Střední škola umělecká a řemeslná DĚJINY UMĚNÍ 1. pro tříleté umělecké obory s výučním listem

Střední škola umělecká a řemeslná

DĚJINY UMĚNÍ 1 pro tříleté umělecké obory s výučním listem pracovní sešit vytvořený v rámci aktivit projektu PROFES, financovaného Operačním programem Praha Adaptabilita

Žák: ........................................ Mgr. Carmen Čebišová Bc. Zdeněk Klán, DiS. ©SŠUAŘ 2014

1.

Pravěk

Doba kamenná  Paleolit: 3 000 000 – 9 000 př.n.l. (40 000 první nálezy)  Mezolit: 9 000 – 6 000 př.n.l.  Neolit: 6 000 – 2 000 př.n.l. Doba bronzová: 2 000 – 700 př.n.l. Doba železná: od 700 př.n.l. Paleolit  umění je na vysoké úrovni vzhledem k tehdejším možnostem  nejstarší artefakty jsou nálezy pazourků a drobností z r. 40 000 př.n.l.  památky: kresby a malby zvířat, snaha o realistické zpracování Makarónská kresba  vytváření reliéfu prsty do měkké hlíny Frankokantaberský okruh  v okolí Pyrenejí nacházíme jeskyně s pravěkými malbami Malířství 1) Perigordská škola  starší ze dvou oblastí  jeskyně Lascaux – Síň býků (největší malba má 6 metrů, tzv. Sixtinská kaple pravěku)  používali nejčastěji žlutou, červenou, černou a výrazný černý obrys, neznali perspektivu 2) Magdalenská škola  mladší  jeskyně Rauffignac, Altamira, Niaux  jdou více do hloubky, používali perspektivu, vykreslovali detaily

2

Sochařství  Venuše  symbol matky, velké široké boky, zdůrazněný klín a ňadra, nepodstatné ruce  nejčastěji z kamene  Venuše s rohem hojnosti (vytesaná do kamene, Francie), Venuše z Willendorfu, Věstonická venuše (hlína a popel, má asi 11 cm)

Mezolit  nové možnosti obživy – pěstování pšenice, chov zvířat  rozvoj venkovního umění, dochovaly se hlavně kresby na skalních převisech (znázorňují tanec, oslavy,…)  umění směřuje k abstrakci, v sochařství realismus zůstává

3

Neolit 

usedlá společnost = umění na místě  objev řemesla, jednoduché tkaní látek  obydlí stavěli ze spletené slámy, dřeva a hlíny  tvořili keramiku, vypalovali 1) podle zdobení a. otiskovaná b. šňůrová c. vypichovaná 2) podle tvaru a. zvoncová

Architektura  dochovaly se megalitické stavby, kameny 2- 4 metry, až 4 tuny sloužily buď jako kalendář nebo pro náboženské účely Druhy: 1) menhiry  obrovský neopracovaný do země zapuštěný kámen, v zemi je asi 1/3  v Bretani Carnac – aleje tisíce menhirů 2) dolmeny  soubor tří kamenů, základ pro architrávový systém 3) kromlech  uskupení dolmenů a menhirů např. Stonehenge 4

Naleziště v ČR  Jeskyně Šipka – Dolní Věstonice  Předmostí u Přerova – naleziště venuší, rytiny na kostech  Pekárna u Brna – rytiny na kostech  Klobouky u Slaného („Kamenný muž“), Dolní Chabry (menhiry, „Pastýř“)  Koněpruské jeskyně – naleziště dýk s rytinami Doba bronzová  zůstávají zemědělci, pastevci, z osad se stávají města, znají písmo  obrovský rozvoj řemesel, objev zlata, rud, cínu, mědi, rozvoj hutnictví, kovolitectví, kovářství, kovotepectví, zlatnictví, klenotnictví kultury 1) unětická → u Prahy, nálezy jehel 2) mohylová → pohřebiště v podobě mohyl 3) lužického lidu → tzv. popelnicových polí Doba železná halštatské období  nález Slunečního vozíku z Trundholmu (železo zdobené zlatem, kultovní význam)

laténské období  mladší  oppida = opevněné hradiště, nedochované

 výskyt Keltů, znají hrnčířský kruh 5

Naleziště v ČR  Staré Hradisko u Prostějova, Mšecké Žehrovice (stylizovaná hlava Kelta), Hrazany u Slapské přehrady, Závist u Zbraslavi, Stradonice u Berouna význam umění a) přisvojování → zdobení pazourků, „to, co mi patří, si označím“ b) sebepromítání → každý chce, aby po něm něco zůstalo c) komunikace → vykreslení, co a jak bylo d) šamanismus → „chci-li něco ulovit, pojistím si to“, tvoření rituální předměty (postavičky z vosku, namalované, ze dřeva,…) funkce a) reprezentace b) estetická funkce c) magická funkce

Kontrolní otázky: 1) Kde a v jaké podobě se objevuje lidská postava? 2) Které druhy a typy neolitické architektury znáte? 3) Která nová řemesla vyvolala doba bronzová?

