Stigma základního vzdělání?

Stigma základního vzdělání? Lenka Hloušková XII. ročník česko-slovenské konference s mezinárodní účastí Kvalitativní přístup a metody ve vědách o člověku, 2013 „Hranice normality“

Charakteristika výzkumného šetření • Výzkum podle zadání Centra Euroguidance ČR (www.euroguidance.cz) • Východisko výzkumu o Absence empirických údajů o řízení kariéry u dospělých a o potřebách dospělých ve vztahu k řízení jejich kariéry.

• Cíle výzkumu o Identifikovat potřeby dospělých ve vztahu k řízení své kariéry. o Zmapovat využívání služeb kariérového poradenství pro řízení kariéry dospělých a zjistit relevanci existujících možností využití služeb kariérového poradenství pro řízení kariéry „dnešních“ dospělých.

• Fáze výzkumu o teoretická studie (2010); o volba a příprava metodologického postupu v duchu smíšeného výzkumu (2011); o sběr empirických dat (říjen-prosinec 2011).

Kvalitativní šetření • Cíle o popsat proces řízení kariéry u dospělých. o zmapovat potřeby dospělých ve vztahu k řízení své kariéry u vybraných skupin dospělých.

• Výzkumný design o biografický výzkum v duchu metody životního příběhu.

• Metoda sběru dat S každým respondentem byly vedeny dva typy rozhovorů s určitým časovým odstupem: • biografický narativní rozhovor (mapuje vývoj kariéry s důrazem na naplňování životních cílů a přání s ohledem na aktuální možnosti, bariéry a schopnosti jedince řídit svou kariéru). • polostrukturovaný epizodický rozhovor (mapuje pro respondenta významná témata a týkala se potřeb ve vztahu k řízení kariéry).

Výběr výzkumného vzorku • Základní soubor: o dospělá populace v produktivním věku (18-60 let).

• Výběr respondentů pro kvalitativní šetření = teoreticky zaměřený výběr s předem známým rozsahem výběrového souboru (30 respondentů) • Vlastní výběr ve dvou fázích o Vymezeno pět skupin dospělých podle charakteristik, které ztěžují nebo naopak usnadňují začlenění jedince na trh práce: věk, pohlaví, dosažený stupeň vzdělání a skupina zaměstnání podle hlavních tříd Klasifikace zaměstnání (2010). o Do jednotlivých skupin vybíráni respondenti jako tzv. zajímavé případy tak, aby skupina byl co nejvíce homogenní: • přerušení kariéry v tradičním duchu (rodičovská dovolená, nezaměstnanost). • vývoj vzdělávací dráhy (předčasný odchod ze vzdělávání, kontinuální přestupy mezi stupni formálního vzdělávání).

Výzkumný vzorek - skupiny Pět vybraných skupin dospělých. Každá skupina je tvořena šesti respondenty (jednotlivé skupiny nepředstavují nasycený vzorek). • Ženy, sociální pracovnice s VŠ vzděláním ve věku 25-28 let, bezdětné, první pracovní zkušenosti získávají v průběhu VŠ studia. • Ženy na rodičovské dovolené ve věku 26-33 let, SŠ nebo VOŠ vzdělání, aktuální pro ně byl návrat na trh práce. • Nižší administrativní pracovníci („bez podřízených“) ve věku 31-49 let, SŠ vzdělání, v současném zaměstnání spokojení (muži i ženy). • Muži vykonávající dělnické profese ve věku 50-58 let, vyučení, s minimem změn v průběhu dosavadní kariéry.

• Dospělí se základním vzděláním, kteří předčasně odešli ze vzdělávání, pracují jako nekvalifikovaní nebo pomocí dělníci (muži i ženy).

Seznam respondentů se základním vzděláním Fiktivní jméno

Věk

Petra*

23 let

Pavla

30 let

Jana *

41 let

Martin

22 let

Milan

25 let

Ondřej

25 let

Metody analýzy dat • Rozbor biografických údajů a následná strukturní analýza o vývoj kariéry jedince o klíčová témata u vybraných jedinců • Narativní analýza • Tematická analýza (stigmata)

Stigma základního vzdělání • Základní vzdělání „předurčuje“ dospělé k výkonu nekvalifikovaných a pomocných prací. • Lidé se základním vzděláním jsou ohroženi častou a dlouhodobou nezaměstnaností. • Lidem se základním vzděláním je připisován nízký sociální status. • Od dosaženého vzdělání se odvozuje i sociální kapitál jedince.

