STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE MĚSTA HUSTOPEČE

STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE MĚSTA HUSTOPEČE

ZPRACOVATEL: Odbor regionálního rozvoje Městský úřad Hustopeče

DUBEN 2008

Strategický plán rozvoje města Hustopeče

OBSAH OBSAH.......................................................................................................................................2 ÚVOD.........................................................................................................................................4 STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE MĚSTA HUSTOPEČE .............................................7 ANALYTICKÁ ČÁST..............................................................................................................8 1. ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA..................................................................................8 Pozice města v rámci JMK......................................................................................................9 Spolupráce s dalšími subjekty...............................................................................................11 2. OBYVATELSTVO A SÍDLA............................................................................................13 Obyvatelstvo .........................................................................................................................13 Sídlo......................................................................................................................................16 Rozvojové projekty města.....................................................................................................19 3. TRH PRÁCE.......................................................................................................................20 Zaměstnanost.........................................................................................................................21 Nezaměstnanost.....................................................................................................................26 4. HOSPODÁŘSTVÍ...............................................................................................................30 Struktura hospodářství...........................................................................................................32 Zemědělství...........................................................................................................................34 Průmysl..................................................................................................................................36 Tab. 21: Struktura podniků právní formy a podnikatelské aktivity (2004)..........................37 Vztahy obcí a podnikatelů.....................................................................................................37 5. SLUŽBY A OBČANSKÁ VYBAVENOST......................................................................38 Komerční služby ..................................................................................................................38 Rozvojové projekty města.....................................................................................................40 Veřejné služby.......................................................................................................................41 Rozvojové projekty města.....................................................................................................44 Rozvojové projekty města.....................................................................................................47 Rozvojové projekty města.....................................................................................................50 6. DOPRAVA...........................................................................................................................54 Silniční doprava.....................................................................................................................56 Železniční doprava................................................................................................................56 Sčítání dopravy......................................................................................................................57 Dopravní obslužnost..............................................................................................................58 Rozvojové projekty města.....................................................................................................58 7. TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA A ÚZEMNÍ PLÁNOVÁNÍ ................................61 Technická infrastruktura.......................................................................................................61 Rozvojové projekty města.....................................................................................................62 Územní plánování ................................................................................................................62 Rozvojové projekty města.....................................................................................................63 Složky přírodního prostředí...................................................................................................65 Ochrana přírody a krajiny.....................................................................................................69 Rozvojové projekty města.....................................................................................................70 9. CESTOVNÍ RUCH.............................................................................................................73 Rekreačně – turistické funkce mikroregionu........................................................................75 Turistická infrastruktura .......................................................................................................76 Organizace a marketing CR .................................................................................................77 Rozvojové projekty města.....................................................................................................78 11. PROBLÉMOVÁ ANALÝZA – DOTAZNÍKOVÉ ŠETŘENÍ......................................79 Základní údaje o průzkumu (metodologie)...........................................................................80 2


Struktura dotázaného vzorku.................................................................................................80 VYHODNOCENÍ ANKETNÍCH OTÁZEK........................................................................82 Úvodní otázka.......................................................................................................................82 Nejcennější oblasti ve městě.................................................................................................86 Sport......................................................................................................................................86 Péče o děti a vzdělávání........................................................................................................87 Kulturní a společenské dění ve městě...................................................................................88 Životní prostředí....................................................................................................................88 Doprava.................................................................................................................................89 Bydlení..................................................................................................................................91 Oblast zdravotní a sociální péče............................................................................................92 Služby města........................................................................................................................93 Občané a informovanost.......................................................................................................94 Zdroje informací ..................................................................................................................94 Přednosti města....................................................................................................................95 Nedostatky města.................................................................................................................96 Strategický plán....................................................................................................................99 ZÁVĚR...................................................................................................................................102 ROZHODNUTÍ.....................................................................................................................103 A. VIZE, CÍLE A SMĚRY ROZVOJE...............................................................................104

3


ÚVOD Město Hustopeče možno považovat za dynamicky se rozvíjející sídlo. Je významným prvkem ve struktuře sídel České republiky. Orgány města se rozhodly, v souvislosti s pociťovanou potřebou dalšího rozvoje, stanovit dlouhodobé cíle a pravidla, která budou respektovat ideu udržitelného rozvoje. Nástrojem stanovení a připravenosti jsou zpracované strategické rozvojové dokumenty. Ty jsou vhodné i potřebné rovněž v souvislosti s novým programovým obdobím Evropské Unie na léta 2007 – 2013. To nabízí subjektům v České republice přístup k čerpání prostředků z Evropských strukturálních fondů na podporu rozvojových projektů a aktivit. Strategický plán rozvoje města Hustopeče (dále jen SPRMH) navazuje na strategické dokumenty vyšších územních celků - v roce 2005 aktualizována „Strategie rozvoje České republiky“, v roce 2006 dokončen „Národní rozvojový plán ČR“, v roce 2006 aktualizována Strategie rozvoje Jihomoravského kraje. SPRMH je koncepční dokument, který formuluje pro delší časový horizont přístup města k podpoře rozvoje jeho územního obvodu. Stanovuje strategické cíle rozvoje jako celku a jeho funkčních částí a specifikuje důležitá opatření, která mohou vést k naplnění vytyčených cílů. SPRMH reaguje na základní principy Evropské Unie. Jedním z důležitých principů je princip programování, jenž vyjadřuje soustředění pozornosti zainteresovaných subjektů v zájmovém území na dosažení střednědobých až dlouhodobých cílů, stanovených ve strategii rozvoje území. Soulad s těmito cíli a strategiemi zvolenými k jejich dosažení, formulovanými v programovém dokumentu, je jedním z kritérií při rozhodování o výběru projektů, kterým budou přiděleny prostředky na podporu jejich realizace. V souladu s tímto postojem by se vytvářený SPRMH měl stát dokumentem, kolem kterého se soustředí rozhodující subjekty města s cílem podpořit rozvoj svého území. Právě spolupráce a soustředěné úsilí partnerů ze státní správy, samosprávy, podnikatelské sféry, nestátních organizací či občanských a zájmových sdružení, a také důsledný monitoring vývojových tendencí a změn, jsou nezbytným předpokladem pro další rozvoj území. SPRMH vychází z analýzy vývoje a stavu jednotlivých stránek hospodářského a sociálního rozvoje města a jeho funkčních součástí, rozvíjí tyto poznatky o nové, obsažené v doposud zpracovaných koncepčních dokumentech celostátního, krajského významu, shrnuje a vyhodnocuje zjištěné skutečnosti. Syntetické zhodnocení provedených analýz představuje problémová analýza a tzv. SWOT analýza. Definování hlavních problémů území a rozbor silných stránek, slabých stránek, možností a ohrožení daného území vytváří východisko pro stanovení a formulaci rozvojových cílů a záměrů. Základem návrhové části SPRMH je vize, charakterizující stav území, kterého bude dosaženo naplněním vytyčených cílů. Relativně obecně formulované cíle jsou blíže specifikovány v prioritách, opatřeních a aktivitách. Formuluje základní vizi rozvoje a globální cíle pro jednotlivé prioritní osy rozvoje, které věcně konkretizuje ve struktuře strategických cílů rozvoje a opatření k jejich naplňování. Důležitou součástí je nástin finančního rámce, jehož účelem je poskytnout představu o disponibilních zdrojích a o možných trendech vývoje ve finanční oblasti. K nim jsou jako konkrétní příklady přiřazeny doposud identifikované rozvojové záměry či připravované projekty. Zatímco v návrhové části budou specifikovány oblasti rozvoje v různé úrovni obecnosti (od vize, cílů a směrů rozvoje přes opatření a aktivity), konkrétní projekty a činnosti, jež je nutné řešit v krátkodobém horizontu, budou předmětem akčního plánu. Tato hierarchizace byla

4


zvolena záměrně z důvodu různé potřeby aktualizace jednotlivých částí. Zatímco návrhová část je zformulována na dlouhé období, plán je třeba aktualizovat v krátkém intervalu. Závěrečná část SPRMH – finanční rámec – pohlíží na navrhované projekty z hlediska finanční reálnosti a naznačuje možnosti financování realizace rozvojových aktivit. Vybrané projektové záměry města, u nichž byl identifikován nositel, cíl projektu, základní finanční rámec, možné způsoby financování a další potřebné informace, byly rozpracovány do podoby projektových fiší. Jedná se o standardizovaný formulář sloužící ke vstupnímu popisu projektu při předkládání žádostí o finanční podporu. Kroky potřebné pro realizaci aktivit vytyčených v SPRMH jsou vázány především na iniciativu představitelů veřejné správy v území. Za účinné spolupráce zainteresovaných subjektů (podnikatelské subjekty, nestátní neziskové organizace, občanské iniciativy, zástupci státních institucí a orgánů a dalších institucí) je potřebné začít vytvořený SPRMH postupně realizovat. Je rovněž žádoucí návrhovou část a zejména akční plán pravidelně aktualizovat, především z hlediska zařazování nově připravených projektů. SPRMH tedy nemá být dokumentem statickým, neměnným, ale naopak otevřeným, přístupným pro nové podněty, okolnosti a podmínky, umožňujícím průběžně reagovat na měnící se situaci v území a na aktuální problémy či potřeby dalšího rozvoje. Při zpracování SPRMH byly především využity a zakomponovány s autorským souhlasem dvě studie, a to: -

Regionálně geografická studie Židlochovicka a Hustopečska, diplomová práce Bc. Lukáše Nevěděla (2006) Strategie rozvoje Mikroregionu Hustopečsko, zpracovaná firmou GAREP (2007)

SPRM byl vytvářen odborem regionálního rozvoje Městského úřadu Hustopeče. Pro zpracování byly přizvány poradní komise Rady města. Analytické části se účastnilo aktivně 22 ze 150 členů komisí formou zpracování tématických SWOT analýz. Dále byla zpracována SWOT analýza k posouzení současného stavu vyváženosti územních podmínek pro příznivé životní prostředí, hospodářský rozvoj a soudržnost společenství obyvatel. Jejím cílem bylo identifikovat, popsat a navrhnout vymezení oblasti s oslabenou funkcí některého ze tří základních pilířů udržitelného rozvoje a vyhodnotit vzájemné vazby mezi nimi. Č.

HLAVNÍ TÉMATICKÝ OKRUH

DÍLČÍ TÉMA

Environmentální pilíř udržitelného rozvoje 1

Horninové prostředí

2

Vodní režim

3

Hygiena životního prostředí

4

Příroda a krajina

5

Zemědělská půda a PUPFL

Geomorfologie, geologické a hydrogeologické poměry Nerostné suroviny Povrchové vody Podzemní vody Ovzduší Hluková zátěž Odpady Biodiverzita a ekosystémy Krajina ZPF PUPFL a lesní porosty Ekonomický pilíř udržitelného rozvoje

5


6

Veřejná infrastruktura - doprava

7

Hospodářské podmínky

8

Rekreace a cestovní ruch

Silniční doprava Železniční doprava Letecká doprava Vodní doprava Kombinovaná - logistika Cyklistická doprava Pracovní příležitosti, vyjížďka a dojížďka za prací Ekonomická aktivita dle odvětví Podnikatelská aktivita Rozvojové plochy nadmístního významu Rekreační oblasti a střediska cestovního ruchu Hlavní atraktivity cestovního ruchu

Sociální pilíř udržitelného rozvoje 9

Sociodemografické podmínky

1 0

Hodnoty území

1 1

Veřejná technická infrastruktura – energetika a spoje

1 2

Veřejná technická infrastruktura vodohospo-dářská

Občanská vybavenost Obyvatelstvo a osídlení Bydlení Urbanistické, architektonické a ostatní civilizační hodnoty Přírodní (environmentální) hodnoty Zásobování elektrickou energií Zásobování plynem Spoje Zásobování pitnou vodou Odvádění a zneškodňování odpadních vod

Pořizovatel zajistil rovněž možnost účasti občanů města formou anketního dotazníku, který byl distribuován domácnostem ve městě v počtu 2.500 ks přímo v papírové podobě i nepřímo – prostřednictvím internetových stránek města. Součástí dotazníkového šetření byla i informační kampaň v Hustopečských listech a hustopečské kabelové televizi. Na dotazníkové šetření reagovalo 150 občanů z necelých 6 tisíc s trvalým pobytem ve městě. Výstupy dotazníkového šetření jsou součástí problémové analýzy.

6


STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE MĚSTA HUSTOPEČE Identifikace využitelných informací a vyhodnocení realizace aktivit navrhovaných v SPRMH Záměr pořídit dokument SPRMH byl ovlivněn dvěma základními faktory. Prvním z těchto faktorů jsou poznatky z období, kdy byla při společném rozhodování o otázkách rozvoje území využívána pouze urbanistická koncepce Územního plánu sídelního útvaru Hustopeče z roku 1995 (dále jen ÚPN SÚ). Tato splňovala požadavky dané v té době, a to pouze z hlediska prostorového využití a rozvoje území. Komplexní požadavky a předpokládané trendy rozvoje pojímá jako základní vstupy, kterým zajišťuje podmínky, ale neovlivňuje jejich intenzitu realizace. Druhým faktorem jsou objektivní změny ve společnosti, ke kterým od roku 1992 došlo (rozdělení Československé republiky, změna význačné části zákonů upravujících život ve společnosti). Změnily se tím jednak podmínky pro podnikání, zejména v zemědělství (Společná zemědělská politika EU, kvóty na produkci komodit a rozlohy vinic atd.), jednak se rozšířily možnosti získání dotací z evropských fondů. V souvislosti s evropskými dotacemi je v IPRMH nutné vytyčit aktuální směry rozvoje území a shromáždit rozvojové záměry a stanovit jejich nositele. Specifikace projektových záměrů ve formě projektových fiší umožní vytvořit přehled připravovaných projektů, a případně realizovat projekty se stejným zaměřením více obcemi společně, čímž by se značně ušetřily finanční prostředky i lidské kapacity věnované na vytvoření projektové žádosti. Již existující fiše se také mohou stát inspirací pro další subjekty, které následně připraví podobné projekty, takže vzroste absorpční kapacita území (tj. schopnost připravovat a předkládat projektové žádosti). Klíčovým faktorem pro efektivní čerpání finančních prostředků z fondů EU je ovšem zájem a ochota zainteresovaných subjektů spolupracovat, a to pro společný veřejný zájem s rovným přístupem bez klientelismu. ÚPN SÚ zachytil dosti podrobně stav infrastruktury. Bez změny a využitelné zůstávají informace o základních prvcích hlavních infrastrukturních systémů. V oblasti telekomunikací ovšem došlo v uplynulých letech k dynamickému vývoji, proto bude tyto informace nutné aktualizovat. Od roku 2006 je k dispozici rovněž Plán péče o krajinu města Hustopeče, který zahrnuje nejnovější poznatky o stavu krajiny v katastrálním území města včetně návrhu péče o krajinu. Půda jako základní prvek životního prostředí je dokumentována v odpovídající podrobnosti. Rovněž vývojové trendy byly odhadnuty rámcově správně. Žádná dokumentace se dosud komplexně nezabývala trendy vývoje stavu ovzduší, hlukového zatížení. Pro příští období je nezbytné pořídit aktuální informace, které podpoří zodpovědné rozhodování o rozvojových aktivitách.

7


ANALYTICKÁ ČÁST 1. ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA Město Hustopeče leží na jihovýchodě České republiky. Je součástí okresu Břeclav v rámci Jihomoravského kraje. Přináleží do příhraniční části republiky - sousedící na jihu s Rakouskem, na jihovýchodě se Slovenskem. Charakter krajiny určuje poloha území v geologické soustavě České vysočiny bezprostřední blízkosti Karpat. Výškopisně se katastrální území vyznačuje zajímavou různorodostí. Nejnižší nadmořská výška v k.ú. je v jihovýchodní části k.ú. při ústí potoka Štinkavka do k.ú. Starovičky – 174 m n. Naopak nejvyšší nadmořská výška 340 m n. m. je na severozápadě katastru u k.ú. Nikolčice. Členitost krajiny zvyšují okolní vrchoviny Pavlovských vrchů (Děvín 550 m n. m.), Ždánického lesa (Přední kout 410 m n m.) a Výhonu (355 m n. m.). Teplé klima a úrodné půdy, které jsou základem pro pěstování vinné révy, jsou typickým prvkem kulturní krajiny v této části území. Katastrální území města přináleží do povodí řeky Dyje. Okolní krajinu mezi městem a Pavlovskými vrchy změnilo vybudování přehradních nádrží – soustava tří přehradních jezer Nové Mlýny. Katastr města patří k nejstarším trvale osídleným oblastem jižní Moravy již z období neolitu. První písemné zmínky pocházejí z první poloviny 13. století. Již od 14. století disponovaly Hustopeče privilegii a právy (nejvýznamnější horenské) udělovanými českými králi (včetně Karla IV.). Významný mezník představoval rok 1572, kdy byly Hustopeče povýšeny na město. Další významný rozvoj zaznamenaly Hustopeče v druhé polovině 18. století, kdy platily za největší vinařskou obec i s velkými dobytčími trhy. Hustopeče si zachovaly v 19. století i první polovině 20. století statut sídla politického a soudního okresu. Erbovním znamením města je jeho vinařská kultura. Ta měla vliv nejen na zdejší viniční a sklepní hospodářství, ale i na etnickou skladbu města. Jejími významnými nositeli byli totiž němečtí kolonisté a později novokřtěnci. V současnosti Hustopeče již nejsou jenom zemědělskou obcí s doprovodnými řemeslnými a obchodními službami. Díky poloze při dálnici Brno - Bratislava i napojení na železniční trať Brno - Břeclav nastal v 50. - 60. letech rozmach především kovozpracujícího průmyslu a stavebnictví. Tento rozvoj pokračoval i v 90. letech, o čemž svědčí řada nových obchodních i výrobních společností působících ve městě a významný rozvoj služeb. Ve městě mají svá zastoupení řada územních pracovišť státních úřadů a organizací (Finanční úřad, Katastrální úřad, Úřad práce) i komerčních soukromých organizací a sdružení (hospodářské komory, zdravotní pojišťovny). Od 1. ledna 2003 jsou Hustopeče pověřeny funkcí "obce s rozšířenou působností" pro správní obvod 28 obcí, což vrací městu jeho původní postavení administrativního a správního střediska regionu. K 1.1.2008 má město rozlohu 2.453 ha s počtem 5.843 obyvatel.

8


POZICE MĚSTA V RÁMCI JMK Pro hodnocení celkové pozice města v rámci Jihomoravského kraje může být převzata metoda hodnocení obvodů POÚ (pověřených obecních úřadů v mikroregionu tedy Hustopečí a Klobouk), použitá v Programu rozvoje Jihomoravského kraje (2006). Pro obvody obcí s pověřeným obecním úřadem byly spočteny souhrnné indexy, způsobem jejich průměrování z hodnot indexů jednotlivých obcí v těchto obvodech, a vyjádřeny v jedné syntetické mapě. Tento postup směřuje k identifikaci obvodů POÚ slabých a ohrožených podle jednotlivých problémových oblastí. Mapa (obr. 1) hodnotí situaci v jednotlivých obvodech POÚ a přehledně vyjadřuje výsledky analýzy územních disparit. Vedle celkového pohledu na míru problémovosti území POÚ, která je na obr. 1 vyjádřena různou intenzitou modré barvy, jsou zde znázorněny sloupcovým grafem rozdíly v úrovni problémů pro jednotlivé sledované tematické oblasti (lidské zdroje, hospodářství, trh práce a zaměstnanost, technická infrastruktura, zemědělství a venkov). Toto umožnilo lépe odlišit vlivy, které působí na daném území jako bariéra, a ty které charakterizují příznivou situaci. Z tohoto pohledu vychází město jako území ohrožené. V jednotlivých dílčích indexech ukazatele hospodářství jsou průměrné. Dosti nadprůměrná je vybavenost technickou infrastrukturou, mírně nad průměrem jsou i lidské zdroje. Naopak podprůměrné jsou – navzdory zemědělskému charakteru oblasti – ukazatele zemědělství, což je do jisté míry dáno nastavením indexu (počet podnikatelů na 1 000 obyvatel je vzhledem ke struktuře zemědělských podniků Hustopečska poměrně malý, míra dlouhodobé nezaměstnanosti je dosti vysoká).

Obr. 1: Stupeň rozvoje obvodů POÚ V JMK Pramen: Program rozvoje JMK, GaREP 2006

9


Město je rozlohou svého katastru čtvrté největší z 15 ORP v JMK, které neměly statut okresního města před zrušením okresních úřadů. V počtu obyvatel i obcí správního obvodu je na pátém místě, z hlediska hustoty zalidnění pak na devátém místě. Patří do třetí úrovně silných mikroregionálních středisek Jihomoravského kraje (strategie rozvoje JMK). Lze konstatovat, že si město zachovalo charakter venkovského centra s dostatečným krajinným zázemím i s potenciálem dalšího rozvoje. Tab. 1.1: Srovnání velikosti správního obvodu města s ostatními ORP v Jihomoravském kraji Obvod

Rozloha v km2

Počet obyvatel

Počet obcí

Počet měst

Hustota zalidnění

Blansko

353,7

53.965

43

3

152,6

Boskovice

598,1

50.025

73

5

83,6

Brno*

230,2

367.729

1

1

1.597,4

Břeclav

438,8

58.733

17

5

133,8

Bučovice

170,8

15.764

20

1

92,3

Hodonín

217,4

61.968

18

2

285,1

Hustopeče

355,1

34.551

28

3

97,3

Ivančice

172,3

23.485

17

3

136,3

Kuřim

77,0

19.272

10

1

250,4

Kyjov

463,3

56.199

42

4

121,3

Mikulov

244,1

19.696

17

1

80,7

Moravský Krumlov

347,9

22.334

33

2

64,2

Pohořelice

195,3

12.565

13

1

64,3

Rosice

174,3

23.089

24

2

132,4

Slavkov u Brna

157,7

20.230

18

1

128,3

Šlapanice

498,7

54.667

40

3

109,6

Tišnov

339,4

27.417

59

1

80,8

Veselí nad Moravou

341,8

39.946

22

2

116,9

Vyškov

382,4

50.729

41

3

132,7

Znojmo

1.230,5

90.069

111

2

73,2

194,2

27.805

24

2

143,1

7.183,2

1,130.238

671

47

157,3

Židlochovice JMK

Pramen: Vybrané údaje o správních obvodech obcí s rozšířenou působností Jihomoravského kraje, ČSÚ - 2007

Při vnímání města Hustopeče v pozici regionu i z hlediska jeho dalšího rozvoje je vhodné využít závěru práce Bc. Nevěděla. Ten se ve své práci opírá o poznatky studie (P. Courtney a A. Errington – 2003) teorie regionálního rozvoje jádro – periferie, která se týká malých měst jako „sub-poles“ rozvoje území. Je zde zdůrazněna především historická role, jejich dlouholetá funkce pro zázemí a tedy i funkční regionalizaci území. Malá města na venkově se chovají jako velké póly rozvoje a kumulují do sebe další funkce i obyvatele ze zázemí, nyní lze pozorovat i formu

10


„suburbanizace“ a „spread out“ do zázemí těchto „pólů rozvoje“ včetně šíření inovací. Vlivem rozvoje malého města na venkově a jeho pulzace se v zónách rozšiřuje další rozvoj celého rurálního zázemí. V rozvoji nejen venkovského prostředí hrají důležitou roli především vnitřní aktivity, endogenní rozvoj. SPOLUPRÁCE S DALŠÍMI SUBJEKTY Partnerským subjektem města je slovenské město Modra, které má podobně jako Hustopečsko významnou vinohradnickou tradici. Kromě toho je známé svou tradiční modranskou keramikou. Více než 50 letou historii má spolupráce základních uměleckých škol obou měst, která spočívá v každoročním společném koncertu žáků obou škol střídavě v obou městech. Obdobně pokračuje neformální setkávání vinařů obou měst při různých vinařských akcích. Společné projekty nejsou realizovány, pouze od roku 2005 se město Modra jako součást Malokarpatského regionu prezentuje společně s Mikroregionem Hustopečsko na veletrhu turistických příležitostí Regiontour v Brně. Jinak je spolupráce velmi formální, zaměřená na úzce skupinové zájmy bez tendence všeobecného zájmu o rozvoj i na ostatních úrovních. Možná v důsledku malé prezentace a vzájemného seznamování se. Město udržuje neformální spolupráci s rakouským městem Poysdorf. Město je členem Svazu měst a obcí a Sdružení obcí a měst JMK.

SWOT ANALÝZA - REGIONÁLNÍ KONTEXT MĚSTA SILNÉ STRÁNKY

•

•

• •

•

výhodná poloha města v rámci střední Evropy, Brna, Vídně, Bratislavy s dostupnými vzdálenostmi i dopravní obslužnosti regionální centrum s koncentrací pracovních příležitostí v oblasti průmyslu a služeb, se správní funkcí obce s rozšířenou působností, středisko mikroregionu kompaktní, a výrazně profilovaná obytná, obslužná a výrobní funkce města s trendem dalšího rozvoje koncentrace rozvojových fenoménů: bohatá historie (Masaryk), tradice, kulturní památky, pestrý kulturní život, sport a rekreace, zajímavé přírodní lokality, rozvoj turismu (9x), včetně dobrého organizačního a technického zázemí pro pořádání regionálních a nadregionálních akcí tradice vinohradnictví, vinařství a ovocnářství - vstupní město do vinařského kraje v rámci ČR

SLABÉ STRÁNKY

•

• • • •

PŘÍLEŽITOSTI

•

intenzivní rozvoj spolupráce s obcemi v rámci mikroregionu i ostatními městy obzvlášť při rozvoji cestovního ruchu,

nedostatečná a účelová prezentace aktivit a činností ve městě pro obyvatele i navenek – nekritická snaha o dominanci v regionu s malou provázaností aktivit s aktivitami obcí regionu i obcemi mimo něj, nedostatek lokálního patriotismu, sebestřednost obyvatel, zájmových skupin, představitelů nízká úroveň spolupráce s úřady a orgány působícími ve městě a regionu v oblasti prevence negativních jevů a rozvoje silný provoz ve městě, průjezd kamiónů městem, značná vzdálenost do Prahy krajina poznamenaná intenzivním zemědělstvím bez orientace na biozemědělství včetně absence podniků zpracovávajících zemědělskou produkci špatné a nedostatečné využití historických míst a budov včetně špatného kulturního života mládeže a nedostatečného informačního systému

OHROŽENÍ

•

11

rivalita a spory ve městě, v regionu, územní nadřazenost, s neochotou i k mikroregionálním a nadregionálním projektům


•

• • •

zapojování obyvatel i návštěvníků do života města intenzivnější a více prezentovaná spolupráce s městem Modra, novými partnerskými městy v tuzemsku i zahraničí intenzivní propagace aktivit ve městě i města zlepšení podmínek pro rozvoj turistického ruchu (akce v letním období) vznik nových výrobních podniků i do budoucnosti

• • • • •

12

spory o kompetenci měst - rozšířená působnost, alibistické spoléhání na druhé - přenášení výkonu činností obcí na město zvýšená hustota dopravy malá propagace činnosti ve městě i navenek nereagování na vývojové trendy postupně rušená zdravotní péče a její přesouvání do pohraniční Břeclavi


2. OBYVATELSTVO A SÍDLA OBYVATELSTVO V polovině 20. století došlo k výraznému poklesu obyvatel Hustopečí z důvodů poválečného uspořádání. Celkově zaznamenaly výrazný nárůst (o 65,2 % v letech 1900 – 2007). Tento nárůst vysoce překračuje ve srovnatelném období trendy v rámci Hustopečska, okresu Břeclav i České republiky. Nutno konstatovat, že nárůst byl především na úkor obcí Hustopečska (viz tab. 2, obr. 2). Od roku 1991 počet obyvatel ČR kolísá, počet obyvatel Hustopečí však stabilně roste. Demografické chování populace se výrazně změnilo po roce 1989, příčinou byla zásadní společenská, politická a ekonomická transformace celé společnosti. Došlo např. ke snížení počtu narozených dětí, umělých přerušení těhotenství, snížení sňatečnosti, úmrtnosti atd. Díky těmto změnám přechází demografické chování populace kraje i ČR od východoevropského modelu k západoevropskému. Tab. 2: Vývoj počtu obyvatel v letech 1900 – 2007 index index 2007-1900 2007-1991 Hustopeče 3 603 2 652 5 868 5 881 5 952 165,2 101,4 Hustopečsko 37 406 34 513 35 608 35 871 36 110 96,5 101,4 okres Břeclav 120 898 109 381 123 337 124 274 112 954 93,4 91,6 ČR 9 374 028 8 896 086 10 302 215 10 230 060 10 287 189 109,7 99,9 Pramen: Historický lexikon obcí ČR 1869 – 2005, ČSÚ 2006; Počet obyvatel v obcích ČR k 1.1.2007, ČSÚ 2007 1900

1950

1991

2001

2007

Obr. 2: Vývoj počtu obyvatel v obcích Hustopečska v letech 1900 – 2007

13


Obr. 3: Vývoj počtu obyvatel v obcích Hustopečska v letech 1991 – 2007

Věkové složení obyvatel města je v porovnání se sledovanými územími příznivé. Podíl nejmladší kategorie obyvatelstva je vyšší (mimo Hustopečska) a podíl ostatních věkových kategorií nejpříznivější (tab. 3). Totéž dokládá i index stáří, definovaný jako podíl počtu obyvatel nad 65 let ku počtu obyvatel do 15 let (tedy nižší hodnota indexu značí příznivější věkovou strukturu). Rovněž průměrný věk je poměrně nízký. V příštích letech je však možné v souladu s celorepublikovými trendy očekávat nárůst podílu nejstarší složky populace a pokles podílu populace nejmladší, což dokládají statistické údaje z předchozího období vývoje. Příčinou bude stále nízká míra porodnosti a vstup osob ze silných poválečných ročníků do poproduktivního věku. Následkem toho se budou zvyšovat nároky na důchodové zabezpečení, zdravotní a sociální služby atp. Tab. 3: Věková struktura obyvatel (%) k 31.12.2006 0-14

15-64

65+

Hustopeče 14,8 73,8 Hustopečsko 15,0 71,1 okres Břeclav 14,5 72,0 ČR 14,4 71,2 Pramen: Věkové složení obyvatelstva České republiky v roce 2006, ČSÚ

index stáří 11,4 13,9 13,5 14,4

76,9 92,7 93,3 100,2

Průměrný věk 38,9 39,8 39,7 40,2

Úroveň vzdělanosti obyvatelstva města je spíše vyšší v porovnání s Hustopečskem a okresem Břeclav. Ve srovnání s úrovní celorepublikovou se však projevuje především nižší zastoupení obyvatel vysokoškolsky vzdělaných a velmi vyšší podíl obyvatel bez vzdělání – viz tab. 4. Nižší vzdělanost obyvatel, ale i dojíždějících za prací souvisí s tradičně vyšší zaměstnaností v zemědělství a průmyslových odvětvích nevyžadujících vyšší nároky na vzdělání, což je charakteristické pro celé Břeclavsko. Tab. 4: Struktura obyvatel podle vzdělání (%) k 1.3.2001 Základní

