STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE MĚSTA HUSTOPEČE

Strategický plán rozvoje města Hustopeče

STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE MĚSTA HUSTOPEČE

ZPRACOVATEL: Odbor regionálního rozvoje Městský úřad Hustopeče

BŘEZEN 2009

1


Obsah ÚVOD .............................................................................................................................................. 5 DŮVODY POŘÍZENÍ.................................................................................................................... 8 ANALYTICKÁ ČÁST ................................................................................................................... 9 1. ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA ....................................................................................... 9 Pozice města v rámci JMK ........................................................................................................... 9 Spolupráce s dalšími subjekty .................................................................................................... 11 2. OBYVATELSTVO A SÍDLO ................................................................................................. 12 Obyvatelstvo ............................................................................................................................... 12 Sídlo............................................................................................................................................ 15 Bydlení ....................................................................................................................................... 18 3. TRH PRÁCE ............................................................................................................................ 20 Zaměstnanost .............................................................................................................................. 21 Struktura ekonomicky aktivních obyvatel.............................................................................. 21 Vyjíţďka za prací ................................................................................................................... 22 Nezaměstnanost .......................................................................................................................... 25 Míra nezaměstnanosti ............................................................................................................. 25 Struktura uchazečů o zaměstnání ........................................................................................... 26 4. HOSPODÁŘSTVÍ .................................................................................................................... 29 Struktura hospodářství ................................................................................................................ 30 Zemědělství ................................................................................................................................ 32 Průmysl ....................................................................................................................................... 35 Vztahy obcí a podnikatelů .......................................................................................................... 35 5. SLUŢBY A OBČANSKÁ VYBAVENOST............................................................................ 36 Komerční sluţby......................................................................................................................... 37 Nevýrobní sluţby pro obyvatelstvo........................................................................................ 37 Výrobní a opravárenské sluţby .............................................................................................. 38 Maloobchod a veřejné stravování .......................................................................................... 38 Finanční a obchodní sluţby .................................................................................................... 39 Veřejné sluţby ............................................................................................................................ 40 Školství ................................................................................................................................... 40 Zdravotnictví a sociální sluţby .............................................................................................. 44 Kultura a sport ........................................................................................................................ 46 6. DOPRAVA ................................................................................................................................ 51 Silniční doprava .......................................................................................................................... 52 Ţelezniční doprava ..................................................................................................................... 53 Sčítání dopravy ........................................................................................................................... 53 Dopravní obsluţnost ................................................................................................................... 54 7. TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA A ÚZEMNÍ PLÁNOVÁNÍ ...................................... 56 Technická infrastruktura ............................................................................................................. 56 Územní plánování ....................................................................................................................... 58 8. ŢIVOTNÍ PROSTŘEDÍ .......................................................................................................... 59 Sloţky přírodního prostředí ........................................................................................................ 59 Geologie a reliéf ..................................................................................................................... 59 Klima ...................................................................................................................................... 59 Hydrosféra .............................................................................................................................. 60 Pedosféra ................................................................................................................................ 61 2


Biosféra .................................................................................................................................. 63 Ochrana přírody a krajiny ........................................................................................................... 63 9. CESTOVNÍ RUCH .................................................................................................................. 67 Rekreačně – turistické funkce .................................................................................................... 69 Turistická infrastruktura ............................................................................................................. 70 Organizace a marketing CR........................................................................................................ 71 10. EKONOMICKÁ SITUACE MĚSTA ................................................................................... 74 Rozpočtové hospodaření města .................................................................................................. 74 Hospodaření města Hustopeče ................................................................................................... 77 11. PROBLÉMOVÁ ANALÝZA – DOTAZNÍKOVÉ ŠETŘENÍ ........................................... 78 Základní údaje o průzkumu (metodologie) ................................................................................ 79 Struktura dotázaného vzorku ...................................................................................................... 79 Vyhodnocení anketních otázek................................................................................................... 80 Úvodní otázka ........................................................................................................................ 81 Nejcennější oblasti ve městě .................................................................................................. 84 Sport ....................................................................................................................................... 84 Péče o děti a vzdělávání ......................................................................................................... 85 Kulturní a společenské dění ve městě .................................................................................... 86 Ţivotní prostředí ..................................................................................................................... 86 Doprava .................................................................................................................................. 87 Bydlení ................................................................................................................................... 89 Oblast zdravotní a sociální péče ............................................................................................. 90 Sluţby města .......................................................................................................................... 91 Občané a informovanost......................................................................................................... 92 Zdroje informací ..................................................................................................................... 92 Přednosti města ...................................................................................................................... 93 Nedostatky města ................................................................................................................... 94 Strategický plán ...................................................................................................................... 97 Závěr ........................................................................................................................................... 99 12. SOUHRN ANALYTICKÉ ČÁSTI ..................................................................................... 100 SWOT analýzy hlavních pilířů udrţitelného rozvoje ............................................................... 100 SWOT analýzy hlavních pilířů udrţitelného rozvoje území ................................................ 100 Vazby mezi jednotlivými pilíři udrţitelného rozvoje .......................................................... 103 Územní podmínky pro zajištění jednotlivých pilířů udrţitelného rozvoje ........................... 104 Souhrnná SWOT analýza udrţitelného rozvoje ....................................................................... 104 NÁVRHOVÁ ČÁST ................................................................................................................... 108 A. VIZE, CÍLE A SMĚRY ROZVOJE .................................................................................... 108 B. PROGRAM ROZVOJE ........................................................................................................ 110 Priorita A: Podnikání, zaměstnanost a lidské zdroje ............................................................... 112 OPATŘENÍ A1: Rozvoj a diverzifikace podnikatelských aktivit ...................................... 112 OPATŘENÍ A2: Zlepšení podmínek pro zaměstnanost ..................................................... 112 OPATŘENÍ A3: Zvyšování kvality lidských zdrojů .......................................................... 113 OPATŘENÍ A4: Realizace opatření komplexních pozemkových úprav ............................ 113 OPATŘENÍ A5: Rozvoj spolupráce ................................................................................... 113 Priorita B: Vybavenost obcí a ţivotní prostředí ...................................................................... 114 OPATŘENÍ B1: Zvýšení atraktivity obcí pro obyvatele .................................................... 114 OPATŘENÍ B2: Zvýšení úrovně občanské vybavenosti a sluţeb ...................................... 114 OPATŘENÍ B3: Dobudování kanalizací a čistíren odpadních vod .................................... 115 3


OPATŘENÍ B4: Zkvalitnění odpadového hospodářství ..................................................... 115 OPATŘENÍ B5: Rozvoj komunikačních technologií ......................................................... 115 OPATŘENÍ B6: Revitalizace krajiny ................................................................................. 115 Priorita C: Cestovní ruch ......................................................................................................... 116 OPATŘENÍ C1: Podpora rozvoje cestovního ruchu........................................................... 116 OPATŘENÍ C2: Zkvalitnění turistické infrastruktury ........................................................ 116 Priorita D: Doprava a dopravní infrastruktura......................................................................... 117 OPATŘENÍ D1: Zvýšení kvality dopravní sítě .................................................................. 117 OPATŘENÍ D2: Zlepšení dopravní obsluţnosti města........................................................ 117 C. AKČNÍ PLÁN ........................................................................................................................ 117 Institucionální rámec naplnění akčního plánu .......................................................................... 118 Časový harmonogram Akčního plánu ...................................................................................... 119 Specifikace opatření a projektů akčního plánu ......................................................................... 120 Projekty Mikroregionu Hustopečsko ................................................................................... 120 D. FINANČNÍ RÁMEC ............................................................................................................. 122 E. ZÁVĚR ................................................................................................................................... 123

4


ÚVOD Město Hustopeče moţno povaţovat za dynamicky se rozvíjející sídlo. Je významným prvkem ve struktuře sídel České republiky. Orgány města se rozhodly, v souvislosti s pociťovanou potřebou dalšího rozvoje, stanovit dlouhodobé cíle a pravidla, která budou respektovat ideu udrţitelného rozvoje. Nástrojem stanovení a připravenosti jsou zpracované strategické rozvojové dokumenty. Ty jsou vhodné i potřebné rovněţ v souvislosti s novým programovým obdobím Evropské Unie na léta 2007 – 2013. To nabízí subjektům v České republice přístup k čerpání prostředků z Evropských strukturálních fondů na podporu rozvojových projektů a aktivit. Strategický plán rozvoje města Hustopeče (dále jen SPRMH) navazuje na strategické dokumenty vyšších územních celků - v roce 2005 aktualizována „Strategie rozvoje České republiky“, v roce 2006 dokončen „Národní rozvojový plán ČR“, v roce 2006 aktualizována Strategie rozvoje Jihomoravského kraje. SPRMH je koncepční dokument, který formuluje pro delší časový horizont přístup města k podpoře rozvoje jeho územního obvodu. Stanovuje strategické cíle rozvoje jako celku a jeho funkčních částí a specifikuje důleţitá opatření, která mohou vést k naplnění vytyčených cílů. SPRMH reaguje na základní principy Evropské Unie. Jedním z důleţitých principů je princip programování, jenţ vyjadřuje soustředění pozornosti zainteresovaných subjektů v zájmovém území na dosaţení střednědobých aţ dlouhodobých cílů, stanovených ve strategii rozvoje území. Soulad s těmito cíli a strategiemi zvolenými k jejich dosaţení, formulovanými v programovém dokumentu, je jedním z kritérií při rozhodování o výběru projektů, kterým budou přiděleny prostředky na podporu jejich realizace. V souladu s tímto postojem by se vytvářený SPRMH měl stát dokumentem, kolem kterého se soustředí rozhodující subjekty města s cílem podpořit rozvoj svého území. Právě spolupráce a soustředěné úsilí partnerů ze státní správy, samosprávy, podnikatelské sféry, nestátních organizací či občanských a zájmových sdruţení, a také důsledný monitoring vývojových tendencí a změn, jsou nezbytným předpokladem pro další rozvoj území. SPRMH vychází z analýzy vývoje a stavu jednotlivých stránek hospodářského a sociálního rozvoje města a jeho funkčních součástí, rozvíjí tyto poznatky o nové, obsaţené v doposud zpracovaných koncepčních dokumentech celostátního, krajského významu, shrnuje a vyhodnocuje zjištěné skutečnosti. Syntetické zhodnocení provedených analýz představuje problémová analýza a tzv. SWOT analýza v kapitole „Souhrn analytické části“. Definování hlavních problémů území a rozbor silných stránek, slabých stránek, moţností a ohroţení daného území vytváří východisko pro stanovení a formulaci rozvojových cílů a záměrů. Základem návrhové části SPRMH je vize, charakterizující stav území, kterého bude dosaţeno naplněním vytyčených cílů. Relativně obecně formulované cíle jsou blíţe specifikovány v prioritách, opatřeních a aktivitách. Formuluje základní vizi rozvoje a globální cíle pro jednotlivé prioritní osy rozvoje, které věcně konkretizuje ve struktuře strategických cílů rozvoje a opatření k jejich naplňování. Důleţitou součástí je nástin finančního rámce, jehoţ účelem je poskytnout představu o disponibilních zdrojích a o moţných trendech vývoje ve finanční oblasti. K nim jsou jako konkrétní příklady přiřazeny doposud identifikované rozvojové záměry či připravované projekty.

5


Zatímco v návrhové části budou specifikovány oblasti rozvoje v různé úrovni obecnosti (od vize, cílů a směrů rozvoje přes opatření a aktivity), konkrétní projekty a činnosti, jeţ je nutné řešit v krátkodobém horizontu, budou předmětem akčního plánu. Tato hierarchizace byla zvolena záměrně z důvodu různé potřeby aktualizace jednotlivých částí. Zatímco návrhová část je zformulována na dlouhé období, plán je třeba aktualizovat v krátkém intervalu. Závěrečná část SPRMH – finanční rámec – pohlíţí na navrhované projekty z hlediska finanční reálnosti a naznačuje moţnosti financování realizace rozvojových aktivit. Vybrané projektové záměry města, u nichţ byl identifikován nositel, cíl projektu, základní finanční rámec, moţné způsoby financování a další potřebné informace, byly rozpracovány do podoby projektových fiší. Jedná se o standardizovaný formulář slouţící ke vstupnímu popisu projektu při předkládání ţádostí o finanční podporu. Kroky potřebné pro realizaci aktivit vytyčených v SPRMH jsou vázány především na iniciativu představitelů veřejné správy v území. Za účinné spolupráce zainteresovaných subjektů (podnikatelské subjekty, nestátní neziskové organizace, občanské iniciativy, zástupci státních institucí a orgánů a dalších institucí) je potřebné začít vytvořený SPRMH postupně realizovat. Je rovněţ ţádoucí návrhovou část a zejména akční plán pravidelně aktualizovat, především z hlediska zařazování nově připravených projektů. SPRMH tedy nemá být dokumentem statickým, neměnným, ale naopak otevřeným, přístupným pro nové podněty, okolnosti a podmínky, umoţňujícím průběţně reagovat na měnící se situaci v území a na aktuální problémy či potřeby dalšího rozvoje. Při zpracování SPRMH byly především vyuţity a zakomponovány s autorským souhlasem dvě studie, a to: - Regionálně geografická studie Ţidlochovicka a Hustopečska, diplomová práce Bc. Lukáše Nevěděla (2006) - Strategie rozvoje Mikroregionu Hustopečsko, zpracovaná firmou GAREP (2007) SPRM byl vytvářen odborem regionálního rozvoje Městského úřadu Hustopeče. Pro zpracování byly přizvány poradní komise Rady města. Analytické části se účastnilo aktivně 22 ze 150 členů komisí formou zpracování tématických SWOT analýz v období leden- duben 2008. Dále byla zpracována SWOT analýza k posouzení současného stavu vyváţenosti územních podmínek pro příznivé ţivotní prostředí, hospodářský rozvoj a soudrţnost společenství obyvatel. Jejím cílem bylo identifikovat, popsat a navrhnout vymezení oblasti s oslabenou funkcí některého ze tří základních pilířů udrţitelného rozvoje a vyhodnotit vzájemné vazby mezi nimi. Č.

HLAVNÍ TÉMATICKÝ OKRUH

DÍLČÍ TÉMA

Environmentální pilíř udrţitelného rozvoje 1

Horninové prostředí

2

Vodní reţim

3

Hygiena ţivotního prostředí

4

Příroda a krajina

5

Zemědělská půda a PUPFL

Geomorfologie, geologické a hydrogeologické poměry Nerostné suroviny Povrchové vody Podzemní vody Ovzduší Hluková zátěţ Odpady Biodiverzita a ekosystémy Krajina ZPF PUPFL a lesní porosty

6

Strategický plán rozvoje města Hustopeče Ekonomický pilíř udrţitelného rozvoje

6

Veřejná infrastruktura - doprava

7

Hospodářské podmínky

8

Rekreace a cestovní ruch

Silniční doprava Ţelezniční doprava Letecká doprava Vodní doprava Kombinovaná - logistika Cyklistická doprava Pracovní příleţitosti, vyjíţďka a dojíţďka za prací Ekonomická aktivita dle odvětví Podnikatelská aktivita Rozvojové plochy nadmístního významu Rekreační oblasti a střediska cestovního ruchu Hlavní atraktivity cestovního ruchu Sociální pilíř udrţitelného rozvoje

9

Sociodemografické podmínky

10

Hodnoty území

11

Veřejná technická infrastruktura – energetika a spoje

12

Veřejná technická infrastruktura vodohospodářská

Občanská vybavenost Obyvatelstvo a osídlení Bydlení Urbanistické, architektonické a ostatní civilizační hod-noty Přírodní (environmentální) hodnoty Zásobování elektrickou energií Zásobování plynem Spoje Zásobování pitnou vodou Odvádění a zneškodňování odpadních vod

Pořizovatel zajistil rovněţ moţnost účasti občanů města formou anketního dotazníku, který byl distribuován domácnostem ve městě v počtu 2.500 ks přímo v papírové podobě i nepřímo – prostřednictvím internetových stránek města. Součástí dotazníkového šetření byla i informační kampaň v Hustopečských listech a hustopečské kabelové televizi. Na dotazníkové šetření reagovalo 150 občanů z necelých 6 tisíc s trvalým pobytem ve městě. Výstupy dotazníkového šetření jsou součástí problémové analýzy. SPRMH JE DOKUMENTEM ROVNÝCH PŘÍLEŢITOSTI PRO VŠECHNY AKTÉRY A PROJEKTY SOUVISEJÍCÍ S ROZVOJEM MĚSTA.

7


DŮVODY POŘÍZENÍ Záměr pořídit dokument SPRMH byl ovlivněn dvěma základními faktory. Prvním z těchto faktorů jsou poznatky z období, kdy byla při společném rozhodování o otázkách rozvoje území vyuţívána pouze urbanistická koncepce Územního plánu sídelního útvaru Hustopeče z roku 1995 (dále jen ÚPN SÚ). Tato splňovala poţadavky dané v té době, a to pouze z hlediska prostorového vyuţití a rozvoje území. Komplexní poţadavky a předpokládané trendy rozvoje pojímá jako základní vstupy, kterým zajišťuje podmínky, ale neovlivňuje jejich intenzitu realizace. Druhým faktorem jsou objektivní změny ve společnosti, ke kterým od roku 1992 došlo (rozdělení Československé republiky, změna význačné části zákonů upravujících ţivot ve společnosti). Změnily se tím jednak podmínky pro podnikání, zejména v zemědělství (Společná zemědělská politika EU, kvóty na produkci komodit a rozlohy vinic atd.), jednak se rozšířily moţnosti získání dotací z evropských fondů. V souvislosti s evropskými dotacemi je v IPRMH nutné vytyčit aktuální směry rozvoje území a shromáţdit rozvojové záměry a stanovit jejich nositele. Specifikace projektových záměrů ve formě projektových fiší umoţní vytvořit přehled připravovaných projektů, a případně realizovat projekty se stejným zaměřením více obcemi společně, čímţ by se značně ušetřily finanční prostředky i lidské kapacity věnované na vytvoření projektové ţádosti. Jiţ existující fiše se také mohou stát inspirací pro další subjekty, které následně připraví podobné projekty, takţe vzroste absorpční kapacita území (tj. schopnost připravovat a předkládat projektové ţádosti). Klíčovým faktorem pro efektivní čerpání finančních prostředků z fondů EU je ovšem zájem a ochota zainteresovaných subjektů spolupracovat, a to pro společný veřejný zájem s rovným přístupem bez klientelismu. ÚPN SÚ zachytil dosti podrobně stav infrastruktury. Bez změny a vyuţitelné zůstávají informace o základních prvcích hlavních infrastrukturních systémů. V oblasti telekomunikací ovšem došlo v uplynulých letech k dynamickému vývoji, proto bude tyto informace nutné aktualizovat. Od roku 2006 je k dispozici rovněţ Plán péče o krajinu města Hustopeče, který zahrnuje nejnovější poznatky o stavu krajiny v katastrálním území města včetně návrhu péče o krajinu. Půda jako základní prvek ţivotního prostředí je dokumentována v odpovídající podrobnosti. Rovněţ vývojové trendy byly odhadnuty rámcově správně. Ţádná dokumentace se dosud komplexně nezabývala trendy vývoje stavu ovzduší, hlukového zatíţení. Pro příští období je nezbytné pořídit aktuální informace, které podpoří zodpovědné rozhodování o rozvojových aktivitách.

8


ANALYTICKÁ ČÁST 1. ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA Město Hustopeče leţí na jihovýchodě České republiky. Je součástí okresu Břeclav v rámci Jihomoravského kraje. Přináleţí do příhraniční části republiky - sousedící na jihu s Rakouskem, na jihovýchodě se Slovenskem. Charakter krajiny určuje poloha území v geologické soustavě České vysočiny bezprostřední blízkosti Karpat. Výškopisně se katastrální území vyznačuje zajímavou různorodostí. Nejniţší nadmořská výška v k.ú. je v jihovýchodní části k.ú. při ústí potoka Štinkavka do k.ú. Starovičky – 174 m n. Naopak nejvyšší nadmořská výška 340 m n. m. je na severozápadě katastru u k.ú. Nikolčice. Členitost krajiny zvyšují okolní vrchoviny Pavlovských vrchů (Děvín 550 m n. m.), Ţdánického lesa (Přední kout 410 m n m.) a Výhonu (355 m n. m.). Teplé klima a úrodné půdy, které jsou základem pro pěstování vinné révy, jsou typickým prvkem kulturní krajiny v této části území. Katastrální území města přináleţí do povodí řeky Dyje. Okolní krajinu mezi městem a Pavlovskými vrchy změnilo vybudování přehradních nádrţí – soustava tří přehradních jezer Nové Mlýny. Katastr města patří k nejstarším trvale osídleným oblastem jiţní Moravy jiţ z období neolitu. První písemné zmínky pocházejí z první poloviny 13. století. Jiţ od 14. století disponovaly Hustopeče privilegii a právy (nejvýznamnější horenské) udělovanými českými králi (včetně Karla IV.). Významný mezník představoval rok 1572, kdy byly Hustopeče povýšeny na město. Další významný rozvoj zaznamenaly Hustopeče v druhé polovině 18. století, kdy platily za největší vinařskou obec i s velkými dobytčími trhy. Hustopeče si zachovaly v 19. století i první polovině 20. století statut sídla politického a soudního okresu. Erbovním znamením města je jeho vinařská kultura. Ta měla vliv nejen na zdejší viniční a sklepní hospodářství, ale i na etnickou skladbu města. Jejími významnými nositeli byli totiţ němečtí kolonisté a později novokřtěnci. V současnosti Hustopeče jiţ nejsou jenom zemědělskou obcí s doprovodnými řemeslnými a obchodními sluţbami. Díky poloze při dálnici Brno - Bratislava i napojení na ţelezniční trať Brno - Břeclav nastal v 50. - 60. letech rozmach především kovozpracujícího průmyslu a stavebnictví. Tento rozvoj pokračoval i v 90. letech, o čemţ svědčí řada nových obchodních i výrobních společností působících ve městě a významný rozvoj sluţeb. Ve městě mají svá zastoupení řada územních pracovišť státních úřadů a organizací (Finanční úřad, Katastrální úřad, Úřad práce) i komerčních soukromých organizací a sdruţení (hospodářské komory, zdravotní pojišťovny). Od 1. ledna 2003 jsou Hustopeče pověřeny funkcí "obce s rozšířenou působností" pro správní obvod 28 obcí, coţ vrací městu jeho původní postavení administrativního a správního střediska regionu. K 1.1.2008 má město rozlohu 2.453 ha s počtem 5.843 obyvatel. POZICE MĚSTA V RÁMCI JMK Pro hodnocení celkové pozice města v rámci Jihomoravského kraje můţe být převzata metoda hodnocení obvodů POÚ (pověřených obecních úřadů v mikroregionu tedy Hustopečí a Klobouk), pouţitá v Programu rozvoje Jihomoravského kraje (2006). 9


Pro obvody obcí s pověřeným obecním úřadem byly spočteny souhrnné indexy, způsobem jejich průměrování z hodnot indexů jednotlivých obcí v těchto obvodech, a vyjádřeny v jedné syntetické mapě. Tento postup směřuje k identifikaci obvodů POÚ slabých a ohroţených podle jednotlivých problémových oblastí. Mapa (obr. 1) hodnotí situaci v jednotlivých obvodech POÚ a přehledně vyjadřuje výsledky analýzy územních disparit. Vedle celkového pohledu na míru problémovosti území POÚ, která je na obr. 1 vyjádřena různou intenzitou modré barvy, jsou zde znázorněny sloupcovým grafem rozdíly v úrovni problémů pro jednotlivé sledované tematické oblasti (lidské zdroje, hospodářství, trh práce a zaměstnanost, technická infrastruktura, zemědělství a venkov). Toto umoţnilo lépe odlišit vlivy, které působí na daném území jako bariéra, a ty které charakterizují příznivou situaci. Z tohoto pohledu vychází město jako území ohroţené. V jednotlivých dílčích indexech ukazatele hospodářství jsou průměrné. Dosti nadprůměrná je vybavenost technickou infrastrukturou, mírně nad průměrem jsou i lidské zdroje. Naopak podprůměrné jsou – navzdory zemědělskému charakteru oblasti – ukazatele zemědělství, coţ je do jisté míry dáno nastavením indexu (počet podnikatelů na 1 000 obyvatel je vzhledem ke struktuře zemědělských podniků Hustopečska poměrně malý, míra dlouhodobé nezaměstnanosti je dosti vysoká). Obr. 1: Stupeň rozvoje obvodů POÚ V JMK Pramen: Program rozvoje JMK, GaREP 2006

Město je rozlohou svého katastru čtvrté největší z 15 ORP v JMK, které neměly statut okresního města před zrušením okresních úřadů. V počtu obyvatel i obcí správního obvodu je na pátém místě, z hlediska hustoty zalidnění pak na devátém místě. Patří do třetí úrovně silných mikroregionálních středisek Jihomoravského kraje (strategie rozvoje JMK). Lze konstatovat, ţe si město zachovalo charakter venkovského centra s dostatečným krajinným zázemím i s potenciálem dalšího rozvoje. 10


Tab. 1: Srovnání velikosti správního obvodu města s ostatními ORP v Jihomoravském kraji Obvod Blansko Boskovice Brno* Břeclav Bučovice Hodonín Hustopeče Ivančice Kuřim Kyjov Mikulov Moravský Krumlov Pohořelice Rosice Slavkov u Brna Šlapanice Tišnov Veselí nad Moravou Vyškov Znojmo Ţidlochovice JMK

Rozloha v km2 353,7 598,1 230,2 438,8 170,8 217,4 355,1 172,3 77,0 463,3 244,1 347,9 195,3 174,3 157,7 498,7 339,4 341,8 382,4 1.230,5 194,2 7.183,2

Počet obyvatel 53.965 50.025 367.729 58.733 15.764 61.968 34.551 23.485 19.272 56.199 19.696 22.334 12.565 23.089 20.230 54.667 27.417 39.946 50.729 90.069 27.805 1,130.238

Počet obcí 43 73 1 17 20 18 28 17 10 42 17 33 13 24 18 40 59 22 41 111 24 671

Počet měst

Hustota zalidnění

3 5 1 5 1 2 3 3 1 4 1 2 1 2 1 3 1 2 3 2 2 47

152,6 83,6 1.597,4 133,8 92,3 285,1 97,3 136,3 250,4 121,3 80,7 64,2 64,3 132,4 128,3 109,6 80,8 116,9 132,7 73,2 143,1 157,3

Pramen: Vybrané údaje o správních obvodech obcí s rozšířenou působností Jihomoravského kraje, ČSÚ - 2007

Při vnímání města Hustopeče v pozici regionu i z hlediska jeho dalšího rozvoje je vhodné vyuţít závěru práce Bc. Nevěděla. Ten se ve své práci opírá o poznatky studie (P. Courtney a A. Errington – 2003) teorie regionálního rozvoje jádro – periferie, která se týká malých měst jako „sub-poles“ rozvoje území. Je zde zdůrazněna především historická role, jejich dlouholetá funkce pro zázemí a tedy i funkční regionalizaci území. Malá města na venkově se chovají jako velké póly rozvoje a kumulují do sebe další funkce i obyvatele ze zázemí, nyní lze pozorovat i formu „suburbanizace“ a „spread out“ do zázemí těchto „pólů rozvoje“ včetně šíření inovací. Vlivem rozvoje malého města na venkově a jeho pulzace se v zónách rozšiřuje další rozvoj celého rurálního zázemí. V rozvoji nejen venkovského prostředí hrají důleţitou roli především vnitřní aktivity, endogenní rozvoj. SPOLUPRÁCE S DALŠÍMI SUBJEKTY Partnerským subjektem města je slovenské město Modra, které má podobně jako Hustopečsko významnou vinohradnickou tradici. Kromě toho je známé svou tradiční modranskou keramikou. Více neţ 50 letou historii má spolupráce základních uměleckých škol obou měst, která spočívá v kaţdoročním společném koncertu ţáků obou škol střídavě v obou městech. Obdobně pokračuje neformální setkávání vinařů obou měst při různých vinařských akcích. Společné projekty nejsou realizovány, pouze od roku 2005 se město Modra jako součást Malokarpatského regionu prezentuje společně s Mikroregionem Hustopečsko na veletrhu turistických příleţitostí Regiontour v Brně. Jinak je spolupráce velmi formální, zaměřená na úzce skupinové zájmy bez 11


tendence všeobecného zájmu o rozvoj i na ostatních úrovních. Moţná v důsledku malé prezentace a vzájemného seznamování se. Město udrţuje neformální spolupráci s rakouským městem Poysdorf. Město je členem Svazu měst a obcí a Sdruţení obcí a měst JMK. SWOT ANALÝZA - REGIONÁLNÍ KONTEXT MĚSTA SILNÉ STRÁNKY

SLABÉ STRÁNKY

výhodná poloha města v rámci střední Evropy, Brna, Vídně, Bratislavy s dostupnými vzdálenostmi i dopravní obsluţnosti regionální centrum s koncentrací pracovních příleţitostí v oblasti průmyslu a sluţeb, se správní funkcí obce s rozšířenou působností, středisko mikroregionu kompaktní, a výrazně profilovaná obytná, obsluţná a výrobní funkce města s trendem dalšího rozvoje koncentrace rozvojových fenoménů: bohatá historie (Masaryk), tradice, kulturní památky, pestrý kulturní ţivot, sport a rekreace, zajímavé přírodní lokality, rozvoj turismu, včetně dobrého organizačního a technického zázemí pro pořádání regionálních a nadregionálních akcí tradice vinohradnictví, vinařství a ovocnářství - vstupní město do vinařského kraje v rámci ČR

nedostatečná a účelová prezentace aktivit a činností ve městě pro obyvatele i navenek – nekritická snaha o dominanci v regionu s malou provázaností aktivit s aktivitami obcí regionu i obcemi mimo něj, nedostatek lokálního patriotismu, sebestřednost obyvatel, zájmových skupin, představitelů nízká úroveň spolupráce s úřady a orgány působícími ve městě a regionu v oblasti prevence negativních jevů a rozvoje silný provoz ve městě, průjezd kamiónů městem, značná vzdálenost do Prahy krajina poznamenaná intenzivním zemědělstvím bez orientace na biozemědělství včetně absence podniků zpracovávajících zemědělskou produkci špatné a nedostatečné vyuţití historických míst a budov včetně špatného kulturního ţivota mládeţe a nedostatečného informačního systému

PŘÍLEŽITOSTI

OHROŽENÍ

intenzivní rozvoj spolupráce s obcemi v rámci mikroregionu i ostatními městy obzvlášť při rozvoji cestovního ruchu, zapojování obyvatel i návštěvníků do ţivota města intenzivnější a více prezentovaná spolupráce s městem Modra, novými partnerskými městy v tuzemsku i zahraničí intenzivní propagace aktivit ve městě i města zlepšení podmínek pro rozvoj turistického ruchu (akce v letním období) vznik nových výrobních podniků i do budoucnosti

rivalita a spory ve městě, v regionu, územní nadřazenost, s neochotou i k mikroregionálním a nadregionálním projektům spory o kompetenci měst - rozšířená působnost, alibistické spoléhání na druhé - přenášení výkonu činností obcí na město zvýšená hustota dopravy malá propagace činnosti ve městě i navenek nereagování na vývojové trendy postupně rušená zdravotní péče a její přesouvání do pohraniční Břeclavi

2. OBYVATELSTVO A SÍDLO OBYVATELSTVO V polovině 20. století došlo k výraznému poklesu obyvatel Hustopečí z důvodů poválečného uspořádání. Celkově zaznamenaly výrazný nárůst (o 65,2 % v letech 1900 – 2007). Tento nárůst vysoce překračuje ve srovnatelném období trendy v rámci Hustopečska, okresu Břeclav i České 12


republiky. Nutno konstatovat, ţe nárůst byl především na úkor obcí Hustopečska (viz tab. 2, obr. 2). Od roku 1991 počet obyvatel ČR kolísá, počet obyvatel Hustopečí však stabilně roste. Demografické chování populace se výrazně změnilo po roce 1989, příčinou byla zásadní společenská, politická a ekonomická transformace celé společnosti. Došlo např. ke sníţení počtu narozených dětí, umělých přerušení těhotenství, sníţení sňatečnosti, úmrtnosti atd. Díky těmto změnám přechází demografické chování populace kraje i ČR od východoevropského modelu k západoevropskému. Tab. 2: Vývoj počtu obyvatel v letech 1900 – 2007 index index 2007-1900 2007-1991 Hustopeče 3 603 2 652 5 868 5 881 5 952 165,2 101,4 Hustopečsko 37 406 34 513 35 608 35 871 36 110 96,5 101,4 okres Břeclav 120 898 109 381 123 337 124 274 112 954 93,4 91,6 ČR 9 374 028 8 896 086 10 302 215 10 230 060 10 287 189 109,7 99,9 Pramen: Historický lexikon obcí ČR 1869 – 2005, ČSÚ 2006; Počet obyvatel v obcích ČR k 1.1.2007, ČSÚ 2007 území

1900

1950

1991

2001

2007

Obr. 2: Vývoj počtu obyvatel v obcích Hustopečska v letech 1900 – 2007

Obr. 3: Vývoj počtu obyvatel v obcích Hustopečska v letech 1991 – 2007

13


Věkové sloţení obyvatel města je v porovnání se sledovanými územími příznivé. Podíl nejmladší kategorie obyvatelstva je vyšší (mimo Hustopečska) a podíl ostatních věkových kategorií nejpříznivější (tab. 3). Totéţ dokládá i index stáří, definovaný jako podíl počtu obyvatel nad 65 let ku počtu obyvatel do 15 let (tedy niţší hodnota indexu značí příznivější věkovou strukturu). Rovněţ průměrný věk je poměrně nízký. V příštích letech je však moţné v souladu s celorepublikovými trendy očekávat nárůst podílu nejstarší sloţky populace a pokles podílu populace nejmladší, coţ dokládají statistické údaje z předchozího období vývoje. Příčinou bude stále nízká míra porodnosti a vstup osob ze silných poválečných ročníků do poproduktivního věku. Následkem toho se budou zvyšovat nároky na důchodové zabezpečení, zdravotní a sociální sluţby atp. Tab. 3: Věková struktura obyvatel (%) k 31.12.2006 území

0-14

15-64

index stáří

65+

Hustopeče 14,8 73,8 Hustopečsko 15,0 71,1 okres Břeclav 14,5 72,0 ČR 14,4 71,2 Pramen: Věkové sloţení obyvatelstva České republiky v roce 2006, ČSÚ

11,4 13,9 13,5 14,4

76,9 92,7 93,3 100,2

Průměrný věk 38,9 39,8 39,7 40,2

Úroveň vzdělanosti obyvatelstva města je spíše vyšší v porovnání s Hustopečskem a okresem Břeclav. Ve srovnání s úrovní celorepublikovou se však projevuje především niţší zastoupení obyvatel vysokoškolsky vzdělaných a velmi vyšší podíl obyvatel bez vzdělání – viz tab. 4. Niţší vzdělanost obyvatel, ale i dojíţdějících za prací souvisí s tradičně vyšší zaměstnaností v zemědělství a průmyslových odvětvích nevyţadujících vyšší nároky na vzdělání, coţ je charakteristické pro celé Břeclavsko. Tab. 4: Struktura obyvatel podle vzdělání (%) k 1.3.2001 území Hustopeče Hustopečsko okres Břeclav ČR Pramen: SLDB 2001, ČSÚ

Základní 22,7 29,3 28,9 23,0

Střední bez maturity 37,7 41,9 39,6 38,0

Střední s maturitou a vyšší odborné 29,1 22,5 24,2 28,4

Vysokoškolské 7,7 4,6 5,5 8,9

Bez vzdělání a nezjištěno 2,8 1,7 1,7 1,8

Pohyb obyvatelstva se skládá z přirozeného pohybu (narození a úmrtí) a z migrace. Statistické údaje o pohybu obyvatel jsou dostupné pouze do úrovně ORP, proto je v tomto ukazateli – v tab. 5 – hodnoceno území ORP Hustopeče. Výsledek je ovšem moţné zobecnit i pro město. Na rozdíl od trendů na Břeclavsku i v ČR počet obyvatel Hustopečska mezi lety 1995 a 2005 vzrostl. Charakteristiky porodnosti a úmrtnosti odpovídají situaci v celém okrese, oproti ČR je úmrtnost mírně niţší. Přirozeným pohybem obyvatelstvo Hustopečska ubývá (o 1,2 % za desetileté období), i kdyţ méně razantně neţ je v ČR obvyklé. Intenzita stěhování je na Hustopečsku poměrně vysoká, saldo migrace (rozdíl počtu přistěhovalých a vystěhovalých) je oproti okresu přibliţně trojnásobné a vůči ČR téměř dvojnásobné. Migrací přibylo 2,3 % obyvatel. V celkovém výsledku přibylo 1,1 % obyvatel. 14


Tab. 5: Bilance pohybu obyvatelstva v letech 1995 – 2005 přirozený migrační přistěhovalí vystěhovalí přírůstek saldo na 100 obyvatel středního stavu ORP Hustopeče 9,8 8,3 1,4 21,1 21,1 0,0 ORP Hustopečsko 9,8 11,0 -1,2 14,2 11,9 2,3 okres Břeclav 9,6 10,9 -1,3 10,2 9,4 0,8 ČR 10,0 11,8 -1,8 2,9 1,5 1,4 Pramen: Demografická ročenka správních obvodů obcí s rozšířenou působností 1995 aţ 2005, Demografická ročenka okresů České republiky 1991 aţ 2005, ČSÚ 2006; Demografická ročenka republiky 1991 aţ 2005, ČSÚ 2006 území

narození

zemřelí

celkový přírůstek 1,5 1,1 -0,5 -0,4 ČSÚ 2006; krajů České

Migrační pohyb obyvatel Hustopečska kopíruje celorepublikové trendy, kdy se v 90. letech zvýšila migrační atraktivita menších obcí (do 5 tisíc obyvatel), a naopak větší a postupně i malá města se stala migračně ztrátovými. Hustopeče jsou v tomto případě anomálií. Zároveň roste význam přechodných forem pohybu obyvatelstva – denní dojíţďka ze širokého zázemí a periodická dojíţďka spojená s přechodným bydlením v pronajatých bytech či ubytovacích zařízeních ve městech. V případě Hustopečí hraje významnou roli také dobrá dostupnost velkých měst – Brna, takţe se území částečně stává suburbánním zázemím tohoto města. Trendy dalšího vývoje ve městě budou subjektivně odráţet politiku místních orgánů z hlediska podpory výstavby nových bytů a rodinných domků a objektivně promítat populační vývoj shodný s celorepublikových trendem. Otázkou zůstává, zda politika místních orgánů napomůţe růstu počtu obyvatel bydlících ve městě vycházejících ze zajištění bydlení nastupujících generací nebo se stále intenzivněji bude promítat migrace, tj. odchod „domácích“ a imigrace z okolí včetně Brna vlivem suburbanizace. K posouzení můţe přispět i šetření, které bylo provedeno na základě obsazenosti realizované výstavby bytových domů v lokalitě Za Pionýrskou. Z celkového počtu 53 závazně prodaných bytů k datu 10.7.2008 53 je tento počet klientů z následujících lokalit: - Hustopeče: .................................... 19, tj. 36% - okolí Hustopečí (cca do 15km): ... 22, tj. 42% - Brno: ............................................. 4, tj. 7% - jiný kraj ČR vč. Prahy: .................. 5, tj. 9% - Slovenská republika: ..................... 3, tj. 6% Z uvedeného vyplývá, ţe v zásadě převaţuje přes poţadavky o byty zájem ze strany imigrantů. Nepotvrzuje se zatím vliv suburbanizace, spíše i z jiných poznatků vyplývá, ţe stále pokračuje imigrace obyvatel z okolních obcí lépe finančně zajištěných a emigrace místních obyvatel do okolí za méně nákladnějšími pozemky pro výstavbu rodinných domků nebo lacinějších nemovitostí pro bydlení. Tyto skutečnosti mají a do budoucna jistě budou mít vliv na zapojení obyvatel do ţivota města. SÍDLO Pozice města v rámci Jihomoravského kraje, státních i evropských vztazích vyplývá z jeho výhodné geografické polohy. Město bylo a je součástí křiţovatky urbanizačních os 15


kontinentálního významu (Skandinávie - Panonská níţina - Balkánský poloostrov - Malá Asie, Pobaltí - Pádská níţina - Pyrenejský poloostrov) . Výhodnost polohy je do značné míry předurčena přírodními podmínkami, především polohou na severním okraji Vídeňské pánve, představující průchod mezi Alpami a Karpaty s umístěním mezi hlavními uzly na křiţovatkách těchto komunikací - Brno a Břeclav. Struktura osídlení města i jeho okolí odráţí historii osidlování kraje, která závisela i na přírodních podmínkách. Nacházejí se zde velká venkovská sídla (často i s několika tisíci obyvateli), doplněna malými sídly, která prošla vývojem změn se stabilizací ve 13 - 14. století. Převáţná část zastavěného území leţí v údolní nivě Štinkavky, jejíţ východní svah je příkrý a západní mírně sklonitý. Město svým půdorysem patří do skupiny měst s přerušeným pravoúhlým půdorysem, jehoţ tvar je ovlivněn do jisté míry tímto svaţitým terénem. Nárys města má historický městský charakter jen v centrální části města, kde je několik různě dochovaných renesančních domů. Jak v centrální, tak především v ostatní zastavěných plochám se projevila přestavba a výstavba z období let poválečných. Tab. 6: Obyvatelstvo a domy v retrospektivě (SLDB - podle územní struktury k 1.3.2001) Roky sčítání 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 Počet obyvatel 3 106 3 302 3 654 3 603 3 473 3 494 3 719 2 652 3 174 3 804 5 251 Index růstu 106% 111% 99% 96% 101% 106% 71% 120% 120% 138% Počet domů 522 546 564 588 590 607 726 593 675 735 784 Index růstu 105% 103% 104% 100% 103% 120% 82% 114% 109% 107% Počet obyvatel /dům 5,95 6,05 6,48 6,13 5,89 5,76 5,12 4,47 4,70 5,18 6,70 Pramen: Vybrané údaje o správních obvodech obcí s rozšířenou působností Jihomoravského kraje, ČSÚ

1991 5 868 112% 946 121% 6,20

Vývoj města z hlediska sídla významně ovlivňovali historicky přítomná etnika německých kolonistů, novokřtěnců, ţidů v součinnosti a spoluţití se slovanskými skupinami. Toto se nejvíce projevilo v poválečném období, kdy město bylo takřka vylidněno (odsun Němců) a následně zvyšování počtu obyvatel bylo zajišťováno především imigrací z okolních obcí. Na vývoj sídla měly významný vliv historické přelomy. Nejbliţší historie 50 let významně ovlivnila tvář a výraz sídla. Z původního historického centra s vyšší zástavbou obemknutou především rodinnými domy venkovského typu o rozloze cca 88 ha došlo k rozšíření na 149 ha, coţ je index růstu 169%. Jednalo se především o výstavbu obytných domů, a to více podlaţních doplněných dostavbou rodinných domků především řadovou zástavbou. Je zajímavé, ţe proti roku 1930, kdy lze vnímat největší meziválečný rozmach Hustopečí se v porovnání s rokem 2001 sníţila hustota počtu obyvatel i počet obyvatel na domovní jednotku. Lze to přisuzovat zvýšení nároků na obsluţné prostory, veřejná prostranství doprovázející vyuţité plochy pro bydlení, neboli zvýšený standart bydlení ve městě. Tuto skutečnost podporuje i vývoj v letech 1991–2001. Další významnou skutečností pro vývoj sídla je moţné uvést ve vazbě na rozvoj průmyslových ploch. V poválečném období se ve městě vyskytovaly pouze malé plochy pro drobnou řemeslnou výrobu. Od roku 1949 (historická katastrální mapa města) do roku 2007 došlo k záboru ploch pro průmysl včetně zemědělské prvovýroby v rozsahu 168 ha. Plochy průmyslových areálů se vyskytují ve všech okrajových částech sídla, včetně extrému výskytu kovozpracující firmy ve středu města. Tento rozvoj měl a má na sídlo, jeho regionální kontext, obyvatelstvo i ostatní funkce a jevy zásadní význam. Jak z hlediska urbanistického, tak i architektonického. Jak v kladném, tak i záporném slova smyslu.

