STŘEDOŠKOLSKÁ ODBORNÁ ČINNOST

STŘEDOŠKOLSKÁ ODBORNÁ ČINNOST

Pohled lidí na Romy a romskou kulturu

Lucie Proboštová

České Budějovice 2013

Středoškolská odborná činnost Obor SOČ: 14. Pedagogika, psychologie, sociologie a problematika volného času

Pohled lidí na Romy a romskou kulturu Autor:

Lucie Proboštová

Škola: Střední zdravotnická škola a Vyšší škola zdravotnická České Budějovice, Husova 3, 371 60 České Budějovice Obor:

Zdravotnické lyceum

Konzultant:

Mgr. Gabriela Tomášová

České Budějovice 2013

Prohlášení Prohlašuji, že práci jsem vypracovala samostatně. Použila jsem pouze podklady uvedené v přiloženém seznamu. Dodržela jsem postup při zpracování a další nakládání s prací je v souladu se zákonem o autorských právech.

V…………… dne ………………..

podpis: ……………………

Poděkování Chtěla bych poděkovat Mgr. Gabriele Tomášové, která vedla moji práci. Dále bych chtěla poděkovat třídnímu učiteli Phdr. Daliborovi Váchovi, za jeho cenné rady. Nakonec bych chtěla poděkovat všem respodnetům, jenž mi vyplňovali dotazník.

Anotace Cílem této práce je seznámit veřejnost s romskými hodnotami, kulturou a celkovým pohledem veřejnosti na Romy. V první, teoretické, části jsou popsány romské tradice a zvyky, kultura a historie. Největší pozornost je zaměřená na romskou kulturu, kdy se opírám o životní zkušenosti Romů a jejich pohled na život ve společnosti. Jednotlivé části jsou prokládány výzkumem, který proběhl formou dotazníků. Cílem teoretické části je seznámit veřejnost s Romskou menšinou a ukázat, že i mezi samotnými Romy najdeme rozdíly. Druhá, praktická, část práce je zaměřena na zjištění pohledu učitelů základních škol na romské žáky.

Klíčová slova Cikán, Rom, pronásledování, začlenění do kolektivu, problémy

Obsah 1 Úvod ..................................................................................................................................................... 8 2 Historie ................................................................................................................................................. 9 2.1 Příchod Romů ................................................................................................................................ 9 2.2 Období pronásledování ................................................................................................................. 9 2.3 Období za Marie Terezie ................................................................................................................ 9 2.4 Druhá světová válka..................................................................................................................... 10 2.5 Součastnost ................................................................................................................................. 10 3 Struktura společnosti ......................................................................................................................... 11 3.1 Struktura romské komunity ......................................................................................................... 11 3.2 Struktura romské rodiny .............................................................................................................. 12 4 Narození dětí a jejich výchova ........................................................................................................... 13 4.1 Narození dítěte ............................................................................................................................ 13 4.2 Výchova dětí v romské rodině ..................................................................................................... 13 5 Romská kultura .................................................................................................................................. 14 5.1 Romské příjmení .......................................................................................................................... 14 5.2 Romská hymna ............................................................................................................................ 14 5.3 Mezinárodní den Romů ............................................................................................................... 14 5.4 Romské osobnosti........................................................................................................................ 15 5.5 Život Vlastíka ............................................................................................................................... 15 6 Tradice a zvyky ................................................................................................................................... 17 6.1 Víra .............................................................................................................................................. 17 6.2 Zásnuby ....................................................................................................................................... 17 7 Volný čas............................................................................................................................................. 19 7.1 Možnosti, kam mohou Romové vyrazit ve svém volném čase .................................................... 19 7.2 Podmínky pro přijetí na danou aktivitu ....................................................................................... 20 7.3 Aktivity Romů .............................................................................................................................. 21 8 Jazyk ................................................................................................................................................... 22 8.1 Přísloví ......................................................................................................................................... 22 8.2 Malý romský slovník .................................................................................................................... 22 8.3 Slovenská Romština ..................................................................................................................... 22 9 Znaky romského myšlení ................................................................................................................... 23 9.1 Vnímání času a prostoru .............................................................................................................. 23 9.2 Představy, sny a realita ................................................................................................................ 23 9.3 Jazyková bariéra........................................................................................................................... 23

10 Romové dnes.................................................................................................................................... 24 10.1 Romské události ........................................................................................................................ 24 10.2 Jak vypadají romské pohřby?..................................................................................................... 24 11 Cíle práce .......................................................................................................................................... 27 11.1 Vyhodnocení dotazníků ............................................................................................................. 27

1 Úvod Téma Romové jsem si vybrala hned z několika důvodu. První důvod, kterýmě k tomuto tématu vedl byl, že sama žiji na českobudějovickém sídlišti, kde je romská komunita velmi početná. Další důvod byl, že spousta lidí hází všechny Romy do jednoho pytle. Já se nikoho nezastávám, jen všichni nejsou stejní. Kolikrát jsem poznala horší „bílé“ než Romy. Poslední důvod byl jednoduchý, zvítězila potřeba poznání. Chtěla jsem poznat minoritní skupinu, která je však v ČR velmi početná. Na úvod bych ještě ráda představila určité rozdíly mezi Cikánem a Romem, které si nesmíme plést. Původně se všichni nazývali cikáni. Cikán ctí tradice a zvyky. Postupem času se ve skupině objevilo určité sdružení lidí, kteří chtěli být jiní. Chtěli žít jinak, tudíž se rozhodli, že se odtrhnou. Aby se odlišili od původní skupiny, začali si říkat Romové. Romové ctí také svoje tradice a zvyky, ale zároveň některé už vůbec nedodržují a nebo je neznají.

8

2 Historie 2.1 Příchod Romů Romové přišli z Indie ve 4. století, kde tvořili nejnižší kastu, kterou každý opovrhoval. Existují dvě pověsti, které hovoří o Romech a jejich cestách. První pověst se zmiňuje o tom, že Romové přibili Ježíše Krista na kříž a následně za to nesou pokání. Druhá pověst vypovídá o tom, že kopírují cestu svaté rodiny. První zmínka o Romech pochází z Popravčí knihy.1

2.2 Období pronásledování Už když Evropa válčila s Turky, zažívali Romové pronásledování, neboť jsou Evropany považováni za zvědy. Jejich těžký život trošku ulehčuje jejich řemeslo, ve kterém byli opravdu dobří. Živili se například kovářstvím. Od tohoto řemesla je odvozeno příjmení Kotvár. Dalším oblíbeným řemeslem bylo třeba košíkářství. I ženy se živily pracemi jako vymetání pecí a výroba koryt. Romové také vynikali ve výrobě malých zbraní – nožů. Přes šikovnost v řemeslech byli Romové stále pronásledováni. Nesměli vlastnit půdu, byli vyháněni z vesnic i měst. Jsou pořádány pogromy, kdy ženy byly znásilňovány a docházelo k ničení majetku. Jestliže takto byli Romové vyhnáni z daného místa a dostali se do jiného místa, dostali varování. První varování bylo, že ženy byly zbičovány, mužům bylo vyříznuto ucho nebo uděláno erko na zádech. Bylo to znamení, aby se poznalo, že už jednou byli varováni. Pokud Romové neuposlechli, a přesto vešli do města podruhé, následovala poprava, většinou oběšením.

2.3 Období za Marie Terezie V 15. století, kdy Evropou putují zvěsti o čarodějnicích, jsou Romové obviňováni například z toho, že otrávili vodu. Za Marie Terezie dochází k dalšímu ztížení vstupu Romů do měst. Upozornění platí už jen pro ženy, muži jsou rovnou popraveni. Platí zákaz mluvení romsky. Platí zákon: Kdo zabije cikána, nebude to bráno jako trestný čin. Za Josefa II. (syn Marie Terezie) přichází uvolnění. Romové dostávají příkaz se usadit (dosud žili kočovným životem) a jsou nahnáni do klášterů, kde bydleli. Ženy pracují a muži jsou posláni na čtrnáctiletou vojnu.

1

Popravčí kniha pochází z Moravy asi ze 7. století.

