STŘEDOŠKOLSKÁ ODBORNÁ ČINNOST MULTIKULTURNÍ OŠETŘOVATELSTVÍ

STŘEDOŠKOLSKÁ ODBORNÁ ČINNOST

MULTIKULTURNÍ OŠETŘOVATELSTVÍ

Šárka Marmorovičová Barbora Sirotová Markéta Vytřensová

Karviná 2011

STŘEDOŠKOLSKÁ ODBORNÁ ČINNOST 2010/2011 Obor 6 – Zdravotnictví

MULTIKULTURNÍ OŠETŘOVATELSTVÍ (Multicultural nursing)

AUTOŘI: Marmorovičová Šárka Sirotová Barbora Vytřensová Markéta Studentky 3. ročníku SZŠ Karviná, Borovského 2315/1, 733 01, Karviná - Mizerov

ZADAVATEL PRÁCE:

Mgr. Kitliňská Petra

Karviná 2011 Moravskoslezský kraj

Tímto prohlašujeme, že jsme práci vykonaly samostatně pod vedením Mgr. Kitliňské Petry a uvedly v seznamu literatury veškerou použitou literaturu a další informační zdroje včetně internetových odkazů. V Karviné dne …………….. Marmorovičová Šárka

………………………...

Sirotová Barbora

………………………...

Vytřensová Markéta

………………………..

PODĚKOVÁNÍ Touto cestou bychom chtěly poděkovat všem, bez kterých by naše práce nevznikla, a to především naší vedoucí práce Mgr. Kitliňské Petře, za cenné rady, strávený čas, odbornou pomoc a konzultace. Dále také studentům SZŠ Karviná za vyplnění dotazníků a jejich třídním učitelkám (Mgr. Mazurková, Mgr. Mrózková) za možnost vyplnění dotazníků během jejich výuky. Poděkování patří také všem učitelkám, které nám poskytly užitečné zdroje nebo dopomohly k vytvoření práce (Mgr. Bambušková, Mgr. Lipusová, Mgr. Montagová). Dále bychom chtěly poděkovat zdravotnickému personálu z karvinské Hornické nemocnice, karvinské nemocnici v Ráji a Orlovské nemocnici, taktéž za vyplnění dotazníků. Velké poděkování patří zejména hlavním sestrám těchto nemocnic, kterými jsou v Karvinské hornické nemocnici Bělicová Taťána, v karvinské nemocnici – Ráj náměstkyně pro ošetřovatelskou péči Mgr. Andrea Kopáčková a z Orlovské nemocnice Rita Vilášková, bez jejichž souhlasu bychom výzkum v nemocničních zařízeních nemohly uskutečnit.

ABSTRAKT Předmětem této práce je zkoumání problematiky multikulturního/transkulturního ošetřovatelství, jinými slovy ošetřování pacientů s různým etnickým i kulturním zázemím. Vybrané téma je celosvětově aktuální, výjimku tedy netvoří ani Česká republika. Pro lepší porozumění odlišnostem zahraničních klientel od té naší, je zapotřebí hlubší pochopení jejich života, na které se zaměřujeme v teoretické části, kde Vám přibližujeme především odlišnosti v národnostech Ukrajinců, Vietnamců a Rusů, kteří se v České republice vyskytují na prvních příčkách imigrantů. Hlouběji pronikáme i do života Romů, kteří jsou nejvíce se vyskytující etnickou skupinou v České republice. Další skupinu, kterou Vám přibližujeme, tvoří Arabové. Arabové se v hojném počtu vyskytují zejména v Moravskoslezském kraji a jejich hospitalizace zde patří mezi nejčastější hospitalizace cizinců. Výzkum je pak zaměřen na informovanost studentů SZŠ Karviná a zdravotnického personálu ve vybraných nemocnicích k této problematice. Nahlédneme-li do statistik, zjistíme, že vlny přistěhovalců rok od roku narůstají, ať už se jedná o migraci dobrovolnou, či vynucenou. Z tohoto důvodu by měla úměrně vzrůstat také způsobilost lidí chápat a zároveň respektovat odlišné kultury. Naše práce má sloužit především pro uvědomění si, že Českou republiku nesdílíme sami pro sebe. Měli bychom vycházet přinejmenším z kodexu sester, ve kterém stojí, že při veškeré zdravotní péči je třeba respektovat lidský život, lidskou důstojnost a lidská práva. Dále, že zdravotní péče se poskytuje všem stejně, bez ohledu na národnost, rasu, víru, barvu kůže, politické přesvědčení nebo sociální postavení. I přes všechny zmiňované rozdíly, si všichni musíme uvědomit, že jsme pouze lidmi, kteří mají minimálně jednu věc společnou. A tou věcí je život na stejné planetě. Proto se naučme všichni vzájemně tolerovat a chovat se k odlišným kulturám u nás tak, jak bychom si přáli, aby se také oni chovali k nám v jejich přirozeném domovském prostředí. Klíčová slova: multikulturní ošetřovatelství, ošetřovatelská péče, kultura, etika, migrace, tolerance, Romové, Arabové, Rusové, Ukrajinci, Vietnamci

ABSTRACT The objective of the thesis is to investigate the topic of multicultural / transcultural nursing, i.e. caring for patients from different ethnic and cultural backgrounds. The chosen topic is up to date all over the world; the Czech Republic is no exception. In order to gain a better understanding of differences between the Czech and foreign clients, it is necessary to get acquainted with their lifestyles, which is the subject of the theoretical part of the thesis whose main focus is to present differences between the Ukrainian, Vietnamese and Russian nationalities, which form the majority of immigrants in our country. We will also take a closer look at life of the Roma, who are the most frequent ethnic group in the Czech Republic. Another group presented in the thesis are the Arabs. Being found mainly in the Moravian-Silesian Region they represent the most common cases of foreigners treated in hospitals. The research then focuses on the awareness of students of SZŠ Karviná and medical staff of hospitals which have been chosen for this topic. Having looked into statistics we learn that waves of immigrants are growing year by year, no matter if the migration is voluntary or not. That is the reason why it appears inevitable to improve people’s ability to understand and respect different cultures. The main goal of the thesis is to make people realize that we are not the only inhabitants of our country. First of all, we are required to keep the nursing code of ethics which tells us to respect human life, dignity and rights while providing health care. Moreover, the document states that medical care is provided to all people regardless of nationality, race, religion, skin colour, politics or social status. In spite of aforementioned differences we must all realize that we are only humans who have at least one thing in common – we all live on the same planet. Therefore we must learn to respect each other and treat other cultures living in our country the same way as we wish to be treated in their native environment.

Key words: multicultural nursing, nursing care, culture, ethics, migration, tolerance, Gypsies, Arabs, Russians, Ukrainians, Vietname

SLOVNÍK 

Abaya - lehký kabátek nosící se v arabském světě, který sahá až na zem a zakrývá běžný oděv. Zakrývá celé ruce i nohy. Většinou černé barvy.



Adekvátní péče - odpovídající, přiměřená péče



Agrese - napadení, ozbrojený vpád



Ateismus - popírání boha nebo božstev, neznabožství, bezbožnost



Azylanti - Lidé z azylu (z řec. asylon, útočiště) je ochrana uprchlého cizince, který ve státě, jehož je státním občanem (nebo kde bydlel, pokud jde o osobu bez státního občanství), má opodstatněné obavy z pronásledování, z rasových, náboženských nebo národnostních důvodů, kvůli zastávání určitých politických názorů nebo příslušnosti k určité sociální skupině, a vzhledem k těmto obavám se nechce nebo nemůže vrátit zpět do svého domovského státu.



Buddhismus - je nábožensko-filosofický systém, jehož základ vytvořil Gautama Buddha pravděpodobně v 5. století př. n. l. v severovýchodní Indii. Jedná se o jedno z nejrozšířenějších světových náboženství, které vyznává přibližně 230 - 500 miliónů lidí.



Burka - je oděv ženy islámského vyznání. Zakrývá celé tělo i s obličejem. Je nošena na veřejnosti na běžném denním oblečení. Svléká se až, když se žena vrátí domů nebo vstoupí do svatyně.



Diskriminace - rozlišování, rozdílný, jiný přístup k jedné skupině než k jiné nebo k celku



Empatie - neboli vcítění označuje porozumění emocím a motivům druhého člověka



Etika - (z řeckého ethos - mrav), nebo též teorie morálky je filozofickou disciplínou, která zkoumá morálku nebo morálně relevantní jednání a jeho normy. Etika se zabývá teoretickým zkoumáním hodnot a principů, které usměrňují lidské jednání v situacích, kdy existuje možnost volby prostřednictvím svobodné vůle. Hodnotí činnost člověka z hlediska dobra a zla.



Etnikum - (z řeckého ἔθνος, ethnos, tj. lid) je pojem, kterým se běžně označuje historicky vzniklá skupina lidí, kteří údajně mají společný historický původ, rasový typ, jazyk, materiální a duchovní kulturu, mentalitu a tradice a obývají společné území



Feminismus - hnutí za rovnoprávnost a zvýšení vlivu žen, chování a projevy charakteristické pro ženské pohlaví, projev pohlavního zvratu u samců v typ samičí



Genocida - zločin vyvražďování a vyhlazování příslušníků národních, etnických, náboženských a rasových skupin



Hijab - Oděv pro Somálské ženy. Pokrývka hlavy, která zakrývá vlasy. V různých barvách, nosící se podle nálady.



Holistický přístup - celkové zdravotnictví se nesoustředí na jeden fyzický zdravotní problém, ale hledá příčiny i v nemocné duši



Holocaust - hromadné ničení, hromadné vyhlazování, ale také katastrofa, požár a oběť požáru. Dnes hlavně výraz, označující vyhlazování Židů Němci ve třicátých a čtyřicátých letech dvacátého století.



Homogenita - (z řec.homo-genés, příbuzný, stejnorodý) je vlastnost věcí, které mají všude podobnou povahu, kvalitu, strukturu, jsou složeny z podobných prvků, nebo jsou souměřitelné, mají stejný stupeň či rozměr



Homosexuál - sexuální chování charakterizované pohlavní náklonností ke stejnému pohlaví



Intolerance - nesnášenlivost, netolerantnost, nerespektování



Islám - je monoteistické abrahámovské náboženství založené na učení proroka Muhameda. Slovo islám znamená „podrobení se“ či odevzdání se Bohu (arabsky Alláh). Stoupenec islámu se nazývá muslim, což znamená „ten, kdo se podřizuje Bohu. Islám je po křesťanství druhé největší náboženství světa.



Konfucianismus - je čínský filosofický směr, který se původně vyvinul z učení čínského mudrce Konfucia. Je to ucelený systém morálky, sociálních, politických a náboženských myšlenek, které měly markantní význam na vývoj čínské civilizace ještě do 21. století.



Křesťanství - Náboženství, které je soustředěno kolem života a učení Ježíše z Nazaretu Božího syna. Křesťanství vzniklo z židovství na území Palestiny, kde Ježíš působil.



Migrace - je stěhování členů skupiny z jedné populace do druhé



Monoteismus - je forma náboženství, podle níž existuje a má být lidmi uctíván pouze jediný Bůh



Muslim - je vyznavač islámu. Význam arabského slova Muslim - oddaný (bohu).



Mýty-mýtus - (řecky μύθος, vyprávění) v běžné řeči znamená často nepravdu, vybájené nebo vymyšlené tvrzení bez jakéhokoliv podkladu



Nacionalismus - politický směr vycházející z přesvědčení o výjimečnosti a zpravidla i nadřazenosti vlastního národa



Niqab - závoj, který zakrývá obličej, a ženě jsou vidět pouze oči nosící se v arabském světě



Pogrom - krvavé masové pronásledování, vraždění



Předsudek - předpojatost, nepříznivý postoj k jevu, předmětu, k činnosti, k člověku



Šovinismus - vyhrocený nacionalizmus založený na slepé víře v nadřazenost vlastního národa a hlásající nenávist k jiným národům



Taoismus - Vznikl v Číně, pravděpodobně v 5. století př. Kr., cílem tohoto náboženství je naprosté splynutí člověka s přírodou, které má zajistit nesmrtelnost nebo alespoň dlouhý život. Tohoto splynutí je dosaženo pomocí meditací.



