STŘEDOŠKOLSKÁ ODBORNÁ ČINNOST
INFORMOVANOST ŽÁKŮ VYBRANÝCH ŠKOL O DÁRCOVSTVÍ KRVE
Zdenka Juřičková
Vsetín 2013
Středoškolská odborná činnost Obor 06 – Zdravotnictví
Informovanost žáků vybraných škol o dárcovství krve
The awareness of students of selected schools of blood donation
Autor:
Zdenka Juřičková
Škola:
Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická Vsetín, náměstí Svobody 809 755 01 Vsetín
Studijní obor:
Zdravotnický asistent
Konzultant:
Mgr. Píšková Martina
Vsetín 2013
Prohlášení Prohlašuji, že jsem svou práci vypracovala samostatně, použila jsem pouze podklady uvedené v přiloženém seznamu a postup při zpracování a dalším nakládání s prací je v souladu se zákonem č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon) v platném znění.
Ve Vsetíně dne 11.3.2013
Podpis ………………………………
Poděkování Poděkování patří především mé odborné konzultantce Mgr. Martině Píškové za cenné rady, pomoc, čas a trpělivost, kterou mi věnovala. Dále bych chtěla poděkovat všem respondentům, kteří vyplňovali dotazník, a těm, kteří mi pomohli ho zrealizovat.
Anotace Práce se zabývá informovaností žáků o dárcovství krve. Je rozdělena na dvě části. V teoretické části jsem se zaměřila na základní pojmy související s dárcovstvím krve. Dále jsem se zaměřila na jednotlivé kroky dárce při odběru krve na transfuzní stanici. Cílem praktické části bylo zjistit informovanost žáků středních škol o problematice dárcovství krve pomocí dotazníkového šetření. Výsledky šetření jsou zpracovány do přehledných tabulek a grafů. Zjištěné výsledky jsou podnětem k dalším aktivitám – vytvoření informační ppt prezentace na téma dárcovství krve, edukační plakát pro budoucí dárce krve a informační beseda na středních školách.
Klíčová slova: Krev, transfuze, krevní plazma, erytrocyty, leukocyty, trombocyty, plná krev, erytrocytový koncentrát, trombocytový koncentrát, plazma.
Annotation The study is focused on the awareness of students of blood donation. It is divided into two parts. In the theoretical part I focused on the basic concepts concerning blood donation. Further I focused on the particular steps of a donor during blood donation at a blood transfusion station. The aim of the practical part was to find out about the awareness of secondary schools students of blood donation problems by the means of questionnaire inquiry. The results of the inquiry are put into clearly arranged tables and graphs. The results are the incentive for further activities – the creation of information powerpoint presentation on the topic of blood donation, an educational poster for future blood donors and an information discussion at secondary schools.
Key words: Blood, transfusion, blood plasma, erythrocytes, leucocytes, thrombocytes, full blood, erythrocyte concentrate, thrombocyte concentrate, plasma.
Obsah Úvod ……………………………………………………………………...…………….. 8 1.
Teoretická část
1.1
Objev krevních skupin
1.2
Historie transfuzních služeb …………………………………………………….. 9
1.3
Krev a její složky
1.3.1 Lidská krev
…………………………………………………………….. 9 …………………………………………………….. 9
…………………………………………………………….. 11
………………………………………………………………….…. 11
1.3.2 Krevní plazma
………………………………………………………….…. 11
1.3.3 Červené krvinky
………………………………………………………….…. 11
1.3.4 Bílé krvinky ……………………………………………………………….……. 12 1.3.4.1 Rozdělení bílých krvinek 1.3.5 Krevní destičky 1.4
…………………………………………….………..12
…………………………………………….………………. 13
Funkce krve …………………………………………………………….………. 13
1.4.1 Transportní funkce
…………………………………………………….………. 14
1.4.2 Specifická funkce
…………………………………………………………….. 14
1.5
Transfuze a její přípravky
………………………………………………….…. 14
1.6
Kritéria způsobilosti dárce
…………………………………………………….. 15
1.7
Posloupnost jednotlivých kroků dárce
1.7.1 Registrace dárce
…………………………………….. 16
……………………...……………………………………... 16
1.7.2 Kontrolní vyšetření krve
…………………………………………………….. 16
1.7.3 Vyšetření dárce lékařem
…………………………………………………….. 16
1.7.4 Samotný odběr krve …………………………………………………………….. 17 1.7.5 Potvrzení o darování krve, domluva dalšího termínu
……………………... 19
1.8
Oceňování dárců krve
…………………………………………………….. 19
2.
Praktická část ……………………………………………………………………. 20
2.1
Metodika výzkumu
2.2
Zjištěné výsledky, analýza výsledků …………………………………………….. 23
…………………………………………………………….. 20
3. Závěr a diskuze ………………………………………………………………….......... 32 Seznam použité literatury Přílohy
……………………………………………….……………. 33
………………...…………………………………………………………...35
Úvod Jako téma mé práce jsem si zvolila informovanost žáků vybraných škol o dárcovství krve, protože hlavně mladí lidé by měli být dostatečně a včas informováni o tom, jak mohou pomoci druhému člověku. Krev je v medicíně velmi důležitá a může pomoci druhému člověku při těžkých úrazech a operacích. Kdokoliv z nás může někdy potřebovat transfuzi. Proto je mým cílem informovat co nejvíce žáků o možnosti dobrovolného dárcovství krve za účelem pomoci druhým.
Hypotézy: H1: Předpokládám, že více než 60% respondentů má správné znalosti o problematice dárcovství krve. H2: Předpokládám, že víc než 60% respondentů se chce v budoucnu stát dárcem krve.
