Strategický plán rozvoje Města Rtyně v Podkrkonoší
pro období 2009 -2014
-1-
Obsah 1. Úvod ……………………………………………………………………………… 2. Charakteristika města………………………………………………….…… 2.1. Základní údaje…………………………………………………….… 2.2. Silné stránky města……………………………………………….. 2.3. Slabé stránky města……………………………………………… 3. Infrastruktura………………………………………………………….……… 3.1. Dopravní infrastruktura…………………………………….…. 3.2. Vodohospodářská infrastruktura…..………………….…… 3.3. Komunikační a informační infrastruktura……………….. 4. Kulturní dědictví, cestovní ruch a vyuţití volného času………. 4.1. Kulturní dědictví, cestovní ruch………….…………………… 4.2. Vyuţití volného času………………………..……………………. 5. Ţivotní prostředí………………………………..……………………………. 6. Bydlení…………………………………………………………………………… 7. Péče o staré občany, zdravotně postiţené a sociálně slabé ….. 8. Školství …………………………………………………………………………. 8.1. Mateřská škola……………………………………………………… 8.2. Základní škola a Základní umělecká škola………………… 9. Kultura ………………………………………………………………………….. 9.1. Muzeum……………………………………………………………….. 9.2. Knihovna……………………………………………………………… 9.3. Kino…………………………………………………………………….. 10. Rozvoj podnikání, zaměstnanost…………………………………….. 11. Bezpečnost a veřejný pořádek ……………………………………….. 12. Závěr…………………………………………………..……………………….
3 4 4 4 5 5 5 6 7 7 7 8 9 10 11 11 12 12 14 14 15 16 16 17 17
Strategický plán města Rtyně v Podkrkonoší byl schválen zastupitelstvem dne 25. února 2009 usnesením č. 14/10.
Zdeněk Špringr starosta
-2-
1. Úvod, význam strategického plánu rozvoje města Strategický plán popisuje moţnosti jednotlivých rozvojových oblastí města. Tyto oblasti bývají obvykle označovány jako ekonomický potenciál, lidské zdroje, infrastruktura, ţivotní prostředí, cestovní ruch a sport, zemědělství a rozvoj venkova. Strategický plán města vychází ze schváleného územního plánu, který určuje lokality pro jednotlivé rozvojové oblasti (pro výstavbu rodinných domků, pro průmyslovou činnost, pro sportovní aktivity apod.) Mít strategický plán rozvoje města je potřebné a výhodné hned z několika důvodů, protoţe strategický plán rozvoje města: 1. Vyjmenovává pořadí důleţitosti rozvojových oblastí, brání chaotickému vývoji, který je logickým průvodním jevem střídání reprezentací komunální politiky. 2. Z komerčního hlediska vytváří nadějné investorské prostředí pro podnikatele, kteří hodlají ve vyjmenované oblasti investovat. Úspěšná strategie ekonomického rozvoje je de facto zaloţena na jednoduchém principu: podporovat vznik podnikatelského prostředí, které je schopno vytvářet pracovní místa, přilákat nové investice, zachovat existující podniky a podpořit růst drobných a malých podnikatelských subjektů. 3. Jeho průvodním jevem je plánovitá příprava jednotlivých akčních plánů, které pak mohou být realizovatelné za spoluúčasti jak národních dotačních programů, tak dotací ze strukturálních fondů EU. Nadějnější pozici získávají také ţádosti o účelové dotace přímo ze státního rozpočtu nebo z grantů kraje. Součástí plánovité přípravy je také příprava finančních prostředků na tzv. kofinancování projektu. Strategický plán rozvoje města je nejen politickou a ekonomickou proklamací, ale: stává se i účinným nástrojem řízení města a rozhodování v zastupitelských orgánech v definovaném koncepčním rámci, měl by umoţnit koordinovat zájmy a aktivity různých subjektů působících ve městě k efektivnějšímu vyuţívání jejich moţností a zdrojů k dosaţení společných cílů, měl by lépe prosazovat a chránit veřejný zájem a rozšířit moţnosti přímé účasti občanů na jeho rozvoji. Strategické cíle Města Rtyně v Podkrkonoší: 1. zvyšovat ţivotní úroveň a kvalitu ţivota obyvatel 2. podporou podnikání vytvářet podmínky pro hospodářský růst města a úroveň zaměstnanosti v regionu 3. podporovat školství a činnosti spolků 4. zachovat kvalitní ţivotní prostředí 5. zachovat kulturní dědictví 6. učinit město přitaţlivější pro turisty
-3-
2. Charakteristika města 2.1. Základní údaje Město Rtyně v Podkrkonoší se nachází ve rtyňsko-svatoňovické kotlině. Ze severu je obklopeno hřebenem Jestřebích hor. Kotlina se na severozápadě zvedá do překrásného panoramatu Krkonoš. Rtyně v Podkrkonoší patří do okresu Trutnov v Královéhradeckém kraji. První písemná zpráva o Rtyni v Podkrkonoší se datuje rokem 1358, kdy jiţ patřila k největším obcím v okolí. Současný název nese od roku 1931. Městem byla prohlášena v roce 1978. Městský znak a prapor jí byl udělen v roce 1995. K 1. 1. 2009 má Rtyně v Podkrkonoší 3012 obyvatel. Rozloha katastrálního území města je 1389,76 ha. Město Rtyně v Podkrkonoší je členem Svazku obcí Jestřebí hory, který spolu se Společenstvím obcí Podkrkonoší jsou zakládajícími mikroregiony MAS Království – Jestřebí hory.
