Stovky uprchlíků umírají na moři

Zdeněk Velíšek

Kdo má dilema? Moskva nebo Západ? Evropské horizonty, strana 3

Karla Šlechtová

Za uplynulé období zvládneme vyčerpat 97,5 % alokovaných prostředků Rozhovor, strany 4 a 5

Jan Keller, Kateřina Konečná, Pavel Svoboda, Petr Mach O cestě prezidenta Zemana do Moskvy Co na to europoslanci, strana 7

Nezávislý měsíčník založený 30. dubna 2004 

číslo 4 / 2015 

ročník 12 

cena – ČR: 15 Kč; SR: 0,83 €

Stovky uprchlíků umírají na moři

SLOVO

ZÁPISKY GENERÁLNÍHO KOMISAŘE EXPO 2015

Milan Štěch, předseda Senátu Parlamentu České republiky Ve své práci se zabývám především legislativou, proto se soustředím na ni a nebudu hodnotit české úředníky Evropské centrální banky apod. Brát kolegy v Evropském parlamentu jako jeden celek by bylo vůči nim trochu nefér, lidi je vždycky potřeba hodnotit individuálně. Nejsem si navíc jist, že mám dostatek informací o práci jednoho každého europoslance za Českou republiku. Jsem samozřejmě ve styku s europoslanci zvolenými za ČSSD, čili o jejich činnosti představu mám. O práci evropského poslance obecně jsem také v minulosti často a detailně diskutoval s dnes už bývalým europoslancem Richardem Falbrem. Je ale hlavně věcí voličů, aby tyto věci sledovali a při každých volbách znovu vyhodnocovali, co pro ně kdo udělal, jak se účastnil práce ve výborech, v komisích a na plénu, jak často byl k dispozici voličům ve své kanceláři, co konkrétně navrhoval a prosadil atd. Samozřejmě ve srovnání se Senátem Parlamentu ČR má Evropský parlament jednu nevýhodu – volby do něj probíhají v rámci jednoho celorepublikového obvodu, takže vazba voličpolitik je tím trochu rozředěná. U Senátu je tomu opačně, volí se v jednaosmdesáti jednomandátových obvodech, takže třeba lidé na Pelhřimovsku a Jindřichohradecku si mohou snadno zjistit, co pro ně jejich senátor Štěch dělá nebo nedělá, kde má regionální kancelář atd. Ten přímý kontakt tam je tedy těsnější. Málo se ví, že náš Senát patří v celé Evropě na špici v počtu projednaných evropských tisků. Čili i z tohoto pohledu mám o výsledcích práce Evropského parlamentu velmi slušný přehled a domnívám se, že většina, kterou tam tvoří sociální demokraté a křesťanští demokraté, prosazuje vcelku rozumná opatření, hlavně v oblasti sociální a pracovně-právní, kterými se především zabývám. INZERCE

Jiří František Potužník, generální komisař české účasti na Světové výstavě EXPO 2015

Tragickou smrtí zemřely stovky uprchlíků, jejichž cílem byla Evropa. Nejprve ztroskotala loď s imigranty nedaleko ostrova Lampedusa, následně se ve Středozemním moři do problémů dostala tři plavidla. Zatímco v prvním případě se počet obětí odhaduje kolem sedmi stovek, ve druhém hovoří odhady o čtyřech stech obětech. V návaznosti na události přirovnal francouzský premiér François Hollande pašeráky lidí k teroristům, předseda maltské vlády Joseph Muscat v této souvislosti hovoří o genocidě. Situací se po uzávěrce EN zabýval i mimořádný summit EU. foto: REUTERS/Guglielmo Mangiapane

Vláda chce víc českých odborníků v EU Evropská unie je pro mnohé české občany celkem obtížně uchopitelným konceptem, který „tam někde“ v  Bruselu rozhoduje o neznámých věcech. Bohužel jen malé procento z nich skutečně ví, jak Evropská unie funguje a především, kdo v ní zastupuje Českou republiku. Jací jsou naši europoslanci a další zástupci v EU? A jaká je náplň jejich činnosti? To jsou otázky, na které je nutné znát odpověď, pokud chceme pochopit, jaký význam pro nás osmadvacítka má. Vstup České republiky do Evropské unie v květnu 2004 byl výsledkem mnohaletých vyjednávání (ta začala de facto hned po revoluci), která se zástupci Společenství vedly postupně všechny české vlády. V roce 2004, kdy se naše země konečně dočkala, se mimo jiné otevřela i obrovská možnost pro všechny, kteří

kdy pomýšleli na kariéru v Bruselu, Štrasburku nebo v některém z dalších měst, kde sídlí evropské úřady. Českých občanů v  evropských institucích tak pomalu přibývalo a do orgánů Evropské unie se poprvé v historii začali dostávat i političtí zástupci z naší země. A s nimi přišel i tenký led hájení českých zá-

jmů na evropské scéně a nutnost obhajovat své kroky nejen tam, ale i v České republice. V tomto směru se největší pozornost nepochybně upíná na Evropskou komisi. Právě post eurokomisaře či eurokomisařky je totiž nejvyšší funkcí, na kterou má naše země podle pravidel fungování EU pravidelný nárok. Do loňského roku nás v Evropské komisi zastupovali tři lidé: Pavel Telička, který měl na starost zdraví a ochranu spotřebitele, Vladimír Špidla s agendou sociálních věcí a Štefan Füle zodpovědný za rozšiřování EU. Od prvního listopadu loňského roku zastupuje Českou republiku

bývalá ministryně pro místní rozvoj Věra Jourová z hnutí ANO. Na starost má oblast spravedlnosti, ochrany spotřebitele a genderové otázky. Od počátku padala na hlavu předsedy vlády i samotné Jourové kritika, že se nepodařilo vyjednat nějakou silnější oblast. Většina komentátorů ovšem poukazuje na to, že ve skutečnosti o slabou agendu nejde. Ostatně vytíženost nové eurokomisařky je podle jejích vlastních slov maximální. Věra Jourová poukazuje na to, že komise je jediným předkladatelem návrhů v EU, z čehož vyplývá obrovský balík úkolů. (pokračování na straně 3)

Slováci v euroštruktúrach sú neviditeľní Slovensko zastupuje v inštitúciách Európskej únie viacero Slovákov. Ich pracovné aktivity sú však málo viditeľné a mimo záujmu médií. O svojej práci informujú predovšetkým cez sociálne siete či vlastné internetové stránky. Povedomie Slovákov o Európskom parlamente nie je veľké. Dôkazom toho je ich nezáujem o eurovoľby, ktoré zakaždým od vstupu do Únie prakticky odignorovali. Dovedna hlasovali v troch voľbách, vždy s najnižšou účasťou spomedzi všetkých členských krajín. V minuloročných voľbách bola účasť dokonca historicky najnižšia za 35 rokov, čiže odkedy majú Európania možnosť voliť si svojich zástupcov do europarlamentu. Volieb sa minulý rok zúčastnilo len 13 % Slovákov.

Hlavný dôvod apatie voličov videl politológ Vladimír Bilčík inde, ako v nich samotných. „V prvom rade ich odignorovali do veľkej miery hlavní politickí hráči na Slovensku. Voliči reagovali na intenzitu a kvalitu ponuky a tá bola nízka,“ povedal pre Evropské noviny vo vyjadrení po voľbách. Ignorovanie eurovolieb malo podľa neho na svedomí aj neschopnosť politikov a inštitúcií kultivovať vzťah medzi verejnosťou a eurposlancami.

REZONUJÚ SKÔR DOMA Od posledných eurovolieb uplynul rok a o činnosti slovenských zástupcov nie je príliš počuť. Zrejme najviditeľnejším je Richard Sulík. Bývalý predseda parlamentu a opozičný poslanec sa po masívnej kampani pred eurovoľbami prekrúžkoval na víťaznú pozíciu na kandidátke svojej strany SaS. Sulík je členom parlamentného výboru pre vnútorný trh a ochranu spotrebiteľa a zároveň je aj členom delegácie pre vzťahy s Austráliou a Novým Zélandom. O svojich aktivitách v europarlamente podrobne informuje na vlastnej internetovej stránke. Sulík sa v Bruseli najčastejšie vyjadruje k ekonomickým témam. Napo-

sledy kritizoval Nemecko za zavedenie minimálnych mzdových taríf v oblasti dopravy. Ekonomická veľmoc by chcela zaviesť minimálnu mzdu pre dopravcov, a to rovnako pre importérov, exportérov, ale aj pre tých, ktorý len cez Nemecko tranzitujú. Podľa Sulíka sa to dotkne predovšetkým cudzincov a tým pádom je nemecký zákon diskriminačný. No viac ako z Bruselu je počuť o Sulíkovi na Slovensku. Koncom minulého roka organizoval spolu s tromi opozičnými poslancami, Alojzom Hlinom, Danielom Lipšicom a Igorom Matovičom, protesty za odvolanie vtedajšieho predsedu parlamentu Pavla Pašku. (pokračovanie na strane 2)

1. května se otevírají brány Všeobecné světové výstavy EXPO 2015 Milán. Organizátoři očekávají, že ji během šesti měsíců navštíví na dvacet milionů lidí. Pavilon České republiky by chtěl přivítat alespoň deset procent z nich, tedy dva miliony návštěvníků. Jenže tutéž ambici má dalších pět desítek původních – a někdy mnohem větších – pavilonů, jakož i na sedmdesát expozic v tzv. clusterech, tedy sedmi tematicky zaměřených a vždy hned několika státy sdílených pavilonech. A protože dvě třetiny návštěvníků mají být Italové, jde o to, jak přilákat právě je. Exponátem, který by tuto „magnetickou“ roli měl hrát v  naší národní expozici, je jediný známý latinský fragment Dalimilovy kroniky, který vznikl na počátku čtrnáctého století právě v  severní Itálii a který je opředen mystickým tajemstvím. Zlomek bohatě iluminované Dalimilovy kroniky se objevil nečekaně před deseti lety ve Francii. V  jedné pařížské rodině ho poznal známý grafik a znalec kresby Francois Avril. Poklad, s nímž si do té doby údajně hrály i děti majitele, vzápětí na veřejné dražbě koupila Národní knihovna za deset milionů korun, ale otazníky nad dvanácti listy mimořádné historické, umělecké i prodejní hodnoty zůstaly. Zodpovědět se je nyní pokusil ve spolupráci s  českými i italskými historiky režisér Roman Vávra, který v České televizi natočil výpravný dokument Kronika králů. A název nepřehání. Kroniku podle všeho nechali vyrobit v Lombardii čeští šlechtici pro mladého Karla IV. a televizní dokument přináší dosud neznámé informace o jeho tvůrcích, okolnostech vzniku i významu knihy pro mladého otce vlasti. Iluminovaný fragment kroniky, jejíž cena v  době vzniku odpovídala menšímu městu, bude jedinou trvalou součástí národní části expozice „Země příběhů a fantazie“ – nakolik může být magnetem pro návštěvníky EXPO ovšem mohou posoudit i diváci České televize. Kronika králů se vysílá právě v den zahájení Světové výstavy.  

2

TÉMA MĚSÍCE

EN č. 4 / 2015

Slováci v euroštruktúrach sú neviditeľní (pokračovanie zo strany 1)

Na demonštráciách v Bratislave i Košiciach sa zúčastnili tisíce ľudí. Paška bol podľa opozície hlavným zodpovedným v kauze predraženého nákupu CT prístroja pre piešťanskú nemocnicu. Aj iní europoslanci sa zviditeľnili skôr na domácej pôde ako prácou v Bruseli. V krajských voľbách neuspeli dvaja europoslanci za SMER. V Bratislavskom kraji prehrala Monika Flašíková-Beňová boj o pozíciu župana, v Banskobystrickom kraji neobhájil žu-

panské kreslo Vladimír Maňka. V druhom kole volieb ho porazil radikál Marian Kotleba. Maňkovi aj Flašíkovej-Beňovej tak ostali „len“ kreslá v Bruseli. ŠEFČOVIČ ZNOVU PODPREDSEDOM KOMISIE Odkedy je Slovensko členom Únie, pohybuje sa vyštudovaný právnik Maroš Šefčovič v jej štruktúrach. Od roku 2004 do jesene 2009 bol vedúcim Stáleho zastúpenia Slovenska pri EÚ. Ná-

sledne prebral agendu po eurokomisárovi Jánovi Figeľovi, ktorý na svoj post rezignoval. Šefčovič sa tak stal zodpovedný za oblasť vzdelávania, odbornej prípravy, kultúry a viacjazyčnosti. V roku 2010 bol vymenovaný za podpredsedu Európskej komisie a na starosť dostal administratívu komisie a implementáciu Lisabonskej zmluvy do činnosti orgánov EÚ. Do eurovolieb 2014 kandidoval za vládny SMER. Vo voľbách chcel získať demokratickú legiti-

mitu od občanov na ďalšie pôsobenie v Komisii. Jeho meno zakrúžkovalo 67 tisíc voličov, čím získal najviac preferenčných hlasov zo všetkých kandidátov. Ihneď po voľbách sa Šefčovič stal kandidátom Slovenska na post eurokomisára. Vláda dúfala, že bude znovu vymenovaný na post podpredesedu Komisie. V septembri minulého roku oznámil nový predseda EK Jean-Claude Juncker zloženie Komisie. Šefčovič mal byť eurokomisárom pre dopravu a vesmír. O mesiac

neskôr bol vymenovaný na inú pozíciu. Opäť sa stal podpredsedom EK a má zodpovednosť za projekt energetickej únie. Svojho poslaneckého mandátu v europarlamente sa vzdal v prospech Moniky Smolkovej, ktorá taktiež kandidovala za SMER. Šefčovičovou ambíciou je vytvoriť jednotný európsky trh s energiami, v ktorom by boli zahrnuté všetky členské štáty. Cieľom je vytvoriť vyššiu konkurencieschopnosť a možnosť lepšej voľby pre všetkých spotrebiteľov. V súčasnosti jednotliví členovia Únie uzatvárajú kontrakty na dodávky plynu za rozdielne ceny. Jednotný trh by mal vytvoriť spravodlivejšie podmienky pre znevýhodňované štáty pri vyjednávaní o cenách energií. So spoločným trhom však nesúhlasia všetky krajiny Únie. Slovenský eurokomisár by chcel dosiahnuť nižšiu energetickú závislosť Európy od Ruska, ako najväčšieho dodávateľa zemného plynu na európsky trh. Zároveň by však Rusko malo ostať významným importérom energií. „Ide o  to, dostať v  budúcnosti vzťah medzi Ruskom a Európskou úniou do vyváženejšej podoby. To znamená, aby tak ako Únia rešpektuje ruské zákony na ich území, aby samozrejme aj Rusko rešpektovalo európske zákony,“ povedal Šefčovič pred novinármi pri príležitosti predstavenia Európskej energetickej únie. ŠVÁBY OPÄŤ SUDCOM

Maroš Šefčovič sa opäť stal podpredsedom EK a má zodpovednosť za projekt energetickej únie.

zdroj: MZV SR

Staronovým slovenským sudcom Súdneho dvora Európskej únie je Daniel Šváby. Tomu tento rok končí jeho prvé šesťročné funkčné obdobie na tomto poste. Konferencia zástupcov vlád členských štátov začiatkom apríla jednomyseľne rozhodla, že talár bude obliekať aj v ďalšom funkčnom období. V úrade tak zotrvá do jesene 2021.

Súdny dvor EÚ zabezpečuje rovnaké uplatňovanie právnych predpisov Únie vo všetkých členských krajinách. Takisto má za úlohu rozhodovať v právnych sporoch medzi vládami členských štátov a inštitúciami EÚ. Na súd sa môžu obracať aj fyzické či právnické osoby alebo organizácie, pokiaľ majú pocit, že ich práva porušila jedna z inštitúcií Únie. Súdny dvor je zložený z 28 sudcov, po jednom z každého členského štátu. Podľa agentúry SITA by sa chcel Šváby zamerať na posilnenie dialógu medzi Súdnym dvorom a súdmi jednotlivých členských štátov, pričom sa chce zamerať predovšetkým na tie slovenské. Za dôležité pokladá zvýšenie reputácie slovenského súdnictva v očiach domácej i európskej verejnosti. SÚBEH FUNKCIÍ Medzi ľuďmi je zažitá dogma, že do Bruselu sa chodí zarábať veľké peniaze za málo námahy. Tieto domnienky napríklad potvrdil aj europoslanec Sulík, ktorý minulý rok poukázal na rokovanie parlamentu, ktoré trvalo iba sedem minút, no poslancom na účtoch pribudlo 304 eur, ktoré inkasujú za každý strávený deň v parlamente. Mnohí europoslanci sa bránia, že ich práca nespočíva len v hlasovaní v Bruseli a Štrasburgu. Každý z nich je členom dvoch až troch výborov, pre ktoré pracujú zákulisne mimo záujmu médií. Je však otázne, nakoľko sú poslanci vyťažení svojou euroagendou, keď mnohí z nich sú alebo boli europoslancami a súčasne boli aktívni aj v komunálnej alebo krajskej politike, keď sedeli na postoch poslancov či dokonca županov. Ivan Belko

PUBLICISTIKA

Oligarchova firma nemá peniaze, dlhuje sto miliónov Stavebná firma s miliardovými zákazkami od štátu je vo finančnej tiesni. Živnostníci, ktorým dlhuje sto miliónov eur, sa možno svojich peňazí nedočkajú. Stavebný gigant Váhostav-SK, ktorý stavia niekoľko diaľničných úsekov, ale aj rekonštruuje Bratislavský hrad, sa dostal do vážnych problémov. Firma patrí do portfólia spoločností, ktoré vlastní bývalý eštebák a súčasný oligarcha Juraj Široký. Široký je už dlhodobo spájaný so Smerom, čo však obidve strany odmietajú. Jeho spoločnosť mieri do reštrukturalizácie a svojim veriteľom, drobným živnostníkom, dlhuje nemalé peniaze. Ide o vyše sto miliónov eur. Živnostníci za svoju prácu doteraz nedostali zaplatené a to aj napriek tomu, že už riadne odviedli z vystavených faktúr DPH. Váhostav im pôvodne ponúkol 15 % z dlhovanej sumy. Pri takomto riešení by boli živnostníci stále v strate päť percent, vzhľadom na 20percentnú daň z pridanej hodnoty. Medializácia kauzy donútila vládu zaoberať sa osudom živnostníkov. V polovici apríla zvolal predseda parlamentu Peter Pellegrini (Smer) mimoriadnu schôdzu, na ktorej mali poslanci prebrať riešenie kauzy. Vláda navrhla prijatie novely zákona v skrátenom legislatívnom konaní. Tá mala dbať nielen na budúce reštrukturalizačné kauzy, ale aj na tú súčasnú. Smer navrhol, že štát od veriteľov odkúpi pohľadávky vo výške 40 % z dlhovanej sumy prostredníctvom Slovenskej záručnej a rozvojovej

banky. Peniaze by banka získala zvýšeným bankovým odvodom. Živnostníci by tak dostali ani nie polovicu zo svojich pohľadávok, čo by podľa opozície prakticky znamenalo, že by im štát vrátil len to, čo mu živnostníci odviedli prostredníctvom daní a odvodov. Zvyšných 60 % by aj tak ostalo Váhostavu. Opozičníci taktiež upozornili, že za štátom vykúpené pohľadávky by zaplatili všetci obyvatelia krajiny a nie Široký a Váhostav. Vládna strana sa rok pred voľbami obáva, aby sa celá kauza neotočila proti nej. Preto sa Smeráci rozhodli zvaliť vinu na exministra dopravy Jána Figeľa (KDH), ktorý post zastával počas Radičovej vlády. V súčasnosti je podpredsedom parlamentu. Z tejto pozície ho chce vláda odvolať. SMĚR VINU POPIERA Podľa Smeru sa Figeľ previnil tým, že zrušil PPP projekty, ktoré naplánovala ešte prvá Ficova vláda za značne znevýhodnených podmienok, a presadil výstavbu diaľnic cez eurofondy. Údajne tak vedome podpísal kontrakt so spoločnosťami, ktoré ponúkli za diaľnice dumpingové ceny. Figeľ sa ohradil, že nikto nenútil Váhostav ponúknuť sumy, pri ktorých by bola spoločnosť stratová.

Konanie Smeru malo za následok zjednotenie inak rozhádanej opozície. Tá sľubovala, že pokiaľ vládni poslanci Figeľa odvolajú, opozícia zloží všetky svoje funkcie v parlamentných výboroch spolu s kreslom podpredsedníčky parlamentu Eriky Jurinovej a rómskeho splnomocnenca Petra Polláka (obaja OĽaNO). Opozícia i politológovia obvinili Smer z hádzania viny na druhých, ktorí sú v tom nevinne. Premiér Robert Fico dokonca vyhlásil, že pokiaľ prezident Andrej Kiska urýchlene nepodpíše novelu zákona, bude aj on niesť zodpovednosť za to, že veritelia Váhostavu nedostanú aspoň časť svojich peňazí naspäť.

No ani po piatich dňoch od začiatku mimoriadnej schôdze nebol Figeľ odvolaný a taktiež nebol prijatý žiaden zákon, ktorý by vyriešil problém veriteľov. Predposledný aprílový víkend boli načrtnuté kontúry možného vývinu situácie. V sobotu sa vláda na spoločnom stretnutí so zástupcami stavbárov, živnostníkov a veriteľov Váhostavu dohodla, že zastavia reštrukturalizáciu Váhostavu. Dôvodom je výber správcu reštrukturalizačného procesu, v prípade Váhostavu to je neskúsená mladá právnička Petra Gabrišová, ktorú si vybrala samotná spoločnosť. Po novom by si mali správcu vybrať poškodení veritelia. Premiér im sľúbil väčšie práva pri procese.

Na druhý deň, v nedeľu, reagoval generálny riaditeľ Váhostavu Marián Moravčík, že pokiaľ bude reštrukturalizačný proces predĺžený, firma nebude ďalej platobne schopná. V takom prípade Moravčík navrhne predstavenstvu spoločnosti, aby požiadalo súd o vyhlásenie konkurzu. Veritelia by sa tak vôbec nemuseli dostať k svojim peniazom. Váhostav sa navyše vyhráža, že ak by musel ísť do konkurzu, ohrozilo by to práce na troch diaľničných úsekoch, ktoré sú práve rozostavané a mali by byť v priebehu tohto roka odovzdané do užívania. Ivan Belko

Široký: Eštebák s vilou na Bahamách Juraj Široký má vybudovanú povesť kontroverzného biznismena s konexiami na najvyšších miestach slovenskej politickej scény. Spájaný je predovšetkým so Smerom a často je označovaný za mecenáša strany. Jeho meno bolo spomenuté aj v spise Gorila. Široký akékoľvek obvinenia i prepojenia na politikov popiera. Bývalý vysoký dôstojník ŠtB sa po zmene režimu podieľal na vytunelovaní harvardských fondov spolu s Viktorom Koženým a Borisom Vostrým. Kým poslední dvaja menovaní boli v Česku za spreneveru odsúdení, vyšetrovanie kauzy na Slovensku sa nedostalo ani len pred súd. A to aj napriek tomu, že český Najvyšší súd skonštatoval, že Široký bol spolupáchateľom v šiestich bodoch, na základe ktorých bol odsúdený Kožený.

Denníku Nový Čas sa podarilo zistiť, že Široký si v milionárskej štvrti stavia obrovskú haciendu s vlastnou plážou a prístaviskom pre jachty. Jej cena by sa mala pohybovať okolo 13 miliónov eur. Staršiu vilu v inej štvrti oligarcha práve predáva za vyše 16 miliónov eur. Široký je majiteľom viacerých podnikov, z toho niektoré získali od štátu zákazky. Jeho stavebná firma Váhostav-SK ich má v súčasnosti rozbehnutých niekoľko. Od roku 2009 získal Váhostav samostatne alebo v konzorciu s inými firmami verejné zákazky v hodnote 3,6 miliardy eur, z toho tretinu len v priebehu posledných dvoch rokov. Váhostav má rozostavaných niekoľko diaľničných úsekov a o ďalšie súťaží. Realizuje aj rekonštrukciu Bratislavského hradu.