8
1. Teoretická část 1.1 Objev krevních skupin Historickým mezníkem se stalo objevení krevních skupin vědcem Karlem Landsteinerem v roce 1901. Jednalo se o krevní skupiny A, B a 0, které Landsteiner pojmenoval A, B, C. Karl Landsteiner se narodil roku 1868 ve Vídni. Stal se lékařem a rozhodl se pro vědeckou dráhu, pro niž měl všechny předpoklady. Po první světové válce, kdy poměry v Rakousku nebyly příznivé pro jeho vědeckou práci, emigroval do Ameriky. Za zásluhy a rozvoj vědy mu byla udělena Nobelova cena. Zemřel v roce 1943 v New Yorku. Český psychiatr MUDr. Jan Janský roku 1907 popsal čtvrtou krevní skupinu. Obsahovala znaky A, B. Nazýval je I, II, III, IV. Jan Janský se narodil roku 1873 v Praze. Roku 1898 byl promován na doktora veškerého lékařství a roku 1899 nastoupil na Pražskou psychiatrickou kliniku. Roku 1901 byl jmenován řádným profesorem. Roku 1914 byl jmenován mimořádným profesorem psychologie a neurologie. Roku 1916 se vrátil z fronty. Zemřel 8. 9. 1921 v Černošicích u Prahy. Ve 30. letech se ustálilo značení krevních skupin na A, B, AB, 0. V roce 1941 Landsteiner objevil systém Rh. Tento systém nemá přirozené protilátky, ale při styku dvou v tomto systému odlišných krví se protilátky vytváří. V tomto systému je nejdůležitější znak D, kdy jeho přítomnost se hodnotí jako Rh+ a nepřítomnost jako Rh- . (Dylevský, 1989) 1.2 Historie transfuzních služeb Principy transfuzních služeb jsou: 1. Soběstačnost v dárcovství. Dárce nesmí darovat krev, pokud ví, že je nemocný. 2. Bezpříspěvkové dárcovství. Dárce daruje krev zadarmo a nepožaduje žádnou peněžní odměnu. Tyto principy byly stanoveny z hlediska etického, a aby se krev nestala předmětem nežádoucího obchodu. Zejména z bezpečnosti. Znění definice mezinárodního bezpříspěvkového darování krve sestavila Liga společnosti Červeného kříže a Červeného půlměsíce a znění je následující: „Dobrovolní bezpříspěvkoví dárci krve jsou ti, kteří dávají krev, plazmu nebo další součásti krve ze své vlastní svobodné vůle, aniž za to dostali odměnu ve formě peněz nebo něčeho jiného, co může být považováno za ekvivalent peněz, například čas z pracovní doby přesahující čas nezbytný na cestu tam a zpět a na odběr samotný. Malé pozornosti, občerstvení a úhrada přímých cestovních výloh, jsou s bezpříspěvkovým darováním krve slučitelné.“ (Kelnarová, Praha, 2007, s. 45) 9
Obr. č. 1 Karl Landsteiner (www.wikipedia.cz)
Obr. č. 2 Jan Janský (www.wikipedia.cz)
Obr. č. 3 Odznak kapka krve – (vlastní foto)
Obr. č. 4 Medaile profesora Janského (www.wikipedia.cz)
Obr. č. 5 Zlatý kříž Českého Červeného kříže (www.wikipedia.cz)
10
1.3 Krev a její složky 1.3.1 Lidská krev „Krev je tekutá tkáň složená ze suspenze formovaných elementů (červené krvinky, bílé krvinky, krevní destičky) v krevní plazmě. Krev je součástí mimobuněčné (extracelulární) tekutiny, a to oddílu intravaskulárního (tzn. v cévách).“ (Rokyta, Praha 2009, s. 68) Celkové množství krve v těle je poměrně stálé. Krev tvoří asi 1/13 hmotnosti těla. U muže to je 5 – 6 litrů, u ženy je to okolo 4,5 litru. Vzhledem k významu, který má krev pro udržení stálého vnitřního prostředí, je celkový objem krve trvale regulován. Regulaci zajišťuje přestup vody z krve do tkání a z tkání do krve. Při nadbytečném přívodu tekutin je voda vylučována ledvinami. Krev není v těle rozdělena rovnoměrně. Nejvíce je krví zásobeno svalstvo a plíce. Lidský organismus snese bez větších potíží ztrátu krve do 550 ml. Chybějící krev je během několika hodin doplněna tekutinou z tkání a vyplavením krvinek ze sleziny. Náhlé ztráty krve přesahující 1500 ml jsou již životu nebezpečné. Pomalý úbytek krve snáší organismus podstatně lépe a přežívá ztráty až 2500 ml krve.