Terorismus - souhrn metod hrubého zastrašování užitím násilí a síly, obvykle s politickým podtextem



Xenofobie - odpor, nepřátelství, strach, nedůvěra ke všemu cizímu

OBSAH I. TEORETICKÁ ČÁST

strana

1

Úvod …..………………………………………………………………………...…………………………..………..……13

2

Multikulturní/transkulturní ošetřovatelství…..…………..……………...………………..….……...15 2.1 Vymezení pojmů ……………….…………………………………………………………………………………15 2.2 Cíl multikulturního ošetřovatelství………………………………………………………………………..16 2.3 Faktory ovlivňující multikulturní ošetřovatelství……………………………………………………16 2.4 Cizinci v českých nemocnicích……………………………………………………………………………….16 2.5 Jak zvládnout péči o pacienta/klienta odlišné kultury……………………………………………17 2.6 Práva pacientů………………………………………………………………………………………………………17 2.7 Několik doporučení k efektivní komunikaci….………………………………………………………..18 2.8 Mýty - mýtus v ošetřování pacientů odlišných kultur…………………………………………….19

3

Etika v ošetřovatelství …..………...……….……………………………………..……………..……………….20

4

Multikulturní ošetřovatelství z hlediska historie……….……………….…………………………....21 4.1 Madeleine Leiningerová…………………………………………………………………………..……………21 4.2 Joyce Newman Gigerová, Ruth Davidhizarová…………………………..….…….………………..21 4.3 Blochův průvodce etnicko-kulturním posuzováním…………………………………...………..…22 4.4 Vývoj multikulturního ošetřovatelství………………………………………………………….…………22

5

Multikulturní výchova v ČR ……………………..………………………………….………..……..…………..24

6

Historie z hlediska přistěhovalců ……………………………………………………………………..……….25

7

Cizinci – Ukrajinci…………………………………………………………….………………………………..……...26 7.1 Základní informace………………………………………………………….………………………..…………26 7.2 Ukrajinská rodina…………………………………………………………………………….……………………26 7.3 Zvláštnosti v ošetřování………………………………………………………………………………………..27

8

Cizinci – Vietnamci…………………………………………………………..…….…………..…………………….28 8.1 Základní informace………………………………………………………………………..…….…………….28 8.2 Vietnamská rodina………………….…………………………………………………………….……..…….28 8.3 Zvláštnosti v komunikace……….…………………………………..………………….………………….28 8.4 Zvláštnosti v ošetřování………….……………………………………………………….……………….…29

9

Cizinci – Rusové………………………………………………..………………………….……………………………30 9.1 Základní informace………………………..…………………………………..………………….…………..30 9.2 Ruská rodina……………………………………………….………………………………………………………30 9.3 Zvláštnosti v komunikaci……………………………………………….…………………………………….31

10 Cizinci – Romové……………………………………..……………………..……………………………….…………32 10.1 Základní informace…………………………..………………………………………………………...……32 10.2 Romská rodina………………………………………………………………………………………………….32 10.3 Zvláštnosti v komunikaci…………………………………………………………..……………...………33 10.4 Zvláštnosti v ošetřovatelství…….………………………………………………………..……….……..33

11 Cizinci – Arabové ……………………………………………………………………………………………………….34 11.1 Základní informace………………………………..…………………………………….…………………..34 11.2 Arabská rodina…………………………………………………………………………….…………………..34 11.3 Zvláštnosti v komunikaci…………………………………………………………….…………………….35 11.4 Zvláštnosti v ošetřovatelství …………………………………………………………………………….36

II. PRAKTICKÁ ČÁST 12 Cíl výzkumu ...................................................................................................................38 13 Hypotézy …....................................................................................................................38 14 Charakteristika zkoumaného vzorku a výzkumných metod………………....…………...……39

15 Výsledky výzkumu a jejich interpretace ………...……………………………….………….…………….40 15.1 Interpretace výsledků (zdravotnické personálu) ……………………………….…………………40 15.2 Interpretace výsledků (studentů)…………….…………………………………………………………..54

16 Diskuse……………………………………………………………………………………………………..………………..64

Závěr ………………………….………………………………………………………………………………….……..……66

Epilog.………………..………………………………………………………………………………………………………67

Zdroje informací………………..……………………………………………………………….…………….………..69

Přílohy

I. TEORETICKÁ ČÁST

1

ÚVOD Česká republika, jako poměrně vyspělý stát, je hlavním cílem imigrantů, a to nejen ze

sousedních zemí, ale i ze vzdálenějších oblastí. Přechodně nebo trvale se zde lidé usídlují s různým původem, kulturou, náboženstvím i barvou pleti. Tvoří nedílnou součást našeho obyvatelstva a stávají se impulsem pro vznik integrační politiky v České republice. Za zajištění rovnosti cizinců s místním obyvatelstvem považujeme přístup k zaměstnání, vzdělání, bydlení, sociálnímu systému, k politickému rozhodování i ke zdravotnické péči. V této práci se zaměřujeme na přístup ošetřování imigrantů především v našem kraji českými zdravotníky a studenty středních zdravotnických škol. Obyvatelé cizích států potřebují pochopení, obzvlášť pokud se dostávají do zdravotních nesnází a našim úkolem je, aby se necítili odcizeni. Při naší středoškolské praxi ve zdravotnických zařízeních jsme se setkaly s problémy při ošetřování pacientů odlišných etnik, kde převažovala jazyková bariéra a naše neznalost po stránce kulturní či náboženské. Toto pro nás bylo základním impulsem k zhotovení

práce,

jelikož

jsme

považovaly

za

nezbytné

zabývat

se

zásadami

multikulturní/transkulturní zdravotnické péče se základním zaměřením na potřeby pacienta. Našim cílem je tedy proniknout hlouběji do teoretických a praktických podkladů sester při ošetřovatelské péči u klienta s odlišnou kulturou. Chceme zjistit, do jaké hloubky jsou informováni o tomto problému studenti středních zdravotnických škol, kteří se připravují na budoucí, náročné povolání. V teoretické části chceme přiblížit veřejnosti multikulturní/transkulturní základy ošetřovatelské péče, práva a povinnosti cizinců, zvláštnosti v ošetřování cizinců a jiné. V historické souvislosti se tomuto problému věnovala níže zmíněná Madeleine Leiningerová, která viděla problém u dětí s rozdílnou kulturou jako specialistka na dětském psychiatrickém oddělení a posléze se stala zakladatelkou multikulturního ošetřovatelství. Dnes se tímto tématem zabývají odborníci z celého světa z řad filozofů, pedagogů, sociologů či lingvistů.

-13-

Za přínos této práce považujeme seznámení se se zmiňovanou problematikou a následné odstranění oblasti neznámé a opomíjené. Vyhnutí se situacím českých zdravotníků a studentů připravujících se na budoucí povolání, kdy kvůli neznalosti potřebných základů multikulturní/transkulturní péče, dojde ke konfliktu či problému v ošetřovatelské péči.

„Tolerance je umělá květina, která poprvé vyrostla a vykvetla na vysokém stupni mravního zrání, kdy člověk v člověku z jiného společenství spatřil bližního, jemuž nemá činit, co si sám nepřeje pro sebe. Zakořenit tuto květinu v mysli zástupů byla odjakživa práce nesnadná, stálý zápas s nepřízní půdy i podnebí, stálá nutnost začínat znovu po bouřích a erupcích. Ve světě kolem nás, vyzývajícím k rychlému zbohatnutí a zároveň proniknutém obavami o budoucnost, je to úsilí obzvlášť těžké.“ (Eduard Goldstücker, 1998)

-14-

2MULTIKULTURNÍ/TRANSKULTURNÍ OŠETŘOVATELSTVÍ 2.1 Vymezení pojmů Oba pojmy se do dnešní doby používají k vyjádření téže věci, avšak mezi pojmy jsou specifické rozdíly. Termín MULTIKULTURISMUS vznikl ve světě v době 60. až 70. letech 20. století. Tento pojem znamená, že v jednom státě či na jednom území vedle sebe žije několik odlišných kultur, které se společně tolerují a respektují. Vzájemně nepřebírají prvky kultur jiné skupiny, neovlivňují se. Tyto určité etnické či kulturní skupiny jsou homogenní, ovšem v dnešní době je velice obtížné homogenitu těchto skupin zachovat.

Koncept TRANSKULTURNÍHO ošetřovatelství navazuje na fázi multikulturalismu, avšak zde už se jednotlivé skupiny vzájemně ovlivňují a přebírají prvky jiných kultur.

-15-

2.2 Cíl multikulturního ošetřovatelství Cílem multikulturního ošetřovatelství je poskytnout vhodnou a účinnou podporu a pomoc ve zdraví a nemoci při respektování specifik každého cizince. Jde především o naplnění lidských potřeb tak, aby klient neodmítal spolupráci, neměl pocity nespokojenosti, či ponížení a zachoval si svou důstojnost. Abychom těchto cílů dosáhli, musí být pracovníci zdravotnických zařízení dostatečně informováni o oblasti multikulturní péče a nesmí jim chybět dávka empatie, jelikož by měli být citliví a vnímaví k potřebám klientů jiných zemí a odlišných etnik. Měli by jejich potřebám rozumět a zároveň je chápat a respektovat.

2.3 Faktory ovlivňující multikulturní ošetřovatelství 

Narůstání migrace populace



Požadavky cizinců na adekvátní péči



Zájem o zdraví, léčbu a pocit pohody u pacienta



Holistický přístup k nemocnému



Porozumění sobě samému/samé



Spolupráce s nemocným a vzájemná interakce

2.4 Cizinci v českých nemocnicích Cizinci jsou v našich nemocnicích vystavováni mnoha tlakům z okolí, které pramení především z neznalosti jazyka, odlišného způsobu komunikace, neznalosti některých vyšetřovacích metod, odlišnosti ve způsobu ošetřování, nerespektování základních norem a hodnot a nemožnosti dodržovat své náboženské či kulturní rituály.

-16-

2.5 Jak zvládnout péči o pacienta/klienta odlišné kultury Dovolily bychom si Vás seznámit s vybranými doporučeními, jak úspěšně zvládnout péči o pacienty / klienty s odlišnou národností, které jsme zjednodušily do několika podstatných bodů. 

Nalézt vhodný způsob komunikace



Rozpoznat, respektovat a vážit si kulturních odlišností



Chápat důvody chování pacienta/klienta s odlišnými zvyky



Naslouchat a učit se dříve, než začneme radit



Cítit s pacientem/klientem odlišné kultury



Projevovat úctu k pacientovi/klientovi a jeho kultuře



Nesmí nám chybět trpělivost

2.6 Práva pacientů Každý pacient, tak jako každý z nás, má určitá práva a povinnosti, které musí plnit. Pojďme se blíže seznámit s právy, na které má pacient jak české tak odlišné národnosti nárok. 

Každý má právo, aby byly respektovány jeho morální a kulturní hodnoty, náboženské a filozofické přesvědčení.



Informace se musí pacientovi podávat způsobem vhodným pro jeho možnost pochopit je. Je nutné omezit na minimum odbornou terminologii. Když pacient nezvládá jazyk, kterým se s ním komunikuje, je třeba zajistit vhodnou interpretaci (překlad).



Pacient má právo, aby se s ním zacházelo důstojně ve vztahu k jeho diagnóze, léčbě a ošetření a to při respektování jeho kultury a žebříčku hodnot.

-17-

2.7 Několik doporučení k efektivní komunikaci V předchozím článku jsme se dozvěděli, že jeden ze způsobů, jak zvládnout péči o pacienty s odlišnou kulturou, je nalézt vhodný způsob komunikace. Nyní pár rad a doporučení jak komunikaci zvládnout efektivněji. 

Nedodržení etikety komunikace je horší, než neschopnost použít jazyk (pro některé kultury je zásadní především chování).



