STRACHOV PARK SPORTOVNÍ CENTRUM PÍSKOVNA

Strachov park Sportovní centrum „Pískovna“

Oznamovatel / žadatel:

GES-T, s.r.o. Žalovská 2 Praha 8, PSČ 181 00

Zpracovatel:

GHC regio s.r.o. Dolní nám. 22/43, 779 00 Olomouc tel. fax: +420 585 207 018 www.ghcregio.eu držitel certifikátu systému managementu jakosti ČSN ISO 9001:2001

GES-T, S.R.O. STRACHOV PARK – SPORTOVNÍ CENTRUM „PÍSKOVNA“ OZNÁMENÍ O POSOUZENÍ VLIVŮ NA ŽP zpracované podle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí ve znění zák. č. 93/2004 Sb. a zák. č. 163/2006 Sb.

Zpracovatelé: Ing. Aleš Calábek,

e-mail: [email protected] .................... tel.: +420 774 579 973, osvědčení odborné způsobilosti - autorizace podle Vyhlášky MŽP ČR č. 499/1992 Sb. č.j. 8939/1302/OPVŽP/96

Ing. Klára Calábková

hluková studie

Ing. Jaroslav Brzák

botanické průzkumy, vlivy na flóru, krajinný ráz

RNDr. Lukáš Merta, Ph.D.

zoologický průzkum, vlivy na faunu

MUDr. Magdalena Zimová, CSc.

posouzení zdravotních rizik

Olomouc, 05 / 2009

Oznámení o posouzení vlivů na ŽP

1


Obsah Oznámení o posouzení vlivů na ŽP:

A. ÚDAJE O OZNAMOVATELI .............................................................................................................................. 4 A.1 Obchodní firma ..................................................................................................................................... 4 A.2 IČ .......................................................................................................................................................... 4 A.3 Sídlo ( bydliště ).................................................................................................................................... 4 A.4 Jméno, příjmení, bydliště a telefon oprávněného zástupce.................................................................. 4 A.5 Projektant projektu ............................................................................................................................... 4 B. ÚDAJE O ZÁMĚRU ........................................................................................................................................... 5 B.I

ZÁKLADNÍ ÚDAJE ............................................................................................................................... 5 B.I.1 Název záměru a jeho zařazení ............................................................................................................. 5 B.I.2 Kapacita (rozsah) záměru .................................................................................................................... 6 B.I.3 Umístění záměru ( kraj, obec, katastrální území ) ................................................................................ 6 B.I.4 Charakter záměru a možnost kumulace s jinými záměry ..................................................................... 8 B.I.5 Zdůvodnění potřeby záměru a jeho umístění, včetně přehledu zvažovaných variant a hlavních důvodů ( i z hlediska životního prostředí ) pro jejich výběr, resp. odmítnutí ........................................ 9 B.I.6 Stručný popis technického a technologického řešení záměru ............................................................ 10 B.I.7 Předpokládaný termín zahájení realizace záměru a jeho dokončení ................................................. 13 B.I.8 Výčet dotčených územně samosprávných celků ................................................................................ 13 B.I.9 Výčet navazujících rozhodnutí podle § 10 odst. 4 a správních úřadů, která budou tato rozhodnutí vydávat .............................................................................................................................................. 13

B.II

ÚDAJE O VSTUPECH ........................................................................................................................ 14

B.III

ÚDAJE O VÝSTUPECH ..................................................................................................................... 19

C. ÚDAJE O STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V DOTČENÉM ÚZEMÍ ............................................................. 29 C.I

Výčet nejzávažnějších environment. charakteristik dotčeného území ................................................ 29

C.II

Charakteristika stavu složek Životního Prostředí v dotčeném území.................................................. 31

D. D.I

ÚDAJE O VLIVECH ZÁMĚRU NA VEŘEJNÉ ZDRAVÍ A NA ŽIV. PROSTŘEDÍ ............................... 46 Charakteristika možných vlivů a odhad jejich velikosti a významnosti (z hlediska pravděpodobnosti,

doby trvání, frekvence a vratnosti) ......................................................................................................................... 46 D.II

Rozsah vlivů vzhledem k zasaženému území a populaci ................................................................... 51

D.III

Údaje o možných významných nepříznivých vlivech přesahující státní hranice ................................. 52

D.IV

Opatření k prevenci, vyloučení, snížení, popřípadě kompenzaci nepříznivých vlivů .......................... 52

D.V

Charakter. nedostatků ve znalostech a neurčitosti, které se vyskytly při specifikaci vlivů .................. 54


2

Strachov park Sportovní centrum „Pískovna“ E.

POROVNÁNÍ VARIANT ŘEŠENÍ ZÁMĚRU ....................................................................................... 55

F.

DOPLŇUJÍCÍ ÚDAJE.......................................................................................................................... 55

F.I

Mapové a jiné dokumentace týkající se údajů v oznámení ................................................................. 55

F.II

Další podstatné informace oznamovatele ........................................................................................... 55

G.

VŠEOBECNÉ SROZUMITELNÉ SHRNUTÍ NETECHNICKÉHO CHARAKTERU .............................. 56

H.

PŘÍLOHY ............................................................................................................................................ 58

Samostatné přílohy:

Příloha č. 1

Hluková studie

Příloha č. 2

Vlivy na krajinný ráz

Příloha č. 3

Zoologický průzkum

Příloha č. 4

Posouzení zdravotních rizik

Tato dokumentace je duševním vlastnictvím firmy GHC regio s.r.o. Použití dokumentace, jejích dílčích částí nebo výsledků je možné pouze pro účel specifikovaný touto zakázkou - objednatelem. Veřejná publikace nad rámec smluvního určení, předání třetí osobě nebo její jiné využití, je vázáno na souhlas zpracovatele, firmy GHC regio s.r.o.


3


A. ÚDAJE O OZNAMOVATELI

A.1

Obchodní firma

GES-T, s.r.o. Žalovská 2, Praha 8, PSČ 181 00

A.2

IČ

612 47 049

A.3

Sídlo ( bydliště )

GES-T, s.r.o. Žalovská 2, Praha 8, PSČ 181 00

A.4

Jméno, příjmení, bydliště a telefon oprávněného zástupce

Zastupuje:

A.5

RNDr. Pavel Kratěna, jednatel GES-T, s.r.o. Žalovská 2, Praha 8, PSČ 181 00 tel.: 233 540 283

Projektant projektu

Studio MAC – ARCHITECTURE, s.r.o., Praha, IČ: 256 833 90 – generální projektant GHC regio s.r.o., Sokolská 541/30, 779 00 Olomouc - zpracovatel „oznámení“ o posuzování vlivů na ŽP. .


4


Obr.: Přehledná situace umístění záměru

Sportovní centrum „Pískovna“

B. ÚDAJE O ZÁMĚRU

B.I

ZÁKLADNÍ ÚDAJE

B.I.1

Název záměru a jeho zařazení

STRACHOV PARK – SPORTOVNÍ CENTRUM „PÍSKOVNA“ V textu dále i Sportovní centrum Pískovna, sportovní centrum, či Pískovna. Záměr „Strachov park – Sportovní centrum „Pískovna“ je podle zákona č. 100/2001 Sb., přílohy č. 1 zařazen do: Kategorie II (záměry vyžadující zjišťovací řízení) bodu 1.3 Vodohospodářské úpravy nebo jiné úpravy ovlivňující odtokové poměry (např. odvodnění, závlahy, protierozní ochrana, terénní úpravy, lesnicko-technické meliorace, atd.) na ploše od 10 do 50 ha bodu 10.6 Skladové nebo obchodní komplexy včetně nákupních středisek, o celkové výměře nad 3000 m2 zastavěné plochy; parkoviště nebo garáže s kapacitou nad 100 parkovacích stání v součtu pro celou stavbu Oznámení o posouzení vlivů na ŽP

5


bodu 10.8 Sportovní areály na ploše nad 1 ha, golfová hřiště, motokrosové, cyklokrosové a cyklotrialové areály mimo území chráněná podle zvláštních právních předpisů

B.I.2

Kapacita (rozsah) záměru

Předložený záměr řeší rekultivaci území bývalé těžebny štěrkopísku Pískovny Veltrusy – areál Strachov a výstavbu Sportovního centra „Pískovna“ v prostoru budoucího rekreačně sportovního areálu Strachov park. Záměrem investora je rekultivovat území Pískovny, které bude sloužit jako sportovní centrum pro mládež a širokou sportovní veřejnost, speciálně zaměřené na adrenalinové sporty skateboarding, freeride, cyklokros, snowboarding, lezecké stěny a lanové dráhy atd., které se budou odehrávat na uměle vytvořených terénních rekultivovaných vlnách, kde budou instalovány U-rampy, skoky, tunely a cesty. Celková plocha areálu: Zastavěná plocha: Plochy komunikací (vozovky, chodníky): Plochy zeleně: Dále ostatní plochy.

189.315 m2 (18,9 ha) 3.550 m2 (0,35 ha) 18.275 m2 (1,8 ha) 155.910 m2 (15,6 ha)

Koeficient zastavěnosti: Koeficient zastavěnosti včetně zpev. ploch: Koeficient zeleně: Hrubé terénní úpravy – navezený objem zem: Kapacita sportovního centra: Personál: Servisní objekt Pískovna – restaurace: Kapacita parkoviště:

0,019 0,115 0,823 1,5 mil. m3 300 návštěvníků 10 osob 30 míst 160 parkovacích míst

Podrobný popis technického řešení je uveden v kapitole B.I.6 tohoto oznámení.

B.I.3

Umístění záměru ( kraj, obec, katastrální území )

NUTS 0 NUTS 1 NUTS 2 NUTS 3 NUTS 4 NUTS 5

Česká republika Česká republika Střední Čechy Středočeský kraj Veltrusy Veltrusy

Katastrální území

Veltrusy (779873)


6


Umístění záměru je dáno situováním stávajících rekultivovaných pozemků ve vlastnictví oznamovatele v návaznosti na celkovou koncepci Sportovně rekreačního areálu Strachov park. Záměr rekultivace pískovny je v souladu s platným územním plánem města Veltrusy, v nezastavitelném stabilizovaném produkčním území 54 Na zájezdě, které je definováno jako lokalita vhodná pro parkové úpravy, které zlepší prostředí mezi městem a továrnou. V rámci navrhovaného řešení jsou i parkoviště, technické zázemí a občanská vybavenost, které se nacházejí na území navržené pro změnu jako pokračování plochy občanské vybavenosti. Tato navržená změna vychází ze současného územního plánu Kralupy nad Vltavou. •

Umístění záměru v území se zvýšenou citlivostí, resp. zranitelností :

Umístění realizace záměru Sportovního centra Pískovna není omezeno : - extrémními staveništními poměry (sesuvy, sutě, prudké svahy, nestabilizované náplavy a písky, záplavy, seismicita, poddolovaná území) - starými zátěžemi (důlní činnost, skládky, odvaly a výsypky, intoxikace půdy) - současným využitím území Umístění realizace záměru je slučitelné : - se současnými, či očekávanými aktivitami - navržený záměr je v souladu s prioritami trvale udržitelného využívání území •

Umístění záměru v území významném z hlediska stability prostředí :

Umístění realizace záměru Sportovního centra Pískovna není omezeno : - poměrnou hojností, hodnotou a regenerační schopností přírodních zdrojů (ekosystémů stabilních, stabilizujících, vysoce produkčních, autoregulačních, atd.) - relativní jedinečností jednotlivých přírodních a civilizačních krajinných prvků (na úrovni celostátní, regionální, či lokální) - prvky ekologické stability krajinného systému a jejich funkčností, zejména pokud jde o mokřady (jezera, rybníky, rašeliniště, údolní nivy, atd.) řeky, souvislé lesy, horské oblasti, zvláště chráněná území podle zvláštního právního předpisu (zák. č. 114/1992 Sb. v platném znění) a území a oblasti klasifikované nebo chráněné podle zvláštních právních předpisů (např. zák. č. 138/1973 Sb. v platném znění) •

Umístění záměru v území speciálního zájmu :

Umístění realizace záměru Sportovního centra Pískovna není omezeno : - místy zvláštního vědeckého významu - hustě obydlenými oblastmi Případné střety s výše uvedenými složkami jsou řešeny v jednotlivých kapitolách tohoto oznámení.


7


B.I.4

Charakter záměru a možnost kumulace s jinými záměry

Projekt společnosti GES-T s.r.o. „Strachov park – Sportovní centrum „Pískovna“ se stane součástí Sportovně rekreačního areálu Strachov park (po celkové rekultivaci území o rozloze přes 180 ha), který propojí obytnou zónu Lobeček v Kralupech nad Vltavou s centrem města Veltrusy – náměstím A. Dvořáka. celý záměr není předmětem tohoto oznámení (pouze sportovní areál Pískovna). Záměrem investora je rekultivovat území Pískovny, které bude sloužit jako sportovní centrum pro mládež a širokou sportovní veřejnost, speciálně zaměřené na adrenalinové sporty skateboarding, freeride, cyklokros, snowboarding, lezecké stěny a lanové dráhy atd., které se budou odehrávat na uměle vytvořených terénních rekultivovaných vlnách, kde budou instalovány U-rampy, skoky, tunely a cesty. Dle SWOT analýzy (zpracovaný strategický rozvojový dokument území) přinese ekologický (návrh z ekologických materiálů, energie z obnovitelných zdrojů, použití prvků bioarchitektury) sportovní areál Pískovna, který bude jedním z největších areálů tohoto typu v České republice, trvale udržitelný rozvoj celému mikroregionu a umožní další rozvoj celého území Strachov parku. Centrem a hlavní bránou do Pískovny budou objekty umělých horolezeckých stěn a servisní objekt technického zázemí a občanské vybavenosti s restaurací, půjčovnou, prodejnou a servisem. Součástí centra budou i ubytovací kapacity jak pro správu areálu i pro případné účastníky závodů atd. Stavba nebude přispívat ke kumulaci negativních vlivů na jednotlivé složky životního prostředí s případnými dalšími rozvojovými záměry v zájmové oblasti. Veškeré rozvojové aktivity v zájmovém území budou řešeny územně plánovací dokumentací.

Vztah k územně plánovací dokumentaci: Pozemky pro navrhovaný areál jsou v současné době využívány pro ukládání inertního odpadu (dle rozhodnutí KÚ Středočeského kraje 11504/03-OD-42391/03/OŽP-Tu) v prostoru těžebny štěrkopísku. Součástí platného rozhodnutí o využití uzemí (MÚ Veltrusy č.j. Vyst. 715/03) je provedení rekultivace a vrácení pozemků do zemědělského půdního fondu. Záměr rekultivace bývalého dobývacího prostoru pískovny je dle vyjádřeni odboru výstavby a územního plánovaní městského úřadu Veltrusy č. j. 00538/08/SU ze dne 13.2.2008 v souladu s platným územním plánem města Veltrusy, v nezastavitelném stabilizovaném produkčním území 54 Na zájezdě, které je definováno jako lokalita vhodná pro parkové úpravy, které zlepši prostředí mezi městem a továrnou. V rámci záměru Sportovního centra „Pískovna“ jsou navrhovány objekty občanské vybavenosti, parkoviště a technické zázemí, které nejsou v souladu s platným územním plánem města Veltrusy, v nezastavitelném stabilizovaném produkčním území 54 Na zájezdě. Toto navržené řešení předpokládá změnu územně plánovací dokumentace, vychází ze současného územního plánu města Kralupy nad Vltavou, ve kterém je v pásu podél silnice II/101 vymezena funkční plocha OV2: obslužná sféra – občanská vybavenost (obchod, administrativa). Investiční záměr a architektonicko urbanistický návrh Sportovně rekreačního areálu Strachov park byl také odsouhlasen vyjádřením starosty města Veltrusy č. j. 1011/08/STA a schválen 16.4.2008 Zastupitelstvem města Veltrusy a byl zařazen do seznamu prioritních projektů v rámci schváleného strategického plánu udržitelného rozvoje Mikroregionu Veltrusdominio. Oznámení o posouzení vlivů na ŽP

8


B.I.5

Zdůvodnění potřeby záměru a jeho umístění, včetně přehledu zvažovaných variant a hlavních důvodů ( i z hlediska životního prostředí ) pro jejich výběr, resp. odmítnutí

Záměrem investora je rekultivovat území Pískovny, které bude sloužit jako sportovní centrum pro mládež a širokou sportovní veřejnost, speciálně zaměřené na adrenalinové sporty skateboarding, freeride, cyklokros, snowboarding, lezecké stěny a lanové dráhy atd., které se budou odehrávat na uměle vytvořených terénních rekultivovaných vlnách, kde budou instalovány U-rampy, skoky, tunely a cesty. Současná plocha Pískovny se nachází na území původní odlesněné krajiny dolního Povltaví, která je typická mírně zvlněným terénem s mnoha remízky, terénními zlomy, úvaly, úvozy a zejména intenzivním zemědělským hospodařením. Dominantním urbanistickým prvkem této lokality je původní a dosud zachovaná cesta mezi historickou obcí Lobeček (dnes součástí města Kralupy nad Vltavou) a centrem města Veltrusy (náměstím A. Dvořáka). Cesta je jakousi páteří celého území, která svou trasou kopíruje hlavní krajinný prvek – řeku Vltavu. Cílem záměru je přinést do tohoto území vysokou přidanou hodnotu pro obyvatele celého dolního Povltaví, tak i trvale udržitelný rozvoj a obnovu přírodní ekologické stability území a zejména snížení negativního antropogenního vlivu areálu Kaučuk na krajinný ráz dolního Povltaví. Základní koncepce urbanistického řešení rekultivace a revitalizace Pískovny vychází ze současného stavu a geomorfologie původního terénu. Pozemky pro navrhovaný areál – Sportovní centrum „Pískovna“ jsou v současné době využívány pro ukládání inertního odpadu (dle rozhodnutí KÚ Středočeského kraje 11504/03-OD42391/03/OŽP-Tu) v prostoru těžebny štěrkopísku. Součástí platného rozhodnutí o využití území (MÚ Veltrusy č.j. Výst. 715/03) je provedení rekultivace a vrácení pozemku do zemědělského půdního fondu. Navržené řešení výstavby sportovního centra bylo vytvořeno na základě podrobné znalosti a průzkumu in situ a na reálném modelu v měřítku 1:500, který je hlavním prvkem dokumentace návrhu stavby. Ve 3D prostoru bylo možné přímo ověřit působení tvaru navrhovaných terénních úprav a rozvržení rostlinného patra. Cílem návrhu bylo dosažení harmonického propojení a přinesení nové hodnoty do poškozené kulturní krajiny Dolního Povltaví. Obr.: Model sportovního centra Pískovna.


