STŘEDOŠKOLSKÁ ODBORNÁ ČINNOST

Gymnázium, Brno-Řečkovice, Terezy Novákové 2, 612 00 Brno Jihomoravský kraj

S TŘEDOŠKOLSKÁ ODBORNÁ ČINNOST 2007/2008

Primární prevence drogové závislosti

Obor 14: Pedagogika, psychologie, sociologie a problematika volného času

Markéta Krčálová Dagmar Pecháčková (Sexta B) Zadavatel práce: Gymnázium, Brno-Řečkovice Konzultant: Mgr.Jakub Vojta, PhD. Externí spolupracovníci: Mgr.Jan Veselý Ing. Radovan Voříšek

-1-

Tímto prohlašujeme, že jsme soutěžní práci vypracovaly samy pod odborným vedením Mgr. Jakuba Vojty, PhD. a Mgr. Jana Veselého, a že jsme v seznamu použité literatury uvedly všechnu použitou literaturu včetně internetu.

V Brně: …………..

…………………………… Markéta Krčálová -2

…….…………………….. a

Dagmar Pecháčková

Anotace:

Pro naši Středoškolskou odbornou činnost jsme si vybraly prostředí center prevence drogových závislostí. Zvolily jsme si prevenci primární, které není přikládána taková důležitost, jakou zasluhuje, která je ale velmi zajímavým tématem pro komplexní zpracování, protože odborné publikace se jí většinou věnují jen okrajově. V naší teoretické části se věnujeme nejdůležitějším faktorům ovlivňujícím rozhodování dítěte či mladistvého při setkání s drogou, rozebíráme různé vlastnosti dítěte, které je třeba zlepšovat a tříbit, aby nedocházelo k sociálně patologickým jevům, vybíráme nejzákladnější kritéria pro efektivitu primární prevence. Zaměřily jsme se také na centra prevence v České republice i zahraničí. Od začátku naší práce jsme spolupracovaly s organizací Podané ruce, která se této problematice již dlouho věnuje. V druhé části práce, tedy části praktické, potom popisujeme naši návštěvu Kontaktního centra Želva v Prostějově, kde jsme se hodně dozvěděly jak o prevenci primární, tak i sekundární a terciární, které se zde také věnují. Poté jsme vypracovaly vlastní dotazník, který má mapovat drogové zkušenosti a jejich možné příčiny mezi mladistvými. Jako cílovou skupinu jsme zvolily 100 žáků nižšího a vyššího stupně v rozmezí od 13 do 18 let, které jsme následně srovnávaly. V úplném konci naší práce se věnujeme závěrům vyplývajícím z dotazníkového šetření, obecným závěrům o primární prevenci a přínosu naší práce.

-3

Obsah: Čestné prohlášení…………………………………………………………………2 Anotace…………………………………………………………………………...3 1 Teoretická část: 1.1 Úvod teoretické části ………………………………………………….…6 1.2 Primární prevence závislosti ……………………………………………..7 1.2.1

Účel a cíle primární drogové prevence………………………..8

1.2.2

Závislost jako psychický problém……………………………. 9

1.2.3

Závislost jako sociologický problém…………………………10

1.2.4

Možnosti primární prevence ……………………..…………..11

1.2.5

Důležitost primární prevence…………………………………12

1.2.6

Kritéria efektivity primární prevence drogové závislosti……..13

1.2.7

Cílová populace……………………………………………….14

1.2.8

Preventivní působení…………………………………………..16 1.2.8.1 Rodina……………………………………………..17 1.2.8.2 Škola………………………………………………18 1.2.8.3 Vrstevnická skupina……………………………….19 1.2.8.4 Okolí………………………………………………20 1.2.8.5 Odborná pracoviště-centra prevence ……………..21

1.3 Prevence a zahraničí……..…………………………………….…………..22 1.3.1

Práce primárně preventivních center, jejich metody a postupy…………………………….23

1.4 Statistiky……………………………………………………………………27

-4

2 Praktická část: 2.1 O Sdružení Podané ruce………………………………………….28 2.2 K-centrum Prostějov………………………………………………30 2.3 Seznámení s prací………………………………………………….31 2.4 Cíl práce…………………………………………………………….32 2.5 Popis práce………………………………………………………….33 2.6 Dotazník…………………………………………………………….34 2.7 Vyhodnocení dotazníku a závěry……………………………………35 Závěr a přínos práce……………………………………………………………36 Zdroje…………………………………………………………………………..37 Citace…………………………………………………………………………..38 Přílohy………………………………………………………………………….39

-5

1 TEORETICKÁ ČÁST

1.1 Úvod teoretické části

Užívání drog je závažný problém této doby. Nejen ve světovém měřítku, ale i v ČR se otázka protidrogové problematiky stává čím dál více diskutovanou a hledá se nejoptimálnější a nejefektivnější řešení, jak drogové závislosti zabránit, nebo ji přinejmenším snížit. Ze státního rozpočtu jsou každoročně vyčleňovány vzrůstající částky na preventivní a léčebné programy. Hlavní podíl na financování a organizaci primární prevence mají zejména ministerstvo školství, ministerstvo zdravotnictví, ministerstvo práce a sociálních věcí, magistrátní úřady a místní samosprávy. Do oblasti primární, sekundární a terciární prevence se zapojují státní i nestatní organizace. Pro práci je důležité definovat vlastní pojem protidrogová politika. Jedná se o “komplexní a koordinovaný soubor preventivních, vzdělávacích, léčebných, sociálních, regulačních, kontrolních a dalších opatření včetně vymáhání práva uskutečňovaných na mezinárodní, národní, krajské a na místní úrovni. Jejich konečným cílem je snížit užívání všech typů drog a/nebo potencionální rizika a škody, které jednotlivcům a společnosti mohou v důsledku jejich užívání nastat.“ 1 V této práci se zaměřujeme na primární prevenci drogové závislosti, tedy na aktivity zaměřené na předcházení užívání drog, popř. oddálení první zkušenosti s drogou do vyššího věku. Cílem primární prevence je poskytnout mladistvému (převážně na ně je totiž prevence zaměřená) takové znalosti (předávání informací o rizicích drogy) a upevnit v něm takové dovednosti (zdravé sebevědomí, uvědomění si následků svého jednání, rozhodování…), aby se sám vyvaroval kontaktu s drogou a choval se v souladu se společenskými normami. Primární prevence je veřejností a některými institucemi opomíjenou aktivitou ve srovnání s např. sekundární či terciární prevencí, ačkoliv právě kvalita primární prevence ovlivňuje další typy prevencí. Je totiž odrazovým můstkem pro celou protidrogovou problematiku: jestliže se úspěšnou primární prevencí sníží nárůst drogových uživatelů (nebo se sníží alespoň pokles 1