2.2. Silné stránky města: - městem prochází silnice I. třídy I/14, čímţ je zajištěna dobrá dopravní obsluţnost na trase Náchod – Trutnov - díky dvěma vlakovým zastávkám je dobré spojení na trase Hradec Králové – Trutnov - město má schválený územní plán, který vytváří dostatečné plochy pro bytovou i průmyslovou zástavbu - má vlastní stavební úřad, který spravuje ještě tři sousední obce - město je plynofikováno - město má vlastní čističku odpadních vod (po rekonstrukci) - velká část města je jiţ napojena na kanalizaci
-4-
- v městě je dobrá občanská vybavenost – mateřská škola, základní škola, základní umělecká škola, zdravotní středisko, lékárny, pošta, spořitelna, knihovna, kino, sportovní hala - je zde vysoké pokrytí sítí internet (WiFi) - v městě je zaveden systém sběru tříděného odpadu - je zde klidné prostředí a zachovalá turisticky atraktivní krajina 2.3. Slabé stránky města: - nepříznivá demografická struktura obyvatelstva z hlediska produktivního věku k 31. 12. 2008 bylo ve Rtyni v Podkrkonoší v produktivním věku 53,5 % občanů - nepříznivý vývoj počtu obyvatelstva – pozvolný úbytek - nevyhovující stav komunikací II. a III. třídy a místních komunikací - malý zájem a nízká účast obyvatel na řešení problémů města - většina veřejných budov včetně školních zařízení nemá bezbariérový přístup
3. Infrastruktura 3.1. Dopravní infrastruktura Město spravuje 47 km místních komunikací funkční tř. C a 8 km funkční tř. D. Zimní údrţba místních komunikací je zajišťována smluvně. Chodníky v centru jsou v zimním období udrţovány pomocí malotraktoru se sypačem a radlicí. 3.1.1. Silné stránky - městem prochází silnice I. třídy I/14, čímţ je zajištěna dobrá dopravní obsluţnost na trase Náchod – Trutnov
-5-
- díky dvěma vlakovým zastávkám je dobré spojení na trase Hradec Králové – Trutnov - v budoucnu se předpokládá dobrá návaznost na rychlostní silnici R11 z Prahy do Polska 3.1.2. Slabé stránky - nevyhovující stav komunikací II. a III. třídy a místních komunikací - v některých částech neexistence chodníků nebo jejich špatný stav - není zpracován pasport místních komunikací včetně dopravního značení 3.1.3. Cíle pozornost věnovat dopravní obsluţnosti okrajových částí města – prosazovat zlepšení dopravního spojení Náměrek s Trutnovem, Náchodem i centrem Rtyně v Podkrkonoší s Krajským úřadem řešit obnovu silnice směr Hronov včetně vybudování chodníků, s ŘSD rekonstrukci silnice I/14 dbát na údrţbu místních komunikací a zajistit jejich postupnou obnovu zvyšovat bezpečnost chodců dobudováním chodníků a realizací koridoru Cesta osvobození – Základní škola, přechod pro chodce u Bonihausu zabývat se stavem špatně udrţovaných chodníků v odlehlejších částech města zejména v zimním období doplnit strojový park pro údrţbu chodníků a veřejných ploch včetně vytvoření zázemí pro údrţbářské práce a opravy strojů nezapomínat na vozíčkáře (značená místa k stání vozidel, přístup do budov) rozšířit počet parkovacích míst v sídlišti (nejen v rámci realizace koridoru)
3.2. Vodohospodářská infrastruktura Vodovodní a kanalizační řády města Rtyně v Podkrkonoší spravuje příspěvková organizace VAK Rtyně v Podkrkonoší. Ze čtyř vodojemů o celkové kapacitě 800 m3 zásobuje pitnou vodou 2440 obyvatel. Vodovodní řád má celkovou délku 14 182 metrů, průměr potrubí je 32 aţ 150 mm – materiál litina, ocel, PVC, Pe. Kanalizační řády měří 5 950 m. Z toho kanalizační potrubí v PVC měří 1,1 km a betonové 4,85 km. Kanalizačních přípojek je 520. Celkem je na městskou kanalizaci napojeno 1655 obyvatel. Čistička odpadních vod byla po kompletní rekonstrukci uvedena do provozu v roce 2003. 3.2.1. Silné stránky - město má vlastní čističku odpadních vod (po rekonstrukci) - větší část města je jiţ napojena na kanalizaci - probíhají projektové práce na odkanalizování dalších částí města 3.2.2. Slabé stránky - kanalizace ještě není v některých částech města vybudována a vzhledem k rozlehlosti a členitosti území nelze zajistit 100% pokrytí kanalizační sítí
-6-
