Strategický plán rozvoje města Jirkova Profil města

Strategický plán rozvoje města Jirkova – Profil města

Obsah 1. 2. 3. 4.

Úvod ....................................................................................................................2 Identifikace řešeného území .............................................................................3 Historie................................................................................................................5 Analýza stávajícího stavu..................................................................................7 4.1. Obyvatelstvo, domácnosti a bydlení..............................................................7 4.1.1 4.1.2

4.2

Infrastruktura a technická vybavenost.........................................................16

4.2.1 4.2.2

4.3

Kvalita ovzduší ............................................................................................... 35 Nakládání s odpady ....................................................................................... 36 Městská zeleň ................................................................................................ 36

Rekreace a cestovní ruch ...........................................................................37

4.7.1 4.7.2

5.

Školství........................................................................................................... 31 Zdravotnictví................................................................................................... 33 Kultura............................................................................................................ 33 Tělovýchova a sport ....................................................................................... 34 Sociální péče.................................................................................................. 35

Životní prostředí ..........................................................................................35

4.6.1 4.6.2 4.6.3

4.7

Hospodaření města........................................................................................ 20 Ekonomická základna a podnikatelské prostředí ........................................... 24

Trh práce, zaměstnanost ............................................................................27 Vzdělávací, sociální a kulturní infrastruktura...............................................31

4.5.1 4.5.2 4.5.3 4.5.4 4.5.5

4.6

Dopravní infrastruktura................................................................................... 17 Technická infrastruktura................................................................................. 19

Místní ekonomika .......................................................................................20

4.3.1 4.3.2

4.4 4.5

Obyvatelstvo .................................................................................................... 7 Domácnosti a bydlení..................................................................................... 14

Turistické cíle a atraktivity .............................................................................. 37 Infrastruktura cestovního ruchu...................................................................... 37

Rozvojové faktory ............................................................................................40 5.1 Obyvatelstvo a kvalita života.......................................................................40 5.2 Místní ekonomika ........................................................................................41 5.3 Infrastruktura a životní prostředí .................................................................41 5.4 Rekreace a cestovní ruch ...........................................................................42

Přílohy: Příloha č. 1 – Srovnání příjmů a výdajů rozpočtu města Jirkova s ostatními městy v ÚK

Regionální rozvojová agentura Ústeckého kraje, a.s.

1


1. Úvod Počátkem měsíce května roku 2006 byl ve městě Jirkov v rámci projektu BROÚK realizovaného Ústeckým krajem zahájen proces strategického plánování sociálního a ekonomického rozvoje, proces založený na hledání shody o budoucnosti města mezi představiteli mnoha různých institucí ve městě. V rámci první fáze projektu, která trvala přibližně 4 týdny a zabývala se analýzou místních podmínek, připravila Regionální rozvojová agentura Ústeckého kraje, a. s. (dále jen RRA ÚK) Profil města Jirkova, který obsahuje základní informace o obyvatelstvu, o místní ekonomice a podnikatelském prostředí, o infrastruktuře, o stavu životního prostředí, o podmínkách pro bydlení, vzdělávání, kulturu a sport ve městě atd. Profil města Jirkova shrnuje údaje o městě, jeho nejbližším okolí v porovnání s údaji o okrese a analyzuje postavení města Jirkova i jeho vnitřní podmínky.


2


2. Identifikace řešeného území Strategický plán rozvoje města Jirkov byl zpracován jako důležitý nástroj pro koordinaci sociálního a ekonomického rozvoje Města Jirkov jakožto sídelního útvaru vymezeného v rozsahu celého správního území města, tedy po vnějším obvodu katastrálních území Jirkov, Březenec, Červený Hrádek u Jirkova a Jindřišská. V relevantních kapitolách tohoto profilu je zhodnoceno rovněž území širší, které pro město Jirkov představuje v určitých ohledech významné zázemí (rekreace, nabídka pracovních příležitostí, ochrana životního prostředí, apod.). Obr. č. 1 – Mapa řešeného území

Jirkov

Jirkov se nachází v oblasti Mostecké hnědouhelné pánve, v údolí řeky Bíliny, jež městem protéká. Ve spojení s městem Chomutov tvoří plnohodnotný aglomerační celek, urbanisticky i funkčně propojený. Tab. č. 1 - Základní údaje o řešeném území Údaj

Hodnota

Celková výměra vymezeného řešeného území

1 712 ha

Počet obyvatel (střední stav k 1. 7. 2004)

21 120

Plocha zemědělského půdního fondu

630 ha


3


Údaj

Hodnota

Plocha lesního půdního fondu

598 ha

Zastavěné plochy

67 ha

Nadmořská výška v území

305 m n. m. Zdroj: ČSÚ, MOS 2004

Město Jirkov se rozkládá v nadmořské výšce 305 m n. m. na úpatí Krušných hor tvořících souvislé horské pásmo táhnoucí se v délce přes 130 km a představující přirozenou hranici mezi Čechami a Německem. Z hlediska administrativního členění České republiky město Jirkov leží v Ústeckém kraji, v okrese Chomutov, v obci s rozšířenou působností Chomutov. Je obcí s pověřeným obecním úřadem, v rámci přenesené působnosti vykonává na svém území státní správu (pověřený obecní úřad rozhoduje v prvním stupni ve správním řízení o právech a právem stanovených povinnostech fyzických a právnických osob, pokud zákon nestanoví jinak).


4


3.

Historie

Okolnosti a doba vzniku města Jirkova jsou zahaleny nejasnostmi. Jirkov skutečně vznikl jako kolonizační ves na česko-saském pomezí přibližně v poslední třetině 13. století. První historické záznamy o zdejší lokalitě se v kronikách objevují až v letech 1321 a 1337, zmiňována je jako Borek nebo Jurkov. První doložitelné a věrohodné záznamy o osadě Jurkov se vztahují teprve k roku 1352. Jirkov byl v roce 1421 ušetřen obléhání husity, podle pověsti ho uchránila mlha. Hrad byl však dobyt a vypleněn. V průběhu dalších desetiletí byla městu panovníky potvrzována různá práva a Jirkov tak postupně zmenšoval svou závislost na pánech z Červeného Hrádku. Nejdůležitější listinou bylo uznání a potvrzení městských práv králem Ladislavem Pohrobkem 25. února 1455. Tato městská práva byla později potvrzena i panovníky Vladislavem II. (1507), Ferdinandem I. (1528), Maxmiliánem (1570) a Rudolfem II., který městu potvrdil používání městského znaku a pečetě. V roce 1480 byl ve městě založen pivovar. Rozvoj města Jirkov v 16. století příznivě ovlivnily šlechtické rody, které jej měly v tu dobu v držení. Působilo zde 6 cechů, těžila se tu kamencová ruda a již v roce 1597 byl v Jirkově vybudován vodovod. Od roku 1544 více než 300 let v Jirkově působil Střelecký spolek. V druhé polovině 16. století vznikl pod Jirkovem systém podzemních chodeb později využívaný mimo jiné jako pivovarská sklepení, který se dochoval dodnes. Zvrat znamenala pro město bitva na Bílé hoře (1620), město přišlo o téměř všechna svá práva a bylo mnohokrát vypleněno vojsky všech armád bojujících v třicetileté válce. Ve městě proběhla řada konfiskací, luteránští kněží byli nahrazeni katolickými faráři, ve městě začali převažovat řemeslníci z německých zemí. Situace se uklidnila až v 60. letech 17. století, bývalé prosperity však město již nikdy nedosáhlo. Červený hrádek zničený v průběhu třicetileté války byl přestavěn na jednopatrový barokní zámek se zámeckou kaplí. 18. století znamenalo pro město období hospodářského vzestupu. Stalo se tak především pod panstvím Jindřicha Františka z Rottenhahnu a Jiřího Buquoye. Vznikly manufakturní dílny i továrny německých průmyslníků, rozmohlo se stavebnictví. Uznávanou se stala zámecká lesní školka. Již v roce 1854 mělo město poštovní úřad, v roce 1869 zde začala působit spořitelna, již koncem 19. století ve městě fungoval systém kanalizace a stupňovitý vodovod, již v roce 1911 bylo město napojeno na elektrickou síť. Hospodářský rozvoj města byl pozitivně ovlivněn i spojením s ostatními městy sítí silnic a železnicí (1872), což výrazně ovlivnilo možnosti distribuce místních produktů. Druhá polovina 19. století znamenala také rozvoj občanské společnosti ve městě, vznikly desítky vzdělávacích a podpůrných organizací, první sportovní, turistické i zájmové spolky. V roce 1874 byl založen hasičský spolek, který působí dodnes. Ekonomický rozmach města byl výrazně ovlivněn první světovou válkou. Ve dvacátých letech 20. století se Jirkov dočasně stal místem okresního zastupitelství, což přispělo i k hospodářskému oživění města. Téměř celá II. světová válka Jirkovu nezpůsobila žádné přímé škody.


5


Zcela zásadní obrat přinesl konec II. světové války a rok 1948. Došlo k vysídlení téměř veškerého původního sudetoněmeckého obyvatelstva. Jirkov byl v průběhu dalších šesti desetiletí osídlován z vnitrozemí v několika vlnách. Vznikaly zcela nové tradice a vztahy. Skladba obyvatelstva se během několika málo poválečných měsíců radikálně změnila. Poválečná mohutná výstavba nových moderních sídlišť (první bylo vybudováno v roce 1947) podporovala migraci do města, těsně po skončení války přišlo z vnitrozemí do Jirkova na 3 500 Čechů, Moravanů a dalších, druhá migrační vlna proběhla na přelomu 50. a 60. let, kdy se do Jirkova přestěhovali obyvatelé zaniklých Ervěnic a dalších obcí, které zanikly v důsledku těžby hnědého uhlí. Přicházeli ale i další noví obyvatelé, především za prací a bydlením, a to až do počátku 90. let. Stejně jako všechna severočeská města v pánevní oblasti byl život ve městě Jirkov poznamenán zhoršenou kvalitou životního prostředí, zejména ovzduší, což bylo důsledkem silné industrializace celého regionu. Hygienické normy hodnot škodlivých látek v ovzduší byly v zimních obdobích několikanásobně překračovány, na svazích Krušných hor hynuly celé porosty. Na kvalitě životního prostředí ve městě se také podepsalo silné dopravní zatížení (Jirkov tehdy ležel na silnici č. 13, hlavním dopravním tahu severozápadních Čech). Životní prostředí doznalo výraznějšího zlepšení až v druhé polovině 80. let minulého století. Z města byla odkloněna silniční i železniční doprava. Přesto nejvyšší hodnoty škodlivin v ovzduší byly naměřeny 8. února 1993, znamenaly tak největší úder smogové kalamity v historii města. Transformace společnosti po roce 1989 znamenala změny ve všech oblastech života města. Transformace české ekonomiky znamenala především rychle rostoucí míru nezaměstnanosti, řada městských podniků byla zrušena a velké množství okolních průmyslových subjektů omezilo svou činnost nebo zaniklo. Na prahu nového tisíciletí však stojí město Jirkov jako moderní hospodářské a kulturní středisko severozápadních Čech, nabízející bohatý kulturní a společenský život.


6


4.

Analýza stávajícího stavu

4.1.

Obyvatelstvo, domácnosti a bydlení

Cílem této kapitoly bylo provést deskripci detailnější analýzy stavu a trendů v oblastech demografických charakteristik majících význam pro socioekonomický rozvoj území. Součástí této kapitoly je též i zhodnocení úrovně bydlení, především pak problematiky dostupnosti bytového fondu z hlediska budoucích rozvojových potřeb města. Z hlediska objektivity analýzy jsou pro porovnání zjištěných údajů uvedena i data územně vyšších celků (za okres, kraj, ČR) a rovněž porovnání sledovaných dat v delší vývojové řadě.

4.1.1 Obyvatelstvo Záměrem této části analýzy bylo především zjistit vývojové trendy v oblasti demografie, zejména pak definovat základní charakteristiky místní populace, kterými se město odlišuje od celorepublikového průměru, resp. které pro město znamenají limitující nebo rozvojový prvek. K 1. lednu 2005 bylo v Jirkově hlášeno k trvalému pobytu celkem 20 717 obyvatel. Tento počet tvořil 16,6 % obyvatel chomutovského okresu a 0,2 % obyvatel Ústeckého kraje. Jirkov je z hlediska počtu obyvatel 7. největším městem v Ústeckém kraji a 50. největším městem v rámci celé ČR.