2.

Egypt a) b) c) d)

archaické období (před-dynastické) → 5 000 – 2 700 př.n.l. stará říše → 2 700 – 2 200 př.n.l. střední říše → 2 200 – 1 500 př.n.l. nová říše → 1 500 – 1 000 př.n.l.

 centralizované kolem řeky Nil  kulturu objevil pro Evropu Napoleon r. 1798 umění ovlivňuje  polytheismus – mnohobožství, faraón je jeden z Bohů, má absolutní moc  posmrtný život: mumifikace, dary do hrobek

Architektura  

architrávový systém gigantické stavby

a) mastaba →→  komolý jehlan

6

Kult mrtvých  umění sloužilo přípravě na posmrtný život.  Egypťané věřili, že každý člověk má svého duchovního dvojníka Ka, který žije tak dlouho, dokud něco ze zemřelého existuje. Proto mrtvé mumifikovali a vkládali bohatou výbavu do hrobek pro potřeby v posmrtném životě.  Na stěnách hrobek nacházíme detailní vyobrazení božstev, pohřební obřady.  Psalo se hieroglyfickým písmem.  Barvy měly symbolický charakter.

Interiér mastaby:

 Džoserova stupňovitá pyramida v Sakkáře  několik mastab na sobě  k pohřbívání vysokých úředníků, součástí byly svatyně, dary  postavil ji architekt Imhotep  měla jediný vstup  jsou orientovány sever-jihzápad-východ (každý rok, jedna strana)

7

b) Pyramidy  půdorys čtverce, do špice, jehlan → nejznámější a největší jsou v pyramidovém poli v Gíze



Cheopsova pyramida (cca 150 m na výšku, 234x234 m půdorys, jinak taky Chufuova, původně z bílého leštěného vápence, uvnitř obrovská spleť chodeb a komor v nadzemí i podzemí) 

v okolí naleziště jam s loďmi, chrámy vedle stojí 3 malé pyramidy pro manželky faraóna jsou zde také Ráchefova a Menkauerova pyramida základní kvádr pyramidy má i 3 tuny

  



c)

Sfinga (strážkyně klidu a pohody, před ní nedochovaný chrám, tělo zvířete a hlava faraóna, vytesána z jednoho kusu kamene, orientována na východ) Hroby   

Údolí králů a královen - Véset hrob Tutanchamona skalní hroby, napůl přírodní, napůl vykopané

d) chrámové soubory 1) pozemský  



vybudovaný chrám, vede k němu cesta lemovaná sfingami před vchodem 2 obelisky, za nimi dvě strážní věže = pylony, se schodištěm pak následuje vstup na nádvoří, na začátku kolosy, sochy faraónů, často sedící, nejznámější Memnonovy kolosy 8

 

nádvoří obehnáno sloupovou chodbou = peristyl na konci nádvoří malý chrám, v něm socha Boha, přístupný jen kněžím  Karnac, Luxor, Wéset

2) skalní chrámy  má jednu velkou chrámovou místnost vytesanou do skály  Abú Simbel Sochařství a) monumentální → zidealizováno, obrovské rozměry b) realistické → daleko menší, realističtější (nálezy v hrobkách)  výborně znali kov díky obchodu  sochy zpočátku velice strnulé, blokové, obrovské, zautomatizované rysy  kánon → soubor pravidel: → hlava a nohy jsou z profilu, oko a tělo je zepředu, bedra ze ¾ natočené → opakuje se i v malířství 

spojeno s architekturou inkrustace → vykládání očí soch barevnými sklíčky, případně drahými kameny → to činilo sochu živější  oděv zdobili zlatem, případně bronzovými pláty Památky  Džoserova hlava → monumentální  Menkaurés s manželkou → polomonumentální  Červená hlava → realistická, z červené keramiky  Sedící písař  portréty Nefertiti → 2 busty, asi 50 cm, realistické