Zjištění, jakým jazykem se můžeme domluvit.



Používání slovníku.



Důležité je představit se.



Je slušné, naučit se v jazyce pacienta/klienta alespoň pozdrav, poděkování, prosím. Tímto mu prokazujeme úctu.



Důležité je navodit klidnou a příjemnou atmosféru (úsměvem).



Pamatujeme si, že hlavní oblast komunikace tvoří náš obličej, oči, ústa (nemračíme se).



Mluvíme pomalu a zřetelně.



Používáme gesta a obrázky, pozor musíme dávat na nevhodné nonverbální projevy (pohled do očí, dotyky…).



Nabízíme pacientovi/klientovi tužku a papír k vyjádření pocitů (může nakreslit).



Pokud využíváme tlumočníka, necháme mu čas na seznámení s pacientem/klientem, používáme krátké věty, nejsme netrpěliví, necháme dostatek času na přeložení sděleného a hlavně poděkujeme.

-18-

2.8 Mýty - mýtus v ošetřování pacientů odlišných kultur Tak jako se mýty vyskytují všude kolem nás, jsou i tady „nepravdy“ šířící se mezi zdravotnickým personálem. S nejvíce se vyskytujícími Vás níže seznámíme. 

Není potřeba přizpůsobovat péči tak, abychom do ní zahrnuli také odlišnosti kultury cizinců.



Problémy jednotlivých skupin mohou být vhodně řešeny pouze těmi, kteří jsou připraveni je rozpoznat, popřípadě těmi, kteří patří do stejné skupiny.



Profesionální chápání znalostí a dovedností v této oblasti je neefektivní.



Léčit a ošetřovat lidi vzhledem k rozdílné rase, náboženství, etniku nebo pohlaví znamená zavádění předsudků a diskriminace.

„Pokud mají lidé přežít a žít ve zdravém, pokojném a smysluplném světě, pak musí zdravotničtí pracovníci pochopit jejich různé kulturní přesvědčení, kulturní hodnoty a životní styl, aby byli schopni poskytovat kulturně uzpůsobenou prospěšnou zdravotní péči.“ (Madeleine Leiningerová)

-19-

3

ETIKA V OŠETŘOVATELSTVÍ Také v multikulturním ošetřovatelství by sestra měla plnit etické povinnosti a to mnohem

citlivěji než u pacienta stejné kulturní a etnické příslušnosti. Každý zdravotnický pracovník by si měl osvojit základní etické pojmy, které jsou obhajoba, odpovědnost/povinnost, spolupráce a vlastní pečování. Obhajoba znamená obranu základních lidských práv jménem těch, kteří nemohou mluvit sami za sebe. Nemocnice v rozvinutých zemích dokonce zaměstnávají obhájce pacientů/klientů. Tito lidé brání práva těžce nemocných, kteří nejsou schopni sdělovat svá rozhodnutí. Pojem obhajoba se také používá ke vztahu mezi sestrou a pacientem/klientem. Je několik způsobů obhajoby. Mezi ně patří model ochrany práv, kdy je sestra brána jako ochránce práv pacienta a informuje pacienta o jeho právech a současně musí být ujištěna, že pacient všem těmto právům rozumí. Mezi další model řadíme model rozhodování založený na hodnotách, který bere sestru jako osobu pomáhající pacientovi hovořit o jeho potřebách, rozhodnutích a zájmech, aniž by klientovi vnucovala její rozhodnutí. Poslední obhajobou je model respektu vůči lidem, který je založen na ochraně důstojnosti pacienta, soukromí a respektování. Odpovědnost má dva základní významy, mezi které řadíme skutečnou odpovědnost a povinnost. Zdravotní sestra je zodpovědná za to, jak povinnosti (podporovat zdraví, předcházet onemocněním, navracet zdraví, zmírnit utrpení) plní. Odpovědnost je velmi důležitý faktor, jelikož ošetřovatelská péče zahrnuje nejen vlastní péči, ale i vztah mezi klientem a sestrou. Je to dáno tím, že sestra zvolila své povolání, vzala na sebe odpovědnost, že jej bude vykonávat v souladu se standardy praxe a morálními hodnotami. Pečování je přirozeným stavem lidské existence. Etický význam pečovatelské činnosti má ve vztahu pacienta a sestry důležitou hodnotu, protože pečování je vždy považováno za základ ošetřovatelské role. Z hlediska multikulturního ošetřovatelství jsou zde tak rovněž obsaženy dvě stejně hodnotné etické povinnosti zdravotnického pracovníka, mezi které řadíme ochranu lidské důstojnosti a udržování zdraví lidí. V etické souvislosti je pečování specifická povinnost, kterou lidé mezi sebou uskutečňují.

-20-

4 MULTIKULTURNÍ OŠETŘOVATELSTVÍ Z HLEDISKA HISTORIE 4.1 Madeleine Leiningerová Multikulturní ošetřovatelství se vyvíjí přes padesát let. Na jeho základě stojí představitelka Madeleine Leiningerová. Teorií multikulturní univerzální péče se Madeleine L. začala zabývat v padesátých letech 20. století a to ve své knize ,,Transkulturní ošetřovatelství, pojmy, teorie, výzkum a praxe“. Jelikož pracovala s dětmi různých národností, všimla si, jak se děti mezi sebou liší. Lišily se původem, výchovou, postojem k lékům, léčbě, denními režimy. K myšlence ji také vedl společensko-politický záměr. Během 2. světové války výrazně stoupla migrace populace, lidé více cestovali, zlepšovala se ekonomická situace a narůstaly ekonomické konflikty. Teorie vznikla v USA, jelikož složení obyvatel bylo a pořád je na tomto území kulturně různorodé. Madeleine teorii multikulturního ošetřovatelství chápe jako teorii poznání, pochopení, využívání společných a rozdílných znaků kultur při poskytování ošetřovatelské péče.

4.2 Joyce Newman Gigerová, Ruth Davidhizarová Model kulturně ohleduplné a uzpůsobené péče byl vytvořen pro studenty v roce 1988 autorkami Gigerovou a Davidhizarovou. Sloužil k usnadnění hodnocení a poskytování ošetřovatelské péče u pacientů odlišných kultur. Model akceptuje praktické potřeby sester, průběžně hodnotí ošetřovatelský proces a jejich vliv na chování ve zdraví i v nemoci. Model kulturně ohleduplné a uzpůsobené péče navazuje na práci Leiningerové a rozpracovává další rovinu multikulturního ošetřovatelství - hodnocení potřeb klienta a ošetřovatelského vměšování. Podle modelu od autorek Gigerové a Davidhizarové má být pacient hodnocen v šesti záměrných kulturních fenoménech, kterými jsou komunikace, interpersonální prostor (prostorová komunikace), sociální začlenění, čas, ovládání prostředí a biologická variace.

-21-

4.3 Blochův průvodce etnicko-kulturním posuzováním Blochův průvodce je zaměřen výhradně na posuzování jedince a jeho rodiny v nemoci. Přibližuje se modelu od autorek Gigerové a Davidhizarové. Ale má jinak strukturovaný charakter, liší se obecně orientačním charakterem, je specificky zaměřený na kulturní specifika v souvislosti s poskytováním profesionální zdravotnické péče. Dělí se na kategorie popisných etnicko - kulturních charakteristik a to - kulturní, sociologické, psychologické a biologicko- fyziologické.

4.4 Vývoj multikulturního ošetřovatelství 

Základy multikulturního ošetřovatelství byly položeny začátkem 50. let 20. století, jehož zakladatelkou byla již zmiňována Madeleine Leiningerová. Uvědomila si nedostatek informací, potřebu vzdělání sester a proto se sama začala v tomto směru vzdělávat.



M. Leiningerová poprvé použila v 60. letech 20. století termín multikulturní ošetřovatelství a poté také realizovala svůj první výzkum – gadsupskou komunitu na Nové Guineji, která se velmi lišila materialisticky od západní kultury. Poté své výsledky publikovala ještě v 90. letech.



Leiningerová od 60. let prováděla etnoošetřovatelský výzkum, kde poprvé použila zkoumání ošetřovatelských fenoménů se zaměřením na kulturní péči. Později studovala dalších patnáct západních a mimozápadních kultur.



Poté byla potřeba připravit učební texty pro vzdělání i pro praxi zdravotních sester a podpořit zájem sester o nový obor opomíjených kulturních skupin. První přednášky se konaly v letech 1965-1969 na katedře ošetřovatelství Coloradské univerzity v Denveru.



Roku 1973 byla založena první katedra multikulturního ošetřovatelství na univerzitě ve Washingtonu.

-22-



Roku 1978 začal první magisterský program na univerzitě v Utahu. Od roku 1982 mohou také sestry studovat na univerzitě ve Wayne v postgraduálním vzdělání multikulturního ošetřovatelství.



Po roce 1990 získalo multikulturní ošetřovatelství status celosvětově uznávané odbornosti.



V roce 2001 Celosvětová organizace pro multikulturní ošetřovatelství sdružovala asi 500 aktivních členů z celého světa. Je také registrováno do roku 2001 více než tisíc publikací pro sestry, studenty.



V roce 2002 úspěšně ukončilo studia multikulturního ošetřovatelství asi 130 sester v USA. Ústředním mottem je: ,,Mnoho kultur- jeden svět“.

-23-

5

MULTIKULTURNÍ VÝCHOVA V ČR Multikulturní výchova je jeden z předmětů, který můžeme studovat v několika

vybraných školách např. na Masarykově univerzitě v Brně. Jde o předmět vyučovaný každý semestr, výuka probíhá každý týden. Mezi výukové metody patří diskuse o tématech multikulturní výchovy a teoretická příprava. Do osnov vzdělaní patří např. objasnění pojmů, jako je rasové násilí, diskriminace, xenofobie, pogrom, terorismus, agrese, holocaust, genocida…, migrace – historie a současnost, přistěhovalectví v našich podmínkách, azylová politika ČR, současná situace v České republice – národnostní menšiny u nás (Češi a Romové), ateismus - vzájemné konflikty a projevy intolerance, světová náboženství, diskriminace některých skupin ve společnosti (homosexuální menšiny, feminismus, postavení ženy ve společnosti, násilí na ženách,…šovinismus, nacionalismus,…) a mnoho jiných. Na konci tohoto předmětu je student obohacen o vzdělání, ve kterém je schopen porozumět oblastem multikulturní výchovy. Na základě získaných zkušeností je schopen rozeznat a aplikovat jednotlivá témata do multikulturní výchovy. Student pro ukončení tohoto předmětu musí splnit zkoušku, kterou tvoří seminární práce na téma zaměřené okolo problematiky multikulturní výchovy. Seminární práce může být formou eseje, úvahy, vlastní reflexe, sebevyjádření, znepokojení aj. Student si vybírá z několika tematických okruhů tykajících se multikulturní výchovy.

-24-

6

HISTORIE Z HLEDISKA PŘISTĚHOVALCŮ Po pádu "železné opony" (1989), kdy se hranice otevřely, se Česká republika stala

průjezdní zemí pro velké množství obyvatelstva, které migrovalo, ať už prchajícího před válečnými konflikty například z bývalé Jugoslávie, nebo migranti hledající lepší životní podmínky v západní Evropě. V devadesátých letech minulého století Českou republikou procházely vlny migrantů směřujících na západ. S odstupem několika let, především po vstupu ČR do EU se ale i ČR stala cílovou zemí, kde se mnoho migrantů přicházelo trvale usadit. V nynější době je v České republice evidováno okolo 426 tisíc cizinců. Nejvíce občanů je z Ukrajiny, Slovenska, Vietnamu, Ruska a Polska (příloha č.3). Z celkového počtu cizích etnik je 40% ženského pohlaví a 60% pohlaví mužské. Více než 405 000 migrantů je v České republice déle než 12 měsíců, z toho nyní 184 000 získalo trvalý pobyt. V České republice je v dnešní době více než 1900 azylantů. Největší etnickou skupinou u nás jsou Romové, kterých je tu okolo 200 000, ale stále v hojném počtu přibývají.