9

2.4 Druhá světová válka Za nejhorší období je považováno období Druhé světové války. U nás v této době žije asi 100 000 Romů. Domů se vrací na konci války už jen cca 6000 Romů. Romové byli posíláni do shromažďovacích táborů (Lety u Písku, kde dnes stojí vepřín, druhý byl v Hodoníně u Kunštátu, kde je dnes rekreační zařízení). Do táborů byly posílány často celé rodiny, které odtud byly často přemisťovány do Osvětimi. Po skončení Druhé světové války, když Němci byli vystěhováni ze Sudet, dochází ke stěhování Romů do domů po sudetských Němcích. Stěhují se dvě větve Romů. Slovenští (Rumungři) a Olašstí Romové. Mezi těmito dvěma větvemi dochází k řadě sporů. Rumungři jsou vládou nahnáni do starých statků a domů po Němcích. Vláda chce, aby se Romové naučili o majetek starat. Avšak, jak se brzo ukáže, byl to špatný nápad, neboť Rumungři neměli dostatek zkušeností, aby se mohli o statky starat. Brzy jsou statky zničené a Rumungři opět kočují a žijí ve špatných podmínkách. Avšak druhá větev, Olašstí Romové, se hlavně živila handlování s koňmi (dnes jsou to překupníci aut).

2.5 Součastnost Dnes se obě větve nemají vůbec rády. Spory se začaly vyhrocovat v době totality, kdy jsou Romové stěhováni do paneláků na sídlištích, kde žijí obě větve pohromadě. Tudíž dochází k řadě konfliktům. Jakmile začnou žít v panelácích, dochází i k zániku funkce vajdy (dříve hlavní vůdce, který byl soudce, ale zároveň oddával). Dnes jsou známá sídliště s romským obyvatelstvem například: Český Krumlov – sídliště Mír, Most - sídliště Chánov. V dobách komunismu získávají Romové tzv. legitimaci („romská občanka“), která se liší dle města, kraje.

10

3 Struktura společnosti 3.1 Struktura romské komunity Romská etnická skupina i ve 21. století žije ve struktuře rodových klanů. Jak si přestavíte romskou rodinu? Jako tu naši? Táta, máma a děti? Ne, mýlíte se. Pro Romy je rodina velmi široký pojem. Zahrnuje i veškeré sestřenice, bratrance, tety, prarodiče, zkrátka příbuzenstvo čítá i několik set členů! Příslušnost k rodině je pro každého příslušníka to nejdůležitější. Cítí zde bezpečí a jistotu. Romská společnost je rozdělena do kastovních skupin. Každá rodina zaujímá svoje postavení v dané kastě. Postavení se nedělí dle sociálního či ekonomického postavení v majoritní společnosti, ale po staletí je určováno způsobem obživy rodiny, jenž je určeno tradičním řemeslem a rituální čistotou rodu. Romové sami sebe rozdělují do dvou hlavních skupin – žuže (čistí) a metale (nečistí). Příslušnost rodin k těmto skupinám se dědí z generaci na generaci. Postoupit ze skupiny nečisté je možno pouze sňatkem s osobou z čisté rodiny. V těchto skupinách se dále dělí postavení rodiny dle tradičního řemesla. Nejvyšší postavení mají lavutaris (hudebníci), lovari (koňští handlíři, obchodníci), kalderaši (kotláři). Nižší postavení mají kováři, košíkáři a další. Není výjimkou, že často dochází ke sporům mezi čistou a nečistou rodinou a pro nepoučené příslušníky majoritní společnosti jsou spory často velmi nepochopitelné. Pokud pozvete příslušníky z jiné rodiny k jedné hostině, můžete si být jisti, že za jeden stůl si spolu nesednou. Výjimka není ani kdyby spolu zasedali předáci různých romských politických hnutí a seskupení.2

2

Neznámí Romové (pracovní materiál), Mgr. Helena Balabánová

11

3.2 Struktura romské rodiny V romské rodině platí patriarchální řád. Otec je hlavou rodiny a stará se o ni, zajišťuje obživu. Dokonce se počítá i s tím, že otcův příjem nebude stálý. O výchovu dětí se vůbec nezajímá. Výchova je přenechána matce a nejstarší dceři. Otec se zajímá o výchovu zejména synů, ale až v době, kdy už jsou větší. Řemeslo se dědí z otce na syna. Pokud je otec hudebník, je velká pravděpodobnost, že synové budou také hudebníci. Mužovi je do jisté míry povolena nevěra. Čím více si muže ženy všímají, tím si ho více manželka váží a usiluje o něj. Není výjimka, že i v dnešní době Romské ženy o své muže bojují a často se dopouštějí násilí na milenkách svých manželů. Muž může být vyloučen z komunity v případě hrubého porušení zákonů a řádu komunity, například za incest, za únos dívky, která mu nebyla souzena, za zabití člena komunity ve rvačce. Matka (o daj, dajori) pečuje o děti a stará se o chod domácnosti. Na rozdíl od muže není ženě nevěra tolerována a je komunitou kritizována. V minulosti to mohlo dojít až tak daleko, že muž mohl vrátit nevěrnou ženu zpátky do domu otce. Za opakovanou nevěru mohla žena být dokonce i zabita. Odloučení na delší dobu od manžela je nepřípustné. Žena získává úctu, pokud se stane matkou. Platí zde pravidlo, že čím více má žena dětí, tím je váženější. Jestliže je žena neplodná, nemá vůbec žádnou hodnotu. Nejváženější a nejcennější jsou staří lidé. Stále platí, že jejich slovo je to nejlepší a nejvážnější. Mladší generace je obdivují pro jejich moudrost a zkušenost, kterou během života získali.

12

4 Narození dětí a jejich výchova 4.1 Narození dítěte Narození dítěte je pro rodinu velká událost, jak už jsem se zmiňovala. Je zvláštní, že Romky nerady rodí v gádžovských3 porodnicích. Doktorům nevěří a často ihned po porodu utíkají za svými dalšími dětmi a manželem, kterého je potřeba pohlídat před nevěrou. I nyní se občas setkáme s ženou rodící doma v kuchyni. Každá žena po narození dítěte vykoná magický rituál, který má dítě ochránit před zlým duchem. Dítěti je ihned po porodu dána přezdívka. Dejme příklad – narodí se holčička mající podle rodného listu jméno Lucie, avšak dostane od matky dostane přezdívku Šuki. Jménem Lucie je oslovena až v první třídě paní učitelkou. Na ručičku dítěte je přivázána červená stužka nebo nitka od peřinky, pod hlavičku se dává kovový předmět (většinou lžička). Tento rituál slouží k odvrácení moci zlého ducha. Občas je dítě také potíráno po celém těle mateřským mlékem za účelem, aby bylo silné a zdravé. Je zvláštní, že pokud se narodí dítě gádžovským ženám, neustále se ho dotýkají, mluví na něj. U Romek je to jinak. Na dítě skoro nemluví, považují to za zbytečné. Více se ho dotýkají. Také členové rodiny se mezi sebou více dotýkají. Nevadí jim stísněné prostory, nepožadují soukromí, jsou neradi sami.

4.2 Výchova dětí v romské rodině Spousta romských dětí nenavštěvuje mateřskou školku, tudíž není nic neobvyklého vidět šestileté romské dítě, které nepostaví nic z kostek nebo neví, jak se drží tužka. Každé dítě má v rodině své místo a přezdívku, jenž dostalo při narození. Již od útlého věku je dítě vedeno k samostatnosti. Rodiče s dětmi brzy začínají jednat jako s rovnocennými partnery, jako s dospělými. Jsou jim vysvětlovány problémy rodiny, mohou se k nim vyjadřovat. To je nejspíš také jeden z faktorů, proč dříve dospívají. Tento postoj se nejspíš dědí z dob, kdy brzká dospělost byla nutná k přežití rodu. Je pěkné, že rodiče s dětmi otevřeně hovoří, zapojují dítě do debaty, chtějí slyšet jeho názor, avšak na druhou stranu mi přijde škoda rychle přejít dětství. Těžko dítě může zažít něco pěkného, když už jako malé má na bedrech tíhu dospělosti. Společné rozhodování všech Romů v komunitě vede ke ztrátě rozhodování člověka jako sebe sama. Jestliže se Rom dostane mimo komunitu, neumí za sebe sám rozhodovat. V dnešním světě plném rychlého jednání a rozhodování je rychle ztracen. Zvláštní postavení mají v romské rodině nejstarší dcera (o čhaj) a nejstarší syn (o čhavo). Velmi brzo přebírají roli rodičů. Jestliže otec zemře nebo odejde od rodiny, nejstarší syn automaticky přebírá roli otce, hlavního živitele rodiny. V tu chvíli přestane chodit i do školy. Většinou začne pracovat na černo u soukromých kopáčských firem.

