotlivé problémové okruhy (řešení jejich problematik) jsou považovány za základní pilíře strategického plánu města. Pokud budou realizovány úkoly v rámci problémových okruhů, potud se postupně budou naplňovat cíle rozvoje a přibližovat vize. Problémové oblasti mohou obsahovat více úkolů k řešení. Problémová oblast tak může mít více priorit k řešení. Prioritou může tak být například náprava stávajícího nežádoucího stavu, podpora progresivního trendu atd. Priority by tedy měly být tím, „co je první na řadě“ k řešení. Aktualizace strategického plánu Strategický plán rozvoje města je brán jako časově i místně závislý dokument. Jeho naplnění by mělo vycházet hlavně z reality dalšího vývoje města a jeho okolí. Úspěšnost strategického plánu, reprezentovaná především mírou praktického naplnění navrhovaných opatření, se bude odvíjet od toho, zda zůstane vždy aktuálním dokumentem. Aby jím zůstal, bude potřebné provádět jeho logickou a věcnou aktualizaci, a to zejména při: •

setrvalém vývoji města, kraje a ČR v intervalu tří až čtyř let

•

významných změnách ve městě nebo systémech na něj napojených, pak ad hoc

K provedení změn by mělo být přistoupeno: •

bezprostředně po jejich identifikaci a rozpoznání vlivů, jaké mohou pro budoucnost města mít

Zapracování změn by se mělo týkat jen nižších úrovní strategického plánu: •

priorit v rámci definovaných problémových oblastí

•

projektů v rámci priorit

91

Strategický plán rozvoje města Rudná 3 Návrh Zásahy do vyšších úrovní strategického plánu (změny vymezení problémových oblastí, cíle a vize) by byly v rozporu s principy, na kterých strategie spočívá, tj. na neměnnosti zásadního směřování a orientace strategického plánu. V průběhu implementace strategického plánu je vhodné v určitých intervalech (cca 3 roky) v rámci naplňování principu partnerství zjistit (třeba i jen výběrovým šetřením) oslovením obyvatel případné změny v jejich názorech a postojích, která by mohly mít vliv na naplňování strategického plánu. Pracovní skupina Existence pracovní skupiny je druhým z významných procesů zapojení obyvatelstva do zpracování strategie. Pracovní skupina v sobě zahrnuje zpracovatele spolu s členy delegovanými městem: jedná se o zástupce samosprávy, dále o odborníky v jednotlivých oblastech a v neposlední

řadě

o

občany

(ať

již

navržené

zájmovými

organizacemi

či

dobrovolníky z vlastní iniciativy). Pracovní skupina se schází podle harmonogramu zpracování strategického plánu na nebo ad hoc nad řešeními tak, jak během postupu prací vyvstanou. Největší význam během práce na strategickém plánu má pracovní skupina při sestavení jeho návrhové části. Pracovní skupina se účastní SWOT analýzy, připomínkuje její výsledky. V pracovní skupině jsou formulovány vize, cíle, problémové oblasti strategického plánu. Členové pracovní skupiny přicházejí se svými podněty na jednotlivé programy (projekty) zařazené do strategického plánu. Zapojení veřejnosti Vytvoření strategického plánu není jen dílem úzké skupiny pracovní komise, případně zpracovatelů. Žádoucí je zapojení veřejnosti, zde se jeví jako nejlepší možnost uspořádání ankety. Zároveň by během zpracování v klíčových fázích měla být veřejnost informována o aktuálním dění, postupu prací a na konci o výsledcích. Informování o výsledcích by se nemělo omezit jen na konstatování toho, kam strategický plán směřuje, ale zároveň by mělo být veřejnosti jasné, jaké konkrétní přínosy postupná realizace strategického plánu přinese, případně, co bude vyžadovat.

Strategický

plán

(tedy

realizace

konkrétních

programů

v něm

92

Strategický plán rozvoje města Rudná 3 Návrh obsažených) významně ovlivní život města, umožní realizovat důležité investice či uvést v život jiné projekty. Proto musí být partnerem jeho přípravy občané. Princip kontinuity Kontinuita znamená to, že strategický plán je zpracován individuálně s ohledem na místní

specifika

a

podmínky

při

zohlednění

místních

zvyklostí

v organizaci

a přípravě. Podle informací zjištěných v rámci pracovní skupiny strategického plánu město Rudná již podniklo určité kroky k přípravě dílčích záměrů a projektů (např. se jedná i zkapacitnění čističky odpadních vod, o návrh na úpravu prostranství atd.). Některé projekty jsou ve formě záměrů, jiné v různých stádiích připravenosti. V rámci diskusí během zpracování strategického plánu byly vyhodnoceny stávající podmínky a existující záměry, které bude možné v rámci strategie realizovat.

93


3.2

Souhrnná SWOT analýza města

Průběh SWOT analýzy Jedním z důležitých podkladů pro další rozhodování v rámci strategie byla SWOT analýza. Analýza SWOT je jednoduchou metodou umožňující utřídit klíčové poznatky a závěry z analytického profilu. Analýza SWOT definuje čtyři skupiny položek: silné stránky (z angl. strengths = S), slabé stránky (z angl. weaknesses = W), příležitosti (z angl. opportunities = O), hrozby (z angl. threats = T).

Klasifikaci těchto skupin ilustruje následující tabulka. Klasifikace položek analýzy SWOT Aspekty

Kladné aspekty

Záporné aspekty

rozvoje

rozvoje

S

W

O

T

aspekty vycházející převážně ze současného stavu a zevnitř území, dobře ovlivnitelné městem aspekty vycházející převážně z budoucího stavu a z vnějších okolností, špatně ovlivnitelné městem Analýza SWOT je klíčovým závěrem analytické části strategického plánu. Proto byly jednotlivé položky SWOT analýzy v první fázi definovány společně expertním

94

Strategický plán rozvoje města Rudná 3 Návrh návrhem zpracovatele a členů pracovní skupiny. Její konečná podoba tak byla průsečíkem námětů zpracovatelského týmu i zástupců města. Na jedné straně je expertní námět pohledem z vně a je založen na studiu dostupných informací a jejich relativizaci na základě srovnání Rudné s jinými obdobnými městy. Na straně druhé je pohled pracovní skupiny založen na znalostech a zkušenostech obyvatel města. V tomto smyslu je „místní“ pohled více subjektivní, ale pro další rozhodování má bezesporu větší váhu než expertní názor, neboť odráží mínění zástupců místní komunity, která bude strategický plán realizovat. Témata SWOT analýzy Celkový pohled na SWOT analýzu rozvoje města Rudná byl po dohodě v rámci pracovní skupiny členěn na jednotlivé okruhy. Bylo tak učiněno z důvodu větší přehlednosti a také proto, aby vyplynuly souvislosti týkající se jednotlivých jevů, případně procesů a jejich provázanosti v rámci jednotlivých sfér. Jednotlivé okruhy (témata) SWOT analýzy byly následující:

Infrastruktura Územní rozvoj Životní prostředí Kultura, volný čas Školství, zdravotnictví

V případě infrastruktury se jednalo o technickou i dopravní, přičemž v rámci dopravy se řešila jak otázka obslužnosti (vlaky, autobusy), tak problematika sítí komunikací a individuální dopravy. Územní rozvoj se týkal nejenom možností nové výstavby nebo revitalizace území, ale i vybavenosti města, jeho postavení a významu z pohledu sítě středisek. Okruh životní prostředí zabíral nejen vlastní hygienu životního prostředí (kvalitu jeho složek), ale též problematiku krajinné složky (zeleň, vodní plochy, prostupnost krajiny atd.).