3.2.3. Cíle zabývat se údrţbou a intenzifikací kanalizačních sítí pokračovat v rozšiřování kanalizace - realizace kanalizačních sběračů v ulici Hronovská, Náměrka a K Ţabárně zajistit maximální moţné napojení objektů dbát na řádné udrţování a ochranu stávajících zdrojů pitné vody posílení vodohospodářské sítě nad ulicí Kostelecká (za čerpací stanicí) v návaznosti na Územním plánem schválenou výstavbu RD v lokalitě
3.3. Komunikační a informační infrastruktura Město provozuje webové stránky www.rtyne.cz, provozuje bezdrátový rozhlas s pravidelným i mimořádným hlášením, vydává zpravodaj (měsíčník) v tištěné i elektronické podobě, spravuje 13 výlepových ploch, vývěsky pronajímané místním spolkům a občanským sdruţením. Ve městě je několik poskytovatelů připojení k internetu většinou prostřednictvím WiFi, na náměstí funguje i tzv. HotSpot. Občané mohou od r. 2008 vyuţít i sluţeb kontaktního místa Czech POINT, kde lze získat výpisy z mnoha veřejných rejstříků. 3.3.1. Silné stránky - bezdrátový místní rozhlas - vydávání Nezávislého zpravodaje - internetové stránky města - provozování Czech POINT - téměř 100% pokrytí WiFi 3.3.2. Slabé stránky - malé zapojení obyvatel – nezájem o dění v obci - absence optických sítí či jiných kabelových datových rozvodů 3.3.3. Cíle město bude nadále rozvíjet moţnosti vyuţívání internetu pro úřední komunikaci občan – úřad město bude i nadále spolupracovat s obcemi v regionu v rámci Svazku obcí Jestřebí hory a Královstvím Jestřebí hory město bude rozvíjet spolupráci se svými zahraničními partnerskými městy
4. Kulturní dědictví, cestovní ruch a vyuţití volného času 4.1. Kulturní dědictví, cestovní ruch Ve Rtyni v Podkrkonoší najdeme několik kulturně nebo historicky zajímavých památek. Dominantu města tvoří starobylá zvonice z roku 1592 aţ 1594 a kostel sv. Jana Křtitele. Významnou kulturní památkou je socha krále Davida z dílny Matyáše Bernarda Brauna. Nevolnické bouře a vůdce selského guberna – rychtáře
-7-
Antonína Nývlta připomíná pamětní deska z roku 1898 a socha Rebela, která je dílem prof. Františka Davida. Unikátní ukázkou lidové architektury je dům čp. 53, jehoţ vysoká roubená jizba s dymným otvorem nad okny je datována rokem 1549. Za zmínku dále stojí roubený mlýn čp. 11, který pochází pravděpodobně z roku 1725. V městském muzeu jsou umístěny především expozice podkrkonošského hornictví, které 400 let ovlivňovalo charakter města a způsob obţivy obyvatel Rtyně v Podkrkonoší, najdeme zde ale i např. kopii dekretu vystaveného v roce 1456 Jiříkem z Poděbrad. Originál této vzácné staročeské listiny je uloţen ve Státním okresním archivu v Trutnově. 4.1.1. Silné stránky - výhodná poloha s klidným prostředím a zachovalou turisticky atraktivní krajinou - historie - existence památek - realizace tradičních akcí – Festival dechových hudeb Koletova Rtyně, country a folk festival Nota, atd. - blízkost dalších turisticky zajímavých lokalit - vybavení města informačními a navigačními tabulemi 4.1.2. Slabé stránky - neexistence koncepce rozvoje, propagace a marketingu cestovního ruchu - neexistence informačního centra - krátká doba průměrného pobytu návštěvníků – pouze průjezdní charakter 4.1.3. Cíle obnova naučné stezky po hornických památkách a její propagace město bude i nadále udrţovat a rozvíjet stávající kulturní akce (Koletova Rtyně, Mistrovství v maţoretkovém sportu, Nota, Rtyňské hudební jaro..) propagace městského muzea (cizojazyčný materiál) dokončení opravy hřbitovní zdi a důsledná údrţba hřbitova, který je díky unikátní zvonici cílem návštěv turistů na podporu turistického ruchu zřídit informační centrum rozšiřovat propagaci města na internetu (včetně cizojazyčných mutací) vydávání propagačních materiálů s představením všech pamětihodností a zajímavostí města a okolí modernizovat stávající moţnost ubytování (např. přestavbou ubytovny), podporovat rozšíření nabídky ubytování (vzhledem k vyuţití Orlovny) propagace Klubu vojenské historie a jejich expozice ve srubu T26 na Odolově zpřístupnit chalupu čp. 53 veřejnosti
4.2. Vyuţití volného času Město ze svého rozpočtu podporuje činnost spolků, sportovních organizací a občanských sdruţení působících na území města. Na území města funguje multifunkční sportovní hala Orlovna, travnaté fotbalové hřiště a antukové hřiště v sídlišti.
