STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE MĚSTA BŘECLAVI

STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE MĚSTA BŘECLAVI Vyhodnocení dotazníkového šetření Listopad 2013 Zvýšení kvality řízení, finanční řízení a Good Governance na Městském úřadu Břeclav, CZ.1.04/4.1.01/89.00040

Obsah Úvod a základní data ..................................................................................................................................... 3 Otázka 1: Jak jste celkově spokojen(a) s životem ve městě Břeclav? ....................................................... 4 Otázka 2: Co se Vám na Vašem městě nejvíce líbí, co považujete za jeho největší přednost? ................ 5 Otázka 3: Kdyby za Vámi přijela návštěva, která v Břeclavi nikdy předtím nebyla, co byste jí ve městě rozhodně ukázal(a)?.................................................................................................................. 7 Otázka 4: Čím byste se naopak nechtěli chlubit? ..................................................................................... 8 Otázka 5: Co se Vám na vašem městě nelíbí, co považujete za jeho nejzávažnější problém? ................. 9 Otázka 6: Co podle Vás nejvíce zhoršuje kvalitu životního prostředí ve městě? .................................... 11 Otázka 7: Jak jste celkově spokojen(a) s čistotou, pořádkem a úklidem ve městě? .............................. 13 Otázka 8: Jste spokojen(a) s nabízenými možnostmi kulturního či společenského vyžití ve městě Břeclavi? .................................................................................................................................. 15 Otázka 9: Myslíte si, že je propagace kulturních a společenských akcí v Břeclavi dostatečná? ............. 17 Otázka 10: Jakým způsobem získáváte nejčastěji informace o činnosti městského úřadu a kulturních akcích? .................................................................................................................................... 18 Otázka 11: Je nějaká akce, program či kulturní událost, která Vám v Břeclavi schází nebo je nedostatečně zastoupena? ..................................................................................................... 20 Otázka 12: Dojíždíte, prosím, za kulturou do jiného města/obce? .......................................................... 21 Otázka 13: Navštívil(a) jste někdy v posledním roce níže uvedená zařízení nebo akce? ......................... 24 Otázka 14: Jakým způsobem se nejčastěji pohybujete ve městě Břeclavi? ............................................. 27 Otázka 15: Které dopravní problémy jsou podle Vás nejvážnější? ........................................................... 29 Otázka 16: Je podle Vás město dostatečně pokryto zdravotnickými službami? ...................................... 31 Otázka 17: Jak jste celkově spokojen(a) s kvalitou zdravotnických služeb ve městě? ............................. 32 Otázka 18: Jste uživatelem sociálních služeb ve městě Břeclavi?............................................................. 34 Otázka 19: Chybí Vám ve městě Břeclavi nějaká sociální služba? ............................................................ 35 Otázka 20: Cítíte se ve městě Břeclavi bezpečně? .................................................................................... 36 Otázka 21: Jste spokojen(a) s mateřskými školami ve městě Břeclavi? ................................................... 39 Otázka 22: Jste spokojen(a) se základními školami ve městě Břeclavi? ................................................... 40 Otázka 23: Jste spokojen(a) se středními školami ve městě Břeclavi? ..................................................... 41 Otázka 24: Vyhovuje Vám nabídka sportovišť ve městě a je podle Vás dostatečná nabídka pro trávení volného času? ......................................................................................................................... 42 Otázka 25: Schází Vám v Břeclavi nějaká sportoviště nebo volnočasové aktivity? .................................. 44 Otázka 26: Dojíždíte za sportem nebo volnočasovými aktivitami do jiného města/obce? ...................... 45 Otázka 27: Jak by podle Vás mělo město Břeclav podporovat níže zmíněné oblasti ............................... 47 Otázka 28: Jaký by podle Vás mělo mít město v roce 2020 charakter?.................................................... 49 Závěr ................................................................................................................................................ 52

2

Úvod a základní data V rámci analytické fáze zpracování dokumentu Strategický plán rozvoje města Břeclavi bylo provedeno zpracovatelem, společností HaskoningDHV Czech Republic, spol. s r.o., dotazníkové šetření mezi občany města. Jeho účelem bylo zjistit, jak jsou občané spokojeni s různými aspekty života ve městě, kde spatřují největší klady a zápory, zda se ve městě cítí bezpečně a jsou-li zde saturovány jejich potřeby. Toto šetření probíhalo formou dotazníku, který měli možnost respondenti vyplnit jak v papírové, tak v elektronické podobě. Papírová podoba dotazníkového archu byla distribuována v prostorách veřejných institucí. Elektronická podoba dotazníku pak byla dostupná skrze odkaz uveřejněný na oficiálních stránkách města Břeclavi (www.breclav.eu) Šetření probíhalo v letních měsících roku 2013, celkem se jej zúčastnilo 274 respondentů, z toho 123 mužů a 146 žen, 5 respondentů pohlaví neuvedlo. Téměř polovina respondentů byla ve věku 30 až 49 let (132 respondentů), druhou nejčastější věkovou skupinou byli lidé ve věku 15 až 29 let (90 respondentů). Ve věku 50 až 64 let bylo 40 respondentů a ve věku 65+ pouze 11. Jeden respondent svůj věk neuvedl. Z hlediska socio-ekonomického statusu respondentů byla struktura následující. Celkem 155 respondentů se označilo jako zaměstnanec. Tato skupina tedy tvoří 57 % respondentů. Mezi respondenty bylo dále 33 studentů/studentek, 32 podnikatelů/podnikatelek, 19 důchodců/důchodkyň, 18 respondentů v domácnosti či na rodičovské dovolené a 14 nezaměstnaných. Většina respondentů, celkem 64 %, jsou místními rodáky (v Břeclavi žijí od narození). Dalších 30 % tvoří respondenti, kteří se do města přistěhovali před dobou delší než 5 let. Zbývajících 6 % pak žije ve městě po dobu kratší pěti let. Respondenti tak z velké části mají dlouhodobou zkušenost s životem ve městě Břeclavi a jeho vývojem, což je pozitivní z hlediska vypovídací hodnoty jejich odpovědí. Na druhou stranu lze předpokládat, že velká část z nich nemá autentické srovnání s životem v jiné obci, a mohou tak určité aspekty života ve městě Břeclavi považovat za standart a přistupovat k nim tedy méně kriticky. Vzhledem k metodě sběru dat bez asistence odborníka pro vyplnění dotazníku docházelo u některých otázek k nepochopení zadání způsobu vyplnění. Po očištění těchto chybných odpovědí je tak u některých otázek celkové číslo respondentů výrazně nižší. U každé interpretace odpovědí na otázku je počet respondentů uveden, případně je metodika výběru sporných odpovědí vysvětlena.

3

Otázka 1: Jak jste celkově spokojen(a) s životem ve městě Břeclav? (prosím označte jen jednu z nabízených odpovědí)    

velmi spokojen(a) spíše spokojen(a) spíše nespokojen(a) velmi nespokojen(a)

Na první otázku odpovědělo celkem 269 respondentů. Nejčastějším typem odpovědi je „spíše spokojen(a)“ – celkem takto odpovědělo 54 % respondentů. Spíše nespokojeno je třetina respondentů. Pozitivní odpověď na tuto otázku zvolilo 66 % žen a 52 % mužů. Mezi ženami je tak patrná vyšší spokojenost s životem ve městě než mezi mužskou populací. Při diferenciaci odpovědí na základě věku respondentů lze vypozorovat, že velmi nespokojeni jsou zejména respondenti ve věkové skupině 30-49 let. Naopak ve skupině velmi spokojených respondentů dominují lidé ve věku 50-64 let. Graf 1:

Odpovědi na otázku č. 1 podle pohlaví

160 140 120 100 neuvedeno

80

žena

60

muž 40 20 0 velmi spokojen(a)

spíše spíše velmi spokojen(a) nespokojen(a) nespokojen(a)

Nejspokojenější skupinou respondentů z hlediska jejich socio-ekonomického statusu jsou důchodci, z nichž 84 % uvedlo jednu z pozitivních odpovědí (spíše nebo velmi spokojen/a). Respondenti z řad podnikatelů, nezaměstnaných a v domácnosti či na mateřské/rodičovské dovolené uváděli 50 % kladných a 50 % záporných odpovědí. Spíše v kladném smyslu se pak vyjadřovali respondenti z řad studentů a zaměstnanců.