Vláda chce víc českých odborníků v EU (pokračování ze strany 1)

„Všechno je velmi závislé na tom, jak se podaří návrhy prosazovat dál v parlamentu a Radě. Oproti národní vládě je to o mnoho náročnější z hlediska vyjednávání,“ vysvětluje eurokomisařka, která v současnosti řeší mimo jiné problematiku rovných příležitostí žen a mužů nebo připravuje vznik nového institutu evropského prokurátora. NĚKTERÉ EUROPOSLANCE NEZNÁ SKORO NIKDO S každým průzkumem na téma známosti evropských institucí a těch, kdo nás v  nich zastupují, vychází najevo smutná vizitka české veřejnosti, kdy drtivá většina lidí vůbec nezná jména českých europoslanců a navíc nemá v podstatě žádné informace o jejich činnosti. Průzkum z  letošního ledna opět ukázal, jak vzdálený je tento orgán českým občanům. Více než padesát procent dotázaných znalo jen čtyři z celkem jedenadvaceti českých europoslanců. Suverénně nejznámnější je Miloslav Randsdorf z  KSČM, kterého zmínilo 78 procent dotázaných. Je ovšem otázkou, nakolik za to může jeho práce a nakolik hned několik kauz, které jsou s jeho osobou spjaty. Šlo například o autonehodu, při které srazil chodkyni, velké dluhy, které už se mu údajně podařilo splatit, nebo o loňské obvinění, že zneužívá parlamentní náhrady aniž by měl nějaké výdaje nebo vykázal nějakou práci. Vše vyvrcholilo konfrontací s nizozemským novinářem přímo v budově europarlamentu. Kauzy Miloslava Ransdorfa ale jeho voličům nevadí. V loňských volbách ho totiž opět poslali do europarlamentu. Ovšem za Ransdorfem jsou i další známější europoslanci. Patří mezi

3

TÉMA MĚSÍCE

EN č. 4 / 2015

ně bývalý ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil a bývalý eurokomisař Pavel Telička. A co opačný konec žebříčku? Méně než deset procent lidí zná například lidovecké europoslance Pavla Svobodu a Tomáše Zdechovského, europoslance za ANO Ditu Charanzovou, Petra Ježka a Martinu Dlabajovou nebo překvapivě i exhejtmana Moravskoslezského kraje Evžena Tošenovského z ODS. Zarážející je i neznalost náplně práce europoslance. Každý z  českých zástupců bez ohledu na politickou příslušnost se přitom věnuje konkrétní agendě, která je mu blízká a kterou se snaží v  europarlamentu prosazovat. „Věnuji se celé řadě oblastí, od ochrany spotřebitele až po mezinárodní obchod,“ uvedla nedávno například Dita Charanzová. Tomáš Zdechovský se zase věnuje tématu terorismu a především lidských práv. Dlouhodobě se zabývá třeba známou kauzou Evy Michalákové, které norské úřady odebraly syny. „Podařilo se navázat vztahy s mnoha institucemi a také se podařilo udržet v  EP českou komunitu. Pracujeme s kraji, městy a řadou institucí,“ popisuje Zdechovský některé své aktivity. ČEŠI V MNOHA OBLASTECH U významných politických funkcí ovšem česká stopa v  Evropské unii ani zdaleka nekončí. V  EU pracují stovky dalších lidí z naší země. Jde především o vysoké úředníky, kteří zajišťují administrativu a chod mnoha orgánů a institucí. Mezi ty nejdůležitější patří například Marek Mora, který je vedoucím kanceláře generálního tajemníka Rady Evropské unie. České zástupce má i Soudní dvůr EU, tedy instituce, která rozhoduje o věcech velmi často se týkajících i naší

země. Mezi soudci této instituce najdeme Jiřího Malenovského a Irenu Pelikánovou, která je soudkyní stejného soudu ovšem prvního stupně. Nedávno navíc unijní výbor expertů schválil českého kandidáta Michala Bobka na post generálního advokáta tohoto soudu. Bobek se stane jedním z devíti generálních advokátů, kteří nestranně přikládají stanoviska k případům předloženým soudu. „Výbor ve své zprávě vyzdvihuje zejména zkušenosti kandidáta v soudní praxi, jeho jmenování ad hoc soudcem Evropského soudu pro lidská práva a znalost procedur a analytických metod Soudního dvora EU,“ stojí v  tiskové zprávě Černínského paláce o výběru kandidáta. I evropské vysoké školství není bez české stopy. Na významném postu najdeme senátora a bývalého rektora Karlovy univerzity Václava Hampla. Ten je dlouhou dobu členem představenstva Asociace evropských univerzit, která sdružuje přes 850 vzdělávacích ústavů ze 47 zemí Evropy. „Jejím úkolem je, aby byly univerzity na evropském politickém kolbišti slyšet. Aparát sídlí v Bruselu a experti asociace jsou v úzkém kontaktu s Evropskou komisí a dalšími orgány EU,“ vysvětluje činnost instituce sám Hampl. V neposlední roli je potřeba zmínit i českého zástupce na poli evropského kosmického výzkumu. Delegátem v Evropské kosmické agentuře a mimo jiné i v rámci prací na navigačním systému Galileo, který sídlí v Praze, je ředitel odboru kosmických aktivit ministerstva dopravy Václav Kobera. NOVÁ VLÁDNÍ STRATEGIE Jaké je shrnutí? V  Radě Evropské unie v současnosti pracuje bez pře-

kladatelů a asistentů sedm Čechů, v  Evropském parlamentu 32 a desítky jich sedí v  kancelářích Evropské komise. Dohromady najdeme na odborných pozicích v EU asi 320 Čechů, což ale podle předsedy vlády Bohuslava Sobotky rozhodně není po jedenácti letech v EU nijak uspokojivé číslo. Jeho kabinet proto v únoru schválil novou strategii, která má českým občanům pomoci se v Bruselu, Štrasburku, Lucemburku a dalších evropských městech prosadit. Zaměřit se má i na již pracující. „Můžeme jim nabídnout podporu při jejich snaze zlepšovat svoji kvalifikaci, můžeme jim nabídnout koordinaci z hlediska našeho zastoupení. Je důležité, abychom o nich věděli, aby Česká republika mohla podporovat jejich kariérní růst v rámci politických možností, které máme,“ prohlásil předseda vlády Sobotka. Budou ale nově přijatá opatření stačit? Někteří kritici poukazují na to, že postoj naší země je i přes přijatou strategii dlouhodobě velmi nekonzistentní, protože chce na jednu stranu v evropských institucích více lidí, na druhou stranu se pro to na praktické úrovni dělá jen velmi málo nebo vůbec nic. Například žádný český eurokomisař si zatím nevzal na pozici šéfa kabinetu Čecha. „Jde přitom o velmi vlivné místo, do kterého Praze nemůže nikdo mluvit,“ řekl před časem Hospodářským novinám Marek Mora s tím, že na ostatní pozice v  Evropské radě i Komisi jsou přísná výběrová řízení. V nich často ale uspějí jen předem známí a ozkoušení kandidáti. Stát by se měl proto daleko více angažovat v přípravě lidí na tato výběrová řízení a především pomáhat s organizací stáží, které jsou velmi často prvním krokem k vysněné kariéře v konkrétní evropské instituci. Filip Appl

KOMENTÁŘE Je obecně známo, že občané členských států EU působící v evropských institucích nepracují pro své země, nýbrž pro společný, tedy celoevropský zájem. Vnímám samozřejmě především činnost Čechů či Češek, kteří jsou v unijních strukturách na viditelných místech. Jako předseda Sněmovny nejsem povolaný k tomu, abych hodnotil jejich práci, vím však o dobré reputaci, kterou si již v Bruselu vytvořila napří-

klad naše eurokomisařka Věra Jourová. Sleduji aktivity našich europoslanců, hlavně těch z ČSSD. Dosud jsem se nesetkal s kritikou nikoho z Čechů, kteří ve strukturách EU působí, proto usuzuji, že věci jsou v takovém stavu, v jakém mají být. Věřím, že v EU máme lidi na svých místech, kteří nám nejen nedělají ostudu, ale především přispívají k upevňování prestiže a pověsti ČR jako spolehlivého člena EU.

V  európskych inštitúciách si našlo uplatnenie zhruba 650 občanov Slovenska. Napríklad v Európskej komisii si buduje kariéru približne 330 našich ľudí, v Európskom parlamente je ich vyše 170 a v Rade EÚ vyše 70. Na prvý pohľad sa to nemusí zdať veľa. V prípade stredného a vyššieho manažmentu Európskej komisie je to však porovnateľné s krajinami, s ktorými sme pred 11 rokmi vstupovali do Únie. Starší členovia EÚ majú, pochopiteľne, náskok – aj preto, že spomínané pozície sú spravidla výsledkom kariérneho postupu a nie nominácií.    Hoci nie všetci sú na špičke, v spomínanom približne 650člennom zástupe Slovákov v  Bruseli by sme, nepochybne, našli viacero úspešných príbehov. S  týmito odborníkmi v európskych inštitúciách aktívne spolupracujeme počas celého nášho členstva v  Únii, pri-

čom vzájomné kontakty a  komunikácia sú užitočné tak pre Slovensko, ako aj pre samotné inštitúcie. Azda najznámejšou tvárou Slovenska v Bruseli je dvojnásobný podpredseda Európskej komisie Maroš Šefčovič, ktorý má dnes pod palcom budovanie energetickej únie – ambiciózny projekt a  jednu z  politických priorít bruselskej exekutívy. Za zmienku stojí aj fakt, že Slovensko je spolu s Estónskom jediným novším členom Únie, ktorému sa podarilo obsadiť podpredsednícke kreslo v predošlej i súčasnej Komisii. Nepochybným úspechom je aj obsadenie postu generálneho riaditeľa Európskej komisie Slovákom. Reč je o Vladimírovi Šuchovi a Spoločnom výskumnom centre, ktoré je akýmsi vedomostným zázemím Komisie v oblasti vedy. Inými slovami, stará sa o to, aby politi-

ky, ktoré vzídu z Bruselu, stáli na solídnej vedeckej báze. O cennú expertízu a know-how našich občanov sa plánujeme – tam, kde je to možné – oprieť aj počas nášho predsedníctva v  Rade EÚ v  druhej polovici budúceho roka. Už teraz ich pozývame na pôdu Národného konventu, kde sme rozbehli diskusiu o možných obsahových prioritách.

Členství ČR v EU vytvořilo podmínky pro zajištění stability, bezpečnosti a ekonomického růstu naší země a posílilo její mezinárodně-politické postavení, což je zásluhou každodenní práce stovek českých občanů působících v české administrativě i v orgánech a institucích EU. Na prvním místě jsou to členové vlády a další nejvyšší političtí představitelé země, kteří jménem ČR v Evropské radě a Radě přijímají zásadní rozhodnutí EU. Je nutné vyzdvihnout, že osobní účast ministrů této vlády na Radách je ve srovnání s předchozími vládami vyšší. Stejně tak jsou aktivnější čeští europoslanci hájící zájmy ČR v Evropském parlamentu. Na předním místě mezi zástupci ČR v EU je třeba uvést eurokomisařku Věru Jourovou, která dle mého názoru odvádí velmi dobrou práci. Dále sem bez pochyby patří dva soudci Soudního dvora EU či první český generální advokát EU, který se zanedlouho ujme funkce. Samozřejmě musím ocenit také české členy Evropského hospodářského a sociálního výboru a Výboru regionů, kterým při plnění jejich úkolů napomáhá dohromady na 30 odborníků z ČR.

Mnoho našich expertů získalo dobré jméno na diplomatických pozicích v  Evropské službě pro vnější činnost, kam je v současné době „zapůjčeno“ kolem 20 diplomatů, z toho čtyři dokonce působí jako velvyslanci a vedoucí delegací EU v zahraničí. Dočasné pracovní zařazení více než 40 českých odborníků v Evropské komisi a dalších institucích EU umožňuje poznávat práci unijních orgánů „zevnitř“ a zároveň je příležitostí zvyšovat úroveň vlastní státní správy, do níž se tito experti po čase vracejí. Neméně důležitá je práce občanů ČR, kteří byli do institucí EU přijati na základě otevřeného výběrového řízení. Vedle desítek překladatelů a administrativních pracovníků je na důležitých odborných pozicích zaměstnáno v Evropské komisi celkem 318, v Radě EU 7 a v Evropském parlamentu 32 občanů. Jejich úlohou je prosazovat hodnoty a cíle celé EU a dbát na dodržování práva EU. Jakkoli občané ČR v institucích EU nepracují „pro nás“, je přirozeným zájmem této země mít v těchto institucích silné zastoupení. Podpora občanů ČR na posty v EU byla předchozími vládami podceňována, stejně jako nebyly do-

statečně využity znalosti a zkušenosti odborníků získané během předsednictví ČR. Dnes proto pozorujeme relativně malé zastoupení Čechů na vyšších manažerských pozicích v EU. Vláda se nyní snaží tento trend zvrátit, a proto v únoru letošního roku přijala Strategii podpory Čechů v institucích EU, jejímž cílem je posílit spolupráci s Čechy v institucích EU a podporovat jejich působení na strategicky důležitých místech. Stejně tak chce touto cestou napomáhat profesnímu rozvoji státních zaměstnanců a využívat všech možností, které se v rámci EU nabízejí. Závěrem mohu konstatovat, že aktivní práce českých občanů ve strukturách EU a srozumitelné postoje země ke stěžejním tématům EU tvoří nedílnou část obrazu ČR jako plnohodnotného a respektovaného člena společné evropské rodiny.

Jan Hamáček, předseda Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky

Peter Javorčík, štátny tajomník Ministerstva zahraničných vecí a európskych záležitostí Slovenskej republiky

Ivo Šrámek, náměstek pro řízení sekce evropské Ministerstva zahraničních věcí ČR

EVROPSKÉ HORIZONTY ZDEŇKA VELÍŠKA Kdo má dilema? Moskva nebo Západ? Větší dilema má rozhodně Západ. Proč? Protože tam heslo víc hlav víc rozumu znamená vždy především víc rozdílných názorů a ne víc argumentů k hledání společného názoru. A to hraje nesporně negativní roli v otázkách týkajících se Ukrajiny a Ruska. Putin je osamělý hráč. Sám rozhoduje, sám nese odpovědnost. Vím, že je to schématický výrok, ale tohle schéma v zásadě vystihuje realitu systému, který Kremlu umožňuje dosahovat rychlých státnických rozhodnutí. Ostatně „víc hlav víc rozumu“ je také jen schéma teoretických výhod a praktických nevýhod systému, který v západních demokraciích determinuje rozhodování o otázkách války a míru, nebo – jednodušeji – o otázkách bezpečnosti. Za schématem je nepřehledná změť národních či stranických stanovisek. Dilema společného stanoviska a jednotného rozhodnutí vystupuje ale nekompromisně do popředí tehdy, kdy změť stanovisek a odklad rozhodnutí poskytuje druhé straně příležitost k uplatnění jiného schématu: Rozděl a panuj. V polovině dubna zazněl v televizním interview z Putinových úst výrok obviňující Spojené státy z toho, že mají tendenci jednat se spojenci jako s vazaly. Putin přitom – překvapivě – přiznal, že Sovětský svaz po druhé světové válce svůj model vlády východoevropským státům vnutil, a to i silou. Upozornil mimoděk na to, že pod jeho, Putinovým, vedením se teď postsovětské Rusko pokouší udržet sousední zemi, Ukrajinu, pod svou kontrolou, a to rovněž silou. Ta síla nemusí dosáhnout podrobení Kyjeva. Putinovi může stačit paralyzování Kyjeva, znehodnocení jeho důvěryhodnosti pro Evropu. Bylo by smutné, kdyby znehodnoceny byly i překážky, které mu v tom do cesty nakladla Evropa. A to se může stát, začne-li v politice vůči Rusku a Ukrajině jednota západního světa a v jejím rámci jednota Evropy slábnout nebo se přímo štěpit. V globalizovaném světě Evropa potřebuje po svém boku Ameriku a Amerika Evropu. Principiální jednota Západu je předpokladem i k prosazení takových politických cílů, v kterých Západ jako celek zcela jednotný není. Protože ani Evropa ani Spojené státy nejsou dnes takovou světovou autoritou, ani takovou globální silou, která by se prosadila v multipolárním světě samostatně, tedy bez té druhé, na druhém břehu Atlantiku. A platí to i v akutní problematice, jakou je osud Ukrajiny. Spolu s tím platí, myslím, imperativ potlačování vrozené náklonnosti k pěstování názorové rozdílnosti v evropském celku, když jde o záležitosti ohrožující kompaktnost EU a přežití evropské myšlenky. K tomu, aby využil tohoto handicapu, který je součástí genofondu Evropské unie, nebude Putin potřebovat tankové divize. Zatím se o to pokouší na poli strategických, tj. energetických surovin. Tam má Rusko nejlepší zkušenosti s Evropou. Třeba v realizaci North Streamu, kde našlo dokonalého partnera v Německu. Teď právě zkouší, už po druhé, totéž na jižním boku Evropy: Turkish Stream. Na projektu plynovodu vedeného pod Černým mořem, podobně jako to Moskva plánovala u ztroskotavšího South Streamu, jen s rozdílem pozemní trasy – tentokrát by nevedla přes Bulharsko ale přes Turecko a Řecko – narazil u řecké vlády na jedinou námitku: Proti jeho jménu: Turkish Stream. V Gazpromu zapomněli vzít v úvahu delikátní řecko-turecké vztahy. Alexis Tsipras tedy ještě během své nedávné návštěvy v Moskvě prohlásil, že na řecké půdě bude plynovod řecký. Což ale bylo také vzkazem Evropské unii. Aspoň nějak chtěl řecký premiér zamaskovat, že se právě chystá svolit ke spolupráci Řecka na prohlubování závislosti Evropy na ruském plynu. Maďarská vláda Viktora Orbána zaujala podobný postoj už v případě South Streamu. Dala mu přednost před evropským plánem vybudovat plynovod Nabucco, který měl do Evropy dopravovat surovinu odjinud než právě z Ruska. U Turkish Streamu Budapešť rovněž neříká Moskvě ne. Jsou ale i novější náznaky názorového tříbení v EU. Jedním z nich je znovu se vynořující snaha některých politických proudů v Evropě vrátit Rusku jeho někdejší pozici partnera Západu ještě dřív než přestane být protivníkem Západu v neklidném prostoru východní Evropy. Přesto, že po Minsku II je klid zbraní na východě Ukrajiny velmi křehký, stává se právě Minsk II pro některé politiky Evropské unie výchozím bodem k návrhům jednoznačně „poválečným“. Rakouský člen Evropské komise Johannes Hahn řekl minulý týden, že pro hospodářskou obnovu Ukrajiny by bylo užitečné znovu aspoň částečně navázat vztahy s Ruskem a s jeho Eurasijskou unií. Kancléřka Merkelová vyslovila – 18. dubna – podobnou myšlenku v souvislosti se všemi zeměmi východního partnerství. A na ministerské schůzce G-sedmičky v německém Lübecku se konstatovalo, že Rusko citelně chybí při řešení globálních problémů, které se dříve projednávaly ve formátu G-8; a tisk potom citoval výrok ministra zahraničí SRN Franka Waltera Steinmeiera, podle něhož není trvalá izolace Ruska žádoucí. Uvidíme, zda na východě Ukrajiny zůstanou věci po Minsku II ještě dlouho na mrtvém bodě, zda to bude evropské politiky inspirovat k dalším podobným výrokům, zda ty výroky budou všechny ve stejném duchu a zda přinesou změnu v politické atmosféře kolem Ukrajiny. Na tom všem záleží buď upevnění nebo rozmělnění názorové jednoty uvnitř Evropské unie v záležitostech týkajících se vztahů k Rusku. (20. 4. 2015)

4

EVRO

EN č. 4 / 2015

„Pokud budou žádosti kvalitní a včas, so

říká ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová o čerpá Ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová, která loni vystřídala ve funkci současnou eurokomisařku Věru Jourovou, se velmi rychle zařadila mezi nejvýraznější tváře kabinetu Bohuslava Sobotky. Sama působí jako cílevědomá a možná až tvrdá ministryně, pro kterou jsou všechny agendy MMR velmi důležité. Ostatně není se čemu divit. Ministryně přiznává, že její pracovní život už téměř splynul s životem osobním, ve kterém poslouchá tvrdou rockovou hudbu, čte horory a nebojí se ani tetování. Na úvod bych se rád zastavil u čerpání evropských dotací v  období 2007 – 2013. Čerpání v minulých letech provázela celá řada problémů – velká chybovost projektů, zpoždění, kontroly s různými výsledky a následné korekce atd. Jaký je výsledek? Kolik se naší zemi nepodaří vyčerpat peněz? Rok 2015 je posledním rokem čerpání finančních prostředků z programového období 2007-2013. Celková alokace pro toto období aktuálně činí podle kurzu eura skoro 700 miliard. Objem peněz v podaných žádostech je dvakrát vyšší a na účty příjemců dotací je v tuto chvíli vyplaceno více jak 500 miliard, tedy zhruba tři pětiny prostředků. Co se týká nevyužitých peněz. Za rok 2013 byly vyčísleny na zhruba 11,4  miliardy, za loňský rok se díky nasazení Národního orgánu pro koordinaci a řídících orgánů podařilo snížit částku nedočerpání z  původně odhadovaných více než 20 miliard na necelých 8,6 miliardy. Zrychlené čerpání na konci roku však může vést ke zvýšení rizika chybovosti, což může mít za následek zvýšení nedočerpání na konci programového období. Tuto skutečnost však budeme znát až s časovým odstupem po provedení kontrol. Podstatná je efektivita. Takže prioritou teď je čerpat z evropských fondů na smysluplné projekty, ne čerpat za každou cenu. Lze jednoznačně říci, kdo je za chyby zodpovědný? A mám na mysli především tu politickou zodpovědnost. Tady je potřeba říci, že během let 20072013 se vystřídalo několik ministrů na jednotlivých řídících orgánech, několik vlád a šéfů regionálních rad a tudíž mohu obecně konstatovat, že ta odpovědnost je sdílená. Ať už na úrovni vlády, kdy některá navrhovaná opatření ze strany MMR nebyla vládou schválena, například přesuny peněz mezi programy, tak na úrovni samotných příjemců, kterým se ne vždy daří například dodržovat harmonogramy realizace projektů. Nemůžu tedy jednoznačně činit někoho odpovědným. Nicméně bych ráda dodala, že v  minulém roce se podařilo zrealizovat řadu nápravných opatření, která vedla k výraznému snížení ztráty alokace na konci roku. Ve stejném režimu budeme pokračovat i v tomto roce. Zmínila jste peníze, o které už jsme přišli. Je ale zřejmé, že i letos se nepodaří vyčerpat všechy peníze. Lze už nyní říci, jaká ta ztráta bude? Co se týče výše možného nedočerpání v letošním roce, tak na podzim 2014 řídící orgány signalizovaly odhady nevyčerpání v závěru programového období na méně než 5 miliard. Již v závěru loňského roku jsme upozorňovali, že toto číslo není reálné. Dle upřesněných odhadů z  počátku letošního roku aktuálně řídící orgány jednotlivých programů odhadují, že ta celková suma nedočerpaných peněz za letošní rok bude mezi 18 až 23 miliardami korun. I tak by to ale znamenalo, že Česká republika zvládne za uplynulé období využít nějakých 97,5 procenta alokovaných prostředků. Na čem přesně výše té ztráty závisí? Respektive co se musí udělat pro to, aby byla co nejnižší? Aktuálně čelíme stále velkému počtu rizik, ta jsou do jisté míry u jednotlivých operačních programů rozdílná. Jedním z  těch, které se vyskytují u více programů, je například riziko vysokého objemu prostřed-