3

Gádžové jsou všichni, kteří nepatří k romskému etniku.

13

5 Romská kultura 5.1 Romské příjmení Říká vám něco příjmení Horvát, Bílý, Bledý, Gorol, Punák? Ano?! Jsou to typická romská příjmení. Tato příjmení jsou velmi rozšířená. A troufám si říci, že snad všichni Romové, co znám, se právě takto jmenují.

5.2 Romská hymna I Romové mají svou hymnu. Jen nevím, kolik z nich ji zná. Bude to velmi malá skupina, zbytek vám řekne, že si z nich děláte srandu. Mezinárodní romská hymna Opre Roma (Vzhůru, Romové) vznikla z písně jugoslávských Romů, kterou upravil hudebník Jarko Jovanovič v roce 1971 ( viz příloha číslo 4).

5.3 Mezinárodní den Romů Mezinárodní den Romů po celém světě připadá na 8. dubna.4 Víte o tom, že i Romové mají svoji vlajku? V horní části najdeme modrou barvu, která symbolizuje oblohu. V dolní části je zelená barva jako symbol země, tedy kočovného života. Uprostřed je červená čakra s 16 paprsky umístěné uprostřed. Čakra, která je i na vlajce Indie, symbolizuje indický původ romského národa. 5 (viz příloha číslo 1).

4

Mezinárodní den Romů připadá na 8.dubna, což je vznik romské unie, jenž vznikla v Londýně v roce 1971. V České republice probíhají oslavy od roku 2001. Romové v České republice: Mezinárodní den Romů. Citované z 15.3.2013 Dostupné z: http://romove.radio.cz/cz/clanek/20289 5

Svět romské hudby. Dostupné z: http://www.iroma.cz/magazin/kultura/33-romska-vlajka/

14

5.4 Romské osobnosti Ráda bych se s Vámi podělila o příběh jednoho cikána. Nechce být jmenován a jeho přání respektuji, a tak mu říkejme třeba Vlasta. Vlastu znám už docela dlouho. Vlastně už nevím, jak jsme se poznali. Ale myslím, že to bylo na Salesiánském středisku pro děti a mládež v Českých Budějovicích.

5.5 Život Vlastíka Vlastík se narodil mamince Romce a otci Kubánci. Starali se o něj, avšak najednou se něco stalo a rodiče se ho zřekli. Co se stalo neví ani Vlastík sám. Bylo moc malý, aby si to mohl pamatovat. Byl umístěn na přechodnou dobu do dětského domova, kde si ho potom vzali noví rodiče. Jeho noví rodiče jsou poloromové, oba vysokoškolsky vzdělaní, pracující na vysokých pozicích. O Vlastíka se starali s láskou. Jelikož je tatínek voják z povolání, neměl rád kontakt s lidmi, žili na samotě u lesa. Že je Vlastík jiný, dlouho nepozoroval. Žili daleko od lidí a ve škole se k němu chovali slušně. Nikdo mu neříkal: „Ty jsi jiný, ty sem nepatříš.“ Když se dostal do puberty, začal na sobě něco pozorovat. Najednou jakoby ucítil, že je nikdo jiný. Dozvěděl se, že je adoptovaný. Jeho touha poznat své pravé rodiče a kořeny začala sílit, a tak v osmnácti letech odchází z domova, aby poznal odkud vlastně pochází. Jak už jsem se zmínila, Vlastovi adoptivní rodiče byli poloromové. Některé zvyky či tradice, kteří dodržují Romové, vůbec neznali nebo je nechtěli dodržovat. Proto se Vlastík setkává s romským jazykem až za velmi dlouhou dobu. Začíná se ho učit, poznává romskou kulturu. Po maturitě na střední škole se rozhodne, že půjde pracovat. Začne shánět práci, což je vždy neúspěšné. Vždy se přihlásí na pohovor, domluví si schůzku, avšak jakmile dorazí do kanceláře na pohovor, je okamžitě odmítnut. Proč? Jakmile lidé viděli cikána, hned říkali: „Místo je už obsazené, omlouváme se.“ Takhle to jde nestále dokola. Až konečně Vlasta najde místo v rybárně. Tam je lidem jedno jakou má barvu pleti, hlavní je, že pracuje. Po pár měsících chce Vlastík zkusit něco jiného. Odchází z rybárny a hledá novou práci. Najde ji v českobudějovickém Kauflandu. To je pro lidi velký div: ROM A DOKONCE PRACUJE! Lidé se rozdělí na dva extrémní tábory. Jeden tábor je pro, jsou rádi, že Rom má práci, je dobře, že pracuje, nekritizují ho, mají ho rádi. Druhý tábor je poněkud radikálnější. Odmítá Roma vidět za pokladnou, nechce ho tam, chce ho dát pryč. Přestože jsou někteří proti, Vlastík nadále zůstává a pracuje. Vede si skvěle. Jeho fanoušci ho mají rádi. Dokonce vědí, kdy má službu. Chodí jenom za ním. Vlastík jim dokáže poradit se vším. Když mi vyprávěl jeho příběh, svěřil se mi, že občas nevěděl, co po něm chtějí, ale on to dokázal tak prodat, že to vypadalo, jakoby všechno znal. Během jednoho měsíce získává 3 pochvaly. Ředitel Kauflandu mu sám předává ocenění. Avšak jak to bývá, najde se někdo, kdo velmi závidí. Je to vedoucí, která má na starost Vlastíka. Nedokáže překousnout chválu Vlastíka. Myslí si, že Vlastík ji chce z pozice vedoucí vytlačit. Nebylo to tak. Vlastík mi říkal: „Vůbec jsem nevěděl, že existuje nějaká linka, kam mohou zákazníci volat, jak jsou spokojeni s personálem. Když jsem získal pochvalu, dokonce jsem ji chtěl odmítnout. Paní vedoucí je skvělá paní, já bych nikdy nechtěl být vedoucím, neumím rozdávat úkoly.“ 15

Paní vedoucí stále nedokázala unést pochvaly Vlastíka. Neutále mu dělala naschvály a doufala, že Vlasta odejde sám. Opravdu. Vlasta sám odchází asi po více než roce práce. Jelikož jsem z Českých Budějovic, sama si Vlastíka jako malá pamatuji. Jsou to jen matné vzpomínky, neboť jsem byla ještě malá, ale přesto si pamatuji jeho kouzelný úsměv. Jeho další práce je na poště. Na poště kolují předsudky kolem Vlasty. Lidé mu nevěří, stále ho podezírají. Dokonce to vyhrotí situací, kdy jsou na poště položeny peníze. Lidé zkoušeli, zda je Vlasta sebere. Vlasta peníze nevzal, vzal je někdo jiný. Začalo vyšetřování, kdo je zloděj daných peněz. Přijde se na to, kdo je zloděj. Avšak Vlastovi se neomluví za podezřívání, je brán jako něco podřadného, jako nikdo. Po tomto incidentu Vlasta odchází. Přemýšlí, co bude dělat dál. Jako blesk z nebe jej zasáhne nabídka na práci v Salesiánském středisku – domovu dětí a mládeže v Českých Budějovicích. Na středisku pracuje dodnes. Pracuje s romskými dětmi. Děti učí to, co jim chybí. Učí si je hrát, postarat se o sebe a předává jim životní hodnoty. Vlastík mi vyprávěl: „Romové dokážou vycítit, zda ho člověk přijímá. I pokud se člověk přetvařuje, Rom vycítí, zda je to myšlené doopravdy nebo ne. Na středisku jsem nikdy necítil opovržení. Každý mě bere takového jaký jsem.“ S Vlastíkem jsme byli minulý rok jako instruktoři lyžařského kurzu pro děti. Bylo to nádherné, děti ho braly, šly za ním, poslouchaly ho. Můj názor na něj: je to sice člověk malého vzrůstu, avšak s velkým srdcem otevřeným pro každého. Přála bych každému, abyste ho potkali a mohli si s ním popovídat. Příběh Vlastíka je názorná ukázka, že ne každý Rom je ten, kdo odmítá práci, kdo se jí štítí.