Velké Březno

Libouchec

0

Úštěk

Libochovice

Vejprty

Postoloprty

Benešov nad Ploučnicí

Česká Kamenice

Podbořany

Šluknov

Lovosice

Duchcov

Štětí

Roudnice nad Labem

Rumburk

Klášterec nad Ohří

Krupka

Varnsdorf

Bílina

Kadaň

Žatec

Louny

20000

Litoměřice

40000

Jirkov

Litvínov

Teplice

Chomutov

60000

Most

80000

Děčín

100000

Ústí nad Labem

Graf. č. 1 – Srovnání počtu obyvatel ve vybraných městech Ústeckého kraje

Zdroj:Albertina 2005

Prostřednictvím tabulky č. 2 a grafu č. 2 je kvantifikován vývoj od hlavního období industrializace regionu až do současnosti. Během této historické etapy došlo k několika zásadním společenským zvratům – ke dvěma světovým válkám, okupaci republiky a následné národnostní výměně obyvatelstva, po dobu trvání totalitního režimu proběhla zásadní transformace společnosti, jež vyústila v roce 1989 v návrat do demokratické vývojové trajektorie. Tabulka č. 2 - Vývoj počtu obyvatelstva v Jirkově Rok 1869 1900 1930 1950 1961 1970 Jirkov

4 322

5 781

7 750

6 000

1980

1991

2001

2004

9 928 11 395 11 980 18 219 20 717 21 120 Zdroj: ČSÚ 2005


7


Graf č. 2 – Vývoj počtu obyvatel v Jirkově

25000 20000 15000 10000 5000 0

1900

1930

1950

1961

1970

1980

1991

2001

2004

Zdroj:ČSÚ 2005

Současné demografické poměry jsou velkou měrou důsledkem déletrvajících tendencí u obou typů procesů populačních změn, to znamená přirozené reprodukce obyvatelstva na jedné straně a migrace na straně druhé.

1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003

18 029 18 764 19 200 19 578 19 960 20 131 20 367 20 458 20 598 20 738 20 643 20 786 20 856

390 387 356 299 252 235 237 234 211 228 216 214 258

184 177 175 186 192 188 205 185 218 195 180 203 239

1 283 1 018 844 796 640 639 598 629 664 654 703 631 776

754 792 647 527 529 450 539 538 517 598 596 572 595

529 226 197 269 111 189 59 91 147 56 107 59 181

735 436 378 382 171 236 91 140 140 89 143 70 200

Stav k 31. 12.

Celkový přírůstek

Migrační přírůstek

Vystěhovalí

Přistěhovalí

Zemřelí

Narození

Stav k 1. 1.

Rok

Tab. č. 3 - Demografický vývoj 1991 - 2003

18 764 19 200 19 578 19 960 20 131 20 367 20 458 20 598 20 738 20 827 20 786 20 856 21 056

Zdroj: ČSÚ, 2006

V případě populačního vývoje města Jirkov lze konstatovat, že v rozmezí let 1991 až 2003 došlo k zásadnímu zhoršení u všech sledovaných demografických ukazatelů, vyjma počtu vystěhovalých. Vývojový trend u tohoto ukazatele se jeví při posouzení absolutních hodnot jako klesající, vztaženo k růstu počtu obyvatelstva rovněž. V roce 1991 připadlo 42 vystěhovalých na 1000 obyvatel, v roce 2003 již pouze 29. V níže uvedených grafech vycházejících z relativních hodnot (hodnoty jednotlivých ukazatelů přepočteny na 1000 obyvatel) se odráží celkový demografický vývoj, v případě přirozené reprodukce obyvatelstva na jedné straně a migrace na straně druhé tak můžeme sledovat


8


zásadní obrat v orientaci obou zmíněných procesů. Hlavní příčiny těchto změn mají obecnější povahu a lze je proto označit za všeobecně platné nejen pro Českou republiku, ale do značné míry i pro evropské post-totalitní země:

U přirozeného pohybu obyvatelstva dochází od devadesátých let k závažným změnám demografického chování obyvatelstva. Charakteristické je nejen omezování velikosti rodin, ale zejména odkládání doby pro zakládání rodin. Důsledkem byl a je výrazný pokles porodnosti a celkové stárnutí populace, které navíc podporují i relativně pozitivní změny úmrtnostních poměrů.

U migračního vývoje dochází v důsledku proměn bytové politiky a deformace nově vytvářeného bytového trhu k obratu v migračních tocích ve prospěch venkovských sídel a nejmenších měst. Postupně se prosazuje nejen žádoucí suburbanizace v zázemí velkých center, ale i všeobecná diferenciace dosažitelnosti bydlení (finanční náročnost, rychlost výstavby atd.), která je orientována inverzně vůči sídelní hierarchii.

Graf. č. 3 – Pohyb obyvatelstva ve městě Jirkově (1991 – 2003) Přirozený přírůstek Migrační přírůstek Celkový přírůstek

800 700 600 500 400 300 200 100 0 -100 -200 -300 1991

1992

1993

1994

1995

1996

1997

1998

1999

2000

2001

2002

2003

Zdroj:ČSÚ 2005

Litvínov

Šluknov

Libochovice

Děčín

Lovosice

Most

Louny

Varnsdorf

Teplice

Úštěk

Velké Březno

-20,00


-15,00

Česká Kamenice

-10,00

Žatec

Jirkov

-5,00

Libouchec


Vejprty

Kadaň

Ústí nad Labem

Štětí

Bílina

Litoměřice

Duchcov

Krupka

Podbořany

Postoloprty

Chomutov

0,00

Roudnice nad Labem

5,00

Rumburk

Graf. č. 4 – Přirozený přírůstek ve vybraných městech Ústeckého kraje (na 1000 obyv.)

Zdroj: Albertina 2005


9


Louny

Vejprty

Litoměřice

Podbořany

Děčín


Ústí nad Labem

Žatec

Bílina

Roudnice nad Labem

Chomutov

Varnsdorf

Úštěk


-15,00

Rumburk

Most

Teplice

Libouchec

Štětí

Kadaň

Litvínov

Krupka

Lovosice

-5,00 -10,00

Česká Kamenice

0,00

Duchcov

5,00

Jirkov

10,00

Šluknov

15,00

Libochovice

20,00

Postoloprty

25,00

Velké Březno

Graf. č. 5 – Migrace ve vybraných městech Ústeckého kraje (na 1000 obyv.)

Zdroj:Albertina 2005

Obr. č. 2 – Přírůstek obyvatel v okrese Chomutov

Zdroj:RIS 2004

Z hlediska ekonomické struktury obyvatel žilo v roce 2001 v Jirkově 22,5 % obyvatel v předproduktivním věku, 65,1 % obyvatel města bylo v roce 2001 v produktivním věku, v poproduktivní kategorii 60+ je 12,3 % obyvatel. V porovnání s okresem Chomutov, Ústeckým krajem, ale i celou ČR byl v roce 2001 podíl obyvatelstva v produktivním věku ve městě Jirkov téměř srovnatelný, výrazně se pak lišily


10


podíly obyvatelstva ve věku 0 – 14 (oproti celostátnímu podílu této skupiny obyvatelstva je ve městě Jirkov v tomto věku o cca 33 % obyvatel více) a podíly obyvatelstva ve věku 60 a více let (oproti celostátnímu podílu o 33 % méně). Dle celkové demografické prognózy ČR se v průběhu následujících 15 let podíl věkové skupiny 60+ zvětší na dvojnásobek, což bude mít velký vliv na zvýšení nároků a potřeb sociálních služeb. Školství bude muset v budoucnu reagovat na snižující se poptávku po školských zařízeních. Tento časový horizont bude posunut vlivem zvýšené porodnosti způsobené početnou generací 70. let minulého století. Lze předpokládat, že k obdobnému vývoji bude docházet i v Jirkově.

0 – 14 15 – 59 60 a více Průměrný věk Počet obyvatel

27,3 22,5 61,4 65,1 11,3 12,3 30,3 33,6 18 229 20 717

Kraj Ústecký

1991 2001 1991 2001 1991 2001 1991 2001 1991 2001

Okres Chomutov

Jirkov

Podíl obyvatel ve věku (%)

Rok

Tab. č. 4 – Vývoj věkové struktury obyvatelstva v letech 1991 a 2001

ČR

23,6 21,6 21,0 17,7 16,9 16,2 63,1 60,9 61,2 67,4 66,3 65,4 13,3 17,5 17,8 14,9 16,7 18,4 33,5 36,7 38 39 124 081 124 979 820 219 10 230 060 Zdroj: Výsledky censů 1991 a 2001 (ČSÚ).

Graf č. 6 - Prognóza vývoje podílu ekonomických skupin obyvatelstva 0-14 15-59 60 +

70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% 2000

2005

2010

2015

2020

Zdroj:ČSÚ 2000


11


Při sčítání lidu, domů a bytů v roce 2001 měli jednotliví respondenti možnost přihlásit se k určité národnostní skupině podle vlastního rozhodnutí. Sčítaným osobám tak bylo umožněno přihlásit se vedle české národnosti i k národnosti moravské, slezské, slovenské, německé, polské, romské, ukrajinské, vietnamské a k dalším. Z výsledků sčítání obyvatelstva vyplývá, že 90,8 % obyvatel města Jirkov se v roce 2001 hlásilo k české národnosti. Z ostatních národností je nejvíce zastoupena národnost slovenská a německá a to i v porovnání s podílem národnostních menšin v rámci celého Ústeckého kraje.

Moravská

Slezská

Slovenská

Německá

Polská

Romská

Vietnamská

Ostatní, nezjištěno

Jirkov

18 802

30

1

802

293

51

57

124

164

392

%

90,8

0,1

0,004

4,2

1,4

0,2

0,3

0,6

0,8

1,9

Ukrajinská

Obyvatel celkem

Česká

Tab. č. 5 - Národnostní složení obyvatelstva města Jirkov v roce 2001

Zdroj:ČSÚ 2005, SLDB 2001

Graf č. 7 – Zastoupení národnostních menšin v roce 2001 ostatní a nezj.

100%

romská

90%

polská

80%

německá

70%

slovenska slezska

60%

moravská

50% 40% 30% 20% 10% 0%

ČR

Ústecký kraj

Jirkov


Ukazatel vzdělanostní struktury obyvatelstva vyjadřuje počet obyvatel s nejvyšším ukončeným stupněm vzdělání. To je v Ústeckém kraji již tradičně na velmi nízké úrovni. V níže uvedené tabulce jsou však hodnoty uvedené u města Jirkov porovnány s vybranými okolními městy. V porovnání se vzdělanostní kulturou v okolních městech (viz graf č. 8) lze konstatovat, že vzdělanostní struktura obyvatel města Jirkov se příliš neliší od vzdělanostní struktury v Klášterci nad Ohří. V porovnání s městy Chomutov a Kadaň je v Jirkově vyšší zastoupení osob se základním vzděláním a vyučených a naopak nižší zastoupení osob s úplným středním a vysokoškolským vzděláním.