4

Otázka 2: Co se Vám na Vašem městě nejvíce líbí, co považujete za jeho největší přednost? (zvolte maximálně 3 možnosti)           

dobrá dostupnost obchodu a služeb příroda, možnost rekreace v okolí města dostupnost pracovních příležitostí možnost podnikání dobrá dopravní dostupnost sportovní využití vzhled města zdravotní péče a sociální služby atraktivity pro turisty a návštěvníky města kulturní a společenský život Jiné, prosím uveďte:

K této otázce se vyjádřilo 261 respondentů. Z výsledků zobrazených v následujícím grafu je patrné, že za největší přednost města jeho obyvatelé považují jeho okolí s významnými lokalitami přírodního i kulturního významu. Za druhé významné pozitivum považují obyvatelé dobrou dopravní dostupnost města a dostupnost služeb a obchodů ve městě. Při zohlednění rozdělení odpovědí na základě pohlaví lze konstatovat téměř stejnou strukturu a preference na prvních třech místech. Muži pak více akcentovali ve svých odpovědích možnosti sportovního vyžití, zatímco ženy dostupnost zdravotních a sociálních služeb, kulturní vyžití a atraktivity pro turisty a návštěvníky města. Z odpovědí v kategorii jiné se tři respondenti vyjádřili ve smyslu ocenění tradic, pohostinnosti a přátelskosti zdejších obyvatel. Odpovědi se z hlediska věkové struktury respondentů významně neliší. U všech věkových kategorií se na prvních třech místech objevují výše zmíněné tři nejčastější odpovědi. Respondenti z nejvyšší věkové kategorie 65+ nejvíce oceňují dostupnost obchodu a služeb a také mají nadprůměrný podíl odpovědí z kategorie „zdravotní péče a sociální služby“ ve srovnání s ostatními věkovými skupinami. Naopak mladí lidé ve věku 15 až 29 let ve svých odpovědích častěji oceňují možnost sportovního vyžití a kulturní a společenský život.

5

Graf 2:

Odpovědi na otázku č. 2 podle pohlaví

100% 90% 80% 70%

60% 50% 40% 30% 20%

ženy

10%

muži

0%

6

Otázka 3: Kdyby za Vámi přijela návštěva, která v Břeclavi nikdy předtím nebyla, co byste jí ve městě rozhodně ukázal(a)? Na tuto otázku odpovědělo celkem 235 respondentů. Někteří z nich využili možnost volné formulace odpovědi k vyjádření své nespokojenosti a vyjádřili se záporně k možnosti čímkoliv se ve městě chlubit (často se vyjadřovali, že ve městě není čím se chlubit, ale lze ukázat spoustu zajímavostí v okolí, jako Lednicko-valtický areál), jiní uvedli jako odpověď přesný opak (upozornění na problémy města – např. Riegrova ulice) nebo jiným způsobem negativně zhodnotili svoji volbu. Tento typ odpovědi se nejčastěji pojil se stavem zámku v Břeclavi, který respondenti často uvedli s poznámkou ve smyslu, že jeho aktuální stav neodpovídá jejich představám. Celkem se nějakým způsobem negativně laděných odpovědí sešlo celkem 45, což z daného množství respondentů není zanedbatelný počet. Nejčastější odpovědí na otázku č. 3, co by případně návštěvě v Břeclavi respondenti ukázali, byl kostel Navštívení Panny Marie v Poštorné. Tuto odpověď uvedlo celkem 84 respondentů. O 20 respondentů méně uvedlo návštěvu Pohanska. Na pomyslném 3. místě se umístil kostel sv. Václava v Břeclavi. Často zmiňovány byly památky související s židovskou tradicí v Břeclavi, tedy židovský hřbitov a synagoga. Jak již bylo uvedeno, respondenti také považovali za atraktivní památku zámek v Břeclavi, který byl ale často komentován negativně v souvislosti s jeho stavem (v současnosti je zámek v Břeclavi evidován jako jeden z areálů brownfieldů v Jihomoravském kraji) Respondenti také uváděli atraktivity spojené s řekou Dyjí, tedy splav, soutok Moravy a Dyje, plavby po Dyji, nábřeží a podobně. V tabulce 1 jsou uvedeny všechny odpovědi, na kterých se shodlo 10 a více respondentů. Tab. 1:

Nejčastější odpovědi na otázku č. 3.

Odpověď Kostel Navštívení Panny Marie v Poštorné Pohansko Kostel Sv. Václava v Břeclavi Židovský hřbitov Synagoga Lednicko-Valtický areál Zámek Břeclav Dyje Lednice Příroda v okolí Lichtenštejnský dům Muzeum Pivovar Cyklostezky

Počet respondentů 84 64 32 30 29 28 27 24 18 17 15 15 14 12

7

Otázka 4: Čím byste se naopak nechtěli chlubit? Celkem 237 respondentů uvedlo odpověď na otázku č. 4. Vůbec nejvíce v odpovědích rezonovala problematika častého výskytu osob, které jsou respondenty považovány za sociálně problematické, a jejich výskyt byl spojován s konkrétními lokalitami veřejného prostoru ve městě. Nejčastěji se respondenti nechtějí v rámci života ve městě Břeclavi chlubit místy, kde se sdružují členové romské komunity, bezdomovci či jiní tzv. sociálně nepřizpůsobiví občané. Za tyto místa respondenti označovali zejména oblasti městských parků, pěší zóny, Shopping centra, Riegrovy ulice a jiné. Druhou velkou skupinu odpovědí tvořily reakce na stav historických památek ve městě, zejména stav Zámku Břeclav a Zámeckého Mlýna. Chátrání těchto památek není jediným akcentovaným problémem, tyto lokality jsou také spojovány s jevy, jako jsou narkomanie, vandalismus apod. Třetím velkým balíčkem odpovědí pak byla dopravní situace ve městě spojená s intenzivním dopravním zatížením, zácpami a nevhodnou dopravní infrastrukturou. Tabulka 2 přináší přehled odpovědí na otázku č.4, které byly opakovány s frekvencí 10 a více. Tab. 2:

Nejčastější odpovědi na otázku č. 4

Odpověď Nepřizpůsobiví občané, bezdomovci, romská komunita Městské parky a pěší zóna Břeclavský zámek a jeho okolí Dopravní situace Shopping centrum a jeho okolí Neuklizené veřejné prostory a odpadky Centrum města Zámecký (Vránův) mlýn Riegrova ulice Železniční nádraží a jeho okolí Maloobchodní síť (vietnamské obchody, supermarkety) Městské koupaliště Vedení města Herny Stav chodníků a vozovek Grafity a jiné projevy vandalismu

Počet respondentů 82 61 52 36 23 23 23 23 21 19 12 11 10 10 10 10

8

Otázka 5: Co se Vám na vašem městě nelíbí, co považujete za jeho nejzávažnější problém? (zvolte maximálně tři odpovědi)             

Odchod mladých lidí z města Nezájem lidí o města Málo kvalitní životní prostředí Nedostatek pracovních příležitostí Špatná dostupnost obchodů a služeb Nedostatečný kulturní a společenský život Dopravní infrastruktura a obslužnost Čistota a nepořádek ve městě Nedostatečná plocha pro výstavbu rodinných domů Špatné podmínky pro podnikání Bezpečnost, vandalismus Dostupnost lékaře a lékáren Jiné

K otázce č. 5 se vyjádřilo celkem 270 respondentů. 70 % všech respondentů ve své odpovědi zaškrtlo jako jednu z možných tří odpovědí možnost „bezpečnost, vandalismus“. Frekvence této odpovědi rezonuje s výsledky předešlé otázky, kde byl také výrazně akcentován stav veřejných prostor zejména ve spojení s výskytem tzv. nepřizpůsobivých občanů. Souvisejícím problémem (čtvrtý nejčastěji zmiňovaný) je čistota a nepořádek ve městě, který respondenti silně asociují s výskytem těchto osob. Nedostatek pracovních příležitostí ve městě byl druhým nejčastěji zmiňovaným problém ve městě. Vzhledem k nadprůměrné míře nezaměstnanosti v okrese Břeclav není frekvence této odpovědi překvapivá. Třetí nejčastější odpovědí pak byla možnost “dopravní infrastruktura a obslužnost“. Město Břeclav je z hlediska dopravní situace v objektivně velmi nepříjemné situaci, kdy městem prochází jediná hlavní komunikace spojující jednotlivé části města a vytvoření obchvatu či dalších propojení je velmi složité a občané na řešení čekají již velmi dlouhou dobu. Dochází tak k častým zácpám a intenzita dopravy na průtahu městem je velmi vysoká. Mnoho lidí využívá jako dopravní prostředek kolo, ale doprava na něm mezi osobními a nákladními automobily je velmi nepříjemná a nebezpečná.