16

6 Tradice a zvyky 6.1 Víra Romové byli vždy velmi věřící, ale zároveň pověrčiví. Přestože v historii uznávali jen Pannu Marii, byli to Křesťané. Věřili v Boha, ale věřili srdcem. V historii vůbec neuznávali kněze jako autoritu. Velkou radost měli, když se jim povedlo kněze nějak obejít či napálit. Nechodili do kostela, ale pokud do kostela přišli, tak jen na svatbu nebo křest. Svatbu vždy prováděl vajda. Romové znají černou a bílou magii, které se od sebe liší. Bílá magie byla používána, pokud se žena chtěla zamilovat do muže. Nejprve se snažila získat nějakou mužovu věc, většinou slipy nebo ponožky. Poté si ustřihla vlasy, které dala do mužových slipů, ponožek. Další zvyk z bílé magie je, že pokud vdaná žena, která měla menstruaci, dělala manželovi kávu, dala do jeho kávy kapku své krve. Černá magie se používala, pokud někdo chtěl ublížit člověku, například přivolat na něj nemoc. Dnešní Romky už toho o magii moc neví, ale staré si to ještě zachovávají. Romové jsou velmi pověrčiví, ale zároveň ctí svoje tradice a zvyky. Velmi pečují o svoji rodinu a obzvlášť o staré. Je zajímavé, že v domovech pro seniory nenajdete ani jednoho Roma. Dát Roma do domova důchodců je něco nepředstavitelného. Jestliže se narodí dítě, zažívá velkou slávu. Avšak jak bude vyrůstat, záleží na pohlaví. Pokud se narodí syn, je vychováván úplně normálně. Pokud se narodí nejdříve dcera, již od útlého věku (kolem pěti let) přebírá celou roli matky. Dívka se stává ženou, když poprvé dostává menstruaci. Když se narodilo dítě, Romové ho šli vykoupat do vody a to kdykoliv, i kdyby bylo několik stupňů pod nulou. Dnes se už tak neděje. Své místo má i křest, který je pro Romy velmi důležitý. Dítě má ochránit před „moly“ (před zlem). Vánoce Romové slaví také jako my. Avšak s jedním rozdílem: sejde se opravdu celá rodina. Nejsou to jen babičky a dědečkové, ale bratranci, sestřenice, tety, strýcové, zkrátka opravdu celá rodina!

6.2 Zásnuby Důležitou událostí jsou zásnuby (pitánky), které jsou důležitější než svatba. Muž si vybere ženu, kterou by si chtěl vzít za manželku. Společně s celou rodinou konzultuje, zda vybraná nevěsta je ta pravá. Pokud je žena rodinou zamítnuta, muž si ji nesmí vzít. Pokud je žena schválena, jde rodina muže za rodinou ženy, kde se seznámí s jejím životem. Tímto proběhne „neoficiální svatba“. Při zásnubách nesmí chybět velké pohoštění. Bohaté pohoštění je známkou dobré rodiny. Žena přechází do mužovy rodiny. Tchýně ji učí, jak má správně vařit pro svého muže, neboť on je zvyklý na jiné chutě. Oficiální svatba probíhá v osmnácti letech v kostele. Romové kladli velký důraz na panenství nevěsty, které bylo dokonce chráněno i bratry. Pokud dívka tuto tradici porušila, mohla si být vědoma velkého trestu. Bratři byli schopni jí i ublížit, neboť poskvrnila čest rodiny. Na důkaz, že dívka byla panna, se vyvěšovalo po svatební noci prostěradlo, které mělo být špinavé krví. Dnes už tomu tak není, neboť velká většina dívek už dávno před svatbou není pannou. 17

Jakmile se žena vdala, přišla do rodiny manžela, kde měla nejnižší postavení. Byla brána jako něco podřadného. Teprve s prvním dítětem její postavení vzrostlo. Čím více žena měla dětí, tím měla lepší postavení. Pokud žena byla neplodná, byla brána jako méněcenná. Hierarchie romské rodiny: 1. 2. 3. 4.

děti, které jsou na prvním místě, rodina pro ně udělá cokoliv staří rodiče – vždy mají poslední slovo muž – on má druhé slovo žena – její slovo je až to podřadné, nemá skoro žádnou cenu Dříve neexistovaly rozvody, dnes už ano. Rozvod probíhá většinou v klidu. O děti se starají oba rodiče. Tudíž není nic neobvyklého, že dítě je ráno u otce a na oběd jde k matce. Rozvedení spolu vycházejí většinou velmi dobře.

18

7 Volný čas Přemýšleli jste někdy, kam chodí Romové ve svém volném čase? Co vůbec dělají, když se za nimi zavřou dveře ve škole? Jedna z možností, kam mohou vyrazit je Salesiánské středisko mládeže – Dům dětí a mládeže České Budějovice.6 Středisko najdeme v ulici Emy Destinové v blízkosti zastávky Vysokoškolské koleje. Středisko zde stojí již od roku 1995. Hlavním posláním střediska je řídit se preventivním programem Dona Bosca.7

7.1 Možnosti, kam mohou Romové vyrazit ve svém volném čase Oratoř – probíhá každé pondělí a je určena věkovou kategorií 6 – 13 let. Cíl programu je, aby se každý účastník aktivně zapojil do daného programu. Účastník se postupně učí organizovat si svůj volný čas, je veden k samostatnosti. Při oratoři panuje přátelská, rodinná atmosféra. Pracovníci rozvíjejí nadání a schopnosti účastníků a podporují jejich sebevědomí. Kdykoliv během oratoře mají účastníci možnost požádat kohokoliv z pracovníků o rozhovor. Oratoř je vedena tématicky (např. různé svátky: Vánoce, Velikonoce), ale i podle přání účastníků.

Doučování – probíhá opět každé pondělí a je určeno především pro děti prvního stupně. Cíl programu je zvládnout, prohloubit školní znalosti a především tyto znalosti převést do reálného života. Jediná podmínka, kterou musí účastník splnit je, že si musí donést učebnici nebo sešit. K učení jsou využívány alternativní metody, především různé hry, kvízy a soutěže. A jak je to s účastí? Každý týden je jiná. Sama jsem tuto zkušenost měla, když jsem zde byla jako dobrovolník. Buď přijde hodně účastníků, tudíž nevíte, kam dříve skočit, a nebo zase naopak, nevíte, co dělat. Radost je z každého dítěte, které dorazí.

6

Salesiánské středisko mládeže – Dům dětí a mládeže České Budějovice: Kontakty. Citováno z 15.3.2013 Dostupné z: http://www.sasmcb.cz/?page_id=30 7

Don Bosco žil v 19.století. V roce 1841 byl vysvěcen na kněze, pracoval s mládeží. Založil tzv. Preventivní systém, kdy jeho cílem jsou základní tři pilíře: rozum, laskavost a vztah k Bohu. Životopisy svatých: 31.1. Jan Bosco. Citováno z 15.3.2013. Dostupné z: http://www.abcsvatych.com/mesice/1/leden31.htm Salesiánské středisko představuje preventivní systém jako:Výchovný systém, který jsme přejali od Dona Boska, v sobě zahrnuje „umění vychovávat kladnými hodnotami tak, že dobro předkládáme přiměřeným a zajímavým způsobem, aby lákalo svou vznešeností a krásou k vyzkoušení. Salesiánské středisko mládeže – Dům dětí a mládeže České Budějovice: Cíle a poslání. Citováno z 15.3.2013. Dostupné z: http://www.sasmcb.cz/?page_id=44