Zdroje 19)

-6

věku prvních drogových zkušeností), nemusí být tolik léčených pacientů sekundární a terciární drogové prevence. Je tedy velmi důležitou a nenahraditelnou protidrogovou aktivitou, která by se měla dostat do obecného povědomí širší veřejnosti.

1.2 Primární prevence závislosti

Primární prevence má na rozdíl od prevencí ostatních úzce specifikovanou věkovou kategorii, na kterou se zaměřuje-jsou to děti a mládež nejčastěji ve věku od 12 do 18 let. Primární prevence by měla být dostupná každému, a to jak psychologicky a finančně, tak i místně. Prevence se musí vyhnout především dvěma chybám, a to zastrašování (jednostranného zdůrazňování jen negativních hledisek problému) a odsuzování ohrožených a postižených osob zdůrazňováním jejich slabých stránek a poruch. Primární prevence se v ČR slibně rozvíjí a přináší dobré výsledky. Je založena na spolupráci více resortů- jak ministerstva zdravotnictví a školství, tak i ministerstva obrany a hospodářství. Preventivní programy by měly probíhat jak na školách, tak i na odborných pracovištích a samozřejmě po celý život v rodinách. Cílem není odrazovat, ale informovat jedince o kladech i záporech problému a poučit jej o rizicích. Spolu se sekundární a terciární prevencí vytváří primární prevence efektivní souhrn protidrogových aktivit, které nabádají k zdravému životnímu stylu bez drog. 2

2

Zdroje 6), str. 151

-7

1.2.1 Účel a cíle primární prevence

Cílem primární prevence drogové závislosti je předejít vzniku sociálně patologických jevů (v tomto případě užívání návykových látek, včetně alkoholu a tabáku), popř. je oddálit do pozdějšího věku, kdy už je dospívající relativně odolnější (viz kapitola 1.1). Účelem programu primární prevence tedy je, aby cílová skupina získala znalosti, dovednosti a postoje, které by podpořily její zdravý životní styl a aby tyto přednosti dokázala uplatnit ve svém chování nejen v době realizace projektu, ale i po celý život. Cílem prevence ale není jen pasivně podávat informace nebo snad odrazovat, ale naučit cílovou skupinu, jak s informacemi nakládat a správně se podle nich rozhodnout. Čemu se tedy snaží primární prevence závislosti zabránit a jak? Primární prevence se v podstatě snaží předcházet základním okolnostem, které přesvědčují a vedou mladou populaci k užívání návykových látek- mezi nejčastější důvody užívání těchto látek patří: •

zvědavost

•

pocit, že braní drogy může být vzrušující a zábavné

•

názor, že droga vyplní prázdnotu v jedincově životě

•

jako útěk před realitou

•

z nudy

•

kvůli tlaku okolí

•

kvůli problémům v rodině

•

názor, že každá zkušenost může být k užitku

•

k předvádění před blízkými (nejčastěji škola)

•

kvůli pocitu odstrčenosti

•

pro lepší pocit 3

Právě těmto možnostem smýšlení se snaží primární prevence zabránit, přičemž nejohroženější skupinou jsou právě mladí lidé v rozmezí od 12 do 18 let. 4

3 4

Zdroje 3) str. 65 a 99 Zdroje 23) str. 33

-8

1.2.2 Závislost jako psychický problém

Závislost jedince na jakékoli chemické látce se jednou projeví jak fyzicky, tak i psychicky. Obě tyto závislosti jsou spolu úzce spojené a pro závislého jedince často představují značný problém. Když si člověk vybuduje závislost na té či oné látce, s užíváním této látky totiž ztrácí i svobodu, schopnost se objektivně rozhodnout, všechny ostatní hodnoty vytlačuje droga a často člověk přijde i o rodinu a přátele. Časté jsou i deprese a různé psychózy, které dokonce v některých případech končí sebevraždou nebo pokusem o ni. Člověk ztrácí běžné návyky a vlastní charakter a i když se ze závislosti vyléčí fyzicky, odnese to jeho psychikatoto platí hlavně pro tvrdé drogy, např. heroin, který naprosto rozloží osobnost jedince a i po úspěšné léčbě je jasné, že jeho psychika není v pořádku. „Psychická závislost je dána neustálým nutkáním brát si drogu pro příjemné stavy. Může jít o pouhé přání, kterému lze odolat, nebo o dychtivé, neodolatelné a opakující se nutkání požít drogu, i když člověk drogu požít ani nechce a považuje své jednání za nerozumné (případně musí vynaložit velkou námahu nebo finanční prostředky na zisk drogy). Vzniká tam, kde si osoba myslí, že musí pokračovat v užívání drogy, aby se vypořádala se svými životními problémy. Je to tedy duševní stav, který musí pokračovat v přijímání drogy. Pokud jde čistě o psychickou závislost, pak se teoreticky při přerušení podávání drogy nemělo vůbec nic stát. Nedostaví se sice vůbec žádné abstinenční příznaky, praktická zkušenost však hovoří o projevech naší psychiky, které jsou doprovázeny i projevy fyzickými (např. třesem, pocením, atd.), tedy klamnými abstinenčními příznaky. Psychická závislost na droze je vlastně závislost na jisté okolnosti, která požívání drogy doprovázela (jistá společnost, doba, prostředí, forma drogy nebo rituál spojený s požitím drogy).“5 Psychická závislost je tedy v mnoha případech horší, než závislost fyzická, pokud pomineme zdravotní následky. Drogu tedy můžeme vnímat nejen jako protiklad zdravého životního stylu, ale také jako nebezpečí zdravého vývoje lidské osobnosti.

