Strategický plán města

STRATEGICKÝ PLÁN M ĚSTA ČESKÉ BUDĚJOVICE 2008 - 2013

[Zadejte adresu společnosti

STATUTÁRNÍ MĚSTO ČESKÉ BUDĚJOVICE

Strategický plán města České Budějovice

Verze: 15.8.2008 (po zpracování hodnocení SEA)

2



OBSAH: 1

SLOVO PRIMÁTORA ................................................................................................................................. 4

2

ÚVOD....................................................................................................................................................... 5

3

STRUKTURA A CÍLE STRATEGICKÉHO PLÁNU ............................................................................................ 7

3.1 POPIS STRUKTURY STRATEGICKÉHO PLÁNU ....................................................................................................... 7 3.2 VYMEZENÍ PRINCIPŮ A CÍLŮ STRATEGICKÉHO PLÁNU........................................................................................... 7 4 STRATEGICKÁ VIZE ROZVOJE MĚSTA...................................................................................................... 12 5

PROGRAM PRO DOSTUPNOST A MOBILITU (A)...................................................................................... 14

5.1 STRATEGICKÝ CÍL PROGRAMU PRO DOSTUPNOST A MOBILITU............................................................................. 14 5.2 ZAMĚŘENÍ PROGRAMU PRO DOSTUPNOST A MOBILITU ..................................................................................... 14 5.3 OBSAH PROGRAMU PRO DOSTUPNOST A MOBILITU ......................................................................................... 15 Záměr A.1 Zajistit kvalitní, bezpečné a kapacitní dopravní napojení města ................................................ 15 Záměr A.2 Zlepšit vnitřní propojení a organizaci dopravy ve městě............................................................. 16 Záměr A.3 Preferovat veřejnou dopravu ...................................................................................................... 17 Záměr A.4 Řešit problematiku parkování ve všech částech města............................................................... 18 Záměr A.5 Zlepšovat podmínky pro cyklistickou dopravu a pěší .................................................................. 19 6 PROGRAM PRO KVALITU ŽIVOTA (B)...................................................................................................... 20 6.1 STRATEGICKÝ CÍL PROGRAMU PRO KVALITU ŽIVOTA.......................................................................................... 20 6.2 ZAMĚŘENÍ PROGRAMU PRO KVALITU ŽIVOTA .................................................................................................. 20 6.3 OBSAH PROGRAMU PRO KVALITU ŽIVOTA ...................................................................................................... 21 Záměr B.1 Nabídnout kvalitní podmínky pro bydlení všech obyvatel........................................................... 21 Záměr B.2 Zajistit pestrou a poptávce odpovídající nabídku v oblastech kultury, sportu a využití volného času .............................................................................................................................................................. 22 Záměr B.3 Rozvíjet dostupnost sítě mateřských škol a zařízení předškolní péče.......................................... 24 Záměr B.4 Rozvíjet sociální služby dle potřeb jejich uživatelů ...................................................................... 24 Záměr B.5 Posílit bezpečnost obyvatel a ochranu města ............................................................................. 25 Záměr B.6 Modernizovat veřejnou správu, zefektivnit komunikaci.............................................................. 26 7 PROGRAM PRO EKONOMICKÝ ROZVOJ (C)............................................................................................. 28 7.1 STRATEGICKÝ CÍL PROGRAMU PRO EKONOMICKÝ ROZVOJ .................................................................................. 28 7.2 ZAMĚŘENÍ PROGRAMU PRO EKONOMICKÝ ROZVOJ .......................................................................................... 28 7.3 OBSAH PROGRAMU PRO EKONOMICKÝ ROZVOJ ............................................................................................... 29 Záměr C.1 Zlepšovat prostředí pro ekonomický rozvoj města a rozvoj vzdělávání....................................... 29 Záměr C.2 Rozvíjet podmínky pro cestovní ruch a výstavnictví .................................................................... 30 8 PROGRAM PRO ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ (D) ................................................................................................ 32 8.1 STRATEGICKÝ CÍL PROGRAMU PRO ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ ..................................................................................... 32 8.2 ZAMĚŘENÍ PROGRAMU PRO ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ ............................................................................................. 32 8.3 OBSAH PROGRAMU PRO ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ .................................................................................................. 33 Záměr D.1 Pečovat o složky životního prostředí ve městě a šetrně je využívat ............................................ 33 Záměr D.2 Pečovat o historické dědictví města a šetrně jej využívat ........................................................... 34 Záměr D.3 Zajistit udržitelné nakládání s odpady ........................................................................................ 34 Záměr D.4 Rozvíjet vodohospodářskou a energetickou infrastrukturu ........................................................ 35 9 REALIZACE STRATEGICKÉHO PLÁNU....................................................................................................... 37 9.1 ŘÍZENÍ REALIZACE STRATEGICKÉHO PLÁNU ..................................................................................................... 37 9.2 KOMUNIKAČNÍ STRATEGIE .......................................................................................................................... 39 9.3 FINANČNÍ PLÁN ........................................................................................................................................ 41 9.4 ZÁVĚREČNÁ DOPORUČENÍ ZPRACOVATELE K REALIZACI SP................................................................................. 45 10 SEZNAM PŘÍLOH .................................................................................................................................... 46 11

SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK ............................................................................................................... 47

12

VÝKLAD K POUŽITÝM POJMŮM ............................................................................................................. 49

3



1 Slovo primátora České Budějovice jsou městem starobylým, tradičně hrdým na svoji minulost. Stejně tak jsou ale městem dynamicky se rozvíjejícím, městem mladým duchem s mnoha plány do budoucích let. Právě o nich a o cestě k jejich naplnění vypovídá Strategický plán, o jehož zadání rozhodlo městské zastupitelstvo v roce 2006. Není to dokument vzniklý u „zeleného stolu“ v zasedacích místnostech odrážející pouze pohled politiků na další směřování metropole. Naopak je to dokument, do jehož tvorby se mohl zapojit každý občan Českých Budějovic v anketách, dotazníkových průzkumech, přímo v pracovních skupinách pro jednotlivé oblasti života či svým okamžitým nápadem na veřejných projednáváních v době jeho přípravy. Cíle, které jsme společně v tomto dokumentu pojmenovali, nejsou malé. Jsou smělé, přesto však myslím, že zároveň reálně dosažitelné. Věřím, že naplnění strategické vize České Budějovice – město přívětivé pro život je věcí nejenom politické reprezentace města, ale každého jednotlivého občana. Všem, kteří už přiložili ruku k dílu při přípravě strategického plánu, patří dík, stejně i těm, kdož budou nápomocni při jeho realizaci.

Mgr. Juraj Thoma Primátor města České Budějovice

4



2 Úvod Smysl a cíle strategického plánování rozvoje města Strategický plán města České Budějovice (SP) je střednědobým dokumentem, jehož cílem je definovat hlavní rozvojové priority města na vymezené časové období. Tím jsou v případě SP roky 2008 – 2013, které rámcově odpovídají programovacímu období Evropské unie. Řada navrhovaných aktivit však vyžaduje delší období realizace – cca 15-20 let i více (např. projekty v oblasti dopravy). Uvedené referenční období tak nelze brát jako konečné. Smyslem SP je definice a následná realizace těch oblastí, cílů a akcí, které jsou pro rozvoj města v jednotlivých oblastech nejpotřebnější a současně i nejproveditelnější. Potřeba tohoto kompromisu je dána především omezením dostupnosti kapacit a zdrojů, kterou lze sledovat v každé řešené oblasti. SP tedy vytváří základní myšlenkový rámec pro zaměření programů a individuálních aktivit realizovaných městem, popř. jinými subjekty na území města. Celý plánovací proces rozvoje města nelze vnímat pouze jako „regulativní“ nástroj, ale především jako stimul inovací, ekonomického a sociálního rozvoje – prosperity města. Základním smyslem realizace SP města České Budějovice je dosažení cílového stavu vyjádřeného strategickou vizí. K naplnění vize by měly směřovat strategické a specifické cíle obsažené ve 4 prioritních osách. Každá prioritní osa má svůj program realizace obsahující záměry i konkrétní úkoly a projekty, které by měly přispět k dosažení požadovaných změn. SP tak kombinuje realizaci dlouhodobých záměrů s potřebnými krátkodobými aktivitami. Historicky první SP vznikl v letech 1999-2001 za koordinace Komise pro strategický rozvoj města a za asistence odborného konzultanta. SP byl schválen Zastupitelstvem města v květnu 2001 (10.5.2001 na XV. zasedání ZM – usnesení č. 101/2001). V době jeho pořízení se jednalo o nový typ programového dokumentu na úrovni města. V průběhu následujících let se vedle územního plánu a rozpočtu města měl stát základním dokumentem formulujícím ucelenou představu o budoucím ekonomickém, sociálním a prostorovém rozvoji města. Ne ve všech směrech se však realizace SP plně dařila (viz dále). Postup přípravy Strategického plánu města České Budějovice Příprava SP byla založena na principech komunitního plánování. Proces přípravy byl po celou dobu otevřen veřejnosti (prezentace informací v tisku a na webových stránkách, dotazníkové šetření, veřejné projednání). Do přípravy SP byla zapojena kromě zaměstnanců Magistrátu města i široká řada zástupců místních podnikatelských či neziskových subjektů a dalších organizací, a to zejména prostřednictvím pracovních skupin (PS). Právě odborníci v 5 PS s průměrným počtem cca 30 osob na jednu PS (viz příloha č. 5), měli při formulaci obsahu SP rozhodující roli. PS se sešly celkem ve čtyřech kolech jednání. Práce spojené s přípravou SP ČB byly po celou dobu procesu monitorovány a připomínkovány Výborem pro strategické plánování a rozvoj Zastupitelstva města (VSPR), který byl zřízen usnesením Zastupitelstva města č. 10/U/2006 ze dne 2.11. 2006. Jeho hlavním úkolem bylo za spolupráce s externím zhotovitelem, společností KP projekt s.r.o., předložit Zastupitelstvu města nový strategický plán. Složení VSPR jde napříč spektrem politických stran, které jsou zastoupeny v Zastupitelstvu města. Prvním krokem přípravy nového SP na období 2008 – 2013 byla identifikace klíčových problémů a rozvojových potenciálů města. Ta byla provedena na základě rozborů současného stavu a trendů v jednotlivých oblastech „života města“, jakými jsou například doprava, ekonomika, kultura, životní prostředí a další. Výstupem analytických šetření je zpracovaný socioekonomický profil města (přílohy č. 3 a 4). Socioekonomický profil je dokumentem účelově vypracovaným jako výchozí poznatková základna pro vlastní Strategický plán rozvoje města.

5


[Zadejte adresu společnosti Účelem přípravy SWOT analýzy, jako druhého kroku procesu přípravy SP a současně tématu 2. zasedání PS, pak bylo uspořádat hlavní závěry analytických šetření města tak, aby byl popsán hlavní rozvojový potenciál města (silné stránky v kontextu vnějších příležitostí) a klíčové problémy (slabé stránky v kontextu vnějších ohrožení), které je potřeba řešit. SWOT analýza je přílohou č. 2 SP. Na základě uvedených informací byly na 3. a 4. jednání PS zformulovány 4 prioritní oblasti (A – D, viz dále) včetně jejich obsahové stránky, tedy vlastní návrhová část SP. Smyslem návrhové části SP je definice takových postupů rozvoje města, které budou sledovat cíl jednak odstraňování hlavních problémů a jednak i využití hlavních potenciálů města. Východiskem celé návrhové části SP je strategická vize. Vize je jednoduchý a výstižný text, který naznačuje, k jakému požadovanému stavu by mělo město v příštích letech směřovat. K jejímu naplnění pak byly sestaveny 4 programy vycházející z uvedených prioritních oblastí A - D. Stručné vyhodnocení plnění původního strategického plánu města Při zpracování původního SP Komise pro strategický rozvoj města určila čtyři rozhodující (kritické) oblasti rozvoje, pro které byly stanoveny akční plány: A – Doprava, B – Ekonomický rozvoj, C – Vnější vztahy, D – Lidské zdroje. V těchto plánech byly definovány například kroky ke zlepšení dostupnosti Českých Budějovic v rámci regionu a celé ČR a vyřešení dopravního propojení jednotlivých částí města. Důležitým cílem byla příprava a zainvestování nových rozvojových zón. Plán kladl důraz i na vytvoření trvalého partnerství mezi městem a podnikatelskou veřejností a na realizaci komplexního programu ekonomického rozvoje města. V průběhu realizace SP mělo vzniknout mnoho dílčích koncepčních materiálů a databází a mělo být realizováno množství dalších aktivit vedoucích ke zlepšení podnikatelského prostředí. Rovněž měl vzniknout Poradní sbor primátora, který měl řídit realizaci SP a sledovat plnění všech konkrétních projektů. Jak již bylo řečeno výše, nepodařilo se realizovat všechny kroky v plné míře. Mezi nejzávažnějšími důvody „nerealizace“ některých navržených opatření a aktivit lze jmenovat například to, že nevznikl stálý Poradní sbor primátora (či jiná obdobná platforma), který by měl řídit realizaci celého SP a sledovat plnění všech konkrétních úkolů. S touto skutečností pak souvisí rovněž nedostatečná míra průběžného a systematického monitoringu realizace SP. Z dalších důvodů lze jmenovat například to, že řešení některých problémů bylo mimo reálné možnosti města (i v souvislostech se změnami ve struktuře Magistrátu města), popř. řešení spadalo do kompetence jiné organizace nebo podléhalo vyššímu stupni veřejné správy (státní správa). Ve světle těchto skutečností je nutno podtrhnout, že efektivita realizace nového SP na období 2008 - 2013, tedy naplnění stanovených cílů, tak bude záležet především na aktivitě a vzájemné ochotě ke spolupráci a komunikaci aktérů zapojených do realizace navržených konkrétních aktivit. Sledováním vývoje SP, jeho aktualizací a kontrolou plnění se bude zabývat ve své další činnosti zejména VSPR, jako hlavní monitorovací a řídící orgán realizace SP.

Strategický plán města České Budějovice 2008 – 2013 byl projednán a schválen jako koncept Zastupitelstvem města dne 6.3.2008. Na základě výsledků zjišťovací řízení SEA byl Strategický plán rozvoje města České Budějovice následně posuzován podle zákona č. 100/2001 Sb. Dne 18.7.2008 bylo vydáno souhlasné stanovisko k posouzení vlivu koncepce na životní prostředí. Strategický plán města byl Zastupitelstvem města schválen dne 4.9.2008. Detailní informace týkající se přípravy SP včetně dalších podkladových dokumentů jsou dostupné na stránkách města (www.c-budejovice.cz) v sekci Strategický plán. Strategický plán byl projednán 3x před veřejností (26.11.2007, 6.5.2008 a 16.6.2008).

6



3 Struktura a cíle Strategického plánu 3.1 Popis struktury Strategického plánu Strategie rozvoje města vychází z výsledků analytických šetření. Jejich nejdůležitější závěry byly promítnuty do výsledků analýz SWOT. Dle výsledků SWOT analýz se jako nejefektivnější jeví realizovat strategický plán města Č. Budějovice na základě principu „SWO“ (strategie opírající se o rozvíjení a využívání klíčových silných stránek města a eliminaci jeho slabin pro maximální využití vnějších příležitostí). Na základě provedených šetření a vyhodnocení zjištěných problémů byla stanovena globální strategická vize a 4 prioritní oblasti (A – D), na které se SP zaměří. Pro realizaci SP, jakožto nejdůležitější části celého procesu strategického plánování rozvoje města, jsou prioritní oblasti transformovány do podoby 4 programů. Programy Strategického plánu rozvoje města České Budějovice 2008 – 2013:

Prioritní osa A

Program pro dostupnost a mobilitu (A)

Prioritní osa B

Program pro kvalitu života (B)

Prioritní osa C

Program pro ekonomický rozvoj (C)

Prioritní osa D

Program pro životní prostředí (D)

Systém cílů, opatření a aktivit Strategického plánu Každý program obsahuje záměry opatření a konkrétní aktivity a úkoly. Pro každý ze 4 programů byl definován hlavní strategický cíl, který naznačuje, jaké změny by po jeho naplnění mělo být dosaženo. Pro naplnění těchto 4 strategických cílů jsou dále stanoveny záměry (A.1 – A.5, B.1 – B.6, C.1 – C.2 a D.1 – D.4). Smyslem každého ze záměrů je zejména naplnění jednoho či více specifických cílů. Každý záměr současně obsahuje několik opatření, která budou realizována vždy jednou nebo více konkrétními aktivitami (úkoly, projekty). V příloze č. 1 SP jsou pro jednotlivé aktivity stanoveny jejich termíny, zodpovědnosti a sledované indikátory. Popsány jsou rovněž sledované indikátory a možné finanční zdroje a vazby na ostatní aktivity Strategického plánu.

3.2 Vymezení principů a cílů Strategického plánu Základní princip Strategického plánu V rámci Strategického plánu města České Budějovice byl zvolen přístup širšího integrálního (vyváženého), rozvoje bez upřednostňování určitých oblastí na úkor odložení rozvojových potřeb v oblastech jiných. Důsledkem toho je na první pohled relativně široké zaměření rozvojových programů A – D. Tato volba na druhé straně umožňuje lepší reakce na aktuální vývoj v jednotlivých oblastech, dává prostor pro výběr alternativních řešení a strategií. Tento přístup k realizaci SP byl aktéry zapojenými do procesu jeho tvorby po celou dobu preferován. Vymezení cílů Strategického plánu Strategické cíle všech 4 programů byly vybrány právě s ohledem na zvolenou strategii. Následující odstavce se zaměřují na popis toho, jak zvolené cíle přispějí k naplnění dále uvedené strategické vize a současně vymezují nejzákladnější zaměření všech 4 programů.

7



Strategický cíl prioritní osy A: Zlepšit vnější napojení a vnitřní prostupnost města pro všechny, zejména k životnímu prostředí šetrné, druhy dopravy (zrychlit, zvýšit bezpečnost a kapacitu). Hlavním důvodem pro výběr tohoto cíle je důležitost jakou má řešení dopravních problémů ve vztahu k dalšímu předpokládanému vývoji města jako celku. Problémy, které byly v dopravě identifikovány, mají zásadní vliv i na další oblasti. Ať už je to životní prostředí, podmínky pro podnikání či kvalita bydlení v panelových sídlištích, všude je patrný vliv dopravy, která v řadě případů rovněž přímo podmiňuje realizaci některých aktivit. Strategický cíl klade důraz na ty aspekty dopravy, které jsou zásadní pro zlepšení dopravní situace na území města i se zohledněním širších vztahů. Jedná se v první řadě o nedostatečné vnější dopravní napojení, špatnou průjezdnost města a nedostatečnou preferenci veřejných a nemotorových forem dopravy.