16

2001 5 881 100% 1 044 110% 5,63


Na rozvoj města měl vliv budování ţeleznice. Tím, ţe město se dostalo mimo základní přepravní cesty, ztrácelo význam a vliv, coţ se projevovalo ve stagnaci rozvoje města proti obcím a městům nacházející se na ţeleznici - viz. Tabulka 1.2. a porovnání vývoje počtu obyvatel a domů v letech 1890 -1910. Ovšem pro dnešní dobu lze vnímat i pozitivní efekty a dopady trasování ţeleznice mimo vlastní sídlo. Tím je míněno sníţené zatíţení hlukem ze ţelezniční dopravy, respektive neomezení rozvoje města limity a ochrannými pásmy ţelezničních koridorů. Stejně jako měl vliv vývoj ţeleznice na rozvoj města lze v současnosti pozorovat dopady vývoje silniční respektive dálniční sítě. Na jedné straně je město dopravně velmi přístupné. Na druhé straně to vyvolává zpětnou vazbu ve vztahu k limitování rozvoje města z důvodů ochranných pásem a hlukových zatíţení. Stávající hodnocení sídelního rozvoje města lze vyjádřit takto: Město vytváří homogenní celek s dvěma satelitními místními částmi, které se vytvořily v poválečné aţ předrevoluční době. a) jedná se o zemědělský areál – Hustopeče-farma, s s doplňkem bydlení dříve pro zaměstnance: Dnes, z důvodu ukončení provozování statku (brownfields) se stává problémem z hlediska zabezpečení hodnotného bydlení, ale zároveň potenciálem pro celkovou revitalizaci území. Z hlediska stávajícího platného územního plánu se počítá s dalším rozvojem území pro průmyslovou a zemědělskou výrobu, coţ můţe vytvářet střety ve vazbě na bydlící obyvatelstvo. Zároveň zde dochází k postupné realizaci podnikatelského záměru vybudování infrastruktury pro cestovní ruch vyuţívajícího přiléhající krajinu. b) významnější lokalitou je místní část Šakvice –nádraţí. Jedná se o průmyslovou zónu, která vykazuje po porevoluční restrukturalizaci v dnešní době významný rozvoj. Zde je třeba brát v úvahu rovněţ určitý konflikt ze strany vyuţití území, kde se setkávají dopravní zátěţ, průmyslová zátěţ a bydlení. Vlastní sídlo je urbanizovaným celkem v údolní nivě potoka Štinkavka s mnoha rozličnými funkcemi a limitními podmínkami rozvoje. Je to dáno jednak hlukovým pásmem přiléhající dálnice D2, která významně ovlivňuje stávající zastavěnou část města, tak i potenciální rozvoj směrem na východ. V této oblasti jsou rovněţ nejvýhodnější polohy vinohradů. V jiţní části katastru města se nacházejí půdy bonity I. a II. s menším výskytem erozních svahů nebo jiţ stávajících prvků ÚSES – územní systém ekologické stability. Obdobně je tomu v západní části katastru, kde by bylo moţné uvaţovat potenciál dalšího rozvoje především podél komunikace II/420 Hustopeče – Šakvice. Tato lokalita je vhodná pro výstavbu objektů bydlení a občanské vybavenosti. Severní část směrem na Starovice patří rovněţ mezi nejvhodnější plochy pro zemědělskou výrobu z hlediska bonity půdy a jiţ realizovaných i připravovaných investic do protipovodňové a protierozní ochrany. Zbývající severní část katastru města nad dálnicí je vyuţívána zemědělsky a jsou zde významné přírodní lokality, proto není vhodná pro další rozvoj zástavby města. Město kolem své centrální části je zastavěno bydlením a občanskou vybaveností, s tím, ţe ze všech stran jsou na okraji města umístěny výrobní areály. Město nemá mimo místní části Šakvice –nádraţí koncentrovány průmyslové podniky do jedné lokality. Nutno konstatovat, ţe mimo firmy Worthington se jedná o relativně bezproblémové provozy z hlediska ovlivňování úrovně bydlení v přiléhajících lokalitách. Firma Worthington představuje pro město výraznou ekologickou zátěţ, kterou bude třeba v budoucnu snad i radikálně řešit.

17


BYDLENÍ Charakteristika bydlení je do značné míry ovlivněna rostoucí mobilitou obyvatelstva, souvisí i s demografickými ukazateli (stárnutí populace, změny počtu dětí, velikosti rodin, typů domácností atd.). Existuje také vazba na měnící se strukturu osídlení (zejména proces suburbanizace) a na rozmístění pracovních příleţitostí. Současně se mění nároky na poţadovanou kvalitu bydlení (typ domu, bytu, lokalizace) a obecně lze konstatovat, ţe se stále více uplatňují odlišné individuální poţadavky. Obydlenost domů i bytů Hustopečí je vyšší neţ ve vyšších územních jednotkách. Velmi výrazně převládají byty v rodinných domech, kterých je více neţ čtyři pětiny (přibliţně dvojnásobek oproti průměru ČR). Průměrná velikost bytu – 3,0 místností – je významně ovlivněna trendem výstavby a přestavby od poválečných let do let devadesátých. K rekreačním účelům byl v roce 2001 vykazován pouze 1 byt. Tab. 7: Domovní a bytový fond k 1.3.2001 území

Počet domů

Obydlené domy (%)

Hustopeče 1 044 Hustopečsko 11 327 okres Břeclav 237 514 ČR 1 969 018 Pramen: SLDB 2001, ČSÚ

93,7 85,1 86,4 82,8

Obydlené byty (%) v RD 81,8 82,7 50,3 42,6

v BD

Neobydlené byty (%)

15,4 16,0 49,0 56,5

Osob na byt

6,3 13,6 10,9 12,3

2,7 3,1 2,8 2,6

Obytných místností na byt 3,0 3,9 2,3 3,9

Byty slouţící k rekreaci (%) 0,1 3,5 2,9 2,7

Domovní fond města je poměrně mladý. Podobně jako v celé republice převaţují domy postavené ve 2. polovině 20. století (1946-1990), v Hustopečích je jich téměř 90% z celkového počtu domů. Významný podíl zaujímají také domy postavené v posledním období (1991-2001). Naopak nejstarších domů je oproti průměru ČR příznivě nízké procento. V převáţné míře jedná o domy, které jsou často předmětem památkové ochrany. Tab. 8: Stáří domů k 1.3.2001 území Hustopeče Hustopečsko okres Břeclav ČR Pramen: SLDB 2001, ČSÚ

do 1919 4,2 8,9 8,7 16,2

Stáří domů (%) 1920-1945 1946-1970 1971-1990 6,1 29.0 36,9 13,0 48,3 11,5 26,0 41,2 20,0 39,7

1991-2001 9,3 29,8 11,1 24,2

V posledních letech se v ČR dosti intenzivně staví; intenzita bytové výstavby (počtu dokončených bytů na 1 000 obyvatel) v posledních letech mezi kraji ČR nadprůměrná, nadto vykazuje rostoucí trend. V Hustopečích je ovšem intenzita od roku 1997 poměrně nízká. Převáţná část domů Hustopečí postavených v nejmladším období, 1981-2001, pochází spíše z let osmdesátých či raných devadesátých. Tab. 9: Vybavenost domů technickou infrastrukturou k 1.3.2001 Vybavenost (%) území Hustopeče Hustopečsko okres Břeclav ČR

přípojkou na kanalizační síť 91,6 38,6 49,2 52,4

18

vodovodem 99,4 96,6 97,0 97,8

plynem 96,7 83,9 81,7 56,6

ústředním topením 82,2 73,9 73,5 73,1

Strategický plán rozvoje města Hustopeče Pramen: SLDB 2001, ČSÚ

Úroveň vybavenosti domů jednotlivými druhy technické infrastruktury je ve městě značně vyšší proti všem vyšším územním jednotkám. Nejvyšší podíl domů je napojen na vodovod (99,4 %), coţ přibliţně odpovídá úrovni okresu i republiky. Velmi vysoký podíl domů ve městě, ORP i v okrese Břeclav je napojen na plyn (přes 80 %), coţ je přibliţně o polovinu více neţ je v ČR obvyklé. Město disponuje byty, ovšem trendem posledních let je jejich odprodej do osobního vlastnictví. Město eviduje ţádosti o byty i stavební parcely pro výstavbu rodinných domků. Počet ţádostí se pohybuje kolem 150 ţádostí. Na základě těchto informací iniciovalo zahájení výstavby nových bytových domů včetně parcel pro výstavbu rodinných domků. Pro tato účely zajistilo technické sítě a komunikace na vlastních pozemcích s moţností dalšího pokračování. Vlastní výstavba bytových domů i rodinných domků je realizováno developery. Město soustředí i ţádosti o byty s pečovatelskou sluţbou. Upřesnění počtu bytů s pečovatelskou sluţbou se předpokládá po vypracování projektu komunitního plánu. Rozvojové projekty města Připravované projekty: Název projektu

Oblast zaměření obyvatelstvo a bydlení

17/2008 - Regenerace panelových sídlišť

Realizátor Město

SWOT ANALÝZA - OBYVATELSTVO A BYDLENÍ SILNÉ STRÁNKY

SLABÉ STRÁNKY

nízká míra úmrtnosti vzdělanostní struktura obyvatelstva vysoká míra ekonomické aktivity obyvatel atraktivita bydlení ve městě, technické vybavení bytů nové sídliště

nedostatečná nabídka bytů (sociálních, startovacích) a jejich technický stav nedostatek volných stavebních míst pro rodinné domy negativní dopady městského charakteru ţivota nezájem obyvatel hluk z dálnice D2 stav a mnoţství parkovacích ploch, občanské vybavenosti na sídlištích město znečištěné výkaly psů (především na sídlištích) slabé vyuţití technologií šetřících energie

4.3. PŘÍLEŽITOSTI

4.4. OHROŽENÍ

nabídka bytů a volných ploch pro výstavbu vyuţití technologií pro šetření s energiemi příleţitosti pro zaměstnání seniorů komplexní řešení vyuţití ploch deregulace nájemného vyuţívání státních programů podpory rozvoje bydlení hledat formy komunikace a aktivní spolupráce mezi občany města a vedením

sniţování počtu obyvatelstva (pokles porodnosti, migrace) nebezpečí odlivu mladých rodin (budoucí ekon. činná část obyv.) neřešení problematiky sídlišť nedostatečná architektonická koordinace a usměrňování výstavby nových bytů odtaţitost města od občanů vybudované prostory pro bydlení se stanou

19

Strategický plán rozvoje města Hustopeče města řešení parkovacích ploch garáţováním

„noclehárnou“ pro přistěhovalce s nezájmem o aktivní zapojení do ţivota města

3. TRH PRÁCE Situace na trhu práce a nezaměstnanost je jedním z hlavních ukazatelů hospodářské problémovosti území. přestoţe došlo v čr za posledních 5 let k výrazným změnám na trhu práce, většina z těchto změn se projevila spíše plošně a zostřila situaci v jiţ v té době postiţených okresech, a tak např. v pořadí okresů podle míry nezaměstnanosti nedošlo k výrazným posunům. Situace na trhu práce a nezaměstnanost je jedním z hlavních ukazatelů hospodářské problémovosti území. Přestoţe došlo v ČR za posledních 5 let k výrazným změnám na trhu práce, většina z těchto změn se projevila spíše plošně a zostřila situaci v jiţ v té době postiţených okresech, a tak např. v pořadí okresů podle míry nezaměstnanosti nedošlo k výrazným posunům. To znamená, ţe okresy, které na tom byly špatně, jsou na tom špatně i nyní, pouze se jejich problémy prohloubily a zvětšily (míra nezaměstnanosti v ČR vzrostla z 3 % v roce 1996 na téměř 9 % v roce 2005). Nejhorší situace je dlouhodobě v pánevních okresech Severních Čech a na SWOT ANALÝZA - OBYVATELSTVO A BYDLENÍ SILNÉ STRÁNKY

nízká míra úmrtnosti vzdělanostní struktura obyvatelstva vysoká míra ekonomické aktivity obyvatel atraktivita bydlení ve městě, technické vybavení bytů nové sídliště

SLABÉ STRÁNKY

nedostatečná nabídka bytů (sociálních, startovacích) a jejich technický stav nedostatek volných stavebních míst pro rodinné domy negativní dopady městského charakteru ţivota nezájem obyvatel hluk z dálnice D2 stav a mnoţství parkovacích ploch, občanské vybavenosti na sídlištích město znečištěné výkaly psů (především na sídlištích) slabé vyuţití technologií šetřících energie


nabídka bytů a volných ploch pro výstavbu vyuţití technologií pro šetření s energiemi příleţitosti pro zaměstnání seniorů komplexní řešení vyuţití ploch deregulace nájemného vyuţívání státních programů podpory rozvoje bydlení hledat formy komunikace a aktivní spolupráce mezi občany města a vedením města řešení parkovacích ploch garáţováním

4.4. OHROŽENÍ

sniţování počtu obyvatelstva (pokles porodnosti, migrace) nebezpečí odlivu perel. mladých rodin (budoucí ekon. činná část obyv.) neřešení problematiky sídlišť nedostatečná architektonická koordinace a usměrňování výstavby nových bytů odtaţitost města od občanů vybudované prostory pro bydlení se stanou „noclehárnou“ pro přistěhovalce s nezájmem o aktivní zapojení do ţivota města

20


Ostravsku. Jihomoravský kraj vykázal míru nezaměstnanosti k roku 2007 7,3 % a trvale tak překračuje celorepublikový průměr (6,0 %). Tab. 10: Meziroční vývoj nezaměstnanosti území

2002 abs. % 290 9,63 137 8,28 153 11,27 1806 9,91 897 8,52 909 11,80

2003 abs. % 321 10,25 153 8,93 168 11,85 1868 9,98 906 8,45 962 12,04

9,80

10,30

Hustopeče muţi ţeny Hustopečsko muţi ţeny okres Břeclav ČR Pramen: MPSV 2008

2004 abs. % 300 9,58 134 7,82 166 11,71 1798 10,60 871 8,97 927 12,79 11,30 9,50

2005 abs. % 328 10,48 140 8,17 188 13,26 1867 11,01 910 9,37 957 13,20 11,10 8,90

2006 abs. % 268 8,56 113 6,6 155 10,93 1644 9,69 769 7,92 875 12,07 9,60 7,70

2007 abs. % 195 6,23 96 5,60 99 6,98 1261 7,44 643 6,62 618 8,53 7,50 6,00

Míra nezaměstnanosti prochází typickými sezónními výkyvy: je vyšší v zimních měsících, postupně se sniţuje s tím, jak přibývají příleţitosti sezónního zaměstnání ve stavebnictví, zemědělství aj. Zvýší se potom v létě, kdy se na úřadech práce registrují čerství absolventi škol, mírně klesá s jejich postupným umísťováním na trhu práce a opět roste s ukončováním sezónních prací. Mimo tyto pravidelné oscilace, které jsou pozorovatelné ve většině regionů, prochází nezaměstnanost také dlouhodobějšími oscilacemi. V jejich průběhu se mění také relativní pozice jednotlivých regionů a obcí. Toto se promítá v Hustopečích v závislosti na rozvoji nabídky pracovních sil. Pokles nezaměstnanosti je dán zvýšenou nabídkou pracovního uplatnění. Coţ se projevuje jak v celorepublikové, tak i regionální působnosti. ZAMĚSTNANOST Struktura ekonomicky aktivních obyvatel Struktura ekonomicky aktivních obyvatel odráţí celkové zaměření místního hospodářství, dojíţďkové vazby a postavení sídla v celkové hierarchii sídel. V tab. 11 je přiblíţena struktura ekonomicky aktivního obyvatelstva podle hlavních hospodářských sektorů, tak jak byla zjištěna při posledním sčítání lidu. Do primárního sektoru zahrnujeme zemědělství, lesnictví a rybolov, do sekundárního sektoru průmysl (těţební, zpracovatelský, voda a energie) a stavebnictví a do terciárního sektoru celou škálu sluţeb (obchod, pohostinství, ubytování, doprava a spoje, peněţnictví, sluţby pro podniky, veřejná správa, školství, zdravotnictví a ostatní sluţby). Pro Hustopečsko a Hustopeče je typická téměř vyrovnaná zaměstnanost EAO – ekonomicky aktivních obyvatel – v sekundárním a terciárním sektoru. Hustopečsko dvojnásobně převyšuje hodnotu zaměstnanosti EAO Jihomoravského kraje a České republiky v sektoru zemědělství, lesnictví a rybolovu, mírně nadprůměrná je i v porovnání s okresem Břeclav. V průmyslu a stavebnictví Hustopečsko převyšuje hodnoty zaměstnanosti EAO o 5 % a v oblasti sluţeb ztrácí 10 % oproti průměru JMK a ČR, resp. 6 % vůči okresu Břeclav. Při porovnání relativních hodnot z let 2001 a 2006 (hodnoty z roku 2006 pro JMK: I. sektor 3,7 %, II. sektor 39,4 %, III. sektor 56,9 %; pro ČR: I. sektor 3,8 %, II. sektor 40,0 %, III. sektor 56,3 %) došlo k nárůstu v sekundárním a terciárním sektoru v JMK a ČR, zatímco primární sektor zaznamenal mírný pokles, coţ odpovídá současnému vývoji sektorové zaměstnanosti. Tab. 11: Sektorová struktura ekonomicky aktivního obyvatelstva

21


Obec

počet obyvatel

Ekonomicky aktivní obyv.

celkem

absol.

Hustopeče 5 881 Hustopečsko 35 871 okres Břeclav 124 274 JMK 1 134 786 ČR 10 230 060 Pramen: SLDB 2001

3 331 17 698 63 325 571 565 5 253 400

I. zemědělství, lesnictví a rybolov

%

absol.

%

56,6 49,3 51,0 50,4 51,4

146 1 929 5 528 28 510 230 475

4,3 10,9 8,7 5,0 4,4

II. průmysl a stavebnictví absol.

%

1 184 7 520 23 513 215 924 1 980 672

35,5 42,5 37,1 37,8 37,7

III. sluţby absol. 1 071 7 160 29 436 292 308 2 644 418

% 32,2 40,5 46,5 51,1 50,3

Město Hustopeče vykazuje nadprůměrnou hodnotu podílu ekonomicko aktivních obyvatel, coţ vyjadřuje zdraví z hlediska věkového sloţení proti ostatním srovnávaným územím. Téměř vyrovnaný podíl zaměstnanosti EAO je v oblasti zemědělství, lesnictví a rybolovu; průmyslu a stavebnictví, ve vztahu k vyšším územně správním celkům od úrovně kraje. Je výraznou anomálií se srovnání s Hustopečskem i okresem Břeclav. Zároveň vykazuje velmi nízkou úroveň zaměstnanosti v terciárním sektoru. Coţ je vzhledem k jeho postavení v rámci Hustopečska i okresu Břeclav překvapující. Lze konstatovat, ţe toto srovnání můţe být iniciační pro podporu výraznějšího rozvoje především podnikatelských aktivit v oblasti sluţeb ve městě i pro spádové území Hustopečska. Zde by bylo vhodné vyuţít rozvoj na podporu zviditelnění a nabídky pro rozvoj turistického ruchu. Vyjíţďka za prací Vyjíţďka za prací je významným rysem socioekonomického vývoje ve vyspělých zemích, který vyrovnává nesoulad v rozmístění pracovních míst a míst bydliště (umoţňuje prostorovou separaci pracovní a obytné funkce). Informace o dojíţďce a vyjíţďce jsou současně významné pro zjištění územního rozmístění a odvětvové struktury pracovních míst, z hlediska odhadu dopravních potřeb atd. Informace o dojíţďce a vyjíţďce za prací se v ČR zjišťují při sčítání lidu, domů a bytů. Vysoká intenzita vyjíţďky za prací je charakteristická pro celou ČR a – jak ukázaly výsledky sčítání lidu v roce 2001 – v průběhu 90. let nedošlo k jejímu podstatnému sníţení. Je to podmíněno především narůstající specializací ekonomických činností v jednotlivých místech, a také koncentrací především terciárních aktivit do městských center, kterou dojíţďka za prací umoţňuje. I v tomto kontextu je však počet osob cestujících za prací přes hranici obce na Hustopečsku poměrně vysoký. Tuto skutečnost je moţné hodnotit jednak pozitivně, neboť umoţňuje nalézt ekonomicky aktivním osobám zaměstnání odpovídající jejich vzdělání, kvalifikaci či zájmům, jednak negativně, protoţe dlouhá doba strávená v zaměstnaní v jiné obci sniţuje vazbu obyvatel k obci jejich bydliště. Tab. 12: Porovnání vyjíţďky za prací a škol Pramen: SLDB 2001 vyjíždějící žáci, studenti a učni z celkového počtu

Vyjíţdějící za prací Obec

z toho ţeny

Pro obce Hustopečska je typický poměrně vysoký Hustopeče 783 274 27,6 577 292 27,0 stupeň vyjíţďky za prací. Hustopečsko 8 755 3 363 56,6 7 411 3 246 67,8 Mimo obec svého bydliště 26 598 10 315 47,2 21 206 9 918 44,2 okres Břeclav v roce 2001 pracovalo 56 % 194 268 76 489 38,1 160 370 69 728 34,6 JMK obyvatel Hustopečska, coţ bylo cca o 18 procentních bodů více neţ v Jihomoravském kraji. V tomto směru je město celkem

%

denně

počet

22

%


Hustopeče se svými 27 % vyjíţdějících významně výjimečné na Hustopečsku, coţ je dáno rozvinutou strukturovanou nabídkou zaměstnání ve městě. Tab. 13: Dojíždějící za prací do města podle pohlaví a věku z toho ve věku

v tom

území

Celkem

Dojíţdějící celkem v tom: z ostatních obcí okresu celkem

muži

ženy

2 734

1 617

2 479

60 a více

15 - 24

25 - 29

30 - 39

40 - 49

50 - 59

1 117

338

385

737

771

481

21

1 431

1 048

311

346

660

712

436

13

240 143 133 128 118 117 116 103 93 85 84 83 69 67 67 67 63 58 55 55 255

133 72 73 68 47 65 62 42 55 56 49 34 54 31 38 48 37 39 31 32 186

107 71 60 60 71 52 54 61 38 29 35 49 15 36 29 19 26 19 24 23 69

30 16 16 15 10 22 6 17 11 11 12 12 6 12 4 7 9 7 8 9 27

22 20 22 20 14 13 27 11 11 21 10 9 11 4 7 11 8 11 9 5 39

67 35 36 43 31 23 32 27 30 24 17 28 16 14 29 18 20 9 16 17 77

84 43 32 33 38 36 29 37 26 14 25 19 18 26 13 17 18 20 10 6 59

35 27 27 17 25 23 22 10 13 15 20 15 18 11 14 13 8 9 12 1 45

2 2 1 2 1 2 8

88

63

25

4

8

32

20

19

5

1)

z toho obce: Šakvice Starovice Velké Pavlovice Uherčice Velké Němčice Starovičky Strachotín Horní Bojanovice Popice Zaječí Rakvice Boleradice Podivín Křepice Kurdějov Vrbice Bořetice Němčičky Klobouky u Brna Nikolčice z jiných okresů celkem z toho obce: 1) Brno

Pramen: SLDB 2001

Dojíţďka do města z hlediska pohlaví je ovlivňována především strukturou nabídky pracovních příleţitostí i určitým zájmem ţen o pracovní příleţitost v místě bydliště. Dojíţďka z pohledu věkové struktury odráţí zvýšený zájem pracovníků středního a předdůchodového věku přiblíţit své zaměstnání bydlišti. Zároveň se zde promítá populační křivka vývoje počtu obyvatel sedmdesátých let.

23

Strategický plán rozvoje města Hustopeče Tab. 14: Dojíždějící za prací do města podle odvětví z toho odvětví

území Dojíţdějící celkem v tom: z ostatních obcí okresu celkem z toho obce: 1) Šakvice Starovice Velké Pavlovice Uherčice Velké Němčice Starovičky Strachotín Horní Bojanovice Popice Zaječí Rakvice Boleradice Podivín Křepice Kurdějov Vrbice Bořetice Němčičky Klobouky u Brna Nikolčice z jiných okresů celkem z toho obce: 1) Brno

Celkem 2 734

zemědělství, průmysl stavebnictví lesnictví

obchod

doprava a telekomun.

školství

zdravotnictví, soc. činnosti

177

1 155

284

278

167

69

182

158

1 078

265

243

145

59

151

240 143 133 128 118 117 116 103 93 85 84 83 69 67 67 67 63 58 55 55 255

12 30 7 21 7 3 4 2 3 7 9 1 1 1 5 1 1 2 -

140 49 46 43 45 49 75 60 58 37 40 41 26 35 24 26 11 20 22

13 10 12 18 8 15 11 8 9 15 8 7 15 8 8 16 9 7 4

20 23 21 11 18 14 3 8 7 4 2 4 4 7 6 7 11 9 6

9 7 9 3 3 7 3 2 5 5 4 2 3 2 7 5 9 2 6

3 1 2 5 3 2 3 6 1 1 5 2 1 3 2 4

12 7 17 8 8 4 2 4 5 6 6 6 5 7 3 4 6 6

2 19

22 77

6 19

7 35

2 22

2 10

5 31

88

8

23

6

13

4

1

22

2 479

Pramen: SLDB 2001

Tabulka charakterizuje rozvoj města v poválečném období, tj. změnu zemědělského střediska regionu na průmyslové centrum. Zároveň potvrzuje vyhodnocení v rámci Strategie Mikroregionu Hustopečsko o trendech vyjíţďky. Lze konstatovat, ţe se zvyšuje podíl dojíţdějících za prací z obcí, které mají centrum vyjíţďky jiné neţ Hustopeče. Je třeba vzít v potaz i problematiku obcí, jejich dojíţďky a vyjíţďky ve správním obvodu Hustopečska. Obr. 4: Dojíţďka za prací a počet zaměstnaných v obci (2001)

24


Spádovou oblastí vyjíţďky za prací pro severovýchodní obce Hustopečska je především Brno, pro jihozápadní obce jsou to Hustopeče. Do Velkých Pavlovic nejvíce dojíţdějí obyvatelé Vrbice, Kobylí a Bořetice; do Šitbořic jezdí pracující z Nikolčic a Divák. U více neţ poloviny obcí je podíl vyjíţdějících pracovníků vyšší neţ 80 %. Obr. 5: Vyjíţďka za prací 2001 Vysoký podíl vyjíţdějících z obcí Hustopečska znamená potenciál pracovních sil pro trh práce především ve sféře sluţeb pro město. To je moţné podporou soukromého podnikání. Sníţení dojíţďky je pak moţné realizovat výstavbou nových rodinných domů – viz. kapitola 2. Obyvatelstvo a sídlo o vývoji naplňování poţadavků obyvatel Hustopečska na trhu s byty a stavebními parcelami v Hustopečích. NEZAMĚSTNANOST Nezaměstnanost úzce souvisí s celkovým vývojem na trhu práce a se stabilitou ekonomických subjektů, resp. jejich odbytovými moţnostmi, a strukturou regionální ekonomiky. Jedním z ukazatelů vykazující situaci nezaměstnaných na trhu práce je míra nezaměstnanosti. Obecně tuto míru definujeme jako procentuální podíl nezaměstnaných na pracovní síle. Tab. 15: Meziroční vývoj nezaměstnanosti 2002 abs. % 290 9,63 137 8,28 153 11,27 1806 9,91 897 8,52 909 11,80

2003 abs. % 321 10,25 153 8,93 168 11,85 1868 9,98 906 8,45 962 12,04

9,80

10,30

Hustopeče muţi ţeny Hustopečsko muţi ţeny okres Břeclav ČR Pramen: MPSV 2008

2004 abs. % 300 9,58 134 7,82 166 11,71 1798 10,60 871 8,97 927 12,79 11,30 9,50

2005 abs. % 328 10,48 140 8,17 188 13,26 1867 11,01 910 9,37 957 13,20 11,10 8,90

2006 abs. % 268 8,56 113 6,6 155 10,93 1644 9,69 769 7,92 875 12,07 9,60 7,70

2007 abs. % 195 6,23 96 5,60 99 6,98 1261 7,44 643 6,62 618 8,53 7,50 6,00

Míra nezaměstnanosti Na obr. 5 je znázorněna míra nezaměstnanosti na celostátní, krajské, okresní a úrovni správního obvodu. Vzhledem k značným rozdílům hodnot míry nezaměstnanosti během roku na 25


Hustopečsku jsou data zaznamenána za pololetní období od roku 2005 do roku 2007. Míra nezaměstnanosti v JMK, okrese Břeclav a Hustopečsku má shodnou vývojovou tendenci, pouze ukazatelé míry nezaměstnanosti za celou ČR mají klesající tendenci. Hustopečsko

Míra nezaměstnanosti (%)

12 11

okres Břeclav

10

JMK

9

Obr. 6: Vývoj míry nezaměstnanosti Pramen: Úřad práce Břeclav, 2005 – 2007

ČR

Především na Hustopečsku a v okrese 7 Břeclav se projevují typické sezónní výkyvy: 6 Období míra nezaměstnanosti je 12/2005 6/2006 12/2006 6/2007 vysoká v zimních měsících, postupně se sniţuje s tím, jak přibývají příleţitosti sezónního zaměstnání ve stavebnictví, zemědělství aj., a opět roste s ukončováním sezónních prací. Sezónní charakter nezaměstnanosti je pro Hustopečsko zvláště charakteristický, jak je patrné z kartogramů uvedených v příloze 5. Zimní míra nezaměstnanosti se pohybuje v intervalu 4 – 16 %, zatímco letní míra nezaměstnanosti dosahuje max. 12 %. 8

Samotné město je v rámci Hustopečska výrazně odlišné. Je to dáno jeho charakterem postavení. Míra nezaměstnanosti ţen je výrazně niţší vzhledem k pestřejší nabídce pracovních míst v místě. Míra nezaměstnanosti muţů je rovněţ niţší. Z podrobnější analýzy se projevují jevy spojené se sociálními, respektive asociálními jevy – občanů, kteří nemají zájem pracovního uplatnění. Ve městě Hustopeče je dle informací z Úřadu práce, pracoviště Hustopeče evidováno k 31.8.2008 155 nezaměstnaných a z hlediska dlouhodobé nezaměstnanosti (nad půl roku) 55 občanů města (1,7%), tj. nezaměstnaných, kteří jiţ nemají nárok na podporu v nezaměstnanosti, ale vzhledem k uplatňování poţadavků výplat sociálních dávek musí být registrováni u Úřadu práce. Více neţ 1 rok je 33 (1,1%), více neţ 2 roky je 28 (0,8%) a více neţ 3 roky je 20 nezaměstnaných (0,6 %). Z hlediska trendu vývoje se jeví významným, ţe tito nezaměstnaní v poslední době v důsledku změny politiky sociálních dávek začínají pociťovat významný nedostatek finančních prostředků, coţ někteří chtějí řešit získáním zaměstnání. Vzhledem ke skutečnosti, ţe jsou u potencionálních zaměstnavatelů „známí“, spojují řešení své situace i se změnou bydliště. Zároveň tento trend můţe mít i dopady na zvýšení asociálních jevů za účelem zajištění finančních prostředků. Struktura uchazečů o zaměstnání Tab. 16 detailněji znázorňuje prostorové uspořádání uchazečů o zaměstnání na Hustopečsku. Absolutní hodnoty počtu uchazečů lépe ilustrují konkrétní situaci v obci a mohou vést k lepšímu posouzení vhodnosti nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti. Nejvyšší koncentrace nezaměstnaných je samozřejmě v populačně nejsilnějších Hustopečích, dále ve Velkých Pavlovicích a Kloboukách u Brna. Z hlediska struktury uchazečů o zaměstnání je významný podíl ţen, který úzce souvisí s nabídkou práce v jednotlivých oborech hospodářství a typech činností.

26


Tab. 16: Vývoj počtu uchazečů ve městě a na Hustopečsku Obec

Počet obyvatel

Ekonomicky aktivní obyv.

k 1.1.2007 12/2005 12/2005 Kašnice 227 95 3 Kurdějov 352 169 16 Velké Hostěrádky 435 200 17 Morkůvky 467 214 38 Diváky 472 226 26 Němčičky 616 274 45 Horní Bojanovice 621 305 34 Starovičky 742 346 48 Pouzdřany 749 367 63 Borkovany 762 350 60 Starovice 780 379 38 Strachotín 785 393 52 Nikolčice 802 367 24 Boleradice 867 392 50 Popice 935 501 70 Brumovice 948 439 56 Uherčice 1 031 478 46 Vrbice 1 114 542 82 Krumvíř 1 130 536 49 Křepice 1 241 613 60 Bořetice 1 321 615 83 Šakvice 1 363 679 74 Velké Němčice 1 654 832 55 Šitbořice 1 935 946 78 Kobylí 2 077 1 031 98 Klobouky u Brna 2 239 1 038 103 Velké Pavlovice 3 079 1 500 171 Hustopeče 5 952 3 131 328 Hustopečsko 34 696 16 958 1 867 Pramen: ÚP Břeclav, 2005 – 2007, výpočty GaREP

počet VPM

počet uchazečů 06/2006 7 47 12 24 21 21 20 38 52 45 36 35 27 46 54 42 38 47 38 11 64 53 47 59 81 93 149 278 1 485

12/2006 4 20 12 29 22 44 37 40 55 49 35 51 30 54 67 37 34 82 57 50 77 58 55 47 83 91 156 268 1 644

06/2007 2 14 11 15 14 20 20 27 37 38 22 29 31 40 39 31 28 49 38 35 47 42 38 39 56 64 118 218 1 162

06/2007 0 0 0 0 0 10 4 2 3 4 2 0 0 6 0 7 9 5 7 4 14 2 4 10 14 14 13 107 241

Co se týká věkového rozloţení uchazečů, tak nejniţší podíl na celkovém počtu uchazečů mají mladiství (18 – 24 let), naopak nejhůře umístitelní jsou starší občané (nad 50 let). Taktéţ uchazeči se zdravotním postiţením jsou hůře uplatnitelní na trhu práce, tvoří celou pětinu celkových uchazečů o zaměstnání (viz příloha 7). Výrazný podíl na nezaměstnanosti mají vyučení (46 %), dále uchazeči se základním vzděláním (27 %) a s maturitou (21 %). Absolventi tvoří 4 % z celkového počtu uchazečů. Dlouhodobá nezaměstnanost (délka evidence nad 12 měsíců) dosahuje téměř 40 %, v obci Diváky dokonce 50 % (viz příloha 8). Dlouhodobá nezaměstnanost má kromě výrazného sníţení příjmů nezaměstnané osoby řadu dalších negativních dopadů. Dochází k dekvalifikaci nezaměstnaného, kdy ztrácí přehled o oboru a deformují se jeho pracovní návyky. S rostoucí dobou nezaměstnanosti se tak v podmínkách 27


zvyšující se konkurence na trhu práce sniţuje šance na jeho opětovné začlenění do pracovního procesu. Částečným řešením je dostatečná nabídka rekvalifikačních programů. Důleţitý je také kvalifikační soulad uchazečů o práci a volných pracovních míst. Řešením je přijetí pracovníka do zaměstnaneckého poměru s podmínkou, ţe po nástupu do zaměstnání projde rekvalifikačním kurzem jiţ jako zaměstnanec s jistotou uplatnění nově nabytých znalostí. I přes relativně nízké absolutní počty nezaměstnaných ve většině venkovských obcí je nutné věnovat zvýšené úsilí sniţování nezaměstnanosti, především u problémových skupin, které jsou z trhu práce vytlačovány. Mezi problémové skupiny patří zejména dlouhodobě nezaměstnaní (kteří postupně ztrácí pracovní návyky a schopnost být zaměstnán), absolventi škol bez praxe, osoby se změněnou pracovní schopností (ZPS) či matky s malými dětmi a osoby v předdůchodovém věku. Konkrétní motivace setrvání v nezaměstnanosti je však věc výrazně individuální a závisí na situaci kaţdého uchazeče. Tato psychologická rovina boje s nezaměstnaností je zřejmá mimo jiné i z toho, ţe obce s vysokou a nízkou nezaměstnaností spolu sousedí a ţe tudíţ začlenění jejich ekonomicky aktivních obyvatel na trhu práce není jen výsledkem působení „objektivních“ faktorů jako je poloha nebo dopravní dostupnost. Trh práce města i Hustopečska lze charakterizovat vysokou zaměstnaností ve vinařství, značnou sezónní nezaměstnaností, vysokým podílem vyučených na míře nezaměstnanosti, dostatečným vyuţíváním institutu veřejně prospěšných prací a silnou vyjíţďkou za prací. Obce by se měly snaţit rozprostřít sezónní zaměstnanost na celý rok, sníţit nezaměstnanost nastolením vhodného systému rekvalifikací, podporovat podnikatele zapojit se do rozvoje území a tím vytvářet nová pracovní místa. SWOT ANALÝZA – TRH PRÁCE SILNÉ STRÁNKY

dostupná, kvalifikovaná a levná pracovní síla poloha města, volné plochy pro výstavbu podniků, příchod nových investorů úřad práce začínající nabídka vzdělávacích kurzů na CCV

SLABÉ STRÁNKY

nárůst nezaměstnanosti (absolventů a mladých lidí) a nedostatek pracovních míst nedostatek ploch pro rozvoj výroby, obchod, sluţby a MSP

OHROŽENÍ

PŘÍLEŽITOSTI

přilákání nových investorů a udrţení efektivní politiky zaměstnanosti iniciace tvorby pracovních míst pro soc. znevýhodněné občany zajištění praxe pro absolventy, zapojení dlouhodobě nezaměstnaných, poradenství rekvalifikační kurzy a projekty pro nezaměstnané rozšiřovat zpracovatelská zařízení na zemědělské produkty a vytvořit odbytové centrum podporovat ţivnostníky

recese ekonomiky, nízká dostupnost úvěrů nedostatek pracovní síly a bytů, odliv investorů nedostatek pozemků pro investory nezájem a absence spolupráce města se zaměstnavateli a úřadem práce na vytváření pracovních míst

28


4. HOSPODÁŘSTVÍ Základními vlivy na charakter, strukturu a prostorové rozloţení hospodářství města jsou dopravní dostupnost a obsluţnost, sídelní struktura a přírodní podmínky. Dopravní charakteristiky jsou pojednány v samostatné kapitole, na tomto místě lze zdůraznit přímé napojení Hustopečí na dálnici D2, průchod ţelezničního koridoru a z toho plynoucí dobrou silniční i ţelezniční dostupnost velkých měst kraje, resp. dalších významných sídel ČR. To má pozitivní vliv zejména na rozvoj výrobních podniků a podniků sluţeb a předpoklad rozvoje drobných podnikatelských aktivit spíše regionálního dosahu. Sídelní struktura vymezována a ovlivňována především územním plánem města je blíţe zachycena a analyzována v samostatné kapitole. Přírodní podmínky působí podpůrně na všechny druhy hospodářských aktivit, zdejší klima a reliéf umoţňující intenzivní zemědělskou výrobu. Charakter ekonomických aktivit spjatých s prostorem nejlépe ilustruje vyuţití půdy. Tab. 17: Srovnání vyuţití půdy v k.ú. Hustopeče u Brna s většími územními celky (2006) podíl na celkové rozloze (%)

podíl orné rozloha zemědělská půda zastaúzemí půdy na lesní vodní ostatní v km2 věné zemědělpůda plochy plochy sady a plochy celkem orná louky vinice ské (%) zahrady Hustopeče 24 82,9 60,0 10,0 4,6 8,3 2,3 0,4 3,7 11,7 72,2 Hustopečsko 371 77,1 60,4 4,8 2,2 7,9 9,9 3,2 1,9 7,9 78,3 okr. Břeclav 1 124 67,8 53,3 4,1 2,8 16,4 5,9 1,8 8,1 78,6 JMK 7 066 60,0 50,0 3,5 4,1 2,4 28,0 2,1 2,0 8,0 83,3 ČR 78 867 54,0 38,6 2,6 12,3 0,2 33,6 2,0 1,6 8,7 71,5 Pramen: www.czso.cz, vlastní výpočty

Základními kategoriemi pro posouzení vyuţívání krajiny a charakteru hospodářství je členění na zemědělskou půdu, lesní půdu a nezemědělskou půdu. Podíl zemědělské půdy a jejích jednotlivých funkčních uţití (zejména půda obdělávaná orbou) jsou významné pro posouzení charakteru a intenzity zemědělské činnosti. Postavení Hustopečska jako území s příznivými podmínkami pro zemědělskou výrobu potvrzuje vysoký podíl zemědělské půdy. Míra zornění je v k.ú. Hustopeče u Brna ve srovnání s vyššími územními celky vyšší. Příčina je ve značném podílu speciálních kultur – sadů, zahrad a vinic v území (podrobněji viz dále). V rámci Hustopečska město vykazuje vyšší podíl vinic neţ je průměrné procento, coţ je dáno skutečností, ţe řada obcí má velmi malé rozlohy vinic, ale velká skupina obcí se pohybuje mezi 10-20 %. Město historicky dosahovalo nejvyššího procenta ploch vinic v rámci Království českého. Toto prvenství ztratilo vlivem chorob vinic, po kterých jiţ nedošlo k obnově výsadby v takovém rozsahu. Obr. 7:

29

Strategický plán rozvoje města Hustopeče Podíl vinic na rozloze obcí mikroregionu Hustopečsko