Střední

14

Střední

Vysokoškolské

Bez


Hustopeče Hustopečsko okres Břeclav ČR Pramen: SLDB 2001, ČSÚ

22,7 29,3 28,9 23,0

bez maturity 37,7 41,9 39,6 38,0

s maturitou a vyšší odborné 29,1 22,5 24,2 28,4

7,7 4,6 5,5 8,9

vzdělání a nezjištěno 2,8 1,7 1,7 1,8

Pohyb obyvatelstva se skládá z přirozeného pohybu (narození a úmrtí) a z migrace. Statistické údaje o pohybu obyvatel jsou dostupné pouze do úrovně ORP, proto je v tomto ukazateli – v tab. 5 – hodnoceno území ORP Hustopeče. Výsledek je ovšem možné zobecnit i pro město. Na rozdíl od trendů na Břeclavsku i v ČR počet obyvatel Hustopečska mezi lety 1995 a 2005 vzrostl. Charakteristiky porodnosti a úmrtnosti odpovídají situaci v celém okrese, oproti ČR je úmrtnost mírně nižší. Přirozeným pohybem obyvatelstvo Hustopečska ubývá (o 1,2 % za desetileté období), i když méně razantně než je v ČR obvyklé. Intenzita stěhování je na Hustopečsku poměrně vysoká, saldo migrace (rozdíl počtu přistěhovalých a vystěhovalých) je oproti okresu přibližně trojnásobné a vůči ČR téměř dvojnásobné. Migrací přibylo 2,3 % obyvatel. V celkovém výsledku přibylo 1,1 % obyvatel. Tab. 5: Bilance pohybu obyvatelstva v letech 1995 – 2005 přirozený migrační celkový přistěhovalí vystěhovalí přírůstek saldo přírůstek na 100 obyvatel středního stavu ORP Hustopeče 9,8 8,3 1,4 21,1 21,1 0,0 1,5 ORP Hustopečsko 9,8 11,0 -1,2 14,2 11,9 2,3 1,1 okres Břeclav 9,6 10,9 -1,3 10,2 9,4 0,8 -0,5 ČR 10,0 11,8 -1,8 2,9 1,5 1,4 -0,4 Pramen: Demografická ročenka správních obvodů obcí s rozšířenou působností 1995 až 2005, ČSÚ 2006; Demografická ročenka okresů České republiky 1991 až 2005, ČSÚ 2006; Demografická ročenka krajů České republiky 1991 až 2005, ČSÚ 2006 narození

zemřelí

Migrační pohyb obyvatel Hustopečska kopíruje celorepublikové trendy, kdy se v 90. letech zvýšila migrační atraktivita menších obcí (do 5 tisíc obyvatel), a naopak větší a postupně i malá města se stala migračně ztrátovými. Hustopeče jsou v tomto případě anomálií. Zároveň roste význam přechodných forem pohybu obyvatelstva – denní dojížďka ze širokého zázemí a periodická dojížďka spojená s přechodným bydlením v pronajatých bytech či ubytovacích zařízeních ve městech. V případě Hustopečí hraje významnou roli také dobrá dostupnost velkých měst – Brna, takže se území částečně stává suburbánním zázemím tohoto města. Trendy dalšího vývoje ve městě budou subjektivně odrážet politiku místních orgánů z hlediska podpory výstavby nových bytů a rodinných domků a objektivně promítat populační vývoj shodný s celorepublikových trendem. Otázkou zůstává, zda politika místních orgánů napomůže růstu počtu obyvatel bydlících ve městě vycházejících ze zajištění bydlení nastupujících generací nebo se stále intenzivněji bude promítat migrace, tj. odchod „domácích“ a imigrace z okolí včetně Brna vlivem suburbanizace. K posouzení může přispět i šetření, které bylo provedeno na základě obsazenosti realizované výstavby bytových domů v lokalitě Za Pionýrskou. Z celkového počtu 53 závazně prodaných bytů k datu 10.7.2008 53 je tento počet klientů z následujících lokalit: - Hustopeče: .................................... 19, tj. 36% 15


- okolí Hustopečí (cca do 15km): ... 22, tj. 42% - Brno: ............................................. 4, tj. 7% - jiný kraj ČR vč. Prahy: .................. 5, tj. 9% - Slovenská republika: ..................... 3, tj. 6% Z uvedeného vyplývá, že v zásadě převažuje přes požadavky o byty zájem ze strany imigrantů. Nepotvrzuje se zatím vliv suburbanizace, spíše i z jiných poznatků vyplývá, že stále pokračuje imigrace obyvatel z okolních obcí lépe finančně zajištěných a emigrace místních obyvatel do okolí za méně nákladnějšími pozemky pro výstavbu rodinných domků nebo lacinějších nemovitostí pro bydlení. Tyto skutečnosti mají a do budoucna jistě budou mít vliv na zapojení obyvatel do života města. SÍDLO Pozice města v rámci Jihomoravského kraje, státních i evropských vztazích vyplývá z jeho výhodné geografické polohy. Město bylo a je součástí křižovatky urbanizačních os kontinentálního významu (Skandinávie - Panonská nížina - Balkánský poloostrov - Malá Asie, Pobaltí - Pádská nížina - Pyrenejský poloostrov) . Výhodnost polohy je do značné míry předurčena přírodními podmínkami, především polohou na severním okraji Vídeňské pánve, představující průchod mezi Alpami a Karpaty s umístěním mezi hlavními uzly na křižovatkách těchto komunikací - Brno a Břeclav. Struktura osídlení města i jeho okolí odráží historii osidlování kraje, která závisela i na přírodních podmínkách. Nacházejí se zde velká venkovská sídla (často i s několika tisíci obyvateli), doplněna malými sídly, která prošla vývojem změn se stabilizací ve 13 - 14. století. Převážná část zastavěného území leží v údolní nivě Štinkavky, jejíž východní svah je příkrý a západní mírně sklonitý. Město svým půdorysem patří do skupiny měst s přerušeným pravoúhlým půdorysem, jehož tvar je ovlivněn do jisté míry tímto svažitým terénem. Nárys města má historický městský charakter jen v centrální části města, kde je několik různě dochovaných renesančních domů. Jak v centrální, tak především v ostatní zastavěných plochám se projevila přestavba a výstavba z období let poválečných. Tab. 6: Obyvatelstvo a domy v retrospektivě (SLDB - podle územní struktury k 1.3.2001) Roky sčítání 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 Počet obyvatel 3 106 3 302 3 654 3 603 3 473 3 494 3 719 2 652 3 174 3 804 5 251 Index růstu 106% 111% 99% 96% 101% 106% 71% 120% 120% 138% Počet domů 522 546 564 588 590 607 726 593 675 735 784 Index růstu 105% 103% 104% 100% 103% 120% 82% 114% 109% 107% Počet obyvatel /dům 5,95 6,05 6,48 6,13 5,89 5,76 5,12 4,47 4,70 5,18 6,70 Pramen: Vybrané údaje o správních obvodech obcí s rozšířenou působností Jihomoravského kraje, ČSÚ

1991 5 868 112% 946 121% 6,20

Vývoj města z hlediska sídla významně ovlivňovali historicky přítomná etnika německých kolonistů, novokřtěnců, židů v součinnosti a spolužití se slovanskými skupinami. Toto se nejvíce projevilo v poválečném období, kdy město bylo takřka vylidněno (odsun Němců) a následně zvyšování počtu obyvatel bylo zajišťováno především imigrací z okolních obcí. Na vývoj sídla měly významný vliv historické přelomy. Nejbližší historie 50 let významně ovlivnila tvář a výraz sídla. Z původního historického centra s vyšší zástavbou obemknutou především rodinnými domy venkovského typu o rozloze cca 88 ha došlo k rozšíření na 149 ha, což je index růstu 169%. Jednalo se především o výstavbu obytných domů, a to více podlažních doplněných dostavbou rodinných domků především řadovou zástavbou. Je 16

2001 5 881 100% 1 044 110% 5,63


zajímavé, že proti roku 1930, kdy lze vnímat největší meziválečný rozmach Hustopečí se v porovnání s rokem 2001 snížila hustota počtu obyvatel i počet obyvatel na domovní jednotku. Lze to přisuzovat zvýšení nároků na obslužné prostory, veřejná prostranství doprovázející využité plochy pro bydlení, neboli zvýšený standart bydlení ve městě. Tuto skutečnost podporuje i vývoj v letech 1991–2001. Další významnou skutečností pro vývoj sídla je možné uvést ve vazbě na rozvoj průmyslových ploch. V poválečném období se ve městě vyskytovaly pouze malé plochy pro drobnou řemeslnou výrobu. Od roku 1949 (historická katastrální mapa města) do roku 2007 došlo k záboru ploch pro průmysl včetně zemědělské prvovýroby v rozsahu 168 ha. Plochy průmyslových areálů se vyskytují ve všech okrajových částech sídla, včetně extrému výskytu kovozpracující firmy ve středu města. Tento rozvoj měl a má na sídlo, jeho regionální kontext, obyvatelstvo i ostatní funkce a jevy zásadní význam. Jak z hlediska urbanistického, tak i architektonického. Jak v kladném, tak i záporném slova smyslu. Na rozvoj města měl vliv budování železnice. Tím, že město se dostalo mimo základní přepravní cesty, ztrácelo význam a vliv, což se projevovalo ve stagnaci rozvoje města proti obcím a městům nacházející se na železnici - viz. Tabulka 1.2. a porovnání vývoje počtu obyvatel a domů v letech 1890 -1910. Ovšem pro dnešní dobu lze vnímat i pozitivní efekty a dopady trasování železnice mimo vlastní sídlo. Tím je míněno snížené zatížení hlukem ze železniční dopravy, respektive neomezení rozvoje města limity a ochrannými pásmy železničních koridorů. Stejně jako měl vliv vývoj železnice na rozvoj města lze v současnosti pozorovat dopady vývoje silniční respektive dálniční sítě. Na jedné straně je město dopravně velmi přístupné. Na druhé straně to vyvolává zpětnou vazbu ve vztahu k limitování rozvoje města z důvodů ochranných pásem a hlukových zatížení. Stávající hodnocení sídelního rozvoje města lze vyjádřit takto: Město vytváří homogenní celek s dvěma satelitními místními částmi, které se vytvořily v poválečné až předrevoluční době. a) jedná se o zemědělský areál – Hustopeče-farma, s s doplňkem bydlení dříve pro zaměstnance: Dnes, z důvodu ukončení provozování statku (brownfields) se stává problémem z hlediska zabezpečení hodnotného bydlení, ale zároveň potenciálem pro celkovou revitalizaci území. Z hlediska stávajícího platného územního plánu se počítá s dalším rozvojem území pro průmyslovou a zemědělskou výrobu, což může vytvářet střety ve vazbě na bydlící obyvatelstvo. Zároveň zde dochází k postupné realizaci podnikatelského záměru vybudování infrastruktury pro cestovní ruch využívajícího přiléhající krajinu. b) významnější lokalitou je místní část Šakvice –nádraží. Jedná se o průmyslovou zónu, která vykazuje po porevoluční restrukturalizaci v dnešní době významný rozvoj. Zde je třeba brát v úvahu rovněž určitý konflikt ze strany využití území, kde se setkávají dopravní zátěž, průmyslová zátěž a bydlení. Vlastní sídlo je urbanizovaným celkem v údolní nivě potoka Štinkavka s mnoha rozličnými funkcemi a limitními podmínkami rozvoje. Je to dáno jednak hlukovým pásmem přiléhající dálnice D2, která významně ovlivňuje stávající zastavěnou část města, tak i potenciální rozvoj směrem na východ. V této oblasti jsou rovněž nejvýhodnější polohy vinohradů. V jižní části katastru města se nacházejí půdy bonity I. a II. s menším výskytem erozních svahů nebo již stávajících prvků ÚSES – územní systém ekologické stability. Obdobně je tomu v západní části katastru, kde by bylo možné uvažovat potenciál dalšího rozvoje především podél

17


komunikace II/420 Hustopeče – Šakvice. Tato lokalita je vhodná pro výstavbu objektů bydlení a občanské vybavenosti. Severní část směrem na Starovice patří rovněž mezi nejvhodnější plochy pro zemědělskou výrobu z hlediska bonity půdy a již realizovaných i připravovaných investic do protipovodňové a protierozní ochrany. Zbývající severní část katastru města nad dálnicí je využívána zemědělsky a jsou zde významné přírodní lokality, proto není vhodná pro další rozvoj zástavby města. Město kolem své centrální části je zastavěno bydlením a občanskou vybaveností, s tím, že ze všech stran jsou na okraji města umístěny výrobní areály. Město nemá mimo místní části Šakvice –nádraží koncentrovány průmyslové podniky do jedné lokality. Nutno konstatovat, že mimo firmy Worthington se jedná o relativně bezproblémové provozy z hlediska ovlivňování úrovně bydlení v přiléhajících lokalitách. Firma Worthington představuje pro město výraznou ekologickou zátěž, kterou bude třeba v budoucnu snad i radikálně řešit. Bydlení Charakteristika bydlení je do značné míry ovlivněna rostoucí mobilitou obyvatelstva, souvisí i s demografickými ukazateli (stárnutí populace, změny počtu dětí, velikosti rodin, typů domácností atd.). Existuje také vazba na měnící se strukturu osídlení (zejména proces suburbanizace) a na rozmístění pracovních příležitostí. Současně se mění nároky na požadovanou kvalitu bydlení (typ domu, bytu, lokalizace) a obecně lze konstatovat, že se stále více uplatňují odlišné individuální požadavky. Obydlenost domů i bytů Hustopečí je vyšší než ve vyšších územních jednotkách. Velmi výrazně převládají byty v rodinných domech, kterých je více než čtyři pětiny (přibližně dvojnásobek oproti průměru ČR). Průměrná velikost bytu – 3,0 místností – je významně ovlivněna trendem výstavby a přestavby od poválečných let do let devadesátých. K rekreačním účelům byl v roce 2001 vykazován pouze 1 byt. Tab. 7: Domovní a bytový fond k 1.3.2001 Počet domů Hustopeče 1 044 Hustopečsko 11 327 okres Břeclav 237 514 ČR 1 969 018 Pramen: SLDB 2001, ČSÚ

Obydlené Obydlené byty (%) Neobydlen Obytných Byty Osob domy é místností sloužící k na byt v RD v BD (%) byty (%) na byt rekreaci (%) 93,7 81,8 15,4 6,3 3,0 2,7 0,1 85,1 82,7 16,0 13,6 3,9 3,1 3,5 86,4 50,3 49,0 10,9 2,3 2,8 2,9 82,8 42,6 56,5 12,3 3,9 2,6 2,7

Domovní fond města je poměrně mladý. Podobně jako v celé republice převažují domy postavené ve 2. polovině 20. století (1946-1990), v Hustopečích je jich téměř 90% z celkového počtu domů. Významný podíl zaujímají také domy postavené v posledním období (1991-2001). Naopak nejstarších domů je oproti průměru ČR příznivě nízké procento. Lze konstatovat, že se v převážné míře jedná o opravené a zachovalé domy, které jsou často předmětem památkové ochrany.

Tab. 8: Stáří domů k 1.3.2001 do 1919 Hustopeče Hustopečsko okres Břeclav

4,2 8,9 8,7

Stáří domů (%) 1920-1945 1946-1970 1971-1990 6,1 29.0 36,9 13,0 48,3 11,5 26,0 41,2

18

1991-2001 9,3 29,8 11,1


ČR Pramen: SLDB 2001, ČSÚ

16,2

20,0

39,7

24,2

V posledních letech se v Jihomoravském kraji dosti intenzivně staví; intenzita bytové výstavby (počtu dokončených bytů na 1 000 obyvatel) v posledních letech mezi kraji ČR nadprůměrná, nadto vykazuje rostoucí trend (obr. 4). V okrese Břeclav – za nižší územní jednotky nejsou údaje k dispozici – je ovšem intenzita od roku 1997 poměrně nízká, hodnoty navíc poměrně výrazně kolísají. Převážná část domů Hustopečí postavených v nejmladším období, 1981-2001, pochází spíše z let osmdesátých či raných devadesátých. Úroveň vybavenosti domů jednotlivými druhy technické infrastruktury je ve městě značně vyšší proti všem vyšším územním jednotkám. Nejvyšší podíl domů je napojen na vodovod (99,4 %), což přibližně odpovídá úrovni okresu i republiky. Velmi vysoký podíl domů ve městě, ORP i v okrese Břeclav je napojen na plyn (přes 80 %), což je přibližně o polovinu více než je v ČR obvyklé. Tab. 9: Vybavenost domů v mikroregionu Hustopečsko technickou infrastrukturou k 1.3.2001 Vybavenost (%)

Hustopeče Hustopečsko okres Břeclav ČR Pramen: SLDB 2001, ČSÚ

přípojkou na kanalizační síť 91,6 38,6 49,2 52,4

vodovodem 99,4 96,6 97,0 97,8

plynem 96,7 83,9 81,7 56,6

ústředním topením 82,2 73,9 73,5 73,1

Město disponuje byty, ovšem trendem posledních let je jejich odprodej do osobního vlastnictví. Město eviduje žádosti o byty i stavební parcely pro výstavbu rodinných domků. Počet žádostí se pohybuje kolem 150 žádostí. Na základě těchto informací iniciovalo zahájení výstavby nových bytových domů včetně parcel pro výstavbu rodinných domků. Pro tato účely zajistilo technické sítě a komunikace na vlastních pozemcích s možností dalšího pokračování. Vlastní výstavba bytových domů i rodinných domků je realizováno developery. Město soustředí i žádosti o byty s pečovatelskou službou. Upřesnění počtu bytů s pečovatelskou službou se předpokládá po vypracování projektu komunitního plánu. ROZVOJOVÉ PROJEKTY MĚSTA Připravované projekty: Název projektu 17/2008 - Regenerace panelových sídlišť

Oblast zaměření

Realizátor projektu

obyvatelstvo a bydlení

Město

SWOT ANALÝZA - OBYVATELSTVO A BYDLENÍ SILNÉ STRÁNKY

• • • •

SLABÉ STRÁNKY

nízká míra úmrtnosti • vzdělanostní struktura obyvatelstva vysoká míra ekonomické aktivity obyvatel • atraktivita bydlení ve městě, technické

19

nedostatečná nabídka bytů (sociálních, startovacích) a jejich technický stav nedostatek volných stavebních míst pro rodinné domy


•

vybavení bytů nové sídliště

• • • • • •

4.3. PŘÍLEŽITOSTI

• • • • • • • •

nabídka bytů a volných ploch pro výstavbu využití technologií pro šetření s energiemi příležitosti pro zaměstnání seniorů komplexní řešení využití ploch deregulace nájemného využívání státních programů podpory rozvoje bydlení hledat formy komunikace a aktivní spolupráce mezi občany města a vedením města řešení parkovacích ploch garážováním

negativní dopady městského charakteru života nezájem obyvatel hluk z dálnice D2 stav a množství parkovacích ploch, občanské vybavenosti na sídlištích město znečištěné výkaly psů (především na sídlištích) slabé využití technologií šetřících energie 4.4. OHROŽENÍ

• •

• • • •

snižování počtu obyvatelstva (pokles porodnosti, migrace) nebezpečí odlivu perel. mladých rodin (budoucí ekon. činná část obyv.) neřešení problematiky sídlišť nedostatečná architektonická koordinace a usměrňování výstavby nových bytů odtažitost města od občanů vybudované prostory pro bydlení se stanou „noclehárnou“ pro přistěhovalce s nezájmem o aktivní zapojení do života města

3. TRH PRÁCE Situace na trhu práce a nezaměstnanost je jedním z hlavních ukazatelů hospodářské problémovosti území. Přestože došlo v ČR za posledních 5 let k výrazným změnám na trhu práce, většina z těchto změn se projevila spíše plošně a zostřila situaci v již v té době postižených okresech, a tak např. v pořadí okresů podle míry nezaměstnanosti nedošlo k výrazným posunům. To znamená, že okresy, které na tom byly špatně, jsou na tom špatně i nyní, pouze se jejich problémy prohloubily a zvětšily (míra nezaměstnanosti v ČR vzrostla

20


z 3 % v roce 1996 na téměř 9 % v roce 2005). Nejhorší situace je dlouhodobě v pánevních okresech Severních Čech a na Ostravsku. Jihomoravský kraj vykázal míru nezaměstnanosti k roku 2007 7,3 % a trvale tak překračuje celorepublikový průměr (6,0 %). Tab. 10: Meziroční vývoj nezaměstnanosti 2002 abs. % 290 9,63 137 8,28 153 11,27 1806 9,91 897 8,52 909 11,80

2003 abs. % 321 10,25 153 8,93 168 11,85 1868 9,98 906 8,45 962 12,04

9,80

10,30

Hustopeče muži ženy Hustopečsko muži ženy okres Břeclav ČR Pramen: MPSV 2008

2004 abs. % 300 9,58 134 7,82 166 11,71 1798 10,60 871 8,97 927 12,79 11,30 9,50

2005 abs. % 328 10,48 140 8,17 188 13,26 1867 11,01 910 9,37 957 13,20 11,10 8,90

2006 abs. % 268 8,56 113 6,6 155 10,93 1644 9,69 769 7,92 875 12,07 9,60 7,70

2007 abs. % 195 6,23 96 5,60 99 6,98 1261 7,44 643 6,62 618 8,53 7,50 6,00

Míra nezaměstnanosti prochází typickými sezónními výkyvy: je vyšší v zimních měsících, postupně se snižuje s tím, jak přibývají příležitosti sezónního zaměstnání ve stavebnictví, zemědělství aj. Zvýší se potom v létě, kdy se na úřadech práce registrují čerství absolventi škol, mírně klesá s jejich postupným umísťováním na trhu práce a opět roste s ukončováním sezónních prací. Mimo tyto pravidelné oscilace, které jsou pozorovatelné ve většině regionů, prochází nezaměstnanost také dlouhodobějšími oscilacemi. V jejich průběhu se mění také relativní pozice jednotlivých regionů a obcí. Toto se promítá v Hustopečích v závislosti na rozvoji nabídky pracovních sil. Pokles nezaměstnanosti je dán zvýšenou nabídkou pracovního uplatnění. Což se projevuje jak v celorepublikové, tak i regionální působnosti. ZAMĚSTNANOST Struktura ekonomicky aktivních obyvatel Struktura ekonomicky aktivních obyvatel odráží celkové zaměření místního hospodářství, dojížďkové vazby a postavení sídla v celkové hierarchii sídel. V tab. 11 je přiblížena struktura ekonomicky aktivního obyvatelstva podle hlavních hospodářských sektorů, tak jak byla zjištěna při posledním sčítání lidu. Do primárního sektoru zahrnujeme zemědělství, lesnictví a rybolov, do sekundárního sektoru průmysl (těžební, zpracovatelský, voda a energie) a stavebnictví a do terciárního sektoru celou škálu služeb (obchod, pohostinství, ubytování, doprava a spoje, peněžnictví, služby pro podniky, veřejná správa, školství, zdravotnictví a ostatní služby). Pro Hustopečsko a Hustopeče je typická téměř vyrovnaná zaměstnanost EAO – ekonomicky aktivních obyvatel – v sekundárním a terciárním sektoru. Hustopečsko dvojnásobně převyšuje hodnotu zaměstnanosti EAO Jihomoravského kraje a České republiky v sektoru zemědělství, lesnictví a rybolovu, mírně nadprůměrná je i v porovnání s okresem Břeclav. V průmyslu a stavebnictví Hustopečsko převyšuje hodnoty zaměstnanosti EAO o 5 % a v oblasti služeb ztrácí 10 % oproti průměru JMK a ČR, resp. 6 % vůči okresu Břeclav. Při porovnání relativních hodnot z let 2001 a 2006 (hodnoty z roku 2006 pro JMK: I. sektor 3,7 %, II. sektor 39,4 %, III. sektor 56,9 %; pro ČR: I. sektor 3,8 %, II. sektor 40,0 %, III. sektor 56,3 %) došlo k nárůstu v sekundárním a terciárním sektoru v JMK a ČR, zatímco primární sektor zaznamenal mírný pokles, což odpovídá současnému vývoji sektorové zaměstnanosti. Tab. 11: Sektorová struktura ekonomicky aktivního obyvatelstva

21


Obec

počet obyvatel

celkem Hustopeče 5 881 Hustopečsko 35 871 okres Břeclav 124 274 JMK 1 134 786 ČR 10 230 060 Pramen: SLDB 2001

I. zemědělství, lesnictví a rybolov absol. % 146 4,3 1 929 10,9 5 528 8,7 28 510 5,0 230 475 4,4

Ekonomicky aktivní obyv. absol. 3 331 17 698 63 325 571 565 5 253 400

% 56,6 49,3 51,0 50,4 51,4

II. průmysl a stavebnictví absol. 1 184 7 520 23 513 215 924 1 980 672

% 35,5 42,5 37,1 37,8 37,7

III. služby absol. 1 071 7 160 29 436 292 308 2 644 418

% 32,2 40,5 46,5 51,1 50,3

Město Hustopeče vykazuje nadprůměrnou hodnotu podílu ekonomicko aktivních obyvatel, což vyjadřuje zdraví z hlediska věkového složení proti ostatním srovnávaným územím. Téměř vyrovnaný podíl zaměstnanosti EAO je v oblasti zemědělství, lesnictví a rybolovu; průmyslu a stavebnictví, ve vztahu k vyšším územně správním celkům od úrovně kraje. Je výraznou anomálií se srovnání s Hustopečskem i okresem Břeclav. Zároveň vykazuje velmi nízkou úroveň zaměstnanosti v terciárním sektoru. Což je vzhledem k jeho postavení v rámci Hustopečska i okresu Břeclav překvapující. Lze konstatovat, že toto srovnání může být iniciační pro podporu výraznějšího rozvoje především podnikatelských aktivit v oblasti služeb ve městě i pro spádové území Hustopečska. Zde by bylo vhodné využít rozvoj na podporu zviditelnění a nabídky pro rozvoj turistického ruchu. Vyjížďka za prací Vyjížďka za prací je významným rysem socioekonomického vývoje ve vyspělých zemích, který vyrovnává nesoulad v rozmístění pracovních míst a míst bydliště (umožňuje prostorovou separaci pracovní a obytné funkce). Informace o dojížďce a vyjížďce jsou současně významné pro zjištění územního rozmístění a odvětvové struktury pracovních míst, z hlediska odhadu dopravních potřeb atd. Informace o dojížďce a vyjížďce za prací se v ČR zjišťují při sčítání lidu, domů a bytů. Vysoká intenzita vyjížďky za prací je charakteristická pro celou ČR a – jak ukázaly výsledky sčítání lidu v roce 2001 – v průběhu 90. let nedošlo k jejímu podstatnému snížení. Je to podmíněno především narůstající specializací ekonomických činností v jednotlivých místech, a také koncentrací především terciárních aktivit do městských center, kterou dojížďka za prací umožňuje. I v tomto kontextu je však počet osob cestujících za prací přes hranici obce na Hustopečsku poměrně vysoký. Tuto skutečnost je možné hodnotit jednak pozitivně, neboť umožňuje nalézt ekonomicky aktivním osobám zaměstnání odpovídající jejich vzdělání, kvalifikaci či zájmům, jednak negativně, protože dlouhá doba strávená v zaměstnaní v jiné obci snižuje vazbu obyvatel k obci jejich bydliště. Pro obce Hustopečska je typický poměrně vysoký stupeň vyjížďky za prací. Mimo obec svého bydliště v roce 2001 pracovalo 56 % obyvatel Hustopečska, což bylo cca o 18 procentních bodů více než v Jihomoravském kraji. V tomto směru je město Hustopeče se svými 27 % vyjíždějících významně výjimečné na Hustopečsku, což je dáno rozvinutou strukturovanou nabídkou zaměstnání ve městě. Tab. 12: Porovnání vyjížďky za prací a škol vyjíždějící žáci, studenti a učni z celkového počtu

Vyjíždějící za prací Obec celkem Hustopeče Hustopečsko

z toho ženy

%

denně

počet

%

783

274

27,6

577

292

27,0

8 755

3 363

56,6

7 411

3 246

67,8

22


okres Břeclav JMK

26 598

10 315

47,2

21 206

9 918

44,2

194 268

76 489

38,1

160 370

69 728

34,6

Pramen: SLDB 2001 Tab. 13: Dojíždějící za prací do města podle pohlaví a věku 2 734

v tom z toho ve věku muži ženy 15 - 24 25 - 29 30 - 39 40 - 49 50 - 59 1 117 338 385 737 771 481 1 617

2 479

1 431

1 048

311

346

660

712

436

13

240 143 133 128 118 117 116 103 93 85 84 83 69 67 67 67 63 58 55 55 255

133 72 73 68 47 65 62 42 55 56 49 34 54 31 38 48 37 39 31 32 186

107 71 60 60 71 52 54 61 38 29 35 49 15 36 29 19 26 19 24 23 69

30 16 16 15 10 22 6 17 11 11 12 12 6 12 4 7 9 7 8 9 27

22 20 22 20 14 13 27 11 11 21 10 9 11 4 7 11 8 11 9 5 39

67 35 36 43 31 23 32 27 30 24 17 28 16 14 29 18 20 9 16 17 77

84 43 32 33 38 36 29 37 26 14 25 19 18 26 13 17 18 20 10 6 59

35 27 27 17 25 23 22 10 13 15 20 15 18 11 14 13 8 9 12 1 45

2 2 1 2 1 2 8

88

63

25

4

8

32

20

19

5

Celkem Dojíždějící celkem v tom: z ostatních obcí okresu celkem

60 a více 21

1)

z toho obce: Šakvice Starovice Velké Pavlovice Uherčice Velké Němčice Starovičky Strachotín Horní Bojanovice Popice Zaječí Rakvice Boleradice Podivín Křepice Kurdějov Vrbice Bořetice Němčičky Klobouky u Brna Nikolčice z jiných okresů celkem z toho obce: 1) Brno

Pramen: SLDB 2001

Dojížďka do města z hlediska pohlaví je ovlivňována především strukturou nabídky pracovních příležitostí i určitým zájmem žen o pracovní příležitost v místě bydliště. Dojížďka z pohledu věkové struktury odráží zvýšený zájem pracovníků středního a předdůchodového věku přiblížit své zaměstnání bydlišti. Zároveň se zde promítá populační křivka vývoje počtu obyvatel sedmdesátých let.

23


Pramen: SLDB 2001 Tab. 14: Dojíždějící za prací do města podle odvětví z toho odvětví zemědělství, doprava a průmysl stavebnictví obchod lesnictví telekomun. 2 734 177 1 155 284 278 167

Celkem Dojíždějící celkem v tom: z ostatních obcí okresu celkem

zdravotnictví, soc. činnosti 69 182

školství

2 479

158

1 078

265

243

145

59

151

240 143 133 128 118 117 116 103 93 85 84 83 69 67 67 67 63 58 55 55 255

12 30 7 21 7 3 4 2 3 7 9 1 1 1 5 1 1 2 -

140 49 46 43 45 49 75 60 58 37 40 41 26 35 24 26 11 20 22

13 10 12 18 8 15 11 8 9 15 8 7 15 8 8 16 9 7 4

20 23 21 11 18 14 3 8 7 4 2 4 4 7 6 7 11 9 6

9 7 9 3 3 7 3 2 5 5 4 2 3 2 7 5 9 2 6

3 1 2 5 3 2 3 6 1 1 5 2 1 3 2 4

12 7 17 8 8 4 2 4 5 6 6 6 5 7 3 4 6 6

2 19

22 77

6 19

7 35

2 22

2 10

5 31

88

8

23

6

13

4

1

22

1)

z toho obce: Šakvice Starovice Velké Pavlovice Uherčice Velké Němčice Starovičky Strachotín Horní Bojanovice Popice Zaječí Rakvice Boleradice Podivín Křepice Kurdějov Vrbice Bořetice Němčičky Klobouky u Brna Nikolčice z jiných okresů celkem z toho obce: 1) Brno

Tabulka charakterizuje rozvoj města v poválečném období, tj. změnu zemědělského střediska regionu na průmyslové centrum. Zároveň potvrzuje vyhodnocení v rámci Strategie Mikroregionu Hustopečsko o trendech vyjížďky. Lze konstatovat, že se zvyšuje podíl dojíždějících za prací z obcí, které mají centrum vyjížďky jiné než Hustopeče. Je třeba vzít v potaz i problematiku obcí, jejich dojížďky a vyjížďky ve správním obvodu Hustopečska.

24


Obr. 4: Dojížďka za prací a počet zaměstnaných v obci (2001) Spádovou oblastí vyjížďky za prací pro severovýchodní obce Hustopečska je především Brno, pro jihozápadní obce jsou to Hustopeče. Do Velkých Pavlovic nejvíce dojíždějí obyvatelé Vrbice, Kobylí a Bořetice; do Šitbořic jezdí pracující z Nikolčic a Divák. U více než poloviny obcí je podíl vyjíždějících pracovníků vyšší než 80 %.