95

Strategický plán rozvoje města Rudná 3 Návrh Oblast kultury a volného času měla za úkol postihnout vše, co se týká kulturních a volnočasových aktivit v Rudné, včetně sportu. Školství a zdravotnictví v sobě zahrnovalo o sociální problematiku. Vlastní SWOT analýza proběhla v rámci setkání pracovní skupiny, postupně byly probírány náměty k jednotlivým oblastem. Náměty (výroky účastníků SWOT analýzy) prošly „schválením“ v rámci pracovní skupiny, po tomto konsenzu byly zaznamenány

v archu.

Tento

zápis

byl

ještě

posléze

zaslán

účastníkům

k připomínkování. Tento dvoustupňový kontrolní proces měl za snahu omezit subjektivitu (osobní postoje) námětů účastníků analýzy. Finální podoba analýzy SWOT po výše uvedeném připomínkování je uvedena v následujícím přehledu.

96

Strategický plán rozvoje města Rudná 3 Návrh Výstupy SWOT analýzy Infrastruktura Silné stránky:

Slabé stránky:

Město je plynofikováno

V Rudné je vysoká hustota tranzitní dopravy

V Rudné je většina domácností napojena na vodovod a kanalizaci s čističkou odpadních vod Kvalitní obsluha městskou dopravou Téměř všude je ve městě nainstalováno veřejné osvětlení

Ve městě se koncentrují dopravní proudy z okolí Není vyřešeno parkování – na hlavních i vedlejších komunikacích Vlak není využitelný pro všechny obyvatele Rudné Chybějí sběrné komunikace Stávající místní komunikace jsou většinou ve velmi špatném stavu Hluk z dálnice Neexistuje plnohodnotná alternativa k průjezdu Masarykovou ulicí Dopravní situace na Masarykově ulici je nebezpečná Hustota dopravy omezuje cyklistickou dopravu ve městě i v okolí Zásobování elektřinou na řadě míst řešeno prostřednictvím vzdušného vedení Neuspokojivý stav chodníků

Příležitosti:

Hrozby:

Vyšší využití železnice

Riziko přehuštění městské dopravy (naplněnost spojů a jejich vyšší intenzita)

Nová železniční zastávka blíže centru města obslouží další území v Rudné Výstavba aglomeračního (komunikace II/101)

okruhu

Integrace autobusových a železničních spojů

V Rudné není oddílná kanalizace Téměř naplněná odpadních vod

kapacita

čističky

Záchytné parkoviště u železniční stanice a zastávky Zřízení cyklostezek v Rudné, jejich navázání na ty, které existují v okolí

97


Územní rozvoj Silné stránky:

Slabé stránky:

Významné středisko v rámci mikroregionu

Nedostatečné zastoupení zařízení služeb

Rezidenční oblast

Chybějící náměstí – srdce sociálního života

Blízkost pražského letiště i Prahy V Rudné jsou zainvestovány velké ucelené rozvojové plochy s variabilním vnitřním uspořádáním Soběstačnost Rudné z hlediska fungování základních služeb Málo nepřizpůsobivých obyvatel Málo opuštěných objektů Příležitosti:

Hrozby:

Posílení střediskové funkce Rudné

Nedostatečná kapacita čističky limituje rozvoj hromadné výstavby

Komplexní rozvoj obce včetně sítí a dopravy Rozvoj v oblasti u dálnice (bydlení a služby) Revitalizace Havlíčkova náměstí včetně posunu trafostanice Revitalizace okolí Obecního domu Revitalizace rozšířeného prostoru na Masarykově ulici u křižovatky u lékárny Výstavba nového objektu pošty Podpora regulovaného podnikání Napojení sportovišť na cyklotrasy nebo bruslařskou dráhu Rozšíření hřbitova

98

Strategický plán rozvoje města Rudná 3 Návrh Životní prostředí Silné stránky:

Slabé stránky:

V okolí zemědělsky obdělávané plochy – krajina je udržována

Málo oddychových a zelených ploch Blízkost dálnice znamená kvality životního prostředí

zhoršení

Špatná dostupnost lesa Vysoká hladina podzemních vod Nedostatečná kapacita sběrného místa Příležitosti:

Hrozby:

Revitalizace rybníků

Zvyšující se emise a hluk z dopravy

Podzemní zdroj pitné vody propojit se zelenými plochami a případně využít pro místní vodovodní síť

Absence kontejnerů na třídění odpadů

Výsadby větrolamů a stromových alejí Zvýšit uvědomělost občanů v ekologii

99

Strategický plán rozvoje města Rudná 3 Návrh Kultura, volný čas Silné stránky:

Slabé stránky:

Několik zájmových organizací pro mládež

Chybí prostory pro setkávání

Hodně aktivních spolků Možnost využívat sál Sokolského domu Mladé obyvatelstvo Skatepark

Nedostatek ploch pro sport Málo kulturních akcí v Rudné Chybí kulturní dům (středisko) Chybí informační středisko Chybí možnost venkovního posezení Nejsou aktivity pro mládež 15 až 18 let Obecní knihovna v nedůstojném prostředí

Příležitosti:

Hrozby:

Silná poptávka po společenských a kulturních akcích

Vysoká kriminalita

Výstavba multifunkčního centra (ubytování, stravování, společenské a kulturní aktivity) Využití objektů na Havlíčkově náměstí (i jako zázemí pro mladé rodiny s dětmi) Multifunkční sportovní centrum (privátní investor) Prostor za obecním domem využít pro společenské aktivity Spolupráce s vlastníky nemovitostí Podpora aktivit spolků

100

Strategický plán rozvoje města Rudná 3 Návrh Školství, zdravotnictví Silné stránky:

Slabé stránky:

Kvalitní základní škola, která má zahraniční styky, mimoškolní aktivity

Nejsou prostory pro alternativní výuku a zájmové organizace Špatné zdravotnické vybavení Nedostatečná kapacita základní a mateřské školy

Příležitosti:

Hrozby:

V rozvojové části města možnost zřízení dalších školských zařízení, např. walsdorfské školy

Kapacita základní a mateřské školy je vzhledem k rozvoji obce nedostačující, může znamenat i zhoršení podmínek pro výuku

Do Rudné se stěhují vzdělaní lidé – další školní zařízení Alternativní formy vzdělávání Možnost využít školní objekty pro další aktivity Nový objekt pro zdravotnictví a rehabilitace Rozšiřování nabídky zdravotnických služeb