9


B.I.6

Stručný popis technického a technologického řešení záměru

Předložený záměr řeší rekultivaci území bývalé těžebny štěrkopísku Pískovny Veltrusy – areál Strachov a výstavbu Sportovního centra „Pískovna“ v prostoru budoucího rekreačně sportovního areálu Strachov park. Záměrem investora je rekultivovat území Pískovny, které bude sloužit jako sportovní centrum pro mládež a širokou sportovní veřejnost, speciálně zaměřené na adrenalinové sporty skateboarding, freeride, cyklokros, snowboarding, lezecké stěny a lanové dráhy atd., které se budou odehrávat na uměle vytvořených terénních rekultivovaných vlnách, kde budou instalovány U-rampy, skoky, tunely a cesty. Výstavba je členěna na etapy: I. etapa – II. etapa – III. etapa – IV. etapa – V. etapa – VI. etapa –

Pozemkové úpravy, oplocení stavby a zařízení staveniště Hrubé terénní úpravy stávající Pískovny Rekultivace hrubých terénních úprav Výstavba objektů centra Pískovna Výstavba parkoviště Výstavba přípojek inženýrských sítí

Stavba je členěna na následující stavební objekty: SO10 SO11 SO12 SO13 SO20 SO21 SO22 SO23 SO30 SO31 SO32 SO40 SO42

Servisní objekt centra „Pískovna“ Lezecké centrum „Pískovna“ Lávka Skate park Přípojky inženýrských sítí Distribuční trafostanice 22 kV / 400 V Přeložka vedení VN 22 kV Venkovní osvětlení Chodníky Parkoviště Účelová komunikace k ČOV Hrubé terénní úpravy Parkové a zahradní úpravy

Krajinný návrh vlastní hmoty obou návrší reaguje na morfologii původní krajiny dolního Povltaví a vytváří nový, ale přirozený krajinotvorný prvek, který vytvoří přirozené podmínky pro obnovu a rozvoj všech forem fauny i flory teto oblasti. Výše návrší dosahuje výše „tanků“ v areálu Kaučuk, čímž odsouvá tento průmyslový areál do „druhého plánu“ a tím snižuje jeho negativní vliv na krajinu. Oba vrchy budou osazeny vzrostlým stromovým a keřovým patrem. Celý areál bude protkán zpevněnými mlatovými cestami a sítí drah pro skateboardisty a sáňkaře, které budou i probíhat pod terénem ve formě tunelů. Všechny tyto trasy budou koncipovány tak, aby neovlivňovaly přírodní ráz celého areálu.


10


Základní půdorysný tvar území pískovny ve tvaru „U“ předurčil i tvarování terénu. Centrem Pískovny je „údolí“, které obepínají dva oblé kopce propojené snižujícím se „hřebenem“ na jižní straně. Na jižní straně je hřeben přerušen srostlicí „skalních“ stěn – lezeckého centra, které vytvářejí přirozený předěl mezi prostorem ovlivněným areálem Kaučuk a přírodní částí Strachov parku a budou současně i hlavní bránou do sportovního centra Pískovna. Velikost „stěn“ odpovídá velikosti „tanků“ na ropu v areálu Kaučuk a velikosti skalního předělu na protějším břehu řeky Vltavy. Svahy terénních vln vytvoří na jižním konci „údolí“ přirozený amfiteátr, kde jsou umístěny hlavní sportovní aktivity: • lezecké stěny • skateboardový park s několika „U“ rampami a přírodním amfiteátrem pro diváky • provazové lezecké centrum • lanovka • zpevněný umělý snowboardový a sáňkařský svah. Jihovýchodní okraj „údolí“ uzavírá servisní objekt zázemí parku s restaurací, servisem, půjčovnou, ubytováním lektorů, správy a hostů areálu, údržbové dílny, kanceláře parku a hlavní vstupní hala do celého areálu s hygienickým zázemím a přístupem do lezeckého centra. Servisní objekt: Přibližně 144,5 m dlouhý objekt je navržen jako obloukový tubus o průměru 8,4 m, který bude umístěn na sloupech tvaru „V“. Vnější spirálová dřevěná konstrukce umožní variabilní vnitřní uspořádání ve dvou podlažích. V jednotlivých sekcích budou umístěny směrem od vstupní skalní brány: • restaurace se zázemím • ubytování hostů areálu • bydlení lektorů a správců areálu • sportovní klub • kanceláře správy • servisní středisko • půjčovna a prodejna sportovního vybavení • údržba areálu • energocentrum. Objekt bude současně sloužit jako tribuna pro pořádání sportovních akcí v areálu skate parku a lezeckém centru. Konstrukce současně umožní dočasné zastřešení plochy skate parku pomocí systému lanové konstrukce a plachet. Objekt servisního centra (SO11) je navržen jako obloukový tubus kruhového průřezu o průměru 8,4 m, délky 144,5 m a poloměru zakřivení 140 m. Nosná konstrukce je navržena jako spirálová prostorová dřevěná konstrukce, na níž bude z vnější strany provedeno opláštění. Vnitřní prostor bude rozdělen na dvě podlaží, dřevěná stropní konstrukce bude zároveň ztužující konstrukcí objektu. Podpory tubusu budou tvořit šikmé sloupy tvaru „V“, které budou vzájemně propojeny táhly nebo lany. Pomocí táhel nebo lan bude kotven i tubus. Šikmé sloupy budou ve spodní části uloženy na železobetonové pilíře. Objekt lezeckého centra (SO11) se sestává ze dvou částí, které jsou tvořeny dvoupodlažními


11


železobetonovými objekty, které budou z části překryty zeminou a vlastních lezeckých stěn z betonové skořepiny. Ve spodním podlaží budou obě části propojeny prosklenou konstrukcí, která bude tvořit vstupní halu. Stavebně technické řešení jednotlivých stavebních objektů bude navrženo v dalším stupni projektové dokumentace, toto řešení bude odpovídat platným předpisům týkajícím se výstavby staveb. Vlastní technické řešení bude vycházet především ze současného stavu podloží a hydrogeologických poměrů a z předpokládané technologie dalšího navážení a hrubých terénních úprav. Lezecké centrum: Na přírodně organickém tvaru podnože („mastaby“), která bude z větší části zasypána, budou vystavěny „věže“ lezeckého centra. Jejich podoba bude navržena ve spolupráci s předním sochařem, děkanem fakulty sochařství na technické univerzitě v Brně – akad. sochařem Michaelem Gabrielem, který získal mnoho zkušeností při tvorbě přírodního prostředí pavilonu indické džungle v Zoologické zahradě města Prahy. Hmoty jednotlivých věží budou navrženy tak, aby mohly sloužit celoročně. Navrženy jsou jako duté betonové skořepiny, které budou využívány k lezení v letním období zvenku a v zimním zevnitř. Na části jižních stran stěn budou umístěny fotovoltaické články jako doplňkový zdroj elektrické energie pro sportovní centrum Pískovna. Mezi stěnami bude průchod přes prosklenou vstupní halu, na kterou bude v podnožích lezeckých stěn navazovat hygienické zázemí a technické prostory pro údržba objektu. Ze vstupní haly bude možné pokračovat po lávce přes jezero oddělující lezecké centrum od skate parku o ploše 2.650 m2. Po lávce bude zajištěn přístup k jezírku a na centrálním návrší, kde je navrženo provazové lezecké centrum a rampy pro skoky do vody situované na jižním svahu severovýchodního kopce. Charakteristika uložených inertních materiálů: Výsypka vznikala postupným navážením zeminy, rozvolněných hornin a suti z demolicí staveb. Její skladba je různorodá vzhledem k tomu, že během ukládání inertních materiálů byly přiváženy souběžně zeminy a sutě z různých staveb. Přesto se během technologického procesu rozhrnováni a částečného hutnění pojezdem podařilo separovat suť od zeminy tak, že dílčí rozhrnované vrstvy byly tvořeny víceméně stejnorodým materiálem a nedocházelo k mísení suti se zeminami. Úložné poměry (základní parametr pro stanovení stability) ve výsypce je možné stanovit orientačně a to s počátkem ukládání nad hladinou podzemní vody na bázi 168,00 m n.m. Od této kóty se vrstvy střídaly v mocnosti cca 50 až 70 cm střídavě zemina – suť až na úroveň stávajícího terénu na kótě 180,00 m n.m. Maximální mocnost tak dosahuje ve vrcholu 12 m. Technologické parametry: Pokusíme-li se odhadnout základní technologické charakteristiky výsypky dojdeme k závěru, že celý objem výkopového materiálu drží minimálně na základě úhlu vnitřního třeni, který se bude pohybovat v rozmezí 25 – 30 (F2 CG ve smyslu ČSN 73 1001) a efektivní soudržnost se bude blížit hodnotě 3 – 5 kPa. Technologický postup konstrukce výsypky umožňuje využít vzniklé těleso pro účely projektu Strachov park – Sportovní centrum „Pískovna“. Parametry soudržnosti budou pravděpodobně vyšší, ale z hlediska bezpečnosti jsou uváděny hodnoty minimální.


12


Dovoz zeminy pro hrubé terénní úpravy: Po realizaci II. etapy - HTÚ (SO40) budou dováženy suroviny (zeminy a kamenivo) z lokalit Praha Letná, 3 Vysočany a Letňany v objemu 1.934.000 m . Dovoz zeminy bude probíhat ze tří základních akcí: • z Letné (Praha 7) cca 45 % • z Vysočan (Praha 9) cca 25 % • z Letňan (Praha 9) cca 30 %. Pro převoz zeminy budou používána auta s návěsy Volvo, přívěsy Many a návěsy Scania, ložení nákladních aut v průměru 14 m3, frekvence naváženi v pracovní dny v době od 7:00 do 16:30 hodin. Zemina a kamenivo vytěžené v rámci výše uvedených staveb nepřekročí limity hodnot koncentrací škodlivin dle přílohy 9 zákona č 185/2001 Sb.

B.I.7

Předpokládaný termín zahájení realizace záměru a jeho dokončení

Zahájení realizace stavby bude upřesněno investorem. Podrobný harmonogram výstavby bude upřesněn před zahájením stavby mezi dodavatelem a investorem v rámci smlouvy o dílo. Odhadovaná doba realizace je cca 4,5 roku. Předpoklad realizačních termínů: Zahájení realizace projektu Ukončení realizace projektu

B.I.8

2009 2014

Výčet dotčených územně samosprávných celků

Projekt bude realizován v k. ú. Veltrusy.

B.I.9 Výčet navazujících rozhodnutí podle § 10 odst. 4 a správních úřadů, která budou tato rozhodnutí vydávat

Další rozhodnutí pro projekt bude vydáváno formou rozhodnutí ve správním řízení: územní rozhodnutí o umístění stavby ve smyslu ustanovení § 32 zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů. Rozhodnutí vydá věcně a místně příslušný stavební úřad; dále následné stavební povolení – vydá věcně a místně příslušný stavební úřad (Veltrusy); souhlas k odnětí z ZPF v souladu se zákonem č. 344/1992Sb. o ochraně zemědělského půdního fondu v platném znění, vydává místně příslušný orgán ochrany ZPF – odb. ŽP. V případě vynětí ze ZPF do plochy 10 ha – KÚ Středočeského kraje;


13


Souhlas s kácením mimolesní zeleně dle zákona č. 114/1992 Sb. v platném znění – Městský úřad Veltrusy; souhlas podle ustanovení § 16 zákona č. 185/2001 Sb., v případě, že se bude jednat o nakládání s nebezpečnými odpady. Rozhodnutí vydá věcně a místně příslušný orgán odpadového hospodářství; zákon č. 114/1992 Sb., v platném znění - §12 – souhlas orgánu ochrany přírody k umisťování a povolování staveb, které by mohly snížit nebo změnit krajinný ráz; povolení k nakládání s odpadními vodami dle zákona o vodách č. 254/2001 Sb. §8 bude vydávat Městský úřad Veltrusy.

B.II

ÚDAJE O VSTUPECH

PŮDA:

Předmětem projektu je souhrnné řešení sportovního areálu Pískovna včetně dopravní infrastruktury, komunikačního napojení a návazné technické infrastruktury. Záměr bude realizován na následujících pozemcích v k.ú. Veltrusy: Č. popisné

Parc. č. p. 433/1 433/75

Č. LV

Vlastník, adresa (podíl)

938

433/178

938

433/180

909

433/182 433/197

837 896

433/199 433/201

837 938

433/202

938

433/218

909

Unipetrol, a.s., Klimentská 1207/10, Praha 1, 110 05 Unipetrol, a.s., Klimentská 1207/10, Praha 1, 110 05 Jana Moláčková Limuzská 1809/7, Praha 10, 108 00 Václav Šťastný, Seifertova 481, Veltrusy, 277 46 Štěpánka Bulínová, Štěp. Bendy 580, Veltrusy, 277 46 Václav Šťastný, Seifertova 481, Veltrusy, 277 46 Unipetrol, a.s., Klimentská 1207/10, Praha 1, 110 05 Unipetrol, a.s., Klimentská 1207/10, Praha 1, 110 05 Jana Moláčková Limuzská 1809/7, Praha 10, 108 00

442 463/1 463/4 463/14

938

463/17

1211


Unipetrol, a.s., Klimentská 1207/10, Praha 1, 110 05 GES-T, s.r.o., Žalovská 2, Praha 8, 181 00 14


V souladu s platným rozhodnutím o využití území (MÚ Veltrusy č.j. Výst. 715/03) bude provedena rekultivace a vrácení pozemku, na kterém v současné době probíhá ukládání inertního odpadu, do zemědělského půdního fondu. Výjimku budou tvořit nezbytné plochy pro zřízení objektů sportovního centra - rozsah záboru zemědělského půdního fondu bude upřesněn v dalším stupni projektové dokumentace. Souhlas k odnětí z ZPF v souladu se zákonem č. 344/1992Sb. o ochraně zemědělského půdního fondu v platném znění, vydává místně příslušný orgán ochrany ZPF. Návrh záměru musí respektovat podmínky tohoto souhlasu. Půda náležící PUPFL zde není evidována.

VODA:

Realizace stavby a její provozování vyžaduje odběr vody v běžném množství jako u podobných staveb sportovně rekreačního charakteru.

Voda pitná: Pokrytí potřeby pitné vody po dobu výstavby pro stavební dvůr a ostatní zařízení staveniště bude řešeno dovozem pitné vody v cisterně. Objem spotřeby bude závislý na počtu pracovníků činných při výstavbě, velikosti a vybavení sociálního zázemí. Konkrétní spotřebu nelze v tomto stupni stanovit, lze pouze konstatovat obecné údaje o předpokládané spotřebě vody na jednoho pracovníka (dle směrnic MLVH ČSR a MZd ČSSR č. 9/1973 Sb.): • pouze pro pití příp. mytí nádobí 5 l/osobu a směnu • pro mytí a sprchování 120 l/os a směnu (pro prašný a špinavý provoz) Pro sociální účely v období stavby se jeví potřeba vody zanedbatelná. Nezanedbatelnou součástí výstavby by mělo být u každé stavební firmy omezení vlivů provádění stavby na okolí. To znamená důkladné čištění stavebních strojů, mechanismů a automobilů při opuštění místa stavby. Vjezdy na komunikace musí být při případném znečištění ihned očištěny a to mechanicky i postřikem. Rovněž by dodavatelská firma měla omezit prašnost ze stavby kropením především v letních měsících. Potřeba vody pro tyto účely je značně závislá na místních a povětrnostních podmínkách. Pitná voda – provoz: Ve městě Veltrusy je vybudována vodovodní síť v jednom tlakovém pásmu. Objekty SO10 a SO11 budou napojeny na vodovodní síť, zavlažování ploch s parkovými a zahradními úpravami bude napojeno na přívod užitkové vody s předpokladem odběru užitkové vody z řeky Vltavy


15


. Potřeba pitné vody je tedy 27.500 l/den, tj. cca 10.038 m3/rok.

Voda provozní (technologická): • • • •

Potřeba technologické vody při výstavbě se vztahuje na tyto činnosti: mytí vozidel zkrápění betonu výroba maltových směsí výroba betonových směsí

Množství a záměry dodavatele stavby v otázce dodávky vody pro technologické účely nejsou v současnosti známy. Reálný je dovoz na hlavní stavební dvůr ( HSD ) a zařízení staveniště ( ZS ) v cisternách. Předpokládána dovozová vzdálenost : do 5 km Předpokládaná max. potřeba vody: 5 - 10 m3/den.

Voda požární: Případná potřeba požární vody v průběhu výstavby i provozu bude řešena, vzhledem k charakteru stavby a rozsahu území, podle místních podmínek a okolností. Zdrojem může být dovoz vody na místo požáru technikou zásahových jednotek.

SUROVINOVÉ A ENERGETICKÉ ZDROJE:

Vstupní suroviny: Při výstavbě bude použita řada stavebních a instalačních materiálů, jejichž potřeba bude specifikována výkazem výměr v projektové dokumentaci pro stavební povolení. Lokalizace zdrojů a způsob získávání těchto hmot je nutno řešit samostatně v rámci výběru stavební firmy, která bude stavbu provádět. Určení potřeby pohonných hmot a elektrické energie při výstavbě je problematické a bude záviset na použitých stavebních mechanizací a zvyklostech dodavatelské firmy. Provoz záměru neklade žádné mimořádné nároky na vstupní suroviny.


16


Pohon mechanizace nezbytné pro výstavbu budou zajišťovat z převážné části spalovací motory. Elektrická zařízení budou použita v menším rozsahu, většinou se bude jednat o běžné stavební nástroje. Odběr elektřiny budou rovněž vyžadovat objekty zařízení staveniště – osvětlení, napojení PC. Vstupní suroviny pro zřízení hrubých terénních úprav – inertní materiál ukládaný dle rozhodnutí o využití území (MÚ Veltrusy č.j. Výst. 715/03) – budou dováženy z lokalit Praha Letná, Vysočany a Letňany. Zde má investor zdroj inertního materiálu.