9

Celkem 30 respondentů využilo možnost vyjádřit se vlastními slovy k otázce č. 5 v kategorii „jiné“. Nejčastěji (jedna třetina odpovědí) byla zmiňována problematika sociálně nepřizpůsobivého obyvatelstva města. Druhým opakovaným tématem pak byla dopravní situace, která se ovšem kryje s možností uvedenou v nabízeném výčtu. Respondenti měli potřebu vyjádřit se zvláště ke špatné průjezdnosti městem a vzájemné propojenosti jednotlivých jeho částí. Respondenti z řad důchodců nejčastěji zmiňovali bezpečnost a vandalismus, dále pak čistotu a nepořádek ve městě a nezájem lidí o město. Nezaměstnaní respondenti přirozeně jako nejpalčivější problém ve městě považují nedostatek pracovních příležitostí, dále bezpečnost a vandalismus a nezájem lidí o město. Podnikatele pak kromě bezpečnosti a vandalismu nejvíce trápí dopravní infrastruktura a obslužnost. Na třetím a čtvrtém místě se stejným počtem odpovědí (13) se u této skupiny respondentů umístil nedostatečný kulturní a společenský život a nedostatek pracovních příležitostí. Nedostatek pracovních příležitostí je na první příčce zároveň s bezpečností a vandalismem u skupiny respondentů v domácnosti a na mateřské či rodičovské dovolené. Studenti kromě bezpečí a vandalismu akcentují nedostatek pracovních příležitostí a nedostatečný kulturní a společenský život. Nejpočetnější skupina zaměstnanců pak koresponduje s celkovými výsledky popsanými výše. Graf 3:

Frekvence jednotlivých odpovědí na otázku č. 5 podle pohlaví

200 180 160 140 120 100 80 60 40 20 0

neuvedeno ženy muži

10

Otázka 6: Co podle Vás nejvíce zhoršuje kvalitu životního prostředí ve městě? (vyberte maximálně 3 odpovědi)       

Znečištěné ovzduší Hluk v okolí (rušné silnice, výrobní podniky, …) Automobilová doprava Nepravidelná a nedostatečná intenzita odvážení odpadků Nedostatek kontejnerů na tříděný odpad Černé skládky Jiné

K otázce č. 6 se vyjádřilo celkem 265 respondentů. Z toho 83 % uvedlo odpověď a nejčastěji se tak jako faktor zhoršující kvalitu životního prostředí objevovala automobilová doprava. Druhým nejčastěji uváděným faktorem (43 % respondentů) byly černé skládky, třetím pak hluk v okolí, který pravděpodobně z velké míry souvisí s uváděnou automobilovou dopravou. 27 respondentů využilo možnosti uvést svoji vlastní odpověď. I v těchto odpovědích, jakkoli lze říci, že iracionálně vzhledem ke znění otázky, rezonoval problém s romskými či jinými nepřizpůsobivými obyvateli ve městě. Těchto reakcí bylo celkem 5. Dále se objevovali odpovědi zmiňující nedostatečný úklid ve městě a nedostatek kontejnerů. Celkem 4 respondenti uvedli jako faktor špatnou péči o zeleň ve městě. Graf 4:

Frekvence odpovědí na otázku č. 6 podle pohlaví

11

250 200 150

100 50 0 znečištěné hluk v okolí automobilová nepravidelná nedostatek černé skládky jiné ovzduší (rušné silnice, doprava a kontejnerů na výrobní nedostatečná tříděný odpad neuvedeno podniky, …) intenzita ženy odvážení muži odpadků

Diferenciace odpovědí na otázku č. 6 podle věku jsou znázorněny v následujícím grafu. U všech věkových skupin se největším podílem na odpovědích podílela automobilová doprava. Nejstarší věková skupina respondentů 65 let a více v tomto kontextu vůbec neuvádí faktor svozu odpadků. Graf 5:

Podíl jednotlivých faktorů na odpovědích na otázku č. 6 podle věkové skupiny respondentů

100% jiné

90% 80%

černé skládky

70% nedostatek kontejnerů na tříděný odpad

60% 50%

nepravidelná a nedostatečná intenzita odvážení odpadků

40% automobilová doprava 30% 20%

hluk v okolí (rušné silnice, výrobní podniky, …)

10% znečištěné ovzduší 0% 15-29

30-49

50-64

65+

12

Otázka 7: Jak jste celkově spokojen(a) s čistotou, pořádkem a úklidem ve městě?     

Spokojen(a) Spíše spokojen(a) Spíše nespokojen(a) Nespokojen(a) Nevím, nedokážu posoudit

Dohromady 272 respondentů odpovědělo na otázku č. 7, 3 z nich pak uvedli, že nejsou schopni situaci posoudit. Z grafu 6 je patrné, že respondenti se rozdělili téměř na dvě stejné poloviny z hlediska poměru kladných a záporných odpovědí. Radikálněji se vyjadřovali respondenti nespokojení než spokojení, mezi kterými větší podíl volilo umírněnější verzi odpovědi, tedy spíše spokojen. Další graf pak ukazuje rozdíl mezi odpověďmi respondentů podle pohlaví. Obecně lze konstatovat, že muži vykazují vyšší míru nespokojenosti než ženy. Diferenciace odpovědí na základě věku ukazuje nárůst spokojenosti s věkem. Nejméně spokojené jsou věkové kategorie 15-29 a 30-49. Z hlediska socio-ekonomického statusu respondentů vykazují nejvyšší míru spokojenosti s čistotou, pořádkem a úklidem ve městě lidé v domácnosti nebo na rodičovské/mateřské dovolené.

Graf 6:

Odpovědi respondentů na otázku č. 7

13

1% 6% 15% spokojen(a) spíše spokojen(a) spíše nespokojen(a) 44%

nespokojen(a)

34%

Graf 7:

nevím

Odpovědi respondentů na otázku č. 7 podle pohlaví

ženy

spokojen(a)

spíše spokojen(a) spíše nespokojen(a) nespokojen(a)

muži

nevím

0% Graf 8:

20%

40%

60%

80%

100%

Odpovědi respondentů na otázku č. 7 podle věku

14

65+ spokojen(a)

50-64

spíše spokojen(a) spíše nespokojen(a)

30-49

nespokojen(a) nevím

15-29 0%

20%

40%

60%

80%

100%

Otázka 8: Jste spokojen(a) s nabízenými možnostmi kulturního či společenského vyžití ve městě Břeclavi?     

Spokojen(a) Spíše spokojen(a) Spíše nespokojen(a) Nespokojen(a) Nevím, nedokážu posoudit

Na tuto otázku odpovědělo 273 respondentů, z nich 17 uvedlo odpověď „nevím, nedokážu posoudit“. V odpovědích respondentů, kteří dokázali k tomuto tématu zaujmout stanovisko, mírně převažovali reakce záporné (54 %, z toho nespokojených 21 %). Spokojených respondentů je pouze 9 %, spíše spokojených pak 37 %. Nejméně spokojeni s možnostmi společenského a kulturního vyžití byli respondenti ve věku 15-29 let (40 % spokojených či spíše spokojených) a 30 – 49 let. Naopak nejvíce spokojeni byli respondenti ve věku 65+

15

cca 63 % spokojených či spíše spokojených), ale jejich vzorek je poměrně malý (11 respondentů) a z něj ještě relativně mnoho (2 respondenti) na tuto otázku nedokázalo odpovědět. Graf 9:

Odpovědi respondentů na otázku č. 8

6%

9% spokojen(a)

19%

spíše spokojen(a) 35%

spíše nespokojen(a) nespokojen(a) nevím, nedokážu posoudit

31%

Otázka 8.1: Pokud jste spíše nespokojen(a) nebo nespokojen(a), uveďte prosím, které oblasti kulturního vyžití by měly být více podporovány (zatrhněte maximálně tři možnosti)         

Divadelní představení Koncerty, festivaly Výstavy Tanečení zábavy Diskotéky, rockové kluby Kino Zájmová činnost (klubovny, kroužky,..) Dobrovolná činnost (spolky, občanské aktivity) Jiné, prosím, uveďte:

Respondenti z řad nespokojených pak byli dále tázáni, která oblast kulturního vyžití by měla být dle nich více podporována. Téměř třetina zaškrtnutých odpovědí se týkala větší podpory koncertů a festivalů ve městě a čtvrtina odpovědí pak byla směřována k podpoře divadla. Třetí oblastí s nejvyšším počtem hlasů byly taneční zábavy. Graf podílu preferenčních hlasů respondentů nespokojených s možnostmi kulturního či společenského vyžití ve městě je znázorněn níže. Graf 10: Odpovědi respondentů na podotázku č. 8.1

16

divadelní představení

6% 7% 24% 6%

koncerty, festivaly výstavy taneční zábavy

6%

diskotéky, rockové kluby 6%

kino zájmová činnost 9%

30% 6%

dobrovolná činnost jiné

Z odpovědí „jiné“ se nejvíce opakoval požadavek na pořádání akcí pro děti a také na pořádání přednášek různého tematického obsahu. Mimo jiné se zde objevilo i volání po vážné hudbě či stálé expozici s tématem místního folklóru.

Otázka 9: Myslíte si, že je propagace kulturních a společenských akcí v Břeclavi dostatečná?     