5

Zdroj 31), 32)

-9

1.2.3 Závislost jako sociologický problém

- 10

1.2.4 Možnosti primární prevence (viz Karel Nešpor: Návykové chování a závislost) Mezi důležitý způsob prevence zajisté patří zlepšování sociálních dovedností. Jak potvrzuje mnoho odborníků mezi nejdůležitější patří např.: •

“zdravé sebeprosazení (asertivita)

•

dovednost odmítání (jako podskupina asertivních dovedností)

•

dovednost rozhodování a schopnost předvídat následky jednání

•

schopnost empatie a porozumění životním situacím

•

schopnost vytvářet vztahy i síť sociálních vztahů

•

komunikační dovednosti

•

schopnost čelit reklamě a mediální gramotnost

•

schopnost racionálně hospodařit s penězi

•

zvládání přechodu do nového prostředí

•

schopnost kvalitního rozvržení práce a volného času“ 6 a mnoho dalších

Větší důraz by měl být kladen i na rodičovské dovednosti a výchovu (větší riziko užívání návykových látek je v rodinách, kde se závislost vyskytuje), na které se soustřeďují některé americké programy. Primární prevence se provádí formou přednášek, besed, sezení, vzdělávacích programů, odborných seminářů, prožitkových lekcí, peer programů a individuálního poradenství, nabídka je zatraktivňována i programy jako je divadlo s tvořivou dílnou, lanové aktivity a komponované pořady, které však nabízejí jen některé organizace. Primární prevenci by měli zajišťovat školení odborníci (z různých protidrogových center) nebo školní metodici prevence, kteří by se měli v tomto oboru pravidelně školit. Primární prevenci by měl být věnován také odpovídající čas- správnému programu primární prevence odpovídá nejméně 15 hodin v průběhu dvou let.

6

Zdroje 11), str.

- 11

1.2.5 Důležitost primární prevence

Jak již bylo zmíněno, primární prevence byla a je stále velmi opomíjenou protidrogovou aktivitou. Je ale jasné, že právě primární prevence je velmi důležitá a bez ní by plány na snížení drogové závislosti zůstaly jen plány. Obecně se přikládá primární prevenci mnohem menší důležitost, než kterou zasluhuje a jejím zdokonalením a zintenzivněním se nemůže nic pokazit. Například bychom každodenně nenaráželi na statistiky drogových závislostí s tak šokujícími čísly:

•

Česko je na druhém místě za Británií co do spotřeby alkoholu a jiných drog mezi mladistvými

•

V průzkumu mezi mládeží ve věku od 14 do 19 let se ke zkušenosti s drogou přihlásilo 47,6 % respondentů

•

Podle hygieniků je v Česku asi 25 tisíc lidí závislých na drogách

• Až 100 tisíc lidí se v souvislosti s drogami dostalo do statistik policie a zdravotnických zařízení •

Počet registrovaných uživatelů drog v ČR je 4148 (duben 2001)

•

40% kuřáků, jimž byl odoperován hrtan, kouří dál

•

Asi čtvrtina patnáctiletých kouří alespoň jednu cigaretu týdně, dospělých kuřáků je 40%

•

Kouření způsobuje čtyřnásobně více předčasných úmrtí než dopravní nehody, alkohol, zneužívání drog, sebevraždy a ostatní zbytečná rizika dohromady

7

•

Třetina mladých lidí ve věku od 13 do 16 let pije jednou týdně, nejčastěji doma

•

Každý rok v ČR zemře kvůli nadměrnému užívání alkoholu 4000-5000 lidí ..…..atd. 7

Zdroje 3), str. 101 a 107 Zdroje 30)

- 12

1.2.6 Kritéria efektivity primární prevence Stručně řečeno, tato kapitola pojednává o tom, že skutečně efektivní primární prevence musí mít skutečně efektivní program. Z hlediska geografického rozsahu bylo zjištěno, že naprostou většinu tvoří programy s regionálním (43%) nebo lokálním (43%) dopadem. Cílem programu bylo nejčastěji poskytovat informace (55%), 18% programu nabízelo nějakou formu vzdělávání a 16% nabízelo výcvik laiků nebo peer aktivistů. Cílovou populací byli nejčastěji adolescenti do 19 let (výzkum k r. 1995) 8 . Existuje také řada studií, které potvrzují předpoklad, že efektivní protidrogový program musí splňovat několik obecných podmínek: •

Program začíná pokud možno brzy a odpovídá věku

•

Je soustavný a dlouhodobý- tzn. žák je jeho účastníkem opakovaně po dobu několika měsíců

•

Program je malý a interaktivní (tj. dokáže zapojit studenty do samotného programu, aby se stali spolutvůrci aktivit)

•

Zaměřuje se na všechny aspekty problematiky- informace o účincích drog (zahrnuje legální i nelegální návykové látky), zdravotních rizicích, příčinách užívání, rozvíjí schopnosti sebehodnocení, sebevědomí a tvořivost, komunikační dovednosti při řešení problémů atd.

•

Program bere v úvahu místní specifika

•

Využívá pozitivní vrstevnické modely

•

Je propojen i s rodiči, rodiče o něm ví, rozumí, v čem spočívá, mohou do něj vnést svůj díl

•

Je propojen s průběžným děním ve škole- s vyučovacími předměty, aktivitami protidrogového koordinátora, sportovními akcemi apod.