Elektrická energie: Pro stavební dvůr, příp. pro zařízení staveniště se uvažuje s použitím mobilní elektrocentrály, případně se staveništní přípojkou NN z distribuční sítě v prostoru stavby se samostatným měřením. Objekty SO10, SO11 a SO23 budou připojeny na rozvod elektrické energie 400/230 V. Pro napojení rozvodů elektrické energie bude vybudována nová distribuční trafostanice 22 kV / 400 V (SO21), které zajistí dostatečnou kapacitu rozvodné sítě pro sportovní centrum „Pískovna“ i pro další části sportovně rekreačního areálu Strachov park. Předpokládané umístění nové trafostanice je v západní části řešeného území u účelové komunikace poblíž ČOV. Případně bude napojení realizováno ze stávajících rozvodů NN. V rámci realizace záměru bude nezbytné přeložit vzdušné vedení vysokého napětí 22 kV v prostoru parcely 433/1 (SO22). V areálu sportovního centra „Pískovna“ bude realizováno venkovní osvětlení (SO23). Před dalším stupněm projektové dokumentace je nutné zajistit podklady týkající se polohy, stavu a kapacity stávající elektrorozvodné sítě, aby mohlo být navrženo napojení nových rozvodů elektřiny a posouzení kapacity stávající elektrorozvodné sítě při navýšení odběru elektrické energie a navržena nová trafostanice. Jako doplňkový zdroj elektrické energie je navrženo umístění fotovoltaických článků na věže lezeckých stěn (SO11). Objekty SO10 a SO11 budou připojeny na telefonní rozvod případně na další slaboproudé sítě (internet apod.). V objektech bude instalován systém EPS a EZS. Před dalším stupněm projektové je nutné zajistit podklady týkající se polohy, stavu a kapacity stávajících slaboproudých sítí, aby mohlo být navrženo napojení nových rozvodů.

Zemní plyn: Stavba nemá nároky na dodávku zemního plynu.

Tepelné energie: Pro vytápění objektů SO10 a SO11 je navrženo vytápění alternativními zdroji tepla – tepelnými čerpadly systému země-voda z roštů umístěných do násypů zeminy při provádění hrubých terénních úprav. Technologické zařízení tepelných čerpadel bude umístěno ve spodním podlaží objektu SO11 (v podstavě pro stěny lezeckého centra).


17


Vlastní otopná soustava se předpokládá teplovodní, s ohledem na zdroj tepla s teplotním spádem s nižšími teplotami (50/40 °C). V rámci vytápění bude zřízen systém měření a regulace. Stavebně technické řešení vytápěných objektů (zejména obvodové konstrukce) bude navrženo tak, aby objekty byly zařazeny do kategorie B stupně energetické náročnosti dle ČSN 73 0540-2 (SEN ≤ 60%). Spotřeba tepelné energie: • SO 10 Er=eV⋅V = 160.374 kWh = 160,3 MWh = 577 GJ • SO 11 Spotřeba tepelné energie za topné období: Er=eV⋅V = 1.348.813 kWh = 1.348 MWh = 4.855 GJ Spotřeba tepelné energie za topné období pro objekty SO10 a SO11 celkem: 1.509 MWh = 5.432 GJ

NÁROKY NA DOPRAVNÍ A JINOU INFRASTRUKTURU:

Realizace záměru bude mít nároky na stávající dopravní a jinou infrastrukturu – doprava stavebního materiálu, odpadů ze stavby, doprava pracovníků, atd., tedy běžné nároky na infrastrukturu jako u obdobných typů staveb. Vstupní suroviny pro zřízení hrubých terénních úprav (1.934.000 m3) budou dováženy z lokalit Praha Letná, Vysočany a Letňany. Zde má investor zdroj inertního materiálu. Odvoz bude probíhat ze tří základních akcí investora: • z Letné (Praha 7) - dovoz cca. 45 % materiálu • z Vysočan (Praha 9) - cca. 25 % • z Letňan (Praha 9) - cca. 30 % V době výstavby, která se odhaduje cca na 4,5 roku je nutné přemístit na staveniště vstupní suroviny pro zřízení hrubých terénních úprav (inertní materiál). Předpokládané množství inertního materiálu je 1.500.000 m3. Za předpokladu ložení na auto - 14 m3 a době výstavby cca 4,5 roku tzn. 1.175 pracovních dnů. Průměrně lze tedy očekávat 91 dovozů za den. Dopravní řešení vychází z platného územního plánu a je navrženo omezení vjezdu do území sportovně rekreačního areálu Strachov park mimo cyklisty, vozidla bezpečnostních složek (HSZ, ZZS, policie) a vozidla se zvláštním povolením (obsluha a údržba areálu apod.). Vjezd těchto vozidel bude umožněn po účelové komunikaci k ČOV a dále po okružní cestě kolem sportovního centra „Pískovna“ respektive po lobečské cestě, nebo z prostoru parkoviště po hlavní přístupové cestě do sportovního centra.

OCHRANNÁ PÁSMA:

Řešeným územím prochází dva ropovody DN 500 a DN 350 (v jihovýchodní části území souběžně se silnicí II/101), STL plynovod DN 150 (v jihovýchodní části území souběžně se silnicí II/101), horkovod (těsně za hranicí území v jihozápadní části souběžně s účelovou komunikací k ČOV), kabelové vedení VN 22 kV (v jihovýchodní části území souběžně se silnicí II/101), vzdušné vedení VN 22 kV (v severní a severozápadní části území), výtlakové potrubí splaškové kanalizace do ČOV (v Oznámení o posouzení vlivů na ŽP

18


severozápadní části území), kanalizační stoka splaškové kanalizace do ČOV a stoka dešťové kanalizace do řeky (těsně za hranicí území v jihozápadní části souběžně s účelovou komunikací k ČOV), vodovod DN 150 (v severozápadní části území). Do území zasahují ochranná pásma výše uvedených ropovodů, STL plynovodu, vzdušného vedení VN a dále ochranná pásma produktovou C4 a E8. Celé území se nachází v ochranném pásmu výrobního závodu Kaučuk platném pro obytnou výstavbu. Převážná část území se vzhledem ke sníženému terénu původní těžebny štěrkopísku nachází v záplavovém území Q100. Do řešeného území zasahuje ochranné pásmo NKP zámku Veltrusy.

B.III

ÚDAJE O VÝSTUPECH

OVZDUŠÍ:

Hlavní bodové zdroje znečištění ovzduší: Období výstavby: V období výstavby se nepředpokládá vznik žádného výrazného bodového zdroje znečištění ovzduší. Po uvedení do provozu: Provozem sportovního centra nevznikne žádný nový stacionární zdroj znečištění ovzduší. Hlavní plošné zdroje znečištění ovzduší: Období výstavby: Plošným zdrojem znečišťování ovzduší bude tato stavba v období výstavby, zejména pak v průběhu provádění hrubých terénních úprav – navážek a úprav povrchu staveniště manipulace se zeminami, realizace parkoviště. Celková plocha plošného zdroje bude odpovídat ploše, na níž budou v danou dobu realizovány úpravy – vzhledem ke stávajícímu charakteru území bude plošný rozsah pouze lokální související s prováděnými pracemi. Tento plošný zdroj znečišťování ovzduší bude pouze krátkodobý. Zdrojem znečištění ovzduší bude polétavý prach, který bude v průběhu stavby uvolňován z plochy staveniště. Pravidelným skrápěním a údržbou komunikací a manipulačních ploch se sekundární prašnosti maximálně zamezí. Provoz bude pouze dočasný, do doby dokončení vlastní stavby. Vzhledem ke krátkodobému a jednorázovému působení těchto zdrojů znečišťování, nejeví se jejich působení z hlediska vlivu na okolní prostředí jako závažné. Po uvedení do provozu: Po uvedení do provozu lze očekávat dotaci sekundárních emisí prachu do ovzduší z plochy parkoviště. Vzhledem k velikosti plochy a počtu parkovacích stání však lze konstatovat, že se bude jednat o zdroj málo významný, který negativně neovlivní stávající stav. Kvantifikovat množství těchto


19


sekundárních emisí prachu není možné, předpokládá se však pravidelná údržba ploch, čímž se tento zdroj znečištění ovzduší omezí.

Hlavní liniové zdroje znečištění: Období výstavby: Při výstavbě bude docházet v rámci provádění hrubých terénních úprav (dovoz inertního materiálu) a vlastních stavebních prací ke zvýšenému pohybu dopravní techniky - nákladní automobily, stavební mechanismy, buldozery a další související mechanizace. Na stavbě (zemní práce) se budou pohybovat dopravní mechanismy, jejichž emise se pohybují u: NOx v řádu 6-10 g na 1 kWh CO v řádu 1,3 – 4 g na 1kWh uhlovodíků v rozmezí 0,5 – 1 g na 1 kWh. Po uvedení do provozu: Ke znečišťování ovzduší bude docházet především vlivem dopravy návštěvníků do prostoru sportovního centra. Maximálně lze počítat s provozem návštěvníků, kteří se dopraví osobními automobily – viz kapacita parkoviště 160 míst. Při odhadovaném maximálním vytížení sportovního areálu, je možno produkci škodlivin od automobilů, spojenou s provozem areálu kvantifikovat v množství cca 20 kg NOx za rok a 0,35 kg benzenu za rok. Jedná se tedy o nevýraznou zátěž.

Způsob zachycování emisí: V případě motorových vozidel je v celosvětovém měřítku vyvíjen na výrobce neustálý legislativní tlak, směřující ke snižování produkce znečišťujících látek. V současné době jsou ve světě prosazovány a v řadě případů i schváleny normy, které musí motorové vozidlo splňovat, aby mohlo být použito k provozu na pozemních komunikacích. Výbavu vozidel, která splňují normy EURO, tvoří systémy s elektronicky řízenými procesy přípravy palivové směsi a řízenými třícestnými katalyzátory výfukových plynů s využitím kyslíkových snímačů.

Rizika havárií vzhledem k navrženému použití látek a technologií: V průběhu výstavby se nepředpokládá významnější riziko vzniku havárie s negativním vlivem na ovzduší. Případný požár strojů a zařízení vlivem poruchy nebo dopravní nehody není považován za významné riziko znečištění ovzduší.

ODPADNÍ VODY:

Odpadní vody jsou v § 38 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách definovány: Odpadní vody jsou vody použité v obytných, průmyslových, zemědělských, zdravotnických a jiných stavbách, zařízeních nebo dopravních prostředcích, pokud mají po použití změněnou jakost Oznámení o posouzení vlivů na ŽP

20


(složení nebo teplotu), jakož i jiné vody z nich odtékající, pokud mohou ohrozit jakost povrchových nebo podzemních vod. Odpadní vody jsou i průsakové vody z odkališť nebo ze skládek odpadu.

Odpadní vody dešťové a splaškové: Výstavba: Na staveništi se v podstatě vždy jedná o možnost vymývání kontaminovaného terénu dešťovou vodou. Odpadní voda ze stavby může vzniknout zcela výjimečně. Znečištění dešťové vody ze stavby se nepředpokládá. Havárie nelze předvídat. Splaškové odpadní vody během výstavby budou vznikat převážně v zařízeních staveniště. V těchto místech se předpokládá realizace chemických WC, jejichž obsah bude pravidelně odvážen na nejbližší biologickou čistírnu odpadních vod nebo kanalizací napojených na tuto ČOV. Objem spotřeby bude závislý na počtu pracovníků činných při výstavbě, velikosti a vybavení sociálního zázemí. Konkrétní spotřebu nelze v tomto stupni stanovit, lze pouze konstatovat obecné údaje o předpokládané spotřebě vody na jednoho pracovníka (dle směrnic MLVH ČSR a MZd ČSSR č. 9/1973 Sb.): • •

pouze pro pití příp. mytí nádobí 5 l/osobu a směnu pro mytí a sprchování 120 l/os a směnu (pro prašný a špinavý provoz)

Provoz: Ve městě Veltrusy je vybudována oddílná kanalizace, splašková kanalizace je podtlaková. Navržené sportovní centrum bude napojeno na stávající systém kanalizace. Domovní kanalizace objektů SO10 a SO11 bude napojena na kanalizaci splaškovou, odvod vod z komunikací a zpevněných ploch bude napojen do dešťové kanalizace. Dešťové vody budou odváděny do vybudovaných vodních ploch a využívány pro závlahu, přebytečné množství dešťových vod bude odváděno do řeky Vltavy. Stávající ČOV se nachází v sousedství řešeného území. Množství odpadních vod splaškových:

Qww = 6,49 l/s


21


Množství odpadních vod dešťových:

Qr = 0,408 m3/s

Odpadní vody technologické: Provozní odpadní voda bude při stavbě vznikat pouze v malé míře při čištění pracovních strojů a nářadí, kropení betonu atd. Odvádění, eventuálně likvidaci odpadních vod je třeba řešit tak, aby nedocházelo ke kontaminaci území. Po uvedení do provozu budou odpadní vody provozní produkovány pouze v případě kropení a čištění povrchu komunikací. Tyto vody budou odvedeny obdobným způsobem jako vody dešťové.

ODPADY:

Při realizaci stavby vzniknou odpady různých skupin a druhů dle Katalogu odpadů. Při nakládání s odpady, to znamená jejich soustřeďování, skladování přepravě a dopravě, odstraňování atd., je třeba dodržet ustanovením legislativních předpisů platných v oblasti nakládání s odpady. Jedná se o zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých zákonů ve znění pozdějších předpisů a prováděcí předpisy k tomuto zákonu. V této kapitole jsou určeny druhy odpadů vzniklých při realizaci a provozu této stavby, řešení způsobu nakládání s těmito odpady, jejich možné využití v rámci stavby nebo v souladu se zákonem o odpadech. Podobně nelze stanovit přesně množství vznikajících odpadů, množství odpadů při realizaci je závislé na dodržování technologické kázně jednotlivých dodavatelů, neboť pokud vyloučíme výkopovou zeminu, bude se převážně jednat o znehodnocené stavební hmoty. Během výstavby i provozu Sportovního centra Pískovna se musí zřizovatel stavby řídit veškerými právními normami týkajících se nakládání s odpady: zákon o odpadech č. 185 / 2001 Sb. v platném znění, vyhl. MŽP č. 381 / 2001 Sb. Katalog odpadů, vyhl. MŽP č. 41 / 2005 Sb. O podrobnostech nakládání s odpady, vyhl. MŽP č. 376 / 2001 Sb. O hodnocení nebezpečných vlastností odpadů a další. Přiměřeně se na nakládání s odpady vztahuje zákon č. 477/2001 Sb., o obalech a na nakládání s nebezpečnými odpady pak zákon č. 356/2003 Sb., o chemických látkách. -


22


Obecné podmínky nakládání s odpady: Původce odpadů je povinen postupovat při veškerém nakládání s odpady (tzn. jejich soustřeďování, shromažďování, skladování, přepravě a dopravě, využívání, úpravě, odstraňování atd.) dle příslušných platných legislativních opatření. Každý subjekt má při své činnosti nebo v rozsahu své působnosti a v mezích daných zákonem č. 185/2001 Sb. o odpadech v platném znění povinnost předcházet vzniku odpadů, omezovat jejich množství a nebezpečné vlastnosti a přednostně zajistit jejich využití před jejich odstraněním. Při nakládání s odpady, respektive při jejich odstraňování, je třeba volit vždy ty způsoby nebo technologie, které zajistí vyšší ochranu lidského zdraví a které jsou šetrnější k životnímu prostředí. Dle ustanovení § 11 zákona o odpadech má přednost materiálové využití odpadu před jeho odstraněním. Odpovědnost za řádný průběh jakékoliv činnosti s odpadem související (nakládání s odpady) nese původce, respektive oprávněná osoba, která odpad při dodržení podmínek stanovených zákonem a prováděcími předpisy převzala. Odpady, které původce nemůže sám využít nebo odstranit v souladu se zákonem č. 185/2001 Sb. a prováděcími právními předpisy, je povinen převést do vlastnictví pouze osobě oprávněné k jejich převzetí podle § 12 odst. 3, a to buď přímo, nebo prostřednictvím k tomu zřízené právnické osoby. Původce odpadů je odpovědný za nakládání s odpady do doby jejich převedení do vlastnictví této oprávněné osoby a do té doby musí být z jeho strany zajištěno: • třídění odpadů podle jednotlivých druhů a kategorií (zabránit mísení) • řádné uložení odpadů, jejich zabezpečení před znehodnocením (např. deštěm), únikem (vylití, rozsypání) či odcizením. Provozovatel je povinen vést evidenci odpadů. Odpadový materiál, který má nebo může mít nebezpečné vlastnosti (N) bude shromažďován odděleně do zvlášť k tomu určených nádob z nepropustných materiálů, chráněných proti dešti ve smyslu vyhlášky MŽP č. 383/2001 Sb. o podrobnostech s nakládání s odpady. S nebezpečnými odpady může dodavatel stavby nakládat pouze se souhlasem věcně a místně příslušného orgánu. Balení a označování nebezpečných odpadů se řídí přiměřeně zvláštními právními předpisy (např. zákon č. 356/2003 Sb.). Původce odpadu je povinen zajistit, aby nebezpečné odpady byly označeny grafickým symbolem dle zákona o chemických látkách nebo aby byly označeny nápisem „nebezpečný odpad“ pokud se jedná o jiné nebezpečné odpady. Pro každý nebezpečný odpad bude zpracován identifikační list, který bude připevněn buď na nádobu s tímto odpadem nebo jím bude vybaveno místo nakládání s nebezpečným odpadem. Z hlediska potenciálního vzniku odpadů podobných komunálním odpadům (ve smyslu ustanovení § 2 odst. 2 a 3 vyhlášky č. 381/2001 Sb.) upozorňujeme na ustanovení § 17 odst. 5) zákona č. 185/2001 Sb., které umožňuje původcům takovýchto odpadů na základě smlouvy s obcí využít systému zavedeného obcí pro nakládání s komunálním odpadem. Toto ustanovení má zejména vliv na možnost třídění a shromažďování komunálních odpadů, které by bylo shodné se systémem stanoveným obcí. Smlouva musí být písemná a musí obsahovat vždy výši sjednané ceny za tuto službu. Pokud se původce produkující výše zmíněný odpad nezapojí do systému zavedeného obcí pro nakládání s komunálními odpady, vytřídí z odpadu jeho nebezpečné a využitelné složky (druhy odpadů z podskupiny odpadu 20 01) a zbylou směs nevyužitelných druhů odpadů kategorie ostatní odpad zařadí pro účely odstranění pod katalogové číslo samostatného druhu odpadu 20 03 01 Směsný komunální odpad.