1.3.2 Krevní plazma Krevní plazma je tekutá složka krve, její nejobjemnější část. Krevní plazma má jantarově nažloutlou barvu. V těle zdravého člověka je zhruba 3 – 3,5 litru krevní plazmy, tj. přibližně 5% tělesné hmotnosti. Krevní plazma je vodným roztokem plazmatických bílkovin a solí. V těle rozvádí také cukry, vitamíny, hormony, enzymy, tuky a léčiva. Naopak odvádí zplodiny látkové přeměny. Hlavní bílkovinou v plazmě je albumin (využívá se při dlouhodobých hospitalizacích na podporu hojení či snížení otoků a také jako krevní náhrada při větší ztrátě krve). Dále plazma obsahuje imunoglobuliny (užívají se např. při léčbě těžkých infekcí či poruch obranyschopnosti), faktory srážlivosti (např. fibrinogen, protrombin, tzv. antihemofilické faktory č. VIII a IX) užívané k léčbě hemofilie či jiných poruch srážlivosti krve a v neposlední řadě při těžkých chirurgických a gynekologických stavech. Další léčebně užívanou bílkovinou je např. antitrombin III působící proti účinku právě jmenovaných faktorů srážlivosti. Plazma tedy slouží k výrobě řady dalších léčiv. V klinickém použití se též podává přímo (např. při vážných popáleninách). Tekutina stejného složení jako plazma, ale je mimo krevní řečiště, se nazývá tkáňový mok. (Dylevský, 1989) 1.3.3 Červené krvinky Červená krvinka neboli erytrocyt, z řečtiny erythros (červený) a kytos (buňka), je nejběžnější krevní buňka. Červené krvinky přenášejí krví kyslík z plic do ostatních tělních tkání. Červené krvinky jsou bezjaderné buňky diskového tvaru. Obsahují červené krevní barvivo hemoglobin, které váže kyslík. Lidské červené krvinky jsou menší než většina ostatních lidských buněk: běžně mají průměr 6–8µm. Typická červená krvinka obsahuje zhruba 270 milionů molekul hemoglobinu. Zdravý dospělý člověk má kolem 2–3 × 1013 11
erytrocytů. (Ženy mají kolem 4 až 5 milionů červených krvinek v 1 ml krve, muži 5 až 6 milionů. Lidé trvale žijící ve vyšších polohách s nižším obsahem atmosférického kyslíku mají větší množství erytrocytů než lidé z nížin). V červených krvinkách zdravého člověka je vázáno cca 3,5 g železa, což je více než ve všech zbývajících tkáních dohromady. Jelikož červené krvinky nemají jádra, nedovedou se samy dělit a množit, a proto se neustále tvoří v kostní dřeni velkých kostí během procesu nazývaného erytropoéza (u embrya probíhá erytropoéza v játrech). Erytropoéza je stimulována hormonem erytropoetinem, který je tvořen v ledvinách. Vznik červené krvinky trvá zhruba sedm dní a její životnost je kolem 120ti dnů. Staré či poškozené krvinky jsou pak obklopeny fagocyty, odbourány a jejich stavební materiál je uvolněn zpět do krve. Červené krvinky zanikají především v slezině. Podání červených krvinek je indikováno ke krytí velkých krevních ztrát při úrazech či velkých operacích. (Dylevský, 1989)
1.3.4 Bílé krvinky Bílé krvinky neboli leukocyty, jsou stálou součástí krve. Jejich množství v 1 mm3 se u zdravého dospělého člověka pohybuje kolem 5 až 8 tisíc. Koncentrace bílých krvinek je ovlivněna pohlavím, výživou, tělesnou námahou, zdravotním stavem a mnoha dalšími faktory. Po jídle a při probíhajícím infekčním onemocnění jejich množství stoupá. Stav, kdy počet bílých krvinek poklesne pod fyziologickou normu, se nazývá leukopenie. Naopak stav, při kterém je bílých krvinek více, se nazývá leukocytóza. Bílých krvinek je mnoho druhů. Jednotlivé typy se od sebe liší velikostí, tvarem jádra, vývojem i způsobem, jakým se podílejí na obraně organismu. Všechny ale mají několik společných znaků. Bílé krvinky jsou plnohodnotné buňky, mají jádro, ale plně diferencované a zralé leukocyty se již nedělí. Jejich vývoj probíhá procesem leukopoézy v kostní dřeni a v brzlíku. Bílé krvinky jsou pohyblivé buňky, na podložce jsou schopné améboidního pohybu, mají schopnost přilnout k různým povrchům (adhezivita). Dokážou opustit krevní řečiště a vycestovat do okolní tkáně. Odběry bílých krvinek se pro transfuzní účely prakticky neprovádějí. (Dylevský, 1989) 1.3.4.1 Rozdělení bílých krvinek a) GRANULOCYTY Granulocyty obsahují v cytoplazmě hrudky. Tyto hrudky se barví neutrálními, kyselými (eosinovými) nebo zásaditými (basickými) histologickými barvivy. Podle toho rozlišujeme leukocyty neutrofilní 50 – 70%, eosinofilní 1 – 9% a basofilní 0,5%. Granulocyty vznikají z tzv. kmenové buňky v kostní dřeni. Kmenová buňka je nediferencovaná buňka, jejímž vývojem vznikají všechny typy granulocytů. Granulocyty se účastní obranných reakcí organismu. Neutrofilní a eosinofilní leukocyty pohlcují částice, které jsou tělu cizí. Tomuto procesu se říká fagocytosa.
12
b) AGRANULOCYTY Agranulocyty neobsahují barvitelná zrna. Rozdělují se podle tvaru jader na lymfocyty (20 – 40%) a monocyty (2 – 8%). b1) LYMFOCYTY Lymfocyty tvoří zvláštní skupinu leukocytů. Začátek jejich vývoje je v kostní dřeni. Máme dva typy leukocytů. Jedním typem jsou B-lymfocyty, vyvíjí se v kostní dřeni i nadále, po opuštění kostní dřeně se usazuje v lymfatických tkáních (lymfatické uzliny, slezina). Druhým typem jsou T-lymfocyty, opouští kostní dřeň a vývoj pokračuje v brzlíku (tymu). Zajišťuje specifickou imunitu organismu. b2) MONOCYTY Monocyty vstupují do krevního oběhu, kde zůstávají pouze krátkou dobu (2-3 dny). Poté vstupují do tkání, v nichž se mění na tkáňové makrofágy (největší lidské krvinky schopné fagocytozy). (Rokyta, 2009) 1.3.5 Krevní destičky Krevní destička (trombocyt) je bezjaderné tělísko se schopností přilnavosti (adhezivity) a shlukování se (agregace), které se podílí na procesu zástavy krvácení a srážení krve. Krevní destička má oválný tvar, 2 - 4μn v průměru (erytrocyt člověka - 7,5μn), často má zoubkované okraje. Nemá jádro. Skládá se z okrajové hyalomery, která se barví světle modře a obsahuje tzv. marginální svazek mikrotubulů a aktinová mikrofilamenta, která udržují tvar trombocytu a umožňují mu tvořit výběžky a panožky. Ve středu krevní destičky je granulomera, shluk acidofilních (tzn. červeně se barvících) granul a ojedinělé mitochondrie. Krevní destičky jsou stálou součástí krve. Jejich množství v 1 mm3 krve se pohybuje mezi 150 - 500 tisíc. Při poklesu pod určitou úroveň začnou játra produkovat hormon thrombopoetin, který stimuluje tvorbu dalších destiček. Snížení počtu destiček se označuje jako trombopenie. Tento stav je příčinou vážných poruch srážlivosti krve. Transfuzní přípravek z červených destiček (trombocytový koncentrát) se užívá při léčbě poruch krvetvorby – zejm. při léčbě onkologických onemocnění či po transplantaci kostní dřeně a při těžkých krvácivých stavech. (Rokyta, 2009)
1.4 Funkce krve Krev je spojovacím článkem mezi buňkami tkání a zevním prostředím. Její mnohostranné funkce můžeme rozdělit do dvou základních skupin. Je to transportní a specifická funkce.