19

Velká oratoř – probíhá dvakrát v týdnu a to opět v pondělí a pátek. Náplň práce není přesně daná, záleží na daném uživateli, co si vybere. S účastníky je navazován přátelský vztah. Panuje zde dobrá atmosféra, osobní přístup a přátelské prostředí. Probíhají zde často i sociální služby. Nedílnou součástí programu jsou i diskuze, které jsou různě tématicky zaměřené. Diskuze se snaží upozornit na daný patologický jev, který danou společnost sužuje. Všechny tři dané skupiny probíhají přímo v prostorách Střediska. I když některé programy probíhají současně, není problém přejít na jiný, který bude mít pro účastníka větší přínos. Předškoláci – jak už název napovídá, program je zaměřen na předškolní děti. Děti se učí to, co by se normálně učily ve školce. Učí se, jak správně držet tužku, jak si hrát a spoustu dalších užitečných věcí, které pro nás mohou být samozřejmostí, ale oni to z domova neznají, musí se to tedy naučit. Aktivita probíhá každé úterý a pátek dopoledne. Na rozdíl od předchozích, aktivita probíhá přímo v terénu. Probíhá na sídlišti Máj, v kontaktním centru Maják, které bylo nedávno pro tyto účely zřízeno. Centrum je velmi využívané, neboť leží přímo v srdci sídliště. Děti to mají k němu kousek. Terénní práce - pracovníky Střediska můžeme vidět také v terénu v úterý a v pátek odpoledne, kdy jsou více než 2 hodiny přímo na českobudějovickém sídlišti Máj. Tyto dny chodí pracovníci přímo za dětmi, avšak nikdy nejdou s prázdnou. Vždy mají veliký batoh plný her, které jsou dětem k dispozici. Jako při ostatních programech, tak i tady jsou pracovníci ochotni naslouchat, pomoci, snaží se najít řešení daného problému. Zkrátka jsou vám plně k dispozici. Děti jsou opravdu vděčné. Jsou to obecně děti většinou ze sociálně slabých rodin. Jsou vděčné za každou chvilku, kterou jim věnujete, kterou budete s nimi, kterou je vyslechnete.

7.2 Podmínky pro přijetí na danou aktivitu 1. Na danou aktivitu může přijít kdokoliv, kdo cítí potřebu se dané aktivity zúčastnit. 2. Přijď, jestliže tě něco trápí, potřebuješ s něčím pomoct, rádi tě uvidíme. 3. Na aktivitu můžeš přijít, pokud nejsi opilý, zfetovaný, zkrátka nejsi nějak nebezpečný okolí. 4. Pokud se aktivity zúčastníš, nesmíš u sebe držet žádnou zbraň (nůž, ostré předměty,…). 5. Při pobytu na Středisku i mino něj musíš dodržovat daná pravidla, řiď se tím, co ti říkají pracovníci a dobrovolníci. 6. Jestliže něco rozbiješ, budeme po tobě požadovat náhradu (zaplacením, náhradou,…). 7. Zkrátka přijď k nám, máme přátelskou a rodinnou atmosféru, jsme tu pro tebe, chceme ti pomoci.

20

7.3 Aktivity Romů Že se na Středisku děti nenudí je i díky romské kapele, která zde funguje. Romská kapela je rozdělena na dvě části – mladší, starší. Kapela se setkává každý týden, když nacvičují v hudebně Střediska. Obě kapely má na starosti pan Mgr. Pavel Kuchař. Romové jsou ve zpěvu opravdu dobří a jejich práci můžeme ocenit i na Salesiánském plese,8 který se koná jednou za rok. Pro ně je velkou ctí, že mohou hrát na plese a pro nás zase přínosem, neboť poznáme jinou kulturu. Romské písně jsou dost živé a rychlé a vydržet na ně tancovat několik písní za sebou je až nadlidský výkon. Každopádně to za to stojí. Pro romské děti jsou v rámci Oratoře pořádány různé výlety a akce, kam by se normálně nedostaly. Jako například výlet do Prahy. Pro nás může být Praha nudná, můžeme tam být každou chvíli, vždyť je to přece obyčejné město. Jenomže pro dítě, které se nikdy nedostalo dál než pár kroků od domova, je to naprosto nevšední zážitek. Děti byly nadšené z každé maličkosti. Než se vůbec dostaly do cíle, musely se všude zastavit, takže výsledná cesta k cíli se pořádně protáhla. Ale to vůbec nevadí, co byste neudělali pro dětský úsměv na rtech?

8

Salesiánský ples je jedinečný tím, že se do přípravy zapojuje většina dobrovolníků a zaměstnanců Střediska a spousta dalších ochotných lidí. Dobrovolníci připravují předtančení, zajišťují program. Ples se koná každoročně v KD Vltava v Českých Budějovicích.

21

8 Jazyk Jazyk vznikal tak, jak Romové putovali Evropou. Snad žádný jiný národ nemá tolik slov převzatých a složených jako Romové. Současný jazyk má asi jen 600 slov původních, staroromských, ostatní jsou převzatá. Romštinu řadíme do rodiny Indoevropských jazyků. Nejbližšími příbuznými jsou Bengálština nebo Tamilština. Romština na rozdíl od Češtiny má dva rody, osm pádů a používá řecké koncovky os, is.9

8.1 Přísloví Přísloví jsou známá po celém světě, proto uvádím alespoň jeden příklad romského přísloví. Savi daj, ajsi čhaj, savo dad, ajso ohavo Jaká matka, taková dcera, jaký otec, takový syn česká obdoba: Jablko nepadá daleko od stromu slovenská obdoba: Aká matka, taká Katka

8.2 Malý romský slovník E daj – matka O dad – otec E čhaj – dcera, romská dívka O ohavo – syn, romský chlapec Te pijel – pít Te dživel – žít Te merel – zemřít

8.3 Slovenská Romština „Slovenská romština“ je jedním ze tří hlavních nářečí, jimiž Romové hovoří na území České a Slovenské republiky. Slovenskou romštinou mluví přibližně 70-80% romského obyvatelstva, nejen na celém slovenském území, ale i na územím České republiky. Je samozřejmé, že na tomto velkém území bude existovat též nejednotnost tohoto nářečí.

9

Romové v České republice: Romský jazyk. Citováno z 15.3.2013. Dostupné z: http://romove.radio.cz/cz/clanek/19363

22

9 Znaky romského myšlení Zamýšleli jste se někdy, jaké je romské myšlení? Zatímco my myslíme na budoucnost, na tzv. zadní vrátka, co by bylo kdyby, Romové takto nepřemýšlejí. Žijí jen pro teď, co bude zítra nebo dokonce pozítří, vůbec neřeší. Problémy jsou neustále odkládány a řeší se, až když už je hodně pozdě. Díky těmto faktorům často nedomyslí, co jejich jednání bude mít za následek v budoucnosti.

9.1 Vnímání času a prostoru Romové nevnímají čas podle ročních období, tak jako je vnímáme my. Ale vnímají podle určitých důležitých událostí, které se staly nebo se stanou, jako jsou např. měsíční termíny výplaty sociálních dávek. Ženy, jelikož nepřemýšlejí dopředu, s penězmi hospodaří špatně, a tak jsou peníze během pár dnů utraceny. Vzniká potřeba si peníze půjčit, tím vzniká kolotoč zadlužení. Zadluženým rodinám jsou ochotni půjčit jen vybraní Romové, rodiny „užera“ nebo „intereše“ (romských lichvářů) mající prostředky, aby mohli vymáhat půjčené peníze. Z tohoto zadluženého kruhu není cesta ven. Romové prostor vnímají synteticky, dokáží se v něm orientovat, ale neumějí ho popsat. Rozumí pojmům: dopředu, dozadu, nahoru a dolů. Avšak pokud vám mohu poradit, od Roma si raději nenechávejte vysvětlit cestu. Chce to totiž už nějakou zkušenost s vysvětlováním cesty od Romů.

9.2 Představy, sny a realita Často vnímáme Romy jako nezodpovědné, neschopné dodržet dané slovo. Avšak musíme si uvědomit, že Romové si představí jen to, co je skutečné. Co si neumějí představit, jednoduše vypustí z hlavy. Naopak věci i události reálně neexistující, si dokážou dobře představit. Ztotožňují se s nimi. Jsou to například sny, kterým Romky připisují vekou váhu a často o nich hovoří. Sny jsou vykládány jako skutečná realita.