Strategický cíl prioritní osy B: Rozšířit a zkvalitnit nabídku bydlení a občanské vybavenosti rovnoměrně ve všech částech města a zvýšit úroveň bezpečnosti a ochrany města. Strategický cíl programu B byl zvolen s ohledem na nutnost postupně zlepšovat podmínky v klíčových tématech, které z pohledu občana ovlivňují kvalitu života ve městě. Těmi jsou kvalita bydlení, kulturní, sportovní a volnočasové vyžití, dostupnost sociálních služeb a předškolního vzdělávání, bezpečnost města a jeho obyvatel a v neposlední řadě rovněž kvalita správy veřejných věcí. Strategický cíl pak akcentuje potřebu řešit v každé z těchto oblastí zásadní problémy. Co se týče občanské vybavenosti, jde zejména o problémy spojené s bydlením v prostředí panelových sídlišť nebo nedostatečně využitý potenciál a komunikaci v oblastech kultury, sportu a volnočasových aktivit. Dále se jedná o zhoršenou dostupnost služeb předškolní péče způsobenou zejména demografickým vývojem nebo o problematiku dostupnosti sociálních služeb, které je potřeba řešit tak, aby odpovídaly skutečným potřebám jejich cílových skupin. Strategický cíl v oblasti občanské vybavenosti přeneseně zahrnuje i problematiku modernizace veřejné správy. Ta se v kontextu současného vývoje ukazuje jako nezbytná, stejně jako koordinace rozvoje města za pravidelné komunikace s okolními obcemi. Z hlediska bezpečnosti města a jeho obyvatel je klíčová ochrana před živelnými katastrofami (povodně) a zlepšování činnosti orgánů ochrany veřejného pořádku, zejména v prostředí panelových sídlišť.

Strategický cíl prioritní osy C: Zlepšit podmínky na trzích práce a podnikatelských nemovitostí pro působení stávajících i nově vznikajících firem s důrazem na znalostní ekonomiku a zvýšit využití potenciálu cestovního ruchu a výstavnictví V programu C se strategický cíl zaměřuje na řešení problémů, jejichž značná část není přímo ovlivnitelná městem samotným. Přesto se jedná o témata, která jsou pro prosperitu města zcela zásadní a strategický cíl tohoto programu dokladuje vůli města podílet se aktivně i na řešení těchto témat. Cíl byl zvolen zejména s ohledem na nutnost podporovat ve městě jak stávající, tak nové hospodářské aktivity. Především pak ty, které svou povahou podporují rozvoj znalostní ekonomiky. V oblasti cestovního ruchu pak takové aktivity, které povedou k lepšímu využití místního potenciálu a tradic města včetně výstavnictví (prostřednictvím investic do infrastruktury nebo tvorby zážitkových produktů). Strategický cíl programu pro ekonomický rozvoj rovněž zahrnuje ambici města pokusit se napomoci řešení problémů na

8


[Zadejte adresu společnosti trhu práce, přičemž nejpodstatnější v tomto směru jsou zjištěné nesoulady mezi zaměřením vzdělávacích institucí a podnikatelské sféry.

Strategický cíl prioritní osy D: Zintenzívnit péči o všechny složky životního prostředí ve městě a zvýšit využití jejich potenciálu pro potřeby rekreace, cestovního ruchu a kultury s důrazem na trvalou udržitelnost a ochranu prostředí. Podstatná část tohoto strategického cíle vychází z obecných principů trvale udržitelného rozvoje. Na jedné straně stojí potenciál přírodního a historického dědictví města České Budějovice, který se nabízí využít zejména za účelem rekreace nebo cestovního ruchu, na druhé straně pak jsou zájmy ochrany jednotlivých složek životního prostředí. Strategický cíl programu D zdůrazňuje ambici města uchopit a využít tento potenciál – zejména pro potřeby místního obyvatelstva a možnosti rekreace, avšak při současném respektování a ochraně přírodních a historických hodnot. Cíl však neintegruje pouze tento rozměr programu D, soustředí se rovněž na další složky životního prostředí a jejich problémy. Jedná se o nedostatečné napojení – zejména okrajových částí města na sítě technické infrastruktury nebo problematiku odpadového hospodářství, kde budoucí systém nakládání s odpady je rovněž stěžejním tématem. Strategický cíl je také velmi úzce provázán na ostatní cíle, vazba je důležitá zejména vůči Programu pro dostupnost a mobilitu. Je to dáno tím, že doprava je největším ohrožením pro kvalitu složek životního prostředí. Výběr specifických cílů pro jednotlivé záměry byl rovněž uskutečněn s ohledem na vybranou strategii realizace SP. Specifické cíle rozvádějí nadřazené (strategické) cíle do realizační úrovně. Význam (důležitost) jednotlivých opatření Strategického plánu Na úrovni opatření SP byla provedena kategorizace jejich významu ve všech 4 programech. Byla použita stupnice 1-3 s následující charakteristikou: 1

opatření zásadní/nutná – maximální význam a časová priorita

2

opatření potřebná/důležitá – velký význam a nižší časová priorita

3

opatření vhodná/doporučená – významná opatření s nízkou časovou prioritou

Zařazení opatření do těchto kategorií bylo učiněno na základě hodnocení významu bodů SWOT analýz, které provedli členové pracovních skupin v průběhu procesu přípravy SP (více viz kapitola Realizace Strategického plánu). U 27,5 % opatření SP byl shledán zásadní význam. Plných 50 % opatření SP lze považovat za velmi potřebné. Nejméně (22,5 %) je těch opatření, které dle výše uvedeného členění patří do kategorie „vhodné/doporučené“. Tyto výsledky potvrzují velkou důležitost prakticky všech témat obsažených v SP. Kategorizace významu opatření by měla pomoci při rozhodování o vynaložení finančních prostředků na realizaci SP, nelze ji však považovat za definitivní a neměnnou (více viz kapitola Realizace Strategického plánu). Význam celých programů SP mezi sebou lze jen obtížně porovnávat. Každý program obsahuje jak opatření zásadní, tak i opatření z ostatních dvou kategorií. Nejčetněji jsou, dle očekávání a výsledků socioekonomického profilu, opatření zásadní/nutná zastoupena v Programu A. To poukazuje na velký význam programu. Navíc v kontextu provázanosti opatření programu A s ostatními částmi SP jej lze zřejmě považovat za program s nejvyšším významem. Přesto i další 3 programy obsahují stěžejní opatření, která je nezbytné v nejbližší době realizovat, a proto nelze stanovit definitivní pořadí důležitosti programů. Všechny 4 programy mají nejvyšší zastoupení opatření, která jsou potřebná/důležitá (kategorie 2).

9


[Zadejte adresu společnosti Ani význam dílčích aktivit a projektů uvnitř opatření nelze mezi sebou dostatečně přesně porovnávat. Řada aktivit a projektů na sebe přímo navazuje nebo se podmiňuje, a proto nelze stanovit, které z nich jsou důležitější. Stejně tak jsou v rámci jednoho opatření mnohdy vedle sebe postaveny konkrétní projekty a aktivity obecnějšího charakteru, kde je stanovení vyšší důležitosti rovněž velice obtížné. Dalším důvodem je časový faktor, kdy v některých případech se jedná o jednorázové akce a jindy o aktivity, které je potřeba vykonávat průběžně. Vzájemná provázanost opatření Strategického plánu Vzhledem ke zvolené strategii SP (širší zaměření bez upřednostňování určitých celistvých oblastí nebo témat) bude výsledný efekt rovněž závislý na vzájemné provázanosti konaných aktivit uvnitř jednotlivých programů, resp. opatření. Zvolený strategický přístup je mimo jiné založen na tom, že realizací aktivit v rámci jednotlivých opatření dochází ke vzájemně se podporujícím dopadům, které přispívají k dosažení vytýčených cílů silněji než jednotlivé na sobě nezávislé akce. Aktivity se tedy vzájemně doplňují, ovlivňují či dokonce podmiňují (například některé aktivity týkající se nadřazené dopravní infrastruktury podmiňují realizaci aktivit týkajících se vnitřního dopravního skeletu města, integrovaného dopravního systému apod.). Provázanost na úrovni jednotlivých opatření SP je popsána v příloze č. 1. U každého opatření je tak naznačeno, zda na něj některá jiná opatření nebo programy SP bezprostředně navazují nebo realizaci jeho aktivit nějak podmiňují (kategorizace: P – aktivity podmiňující, N – aktivity navazující).

10

STRATEGICKÝ PLÁN MĚSTA ČESKÉ BUDĚJOVICE 2008 - 2013


Schéma Strategického plánu města České Budějovice 2008 – 2013 Strategická vize města České Budějovice České Budějovice – město přívětivé pro život České Budějovice – ekonomicky prosperující a dopravně dostupné město, město rozvíjející pozici kulturně-společenského a vzdělanostního centra Jihočeského kraje, město pečující o svou historii, tradice, vzhled a životní prostředí, město příjemné pro kvalitní a bohatý život a město, které stojí za to navštívit.

Programy realizace prioritních os A- D A. Program pro dostupnost a mobilitu

B. Program pro kvalitu života

C. Program pro ekonomický rozvoj

D. Program pro životní prostředí

Strategický cíl prioritní osy A:

Strategický cíl prioritní osy B:

Strategický cíl prioritní osy C:

Strategický cíl prioritní osy D:

Zlepšit vnější napojení a vnitřní prostupnost města pro všechny, zejména k životnímu prostředí šetrné, druhy dopravy (zrychlit, zvýšit bezpečnost a kapacitu)

Rozšířit a zkvalitnit nabídku bydlení a občanské vybavenosti rovnoměrně ve všech částech města a zvýšit úroveň bezpečnosti a ochrany města

Zlepšit podmínky na trzích práce a podnikatelských nemovitostí pro působení stávajících i nově vznikajících firem s důrazem na znalostní ekonomiku a zvýšit využití potenciálu cestovního ruchu a výstavnictví

Zintenzívnit péči o všechny složky životního prostředí ve městě a zvýšit využití jejich potenciálu pro potřeby rekreace, cestovního ruchu a kultury s důrazem na trvalou udržitelnost a ochranu prostředí

Záměry Programu A

Záměry Programu B

Záměry Programu C

Záměry Programu D

A.1 Zajistit kvalitní, bezpečné a kapacitní dopravní napojení města A.2 Zlepšit vnitřní propojení a organizaci dopravy ve městě A.3 Preferovat veřejnou dopravu A.4 Řešit problematiku parkování ve všech částech města A.5 Zlepšovat podmínky pro cyklistickou a pěší dopravu

B.1 Nabídnout kvalitní podmínky pro bydlení všech obyvatel B.2 Zajistit pestrou a poptávce odpovídající nabídku v oblastech kultury, sportu a využití volného času B.3 Rozvíjet dostupnost sítě mateřských škol a zařízení předškolní péče B.4 Rozvíjet sociální služby dle potřeb jejich uživatelů B.5. Posílit bezpečnost obyvatel a ochranu města B.6. Modernizovat veřejnou správu, zefektivnit komunikaci

C.1 Zlepšovat prostředí pro ekonomický rozvoj města a rozvoj vzdělávání C.2 Rozvíjet podmínky pro cestovní ruch a výstavnictví

11

D.1 Pečovat o složky životního prostředí ve městě a šetrně je využívat D.2 Pečovat o historické dědictví města a šetrně jej využívat D.3 Zajistit udržitelné nakládání s odpady D.4 Rozvíjet vodohospodářskou a energetickou infrastrukturu



4 Strategická vize rozvoje města Strategická vize rozvoje města je dlouhodobou představou o požadovaném budoucím stavu Českých Budějovic v klíčových oblastech a v určitém časovém horizontu. Pokud je to možné, měla by postihnout nejdůležitější rozvojové aspekty. Strategická vize je představou o žádoucí a současně reálně dosažitelné budoucnosti města. Jednotlivé realizační programy Strategického plánu směřují společně k naplnění strategické vize. Byť je vize založena na reálných východiscích, zahrnuje také určitou ambiciózní výzvu pro aktéry podílející se na realizaci této strategie. Pro období 2008 - 2013, na které je zpracováván Strategický plán, je stanovena následující strategická vize.

České Budějovice – město přívětivé pro život České Budějovice – ekonomicky prosperující a dopravně dostupné město, město rozvíjející pozici kulturně-společenského a vzdělanostního centra Jihočeského kraje, město pečující o svou historii, tradice, vzhled a životní prostředí, město příjemné pro kvalitní a bohatý život a město, které stojí za to navštívit. Strategická vize vznikla na základě diskusí odborné veřejnosti a zástupců města během zasedání pracovních skupin. Její znění bylo předmětem 3. a 4. jednání PS. Průběžně se zněním vize zabývali rovněž členové VSPR na svých pravidelných zasedáních. Vize tedy představuje názorový konsensus aktérů zapojených do procesu přípravy SP. Následující text je doplňujícím výkladem významu jednotlivých slovních spojení, která strategická vize obsahuje. České Budějovice ekonomicky prosperující… Město zaujímá z pohledu hospodářství i díky své velikosti a některým tradičním výrobám významnou pozici v Jihočeském kraji. Aby si jí uchovalo a dále rozvinulo, je nezbytné, v souladu se zájmy dalšího rozvoje a současnými trendy na úrovni EU, podpořit hospodářský rozvoj zejména směrem ke znalostně založeným oborům a směrem k rozvoji vědy a výzkumu. Pro tyto oblasti existují v Českých Budějovicích dobré výchozí podmínky. Rozvoj však nemůže pokračovat bez systematického řešení problémů na trhu práce, a to především nedostatku kvalifikované pracovní síly a nesouladů mezi zaměřením škol a místních významných podniků. Podobně jako u dalších částí vize je v tomto kontextu důležitý faktor posílení vnější spolupráce města – zejména s okolními obcemi, se kterými město pojí otázky řešení dopravy, ploch pro podnikání, sociálních služeb a řada dalších. České Budějovice dopravně dostupné… Další rozvoj města, zejména co se hospodářství týče, je do velké míry odvislý od kvality, bezpečnosti a rychlosti dopravní dostupnosti a prostupnosti města. V tomto ohledu tedy vize zohledňuje potřebu zlepšení vnějšího dopravního napojení – zejména prostřednictvím dálnice D3 a navazujících staveb, IV. tranzitního železničního koridoru a prostřednictvím rozvoje letecké dopravy. Důležité je však rovněž zlepšení vnitřní dopravní prostupnosti města. Napojení města na nadřazenou dopravní síť, spolu se zcela nezbytnými kroky pro preferenci veřejných a ekologicky šetrných forem dopravy před individuální automobilovou dopravou, přinese ulehčení stávajícímu vysokému dopravnímu zatížení města – zejména jeho centrálních částí.

12


[Zadejte adresu společnosti České Budějovice rozvíjející pozici kulturně-společenského a vzdělanostního centra… Město je možné v současné době již jako kulturně-společenské a vzdělanostní centrum regionu sice chápat, existují však v tomto směru určité rezervy. Ty je potřeba uchopit a správně využít. Ve městě tak budou realizovány aktivity, jejichž hlavními cíli budou posílení vzájemné komunikace a využívání vzájemných společných efektů kultury, sportu, volnočasových aktivit, vzdělávání a cestovního ruchu. Vizí města v tomto ohledu pak je především zefektivnění jednotlivých investičních i neinvestičních aktivit v oblastech kultury, sportu, volného času a vzdělávání, které bude znamenat další zdůraznění současného postavení města, resp. posílení jeho významu. České Budějovice pečující o svou historii… České Budějovice jsou městem s bohatou historií. Historie ve městě současným generacím zanechala značné kulturně-historické dědictví. To je potřeba v první řadě chránit a uchovat jeho hodnoty. Na druhé straně jeho šetrné a společensky smysluplné využití je potenciálem, jehož správné uchopení bude přínosem pro celou řadu oblastí rozvoje města – podnikání, kulturu, cestovní ruch, společenské aktivity ad. Vizí města v tomto směru je tedy především o kulturně historická dědictví pečovat a šetrně je využívat ve prospěch ekonomického rozvoje města. České Budějovice pečující o svůj vzhled a životní prostředí… Vize v tomto kontextu sleduje rozměr ochrany (nejen) životního prostředí (zejména sledování a ochrana kvality jednotlivých složek životního prostředí) a jeho šetrného využití pro zvyšování kvality života a odpočinku ve městě. Důležitá je i práce na postupném zlepšování fyzického vzhledu jednotlivých částí města, včetně odstraňování nebo využití rušivých prvků (např. nevyužitých areálů, objektů a ploch). Životní prostředí města, ať už ve smyslu kvality ovzduší, vody apod., či ve smyslu dostatku bezpečných a atraktivních prostor pro volnočasové aktivity místních obyvatel nebo ve smyslu zajištěného čistění odpadních vod a nakládání s odpady – to vše jsou oblasti, pro které jsou navržena opatření a aktivity s cílem posílit zejména kvantitativní a kvalitativní parametry a řešit nerovnoměrnosti z hlediska jejich rozložení na území města. České Budějovice příjemné pro bydlení… Kvalita bydlení a služeb pro občany patří mezi rozhodující faktory podílející se na vytváření pocitu sounáležitosti občanů s městem, resp. jejich vztahu k městu jako místu pro bydlení. Vize v tomto směru zdůrazňuje potřebu zlepšit jak fyzické prostředí pro bydlení (revitalizace sídlišť, využití ploch vyčleněných územním plánem za účelem bydlení), tak potřebu snadnější dostupnosti a kvality služeb občanské vybavenosti (předškolní péče, sociální a zdravotnické služby ad.). Specifickým obsahem vize je dále potřeba rozšířit občanskou a bytovou vybavenost v levobřežní části města (vybudování městského subcentra v areálu bývalých kasáren). České Budějovice, které stojí za to navštívit… Kromě výše uvedených oblastí hospodářské sféře lze poměrně dobrou perspektivu města vidět i v oblasti rozvoje podmínek pro cestovní ruch. V současnosti však přirozený potenciál města v tomto směru není optimálně využit. Vize tedy zdůrazňuje potřebu zaměřit se na využití místního potenciálu (tradic) a tyto nabídnou cílovým skupinám formou atraktivních zážitkových produktů. Nutností pro jejich přípravu je zlepšení komunikace mezi aktéry působícími v oblasti cestovního ruchu, posílení marketingových aktivit a rozvoj infrastruktury pro cestovní ruch a rekreaci odpovídající požadavkům návštěvníků i místních obyvatel.

13



5 Program pro dostupnost a mobilitu (A) České Budějovice - město dostupné a průjezdné České Budějovice – město rychle a bezpečně dostupné, kvalitně a kapacitně napojené na transevropské, národní a regionální dopravní sítě, město průjezdné s odpovídající parkovací kapacitou, město s preferovanou, ekologickou a pro cestující přitažlivou MHD zapojenou do integrovaného dopravního systému, město, kde budou omezovány negativní dopady dopravy na životní prostředí.

5.1 Strategický cíl Programu pro dostupnost a mobilitu Zlepšit vnější napojení a vnitřní prostupnost města pro všechny, zejména k životnímu prostředí šetrné, druhy dopravy (zrychlit, zvýšit bezpečnost a kapacitu) Strategický cíl vychází z hlavního zaměření Programu A spočívajícího ve zlepšování dopravních vztahů města aktivitami pro kvalitní, kapacitně odpovídající a bezpečnou dostupnost a prostupnost města, napojením na transevropské, národní a regionální dopravní sítě a systémy, preferenci veřejné dopravy, řešení otázky parkování a podporu forem dopravy šetrných k životnímu prostředí.