Hustopeče patří mezi obce s největším podílem sadů na Hustopečsku, ale i v rámci celostátního srovnávání. Skutečnost je však taková, ţe význam sadů i v rámci Hustopečí upadá. Z hlediska luk je v porovnání se správním obvodem, okresem Břeclav respektive JMK na tom město relativně dobře. Ve srovnání s ČR však vykazuje pouze třetinové zastoupení. Je to dáno historicky intenzitou hospodaření v rámci příznivých přírodních podmínek. Teprve poslední porevoluční vývoj v obdělávání zemědělské půdy zaznamenáme výrazné a rychlé opouštění zemědělské půdy především na sklonitých svazích náchylných k vodní erozi. Z environmentálních hledisek je vysoký podíl orné půdy většiny katastrů problematický. Nepřiměřeně nízká je úroveň ekologické stability krajiny, velmi nízká je odolnost půdy účinkům vodní a větrné eroze. Důsledkem je také nízká bezpečnost území proti následkům zejména lokálních povodní. Danou problematiku má město zanalyzovánu včetně návrhu opatření v rámci projektu „Plán péče o krajinu Města Hustopeče“. Velmi nízké procentuální zastoupení lesních půd spolu s vodními plochami vypovídá nejen o vodohospodářských moţnostech území, ale i o podmínkách pro rekreaci či sport, stejně tak ovlivňuje ţivotní prostředí a klima území a celkovou kvalitu ţivota. V území je lesnatost výrazně nízká proti srovnávaným větším územním celkům i proti Hustopečsku. Katastrální území se řadí k velmi málo zalesněným oblastem. V území se nacházejí dvě vodní plochy (Přední a Zadní rybník) soustředěné v severní části katastru. Jejich prvotní význam spočíval především jako záchytné protierozní nádrţe z padesátých let minulého století. Doprovodnou funkcí se postupně stal sportovní rybolov i chov ryb. Vývojem se staly tyto plochy se svým okolím významným krajinným prvkem ustanoveným v devadesátých letech minulého století územním systémem ekologické stability. Jinak katastr trpí nedostatkem vodních ploch, stejně jako podzemních zdrojů, coţ se projevuje i z hlediska naplněnosti a funkčností výše zmíněných vodních ploch. Zastavěné plochy naznačují druh zástavby a charakter osídlení. Vyšší procento zástavby města je dáno velikostí porovnávaných celků a charakterem a postavením města v rámci regionu. Významně vyšší rozsah ostatních ploch v porovnání s vyššími územními celky je ovlivněn skutečností, ţe v k. ú. Hustopeče u Brna probíhají pozemkové úpravy, které vymezily jiţ cca 160 ha ostatních ploch pro účely např. protierozních opatření, cest, prvků územního systému ekologické stability, které jsou v katastru nemovitostí zařazeny jako ostatní plochy. Shrneme-li prostorové charakteristiky Hustopečí, lze konstatovat, ţe město přes výrazný poválečný průmyslový rozmach stále patří mezi území zemědělská s významným podílem ploch specifických zemědělských kultur. STRUKTURA HOSPODÁŘSTVÍ Struktura hospodářství na území Hustopečí se vyznačuje díky příznivé poloze a příhodným přírodním podmínkám dvěma specifiky v rámci kraje. Velikostní rozloţení hospodářských subjektů v Hustopečích vykazuje vyšší podíly větších podniků, coţ je dáno poměrně vysokou atraktivitou pro investory, tedy resp. dobrou dopravní dostupností a dostupností pracovních sil. Podíl subjektů v zemědělství je poměrně vysoký, daný vhodnými podmínkami pro speciální zemědělské výroby (vinařství a ovocnářství). Je zajímavé, ţe v porovnání s nízkou zaměstnaností v zemědělství a speciálními výrobami, tak vzniká prostředí pro drobné zemědělské subjekty. Z hlediska vztahu k obdělávané výměře nicméně dominuje malý okruh subjektů velkých. Přes příznivé podmínky pro zemědělskou výrobu je však ekonomická síla Hustopečí postavena 30


zejména na podnicích průmyslových, kterých je v území přítomný nadprůměrný počet v rámci kraje. Tab. 18: Struktura hospodářství města Hustopeče v porovnání s vyššími územními celky ukazatel - Hustopeče průměr podíl v % rozdíl v % proti název jednotka hodnota Hustpečsko kraj Hustpečsko kraj Hustpečsko kraj Organizační struktura NH podle velikosti podniků - % podíl subjektů s počtem zaměstnanců: 1-9 % 68,47 73,99 78,54 92,54 87,18 -5,52 -10,07 10 – 99 % 26,13 23,22 19,59 112,53 133,38 2,91 6,54 100 – 249 % 2,7 1,86 1,29 145,16 209,30 0,84 1,41 250 a více % 2,7 0,93 0,58 290,32 465,52 1,77 2,12 Organizační struktura NH podle sektorů - % podíl subjektů v sektoru: Zemědělství 6,97 18,08 6,61 38,55 105,45 -11,11 0,36 % Průmysl a stavebnictví 21,97 29,77 25,11 73,80 87,50 -7,8 -3,14 % Sluţby % 71,06 52,15 68,28 136,26 104,07 18,91 2,78

Pramen: Hodnocení ekonomické úrovně mikroregionů v Jihomoravském kraji, ÚÚR, 2004, aktualizováno 2008, vlastní výpočty

Statistické informace uvádějí, ţe v Hustopečích je evidováno, dle Struktury hospodářství města Hustopeče podle velikosti podniku s počtem zaměstnanců, celkem 1334 podnikatelských subjektů. Z toho 737 neuvedlo ţádný údaj, 375 vykázalo činnost bez zaměstnanců. Zaměříme-li se podrobněji na strukturu podniků, tak průmyslové podniky a podniky ve stavebnictví tvoří shodně téměř 22 % subjektů, coţ je v porovnání s procentuálním poměrem i podílem niţší zastoupení neţ v rámci Hustopečska i JMK. Nutno však konstatovat, ţe v porovnání s Hustopečskem subjekty působící v Hustopečích tvoří páteřní kostru, protoţe zaměstnávají více pracovníků neţ je tomu v ostatních obcích správního obvodu. Město zároveň vytváří, a vzhledem k atraktivní dopravní dostupnosti, dostatku profesních pracovních sil, nové příleţitosti pro umístění dalších podnikatelských aktivit především výrobního charakteru. Zde je nutno uvést, ţe přes restrukturalizaci bývalých cca 8 státních podniků a závodů, zaměstnávajících více neţ 100 zaměstnanců, zůstaly tyto zachovány i s výrobními programy a k tomu přibyly další firmy v počtu cca 6. V průběhu dvou let lze předpokládat ukončení investiční výstavby a rozjezd provozu dalších dvou firem. Tab. 19: Počty podnikatelských subjektů ve vybraných oblastech národního hospodářství (2004)

Hustopeče 96 175 148 Podíly odvětví (%) 6,8 12,1 10,1 Hustopečsko 1 444 1 124 1 133 Podíly odvětví (%) 18,9 14,7 14,8 Pramen: ČSÚ, MOS – Městská a obecní statistika, 2007

38 2,6 210 2,7

574 39,3 2 203 28,8

244 16,8 809 10,6

Ostatní veřejné, sociální a osobní sluţby

Školství a zdravotnictví

Ostatní obchodní sluţby

Obchod, prodej a opravy, pohostinství

Doprava a spoje

Stavebnictví

Průmysl

území

Zemědělství, lesnictví, rybolov

Odvětví národního hospodářství

60 4,1

120 8,2

176 2,3

513 6,7

Početně největší je skupina podnikatelských subjektů zabývajících se obchodem, opravami a pohostinstvím, a to jak v Hustopečích, tak i na Hustopečsku. Zde je však důleţité konstatovat, ţe 31


ve městě jsou tyto sluţby v daleko pestřejší skladbě naplňující regionální potřeby, tj. i potřeby občanů správního obvodu. Ve školství a zdravotnictví jsou dominantní Hustopeče jako přirozené spádové centrum. Charakter hospodářství určuje i právní struktura podniků. Ta často souvisí s velikostí podniků a typem hospodářské činnosti. Naprostá většina podnikatelských subjektů jsou standardně podniky fyzických osob, tj. drobní ţivnostníci (66 %), následují samostatně hospodařící rolníci, jejichţ počet je vyšší neţ v jiných oblastech kraje především díky vinohradnictví a vinařství. Hustopeče vykazují hodnotu 247 podnikatelů na 1000 obyvatel. Úroveň podnikatelské aktivity v okrese Břeclav činí 214 podnikatelů na 1000 obyvatel. Mikroregion Hustopečsko se hodnotou 212 nachází těsně pod průměrem (JMK vykazuje hodnotu 228, ČR potom 233). Z toho vyplývá, ţe město patří mezi významná centra podnikání a podpory rozvoje hospodářství v ČR. V rámci „Hodnocení ekonomické úrovně mikroregionů v Jihomoravském kraji“ provedeném Ústavem územního rozvoje v roce 2004 se mikroregion Hustopečsko (tehdy ovšem ještě s 21 členy) umístil na 3. místě v kraji (1. Sdruţení obcí Region LVA – dáno členstvím Břeclavi a několika dalších měst; 2. Ponávka-svazek obcí Česká, Lelekovice, Vranov – dáno blízkostí Brna). Hustopečsko dosáhlo v tomto hodnocení nejvyšší úrovně v kritériu podíl nově vzniklých a zaniklých středních a velkých podnikatelských subjektů, dobrých hodnot dosáhlo rovněţ v ukazateli míry podnikatelské aktivity. Vysoká hospodářská úroveň mikroregionu vyplývá především z jeho atraktivity pro podnikatelské subjekty a zahraniční investory. Jestliţe je takto hodnocen Mikroregion Hustopečsko, pak z toho jednoznačně na základě výše uvedeného vyplývá postavení a důleţitost města v rámci mikroregionu, respektive správního obvodu. A to v pozitivním i negativním slova smyslu. ZEMĚDĚLSTVÍ Pro Hustopeče zde plně platí charakteristika a analýza zemědělství uvedená ve Strategii rozvoje Mikroreiognu Hustopečsko. Rovněţ nelze v tomto vyčleňovat město samostatně. Hustopečsko jsou typickým zemědělským regionem s vysokým podílem orné půdy a značným podílem vinic a sadů. Zemědělství a lesnictví vţdy v minulosti znamenalo pro Hustopečsko základní součást jeho ekonomiky. Bylo po historicky významnou dobu hlavním zdrojem prosperity a bohatství. Konec dvacátého století, zejména začleňování do společné zemědělské politiky EU, značně pozměnil pozici zemědělství v ekonomice oblasti. Zemědělská výroba na Hustopečsku je v současnosti především rostlinnou výrobou. To je dáno kvalitou zemědělské půdy, ale také citelným útlumem ţivočišné výroby v důsledku společné zemědělské politiky EU. V rostlinné výrobě dominují obiloviny. Pozice obilnářství z pohledu ekonomického se dynamicky mění právě v současné době, kdy je zaváděno míšení bioetanolu z obilovin do automobilních benzinů. Očekávatelný růst intenzity obilnářské výroby můţe přinést vedle pozitivních ekonomických důsledků také negativní dopady na ţivotní prostředí, zejména na erozi půdy (především rozšiřováním ploch kukuřice). Produkce pícnin na Hustopečsku je značně problematizována regulací chovu zvláště skotu v důsledku SZP EU. Bez zhodnocování pícninářské produkce v ţivočišné výrobě není tato výroba ekonomicky udrţitelná. Problémem produkce pícnin jsou také klimatické podmínky – sucho. Dříve dobře rozvinutá výroba zeleniny, která vyuţívala půdně klimatické podmínky a poskytovala pracovní příleţitosti, je dnes značně problematická. Příčiny spočívají především v dovozech a také v zániku zpracovatelských kapacit. Podmínkou obnovení pozice zelinářství je konkurenceschopnost, sníţení výrobních nákladů a intenzifikační faktory (závlahy). Efektivnost ovocnářství (Hustopečsko je oblastí produkce především teplomilného ovoce – broskví a 32


meruněk) je zejména v posledních letech sporná v důsledku společného trhu EU a nedostatečných rozvojových investic. Ovocnářství přes tento výkyv zůstává cennou součástí produkčního potenciálu území. Bude však vyţadovat nemalé investice a inovace. Vinohradnictví a vinařství je významnou, velmi cennou charakteristikou Hustopečska. Obce Hustopečska tvoří jádro Velkopavlovické vinařské oblasti (s výjimkou obcí Popice, Pouzdřany a Strachotín zařazených do Mikulovské vinařské podoblasti), která se výměrou vinic řadí na druhé místo v ČR za Mikulovskou oblast. Intenzivnímu vinařství se zde věnují jak velkopěstitelé, tak velmi výrazně a dlouhodobě také drobní pěstitelé. K hlavním centrům vinařství na Hustopečsku a patří Hustopeče a Velké Pavlovice. Hustopeče patří historicky k nejvýznamnějším vinařským městům jiţní Moravy. O významu vinařství na Hustopečsku svědčí i zařazení 15 obcí z mikroregionu do první stovky největších vinařských obcí ČR v roce 2007. V prvních z těchto obcí se nachází i několik celorepublikově významných vinařských zpracovatelů. V případě Hustopečí, které jsou v tomto seznamu na 12. místě, se to týká ZVOS Hustopeče a.s. Po staletí rozvíjené vinohradnictví a vinařství prošlo také na Hustopečsku aktivní modernizací v rámci příprav země na vstup do EU spojenou se značnými investičními náklady. Dnes se jedná o rozvinutý produkční obor aktivně zapojený do SZP EU. Přes nemalé problémy vyvolané regulacemi společného trhu s vínem v rámci EU je tento obor zemědělského podnikání efektivní. Tím, ţe vinohradnictví a vinařství dává Hustopečsku v rámci celé ČR nanejvýše cenný atribut vinařské oblasti, stává se důleţitou atraktivitou pro cestovní ruch.

Obr. 8: Poloha Hustopečska v rámci Velkopavlovické vinařské oblasti Pramen: http://www.wineofczechrepublic.cz

Vinohradnictví v porovnání s ostatními zemědělskými aktivitami má pro oblast důleţité pozitivní environmentální charakteristiky. Moderní vinohradnictví je dobře slučitelné s poţadavky na ekologicky citlivé vyuţívání půdy, na vysokou erozní odolnost půdy. S vyuţitím zásad integrované produkce je moţné značně omezit pouţívání agrochemikálií ve vinohradnictví. Cennou příleţitostí je také vinařská produkce v kategorii ekologického zemědělství. Vinohradnictví je, vzhledem k jeho historickému vývoji, nesporným krajinotvorným faktorem a v tomto smyslu je předmětem ochrany dané Zákonem č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. V této souvislosti je nutno se zodpovědně zabývat specifickým segmentem vinohradnictví a vinařství, kterým je produkce hroznů v malých „rodinných“ vinohradech a v malých sklepních hospodářstvích mimo regulovaný hlavní sektor. Zdá se, ţe pro ochranu této dnes moţná jiţ evropsky ojedinělé vzácnosti bude nutno uvaţovat i o nástroji památkové ochrany. 33


Ţivočišná výroba je v zemědělství Hustopečska důleţitá tím, ţe významně zvyšuje přidanou hodnotu produkce. V tom spočívá její klíčový význam pro ekonomiku zemědělského podnikání. Vývoj v ţivočišné výrobě na Hustopečsku v posledních nejméně 15 letech vedl k razantnímu poklesu počtu hospodářských zvířat v mikroregionu. To platí zejména o skotu. Výkyvy zaznamenávají i stavy, zvláště v poslední době, chovů vepřů. Příčiny spočívají jen částečně v přírodních podmínkách. Hlavním faktorem tohoto vývoje je regulace SZP EU. Takto vytvořená disproporce omezuje efektivnost zejména obilnářství, jehoţ produkce by mohla být ţivočišnou výrobou ve značném podílu zhodnocována. Z hlavních oborů ţivočišné výroby je chov skotu, zejména výroba mléka, prakticky v hlubokém útlumu. Co se týče vlastního města, lze konstatovat, ţe v současné době se na území města nevyskytuje ţádná provozovna v oblasti ţivočišné velkovýroby. Ústup chovu hospodářských zvířat v oblasti má vedle negativních ekonomických důsledků i nepříznivé dopady na stav ţivotního prostředí (omezené dodávání organické hmoty půdě jako základní sloţce ţivotního prostředí). Mezi ekonomické důsledky patří i zmaření dřívějších značných investic zemědělských podnikatelů do objektů ţivočišné výroby. Struktura ekonomických subjektů podnikající v zemědělství na Hustopečsku je velmi specifická v porovnání s obecnými poměry v ČR. Tato charakteristika je odrazem řady faktorů, jejichţ základ tvoří přírodní podmínky. Rozhodující poloţkou co do ekonomické výkonnosti jsou střední a velké zemědělské podniky, které se zabývají standardní zemědělskou produkcí. Farmy rodinného typu jsou málo obvyklé. Převaţující formou je tedy spíše zemědělská velkovýroba jako reakce na nekompromisní působení ekonomických zákonitostí. Malé a přesto úspěšné zemědělské podniky, často podniky fyzických osob, hrají v zemědělství významnou úlohu především díky speciální produkci zvláště ve vinohradnictví a vinařství. Vedle jiţ uvedeného zemědělského podniku věnujícího se vinařství tvoří jádro zemědělské výroby standardní podniky rostlinné a ţivočišné výroby. Z nich na území katastru města působí především ZVOS Hustopeče, a.s., MORAVSKÁ AGRA, a.s. Velké Pavlovice. Na rozdíl od většiny obcí a měst Hustopečska získalo město velkou výhodu díky realizaci pozemkových úprav. Vyřešením vlastnických vztahů k pozemkům, schválením společných zařízení a vymezením pozemků pro jejich realizaci se významně vyjasnila problematika vyuţívání přírodního potenciálu katastru. Je skutečností, ţe řada pozemků je opouštěna jejich vlastníky a zůstává ladem. Na jedné straně to působí negativně, na druhé straně je třeba říci, ţe toto je zdrojem informací o moţnostech změny vyuţití jednotlivých lokalit, respektive i změnách vyuţívání zemědělské půdy. Samotné město získalo pozemkovými úpravami pozemky, které skýtají rozmanitost vyuţití, ať jiţ pronájmem na zemědělských plochách (případně odprodejem), tak i povinností péče o ostatní plochy určené především k zajištění dostupnosti na pozemky či ochraně a zachování přírodních hodnot prostředí. Tab. 20 Rozlohy pozemků dle vyuţití po pozemkových úpravách plochy původní dotčené výměra ve pozemkovými vlastnictví celková úpravami města

navrţená plocha v ha ve vlastnictví města pole

stavby

poldr

Celkem 243,7 404,6 139,7 0,5 Pramen: MOS – Městská a obecní statistika, 2007

2,9

34

vodní plochy a vodoteče 7,6

cesty 65,3

chráněná zeleň 150,9

ostatní zeleň 37,8


Město získalo pozemkovými úpravami 160,9 ha pozemků. Nutno konstatovat, ţe je jednalo především o pozemky cest, protierozní ochrany, vodotečí a zeleně obecně. Pro město tvoří potenciál pro získávání finančních zdrojů především plochy polí, které zahrnují ornou půdu, zahrady , vinice a sady. Ostatní druhy ploch budou od města vyţadovat především finanční náklady, a to jak investičního, tak i neinvestičního charakteru. PRŮMYSL Hustopeče jsou hlavním průmyslovým centrem správního obvodu. Nachází se zde více neţ 15 % všech průmyslových podniků. Přestoţe se podnikatelé v průmyslových odvětvích nacházejí ve všech obcích, tak významnější podniky se – s několika výjimkami – koncentrují podél dálnice D2. V následujícím textu jsou uvedeny nejvýznamnější podniky v jednotlivých průmyslových odvětvích. Výčet podniků není kompletní, je spíše ilustrativní a naznačuje, ve kterých oblastech se koncentrují jednotlivé druhy průmyslové výroby. Těţiště kovozpracujícího průmyslu je v Hustopečích (SIGNUM spol. s r.o., Worthington Cylinders, a. s., Westfalia Metal s.r.o. – německý vlastník, ROVA - CZECH, a.s. – slovenský vlastník. V oblasti strojírenství jsou důleţité podniky ABA Czech, s.r.o. Hustopeče (švédský vlastník). Produkcí výrobků z plastu či gumy se zabývá LINDEN s.r.o. Hustopeče. V Hustopečích byl do loňského roku zastoupen i oděvní průmysl (WAMSER – FASHION, spol. s r. o.; německý vlastník). Polygrafický průmysl je ve městě rovněţ zastoupen. Z velkých podniků v potravinářském průmyslu je třeba uvést Belagru, a.s. V Hustopečích se nacházejí i pekárny. Zemědělskému významu regionu situace v oblasti potravinářského zpracovatelského průmyslu však příliš neodpovídá. S výjimkou vinařských podniků není řešeno zpracování místních ovocnářských a zelinářských produktů v blízkosti jejich vzniku. Z větších obchodních podniků je třeba zcela jistě uvést AGROTEC, a.s. a FLAGA PLYN, spol. s r.o. v Hustopečích. Druhý uvedený podnik má amerického vlastníka. Soustředíme-li se na počet zaměstnanců tak více neţ 200 jich zaměstnává SIGNUM, spol. s r. o., Worthington Cylinders, a. s., ZVOS Hustopeče, a. s., GEMI KOVODĚLNÁ SPOLEČNOST, s. r. o. Ve městě se nachází více podniků se zahraniční účastí neţ bylo zmíněno, nicméně uvedené podniky dostatečným způsobem ilustrují zájem cizích investorů o podnikání na v Hustopečích i na Hustopečsku.

Svobodná povolání počet subjektů

Státní organizace počet subjektů

Ostatní právní formy počet subjektů

Počet podnikatelských subjektů celkem

Podnikatelská aktivita*

Hustopeče 14 153 4 1 049 Hustopečsko 34 462 21 5 058 Pramen: ČSÚ, MOS – Městská a obecní statistika, 2007

Samostatně hospodařící rolníci - počet subjektů

Podnikatelé - fyzické osoby - počet subjektů

Druţstevní organizace počet subjektů

Obchodní společnosti počet subjektů

Obec

Akciové společnosti počet subjektů

Tab. 21: Struktura podniků právní formy a podnikatelské aktivity (2004)

80 1 244

67 270

12 56

72 452

1 457 7 642

245 212

VZTAHY OBCÍ A PODNIKATELŮ Pro rozvoj území je potřebná spolupráce mezi veřejným a soukromým sektorem. Město má s podnikateli převáţně dobré či velmi dobré vztahy. V tomto případě záleţí hlavně na 35


individuálním přístupu obce a podnikatele. Díky těmto kladným vztahům obcí funguje i vzájemná spolupráce s místním podnikatelem. Ze strany obce se většinou jedná o vstřícné kroky k podnikání (např. poskytnutí prostor) a zapojení podnikatelů do rozvoje obce. Ze strany podnikatele můţe jít především o údrţbu, příspěvek obci, dopravu materiálu, zapůjčení techniky apod. Jako konkrétní příklady lze uvést sponzorskou i prezentační spoluúčast podnikatelů při pořádání významných akcí města. Důleţitým stimulem pro rozvoj hospodářství je nabídka objektů a pozemků pro podnikání. Vlastní pozemky či objekty pro podnikání má k dispozici město spíše v menší míře. Je skutečností, ţe v poslední době prodalo pro podporu rozvoje podnikání cca 30 ha pozemků. Tyto plochy jsou vymezeny pro průmyslovou výrobu. Podařilo se tímto získat dva nové investory navazující svojí podnikatelskou činností na zemědělskou rostlinnou prvovýrobu (výroba etanolu – viz. zmíněno výše a výroba krmných směsí pro drobné zvířectvo – provozovna pro střední Evropu). Lze předpokládat, ţe tímto bude investiční rozvoj velkého rozsahu v katastru ukončen. Další plochy určené pro rozvoj podnikání jsou jiţ plošně menší a především vlastnicky různorodé. V souvislosti s moţnostmi rozvoje se v Hustopečích nabízí lokalita místní části Hustopeče-farma, kde se nachází objekty ve vlastnictví firmy Moravská Agra. Tyto objekty bývalého statku na ploše cca 6 ha spolu s přiléhajícími rozvojovými plochami cca 4 ha se nabízí v rámci regenerace brownfields. Je především věcí vlastníka a jeho podnikatelských záměrů, jak s danou lokalitou naloţí. Přesto by mělo být zájmem města vstoupit v jednání a hledat společné moţnosti eliminace brownfields. Další takovou lokalitou se jeví bývalá provozovna RECOM přiléhající k areálu firmy ZVOS. Město je prstencově obklopeno výrobními areály. Jejich rozmístění významně ovlivňuje ostatní rozvojové potenciály, stejně jako dopraní a přepravní liniové stavby. Toto výše blíţe analyzováno v kapitole 7„Technická infrastruktura a územní plánování“. Přesto jiţ zde je třeba zmínit problematiku umístění firmy Worthington Cylinders, a. s. v centru města. Představuje výraznou zátěţ. V letošním roce se naskytla příleţitost danou problematiku řešit, a to přemístěním na okraj města s výstavbou nové provozovny. Ač bylo ze strany vlastníků firmy od záměru upuštěno, bylo by třeba vyvinout ze strany města úsilí k řešení přemístění provozovny. SWOT ANALÝZA - PRÚMYSL A SLUŢBY SILNÉ STRÁNKY

SLABÉ STRÁNKY

výstavba a vznik nových podniků, příliv investorů zahraničních firem rozsáhlá škála podnikatelských aktivit široká nabídka pracovních míst

malá nabídka stravovacích sluţeb a „letních restaurací“ v centru města neexistence průmyslové zóny – rozptýlení firem nízká úroveň spolupráce a komunikace se všemi podnikatelskými subjekty bez rozdílu velikosti a významu v rámci města, nestejné podmínky pro všechny podnikatele firma Worthington uprostřed města vzrůstající počet „zahraničních“ prodejců obuvi a textilu v centru města zvýšení hlučnosti dopravní obsluhy

PŘÍLEŽITOSTI

OHROŽENÍ

přilákání dalších investorů

nedostatek finančních zdrojů pro rozvoj

36

Strategický plán rozvoje města Hustopeče podnikání zhoršení ţivotního prostředí v důsledku rozšíření průmyslu a jeho začleňování do občanské výstavby nedostatek vhodných pracovních sil pro nové firmy zhroucení dopravy a průjezdnosti ve městě nedostatek pracovních příleţitostí nevytváření podmínek pro rozvoj (plochy) ze strany města i vlastníků nemovitostí vytvoření podmínek pro činnost dominantního investora => negativní dopad při ukončení činnosti => zajistit rozmanitost odliv firem stěhování za levnější pracovní silou

více moţností pro malé podnikatele a zvyšování podnikatelských aktivit dotace na průmyslové zóny příp. brownfields

5. SLUŢBY A OBČANSKÁ VYBAVENOST Rozmístění provozoven sluţeb a zařízení občanské vybavenosti je výsledkem působení dvou protichůdných tendencí: efektivity provozu daného zařízení, která působí ve směru koncentrace obsluţných provozoven a zařízení do největších center s dostatečným počtem zákazníků, a uspokojení potřeb obyvatel, které je největší při rovnoměrném zastoupení všech druhů sluţeb ve všech sídlech. Výsledek působení těchto protichůdných tendencí na rozmístění jednotlivých druhů sluţeb je ovlivněn řadou faktorů – vedle vztahů nabídky a poptávky je to velikostní struktura sídel, poloha území, dostupnost objektů pro provoz obsluţných zařízení, kupní síla obyvatelstva, sociální struktura obyvatelstva, dopravní obsluţnost, lokalizace konkurenčních zařízení v okolí regionu a v neposlední řadě státní hospodářská politika a politika státu i krajské samosprávy ve sféře školství a zdravotnictví. Údaje pro zpracování této kapitoly byly získány na základě šetření, pokud není uvedeno jinak. V rámci šetření byly identifikovány známé sluţby a zařízení. Ve skutečnosti se jich můţe vyskytovat více nebo mohou poskytovat pouze omezené či specifické sluţby. KOMERČNÍ SLUŢBY Rostoucí význam sluţeb a jejich rychlá diverzifikace ukázaly, ţe zahrnovat veškeré sluţby do jednoho sektoru ztrácí svoji ekonomickou logiku – jedná se totiţ o velmi různorodou produkci z hlediska vlivu na ekonomický růst i ekonomický rozvoj. Část sluţeb, která souvisí s produkcí, distribucí a spotřebou materiálních statků, je nazývána komerční sluţby. Jedná se o sluţby nevýrobního charakteru, výrobní a opravárenské sluţby, maloobchodní sluţby a finanční a poštovní sluţby. Nevýrobní sluţby pro obyvatelstvo Do této skupiny patří činnosti slouţící k uspokojování přímých potřeb obyvatel – holičství a kadeřnictví, čistírny a prádelny, fotografické sluţby, taxisluţby, půjčovny motorových vozidel, autodopravy, půjčovny průmyslového zboţí, zahradnictví, pohřební sluţby apod.

37


fotograf, fotosběrna

zahradnictví

pohřebnictví

autodoprava

půjčovny zboţí

sběrny prádla

prádelny, čistírny

obec

kadeřnictví, kosmetika

Tab. č. 22 Počet provozoven nevýrobních sluţeb

Hustopeče 8+5 1 1 2 4 3 0 Pramen: Dotazníkové šetření obcí mikroregionu Hustopečsko, GaREP 2007

jiné

2

Hustopeče postrádají zahradnictví. Jedná se však o sluţby místního aţ regionálního charakteru, tedy vyuţitelné či potřebné pro občany města i obyvatele širšího území, či návštěvníky.. Výrobní a opravárenské sluţby Zde jsou zařazeny sluţby řemeslníků, vykonávajících opravárenské a drobné zakázkové výrobní činnosti. Jsou to dřevozpracující řemesla (stolaři, tesaři, výroba nábytku apod.), kovozpracující řemesla (zámečníci, kováři, klempíři), stavební řemesla (zedníci, pokrývači, sklenáři, malíři), opravny motorových vozidel, průmyslového zboţí, obuvi, krejčí, švadleny atd. sběrny oprav a zakázkové kanceláře

opravy a výr. obuvi

krejčí, švadlena

stavební řemesla

kovozpracující řemesla

dřevozpracující řemesla

opravy prům. zboţí

obec

opravy mot. vozidel

Tab. č. 23 Počet provozoven výrobních a opravárenských sluţeb

jiné

2

cykloopravny

Hustopeče 8 1 4 5 5 2 1 Pramen: Dotazníkové šetření obcí mikroregionu Hustopečsko, GaREP 2007

Prostorové rozmístění těchto sluţeb je rovnoměrnější neţ u sluţeb nevýrobního charakteru. Co se týká počtu provozoven výrobních a opravárenských sluţeb, ty jsou koncentrovány převáţně do Hustopečí, tedy mají regionální charakter pro širší území. Maloobchod a veřejné stravování Do této skupiny sluţeb se řadí prodejny potravin, ovoce a zeleniny, masa a uzenin, drogerie, průmyslového zboţí. K veřejnému stravování náleţí restaurace a pohostinství.

4

3

3

2

8

6

4

38

1

banka, spořitelna

pošta

pohostinství

restaurace

drogerie průmyslové zboţí

obch. středisko

maso-uzeniny 3

2

pojišťovna

Hustopeče

ovoce-zelenina

obec

Počet provozoven maloobchodu, veřejného stravování, finančních a poštovních sluţeb potraviny a smíš. zboţí

Tab. č. 24

jiné

3

maloobchod: květinářství (3), cykloprodejny, rybářské potřeby, vinárny, vinné sklepy, dárkové zboţí, textil, oděvy, sport, zahrádkářské potřeby apod. sluţby: realitní 2, cestovní 3, advokátní kanceláře 2, projekce 4, účetnictví 5, daňové 2 a jiné poradenství 5

Strategický plán rozvoje města Hustopeče Pramen: Dotazníkové šetření obcí mikroregionu Hustopečsko, GaREP 2007

Vzhledem k tomu, ţe ve městě funguje smíšené zboţí, nabízející i sortiment specializovaných prodejen (ovoce, zelenina, maso, uzeniny, drogerie, průmyslové zboţí atd.), lze celkovou úroveň maloobchodu povaţovat za standard zajištění základní i regionální vybavenosti města. Finanční a obchodní sluţby Mezi tyto sluţby patří poskytování bankovních, pojišťovacích a poštovních sluţeb. Jejich zastoupení v obcích je zahrnuto v tabulce 18. Finanční sluţby jsou příkladem sektoru, který je výrazně koncentrován do městských center. Hustopeče dominují počtem provozoven maloobchodu, veřejného stravování, finančních a poštovních sluţeb. Jelikoţ se jedná o centrum, nalezneme zde i specializované obchody a sluţby (vinárny, vinné sklepy, dárkové zboţí, obuv, textil, sport, zahrádkářské potřeby, realitní, cestovní a advokátní kanceláře, daňové, účetní a projekční poradenství). Ve Strategii rozvoje Mikroregionu Hustopečsko je konstatováno, ţe obce se v rámci dotazníkového šetření shodly na nedostačující nabídce sluţeb v obcích. Postrádají především lékárny, řeznictví, spořitelny, banky, obchodní střediska a specializované opravny spotřebního zboţí. Za těmito sluţbami vyjíţdějí především do Hustopečí, Brna, Břeclavi a Mikulova. Jiné obce mikroregionu a obce za jeho hranicí nabízejí další vyhledávané sluţby: realitní, cestovní, advokátní kanceláře, daňové poradenství, pojišťovny, květinářství, zelinářství, sklenářství, krejčovství, opravny obuvi a elektra, pedikúry, manikúry, masáţe a restaurace. Za střediska sluţeb lze označit tyto obce: Hustopeče, Brno, Břeclav a Klobouky u Brna. Hustopeče jsou hlavním centrem mikroregionu, Brno vyniká jako krajské město, do okresního města Břeclavi obyvatelé obcí jezdí i kvůli vyřizování soudních záleţitostí a na pozemkový úřad, Klobouky u Brna jsou hlavním cílem pro obce nacházející se na severu mikroregionu. Při porovnání s pracovními středisky se jedná o tytéţ obce, výjimkou jsou snad jen Velké Pavlovice, které jsou spíše pracovním střediskem neţ obsluţným. Rozvojové projekty města Ukončené projekty: Název projektu 02/2007 - České a moravské vinařství 3. rok v EU 02/2008 - České a moravské vinařství 4.rok v EU 10/2008 - Vinařské Litoměřice

Oblast zaměření

Realizátor

vinařství

Město

vinařství

Město

vinařství

Město

Oblast zaměření

Realizátor

cestovní ruch

Město

cestovní ruch

Město

cestovní ruch

Město

cestovní ruch

TIC

Realizované projekty: Název projektu 03/2008 - Hustopeče - turistická brána jihu Moravy 04/2008 - Expedice krajem André 2008 05/2008 - Kříţem kráţem Hustopečemi za poznáním 08/2008 - TIC jako pomocník pro návštěvníky i 39


domácí 13/2008 - Regionálne špecifiká – pridaná hodnota v kúpeľnej turistike

cestovní ruch

MR Termál

Oblast zaměření

Realizátor

cestovní ruch

Město

Připravované projekty: Název projektu Vybudování odpočinkového a interpretačního místa na stezkách Gr (9/07) VEŘEJNÉ SLUŢBY Oblast veřejných sluţeb představuje souhrn zařízení, institucí a programů, které sice nemají přímou vazbu na hospodářský výkon regionu, ale jsou nejefektivnější investicí k posílení hospodářského významu regionu v budoucnosti. Jedná se o oblast školství, zdravotnictví, sociálních sluţeb, kultury a sportu. Školství Předškolní výchova dětí je zabezpečena mateřskými školami, příspěvkovými organizacemi města. Ve městě působí dva MŠ se samostatnou právní subjektivitou. Navíc jedna MŠ je akreditována při Speciálních školách pro děti zdravotně postiţené, jejímţ zřizovatelem a provozovatelem je JMK. Tab. č. 25 Počty dětí v MŠ ve školním roce 2008-2009 MŠ

počet tříd a dětí k celodennímu vzdělávání třídy děti

Na Sídlišti 3 odlouč. pracoviště Komenského 0 Školní 4 Speciální školy 0 Celkem 7 Pramen: MOS – Městská a obecní statistika, 2008

84 0 106 1 190

počet tříd a dětí k polodennímu vzdělávání třídy děti 1

25

1

25

celkem třídy

děti

3 1 4 0 8

84 25 106 1 215

V počtech dětí jsou zahrnuty i děti z okolních obcí, kde není zřízeno předškolské zařízení, respektive rodiče chtějí mít děti umístěny v místě zaměstnání. Kapacity MŠ v Hustopečích jsou plně vyuţity. Ač město rozhodlo v roce 2005 o zrušení jedné MŚ, bylo nuceno vzhledem k poţadavkům nově otevřít jednu třídu v prostorách této původní MŠ. V nejbliţším budoucnu lze vzhledem k výrazně zvýšenému počtu narozených dětí očekávat, a tedy i řešit moţnosti rozšíření prostor pro předškolní výchovu. Objekty MŠ jsou ve vlastnictví města. Vzhledem ke stavu budov, výstavba v 70-tých letech, vyţadují velké investice z hlediska obnovy zařízení a jeho zkvalitnění ve vazbě na sníţení energetické náročnosti, standartu vyuţitelnosti i kvality zajištění provozu. Povinná školní docházka je zajištěna úplnými dvěma základními školami, které jsou rovněţ příspěvkovými organizacemi města. Zároveň je zde speciální základní škola pro handicapované mající výrazný regionální charakter. Jejím zřizovatelem je JMK. Méně osídlené obce Horní Bojanovice, Kurdějov, Starovice, Strachotín nedisponují ţádnou základní školou. Děti z těchto obcí převáţně navštěvují školy v Hustopečích, respektive 1.-5. ročník případně v přiléhajících obcích. 40


Tab. č. 26 Počty ţáků základních škol ve školních rocích 2007-2008 a 2008-2009 Základní škola

1.-5. stupeň třídy 07-08 08-09 Komenského 11 261 240 Nádraţní 9 156 157 Speciální školy 9 45 48 Pramen: MOS – Městská a obecní statistika, 2008

třídy 10 8 4

6.-9. stupeň 07-08 08-09 248 275 160 149 52 53

třídy 21 17 13

celkem 07-08 509 316 97

08-09 515 306 101

Data o počtech ţáků navštěvujících základní školy mají v tomto případě pouze informativní charakter. Posouzení jejich počtu ve vztahu ke kapacitě a moţnosti případného rozšíření je potřeba analyzovat samostatně ve vazbě na standarty a limity školských zařízení. Tab. č. 27 Počty dojíţdějících ţáků do základních škol obec

2003 - 2004

2004 - 2005

Blučina 0 0 Boleradice 0 0 Borkovany 0 0 Bořetice 0 0 Brno 0 0 Diváky 0 0 Dolní Kounice 0 0 Horní Bojanovice 0 0 Iváň 0 0 Kardašova Řečice 0 0 Klobouky u Brna 0 0 Křepice 0 0 Kurdějov 0 0 Mělnické Vtelno 0 0 Napajedla 0 0 Nosislav 0 0 Pavlov 0 0 Perná 0 0 Podivín 1 1 Popice 3 5 Pouzdřany 0 0 Prušánky 0 0 Rakvice 1 1 Starovice 0 0 Starovičky 4 2 Strachotín 37 44 Šakvice 29 28 Uherčice 0 1 Velké Němčice 0 0 Velké Pavlovice 1 3 Vranovice 0 0 Vrbice 0 0 Zaječí 2 2 Celkem 78 88 Pramen: MOS – Městská a obecní statistika, 2008

Ko 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 1 0 0 1 2 2 0 1 0 1 40 11 5 0 3 1 0 4 74

2005 - 2006 Na celkem 0 1 0 0 0 0 0 0 1 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 0 1 0 0 0 0 0 1 1 3 0 2 0 0 0 1 0 0 0 1 11 51 13 24 0 5 2 2 0 3 0 1 0 0 0 4 28 102

Ko 1 0 0 0 1 1 1 0 0 0 0 0 0 1 0 0 0 0 1 2 2 1 1 0 4 39 11 4 0 1 0 0 4 75

2006 - 2007 Na celkem 0 1 0 0 2 2 0 0 0 1 6 7 0 1 0 0 1 1 0 0 2 2 0 0 0 0 0 1 0 0 0 0 1 1 0 0 0 1 2 4 0 2 0 1 0 1 0 0 0 4 12 51 17 28 1 5 1 1 0 1 0 0 0 0 1 5 46 121

Ko 1 23 0 1 2 2 0 51 0 0 0 1 5 0 0 0 0 1 2 17 11 0 1 5 28 33 25 7 0 2 0 0 4 222

2007 - 2008 Na celkem 0 1 0 23 3 3 0 1 0 2 5 7 0 0 6 57 0 0 2 2 2 2 0 1 15 20 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 0 2 7 24 0 11 0 0 0 1 67 72 1 29 9 42 22 47 2 9 1 1 0 2 0 0 1 1 0 4 143 365

Z uvedených údajů jednoznačně vyplývá nárůst, a to velmi výrazný, dojíţdějících ţáků vyuţívajících školských zařízení v Hustopečích. Nutno uvést, ţe poskytnuté údaje obsahují jednoznačně chybu ve vykazování dojíţdějících ţáků z obcí, které dlouhodobě vyuţívají školská zařízení v Hustopečích. Jedná se o obce přímého sousedství katastru města – Horní Bojanovice, 41


Kurdějov, Starovice, Starovičky. V případě Horních Bojanovic lze předpokládat dojíţdění ţáků 1. -5. stupně do Boleradic. V obci Starovičky funguje ZŠ pro 1. – 5. ročník. V Kurdějově a Starovicích ZŠ nejsou. Vývoj dojíţdění ţáků do Hustopečí lze předpokládat i nadále růstový. Signalizuje tomu nejen potřeba rodičů mít děti v místě zaměstnání, ale i ta skutečnost, ţe vesnické ZŚ nemají dostatek ţáků v rámci svých kapacit. To znamená odliv finančních zdrojů poskytovaných JMK. Pro udrţení funkce pak tato musí obce finančně dotovat, coţ není vţdy v potřebném rozsahu moţné. Z toho vyplývá odliv učitelů, sníţení kvality výuky. Z uvedených příčin se rozhodují rodiče o umístění dětí do školských zařízení například v Hustopečích, a to i ze vzdálenějších obcí. Tímto jsou myšleny například obce Boleradice, Popice, Šakvice, Strachotín, Pouzdřany. Ke stavu a vybavenosti školských zařízení nutno konstatovat, ţe soubory budov vyuţívané pro účely vzdělávání potřebují z hlediska oprav, rekonstrukcí, sníţení energetické náročnosti, ale i zvýšení úrovně poskytovaných sluţeb nemalé, respektive velké finanční investice. Po absolvování povinné školní docházky ţáci pokračují ve studiu na středních školách. Moţnost středního vzdělání nabízí město Hustopeče formou gymnázia, Střední odborné školy a Středního odborného učiliště, nabízející učňovské a maturitní řemeslné obory a nástavbové studium podnikání. Zřizovatelem těchto školských zařízení je JMK. V Hustopečích je k dispozici i zájmové vzdělávání, kde lze navštěvovat základní uměleckou školu – obor hudební, taneční či výtvarný, rovněţ zřízené a provozované JMK. Zájmové vzdělávání spojené s volnočasovými aktivitami realizuje Centrum volného času Pavučina, příspěvková organizace města, se specializovanou sloţkou - Centrum celoţivotního vzdělávání. Rozvojové projekty města Ukončené projekty: Název projektu

Oblast zaměření školy a školská zařízení

6/2007 - Rekonstrukce budovy MŠ Na Školní MŠ Na Sídlišti Město Hustopeče (298210 8027) MŠ Na Sídlišti v Hustopečích - výměna oken a dveří - koridory (298210 8

Realizátor MŠ Školní

budovy

MŠ Na Sídlišti

budovy

MŠ Na Sídlišti

Oblast zaměření školy a školská zařízení vzdělávání

Realizátor

Realizované projekty: Název projektu 01/2008 - Zateplení budovy ZŠ Komenského 06/2008 - Vzdělávání zaměstnanců - PD

ZŠ Komenského Město

Připravované projekty: Název projektu 14/2008 - Vestavba PC učeben a hygienického zařízení v půdním prostoru 16/2008 - Vzdělávání učitelů 42

Oblast zaměření vzděláváníinfrastruktura školy a školská zařízení

Realizátor ZŠ Komenského ZŠ Komenského


Rekonstrukce a přístavba tělocvičny ZŠ Nádraţní

školy a školská zařízení školy a školská zařízení vzděláváníinfrastruktura školy a školská zařízení

Investiční záměry ZŠ Komenského Jazykové učebny ZŠ Nádraţní Zateplení obvodového pláště a úprava fasády budovy MŠ Na Sídlišti

ZŠ Nádraţní ZŠ Komenského ZŠ Nádraţní MŠ Na Sídlišti

SWOT ANALÝZA - ŠKOLSTVÍ SILNÉ STRÁNKY

SLABÉ STRÁNKY

nabídka předškolního, základního a středoškolského školství i speciálního zapojení škol do různých programů budování sportovišť, vybavenost škol dostatečná a kvalitní výuka ZŠ přiměřené středoškolské vzdělání DDM – školské zařízení pro zájmovou činnost

obory na školách neodpovídají poptávce trhu práce technický stav školských zařízení, nemoţnost dalšího rozvoje chybí širší nabídka celoţivotního vzdělávání chybí psychologická poradna pro výuku dětí s poruchami malá spolupráce škol mezi sebou i s rodiči a nezájem o spolupráci mezi ţáky a profesory při mimoškolních aktivitách roztříštěnost řízení vysoké provozní náklady nestejná podpora města obou hudebních škol ţák je veden spíše k pasivitě, neţ k aktivitě (projev na nezaměstnanosti mladých, …) špatné postoje vůči sobě (učitel k učiteli, ţák k učiteli, učitel k ţákovi, …) nezájem učitelů zavádět nové postupy, nové systémy výuky neinformovanost veřejnosti o sluţbách obtíţné přijetí dětí do MŠ v průběhu roku odchod „chytřejších“ dětí na víceleté gymnázium

PŘÍLEŽITOSTI

OHROŽENÍ

rozvoj celoţivotního vzdělávání a rekvalifikací slučování škol specializace odborného školství zaměřené na regionální potřeby dopravní hřiště a výchova přizpůsobení provozu MŠ a školních druţin potřebám občanů (zaměstnaných) a zvyšování kapacity spolupráce škol, projekty škol s vyuţitím dotací a podpor lepší propagace sníţení provozních nákladů (hlavně energie)

prodraţení provozu škol v důsledku úbytku ţáků nevhodná oborová struktura středních škol nezájem škol spolupracovat, nezájem ţáků o zapojení se odpor k zásadnějším změnám i učitelů absence nadčasových cílů při plánování investic Cíl: sníţení nákladů, vyuţívání drahých zařízení, specializovaných učeben, sníţení spotřeby energií – alternativní zdroje, tepelná čerpadla vysoký nájem v prostorách, kde se pořádá zájmová činnost

43

Strategický plán rozvoje města Hustopeče další moţnosti rozšíření činnosti CCV (velmi dobře začalo pracovat) větší nabídka záţitkových programů a besed, … činností zaměřených na osobní rozvoj mládeţe, … propojení školních a mimoškolních aktivit podpora aktivit ţáků i studentů dle jejich představ se „zatahováním“ do realizace včetně odpovědnosti nabídka sluţeb pro maminky (hlídání dětí od 1 roku) rozšíření školního klubu pro náctileté informační centrum mládeţe výuka praktických dovedností pro ţáky, studenty končící studium bez pokračování ( činnost na ÚP, MěÚ, FÚ, katastrálním úřadě ….) – výchova občana k občansko právním povinnostem – občanská gramotnost

nedostatek odborníků

Zdravotnictví a sociální sluţby Město Hustopeče je hlavním centrem veškeré lékařské péče pro území správního obvodu, respektive i části správních obvodů Mikulova, Pohořelic, Ţidlochovic. Hustopeče poskytují zázemí ordinací praktických lékařů pro dospělé a děti, stomatologů, odborných specialistů. Městská nemocnice Hustopeče, příspěvková organizace města zajišťuje poskytování ambulantní a lůţkové základní a specializované diagnostické a léčebné péče. Zabezpečuje lékařskou sluţbu první pomoci a dopravní zdravotnickou sluţbu. Městská nemocnice má zpracovánu samostatnou podrobnou analýzu stavu a potřeb udrţení a rozvoje své činnosti. Pro oblast sociální péče je ve městě provozován penzion pro důchodce Dále je sociální péče poskytována formou pečovatelské sluţby, nabízí poradenství v sociální oblasti, vaření pro důchodce. Rovněţ oblast sociální péče je podrobně analyzována v rámci projektu v dokumentu „Komunitní plánování sociálních sluţeb – město Hustopeče“. V současné době se rovněţ zpracovává „Komunitní plán plánování sociálních sluţeb – správní obvod Hustopečsko, coţ bude mít jistě významné dopady pro vlastní město. Rozvojové projekty města Ukončené projekty: Název projektu

Oblast zaměření

07/2007 - Sociální sluţby

sociální sluţby

08/2007 - Komunitní plánování sociálních sluţeb 14/2007 - Hustopeče, stavební úpravy polikliniky Realizované projekty: 44

Realizátor Penzion pro důchodce

sociální sluţby

Město

zdravotnictví

Město


Název projektu

Oblast zaměření

17/2007 - Sociální sluţby 2008

sociální sluţby

18/2007 - Výchovně rekreační tábor - Prevence kriminality 2008JMK Obnova přístrojového vybavení Městské nemocnice Hustopeče


prevence kriminality

Město

zdravotnictví

Městská nemocnice

Připravované projekty: Název projektu

Oblast zaměření

Rekonstrukce suterénu Městské nemocnice

budovy

Rekonstrukce střechy domu s pečovatelskou sluţbou

budovy

Realizátor Městská nemocnice Penzion pro důchodce

SWOT ANALÝZA - ZDRAVOTNICTVÍ SILNÉ STRÁNKY

nemocnice , poliklinika, Dům zdraví, odborní lékaři lékárny, optiky pohotovost hustě obydlené spádové území s dobrou dostupností poliklinika do vlastnictví města

SLABÉ STRÁNKY

vytíţenost privátní lékařské praxe nedostatek lékařů (odborných specialistů, obvodních lékařů) – gynekologie, stomatologie neexistence dětské pohotovosti vybavení nemocnice a stav polikliniky absence specializovaného pracoviště (kliniky) v působnosti městské nemocnice absence technologií šetřících náklady na provoz absence prostoru pro rozvoj (investiční) nutnost nákladných oprav nízká úroveň některých sluţeb optimální úroveň komplikované případy se tu neřeší. Musí se jezdit do Břeclavi nebo Brna (moţná to souvisí s vybavením lékaře). úpadek zájmu o pacienty a jejich péči v důsledku zhoršení finanční situace ve zdravotnictví kvalifikovanost a fluktuace zdravotnického personálu v rámci nemocnice chybí strukturovaná privátní i neprivátní nabídka lékařské praxe, ta je bez návaznosti na nemocnici

PŘÍLEŽITOSTI

vytvoření specializovaných pracovišť a kapacity zajištění pohotovostních sluţeb a zabezpečení pohotovosti i pro děti získání polikliniky a dotací na rekonstrukci

OHROŽENÍ

pokles významu nemocnice, ohroţení akutní péče ze strany pojišťoven nedostupnost zdravotní péče, léků, lékařů zrušení zdravotní péče nedostatek peněz

45

Strategický plán rozvoje města Hustopeče nemocnice a polikliniky registrace nemocnice pro potřeby poskytování sociálních sluţeb ve zdravotním zařízení zachování saturace praktických lékařů i odborníků generační problém lékařů rozšiřování strukturované nabídky privátní lékařské péče s vyváţením ve vazbě na klientelu

malý uzavřený areál omezující rozvoj sluţeb absence zázemí (bytů) pro lékaře v bufetu nemocnice lze zakoupit cigarety a alkoholické nápoje – neslučitelné!!!