ků k proplacení a s tím související zvýšené riziko chybovosti řídícího orgánu, nebo nepokrytí disponibilní alokace – tedy, že není dost kvalitních a připravených projektů. Pro všechna identifikovaná rizika jsme definovali opatření s jasným cílem je snížit. Vedeme zesílené řízení rizik a Národní orgán pro koordinaci vyhodnocuje všechny možné alternativy a hledá řešení doslova pro každou korunu, kterou můžeme pomoci k rozvoji České republiky.   Pojďme nyní již k  období 2014-2020. Ta hlavní otázka je nasnadě – Je duben roku 2015 a Česká republika stále nečerpá evropské peníze určené na toto období. Proč jsme se ani po zkušenostech z  roku 2007 nedokázali připravit na čerpání v tomto období včas? Schválení programů blokovalo jednání o služebním zákonu, k jehož návrhu měla Evropská komise jisté výhrady. Nicméně tento problém se již podařilo ze strany České republiky vyřešit a Evropská komise již nemá výhrady k aktuální verzi zákona. Evropská komise však nebude schvalovat programy do doby, než proběhne revize tzv. víceletého finančního rámce. Podle aktuálních zpráv by se tak mělo stát na konci dubna. Konečné schválení předložených programů pro programové období 2014– 2020 se očekává nejpozději do léta, některých však již na začátku května.   Jak velký je to, že se stále nečerpá, problém? Hejtman Martin Netolický před časem říkal, že to není nic zas tak výjimečného, že se začíná později, jenže v  současnosti jsme jednou z  posledních zemí, co ještě nemá schváleny žádné programy. Jak vážné je tohle zpoždění? Je sice pravda, že většina zemí už má schválené některé programy, ovšem ne příliš dlouhou dobu a rozhodně ne všechny. Pokud budou mít příjemci připravené své žádosti zavčasu a kvalitně zpracované, tak s tímto prozatímním zpožděním není spojen žádný problém.    Nedávno jste společně s  premiérem Sobotkou oznámila, že první programy budou schváleny do měsíce. Můžete tedy říci, že v květnu budou určitě vyhlášeny první výzvy? V současné době máme s  komisí odladěných sedm programů, které čekají na schválení a další budou následovat. První výzvy z nového programového období 2014–2020 budou vyhlášeny v květnu, nicméně již během dubna budou některé řídící orgány uveřejňovat tzv. avíza parametrů prvních výzev. Na jejich základě budou mít příjemci dostatek času připravit svoji projektovou žádost tak, aby ji následně kompletní předložili v okamžiku vyhlášení prvních řádných výzev. Harmonogram plánovaných výzev jednotlivých operačních programů aktualizuje MMR na stránkách www.dotaceeu.cz.   Co ty ostatní programy, kdy by mohly podle vás odstartovat? Ty by se mohly rozjet do začátku prázdnin, podle aktuálních informací odpovědných ministerstev by v nich měly následovat první výzvy během léta. Rád bych se zeptal na systém čerpání v období 2014-2020. Evropská komise odmítla úřady regionálních rad jako zprostředkující subjekty čerpání, což chcete řešit zřízením poboček Centra pro regionální rozvoj v  regionech. Jak

to přesně bude fungovat? Znamená to, že tyto pobočky budou mít funkci úřadů regionálních rad z minulého období? Pobočky Centra pro regionální rozvoj České republiky budou fungovat jako zprostředkující subjekty pro Ministerstvo pro místní rozvoj v rámci Integrovaného regionálního operačního programu. CRR tak bude plnit úkoly jako například konzultaci projektových záměrů, hodnocení projektů či jejich kontrolu. Tyto pobočky budou postupně zřízeny v každém kraji. Co je důležité: Tento systém je nyní akceptován Evropskou komisí. V jaké fázi to zřizování poboček teď je? Už jsou pro ně vybrané prostory, domluvení úředníci apod.? Tak ten celý proces se rozbíhá. Víme, jak velké pobočky přibližně budou a jaké nápl-

ně práce budou tamní úředníci mít. Vláda by měla na nejbližší schůzi rozhodnout o navýšení počtu zaměstnanců a poté ihned zahájíme kroky vedoucí k budování poboček.   Tím se dostávám i k  tématu tzv. evropských domů. Tedy míst, na kterých budou pohromadě všechny instituce, které nějak souvisí s  čerpáním dotací. Hejtman Hašek před několika týdny řekl, že ten projekt je v podstatě u ledu a je potřeba zjistit, zda ho vláda vůbec podporuje a jak přesně bude fungovat.  Daří se ten projekt restartovat? Budou v regionech evropské domy? Podle našich informací nepočítají s  realizací projektu Evropských domů všechny kraje, podmínkou uhrazení nákladů projektu z  Operačního programu Technická

pomoc, jehož řídícím orgánem je MMR, je však právě účast všech krajů. Výjimkou je hlavní město Praha a Středočeský kraj, kde se uvažuje o zřízení informačního kontaktního místa, nikoliv Evropského domu. S těmi kraji, které i přesto „evropské domy“ zřizovat budou, chceme spolupracovat právě i s ohledem na zřizování krajských poboček CRR.     Pojďme teď ukročit stranou od čerpání evropských dotací k  jiným tématům. Rád bych se zastavil především u cestovního ruchu. V  minulosti jste opakovaně řekla, že ho považujete za klíčový pro zvýšení zaměstnanosti a konkurenceschopnosti. Jenže všichni víme, že pro většinu zahraničních turistů stále existuje pouze Praha, pak dlouho nic a pak

OPAN

EN č. 4 / 2015

5

oučasné zpoždění problémy nepřinese,“

ání dotací v tomto programovém období

řuje na  propagaci České republiky jak na tradičních trzích, jimiž jsou sousední země či Rusko, tak v zemích, jejichž obyvatelé nacházejí cestu do Česka především v posledních letech. Jsou to například cestovatelé ze Spojených arabských emirátů, kteří projevují stále větší zájem o medical tourism, kongresovou turistiku či lázeňství. Progresivními trhy, na něž v  letošním roce bude mířit také marketingová kampaň, jsou Indie a Balkán. Obecný marketingový koncept České republiky na zahraničních trzích bude v  roce 2015 pokračovat v linii Česko jako země – tentokrát romantických – příběhů.   Začátkem března jste podala trestní oznámení kvůli zakázkám v agentuře CzechTourism. Můžete upřesnit čeho se přesně to oznámení týká a co říkáte na určité slovní přestřelky mezi zástupci hnutí ANO a ČSSD, které to rozpoutalo a do kterých jste se také trochu přidala? V  souladu s  trestním řádem jsem byla povinná neprodleně oznámit skutečnosti nasvědčující tomu, že byl spáchán trestný čin. Aby nebylo ohroženo objasnění skutečností důležitých pro trestní řízení, byla jsem požádána Policií ČR o nesdělování žádných bližších informací.   A jste dnes spokojená se současným chodem agentury? Agentura CzechTourism stále prochází reorganizací, upravuje se její směrování a budoucí působení. A to vše probíhá při plné aktivitě a plnění marketingových cílů. Změny, ke kterým zde dochází pod vedením nové generální ředitelky Moniky Palatkové, i výsledky provedeného auditu směřují k tomu, aby komunikace mezi ministerstvem a agenturou byla na lepší úrovni, než před mým nástupem. Se současným chodem a změnami tedy spokojená jsem a doufám, že budu i do budoucna.        

až některé regiony či města. Myslíte, že ty nůžky dokáže něco – kampaň nebo opatření – nějakým zásadnějším způsobem přivřít? Předně je potřeba říci, jaké jsou v tomto směru cíle MMR. V první řadě to je zajištění udržitelného rozvoje cestovního ruchu s  ohledem na ochranu kulturně-historického a přírodního dědictví. Mezi další pak patří rozvoj lidských zdrojů v cestovním ruchu, zabezpečení rovných podmínek podnikání, přínosů odvětví pro rozvoj regionů a v neposlední řadě i ochrana spotřebitele, respektive účastníků cestovního ruchu. V současné době pracujeme na návrhu zajištění koordinace rozvoje cestovního ruchu prostřednictvím národních a regionálních kolegií a také na provázanosti regionálního rozvoje a cestovní-

ho ruchu. Úkolem takového Regionálního kolegia by měla být hlavně koordinace rozvoje cestovního ruchu v kraji a propojení do Národního kolegia. A co bude úkolem těchto kolegií? Regionální kolegia budou rozhodovat o specifických projektových záměrech financovaných z veřejných zdrojů a schvalovat projektové záměry krajů /obcí/ a destinačních společností předkládaných do nového národního programu vyhlášeného na podporu cestovního ruchu. Každý region má jiné potřeby pro rozvoj a my z pozice ministerstva nemůžeme všechny vidět. Proto bude Národní kolegium nadále působit jako můj poradní orgán v dané problematice a tím budeme moci transparentněji podporovat rozvoj a napomáhat tak tyto nůžky přivírat.

Kromě práce na vyvoření těchto kolegií – co dalšího se chystá v souvislosti s lákáním turistů na naše území? Těch věcí je celá řada. Třeba na finanční úrovni. MMR podporuje malé a střední podnikatele prostřednictvím národního programu podpory cestovního ruchu. Možní příjemci dotace byli letos rozšířeni o obce.  Cílem je dosáhnout růstu podílu cestovního ruchu na prosperitě regionů. V letech 2010-2014 bylo přijato celkem 337 žádostí o dotaci, 179 žádostem pak byla přidělena dotace překračující tuším 281 milion. Teď probíhá vyhodnocení předložených žádostí o dotaci pro rok 2015. Alokace tam je 50 milionů plus zhruba dalších pět milionů z minulého období. Co se týká propagace: MMR se spolu s agenturou CzechTourism  nyní zamě-

Ještě než přejdu k poslední části rozhovoru bych se rád zastavil i u zadávání veřejných zakázek. V  současnosti chystá vaše ministerstvo určité zjednodušení pravidel pro veřejné zakázky. Co přesně se má změnit a kdy?  V  současné době připravujeme zcela nový zákon o zadávacích řízeních, který nahradí dosavadní zákon o veřejných zakázkách. Nová pravidla výrazně změní prostředí veřejných zakázek. Podařilo se nám připravit velmi vyvážený návrh, který celý systém zadávání veřejných zakázek zjednoduší a výrazně zefektivní. Nový zákon významně rozšíří možnosti zadavatele a zároveň posílí jeho odpovědnost. Předpokládám, že nový zákon o zadávacích řízeních nabyde účinnosti k 1. lednu 2016, nejpozději však 18. dubna 2016, kdy členským státům vyprší lhůta pro transpozici evropských směrnic.    V  létě by měl být navíc spuštěn Národní elektronický nástroj pro zadávání zakázek za více než čtvrt miliardy. Původně měl ale odstartovat už před lety. Co start systému oddálilo? V době mého nástupu na MMR  probíhal zkušební provoz aplikace, který bylo třeba řádně vyhodnotit. Byla jsem si velmi dobře vědoma garancí, jaké MMR musí převzít za celou uživatelskou obec při spuštění NENu, byť prozatím v dobrovolném režimu. Proto jsem si vyžádala zejména ekonomickou analýzu NEN a penetrační – bezpečnostní testy. Krom toho zároveň probíhal interní audit a kontrola řídícího orgánu k  prověření EU financování NENu. Penetrační – bezpečnostní testy prokázaly přítomnost řady slabin. Mezi zásadními lze

zmínit nefunkční aplikační řízení přístupu, takže teoreticky by bylo možné neoprávněně manipulovat se zakázkami, interními zprávami i právy uživatelů. Tyto nedostatky byly odstraněny a re-testem potvrzeny. S ohledem na „velikost“ NENu, jakož i na zkušenosti jiných resortů s obdobnými systémy, teď budou ještě provedeny zátěžové a integrační testy, do kterých chceme zapojit odbornou veřejnost a zástupce zadavatelů.   Co si od spuštění elektronických tendrů slibujete? Tady nejde o to, co si od spuštění elektronických tendrů slibuji já či jiný ministr, protože povinnost elektronického zadávání veřejných zakázek prostřednictvím národního elektronického nástroje vyplývá z evropských směrnic. Ekonomická analýza společnosti KPMG nicméně potvrdila, že je vhodnější realizovat zabezpečení elektronizace zadávání veřejných zakázek v ČR centralizovaně s Národním elektronickým nástrojem, spravovaným MMR, a doplňkově individuálními elektronickými nástroji.   V  závěru si dovolím trochu osobnější otázky. Ve funkci už jste zhruba půl roku. Jste zatím se svou prací a s prací vašeho týmu spokojená? Troufám si říci, že se nám již podařilo uskutečnit mnoho důležitých a úspěšných kroků. Ať již jsou to běžící akční plány na maximální dočerpání evropských dotací z  končícího programového období nebo pokrok ve vyjednávání s  Evropskou komisí na schvalování programů na čerpání evropských dotací v létech 2015 až 2020. Zmínit mohu také práci na novém zákoně o zadávacích řízeních či novele stavebního zákona. Obojí by mělo přinést výrazné zjednodušení. Hodně se říká, že politika je jednak neustálým bojem s  větrnými mlýny a v  druhé řadě je to často o výběru ze dvou špatných možností. Cítíte to také tak? Musela jste už ve své ministerské pozici už vybírat pouze ze špatných možností nebo šlo vždycky všechno vyřešit? Stále musím řešit pozůstatky z  dávné minulosti a někdy i volit mezi horší nebo zcela špatnou možností. Je však důležité se z  těchto případů poučit a předcházet jim v dalších oblastech, jako je třeba právě to, abychom nepřišli o peníze z  Evropské unie. Nutno však dodat, že MMR má široké agendy od pohřebnictví, zákona o veřejných zakázkách, stavebního zákona po EU fondy. Vše je prioritou, protože se vše dotýká našich občanů, kvůli kterým ministrem jsem a kterým chci pomoci. Jak moc se vám změnil život s  nástupem do ministerského křesla? A možná se zeptám nejen, jak moc, ale také jakým způsobem? Změnil se velmi. Můj pracovní a osobní život se v podstatě již nedá rozlišit.   Poslední otázka je už určitým odlehčením: Máte vedle své funkce čas i na své koníčky? Vím, že ráda čtete horory a posloucháte rockovou hudbu. Chystáte se v létě třeba na nějaký festival? Koníčky? To slovo skoro už neznám (smích). Každý asi ví, že si nejvíce odpočinu u hudby a ráda bych v létě určitě nějaký ten rockový festival navštívila. Rozhovor s ministryní Karlou Šlechtovou vedl Filip Appl

6

PREZENTACE

EN č. 4 / 2015

Nabídka železniční dopravy se přizpůsobí potřebám krajů Domluvit se na optimálním rozsahu regionální železniční sítě, koordinovat možnosti infrastruktury s požadavky dopravce a optimalizovat dopravní obslužnost jednotlivých regionů – to jsou některé z cílů společného projektu SŽDC a ČD, který pod názvem Železniční doprava pro kraje odstartoval v letošním roce.

Železniční dopravu na území České republiky lze rozdělit na mezinárodní a vnitrostátní dálkovou (zejména vlaky kategorií EC, IC, Ex a R), kterou provozují ČD na základě objednávky státu zastoupeného Ministerstvem dopravy, a regionální. O jejím rozsahu rozhodují jednotlivé kraje, jejich požadavky se však v některých případech mění podle toho, jak dopadnou jednou za čtyři roky volby do krajských zastupitelstev. Jedním z  cílů nového projektu, který by měl probíhat od letoška až do konce roku 2018, je právě snaha domluvit se se zástupci krajů na dlouhodobější vizi využívání jednotlivých regionálních tratí. „Veřejná doprava je zároveň otázkou odbornou i výrazně politickou. Bylo by vhodné, kdyby si to jak zástupci krajů, tak dopravní experti uvědomili a byli schopni spolu při tvorbě systému veřejné dopravy efektivně komunikovat,“ říká generální ředitel SŽDC Pavel Surý. Začíná to kvalitní infrastrukturou Není žádným tajemstvím, že se v posledních letech výrazně investovalo zejména do tranzitních železničních koridorů a hlavních tratí; na regionální dráhy a

místní lokálky už peníze chyběly. Tomu také mnohdy odpovídá jejich technický stav. Pak není divu, že jízda vlakem po takových kolejích nebývá zrovna atraktivní a konkurenceschopná k  autobusové dopravě. Dalším problémem regionálních tratí je v  řadě případů velká vzdálenost železniční zastávky či stanice od vlastních obcí. Autobus zajede přímo do jejich center, ve vztahu k  dalším nákladům (železniční dopravci platí za použití každého kilometru kolejí, autobusoví naopak téměř nic) a napnutým rozpočtům sílí v posledních letech logicky snahy krajských zastupitelstev šetřit na základní dopravní obslužnosti. Řešením je zatraktivnit nabídku železnice, zvýšit traťové rychlosti a na opravené úseky nasazovat nová vozidla. Nejprve ale správce infrastruktury potřebuje znát plány krajů na provozování vlaků na konkrétních tratích. Nemá smysl investovat tam, kde kraj následně neobjedná žádnou dopravu. I to je jedním z cílů projektu Železniční doprava pro kraje. Kraje: Chceme nové zastávky a vyšší propustnost tratí Už z  prvního setkání (budou probíhat formou kulatých stolů za účasti zástupců SŽDC, ČD a jednotlivých krajů), které se uskutečnilo na půdě plzeňského krajského úřadu, vyplynulo, co kraje trápí nejvíce. Vedle již zmíněného špatného technického stavu některých lokálek a velké vzdálenosti zastávek od center měst a obcí je to i jejich nedostatečná kapacita. Většinou se totiž jedná o jednokolej-

ky, které zejména v okolí velkých měst již nevyhovují dnešní poptávce po rychlém železničním spojení. Z Plzeňského kraje je možné zmínit například dráhy z Plzně do Domažlic či do Klatov, jejichž optimalizace se chystá. Samostatnou kapitolou je i úroveň zabezpečení jednotlivých tratí, které neumožňuje provoz vlaků v  požadovaném intervalu. Ruku v  ruce s  modernizací jde i nasazování nových vozidel a v tomto směru je vidět za poslední dobu velký pokrok. Motorové vozy řady 810 na řadě míst vystřídaly Regionovy, vidět jsou ale i zcela nová vozidla, ať už to jsou motorové jednotky RegioShark, RegioSpider či RegioPanter, případně rekonstruované osobní vozy doplněné řídicím vozem známým pod přezdívkou Sysel. Nesmíme zapomínat ani na spolupráci mezi jednotlivými kraji či dokonce přes státní hranici. Z  poslední doby existují příklady odlišných pohledů sousedních krajů na zajišťování základní dopravní obslužnosti, jejichž důsledkem je nutnost přestupovat do jiných vlaků na

hranicích regionů a snížení komfortu pro cestující. Podobné problémy by se do budoucna neměly opakovat. Závěry setkání shrne mezinárodní konference Jak už bylo řečeno, setkání v  jednotlivých krajích budou probíhat formou kulatých stolů, na konci roku se vždy uskuteční odborná konference za účasti zástupců státní správy, krajských samospráv i dopravních expertů. V  prvním roce by se mělo hovořit zejména o železniční dopravě uvnitř jednotlivých

krajů, příští rok by se diskuze měly rozšířit o téma mezikrajské železniční dopravy a návaznosti regionální železnice na hlavní tratě, třetí rok projektu se zaměří i na zkušenosti s regionální dopravou v  zahraničí, zejména v  sousedních zemích (Německo, Rakousko, Slovensko a Polsko). Na závěr projektu v roce 2018 by se měla uskutečnit velká mezinárodní konference. O významu celého projektu svědčí fakt, že nad ním převzali záštitu premiér Bohuslav Sobotka a předseda Asociace krajů ČR Michal Hašek. (szdc)

Cíle projektu Železniční doprava pro kraje • Podpořit společný postup při řešení otázek optimalizace regionální dopravy • Vytvořit doporučení pro optimální rozsah regionálních železničních sítí • Zvýšit efektivitu provozu kolejové dopravy na regionálních tratích • Zajistit provázanost železničních spojů mezi kraji • Zajistit návaznost regionálních tratí na páteřní železniční síť • Koordinovat možnosti infrastruktury a požadavky dopravce

INZERCE

Bohatství v lidech – cílevědomě, kompetentně a společně

#cílevědomě

#kompetentně

#společně

Tým zaměstnanců Regionální rady Moravskoslezsko jsme budovali od základů. Nastavili jsme systém a principy práce se zaměstnanci, průběžně jsme investovali do rozvoje a zvyšování kompetencí vlastních lidí. Zavedli jsme do praxe systém kompetenčních modelů a hodnocení, sdílíme společné organizační hodnoty a etický kodex. Jako vůbec první organizace v Česku jsme získali zlatou úroveň mezinárodního standardu Investors in People. Standard potvrzuje, že se investice do zaměstnanců odrážejí ve vysoké kvalitě poskytovaných služeb.

Pečlivým výběrem zaměstnanců a investicemi do jejich rozvoje jsme vytvořili tým profesionálů, odborníků na evropské dotace a různé fáze projektového cyklu. Vyznáme se nejen v hodnocení a administraci projektů, máme také specialisty na finance, ekonomiku, legislativu, marketing a další oblasti, které s evropskými projekty přímo souvisí. Protože využíváme externí odbornou pomoc pouze výjimečně, většinu agendy obstaráváme vlastními silami a umíme se rozvíjet, šetříme veřejné prostředky tam, kde jiní nakupují drahé služby zvenčí.

Po celou dobu našeho působení si udržujeme vysoký kredit a dobré jméno u našich klientů v Moravskoslezsku, partnerů v českém prostředí i těch na evropské úrovni. Stavíme na principu otevřené a proaktivní spolupráce, což znamená nejen nabídku pomocné ruky, ale třeba také vstřícné, individuální a zároveň férové řešení problémů, které se u projektů financovaných evropskými dotacemi vyskytují. Věříme, že jediná cesta, jak využít evropské prostředky smysluplně a efektivně, je cesta společná.

jaknato.dobra-rada.cz

7

PUBLICISTIKA

EN č. 4 / 2015

PŘEDSTAVUJEME EVROPSKÉ INSTITUCE:

CO NA TO EUROPOSLANCI

Evropský účetní dvůr

Jak se díváte na cestu prezidenta Miloše Zemana na oslavy konce 2. světové války do Moskvy? Změnilo nějak váš názor to, že se prezident nezúčastní vojenské přehlídky?

Zatímco v minulých číslech Evropských novin jsme se zaměřili hned na dvě významné soudní instituce, tentokrát se v naší pravidelné rubrice podíváme do světa financí. V  našem hledáčku je totiž Evropský účetní dvůr (EÚD), který je zodpovědný za kontrolu finanční správy osmadvacítky. A to není v době ekonomických problémů a turbulencí rozhodně nijak snadný úkol. Na úvod krátký historický exkurz. Tím důležitým datem je 22. července 1975. Právě v ten den je tzv. Bruselskou smlouvou oficiálně založen Evropský účetní dvůr. Založení úzce souvisí především se vznikem vlastních příjmů tehdejších Evropských společenství a tedy i s  potřebou kontrolovat, jak je s  těmito příjmy, které jsou veřejnými financemi, nakládáno. Dva roky po oficiálním založení tak začíná nový orgán sídlící v  Lucemburku pracovat. Respektive oficiálním orgánem Evropské unie se stává až v  roce 1993, kdy mu tento status definitivně přidělí známá Maastrichtská smlouva. A ještě je-

den rok je pro Evropský účetní dvůr velmi důležitý. V  roce 1999 dochází totiž k  výraznému posílení práv tohoto orgánu. Dvůr může nově provádět daleko rozsáhlejší a důkladnější kontroly a má řadu možností, jak bojovat proti podvodům a korupci. Mimo jiné dostává do ruky možnost podávat žaloby u Soudního dvora za účelem ochrany svých práv vůči ostatním institucím Evropské unie. O pár let později je pak potvrzeno pravidlo, že řídící orgán Evropského účetního dvora – tzv. kolegium – je tvořen jedním zástupcem z každého členského státu EU. Za Českou republiku je to už od roku 2004 ekonomický expert Jan Kinšt.