•

Má podporu rodičů i pedagogů

•

Program vedou kvalifikovaní lektoři, kteří mají nejen odborné, ale i pedagogické předpoklady a schopnosti

•

Program počítá s komplikacemi a nabízí dobré možnosti, jak je zvládat

•

Selektivní a indikovaná prevence je náročnější na čas, kvalifikaci a prostředky a často vyžaduje individuální přístup a pomoc s ohledem na specifické individuální potřeby 9

8

9

Zdroj 30) Zdroje 5), 11), 22)

- 13

1.2.7 Cílová populace

Nikdo přesně neví, od jakého věku by se měla primární prevence provozovat. Často začíná (nebo by měla začínat) již výchovou rodičů, tedy od narození. Rodina je v této věci velmi důležitým činitelem, svou roli ale hrají i vrstevníci a vlastně celý okolní svět. Zde předkládáme jedno z mnoha možných rozdělení primární prevence podle věku: Předškolní věk (3 – 6 let): V tomto věku se prevence zaměřuje především na zakotvení zdraví v mysli dítěte jako důležité životní hodnoty, kterou je třeba chránit. Jedinec se musí naučit rozeznávat nebezpečí a uvědomit si možnosti, jak se mu vyhýbat. Důležitou součástí preventivního působení je i podpora vytváření zdravých sociálních vztahů mimo rodinu. Mladší školní věk (6 -12 let): V tomto věku je kladen důraz na prohlubování dovedností, na možnosti, jak chránit své zdraví a rozvíjet sociální dovednosti. Zároveň už je zapotřebí předat jednoznačné informace o škodlivosti alkoholu a tabáku včetně vymezení základních pravidel týkajících se užívání těchto látek. Starší školní věk (12 – 15 let): V této kategorii se řeší rozvoj sociálních dovedností především v navazování zdravých vztahů mimo rodinu, posiluje se schopnost čelit sociálnímu tlaku, dovednost sám za sebe se rozhodnout a efektivně řešit konflikty-zaměřuje se tedy především na mezilidskou komunikaci a zvládání tlaku pocházejícího z nejbližšího okolí jedince. Zásadní místo zaujímají specifické programy primární prevence zaměřené na problematiku návykových látek, na jejich účinky a rizika, tj. vytvořit širší povědomí o drogách a nepříznivých zdravotních a sociálních důsledcích spojených s jejich užíváním.

- 14

Dospívající (15 – 18 let): V tomto problémovém období klade prevence největší důraz na protidrogové postoje a normy, nabízí pozitivní alternativy trávení volného času, seznamuje jedince s možnostmi řešení obtížných situací včetně možností, kam se obrátit v případě problémů spojených s užíváním návykových látek. Dospělá populace (18→ ): Důležité je podávání objektivních informací z oblasti drogové problematiky a odbourávání mýtů spojených s užíváním návykových látek. 10

10

Zdroje 27)

- 15

1.2.8 Preventivní působení Dítě nebo mladistvý je ve většině případů spojených s první drogovou zkušeností ovlivňován svými blízkými. Nejedná se jen o negativní působení, kdy mladistvého například ovlivňují kamarádi, spolužáci a ostatní vrstevníci, kteří mu nejčastěji drogu nabídnou. Jedná se i o působení v kladném slova smyslu, kdy například rodina může vychovat svého potomka a připravit jej na život tak, že vůbec nebude mít důvod drogu vyhledávat, anebo se ji naučí odmítnout bez pocitu, že o něco přichází. Tato věc se ale netýká jen rodiny, preventivně může působit kupříkladu i správná skupina vrstevníků, učitelé nebo média. V této kapitole se tedy budeme zabývat působením na dítě nebo mladistvého z té lepší stránky, kdy spousta lidí ovlivňuje rozhodování, výchovu i sebehodnocení mladého člověka. Důležitou roli zde hrají rodina a škola jako dvě skupiny, ve kterých dítě tráví nejvíce času. Důležití jsou i vrstevníci, kteří na dítě vyvíjejí určitý nátlak, který se jedinec musí naučit zvládat. Proto je v této záležitosti významné sebehodnocení, sebedůvěra a nekompromisnost při rozhodování. Dítě musí umět vyslechnout názory ostatních, ale nenechat se snadno ovlivnit, musí si dokázat stát za svým názorem. V této věci je důležitá výchova dítěte (např. systém odměny a trestu) již od raných let, dále také harmonické vztahy v rodině, její soudržnost i řád (měly by být stanoveny hranice, které se dítě musí naučit nepřekračovat). Nemělo by se ale také opomíjet okolí, které na dítě často působí přesvědčivě- stačí připomenout televizní reklamy, kterým se zvláště malé děti nemohou duševně bránit. I přesto, že z televizních obrazovek zmizely reklamní spoty lákající na tabákové výrobky, alkohol se nabízí dále a čím dál tím více. Je otázka, jak uchránit mladého člověka, který věří tomu, co se mu podsouvá, před první drogovou zkušeností.

- 16

1.2.8.1

Rodina

- 17

1.2.8.2

Škola

Škola a její vliv na dítě

Kvůli současnému pracovnímu vytížení není výjimkou, že rodiče tráví se svými dětmi jen jednu až dvě hodiny denně. Proto je školní prostředí ve velkém množství případů spojených s užíváním drog rozhodující. Jsou to jak spolužáci jedince, tak i jeho vlastní neúspěchy nebo špatný přístup učitelů. Pokud více než polovina žáků třídy chodí do školy opravdu s nechutí nebo se strachem, pokud mají horší než průměrný prospěch, jestliže jsou často nemocní nebo nemoc předstírají, je něco v nepořádku. Důležité je si problém uvědomit co nejdříve nebo ještě lépe mu předcházet. „Pocit neúspěšnosti, nepochopení, nuda, jednostranné přetěžování, formální přístup, pocity křivdy, nadměrná náročnost, ale i nepodnětně nízké nároky- to jsou jen některé z chyb, které skutečně mohou v dítěti a dospívajícím uhasit radost a chuť zvládat běžné těžkosti spojené s učením. Když dítě nemá chuť něco zkoumat, když nemá pocit, že může být v něčem dobré a oceněné, začne se obracet k činnostem, které jeho přirozené potřeby uspokojí. Je tedy důležité, aby se i rodiče věnovali velkým i malým úspěchům, povzbudili své dítě a dostatečně jej podpořili v chuti vzdělávat se. I ponechávat řešení opakujících se špatných známek na škole je v mnoha případech pošetilé. Jistější je vyhledat učitele, poradit se nad strategií změny v učení, doučování apod.“ 11 Preventivní programy na školách