5.2 Zaměření Programu pro dostupnost a mobilitu Doprava je dlouhodobě největším problémem města. Na této skutečnosti se shoduje jak jeho vedení a odborná veřejnost, tak samotní občané. Program pro dostupnost a mobilitu přináší návrhy řešení pro nejvážnější dopravní problémy města. Jedná se hlavně o nedostatečné napojení města na transevropské, národní a regionální dopravní sítě, zejména budoucí dálnici D3, a nízkou propustnost města jak pro přetrvávající tranzitní, tak vnitroměstskou dopravu. Důsledkem jsou mimo jiné časté dopravní zácpy a klesající atraktivita MHD způsobená především snižováním její rychlosti při průjezdu městem. Program se dále zabývá řešením problematiky parkovacích míst ve městě. Záměry směřují i do oblasti rozvoje dosud nedokončeného základního skeletu cyklostezek ve městě a k eliminaci rizikových míst pro pěší. Velice důležitou součástí programu pak je i řešení dlouhodobého přetrvávajícího problému nedostatečné koordinace rozvoje a řízení dopravy na území města. Při realizaci aktivit Programu pro dostupnost a mobilitu bude důsledně uplatňován princip jejich vzájemné integrace. Princip bude prosazován jak při realizaci jednotlivých investičních akcí, tak při přípravě koncepčních materiálů a studií. Posílí se tak významně pravděpodobnost dosažení stanovených cílů. Důvodem je mimo jiné skutečnost, že řada dílčích navrhovaných projektů a aktivit navazuje, resp. je závislá na rozvoji dopravní makro infrastruktury (nadřazené dopravní sítě). Stěžejní v tomto směru je zejména co nejrychlejší dosažení konsensu ohledně budoucího vedení dálnice D3.

14



5.3 Obsah Programu pro dostupnost a mobilitu Záměr A.1 Zajistit kvalitní, bezpečné a kapacitní dopravní napojení města Specifické cíle záměru A.1 •

Zrychlit a zvýšit kapacitu vnější dopravní dostupnost města, především ve směrech sítě TEN-T

•

Snížit počet vozidel vjíždějících do centrálních částí města

Napojení Českých Budějovic na připravovanou dálnici D3 a vybudování severního obchvatu města (přeložka komunikace I/20 - severní tangenta) jsou pro vnější dopravní vztahy města zcela zásadní. Stěžejním úkolem je co nejrychleji zahájit jejich výstavbu a dále vytvářet podmínky pro výstavbu staveb navazujících - dálničních přivaděčů s vazbou na město (přeložky komunikací I/34 - propojení okruhů, III/0341 - Hlinecký přivaděč a II/156 a II/157 – Zanádražní komunikace, Pohůrecký přivaděč, obchvat Srubce). Pro budoucí lepší silniční napojení na Dolní Rakousko je pak důležité podpořit urychlení realizace nového silničního spojení přes Nové Hrady (komunikace II/156). Město se jako akcionář bude podílet na dalším rozvoji Jihočeského letiště a podpoří jeho dopravní napojení (přeložka komunikace II/134 - jižní tangenta). Dále bude dosažitelnými způsoby podporovat realizaci IV. TŽK včetně rozvoje na něj navazujícího veřejného logistického centra. Opatření a aktivity: A.1.1 Urychlit proces napojení města na transevropské, národní a regionální dopravní sítě Význam opatření: 1 •

Zrychlit správní řízení (vyčlenit ve struktuře Magistrátu města, především v rámci stavebního úřadu, pracovníky, kteří se budou věnovat přípravě uvedených projektů)

•

Ve spolupráci s okolními obcemi podporovat urychlení výstavby dálnice D3 (postupovat v souladu s podepsaným společným memorandem z 15.10.2007 a aktivně působit ve Sdružení pro výstavbu dálnice D3 a rychlostní komunikace R4)

•

Podporovat rozvoj kombinované dopravy - v návaznosti na výstupy krajského projektu prověřit možnost využití uvažovaného veřejného logistického centra České Budějovice (Nemanice) pro potřeby city-logistiky

•

Dokončit zpracování dokumentace k alternativní studii vedení dálnice D3 v blízkosti města

•

Dostupnými kroky podporovat urychlení vybudování severní tangenty

•

Ve spolupráci s Jihočeským krajem a dotčenými obcemi podpořit včasné dokončení výstavby IV. TŽK a ve vazbě na tento projekt podpořit i realizaci komplexních úprav okolí vlakového nádraží

A.1.2 Připravit navazující projekty související s realizací dálnice D3 Význam opatření: 2 •

Zpracovat vyhledávací studii pro umístění záchytných parkovišť pro osobní dopravu a terminálů pro nákladní dopravu v souvislosti s realizací dálnice D3 a souvisejících staveb (ve vazbě na navrhované zpracování komplexního generelu pro parkování na území města – viz aktivita A.4.1)

15


[Zadejte adresu společnosti •

Spolupracovat s okolními obcemi při prosazování realizace staveb navazujících na realizaci dálnice D3 (zejména dálniční přivaděče, průtahy obcemi, bezpečnostní opatření ad.)

A.1.3 Podílet se ve spolupráci s Jihočeským krajem na rozvoji letiště České Budějovice Význam opatření: 2 •

Spolupracovat s Jihočeským krajem na přípravě jednotlivých investičních akcí v rámci celkového rozvoje letiště v souladu s Memorandem o spolupráci při rozvoji a provozu letiště České Budějovice

•

Připravovat žádosti o dotace ze strukturálních fondů EU ve spolupráci s Jihočeským krajem a Jihočeským letištěm České Budějovice a.s.

•

Ve spolupráci s Jihočeským krajem podporovat realizaci dopravního napojení letiště (jižní tangenta)

Záměr A.2 Zlepšit vnitřní propojení a organizaci dopravy ve městě Specifické cíle záměru A.2 •

Zlepšit propustnost/průjezdnost města pro všechny druhy dopravy

Město bude postupně vytvářet podmínky pro realizaci jednotlivých staveb dle aktualizovaného Akčního plánu rozvoje silniční sítě města (APRSS) včetně místních komunikací. Bude připravena realizace dopravních staveb pro překonání urbanistických bariér města – řek a železnice (mosty, podjezdy apod.). V období realizace SP budou prověřeny možnosti realizace staveb, které by zvýšily kapacitu a hustotu vnitřního dopravního uspořádání města. V této souvislosti budou zvážena i případná využití jednosměrných tahů a okruhů. Budou realizovány soubory drobných dopravně-inženýrských opatření, které zajistí vyšší plynulost dopravy ve všech částech města. Těmto opatřením bude předcházet zpracování komplexního „Integrovaného plánu organizace dopravy ve městě“. Ten se stane nástrojem pro integrované řešení organizace dopravy ve městě se zohledněním specifik všech druhů dopravy (veřejná hromadná, automobilová, cyklistická, pěší, včetně logistiky). Samostatně je doporučeno řešit dopravní problematiku historického centra města. Město provede organizační opatření ve struktuře magistrátu směřující k účinnějšímu řízení, koordinaci a monitorování dopravy ve městě. Opatření a aktivity: A.2.1 Podpořit realizaci staveb dle aktualizovaného APRSS Význam opatření: 1 •

Zpracovat aktualizaci (hodnotovou analýzu) APRSS - definovat postup realizace dílčích aktivit a aktivně jednat s Ředitelstvím silnic a dálnic a Jihočeským krajem o realizaci dílčích staveb dle APRSS

•

Zpracovat vyhodnocení současných návrhů územního plánu z hlediska překonání urbanistických bariér (řek a železnice) a následně se zasadit o prosazení vybraných staveb

•

Připravit a podporovat realizaci staveb zanádražní komunikace (přeložky II/156 a II/157), propojení ulic Strakonická a Milady Horákové (přeložka silnice III/ 14539), propojení okruhů (přeložka I/34) a obchvatu na Litvínovice

16


[Zadejte adresu společnosti A.2.2 Zlepšit řízení dopravy města Význam opatření: 1 •

Zpracovat komplexní integrovaný plán organizace dopravy ve městě s ohledem na opatření ke zvýšení propustnosti hlavních tahů, nejdůležitějších křižovatek atd., úpravy dopravního značení při využití moderních prvků dopravní telematiky s ohledem na preferenci MHD a bezpečnost chodců a cyklistů (včetně problematiky dopravy v historickém jádru a nutnosti realizace protihlukových opatření), na který naváží další dílčí generely a koncepce (MHD, cyklistická doprava, pěší, doprava v centru města)

•

Realizovat postupně dle nastaveného harmonogramu jednotlivé projekty vyplývající z uvedeného integrovaného plánu

•

Zřídit odborné pracoviště (útvar) ve struktuře MM pro plánování, koordinaci, organizování, řízení a realizaci opatření ke zlepšení dopravní situace ve městě

•

Zřídit ve městě dopravní dispečink ve vazbě na vznikající dopravní ústřednu

Záměr A.3 Preferovat veřejnou dopravu Specifické cíle záměru A.3 •

Zvýšit rychlost MHD

•

Zvýšit informovanost uživatelů MHD

•

Snížit provozní náklady MHD

•

Snížit množství emisí pocházejících z provozu MHD

Zatraktivnění veřejné dopravy, zejména MHD, a postupné plnohodnotné zapojení města do integrovaného dopravního systému Jihočeského kraje je rozhodující cestou ke zlepšení přepravy osob ve městě. Toto přispěje také ke snížení významu a omezení individuální automobilové dopravy. Kvalitní MHD je základním předpokladem pro preferenci ekologické, bezbariérové, ekonomické a uživatelsky přitažlivé veřejné dopravy v Českých Budějovicích. Veřejnou dopravu je potřeba účinně propagovat a tím posilovat její přitažlivost mezi obyvateli před individuální automobilovou dopravou. Je třeba ji nadále ekologizovat rozšiřováním trolejbusových tratí a využitím ekologicky šetrnějších vozidel. Dále budou v tomto záměru rozvíjeny systémy příměstské dopravy, systémy vyšší elektronizace odbavování cestujících a informační systémy. Ve vazbě na vývoj přepravních proudů ve městě bude prováděna optimalizace vedení linek a přímého řízení provozu. Výhledově budou zvažovány i možnosti zapojení železnice do systému městské a příměstské hromadné dopravy. Opatření a aktivity: A.3.1 Realizovat opatření k preferenci veřejné dopravy na území města Význam opatření: 1 •

Připravit soubor dopravně inženýrských opatření pro řešení preference MHD na území města (ve vazbě na komplexní integrovaný plán organizace dopravy a na již existující dílčí projekty)

•

Realizovat dílčí projekty preference MHD dle uvedeného materiálu s přednostním řešením nejkrizovějších míst a nejfrekventovanějších linek

17


[Zadejte adresu společnosti A.3.2 Rozvíjet ekologicky šetrnější a bezbariérovou MHD a posílit její elektronizaci Význam opatření: 2 •

Realizovat pilotní projekt převodu linky č. 1 na trolejbusový provoz, jednat v této souvislosti s městem Rudolfov a dalšími dotčenými obcemi ve spádové oblasti linky

•

Zvýšit ekologizaci a bezbariérovost provozu MHD (v první fázi realizovat nákup 5 ekologicky šetrných a bezbariérových vozidel dle plánů DPmCB s využitím zdrojů SF EU, v dalších fázích postupovat dle potřeby a hodnocení ekonomických aspektů provozu)

•

Vytvořit komplexní elektronický systém pro provoz MHD orientovaný na zlepšení informovanosti cestujících a začlenit tento systém plně do projektu Metropolitní karty a do systémů jiných přepravců (budoucí návaznost na IDS) a v budoucnu vzniklého dopravního dispečinku

A.3.3 Hledat nové možnosti pro rozvoj městské a příměstské dopravy a zapojit MHD do IDS Jihočeského kraje Význam opatření: 2 •

Zpracovat ve spolupráci s Dopravním podnikem města a dalšími subjekty koncept systému vnitřní a příměstské MHD s přestupními uzly na veřejnou dopravu zajišťovanou jinými přepravci (jako podklad pro jednání s Jihočeským krajem ve věci napojení města do IDS)

•

Realizovat dílčí projekty vyplývající z uvedeného materiálu s cílem obsluhy okrajových částí města menšími a ekologičtějšími vozy a s cílem většího zapojení ostatních druhů veřejné dopravy do systému

•

Komunikovat se subjekty zapojenými do přípravy a realizace IDS

Záměr A.4 Řešit problematiku parkování ve všech částech města Specifické cíle záměru A.4 •

Zvýšit počet parkovacích míst na nejkritičtějších místech ve městě (zejména panelových sídlištích)

Záměr sleduje především zajištění dostatku parkovacích míst pro trvale bydlící obyvatele města v soustředěné obytné zástavbě. Záměrem není (ani nemůže být) zajistit dostatek míst pro všechna vozidla ve všech částech města (dlouhodobým záměrem rovněž není umožnit obsluhu všech částí města prostřednictvím IAD). Rozšíření kapacit pro parkování, např. výstavbou parkovacích domů, musí sledovat především řešení problémů s nevyhovujícím nebo nesprávným parkováním a umožnit zklidnění dopravy v určitých částech města, především pak v historickém jádru. Prioritou je výstavba hromadných parkovacích kapacit v blízkosti vnitřního města, zvýšení parkovacích kapacit na velkých sídlištích, opět především soustředěnou formou, a výstavba záchytných parkovišť na přístupových cestách do města v návaznosti na MHD. Opatření a aktivity: A.4.1 Zpracovat komplexní generel parkování ve městě (včetně systémů „park and ride“) a realizovat z něj plynoucí projekty Význam opatření: 2 •

Realizovat detailní průzkum potřeb jednotlivých částí města z hlediska potřeby parkovacích kapacit a stanovit priority řešení

18



Řešit prioritně postupnými kroky problém parkování na sídlišti Máj (zejména nová parkovací místa)

•

Postupně realizovat dílčí kroky pro optimalizaci počtu parkovacích míst na území města (projekty budování podzemních i povrchových parkovacích domů a ploch)

•

Prověřit možnosti zřízení systému pro zpoplatnění vjezdu do některých částí města (např. centrum)

Záměr A.5 Zlepšovat podmínky pro cyklistickou dopravu a pěší Specifické cíle záměru A.5 •

Zvýšit délku samostatně vedených tras pro cyklisty ve městě

•

Zvýšit podíl cyklistické dopravy na dělbě dopravní práce

•

Eliminovat krizová místa křížení pěší a ostatních forem dopravy

Cyklistickou dopravu a trasy pro pěší je třeba chápat jako rovnocenné druhy dopravy s ostatními. Při realizaci záměru je nutné zohlednit i fakt, že město má díky své poloze vynikající podmínky pro jejich uplatnění a rozvoj. Vzhledem ke značné zranitelnosti účastníků je však třeba pro tyto formy dopravy vytvářet speciální podmínky. Jedná se především o vedení cyklistických tras po samostatných cyklostezkách. Systém cyklostezek je potřeba dokončit (ve vazbě na přepravní tahy) a vybavit odpovídajícím mobiliářem. Obecně bude cyklistická doprava rozvíjena v těch lokalitách města, kde jsou podmínky pro její uplatnění vhodné a bezpečné. Pozornost bude věnována i minimalizaci kolizních křížení jak s automobilovou dopravou, tak v mnoha případech i s trasami pro pěší. Zvláštní důraz bude kladen na problematiku cyklistické dopravy a tras pro pěší v centru a na překonávání bariér řek a železnice. Opatření a aktivity: A.5.1

Dokončit základní skelet cyklostezek

Význam opatření: 1 •

Zpracovat prioritizaci úseků potřebných pro dokončení základního skeletu sítě cyklostezek ve městě s důrazem na bezpečnost, vybavenost a plynulost vedení stezek, potřeby překonání urbanistických bariér a propojení jednotlivých částí města

•

Postupně realizovat jednotlivé projekty dle generelu cyklistické dopravy (propojení částí města - zejména s ohledem na potřebu na propojení sídlišť a centrálních částí města, napojení cyklostezek na okolní obce – dojížďka do zaměstnání a škol, budoucí napojení na velké cykloturistické projekty – Vltavská cyklostezka a cyklostezka kolem Malše)

A.5.2

Zlepšovat kvalitu a vybavení cyklostezek


Zvyšovat kvalitu důležitých cyklotras a cyklostezek, zejména v historickém jádru a na nejvíce kolizních místech, vybavit je lepším značením vč. křižovatek

A.5.3

Odstranit či minimalizovat nejvíce kolizní místa pěších tras


Inventarizovat místa možných konfliktů pěší a jiných druhů dopravy a zpracovat a následně i realizovat dílčí řešení pro jejich odstranění

19



6 Program pro kvalitu života (B) České Budějovice - město s přívětivými podmínkami pro život České Budějovice – město moderní, přitažlivé a bezpečné pro život, město komunikující, město s pestrou nabídkou možností pro kvalitní bydlení, vzdělávání, práci a trávení volného času formou kulturního, sportovního, spolkového a společenského vyžití a zajištěnými službami pro všechny skupiny obyvatel.

6.1 Strategický cíl Programu pro kvalitu života Rozšířit a zkvalitnit nabídku bydlení a občanské vybavenosti rovnoměrně ve všech částech města a zvýšit úroveň bezpečnosti a ochrany města Strategický cíl reflektuje hlavní zaměření Programu B spočívající ve vytváření podmínek pro kvalitní život obyvatel pestrou a na potřeby obyvatel reagující nabídkou v oblastech bydlení, kultury, sportu, volnočasových aktivit, vzdělávání, sociálních a zdravotnických služeb, zajištěním bezpečnosti města a podporou rozvoje informační společnosti včetně modernizace veřejné správy.

6.2 Zaměření Programu pro kvalitu života Program pro kvalitu života svým rozsahem představuje tematicky nejširší část Strategického plánu. Je zaměřen do oblastí, které se spolupodílejí na kvalitě života z pohledu občana města. Záměry směřují zejména do oblastí, které se podílejí na kvalitě zázemí pro bydlení obyvatel města. Řešeným problémem však nejsou pouze hmotné parametry bydlení (domy, plochy k bytové výstavbě, veřejná prostranství). Kvalitu života obyvatel města určuje i celá řada dalších aspektů, ve kterých je třeba realizovat rozvojové aktivity. Program proto reaguje rovněž na zjištěné nedostatky v oblasti rozložení zázemí pro trávení volného času (zejména chybějící vybavenost v levobřežní části města). Rozhodujícím faktorem ve všech oblastech kvality života je také podpora aktivit, které zvýší pestrost nabídky (kultura, sport, volný čas), která bude současně odpovídat skutečnému zájmu obyvatel. Nedostatek některých sociálních služeb a zařízení, riziko vzniku sociálního ghetta na sídlišti Máj či rezervy v oblasti koordinace aktivit v sociální oblasti budou řešeny v novém Rozvojovém plánu sociálních služeb města. Pro zlepšování bezpečnosti obyvatel města je potřeba především systematicky se věnovat rozvoji činnosti Městské policie. Zásadní je rovněž pokračovat v přípravě a realizaci protipovodňových opatření na rizikových tocích, neboť ta stále nejsou (zejména vzhledem k jejich finanční náročnosti) dokončena. Určitá řešení, zejména v oblasti slaďování provozních možností těchto zařízení s požadavky rodičů, vyžaduje rovněž oblast dostupnosti předškolní péče. Součástí programu jsou i záměry, které řeší nezbytnost postupné modernizace veřejné správy, která jde ruku v ruce se zefektivňováním komunikace mezi městem a občany města. Vzhledem k postavení Českých Budějovic jako metropolitního centra je zásadní rovněž komunikace s okolními obcemi. Stejně tak je nutné věnovat pozornost vlastnímu hospodaření města, a to jak jeho úřadu (magistrátu), tak hospodaření s veřejnými prostředky. Na celorepublikové a mezinárodní úrovni pak existují rezervy města a místních subjektů v jejich zapojení do mezinárodních a příhraničních projektů. Při realizaci Programu pro kvalitu života je nutné (zejména v oblasti rozvoje bydlení) zvažovat vazby na aktivity Programu pro dostupnost a mobilitu.