Budova Evropského účetního dvora v Lucemburku.

EÚD už řadu let šéfuje Portugalec Vítor Caldeira. zdroj: www.europarl.europa.eu ZPRÁVA EÚD: PRAVIDLA SE PORUŠUJÍ Co jsou ale úkoly této instituce? Proč je důležitá i pro nás? Odpověď na druhou otázku je podstatně kratší: Protože peníze, které spravuje Evropská

zdroj: Wikimedia Commons

unie pocházejí i z  námi placených daní. A EU je tak velký kolos, že kontrola, zda je s  nimi nakládáno efektivně a podle zákonů, je velmi důležitá. A právě kontrolu především má EÚD na starost. Orgán působí jako nezávislý auditor všech financí EU. Dohlíží ovšem i na to, jak Evropská komise, členské státy a další evropské instituce a agentury plní unijní rozpočet . Velká část práce zaměstnanců této instituce se skládá z provádění auditů. Ty zahrnují například zkoumání vzorků transakcí, ověřování dokumentů, které s nimi souvisí, a posuzování, jestli v rozpočtu EU jako celku nebo v určité rozpočtové oblasti nejsou závažné nebo časté chyby. Předsedou Evropského účetního dvora je už od roku 2008 Portugalec Vítor Caldeira. Podle něj je správné finanční řízení jednoduchým konceptem s velmi náročným provedením. „Není to volba mezi utrácením peněz, souladem s  pravidly a dosahováním výsledků – jde o dosažení všech tří kritérií najednou,“ prohlásil s tím, že Evropská unie má v  oblasti správy financí problémy. „Stále dochází k  nedodržování předpisů. Členské státy a instituce EU musí věnovat větší pozornost tomu, jak využívají fondy EU a na co dávají peníze. Potřebujeme prostě chytřejší výdaje,“ dodává Caldeira k současným problémům hospodaření Evropské unie. Filip Appl

I když se domnívám, že Rusko má k demokracii tak daleko jako Ukrajina, cestu prezidenta Zemana k uctění památky obětí druhé světové války zcela schvaluji. Postoj, který sdílím, snad nejlépe vyjádřila spisovatelka Lenka Procházková, když ve svém proslovu bojkotovaném médii řekla, že mrtvým a umučeným je dočista jedno, vedle koho stojí Miloš Zeman na tribuně. Nedovedu si představit, že by Miloš Zeman využil své návštěvy v Moskvě k tomu, aby vybízel prezidenta Putina k tvrdšímu postupu vůči Ukrajině či k obsazení zemí střední Evropy. Může však posílit své postavení potenciálního prostředníka, pro-

tože dříve nebo později stejně dojde k jednání o urovnání celého konfliktu, byť si to možná někteří z té či oné strany nepřejí. I když jsem celoživotně orientován na Paříž, nikoliv na Moskvu, považuji bojkot oslav konce druhé světové války za skandální a za výraz naprosté ztráty historické paměti.

Prezident Miloš Zeman poletí do Moskvy na oslavy připomenutí konce jedné z  nejtragičtějších etap historie. Nesmíme nikdy zapomenout, že tehdejší sovětská armáda měla zásadní podíl na osvobození naší země od okupace nacisty. Odmítnutí účasti by byla hluboká urážka všech, kteří se na něm podíleli. Úctu k hrdinům a obětem války by neměly zastínit sympatie či nesympatie k představitelům Ruska, USA, Anglie, Velké Británie, Francie… Když se delegace českých politiků loni zúčastnila oslav vylodění spojenců v  Normandii, setkala se tam se zástupci států, kteří v době ještě nedávné vesele podporovali země s autoritáři či diktátory v  čele. Se  zástupci států, které se podílely na krveprolití v  Afghánistánu, v  Iráku a dalších zemích. Šlo o oslavy vylodění, projev úcty k padlým i přeživším hrdi-

nům, nikoliv k současným vládcům. To, že se pan prezident nezúčastní přehlídky, můj názor ovlivnit nemůže. Ustoupil tlaku kritiků cesty, aby se alespoň mohl poklonit 20 milionům sovětských občanů, kteří za války zahynuli, včetně těch, kteří padli při osvobozování Československa. Nerozumím lidem, kterým to vadí, i když se naštěstí jedná jen o několik hlasitějších pravicových politiků. Nesoudnost a zloba, které z nich čiší, jsou ostudou ve vztahu k těm, kteří v této hrozivé válce ztratili své drahé, i těm, kteří se snažili pomoci k osvobození naší vlasti.

Fakt, že se pan prezident neúčastní demonstrace ruské vojenské síly v  době, kdy maskovaná ruská vojska útočí na územní celistvost Ukrajiny, mne příjemně překvapil. Jeho účast na přehlídce ruských zbraní byl vyloženě nevhodný krok a jsem rád, že ho uvážil a zrušil. Sedět na tribuně s nejrůznějšími diktátory a spojenci Vladimíra Putina není diplomaticky vhodný signál o

směřování naší země. Vážím si jeho kroku a jsem za něj rád.

Jan Keller, poslanec Evropského parlamentu

Kateřina Konečná, poslankyně Evropského parlamentu

Pavel Svoboda, poslanec Evropského parlamentu

Myslím, že je od prezidenta rozumné za daných okolností se vojenské přehlídky ruské armády nezúčastnit.

Petr Mach, poslanec Evropského parlamentu

V porovnaní s eurozónou Španieli zarábajú menej Zvýšenie konkurencieschopnosti ukázalo odvrátenú tvár. Španieli zarábajú menej a  ich platy sa vzďaľujú od európskeho priemeru. V  roku 2014 hodinová mzda v  Španielsku predstavovala 15,7 eura, teda vyše 27 percent menej ako bol priemer v eurozóne. V roku 2008 bola španielska hodinová mzda nižšia o 24 percenta. Tieto údaje priniesol Eurostat na základe mzdy vyplácanej v  podnikoch s  viac ako desiatimi zamestnancami. Dôvodom je zníženie pracovných nákladov s cieľom obnoviť konkurencieschopnosť narušenú počas obdobia ekonomického rastu. Značná časť opatrení, ktoré zrealizovala španielska vláda, bola zameraná smerom šetriť na mzdových nákladoch, podobne ako k tomu došlo v iných krajinách eurozóny.

TLAK ZVONKU Španielsko je deviatou krajinou eurozóny s  najvyššou minimálnou mzdou. Podľa Trojky je vnútorná devalvácia jedným z hlavných nástrojov na naštartovanie ekonomiky. Španielov k nej primäla snaha o  udržanie spoločnej menovej politiky. Očakáva sa, že v  znižovaní pracovných nákladov a  v  klesaní miezd vláda bude preto pokračovať. V  týchto súvislostiach sú Španieli často porovnávaní s Gréckom, kde je rastúci rozdiel medzi domácou mzdou a  európskym priemerom najextrémnejší. V  roku 2008 Grék za hodinu zarobil v  priemere 13,5 eura, čiže o 29 percent menej, ako bol priemer v eurozóne. V roku

2013, podľa posledných dostupných dát, Grék zarobil 11,4  eura, teda o 46,4 percent menej ako priemerný obyvateľ eurozóny. Menej dramatický rozdiel zaznamenalo Portugalsko, Taliansko, avšak podľa údajov Eurostatu v rokoch 20082014 mzdy nominálne klesali len v  Grécku a  na Cypre. Ostatné krajiny zaznamenali vyšší rozdiel vplyvom rastúcich cien a s klesaním kúpyschopnosti. MINIMÁLNA MZDA PORÁSTLA Vlani španielska vláda po piaty krát zmrazila platy štátnych zamestnancov. Odborári sa momentálne snažia vybojovať zvýšenie o  0,6  percenta v  stavebníctve, v  ktorom sa 650 tisícom zamestnancov platy nehýbu už po tri roky. Minimálna mzda počas krízy

v Španielsku porástla o 8 percent. Podľa údajov Eurostatu je Španielsko štvrtou členskou krajinou EÚ s  najnižším rastom minimálnej mzdy. Pokým v roku 2008 predstavovala 700 eur, v aktuálnom roku je to 757 eur. Orodovanie odborárov vyšlo nazmar. Tí pre tento rok žiadali zvýšenie o 12,5 percenta. Nepomohli im ani argumentácie, že na oživenie kúpyschopnosti je potrebné zvýšiť platy minimálne o 5 percent. V roku 2008 vláda bývalého premiéra José Luis Zapatera v dôsledku krízy zastavila pravidelné zvyšovanie minimálnej mzdy v závislosti od rastu cien. V osudnom roku ju navýšila len o 1,5 percenta, v  roku 2010 o  1,3  percenta. V  roku 2011 po prvýkrát došlo k  jej zmrazeniu. V  podobnej politike napreduje vláda Mariana Rajoya. V roku 2013 minimálnu mzdu zvýšila o  0,6  percenta,

zdroj: archiv autorky v roku 2012 a 2014 ju opäť postihlo zmrazenie. Odborári sa snažia vybojovať nové mzdové podmienky pre nasledujúce roky. Exper-

ti poukazujú, že za cenu zachovania pracovných miest vláda radšej pristúpi iba na symbolické zvyšovanie. Dana Miháliková

8

PREZENTACE

EN č. 4 / 2015

Úspěšně třídit odpad mohou i malé vesničky, příkladem je třeba Barchov V malé obci Barchov, ležící mezi Hradcem Králové a Novým Bydžovem, žije jen 300 obyvatel. Přesto tu věnují velkou pozornost sběru tříděného odpadu jako v kterémkoli velkém městě. A možná ještě více. V obci založené ve 14. století, s několika barokními památkami, chtějí mít čisto a uklizeno. To je jeden z důvodů, proč se radnice snaží vytvářet podmínky pro třídění odpadů a buduje tu tzv. sběrná hnízda. V  současné době má taková místa dvě. „Máme sedm kontejnerů na plast, čtyři na bílé a barevné sklo a dva kontejnery na papír,“ vypočítává starosta Barchova Ladislav Vlachý a dodává, že obec má v  plánu navyšování jejich počtu. První vlaštovkou je kontejner na plast, který Barchov získal z tzv. projektu nádob společnosti EKO-KOM, a. s. „Jde o projekt, kdy obcím zdarma zapůjčujeme sběrné nádoby pro sběr plastů, papírů i skla. Chceme tak pomoci obcím vybudovat sběrnou síť a vytvořit podmínky pro pohodlné třídění odpadů v domácnostech,“ přibližuje projekt Ing. Jiří Záliš, regionální manažer EKO-KOM, a.s. Není to ale jediná forma podpory ze strany společnosti EKO-KOM. Pro obce připravuje různé semináře či soutěže a obce motivuje i finančními odměnami. „Budování sběrných míst nás sice stojí peníze, ale máme v  obci čisto. Navíc díky odměnám od společnosti EKO-KOM dostáváme nějaké finanční příspěvky zpátky do rozpočtu a můžeme tedy do sběru tříděného odpadu investovat nebo třeba v letních měsících pod-

le potřeby zvyšovat frekvenci svozu odpadu,“ reaguje starosta Barchova Ladislav Vlachý. Obec v současné době také vyjednává o sběru bioodpadu, ale i o třídění plechovek a dalšího drobného kovového odpadu. „Pro železo a další odpad slouží náš sběrný dvůr, občané mají také dvakrát do roka možnost odkládat odpad do velkoobjemových kontejnerů,“ doplňuje starosta. Na Bydžovsku a Královéhradecku ale není Barchov jediný, kdo se do projektu nádob zapojil. Obec Skřivany svou sběrnou síť posílila o dva kontejnery na papír a plast. Nedaleké Káranice pak kromě dvou žlutých nádob na plast pořídily i kontejner na barevné sklo a v Jeníkovicích posílili počty kontejnerů na plast hned o čtyři kusy. Vypadá to, že obyvatelé Staré Paky přistupují k  třídění odpadů velmi zodpovědně. Právě od nich totiž vzešel impuls, aby obec svou sběrnou síť rozšířila o nádoby na oddělený sběr bílého a barevného skla. A staropacká radnice jim vyhověla. Obec pořídila pět kontejnerů na bílé a dva na barevné sklo. Sklolaminátové zvony Stará Paka získala díky projektu, který v  Královéhradeckém kraji realizuje společnost EKO-KOM, a. s. Z tzv. projektu nádob totiž EKO-KOM obcím bezplatně zapůjčuje nádoby pro sběr skla o objemu

1 100 litrů. A nejen to, obce mohou zdarma získat i kontejnery na plast a papír. „Ve Staré Pace jsme doposud sbírali čiré sklo pouze ve 3  sběrných hnízdech. Občané ale žádali o oddělený sběr skla i v jiných sběrných hnízdech. Rozšiřujeme tak sběrnou síť i v dalších lokalitách o novou komoditu, například v Zápřičnici nebyl zvon na sklo vůbec“, prozrazuje místostarostka Staré Paky Věry Hlostová. Ve Staré Pace, pod kterou spadá dalších pět obcí, mají v  současnosti 15 sběrných hnízd. Sbírají tu obvyklé komodity, kromě skla tedy i papír a plast. Ještě vloni tu řešili problém s  nedostatkem kontejnerů na plast, ale i to je vyřešeno. „Na léto jsme vždycky kvůli chalupářům museli do lokality Brdo stěhovat kontejner a na zimu ho zase vracet přímo do obce. Tehdy jsme se také domluvili s EKOKOMem a pořídili do této chalupářské oblasti kontejner, který je tam už nastálo,“ vysvětluje místostarostka. Ovšem Stará Paka není jedinou obcí na Jičínsku, která se do projektu nádob zapojila. V  Lukavci u Hořic v  Podkrkonoší pořídili po jednom kontejneru na papír, plast a směsné sklo. O jeden kontejner navíc požádali ve Slavhosticích. Obec s necelými 150 obyvateli pořídila jeden kontejner na papír, dva na plast a jeden na barevné sklo. „O projekt bezplatných zápůjček je mezi obcemi velký zájem a my jsme rádi. Plníme tak cíl tohoto projektu – pomoci obcím zahustit sběrnou síť na tříděný odpad tak, aby byla snadno dostupná pro občany,“ říká Ing. Jiří Záliš, regionální manažer EKO-KOM, a.s. INZERCE

140261_INZ_Nabidka_praci_1_2_KN.indd 1

09.05.14 14:49

9

EVROPSKÉ REGIONY

EN č. 4 / 2015

Korupce na úřadě ROP Střední Morava? Programové období 2007 – 2013 je za námi a v  současnosti probíhá už jen dočerpání finančních prostředků. Málokdo tak čekal, že by se ještě objevila nějaká korupční kauza spojená s regionálními operačními programy. O to větší překvapení nastalo, když v  polovině dubna zasahovali policisté z Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu v sídlech ROP Střední Morava. Hned ráno 14. dubna přijeli policisté do hlavní centrály Regionálního operačního programu Střední Morava, která je v  Olomouci. Následně se odehrálo to, co si už pamatujeme z jiných kauz: vynášení dokumentů a odvádění podezřelých pryč z budo-

vy. Současně probíhal zásah i ve Zlíně, kde se nachází další pobočka úřadu. „Probíhají úkony trestního řízení, které dozoruje Krajské státní zastupitelství v Brně pobočka Zlín. V době probíhajících úkonů žádné podrobnější informace sdělit nemohu,“

odpovídal na dotazy novinářů mluvčí útvaru Pavel Hanták. Téměř po dvou týdnech od zásahu už ale máme přece jen k dispozici konkrétnější informace. Jasné je především to, že se zásah týkal podezření z korupčního jednání. Toho se měli údajně dopustit tři pracovníci úřadu a dva lidé z  podnikatelské sféry. Všichni byli podle mluvčího Hantáka zadrženi. „Detektivové kladou pracovníkům ROP za vinu, že poskytovali za úplatek ve výši cca dvě procenta z celkové dotace žadatelům o dotace

nadstandardní služby a informace spojené s přípravou a následnou realizací projektů několika penzionů a hotelů na Střední Moravě,“ uvedl mluvčí s  tím, že se jedná o dotace v řádech desítek milionů korun. V  současnosti probíhá vyšetřování a na podrobnější informace tak bude nutné počkat. KAUZ UŽ BYLO NĚKOLIK Na celý případ okamžitě zareagovalo i vedení Úřadu Regionální rady Střední Morava. Pod-

le jeho tiskové mluvčí Michaely Linhartové byla přijata opatření v souladu s protikorupční strategií úřadu. „Pracovníci, kterých se zákrok týkal a kteří byli obviněni, byli zbaveni svých jednacích a rozhodovacích pravomocí. Další pracovně-právní kroky budou následovat na základě obeznámení se s mírou jejich provinění proti pravidlům programu,“ komentuje celou situaci s tím, že to zatím, podle všech dostupných informací, vypadá na osobní selhání jednotlivců a nikoliv systému administrace programu.

Ať probíhající šetření dopadne jakkoliv, případ se již nyní řadí ke kauzám, kterým už v  minulosti některé regionální programy čelily. Loni bylo kupříkladu obviněno osm lidí pohybujících se kolem dotačních toků v rámci ROP Severovýchod, ze zneužití dotací je obviněn i bývalý šéf ÚRR Jihozápad Jiří Trnka a před několika lety otřásla důvěrou v operační programy také kauza bývalého ředitele ROP Severozápad Petra Kušnierze. Ten byl nakonec potrestán pěti lety vězení. Filip Appl

Jihočeské silnice čeká největší investice Jihočeský kraj chystá na letošní rok největší investici do modernizace krajských silnic II. a III. třídy a mostů ve svých dějinách. Proinvestovat hodlá závratných 1,6  miliardy. „Konkrétně se jedná o 167 úseků komunikací o celkové délce 510 kilometrů. K tomu bude zmodernizováno i 26 mostů,“ uvádí hejtman Jiří Zimola. Řidiči se tak podle jeho slov budou muset obrnit trpělivostí, ale zase pak budou jezdit po kvalitnějších vozovkách. Opravy potrvají do listopadu. K modernizaci 141 úseků silnic v délce 421 kilometru použije kraj dotaci z ROP NUTS II Jihozápad ve výši zhruba 1,1  miliardy korun. Na zbývajících 26 úseků o délce 89 kilometrů využije finanční prostředky ze Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI) ve výši přibližně 275 milionů korun. Díky těmto dvěma finančním zdrojům tak bude opravena zhruba plná jedna desetina všech krajských silnic. „Pokud by se nám dařilo pokračovat tímto tempem, tak bychom za 10 let mohli zmodernizovat veškeré naše komunikace,“ říká krajský radní pro dopravu Antonín Krák. Nejvíce úseků silnic se bude podle vyjádření Antonína Kráka opravovat ve strakonickém okrese, a to celkem 44 o délce 105 kilometrů, nejméně pak v českokrumlovském okrese a to celkem 12 o délce 64 kilometrů. Na Českobudě-

jovicku dojde na opravu 18 úseků v délce 52 kilometrů, na Jindřichohradecku to bude 29 úseků v délce 89 kilometrů, na Písecku 17 úseků v délce 52 kilometrů, na Prachaticku 25 úseků v délce 64 kilometrů a konečně na Táborsku 22 úseků v délce 82 kilometrů. Zde projde na přelomu dubna a května rekonstrukcí například silnice mezi Choustníkem a Krtovem. Provádět ji bude firma Swietelsky, která již modernizuje i silnici mezi Tučapy a Kajetínem. OBNOVY SE DOČKAJÍ I MOSTY Na rekonstrukci čeká také 26 mostů. V  tomto případě využije Jihočeský kraj finanční prostředky ze SFDI ve výši 217 milionů korun. A bude to tentokráte pro změnu okres Český Krumlov, který se dočká spolu s Pracha-

Jihočeské silnice Celková investice

1,6 mld.

Celková délka opravených komunikací

510 km

Prostředky ze SFDI

275 mil.

Dotace z ROP

1,1 mld.

zdroj: Jihočeský kraj

Hejtman Jiří Zimola představuje mapu s uzavírkami silnic II. a III. třídy, které se budou letos opravovat. tickem nejvyššího počtu oprav. V  obou jmenovaných okresech projde rekonstrukcí plných pět mostů. Na okrese Prachatice tak obnovou za 14 milionů projdou kupříkladu mosty na rušné silnici v  Netolicích. V  Mičovicích by se měli řidiči již v říjnu dočkat nového mostu. Ten stávající se nad potokem Melhutkou klene již do roku 1953. V jeho klenbě jsou však již statické trhliny, beton říms je degradovaný, v opěrách jsou sanované svislé trhliny a celá nosná konstrukce je zavlhlá. Vzhledem k tomu a vzhledem k malé průtokové kapacitě mostního otvoru bylo rozhodnuto o rozebrání stávající mostní konstrukce a

výstavbě nového mostu. Na Českobudějovicku již od března probíhá oprava rekonstrukce mostu v  Bošilci, která podle předběžných plánů potrvá přibližně šest měsíců a vyžádá si 40 milionů korun. Provádí ji firma Strabag. Jiný most v tomto okrese, který se letos dočká nového hávu, se klene přes Bezdrevský potok v Bavorovicích u Hluboké nad Vltavou. Stav tohoto mostu se podstatně zhoršil za povodní v roce 2013, během kterých došlo vlivem erozivního účinku vodního toku k poškození spodní stavby mostu a koryta potoka. Kamenný zához pod mostem byl téměř odplaven a řečiště bylo zaneseno jem-

nými sedimenty. Základy obou opěr byly obnaženy a místy se vytvořily kaverny, které odhalily piloty, na kterých byl most založen. Běžnou stavební údržbou již nešlo zajistit bezpečnost konstrukce. Most se tak nyní dočká ochranného železobetonového límce. Upraveno bude i koryto Bezdrevského potoka. Přímo v krajském městě se pak dočká opravy most přes Vltavu u vodárny. Ta bude spočívat především ve výměně mostních závěrů a sanaci ložisek. Oprava přichází doslova za pět minut dvanáct. Mostní závěry byly totiž již ve velice špatném technickém stavu a most vykazoval i celou řadu dalších nedostatků. Bez včas-

né investice do nosné konstrukce by tak mohlo dojít k poškození, které by bylo nutné řešit kompletní výměnou mostu, jež by si na takto exponovaném místě vyžádala nemalé finanční prostředky. Oprava mostu by měla být dokončena v říjnu letošního roku. Nejméně se bude opravovat na Jindřichohradecku, kde se opravy dočkají dva mosty. Informace o probíhajících opravách a aktuálních uzávěrkách naleznou řidiči na webových stránkách Jihočeského kraje www.kraj-jihocesky.cz. Konkrétně v levém sloupci pod heslem Modernizace silnic II. a III. tř. v roce 2015. Jana Bartošová

Školy žádají milionové dotace na zvýšení bezpečnosti Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy vyhlásilo dotace na na podporu zabezpečení škol a dalších školských zařízení. Vyhlášení dotace vychází z aktuální potřeby zajistit dostatečné zabezpečení škol a školských zařízení. Důvodem je potřeba předcházet událostem, které se staly vloni ve Žďáru nad Sázavou, kde přišel o život šestnáctiletý student. Mezi prvními, kdo o dotaci projevil zájem, jsou pardubické a plzeňské školy. „O možnosti získat dotace na moderní zabezpečení budov jsme informovali městské školy a školky. Zájem projevili všichni ředitelé. Školy, které již zabezpečení mají, je díky této dotaci mohou modernizovat,“ řekl náměstek pardubického primátora zodpovědný za dotace Jan Řehounek. Město potvrzuje, že má na bezpečnosti svých školních budov eminentní zájem. Chce zřídit kompatibilní zabezpečení, kdy všechny školní budovy napojí na pult centralizované ochrany městské policie. Školy by měly být vybaveny tlačítky, kterými lze v případě ohrožení okamžitě přivolat pomoc. V budovách, které jsou již na městskou policii napojeny, bude nahrazeno stávající spojení radiovým.