Ano, je dostatečná Spíše ano Spíše ne Ne, není dostatečná Nevím, nedokážu posoudit

Na otázku 9 byly získány odpovědi od 272 respondentů. Zatímco možnosti kulturního a společenského vyžití byly hodnoceny ve větší míře negativně, jejich propagace je naopak z větší míry vnímána jako dostatečná. Vyšší spokojenost s propagací těchto akcí vykazují ženy, kterých je ve vzorku respondentů

17

více, a ovlivňují tak celkový výsledek ve prospěch kladných odpovědí. Stejně jako u otázky č. 8 vyšší míru negativních odpovědí lze zaznamenat u nižších věkových skupin obyvatel. Graf 11: Odpovědi na otázku č. 9

4% 12%

12% ano, je dostatečná

spíše ano spíše ne ne, není dostatečná

28%

44%

nevím, nedokážu posoudit

Graf 12: Odpovědi na otázku č. 9 podle pohlaví

ženy

ano, je dostatečná spíše ano spíše ne ne, není dostatečná

muži

nevím, nedokážu posoudit 0%

50%

100%

Otázka 10: Jakým způsobem získáváte nejčastěji informace o činnosti městského úřadu a kulturních akcích? (zatrhněte maximálně 3 odpovědi)      

Internetové stránky města, sociální sítě Místní tiskové zprávy Úřední deska Rádio Tištěné propagační materiály Sms zprávy

18

 

Měsíčník Radnice Jiné, prosím, uveďte:

Z celkem 619 zaškrtnutých odpovědí se jich téměř třetina vztahovala k měsíčníku Radnice a dalších 30 % k internetovým stránkám města a sociálním sítím. Třetí nejfrekventovanějším zdrojem získávání informaci o činnosti městského úřadu a kulturních akcí jsou místní tiskové zprávy. Naopak nejméně využívaným zdrojem informací je úřední deska města. Níže zobrazená struktura odpovědí se v závislosti na pohlaví respondentů nijak výrazně neliší. Graf 13: Podíl odpovědí na otázce č. 10

internetové stránky města, sociální sítě místní tiskové zprávy

4%

30% 32%

úřední deska rádio tištěné propagační materiály

sms zprávy 11% 8%

8%

měsíčník Radnice Jiné, prosím, uveďte:

5% 2%

Pod odpovědí „jiné“ se nejčastěji objevoval místní Břeclavský deník. Dalším zdrojem pak jsou pro respondenty další lidé v jejich okolí, ať již rodinní příslušníci, přátelé či kolegové v práci atd. Někteří respondenti využili prostor v odpovědi „jiné“ jako kritiku měsíčníku Radnice ve smyslu jeho pozdního doručení do schránky a tedy nemožnosti účastnit se akcí v něm inzerovaných. V závislosti na věku respondentů lze naopak zaznamenat rozdíly v odpovědích. Nejmladší věkové kategorie jsou zvyklé jako zdroj informací používat převážně nové média a technologie a proto u nich dominuje jako hlavní zdroj informací internet – internetové stránky města a sociální sítě. Jako druhý nejvýznamnější zdroj uvádějí pak měsíčník Radnice, který je u ostatních věkových skupin hlavním zdrojem informací. Pro tuto věkovou kategorii je také jako zcela irelevantní zdroj úřední deska. Protipólem je pak samozřejmě věková skupina respondentů ve věku 65 let a více, pro kterou jsou hlavním zdrojem informací tiskoviny, tedy měsíčník Radnice a místní tiskové zprávy. Poněkud překvapivě nebyla touto skupinou respondentů vůbec preferována možnost získání informací z rádia, ale vzhledem k již zmiňovanému nízkému počtu respondentů v této věkové skupině, je třeba brát její dílčí výsledky s jistou rezervou.

19

Graf 14: Podíl odpovědí na otázku č. 10 podle věku respondentů

internetové stránky města, sociální sítě

65+

místní tiskové zprávy úřední deska

50-64 rádio tištěné propagační materiály

30-49

sms zprávy měsíčník Radnice

15-29

Jiné 0%

20%

40%

60%

80%

100%

Otázka 11: Je nějaká akce, program či kulturní událost, která Vám v Břeclavi schází nebo je nedostatečně zastoupena? Z odpovědí respondentů je patrné, že ve městě jim zejména chybí možnosti kulturního vyžití. Na prvním místě bylo uváděno divadlo s důrazem na hostování profesionálních divadelních souborů, ale někteří respondenti se vyjadřovali i tak, že by jim stačila i představení ochotnických divadel a amatérských souborů. Druhým typem kulturní akce, která respondentům chybí, jsou koncerty. Někteří respondenti specifikovali i typ hudby či interprety. Zejména je zájem o populární hudbu známých interpretů a rockovou hudbu.

20

Celkem 13 respondentů zmínilo jako typ chybějící akce festival, ale obvykle nebylo specifikováno, jakého typu, zda hudební, divadelní, filmový či jiný. Pět respondentů pak uvedlo, že by uvítali blíže nespecifikovanou akci/festival, který by dokázal propagovat město po celé České republice a jako příklad byla uváděna třeba Letní filmová škola v Uherském Hradišti. Častou výtkou pak byl také nedostatek akcí (zejména kulturních) pro děti, případně pro rodiny s dětmi, dále sportovní akce a aktivity (profesionální sportovní akce, akce pro zapojení veřejnosti do pohybových aktivit), přednášky, vzdělávací akce a semináře. Přehled uvedených odpovědí, které se vyskytly s frekvencí 3 a více, je uveden v následující tabulce. Tab. 3:

Odpovědi na otázku č. 11 s frekvencí 3 a více respondentů

Typ akce divadlo koncerty festival akce pro děti/ rodiny s dětmi přednášky, vzdělávání, semináře sportovní aktivity a akce originální akce pro zpropagování města zábavy taneční vyžítí pro starší Moravský den vinařské akce/vinobraní letní kino kroužky pro dospělé

Počet odpovědí 40 27 13 11 7 6 5 4 4 4 3 3 3

Otázka 12: Dojíždíte, prosím, za kulturou do jiného města/obce? (pokud ano, uveďte prosím, za čím a kam dojíždíte – je možné i více odpovědí) Na tuto otázku odpovědělo celkem 264 respondentů, Z tohoto počtu 171 odpovědělo kladně a 93 záporně (viz graf 14). Nejčastěji vyjíždějící věková skupina je 30-49 let – 70 % respondentů uvedlo kladnou odpověď. Jedná se o skupinu respondentů, u kterých lze předpokládat chuť k návštěvě akcí mimo domovské město a zároveň i finanční a jiné možnosti tyto cesty realizovat. Druhou skupinou v podílu respondentů vyjíždějících mimo město za kulturou jsou lidé ve věku 15-29 let, zde lze ale

21

očekávat jisté omezení vzhledem k věku a tedy finančním možnostem a pro nezletilé i možné omezení ze strany rodičů. Nejméně pak dojíždí za kulturou respondenti ve věku 65 a více let (pouze 30 %). Věková skupina 50-64 let pak vykazuje poloviční podíl kladných a poloviční podíl záporných odpovědí. Graf 15: Podíl odpovědí respondentů na otázku č. 12

35% ne ano 65%

Obyvatelé Břeclavi nejčastěji dojíždí za kulturou do Brna, kde vyhledávají zejména divadelní představení, koncerty nebo využívají některého z brněnských kin. Z celkového počtu 158 respondentů jich ve své odpovědi uvedlo Brno jako destinaci celkem 113, tedy 72 %. Druhou nejčastější destinací je Mikulov, který je atraktivní díky své nabídce akcí spojených s vínem (vinobraní apod.) a koncertů. Praha, podobně jako Brno, láká nabídkou divadelních představení, koncertů a muzikálů. Podle výsledků jsou lidé nejčastěji ochotni dojíždět do jiného města kvůli divadlu, hudbě (zejména koncertům), kinu a jako místní specifikum se profilují i často zmiňované akce spojené s vínem a vinařstvím. Přehled destinací a aktivit, které lákají obyvatele Břeclavi, je uveden v následující tabulce. Jsou zde uvedeny obce a aktivity, které byly zmíněny více než jedenkrát. Aktivita, která byla zmíněna pouze jedním respondentem, byla zařazena do kategorie „jiné“. Někteří respondenti uváděli u této podotázky také akce a aktivity sportovního či jiného charakteru (koupaliště, bazén, nákupy), ale vzhledem k jejich opakování jsme jej z přehledu nevyřadili. Tab. 4:

Přehled destinací, kam respondenti vyjíždí za různými typy kulturních aktivit

22

1

4

2

6

3

Valtice Bratislava

5

Hodonín

5

Vídeň

1

Lednice

1

2

7

5 1

1

1

5

1

1

14

1

1

1

2

7

1

1

1

1

1

3

1

1

1

2

1

1

1

1

1

1

1

Velké Bílovice

1

48

13

1

33

2

1

29

1

9 6

2

5

5

3

4 4

1

3

3

3

Zaječí

1

Mistelbach Moravské Nová Ves

1 1

Ostrava

1

1

Hlohovec

2

jiné

3

celkem

99

2 2

1

Podivín

5

1

1 1

15

3

1

1

2

26 1

4

1

1

Vizovice

49 1

1

1

166

8

8

2

1

2

13

1

2

Tvrdonice

Boleradice

1 1

1 1

2

2

1

Olomouc Lanžhot České Budějovice Uherské Hradiště

2 1

28

celkem

4

10

1

jiné

10

1

2

nespecifikováno

2 5

1

zámky

9

Koupaliště

3

krytý bazén

2

trhy

4

nákupy

veletrhy/výstavy

4

diskotéky

přednášky

26

plesy/zábavy

knihovny/knižní akce

17

hody/slavnosti města

muzea

6

vinobraní/vinař. akce

festival

16

koncerty

1

Praha

kino

58

Mikulov

muzikály

divadlo Brno

2

2

1

2

1

2 2

14

4

11

9

32

84

23

13

4

4

2

6

3

5

3

25

31

10

6

6

2 3

5

4

4

2

7

2

59

4

100

10

481

23

Otázka 13: Navštívil(a) jste někdy v posledním roce níže uvedená zařízení nebo akce? Pokud ano, uveďte prosím, kolikrát, a kolik jste ochoten (ochotna) do vstupu na takové akce investovat (zaokrouhleno na 50 kč).