-25-

7

UKRAJINCI

7.1 Základní informace Ukrajinci pocházejí z Ukrajinské republiky, státu v jihovýchodní Evropě, kde je úředním jazykem ukrajinština. Národ tvoří 52 milionů obyvatel. Ukrajinci, kvůli špatným životním podmínkám opouštějí své domovy a míří do západních států. Za věřící se označuje okolo 60 % obyvatel, kde převládajícím náboženstvím je pravoslavné křesťanství. Patří k tradiční české menšině, která využívá povolení ke krátkodobému nebo dlouhodobému pobytu v ČR a snaží se zlepšit finanční situaci svých rodin.

7.2 Ukrajinská rodina V minulých dobách se považoval za živitele rodiny vždy muž, dnes vzhledem k velké nezaměstnanosti přináší peníze do domácnosti žena. Počet potomků v

rodině klesá z

důvodu zhoršených sociálních poměrů.

Antikoncepce je na Ukrajině příliš drahá a nedostupná stejně jako miniinterrupce. Nechtěná těhotenství se ukončují ze sociálních i finančních důvodů i v pokročilejším stádiu těhotenství. Omezena je i možnost středoškolského či vysokoškolského vzdělání a uplatnění v daném oboru.

-26-

7.3 Zvláštnosti v ošetřování Největším problémem při ošetřovatelské péči ukrajinských pacientů je neschopnost kvalitní komunikace související s neznalostí cizích jazyků tohoto etnika. Zdravotnická péče je na Ukrajině katastrofální. V Ukrajině dostane pacient před nástupem do nemocnice seznam věcí, které si musí sám nakoupit jako je např. prostěradlo, roušky, injekční stříkačky a další pomůcky k ošetřování. Ukrajinci jako pacienti jsou velice ukázněni a neprojevují se příliš emocionálně. Většinou nemají žádné speciální požadavky na léčbu, často se maximálně přizpůsobí režimovým požadavkům oddělení či kliniky. Rodinné příslušníky v nemocnicích příliš neočekáváme, neboť zpravidla nejsou přítomni v ČR.

„Sláva Bohu na nebesích – chleba nedal, zato kopu dětí!“ (ukrajinské přísloví)

-27-

8

VIETNAMCI

8.1 Základní informace Vietnam je země v Jihovýchodní Asii, jejímž hlavním městem je Hanoj. Za oficiální úřední jazyk označujeme vietnamštinu, s dialekty Bac, Nam a Hue. Počet obyvatel vietnamského národa dosahuje k 86 milionům. Ve Vietnamu rozlišujeme několik náboženských směrů. Z nejdůležitějších náboženství to jsou buddhismus, konfucianismus, taoismus a křesťanství.

8.2 Vietnamská rodina Vietnamci jsou více zaměřeni na rozšířenou rodinu. Otec zastává funkci hlavy rodiny a manželky jsou podřízené. U dětí se očekává, že budou poslouchat, uctívat rodiče a klást velký důraz na vzdělání. Pevnou a neodlučitelnou tradicí vietnamských rodin je uctívání předků.

8.3 Zvláštnosti v komunikaci Za specifické rysy komunikace můžeme považovat kladení důrazu neztěžovat situaci svým blízkým neustálými stížnostmi na vlastní problémy. Dále považují za nevhodné, když se muž dotkne cizí ženy nebo někdo využije nábytek pro oporu nohou. V nonverbální komunikaci převažuje projev velkorysosti a přátelství, kdy je velkým zvykem při podání ruky podat pravici a levou rukou ji ještě lehce stisknout. Naopak za velkou nezdvořilost toto etnikum považuje přímý kontakt do očí, což může znamenat povýšenost. Udržují respekt k pravidlům slušného chování. Úsměv a smích mohou znamenat ve většině případů nejistotu, nepříjemnou situaci a neporozumění.

-28-

8.4 Zvláštnosti v ošetřování Síly jang ( světlo, teplo) a jing (tma, chlad) ovlivňují rovnováhu a harmonii zdraví. Zdraví je vnímáno jako rovnováha mezi horkem a chladem, zatímco nerovnováha těchto sil způsobí nemoc. Vietnam patří mezi oblasti jihovýchodní Asie, kde se udržují lidové praktiky, které nechávají stopy na těle. Jedná se o baňkování, vyštipování, vypalování, které se využívají především při bolestech hlavy, nechutenství, kašli a průjmu. Při ošetřovatelské péči obvykle pacienti splňují očekávání zdravotnického personálu. Tlumočník je důležitý zejména pro starší pacienty, může to být člen rodiny, jelikož pacienti chtějí rodinné příslušníky u každého ošetřovatelského výkonu. Vietnamci bývají často stydliví a skromní, především ženy. Dále preferují každodenní sprchu v ranních hodinách. Stejně tak kvůli soukromí upřednostňují používání záchodů před podložní mísou nebo močovou lahví. Toaletu dutiny nosní kapesníkem považují za neslušné. Dobrovolně nepožádají o léky na bolest kvůli strachu z návyku a také při zvracení může dát vietnamský pacient z důvodu studu vědět sestře až po zvracení, nebo sám zvratky uklidí. Je-li potřebná transfúze, členové rodiny jsou ochotni darovat krev. Vždy nejprve zkouší domácí léčení, stav onemocnění přiznají, až když je pokročilý nebo velmi bolestivý. Vietnam je hrdý národ na svou statečnost a je typický svým lidovým charakterem.

„Lépe zemřít se všemi, než žít sám.“ (Vietnamské přísloví)

-29-

9

RUSOVÉ

9.1 Základní informace Rusové pocházejí z Ruské federace státu ve východní Evropě a severní Asii. Svou rozlohou se jedná o největší stát světa, kde hlavní městem je Moskva a jejich úředním jazykem je ruština. Pro Rusko je typickým náboženstvím ruská pravoslavná církev.

9.2 Specifika komunikace Jako dva způsoby oslovení u Rusů rozlišujeme tykání a vykání. Při kontaktu s neznámým nebo málo známým člověkem si lidé vykají. Tykání nabízejí jen tehdy, kdy považují člověka za věkově či sociálně blízkou osobu nebo ji řadí mezi své přátele. Podle etikety je přípustné, když starší osoba oslovuje věkově mladší ,,ty“, ale věkově mladší oslovuje staršího ,,vy“. Dětem v Rusku se vždy tyká. Rusové také nepovažují za nutné se při setkání usmívat, proto chybějící úsměv nemusí být vůbec projevem nesympatie. Zpravidla se při rozhovoru dívají navzájem do očí, přípustný je i fyzický kontakt např. dotek společníkova ramene nebo ruky. Zvykem Rusů není mluvit nahlas ani v kostele, restauraci, v muzeu nebo v nemocnicích. Ovšem tam, kde je dlouhá doba čekání, rádi oslovují okolí a navazují s nimi kontakt, mnohdy je ale komunikace nezávazná.

-30-

9.3 Zvláštnosti chování Rusové mnohdy nedodržují termíny a časy, zpozdit se na schůzku o deset minut je podle nich zcela v pořádku. Bohužel se tento přístup projevuje i v oficiálních případech jako jsou jízdní řády nebo pracovní doba veřejných institucí. Tento fakt je spojený se vztahem k práci. Většina rusů má ve zvyku střídat velmi intenzivní pracovní výkon a odpočinek. Proto se o tomto etniku říká, že jsou poněkud lenivější. Netolerují ani zákony, nedodržují pravidla bezpečnostního provozu, bezpečnost práce ani daňové zákony. Mnohdy kritizují vládu a stát, ačkoliv velmi nesnášejí kritiku ruského státu ze strany cizinců. Své blízké a přátele rádi Rusové obdarovávají, využívají každou příležitost, aby mohli dát dárek. Jedním z důvodů může být kupříkladu i výročí nástupu do zaměstnání. Při pozvání do ruské domácnosti se očekává, že host přinese dárek, který si pak obdarovaný rozbalí, až návštěva odejde. Tolerance alkoholu u Rusů je velmi vysoká, někdy se i přestupek omlouvá tím, že dotyčný byl opilý a proto nevěděl, co dělá.

„Když jeden hlupák hodí do moře kámen, ani sto moudrých ho nevytáhne.“ (Ruské přísloví)

-31-

10

ROMOVÉ

10.1 Základní informace Romové svým původem pocházejí ze státu zcela odlišného od České republiky, jak svým klimatem, tak morálními hodnotami, náboženstvím, aj. Tímto státem je Indie, kde Romové byli jednou z chudých skupin obyvatelstva, která žila kočovným způsobem života. První státy, které osídlili, jsou Arábie a Egypt, dnes již obývají celý svět. Podle neoficiálních odhadů dosahuje počet Romů v České republice 250 000. V jiných zemích Evropy se Romům říká např. Cygan, Zingary, Gitanos, Gypsies, Tsiganes nebo Bohémiens. Přestože jsou součástí plemene europoidního, stejně jako Češi, Moravané, Slováci nebo většina evropských národů, od zdejšího obyvatelstva se liší hlavně tmavou pigmentací očí a vlasů, tvarem hlavy, tělesnými proporcemi a žlutohnědou barvou pleti. Další odlišností je jejich jazyk. Romským jazykem je romština, která patří do skupiny indických jazyků. Na jejich jazyk mělo vždy vliv prostředí, ve kterém právě pobývali. (Jmenuji se Eva Nováková. A jak se jmenuješ ty? - Vičinen man Eva Nováková. Thesarvičinentut?) Živobytí si obstarávali většinou ruční prací. Např. kovářstvím, výrobou košťat a košíků, zpracováváním dřeva, hlíny, kůže, chovem a prodejem koní nebo bavili ostatní lidi hudbou a tancem.

10.2 Romská rodina Velkou úlohu hrála a hraje vždy rodina. Nejdůležitější jsou děti, které jsou pro ně opravdovým bohatstvím a štěstím. Jsou velmi hýčkány a výchova se odvíjí od přání dítěte. Pro příklad nechodí spát, kdy mu rodič řekne, ale jde tehdy, až se cítí samo být již unaveno. Rodiny jsou převážně početnější než rodiny české. Hlavou rodiny je vždy otec, jeho povinností je vydělávat peníze, kdežto matka zabezpečuje chod rodiny, výchovu dětí, poslouchá svého muže a musí zajistit jídlo pro rodinu jakýmkoliv způsobem. Romské ženy zpravidla nejsou příliš vedeny k tomu, aby se vzdělávaly. Výchova děvčat je proto většinou zaměřena na to, aby byla připravená se vdát a uměla se v nové rodině správně chovat. -32-

10.3 Zvláštnosti v komunikaci Komunikační styl Romů je zcela odlišný. Mají dobře vyvinutý smysl poznání člověka především pohledem a intuicí. Například, když zdravotník nabízí pomoc: „já Vám pomůžu“ – není-li to myšleno upřímně, Rom to okamžitě pozná. Jejich další vlastností je vyšší schopnost empatie, je-li kritika myšlena upřímně a pronesena taktně, nebojí se jí. Při jednání mají větší podíl emoce. Je nutné opakovat informace, protože Romové nezobecňují.

10.4 Zvláštnosti v ošetřovatelství Při ošetřování Romů je hlavním problémem nedůvěřivost vůči personálu. Proto je velmi nutné získání důvěry. Personál by měl podávat informace o zdravotním stavu tomu, kdo za rodinu jedná, zpravidla jde o muže, který je hlavou rodiny. Romové pociťují značný strach z bolesti a smrti, jsou velmi emotivní a často nahlas sténají. Ženy jsou úzkostné a lékařské rady nejdříve řeší v rodinném kruhu. Často u krátkodobého onemocnění, po vymizení příznaků přestanou dodržovat lékařské doporučení. Je nutný individuální přístup. Hlavní zásady při ošetřovatelské péči o Romy je hlavně nespěchat, nečekat okamžité výsledky a být trpělivý. Personál by neměl tyto klienty negativně kritizovat před velkým kolektivem, v případě nutnosti spíše v soukromí. Zdravotníci se nesmí bát blízkosti, dotyku, emocí. Je zapotřebí mluvit jasně, věcně, stručně a používat zpětnou vazbu. Především respektovat hodnotový systém romského etnika a velmi početný doprovod nemocného v nemocnici.