SWOT ANALÝZA - SOCIÁLNÍ INFRASTRUKTURA SILNÉ STRÁNKY

zařízení sociální péče Městská nemocnice a odborní lékaři zařízení pro děti a mládeţ zatím dostatečné pro občany soběstačné


zřízení zařízení pro seniory, sociálně slabé, bezdomovce, nízkoprahové zařízení péče o seniory koordinace sluţeb a prevence lavičky pro pěší centru pro děti, mládeţ a rodiče zapojování mladých lidí do institucí města významnější informovanost činnost v sociální oblasti

SLABÉ STRÁNKY

chybějící zařízení pro rizikové skupiny a prevenci soc. jevů, azylový dům, denní stacionář bezbariérovost nezaměstnanost starších nebo nepřizpůsobivých občanů a absolventů bezdomovci, drogy prostory pro mládeţ (16 – 26 let) zařízení pro seniory a nedostatek pracovníků pro práci se seniory chybí gerontologická péče pod lékařským dohledem nedostatek odpočívadel pro pěší, nedostatek laviček pro postiţené při delší trase, nutno odpočnout! ve vnitřním (domovním) řádu Penzionu – zákaz „přenocování“ rod. příslušníků = velmi kruté zvlášť pro Ty, jejichţ rodina bydlí daleko (nejde s tím něco dělat). absence represivních sloţek ve dnech prac. klidu a v noci 5.4. OHROŽENÍ

nárůst společensky negativních jevů absence kontaktního místa pro závislé absence legislativy o sociálních sluţbách rozvoj zařízení pro seniory nedokáţe sledovat demografický vývoj

Kultura a sport Město je hlavním nositelem kultury ve městě. K tomuto účelu provozuje prostřednictvím příspěvkové organizace Centrum volného času zařízení pro divadelní a koncertní aktivity 46


s kapacitou sálu 500 lidí. Dále provozuje kino pro 200 návštěvníků, knihovnu včetně zázemí pro vzdělávací a spolkové aktivity. Dále lze k těmto účelům vyuţít zařízení Centra volného času. Na Kříţovém kopci je amfiteátr pro venkovní akce. Významné akce se pořádají rovněţ na Dukelském náměstí, k čemuţ má město přenosné zastřešené pódium. Součástí nabídky kulturních zařízení je i Městské muzeum a galerie v památkově chráněném Domě U Synků. Zde působí i Stálá vinařská expozice a turistické informační centrum. Pro velké kulturní a společenské akce je moţno rovněţ vyuţít privátní prostory hotelu Centro. Vedle rozsáhlého mnoţství objektů a zařízení je třeba konstatovat, ţe město ve spolupráci se svými příspěvkovými organizacemi, občanskými sdruţeními, ale i subjekty z celé české republiky spolupořádá velké mnoţství významných akcí (přes 100 během roku) majících často regionální aţ celostátní význam. Tyto akce jsou širokého tématického zaměření od historie, divadelnictví, výtvarných výstav, přes hudební akce a festivaly, chovatelství. Město je však především známo svými vinařskými akcemi. Je to dáno nejen historicky, ale především aktivitami současnosti. Vysoká míra kulturního ţivota ve městě vyţaduje i potřebu obnovy a doplňování zařízení pro realizaci těchto činnosti. Lze konstatovat, ţe město bude potřebovat, ač jiţ investovalo nemalé prostředky, významné investice do infrastruktury kulturních zařízení, především společenského sálu a kina, jejichţ kvalita jiţ neodpovídá standartu vybavení pro zvýšené nároky uţivatelů i návštěvníků. Důleţitým rysem kulturního ţivota Hustopečska je religiozita – při posledním SLDB se k některé z církví nebo náboţenských společností přihlásilo 37,2 % obyvatel, coţ je o 20 % méně neţ průměr obyvatel Hustopečska a v porovnání s JMK o 10 procentních bodů méně, oproti ČR o 5 % více více. Mezi věřícími jednoznačně převaţují katolíci (87 %). 6% podíl tvoří evangelíci, zbývající věřící se hlásí k církvi husitské, pravoslavné a Svědkům Jehovovým. Město Hustopeče svým sportovním zázemím patří mezi nejlépe vybavené v rámci ČR. V porovnání s městy stejné velikosti je bezkonkurenčně nejvíce vybaveno. Nachází se zde aquapark s celoročním provozem, sauna, paintball, freestyle, bowling a kuţelky, spinning, posilovny. Standardní vybavení poskytují sportoviště víceúčelové sportovní haly (badminton, basketbal, házená, stolní tenis, volejbal), tenisových kurtů, hokejbalového hřiště, fotbalového stadionu s lehkoatletickým oválem, volejbalového i beachvolejbalových kurtů. Ve městě jsou i 3 tělocvičny a venkovní hřiště jako součást školských zařízení. Před realizací je vybudování umělé ledové plochy s celoročním provozem a je rovněţ zpracován náměr na rozšíření sportovní haly s výstavbou hřiště pro squash. Okolí města je protkáno a propojeno s ostatními obcemi sítí turistických a cykloturistických tras. V městě panuje čilý spolkový ţivot. Ve sportovní sféře má největší základnu přes 600 členů Tělovýchovná jednota AGROTEC Hustopeče, která sdruţuje 10 oddílů – badminton, basketbal, ČASPV, házená, hokejbal, malá kopaná, stolní tenis, tenis, turistika, volejbal. Dále zde působí sportovní kluby při ČSTV – fotbalu, šachů, karate, plavání. Se zájmových sdruţení zde má nejvýznamnější postavení a činnost organizace zahrádkářů, především vinařská sekce. Pozadu jistě nejsou rybáři, včelaři, chovatelé a myslivci, dobrovolní hasiči. Působí zde místní organizace Svazu zdravotně postiţených, Červeného kříţe, klub historie a vlastivědy, Univerzita třetího věku, Hustopečská chasa zaměřená na obnovu a udrţování folklórních tradic. Ani zde nelze vynechat činnost Centra volného času, která ve spolupráci s jednotlivými neziskovými organizacemi vytváří podmínky pro zapojení dětí do těchto aktivit. Rozvojové projekty města 47


Ukončené projekty: Název projektu 04/2007 - Rozšíření stávající herny stolního tenisu 10/2007 - Změna knihovního systému LANius na systém Clavius

Oblast zaměření

Realizátor

tělovýchova a sport

Spozam

volný čas

CVČ

volný čas infrastruktura kultura a památková péče kultura a památková péče

12/2007 - Dětské hřiště Masarykovo nám. Depozitář muzea - I. etapa (stavební úpravy střechy nad částí objektu Do Hřbitovní kaple - stavební úpravy 2007 Konference „In memoriam Johann Wolfgang Brügel“ Oprava sociálního zařízení krytého bazénu (č.j. JMK 144 971/2006) Oprava válečného hřbitova z 2. světové války (č. 207442 - 7015) Rekonstrukce knihovny na centrum celoţivotního vzdělávání v regionu Hustop Renovace in-lineového hřiště

Město Město Město

vzdělávání

Městské muzeum a galerie

tělovýchova a sport

Spozam

kultura a památková péče

Město

vzdělávání

CVČ

volný čas

CVČ

Oblast zaměření volný čas infrastruktura tělovýchova a sport

Realizátor

Oblast zaměření tělovýchova a sport volný čas tělovýchova a sport budovy volný čas infrastruktura kultura infrastruktura kultura infrastruktura volný čas infrastruktura tělovýchova a sport vzdělávání tělovýchova a sport tělovýchova a sport

Realizátor Spozam CVČ Spozam CVČ

Realizované projekty: Název projektu 09/2008 - Umělá ledová plocha 19/2007 - Oprava travnaté hrací plochy

Město Spozam

Připravované projekty: Název projektu Letní koupaliště Letní kino Přístupové systémy na letní koupaliště Podkroví nad saunou Rekonstrukce Formanky Rekonstrukce kina na víceúčelový kulturní objekt Rekonstrukce MěKS Turistická ubytovna Celné Výměna skel krytého bazénu Vybavení knihovny Záměry vybudování zázemí Zpráva o technickém stavu 48

CVČ CVČ CVČ CVČ Spozam CVČ Spozam Spozam


SWOT ANALÝZA - KULTURA SILNÉ STRÁNKY

SLABÉ STRÁNKY

kulturní a historické tradice organizování kulturních akcí činnost MěKS, knihovny, kina, CCV historické památky

malá propagace akcí a města vyuţití prostorů na Kříţovém kopci stav MěKS a kina chybí zařízení pro mladé malý výnos pořádaných akcí, malé zdroje pro financování přílišná roztříštěnost a marginalita expozic ztráty cenných sbírek ve vlastnictví obyvatel města málo kulturních akcí knihovna má malé spektrum nabízených publikací nekoordinovanost v realizaci kulturních akcí

PŘÍLEŽITOSTI

OHROŽENÍ

vyuţití kulturního potenciálu, posílení tradic a festivalů multikulturní zařízení zapojení obyvatel zajištění financí pro nákup expozic, prostor pro depozitáře kultura pro mládeţ rozvoj kulturních aktivit spojených s vinařstvím CVČ by mohlo pořádat více zájezdů, 2-3 denních po památkách nebo na různé výšlapy atd. vyuţití kříţového kopce – areálu osvětovou a zábavnou formou přiblíţit občanům a občánkům klasickou hudbu třeba prostřednictvím „výchovných“ koncertů, které by zahrnovaly soutěţ o ceny prostor pro kulturní setkání (malý amfiteátr) pod Kulturním střediskem, přístup shora i zdola, doplnit lavičkami, terasami

pokles zájmu o akce, tradice nedostatek finančních zdrojů a neprofesionální řízení akcí konkurence akcí okolních obcí, souběh akcí zničení (rozdělení) cenných sbírek obyvatel města či obcí regionu jejich rozprodejme (mnohdy pod cenou) nedostatečná úroveň evidence uměleckých děl a historických artefaktů či tiskovin ohroţení věcí stárnutím – potřeba restaurování nutná modernizace kina (v této podobě jiţ několik desítek let) nezájem města o podporu pořádání Václavských hodů HTV nefunguje jako Hustopečská TV, ale snaţí se o regionální zprávy!!!! kulturní zařízení jsou malá – Společenský dům (např. na hody se do sálu dostane rodina stárků a pár příbuzných) hodům škodí téměř stejný termín konání burčákovek

SWOT ANALÝZA - SPORT SILNÉ STRÁNKY

SLABÉ STRÁNKY

nabídka sportovišť koupaliště nabídka krouţků U-rampa

málo dětských hřišť včetně nedostačujícího vybavení kapacita koupaliště volně přístupná hřiště na sídlištích nedostatek financí, nutnost oprav, chybějící prostory

49

Strategický plán rozvoje města Hustopeče absence atletického klubu (krouţku) absence sportovního zapojení střední a starší generace stárnoucí členská základna sportu - nízké zapojení mládeţe hrozné ozvučení haly špatné vyuţití nabídky sportovišť neohodnocená činnost dobrovolných cvičitelů, trenérů, funkcionářů nezájem veřejnosti o sportovní dění – podpora formou pasivní účasti na sportovních akcích slabá propagace činnosti včetně akcí stadion pouze pro FC chybějící bazén 50 m přizpůsobení otvírací doby občanům – krytý bazén zavřený v sobotu PŘÍLEŽITOSTI

OHROŽENÍ

pořádání sportovních akcí ohodnocení trenérů akce pro všechny věkové skupiny, spolupráce škol větší propagace výsledků úspěšných sportovců zvýšení soutěţivosti u všech generací vyuţití technologií sniţujících spotřebu energií a vyuţití alternativních zdrojů Výstavba zimního stadionu (víceúčelového) chtělo by to více vyuţívat stadionu, ne jen na fotbalová utkání, ale třeba i k atletice dotace na vybudování cyklostezek, in – line stezek provázanost vyuţití sportovních zařízení provozovaných jednotlivými subjekty

chátrání sportovišť nezájem občanů o sport, sniţující se počet aktivních členů a nezájem o organizování akci riziko úrazů a odpovědnosti za ně nedostatek moţností sport. vyţití - rekreační sporty

SWOT ANALÝZA - ZÁJMOVÁ ČINNOST SILNÉ STRÁNKY

SLABÉ STRÁNKY

organizace a podpora zájmové činnosti CVČ pořádání akcí (sportovních, kulturních, výstav, zájezdů) knihovna, kino vybavení zázemí čajovna - vyuţití přednáškové činnosti … pro „komorní“ skupiny 15 – 20 zájemců PŘÍLEŽITOSTI

zájmová činnost pro mladé, prostory pro kluby pokles členských základen, aktivita zaloţená na jedincích, nízká úroveň prezentace, izolovanost činností nedostatek financí, špatné technické vybavení chybí organizace ochrany přírody a organizace pro udrţování přírodních lokalit velká náročnost na ruční práce – brigády OHROŽENÍ

zájmové krouţky

nezachycení aktuálních trendů

50

Strategický plán rozvoje města Hustopeče vytvořit multifunkční zařízení spolupráce, součinnost, společné projekty zřídit čajovny vyuţití fondů EU občanská vybavenost sídliště Větrná podchycení rizikových skupin vyuţití prostorů škol častá veřejná prezentace činností zájmových sdruţení i jednotlivých občanů s intenzivní propagací

sniţující se počet aktivních členů malá chuť mladých k práci v organizacích (nevýdělečné) čas – z hlediska moţností čerpání dotačních zdrojů nedostatečná projektová příprava nedostatek finačních zdrojů pro zájmovou činnost výherní automaty (omezit) nedostatek financí pro zmodernizování kina, lepší vybavenost

6. DOPRAVA Obr. 9: Poloha Hustopečska v dopravní síti

Změny v ekonomickém systému České republiky se logicky odrazily i ve vývoji dopravy. Charakter změn v dopravě je obecně známý a můţeme ho kaţdodenně pozorovat na našich silnicích i ţeleznicích, změny se týkají jak nákladní, tak osobní dopravy. Absolutní objem přepravených nákladů v důsledku ekonomické transformace po roce 1989 obecně klesl, zvyšuje se však podíl silniční dopravy na přepravním výkonu. Nákladní doprava se přizpůsobila změněným potřebám zákazníků a za současné situace je v našich podmínkách preferována spíše doprava silniční. Hlubokými změnami stále prochází také doprava osobní, zřejmý je nárůst individuální automobilové dopravy doprovázený poklesem zájmu o veřejnou hromadnou dopravu jak silniční, tak ţelezniční. Ke všem těmto ekonomicky podmíněným změnám ještě přistupuje 51


neujasněnost státní dopravní politiky, coţ se projevuje zejména v podmínkách pro pravidelnou veřejnou osobní dopravu. Dopravní polohu města v těsné blízkosti dálnice D2 Brno – Břeclav – Bratislava a ţelezničního mezinárodního koridoru Berlín – Praha – Budapešť, můţeme označit za exponovanou. Dopravně je poloha města v rámci kraje velmi výhodná, stejně jako poloha v rámci Evropy a České republiky. Katastrální území města je součástí kontinentální urbanizační osy ve směru západvýchod (ZSZ – VJV) a je v blízkosti urbanizační osy sever-jih (SSV – JJZ; viz kapitola 2.1). Konfigurace území města v nevelké vzdálenosti od Brna na jihovýchod, ve směru dálnice D2 dává dobré předpoklady pro dostupnosti z jednotlivých částí kraje, státu i Evropy. Pro dopravní dostupnost je významná příznivá poloha vůči komunikačním koridorům, dostupnost veřejnou dopravou vůči Brnu. Město lze v současné době zařadit mezi skupinu menších středisek v nejbliţších vzdálenostních zónách kolem Brna (do 30 km včetně), tradičně funkčně provázaných s Brnem v rámci téţe aglomerace. Vzdálenost mezi městem a obcemi správního obvodu je do 22 km na sever a východ a do 12 km jihu a západě. Poloha města na nebo v blízkosti hlavních dopravních koridorů je výhodná z hlediska dopravní dostupnosti. Vytváří vzhledem k rostoucímu vlivu dopravy v společnosti významný potenciál růstu. Na druhé straně vytváří jiţ v současnosti, a pokud nebude předmětem řešení, bude významně v budoucnu zvyšovat negativní působení z hlediska obsluţnosti a propustnosti sídla. Lze předpokládat výrazný nárůst související s rozvojem průmyslových aktivit v místní části Šakvicenádraţí, ale i ve stávajících výrobních areálech v prstenci kolem města. Toto má negativní dopady nejen ve zvyšujícím se počtu vozidel všech druhů zabezpečujících přepravu mezi provozovnami, ale i distribuci mimo město s vyuţitím nájezdu na dálnici D2 přímo ve městě. Řešení těchto negativ můţe být pouze ve spolupráci města se státními orgány a organizacemi a Jihomoravským krajem. SILNIČNÍ DOPRAVA Středem katastru města ve směru severozápad – jihovýchod prochází dálnice D2 vedoucí z Brna na hraniční přechod Břeclav/Brodské na Slovensko, která je v úseku Brno – Bratislava zařazena pod číslem E65 do sítě evropských silnic a do sítí TINA (Transport Infrastructure Needs Assessment). Význam této silnice lze demonstrovat jiţ na její minulosti, kdy byla zanesena v plánech jiţ v roce 1963 a kompletní dokončení proběhlo v roce 1980. Význam této dálnice stoupl také hlavně v posledních několika letech, kdy došlo k významnému přílivu zahraničních investic do ČR. Tyto investice jsou často úzce spjaty s kvalitní infrastrukturou, coţ dokládá například masivní rozvoj zahraničních firem v okolí Brna nebo Břeclavi. Určitým nedostatkem nejen této dálnice, ale celkově všech dálnic pro malá území jsou jejich sjezdy a nájezdy. To se v plné míře týká města Hustopeče, coţ znamená, ţe všichni, kdo budou chtít najet na dálnici, budou muset nejdříve jet přes město Hustopeče nebo se napojit jiţ ve vzdálenějších nájezdech u obcí Blučina (sever) či Podivín (jih), v budoucnosti moţná u Velkých Pavlovic. Toto pro město vedle positivních efektů přináší i negativní trendy ve zvýšené zátěţi hluku, prašnosti i vibrací, samozřejmě i s riziky dopravních konfliktů. 52


Město je propojeno s ostatními sídly v regionů a širším okolí sítí silnic II. tříd. Především se jedná o silnici II/425, procházející městem souběţně s dálnicí D2. Tato komunikace má být v nejbliţších letech rekonstruována včetně vybudování kruhového objezdu v místě napojení přivaděče k D2. Všechny silnice, které jsou součástí cestní sítě v ČR, procházející městem, jsou ve vlastnictví JMK a správě SÚS JMK. Jakékoliv údrţba a rekonstrukce jsou nezávislé na městě, respektive jsou s městem pouze konzultovány. Ostatní nezařazené komunikace jsou vedeny jako místní, případně účelové. Patří do vlastnictví města. Z toho plyne povinnost jejich údrţby a oprav z prostředků města. ŢELEZNIČNÍ DOPRAVA Okrajem katastru města prochází ţelezniční trať č. 250 Brno – Břeclav – hraniční přechod Břeclav/Kúty, která je součástí tzv. „českého“ koridoru č. I (ten spojuje přes území ČR – Děčín, Ústí nad Labem, Praha, Pardubice, Česká Třebová, Brno a Břeclav Německo s Rakouskem) a zároveň je zařazena do ţelezniční části panevropského multimodálního koridoru č. IV (trasa Norimberk / Berlín – Praha – Budapešť – Istanbul). Trať č. 250 Brno – Břeclav – hraniční přechod Břeclav/Kúty , která byla usnesením vlády ČR č. 766 z 20. prosince 1995 zařazena do kategorie drah celostátních, prošla v nedávné době zásadní rekonstrukcí za účelem přizpůsobení trati vyšším moţným rychlostem vlakových souprav, jejímţ výsledkem je kromě jiného i zkvalitnění dopravy. Ze ţelezniční stanice Šakvice, které leţí na této trati v k.ú. Hustopeče u Brna, navazuje místní trať č. 254 do Hustopečí. Zároveň je tento vlakový uzel významný pro přiléhající teď jiţ cca 40 ha průmyslovou zónu. V současné době je zpracovávána ze strany provozovatele studie rekonstrukce trati č. 250 za účelem zkapacitnění přepravy. Je to součástí zaváděného integrovaného dopravního systému Jihomoravského kraje. SČÍTÁNÍ DOPRAVY V roce 2005 bylo provedeno zatím poslední (kaţdých 5 let) publikované sčítání dopravy na dálniční a silniční síti České republiky, organizované Ředitelstvím silnic a dálnic ČR. Charakteristickým rysem vývoje individuální automobilové dopravy (IAD) v ČR je trvalý růst počtu osobních automobilů a tím i jejich výkonů. V období let 1990-2004 počet automobilů vzrostl o 61,3 % a dosáhl počtu přes 3,816 milionu vozidel. To znamená, ţe na jeden osobní automobil připadá 2,68 obyvatel. Nejvyšších hodnot je přitom dosahováno v Praze. Stupeň saturace, jehoţ by mělo být dosaţeno okolo roku 2020, je odhadován na 5,230 mil. osobních vozidel (cca 1 automobil na 2 obyvatele). Z celostátního sčítání dopravy v roce 2005 vyplynulo (viz příloha 18), ţe v Hustopečsku dosahuje nejvyšší dopravní intenzity město Hustopeče. Zde dosahuje intenzita dopravy hodnot téměř 10 000 vozidel za 24 hodin. Takto vysoká čísla jsou způsobena především blízkou existencí dálnice D2. Dalším významným úsekem je komunikace druhé třídy II/425, tvořící nejdůleţitější průtah středem města Hustopeče. Vytíţenost této silnice se pohybuje mezi 5 aţ 8 tisíci automobilů během dne, coţ je způsobeno nejen velikostí města, ale také jeho funkcí přirozeného centra, kam mnoho lidí dojíţdí za prací, do škol, na úřady, za sluţbami apod., tudíţ je silně vyuţíváno i občany z okolních obcí. Mezi klidnější části města, přesto ale intenzivně dopravně vyuţívané, patří například silnice II/420. Zde intenzita dopravy stále dosahuje průměrně 3 aţ 5 tisíc vozidel za 24 hodin. Tab. č. 16 Statistické údaje o zatíţenosti komunikací v Hustopečích 2007 - 2008 53

Strategický plán rozvoje města Hustopeče Agrotec Počet vozidel

Hasiči Počet vozidel

Tech.sluţby Počet vozidel

ZŠ Komenského Počet vozidel

2007 2008 2007 2008 2007 2008 2007 2008 Leden 109 070 166 428 128 885 132 558 89 377 104 679 13 580 17 666 Únor 142 563 142 344 118 628 116 399 68 966 96 455 15 240 15 500 Březen 161 242 148 731 147 378 121 376 91 751 101 183 24 520 15 764 Duben 148 896 180 876 137 438 150 063 91 997 126 428 17 263 19 769 Květen 153 375 161 066 144 645 152 466 101 389 121 327 17 925 20 010 Červen 141 740 148 352 156 841 142 656 112 563 142 652 19 689 19 548 Červenec 147 797 157 303 147 852 143 535 109 387 138 254 16 052 24 015 Srpen 146 954 186 819 140 108 20 218 Září 148 432 131 652 107 591 15 996 Říjen 149 321 147 096 113 162 17 058 Listopad 167 878 208 892 101 911 15 976 Prosinec 156 058 136 194 91 689 17 393 Celkem: 1 773 326 1 792 320 1 219 891 210 910 4 858 4 910 3 342 578 Jeden směr/den 9 717 9 821 6 684 1 156 Oba směry/den Celkem HP: Vozidel HP/den: 4 996 447 vozidel 13 689 vozidel Poznámka: Ve statistice nejsou zahrnuta vozidla která přijíţdí od dálnice D2 a od obce Kurdějov. Pramen: MOS – Městská a obecní statistika, 2007

Celkem měsíčně vozidel 2007 340 912 345 397 424 891 395 594 417 334 430 833 421 088 494 099 403 671 426 637 494 657 401 334 4 996 447 13 689 27 378

Z výše uvedených údajů, které vychází ze stacionárních zařízení umístěných na nezatíţenějších komunikacích, vyplývá, ţe nárůst dopravní intenzity se neustále zvyšuje. Coţ z hlediska hluku a prašnosti, bezpečnosti obyvatel i návštěvníků má stále negativnější dopady. DOPRAVNÍ OBSLUŢNOST V posledních letech je velmi frekventována otázka tzv. dopravní obsluţnosti území. Problémem je disproporce mezi rostoucími náklady a klesající poptávkou, která se řeší zejména omezováním počtu spojů. Tím dojde ke sníţení nákladů, ale i k úbytku počtu cestujících, coţ opětovně vede k další redukci dopravy a nepříznivý vývoj tak stále pokračuje. Úroveň plošné dopravní obsluhy veřejnou dopravou se liší podle konkrétní situace v území. Podstatný vliv má především postavení obce v sídelním systému (počet obyvatel) a její poloha v dopravní síti (centrální, periferní). Významným faktorem rozvoje sítí veřejné dopravy je téţ koncentrace pracovních míst a s tím související dojíţďka do zaměstnání. Na rozdíl od dopravy ţelezniční, kterou to nutně čeká, autobusová doprava jiţ prošla transformací. Pomineme-li vhodnost pouţitých způsobů privatizace a některé nepříznivé organizační důsledky atomizace bývalých podniků ČSAD, nejvýraznějším důsledkem je tlak na efektivnost dopravy, který ústí právě do omezování počtu spojů. Pokud nedojde k reorganizaci systému veřejné dopravy ve smyslu zajištění kvalitnějších sluţeb, které budou schopné konkurovat individuálnímu motorismu, a tím „přitáhnout“ nové zákazníky, dojde k potvrzení výše naznačených tendencí a systém veřejné dopravy se bude dále postupně rozpadat. V zahraničí se začínají rozvíjet tzv. share systémy, které umoţňují společné vyuţití osobního automobilu více osobami, rozvíjí se i zajišťování smluvní dopravy pro vybrané cílové skupiny obyvatelstva (důchodci, děti) např. prostřednictvím taxi či mikrobusů, opominout nelze ani vlastní aktivitu obcí.

54

Celkem měsíčně vozidel 2008 421 331 370 698 387 054 477 136 454 869 453 208 463 107 0 0 0 0 0 3 027 403


V podmínkách Hustopečí zabezpečuje plošnou dopravní obsluţnost autobusová a ţelezniční doprava. Mezi největší poskytovatele autobusových sluţeb patří společnosti: BORS Břeclav nebo Adosa a.s. Rosice. Jediným ţelezničním dopravcem, který poskytuje sluţby jsou České dráhy a.s. V posledních letech se v dopravní obsluţnosti nejvíce uplatňují tzv. integrované dopravní systémy (IDS). Pod pojmem integrovaný dopravní systém se rozumí takový způsob zajištění veřejné dopravy v území, v němţ jednotlivé druhy dopravy (autobus, vlak, tramvaje…) vzájemně spolupracují a vytvářejí tak přehledný a jednoduchý systém vzájemně provázaných linek s jednotným tarifem, přepravními podmínkami a pravidelnými intervaly mezi spoji. V případě Jihomoravského kraje došlo k zahájení provozu IDS v roce 2004 u 112 obcí. K 1.9.2007 je jiţ zapojeno 367 obcí a od 1.7.2008 dojde k připojení dalších 57 obcí, coţ znamená, ţe v té chvíli bude pokrývat IDS téměř 2/3 obcí Jihomoravského kraje. Město Hustopeče spolu s celým správním obvodem se stalo součástí IDS od prosince roku 2008. Rozvojové projekty města Realizované projekty: Název projektu 12/2008 - Budování, rekonstrukce a opravy parkovacích ploch a chodníků ve městě Studie dopravního obchvatu města

Oblast zaměření

Realizátor

infrastruktura

Město

dopravakomunikace

Město

Oblast zaměření dopravakomunikace

Realizátor

Připravované projekty: Název projektu Nasvětlení přechodu pro chodce

Město

SWOT ANALÝZA - DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA SILNÉ STRÁNKY

dopravní poloha města na významných dálničních, silničních trasách nebo v blízkosti hlavních ţelezničních tras i v rámci střední Evropy blízkost mezinárodního letišť Brno,Vídeň, Bratislava malý rozsah potřeby nových komunikací

SLABÉ STRÁNKY

nedostatečné dopravní napojení do přilehlých obcí i center. poloha mimo hlavní ţelezniční trasu, propojení ţst. Šakvice a Hustopeče nízká úroveň kvality komunikací mezi obcemi chybějící cyklostezky stav hlavního průtahu, hluk, kvalita silnic špatný stav komunikací a chodníků nedostatek parkovacích ploch vysoká míra zatíţení města nákladní dopravou nahrazující ţelezniční nákladní přepravu dopravní značení (nevhodné, špatně viditelné), osvětlení ulic a semafory bezbariérové přístupy děti nemají ţádnou moţnost, kde by bezpečně mohli jezdit po městě na kole

55

Strategický plán rozvoje města Hustopeče PŘÍLEŽITOSTI

rozvoj cyklostezek navazující opravy komunikací po opravách technických sítí bezbariérové chodníky doprava mimo město silnic III. třídy mezi obcemi ( příp. rozšíření) opravit křiţovatky na Brněnské ulici kruhový objezd u aut. nádraţí vícezdrojové financování opravy komunikací a vybudování cyklostezek zpoplatnění parkovacích míst parkoviště – sídliště i střed města vybudování podzemních a nadzemních garáţí pěší zóna – náměstí a Mrštíkova spolupráce s místními podnikateli umístění retardérů ke školám a sídlištím nové rozvojové plochy pro bydlení pojmout jako obytné zóny – komplexní řešení

OHROŽENÍ

nedostatek financí na řešení dopravní situace, na opravy cest a budování cyklostezek ničení cyklotras těţkou technikou nárůst dopravy převaha tranzitní dopravy nad cílovou

7. TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA A ÚZEMNÍ PLÁNOVÁNÍ TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA Vybavenost technickou infrastrukturou je jednou ze základních charakteristik daného území. Určuje nejen kvalitu bydlení obyvatel, ale především potenciálním investorům podává informaci o tom, jak jednoduché či naopak sloţité bude napojení nové podnikatelské investice na rozvody elektřiny, plynu, zdroje vody, kanalizaci a čističku odpadních vod (ČOV). S rozvojem informačních technologií se k tomu v poslední době řadí i pokrytí signálem mobilních operátorů a moţnosti internetu. Souhrnný přehled o aktuálním stavu technické infrastruktury přináší tab. 17. Tab. 17: Stav technické infrastruktury ve městě Hustopeče v roce 2007 Název Vodovod Kanalizace a Plynofikace Elektrická Signál mobilních Veřejný Široko-pásmový obce ČOV síť operátorů internet internet Hustopeče ANO ANO ANO ANO ANO ANO ANO Pramen: Dotazníkové šetření obcí mikroregionu Hustopečsko, GaREP 2007; Malý lexikon obcí 2006, ČSÚ 2006

Rozšíření jednotlivých sítí je rozdílné a závisí na mnoha faktorech. Mezi nejdůleţitější patří poloha území vzhledem k páteřní infrastruktuře a velikost odběru či rozsah sluţby závisející na počtu připojených obyvatel případně na existenci velkoodběru (např. pro podnikatelské účely). Zásobování vodou a odkanalizování představují jednu z limitujících oblastí technické infrastruktury, která v případě nevyhovujícího stavu jiţ ve fázi územního rozhodování můţe zabránit realizaci podnikatelského záměru v daném území. Město je napojeno na obou páteřních hlavních vodovodních řádech přivádějících vodu do správního území, tj. z Vranovic a Zaječí. Celé město je pokryto vodovodními řády. Ovšem jejich stav a kapacita je značně rozdílná. Město je odkanalizováno mimo místní část Hustopeče – farma. Zároveň je kanalizace napojena na ČOV. V současné době probíhá celková rekonstrukce kanalizace a zintenzivnění ČOV. 56


Veškeré vodovodní sítě a kanalizace jsou ve vlastnictví a provozování společností Vodovody a kanalizace Břeclav, a. s., kde má město podíl akcií, mimo místní části Hustopeče-farma. Město je plynofikováno mimo místní část Hustopeče-farma. Kapacita sítě dostačuje. Územím prochází tranzitní plynovod. Dále katastrem prochází několik větví vysokotlakých plynovodů. V oblasti zásobování elektrickou energií je město plně zabezpečeno. Kapacita elektrické sítě dostačuje. V katastru (místní části Šakvice-nádraţí) se nachází rozvodna elektrické energie. Přes katastr přechází vedení velmi vysokého napětí i vysokého napětí. Důleţitou se stává otázka dostupnosti a šíření informací prostřednictvím informačních a komunikačních technologií. V tomto směru prochází nejbouřlivějším rozvojem síť internetu, jejíţ výhodou je moţnost vyuţití běţných telefonních linek. Díky tomu, ţe umoţňuje sdílet a distribuovat velké mnoţství a šíři nejrůznějších informací, se také stává jedním z důleţitých předpokladů efektivního podnikání a tím i hospodářského rozvoje. Vzhledem k celospolečenské prospěšnosti rozvoje tohoto svébytného média roste i role veřejné správy při vytváření a podpoře podmínek, za kterých je moţné tyto technologie vyuţívat a zvyšuje se potřeba zajistit jejich dostupnost pro co nejširší okruh občanů. Tyto sluţby mimo bezdrátového připojení zajišťuje původně rozvody kabelové televize firma Selfnet a O2. Rozvojové projekty města Realizované projekty: Název projektu 01/2007 - 65 TI Hustopeče 16/2007 - Osvětlení, oplocení - Prevence kriminality MVČR

Oblast zaměření infrastruktura volný čas infrastruktura

Realizátor Město

Oblast zaměření


Město

Připravované projekty: Název projektu Rekonstrukce rozvodů kabelové televize

budovy

SWOT ANYLÝZA - TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA SILNÉ STRÁNKY

SLABÉ STRÁNKY

existence vodovodní a kanalizační sítě, ČOV inţenýrské sítě internet a kabelovka

osvětlení stav vodovodní a kanalizační sítě závislost rozvodů infokanálu města (přesto, ţe město bylo spoluinvestorem) na provozovateli bez moţnosti významného vlivu při ochraně zájmů města a jeho obyvatel 3.4. OHROŽENÍ

3.3. PŘÍLEŢITOSTI oprava a modernizace vodovodní a kanalizační sítě modernizace osvětlení přeloţky sítí do země, doplnit zákresy všech sítí a rozvodů do KM kamerový systém v rizikových oblastech

neobsazení zainvestovaných rozvojových ploch nezájem koordinovat výstavbu či opravy inţenýrských sítí zhoršování kvality ţivota z důvodů nedostatečné péče o kvalitu a funkčnost

57

Strategický plán rozvoje města Hustopeče technické infrastruktury nedostatečné finanční zdroje ztráta konkurenceschopnosti infokabelu

vyuţití finančních prostředků EU ochránit území města před případnými záplavami

ÚZEMNÍ PLÁNOVÁNÍ K nástrojům ovlivňování územního rozvoje patří kromě jiného i územní plánování. Jeho prostřednictvím je regulován způsob vyuţití území, koordinována realizovaná výstavba a jiné aktivity s cílem zabezpečit soulad přírodních a civilizačních prvků. Jinými slovy – bez územního plánování není územního rozvoje. Proto je zpracování územně plánovacích dokumentů tak důleţité. V roce 2007 začal platit nový stavební zákon (č. 183/2006 Sb.), který pozměnil některé skutečnosti týkající se územního plánování. Územně plánovací dokumentací se nově na úrovni obcí rozumí pouze územní plán a regulační plán, pojem urbanistická studie jiţ nový zákon nezná. Urbanistická studie se tak stala pouze orientačním dokumentem bez právní závaznosti. Město Hustopeče má platný územní plán sídelního útvaru od roku 1995. V roce 2000 schválilo velkou změnu č. 2, kde došlo k výrazné změně koncepce rozvoje. Od roku 2003 jiţ město realizovalo dalších 10 změn, které měly významný dopad na rozvoj města. Změny reagovaly především na zabezpečení podmínek pro investory v oblasti průmyslových aktivit, sluţeb. Nutno konstatovat, ţe stávající ÚPN SÚ jiţ - má vyčerpány trendy rozvoje (mnohé rozvojové plochy nejsou realizovatelné nebo problematicky z důvodů svaţitosti, přístupu vlastníků apod.) - nezahrnuje řadu změn v území (např. pozemkové úpravy a z toho plynoucí upřesnění prvků ÚSES) - neřeší konflikty vyuţití území (např. Vymezené viniční tratě versus technické a přírodní limity) - neřeší regulativy vyuţití území v extravilánu města k ochraně ţivotního prostředí (především protierozní ochrany) vyplývajících z realizovaných pozemkových úprav - urbanistická koncepce byla postavena na znalostech a trendech vývoje z roku 1995 a je překonána. Tab. 19: Roční hodnoty vypouštění do povrchových vod na území katastru města celková občanská výroba a plocha vybavenost průmysl v ha 261 30 90 v procentech 100% 11% 34% Pramen: vlastní šetření ukazatel

komunikace městská a parkoviště zeleň 21 27 8% 10%

sportní zařízení 6 2%

bydlení 86,8 33%

Město Hustopeče má zpracovány územně analytické podklady. Z rozboru udrţitelného rozvoje vyplývají skutečnosti, které rovněţ signalizují potřebu vytvoření nového územního plánu. Nový územní plán by měl navázat na Strategický plán města a vytvořit plošné podmínky pro realizaci strategie rozvoje města. V některých případech se dnes pořizování územně plánovací dokumentace či strategických dokumentů jeví jako časově a finančně náročná činnost. Je však nutné si uvědomit, ţe z hledisek dalšího vývoje společnosti, předpokládaného územního rozvoje, vytváření podmínek pro vstup investorů do území a moţnosti vyuţití finančních zdrojů (českých i zahraničních), je jejich pořízení skutečně nezbytné. Z dosavadních zkušeností se potvrzuje oprávněnost tohoto 58


poţadavku, protoţe existence platné a aktuální územně plánovací dokumentace nebo strategického dokumentu je jednou ze základních podmínek při čerpání dotací z veřejných zdrojů. Rozvojové projekty města Ukončené projekty: Název projektu 15/2008 - Technická pomoc při zpracování ÚAP pro správní území města s r

Oblast zaměření Územně analytické podklady

Realizátor

Oblast zaměření Vyuţití území

Realizátor Město

Oblast zaměření Vyuţití území

Realizátor Město

Město

Realizované projekty: Název projektu Změny územního plánu sídelního útvaru Připravované projekty: Název projektu Nový územní plán

8. ŢIVOTNÍ PROSTŘEDÍ SLOŢKY PŘÍRODNÍHO PROSTŘEDÍ Geologie a reliéf Hlavní vliv na horninové prostředí i reliéf dnešního Hustopečí a Hustopečska mělo alpinskohimalájské vrásnění. Převáţná část území je tvořena tercierními písky a jíly a tercierními horninami zvrásněnými alpinsko-himalájským vrásněním (pískovci a břidlicemi). V jihovýchodní části byly identifikovány strukturní zlomy. V jihozápadní a severní části katastru zasahují kvartérní usazeniny (hlíny, spraše, písky a štěrky). Geomorfologicky spadá většina území do provincie Západní Karpaty. Území se skládá z několika geomorfologických jednotek – Ţdánického lesa, jih a jihozápad se dotýká Dolnomoravského úvalu (provincie Západopanonská pánev). Podle údajů České geologické sluţby výhradní loţisko cihlářských hlín leţí na katastru Hustopečí (v současné době je ovšem jiţ netěţí). Zároveň je zde evidováno jiţ nevyuţívané nevýhradní loţisko cihlářské hlíny. Sesuvy půdy mohou být podle České geologické sluţby potenciálně ohroţeny některé drobné lokality v katastru, ovšem ne jako aktivní body a plochy sesuvů. Klima Jihomoravský kraj je podnebně ovlivněn vertikální členitostí území, polohou vzhledem k převládajícím větrům a otevřeností k jihu. Většina kraje – včetně Hustopečí – spadá do teplé klimatické oblasti. Tato oblast je ještě charakteristická dlouhým, teplým létem a krátkou, mírnou zimou. Jedinou meteorologickou stanicí s dostatečně vypovídacími daty jsou Velké Pavlovice. V Hustopečích je funkční meteorologické pozorování napojené do systému Českého hydrometeorologického ústavu, ovšem jedná se o historicky krátká měření. Z důvodu absence dalších stanic byly pro nastínění základních klimatických podmínek města pouţity údaje pouze 59


ze stanice Velké Pavlovice; dochází tím sice k určitému zkreslení, ale pro vytvoření pouze všeobecné představy není toto zkreslení relevantní. Hodnoceny byly dlouhodobé normály klimatických hodnot za období 1961–1990. Hustopeče patří do poměrně teplé oblasti. Jihomoravský kraj patří k teplejším krajům ČR, dlouhodobá průměrná roční teplota se pohybuje mezi 6 – 10°C. Hustopeče se řadí spíše do vyšší části tohoto intervalu (podle údajů ČHMÚ je průměrná roční teplota ve Velkých Pavlovicích je 9,3 °C). V nejteplejším měsíci roku, červenci, se dlouhodobé roční teploty v kraji pohybují v rozmezí 16 – 18°C, ve Velkých Pavlovicích je to 19,4 °C. Naopak v nejchladnějším měsíci lednu to je pouze -2 aţ -3 °C v kraji a -1,9 °C na Hustopečsku. Z pohledu mnoţství sráţek jsou Hustopeče i Hustopečsko výrazně suché (aridní), průměrný úhrn sráţek 490,0 mm tvoří jen přibliţně tři čtvrtiny průměru ČR. Nejdeštivějšími měsíci jsou červen, červenec a květen (přibliţně 50 – 75 mm za měsíc); nejsušší jsou leden, únor a březen, kdy spadne za měsíc méně neţ 25 mm. Za tři nejsušší měsíce tedy padne přibliţně třetina sráţek jako za tři měsíce s nejhojnějšími sráţkami. Sněhová pokrývka trvá na většině území velmi krátce a dosahuje malých výšek. Navíc průměrný úhrn sráţek zahrnuje i přívalové sráţky, které ve svém důsledku často nejsou přínosem, ale spíše zdrojem negativního působení na krajinu. Nejdéle svítí slunce v červenci (252,1 h), červnu (228,6 h) a srpnu (více neţ 220 hodin měsíčně), nejméně v prosinci, lednu a listopadu (40 – 60 hodin měsíčně). V zimních měsících je tedy mnoţství slunečního svitu přibliţně pětinové. Průměrnou teplotou a trváním slunečního svitu jsou Velké Pavlovice (a generalizovaně tedy také hustopeče) v rámci ČR nadprůměrné, sráţkové úhrny jsou ovšem dosti malé. Údaje o znečištění ovzduší jsou dostupné pouze za okres Břeclav jako celek. V rámci kraje jsou měrné emise (mnoţství znečišťujících látek na obyvatele) tuhých látek, tj. zejména prachu, podprůměrné; mezi okresy kraje jsou druhé nejniţší. Stejnou pozici zaujímá okres Břeclav i co se týče emisí oxidu siřičitého (SO2). Emise oxidů dusíku (NOx) a oxidu uhelnatého (CO) jsou jen mírně nadprůměrné oproti krajským hodnotám. Podle Integrovaného registru znečištění je největším znečišťovatelem ve městě chov prasat ZVOS Hustopeče, a.s., která vypouští do ovzduší čpavek. Tyto údaje jsou z roku 2006. V současnosti jiţ firma chov prasat na území města ukončila. Hydrosféra Významnějšími toky odvodňujícími území katastru je potok Štinkavka; území náleţí do povodí Dyje, resp. Moravy. Podle údajů Výzkumného ústavu vodohospodářského je vodní tok středně znečištěn. V katastru města se kromě vodních děl Přední a Zadní rybník nenacházejí ţádné zvláště významné vodní nádrţe. Oba rybníky byly v počátku 50 - tých let vybudovány v severní části katastru na potoku Štinkavka za účelem ochrany města proti přívalovým sráţkám z tohoto území. Vzhledem k vývoji hladiny podzemních vod se staly nebeskými rybníky závislými pouze na mnoţství sráţek a výparu. Pitná voda je odebírána pouze z podzemních zdrojů přiváděných ze zdrojů v katastru Uherčic i Zaječí. Ochranná pásma vodních zdrojů ani přírodních léčivých zdrojů se v katastru města nenacházejí. Na území katastru se nenachází ţádná Chráněná oblast přirozené akumulace vod (CHOPAV).