muzeum

kino

koncert vážné hudby

knihovna

kulturní dům jím nebo pořádané akce

kulturní akce na veřejném prostranství

v posledním roce jsem navštívil(a) kolikrát: 1x 2x 3x 4x 5x 6x více než 6x neuvedeno Meximální vstupné: 0 kč (až 50 kč) 50 kč 100 kč 150 kč 200 kč 250 kč 300 kč 350 kč 400 kč více než 400 kč neuvedeno v posledním roce jsem nenavštívil(a) Celkem odpovědělo respondentů

galerie

Přehled odpovědí respondentů na otázku č. 13

divadlo

Tab. 5:

61

101

108

172

45

108

97

190

28 15 6 2 2 2 1 5

24 37 17 4 5 2 3 9

32 31 19 6 4 3 2 11

26 29 33 15 24 8 26 11

19 10 6 2 2

6 12 6 4 9 6 55 10

20 28 10 4 12 4 6 13

31 53 32 14 16 2 19 23

6 40 22 3 7 1 2

6 41 25 1 7

1 17 83 41 8 5 1

2 2 10 5 8

2 4 22 12 15 2 14 2 6 18

21 38 41 16 19 1 4 1 2 8 39

3 11 3 14 7 9 1 3 5 5

2

2 4

1

20

1 25

16

1 4 12

194

153

139

79

197

143

146

68

255

254

247

251

242

251

243

258

Z oslovených respondentů jich nejvyšší podíl – 73 % v posledním roce navštívilo některou z kulturních akcí konaných na veřejném prostranství. 32 % z nich pak tento typ akce navštívilo 2 krát. Tento typ akcí bývá často pořádán bez nutnosti platit vstupné, což se projevilo na ochotě respondentů za takovéto akce platit. Zaplatit za vstupné částku 100 Kč a vyšší je ochotno pouze 60 % respondentů. Druhým nejčastěji navštěvovaným zařízením je kino. To v posledním roce navštívilo 69 % respondentů. Největší podíl z nich navštívilo toto zařízení v posledním roce 3krát. Částku 100 Kč a vyšší je za vstupné

24

ochotno zaplatit 85 % respondentů. Částka 100 Kč je poměrně hraniční, protože 150 Kč a více už je ochotno zaplatit pouze 35 % respondentů. Ostatní sledované akce a zařízení již zaznamenaly převažující neúčast respondentů v posledním roce. Vůbec nejméně byly navštěvovány respondenty koncerty vážné hudby. Takovýto koncert navštívilo v posledním roce pouze 19 % respondentů a nejčastěji navštívili pouze jeden. Ze sledovaných akcí a zařízení panuje nejvyšší ochota platit za divadlo. Vstupné 100 Kč je ochotno zaplatit 95 % respondentů, 200 Kč pak 70 % respondentů. Graf 16: Podíl kladných a záporných odpovědí k jednotlivým aktivitám v uplynulém roce

kulturní akce na veřejném prostranství kulturní dům nebo jím pořádané akce knihovna koncert vážné hudby kino muzeum galerie divadlo 0%

10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100% v posledním roce jsem navštívil(a) v posledním roce jsem nenavštívil(a)

25

Graf 17: Frekvence navštívení jednotlivých akcí a zařízení v posledním roce

60 50 40

30 20 10 0 1x

2x

3x

4x

5x

6x

více než 6x

divadlo

galerie

muzeum

kino

koncert vážné hudby

knihovna

kulturní dům nebo jím pořádané akce

kulturní akce na veřejném prostranství

Graf 18: Maximální cena, kterou jsou ochotni respondenti za akci zaplatit

120 100 80 60 40 20 0 0 kč (až 50 kč)

50 kč

100 kč

150 kč

200 kč

divadlo muzeum koncert vážné hudby kulturní akce na veřejném prostranství

250 kč

300 kč

350 kč

400 kč

více než 400 kč

galerie kino kulturní dům nebo jím pořádané akce

26

Otázka 14: Jakým způsobem se nejčastěji pohybujete ve městě Břeclavi?     

Městskou hromadnou dopravou Autem Na kole Pěšky Jiný, prosím, uveďte:

Na tuto otázku odpovědělo celkem 253 respondentů. Jak je patrné z grafu 18 níže, osobní automobilová doprava, jízda na kole a pěší jsou tři dominantní způsoby dopravy po městě a rozdíly mezi jejich podíly na celkové dopravě po městě jsou velmi malé. Na české poměry velmi neobvyklý je vysoký (v tomto případě dokonce nejvyšší) podíl cyklistické dopravy, kterou jako hlavní způsob dopravy po městě deklarovalo 31 % respondentů. Graf 19: Struktura odpovědí na otázku č. 14

1% autem 27%

30%

městskou hromadnou dopravou na kole

11%

pěšky jiný

31%

Podíváme-li se na strukturu odpovědí podle pohlaví respondentů, je vidět výraznější preferenci nemotorizované dopravy u žen. Auto jako hlavní způsob dopravy využívá 40 % mužů, ale pouze 18 % žen. Ty jsou ochotny výrazně více používat městskou hromadnou dopravu (viz graf 19). U respondentů ve věkové skupině 65 a více není doprava autem zastoupena vůbec a hlavním dopravním prostředkem je pro tuto věkovou skupinu kolo. Je zde ovšem opět potřeba podotknout, že v této skupině na otázku č. 14 odpovídalo pouze 6 respondentů.

27

Graf 20: Struktura odpovědí na otázku č. 14 podle pohlaví respondentů

ženy autem městskou hromadnou dopravou na kole

pěšky

muži

0%

20%

40%

60%

80%

100%

Graf 21: Struktura odpovědí na otázku č. 14 podle věku respondentů

65 a více let

autem

50 - 64 let

městskou hromadnou dopravou na kole

30 - 49 let

pěšky 15 - 29 let 0%

20%

40%

60%

80%

100%

28

Otázka 15: Které dopravní problémy jsou podle Vás nejvážnější? (zatrhněte maximálně 3 možnosti)         

Zatížení města tranzitní dopravou / absence obchvatu města Nedostatek parkovacích míst v centru města Problémy s parkováním na sídlišti či absence záchytných parkovišť na okraji města Nevyhovující stav / špatná kvalita vozovek Bezpečnost silničního provozu, chování řidičů Špatné dopravní značení Nevyhovující podmínky pro cyklodopravu, málo cyklostezek Nevyhovující MHD, nedostatečné propojení s okolními obcemi Jiný, prosím, uveďte

Na otázku č. 15 odpovědělo celkem 268 respondentů. Z nich 249, tedy 93 %, jako jednu z možností zaškrtlo možnost „zatížení města tranzitní dopravou / absence ochvatu města“. Z tohoto údaje je patrné, jak výrazně pociťují občané města aktuální stav tranzitní dopravy ve městě jako problém. Druhým nejčastěji zmiňovaným problémem byla bezpečnost silničního provozu a chování řidičů (13 % zaškrtnutých odpovědí). Lze se domnívat, že tento problém je přímo spojen a do značné míry úměrný problému s vysokým tranzitem přes město, díky kterému je doprava velmi hustá, a vzniká tak více potenciálně nebezpečných situací.

29

Graf 22: Struktura odpovědí respondentů na otázku č. 15

zatížení města tranzitní dopravou/absence obchvatu města

5%

5%

nedostatek parkovacích míst v centru města

11%

35%

problémy s parkováním na sídlišti či absence záchytných parkovišť na okraji města nevyhovující stav/špatná kvalita vozovek

2% bezpečnost silničního provozu, chování řidičů špatné dopravní značení

13%

nevyhovující podmínky pro cyklodopravu, málo cyklostezek 11%

12% 6%

nevyhovující MHD, nedostatečné propojení s okolními obcemi Jiný, prosím, uveďte:

Třetím nejzávažnějším dopravním problémem z pohledu respondentů je nedostatek parkovacích míst v centru města – 12 % zaškrtnutých odpovědí. V kategorii jiné byly nejčastěji zmiňovány následující problémy    

Nevhodná dopravní infrastruktura – zejména křižovatky, málo kapacitní tahy, problémy se semafory (seřízení) Bezohledné chování cyklistů - zejména jízda po chodnících Nedostatečné množství parkovacích ploch ve městě zdarma MHD – spoje, víkendové spoje, cena lístku

30

Otázka 16: Je podle Vás město dostatečně pokryto zdravotnickými službami?     

Ano, je dostatečně pokryto Spíše ano Spíše ne Ne, není dostatečně pokryto Nevím, nedokážu posoudit

Na otázku dostatečnosti pokrytí města zdravotnickými službami odpovědělo 274 respondentů. Z nich 93 % odpovědělo na tuto otázku jednou z možných kladných odpovědí – 43 % jednoznačně ano, 50 % spíše ano. Záporných odpovědí byly pouze 3 % (celkem 10 respondentů), 4 % respondentů se k otázce nedokázaly vyjádřit. 80 % negativních odpovědí pocházelo z věkové skupiny 30-49 let. Graf 23: Struktura odpovědí respondentů na otázku č. 16

2% 1%

4%

ano, je dostatečně pokryto spíše ano 43% spíše ne

50%

ne, není dostatečně pokryto nevím, nedokážu posoudit

Otázka 16.1: V případě nedostatečného pokrytí zdravotnických služeb, ve které oblasti zdravotnictví shledáváte nedostatky? Z respondentů, kteří se vyjádřili negativně, jich 8 uvedlo, ve které oblasti zdravotnictví shledávají nedostatky. Z těchto 8 odpovědí se 3 týkaly oddělení revmatologie s poukazem na dlouhé čekací lhůty při objednání, 2 se týkaly pohotovosti a 2 zubní pohotovosti.