Vzhledem k tomu, že žadatelem o dotaci mohou být pouze jednotlivé školy, připravilo pro ně město tři vzorové projekty. „Dva počítají s novým rádiovým napojením škol na pult centralizované ochrany městské policie a liší se pouze v tom, zda jsou koncipovány pro velkou či malou školu, tedy laicky řečeno počtem bodů, z nichž bude možno pomoc přivolat. Třetí projekt je určen školám, které potřebují dovybavit stávající systém pouze o tísňové hlásiče,“ řekl Jakub Rychtecký, náměstek primátora, do jehož gesce spadá také školství. RIZIKA SE ZCELA NEZBAVÍME „Rizika útoku nečekaného agresora se nikdy bohužel vyvarovat nedokážeme. Našim společným cí-

lem je však zajistit maximálně bezpečné prostředí pro naše děti a umožnit okamžité přivolání pomoci v krizové situaci,“ dodal náměstek Rychtecký. O dotace, které mohou až ze 100 procent pokrýt náklady na nákup a montáž zabezpečovacích prvků, požádá 46 pardubických škol a školek. Pokud uspějí, budou mít zcela nové zabezpečení 34 školská zařízení a 12 zmodernizované. O přidělení dotací má Ministerstvo školství rozhodnout v průběhu druhého čtvrtletí 2015. Podobně chtějí vybudovat bezpečnostní systém téměř tři desítky škol a školek v Plzni. „Dotační program vypsaný ministerstvem reaguje na tragickou událost ve Žďáru nad Sázavou z poloviny října loňského roku. Jeho cílem je zajistit dostatečné zabezpečení škol,“ potvrdil ekonomický náměstek plzeňského primátora Pavel Kotas. Podpora by měla jít zejména na nákup bezpečnostních prvků týkajících se dveří, zámků, kamer, závor, oplocení, osvětlení, zá-

Pardubické školy chtějí díky dotacím zvýšit bezpečnost svých žáků. znamovou techniku, ale i montážní práce související s  instalací zařízení nebo drobné stavební úpravy. Školy mohly žádat i na menší terénní úpravy vedoucí k zajištění lepší viditelnosti na

přístupovou cestu ke svému areálu. Základní školy v  Plzni připravily požadavky za více než 1,7  milionu korun. Nejvyšší podporu, a sice téměř 570 tisíc korun, žádá

zdroj: ZŠ Dubina

31. základní škola v  ulici Elišky Krásnohorské. Peníze chce použít na kamerový systém pro zabezpečení vstupů do jednotlivých objektů školy. Václav Čermák

tické „zelené“ město je dokona(Apur), bude v  budoucnu navýše- misu? lým řešením otázky klimatu Pa- vými technologiemi a zelenou ur- pad: sjednotit všechny trhovce do Vybudoval kanalizační systém, dis- no přibližně 11 520 budov (8,2 % jedné obrovské centrální tržnice říže a efektivní řešení bytové po- banizací. tribuci pitné vody a plynu, rozšířil z 140 tisíc budov) o jedno a až pět SPOJENÍ TRADICE ve formě hal. Proto také jméno Les Na levém břehu metropole by litiky. Paříž předpokádá snížebulváry a  vytvořil chodníky kvů- pater. Primátorka chce dostát své- A MODERNÍHO DESIGNU ní skleníkových plynů o 75 % do měly narůst dvě asymetrické Halles – Haly (rozloha 10 hektali lepší dostupnosti světla. Posta- mu angažmá a  vytvořit 10 tisíc domů). vil Operu, pět divadel, devatenáct bytů za rok, současně 30 % sociál- Pokud si chce Paříž udržet atrak- roku 2050. Plán počítá s výstav- skleněné budovy Duo (175  m rů, kvůli níž padlo 55EN č. 4 /Dnes 2015 kostelů, nové bulváry (Sebastopol, ních bytů do roku 2030. Sřechy vy- tivnost, musí jít vpřed a  neu- bou zelených mrakodrapů (při- a  115  m) od Jeana Nouvela za probíhá rozsháhlá rekonstrukce Saint Germain, Haussmann...) ave- užije k turistickým účelům (restau- zavírat se do prestižní historie bližně 120 m), navýšené budovy 600 milionů eur a první práce by a  modernizace komplexu Forum des Halles s rozpočtem 802 milionue (de la Republique, Foch...), ale race, bary, bazény...) a hodlá zatrav- svých památek. Nechat je dý- na historické ulici Rivoli, vznik měly začít v roce 2020. také několik nových ulic. Mistrov- nit až 300 střech. chat, zkrášlit a zároveň žít ve své centrálního parku od věže Mont- Výšková budova Triangle pláno- nů eur. Kvůli vysoké návštěvnosti sky zrenovoval Sorbonu a  vytvo- Můžeme konstatovat, že se Paříž moderní době. Kdyby tenkrát parnasse po Luxemburské zahra- vaná v  15. obvodu strhla velkou docházelo k chátrání a nedostačujířil fakultujiž medicíny, sjednotil bu- nachází nadčasové pro- dy nebo také obytné mosty vy- pozornost. Tento kontroverz- cím bezpečnostím normám. Práce v  choulostivé Za- 6.byly Letošní, pětadvacátá Aviatická pouť se uskuteční situaci. o víkendu a 7. zamítnuty červdovy2015 Louvru je napojilletišti. na ručená elovy věže nebo pyra- bavené novými byty. Že kaská- ní projekt je velmi očekáván a  je by měly být dokončeny příští rok. historie a téměř památky s  pů- jekty Eiff na naa logicky pardubickém V  bohatém, pětihodinovém prozahrady se Tuileries. Jeho zásluhou midystroje Louvru, jak by dnes vypa- dové budovy se zelenými terasa- otázkou času, kdy začnou první Ani světově proslulá 2 km dlouhá vabnou architekturou a  ekologicgramu mimo jiných historických letadel předvedou též unikátní vznikly v  druhé Paříží nádraží mosty ježkévšechny dal osud Paříže? Před lety byly mi a  travnatými balkóny připo- stavební práce. Jak již název na- Avenue des Champs-Elysées nehodiny bíjící poplach (častév  rakouském z období světovéa  války, majínasvůj „domov“ kritizované Salzburgu, kde je umístěna sbírka létající v barvách známého výrobce nápo- a  dnes tvoří symbol mínají sci-fi snímek od Spielber- povídá, 180 m vysoká budova se unikne estetické retuši. Je symga? Hlavní ideou je transformo- 42 patry bude ve formě pyramidy bolem Paříže stejně jako EiffeloFrancie... jů, firmy Red Bull. Mezi stroji bude také legendární americký dvoutrupý stíhač Příkladem P-38L Lightning, jehož loňské, velice očekávané vystoupení na Aviatické pouti nadčasového desig- vat město na ekosystém, který je a  má být moderní a  nadčasovou va věž. Poslední renovační práce nu, funkčnosti a  ekologie jsou schopný zhodnotit historii a kul- záležitostí (rozpočet 500 milionů proběly v roce 1994. Tenkrát byla překazila vážná technická závada. Proto organizátoři Aviatické pouti velice eur). Je vizitkou švýcarských ar- ještě „nejkrásnější avenue na svědva nedávno dokončené objekty. turní dědictví Paříže. usilovali o opětovné pozvání tohoto stříbrného krasavce do Pardubic. Nadace investiční luxusní sku- Další ekologický projekt, který se chitektů Jacquesa Herzoga a Thi- tě“ a bylo možné sem v neděli vypinyv ParduLVMH na podporu moder- hodně zalíbil, představil architekt erryho de Meurona. Plně respek- jít na procházku. Dnes se jí Paří„Pro naše historická letadla máme každo- našeho plánu zařadit. Na této akci ního a zdejumění v  16. obvodu u  Bu- Roland Castro. V opuštěném údo- tuje zákony o životním prostředí žani vyhýbají obloukem. Proč? ročně velice naplněný program na řadě air- bicích jsem již několikrát vystupoval loňského jsem li-lesa je dílem archi- lí stávajícího parku u  Courneuve a má sloužit k ekonomickým úče- Příliš mnoho lidí, žebrající Roshow po celé Evropě a z toho důvodu musí- ší atmosféra se mi velice líbila. Proto tekta Franka při- Gehry (100 milio- v  Seine Saint Denis by měl stát lům. Poskytne kanceláře, konfe- mové a  kapesní zlodějíčci, přeme i mnohé akce odmítnout. Je nám to líto, toval, že jsem v loňském roce nemohl eur)před a  slavnostě byla zaháje- nový Centrální park (400 hekta- renční centrum, hotel a obchody. dražené restaurace s  neodpovíkrátce ale historická letadla mají své limity a navíc letět s Lightningem, který mělnů na lonijsem v  říjnu. Budova je vizit- rů). Poskytne bydlení 90 tisícům Představuje velký potenciál, jeli- dající kvalitou (pouze pro naivní nemůžeme být na několika místech součas- akcí technické problémy. V Pardubicích kou extrémní se čtyř- kreativity a doslo- obyvatel (24 tisíce bytů) a se svý- kož nabídne až 5 tisíc pracovních turisty). Získala reputaci drahé, ně. Přesto jsme se snažili Aviatickou pouť do v loňském roce nakonec vystupoval nudné a vulgární adresy. Komise va reprezentuje moderní umění. mi 140 hektary vegetace vytvo- příležitostí. Champs-Elysées ve vedení s franBudova Pařížské filharmonie při- ří nové plíce Paříže. Maximálcouzským architektem Jean Paupomíná svým interiérem rozsáh- ní výška budov bude omezena ARCHITEKTONICKÁ RETUŠE lem Viguierem chce navrátit avelé a  harmonické údolí. Architekt na 50 metrů kvůli blízkosti letišť CHAMPS-ELYSÉES nue pověst a obhájit reputaci třeJean Nouvel výtečně snoubil eko- Bourget a  Roissy CDG. Dostuplogii, design a moderní technolo- nost bude zajištěna novými vla- Pokud jste navštívili Paříž, určitě tí obchodní a  nejdražší tepny na gii. Projekt byl diskutován něko- kovými spoji a novou linkou me- si vybavíte proslulý komplex Les světě (100 milionů turistů za lik desítek let a  ve finále zvolen tra (16 Grand Paris Express). Sta- Halles (trasa turistických průvod- rok). Do roku 2025 nabídne ješců). Vyhledávaný Pařížany pro vý- tě více architektury, umění, kulbývalým prezidentem Françoi- vební práce začnou v roce 2017. tury,níž služeb, a  samozřejumístění (centrum Velice zajímavýroce a  atraktivní je borné sem Mitterrandem. Oficiální za- DC-6 a v letošním ru, během piloti zábavy předvedou i společB-25J Mitchell a námořní stíhač F-4U-4 města) motorovým strojem mě zatravněné střechy. Předpokláje oblíbenou adresou díky zábavníprojekt Europa City Corsair. (80 hekta-Návštěvníci hájení proběhloseletos v lednu. ný přemet. Aviatické pouti těším, že divákům předvedu Lightning mu celé a  obchodnímu centrum, rů). 19letky km od Pařížeuvidí budejak stát Jedno je ovšem jisté.kráse,“ Paříž přeukázku skupiny, tak sólo- kinu, dá omezení dopravy alespoň jednu v  plné říká šéfpilot Flying zahradám a  restauracím. kul- bazénu, chází definitivně naRaimund zelenou. Riedman. Do nejvýznamnější obchodní, neděli v měsíci a během léta. z  přio  aktualitách vá vystoupení jednotlivých letounů. Ve Více informací Bulls Les zařazena Halles dnes tvoří jednu z  nejturistické a  zábavní cent- bude vytvoří doturní, Mádrová Budova ve stylu Haussmanna. foto: Geoffrey Benoit roku 2020 primátorka pravovaného programuIlona lze získat na vystoupení také ukázka Vedle Lightningu Pardubic přiletí

10

PREZENTACE

Legendární Lightning připraven na Aviatickou pouť

i  americký dvoumotorový bombardér

slétanosti dvojice Lightningu a  Corsai-

stránkách www.aviatickapout.cz INZERCE

www.aviatickapout.cz

INZERCE

130210_INZ_ODPADKY_KN_276x204_OK.indd 1

15.4.13 10:29

11

EVROPSKÁ KULTURA

EN č. 4 / 2015

Teplá prochází rozsáhlou rekonstrukcí Mezi významné investice na podporu kulturního bohatství České republiky, které jsou spolufinancovány z evropských dotací, patří obnova kláštera premonstrátů v Teplé. Dotace z Integrovaného operačního programu v tomto případě činí úctyhodných 500 milionů Kč. Z 85 % se na ní podílí Evropská unie a z 15 % státní rozpočet. „Předmětem rekonstrukce národní kulturní památky Premonstrátský klášter v Teplé bylo jižní křídlo prelatury a obnova štolového systému a přilehlé opatské zahrady a jižní a východní křídlo konventu,“ přibližuje projekt Vilém Frček z Odboru komunikace Ministerstva pro místní rozvoj České republiky. Během oprav bylo objeveno množství archeologických nálezů v areálu objektu. Ty byly zakonzervovány a zastřešeny k prezentaci. Současně bude zpřístupněn unikátní štolový systém. V opravených budovách budou učebny, dílny a také reprezentační prostory – zejména bývalý opatský byt, kde se budou konat koncerty nebo jiné kulturní a společenské akce. V opatském bytě byly zrestaurovány fresky a štuková výzdoba. V chodbách budou rozmístěny informační panely s texty a obrázky, popisující vznik a význam kláštera a proces jeho obnovy. „Vzdělávací a umělecké aktivity budou realizovány pod souhrnnou hlavičkou ‚Hroznatova aka-

jí, neboť jsou stále ještě součástí výzkumných projektů. Jedná se například o technologii sanace kleneb pomocí uhlíkových vláken, která byla aplikována ve spolupráci s vědecko-výzkumným týmem z fakulty stavební ČVUT. Celý projekt obnovy kláštera by měl být hotový do konce června 2015. Premonstrátský klášter v Teplé byl založen českým šlechticem Hroznatou z Teplé. Opatský kostel byl postaven v letech 1193-1232. Je dlouhý 62,25 a vysoký 15,6  m. Exteriér kostela je cennou ukázkou přechodu románského slohu v gotický a je nejstarší svého druhu na našem území. Na přelomu 17. a 18. století proběhla barokní přestavba kláštera. Upraven byl nejen interiér kostela, ale i střechy jeho věží a okna, nově postaveno křídlo prelatury a konventu. Klášterní knihovna je se svými 100 tisíci svazky druhou největší svého druhu u nás. Klášter za dobu své existence poznal vzestupy, ale i pády. Tak v  roce 1380 byl vylidněn morem, těžké časy zaží-

demie‘ podle zakladatele kláštera blahoslaveného Hroznaty. Většinu aktivit budou zajišťovat partneři projektu – město Teplá, katedra historie FFUP Olomouc, Občanské sdružení Víra a světlo Brno, ZUŠ Antonína Dvořáka Karlovy Vary, ZUŠ Fryderyka Chopina Mariánské lázně, ZUŠ Nejdek, Soukromá střední uměleckoprůmyslová škola Zámeček, s.r.o., a Náš region, o.s.,“ říká Vilém Frček. KLENBY BYLY SANOVÁNY UHLÍKOVÝMI VLÁKNY Zajímavostí je, že při rekonstrukci kláštera byly mimo jiné použity i takové technologie, které se ještě široce nepoužíva-

Premonstrátský klášter v Teplé prochází rozsáhlou rekonstrukcí.

val v  době reformace, značné škody utrpěl za třicetileté války, v letech 1641 a 1648 byl vydrancován Švédy, v  roce 1659 vyhořel. Období josefinizmu klášter ustál, k jeho uzavření došlo až v roce 1950. Budova kláštera se následně na 28 let proměnila v  kasárna

Československé lidové armády. Kostel a knihovna byly od roku 1958 zpřístupněny k turistickým prohlídkám. Po odchodu armády budovy dále chátraly. V roce 1990 byl klášter navrácen řádu premonstrátů ve velmi zanedbaném stavu. Největší hrozbou byla voda, která se při

zdroj: Czech Tourism

každém větším dešti v základech hromadila, neboť původní štolový systém odvodnění byl zničen a z větší části zasypán. Pokud by před 20 lety nezačaly první práce na záchraně kláštera, dnes by byl zřejmě úplně zdevastován. Jana Bartošová

V Nýrsku byl za evropské peníze opraven židovský hřbitov Díky evropským financím byl revitalizován historický židovský hřbitov v Nýrsku. V rámci projektu, který byl podpořen ve 25. výzvě ROP Jihozápad, došlo k celkové opravě hřbitova. Dochované náhrobky byly stabilizovány a konzervovány a byly provedeny stavební práce zaměřené na obnovu koruny hřbitovní zdi. Oprava si vyžádala více než 3,5 milionu korun. Samotná dotace pak byla o něco vyšší než tři miliony sto tisíc korun. Zadavatelem projektu byla Federace židovských obcí v České republice. Díky dotaci se zachránila nejenom cenná kulturní památka, ale přibyla i nová turistická atrakce. Projekt byl předložen do oblasti podpory 3.2 – Revitalizace památek a využití kulturního dědictví v rozvoji cestovního ruchu. Předpokládá se tedy, že bude využíván v rámci cestovního ruchu, například jako jeden z možných turistických cílů. „V popisu projektu žadatel deklaruje, že bývalý stav neumožňoval zpřístupnění hřbitova. Po jeho revitalizaci se počítá s jeho otevřením veřejnosti a využitím pro další rozvoj cestovního ruchu v  oblasti,“ říká Matouš Radimec, vedoucí oddělení monitoringu a publicity Úřadu Regionální rady regionu soudržnosti Jihozápad. NEJSTARŠÍ NÁHROBEK JE Z ROKU 1715 Nýrský židovský hřbitov se nachází při silnici na Hojsovu Stráž, přibližně kilometr jiho-

východním směrem od městského centra, na kopci, který se dříve nazýval „Lohe“. Podle tradice byl hřbitov založen již v  15. století. Písemně je však doložen až od první poloviny 18. století. Nejstarší zachovaný náhrobek pochází z  roku 1715. Hřbitov byl dvakrát rozšířen. Prvně v roce 1750, podruhé v  roce 1924 směrem k východu do současné velikosti a opatřen novou vstupní bránou. Dnešní plocha hřbitova je tak 1 308 m2 a obepíná ji vysoká kamenná zeď. Náhrobků se zde do dnešních dnů dochovalo přibližně 350. Najdeme mezi nimi nejenom mnoho starých náhrobků, zhotovených z domácího drsného a snadno větrajícího svoru, ale také mladší náhrobky z kehlheimského mramoru či z hlazeného švédského sygnitu. Mnoho desítek historických stél bylo v  minulosti použito jako krytina hřbitovní zdi po celém jejím obvodu. Hřbitov se stal místem posledního odpočinku židovských obyvatel města Nýr-

Rekonstrukce židovského hřbitova v Nýrsku Náklady rekonstrukce

3,5 mil.

Dotace ROP

3,1 mil.

Rozloha hřbitova

1 308 m2

Počet náhrobků

350

Židovský hřbitov v Nýrsku před revitalizací. ska i okolních vesnic. Po zániku zdejší židovské obce byl značně devastován. Obrat nastal až po roce 1989, kdy jej získala Federace židovských obcí v České republice. Hřbitov je nyní chráněn jako kulturní památka České republiky. Je ale také připomínkou obyvatel Nýrska a okolí, za-



vražděných nacisty během druhé světové války. SYNAGOGA BYLA ZBOŘENA ZA MINULÉHO REŽIMU Kromě hřbitova se v  Nýrsku nacházely postupně také dvě synagogy. První pocházela z  počátku 18.

století a zničil ji požár. Mladší byla jako její náhrada zřízena z obytného domu v roce 1797. Také ona vyhořela, a sice v roce 1861. Byla obnovena v klasicistním slohu, ale v roce 1958 stejně nakonec zbořena. Posledním rabínem byl Emil Klauber. Židovská náboženská obec v Nýrsku byla zrušena nacisty 8. října 1938. Z 9. na

zdroj: ROP Jihozápad 10. listopad proběhla i zde takzvaná křišťálová noc, kdy došlo k vyrabování zdejší synagogy a zničení bytu rabína. Na podzim roku 1942 byli pak zdejší Židé zařazeni spolu s ostatními židovskými obyvateli Klatovska do transportů do německých vyhlazovacích táborů. Jana Bartošová

Adresa redakce: Evropské vydavatelství, s. r. o., Semtín 80, 533 53 Pardubice. Centrální telefon a fax: +420 466 611 139, centrální GSM: +420 777 100 388, e‑mail: [email protected], IČ: 69168741 Vydavatel: Jan Doležal. Ředitelka vydavatelství: Jarmila Kudláčková. Ředitel zpravodajství a komunikace: Miloš Spáčil. Šéfredaktorka: PhDr. Zuzana Nováková. Obchodní ředitelka: Leona Dospělová. Redaktoři: Filip Appl, Václav Čermák, Jana Bartošová, Věra Hofmanová, Eva Kunertová, Ilona Mádrová (Francie), Dana Miháli‑ ková (Španělsko), Jana Lochmanová (Německo) a externí zpravodajové. Redaktor pro SR: Ivan Belko. Komentátor: Zdeněk Velíšek. Layout: Mgr. Pavel Ševčík. Jazykové korektury: Iva Málková. Překlady: Orange tree, s. r. o. Produkce: Leona Šolcová. Komerční prezentace – příspěvky označené „(kp)“. Inzerce: European Media House, s. r. o., telefon a fax: +420 466 611 139, e-mail: [email protected]. IČ: 27482855. Tisk: NOVO-TISK, a.s. Distribuce: PNS a. s. Předplatné zajišťují: A.L.L. production, spol. s r. o., F. V. Veselého 2635/15, 193 00 Praha 9 tel: +420 234 092 851 (call centrum), http://www.predplatne.cz. Mediaprint‑Kapa Pressegrosso, a. s., oddelenie inej formy predaja, Vajnorská 137, P. O.BOX 183, 830 00 Bratislava 3, tel:02/444 588 21, 02/444 588 16, 02/444 427 73; 02/444 588 16, fax: 02/444 588 19. e‑mail: [email protected]. Cena výtisku: ČR: 15 Kč; SR: 0,83 € Evidenční číslo: MK ČR E 14589, ISSN: 1214-696X. Ročník: 12. Číslo: 4. Vychází: 24. 4. 2015 Názory spolupracovníků nemusí vždy vyjadřovat názory listu. Nevyžádané materiály nevracíme. Za chyby novinového tisku neručíme.