60


Povrchovou vodu neodebírají ţádné společnosti, pouze individuálně někteří obyvatelé města v neregistrovaném mnoţství. Odpadní vody do povrchových vod vypouští řada subjektů, většina z nich má vlastní ČOV (viz tab. 19). Tab. 20: Roční hodnoty vypouštění do povrchových vod na území katastru města Méně neţ 500 tis. m3/rok

Mnoţství vypouštěné vody

500 – 10 000 tis. m3/rok

SIGNUM Hustopeče (ČOV) Vodovody a kanalizace , a.s. Břeclav Belagra – Šakvice (ČOV) Pramen: Hydroekologický informační systém VÚV T.G.M. (on-line), dostupné na http://heis.vuv.cz/ Subjekt

Územní plán VÚC Břeclavsko uvádí záplavové území Štinkavky v katastru města. Pedosféra V okolí Hustopečí se nacházejí pelosoly, tedy velmi těţké půdy, které vznikly na třetihorních jílovcích, mají středně hluboký humusový horizont. Částečně se také v katastru vyskytují černozemě. Utvořily se na spraších a třetihorních jílech a píscích. Jsou středně těţké, s vysokým obsahem humusu a neutrální reakcí. V severní části leţí ostrůvek hnědozemí přecházející do katastrů Kurdějova a Nikolčice.. To jsou středně těţké půdy, jejich reakce je slabě kyselá a obsah humusu příznivý. U Štinkavky byl identifikován drobný výskyt nivních půd, tj. půd vzniklých na říčních naplaveninách. Obsah humusu v nivních půdách je střední, prohumózněny však bývají poměrně hluboko; reakce půdy je většinou slabě kyselá aţ neutrální. Tab. č. 21: Celkové velikosti ploch půdy dle bonitní třídy v % Třída BPEJ I. II. III. IV. v ha v%

652 26,6

872 35,5

305 12,4

238 9,7

V. 311 12,7

ostatní 76 3,1

Pramen: VÚPOM 2007, vlastní výpočty

Ministerstvo zemědělství, Pozemkový úřad Břeclav zajišťuje realizaci rebonifikace ZPF , která byla zahájena v roce 2008 s termínem dokončení 07/2009.

61


Území katastru je intenzivně zemědělsky vyuţívané. V nedávné socialistické minulosti však bylo provedeno mnoho činností, které způsobily váţné škody na půdním fondu v celé ČR. Největší hrozbou pro půdu je člověkem vyvolaná zrychlená větrná a vodní eroze, kterou je ohroţeno nejméně 50 % půd rovnoměrně rozmístěných po celé republice. Je to způsobeno tím, ţe přes 70 % zemědělského půdního fondu leţí na svaţitých pozemcích (z toho polovina na svazích o sklonu větším neţ 5°). Dnes se prosazuje trend extenzifikace půdy, coţ je asi nejúčinnější opatření proti její erozi. Rovněţ negativně na půdu působí pouţívání přemíry umělých hnojiv. Pouţívání umělých hnojiv se ovšem díky restrukturalizaci zemědělské výroby v 90. letech velmi sníţilo, coţ se na vlastnostech půdy projevilo pozitivně. V současnosti je velká poptávka po ekologických výrobcích, u kterých se zakazuje pouţívání umělých hnojiv při jejich pěstování. Poslední škodlivou sloţkou půd jsou kyselé deště, které způsobují jejich zvýšenou kyselost (aţ 2 – 3 pH) a následnou neúrodnost. Město má zpracován Plán péče o krajinu v katastrálním území města Hustopeče. Tato dokumentace potvrzuje výše uvedené zobecněné závěry. Dokumentace 62


nastavuje podmínky pro realizaci předběţných, cílových i průběţných opatření k zamezení dalšího pokračování degradace půd, respektive celkového sniţování kvality ţivotního prostředí, obrácení trendů ke kvalitňování ţivotního prostředí a krajinného rázu. Biosféra Fytogeograficky se oblast řadí k panonskému termofytiku, tzn. nachází se zde teplomilná květena. Na území zasahuje pouze jedna jednotka (podokres), a to Hustopečská pahorkatina. Potenciální přirozenou vegetací jsou sprašové doubravy, v okrajových částech prvosenková dubohabřina. Na některých menších plochách je vzhledem k tamním specifickým podmínkám jiná potenciální přirozená vegetace jilmová jasenina; mahalebková a/nebo dřínová doubrava; jilmová doubrava a střemchová jasenina. Téměř na celém území katastru se nachází krajiny plošin a pahorkatin. Jihozápadní okraj území přiléhající k Novomlýnským nádrţím je tvořen zabíhajícími krajinami širokých říčních niv. Pořízené investice na ochranu ţivotního prostředí (na 1 000 obyvatel) jsou sledované pouze na úrovni okresů. V okrese Břeclav byly v roce 2005 podle statistické ročenky JMK výrazně nejvyšší ze všech okresů kraje (3 787 Kč na 1 obyvatele okresu). Dvě třetiny této částky byly věnovány na nakládání s odpadními vodami, 7,0 % na nakládání s odpady, 4,2 % na ochranu ovzduší a klimatu a 21,6 % na ostatní aktivity. Neinvestiční náklady na ochranu ţivotního prostředí byly jen o málo niţší, 3 546 Kč na 1 obyvatele okresu. Pořadí prvních dvou druhů nákladů je opačné neţ u investičních výdajů. Dvě třetiny částky připadly na nakládání s odpady, čtvrtina na nakládání s odpadními vodami. Ochrana ovzduší a klimatu se podílela jen 1,9 %, ostatní aktivity tvořily 5,9 % celkových nákladů. OCHRANA PŘÍRODY A KRAJINY Ochrana cenných přírodních hodnot je řešena vyhlášením zvláště chráněných území (ZCHÚ), podle rozlohy dané lokality se ZCHÚ dělí na velkoplošná – národní park, chráněná krajinná oblast – a maloplošná – národní přírodní rezervace, národní přírodní památka, přírodní rezervace, přírodní památka. Biologickou rozmanitost území ochraňují biosférické rezervace UNESCO. V rámci Evropské unie existuje soustava chráněných území NATURA 2000. Na Hustopečsku se nenachází ţádná velkoplošná ZCHÚ ani biosférická rezervace. Absence významných chráněných území však zjednodušuje vyuţívání krajiny, které tak není omezováno přísnými předpisy. Na území katastru se nenachází maloplošné ZCHÚ. Pouze se katastru v severní části dotýká přírodní rezervace – Kamenný vrch o výměře 6 ha. Jedná se o opuštěnou pastvinu s teplomilnou květenou v k.ú. Kurdějov. V katastru města nejsou evidovány významné krajinné prvky ani památné stromy. V katastru města se významné mokřady nenacházejí. V roce 2000 byl sepsán dokument s názvem NATURA 2000. Je to soustava mezinárodně chráněných území Evropské unie, která má za úkol maximálně dbát na ochranu vybraných oblastí v jednotlivých členských státech. Zaměřuje se na ochranu dvou oblastí. První se týká ochrany volně ţijících ptáků (tzv. směrnice o ptácích č. 79/409/EHS) a druhá se týká ochrany přírodních stanovišť, volně ţijících ţivočichů a planě rostoucích rostlin (tzv. směrnice o stanovištích č. 92/43/EHS). V květnu roku 2004 se Česká republika svým vstupem do EU zavázala dodrţovat ochranu vymezených území dle tohoto dokumentu. 63


Evropsky významných lokalit zasahují na území katastru města dvě. Ptačí oblasti se na území katastru neevidují. Tab. 22: Navrţené evropsky významné lokality (EVL) soustavy NATURA 2000 týkající se území města Hustopeče Název EVL Kamenný vrch u Kurdějova Přední kout

Rozloha (ha) 103,6 692,8

Přední kopaniny

Předmět ochrany

Katastrální území*

Suché trávníky a facie křovin, stepní trávníky Suché trávníky a facie křovin, stepní trávníky, dubohabřiny, stepní doubravy

Hustopeče, Kurdějov

Suché trávníky a facie křovin, stepní trávníky Pramen: www.ochranaprirody.cz , http://ptaci.natura2000.cz 8,9

Boleradice, Diváky, Horní Bojanovice, Hustopeče, Kurdějov, Nikolčice Hustopeče

Tab. č. 23: Plochy určené k plnění funkce prvků územního systému stability s finančními předpoklady potřeb obnovy, přestaveb, změn porostů, rekonstrukcí, novostaveb název NBC 107 Přední kout RBC 23 Starovičky LBC Přední a Zadní rybník LBC Volská hora LBC Pod silnicí LBC Terasy LBC Holiny LBC U vlčího obrázku LBC Sady kpt. Jaroše RBK 116 propojení LBC Přední a Zadní rybník a Volská hora LBK III propojení z k.ú. Popice k LBC Terasy LBK IV propojení LBC Terasy a Sady kpt. Jaroše LBK V propojení LBC Sady kpt. Jaroše a Pod silnicí LBK VI propojení LBC Pod silnicí a RBC Starovičky LBK VIII propojení RBC

plocha v ha

novostavba

Náklady v tis. Kč dopěobnova stování

76,7

rekonstrukce

poznámka funkční

3 836

15,4

4 624

funkční

17,7

5 313

funkční

3,0

1 800

navrţené

600

funkční

7,9

2 376

3,2

958

3,5

1 062

funkční

3,8

1 153

funkční

9,5

8 278

funkční - částečně

2 063


7,3

276

91

2,5

403

0,7

223

3,3

352

302

0,2

79

64

navrţený navrţený

978

1,0


funkční - částečně funkční – částečně součást NRB K 158 TD funkční

–

částečně

Strategický plán rozvoje města Hustopeče Starovičky a LBC Holiny LBK IX propojení LBC U vlčího obrázku a k.ú. Kurdějov LBK X propojení LBC Přední a Zadní rybník a k.ú. Nikolčice Plošné interakční prvky Liniové interakční prvky Vodohospodářské objekty Suchý poldr, Štinkavka, Pradlenka Prvky protierozní ochrany

součást NRB K 158 TD

1,4

funkční – částečně součást NRB K 158 TD

435

2,3

693

34,0 17,5

4 204

5,4

14 515

5 227

31,0

20 667

5 160

4 101

1 701 79

Pozemní komunikace 12,4 1 040 účelové Celkem 259,7 41 462 4 792 8 098 Pramen: Plán péče o krajinu v katastrálním území města Hustopeče 2006

42 2 691

funkční UP 90 tis. Kč Bez objektů nedokonč. pozemkových úprav k 31.1.2009 Bez objektů nedokonč. pozemkových úprav k 31.1.2009

67 083 108 053

162 405

V tab. č. 22 jsou uvedeny všechny dostupné informace známe v roce 2006. Částečně obsahují i informace vycházející z plánu společných zařízení nedokončených pozemkových úprav „Svobodná pole“. Mimo finančních potřeb na prvky protierozních opatření, plošné a liniové interakční prvky. Rozvojové projekty města Ukončené projekty: Název projektu 11/2007 - Údrţba mandlonových sadů

Oblast zaměření ţivotní prostředí

Realizátor Město

Oblast zaměření

Realizátor

ţivotní prostředí

Město

ţivotní prostředí Ţivotní prostředí

Město Město

Oblast zaměření ţivotní prostředí ţivotní prostředí ţivotní prostředí ţivotní prostředí ţivotní prostředí ţivotní prostředí

Realizátor Město Město Město Město Město Město

Realizované projekty: Název projektu 07/2008 - Kříţový vrch, regenerace zeleně, I.etapa 11/2008 - Nadace proměny Údrţba lokality Kamenec Připravované projekty: Název projektu Modernizace sběrného dvoru Regenerace větrolamů Údrţba přírodních lokalit Územní systém ekologické stability Obnova stávajících prvků ÚSES Revitalizace toku Štinkavky

SWOT ANALÝZA - ŢIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A PŘÍRODNÍ ZDROJE SILNÉ STRÁNKY

SLABÉ STRÁNKY

aktivní přístup k ochraně ŢP, četná chráněná

65

malá propagace přírodních zajímavostí a

Strategický plán rozvoje města Hustopeče území funkční systém sběru odpadů Sady kpt. Jaroše, rybníky, mandloňové sady pestrá krajina, chráněné území nově vybudovaný pomník TGM + park na Masaryk. nám. většina znečišťovatelů na okraji města nebo mimo něj ČOV a kanalizace dokončené pozemkové úpravy v katastru dotace z bytového fondu na realizaci vytápění a ohřevu teplé uţitkové vody v rod. domech za pomoci OZE město nemá rozsáhlou průmyslovou zónu, takţe je obklopeno přírodou ze značné části buď původní a nebo po opuštění intenzivní zemědělské výroby. To je třeba chránit – zejména zónu kolem rybníků.

PŘÍLEŽITOSTI

ochrany ŢP - malé povědomí o důleţitosti ochrany přírody a přírodních prvků v městské zástavbě koncentrace parkovišť stav a vyuţití areálu kpt. Jaroše hluk a emise z dopravy koncepce a údrţba městské zeleně a řešení problémů komplexní řešení energetické náročnosti budov, vyuţití obnovitelných zdrojů energie nevhodné zemědělské hospodaření černé skládky a trestání viníků rozhodující část území je ohroţena erozemi nízká úroveň vzdělání v oboru na místních školách nekomplexní přístup k řešení problémů úroveň kvality prostředí sběrného dvora chybí komplexnější kontejnerová síť pro tříděný odpad pro obyvatele činţovních a panelových domů zábor zemědělské půdy kvůli investicím stav místního hřbitova - postupná likvidace zeleně na místním hřbitově nedostatek odpočinkových míst (lavičky) se vzrostlou zelení ve městě okolí Štinkavky nevyuţití prostředí rybníků a okolí k odpočinku OHROŽENÍ

systém sběru odpadů a předcházení vzniku černých skládek, kompostování, biomasa, obnovitelné zdroje energie protihlukové stěny, zelené pásy zapojení obcí, organizací a podnikatelů při ochraně ŢP výsadba zeleně podél cest, ve městě, koncepce revitalizace krajiny botanická a ţivočišná inventarizace lokalit s výskytem chráněných druhů a jejich ochrana úprava daných zdrojů na profesionální úrovni realizace Plánu péče o krajinu ve spolupráci města, odborných pracovišť a firem, vlastníků pozemků, uţivatelů pozemků i veřejnosti provázání funkcí přírody s turismem a sportem zachování části mandloňových sadů zpracování místního programu sniţování emisí – zlepšení přístupu k dotacím z této oblasti budovat parkoviště mimo centrum města spolupráce škol, organizací a občanů při výsadbě  akce typu „Vysaď si svůj strom“

66

finance devastace zemědělské půdy zvýšená automobilová doprava pasivita v okolních obcích – údolí u rybníků zasahuje do katastru 7 obcí neochota k vyuţití větších sankcí při znečišťování odpady směřování v určitých oblastech ne úplně správným směrem úprava legislativy jiným směrem nedostatek informací z oblasti podnikatelská loby nerespektující jiné přístupy a poţadavky vandalství mládeţe po všech stránkách nezájem o stav a vývoj území ze strany města, vlastníků, uţivatelů pozemků nepřizpůsobování se trendu třídění odpadů

Strategický plán rozvoje města Hustopeče zajistit zázemí pro vlastní výdělečnou činnost – směřování k soběstačnosti (seno, částečné zalesnění, louky) zlepšení technické vybavenosti, sniţovat podíl ručních prací při údrţbě zaloţení organizace pro udrţování přírodních lokalit Kříţový kopec – zpřístupnit, upravit jako veřejný park, naučná stezka …

9. CESTOVNÍ RUCH Cestovní ruch, turismus a rekreace se v současné době staly – díky svému prostorovému rozsahu a rostoucí intenzitě – významným celosvětovým společenským jevem. Tyto dynamické společensko-ekonomické aktivity výrazně zasahují do přírodního i sociálního prostředí daného území, a to svými pozitivními i negativními vlivy. V České republice začal být význam cestovního ruchu výrazněji oceňován aţ v devadesátých letech s nástupem trţní ekonomiky. Růst návštěvnosti území můţe posílit kupní sílu obyvatel a napomoci rozvoji podnikatelského prostředí regionu. Nabídka sluţeb a jejich kvalita významně přispívají ke spokojenosti návštěvníků a ovlivňují tak jejich rozhodování, zda navštíví dané území i příště. Cestovní ruch se tak v současné době profiluje ve významné hospodářské odvětví, jehoţ rozvoj je více neţ u jiných odvětví moţné ovlivnit aktivitou veřejného sektoru. Město je nutno vnímat v rámci cestovního ruchu jako součást většího územního celku, minimálně na úrovni správního obvodu, respektive Mikroregionu Hustopečsko. Hustopečsko má spíše průměrný potenciál pro cestovní ruch. Region má dobré předpoklady z hlediska přírodních předpokladů, kdy mírně zvlněná krajina jiţní Moravy dává moţnosti rozvoje pro rodinnou rekreaci v území. Určitý počet návštěvníků se objevuje u jediné národní přírodní rezervace v mikroregionu – Pouzdřanská step. Lokalita představuje jedno z mála míst na jiţní Moravě, kde se udrţel víceméně přirozený ráz pontsko-panonské květeny v poměrně vysoké druhové pestrosti. Přírodní podmínky Hustopečska ale samozřejmě předurčují zejména pro rozvoj cestovního ruchu v oblasti vinařství a cykloturistiky. Z hlediska nejvýznamnějších atraktivit a cílů na Hustopečsku nedominuje konkrétní místo, ale rovnou celé odvětví – vinařství, coţ je velkou předností tohoto regionu a slučovacím prvkem pro společné rozvojové projekty veřejné a soukromé sféry. Samotné Hustopečsko tvoří jádrové území jedné ze čtyř Moravských vinařských podoblastí – Velkopavlovická. Ta zahrnuje 75 vinařských obcí, mnoho z nich se můţe pochlubit písemnými zmínkami o vinařství, které jsou staré více jak 750 let. Z hlediska historické dominovaly Hustopeče, a to v rámci celého území Čech a Moravy. Pro centrální část podoblasti jsou typická červená vína, jimţ dává charakter sprašová vápenitá půda s vysokým obsahem hořčíku. Viniční tratě v kopcovitém terénu, který se táhne od Ţidlochovic, přes Hustopeče, Velké Pavlovice aţ k Čejkovicím, s jiţní a jihozápadní expozicí dávají hroznům vyzrát do jedinečné kvality. Dominují odrůdy Frankovka, Modrý Portugal, Svatovavřinecké a André. Rodí se vynikající Veltlínské zelené, Ryzlink rýnský, daří se i odrůdám Neuburské a Müller-Thurgau. Na Hustopečsku se nachází několik vinařských atraktivních míst: -

Muzeum v Hustopečích – v renomovaných sklepních prostorech historického renesančního domu U Synků je umístěna stálá vinařská expozice vinařů Velkopavlovické 67


vinařské podoblasti. Vedle dobových předmětů, které slouţily k ošetřování vinic, výrobě a uskladnění vína jsou zde i panely, popisující celoroční práci na vinici, výrobu vína a staletou vinařskou Historii Hustopečska. V areálu je také umístěna vinotéka s několika degustačními programy. -

Město Velké Pavlovice – po tomto místě dostala tato vinařská podoblast jméno. Jsou zde koncentrováni jedni z největších výrobců vín na Moravě a nachází se zde největší rozloha registrovaných vinic v mikroregionu (cca 400 ha) a zároveň sedmá největší v ČR. Velké Pavlovice jsou také známé svojí šlechtitelskou stanicí vinařskou, ve které přišly na svět známé vinařské odrůdy André, Pálava, Aurelius a nově Agni.

-

Svobodná spolková republika Kraví hora (okolí obce Bořetice) – od roku 2001 je zde vyhlášena místními vinaři recesistická vinařská republika, která v oblasti CR vytváří širokou škálu aktivit a tím napomáhá aktivně k jeho rozvoji a lákání návštěvníků. Republika má svou vládu v čele s prezidentem, ústavu, znak, prapor i měnu. Snaţí se navazovat „diplomatické“ vztahy i se sousedními zeměmi jako například s Vlašským královstvím. Od roku 2006 také stojí nad Kraví horou nová rozhledna.

-

Muzeum v Kobylí – v prostorách staré měšťanské školy v Kobylí můţete navštívit nevelké muzeum, které se snaţí zachovat doklady o ţivotě dřívějších pokolení v této starobylé vinařské obci. Kromě krásných krojů jistě stojí za zhlédnutí například stylově upravená selská kuchyň či malá vinařská expozice s prodejní vinotékou vín kobylských vinařů.

-

Obec Vrbice – jednou z nejzajímavějších věcí na Vrbici jsou její vinné sklepy, které jsou v obci umístěny ve dvou lokalitách. Starší kolonie Na sklepech, která tvoří dvě spodní patra vinařských staveb v obci, vznikla v druhé polovině 17. století a dnes je součástí vesnické zástavby. Většinou jde o kamenná patrová stavení se zapuštěnými lisovnami a dlouhými klenutými sklepy. Známější lokalitou jsou vinné sklepy Stráţ. Místní zvláštností je záliba v gotickém lomeném oblouku. Ušlechtilá černá plíseň na stěnách sklepa svědčí o stabilním prostředí, které víno potřebuje ke svému zrání.

Mezi další moţnosti, které představují zejména v posledních letech silné lákadlo pro turisty, patří jistě velké příleţitosti pro provozování cykloturistiky. I tato činnost je úzce spjata s vinařstvím. Přestoţe napříč Hustopečskem neprochází ţádná významná mezinárodní nebo nadregionální cyklotrasa, patří cykloturistika k hlavní činnosti návštěvníků této oblasti často spojenou s návštěvou právě vinných sklepů. Infrastrukturu pro cykloturistiku můţeme rozčlenit na Hustopečsku do čtyř úrovní podle významnosti: 1. Regionální cyklotrasa č. 412 – tato cyklotrasa je na Hustopečsku jediná svého druhu dle klasifikace. Tato regionální trasa vede z obce Lednice aţ na nejvyšší vrchol Ţdánického lesa nazvaný U Slepice, kde se napojuje na jinou regionální trasu č.473 (Jihlava – Český Těšín). Jediná zastávka na této trase, která spadá do mikroregionu, je zastávka v obci Vrbice. 2. Moravské vinařské stezky Greenways – je dlouhodobý projekt ochrany kulturního dědictví a rozvoje vinařské turistiky na jiţní Moravě. Kaţdá z 10 vinařských oblastí má svůj vlastní okruh vinařských stezek. Všechny okruhy jsou propojené páteřní Moravskou vinnou stezkou (červená), která vede ze Znojma do Uherského Hradiště a měří 240 km. Mikroregionem prochází tři cyklostezky tohoto druhu. Výše zmíněná Moravská vinná, dále Velkopavlovická vinařská stezka, která prochází mnoha obcemi mikroregionu a Mikulovská vinařská stezka, která prochází pouze obcí Strachotín. 68


3. Naučné vinařské stezky – na území Hustopečska se nachází tři naučné stezky: a. Stezka krajem André (8 km) – Cyklostezka vede z Hustopečí přes Starovičky, Velké Pavlovice a Bořetice na Vrbici. Ve Velkých Pavlovicích vede kolem šlechtitelské stanice, kde odrůda André vznikla. b. Obecní vinařská stezka obce Němčičky (8 km) – začíná i končí přímo v obci a seznamuje návštěvníky jak z historií vinařství, tak se současným stavem výsadby vinné révy v Němčičkách. c. Naučná stezka Modré hory (13 km) – tato nejnovější naučná trasa pro cyklisty i pro pěší vznikla díky mikroregionu Modré hory a propojuje jeho členské obce Velké Pavlovice, Bořetice, Vrbice, Kobylí a Němčičky, které jsou známé především díky pěstování kvalitních odrůd červených vín. 4. Běţné cyklostezky – výše uvedenou síť různých typů cyklostezek doplňují další stezky jiţ menšího významu, které propojují po běţných komunikacích II. a III. třídy vzájemně obce Hustopečska mezi sebou. Na území Hustopečska se nachází významné mnoţství kulturně-historických památek, ale vzhledem k poloze, kdy se v jeho sousedství nacházejí významnější památky, nepatří většina z nich k primárním cílům turistů, které dokáţí vyvolat jejich zájem o návštěvu daného místa. Tímto primárním cílem mohou být pro návštěvníky ty dvě výše popsané aktivity (vinařství a cykloturistika), které by je ale bez dalších alternativních moţností například právě v podobě kulturně-historických památek nedokázaly udrţet v regionu po delší časové období. Proto je velmi důleţité tyto atraktivity propojovat a aktivně propagovat. K pozoruhodným památkám Hustopečska patří dosud turisty příliš neobjevený opevněný gotický kostel sv. Jana Křtitele v Kurdějově. Celodřevěný funkční větrný mlýn u Klobouk je zase symbolem Kloboucka. V Hustopečích je v Domě U Synků (památkově chráněný objekt) muzeum, nabízející informace o historii města a okolí a výstavní galerie. V Kobylí vybudovali muzeum zachycující vývoj této obce reprezentovaný velkým mnoţstvím dobových sbírkových předmětů. V Kloboukách u Brna se také nachází muzeum, kde nejzajímavější částí je zdejší sbírka obrázků malovaných na skle z konce 18. a z 19. století. V Divákách stojí za návštěvu Památník bratří Mrštíků umístěný v domě, který po dlouhá léta obývali. V Pouzdřanech se zase dochoval měšťanský renesanční dům, který byl renovován do podoby, kterou měl před třicetiletou válkou. Unikátní je původní malovaný trámový strop. Zajímavé jsou rovněţ dva sovětské tanky na podstavcích, které u Hustopečí a Staroviček připomínají tankovou bitvu z 2. světové války. Ze slavných osobností připomeňme T. G. Masaryka, který pravidelně jezdil do Klobouk u Brna k rodičům, studoval v Hustopečích a jehoţ rodiče jsou na hustopečském hřbitově pohřbeni. V Brumovicích se narodil spisovatel a publicista Dr. Jan Herben a v nedalekých Divákách napsali bratři Mrštíkové řadu svých dramat z venkovského prostředí a mnoho desítek let zde pobývali. Ve většině obcí regionu dodnes probíhají krojované hody. V říjnu zde probíhají Burčákové slavnosti nebo Dětská Porta v Hustopečích. Na Hustopečsku se dochovalo několik zajímavých řemeslných tradic, jako je výroba lidové keramiky v Krumvíři, zpracování orobince v Brumovicích nebo zdobení kraslic v Borkovanech. REKREAČNĚ – TURISTICKÉ FUNKCE Dominantní funkcí je středně náročná pohybová (tranzitní a denní) i pobytová turistika s převáţně letní sezónou – letní rekreace u vody (Novomlýnská nádrţ - dolní, aquaparky, 69


koupaliště, rybníky), pobyty v přírodě, cykloturistika. Potenciální rozvojové moţnosti do budoucna je moţné spojovat zejména s rozvojem dnes ţádaných forem klidné a ekologicky čisté pobytové venkovské turistiky, agroturistiky a hipoturistiky na většině území. Součástí Hustopečska je obec Němčičky, ve která se téměř jako v jediné obci na jih od Brna mohou uplatnit zimní sporty, zejména sjezdové lyţování. Zdejší klimatické podmínky této rekreační funkci příliš nenapomáhají, ale díky speciálnímu umělému travnímu povrchu a systému sněhových děl je tato sjezdovka kaţdoročně hojně vyuţívána. Provozuje se zde téměř dvacet let lyţařská škola pro děti, škola snowboardu, programy pro seniory, lyţařské kurzy nebo různé závody. Dominantní turistickou atraktivitou je také vinařství, které jiţ bylo popsáno na začátku kapitoly. Poměrně příznivé, i kdyţ selektivní šance má městská turistika spojená s návštěvou kulturněhistorických památek včetně folklórních akcí (Hustopeče, Velké Pavlovice a Klobouky u Brna). V napojení na městské oblasti se v posledních letech dostává do popředí také kongresová turistika, která dokáţe přilákat do regionu návštěvníky s nadprůměrnými příjmy. Pro tuto turistickou funkci má předpoklad pravděpodobně asi jen město Hustopeče (***hotel Centro). TURISTICKÁ INFRASTRUKTURA Turistická infrastruktura je ve stadiu rozvoje a budování. Zahrnuje širokou škálu aktivit od konstituování sítě informačních bodů, orientačního a informačního systému v území (značení stezek pro cyklisty, značení pěších turistických tras) po budování a obnovu ubytovacích a stravovacích kapacit a sluţeb. Pro zajištění funkčnosti systému je třeba vyuţít informace soustředěné v této práci a po jejich vyhodnocení a rozboru stanovit reálné priority rozvoje pro celé území podle střednědobých plánů jednotlivých obcí. Realizace záměrů obcí je závislá především na jejich vlastní iniciativě a na aktivitě místních podnikatelů a na místních i cizích investorech. Tyto aktivity jsou velmi prospěšným a ţádoucím argumentem pro případné poskytovatele dotací z fondů kraje, státu a EU při zvaţování do kterého záměru vloţí chybějící prostředky. Turistická infrastruktura se dělí na dva druhy. První typ bývá nazýván základní turistická infrastruktura a řadí se do ní ubytovací a stravovací zařízení. Druhý typ zařízení se nazývá doprovodná turistická infrastruktura a řadí se do ní v podstatě vše kromě té základní – tzn. dopravní turistická infrastruktura, pěší stezky, cyklostezky, sportoviště… Aby turisté do území přijeli a nechali v něm finance, je důleţité mít kvalitně vybudovány oba typy této turistické infrastruktury. Základní turistická infrastruktura na území mikroregionu má různá specifika. Celkový počet oficiálních lůţek Hustopečska je více neţ 2 000, coţ je vzhledem k návštěvnosti dostačující. Navíc existuje vysoký počet lůţek neoficiálních, které se nejčastěji koncentrují k vinným sklípkům a u místních obyvatel v soukromí. Na Hustopečsku se nachází široká škála moţných typů ubytovatelů od hotelů a penzionů přes turistické ubytovny a ubytování v soukromí aţ k ubytování pod vlastním stanem v kempu. Tab. 24: Počet ubytovacích zařízení a jejich lůţková kapacita města v porovnání s Mikroregionem Hustopečsko území

Moţnosti ubytování (počet zařízení / počet lůţek) Hotel Penzion Kemp Turistická ubytovna V soukromí Hustopeče 3/305 12/255 1/48 2/95 4/? Hustopečsko 8/467 43/1030-1050 3/108 16/441 22/160-200 Pramen: www.hustopecsko.net, Dotazníkové šetření obcí mikroregionu Hustopečsko, GaREP 2007

70


Jak je z tabulky vidět, obec nejlépe vybavená základní turistickou infrastrukturou je město Hustopeče, coţ je, vzhledem k počtu obyvatel, koncentraci sluţeb a lokalizace města jako jádra regionu, logické. Další významné koncentrace ubytovacích kapacit jsou jiţ v turisticky oblíbených lokalitách jako např. Bořetice, Velké Pavlovice. Lokalizace stravovacích kapacit je dvojího charakteru. Často bývá navázána na kapacity ubytovací a k tomu navíc je téměř v kaţdé vesnici pohostinské zařízení, které poskytuje občerstvení. Zařízení doprovodné turistické infrastruktury je široká škála. Jejich podrobný seznam je uveden na oficiální internetové stránce DSO Mikroregionu Hustopečsko, kde se návštěvníci mohou dozvědět veškeré informace o tomto druhu infrastruktury. Mezi tu nejvýznamnější se jistě řadí výše popsané cyklotrasy, dále například různé multifunkční sportoviště (Hustopeče, Kobylí, Kurdějov, Velké Pavlovice atd.), koupaliště a aquaparky (Hustopeče, Horní Bojanovice, Němčičky…), hipo zařízení (Popice, Uherčice, Klobouky u Brna…) a například i sjezdovku s vlekem (Němčičky). ORGANIZACE A MARKETING CR Z hlediska organizační struktury cestovního ruchu je důleţitá (a zatím ještě slabé místo) organizace nabídky turistického potenciálu celé oblasti jiţní Moravy (turistické informace a sluţby v systému turistických informačních center, propagace, reklama, prodej, tvorba turistických programů a tras). Na lokální aţ okresní úrovni je jiţ na dobré úrovni. Dosud však chybí jejich funkční propojení, resp. vybudování jednotného systému profesionální marketingové organizace, jak je obvyklé ve vyspělých turistických zemích. V tomto pohledu se jiţ podařilo v Jihomoravském kraji udělat významný krok, kdy zakládající členové Jihomoravský kraj, Statutární město Brno a Svaz obchodu a cestovního ruchu zaloţili Centrálu cestovního ruchu - Jiţní Morava. Tato organizace cestovního ruchu koordinuje rozvoj cestovního ruchu na jiţní Moravě se zaměřením na maximální vyuţití turistického potenciálu území v souladu s principy udrţitelného rozvoje. Hlavní strategické cíle, které centrála má, jsou tyto: jiţní Morava - konkurenceschopná turistická destinace zvýšení počtu návštěvníků a prodlouţení jejich pobytu zvýšení ekonomické výnosnosti cestovního ruchu K dosaţení těchto cílů se snaţí vyvíjet různé aktivity spojené s CR (tvorba produktů CR, propagační činnost, účast na veletrzích CR, vytváří informační systém…). Při těchto činnostech se snaţí komunikovat a spolupracovat s různými aktéry CR na území kraje. Na regionální úrovni se jiţ také vyprofilovala organizace cestovního ruchu (OCR) zvaná Slovácko. Přestoţe dle rajonizace České centrály cestovního ruchu (organizace Czechtourism) spadá Hustopečsko do turistické oblasti Lednicko-valtický areál, působí na území mikroregionu organizace CR, která vznikla ve vedlejší turistické oblasti Slovácko. OCR Slovácko vznikla v roce 1999 a je sdruţením právnických osob mající za cíl dlouhodobě a koncepčně rozvíjet cestovní ruch na území přirozeného turistické oblasti Slovácko. Členy sdruţení jsou obce, svazky obcí, mikroregiony, občanská a zájmová sdruţení a podnikatelské subjekty. OCR sice působí hlavně v turistické oblasti Slovácko, ale působí a nabízí své sluţby i v širokém okolí včetně Hustopečska. Hlavní náplň činnosti je velmi podobná jako u výše zmíněné centrály, ale tentokrát se vše odehrává na niţší regionální úrovni. Marketing cestovního ruchu je v českých podmínkách dodnes v mnoha případech zaměňován za pouhou propagaci turistické lokality. Důvodem je zatím příliš krátká tradice, nedostatek zkušené 71


a kvalifikované pracovní síly a celková nezralost institucionálního rámce cestovního ruchu v Česku. Propagační aktivity jsou nejvíce viditelnou a svým způsobem nejsnadnější sloţkou marketingového mixu. Proto se na ně vynakládá největší část finančních zdrojů určených na marketing. Pro organizace cestovního ruchu je propagace zpravidla první činnost, kterou začínají po svém zaloţení realizovat. V současné fázi převládá prezentace nejvýznamnějších přírodních a kulturních atraktivit regionu. Začíná se jiţ ale prosazovat tématický přístup k prezentaci území, který je zaloţen na charakteristice regionálních předpokladů pro rozvoj jednotlivých forem turistiky. Ze čtyř základních sloţek propagace (reklama, osobní prodej, podpora prodeje a interní reklama, public relations) naprosto převaţuje podpora prodeje. Hustopečsko se zaměřuje zejména na vydávání propagačních materiálů, prezentaci na domácích veletrzích či místních slavnostech a provozování internetového informačního systémů (www.hustopecsko.cz). Ostatní sloţky propagace zatím nejsou příliš rozvinuty a spadají spíše do působnosti individuálních poskytovatelů a zprostředkovatelů sluţeb (CK, CA, hotely, restaurace aj.) resp. provozovatelů turistických cílů. K šíření turistických informací v regionu napomáhají tři turistická informační centra v Hustopečích, Velkých Pavlovicích a v Kloboukách u Brna. Rozvojové projekty města Ukončené projekty: Název projektu 03/2007 - Nominační výstava vín Velkopavlovické vinařské podoblasti 05/2007 - Informace pro kaţdého 13/2007 - Slavnost a ochutnávka Svatomartinských vín

Oblast zaměření

Realizátor

vinařství

Město

cestovní ruch

TIC

vinařství

Město

Oblast zaměření

Realizátor

cestovní ruch

Město

cestovní ruch

Město

cestovní ruch

Město

cestovní ruch

TIC

cestovní ruch

MR Termál

Oblast zaměření

Realizátor

cestovní ruch

Město

Realizované projekty: Název projektu 03/2008 - Hustopeče - turistická brána jihu Moravy 04/2008 - Expedice krajem André 2008 05/2008 - Kříţem kráţem Hustopečemi za poznáním 08/2008 - TIC jako pomocník pro návštěvníky i domácí 13/2008 - Regionálne špecifiká – pridaná hodnota v kúpeľnej turistike Připravované projekty: Název projektu Vybudování odpočinkového a interpretačního místa na stezkách Gr (9/07)