101

Strategický plán rozvoje města Rudná 3 Návrh Shrnutí výstupů SWOT analýzy V oblasti infrastruktury byly v rámci SWOT analýzy jejími aktéry jmenována pozitiva z hlediska druhů sítí, na které je město napojeno. Hlavní problém spatřují ve vysoké hustotě individuální dopravy a její organizaci. Za problém k řešení určuje výstup této části SWOT analýzy především zkvalitnění železniční dopravy, integraci veřejné dopravy, vytvoření podmínek pro cyklisty. Za hrozby jsou považovány nedostatky v technické infrastruktuře (neexistence oddílné kanalizace, kapacita čističky odpadních vod na hranici využitelnosti). V části věnované územnímu rozvoji konstatuje analýza ve svém výstupu především silné stránky Rudné jako nadmístního centra, zároveň však dodává, že tomuto významu neodpovídá stav služeb a veřejných prostranství. Příležitosti, respektive náměty pro rozvoj tak logicky jsou spatřovány hlavně v posílení střediskové funkce Rudné, revitalizaci objektů a prostranství a doplnění sítě služeb. Hrozbu i v této sféře představuje téměř již naplněná kapacita čističky odpadních vod. V kapitole věnované životnímu prostředí je zdůrazněn fakt, že krajina v okolí města je udržována, příležitosti jsou spatřovány především v revitalizaci vodních ploch a liniové zeleně. Nedostatkem je podle SWOT analýzy hlavně málo ploch veřejné zeleně a tím i možností pro odpočinek. Hrozby jsou zdůrazněny jako zvyšující se negativní vlivy silniční dopravy a absence kontejnerů na tříděný odpad. SWOT analýza ve svých výstupech věnuje pozornost rovněž kultuře a volnému času. Zde jsou spatřována pozitiva v dobré dostupnosti a možnosti kulturního a společenského vyžití v Rudné. Slabé stránky přesto hovoří mimo jiné o nedostatku kapacit, zařízení, případně aktivit pro určité skupiny obyvatel. Dále SWOT analýza indikuje řadu rozvojových příležitostí především v oblasti podpory kulturních a společenských aktivit. Ve sféře školství a zdravotnictví analýza prostřednictvím jejích aktérů konstatuje kvality existující základní školy, nedostatky spatřuje především v nedostatečné vybavenosti pro zdravotnictví, respektive prostorech pro zájmové organizace a alternativní výuku. Nicméně příležitosti pro rozvoj v této sféře jsou v Rudné široké, otevírají se především v oblasti vzdělávání, předpokládá se přírůstek nových

102

Strategický plán rozvoje města Rudná 3 Návrh obyvatel, zejména vzdělaných lidí. Aktuální hrozbou je kapacita školy, která ve výše zmíněné souvislosti pravděpodobně nebude dostačovat rozvoji Rudné. SWOT analýza poskytuje ve svých možnostech nejen utřídění základních problémů, ale nabízí i propojením vazeb mezi slabými a silnými stránkami, příležitostmi a hrozbami možnosti navzájem nalézt nové souvislosti. V případě Rudné s ohledem na velikost města a složitost problematiky však zpracovatelé konstatují, že takováto analýza by měla z větší části pouze formální charakter. Základní problémy k řešení byly na jednáních pracovní skupiny s využitím výstupů SWOT analýzy setříděny do jednotlivých problémových okruhů.

103


3.3

Základní vize rozvoje, globální cíl

Vize rozvoje města Strategická vize rozvoje města do roku 2020 je součástí základní strategické orientace aktivit města deklarující: 1.

kam chce město realizací rozvojové strategie do roku 2020 dospět

2.

jaký globální cíl si pro svůj rozvoj stanovuje

3.

co jsou opěrné pilíře – klíčové priority jeho dlouhodobě udržitelného rozvoje (problémové okruhy, tj. kritické oblasti strategie, na které musí být soustředěna hlavní pozornost)

Strategická vize je politickým konsenzem (všeobecnou dohodou) a shrnujícím strategickým pohledem na další rozvoj města. Vize určuje základní rámec a cíle jeho rozvoje do roku 2020. Vedení města zastoupené pracovní skupinou definovalo v rámci expertní diskuse a na základě seznámení se s podklady (jednalo se zejména o anketu obyvatel a výstupy SWOT analýzy) základní vizi rozvoje města do roku 2020 takto:

Město venkovského typu pro pohodové bytí a žití

Vize v sobě zahrnuje další aspekty. Proto, aby byla naplněna, předpokládá se, že Rudná bude: •

Město podporující podnikatelské aktivity,

•

Město nabízející kvalitní vzdělávání,

•

Město poskytující vysokou kvalitu života ve sféře bydlení, sociálních služeb, kultury, školství, sportu,

•

Město s dostatečně vyřešeným systémem dopravy,

•

Město s kvalitním životním prostředím

•

Město bezpečné pro občany.

104

Strategický plán rozvoje města Rudná 3 Návrh K naplnění vize by město mělo do budoucna podpořit ty z podnikatelů, kteří doplní síť služeb v městě nebo nabídnou nové pracovní příležitosti pro místní. Město mělo podporovat podnikatelské aktivity, které nepřispívají ke zvýšení zátěží pro životní prostředí (doprava, emise, hluk). Nemělo by docházet k umísťování kapacitních výrobních i skladovacích objektů, které

představují

významnou

překážku

z hlediska

pohledového,

z hlediska

průchodnosti krajiny i v oblasti dopravy vyvolávají další zátěže.l Je žádoucí rozvíjet školství, alternativní výuku a navazující mimoškolní aktivity, pro tyto účely bude potřeba vybudovat nové kapacity, respektive rozšířit stávající. Ve sféře bydlení se předpokládá další rozvoj tak, jak jej určuje územní plán. Vzhledem k udržení stávajícího, poměrně vysokého standardu bydlení by neměly být ve městě umísťovány vícepodlažní bytové objekty, zástavba by měla být převážně ve formě rodinných domů a přirozeně rozvolněná, tak aby poskytla prostor pro zeleň a další plochy. V oblasti sociálních a zdravotních služeb by mělo dojít ke zlepšení standardu poskytovaných služeb, zejména vybudováním nových kapacit. Zásadní je pro město oblast dopravy, kde by primárně mělo být iniciováno zklidnění provozu na hlavním průtahu městem. Rovněž by měla být řešena dopravní koncepce města spojená s místními úpravami na komunikacích a řešením dopravy v klidu. Důležitá je otázka veřejné dopravy, kde je budoucnost spatřována v ještě těsnější integraci autobusů a železnice včetně plnohodnotného a dostatečně kapacitního zapojení do systému integrované dopravy. Svůj význam má i cyklistická doprava, především v návaznosti na okolní sídla a na blízkou Prahu. Sféra životního prostředí předpokládá zkulturnění řady veřejných prostranství ve městě, vybudování nových tak, aby odpovídala svým charakterem potřebám obyvatel Rudné. Také bude zvýšená pozornost věnována revitalizaci a zřizování nových zelených ploch.

105

Strategický plán rozvoje města Rudná 3 Návrh Globální cíl rozvoje města Globální cíl by měl naplňovat vizi města Rudné a určovat, jakým směrem se bude město rozvíjet, které oblasti budou prioritní. Globálním cílem na rovině, kterou lze strategickým plánem ovlivnit, by tedy mělo být •

poskytování kvalitních služeb v úrovni, která je odpovídající významu a velikosti Rudné a

•

zajištění standardu bydlení a osobní realizace odpovídající těmto možnostem.