Obr. 5: Vyjížďka za prací 2001 25


Vysoký podíl vyjíždějících z obcí Hustopečska znamená potenciál pracovních sil pro trh práce především ve sféře služeb pro město. To je možné podporou soukromého podnikání. Snížení dojížďky je pak možné realizovat výstavbou nových rodinných domů – viz. kapitola 2. Obyvatelstvo a sídlo o vývoji naplňování požadavků obyvatel Hustopečska na trhu s byty a stavebními parcelami v Hustopečích. NEZAMĚSTNANOST Nezaměstnanost úzce souvisí s celkovým vývojem na trhu práce a se stabilitou ekonomických subjektů, resp. jejich odbytovými možnostmi, a strukturou regionální ekonomiky. Jedním z ukazatelů vykazující situaci nezaměstnaných na trhu práce je míra nezaměstnanosti. Obecně tuto míru definujeme jako procentuální podíl nezaměstnaných na pracovní síle. Tab. 15: Meziroční vývoj nezaměstnanosti 2002 abs. % 290 9,63 137 8,28 153 11,27 1806 9,91 897 8,52 909 11,80

2003 abs. % 321 10,25 153 8,93 168 11,85 1868 9,98 906 8,45 962 12,04

9,80

10,30

Hustopeče muži ženy Hustopečsko muži ženy okres Břeclav ČR Pramen: MPSV 2008

2004 abs. % 300 9,58 134 7,82 166 11,71 1798 10,60 871 8,97 927 12,79 11,30 9,50

2005 abs. % 328 10,48 140 8,17 188 13,26 1867 11,01 910 9,37 957 13,20 11,10 8,90

2006 abs. % 268 8,56 113 6,6 155 10,93 1644 9,69 769 7,92 875 12,07 9,60 7,70

2007 abs. % 195 6,23 96 5,60 99 6,98 1261 7,44 643 6,62 618 8,53 7,50 6,00

Míra nezaměstnanosti Na obr. 5 je znázorněna míra nezaměstnanosti na celostátní, krajské, okresní a úrovni správního obvodu. Vzhledem k značným rozdílům hodnot míry nezaměstnanosti během roku na Hustopečsku jsou data zaznamenána za pololetní období od roku 2005 do roku 2007. Míra nezaměstnanosti v JMK, okrese Břeclav a Hustopečsku má shodnou vývojovou tendenci, pouze ukazatelé míry nezaměstnanosti za celou ČR mají klesající tendenci. 12

Hustopečsko

11

okres Břecla v

10

JMK

9

ČR

Míranezměstoi(%)

8 7 6 12/2005

6/2006

12/2006

6/2007

Období

Obr. 6: Vývoj míry nezaměstnanosti Pramen: Úřad práce Břeclav, 2005 – 2007

Především na Hustopečsku a v okrese Břeclav se projevují typické sezónní výkyvy: míra nezaměstnanosti je vysoká v zimních měsících, postupně se snižuje s tím, jak přibývají příležitosti sezónního zaměstnání ve stavebnictví, zemědělství aj., a opět roste s ukončováním sezónních prací. Sezónní charakter nezaměstnanosti je pro Hustopečsko zvláště

26


charakteristický, jak je patrné z kartogramů uvedených v příloze 5. Zimní míra nezaměstnanosti se pohybuje v intervalu 4 – 16 %, zatímco letní míra nezaměstnanosti dosahuje max. 12 %. Samotné město je v rámci Hustopečska výrazně odlišné. Je to dáno jeho charakterem postavení. Míra nezaměstnanosti žen je výrazně nižší vzhledem k pestřejší nabídce pracovních míst v místě bydliště. Míra nezaměstnanosti mužů je rovněž nižší. Při podrobnější analýze vystupuje významně jev spojený se sociálními, respektive asociálními jevy – občany, kteří nemají zájem pracovního uplatnění. Ve městě Hustopeče je dle informací z Úřadu práce, pracoviště Hustopeče evidováno k 31.8.2008 155 nezaměstnaných a z hlediska dlouhodobé nezaměstnanosti (nad půl roku) 55 občanů města (1,7%), tj. nezaměstnaných, kteří již nemají nárok na podporu v nezaměstnanosti, ale vzhledem k uplatňování požadavků výplat sociálních dávek musí být registrováni u Úřadu práce. Více než 1 rok je 33 nezaměstnaných (1,1%), více než 2 roky je 28 nezaměstnaných (0,8%) a více než 3 roky je 20 nezaměstnaných (0,6 %). Z hlediska trendu vývoje je zajímavá informace, že tito nezaměstnaní v poslední době v důsledku změny politiky sociálních dávek začínají pociťovat významný nedostatek finančních prostředků, což někteří chtějí řešit získáním zaměstnání. Vzhledem ke skutečnosti, že jsou u potencionálních zaměstnavatelů na Hustopečsku „známí“, spojují řešení své situace i se změnou bydliště. Zároveň tento trend může mít i negativní dopady na zvýšení trestné a přestupkové činnosti za účelem zajištění finančních prostředků. Struktura uchazečů o zaměstnání Tab. 12 detailněji znázorňuje prostorové uspořádání uchazečů o zaměstnání na Hustopečsku. Absolutní hodnoty počtu uchazečů lépe ilustrují konkrétní situaci v obci a mohou vést k lepšímu posouzení vhodnosti nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti. Nejvyšší koncentrace nezaměstnaných je samozřejmě v populačně nejsilnějších Hustopečích, dále ve Velkých Pavlovicích a Kloboukách u Brna. Z hlediska struktury uchazečů o zaměstnání je významný podíl žen, který úzce souvisí s nabídkou práce v jednotlivých oborech hospodářství a typech činností. Tab. 16: Vývoj počtu uchazečů ve městě a na Hustopečsku Obec Kašnice Kurdějov Velké Hostěrádky Morkůvky Diváky Němčičky Horní Bojanovice Starovičky Pouzdřany Borkovany Starovice Strachotín Nikolčice Boleradice Popice

Počet obyvatel k 1.1.2007 227 352 435 467 472 616 621 742 749 762 780 785 802 867 935

Ekonomicky aktivní obyv. 12/2005 95 169 200 214 226 274 305 346 367 350 379 393 367 392 501

počet VPM

počet uchazečů 12/2005 3 16 17 38 26 45 34 48 63 60 38 52 24 50 70

27

06/2006 7 47 12 24 21 21 20 38 52 45 36 35 27 46 54

12/2006 4 20 12 29 22 44 37 40 55 49 35 51 30 54 67

06/2007 2 14 11 15 14 20 20 27 37 38 22 29 31 40 39

06/2007 0 0 0 0 0 10 4 2 3 4 2 0 0 6 0


Ekonomicky aktivní Obec obyv. k 1.1.2007 12/2005 12/2005 Kašnice 227 95 3 Brumovice 948 439 56 Uherčice 1 031 478 46 Vrbice 1 114 542 82 Krumvíř 1 130 536 49 Křepice 1 241 613 60 Bořetice 1 321 615 83 Šakvice 1 363 679 74 Velké Němčice 1 654 832 55 Šitbořice 1 935 946 78 Kobylí 2 077 1 031 98 Klobouky u Brna 2 239 1 038 103 Velké Pavlovice 3 079 1 500 171 Hustopeče 5 952 3 131 328 Hustopečsko 34 696 16 958 1 867 Pramen: ÚP Břeclav, 2005 – 2007, výpočty GaREP Počet obyvatel

počet VPM

počet uchazečů 06/2006 7 42 38 47 38 11 64 53 47 59 81 93 149 278 1 485

12/2006 4 37 34 82 57 50 77 58 55 47 83 91 156 268 1 644

06/2007 2 31 28 49 38 35 47 42 38 39 56 64 118 218 1 162

06/2007 0 7 9 5 7 4 14 2 4 10 14 14 13 107 241

Co se týká věkového rozložení uchazečů, tak nejnižší podíl na celkovém počtu uchazečů mají mladiství (18 – 24 let), naopak nejhůře umístitelní jsou starší občané (nad 50 let). Taktéž uchazeči se zdravotním postižením jsou hůře uplatnitelní na trhu práce, tvoří celou pětinu celkových uchazečů o zaměstnání (viz příloha 7). Výrazný podíl na nezaměstnanosti mají vyučení (46 %), dále uchazeči se základním vzděláním (27 %) a s maturitou (21 %). Absolventi tvoří 4 % z celkového počtu uchazečů. Dlouhodobá nezaměstnanost (délka evidence nad 12 měsíců) dosahuje téměř 40 %, v obci Diváky dokonce 50 % (viz příloha 8). Dlouhodobá nezaměstnanost má kromě výrazného snížení příjmů nezaměstnané osoby řadu dalších negativních dopadů. Dochází k dekvalifikaci nezaměstnaného, kdy ztrácí přehled o oboru a deformují se jeho pracovní návyky. S rostoucí dobou nezaměstnanosti se tak v podmínkách zvyšující se konkurence na trhu práce snižuje šance na jeho opětovné začlenění do pracovního procesu. Částečným řešením je dostatečná nabídka rekvalifikačních programů. Důležitý je také kvalifikační soulad uchazečů o práci a volných pracovních míst. Řešením je přijetí pracovníka do zaměstnaneckého poměru s podmínkou, že po nástupu do zaměstnání projde rekvalifikačním kurzem již jako zaměstnanec s jistotou uplatnění nově nabytých znalostí. I přes relativně nízké absolutní počty nezaměstnaných ve většině venkovských obcí je nutné věnovat zvýšené úsilí snižování nezaměstnanosti, především u problémových skupin, které jsou z trhu práce vytlačovány. Mezi problémové skupiny patří zejména dlouhodobě nezaměstnaní (kteří postupně ztrácí pracovní návyky a schopnost být zaměstnán), absolventi škol bez praxe, osoby se změněnou pracovní schopností (ZPS) či matky s malými dětmi a osoby v předdůchodovém věku. Konkrétní motivace setrvání v nezaměstnanosti je však věc výrazně individuální a závisí na situaci každého uchazeče. Tato psychologická rovina boje s nezaměstnaností je zřejmá mimo jiné i z toho, že obce s vysokou a nízkou nezaměstnaností spolu sousedí a že tudíž začlenění jejich ekonomicky aktivních obyvatel na trhu práce není jen výsledkem působení „objektivních“ faktorů jako je poloha nebo dopravní dostupnost.

28


Trh práce města i Hustopečska lze charakterizovat vysokou zaměstnaností ve vinařství, značnou sezónní nezaměstnaností, vysokým podílem vyučených na míře nezaměstnanosti, dostatečným využíváním institutu veřejně prospěšných prací a silnou vyjížďkou za prací. Obce by se měly snažit rozprostřít sezónní zaměstnanost na celý rok, snížit nezaměstnanost nastolením vhodného systému rekvalifikací, podporovat podnikatele zapojit se do rozvoje území a tím vytvářet nová pracovní místa.

SWOT ANALÝZA - TRH PRÁCE SILNÉ STRÁNKY

• • • •

dostupná, kvalifikovaná a levná pracovní síla poloha města, volné plochy pro výstavbu podniků, příchod nových investorů úřad práce začínající nabídka vzdělávacích kurzů na CCV

SLABÉ STRÁNKY

• • • • • •

PŘÍLEŽITOSTI

• • • • •

•

přilákání nových investorů a udržení efektivní politiky zaměstnanosti iniciace tvorby pracovních míst pro soc. znevýhodněné občany zajištění praxe pro absolventy, zapojení dlouhodobě nezaměstnaných, poradenství rekvalifikační kurzy a projekty pro nezaměstnané rozšiřovat zpracovatelská zařízení na zemědělské produkty a vytvořit odbytové centrum podporovat živnostníky

nárůst nezaměstnanosti (absolventů a mladých lidí) a nedostatek pracovních míst nedostatek ploch pro rozvoj výroby, obchod, služby a MSP dlouhodobě nepracující chybějíc nabídka kvalifikovaných pracovníků rekvalifikační kurzy - rychleji reagovat na potřeby regionu slabá podpora malých a středních podnikatelů OHROŽENÍ

• • • •

29

recese ekonomiky, nízká dostupnost úvěrů nedostatek pracovní síly a bytů, odliv investorů nedostatek pozemků pro investory nezájem a absence spolupráce města se zaměstnavateli a úřadem práce na vytváření pracovních míst


4. HOSPODÁŘSTVÍ Základními vlivy na charakter, strukturu a prostorové rozložení hospodářství města jsou dopravní dostupnost a obslužnost, sídelní struktura a přírodní podmínky. Dopravní charakteristiky jsou pojednány v samostatné kapitole, na tomto místě lze zdůraznit přímé napojení Hustopečí na dálnici D2, průchod železničního koridoru a z toho plynoucí dobrou silniční i železniční dostupnost velkých měst kraje, resp. dalších významných sídel ČR. To má pozitivní vliv zejména na rozvoj výrobních podniků a podniků služeb a předpoklad rozvoje drobných podnikatelských aktivit spíše regionálního dosahu. Sídelní struktura vymezována a ovlivňována především územním plánem města je blíže zachycena a analyzována v samostatné kapitole. Přírodní podmínky působí podpůrně na všechny druhy hospodářských aktivit, zdejší klima a reliéf umožňující intenzivní zemědělskou výrobu. Charakter ekonomických aktivit spjatých s prostorem nejlépe ilustruje využití půdy. Tab. 17: Srovnání využití půdy v k.ú. Hustopeče u Brna s většími územními celky (2006) podíl na celkové rozloze (%)

území

podíl orné zastapůdy na lesní vodní ostatní věné sady a zemědělpůda plochy plochy plochy zahrad louky vinice ské (%) y

zemědělská půda

rozloha v km2 celkem

orná

24

82,9

60,0

10,0

4,6

8,3

2,3

0,4

3,7

11,7

72,2

Hustopečsko

371

77,1

60,4

4,8

2,2

7,9

9,9

3,2

1,9

7,9

78,3

okr. Břeclav

1 124

67,8

53,3

4,1

2,8

16,4

5,9

1,8

8,1

78,6

JMK

7 066

60,0

50,0

3,5

4,1

2,4

28,0

2,1

2,0

8,0

83,3

78 867

54,0

38,6

2,6

12,3

0,2

33,6

2,0

1,6

8,7

71,5

Hustopeče

ČR

Pramen: www.czso.cz, vlastní výpočty

Základními kategoriemi pro posouzení využívání krajiny a charakteru hospodářství je členění na zemědělskou půdu, lesní půdu a nezemědělskou půdu. Podíl zemědělské půdy a jejích jednotlivých funkčních užití (zejména půda obdělávaná orbou) jsou významné pro posouzení charakteru a intenzity zemědělské činnosti. Postavení Hustopečska jako území s příznivými podmínkami pro zemědělskou výrobu potvrzuje vysoký podíl zemědělské půdy. Míra zornění je v k.ú. Hustopeče u Brna ve srovnání s vyššími územními celky vyšší. Příčina je ve značném podílu speciálních kultur – sadů, zahrad a vinic v území (podrobněji viz dále). V rámci Hustopečska město vykazuje vyšší podíl vinic než je průměrné procento, což je dáno skutečností, že řada obcí má velmi malé rozlohy vinic, ale velká skupina obcí se pohybuje mezi 10-20 %. Město historicky dosahovalo nejvyššího procenta ploch vinic v rámci Království českého. Toto prvenství ztratilo vlivem chorob vinic, po kterých již nedošlo k obnově výsadby v takovém rozsahu.

30


Obr. 7: Podíl vinic na rozloze obcí mikroregionu Hustopečsko Hustopeče patří mezi obce s největším podílem sadů na Hustopečsku, ale i v rámci celostátního srovnávání. Skutečnost je však taková, že význam sadů i v rámci Hustopečí upadá. Z hlediska luk je v porovnání se správním obvodem, okresem Břeclav respektive JMK na tom město relativně dobře. Ve srovnání s ČR však vykazuje pouze třetinové zastoupení. Je to dáno historicky intenzitou hospodaření v rámci příznivých přírodních podmínek. Teprve poslední porevoluční vývoj v obdělávání zemědělské půdy zaznamenáme výrazné a rychlé opouštění zemědělské půdy především na sklonitých svazích náchylných k vodní erozi. Z environmentálních hledisek je vysoký podíl orné půdy většiny katastrů problematický. Nepřiměřeně nízká je úroveň ekologické stability krajiny, velmi nízká je odolnost půdy účinkům vodní a větrné eroze. Důsledkem je také nízká bezpečnost území proti následkům zejména lokálních povodní. Danou problematiku má město zanalyzovánu včetně návrhu opatření v rámci projektu „Plán péče o krajinu Města Hustopeče“. Velmi nízké procentuální zastoupení lesních půd spolu s vodními plochami vypovídá nejen o vodohospodářských možnostech území, ale i o podmínkách pro rekreaci či sport, stejně tak ovlivňuje životní prostředí a klima území a celkovou kvalitu života. V území je lesnatost výrazně nízká proti srovnávaným větším územním celkům i proti Hustopečsku. Katastrální území se řadí k velmi málo zalesněným oblastem. V území se nacházejí dvě vodní plochy (Přední a Zadní rybník) soustředěné v severní části katastru. Jejich prvotní význam spočíval především jako záchytné protierozní nádrže z padesátých let minulého století. Doprovodnou funkcí se postupně stal sportovní rybolov i chov ryb. Vývojem se staly tyto plochy se svým okolím významným krajinným prvkem ustanoveným v devadesátých letech minulého století územním systémem ekologické stability. Jinak katastr trpí nedostatkem vodních ploch, stejně

31


jako podzemních zdrojů, což se projevuje i z hlediska naplněnosti a funkčností výše zmíněných vodních ploch. Zastavěné plochy naznačují druh zástavby a charakter osídlení. Vyšší procento zástavby města je dáno velikostí porovnávaných celků a charakterem a postavením města v rámci regionu. Významně vyšší rozsah ostatních ploch v porovnání s vyššími územními celky je ovlivněn skutečností, že v k. ú. Hustopeče u Brna probíhají pozemkové úpravy, které vymezily již cca 160 ha ostatních ploch pro účely např. protierozních opatření, cest, prvků územního systému ekologické stability, které jsou v katastru nemovitostí zařazeny jako ostatní plochy. Shrneme-li prostorové charakteristiky Hustopečí, lze konstatovat, že město přes výrazný poválečný průmyslový rozmach stále patří mezi území zemědělská s významným podílem ploch specifických zemědělských kultur. STRUKTURA HOSPODÁŘSTVÍ Struktura hospodářství na území Hustopečí se vyznačuje díky příznivé poloze a příhodným přírodním podmínkám dvěma specifiky v rámci kraje. Velikostní rozložení hospodářských subjektů v Hustopečích vykazuje vyšší podíly větších podniků, což je dáno poměrně vysokou atraktivitou pro investory, tedy resp. dobrou dopravní dostupností a dostupností pracovních sil. Podíl subjektů v zemědělství je poměrně vysoký, daný vhodnými podmínkami pro speciální zemědělské výroby (vinařství a ovocnářství). Je zajímavé, že v porovnání s nízkou zaměstnaností v zemědělství a speciálními výrobami, tak vzniká prostředí pro drobné zemědělské subjekty. Z hlediska vztahu k obdělávané výměře nicméně dominuje malý okruh subjektů velkých. Přes příznivé podmínky pro zemědělskou výrobu je však ekonomická síla Hustopečí postavena zejména na podnicích průmyslových, kterých je v území přítomný nadprůměrný počet v rámci kraje. Tab. 18: Struktura hospodářství města Hustopeče v porovnání s vyššími územními celky ukazatel - Hustopeče průměr podíl v % rozdíl v % proti název jednotka hodnota Hustpečsko kraj Hustpečsko kraj Hustpečsko kraj Organizační struktura NH podle velikosti podniků - % podíl subjektů s počtem zaměstnanců:

1-9 10 – 99 100 – 249 250 a více

% % % %

68,47 26,13 2,7 2,7

73,99 23,22 1,86 0,93

78,54 19,59 1,29 0,58

92,54 112,53 145,16 290,32

87,18 133,38 209,30 465,52

-5,52 2,91 0,84 1,77

-10,07 6,54 1,41 2,12

-11,11

0,36

Organizační struktura NH podle sektorů - % podíl subjektů v sektoru:

Zemědělství

6,97

18,08

6,61

38,55

105,45

% Průmysl a stavebnictví

21,97 29,77 25,11 73,80 87,50 -7,8 -3,14 % Služby 71,06 52,15 68,28 136,26 104,07 18,91 2,78 % Pramen: Hodnocení ekonomické úrovně mikroregionů v Jihomoravském kraji, ÚÚR, 2004, aktualizováno 2008, vlastní výpočty

Statistické informace uvádějí, že v Hustopečích je evidováno, dle Struktury hospodářství města Hustopeče podle velikosti podniku s počtem zaměstnanců, celkem 1334 podnikatelských subjektů. Z toho 737 neuvedlo žádný údaj, 375 vykázalo činnost bez zaměstnanců. Zaměříme-li se podrobněji na strukturu podniků, tak průmyslové podniky a podniky ve stavebnictví tvoří shodně téměř 22 % subjektů, což je v porovnání s procentuálním poměrem i podílem nižší zastoupení než v rámci Hustopečska i JMK. Nutno však konstatovat, že v porovnání s Hustopečskem subjekty působící v Hustopečích tvoří páteřní kostru, protože

32


zaměstnávají více pracovníků než je tomu v ostatních obcích správního obvodu. Město zároveň vytváří, a vzhledem k atraktivní dopravní dostupnosti, dostatku profesních pracovních sil, nové příležitosti pro umístění dalších podnikatelských aktivit především výrobního charakteru. Zde je nutno uvést, že přes restrukturalizaci bývalých cca 8 státních podniků a závodů, zaměstnávajících více než 100 zaměstnanců, zůstaly tyto zachovány i s výrobními programy a k tomu přibyly další firmy v počtu cca 6. V průběhu dvou let lze předpokládat ukončení investiční výstavby a rozjezd provozu dalších dvou firem. Tab. 19: Počty podnikatelských subjektů ve vybraných oblastech národního hospodářství (2004)

38 2,6 210 2,7

Ostatní veřejné, sociální a osobní

244 16,8 809 10,6

služby

574 39,3 2 203 28,8

Školství a zdravotnictví

Ostatní obchodní služby

Hustopeče 96 175 148 Podíly odvětví (%) 6,8 12,1 10,1 Hustopečsko 1 444 1 124 1 133 Podíly odvětví (%) 18,9 14,7 14,8 Pramen: ČSÚ, MOS – Městská a obecní statistika, 2007

Obchod, prodej a opravy, pohostinství

Doprava a spoje

Stavebnictví

Průmysl

Obec

Zemědělství, lesnictví, rybolov

Odvětví národního hospodářství

60 4,1

120 8,2

176 2,3

513 6,7

Početně největší je skupina podnikatelských subjektů zabývajících se obchodem, opravami a pohostinstvím, a to jak v Hustopečích, tak i na Hustopečsku. Zde je však důležité konstatovat, že ve městě jsou tyto služby v daleko pestřejší skladbě naplňující regionální potřeby, tj. i potřeby občanů správního obvodu. Ve školství a zdravotnictví jsou dominantní Hustopeče jako přirozené spádové centrum. Charakter hospodářství určuje i právní struktura podniků. Ta často souvisí s velikostí podniků a typem hospodářské činnosti. Naprostá většina podnikatelských subjektů jsou standardně podniky fyzických osob, tj. drobní živnostníci (66 %), následují samostatně hospodařící rolníci, jejichž počet je vyšší než v jiných oblastech kraje především díky vinohradnictví a vinařství. Hustopeče vykazují hodnotu 247 podnikatelů na 1000 obyvatel. Úroveň podnikatelské aktivity v okrese Břeclav činí 214 podnikatelů na 1000 obyvatel. Mikroregion Hustopečsko se hodnotou 212 nachází těsně pod průměrem (JMK vykazuje hodnotu 228, ČR potom 233). Z toho vyplývá, že město patří mezi významná centra podnikání a podpory rozvoje hospodářství v ČR. V rámci „Hodnocení ekonomické úrovně mikroregionů v Jihomoravském kraji“ provedeném Ústavem územního rozvoje v roce 2004 se mikroregion Hustopečsko (tehdy ovšem ještě s 21 členy) umístil na 3. místě v kraji (1. Sdružení obcí Region LVA – dáno členstvím Břeclavi a několika dalších měst; 2. Ponávka-svazek obcí Česká, Lelekovice, Vranov – dáno blízkostí Brna). Hustopečsko dosáhlo v tomto hodnocení nejvyšší úrovně v kritériu podíl nově vzniklých a zaniklých středních a velkých podnikatelských subjektů, dobrých hodnot dosáhlo rovněž v ukazateli míry podnikatelské aktivity. Vysoká hospodářská úroveň mikroregionu vyplývá především z jeho atraktivity pro podnikatelské subjekty a zahraniční investory. Jestliže je takto hodnocen Mikroregion Hustopečsko, pak z toho jednoznačně na základě výše uvedeného vyplývá postavení a důležitost města v rámci mikroregionu, respektive správního obvodu. A to v pozitivním i negativním slova smyslu.

33


ZEMĚDĚLSTVÍ Pro Hustopeče zde plně platí charakteristika a analýza zemědělství uvedená ve Strategii rozvoje Mikroreiognu Hustopečsko. Rovněž nelze v tomto vyčleňovat město samostatně. Hustopečsko jsou typickým zemědělským regionem s vysokým podílem orné půdy a značným podílem vinic a sadů. Zemědělství a lesnictví vždy v minulosti znamenalo pro Hustopečsko základní součást jeho ekonomiky. Bylo po historicky významnou dobu hlavním zdrojem prosperity a bohatství. Konec dvacátého století, zejména začleňování do společné zemědělské politiky EU, značně pozměnil pozici zemědělství v ekonomice oblasti. Zemědělská výroba na Hustopečsku je v současnosti především rostlinnou výrobou. To je dáno kvalitou zemědělské půdy, ale také citelným útlumem živočišné výroby v důsledku společné zemědělské politiky EU. V rostlinné výrobě dominují obiloviny. Pozice obilnářství z pohledu ekonomického se dynamicky mění právě v současné době, kdy je zaváděno míšení bioetanolu z obilovin do automobilních benzinů. Očekávatelný růst intenzity obilnářské výroby může přinést vedle pozitivních ekonomických důsledků také negativní dopady na životní prostředí, zejména na erozi půdy (především rozšiřováním ploch kukuřice). Produkce pícnin na Hustopečsku je značně problematizována regulací chovu zvláště skotu v důsledku SZP EU. Bez zhodnocování pícninářské produkce v živočišné výrobě není tato výroba ekonomicky udržitelná. Problémem produkce pícnin jsou také klimatické podmínky – sucho. Dříve dobře rozvinutá výroba zeleniny, která využívala půdně klimatické podmínky a poskytovala pracovní příležitosti, je dnes značně problematická. Příčiny spočívají především v dovozech a také v zániku zpracovatelských kapacit. Podmínkou obnovení pozice zelinářství je konkurenceschopnost, snížení výrobních nákladů a intenzifikační faktory (závlahy). Efektivnost ovocnářství (Hustopečsko je oblastí produkce především teplomilného ovoce – broskví a meruněk) je zejména v posledních letech sporná v důsledku společného trhu EU a nedostatečných rozvojových investic. Ovocnářství přes tento výkyv zůstává cennou součástí produkčního potenciálu území. Bude však vyžadovat nemalé investice a inovace. Vinohradnictví a vinařství je významnou, velmi cennou charakteristikou Hustopečska. Obce Hustopečska tvoří jádro Velkopavlovické vinařské oblasti (s výjimkou obcí Popice, Pouzdřany a Strachotín Obr. 8: Poloha Hustopečska v zařazených do Mikulovské vinařské Velkopavlovické vinařské oblasti podoblasti), která se výměrou vinic řadí na Pramen: http://www.wineofczechrepublic.cz druhé místo v ČR za Mikulovskou oblast.

rámci

Intenzivnímu vinařství se zde věnují jak velkopěstitelé, tak velmi výrazně a dlouhodobě také drobní pěstitelé. K hlavním centrům vinařství na Hustopečsku a patří Hustopeče a Velké Pavlovice. Hustopeče patří historicky k nejvýznamnějším vinařským městům jižní Moravy.

34


O významu vinařství na Hustopečsku svědčí i zařazení 15 obcí z mikroregionu do první stovky největších vinařských obcí ČR v roce 2007. V prvních z těchto obcí se nachází i několik celorepublikově významných vinařských zpracovatelů. V případě Hustopečí, které jsou v tomto seznamu na 12. místě, se to týká ZVOS Hustopeče a.s. Po staletí rozvíjené vinohradnictví a vinařství prošlo také na Hustopečsku aktivní modernizací v rámci příprav země na vstup do EU spojenou se značnými investičními náklady. Dnes se jedná o rozvinutý produkční obor aktivně zapojený do SZP EU. Přes nemalé problémy vyvolané regulacemi společného trhu s vínem v rámci EU je tento obor zemědělského podnikání efektivní. Tím, že vinohradnictví a vinařství dává Hustopečsku v rámci celé ČR nanejvýše cenný atribut vinařské oblasti, stává se důležitou atraktivitou pro cestovní ruch. Vinohradnictví v porovnání s ostatními zemědělskými aktivitami má pro oblast důležité pozitivní environmentální charakteristiky. Moderní vinohradnictví je dobře slučitelné s požadavky na ekologicky citlivé využívání půdy, na vysokou erozní odolnost půdy. S využitím zásad integrované produkce je možné značně omezit používání agrochemikálií ve vinohradnictví. Cennou příležitostí je také vinařská produkce v kategorii ekologického zemědělství. Vinohradnictví je, vzhledem k jeho historickému vývoji, nesporným krajinotvorným faktorem a v tomto smyslu je předmětem ochrany dané Zákonem č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. V této souvislosti je nutno se zodpovědně zabývat specifickým segmentem vinohradnictví a vinařství, kterým je produkce hroznů v malých „rodinných“ vinohradech a v malých sklepních hospodářstvích mimo regulovaný hlavní sektor. Zdá se, že pro ochranu této dnes možná již evropsky ojedinělé vzácnosti bude nutno uvažovat i o nástroji památkové ochrany. Živočišná výroba je v zemědělství Hustopečska důležitá tím, že významně zvyšuje přidanou hodnotu produkce. V tom spočívá její klíčový význam pro ekonomiku zemědělského podnikání. Vývoj v živočišné výrobě na Hustopečsku v posledních nejméně 15 letech vedl k razantnímu poklesu počtu hospodářských zvířat v mikroregionu. To platí zejména o skotu. Výkyvy zaznamenávají i stavy, zvláště v poslední době, chovů vepřů. Příčiny spočívají jen částečně v přírodních podmínkách. Hlavním faktorem tohoto vývoje je regulace SZP EU. Takto vytvořená disproporce omezuje efektivnost zejména obilnářství, jehož produkce by mohla být živočišnou výrobou ve značném podílu zhodnocována. Z hlavních oborů živočišné výroby je chov skotu, zejména výroba mléka, prakticky v hlubokém útlumu. Co se týče vlastního města, lze konstatovat, že v současné době se na území města nevyskytuje žádná provozovna v oblasti živočišné velkovýroby. Ústup chovu hospodářských zvířat v oblasti má vedle negativních ekonomických důsledků i nepříznivé dopady na stav životního prostředí (omezené dodávání organické hmoty půdě jako základní složce životního prostředí). Mezi ekonomické důsledky patří i zmaření dřívějších značných investic zemědělských podnikatelů do objektů živočišné výroby. Struktura ekonomických subjektů podnikající v zemědělství na Hustopečsku je velmi specifická v porovnání s obecnými poměry v ČR. Tato charakteristika je odrazem řady faktorů, jejichž základ tvoří přírodní podmínky. Rozhodující položkou co do ekonomické výkonnosti jsou střední a velké zemědělské podniky, které se zabývají standardní zemědělskou produkcí. Farmy rodinného typu jsou málo obvyklé. Převažující formou je tedy spíše zemědělská velkovýroba jako reakce na nekompromisní působení ekonomických zákonitostí. Malé a přesto úspěšné zemědělské podniky, často podniky fyzických osob, hrají v zemědělství významnou úlohu především díky speciální produkci zvláště ve vinohradnictví a vinařství. 35


Vedle již uvedeného zemědělského podniku věnujícího se vinařství tvoří jádro zemědělské výroby standardní podniky rostlinné a živočišné výroby. Z nich na území katastru města působí především ZVOS Hustopeče, a.s., MORAVSKÁ AGRA, a.s. Velké Pavlovice. Na rozdíl od většiny obcí a měst Hustopečska získalo město velkou výhodu díky realizaci pozemkových úprav. Vyřešením vlastnických vztahů k pozemkům, schválením společných zařízení a vymezením pozemků pro jejich realizaci se významně vyjasnila problematika využívání přírodního potenciálu katastru. Je skutečností, že řada pozemků je opouštěna jejich vlastníky a zůstává ladem. Na jedné straně to působí negativně, na druhé straně je třeba říci, že toto je zdrojem informací o možnostech změny využití jednotlivých lokalit, respektive i změnách využívání zemědělské půdy. Samotné město získalo pozemkovými úpravami pozemky, které skýtají rozmanitost využití, ať již pronájmem na zemědělských plochách (případně odprodejem), tak i povinností péče o ostatní plochy určené především k zajištění dostupnosti na pozemky či ochraně a zachování přírodních hodnot prostředí. Tab. 20 Rozlohy pozemků dle využití po pozemkových úpravách původní plochy výměra dotčené ve pozemkovými vlastnictv úpravymi í města Celkem

243,7

navržená plocha v ha ve vlastnictví města

celková

404,6

pole

139,7

stavby

poldr

0,5

2,9

vodní plochy a vodoteč e 7,6

cesty

65,3

chráněná zeleň 150,9

ostatní zeleň 37,8

Pramen: MOS – Městská a obecní statistika, 2007 Město získalo pozemkovými úpravami 160,9 ha pozemků. Nutno konstatovat, že je jednalo především o pozemky cest, protierozní ochrany, vodotečí a zeleně obecně. Pro město tvoří potenciál pro získávání finančních zdrojů především plochy polí, které zahrnují ornou půdu, zahrady , vinice a sady. Ostatní druhy ploch budou od města vyžadovat především finanční náklady, a to jak investičního, tak i neinvestičního charakteru. PRŮMYSL Hustopeče jsou hlavním průmyslovým centrem správního obvodu. Nachází se zde více než 15 % všech průmyslových podniků. Přestože se podnikatelé v průmyslových odvětvích nacházejí ve všech obcích, tak významnější podniky se – s několika výjimkami – koncentrují podél dálnice D2. V následujícím textu jsou uvedeny nejvýznamnější podniky v jednotlivých průmyslových odvětvích. Výčet podniků není kompletní, je spíše ilustrativní a naznačuje, ve kterých oblastech se koncentrují jednotlivé druhy průmyslové výroby. Těžiště kovozpracujícího průmyslu je v Hustopečích (SIGNUM spol. s r.o., Worthington Cylinders, a. s., Westfalia Metal s.r.o. – německý vlastník, ROVA - CZECH, a.s. – slovenský vlastník. V oblasti strojírenství jsou důležité podniky ABA Czech, s.r.o. Hustopeče (švédský vlastník). Produkcí výrobků z plastu či gumy se zabývá LINDEN s.r.o. Hustopeče. V Hustopečích byl do loňského roku zastoupen i oděvní průmysl (WAMSER – FASHION, spol. s r. o.; německý vlastník). Polygrafický průmysl je ve městě rovněž zastoupen. Z velkých podniků v potravinářském průmyslu je třeba uvést Belagru, a.s. V Hustopečích se nacházejí i pekárny. Zemědělskému významu regionu situace v oblasti potravinářského zpracovatelského průmyslu však příliš neodpovídá. S výjimkou vinařských podniků není řešeno zpracování místních ovocnářských a zelinářských produktů v blízkosti jejich vzniku.