12


Tab. č. 6 - Vzdělanostní struktura obyvatelstva ve vybraných městech v roce 2001

Kadaň Klášterec nad Ohří Vejprty

102 862 100,0 42 996 100,0 16 051 100,0 14 564 100,0 12 679 100,0 2 772 100,0

2 861 2,8 1 359 3,2 393 2,4 466 3,2 316 2,5 70 2,5

nezjištěno

21 573 21,0 9 660 22,5 3 263 20,3 3 267 22,4 2 531 20,0 477 17,2

bez vzdělání

40 204 39,1 15 893 37,0 6 466 40,3 5 748 39,5 5 273 41,6 1 026 37,0

vysokoškolské vč. vědecké přípravy

29 454 28,6 11 329 26,3 4 848 30,2 4 011 27,5 3 834 30,2 902 32,5

vyšší odborné a nástavbové

úplné střední s maturitou

Jirkov

Abs. % Abs. % Abs. % Abs. % Abs. % Abs. %

vyučení a střední odborné bez maturity

Okres celkem Chomutov

základní a neukončené

Celkem

Nejvyšší ukončené vzdělání

4 610 935 3 225 4,5 0,9 3,1 2 359 282 2 114 5,5 0,7 4,9 616 111 354 3,8 0,7 2,2 704 140 228 4,8 1,0 1,6 481 77 167 3,8 0,6 1,3 56 167 74 2,0 6,0 2,7 Zdroj:ČSÚ 2005, SLDB 2001

Graf č. 8 - Vzdělanostní struktura obyvatelstva ve vybraných městech v roce 2001 nezjištěno

100% 90%

bez vzdělání

80%

vysokoškolské

70%

vyšší odborné

60%

úplné střední

50%

vyučení

40%

základní

30% 20% 10% 0% Okres celkem

Chomutov

Jirkov

Kadaň


Vejprty



13


Tab č. 7 - Obyvatelstvo ve věku 15 a více let podle vzdělání v Jirkově Obyvatelstvo celkem Celkem v tom nejvyšší ukončené vzdělání: základní, vč. neukončeného vyučení bez maturity střední odborné bez maturity učební obor s maturitou úplné střední všeobecné s mat. úplné střední odborné s mat. nástavbové studium vyšší odborné vysokoškolské z toho bakalářské vědecká příprava bez vzdělání nezjištěno

v tom

v%

muži

16 051

100,0

4 848 2 939 3 527 232 658 2 373 269 124 610 44 6 111 354

30,2 18,3 22,0 1,4 4,1 14,8 1,7 0,8 3,8 0,3 0,0 0,7 2,2

ženy

7 815

8 236

1 830 3 018 1 787 1 152 2 026 1 501 178 54 209 449 1 057 1 316 98 171 51 73 340 270 24 20 6 46 65 187 167 Zdroj:ČSÚ 2005, SLDB 2001

Tab č. 8 - Obyvatelstvo ve věku 15 a více let podle vzdělání a ekonomické aktivity Ekonomicky aktivní muži počet Celkem v tom nejvyšší ukončené vzdělání: základní, vč. neukončeného vyučení bez maturity střední odborné bez maturity učební obor s maturitou úplné střední všeobecné s mat. úplné střední odborné s mat. nástavbové studium vyšší odborné vysokoškolské z toho bakalářské vědecká příprava bez vzdělání nezjištěno

ženy v%

5 725

100,0

840 1 340 1 798 167 161 927 84 35 305 18 4 25 39

14,7 23,4 31,4 2,9 2,8 16,2 1,5 0,6 5,3 0,3 0,1 0,4 0,7

počet 4 822

v% 100,0

1 049 21,8 740 15,3 1 130 23,4 40 0,8 317 6,6 1 078 22,4 139 2,9 56 1,2 231 4,8 11 0,2 16 0,3 26 0,5 Zdroj:ČSÚ 2005, SLDB 2001

4.1.2 Domácnosti a bydlení K datu posledního sčítání k 1. 3. 2001 bylo v Jirkově evidováno celkem 1491 domů, z toho 1440 domů trvale obydlených. V těchto domech bylo 8 163 bytů, z toho 7 822 trvale obydlených. Na jeden trvale obydlený byt připadalo v průměru 2,65 osob.


14


Na základě potřeby rozvoje bydlení a požadavků vlastníků pozemkových parcel pro individuální rodinnou výstavbu jsou na území města vyčleněny lokality s funkčním využitím pro bydlení. Jedná se hlavně o lokality v Březenci, Vinařicích II/3, Starých Vinařicích, Jirkov Osada, u Benziny v ul. Mostecká, ul. Za Pilou, v Jindřišské a proluky ve středu města Jirkov. Základní informace o rozsahu a stavu bytového fondu k r. 1991 a 2001 shrnují tab. 10, o stáří bytů pak tab. 11. Ze souboru těchto údajů vyplývají následující závěry:

Bytový fond města je relativně mladý a kvalitní, což je charakteristické pro téměř všechna střední a menší města. V případě Jirkova nacházíme výrazně nižší podíl bytů v rodinných domech oproti ostatním regionům v ČR (ČR – byty v rodinných domech – 42,6 %, v Jirkově – 14,8 %).

Pro město Jirkov je charakteristická absolutní převaha vysokopodlažní panelové zástavby s minimálním podílem starší činžovní městské a venkovské rodinné zástavby. Vzhledem k zániku panelové výstavby bude nutné řešit otázku bydlení.

Tab. č. 9 - Srovnání vybraných charakteristik domovního fondu 1991 a 2001 1991

Jirkov Březenec Jindřišská Červený Hrádek Jirkov Vinařice

2001

Trvale obydlené domy 1323 53 6 38 1220 6

Trvale obydlené domy 1 440 131 6 46 1 251 6

Z toho RD 963 129 6 43 779 6

Zdroj: Výsledky cenzů 1991 a 2001, ČSÚ, Praha

Tab. č. 10 - Srovnání vybraných charakteristik domovního fondu 1991 a 2001 Trvale obydlené byty

Jirkov Březenec Jindřišská Červený Hrádek Jirkov Vinařice

Celkem

Celkem

S vodovodem

1991 6735 55 6 48 6618 8

2001 7 822 166 6 55 7 587 8

1991 6446 0 0 1 6445 0

Vodovod v bytě

2001 7 800 164 6 55 7 567 8

Přípoj na veř. kanal. síť

S kanalizací

1991 3720 50 6 47 6609 8

2001 7 590 88 0 22 7 476 4

Žumpajímka

2001 213 68 6 31 104 4


Tab. č. 11 – Stáří bytového fondu 2001 Domy celkem Trvale obydlené domy

1 440


v tom rodinné domy 963

bytové domy 457

ostatní budovy 20

15


Trvale obydlené byty 7 822 v tom byty v domech postavených v období: do roku 1919 1920 - 1945 1946 - 1970 1971 - 1990 1991 - 2001 nezjištěno Průměrné stáří domů v letech Na 1 trvale obydlený byt připadá m2 obytné plochy obytných místností s plochou 8 a více m2

163 372 1 750 5 069 409 59 42,1

1 156 129 353 234 307 116 17

1,6 % 4,5 % 3,0 % 3,9 % 1,5 % 0,2 % 48,3

6 619

47

30 0,4% 19 0,2% 1 514 19,4% 4 728 60,4% 287 3,7% 41 0,5% 29,7

4 2 34 6 1 28,5

43,9

65,0

40,3

39,6

2,49

3,31

2,36

2,00


Tab. č. 12 – Vývoj počtu trvale obydlených domů v Jirkově 1961

1970

1980

1990

2001

Počet trvale obydlených bytů

2819

3457

4177

6736

7 822

Z toho v rodinných domcích

792

1084 1124 972 1 156 Zdroj: Výsledky cenzů 1991 a 2001, ČSÚ, Praha.

Tab. č. 13 - Domácnosti podle typu a počtu členů v roce 2001 Typ domácnosti

Počet

Úplné rodiny - bez závislých dětí - se závislými dětmi Neúplné rodiny - bez závislých dětí - se závislými dětmi Nerodinné domácnosti CD CD jednotlivců Úhrn

4 374 1 743 2 631 1 344 337 1 007 111 2 570 7 822

% 55,9 % 17,2 % 1,4 % 32,9 % 100 % Zdroj:ČSÚ 2005, SLDB 2001

Vzhledem k setrvalému mírnému růstu počtu obyvatelstva může v dalších letech docházet k prohlubování problémů v oblasti bydlení. Bez zvýšení současné intenzity bytové výstavby a bez prohloubení diferenciace forem bydlení (velikostní a kvalitativní strukturace bytů) dojde pravděpodobně u některých sociálních a demografických skupin obyvatelstva ke zhoršení jejich sociální situace.

4.2 Infrastruktura a technická vybavenost V rámci této kapitoly by měla být podána základní charakteristika stavu technické infrastruktury, resp. kvality zásobování energiemi, vodou, plynem apod. Záměrem je také přesně definovat základní limity související s dopravní obslužností, a to jak veřejnou dopravou, tak v důsledku špatného stavu, nízké kapacity nebo neexistence komunikací.


16


4.2.1 Dopravní infrastruktura Širší přepravní vztahy jsou ve spádovém a řešeném území výrazně vázány na nadřazenou síť vnějších komunikačních tahů I. třídy a na síť hlavních železničních tahů v pánevní oblasti pod Krušnými horami. Tyto dopravní trasy prakticky přebírají rozhodující podíly všech přepravních kapacit v celém zájmovém území. Celá široká problematika je rozdělena na jednotlivé druhy doprav a zařízení podle jejich základních specifických znaků a funkčních využití. Silniční síť Silnice I/13 je vedena v prostoru mimo zastavěnou část města v těsném souběhu se železniční tratí ČD a svými nepříznivými vlivy rozvojové potřeby sídla podstatně neovlivňuje. Jirkov je napojen na tento tah dvěma mimoúrovňovými křižovatkami. Silnice třetí třídy jsou na území Jirkova stabilizovány a nevyžadují zásadní směrové úpravy. Obr. č. 3. Dopravní infrastruktura v okrese Chomutov

Zdroj: RIS 2004

Místní komunikace v Jirkově jsou na území města zastoupeny trasami, které navazují na nadřazený systém města Chomutova. Jedná se o ulice Chomutovská - původní trasa silnice I/13, která přešla do kategorie III. třídy, a obvodovou místní komunikaci ve Vinařicích s přímou vazbou na jižní obvodovou březeneckou komunikaci. Sběrné komunikace funkční třídy B2 s převážně dopravním významem současně obsluhují území. Jedná se o ulici


17


Ervěnickou, po které je vedena trolejbusová doprava, s vazbou na Písečnou a ulici Červenohradeckou. Železniční síť Železniční doprava vykazuje jeden z rozhodujících podílů přepravních výkonu a i ve výhledu bude hlavním nositelem přepravy nákladů. Určitý pokles je střídavě zaznamenáván v přepravě osob, kde důležitou roli sehrává otázka tarifů, kvalita služeb, rychlost a dostupnost v území. Předpokládá se, že tento trend nebude mít všeobecně trvalý charakter a že se zkvalitněním dopravní obsluhy ČD dojde postupně k celkovému zatraktivnění přepravy osob po železnici. Železniční doprava je zajištěna z jirkovského nádraží. Obr. č. 4. Železniční infrastruktura v okrese Chomutov

Zdroj: RIS 2005

Pěší a cyklistická doprava V cyklistické dopravě se uplatňují zejména dvě funkce – rekreační a přemisťovací. Návrh cyklistických stezek v řešeném prostoru dle současného územního plánu vychází z četných studijních prací a podkladů. Město Jirkov je cyklistický propojeno s městem Chomutov. Ve městě je navržen systém pěších a cyklistických stezek. Trasy jsou vzájemně propojeny


18


s městem. Pěší provoz ve městě je soustředěn do prostoru pěší zóny kolem náměstí Dr. E. Beneše. Využití cyklistických tras a pěší dopravy ve městě je řešeno kombinovaně. Hromadná doprava Provozovna ČAD je lokalizována do prostoru areálu dopravního podniku u zastávky ČD Jirkov. Autobusové nádraží je umístěno do prostoru ulic Alešova – Zahradní. Městská hromadná doprava je zajišťována Dopravním podnikem města Chomutova a Jirkova, a. s. MHD je společná s městem Chomutov. Hlavním nosným systémem městské hromadné dopravy je trolejbus, doplňuje jej síť autobusových linek. Vozový park včetně informačního systému MHD je v posledních letech významněji modernizován zejména ve vztahu ke zkvalitnění přepravy pro osoby se zdravotním postižením. Klidová doprava Plošné a kapacitní nároky na klidovou dopravu se stávají jedním z hlavních faktorů při návrhu dopravního řešení ve městě. Návrh parkovacích a odstavných ploch je spojen vždy se značnými problémy. Nedostatek vhodných kapacit pro dopravu v klidu je patrný zejména v centrální zóně města. Zcela specifickou otázkou je parkování a odstavování nákladních vozidel. V Jirkově se dle stávající územně plánovací dokumentace počítá s plochou pro odstavování nákladních vozidel místních podnikatelů v prostoru před zastávkou ČD a v prostoru bývalého státního statku.

4.2.2 Technická infrastruktura Vodní hospodářství Jirkov leží v oblasti CHOPAVu Krušné hory. Jedná se o oblast, která pro své přírodní podmínky tvoří významnou přirozenou akumulaci vod a je vyhlášena nařízením vlády za chráněnou oblast přirozené akumulace vod. Území města Jirkova se nachází v povodí řeky Bíliny mezi vodními díly Jirkov a Újezd na katastrálních územích Jirkov, Březenec, Červený Hrádek, Jindřišská a Otvice. V zájmovém území Jirkova jsou následující vodní toky, rybníky a nádrže: • • • • • • • • • • • • •

řeka Bílina - významný tok Nivský potok (Lužec) - významný tok Březenecký potok - vodní tok Podkrušnohorský přivaděč - PKP - umělý tok Novomlýnský rybník na Červeném Hrádku rybník Domov rybník Plynárna (Mlýnský) rybník Hřebíkárna (Olejomlýnský rybník) zámecký rybník na Červeném Hrádku Březenecký rybník Ovčí rybník (šaftajk) vodní dílo Jirkov vodní dílo Újezd

Území města Jirkova odvodňuje řeka Bílina. Přirozené průtokové poměry byly ovlivněny jednak výstavbou nádrží, jednak nutnými změnami odtokových os přeložkami potoků v důsledku důlních lomových polí. Zcela umělým systémem je přivaděč Ohře - Bílina i Podkrušnohorský přivaděč. Z nádrže Újezd je Bílina převedena na Ervěnický koridor, přes který je zatrubněna.