9

Reliéf    

objevoval se v pásech, měl funkci vyprávění příběhů, četl se odspodu nahoru platí pravidlo kánonu jako v sochařství používali temperu a předtím bahno z Nilu (zředěné) uplatňovali vícepohledovost (snažili se zobrazit postavu u více úhlů pohledu, aby vystihli například pohyb)  všechna barevnost byla symbolická  hieratická perspektiva → čím významnější člověk, tím větší byla jeho podobizna

Ostraka → malba na kousky vápence  dílo Tanečnice

 

enkaustika: malování barevným voskem (vosk+barva) písmo: hieroglyfy rozluštil r. 1822 J.F.Champolion z Rosetské desky

 Piktogram je grafický znak znázorňující pojem nebo sdělení obrazově. Většinou jde o malý a srozumitelný nákres věci. Z piktogramu se vyvinulo první písmo.  Egyptské hieroglyfy vznikly kolem roku 3100 př.n.l. Nevíme, zda bylo výsledkem kontaktů se Sumery, nebo zda vzniklo samostatně, bylo ale souvislým systémem, který byl schopen postihnout všechny jazykové nuance. Podstatně se lišilo od klínového písma a můžeme tedy předpokládat, že jím nebylo nijak ovlivněno¨ 10

Umělecké řemeslo  vysoká úroveň – neobyčejná dokonalost  nábytek, druhy a podoba nábytku byly téměř stejné jako dnes, jen mnohem ozdobnější nábytek byl intarzovaný, vyřezávaný, zdobený zlacením a doplňky z drahých kamenů  šperky – technika filigrán (šperky z proplétaných a stáčených kovů), granulace (přitavování drobných zlatých kuliček na podklad), přihrádkový email (probarvené nízkotavné sklo do přihrádky) Šperky

Polychromované křeslo faraona Tutanchamona



11

→Kanopy

→Obřadní nádoba

→Zlatá maska →Pokladnice

Kontrolní otázky a úkoly: 1. Které druhy a typy egyptské architektury znáte? 2. Popište vývoj egyptského sochařství: 3. Vysvětlete pojem hieratické perspektivy

3.

Mezopotamie  

civilizace, která se vyvíjela zároveň s Egyptem, trvala asi 3 000 let v okolí řek Eufrat a Tigris

a) sumersko-akkadské období  4 000 – 1 100 př.n.l.  města: Ur, Uruk, Babylon  panovníci: Chammurapi, Gudea b) asyrské období  1 100 – 600 př.n.l.  města: Ašur, Ninive 12

c) novobabylonské období  600 – 500 př.n.l.  města: Babylon  panovníci: Nabukadnezar (panovník už nebyl považován za Boha, uctívali válku) Architektura  zikkurat → svatyně, poutní místo, stavěny z cihel z hlíny, glazované (Babylonská věž)  chrám →kněžiště, např. Nini-Zazi (v Mari), v Uru byly další chrámy  palác → jen jedno podlaží, např. v Mari → z cihel, štukové zdobení (součást reliéfní výzdoby)  města → perfektní urbanistická koncepce, pravoúhlé cesty, opevnění, kanalizace, př. Ninive Babylon  celé opevněné město  Procesní cesta (kolem 7 m vysoké zdi, na nich symboly – okřídlený lev, drak, býk s lidskou hlavou – spojení božských vlastností do jednoho celku)  Ištařina brána (vstupní brána, glazovaná modrou barvou, na ní znaky lvů) 

za branou stály umělé zahrady se zavlažováním, tzv. Semiramidiny



Zikkurat Entemenanki (tzv. Babylónská věž, až 90 m) > uvnitř města stál Nabukadnezarův palác

Sochařství  kánon: tělo musí být na výšku 4 hlav

→Portrét krále Gudey 

→ Lyra

reliéf → zdobily paláce nebo stély → památky  Supí stéla

 Chammurapiho zákoník (nahoře reliéf předávání zákoníku, pod ním klínovým písmem zákoník)

Kontrolní otázka: 1. Jaké jsou základní druhy architektury v Mezopotámii? Malířství  glazury na Ištařině bráně, moc se jich nedochovalo (Pergamonské muzeum Berlín)  písmo → klínové písmo, seříznutým rákosem zapisované do vlhké hlíny, poté vypáleno. V menší míře vytesáváno do kamene, vyštipováno. umělecké řemeslo  

pečetní válečky, kterými se tisklo nábytek se nedochoval

 Život a bydlení:

14

4.