36


Z větších obchodních podniků je třeba zcela jistě uvést AGROTEC, a.s. a FLAGA PLYN, spol. s r.o. v Hustopečích. Druhý uvedený podnik má amerického vlastníka. Soustředíme-li se na počet zaměstnanců tak více než 200 jich zaměstnává SIGNUM, spol. s r. o., Worthington Cylinders, a. s., ZVOS Hustopeče, a. s., GEMI KOVODĚLNÁ SPOLEČNOST, s. r. o. Ve městě se nachází více podniků se zahraniční účastí než bylo zmíněno, nicméně uvedené podniky dostatečným způsobem ilustrují zájem cizích investorů o podnikání na v Hustopečích i na Hustopečsku. Podnikatelská aktivita*

Počet podnikatelských subjektů celkem

Ostatní právní formy počet subjektů

Státní organizace - počet subjektů

Svobodná povolání počet subjektů

Samostatně hospodařící rolníci - počet subjektů

Podnikatelé - fyzické osoby - počet subjektů

Družstevní organizace počet subjektů

Obchodní společnosti počet subjektů

Obec

Akciové společnosti počet subjektů

TAB. 21: Struktura podniků právní formy a podnikatelské aktivity (2004)

Hustopeče 14 153 4 1 049 80 67 12 72 1 457 245 Hustopečsko 34 462 21 5 058 1 244 270 56 452 7 642 212 Počet podnikatelů na 1000 obyvatel, jako podnikatelé jsou podle metodiky ČSÚ bráni fyzické osoby, samostatně hospodařící rolníci a svobodná povolání Pramen: ČSÚ, MOS – Městská a obecní statistika, 2007

VZTAHY OBCÍ A PODNIKATELŮ Pro rozvoj území je potřebná spolupráce mezi veřejným a soukromým sektorem. Město má s podnikateli převážně dobré či velmi dobré vztahy. V tomto případě záleží hlavně na individuálním přístupu obce a podnikatele. Díky těmto kladným vztahům obcí funguje i vzájemná spolupráce s místním podnikatelem. Ze strany obce se většinou jedná o vstřícné kroky k podnikání (např. poskytnutí prostor) a zapojení podnikatelů do rozvoje obce. Ze strany podnikatele může jít především o údržbu, příspěvek obci, dopravu materiálu, zapůjčení techniky apod. Jako konkrétní příklady lze uvést sponzorskou i prezentační spoluúčast podnikatelů při pořádání významných akcí města. Důležitým stimulem pro rozvoj hospodářství je nabídka objektů a pozemků pro podnikání. Vlastní pozemky či objekty pro podnikání má k dispozici město spíše v menší míře. Je skutečností, že v poslední době prodalo pro podporu rozvoje podnikání cca 30 ha pozemků. Tyto plochy jsou vymezeny pro průmyslovou výrobu. Podařilo se tímto získat dva nové investory navazující svojí podnikatelskou činností na zemědělskou rostlinnou prvovýrobu (výroba etanolu – viz. zmíněno výše a výroba krmných směsí pro drobné zvířectvo – provozovna pro střední Evropu). Lze předpokládat, že tímto bude investiční rozvoj velkého rozsahu v katastru ukončen. Další plochy určené pro rozvoj podnikání jsou již plošně menší a především vlastnicky různorodé. V souvislosti s možnostmi rozvoje se v Hustopečích nabízí lokalita místní části Hustopečefarma, kde se nachází objekty ve vlastnictví firmy Moravská Agra. Tyto objekty bývalého statku na ploše cca 6 ha spolu s přiléhajícími rozvojovými plochami cca 4 ha se nabízí v rámci regenerace brownfields. Je především věcí vlastníka a jeho podnikatelských záměrů, jak s danou lokalitou naloží. Přesto by mělo být zájmem města vstoupit v jednání a hledat společné možnosti eliminace brownfields. Další takovou lokalitou se jeví bývalá provozovna RECOM přiléhající k areálu firmy ZVOS.

37


Město je prstencově obklopeno výrobními areály. Jejich rozmístění významně ovlivňuje ostatní rozvojové potenciály, stejně jako dopraní a přepravní liniové stavby. Toto výše blíže analyzováno v kapitole 7„Technická infrastruktura a územní plánování“. Přesto již zde je třeba zmínit problematiku umístění firmy Worthington Cylinders, a. s. v centru města. Představuje výraznou zátěž. V letošním roce se naskytla příležitost danou problematiku řešit, a to přemístěním na okraj města s výstavbou nové provozovny. Ač bylo ze strany vlastníků firmy od záměru upuštěno, bylo by třeba vyvinout ze strany města úsilí k řešení přemístění provozovny.

5. SLUŽBY A OBČANSKÁ VYBAVENOST Rozmístění provozoven služeb a zařízení občanské vybavenosti je výsledkem působení dvou protichůdných tendencí: efektivity provozu daného zařízení, která působí ve směru koncentrace obslužných provozoven a zařízení do největších center s dostatečným počtem zákazníků, a uspokojení potřeb obyvatel, které je největší při rovnoměrném zastoupení všech druhů služeb ve všech sídlech. Výsledek působení těchto protichůdných tendencí na rozmístění jednotlivých druhů služeb je ovlivněn řadou faktorů – vedle vztahů nabídky a poptávky je to velikostní struktura sídel, poloha území, dostupnost objektů pro provoz obslužných zařízení, kupní síla obyvatelstva, sociální struktura obyvatelstva, dopravní obslužnost, lokalizace konkurenčních zařízení v okolí regionu a v neposlední řadě státní hospodářská politika a politika státu i krajské samosprávy ve sféře školství a zdravotnictví. Údaje pro zpracování této kapitoly byly získány na základě šetření, pokud není uvedeno jinak. V rámci šetření byly identifikovány známé služby a zařízení. Ve skutečnosti se jich může vyskytovat více nebo mohou poskytovat pouze omezené či specifické služby. KOMERČNÍ SLUŽBY Rostoucí význam služeb a jejich rychlá diverzifikace ukázaly, že zahrnovat veškeré služby do jednoho sektoru ztrácí svoji ekonomickou logiku – jedná se totiž o velmi různorodou produkci z hlediska vlivu na ekonomický růst i ekonomický rozvoj. Část služeb, která souvisí s produkcí, distribucí a spotřebou materiálních statků, je nazývána komerční služby. Jedná se o služby nevýrobního charakteru, výrobní a opravárenské služby, maloobchodní služby a finanční a poštovní služby. Nevýrobní služby pro obyvatelstvo Do této skupiny patří činnosti sloužící k uspokojování přímých potřeb obyvatel – holičství a kadeřnictví, čistírny a prádelny, fotografické služby, taxislužby, půjčovny motorových vozidel, autodopravy, půjčovny průmyslového zboží, zahradnictví, pohřební služby apod.

Hustopeče 8+5 1 1 2 4 3 0 Pramen: Dotazníkové šetření obcí mikroregionu Hustopečsko, GaREP 2007

fotograf, fotosběrna

zahradnictví

pohřebnictví

autodoprava

půjčovny zboží

sběrny prádla

prádelny, čistírny

obec

kadeřnictví, kosmetika

Tab. č. 22 Počet provozoven nevýrobních služeb jiné

2

Hustopeče postrádá zahradnictví. Jedná se však o služby místního až regionálního charakteru, tedy využitelné či potřebné pro občany města i obyvatele širšího území, či návštěvníky..

38


Výrobní a opravárenské služby Zde jsou zařazeny služby řemeslníků, vykonávajících opravárenské a drobné zakázkové výrobní činnosti. Jsou to dřevozpracující řemesla (stolaři, tesaři, výroba nábytku apod.), kovozpracující řemesla (zámečníci, kováři, klempíři), stavební řemesla (zedníci, pokrývači, sklenáři, malíři), opravny motorových vozidel, průmyslového zboží, obuvi, krejčí, švadleny atd. sběrny oprav a zakázkové kanceláře

opravy a výr. obuvi

krejčí, švadlena

stavební řemesla

kovozpracující řemesla

dřevozpracující řemesla

opravy prům. zboží

obec

opravy mot. vozidel

Tab. č. 23 Počet provozoven výrobních a opravárenských služeb

jiné

2

cykloopravny

Hustopeče 8 1 4 5 5 2 1 Pramen: Dotazníkové šetření obcí mikroregionu Hustopečsko, GaREP 2007

Prostorové rozmístění těchto služeb je rovnoměrnější než u služeb nevýrobního charakteru. Co se týká počtu provozoven výrobních a opravárenských služeb, ty jsou koncentrovány převážně do Hustopečí, tedy mají regionální charakter pro širší území. Maloobchod a veřejné stravování Do této skupiny služeb se řadí prodejny potravin, ovoce a zeleniny, masa a uzenin, drogerie, průmyslového zboží. K veřejnému stravování náleží restaurace a pohostinství.

4

3

3

2

8

6

4

1

banka, spořitelna

pošta

pohostinství

restaurace

průmyslové zboží

drogerie

obch. středisko

maso-uzeniny

3

2

pojišťovna

Hustopeče

ovoce-zelenina

obec

a smíš. zbožípotraviny

Tab. č. 24 Počet provozoven maloobchodu, veřejného stravování, finančních a poštovních služeb

jiné

3

maloobchod: květinářství (3), cykloprodejny, rybářské potřeby, vinárny, vinné sklepy, dárkové zboží, textil, oděvy, sport, zahrádkářské potřeby apod. služby: realitní 2, cestovní 3, advokátní kanceláře 2, projekce 4, účetnictví 5, daňové 2 a jiné poradenství 5

Pramen: Dotazníkové šetření obcí mikroregionu Hustopečsko, GaREP 2007

Vzhledem k tomu, že ve městě funguje smíšené zboží, nabízející i sortiment specializovaných prodejen (ovoce, zelenina, maso, uzeniny, drogerie, průmyslové zboží atd.), lze celkovou úroveň maloobchodu považovat za standard zajištění základní i regionální vybavenosti města. Finanční a obchodní služby Mezi tyto služby patří poskytování bankovních, pojišťovacích a poštovních služeb. Jejich zastoupení v obcích je zahrnuto v tabulce 18. Finanční služby jsou příkladem sektoru, který je výrazně koncentrován do městských center. 39


Hustopeče dominují počtem provozoven maloobchodu, veřejného stravování, finančních a poštovních služeb. Jelikož se jedná o centrum, nalezneme zde i specializované obchody a služby (vinárny, vinné sklepy, dárkové zboží, obuv, textil, sport, zahrádkářské potřeby, realitní, cestovní a advokátní kanceláře, daňové, účetní a projekční poradenství). Ve Strategii rozvoje Mikroregionu Hustopečsko je konstatováno, že obce se v rámci dotazníkového šetření shodly na nedostačující nabídce služeb v obcích. Postrádají především lékárny, řeznictví, spořitelny, banky, obchodní střediska a specializované opravny spotřebního zboží. Za těmito službami vyjíždějí především do Hustopečí, Brna, Břeclavi a Mikulova. Jiné obce mikroregionu a obce za jeho hranicí nabízejí další vyhledávané služby: realitní, cestovní, advokátní kanceláře, daňové poradenství, pojišťovny, květinářství, zelinářství, sklenářství, krejčovství, opravny obuvi a elektra, pedikúry, manikúry, masáže a restaurace. Za střediska služeb lze označit tyto obce: Hustopeče, Brno, Břeclav a Klobouky u Brna. Hustopeče jsou hlavním centrem mikroregionu, Brno vyniká jako krajské město, do okresního města Břeclavi obyvatelé obcí jezdí i kvůli vyřizování soudních záležitostí a na pozemkový úřad, Klobouky u Brna jsou hlavním cílem pro obce nacházející se na severu mikroregionu. Při porovnání s pracovními středisky se jedná o tytéž obce, výjimkou jsou snad jen Velké Pavlovice, které jsou spíše pracovním střediskem než obslužným. ROZVOJOVÉ PROJEKTY MĚSTA Ukončené projekty: Oblast zaměření


02/2007 - České a moravské vinařství 3. rok v EU

vinařství

Město

02/2008 - České a moravské vinařství 4.rok v EU

vinařství

Město

10/2008 - Vinařské Litoměřice

vinařství

Město

Oblast zaměření


03/2008 - Hustopeče - turistická brána jihu Moravy

cestovní ruch

Město

04/2008 - Expedice krajem André 2008

cestovní ruch

Město

05/2008 - Křížem krážem Hustopečemi za poznáním 08/2008 - TIC jako pomocník pro návštěvníky i domácí 13/2008 - Regionálne špecifiká – pridaná hodnota v kúpeľnej turistike

cestovní ruch

Město

cestovní ruch

TIC

cestovní ruch

MR Termál

Název projektu

Realizované projekty: Název projektu

Připravované projekty:

40


Název projektu Vybudování odpočinkového a interpretačního místa na stezkách Gr (9/07)

Oblast zaměření


cestovní ruch

Město

SWOT ANALÝZA - PRÚMYSL A SLUŽBY SILNÉ STRÁNKY

• • •

výstavba a vznik nových podniků, příliv investorů zahraničních firem rozsáhlá škála podnikatelských aktivit široká nabídka pracovních míst

SLABÉ STRÁNKY

•

• •

• • • PŘÍLEŽITOSTI

• • •

malá nabídka stravovacích služeb a „letních restaurací“ v centru města neexistence průmyslové zóny – rozptýlení firem nízká úroveň spolupráce a komunikace se všemi podnikatelskými subjekty bez rozdílu velikosti a významu v rámci města, nestejné podmínky pro všechny podnikatele firma Worthington uprostřed města vzrůstající počet „zahraničních“ prodejců obuvi a textilu v centru města zvýšení hlučnosti dopravní obsluhy OHROŽENÍ

přilákání dalších investorů • více možností pro malé podnikatele a • zvyšování podnikatelských aktivit dotace na průmyslové zóny příp. brownfields • •

• • • •

nedostatek finančních zdrojů pro rozvoj podnikání zhoršení životního prostředí v důsledku rozšíření průmyslu a jeho začleňování do občanské výstavby nedostatek vhodných pracovních sil pro nové firmy zhroucení dopravy a průjezdnosti ve městě nedostatek pracovních příležitostí nevytváření podmínek pro rozvoj (plochy) ze strany města i vlastníků nemovitostí vytvoření podmínek pro činnost dominantního investora => negativní dopad při ukončení činnosti => zajistit rozmanitost odliv firem stěhování za levnější pracovní silou

VEŘEJNÉ SLUŽBY Oblast veřejných služeb představuje souhrn zařízení, institucí a programů, které sice nemají přímou vazbu na hospodářský výkon regionu, ale jsou nejefektivnější investicí k posílení hospodářského významu regionu v budoucnosti. Jedná se o oblast školství, zdravotnictví, sociálních služeb, kultury a sportu.

41


Školství Předškolní výchova dětí je zabezpečena mateřskými školami, příspěvkovými organizacemi města. Ve městě působí dva MŠ se samostatnou právní subjektivitou. Navíc jedna MŠ je akreditována při Speciálních školách pro děti zdravotně postižené, jejímž zřizovatelem a provozovatelem je JMK. Tab. č. 25 Počty dětí v MŠ ve školním roce 2008-2009 MŠ

počet tříd a dětí k celodennímu vzdělávání třídy

děti

Na Sídlišti

3

84

odlouč. pracoviště Komenského

0

0

Školní

4

Speciální školy Celkem Pramen: MOS

počet tříd a dětí k polodennímu vzdělávání třídy

celkem třídy

děti

3

84

1

25

106

4

106

0

1

0

1

7

190

8

215

1

děti

25

1

25

– Městská a obecní statistika, 2008

V počtech dětí jsou zahrnuty i děti z okolních obcí, kde není zřízeno předškolské zařízení, respektive rodiče chtějí mít děti umístěny v místě zaměstnání. Kapacity MŠ v Hustopečích jsou plně využity. Ač město rozhodlo v roce 2005 o zrušení jedné MŚ, bylo nuceno vzhledem k požadavkům nově otevřít jednu třídu v prostorách této původní MŠ. V nejbližším budoucnu lze vzhledem k výrazně zvýšenému počtu narozených dětí očekávat, a tedy i řešit možnosti rozšíření prostor pro předškolní výchovu. Objekty MŠ jsou ve vlastnictví města. Vzhledem ke stavu budov, výstavba v 70-tých letech, vyžadují velké investice z hlediska obnovy zařízení a jeho zkvalitnění ve vazbě na snížení energetické náročnosti, standartu využitelnosti i kvality zajištění provozu. Povinná školní docházka je zajištěna úplnými dvěma základními školami, které jsou rovněž příspěvkovými organizacemi města. Zároveň je zde speciální základní škola pro handicapované mající výrazný regionální charakter. Jejím zřizovatelem je JMK. Méně osídlené obce Horní Bojanovice, Kurdějov, Starovice, Strachotín nedisponují žádnou základní školou. Děti z těchto obcí převážně navštěvují školy v Hustopečích, respektive 1.-5. ročník případně v přiléhajících obcích. Tab. č. 26 Počty žáků základních škol ve školních rocích 2007-2008 a 2008-2009 Základní škola

1.-5. stupeň

6.-9. stupeň

celkem

třídy

07-08

08-09

třídy

07-08

08-09

třídy

07-08

08-09

Komenského

11

261

240

10

248

275

21

509

515

Nádražní

9

156

157

8

160

149

17

316

306

Speciální školy

9

45

48

4

52

53

13

97

101

Pramen: MOS


Data o počtech žáků navštěvujících základní školy mají v tomto případě pouze informativní charakter. Posouzení jejich počtu ve vztahu ke kapacitě a možnosti případného rozšíření je potřeba analyzovat samostatně ve vazbě na standarty a limity školských zařízení. Tab. č. 27 Počty dojíždějících žáků do základních škol

42


obec

2003 2004

2004 2005

2005 - 2006 K o

N a

2006 - 2007

celke m

K o

N a

2007 - 2008

celke m

Ko

Na

celke m

Blučina

0

0

1

0

1

1

0

1

1

0

1

Boleradice

0

0

0

0

0

0

0

0

23

0

23

Borkovany

0

0

0

0

0

0

2

2

0

3

3

Bořetice

0

0

0

0

0

0

0

0

1

0

1

Brno

0

0

0

1

1

1

0

1

2

0

2

Diváky

0

0

0

0

0

1

6

7

2

5

7

Dolní Kounice

0

0

0

0

0

1

0

1

0

0

0

Horní Bojanovice

0

0

0

0

0

0

0

0

51

6

57

Iváň

0

0

0

0

0

0

1

1

0

0

0

Kardašova Řečice

0

0

0

0

0

0

0

0

0

2

2

Klobouky u Brna

0

0

0

0

0

0

2

2

0

2

2

Křepice

0

0

0

0

0

0

0

0

1

0

1

Kurdějov

0

0

0

0

0

0

0

0

5

15

20

Mělnické Vtelno

0

0

0

0

0

1

0

1

0

0

0

Napajedla

0

0

1

0

1

0

0

0

0

0

0

Nosislav

0

0

1

0

1

0

0

0

0

0

0

Pavlov

0

0

0

0

0

0

1

1

0

0

0

Perná

0

0

0

0

0

0

0

0

1

0

1

Podivín

1

1

1

0

1

1

0

1

2

0

2

Popice

3

5

2

1

3

2

2

4

17

7

24

Pouzdřany

0

0

2

0

2

2

0

2

11

0

11

Prušánky

0

0

0

0

0

1

0

1

0

0

0

Rakvice

1

1

1

0

1

1

0

1

1

0

1

Starovice

0

0

0

0

0

0

0

0

5

67

72

Starovičky

4

2

1

0

1

4

0

4

28

1

29

Strachotín

37

44

40

11

51

39

12

51

33

9

42

Šakvice

29

28

11

13

24

11

17

28

25

22

47

Uherčice

0

1

5

0

5

4

1

5

7

2

9

Velké Němčice

0

0

0

2

2

0

1

1

0

1

1

Velké Pavlovice

1

3

3

0

3

1

0

1

2

0

2

Vranovice

0

0

1

0

1

0

0

0

0

0

0

Vrbice

0

0

0

0

0

0

0

0

0

1

1

Zaječí

2

2

4

0

4

4

1

5

4

0

4

78

88

74

28

102

75

46

121

222

143

365

Celkem Pramen: MOS


43


Z uvedených údajů jednoznačně vyplývá nárůst, a to velmi výrazný, dojíždějících žáků využívajících školských zařízení v Hustopečích. Nutno uvést, že poskytnuté údaje obsahují jednoznačně chybu ve vykazování dojíždějících žáků z obcí, které dlouhodobě využívají školská zařízení v Hustopečích. Jedná se o obce přímého sousedství katastru města – Horní Bojanovice, Kurdějov, Starovice, Starovičky. V případě Horních Bojanovic lze předpokládat dojíždění žáků 1. -5. stupně do Boleradic. V obci Starovičky funguje ZŠ pro 1. – 5. ročník. V Kurdějově a Starovicích ZŠ nejsou. Vývoj dojíždění žáků do Hustopečí lze předpokládat i nadále růstový. Signalizuje tomu nejen potřeba rodičů mít děti v místě zaměstnání, ale i ta skutečnost, že vesnické ZŚ nemají dostatek žáků v rámci svých kapacit. To znamená odliv finančních zdrojů poskytovaných JMK. Pro udržení funkce pak tato musí obce finančně dotovat, což není vždy v potřebném rozsahu možné. Z toho vyplývá odliv učitelů, snížení kvality výuky. Z uvedených příčin se rozhodují rodiče o umístění dětí do školských zařízení například v Hustopečích, a to i ze vzdálenějších obcí. Tímto jsou myšleny například obce Boleradice, Popice, Šakvice, Strachotín, Pouzdřany. Ke stavu a vybavenosti školských zařízení nutno konstatovat, že soubory budov využívané pro účely vzdělávání potřebují z hlediska oprav, rekonstrukcí, snížení energetické náročnosti, ale i zvýšení úrovně poskytovaných služeb nemalé, respektive velké finanční investice. Po absolvování povinné školní docházky žáci pokračují ve studiu na středních školách. Možnost středního vzdělání nabízí město Hustopeče formou gymnázia, Střední odborné školy a Středního odborného učiliště, nabízející učňovské a maturitní řemeslné obory a nástavbové studium podnikání. Zřizovatelem těchto školských zařízení je JMK. V Hustopečích je k dispozici i zájmové vzdělávání, kde lze navštěvovat základní uměleckou školu – obor hudební, taneční či výtvarný, rovněž zřízené a provozované JMK. Zájmové vzdělávání spojené s volnočasovými aktivitami realizuje Centrum volného času Pavučina, příspěvková organizace města, se specializovanou složkou - Centrum celoživotního vzdělávání. ROZVOJOVÉ PROJEKTY MĚSTA Ukončené projekty: Oblast zaměření


školy a školská zařízení

MŠ Školní

MŠ Na Sídlišti Město Hustopeče (298210 8027)

budovy

MŠ Na Sídlišti

MŠ Na Sídlišti v Hustopečích - výměna oken a dveří - koridory (298210 8

budovy

MŠ Na Sídlišti

Název projektu 6/2007 - Rekonstrukce budovy MŠ Na Školní

44


Realizované projekty: Oblast zaměření



ZŠ Komenského

vzdělávání

Město

Oblast zaměření


vzděláváníinfrastruktura

ZŠ Komenského

16/2008 - Vzdělávání učitelů


ZŠ Komenského

Rekonstrukce a přístavba tělocvičny ZŠ Nádražní


ZŠ Nádražní

Investiční záměry ZŠ Komenského


ZŠ Komenského

vzděláváníinfrastruktura

ZŠ Nádražní


MŠ Na Sídlišti

Název projektu 01/2008 - Zateplení budovy ZŠ Komenského 06/2008 - Vzdělávání zaměstnanců - PD Připravované projekty: Název projektu 14/2008 - Vestavba PC učeben a hygienického zařízení v půdním prostoru

Jazykové učebny ZŠ Nádražní Zateplení obvodového pláště a úprava fasády budovy MŠ Na Sídlišti

SWOT ANALÝZA - ŠKOLSTVÍ SILNÉ STRÁNKY

• • • • • •

nabídka předškolního, základního a středoškolského školství i speciálního zapojení škol do různých programů budování sportovišť, vybavenost škol dostatečná a kvalitní výuka ZŠ přiměřené středoškolské vzdělání DDM – školské zařízení pro zájmovou činnost

SLABÉ STRÁNKY

• • •

• • • • •

• •

45

obory na školách neodpovídají poptávce trhu práce technický stav školských zařízení, nemožnost dalšího rozvoje chybí širší nabídka celoživotního vzdělávání chybí psychologická poradna pro výuku dětí s poruchami malá spolupráce škol mezi sebou i s rodiči a nezájem o spolupráci mezi žáky a profesory při mimoškolních aktivitách roztříštěnost řízení vysoké provozní náklady nestejná podpora města obou hudebních škol žák je veden spíše k pasivitě, než k aktivitě (projev na nezaměstnanosti mladých, …) špatné postoje vůči sobě (učitel k učiteli, žák k učiteli, učitel k žákovi, …)


• • • • PŘÍLEŽITOSTI

• • • • • • • • • • • •

• • •

•

nezájem učitelů zavádět nové postupy, nové systémy výuky neinformovanost veřejnosti o službách ? obtížné přijetí dětí do MŠ v průběhu roku odchod „chytřejších“ dětí na víceleté gymnázium OHROŽENÍ

rozvoj celoživotního vzdělávání a rekvalifikací slučování škol specializace odborného školství zaměřené na regionální potřeby dopravní hřiště a výchova pizpůsobení provozu MŠ a školních družin potřebám občanů (zaměstnaných) a zvyšování kapacity spolupráce škol, projekty škol s využitím dotací a podpor lepší propagace snížení provozních nákladů (hlavně energie) další možnosti rozšíření činnosti CCV (velmi dobře začalo pracovat) větší nabídka zážitkových programů a besed, … činností zaměřených na osobní rozvoj mládeže, … propojení školních a mimoškolních aktivit podpora aktivit žáků i studentů dle jejich představ se „zatahováním“ do realizace včetně odpovědnosti nabídka služeb pro maminky (hlídání dětí od 1 roku) rozšíření školního klubu pro náctileté informační centrum mládeže výuka praktických dovedností pro žáky, studenty končící studium bez pokračování ( činnost na ÚP, MěÚ, FÚ, katastrálním úřadě ….) – výchova občana k občansko právním povinnostem – občanská gramotnost

• • • • •

• •

prodražení provozu škol v důsledku úbytku žáků nevhodná oborová struktura středních škol nezájem škol spolupracovat, nezájem žáků o zapojení se odpor k zásadnějším změnám i učitelů absence nadčasových cílů při plánování investic Cíl: snížení nákladů, využívání drahých zařízení, specializovaných učeben, snížení spotřeby energií – alternativní zdroje, tepelná čerpadla vysoký nájem v prostorách, kde se pořádá zájmová činnost nedostatek odborníků

Zdravotnictví a sociální služby Město Hustopeče je hlavním centrem veškeré lékařské péče pro území správního obvodu, respektive i části správních obvodů Mikulova, Pohořelic, Židlochovic. Hustopeče poskytují zázemí ordinací praktických lékařů pro dospělé a děti, stomatologů, odborných specialistů. Městská nemocnice Hustopeče, příspěvková organizace města zajišťuje lékařské služby ambulantního, akutního i LDN ústavního charakteru. Městská nemocnice má zpracovánu samostatnou podrobnou analýzu stavu a potřeb udržení a rozvoje své činnosti.

46


Pro oblast sociální péče je ve městě provozován penzion pro důchodce Dále je sociální péče poskytována formou pečovatelské služby, nabízí poradenství v sociální oblasti, vaření pro důchodce. Rovněž oblast sociální péče je podrobně analyzována v rámci projektu v dokumentu „Komunitní plánování sociálních služeb – město Hustopeče“. V současné době se rovněž zpracovává „Komunitní plán plánování sociálních služeb – správní obvod Hustopečsko, což bude mít jistě významné dopady pro vlastní město. ROZVOJOVÉ PROJEKTY MĚSTA Ukončené projekty: Oblast zaměření


07/2007 - Sociální služby

sociální služby

Penzion pro důchodce

08/2007 - Komunitní plánování sociálních služeb

sociální služby

Město

zdravotnictví

Město

Oblast zaměření


sociální služby


prevence kriminality

Město

zdravotnictví

Městská nemocnice

Oblast zaměření


Rekonstrukce suterénu Městské nemocnice

budovy

Městská nemocnice

Rekonstrukce střechy domu s pečovatelskou službou

budovy


Název projektu

14/2007 - Hustopeče, stavební úpravy polikliniky Realizované projekty: Název projektu 17/2007 - Sociální služby 2008 18/2007 - Výchovně rekreační tábor - Prevence kriminality 2008JMK Zhodnocení a modernizace zdravotnických přístrojů a vybavení Měst nemocni Připravované projekty: Název projektu

SWOT ANALÝZA - ZDRAVOTNICTVÍ SILNÉ STRÁNKY

SLABÉ STRÁNKY

47


• • • • •

nemocnice , poliklinika, Dům zdraví, odborní lékaři lékárny, optiky pohotovost hustě obydlené spádové území s dobrou dostupností poliklinika do vlastnictví města

• • • • •

• • • • • • • • • PŘÍLEŽITOSTI

• • • • • • •

vtvoření specializovaných pracovišť a kapacity zajištění pohotovostních služeb a zabezpečení pohotovosti i pro děti získání polikliniky a dotací na rekonstrukci nemocnice a polikliniky registrace nemocnice pro potřeby poskytování sociálních služeb ve zdravotním zařízení zachování saturace praktických lékařů i odborníků generační problém lékařů rozšiřování strukturované nabídky privátní lékařské péče s vyvážením ve vazbě na klientelu

vytíženost privátní lékařské praxe nedostatek lékařů (odborných specialistů, obvodních lékařů) – gynekologie, stomatologie neexistence dětské pohotovosti vybavení nemocnice a stav polikliniky absence specializovaného pracoviště (kliniky) v působnosti městské nemocnice absence technologií šetřících náklady na provoz absence prostoru pro rozvoj (investiční) nutnost nákladných oprav nízká úroveň některých služeb optimální úroveň komplikované případy se tu neřeší. Musí se jezdit do Břeclavi nebo Brna (možná to souvisí s vybavením lékaře). úpadek zájmu o pacienty a jejich péči v důsledku zhoršení finanční situace ve zdravotnictví kvalifikovanost a fluktuace zdravotnického personálu v rámci nemocnice chybí strukturovaná privátní i neprivátní nabídka lékařské praxe, ta je bez návaznosti na nemocnici OHROŽENÍ

• • • • • • •

pokles významu nemocnice, ohrožení akutní péče ze strany pojišťoven nedostupnost zdravotní péče, léků, lékařů zrušení zdravotní péče nedostatek peněz malý uzavřený areál omezující rozvoj služeb absence zázemí (bytů) pro lékaře v bufetu nemocnice lze zakoupit cigarety a alkoholické nápoje – neslučitelné!!!