19


Město Jirkov je zásobeno pitnou vodou v rámci vodárenské soustavy severní Čechy. Provozní zásobení je zajištěno přivaděčem odbočkou z průmyslového vodovodu Nechranice. V oblasti odvádění a čištění odpadních vod v Jirkově převažuje jednotný systém kanalizace, vody jsou odváděny na ČOV Jirkov. Zařízení ČOV vyžaduje rekonstrukci, napojení dalších větších podniků je tedy podmíněno její realizací. Energetika Energetická koncepce je navržena v souladu se zpracovaným energetickým generelem města. Město je plošně teplofikováno tepelným napaječem z elektrárny Prunéřov. Elektrárna Prunéřov pracuje v teplárenském režimu, vyrábí teplo i elektřinu, což je vzhledem ke struktuře výroby elektřiny a využívání primárních paliv žádoucí. Elektrárna Prunéřov je plně ekologizována. Město je plošně plynofikováno, převodem na zemní plyn v roce 1993 se rozvodová síť zkapacitnila. Výhledově je možné na základě instalací moderních technologii očekávat v průmyslové sféře snížení měrných elektrických nároků. Zkvalitněním tepelně - technických vlastností budov dojde u starší zástavby k úsporám energií až o 30 %, u novější zástavby až o 20 %. Tento proces bude investičně náročný a bude trvat delší dobu. Telekomunikace V Jirkově je od roku 1991 instalována ústředna typu PK 202, která byla v roce 1994 rozšířena na kapacitu 4 992 přípojek. Obsazeno je cca 7000 přípojek Také byla zrekonstruována celá místní síť. Byla zkapacitněna také nedostatečná síť v oblastech Červený Hrádek, Osada a Za pilou. Šíření televizních a rozhlasových programů je na dobré úrovní. Vysílač Jedlová hora pokrývá celé řešené území.

4.3

Místní ekonomika

V rámci této kapitoly jsou popsány základní charakteristiky místní ekonomické základny. Do této oblasti řadíme jak podnikatelské prostředí a dlouhodobé záměry místních podniků, tak ekonomiku (hospodaření) města (rozpočty, daňové příjmy v porovnání s jinými městy), které jsou východiskem pro další směřování rozvoje města.

4.3.1 Hospodaření města Cílem této podkapitoly je stručně a jasně přiblížit ekonomické hospodaření města Jirkov z pohledu udržitelného rozvoje. Udržitelnost hospodaření města je možné vnímat ze tří úhlů pohledu, přičemž spojujícím motivem je efektivnost (optimalizace) rozpočtových prostředků. První pohled reprezentuje tok finančních prostředků, který plyne na příjmovou stránku rozpočtu města Jirkov. Druhý pohled je zaměřen na množství prostředků, s nimiž město hospodaří. Třetí pohled je zaměřen na výdajovou stránku rozpočtu. Příjmová stránka rozpočtu Celkové příjmy rozpočtu města Jirkov se pohybují v letech 2003 až 2005 v rozmezí od 418,5 mil. Kč (2004) do 323 mil. Kč (2005). Nejvýznamnějšími příjmy města jsou jednoznačně daňové příjmy a dotace.


20


Graf č. 9 - Příjmy města v roce 2005

Dlouhodobě přijaté půjčené příspěvky 4,5%

Správa nemovitostí 11,6%

Přijaté dotace 31,6% Daňové příjmy 49,0% Kapitálové příjmy Nedaňové příjmy 1,5% 1,8%

Zdroj: Městský úřad Jirkov, 2006

Příjmy daňové se v letech 2003 - 2005 pohybovaly od 129,5 mil. Kč do 158,6 mil. Kč. Jejich podíl na celkových příjmech činil ve sledovaném období 33,6 %, 36,1 % až 48,96 %. Nejvýznamnějším daňovým příjmem je příjem z daně z přidané hodnoty (cca 35,63 % všech daňových příjmů v roce 2005). V absolutních částkách se pak výnos tohoto druhu daně pohybuje v letech 2003 – 2005 od 46,8 mil. Kč do 56,5 mil. Kč. Dalšími významnými daňovými příjmy byly daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a daň z příjmů právnických osob. Graf č. 10 – Daňové příjmy města v letech 2003 - 2005 (v mil. Kč) 180000 160000 140000 120000 100000 80000 60000 40000 20000 0 2003

2004

2005



21


Graf č. 11 – Přijaté dotace v letech 2003 – 2005 (v mil. Kč) 60 50 40 30 20 10 0 2003

2004

2005


Významným příjmem města jsou dotace, jejichž podíl na celkových příjmech se ve sledovaném období pohyboval od 51,9 % (2003), 48,1 (2004) do 31,6 %(2005) z celkové výše rozpočtu. V absolutních hodnotách se jednalo o částky 200,1 mil Kč v roce 2003, 201,4 mil. Kč v roce 2004 a 102,4 mil. Kč v roce 2004. Převážnou většinu představovaly dotace neinvestiční. Graf č. 12 - Příjmy celkem po konsolidaci ve vybraných městech ÚK (tis. Kč na 1 obyv.) Příjmy celkem po konsolidaci (tis. Kč na 1 obyv.) 45,00 40,00 35,00

Libochovice

Krupka

Jirkov

Teplice

Štětí

Postoloprty


Děčín

Velké Březno

Šluknov


Žatec

Duchcov

Varnsdorf

Úštěk

0,00

Litoměřice

Chomutov

Česká Kamenice

Louny

Most

Libouchec

Podbořany

Bílina

Litvínov

Ústí nad Labem

5,00

Rumburk

10,00

Kadaň

15,00

Roudnice nad Labem

20,00

Lovosice

25,00

Vejprty

30,00


V hospodaření města je důležitou oblastí proces tvorby příjmů, tedy proces získávání prostředků na příjmovou stranu rozpočtu. Pokud se nejvyšší měrou na příjmech podílejí daňové příjmy a dotace, mělo by být v zájmu města dlouhodobě a pravidelně hodnotit proces výběru daní a proces získávání finančních prostředků z dotačních programů. Obecně lze konstatovat, že přijaté dotace, i když jsou v rámci hodnocení ratingových společností považovány za kategorii „opakujících se příjmů“ a pro hospodaření města jsou zcela nezbytné, omezují finanční udržitelnost města. Nelze na ně spoléhat jako na jistý příjem, naopak jejich výše v současnosti předurčuje objem mandatorních výdajů v budoucnosti, což představuje s ohledem na výše zmíněnou nejistotu spojenou s pravidelným tokem dotací potenciální riziko pro finanční udržitelnost města.

Výdajová stránka rozpočtu


22


Absolutní výše výdajů se v rozmezí posledních 3 let pohybovala takto: 385,5 mil. Kč v roce 2003, v roce 2004 činila 418,5 mil. Kč a v roce 2005 dosáhla 323,8 mil. Kč. Největší část neinvestičních výdajů tvoří neinvestiční příspěvky zřízeným příspěvkovým organizacím, především školským zařízením, a dále výdaje na veřejné služby. Dalším významným výdajem jsou sociální dávky a výdaje odboru vnitřní správy města. V přehledu výdajové stránky rozpočtu města Jirkov se převážnou měrou podílejí neinvestiční výdaje Graf č. 13 - Výdaje města Jirkov v roce Odbor právní 0,2%

Správa nemovitostí 11,6%

Městská policie 0,6%

Stavební úřad a životní prostředí 0,2%

Odbor finanční 5,1%

OMM a I + doprava 23,3%

Splátka úvěrů 0,4%

Odbor sociálních věcí a zdravotnictví 30,9%

Odbor školství, kultury a tělovýchovy 10,6%

Odbor vnitřní správy 17,2%


Štětí

L ib o ch o v ice

T ep lice

K ru p k a

Ben eš o v n ad Plo u čn icí

Po s to lo p rty

Jirk o v

V elk é Březn o

Šlu k n o v

D u ch co v

V arn s d o rf

L ito měřice

K láš terec n ad O h ří

D ěčín

20,00

L ib o u ch ec

Ch o mu to v

Ú š těk

Ž atec

Čes k á K amen ice

Most

Louny

Ú s tí n ad L ab em

Ru mb u rk

25,00

Po d b o řan y

30,00

L itv ín o v

35,00

K ad aň

40,00

V ejp rty

45,00

Bílin a

Výdaje celkem po konsolidaci (tis. Kč na 1 obyv.) Ro u d n ice n ad L ab em

50,00

L o v o s ice

Graf č. 14 - Výdaje celkem po konsolidaci ve srovnání s vybranými městy ÚK (tis. Kč na 1 obyv.)

15,00 10,00 5,00 0,00


Je možné konstatovat, že především z pohledu dlouhodobě udržitelného rozvoje města Jirkov je podstatné vynakládat výdaje nejen na samotný provoz města, ale zejména na jeho další rozvoj (investice). Udržitelnost výdajové stránky rozpočtu lze také chápat jako minimalizaci provozních (neinvestičních) výdajů a maximalizaci výdajů investičních. Jedním z důležitých nástrojů nezbytných k dosažení tohoto cíle by měl být i tento Strategický plán rozvoje města Jirkov.


23


4.3.2 Ekonomická základna a podnikatelské prostředí Funkční prvky ekonomické základny města jsou zastoupeny areály a provozovnami, kde se realizují převážně aktivity výrobní, opravárenské, skladové, dopravní, výrobně opravárenské služby a navazující komerční aktivity. Upřednostněn je do budoucna také rozvoj areálů s příměstskými ekonomickými aktivitami. Vzhledem k rostoucí míře nezaměstnanosti bylo v rámci zpracování 3. změny územního plánu města Jirkov navrženo zřízení areálu průmyslové výroby. Průmyslové zóny, které byly navrženy v původním územním plánu sídelního útvaru Chomutov – Jirkov, jsou zatím nedostupné z důvodu soukromého vlastnictví, proto byla vytipována tato dostupná lokalita s cílem vytvoření 1000 – 1500 nových pracovních míst. Území vymezené pro průmyslovou zónu je ohraničeno ze SZ tělesem trati ČD č. 13 Ústí n. L - Chomutov, ze SV silnicí III/25118 Jirkov - Zaječice a dále k jihu po hranicích parcel č. 1963/1, 1968 a přes parcelu č. 694/2 až k Otvickému potoku. Ten tvoří hranici z jižní strany až k hranici parcely p.p.č. 679/2 a po hranici parcely p.p.č. 679/1 kolem rozvodny VVN k silnici II/251 k trati ČD.