Globální cíl tak bude do budoucna umožňovat zjistit, jak se vize definovaná výše blíží svému naplnění. V rámci sledování globálního cíle bude možné vyhodnocovat v rámci realizace jednotlivých projektů, případně po jejich ukončení, jejich přínos. Ten bude možné měřit prostřednictvím indikátorů výstupu množstvím nově vzniklých kapacit služeb (míst lékaře, míst ve škole, počtů spojů vlaků atd.). Rozšířenou nabídku bude možné nechat v budoucnu posoudit v anketě občanům města a zjistit zpětnou vazbu. Ta může prokázat (nebo neprokázat) vztah mezi měřitelným

zlepšením

sledovaných

oblastí

(např.

kapacit

vybavenosti)

a

spokojeností obyvatel.

106


3.4

Problémové okruhy

Rozvoj města, tak, jak je definován ve strategickém plánu se opírá o šest základních pilířů rozvoje. Ty odpovídají problémovým okruhům, které byly vymezeny na jednáních pracovní skupiny. Problémové okruhy jsou následující: 1.

funkční dopravní a technická infrastruktura odpovídající potřebám města, kvalitní veřejná doprava zajišťující dobrou dostupnost

2.

kvalitní životní prostředí v centru města spojené s možností kulturního, volnočasového a společenského vyžití

3.

zeleň na veřejných prostranstvích, zeleň přístupná všem občanům, vytvoření lepších možností pro procházky a oddych

4.

bezpečná

Rudná,

tj.

eliminace

asociálních

jevů,

zvýšení

povědomí

o

bezpečnosti 5.

rozvoj zdravotních a sociálních služeb v souladu s potřebami města a jeho spádového území

6.

rozšíření objemu čištěných odpadních vod, zavedení oddílné kanalizace, posílení čistírny odpadních vod

Základní problémové okruhy Strategického plánu rozvoje města Rudná pro období 2008 – 2020 jsou vymezeny takto:

Problémový okruh I: Doprava Problémový okruh II: Zkulturnění centra Problémový okruh III: Rozvoj zeleně Problémový okruh IV: Zvýšení bezpečnosti Problémový okruh V: Rozšíření zdravotních, školských a sociálních služeb Problémový okruh VI: Technická infrastruktura

107

Strategický plán rozvoje města Rudná 3 Návrh Souhrnné charakteristiky problémových okruhů I. Doprava Téma dopravy se objevuje jako prioritní k řešení v anketě obyvatel města Rudné. Rovněž v rámci SWOT analýza zaznělo v tématice dopravy nejvíce připomínek. Významu a složitosti tématu odpovídá i jeho rozčlenění do čtyř dílčích částí. Hlavními problémy města Rudné v oblasti dopravní infrastruktury jsou: •

Průjezdní doprava na Masarykově ulici, hlavní dopravní tepně procházející celým

městem

je

patrně

nejcitelnějším

nedostatkem.

Tato

ulice

je

soustavně zatížena projíždějícími vozidly, problém představuje i těžká kamionová

doprava.

Masarykova

ulice

slouží

rovněž

jako

sběrná

komunikace pro přepravní proudy z okolních spádových obcí směrem na jihozápadní, respektive západní okraj Prahy (především terminál Zličín). V případě

zablokování

dálnice

D5

vedoucí

ve

stejném

směru

jako Masarykova ulice se tato stává objízdnou trasou. V současné době je možné dopravu z Masarykovy ulice odklonit pouze na dálnici D5 nebo na místní komunikace, které jsou s Masarykovou ulicí souběžné. Toto však nejsou dlouho dlouhodobě udržitelná řešení. Ze zvyšující se intenzity dopravy pramení zátěže území především hlukem a exhalacemi. •

Další

problémovou

oblastí

je

parkování

a

průjezd

vedlejšími

komunikacemi ve městě. Komunikace neumožňují na mnoha místech parkování tak, aby byl ještě možný dostatečný odstup pro projíždějící vozidla. Některé komunikace jsou natolik úzké, že je míjení protijedoucích vozidel obtížné. •

Nedostatky jsou i v osobní železniční dopravě. Jedná se o zvýšení jejího významu v rámci dopravní obslužnosti. Současná četnost spojů není vyhovující, také není výhodné stávající ukončení železniční linky na Smíchovském nádraží. Ačkoli železnice vede po obvodu městské zástavby, zastávky nejsou umístěny tak, aby to vyhovovalo většině potenciálních cestujících. Na závadu je též to, že nelze využívat k cestě po železnici do centra Prahy jednotnou jednorázovou jízdenku. Vyššímu využívání veřejné dopravy na úkor individuální nepřispívá ani neexistující integrace s autobusy.

108


V Rudné existuje rovněž v současnosti poptávka vytvoření komunikací (vyčlenění jejich částí) pro cyklistickou a pěší dopravu. Žádoucí je rovněž napojit Rudnou na dálkovou cyklotrasu, nejlépe ve formě cyklostezky procházející okrajem intravilánu města. Výstavba může vyřešit i potřebu výsadby plošné a liniové zeleně, svůj význam může mít i pro revitalizací dalších ploch. Současně je třeba řešit zlepšení průchodnosti krajiny a zlepšení dostupnosti jednotlivých částí města Rudné a jejího okolí.

II. Zkulturnění centra V současné době je Rudná jednou z nejvýznamnějších obcí v zázemí Prahy, respektive okrese Praha-západ. Vyplývá to (viz kapitola I) z její polohy, počtu obyvatel, koncentrace ekonomických aktivit. Rudnou procházejí významné a zatížené komunikace, jsou tudy vedeny frekventované autobusové linky. Tomu odpovídá i občanská a komerční vybavenost. Ta svým zastoupením a kvalitou představuje nadmístní úroveň (slouží nejen místním občanům, ale i obyvatelům okolních obcí). Tomuto významu však neodpovídá stav a vzhled veřejných prostranství. Městu chybí centrální prostor, kde by se koncentrovala větší část komerčních, případně i společenských aktivit. Prostor by mohl být místem setkávání lidí a těžištěm života ve městě. Tento nedostatek vyplývá i z historických důvodů, Rudná vznikla ze dvou samostatných obcí, z nichž každá měla svoje centrum. Současné těžiště aktivit se navíc nachází mimo obě tato centra. V rámci strategického plánu je definována potřeba takovéhoto místa. Vyplývá to ze závěrů SWOT analýzy i ankety obyvatel města. III. Rozvoj zeleně Město Rudná v současnosti disponuje, jak ukázaly výstupy SWOT analýzy a analytická část, významným podílem zeleně. Jedná se však z velké části o zeleň na soukromých a většinou veřejnosti nepřístupných pozemcích. Rovněž v současnosti neexistuje generel (plán výsadby a péče o zeleň) zeleně a proto není jasné, jak systematicky zakládat a obnovovat plochy zeleně. Zejména by se mělo takto jednat o ochrannou zeleň podél komunikací, cest a na zeleň na veřejných prostranstvích. Výsadbu zeleně a revitalizaci ploch zeleně je třeba zmínit v souvislosti s náměty na zřízení cyklostezky spojující Rudnou s okolními obcemi a západním okrajem Prahy.