9.3 Jazyková bariéra Pro romského prvňáčka, který nastupuje do první třídy, je veliký problém jazyková bariéra, která se před ním otevírá. Děti přicházejí do školy s tzv. romským etnolektem češtiny. Tyto děti mají nevýhodu především tím, že neovládají obecnou češtinu. Romských rodičů, kteří mluví na své dítě jen romsky, je velmi malé procento. Většina rodičů děti učí češtině. Avšak stejným způsobem, jak se ji naučili oni, tzv. romským etnolektem češtiny. Romské dítě často začne ztrácet kontakt s učitelem, neboť mu brzy přestane rozumět. Přestává se jakoliv zajímat o školní práci. Motorický neklid a kázeňské problémy u romských dětí jsou často mylně brány za vývojovou poruchu typu LMD. Ve skutečnosti to bývají projevy toho, že dítě už dávno ztratilo „niť“ a tímto se snaží na sebe upozornit. Každý prvňáček by chtěl, aby na něj bylo mluveno tak, aby rozumněl. Pro romské prvňáčky by bylo naprosto ideální, kdyby ještě ve třídě mimo učitele fungoval i rodilý mluvčí třeba jako pedagogický asistent nebo kdyby bylo na škole více romských učitelů. Romský prvňáček bude mít k Romovi blíže. Snadněji mu porozumí, bude pro něj větším vzorem. Vzdělání Romům nic neříká, je pro ně až na posledním místě.

23

10 Romové dnes Dosud panuje mezi jednotlivými skupinami velká nesnášenlivost. Jednotlivé větve Romů se nemají stále rády. Proto není divu, že dochází často ke rvačkám, což je pro člověka nezasvěceného do problému nepochopitelné. Spoustu romských dětí najdeme v dětském domově. Avšak jakou mají tyto děti šanci, že si je někdo vezme do domácí péče?! Naopak Romové si hodně váží starých lidí. Snad v žádném domově pro seniory nenajdeme starého Roma.

10.1 Romské události 18.10.2012 se stala tragická událost. Zemřel olašským Romům jejich král Jan Lipa na selhání srdce. Pohřeb se konal v Ostravě. Po mši se lidé vydali na hřbitov ve Slezské Ostravě, kde byla rakev uložena do rodinné hrobky. Na pohřbu bylo přítomno asi 500 lidí. Do Ostravy zavítali lidé ze Slovenska, Polska, Rumunska a Německa. Část Lipových příbuzných byla i z Ameriky, ti sledovali alespoň přímý přenos ze mše na internetu.10 Josef Stojka, který dlouho působil jako Lipův osobní sekretář uvedl, že poslední noc před pohřebem jsou všichni vzhůru. Nechybí ani alkohol, ale nikdo se nesmí opít. Olašský král a jeho poslední cesta byla doprovázena romskou kapelou. Vše bylo až neskutečně ozdobeno květinami a věnci. Josef Stojka hlavní organizátor akce uvedl: „Na pohřbu se nesmí šetřit. Kolik to stálo to vám neřeknu.“ Do rakve Lipy bylo házeno opravdu vše: jeho mobil, peníze a zlato.

10.2 Jak vypadají romské pohřby? Romové tzv. „vartují“ (hlídají) zemřelého. Dříve zemřelý zůstával doma, kde se s ním mohli pozůstalí příbuzní rozloučit. Sešla se celá rodina, kdy u zemřelého stále někdo vartoval. Příbuzní spolu popíjeli (nikdy ne do němoty), povídali si o zemřelém (vždy jen to dobré) a vzpomínali na něho. Romově věří na masivní z mrtvých vstání, a proto až na málo výjimek nedovolují zemřelého nechat spálit. Tedy i ta nejchudší rodina se snaží našetřit na rodinnou hrobku, která je pro mrtvého zařízena skoro jako obývací pokoj. Zemřelému se dávají na oči 2 penízky (mince; ne papírové) a do ruky kříž. Dále do hrobky patří vše, co měl rád – zlato, mobil, peníze,… Dnes Romové většinou umírají už v nemocnicích, avšak příbuzní stále vartují. Jaký bude obřad záleží na tom, z jaké rodiny Rom pocházel. Proběhne pohřeb a večer se zemřelý přijde rozloučit. Po zemi v bytě je rozházena mouka a Romové věří, že se zemřelý přišel se s nimi rozloučit – neboli návrat duše mrtvého – muľo. Přestože člověk zemřel, stále je s nimi. Romové chodí pravidelně navštěvovat jeho hrob.

10

ČT 24: Regiony. Citováno z 17.10.2012 Dostupné z: http://www.ceskatelevize.cz/ct24/regiony/200026-novym-olasskym-kralem-bude-syn-zemreleho-janalipy/

24

Praktická část

25

Cíl 1: Zjistit zda, mají učitelé základních škol problémy s Romy Hypotéza 1: Na základních školách budou mít učitelé druhého stupně více problémů s Romy než učitelé na prvním stupni základních škol.

Cíl 2: Zjistit postoj Romů ke škole a ke vzdělání Hypotéza 2: Učitelé si myslí, že všichni Romové jsou stejní svým chováním a přístupem ke škole.

26

11 Cíle práce Respondenty tvořily dvě skupiny – učitelé 1. stupně základních škol a učitelé 2. stupně též základních škol. V dotazníku se dotazuji, jaký je samotný pohled učitelů na Romy a jak s nimi vycházejí. Záměrně mají obě skupiny stejný dotazník, abych mohla výsledky porovnat. Dotazníky byly distribuovány na Základní školu Bezdrevská na sídlišti Vltava v Českých Budějovicích a Základní školu Máj I. na sídlišti Máj též v Českých Budějovicích. Mohu říci, že přístupem některých učitelů jsem byla velmi zklamána. Bylo distribuováno 45 dotazníků, ale zpátky se jich vrátilo jen 15. Dotazníky byly rozesílány pomocí e-mailu na dvě českobudějovické základní školy. Větší návratnost pocházela ze Základní školy Máj I., kam jsem chodila na základní školu, a tudíž byla větší pravděpodobnost, že si mě učitelé budou pamatovat a snáze dotazník vyplní. Pro lepší orientaci přikládám následující tabulku. Název 1.stupeň 2.stupeň Celkem

ZŠ Bezdrevská 3 3 6

ZŠ Máj I. 5 4 9

Tabulka číslo 1

11.1 Vyhodnocení dotazníků Respondentům je pokládáno celkem 13 otázek. Otázky jsou zaměřené na problematiku Romů a jejich celkové chování ve škole. Pro lepší orientaci jsou výsledky dotazníků zaznamenávány do grafů a tabulek.

27

Otázka č. 1: Pohlaví dotazovaných

Z grafu vyplývá, že na dotazník odpovědělo více mužů (53%) než žen (47%). Celkem odpovědělo 8 mužů, žen bylo o jednu méně. Pro lepší přehlednost o tom, jak kdo odpověděl, přikládám následující tabulku. Ze Základní školy Bezdrevská nejvíce odpověděli muži z druhého stupně. Naopak ženy z druhého stupně ZŠ Bezdrevská a muži z prvního stupně ZŠ Máj I. vůbec neodpověděli. Celkem nejvíce respondentů odpovědělo ze Základní školy Máj I. z prvního stupně. Název 1. stupeň ženy 1. stupeň muži 2. stupeň ženy 2. stupeň muži Celkem:

ZŠ Bezdrevská 1 2 0 3 6

Tabulka číslo 1

28

ZŠ Máj I. 5 0 1 3 9

Otázka č. 2: Věk respondentů

Z daného grafu vyčteme, že nejvíce respondentů bylo v rozmezí věku 41–50 let (33%). Nejmladší respondentem byla 26-ti letá žena ze ZŠ Máj I. Ukázalo se, že většinou na prvním stupni obou základních škol učí učitelé do věkové hranice 40 let (40%). Na druhém stupni základních škol učí učitelé, jimž je 40 let a více (33%).

29

Otázka č. 3: Jste třídní učitel(ka)?