-8-
4.2.1. Silné stránky - existence sportovní haly, fotbalového hřiště, Bonihausu (různé zájmové i sportovní krouţky pro děti i dospělé), mateřské centrum - v zimním období upravované běţecké trasy - aktivní činnost občanských sdruţení – Koletova hornická hudba, TJ Baník, TJ Sokol, Junák, Sbor dobrovolných hasičů, Orel jednota Rtyně, TŠ Bonifác, Klub přátel Koletovy hornické hudby, TS Ballare 4.2.2. Slabé stránky - nedostatečná síť cyklotras - chybí dětská hřiště a venkovní sportovní zařízení (volejbal, tenis…) - park 4.2.3. Cíle rozšířit nabídku aktivit ve městě realizovat vybudování parku v Lipce zrekonstruovat sportoviště za školou a zajistit jeho vyuţití i v mimoškolní době pro širokou veřejnost vybudovat tribuny včetně zázemí pro sportovce u fotbalového hřiště obnovit lesní hřiště nedaleko čerpací stanice město naváţe na své aktivity v minulých letech a bude ve spolupráci s okolními obcemi budovat cykloturistické trasy a podporovat údrţbu a zkvalitňování lyţařských běţeckých tratí město se i nadále bude snaţit zkvalitňovat moţnosti vyuţití volného času obyvatel, především mládeţe, podporou subjektů v této oblasti – rozvoj spolupráce, vypisování grantů přestavbou budovy kina vytvořit zázemí pro účinkující budování cyklostezek směrem Devět kříţů a směrem Úpice
5. Ţivotní prostředí Ţivotní prostředí ve rtyňsko-svatoňovické kotlině se za posledních 20 let velmi zlepšilo především díky omezení emisí jak průmyslových tak domácích zdrojů znečištění ovzduší. Město bezprostředně sousedí s CHKO Broumovsko. Jsou zde kvalitní zdroje pitné vody a nízké průmyslové znečištění ţivotního prostředí. Určitým rizikovým faktorem je řízená skládka komunálních odpadů pod haldou. 5.1. Silné stránky - zachovalé ţivotní prostředí - minimum průmyslu - dobrý stav lesů - město je plynofikováno - město má vlastní čističku odpadních vod (po rekonstrukci) - větší část města je jiţ napojena na kanalizaci - ve městě je zaveden systém sběru tříděného odpadu - existence koncepce údrţby a obnovy veřejné zeleně
-9-
5.2. Slabé stránky - v katastru města je skládka tuhého komunálního odpadu – zatíţení do budoucna - nedostatek ekologického cítění obyvatel 5.3. Cíle pozornost i nadále věnovat třídění odpadů město bude dbát, aby činnost skládky na jejím území, měla co nejmenší dopad na ţivot obyvatel ve Rtyni (úlety odpadků, zápach, zajištění ochrany spodních vod – monitoring skládky i po jejím uzavření) napojení maximálního moţného počtu objektů na kanalizaci realizovat plán údrţby a obnovy veřejné zeleně, klást důraz na vkusný, účelný a vandalizmu odolný mobiliář usilovat o vyřešení a odstraňování prosakování hráze rybníka Ţabárna a tím umoţnit opravu a vyuţití asfaltového hřiště pro další sportovní aktivity dbát o zachování vysokého poměru zeleně, lesů a hospodářské půdy na katastru města a toto zohledňovat v územním plánu města