„Kaj tuttechal den, ňigdamaodphen. Kde ti nabídnou jídlo, nikdy neodmítej.“ (romské přísloví) -33-

11

ARABOVÉ

11.1 Základní informace Arabové jsou národnostní skupina semitského původu rozšířená především v severní Africe a na Blízkém východě. Celkový počet Arabů čítá kolem 350-422 milionu lidí na celém světě. Většina Arabů se hlásí k islámu. Svatou knihou je Korán. Muslimové jsou přesvědčeni, že tato kniha k nim byla seslána Bohem skrze Muhammada. Islám je monoteistické náboženství a jeho prorokem je Alláh. Jejich mateřský jazyk je Arabština, kterou lze rozdělit do tří kategorii: klasická arabština, moderní standardní arabština neboli MSA a hovorový jazyk. Arabští řemeslníci stavěli překrásné stavby zdobené mozaikami či keramikou, tkali koberce, hedvábné látky, umělci skládali básně a vyprávěli pohádky Tisíce a jedné noci. Je třeba podotknout, že arabských zemí je několik a ne všechny jsou zcela islámské. Ne všude je také daný povinný oděv, přestože otázka zahalování byla v arabských zemích vždy záležitostí místních tradic a ne náboženským požadavkem. V arabském světě by ženy, ale ani muži, neměli chodit v šortkách a s odhalenými rameny. Mezi nejčastější oblečení, které zahaluje tělo patří např.: abaya, burka, hijab nebo niqab.

11.2 Arabská rodina Hlavní povinností ženy jako partnerky v manželském svazku je co nejvíce přispívat k úspěchu a blaženosti manželství. Musí prokazovat pozornost k pohodlí a blahu svého manžela. Nesmí ho zraňovat ani urážet, musí být věrná, důvěryhodná a čestná. Manželka nesmí svého manžela odmítat, nesmí se úmyslně vyhýbat početí. V oblasti intimního života se má manželka snažit, aby byla žádoucí, přitažlivá, chápavá a ochotná.

-34-

Nesmí přijímat ve svém domě cizí muže bez souhlasu manžela, stejně jako přijímat dary. Jestliže něco takového udělá, pak má manžel právo narušit její svobodu, aby situaci „napravil“. Manželovi Boží zákon nařizuje, aby se ke své manželce choval spravedlivě, aby respektoval její city a prokazoval jí laskavost a pozornost. Děti jsou pokladem a ne často opouštějí dům před tím, než uzavřou manželství. Rozdíl bývá ve výchově dívek a chlapců. Chlapci jsou většinou odmalička připravováni k tzv. ,,hlavě rodiny", jsou vychováváni k zodpovědnosti, dívky spíše musí pomáhat matce a jsou vychovávány k pokoře a úctě mužům. Kritici muslimských tradic dokonce říkají: ,,Do svatby je dívka majetkem otce, od svatby majetkem manžela."

11.3 Zvláštnosti v komunikaci Velmi nevhodné chování v muslimské rodině je smát se na celé kolo, flirtovat, dělat dvojsmyslné narážky, či se chovat vyzývavě, objímat se, nebo se dokonce líbat. Dále není vhodné zůstávat o samotě s mužskými členy rodiny, nabízet ruku k podání mužům. Další projev, který se považuje za nevhodný je usmívání se na muže a dívání se jim stále přímo do očí. Známka lepšího vychování je cudně klopit zrak, mluvit s rozvahou, nechovat se hlučně. V Arabských domácnostech se doma nevyzouvají a vstupují do bytu v botách. Je normální, že děti líbají ruku rodičům, je to projev úcty. Rodičům mají děti povinnost prokazovat úctu a lásku, vychází to z koránských přikázání. Dalším neverbálním projevem je ten, že pokud chce Arab vyjádřit souhlas, jeho hlava spadne dopředu, naopak při zvednutí hlavy a mlasknutí vyjadřuje nesouhlas. V české zemi je např. mlaskání při jídle považováno za neslušné, naopak v zemi arabské je jídlo bez mlaskání považováno za nedobré, které nechutná.

-35-

11.4 Zvláštnosti v ošetřovatelství Muslim se modlí pětkrát denně, k tomuto účelu potřebuje modlitební kobereček a Korán. Každá modlitba je spojená s povinností omývat se. Nemocnému stačí tři modlitby za den, pokud je pohybově omezen, modlí se v sedě, či leže. Modlící by se neměl vyrušovat, je třeba mu poskytnout klid. Procházení před člověkem, který se modlí, je považováno za velkou urážku. Během modlitby bychom měli zajistit soukromí. Při sestavování jídelníčku v nemocnici dáváme přednost drůbežímu a hovězímu masu, vyhýbáme se masu mletému. Muslimům je třeba podávat jídlo, které je v souladu s vírou. Dodržování hygienických zásad je v islámu přísně střežené, mytí rukou, nohou, zubů je zakotveno v Koránu. Při vyšetření by se měla nahota a doteky omezit na minimum. Muslimům jsou velmi nepříjemné doteky na hlavě. Pacient by měl být vyšetřován a ošetřován zdravotníkem stejného pohlaví, ženy mohou vyžadovat přítomnost manžela či rodinných příslušnic stejného pohlaví. Muslimské ženy jsou velmi stydlivé. Často nosí oděv, který zakrývá celé jejich tělo. Vyšetření, je-li možno, by měla být prováděna přes oděv.

„Neházej vše do jednoho pytle, neuneseš ho.“ (arabské přísloví)

-36-

II. PRAKTICKÁ ČÁST

12

CÍL VÝZKUMU

Jeden z vytyčených cílů tohoto výzkumu, je zjištění, jaký názor mají studenti a zdravotnický personál na téma multikulturní ošetřovatelství. Je toto téma obecně známo, nebo nikdo netuší, o co jde? Je tomuto tématu věnována dostatečná pozornost, ať už při studiu nebo získané praxi v práci v nemocničním zařízení? A dále na jaké úrovni se pohybuje tolerance zdravotníků při péči o pacienta s jinou národnosti? Máme dodržovat jejich zvyky, či se spíše oni mají podřídit nám? Léčí se přece v české nemocnici. Pomocí dotazníků se pokusíme zjistit, jaké jsou největší problémy při ošetřování pacientů s odlišnou národností. Dále také, jak vysoká je tolerance péče o pacienty s jinou kulturou u sester s víceletou praxí, či právě začínajícího personálu s méně zkušenostmi.

13 

HYPOTÉZY Hypotéza č. 1

V učebních osnovách středních škol není multikulturní výchově věnována dostatečná pozornost. 

Hypotéza č. 2

Studenti SZŠ se s pojmem multikulturní ošetřovatelství setkali nejčastěji poprvé ve třetím ročníku, mnohdy až na středoškolské praxi ve zdravotnických zařízeních. 

Hypotéza č. 3

Nejčastěji vyskytující se problém v péči o cizince tvoří zejména jazyková bariéra. 

Hypotéza č. 4

Zdravotníci s dlouholetou praxí tolerují odlišné zvyky cizinců v českých nemocnicích podstatně méně, než nově začínající pracovníci.

-38-

14 CHARAKTERISTIKA ZKOUMANÉHO VZORKU A VÝZKUMNÝCH METOD Pro náš výzkum jsme oslovily dvě skupiny osob, které tvořili studenti SZŠ a zdravotnický personál. Z celkových 140 dotazníků (70 pro zdravotnický personál a dalších 70 pro studenty třetích a čtvrtých ročníků) se nám podařilo získat celkem 100 vyplněných dotazníků nazpět. Respondenti zastupovali jak mužské tak ženské pohlaví, v různých věkových kategoriích a částí měst (Karviná, Havířov, Orlová). K výzkumu jsme použily dotazník vlastní konstrukce, ve kterém byly položeny otázky jak s možností výběru (A,B,C,D..), tak otázky otevřené s možností napsat svůj vlastní názor k dané problematice. Celkově bylo použito dvou druhů dotazníků. První byl vytvořen pro studenty třetího a čtvrtého ročníku, s počtem 9-ti otázek, se zaměřením spíše na výšku úrovně informovanosti studentů a důležitost zařazení daného tématu do výuky. Druhý pro zdravotnický personál, s počtem 13-ti otázek, vyskytující se ve zdravotnickém zařízení ať už jako začátečníci nebo zdravotníci s dlouholetou praxí a zkušenostmi. Dotazník je zaměřený spíše na získané zkušenosti a využití multikulturního ošetřovatelství v praxi. U vyhodnocení a grafů byly odpovědi studentů rozděleny na zvlášť třetí a čtvrté ročníky. Naopak tabulky jsou vyhodnoceny celkově bez rozdělení. Podobně u zdravotnického personálu jsme u nejdůležitějších odpovědí rozdělily získaná data v grafech na personál s praxí pod a nad 10 let ve zdravotnickém zařízení.

-39-

15 VÝSLEDKY VÝZKUMU A JEJICH INTERPRETACE 15. 1

INTERPRETACE VÝSLEDKŮ

ZDRAVOTNICKÝ PERSONÁL A) Použití matematických výpočtů, procentuální výpočet B) Grafické znázornění výzkumu

Otázka č.1: Jak dlouhou dobu již pracujete ve zdravotnických zařízeních? Odpovědi

Počet

Procenta (%)

0-5 let

15

30

5-10 let

10

20

10-15

6

12

Nad 15 let

19

38

Tabulka č. 1: Výsledné odpovědi otázky č.1

Otázka č. 1

19

Počet respondentů

20 15 15 10 10

6

5 0 0-5 let

5-10 let

5-10 let

Nad 15 let

Odpovědi

Graf č. 1: Výsledné odpovědi otázky č. 1 Na dotazník pro zdravotnický personál nám odpovídalo celkem 50 respondentů z vybraných nemocnic. Nejvíce dotazovaných tvořil zdravotnický personál s praxí nad 15 let. Celkově jsme oslovili 25 respondentů s praxí nad 10 let a 25 odpovídajících s praxí kratší než 10 let.-27-40-

Otázka č.2: Setkala jste se s pojmem multikulturní/transkulturní ošetřovatelství?

Odpovědi

Počet

Procento (%)

Ano

22

44

Ne

28

56 Tabulka č. 2: Výsledné odpovědi otázky č.2

Počet respondentů

Otázka č. 2 19

20

16

15 10

9 6

Praxe pod 10 let

5

Praxe nad 10 let

0 Ano

Ne

Odpovědi

Graf č. 2: Výsledné odpovědi otázky č. 2

Jak vyplývá z tabulky, větší polovina respondentů (56%) odpověděla, že se s pojmem multikulturní ošetřovatelství nesetkala. Zdravotnický personál, který se ve zdravotnictví pohybuje kratší dobu, než 10 let je o problému informován méně, než personál, pohybující se v zaměstnání déle. Abychom si potvrdily, zdali respondenti opravdu vědí, co znamená multikulturní ošetřovatelství, byl u této otázky také doplňující dotaz, kde odpovídající krátce charakterizovali, co je podle nich hlavní náplní multikulturního ošetřovatelství. Na tuto doplňující otázku, odpověděli všichni, kteří se s tímto pojmem již setkali, správně.

-41-

Otázka č.3: Pokud jste v předešlé otázce odpověděl/a ano, napište, kde jste o tomto pojmu slyšel/a poprvé? Odpovědi

Počet

Procento (%)

Střední škola

5

23

Vyšší odborná škola

1

4

Vysoká škola

4

19

V zaměstnání

11

50

Jiná odpověď

1

4

Tabulka č. 3: Výsledné odpovědi otázky č.3

Počet respondentů

Otázka č. 3 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1 0

9

2

3

3 1

0

2

1

1

0

Praxe nad 10 let Praxe pod 10 let

Odpovědi


Z 22 respondentů odpovědělo celých 50%, že se s tímto pojmem setkali až v zaměstnání. Což podle našeho názoru není ideální doba pro získání prvních informací o této problematice, jelikož během zaměstnání by měl mít každý zdravotník pečující o pacienty, alespoň minimální informace o základech multikulturního ošetřovatelství, čímž by se mohlo předejít mnoha konfliktům mezi zdravotníkem a pacientem jiné národnosti.