12

PUBLIC

EN č. 4 / 2015

Přijde ústav o miliardu? Národní ústav duševního zdraví v Klecanech u Prahy pravděpodobně přijde až o miliardu korun. Hrozí totiž, že bude muset vrátit dotaci, kterou dostal na rekonstrukci objektů a přístrojové vybavení. Právě toho se tady totiž nemůže nikdo dohledat, přestože například magnetická rezonance byla podmínkou udělení dotace. Samotná stavba přišla na 400 milionů korun, dalších 600 milionů mělo jít na přístrojové vybavení. Součástí dotace byl i provoz do konce roku 2015 a platy zaměstnanců, těch v ústavu pracují téměř tři stovky. Ústav zahájil provoz na začátku roku a následně začaly problémy. Zmíněné přístroje totiž v ústavu chybí, nezpůsobil to však klasický český „tunel“, ale úřední šiml. Ředitel ústavu Cyril Höschl totiž uvedl, že právě byrokratické průtahy způsobily odložení nákupu přístrojů. Napříkald o nákupu magnetické rezonance by měla rozhodnout vláda a pak ještě potrvá až několik měsíců, než bude přístroj dodán. „Nyní je nabráno asi 120 lidí, kteří nemají na čem

pracovat,“ uvedl Höschl. Rezonance přitom měla pracovat v propojení se špičkovým elektroencefalografem, jehož nákup už je schválený, ale na pracovišti také ještě není. SPOR S MINISTERSTVEM Ministerstvo zdravotnictví však pochybení odmítá a tak se ústav dostal s ministerstvem do sporu. Podle tiskového mluvčího ministerstva Jana Štolla se o přístrojovém vybavení pro ústav mluví už déle než rok. „Höschl trvá na jednacím řízení bez uveřejnění, vedení ministerstva to odmítlo a Höschl bude muset tento postup obhá-

Národní ústav duševního zdraví sice září novotou, potřebné přístrojové vybavení tady však stále chybí. zdroj: m-markus.cz

Ženy vydělávají v Německu jit před členy vlády osobně. Pokud by bylo vypsáno výběrové řízení, ústav už přístroj mohl mít,“ uvedl Štoll. Stavba ústavu přitom trvala jeden a půl roku a původně měla být dokončena už před dvěma lety. Za zdržením stojí podle Höschla také byrokracie a změny úředníků, kteří řešili evropské dotace. Správcům evropských fondů se pochopitelně takový postup nelíbí, a tak není divu, že hodlají požadovat miliardu korun zpět pro nesplnění podmínek obří dotace. Tím ale potíže ústavu nekončí. Problémem je také financování jeho chodu od roku 2016, které ještě není vůbec schválené. Přislíbeno je zatím „pouhých“ jedenáct  milionů korun od Ministerstva zdravotnictví. Roční rozpočet na jeho provoz by měl být přibližně 160  milionů korun, z  toho 100  milionů je podle ředitele ústav schopen sehnat z grantů a z proplácení péče pojišťovnami. Nyní mají ale pojišťovny s ústavem uzavřeny smlouvy na užší rozsah péče, než je ten aktuálně poskytovaný. Šedesát milionů korun by měl ústavu poskytnout stát. „Chceme jen rovné podmínky jako má Univerzita Karlova nebo ústavy Akademie věd,“ dodal Höschl. Myšlenka vzniku ústavu vznikla už v roce 1961, kdy v areálu bohnické léčebny, dnes psychiatrické nemocnice, byl založen Výzkumný ústav psychiatrický (VÚPs). V něm působila řada významných odborníků. Po roce 1989 se VÚPs přejmenoval na Psychiatrické centrum Praha (PCP) a jeho činnost se opět propojila s výukou psychiatrie na 3. lékařské fakultě UK. Na konci loňského roku se VÚPs (PCP) transformoval v Národní ústav duševního zdraví v Klecanech. Václav Čermák

Ženy vydělávají v Německu v průměru o 22 procenta méně než muži. V některých evropských zemích je tento rozdíl ještě podstatně větší. Podobné schéma není vůbec zvlaštností: V polední pauze zjišťuje žena (budeme ji říkat paní X), že vydělává ve stejné reklamní agentuře méně, než její kolega (tomu budeme pro změnu říkat Y), co s ní právě obědvá. A to i přes to, že žena X je zhruba stejně stará, má obdobné vzdělání a praxi, pracuje ve stejném oddělení a její profese je také reklamní poradkyně stejně jako muž Y. Rozdíl: jejich pohlaví. „Během našeho rozhovoru se ukázalo, že vydělává podstatně méně než já,“ říká muž Y, reklamní poradce v rozhovoru pro „Bu-

siness and Professional Women“ (BWP). Veřejně se ale přiznává jen málo žen ke svému hendikepu. Předsedkyně BWP Heinrike von Platen uvádí, že tento příklad je z běžného života a bohužel není žádnou výjimkou, nýbrž realitou. Stejně to dokazují i úřední data: Rozdíl mezi výplatou mužů a žen v Německu tvoří celé 22 procenta. Tyto údaje zveřejnil před nedávnem Spolkový statistický úřad. Tento rozdíl je, viděno v evropskem meřítku, oproti jiným zemím značný. Problém nevznikl nyní, ale

V Holovousích je nový ov Pracoviště špičkového výzkumu a vzdělávání. To si ovocnáři slibují od nového areálu za půl miliardy korun, který vznikl v Holovousích na Jičínsku na zelené louce. Tamní výzkumný a šlechtitelský ústav je jediný svého druhu u nás, dosud přitom sídlil v pronajatých prostorách a možnosti jeho rozvoje byly velmi omezené. Dnes díky evropské dotaci disponuje areálem, který má potenciál zvýšit konkurenceschopnost českého ovocnářství v Evropě. Jak vyšlechtit třešně, aby nepraskaly, jak skladovat jablka, aby i na jaře zůstala jako čerstvě utržená, jak vypěstovat ovoce odolnější vůči škůdcům a navíc zvýšit jeho výnosy. Tím se budou moci více než dosud zabývat pracovníci Výzkumného a šlechtitelského ústavu ovocnářského v Holovousích. Vedení instituce usilovalo o nové zázemí od roku 2006, dlouho ale trvalo jen získat po-

třebné pozemky. Po vleklých peripetiích se v areálu o ploše více jak jeden hektar podařilo vybudovat nový objekt s laboratořemi, ve kterých cesta k novým odrůdám ovoce začíná. Ústav má také moderní sklady, které umožní uchovat ovoce i v umělé atmosféře. Vědci budou využívat kryoprezervace, kdy jsou plody obklopeny tekutým dusíkem při teplotě -196 stupňů.

Česko a kouření: zpřísní se normy? Kouření jako zabiják. Podle odhadů zemře kvůli cigaretám ročně v Evropské unii kolem 700 tisíc lidí. K tomu je ovšem nutné přičíst i dalších 80 tisíc mrtvých, kteří údajně zemřou kvůli pasivnímu kouření, tedy kvůli tomu, že žijí mezi kuřáky, kteří na ně příliš neberou ohledy. Evropská unie proto dlouhodobě pomalu utahuje šrouby benevolence k tomuto zlozvyku a jednotlivé členské země sahají ke stále důraznějším protikuřáckým předpisům. Jak je na tom Česká republika?

hadují, že předpisy zachránily čtyři tisíce lidí, kteří by jinak zemřeli na následky pasivního kouření. Zda se nakonec k  radikálnějšímu kroku a proti vůli tabákové lobby odhodlá i český Parlament, se teprve uvidí. Tak či tak podle nové tabákové směrnice Evropské unie, která je podstatně přísnější než současné české zákony, mají státy čas na schválení nových zákonů pouze do poloviny příštího roku. Ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček už předložil zákon o úplném zakázání kouření v  restauracích vládě. „Věřím, že  to  projde. I veřejnost už dozrála a žádá si to,“ říká ministr s tím, že jsme v tomto ohledu skutečně zaostali za zbytkem Evropy. Filip Appl

V České republice v současnosti platí protikuřácký zákon z roku 2006, který zakazuje kouření ve školách, v kulturních zařízeních, v budovách úřadů, na zastávkách a dalších místech. Navíc přináší některá prodejní omezení a stanovuje pokuty za prodej cigaret nezletilým. Od roku 2010 pak mají restaurace povinnost uvádět, zda jsou kuřácké či nikoliv. A zde české předpisy končí. Zákaz, který by omezoval kouření v restauracích, se u nás zatím žádné vládě prosadit nepodařilo. I proto jsme dlouhodobě jedním z  nejbenevolentnějších států, co se týká kouření v EU. Bruselská organizace Partnerství bez kouře nedávno přišla s kritikou některých evropských zemí, že stále ještě neprosadily dostatečně silné protikuřácké zákony. Společně s námi jsou na tom prý špatně také v Řecku, Rumunsku, na Slovensku a v Rakousku. „Je nepřijatelné, že tolik evropských zemí nedokáže chránit své občany před nebezpečím tabákového dýmu,“ uvedla ředitelka organizace Florence Bertelettiová s  tím, že nejde vždy jen o zavádění nových zákonů. Například v Řecku už zákazy mají, nikdo je ale nedodržuje a nikdo ani jejich dodržování příliš nevymáhá. Přitom na benevolenci ke kouření nedoplácí jen dospělí, ale také lidé mladého věku, kteří se velmi brzy dostávají do celoživotní závislosti. Statistiky uvádějí, že u nás pravidelně kouří kolem čtvrt milionu mladých lidí do osmnácti let. Někteří skeptici ale poukazují na to, že toto číslo může být ještě podstatně vyšší.

vatsku a Švédsku lze kouřit jen ve speciální místnosti, kde se neobsluhuje. Vůbec nejdelší a nejstabilnější protikuřácké zákony mají ale v Irsku. Ovšem i tam si prošli podobnou diskusí, jaká se vede zde. Proti zákazu kouření v restauracích tam kolovaly petice a pořádaly se protesty. Nakonec se ale Irsko stalo první zemí na světě, kde takový předpis vešel v platnost a dnes, po jedenácti letech od tohoto zákazu, už na tom nikomu nepřijde nic zvláštního. Tamní lékaři od-

ZÁKAZ KOUŘENÍ ČEKÁ NA SCHVÁLENÍ

• Velmi přísné omezování kouření: Portugalsko, Španělsko, Francie, Velká Británie,

Inspirovat bychom se přitom mohli v  zemích, kde jsou mnohem přísnějí normy a k  žádným ekonomickým problémům restaurací nedošlo. Například v Portugalsku, Velké Británii nebo Bulharsku platí zákaz kouření v  restauracích. Kouřit lze pouze na terase. V Chor-

Irsko, Bulharsko, Maďarsko, Lotyšsko, Kypr, Výrazné omezování kouření: Belgie, Nizozemsko, Itálie, Slovinsko, Polsko, Litva, Estonsko, Finsko, Švédsko, Malta • Méně přísné omezování kouření: Německo, Dánsko, Chorvatsko, Lucembursko • Velmi malé nebo žádné omezování kouření: Česká republika, Slovensko, Rakousko, Rumunsko, Řecko* *Ačkoliv má Řecko jedny z nejpřísnějších zákonů vůči kouření v EU, jejich vymáhání je minimální a většina barů a restaurací kouření stále toleruje.

Omezování kouření v zemích EU

foto: Věra Hofmanová

EU vs. Google: hrozí mili Je to taková nenápadná ale velmi dlouhá válka. Na jedné straně stojí významný politicko-ekonomický hráč, na straně druhé internetový gigant a jedna z nejbohatších společností světa. Řeč je o dlouhodobém sporu Evropské unie s  Googlem, který na internetu nabízí celou řadu služeb včetně nejznámějšího a nejvyužívanějšího vyhledávače. Čeho se vzájemné rozpory týkají? Evropská komisařka pro hospodářskou soutěž EU Margrethe Vestagerová je v posledních měsících vidět především kvůli pokračujícím rozporům s  americkou firmou Google. Nedávno oznámila, že Evropská komise došla po důkladném zkoumání k názoru, že firma porušuje evropská antimonopolní pravidla a zneužívá svého dominantního postavení na trhu. Podle komise společnost ve výsledcích internetového vyhledávání systematicky zvýhodňovala vlastní produkt umožňující srovnávání nákupních nabídek, známý jako Google Shopping (Nákupy Google). „Naše vyšetřování ukázalo, že když zákazník vyhledává výraz související s nákupy,

obchodní srovnávač Googlu se systematicky zobrazuje ve výsledcích na předních místech.“ řekla eurokomisařka Vestagerová novinářům. Společnosti bylo proto posláno tzv. Prohlášení o námitkách, což je formální krok při vyšetřování antimonopolních případů. Firma se tak může seznámit se všemi námitkami, které vůči ní komise má. „Google má deset týdnů na odpověď. Já samozřejmě pečlivě zvážím jeho odpověď předtím, než rozhodnu, jak dál pokračovat,“ dodává Vestagerová, která ale zároveň naznačila, že ve vzduchu visí žaloba. Pokud by Google případný spor prohrál, může zaplatit pokutu ve výši maximálně deseti procent z cel-

Nastává doba nespoluprá Majdan. Anexe Krymu, válka ve východní Ukrajině, sankce a diplomatická krize. Taková hesla se v posledních letech vyskytují v médiích po celém světě a především v Evropské unii, která už po léta udržuje diplomatické styky. Jak se zdá, nyní se vztah obou bloků zase propadá na samotnou hranu diplomatické a ekonomické války. V nejbližší době navíc konec této krize nelze očekávat.

•

Historie vzájemných vztahů EU a Ruska sahá desítky let zpátky. Nicméně od pádu Sovětského svazu začalo platit, že se obě strany staly významnými strategickými partnery. V roce 1994 byla s  tehdejším ruským prezidentem Borisem Jelcinem podepsána Dohoda o strategickém partnerství, která vypršela v roce 2007, kdy začíná období problémů především kolem dodávek plynu. Před čtyřmi lety navíc (tehdy ruský premiér) Vladimír Putin oznamuje, že by chtěl vznik tzv. Eurasijské unie, která by byla protipólem k EU. „Tam se ale nezastavíme, klademe si ambiciózní cíl dosáhnout další, ještě vyšší úrovně integrace - vybudovat Eurasijský

svaz,“ napsal Putin. Zhoršující se vztahy podtrhuje i vyšetřování ruské energetické společnosti Gazprom ze strany Evropské komise a samozřejmě události na Ukrajině, které začaly v listopadu 2013 tím, že země na nátlak Ruska nepodepsala asociační dohodu s EU. To vedlo k  převratu a následnému vpádu Ruska na Krym a separatistickým snahám některých regionů na východě Ukrajiny. DOBA NESPOLUPRÁCE V  současnosti jsou tak vztahy Ruska a EU na nejhorší úrovni od dob studené války. EU

CISTIKA

EN č. 4 / 2015

13

u průměrně o 22 procenta méně než muži Baskicko bude čerpať viac přetrvává z minulosti a za posledních 20 let nedochází bohužel k žádným změnám. Již v roce 2008 vyhlásilo BWP 15. duben prvním dnem „EqualPayDay“ (den stejné mzdy). Má poukazovat na propastné rozdíly ve výplatě mezd mezi ženami a muži. Letos padl tento den na 20. březen. Tento den nebyl vybrán náhodně. Podle statistiky musí ženy pracovat více měsíců, aby na konci kalendářního roku dosáhly stejné mzdy, jako jejich mužští kolegové. Přesná formulka je: 52 týdny v roce krát 5 pracovních dní = 260 dní pracovních, z toho procentuálně aktuální rozdíl mezd a máme datum, které nám udává tento den.  

Jak uvádí BWP, neexistuje žádný racionální důvod, proč tomu tak je. Stejného názoru je i dotázaných 90 procent Němců. A proč je raelita jiná? Ženy pracují často v odvětví, která jsou celkově hůře placena. I když vyvstává otázka, proč třeba povolání vychovatelky v mateřské školce je hůře platově ohodnoceno než například zdravotní personál. Úklidové práce vykonávají v 85 procentech také ženy. Muži jsou zase výrazně zastoupeni v oborech technického směru, kde je i daleko lepší platové ohodnocení. Každá třetí žena v Německu pracuje na zkrácený pracovní poměr, ale u mužů je to jen osm procent. To může být dalším důvodem.

Ministryně sociálních věcí Manuela Schwesigová (SPD) chce ještě letos prosadit zákon o stejném platovém zařazení a ohodnocení mužů i žen. To má pomoci vzniku větší transparetnosti u mezd. Jen tak je možno ověřit, zda jsou ženy stejně platově ohodnoceny jako muži. Proto jako motto letošního dne „EqualPayDay“ vyhlásila Manuela Schwesigová: „Stejná mzda, za stejnou práci“. Manuela Schwesigová je přesvědčena, že oporu při prosazení výše uvedeného zákona o stejné mzdě mužů a žen najde také u německé kancléřky Angely Merkelové. Budeme ji držet palce. Jana Lochmanová

vocnářský výzkumný institut Zásadní součástí pak je rozlehlý výzkumný skleník využitelný v každém ročním období. „V jednom skleníku máme deset samostatných oddělení s vlastním měřením a regulací. Můžeme tu vytvořit jakoukoli atmosféru a další podmínky, které jsou u konkrétních odrůd ovoce zapotřebí pro pěstování a šlechtění. Jde hlavně o světlo, vlhko a teplo. Než bude z centimetrových semenáčů registrována nová odrůda jabloně nebo třešně, potrvá to zhruba 20 až 25 let,“ vysvětluje koordinátor projektu Petr Kubát.

znatky. Jde například o testování zdravotního stavu biologického materiálu. „Naším cílem je také provádět rozbory půdy, abychom zjistili, zda je dobře nastavena k tomu, aby strom měl dobrou úrodu,“ vysvětluje ředitel ústavu Jaroslav Vácha. Ústav se v současné době stará o genofond 2 300 ovocných stromů. Třetina jsou historické české odrůdy a některé z nich jsou konzervovány pouze v těchto sadech.

JEDEN Z CÍLŮ: OMEZENÍ CHEMIE

Vlastní stavba nového institutu přišla na zhruba 380 milionů korun bez DPH. Celkové náklady projektu činí 567 milionů. V rozpočtu jsou zahrnuty částky na vlastní výzkumy, vnitřní laboratorní vybavení a zeměděl-

Ústav díky evropským dotacím zaměstnal 30 nových vědců. Ti budou ve špičkových podmínkách vyvíjet pěstební postupy či testovat nové trendy ve skladování ovoce. „V laboratoři kapalinové chromatografie bychom měli zkoumat složení vnitřní kvality plodů. Budeme sledovat obsahy vitamínů a zdraví prospěšných látek v ovoci, například antioxidantů nebo flavonoidů,“ představuje jednu z řady laboratoří vedoucí oddělení genetiky a šlechtění Lubor Zelený.  Vědci tu také zkoumají metody, jak bojovat s chorobami ovoce, aniž by příliš zasahovali do životního prostředí a kvality produkce. Jedním z cílů je proto omezení chemických postřiků. K výzkumnému ústavu patří i vlastní sady, ve kterých se v praxi zkouší aktuální vědecké po-

85 % EU, 15 % ČR

skou techniku. Náklady z 85 procent hradí Evropská unie, zbytek Česká republika. Ovocnářský institut byl otevřen na začátku dubna, kdy nastalo pro jeho zaměstnance velké stěhování. Ústav se však také zaměří na studium a výchovu mladých vědců. Umožní jim i doktorandské studium. Zároveň bude rozšířena poradenská služba pěstitelům, školkařům i státní správě. Institut navíc nabídne lepší podmínky pro výzkum, který si u něj objednají zahraniční klienti, bude také schopen užší spolupráce s obdobnými zahraničními ústavy. Nový výzkumný institut v Holovousích má význam pro velkou část naší společnosti. České ovocnářství tvoří ročně hodnotu kolem tří miliard korun a dává práci přibližně šesti tisícům lidí. Věra Hofmanová

Projekt: Ovocnářský výzkumný institut Holovousy Celkové náklady:

567 213 018 Kč

Celková výše podpory:

100% uznatelných nákladů 85 % z prostředků EU 15 % z prostředků státního rozpočtu ČR.

Příjemce:

VŠÚO Holovousy s.r.o

Místo realizace:

Královéhradecký kraj

Prioritní osa:

2 – Regionální VaV centra

Oblast podpory:

2.1

Podpora:

Operační program Výzkum a vývoj pro inovace

Realizace projektu:

7/2013 – 4/2015

iardové pokuty kového ročního obratu. Což by mohlo být až 160 miliard korun. A to je číslo, které ještě nikdy žádná firma zaplatit nemusela (nejvíc v historii, v přepočtu kolem 29 miliard korun, musela zaplatit společnost Intel v roce 2009). GOOGLE NAŘČENÍ ODMÍTÁ Sám Google postoj komise dlouhodobě bez větších důsledků odmítá. Jenže vyvíjený tlak začíná sílit a peníze nejsou rozhodně to jediné, o co by firma mohla přijít. Daleko víc je pro ni důležitá dobrá pověst a legislativa, která nebude internetovému gigantu házet klacky pod nohy. A právě v tomto směru má Evropská unie poměrně rozsáhlé možnosti. Proto se začínají množit i vyjádření představitelů firmy. Její viceprezident Amit Singhal poukazuje především na to, že obvinění ze zvýhodňování vlastních produktů před těmi konkurenčními je zcela nesmysl-

né. „I když Google může být nejpoužívanější vyhledávací službou, lidé mohou hledat a nalézat informace mnoha různými způsoby – obvinění z poškozování spotřebitelů a konkurentů míří naprosto vedle,“ prohlásil. Odborníci navíc poukazují na to, že ačkoliv by případná pokuta Google žádným zásadním způsobem neohrozila, pořád jde o obrovskou sumu. Ta navíc, jak se zdá, nemusí být jediná. Evropská komise totiž oznámila další vyšetřování. To se bude tentokrát týkat mobilního operačního systému Android, který také patří Googlu, a i v tomto případě hrozí mnoha miliardová pokuta. STÍŽNOSTI KONKURENCE Historie sporů Evropské unie s  americkou firmou sahají nejméně šest let zpátky. Už v  roce 2010 začíná Evropská komise vyšetřovat údajné nedovolené obchodní praktiky

Googlu. V průběhu let se navíc na firmu nahrnuly stížnosti od celé řady firem. Dlouhodobá kritika zaznívá od Microsoftu nebo Nokie a opakované výhrady k praktikám Googlu přednáší i nadnárodní koncern Naspers, který stojí například za českým aukčním portálem Aukro.cz nebo za obchodním serverem Mall. cz. A i sama osmadvacítka dlouhodobě poukazuje na to, že společnost má díky svému postavení, kdy v některých evropských zemích zabírá na poli internetového vyhledávání až 98procentní podíl, zodpovědnost zajistit, aby nedocházelo k narušování hospodářské soutěže. Jenže podle konkurence k  tomu stále dochází a nedokázaly tomu zabránit ani nejrůznější dohody, o které se snažili předchůdci eurokomisařky Vestagerové. Na to, zda vše dojde až k největší pokutě v historii, si budeme ale muset ještě nějakou dobu počkat. Filip Appl

áce s Ruskem? zareagovala na ruskou intervenci na Ukrajině obchodními a personálními sankcemi. Bylo pozastaveno několik významných projektů a chystaných dohod, mezi nimi například i vyjednávání o zavedení bezvízového styku, které bylo pro obě strany velmi důležité především z  hlediska obchodní spolupráce. Rusko v  reakci na tyto evropské kroky zase zakázalo dovoz mnoha západních potravin a výrobků a objevila se i nepotvrzená informace, že banky musí nově ruským orgánům hlásit finanční transakce občanů z EU. Otázkou je, jak tato situace oboustranné ekonomické blokády potrvá dlouho. Český premiér Bohuslav Sobotka nedávno řekl, že přinejmenším do konce tohoto roku nebo do naplnění tzv. minských dohod, které hovoří o příměří na Ukrajině. „EU nebude chtít sankce snižovat do doby, než bude zaručeno, že se minský proces na-

plní a zrealizuje,“ řekl. Ministr zahraničí Lubomír Zaorálek nedávno poukázal na to, že se EU musí připravit na období nespolupráce s Ruskem. „Je evidentní, že Rusko se ze strategického partnera stalo strategickým sousedem,“ prohlásil. ZÁVISLOST JE VZÁJEMNÁ Jenže ani jako souseda nebude možné Rusko ignorovat. Brání tomu hlavně energetická závislost Evropy. Do ČR z Ruska proudí přes 70 procent plynu a podobně jsou na tom i jiné země EU. Řešením může být podle současných plánů dovoz zkapalněného zemního plynu a založení tzv. energetické unie, která propojí energetiku evropských zemí a také stavbou tzv. Jižního koridoru, který by přes Turecko přiváděl do Evropy plyn od Kaspického moře. „Je velmi důležité, aby investoři

měli politickou záruku, že je to vrcholná priorita a že jsme připraveni nabídnout politickou a regulatorní asistenci,“ řekl eurokomisař zodpovědný za vytváření energetické unie Maroš Šefčovič. Ačkoliv Rusko už použilo plyn jako politickou páku, i ono má co ztratit a musí být opatrné v provokování k dalším sankcím. Z EU do Federace totiž proudí 42 procenta všech výrobků a naopak do EU jdou 54 procenta veškerého vývozu. V  součanosti ještě naprostá většina obchodu probíhá, ale pokud by došlo k  jeho výraznému utlumení, v Rusku by začaly chybět některé potraviny, strojní součástky a především léky, které země v  naprosté většině dováží. Úplné rozvázání obchodních styků by tak v tuto chvíli bylo pohromou jak pro EU, tak pro Rusko. Filip Appl

Baskovia si mädlia ruky. V programovom období 2014-2020 im cez Európsky fond regionálneho rozvoja potečie 176,45 milióna eur. Balík schválila Európska komisia ešte vo februári a novinkou je možnosť aplikovať investície prostredníctvom regionálnych rozpočtov. Zámerom programu je realizovanie stratégie pre rozvoj regiónu v koordinácii s asociačnou dohodou, ktorú Baskicko podpísalo s Madridom a s EÚ v rámci spoločnej európskej stratégie pod názvom Európa 2020. Program je venovaný vytvoreniu podmienok pre inteligentný, udržateľný a inkluzívny rast.