72

Strategický plán rozvoje města Hustopeče SWOT ANALÝZA - CESTOVNÍ SILNÉ STRÁNKY

RUCH SLABÉ STRÁNKY

místa v okolí pořádání kulturně-společenských a sportovních akcí městské informační centrum rozvinutá infrastruktura cestovního ruchu vinařská oblast

nedostatečná infrastruktura pro rozvoj cykloturistiky propagace CR krátkodobý pobyt návštěvníků kvalitativně nedostatečně diverzifikovaná nabídka sluţeb, nedostatek ubytovacích kapacit nedostatečná spolupráce aktérů působících v oblasti CR ve městě i okolí absence informačních tabulí, směrníků a odpočinkových míst absence pestrých programů pro turisty absence komplexní péče o krajinu u rybníků i jinde nedokončení územních úprav vodního díla nové mlýny III. jako plnohodnotné rekreační oblasti (nejblíţe městu Hustopeče) větší pozornost věnovat vodní nádrţi Nové mlýny, víc ji popularizovat pro zahraniční turisty (vybudovat gastro zařízení, úprava zeleně a pláţí, starost o vodu ke koupání, rybolov) turistické aktivity jsou příliš směřovány k vinařství omezený počet parkovacích míst u restauračních zařízení malá podpora místních podnikatelů v CR můţe turista během svého pobytu vyuţít halu, stadion, tenisové kurty, poznávat památky …? stav památek a péče o ně

PŘÍLEŽITOSTI

OHROŽENÍ

rozvoj vinařské turistiky a cykloturistiky rozmístěn info tabulí a zvýšení propagace rozvoj CR přinese nové pracovní příleţitosti prodlouţení délky pobytu turistů revitalizace sportovního a rekreačního areálu a přírodních lokalit výstavba nových ubytovacích kapacit, turistických zařízení a atraktivit spolupráce aktérů v CR zpracování, udrţování, rozšiřování produktů CR naučná stezka T.G.M. obnova starých tradic a jejich vyuţití v CR (chráněná dílna – šití krojů, malování kraslic, …) vytvoření jednotného image

absence profesionálního managementu nedostatek financí na rozvoj CR, na opravu památek, na podnikání řešení jen dílčích nebo lokálních problémů oslabení kulturního charakteru města malá vůle k regionálnímu propojování aktivit bezpečnost města vandalství upadající zájem občanů o pořádaných kulturněspolečenských akcí oslabení povědomí města odliv turistů do okolních „aktivnějších“ obcí

73


10. EKONOMICKÁ SITUACE MĚSTA ROZPOČTOVÉ HOSPODAŘENÍ MĚSTA Moţnosti města realizovat své rozvojové aktivity se odvíjí od ekonomické situace. Nástrojem pro získání reálného obrazu o finančním a majetkovém stavu, disponibilních příjmech, výdajové struktuře a vztazích mezi jednotlivými toky je ekonomická analýza. Pro detailnější posouzení a pochopení vývojových procesů je velmi dobré moci srovnat vývoj jednotlivých ukazatelů v čase, nicméně pro potřeby strategie rozvoje je postačující i analýza krátkodobá. Zde se zaměřujeme na strukturu příjmů, abychom nalezli zdroje dosud slabší, které by bylo moţno rozvinout a abychom mohli posoudit příjmovou stabilitu. U výdajové stránky je z hlediska rozvojového klíčový poměr běţných a kapitálových výdajů, tyto výdajové kategorie je rovněţ nezbytné srovnat s velikostí běţných příjmů. Následující text se věnuje pouze vybraným údajům hospodaření města v letech 2004 – 2007 v porovnání s údaji obsaţenými ve Strategii rozvoje Mikroregionu Hustopečsko z roku 2005 a vybranými městy ORP v Jihomoravském kraji. Tab. 25: Rozpočtové hospodaření města Hustopeče v porovnání s vybranými obcemi v JMK v roce 2006

Výdaje

z toho běţné

Boskovice 786 314 750 124 823 631 693 123 -37 317 469 989 Bučovice 291 982 257 189 302 340 234 365 -10 357 137 685 Hustopeče 393 939 377 931 387 917 357 189 6 022 211 558 Ivančice 387 610 383 797 381 764 365 898 5 846 235 969 Kuřim 450 404 438 238 483 792 411 173 -33 387 278 833 Kyjov 785 807 746 692 774 956 711 606 10 852 443 840 Mikulov 270 126 189 656 265 355 187 498 4 771 20 357 Moravský Krumlov 279 280 267 297 269 841 249 897 9 439 158 639 Pohořelice 161 205 117 465 174 117 110 242 -12 912 8 080 Rosice 307 654 295 197 304 767 283 148 2 887 177 745 Slavkov 286 989 270 048 280 125 247 910 6 863 155 102 Tišnov 424 767 411 979 422 432 391 840 2 334 248 894 Veselí nad Moravou 674 368 627 333 710 821 603 344 -36 453 397 850 Ţidlochovice 286 123 267 457 282 542 261 794 3 581 164 721 průměr 413 326 385 743 418 886 364 931 -5 559 222 090 * Běţné výdaje na veřejnou správu po konsolidaci v přepočtu na obyvatele Pramen: IS ARIS, 2007, vlastní výpočty

74

Poměr běţných příjmů a výdajů (%)

z toho běţné

BVVS na obyv.* (v tis. Kč)

Příjmy

Výsledek Konsohospolidace daření

Podíl kapitálových výdajů (%)

Obec

Vybrané rozpočtové ukazatele Příjmy na obyvatele (v tis. Kč)

Objem hlavních sloţek rozpočtu (v tis. Kč)

71,9 45,4 66,2 42,0 47,7 65,9 36,1

15,8 22,5 7,9 4,2 15,0 8,2 29,3

20,4 15,0 24,5 14,1 14,0 22,5 22,3

108,2 109,7 105,8 104,9 106,6 104,9 101,2

10 930 6 432 5 952 9 220 9 441 11 924 7 483

46,7 36,4 57,4 46,7 51,1

7,4 36,7 7,1 11,5 7,2

15,3 23,0 19,7 15,1 17,2

107,0 106,6 104,3 108,9 105,1

5 984 4 434 5 364 6 143 8 316

56,7 89,5 54,3

15,1 17,3 104,0 7,3 30,4 102,2 14,0 19,3 105,7

11 884 3 196 7 622

počet obyvatel


Příjmy členíme do čtyř základních tříd (druhové třídění rozpočtové skladby podle vyhlášky ministerstva financí č.323/2002): daňové příjmy, nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté dotace. Celková výše příjmů na obyvatele nám umoţňuje relativní srovnání vývoje v čase. Celkové příjmy na obyvatele města Hustopeče v roce 2006 činily 66 tis. Kč. na Hustopečsku 22,8 tis. Kč. Bez Hustopečí dosahují všechny ostatní obce dohromady hodnoty 15,6 tis. Kč. Daňové příjmy jsou sloţkou rozpočtu, kterou můţe obce ovlivnit jen velmi málo a to téměř jen v oblasti poplatků. Jde o nejstabilnější část příjmů podílející se na celkových příjmech v letech 2004-2007 v průměru 30 %, od 26% (2004) do 35% (2005). Průměr v Mikroregionu Hustopečsko v roce 2005 činil 35%. Rozpočtovým určením daní je daňový výnos jednoznačně rozklíčován mezi obce a existuje úzký vztah mezi velikostí obce a jejími daňovými příjmy. Nedaňové příjmy jsou specifickou sloţkou příjmů úzce spojenou s majetkem obce a s její nadstandardní činností (podnikání, investice apod.). Nedaňové příjmy jsou z velké části odvislé od podnikatelské atraktivity území. Mezi nejčastější nedaňové příjmy patří příjmy z pronájmu majetku. Nedaňové příjmy tvoří průměrně 13%, 10% v roce 2007 a 16% v roce 2005 příjmů města oproti průměru v Mikroregionu Hustopečsko v roce 2005 - 7,4 %. Kapitálové příjmy jsou obvykle nepravidelně se vyskytující příjmy plynoucí z jednorázového prodeje majetku (hmotného, akcií, majetkových podílů apod.) či z přijatých darů. Důleţitou zásadou je, ţe tyto finanční prostředky by neměly být pouţívány na běţné výdaje, ale měly by být znovu investovány. V rozpočtu města se podílely průměrně 2 %, v Mikroregionu Hustopečsko stejně. Dotace jsou chápány jako nenávratně poskytnuté peněţní prostředky ze státního rozpočtu, krajských rozpočtů, účelových fondů či fondů EU, za něţ neexistuje protiplnění (jde o jednostranný transfer). Rozpočty obcí nejsou soběstačné a obce pro zajištění základních potřeb obyvatelstva potřebují dodatečné prostředky. Podle způsobu přidělování dělíme dotace na nárokové a nenárokové. Nárokové dotace jsou přesně vymezené finanční toky určené na provoz základních, státem garantovaných, zařízení (především v oblasti školství a zdravotnictví), provozování vybraných sluţeb a realizaci státní správy v přenesené působnosti. Tyto prostředky jsou vymezeny zákonnými prostředky a mají na ně nárok všechny obce s příslušnou aktivitou. Tyto dotace plynou ze státních čí krajských rozpočtů podle pravomocí v dané oblasti a jejich toky jsou charakterizovány jako souhrnný finanční vztah mezi státním rozpočtem a rozpočtem obcí. Částky nárokových dotací na Hustopečsku jsou aţ výjimky poměrně nízké: u malých obcí v řádech tisíců, u větších obcí ve výši několik málo stotisíců. Město Hustopeče je v tomto směru z důvodů naplnění zákonných povinností výjimečné. Nárokové dotace činí průměrně 44% celkových příjmů. Nenárokové dotace potom můţeme vymezit jako rozdíl mezi celkovými přijatými dotacemi a celkovou sumou souhrnného finančního vztahu mezi státním rozpočtem a rozpočtem obcí či jako sumu dotací získaných na základě ţádostí obcí na konkrétní projekty a aktivity. Nenárokové dotace jsou převáţně účelově zaměřeny a jejich získání závisí na řadě okolností. Právě získaná výše nenárokových dotací ukazuje na aktivitu vedení dané obce i na schopnost obce realizovat rozvojové projekty. Obce Hustopečska jsou v oblasti získávání dotací označovány za úspěšné. Dotace tvořily v roce 2006 téměř 55 % příjmů, nicméně tento podíl se pohybuje mezi 3,6 % aţ po 70,3 %. Město Hustopeče ročně získá do rozpočtu průměrně 10 % finančních prostředků, a to od 5% (2005) do 13% (2007). V tomto případě je porovnávání s obcemi ne zcela vypovídající. Vysoká procenta získaných dotací v některých obcích jsou dána realizací projektů kanalizací a ČOV, coţ jsou minimálně desetimiliónové rozpočtové poloţky. V rozpočtu obcí, které se pohybují v relacích 2 – 47 mil. Kč příjmů jsou tyto značně zkreslující. Z dostupných informací lze srovnat dotační úspěšnost města s ostatními obcemi s rozšířenou působností v rámci České republiky. Z dat vyplynulo, ţe v období let 2006 – 2007 činil průměr výše získaných dotací na občana měst zahrnutých v šetření 4,2 tis. Kč ve srovnání 23 měst 75


s počtem obyvatel 6 – 51 tisíc. Nejvíce výši průměru ovlivnilo 8 měst s výší ukazatele nad 8 tis. Kč. Ostatní se pohybovaly do 3 tis. Kč na obyvatele. U města činí tento ukazatel 1,8 tis. Kč. Ač se zdá být rozdíl velmi výrazný, je třeba vzít v úvahu dotace na protizáplavová zařízení a opatření či investice do rozvoje investičních ploch pro výrobu, coţ nebylo moţné blíţe kvantifikovat. Město je v porovnání vyplývající z tohoto šetření na 15. – 17. místě. Obr. 11: Celkové příjmy na obyvatele a struktura příjmů v obcích Hustopečska v roce 2006

Příjmovou stránku rozpočtu města můţeme hodnotit příznivě. Existují předpoklady pro intenzivnější získávání prostředků na realizaci rozvojových projektů města. Rozpočtové výdaje členíme dle charakteru dopadu (dlouhodobost: provoz x investice) na běţné a kapitálové. Podíl kapitálových výdajů na celkových výdajích dává jednoznačnou informaci o investiční aktivitě obce. Na rozvoj majetku obce, jako základu pro uspokojování potřeb občanů, je třeba vynakládat určitý podíl z celkových výdajů. Obecně se doporučuje dlouhodobý průměr podílu kapitálových výdajů na přibliţně 20-30 %, záleţí však na aktuální vybavenosti obce. Tento ukazatel je v případě města Hustopeče naplněn poprvé ve sledovaném období v roce 2007 – ve výši 23%. V předchozích letech dosáhl hodnoty 19% - 2004, 9% - 2005 a 17% - 2006. Převládají stále investice do zanedbané či ještě neexistující infrastruktury. Investice do infrastruktury jsou jasnou prioritou místních samospráv v České republice. Na rozdíl od toho se aktivity v rozvinutých zemích západní Evropy soustřeďují mnohem více na ”měkčí” opatření, jako je rozvoj lidských zdrojů, včetně vytváření pracovních míst a podpory podniků. Tab. 26: Porovnání výdajů dle odvětví

Obec

Skupiny běţných výdajů v % 1-2 3-5 - Sluţby 6-Všeobecná Průmyslová a pro veřejná správa ostatní odvětví obyvatelstvo a sluţby hospodářství

76

Skupiny kapitálových výdajů v % 1-2 3-5 - Sluţby 6-Všeobecná Průmyslová a pro veřejná správa ostatní odvětví obyvatelstvo a sluţby hospodářství

Strategický plán rozvoje města Hustopeče 2006 2007 2006 2007 Boskovice 1% 1% 18% 21% Bučovice 1% 0% 20% 26% Hustopeče 1% 1% 26% 25% Ivančice 2% 1% 19% 22% Kuřim 2% 2% 17% 21% Kyjov 2% 1% 23% 25% Mikulov 3% 5% 42% 47% Moravský Krumlov 1% 1% 19% 23% Pohořelice 1% 1% 32% 35% Rosice 1% 1% 20% 22% Slavkov 0% 1% 21% 27% Tišnov 2% 1% 21% 24% Veselí nad Moravou 1% 1% 19% 25% Ţidlochovice 1% 1% 17% 19% průměr 1% 1% 21% 24% Pramen: IS ARIS, 2007, vlastní výpočty

2006 65% 57% 65% 75% 67% 67% 26%

2007 64% 63% 63% 72% 70% 65% 32%

2006 3% 13% 2% 1% 4% 1% 13%

2007 0% 2% 0% 2% 1% 4% 2%

2006 13% 9% 4% 3% 11% 7% 16%

2007 13% 9% 7% 2% 7% 5% 15%

2006 0% 0% 2% 0% 0% 0% 0%

2007 0% 0% 4% 1% 0% 0% 0%

73% 30% 72% 67% 70%

68% 32% 71% 69% 68%

1% 22% 2% 1% 4%

6% 8% 4% 0% 5%

7% 14% 4% 9% 3%

1% 24% 1% 1% 2%

0% 0% 1% 1% 0%

0% 0% 1% 2% 0%

65% 75% 64%

67% 72% 65%

7% 0% 4%

2% 1% 2%

7% 6% 8%

5% 6% 6%

1% 1% 1%

0% 0% 1%

V případě běţných výdajů je naprostá většina prostředků soustředěna do skupiny 2-Průmyslová a ostatní odvětví hospodářství (patří sem zejména doprava a vodní hospodářství), 3-Sluţby pro obyvatelstvo (vzdělávání, kultura, bydlení, komunální sluţby, územní rozvoj, ochrana ţivotního prostředí) a 6-Všeobecná veřejná správa a sluţby. Specifická situace je v rozpočtu skupiny 4Sociální věci a politika zaměstnanosti. Tento fakt plyne z funkce pověřeného obecního úřadu, resp. obce s rozšířenou působností, kdy se zde přerozdělují příspěvky v sociální oblasti (13 % celkových výdajů). Celkově šlo 64-65 % výdajů města na všeobecnou veřejnou správu a sluţby, 21-24 % provozních výdajů v oblasti sluţeb pro obyvatelstvo. Tyto podíly korespondují s celkovými průměry porovnávaných měst Jihomoravského kraje. Které se v roce 2003 staly obcemi s rozšířenou působností, kdyţ v předcházejícím období byly pouze jako Hustopeče pověřenou obcí.. Obdobná situace je i u kapitálových výdajů, kdy se prostředky mimo tři zmíněné skupiny vyskytují poměrně sporadicky. Kapitálové výdaje vykazují větší rozdíly dané především vázaností na dotace, tj. obec obvykle realizuje velké investiční akce jednou za několik let. Celkově však směřoval největší podíl kapitálových výdajů do oblasti sluţeb pro obyvatelstvo. O udrţitelnosti chodu obce z hlediska finanční stability vypovídá poměr běţných příjmů a běţných výdajů – viz. informace z tabulky č. 23. Říká, zda obci po financování základních činností ještě zbývají prostředky na investice či ne. Je třeba, aby provozní výdaje byly kryty opakujícími se příjmy. Město Hustopeče tuto podmínku splňuje, a to dlouhodobě. HOSPODAŘENÍ MĚSTA HUSTOPEČE Hospodaření města dává reálný obraz jeho moţností vstupovat svými prostředky do aktivit rozvoje. Pro pochopení města jako ekonomického systému, fungujícího se samostatným rozpočtem a relativně nezávisle ve vazbě na rozpočty jednotlivých obcí je důleţitá i analýza jeho hospodaření. Tab. 27: Vývoj hospodaření města Hustopeče v letech 2004-2007 Kategorie Třída 1 - Daňové přjmy Třída 2 - Nedaňové příjmy

č.řádku 4010 4020

77

2004 50 819 23 434

2005 58 820 27 214

2006 59 102 25 858

2007 64 065 23 128

Strategický plán rozvoje města Hustopeče Třída 3 - Kapitálové příjmy Třída 4 - Dotace příspěvky na výkon státní správy příspěvky na sociální péči potřebným nenárokové dotace pro rozvoj města

4030 4040

3 814 117 497 55 258 40 178 22 061

4 966 75 981 25 381 41 932 8 668

2 529 94 891 26 007 48 981 19 903

6 659 135 595 26 757 78 500 30 338

Příjmy celkem po konsolidaci Třída 5 - Běţné výdaje Třída 6 - Kapitálové výdaje

4200 4210 4220

195 564 365 077 36 825

166 981 351 099 14 712

182 380 357 189 30 728

229 447 446 076 53 111

197 013

155 808

176 358

230 959

Výdaje celkem po konsolidaci 4430 Pramen: IS ARIS, 2007 (uvedené částky jsou vţdy v tis. Kč)

V letech 2004-2007 hospodařilo město s ustáleným rozpočtem výrazně ovlivňovaným zajištěním výkonu státní správy a výší sdílených daňových příjmů. Tab. 28: Vývoj majetku města Hustopeče v letech 2004 - 2007 Aktiva Stálá aktiva Drobný dlouhodobý nehmotný majetek Stavby Samostatné movité věci a soubory movitých věcí Drobný dlouhodobý hmotný majetek

stav pol.č. 31.12.2004 1 495 524 5 122 18 296 654

stav 31.12.2005 516 516 222 292 095

stav 31.12.2006 483 654 263 204 773

stav 31.12.2007 556 714 383 261 701

19 22

33 540 9 422

32 871 11 866

13 465 11 853

14 490 13 997

Nedokončený dlouhodobý hmotný majetek Oběţná aktiva Základní běţný účet

24 42 90

8 362 33 674 14 354

8 938 49 226 22 750

9 386 52 113 27 658

18 388 50 690 23 786

AKTIVA CELKEM Pasiva

125

529 197

565 742

535 767

607 405

Vlastní zdroje krytí stálých oběţných aktiv Fond dlouhodobého majetku Převod zúčtování příjmů a výdajů z minulých let Cizí zdroje

126 127

506 187 481 089

540 524 491 188

507 883 447 786

577 031 540 572

155 159

-3 832 23 010

5 022 25 218

9 167 27 884

4 591 30 374

PASIVA CELKEM 202 529 197 Pramen: IS ARIS, 2007 (uvedené částky jsou vţdy v tis. Kč)

565 742

535 767

607 405

Pohled na majetkovou situaci města potvrzuje dopad investičních aktivit v jednotlivých letech do rozvahy, kdy k majetku tvořenému pouze peněţními prostředky přibývaly i hmotné věci.Výrazný pokles v roce 2006 v poloţce č. 18 byl způsoben převodem majetku (staveb a zařízení ČOV a kanalizace) do vlastnictví Vodovodů a kanalizací proti navýšení akcií města v této společnosti. Výrazný podíl nárůstu majetku je dán vloţením pozemků v katastrálním území města do majetku na základě ukončovaných pozemkových úprav. V nejvyšší míře se jedná o pozemky určené ke stabilizaci krajiny. Do budoucna je nutné počítat s rozpočtovými prostředky na údrţbu a těchto ploch.

11. PROBLÉMOVÁ ANALÝZA – DOTAZNÍKOVÉ ŠETŘENÍ Názorový průzkum realizovalo město Hustopeče vlastními silami. Tento průzkum, jehoţ smyslem je zapojit „veřejnost do věcí veřejných“, dal obyvatelům Hustopečí prostor pro vyjádření svého názoru na další rozvoj města a jejich názory zohlednit při tvorbě Strategického plánu rozvoje města. Program rozvoje města je dokument který říká, jak by se město mělo dále 78


rozvíjet, co můţe ohrozit jeho budoucnost a naopak, jaké jsou silné a slabé stránky a výhody jichţ mohou Hustopeče vyuţít pro další rozvoj. Základní údaje o průzkumu (metodologie) Průzkum mezi obyvateli města probíhal v měsíci dubnu. Obyvatelé města byli dotazování prostřednictvím tištěného a elektronického dotazníku. Dotazníky byly do kaţdé domácností distribuovány jak přímo (tzn. vloţené do Hustopečských listů), tak také nepřímo (prostřednictvím internetových stránek města). Celkem bylo touto formou rozšířeno cca 2.500 dotazníků. Občané měli moţnost vyplněné dotazníky předat jednak prostřednictvím sběrných míst a dále měli moţnost dotazníky v elektronické podobě vyplnit na internetových stránkách města. Celkem bylo tímto způsobem sesbíráno a k vyhodnocení předáno 150 dotazníků (25 dotazníků bylo staţeno z webové stránky města) coţ představuje návratnost 6 %. Cílem názorového průzkumu bylo zjistit postoje občanů Hustopečí k současné situaci ve městě, a to z mnoha hledisek: přednosti, problémy s dopravou, trávení volného času, oblast bydlení atd. Zároveň se ale zjišťovaly názory lidí na další rozvoj města. Lze namítnout, ţe dotazník nepostihl v plné šíři všechny oblasti ţivota ve městě, ale to by nebylo ani moţné. Smyslem dotazníkového šetření také bylo zejména podnítit zájem občanů o dění ve městě, připravit podmínky pro komunikaci mezi občany a radnicí. V rámci veřejného setkání s představiteli města vznikne prostor pro diskusi o aktuálních problémech ţivota ve městě i o jeho dalším rozvoji. Názorový průzkum měl anketní charakter, coţ znamená, ţe: Kaţdá domácnost obdrţela jako přílohu Hustopečských listů jeden výtisk dotazníku s tím, ţe v případě potřeby byly další dotazníky k dispozici v budovách městského úřadu, v knihovně, kině a dále volně ke staţení na internetových stránkách města. Občané odevzdávali vyplněné dotazníky na sběrných místech. Pro dotazníkovou akci neexistoval ţádný výběrový vzorek občanů, kteří by měli být osloveni. Rozhodnutí vyplnit a odevzdat dotazník tak bylo na uváţení kaţdého občana staršího 15ti let, resp. domácnosti – tedy forma tzv. samovýběru. S ohledem na výše uvedené nelze tento průzkum vydávat ze reprezentativní obrázek o názorech veřejnosti v Hustopečích. Můţeme ale tvrdit, ţe kaţdý dostal stejnou moţnost účastnit se dotazníkové akce a předpokládáme tak, ţe získané odpovědi představují názory aktivních a zainteresovaných obyvatel města, kterým není ţivot ve městě a budoucnost Hustopečí lhostejná. Struktura dotázaného vzorku Podařilo se nám získat názory a informace od 150 respondentů – obyvatel města Hustopeče. Téměř tři čtvrtiny dotázaných obyvatel (71 %) můţeme povaţovat za starousedlíky, protoţe v Hustopečích ţijí jiţ déle neţ 20 let. Situaci ve městě velmi dobře znají a mohou srovnávat. Podíl nově příchozích obyvatel města (ţijících v Hustopečích méně neţ 5 let) představuje necelá desetina dotázaných (7 %). Lidé ţijící ve městě 5 – 20 let tvoří 20 % ze vzorku. Z hlediska pohlaví tvoří ţeny 49 % dotázaného vzorku a muţi 51 % coţ odpovídá struktuře běţné populace (Sčítání lidu k 31.12.2004). 47

50

42

40 30 19 20

19

12

11

10

79

0 15 - 25

26 - 35

36 - 45

46 - 55

56 - 69

70 a více


Graf č. 1 - Věková struktura respondentů Z pohledu na graf věkové struktury respondentů (Graf č. 1) vyplývá, ţe vzorek je rozloţen nerovnoměrně. Nejčastěji se do dotazování zapojili lidé ve věku 55 – 69 let (31 %) a mladí lidé ve věku 26 – 35 let (28 %). Stejně velké zastoupení (13 %) měly věkové skupiny 36 – 45 let a 46 – 55 let. Menší procento zaujala věková skupina 15 - 25 let (8 %) a skupina 70 a víceletých obyvatel města (7 %). S věkovou strukturu je obvykle spojena i ekonomická aktivita dotázaných. Polovinu vzorku tvoří lidé v zaměstnaneckém poměru a podnikatelé Graf č. 2) třetinu vzorku představují důchodci a méně neţ desetinu lidé v domácnosti. Jen okrajově byli zastoupeni nezaměstnaní a studenti. Graf č. 2 – Rozdělení ekonomické aktivity

respondentů

dle

Podnikatel, OSVČ 13%

Zaměstnanec 40%

Ţák, student 5% Nezaměstnaný

1%

(viz.

Důchodce 35% V domácnosti 6%

Z hlediska nejvyššího dosaţeného vzdělání jsou mezi dotázanými nejčastěji zastoupeni lidé s úplným středním vzděláním (s maturitou) – tvoří polovinu dotázaných. Téměř třetinu vzorku tvoří lidé s neúplným středním vzděláním resp. vyučeni. Zbývajících 23 % tvoří lidé s vysokoškolským a základním vzděláním.

Vysokoškolské 17%

Základní 6%

Střední bez maturity, vyučení 27%

Střední s maturitou 50%

Graf č. 3 – Struktura respondentů podle vzdělání

VYHODNOCENÍ ANKETNÍCH OTÁZEK Přehled anketních otázek: 1) 2) 3) 4) 5) 6)

Jak byste ohodnotili následující oblasti ve městě Co je pro Váš ţivot ve městě Hustopeče nejcennější? Jaká zařízení v oblasti sportu by měla být v budoucnu preferována? Na co by se město mělo zaměřit v oblasti péče o děti a vzdělávání? Pokud Vám nevyhovují moţnosti kulturního a společenského vyţití ve městě, co si myslíte, ţe by mělo být více podporováno? Co podle Vás nejvíce ovlivňuje kvalitu ţivotního prostředí ve městě a co by se mělo změnit 80


Jaké jsou případné problémy s dopravou ve městě? V oblasti bydlení by se město mělo zaměřit na: Jaké sluţby v oblasti zdravotní a sociální péče mají být podporovány? Které následující oblasti by město mělo zlepšit? Myslíte si, ţe jste dostatečně informování o záměrech a činnostech města? Jaké zdroje informací nejvíce vyuţíváte? Co Vy osobně vnímáte jako největší přednost města, čeho si nejvíce povaţujete, co se Vám na městě Hustopeče nejvíce líbí? 14) Co Vy osobně povaţujete za největší nedostatek města, co se Vám osobně nejvíce nelíbí? 15) Které další oblasti navrhujete projednat v rámci připravovaného strategického plánu města Hustopeče? 7) 8) 9) 10) 11) 12) 13)

Úvodní otázka 0% a) b)

80%

100%

úroveň kulturního vyţití

úroveň školských zařízení kvalita bydlení

f) dostupnost bydlení moţnosti pro výstavbu nových rodinných domů h) moţnost nakupování i)

péče o nemocné a staré občany j)

l)

60%

pracovní příleţitosti

e) g)

40%

úroveň sportovního vyţití

c) d)

20%

kvalita zdravotní péče

k) dostupnost zdravotní péče bezbariérovost města – dostupnost pro osoby s omezenou moţností pohybu m) mnoţství a kvalita veřejné zeleně

r)

n)

bezpečnost ve městě

o)

celkový vzhled města p)

nakládání s odpady

q)

práce úřadu města

komunikace úřadu města s občany s)

podpora zájmových organizací 1

2

3

4

5

Graf č. 4

– vyhodnocení odpovědi na otázku „Jak byste ohodnotili následující oblasti ve městě?“

Úkolem respondentů v této otázce bylo oznámkovat jednotlivé oblasti aktivit. Hodnocení v této otázce vycházelo ze stupnice 1-5, přičemţ nejlepší známkou byla 1, nejhorší naopak 5. Nejvíce známek 1 získalo především sportovní vyţití (45), moţnost nakupování (39), úroveň školských zařízení (35) a podpora zájmových organizací (34). V převáţné většině jsou všechny uvedené oblasti hodnoceny průměrnou známkou 2. Horší průměrnou známku (vyšší neţ 3) dosáhly kategorie dostupnost bydlení, bezbariérovost města a mnoţství a kvalita veřejné zeleně. 81


Podívejme se nyní, jak odpovídali obyvatelé Hustopečí v jednotlivých oblastech: Pracovní příleţitosti 1 Počet odpovědí v procentech

2

8 5,56%

3

40 27,78%

4

64 44,44%

5

26 18,06%

6 4,17%

Úroveň sportovního vyţití 1 Počet odpovědí v procentech

2

45 30,82%

3

69 47,26%

23 15,75%

4

5

9 6,16%

0 0,00%

4

5

13 9,03%

3 2,08%

4

5

4 2,82%

3 2,11%

4

5

Úroveň kulturního vyţití 1 Počet odpovědí v procentech

2

25 17,36%

3

67 46,53%

36 25,00%

Úroveň školských zařízení 1 Počet odpovědí v procentech

2

35 24,65%

3

79 55,63%

21 14,79%

Kvalita bydlení 1 Počet odpovědí v procentech

2

26 17,81%

3

62 42,47%

39 26,71%

16 10,96%

3 2,05%

Dostupnost bydlení 1 Počet odpovědí v procentech

2

8 5,76%

3

23 16,55%

4

47 33,81%

5

39 28,06%

22 15,83%

Moţnosti pro výstavbu nových rodinných domů 1 Počet odpovědí v procentech

2

23 16,55%

3

38 27,34%

4

33 23,74%

5

32 23,02%

13 9,35%

Moţnost nakupování 1 Počet odpovědí v procentech

2

39 26,71%

3

59 40,41%

33 22,60%

4

5

13 8,90%

2 1,37%

4

5

14 9,86%

4 2,82%

4

5

Péče o nemocné a staré občany 1 Počet odpovědí v procentech

2

20 14,08%

3

58 40,85%

46 32,39%

Kvalita zdravotní péče 1 Počet odpovědí v procentech

2

12 8,28%

3

45 31,03%

66 45,52%

18 12,41%

4 2,76%

Dostupnost zdravotní péče 1 Počet odpovědí v procentech

2

22 15,38%

3

62 43,36%

46 32,17%

4

5

12 8,39%

1 0,70%

Bezbariérovost města – dostupnost pro osoby s omezenou moţností pohybu 1 Počet odpovědí

2 6

82

3 21

4 49

5 44

17

Strategický plán rozvoje města Hustopeče v procentech

4,38%

15,33%

35,77%

32,12%

12,41%

Mnoţství a kvalita veřejné zeleně 1 Počet odpovědí v procentech

2

8 5,48%

29 19,86%

3 44 30,14%

4 52 35,62%

5 13 8,90%

Bezpečnost ve městě 1 Počet odpovědí v procentech

2

5 3,42%

48 32,88%

3 52 35,62%

4 29 19,86%

5 12 8,22%

Celkový vzhled města 1 Počet odpovědí v procentech

2

6 4,14%

66 45,52%

3 55 37,93%

4 16 11,03%

5 2 1,38%

Nakládání s odpady 1 Počet odpovědí v procentech

2

29 20,14%

61 42,36%

3 34 23,61%

4 16 11,11%

5 4 2,78%

Práce úřadu města 1 Počet odpovědí v procentech

2

17 11,81%

74 51,39%

3 45 31,25%

4

5

4 2,78%

4 2,78%

4

5

5 3,45%

7 4,83%

4

5

7 4,96%

0 0,00%

Komunikace úřadu města s občany 1 Počet odpovědí v procentech

2

24 16,55%

65 44,83%

3 44 30,34%

Podpora zájmových organizací 1 Počet odpovědí v procentech

2

34 24,11%

57 40,43%

3 43 30,50%

Hodnocení dle jednotlivých známek: 1 – nejlépe byla hodnocena úroveň sportovního vyţití (45), dále pak moţnost nakupování (39) a úroveň školských zařízení (35) 2 – nejvíce ohodnocení druhého stupně dosáhla úroveň školských zařízení (79), práce úřadu města (74) a úroveň sportovního vyţití (69) 3 – jako dobré byly kvalifikovány nejvíce kategorie kvalita zdravotní péče (66), pracovní příleţitosti (64) a celkový vzhled města (55) 4 – hůře byly ohodnoceny nejčastěji kategorie mnoţství a kvalita veřejné zeleně (52) a bezbariérovost města (44) 5 – jako nejhorší vyšly dostupnost bydlení (22) a bezbariérovost města (17)

83


Nejcennější oblasti ve městě

0

10

20

30

40

Zdravotní péče

73

Dostupné nebo příjemné bydlení

72

Moţnost pracovního uplatnění

60

70

80

65

Dobré nákupní moţnosti

52

Sportovní vyţití

38

Moţnosti dopravního spojení

35

Kulturní vyţití Jiné

50

31 6

Graf č. 5 - Nejcennější oblasti ve městě

V této odpovědi měli respondenti z nabídky vybrat maximálně tři moţné oblasti, které hodnotí jako nejcennější ve městě. Z celkového počtu dotázaných 21 % uvedlo, ţe nejcennější je pro ně zdravotní péče (21 %) a s menším rozdílem cca 19 % dostupné nebo příjemné bydlení a moţnost pracovního uplatnění (17 %). Cenná pro ţivot ve městě je také moţnost dobře nakoupit (14 %). Sportovní vyţití, moţnosti dopravního spojení a kulturní vyţití byly hodnoceny téměř stejně (9 % a 10 %). Mezi dalšími uváděnými odpověďmi byly: - relativní klid k bydlení - čisté město bez odpadků - podnikání - starost o starší občany - dobrá dostupnost do Brna a Břeclavi Sport Jiné

12

Nic mi nechybí, stávající stav je dostatečný

20

Hřiště pro organizované sporty (fotbal, volejbal)

22

Prostory pro netradiční sporty (lezecká stěna, minigolf, petanque)

37

Trasy (pro turisty, in-line bruslaře, běh atd.)

54

Cyklostezky, hypostezky

60

Volně přístupná hřiště pro různé druhy sportů

80

0

10

20

30

40

50

60

70

80

90

Graf č. 6 – Preference v oblasti sportu

Nejčastěji jmenovanými zařízeními pro oblast sportu, která ve městě jeho obyvatelé postrádají, jsou volně přístupná hřiště pro různé druhy sportů. Hřiště postrádá téměř třetina (28 %) 84


respondentů. Dále by měly být podporovány cyklostezky, hypostezky (21 %), trasy (pro turisty, in-line bruslaře, běh atd. – 19 %) a prostory pro netradiční sporty (13 %). Jako další chybějící sportovní zařízení jednotlivě respondenti zmiňovali: - squash - prostory pro nejmenší děti - fitcentrum - vinařské stezky - cvičení pro ţeny a seniory - lední plocha - vybudování komplexního sportovního areálu Péče o děti a vzdělávání 0

20

40

60

80

Dětská hřiště, místa pro hraní dětí

120

100

Prevence kriminality a protidrogová prevence

82

Volnočasové aktivity pro děti a mládeţ (akce)

80

Klubovny (místa pro setkávání dětí a mládeţe)

38

Kapacita mateřských škol

28

Celoţivotní vzdělávání (kurzy, univerzita 3 věku) Jiné

100

23 7

Graf č. 7 – Vyhodnocení otázky „Na co by se město mělo zaměřit v oblasti péče o děti a vzdělávání?“

V oblasti péče o děti a vzdělávání by se město mělo zaměřit především na dětská hřiště a místa pro hraní dětí (28 %). Značná část respondentů povaţuje za důleţité podpořit prevenci kriminality a protidrogovou prevenci (23 %) i volnočasové aktivity pro děti a mládeţ (22 %). Následuje zájem o podporu kluboven (11 %), kapacita mateřských škol (8 %) a celoţivotní vzdělávání (6 %). V poloţce jiné respondenti uvedli: - zajištění čistoty dětského hřiště na Lipové - další zařízení pro malé děti - dětské hřiště za školou Nádraţní - hřiště pro dospívající děti - vyuţití vybavených školek během víkendů V oblasti vzdělávání respondentům dále chybí moţnost nástavbového studia, formy externího vzdělávání a existence vyšší odborné školy.

85


Kulturní a společenské dění ve městě

Výstavy 5%

Naučné stezky nebo jiné formy průvodců 18%

Jiné 3%

Kino 9% Diskotéky, rockové kluby 15%

Koncerty 19% Zájmová činnost (klubovny, zájmové krouţky, ..) 16%

Divadelní představení 15%

Graf č. 8 – Vyhodnocení otázky č. 5

Z moţností, jak kulturní a společenské dění ve městě oţivit, respondenti nejčastěji podporují naučné stezky (18 %) a konání koncertů (19 %). Následují zájmové činnosti (16 %), divadelní představení (15 %), diskotéky (15 %) a kino (9 %). Pouze 5% uvedlo, ţe by se mělo konat více výstav. Jako další náměty pro oţivení dění ve městě se objevují: - módní přehlídky - rockové festivaly - podpora folkloru - zábavní pořady - taneční večery pro dospělé - zpřístupnění mandloňových sadů - informační cedule + malé posezení (rybníky, mandloňové sady, Kamenný vrch) Ţivotní prostředí

S kvalitou ţivotního prostředí jsem spokojen Intenzita odváţení odpadků

7

Jiné

22 6

Nedostatek kontejnerů na tříděný odpad

28

Hluk v okolí (rušné silnice, hospody, výrobní podniky, jiné provozy)

54

Černé skládky

57

Automobilová doprava

76

Nedostatek veřejné zeleně

84

0

10

20

30

40

50

60

70

80

90

Graf č. 9 – Co podle respondentů nejvíce ovlivňuje kvalitu ţivotního prostředí ve městě a co by se mělo změnit

86


Příčiny zhoršování stavu ţivotního prostředí ve městě vidí většina dotázaných v nedostatku veřejné zeleně (25 %) a automobilové dopravě (23 %). Dále si často stěţují na černé skládky (17%) a hluk v okolí (16 %) Z dalších důvodů jsou nejčastěji uváděny: nedostatek kontejnerů na tříděný odpad (8 %) a intenzita odváţení odpadků (7 %). Pouze 2% dotázaných jsou s kvalitou ţivotního prostředí spokojeni. Necelá desetina respondentů vyuţila moţnosti vypsat další problémy spojené s ţivotním prostředím: - venčení psů v místech, kde si hrají děti, jejich volné pobíhání a exkrementy (pokutování majitelů za neuklízení) - chybí protihluková stěna u nájezdu dálnice - neklid v nočních hodinách, ale i přes den - nedodrţování zákazu vjezdu automobilů nad 3,5 t (obytná zóna Větrná) - vandalismus - vybudování dalších parkovišť - kontrola Městkou policií - skládky v okolí, pálení odpadů na městském koupališti i brzo ráno nebo pozdě večer! - černé skládky na turistických cestách, kontejnery na papír a plast - za sídlištěm Větrná vysázet nový větrolam - město má prakticky dvě dálnice - spousta kamionů a nemá rádo od r. 1969 stromy a topoly zvláště. Ten kdo nemá rád stromy, nemá rád lidi - trestat převraceče košů a úmyslných ničitelů čehokoliv, trestat a hlídat sprejery - chybí lavičky - kvalitnější údrţba veřejné zeleně, řešení zelených ploch zahradním architektem - kamiony na Brněnské ulici - špína, prašnost, kácení stromů, potřeba více odpadkových košů, 2 roky nejsou čištěny kanalizační svody Doprava 0

20

40

60

100

120

140

120

Údrţba silnic a chodníků Mnoţství parkovacích míst ve městě

52

Bezpečnost místních komunikací

48 28

Jiné Vlakové a autobusové spojení

80

19

Graf č. 10 - Problémy s dopravou

Podívejme se nyní blíţe na dopravu a komunikace ve městě, které jsou obyvateli ve velké míře vnímána jako problematické. Nejčastěji respondenti zmiňují (téměř polovina odpovědí respondentů 46 %) údrţbu silnic a chodníků. Dále si stěţují – 19 % respondentů – na mnoţství parkovacích míst ve městě a na problémy s bezpečností místních komunikací (18 %), kam řadíme bezpečné přechody a osvětlení komunikací. Další problém byl uváděn s odstupem (7 %) – vlakové a autobusové spojení. 87


Údrţbu silnic a chodníků častěji neţ ostatní podporují představitelé zaměstnaných, lidé ve věku 56 – 69 let a respondenti se středoškolským vzděláním. Problém s parkovacími místy nejvíce zmiňovaly opět lidé ve věku 56 – 69 let se středoškolským vzděláním. Občané města mohli uvést, které místní komunikace a chodníky by potřebovali dle jejich názoru opravit. Komunikace: - Alšova (ve spodní části) - Tábory (spoj na Údolní) - ulice směřující na náměstí - stačí se projít po chodnících a projet po silnicích od světelné křiţovatky směr Komenského a jejích letitých problémech. Místo akcí pro hrstku vinařů by se to mohlo moţná opravit - Brněnská, Mrštíkova, Kollárova, Komenského, Na Hradbách, Palackého, Herbenova, Tábory, Sv. Čecha, Smetanova, Dobrovského, Třebízského, Polní, U Větrolamu, Dvořákova, Šafaříkova, Javorová, Kpt.Jaroše, Vinařská, Kosmákova, Janáčkova, Hradní, Na Úvoze - kolem poţární zbrojnice Chodníky: - Komenského, Tábory, Brněnská, Sv. Čecha, Nádraţní, Druţstevní, Školní, Dvořákova, Alšova, - chodník mezi ulicí Ţiţkovou a Tábory - přístup k Penny Marketu (kočárky, kola), oprava chodníky Brněnská - od ČSAD po Plynokov - chybí chodníky Dlouhá-Druţstevní, park Sv.Čecha-Nádraţní, MŠ Pastelka-zadní příchod Kromě v dotazníku navrţených problémů mohli respondenti sami vypsat, jaké dopravní problémy je ve městě trápí. Mezi odpověďmi bylo: - chybí zrcadlo na křiţovatce ve směru Alšova-Javorová ulice, není vidět doprava - retardéry a parkovací místa v obytných zónách - chybí semafor u koupaliště - osvětlení přechodů pro chodce - zvýraznit přechody pro chodce - více parkovacích míst, aby se uvolnily komunikace, "autobazar v centru", !nedostačující parkoviště! - placené parkoviště u Coop marketu - kde jinde se u obchodu platí? - označení na silnicích – stezka pro kola - osvětlení u garáţí na Šakvice - osvětlení ulice Tábory - vyřešit parkování zaměstnanců Plynokovu - omezují i ohroţují jak chodce tak motoristy, zneuţívají i park. Vyřešit zákaz stání (zastavení) kolem Plynokovu od křiţovatky u hotelu oboustranně - není přehled na přechodech - na autobusovém nádraţí neoznačené zastávky - s jízdními řády (cestující neví odkud co jede), v informační kanceláři nemoţnost zjistit spoje IDS JMK včetně moţnosti zakoupení jízdenek IDS - u veřejných chodníků a silnic tzv. mezizahrádky zakázat + zrušit vysazování stromů (ničí chodníky i silnici + estetika). Koupit + montáţ směrovek ulic - lepší orientace obyvatel + návštěvníků