SWOT ANALÝZA - SOCIÁLNÍ INFRASTRUKTURA SLABÉ STRÁNKY

SILNÉ STRÁNKY

• • • •

zařízení sociální péče Městská nemocnice a odborní lékaři zařízení pro děti a mládež zatím dostatečné pro občany soběstačné

• • • • •

48

chybějící zařízení pro rizikové skupiny a prevenci soc. jevů, azylový dům, denní stacionář bezbariérovost nezaměstnanost starších nebo nepřizpůsobivých občanů a absolventů bezdomovci, drogy prostory pro mládež (16 – 26 let)


•

• • •

• 5.3. PŘÍLEŽITOSTI

• • • • • • •

zřízení zařízení pro seniory, sociálně slabé, bezdomovce, nízkoprahové zařízení péče o seniory koordinace služeb a prevence lavičky pro pěší centru pro děti, mládež a rodiče zapojování mladých lidí do institucí města významnější informovanost činnost v sociální oblasti

zařízení pro seniory a nedostatek pracovníků pro práci se seniory chybí gerontologická péče pod lékařským dohledem nedostatek odpočívadel pro pěší, nedostatek laviček pro postižené při delší trase, nutno odpočnout! ve vnitřním (domovním) řádu Penzionu – zákaz „přenocování“ rod. příslušníků = velmi kruté zvlášť pro Ty, jejichž rodina bydlí daleko (nejde s tím něco dělat). absence represivních složek ve dnech prac. klidu a v noci 5.4. OHROŽENÍ

• • • •

nárůst společensky negativních jevů absence kontaktního místa pro závislé absence legislativy o sociálních službách rozvoj zařízení pro seniory nedokáže sledovat demografický vývoj

Kultura a sport Město je hlavním nositelem kultury ve městě. K tomuto účelu provozuje prostřednictvím příspěvkové organizace Centrum volného času zařízení pro divadelní a koncertní aktivity s kapacitou sálu 500 lidí. Dále provozuje kino pro 200 návštěvníků, knihovnu včetně zázemí pro vzdělávací a spolkové aktivity. Dále lze k těmto účelům využít zařízení Centra volného času. Na Křížovém kopci je amfiteátr pro venkovní akce. Významné akce se pořádají rovněž na Dukelském náměstí, k čemuž má město přenosné zastřešené pódium. Součástí nabídky kulturních zařízení je i Městské muzeum a galerie v památkově chráněném Domě U Synků. Zde působí i Stálá vinařská expozice a turistické informační centrum. Pro velké kulturní a společenské akce je možno rovněž využít privátní prostory hotelu Centro. Vedle rozsáhlého množství objektů a zařízení je třeba konstatovat, že město ve spolupráci se svými příspěvkovými organizacemi, občanskými sdruženími, ale i subjekty z celé české republiky spolupořádá velké množství významných akcí (přes 100 během roku) majících často regionální až celostátní význam. Tyto akce jsou širokého tématického zaměření od historie, divadelnictví, výtvarných výstav, přes hudební akce a festivaly, chovatelství. Město je však především známo svými vinařskými akcemi. Je to dáno nejen historicky, ale především aktivitami současnosti. Vysoká míra kulturního života ve městě vyžaduje i potřebu obnovy a doplňování zařízení pro realizaci těchto činnosti. Lze konstatovat, že město bude potřebovat, ač již investovalo nemalé prostředky, významné investice do infrastruktury kulturních zařízení, především společenského sálu a kina, jejichž kvalita již neodpovídá standartu vybavení pro zvýšené nároky uživatelů i návštěvníků.

49


Důležitým rysem kulturního života Hustopečska je religiozita – při posledním SLDB se k některé z církví nebo náboženských společností přihlásilo 37,2 % obyvatel, což je o 20 % méně než průměr obyvatel Hustopečska a v porovnání s JMK o 10 procentních bodů méně, oproti ČR o 5 % více více. Mezi věřícími jednoznačně převažují katolíci (87 %). 6% podíl tvoří evangelíci, zbývající věřící se hlásí k církvi husitské, pravoslavné a Svědkům Jehovovým. Město Hustopeče svým sportovním zázemím patří mezi nejlépe vybavené v rámci ČR. V porovnání s městy stejné velikosti je bezkonkurenčně nejvíce vybaveno. Nachází se zde aquapark s celoročním provozem, sauna, paintball, freestyle, bowling a kuželky, spinning, posilovny. Standardní vybavení poskytují sportoviště víceúčelové sportovní haly (badminton, basketbal, házená, stolní tenis, volejbal), tenisových kurtů, hokejbalového hřiště, fotbalového stadionu s lehkoatletickým oválem, volejbalového i beachvolejbalových kurtů. Ve městě jsou i 3 tělocvičny a venkovní hřiště jako součást školských zařízení. Před realizací je vybudování umělé ledové plochy s celoročním provozem a je rovněž zpracován náměr na rozšíření sportovní haly s výstavbou hřiště pro squash. Okolí města je protkáno a propojeno s ostatními obcemi sítí turistických a cykloturistických tras. V městě panuje čilý spolkový život. Ve sportovní sféře má největší základnu přes 600 členů Tělovýchovná jednota AGROTEC Hustopeče, která sdružuje 10 oddílů – badminton, basketbal, ČASPV, házená, hokejbal, malá kopaná, stolní tenis, tenis, turistika, volejbal. Dále zde působí sportovní kluby při ČSTV – fotbalu, šachů, karate, plavání. Se zájmových sdružení zde má nejvýznamnější postavení a činnost organizace zahrádkářů, především vinařská sekce. Pozadu jistě nejsou rybáři, včelaři, chovatelé a myslivci, dobrovolní hasiči. Působí zde místní organizace Svazu zdravotně postižených, Červeného kříže, klub historie a vlastivědy, Univerzita třetího věku, Hustopečská chasa zaměřená na obnovu a udržování folklórních tradic. Ani zde nelze vynechat činnost Centra volného času, která ve spolupráci s jednotlivými neziskovými organizacemi vytváří podmínky pro zapojení dětí do těchto aktivit. ROZVOJOVÉ PROJEKTY MĚSTA Ukončené projekty: Oblast zaměření


tělovýchova a sport

Spozam

volný čas

CVČ

volný čas infrastruktura

Město

Depozitář muzea - I. etapa (stavební úpravy střechy nad částí objektu Do

kultura a památková péče

Město

Hřbitovní kaple - stavební úpravy 2007


Město

vzdělávání

Městské muzeum a galerie

Název projektu 04/2007 - Rozšíření stávající herny stolního tenisu 10/2007 - Změna knihovního systému LANius na systém Clavius 12/2007 - Dětské hřiště Masarykovo nám.

Konference „In memoriam Johann Wolfgang Brügel“ 50


Oprava sociálního zařízení krytého bazénu (č.j. JMK 144 971/2006)


Spozam

Oprava válečného hřbitova z 2. světové války (č. 207442 - 7015)


Město

Rekonstrukce knihovny na centrum celoživotního vzdělávání v regionu Hustop

vzdělávání

CVČ

Renovace in-lineového hřiště

volný čas

CVČ

Oblast zaměření



Město


Spozam

Oblast zaměření



Spozam

volný čas

CVČ


Spozam

budovy

CVČ

Rekonstrukce Formanky


CVČ

Rekonstrukce kina na víceúčelový kulturní objekt

kultura infrastruktura

CVČ

Rekonstrukce MěKS

kultura infrastruktura

CVČ

Turistická ubytovna Celné


CVČ


Spozam

vzdělávání

CVČ

Záměry vybudování zázemí


Spozam

Zpráva o technickém stavu


Spozam

Realizované projekty: Název projektu 09/2008 - Umělá ledová plocha 19/2007 - Oprava travnaté hrací plochy Připravované projekty: Název projektu Letní koupaliště Letní kino Přístupové systémy na letní koupaliště Podkroví nad saunou

Výměna skel krytého bazénu Vybavení knihovny

51


SWOT ANALÝZA - KULTURA SILNÉ STRÁNKY

• • • •

SLABÉ STRÁNKY

• • • • •

kulturní a historické tradice organizování kulturních akcí činnost MěKS, knihovny, kina, CCV historické památky

• • • • •

malá propagace akcí a města využití prostorů na Křížovém kopci stav MěKS a kina chybí zařízení pro mladé malý výnos pořádaných akcí, malé zdroje pro financování přílišná roztříštěnost a marginalita expozic ztráty cenných sbírek ve vlastnictví obyvatel města málo kulturních akcí knihovna má malé spektrum nabízených publikací nekoordinovanost v realizaci kulturních akcí

PŘÍLEŽITOSTI

• • • • • • • • •

•

OHROŽENÍ

využití kulturního potenciálu, posílení tradic a festivalů multikulturní zařízení zapojení obyvatel zajištění financí pro nákup expozic, prostor pro depozitáře kultura pro mládež rozvoj kulturních aktivit spojených s vinařstvím CVČ by mohlo pořádat více zájezdů, 2-3 denních po památkách nebo na různé výšlapy atd. využití křížového kopce – areálu osvětovou a zábavnou formou přiblížit občanům a občánkům klasickou hudbu třeba prostřednictvím „výchovných“ koncertů, které by zahrnovaly soutěž o ceny prostor pro kulturní setkání (malý amfiteátr) pod Kulturním střediskem, přístup shora i zdola, doplnit lavičkami, terasami

• • • • • • • • • • •

pokles zájmu o akce, tradice nedostatek finančních zdrojů a neprofesionální řízení akcí konkurence akcí okolních obcí, souběh akcí zničení (rozdělení) cenných sbírek obyvatel města či obcí regionu jejich rozprodejme (mnohdy pod cenou) nedostatečná úroveň evidence uměleckých děl a historických artefaktů či tiskovin ohrožení věcí stárnutím – potřeba restaurování nutná modernizace kina (v této podobě již několik desítek let) nezájem města o podporu pořádání Václavských hodů HTV nefunguje jako Hustopečská TV, ale snaží se o regionální zprávy!!!! kulturní zařízení jsou malá – Společenský dům (např. na hody se do sálu dostane rodina stárků a pár příbuzných) hodům škodí téměř stejný termín konání burčákovek

SWOT ANALÝZA - SPORT SILNÉ STRÁNKY

• • • •

SLABÉ STRÁNKY

•

nabídka sportovišť koupaliště nabídka kroužků U-rampa

• • •

52

málo dětských hřišť včetně nedostačujícího vybavení kapacita koupaliště volně přístupná hřiště na sídlištích nedostatek financí, nutnost oprav, chybějící


• • • • • • • • • •

• PŘÍLEŽITOSTI

• • • • • • • • • •

prostory absence atletického klubu (kroužku) absence sportovního zapojení střední a starší generace stárnoucí členská základna sportu - nízké zapojení mládeže hrozné ozvučení haly špatné využití nabídky sportovišť neohodnocená činnost dobrovolných cvičitelů, trenérů, funkcionářů nezájem veřejnosti o sportovní dění – podpora formou pasivní účasti na sportovních akcích slabá propagace činnosti včetně akcí stadion pouze pro FC chybějící bazén 50 m přizpůsobení otvírací doby občanům – krytý bazén zavřený v sobotu OHROŽENÍ

pořádání sportovních akcí ohodnocení trenérů akce pro všechny věkové skupiny, spolupráce škol větší propagace výsledků úspěšných sportovců zvýšení soutěživosti u všech generací využití technologií snižujících spotřebu energií a využití alternativních zdrojů Výstavba zimního stadionu (víceúčelového) chtělo by to více využívat stadionu, ne jen na fotbalová utkání, ale třeba i k atletice dotace na vybudování cyklostezek, in – line stezek provázanost využití sportovních zařízení provozovaných jednotlivými subjekty

• • • •

chátrání sportovišť nezájem občanů o sport, snižující se počet aktivních členů a nezájem o organizování akci riziko úrazů a odpovědnosti za ně nedostatek možností sport. vyžití - rekreační sporty

SWOT ANALÝZA - ZÁJMOVÁ ČINNOST SILNÉ STRÁNKY

• • • • • •

SLABÉ STRÁNKY

organizace a podpora zájmové činnosti CVČ pořádání akcí (sportovních, kulturních, výstav, zájezdů) knihovna, kino vybavení zázemí čajovna - využití přednáškové činnosti … pro „komorní“ skupiny 15 – 20 zájemců

• • • • •

PŘÍLEŽITOSTI

•

zájmová činnost pro mladé, prostory pro kluby pokles členských základen, aktivita založená na jedincích, nízká úroveň prezentace, izolovanost činností nedostatek financí, špatné technické vybavení chybí organizace ochrany přírody a organizace pro udržování přírodních lokalit velká náročnost na ruční práce – brigády OHROŽENÍ

•

zájmové kroužky

53

nezachycení aktuálních trendů


• • • • • • • •

• •

vytvořit multifunkční zařízení spolupráce, součinnost, společné projekty zřídit čajovny využití fondů EU občanská vybavenost sídliště Větrná podchycení rizikových skupin využití prostorů škol častá veřejná prezentace činností zájmových sdružení i jednotlivých občanů s intenzivní propagací

• • • • •

snižující se počet aktivních členů malá chuť mladých k práci v organizacích (nevýdělečné) čas – z hlediska možností čerpání dotačních zdrojů nedostatečná projektová příprava nedostatek finačních zdrojů pro zájmovou činnost výherní automaty (omezit) nedostatek financí pro zmodernizování kina, lepší vybavenost

6. DOPRAVA Změny v ekonomickém systému České republiky se logicky odrazily i ve vývoji dopravy. Charakter změn v dopravě je obecně známý a můžeme ho každodenně pozorovat na našich silnicích i železnicích, změny se týkají jak nákladní, tak osobní dopravy. Absolutní objem

54


přepravených nákladů v důsledku ekonomické transformace po roce 1989 obecně klesl, zvyšuje se však podíl silniční dopravy na přepravním výkonu. Nákladní doprava se přizpůsobila změněným potřebám zákazníků a za současné situace je v našich podmínkách preferována spíše doprava silniční. Hlubokými změnami stále prochází také doprava osobní, zřejmý je nárůst individuální automobilové dopravy doprovázený poklesem zájmu o veřejnou hromadnou dopravu jak silniční, tak železniční. Ke všem těmto ekonomicky podmíněným změnám ještě přistupuje neujasněnost státní dopravní politiky, což se projevuje zejména v podmínkách pro pravidelnou veřejnou osobní dopravu.

Obr. 9: Poloha Hustopečska v dopravní síti Pramen: www.hustopecsko.net

Dopravní polohu města v těsné blízkosti dálnice D2 Brno – Břeclav – Bratislava a železničního mezinárodního koridoru Berlín – Praha – Budapešť, můžeme označit za exponovanou. Dopravně je poloha města v rámci kraje velmi výhodná, stejně jako poloha v rámci Evropy a České republiky. Katastrální území města je součástí kontinentální urbanizační osy ve směru západvýchod (ZSZ – VJV) a je v blízkosti urbanizační osy sever-jih (SSV – JJZ; viz kapitola 2.1). Konfigurace území města v nevelké vzdálenosti od Brna na jihovýchod, ve směru dálnice D2 dává dobré předpoklady pro dostupnosti z jednotlivých částí kraje, státu i Evropy. Pro dopravní dostupnost je významná příznivá poloha vůči komunikačním koridorům, dostupnost veřejnou dopravou vůči Brnu. 55


Město lze v současné době zařadit mezi skupinu menších středisek v nejbližších vzdálenostních zónách kolem Brna (do 30 km včetně), tradičně funkčně provázaných s Brnem v rámci téže aglomerace. Vzdálenost mezi městem a obcemi správního obvodu je do 22 km na sever a východ a do 12 km jihu a západě. Poloha města na nebo v blízkosti hlavních dopravních koridorů je výhodná z hlediska dopravní dostupnosti. Vytváří vzhledem k rostoucímu vlivu dopravy v společnosti významný potenciál růstu. Na druhé straně vytváří již v současnosti, a pokud nebude předmětem řešení, bude významně v budoucnu zvyšovat negativní působení z hlediska obslužnosti a propustnosti sídla. Lze předpokládat výrazný nárůst související s rozvojem průmyslových aktivit v místní části Šakvice-nádraží, ale i ve stávajících výrobních areálech v prstenci kolem města. Toto má negativní dopady nejen ve zvyšujícím se počtu vozidel všech druhů zabezpečujících přepravu mezi provozovnami, ale i distribuci mimo město s využitím nájezdu na dálnici D2 přímo ve městě. Řešení těchto negativ může být pouze ve spolupráci města se státními orgány a organizacemi a Jihomoravským krajem. SILNIČNÍ DOPRAVA Středem katastru města ve směru severozápad – jihovýchod prochází dálnice D2 vedoucí z Brna na hraniční přechod Břeclav/Brodské na Slovensko, která je v úseku Brno – Bratislava zařazena pod číslem E65 do sítě evropských silnic a do sítí TINA (Transport Infrastructure Needs Assessment). Význam této silnice lze demonstrovat již na její minulosti, kdy byla zanesena v plánech již v roce 1963 a kompletní dokončení proběhlo v roce 1980. Význam této dálnice stoupl také hlavně v posledních několika letech, kdy došlo k významnému přílivu zahraničních investic do ČR. Tyto investice jsou často úzce spjaty s kvalitní infrastrukturou, což dokládá například masivní rozvoj zahraničních firem v okolí Brna nebo Břeclavi. Určitým nedostatkem nejen této dálnice, ale celkově všech dálnic pro malá území jsou jejich sjezdy a nájezdy. To se v plné míře týká města Hustopeče, což znamená, že všichni, kdo budou chtít najet na dálnici, budou muset nejdříve jet přes město Hustopeče nebo se napojit již ve vzdálenějších nájezdech u obcí Blučina (sever) či Podivín (jih), v budoucnosti možná u Velkých Pavlovic. Toto pro město vedle positivních efektů přináší i negativní trendy ve zvýšené zátěži hluku, prašnosti i vibrací, samozřejmě i s riziky dopravních konfliktů. Město je propojeno s ostatními sídly v regionů a širším okolí sítí silnic II. tříd. Především se jedná o silnici II/425, procházející městem souběžně s dálnicí D2. Tato komunikace má být v nejbližších letech rekonstruována včetně vybudování kruhového objezdu v místě napojení přivaděče k D2. Všechny silnice, které jsou součástí cestní sítě v ČR, procházející městem, jsou ve vlastnictví JMK a správě SÚS JMK. Jakékoliv údržba a rekonstrukce jsou nezávislé na městě, respektive jsou s městem pouze konzultovány. Ostatní nezařazené komunikace jsou vedeny jako místní, případně účelové. Patří do vlastnictví města. Z toho plyne povinnost jejich údržby a oprav z prostředků města. ŽELEZNIČNÍ DOPRAVA Okrajem katastru města prochází železniční trať č. 250 Brno – Břeclav – hraniční přechod Břeclav/Kúty, která je součástí tzv. „českého“ koridoru č. I (ten spojuje přes území ČR –

56


Děčín, Ústí nad Labem, Praha, Pardubice, Česká Třebová, Brno a Břeclav Německo s Rakouskem) a zároveň je zařazena do železniční části panevropského multimodálního koridoru č. IV (trasa Norimberk / Berlín – Praha – Budapešť – Istanbul). Trať č. 250 Brno – Břeclav – hraniční přechod Břeclav/Kúty , která byla usnesením vlády ČR č. 766 z 20. prosince 1995 zařazena do kategorie drah celostátních, prošla v nedávné době zásadní rekonstrukcí za účelem přizpůsobení trati vyšším možným rychlostem vlakových souprav, jejímž výsledkem je kromě jiného i zkvalitnění dopravy. Ze železniční stanice Šakvice, které leží na této trati v k.ú. Hustopeče u Brna, navazuje místní trať č. 254 do Hustopečí. Zároveň je tento vlakový uzel významný pro přiléhající teď již cca 40 ha průmyslovou zónu. V současné době je zpracovávána ze strany provozovatele studie rekonstrukce trati č. 250 za účelem zkapacitnění přepravy. Je to součástí zaváděného integrovaného dopravního systému Jihomoravského kraje. SČÍTÁNÍ DOPRAVY V roce 2005 bylo provedeno zatím poslední (každých 5 let) publikované sčítání dopravy na dálniční a silniční síti České republiky, organizované Ředitelstvím silnic a dálnic ČR. Charakteristickým rysem vývoje individuální automobilové dopravy (IAD) v ČR je trvalý růst počtu osobních automobilů a tím i jejich výkonů. V období let 1990-2004 počet automobilů vzrostl o 61,3 % a dosáhl počtu přes 3,816 milionu vozidel. To znamená, že na jeden osobní automobil připadá 2,68 obyvatel. Nejvyšších hodnot je přitom dosahováno v Praze. Stupeň saturace, jehož by mělo být dosaženo okolo roku 2020, je odhadován na 5,230 mil. osobních vozidel (cca 1 automobil na 2 obyvatele). Z celostátního sčítání dopravy v roce 2005 vyplynulo (viz příloha 18), že v Hustopečsku dosahuje nejvyšší dopravní intenzity město Hustopeče. Zde dosahuje intenzita dopravy hodnot téměř 20 000 vozidel za 24 hodin. Takto vysoká čísla jsou způsobena především blízkou existencí dálnice D2. Dalším významným úsekem je komunikace druhé třídy II/425, tvořící nejdůležitější průtah středem města Hustopeče. Vytíženost této silnice se pohybuje mezi 5 až 8 tisíci automobilů během dne, což je způsobeno nejen velikostí města, ale také jeho funkcí přirozeného centra, kam mnoho lidí dojíždí za prací, do škol, na úřady, za službami apod., tudíž je silně využíváno i občany z okolních obcí. Mezi klidnější části města, přesto ale intenzivně dopravně využívané, patří například silnice II/420. Zde intenzita dopravy stále dosahuje průměrně 3 až 5 tisíc vozidel za 24 hodin. Tab. č. 16 Statistické údaje o zatíženosti komunikací v Hustopečích 2007 - 2008 ZŠ Komenského Poznámka: Agrotec Ve statistice nejsouHasiči zahrnuta vozidlaTech.služby která přijíždí od dálnice D2 a Celkem od obce Celkem Počet vozidel Počet vozidel Počet vozidel Počet vozidel měsíčně měsíčně Kurdějov. Leden Únor Březen Duben Květen Červen Červenec Srpen Září Říjen Listopad Prosinec Celkem: Jeden směr/den Oba směry/den Celkem HP:

2007 109 070 142 563 161 242 148 896 153 375 141 740 147 797 146 954 148 432 149 321 167 878 156 058 1 773 326 4 858 9 717 4 996 447

2008 166 428 142 344 148 731 180 876 161 066 148 352 157 303

vozidel

2007 128 885 118 628 147 378 137 438 144 645 156 841 147 852 186 819 131 652 147 096 208 892 136 194

2008 132 558 116 399 121 376 150 063 152 466 142 656 143 535

2007 89 377 68 966 91 751 91 997 101 389 112 563 109 387 140 108 107 591 113 162 101 911 91 689

1 792 320 4 910 9 821 Vozidel HP/den:

571 219 891 3 342 6 684 13 689

2008 104 679 96 455 101 183 126 428 121 327 142 652 138 254

2007 13 580 15 240 24 520 17 263 17 925 19 689 16 052 20 218 15 996 17 058 15 976 17 393 210 910 578 1 156

vozidel

2008 17 666 15 500 15 764 19 769 20 010 19 548 24 015

vozidel 2007 340 912 345 397 424 891 395 594 417 334 430 833 421 088 494 099 403 671 426 637 494 657 401 334

vozidel 2008 421 331 370 698 387 054 477 136 454 869 453 208 463 107 0 0 0 0 0

4 996 447 13 689 27 378

3 027 403


Pramen: MOS – Městská a obecní statistika, 2007 Z výše uvedených údajů, které vychází ze stacionárních zařízení umístěných na nezatíženějších komunikacích, vyplývá, že nárůst dopravní intenzity se neustále zvyšuje. Což z hlediska hluku a prašnosti, bezpečnosti obyvatel i návštěvníků má stále negativnější dopady. DOPRAVNÍ OBSLUŽNOST V posledních letech je velmi frekventována otázka tzv. dopravní obslužnosti území. Problémem je disproporce mezi rostoucími náklady a klesající poptávkou, která se řeší zejména omezováním počtu spojů. Tím dojde ke snížení nákladů, ale i k úbytku počtu cestujících, což opětovně vede k další redukci dopravy a nepříznivý vývoj tak stále pokračuje. Úroveň plošné dopravní obsluhy veřejnou dopravou se liší podle konkrétní situace v území. Podstatný vliv má především postavení obce v sídelním systému (počet obyvatel) a její poloha v dopravní síti (centrální, periferní). Významným faktorem rozvoje sítí veřejné dopravy je též koncentrace pracovních míst a s tím související dojížďka do zaměstnání. Na rozdíl od dopravy železniční, kterou to nutně čeká, autobusová doprava již prošla transformací. Pomineme-li vhodnost použitých způsobů privatizace a některé nepříznivé organizační důsledky atomizace bývalých podniků ČSAD, nejvýraznějším důsledkem je tlak na efektivnost dopravy, který ústí právě do omezování počtu spojů. Pokud nedojde k reorganizaci systému veřejné dopravy ve smyslu zajištění kvalitnějších služeb, které budou schopné konkurovat individuálnímu motorismu, a tím „přitáhnout“ nové zákazníky, dojde k potvrzení výše naznačených tendencí a systém veřejné dopravy se bude dále postupně rozpadat. V zahraničí se začínají rozvíjet tzv. share systémy, které umožňují společné využití osobního automobilu více osobami, rozvíjí se i zajišťování smluvní dopravy pro vybrané cílové skupiny obyvatelstva (důchodci, děti) např. prostřednictvím taxi či mikrobusů, opominout nelze ani vlastní aktivitu obcí. V podmínkách Hustopečí zabezpečuje plošnou dopravní obslužnost autobusová a železniční doprava. Mezi největší poskytovatele autobusových služeb patří společnosti: BORS Břeclav nebo Adosa a.s. Rosice. Jediným železničním dopravcem, který poskytuje služby jsou České dráhy a.s. V posledních letech se v dopravní obslužnosti nejvíce uplatňují tzv. integrované dopravní systémy (IDS). Pod pojmem integrovaný dopravní systém se rozumí takový způsob zajištění veřejné dopravy v území, v němž jednotlivé druhy dopravy (autobus, vlak, tramvaje…) vzájemně spolupracují a vytvářejí tak přehledný a jednoduchý systém vzájemně provázaných linek s jednotným tarifem, přepravními podmínkami a pravidelnými intervaly mezi spoji. V případě Jihomoravského kraje došlo k zahájení provozu IDS v roce 2004 u 112 obcí. K 1.9.2007 je již zapojeno 367 obcí a od 1.7.2008 dojde k připojení dalších 57 obcí, což znamená, že v té chvíli bude pokrývat IDS téměř 2/3 obcí Jihomoravského kraje. Město Hustopeče spolu s celým správním obvodem se stalo součástí IDS od prosince roku 2008. ROZVOJOVÉ PROJEKTY MĚSTA Realizované projekty: Název projektu 12/2008 - Budování, rekonstrukce a opravy parkovacích ploch a chodníků ve

58

Oblast zaměření


infrastruktura

Město


městě Studie dopravního obchvatu města

dopravakomunikace

Město

Oblast zaměření


dopravakomunikace

Město

Připravované projekty: Název projektu Nasvětlení přechodu pro chodce

SWOT ANALÝZA - DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA SILNÉ STRÁNKY

•

• •

SLABÉ STRÁNKY

•

dopravní poloha města na významných dálničních, silničních trasách nebo v blízkosti hlavních železničních tras i v rámci střední Evropy blízkost mezinárodního letišť Brno,Vídeň, Bratislava malý rozsah potřeby nových komunikací

• • • • • • • • • •

PŘÍLEŽITOSTI

• • • • • • • • • • • • • •

nedostatečné dopravní napojení do přilehlých obcí i center. poloha mimo hlavní železniční trasu, propojení žst. Šakvice a Hustopeče nízká úroveň kvality komunikací mezi obcemi chybějící cyklostezky stav hlavního průtahu, hluk, kvalita silnic špatný stav komunikací a chodníků nedostatek parkovacích ploch vysoká míra zatížení města nákladní dopravou nahrazující železniční nákladní přepravu dopravní značení (nevhodné, špatně viditelné), osvětlení ulic a semafory bezbariérové přístupy děti nemají žádnou možnost, kde by bezpečně mohli jezdit po městě na kole OHROŽENÍ

rozvoj cyklostezek navazující opravy komunikací po opravách technických sítí bezbariérové chodníky doprava mimo město silnic III. třídy mezi obcemi ( příp. rozšíření) opravit křižovatky na Brněnské ulici kruhový objezd u aut. nádraží vícezdrojové financování opravy komunikací a vybudování cyklostezek zpoplatnění parkovacích míst parkoviště – sídliště i střed města vybudování podzemních a nadzemních garáží pěší zóna – náměstí a Mrštíkova spolupráce s místními podnikateli umístění retardérů ke školám a sídlištím

• • • •

59

nedostatek financí na řešení dopravní situace, na opravy cest a budování cyklostezek ničení cyklotras těžkou technikou nárůst dopravy převaha tranzitní dopravy nad cílovou


•

nové rozvojové plochy pro bydlení pojmout jako obytné zóny – komplexní řešení

60


7. TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA A ÚZEMNÍ PLÁNOVÁNÍ TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA Vybavenost technickou infrastrukturou je jednou ze základních charakteristik daného území. Určuje nejen kvalitu bydlení obyvatel, ale především potenciálním investorům podává informaci o tom, jak jednoduché či naopak složité bude napojení nové podnikatelské investice na rozvody elektřiny, plynu, zdroje vody, kanalizaci a čističku odpadních vod (ČOV). S rozvojem informačních technologií se k tomu v poslední době řadí i pokrytí signálem mobilních operátorů a možnosti internetu. Souhrnný přehled o aktuálním stavu technické infrastruktury přináší tab. 17. Tab. 17: Stav technické infrastruktury ve městě Hustopeče v roce 2007 Název Vodovo Kanalizace a Plynofikac Elektrická Signál mobilních Veřejný Široko-pásmový obce d ČOV e síť operátorů internet internet Hustopeče ANO ANO ANO ANO ANO ANO ANO Pramen: Dotazníkové šetření obcí mikroregionu Hustopečsko, GaREP 2007; Malý lexikon obcí 2006, ČSÚ 2006

Rozšíření jednotlivých sítí je rozdílné a závisí na mnoha faktorech. Mezi nejdůležitější patří poloha území vzhledem k páteřní infrastruktuře a velikost odběru či rozsah služby závisející na počtu připojených obyvatel případně na existenci velkoodběru (např. pro podnikatelské účely). Zásobování vodou a odkanalizování představují jednu z limitujících oblastí technické infrastruktury, která v případě nevyhovujícího stavu již ve fázi územního rozhodování může zabránit realizaci podnikatelského záměru v daném území. Město je napojeno na obou páteřních hlavních vodovodních řádech přivádějících vodu do správního území, tj. z Vranovic a Zaječí. Celé město je pokryto vodovodními řády. Ovšem jejich stav a kapacita je značně rozdílná. Město je odkanalizováno mimo místní část Hustopeče – farma. Zároveň je kanalizace napojena na ČOV. V současné době probíhá celková rekonstrukce kanalizace a zintenzivnění ČOV. Veškeré vodovodní sítě a kanalizace jsou ve vlastnictví a provozování společností Vodovody a kanalizace Břeclav, a. s., kde má město podíl akcií, mimo místní části Hustopeče-farma. Město je plynofikováno mimo místní část Hustopeče-farma. Kapacita sítě dostačuje. Územím prochází tranzitní plynovod. Dále katastrem prochází několik větví vysokotlakých plynovodů. V oblasti zásobování elektrickou energií je město plně zabezpečeno. Kapacita elektrické sítě dostačuje. V katastru (místní části Šakvice-nádraží) se nachází rozvodna elektrické energie. Přes katastr přechází vedení velmi vysokého napětí i vysokého napětí. Důležitou se stává otázka dostupnosti a šíření informací prostřednictvím informačních a komunikačních technologií. V tomto směru prochází nejbouřlivějším rozvojem síť internetu, jejíž výhodou je možnost využití běžných telefonních linek. Díky tomu, že umožňuje sdílet a distribuovat velké množství a šíři nejrůznějších informací, se také stává jedním z důležitých předpokladů efektivního podnikání a tím i hospodářského rozvoje. Vzhledem k celospolečenské prospěšnosti rozvoje tohoto svébytného média roste i role veřejné správy při vytváření a podpoře podmínek, za kterých je možné tyto technologie využívat a zvyšuje se potřeba zajistit jejich dostupnost pro co nejširší okruh občanů. Tyto služby mimo bezdrátového připojení zajišťuje původně rozvody kabelové televize firma Selfnet a O2.