20



6.3 Obsah Programu pro kvalitu života Záměr B.1 Nabídnout kvalitní podmínky pro bydlení všech obyvatel Specifické cíle záměru B.1 •

Zlepšit estetické prostředí panelových sídlišť (veřejné plochy, zeleň)

•

Připravit dosud nevyužité plochy pro bydlení pro výstavbu bytových či rodinných domů

•

Připravit komplexní projekty pro řešení situace ve vybraných lokalitách či tématech ve městě prostřednictvím IPRM

•

Vybudovat městské subcentrum ve Čtyřech Dvorech

V oblasti podmínek pro bydlení je potřeba věnovat pozornost zejména revitalizaci (znovuoživení s respektováním zachování stávajících významných hodnot – např. zeleně) prostředí panelových sídlišť a přípravě ploch pro rozvoj různých forem bydlení odpovídajících poptávce obyvatel. Revitalizovat je potřeba především levobřežní sídliště (ve vazbě na integrovaný rozvoj celého levého břehu a v souvislostech záměru vytvoření nového městského subcentra v lokalitě bývalých kasáren). Nezbytné je však věnovat pozornost i ostatním sídlištím ve městě, přičemž je nutné zohlednit fakt, že každé má svá specifika. Kromě postupné revitalizace je nezbytností rovněž humanizace (polidštění) podmínek na sídlištích. „Přivedení života k lidem na sídliště“ je současně i důležitým nástrojem pro prevenci sociálně patologických jevů ve společnosti. Integrované řešení (v rámci IPRM) je vhodné využít i pro průřezové téma „Bezpečnost a kvalita života“. Stávající územní plán města nabízí ještě poměrně velké množství ploch pro bydlení, které z různých důvodů dosud nejsou využité (např. lokalita Švábův Hrádek, Za Otýlií atd.). Pro využití těchto ploch jsou nutná hlavně opatření pro scelování pozemků a investice do technické infrastruktury. Současně je doporučeno zabývat se přehodnocením struktury ploch vyčleněných územním plánem pro různé formy bydlení (např. ploch vyčleněných pro „kolektivní bydlení smíšeného charakteru“). Opatření a aktivity: B.1.1

Revitalizovat českobudějovická sídliště s důrazem na sídliště Máj


Dokončit projekty revitalizace sídlišť Máj a Vltava – Jih (stavební práce a úpravy prostranství dle zpracovaných projektů, včetně případné aktualizace podkladů)

•

Připravit projekty revitalizace sídlišť Vltava – Sever, Šumava a Pražské předměstí (ankety mezi obyvateli, veřejná projednání, stavebně-technické, ekonomické a funkční posouzení, příprava projektové dokumentace, případné úpravy ÚPD, apod.)

•

Revitalizovat sídliště Vltava – Sever, Šumava a Pražské předměstí (stavební práce a úpravy prostranství dle zpracovaných projektů, včetně případné aktualizace podkladů)

B.1.2

Připravit dosud nevyužité plochy určené pro bydlení na území města


Zpracovat studii využitelnosti a proveditelnosti vybraných ploch pro bydlení (definice nutných kroků pro přípravu dosud nevyužitých ploch) s ohledem na ekonomický aspekt možného iniciativního vstupu města do řešení problému v případě soukromých pozemků

•

Postupně realizovat projekty pro využití navržených ploch pro bydlení (územní, stavební řízení a následná realizace investičních opatření)

21


[Zadejte adresu společnosti B.1.3 Připravit a realizovat integrované plány rozvoje města se zaměřením na problémové či rozvojové oblasti bydlení a nabídku bezpečného a kvalitního života ve městě jako významný podklad pro čerpání finančních prostředků z prostředků SF EU Význam opatření: 1 •

Identifikovat lokality a témata vhodná pro řešení v rámci integrovaného plánu rozvoje města (včetně jejich podrobné analýzy a vyhodnocení potenciálu pro řešení integrovanou metodou)

•

Identifikovat partnery pro realizaci jednotlivých IPRM a připravit konkrétní projektové záměry (listy projektů)

•

Realizovat postupně dílčí projekty v rámci jednotlivých IPRM s maximální podporou finančních prostředků SF EU

B.1.4

Vybudovat městské subcentrum ve Čtyřech Dvorech


Realizovat postupně samotný investiční záměr (příprava území, ZTV, vybudování nových a rekonstrukce stávajících objektů pro občanskou vybavenost a bydlení, ploch pro volný čas, zeleň atd.)

Záměr B.2 Zajistit pestrou a poptávce odpovídající nabídku v oblastech kultury, sportu a využití volného času Specifické cíle záměru B.2 •

Zvýšit využití potenciálu kultury, sportu a volnočasových aktivit

•

Posílit komunikaci a vzájemnou spolupráci aktérů v oblastech kultury, sportu a volného času

•

Rozšířit nabídku infrastruktury a aktivit v oblastech kultury, sportu a volného času, zejména pak v levobřežní části města

V tomto záměru je potřeba zabývat se otázkami zlepšování prostředí pro trávení volného času obyvatel města kulturním, sportovním a jiným volnočasovým vyžitím. Při realizaci programu je potřeba vycházet z detailní znalosti potřeb obyvatel města v uvedených oblastech a současně je důležité reagovat na změny v tomto směru. Důležité bude rovněž hledat možnosti využití společného potenciálu kultury, sportu, cestovního ruchu, historického dědictví či vzdělávání. Je potřeba přednostně realizovat především takové projekty, které zajistí rovnoměrnost nabídky (jak infrastruktury, tak akcí), a které budou odpovídat skutečným potřebám obyvatel. Prostřednictvím uvedených záměrů je potřeba zlepšit i vzájemnou komunikaci a propagaci v této oblasti. Záměry budou realizovány a podporovány s ohledem na potřebu vícezdrojového financování kulturních a volnočasových aktivit. Za důležitý potenciální zdroj v tomto směru lze považovat zejména ROP, v případě tematického zaměření na kulturní, sportovní a volnočasové aktivity rovněž IPRM.

22


[Zadejte adresu společnosti Opatření a aktivity: B.2.1 Využívat společného potenciálu kultury, sportu, volnočasových aktivit a cestovního ruchu a posílit komunikaci v těchto oblastech Význam opatření: 1 •

Zpracovat „studii potřeb obyvatel města v oblasti kultury a možností jejich uspokojování“ (s důrazem na skutečné preference a potřeby obyvatel města, roli kulturního průmyslu jako oblasti ekonomiky s potenciálem generovat ve městě významné finanční zdroje, vícedopadové efekty kultury a podporu multižánrových aktivit)

•

Zpracovat „koncepci sportu a volnočasových aktivit pro všechny“ (s důrazem na zpřístupnění ploch pro sport a volný čas veřejnosti, nabídku aktivit pro děti a mládež a prezentaci nabídky moderními způsoby – internet)

•

Realizovat postupně dílčí kroky vyplývající z uvedených koncepčních materiálů (včetně případné úpravy grantového dotačního systému města pro uvedené oblasti tak, aby odpovídal skutečným potřebám „místního trhu“)

•

Zřídit (popř. oživit) stálé komunikační platformy partnerů působících v oblastech kultura, sport a volný čas s cílem zajistit vícezdrojové financování kultury, sportu a volnočasových aktivit s cílem uplatnit multižánrové aktivity a posílit koordinaci a výměnu informací

B.2.2 Zajistit rovnoměrný rozvoj zázemí pro kulturu, sport a volnočasové aktivity na území města s ohledem na poptávku Význam opatření: 2 •

Podporovat rozšiřování kapacit pro kulturu, sport a volnočasové aktivity v levobřežní části města (projekty typu „Freetime park Stromovka“ či např. i přesunem některých stávajících kulturních a sportovních kapacit do této části města)

•

Vyřešit stávající problematické umístění DDM a prioritně prověřit možnost jeho začlenění do nového městského subcentra ve Čtyřech Dvorech (včetně následné realizace záměru)

•

Zpracovat studii využitelnosti KD Slavie a následně realizovat jeho rekonstrukci (v případné spolupráci s investorem)

•

Prověřit možnosti (lokalita, podmínky provozu apod.) zřízení spolkového domu a stálé muzejní expozice města České Budějovice (popř. lapidária)

B.2.3

Podporovat volnočasové aktivity pro všechny věkové skupiny obyvatel


Prověřit možnosti využití sportovních ploch u škol pro veřejnost (z hlediska právní a provozní problematiky)

•

Posilovat zapojení předních sportovních klubů města do práce s mládeží a nabídkou volnočasových aktivit široké veřejnosti

•

Rozšířit kulturní kalendář o sekci „sportovní a volnočasové aktivity“ a zajistit jeho plnou prezentaci na internetu

23



Záměr B.3 Rozvíjet dostupnost sítě mateřských škol a zařízení předškolní péče Specifické cíle záměru B.3 •

Rozšířit síť mateřských škol a zařízení předškolní péče a zvýšit její dostupnost

Mateřské školy a zařízení předškolní péče jsou velice důležitou součástí občanské vybavenosti města. V této oblasti je nutné řešit nesoulad mezi požadavky rodičů, popř. kapacitami a provozními možnostmi mateřských škol a zařízení předškolní péče. V tomto záměru je tedy třeba podporovat dostupnost mateřských škol a zařízení předškolní péče zřizovaných městem i jinými subjekty. Město bude v této souvislosti komunikovat s podnikatelskou veřejností o možnostech jejího většího zapojení do struktury financování mateřských škol a zařízení předškolní péče ve městě. Kromě uvedeného hlavního úkolu je potřeba pokračovat v kontinuální údržbě a obnově školského majetku a v modernizaci vybavení škol. Navazujícím cílem je využití dočasně nevyužitých (nepotřebných) objektů pro vzdělávání pro jiné vzdělávací potřeby. Opatření a aktivity: B.3.1 Podpořit vznik a fungování mateřských škol a zařízení předškolní péče Význam opatření: 2 •

Při komunikaci s představiteli podnikatelské sféry jednat o možnostech jejich zapojení do struktury financování mateřských škol a zařízení předškolní péče

•

Spolupracovat (v případě zájmu ze strany investora) při zřizování a provozu mateřských škol a zařízení předškolní péče zakládaných jinými subjekty

•

Na základě průzkumu reagovat na požadavky rodičů ohledně provozní organizace chodu mateřských škol a zařízení předškolní péče

Záměr B.4 Rozvíjet sociální služby dle potřeb jejich uživatelů Specifické cíle záměru B.4 •

Zefektivnit poskytování sociálních služeb na území města a ORP

V roce 2008 je nezbytné zahájit realizaci dílčích kroků dle nového Rozvojového plánu sociálních služeb města České Budějovice (RPSS). Při realizaci RPSS budou jeho účastníci věnovat pozornost také monitoringu a aktualizaci jednotlivých aktivit. Ve vazbě na výsledky RPSS budou zváženy potřeby zřizování dalších zařízení sociální péče (v souvislosti s demografickým vývojem lze očekávat, že důležitá budou zejména zařízení pro seniory) a podpořeny či zavedeny nové typy sociálních služeb. Samozřejmým cílem bude i soustavná podpora dodržování standardů kvality sociálních služeb. Opatření a aktivity: B.4.1 Realizovat dílčí projekty RPSS Význam opatření: 2 •

Dokončit přípravu Rozvojového plánu sociálních služeb

•

Realizovat ve spolupráci se sociálními partnery jednotlivé kroky vedoucí k naplnění cílů Rozvojového plánu sociálních služeb (včetně monitoringu a hodnocení jeho plnění)

24



Záměr B.5 Posílit bezpečnost obyvatel a ochranu města Specifické cíle záměru B.5 •

Posílit a zefektivnit činnost Městské policie

•

Posílit vybavenost levobřežní části města z hlediska dostupnosti zdravotnických zařízení

•

Zlepšit dostupnost jednotlivých částí města pro složky IZS

•

Zvýšit ochranu města před katastrofami, zejména před povodněmi

V období realizace SP bude podporována činnost Městské policie dle nového konceptu včetně rozvoje jejích lidských zdrojů a posilování spolupráce s Policií ČR. Postupně bude realizována inovace a doplnění varovného a informačního systému ve spolupráci se složkami IZS a dále bude rozvíjen kamerový systém ve městě. Město se bude zasazovat o zlepšování podmínek pro činnost složek IZS včetně jejich kvalitního informačního propojení. Město bude dostupnými způsoby podporovat vzájemnou spolupráci zdravotnických a vzdělávacích institucí včetně jejich spolupráce s městem. Město bude i nadále pokračovat v účasti na kampaních propagujících zdravý životní styl. Důležitou aktivitou bude také tvorba a rozvoj programů bezbariérové mobility po celém území města (bezbariérové komunikace, bezbariérová MHD, zajištění bezbariérového přístupu do veřejných budov, budov zajišťujících služby obyvatelstvu a budov pro kulturu, sport, volný čas a zábavu). Pozornost bude soustředěna dále i do oblasti přípravy a realizace protipovodňových opatření na území města s ohledem na stoletou vodu (Q100). Město bude v této oblasti aktivně spolupracovat s Povodím Vltavy s.p., složkami IZS, Jihočeským krajem, popř. dalšími subjekty. V návrhovém období bude rovněž rozvíjen systém varování a informování obyvatel pro případ havárie rizikové infrastruktury či pro případ živelné pohromy. Opatření a aktivity: B.5.1 Zajistit bezpečnost obyvatel Význam opatření: 1 •

Zefektivnit činnost Městské policie v souladu s novým konceptem její činnosti (včetně prověření případného dalšího rozvoje kamerového systému ve městě)

•

Iniciovat jednání o možnostech zefektivnění spolupráce mezi Městskou policií a Policií ČR včetně realizace navazujících opatření

•

Iniciovat jednání se složkami IZS o možnostech spolupráce a podpory jejich činnosti na území města

B.5.2 Zajistit bezbariérový pohyb občanů a dostupnost objektů ve městě Význam opatření: 2 •

Ve spolupráci se složkami IZS navrhnout a realizovat opatření na sídlištích (zejména Máj) pro zlepšení pohybu (zejména průjezdnosti ulic) a orientace zásahových jednotek

•

Postupně realizovat dílčí projekty pro zajištění bezbariérových přístupů veřejných budov a pohybu pěších ve městě (včetně navazujících aktualizací bezbariérové mapy města)

25


[Zadejte adresu společnosti B.5.3 Realizovat opatření na ochranu obyvatel, majetku a životního prostředí proti živelným pohromám Význam opatření: 1 •

Připravit a realizovat konkrétní opatření protipovodňové ochrany na rizikových tocích (Vltava, Malše i menší vodní toky) na území města s ohledem na Q100 se zaměřením na aktivní ochranu území a s maximálním využitím dotačních programů Ministerstva zemědělství ČR a SF EU

•

Rozvíjet a posilovat spolupráci s Povodím Vltavy, s.p. a dalšími subjekty zapojenými do protipovodňové ochrany města

Záměr B.6 Modernizovat veřejnou správu, zefektivnit komunikaci Specifické cíle záměru B.6 •

Zrychlit a zefektivnit komunikaci mezi občanem a veřejnou správou

•

Zvýšit počet realizovaných mezinárodních a přeshraničních projektů

•

Více využívat zdrojů SF EU na financování aktivit ve městě

•

Zintenzívnit spolupráci s okolními obcemi

Město bude realizovat kroky k zefektivnění fungování veřejné správy a zlepšení komunikace s občany. Město bude rovněž rozvíjet další vhodné formy samosprávy města. Bude dbát na rozvoj tzv. „e-democracy“ (poskytování informací o rozhodování volených orgánů města, rozvojových záměrech a o dalším dění ve městě). Jako nástroje pro zlepšení komunikace s občany budou zaváděna a rozvíjena opatření v oblasti tzv. „e-government“ (modernizace a zefektivňování fungování magistrátu města prostřednictvím vyššího využití ICT). Město bude věnovat pozornost i podpoře a rozvoji využití moderních informačních a komunikačních systémů. Budou zavedeny kvalitní nástroje pro komunikaci a informovanost občanů a subjektů ve městě (multifunkční městská karta a související produkty, regionální rezervační systém, rozvoj GIS, bude zahájena digitalizace dokumentací veřejné správy atd.). Na úrovni města budou podporovány aktivity i jiných subjektů v oblasti přístupu k vysokorychlostnímu internetu. Pozornost bude rovněž věnována rozvoji informačních a orientačních systémů ve městě (značení a elektronická navigace pro pohyb obyvatel, návštěvníků, složek IZS apod.). Všechny uvedené aktivity se týkají výkonu veřejné správy, resp. činnosti magistrátu města. Proto bude důležité rovněž zajistit a průběžně vyhodnocovat efektivitu hospodaření města. Město bude v programovacím období EU rovněž usilovat o zapojení do většího počtu mezinárodních, národních a přeshraničních projektů s důrazem na přenos zkušeností v různých oblastech rozvoje města. Protože současný rozvoj města nelze (např. s ohledem na probíhající suburbanizaci) dobře koordinovat, aniž by rozvojové aktivity byly konfrontovány s vazbami na blízké okolí, posílí město spolupráci s okolními obcemi. Cílem je realizovat pravidelná společná setkání představitelů dotčených obcí min. 1x ročně, popř. dle potřeby. Budou prověřeny zejména možnosti spolupráce z hlediska koordinace přípravy a úprav územních plánů či v oblastech koordinace využití území nebo veřejné dopravy v rámci českobudějovické aglomerace.

26


[Zadejte adresu společnosti Opatření a aktivity: B.6.1 Modernizovat a zefektivnit fungování veřejné správy Význam opatření: 2 •

Zpracovat strategii zavádění a hodnocení prvků e-governement (s cílem rychlejšího, spolehlivějšího a levnějšího poskytování služeb veřejné správy občanům města) a následně zajistit jeho realizaci

•

Zavést a dále rozvíjet funkce Metropolitní karty (vytvořit univerzální autorizační a platební prostředek na bázi čipové karty v širokém spektru potřeb každodenního života k usnadnění a urychlení odbavení v celé řadě městských funkcí – poplatky městu, ve školách, platby za MHD atd. včetně elektronické peněženky a možnosti identifikace vůči městskému komunikačnímu systému)

•

Vybudovat nový geografický informační systém v souladu s moderními požadavky

•

Postupně digitalizovat dokumentace stavebního úřadu, případně dalších institucí

•

Monitorovat a realizovat dílčí kroky pro zefektivnění hospodaření města

•

Podporovat vícezdrojové financování ekonomických a veřejných aktivit ve městě Využívat co nejvíce možností zapojení města a místních subjektů do realizace národních, mezinárodních a přeshraničních projektů (v programovacím období EU 2007-2013)

B.6.2

Rozvíjet spolupráci s okolními obcemi


Iniciovat pravidelná jednání s okolními obcemi ve věci společné koordinace rozvoje území a dalších aktivit, případně pro tyto účely využít vzniklý svazek obcí dotčených výstavbou dálnice D3

27



7 Program pro ekonomický rozvoj (C) České Budějovice - město pro podnikání, vzdělávání a cestovní ruch České Budějovice – město, kde jsou vytvářeny podmínky pro různorodé tradiční i moderní, zejména na znalostech založené ekonomické aktivity, město univerzitní, kde vzájemně spolupracují podnikatelé, vzdělávací a vědecké instituce, město s rozvíjejícím se cestovním ruchem využívajícím své výhodné polohy, kulturně-historického dědictví, tradice světoznámých výrob, výstavnictví i nově vzniklých atraktivit.