6. Bydlení Ve vlastnictví města je 170 nájemních bytů v devíti bytových domech. Ubytovna má kapacitu 128 lůţek. Tyto nemovitosti spravuje příspěvková organizace města Správa bytového fondu. Celkový počet domů ve Rtyni 854, z toho 36 nebytových objektů a 27 rekreačních objektů. 6.1. Silné stránky města - existence územního plánu, kde je vytvořena dostatečná rezerva pro stavbu rodinných domů - individuální výstavba byla podpořena zasíťováním pozemků Nad Lipkou, chystaný developerský projekt na výstavbu RD v lokalitě nad ulicí Pod Strání - město vlastní ubytovnu a bytové domy 6.2. Slabé stránky - bytový fond města potřebuje investice do obnovy (tzn. opravit 170 bytů v 9 bytových domech), při obnově bytového fondu se zaměřit především na výměnu oken a postupné zateplování všech objektů v majetku města, které povede ke sníţení energetické náročnosti budov - malý počet bytů pro sociálně slabé občany 6.3. Cíle cílem je umoţnit přiměřené bydlení v kvalitním prostředí pro všechny občany zajišťovat údrţbu stávajícího bytového fondu Města věnovat pozornost veřejným prostorům s cílem zkvalitňovat ţivotní prostředí jeho obyvatel (chodníky, zeleň, hřiště) pro staré a zdravotně postiţené lidi realizovat výstavbu domu s chráněnými byty v lokalitě Nad Lipkou rozšířit síť tzv. sociálních bytů nadále poskytovat půjčky na opravu, modernizaci a rozšíření byt. fondu
- 10 -
7. Péče o zdraví občanů, o staré občany, zdravotně postiţené a sociálně slabé občany města Ve Rtyni v P. jsou dvě moderní, nadstandardně vybavené ordinace praktického lékaře a praktické dětské lékařky s bezbariérovým přístupem, on-line spojením s nemocničním informačním systémem a s širokým spektrem prováděných výkonů, včetně drobné chirurgie. Ordinace jsou vybaveny i přístrojovou technikou pro rychlou laboratorní diagnostiku (např. z oblasti akutní kardiologie). Funguje zde také gynekologická ordinace. V obci je i ordinace zubní lékařky a dvě lékárny ( z toho jedna s bezbariérovým přístupem). Město Rtyně v Podkrkonoší provozuje vlastní pečovatelskou sluţbu včetně rozvozu obědů po celém území města. Na katastru města je téţ domov důchodců Tmavý Důl s kapacitou cca 100 lůţek v majetku Královéhradeckého kraje. 7.1. Silné stránky - město je registrováno jako poskytovatel sociálních sluţeb - město provozuje pečovatelskou sluţbu - fungující klub důchodců a organizace zdravotně postiţených - zpracovaný projekt na výstavbu domu s chráněnými byty - dostupná zdravotní péče – bezbariérový přístup k praktickým lékařům i do lékárny - krátká dojezdová vzdálenost Báňské záchranné sluţby 7.2. Slabé stránky - špatná dostupnost některých odlehlých domů pro sanitní vozy zejména v zimním období 7.3. Cíle město bude i nadále vytvářet podmínky pro fungování klubu důchodců, bude podporovat místní organizaci zdravotně postiţených město bude dál zajišťovat a zkvalitňovat pečovatelskou sluţbu pro staré a zdravotně postiţené lidi bude město realizovat výstavbu domu s chráněnými byty v lokalitě Nad Lipkou město bude hledat moţnosti a programy pro zapojení seniorů do aktivního ţivota je třeba udrţet trvalou dostupnost kvalitních sociálních a zdravotnických sluţeb pozornost věnovat zajištění stání pro vozidla zdravotně postiţených podpora domova důchodců Tmavý Důl např. nákupem rehabilitačních pomůcek
8. Školství Ve městě funguje mateřská škola, základní škola a základní umělecká škola, školní jídelna a školní druţina.