Třídnictví 1. stupeň ženy 1. stupeň muži 2. stupeň ženy 2. stupeň muži Celkem:

ZŠ Bezdrevská 1 0 0 2 3

ZŠ Máj I. 5 0 1 1 7

Tabulka číslo 2

Třídních učitelů je deset z patnácti. Většinou se jedná o ženy, které učí na prvním stupni. Ukázalo se, že třídnictví nemá věková kategorie 26–30 let. Častěji mají třídnictví ženy než muži. Jejich věk je v rozmezí 41-50 let. Pokud muži mají třídnictví, tak jen na druhém stupni. Z respondentů ze Základní školy Bezdrevské mají třídnictví 3 učitelé – jedna žena z prvního stupně a dva muži z druhého stupně. Z respondentů ze Základní školy Máj I. mají třídnictví celkem 6 učitelů. Pět žen má třídnictví na prvním stupni, jedna žena a jeden muž mají třídnictví na druhém stupni.

30

Otázka č. 4: Jak se liší romský žák od ostatních dětí?

Nejčastější odpovědi respondentů V mladším školním věku zásadně nijak, většinou jsou temperamentnější než ostatní děti Vzdělání jim nic neříká, nemají o ně zájem Více zapomínají úkoly, pomůcky, větší absence Barvou pleti, chováním

Mé tvrzení Toto tvrzení se mi líbilo nejvíce Většinou z domova nejsou k tomu vedeni Bohužel, toto není jen problém Romů Je spousta národů, kteří mají jinou barvu pleti a nikdo je za to neodsuzuje

Tabulka číslo 3

S vyhodnocením dané otázky bych začala od odpovědi, s kterou jsem vůbec nesouhlasila. „Liší se barvou pleti a chováním“ Jistou roli zde sehrává negativní postoj mnoha občanů naší republiky k příslušníkům jiných národů. Když potkáte tady na ulici někoho, kdo má jinou barvu pleti, hned se za ním všichni otočí. Naopak například ve Vídni, i kdyby proti vám šel ten nejčernější člověk, je to normální, je zde veliká tolerance. Nechci se někoho dotknout, ale pokud vyučující soudí dle barvy pleti, nelíbí se mi to. Chápu, že je to odpověď na mou otázku, ale přesto si myslím, že je důvod se nad ní zamyslet. Další odpovědi byly takové, jaké jsem docela čekala. Sama, když jsem chodila na ZŠ Máj I., tak jsem zažila chování a jednání Romů. Jejich připravenost na hodiny, která byla občas velmi zoufalá a mizerná. Přesto se našel někdo, kdo se od této skupiny odtrhl a chtěl se něco naučit. Avšak to už souvisí se samotnou rodinou a jejich přístupem k životu. Odpověď, která mě nejvíce potěšila, byla taková, že: „V mladším školním věku se zásadně nijak neliší, většinou jsou temperamentnější než ostatní děti“. S tímto tvrzením souhlasím. Dokonce mám i svoji vlastní zkušenost, kdy to mohu jen potvrdit. Malé Romy snadněji namotivujete ke hře. Avšak kdybych v tomu ohledu měla srovnat Romy a černošské děti, vyhrávají černoušci. Má jedna známá jela do Afriky jako dobrovolnice, kdy jejím úkolem bylo učit nejmladší děti. Říkala, že s obyčejnou věcí upoutala pozornost na několik měsíců a stále je neomrzela. Kdežto u Romů to takhle nejde. S tužkou a papírem si vystačíte dva dny, pak musí přijít změna.

31

Otázka č. 5: Co si myslíte, že je pro romského žáka nejdůležitější?

Při této otázce jsem se snažila zjistit, co si učitelé myslí, že je pro Roma nejdůležitější. Do grafu jsou zaznamenány nejčastější odpovědi, které mi byly poskytnuty. První místo obsadila rodina (49%). Ano, je to pravda, to je pro Roma opravdu nejdůležitější. Nikdo a nic nemá větší cenu než rodina. Ať se děje, co se děje, rodina bude vždy ta, za kterou se postaví. Stejně jako i pro nás, tak i pro ně, je důležité mít někoho, komu se můžeme svěřit či si s ním popovídat. Vrstevníci (35%) jsou ti, kdo si nejvíce rozumí, dokážou si poradit. Bohužel zde dochází ke všem problémů, čím více je Romů vrstevníků pohromadě, tím vzniká více problémů. Též se objevila odpověď „nevím“ (12%). Je zajímavé, že tuto odpověď spíše uváděli muži.

32

Otázka č. 6: Jak se liší jednotliví Romové mezi sebou?

Z grafu plyne, že jednotliví Romové se mezi sebou neliší (82%). Pokud se liší, (7%) dochází ke vzájemné nesnášenlivosti. Může to být způsobeno tím, že dochází ke konfliktu mezi dvěma odlišnými skupinami, jak jsme se již dozvěděli na začátku. Pro člověka, který toto neví, to může být nepochopitelné. Pouze 2% Romů jsou řazeni k těm slušným. Tento počet bychom měli postupně navyšovat. Pokud rodina chce být jiná, chce pro dítě, aby pořádně vystudovalo, měla by cítit podporu od společnosti.

33

Otázka č. 7: Čím si myslíte, že byste mohl(a) Roma zaujmout?

Odpověď „nevím“ (28%) používali nejčastěji učitelé druhého stupně ZŠ. Naopak na prvním stupni často zaznívalo, že dokud jsou Romové ještě malí, je jednoduší je zaujmout. Překvapila mě nejčastější odpověď „tanec, zpěv“ (52%), kdy jsem čekala, že zvítězí odměna (14%). Bude to nejspíše tím, že Romové jsou velmi dobří hudebníci a hudbu a tanec mají v krvi. Jakýkoliv hudební podnět, který slyší, je nutí k tanci.

34

Otázka č. 8: Kdy zhruba nastupuje období, že Rom ztrácí „nit“? Škola 1.třída 2.třída 3.třída 4.třída 5.třída Celkem:

ZŠ Bezdrevská 1 0 5 0 0 6

ZŠ Máj I. 1 2 6 0 0 9

Tabulka číslo 4

Na tuto otázku byla téměř jednoznačná odpověď, tedy třetí třídou. Ve třetí třídě se učí vyjmenovaná slova, v tom se Rom přestane orientovat a začne zlobit, neboť chce na sebe upoutat pozornost. V tomto období je důležitá komunikace a zpětná vazba. Učitelé by se neustále měli ptát, zda žák výkladu rozumí, a zda ho pochopil správně. Jedině tak mohou dosáhnout dobrých výsledků.

35

Otázka č. 9: Máte problémy s Romy? Pokud ano, jaké problémy nejčastěji řešíte?

Nejčastější tvrzení Do problému se s Romy nepouštím, pokud nějaký nastane, jdeme za panem ředitelem Ve své třídě nemám problémy s Romy Problémy s kázní a absencí Tabulka číslo 5

Mé tvrzení Proč hned chodit za panem ředitelem? Nenašlo by se jiné řešení?! Toto je bohužel velmi často

Nejčastěji jsou to ženy, které mají problémy s Romy. Často uvádějí, že Romové je vůbec neberou, vysmívají se jim. Tři ženy ze sedmi pokud mají problém s Romem, hned jdou za panem ředitelem. Naopak muži většinou s Romy problémy nemají. Uvádějí, že Romové v nich vidí autoritu, dokonce se jich i občas bojí.

36

Otázka č. 10: Který trest považujete za nejlepší a nejúčinnější?

Za nejlepší a nejúčinnější trest je považována domluva rodičů (50%), která však funguje jen velmi málo. Naopak trest, který není moc používán je zkoušení (2%). Romové jsou nezkrotní, nic na ně neplatí, si myslí 6% respondentů. Naopak za účinný trest je považována hrozba sociálním úřadem (42%), který je často aplikován. Romové se dost sociálních úřadů bojí, a tak si dají říct. Avšak pokud je tento trest používán velmi často, začne ztrácet svůj účinek.

37

Otázka č. 11: Jakou situaci jste nedokázal(a) vyřešit?