13
1.4.1 Transportní funkce Transportní funkce zahrnuje roznášení dýchacích plynů. Kyslíku z plic do tkání a oxidu uhličitého z tkání do plic. Dále rozvádí živiny vstřebané v zažívacím ústrojí ke tkáním a odvádí zplodiny látkové přeměny z tkání k vylučovacím orgánům. Rozvádí také teplo po těle, což slouží k ohřívání chladnějších částí a uvolňování tepla do vnějšího prostředí. Krev se také účastní na látkovém řízení funkcí organismu transportem hormonů, vitamínů a dalších látek. (Kelnarová, 2009)
1.4.2 Specifická funkce Krev má schopnost udržovat stálé vnitřní prostředí (pH, osmotický tlak apod.). Mezi specifické funkce krve dále patří funkce obranná. Ta zajišťuje ochranu proti vniknutí cizích vysokomolekulárních látek (např. infekčních mikroorganismů) do těla. (Kelnarová, 2009) 1.5 Transfuze a její přípravky Krevní transfuze „Je převod krve od dárce (zastoupeného většinou krevní konzervou) příjemci. Příjemce smí obdržet pouze krev, která odpovídá jeho vlastní krevní skupině. Může se aplikovat transfuze plné krve, to znamená krevní plazmy včetně formovaných elementů, nebo pouze transfuze erytrocytů, trombocytů či plazmy. Před každou transfuzí je třeba zjistit krevní skupinu příjemce.“ (Rokyta, Praha 2009, s. 68) Transfuzní přípravky Plná krev – je krev dárce odebraná do přiměřeného množství konzervačního roztoku v plastovém vaku. Může se použít přímo k podávání nebo k dalšímu zpracování. Pro množství transfuzního přípravku získaného z objemu lidské krve odpovídajícího standardnímu odběru plné krve se užívá název transfuzní jednotka (TU = 450 ml krve a 63 ml protisrážlivého roztoku). Z 1 odběru plné krve tak např. můžeme získat 1 TU plné krve, nebo 1 TU červených krvinek spolu s 1 TU plazmy. Uchovává se při teplotě +4°C 21 – 35 dní (podle použitého konzervačního roztoku). Používá se při ztrátách krve více než 50% za 24 hodin. (Lexová, 1996) Erytrocytový koncentrát – jde o dnes nejčastěji používaný koncentrát červených krvinek, který má oproti dříve používaným prostým event. nesuspendovaným erytrocytárním koncentrátům významně redukovaný imunosupresivní účinek a snížené riziko leukocytární sensibilizace. Resuspenzní roztok zajišťuje delší přežití erytrocytů a tím tedy i použitelnost uvedeného derivátu. Podání erytrocytárního koncentrátu je indikováno v léčbě 2. fáze akutní krevní ztráty (ztráta více než 50% krevního objemu během 3 hodin) při klinických známkách hypoxie, při potřebě rychlého zlepšení parametrů krevního obrazu před operací (postoperačně je vhodnější zajištění autologní transfuze, pokud to stav nemocného dovoluje), při léčbě těžké 14
refrakterní anémie. Léčba transfuzemi koncentrátů červených krvinek je nezbytná pouze tehdy, je-li anemie spojena s klinickými příznaky nedostatku kyslíku (anemický syndrom). (Lexová, 1996) Trombocytový koncentrát - krevní destičky v plazmě, které se připravují z jednotky celé krve (od náhodných dárců), nebo metodou trombocytoferézy (od jednoho dárce). Trombocyty se můžou uchovávat za stálého promíchávání při teplotě 22°C ve speciálních vacích 5 dní. Musí mít udržené pH v rozmezí 6,0 – 7,4. Používá se při nedostatku krevních destiček. (Lexová, 1996) Plazma - získává se z odběrů celé krve nebo metodou plazmaferézy. Doba použitelnosti je závislá na teplotě skladování. 24 měsíců při teplotě méně než – 40°C 12 měsíců při teplotě – 30 až – 40°C 6 měsíců při teplotě – 25 až – 30°C 3 měsíce při teplotě – 18 až – 25°C (Lexová, 1996) 1.6 Kritéria způsobilosti dárce O způsobilosti dárce rozhoduje lékař na základě rozboru anamnézy, lékařského a laboratorního vyšetření. Darovat krev může v ČR každá osoba, která dosáhla věku 18 let a nepřesahuje hranici 65 let. Dárce musí vážit aspoň 50 kg. Nemusí být občanem ČR, ale měl by zde mít aspoň dlouhodobý pobyt a měla by s ním být dobrá komunikace v češtině. Darovat krev nemůže osoba, která v minulosti prodělala infekční žloutenku B nebo C, syfilis, tuberkulosu, břišní tyfus nebo další tropické choroby. Na dobu 1-2 roky jsou dočasně vyřazeny osoby, které prodělaly infekční choroby, jako jsou například infekční žloutenka typu A, infekční mononukleosa, brucelosa, boreliosa, kapavka a jiné. Mohou být vyřazeny i trvale, záleží na závažnosti onemocnění. Na dobu 1 roku jsou vyřazeni lidé, kteří absolvovali mimo zdravotnické zařízení akupunkturu, piercing nebo tetování. V žádném případě nemohou krev darovat osoby, které mají, nebo prodělali nádorová onemocnění. Také lidé s onemocněním diabetes mellitus, těžkými formami alergie. Osoby trpící epilepsií, hemofilici nebo osoby, které v minulosti byly léčeny hormony, např. růstovým hormonem hypofýzy - podvěsku mozkového. Osoby po chirurgickém zákroku mohou krev darovat dle závažnosti výkonu do šesti měsíců. Krev darovat nemohou také osoby, které patří do skupin se zvýšeným rizikovým chováním. Především vzhledem k nákaze HIV lidé provozující prostituci, lidé závislí na drogách a alkoholu. Ženy mohou zpravidla darovat krev nejvýše 4x ročně a muži 5x ročně. Interval mezi odběry musí být 8 týdnů. Jeden odběr plné krve činí 450 ml. Výjimku tvoří osoby, které si darují krev na autotransfuzi. Ohled se nebere na věk a anamnézu. (Kelnarová, 2009) 15
1.7
Posloupnost jednotlivých kroků dárce
Člověka, který se rozhodne jít darovat krev, nazýváme dárcem. Den před odběrem by neměl jíst žádné tučné jídlo a nepít ve velkém množství alkohol. Ráno by neměl jít úplně na lačno, ale měl by si dát lehkou snídani a vypít hodně tekutin.