23


Odpady vznikající v rámci výstavby a provozu záměru: Po dobu výstavby budou vznikat odpady při zemních pracích, při realizaci objektů stavby, odpady z provozu stavebních strojů a různé odpady vázané na provoz zařízení stavenišť. Z hlediska zatřídění odpadů do kategorií se jedná o odpady ostatní (O) a odpady nebezpečné (N). Investor a zhotovitel stavby jsou povinni zajistit odstraňování odpadů v souladu se zákonem č. 185/2001 Sb. o odpadech v platném znění a souvisejícími předpisy. Spektrum a množství odpadů produkovaných v průběhu výstavby nelze v daném stupni přípravy stavby přesně stanovit, bude předmětem evidence o odpadech a způsobech nakládání s nimi, kterou je původce (zhotovitel stavby) povinen vést (viz § 16 „Povinnosti původců odpadů“ zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech v platném znění). Po dobu realizace Sportovního centra Pískovna je předpokládán vznik následujících odpadů: Kód druhu odpadu

Název druhu odpadu

Kategorie

08 01 11

Odpadní barvy a laky obsahující organická rozpouštědla

N

13 01 10

Nechlorované hydraulické minerální oleje

N

17 04 05 17 04 11 17 05 04

Nechlorované minerální motorové, převodové a mazací oleje Papírové a lepenkové obaly Plastové obaly Směsné obaly Čistící tkaniny a ochranné oděvy znečištěné nebezpečnými látkami Beton Dřevo Plasty Asfaltové směsi (likvidace asfaltu ze staré lávky a cest) Železo a ocel Kabely neuvedené pod č. 17 04 10 Zemina a kamení neuvedené pod č. 17 05 03

17 05 06

Vytěžená hlušina neuvedená pod číslem 17 05 05

13 02 05 15 01 01 15 01 02 15 01 06 15 02 02 17 01 01 17 02 01 17 02 03 17 03 01

17 06 04 20 03 03 20 03 01

Izolační materiály neuvedené pod čísly 17 06 01 a 17 06 03 Uliční smetky Směsný komunální odpad

N O O O N O O O N O O O O

Doporučené nakládání s odpadem Spalovna nebezpečných odpadů Recyklace, příp. spalovna nebezpečných odpadů Recyklace, příp. spalovna nebezpečných odpadů Druhotná surovina Recyklace Skládka Spalovna nebezpečných odpadů Recyklace Druhotná surovina Recyklace Recyklace příp. skládka nebezpečných odpadů Druhotná surovina Druhotná surovina Využití na stavbě, skládka Využití na stavbách, skládka

O

Skládka

O O

Skládka Skládka

Odpady budou vznikat v místech zařízení staveniště při údržbě a opravách strojů, při přepravě materiálů na staveniště, při skladování a vydávání materiálů a budou vznikat i odpady v sociálním zázemí stavby. Nakládání s těmito odpady bude řešeno dodavatelskou firmou.


24


Dále bude nutné specifikovat způsob shromažďování, třídění, skladování, přepravy, využití či nezávadného odstraňování odpadů. Konkretizovat prostor pro shromažďování odpadů, nádoby pro jejich ukládání a prostředky pro přepravu. V rámci kolaudačního řízení musí zhotovitel doložit příslušnému orgánu státní správy specifikaci druhů a množství odpadů vzniklých v procesu výstavby včetně způsobu jejich odstranění. Množství některých odpadů vzniklých při stavebních pracích zatím nelze specifikovat, v řadě případů bude toto množství známo až po konkrétní nabídce dodavatelské firmy. Většina odpadů bude odvezena na skládku, výkopová zemina bude použita pro terénní úpravy v rámci stavby, recyklovatelné odpady budou předány sběrným surovinám (železný šrot, papír, lepenka atd.). Případné odpady kategorie N je nutno ukládat do zvláště určených kontejnerů a odstraňovat je smluvně zajištěnou oprávněnou firmou. Za provozu Sportovního centra Pískovna se předpokládá vznik následujících odpadů: Katalogové číslo

Název

Kategorie

15 01 01 15 01 02 15 01 06

Papírové a lepenkové obaly Plastové obaly Směsné obaly

O O O

17 03 01

Asfaltové směsi

N

17 04 05 20 03 01 20 03 03

Žel. šrot Směsný komunální odpad Odpady komunální a jim pod. – uliční smetky

O O O

Dopor. naklád. s odpadem skládka skládka skládka Recyklace příp. skládka nebezpečných odpadů skládka skládka skládka

Odhad druhové skladby odpadů vychází z obecně platných zvyklostí a ze zkušeností ze stávajícího provozu. Množství odpadů na tomto stupni přípravy projektu nebylo určeno. Odpady budou odstraňovány v souladu s platnou legislativou. Část odpadů je recyklovatelná, zbývající odpady budou zneškodňovány předepsaným způsobem. Navržené způsoby nakládání s odpady je třeba doložit předběžnými souhlasy provozovatelů zařízení (skládky, spalovny, specializované firmy) s odběrem odpadů k likvidaci. Rizika havárií vzhledem k navrženému použití látek a technologií: Při provádění stavby nelze vyloučit možnost poruchy stavebních strojů, či obslužných dopravních prostředků, spojené s únikem ropných látek (oleje, nafta). Pro tento účel jsou na soupravě k dispozici prostředky pro odstraňování případných úniků (sorpční materiál, koště, lopata, krumpáč, PVC pytle).

OSTATNÍ VÝSTUPY:

Hluk: Nejvyšší přípustné hodnoty hluku ve venkovním prostoru jsou určeny nařízením vlády č. 148/2006 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací. Tímto nařízením se stanoví Oznámení o posouzení vlivů na ŽP

25


nepřekročitelné hygienické imisní limity hluku v chráněném venkovním prostoru staveb a chráněném venkovním prostoru. Hygienický limit v ekvivalentní hladině akustického tlaku A, s výjimkou hluku z leteckého provozu a vysokoenergetického impulsního hluku, se stanoví součtem základní hladiny akustického tlaku A LAeq,T se rovná 50 dB a korekcí přihlížejících ke druhu chráněného venkovnímu prostoru a chráněnému venkovnímu prostoru staveb. Korekce podle přílohy č. 3 k nařízení vlády č. 148/2006 Sb. pro stanovení nejvyšších přípustných hodnot hluku v chráněném venkovním prostoru a v chráněných venkovních prostorech staveb Korekce [dB]

Druh chráněného prostoru Chráněný venkovní prostor staveb lůžkových zdravotnických zařízení včetně lázní Chráněný venkovní prostor lůžkových zdravotnických zařízení včetně lázní Chráněný venkovní prostor ostatních staveb a chráněný ostatní venkovní prostor Korekce uvedené v tabulce se nesčítají.

1)

2)

3)

4)

-5

0

+5

+15

0

0

+5

+15

0

+5

+10

+20

Pro noční dobu se pro chráněný venkovní prostor staveb přičítá další korekce -10 dB, s výjimkou hluku z dopravy na železničních drahách, kde se použije korekce -5 dB. Vysvětlivky: 1)

Použije se pro hluk z veřejné produkce hudby, hluk z provozoven služeb a dalších zdrojů hluku, s výjimkou letišť, pozemních komunikací, nejde-li o účelové komunikace, a dále s výjimkou drah, nejdeli o železniční stanice zajišťující vlakotvorné práce, zejména rozřaďování a sestavu nákladních vlaků, prohlídku vlaků a opravy vozů. 2)

Použije se pro hluk z dopravy na pozemních komunikacích, s výjimkou účelových komunikací, a drahách. 3)

Použije se pro hluk z dopravy na hlavních pozemních komunikacích v území, kde hluk z dopravy na těchto komunikacích je převažující nad hlukem z dopravy na ostatních pozemních komunikacích. Použije se pro hluk z dopravy na dráhách v ochranném pásmu dráhy. 4)

Použije se v případě staré hlukové zátěže z dopravy na pozemních komunikacích a drahách, kdy starou hlukovou zátěží se rozumí stav hlučnosti působený dopravou na pozemních komunikacích a drahách, který v chráněných venkovních prostorech staveb a v chráněném venkovním prostoru vznikl do 31. prosince 2000. Tato korekce zůstává zachována i po položení nového povrchu vozovky, výměně kolejového svršku, popřípadě rozšíření vozovek při zachování směrového nebo výškového vedení pozemní komunikace nebo dráhy, při které nesmí dojít ke zhoršení stávající hlučnosti v chráněném venkovním prostoru staveb a v chráněném venkovním prostoru a pro krátkodobé objízdné trasy. -

Hlavní komunikace jsou dálnice, silnice I. a II. třídy a místní komunikace I. a II. třídy.


26


-

-

-

Nejvyšší přípustnou hodnotou se rozumí zdravotně zdůvodněná hodnota stanovená pro místa pobytu osob z hlediska ochrany jejich zdraví před nepříznivým účinkem hluku nebo vibrací. Stavbami pro bydlení se rozumí stavby, které slouží byť i jen zčásti k bydlení. Stavbami občanského vybavení stavby určené pro využívání veřejnosti pro zdravotní, sociální nebo veterinární péči, přechodné ubytování, školní nebo předškolní výchovu, vědu a výzkum, kulturu, sport, služby, obchod, veřejné stravování. Venkovním prostorem se rozumí prostor do vzdálenosti 2 m od stavby pro bydlení nebo stavby občanského vybavení a prostor, který je užíván k rekreaci, sportu, léčení, zájmové a jiné činnosti, s výjimkou komunikací a prostor vymezených jako venkovní pracoviště.

Hluk při výstavbě: Hlukové emise šířené do nejbližšího okolí místa realizace projektu Sportovního centra Pískovna během výstavby, lze jen těžko přesně stanovit vzhledem k velké různorodosti jednotlivých zdrojů hluku v jednotlivých fázích realizace a víceméně neznámým parametrům stavebních mechanismů, které budou použity. Zvýšené množství hlukových emisí je nutno očekávat zejména na počátku stavebních prací při skrývce zeminy a při jejím odvozu, případně při demolicích a navážení stavebního materiálu. Hladina hluku se bude měnit v závislosti na nasazení stavebních mechanismů, jejich současném provozu a místě jejich působení. Zdroje hluku Nákladní automobily Autojeřáb Rýpadlo Buldozer Kompresor + sbíječka Svářecí agregát Rozbrušovačka

Předpokládaná hladina hluku LAekv dB /A/ 80 – 90 80 – 85 85 – 90 85 – 95 90 – 100 75 – 80 90 – 108

Hluk při provozu Sportovního centra Pískovna: Při provozu záměru bude hlavním zdrojem hlukové zátěže území automobilová doprava. Pro potřeby tohoto oznámení byla zpracována hluková studie – Ing. Calábková 05/2009, která je doložena v přílohové části tohoto oznámení. Ze studie zde uvádíme ze závěru: Hluk z dopravy se jeví jako jeden z nejvýznamnějších zdrojů hluku, který na rozdíl od stacionárních zdrojů působí v širokém pásu v okolí komunikací a v prostoru křižovatek dochází ke kumulaci jeho účinků. Významnou roli sehrává vysoký podíl nákladní dopravy a špatný technický stav používaného vozového parku. Nemalou měrou se podílí na zhoršování hlukové situace špatný technický stav vozovek a malá propustnost dopravních uzlů. U výpočtových bodů 1 a 4 je překročena přípustná ekvivalentní hladina akustického tlaku v chráněném venkovním prostoru staveb a chráněném venkovním prostoru. Toto překročení ovšem není způsobené realizací areálu Strachov park, ale dlouhodobým zatížením vysokou intenzitou silniční dopravy na stáv. komunikaci (srovnání stávajícího a výhledového stavu). Oznámení o posouzení vlivů na ŽP

27


Ostatní výpočtové body splňují přípustné hodnoty ekvivalentní hladina akustického tlaku v chráněném venkovním prostoru staveb a chráněném venkovním prostoru. Na základě dostupných informací z obce Veltrusy - v návrhu nového územního plánu je zapracován protihlukový val, který by měl být realizován podél komunikace II/608. Realizací protihlukového svalu se předpokládá výrazné zlepšení hladin hluku u nejbližší obytné zástavby obce Veltrusy. (pozn. k datu zpracování hlukové studie nejsou k dispozici podrobnější informace o příprav ě protihluk. valu) Doporučení zpracovatele hlukové studie: V dalším stupni projektové dokumentace, po upřesnění velikosti, množství prvků, velikosti U ramp, atd. ve skate parku aktualizovat hlukovou studii dle skutečného navrženého stavu provozu skate parku. Popř. po uvedení skate parku do provozu provést kontrolní měření hluku.

Vibrace: Případným zdrojem vibrací, které mohou narušovat faktor pohody, případně ovlivňovat statiku budov, je činnost těžkých stavebních strojů, použití speciálních technologií a provoz těžkých nákladních vozidel. Výraznější projev vibrací lze obecně očekávat do vzdálenosti řádově jednotek metrů. Dopad na okolní obytnou zástavbu, která se nachází v dostatečné vzdálenosti od zamýšleného místa realizace sportovního centra, v období výstavby bude zanedbatelný. Při jízdě silničních vozidel vznikají tzv. dopravní otřesy. Jejich velikost a charakter je v první řadě určen hmotou samotného vozidla, kvalitou jeho odpružení, jeho rychlostí a zrychlením, kvalitou povrchu a druhem konstrukce vozovky. Nemalý vliv mají také geologické poměry v daném místě. Dopravní otřesy se šíří podložím a působí na budovy v blízkém okolí silniční komunikace. Tyto seismické účinky se projevují maximálně do vzdálenosti několika metrů od místa, kde vznikají.

Radioaktivní a elektromagnetické záření: Na nově budovaných plochách a objektech nebudou provozovány žádné trvalé zdroje ionizujícího záření ve smyslu zákona č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizující záření (atomový zákon). Výstavbou ani provozem Sportovního centra Pískovna nebudou emitována radioaktivní nebo elektromagnetická záření v úrovních, které by mohly mít zjistitelný negativní dopad na jednotlivé složky prostředí pro život. Rovněž nebudou používány materiály, které jsou zdrojem radioaktivního záření.


28


C. ÚDAJE O STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V DOTČENÉM ÚZEMÍ

Pro zpracování této kapitoly byly informace čerpány z následujících pramenů: webových stránek organizací – Český geologický ústav, Český hydrometeorologický ústav, Katastrální úřad, Ministerstvo životního prostředí mapových serverů – Hydroekologický informační systém, Výzkumný ústav vodohospodářský T.G.M., Česká geologická služba, Ústav pro hospodářskou úpravu lesů, Portál životního prostředí větrná růžice ČHMÚ projekt NATURA 2000 informace Státní Báňské správy databáze NIS Praha (Geofond) a další…

C.I

VÝČET NEJZÁVAŽNĚJŠÍCH ENVIRONMENT. CHARAKTERISTIK DOTČENÉHO ÚZEMÍ

Všeobecně: První zmínka o Veltrusích se vztahuje k roku 1052, ale až informaci z roku 1226 lze považovat za spolehlivou. Jednalo se o privilegium Přemysla Otakara I, určené klášteru v Doksanech. Až do roku 1410 náleží ves církvi. Pozdější majitelé se na zdejších panstvích velice rychle střídali, mnohdy byl vývoj dosti nejasný. Od 17 století patří zdejší pozemky včetně Veltruského zámku rodu Chotků. Ti je pak vlastnili až do roku 1945. V roce 1754 proběhla ve Veltrusích první průmyslová výstava, které se zůčastnila i císařovna Marie Terezie. V roce 1899 byly Veltrusy povýšeny na městys, od roku 1926 jsou Veltrusy městem, ale v následujících letech opět o toto privilegium přišly. Až v roce 1994 byly Veltrusy definitivně povýšeny na město. ¨ Veltrusy, jsou menším městečkem se zhruba 1.600 obyvateli. Leží na pravém břehu Vltavy přibližně 25km severně od Prahy. Dominantou Veltrus je barokní zámek spolu s rozlehlým parkem, který je zvláště v jarních a letních měsících vyhledávaným turistickým cílem.


29


Dosavadní využívání území a priority jeho trvale udržitelného využití: Umístění záměru je dáno situováním stávajících rekultivovaných pozemků ve vlastnictví oznamovatele v návaznosti na celkovou koncepci Sportovně rekreačního areálu Strachov park. Pozemky pro navrhovaný areál – Sportovní centrum „Pískovna“ jsou v současné době využívány pro ukládání inertního odpadu (dle rozhodnutí KÚ Středočeského kraje 11504/03-OD42391/03/OŽP-Tu) v prostoru těžebny štěrkopísku. Součástí platného rozhodnutí o využití území (MÚ Veltrusy č.j. Výst. 715/03) je provedení rekultivace a vrácení pozemku do zemědělského půdního fondu. V bezprostředním sousedství Pískovny se nachází dvě skládky nebezpečného odpadu ve vlastnictví společností Kaučuk, Unipetrol. Tyto skládky nebudou stavbou Sportovního centra Pískovna dotčeny. Záměr rekultivace pískovny je v souladu s platným územním plánem města Veltrusy, v nezastavitelném stabilizovaném produkčním území 54 Na zájezdě, které je definováno jako lokalita vhodná pro parkové úpravy, které zlepší prostředí mezi městem a továrnou. V rámci navrhovaného řešení jsou i parkoviště, technické zázemí a občanská vybavenost, které se nacházejí na území navržené pro změnu jako pokračování plochy občanské vybavenosti. Tato navržená změna vychází ze současného územního plánu Kralupy nad Vltavou.

Schopnost přírodního prostředí snášet zátěž: Projekt společnosti GES-T s.r.o. „Strachov park – Sportovní centrum „Pískovna“ se stane součástí Sportovně rekreačního areálu Strachov park (po celkové rekultivaci území o rozloze přes 180 ha), který propojí obytnou zónu Lobeček v Kralupech nad Vltavou s centrem města Veltrusy – náměstím A. Dvořáka. celý záměr není předmětem tohoto oznámení (pouze sportovní areál Pískovna). Dle SWOT analýzy (zpracovaný strategický rozvojový dokument území) přinese ekologický (návrh z ekologických materiálů, energie z obnovitelných zdrojů, použití prvků bioarchitektury) sportovní areál Pískovna, který bude jedním z největších areálů tohoto typu v České republice, trvale udržitelný rozvoj celému mikroregionu a umožní další rozvoj celého území Strachov parku. Stavba nebude přispívat ke kumulaci negativních vlivů na jednotlivé složky životního prostředí s případnými dalšími rozvojovými záměry v zájmové oblasti. Veškeré rozvojové aktivity v zájmovém území budou řešeny územně plánovací dokumentací. Území nebude realizací záměru zatíženo nad přípustnou mez, vlivy na jednotlivé složky životního prostředí budou nevýznamné.