Od poloviny devadesátých let se vynořily stovky programů, ve kterých se množství institucí a jednotlivců pokouší ovlivnit žáky a poskytnout jim informace o rizicích plynoucích z užívání drog. Kromě pro mnohé žáky možná nezajímavého předávání informací se zavádí i jiné, avšak ne vždy efektivnější metody jako filmy či návštěvy bývalých toxikomanů, které

11

Zdroje 11), str.

- 18

zprostředkovávají živější kontakt se světem drog a jejich následky. Třetí hlavní složkou jsou ty programy, které se zaměřují na možné odstranění příčin experimentování s drogou a závislosti- tedy na rozvoj tvořivosti, schopnost řešit běžné problémy, vyrovnání se se smutkem, úzkostí a strachem, na zlepšení komunikace ve třídě a další psychologické aspekty života dětí a dospívajících. Za naprosté minimum se považuje věnovat problematice 15 hodin v průběhu dvou let, 12 kvalitní zahraniční programy jsou ale mnohokrát intenzivnější.

12

Zdroje 11), str.

- 19

1.2.8.3

Vrstevnická skupina

- 20

1.2.8.4. Okolí

- 21

1.2.8.5 Odborná pracoviště-centra prevence

- 22

1.3 Prevence a zahraničí

- 23

1.3.1 Práce primárně preventivních center, jejich metody a postupy

- 24

1.4 Statistiky

- 25

2 PRAKTICKÁ ČÁST

2.1 O Sdružení Podané ruce

Sdružení Podané ruce, o.s., se kterým jsme na této práci spolupracovaly, je nestátní nezisková organizace, která se od roku 1991 věnuje prevenci, léčbě a další pomoci lidem v problémech s užíváním návykových látek, včetně závislého chování. Zřizují služby, které chyběly nebo chybí, a spolupracují se zdravotnickými a sociálními službami. Ve Sdružení pracují lékaři, zdravotní sestry, psychologové, sociální pracovníci, pedagogové i právní poradci. Služby poskytují ve střediscích v sedmi městech na území Jihomoravského, Olomouckého a Zlínského kraje (přičemž do několika dalších dojíždějí). Jako první v nabídce služeb je Centrum prevence, jehož program se zaměřuje na děti a mladé lidi, kteří se s drogou ještě nesetkali nebo s ní zatím „jen“ experimentují, ale také na dospělé uživatele. Mezi nabídku služeb Centra prevence patří také pedagogické poradenství nebo výcvik dobrovolníků. Cílem práce tohoto sdružení je také pomoc dlouhodobým uživatelům drog, pro něž existují tzv. Nízkoprahová kontaktní centra. Provozují též Terénní programy spolu s pěti Kontaktními centry (v Brně, Olomouci, Uherském Hradišti, Znojmě a Prostějově). Součástí sítě nízkoprahových zařízení je i brněnský klub Skleník určený uživatelům drog a Nízkoprahový klub pro mládež PVC v Blansku. Dále bychom jen okrajově vyjmenovaly ostatní služby, které Sdružení Podané ruce nabízí. Jsou to: Psychiatrická ambulance, DPS Elysium- denní psychoterapeutické sanatorium, Drogové služby ve vězení (Brno), Práce s klienty v konfliktu se zákonem (Olomouc), Terapeutická komunita Podcestný mlýn, Doléčovací centrum JAMTANA- pro návrat do běžného života, řezbářská dílna EIKÓN, Duchovně pastorační služba a centrum I.E.S.-Institut expertních služeb.

- 26

Sdružení se tedy protidrogové problematice věnuje komplexně- provází klienta od jeho rozhodnutí ke změně životního stylu až k zapojení se do života bez drog. Sdružení si také vyměňuje zkušenosti a předává informace se zahraničními organizacemi a např. úzce spolupracuje s podobnou organizací ve Velké Británii.

Kontakt: Vzdělávací centrum- Institut vzdělávání v oblasti drogových závislostí Sdružení Podané ruce, o.s. Hapalova 22, Brno-Řečkovice, 621 00 541 225 188, 777 916 259 [email protected] [email protected] www.podaneruce.cz a Sdružení Podané ruce, o.s. Francouzská 36, 602 00 Brno Tel/fax: 545 247 535 [email protected] www.podaneruce.cz www.extc.cz

- 27

2.2 K-centrum Prostějov

V rámci naší Středoškolské odborné činnosti jsme navštívily Kontaktní centrum Želva v Prostějově, kde nám pracovnice centra, Mgr. Iva Součková poskytla odpovědi na otázky, které nás zajímaly. Byly jsme také provedeny centrem a byl nám vysvětlen jeho účel a fungování. Přestože je centrum zaměřeno především na již drogově závislé- tedy sekundární a terciární prevenci - slouží pro základní hygienu, výměnu použitých stříkaček za nové, konzultaci rodičů závislých a pomoc těm, kteří se rozhodnou dobrovolně odvykat, několik pracovníků provádí i primární prevenci na školách. Zaměřují se převážně na nižší a vyšší stupeň základních škol, jeden primárně-preventivní program je ale nabízen i studentům prvního ročníku střední školy. Tyto programy jsou podle věku cílové skupiny rozděleny do tří částí: 5.-6. ročník