1.7.1 Registrace dárce Dárce se dostaví na transfuzní oddělení a zaregistruje se v přijímací ambulanci do počítačové kartotéky. Posadí se a vyplní dotazník, který slouží pro lékaře k určení rodinné anamnézy a onemocnění. Je mu zavedena karta a je zadán do počítačového systému. Je povinen podepsat informovaný souhlas, to znamená, že souhlasí s odběrem a se zařazením do národního registru dárců krve. Také tím potvrzuje, že nepatří do skupiny osob s rizikovým chováním v souladu s nákazou a přenosem infekčních onemocnění, zejména AIDS. Bez podepsaného souhlasu nemůže nikdo darovat krev.
Obr č. 6 Příjmová ambulance (vlastní foto)
Obr. č. 7 Dotazník (vlastní foto)
1.7.2 Kontrolní vyšetření krve Dále je dárci provedeno laboratorní vyšetření krve. Jde o odběr venózní krve z žíly nebo kapilární krve z prstu. Vyšetřuje se krevní obraz, krevní skupina a Rh faktor. Při čekání na výsledky z laboratoře se jde dárce občerstvit. Dostane čaj a pečivo.
Obr. č. 8 Laboratorní vyšetření (vlastní foto)
16
Obr. č. 9 Občerstvení pro dárce (vlastní foto)
1.7.3 Vyšetření dárce lékařem S výsledky laboratorního vyšetření je dárce vyzván k vyšetření lékařem. Lékař změří krevní tlak a puls. Provede zhodnocení dotazníku, který dárce vyplňoval. Zaměřuje se hlavně na anamnézu. Rozhodne, zda je dárce způsobilý darovat krev. Záznam je uložen do počítače a karty dárce. Je-li dárce způsobilý, jde do odběrové místnosti. Není-li způsobilý, lékař provede záznam do počítače a do karty dárce. Doporučí mu další vyšetření nebo mu nabídne pomoc a objedná ho na podrobnější vyšetření. Informuje ho, zda je vyřazen trvale nebo dočasně.
Obr. č. 10 Vyšetření lékařem - měření krevního tlaku (vlastní foto)
1.7.4 Samotný odběr krve Poté dárce jde do odběrové místnosti, kde se provádí samotný odběr. Krev se odebírá do plastových vaků, které lze použít jen jednou. Samotný odběr se děje v tzv. uzavřeném systému, kde jediný kontakt s prostředím je vpich do žíly. Uzavřeného systému dosáhneme tím, že jsou tři a více vaků, které jsou spojeny hadičkou. Hadička vedena do odběrového vaku je ukončena jehlou. V průběhu celého odběru má dárce v ruce, ze které se krev odebírá, gumový kroužek, který mačká, aby se ruka dobře prokrvovala. Po 10ti minutách je odběr ukončen zdravotní sestrou, která ošetří místo vpichu, a dárce se odebírá zpět za vrchní sestrou.
17
Obr. č. 11 Samotný odběr (vlastní foto)
Obr. č. 12 Odběrový vak (vlastní foto)
Obr. č. 13 Ukončení odběru (vlastní foto) Obr. č. 14 Hotové vaky v lednici (vlastní foto)
Obr č. 15 Lednice na plné vaky běžných dárců (vlastní foto)
18
1.7.5 Potvrzení o darování krve, domluva dalšího termínu Dárce jde za vrchní sestrou, která s ním domluví termín dalšího odběru a vydá mu potvrzení, že daroval krev. Poté obdrží poukaz na potraviny v dané hodnotě, aby se mohl jít občerstvit. Před odchodem z oddělení hodí do schránky vyplněný formulář o samovyloučení. Znamená to, že pokud si dárce uvědomí, že by jeho krev mohla ohrozit příjemce transfuze z důvodu buď nadměrného množství alkoholu, nebo jednorázového kontaktu s osobou, která má infekci, a nechtěl o tom hovořit s lékařem, uvede na kartičce o samovyloučení, že jeho krev nesmí být použita. Dárce odchází domů a dostavuje se až na další domluvený termín, který je za 3 měsíce. (viz příloha č. 2)
Obr. č. 17 Souhlas s použitím krve (vlastní foto)
1.8 Oceňování dárců krve Od roku 1960 se v České republice oceňují bezpříspěvkoví dárci krve. Za 1. odběr je udělen odznak „kapka krve“, za 10 odběrů bronzová medaile profesora Jánského. Za 20 odběrů stříbrná medaile. Za 40 odběrů zlatá medaile. Za 80 odběrů jsou uděleny Zlaté kříže 3. stupně. Za 120 odběrů 2. stupně. Za 160 odběrů 1. stupně.
(Dylevský, 1998)
19
2. Praktická část V praktické části jsem se na základě dotazníku snažila zjistit úroveň informovanosti žáků o dárcovství krve. Výzkum jsem prováděla na dvou školách, a to na Střední zemědělské a přírodovědné škole v Rožnově pod Radhoštěm a Střední odborné škole Josefa Sousedíka ve Vsetíně. Výzkumu se zúčastnilo 100 respondentů, jejichž věk se pohyboval mezi 17- 21 lety. Z toho 78 žen a 22 mužů. Výsledky jsem zpracovala do přehledných tabulek a grafů. Stanovené hypotézy: H1: Předpokládám, že více než 60% respondentů má správné znalosti o problematice dárcovství krve. H2: Předpokládám, že více než 60% respondentů se chce v budoucnu stát dárcem krve.