- 11 -
8.1. Předškolní vzdělávání – Mateřská škola Mateřská škola Rtyně v Podkrkonoší je příspěvkovou organizací města. Je umístěna v klidném prostředí, obklopena velkou zahradou a vlastním dopravním hřištěm. Budova je pavilónového typu, jednotlivé pavilony jsou spojeny proskleným koridorem. Kaţdý pavilon má stejnou rozlohu a rozčlenění na třídu, hernu, kuchyňku-výdejnu jídla, hygienická zařízení a WC pro děti a učitele, šatnu pro děti a učitele a kabinety. Škola má tři třídy, z toho dvě třídy jsou běţné a jedna třída je speciální logopedická, kde je věnována péče dětem s poruchami výslovnosti. Celková naplněnost činí 72 dětí. Součástí MŠ je vlastní školní jídelna. Dětem jsou nabízeny kromě základní výchovně vzdělávací péče i nadstandardní aktivity: předplavecký výcvik v krytém bazénu v Trutnově, odborná logopedická péče včetně grafomotoriky, hraní s flétnou v projektu „Léčivá píšťalka“, nespavý program pro starší děti, pravidelné návštěvy divadla, kina a knihovny. Vzdělávaní je rozšířeno o ekologickou výchovu. 8.1.1. Silné stránky - existence mateřské školy jako moţnosti předškolního vzdělávání ve městě a pozitivního ovlivňování vývoje nejmladší generace - kvalifikovaný personál - existence speciální logopedické třídy a zajištění logopedické péče potřebným dětem - existence vlastní školní jídelny pro potřeby celodenního stravování dětí - poskytování nadstandardních aktivit (viz výše) - podíl nejmladší generace na kulturním dění města (vítání občánků apod.) - výhodná poloha téměř v centru města, přesto však v klidném prostředí, v blízkosti ZŠ 8.1.2. Slabé stránky - nedostatečná kapacita zařízení - zastaralé vybavení školní zahrady včetně přístupových cest (bezpečnost) - nedořešeno elektronické zabezpečení objektu a přilehlých venkovních prostor 8.1.3. Cíle speciální logopedická třída – město bude podporovat rozvoj speciální třídy mateřské školy rekonstrukce chodníků v areálu MŠ zastřešit poslední pavilon valbovou střechou a dokončit zateplení fasády objektu obnova a údrţba oplocení celého areálu MŠ
8.2. Základní škola a základní umělecká škola ZŠ a ZUŠ Rtyně v Podkrkonoší je úplná základní škola s uměleckými obory (hudební, výtvarný). Jedná se o příspěvkovou organizaci města. Areál školy se nachází v klidné části města nedaleko centra a autobusového nádraţí. Budova byla uvedena do provozu v roce 1963. Stavba byla provedena způsobem a
- 12 -
kvalitou odpovídají době výstavby. Po čtyřicetipěti letech provozu je objekt zastaralý zejména po stránce technické. Jsou doţité veškeré instalace, je nutné provést výměnu oken, střechy, povrchů atd. Tepelný odpor obvodové konstrukce nesplňuje normové poţadavky. Vzhledem k tomu, ţe kapacita hlavní budovy školy je nedostatečná, je část učeben a školní druţina umístěna v samostatné budově mimo areál školy. Základní umělecká škola je umístěna v provizorních a nevyhovující prostorách (výhledově by byla vhodná přístavba křídla). V současné době probíhá výuka ve dvou samostatných objektech: a) budova na náměstí čp. 440: 4 učebny, 2 oddělení školní druţiny, cvičná kuchyň b) hlavní budova čp. 662: 12 učeben, 1x výpočetní technika, 1x učebna výtvarné výchovy křídlo ZUŠ: 1x velká učebna hudební výchovy (společná pro ZŠ), 1x výtvarná výchova, 3 malé učebny pro individuální výuku hry na nástroje. Součástí ZŠ a ZUŠ je vlastní školní jídelna a tělocvična. 8.2.1. Silné stránky - výhodná poloha v blízkosti centra, ale v klidném prostředí - vlastní školní jídelna (rekonstrukce a modernizace proběhla v roce 2000) - to, ţe je součástí ZŠ i ZUŠ, umoţňuje ţákům plynulý přechod z vyučování do zájmových činností bez časových ztrát - součástí školy je tělocvična s palubovkou vč. zázemí šaten a sprch 8.2.2. Slabé stránky - nedořešené vlastnictví pozemků v areálu školy - nevyhovující stav budov čp. 662 i čp. 440 - nevyhovující venkovní sportoviště - budovy školy nejsou v jednom areálu 8.2.3. Cíle je nutná rekonstrukce, výhledově by byla vhodná výstavba křídla školy, aby mohlo dojít k uvolnění budovy na náměstí, odstranil by se tak nebezpečný pohyb dětí ze sídliště do školy, pak do školní jídelny a zpět do druţiny – celá škola by byla v jednom areálu základní umělecká škola – podporovat další rozvoj umělecké školy – přístavbou školy by mohl vzniknout i malý koncertní sál pro školní představení vyuţitelný i k přednáškovým činnostem změnou pedagogického procesu (ŠVP – školní vzdělávací programy) vznikají další poţadavky, např. vybudování druhé učebny s výpočetní technikou, chybí ţákovská studijní (knihovní) místnost, oddechová místnost, školní dílny atd. nutná rekonstrukce venkovního sportoviště snaha docílit přátelského a bezpečného prostředí pro ţáky uvnitř i vně budovy školy, vytvářet kvalitní podmínky pro rozvoj osobnosti ţáka při jeho vzdělávání příp. pro celoţivotní vzdělávání občanů města generální oprava střechy a komínů na budově školy čp. 440
- 13 -
9. Kultura Rtyně v Podkrkonoší je město s bohatou kulturní tradicí, velkým počtem historických památek. Nabídka kulturního vyţití je dostatečná. Pro kulturní a společenské akce je ve městě k dispozici sál kina, Malý kulturní sál, muzeum a knihovna. Akce většího rozsahu se mohou konat v přírodním amfiteátru nebo ve sportovní hale Orlovna.