Další lokality určené k funkčnímu využití pro ekonomickou základnu - průmyslová zónu v ul. Za Pilou, ul. Mostecká (rezerva) a za Vrskmaňskou cestou - jsou v územním plánu rovněž obsaženy. Průmyslová a drobná řemeslná výroba, služby, sklady Hospodářství v posledních letech převážně ovlivňovaly tyto faktory:

neexistence jednoznačné regionální politiky nevěnování pozornosti technické infrastruktuře výstavba unifikovaných panelových sídlišť snížení role cestovního ruchu

Po roce 1990 došlo k rozvoji drobného podnikání. V Jirkově je v současné době registrováno 3 270 ekonomických subjektů (zdroj RES 2004). V přepočtu na 1000 obyvatel se Jirkov počtem podnikatelských subjektů v porovnání s ostatními městy v Ústeckém kraji řadí na jedno z posledních míst. Graf č. 15 – Podnikatelské subjekty na 1000 obyvatel ve srovnání s vybranými městy Ústeckého kraje 300,00

250,00

200,00

Bílina

Duchcov

Jirkov


Šluknov

Podbořany

Krupka

Postoloprty

Litvínov

Kadaň

Vejprty

Most

Štětí

Varnsdorf

Velké Březno


Lovosice

Chomutov

Libouchec

Rumburk

Děčín

Louny

Žatec

Česká Kamenice

Ústí nad Labem

Teplice

Úštěk

0,00

Libochovice

50,00

Litoměřice

100,00

Roudnice nad Labem

150,00



24


Ostatní obchodní služby

353

437

101

1311

588

%

100

6,1

10,8 13,4

3,1

40,1

18,0

0,2

Ostatní veřejné, sociální služby

Obchod, prodej a opr. motorových vozidel

199

Školství a zdravotnictví

Doprava a spoje

3270

Veřejná správa, obrana

Stavebnictví

Jirkov

Počet podnikatelských subjektů Zemědělství, lesnictví, rybářství

Průmysl

Tab. č. 14 - Ekonomické subjekty dle odvětví ve Městě Jirkov v roce 2004

5

70

206

2,1

6,3

Zdroj: RES 2005

Graf. č. 16 - Ekonomické subjekty dle odvětví ve Městě Jirkov v roce 2004

Ostatní obchodní služby 18%

Školství a zdravotnictví 2%

Ostatní veřejné, sociální služby 6%

Zemědělství, lesnictví, rybářství 6%

Průmysl 11% Stavebnictví 13%

Doprava a spoje 3% Obchod, prodej a opr. motorových vozidel 41%

Zdroj: RES 2005

Mezi subjekty v Jirkově s nejvyšším počtem zaměstnanců figuruji městem zřizované instituce jako Městský úřad Jirkov, Mateřská škola, Městský ústav sociálních služeb, Podnik služeb Jirkov nebo základní školy. Z komerčního sektoru jsou největšími zaměstnavateli ve městě společnosti Riel, s. r. o., IZ-Real, s. r. o., Imuno s. r. o., E. B. J. – produkt a Krušnohorské lesy, a. s. Na území města nepůsobí žádný podnikatelský subjekt, který by zaměstnal více než 200 zaměstnanců. Většina podnikatelských subjektů jsou živnostníci nebo drobní podnikatelé. Tab. č. 15 - Hlavní zaměstnavatelé v Jirkově Název firmy Mateřská škola Jirkov, přísp.org. Město Jirkov Městský ústav sociálních služeb Riel, s. r. o. Základní škola

Počet zaměstnanců

Hlavní obor činnosti dle OKEČ

100 - 199

Předškolní výchova

100 - 199

Všeobecné činnosti veřejné správy

100 - 199

Ústavní sociální péče

100 - 199 50 - 99

Výroba ostatních oděvů a oděvních doplňků j. n. Základní vzdělávání


25


Základní škola IZ - Real, s. r. o. Imuno, s. r. o. Odborné učiliště a Praktická škola, Jirkov, Jezerská 272 Podnik služeb Jirkov, s. r. o.

50 - 99 50 - 99 50 - 99

Základní vzdělávání Výstavba pozemních a inženýrských staveb Ochrana veřejného zdraví

50 - 99

Vzdělávání na středních odborných učilištích

50 - 99

Sběr a zpracování ostatních odpadů Výroba počítačů a ostatních zařízení pro zpracování informací Pěstování lesa a těžba dřeva Výstavba pozemních a inženýrských staveb Výroba pekárenských výrobků vč. cukrářských, kromě trvanlivých výrobků Výroba a rozvod páry a teplé vody Výroba kovových konstrukcí a jejich dílů Výroba, zpracování a konzervování masa a masných výrobků Základní vzdělávání Základní vzdělávání Vzdělávání v základních uměleckých školách Výstavba trubních, komunikačních a energetických vedení Výstavba pozemních a inženýrských staveb Pěstování ovoce a ořechů Výroba, zpracování a konzervování masa a masných výrobků Výroba stavebně truhlářská a tesařská Výstavba pozemních a inženýrských staveb Základní vzdělávání Zdroj: Albertina 2006

E.B.J.-produkt, s. r. o.

50 - 99

Krušnohorské lesy, a. s. Fisad, s. r. o. Irena Pláničková - cukrářská výrobna Petra Ivo Zábranský - Z-real J.P.B. Kovovýroba, s. r. o.

50 - 99 25 - 49 25 - 49

Jatky Jirkov, s. r. o.

25 - 49

Základní škola Základní škola Základní umělecká škola

25 - 49 25 - 49 25 - 49

Fa Bemat, s. r. o.

20 - 24

Mivesta, s. r. o. Sady a školky Jirkov, s. r. o.

20 - 24 20 - 24

Selka Jirkov, s. r. o. v likvidaci

20 - 24

Skan Holz Jirkov, s. r. o. Stavant, s. r. o. Zvláštní škola

20 - 24 20 - 24 20 - 24

25 - 49 25 - 49

Tab. č. 16 - Struktura podniků v Jirkově dle počtu zaměstnanců v roce 2005

1-5

6–9

10 - 19

20 - 24

25 – 49

50 - 99

100 – 199

Počet podniků

0/nezjištěno

Počet zaměstnanců

1702

274

20

21

7

8

8

4


Zemědělská činnost nesehrává v ekonomické základně města významnou roli. Zájmové území se nachází v oblasti, kde převládá průmyslová výroba a těžební činnost. Její dopady na krajinu jsou všeobecné známé, včetně dopadu na zemědělskou produkci. Pro katastrální území Jirkov je podíl zemědělské půdy na celkové rozloze 36,8 %, 35 % u lesní půdy, poměr orné půdy je 17,1 % a trvalých travních porostů je 13,3 %.


26


Podrobnější informace o podnikatelském prostředí v Jirkově, tak jak jej vnímají místní podnikatelé, je možné získat z vyhodnocení Průzkumu podnikatelského prostředí, který je přílohou tohoto profilu.

4.4

Trh práce, zaměstnanost

Společným problémem všech obcí chomutovského okresu jsou následky již více než desetiletí trvající restrukturalizace ekonomiky České republiky. Ty se projevují zejména ve vysoké míře nezaměstnanosti. Její příčinou je především nepříznivá kvalifikační struktura pracovních sil a jejich horší adaptibilita na možnou rekvalifikaci. Výsledkem je vysoká míra dlouhodobé nezaměstnanosti. Pro její snížení chybí vhodné podmínky pro rozvoj malého a středního podnikání. Okres Chomutov je v pořadí 6. okresem v České republice s nejvyšší mírou nezaměstnanosti. V porovnání s průměrem za ČR k 31. 12. 2006 (8,88 %) je v tomto okrese o 47,2 % vyšší míra nezaměstnanosti (15,47 %). Nabídka a poptávka pracovních sil v okrese Chomutov Zaměstnanost v okrese Chomutov, potažmo též přímo v Jirkově, vykazovala v roce 2005 následující charakteristiky: •

přes 90 % zaměstnaných okresu bydlí v průmyslové oblasti, více než polovina pak v mikroregionu Chomutov

•

podíly pracujících jsou v jednotlivých oblastech (horská, průmyslová, zemědělská) porovnatelné, rozdíly jsou významnější podle mikroregionů

•

nejvyšší zaměstnanost zaznamenáváme v mikroregionech Kadaň a Klášterec, nejnižší na Vejprtsku a Jirkovsku

•

obecně lze konstatovat, že v průběhu roku 2005 nedošlo k výraznému nárůstu zaměstnanosti

•

ve struktuře zaměstnanosti podle jednotlivých sektorů ekonomiky rovněž nedochází k výrazným změnám

•

odvětvové rozdíly patří mezi nejvýznamnější; z obecného trendu se vymykají především dynamické nárůsty v těchto odvětvích: průmysl skla, keramiky, porcelánu a stavebních hmot, gumárenský a plastikářský průmysl a činnosti v oblasti nemovitostí, pronajímání movitostí, služby pro podniky, výzkum a vývoj

•

nadprůměrné rozdíly byly shledány rovněž podle hlediska právního rámce organizace – růst zaměstnanců v s. r. o., stagnace či pokles u ostatních, zejména u družstev

•

vývoj počtů zaměstnaných v závislosti na různém kapitálu (tuzemský a zahraniční), velikosti a lokalitě (mikroregiony) se výrazně neodlišuje od celkových trendů (prakticky bez výrazných změn až meziroční stagnace)

•

převažuje zaměstnanost mužů – 54,4 % a osob v dělnických profesích, jejichž podíl na trhu práce zaujímá 69,2 % (k 31. 12. 2004 zaměstnanost mužů – 53,2% a osob v dělnických profesích – 68,7 %)

•

nejvyšší zaměstnanost má i přes určité strukturální změny sekundární sektor s podílem 56,7 %, v terciárním sektoru je zaměstnáno cca 41,4 % zaměstnanecké veřejnosti


27


Skladba evidovaných nezaměstnaných v okrese Chomutov v roce 2005 Z hlediska zastoupení pohlaví a věkové struktury nezaměstnaných se Chomutovsko významněji neodlišuje od zbytku ČR •

ženy i muži jsou v evidenci zastoupeni zhruba stejně, průměrný věk uchazečů je 37 let (36 let v roce 2004)

•

nejčetnější „desetiletou“ věkovou kohortou jsou uchazeči ve věku 20 – 29 let, kteří tvoří zhruba třetinu evidovaných

•

v ostatních kohortách (tj. 30 – 39 let, 40 – 49 let a nad 50 let) je zastoupeno cca po 20 % nezaměstnaných, mladých do 19 let je 6,7 %

Trh práce a nezaměstnanost v Jirkově Úřad práce v Chomutově sleduje vývoj nezaměstnanosti na území okresu Chomutov v rámci tzv. mikroregionů. Město Jirkov spadá do mikroregionu Jirkov. Míra nezaměstnanosti v mikroregionu Jirkov dosahovala roku 2006 v březnu 18,5 %. V porovnání s ostatními mikoregiony v okrese Chomutov se jedná o jedno z nejvyšších procent míry nezaměstnanosti. Kartogram č. 1 : Míry nezaměstnanosti v jednotlivých mikroregionech Chomutovska

Zdroj. Úřad práce Chomutov, k 31. 3. 2006

Z hlediska dlouhodobějšího vývoje nezaměstnanosti můžeme sledovat jak v rámci mikroregionu, tak v rámci samotného města Jirkova v posledních čtyřech letech určitý pokles. Nejvyšší míry nezaměstnanosti bylo dosahováno v letech 2003 a 2004, kdy se její výše pohybovala na úrovni 22 %. K výraznějšímu poklesu dochází v letech 2005 a 2006, kdy se míra nezaměstnanosti přiblížila 18 %.


28


Graf č. 17 - Vývoj míry nezaměstnanosti 25

Jirkov

20

Mikroregion Jirkov

15 10 5

20 05 31 .3 .2 00 6

20 04

20 03

20 02

20 01

20 00

19 99

19 98

19 97

19 96

19 95

19 94

19 93

19 92

19 91

19 90

0

Zdroj: Úřad práce Chomutov, 2006

Poptávka po pracovní síle v průběhu roku 2005 v Jirkově byla vyšší v zimních měsících, což příliš nekoresponduje s celorepublikovým vývojem, kdy je vyšší zájem zaměstnavatelů v jarních a letních měsících v souvislosti s nárůstem činností ve stavebnictví a cestovním ruchu. Tab. č. 17 - Poptávka pracovních sil – resp. vývoj počtu hlášených pracovních míst v roce 2005 Měsíc

1.

2.

3.

4.

5.

6.

7.

8.

9.

10.

11.

12.

Počet míst v Jirkově Počet míst v mikroregionu Jirkov

20

35

11

24

6

4

18

17

19

24

21

21

31

42

17

15

14

16

30

28

27

34

30

37

Zdroj: Úřad práce Chomutov, 2006

Tab. č. 18 - Věková struktura uchazečů o zaměstnání Věk do 19 let 20 - 24 let 25 - 29 let 30 - 34 let 35 - 39 let 40 - 44 let 45 - 49 let 50 - 54 let 55 – 59 let 60 a více let Celkem

Jirkov k 31. 3. 2006 Počet uchazečů 147 330 312 259 281 270 233 226 122 17 2197

Podíl v % 6,7 15,0 14,2 11,8 12,8 12,3 10,6 10,3 5,5 0,8 100,0

Mikroregion Jirkov k 31. 3. 2006 Počet Podíl v % uchazečů 157 6,5 360 14,8 334 13,7 296 12,2 304 12,5 291 12,0 257 10,6 262 10,8 150 6,2 20 0,8 2431 100,0 Zdroj: Úřad práce Chomutov, 2006

Ve vzdělanostní struktuře nezaměstnaných se Jirkov (a i celý Ústecký kraj) poměrně výrazně odlišuje od celku republiky. Téměř polovina uchazečů má nejvýše základní vzdělání, zhruba


29


37 % tvoří středoškoláci bez maturity a pouze 15 % pak středoškoláci s maturitou (příp. s vyšším vzděláním). Tab. č. 19 - Vzdělanostní struktura uchazečů o zaměstnání k 31. 3. 2006 Vzdělání Základní Vyučení Středoškolské Vysokoškolské Celkem

Jirkov Počet uchazečů Podíl v % 1069 48,7 868 39,5 246 11,2 14 0,6 2197 100,0

Mikroregion Jirkov Počet uchazečů Podíl v % 1144 47,1 985 10,5 286 11,8 16 0,6 2431 100,0 Zdroj: Úřad práce Chomutov, 2006

Z celkového počtu ekonomicky aktivních obyvatel Jirkova vyjíždí za prací téměř 70 % obyvatel, z toho denně vyjíždí za prací více než 78 % obyvatel. Nutno však zároveň dodat, že se jedná vesměs o krátkodobou dojížďku z valné částí do sousedního Chomutova. Tab. č. 20 - Vyjížďka EA obyvatel za prací v roce 2001 Pracující vyjíždějící z obce za prací celkem Okres celkem Chomutov Jirkov Kadaň Klášterec nad Ohří Vejprty

21 652 5 875 5 697 2 012 3 054 313

v% z pracujících celkem 39,9 27,0 67,9 25,3 41,6 23,2

Z toho denně

celkem 16 570 4 265 4 468 1 514 2 261 194

v% s dobou cesty z vyjíždě60 do 29 30 - 59 jících minut a minut minut celkem více 76,5 8 995 6 399 1 109 72,6 2 028 1 832 389 78,4 2 181 2 035 230 75,2 827 561 119 74,0 1 419 705 128 62,0 94 63 35 Zdroj: SLBD 2001

Očekávaný vývoj na trhu práce v okrese Chomutov •

Rozdíly ve směru a dynamice trendu zaměstnanosti se budou projevovat především v závislosti na odvětvové skladbě; určitou roli sehrává také zaměstnanecká příslušnost k sektoru hospodářství a lokalizaci organizace (průmyslové zóny x ostatní).