61


ROZVOJOVÉ PROJEKTY MĚSTA Realizované projekty: Oblast zaměření


01/2007 - 65 TI Hustopeče

infrastruktura

Město

16/2007 - Osvětlení, oplocení - Prevence kriminality MVČR


Město

Oblast zaměření


budovy


Název projektu

Připravované projekty: Název projektu Rekonstrukce rozvodů kabelové televize

SWOT ANYLÝZA - TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA SILNÉ STRÁNKY

• • •

SLABÉ STRÁNKY

• • •

existence vodovodní a kanalizační sítě, ČOV inženýrské sítě internet a kabelovka

3.4. OHROŽENÍ

3.3. PŘÍLEŽITOSTI • • • • • •

osvětlení stav vodovodní a kanalizační sítě závislost rozvodů infokanálu města (přesto, že město bylo spoluinvestorem) na provozovateli bez možnosti významného vlivu při ochraně zájmů města a jeho obyvatel

oprava a modernizace vodovodní a kanalizační sítě modernizace osvětlení přeložky sítí do země, doplnit zákresy všech sítí a rozvodů do KM kamerový systém v rizikových oblastech využití finančních prostředků EU ochránit území města před případnými záplavami

• • • • •

neobsazení zainvestovaných rozvojových ploch nezájem koordinovat výstavbu či opravy inženýrských sítí zhoršování kvality života z důvodů nedostatečné péče o kvalitu a funkčnost technické infrastruktury nedostatečné finanční zdroje ztráta konkurenceschopnosti infokabelu

ÚZEMNÍ PLÁNOVÁNÍ K nástrojům ovlivňování územního rozvoje patří kromě jiného i územní plánování. Jeho prostřednictvím je regulován způsob využití území, koordinována realizovaná výstavba a jiné aktivity s cílem zabezpečit soulad přírodních a civilizačních prvků. Jinými slovy – bez územního plánování není územního rozvoje. Proto je zpracování územně plánovacích dokumentů tak důležité.

62


V roce 2007 začal platit nový stavební zákon (č. 183/2006 Sb.), který pozměnil některé skutečnosti týkající se územního plánování. Územně plánovací dokumentací se nově na úrovni obcí rozumí pouze územní plán a regulační plán, pojem urbanistická studie již nový zákon nezná. Urbanistická studie se tak stala pouze orientačním dokumentem bez právní závaznosti. Město Hustopeče má platný územní plán sídelního útvaru od roku 1995. V roce 2000 schválilo velkou změnu č. 2, kde došlo k výrazné změně koncepce rozvoje. Od roku 2003 již město realizovalo dalších 10 změn, které měly významný dopad na rozvoj města. Změny reagovaly především na zabezpečení podmínek pro investory v oblasti průmyslových aktivit, služeb. Nutno konstatovat, že stávající ÚPN SÚ již - má vyčerpány trendy rozvoje (mnohé rozvojové plochy nejsou realizovatelné nebo problematicky z důvodů svažitosti, přístupu vlastníků apod.) - nezahrnuje řadu změn v území (např. pozemkové úpravy a z toho plynoucí upřesnění prvků ÚSES) - neřeší konflikty využití území (např. Vymezené viniční tratě versus technické a přírodní limity) - neřeší regulativy využití území v extravilánu města k ochraně životního prostředí (především protierozní ochrany) vyplývajících z realizovaných pozemkových úprav - urbanistická koncepce byla postavena na znalostech a trendech vývoje z roku 1995 a je překonána. Město Hustopeče má zpracovány územně analytické podklady. Z rozboru udržitelného rozvoje vyplývají skutečnosti, které rovněž signalizují potřebu vytvoření nového územního plánu. Nový územní plán by měl navázat na Strategický plán města a vytvořit plošné podmínky pro realizaci strategie rozvoje města. V některých případech se dnes pořizování územně plánovací dokumentace či strategických dokumentů jeví jako časově a finančně náročná činnost. Je však nutné si uvědomit, že z hledisek dalšího vývoje společnosti, předpokládaného územního rozvoje, vytváření podmínek pro vstup investorů do území a možnosti využití finančních zdrojů (českých i zahraničních), je jejich pořízení skutečně nezbytné. Z dosavadních zkušeností se potvrzuje oprávněnost tohoto požadavku, protože existence platné a aktuální územně plánovací dokumentace nebo strategického dokumentu je jednou ze základních podmínek při čerpání dotací z veřejných zdrojů. ROZVOJOVÉ PROJEKTY MĚSTA Ukončené projekty: Název projektu 15/2008 - Technická pomoc při zpracování ÚAP pro správní území města s r

Oblast zaměření


Územně analytické podklady

Město

Oblast zaměření



63


Změny územního plánu sídelního útvaru

Využití území

Město

Oblast zaměření


Využití území

Město

Připravované projekty: Název projektu Nový územní plán

8. ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

64


SLOŽKY PŘÍRODNÍHO PROSTŘEDÍ Geologie a reliéf Hlavní vliv na horninové prostředí i reliéf dnešního Hustopečí a Hustopečska mělo alpinskohimalájské vrásnění. Převážná část území je tvořena tercierními písky a jíly a tercierními horninami zvrásněnými alpinsko-himalájským vrásněním (pískovci a břidlicemi). V jihovýchodní části byly identifikovány strukturní zlomy. V jihozápadní a severní části katastru zasahují kvartérní usazeniny (hlíny, spraše, písky a štěrky). Geomorfologicky spadá většina území do provincie Západní Karpaty. Území se skládá z několika geomorfologických jednotek – Ždánického lesa, jih a jihozápad se dotýká Dolnomoravského úvalu (provincie Západopanonská pánev). Podle údajů České geologické služby výhradní ložisko cihlářských hlín leží na katastru Hustopečí (v současné době je ovšem již netěží). Zároveň je zde evidováno již nevyužívané nevýhradní ložisko cihlářské hlíny. Sesuvy půdy mohou být podle České geologické služby potenciálně ohroženy některé drobné lokality v katastru, ovšem ne jako aktivní body a plochy sesuvů. Klima Jihomoravský kraj je podnebně ovlivněn vertikální členitostí území, polohou vzhledem k převládajícím větrům a otevřeností k jihu. Většina kraje – včetně Hustopečí – spadá do teplé klimatické oblasti. Tato oblast je ještě charakteristická dlouhým, teplým létem a krátkou, mírnou zimou. Jedinou meteorologickou stanicí s dostatečně vypovídacími daty jsou Velké Pavlovice. V Hustopečích je funkční meteorologické pozorování napojené do systému Českého hydrometeorologického ústavu, ovšem jedná se o historicky krátká měření. Z důvodu absence dalších stanic byly pro nastínění základních klimatických podmínek města použity údaje pouze ze stanice Velké Pavlovice; dochází tím sice k určitému zkreslení, ale pro vytvoření pouze všeobecné představy není toto zkreslení relevantní. Hodnoceny byly dlouhodobé normály klimatických hodnot za období 1961–1990. Hustopeče patří do poměrně teplé oblasti. Jihomoravský kraj patří k teplejším krajům ČR, dlouhodobá průměrná roční teplota se pohybuje mezi 6 – 10°C. Hustopeče se řadí spíše do vyšší části tohoto intervalu (podle údajů ČHMÚ je průměrná roční teplota ve Velkých Pavlovicích je 9,3 °C). V nejteplejším měsíci roku, červenci, se dlouhodobé roční teploty v kraji pohybují v rozmezí 16 – 18°C, ve Velkých Pavlovicích je to 19,4 °C. Naopak v nejchladnějším měsíci lednu to je pouze -2 až -3 °C v kraji a -1,9 °C na Hustopečsku. Z pohledu množství srážek jsou Hustopeče i Hustopečsko výrazně suché (aridní), průměrný úhrn srážek 490,0 mm tvoří jen přibližně tři čtvrtiny průměru ČR. Nejdeštivějšími měsíci jsou červen, červenec a květen (přibližně 50 – 75 mm za měsíc); nejsušší jsou leden, únor a březen, kdy spadne za měsíc méně než 25 mm. Za tři nejsušší měsíce tedy padne přibližně třetina srážek jako za tři měsíce s nejhojnějšími srážkami. Sněhová pokrývka trvá na většině území velmi krátce a dosahuje malých výšek. Navíc průměrný úhrn srážek zahrnuje i přívalové srážky, které ve svém důsledku často nejsou přínosem, ale spíše zdrojem negativního působení na krajinu. Nejdéle svítí slunce v červenci (252,1 h), červnu (228,6 h) a srpnu (více než 220 hodin měsíčně), nejméně v prosinci, lednu a listopadu (40 – 60 hodin měsíčně). V zimních měsících je tedy množství slunečního svitu přibližně pětinové.

65


Průměrnou teplotou a trváním slunečního svitu jsou Velké Pavlovice (a generalizovaně tedy také hustopeče) v rámci ČR nadprůměrné, srážkové úhrny jsou ovšem dosti malé. Údaje o znečištění ovzduší jsou dostupné pouze za okres Břeclav jako celek. V rámci kraje jsou měrné emise (množství znečišťujících látek na obyvatele) tuhých látek, tj. zejména prachu, podprůměrné; mezi okresy kraje jsou druhé nejnižší. Stejnou pozici zaujímá okres Břeclav i co se týče emisí oxidu siřičitého (SO2). Emise oxidů dusíku (NOx) a oxidu uhelnatého (CO) jsou jen mírně nadprůměrné oproti krajským hodnotám. Podle Integrovaného registru znečištění je největším znečišťovatelem ve městě chov prasat ZVOS Hustopeče, a.s., která vypouští do ovzduší čpavek. Tyto údaje jsou z roku 2006. V současnosti již firma chov prasat na území města ukončila. Hydrosféra Významnějšími toky odvodňujícími území katastru je potok Štinkavka; území náleží do povodí Dyje, resp. Moravy. Podle údajů Výzkumného ústavu vodohospodářského je vodní tok středně znečištěn. V katastru města se kromě vodních děl Přední a Zadní rybník nenacházejí žádné zvláště významné vodní nádrže. Oba rybníky byly v počátku 50 - tých let vybudovány v severní části katastru na potoku Štinkavka za účelem ochrany města proti přívalovým srážkám z tohoto území. Vzhledem k vývoji hladiny podzemních vod se staly nebeskými rybníky závislými pouze na množství srážek a výparu. Pitná voda je odebírána pouze z podzemních zdrojů přiváděných ze zdrojů v katastru Uherčic i Zaječí. Ochranná pásma vodních zdrojů ani přírodních léčivých zdrojů se v katastru města nenacházejí. Na území katastru se nenachází žádná Chráněná oblast přirozené akumulace vod (CHOPAV). Povrchovou vodu neodebírají žádné společnosti, pouze individuálně někteří obyvatelé města v neregistrovaném množství. Odpadní vody do povrchových vod vypouští řada subjektů, většina z nich má vlastní ČOV (viz tab. 19). Tab. 19: Roční hodnoty vypouštění do povrchových vod na území katastru města Množství vypouštěné vody Subjekt

Méně než 500 tis. m3/rok

500 – 10 000 tis. m3/rok

•SIGNUM Hustopeče (ČOV) •Belagra – Šakvice (ČOV)

Vodovody a kanalizace , a.s. Břeclav

Pramen: Hydroekologický informační systém VÚV T.G.M. (on-line), dostupné na http://heis.vuv.cz/

Územní plán VÚC Břeclavsko uvádí záplavové území Štinkavky v katastru města. Pedosféra V okolí Hustopečí se nacházejí pelosoly, tedy velmi těžké půdy, které vznikly na třetihorních jílovcích, mají středně hluboký humusový horizont. Částečně se také v katastru vyskytují černozemě. Utvořily se na spraších a třetihorních jílech a píscích. Jsou středně těžké, s vysokým obsahem humusu a neutrální reakcí. V severní části leží ostrůvek hnědozemí přecházející do katastrů Kurdějova a Nikolčice.. To jsou středně těžké půdy, jejich reakce je slabě kyselá a obsah humusu příznivý. U Štinkavky byl identifikován drobný výskyt nivních půd, tj. půd vzniklých na říčních naplaveninách. Obsah humusu v nivních půdách je střední, prohumózněny však bývají poměrně hluboko; reakce půdy je většinou slabě kyselá až neutrální. Tab. č. 20: Celkové velikosti ploch půdy dle bonitní třídy v % Třída BPEJ I. II. III. IV.

66

V.

ostatní


v ha

652

872

305

238

311

76

v%

26,6

35,5

12,4

9,7

12,7

3,1

Pramen: VÚPOM 2007, vlastní výpočty

Ministerstvo zemědělství, Pozemkový úřad Břeclav zajišťuje realizaci rebonifikace ZPF , která byla zahájena v roce 2008 s termínem dokončení 07/2009.

67


Území katastru je intenzivně zemědělsky využívané. V nedávné socialistické minulosti však bylo provedeno mnoho činností, které způsobily vážné škody na půdním fondu v celé ČR. Největší hrozbou pro půdu je člověkem vyvolaná zrychlená větrná a vodní eroze, kterou je 68


ohroženo nejméně 50 % půd rovnoměrně rozmístěných po celé republice. Je to způsobeno tím, že přes 70 % zemědělského půdního fondu leží na svažitých pozemcích (z toho polovina na svazích o sklonu větším než 5°). Dnes se prosazuje trend extenzifikace půdy, což je asi nejúčinnější opatření proti její erozi. Rovněž negativně na půdu působí používání přemíry umělých hnojiv. Používání umělých hnojiv se ovšem díky restrukturalizaci zemědělské výroby v 90. letech velmi snížilo, což se na vlastnostech půdy projevilo pozitivně. V současnosti je velká poptávka po ekologických výrobcích, u kterých se zakazuje používání umělých hnojiv při jejich pěstování. Poslední škodlivou složkou půd jsou kyselé deště, které způsobují jejich zvýšenou kyselost (až 2 – 3 pH) a následnou neúrodnost. Město má zpracován Plán péče o krajinu v katastrálním území města Hustopeče. Tato dokumentace potvrzuje výše uvedené zobecněné závěry. Dokumentace nastavuje podmínky pro realizaci předběžných, cílových i průběžných opatření k zamezení dalšího pokračování degradace půd, respektive celkového snižování kvality životního prostředí, obrácení trendů ke kvalitňování životního prostředí a krajinného rázu. Biosféra Fytogeograficky se oblast řadí k panonskému termofytiku, tzn. nachází se zde teplomilná květena. Na území zasahuje pouze jedna jednotka (podokres), a to Hustopečská pahorkatina. Potenciální přirozenou vegetací jsou sprašové doubravy, v okrajových částech prvosenková dubohabřina. Na některých menších plochách je vzhledem k tamním specifickým podmínkám jiná potenciální přirozená vegetace jilmová jasenina; mahalebková a/nebo dřínová doubrava; jilmová doubrava a střemchová jasenina. Téměř na celém území katastru se nachází krajiny plošin a pahorkatin. Jihozápadní okraj území přiléhající k Novomlýnským nádržím je tvořen zabíhajícími krajinami širokých říčních niv. Pořízené investice na ochranu životního prostředí (na 1 000 obyvatel) jsou sledované pouze na úrovni okresů. V okrese Břeclav byly v roce 2005 podle statistické ročenky JMK výrazně nejvyšší ze všech okresů kraje (3 787 Kč na 1 obyvatele okresu). Dvě třetiny této částky byly věnovány na nakládání s odpadními vodami, 7,0 % na nakládání s odpady, 4,2 % na ochranu ovzduší a klimatu a 21,6 % na ostatní aktivity. Neinvestiční náklady na ochranu životního prostředí byly jen o málo nižší, 3 546 Kč na 1 obyvatele okresu. Pořadí prvních dvou druhů nákladů je opačné než u investičních výdajů. Dvě třetiny částky připadly na nakládání s odpady, čtvrtina na nakládání s odpadními vodami. Ochrana ovzduší a klimatu se podílela jen 1,9 %, ostatní aktivity tvořily 5,9 % celkových nákladů. OCHRANA PŘÍRODY A KRAJINY Ochrana cenných přírodních hodnot je řešena vyhlášením zvláště chráněných území (ZCHÚ), podle rozlohy dané lokality se ZCHÚ dělí na velkoplošná – národní park, chráněná krajinná oblast – a maloplošná – národní přírodní rezervace, národní přírodní památka, přírodní rezervace, přírodní památka. Biologickou rozmanitost území ochraňují biosférické rezervace UNESCO. V rámci Evropské unie existuje soustava chráněných území NATURA 2000. Na Hustopečsku se nenachází žádná velkoplošná ZCHÚ ani biosférická rezervace. Absence významných chráněných území však zjednodušuje využívání krajiny, které tak není omezováno přísnými předpisy. Na území katastru se nenachází maloplošné ZCHÚ. Pouze se katastru v severní části dotýká přírodní rezervace – Kamenný vrch o výměře 6 ha. Jedná se o opuštěnou pastvinu s teplomilnou květenou v k.ú. Kurdějov. 69


V katastru města nejsou evidovány významné krajinné prvky ani památné stromy. V katastru města se významné mokřady nenacházejí. V roce 2000 byl sepsán dokument s názvem NATURA 2000. Je to soustava mezinárodně chráněných území Evropské unie, která má za úkol maximálně dbát na ochranu vybraných oblastí v jednotlivých členských státech. Zaměřuje se na ochranu dvou oblastí. První se týká ochrany volně žijících ptáků (tzv. směrnice o ptácích č. 79/409/EHS) a druhá se týká ochrany přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (tzv. směrnice o stanovištích č. 92/43/EHS). V květnu roku 2004 se Česká republika svým vstupem do EU zavázala dodržovat ochranu vymezených území dle tohoto dokumentu. Evropsky významných lokalit zasahují na území katastru města dvě. Ptačí oblasti se na území katastru neevidují. Tab. 21: Navržené evropsky významné lokality (EVL) a ptačí oblasti soustavy NATURA 2000 týkající se území města Hustopeče Název EVL Kamenný vrch u Kurdějova

Rozloha (ha) 103,6

Přední kout

692,8

Přední kopaniny

Předmět ochrany

Katastrální území*

Suché trávníky a facie křovin, stepní trávníky Suché trávníky a facie křovin, stepní trávníky, dubohabřiny, stepní doubravy

Hustopeče, Kurdějov

8,9

Suché trávníky a facie křovin, stepní trávníky Pramen: www.ochranaprirody.cz , http://ptaci.natura2000.cz

Boleradice, Diváky, Horní Bojanovice, Hustopeče, Kurdějov, Nikolčice Hustopeče

ROZVOJOVÉ PROJEKTY MĚSTA Ukončené projekty: Oblast zaměření


životní prostředí

Město

Oblast zaměření


07/2008 - Křížový vrch, regenerace zeleně, I.etapa


Město

11/2008 - Nadace proměny


Město

Údržba lokality Kamenec

Životní prostředí

Město

Oblast zaměření



Město

Název projektu 11/2007 - Údržba mandlonových sadů Realizované projekty: Název projektu

Připravované projekty: Název projektu Modernizace sběrného dvoru

70


Regenerace větrolamů


Město

Údržba přírodních lokalit


Město

Územní systém ekologické stability


Město

Obnova stávajících prvků ÚSES


Město

Revitalizace toku Štinkavky


Město

SWOT ANALÝZA - ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A PŘÍRODNÍ ZDROJE SILNÉ STRÁNKY

• • • • • • • • • •

SLABÉ STRÁNKY

aktivní přístup k ochraně ŽP, četná chráněná území funkční systém sběru odpadů Sady kpt. Jaroše, rybníky, mandloňové sady pestrá krajina, chráněné území nově vybudovaný pomník TGM + park na Masaryk. nám. většina znečišťovatelů na okraji města nebo mimo něj ČOV a kanalizace dokončené pozemkové úpravy v katastru dotace z bytového fondu na realizaci vytápění a ohřevu teplé užitkové vody v rod. domech za pomoci OZE město nemá rozsáhlou průmyslovou zónu, takže je obklopeno přírodou ze značné části buď původní a nebo po opuštění intenzivní zemědělské výroby. To je třeba chránit – zejména zónu kolem rybníků.

•

• • • •

• • • • • • • • • • • • •

PŘÍLEŽITOSTI

• • • •

malá propagace přírodních zajímavostí a ochrany ŽP - malé povědomí o důležitosti ochrany přírody a přírodních prvků v městské zástavbě koncentrace parkovišť stav a využití areálu kpt. Jaroše hluk a emise z dopravy koncepce a údržba městské zeleně a řešení problémů komplexní řešení energetické náročnosti budov, využití obnovitelných zdrojů energie nevhodné zemědělské hospodaření černé skládky a trestání viníků rozhodující část území je ohrožena erozemi nízká úroveň vzdělání v oboru na místních školách nekomplexní přístup k řešení problémů úroveň kvality prostředí sběrného dvora chybí komplexnější kontejnerová síť pro tříděný odpad pro obyvatele činžovních a panelových domů zábor zemědělské půdy kvůli investicím stav místního hřbitova - postupná likvidace zeleně na místním hřbitově nedostatek odpočinkových míst (lavičky) se vzrostlou zelení ve městě okolí Štinkavky (kolem koupaliště a za Penzionem) nevyužití prostředí rybníků a okolí k odpočinku OHROŽENÍ

systém sběru odpadů a předcházení vzniku černých skládek, kompostování, biomasa, obnovitelné zdroje energie protihlukové stěny, zelené pásy zapojení obcí, organizací a podnikatelů při ochraně ŽP výsadba zeleně podél cest, ve městě, koncepce

71

• • • • •

finance devastace zemědělské půdy zvýšená automobilová doprava pasivita v okolních obcích – údolí u rybníků zasahuje do katastru 7 obcí neochota k využití větších sankcí při znečišťování odpady


• • • • • • • • •

• • • • •

revitalizace krajiny botanická a živočišná inventarizace lokalit s výskytem chráněných druhů a jejich ochrana úprava daných zdrojů na profesionální úrovni realizace Plánu péče o krajinu ve spolupráci města, odborných pracovišť a firem, vlastníků pozemků, uživatelů pozemků i veřejnosti provázání funkcí přírody s turismem a sportem zachování části mandloňových sadů podpora projektů ke zlepšování ŽP od EU zpracování místního programu snižování emisí – zlepšení přístupu k dotacím z této oblasti budovat parkoviště mimo centrum města spolupráce škol, organizací a občanů při výsadbě  akce typu „Vysaď si svůj strom“ zajistit zázemí pro vlastní výdělečnou činnost – směřování k soběstačnosti (seno, částečné zalesnění, louky) zlepšení technické vybavenosti, snižovat podíl ručních prací při údržbě založení organizace pro udržování přírodních lokalit Křížový kopec – zpřístupnit, upravit jako veřejný park, naučná stezka …

72

• • • • • • •

směřování v určitých oblastech ne úplně správným směrem úprava legislativy jiným směrem nedostatek informací z oblasti podnikatelská loby nerespektující jiné přístupy a požadavky vandalství mládeže po všech stránkách nezájem o stav a vývoj území ze strany města, vlastníků, uživatelů pozemků nepřizpůsobování se trendu třídění odpadů


9. CESTOVNÍ RUCH Cestovní ruch, turismus a rekreace se v současné době staly – díky svému prostorovému rozsahu a rostoucí intenzitě – významným celosvětovým společenským jevem. Tyto dynamické společensko-ekonomické aktivity výrazně zasahují do přírodního i sociálního prostředí daného území, a to svými pozitivními i negativními vlivy. V České republice začal být význam cestovního ruchu výrazněji oceňován až v devadesátých letech s nástupem tržní ekonomiky. Růst návštěvnosti území může posílit kupní sílu obyvatel a napomoci rozvoji podnikatelského prostředí regionu. Nabídka služeb a jejich kvalita významně přispívají ke spokojenosti návštěvníků a ovlivňují tak jejich rozhodování, zda navštíví dané území i příště. Cestovní ruch se tak v současné době profiluje ve významné hospodářské odvětví, jehož rozvoj je více než u jiných odvětví možné ovlivnit aktivitou veřejného sektoru. Město je nutno vnímat v rámci cestovního ruchu jako součást většího územního celku, minimálně na úrovni správního obvodu, respektive Mikroregionu Hustopečsko. Hustopečsko má spíše průměrný potenciál pro cestovní ruch. Region má dobré předpoklady z hlediska přírodních předpokladů, kdy mírně zvlněná krajina jižní Moravy dává možnosti rozvoje pro rodinnou rekreaci v území. Určitý počet návštěvníků se objevuje u jediné národní přírodní rezervace v mikroregionu – Pouzdřanská step. Lokalita představuje jedno z mála míst na jižní Moravě, kde se udržel víceméně přirozený ráz pontsko-panonské květeny v poměrně vysoké druhové pestrosti. Přírodní podmínky Hustopečska ale samozřejmě předurčují zejména pro rozvoj cestovního ruchu v oblasti vinařství a cykloturistiky. Z hlediska nejvýznamnějších atraktivit a cílů na Hustopečsku nedominuje konkrétní místo, ale rovnou celé odvětví – vinařství, což je velkou předností tohoto regionu a slučovacím prvkem pro společné rozvojové projekty veřejné a soukromé sféry. Samotné Hustopečsko tvoří jádrové území jedné ze čtyř Moravských vinařských podoblastí – Velkopavlovická. Ta zahrnuje 75 vinařských obcí, mnoho z nich se může pochlubit písemnými zmínkami o vinařství, které jsou staré více jak 750 let. Z hlediska historické dominovaly Hustopeče, a to v rámci celého území Čech a Moravy. Pro centrální část podoblasti jsou typická červená vína, jimž dává charakter sprašová vápenitá půda s vysokým obsahem hořčíku. Viniční tratě v kopcovitém terénu, který se táhne od Židlochovic, přes Hustopeče, Velké Pavlovice až k Čejkovicím, s jižní a jihozápadní expozicí dávají hroznům vyzrát do jedinečné kvality. Dominují odrůdy Frankovka, Modrý Portugal, Svatovavřinecké a André. Rodí se vynikající Veltlínské zelené, Ryzlink rýnský, daří se i odrůdám Neuburské a Müller-Thurgau. Na Hustopečsku se nachází několik vinařských atraktivních míst: -

Muzeum v Hustopečích – v renomovaných sklepních prostorech historického renesančního domu U Synků je umístěna stálá vinařská expozice vinařů Velkopavlovické vinařské podoblasti. Vedle dobových předmětů, které sloužily k ošetřování vinic, výrobě a uskladnění vína jsou zde i panely, popisující celoroční práci na vinici, výrobu vína a staletou vinařskou Historii Hustopečska. V areálu je také umístěna vinotéka s několika degustačními programy.

-

Město Velké Pavlovice – po tomto místě dostala tato vinařská podoblast jméno. Jsou zde koncentrováni jedni z největších výrobců vín na Moravě a nachází se zde největší rozloha registrovaných vinic v mikroregionu (cca 400 ha) a zároveň sedmá největší v ČR. Velké Pavlovice jsou také známé svojí šlechtitelskou stanicí vinařskou, ve které přišly na svět známé vinařské odrůdy André, Pálava, Aurelius a nově Agni.

73


-

Svobodná spolková republika Kraví hora (okolí obce Bořetice) – od roku 2001 je zde vyhlášena místními vinaři recesistická vinařská republika, která v oblasti CR vytváří širokou škálu aktivit a tím napomáhá aktivně k jeho rozvoji a lákání návštěvníků. Republika má svou vládu v čele s prezidentem, ústavu, znak, prapor i měnu. Snaží se navazovat „diplomatické“ vztahy i se sousedními zeměmi jako například s Vlašským královstvím. Od roku 2006 také stojí nad Kraví horou nová rozhledna.

-

Muzeum v Kobylí – v prostorách staré měšťanské školy v Kobylí můžete navštívit nevelké muzeum, které se snaží zachovat doklady o životě dřívějších pokolení v této starobylé vinařské obci. Kromě krásných krojů jistě stojí za zhlédnutí například stylově upravená selská kuchyň či malá vinařská expozice s prodejní vinotékou vín kobylských vinařů.

-

Obec Vrbice – jednou z nejzajímavějších věcí na Vrbici jsou její vinné sklepy, které jsou v obci umístěny ve dvou lokalitách. Starší kolonie Na sklepech, která tvoří dvě spodní patra vinařských staveb v obci, vznikla v druhé polovině 17. století a dnes je součástí vesnické zástavby. Většinou jde o kamenná patrová stavení se zapuštěnými lisovnami a dlouhými klenutými sklepy. Známější lokalitou jsou vinné sklepy Stráž. Místní zvláštností je záliba v gotickém lomeném oblouku. Ušlechtilá černá plíseň na stěnách sklepa svědčí o stabilním prostředí, které víno potřebuje ke svému zrání.

Mezi další možnosti, které představují zejména v posledních letech silné lákadlo pro turisty, patří jistě velké příležitosti pro provozování cykloturistiky. I tato činnost je úzce spjata s vinařstvím. Přestože napříč Hustopečskem neprochází žádná významná mezinárodní nebo nadregionální cyklotrasa, patří cykloturistika k hlavní činnosti návštěvníků této oblasti často spojenou s návštěvou právě vinných sklepů. Infrastrukturu pro cykloturistiku můžeme rozčlenit na Hustopečsku do čtyř úrovní podle významnosti: 1. Regionální cyklotrasa č. 412 – tato cyklotrasa je na Hustopečsku jediná svého druhu dle klasifikace. Tato regionální trasa vede z obce Lednice až na nejvyšší vrchol Ždánického lesa nazvaný U Slepice, kde se napojuje na jinou regionální trasu č.473 (Jihlava – Český Těšín). Jediná zastávka na této trase, která spadá do mikroregionu, je zastávka v obci Vrbice. 2. Moravské vinařské stezky Greenways – je dlouhodobý projekt ochrany kulturního dědictví a rozvoje vinařské turistiky na jižní Moravě. Každá z 10 vinařských oblastí má svůj vlastní okruh vinařských stezek. Všechny okruhy jsou propojené páteřní Moravskou vinnou stezkou (červená), která vede ze Znojma do Uherského Hradiště a měří 240 km. Mikroregionem prochází tři cyklostezky tohoto druhu. Výše zmíněná Moravská vinná, dále Velkopavlovická vinařská stezka, která prochází mnoha obcemi mikroregionu a Mikulovská vinařská stezka, která prochází pouze obcí Strachotín. 3. Naučné vinařské stezky – na území Hustopečska se nachází tři naučné stezky: a. Stezka krajem André (8 km) – Cyklostezka vede z Hustopečí přes Starovičky, Velké Pavlovice a Bořetice na Vrbici. Ve Velkých Pavlovicích vede kolem šlechtitelské stanice, kde odrůda André vznikla. b. Obecní vinařská stezka obce Němčičky (8 km) – začíná i končí přímo v obci a seznamuje návštěvníky jak z historií vinařství, tak se současným stavem výsadby vinné révy v Němčičkách. c. Naučná stezka Modré hory (13 km) – tato nejnovější naučná trasa pro cyklisty i pro pěší vznikla díky mikroregionu Modré hory a propojuje jeho členské obce

74


Velké Pavlovice, Bořetice, Vrbice, Kobylí a Němčičky, které jsou známé především díky pěstování kvalitních odrůd červených vín. 4. Běžné cyklostezky – výše uvedenou síť různých typů cyklostezek doplňují další stezky již menšího významu, které propojují po běžných komunikacích II. a III. třídy vzájemně obce Hustopečska mezi sebou. Na území Hustopečska se nachází významné množství kulturně-historických památek, ale vzhledem k poloze, kdy se v jeho sousedství nacházejí významnější památky, nepatří většina z nich k primárním cílům turistů, které dokáží vyvolat jejich zájem o návštěvu daného místa. Tímto primárním cílem mohou být pro návštěvníky ty dvě výše popsané aktivity (vinařství a cykloturistika), které by je ale bez dalších alternativních možností například právě v podobě kulturně-historických památek nedokázaly udržet v regionu po delší časové období. Proto je velmi důležité tyto atraktivity propojovat a aktivně propagovat. K pozoruhodným památkám Hustopečska patří dosud turisty příliš neobjevený opevněný gotický kostel sv. Jana Křtitele v Kurdějově. Celodřevěný funkční větrný mlýn u Klobouk je zase symbolem Kloboucka. V Hustopečích je v Domě U Synků (památkově chráněný objekt) muzeum, nabízející informace o historii města a okolí a výstavní galerie. V Kobylí vybudovali muzeum zachycující vývoj této obce reprezentovaný velkým množstvím dobových sbírkových předmětů. V Kloboukách u Brna se také nachází muzeum, kde nejzajímavější částí je zdejší sbírka obrázků malovaných na skle z konce 18. a z 19. století. V Divákách stojí za návštěvu Památník bratří Mrštíků umístěný v domě, který po dlouhá léta obývali. V Pouzdřanech se zase dochoval měšťanský renesanční dům, který byl renovován do podoby, kterou měl před třicetiletou válkou. Unikátní je původní malovaný trámový strop. Zajímavé jsou rovněž dva sovětské tanky na podstavcích, které u Hustopečí a Staroviček připomínají tankovou bitvu z 2. světové války. Ze slavných osobností připomeňme T. G. Masaryka, který pravidelně jezdil do Klobouk u Brna k rodičům, studoval v Hustopečích a jehož rodiče jsou na hustopečském hřbitově pohřbeni. V Brumovicích se narodil spisovatel a publicista Dr. Jan Herben a v nedalekých Divákách napsali bratři Mrštíkové řadu svých dramat z venkovského prostředí a mnoho desítek let zde pobývali. Ve většině obcí regionu dodnes probíhají krojované hody. V říjnu zde probíhají Burčákové slavnosti nebo Dětská Porta v Hustopečích. Na Hustopečsku se dochovalo několik zajímavých řemeslných tradic, jako je výroba lidové keramiky v Krumvíři, zpracování orobince v Brumovicích nebo zdobení kraslic v Borkovanech. REKREAČNĚ – TURISTICKÉ FUNKCE MIKROREGIONU Dominantní funkcí je středně náročná pohybová (tranzitní a denní) i pobytová turistika s převážně letní sezónou – letní rekreace u vody (Novomlýnská nádrž - dolní, aquaparky, koupaliště, rybníky), pobyty v přírodě, cykloturistika. Potenciální rozvojové možnosti do budoucna je možné spojovat zejména s rozvojem dnes žádaných forem klidné a ekologicky čisté pobytové venkovské turistiky, agroturistiky a hipoturistiky na většině území. Součástí Hustopečska je obec Němčičky, ve která se téměř jako v jediné obci na jih od Brna mohou uplatnit zimní sporty, zejména sjezdové lyžování. Zdejší klimatické podmínky této rekreační funkci příliš nenapomáhají, ale díky speciálnímu umělému travnímu povrchu a systému sněhových děl je tato sjezdovka každoročně hojně využívána. Provozuje se zde téměř dvacet let lyžařská škola pro děti, škola snowboardu, programy pro seniory, lyžařské kurzy nebo různé závody. Dominantní turistickou atraktivitou je také vinařství, které již bylo popsáno na začátku kapitoly.