-42-

Otázka č.4: Je podle Vás důležité seznámit žáky zdravotních oborů o odlišných kulturách a jejich zvyklostech? Odpovědi

Počet

Procento (%)

Ano

39

88

Ne

11

22 Tabulka č. 4: Výsledné odpovědi otázky č. 4

Počet respondentů

Otázka č. 4 45 40 35 30 25 20 15 10 5 0

39

11

Ano

Ne

Odpovědi


Celých 88% odpovídajících tvrdí, že je důležité seznámit žáky zdravotních oborů o této problematice.

-43-

Otázka č.5: Pokud ano, na kterém stupni vzdělání by se měla znalost multikulturního přístupu stát součástí vyučování?

Odpovědi

Počet

Procento (%)

SZŠ

40

80


7

14

Vysoká škola

3

6

Tabulka č. 5: Výsledné odpovědi otázky č. 5

Počet respondentů

Otázka č. 5 50

40

40 30 20 7

10

3

0 SZŠ


Vysoká škola

Odpovědi


Drtivá většina zdravotního personálu (80%) si myslí, že je nejlépe seznámit studenty v období, kdy studují SZŠ. Tato odpověď je nejlepším řešením, jelikož studenti SZŠ začínají s praxí v nemocničním zařízení již během svého studia, kde se setkávají poprvé s pacienty, kteří nemusejí být vždy české národnosti.

-44-

Otázka č.6: Formou jakého předmětu by se měla tato problematika přednášet?

Odpovědi

Počet

Procento (%)

Jako povinný předmět

21

42

Jako nepovinný (volitelný) předmět

29

58


Otázka č. 6 35 29

Počet respondentů

30 25

21

20

15 10 5 0 Jako povinný předmět

Jako nepovinný(volitelný) předmět

Odpovědi


Jak vyplývá z tabulky, celých 58% si myslí, že by bylo vhodné zařadit informovanost o multikulturním ošetřovatelství mezi nepovinné (volitelné) předměty. Naopak 42% zdravotnického personálu považuje za nezbytné, aby byla tato informovanost zařazená formou povinného předmětu.

-45-

Otázka č.7: Do jaké hloubky si myslíte, že jste o problému informován/a? (Vyberte v číselné stupnici od jedné, do pěti, 1-nejméně, 5-nejvíce)

Odpovědi

Počet

Procenta (%)

1

20

40

2

5

10

3

20

40

4

3

6

5

2


Otázka č. 7 Počet respondentů

16 14

14

13

12 10 7

8 6

6

Praxe pod 10 let

4

Praxe nad 10 let

4

2

1

2

1

2

0

0 1

2

3

4

5

Odpovědi


Nejvíce procent zdravotnického personálu (40%) označilo svou informovanost o tomto problému jedničkou (nejméně) a trojkou (středně). Pouhé 4% respondentů označili svou informovanost o daném problému číslem pět (nejvíce). Z grafu můžeme vyčíst, že respondenti s praxí menší než 10 let označili svou informovanost nejčastěji právě jedničkou (nejméně), kdežto pracující nad 10 let označili svou informovanost trojkou (středně).

-46-

Otázka č.8: Je Vaše znalost multikulturního přístupu pro Vaši profesi dostačující?

Odpovědi

Počet

Procento (%)

Myslím si, že ano

26

52

Spíše ne

24

48


Počet respondentů

Otázka č. 8 18 16 14 12 10 8 6 4 2 0

16

15

10

9 Praxe nad 10 let

Praxe pod 10 let

Myslím si, že ano

Spíše ne

Odpovědi


Je zajímavé, že respondenti s kratší praxí než 10 let, si myslí, že je jejich informovanost o problematice multikulturního ošetřovatelství pro svou profesi dostačující, i když v předešlé otázce odpověděli, že jsou o problému informováni minimálně. Naopak respondenti s praxí v oboru nad 10 let, se domnívají, že jim jejich informovanost pro svou profesi nestačí, i když v předešlé otázce odpověděli, že jsou o problému informováni středně.

-47-

Otázka č.9: Pečoval/a jste již při Vaší profesi o jedince odlišných kultur?

Odpovědi

Počet

Procento (%)

Ano

49

98

Ne

1



60 50

49

40 30 20 10

1

0 Ano

Ne

Odpovědi


-48-

Pokud ano, jednalo se o následující etnika, národnosti: Počet Rom

48

Polák

45

Slovák

48

Ukrajinec

6

Vietnamec

24

Číňan

0

Rus

12

Arab

37

Němec

12

Američan

15

Jiné

0 Tabulka č. 10: Počet cizinců, o které se starali respondenti

Drtivá většina respondentů (98%) se o cizince během své praxe starala. Mezi nejčastější pacienty odlišných kultur a etnik patřili Romové (48), Slováci (48), hned za nimi Poláci (45) a také Arabové (37). Pouhé 2% respondentů prozatím o pacienta odlišné kultury či etnika nepečovala.

-49-

Otázka č.10: Jaký máte názor na osoby odlišné kultury, či etnika v českých zdravotnických zařízeních? Odpovědi

Počet

Procento (%)

27

54

16

32

Nikdy jsem nad tím nepřemýšlel/a

5

10

Jiná odpověď

2

4

Toleruji je, respektuji a snažím se dodržovat jejich odlišné zvyky dle možností Léčí se v českých nemocnicích, měli-by se tak řídit našimi pravidly a zvyklostmi



30

27

25 20

16

15 10

5

5

2

0 Toleruji je, respektuji Léčí se v českých Nikdy jsem nad tím a snažím se nemocnicích, měli-by nepřemýšlel/a dodržovat jejich se tak řídit našimi odlišné zvyky dle pravidly a zvyklostmi možností

Jiná odpověď

Odpovědi

Graf č. 10: Výsledné odpovědi otázky č. 10 K této otázce se 54% odpovídajících vyjádřilo, že odlišné kultury a etnika v českých zdravotnických zařízeních tolerují, respektují a snaží se dodržovat jejich odlišné zvyky dle možností. Je překvapující, že 32% odpovídajících chce, aby se u nás cizí etnika a kultury řídily pouze našimi pravidly a zvyklostmi. Respondenti, kteří odpověděli jinak, než vybranými možnostmi A, B, C, tvrdí, že tolerují a respektují odlišné zvyklosti, ale cizinci by se jako návštěvníci měli umět přizpůsobit nám. Zbytek respondentů nad tímto problémem nikdy nepřemýšlelo (10%)

-50-

Otázka č.11: Myslíte si, že český zdravotnický systém je na náležité úrovni v poskytování multikulturní péče? Odpovědi

Počet

Procento (%)

Ano

10

20

Ne

22

44

Nedokážu posoudit

18

36


Otázka č. 11 22

Počet respondentů

25

18

20 15 10 10 5 0 Ano

Ne

Nedokážu posoudit

Odpovědi


Na otázku, zda-li je český zdravotnický systém na náležité úrovni v poskytování multikulturní péče odpovědělo 44% záporně. Pouhých 20% si myslí, že je náš systém na náležité úrovni. Zbytek respondentů (36%) tento problém nedokázalo posoudit.

-51-

Otázka č.12: Naskytla se při Vašem zaměstnání situace, ve které jste si nevěděl/a rady, či došlo ke konfliktu s pacientem jiné národnosti, etnika?

Odpovědi

Počet

Procento (%)

Ano

19

38

Ne

31

62


Počet respondentů

Otázka č. 12 18 16 14 12 10 8 6 4 2 0

17 14 11 8 Praxe pod 10 let Praxe nad 10 let

Ano

Ne

Odpovědi


Z tabulky vyplývá, že 62% respondentů se do konfliktu s cizím etnikem doposud nedostalo. Ovšem zbývajících 38% respondentů odpovědělo kladně. Procento zdravotnických pracovníků, kteří se do konfliktu s pacientem dostali, je sice menší, než procento pracovníků, kteří konflikt nezažili, ovšem i toto číslo je zastrašující. Představte si, že z deseti zaměstnanců se během své praxe dostanou do konfliktu 4 pracovníci. Jak vidíme v grafu, větší polovina pracovníků s praxí nad 10 let se do konfliktu již dostala.

-52-

Otázka č. 13: Jaká úskalí se podle Vás vyskytují nejčastěji při poskytování zdravotní péče cizincům, osobám jiného etnika ve zdravotnickém zařízení?

Mezi nejčastější odpovědi na tuto otázku se řadila jednoznačně jazyková bariéra. Tento problém může nastat ze strany personálu, který pokud řeči pacienta nerozumí, se s ním v mnoha případech snaží komunikovat pouze o nezbytných věcech a jiné komunikaci se vyhýbá, což často vede k malé informovanosti pacienta o jeho stavu. Problém ovšem nastává také ze strany nemocného, který se neumí vyjádřit ani trochu pomocí jiné řeči, než je jeho mateřská. V mnoha případech je tohle velice obtížný problém, jedná–li se například o pacienta hovořícího pouze čínštinou, a jinými obdobnými jazyky vyskytujícími se u nás poměrně málo. Za často se vyskytující problém označovali respondenti neznalost a nerespektování zdravotnickým personálem odlišných zvyklostí při zdravotní péči. Dalším zmiňovaným problémem je jednání s pacienty, zejména romského etnika, jelikož v mnoha případech mají menší vzdělání než zdravotnický personál, a právě kvůli němu mnohdy nelze vysvětlit srozumitelně důvody k ošetřovatelské péči, postup ošetřovatelské péče a podobně tak, aby je pacient pochopil. Jiným úskalím v péči o cizince jsou jejich stravovací návyky, kdy pacienti mnohdy odmítají jíst českou stravu. Mezi další problémy byly zařazeny neznalost cizích kultur, zdravotní pojištění, nerespektování nemocničního řádu pacientem, a neumožňování pacientům častějšího styku s rodinou.

-53-

15. 2

INTERPRETACE VÝSLEDKŮ S T U D E N T I 3. A 4. R O Č N Í K U S Z Š

KARVINÁ

A) Použití matematických výpočtů, procentuální výpočet B) Grafické znázornění výzkumu

Otázka č.1: Který ročník na SZŠ právě studujete?

Odpovědi

Počet

Procenta (%)

3. ročník

25

50%

4. ročník

25

50% Tabulka č. 14: Výsledné odpovědi otázky č. 1


30

25

25

3. ročník

4. ročník

25 20 15 10 5 0

Odpovědi


Pro vyplnění dotazníků jsme oslovily celkem 50 studentů SZŠ Karviná. Z celkového počtu dotazovaných byla polovina studentů (50%) třetího ročníku, druhou polovinu (50%) tvořili studenti ročníku čtvrtého.

-54-

Otázka č.2: Ve kterém ročníku Vašeho studia jste poprvé slyšel/a o problematice multikulturního ošetřovatelství?

Odpovědi

Počet

Procenta (%)

1. Ročník

3

6

2. Ročník

4

8

3. Ročník

6

12

4. Ročník

-

0

O tomto pojmu jsem doposud neslyšela

37

74

Informace jsem získala jinou formou, nežli studiem

-

0


Počet respondentů

Otázka č. 2 19 18

20 15 10 5 0

1 1.

Ročník

5

4

2

1

0 2.

Ročník

3.

0 Ročník

4.

0 Ročník

0 O tomto pojmu jsem doposud neslyšela

0

Informace jsem získala jinou formou, nežli studiem

3. ročník 4. ročník

Odpovědi


Jak vyplývá z tabulky, nejvíce studentů (74%) se s pojmem multikulturní ošetřovatelství během svého studia na SZŠ zatím stále nesetkalo. Zbývající studenti (26%) odpovídali, že se většinou s pojmem seznámili až ve třetím ročníku (14%).