2.1 Metodika výzkumu Po dohodě s učiteli na školách jsem žákům rozdala dotazníky, které mi posloužily k vypracování mé práce. (viz příloha č. 1) Zjišťovala jsem úroveň informovanosti žáků o dárcovství krve. Potřebné informace jsem se snažila získat pomocí anonymních dotazníků. Dotazník obsahoval otázky uzavřené, kde jsem chtěla znát přesnou odpověď. Použila jsem i otázky polootevřené a otevřené, kde mohli respondenti vyjádřit svůj názor. Nejprve jsem prováděla „předvýzkum“ u spolužáků, kteří jsou ve stejném věku jako respondenti. Tím jsem se snažila zjistit, jestli jsou otázky správně a vhodně položeny a zda jim respondenti budou rozumět.
20
Dotazník Jmenuji se Zdenka Juřičková a obracím se na Vás s prosbou o vyplnění dotazníku, který má za úkol zjistit informovanost žáků vybraných škol o dárcovství krve. Výsledky budou zpracovány v rámci Středoškolské odborné činnosti. Děkuji Vám za spolupráci. Pohlaví:
Žena
Muž
Věk: …………….
Škola: …………………………………………………………….
Pro zjištění základních informací o respondentech se v úvodu snažím zjistit jejich pohlaví, věk a školu, kterou navštěvují. 1. Od kolika let se může člověk stát dárcem krve? a) 17 let b) 18 let c) 21 let Předpokládám, že většina žáků ví, co je dárcovství krve. Proto jsem jako první otázku zvolila, od kolika let se krev může darovat. Pro zjednodušení nabízím respondentovi několik možností, ze kterých si může vybrat jednu. Správná odpověď zní od Osmnácti let. 2. Do kolika let může být člověk dárcem krve? a) do 50 let b) do 65 let c) do 70 let Touto otázkou budu zjišťovat, zda respondent ví, do kolika let může zdravý dárce krev darovat. Touto otázkou si budu ověřovat, zda žák zná podmínky pro darování krve. Správná odpověď zní do šedesáti pěti let. 3. Uveďte alespoň dva příklady osob, kteří nejsou vhodní pro darování krve. ………………………………………………………………………………………. ………………………………................................................................................ Respondent by měl u této otázky zvážit situaci, kdy člověk nesmí darovat krev. Správnou odpovědí bylo lidé praktikující pohlavní styk za peníze, nebo drogy. A lidé v kontaktu s nemocným s infekční žloutenkou. 4. Kolik mililitrů krve se odebírá při jednom odběru? a) 250 ml b) 450 ml c) 650 ml Touto otázkou jsem se snažila zjistit, kolik mililitrů krve se při darování krve odebírá. Dárci se při klasickém odběru odebírá 450 ml krve. 21
5. Myslíte si, že máte dostatek informací o dárcovství krve? Označte na stupnici od 1 do 10. (1 – nedostatek informací a 10 – dostatek informací. Správné číslo zakroužkujte.) 1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
V této otázce se mohou respondenti vyjádřit na stupnici od 1 do 10 k tomu, jestli si myslí, že jsou dostatečně informováni o dané problematice. 6. Jaký je nejčastější zdroj vašich informací o dárcovství krve? a) internet b) škola - předmět ……………………………………. c) odborná literatura d) uveďte …………………………………………….. Zde respondenti měli vybrat jednu možnost. Z této otázky můžu posoudit, odkud mají nejvíce informací o darování krve, a podle odpovědí zjistit které zdroje informací respondenti nejvíce využívají.
7. Chcete se stát v budoucnu dárcem krve? Ano - Protože…………………………………………………………………………… Ne - Protože……………………………………………………………………………. Cílem této otázky bylo zjistit, jestli se respondenti chtějí v budoucnu stát dárci krve. 8. Na jaké odborné pracoviště byste šli, kdybyste chtěli jít darovat krev? ……………………………………………………................................................. Cílem této otázky je zjistit, zda respondent ví, kde se krev daruje. Tato informace je základní pro lidi, kteří se rozhodnou krev darovat. Pokud se žák domnívá, že se krev daruje na transfuzní stanici, tak jeho odpověď bude správná.
22
2.3 Zjištěné výsledky, analýza výsledků Svou práci jsem zaměřila na informovanost o darování krve. Oslovila jsem 100 respondentů, žáků dvou středních škol. Respondenti byli ve věku od 17 do 21 let. Z každé školy vyplňovalo dotazník 50 respondentů. Dotazník byl rozdán v Rožnově pod Radhoštěm a ve Vsetíně. Z celkového počtu 100 oslovených respondentů nikdo neodmítl dotazník vyplnit, což mě velice potěšilo. Mým záměrem bylo zjistit, kolik informací mají dotazovaní respondenti o dané problematice. Otázky byly zaměřeny hlavně na podmínky dárcovství. Nabízené odpovědi byly pestré, ale pouze jedna byla správná (otázky č. 1 – 4, 8). Dále jsem zjišťovala názor dotazovaných žáků ohledně informovanosti veřejnosti o darování krve (otázky č. 5, 6). Dále jsem zjišťovala, kolik respondentů se chce stát v budoucnosti dárcem krve (otázka č. 7). Otázka č. 1 - Od kolika let se může člověk stát dárcem? Tabulka č. 1 Možnosti
Absolutní četnost
Relativní četnost
od 17 let
4
4%
od 18 let
96
96%
od 21 let
0
0%
Graf č. 1
1. Od kolika let se může člověk stát dárcem? 0% 4% A) 17 let B) 18 let C) 21 let
96%
Správná odpověď byla b) od 18ti let. Na tuto otázku odpovědělo 96% odpověď b) od 18ti let, dalších 4% označilo odpověď a) od 17ti let, odpověď c) od 21 let neoznačil žádný z respondentů.