•

Nejvýraznější protichůdné trendy jsou signalizovány ze zpracovatelského průmyslu; na jedné straně je tu předpoklad výrazného navýšení počtů zaměstnaných v odvětvích gumárenského a plastikářského a textilního a oděvního průmyslu, na druhé je očekávaný propad v průmyslu potravinářském a tabákovém.

•

Dosažení zvýšených počtů zaměstnanců v odvětvích gumárenského a plastikářského a textilního a oděvního průmyslu může mít své limity (a je třeba tudíž brát tyto údaje spíše jako horní hranici), a to s ohledem na problémy s naplňováním míst v minulosti.

•

U podniků sídlících v průmyslových zónách lze celkově očekávat dynamičtější nárůst zaměstnanců než u organizací sídlících mimo tyto zóny.


30


•

Rozdíly v trendech zaměstnanosti u dalších dílčích skupin zaměstnanců (podle kriterií právní formy organizací, vlastnictví zaměstnavatelů, velikosti a sídla v mikroregionu) jsou poměrně malé.

4.5

Vzdělávací, sociální a kulturní infrastruktura

Kvalita sociální a občanské vybavenosti patří k základním indikátorům kvality a spokojenosti života místních obyvatel. V rámci situační analýzy byla zjišťována a v profilu následně popsána dostupnost jednotlivých sociálních služeb pro obyvatele města (praktičtí lékaři, záchranná služba, domovy důchodců, DDM, apod.). Součásti této kapitoly je i zhodnocení dostupnosti základních škol, jejich obsazenost a výhledy do budoucna v závislosti na demografickém vývoji.

4.5.1 Školství Mateřské školy Předškolní zařízení navštěvuje v roce 2006 v Jirkově 710 dětí. Mateřská škola Jirkov je příspěvkovou organizací města a sdružuje 10 předškolských zařízení: o o o o o o o o o o

MŠ Smetanovy sady MŠ Na Borku MŠ Bezručova MŠ Nerudova MŠ J. K. Tyla MŠ Studentská MŠ K. Marxe MŠ Školní MŠ Červený Hrádek MŠ Otvice

obsazenost: 150 obsazenost: 101 obsazenost: 26 obsazenost: 85 obsazenost: 53 obsazenost: 85 obsazenost: 85 obsazenost: 80 obsazenost: 20 obsazenost: 25

Pozn.: Obec Otvice není spravována městem Jirkovem, MŠ Otvice však pod správu příspěvkové organizace Mateřská škola Jirkov patří. Předškolní děti z Otvic přicházejí k zápisu zpravidla do jirkovských škol. Základní školy Ve školním roce 2005/2006 navštěvovalo základní školy v Jirkově celkem 2 525 žáků. Nabídka základních škol je v Jirkově zajišťovaná 5-ti zařízeními: 1. základní škola, Budovatelů 1564, 431 11 Jirkov 2. základní škola, Studentská 1427, 431 11 Jirkov 3. základní škola, Nerudova 1151, 431 11 Jirkov 4. základní škola, Krušnohorská 1675, 431 11 Jirkov Základní škola praktická, Mostecká 309, 431 11 Jirkov

kapacita: 425 kapacita: 500 kapacita: 660 kapacita: 1100

obsazenost: 412 obsazenost: 581 obsazenost: 475 obsazenost: 955 obsazenost: 102

Každoročně dochází k úbytku přibližně 40 žáků způsobenému zejména přechodem žáků na víceletá gymnázia. Klesající tendenci má také počet prvňáků. Očekává se, že tento trend bude pokračovat do školního roku 2008/2009, poté by mělo dojít k opětovnému nárůstu na stav školního roku 2005/2006. Odhadovaný počet žáků v prvních ročnících základních škol v následujících letech uvedený v následujícím grafu je stanoven na základě demografické statistiky (počtu narozených dětí v příslušných letech, do předpokladu není zahrnut počet odstěhovalých a přistěhovalých dětí).


31


Graf č. 18 – Očekávaná obsazenost prvních ročníků základních škol v Jirkově

Počet žáků

300 250 200 150 100 50 0

2005/2006

2006/2007

2007/2008

2008/2009

2009/2010

2010/2011

Zdroj: MěÚ Jirkov 2006

Mimoškolní činnost Mimoškolní činnost zajišťují v Jirkově především Základní umělecká škola a Dům dětí a mládeže. Základní umělecká škola, Chomutovská 267, 431 11 Jirkov ZUŠ nabízí: Hudební obor, Výtvarný obor, Taneční obor, Literárně-dramatický obor. Aktuální kapacita ZUŠ je 636 dětí. Dům dětí a mládeže, Generála Svobody 1691, 431 11 Jirkov Dům dětí a mládeže Paraplíčko je jednou z hlavních organizací ve městě, která poskytuje nejen jirkovským dětem, mládeži, ale i dospělým různé zájmové aktivity pro volný čas. DDM nabízí pravidelnou činnost v těchto oborech: výtvarný, hudební, sportovní, taneční, výpočetní technika a cizí jazyky, internetovou hernu, stolní tenis, šipky, keramickou dílnu, vlastní společenské a sportovní akce a výlety, o prázdninách tuzemské i zahraniční pobyty, tábory a další aktivity. Aktuální docházka do DDM je 450 dětí. Do obou výše uvedených zařízení docházejí i děti z obcí mimo správu Jirkova – Vysoká pec, Drmaly, Otvice. Střední školy Ve městě působí jediné středoškolské zařízení a to Odborné učiliště a praktická škola v Jezerské ulici. Ve školním roce 2005/2006 navštěvuje zařízení 359 žáků, přičemž se nejedná pouze o jirkovskou mládež, ale i o žáky z jiných města a obcí v regionu. Škola nabízí následující učební obory: o Obráběcí práce o Šití oděvů o Zahradnické práce o Tesařské a truhlářské práce - tesařské práce o Malířské, lakýrnické a natěračské práce o Opravářské práce o Šití prádla o Sadovnické a květinářské práce o Zednické práce o Kuchařské práce


32


Tab. č. 21 – Vyjížďka do škol a učilišť v roce 2001 Žáci, studenti a učni vyjíždějící do škol

Okres celkem Chomutov Jirkov Kadaň Klášterec nad Ohří Vejprty

celkem

v % ze žáků, studentů a učňů

6 855 1 745 1 408 706 916 181

30,2 20,3 31,4 22,7 29,8 31,8 Zdroj: ČSÚ 2005, SLDB 2001

4.5.2

Zdravotnictví

Zdravotnické služby jsou pro Jirkovské obyvatele zabezpečeny v dostatečné míře. Řada specializovaných pracovišť je v blízkém Chomutově. Počty jednotlivých zdravotnických zařízení jsou uvedeny v následující tabulce. Tab. č. 22 - Zdravotnická zařízení v Jirkově Zdravotnické zařízení Detašované pracoviště nemocnice Samostatná ordinace praktického lékaře pro dospělé Detašované pracoviště samostatné ordinace praktického lékaře pro dospělé Samostatná ordinace praktického lékaře pro děti a dorost Samostatná ordinace praktického lékaře - stomatologa Samostatná ordinace praktického lékaře - gynekologa Samostatná ordinace lékaře specialisty Ostatní samostatná zařízení Detašované pracoviště ostatního samostatného zařízení Zařízení lékárenské péče

Počet 1 5 3 5 7 2 8 8 2

3 Zdroj: MOS 2004

4.5.3 Kultura K nejvýznamnějším kulturním zařízením v Jirkově patří následující: Zámek Červený Hrádek Zámek je spolu se zámeckou galerií přístupný v období od května do října vždy od úterý do neděle od 10.00 do 17.00 hod. V provozu je prohlídkový okruh v přízemí (galerie, chodby, muzeum vojenství, zámecká kaple) a v prvním patře (zrcadlový sál, Rytířský sál, knížecí salonek, malý salonek, chodby a další prostory). Návštěvníci mohou shlédnout každoročně aktualizované výstavy grafik, obrazů, dřevěných plastik, skla apod. Konají se zde pravidelně tyto akce: svatební obřady občanské i církevní v Rytířském sále, v kapli nebo na volném prostranství.


33


Kulturní,vzdělávací a informační zařízení Jirkov Oblast řídící činnost Informačního centra, Městské věže a zámku Červený Hrádek, kde se v současnosti buduje vzdělávací středisko a centrum cestovního ruchu. Celé zařízení, které bude poskytovat zázemí pro školící a vzdělávací aktivity, společenské a kulturní akce včetně ubytování, zahájí provoz již na podzim tohoto roku. Vytvoření atraktivního místa, jež se stane turistickým lákadlem pro naše i zahraniční návštěvníky, bude přínosem pro obyvatele města Jirkov zejména znásobením možností kulturního vyžití. Nově vzniklá organizace by v budoucnu měla zastřešovat a koordinovat kulturní dění ve městě a realizovat kulturní a společenské akce celoměstského a regionálního charakteru, a to pro všechny zájmové i věkové skupiny obyvatel. Galerie Jirkov Stálá nabídka: Historické fotografie Jirkova a Síň akademického malíře Jana Plívy. Kino Jirkov Provoz kina Jirkov byl znovu zahájen v roce 1994. Objekt je v majetku města, provozuje jej nájemce. Město každý rok dotuje energie a část provozních nákladů zařízení. Bez této dotace by provoz nebyl možný. V roce 2004 shlédlo 19 042 návštěvníků 411 přestavení. Byly dokončeny: instalace zvukového systému DOLBY SR, divadelní osvětlení jeviště řízené digitálním pultem. V hlavním programovém plánu bylo zařazeno 305 akcí a navíc se uskutečnilo 106 akcí mimořádných. Dále Kino Jirkov poskytuje prostor pro setkání klubu dětí, schůzky taneční skupiny, shromáždění Křesťanského společenství a výuku autoškoly. Kulturní dům Zdeňka Glückseliga Kulturní dům je místem pro pořádání plesů, tanečních zábav a spousty jiných kulturních a společenských akcí. Městská knihovna Oddělení pro dospělé čtenáře a oddělení pro děti a mládež poskytují tyto služby: • • • • •

výpůjční (beletrie, naučná literatura, časopisy) informační kopírovací internetovou studovnu besedy pro děti základních a mateřských škol

Tab. č. 23 - Kulturní zařízení v Jirkově

Jirkov

Veřejná knihovna

Stálá kina

1

1

Střediska pro volný čas 1

Ostatní

Galerie

Kostel

5

2

1

Zdroj: MOS 2004

4.5.4 Tělovýchova a sport Vzhledem k poloze města, počtu a věkové struktuře jeho obyvatel je nabídka zařízení pro sport a tělovýchovu nedostatečná.