Předřecké kultury

Kréta     

mínojská kultura → podle krále Mínoa období 2600 až 1400 BC (doba bronzová) Kréťané byli umělci a citliví lidé neopevňovali města → byli chráněni mořem obchodovali s různými starověkými kulturami (Egypt, Přední východ..)  po výbuchu sopky na ostrově Théra kultura zanikla → ovládli ji Mykéňané

15

Architektura  architrávový systém  paláce  



„labyrint“ → spletité chodby v podzemí i v patrech, sklady, místnosti.. nádvoří → centrum palácového komplexu → na nádvoří jsou vyvýšené tribuny, kde se konaly tauromachie (= kultovní hry, přeskakování býka) města a paláce měly kanalizaci, teplou vodu, splachovací záchody

 Knossos, Faistos Sochařství      

malé sochy (maximálně 30 cm) vše bylo polychromované sochy bohyně kult matky, který byl spojen s hady horní část těla neoděná zvonovitá sukně

Malířství  fresky doplněné štuky  náměty → moře (delfíni, ryby, hvězdice, sépie...)

 fresky v Knossu - zachovaly se částečně

16



Princ v liliích

Umělecké řemeslo  glyptika = řezba do drahých kamenů  keramika  používali hrnčířský kruh  geometrické motivy  glazura  barvy: bílá, červená, žlutá Památky  Váza s chobotnicí 

příbory, šperky, sklo

Kontrolní otázky: 1. Které prvky krétské kultury působily na moderní umění? 2. Proč se v oblasti Egejského moře nenacházela pevnostní architektura? 17

Mykény 

období 1600 až 1100 století př.n.l.



Mykény objevil Heinrich Schliemann



především válečníci → museli opevňovat města



obyvatelé Achájové = největší národ předřecké kultury



umění je ovlivněno mínojskou kulturou

Architektura  zaměřeno na posmrtný život – hroby a) šachtové (ve skále a s dary) b) kruhové (měly „falešnou klenbu) 

pevnosti z kyklopského zdiva (tlusté asi 4m, někde dokonce 17m)

Megaron 

základ pro všechny řecké chrámy



obdélníková síň (uprostřed síně ohniště a kolem něj 4 sloupy podpírající strop) před hlavní místností je předsíň se sloupovým vstupem





Lví brána: mykénská brána, jednoduchá masivní, v rámci architrávového systému

Sochařství se nedochovalo Malířství 

dominují válečné motivy 18

Umělecké řemeslo Památky 

Agamemnonova maska: celá ze zlata, pravděpodobně nepatřila Agamemnonovi, ale někomu ze střední vrstvy



válečné motivy: štíty, přilby, zbraně, zbroj, šperky, zdobné techniky – niello



keramika je stále stylizovanější s abstraktním dekorem

Kontrolní otázky a úkoly: 1. Popiš typ stavby megaron 2. Uveď několik rozdílů mezi kulturou Mykén a kulturou egejskou

5.

Řecko a) b) c) d)

před-archaické období (12. až 9. století př.n.l.) archaické období (8. až 6. století př.n.l.) klasické (5. až 4. století př.n.l.) helénistické (4. až 1.století př.n.l.)

 Dórové ovládli Acháje, původní obyvatele Řecka  od příchodu Dórů vládla nejprve rodová aristokracie, po nich tyranidy a pak demokracie (městské státy = polis)  otrokářství Rysy umění:  ovlivněno krétským umění → měli spolu obchodní styky  vycházelo z reality (protiklad krétské fantazii)  měřítkem umění je člověk (dokonalý, milující krásu, rozkoš)  estetika (kalokagathia), harmonie  bohové jsou podobní lidem  všestranně nadaní umělci (architektura ve spolupráci se sochařstvím) Architektura  opět architrávový systém  stavební řády - rozlišujeme je podle sloupů

19

Dórský  nejjednodušší → nemá patku, hlavice je oblá  „mužský“ (pevný, jednoduchý, mohutný, nižší)  vznikl na Peloponésu  Delfský chrám, Parthenon v Athénách, v Itálii chrámy v Paestu Iónský  má patku a složitější žlábkování (kanelace)  hlavice s volutami  „ženský“ (tenčí, jemnější, zdobenější)  vznikl v Malé Asii  Erechtheion na Akropoli, Artemidin chrám v Efesu Korintský  vznikl z iónského  hlavice je zdobená rostlinnými motivy (listy akantu)  dřík může být nahrazen karyatidou (socha ženy) nebo atlasem (socha muže)