23
Otázka č. 2 - Do kolika let může být člověk dárcem krve? Tabulka č. 2 Možnosti
Absolutní četnost
Relativní četnost
do 50 let
52
52%
do 65 let
39
39%
do 70 let
9
9%
Graf č. 2
2. Do kolika let může být člověk dárcem krve? 9%
a) do 50 let 52%
39%
b) do 65 let c) do 70 let
Správná odpověď byla b) do 65ti let. Na tuto otázku odpovědělo 52% odpověď za a) do 50ti let, dalších 39% označilo odpověď b) do 65ti let, a odpověď c) do 70ti let uvedlo 9% respondentů.
24
Otázka č. 3 - Uveďte alespoň dva příklady osob, které nejsou vhodné pro darování krve. Tabulka č. 3 Možnosti
Absolutní četnost
Relativní četnost
správné odpovědi
3
3%
částečně správné odpovědi
97
97%
nesprávné odpovědi
0
0%
Graf č. 3
3. Uveďte alespoň dva příklady osob, které nejsou vhodné pro darování krve?
3% 0% správné částečně správné nesprávné
97%
Odpověď byla považována za správnou pouze tehdy, uvedl-li respondent dva příklady osob, které jsou vyloučeny z dárcovství krve. Jenom jeden příklad, tím pádem neúplnou odpověď, uvedlo 97% respondentů. Z toho 80% uvedlo odpověď nemocní lidé, dalších 16% uvedlo narkomany a zbylá 4% napsala tetovaní lidé. Oba dva příklady, tím pádem správnou odpověď, uvedla 3% respondentů.
25
Otázka č. 4 - Kolik mililitrů krve se odebírá při jednom odběru? Tabulka č. 4 Možnosti
Absolutní četnost
Relativní četnost
250 ml
41
41%
450 ml
44
44%
650 ml
15
15%
Graf č. 4
Správná odpověď byla b) 450 ml. Na tuto otázku odpovědělo 44% odpověď b) 450 ml, dalších 41% uvedlo odpověď a) 250 ml, a zbylých 15% volilo odpověď c) 650 ml.
26
Otázka č. 5 - Myslíte si, že máte dostatek informací o dárcovství krve? Označte na stupnici od 1 do 10. (1 – nedostatek informací a 10 – dostatek informací. Správné číslo zakroužkujte.) Tabulka č. 5 Odpovědi
Absolutní četnost
Relativní četnost
nedostatečná informovanost
62
62%
střední informovanost
31
31%
dostatečná informovanost
7
7%
Graf č. 5
Myslíte si, že máte dostatek informací o dárcovství krve? Dostatečná informovanost 7%
Střední informovanost 31% Nedostatečná informovanost 62%
Vidíme, že 62% je nedostatečně informováno (1-4), dále vidíme, že 31 % má střední informovanost (5-7) a zbylých 7% má dostatečnou informovanost (8-10). Graf jsem více rozpracovala a na tuto otázku odpovědělo 21% odpověď č. 3, 17% uvedlo odpověď č. 5, 16% vybralo č. 2, 15% označilo č. 4, 10% uvedlo č. 1, 8% vybralo č. 6, 6% odpovědělo č. 7, 4% uvedlo č. 8, 3% vybralo č. 9 a žádný z respondentů neodpověděl č. 10. Rozpracovala jsem otázku do přehlednějšího grafu.
27
Otázka č. 6 - Jaký je nejčastější zdroj vašich informací o dárcovství krve?
Tabulka č. 6 Možnosti
Absolutní četnost
Relativní četnost
internet
87
87%
škola
0
0%
odborná literatura
0
0%
jiné
13
13%
Graf č. 6
6. Jaký je nejčastější zdroj vašich informací o dárcovství krve? 0% 0%
13%
a) internet b) škola c) odborná literatura d) jiné 87%
Na tuto otázku odpovědělo 87% odpověď za a) internet, dalších 13% označilo jiný zdroj, a to rodinu a televizi. Žádný z respondentů neuvedl školu ani odbornou literaturu.
28
Otázka č. 7 - Chcete se stát v budoucnu dárcem krve? Tabulka č. 7 Možnosti
Absolutní četnost
Relativní četnost
ano
50
50%
ne
50
50%
Graf č. 8
7. Chcete se stát v budoucnu dárcem krve?
a) ano
50%
50%
b) ne
Na tuto otázku odpovědělo 50% odpověď a) že se v budoucnu chtějí stát dárcem, a dalších 50% uvedlo b) že se v budoucnu nechtějí stát dárcem krve.
29
Otázka č. 8 - Na jaké odborné pracoviště byste šli, kdybyste chtěli jít darovat krev? Tabulka č. 8 Možnosti
Absolutní četnost
Relativní četnost
nemocnice
58
58%
transfuzní oddělení
17
17%
obvodní lékař
1
1%
neví
24
24%
Graf č. 8
8. Na jaké odborné pracoviště byste šli, kdybyste chtěli jít darovat krev? Nemocnice 24%
Transfuzní oddělení Obvodní lékař
1% Neví 58% 17%
Na tuto otázku odpovědělo 58% respondentů, že by šli do nemocnice, dalších 24% uvedlo, že neví, kam by šli, dalších 17% by šlo na transfuzní oddělení, a zbylé 1% by šlo k obvodnímu lékaři.
30
Tabulka č. 9 – Ověření platnosti hypotézy č. 1
Celkový počet odpovědi
počet všech správných odpovědí
v%
500
199
39,60%
H1: Předpokládám, že více než 60% respondentů má správné znalosti o problematice dárcovství krve. K potvrzení hypotézy byly využity otázky č. 1,2,3,4,8. Tato hypotéza se nepotvrdila. Správné znalosti o problematice dárcovství krve má pouze 39,60 % respondentů.
Tabulka č. 10 – Ověření platnosti hypotézy č. 2
Volba odpovědi
celkový počet odpovědí
v%
ano
50
50%
ne
50
50%
K potvrzení hypotézy byla použita otázka č. 7. H2: Předpokládám, že víc než 60% respondentů se chce v budoucnu stát dárcem krve. Tato hypotéza se nepotvrdila. Pouze 50% respondentů se chce v budoucnu stát dárcem krve.