7.1 Strategický cíl Programu pro ekonomický rozvoj Zlepšit podmínky na trzích práce a podnikatelských nemovitostí pro působení stávajících i nově vznikajících firem s důrazem na znalostní ekonomiku a zvýšit využití potenciálu cestovního ruchu a výstavnictví Strategický cíl reflektuje hlavní zaměření Programu C spočívající ve vytváření kvalitních podmínek pro ekonomický rozvoj a prosperitu města vhodnou kombinací aktivit veřejného a soukromého sektoru, podporou diverzifikovaného rozvoje místní ekonomiky, rozvoje vědy, výzkumu a inovací a v neposlední řadě také rozvojem cestovního ruchu a výstavnictví.

7.2 Zaměření Programu pro ekonomický rozvoj Program pro ekonomický rozvoj se zaměřuje na oblasti, které tvoří hlavní potenciál pro podporu ekonomického růstu města. Ne zcela ideální je evidence a propagace nabídky nemovitostí pro podnikání na území města. Nové využití je třeba hledat také pro lokality typu „brownfield“. Velký rozvojový potenciál s důrazem na znalostní ekonomiku byl identifikován v akademickouniverzitní sféře města v čele s Jihočeskou univerzitou a Akademií věd ČR. Existuje však nesoulad mezi zaměřením akademicko-univerzitní obce a zaměřením velkých místních firem. V případě strategických rozvojových projektů (např. v oblasti vysokého školství, vědy, transferu technologií a dalších navazujících investic s vysokou přidanou hodnotou), se město bude aktivně podílet na řešení předpokladů realizace těchto investic. I když možnosti města jsou v tomto směru omezené, určitá řešení vyžaduje i stávající situace na trhu práce charakterizovaná nesouladem poptávky podnikatelů a nabídkou místních studijních oborů. Situace je umocněna dlouhodobě nižší atraktivitou technických oborů v očích studentů a nedostupností kvalifikované pracovní síly. Dosud ne plně využitým potenciálem ekonomického rozvoje disponuje v Českých Budějovicích cestovní ruch. Problémy jsou zejména v oblasti komunikace a koordinace aktivit mezi jednotlivými subjekty s působností ve městě. Nedostatečné je rovněž zastoupení tzv. zážitkových produktů s důrazem na využití místních tradic. Ve městě také není dostatečně rozvinuta infrastruktura pro kongresovou, incentivní („firemní turistika“ realizovaná zpravidla pro zvyšování motivace zaměstnanců) a zážitkovou turistiku.

28



7.3 Obsah Programu pro ekonomický rozvoj Záměr C.1 Zlepšovat prostředí pro ekonomický rozvoj města a rozvoj vzdělávání Specifické cíle záměru C.1 •

Zvýšit využití ploch vhodných pro podnikání odpovídající ekonomické charakteristice města

•

Zvýšit podíl znalostní ekonomiky ve struktuře hospodářství města

•

Posílit spolupráci subjektů na trhu práce

•

Zvýšit dostupnost kvalifikované pracovní síly

Přestože České Budějovice nejsou městem s předpokladem vzniku velkých průmyslových zón, je potřeba věnovat pozornost problematice nabídky ploch pro podnikání. Je nezbytné připravit rozvojové plochy tak, aby bylo možné je efektivně nabízet investorům, a to včetně lokalit brownfields (vyřešení majetkoprávních vztahů, dostupnost, sítě apod.). Pro toto zatím chybí odpovídající evidence ploch včetně zájmu o ně ze strany investorů. Úsilí bude také zaměřeno do oblasti využití potenciálu absolventů přírodovědecky a technicky orientovaných oborů pro rozvoj podnikatelských aktivit ve městě. Posilováním spolupráce a vzájemné komunikace mezi městem a akademicko-univerzitní sférou a podnikatelskými subjekty bude více využito využití potenciálu znalostní ekonomiky ve městě. Důraz bude kladen zejména na rozvoj vědeckotechnického parku České Budějovice. Město České Budějovice dlouhodobě vykazuje nízkou nezaměstnanost, vidíme tedy spíše potřebu přizpůsobovat trh práce měnícím se požadavkům místní ekonomiky. Nezbytné je především zabývat se zjištěnými nesoulady požadavků místních firem a zaměřením místních středních a vysokých škol. Při realizaci navržených aktivit bude brán v potaz obecný požadavek na fungování škol a školských zařízení jako polyfunkčních vzdělávacích center. Opatření a aktivity: C.1.1 Připravit pro využití rozvojové plochy pro podnikání včetně evidence zájmu ze strany investorů Význam opatření: 3 •

Zpracovat (aktualizovat) pasportizaci ploch pro podnikání na území města a jeho okolí (včetně brownfileds) včetně stavu jejich připravenosti a zájmu o tyto plochy a zajistit efektivní prezentaci této nabídky

•

U ploch v majetku města se aktivně podílet na jednání s potenciálními investory ve věci využití uvedených ploch

C.1.2 Rozvíjet podmínky pro podnikání s důrazem na znalostní ekonomiku vč. případné lokalizace takových aktivit ve městě prostřednictvím realizace IPRM Význam opatření: 2 •

Iniciovat pravidelná jednání s představiteli univerzitní a akademické obce a podnikatelskými subjekty s tématem vzájemné podpory při rozvoji podmínek pro prakticky orientovaný rozvoj vědy a výzkumu a navazující podnikání ve městě

•

Vytvářet předpoklady vč. územně plánovací dokumentace po rozvoj výrob a služeb s vysokou přidanou hodnotou a s potenciálem exportních aktivit preferenčně pro domácí podnikatele (ekonomické rezidenty) – hledat pro takové druhy výrob řešení v rámci územního plánu, zvážit systém pobídek ad.

29



Podílet se na zabezpečení rozvoje Vědecko-technického parku České Budějovice (VTP) - projednat možnosti finančního zapojení města do rozvoje VTP s pověřeným subjektem připravujícím rozvoj – Jihočeskou agenturou pro inovační podnikání, podílet se na organizačním uspořádání VTP

C.1.3 Rozvíjet aktivity směřující k řešení nesouladu nabídky a poptávky na trhu práce Význam opatření: 3 •

Iniciovat pravidelná setkávání zástupců města, podnikatelských subjektů, škol a dalších organizací působících na trhu práce s cílem hledat možnosti řešení nedostatku některých profesí na trhu práce

•

Aktivně podporovat realizaci aktivit (duální formy studia, prohlubování spolupráce subjektů hospodářské praxe a vzdělávacích institucí, stáže apod.) směřujících k lepšímu propojení studijních programů vysokých a středních škol s požadavky trhu práce

•

Posilovat propojení vzdělání s praxí – zvýšit motivaci žáků 8. a 9. tříd ZŠ ke studiu technických oborů – posílit komunikaci a spolupráci s místními zaměstnavateli a středními školami (např. exkurze do škol a podniků)

Záměr C.2 Rozvíjet podmínky pro cestovní ruch a výstavnictví Specifické cíle záměru C.2 •

Posílit vzájemnou spolupráci subjektů v oblasti cestovního ruchu

•

Zvýšit využití potenciálu cestovního ruchu lepší prezentací a zvýšenou nabídkou atraktivních zážitkových produktů

•

Rozšířit nabídku infrastruktury pro cestovní ruch s důrazem na zážitkovou, kongresovou a incentivní turistiku

Jako nutná podmínka pro efektivní a udržitelný rozvoj cestovního ruchu ve městě bude posílena komunikace a koordinace aktivit subjektů působících v oblasti cestovního ruchu. Při této komunikaci bude město prosazovat principy dodržování vysokého standardu kvality služeb. Bude rozvíjena jednotná prezentace města jako turistického cíle a součásti turistické destinace „Jižní Čechy“. Město bude podporovat tvorbu zážitkových produktů cestovního ruchu postavených především na přirozeném potenciálu města (např. tradice koněspřežky, plavby po Vltavě a přepravy soli apod.). Město bude rovněž iniciovat a podporovat výstavbu zařízení cestovního ruchu pro využití volného času a současně prověří možnost rozšíření nabídky volných kapacit svých zařízení pro potřeby cestovního ruchu. Kromě podpory aktivit v oblasti výstavnictví město prověří možnosti využití areálu výstaviště nejen jako výstavního areálu, ale jako prostoru pro rekreaci, zábavu a sport obyvatel města. Dále bude podporovat vznik ubytovacích kapacit vyšší třídy, kongresových prostor a kapacit pro zážitkovou, kongresovou a incentivní (firemní) turistiku.

30


[Zadejte adresu společnosti Opatření a aktivity: C.2.1 Zajistit kvalitní a na široké komunikační platformě založenou koordinaci aktivit v oblasti cestovního ruchu Význam opatření: 1 •

Posílit a zefektivnit spolupráci komunikační platformy složené z významných představitelů cestovního ruchu ve městě a realizovat pravidelná setkání s cílem koordinace aktivit, propagace a dalších forem spolupráce

•

Posoudit efektivitu zřízení servisní organizace města pro koordinaci rozvoje cestovního ruchu (popř. realizovat posílení kapacit ORCR) a případně tuto organizaci zřídit

•

Aktualizovat koncepci rozvoje cestovního ruchu města (stanovení požadovaných cílů města v oblasti cestovního ruchu, vznik manuálu rozvoje cestovního ruchu ve městě) a realizovat postupně definovaná konkrétní opatření

Opatření a aktivity: C.2.2 Posilovat prezentaci nabídky cestovního ruchu ve městě a okolí a podporovat tvorbu zážitkových produktů Význam opatření: 2 •

Vytvořit turistický portál města (včetně elektronického mapového generelu cyklostezek a zařízení v oblasti CR)

•

Podílet se ve spolupráci s nositeli konkrétních projektů na přípravě zážitkových produktů cestovního ruchu s důrazem na místní tradice (sůl, plavba po Vltavě, přeprava soli, pivo, výroba tužek)

Opatření a aktivity: C.2.3 Podporovat rozvoj infrastruktury pro zážitkovou, kongresovou a incentivní turistiku a výstavnictví Význam opatření: 2 •

Podílet se (podporou, přípravou podkladů a dokumentací) infrastrukturních projektů s potenciálem v oblasti zážitkové turistiky

•

Vytvořit podmínky pro výstavbu aquaparku/letní plovárny a spolupracovat s investorem na realizaci projektu

•

Dokončit přípravu a následně realizovat projekty navazující na jihočeskou část projektu dokončení Vltavské vodní cesty v úseku České Budějovice, Jiráskův jez – Týn nad Vltavou (pro účely rekreační plavby)

•

Jednat s vlastníky českobudějovického výstaviště o možnostech vyššího využití areálu jako prostoru pro rekreaci a zábavu a volnočasové aktivity

•

Podporovat investory se záměry v oblasti rozvoje kapacit pro kongresovou a incentivní turistiku

31

na

přípravě



8 Program pro životní prostředí (D) České Budějovice - město s upraveným a čistým prostředím České Budějovice – město atraktivní a upravené, město s nabídkou rekreačních možností, kde občané žijí v prostředí s dobrými kvantitativními i kvalitativními parametry včetně jeho ochrany, město s vyřešenou otázkou nakládání s odpady a odpadními vodami, zajištěným zásobením obyvatel vodou a energiemi, město podporující využívání alternativních zdrojů energie a město svědomitě pečující o své historické dědictví.

8.1 Strategický cíl Programu pro životní prostředí Zintenzívnit péči o všechny složky životního prostředí ve městě a zvýšit využití jejich potenciálu pro potřeby rekreace, cestovního ruchu a kultury s důrazem na trvalou udržitelnost a ochranu prostředí Strategický cíl reflektuje hlavní zaměření Programu C spočívající ve vytváření podmínek pro zachování a další zlepšování kvality všech složek životního prostředí aktivitami v oblasti ochrany přírodního a historického dědictví, soustavnou péčí o vzhled města, rozvojem inženýrských sítí, udržitelným nakládáním s odpady a podporou alternativních forem získávání energie.

8.2 Zaměření Programu pro životní prostředí Program je zaměřen na oblasti, které velkou měrou ovlivňují kvalitu jednotlivých složek životního prostředí a současně ovlivňují i vzhled města. V oblasti vodohospodářské infrastruktury se město soustředí například na řešení problémů s nedostatkem náhradních zdrojů pitné vody pro krizové situace či chybějící odkanalizování okrajových částí města. Při realizaci větších investičních akcí se pak dosud jako nedostatečná ukazuje spolupráce jednotlivých zapojených subjektů, která zpomaluje proces realizace těchto akcí. V oblasti nakládání s odpady lze očekávat v nadcházejících letech významné legislativní změny, na které by měl reagovat svou aktualizací i Plán odpadového hospodářství města. Podobně je tomu i v oblasti energetiky. V oblasti péče o složky životního prostředí je důležité věnovat pozornost většímu využití obnovitelných zdrojů energie. Určité rezervy jsou i v oblasti monitoringu a hodnocení stavu jednotlivých složek životního prostředí ve městě. Nedostatečně je dosud využíván potenciál historického dědictví města, zejména pro potřeby cestovního ruchu, kultury a společenských aktivit. V centrální části města, kde se rozkládá městská památková rezervace, je potřeba řešit především otázku dopravy. Při realizaci tohoto programu je nutné dbát na provázanost jednotlivých aktivit s ostatními částmi SP, zejména s aktivitami v rámci Programu pro dostupnost a mobilitu.

32



8.3 Obsah Programu pro životní prostředí Záměr D.1 Pečovat o složky životního prostředí ve městě a šetrně je využívat Specifické cíle záměru D.1 •

Rozšířit nabídku ploch pro rekreaci, odpočinek a volný čas

•

Posílit monitoring stavu jednotlivých složek životního prostředí

Město bude systematicky pečovat o čistotu města a zlepšování vzhledu veřejných prostranství a objektů. V potřebných lokalitách zajistí regeneraci veřejných prostranství včetně jejich vybavenosti mobiliářem a doplnění veřejné zeleně (zejména v místech jejího nedostatku – hlavně na sídlištích). Budou realizována konkrétní opatření pro snižování imisí a zefektivnění monitoringu a informovanosti o stavu čistoty ovzduší a hladiny hluku ve městě. Město prověří podmínky využití lokalit vhodných pro volnočasové a rekreační vyžití (např. Stromovka, okolí řek Vltavy a Malše, les Bor, okolí Vrbenských rybníků apod.). Všechny aktivity v této oblasti budou realizovány s ohledem na šetrné využití krajiny a respektování principů ochrany přírodních hodnot. Všechny uvedené aktivity budou rovněž akcentovat cíle na environmentální výchovu a osvětu. Opatření a aktivity: D.1.1 Vybudovat přitažlivé a upravené město s dostatečnou nabídkou možností rekreace Význam opatření: 2 •

Připravit projekt pro oživení prostoru mezi sídlišti Vltava a Máj a využití zdejších přírodních prvků ve vazbě na plánované subcentrum ve Čtyřech Dvorech zapojením okolní krajiny do projektů revitalizace panelových sídlišť

•

Připravit a realizovat projekt regenerace lesa Bor

•

Prověřit zpřístupnění vybraných lokalit ve městě s potenciálem rekreačního využití (např. Stromovka, břehy a blízké okolí řek Vltavy a Malše) a v případě kladných výsledků realizovat kroky vedoucí k přípravě konkrétních projektů šetrného využití těchto lokalit pro účely rekreace

•

Dokončit rekonstrukci Lannovy třídy

D.1.2 Monitorovat, hodnotit a zlepšovat stav životního prostředí ve městě Význam opatření: 2 •

Jednat se subjekty zapojenými do oblasti monitoringu, informování a regulace čistoty životního prostředí (zejména čistoty ovzduší a hladiny hluku) o konkrétních realizačních opatřeních pro posílení aktivit v této oblasti včetně jejich větší medializace

•

Připravit a realizovat program snižování imisní zátěže ovzduší ve městě

33



Záměr D.2 Pečovat o historické dědictví města a šetrně jej využívat Specifické cíle záměru D.2 •

Zlepšit péči o historické dědictví města

•

Zvýšit využití potenciálu historického dědictví města, zejména pro potřeby cestovního ruchu a kultury

Zásadním úkolem v této oblasti je realizace Programu regenerace městské památkové rezervace. Důležitá bude rovněž individuální podpora majitelů památkových objektů prostřednictvím dotačních titulů z městského rozpočtu. Město bude podporovat nebo samo realizuje projekty vedoucí k oživení historického centra a zvýšení jeho atraktivnosti (s důrazem na citlivé řešení otázek dopravy v centru a ochrany historického dědictví – např. prostory a objekty kolem Piaristického náměstí). Opatření a aktivity: D.2.1 Realizovat Program regenerace MPR a individuálně podporovat majitele památkových objektů prostřednictvím dotačních titulů Význam opatření: 2 •

Realizovat a každoročně aktualizovat Program regenerace městské památkové rezervace

•

Individuálně podporovat z městského rozpočtu majitele památkových objektů (konkrétní projekty revitalizace historického dědictví města)

D.2.2 Iniciovat a podporovat projekty pro šetrné využití historického dědictví zejména pro potřeby cestovního ruchu a kultury Význam opatření: 3 •

Zpracovat studii využitelnosti objektu tzv. „velké solnice“ a ve vazbě na její výsledky navrhnout a podpořit realizaci konkrétního projektu využití (pro potřeby kultury, cestovního ruchu apod.) – projekt realizovat s ohledem na potřebu komplexního řešení šetrného využití prostoru Piaristického náměstí jako jedné z nejcennějších součástí historického dědictví města

•

Revitalizovat hradební systém města pro potřeby zvýšení turistické atraktivity města

•

Při realizaci obnovy historického dědictví klást důraz na projekty s potenciálem komerčního avšak šetrného využití objektů při současném zachování kulturně-historických hodnot a vhodném společenském uplatnění

Záměr D.3 Zajistit udržitelné nakládání s odpady Specifické cíle záměru D.3 •

Zefektivnit nakládání s odpady a zvýšit motivaci obyvatel ke třídění odpadů

•

Zvýšit podíl alternativního využití odpadů

Základním úkolem tohoto záměru je realizace cílů Plánu odpadového hospodářství města (POH). Zejména v souvislosti s plánovanými změnami legislativy zajistí město aktualizaci tohoto plánu a jeho doplnění o aspekt budoucího systému financování nakládání s odpady na území města. Při realizaci POH bude kladen rovněž důraz na intenzifikaci a rozvoj