Území historického, kulturního nebo archeologického významu: Do řešeného území zasahuje ochranné pásmo NKP zámku Veltrusy. Oznamovatel pro potřeby realizace záměru musí zajistit závazné stanovisko správního orgánu státní památkové péče. V místě záměru se nenachází území historického, kulturního nebo archeologického významu. Cca 2 km severně začíná hranice Veltruského parku, který je prohlášen národní kulturní památkou, z dalších kulturních památek v obci Veltrusy jmenujeme kostel narození sv. Jana Křtitele, pohřební


30


kaple svatého Kříže, venkovské usedlosti č.p. 36 a 173. Vyjmenované památky leží více než 1 km od záměru a zcela mimo provoz a dosah vlivu sportovního centra.

Staré ekologické zátěže: Staré ekologické zátěže můžeme rozdělit do dvou skupin. Do první skupiny můžeme zařadit ty zátěže, které vznikají primárně činností člověka, jako jsou např. pozůstatky materiálů, černé skládky, opuštěné výrobní areály a plochy, kde mohlo v době provozu dojít ke kontaminaci nebezpečnými látkami apod. Do druhé skupiny starých ekologických zátěží můžeme zařadit zátěže, které vznikají sekundární činností člověka, tedy následně jako druhotný jev antropogenní činnosti. Do této skupiny patří např. poddolovaná území, sesuvná území, území ovlivněná větrnou a vodní erozí atd. Tento typ zátěže se na posuzovaném území nenachází. Z dostupných podkladů a materiálů předpokládáme, že v prostoru výstavby Sportovního centra Pískovna se nenachází zeminy kontaminované cizorodými látkami.

C.II

CHARAKTERISTIKA STAVU SLOŽEK ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V DOTČENÉM ÚZEMÍ

KLIMA:

Podnebí zájmové oblasti je v podstatě dáno polohou v mírném klimatickém pásu na rozmezí oblasti s oceánským a kontinentálním klimatem a má nevyhraněný charakter. To se projevuje hlavně střídáním period teplých a studených, suchých a vlhkých během roku i v delších časových obdobích. Výskyt enormních extrémů není příliš častý ani pravidelný. Dle dat z publikace Atlas podnebí Česka (ČHMÚ1, 2007) má zájmové území v katastru obce Veltrusy následující klimatické charakteristiky: •

průměrná roční teplota vzduchu: 9 – 10 °C

•

průměrný roční počet letních dní: 40 – 50

•

průměrný roční počet dní bez mrazu: 260 – 280

•

průměrný roční počet mrazových dní: 80 - 100

•

průměrný roční úhrn srážek: 450 – 500 mm

•

průměrný úhrn srážek v letním půlroce: 300 – 325 mm

•

průměrná roční maxima denních úhrnů srážek: < 35 mm

1

Český hydrometeorologický ústav


31


•

průměrná roční maxima dvoudenních úhrnů srážek: 40-45 mm

•

průměrná roční maxima třídenních úhrnů srážek: 50-60 mm

•

jednodenní absolutní maxima srážek: 81-100 mm

•

průměrný sezónní počet dnů se sněžením: < 50 dní

•

průměr sezónních úhrnů výšky nového sněhu: < 40 cm

•

průměrné datum prvního sněžení: 10.11. – 20.11.

•

průměrné datum posledního sněžení: 31.3. – 10.4.

•

průměrný sezónní počet dní se sněhovou pokrývkou: 30 - 40 dní

•

průměrný roční úhrn globálního záření: 3700 – 3800 MJ.m-2

•

průměrný roční počet jasných dní: 40 – 50 dní

•

průměrný roční počet zamračených dní: 140 – 150 dní

•

průměrná roční rychlost větru: 3 – 4 m.s-1

•

průměrný roční počet dní s bouřkou: 21-24 dní

•

průměrný roční počet dní s kroupami: 1,5 – 2,0 dny

•

průměrný roční počet dní s mlhou: < 60 dní

•

průměrná roční relativní vlhkost vzduchu: 75 - 80 %

•

průměrný roční tlak vodní páry: 9,0 - 9,5 hPa

•

průměrný roční sytostní doplněk: 4,0 - 4,5 hPa

•

průměrná roční vláhová bilance: < - 200 mm

GEOFAKTORY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ:

Geomorfologie, geologie: Nadmořská výška lokality výstavby sportovního centra se pohybuje okolo 170 m n.m. Reliéf okolí tvoří zarovnaný povrch nivy Vltavy, který je ve srovnání s původním terénem místy značně pozměněn těžbou kvartérních sedimentů. Dle zeměpisného lexikonu ČSR je zájmové území součástí geomorfologického celku Středolabská tabule, podcelku Mělnická kotlina, okrsku Lužecká kotlina. Lužecká kotlina je erozně denudační sníženina v širší oblasti soutoku Vltavy s Labem a při nejdolnější Vltavě. Je tvořená spodnoturonskými slínovci a jílovci, středoturonskými písčitými slínovci, méně cenomanskými pískovci a karbonskými sedimentárními horninami, většinou s pokryvy čtvrtohorních říčních teras, vzácněji denudačním reliéfem zarovnaného slínovcového povrchu v jižní části Z regionálně geologického hlediska náleží horniny v zájmové oblasti k jižní okrajové části České křídové tabule. Záměr je umístěn v prostoru vytěžené štěrkovny. Křídové sedimenty jsou překryty


32


pleistocenními fluviálními písky a písčitými štěrky, které dosahují v okolí mocnosti až 15 m. Jedná se o starovltavskou terasu mindelského stáří. V zájmovém území jsou však štěrkopísky z části odtěženy a zbytková poloha je překryta různorodými hlinitými a štěrkovitými navážkami z výkopových a stavebních prací. Povrch rekultivační vrstvy bude teprve utvořen v rámci předmětného projektu, a bude tvořen ornicí. Z genetického hlediska byly v zájmovém prostoru vyčleněny následující skupiny zemin a hornin: • navážky • fluviální sedimenty • eluvium slínovců • spodnoturonské slínité sedimenty Poddolovaná a sesuvná území: V místě realizace záměru nejsou registrována sesuvná a poddolovaná území.

VODA A VODNÍ HOSPODÁŘSTVÍ:

Povrchové vody: Řeka Vltava ve své dolní části toku pod Prahou patří mezi silně znečištěné povrchové toky. Průtok je částečně stabilizován vodními zdržemi nad Prahou, Q355 je 45,68 m3/s. Hydrologicky území patří do širšího povodí Vltavy od Rokytky po ústí (č.pov. 1-12-02). Na sever od předmětné lokality výstavby sportovního parku leží významná vodohospodářská oblast – CHOPAV2 Severočeská křída. Toto území je však vzdáleno více než 10 km a realizací záměru nebude nijak dotčeno. Veškeré úpravy realizované v rámci projektu, jsou realizovány nad hladinou podzemní vody (s výjimkou vodních prvků).

Ochranná pásma vod: V zájmovém území nebyla zjištěna ochranná pásma vodních zdrojů.

FAUNA A FLÓRA:

Fauna: Původní ani přírodě blízká stanoviště se v území nenachází. Na většině zkoumané plochy jsou přítomna silně odpřírodněná stanoviště typu orná půda a čerstvě rekultivované pozemky, na kterých dosud neprobíhá spontánní ani řízená sukcese. Vegetace je zde tvořena buď směsí pěstovaných plodin a plevelů (ruderální a nitrofilní druhy) nebo zde vegetace úplně chybí. Keřové a stromové patro zde 2

Chráněná oblast přirozené akumulace vod


33


logicky není přítomno, popřípadě je omezeno na solitérní jedince dřevin. Zoocenózy jsou tvořeny strukturně jednoduchými a druhově chudými společenstvy. Obratlovci (ptáci a menší druhy savců) plochy využívají pouze jako dočasná stanoviště s omezenou potravní nabídkou. Periodicky se opakující disturbance v podobě orby a rekultivačních prací neumožňují utváření stabilnějších biotopů a na ně vázaných společenstev. Za přírodě bližší typ stanovišť lze považovat pozemky zahrad a také liniové výsadby dřevin podél cest a toků (Vltava). Zahrady zde paradoxně slouží jako refugium řadě živočichů – hmyzu, ptákům i savcům. Důvodem je vysoké zastoupení rozptýlené zeleně a relativní dostatek úkrytů. Zvláště živočichy využívanými jsou v tomto ohledu zahrady zpustlé a neudržované. Na dřevinnou vegetaci zahrad a doprovodných dřevin podél cest je hnízdně vázaná řada ptáků. Jedná se však výhradně o běžné druhy kulturní krajiny

Flóra: Podle Regionálního fytogeografického členění spadá zájmové území do Českého termofytika. Fytogeografické členění: Oblast:

Termofytikum

Obvod:

České termofytikum

Okres:

Dolní Povltaví

Z biogeografického hlediska (Culek, 1996, 2003) leží zájmové území v Řipském bioregionu (1.2). Tento bioregion je tvořen nížinnou tabulí na severozápadě středních Čech, zabírá převážnou část Dolnooharské tabule a západní část Pražské plošiny, má protáhlý tvar ve směru SZ-JV a plochu 1585 km2. Typickým rysem jsou opukové plošiny s teplomilnými, řidčeji i acidofilními doubravami. Plošiny jsou rozřezané středně hlubokými údolími až na skalní podloží, na jejichž svazích se předpokládají subxerofilní doubravy až skalní stepi, na svazích dubohabřiny a na dně liniově luhy. Území patří k nejstarším sídelním oblastem u nás. Osídlení je velmi staré, souvislé od neolitu. Bioregion byl již v prehistorické době odlesněn na většině plochy, dnes jsou lesy velmi omezené. Přirozené lesní porosty jsou často nahrazeny druhotnými akátinami, na píscích kulturními bory. V bezlesí převládají agrikultury, louky jsou dnes jen ojedinělé, travinobylinné porosty jsou častější pouze na prudších svazích. Potenciální přirozená vegetace: Podle Mapy potenciální přirozené vegetace České republiky (Neuhauslová, Moravec 1997) se předmětná lokalita nachází na hranici dvou rekonstruovaných jednotek. Část dále od toku Vltavy pokrývaly většinou dubohabřiny - především Černýšová dubohabřina (Melampyro-nemorosi Carpinetum). Území blíže toku je pak určeno jednotkou Jilmová doubrava - Querco-Ulmetum.


34


Mapa umístění lokality vzhledem k vymezeným jednotkám potenciální přirozené vegetace:

Černýšová dubohabřina (Melampyro-nemorosi Carpinetum) je v potenciálním přirozeném stavu tvořena stinnými dubohabřinami s dominantním dubem zimním (Quercus petraea) a habrem (Carpinus betulus), s častou příměsí lípy (Tilia cordata, T. platyphyllos), dubu letního (Quercus robur, a stanocvištně náročnějších listnáčů )jasan – Fraxinus excelsior, klen – Acer pseudoplatanus, mléč – A. platanoides, třešeň – cerasus avium)Dobře vyvinuté keřové patro tvořené mezofilními druhy opadavých listnatých lesů nalezneme pouze v prosvětlených porostech. Společenstvo je klimaxem na velké části území ČR. Jilmová doubrava – Querco-Ulmetum tvoří zpravidla třípatrové fytocenózy s dominantním dubem letním (Quercus robur) nebo jasanem (Fraxinus excelsior) ve stromovém patru. Jasan bývá často hospodářsky slně preferován. Podíl jilmů poslední dobou malý díky gerafioze. Častou příměs tvoří lípa srdčitá (Tilia cordata), ve vlhčí variantě též olše lepkavá (Alnus glutionosa) a další typické dřeviny měkkého luhu, v sušší variantě habr (Carpinus betulus), případně javor Babyka (Acer campestre). Druhově bohaté bývá keřové patro. Je typickým společenstvem česého termofytika. Zhodnocení stavu současné vegetace: Na lokalitě byl proveden základní botanický průzkum pozdně jarního aspektu. Pro potřeby projektu byl též zpracován podrobný dendrologický průzkum. Lokalitu tvoří v zásadě 3 typy vegetace: 1) Orná půda z agrocenózami monokulturních výsevů obilovin a segetálními druhy 2) Degradovaná antropogenní stanoviště těžby štěrkopísku s ruderální vegetací 3) Společenstva silně pozměněná zahrádkářské osady a návazné doprovodné zeleně Při terénním průzkumu, který byl proveden v měsících květnu a červnu 2008, byl kladen především důraz na zachycení druhové skladby bylinného patra přítomných společenstev. Druhovým složením dřevinného patra se zabýval samostatný průzkum – Dendrologický průzkum (Ing. Krejčiřík, Oznámení o posouzení vlivů na ŽP

35


Lednice n. M. červen 2008) V rámci celé plochy řešeného území byly vytipovány 3 rozdílné plochy různých fytocenóz (viz výše), a na nich proveden průzkum druhového zastoupení. Při průzkumu byly hledány především druhy význačné, případně ohrožené či zvláště chráněné. Botanický průzkum: Seznam pozorovaných druhů na všech třech typech fytocenóz: Agrostis capillaris L. - psineček tenký Achillea millefolium L. agg. - řebříček obecný Arctium lappa L. - lopuch větší Arctium tomentosum Mill. - lopuch plstnatý Arrhenatherum elatius (L.)J.Presl et C.Presl - ovsík vyvýšený Artemisia vulgaris L. - pelyněk černobýl Atriplex patula L. - lebeda rozkladitá Calamagrostis epigeios (L.)Roth - třtina křovištní Carduus acanthoides L. - bodlák obecný Cerastium arvense L. - rožec rolní Cichorium intybus L. - čekanka obecná Cirsium arvense (L.)Scop. - pcháč rolní Cirsium vulgare (Savi)Ten. - pcháč obecný Consolida regalis S.F.Gray - ostrožka stračka Convolvulus arvensis L. - svlačec rolní Conyza canadensis (L.)Cronquist - turanka kanadská Dactylis glomerata L. - srha laločnatá Daucus carota L. - mrkev obecná Echium vulgare L. - hadinec obecný Elytrigia repens (L.)Nevsky - pýr plazivý Erigeron annuus (L.)Pers.agg. - turan(hvězdník) roční Erysimum durum J.Presl et C.Presl - trýzel tvrdý Euphorbia cyparissias L. - pryšec chvojka Galium aparine L. - svízel přítula Galium verum L. s.str. - svízel syřišťový Hieracium pilosella L. - jestřábník chlupáček Hieracium sabaudum L. - jestřábník savojský Hypericum perforatum L. - třezalka tečkovaná Hypochoeris radicata L. - prasetník kořenatý Chenopodium album L. - merlík bílý Lactuca serriola L. - locika kompasová Linaria vulgaris Mill. - lnice květel Lolium perenne L. - jílek vytrvalý Papaver rhoeas L. – mák vlčí Plantago lanceolata L. - jitrocel kopinatý Poa angustifolia L. - lipnice úzkolistá Poa pratensis L. - lipnice luční Potentilla argentea L. - mochna stříbrná Rumex acetosella L. agg. - šťovík menší Rumex obtusifolius L. - šťovík tupolistý Rumex thyrsiflorus Fingerh. - šťovík kytkokvětý Oznámení o posouzení vlivů na ŽP

36


Senecio sp. - starček Solidago canadensis L. - celík kanadský Tanacetum vulgare L. - vratič obecný Taraxacum sect.Ruderalia Kirschner,H.Ollgaard et Štěpánek - smetanka lékařská Tragopogon dubius Scop. - kozí brada pochybná Trifolium arvense L. - jetel rolní Tripleurospermum inodorum (L.)Schultz-Bip. - heřmánek nevonný Tussilago farfara Urtica dioica L. - kopřiva dvoudomá Verbascum phlomoides L. - divizna sápovitá Verbascum thapsus – divizna malokvětá Verronica chamaedrys – rozrazil rezekvítek Dendrologický průzkum: V rámci dendrologického průzkumu byly v lokalitě pozorovány následující druhy dřevin: Acer platanoides Betula pendula Fraxinus excelsior Juglans regia Larix decidua Lonicera tatarica Malus domestica Picea pungens Populus sp. Prunus avium Prunus cerasifera Prunus sp. Prunus spinosa Quercus robur Ribes nigrum Robinia pseudoacacia Rosa canina Rosa sp. Salix alba Sambucus nigra Swida alba Swida sanguinea Symphoricarpus Syringa vulgaris V území se nachází 246 evidovaných stromů a pomístné skupiny keřů, většinou náletového původu. Drtivá většina dřevin je ve velmi špatném pěstebním stavu. Kromě zahrádkářské kolonie, kde je pěstební stav uspokojivý. Stávající vegetace je dlouhodobě nestabilní a měla by být pěstebními zásahy stabilizována nebo odstraněna a nahrazena perspektivními výsadbami s jasným záměrem a funkcí. Z provedených průzkumů vyplývá, že Na ploše určené pro výstavbu Sportovního centra Pískovna se nevyskytují žádné chráněné druhy rostlin (ve smyslu vyhlášky k zákonu 114/1992 Sb, i dle Červeného seznamu květeny ČR). Plocha je z převážné části tvořena silně Oznámení o posouzení vlivů na ŽP

37


pozměněnými stanovišti po těžbě štěrkopísku, dodnes trvale narušovanými, s odpovídající především plevelnou vegetací ruderálního charakteru.