109

Strategický plán rozvoje města Rudná 3 Návrh V rámci rozšiřování, výsadby zeleně a revitalizací ploch se nabízí ozelenění dalších vytipovaných lokalit v Rudné, respektive jejím bližším okolí, jako jsou například (nádrž Ďolík a její okolí, park na Hořelickém náměstí, okolí kostela na Homoli, okolí Růžové ulice). IV. Zvýšení bezpečnosti Tato

oblast

vychází

z hlediska

ankety

obyvatel

města

Rudné

jako

jedna

z nejvýznamnějších. Také ve SWOT analýze byla bezpečnostní situace několikrát zmiňována členy pracovní skupiny. V zásadě je možné oblast rozdělit do dvou částí. Z ankety vyplývá, že občanům vadí silný provoz na Masarykově ulici. Pro mnohé z nich je obtížný samotný provoz a přecházení této komunikace je pro ně komplikované. V anketě iniciativně navrhují celou řadu opatření pro zmírnění negativních dopadů. Druhá negativní oblast z hlediska bezpečnosti je zvýšená kriminalita. Ta souvisí pravděpodobně s vyšším počtem pracovníků zaměstnaných v Rudné, kteří zde bydlí na ubytovně; další příčina může být ve vysoké koncentraci komerčních aktivit v Rudné, v blízkosti a snadné dosažitelnosti hlavního města, vyšší anonymitě svázané s velkým počtem projíždějících atd. Na tento jev je žádoucí reagovat, přičemž se nabízí v zásadě dvojí přístup: preventivní a represivní, eventuelně jejich provázaná kombinace. Preventivní přístup reprezentuje celou řadu programů a opatření směřovaných na různé skupiny obyvatel, návštěvníků i dalších dočasně přítomných osob s cílem zvýšit především informovanost a poskytnout návod na řešení některých situací. Do oblasti prevence spadá rovněž i úprava veřejných prostranství, jejich vybavení a osvětlení, atd. Represe představuje zvýšení přítomnosti členů policie v terénu spolu se zvýšenou aktivitou obyvatel města. V. Rozšíření zdravotních, školských a sociálních služeb Strategické cíle a opatření by měly komplexně směřovat k vytvoření takových životních podmínek na území města, aby se zde občanům dobře a spokojeně žilo a aby zde mohli naplno využívat veškerých výhod, které město poskytne. Kapacity jednotlivých zařízení mateřských a základních škol v souvislosti s dalším předpokládaným rozvojem města a příchodem dalších obyvatel je potřeba rozšířit.

110

Strategický plán rozvoje města Rudná 3 Návrh Rovněž je žádoucí rozšířit nabídku, respektive její strukturu o alternativní možnosti výuky, v tomto případě jsou v současnosti prostory nedostačující. Také je potřeba reagovat na zvýšenou poptávku po zdravotnických a sociálních službách umístěných přímo v Rudné. Dojíždění mimo město znamená pro řadu občanů komplikace. Zřízení nových kapacit je v zásadě možné novou výstavbou, respektive přístavbou ke stávajícím objektům. VI. Technická infrastruktura Rudná, případně jednotliví odběratelé jsou vesměs napojeni na všechny druhy sítí technické infrastruktury. Nedostatkem ovšem je fakt, že ve městě neexistuje oddílná kanalizace, tj. není od sebe odděleno odvádění splaškových a dešťových vod. Rovněž čistička je již na hranici své technologické kapacity a neumožňuje připojení většího množství odběratelů s vyššími nároky na kapacitu. Výše uvedené problémové okruhy se soustřeďují na oblasti, které je třeba podpořit, kombinují ve svém zaměření jak podporu a další rozvoj silných stránek (např. autobusová doprava, stávající vybavenost), tak odstranění slabin a potenciálních hrozeb

pro

rozvoj

(např.

neexistující

centrální

prostor

města,

v budoucnu

nedostatečná kapacita čistírny odpadních vod).

111


3.5

Dílčí cíle, programy

Globální cíl definuje základní směřování rozvoje města. Od něj odvozené dílčí cíle by s ním měly být v souladu, ve svých dopadech podporovat jeho naplnění a naplňovat jeho realizaci. Dílčí cíle tedy podrobněji rozpracovávají téma globálního cíle. V rámci strategie rozvoje města Rudné byly zvoleny v rámci pracovní skupiny následující cíle směřované do oblastí, kterým je třeba se prioritně věnovat. Dílčí cíle

Problémový okruh I: Doprava 1.

Doprava a) zajištění bezkolizní a bezpečné dopravy b) vyřešení dopravy v klidu c) rozvoj železniční dopravy d) rozvoj cyklodopravy

112


Problémový okruh II: Zkulturnění centra 3. Zkulturnění centra města jako srdce společenského života

Problémový okruh III: Rozvoj zeleně

4.

Rozšiřování zeleně v Rudné a okolí

Problémový okruh IV: Zvýšení bezpečnosti 5.

Zvýšení bezpečnosti obyvatel

Problémový okruh V: Rozšíření zdravotních, školských a sociálních služeb 6.

Zkvalitnění zdravotních a sociálních služeb

7.

Zvýšení kapacity školských zařízení a jejich rozvoj

Problémový okruh VI: Technická infrastruktura 8.

Vybudování oddílné kanalizace, posílení kapacity ČOV

9.

Rozvoj systému nakládání s odpady

Dílčí cíle mimo problémové okruhy 10.

Charakter nové výstavby-pouze rodinné domy

11.

Podpora drobného podnikání

12.

Rozvoj sportovišť a podpora sportovních aktivit

Ačkoli dílčí cíle by měly v zásadě korelovat s problémovými okruhy, byly na jednáních pracovní skupiny ustanoveny i dílčí cíle mimo základní problémové okruhy. Jedná se o témata pro rozvoj města Rudné významná, nikoli však prioritní z pohledu naléhavosti řešení a nutnosti (s výjimkou cíle číslo 11) tyto problémy podchytit formou projektů.

113

Strategický plán rozvoje města Rudná 3 Návrh Charakteristika dílčích cílů Dílčí cíle, jak jsou uvedeny výše, je možné zároveň v prostředí a podmínkách města velikosti Rudné chápat jako priority. 1.

Doprava a) zajištění bezkolizní a bezpečné dopravy b) vyřešení dopravy v klidu c) rozvoj železniční dopravy d) rozvoj cyklodopravy

Specifický cíl: a) Zajistit zklidnění dopravy na komunikaci Masarykova, zaručit pasivní ochranu zranitelných účastníků silničního provozu na komunikační síti města, zlepšení stavu stávajícího průtahu (zejména dopravní úpravy), zlepšit životní

prostředí

pro

obyvatele

výsadbou

drobné

zeleně.

Koncepční

plánování v oblasti dopravy, organizačně – provozní a dopravní úpravy, možnosti zřizování cyklistických tras, úprav nehodových lokalit b) Řešení statické dopravy (tj. parkování) na základě zpracované koncepce při zajištění vyvážené bilance pro území obce c) Zvyšování kvality veřejné osobní dopravy (nová železniční zastávka, možnosti přestupů pro autobusy, lepší zapojení železnice do integrované dopravy) d) Vybudování sítě cyklistických tras a jejich propojení na dálkové cyklotrasy

114


2.

Zkulturnění centra města jako srdce společenského života

Specifický cíl: a) Vytvoření nového veřejného prostoru za Městským úřadem a Obecním domem, úprava dalších veřejných prostranství b) Revitalizace původních návsí Dušníků a Hořelice c) Úprava veřejného prostranství před Sokolským domem

3.