9.1. Muzeum Muzeum je v prostorách bývalého „Památníku selských bouří 1775“ , má tři expozice v přízemí to je expozice etnografie a expozice selských bouří 1775, v podkroví je expozice 400 let dolování uhlí to vše na ploše 127 m2. Muzeum má depozitář ve sklepních prostorách domu čp. 616. Muzeum má jednoho pracovníka na zkrácený úvazek. Otevřeno je květen aţ říjen. 9.1.1. Silné stránky - jediná expozice hornictví v regionu - mnoţství zajímavých exponátů a moţnost další zápůjčky z NTM Praha - existence naučné stezky - další atraktivní zajímavosti pro návštěvníky (zvonice, kaplička, chalupa čp. 53, pěchotní srub TS 26 atd.) 9.1.2. Slabé stránky - malé prostory pro expozice - prostory muzea nedávají moţnost vystavit další exponáty - mnoho materiálu leţí v depozitáři - malé prostory pro prodej upomínkových předmětů - muzeum nemá bezbariérový přístup - chybí zázemí pro návštěvníky ( WC, posezení ) - chybí informační centrum - muzeum nemá výstavní prostory pro konání krátkých výstav - chybí napojení muzea na cyklostezky - muzeum má pouze sezónní provoz 9.1.3. Cíle Cílem je zvětšit přitaţlivost muzea pro návštěvníka , to znamená rozšířit atraktivní expozice ( hornictví a selské bouře) které jinde v regionu nejsou, tomu ale brání malé prostory muzea, je tedy nutno hledat větší , vhodné, prostory. Pokud by došlo k uvolnění staré školy tak první patro budovy by bylo ideálním řešením – dostatečné prostory pro prodej upomínkových předmětů moţnost zřízení malého informačního centra (provoz muzea i o So-Ne) dostatečné výstavní prostory (moţnost tématicky rozšířit expozice) moţnost zřízení studovny pro návštěvníky zázemí pro návštěvníky (WC atd.) dostatečné prostory pro pořádání výstav v rámci muzea a doprovodných akcí.
- 14 -
v současné době je potřeba : zlepšit značení naučné stezky – na vybraná místa stezky instalovat velké popisné tabule (popis lokality nákresy) – zajistit vydání nového tištěného průvodce po naučné stezce vydání propagačního materiálu včetně cizojazyčných mutacích AJ, NJ, PJ zapojit chalupu čp. 53 (např. krátkodobé výstavy apod.)
9.2. Městská knihovna Knihovna je samostatnou příspěvkovou organizací s právní subjektivitou , jejímţ zřizovatelem je město. V současné době se nachází na náměstí Horníků čp. 440 v budově staré školy. Je univerzální veřejnou knihovnou, která nabízí 22 000 svazků knih, 30 titulů časopisů, regionální tisk, zajímavé výukové CD ROMy pro děti a od roku 2005 veřejný internet. Provozní doba pro veřejnost je 23 hod. týdně. Výpůjční proces knihovny je plně automatizován. Nejprve byl spuštěn automatizovaný výpůjční protokol v dospělém oddělení v únoru 1998 a v září 1999 i v dětském oddělení. Po malých stavebních úpravách došlo k propojení dětského a dospělého oddělení a nyní se půjčuje přes jeden výpůjční pult. Od roku 2005 je pouţíván knihovnický systém Clavius. Knihovna je členem: SKAT – sdruţení uţivatelů knihovního systému LANius SKIP – Svaz knihovníků a informačních pracovníků ČR Klubu dětských knihoven SKIP 9.2.1. Silné stránky - dostupnost knihovny – umístění v centru města - informovanost čtenářů (web knihovny, Zpravodaj, místní rozhlas) - veřejný internet - webové stránky knihovny s aktuálními informacemi o dění + on-line katolog knih - spolupráce s ostatními knihovnami při zajišťování meziknihovní výpůjční sluţby - členství knihovny ve spolkových knihovnických organizacích - pořádání vzdělávacích knihovnických aktivit ve prospěch a propagaci města (Noc s Andersenem, Březen měsíc internetu, Týden knihoven, Dny poezie, Česko čte Čapka..) 9.2.2. Slabé stránky - nedostatečné prostory na pořádání akcí a volný výběr knih - chybějící čítárenský a studijní prostor - velká část fondu je uloţena ve skladu, kam nemají čtenáři přístup (tzv. mrtvý fond) - chybějící bezbariérový přístup do knihovny 9.2.3 Cíle nutno hledat moţnost rozšíření knihovny - rozšíření stávajících prostor by bylo moţné, kdyby budovu na náměstí opustil 1.-2. ročník základní školy rekonstrukce celého objektu včetně půdy (z grantů EU) zvětšení dětského oddělení