31
3. Závěr a diskuze Cílem mé práce bylo zjistit míru informovanosti dotazovaných žáků vybraných škol o darování krve. V teoretické části jsem se snažila charakterizovat, z jakých částí je krev složená, jakou má funkci, které krevní skupiny známe. Dále poskytuji informace o historickém vývoji krve. Důležitými informacemi jsou také podmínky dárcovství krve, kdo se může a nemůže stát dárcem krve a také výhody pro dárce krve. Dále jsem popsala oceňování bezpříspěvkového dárcovství krve. Praktickou část mé práce tvoří průzkum, který proběhl u 100 respondentů. Průzkum jsem prováděla pomocí vypracovaného dotazníku. Tito respondenti byli žáky dvou středních škol. Dotazník jsem zadávala v Rožnově pod Radhoštěm a ve Vsetíně. Dotazníkovým šetřením jsem zjistila, že žáci jsou nedostatečně informováni o problematice darování krve. První hypotéza se nepotvrdila, pouze 39,6% respondentů má správné znalosti o dárcovství krve. Má druhá hypotéza předpokládala zvýšený zájem stát se v budoucnu dárcem krve, to se však nepotvrdilo. Jen 50% dotazovaných uvažuje o tom, že se stane dárcem krve. Na zjištěné informace budu reagovat výukovou prezentací, kterou se budu snažit zvýšit informovanost žáků. Dále připravuji on-line stránky pro budoucí dárce. Mým dalším cílem bude vzbudit zájem o dárcovství krve, a tím pomoci druhým lidem, kteří to potřebují, a kterým to zachrání život. Na naší škole jsem zorganizovala akci „Daruj krev!“. Do akce se zapojilo celkem 44 žáků a 6 pedagogů. Ti si vyzkouší cestu dárce krok po kroku na hematologicko-transfuzním oddělení Vsetínské nemocnice a.s.
32
Seznam použité literatury Knižní zdroje 1. DYLEVSKÝ, I., Anatomie a fyziologie člověka, 1. vydání, Olomouc: Epava, 1998, ISBN 80-901667-0-9 2. KELNAROVÁ, J. a kol., II., Ošetřovatelství pro střední zdravotnické školy - 2. ročník, Praha: Grada Publishing, a.s., 2009, ISBN 978-80-247-3106-3 3. LEXOVÁ, S. a kol., Institut pro další vzdělávání pracovníků ve zdravotnictví, Hematologie pro zdravotní sestry na transfuzních odděleních, Brno: 1996, ISBN 80-7013-214-0 4. ROKYTA, R. a kol., učebnice Somatologie, 1. vydání, Praha: 2009, ISBN 978-80-7357-454-2
Obrázkové zdroje Úvodní obrázek - Odběrový vak – fotoarchiv autorky 1. Obrázek č. 1 Karel Landsteiner – www.wikipedia.cz 2. Obrázek č. 2 Jan Janský – www.wikipedia.cz 3. Obrázek č. 3 Odznak kapka krve – fotoarchiv autorky 4. Obrázek č. 4 Medaile profesora Janského – www.wikipedia.cz 5. Obrázek č. 5 Zlatý kříž Českého Červeného kříže – www.wikipedia.cz 6. Obrázek č. 6 Příjmová ambulance – fotoarchiv autorky 5. Obrázek č. 7 Dotazník – fotoarchiv autorky 6. Obrázek č. 8 Laboratorní vyšetření – fotoarchiv autorky 33
7. Obrázek č. 9 Občerstvení pro dárce – fotoarchiv autorky 8. Obrázek č. 10 Vyšetření lékařem – měření krevního tlaku – fotoarchiv autorky 9. Obrázek č. 11 Samotný odběr – fotoarchiv autorky 10. Obrázek č. 12 Odběrový vak – fotoarchiv autorky 11. Obrázek č. 13 Ukončení odběru – fotoarchiv autorky 12. Obrázek č. 14 Hotové vaky v lednici – fotoarchiv autorky 13. Obrázek č. 15 Lednice na plné vaky běžných dárců – fotoarchiv autorky 14. Obrázek č. 16 Souhlas s použitím krve – fotoarchiv autorky
34
Přílohy Příloha č. 1 – dotazník DOTAZNÍK Jmenuji se Zdenka Juřičková a obracím se na Vás s prosbou o vyplnění dotazníku, který má za úkol zjistit informovanost žáků vybraných škol o dárcovství krve. Výsledky budou zpracovány v rámci Středoškolské odborné činnosti. Děkuji Vám za spolupráci. Pohlaví:
Žena
Muž
Věk: …………….
Škola: ……………………………………………………………. 1. Od kolika let se může člověk stát dárcem krve? a) 17 let b) 18 let c) 21 let 2. Do kolika let může být člověk dárcem krve? a) do 50ti let b) do 65ti let c) do 70ti let 3. Uveďte alespoň dva příklady osob, které nejsou vhodné pro darování krve. ………………………………………………………………………………………. ………………………………................................................................................ 4. Kolik mililitrů krve se odebírá při jednom odběru? a) 250 ml b) 450 ml c) 650 ml 5. Myslíte si, že máte dostatek informací o dárcovství krve? Označte na stupnici od 1 do 10. (1 – nedostatek informací a 10 – dostatek informací. Správné číslo zakroužkujte.) 1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
6. Jaký je nejčastější zdroj vašich informací o dárcovství krve? a) internet b) škola-předmět ……………………………………. c) odborná literatura d) uveďte ……………………………………………. 7. Chcete se stát v budoucnu dárcem krve? Ano - Protože…………………………………………………………………………… Ne - Protože…………………………………………………………………………….. 8. Na jaké odborné pracoviště byste šli, kdybyste chtěli jít darovat krev? …………………………………………………….......................................................
Příloha č. 2 – Formuláře Vsetínské Nemocnice