2 bloky po 1,5 hodině (mezi každým blokem cca měsíc pauza) zde se klade důraz především na utužení kolektivu, ocenění, + řešení otázek alkoholu a cigaret, popř. marihuany

8.-9. ročník

4 bloky po 1,5 hodině (mezi každým blokem cca měsíc pauza) důraz především na schopnost odmítnout nabízené drogy a asertvitu, hrají se interaktivní hry (zaměřené na spolupráci ve skupině), často se vypráví příběhy závislých osob, videoprojekce “Drogy a mýty,“

1. ročník středních 2 bloky po 1,5 hodině (mezi každým blokem cca měsíc pauza) škol

podávání objektivních údajů, názory odborníků, zaměření na pervitin a extázi

Programy nejsou založené na odstrašování, ale na podávání pravdivých informací o rizicích vyplývajících z užívání drog, na utužování kolektivu a asertivitě. Z hlediska financí je centrum dotováno Ministerstvem zdravotnictví, Ministerstvem práce a sociálních věcí, Radou VKPP, městem Prostějov a Olomouckým krajem. Fotografie viz. přílohy.

- 28

Vrahovická 83 796 01 Prostějov Tel.:+420 582 361 401 GSM:+420 608 479 640, +420 776 654 685 [email protected]

2.3 Seznámení s prací

Naše práce k praktické části se týká mapování

- 29

2.4. Cíl práce

- 30

2.5. Popis práce

- 31

2.6. Dotazník

Pro naši práci jsme vymyslely dotazník, který by mapoval zkušenosti s drogami mezi mládeží podle věku a pohlaví. Oslovily jsme tedy 100 studentů (Gymnázia Řečkovice a ZŠ Herčíkovy 19), přičemž bylo 55 respondentů dívek a 44 chlapců. Celkově bylo 58 oslovených ve věku nad 15 let, zbytek, tedy 42 oslovených ještě 15 let nedosáhlo. Zkoumaly jsme jak zkušenosti s drogami (alkohol, tabák, popřípadě jiné), tak i závislost v rodině, povědomí o primární prevenci, hodnotovou orientaci žáků a trávení volného času, zjišťovaly jsme také, z jakého důvodu by jedinec drogu vyzkoušel (zda by jej k tomu donutili kamarádi, nebo jestli by byl zvědavý, chtěl utéct od reality nebo se chtěl předvádět). Studenti také měli odhadnout, kolik je v ČR drogově závislých, v jakém věku by měla začínat primární prevence, nebo jaké mají sami sebevědomí. Dotazníkového šetření se zúčastnily třídy IX.A (ZŠ Herčíkova 19) a třídy Tercie A, Kvarta A, Sexta A a Sexta B našeho gymnázia. Vyhodnocení dotazníku (v grafech) a celý dotazník je v Přílohách práce.

- 32

2.7 Vyhodnocení dotazníku a závěry

- 33

Závěr a přínos práce

- 34

Zdroje Literatura: 1) Chicaud, Marie-Bernard: Sebedůvěra, Portál 2002, ISBN 80-7178-662-4 2) Doležal Jiří X.: Marihuana, Votobia, 1997, ISBN 80-7198-171-0 3) Ganeri Anita: Drogy, od Extáze k agónii (Drugs, From Ecstasy to agony, 1996), AMULET 2001, ISBN 80-86299-70-8 4) Göhlert Fr.-Christoph, Kühn Frank: Od návyku k závislosti (Vom Missbrauch zur Sucht, 2001), Ikar 2001, ISBN 80-7202-950-9 5) Hajný Martin: O rodičích, dětech a drogách, Grada Publishing, spol. s.r.o., 2001, ISBN 80-247-0135-9 6) Heller Jiří, Pecinovská Olga a kolektiv: Závislost známá neznámá, Grada Publishing 1996, ISBN 80-7169-277-8 7) Jedlička Richard, Klíma Petr, Koťa Jaroslav, Němec Jiří, Pilař Jiří: Děti a mládež v obtížných životních situacích; Themis, nakladatelství Tiskárny MV, p.o.2004, ISBN 80-7312-038-0 8) John Radek, Presl Jiří: Drogy! Otázky & odpovědi; MEDEA KULTUR PRAHA s.r.o., 9) Kolektiv autorů sdružení SANANIM: Drogy, Otázky a odpovědi , Portál 2007, ISBN 978-80-7367-223-2 10) Mann John: Jedy, drogy, léky (Murder, Magic, and Medicine, 1992), Academia 1996, ISBN 80-200-0508-0 11) Nešpor Karel: Návykové chování a závislost, Portál, 2003, ISBN 80-7178-831-7 12) Nešpor Karel: Středoškoláci o drogách, alkoholu, kouření a lepších věcech, Portál 1995, ISBN 80-7178-086-3 13) Nešpor Karel: Zůstat střízlivý, Host 2006, ISBN 80-7294-206-9 14) Rogge, Jan-Uwe: Děti potřebují hranice, Portál 2007, ISBN 978-80-7367-330-7 15) Schmidbauer Wolfgang: Psychologie (Lexikon základních pojmů),(Psychologie, Lexikon der Grundbegriffe, 1991), Naše vojsko 1994, ISBN 80-206-0459-6 16) Drogen Fragen und Antworten zur niederländischen Drogenpolitik, Ministerie van Buitenlandste Zaken 2000, BZDR4325/4D 17) Drugs, A guide to Dutsch Policy, Ministery of Foreign Affairs, 1998 18)Katalog vzdělávacích akcí I.E.S. Sdružení Podané ruce, 2008 - 35