34


[Zadejte adresu společnosti systému pro separaci odpadu (zkapacitnění nádob a zvýšení jejich kvantity, rozšíření spektra tříděného odpadu, posilování motivace obyvatel k třídění ad.). Město ve spolupráci se servisní organizací pro odpadové hospodářství zajistí přípravu vybudování nových kapacit pro nakládání s odpady (např. další sběrný dvůr, zařízení pro třídění komunálního odpadu). V návrhovém období město soustředí pozornost i do oblastí alternativního využití odpadů (např. termické využití) a nakládání s bioodpadem. Opatření a aktivity: D.3.1 Realizovat POH včetně jeho aktualizace s ohledem na plánované legislativní změny a potřebu zvýšení motivace občanů ke třídění odpadu Význam opatření: 1 •

Realizovat dílčí opatření a projekty vyplývající z POH do roku 2010 s cílem maximálně účelného hospodaření s odpady a jejich ekonomického využití

•

Připravit soubor opatření pro řešení budoucího systému pro nakládání s odpady ve městě (pro období od roku 2010), včetně jeho financování

•

Prověřit možnosti termického (popř. jiného) využití odpadů produkovaných ve městě včetně návrhů konkrétních investičních a systémových opatření v této oblasti

•

Zpracovat studii proveditelnosti nového systému nakládání s odpady v kontextu schváleného POH tak, aby většina projektů měla šanci na podporu ze strukturálních fondů EU

Záměr D.4 Rozvíjet vodohospodářskou a energetickou infrastrukturu Specifické cíle záměru D.4 •

Napojit okrajové části města na vodohospodářské sítě

•

Zvýšit kapacitu zásobení města pitnou vodou pro krizové situace

•

Snížit vlivy lokálních zdrojů vytápění na kvalitu ovzduší

•

Zvýšit využití alternativních a obnovitelných zdrojů energie

•

Posílit spolupráci subjektů zapojených do velkých investičních aktivit ve městě

Město soustředí pozornost hlavně do oblasti výstavby inženýrských sítí v nových rozvojových lokalitách (lokality pro bydlení, podnikání apod.) a okrajových částech města, které dosud nejsou plně napojeny (např. Nové Roudné, Nové Hodějovice, Kaliště, Třebotovice a Haklovy Dvory). Kontinuálně bude zajištěna i obnova a zkvalitňování stávajících sítí (rekonstrukce zastaralých a nevyhovujících a výstavba nových zdrojů a rozvodů pitné vody, podpora rekonstrukcí a budování sítí kanalizace - dešťové i splaškové včetně postupné obnovy ČOV). V oblasti energetiky bude úsilí soustředěno do oblasti naplňování cílů územní energetické koncepce města včetně její pravidelné aktualizace a hodnocení. S tím souvisí i nutnost větší orientace na využití obnovitelných zdrojů energie a podpory energetických úspor. Město se iniciací pravidelných setkání zasadí o posílení vzájemné informovanosti a koordinace plánů realizace rozvoje a obnovy infrastruktury na území města.

35


[Zadejte adresu společnosti Opatření a aktivity: D.4.1 Zkvalitnit a doplnit síť vodohospodářské infrastruktury ve městě Význam opatření: 2 •

Dokončit inženýrské sítě v okrajových částech města (Nové Roudné, Nové Hodějovice, Kaliště, Třebotovice, Haklovy Dvory)

•

Dokončit výstavbu náhradního zdroje pitné vody v Hrdějovicích a prověřit možnosti dalších dostupných zdrojů s ohledem na nutnost zajistit krytí potřeby při havarijních stavech

•

Při realizaci investičních akcí řešit i problematiku budování nadzemních hydrantů pro potřeby protipožární ochrany

•

Realizovat projekt Čistá Vltava (ve vazbě na dostupnost externích zdrojů pro jeho realizaci)

D.4.2 Realizovat a aktualizovat cíle územní energetické koncepce Význam opatření: 3 •

Realizovat konkrétní záměry vyplývající z územní energetické koncepce města (s posouzením maximalizace využití alternativních zdrojů) a zajistit její pravidelnou aktualizaci a hodnocení

•

Prosazovat zahušťování sítě CZT s cílem eliminovat vlivy lokálních zdrojů vytápění na životní prostředí

•

Zahájit intenzívní přípravu na očekávanou změnu legislativy v oblasti energetiky plánovanou v horizontu roku 2015

•

Identifikovat a podporovat projekty využívající obnovitelné zdroje energií a přinášející úspory energií

D.4.3 Posílit komunikaci a koordinaci aktivit subjektů zapojených do velkých investičních akcí na území města Význam opatření: 3 •

Iniciovat a pravidelně organizovat koordinační schůzky zástupců města a správců sítí s cílem posílení vzájemné informovanosti a koordinace plánů realizace rozvoje a obnovy infrastruktury

36



9 Realizace Strategického plánu 9.1 Řízení realizace Strategického plánu Hlavním obsahem procesu strategického plánování není pouze příprava strategického rozvojového dokumentu, ale především jeho následná realizace. Obě tyto části procesu se však značně liší. Tvorba Strategického plánu je procesem kreativním, kdy poměrně široká skupina zainteresovaných odborníků (často s různými názory na požadavky města v jednotlivých oblastech) hledá kompromis týkající se vize rozvoje města. Naproti tomu realizace Strategického plánu je především úkolem manažerským. Realizace Strategického plánu města České Budějovice bude vyžadovat úzkou spolupráci všech dotčených odborů Magistrátu města, ale i dalších veřejných či soukromých partnerů, kteří budou prostřednictvím plnění některých úkolů do jeho realizace zapojeni. Řídící a výkonná struktura Aby byl proces realizace SP efektivní, je potřeba jej systematicky řídit, monitorovat a hodnotit. Současně by však organizační a řídící struktura neměla být příliš složitá a měla by svým složením umožňovat operativní řešení úkolů nebo vzniklých problémů. Při realizaci SP je nutné rozlišit min. 2 základní úrovně: 1. Úroveň řídicí (monitorovací, hodnotící) – na této úrovni probíhá úkolování subjektů výkonné úrovně, organizování hlavních činností při realizaci SP, monitorování realizace SP, jeho hodnocení a případná aktualizace. Důležitými úkoly jsou rovněž prosazování politické podpory pro dílčí úkoly a lobbing. Hlavní subjekty zapojené do této úrovně: i. Zastupitelstvo a Rada města ii. VSPR 2. Úroveň výkonná (realizační) – zde se jedná o úroveň, na které probíhá plnění dílčích úkolů a aktivit navržených v SP. Hlavní subjekty zapojené do této úrovně: i. Hlavní garanti jednotlivých opatření (viz příloha č. 1) ii. Odbory Magistrátu města České Budějovice iii. Partneři pro realizaci SP (organizace zřizované městem, komise Rady města, subjekty postavené právně zcela mimo město a jeho magistrát) Vrcholnou rozhodovací a schvalovací funkci ve věci realizace SP, jeho změn a aktualizací má Zastupitelstvo města České Budějovice. Jako orgán zastupitelstva byl pro přípravu nového SP zřízen VSPR. Úkoly VSPR v době přípravy SP byly zejména následující: •

Koordinace činností spojených s přípravou SP s externím zpracovatelem

•

Zapojení do činnosti pracovních skupin pro tvorbu SP

•

Monitoring a připomínkování průběžných výstupů prací na SP – na svých pravidelných zasedáních a formou konzultací se zpracovatelem, členy PS a zástupců odborné veřejnosti

•

Předkládání pravidelných zpráv o vývoji prací Zastupitelstvu a Radě města

•

Předložení SP Zastupitelstvu města

Existence a role VSPR bude zásadní i pro realizační fázi SP. VSPR bude pro období realizace SP zastávat funkci řídícího a monitorovacího výboru. Členové VSPR se i nadále budou scházet v cca měsíční frekvenci (popř. jednou za 2-3 měsíce – dle vývoje realizace SP). Předmětem jednání bude monitorovat stav realizace SP a navrhovat doporučení pro nápravu.

37


[Zadejte adresu společnosti Mezi hlavní úkoly VSPR (řídicího a monitorovacího výboru) bude patřit zejména: •

Monitoring realizace jednotlivých projektů a aktivit včetně sledování jejich souladu se SP a hodnocení jejich efektivnosti a účinnosti ve vztahu k cílům SP

•

Pravidelná kontrola plnění realizace všech opatření SP

•

Předkládání zpráv o vývoji realizace SP Zastupitelstvu města (min. v půlroční, dle potřeby i méně častější periodicitě) – hodnocení pokroku realizace SP

•

Sledování příčin nesouladů při realizace SP včetně návrhů nápravných opatření

•

Projednání všech návrhů na změny, aktualizaci či jiné úpravy SP a jejich následné předložení (s doporučujícím usnesením) Zastupitelstvu města

I přes případné budoucí zrušení VSPR je důležité funkci řídicího a monitorovacího výboru zachovat. Znamenalo by to ustavit jiný tým odborníků (s účastí představitelů samosprávy), kteří převezmou výše uvedené úkoly a zajistí pokračování účelného monitoringu vývoje SP. Pro optimální koordinaci aktivit a přenos informací by měl na úrovni řídicího a monitorovacího výboru být pověřen 1 pracovník rolí tzv. „manažera realizace SP“. Vzhledem k současné existenci VSPR, bude touto rolí pověřen jeho uvolněný předseda. Jeho úkolem bude: •

Pravidelně komunikovat se zástupci organizací zapojených do realizace SP

•

Informovat o realizaci SP subjekty řídící a výkonné úrovně

•

Informovat o realizaci SP média a veřejnost

•

Připravovat podklady pro jednání VSPR, popř. poradních sborů, které si VSPR může pro řešení určitých úkolů vyplývajících ze SP zřídit

•

Připravovat podklady pro projednání realizace SP v Radě a Zastupitelstvu města

•

Sbírat a připravovat náměty na změny a doplnění SP o nové cíle a projekty

•

Připravovat podklady pro tvorbu rozpočtu města se zohledněním jednotlivých aktivit a projektů dle SP

„Manažer realizace SP“ by měl být vybaven odpovídajícím mandátem, který mu umožní efektivní sledování a ovlivňování realizace SP a komunikaci se všemi subjekty zapojenými do realizace. Pro realizaci SP může být (dle potřeby a na úrovni hlavních garantů jednotlivých opatření) přínosné zřizovat dočasné PS pro práci na některých dílčích aktivitách či projektech. Institucionální nároky na realizaci SP Institucionální náročnost realizace projektů a aktivit vyplývajících ze SP je důležitá především ve vztahu ke kapacitě a kvalitě lidských zdrojů nutných pro plnění daných úkolů v rámci města, resp. jeho magistrátu. Stejně tak se dotýká externích institucí, které budou realizaci některých opatření zajišťovat, garantovat nebo se na jejich plnění jinak podílet. Ta opatření, která mají vysoké institucionální nároky, jsou obecně organizačně obtížná, vyžadují koordinaci aktivit několika institucí nebo se skládají z řady různorodých aktivit. Proto vyžadují vysoce kvalifikované zástupce města a dalších subjektů, kteří budou schopni realizaci těchto náročných projektů zajistit. V zásadě sem patří dva typy opatření: velké infrastrukturní projekty (např. revitalizace panelových sídlišť) a organizační/restriktivní opatření veřejné správy (např. zřízení nového útvaru pro koncepční rozvoj dopravy ve struktuře magistrátu nebo realizace preferenčních opatření pro veřejnou dopravu). Opatření s nízkou institucionální náročností jsou většinou rozsahem menší investiční projekty, projekty realizovatelné jednou nebo několika málo osobami nebo neinvestiční projekty a studie, které budou pro město zpracovávat externí subjekty (např. studie a generely v oblasti dopravy). SP města České Budějovice zahrnuje oba uvedené typy opatření/projektů. Byť je jejich realizace rozprostřená do poměrně dlouhého časového úseku, bude jejich příprava a realizace vyžadovat značné úsilí včetně odpovídající kapacity lidských zdrojů. Na úrovni Magistrátu

38


[Zadejte adresu společnosti města vyplývá ze SP velké množství úkolů pro několik odborů – zejména IO, OUPA, ORCR nebo SVS. V průběhu realizace SP může nastat (nyní jen obtížně předvídatelná) potřeba posílení personálních kapacit některých odborů. To se může týkat např. ORCR, v jehož kompetenci bude rovněž organizační zajištění přípravy a realizace IPRM. Co se týče dalších personálních potřeb, je nutné zmínit, že v oblasti dopravy je jedním ze stěžejních předpokladů realizace úkolů plynoucích ze SP zřízení odborného útvaru (oddělení/odboru) pro koncepční řešení otázek rozvoje dopravy na území města. Z hlediska kapacit lidských zdrojů ostatních organizací zapojených do realizace SP by jejich zapojení do plnění úkolů SP nemělo by znamenat zvýšené nároky na posílení jejich lidských zdrojů. Možné problémy při řízení realizace SP Lze předpokládat (na základě zkušeností z jiných měst nebo zkušeností s realizací předešlého SP), že nejčastějším problémem při realizaci SP města může být pokles zájmu některých aktérů o proces realizace SP. Zvýšené riziko výskytu takových problémů je u subjektů, které jsou svým postavením mimo přímý vliv města (např. soukromé firmy, státní a regionální organizace apod.). Takové organizace nejsou většinou v tak častém operativním kontaktu s řídícími a organizačními strukturami SP, čímž se snižuje i míra jejich motivace pro realizaci aktivit SP v jejich kompetenci. Na postupnou ztrátu motivace může mít negativní vliv i nutnost opakovaného projednávání stavu realizace SP. Průběh takových jednání (několika desítek projektů a aktivit) nemusí být pro řadu zapojených aktérů vždy aktuální, může působit zdlouhavě a neefektivně. Obvyklým problémem realizace souborů úkolů a aktivit vyplývajících z návrhové části SP je také fakt, že není běžné, aby se v rámci finančních alokací rozpočtu města objevovaly prostředky na řízení a podporu realizace SP. Jinými slovy, SP je schválen jako „strategický dokument“, ale každoroční příprava rozpočtu běží svým obvyklým procesem, tedy bez většího zohlednění cílů a aktivit SP. Určitým rizikem pak může rovněž být i absence či nedostatečné zapojení odborné veřejnosti (např. formou pracovních skupin, poradních týmů, popř. jednotlivců) do realizace SP. Členové takových skupin mohou často přicházet s velice podnětnými impulsy či odbornými názory a podklady, které by realizaci jednotlivých dílčích kroků SP zefektivnily. Všechny naznačené problémy, související hlavně s motivací, lze řešit především pravidelnou aktivní komunikací a výměnou informací mezi řídící a výkonnou úrovní. Důležitou roli by v tomto směru měl zastávat manažer realizace SP (v současnosti uvolněný předseda VSPR).

9.2 Komunikační strategie Vymezení komunikační strategie Komunikační strategie pro realizaci SP je v podstatě stručným návodem na to, jak by město mělo při realizaci SP komunikovat s partnery zapojenými do SP a s veřejností (obyvateli a místními subjekty). Slova „partneři“ a „dialog“ podtrhují význam komunikace pro realizaci SP – celý proces musí být otevřený, komunikativní, obousměrně průhledný. Komunikace při realizaci SP se odehrává především v rovině tzv. "nepovinné komunikace", která není ošetřena zákonem, vychází z tradic, kultury, obecných zvyklostí, respektuje místní specifika a reaguje na konkrétní problémy. Pomáhá nacházet společná řešení, vytvářet (rozvíjet a upevňovat) občanskou společnost. Komunikační strategie města České Budějovice ve vztahu k veřejnosti musí být založena hlavně na následujících dovednostech: •

umět prezentovat výsledky práce orgánů veřejné správy, dále umět ukázat obyvatelům (popř. návštěvníkům či investorům) město samotné jako zajímavé a zasluhující si pozornosti,

•

umět prezentovat hospodaření města s majetkem a financemi dostatečně průhledně,

39



umět vysvětlit veřejnosti záměry a plány města, při realizaci těchto plánů se snažit dosáhnout co největší míry shody a zohlednit připomínky veřejnosti (veřejná projednání, informovanost),

•

umět vytvářet prostor pro iniciativu, poskytnutí šance těm, kteří chtějí spolupracovat, pomáhat,

•

umět si všímat potřeb veřejnosti.

Komunikační strategie města Č. Budějovice pro realizaci SP Komunikační strategie města České Budějovice pro realizaci SP bude tvořena souborem opatření, jejichž jednotným cílem bude zejména informovat a zapojit veřejnost do procesu realizace SP. Půjde o opatření vesměs finančně nenáročná, přesto však velice důležitá a pro naplnění cílů SP zásadní. Komunikační strategie bude zahrnovat 1. soubor pozvánek pro veřejnost na akce související s plněním úkolů SP, 2. systematickou a kontinuální prezentaci postupu realizace SP v médiích (pravidelné tiskové zprávy), 3. veřejná projednání, 4. cílenou komunikaci s partnery, 5. komunikaci s úřady a se sponzory, 6. systém správy a údržby informačního systému a e-nástěnky apod. Cílovou skupinou komunikační strategie bude v první řadě veřejnost (obyvatelé, místní subjekty), ale i partneři zapojení do realizace SP. Zodpovědnost za realizaci komunikační strategie by měla být zejména na straně VSPR. Následující tabulka shrnuje hlavní aktivity komunikační strategie města při realizaci SP. Tabulka 1 Hlavní nástroje komunikační strategie pro realizaci SP Jednorázové aktivity

Nástroj komunikace

Termín

Zřízení webového informačního serveru o realizaci SP

Internet

2008

Publikace SP v tiskové a webové podobě

Tisk, Internet, osobní komunikace

2008

Zavedení jednotné vizuální identifikace pro celý SP (logo, značka, hesla Tisk, Internet, apod.) osobní komunikace

2008 – 2009

Vytvoření (stálé) komunikační platformy (partneři pro realizaci SP, Osobní komunikace, 2008-2009 zástupci tisku) tisk Zřízení stále emailové adresy (telefonního připomínkování a informovanost veřejnosti

čísla)

pro

průběžné Internet

Dlouhodobé/periodické

Nástroj komunikace

2008 Termín

Vydávání tiskových zpráv o stavu realizace SP a jeho jednotlivých Tisk projektů a aktivit

min. 4x ročně

Veřejná projednání velkých projektů vycházejících ze SP

dle harmonogramu daného projektu

Osobní komunikace

Vydávání zpravodaje (elektronického či tištěného) informujícího veřejnost Tisk, internet o důležitých projektech v rámci SP (např. jako příloha Novin českobudějovické radnice)

1-2x ročně

Pravidelná informovanost veřejnosti o realizaci SP prostřednictvím Internet internetu (formou zpráv nebo formou stálých webových stránek SP)

průběžně, dle potřeby

Semináře pro veřejnost, partnery apod.