20

Chrámy – obydlí bohů  základem pro chrám je megaron  oheň byl z vnitřní síně přesunut před chrám  lidé nesměli dovnitř chrámu → vše se odehrávalo venku  měly barevné zdobení  vizuální rekonstrukce artemidina chrámu

21

Památky Archaické  Héřin chrám v Olympii  Artemidin chrám v Efesu  Diův chrám v Olympii Klasické  Akropolekultovní → místo v okolí Athén → vyvýšený pahorek s množstvím chrámů Parthenón → chrám zasvěcený bohyni Athéně, od architektů Iktina a Kallikrata, před chrámem stála desetimetrová socha Athény Propylaje → zastřešené vstupní brány se sloupy, vstup na Akropoli → chrám Niké (vítězství, v iónském stylu) Erechteion → chrám v iónském stylu, 4 korintské sloupy s karyatidami  Popiš jednotlivé části Akropole:



pod Akropolí 2 amfiteátry – Dionýsovo a Herodesovo divadlo

22

Amfiteátr – divadlo v přírodě, dole je orchestra, zadní budova na převlékání je tzv. skené, ženské role hráli muži

Helénistické  shromaždiště nebo kolonády  Pergamský oltář (Diův chrám) – stavba vyzdobená reliéfními postavami (jakoby vypadávající z kontextu), boje mezi bohy a titány (velmi živelné)  stadiony – například 200x35 m, zaokrouhlené okraje, místa až pro 300 000 lidí  stoa – starořecká sloupová síň, na náměstí, sloužila k obchodování, řečnění  gymnasion – ústav pro vzdělání, hlavně tělesné, původně se školili jen muži  palestra – zápasiště, někdy součást lázní Sochařství  v nejstarším období postavy a sochy strnulé  sochy byly polychromované  zlato a slonovina na dřevěné soše  využívali inkrustaci a) Archaické období  kúros → jinošský akt, hlavně atleti → zobrazovali tělesnou krásu → ruce připažené k tělu, v pěst, většinou nakročena levá noha směrem kupředu, tzv. archaický úsměv (strnulý výraz)  např. Kúros z Mélu, Kúros z Anavisu, Muž s teletem  koré → dívka, strnulý výraz obličeje → bohatý účes a oblečení → zobrazovali duševní krásu

23

Klasické období

b)

Myrón  Diskobolos (nádherné propracování svalů)  Socha v pohybu, bronz, gesta

Polykleitos  utvořil kánon (tělo na výšku 7 hlav)  Doryforos (socha muže, nese kopí, ideální typ, kontrapost)

Feidias  vyzdobil sochami Parthenon

→ Panathenajský průvod → Socha Pallas Athény 

Nebo např. mokrá drapérie → sochy a reliéfy mají na sobě jakoby zmoklý oděv

24

Práxitelés - autor prvního ženského aktu 

Afrodita (zjemnělá nadýchaná krása) Hermes

 Skopas

→ hodně používal vášně → vyzdobil Mauzoleum v Halikarnasu Lysipos → ztvárňoval například Alexandra Velikého

c) Helénistické období 

náměty žen - např. Venuše Samothrácká



satyrové, kentauři



rozlišujeme 3 školy 1) alexandrijská – pouliční náměty, černoši, žebráci, tanečnice



2) pergamská – Pergamský oltář Umírající Kelt, Kelt zabíjející se nad mrtvou ženou

3) rhodská – Láokoón a jeho synové (otec chrání syny před hady)

25

Malířství  nedochovaly se fresky  malby na vázách  geometrické tvary, meandry, vlnky  o nástěnných malbách a závěsných obrazech se dozvídáme pouze z písemných pramenů protogeometrický syl (amfora - Athény)

geometrický styl (10. – 8. st.př.n.l.)

26

orientalizující styl (7. – 6. St. Př. n.l.)  motivy: lotos, chiméry, gryfové, reálná zvířata, závody, lovecké a taneční scény

černofigurový styl (od začátku 6. st.př.n.l.) 

na červený podklad se malovali figury černou barvou a vnitřní kresba se vyškrabávala

červenofigurový styl (asi od pol. 6. st.př.nl.)  na černém pozadí byly vynechány červené plochy pro figury a detaily se domalovávaly černou barvou

27

Skulptura  vzniká odebíráním hmoty, dřeva, kamene Plastika  vzniká přidáváním a tvarováním hmoty, hlíny, vosku, sádry  modelování směřuje jaksi ven, směrem od jádra Reliéf  plošné sochařské dílo, dosahující iluze prostorovosti a objemovosti redukovanými plastickými tvary. Rozlišujeme mělký a hluboký reliéf.  je určen pro frontální pohled (zepředu) 

vyskytuje se ve třech variantách a) nepatrně vystupuje = basreliéf b) vystupuje vysoko = vzniká vysoký reliéf, tzv. hautreliéf c) je vhlouben = jde o en creux [ankré]

Kontrolní otázky 1. Jak vypadalo řecké divadlo? 2. Kdo sochařsky vyzdobil Parthenon? 3. Jaké znáte typy řeckého vázového malířství?