75


Poměrně příznivé, i když selektivní šance má městská turistika spojená s návštěvou kulturněhistorických památek včetně folklórních akcí (Hustopeče, Velké Pavlovice a Klobouky u Brna). V napojení na městské oblasti se v posledních letech dostává do popředí také kongresová turistika, která dokáže přilákat do regionu návštěvníky s nadprůměrnými příjmy. Pro tuto turistickou funkci má předpoklad pravděpodobně asi jen město Hustopeče (***hotel Centro). TURISTICKÁ INFRASTRUKTURA Turistická infrastruktura je ve stadiu rozvoje a budování. Zahrnuje širokou škálu aktivit od konstituování sítě informačních bodů, orientačního a informačního systému v území (značení stezek pro cyklisty, značení pěších turistických tras) po budování a obnovu ubytovacích a stravovacích kapacit a služeb. Pro zajištění funkčnosti systému je třeba využít informace soustředěné v této práci a po jejich vyhodnocení a rozboru stanovit reálné priority rozvoje pro celé území podle střednědobých plánů jednotlivých obcí. Realizace záměrů obcí je závislá především na jejich vlastní iniciativě a na aktivitě místních podnikatelů a na místních i cizích investorech. Tyto aktivity jsou velmi prospěšným a žádoucím argumentem pro případné poskytovatele dotací z fondů kraje, státu a EU při zvažování do kterého záměru vloží chybějící prostředky. Turistická infrastruktura se dělí na dva druhy. První typ bývá nazýván základní turistická infrastruktura a řadí se do ní ubytovací a stravovací zařízení. Druhý typ zařízení se nazývá doprovodná turistická infrastruktura a řadí se do ní v podstatě vše kromě té základní – tzn. dopravní turistická infrastruktura, pěší stezky, cyklostezky, sportoviště… Aby turisté do území přijeli a nechali v něm finance, je důležité mít kvalitně vybudovány oba typy této turistické infrastruktury. Základní turistická infrastruktura na území mikroregionu má různá specifika. Celkový počet oficiálních lůžek Hustopečska je více než 2 000, což je vzhledem k návštěvnosti dostačující. Navíc existuje vysoký počet lůžek neoficiálních, které se nejčastěji koncentrují k vinným sklípkům a u místních obyvatel v soukromí. Na Hustopečsku se nachází široká škála možných typů ubytovatelů od hotelů a penzionů přes turistické ubytovny a ubytování v soukromí až k ubytování pod vlastním stanem v kempu. Tab. 22: Počet ubytovacích zařízení a jejich lůžková kapacita města v porovnání s Mikroregionem Hustopečsko území

Možnosti ubytování (počet zařízení / počet lůžek) Hotel Penzion Kemp Turistická ubytovna V soukromí Hustopeče 3/305 12/255 1/48 2/95 4/? Hustopečsko 8/467 43/1030-1050 3/108 16/441 22/160-200 Pramen: www.hustopecsko.net, Dotazníkové šetření obcí mikroregionu Hustopečsko, GaREP 2007

Jak je z tabulky vidět, obec nejlépe vybavená základní turistickou infrastrukturou je město Hustopeče, což je, vzhledem k počtu obyvatel, koncentraci služeb a lokalizace města jako jádra regionu, logické. Další významné koncentrace ubytovacích kapacit jsou již v turisticky oblíbených lokalitách jako např. Bořetice, Velké Pavlovice. Lokalizace stravovacích kapacit je dvojího charakteru. Často bývá navázána na kapacity ubytovací a k tomu navíc je téměř v každé vesnici pohostinské zařízení, které poskytuje občerstvení. Zařízení doprovodné turistické infrastruktury je široká škála. Jejich podrobný seznam je uveden na oficiální internetové stránce DSO Mikroregionu Hustopečsko, kde se návštěvníci mohou dozvědět veškeré informace o tomto druhu infrastruktury. Mezi tu nejvýznamnější se jistě řadí výše popsané cyklotrasy, dále například různé multifunkční sportoviště (Hustopeče, Kobylí, Kurdějov, Velké Pavlovice atd.), koupaliště a aquaparky (Hustopeče, Horní 76


Bojanovice, Němčičky…), hipo zařízení (Popice, Uherčice, Klobouky u Brna…) a například i sjezdovku s vlekem (Němčičky). ORGANIZACE A MARKETING CR Z hlediska organizační struktury cestovního ruchu je důležitá (a zatím ještě slabé místo) organizace nabídky turistického potenciálu celé oblasti jižní Moravy (turistické informace a služby v systému turistických informačních center, propagace, reklama, prodej, tvorba turistických programů a tras). Na lokální až okresní úrovni je již na dobré úrovni. Dosud však chybí jejich funkční propojení, resp. vybudování jednotného systému profesionální marketingové organizace, jak je obvyklé ve vyspělých turistických zemích. V tomto pohledu se již podařilo v Jihomoravském kraji udělat významný krok, kdy zakládající členové Jihomoravský kraj, Statutární město Brno a Svaz obchodu a cestovního ruchu založili Centrálu cestovního ruchu - Jižní Morava. Tato organizace cestovního ruchu koordinuje rozvoj cestovního ruchu na jižní Moravě se zaměřením na maximální využití turistického potenciálu území v souladu s principy udržitelného rozvoje. Hlavní strategické cíle, které centrála má, jsou tyto: •

jižní Morava - konkurenceschopná turistická destinace

•

zvýšení počtu návštěvníků a prodloužení jejich pobytu

•

zvýšení ekonomické výnosnosti cestovního ruchu

K dosažení těchto cílů se snaží vyvíjet různé aktivity spojené s CR (tvorba produktů CR, propagační činnost, účast na veletrzích CR, vytváří informační systém…). Při těchto činnostech se snaží komunikovat a spolupracovat s různými aktéry CR na území kraje. Na regionální úrovni se již také vyprofilovala organizace cestovního ruchu (OCR) zvaná Slovácko. Přestože dle rajonizace České centrály cestovního ruchu (organizace Czechtourism) spadá Hustopečsko do turistické oblasti Lednicko-valtický areál, působí na území mikroregionu organizace CR, která vznikla ve vedlejší turistické oblasti Slovácko. OCR Slovácko vznikla v roce 1999 a je sdružením právnických osob mající za cíl dlouhodobě a koncepčně rozvíjet cestovní ruch na území přirozeného turistické oblasti Slovácko. Členy sdružení jsou obce, svazky obcí, mikroregiony, občanská a zájmová sdružení a podnikatelské subjekty. OCR sice působí hlavně v turistické oblasti Slovácko, ale působí a nabízí své služby i v širokém okolí včetně Hustopečska. Hlavní náplň činnosti je velmi podobná jako u výše zmíněné centrály, ale tentokrát se vše odehrává na nižší regionální úrovni. Marketing cestovního ruchu je v českých podmínkách dodnes v mnoha případech zaměňován za pouhou propagaci turistické lokality. Důvodem je zatím příliš krátká tradice, nedostatek zkušené a kvalifikované pracovní síly a celková nezralost institucionálního rámce cestovního ruchu v Česku. Propagační aktivity jsou nejvíce viditelnou a svým způsobem nejsnadnější složkou marketingového mixu. Proto se na ně vynakládá největší část finančních zdrojů určených na marketing. Pro organizace cestovního ruchu je propagace zpravidla první činnost, kterou začínají po svém založení realizovat. V současné fázi převládá prezentace nejvýznamnějších přírodních a kulturních atraktivit regionu. Začíná se již ale prosazovat tématický přístup k prezentaci území, který je založen na charakteristice regionálních předpokladů pro rozvoj jednotlivých forem turistiky. Ze čtyř základních složek propagace (reklama, osobní prodej, podpora prodeje a interní reklama, public relations) naprosto převažuje podpora prodeje. Hustopečsko se zaměřuje zejména na vydávání propagačních materiálů, prezentaci na domácích veletrzích či místních slavnostech a provozování internetového informačního systémů (www.hustopecsko.cz). Ostatní složky propagace zatím nejsou příliš rozvinuty a 77


spadají spíše do působnosti individuálních poskytovatelů a zprostředkovatelů služeb (CK, CA, hotely, restaurace aj.) resp. provozovatelů turistických cílů. K šíření turistických informací v regionu napomáhají tři turistická informační centra v Hustopečích, Velkých Pavlovicích a v Kloboukách u Brna. ROZVOJOVÉ PROJEKTY MĚSTA Ukončené projekty: Oblast zaměření


vinařství

Město

05/2007 - Informace pro každého

cestovní ruch

TIC

13/2007 - Slavnost a ochutnávka Svatomartinských vín

vinařství

Město

Oblast zaměření


03/2008 - Hustopeče - turistická brána jihu Moravy

cestovní ruch

Město

04/2008 - Expedice krajem André 2008

cestovní ruch

Město

05/2008 - Křížem krážem Hustopečemi za poznáním 08/2008 - TIC jako pomocník pro návštěvníky i domácí 13/2008 - Regionálne špecifiká – pridaná hodnota v kúpeľnej turistike

cestovní ruch

Město

cestovní ruch

TIC

cestovní ruch

MR Termál

Oblast zaměření


cestovní ruch

Město

Název projektu 03/2007 - Nominační výstava vín Velkopavlovické vinařské podoblasti


Připravované projekty: Název projektu Vybudování odpočinkového a interpretačního místa na stezkách Gr (9/07)

SWOT ANALÝZA - CESTOVNÍ SILNÉ STRÁNKY

• • •

RUCH SLABÉ STRÁNKY

místa v okolí pořádání kulturně-společenských a sportovních akcí městské informační centrum

78

• •

nedostatečná infrastruktura cykloturistiky propagace CR

pro

rozvoj


• •

• •

rozvinutá infrastruktura cestovního ruchu vinařská oblast

• • • • •

•

• • • • • PŘÍLEŽITOSTI

• • • • • • • • • • •

krátkodobý pobyt návštěvníků kvalitativně nedostatečně diverzifikovaná nabídka služeb, nedostatek ubytovacích kapacit nedostatečná spolupráce aktérů působících v oblasti CR ve městě i okolí absence informačních tabulí, směrníků a odpočinkových míst absence pestrých programů pro turisty absence komplexní péče o krajinu u rybníků i jinde nedokončení územních úprav vodního díla nové mlýny III. jako plnohodnotné rekreační oblasti (nejblíže městu Hustopeče) větší pozornost věnovat vodní nádrži Nové mlýny, víc ji popularizovat pro zahraniční turisty (vybudovat gastro zařízení, úprava zeleně a pláží, starost o vodu ke koupání, rybolov) turistické aktivity jsou příliš směřovány k vinařství omezený počet parkovacích míst u restauračních zařízení malá podpora místních podnikatelů v CR může turista během svého pobytu využít halu, stadion, tenisové kurty, poznávat památky …? stav památek a péče o ně OHROŽENÍ

rozvoj vinařské turistiky a cykloturistiky rozmístěn info tabulí a zvýšení propagace rozvoj CR přinese nové pracovní příležitosti prodloužení délky pobytu turistů revitalizace sportovního a rekreačního areálu a přírodních lokalit výstavba nových ubytovacích kapacit, turistických zařízení a atraktivit spolupráce aktérů v CR zpracování a udržování a rozšiřování produktů CR naučná stezka T.G.M. obnova starých tradic a jejich využití v CR (chráněná dílna – šití krojů, malování kraslic, …) vytvoření jednotného image

• • • • • • • • • •

absence profesionálního managementu nedostatek financí na rozvoj CR, na opravu památek, na podnikání řešení jen dílčích nebo lokálních problémů oslabení kulturního charakteru města malá vůle k regionálnímu propojování aktivit bezpečnost města vandalství upadající zájem občanů o pořádaných kulturně-společenských akcí oslabení povědomí města odliv turistů do okolních „aktivnějších“ obcí

11. PROBLÉMOVÁ ANALÝZA – DOTAZNÍKOVÉ ŠETŘENÍ Názorový průzkum realizovalo město Hustopeče vlastními silami. Tento průzkum, jehož smyslem je zapojit „veřejnost do věcí veřejných“, dal obyvatelům Hustopečí prostor pro 79


vyjádření svého názoru na další rozvoj města a jejich názory zohlednit při tvorbě Strategického plánu rozvoje města. Program rozvoje města je dokument který říká, jak by se město mělo dále rozvíjet, co může ohrozit jeho budoucnost a naopak, jaké jsou silné a slabé stránky a výhody jichž mohou Hustopeče využít pro další rozvoj. Základní údaje o průzkumu (metodologie) Průzkum mezi obyvateli města probíhal v měsíci dubnu. Obyvatelé města byli dotazování prostřednictvím tištěného a elektronického dotazníku. Dotazníky byly do každé domácností distribuovány jak přímo (tzn. vložené do Hustopečských listů), tak také nepřímo (prostřednictvím internetových stránek města). Celkem bylo touto formou rozšířeno cca 2.500 dotazníků. Občané měli možnost vyplněné dotazníky předat jednak prostřednictvím sběrných míst a dále měli možnost dotazníky v elektronické podobě vyplnit na internetových stránkách města. Celkem bylo tímto způsobem sesbíráno a k vyhodnocení předáno 150 dotazníků (25 dotazníků bylo staženo z webové stránky města) což představuje návratnost 6 %. Cílem názorového průzkumu bylo zjistit postoje občanů Hustopečí k současné situaci ve městě, a to z mnoha hledisek: přednosti, problémy s dopravou, trávení volného času, oblast bydlení atd. Zároveň se ale zjišťovaly názory lidí na další rozvoj města. Lze namítnout, že dotazník nepostihl v plné šíři všechny oblasti života ve městě, ale to by nebylo ani možné. Smyslem dotazníkového šetření také bylo zejména podnítit zájem občanů o dění ve městě, připravit podmínky pro komunikaci mezi občany a radnicí. V rámci veřejného setkání s představiteli města vznikne prostor pro diskusi o aktuálních problémech života ve městě i o jeho dalším rozvoji. Názorový průzkum měl anketní charakter, což znamená, že: • Každá domácnost obdržela jako přílohu Hustopečských listů jeden výtisk dotazníku s tím, že v případě potřeby byly další dotazníky k dispozici v budovách městského úřadu, v knihovně, kině a dále volně ke stažení na internetových stránkách města. Občané odevzdávali vyplněné dotazníky na sběrných místech. • Pro dotazníkovou akci neexistoval žádný výběrový vzorek občanů, kteří by měli být osloveni. Rozhodnutí vyplnit a odevzdat dotazník tak bylo na uvážení každého občana staršího 15ti let, resp. domácnosti – tedy forma tzv. samovýběru. • S ohledem na výše uvedené nelze tento průzkum vydávat ze reprezentativní obrázek o názorech veřejnosti v Hustopečích. Můžeme ale tvrdit, že každý dostal stejnou možnost účastnit se dotazníkové akce a předpokládáme tak, že získané odpovědi představují názory aktivních a zainteresovaných obyvatel města, kterým není život ve městě a budoucnost Hustopečí lhostejná. Struktura dotázaného vzorku Podařilo se nám získat názory a informace od 150 respondentů – obyvatel města Hustopeče. Téměř tři čtvrtiny dotázaných obyvatel (71 %) můžeme považovat za starousedlíky, protože v Hustopečích žijí již déle než 20 let. Situaci ve městě velmi dobře znají a mohou srovnávat. Podíl nově příchozích obyvatel města (žijících v Hustopečích méně než 5 let) představuje necelá desetina dotázaných (7 %). Lidé žijící ve městě 5 – 20 let tvoří 20 % ze vzorku. Z hlediska pohlaví tvoří ženy 49 % dotázaného vzorku a muži 51 % což odpovídá struktuře běžné populace (Sčítání lidu k 31.12.2004).

80


47

50

42

40 30 19 20

Věková struktura

19

12

11

10

Graf č. 1 respondentů

Z pohle du na graf 0 věkové struktury 15 - 25 26 - 35 36 - 45 46 - 55 56 - 69 70 a více respondentů (Graf č. 1) vyplývá, že vzorek je rozložen nerovnoměrně. Nejčastěji se do dotazování zapojili lidé ve věku 55 – 69 let (31 %) a mladí lidé ve věku 26 – 35 let (28 %). Stejně velké zastoupení (13 %) měly věkové skupiny 36 – 45 let a 46 – 55 let. Menší procento Podnikatel, zaujala věková skupina 15 - 25 let (8 %) a OSVČ skupina 70 a víceletých obyvatel města 13% Zam ěs tnanec 40% (7 %). S věkovou strukturu je obvykle spojena i ekonomická aktivita dotázaných. Polovinu vzorku tvoří lidé v zaměstnaneckém poměru a podnikatelé Žák, student Důchodce 5% (viz. Graf č. 2) třetinu vzorku představují 35% důchodci a méně než desetinu lidé Nezaměstnaný V 1% domácnosti v domácnosti. Jen okrajově byli 6% zastoupeni nezaměstnaní a studenti. Graf č. 2 – Rozdělení respondentů dle ekonomické aktivity

Z hlediska nejvyššího dosaženého vzdělání jsou mezi dotázanými nejčastěji zastoupeni lidé s úplným středním vzděláním (s maturitou) – tvoří polovinu dotázaných. Téměř třetinu vzorku tvoří lidé s neúplným středním vzděláním resp. vyučeni. Zbývajících 23 % tvoří lidé s vysokoškolským a základním vzděláním.

Základní 6%

Vys okoš kols ké 17%

Střední s m aturitou 50%

Graf č. 3 – Struktura respondentů podle vzdělání

81

Střední bez m aturity, vyučení 27%


VYHODNOCENÍ ANKETNÍCH OTÁZEK Přehled anketních otázek: 1) Jak byste ohodnotili následující oblasti ve městě 2) Co je pro Váš život ve městě Hustopeče nejcennější? 3) Jaká zařízení v oblasti sportu by měla být v budoucnu preferována? 4) Na co by se město mělo zaměřit v oblasti péče o děti a vzdělávání? 5) Pokud Vám nevyhovují možnosti kulturního a společenského vyžití ve městě, co si myslíte, že by mělo být více podporováno? 6) Co podle Vás nejvíce ovlivňuje kvalitu životního prostředí ve městě a co by se mělo změnit 7) Jaké jsou případné problémy s dopravou ve městě? 8) V oblasti bydlení by se město mělo zaměřit na: 9) Jaké služby v oblasti zdravotní a sociální péče mají být podporovány? 10) Které následující oblasti by město mělo zlepšit? 11) Myslíte si, že jste dostatečně informování o záměrech a činnostech města? 12) Jaké zdroje informací nejvíce využíváte? 13) Co Vy osobně vnímáte jako největší přednost města, čeho si nejvíce považujete, co se Vám na městě Hustopeče nejvíce líbí? 14) Co Vy osobně považujete za největší nedostatek města, co se Vám osobně nejvíce nelíbí? 15) Které další oblasti navrhujete projednat v rámci připravovaného strategického plánu města Hustopeče? ÚVODNÍ OTÁZKA 0%

20%

40%

60%

80%

100%

a) pracovní příležitosti b) úroveň sportovního vyžití c) úroveň kulturního vyžití d) úroveň školských zařízení e) kvalita bydlení f ) dostupnost bydlení g) možnosti pro výstavbu nových rodinných domů h) možnost nakupování i) péče o nemocné a staré občany j) kvalita zdravotní péče k) dostupnost zdravotní péče l) bezbariérovost města – dostupnost pro osoby s omezenou možností pohybu m) množství a kvalita veřejné zeleně n) bezpečnost ve městě o) celkový vzhled města p) nakládání s odpady q) práce úřadu města r) komunikace úřadu města s občany s) podpora zájmových organizací 1

2

3

4

č. 4 – vyhodnocení odpovědi na otázku „Jak byste ohodnotili následující oblasti ve městě?“

82

5

Graf


Úkolem respondentů v této otázce bylo oznámkovat jednotlivé oblasti aktivit. Hodnocení v této otázce vycházelo z pětistupňové stupnice 1-5, přičemž nejlepší známkou byla 1, nejhorší naopak 5. Nejvíce známek 1 získalo především sportovní vyžití (45), možnost nakupování (39), úroveň školských zařízení (35) a podpora zájmových organizací (34). V převážné většině jsou všechny uvedené oblasti hodnoceny průměrnou známkou 2. Horší průměrnou známku (vyšší než 3) dosáhly kategorie dostupnost bydlení, bezbariérovost města a množství a kvalita veřejné zeleně.

83


Podívejme se nyní jak odpovídali obyvatelé Hustopečí v jednotlivých oblastech: Pracovní příležitosti 1 Počet odpovědí v procentech

2

8 5,56%

3

40 27,78%

4

64 44,44%

5

26 18,06%

6 4,17%

Úroveň sportovního vyžití 1 Počet odpovědí v procentech

2

45 30,82%

3

69 47,26%

23 15,75%

4

5

9 6,16%

0 0,00%

4

5

13 9,03%

3 2,08%

4

5

4 2,82%

3 2,11%

4

5

Úroveň kulturního vyžití 1 Počet odpovědí v procentech

2

25 17,36%

3

67 46,53%

36 25,00%

Úroveň školských zařízení 1 Počet odpovědí v procentech

2

35 24,65%

3

79 55,63%

21 14,79%

Kvalita bydlení 1 Počet odpovědí v procentech

2

26 17,81%

3

62 42,47%

39 26,71%

16 10,96%

3 2,05%

Dostupnost bydlení 1 Počet odpovědí v procentech

2

8 5,76%

3

23 16,55%

4

47 33,81%

5

39 28,06%

22 15,83%

Možnosti pro výstavbu nových rodinných domů 1 Počet odpovědí v procentech

2

23 16,55%

3

38 27,34%

4

33 23,74%

5

32 23,02%

13 9,35%

Možnost nakupování 1 Počet odpovědí v procentech

2

39 26,71%

3

59 40,41%

33 22,60%

4

5

13 8,90%

2 1,37%

4

5

14 9,86%

4 2,82%

4

5

Péče o nemocné a staré občany 1 Počet odpovědí v procentech

2

20 14,08%

3

58 40,85%

46 32,39%

Kvalita zdravotní péče 1 Počet odpovědí v procentech

2

12 8,28%

3

45 31,03%

66 45,52%

18 12,41%

4 2,76%

Dostupnost zdravotní péče 1 Počet odpovědí v procentech

2

22 15,38%

3

62 43,36%

46 32,17%

4

5

12 8,39%

1 0,70%

Bezbariérovost města – dostupnost pro osoby s omezenou možností pohybu 1 Počet odpovědí v procentech

2

6 4,38%

3

21 15,33%

4

49 35,77%

5

44 32,12%

17 12,41%

Množství a kvalita veřejné zeleně 1 Počet odpovědí

2 8

84

3 29

4 44

5 52

13


v procentech

5,48%

19,86%

30,14%

35,62%

8,90%

Bezpečnost ve městě 1 Počet odpovědí v procentech

2

5 3,42%

48 32,88%

3 52 35,62%

4 29 19,86%

5 12 8,22%

Celkový vzhled města 1 Počet odpovědí v procentech

2

6 4,14%

66 45,52%

3 55 37,93%

4 16 11,03%

5 2 1,38%

Nakládání s odpady 1 Počet odpovědí v procentech

2

29 20,14%

61 42,36%

3 34 23,61%

4 16 11,11%

5 4 2,78%

Práce úřadu města 1 Počet odpovědí v procentech

2

17 11,81%

74 51,39%

3 45 31,25%

4

5

4 2,78%

4 2,78%

4

5

5 3,45%

7 4,83%

4

5

7 4,96%

0 0,00%

Komunikace úřadu města s občany 1 Počet odpovědí v procentech

2

24 16,55%

65 44,83%

3 44 30,34%

Podpora zájmových organizací 1 Počet odpovědí v procentech

2

34 24,11%

57 40,43%

3 43 30,50%

Hodnocení dle jednotlivých známek: 1 – nejlépe byla hodnocena úroveň sportovního vyžití (45), dále pak možnost nakupování (39) a úroveň školských zařízení (35) 2 – nejvíce ohodnocení druhého stupně dosáhla úroveň školských zařízení (79), práce úřadu města (74) a úroveň sportovního vyžití (69) 3 – jako dobré byly kvalifikovány nejvíce kategorie kvalita zdravotní péče (66), pracovní příležitosti (64) a celkový vzhled města (55) 4 – hůře byly ohodnoceny nejčastěji kategorie množství a kvalita veřejné zeleně (52) a bezbariérovost města (44) 5 – jako nejhorší vyšly dostupnost bydlení (22) a bezbariérovost města (17)

85


NEJCENNĚJŠÍ OBLASTI VE MĚSTĚ 0

10

20

30

40

Zdravotní péče

73

Dostupné nebo příjemné bydlení

72

60

70

80

65

Možnost pracovního uplatnění Dobré nákupní možnosti

52 38

Sportovní vyžití

35

Možnosti dopravního spojení

31

Kulturní vyžití Jiné

50

6

Graf č. 5 - Nejcennější oblasti ve městě

V této odpovědi měli respondenti z nabídky vybrat maximálně tři možné oblasti, které hodnotí jako nejcennější ve městě. Z celkového počtu dotázaných 21 % uvedlo, že nejcennější je pro ně zdravotní péče (21 %) a s menším rozdílem cca 19 % dostupné nebo příjemné bydlení a možnost pracovního uplatnění (17 %). Cenná pro život ve městě je také možnost dobře nakoupit (14 %). Sportovní vyžití, možnosti dopravního spojení a kulturní vyžití byly hodnoceny téměř stejně (9 % a 10 %). Mezi dalšími uváděnými odpověďmi byly: - relativní klid k bydlení - čisté město bez odpadků - podnikání - starost o starší občany - dobrá dostupnost do Brna a Břeclavi SPORT Jiné

12

Nic mi nechybí, stávající stav je dostatečný

20

Hřiště pro organizované sporty (fotbal, volejbal)

22

Prostory pro netradiční sporty (lezecká stěna, minigolf, petanque)

37

Trasy (pro turisty, in-line bruslaře, běh atd.)

54

Cyklostezky, hypostezky

60

Volně přístupná hřiště pro různé druhy sportů

80

0

10

20

30

40

50

60

70

80

90

Graf č. 6 – Preference v oblasti sportu

Nejčastěji jmenovanými zařízeními pro oblast sportu, která ve městě jeho obyvatelé postrádají, jsou volně přístupná hřiště pro různé druhy sportů. Hřiště postrádá téměř třetina (28 %) respondentů. Dále by měly být podporovány cyklostezky, hypostezky (21 %), trasy (pro turisty, in-line bruslaře, běh atd. – 19 %) a prostory pro netradiční sporty (13 %). Jako další chybějící sportovní zařízení jednotlivě respondenti zmiňovali: - squash 86


- prostory pro nejmenší děti - fitcentrum - vinařské stezky - cvičení pro ženy a seniory - lední plocha - vybudování komplexního sportovního areálu PÉČE O DĚTI A VZDĚLÁVÁNÍ 0

20

40

60

80

120

100

Děts ká hřiš tě, m ís ta pro hraní dětí 82

Prevence krim inality a protidrogová prevence

80

Volnočas ové aktivity pro děti a m ládež (akce) 38

Klubovny (m ís ta pro s etkávání dětí a m ládeže) 28

Kapacita m ateřs kých š kol Celoživotní vzdělávání (kurzy, univerzita 3 věku) Jiné

100

23 7

Graf č. 7 – Vyhodnocení otázky „Na co by se město mělo zaměřit v oblasti péče o děti a vzdělávání?“

V oblasti péče o děti a vzdělávání by se město mělo zaměřit především na dětská hřiště a místa pro hraní dětí (28 %). Značná část respondentů považuje za důležité podpořit prevenci kriminality a protidrogovou prevenci (23 %) i volnočasové aktivity pro děti a mládež (22 %). Následuje zájem o podporu kluboven (11 %), kapacita mateřských škol (8 %) a celoživotní vzdělávání (6 %). V položce jiné respondenti uvedli: - zajištění čistoty dětského hřiště na Lipové - další zařízení pro malé děti - dětské hřiště za školou Nádražní - hřiště pro dospívající děti - využití vybavených školek během víkendů V oblasti vzdělávání respondentům dále chybí možnost nástavbového studia, formy externího vzdělávání a existence vyšší odborné školy.