ZVLÁŠTĚ CHRÁNĚNÁ ÚZEMÍ, NATURA 2000, VÝZNAMNÉ KRAJINNÉ PRVKY:

Zvláště chráněná území: Zvláštní ochrana přírody vychází ze zákona 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny a navazujících vyhlášek. Zákon rozeznává velkoplošná a maloplošná chráněná území. Celkem se rozlišují dva typy „velkoplošných“ zvláště chráněných území - národní parky, chráněné krajinné oblasti a 4 typy „maloplošných“ zvláště chráněných území - národní přírodní rezervace, národní přírodní památka, přírodní rezervace a přírodní památka. Kromě těchto zvláště chráněných území, která jsou vyhlašována v lokalitách s významnými přírodními hodnotami, může být za účelem ochrany krajinného rázu s významným soustředěním estetických a přírodních hodnot zřízen orgánem ochrany přírody přírodní park. Území neleží v žádné CHKO ani jiném velkoplošném chráněném území. Nejbližším velkoplošným chráněným územím je přírodní park Dolní Povltaví. Byl vyhlášen v roce 1994 a rozkládá se na částech katastrálních území obcí Zlončice a Chvatěruby. Je to přírodně zachovalá pravobřežní část skalnatého Vltavského údolí. Posláním přírodního parku Dolní Povltaví je zachování rázu krajiny, zejména s lesostepmi a skalními stepmi, travními porosty, lesními porosty, drobnými vodními toky a charakteristickou strukturou fragmentů zemědělských kultur jako jsou meze, sady, louky a orná půda. Nedílnou součástí parku jsou vlastní tok Vltavy s vodní faunou a břehovými biotopy. Stavba nezasahuje ani neleží v těsné blízkosti žádného maloplošného chráněného území. Situaci nejbližších MCHU ukazuje přehledná mapka v Příloze P02 - ZCHU. Nejbližším takovým územím je přírodní památka (PP) Hostibejk jižně od předmětné lokality sportovního centra Pískovna. Další zvláště chráněná území jsou dále jihozápadně PP Sprašová rokle u Zeměch a východně Dřínovská stráň. Nejbližší maloplošná chráněná území řešené lokalitě: Kategorie

Název

vzdálenost vzduš. čarou.

Přírodní památka Přírodní památka Přírodní rezervace

Hostibejk Sprašová rokle u Zeměch Dřínovská stráň

2,3 km 5,2 km 5,1 km

PP Hostibejk: Tato přírodní památka je významná především z hlediska geologického. Na území Hostibejku se nachází skalní útvar, kde se vzácně propojují 3 vrstvy geologických útvarů starohory (Proterozoikum), na tento útvar navazují prvohory (Paleozoikum), které tvoří podstatnou část Hostibejku, postupem moře na pevninu vznikla svrchnokřídová vrstva druhohor. Dřínovský háj a Přírodní rezervace Dřínovská stráň: Jsou to lokality smíšeného lesa a teplomilných strání. Z obratlovců se zde vyskytují běžné druhy středočeské krajiny.


38


Situaci vztahu nejbližšího zvláště chráněného území a předmětné lokality názorně ukazuje následující mapka:

Zdroj: MŽP 2008

NATURA 2000: Natura 2000 je soustava lokalit chránících nejvíce ohrožené druhy rostlin, živočichů a přírodní stanoviště (např. rašeliniště, skalní stepi nebo horské smrčiny apod.) na území EU. Česká republika sjednotila národní ochranu přírody s právními předpisy EU z důvodu svého členství v EU. Nejdůležitějšími právními předpisy EU v oblasti ochrany přírody jsou: 1) Směrnice Rady 79/409/EHS z 2. dubna 1979 o ochraně volně žijících ptáků (zkr. směrnice o ptácích). 2) Směrnice Rady 92/43/EHS z 21. května 1992 o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (zkr. směrnice o stanovištích). Řešené území v katastrálním území obce Veltrusy přímo nezasahuje do žádného z území zařazeného do návrhu evropsky významných lokalit (lokalit navržených podle směrnice o stanovištích). Severně od předmětné lokality, avšak dostatečně vzdálena, se nachází evropsky významná lokalita CZ 02113083 Veltrusy. Lokalita se nachází na s. okraji Veltrus, 3 km s. od Kralup n. Vltavou. Jedná se o zámecký park anglického typu, s porostem v kombinaci přirozených lužních porostů, doplněných výsadbami dubů a pravidelně sečenými značně kulturními lučními plochami, dále solitéry a aleje dubů, lip a vrb. Park byl výrazně narušen povodní v roce 2002; poté následovalo masivní ošetření poškozených dřevin. Park je významným krajinným fenoménem a významnou entomologickou lokalitou, resp. refugiem xylofágních druhů - páchníka hnědého a roháče obecného.


39


Mapa nejbližších lokalit podle „směrnice o stanovištích“:

EVL Veltrusy předmětná lokalita

Území realizace sportovního centra Pískovna v extravilánu obce Veltrusy nezasahuje do území zařazeného do návrhu jako ptačí oblast chráněná v soustavě NATURA 2000 dle směrnice o ochraně volně žijících ptáků a stěhovavých druhů. Nejbližším územím je ptačí oblast „Českolipsko-Dokeské pískovce a mokřady“, vzdálená od posuzované lokality více než 30 km severovýchodním směrem. Přehledná mapka ptačích lokalit:

Významné krajinné prvky: Významné krajinné prvky (dále jen VKP) zavedl do praxe zákon o ochraně přírody a krajiny. Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v § 3 písm. b) definuje významný krajinný prvek jako ekologicky, geomorfologicky, nebo esteticky hodnotnou část krajiny, která utváří její vzhled, nebo přispívá k udržení její stability. Oznámení o posouzení vlivů na ŽP

40


Zákon dále taxativně vyjmenovává prvky, které jsou VKP vždy – tzv. „VKP ze zákona“. Jedná se o lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera, údolní nivy. Zároveň dává zákon orgánům ochrany přírody možnost určitou část krajiny za VKP prohlásit – tzv. „registrované VKP“. VKP jsou chráněny před poškozováním a snižováním jejich funkce. Ten, kdo zamýšlí zásah do VKP (zejména jeho dřevinné vegetační složky), si musí opatřit závazné stanovisko příslušného orgánu ochrany přírody. Obecně tak již v rámci projekčních prací vyplývá pro investora povinnost volit takové stavební postupy, které v maximálně možné míře ochrání dotčené VKP, popřípadě minimalizují negativní dopady spojené s realizací aktivit záměru a následným užíváním staveb. Řešené území plánované realizace Sportovního centra Pískovna se nachází na území VKP „ze zákona“ – v nivě toku Vltavy. Předmětná lokalita, tvořená z převážné části místem bývalé těžby kvartérních sedimentů, je však v místě tohoto VKP natolik pozměněna, že plánovaný zásah bude znamenat spíše posun směrem k vyšší ekologické stabilitě. V souladu se zákonem č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, bude investor muset před zpracováním dalšího stupně projektové dokumentace a před realizací akce požádat o souhlas se zásahem do VKP.

ÚSES:

Ekologická stabilita je schopnost ekosystému vyrovnat změny způsobené vnějšími činiteli a zachovávat své přirozené vlastnosti a funkce“, takto charakterizuje ekologickou stabilitu zákon o životním prostředí č. 17/1992 Sb., § 5. Značná část území našeho státu byla v minulém období destabilizována. Intenzifikace zemědělství, zejména maximalizace ploch orné půdy, včetně řady další antropogenních vlivů podstatným způsobem změnila krajinu. Byl opomenut základní princip, že člověk spolu s dalšími organismy je neoddělitelnou součástí přírody, že mezi nimi existuje přirozená vzájemná souvislost a člověk má právo přetvářet přírodu pouze v souladu s principiem „trvale udržitelného rozvoje“. Tento přístup umožní uspokojovat základní životní potřeby současných i budoucích generací tak, aby přitom nedocházelo ke snížení rozmanitosti přírody a ohrožení přirozených funkcí ekosystémů. Hlavním projevem ekologické stability je ekologická rovnováha, tj. dynamický stav ekologického systému, který se trvale udržuje jen s malým kolísáním, nebo do něhož se příroda po případné změně opět spontánně vrací. Ekologická stabilita (schopnost) i ekologická rovnováha (stav) se udržují přírodními procesy pomocí autoregulačních mechanismů, jejichž základ je ve vzájemných vazbách rostlin, živočichů a mikroorganismů, tvořící ekosystém V kulturní krajině převažují z ekologického hlediska méně stabilní a nestabilní ekosystémy, záměrně udržované pro vysokou produkci biomasy. Existenci těchto antropogenních ekosystémů umožňuje tzv. dodatková energie, tedy energie vkládaná do polí, luk, sadů a lesů ve formě agrotechnických zásahů hnojiv, pesticidů apod. Vysoké výnosy potravin a jiné produkty jsou podmíněny destabilizací ekosystémů v krajině. Krajina však nemůže být tvořena pouze vysoce stabilními ekosystémy, protože by nám neposkytovala potřebné potraviny a suroviny. Nemůže však být ani zcela destabilizovaná, protože bychom zahubili život v ní a tím ohrozili i sebe. Ke společenstvům s nejnižší ekologickou stabilitou patří polní kultury, stabilnější jsou travní porosty, především ty s převažující složkou přirozeně rostoucích druhů, a lesy s pozměněnou druhovou skladbou. K nejstabilnějším patří přírodní a přirozené lesy. Naše lesy jsou dlouhodobě ovlivněny lesním hospodářstvím. Vysokou stabilitu mají pouze ty porosty, jejichž dřevinná skladba odpovídá skladbě přirozené, tak, jak se vyvinula v závislosti na trvalých ekologických podmínkách. Nejvhodnější krajinou, která může být domovem pro člověka i jiné organizmy je harmonická kulturní krajina. V tomto typu krajiny jsou plochy člověkem destabilizovaným ekosystémů (pole, louky, pastviny, hospodářské lesy, urbanizovaná území), vyváženy plochami ekologicky stabilních přirozených Oznámení o posouzení vlivů na ŽP

41


ekosystémů (lesy s přirozenou dřevinnou skladbou, mokřady, přirozená travinná společenstva, vodní plochy s břehovými porosty). Ekologickou stabilitu však zvyšují i takové systémy, jejichž vznik a uchování je závislé na lidské činnosti (rybníky, louky a pastviny s převahou přirozeně rostoucích druhů, staré vysokokmenné sady, liniová společenstva mezí a kamenic i historické přírodní parky). Ekologicky stabilní harmonická krajina je i esteticky působivá, krásná a zdravá. Na základě srovnání přírodního (potenciálního) a současného stavu ekosystémů v krajině vymezujeme ekologicky významné segmenty, tvořící kostru ekologické stability. Trvalou existenci kostry ekologické stability je nutno zajistit legislativní ochranou jejich součástí. Nejcennější části jsou chráněny dle zákona o ochraně přírody a krajiny v kategorii zvláště chráněná území (národní přírodní rezervace, přírodní rezervace, národní přírodní památka, přírodní památka) a další významná území mohou být registrována jako významné krajinné prvky (VKP). • • • •

Ekologicky významné segmenty krajiny se podle strukturních kritérií dělí na: ekologicky významné krajinné prvky ekologicky významné krajinné celky ekologicky významné krajinné oblasti ekologicky významná liniová společenstva

Ekologicky významné segmenty krajiny v krajině, tvoří skladebné prvky Územního systému ekologické stability. Územní systém ekologické stability (dále jen ÚSES) je vymezován na základě zákona č.114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Můžeme jej charakterizovat jako vzájemně propojený soubor přirozených i pozměněných, avšak přírodě blízkých, ekosystémů. Vychází z vymezení prvků kostry ekologické stability v krajině. Prvky kostry ekologické stability v krajině, a především Ekologicky významné segmenty krajiny utvářejí v rámci ÚSES tyto skladebné prvky: - biocentra - biokoridory - interakční prvky Biocentra: Cílem je dosažení přirozené druhové skladby bioty odpovídající trvalým stanovištním podmínkám (u antropicky podmíněných ekosystémů též trvalým antropickým podmínkám). Tomuto cíli musí být podřízeny vedlejší funkce biocentra (tj. např. produkční funkce). Rušivé činnosti (jako je umisťování staveb, pobytová rekreace, intenzivní hospodaření atd.) a činnosti snižující ekologickou stabilitu jsou nepřípustné. Biokoridory: Cílem je umožnit migraci všech organismů mezi biocentry, nikoliv jejich trvalou existenci v biokoridoru. Proto jsou zde přípustné širší možnosti hospodářského využití. Za určitých podmínek může být biokoridor z části tvořen antropickými společenstvy s dostačující ekologickou stabilitou (extenzívní sady, trvalé travní porosty aj.). Možné je souběžné vedení biokoridorů s účelovými komunikacemi, rekreačními trasami atd. V nezbytných případech je podmíněně přípustné povolování liniových staveb (příčné křížení), vodohospodářských zařízení, čistíren odpadních vod atd. Ostatní změny a činnosti zhoršující ekologickou stabilitu jsou vyloučeny.


42


Podle biogeografického významu (stupeň biologické rozmanitosti, reprezentativnost a unikátnost společenstev, výskyt vzácných a ohrožených druhů a společenstev) rozlišujeme prvky ÚSES na několika úrovních: • lokální • regionální • nadregionální • provinciální (biosférický) ÚSES umožňuje uchování a reprodukci přírodního bohatství, příznivě působí na okolní, méně stabilní části krajiny a vytváří tak základ pro její mnohostranné využívání. Nadregionální, regionální ÚSES: Regionální a nadregionální územní systém ekologické stability je vymezen v územním plánu velkého územního celku Pražského regionu, jehož závazná část byla vyhlášena obecně závaznou vyhláškou Středočeského kraje č. 6/2006 ze dne 18. 12. 2006. Nadregionální a regionální ÚSES ve vztahu k předmětné lokalitě je dobře patrný ze situace v přehledné mace - viz příloha – Nadregionální a regionální ÚSES. Plocha realizace Sportovního centra Pískovna svým celým územím zasahuje do plochy vymezené jako nadregionální biokoridor K-10 Údolí Vltavy. Osa nadregionálního biokoridoru je tvořena tokem Vltavy, který záměrem nebude dotčen. Dotčena však bude obalová zóna, která vymezuje plochu NRBK. Tato zóna je v kulturní i průmyslové krajině však vymezována pouze schematicky a zahrnuje i území antropogenizovaná s nejnižším stupněm ekologické stability. V naší lokalitě zahrnuje například celý průmyslový areál Kaučuk a.s. Z hlediska ochrany přírody jsou významnější biokoridory neregionálního a regionálního významu, které jsou vymezeny na lokalitách nejhodnotnějších, přírodě blízkých, s vysokým stupněm ekologi cké stability, a umožňující tak trvalou existenci přirozených druhů daných ekosystémů. Realizací záměru nedojde k přímému dotčení ani vzdálenějšímu ovlivnění žádného z takto vymezených území. Nejbližšími prvky regionálního ÚSES jsou biocentra RBC Kořenice RBC Stráně nad Hleďsebí RBC Veltruský luh RBC Dřínovský háj


43


Vzájemnou polohu prvků regionálního a nadregionálního ÚSES a řešeného území ukazuje následující výřez z mapy:

RBC Kořenice

Plocha RBK (ochranné pásmo)

Lokální ÚSES: Územní sytém ekologické stability (ÚSES) vychází z vymezení prvků kostry ekologické stability. Nejvýznamnější z nich plní funkci významných krajinných prvků, biocenter, biokoridorů, eventuelně interakčního prvku. V řešeném území byl zpracován generel místního územního systému ekologické stability. Lokální generel ÚSES byl zpracován a schválen v Územně plánovací dokumentaci Veltrus, a jižně od lokality návazně v Územním plánu města Kralupy nad Vltavou. Situace lokálního ÚSES je dobře patrná z výkresové přílohy Příloha – Lokální ÚSES. Prvky lokálního ÚSES se nacházejí mimo navržený areál sportovního centra. Nejbližším, vymezeným prvkem lokálního ÚSES je úzký pruh lužního lesíka „Na střelnici“. Který se nachází jihozápadně od předmětné lokality, v blízkosti toku Vltavy. Toto relativně ekologicky stabilnější a tedy hodnotnější území je však také narušováno invazí plevelných, především nitrofilních druhů (z dřevin Robinia pseudoacacia, Sambucus nigra, z bylin pak zejména urtica dioica apod.) Najdeme zde však i hodnotné druhy , kupříkladu zde roste ojediněle i sněženka podsněžník (Galanthus nivalis), či křivatec žlutý (Gates lutea). LBC je také biotop významnější z hlediska hnízdění ptáků. Byl zde zjištěn výskyt žluny, brhlíků, stehlíků, pěnkav, holubů hřivnáčů. V rámci ÚSES je lužní lesík součástí lokálního biocentra LBC 270 a patří dle kategorizace biotopů k tvrdým luhům nížinných řek.


44


KRAJINNÝ RÁZ:

Krajinným rázem se dle § 12 zákona ČNR č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny rozumí především přírodní, kulturní a historická charakteristika určitého místa nebo oblasti. V zákoně jsou přímo vyjmenovány rysy či hodnoty, které mají být chráněny před znehodnocením. Jsou to přírodní a estetické hodnoty, VKP a ZCHÚ, kulturní dominanty, harmonické měřítko a vztahy. Celkově je možno shrnout, že v krajinném rázu se promítne krajina, její přírodní bohatství, její obyvatelstvo, hmotný majetek a kulturní památky. K ochraně krajinného rázu s významnými soustředěnými estetickými a přírodními hodnotami může orgán ochrany přírody zřídit přírodní park. Urbanistické řešení vychází ze současného stavu a významu jednotlivých krajinotvorných prvků, ale i z urbanistické studie celého areálu Strachov park, který navazuje na platné územní plány přilehlých měst. Navržené řešení bylo vytvořeno na základě podrobné znalosti a průzkumu in situ a na reálném modelu v měřítku 1:500, který je hlavním prvkem dokumentace návrhu stavby. Ve 3D prostoru bylo možné přímo ověřit působení tvaru navrhovaných terénních úprav a rozvržení rostlinného patra. Cílem návrhu bylo dosažení harmonického propojení a přinesení nové hodnoty do poškozené kulturní krajiny dolního Povltaví. Území realizace záměru leží severně od města Kralupy nad Vltavou na břehové terase Vltavy, představuje zemědělsky průmyslovou krajinu a patří mezi ekologicky více zatížené oblasti. Lokalita přímo sousedí s areálem obřího chemicky průmyslového podniku. Těžiště stavebních prací navrhovaného areálu leží ve vytěženém a postupně rekultivovaném prostoru oblasti bývalé těžby štěrkopísku. Lokalita určená pro výstavbu sportovně rekreačního areálu nemá žádný zvláštní historický význam a vzhledem k její minulosti, kdy zde byla prováděna těžba štěrkopísku, zde lze prakticky vyloučit i výskyt archeologických památek. Území je součástí české křídové pánve, na levém břehu Vltavy má ráz členité pahorkatiny tvořené turonskými písčitými slínovci a cenomanskými pískovci, krytými pleistocenními říčními štěrkopísky a sprašemi. Ráz krajiny je významnou hodnotou dochovalého přírodního a kulturního prostředí a je proto chráněn před znehodnocením. Je dán specifickými rysy a znaky, které vytvářejí její rázovitost - odlišnost a jedinečnost. Ráz krajiny vyjadřuje nejenom přítomnost pozitivních jevů a znaků, ale též kulturní a duchovní dimenzi krajiny. Pojmu „krajinný ráz“ odpovídá pojem „charakter krajiny“ (Landscape Character, Landschaftscharakter), vyjádřený především morfologií terénu, charakterem vodních toků a ploch, vegetačního krytu a osídlení. Krajinný ráz je dán přírodní, kulturní a historickou charakteristikou oblasti či místa. To znamená, že ráz určitého krajinného segmentu je spoluvytvářen rysy a hodnotami přírodními (zejména morfologií terénu, vodními toky, plochami a charakterem vegetačního krytu), tak i kulturními (formou a strukturou zástavby, jednotlivými stavbami a jejich vztahem ke krajině, kulturním významem místa) a historickými (přítomností prvků a vazeb dokladující historický vývoj krajiny, jeho kontinuitu). Jedná se o fyzickou přítomnost určitých jevů (např. přírodních lokalit a cenností, rysů kultivace a přetváření krajiny, památkových objektů), tak i o vnější projev – zpravidla viditelnost – v prostorových vztazích krajiny a tudíž v krajinné scéně. Hodnocení vlivů záměru na krajinný ráz – viz příloha k oznámení (Ing. Brzák, 05/2009).