Rozšiřování zeleně v Rudné a okolí

Specifický cíl: Výsadba liniové zeleně podél komunikací, ozelenění veřejných ploch. V souladu s výstavbou dálkové cyklostezky realizovat novou zeleň.

4.

Zvýšení bezpečnosti obyvatel

Specifický cíl: V rámci preventivních i represivních opatření reagovat na potřeby bezpečí obyvatel města.

5.

Zkvalitnění zdravotních a sociálních služeb

Specifický cíl: Rozšíření

stávajících

zařízení

podle

potřeb

obyvatel,

výstavba

domu

s pečovatelskou službou, rozšíření zdravotnického střediska.

115


6.

Zvýšení kapacity školských zařízení a jejich rozvoj

Specifický cíl: Dostavba školních objektů včetně dalších zařízení (hřiště), průběžná obnova vybavení. Nutnost renovace prostor (tělocvična)

7.

Vybudování oddílné kanalizace, posílení kapacity ČOV

Specifický cíl: Výstavba oddílné kanalizace v obci, posílení stávající kapacity ČOV tak, aby korespondovala se zvyšujícími se nároky

8.

Rozvoj systému nakládání s odpady

Specifický cíl priority: Zřízení nového sběrného dvora

9.

Charakter nové výstavby-pouze rodinné domy

Specifický cíl: Nepřipustit výstavbu kapacitních bytových nebo průmyslových a skladovacích objektů.

Podporovat

a

usměrňovat

prostřednictvím

dostupných

nástrojů

nízkopodlažní obytnou zástavbu, pokud možno rozvolněnou, která by byla v souladu se stávající strukturou a způsobem využití ploch ve městě.

10.

Podpora drobného podnikání

Specifický cíl: Podporovat zřizování a rozšiřování podnikatelských aktivit, které jsou v souladu se zásadami rozvoje města

116

Strategický plán rozvoje města Rudná 3 Návrh 11.

Rozvoj sportovišť a podpora sportovních aktivit

Specifický cíl: Rekonstrukce vybraných stávajících hřišť, nové školní hřiště, podpora soukromého investora ve výstavbě komerčního sportovního centra Programy V rámci priorit byly vybrány konkrétní projekty, které svým zaměřením přispějí k naplnění jednotlivých priorit a tím dosažení dílčích cílů. Krátkodobý horizont 2008-2013 I. Doprava •

Úprava dopravy ve městě – zklidnění provozu na Masarykově ulici

•

Úprava dopravy ve městě - vyřešení dopravního systému města

•

Nová železniční zastávka

•

Zlepšení dopravní obslužnosti-železnice

•

Bezpečnost na železničních přejezdech

II. Zkulturnění centra •

Spolkový dům

•

Výstavba nových dětských hřišť

•

Úprava veřejného prostranství před Sokolským domem

•

Úprava veřejného prostranství kolem restaurace Na Staré

•

Obnovení zeleně podél Masarykovy ulice

•

Revitalizace původní návsi v Dušníkách

•

Revitalizace původní návsi v Hořelici

•

Rekonstrukce budovy městského úřadu

•

Zateplení obecních budov

117


III. Rozvoj zeleně •

Cyklostezky, in-line dráha

•

Zeleň spojená s realizací cyklostezky

•

Revitalizace vodních ploch a přilehlé zeleně

IV. Zvýšení bezpečnosti •

Program prevence kriminality

V. Rozšíření zdravotních, školských a sociálních služeb •

Rozšíření školských kapacit (MŠ, ZŠ)

•

Bezbariérový přístup na MěÚ a do zdravotnického zařízení

VI. Technická infrastruktura •

Intenzifikace a rozšíření ČOV

Programy mimo problémové okruhy •

Rozvoj sportu-multifunkční sportovní hala

•

Rozvoj sportu-tělocvična u školy

Střednědobý termín do 2017 I. Doprava •

Doprava v nových rozvojových oblastech

•

Záchytná parkoviště u železnice

•

Vytvoření veřejného prostoru v nových lokalitách v rámci změny ÚP

•

Nový veřejný prostor za MěÚ a Obecním domem

•

Úprava veřejného prostranství před Obecním domem

II. Zkulturnění centra •

Rozšíření zdravotního střediska

•

Vybudování kulturního a informačního střediska

118

Strategický plán rozvoje města Rudná 3 Návrh VI. Technická infrastruktura •

Vybudování sběrného dvora, hospodaření s odpady

Dlouhodobý termín do 2020

I. Doprava •

Přeložka komunikace II/605 na sever od dálnice D5

V. Rozšíření zdravotních, školských a sociálních služeb •

Výstavba domu s pečovatelskou službou

VI. Technická infrastruktura •

Vybudování oddílné kanalizace


Vytváření podmínek pro zachování kulturního dědictví a památek

Trvalé úkoly Zároveň byly v rámci strategického plánu stanoveny průběžně plněné úkoly, jejichž realizace se předpokládá během celého období 2008-2020.


Podpora spolkového a společenského života

•

Podpora mladých rodin a seniorů

•

Informovanost občanů o dění ve městě

119


3.6

Shrnutí dalšího postupu

Další práce na strategickém plánu představuje několik vzájemně provázaných kroků: 1.

Vyhodnocení probíhajících a dokončených projektů (průběžně během jejich realizace, vyhodnocení po ukončení; zapracování do strategie)

2.

Revize vstupních údajů v analýze (aktualizace

vybraných

dat

zejména

z

oblastí

obyvatelstvo,

doprava,

technická infrastruktura by měla proběhnout v předem naplánovaném intervalu cca 3 až 4 let) 3.

Přehodnocení dílčích cílů (v předem naplánovaném intervalu cca 3 až 4 let je žádoucí vyhodnotit, zda stávající cíle byly již naplněny, zda není třeba v důsledku změny podmínek přehodnotit některé cíle a zda není žádoucí do strategie zařadit nové cíle reagující na nové potřeby; v principu by však dílčí cíle, jejich zaměření a obsah neměly být příliš měněny)

4.

Aktualizace programů v zásobníku (v intervalu cca 3 až 4 let zařazení nových programů v souvislosti s novými nebo pozměněnými cíli, změna existujících programů s ohledem na možné změny cílů, případně vyřazení programů, které nemá smysl realizovat)

5.

Zařazení programů do akčního plánu s ohledem na možnosti v následujícím období (v předem naplánovaném intervalu, doporučeny 2 roky)

S ohledem na celistvost strategie a sledování vize se doporučuje neměnit vizi samotnou ani globální cíl, který s ní koresponduje.

