Číslo projektu Škola Autor Číslo Název Téma hodiny Předmět Ročník/y/ Anotace
CZ.1.07/1.5.00/34.0394 Střední odborné učiliště a Střední odborná škola Hustopeče, Masarykovo nám. 1 Ing. Miriam Sedláčková VY_32_INOVACE_ICT.3.14 Informační zdroje Teorie informace Informační a komunikační technologie 3, 1 Žák má k dispozici vlastní PC s Internetem. Učitel využívá projektor.
Datum vytvoření:
Vytvořeno 26. října 2012
Očekávaný výstup
Žák je schopen určit zdroj a stanovit míru jeho relevance. Má přehled o postupu získávání relevantních informací.
Druh učebního Prezentace materiálu
ÚSTNÍ INFORMACE
Agentura „jedna paní povídala“ jistě patří k těm nejsnáze dostupným, ale pravděpodobně také nejméně kvalitním. Jak ale určíme například na Internetu, která informace pochází z důvěryhodného zdroje? Co když narazíme na server, vypadající dostatečně odborně, obsahující celou řadu odborných termínů a rad – můžeme mu věřit? Pokud takový server píše pouze úzká skupinka lidí, navíc ještě vzájemně osobně i pracovně úzce propojených, dá se čekat, že obsah serveru bude odrážet jejich zkušenosti a názory. Odborníci z jiné firmy mohou mít názor odlišný, neli úplně opačný. Je tedy nutné každou informaci nějakým způsobem ověřit.
OSOBNÍ KOMUNIKACE: vždy podléhá jistému zkreslení, které je dáno způsobem komunikace mezi lidmi. I při sebepečlivějším nastudování slovního projevu se totiž část komunikace bude odvíjet v rovině nonverbální pomocí výrazu tváře, držení těla a řady dalších detailů. Tzv. „první dojem“ ovlivní další jednání až o 80% vzniká hned v prvních vteřinách při vstupu do místnosti a lze jej změnit jen velmi těžko. Psychologie osobní komunikace se řadí mezi úlohy, které nelze algoritmizovat – roli hraje příliš mnoho faktorů.
MEDIÁLNÍ INFORMACE K mediálním informacím se dostaneme nejspíše prostřednictvím novin a časopisů zpravodajských relací v televizi zpravodajských relací v rozhlase zpravodajských serverů na internetu méně často v podobě knih
PR ČLÁNKY (PUBLIC RELATIONS) Ty vydává tiskové oddělení firmy nebo jiný zdroj, jehož cílem je dostat příslušný výrobek nebo službu do podvědomí veřejnosti – samozřejmě za účelem prodeje. Tady je zřejmé, že i když informace nebudou obsahovat zjevné chyby, je nutné je pečlivě ověřit. PR články jsou vždy označeny jako reklama – vyžaduje to Zákon č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy Proto je důležité číst i to, co je drobným písmem někde na boku nebo pod rámečkem!
PROHLÁŠENÍ TISKOVÉ AGENTURY Patří mezi ně Reuters, ČTK a další. Jejich články přebírají novináři, kteří se snaží v nich uvedené informace ověřit ještě jiným způsobem – například u jiné agentury. Protože se jedná zpravidla o věci veřejně dostupné, budou informace získané touto cestou sice pravdivé, ale obecného rázu. Výjimkou jsou pouze prohlášení tiskových mluvčích různých firem, úřadů a institucí. Agentury často přebírají články jedna od druhé, proto pokud někdo vypustí tzv. „kachnu“, ta často obletí celý svět.
PERLIČKA ZE SVĚTA TISKU Roku 1883 měl jistý novinář živý sen o obrovské katastrofě, která způsobila úmrtí stovek lidí. Sen sepsal v podobě „katastrofického scénáře“ a dal jej k uveřejnění. Nedopatřením tento článek vyšel jako ověřený fakt a ostatní noviny jej přebraly. Vydaly článek o zničení ostrova, aniž by ověřily zdroj – v dané době to nebylo technicky možné. O několik dní později došlo na ostrově Krakatoa k sopečnému výbuchu, který část ostrova úplně zničil. Noviny tak vlastně „předpověděly“ rozsáhlou katastrofu.
REPORTÉRSKÁ ČINNOST Novinář nebo ten, kdo článek píše, sám navštíví danou oblast, promluví s konkrétní osobou nebo pořídí vlastní fotografie a ze svých zážitků sepíše vlastní zprávu. Takové informace budou nutně zkreslené, protože vždy obsahují subjektivní pohled pisatele. Je nutné pečlivě rozlišovat mezi reportáží, psanou z pohledu jedné osoby a mezi objektivním zpravodajstvím. Reportáže jsou uvedeny tiskovou zprávou nebo prohlášením a mají emoční zabarvení, které má nějakým způsobem ovlivnit dění ve společnosti.
ODBORNÉ INFORMACE Tento druh informací obvykle vychází z vědecké práce zabývající se konkrétním tématem. Některé informace mohou podléhat utajení, protože by jejich zveřejnění mohlo například ohrozit bezpečnost státu. K odborným informací se dostaneme prostřednictvím odborných přednášek odborných časopisů, věstníků a sborníků odborných knih odborných serverů
POPULÁRNĚ NAUČNÉ TEXTY Cílem je zjednodušit odbornou informaci tak, aby byla vnímatelná i pro čtenáře, kteří nejsou specialisty v daném oboru.
Populárně naučné informace získáme často z populárně naučných přednášek novin (např. přílohy Věda a technika), populárně naučných časopisů populárně naučných pořadů v televizi (Discovery apod.)
OTÁZKY K ZAMYŠLENÍ: PR články jsou: Vysoce spolehlivým a objektivním zdrojem informací Kvalitní podle jejich impaktového indexu Naprosto neobjektivní populární články pro děti Propagační a reklamní články Reklama je u nás Omezena zákonem Placený je rozsah, obsah je moje věc Naprosto volná a neomezená Zakázaná
ZDROJE K PROSTUDOVÁNÍ http://cs.wikipedia.org/wiki/Relevance http://clanky.rvp.cz/clanek/o/z/120/JAKROZPOZNAT-VEROHODNOST-RELEVANCISPOLEHLIVOST-INFORMACI-A-INFORMACNICHPRAMENU.html/ http://cs.wikipedia.org/wiki/PR_%C4%8Dl%C3%A1 nek Tyto zdroje a vlastní archiv autorky byly využity při zpracování materiálu.