88


- město má na svém K.Ú. podjezd dálnice s dobrou konfigurací terénu - moţnost odklonění nákladní dopravy na dálnici a následným sjezdem prostorem nájezdu čili odklonění průjezdu městem - vadí nám fotbal a míčové hry na vozovce dětí z přilehlých ulic a parkování aut 1m od obytných místností v nejuţším místě ul.Smetanovy - hlučnost dálnice, dálková nákladní doprava přes město - výstavba nadchodu nad silnicí Brno-Břeclav (např. u kina), cyklostezka na komunikacích (Brněnská) - bezbariérové chodníky - parkování aut na chodnících nebo před vstupy na chodník. Volné "nášlapné" dlaţdice na chodnících (řešit majitelé) - státní policie není vidět na ulici, mládeţ na kolečkových bruslích (vráţí do starších lidí), autobusové nádraţí je ve stavu za první republiky Bydlení

Péče o okolní prostředí 10%

Jiné 4%

Přípravu lokalit pro bydlení 36%

Vymezení rezerv bydlení pro seniory 24% Bydlení pro znevýhodněné skupiny 26%

Graf č. 11 – Priority respondentů v oblasti bydlení Nejvýznamněji označili respondenti přípravu lokalit pro bydlení (78). Další oblasti zájmu města by mělo být bydlení pro znevýhodněné skupiny (56) a vymezení rezerv bydlení pro seniory (52). Nemalý počet respondentů povaţuje za potřebné starat se o okolní prostředí, kde byly uvedeny následující místa: - Kříţový kopec - Okruţní - U Větrolamu, Větrná - kolem panelových domů Masarykovo nám, sídliště Sv.Čecha - chybí parkoviště, hřiště má prostor ale chybí prolézačky, houpačky - okolí silnic, dálnice, cesta k zahrádkářským osadám (větrolamy u rybníka), k úklidu vyuţít pracovníky z ÚP - sídliště V menší míře zazněly ještě následující odpovědi: - renovace starších nevyuţitých domů - hřiště za trţnicí - hřiště Lipová - údrţba chodníků v zimním období je trestuhodná, kdo za ni zodpovídá 89


- chybí startovací byty, velmi málo bytů 1+1 a značně předraţených - dostupnost bytů + domů pro obyčejné lidi – předraţený - město je uzavřeno ochranným pásmem vysokotlakého plynu a hlukem dálnice. V předstihu výsadba zeleně pro zklidnění hluku - bydlení pro mladé - zajistit nízkou cenu pozemků ke stavbám RD - vybudovat větrolamy na hranici K.U. Z a S Oblast zdravotní a sociální péče Jiné Specializovaná lékařská péče Občanská poradna Sociálně-právní a psychologické poradenství Sluţby pro seniory Zařízení a sluţby pro handicapované občany 0

10

20

30

40

50

60

70

Graf č. 12 – Oblasti zdravotní a sociální péče, které mají být dle respondentů podporovány

Jednou z důleţitých oblastí ţivota ve městě je oblast zdravotní a sociální, rovněţ pro plánování dalšího rozvoje města je nutné tuto oblast neopominout. Město by se mělo zapojit, a buď přímo pomoci svým občanům, nebo alespoň podporovat zajištění pomoci občanům, kteří z nějakých důvodů potřebují pro běţný ţivot zdravotní a sociální sluţby. Častými uţivateli sociálních sluţeb jsou senioři, osoby se zdravotním postiţením, rodiny s dětmi, mládeţ ohroţená drogami, ale také lidé, kteří se z různých důvodů dostanou do sociální krize a nouze. Nejvíce dotazovaných vidí potřebu podpořit zařízení a sluţby pro handicapované občany (26 %) a sluţby pro seniory (25 %). Další oblastí zájmu města by měly být sociálně-právní a psychologické poradenství (19 %), občanská poradna (14 %) a specializovaná lékařská péče (13 %). Respondenti dále uvedli jaká péče by měla být podporována: - stomatologie, gynekologie, alergologie - první pomoc, chirurgie - stomatologická pohotovost, dětská pohotovost Specializovaná - porodnice lékařská péče 13% - určitě by zde byla potřeba ještě 1 gynekologická ordinace pro Občanská Hustopeče + okolí 1+1/2 lékaře je poradna 14% málo. Hodně ţen musí dojíţdět do BV nebo BO. Ordinace praktických lékařů jsou taktéţ přecpány - je tam Sociálně-právní dlouhá čekací doba 90

a psychologické poradenství 19%

Jiné 3%

Zařízení a sluţby pro handicapované občany 26%

Sluţby pro seniory 25%


-

lékárenská pohotovost dia, kardio pediatr, ORL Proctologická ambulance a proctologická Graf č. 13 – Oblast zdravotní a sociální péče (v %) chirurgie, odborné vybavení operačních sálů konkurence spec. ambulancí (dlouhá čekací doba), revmatologie, zubní, neurologie neplacení advokátního poradenství pro občany. Město dostává od státu 5-7000 na 1 občana, proto občanovi má slouţit a ne vybírat ještě za odvoz odpadu, který patří městu. Ten dostává výběr daní z nemovitostí na tento účel. prodlouţení ordinačních hodin lékařů pedikúry pro seniory, pánské holičství

Sluţby města

Propagace města Kvalita a 16% dostupnost sluţeb pro občany 10%

Práce Městské policie 28%

Péče o památky Jiné 8% 5%

Bezpečnost ve městě 33%

Graf č. 14 – Které oblasti by město mělo zlepšit

Otázka se týkala fungování města. Třetina dotázaných obyvatel povaţuje za nutné zlepšit bezpečnost ve městě (33 %). Bohuţel v dotazníku nebylo moţné tuto odpověď blíţe specifikovat a určit tak příčiny nespokojenosti. Téma bezpečnosti ve městě by se mělo stát námětem pro další diskusi s občany města, aby se blíţe určily témata kritiky. Dle odpovědí respondentů by se město mělo nadále zaměřit na zlepšení práce Městské policie (28 %) a propagace města (18 %). Jiné: - městská policie by měla být posílena a častější výjezdy do lokalit hřbitova - mnoţí se krádeţe vandalství a černé skládky. Na Ţiţkové ulici je dům narkomanů, kteří kradou co se dá a vozí to do sběrných surovin - lepší přístup úředníků k lidem, (netýká se všech) - jsou placeni z našich peněz - dopravní situace - místní policie nedělá vůbec nic (státní) - práce Městské policie je v současné době zbytečná - neřeší problémy v nočních hodinách, buďto zvýšit stav nebo zrušit. Je to luxus který nic neřeší - sluţby a obchody - prodlouţení provozních dob - zajistit nepoškozování houpaček mládeţí, odhazování odpadků do pískoviště - sklo atd. nebezpečné pro malé děti, velký kontejner na odpad na Lipovou 91


- akce jako hody, Burčákovky, výstavy vín dát i do reklamy MF dnes, rozhlas atd. - více bude návštěv + propagace. Zajistit od pořadatelů bydlení + hlavně suché záchody – nedostatek - vyhledávání černých skládek na okrajích (nestačí jen vylepit zákaz), vypsat lístek co lze u nás koupit a kde. Případně označit na orientačních panelech (u kina apod.) - péče o čistotu města - prodej uhlí a dřeva, léta zde nenajdete zámečníky (odborné-dveřní) Občané a informovanost Ne 28%

Ano 72%

Graf č. 15 – Informování občanů o záměrech a činnostech města

Zajímalo nás, zda se dotazovaní obyvatelé Hustopečí cítí být dostatečně informování o dění ve městě. Téměř tři čtvrtiny dotázaných je spokojena a cítí se být dostatečně informována o dění ve městě, avšak jedna čtvrtina dotázaných je kritičtější a informací nemají dostatek. Skupinu respondentů, kteří se necítí být dostatečně informování, nelze nijak blíţe charakterizovat, sociodemografické ukazatele zde nehrají významnou roli. Zdroje informací Hustopečské listy 34%

Jiné 1% Úřední deska 5% Přátelé a známé 10% Internet (w ebové stránky města) 10%

Regionální tisk (Nový ţivot, Rovnost atd.) 13%

Graf č. 16 – Zdroje informací

92

Kabelová televize 27%


Na dotaz, jaké zdroje informací nejvíce respondenti vyuţívají, byla nejčastější odpověď Hustopečské lity (133), kabelová televize (109). S velkým odstupem je pak vyuţíván regionální tisk (54), internet (41), přátelé a známí (39) a úřední deska (20). Ani jeden občan neuvedl, ţe by informace nevyhledával. Z jiných zdrojů pak byly uvedeny kulturní nabídka a veřejné zasedání. Další připomínky občanů: - byl ještě rozhlas - na kabelové televizi člověk dlouho čeká neţ přečte co potřebuje a kdyţ se tam objeví důleţitá informace tzv. datum+čas tak je to jen krátce na obrazovce - veřejné zasedání Přednosti města Na konci dotazníku dostali obyvatelé města moţnost zhodnotit přednosti města a co se jim na městě nejvíce líbí. Dle dotázaných obyvatel patří k přednostem města sportovní vyţití, pořádání kulturních akcí a dostupnost lékařské péče. Další volné odpovědi jsou vypsány. Čísla v závorkách uvádějí počet respondentů, kteří napsali stejnou přednost. Děti a mládeţ, sport, kultura - sportovní vyţití (18) - sportovní akce (rally, Hustopečské skákání) (7) - koupaliště (8) a krytý bazén - moţnost kulturního vyţití (7) - zájmová činnost pro děti (CVČ) (13) - zapojení mládeţe při záchraně mandloňových sadů (2) - Celkově jako město jsou HP velmi příjemným, klidným městem. Burčákové slavnosti ukazují, jak výbornou náladu dokáţí HP v lidech vyvolat. Na druhou stranu - bohuţel. Tato akce je jen jednou v roce. A kdykoliv o víkendu HP (ne jako město), ale celkově moc moţností pro zábavu - pořádání kulturních akci (hodů, burčákových slavnosti, dechovky), Concentus Moraviae) (27) Bydlení - kvalitní bydlení (6) - dostatečná vybavenost (obchody, školy, úřady, sluţby) (7) - rekonstrukce panelových domů (5) - bytová výstavba - nákupní moţnosti (2) Ţivotní prostředí - Kříţový kopec - park na Táborech, park na Masarykově ulici (3) - okolí rybníků, Kamenný vrch Město - výhodná poloha města (12) - klidná lokalita (6) - vzhled města (2) - dostupnost do okolních měst (dálnice) (16) - dostupnost lékařské péče (nemocnice, poliklinika) (15) - propagace města na dobré úrovni, zviditelňování města (5) - údrţba starých domů (8) 93


-

náměstí (16) přirozený střed regionu moţnost pracovního uplatnění (5) spolupráce mezi městem a občany úřad s rozšířenou pravomocí (stará pošta), katastrální a finanční úřad – dostupnost úřadů 6 Centrum celoţivotního vzdělávání (5) dům U Synků (2) krematorium město vína (4) umístění radarů informovanost (Hustopečské listy, Htv) reprezentace města úspěšnými sportovci (Kuchynka, Markovič, Mikulášek, Kuchař, Caban, házenkáři, šachisté, pink-pong) domov důchodců obnova tradic hezké okolí (4) bezpečnost sociální zázemí celková vyváţenost pro potřeby občanů uvádění do pořádku geografického uspořádání města a okolí a pozemků vlastníků ponechání nemocnice velký výběr restaurací a vináren prostor pro různé zájmové skupiny vinotéka, hotel

Nedostatky města Respondenti se na konci dotazníku vyjadřovali rovněţ k nedostatkům města. Odpovědi nám jen potvrdili nespokojenost občanů se stavem chodníků a komunikací. Mezi další nedostatky patří rušná doprava přes město, práce Městské policie, údrţba města, stav zeleně ve městě, stav hřbitova a problémy s neukázněností majitelů psů. Děti a mládeţ, sport, kultura - nedostatek veřejných dětských hřišť (7) - stav dětských hřišť a jejich bezpečnost (hřiště Lipová) (3) - sportovní zařízení pro děti (3) - fotbalový areál - stadion pouze pro "vyvolené" - nepořádek na hřišti Lipová, odstraněný kolotoč - nedostatek kulturního vyţití (2) - málo koncertů pro mladé - ţádné hudební festivaly - drogy a kriminalita mládeţe Bydlení - nedostatek stavebních míst (2), předraţené - malá moţnost získání bydlení a velké ceny nemovitostí - nedostatek volných bytových prostor k pronájmu nebo ke koupi (1) Ţivotní prostředí - problémy s odpady 94


-

černé skládky v okolí města (5) nevyhovující stav pitné vody (2) mohlo by být ve městě více kontejnerů na tříděný odpad Chování "města" ke své zeleni. Jako bychom ţili uprostřed pralesa a mohli si kaţdé jaro dovolit vytvořit ve městě novou "paseku". Neodborné zacházení se zelení, špatné úpravy chodníků, nulová podpora cyklistické dopravy, údrţba města (15) , chybějí odpadkové koše nepořádek kolem popelnic a kontejnerů nerovnoměrné provádění úklidu (2) - ve městě se to hobluje dokola jak na úvratí - kolem Větrolamu je bordel - hnojiště a smetiště - navíc nebezpečí od přestárlých topolů málo zeleně (11) a parků (2) - parčíky s lavičkami, kde by si člověk poseděl ve stínu a odpočinul zeleň na letním koupališti údrţba zeleně (2) zničený Kříţový kopec (6) a jeho vyuţití

Zdravotní a sociální péče - péče o seniory a handicapované občany - zdravotnictví - přístup a postoj lékařů k dospělým - v nemocnici více specializovaných pracovišť (3) (gynekologie+porodnice) + spec.amb.gynek., logopedika, urologická, revmatologická, (úroveň dobrá ale ţádná konkurence, dlouhé objednávání), málo zubařů a praktických lékařů (nemoţnost se registrovat) Doprava a komunikace - technický stav komunikací (16) a chodníků (21) - silniční provoz (12) – rušná Brněnská, velké zatíţení středu města dopravou - příliš mnoho kamiónů ve městě (5) - staví vozy těsně za přechodem pro chodce, chodec má problém bezpečně přejít silnici po přechodu bez semaforu - osvětlení - špatné veřejné osvětlení naprosto nevyhovující nejnovějším trendům (v mnoha místech předimenzované a svítící zbytečně a na zbytečné prostory a jinde nedostatečné) - chybí cyklostezky - prašnost (2), jen sporadické čištění ulic - špatné značení ulic (chybí směrové šipky ulic) (2) - okolí mostu na ul. Brněnská (v zimě neudrţovaný - klouţe) - velké parkoviště na náměstí - i kdyţ pro nedostatek parkovacích míst je to nutné zlo - nedostatečné označení placeného parkoviště v centru - nevytváření parkovacích míst a přitom se budují nákladné pomníky - nedostatek parkovacích míst (4) - parkování - nekázeň, drzost, arogance řidičů při dlouhodobém (a přitom zakázaném) zablokování vjezdů do domů - konkrétně Mrštíkova (2) - parkování na chodnících - nedal bych stavební povolení k veřejnému objektu, pokud by u toho nebylo dostatek parkovacích míst - nedostatek parkování - u hotelu "Rustikal" + Kurdějovská, Na Hradbách Město - památník T.G.M. (6) - akce pro hrstku vinařů 95


- areál hřbitova (7) (Za největší nedostatek na který se jiţ mnoho let poukazuje je, ţe na zdejším hřbitově není vodovod, který má kdejaká vesnice dokola. Je hrozně náročné pro starší lidi stávající pumpou napumpovat vodu), stav chodníků, chybějící nářadí - bezdomovci, kteří vybírají popelnice - nepěkný vzhled města, pokud jím jen projíţdíte. Reklamní tabule při sjezdu z dálnice. - velká závislost ve všech směrech na Břeclavi - velká "tolerance" ke stále se opakujícím přestupkům (doprava, znečišťování veřejných prostranství) a problematika drog a drogově závislých a nepřizpůsobivých občanů - myslím si, ţe by se mělo více udělat s těmi mladými, kteří ruší klid pod vlivem drog a alkoholu ve společných domech jako jsou paneláky - nedostatečná činnost Městské policie (ve večerních hodinách a odpoledních hodinách) (9) - velmi nízký-malý počet městských policistů! Nejsou vůbec vidět státní policisté - pochůzkáři v ulicích u PČR! (2) - chybí odpočívadla na cestě od nádraţí k nemocnici. Všichni auta nemají a pro důchodce a nemocné lidi je to únavná cesta. Vybudovat nové veřejné záchody!!! - Zakaţte věšení prádla na balkony, které jsou do ulice. Nelíbí se nám dva neudrţované domy na ul. Brněnská - neteče zde řeka, nelíbí se nám placené parkoviště u obchodního domu. Balkony ověšené prádlem, více a častěji zprávy městského úřadu na kabelové televizi - placené parkoviště u Coop marketu - mělo by být bezplatné!! - bezohlednost majitelů psů (bez košíku, volně pobíhající psi, znečišťování okolí) (10) - T.S. hlavní náplň - sekání trávy !!! odpadky - nedodrţování nočního klidu - autobazar uprostřed města - nekulturní autobusové nádraţí (3), nedopalky u autobusového nádraţí a obchodního domu - nedostatek odborné literatury v knihovně (knihy jsou zastaralé a je jich málo, viz. psychologie) - arogance na sociálním úřadu, s pracovnicí jedinou úřednicí (bez jména a psaní) - ovzduší v okolí společnosti Gastec - průmyslový závod uprostřed města - hluk ve městě (5) - stará hasičská zbrojnice - dnes diskotéka - zrušit, zavřít, zbourat, narušuje klid - pracovní příleţitosti (5) - přístup lidí i zastupitelů samých k tomuto městu - činnost členů městské rady k vyuţití vlastního prospěchu - radní ať chodí pěšky a potkávají se s občany - podpora vietnamských podnikatelů - větší důraz na různé neplatiče - vandalismus 2 - tak jako v jiných městech vandalství na parkovištích - ukradená a propíchaná kola u aut a jiné - feťáci (3) - sprejeři - bezpečnost občanů a jejich majetku (1) - kriminalita (2) - málo informací k digitalizci kabelovky - jízda na kole po chodníku - málo prodejen potravin (v řetězcích trvale neúměrně mnoho lidí) (2) - malá konkurence prodejců 96


málo středních a vyšších škol schválení výstavby výroby krmiv pro psi a kočky (pachy budou cítit aţ ve Starovičkách) dům sluţeb na náměstí – architektura (2) horší turistická propagace města - nedostatečná nabídka atraktivních sluţeb nedostatek laviček (např. při cestě z nádraţí d nemocnice - pro starší občany), zánik čekáren na nádraţí ČSAD - větší zapojení občanů do dění města -

Strategický plán V rámci dotazníku mohli občané navrhnout další oblasti, které by měli být projednány v rámci připravovaného strategického plánu rozvoje města. Děti a mládeţ, sport, kultura - mají si děti od 6 do 18 kde hrát a scházet se? - rozšíření dětských hřišť (7) – Masarykovo nám. - úprava hřiště na ulici Sv. Čecha (za školou Nádraţní) - pořádek a čistota na dětských hřištích viz. Lipová - hlavně prostory pro matky s dětmi a mládeţ - výchova mládeţe - budoucí generace - chybí prostor pro vyţití náctiletých, koncepce (prevence kriminality) - moţnosti vyuţití volného času pro teanegery - přestavbu kina na víceúčelové zařízení - prodlouţení provozní doby krytého bazénu - sobota, neděla od 10-19 hod - vybudovat víceúčelovou halu pro zábavu, kulturní pořady, sport atd. Bydlení - určitě plánovanou výstavbu bytových a rodinných domků (4) - nové bydlení (1) , rozvoj města - lokality k bydlení Ţivotní prostředí - zeleň (6) - výsadba nové zeleně-stromů v ulicích, několikanásobně zvětšit zalesnění ve městě - vyuţití Kříţového kopce (7) (obnova parku a kulturních akcí v prostoru Kříţového kopce) - péče o větrolam, nejen řezat a kácet, ale naopak výsadba - osvěta občana v rámci třídění odpadů a kontejnery pro tříděný odpad hlavně u sídlišť - likvidace topolů ve větrolamu a jejich nahrazení stále zelenými rostlinami včetně úvahy o klidovém pásmu - černé skládky - vybudování větrníku na výr. el.energie - Stanovit hranice růstu města a s předstihem výsadbu stromů na odhlučení dálnice jejíţ největší intenzita je ve vodorovném průniku. Město nemá velkou plochu v případě jeho růstu (nález nerostných komodit) v posledních 3 letech je to jiţ potřetí, kdy se něco hledá a prý to je Zdravotní a sociální péče - zdravotnictví - zbudování ošetřovatelského ústavu pro staré občany (nemohoucí) i v okolí města - sociální sluţby Lidské zdroje, trh práce 97


- zaměřit svoji pozornost na zaměstnanost a to hlavně pro ţeny samoţivitelky - zdraví nezaměstnaní (pobírající ţivotní minimum) - zaměstnat veřejně prospěšnými pracemi - úklid města Cestovní ruch - Vinařský skanzen (repliky vinařských lisů, sklepů, selské zoo, selská restaurace, agroturistika), lázně a wellnes -(Zjištění moţného výskytu termálních pramenů kolem křiţáku) - cestovní ruch - naučné stezky - rozšíření akcí propagujících Hustopeče Město - oprava domů na náměstí (fasády), vyřešit s architekty průčelí Domu sluţeb - oţivení náměstí - noční pohotovost městských stráţníků. - mohla by se upravit kucharovka na křiţáku aby část slouţila pro kola a kopce byli blíţe od sebe - velký nedostatek laviček po městě - mikroregion - hájit zájmy i drobných zahradkářů - propagace města - zlepšení infrastruktury (školství, zdravotnictví atd) - pokusit se v rámci oprav+údrţby města spojit vţdy zúčastněné firmy v jednu akci (např. voda, plyn, elektřina) aby nedocházelo k dlouhodobému tzv. rozkopání města - okolí poţární zbrojnice - zkrášlení města - vodní reţim Hustopečska, charakter okolní krajiny (např. podpora zahrádkaření) - činnost technických sluţeb - boj proti místním drogově závislým a bezdomovcům - zlepšení Htv, lepší komunikace s občany jejím prostřednictvím (např. 2 týdny po vánocích na Htv slaví Mikuláše) - komplikované komunikace s dodavateli všech energií - pořádek v nočních hodinách - s konečnou platností se postavit k problematice hluku, rušení nočního klidu a tím boj proti problematickým osobám a kriminalitě - větší přísnost na problémové a nepřizpůsobivé občany - Marasykoro náměstí - pěší zóna, kulturní akce - umístění cirkusů a kolotočů - trošku více ruchu u trţnice, ne jen grilované kuřata - zřízení nějakého většího zábavního centra pro všechny. Jsou tu jen vinárny a za zábavou musíte mimo město - zavedení vodovodu na hřbitově - oprava brány na hřbitově - rozšíření hřbitova, oprava obvodové zdi - více klidových oblastí, laviček ve stínu - podporovat průmyslové zóny. Vystěhovat fa Worthington za město Doprava a komunikace - oprava komunikací 98


-

údrţba veřejných komunikací mnoho odpadů na komunikacích protihlukové stěny na dálnici (4) úpravu komunikace na parcele č. 724/3, 655/3 opravit chodníky a cesty ve středu města oprava chodníků (3) a jejich údrţba v zimě předláţdit Nádraţní ulici - neúnosný stav chodníků, více uklízet silnice oprava silnic (2) odklonění dopravy z centra hluk dálnice hustota dopravy omezení průjezdu kamionové dopravy přes centrum města řešení dopravní situace - průjezd městem, sjezd z dálnice rozvoj cyklistické dopravy ve městě omezit závodění aut a motocyklů po našich ulicích! Větší kontrola + postihy bezpečnost chodců a dětí označení ulic - se šipkami na sloupcích (3) - směrovky s názvy ulic a orientačních bodů ve městě rozšíření parkovacích míst ul. Sv.Čecha, Sídliště, Školní, nám. T.G.M. malá kapacita parkovacích míst v bytové zástavbě sníţit dopravu na náměstí, vybudovat parkoviště mimo náměstí (u nádraţí-vlakového) Jednání s firmou BORS - čekárna, nedostatek laviček pro cestující autobusem - děti (postávání u supermarketu) počet a rozmístění parkovacích ploch (2) vybudování objezdu města silniční dopravy a vybudování kruhových objezdů

ZÁVĚR Jednoznačným nedostatkem, který se prolíná více otázkami, jsou dětská hřiště, stav místních komunikací a stav veřejné zeleně. Kvalitu silnic a chodníků v otázce spojené s problematikou místní dopravy povaţuje za nedostatečnou 120 respondentů. V rámci dotazníků byl velmi často zmíněn poţadavek nejen na vybudování dětských hřišť (100 občanů), ale také na bezpečnost dětských hřišť, dohled nad nimi a především pravidelný úklid (rozbité láhve, psí výkaly atd.). Nevím 28%

Ano 44%

Ne 28%

Na závěr dotazníku jsme se kaţdého zeptali, zda by se chtěli zapojit do diskuse se zastupiteli města, pracovníky městského úřadu a spoluobčany při tvorbě strategického plánu města. Necelá polovina respondentů by se chtěla veřejných diskusí zúčastnit a téměř třetina zatím nebyla rozhodnuta. 4 respondenti na tuto otázku vůbec neodpověděli. Větší ochotu zapojit se do diskusí 99


vyjadřovali zaměstnaní lidé a respondenti se středoškolským vzděláním. U všech věkových kategorií s výjimkou kategorie 56 – 69 let převaţovalo kladné rozhodnutí. Názory občanů projevené v dotazníkovém šetření často odráţí nedostatečnou informovanost respondentů. Proto je třeba, aby odborní pracovníci města reagovali a prostřednictvím místních médií řádně osvětlili jednotlivé problémové okruhy, otázky a názory.

12. SOUHRN ANALYTICKÉ ČÁSTI SWOT analýzy hlavních pilířů udrţitelného rozvoje Pilíře udrţitelného rozvoje území jsou jedním ze základních cílů strategického plánování, tj. vytváření předpokladů pro výstavbu a pro udrţitelný rozvoj území, spočívající ve vyváţeném vztahu podmínek pro příznivé ţivotní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudrţnost společenství obyvatel území, který uspokojuje potřeby současné generace, aniţ by ohroţoval podmínky ţivota generací budoucích. Účinná ochrana ţivotního prostředí a šetrné vyuţívání přírodních zdrojů, kvalita podmínek pro ekonomický růst a zaměstnanost a kvalita podmínek pro sociální rozvoj, jsou třemi základními pilíři udrţitelného rozvoje území, jejichţ základní charakteristiky, rozsahy a vlivy na území města jsou popsány a vyhodnoceny v analytické části SPRMH. Následující kapitola je věnována shrnutím těchto poznatků: jednotlivým SWOT analýzám tří hlavních pilířů udrţitelného rozvoje území města a výsledkům souhrnné SWOT analýzy udrţitelného rozvoje území města na jejichţ základě je provedeno závěrečné vyhodnocení vyváţenosti územních podmínek pro zajištění udrţitelného rozvoje území města. SWOT analýzy hlavních pilířů udrţitelného rozvoje území Ke stanovení dílčích SWOT analýz pro jednotlivé pilíře udrţitelného rozvoje území města (pro sledované územní hodnoty a projevy environmentální, ekonomické a sociální), byl zvolen následující postup: 1. Sloučení jednotlivých S.W.O.T. analýz hlavních tématických okruhů 2. Vyřazení těch hodnocení S.W.O.T., které nemají vazbu na územní rozvoj a těch, které se netýkají problematik s nadmístním a místním významem. 3. Posouzení vztahu zbývajících environmentálnímu pilíři.

hodnocení

k

sociálnímu,

ekonomickému

či

4. Výběr poloţek se silnou vazbou k příslušnému pilíři. 5. Závěrečné sloučení a zobecnění vybraných poloţek u kaţdého z pilířů. Takto sestavené přehledy SWOT analýz jsou doplněny popisy charakteristických vazeb mezi jednotlivými pilíři udrţitelného rozvoje území a popisy rozsahu územních průmětů jednotlivých pilířů na území města.

100


SWOT ANALÝZA - ŢIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A PŘÍRODNÍ ZDROJE SILNÉ STRÁNKY

SLABÉ STRÁNKY

ČOV a kanalizace včetně funkčního systému sběru Koncepce péče o městskou a příměstskou zeleň odpadů Koncepce péče o krajinnou zeleň - krajina poznamenaná intenzivním zemědělstvím Dokončené pozemkové úpravy v katastru

Zábor nejbonitnějších tříd zemědělské půdy rozvojem města

Vymezení stanovených záplavových realizace ochranných opatření

území, Velký podíl území s koeficientem ekologické stability niţším neţ 1,00 (krajina s narušenými přírodními strukturami), vysoká míra ohroţení půdy působením degradačních činitelů (větrná, vodní eroze, sesuvy, hutnění podorniční půdy pouţíváním těţké mechanizace v agrotechnice aj.) Výrazná různorodost charakteru a zřetelná Překračován emisní strop pro oxidy dusíku, rázovitost krajiny, tradice vinařství a ovocnářství překračovány imisní limity denních koncentrací projevující se ve struktuře krajiny a v krajinné částic PM10 a pro benzo(a)pyren, překračování limitů hluku scéně PŘÍLEŽITOSTI

OHROŽENÍ

Realizace Plánu péče o krajinu ve spolupráci Nezájem o stav a vývoj území ze strany města, města, odborných pracovišť a firem, vlastníků vlastníků, uţivatelů pozemků pozemků, uţivatelů pozemků i veřejnosti Zpracování a sniţování emisí

zavádění

místního

Rozvoj systému sběru a třídění odpadů

programu Rozvíjení příliš intenzivní zemědělské výroby, posilování agrárního charakteru krajiny sníţenin a zanikání biologické rozmanitosti území

Zpracování a zavádění místního programu vyuţití obnovitelných zdrojů energií Zavádění integrovaných přepravních systémů pro osobní dopravu s vyšším uplatnění ţeleznice ke sníţení ekologické zátěţe území

Sniţování hodnot krajinného rázu výstavbou ve volné krajině, zábory kvalitní půdy pro výstavbu, změny zemědělských pozemků na pozemky stavební

Dotváření prostorové struktury krajiny a její estetické atraktivnosti vegetačními úpravami v souvislosti se sniţováním rizika eroze i ochrany před hlukem

Realizace záměrů, zejména ve sféře dopravní a technické infrastruktury, u kterých dochází k významnému střetu s veřejným zájmem ochrany přírody a krajiny

101


SWOT ANALÝZA – EKONOMICKÝ PILÍŘ SILNÉ STRÁNKY

SLABÉ STRÁNKY

Rozvinutá ekonomická základna, posilovaná exponovanou polohou města při hranici s Rakouskem a Slovenskem

Odvětvově vázaná ekonomická základna významných zaměstnavatelů

Dobrá vybavenost území technickou infrastrukturou (zdroje vody, pokrytí území distribučními sítěmi elektřiny a plynu)

Nevyhovující stavební a dopravně technický stav naprosté většiny úseků silnic II. a III. tř.

Dostupná kvalifikovaná pracovní síla včetně funkčního systému vzdělávacích aktivit PŘÍLEŽITOSTI

OHROŽENÍ

Nedostatek kvalifikovaných pracovních sil

Poloha na hlavních evropských a republikových silničních a ţelezničních dopravních tazích, mezinárodní letiště Brno-Tuřany

Moţnosti rozvoje průmyslových lokalit a vyuţití Nevytváření podmínek pro rozvoj ze strany města i vlastníků nemovitostí brownfields pro rozvoj ekonomiky města Pestrá nabídka pro rozmanité formy cestovního ruchu, blízkost veletrţního a kongresového centra v Brně včetně významných turistických destinací Jiţní Moravy, tradice vinařství a vinařské turistiky, atraktivní, blízkost tematicky specifických památek

SWOT ANALÝZA – SOCIÁLNÍ PILÍŘ SILNÉ STRÁNKY

SLABÉ STRÁNKY

Rozsáhlá a rozmanitá síť zařízení veřejných sluţeb, zdravotnictví a sociální péče občanského vybavení včetně vyvíjených aktivit k občanům města, okolí i návštěvníkům Vzdělanostní struktura obyvatelstva s vysokou mírou ekonomické aktivity obyvatel ve vazbě na atraktivitu bydlení ve městě

Nedostatečná nabídka startovacích a sociálních bytů – odchod mladé generace z města; nedostatek stavebních míst pro bydlení v rodinných domcích Silný provoz automobilové přepravy městem, s nedostatečnou infrastrukturou pro bezpečnou a bezbariérovou nemotorou přepravu i ve vazbě na volnočasové aktivity Dopravní poloha města na významných dálničních, Negativní dopady městského charakteru ţivota silničních trasách nebo v blízkosti hlavních spojené s asociálními jevy ve zvyšující se ţelezničních tras i v rámci střední Evropy koncetraci Rozvinutá technická infrastruktura Nízká angaţovanost občanů do věcí veřejných Kompaktní, a výrazně profilovaná obytná, Nedostatečná spolupráce aktérů působících ve obsluţná a výrobní funkce města s trendem dalšího městě i okolí rozvoje Koncentrace rozvojových fenoménů: bohatá historie (Masaryk), tradice, kulturní památky, pestrý kulturní ţivot, sport a rekreace, zajímavé přírodní lokality, rozvoj turismu, včetně dobrého organizačního a technického zázemí pro pořádání regionálních a nadregionálních akcí Tradice vinohradnictví, vinařství a ovocnářství vstupní město do vinařského kraje v rámci ČR

102

Absence informačního systému ve městě

Zájmová činnost pro mladé, prostory pro kluby

Strategický plán rozvoje města Hustopeče PŘÍLEŽITOSTI

OHROŽENÍ

Podpora bytové výstavby

Oslabení povědomí města nečinností ze strany spolupráce a vzájemné podpory mezi orgány města, podnikatelským sektorem i občany Podpora rozvoje infrastruktury a aktivit spojených Zhoršování kvality ţivota ve městě s cestovním ruchem Vzájemná informovanost a spolupráce města Nedostatečná péče o infrastrukturu občanského, s firmami, provozovnami i občany města dopravního a technického vybavení města Modernizace a rozvoj bezbariérové bezpečné Nárůst společensky negativních jevů dopravní infrastruktury a technické infrastruktury Intenzivní rozvoj spolupráce s obcemi v rámci Sniţování počtu obyvatel emigrací, stárnutí mikroregionu, s ostatními městy ČR i v rámci EU populace obzvlášť při rozvoji cestovního ruchu, zapojování obyvatel i návštěvníků do ţivota města

Vazby mezi jednotlivými pilíři udrţitelného rozvoje Výsledky SWOT analýzy tří hlavních pilířů udrţitelného rozvoje území města potvrzují následující: Velká část příleţitostí z hlediska ekonomického jsou také příleţitostmi sociálními, zatímco pro environmentální pilíř patří mezi hrozby. Některé hrozby environmentální (zábory kvalitních půd pro výstavbu plynoucí z pokračujícího rozrůstání zastavitelných částí města) jsou zároveň hrozbami sociálními (koncentrace obyvatelstva, prohlubování rozdílů v intenzitě bytové výstavby v jednotlivých částech města apod.). Výrazně příznivý vliv dopravy na stabilitu a posílení ekonomického a sociálního pilíře ohroţuje kvalitu ţivota. Dobré zajištění města technickou infrastrukturou (zásobováním vodou, elektřinou a plynem, kanalizací a ČOV) a nakládání s odpady jsou naopak silnou stránkou pro pilíř ekonomický, sociální i environmentální. Slabou stránkou území města je absence zastoupení přírodních a krajinných hodnot republikového i mezinárodního významu. Oproti tomu se jeví silnou stránkou výrazná různorodost charakteru a zřetelná rázovitost krajiny, tradice vinařství projevující se ve struktuře krajiny i v krajinné scéně apod.), které pozitivně spolupůsobí na pilíř sociální (kvalitu ţivotního prostředí, nabídku poznávacích a rekreačních atraktivit) i ekonomický (rozvoj cestovního ruchu a terciární ekonomiky). Zvyšování návštěvnosti neznamená pro vlastní město riziko pro environmentální pilíř. Vysoký podíl kvalitního ZPF na území města je jednou ze silných stránek environmentálního pilíře (jako přírodní hodnota), způsob nakládání s ním je však slabou stránkou téhoţ pilíře (vysoké procento zornění, poškozování a degradace kvality půd, sníţení retenční schopnosti krajiny). Určitá rizika sociální (úbytek obyvatelstva v důsledku neuspokojené poptávky po bytech či stavebních místech) jsou zároveň i riziky ekonomickými (nedostatek pracovních sil v území, případně odliv kvalifikované pracovní síly – ohroţení zvláště pro zemědělství a sluţby).

103


Územní podmínky pro zajištění jednotlivých pilířů udrţitelného rozvoje Dle zpracovávaných Zásad územního rozvoje Jihomoravského kraje patří Hustopeče mezi oblasti s nepříznivými aţ velmi nepříznivými podmínkami pro příznivé ţivotní prostředí. Územní rozloţení pouţitých ukazatelů potvrzuje zvláště negativní vlivy intenzivního zemědělství (tj. i nízké lesnatosti území) a kapacitní silniční dopravy na ekologickou stabilitu území. Naopak město je zařazeno mezi oblasti s převahou dobrých územních podmínek pro hospodářský rozvoj. Zjednodušeně platí, ţe územní rozloţení dobrých územních podmínek pro hospodářský rozvoj kopíruje téměř zcela rozloţení nevyhovujících aţ špatných podmínek pro příznivé ţivotní prostředí na území kraje – a naopak, ačkoliv výběr ukazatelů pro obojí vyhodnocení se liší. Územní rozloţení prostorů vhodných pro hospodářský rozvoj na území Jihomoravského kraje, mezi něţ přináleţí Hustopeče, potvrzuje zhruba logiku i rozsah vymezení rozvojové oblasti Brno a vedení rozvojových os podle návrhu PÚR ČR 2008, jako i výsledky ve vymezení hlavních rozvojových os a vedlejších urbanizačních os podle ÚPG Jihomoravského kraje z roku 2004. Obce s převahou dobrých územních podmínek pro soudrţnost společenství obyvatel se rozkládají především v prostoru Brněnské aglomerace a v území s dobrou dopravní dostupností, tedy i Hustopeče. V tomto ohledu jsou územní rozloţení dobrých podmínek pro ekonomický rozvoj i pro soudrţnost společenství obyvatel velmi blízké. Ve sféře sociální spokojenosti obyvatel sehrává však významnou roli téţ dobré ţivotní prostředí a podmínky pro uplatnění na trhu práce. Z uvedených vyhodnocení a poznatků vyplývají téţ formulace příslušných problémů a úkolů pro řešení v navazující ÚPD, které jsou uvedeny v kapitole C.4. Souhrnná SWOT analýza udrţitelného rozvoje Pro zpracování souhrnné SWOT analýzy udrţitelného rozvoje území města byly vyuţity výsledky z kapitoly Analytická část. Jejich shrnutím a zobecněním byla získána hlavní témata a charakteristiky pro jednotlivé prvky S, W, O a T souhrnné analýzy. SILNÉ STRÁNKY S1: Výskyt specifických přírodních a krajinných hodnot Území města charakterizuje zastoupení výjimečně specifické různorodé a rázovité krajiny po staletí vytvářené činnostmi vinohradnictví a sadařství, včetně území přírody a krajiny republikového a mezinárodního významu, Kvalitní přírodní a krajinné hodnoty zvyšují atraktivitu ţivota obyvatel v území, umoţňují intenzivní rekreační a turistické vyuţívání území a významně přispívají k vyšší návštěvnosti a k rozvoji terciární sféry jeho ekonomiky. S2: Pozitivní trendy vývoje ţivotního prostředí Pozitivní roli na území sehrávají trendy směřující ke zlepšení celkové úrovně ţivotního prostředí, projevující se zejména velmi nízkými mírami znečištění ovzduší i hlukové zátěţe, vysokým procentem obyvatel připojených na vodovody a na distribuční sítě pro zásobování elektrickou energií a plynem i dobrým stavem odpadového hospodářství. Další zlepšení realizacemi plánovaných opatření pro zlepšení čistoty ovzduší a sníţení hlukových zátěţí podél kapacitních dopravních cest. 104


S3: Výhodné podmínky pro rozvoj ekonomiky Výhodné podmínky pro rozvoj ekonomiky dokládá vlastní rozvinutá a odvětvově pestrá ekonomická základna (včetně zemědělství a vinařství), významně posilovaná polohou města na hlavních republikových a evropských dopravních tazích a sousedstvím kraje s Rakouskem a Slovenskem. Výhodné podmínky podporuje téţ dobrá vybavenost území technickou infrastrukturou (vydatné zdroje vody, pokrytí území distribučními sítěmi elektřiny a plynu), i pestrá nabídka pro rozmanité formy cestovního ruchu. SLABÉ STRÁNKY W1: Zvýšená zranitelnost území Ke zvýšené zranitelnosti území přispívají zvláště důsledky vysokého zastoupení zemědělské výroby (ohroţení půd působením degradačních činitelů, potlačení přirozených retenčních schopností krajiny). K ohroţení dílčích částí území přispívá téţ nedostatečná zabezpečenost ochrany pře přívalovými sráţkami, případně pokračující urbanizace vymezených záplavových území. W2: Socioekonomické koncentrace a oslabení některých částí regionu Charakteristická je výrazná koncentrace socioekonomických funkcí do území města. Nesrovnatelně niţší míry podnikatelských aktivit a téţ vysokou nezaměstnanost vykazují řady obcí zvláště v okrajových, převáţně zemědělsky vyuţívaných částech regionu, postiţené často i nevyhovující úrovní dopravní infrastruktury. PŘÍLEŢITOSTI O1: Dotváření prostorové a funkční struktury krajiny Především v těch lokalitách, které jsou dotčeny útlumem zemědělské výroby, a v oblastech s potřebou ochrany zemědělského půdního fondu, je moţné zavádět v krajině řadu mimořádných vegetačních i dílčích terénních úprav určených ke sniţování rizika ohroţení půd a sídla před vlivy erozí a záplav, která mohou výrazně přispět i ke zvýšení estetické atraktivity zemědělské krajiny. O2: Posílení ekonomického rozvoje Z moţností, které se pro další rozvoj ekonomiky města nabízejí (např. výstavba nových průmyslových zón a intenzivnější vyuţití brownfields), poskytuje zvláštní příleţitost strategická poloha města na významných stávajících i plánovaných mezinárodních dopravních trasách v těsném sousedství s Rakouskem a Slovenskem. HROZBY T1: Významné střety se zájmy ochrany přírody a krajiny Týkají se realizace záměrů zejména ve sféře rozvoje města, u kterých dochází k rozporům v obhajobách a prosazování navzájem odlišných lokálních a veřejných zájmů v území. T2: Nevyváţenost územního rozvoje Soustředění na ekonomický pilíř rozvoje města můţe prohloubit stávající rozdíly v úrovni sociální a hospodářské atraktivity jednotlivých částí regionu. Můţe vyvolat silnější emigraci obyvatelstva z města do blízkých obcí (tj. přivodit postupné vyklidňování), sniţování obytné funkce, identity a zhoršovat celkové podmínky pro zajištění udrţitelného rozvoje území města.