34


V současné době je zpracována projektová dokumentace na vybudování sportovního areálu u 4. ZŠ v Jirkově. Dále město získává prostředky pro vybudování cyklistických stezek a cyklotras. Tab. č. 24 - Sportovní zařízení v Jirkově Město Jirkov

Koupaliště a bazény/ z toho kryté 2/1

Tělocvičny

Stadiony otevřené

Hřiště

5

2

8

Ostat. zařízení pro tělovýchovu 3 Zdroj: MOS 2004

4.5.5 Sociální péče Poskytovately sociální služeb pro uživatele z Jirkova jsou následující organizace: o

Městský ústav sociálních služeb, poskytující služby pro seniory, pečovatelskou službu, domov důchodců a penzion pro důchodce DPS Červenohradecká 1554 DPD Mládežnická 1753 Malobyty Ervěnická 1068 Domov důchodců

83 bytů 48 bytů 29 bytů 295 míst

o

Cesta naděje o. s. – Azylový dům pro matky a děti (kapacita pro 2 matky a 5 dětí)

o

Ubytovna pro bezdomovce - kapacita 24 lůžek (16 pro muže a 8 pro ženy), provozována městem

o

Katolická charita

o

Home care – sociální a zdravotní péče

o

O. s. Prohandicap – svoz do bezbariérových škol

o

Svaz zdravotnických a post civilizačních chorob

o

K-centrum v Chomutově

Město nemá zatím zpracovaný Komunitní plán sociálních služeb. Vzhledem k nadcházejí účinnosti zákona o sociálních službách bude jeho zpracování v nejbližší době pro město závazné.

4.6

Životní prostředí

Cílem této kapitoly je v dostatečné míře popsat staré ekologické zátěže, hlavní zdroje znečištění ovzduší a vod, čistotu vodních toků a ploch, lokalizace ÚSES a další oblasti, které vytvářejí limitující faktory ekonomického a společenského využití území.

4.6.1 Kvalita ovzduší Kvalita ovzduší patřila vzhledem k poloze města v Mostecko – Chomutovské průmyslové aglomeraci k faktorům, které významnou měrou negativně ovlivňovaly jak kvalitu života místních obyvatel, tak především jejich zdraví. Po roce 1989 je za účelem zlepšení kvality ovzduší realizována celá řada opatření počínaje odsířením bloků u Chomutovských elektráren přes plynofikaci jednoho z největších zdrojů místního znečištění – Válcoven trub, modernizaci kotelen velkých zdrojů znečištění na ušlechtilá paliva a konče plynofikací domácností ve městě. V Jirkově byla schválena též obecně závazná vyhláška MěÚ, která stanovila zónu s omezením zdrojů znečištění ovzduší, s platností od roku 1998.


35


Výše uvedenými investičními akcemi se podařilo podstatně snížit množství emisí v ovzduší. V současné době je ovzduší v Jirkově zatěžováno především zplodinami z automobilové dopravy a prašným aerosolem z nedalekých povrchových dolů.

4.6.2 Nakládání s odpady Obce jsou podle platného zákona o odpadech považovány za původce komunálního odpadu vznikajícího na jejich území. Za nakládání s dalšími odpady z průmyslu, zdravotnictví, úřadů atd. jsou odpovědni jednotliví původci, kteří se mohou podílet na obecním systému pouze s písemným souhlasem obce. Svoz odpadů v Jirkově zajišťují Technické služby města Chomutova a Jirkova. Pro ukládání odpadu je využívána skládka ve Vysoké Peci a prostor Dolu Čs. armády. K dispozici přichází v úvahu nová skládka Dolu Nástup.

4.6.3 Městská zeleň Městská zeleň má nezaměnitelnou a nenahraditelnou funkci; slouží k odpočinku a každodenní rekreaci, dotváří architekturu města a obytného prostředí. Plochy zeleně na území města určují prostorové a funkční vztahy ve struktuře města, vytvářejí systém zeleně, jehož součástí jsou jednotlivé prvky městské zeleně. Veřejná zeleň Veřejná zeleň je v Jirkově zastoupena městským parkem v Dvořákově ulici a několika drobnými plochami se sadovou úpravou. Soukromé zahrady u individuální zástavby kompenzují menší množství veřejné zeleně. Nejhodnotnější plochou zeleně je zámecký park u Červeného Hrádku, který bezprostředně navazuje na zalesněné svahy Krušných hor. Park byl vybaven hodnotnou zahradní architekturou, která se v převážné většině nedochovala. Součástí zámeckého parku jsou dvě vodní plochy pod zámkem, vhodně zakomponované do zdejšího krajinného prostředí. Vyhrazená zeleň Jedná se o důležitou formu zeleně, která je využívána na přechodnou dobu určitou skupinou lidí. V případě Jirkova se jedná především o zeleň na sídlištích. Sídlištní zeleň je na různé úrovni kvality, u novějších sídlišť chybí vysoká zeleň, která by alespoň částečně zlepšila stávající úroveň bydlení. Většina ploch je pouze zatravněna, není zde možnost kvalitního odpočinku v zeleni. Soukromá zeleň Jedná se o plochy na pozemcích fyzických či právnických osob - pro veřejnost nepřístupné. Zahrady u rodinných domů a viladomů mají často charakter lesoparků s velmi kvalitní vysokou zelení a často zde byly vysazovány kultivary dřevin domácích i cizích či jehličnaté dřeviny. Součástí městského systému jsou i zahrádkářské a chatové osady. Zahrádkářské osady jsou na severovýchodním okraji Jirkova a v údolí Bíliny. Tvoří významnou součást zeleně, jsou pro své majitele zdrojem krátkodobé rekreace. Ostatní zeleň Plochy ostatní zeleně jsou převážně na okrajích zastavěného území Jirkova, kde hrají významnou roli z krajinářského hlediska. Důležité jsou vodní plochy na okraji Jirkova, a to Novomlýnský a Mlýnský rybník, který je rekreačně využíván. Vodní nádrž na Bílině, která je součástí technického řešení Podkrušnohorského přivaděče, je však pro rekreační využití nevhodná.


36


4.7

Rekreace a cestovní ruch

V rámci této kapitoly je charakterizován stav infrastruktury cestovního ruchu v regionu, přírodní kulturně historický a technický potenciál pro jednotlivé formy cestovního ruchu a trendy ve vývoji návštěvnosti.

4.7.1 Turistické cíle a atraktivity Město Jirkov v současné době nepatří mezi příliš vyhledávané turistické cíle. Budoucí rozvoj cestovního ruchu v Jirkově může být zaměřen nejen na městskou turistiku, především okolí města může nabídnout návštěvníkům řadu zajímavých turistických cílů. Nejvyhledávanější turistickou atraktivitou města Jirkov je celý zastavěný i krajinný prostor Červeného Hrádku včetně koupaliště. Zámek Červený Hrádek je od roku 1996 v majetku města. Stal se skutečným centrem kulturního a společenského života celého regionu, kulturní programy a další originální akce zde konané pravidelně každou sezonu lákají návštěvníky z celé republiky. Dnešní návštěvník zámku si může prohlédnout zámecké interiéry včetně pracovny Maxmilána Hohenlohe, Rytířský sál, kapli Sv. Jana Křtitele, expozici obrazů malíře G. Zindela a výstavu vojenství. K dalším kulturně historickým památkám využitelným pro turistický ruch patří:

Děkanský kostel sv. Jiljí

Městská věž

Červený Hrádek

Morový sloup s Pietou

Radnice

Socha svatého Jana Nepomuckého

Kašna

Dům čp. 15

Dům čp. 19

Kaple Panny Marie

Kludského vila

Významným prvkem, který může mít vliv na rozvoj cestovního ruchu v Jirkově, je poloha města v blízkosti hranic se SRN. V současné době je tato příležitost využívána zejména ze strany obchodníků a provozovatelů restauračních zařízení, kteří nabízejí své služby jednodenním německým návštěvníkům města.

4.7.2

Infrastruktura cestovního ruchu

Spokojenost návštěvníků města je ovlivněna nejen nabídkou turistických cílů, ale též doprovodnými zařízeními, kterých návštěvník při pobytu ve městě využívá. Turistická infrastruktura je proto tvořena zejména ubytovacími zařízeními, stravovacími zařízeními, parkovišti, případně dalšími službami zaměřenými na turisty a návštěvníky města.


37


Zařízení pro aktivní trávení volného času Rekreační areál Červený Hrádek: ubytování v 18 čtyřlůžkových chatkách; prostory autokempu pro 20 připojení na elektrickou energii; celodenní stravování ve stylové restauraci a bufetech; koupání v nově zrekonstruovaném bazénu; tenis; volejbal; minigolf; malá kopaná; lodičky; turistika v Krušných horách pěšky nebo na horských kolech. Ubytovací zařízení Z hlediska poptávky po ubytovacích kapacitách (stávající nabídka představuje cca 160 lůžek v hotelech a penzionech, cca 140 lůžek ostatní ubytovacích zařízeních) při stávající intenzitě cestovního ruchu v Jirkově, zejména při počtech vícedenních návštěvníků, je možné konstatovat, že kapacita nabídky kvalitních ubytovacích zařízení je dostatečná. Možnosti rozšíření nabídky v tomto sektoru jsou z velké míry závislé na rentabilitě provozu těchto zařízení v mimosezonním období. Tab. č. 25 - Přehled ubytovacích zařízení v Jirkově Název ubytovacího zařízení

Adresa

Areál Koupaliště Červený Hrádek - Červený Hrádek u Jirkova sezónní kemp Hotel KAVALÍR Chomutovská 326 Hotel STADION U Stadionu Penzion BREMEN Olejomlýnská 327 Penzion HANA Studentská 1393 Penzion Ačko Mládežnická 1646 Privat HÖNIG Studentská 1397 Ubytovna MUS Vinařická 1243

Kapacita 72 lůžek v chatkách (18x4) cca 50 lůžek 50 lůžek 16 lůžek 30 lůžek 10 lůžek Zdroj: www.jirkov.cz

Stravovací zařízení Lze předpokládat, že nabídka restauračních zařízení odpovídá stávající poptávce ze strany turistů a návštěvníků města. V případě výraznějšího zájmu turistů o návštěvu Jirkova v budoucích letech dojde pravděpodobně k automatickému rozšíření nabídky restauračních zařízení stejně jako ke zvýšení kvality jejich služeb jako reakci na zvyšující se poptávku po stravovacích službách i na měnící se strukturu klientely. Tab. č. 26 - Přehled stravovacích zařízení v Jirkově Název restauračního zařízení Koliba – Rustika Nový Svět Pizzerie FANTOZZI Restaurace U Lva Restaurant City Sham Rock

Adresa Pionýrů 1729 Chomutovská 278 Kostelní 52 Mlýnská 331 Hrdinů 1205 Kostelní 75


38


Název restauračního zařízení Sklípek JAMAJKA U Radnice Vinárna Kulturního domu Zlaťák

Adresa Bezručova ulice 1394 nám. Dr. E. Beneše Ervěnická 1147 Zahradní 329 Zdroj: www.jirkov.cz


39


5.