45


D.

ÚDAJE O VLIVECH ZÁMĚRU NA VEŘEJNÉ ZDRAVÍ A NA ŽIV. PROSTŘEDÍ

D.I CHARAKTERISTIKA MOŽNÝCH VLIVŮ A ODHAD JEJICH VELIKOSTI A VÝZNAMNOSTI (Z HLEDISKA PRAVDĚPODOBNOSTI, DOBY TRVÁNÍ, FREKVENCE A VRATNOSTI)

VLIVY NA OBYVATELSTVO, VEŘEJNÉ ZDRAVÍ, VČETNĚ EKONOMICKO – SOCIÁLNÍCH VLIVŮ:

Sportovní centrum Pískovna bude centrem s velkým regionálním významem a bude zvyšovat známost města a okolí v rámci regionální úrovně. Sportovní centrum je prostředím pro činnost, která přináší sportovní vyžití spolu s relaxací v přírodě. Přináší tak službu, která nabývá v současné době v rámci České republiky na významu z důvodu vyšší potřeby kvalitního využití volného času z důvodu snižování průměrné týdenní pracovní doby a zvyšování psychické zátěže v zaměstnání. Sportovní aktivity jsou přijímány jako možnost aktivního odpočinku pro všechny generace. Také pro trvalé obyvatele širšího regionu tak prostřednictvím realizace záměru bude alternativou k trávení volného času a možností uspokojení sportovních potřeb. Pro řadu občanů regionu přinese realizace záměru pracovní příležitosti a už přímo, tak nepřímo prostřednictvím poskytování navazujících služeb. To bude mít vliv na ekonomický stav a sociální situaci dotčených rodin v regionu. Využití volného času k podpoře zdravého životního stylu, motivace dětí a mládeže k pozitivní seberealizaci jsou hlavní kladné přínosy záměru, ale jejich velikost a význam nelze hodnotit samostatně, protože důležitá je koordinace těchto aktivit v rámci celého regionu a systematická práce zahrnující školní i mimoškolní působení ve spolupráci s rodiči a společenskými organizacemi. Sport zmenšuje sociální rizika při vývoji mladé generace. Jedná se o vliv malý, ale významný z hlediska systematického regionálního přístupu. Záměr je z hlediska vlivu na obyvatelstvo přínosem. Vyhodnocení vlivů na lidské zdraví je uvedeno v samostatné příloze tohoto oznámení (zpracovatelka MUDr. Magdalena Zimová, CSc., duben 2009).

Sociálně – ekonomické důsledky: Realizací záměru dojde k dalšímu významnému posílení rozvojového potenciálu území. V přímém důsledku bude realizace znamenat vytvoření cca 40-ti nových pracovních míst. Nepřímo bude sportovní centrum „kapitálem“ pro rozvoj dalších podnikatelských subjektů poskytujících navazující služby. V místním a regionálním měřítku lze sportovní centrum považovat jako významný ekonomický subjekt. Rozvoj navazujících podnikatelských aktivit musí ovšem respektovat fakt, že území, ve kterém je realizován, je pod speciálním ochranným režimem a musí se proto jakákoli činnost řídit platnými zákony v oblasti ochrany životního prostředí. V tomto konkrétním případě lze tento vliv i vzhledem k ekonomicko-sociální charakteristice území hodnotit jako malý, ale významný.


46


Hlukové poměry: Za hluk jsou považovány zvuky nepříznivě ovlivňující pracovní nebo pobytovou pohodu člověka. Za nežádoucí se považuje hluk, který ruší klid, nepříjemný hluk je takový, který obtěžuje nebo snižuje pracovní způsobilost. Škodlivý hluk je ten, který ohrožuje zdraví svými sluchovými nebo mimosluchovými účinky. Účinky hluku mohou být až patologické (hluchota), avšak nejběžnějšími důsledky soustavného hluku jsou poruchy spánku, podrážděnost, nervozita, snížení pracovního výkonu, bolesti hlavy apod. Povaha hluku (běžný, vysokofrekvenční, hluk s výraznými tónovými složkami) je dána jeho kmitočtem, z hlediska délky trvání se hluk dělí na ustálený, proměnný a impulzní. Škodlivost hluku závisí na: • vlastnostech hluku (hladině akustického tlaku, kmitočtu, době působení), • druhu činnosti člověka (tělesná nebo duševní práce, odpočinek, potřeba soustředění), • odolnosti organismu a jeho přizpůsobení. Kromě možného poškození sluchu (za bezpečnou se považuje hranice 80-85 dB(A)) může být organismus negativně ovlivněn zejména po stránce nervové (nervozita, bolesti hlavy, nesoustředěnost), což se projevuje při stálém hluku kolem 65 dB(A). Pro potřeby tohoto oznámení byla zpracována hluková studie – Ing. Calábková 05/2009, která je doložena v přílohové části tohoto oznámení. Ze studie zde uvádíme ze závěru: Hluk z dopravy se jeví jako jeden z nejvýznamnějších zdrojů hluku, který na rozdíl od stacionárních zdrojů působí v širokém pásu v okolí komunikací a v prostoru křižovatek dochází ke kumulaci jeho účinků. Významnou roli sehrává vysoký podíl nákladní dopravy a špatný technický stav používaného vozového parku. Nemalou měrou se podílí na zhoršování hlukové situace špatný technický stav vozovek a malá propustnost dopravních uzlů. U výpočtových bodů 1 a 4 je překročena přípustná ekvivalentní hladina akustického tlaku v chráněném venkovním prostoru staveb a chráněném venkovním prostoru. Toto překročení ovšem není způsobené realizací areálu Strachov park, ale dlouhodobým zatížením vysokou intenzitou silniční dopravy na stáv. komunikaci (srovnání stávajícího a výhledového stavu). Ostatní výpočtové body splňují přípustné hodnoty ekvivalentní hladina akustického tlaku v chráněném venkovním prostoru staveb a chráněném venkovním prostoru. Na základě dostupných informací z obce Veltrusy - v návrhu nového územního plánu je zapracován protihlukový val, který by měl být realizován podél komunikace II/608. Realizací protihlukového svalu se předpokládá výrazné zlepšení hladin hluku u nejbližší obytné zástavby obce Veltrusy. (pozn. k datu zpracování hlukové studie nejsou k dispozici podrobnější informace o příprav ě protihluk. valu) Doporučení zpracovatele hlukové studie: V dalším stupni projektové dokumentace, po upřesnění velikosti, množství prvků, velikosti U ramp, atd. ve skate parku aktualizovat hlukovou studii dle skutečného navrženého stavu provozu skate parku. Popř. po uvedení skate parku do provozu provést kontrolní měření hluku.


47


VLIVY NA OVZDUŠÍ A KLIMA:

Kvalita ovzduší by měla být ovlivněna z plošných a liniových zdrojů znečištění pouze během vlastní výstavby sportovního areálu, a to především při provádění hrubých terénních úprav (navážek). Maximálně se jedná o časový interval řádově v měsících. Jedná se o vliv velký, ale nevýznamný, protože zdroj znečištění je časově omezený a po dostavbě sportovního centra, dojde k dlouhodobému omezení větrné eroze a prašnosti. Větrná eroze a prašnost jsou v současnosti iniciovány především zemědělskou činností na orné půdě, lze tedy předpokládat, že provoz záměru přispěje ke snížení prašnosti způsobené větrnou erozí půdy. Při vlastním provozu sportovního centra, ve vztahu ke kvalitě ovzduší, nelze předpokládat žádnou změnu oproti současnému stavu. Využití centra ke sportu nepředpokládá z podstaty žádné vlivy na kvalitu ovzduší. Emise znečišťujících látek, prašnost, hluk budou realizovány pouze používáním strojů sloužících jako zemědělské stroje a stroje pro zahradní účely pro údržbu trvalých travních porostů. Dále budou emise vznikat při použití dopravních prostředků zajišťujících zásobování a provoz sportovního centra včetně dopravy návštěvníků. Tento vliv je malý a málo významný.

VLIVY NA PŮDU, ÚZEMÍ A GEOLOGICKÉ POMĚRY:

Během vlastní výstavby sportovního centra Pískovna bude vliv prašnosti vyvolané stavbou na půdu zanedbatelný, protože prach bude pocházet především z půdotvorného substrátu. Kontaminaci půdy emisemi (popřípadě úniky pohonných hmot) ze stavebních strojů je možné považovat za únosnou vzhledem k časovému omezení trvaní tohoto vlivu. Dočasným a vhodně plánovaným deponováním ornice nedojde k její degradaci. Vliv bude malý a nevýznamný. Realizace záměru změní částečně modelaci terénu (geomorfologii), což může vést ke změně stavu potenciální eroze. Intenzitu projevu eroze ovlivňuje geologický podklad především svou různou schopností svedení povrchově odtékajících srážkových vod, což se projevuje různou erozní odolností hornin. Půdotvorný substrát dotčeného území patří do skupiny hornin středně erozně odolných. Erozi ovlivňuje klima, svažitost i expozice pozemků. V okolí vlastních sportovních aktivit včetně stavebních objektů bude trvalý travní porost s dostatečnou retenční schopností. Návrh je proveden tak, aby nejvíce využíval přirozené pruhy vzrostlé zeleně a to vzrostlých stromů i keřového patra. Tento vliv lze považovat za velký a málo významný, protože bude časově omezený (výstavba).

VLIVY NA POVRCHOVÉ A PODZEMNÍ VODY:

Realizace projektu výstavby Sportovního centra Pískovna může do určité míry ovlivnit povrchové a podzemní vody v těchto směrech: • odvodnění přilehlého území (např. přirozený a celkový odtok), Oznámení o posouzení vlivů na ŽP

48


•

jakost vod.

Míra těchto ovlivnění je přímo závislá na vodohospodářském řešení záměru, které musí respektovat příslušné zásady a normy, platné pro technické řešení záměru. Při dodržování všech norem a předpisů jak při výstavbě, tak i během provozu, nebude docházet k negativnímu ovlivnění povrchových a podzemních vod.

VLIVY NA FLÓRU A FAUNU:

Vlivy na flóru Z botanického hlediska (podrobněji viz část C.II) není zájmové území příliš cenné. Plocha je člověkem velmi výrazně ovlivněna, a na lokalitě se nachází především druhy ruderálních plevelů. Výjimkou je plocha zahrádkářské kolonie, kde se nachází pestrá směsice často nepůvodních druhů. Dřevinná vegetace je v území zastoupena velmi málo, pouze ojediněle náletovými dřevinami. Pokud zde vznikne v rámci realizace Sportovního centra rozvolněný přírodně-krajinářský park, se střídající se mozaikou otevřených prostor - luk, a rozvolněných či zapojených skupin stromů a solitér, lze naopak z botanického hlediska očekávat značné zlepšení. Ze zkušeností je známo že tyto biotopy vykazují obvykle vyšší biologickou diverzitu a ekologickou stabilitu. Pokud budou pro potřeby sportovního využití trávníky hnojeny, je potřeba hnojení provádět cíleně, bez zásahu doprovodných společenstev dřevin, a zabránit tak případné eutrofizaci. Ze zkušeností z obdobných realizací je patrné že k přehnojování a eutrofizaci ve zvýšené míře nedochází, a to nejen z důvodů citlivého přístupu k ekostabilizační funkcím, přítomnosti vodních ploch, ale i z důvodů ekonomických. Pozitivní vliv na kvalitu společenstev lučního charakteru zde bude mít pravidelné kosení, zabezpečené provozovatelem areálu. Investor do prostoru nově zřízeného sportovního centra plánuje umístění sportovně-rekreačních aktivit i stavebních objektů, včetně doprovodné komunikační sítě. Tyto aktivity jako každá jiná antropogenní činnost mají více či méně negativní vliv na společenstva. Vzhledem k tomu že se zde však v současné době žádná hodnotná společenstva nenacházejí, vzájemná interakce v budoucnu nově založených přírodních prvků a staveb bude pro bezproblémovou funkci obojích vyřešena projektem a zabezpečena investorem a provozovatelem. Cílem celého projektu je vytvořit přírodní park (ekosystém), a pokud investor bude chtít, aby parkový prostor byl funkční a reprezentativní, bude umístění a intenzitu sportovně rekreačních aktivit zde plánovat s ohledem na udržení ekologické stability a přírodního charakteru.

Vlivy na faunu Pro hodnocení vlivu plánovaného záměru na faunu území je třeba vycházet ze stávající zoologické hodnoty území. Jak bylo popsáno v předchozích kapitolách, kvůli současnému využívání území (zejména orná půda a recentně rekultivované plochy) a prakticky nulovému zastoupení přírodních stanovišť je zdejší fauna velmi chudá a vyskytují se zde pouze nejběžnější zástupci nížinné kulturní krajiny. Realizací sportovního centra rozhodně nedojde ke zničení či narušení jakéhokoliv Oznámení o posouzení vlivů na ŽP

49


přírodního stanoviště. Naopak dojde na relativně velké ploše k rozšíření biotopické nabídky v území a vzniku přírodě blízkých stanovišť (rozptýlená i koncentrovaná dřevinná zeleň, trvalé travní porosty, vodní plochy). Nově vytvořená stanoviště nabídnou životní prostor volně žijícím živočichům z řad bezobratlých i obratlovců. Sportovní centrum však není logicky zakládáno pro přírodu samu, nýbrž jako zázemí pro člověka a jeho pohybové a rekreační aktivity. Je proto třeba počítat s faktem, že nově založená přírodní stanoviště budou správcem areálu intenzivně udržována a návštěvnost centra bude významná. Výsledkem realizace záměru proto bude opět kulturní krajina se specifickým způsobem využívání, avšak – a to je podstatné – s výrazně vyšším podílem přírodě blízkých stanovišť a jejich vyšší diverzitou oproti současnosti. Areál se proto může stát atraktivním územím pro mnohem širší spektrum živočichů, a to včetně ekologických skupin, jež dnes v území vůbec nežijí (např. organismy vázané na vodu).

Z tohoto důvodu budou vlivy na výše uvedené složky ŽP málo významné.

VLIVY NA ÚSES:

Posuzovaný záměr se ve dvou nedotýká územního systému ekologické stability na lokální úrovni. V jihozápadní části předmětná plocha navazuje na území vymezené jako biocentum lokální – lužní lesík Na střelnici (viz mapová příloha). Záměr však nepředstavuje narušení tohoto biokoridoru, pouze plocha tohoto biocentra bude v budoucnu zařazena do širšího území parku v okolí Sprortovního centra. Vzhledem k charakteru záměru lze tento vliv charakterizovat jako málo významný, a svým konečným efektem naopak pozitivní. Pro realizaci lze doporučit, aby v lokalitě výstavby bylo ponecháno co nejvíce cenných autochtonních dřevin, a odstraněny byly pouze dřeviny geobotanicky nepůvodní. Lokalita výstavby Sportovního areálu Pískovna zasahuje do ochranného pásma nadregionálního biokoridoru K-10 Údolí Vltavy. Vzhledem k charakteru záměru, který předpokládá rozsáhlé výsadby dřevinné vegetace a úpravy ploch zatravněním, lze zásah do ochranného pásma tohoto nadregionálního biokoridoru charakterizovat jako jednoznačně pozitivní. Vlastní plocha záměru je situována do Významného krajinného prvku (VKP) taxativně daného ze zákona – niva řeky Vltavy. Veškeré záměry proto musejí být konzultovány a schváleny příslušným orgánem ochrany přírody. Před zásahem do dřevinné vegetace na ploše bude investorem zajištěno souhlasné stanovisko k zásahu do tohoto VKP.

VLIVY NA CHRÁNĚNÁ ÚZEMÍ, NATURA 2000:

Jak bylo detailně rozvedeno v kapitole C.II, záměr na výstavbu sportovního centra s většinou typů území se zvýšenou ochranou (chráněná území a NATURA 2000) územně nekoliduje. Všechna zvláště chráněná území a území soustavy NATURA 2000 se nachází zcela mimo možný vliv.


50


VLIVY NA KRAJINNÝ RÁZ:

Vyhodnocení vlivů na krajinný ráz (zpracovatel Ing. Brzák, 05/2009) – viz samostatná příloha k oznámení.

VLIV PRODUKCE ODPADŮ:

Původce odpadů bude, v souladu se zákonem č. 185/2001 Sb., v platném znění, nakládat s odpady podle jejich skutečných vlastností. Bude je shromažďovat utříděně podle druhu a kategorií a zabezpečí je před nežádoucím únikem do životního prostředí. Odstranění všech odpadů bude zajištěno dodavatelsky, odpad bude předáván pouze oprávněné osobě. Vzhledem k tomu, že v rámci širšího území v současné době existuje dostatečná kapacita specializovaných firem pro nakládání s odpady všech kategorií, nebude likvidace odpadů z realizace záměru ani z provozu problematická. Bude-li s odpady z prostoru Sportovního centra Pískovna v průběhu provozu nakládáno v souladu s platnou legislativou na úseku odpadového hospodářství, nepředpokládáme žádné negativné ovlivnění životního prostředí v důsledku produkce odpadů.