- 15 -
vybudování zázemí pro knihovníky bezbariérový přístup do objektu vytvoření vzdělávacího a informačního centra města (knihovna, muzeum, informační středisko) pro čtenáře, kteří nemají přístup na internet, umoţnit přístup k informacím o dění v knihovně prostřednictvím vývěsní tabule v centru města vytvoření prostorů pro komunitní činnost a neziskové organizace knihovna jako místo mezigeneračního setkávání komunitního charakteru (např. senioři – Klub pohoda apod.) cílená podpora knihovny znevýhodněným skupinám obyvatel (děti a studenti, ţeny na MD, důchodci)
9.3. Digitální kino Budova kina ve vlastnictví města stojí na výhodném místě nedaleko od centra a je součástí přírodního amfiteátru. Sál má kapacitu 149 míst. 9.3.1. Silné stránky - technologie umoţňující digitální projekci - sál s dobrou akustikou - dostatečně velké pódium pro koncerty, divadelní i taneční představení - zázemí pro akce pořádané v přírodním amfiteátru a na nádvoří rychty 9.3.2. Slabé stránky - absence techniky pro projekci 35mm filmů a tím omezené moţnosti projekce nových filmů - nedostatečné zázemí pro účinkující - nedostatečná světelná technika pro divadelní představení 9.3.3. Cíle k lepšímu vyuţití kina (např. pro divadelní přestavení) je třeba dobudovat zázemí pro účinkující
10. Rozvoj podnikání, zaměstnanost Ve Rtyni působí celá řada drobných podnikatelů, řemeslníků apod. Jsou zde i firmy větších rozměrů významné pro úroveň zaměstnanosti v regionu. Územní plán města počítá s moţností rozvoje lehké průmyslové výroby na vymezeném území města. Těţký průmysl zde neexistuje. 10.1. Silné stránky - relativně široká škála zaměstnaneckých míst - fungující podnikatelské sluţby pro občany (obchody, restaurace, stavebnictví apod.) - dobrá dostupnost větších měst pro občany dojíţdějící za prací 10.2. Slabé stránky
- 16 -
- absence sklenářství - absence bankomatu 10.3. Cíle město bude vytvářet podmínky pro rozvoj podnikání např. informováním firem a veřejnosti o plánovaných komerčních aktivitách, podporou rozvoje komunikace město podpoří vznik průmyslové zóny v místech určených územním plánem bude usilovat o zřízení bankomatu ve městě
11. Bezpečnost a veřejný pořádek Na území města působí od r. 2008 Městská policie Trutnov která je úkolována přímo starostou města Rtyně v Podkrkonoší. Nejbliţší sluţebna Policie ČR je v 6 km vzdálené Úpici. Město Rtyně v Podkrkonoší je zřizovatelem Jednotky sboru dobrovolných hasičů která zajišťuje poţární ochranu na území města. Město dlouhodobě trpí stupňujícím se vandalismem. 11.1. Silné stránky - působnost Městské policie - dobrá spolupráce s PČR - existence a dobrá technická vybavenost SDH 11.2. Slabé stránky - absence kamerového systému napojeného na pult MP Trutnov - velmi častý vandalismus a s tím související lhostejnost občanů 11.3. Cíle vybudovat kamerový systém napojený na pult MP Trutnov instalace panelů s měřením rychlosti na hlavní příjezdové komunikace nadále podporovat činnost dobrovolných hasičů a udrţovat jejich akceschopnost podporou technické vybavenosti přimět občany k aktivní spolupráci při boji s vandalismem
12. Závěr Realizaci strategického plánu uskutečňuje zastupitelstvo města prostřednictví rady města Rtyně v Podkrkonoší, tajemníka a příslušných odborů a městem zřizovaných organizací. Kaţdoročně bude vypracován návrh realizace plánu na příslušný kalendářní rok, který bude předloţen do konce roku předchozího radou města zastupitelstvu města ke schválení, zároveň bude předloţeno vyhodnocení realizace v minulém roce.
- 17 -