120


3.7

Příprava a sestavení akčních plánů

Sestavení akčních plánů Pro postupnou realizaci strategického plánu budou vypracovávány akční plány. První akční plán by měl být vypracován pro léta 2009 - 2011, další akční plány budou aktualizovány vždy s jednoletým posunem. Akční plán je nástroj operativní povahy, slouží k jednoznačnému vytýčení projektů, které se s vysokou mírou pravděpodobností budou realizovat. Projekty by měly vycházet ze schváleného Strategického plánu rozvoje města Rudná pro období 2008 – 2020 a měly by mít jednoznačně definovaného nositele a další náležitosti nutné pro efektivní řízení projektu. Proces přípravy a realizace aktivit Příprava a realizace projektů v rámci Strategického plánu probíhá v následujících fázích:

1. Návrh projektu 2. Posouzení návrhu projektu 3. Výběr projektů do akčního plánu 4. Realizace projektu 5. Monitoring projektu

ad 1. Návrh projektu Návrhy, případně koncepty projektů, které budou naplňovat cíle Strategického plánu, budou průběžně vznikat zejména v rámci činnosti města (zastupitelstva, rady, komisí, aj.), dále v rámci komunitních aktivit jako reakce na nabízené dotační tituly (kraje, státu, EU) či jinými způsoby. Návrhy projektů bude shromažďovat vybrané městské pracoviště (odbor). Projekty budou shromažďovány v tzv. zásobníku projektů. Jedná se o pasport

projektů zařazených

aktuálně do

strategického plánu. Projekty jsou označeny, popsány tak, aby dříve nebo později mohly být vybrány a zařazeny do akčního plánu. Návrhy projektů budou popsány v následující struktuře:

121


Název aktivity (projektu)+ stručný popis

•

Nositel projektu a kontaktní osoba

•

Termín realizace

•

Finanční náklady (Kč)

•

Zdroje financování

•

Cílové skupiny

Všechny navržené projekty musí přispívat k stanoveným cílům Strategického plánu, zejména k naplnění globálního cíle a specifického cíle priority a spadat obsahově alespoň do jednoho opatření. Vedení MěÚ, respektive jím pověřený koordinátor vyzve partnery v dostatečném předstihu před přípravou rozpočtu města k podávání návrhu projektů do akčního plánu na další rok, popřípadě k aktualizaci již stanovených projektů v zásobníku projektů. Osloveni budou zejména tito partneři: •

zastupitelé,

•

městský úřad,

•

komise,

•

příspěvkové organizace města,

•

neziskové organizace,

•

zástupci podnikatelů,

•

ostatní zájemci.

Zásobník všech předložených projektů setřídí dle priorit a opatření osoba pověřená jeho vedením. Nerealizované projekty z minulých let Do zásobníku projektů jsou vloženy také projekty, které z různých důvodů nebyly realizovány v minulých letech a také projekty, jejichž realizace je víceletá a pokračuje. I u těchto projektů je potřeba revidovat, jakým způsobem přispívají k plnění cílů strategického plánu. Naopak již zrealizované projekty jsou ze zásobníku projektů vyjmuty.

122

Strategický plán rozvoje města Rudná 3 Návrh ad 2. Posouzení návrhu projektu Prvotní formální posouzení návrhů projektů provede pověřená osoba, pro případná doplnění kontaktuje nositele projektu. Vedení města, respektive pověřená osoba také provede předběžné vyhodnocení vyváženosti souboru projektů v jednotlivých problémových oblastech, prioritách a opatřeních. Zásobník projektů včetně tzv. shortlistu projektů (v shortlistu jsou obsaženy projekty, které jsou navrženy k realizaci na daný rok) je poté předložen k posouzení Komisi strategického plánu. Komise strategického plánu projedná jednotlivé projekty. Je-li potřeba, vyžádá si Komise strategického plánu odborné posudky (MěÚ, komisemi města nebo externím konzultantem). ad 3. Výběr projektů do akčního plánu Za výběr projektů a sestavení akčního plánu zodpovídá Komise strategického plánu. Klíčovými kritérii při posuzování, zda bude projekt zařazen do akčního plánu a vybrán k realizaci v následujících dvou letech, jsou: •

dostupnost zdrojů financování

•

časová priorita

•

garant realizace, který

zná cíle, kterých se má aktivitou dosáhnout,

přijímá odpovědnost za danou aktivitu a její výsledky,

finančně přispívá k realizaci,

zná časový horizont, do kterého se má rozvojová aktivita dokončit,

prokazuje svou angažovanost pro dosažení očekávaných výsledků.

Nejvýznamnějším parametrem zařazení projektu do akčního plánu je dostupnost zdrojů financování, tedy příslib města, že na jeho realizaci uvolní peníze. Projekty z akčního plánu jsou poté předloženy odpovědným subjektům pro přípravu rozpočtu na další rok, kteří je do návrhu zapracují.

123

Strategický plán rozvoje města Rudná 3 Návrh Po schválení rozpočtu města na další rok provede vedení MěÚ finanční revizi zajištění zdrojů financování jednotlivých projektů. O výsledku informuje Komisi strategického plánu. Pokud některý projekt není zařazen do rozpočtu města, je z akčního plánu na příští rok vyškrtnut. Vyškrtnuté projekty jsou zařazeny do zásobníku. Pokud se v průběhu roku naleznou disponibilní zdroje (úspory, dotační titul kraje, státu, EU) je projekt realizován, pokud tomu tak není, vstupuje projekt do tvorby akčního plánu na další rok. ad 4. Realizace projektu Projekt realizuje nositel projektu v souladu se schváleným návrhem. ad 5. Monitoring projektu O realizovaném projektu podává nositel projektu zprávu, která slouží Komisi strategického plánu k monitorování realizace celého strategického plánu. Zprávy

shromažďuje

vedení

MěÚ,

které

je

souhrnně

předkládá

Komisi

strategického plánu. Monitoring realizace projektů a celého strategického plánu jsou podkladem k hodnotícímu procesu a základním impulsem pro případnou aktualizaci dokumentu. Financování aktivit Protože úspěšná realizace velké části rozvojových projektů z akčních plánů bude vyžadovat finanční prostředky, které pro ně musí být získány a alokovány (nejčastěji se jedná o vyčlenění prostředků z rozpočtu města), bude výčet projektů v akčním plánu korespondovat s návrhem rozpočtu města v příslušném roce (a dalších zapojených subjektů, případně spolupracujících organizací). Vytvoření Komise strategického plánu Odpovědnost za realizaci jednotlivých aktivit, vyhodnocování jejich realizace a přijímání příslušných opatření má městské zastupitelstvo. K tomu si zastupitelstvo vytvoří Komisi strategického plánu. Komise se bude scházet alespoň jednou ročně. Jejími hlavními úkoly jsou: •

zpracování akčních plánů realizace strategického plánu,

•

navrhování způsobu realizace rozvojových aktivit a stanovení jejich priorit,

•

sledování a hodnocení realizace rozvojových aktivit,

124


předkládání

souhrnné

roční

zprávy

o

realizaci

strategického

plánu

zastupitelstvu města. Podklady pro jednání Komise strategického plánu připravuje vedení MěÚ. Aktualizace strategického plánu Strategický plán je živým dokumentem, který bude v tří-až čtyřletých intervalech aktualizován. Při zásadnějších změnách ve státní hospodářské politice nebo v municipální politice, zásadních změnách v zákonech, změnách v podnikatelské sféře, při příchodu významného investora do města, při významných výstupech a podnětech vzešlých z komunitního plánování apod. bude reagováno na vzniklou situaci mimořádnou aktualizací Strategického plánu i mimo stanovené intervaly jeho průběžné aktualizace.