-55-

Otázka č.3: Krátce charakterizujte, co je podle Vás hlavní náplní multikulturního ošetřovatelství:

I přesto, že se s tímto pojmem drtivá většina studentů doposud nesetkala, dokázala polovina z nich správně charakterizovat tento pojem. Všechny napsané odpovědi byly správné. Respondenti uváděli, že jde o tolerování pacientů odlišných kultur a zvyků u nás v nemocnici. Respektování rituálů a náboženství. Ošetřování cizinců u nás v souladu s jejich zvyky.

Otázka č.4: Jaký máte názor na osoby odlišné kultury, etnika v českých zdravotnických zařízeních?

Odpovědi

Počet

Procento (%)

30

60

14

28

Nikdy jsem nad tím nepřemýšlel/a

6

12

Jiná odpověď

-

-

Toleruji je, respektuji a snažím se dodržovat jejich odlišné zvyky dle možností Léčí se v českých nemocnicích, měli-by se tak řídit našimi pravidly a zvyklostmi


-56-

Počet respondentů

Otázka č. 4 18 16 14 12 10 8 6 4 2 0

16 14 7

7

3. ročník 4

4. ročník

2 0 Toleruji je, Léčí se v českých Nikdy jsem nad respektuji a nemocnicích, tím snažím se měli-by se tak nepřemýšlel/a dodržovat jejich řídit našimi odlišné zvyky dle pravidly a možností zvyklostmi

0

Jiná odpověď

Odpovědi


K této otázce se 60% studentů vyjádřilo, že odlišné kultury a etnika v českých zdravotnických zařízeních tolerují, respektují a snaží se dodržovat jejich odlišné zvyky dle možností. Když nahlédneme do grafu, zjistíme, že čtvrté ročníky jsou o něco málo tolerantnější nežli třetí. Je překvapující, že 28% studentů má zájem o to, aby se u nás cizí etnika a kultury řídily pouze našimi pravidly a zvyklostmi. Zbytek respondentů nad tímto problémem nikdy nepřemýšlel.

-57-

Otázka č.5: Myslíte si, že je na Vaši škole věnována dostatečná pozornost tomuto tématu?

Odpovědi

Počet

Procenta (%)

Ano

6

12

Ne

44



Je velice zarážející velké procento studentů (88%), kteří tvrdí, že na SZŠ není tomuto tématu věnována dostačující pozornost.

-58-

Otázka č.6: Měly by jste zájem o obsáhlejší výklad (informace)k multikulturnímu přístupu v osnově některého předmětu? Odpovědi

Počet

Procenta (%)

Ano

33

66

Ne

17



Pokud ano, formou jakého předmětu především? Odpovědi

Počet

Procenta (%)

Ošetřovatelství

15

45

Psychologie

15

45

Formou nepovinného (volitelného) předmětu

3

10

Jiná odpověď

-

-

Tabulka č. 19: Výsledné odpovědi doplňující otázky č. 6

-59-

Počet respondentů

Doplňující otázka č. 6 12 10 8

10

9 6

6

5 3

4 2

0

0

0

0

3. ročník 4. ročník

Ošetřovatelství

Psychologie

Formou nepovinného (volitelného) předmětu

Jiná odpověď

Odpovědi

Graf č. 18: Výsledné odpovědi doplňující otázky č. 6

Větší polovina studentů třetích i čtvrtých ročníků by měla větší zájem o obsáhlejší výklad multikulturního přístupu v osnovách některého z vyučujících předmětů. Studenti třetího ročníku by stáli o výklad v hodinách ošetřovatelství, zatímco studenti ročníku čtvrtého by dávali přednost výkladu v hodinách psychologie.

-60-

Otázka č.7: Od kterého ročníku by podle Vás měla být tomuto tématu věnována náležitá pozornost? Odpovědi

Počet

Procenta (%)

1. Ročník

14

28

2. Ročník

26

52

3. Ročník

9

18

4. Ročník

1

2


Graf č. 19: Výsledné odpovědi otázky č. 7 52% respondentů považuje za vhodné věnovat se tomuto tématu nejlépe od druhého ročníku. Graf ukazuje, že studenti třetího ročníku by preferovali výuku spíše od prvního či třetího ročníku, kdežto studenti ročníku čtvrtého by naopak věnovali pozornost tomuto tématu od ročníku druhého, což je školní rok před nástupem na praxi do nemocnice, tudíž by obdobný výklad nebyl ke škodě.

-61-

Otázka č.8: Pečovala jste při své praktické výuce v nemocnici o jedince odlišného etnika?

Odpovědi

Počet

Procenta (%)

Ano

33

66

Ne

17



25

21

20

15

12

13 3. ročník

10

4

5

4. ročník

0 Ano

Ne

Odpovědi


Jak můžeme vidět v tabulce, 66% respondentů se již během své praxe setkalo se situací, během které museli žáci pečovat o pacienta odlišné kultury či etnika. Pouhých 34% se do takovéto situace nedostalo, převážně se jedná o teprve začínající třetí ročník. Mezi pacienty s jinou národností než českou, o které se studenti nejčastěji starali, patří Romové, Arabové a Poláci, v menším počtu potom Američané a Vietnamci.

-62-

Otázka č.9: Pokud jste v předešlé otázce odpověděla ano, uveďte prosím, zda během Vaši ošetřovatelské péče o tohoto klienta nastala situace, která Vás překvapila, či jinak zaskočila (prosím o uvedení případné nenadále situace)

Mnoho studentů, kteří odpověděli na tuto otázku, se dostalo do situace, která je překvapila, právě s Romy. Zaskočila je romská „nepravidelnost“ hygieny a sprosté chování, či vyjadřování. Největší problém ovšem studentům přivodila jazyková bariéra, při které si nevěděli rady, a proto se komunikaci s pacientem snažili vyhýbat. Někteří ze studentů se také dostali do situace, při které pacient odmítal českou nemocniční stravu.

-63-

16

DISKUZE V naší práci jsme chtěly hlouběji proniknout do teoretických a praktických podkladů

zdravotních sester. Nejvíce dotazovaných zdravotních sester bylo s praxí nad 15 let. U nich bylo prokázáno, že se s touto problematikou setkaly ve větší hloubce po stránce praktické, sbíráním zkušeností. Kdežto sestry, pracující ve zdravotnických zařízeních méně než 10 let, se s pojmem multikulturní ošetřovatelství většinou neseznámily. Z toho vyplývá, že se s touto problematikou setkávají až v zaměstnání bez teoretických podkladů vlivem zkušeností. Nutno podotknout, že s teoretickými základy sester před nástupem do zaměstnání by se mohlo předejít mnoha konfliktům při ošetřovatelské péči o cizince. Za důležitý a tím i pozitivní výsledek v naší práci považujeme převahu tolerování odlišných etnik a kultur ze stran sester. Jde o respektování jejich náboženství, zvláštností v ošetřovatelské péči a dodržování jejich tradic či zvyků. Nicméně drtivá většina respondentů nedokázala posoudit úroveň multikulturního ošetřovatelství v České republice. Nabízí se vysvětlení, že v České republice je tato problematika zcela opomíjena a pro většinu neznámá. To je také příčina toho, proč jsou sestry vystavovány situacím, kdy dojde ke konfliktu během ošetřování cizince odlišných kultur. Je tedy zřejmé, že mnoho zdravotních sester potvrdilo vzniklý problém při ošetřovatelské péči. Za nejčastější důvod uvedly jazykovou bariéru, a to oboustranně se vyskytující. Za důležité zjištění považujeme také konflikt kvůli odlišným stravovacím návykům. Z toho plyne veskrze nedostatečná rozmanitost dietního systému v České republice. V našem šetření nás zaskočila ohromující procenta neznalosti multikulturního ošetřovatelství ze stran studentů. Ukázalo se, že příprava budoucích zdravotníků na ošetřovatelské situace na SZŠ není dostačující, i když mnoho žáků projevilo zájem o zařazení problematiky do osnov některého předmětu, nejčastěji psychologie nebo ošetřovatelství. Vždyť studenti potřebují permanentní přípravu a získávání nových poznatků z mnohých oblastí života. Multikulturní ošetřovatelství je cílem profesní přípravy zdravotníků,

-64-

teoretickým přístupem a praktickou realizací v ošetřování. Ze závěru dotazníků pro sestry vyplynulo, že drtivá většina z nich je přesvědčena, jak je nezbytné připravovat studenty právě již od střední zdravotnické školy, před nástupem na praxi, formou alespoň volitelného předmětu.

-65-

ZÁVĚR Multikulturní ošetřovatelství je dlouhodobou problematikou nejen v České republice, ale rozvíjí se i v ostatních zemích. Nicméně u nás je problematika multikulturního ošetřovatelství ve stádiu vývoje, což vyplynulo i z naší práce dle předem stanovených hypotéz. Výzkumy prokázaly nedostačující znalosti studentů připravujících se na povolání zdravotníka. Potvrdila se nám tak hypotéza č. 1, u které jsme se domnívaly, že této problematice není věnována dostatečná pozornost. Na tuto výpověď navazuje také hypotéza č. 2 hovořící o seznámení se s terminologií multikulturního ošetřovatelství během třetího ročníku studia u studentů na střední zdravotnické škole. Tato hypotéza se zcela nepotvrdila. Velké procento dotazovaných totiž uvedlo úplnou neznalost této problematiky. Dále se nám potvrdila hypotéza č. 3,

kde je naším předpokladem, že nejčastějším problémem

nastávajícím při multikulturní péči je jazyková bariéra. Ovšem nebyl to problém zdaleka jediný. Když jsme se u hypotézy č. 4 domnívaly, že nově začínající pracovníci mají v této oblasti širší přehled a k pacientům odlišných skupin jsou tolerantnější, nežli zdravotnický personál s dlouholetou praxí, hypotéza se nám jednoznačně vyvrátila. Naopak sestry s praxí nad 10 let jsou o problému informovány mnohem více, než nově začínající pracovníci. Multikulturní výchova se stále rozvíjí, ale je bržděna neznalostí začínajících zdravotníků, kteří k této problematice nemají dostatek informací především během studia. Se zájmem a velkým nasazením jsme se v naší práci věnovaly problematice multikulturního ošetřovatelství, zkoumaly jsme znalosti studentů a teoretické i praktické podklady u zdravotníků. Chtěly bychom seznámit širokou veřejnost se zásadami multikulturního/transkulturního ošetřovatelství a to zejména prostřednictvím teoretické části. Chceme předcházet konfliktním a zatěžujícím situacím ve zdravotnických zařízení u ošetřování imigrantů a to nejen v našem kraji.

-66-

EPILOG NÁVRH DALŠÍHO POSTUPU Tématu multikulturní ošetřovatelství je poslední dobou věnována všeobecně větší pozornost, než jak tomu bylo dříve. Důkazem toho nám mohou být různé výzkumy, či práce vytvořené odborníky i absolventy univerzit, týkající se této oblasti. Proto nás šokovaly závěry dotazníků, kdy informovanost respondentů středních zdravotnických škol i zdravotnického personálu byla opravdu minimální. Velkou mezeru jsme objevily zejména v pedagogické činnosti. Žáci během studia nejsou o problematice informováni, či výuka probíhá, ale natolik neefektivně, že je téměř bezcenná. Ovšem pokud chceme pracovat ve zdravotnických zařízeních, tak nás během naší práce nemine péče o cizince, která mnohdy končí konfliktem. Tomuto lze v mnoha případech předejít právě přípravou, ke které jak ukázal dotazník, není nově začínající personál úspěšně veden. Náš záměr je tedy jasný. Přály bychom si, aby práce nebyla brána na lehkou váhu, ale aby se plány realizovaly. Zejména jde o obohacení pedagogické činnosti a to především ŠVP – lze zavést výuku formou projektu, při které se zapojí především žáci. Touhle nenásilnou formou se jim v paměti udrží důležité informace poměrně déle, než pouhým výkladem učitele. Je také důležité, zaměřit se na celoživotní vzdělávání zdravotních pracovníků pomocí seminářů, kurzů. Možnost zavedení poskytované péče o cizince ve standartech na pracovištích ve zdravotnických zařízeních. Dále by bylo vhodné, zavést do nemocnic povinně komunikační karty, či piktogramy (příloha č. 4) a jiné pomůcky, které by usnadnily komunikaci s pacientem odlišné kultury. Víme, že s každou realizací plánu je spojená také otázka financování.