19) Národní strategie protidrogové politiky na období 2005-2009, Vydal: © Úřad vlády České republiky, 2005; Sekretariát Rady vlády pro koordinaci protidrogové politiky, ISBN 80-86734-39-0 20) Präventions Bericht 2003, Landespolizeidirektion Stuttgart II, Landeshauptstadt Stuttgart, 2003 21) Prevence (Duben 2006, Květen 2006, Září 2006, Říjen 2006, Prosinec 2006, Březen 2007, Září 2007, Říjen 2007) 22) Protidrogový akční plán EU na období 2005-2008, © Rada Evropské unie, 2005; Vydal: © Úřad vlády České republiky, 2005, Odbor pro koordinaci protidrogové politiky, ISBN 8086734-57-9 23) Sborník III. mezinárodní konference- komunitní spolupráce v oblasti drogové politiky, Centrum vzdělávání I.E.S., 2006,ISBN 80-239-7292-8 24) Závislosti a my (Září 2003, Květen 2004, Září 2004, Květen 2006, Únor 2007, Květen 2007, Září 2007, Listopad 2007) 25) Závislosť (27/2000)

Internetové zdroje: 26) http://monitoringthefuture.org/pressreleases/06drugpr_complete.pdf 27) http://www.icm.cz/primarni-prevence-charakteristika 28) http://www.podaneruce.cz/cz/programy/centra-primarni-prevence/centrum-prevencebrno.html 29) http://www.odrogach.cz/index.php?p=&sess=&disp=texty&offset=139&list=154 30) http://drogy.web3.cz/statistiky.html 31) http://www.drogy-info.cz/index.php 32)

http://www.espad.org/

- 36

Přílohy: 1) Statistiky (grafy k textu)

- 37

- 38

- 39

2) Dotazník:

1) Rozdělení respondentů Pohlaví respondentů

45% Chlapci Dívky

55%

Rozdělení podle věku

42% 0-15 15-18 58%

Rozdělení podle věku a pohlaví

18%

31%

27% 24%

- 40

Chlapci pod 15 let Chlapci nad 15 let Dívky pod 15 let Dívky nad 15 let

Zkušenost s drogou

2) Zkušenosti s drogami

70%

Alkohol Tabák

65%

Žádné

60%

Marihuana

50%

36,10%

40%

Káva 33%

Sex

30%

Čokoláda

20%

9,30%

10%

2%

1%

1%

0% 1

Zkušenosti s drogou

NE 33% ANO NE ANO 67%

Zkušenosti s drogou podle pohlaví

Chlapci 45%

Dívky Dívky 55%

Zkušenost s drogou 0-15 let

NE 44%

ANO NE

ANO 56%

- 41

Chlapci

Zkušenost s drogou 15-18 let

NE 43%

ANO NE

ANO 57%

Zkušenosti s drogou podle věku (s odpovědí ANO)