31

Otázka 17: Jak jste celkově spokojen(a) s kvalitou zdravotnických služeb ve městě?     

Velmi spokojen(a) Spíše spokojen(a) Spíše nespokojen(a) Nespokojen(a) Nevím, nedokážu posoudit

K otázce č. 17 se vyjádřilo celkem 273 respondentů. V porovnání s dostupností služeb již podíl velmi spokojených a spíše spokojených respondentů poklesl, ale pořád se jedná o téměř tři čtvrtiny respondentů vyjadřujících kladný názor na kvalitu zdravotnické péče. Graf 24: Odpovědi respondentů na otázku č. 17

6%

5%

10%

velmi spokojen(a)

spíše spokojen(a) 16% spíše nespokojen(a)

velmi nespokojen(a) 63%


Při pohledu na strukturu odpovědí z hlediska pohlaví nejsou mezi muži a ženami výrazné rozdíly. Jinak je tomu při srovnání odpovědí podle věkových skupin respondentů. Zde se ukazuje, že míra spokojenosti je přímo úměrná věku. Nejspokojenější jsou lidé ve věkové skupině 65 let a více, naopak nejméně spokojeni jsou mladí lidé ve věku 15-29 let. Graf č. 24 dokumentuje strukturu odpovědí respondentů podle věku.

32

Graf 25: Struktura odpovědí na otázku č. 17 podle věku respondentů

65 a více let

velmi spokojen(a)

spíše spokojen(a)

50 - 64 let

spíše nespokojen(a)

30 - 49 let velmi nespokojen(a) 15 - 29 let


20%

40%

60%

80%

100%

Z hlediska socio-ekonomického statusu jsou nejvíce nespokojeni studenti a nezaměstnaní lidé, naopak nejvíce spokojeni jsou důchodci a lidé v domácnosti, případně na rodičovské či mateřské dovolené. Z výše uvedených odpovědí respondentů lze usuzovat, že lidé, kteří lékařskou péči pravděpodobně využívají nejvíce, hodnotí její kvalitu také nejkladněji (lidé staršího věku, rodiče s dětmi), naopak lidé, u kterých lze očekávat menší zkušenost se službami zdravotní péče (studenti, mladí lidé), jsou nejkritičtější.

33

Otázka 18: Jste uživatelem sociálních služeb ve městě Břeclavi?  

Ano, prosím uveďte, jakou sociální službu využíváte Ne

Otázka 18.1: Pokud jste na předchozí otázku odpověděl(a) ano, uveďte prosím, jak jste spokojen(a) s kvalitou poskytovaných služeb     

Velmi spokojen(a) Spíše spokojen(a) Spíše nespokojen(a) Nespokojen(a) Nevím, nedokážu posoudit

Z 265 respondentů, kteří uvedli odpověď na tuto otázku, jich 246 odpovědělo záporně a pouze 19 kladně. Bohužel, u této otázky došlo u mnoha respondentů (zejména z nejmladší věkové skupiny) k nepochopení otázky a sociální služby zaměnili za pojem sociální sítě. Jako typ služby tak 7 respondentů uvedlo Facebook a 1 respondent internet. Dále jeden z respondentů uvedl jako sociální služby vývoz odpadků, další respondent pak rodičovskou dovolenou. Tyto odpovědi je také nutné z výčtu vyloučit. V konečném důsledku tak platně vyplněné kladné odpovědi na otázku 18 byly pouze 4, zbývajících 5 respondentů neuvedlo, o jaký typ služby se jedná. Tab. 6:

Platné kladné odpovědi na otázku č. 18 a její podotázky velmi spíše spokojen(a) spokojen(a)

azylový dům, denní centrum Charita, senior point

Remedia

Nespokojen(a)

nevím,nedokážu posoudit

1

Charita péče o seniory

spíše nespokojen(a)

1 1 1

Z těchto důvodů nelze otázku 18 a její podotázky relevantně interpretovat.

34

Otázka 19: Chybí Vám ve městě Břeclavi nějaká sociální služba?  

Ano Ne

Pokud ano, prosím, uveďte, jaké sociální služba Vám chybí K otázce č. 19 se vyjádřilo celkem 245 respondentů. Nižší celkový počet odpovědí s největší pravděpodobností souvisí s neexistencí varianty odpovědi „nevím, nedokážu posoudit“. Z uvedených odpovědí respondentů bylo 228 odpovědí záporných a 17 odpovědí kladných. Z těchto 17 odpovědí pak 13 bylo dále specifikováno. Graf 26: Struktura odpovědí respondentů na otázku č. 19

7%

ne ano

93%

Nejčastěji uváděným typem sociálního zařízení, který respondentům v Břeclavi chybí, bylo sociální bydlení. Dále se opakoval požadavek na nízkoprahové zařízení určené zejména pro mládež.

35

Otázka 20: Cítíte se ve městě Břeclavi bezpečně?    

Ano Spíše ano Spíše ne Ne

Z celkového počtu 274 odpovědí respondentů na otázku pocitu bezpečnosti ve městě jich 41 % odpovědělo kladně a 59 % záporně (viz graf 26). Rozdíl mezi muži a ženami nebyl příliš velký. Potvrdilo se zde očekávání, že mírně vyšší podíl kladných odpovědí byl zaznamenán u mužů. Graf 27: Struktura odpovědí respondentů na otázku č. 20

9% 21% ano spíše ano 32%

spíše ne ne

38%

Velké rozdíly pak byly zaznamenány mezi odpověďmi v jednotlivých věkových skupinách. Největší pocit bezpečí deklarovala skupina respondentů ve věku 65 let a více a se snižujícím se věkem dochází ke snižování pocitu bezpečí ve městě. Méně než třetina respondentů ve věku 15 až 29 let se cítí ve městě bezpečně. U této věkové kategorie může být menší pocit bezpečí způsoben častějším pobytem na veřejných prostranstvích v pozdních večerních a nočních hodinách, kdy starší obyvatelé jsou již doma a veřejný prostor tak již není „pod dohledem“. Rozdíly ve struktuře odpovědí respondentů v jednotlivých věkových skupinách jsou znázorněny v grafu 27.

36

Graf 28: Struktura odpovědí respondentů na otázku č. 20 podle věku

65 a více let

50 - 64 let

ano spíše ano spíše ne

30 - 49 let

ne 15 - 29 let

0%

20%

40%

60%

80%

100%

Otázka 20.1: V případě, že se necítíte bezpečně, jaké jsou hlavní důvody? (zatrhněte maximálně 3 odpovědi)         

Špatné pouliční osvětlení Nedostatečná činnost městské policie Zvýšená kriminalita Obavy o majetek Častý výskyt problémových osob Vandalismus ve městě Trestná činnost či nevhodné chování mladistvých Gamblerství, provozování hazardních her Jiné

Snížený pocit bezpečí ve městě podle odpovědí respondentů nejčastěji souvisí s výskytem problémových osob (27 % odpovědí). 14 % odpovědí se týkalo trestné činnosti či nevhodného chování mladistvých. Shodný podíl odpovědí (13 %) pak byl zaznamenán u zvýšené kriminality a vandalismu ve městě. Struktura odpovědí se v závislosti na pohlaví respondentů téměř nelišila. U věkové skupiny 65 let a více byl vyšší podíl odpovědí souvisejících se špatným pouličním osvětlením a nedostatečnou činností městské policie. Struktura odpovědí podle věku je uvedena v grafu 29. V odpovědích z kategorie „jiné“ byla nejčastěji (více než 50 %) skloňována romská komunita a s ní související sociálně patologické jevy.