VLIVY NA HMOTNÝ MAJETEK A KULTURNÍ PAMÁTKY:

Realizace projektu Sportovní centrum Pískovna nebude ve střetu se zájmy památkové péče.

Závěrem lze konstatovat, že navrhovaný záměr včetně kompenzačních opatření se svým rozsahem pohybuje v mezích ekologické únosnosti dotčeného území.

D.II

ROZSAH VLIVŮ VZHLEDEM K ZASAŽENÉMU ÚZEMÍ A POPULACI

Negativní vlivy na obyvatele a jednotlivé složky životního prostředí nebudou podle dosavadních šetření dosahovat úrovně, která by ohrožovala zdravotní stav místních obyvatel. Úrovně emisí při výstavbě jsou do jité míry závislé na ohleduplnosti a dodržování pracovních postupů pracovníků dodavatelské firmy. Nepředpokládá se rozsah vlivů na území přesahující 10 ha a cca počet 1.000 obyvatel. Na základě provedených analýz a hodnocení záměru ve fázi přípravy a předpokládaného provozu můžeme konstatovat (se stupněm věrohodnosti, daným rozsahem vstupních informací), že


51


uvedené negativní vlivy na obyvatele a jednotlivé složky životního prostředí v okolí zájmového území „Sportovní centrum Pískovna“, nebudou vytvářet zásadní argumentaci pro možnost nerealizovat záměr.

D.III ÚDAJE O MOŽNÝCH VÝZNAMNÝCH NEPŘÍZNIVÝCH VLIVECH PŘESAHUJÍCÍ STÁTNÍ HRANICE

S ohledem na výše uvedené vlivy záměru, které budou omezeny právě na území v blízkosti lokality Sportovního centra Pískovna ve Veltrusích, budou přeshraniční vlivy zcela vyloučeny.

D.IV OPATŘENÍ K PREVENCI, VYLOUČENÍ, SNÍŽENÍ, POPŘÍPADĚ KOMPENZACI NEPŘÍZNIVÝCH VLIVŮ

V současném stavu rozpracovanosti záměru navrhujeme následující opatření k prevenci, vyloučení, snížení, popřípadě kompenzaci nepříznivých vlivů záměru na jednotlivé složky ŽP:

Etapa přípravy: •

Projekt organizace výstavby sportovních aktivit a budov zázemí zpracovat tak, aby nedocházelo ke zbytečným časovým prodlevám a výstavba probíhala plynule a po co nejkratší dobu. Tímto postupem bude zajištěno minimální ovlivnění území prašným aerosolem, exhalacemi a hlukem ze stavebních mechanismů i dopravní techniky.

•

Před realizací akce vyžádat souhlasné stanovisko orgánu ochrany přírody k zásahu do VKP, dodržovat podmínky a doporučení stanovené OOP.

•

Při plánování úprav a zejména umísťování sportovně rekreačních prvků do nového parku minimalizovat zásahy do stávajících dřevinných vegetačních prvků. Hodnotné autochtonní dřeviny v lokalitě výstavby ochránit vhodným technickým řešením před vlivy stavební činnosti.

•

Při plánování úprav a zejména umísťování sportovně rekreačních prvků vyloučit zásahy do stávajícího lokálního biocentra LBC270 Na Střelnici (viz Příloha – Lokální ÚSES)

•

Před realizací akce bude nutno dát do souladu s ÚPD všechny aktivity záměru.

Etapa výstavby: •

Ve smyslu ustanovení zákona č. 20/1987 Sb., § 22 a § 23, kdy při výkopových pracích může dojít k narušení archeologických nálezů a situací, jež bude třeba zachránit a zdokumentovat, vzniká potřeba archeologického výzkumu dle zmíněného zákona v aktuálním znění. Z důvodu historického osídlení (keltové, slované) investor zabezpečí ve smyslu platné právní úpravy


52


archeologický dozor ve všech zásadních fázích projektu kdy by byl předpoklad archeologických nálezů – zejména během zásadnějších terénních úprav. Toto se však týká pouze menší části plochy výstavby areálu, mimo území již zcela devastované těžbou štěrkopísku. •

Investor zabezpečí trvalý ekologický dozor ve všech zásadních fázích realizace projektu s garancí naplnění opatření vyplývajících z předloženého oznámení; Vegetační prvky a živá složka:

•

Stanovit podrobně rozsah odstraňování dřevin na ploše záborů a rozsah ponechaných dřevin.

•

Při realizaci akce zachovat co nejvíce stávajících autochtonních dřevin, zohledňovat kvalitu jednotlivých jedinců dřevin. Ponechávat statné vzrostlé dřeviny především autochtonní, které mohou plnit funkci doupných stromů. Odstraňovat přednostně geobotanicky nepůvodní jedince (zejména smrk Robinia pseudoacacia)

•

Kácení dřevin provádět v období mimo hnízdní období ptactva, mimo vegetační období, kdy vliv na živočišné jedince je relativně menší

•

Při výstavbě vodních nádrží vytvořit litorální zóny v dostatečném rozsahu, realizovat přírodě blízké řešení břehů (břehové porosty), nádrž realizovat bez intenzivní rybí obsádky.

•

Ve všech případech, kdy by se příprava terénních úprav nebo stavby mohla dotknout ohrožených nebo chráněných druhů, zjištěných v rámci ekologického dozoru, investor požádá o výjimku ve smyslu platné právní úpravy. Po dohodě s OOP zajistí záchranný transfer. Podle provedených průzkumů fauny a flory se však výskyt zvláště chráněných druhů nepředpokládá. Stavební úpravy

•

Veškeré stavební práce musí být prováděny šetrně s ohledem na co nejmenší míru narušení přírodního prostředí.

•

Používat stavební mechanismy v dobrém technickém stavu.

•

Ve fázi výstavby nepřekračovat maximálně možný počet průjezdů nákladních vozidel na příjezdové komunikaci stanovený hlukovými studiemi, které jsou součástí tohoto oznámení; nákladní doprava bude omezena pouze na denní dobu;

•

Stavební práce při výstavbě navrhovaných objektů provádět pouze ve dne v době od 7.00 do 21.00 hodin;

•

Při realizaci sportovně rekreačních aktivit stavebně-technického charakteru nebo charakteru terénních úprav vždy samostatně hospodařit s ornicí.

•

Řešení ploch zařízení stavenišť musí respektovat požadavek ochrany povrchových i podzemních vod. V prostoru staveniště: o nebudou skladovány látky škodlivé vodám včetně zásob PHM pro stavební mechanismy; o nesmějí být opravovány žádné mechanismy (stavební stroje či vozidla); o bude zajištěno dostatečné množství sanačních sorpčních prostředků (ROPEX, VAPEX) pro případnou likvidaci úniků ropných látek.

•

Při nakládání s odpady (manipulace, třídění, skladování, atd.) bude jejich původce postupovat v souladu s příslušnými ustanoveními zákona č.185/2001 Sb., o odpadech v platném znění a předpisů souvisejících. Smluvně bude zajištěno odstraňování odpadů.


53


Etapa provozu: •

Nově vzniklé trvalé travní porosty je třeba pravidelně kosit, s četností dle schváleného plánu péče.

•

Trávníky sportovních ploch v případě potřeby hnojit s ohledem na aktuální skutečnou potřebu živin, vyvarovat se přehnojování.

•

Preventivně minimalizovat riziko neodborně provedených aplikací přípravků sledováním řádné provozní kázně a prováděním zásahů pouze proškolenými pracovníky.

•

Založit systém trvalého biologického monitoringu k ucelení znalostí o biotě zájmového území a ke sledování možných vlivů provozu sportovně-rekreačního areálu využitím vhodných bioindikátorů.

•

Ve všech případech, kdy by se provoz areálu mohl dotknout stanovišť ohrožených nebo chráněných druhů, nebo zjištěných v rámci trvalého biologického monitoringu, provozovatel zabezpečí ochranu těchto druhů nebo požádá o výjimku ve smyslu platné právní úpravy.

•

Realizovaným sadovým úpravám je potřeba zajistit dokončovací péči a následnou rozvojovou péči v délce trvání minimálně tří let.

•

Nebezpečné odpady skladovat zvlášť, zajistit evidenci odpadů a zneškodnění oprávněnými osobami.

•

V případě, že bude vyprodukováno více jak 50 kg nebezpečných odpadů za kalendářní rok, je investor podle zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech, povinen zasílat každoročně hlášení o druzích odpadů, jejich množství a způsobech nakládání s nimi příslušnému okresnímu úřadu.

•

Pro shromažďování odpadů používat vhodných sběrných nádob a zajistit jejich zneškodnění podle platné legislativy. Snažit se o maximální recyklaci obalů, případně umožnit jejich využití jako druhotné suroviny.

D.V CHARAKTER. NEDOSTATKŮ VE ZNALOSTECH A NEURČITOSTI, KTERÉ SE VYSKYTLY PŘI SPECIFIKACI VLIVŮ

V rámci zpracovávání oznámení dle § 6 zákona ČR č. 100/2001 Sb. o posuzování vlivů na životní prostředí v platném znění se nevyskytly žádné nedostatky nebo neurčitosti ve znalostech, které by znemožnily specifikovat očekávané vlivy stavby na životní prostředí a obyvatelstvo. To vše v podrobnosti odpovídající zpracovanému stupni projektové dokumentace.


54


E.

POROVNÁNÍ VARIANT ŘEŠENÍ ZÁMĚRU

Pozemky pro navrhovaný areál – Sportovní centrum „Pískovna“ jsou v současné době využívány pro ukládání inertního odpadu (dle rozhodnutí KÚ Středočeského kraje 11504/03-OD42391/03/OŽP-Tu) v prostoru těžebny štěrkopísku. Součástí platného rozhodnutí o využití území (MÚ Veltrusy č.j. Výst. 715/03) je provedení rekultivace a vrácení pozemku do zemědělského půdního fondu. Navržené řešení výstavby sportovního centra bylo vytvořeno na základě podrobné znalosti a průzkumu in situ a na reálném modelu v měřítku 1:500, který je hlavním prvkem dokumentace návrhu stavby. Ve 3D prostoru bylo možné přímo ověřit působení tvaru navrhovaných terénních úprav a rozvržení rostlinného patra. Cílem návrhu bylo dosažení harmonického propojení a přinesení nové hodnoty do poškozené kulturní krajiny Dolního Povltaví. V předchozí přípravě projektu investor sledoval variantu sportovního areálu s umístěním vodních prvků pro koupání a skoky do vody. Toto řešení bylo po projednání záměru změněno a současný návrh neuvažuje se začleněním vodních prvků. Oznámení o posouzení vlivů na ŽP se provádí na zvolenou realizační variantu. Nulová varianta – varianta neprovedení záměru by znamenala ponechání území ve stávajícím stavu.

F.

F.I

DOPLŇUJÍCÍ ÚDAJE

MAPOVÉ A JINÉ DOKUMENTACE TÝKAJÍCÍ SE ÚDAJŮ V OZNÁMENÍ

Mapové přílohy – viz přílohy k tomuto oznámení.

F.II

DALŠÍ PODSTATNÉ INFORMACE OZNAMOVATELE

V rámci zpracování tohoto „Oznámení“ nebyly oznamovatelem doloženy jiné podstatné informace, než jsou informace výše uvedené.


55


G.

VŠEOBECNÉ SROZUMITELNÉ SHRNUTÍ NETECHNICKÉHO CHARAKTERU

Účel zpracovaného „Oznámení“: Zpracované oznámení je provedeno v souladu s požadavky § 6 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, s náležitostmi podle přílohy č. 3 zákona. Účelem oznámení je poskytnout základní informace o charakteru záměru, o stavu dotčeného území a o předpokládaných vlivech na okolní prostředí pro potřeby posouzení vlivů na ŽP a provedení zjišťovacího řízení podle zákona č. 100/2001 Sb. v platném znění. Základní informace o záměru:

STRACHOV PARK – SPORTOVNÍ CENTRUM „PÍSKOVNA“ Záměr „Strachov park – Sportovní centrum „Pískovna“ je podle zákona č. 100/2001 Sb., přílohy č. 1 zařazen do: Kategorie II (záměry vyžadující zjišťovací řízení) bodu 1.3 Vodohospodářské úpravy nebo jiné úpravy ovlivňující odtokové poměry (např. odvodnění, závlahy, protierozní ochrana, terénní úpravy, lesnicko-technické meliorace, atd.) na ploše od 10 do 50 ha bodu 10.6 Skladové nebo obchodní komplexy včetně nákupních středisek, o celkové výměře nad 3000 m2 zastavěné plochy; parkoviště nebo garáže s kapacitou nad 100 parkovacích stání v součtu pro celou stavbu bodu 10.8 Sportovní areály na ploše nad 1 ha, golfová hřiště, motokrosové, cyklokrosové a cyklotrialové areály mimo území chráněná podle zvláštních právních předpisů

Popis a kapacity záměru: Předložený záměr řeší rekultivaci území bývalé těžebny štěrkopísku Pískovny Veltrusy – areál Strachov a výstavbu Sportovního centra „Pískovna“ v prostoru budoucího rekreačně sportovního areálu Strachov park. Záměrem investora je rekultivovat území Pískovny, které bude sloužit jako sportovní centrum pro mládež a širokou sportovní veřejnost, speciálně zaměřené na adrenalinové sporty skateboarding, freeride, cyklokros, snowboarding, lezecké stěny a lanové dráhy atd., které se budou odehrávat na uměle vytvořených terénních rekultivovaných vlnách, kde budou instalovány U-rampy, skoky, tunely a cesty. Celková plocha areálu: Oznámení o posouzení vlivů na ŽP

189.315 m2 (18,9 ha) 56


Zastavěná plocha: Plochy komunikací (vozovky, chodníky): Plochy zeleně: Dále ostatní plochy.

3.550 m2 (0,35 ha) 18.275 m2 (1,8 ha) 155.910 m2 (15,6 ha)

Koeficient zastavěnosti: Koeficient zastavěnosti včetně zpev. ploch: Koeficient zeleně: Hrubé terénní úpravy – navezený objem zem: Kapacita sportovního centra: Personál: Servisní objekt Pískovna – restaurace: Kapacita parkoviště:

0,019 0,115 0,823 1,5 mil. m3 300 návštěvníků 10 osob 30 míst 160 parkovacích míst

Podrobný popis technického řešení je uveden v kapitole B.I.6 tohoto oznámení.

Umístění záměru: NUTS 0 NUTS 1 NUTS 2 NUTS 3 NUTS 4 NUTS 5

Česká republika Česká republika Střední Čechy Středočeský kraj Veltrusy Veltrusy

Katastrální území

Veltrusy (779873)

Umístění záměru je dáno situováním stávajících rekultivovaných pozemků ve vlastnictví oznamovatele v návaznosti na celkovou koncepci Sportovně rekreačního areálu Strachov park. Záměr rekultivace pískovny je v souladu s platným územním plánem města Veltrusy, v nezastavitelném stabilizovaném produkčním území 54 Na zájezdě, které je definováno jako lokalita vhodná pro parkové úpravy, které zlepší prostředí mezi městem a továrnou. V rámci navrhovaného řešení jsou i parkoviště, technické zázemí a občanská vybavenost, které se nacházejí na území navržené pro změnu jako pokračování plochy občanské vybavenosti. Tato navržená změna vychází ze současného územního plánu Kralupy nad Vltavou.

Údaje o vlivech záměru na obyvatelstvo, veřejné zdraví a jednotlivé složky životního prostředí: Negativní vlivy na obyvatele a jednotlivé složky životního prostředí nebudou podle dosavadních šetření dosahovat úrovně, která by ohrožovala zdravotní stav místních obyvatel. Úrovně emisí při výstavbě jsou často závislé na ohleduplnosti stavebních firem na staveništi a je obtížné tyto vlivy kvantifikovat. Na základě provedených analýz a hodnocení záměru ve fázi výstavby a předpokládaného provozu můžeme konstatovat (se stupněm věrohodnosti, daným rozsahem vstupních informací), že uvedené negativní vlivy na obyvatele a jednotlivé složky životního prostředí v okolí výstavby Sportovního centra Pískovna ve Veltrusech nebudou vytvářet zásadní argumentaci pro možnost nerealizovat záměr. Oznámení o posouzení vlivů na ŽP

57


Uskutečnění záměru nezpůsobí změnu životního prostředí v negativním smyslu. Záměrem dotčené ploše se dostane kontinuální péče. Přeměna zemědělsky obdělávaných ploch a neudržovaných travních porostů na plochu sportovního areálu je jiný způsob využívání kulturní krajiny. Závěrem lze konstatovat, že navrhovaná činnost včetně kompenzačních opatření se svým rozsahem pohybuje v mezích ekologické únosnosti dotčeného území.

H.

PŘÍLOHY •

Identifikační údaje o zpracování „Oznámení“ – datum, jméno, podpis …

•

Město Veltrusy – stavební úřad, vyjádření z hlediska souladu záměru s ÚPD

•

Krajský úřad Středočeského kraje – stanovisko s vyloučením vlivu na lokality soustavy NATURA 2000

•

Situace záměru

•

Zvláště chráněná území

•

Situace neregionálního ÚSES

•

Situace lokálního ÚSES

Samostatné přílohy: Příloha č. 1

Hluková studie

Příloha č. 2

Vlivy na krajinný ráz

Příloha č. 3

Zoologický průzkum

Příloha č. 4

Posouzení zdravotních rizik


58


Identifikační údaje o zpracování „Oznámení“

GES-T, S.R.O. STRACHOV PARK – SPORTOVNÍ CENTRUM „PÍSKOVNA“ Datum zpracování: Květen 2009 ZPRACOVATELÉ OZNÁMENÍ Zpracovatel Bydliště Telefon 1 Ing. Aleš Calábek Dolany 570, 783 16 Dolany 774 579 973 2 Ing. Klára Calábková Dolany 3 Ing. Jaroslav Brzák Náměšť na Hané 4 RNDr. Lukáš Merta, Ph.D. Olomouc 5 MUDr. Magdalena Zimová Praha Název:

.................... Ing. Aleš Calábek GHC regio s.r.o. jednatel


59

STRACHOV PARK SPORTOVNÍ CENTRUM PÍSKOVNA

Recommend Documents