Osobní komunikace

průběžně, dle potřeby

Ankety, průzkumy a dotazníková šetření mezi obyvateli města

Osobní komunikace, průběžně, dle tisk, internet potřeby

Komunikace s okolními obcemi, partnery zapojenými do realizace SP

Osobní komunikace

min. 1x ročně

Komunikace, lobbing na úrovni orgánů regionální a státní správy

Osobní komunikace

průběžně

Aby komunikace byla efektivní, je potřeba ji sledovat a hodnotit. Řídící a monitorovací výbor (VSPR) by se z tohoto pohledu měl zaměřit zejména na následující body efektivity: •

Nákladovost - kolik prostředků komunikace stojí, jak jsou náklady na komunikaci sledovatelné

40



Klíčové cílové skupiny a personální zajištění - kdo se komunikaci v rámci plnění úkolů SP (hlavně na úrovni magistrátu) věnuje, jaká jsou vnitřní komunikační propojení, jak funguje vzájemná informovanost

•

Organizační a technické zajištění – jaké jsou pro komunikační strategii podmínky

•

Vztahy s médii – jak fungují, jak často se v tisku objevují zprávy o realizaci SP

•

Plánování – zda existuje program a harmonogram na delší období, zda se plánuje komunikace uvnitř a navenek procesu, zda se uvažuje se o procesním řízení, které umožní prevenci problémů apod.

9.3 Finanční plán Struktura a rozsah projektů a aktivit SP Jednotlivá opatření a aktivity navržené v SP se z hlediska finanční náročnosti výrazně liší. Na jedné straně stojí opatření převážně administrativního rázu, která nevyžadují prakticky žádné nebo spíše malé finanční výdaje (např. zřízení komunikačních platforem, zřízení útvaru pro koordinaci rozvoje dopravy ve struktuře Magistrátu města apod.). Na opačném pólu se nachází opatření vyžadující objemné investice do infrastruktury, ať již technické, dopravní, turistické či jiné (např. vodohospodářské sítě, úpravy komunikací, přípravy přeložek krajských a státních silnic apod.). Rozdíly mezi finanční náročností jednotlivých opatření se proto pohybují ve výši i několika řádů. Nejvíce nákladná jsou (dle dostupných informací o finanční náročnosti projektů a aktivit zahrnutých do SP) opatření v oblasti dopravní infrastruktury – Program pro dostupnost a mobilitu (A). Jedná se především o přípravu a realizaci důležitých staveb s vazbou na budoucí dálnici D3 a investice cílené na omezení dopravy v centrálních částech města. SP zahrnuje ale i celou řadu dalších důležitých aktivit, které jsou finančně náročné (např. v oblasti veřejné dopravy, odpadového hospodářství, vodohospodářství ad.). Naopak spíše méně nákladné, ne však méně důležité, jsou některá opatření v oblasti podpory rozvoje podnikatelského prostředí – Program pro ekonomický rozvoj (C). Je to dáno převážně tím, že v této oblasti nemá samotné město mnoho nástrojů, kterými by mohlo přímo působit. Na druhé straně i zde jsou projekty, které svým rozsahem překračují běžné možnosti města a dalších subjektů zapojených do jejich přípravy a realizace (např. rozvoj VTP České Budějovice). Financování realizace SP z rozpočtu města Navrhované aktivity a projekty zahrnuté do SP jsou převážně investičního charakteru. Pro informaci o možnostech jejich financování z vlastních prostředků města je tedy rozhodující zejména struktura kapitálových, resp. investičních výdajů. Předpokládaná výše těchto výdajů je shrnuta v rozpočtovém výhledu města na období 2008-2010. Z něj plyne, že město má na první 3 roky realizace SP k dispozici následující předpokládané investiční a kapitálové výdaje. Tabulka 2 Kapitálové výdaje a investiční nákupy dle rozpočtového výhledu města 2008-2010 Druh výdaje /rok

2008

2009

2010

Kapitálové výdaje

541,3

389,8

424,8

Z toho investiční nákupy a související výdaje (stavby, vybavení a jiný dlouhodobý majetek

511,3

358,8

395,8

Zdroj: Finanční odbor Magistrátu města, údaje v mil. Kč

Financování z jiných zdrojů Realizaci aktivit zahrnutých do SP zdaleka nepokryjí vlastní zdroje města. Z toho důvodu je nezbytné zajistit vícezdrojové financování SP. Pro tento účel jsou nejvhodnějšími zdroji finanční prostředky EU, které budou dostupné ze zdrojů strukturálních fondů v programovacím období 2007 - 2013. Z pohledu zaměření SP jsou důležité všechny operační programy, kde město České Budějovice nebo organizace zapojené do realizace SP mohou být příjemcem těchto prostředků. Nevýznamnější množství prostředků lze předpokládat ze zdrojů 41


[Zadejte adresu společnosti Regionálního operačního programu pro region NUTS II Jihozápad (ROP). Je to dáno jeho regionálním zaměřením a také tím, že obsahuje oblast podpory určenou pouze městům s počtem obyvatel nad 50 tis. pro realizaci tzv. integrovaných plánů rozvoje měst (IPRM). Minimální výše na jeden IPRM byla řídícím orgánem stanovena ve výši 10 mil. EUR. V oblasti podpory 2.1 ROP, kde budou IPRM realizovány, jsou vhodnými příjemci podpory města České Budějovice a Plzeň. Vzhledem k finanční alokaci na oblast podpory 2.1 (cca 41 mil. EUR na roky 2007 - 2013) a velikosti obou měst, lze očekávat, že město Č. Budějovice má potenciál realizovat a financovat max. 2, spíše však jen 1 IPRM. Lze očekávat, že optimální velikost IPRM se vzhledem k podmínkám a možnostem ROP bude pohybovat okolo cca 15-20 mil. EUR. To znamená cca 0,5 mld. Kč na jeden integrovaný plán (celkové náklady). Při průměrné míře spolufinancování cca 60 % z dotačních zdrojů1, tak je nutné zajistit cca 200 mil. jako spolufinancování ze strany města a dalších objektů zapojených do IPRM. Stejným principem lze odhadnout i nutnou potřebu finančních zdrojů města u dalších oblastí podpory ROP, ale i u dalších operačních programů. Lze tak získat alespoň předpokládanou míru absorpční schopnosti města České Budějovice ve vztahu k čerpání dotací ze SF EU. Absorpční kapacita vyjadřuje míru schopnosti města využít prostředky poskytované z fondů EU. Tento problém má celou řadu aspektů, především jsou to však 3 následující: •

administrativní kapacita, tj, schopnost připravovat a řídit projekty hrazené z fondů EU v souladu s příslušnými pravidly a předpisy EU,

•

spolufinancování, tj. schopnost spolufinancovat projekty z domácích veřejných zdrojů a

•

zásobník projektů, tj. schopnost připravit s dostatečným předstihem kvalitní projekty, jež čekají na financování.

Co se týče administrativní kapacity, v kapitole 9.1 je naznačeno, že realizace úkolů SP bude organizačně a personálně náročným úkolem. Podobnou, spíše však větší náročnost, lze předpokládat i při realizaci IPRM. Z těchto důvodů bude pravděpodobně nutné posílit personální kapacitu dotčených odborů Magistrátu města. To se bude týkat zejména ORCR, do jehož kompetence patří příprava a realizace IPRM, ale i dalších projektů, na které město bude požadovat dotace ze zdrojů SF EU. Na druhé straně je nutno dodat, že město má řadu zkušeností se zajištěním přípravy a realizace projektů spolufinancovaných ze zdrojů EU (např. finančně poměrně náročné projekty na rozvoj MHD). Zkušenosti jsou i na straně dalších subjektů, u nichž se počítá se zapojením do realizace aktivit SP. Pro posouzení možností spolufinancování projektů z vlastních zdrojů města, je nutno nejprve stanovit odhad míry čerpání prostředků z jednotlivých programů EU v období 2007 - 2013. Tento princip lze ukázat opět nejlépe na příkladu ROP. ROP obsahuje celkem 3 prioritní osy a 14 oblastí podpory, které by měly v období 2007 - 2013 rozdělit mezi úspěšné žadatele cca 600 mil. EUR (včetně oblasti podpory 2.1 – IPRM a bez technické pomoci). Z pohledu Českých Budějovic nejsou relevantní pouze 2 oblasti podpory, u nichž není město vhodným žadatelem (jedná se o oblasti podpory 2.2 a 2.3, kde jsou vhodnými žadateli pouze města a obce do 50 tis. obyvatel). Pokud pro ostatní oblasti podpory učiníme poměrně optimistický předpoklad, že potenciálem města je podílet se na čerpání finančních prostředků v řádu cca 15 % celkové alokace, dojdeme ke zjištění, že v takovém případě město potřebuje cca 1,5 mld. Kč (resp. cca 1,3 - 1,4 bez zohlednění IPRM) pro zajištění spolufinancování (při cca 3,5 mld. Kč celkových způsobilých výdajů). Jedná se o částku určenou na 8 let (2008 - 2015). Pokud jí srovnáme s předpokládaným vývojem rozpočtu a kapitálových výdajů výše (vesměs se vždy bude jednat o investice), pak je možné konstatovat, že vlastní zdroje města jsou schopny tuto finanční potřebu krýt. Nutno však dodat, že se jedná pouze o hrubou kalkulaci, navíc jen pro program ROP. 1 Nevratná přímá pomoc (dotace) je max. 85 % způsobilých veřejných výdajů, u projektů, které nezakládají veřejnou podporu. U projektů, které veřejnou podporu zakládají, je tato hranice stanovena na max. 36 % způsobilých výdajů projektu. míra spolufinancování je tedy stanovena poměrně.

42


[Zadejte adresu společnosti Podobně lze prognózovat i u ostatních operačních programů, je však zřejmé, že vlastní zdroje města z tohoto pohledu nemohou pokrýt spolufinancování všech chtěných (v SP obsažených) aktivit. Vzhledem ke zvolené strategii SP (viz úvodní kapitola) však není nutné mít zajištěny finanční zdroje na realizaci všech zahrnutých projektů. Obecně je sice doporučeno postupovat v realizaci aktivit SP dle stanovené kategorizace důležitosti, strategie však umožňuje v tomto směru změny, a to v závislosti na stavu připravenosti jednotlivých projektů, harmonogramu vyhlašování výzev jednotlivých dotačních programů nebo ve vazbě na vývoj rozpočtu města. Z pohledu města jsou tak limitem jeho absorpční kapacity především finanční prostředky, které v rámci rozpočtu města budou každoročně k dispozici na spolufinancování aktivit SP. Z hlediska zásobníku projektů, jako třetího aspektu pro posouzení absorpční kapacity, lze konstatovat připravenost města. Zásobník projektů města je tvořen v současné době více jak 100 projekty zasahujícími do všech 4 programů SP. Cca třetina až polovina z nich je ve stádiu přípravy, kdy lze hovořit o možnosti jejich předložení do některé z výzev pro předkládání žádostí o dotace ze SF EU v období 2008 – 2010. Kromě zdrojů strukturálních fondů EU je pro některé aktivity (zejména menšího finančního rozsahu) – např. v oblasti kultury nebo cestovního ruchu – možné využít finančních prostředků grantových a příspěvkových programů, které jsou každoročně vyhlašovány v rámci Akčního plánu rozvoje Jihočeského kraje. Spolufinancování těchto projektů by vzhledem k rozsahu podporovaných projektů neměl být problém (projekty jsou obvykle v rozsahu statisíců, max. několika miliónů). Na národní úrovni je pak nutno zmínit především programy realizované v gesci Ministerstva pro místní rozvoj ČR zaměřené do oblastí rozvoje bydlení, programy Ministerstva zemědělství ČR v oblasti vodohospodářské infrastruktury nebo programy v gesci Ministerstva kultury ČR. Samostatnou část struktury financování realizace SP pak tvoří soukromé prostředky (včetně formy partnerství veřejného a soukromého sektoru – PPP). Jedná se zejména o prostředky soukromých firem a nestátních neziskových organizací, které se v přímé spolupráci s městem nebo samostatně (ale v souladu se zaměřením SP) zapojí do realizace některého ze čtyř programů SP. Sledování realizace SP v rámci rozpočtu města Pro realizaci SP je vhodné zvážit opatření, která by umožnila zahrnout projednání finančních prostředků určených na realizaci projektů SP do standardního mechanismu přípravy rozpočtu města. Při přípravě rozpočtu obvyklým způsobem (zejména sběr požadavků za jednotlivé odbory Magistrátu města) bude proto vhodné specificky označit položky projektů, které patří do realizace SP. Tak lze získat dostatečný přehled o tom, kolik finančních prostředků z každoročního rozpočtu jde přímo na realizaci strategických rozvojových priorit města České Budějovice, kde jsou rezervy apod. Zároveň by se tyto položky v pořadí důležitosti neměly objevovat na posledních místech, neboť se jedná o položky strategického charakteru. Časové rozvržení realizace aktivit a projektů SP Finančně náročné projekty zařazené do SP nelze (hlavně z finančních důvodů) realizovat najednou, popř. všechny během období, na které je SP připraven. Z těchto důvodů je třeba pro ně stanovit určitou posloupnost realizace (prioritizaci), např. s ohledem na naléhavost potřeby řešit danou problematiku, časovou prioritu nebo institucionální náročnost jejich řešení. Finančně méně náročné projekty a aktivity lze provést (provádět) prakticky „kdykoli“, protože jejich realizace nemá podstatný dopad na rozpočet města. Kategorizace významu uvedená v příloze č. 1 doporučuje v kategoriích 1-3, kterými oblastmi by se město mělo (s ohledem na své finanční a institucionální možnosti) zabývat přednostně. Je zřejmé, že řada projektů bude (musí být) realizována současně, a to jak v rámci jednoho programu, tak napříč více programy. Při hodnocení a srovnávání důležitosti problémů byly ve všech pracovních skupinách za nejdůležitější považovány otázky související s řešením dopravy ve městě. Ty však mají velice úzkou vazbu i na aktivity v dalších programech SP. Koncentrace pouze na řešení problémů dopravy by tak z dlouhodobého hlediska byla „krátkozraká“. Město skýtá potenciál rozvoje i v dalších oblastech. Současně jsou v mnohých

43


[Zadejte adresu společnosti dalších sférách shledávány významné problémy, jejichž řešením je z pohledu dalšího strategického rozvoje města nutno se intenzívně zabývat. V příloze uvedená kategorizace významu opatření SP je tedy doporučením, v jakých opatřeních by se měly při optimálním vývoji realizovat projekty (nebo by měla být podpořena jejich realizace) dříve, a v kterých později. Hlavním důvodem je, že finanční možnosti nedovolují realizaci všech opatření ihned a v požadované šíři. Některá opatření reagující na nejzávažnější problémy definované SWOT analýzami, je vhodné realizovat bezprostředně. Obecně jde o ta opatření, která buď řeší nedostatečnou kapacitu infrastruktury (dopravní, technická, popř. v oblasti bydlení nebo sociálních službách ad.), nebo regulují rozvoj města (např. zřízení útvaru pro rozvoj dopravy, urychlení správního řízení pro přípravu projektů v oblasti dopravy). Obvyklým problémem však je, že realizace takových opatření je často závislá na externích dotačních zdrojích, neboť vlastní zdroje města na jejich krytí nestačí. I přes uvedenou kategorizaci významu jednotlivých opatření SP jsou však zřejmé 2 skutečnosti: •

Vhodná (nutná či naléhavá) je realizace všech navržených opatření ve 4 programech SP

•

Aktéři zapojení do realizace SP nahlížejí na důležitost (pořadí) řešení jednotlivých problémů odlišně (každý jednotlivec či organizace má odlišné priority - většinou preferuje řešení problémů patřících do oblasti vlastní působnosti)

Na základě uvedených skutečností tak lze konstatovat, že i přes případný jiný (i výrazně odlišný) časový sled aktivit než uvádí kategorizace významu opatření SP, bude možné hodnotit proces realizace SP kladně. Kategorizace významu jednotlivých opatření SP oblastí byla provedena na základě výsledků hodnocení důležitosti bodů SWOT analýz v jednotlivých oblastech. Hodnocení bylo provedeno zástupci odborné veřejnosti v rámci zasedání pracovních skupin vytvořených k SP. Pro hodnocení byla použita bodová škála 1 až 5, kdy hodnotou 5 byla problémům přiřazována nejvyšší váha (důležitost). Výsledné součty hodnot pak dokladují důležitost řešení uvedených problémů (prioritizaci – čím vyšší hodnota, tím vyšší důležitost). Způsoby realizace a financování projektů SP V realizační fázi SP lze předpokládat tři základní formy realizace projektů, které odpovídají standardním zásadám realizace rozvojových strategií a programů: 1. Realizace projektů na základě rozhodnutí o vyčlenění prostředků z rozpočtu města: Jde o jednotlivá opatření navržená ve formě projektů/souborů projektů či aktivit, které realizuje samotné město nebo jím zřízené organizace (např. DPmCB). Jedná se o projekty zaměřené na rozvoj základních funkcí a složek, které jsou v přímé kompetenci a zodpovědnosti města. Tyto projekty jsou financovány převážně z rozpočtu města, snahou je však získat na ně i prostředky z externích zdrojů (především zdroje SF EU). 2. Přímá podpora projektů převážně prostřednictvím grantových programů města: Nositelem/předkladatelem těchto projektů mohou být jak veřejnoprávní, tak i podnikatelské subjekty, jež podávají tyto projekty v rámci vyhlašovaných grantových programů města České Budějovice. Může se jednat o projekty investičního i neinvestičního charakteru v různých oblastech (kultura, sport, cestovní ruch ad.). Základní podmínkou pro získání podpory je spolufinancování ze strany příjemce pomoci. V rámci této formy podpory mohou být z rozpočtu města podpořeny také individuální projekty předkládané „externími“ subjekty. Musí se ale jednat o projekty, které významně přispějí k naplnění rozvojových cílů města a současně jejich realizace je podmíněna příspěvkem z veřejných zdrojů. 3. Nepřímá podpora projektů Na nepřímé podpoře projektů, které jsou obvykle realizovány jinými subjekty (např. Jihočeským krajem, Ředitelstvím silnic a dálnic ČR apod.), se město nepodílí zpravidla finančně ani výkonně na přípravě a samotné realizaci projektu, ale pomáhá jej prosazovat, popř. připravuje určité podklady pro jeho realizaci. Cílem u těchto projektů je rovněž zajistit podporu v rámci programů financovaných z krajských, národních nebo evropských zdrojů.