37

Graf 29: Struktura odpovědí respondentů na podotázku č. 20.1

špatné pouliční osvětlení

3% 9%

nedostatečná činnost městské policie

5% 10%

zvýšená kriminalita

obavy o majetek

14%

13% častý výskyt problémových osob vandalismus ve městě

6%

13%

trestná činnost či nevhodné chování mladistvých gamblerství, provozování hazardních her

27%

Jiný

Graf 30: Struktura odpovědí respondentů na podotázku č. 20.1 podle věku

špatné pouliční osvětlení 65 a více let

nedostatečná činnost městské policie zvýšená kriminalita

50 - 64 let

obavy o majetek častý výskyt problémových osob vandalismus ve městě

30 - 49 let

trestná činnost či nevhodné chování mladistvých gamblerství, provozování hazardních her

15 - 29 let

Jiný 0%

20%

40%

60%

80%

100%

38

Otázka 21: Jste spokojen(a) s mateřskými školami ve městě Břeclavi? (prosím, odpovídejte vyznačením pouze jedné odpovědi v každém řádku – a to pouze v případě, že máte s mateřskými školami ve městě bezprostřední zkušenost, tj. dítě či příbuzný toto zařízení navštěvuje) Tab. 7:

Odpovědi respondentů na otázku č. 21 Spokojen(a)

Spíše spokojen(a)

Spíše nespokojen(a)

Nespokojen(a)

Celkem

Kvalita vzdělávání

34

51

5

2

92

Přístup personálu

37

43

8

3

91

Prostory a vybavení

36

50

5

1

92

Jazyková výuka

14

34

15

6

69

Přilehlé zahrady, hřiště

30

50

13

2

95

U této otázky (a také následujících dvou) opět došlo k situaci, kdy se respondenti špatně zorientovali v metodice vyplňování a často zaškrtávali odpověď „nedokážu posoudit“ u všech sledovaných kategorií, místo aby nechali celou otázku bez odpovědi. Proto při vyhodnocení otázky odfiltrujeme odpovědi z kategorie „nedokážu posoudit“ a budeme se zabývat pouze množinou odpovědí spokojen(a), spíše spokojen(a), spíše nespokojen(a) a nespokojen(a). Z toho důvodu se u jednotlivých sledovaných kategorií liší počet respondentů, kteří se k ní vyjádřili. Graf 31: Odpovědi respondentů na otázku č. 21

Přilehlé zahrady, hřiště, atd. Jazyková výuka Velmi spokojen(a) Spíše spokojen(a)


Spíše nespokojen(a) Přístup personálu

Velmi nespokojen(a)

Kvalita vzdělávání 0%

20%

40%

60%

80%

100%

Jak je patrné z grafu 31, se službami mateřských škol ve městě Břeclavi panuje u respondentů převládající spokojenost. Ze sledovaných služeb nejhůře dopadla jazyková výuka, kde zhruba třetina respondentů vyjádřila nespokojenost s poskytovanými službami. Technické zázemí škol a kvalita poskytovaného vzdělání jsou hodnoceny velmi kladně.

39

Otázka 22: Jste spokojen(a) se základními školami ve městě Břeclavi? (prosím, odpovídejte vyznačením pouze jedné odpovědi v každém řádku – a to pouze v případě, že máte se základními školami ve městě bezprostřední zkušenost, tj. dítě či příbuzný toto zařízení navštěvuje) Tab. 8:


Spíše spokojen(a)


Nespokojen(a)

Celkem


45

6

80

2

133


44

16

76

4

140


43

12

73

2

130

Jazyková výuka

50

20

60

7

137

Vybavení pro sportovní aktivity

48

9

64

3

124

Podobně jako u otázky č. 21 byly hodnoceny pouze odpovědi respondentů, kteří uvedli některou z konkrétních odpovědí svědčících o jejich znalosti situace. Odpovědi „nedokážu posoudit“ tak nejsou do interpretace výsledků zahrnuty. Ve srovnání s otázkou č. 21 týkající se mateřských škol, lze vidět, že více respondentů má vlastní bezprostřední zkušenost se základními školami (viz „celkem“ v tabulce 8). Graf 32: Odpovědi respondentů na otázku č. 22

Vybavení pro sportovní aktivity Jazyková výuka Velmi spokojen(a) Spíše spokojen(a)


Spíše nespokojen(a) Přístup personálu

Velmi nespokojen(a)

Kvalita vzdělávání 0%

20%

40%

60%

80%

100%

Z odpovědí respondentů je patrné, že spokojenost s kvalitou základních škol v Břeclavi je oproti mateřským školám výrazně nižší. S kvalitou vzdělání je spokojena méně než třetina respondentů.

40

Otázka 23: Jste spokojen(a) se středními školami ve městě Břeclavi? (prosím, odpovídejte vyznačením pouze jedné odpovědi v každém řádku – a to pouze v případě, že máte se středními školami ve městě bezprostřední zkušenost, tj. dítě či příbuzný toto zařízení navštěvuje) Tab. 9:


Spíše spokojen(a)


Nespokojen(a)

Celkem


26

62

12

3

103


20

60

20

2

102


23

58

16

5

102

Jazyková výuka

30

51

16

5

102

Vybavení pro sportovní aktivity

21

42

29

6

98

Nabídka a kapacita oborů

17

45

27

11

100

K situaci ve středním školství se vyjádřilo 98-103 respondentů. Metodika vyhodnocení je shodná s předešlými dvěma otázkami. Z hodnocených kategorií nejlépe dopadla kvalita vzdělávání, se kterou je spokojeno zhruba 85 % respondentů. Kolem 80 % reakcí na jazykovou výuku, prostory a vybavení a přístup personálu bylo kladných – velmi či spíše spokojen. Nejhůře z hlediska spokojenosti respondentů skončily kategorie vybavení pro sportovní aktivity a nabídka a kapacita oborů. S těmito kategoriemi byly spokojeny méně než dvě třetiny respondentů. Graf 33: Odpovědi respondentů na otázku č. 23

Nabídka a kapacita oborů Vybavení pro sportovní aktivity

Velmi spokojen(a)

Jazyková výuka

Spíše spokojen(a) Prostory a vybavení

Spíše nespokojen(a) Velmi nespokojen(a)

Přístup personálu Kvalita vzdělávání

0%

20%

40%

60%

80%

100%

41

Otázka 24: Vyhovuje Vám nabídka sportovišť ve městě a je podle Vás dostatečná nabídka pro trávení volného času?     

Ano, je dostatečná Spíše ano Spíše ne Ne, není dostatečná Nevím, nedokážu posoudit

Celkový počet respondentů, kteří uvedli odpověď na otázku č. 24 je 269. Z nich 17 % považuje nabídku sportovišť za dostatečnou a 47 % za spíše dostatečnou. Za spíše nedostatečnou a nedostatečnou považuje nabídku sportovišť ve městě celkem 29 % respondentů. Z výsledků kategorizovaných dle pohlaví je patrné, že méně spokojeny jsou s nabídkou ženy než muži. Nejvíce spokojeni s nabídkou sportovišť ve městě jsou důchodci (80 % odpovědí ano a spíše ano), naopak nejméně jsou spokojeni lidé nezaměstnaní (57 %). Lze předpokládat, že skupina důchodců nevyužívá sportoviště ve městě se stejnou intenzitou jako jiné skupiny a nabídku proto vyhodnocují častěji jako dostatečnou, protože pro jejich potřeby taková skutečně je.

Graf 34: Struktura odpovědí respondentů na otázku č. 24

7%

ano, je dostatečná

17%

13%

spíše ano spíše ne

16% ne, je nedostatečná 47%


42

Graf 35: Struktura odpovědí na otázku č. 24 podle pohlaví

ženy


spíše ano spíše ne

ne, je nedostatečná

muži


0%

20%

40%

60%

80%

100%

Graf 36: Struktura odpovědí na otázku č. 24 podle věku

65 a více let


spíše ano

50 - 64 let

spíše ne

30 - 49 let ne, je nedostatečná 15 - 29 let


20%

40%

60%

80%

100%

43

Otázka 25: Schází Vám v Břeclavi nějaká sportoviště nebo volnočasové aktivity? (uveďte maximálně 3 odpovědi, pokud ne, nechte volné) Z odpovědí respondentů jako hlavní téma v oblasti volnočasových aktivit a sportu vyplývá pociťovaný nedostatek vyžití pro mládež. Celkem 20 respondentů by uvítalo nějakou formu otevřeného prostoru / plochy / plácku pro mladé, kde by měli možnost neorganizovaně trávit čas a hrát různé skupinové hry a sporty – nejčastěji byl jako příklad uváděn basketbal či fotbálek. Podobné téma je pak vybudování adrenalinového parku (například skatepark, bikepark apod.), u nějž lze rovněž předpokládat, že by byl využíván náctiletou mládeží. Druhým nejčastěji chybějícím typem zařízení je stezka či plocha pro in-line bruslaře. Tento typ sportovního vyžití zmínilo celkem 18 respondentů. Tab. 10: Nejčastěji uváděné odpovědi na otázku č. 25 (s frekvencí opakování 3 a více)

Odpověď: volně přístupné plochy a hřiště pro mladé (na basketbal, fotbálek apod.) plocha či dráha pro in-line bruslaře hřiště pro skupinové sporty (zejména fotbal, florbal, softbal, volejbal) koupaliště - zlepšení kvality, rekonstrukce dětské hřiště adrenalinový park (sktepark, bikepark apod.) volně přístupné zelené plochy pro sport / park krytý bazén - zlepšení kvality, rekonstrukce dopravní hřiště Aquapark / termální lázně venkovní posilovna bojová umění více cyklostezek fitness centrum

Počet respondentů 20 18 14 12 11 8 5 5 5 5 5 4 4 3

44

Otázka 26: Dojíždíte za sportem nebo volnočasovými aktivitami do jiného města/obce? Pokud ano, uveďte, prosím, za čím a kam dojíždíte – je možné i více odpovědí; pokud ne, ponechte, prosím, nevyplněné. Na otázku odpovědělo celkem 261 respondentů. 70 % z nich nikam za sportovními aktivitami nedojíždí. Zbylých 30 % uvedlo možnost, že ano, že za sportovními a volnočasovými aktivitami dojíždí do jiného města či do jiné obce. Graf 37: Struktura odpovědí respondentů na otázku č. 26

30% ne ano 70%

Celkem 74 respondentů uvedlo kam a za jakými sportovními aktivitami dojíždí. Nejčastějším typem zařízením, kam respondenti dojíždí, je koupaliště a akvapark, následováno na čtvrtém místě krytým bazénem. Tyto odpovědi jdou ruku v ruce s výsledky otázky č. 25, kde respondenti vyjádřili nespokojenost s kvalitou služeb koupaliště a krytého bazénu ve městě. Třetí nejčastěji zmíněnou aktivitou, za kterou respondenti dojíždí, je in-line bruslení (v předešlé otázce na 1. místě). Za lepším koupalištěm dojíždí respondenti nejčastěji do Hodonína, za in-line bruslením do Brna. Výsledky odpovědí na podotázku 26 jsou znázorněny v následující tabulce, přičemž jsou uvedeny pouze aktivity a místa uvedené minimálně třikrát.