105


Vyhodnocení vyváţenosti územních podmínek pro zajištění udrţitelného rozvoje Město i významnou částí regionu je řazeno v rámci zpracovávaných Zásad územního rozvoje Jihomoravského kraje do území s dobrou aţ vyhovující úrovní vyváţenosti územních podmínek pro zajištění udrţitelného rozvoje území. ÚZEMNÍ PROBLÉMY ZJIŠTĚNÉ V RÁMCI PRŮZKUMŮ A ROZBORŮ K ŘEŠENÍ V NAVAZUJÍCÍ ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACI Z provedených analýz a jejich vyhodnocení byla v rámci jednotlivých hlavních tématických okruhů odvozena následující problémová témata a úkoly doporučené k dalšímu řešení v rámci Zásad územního rozvoje Jihomoravského kraje ve vztahu k území města:. HORNINOVÉ PROSTŘEDÍ Výskyt svahových deformací, omezující vyuţití území a podstatně ovlivňující inţenýrsko geologické podmínky výstavby. VODNÍ REŢIM Zajištění územních podmínek pro ochranu města před záplavami především z přívalových sráţek. Zajištění územní ochrany pro vodní nádrţe doporučené k akumulaci vod (v koordinaci se schválenými plány oblastí povodí). HYGIENA PROSTŘEDÍ Potřeba ochrany obytné zástavby před nadlimitním hlukem z dopravy. Potřeba sníţení koncentrací polétavého prachu v ovzduší PŘÍRODA A KRAJINA Zajištění realizace péče, obnovy a rekonstrukce vymezených prvků nadregionálního, regionálního i lokálního ÚSES Posilování ekologické stability krajiny zvláště v prostorech vinařských tratí, zvyšování biodiverzity a sniţování erozního ohroţení agrární krajiny. Ochrana hodnot krajinného rázu omezováním výstavby ve volné krajině a zamezením nevhodných lokalizací velkých stavebních záměrů v krajině. ZPF A PUPFL Zajištění ochrany půd před větrnou erozí, před vodní erozí SOCIODEMOGRAFICKÉ PODMÍNKY Zajištění vhodných územních podmínek pro uspokojení sociálních poţadavků obyvatel. HOSPODÁŘSKÉ PODMÍNKY Prověření vybraných lokalit brownfields a průmyslových ploch z hlediska moţností a podmínek k vymezení nových rozvojových ploch pro rozvoj ekonomických aktivit místního a nadmístního významu. Stanovení zásad a podmínek pro rozhodování o umísťování nových ploch pro rozvoj ekonomických aktivit v oblastech s narušenými podmínkami hospodářského rozvoje území.

106


REKREACE A CESTOVNÍ RUCH Stanovit podmínku zachování či obnovy prostupnosti krajiny jako jedné z priorit územního plánování zvláště pro zemědělsky intenzivně vyuţívaná území kraje. VEŘEJNÁ DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA Spolupracovat při vymezování koridorů dopravní infrastruktury republikového a nadmístního významu vyplývající ze zjištěných poţadavků na změny v území a řešit jejich střety se stávajícím i plánovaným vyuţitím území. U variantních záměrů účinně spolupracovat při vyhodnocování jednotlivých variant dle předem stanovených kritérií pro koncepční rozhodování v součinnosti s pořizovatelem a zpracovatelem dopravního modelu. U lokalit s nevyhovující obsluţností či zatěţující úrovní dopravní infrastruktury stanovit podmínky a poţadavky pro zkvalitnění jejich zpřístupnění a sníţení zátěţe s návazností na nadřazenou dopravní síť – jedna z podmínek pro jejich stabilizaci a sociálně ekonomický rozvoj. Spolupracovat s vlastníky a správci dopravní infrastruktury při zajištění dostatečné kapacity a rozsahu obsluţných dopravních sítí jako jednu z priorit územního plánování města. VEŘEJNÁ TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA Spolupracovat při vymezování koridorů republikového a nadmístního významu pro energetickou infrastrukturu vyplývající ze zjištěných poţadavků na změny v území a řešit jejich střety se stávajícím i plánovaným vyuţitím území. VEŘEJNÁ VODOHOSPODÁŘSKÁ INFRASTRUKTURA Stanovit zabezpečení vhodných územních podmínek pro rozšiřování a rekonstrukce vodohospodářské infrastruktury. ODPADOVÉ HOSPODÁŘSTVÍ Stanovit zabezpečení sanace starých ekologických zátěţí jako jedné z priorit rozvoje města a zvyšování kvality ţivota ve městě.

107


NÁVRHOVÁ ČÁST A. VIZE, CÍLE A SMĚRY ROZVOJE Cílem Strategie rozvoje města Hustopeče je formulovat takový soubor opatření, jimiţ aktéři přítomní v území budou moci usměrňovat vývoj mikroregionu k ţádoucímu stavu. To předpokládá: 1.

Poznání existujícího stavu a očekávaných tendencí v socioekonomickém vývoji mikroregionu.

Identifikace současného stavu rozvoje socioekonomických aktivit a očekávaných tendencí dalšího vývoje byla provedena v profilu města, který byl sumarizován formou SWOT analýzy a dotazníkového šetření. Tyto analýzy pomohly identifikovat silné a slabé stránky města, a také příleţitosti a rizika očekávaných vývojových tendencí. 2.

Dosaţení konsensu o „ţádoucím stavu“ rozvoje – tj. stanovit cíle, které budou naplněny prostřednictvím regulačních opatření.

Stanovení ţádoucího stavu neboli vize, tj. hlavního cíle, kterého bude chtít město v rámci své strategie dosáhnout, je vţdy také otázkou politickou. Tento stav je totiţ často kompromisem mezi protichůdnými zájmy různých aktérů. 3.

Stanovení strategických směrů rozvoje a v jejich rámci vytčení programových opatření cílených na dosaţení ţádoucího stavu.

Naplnění vize města vychází ze strategických cílů rozvoje, definovaných na základě tendencí socioekonomického i krajinotvorného vývoje území, které byly shrnuty ve SWOT analýze, a na základě rozvojových priorit představitelů města. Tyto cíle by měly být formulovány komplementárně k rozvojovým cílům, směrům a opatřením či rozvojovým aktivitám strategií rozvoje větších územních celků, jejichţ součástí město Hustopeče je – zejména ke Strategii rozvoje Mikroregionu Hustopečsko, Strategii rozvoje Jihomoravského kraje, Programu rozvoje Jihomoravského kraje a Regionálnímu operačnímu programu regionu NUTS II Jihovýchod. Na základě dosavadního stavu poznání je moţné formulovat vizi rozvoje pro město Hustopeče následovně: Hustopeče – město v přírodě Hustopeče jsou atraktivní město pro obyvatele i pro návštěvníky, rozvíjející vinařské a ovocnářské činnosti a související cestovní ruch a využívající silného hospodářského zázemí při zachování krajinných hodnot. Strategické cíle představují vytyčení cílového stavu z hlediska rozvoje regionu a informaci o stavu, kterého by mělo být dosaţeno. Odvozují se od vize regionu o jeho budoucím vývoji a ze SWOT analýzy. Cíle navazují na poznané silné stránky, eliminují slabé stránky mikroregionu, rozvíjí příleţitosti rozvoje a případně reagují na ohroţení rozvoje města.

108


Strategické cíle Strategie rozvoje města Hustopeče 

Dosaţení výkonné a ekologicky šetrné ekonomiky efektivně vyuţívající místních zdrojů a komparativních výhod území



Dobudování a udrţování kvalitních a fungujících sítí technické a dopravní infrastruktury podporujících rozvoj území



Rozvinutí místního lidského potenciálu aktivním zapojením a spoluprací obyvatel při uskutečňování rozvojových záměrů



Zkvalitnění propagace území mimo jeho hranice a posílení jeho image



Koncepční formování krajiny a sídla vedoucí ke zvýšení atraktivity území pro obyvatele i návštěvníky



Zlepšení podmínek pro bydlení a pro kulturní, společenskou, zájmovou, spolkovou a sportovní činnost obyvatel i návštěvníků

Směry rozvoje jsou důleţité oblasti ve kterých budou naplňovány vytyčené cíle. Pro Hustopeče se jedná o tyto oblasti: -

podpora podnikání a rozvoje hospodářských subjektů území

-

realizace činností ke zvyšování kvality ţivotního prostředí a krajiny

-

zlepšování občanské vybavenosti

-

podpora činností vedoucích k rozvoji lidských zdrojů

-

rozvoj cestovního ruchu

-

spolupráce města, podnikatelů a občanů

-

zlepšení dopravních a infrastrukturních sítí.

109


B. PROGRAM ROZVOJE Na základě stanovené vize, strategických cílů a směrů rozvoje byl rozvinut program rozvoje do úrovně opatření a jednotlivých aktivit. Podle komplexního posouzení současné hospodářské a sociální situace mikroregionu, identifikovaných nejvýznamnějších problémů a bariér rozvoje obcí a priorit jejich dalšího rozvoje byly vymezeny hlavní rozvojové priority Hustopečí. Jedná se o ty oblasti rozvojových aktivit, které město hodlá řešit přednostně, nezávisle na finanční pomoci z tuzemských i evropských dotačních titulů a zdrojů, jeţ by ovšem byly při jejich řešení výraznou pomocí. S přihlédnutím k místním potřebám a specifikům byly stanoveny hlavní priority rozvoje města v následujícím znění: A. PODNIKÁNÍ, ZAMĚSTNANOST A LIDSKÉ ZDROJE B. VYBAVENOST OBCÍ A ŢIVOTNÍ PROSTŘEDÍ C. CESTOVNÍ RUCH D. DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA A DOPRAVNÍ OBSLUŢNOST Stanovené priority byly na základě jednání s představiteli města dále rozvinuty do podoby opatření. Základem naplnění priorit a jednotlivých opatření je stanovení konečného stavu v dané sféře rozvoje. Byly proto zformulovány jasné cíle jednotlivých opatření. Opatření jsou v následujícím textu blíţe specifikována pomocí definovaných cílů a aktivit.

110


STRATEGIE ROZVOJE MĚSTA HUSTOPEČE Hustopeče jsou atraktivní město pro obyvatele i pro návštěvníky, rozvíjející vinařské a ovocnářské činnosti a související cestovní ruch a využívající silného hospodářského zázemí při zachování krajinných hodnot. Priorita A:

Priorita B:

Priorita C:

Priorita D:

PODNIKÁNÍ, ZAMĚSTNANOST A LIDSKÉ ZDROJE

VYBAVENOST MĚSTA A ŢIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

CESTOVNÍ RUCH

DOPRAVA A DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA

Opatření A1:

Opatření B1:

Opatření C1:

Opatření D1:

Rozvoj a diverzifikace podnikatelských aktivit

Zvýšení atraktivity obcí pro obyvatele

Podpora rozvoje cestovního ruchu

Zvýšení kvality dopravní sítě

Opatření C2:

Opatření D2:

Zkvalitnění turistické infrastruktury

Zlepšení dopravní obsluţnosti

Opatření B2: Opatření A2:

Zlepšení podmínek pro zaměstnanost

Zvýšení úrovně občanské vybavenosti a sluţeb Opatření B3:

Opatření A3:

Zvyšování kvality lidských zdrojů

Dobudování kanalizací a ČOV Opatření B4:

Opatření A4:

Zkvalitnění odpadového hospodářství

Realizace komplexních pozemkových úprav

Opatření B5:

Rozvoj komunikačních technologií Opatření A5:

Rozvoj spolupráce

Opatření B6:

Revitalizace krajiny

111


PRIORITA A: PODNIKÁNÍ, ZAMĚSTNANOST A LIDSKÉ ZDROJE OPATŘENÍ A1: Rozvoj a diverzifikace podnikatelských aktivit Cíle opatření Vznik nových podnikatelských subjektů v různých odvětvích ekonomické činnosti a rozšiřování stávajících podniků, vedoucí k růstu počtu pracovních příleţitostí, a tím ke sníţení nezaměstnanosti v obcích mikroregionu a poklesu objemu vyjíţďky za prací. Podpora rozvoje a vyuţívání obnovitelných a alternativních zdrojů energie. Aktivity naplňující opatření Podpora podnikatelů v oblasti sluţeb ze strany města Vybudování menších průmyslových zón ve vhodných lokalitách Evidence opuštěných a nevyuţívaných objektů a ploch, spolupráce s vlastníky v nabídce potenciálním investorům Institucionální podpora malého a středního podnikání (regionální programy podpory MSP) Podpora hospodářských aktivit efektivně vyuţívajících místní zdroje pracovních sil Podpora obnovy a rozvoje řemeslné výroby navazující na místní zdroje a tradice včetně moţností odbytu – trhy, jarmarky, slavnosti, pouti atd. Vyuţití obnovitelných zdrojů energie, podpora pouţívání ekologických paliv Vykoupení, investiční příprava a propagace pozemků určených pro podnikatelské aktivity Podpora marketingových aktivit cílených na potenciální tuzemské a i zahraniční investory Podpora diverzifikace podnikatelských aktivit, zejm. u podnikatelů v zemědělství Modernizace výrobní základy u větších podniků, zavádění nových technologií Vazby na jiná opatření ve Strategii rozvoje města A2, A3, A4, A5, B3, B4, C1, C2, D1 OPATŘENÍ A2: Zlepšení podmínek pro zaměstnanost Cíle opatření Vytvoření vhodných podmínek pro zaměstnávání obyvatel města a regionu a růst jejich zaměstnatelnosti, coţ bude mít za následek sníţení míry nezaměstnanosti a objemu vyjíţďky za prací, a návazně také růst kupní síly obyvatel, posilování ekonomické situace města i regionu, zpomalení odlivu obyvatel z města i regionu, posilování identifikace obyvatel s městem i regionem atd. Aktivity naplňující opatření Podpora vytváření nových pracovních míst (především celoročních, případně pro zimní sezónu) Podpora zaměstnávání znevýhodněných skupin obyvatelstva (lidé do 25 let/nad 50 let, ţeny po mateřské dovolené, osoby pečující o dítě do 15 let, osoby pečující o bezmocnou osobu atd.) Zlepšení podmínek pro vyuţívání nezaměstnaných pro vykonávání veřejně prospěšných prací Zvýšení provázanosti vzdělávacích oborů a trhu práce (praxe u podnikatelů apod.) Rozšíření nabídky rekvalifikačních kurzů a zajištění jejich návaznosti na potřeby trhu práce Vazby na jiná opatření ve Strategii rozvoje města A1, A3, A5 112


OPATŘENÍ A3: Zvyšování kvality lidských zdrojů Cíle opatření Zvýšení kvality lidských zdrojů v mikroregionu prostřednictvím zkvalitnění systému vzdělávání, péče o zdraví obyvatel, zajištění sociálních sluţeb, rozšíření spektra volnočasových aktivit a posílení identifikace obyvatelstva s městem i regionem. Aktivity naplňující opatření Podpora dostupnosti, udrţení a rozšíření vzdělávací nabídky v městě Podpora zvyšování počítačové gramotnosti obyvatelstva Zavádění programů ekologické výchovy a osvěty Realizace programů celoţivotního vzdělávání Realizace programů zdravotní prevence Podpora dalšího vzdělávání učitelů pro zvýšení jejich kvalifikace Vazby na jiná opatření ve Strategii rozvoje města A1, A2, C1 OPATŘENÍ A4: Realizace opatření komplexních pozemkových úprav Cíle opatření Realizace opatření pro racionální hospodaření na půdě, pro ochranu a zúrodnění půdy, pro zlepšení vodohospodářských poměrů, pro zvýšení ekologické stability krajiny pro zlepšení ţivotního prostředí. Dosaţení souladu potřeb ekonomicky efektivního zemědělského hospodaření se zájmy ochrany ţivotního prostředí. Aktivity naplňující opatření Uskutečňování plánů společných zařízení komplexních pozemkových úprav Dohled na správnou zemědělskou praxi zemědělských podnikatelů v návaznosti na realizované komplexní pozemkové úpravy a Plán péče o krajinu města Hustopeče Osvěta mezi obyvateli i podnikateli ohledně významu a potřebnosti péče o krajinu v kontextu realizovaných pozemkových úprav Vazby na jiná opatření ve Strategii rozvoje města A1, A5, B2, B6 OPATŘENÍ A5: Rozvoj spolupráce Cíle opatření Efektivní spolupráce s obcemi v ČR, v rámci EU, okolními svazky obcí i v rámci mikroregionu (spolupráce obcí a podnikatelských subjektů i vzájemná spolupráce jednotlivých obcí), vedoucí k dalšímu zvyšování kvality ţivota obyvatel. Společná realizace rozvojových záměrů se synergickým efektem na rozvoj všech zúčastněných subjektů. Aktivity naplňující opatření Podpora společných rozvojových projektů obcí a podnikatelů (příp. obcí a neziskových organizací) osílení projektového managementu města pro efektivnější koordinaci rozvojových aktivit města v samostatné působnosti i jako součást svazku obcí Mikroregion Hustopečsko či jiných sdruţení a smluvních vztahů Posílení spolupráce s obcemi v rámci Mikroregionu Hustopečsko a realizace společných projektů (především v oblasti technické infrastruktury a cestovního ruchu) Podpora spolupráce mezi podnikateli navzájem 113


Vazby na jiná opatření ve Strategii rozvoje města A1, A5, B1, B2, B3, B4, B6, C1, C2, D1, D2

PRIORITA B: VYBAVENOST OBCÍ A ŢIVOTNÍ PROSTŘEDÍ OPATŘENÍ B1: Zvýšení atraktivity obcí pro obyvatele Cíle opatření Zlepšování podmínek pro ţivot obyvatel. Zvýšení účasti obyvatel, místních podnikatelů, občanských sdruţení, zájmových uskupení atd. na řešení důleţitých otázek rozvoje města. Posílení identifikace obyvatelstva s městem. Aktivity naplňující opatření Zvyšování informovanosti občanů o dění ve města Zapojování občanů do oţivení ţivota ve městě Podpora kulturních a lidových tradic Péče o kulturní a historické dědictví formou oprav kulturně-historických a technických památek Podpora školních, mimoškolních a volnočasových aktivit zaměřených na zájmovou činnost dětí a mládeţe Podpora spolkové a zájmové činnosti obyvatel se zaměřením na rozvoj občanské společnosti Vazby na jiná opatření ve Strategii rozvoje města B2, B4, B5, B6, C2 OPATŘENÍ B2: Zvýšení úrovně občanské vybavenosti a sluţeb Cíle opatření Zvýšení kvality ţivota obyvatel mikroregionu zajištěním zdravotní a sociální péče, zlepšením občanské vybavenosti, nabídky volnočasových aktivit, údrţbou vnitřního prostředí města. Aktivity naplňující opatření Podpora zachování stávající sítě škol a školských zařízení Výstavba sociálních zařízení pro seniory, zajištění terénních sociálních sluţeb Rekonstrukce, rozšiřování, zkvalitňování a modernizace sítí technické infrastruktury Rozšíření a zkvalitňování nabídky sluţeb ve městě Podpora rozvoje místní občanské a sportovní vybavenosti Podpora výstavby a údrţby zařízení pro volnočasové aktivity Vytváření podmínek pro vykupování pozemků pro komerční bytovou výstavbu Úpravy vnitřního prostředí města (místní komunikace, chodníky, zeleň, veřejná prostranství, náměstí…) Rekonstrukce, příp. výstavba obecních budov – úřadů, kulturních zařízení, knihovny, muzea atd. Pobídky pro rozšiřování sítě ordinací lékařů, např. formou pronájmu obecních prostor apod. Údrţba a modernizace stávajícího bytového fondu (např. rekonstrukce, půdní nástavby a vestavby apod.)

114


Vazby na jiná opatření ve Strategii rozvoje města A3, A5, B1, B3, B4, B5, B6, C2, D1, D2 OPATŘENÍ B3: Dobudování kanalizací a čistíren odpadních vod Cíle opatření Zlepšení kvality ţivotního prostředí, konkrétně čistoty povrchových vod, a ochrana vodních zdrojů města prostřednictvím zvýšení napojení domů a jiných objektů na kanalizaci a čistírny odpadních vod. Aktivity naplňující opatření Modernizace sítí kanalizace a čistíren odpadních vod Vyuţití územně plánovací dokumentace jako nástroje pro řešení otázek zkvalitnění technické infrastruktury Vazby na jiná opatření ve Strategii rozvoje města A1, A6, B1, B2, B6 OPATŘENÍ B4: Zkvalitnění odpadového hospodářství Cíle opatření Zkvalitnění ţivotního prostředí ve městě podporou zavádění environmentálně příznivých postupů likvidace odpadu. Aktivity naplňující opatření Zvýšení kapacity sběrného dvoru, respektive výstavba nového sběrného dvoru Podpora třídění a recyklace odpadu, kompostování a vyuţití biomasy jako energetického zdroje Podpora vyuţívání bioodpadu Zpracování projektové dokumentace pro projekty odpadového hospodářství Vazby na jiná opatření ve Strategii rozvoje města A1, A5, B6 OPATŘENÍ B5: Rozvoj komunikačních technologií Cíle opatření Zajištění moţnosti vyuţívání informačních a komunikačních technologií ve městě a všech jeho místních částech a pokrytí území k.ú. kvalitním signálem operátorů všech mobilních telefonních sítí provozovaných v ČR. Aktivity naplňující opatření Zpřístupnění informačních technologií občanům Podpora zavádění výpočetní techniky a internetu (zejm. širokopásmového) ve městě Posílení pokrytí území signálem mobilních telefonních sítí Vazby na jiná opatření ve Strategii rozvoje města A1, A3, B2, C1 OPATŘENÍ B6: Revitalizace krajiny Cíle opatření Zlepšení produkční i mimoprodukční funkce krajiny včetně posílení její rekreační funkce, a to při zachování krajinného rázu. Zvýšení ekologické stability krajiny. Zvýšení odolnosti území proti erozi půdy, proti nebezpečí povodní. Zlepšení čistoty vodních zdrojů, toků a nádrţí. 115


Aktivity naplňující opatření Soustavná ochrana zemědělské půdy proti vodní a větrné erozi Revitalizace vodních ploch a toků, protipovodňová opatření Zvyšování odolnosti území proti účinkům povodní Budování a revitalizace rybníků (protipovodňové i rekreační vyuţití) Péče o kulturní krajinu, údrţba a kultivace pozemků Vytváření a péče o ÚSES – územní systémy ekologické stability Podpora opatření na zadrţení vody v krajině, zlepšení jejího vodního reţimu a zlepšování přirozených vlastností půd (ochrana před erozí, zhutněním, sniţováním podílu organické hmoty, kontaminací cizorodými látkami apod.) Vazby na jiná opatření ve Strategii rozvoje města A3, A4, A5, B2, B3, B4, C1

PRIORITA C: CESTOVNÍ RUCH OPATŘENÍ C1: Podpora rozvoje cestovního ruchu Cíle opatření Rozvinutí a aktivace potenciálu města i regionu pro cestovní ruch jako důleţitého doplňku podnikatelských aktivit, které pomohou zvýšit zaměstnanost a ve svém důsledku zlepšit občanskou vybavenost obcí. Aktivity naplňující opatření Podpora prezentace a propagace města i obcí regionu i regionu jako celku Tvorba a nabídka turistických produktů Spolupráce různých subjektů v rámci města, regionu i v okolních regionech,, příprava a realizace společných projektů zaměřených na cestovní ruch Rozvoj specifických forem turistiky, zejména vinařské turistiky, agroturistiky a venkovské turistiky Podpora rozvíjení místních tradičních řemesel a dalších lidových tradic, zakládání nových tradic jako atraktivit rozvíjejících cestovní ruch Vazby na jiná opatření ve Strategii rozvoje města A3, A5, B1, B5, B6, C2, D1, D2 OPATŘENÍ C2: Zkvalitnění turistické infrastruktury Cíle opatření Zvýšení atraktivity území pro cestovní ruch rozvinutím turistické infrastruktury (pro ubytování, veřejné stravování, kulturní a sportovní vyţití a další moţné doprovodné aktivity), včetně turistické dopravní infrastruktury – sítě značených tras pro turisty a cykloturisty. Aktivity naplňující opatření Podpora výstavby, rozšíření a zkvalitnění ubytovacích a stravovacích zařízení Rozšíření sítě vyznačených cyklotras a cyklostezek Budování doprovodné turistické infrastruktury (odpočívadla, posezení, výhledová místa, rozhledny, informační tabule apod.) Zřízení naučných nebo tematických stezek ve vhodných lokalitách

116


Vytváření projektů regenerace venkovské architektury, lokálních muzeí, výstav, expozic, ochrany přírodních a technických atraktivit apod. Napojení cyklotras města v rámci regionu i na cyklotrasy v okolních regionech Vazby na jiná opatření ve Strategii rozvoje města A1, A5, B2, C1, D1

PRIORITA D: DOPRAVA A DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA OPATŘENÍ D1: Zvýšení kvality dopravní sítě Cíle opatření Posílení rozvojového potenciálu území zlepšením dopravní dostupnosti. Aktivity naplňující opatření Iniciace rekonstrukce, úprav a dobudování silnic II. a III. třídy Rekonstrukce místních a obecních komunikací (vč. doplňující infrastruktury) Budování cyklotras a cyklostezek vyuţitelných jak pro turistické účely, tak zejména ke kaţdodenní dopravě mezi sídly jako alternativa k individuální automobilové dopravě Iniciace vybudování obchvatu města Zpracování studií a projektové dokumentace ke zkvalitnění dopravních sítí Budování a rekonstrukce zastávek pro hromadnou dopravu Vazby na jiná opatření ve Strategii rozvoje města A1, A5, B2, C1, C2, D2 OPATŘENÍ D2: Zlepšení dopravní obsluţnosti města Cíle opatření Zlepšení dopravní obsluţnosti města, vedoucí ke zkvalitnění ţivota obyvatel a zvýšení atraktivity území pro obyvatele i návštěvníky. Aktivity naplňující opatření Posílení kapacit a frekvence spojů v rámci IDS Posílení kapacit a frekvence spojů mimo region, zejména do Brna, Břeclavi, Hodonína Racionalizace linek hromadné dopravy (autobus, vlak), zajištění jejich návaznosti Vazby na jiná opatření ve Strategii rozvoje města A2, A5, B2, C1, C2, D1

C. AKČNÍ PLÁN Akční plán je krátkodobým dokumentem, který specifikuje a operacionalizuje přístup města k naplňování cílů stanovených v obecné rovině ve strategii a programu rozvoje. Konkretizuje navrhované aktivity na nejbliţší tři roky (2008-10) a uvádí projekty slouţící k naplnění rozvojových záměrů. Potřeby města jsou rozmanité. Zdroje jsou však omezené, a proto je třeba koncentrovat zdroje a soustředit se na prioritní rozvojové aktivity.

117


INSTITUCIONÁLNÍ RÁMEC NAPLNĚNÍ AKČNÍHO PLÁNU Základ v naplňování priorit města, formulovaných v tomto dokumentu, bude spočívat především v realizaci projektů a provedení řady konkrétních praktických kroků. Pro jejich zajištění je třeba vytvořit důleţité předpoklady – zejména vybudovat adekvátní institucionální, organizační a personální rámec pro celkové řízení činnosti města při uskutečňování jeho budoucích rozvojových záměrů. Pro naplnění tohoto rámce je nezbytné zajistit následující opatření a aktivity: Průběţná evidence a příprava projektů Naplnění akčního plánu spočívá v realizaci projektů, které byly identifikovány jako prioritní. Řada z nich je ovšem teprve ve stadiu projektových záměrů (fiší), proto je třeba dopracovat je do podoby, v níţ se mohou ucházet o získání prostředků na realizaci z externích zdrojů. Projekty by měly být shromáţděny v databázi. Přehled o chystaných či teprve zamýšlených projektech jednak usnadní výběr konkrétních prioritních akcí, jednak napomůţe případnému sdruţování projektů (z hlediska věcného i územního). Sdruţování projektů přispěje ke sníţení nákladů na přípravu a administraci projektů, a také zvýší jejich šanci na úspěch při podávání ţádosti o spolufinancování. Při vytváření a aktualizaci databáze projektů bude vhodné spolupracovat s podnikateli, občany města, ostatní veřejností a zároveň s administrátory programů dotací a podpor vyuţitelných pro město a realizací projektů. Finalizace podoby projektu zahrnuje zejména definování nositele (vlastníka) projektu, nalezení případných smluvních partnerů, vypracování potřebných studií a dokumentů (např. studie proveditelnosti či zpracování technické dokumentace) a zajištění spolufinancování. Aby mohly být připravené projekty realizovány, je třeba udrţovat a prohlubovat průběţný monitoring moţností financování – sledovat aktuální výzvy, vyhlašovaná grantová schémata, případné nové fondy apod. Tento úkol spadá do kompetence projektového manaţera města, resp. managementu města. Základními hodnotícími kritérii pro zařazení projektů do akčního plánu jsou: 1. Termín realizace plánovaného projektu (začátek realizace v období platnosti akčního plánu) 2. Soulad s prioritami Strategie (návaznost na jednu nebo více priorit rozvoje) 3. Projekty nadmístního významu (preferovány by měly být projekty týkající rozvoje města – široce územně pojaté projekty více přispívají k rozvoji celého regionu, a díky jejich pozitivnímu efektu na co největší území mohou motivovat různé aktéry k dalším společným činnostem a projektům) 4. Integrované projekty a jejich struktura (spíše doplňkové kritérium; výhodnější je realizovat projekty, jejichţ integrující charakter v sobě bude zahrnovat větší spektrum různorodých, navzájem propojených činností, a tím mají větší pozitivní dopad na město) 5. Typ nositele projektů a spolupracujících partnerů (spolupráce subjektů i napříč jejich právními statuty obvykle zvyšuje šanci na samotnou realizaci projektu a jeho následnou udrţitelnost – ať uţ jsou samostatnými nositeli nebo s dalšími partnery aktivně spolupracují) 6. Současný stav připravenosti projektu (důleţité zejména u investičních projektů; v akčním plánu by se měly objevovat spíše – ovšem nemusí výhradně – připravené

118


projekty /s hotovou projektovou dokumentací apod./, které je reálné uskutečnit v době platnosti akčního plánu). Systematický monitoring naplňování akčního plánu Účelem monitorování a hodnocení je ověřit, zda a do jaké míry je akční plán realizován podle stanovených pravidel a zda podpořené projekty naplňují cíle a opatření Strategie. Tím by měla být potvrzena účinnost realizovaných opatření a zajištěna efektivita vynaloţených zdrojů. Je nutné vyuţívat následující typy hodnocení: Předběţné (ex ante) hodnocení projektů Uskutečňuje se před realizací projektu. Základní kritéria pro výběr projektů do akčního plánu jsou: - časová realizovatelnost - význam pro rozvoj regionu, komplexnost řešení - význam k zajištění přiměřených podmínek ţivotního prostředí - význam pro cílové skupiny - prokazatelné finanční krytí (financování) projektu včetně stanovení zdrojů - soulad s cíli Strategie rozvoje města Průběţné (interim) monitorování (hodnocení) projektů Při průběţném monitorování projektů je zjišťováno, zda realizace projektu probíhá podle stanovených pravidel a zda jednotlivé etapy projektu naplňují jeho stanovené cíle. Pro provádění těchto hodnocení můţe být ustanoven monitorovací výbor, tvořený zástupci svazku, jednotlivých měst a obcí, případně i dalších partnerů. Pololetně, případně jednou ročně, by zpracovával zprávy o průběţném hodnocení. Závěrečné (ex post) monitorování a hodnocení projektů a celého akčního plánu Po ukončení realizace daného projektu, resp. po skončení platnosti akčního plánu proběhne jejich závěrečné monitorování a hodnocení. Cílem bude zjistit, zda realizace projektů a akčního plánu skutečně přispěla k deklarovaným cílům a zda došlo k poţadovanému pokroku. ČASOVÝ HARMONOGRAM AKČNÍHO PLÁNU Harmonogram realizace konkrétních projektů závisí na jejich připravenosti a na finančních moţnostech předkladatelů, období realizace vybraných projektů je uvedeno v tabulkách v následující podkapitole. Kromě konkrétních projektů je ovšem nutné uskutečnit také některé záleţitosti metodického a organizačního charakteru. Jejich rozvrţení do jednotlivých let (viz níţe) má jen orientační charakter a není závazné. Pro posílení motivace subjektů k rozvoji spolupráce je vhodné rozloţit realizaci projektů tak, aby viditelných výsledků bylo dosaţeno jiţ v prvním roce realizace akčního plánu. Rok 2009 -

-

realizace vybraných připravovaných projektů, pokračování na realizaci zahájených projektů včetně zavedení systému monitorování akčního plánu, stanovení kontrolních dnů plnění vytyčených úkolů jmenovitá podpora konkrétním připravovaným projektům subjektů z města a ţádostem o jejich spolufinancování ze strukturálních fondů (politický lobbing apod.) spolupráce na přípravě zadání a zpracování marketingové studie cestovního ruchu (pro zacílení aktivit v CR) Mikroregionu Hustopečsko ve vazbě na město

119


-

-

spolupráce na přípravě zadání a zpracování analýzy potřeb mikroregionálního trhu práce (průzkum kvalifikačních potřeb podnikatelů a jejich konfrontace s rozborem struktury vzdělávacích oborů ve školách mikroregionu a jeho dojíţďkového zázemí atd.) vytvoření a realizace systému permanentní aktualizace rozvojových záměrů a shromaţďování nových v součinnosti se subjekty působícími na území města příprava rozvojových projektů (viz kapitola Specifikace opatření a projektů akčního plánu)

Rok 2010 -

-

průběţný monitoring pokračování realizace projektů připravených nebo započatých v předchozím roce (viz kapitola Specifikace opatření a projektů akčního plánu), příprava nových projektů a ţádostí o prostředky výzva subjektům působícím na území města a mikroregionu k předloţení dalších projektových záměrů aktualizace databáze projektů rozvíjení spolupráce s relevantními subjekty při naplňování priorit strategie (občané, podnikatelé, neziskové organizace a další) vyhodnocení úspěšnosti plnění úkolů stanovených akčním plánem

Rok 2011 -

-

průběţný monitoring pokračování realizace projektů připravených nebo započatých v předchozím roce (viz kapitola Specifikace opatření a projektů akčního plánu), příprava nových projektů a ţádostí o prostředky výzva subjektům působícím na území mikroregionu k předloţení dalších projektových záměrů aktualizace databáze projektů rozvíjení spolupráce s relevantními subjekty při naplňování priorit strategie (občané, podnikatelé, neziskové organizace a další) vyhodnocení úspěšnosti plnění úkolů stanovených akčním plánem výzva subjektům působícím na území města k předloţení dalších projektových záměrů na nové období akčního plánu (2012 – 2014) vypracování akčního plánu pro období 2012 – 2014.

SPECIFIKACE OPATŘENÍ A PROJEKTŮ AKČNÍHO PLÁNU Projekty Mikroregionu Hustopečsko Pro rozvoj města je potřebné se aktivně zapojit do realizace Strategie rozvoje Mikroregionu Hustopečsko, protoţe tyto projekty mají a mohou mít dopad a vliv na rozvoj území města. Hlavní aktivity, jeţ by měly být na úrovni mikroregionu realizovány v období platnosti akčního plánu, jsou vymezeny takto: Vytvoření poradenského centra pro drobné vinaře Důleţitým fenoménem oblasti Hustopečska jsou drobní producenti vín. Tito ţivnostníci se ovšem často potýkají s problémy týkajícími se administrativních otázek jejich podnikání (např. potřebné formuláře, termíny, změny vyplývající z novel zákonů apod.). Pro podporu jejich podnikání zaloţí mikroregion ve spolupráci se Svazem vinařů, příp. se zahradnickou fakultou MZLU v Lednici, a s finanční pomocí Vinařského fondu ČR poradenské centrum, které jim bude poskytovat potřebný servis, zejména právní. Pracovníci informačního centra budou v kontaktu i s hospodářskou komorou a podobnými institucemi, aby informace 120


poskytované ţivnostníkům byly co nejúplnější. Informační centrum můţe sídlit v prostorách turistického informačního centra, případně v budově radnice. Podobně by mohlo vzniknout i informační centrum pro podnikatele obecně (ve všech odvětvích, včetně cestovního ruchu – např. informovat o moţnostech rozvoje agroturistiky, venkovské turistiky atd.), buďto jako součást vinařského poradenského centra, nebo jako samostatný subjekt. Podpora podnikání prostřednictvím nabídky prostor/nemovitostí Jednou z překáţek rozvoje podnikání na Hustopečsku je nedostatek vhodných objektů či pozemků, a také slabá informovanost o dostupných nemovitostech. Obce mikroregionu by tedy měly poskytnout údaje k vytvoření soupisu pozemků a objektů brownfields, a také dalších objektů a pozemků vhodných k podnikání. Tento soupis vytvoří Městský úřad Hustopeče pro celé území správního obvodu obce s rozšířenou působností Hustopeče v rámci povinného zpracování územně analytických podkladů a rozboru podmínek udrţitelného rozvoje území do konce roku 2008. Tento soupis by pak měl být potenciálním investorům k dispozici v sídle ORP v Hustopečích (ideálně na Odboru regionálního rozvoje) a u projektového managementu. Podpora marketingových aktivit Marketingová studie cestovního ruchu přinese souhrn turistické nabídky mikroregionu (infrastruktury a atraktivit), posoudí její stav a strukturu s ohledem na hlavní cílové skupiny a navrhne potřebná zlepšení. Součástí marketingové studie bude také vytvoření konkrétních produktových balíčků pro jednotlivé cílové skupiny a různé délky pobytu. Významným médiem v oblasti cestovního ruchu je internet. Turistická nabídka mikroregionu a pořádané akce by měly být prezentovány na portálech cestovního ruchu (turistik.cz, kudyznudy.cz a další). Pro zvýšení návštěvnosti je velmi vhodné, aby mikroregion nechal vytvořit vlastní on-line informační a rezervační systém, do něhoţ by se zapojili ubytovatelé z jednotlivých obcí. návštěvníci tak budou mít neustále aktuální informace o volných ubytovacích kapacitách. Pro prezentaci mikroregionu na veletrhu Regiontour je vhodné oslovit kromě obcí také podnikatele z území, kteří se jednak mohou takto zviditelnit, a jednak se podílet na nákladech spojených s veletrhem. Stánek (konstrukce) je ve vlastnictví mikroregionu, proto je moţné jej podnikatelům pronajímat i na jiné veletrhy. Významnými subjekty v oblasti cestovního ruchu jsou TIC. Pro efektivní rozvoj tohoto odvětví je nezbytná spolupráce TIC na území Hustopečska (v Hustopečích, Kloboukách a Velkých Pavlovicích) a vzájemná provázanost jejich nabídky. Kvalita poskytovaných sluţeb by měla být certifikována agenturou CzechTourism. Turistická informační centra by měla navázat spolupráci s incomingovými cestovními kancelářemi, a tím napomoci ke zvýšení návštěvnosti regionu. Aktualizace koncepce cykloturistiky na území Hustopečska Koncepce cykloturistiky byla pro Hustopečsko zpracována společností Agroprojekt v roce 2002, ovšem jen v tehdejším vymezení Mikroregionu Hustopečsko, tedy bez oblasti Kloboucka. V současné době revidoval tuto koncepci a její aktualizaci s ohledem na jiţ realizované či připravované stezky. Kromě realizace vyloţeně mikroregionálních projektů je dále vhodné se zapojovat a sdruţovat při přípravě i realizaci projektů obdobného charakteru v rámci regionu (např. odpadní 121


hospodářství, technická a komunikační infrastruktura, zdravotnictví a sociální sluţby, podpora rozvoje infrastruktury cestovního ruchu - cyklostezky apod.), jelikoţ tím dochází k úspoře nákladů i kapacit lidských zdrojů. Aktivity tohoto typu, podstatné pro celý mikroregion, týkající se i města, jsou následující: zlepšení odpadového hospodářství, realizace protipovodňových opatření realizace plánů společných zařízení pozemkových úprav opravy komunikací rozvoj aktivit neziskových organizací se zaměřením na lidovou kulturu zkvalitnění infrastruktury pro cestovní ruch Samozřejmě lze uskutečnit i jiné aktivity, pokud odpovídají jednotlivým opatřením návrhové části. Největší úsilí by však mělo být směrováno na výše zmíněné činnosti, které mohu rozhodujícím způsobem podpořit rozvoj území.

D. FINANČNÍ RÁMEC Financování běţného chodu a společných rozvojových projektů je poměrně diskutovanou oblastí. Město musí hospodařit s vlastními finančními prostředky a ty vyuţívat k realizaci projektů definovaných ve Strategii rozvoje. Sporným zůstává objem finančních prostředků, které by mělo mít město k dispozici, a jakou škálu potřeb by mělo finančně zajišťovat i z hlediska naplňování jednotlivých priorit. Finanční rámec tak vychází z rozpočtových moţností města, skutečností uplynulých rozpočtových let a rozpočtového výhledu města. Jeho důleţitým úkolem je posoudit reálnost spolufinancování navrhovaných projektů a zhodnotit zdrojové pokrytí. Celková alokace zdrojů financování dá městu obraz o vlastních finančních moţnostech a stanoví rozhraní pro strategické rozhodování o jednotlivých projektech. Z hlediska financování je nezbytná připravenost konkrétních projektů k zabezpečení jejich realizace. V případě nedostatečného pokrytí opatření a aktivit zdroji je potřeba přehodnotit strategické cíle a z nich odvozená opatření tak, aby byla dostatečně zabezpečena zdroji. Město má model financování jednotlivých činností standardizovaný na základě dlouhodobě stabilizovaných toků finančních prostředků. Financování projektů je postaveno na disponibilních zdrojích města, na dělení nákladů v závislosti na míře finančního zapojení v rámci jednotlivých projektů a na skutečných efektech projektů pro město. Určité zvýšení moţností finančních zdrojů pro realizaci projektů by bylo moţné sdruţováním prostředků zapojením partnerů, cílových skupin či konečných příjemců projektů v přeneseném slova smyslu (např. podnikatelské subjekty při realizaci projektů majících skutečné efekty pro jejich zaměstnance apod.). Městu Hustopeče se dlouhodobě daří získávat poměrně vysoký objem dotací. Tento trend bude s velkou pravděpodobností pokračovat i nadále a lze očekávat postupné naplňování projektových záměrů uvedených ve finančním plánu. Z konkrétně zpracovaného Akčního plánu, na základě projektových fiší, je vhodné vést o budoucích finančních tocích přehled. Částky nákladů jsou z velké části odhadované a nelze přesně určit nároky na finanční zdroje, zvláště v skladebně nastaveném systému financování.

122


Tab. 28: Schématické znázornění alokace finančních prostředků na rozvojové projekty - příklad Alokace Opatření Zkrácený název Nadmístní projekty místní projekty Podnikatelské aktivity A.1 Podmínky pro zaměstnanost A.2 Kvalita lidských zdrojů A.3 Komplexní pozemkové úpravy A.4 Rozvoj spolupráce A.5 Atraktivita obcí B.1 Občanská vybavenost a sluţby B.2 Kanalizace a ČOV B.3 Odpadové hospodářství B.4 Informační technologie B.5 Revitalizace krajiny B.6 Cestovní ruch C.1 Turistická infrastruktura C.2 Dopravní síť D.1 Dopravní obsluţnost D.2

Znázornění rozloţení finančních prostředků na rozvoj je ovlivněno tím, ţe aktivity v řadě oblastí se nerealizují na bází klasických projektů a ţádostí o dotace, náklady na měkké projekty a rozvoj spolupráce jsou oproti technické infrastruktuře velmi nízké. Ne ke všem oblastem také bývají formulovány projektové záměry.

E. ZÁVĚR Strategie rozvoje není dokumentem statickým. Posílení rozvoje města vychází z úspěšné implementace rozvojových záměrů, konkretizovaných v projektech. Ty musejí být na základě monitoringu a vyhodnocování průběţně aktualizovány a adaptovány. Akční plán by měl být vţdy jednou za dva aţ tři roky aktualizován. Je třeba posoudit dosaţený pokrok, navrhnout nové projekty, resp. oţivit (či zavrhnout) staré nerealizované projekty a vyhodnotit reálnost cílů stanovených v programu rozvoje. Optimální je provádět kaţdý půlrok aţ rok dílčí revize projektů – stavu jejich realizace, příp. doplnění nových projektů, včetně zařazení nově připravených projektů a námětů na projekty v podobě projektových fiší. Priority, opatření a aktivity vytyčené ve Strategii by měly být aktualizovány vţdy během posledního roku platnosti současné Strategie, v případě potřeby i dříve (např. při změně vnějších podmínek, které mohou území města významně ovlivnit).

123

STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE MĚSTA HUSTOPEČE

Recommend Documents