Učitelé uváděli, že v rámci možností dokázali zatím vyřešit vše (56%). Nejčastější situace, které se řeší, jsou problémy s chováním a kázní a absence (22%). Řada učitelů se setkala s případem, kdy do školy přišel velmi naštvaný romský rodič, který požadoval jiný postup při řešení problému. Jedna paní učitelka uvádí: „Opravdu byl velmi naštvaný. Bála jsem se, že někomu ublíží. Nakonec, když se uklidnil, tak jsme se domluvili na řešení, avšak než se uklidnil, přišlo mi to jako celá věčnost.“ Odpověď, která mě velmi překvapila: „Když mi Romka nabídla orální sex.“ Učitel uvedl, že Romka mu to nabízela jako úplatu, aby nemusela být zkoušená. Učitel se prý v tu chvíli cítil trapně, neboť celá třída se začala smát.

38

Otázka č. 12: Za co jste nebo byste Roma pochválil(a)?

Nejčastější odpovědi Za každou aktivitu, kterou vykoná Bohužel nic mě nenapadá

Mé tvrzení Ano, i kdyby to byla jen maličkost. I za každou maličkost je dobré pochválit Opravdu se nenajde nic, co by za tu odměnu stálo?

Tabulka číslo 6

Častěji chválí ženy než muži. Nejčastěji jsou chváleny děti na prvním stupni. Je dobře, pokud děti mají dobrou motivaci, hned mají důvod se do školy těšit, hned jim jde vše lépe. Mužům bych poradila, nebát se pochválit, neboť pochvalou se nedá nic zkazit. Myslím si, že pokud Rom uslyší chválu od učitele, kterého se bojí, autorita k němu ještě více stoupne a bude si ho více vážit.

39

Otázka č. 13: Co byste do Roma nikdy neřekl(a), ale přesto to udělal? (dobrý skutek nebo naopak přestupek)

Respondenti uváděli, že nejčastěji je překvapuje chuť a motivace některých Romů do učení (52%). Jsou ochotni, nadšeni pro každou aktivitu. Bohužel tyto nadšené děti jsou nejčastěji jen na prvním stupni, na druhém stupni tento zájem opadá. Někteří vyučují ze Základní školy Máj I. zmínili rvačky se spolužáky (37%). Rom jde do konfliktu bez hlavy, hned se chce prát. Jednu paní učitelku z prvního stupně potěšilo, když Romka, kterou učí, namalovala obrázek, který jí darovala. Byl to krásný obrázek zasněžené krajiny. „Když jsem ten obrázek přebírala, měla jsem slzy v očích. Nikdy bych to do Petrušky neřekla, vždy jen zlobí a dost často je nesnesitelná. Nikdy jsem netušila, že má v sobě výtvarný talent.“ 11% respondentů uvedlo, že neví nebo je v tu chvíli nic nenapadalo.

40

Závěr Při psaní práce jsem se dozvěděla spoustu zajímavých věcí, které jsem nevěděla a nebo si v nich nebyla tolik jistá. Jsme ráda, že jsem mohla najít ty materiály, které jsem si našla. Při setkání s některými Romy jsem byla velmi překvapena jejich ochotou podělit se o jejich zážitky a otevřeně mluvit o romské problematice. Hypotéza č. 1 se mi potvrdila z 65%. Vždy záleží, jak je dítě vedeno z domova. Na první stupni jsou nejčastější problémy propadlíci, kdy kolem páté třídy je jich nejvíce. Naopak na druhém stupni se problémy řeší mnohem radikálněji. Pokud nepomůže domluva, přichází domluva úřadů. V nejhorších případech je dítě dáno do Diagnostického ústavu a nebo je dokonce odebráno z péče. Hypotéza č. 2 se mi nepotvrdila, neboť učitelé uvádějí, že všichni Romové nejsou stejní. Vždy opravdu záleží, jak jsou vedeni z domova, jaký mají přístup k jednotlivým věcem. Učitelé jsou velmi rádi, když se Rom snaží, rodiče mají o něj zájem, chtějí, aby z něho něco bylo a komunikují se školou. Tyto faktory vedou k tomu, že práce s Romy jsou efektivní. Problematika okolo Romů je dost probírané téma společnosti, které se ještě dlouho bude řešit. Všichni jsou zařazováni do jednoho pytle, což na ty slušné vrhá nepříjemný stín. Těch slušných je málo, ale nebála bych se dát šanci i těm ostatním, třeba se dokážou změnit. V České republice jsme dali šanci Vietnamcům, Číňanům, kteří mají tu svoje obchůdky s potravinami, nehtová studia, restaurace a spousty dalších aktivit, avšak kolik tu najdeme romských obchodů? A ruku na srdce, kolik lidí by si šlo koupit třeba potraviny do romského obchodu? Možná na to společnost není dost připravená a vše chce jen ten správný okamžik, kdy nám nebude vadit, kdo stojí za pultem.

41

Seznam zdrojů

1. Neznámí Romové (pracovní materiál), Mgr. Helena Balabánová 2. .Romové v České republice: Mezinárodní den Romů. Citované z 15.3.2013 Dostupné z: http://romove.radio.cz/cz/clanek/20289 3. Svět romské hudby. Dostupné z: http://www.iroma.cz/magazin/kultura/33romska-vlajka 4. Salesiánské středisko mládeže – Dům dětí a mládeže České Budějovice: Kontakty. Citováno z 15.3.2013 Dostupné z: http://www.sasmcb.cz/?page_id=30 5. Životopisy svatých: 31.1. Jan Bosco. Citováno z 15.3.2013. Dostupné z: http://www.abcsvatych.com/mesice/1/leden31.htm 6. Salesiánské středisko mládeže – Dům dětí a mládeže České Budějovice: Cíle a poslání. Citováno z 15.3.2013. Dostupné z: http://www.sasmcb.cz/?page_id=44 7. Romové v České republice: Romský jazyk. Citováno z15.3.2013. Dostupné z: http://romove.radio.cz/cz/clanek/19363 8. ČT 24: Regiony. Citováno z 17.10.2012 Dostupné z: http://www.ceskatelevize.cz/ct24/regiony/200026-novym-olasskym-kralembude-syn-zemreleho-jana-lipy/ 9. Osobní zkušenosti Romů

Přílohy 1. 2. 3. 4.

Vlajka Romů Budova Salesiánského střediska Romský den Romská modlitba

Příloha č.1 Vlajka Romů

Svět romské hudby. Dostupné z: http://www.iroma.cz/magazin/kultura/33-romska-vlajka

Příloha č.2 Pohled na budovu Salesiánského střediska – Domova dětí a mládeže v Českých Budějovicích

Salesiánské středisko mládeže – Dům dětí a mládeže České Budějovice: O nás. Dostupné z: http://www.sasmcb.cz/?page_id=18

Příloha č.3 Obrázek z Romského dne ze Salesiánského střediska – Domova dětí a mládeže v Českých Budějovicích

Salesiánské středisko mládeže – Dům dětí a mládeže České Budějovice: Fotogalerie/otevřené kluby/album 19. Dostupné z : http://www.sasmcb.cz/?page_id=7663&album=19&gallery=201

Příloha č.4 Romská hymna s českým překladem Romská hymna Gejľom, gejľom Gejľom, gejľom, lungone dromenca, Malaďiľom, bachtale Romenca. Aj, Romale, aj čhavale. Aj, Romale, aj čhavale. Aj, Romale, katar tumen aven? Le čerenca, bachtale dromenca? The man esas bari famiľija, Murdardža la e kaľi legija. Aven manca sa lumjake Roma Kaj phuťile le Romenge droma. Ake vrjama – ušťi Rom akana Amen chuťaha the mišto keraha. Aj, Romale, aj čhavale. Aj, Romale, aj čhavale

Český překlad Šel jsem, šel jsem, Šel jsem, šel jsem, dlouhými cestami Potkal jsem se se šťastnými Romy. O, Romové, o chlapci, O, Romové, o chlapci, O, Romové, odkud přicházíte? Se stany, po šťastných cestách? I já jsem měl velkou rodinu. Zabila ji černá legie. Pojďte se mnou, Romové celého světa. Kde se otevřely cesty Romům.

Teď je ta chvíle - povstaň člověče Vyskočíme a bude dobře. O, Romové, o chlapci, O, Romové, o chlapci.