11 miliárd eur. Približne tretina z tejto sumy potečie z mestských pokladníc, autonómia vyplatí 2,7  miliardy eur. Zvyšnú časť budú hradiť firmy a 814 miliónov región získa prostredníctvom európskych fondov. V koordinácii s Európou 2020 a regionálnym programom RIS 3 dôjde k modernizácii v štyroch sektoroch: v poľnohospodárskej výrobe, v teritoriálnom plánovaní, v kultúre a v aktivitách venovaných ekosystému.

KAM PÔJDU PENIAZE

ENERGIA Z MORSKÝCH VĹN

Šéf baskického úradu pre dane a financie Ricardo Gatzagaetxebarria upresnil, že európske peniaze budú použité na zvýšenie konkurencieschopnosti malých a stredných podnikov, na podporu aktivít zameraných na zníženie spaľovania uhlia, na zvýšenie použitia energií z obnoviteľných zdrojov, zlepšenie energetickej efektívnosti pomocou redukovania emisií CO2, a tiež projekty venované udržateľnosti dopravy v mestách, výskum, rozvoj inovácií a zdokonalenie v používaní informačných technológií. Baskická vláda má v pláne vytvoriť efektívnejšie podmienky na prispôsobenie sa klimatickým zmenám. Tiež plánuje rozpracovať ďalšie iniciatívy na zachovanie a ochranu životného prostredia.

V nadväznosti na spomenuté projekty baskická vláda momentálne rozpracúva vlastný pilotný projekt. V roku 2020 chce odštartovať získavanie energie z morských vĺn. Za európskych lídrov v tomto odvetví sú pokladaní Dáni, Nemci a Angličania. V apríli sa v baskickej metropole Bilbao uskutočnil v poradí druhý ročník kongresu s názvom „Bilbao marine energy week“. Zúčastnilo sa na ňom 600 domácich a zahraničných expertov. Samotný predseda kongresu a šéf vedeckého centra, ktoré pracuje na pilotnom programe, José Luis Villate vyslovil, že čerpanie energie týmto spôsobom je zatiaľ príliš nákladné. Do akej miery si ho španielske prímorské regióny budú môcť dovoliť, ukáže budúcnosť. Dana Miháliková

V SÚLADE S REGIONÁLNYM PROGRAMOM K realizovaniu spomenutých cieľov dôjde v nadväznosti na regionálne programy venované modernizácii výroby a energetiky. Podľa programu Euskadi 2020 má dôjsť k postupnému redukovaniu spotreby nafty, k zvýšeniu požívania elektromobilov, ako aj k rastu spotreby energie z obnoviteľných zdrojov takmer o 90 percent, čo by predstavovalo štrnásťpercentný podiel na domácom energetickom trhu. Program tiež hovorí o investíciách, ktoré majú v priebehu desiatich rokov dosiahnuť vyše

Cez Európsky fond regionálneho rozvoja môže Španielsko v období 2014-2020 vyčerpať 19,408 miliárdy eur. Hlavným zámerom je prepojenie so stratégiou Európa 2020 s cieľom zvýšiť mieru zamestnanosti, bojovať s chudobou, zlepšiť prístup ku  vzdelávaniu, zabezpečiť vyššie investície do výskumu a technológií, efektívnejšie využívať energie a podporovať čisté technológie s  cieľom zníženia uhlíkových emisií.

Valencia má problém. Projekt nedokončila, peniaze zmizli Posledný prásk realitnej bubliny. Takto poeticky španielsky denník El País opisuje združenie Aidico. Metaforami však záležitosť nekončí. Asociáciu pre výskum stavebného priemyslu (Aidico) ešte v  decembri Madrid vyzval, aby zdokladovala viac ako sedem miliónov eur investovaných do výstavby centra vo valencijskom mestečku Novelda. To malo niesť názov Centrum technológií spracovania mramoru. Výstavba skončila niekde v  polovici, stavenisko chátra. Ministerstvo ekonomiky opätovne vyzvalo na zdokladovanie výdavkov a nakoniec pristúpilo ku krajnému riešeniu. Asociáciu požiadalo o „správu podpísanú kvalifikovaným technikom“, aby zhodnotil či na nedostavanú budovu mohlo byť minutých 7 400 997 eur. AIDICO V DRAŽBE Cez asociáciu, ktorá je momentálne v konkurznom konaní a jej majetok sa nachádza v dražbe, zmizlo vyše päť miliónov eur určených na stavbu centra v Novelde. Škandál prepukol po demisii riaditeľa a najavo vyšla celá séria nejasností okolo peňazí získaných z verejných zdrojov. Motanica s investíciami zatriasla mnohými stoličkami na krajskom úrade, aj vo firmách poverených výstavbou. Podľa niektorých tvrdení za likvidáciou asociácie sa skrýva snaha čo najrýchlejšie ututlať nekalé nakladanie s verejnými peniazmi. Situáciu okorenila skutočnosť, že združenie stavalo aj za európske peniaze. Spolufinancovanie prebiehalo cez Európsky fond regionálneho rozvoja. Zmluva bola podpísaná v roku 2009, v nasledujúcom roku Aidico zís-

kalo 7,04 milióna eur, z ktorých dokázalo pozvoľna zdokladovať iba 1,87 milióna. ŠKANDÁL ZA ŠKANDÁLOM Za stenami Aidico bolo pripravených viacero projektov bez jasnej vízie a dopredu odsúdených na zánik. Najšokujúcejším je spustenie „superškôlky“ s „modernými vzdelávacími technikami“, ktorá mala byť súčasťou technologického parku. Vybudovalo ju 67tisícové, na španielske pomery malé mestečko Paterna. Superškôlka vyšla na 6,5 milióna eur, inaugurovala ju sestra dnes súčasného kráľa Felipeho VI. infantka Elena a po ôsmych mesiacoch sa jej brány definitívne zabuchli. Superškôlka bola vybudovaná cez združenie s  pozoruhodným názvom Fundácia pre inováciu detstva. Jej zakladateľmi a  50percentnými vlastníkmi bolo Aidico a mestský úrad v Paterne. Idea o zosúladení pracovného a rodinného života prostredníctvom technologického parku rozšíreného o „superškôlku“, aby zamestnanci mohli nerušene pracovať s  vedomím, že o  ich ratolesti je postarané, sa zrodila ešte v roku 2007. Od počiatku ju sprevádzajú samé nejasnosti. Kraj Valencia ju expresne podporil 800 tisíc eurami, k  financovaniu sa postupne pridala finančná skupina Bankia. Jej bývalý šéf v rokoch 2010-2012 Rodrigo Rato, ktorý bol ministrom financií za vlády José Maríu Aznara, je práve stíhaný za nekalé finančné praktiky. Dana Miháliková

14

PREZENTACE

Jihomoravský kraj obhájil ratingové hodnocení Aa1.cz Jihomoravský kraj získal od společnosti Moody’s Investors Service Limited národní rating Aa1.cz. Zastupitelstvo kraje ve čtvrtek 9. dubna 2015 vzalo toto ratingové hodnocení na vědomí. Následně hodnocení předal hejtmanovi Michalu Haškovi zástupce společnosti Petr Vinš. „Kraj dosáhl dobrého provozního hospodářského výsledku tím, že obezřetně řídil své výdaje. To, co hodnotíme, je vazba na zadluženost a schopnost splácet své závazky a nepředkládáme žádné změny v ratingu. Hospodaření kraje hodnotíme jako dobré, v dalším období očekáváme nárůst příjmů a obezřetné řízení výdajů,“ uvedl Petr Vinš. „Chci poděkovat jménem samosprávy a současně se snažíme hospodařit jako dobrý hospodář. Doufám, že tuto laťku udržíme i v příštích letech. Budu rád, když jižní Morava bude vždy patřit mezi nejlépe hospodařící kraje. Vážím si i toho, že také každoroční přezkum hospoda-

ření kraje je uzavřen bez závad,“ řekl hejtman Michal Hašek. Náměstek hejtmana Stanislav Juránek ocenil stanovisko ratingu, že přijatý úvěr kraje byl využitý na rozumné věci. Cílem ratingového hodnocení je zjistit, a to na základě komplexního rozboru veškerých známých rizik hodnoceného subjektu, jak je schopen a ochoten dostát včas a v plné výši všem svým splatným závazkům. Rating Jihomoravského kraje na úrovni Aa1.cz odráží solidní provozní marže (hrubý provozní výsledek/provozní příjmy), téměř vyrovnané hospodářství a efektivně nízkou dluhovou službu. Rating bere také v úvahu stabilizaci dluhu

EN č. 4 / 2015

Turistická sezóna na jižní Moravě ve znamení novinek O novinkách letošní turistické sezóny na jižní Moravě informovali 14. dubna 2015 v Brně radní Václav Božek, ředitelka Centrály cestovního ruchu – Jižní Morava Zuzana Vojtová a vedoucí odboru regionálního rozvoje Krajského úřadu JMK Ivo Minařík.

v blízké budoucnosti. Dále byl zohledněn středně vysoký dluh a výrazné investiční potřeby. Ratingový výhled je stabilní. V současném rámci financování, který je charakteristický rigiditou příjmů a výdajů a který brání krajům významně zvýšit provozní marže, není pravděpodobné uvažovat o pozitivním vývoji ratingu kraje. K tlaku na snížení ratingu by naopak mohlo vést zhoršení provozních marží v kombina-

ci se snížením hotovostních rezerv. Národní rating Moody’s mají v České republice celkem tři kraje a to na stejném stupni Aa1.cz – jde o druhý stupeň z celkem jednadvacetibodové škály hodnocení, který představuje velmi vysokou schopnost dostát svým splatným závazkům (ve srovnání s ostatními domácími subjekty), nejvyšší, který může dosáhnout kraj. (jmk)

„Cestovní ruch je jedním z významných hospodářských odvětví. Hlavně spoléháme na základní pilíře turistiky – vinařskou turistiku, cykloturistiku, lázeňství a putování za památkami. K atrakcím budou patřit zejména projekty, které byly dokončeny v loňském roce. Vzpomenu například vědeckotechnický park VIDA! a obnovené památky. Jedná se například o Löw-Beerovu vilu v Brně nebo Slovanské hradiště v Mikulčicích s novou rozhlednou. Chystáme zde spojení mikulčického hradiště s kostelem svaté Margity ve slovenských Kopčanech. Pokud jde o cykloturistiku, Jihomoravský kraj

podporuje nejen udržování čistoty cyklostezek, ale také pravidelně dává podporu klubu českých turistů na obnovu cyklotras i pěších tras. Každým rokem se tak obnoví třetina těchto tras. Připravujeme memorandum mezi Jihomoravským krajem a obcemi, které se týká napoleonské tematiky. Nepůjde přitom jen o bitvu u Slavkova, ale o celé napoleonské období. Na Moravě se dá najít řada napoleonských míst. Půjde o koordinaci aktivit, které vzpomínají na toto období a spolufinancování ze strany Jihomoravského kraje, protože řadu věcí nemohou obce financovat ze svého rozpočtu,“ uvedl radní Václav Božek. (jmk)

Na podporu motocyklové Grand Prix ČR směřuje 50 milionů korun Zastupitelstvo Jihomoravského kraje na svém jednání 9. dubna 2015 vzalo na vědomí informace o jednáních ve věci financování Grand Prix ČR a schválilo uzavření smlouvy o spolupráci při pořádání Grand Prix ČR mezi Jihomoravským krajem, společností Dorna Sports, S.L., a společností Automotodrom Brno, a.s. Předmětem uvedené smlouvy je závazek společnosti Dorna Sports, S.L., a společnosti Automotodrom Brno, a.s., začlenit Jihomoravský kraj jako spolupořadatele Grand Prix České republiky v roce 2015 a závazek Jihomoravského kraje podílet se jako spolupořadatel na organizaci a zajištění Grand Prix České republiky v roce 2015, a to po-

skytnutím částky ve výši 50 milionů korun získané z dotace ze státního rozpočtu (ve výši 30 milionů korun) a rozpočtu Jihomoravského kraje (ve výši 20 milionů korun). Zastupitelstvo zároveň uložilo krajské radě projednat do konce dubna letošního roku uzavření dílčích smluv, na jejichž základě se Jihomoravský kraj stane spolupořadatelem Grand

Prix České republiky v roce 2015 s vymezením všech souvisejících práv a povinností. „Jde o transfer 30 milionů korun z Ministerstva školství, které kraj obdržel letos v únoru a dále 20 milionů ze schváleného krajského rozpočtu. Nabízíme společnosti Dorna a Automotodromu částku celkem padesáti milionů korun. Jde o historicky nejvyšší částku soukromému subjektu na pořádání významné sportovní akce. Jsem rád, že jsem našel podporu drtivé většiny členů zastupitelstva. Částka dvaceti milionů korun je mimochodem

čtyřnásobek původní podpory kraje motocyklové Velké ceně,“ zdůraznil hejtman Michal Hašek. „Smyslem, proč kraj nabízí tak velkorysou pomoc, je zachování motocyklové Velké ceny. Loni jsme požádali o třicet milionů, abychom je zachránili, aby tato částka nepropadla zpět do státního rozpočtu, protože si o ni nepožádal Automotodrom Brno. Až 11. února obdržel kraj rozhodnutí Ministerstva školství o podmínkách čerpání této třicetimilionové dotace. Po seznámení s ním jsme zjistili, že se jedná o dotaci na rok 2015. O tom byli opakovaně informova-

ní Automotodrom i Dorna. Musíme se řídit českou i evropskou legislativou. Co se týká loňského ročníku, jde o soukromoprávní smluvní vztah mezi soukromou společností Dorna Sports a soukromou společností Automotodrom Brno. Existuje možnost, aby Automotodrom Brno při takovéto velkorysé podpoře letošního ročníku vyřešil svoje dluhy za loňský rok," uvedl hejtman Hašek, který zrekapituloval dosavadní jednání zástupců Jihomoravského kraje, společnosti Dorna i Automotodromu. „Nechci eskalovat spory a nebudu komen-

tovat podrobnosti, než bude vše dojednáno. Technickým termínem je konec dubna. Věřím, že výsledkem bude dobrá zpráva, že se jede Velká cena 2015,“ dodal hejtman. Náměstek hejtmana Stanislav Juránek informoval o jednání senátního podvýboru pro sport v této věci a vyzdvihl klíčové usnesení, ve kterém podvýbor doporučuje, aby v rámci zachování pravidel EU o veřejné podpoře bylo pořádání Grand Prix České republiky zajištěno formou spolupořádání Automotodromu Brno, a. s., a Jihomoravského kraje. (jmk) INZERCE

K téměř dvanácti tisícům kontejnerů v kraji přibyly další, zapojují se obce na Hlinecku V  Pardubickém kraji je ve městech a obcích rozmístěno na dvanáct tisíc kontejnerů na tříděný odpad. A díky spolupráci veřejné správy se společností EKO-KOM se jejich počet stále zvyšuje. Třeba na Hlinecku. O další barevné nádoby aktuálně svou nabídku rozšiřuje pět obcí včetně Hlinska. Do Hlinska míří hned třináct barevných kontejnerů najednou. Největší podíl na tomto množství mají nádoby na sběr papíru, kterých je sedm. Však také papíru lidé v  České republice podle statistik vytřídí nejvíce – ročně to je 45 kilogramů na domácnost. Hlinečtí svou sběrnou síť obměňují a rozšiřují ale také o 4 kontejnery na sklo a dva na plasty. „U nás třídíme všechny komodity včetně tetrapacků. Ty sbíráme společně s plasty a na třídicí lince ve sběrném dvoře je pak dotřídíme,“ říká Ivana Kopecká z oddělení odpadového hospodářství Městského úřadu v Hlinsku. Radnice pravidelně pořádá také svoz velkoobjemového a nebezpečného odpadu a instalovala také kontejnery na sběr elektroodpadu, textilu i olejů a tuků z domácností. Hlinečtí sbírají také bioodpad a v rámci svozu nebezpečného odpadu mají možnost odevzdat v  režimu zpětného odběru i vysloužilá elektrozařízení. Hlinsko má necelých deset tisíc obyvatel, tedy asi třikrát více než obce Trhová Kamenice, Včelákov, Vítanov a Vysočina dohromady. Přesto se i tyto „malé“ obce výrazně podílejí na systému třídění odpadů a také jim vznikají zajímavá statistická čísla. Kromě již zmiňovaných 45 kilogramů papíru totiž

průměrná česká domácnost ročně vytřídí také na 25 kilogramů plastu a 27,5  kilogramu skla. A protože EKO-KOM, a.s., i těmto malým obcím nabídl další sběrné nádoby zdarma, možná se podíl obcí na Hlinecku na těchto statistikách ještě zvýší. „EKO-KOM se ve spolupráci s Pardubickým krajem a Regionální rozvojovou agenturou snaží v rámci svých projektů motivovat obce i občany k ještě větší aktivitě v  oblasti třídění odpadů. Jedním z mnoha nástrojů je i tzv. projekt sběrných nádob, v rámci kterého obcím už několik let pomáháme formou bezplatných výpůjček sběrných nádob dovybavovat sběrnou síť,“ říká Jiří Záliš, regionální manažer EKO-KOM, a.s. Do výše zmiňovaných čtyř obcí letos na podzim EKO-KOM, a.s., zapůjčil dalších sedmnáct sběrných nádob. Trhová Kamenice v  listopadu rozšířila svou síť o pět kontejnerů – po dvou nádobách na sklo a plast a o jeden modrý kontejner na papír. Dvě zelené nádoby na sklo a dvě žluté na plast míří také do nedalekého Včelákova. Aktivitu v  třídění plastů mohou zvýšit i ve Vítanově, kde instalují tři kontejnery na plast a také jeden na papír. A hlinecký kvartet doplňuje obec Vysočina, kde sběrná místa dovybavují dvěma kon-

tejnery na plast a po jednom kusu kontejnerů na papír a sklo. Například v Trhové Kamenici třídí odpad z  domácnosti na sklo, plasty, papír, ale také kovy a  nebezpečné složky. Sběrná místa mají nejen přímo v  Trhové Kamenici, ale také v Rohozné či Kameničkách. Kromě ukládání do kontejnerů mohou obyvatelé využít i pytlového sběru. Svoz železa a nebezpečného odpadu pořádají vždy na jaře a na podzim. Ve Včelákově, jehož katastrální území tvoří kromě Včelákova ještě Babákov a Příkrakov, sbírá tříděný papír místní základní škola, ovšem pro ostatní komodity jsou nové sběrné nádoby zapotřebí. Ve vyhlášce městysu je pamatováno také na stavební suť, nebezpečný odpad i bioodpad a dokonce také na sběr vyřazených léků. Podobnou vyhlášku mají i ve Vítanově a Vysočině. Plastů, papíru i skla na Svitavsku přibývá Osvěta v oblasti sběru tříděného odpadu nebo možná odpovědný přístup občanů – to jsou pravděpodobně důvody, proč v obcích na Svitavsku přibývá tříděného odpadu. Obce proto využívají nabídky společnosti EKO-KOM a stávající sběrná hnízda dovybavují novými barevnými kontejnery. Aktuálně se v osmi menších obcích na Svitavsku jejich počet zvedl o třicet dva. Takový počet modrých kontejnerů na papír, žlutých na plast i

zelených a bílých nádob na sklo EKO-KOM bezplatně zapůjčil do Oldříše, Širokého Dolu, Pomezí, Bystrého, Pusté Kamenice, Svojanova, Křenova a Hradce nad Svitavou. Vedení těchto obcí se totiž zapojilo do tzv. projektu sběrných nádob, který společnost EKOKOM, a.s., společně s  Pardubickým krajem a  Regionální rozvojovou agenturou Pardubického kraje realizuje už od roku 2003. „Jde o  jednoduchý projekt, kterým chceme obce a jejich obyvatele motivovat ke sběru  tříděného odpadu. Obcím zapojeným do našeho systému zdarma zapůjčujeme sběrné nádoby a musím říct, že zájem o ně stále stoupá. Zřejmé je to zejména u menších obcí, což je potěšitelná zpráva nejen pro nás, ale pro přírodu vůbec. Lidé už doma tolik netopí plastovými lahvemi nebo jiným odpadem, ale naopak ho vrací zpět do oběhu a k dalšímu zpracování a využití,“ říká Jiří Záliš, regionální manažer EKO-KOM, a.s. Jeho slova potvrzuje i starosta Oldříše Michal Serafin. Obec s  přibližně 650 obyvateli stávající síť čtrnácti barevných kontejnerů teď rozšířila o dvanáct dalších a už přemýšlí nad dalším navýšením počtu sběrných nádob. „Nějakou dobu trvalo, než se na nás dostala řada. Mezi podáním žádosti a dodáním kontejnerů tak už vyvstala další potřeba navýšení jejich počtu. Kontejnery se hodně plní. Lidé to k nim teď mají ještě blíž než předtím a jsou více motivováni třídit,“ tvrdí sta-

rosta obce Oldříš Michal Serafin a dodává, že pokud to takhle půjde dál, zapojí se obec i do soutěže O Perníkovou popelnici. V této soutěži obce soupeří v  množství sebraného vytříděného odpadu a za vítězství mohou dostat zajímavou finanční odměnu. Sběrnou síť rozšiřují i v  Širokém Dole, kde nově mají pět kontejnerů – dva na plast, dva na sklo a jeden na papír. „Máme tu tři nebo čtyři sběrná místa, ale hlavně na sklo a plast to bylo málo,“ vysvětluje zájem o nové nádoby starosta Širokého Dolu Václav Vopařil. Stejný „problém“ řeší i nejmenší z této osmičky obcí, Pustá Kamenice. S pouhými tři sta třiceti obyvateli potřebují další dva kontejnery na plast a papír. „Zdálo se nám, že nám přebývá plastů, ale i papíru. A to i přes to, že jsme ve

sběru papíru velmi aktivní společně se školou. Proto jsme se rozhodli nabídku EKO-KOMu využít,“ dodává starosta obce Pustá Kamenice Miroslav Myška. Do další obce Pomezí EKO-KOM aktuálně zapůjčil dva kontejnery na papír a dva na plasty, v Bystrém budou moci více třídit papír – získali čtyři modré kontejnery a ve Svojanově rozšiřují svou sběrnou síť o sběrné nádoby na barevné sklo (dva kusy). V Hradci nad Svitavou budou nově využívat po jednom kontejneru na papír a plast a Křenov posiluje o jednu modrou sběrnou nádobu na papír. V rámci projektu sběrných nádob jsou obcím poskytovány nádoby pro sběr papíru a plastů o objemu 1 100 litrů a sklolaminátové zvony pro sběr skla o objemu 1 500 litrů.