45

Brno

1

Hodonín

13

2

Pasohlávky

2

3

Uherské Hradiště

2

2

5

1 2

1

8

7

25

2

2

2

22

1 1

3

Lanžhot

1 1

Mikulov

1

1

1 1

Slavkov u Brna

2

Raškovice

2

Vídeň

2

Laa

1

1

Rabensburg

1

1

6 6

3

4

1

4

1

3

1

3

1

3

1

3 2 2

Praha Poysdorf

1

jinam

6 1

2

celkem

1

1

Lednice Valtice

nespecifikováno

jiné

fitness

turistický kroužek

fotbal

bowling

golf

krytý bazén

in-line

akvapark/ lázně

koupaliště

Tab. 11: Místa a sportovní aktivity / zařízení, za kterými respondenti z Břeclavi dojíždí

5

3

nespecifikováno

4

1

1

1

celkem

26

15

14

6

1

1

4

3

1

1

1

1 3

2

2

1

2

4

17

4 3

3

21

12 24

46

Otázka 27: Jak by podle Vás mělo město Břeclav podporovat níže zmíněné oblasti Tab. 12: Odpovědi respondentů na otázku č. 27 Výrazně více

Více

Stejně

Méně

Nedokážu posoudit

Celkem

Péče o památky

71

69

91

12

11

254

Školství a vzdělávání

33

77

98

3

35

246

Podpora volnočasových aktivit / sportovního vyžití

59

90

78

11

14

252

Dopravní infrastruktura (vč. rekonstrukce komunikací)

183

53

21

3

3

263

Podpora kultury a společenského života

79

83

73

9

8

252

Sociální služby a péče

24

50

112

13

51

250

Životní prostředí

48

102

81

6

14

251

Pracovní příležitosti

140

64

32

3

19

258

Podmínky pro podnikání

79

60

54

7

51

251

Informovanost o dění ve městě

30

86

124

4

4

248

Bezpečnost ve městě

136

79

36

4

3

258

Veřejná prostranství a zeleň

91

94

66

4

Dětská hřiště, hřiště pro mládež, hřiště pro seniory

83

89

61

4

14

251

Městská policie

62

77

87

14

12

252

255

Jak je patrné z grafu 37, respondenti se do značné míry shodli na výrazně vyšší podpoře dopravní infrastruktury ve městě (90 % respondentů). Investice do zvýšení bezpečnosti ve městě a rozvoje pracovních příležitostí byly také podporovány zhruba čtyřmi pětinami respondentů. Stejnou míru podpory většinově respondenti volili u sociálních služeb a péče a informovanosti o dění ve městě. U oblasti sociální péče a služeb je třeba si uvědomit, že respondenti (podle reakcí na otázky 18 a 19) nejsou z drtivé většiny uživateli sociálních služeb ve městě a toto téma je pro ně tedy do značné míry irelevantní. U žádné ze jmenovaných oblastí nedominovala u respondentů možnost menší podpory.

47

Graf 38: Odpovědi respondentů na otázku č. 27

městská policie dětská hřiště, hřiště pro mládež, popř. … veřejná prostranství a zeleň bezpečnost ve městě informovanost o dění ve městě výrazně více

podmínky pro podnikání

více

pracovní příležitosti životní prostředí

stejně

sociální služby a péče

méně

podpora kultury a společenského života

nedokáži posoudit

dopravní infrastruktura (vč.… podpora volnočasových … školství a vzdělávání péče o památky 0%

20%

40%

60%

80%

100%

48

Otázka 28: Jaký by podle Vás mělo mít město v roce 2020 charakter? (zatrhněte maximálně 3 možnosti)  Průmyslové centrum  Centrum čistých a bezpečných technologií  Městem zeleně a kvalitního životního prostředí  Kulturně-společenské centrum  Městem s dobrou dostupností a nabídkou služeb  Město sportu a volnočasových aktivit  Rušné turistické centrum  Klidné město s dostatkem veřejných prostranství pro setkávání  Bezpečné město  Město s rozvinutou sítí sociálních a zdravotnických služeb  Jiný, prosím, uveďte

49

Graf 39: Odpovědi respondentů na otázku č. 28

1% 3% 3% 5%

24%

18%

10% 11% 4% 7%

14%

průmyslové centrum centrum čistých a bezpečných technologií

městem zeleně a kvalitního životního prostředí kulturně – společenské centrum městem s dobrou dostupností a nabídkou služeb město sportu a volnočasových aktivit

rušné turistické centrum klidné město s dostatkem veřejných prostranství pro setkávání bezpečné město město s rozvinutou sítí sociálních a zdravotnických služeb jiný

Respondenti si v souladu s předchozími výsledky a silnou tematizací problémů s nepřizpůsobivými spoluobčany a nízkým pocitem bezpečí nejčastěji volili jako budoucí charakter města v roce 2020 „bezpečné město“. Spíše překvapivě vzhledem k předchozím výsledkům pak jako druhá nejčastější vize do roku 2020 byla označována možnost „město zeleně a kvalitního životního prostředí“. Tuto volbu lze ale interpretovat v souvislosti s výraznou dopravní zátěží ve městě, která je dle výsledků šetření pro občany velkým problémem a která je protipólem vize o kvalitním životním prostředí a zeleni. Třetí charakteristikou, kterou respondenti nejčastěji volili, je „město s dobrou dostupností a nabídkou služeb“. Z hlediska dostupnosti lze město Břeclav již nyní považovat za velmi dobře dostupné (napojení na hlavní železniční koridor a dálniční napojení) a je tedy pravděpodobné, že respondenti zde akcentovali zejména nabídku služeb, jejíž kvalitu a rozmanitost by si přáli do budoucna na vyšší úrovni.

50

Možnost uvést vlastní odpověď využilo 9 respondentů. Dvě odpovědi se týkali poskytovaných pracovních příležitostí ve městě, další dvě pak atmosféry ve městě, kdy byla preferována představa klidného města, příjemného pro život, kde jsou realizovány kulturní akce nadmístního významu.

51

Závěr Z výsledků dotazníkového šetření plyne několik stěžejních závěrů. Opakovaně nejvíce akcentovaným tématem a problémem, se kterým se obyvatelé města potýkají, je snížený pocit bezpečí. Tento pocit je v první řadě spjat s častým výskytem osob narušujících pořádek na veřejných prostranstvích ve městě. Mezi skupinu těchto osob patří zejména Romové, kteří zde bydlí, nebo sem dojíždí z nedalekého Slovenska. Kromě nich se ale také jedná o mladistvé, kteří se shromažďují, ničí majetek města (vandalismus, graffiti) a jejichž jednání může být agresivní, zejména jsou-li pod vlivem alkoholu či omamných látek. Je poměrně zajímavé, že nejvíce ohroženi se cítí být lidé v nejmladší věkové skupině 15 až 30 let. Druhým velkým problémem je dopravní situace ve městě. Obrovské tranzitní zatížení a velmi omezené možnosti odvedení dopravy z centra jsou aspekty mající negativní vliv na kvalitu života ve městě. Zejména pro cyklisty, kteří jsou v prostoru Břeclavi dominujícími aktéry osobní přepravy, je doprava po městě díky intenzitě individuální automobilové dopravy ztížena a tlak na budování cyklistické infrastruktury je tak i nadále vysoký. Naopak pozitivní výsledky přineslo vyhodnocení spokojenosti občanů se službami ve školství, zdravotnictví a sociálních službách. Vybavenost města zařízeními pro realizaci sportovních a volnočasových aktivit je vnímána občany také spíše pozitivně, s výjimkou některých zařízení, jako je například bazén či koupaliště. V oblasti kultury mírně převažuje spokojenost s nabídkou. Přesto z počtu nespokojených odpovědí lze usoudit, že některé potřeby v oblasti kultury nejsou uspokojivě ve městě saturovány – např. živá kultura ve formě divadelních představení či koncertů populární, rockové či jiné alternativní hudby. Tyto potřeby pak občané jezdí uspokojovat mimo město Břeclav, nejčastěji do krajského města Brna. Celkově převažuje spíše spokojenost s životem ve městě, podíl nespokojených občanů však není zdaleka zanedbatelný.

52

STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE MĚSTA BŘECLAVI

Recommend Documents