Ovšem

domníváme se, že pro tyto účely lze využít grantů, které poskytuje ministerstvo dotýkající se této problematiky.

-67-

Je možné použít výzkum jako základ pro realizaci dalších výzkumů, které by byly zaměřeny na jednotlivé části. Tento výzkum byl proveden v okrese Karviná, chtěly bychom ho tedy rozšířit do celé Čr a tím získat přesnější přehled o úrovni informovanosti týkající se této problematiky. Ačkoliv další kroky jsou zejména v komepetencích různých odborníků, doufáme, že na realizaci se budeme moci podílet i nadále a tím bychom přispěly k úspěšnému cíli této práce.

-68-

ZDROJE INFORMACÍ Ivanová, K. Špirudová, L. Kutnohorská, J. Multikulturní ošetřovatelství 1, 1. vydání. Praha: GradaPublishing, a.s., 2005. 248s. ISBN 80-247-1212-1 Kelnarová, J. Ošetřovatelství pro zdravotnické asistenty – 1. Ročník, 1. Vydání. Praha: Grada, 2009. 236s. ISBN 978-80-247-2830-8

Mann, A.B. Romský dějepis, 1. vydání. Praha: Fortuna, 2001. 48s. ISBN 80-7168-762-6

Ryšlinková, M. Česká sestra v arabském světě, 1. Vydání. Praha: Grada, 2009. 123s. ISBN 97880-247-2856-8 Špirudová, L. Tomanová, D. Kudlová, P. Halmo,R. Multikulturní ošetřovatelství 2, 1.vydání. Praha: GradaPublishing, a.s., 2006. 248s + 4 strany barevné přílohy. ISBN 80-247-1213-X

Archalousová, A. Etika v ošetřovatelství [CD-ROM]. Opava: Slezská univerzita, 2010.

INTERNETOVÉ ZDROJE: Elektronická knihovna [online]. [Cit. 1.2.2011]. Dostupné z URL: http://www.eifzvip.cz/dokumenty/elektronicka_knihovna/Multikulturni_o1.pdf Muni [online].[Cit.5.12.2010] Dostupné z URL: http://is.muni.cz/predmet/ped/podzim2010/SZ3BP_MLKV?zobrazmatob=1 National Review of Nursing Education [online]. [Cit. 5.1.2011]. Dostupné z URL: http://www.dest.gov.au/archive/highered/nursing/pubs/multi_cultural/5.htm Slovník cizích slov [online]. [Cit.15.2.2011]. Dostupné z URL: http://slovnik-cizichslov.abz.cz/

-69-

Špirudová L., Bursová J., Tomanová D., Průchová E. Cizinci [online]. [Cit.10.1.2011]. Dostupné z URL: http://www.cizinci.cz/files/clanky/115/osetrovatelstvi_vzdelavani.pdf Škrábová, H. Komunikace s cizinci [online]. 2010. [Cit.21.1.2011] Dostupné z URL : http://www.szsmb.cz/admin/upload/sekce_materialy/Komunikace_s_cizinci.pdf Wikipedie [online]. [Cit. 21.1.2011] Dostupné z URL: http://cs.wikipedia.org/wiki/Arabov%C3%A9 Wikipedia [online]. [Cit. 19.1.2011]. Dostupné z URL:http://cs.wikipedia.org/wiki/Romov%C3%A9 Wikipedie [online]. [Cit. 1.2. 2011] Dostupné z URL: http://cs.wikipedia.org/wiki/Transkulturn%C3%AD_o%C5%A1et%C5%99ovatelstv%C3%A D Wikiskripta [online]. [Cit. 6.1.2011]. Dostupné z URL: http://www.wikiskripta.eu/index.php/Multikulturn%C3%AD_o%C5%A1et%C5%99ovatelstv% C3%AD

-70-

PŘÍLOHY

Dotazník multikulturního ošetřovatelství Pro zdravotnický personál Jsme studentkami 3. ročníku SZŠ Karviná, oboru – zdravotnický asistent. Chtěly bychom Vás požádat o vyplnění tohoto zcela anonymního dotazníku, který nám poslouží výhradně ke zpracování odborné práce SOČ (středoškolská odborná činnost). Prostřednictvím níže uvedených otázek bychom chtěly zjistit dosavadní znalosti a zkušenosti zdravotnického personálu v oblasti multikulturního ošetřovatelství. Předem děkujeme za obětovaný čas a veškeré Vámi poskytnuté informace. Marmorovičová Šárka, Sirotová Barbora, Vytřensová Markéta 1. Jak dlouhou dobu již pracujete ve zdravotnických zařízeních? A) 0-5 roky B) 5-10 let C) 10-15 D) nad 15 let 2. Setkal/a jste se s pojmem multikulturní/transkulturní ošetřovatelství? A) Ano B) Ne - krátce charakterizujte, co je podle vás hlavní náplní multikulturního ošetřovatelství: …................................................................................................................................................... ....................................................................................................................................................... 3. Pokud jste v předešlé otázce odpověděl/a ano, napište, kde jste o tomto pojmu slyšel/a poprvé? A) Střední škola B) Vyšší odborná škola C) Vysoká škola D) V zaměstnání E) Jiná odpověď (uveďte) …………….................................................................................. 4. Je podle vás důležité seznámit žáky zdravotních oborů o odlišných kulturách a jejich zvyklostech? A) Ano B) Ne

5. Pokud ano, na kterém stupni vzdělání by se měla znalost multikulturního přístupu stát součásti vyučování? A) SZŠ B) Vyšší odborná škola C) Vysoká škola 6. Formou jakého předmětu by se měla tato problematika přednášet? A) Jako povinný předmět B) Jako nepovinný (volitelný) předmět 7. Do jaké hloubky si myslíte, že jste o problému informován/a vy? ( vyberte v číselné stupnici od jedné do pěti, 1 –nejméně, 5-nejvíce) A) 1 B) 2 C) 3 D) 4 E) 5 8. Je vaše znalost multikulturního přístupu pro Vaši profesi dostačující? A) Myslím si, že ano B) Spíše ne 9. Pečoval/a jste již při Vaší profesi o jedince odlišných kultur? A) Ano B) Ne - Pokud ano, jednalo se o následující etnika, národnosti (zakroužkujte) : A) Rom B) Polák C) Slovák D) Ukrajinec E) Vietnamec F) Číňan G) Rus H) Arab CH) Němec I) Američan J) Jiné (uveďte).........................................................................................................................

10. Jaký máte názor na osoby odlišné kultury, či etnika v českých zdravotnických zařízeních? A) Toleruji je, respektuji a snažím se dodržovat jejich odlišné zvyky dle možností B) Léčí se v českých nemocnicích, měli-by se tak řídit našimi pravidly a zvyklostmi C) Nikdy jsem nad tím nepřemýšlel/a D) Jiná odpověď (uveďte) …………………………………………………………………... 11. Myslíte si, že český zdravotnický systém je na náležité úrovni v poskytování multikulturní péče? A) Ano B) Ne C) Nedokážu posoudit 12. Naskytla se při Vašem zaměstnání situace, ve které jste si nevěděl/a rady, či došlo ke konfliktu s pacientem jiné národnosti, etnika? A) Ano B) Ne  pokud jste odpověděl/a ano, prosím přibližte vzniklou situaci blíže …................................................................................................................................................... …................................................................................................................................................... …................................................................................................................................................... …................................................................................................................................................... 13. Jaká úskalí se podle vás vyskytují nejčastěji při poskytování zdravotní péče cizincům, osobám jiného etnika ve zdravotnickém zařízení? …................................................................................................................................................... ....................................................................................................................................................... ....................................................................................................................................................... .......................................................................................................................................................

(Příloha č. 1)

Dotazník multikulturního ošetřovatelství pro studenty 3. a 4. ročníků střední zdravotnické školy v Karviné Jsme studentkami 3. ročníku SZŠ, oboru – zdravotnický asistent. Chtěly bychom Vás požádat o vyplnění tohoto zcela anonymního dotazníku, který nám poslouží výhradně k zpracování odborné práce SOČ (středoškolské odborné činnosti). Prostřednictvím níže uvedených otázek bychom chtěly zjistit znalosti studentů třetího a čtvrtého ročníku střední zdravotnické školy v oblasti multikulturního ošetřovatelství. Předem děkujeme za obětovaný čas a veškeré Vámi poskytnuté informace. Marmorovičová Šárka, Sirotová Barbora, Vytřensová Markéta 1. Který ročník na SZŠ právě studujete? A) 3. ročník B) 4. ročník 2. Ve kterém ročníku Vašeho studia jste poprvé slyšel/a o problematice multikulturního ošetřovatelství? A) 1. ročník B) 2. ročník C) 3. ročník D) 4. ročník E) O tomto pojmu jsem doposud neslyšel/a F) Informace jsem získala jinou formou, nežli studiem na SZŠ (uveďte blíže) …………… ………………………………………………………………………………………………. 3. Krátce charakterizujte, co je podle Vás hlavní náplní multikulturního ošetřovatelství: .................................................................................................................................................. .................................................................................................................................................. 4. Jaký máte názor na osoby odlišné kultury, etnika v českých zdravotnických zařízeních? A) Toleruji je, respektuji a snažím se dle možností dodržovat jejich odlišné zvyky a tradice B) Léčí se v českých nemocnicích, měli-by se tak řídit našimi pravidly a zvyklostmi C) Nikdy jsem nad tím nepřemýšlel/a D) Jiná odpověď (uveďte jaká)……………………………………………………………… 5. Myslíte si, že je na Vaší škole věnována dostatečná pozornost tomuto tématu? A) Ano B) Ne

6. Měli by jste zájem o obsáhlejší výklad (informace) k multikulturnímu přístupu v osnově některého předmětu? A) Ano B) Ne  Pokud ano, ve kterém předmětu především? A) Ošetřovatelství B) Psychologie C) Formou nepovinného volitelného předmětu D) Jiná odpověď (uveďte)…………………………………………………………………… 7. Od kterého ročníku by podle Vás měla být tomuto tématu věnována náležitá pozornost? A) 1. ročník B) 2. ročník C) 3. ročník D) 4. ročník 8. Pečovali jste při své praktické výuce v nemocnici o jedince odlišného etnika? A) ano B) ne Pokud ano, uveďte, jakého etnika, národnosti byl váš klient………………………………… 9. Pokud jste v předešlé otázce odpověděli ano, uveďte prosím, zda během Vaší ošetřovatelské péče o tohoto klienta nastala situace, která vás překvapila či jinak zaskočila (prosíme o uvedení případné nenadálé situace) ……………………………………………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………………………

(Příloha č. 2)

STATISTIKA CIZINCŮ NA ÚZEMÍ ČR

TRVALÝ POBYT Státní občanství

OSTATNÍ TYPY POBYTU

Cizinci celkem Muži

Ženy

Muži

Ženy

Ukrajina

124 339

23 414

23 426

47 518

29 981

Slovensko

71 780

14 038

15 035

24 694

18 013

Vietnam

60 301

20 582

16 052

14 828

8 839

Rusko

31 941

6 164

7 458

8 530

9 789

Polsko

18 242

3 301

7 658

5 270

2 013

Cizinci podle typu pobytu, pohlaví a státního občanství - k 31. 12. 2010

(Příloha č. 3)

(Příloha č. 4)

STŘEDOŠKOLSKÁ ODBORNÁ ČINNOST MULTIKULTURNÍ OŠETŘOVATELSTVÍ

Recommend Documents