28

6.

Etruskové  objevují se na Apeninském poloostrově asi v 8. století př.n.l.  umění ovlivněno náboženstvím, magie – věštění (z letu ptáků, blesků, vnitřností zvířat,  obchodovali s Řeky a Egyptem

Architektura  hrobky a) šachta: do ní vsunuli urnu i s dary b) kruhové: vytesávali je do skály směrem dolů, falešná klenba, vešel se do ní i sarkofág c) tumuly - mohyla (dole podezdívka), tzv. kuželový hrob → obytné prostory se nedochovaly (dřevo,…) chrámy  podezdívka z kamenů, ale pak dřevo a kameny, což se nedochovalo střediska, města  na akropolích, opevněné, i terasovité zástavby, vycházeli z terénu Sochařství  vynikali ve zpracování hlíny  terakota → jakákoliv vypálená hlína, většinou neglazovaná → Apollón z Vejí : původně barevný, stál na vrcholu stavby, v životní velikosti  zacházeli dobře i s bronzem, tvořili i z alabastru, nejtypičtější byla však hlína sarkofág 

schránka na mrtvého



zdobené, na nich například reliéf mrtvého i s manželkou, opírá se o lokty – vyjádření pohody, klidu, míru

29

volná socha  Římská - kapitolská vlčice, asi 500 př.n.l. (Romulus a Remus byli přidáni až v renesanci) Apollon z Vejí 



Další zvířecí plastika je socha Chiméry (Chiméra má kozí tělo, lví hlavu s vyceněnými zuby a hadí ohon) Vrchol bronzířského umění spadá do 6. a 5. stol.př. n.l. Malířství

- věřili v posmrtný život (v hrobech památky jako výjevy z hostin, tanec), představovali si posmrtný život velmi vesele, symbol shledání - nejvíce maleb se zachovalo v Targuinii - v Targuinii se vyskytuje hodně hrobů, každá hrobka byla typická nějakým zvířetem (pestré, bezprostřední, přírodní tématika) - Hrobka leopardů, Hrobka býků, Hrobka lvic, Hrobka štírů Umělecké řemeslo granulace  technika zdobení, malé, nejčastěji zlaté a stříbrné kuličky (granulky), které pájeny do určitého tvaru (knoflíky, šperky, náušnice, zrcadla,…) cizelování  obrušování nálitků kovových soch bucchero  keramika, která je leštěná tak, aby připomínala kov - Bucchero nero zlatnictví  proslulá zrcadla (bronz) a schránky s jemnými rytinami

Kontrolní otázky 1. V kterých oborech umělecké činnosti vynikli Etruskové? 2. Jaké stavební prvky se uplatňovaly v etruské Architektuře? 3. Vyjmenuj náměty etruského malířství? 30

7.

Řím    

5. – 1. Století př.nl.→republika 1. Století př.n.l. – 395 n.l.→císařství 395 n.l.→rozdělení říše 476 n.l.→zánik Západořímské říše

 náboženství ovlivňuje umění (v říši vládne Polyteismus, ale to se změní, když je roku 313 n.l. přijat edikt milánský)  umění vychází z Etrusků, ale znali i řecké umění (Kréta, Mykény) Architektura  stavěli jak světské, tak i náboženské stavby  chrám  navazuje na helénistický styl, ale je důležitý vnitřní prostor, protože do chrámu mohli i lidé a) megaron → obdélníkový půdorys b) pantheon → kruhový půdorys  osvěcovali chrám se shora (otvor uprostřed střechy, průměr 9 m),  stropní kazety (rozměrná kopule: průměr 43,2 m, poprvé použit beton) Mauzolea 

hrobky, pohřbívali do rakví, pak do katakomb  Andělský hrad:

 Bazilika 

vícelodní, nesloužila k náboženským účelům ale k obchodování, diskuzím,…

31

Amfiteátry  Colosseum : obvod 537 m, výška 50 m, původně částečně zastřešené, každé patro jiný sloup (dórský, iónský, korintský), zdobeno spoustou soch bohů, kapacita až 80 000 diváků, konaly se zde i vodní bitvy, zápasy (šelmy, dravci,…) Akvadukty  prvotní funkce: vede vodu  druhotná funkce: most  Gardský most 275 m dlouhý, 50 m vysoký

Silnice  Via Appia Lázně  Themis, zadarmo, aby tam mohl jít kdokoliv a diskutovat tam, teplá i studená voda, hry,…

Domy a) atriové: ve středu domu atrium (nádvoří), uprostřed něj bazének nebo studna, dva vstupy do místností a sloupy  

zvenku jakoby opevněné kvůli stínu a chladu uvnitř ložnice, obývací místnost, kuchyně, dílny, vozovny, krb, otvory ve střeše kvůli dýmu a zápachu

32

Interiéry římské vily:

… b) činžovní domy: tzv. insula, několikapatrové (5-7 pater), balkónky, záchody na patře

Fóra  náměstí, kolem dokola divadla, chrámy, lázně, obchody, bazilika

33

 Fórum Romanum

 Forum Romanum celkový pohed

 Trajánovo fórum:

34

Pojmenuj objekty označené čísly.  Fórum Romanum dnes:

1. ………………………………………… 10. ………………………………………..... 2. ………………………………………… 11. ………………………………………..... 3. ………………………………………... 12. ………………………………………..... 4. ………………………………………... 13. ………………………………………..... 5. ………………………………………… 14. ………………………………………..... 6. ………………………………………… 15. ………………………………………..... 7. ………………………………………… 16. ………………………………………..... 8. ………………………………………… 17. ………………………………………..... 9. ………………………………………...

35

Vítězné oblouky, vítězné sloupy

Divadla 



už ne tak dobrý terén, kolem lešení a na něm sedadla divadla v Orange, Arles

Cirk 

ne kulatý, ale elipsa, hlavně sportoviště (zápasy, štvanice,…)



Circus maximus: kapacita až 320 000 diváků

36

Paláce  

komplex více budov, divadla, lázně, závodiště, koupaliště,… Hadrianova vila - tunely v podzemí (tudy tahali otroci věci), vodní divadlo



Nerův Zlatý dům: otáčivá jídelna

Sochařství  zvali si umělce z Řecka  náměty: historie, dobové scény, psychologické portréty  mizí polychromie  většina děl součástí něčeho (chrám, amfiteátr,…), sochařství odděleno od architektury Portréty  Scipio Afričan: první

psychologický portrét, busta, dokonalé proporce, inkrustace  Cicero, Caesar: mužné rysy, někdy místo vlasů nános vosku, naturalistické  Marcus Aurelius: první sousoší na Kapitolském náměstí, dynamické detaily, odhodlaný výraz:

37

Reliéfy 

dokonalé, zdobí vítězné oblouky a sloupy, zpodobňují historii, oslava vítězných bojů  Titův vítězný oblouk: postavy, které hodně vystupují do prostoru  Vítězný sloup císaře Traiana (sloup je vysoký 38,4 metru s podstavcem) Podle nápisu jej dal postavit římský senát, stavbu patrně vedl architekt Apollodóros z Damašku a byla dokončena roku 113.  Konstantinův vítězný oblouk, Traianův vítězný oblouk

Malířství  

od 5. století se vyvíjí pouze v interiéru snažili se o zachycení reality, ale zjednodušovali ji až k iluzi (základ stylu, který měl vzbudit dojem skutečnosti)  vytvářeli fresky, mozaiky, inkrustaci, deskové malby, faunské portréty, knižní malbu  u Říma se toho moc nedochovalo, ale v Pompejích se toho zachovalo hodně  díla dělíme do 4 stylů a) inkrustační  Napodobuje inkrustaci (do zdi namalují, jakoby tam bylo dřevo nebo kameny)  Dům Gryfů (malé kousky stěny – v Římě) b) architektonická: zobrazuje iluzi města, přírody tak, že to vytváří zdání prostoru  Vila Mysterií, Labyrint (Pompeje), Luciin dům (Řím) c) ornamentální: stěny tónované světlou barvou a na tom ornamenty nebo přímo namalované reprodukce třeba obrazy z jiných domů  Neronův Zlatý dům 38

d) divadelní - prostor vypadá jako divadelní kulisa včetně herců  Dům Vettiů (Pompeje) Umělecké řemeslo  dokonalé kameje = řezba do drahých kamenů, největší 26 cm, z toho hlavně šperky

Kontrolní otázky 1. Pro jaký účel stavěli Římané baziliky? 2. Které druhy staveb sloužily Římanům pro zábavu?