87


KULTURNÍ A SPOLEČENSKÉ DĚNÍ VE MĚSTĚ

Výs tavy 5%

Naučné s tezky nebo jiné form y průvodců 18%

Jiné 3%

Kino 9% Dis kotéky, rockové kluby 15%

Koncerty 19% Zájm ová činnos t (klubovny, zájm ové kroužky, ..) 16%

Divadelní předs tavení 15%

Graf č. 8 – Vyhodnocení otázky č. 5

Z možností, jak kulturní a společenské dění ve městě oživit, respondenti nejčastěji podporují naučné stezky (18 %) a konání koncertů (19 %). Následují zájmové činnosti (16 %), divadelní představení (15 %), diskotéky (15 %) a kino (9 %). Pouze 5% uvedlo, že by se mělo konat více výstav. Jako další náměty pro oživení dění ve městě se objevují: - módní přehlídky - rockové festivaly - podpora folkloru - zábavní pořady - taneční večery pro dospělé - zpřístupnění mandloňových sadů - informační cedule + malé posezení (rybníky, mandloňové sady, Kamenný vrch) ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

S kvalitou životního prostředí jsem spokojen Intenzita odvážení odpadků

7 22

Jiné 6

Nedostatek kontejnerů na tříděný odpad

28

Hluk v okolí (rušné silnice, hospody, výrobní podniky, jiné provozy)

54

Černé skládky

57 76

Automobilová doprava Nedostatek veřejné zeleně

84

0

10

20

30

40

50

60

70

80

90

Graf č. 9 – Co podle respondentů nejvíce ovlivňuje kvalitu životního prostředí ve městě a co by se mělo změnit

88


Příčiny zhoršování stavu životního prostředí ve městě vidí většina dotázaných v nedostatku veřejné zeleně (25 %) a automobilové dopravě (23 %). Dále si často stěžují na černé skládky (17%) a hluk v okolí (16 %) Z dalších důvodů jsou nejčastěji uváděny: nedostatek kontejnerů na tříděný odpad (8 %) a intenzita odvážení odpadků (7 %). Pouze 2% dotázaných jsou s kvalitou životního prostředí spokojeni. Necelá desetina respondentů využila možnosti vypsat další problémy spojené s životním prostředím: - venčení psů v místech, kde si hrají děti, jejich volné pobíhání a exkrementy (pokutování majitelů za neuklízení) - chybí protihluková stěna u nájezdu dálnice - neklid v nočních hodinách, ale i přes den - nedodržování zákazu vjezdu automobilů nad 3,5 t (obytná zóna Větrná) - vandalismus - vybudování dalších parkovišť - kontrola Městkou policií - skládky v okolí, pálení odpadů na městském koupališti i brzo ráno nebo pozdě večer! - černé skládky na turistických cestách, kontejnery na papír a plast - za sídlištěm Větrná vysázet nový větrolam - město má prakticky dvě dálnice - spousta kamionů a nemá rádo od r. 1969 stromy a topoly zvláště. Ten kdo nemá rád stromy, nemá rád lidi - trestat převraceče košů a úmyslných ničitelů čehokoliv, trestat a hlídat sprejery - chybí lavičky - kvalitnější údržba veřejné zeleně, řešení zelených ploch zahradním architektem - kamiony na Brněnské ulici - špína, prašnost, kácení stromů, potřeba více odpadkových košů, 2 roky nejsou čištěny kanalizační svody DOPRAVA 0

20

40

60

100

120

140

120

Údržba silnic a chodníků Množství parkovacích míst ve městě

52

Bezpečnost místních komunikací

48 28

Jiné Vlakové a autobusové spojení

80

19

Graf č. 10 - Problémy s dopravou

Podívejme se nyní blíže na dopravu a komunikace ve městě, které jsou obyvateli ve velké míře vnímána jako problematické. Nejčastěji respondenti zmiňují (téměř polovina odpovědí respondentů 46 %) údržbu silnic a chodníků. Dále si stěžují – 19 % respondentů – na množství parkovacích míst ve městě a na problémy s bezpečností místních komunikací (18 %), kam řadíme bezpečné přechody a osvětlení komunikací. Další problém byl uváděn s odstupem (7 %) – vlakové a autobusové spojení. Údržbu silnic a chodníků častěji než ostatní podporují představitelé zaměstnaných, lidé ve věku 56 – 69 let a respondenti se středoškolským vzděláním. Problém s parkovacími místy nejvíce zmiňovaly opět lidé ve věku 56 – 69 let se středoškolským vzděláním. 89


Občané města mohli uvést, které místní komunikace a chodníky by potřebovali dle jejich názoru opravit. Komunikace: - Alšova (ve spodní části) - Tábory (spoj na Údolní) - ulice směřující na náměstí - stačí se projít po chodnících a projet po silnicích od světelné křižovatky směr Komenského a jejích letitých problémech. Místo akcí pro hrstku vinařů by se to mohlo možná opravit - Brněnská, Mrštíkova, Kollárova, Komenského, Na Hradbách, Palackého, Herbenova, Tábory, Sv. Čecha, Smetanova, Dobrovského, Třebízského, Polní, U Větrolamu, Dvořákova, Šafaříkova, Javorová, Kpt.Jaroše, Vinařská, Kosmákova, Janáčkova, Hradní, Na Úvoze - kolem požární zbrojnice Chodníky: - Komenského, Tábory, Brněnská, Sv. Čecha, Nádražní, Družstevní, Školní, Dvořákova, Alšova, - chodník mezi ulicí Žižkovou a Tábory - přístup k Penny Marketu (kočárky, kola), oprava chodníky Brněnská - od ČSAD po Plynokov - chybí chodníky Dlouhá-Družstevní, park Sv.Čecha-Nádražní, MŠ Pastelka-zadní příchod Kromě v dotazníku navržených problémů mohli respondenti sami vypsat, jaké dopravní problémy je ve městě trápí. Mezi odpověďmi bylo: - chybí zrcadlo na křižovatce ve směru Alšova-Javorová ulice, není vidět doprava - retardéry a parkovací místa v obytných zónách - chybí semafor u koupaliště - osvětlení přechodů pro chodce - zvýraznit přechody pro chodce - více parkovacích míst, aby se uvolnily komunikace, "autobazar v centru", ! nedostačující parkoviště! - placené parkoviště u Coop marketu - kde jinde se u obchodu platí? - označení na silnicích – stezka pro kola - osvětlení u garáží na Šakvice - osvětlení ulice Tábory - vyřešit parkování zaměstnanců Plynokovu - omezují i ohrožují jak chodce tak motoristy, zneužívají i park. Vyřešit zákaz stání (zastavení) kolem Plynokovu od křižovatky u hotelu oboustranně - není přehled na přechodech - na autobusovém nádraží neoznačené zastávky - s jízdními řády (cestující neví odkud co jede), v informační kanceláři nemožnost zjistit spoje IDS JMK včetně možnosti zakoupení jízdenek IDS - u veřejných chodníků a silnic tzv. mezizahrádky zakázat + zrušit vysazování stromů (ničí chodníky i silnici + estetika). Koupit + montáž směrovek ulic - lepší orientace obyvatel + návštěvníků - město má na svém K.Ú. podjezd dálnice s dobrou konfigurací terénu - možnost odklonění nákladní dopravy na dálnici a následným sjezdem prostorem nájezdu čili odklonění průjezdu městem

90


- vadí nám fotbal a míčové hry na vozovce dětí z přilehlých ulic a parkování aut 1m od obytných místností v nejužším místě ul.Smetanovy - hlučnost dálnice, dálková nákladní doprava přes město - výstavba nadchodu nad silnicí Brno-Břeclav (např. u kina), cyklostezka na komunikacích (Brněnská) - bezbariérové chodníky - parkování aut na chodnících nebo před vstupy na chodník. Volné "nášlapné" dlaždice na chodnících (řešit majitelé) - státní policie není vidět na ulici, mládež na kolečkových bruslích (vráží do starších lidí), autobusové nádraží je ve stavu za první republiky BYDLENÍ

Péče o okolní prostředí 10%

Jiné 4%

Přípravu lokalit pro bydlení 36%

Vymezení rezerv bydlení pro seniory 24% Bydlení pro znevýhodněné skupiny 26%

Graf č. 11 – Priority respondentů v oblasti bydlení Nejvýznamněji označili respondenti přípravu lokalit pro bydlení (78). Další oblasti zájmu města by mělo být bydlení pro znevýhodněné skupiny (56) a vymezení rezerv bydlení pro seniory (52). Nemalý počet respondentů považuje za potřebné starat se o okolní prostředí, kde byly uvedeny následující místa: - Křížový kopec - Okružní - U Větrolamu, Větrná - kolem panelových domů Masarykovo nám, sídliště Sv.Čecha - chybí parkoviště, hřiště má prostor ale chybí prolézačky, houpačky - okolí silnic, dálnice, cesta k zahrádkářským osadám (větrolamy u rybníka), k úklidu využít pracovníky z ÚP - sídliště V menší míře zazněly ještě následující odpovědi: - renovace starších nevyužitých domů - hřiště za tržnicí - hřiště Lipová - údržba chodníků v zimním období je trestuhodná, kdo za ni zodpovídá - chybí startovací byty, velmi málo bytů 1+1 a značně předražených - dostupnost bytů + domů pro obyčejné lidi – předražený - město je uzavřeno ochranným pásmem vysokotlakého plynu a hlukem dálnice. V předstihu výsadba zeleně pro zklidnění hluku - bydlení pro mladé - zajistit nízkou cenu pozemků ke stavbám RD 91


- vybudovat větrolamy na hranici K.U. Z a S OBLAST ZDRAVOTNÍ A SOCIÁLNÍ PÉČE Jiné Specializovaná lékařská péče Občanská poradna Sociálně-právní a psychologické poradenství Služby pro seniory Zařízení a služby pro handicapované občany 0

10

20

30

40

50

60

70

Graf č. 12 – Oblasti zdravotní a sociální péče, které mají být dle respondentů podporovány

Jednou z důležitých oblastí života ve městě je oblast zdravotní a sociální, rovněž pro plánování dalšího rozvoje města je nutné tuto oblast neopominout. Město by se mělo zapojit, a buď přímo pomoci svým občanům, nebo alespoň podporovat zajištění pomoci občanům, kteří z nějakých důvodů potřebují pro běžný život zdravotní a sociální služby. Častými uživateli sociálních služeb jsou senioři, osoby se zdravotním postižením, rodiny s dětmi, mládež ohrožená drogami, ale také lidé, kteří se z různých důvodů dostanou do sociální krize a nouze. Nejvíce dotazovaných vidí potřebu podpořit zařízení a služby pro handicapované občany (26 %) a služby pro seniory (25 %). Další oblastí zájmu města by měly být sociálněprávní a psychologické poradenství (19 %), občanská poradna (14 %) a specializovaná lékařská péče (13 %). -

-

Respondenti dále uvedli jaká péče by měla být podporována: stomatologie, gynekologie, alergologie první pomoc, chirurgie stomatologická pohotovost, dětská pohotovost Specializovaná Jiné lékařská péče 3% porodnice 13% určitě by zde byla potřeba ještě 1 gynekologická ordinace pro Občanská Hustopeče + okolí 1+1/2 lékaře poradna 14% je málo. Hodně žen musí dojíždět do BV nebo BO. Ordinace praktických lékařů Sociálně-právní jsou taktéž přecpány - je tam a psychologické dlouhá čekací doba poradenství lékárenská pohotovost 19% dia, kardio

Zařízení a služby pro handicapované občany 26%

Služby pro seniory 25%

Graf č. 13 – Oblast zdravotní a sociální péče (v %)

- pediatr, ORL - Proctologická ambulance a proctologická chirurgie, odborné vybavení operačních sálů - konkurence spec. ambulancí (dlouhá čekací doba), revmatologie, zubní, neurologie 92


- neplacení advokátního poradenství pro občany. Město dostává od státu 5-7000 na 1 občana proto občanovi má sloužit a ne vybírat ještě za odvoz odpadu, který patří městu. Ten dostává výběr daní z nemovitostí na tento účel. - prodloužení ordinačních hodin lékařů - pedikúry pro seniory, pánské holičství SLUŽBY MĚSTA Propagace města Kvalita a 16% dostupnost služeb pro občany 10%

Práce Městské policie 28%

Péče o památky Jiné 8% 5%

Bezpečnost ve městě 33%

Graf č. 14 – Které oblasti by město mělo zlepšit

Otázka se týkala fungování města. Třetina dotázaných obyvatel považuje za nutné zlepšit bezpečnost ve městě (33 %). Bohužel v dotazníku nebylo možné tuto odpověď blíže specifikovat a určit tak příčiny nespokojenosti. Téma bezpečnosti ve městě by se mělo stát námětem pro další diskusi s občany města, aby se blíže určily témata kritiky. Dle odpovědí respondentů by se město mělo nadále zaměřit na zlepšení práce Městské policie (28 %) a propagace města (18 %). Jiné: - městská policie by měla být posílena a častější výjezdy do lokalit hřbitova - množí se krádeže vandalství a černé skládky. Na Žižkové ulici je dům narkomanů, kteří kradou co se dá a vozí to do sběrných surovin - lepší přístup úředníků k lidem, (netýká se všech) - jsou placeni z našich peněz - dopravní situace - místní policie nedělá vůbec nic (státní) - práce Městské policie je v současné době zbytečná - neřeší problémy v nočních hodinách, buďto zvýšit stav nebo zrušit. Je to luxus který nic neřeší - služby a obchody - prodloužení provozních dob - zajistit nepoškozování houpaček mládeží, odhazování odpadků do pískoviště - sklo atd. nebezpečné pro malé děti, velký kontejner na odpad na Lipovou - akce jako hody, Burčákovky, výstavy vín dát i do reklamy MF dnes, rozhlas atd. - více bude návštěv + propagace. Zajistit od pořadatelů bydlení + hlavně suché záchody – nedostatek - vyhledávání černých skládek na okrajích (nestačí jen vylepit zákaz), vypsat lístek co lze u nás koupit a kde. Případně označit na orientačních panelech (u kina apod.) - péče o čistotu města - prodej uhlí a dřeva, léta zde nenajdete zámečníky (odborné-dveřní)

93


OBČANÉ A INFORMOVANOST Ne 28%

Ano 72%

Graf č. 15 – Informování občanů o záměrech a činnostech města

Zajímalo nás, zda se dotazovaní obyvatelé Hustopečí cítí být dostatečně informování o dění ve městě. Téměř tři čtvrtiny dotázaných je spokojena a cítí se být dostatečně informována o dění ve městě, avšak jedna čtvrtina dotázaných je kritičtější a informací nemají dostatek. Skupinu respondentů, kteří se necítí být dostatečně informování, nelze nijak blíže charakterizovat, socio-demografické ukazatele zde nehrají významnou roli. ZDROJE INFORMACÍ Hustopečské listy 34%

Jiné 1% Úřední deska 5% Přátelé a známé 10% Internet (w ebové stránky města) 10%

Regionální tisk (Nový život, Rovnost atd.) 13%

Kabelová televize 27%

Graf č. 16 – Zdroje informací

Na dotaz, jaké zdroje informací nejvíce respondenti využívají, byla nejčastější odpověď Hustopečské lity (133), kabelová televize (109). S velkým odstupem je pak využíván regionální tisk (54), internet (41), přátelé a známí (39) a úřední deska (20). Ani jeden občan neuvedl, že by informace nevyhledával. Z jiných zdrojů pak byly uvedeny kulturní nabídka a veřejné zasedání. Další připomínky občanů: - byl ještě rozhlas - na kabelové televizi člověk dlouho čeká než přečte co potřebuje a když se tam objeví důležitá informace tzv. datum+čas tak je to jen krátce na obrazovce - veřejné zasedání

94


PŘEDNOSTI MĚSTA Na konci dotazníku dostali obyvatelé města možnost zhodnotit přednosti města a co se jim na městě nejvíce líbí. Dle dotázaných obyvatel patří k přednostem města sportovní vyžití, pořádání kulturních akcí a dostupnost lékařské péče. Další volné odpovědi jsou vypsány. Čísla v závorkách uvádějí počet respondentů, kteří napsali stejnou přednost. Děti a mládež, sport, kultura - sportovní vyžití (18) - sportovní akce (rally, Hustopečské skákání) (7) - koupaliště (8) a krytý bazén - možnost kulturního vyžití (7) - zájmová činnost pro děti (CVČ) (13) - zapojení mládeže při záchraně mandloňových sadů (2) - Celkově jako město jsou HP velmi příjemným, klidným městem. Burčákové slavnosti ukazují, jak výbornou náladu dokáží HP v lidech vyvolat. Na druhou stranu - bohužel. Tato akce je jen jednou v roce. A kdykoliv o víkendu HP (ne jako město), ale celkově moc možností pro zábavu - pořádání kulturních akci (hodů, burčákových slavnosti, dechovky), Concentus Moraviae) (27) Bydlení - kvalitní bydlení (6) - dostatečná vybavenost (obchody, školy, úřady, služby) (7) - rekonstrukce panelových domů (5) - bytová výstavba - nákupní možnosti (2) Životní prostředí - Křížový kopec - park na Táborech, park na Masarykově ulici (3) - okolí rybníků, Kamenný vrch Město - výhodná poloha města (12) - klidná lokalita (6) - vzhled města (2) - dostupnost do okolních měst (dálnice) (16) - dostupnost lékařské péče (nemocnice, poliklinika) (15) - propagace města na dobré úrovni, zviditelňování města (5) - údržba starých domů (8) - náměstí (16) - přirozený střed regionu - možnost pracovního uplatnění (5) - spolupráce mezi městem a občany - úřad s rozšířenou pravomocí (stará pošta), katastrální a finanční úřad – dostupnost úřadů 6 - Centrum celoživotního vzdělávání (5) - dům U Synků (2) - krematorium - město vína (4) - umístění radarů

95


- informovanost (Hustopečské listy, Htv) - reprezentace města úspěšnými sportovci (Kuchynka, Markovič, Mikulášek, Kuchař, Caban, házenkáři, šachisté, pink-pong) - domov důchodců - obnova tradic - hezké okolí (4) - bezpečnost - sociální zázemí - celková vyváženost pro potřeby občanů - uvádění do pořádku geografického uspořádání města a okolí a pozemků vlastníků - ponechání nemocnice - velký výběr restaurací a vináren - prostor pro různé zájmové skupiny - vinotéka, hotel NEDOSTATKY MĚSTA Respondenti se na konci dotazníku vyjadřovali rovněž k nedostatkům města. Odpovědi nám jen potvrdili nespokojenost občanů se stavem chodníků a komunikací. Mezi další nedostatky patří rušná doprava přes město, práce Městské policie, údržba města, stav zeleně ve městě, stav hřbitova a problémy s neukázněností majitelů psů. Děti a mládež, sport, kultura - nedostatek veřejných dětských hřišť (7) - stav dětských hřišť a jejich bezpečnost (hřiště Lipová) (3) - sportovní zařízení pro děti (3) - fotbalový areál - stadion pouze pro "vyvolené" - nepořádek na hřišti Lipová, odstraněný kolotoč - nedostatek kulturního vyžití (2) - málo koncertů pro mladé - žádné hudební festivaly - drogy a kriminalita mládeže Bydlení - nedostatek stavebních míst (2), předražené - malá možnost získání bydlení a velké ceny nemovitostí - nedostatek volných bytových prostor k pronájmu nebo ke koupi (1) Životní prostředí - problémy s odpady - černé skládky v okolí města (5) - nevyhovující stav pitné vody (2) - mohlo by být ve městě více kontejnerů na tříděný odpad - Chování "města" ke své zeleni. Jako bychom žili uprostřed pralesa a mohli si každé jaro dovolit vytvořit ve městě novou "paseku". Neodborné zacházení se zelení, špatné úpravy chodníků, nulová podpora cyklistické dopravy, - údržba města (15) , chybějí odpadkové koše - nepořádek kolem popelnic a kontejnerů - nerovnoměrné provádění úklidu (2) - ve městě se to hobluje dokola jak na úvratí kolem Větrolamu je bordel - hnojiště a smetiště - navíc nebezpečí od přestárlých topolů

96


- málo zeleně (11) a parků (2) - parčíky s lavičkami, kde by si člověk poseděl ve stínu a odpočinul - zeleň na letním koupališti - údržba zeleně (2) - zničený Křížový kopec (6) a jeho využití Zdravotní a sociální péče - péče o seniory a handicapované občany - zdravotnictví - přístup a postoj lékařů k dospělým - v nemocnici více specializovaných pracovišť (3) (gynekologie+porodnice) + spec.amb.gynek., logopedika, urologická, revmatologická, (úroveň dobrá ale žádná konkurence, dlouhé objednávání), málo zubařů a praktických lékařů (nemožnost se registrovat) Doprava a komunikace - technický stav komunikací (16) a chodníků (21) - silniční provoz (12) – rušná Brněnská, velké zatížení středu města dopravou - příliš mnoho kamiónů ve městě (5) - staví vozy těsně za přechodem pro chodce, chodec má problém bezpečně přejít silnici po přechodu bez semaforu - osvětlení - špatné veřejné osvětlení naprosto nevyhovující nejnovějším trendům (v mnoha místech předimenzované a svítící zbytečně a na zbytečné prostory a jinde nedostatečné) - chybí cyklostezky - prašnost (2), jen sporadické čištění ulic - špatné značení ulic (chybí směrové šipky ulic) (2) - okolí mostu na ul. Brněnská (v zimě neudržovaný - klouže) - velké parkoviště na náměstí - i když pro nedostatek parkovacích míst je to nutné zlo - nedostatečné označení placeného parkoviště v centru - nevytváření parkovacích míst a přitom se budují nákladné pomníky - nedostatek parkovacích míst (4) - parkování - nekázeň, drzost, arogance řidičů při dlouhodobém (a přitom zakázaném) zablokování vjezdů do domů - konkrétně Mrštíkova (2) - parkování na chodnících - nedal bych stavební povolení k veřejnému objektu, pokud by u toho nebylo dostatek parkovacích míst - nedostatek parkování - u hotelu "Rustikal" + Kurdějovská, Na Hradbách Město - památník T.G.M. (6) - akce pro hrstku vinařů - areál hřbitova (7) (Za největší nedostatek na který se již mnoho let poukazuje je, že na zdejším hřbitově není vodovod, který má kdejaká vesnice dokola. Je hrozně náročné pro starší lidi stávající pumpou napumpovat vodu), stav chodníků, chybějící nářadí - bezdomovci, kteří vybírají popelnice - nepěkný vzhled města, pokud jím jen projíždíte. Reklamní tabule při sjezdu z dálnice. - velká závislost ve všech směrech na Břeclavi - velká "tolerance" ke stále se opakujícím přestupkům (doprava, znečišťování veřejných prostranství) a problematika drog a drogově závislých a nepřizpůsobivých občanů - myslím si, že by se mělo více udělat s těmi mladými, kteří ruší klid pod vlivem drog a alkoholu ve společných domech jako jsou paneláky

97


- nedostatečná činnost Městské policie (ve večerních hodinách a odpoledních hodinách) (9) - velmi nízký-malý počet městských policistů! Nejsou vůbec vidět státní policisté pochůzkáři v ulicích u PČR! (2) - chybí odpočívadla na cestě od nádraží k nemocnici. Všichni auta nemají a pro důchodce a nemocné lidi je to únavná cesta. Vybudovat nové veřejné záchody!!! - Zakažte věšení prádla na balkony, které jsou do ulice. Nelíbí se nám dva neudržované domy na ul. Brněnská - neteče zde řeka, nelíbí se nám placené parkoviště u obchodního domu. Balkony ověšené prádlem, více a častěji zprávy městského úřadu na kabelové televizi - placené parkoviště u Coop marketu - mělo by být bezplatné!! - bezohlednost majitelů psů (bez košíku, volně pobíhající psi, znečišťování okolí) (10) - T.S. hlavní náplň - sekání trávy !!! odpadky - nedodržování nočního klidu - autobazar uprostřed města - nekulturní autobusové nádraží (3), nedopalky u autobusového nádraží a obchodního domu - nedostatek odborné literatury v knihovně (knihy jsou zastaralé a je jich málo, viz. psychologie) - arogance na sociálním úřadu, s pracovnicí jedinou úřednicí (bez jména a psaní) - ovzduší v okolí společnosti Gastec - průmyslový závod uprostřed města - hluk ve městě (5) - stará hasičská zbrojnice - dnes diskotéka - zrušit, zavřít, zbourat, narušuje klid - pracovní příležitosti (5) - přístup lidí i zastupitelů samých k tomuto městu - činnost členů městské rady k využití vlastního prospěchu - radní ať chodí pěšky a potkávají se s občany - podpora vietnamských podnikatelů - větší důraz na různé neplatiče - vandalismus 2 - tak jako v jiných městech vandalství na parkovištích - ukradená a propíchaná kola u aut a jiné - feťáci (3) - sprejeři - bezpečnost občanů a jejich majetku (1) - kriminalita (2) - málo informací k digitalizci kabelovky - jízda na kole po chodníku - málo prodejen potravin (v řetězcích trvale neúměrně mnoho lidí) (2) - malá konkurence prodejců - málo středních a vyšších škol - schválení výstavby výroby krmiv pro psi a kočky (pachy budou cítit až ve Starovičkách) - dům služeb na náměstí – architektura (2) - horší turistická propagace města - nedostatečná nabídka atraktivních služeb

98


- nedostatek laviček (např. při cestě z nádraží d nemocnice - pro starší občany), zánik čekáren na nádraží ČSAD - větší zapojení občanů do dění města STRATEGICKÝ PLÁN V rámci dotazníku mohli občané navrhnout další oblasti, které by měli být projednány v rámci připravovaného strategického plánu rozvoje města. Děti a mládež, sport, kultura - mají si děti od 6 do 18 kde hrát a scházet se? - rozšíření dětských hřišť (7) – Masarykovo nám. - úprava hřiště na ulici Sv. Čecha (za školou Nádražní) - pořádek a čistota na dětských hřištích viz. Lipová - hlavně prostory pro matky s dětmi a mládež - výchova mládeže - budoucí generace - chybí prostor pro vyžití náctiletých, koncepce (prevence kriminality) - možnosti využití volného času pro teanegery - přestavbu kina na víceúčelové zařízení - prodloužení provozní doby krytého bazénu - sobota, neděla od 10-19 hod - vybudovat víceúčelovou halu pro zábavu, kulturní pořady, sport atd. Bydlení - určitě plánovanou výstavbu bytových a rodinných domků (4) - nové bydlení (1) , rozvoj města - lokality k bydlení Životní prostředí - zeleň (6) - výsadba nové zeleně-stromů v ulicích, několikanásobně zvětšit zalesnění ve městě - využití Křížového kopce (7) (obnova parku a kulturních akcí v prostoru Křížového kopce) - péče o větrolam, nejen řezat a kácet, ale naopak výsadba - osvěta občana v rámci třídění odpadů a kontejnery pro tříděný odpad hlavně u sídlišť - likvidace topolů ve větrolamu a jejich nahrazení stále zelenými rostlinami včetně úvahy o klidovém pásmu - černé skládky - vybudování větrníku na výr. el.energie - Stanovit hranice růstu města a s předstihem výsadbu stromů na odhlučení dálnice jejíž největší intenzita je ve vodorovném průniku. Město nemá velkou plochu v případě jeho růstu (nález nerostných komodit) v posledních 3 letech je to již potřetí, kdy se něco hledá a prý to je Zdravotní a sociální péče - zdravotnictví - zbudování ošetřovatelského ústavu pro staré občany (nemohoucí) i v okolí města - sociální služby Lidské zdroje, trh práce - zaměřit svoji pozornost na zaměstnanost a to hlavně pro ženy samoživitelky - zdraví nezaměstnaní (pobírající životní minimum) - zaměstnat veřejně prospěšnými pracemi - úklid města Cestovní ruch 99


- Vinařský skanzen (repliky vinařských lisů, sklepů, selské zoo, selská restaurace, agroturistika), lázně a wellnes -(Zjištění možného výskytu termálních pramenů kolem křižáku) - cestovní ruch - naučné stezky - rozšíření akcí propagujících Hustopeče Město - oprava domů na náměstí (fasády), vyřešit s architekty průčelí Domu služeb - oživení náměstí - noční pohotovost městských strážníků. - mohla by se upravit kucharovka na křižáku aby část sloužila pro kola a kopce byli blíže od sebe - velký nedostatek laviček po městě - mikroregion - hájit zájmy i drobných zahradkářů - propagace města - zlepšení infrastruktury (školství, zdravotnictví atd) - pokusit se v rámci oprav+údržby města spojit vždy zúčastněné firmy v jednu akci (např. voda, plyn, elektřina) aby nedocházelo k dlouhodobému tzv. rozkopání města - okolí požární zbrojnice - zkrášlení města - vodní režim Hustopečska, charakter okolní krajiny (např. podpora zahrádkaření) - činnost technických služeb - boj proti místním drogově závislým a bezdomovcům - zlepšení Htv, lepší komunikace s občany jejím prostřednictvím (např. 2 týdny po vánocích na Htv slaví Mikuláše) - komplikované komunikace s dodavateli všech energií - pořádek v nočních hodinách - s konečnou platností se postavit k problematice hluku, rušení nočního klidu a tím boj proti problematickým osobám a kriminalitě - větší přísnost na problémové a nepřizpůsobivé občany - Marasykoro náměstí - pěší zóna, kulturní akce - umístění cirkusů a kolotočů - trošku více ruchu u tržnice, ne jen grilované kuřata - zřízení nějakého většího zábavního centra pro všechny. Jsou tu jen vinárny a za zábavou musíte mimo město - zavedení vodovodu na hřbitově - oprava brány na hřbitově - rozšíření hřbitova, oprava obvodové zdi - více klidových oblastí, laviček ve stínu - podporovat průmyslové zóny. Vystěhovat fa Worthington za město Doprava a komunikace - oprava komunikací - údržba veřejných komunikací - mnoho odpadů na komunikacích - protihlukové stěny na dálnici (4) - úpravu komunikace na parcele č. 724/3, 655/3 - opravit chodníky a cesty ve středu města - oprava chodníků (3) a jejich údržba v zimě

100


-

předláždit Nádražní ulici - neúnosný stav chodníků, více uklízet silnice oprava silnic (2) odklonění dopravy z centra hluk dálnice hustota dopravy omezení průjezdu kamionové dopravy přes centrum města řešení dopravní situace - průjezd městem, sjezd z dálnice rozvoj cyklistické dopravy ve městě omezit závodění aut a motocyklů po našich ulicích! Větší kontrola + postihy bezpečnost chodců a dětí označení ulic - se šipkami na sloupcích (3) - směrovky s názvy ulic a orientačních bodů ve městě rozšíření parkovacích míst ul. Sv.Čecha, Sídliště, Školní, nám. T.G.M. malá kapacita parkovacích míst v bytové zástavbě snížit dopravu na náměstí, vybudovat parkoviště mimo náměstí (u nádraží-vlakového) Jednání s firmou BORS - čekárna, nedostatek laviček pro cestující autobusem - děti (postávání u supermarketu) počet a rozmístění parkovacích ploch (2) vybudování objezdu města silniční dopravy a vybudování kruhových objezdů

101


ZÁVĚR Jednoznačným nedostatkem, který se prolíná více otázkami, jsou dětská hřiště, stav místních komunikací a stav veřejné zeleně. Kvalitu silnic a chodníků v otázce spojené s problematikou místní dopravy považuje za nedostatečnou 120 respondentů. V rámci dotazníků byl velmi často zmíněn požadavek nejen na vybudování dětských hřišť (100 občanů), ale také na bezpečnost dětských hřišť, dohled nad nimi a především pravidelný úklid (rozbité láhve, psí výkaly atd.). Nevím 28%

Ano 44%

Ne 28%

102


Na závěr dotazníku jsme se každého zeptali, zda by se chtěli zapojit do diskuse se zastupiteli města, pracovníky městského úřadu a spoluobčany při tvorbě strategického plánu města. Necelá polovina respondentů by se chtěla veřejných diskusí zúčastnit a téměř třetina zatím nebyla rozhodnuta. 4 respondenti na tuto otázku vůbec neodpověděli. Větší ochotu zapojit se do diskusí vyjadřovali zaměstnaní lidé a respondenti se středoškolským vzděláním. U všech věkových kategorií s výjimkou kategorie 56 – 69 let převažovalo kladné rozhodnutí.

103


A. VIZE, CÍLE A SMĚRY ROZVOJE Cílem Strategie rozvoje města Hustopeče je formulovat takový soubor opatření, jimiž aktéři přítomní v území budou moci usměrňovat vývoj mikroregionu k žádoucímu stavu. To předpokládá: 1. Poznání existujícího stavu a očekávaných tendencí v socioekonomickém vývoji mikroregionu. Identifikace současného stavu rozvoje socioekonomických aktivit a očekávaných tendencí dalšího vývoje byla provedena v profilu města, který byl sumarizován formou SWOT analýzy a dotazníkového šetření. Tyto analýzy pomohly identifikovat silné a slabé stránky města, a také příležitosti a rizika očekávaných vývojových tendencí. 2. Dosažení konsensu o „žádoucím stavu“ rozvoje – tj. stanovit cíle, které budou naplněny prostřednictvím regulačních opatření. Stanovení žádoucího stavu neboli vize, tj. hlavního cíle, kterého bude chtít město v rámci své strategie dosáhnout, je vždy také otázkou politickou. Tento stav je totiž často kompromisem mezi protichůdnými zájmy různých aktérů. 3. Stanovení strategických směrů rozvoje a v jejich rámci vytčení programových opatření cílených na dosažení žádoucího stavu. Naplnění vize města vychází ze strategických cílů rozvoje, definovaných na základě tendencí socioekonomického i krajinotvorného vývoje území, které byly shrnuty ve SWOT analýze, a na základě rozvojových priorit představitelů města. Tyto cíle by měly být formulovány komplementárně k rozvojovým cílům, směrům a opatřením či rozvojovým aktivitám strategií rozvoje větších územních celků, jejichž součástí město Hustopeče je – zejména ke Strategii rozvoje Mikroregionu Hustopečsko, Strategii rozvoje Jihomoravského kraje, Programu rozvoje Jihomoravského kraje a Regionálnímu operačnímu programu regionu NUTS II Jihovýchod. Na základě dosavadního stavu poznání je možné formulovat vizi rozvoje pro město Hustopeče následovně: Hustopeče – město v přírodě Hustopeče jsou atraktivní město pro obyvatele i pro návštěvníky, rozvíjející vinařské a ovocnářské činnosti a související cestovní ruch a využívající silného hospodářského zázemí při zachování krajinných hodnot.

Strategické cíle představují vytyčení cílového stavu z hlediska rozvoje regionu a informaci o stavu, kterého by mělo být dosaženo. Odvozují se od vize regionu o jeho budoucím vývoji a ze SWOT analýzy. Cíle navazují na poznané silné stránky, eliminují slabé stránky mikroregionu, rozvíjí příležitosti rozvoje a případně reagují na ohrožení rozvoje města.

104


Strategické cíle Strategie rozvoje města Hustopeče 

Dosažení výkonné a ekologicky šetrné ekonomiky efektivně využívající místních zdrojů a komparativních výhod území



Dobudování a udržování kvalitních a fungujících sítí technické a dopravní infrastruktury podporujících rozvoj území



Rozvinutí místního lidského potenciálu aktivním zapojením a spoluprací obyvatel při uskutečňování rozvojových záměrů



Zkvalitnění propagace území mimo jeho hranice a posílení jeho image



Koncepční formování krajiny a sídla vedoucí ke zvýšení atraktivity území pro obyvatele i návštěvníky



Zlepšení podmínek pro bydlení a pro kulturní, společenskou, zájmovou, spolkovou a sportovní činnost obyvatel i návštěvníků

Směry rozvoje jsou důležité oblasti ve kterých budou naplňovány vytyčené cíle. Pro Hustopeče se jedná o tyto oblasti: -

podpora podnikání a rozvoje hospodářských subjektů území

-

realizace činností ke zvyšování kvality životního prostředí a krajiny

-

zlepšování občanské vybavenosti

-

podpora činností vedoucích k rozvoji lidských zdrojů

-

rozvoj cestovního ruchu

-

spolupráce města, podnikatelů a občanů

zlepšení dopravních a infrastrukturních sítí.

105

STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE MĚSTA HUSTOPEČE

Recommend Documents