STIGMA ZÁKLADNÍHO VZDĚLÁNÍ

Jméno Věk

Vývoj kariéry a vzdělávací dráhy

Vnímání stigmatu

Petra

ZŠ, SŠ - čtyřletý obor ekonom. směru s maturitou – záškoláctví, přestup na soukromou SŠ – čtyřletý obor ekonom. směru s maturitou, nástup do 1. ročníku, otěhotněla a v polovině 3. ročníku studium přerušuje (MD, RD), nástup do zaměstnání, návrat do studia (2. ročník) dálkovou formou, 2. (rizikové) těhotenství, přerušení studia i ukončení zaměstnání, návrat do studia dálkovou formou, aktuálně ve 3. ročníku

Zpočátku nejasné, nyní využitelné

23

„V tu dobu jsem vůbec nemyslela na to, že nebudu mít školu, v tu dobu jsem přemýšlela nad tím, jak to všechno budu dělat s děckem tady v baráku a jak to finančně utáhneme. Takže ta škola vůbec nebyla priorita, to až po čase.“ „Takže jsem chodila po úřadech, všude se na mě dívali jako na nějakou cikánku, co už má třetí dítě, to mě tak otrávilo, že jsem nakonec řekla, že se vezmeme, ať se děje co se děje.“ „Moc se tím nechlubím. Mluvím o tom, že jsem chodila (myšleno do školy), ale ještě mi nikdo neřekl, že bych byla k ničemu nebo méněcenná. Není to ale nic příjemnýho, čím by se člověk na potkání chlubil. […] Snažím se s tím něco dělat.“ „Nelituji ani toho. Na té (1. škole) jsem toho taky zažila plno, tak se mi to na poprvý nepovedlo. Tak alespoň můžu Adriance (dceři) za pár let říct, pořádně si to rozmysli, protože mně se to nepovedlo. […] Můžu svýmu děcku dát jako příklad takhle to dopadlo a takhle to dopadnout nemělo. Alespoň budu mluvit o něčem, o čem vím, co mluvím, a že nebudu plácat: ´uč se, uč se, nebo tě vyhodí“ Vím, že nejsem asi dobrej příklad pro svý dítě, ale zase bych mohla být odstrašující příklad pro svý děti.“

Jméno

Věk

Vývoj kariéry a vzdělávací dráhy

Vnímání stigmatu

Jana

41

ZŠ, SOU oděvní, tříletý učební obor s výučním listem, odešla před ukončením učiliště – rodinné důvody, nástup do zaměstnání - drůbežárna, otěhotněla, přestěhovala se ze SR do ČR, MD, nástup do zaměstnání - výrobní firma na pozici nekvalifikované dělnice

Chybí

„Řeknu to takhle. Je to blbý, že nemám vzdělání, že mám jenom základní, že nemám dodělanou tu střední, ale dá se říct, že to neřeším z jednoho prostého důvodu. Odešla jsem z práce, otěhotněla jsem, nastoupila jsem do té práce, kde dělám teď. Jsem tady 20 let. Vypracovala jsem se. […] Umím dělat rukama, umím svoji práci, umím ji dobře a neřeším to, nikdo se mě na to neptá, protože jsem tady 20 let. Možná by to bylo problematický s tím, kdybych odešla tady z tý práce a hledala si jinou. Buď to bych si hledala práci, kde by to nevadilo, že mám základní vzdělání a bude rád, že umím to, co umím. Nebo, když po mě budou chtít to středoškolský, ale spíš bych si možná hledala práci tak, že nebudou po mně chtít to středoškolský. Dívala bych se po práci, co je v mé dostupnosti. […] Jsem v tý práci a ani mně to nepřjde. S nikým se o tom nebavím, nepotřebuju se o tom s nikým bavit. De facto jsem se jednou dostala do konfliktu s panem […] , tady za toto, ale dá se říct, že jsem se obhájila. […] On couvl a řekl, že už se to nebude opakovat a omluvil se. Od tý doby, dá se říct, že byl klid. […] Když se jim nelíbí ta práce, kterou dělám, tak ji dělat nebudu a budu ji dělat jen do toho, do čeho si oni myslí, že je základní vzdělání.“

Děkuji za pozornost Lenka Hloušková Ústav pedagogických věd Filozofická fakulta MU Brno

Kontakt: [email protected]