EN č. 4 / 2015

Zusammenfassung

Regierung will mehr tschechische Fachleute in der EU Mit dem EU-Beitritt der Tschechischen Republik im Jahr 2004 eröffnete sich unter anderem eine riesige Möglichkeit für alle, die von einer Karriere in Brüssel, Straßburg oder in einer der anderen Städte träumten, in denen europäische Behörden ihren Sitz haben. In dieser Hinsicht richtet sich das größte Augenmerk zweifellos auf die Europäische Kommission. Gerade der Posten des EU-Kommissars bzw. der EU-Kommissarin ist nämlich die höchste Funktion, auf die unser Land gemäß den EU-Regeln regelmäßig Anspruch hat. Seit dem ersten November vergangenen Jahres wird die Tschechische Republik durch die frühere Ministerin für Regionalentwicklung Věra Jourová von der Bewegung ANO vertreten. Sie ist verantwortlich für die Bereiche Justiz, Verbraucherschutz und GenderFragen. Von Anfang an stand sowohl der tschechische Ministerpräsident als auch Jourová selbst in der Kritik, weil es ihnen nicht gelungen war, einen stärkeren Zuständigkeitsbereich auszuhandeln. Die meisten Kommentatoren verweisen aber darauf, dass es sich hierbei in Wirklichkeit um eine keineswegs unbedeutende Agenda handelt. Mit jeder Erhebung zum Thema Bekanntheitsgrad von EUInstitutionen und ihrer Vertreter erhält die tschechische Öffentlichkeit eine traurige Visitenkarte ausgestellt, weil die meisten Menschen die Namen der tschechischen EUAbgeordneten überhaupt nicht kennen und außerdem im Grunde keinerlei Informationen über ihre Tätigkeit haben. Über fünfzig Prozent der Befragten kannten den Namen von nur vier der insgesamt einundzwanzig tschechischen EU-Abgeordneten. Mit den bedeutendsten politischen Funktionen endet aber die tschechische Spur in der Europäischen Union noch lange nicht. Bei der EU sind Hunderte weitere Menschen aus unserem Land beschäftigt. Dabei handelt es sich vor allem um hohe Beamte, die Verwaltung und Betrieb vieler Organe und Institutionen sicherstellen. Und das Fazit? Beim Rat der Europäischen Union arbeiten ohne Übersetzer und Assistenten sieben Tschechen, im Europäischen Parlament 32 und Dutzende weitere sitzen in den Büros der Europäischen Kommission. Insgesamt finden wir in Fachpositionen auf EU-Ebene ca. 320 Tschechen, was aber nach Aussage von Premierminister Bohuslav Sobotka nach elf Jahren Mitgliedschaft keineswegs zufriedenstellend ist. Sein Kabinett verabschiedete daher im Februar eine neue Strategie, die tschechischen Bürgern helfen soll, in Brüssel, Straßburg, Luxemburg und weiteren europäischen Städten Fuß zu fassen. Filip Appl

Slowaken in EU-Strukturen unsichtbar Die Slowakei wird in den Institutionen der Europäischen Union von mehreren Landsleuten vertreten. Ihre Tätigkeit ist jedoch wenig sichtbar und nicht von medialem Interesse. Die Slowaken haben außerdem wenig Kenntnis über das Europäische Parlament. Beweis dafür ist ihr Desinteresse an der Europawahl, die seit dem EU-Beitritt des Landes jedes Mal praktisch ignoriert wurde. Seit der letzten Europawahl ist ein Jahr vergangen, und von Aktivitäten der slowakischen Abgeordneten ist nicht sonderlich viel zu hören. Am präsentesten dürfte Richard Sulík sein, der sich in Brüssel am häufigsten zu Wirtschaftsthemen äußert. Doch mehr als in Brüssel tut sich Sulík in der Slowakei hervor. Ende vergangenen Jahres organisierte er Proteste zur Abberufung des damaligen Parlamentsvorsitzenden Pavol Paška. Auch andere EU-Abgeordnete machten eher auf heimischem Boden als durch ihre Arbeit in Brüssel von sich reden. Bei den Bezirkswahlen mussten zwei EUAbgeordnete für SMER eine Niederlage einstecken. Seit die Slowakei EU-Mitglied ist, bewegt sich auch der studierte Jurist Maroš Šefčovič innerhalb ihrer Strukturen. In 2010 wurde er zum Vizepräsidenten der Europäischen Kommission ernannt. Gleich nach den Europawahlen 2014 wurde Šefčovič als Kandidat der Slowakei für den Posten des EU-Kommissars aufgestellt. Letztendlich wurde er wieder Vizepräsindent mit Verantwortung für das Projekt Energieunion. Šefčovič strebt an, einen einheitlichen europäischen Energiemarkt zu schaffen, in den alle Mitgliedstaaten integriert wären. Bei den Menschen hat sich das Dogma eingebürgert, dass man in Brüssel viel Geld für wenig Arbeit bekommt. Diese Annahme bestätigte beispielsweise auch der EU-Abgeordnete Sulík, der im letzten Jahr auf eine Parlamentssitzung verwies, die nur sieben Minuten dauerte, den Abgeordneten aber 304 EUR einbrachte, die sie für jeden im Parlament verbrachten Tag erhalten. Viele EU-Abgeordnete wehren sich gegen solche Unterstellungen mit dem Hinweis, dass ihre Arbeit nicht nur aus Abstimmungen in Brüssel und Straßburg besteht. Jeder von ihnen ist Mitglied in zwei bis drei Ausschüssen, für die sie hinter den Kulissen jenseits des Medienrummels arbeiten. Allerdings ist fraglich, inwieweit die Abgeordneten mit ihrer EU-Agenda ausgelastet sind, wenn viele von ihnen als EU-Abgeordnete gleichzeitig auch Funktionen der Abgeordneten oder Bezirkshauptmänner in der Kommunal- oder Bezirkspolitik innehatten. Ivan Belko

15

Zusammenfassung/SUMMARY/Résumé

The Government wants more Czech experts in the EU The accession of the Czech Republic to the EU in 2004 brought an enormous number of opportunities for everyone who was interested in a career in Brussels, Strasbourg or some other city containing European offices. Thus, an increasing number of Czech citizens worked in European institutions and political representatives from this country began to appear in the bodies of the European Union for the first time in history. In this respect, the European Commission undoubtedly attracts the greatest attention. The post of European Commissioner is the highest position for which this country regularly has a right according to the rules governing the European Union. The former Minister for Regional Development, Věra Jourová of the ANO movement, has represented the Czech Republic since the first of November last year. She is responsible for the areas of justice, consumers and gender equality. Right from the start, the Prime Minister and Věra Jourová herself were criticised for not managing to negotiate a more important area for this country. However, most commentators have pointed out that this is actually not a second-rate agenda. In fact, the new European Commissioner has said that she is actually kept very busy. Věra Jourová has drawn attention to the fact that the Commission is the

only authority submitting motions to the EU, and this entails an enormous volume of work. Every survey related to the familiarity of European institutions and the people who represent us yields a sad picture of the Czech public, where most people don’t know the names of the Czech Members of the European Parliament and, in fact, know practically nothing about their work. A survey in January of this year again showed how far this authority is from the minds of Czech citizens. More than half of those questioned knew the names of only four of the total of twenty one Czech Members of the European Parliament. By far the best known is Miloslav Randsdorf of the Communist Party of Bohemia and Moravia, who was mentioned by 78 percent of those questioned. On the other hand, it is not clear how much this is connected with his work and how much it is related to a number of affairs connected with his person. The lack of knowledge about details of the work of Members of the European Parliament is also surprising. However, the Czech presence in the European Union is not confined to important political posts. Hundreds of other people from this country are working in the EU. Primarily these are high officials providing for the administration and functioning of a great

many bodies and institutions. For example, one of the most important of these is Marek Mora, who is Head of the Private Office of the SecretaryGeneral of the Council of the European Union. There are Czech representatives in the Court of Justice of the European Union and Czech influence is also felt in European higher education. Senator and former Rector of Charles University, Václav Hampl, holds an important position. He has long been a member of the Board of Directors of the Association of European Universities, which associates over 850 educational institutions in 47 countries of Europe. How can we summarise this? At the present time, not counting translators and assistants, seven Czechs are working in the Council of the European Union, there are 32 Czechs in the European Parliament and dozens of them are employed in the offices of the European Commission. Altogether, approximately 320 Czechs hold professional positions in the EU; however, according to the Czech Prime Minister Bohuslav Sobotka, this is certainly not a satisfactory number considering that this country joined the EU eleven years ago. In February, his Cabinet therefore approved a new strategy to help Czech citizens to fill positions in Brussels, Strasbourg, Luxembourg and other European cities. Filip Appl

Slovakians are invisible in European structures A number of Slovakians represent their country in the institutions of the European Union. However, their working activities are not very apparent and are not interesting for the media. They provide information on their work primarily through the social networks or their own web sites. Slovakians are not very knowledgeable about the European parliament. This is reflected in their lack of interest in European elections, which they have consistently practically neglected since Slovakia entered the European Union. Altogether, they have participated in three elections, always with the lowest participation amongst member states. A year has passed since the last European elections and little is known about the activities of the Slovak Members of the European Parliament. Richard Sulík is probably the most conspicuous. He most frequently makes statements on economic subjects in Brussels. But more is heard about him in Slovakia than in Brussels. At the end of last year, in cooperation with three opposition Members of Parliament, Alojz Hlin, Daniel Lipšic and Igor Matovič, he organised protests demanding recalling of the Chairman of the Parliament Pavol Paška. Other European represen-

Tutnoku á ás stro pr ovžila: přel

tatives are also more visible at home than through their work in Brussels. Two Members of the European Parliament from the SMER party were unsuccessful in the regional elections. In the Bratislava region, Monika Flašíková-Beňová was unsuccessful in gaining the position of Regional Administrator, while Vladimír Maňka was not successful in defending the position of Regional Administrator of the Banská Bystrica region. The graduate in law, Maroš Šefčovič has been active in the structures of the European Union ever since Slovakia acceded to the Union. In 2010 he was appointed Vice-Chairman of the European Commission responsible for administration of the Commission and implementation of the Treaty of Lisbon into the work of the EU bodies. Immediately following the European elections in 2014, Šefčovič became Slovakia’s candidate for the position of European Commissioner. He was finally re-appointed Vice-Chairman of the European Commission, and is now responsible for the Energy Union project. Šefčovič has the goal of establishing a common European energy market that would encompass all the Member States. Daniel Šváby was and continues to be a judge in the European Court of Justice.

His first six-year term in this position ends this year. The conference of representatives of the governments of the Member States decided unanimously at the beginning of April that he will remain in this position for another term. Thus, he will hold this office until the autumn of 2021. People tend to think that people go to Brussels to gain a lot of money for very little work. Member of the European Parliament Richard Sulík substantiated this last year when he drew attention to a session of parliament which lasted only seven minutes, pointing out that a representative is paid EUR 304 for every day that (s)he spends in Parliament. A great many Members of the European Parliament defended themselves, stating that their work does not consist only of voting in Brussels and Strasbourg. Each of them is a member of two or three committees, for which they work in the background away from the attention of the media. However, it is not clear to what degree the Members of Parliament are occupied by their EU agenda, when many of them are or were European representatives and were simultaneously active in communal or regional politics, where they acted as national representatives or even Regional Administrators. Ivan Belko

Orange Tree® Specializovaná překladatelská agentura

právo, ekonomie, dokumenty EU, tiskové zprávy, reklamní texty, webové prezentace, obchodní korespondence překlady a tlumočení, soudní ověření, jazykové korektury zkušení překladatelé, jasné a příznivé ceny, odbornost, rychlost a flexibilita zajistíme většinu světových jazyků Orange Tree | překladatelská agentura Španělská 1073/10, 120 00 Praha 2 | metro Muzeum A C Tel +420 739 630 460 | E-mail [email protected] | www.orangetree.cz

RÉSUMÉ Le gouvernement veut plus de spécialistes tchèques dans l’UE L’adhésion de la République tchèque à l’UE en 2004 a notamment créé une immense opportunité pour tous ceux qui envisageaient une carrière à Bruxelles, Strasbourg ou dans l’une des autres villes où siègent des représentations de l’Union. Dans ce sens, c’est évidemment la Commission européenne qui attire la plus grande attention. Le poste de commissaire européen est en effet la plus haute fonction à laquelle notre pays puisse régulièrement prétendre, conformément aux règles de fonctionnement de l'UE. Depuis le 1er novembre 2014, la République tchèque est représentée par l’ancienne ministre du Développement local, Věra Jourová, du mouvement ANO. Elle est en charge de la justice, de la protection des consommateurs et de l’égalité des genres. Depuis le début, le premier ministre tchèque et V. Jourová elle-même sont critiqués pour ne pas avoir réussi à obtenir un domaine plus lourd. La majorité des commentateurs relèvent cependant qu’en réalité il ne s’agit pas du domaine tellement faible. Chaque sondage réalisé sur le thème de la connaissance des institutions européennes et de leurs représentants montre clairement que la grande majorité de la population tchèque ne connaît absolument pas les noms des députés européens tchèques et en fait ne sait rien de ce qu’ils font. Plus de la moitié des personnes interrogées ne connaissaient que quatre des 21 députés européens tchèques. Mais l'empreinte tchèque dans l’Union européenne est loin de marquer uniquement les fonctions politiques importantes. Des centaines d’autres Tchèques travaillent dans l’UE. Il s’agit principalement de hauts fonctionnaires, qui assurent l’administration et le fonctionnement de nombreux organes et institutions. En résumé  ? Le Conseil de l’Union européenne emploie actuellement, sans les traducteurs et assistants, 7  Tchèques, le Parlement européen 32, et ils sont des dizaines à travailler dans les bureaux de la Commission européenne. Au total, quelque 320 Tchèques occupent des postes spécialisés dans l’UE, ce qui cependant, d’après le premier ministre tchèque Bohuslav Sobotka, est loin d'être un chiffre satisfaisant après onze années dans l’UE. C’est pourquoi son gouvernement a approuvé en février dernier une nouvelle stratégie devant aider les citoyens tchèques à s’imposer à Bruxelles, à Strasbourg, au Luxembourg et dans les autres villes europé ennes. Filip Appl

Les Slovaques, invisibles dans les structures européennes De nombreux Slovaques représentent la Slovaquie dans les institutions de l’Union européenne. Pourtant leur travail est peu visible et n’intéresse pas les médias. Les Slovaques connaissent peu de choses sur le Parlement européen. La preuve en est leur manque d'intérêt pour les élections européennes qu'ils ont à chaque fois boudées depuis l'adhésion du pays à l'Union. Une année s’est écoulée depuis les dernières élections européennes, et l’on n’entend presque jamais parler de l’activité des représentants slovaques. Le plus voyant d’entre eux est probablement Richard Sulík, qui s’exprime à Bruxelles principalement sur les thèmes économiques. Mais l’on entend surtout parler de lui en Slovaquie. À la fin de l’année dernière, il avait organisé les manifestations dont le but était de faire révoquer le président du Parlement de l’époque, Pavel Paška. Il n’est pas le seul député européen à faire parler de lui davantage sur des questions concernant son pays que pour son action à Bruxelles. Aux élections régionales, deux députés européens du parti SMER ont échoué. Depuis que la Slovaquie est membre de l’Union, le juriste Maroš Šefčovič évolue dans ses structures. En 2010, il avait été nommé vice-président de la Commission européenne. Juste après les élections européennes de 2014, il avait été le candidat de la Slovaquie pour le poste de commissaire européen. Il a finalement retrouvé les fonctions de vice-président de la Commission et est responsable du projet d’union énergétique. Son ambition est de créer un marché européen unique de l’énergie qui inclurait tous les États membres. Beaucoup croient qu’aller à Bruxelles, c’est gagner beaucoup d’argent en se tournant les pouces. C’est ce qu’a par exemple confirmé le député européen Sulík qui, l’année dernière, avait rappelé des discussions au Parlement qui n’avaient duré que 7 minutes et pour lesquelles les députés avaient été rémunérés 304 euros, une somme qu’ils reçoivent pour chaque jour passé au Parlement. De nombreux députés européens nient que leur travail consiste uniquement en des sessions de vote à Bruxelles et à Strasbourg. Ils sont tous membres de deux ou trois comités pour lesquels ils travaillent dans l’ombre, sans que les médias ne s’y intéressent. L’on peut quand même se demander à quel point les députés sont chargés par leur mission européenne, alors que nombre d’entre eux sont ou ont été députés européens et simultanément actifs dans la politique communale ou régionale aux postes de députés ou même présidents de région. Ivan Belko

16

PREZENTACE

EN č. 4 / 2015

Hospodářská komora, město Na duševní bázně a Pardubický kraj vyzývají v Litomyšli lázně! podnikatele ke spolupráci Krajská hospodářská komora Pardubického kraje ve spolupráci s náměstkem hejtmana Pardubického kraje Jaromíra Duška svolala podnikatele v oblasti dopravy. Cíl jediný – výzva směrem ke stavebním firmám, aby kraji aktivní účastí pomohly k rychlé a kvalitní realizaci připravených staveb. Jakékoliv komplikace a zdržení v přípravě nebo při realizaci staveb by znamenaly vyřazení stavby ze zásobníku projektů a riziko, že se peníze budou muset vrátit. Státní peníze

Evropské projekty

Do Pardubického kraje by ještě letos mělo z  rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury přijít na 280 milionů korun, kraj k tomu přidá dalších dvacet až čtyřicet milionů korun. Všechny tyto finanční prostředky budou investovány do oprav živičných krytů a mostů na silnicích II. a III. třídy. Má to však i jeden háček, peníze musí být vyčerpány ještě v  letošním roce. „Je to po delší době, kdy můžeme ve větším měřítku investovat do krajských silnic. Je to příležitost stabilní práce pro firmy z  regionu. Nemůžeme si dovolit vracet nevyčerpané prostředky, které nám stát nabízí,“ prohlásil náměstek hejtmana Pardubického kraje zodpovědný za dopravu Jaromír Dušek s tím, že podobné peníze by kraj mohl v případě úspěšné realizace letošních projektů získat i v roce 2016. Přípravou výběrových řízení a dalších náležitostí je pověřena příspěvková organizace kraje Správa a údržba silnic Pardubického kraje.

Mimo státních dotací stále ještě dobíhají projekty financované z evropských zdrojů, jedná se o projekty v celkové částce cca 730 milionů korun. „Připravujeme už také projekty do dalšího plánovacího období, byť o operačních programech Česká republika s  Bruselem ještě jedná. Máme ale příslib, že první projekty budeme moci podávat už letos,“ dodal Jaromír Dušek. Pardubický kraj má už některé projekty připraveny, na část z nich už jsou vydána i stavební povolení. S  jejich realizací by se mohlo teoreticky začít už v příštím roce. Zdlouhavá výběrová řízení Na jednání však Krajská hospodářská komora i Pardubický kraj narazily i na problém současné zdlouhavé legislativy výběrových řízení. „Krajská hospodářská komora se angažuje v tom, že dává podněty kraji jak vypisovat výběrová řízení tak, aby dosáhl rychlé a kvalitní

realizace investiční akce a také aby vše bylo podle zákona bez dalších prodlení. Je to určité vodítko i pro další zakázky v  budoucnu,“ dodal předseda představenstva Krajské hospodářské komory Pardubického kraje Jiří Doležal. Právě o legislativě a pravidlech veřejných zakázek nakonec podnikatelé diskutovali nejvíce. Zájem firem z regionu na realizaci zakázek v  Pardubickém kraji je, kapacity i technologie mají. Jediné kritérium cena je však podle nich nedostačující. „Naší snahou je riziko nevyčerpání dotací co nejvíce snížit. Máme zájem na tom, abychom zbytečně výběrová řízení neprotahovali a právě tady je spolupráce s firmami klíčová,“ uzavřel ředitel Správy a údržby silnic Pardubického kraje Miroslav Němec.

Ano, v  Litomyšli jsou lázně – lázně ducha. A co si pod tím představit? Je to prosté: tak, jako jsou klasické lázně zaměřené na léčbu a rekonvalescenci těla, považujeme Litomyšl za místo, kde je možné obnovit své síly duševní. K léčbě duše je ideální návštěva galerií, prohlídka historických pamětihodností i objektů současné architektury, ale i sportovní či wellness vyžití. Poslední dubnový víkend ožije lázeňská promenáda již počtvrté slavnostním průvodem, hudební i divadelní produkcí. Chybět nebudou oblíbené lázeňské prameny, lázeňské lavičky, výstava historických vozidel, přivítáme i spolek českých kolařů cestovatelů a na vše bude dohlížet prvorepublikové četnictvo. Účast na akci přislíbil Jaroslav Uhlíř, skupina Traband, Stanley´s Dixie Street Band, Vojta Kotek, Petr

Šabach, Láďa Kerndl s  Janem Smigmatorem a řada dalších umělců zvučných jmen. Celým sobotním programem, jehož součástí můžete být i vy, bude opět provázet vynikající moderátor Václav Žmolík. Letos poprvé je vyhlášena soutěž o nejkrásnější lázeňský klobouk, kostým a lázeňský pár. Zřízen bude dokonce Fotoateliér na ulici, kde vám hned zhotoví fotografii a zasadí ji i do dobového rámečku. Tak tedy prohléd-

něte skříně po babičkách a vyrazte korzovat a bavit se. „Jsem velmi rád, že již podruhé mohu mít nad touto akcí osobní záštitu,“ říká René Živný, krajský radní zodpovědný za sport, cestovní ruch, volnočasové aktivity a informatiku a dodává: „Líbí se mi, že díky Litomyšli máme v kraji již druhé lázně. Je jasné, že bychom měli pečovat nejen o tělesnou stránku, ale i o tu duchovní. O to se v Litomyšli snaží a já jim držím palce.“ Slogan Na duši je Litomyšl však platí celoročně – důkazem je např. Mapa litomyšlského lázeňství či brožura Lázeňské víkendové pobyty – vše i další podrobnosti ke stažení na www.lazneducha.cz. www.pardubickykraj.cz

Memorandum o spolupráci Krajská hospodářská komora plánuje uzavřít s  Pardubickým krajem podobnou dohodu jakou má už s  městem Pardubice. S  vedením krajské metropole podepsala komora memorandum o spolupráci s  cílem podpořit rozvoj podnikání a tedy ve svém důsledku i zaměstnanosti ve městě a okolí. V  memorandu jsou stanoveny i konkrétní aktivity související s  přípravou některých investičních akcí.

SL2015_inzerce_Evropske_noviny_276x204_Sestava 1 18. 3. 2015 14:33 Stránka 1 130210_INZ_ODPADKY_KN_276x204_OK.indd 1

15.4.13 10:29 130210_INZ_ODPADKY_KN_276x204_OK.indd 1 130210_INZ_ODPADKY_KN_276x204_OK.indd 1

130210_INZ_ODPADKY_KN_276x204_OK.indd 1

15.4.13 10:29 15.4.13 10:29

INZERCE

15.4.13 10:29

festival s geniem loci

130210_INZ_ODPADKY_KN_276x204_OK.indd 1

15.4.13 10:29

11.června – 5.července 140261_INZ_Nabidka_praci_1_2_KN.indd 1

09.05.14 14:49

ČESKÁ FILHARMONIE A JIŘÍ BĚLOHLÁVEK Antonín Dvořák: REQUIEM Zdeněk Pololáník: NOC PLNÁ SVĚTLA Jean-Phillipe Rameau: PYGMALION Giuseppe Verdi: MACBETH KATT: INSIDE THE APPLE

John Debney: UMUČENÍ KRISTA ILLUSTRATOSPHERE & DAN BÁRTA Modest P. Musorgskij: BORIS GODUNOV Bedřich Smetana: DVĚ VDOVY GALAKONCERT – NÁVŠTĚVA V MET VELKÉ FINÁLE – ČESKÁ SINFONIETTA

Kompletní program na www.smetanovalitomysl.cz Předprodej vstupenek v síti

tel. 461 616 070, online: www.smetanovalitomysl.cz

Pod záštitou prezidenta České republiky, ministra kultury a hejtmana Pardubického kraje 57. ročník Mezinárodního operního festivalu Smetanova Litomyšl spolupořádají Pardubický kraj, Město Litomyšl a Smetanova Litomyšl, o.p.s. za finančního přispění Ministerstva kultury, ve spolupráci s Národním památkovým ústavem, Státním zámkem Litomyšl a Bohemian Heritage Fund