125


3.8

Soustava indikátorů

Teorie programového řízení rozeznává 3 hlavní typy indikátorů: Indikátor výstupu – vztahuje se k aktivitám/projektům. Měří se ve fyzických nebo peněžních jednotkách (například délka vybudovaných komunikací apod.). Indikátor výsledku – vztahuje se k přímým a okamžitým účinkům, které program přinesl. Poskytuje například informaci o chování, kapacitě nebo výkonnosti. Tyto ukazatele mohou být fyzické nebo finanční povahy (například nabízená využitelná plocha rekonstruovaných objektů, počet vytvořených pracovních míst apod.). Indikátor dopadu – vztahuje se k následkům programu, které překračují rámec bezprostředních účinků na příjemce. Je možné definovat dva typy dopadů. Specifické dopady jsou účinky, které nastanou po určité časové prodlevě, nicméně souvisí přímo s provedenými akcemi. Globální dopady jsou dlouhodobé účinky ovlivňující širší populaci. Strategie

obecně

je

vytvářena

prostřednictvím

realizací

projektů.

V

rámci

jednotlivých problémových okruhů by mělo docházet k dosahování cílů. Toto dosažení je vhodné popsat sadou realisticky definovaných, kvantifikovatelných a měřitelných ukazatelů tak, aby bylo zřejmé, čeho bylo dosaženo, případně v jakém stádiu naplněnosti se daný cíl nachází. Doporučené frekvence měření se v případě indikátorů liší dle jejich charakteru a na dostupnosti informačních zdrojů. Pro interval sledování se doporučuje dvou až tříleté období. Zjištěné hodnoty se pak sledují v časových řadách, aby bylo možno zobrazit, popsat a reagovat na jejich průběh. Při návrhu indikátorů jde o to, aby jimi bylo měřitelné dosahování cíle. Z této definice vyplývá, že stanovené indikátory musejí být: •

kvantifikovatelné,

•

snadno a opakovaně měřitelné,

•

zaměřené

přímo

na

ověřitelné

atributy

cílového

stavu,

případně

dosahování dílčích cílů Pro sledování toho, jak byly naplněny cíle strategického plánu rozvoje města Rudné, se navrhuje následující sada indikátorů.

126

Strategický plán rozvoje města Rudná 3 Návrh Pro problémový okruh I Doprava: 1. Intenzita provozu na Masarykově ulici Počet aut/špičkovou hodinu během pracovního dne (7.00 až 8.00 úterý až pátek) 2. Parkování Počet nesprávně zaparkovaných aut překážejících provozu během pracovního dne (10.00 až 16.00) 3. Železniční doprava Počet vlakových spojů během všedního pracovního dne zastavujících v Rudné 4. Cyklodoprava Počet kilometrů cyklotras na území města

Pro problémový okruh II Zkulturnění centra: Počet m2 nově vzniklých veřejných prostranství Počet m2 nově vzniklých zařízení občanské vybavenosti

Pro problémový okruh III Rozvoj zeleně: Počet m2 nově vzniklých ploch zeleně

Pro problémový okruh IV Zvýšení bezpečnosti: Počet evidovaných trestných činů a přestupků během vybraného měsíce

Pro problémový okruh V Rozšíření zdravotních, školských a sociálních služeb: Počet m2 nově vzniklých ploch vybavenosti (zdravotnictví, školství a sociální služby)

127

Strategický plán rozvoje města Rudná 3 Návrh Pro problémový okruh VI Technická infrastruktura: Počet m nově vybudovaných sítí infrastruktury Počet míst (domácností a firem) napojených na čističku odpadních vod

Pro dílčí cíle mimo problémové okruhy 1. Charakter nové výstavby-pouze rodinné domy Počet dokončených bytů v rodinných/bytových domech za rok 2. Podpora drobného podnikání Počet ekonomických subjektů s provozovnou v Rudné 3. Rozvoj sportovišť a podpora sportovních aktivit Počet m2 evidovaných ploch pro sport – krytých i otevřených Postup sledování Pro jednotlivé problémové okruhy, případně dílčí cíle mimo tyto okruhy je vhodné: •

Stanovit počáteční stav (tj. definovat výchozí hodnotu nebo počet jednotek, které budou sledovány)

•

Odvodit cílový stav (na základě cílů si stanovat optimální parametry, které budou odpovídat cílovému stavu)

•

Kalibrovat model (stanovit, jaký přínos lze očekávat od navrhovaných projektů, jak konkrétní projekt přispěje k naplnění ukazatele)

•

Monitorovat

průběh

naplnění

(sledovat

průběžně

přínos

jednotlivých

projektů po jejich realizaci, jak naplňují postrupně ukazatele vedoucí k cílovému stavu) •

Vyhodnotit přínosy (porovnat očekávaný průběh naplňování ukazatelů při realizaci projektů se skutečnou situací)

•

Navrhovat korekce (při velkých rozdílech mezi očekávaným a skutečným průběhem pružně reagovat ve smyslu navržení nebo doplnění dalších, podpůrných nebo navazujících opatření, projektů, eventuelně zasahovat do již běžících projektů)

128

Strategický plán rozvoje města Rudná 4 Vysvětlivky, zdroje

4

Vysvětlivky, zdroje

4.1

Zkratky v textu blíže nevysvětlené

ČSÚ ČOV ÚP ČSOP HDP IZS KES LBC NUTS ORP PID ROPID SLDB ÚP VÚC ÚSES VKP

Český statistický úřad čistírna odpadních vod územní plán Český svaz ochránců přírody hrubý domácí produkt integrovaný záchranný systém koeficient ekologické stability lokální biocentrum územněsprávní jednotka v rámci EU obec s rozšířenou působností Pražská integrovaná doprava Regionální organizátor pražské integrované dopravy sčítání lidu, domů a bytů územní plán velkého územního celku územní systém ekologické stability vVýznamný krajinný prvek

129


4.2

Hlavní zdroje informací

Konzultace se zástupci města Rudné Internetové stránky obce Hana Opleštilová – Rudná ÚPN VÚC Střední Čechy Život v Rudné – zvláštní vydání prosinec 2006 – rok 2007 Rudná – Plán města s leteckým snímkem Strategie rozvoje Regionu jihozápad Vyhodnocení koncepce z hlediska vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví vypracovanou pro II. verzi zadání změny č. 3 Úpn obce Rudná Město Rudná – dopravní strategie Příměstská železnice Praha-Rudná u Prahy-Hořelice Středočeský kraj – internetové stránky Český statistický úřad – internetové stránky - vyžádané údaje ROPID – internetové stránky Anketa obyvatel Terénní výzkum v Rudné a okolí

130


4.3

Vybrané pomístní názvy

(Převzato z knihy Hana Opleštilová – Rudná) •

Na Staré – pojmenování hostince na staré císařské silnici vedoucí z Prahy

•

Na Nové (Pod Homolí) – pojmenování hostince umístěného pod Homolí, hostinec stál při nové státní silnici

•

Pískovna – pozemek, kde se těžil písek na stavební práce, západně od Dušnického hřbitova

•

V Růžové – místo mezi železnicí a chrášťanskou silnicí, podle pověsti zde nalezl kněz Václav Krolmus čtyři růže

•

Na Staré poště – od roku 1715 byla na dušnické návsi první poštovní budova

•

U Panské zahrady, Za Panskou zahradou – oblast v Hořelici, kde se rozkládala panská zahrada patřící k zámečku

•

U Cihelny – místo, kde stávala cihelna

131

Strategický plán rozvoje města Rudná

Recommend Documents