34% 0-15 let 15-18 let 66%

Zkušenost s drogou-chlapci 0-15 let


Zkušenost s drogou-chlapci 15-18 let


- 42

Zkušenost s drogou-dívky 0-15 let

ANO 46%

ANO

NE 54%

NE

Zkušenost s drogou- dívky 15-18 let

NE 16%

ANO NE

ANO 84%

3) Zkušenosti s alkoholem Zkušenosti s alkoholem


Zkušenosti s alkoholem-dívky


- 43

Zkušenosti s alkoholem-chlapci


Zkušenosti s alkoholem- dívky 0-15 let

NE 49%

ANO ANO 51%

Zkušenosti s alkoholem- dívky 15-18 let


- 44

NE

Zkušenosti s alkoholem- chlapci 0-15 let


Zkušenosti s alkoholem- chlapci 15-18 let


Zkušenosti s alkoholem 0-15 let

NE 46%

ANO NE

ANO 54%

Zkušenosti s alkoholem 15-18 let


- 45

4) Zkušenosti s tabákem

Zkušenosti s tabákem

ANO 38% ANO NE NE 62%

Zkušenosti s tabákem-dívky


Zkušenosti s tabákem-chlapci


- 46

Zkušenosti s tabákem-dívky 0-15 let


Zkušenosti s tabákem-dívky 15-18 let

NE 42% ANO 58%

ANO NE

Zkušenosti s tabíkem-chlapci 0-15 let

NE 47%

ANO NE

ANO 53%

Zkušenosti s tabákem-chlapci 15-18 let


- 47

Zkušenosti s tabákem 0-15 let


Zkušenosti s tabákem 15-18 let

ANO 48% NE 52%

NE

5) Žádné zkušenosti s drogami

Žádné zkušenosti s drogami

33% Žádné zkušenosti Zkušenost s drogou 67%

- 48

ANO

Žádné zkušenosti s drogami-chlapci


Žádné zkušenosti s drogami-dívky


Žádné zkušenosti-dívky 0-15 let

46%

Žádné zkušenosti 54%

Zkušenost s drogou

Žádné zkušenosti-dívky 15-18 let


- 49

Žádné zkušenosti-chlapci 0-15 let


Žádné zkušenosti-chlapci 15-18 let


Žádné zkušenosti s drogou 0-15 let


Žádné zkušenosti s drogou 15-18 let


- 50

Hodnocení drogové zkušenosti

6) Hodnocení zkušenosti s drogou

33% 47%

kladně záporně nehodnoceno

20%

Hodnocení zkušenosti-z těch, kteří odpověděli

29% kladně záporně 71%

Hodnocení drogové zkušenosti-chlapci

36%

46%


18%

Hodnocení drogové zkušenosti-dívky

32% 47%


21%

- 51

7) Důvody k vyzkoušení drogy

Důvody-zvědavost

A) Zvědavost


Důvody-zvědavost-dívky


Důvody-zvědavost-chlapci

NE 42%

ANO ANO 58%

- 52

NE

B) Tlak okolí Důvody-tlak okolí

ANO 11%

ANO NE

NE 89%

Důvody-tlak okolí-chlapci

ANO 9%

ANO NE

NE 91%

Důvody-tlak okolí-dívky

ANO 13%

ANO NE

NE 87%

- 53

C) Útěk před realitou

Důvody-útěk před realitou

ANO 21%

ANO NE

NE 79%

Důvody-útěk před realitou-chlapci


Důvody-útěk před realitou-dívky


- 54

D) Zkušenost

Důvody-zkušenost


Důvody-zkušenost-chlapci


Důvody-zkušenost-dívky


- 55

E) Předvádění Důvody-předvádění

ANO 2%

ANO NE

NE 98%

Důvody-předvádění-chlapci

ANO 0%

ANO NE

NE 100%

Důvody-předvádění-dívky

ANO 4%

ANO NE

NE 96%

- 56

F) Lepší pocit Důvody-lepší pocit

ANO 14%

ANO NE

NE 86%

Důvody-lepší pocit-chlapci

ANO 11%

ANO NE

NE 89%

Důvody-lepší pocit-dívky

ANO 16%

ANO NE

NE 84%

- 57

G) Drogy mohou být vzrušující a zábavné Důcody-drogy mohou být vzrušující a zábavné

ANO 14%

ANO NE

NE 86%

Důvody-drogy mohou být vzrušující a zábavnéchlapci


Důvody-drogy mohou být vzrušující a zábavnédívky


- 58

H) Z nudy

Důvody-z nudy

ANO 8%

ANO NE

NE 92%

Důvody-z nudy-chlapci

ANO 13% ANO NE

NE 87%

Důvody-z nudy-dívky

ANO 4%

ANO NE

NE 96%

- 59

8) Setkal/a jsi se někdy s primární prevencí? Povědomí o primární prevenci

ANO 47% NE 53%

ANO NE

Povědomí o primární prevenci 0-15 let

ANO 21%

ANO NE NE 79%

Povědomí o primární prevenci 15-18 let


- 60

9) V jakém věku by měla primární prevence začínat?

Primární prevence

3% 1% 3% 2%

7%

2% 4%

6%

7% 7%

6% 4% 7%

17% 15%

9%

6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 jiné nezodpovězeno nikdy

10) Závislost alespoň 1 z rodičů na droze

Závislost alespoň 1 z rodičů na droze


- 61

Závislost rodičů

alkohol 7%

jiné 14%

tabák 34%

tabák káva alkohol jiné

káva 45%

11) Návštěvy tanečních zábav

Návštěvy tanečních zábav

3% 37%

ANO NE nezodpovězeno

60%

12) Sebevědomí

Sebevědomí

14%

3%

15% vysoké zdravé podprůměrné nezodpovězeno 68%

- 62

13) Zdraví na 1. místě hodnotového žebříčku Zdraví jako nejdůležitější hodnota

41% Zdraví na 1.místě Ostatní

59%

14) Zkušenosti těch, kteří uvedli zdraví jako nejdůležitější hodnotu

"Zdraví na 1. místě"- zkušenosti s drogou

2%

11% alkohol tabák žádné nezodpovězeno jiné

40%

30% 17%

15) Žebříček hodnot (1. místo)

Nejdůležitější hodnota

láska 18% 39%

1% 9%

peníze přátelé rodina škola štěstí

2% 1%

- 63

9%

0%

21%

úspěchy zábava zdraví

Nejdůležitější hodnota-chlapci láska peníze

16%

2%

43%

přátelé rodina

13%

škola štěstí 2%

11%

2%

0%

úspěchy

11%

zábava zdraví

Nejdůležitější hodnota-dívky láska peníze

16%

0%

41%

5%

přátelé rodina škola štěstí úspěchy

2%

7%

0%

29%

0%

zábava zdraví

Nejdůležitější hodnota 0-15 let láska 10%

peníze

2%

přátelé

12%

45%

rodina škola štěstí 0% 0%

úspěchy

24% 7%

zábava

0%

zdraví

Nejdůležitější hodnota 15-18 let láska 21% 38%

peníze 0% 7%

přátelé rodina škola štěstí

3% 2%

- 64

10%

0%

19%

úspěchy zábava zdraví

1) Pohlaví: žena muž 2) Věk: ……… 3) Jaké máš zkušenosti s drogami?

žádné tabák alkohol jiné (jaké) …………………………….. 4) Pokud máš nějaké zkušenosti, jak bys je ohodnotil/a? kladně záporně 5) Z jakého důvodu bys vyzkoušel/a drogu (i více odpovědí)? Ze zvědavosti Kvůli tlaku okolí Jako útěk před realitou Kvůli zkušenosti K předvádění před ostatními Pro lepší pocit Myslím si, že drogy můžou být vzrušující a zábavné Z nudy 6) Setkal/a jsi se někdy s primární prevencí? ANO NE 7) V jakém věku si myslíš, že by měla primární prevence začínat? …………. 8) Kolik si myslíš, že je drogově závislých? ……………… 9) Máš alespoň 1 z rodičů závislého na nějaké droze? ANO NE 10) Pokud ano, na jaké? tabák káva alkohol jiné (jaké) ………………………………. 11) Navštěvuješ taneční zábavy? ANO NE 12) Jaké máš sebevědomí? vysoké zdravé podprůměrné 13) Sestav svůj žebříček hodnot: (1- nejdůležitější; 9- nejméně důležitá): Láska Peníze Přátelé Rodina Škola Štěstí Úspěchy Zábava Zdraví 14) Zatrhni, jestli na tebe sedí některá z možností. mám dobré známky ve škole, dobře se učím mám skvělé kamarády, ale rodičům se nelíbí mám finanční problémy často se hádám s rodiči kvůli zbytečnostem

- 65

když se mi něco nepovede, mívám potom dlouho špatnou náladu mám pocit, že na mě škola, rodina nebo jiní kladou přehnané nároky ve svém volném čase A) sportuji B) se dívám na televizi C) jsem s kamarády D) sedím u počítače E) kreslím, hraji na hudební nástroj, zpívám atp. F) jiné (jaké) ..……………………………………

- 66

STŘEDOŠKOLSKÁ ODBORNÁ ČINNOST

Recommend Documents