44



9.4 Závěrečná doporučení zpracovatele k realizaci SP Dle dosavadních zkušeností s realizací strategických plánů na úrovni měst a obcí doporučujeme zvážit zejména následující opatření: 1. Zřídit stálé webové rozhraní (internetové stránky na stávajícím webu města) pro potřeby sledování realizace SP. Jde jednak o účinný nástroj pro sledování vývoje realizace SP a především se jedná o efektivní prostředek komunikace vůči nejdůležitější cílové skupině celého procesu – občanům města. Na webových stránkách by měla být umožněna diskuse k realizaci SP – tím bude zajištěn kontinuální proces zapojení veřejnosti do realizace SP. Správa webového rozhraní bude v kompetenci řídícího a monitorovacího výboru (VSPR). 2. Zřídit odborné pracovní skupiny. Nemusí se jednat o skupiny se stálým mandátem ani skupiny s určitým stanoveným počtem členů a pravidelnou frekvencí jednání. Může se jednat o různě velké poradní týmy odborníků, jejichž členové budou spolupracovat po dobu vyhrazenou pro realizaci určité konkrétní aktivity SP nebo příležitostně – dle potřeby aktuálního zadání (úkolu, projektu apod.). Tyto pracovní skupiny by měly být ustavovány v kompetenci hlavních garantů jednotlivých opatření. 3. Definovat a aktualizovat akční plán realizace SP pro každý jednotlivý rok. Jedná se o jasnou prioritizaci úkolů SP na nadcházející rok. Ta se pochopitelně může každým rokem měnit vlivem různých skutečnost (např. legislativní vývoj, podmínky dotačních programů, aktuální struktura rozpočtu města). Seznam priorit by měl být sestaven především na základě vyhodnocení výsledků realizace SP (naplnění cílů dle vývoje sledovaných indikátorů) za ukončený rok a současně měl by zohledňovat intervence navrhované v rozpočtu města. Příprava akčního plánu bude úkolem řídicího a monitorovacího výboru (VSPR). 4. Více zapojit organizace mimo město do procesu realizace SP. Není dobré, aby veškerá tíha realizace SP byla pouze na městě. Proto je vhodné přenést spoluzodpovědnost i na jiné subjekty (např. Dopravní podnik města, Jihočeská hospodářská komora, Jihočeský kraj, soukromí investoři ad.). Spolupráce pak může nabýt formu kontraktu na plnění konkrétních úkolů, na kterých má město zájem (např. rozvoj areálu bývalých kasáren ve Čtyřech Dvorech). U neinvestičních projektů organizačního charakteru (např. komunikační platformy, spolupráce s okolními obcemi, Jihočeskou univerzitou apod.) pak bude role města spíše iniciační a motivační. Specifickým problémem v tomto směru je zapojení soukromých subjektů do realizace. Jejich role je pro řadu oblastí SP důležitá (např. v cestovním ruchu, kultuře apod.). Motivování firem k jejich aktivnímu zapojení do realizace SP bude prací garantů jednotlivých opatření. 5. Posílit lobby pro realizaci SP. Řada aktivit SP směřuje svou povahou do oblastí, které jsou v kompetencích jiných subjektů (jde zejména o kraj, stát ad.). Tedy do oblastí, kde město nemůže rozvoj přímo ovlivňovat, zasahovat do něj svými přímými intervencemi. Průběžnou informovaností a komunikací s poslanci, senátory, významnými podnikateli a osobnostmi je potřeba lobbovat za prosazování realizace projektů a aktivit v uvedených oblastech. Zodpovědnost za lobby je na všech aktérech zapojených do realizace SP, především ale na představitelích vedení města.

Strategický plán města České Budějovice nesmí být statickým materiálem. SP musí být živým dokumentem. To znamená, že je nutné jeho realizaci pečlivě sledovat, hodnotit, popř. jeho obsah aktualizovat. Hlavním monitorovacím orgánem bude řídicí a monitorovací výbor. Hlavním politickým garantem realizace SP je pak užší vedení města v čele s primátorem.

45



10 Seznam příloh Příloha č. 1

Realizace Strategického plánu

Příloha č. 2

SWOT analýzy oblastí A – D

Příloha č. 3

Socioekonomický profil města

Příloha č. 4

Tabulkové a grafické přílohy socioekonomického profilu města

Příloha č. 5

Stanovisko Krajského úřadu Jihočeského kraje k posouzení vlivů koncepce na životní prostředí

Příloha č. 6

Vypořádání podmínek Stanoviska Krajského k posouzení vlivů koncepce na životní prostředí

46

úřadu

Jihočeského

kraje



11 Seznam použitých zkratek Tabulka obsahuje seznam zkratek použitých v tomto dokumentu a v příloze č. 1 APRSS

Akční plán rozvoje silniční sítě

CZT

Centrální zásobování teplem

ČOV

Čistírna odpadních vod

DDM

Dům dětí a mládeže

DPM/ DPmCB Dopravní podnik města České Budějovice a.s. ERDF

Evropský fond regionálního rozvoje (European Research and Development Fund)

FO

Finanční odbor Magistrátu města České Budějovice

FS

Fond soudržnosti

HZS

Hasičský záchranný sbor Jihočeského kraje

IAD

Individuální automobilová doprava

IDS

Integrovaný dopravní systém

IO

Investiční odbor Magistrátu města České Budějovice

IPRM

Integrovaný plán rozvoje města

ICT

Informační a komunikační technologie

IT

Informační technologie

IZS

Integrovaný záchranný systém

KD

Kulturní dům

KP

Kancelář primátora (odbor Magistrátu města České Budějovice)

MHD

Městská hromadná doprava

MKD

Městské kulturní domy

MM

Magistrát města České Budějovice

MO

Majetkový odbor Magistrátu města České Budějovice

MP

Městská policie (odbor Magistrátu města České Budějovice)

MPR

Městská památková rezervace

MSP

Malé a střední podniky

MŠ

Mateřská škola

NUTS

Statistické územní jednotky Evropské unie (někdy také „statistické regiony EU“) - Nomenclature of Units for Territorial Statistics

OICT

Odbor informačních a komunikačních technologií Magistrátu města České Budějovice

OKU

Odbor kultury Magistrátu města České Budějovice

OOZP

Odbor ochrany životního prostředí Magistrátu města České Budějovice

47


[Zadejte adresu společnosti OPP

Odbor památkové péče Magistrátu města České Budějovice

ORCR

Odbor rozvoje a cestovního ruchu Magistrátu města České Budějovice

ORP

Obec s rozšířenou působností

OST

Odbor školství mládeže a tělovýchovy Magistrátu města České Budějovice

OSV

Odbor sociálních věcí Magistrátu města České Budějovice

OUPA

Odbor územního plánování a architektury Magistrátu města České Budějovice

PČR

Policie České republiky

POH

Plán odpadového hospodářství

PPP

Partnerství veřejného a soukromého sektoru - Public Private Partnership

PS

Pracovní skupina

Q

Kvartál

Q100

100 letý průtok

RM

Rada města

ROP

Regionální operační program NUTS II Jihozápad

RPSS

Rozvojový plán sociálních služeb

SEA

Posouzení vlivů koncepce na životní prostředí (Strategic Environmental Assessment)

SF EU

Strukturální fondy EU

SP/SP ČB

Strategický plán města České Budějovice

SŠ

Střední škola

SVS

Správa veřejných statků (odbor Magistrátu města České Budějovice)

SWOT

Analýza silných a slabých stránek, příležitostí a ohrožení

TEN-T

Transevropská dopravní síť

TŽK

Tranzitní železniční koridor

ÚPD

Územně plánovací dokumentace

VSPR

Výbor pro strategické plánování a rozvoj Zastupitelstva města

VŠ

Vysoká škola

VTP

Vědecko-technický park

ZM

Zastupitelstvo města

ZŠ

Základní škola

ZTV

Základní technické vybavení

ZVHS

Zemědělská vodohospodářská zpráva

48



12 Výklad k použitým pojmům Alternativní zdroje energií – jiné než tradiční (např. uhlí) zdroje energií. Jedná se např. o obnovitelné zdroje (biomasa, vítr, sluneční energie), ale např. i o využití odpadů jako zdrojů energie. Brownfileds (anglicky „hnědé pole“) - urbanistický termín označující opuštěná území s rozpadajícími se obytnými budovami, nevyužívané dopravní stavby nebo nefunkční průmyslové a zemědělské zóny. Vyznačují se často negativními sociálními jevy a ekologickou zátěží. City logistika - nákladní dopravní obslužnost v městských centrech. Obvyklým cílem city logistiky je zlepšení dopravní obsluhy center měst se zapojením poskytovatelů logistických služeb. Principem pak je snižování ekologické zátěže v centrální části města, zvýšení bezpečnosti chodců a zvýšení atraktivity historických městských jader díky snížené frekvenci dopravy. Dělba dopravní práce – podíl objemů přepravených osob a zboží mezi jednotlivé druhy (tj. odborně módy) dopravy. Dopravní telematika (inteligentní dopravní systémy a služby) – využití informačních a telekomunikačních technologií v dopravě tak, aby se zvýšily přepravní výkony a efektivita dopravy, stoupla bezpečnost dopravy, zvýšil se komfort přepravy, atd. Dopravní terminál – stanice (konečná stanice) dopravní linky, kde končí cyklus přepravních vozidel nebo překladiště, kde přepravní vozidla nakládají nebo vykládají zboží nebo osoby. Duální formy studia (kooperativní vzdělávání) – spojení teoretické výuky s praktickou profesní přípravou v konkrétním firemním prostředí. Tento typ studia připravuje kvalifikované pracovníky přímo pro praxi ve firmách a finančních institucích. Jde o tradiční model vzdělávání, který již téměř sto let funguje v Německu a který se osvědčuje jak firmám, tak studentům. E-democracy - poskytování informací o rozhodování volených orgánů města, rozvojových záměrech a o dalším dění ve městě. E-government – soubor opatření v oblasti elektronizace výkonu veřejné správy. Jedná se to transformaci vnitřních a vnějších vztahů veřejné správy pomocí informačních a komunikačních technologií. Elektronická peněženka – obdoba telefonní karty nebo platební karty, kterou lze neomezeně aktivovat podle potřeb a rozhodnutí uživatele (např. cestujícího veřejnou dopravou). Emise – znečišťující látky (např. výfukové plyny), vznikající nejčastěji spalováním paliv v ohništi, pecích, kamnech, nebo automobilech. Freetime park – park volnočasových aktivit. Generel - ucelený projekt, souhrnný popis stavu v určité oblasti (např. doprava) shrnutý v jednom dokumentu. Geografický informační systém (GIS) – je na počítačích založený informační systém pro získávání, ukládání, analýzu a vizualizaci dat, která mají prostorový vztah k povrchu. GIS umožňuje vytvářet modely části Zemského povrchu. Takto vytvořený model lze pak využít například při evidenci katastru nemovitostí, předpovídání vývoje počasí, určování záplavových zón řek, výběru vhodné lokace pro čistírnu odpadních vod, plánování výstavby silnic, apod. Grantový program - jedná se o formu „skupinového“ projektu, který v sobě zahrnuje množství akcí (projektů) v rámci grantového schématu. Samotné grantové schéma je rovněž projektem. Grantová schémata jsou využívána pro poskytování podpory podnikatelským subjektům, ale i veřejným orgánům a neziskovým organizacím (např. rozdělování prostředků EU nebo rozpočtu krajů).

49


[Zadejte adresu společnosti Humanizace – proces polidštění, zanesení prvků lidských aktivit do určité oblasti, území. Imise - emise, která se dostala do styku s životním prostředím. Mohou se kumulovat v půdě, vodě či v organismech. V praxi jsou imisemi například těžké kovy nebo jiné znečišťující látky, které se ukládají v životním prostředí, například podél silnic nebo v potravním řetězci. Incentivní turistika (firemní turistika) - specifický druh firemního cestování, přestože může mít i mnoho společného s pořádáním konference nebo kongresu. Jejím cílem je motivace, stmelování kolektivu a zlepšování vztahů podřízených s nadřízenými. Informační společnost – jedna z tzv. horizontálních priorit (témat). Jde o oblasti, které musí být zohledňovány při naplňování cílů strukturální politiky EU. Integrovaný dopravní systém (IDS) – systém dopravní obsluhy určitého uceleného území veřejnou dopravou zahrnující více druhů dopravy (např. městskou, regionální, železniční apod.) nebo linky více dopravců, jestliže jsou cestující v rámci tohoto systému přepravováni podle jednotných přepravních a tarifních podmínek. Integrovaný plán rozvoje města – soubor vzájemně obsahově a časově provázaných akcí, které jsou realizovány ve vymezeném území nebo v rámci tematického přístupu ve městech a směřují k dosažení společného cíle či cílů města, obce či lokality. Mohou být podpořeny z jednoho či více operačních programů. Integrovaný záchranný systém - pojmem Integrovaný záchranný systém se rozumí koordinovaný postup jeho složek (zejména Hasičský záchranný sbor, Zdravotnická záchranná služba, Policie ČR ad.) při přípravě na mimořádné události a při provádění záchranných prací a likvidačních prací. Komunitní plánování - metoda, kterou lze na úrovni obcí nebo krajů plánovat rozvoj (nejčastěji sociálních služeb) tak, aby odpovídaly místním specifikům a potřebám občanů (občané jsou do procesu plánování co nejvíce zapojováni). Komunikační platforma – komunikační síť, do níž jsou zapojeni zástupci více subjektů, kteří se na komunikaci podílejí a udržují ji. Kongesce (dopravní zácpa nebo dopravní kongesce) – stav provozu na pozemní komunikaci, tramvajové dráze nebo jiné dopravní cestě charakterizovaný zpomalením rychlosti, prodloužením jízdních dob a kolonami vozidel nebo jiných dopravních prostředků. Kulturní průmysl – vnímání kultury jako důležité součásti národních ekonomik, která je schopna generovat příjmy. Zahrnuje celé nové odvětví, jehož součástmi jsou de facto všechny složky zábavního průmyslu (filmová, televizní, hudební, divadelní výroba ad.). Lobby - zájmová skupina nebo seskupení sledující a prosazující společný zájem (např. komunikací se snahou ovlivňovat poslance, představitele státu apod.). Memorandum obcí dotčených výstavbou dálnice D3 – společný postup města České Budějovice a obcí, kterých se dotkne výstavba dálnice, ve věci podpory výstavby dálnice D3. Mobiliář – vybavení. Multiplikace – násobení, rozmnožení. Park and ride - forma kombinované přepravy s návazností individuální automobilové dopravy na veřejnou hromadnou dopravu. Umožňuje se budováním parkovišť (tzv. záchytných parkovišť) v blízkosti nádraží, zastávek a jiných terminálů veřejné dopravy. Budování parkovišť „park and ride“ je důležitým nástrojem podpory veřejné hromadné dopravy a integrovaných dopravních systémů. Pasportizace – kompletní popis (technická inventura stavu) určité oblasti (např. stav cyklostezek, stav objektů pro kulturu apod.) doplněný průvodními listy s popisem. Výsledkem je zpracovaný pasport. Polyfunkční – vícenásobný.

50


[Zadejte adresu společnosti Poskytovatel sociální služby – subjekt (např. město, nezisková organizace ad.), který poskytuje sociální službu jejím uživatelům. Sociální službu mohou poskytovat pouze ty subjekty – fyzické a právnické osoby – které získají oprávnění k poskytování, tj. jsou registrováni v souladu s platnou legislativou. Partnerství veřejného a soukromého sektoru (PPP) – spolufinancování nebo plné financování veřejných projektů ze strany soukromých firem. Preferenční pruhy – pruhy na komunikacích vyhrazené pouze autobusům a trolejbusům. Prioritizace – určení časové posloupnosti uskutečňování určité skupiny aktivit (projektů). Proces strategického plánování, strategický plán – soubor činností vedoucích ke zpracování Strategického plánu rozvoje města. Strategický plán města je jeden ze základních dokumentů územního celku (města, obce či mikroregionu) vyjadřující předpokládaný vývoj daného celku v dlouhodobějším časovém horizontu. Strategický plán sestavuje zpravidla větší skupina autorů s různým odborným zaměřením. Produkt cestovního ruchu – lze obecně chápat jako souhrn veškeré nabídky subjektů podnikajících v cestovním ruchu. Podle úrovně komplexnosti lze zjednodušeně rozlišit tři základní skupiny produktů: jednotlivá služba (např. ubytování, doprava, jednotlivá atrakce), komplex více služeb (package = balíček), turistická destinace (ucelené území). Regenerace - proces opravy poškozených částí (např. např. budovy, průmyslového areálu apod.). Regionální rezervační systém – systém, který umožňuje provádět rezervace a prodej vstupenek v kulturních organizacích, divadlech, muzeích, hradech a zámcích, rezervace ubytovacích kapacit v hotelích a penzionech, rezervace a pronájem prostor a služeb v kongresových komplexech, provoz parkovišť, rezervace a provoz lázeňských domů a mnoho dalšího. Revitalizace – proces znovuoživení, průmyslového areálu apod.).

posílení

původního

významu

(např.

budovy,

Rozpočtový výhled - je pomocným nástrojem územního samosprávného celku sloužícím pro střednědobé finanční plánování rozvoje jeho hospodářství. Sestavuje se na základě uzavřených smluvních vztahů a přijatých závazků zpravidla na 2 až 5 let následujících po roce, na který se sestavuje roční rozpočet. Skelet dopravní sítě – kostra, základní síť dopravních tras (např. cyklostezek, silnic atd.). Studie proveditelnosti (Feasibility study) – je nejvyšším stupněm analýzy investičního záměru nebo podnikatelského záměru. Je důležitá zejména u záměrů značného finančního rozsahu, která může na jednu stranu nastartovat vysoké tempo růstu, ale při nezdaru ohrozit stabilitu investora. Systém Czechpoint – systém, který umožňuje občanům získat výpis z katastru nemovitostí, z obchodního rejstříku, ze živnostenského rejstříku a z rejstříku trestů na jedno místě (úřadu, instituci). SWOT analýza - metoda analýzy, díky které je možno zhodnotit silné (ang: Strengths) a slabé (ang: Weaknesses) stránky, příležitosti (ang: Opportunities) a hrozby (ang: Threats), spojené s určitým projektem, typem podnikání či územím (např. města, kraje). Termické využití odpadů – využití odpadů za účelem výroby tepelné energie. Transevropská dopravní síť (Trans-European Transport Networks, zkratka TEN-T) – síť silničních a železničních koridorů, mezinárodních letišť a vodních cest. Základním důvodem jejího zřízení bylo zlepšení dopravní infrastruktury v mezinárodní sféře. Byla schválena Evropským parlamentem v roce 1993. Síť TEN-T zahrnuje 75 200 km silnic, 78 000 km železničních tratím 330 letišť, 270 námořních přístavů a 210 vnitrozemských přístavů. V roce

51


[Zadejte adresu společnosti 1994 bylo zařazeno 14 nových projektů. V roce 2004 byl jejich počet zvýšen na 30. Jejich realizace má být dokončena do roku 2020. Tranzitní železniční koridor - označení pro hlavní, moderní železniční trať určenou především k dálkové a tranzitní osobní i nákladní dopravě. Aby bylo možno trať označit za koridor, musí splňovat určité základní požadavky kladené na rychlost, plynulost a bezpečnost dopravy. Varovný a informační systém – komplexní soubor technických a organizačních opatření pro případy vzniku živelných pohrom, průmyslových havárií, obecně tedy při vzniku všech mimořádných situací. Vědecko-technický park – subjekt orientovaný do oblasti vědy, technologie, inovačního podnikání a odborného vzdělávání, který funguje v úzké spolupráci se vysokými školami, vědeckými pracovišti a výzkumnými ústavy. Veřejné logistické centrum - dopravně podnikatelská plocha, na které probíhají aktivity týkající se přepravy, zásobování a distribuce zboží, vše v národní i mezinárodní souvislosti, a zajišťují je různí provozovatelé. Zajišťuje především spojení různých druhů dopravy, koncentraci přepravních proudů, možnosti přístupu k pan-evropským dopravním koridorům, odstraňuje „těžkou“ silniční dopravu z obytných území, sdružuje různé přepravce a podporuje přístup k informačním technologiím. Znalostí ekonomika – ekonomické aktivity, v nichž se vytváří přidaná hodnota na základě aplikace znalostí.

52

Strategický plán města

Recommend Documents