Rozvojové faktory

Smyslem této kapitoly je souhrnně definovat tzv. rozvojové faktory. Pod pojmem rozvojové faktory rozumíme veškeré jevy, které mohou, ať už v pozitivním nebo negativním smyslu, ovlivnit socioekonomický rozvoj města a zlepšit, případně ohrozit jeho konkurenceschopnost a prosperitu. Jedná se v podstatě o definování konkurenčních výhod a nevýhod oproti ostatním srovnatelným městům v České republice. Tato syntéza zjištěných poznatků o městě a okolním regionu by měla usnadnit definování rozvojové vize, globálních cílů a prioritních oblastí v návrhové části strategického plánu. Předpoklady a limitující faktory rozvoje budou formulovány pro následující 4 oblasti: Ö Ö Ö Ö

Obyvatelstvo a kvalita života Místní ekonomika Infrastruktura a životní prostředí Rekreace a cestovní ruch

5.1

Obyvatelstvo a kvalita života

Předpoklady rozvoje

Poměrně příznivý demografický vývoj – setrvalý růst počtu obyvatel města Stabilně kladné ukazatele přirozené reprodukce obyvatelstva a migračního přírůstku Příznivá věková struktura obyvatel Kvalitní obytná hodnota území Dobré předpoklady pro další rozvoj bydlení – dostatek lokalit určených pro toto využití Silná vazba na město Chomutov – pozitivní prvek zejména s ohledem na nabídku pracovních sil a nabídku volnočasových aktivit Setrvalý růstový trend v počtu trvale obydlených bytů Možnost prezenčního VŠ studia v Chomutově (ČVUT) Kvalitní základní i vyšší občanská vybavenost Kvalitní síť sociálních služeb Relativně mladý bytový fond města, avšak tvořený především panelovou zástavbou Plánovaná deregulace trhu s byty Dostatečná kapacita základních škol Dostatečná kapacita středních škol a vysoký podíl soukromých středních škol (4347 míst) Fungující zdravotnická zařízení ve městě

Limitující faktory

Vysoká rozvodovost Nadprůměrná nezaměstnanost ve srovnání s krajským a celorepublikovým průměrem Absolutní převaha bytu převážně v panelové zástavbě Výrazně nižší podíl bytů v rodinných domech ve srovnání s průměrem za ČR (Jirkov – 14,8, ČR – 42,6 %) Ve srovnání s celorepublikovým průměrem horší vzdělanostní struktura obyvatelstva, v kontextu s průměry za okres téměř totožná Snížená adaptabilita pracovní síly na potenciálně nutnou rekvalifikaci Zvětšení podílu nejstarší ekonomické skupiny obyvatel v horizontu 15 let až o dvojnásobek (prognóza vývoje obyvatel v ČR) Zvyšující se podíl jednočlenných cenzovaných domácností


40


5.2

Místní ekonomika


Vyvážené hospodaření města Blízkost hranice se SRN – narůstající počet návštěvníků ze SRN zvyšující poptávku po nabízených službách a zlepšující tak podmínky pro MSP ve městě Rozvoj podnikání v souvislosti s rostoucím odvětvím cestovního ruchu se zaměřením jak na domácí, tak zahraniční návštěvníky Blízkost průmyslové zóny TRIANGLE s ohledem na její perspektivní obsazení, do budoucna bude zřejmě nejvýznamnějším zaměstnavatelem v regionu Plánované zkvalitnění dostupnosti hl. m. Prahy a PZ TRIANGLE díky výstavbě rychlostní silnice R 7 Průmyslová tradice regionu Zvýšení motivace volných pracovních sil k nalezení zaměstnání


V porovnání s ostatními městy Ústeckého kraje 3. nejnižší příjmy městského rozpočtu na 1 obyvatele Ve srovnání s ostatními městy Ústeckého kraje 3. nejnižší počet podnikatelských subjektů na 1 obyvatele Ve městě nepůsobí žádný podnikatelský subjekt, jenž zaměstnává více než 200 zaměstnanců Přetrvávající dopady restrukturalizace české ekonomiky Vysoká míra legislativních omezení pro rozvoj MSP Všeobecně nízká míra adaptability pracovních sil na rekvalifikaci na žádané profese v regionu na trhu práce poptávané Relativně nízká koupěschopnost obyvatelstva

5.3

Infrastruktura a životní prostředí


Relativně kvalitní dopravní napojení na republikovou železniční a silniční síť zajišťující dostupnost okolních regionů Dostačující kapacita městské hromadné dopravy Zavedení ekologických dopravních prostředků v MHD Plánovaná výstavba rychlostní silnice R 7 Výstavba nových tepelných elektráren náhradou za současné technologicky dožívající s ohledem na nutnost zásobení města teplem Kvalitní technická infrastruktura Výrazné zlepšení stavu všech složek životního prostředí v uplynulých 15 letech, zejména díky odsíření blízkých tepelných elektráren Přírodní bohatství blízkých Krušných hor coby rekreačního zázemí města Existence zahrádkářských osad na severovýchodním okraji města Jirkova jako zdroje krátkodobé rekreace a významné součásti zeleně Existence vodních ploch Novomlýnského a Mlýnského rybníka, rovněž rekreačně využívaných Zahradní park u Červeného Hrádku jako nejhodnotnější plocha zeleně ve městě


41



Z hlediska kvality životního prostředí je to blízkost významných energetických zdrojů (Tušimice, Prunéřov) a průmyslových závodů ve srovnání s jinými okresy ČR a jejich koncentrace zatěžující region exhalacemi

Přetrvávající zatížení ovzduší ve městě zplodinami z automobilové dopravy a prašným aerosolem z blízkých povrchových dolů

Scházející vysoká zeleň na sídlištích

5.4

Rekreace a cestovní ruch


Potenciál rozvoje cestovního ruchu v Krušných horách a posílení funkce města Jirkov jako zázemí pro návštěvníky (ubytovací, stravovací, informační a jiné doplňkové služby cestovního ruchu, zejména nabídka možností trávení volného času)

Pro návštěvníky města atraktivní dochované historické památky na území města, zejména zámek Červený Hrádek

Fungující turistické informační centrum

Nabídka nových produktů cestovního ruchu využívajících historické tradice města, zejména pak zámku Červený Hrádek

Bohatá nabídka kulturních akcí ve městě (Červený Hrádek, Galerie Jirkov, Kulturní, vzdělávací a informační zařízení Jirkov, Galerie Jirkov, Kino Jirkov, Kulturní dům Z. Glückseliga, Městská knihovna)

Dostatečná nabídka ubytovacích zařízení

Dostatečná nabídka stravovacích zařízení

Kvalitní marketing cestovního ruchu

Atraktivní krajina Krušných hor


Setrvalé působení negativní image Severních Čech

Stále nedostatečné využití turistického potenciálu Krušných hor

Nedostatečná nabídka možností aktivního trávení volného času a ostatních doplňkových služeb cestovního ruchu

Blízkost velkých energetických zdrojů a průmyslových závodů narušující vnímání regionu jako turisticky atraktivní oblasti

Relativně nízká kvalita doplňkových služeb cestovního ruchu


42

4,00

Roudnice nad Labem

Louny

Varnsdorf

Rumburk

Libouchec

Šluknov

Vejprty



Žatec


Šluknov

Duchcov

Žatec

Varnsdorf

Litoměřice

Úštěk

Chomutov

Česká Kamenice

Louny

Most

Ústí nad Labem

Podbořany

Libouchec

Litvínov

Bílina

Rumburk

Kadaň

Roudnice nad Labem

Vejprty

Lovosice

Štětí Teplice Jirkov Krupka Libochovice

Vejprty Libochovice Postoloprty Duchcov Velké Březno Libouchec

Krupka

Jirkov

Děčín

Ústí nad Labem


Postoloprty

Šluknov

Nedaňové příjmy (tis. Kč na 1 obyv.)

Litoměřice


Děčín

8,00 Velké Březno

10,00

Jirkov

Daňové příjmy (tis. Kč na 1 obyv.)

Krupka


Česká Kamenice

Úštěk


Rumburk

Louny

Podbořany

Varnsdorf

Žatec

Roudnice nad Labem

Štětí

Lovosice

Litoměřice

Bílina

Děčín

Teplice

Chomutov

Litvínov

Most

12,00

Libochovice

Postoloprty

Teplice

0,00

Štětí

Česká Kamenice

Podbořany

1,00

Chomutov

Most

5,00

Velké Březno

2,00

Kadaň

2,00

Duchcov

3,00

Litvínov

6,00 Ústí nad Labem

4,00

Úštěk

7,00 Kadaň

6,00

Bílina

45,00 40,00 35,00 30,00 25,00 20,00 15,00 10,00 5,00 0,00

Lovosice


Příloha č. 1

Rozpočtové příjmy a výdaje přepočtené na obyvatele v Jirkově v porovnání s ostatními městy Ústeckého kraje (2004)

A) Rozpočtové příjmy

Příjmy celkem po konsolidaci (tis. Kč na 1 obyv.)

0,00

43

40,00

30,00

Úštěk

Česká Kamenice

Louny

Most

Ústí nad Labem

Podbořany

Rumburk

Bílina

Regionální rozvojová agentura Ústeckého kraje, a.s. 0,00

B) Rozpočtové výdaje

Výdaje celkem po konsolidaci (tis. Kč na 1 obyv.) Žatec

Štětí

Bílina

Litoměřice


Děčín

Krupka Teplice

Krupka

Štětí

Žatec

Velké Březno

Chomutov

Varnsdorf

Krupka

Teplice

Podbořany

Šluknov

Litvínov

Louny

Bílina


Most


Česká Kamenice

Postoloprty

Libouchec

Vejprty

Úštěk

Libochovice

Roudnice nad Labem

Ústí nad Labem

Jirkov

Duchcov

Štětí

0,00

Libochovice

Libochovice Velké Březno


Teplice

Varnsdorf

5,00

Jirkov

Postoloprty

Děčín

Velké Březno

Šluknov

Úštěk

Šluknov

Jirkov

Chomutov

10,00

Varnsdorf

Litoměřice


Libouchec

Kadaň

1,00

Duchcov

20,00

Chomutov

Postoloprty

Duchcov

Most


Litvínov

Louny

Rumburk

Ústí nad Labem

Česká Kamenice

Podbořany

Lovosice

Rumburk

Litoměřice Děčín

2,00

Litvínov

Vejprty

Libouchec

15,00

Roudnice nad Labem

20,00 Roudnice nad Labem

3,00

Žatec

50,00

Kadaň

25,00

Vejprty

30,00 Kadaň

4,00

Lovosice

5,00

Lovosice


Kapitálové příjmy (tis. Kč na 1 obyv.)

Dotace (tis. Kč na 1 obyv.)

10,00

0,00

44

25,00

20,00

15,00

Regionální rozvojová agentura Ústeckého kraje, a.s. Most

Louny

Duchcov

Libochovice

Chomutov


Česká Kamenice

Postoloprty

Šluknov

Štětí

Libouchec

Jirkov

Libochovice

Roudnice nad Labem

Varnsdorf

Duchcov

Vejprty

Výdaje na služby pro obyvatelstvo (tis. Kč na 1 obyv.) Benešov nad Ploučnicí

0,00

Teplice

Postoloprty

Děčín

Úštěk

Podbořany

Bílina


Litoměřice

Jirkov

Chomutov

Šluknov

Krupka

Štětí

Rumburk

Podbořany

Velké Březno

Žatec

Krupka

Děčín

Štětí

Kadaň

Šluknov

Podbořany

Teplice

Ústí nad Labem

Postoloprty

Velké Březno

Vejprty

Varnsdorf

Libochovice

Litvínov


Duchcov

Rumburk

Bílina

Libouchec

Litoměřice

Roudnice nad Labem

Lovosice

Úštěk

Jirkov

Česká Kamenice


Most

Žatec

Louny

0,05 0,00

Krupka

10,00 Velké Březno

Ústí nad Labem

Žatec

Litoměřice

Varnsdorf

Kadaň

Louny Děčín

2,00

Vejprty


Litvínov

Kadaň

Teplice

Most

0,20 0,15 0,10

Rumburk

Libouchec

Litvínov

Česká Kamenice


8,00 Chomutov

0,35 0,30 0,25

Bílina

6,00 Úštěk

10,00

Roudnice nad Labem

12,00

Lovosice

0,45 0,40

Lovosice


Výdaje na zemědělství a lesní hospodářství (tis. Kč na 1 obyv.)

Výdaje na průmysl a ostatní hospodářství (tis. Kč na 1 obyv.)

5,00

0,00

45

7,00

6,00

5,00

4,00 Roudnice nad Labem

Regionální rozvojová agentura Ústeckého kraje, a.s. Jirkov

Šluknov

Litvínov

Libochovice

Děčín

Varnsdorf

Štětí

Chomutov

Děčín

Žatec

Velké Březno

Krupka

Libochovice

Šluknov

Lovosice

Podbořany

Vejprty

Teplice

Děčín

Litoměřice

Úštěk

Ústí nad Labem

Varnsdorf

Česká Kamenice

Štětí

Bílina

Žatec

Libouchec

Chomutov

Postoloprty


Kadaň

Jirkov

Roudnice nad Labem


Duchcov

Rumburk

Louny

Most

Velké Březno

Krupka

Výdaje na státní správu, územní samosprávu (tis. Kč na 1 obyv.) Libochovice

0,00 Podbořany

Výdaje na bezpečnost, požární ochranu a veřejný pořádek (tis. Kč na 1 obyv.)


Úštěk

Jirkov

Vejprty

Česká Kamenice

Postoloprty

Roudnice nad Labem

Teplice

Varnsdorf



Most

Litoměřice

0,00

Libouchec

Česká Kamenice

Teplice

Louny Šluknov

2,00

Duchcov

2,00 Litoměřice


Litvínov

4,00

Úštěk

Rumburk Lovosice

Duchcov

Bílina

0,50


Postoloprty

Velké Březno

Libouchec

Chomutov

Žatec

Rumburk

Louny

Bílina

Štětí

Kadaň

1,00

Podbořany

6,00

Most

8,00 Litvínov

8,00

Vejprty


10,00

Krupka

12,00

Lovosice

14,00

Kadaň


Výdaje na sociální věci a pol. zaměst. (tis. Kč na 1 obyv.)

1,00

0,00

46

Strategický plán rozvoje města Jirkova Profil města

Recommend Documents