8. Byzantské umění  476 – 1453 n.l.  3 základní směry a) románsko-germánská kultura: Francie, Německo, část střední Evropy b) byzantsko-slovanská kultura: jihovýchodní, východní a střední Evropa, Malá Asie c) islámská kultura Byzantské umění a) 5. – 8. stol.: rozvoj města Ravenna b) 9. – 12. stol.: obecný rozvoj c) 13. – 15. stol.: likvidace Turky d) do 17. stol.: byzantská tradice přetrvává na východě  vyvíjela se na základech malé řecké osady Byzantion (Konstantinopol → Cařihrad → Istanbul), rozšířil ji a zvelebil Konstantin  r. 1453 byla Konstantinopol dobyta Turky Architektura  typickým znakem je kupole, stavěli z cihel  Hagia Sofia: chrám Boží moudrosti, největší chrám v Byzanci,  pod kopulí jsou okna, světlo bylo symbolem moci, barevnost je symbolem světa

39

 Chrám sv. apoštolů v Istanbulu: půdorys má tvar kříže  Chrám Sergia a Bakcha  Chrám Pantokrata : Ježíš je v kopuli zobrazen mozaikou  Chrám sv. Marka v Benátkách  Rusko: chrám Vasila Blaženého Sochařství 

náboženské motivy  Triumfující císař na Diptychu Barberini

Malířství Ikonoklasmus 8. – 9. stol.  odpor proti náboženským obrazům, likvidace, aby nevznikaly modly Ikonografie  výzdoba stěn v chrámech ikonami, přesná pravidla, každá ikona měla své místo Ikona  podkladem je dřevo nebo kov, malováno temperou podle přesných pravidel podoba zidealizovaná, barvy symbolické Mozaiky  nástěnná malířská technika, nepoužívali perspektivu  v každém kostele byly mozaiky Krista Justinián I., na mozaice v chrámu San Vitale v Ravenně

 vrcholné v období Byzance  hodně plošné, symetrické, syté barvy, tmavé obrysové linie  každá zobrazená tvář měla spirituální pohled Fresky  knižní malba: v iluminovaných rukopisech (Theofan Řek) Umělecké řemeslo  kalichy, rámy, ikonostasy, relikviáře, nábytek

Kontrolní otázky 1. Co víš o Konstantinu Velikém? 2. Proč Byzantská říše přežila o tisíc let pád Západořímské říše? 3. Co je charakteristické pro byzantskou architekturu? 40

9. Křesťanská antika    

8. stol. na západě po rozpadu Římské říše vychází z antiky, ovlivněna a podřízena křesťanství existovala nejdřív tajně, veřejně až po r. 313, kdy vyšel Edikt Nánský byla inspirována Biblí

Architektura  prvky římské architektury  půdorysy centrální: buďto křížový (řecký kříž) nebo oktogonální (osmihran)  pohřbívali do katakomb  baptisterium - křtitelnice: nejdříve součást domů, pak i zvlášť  bazilika → oltář orientován na východ, trojlodní, prostřední byla vždy vyšší, osvětlení z boku, okna byla ve všech lodích → na konci hlavní lodě byla apsida, ve které byla kazatelna a oltář → nejednalo se už o architrávový systém, ale používali valenou klenbu → před hl. lodí nádvoří (atrium) obehnané sloupy, uprostřed studna s pitnou vodou →nartex byla vstupní místnost pro katechumeny (čekatelé na křest), mezi nádvořím a bazilikou →hodně bazilik mělo transept → příčná loď pro napodobení kříže v půdorysu  Ravenna: Chrám San Vitale → největší inspirace pro románskou dobu, mozaiky po stěnách (po obloucích výjevy z životů svatých,…)  Gally Placidie → mauzoleum  Apollinare in classe → bazilika  Řím: Sv. Pavel za hradbami, sv. Petr, sv. Jan z Lateránu  Betlém: bazilika Narození páně  Jeruzalém: Kristův hrob, chrám Nanebevstoupení Sochařství  výzdoba sarkofágů, občas se objevuje reliéf jako dekorace sloupů, chrámů Malířství  jde o obsah, volné tahy štětcem, volný rukopis, barvy jsou jasné a teplé,  obličej je nepodstatný, postoj ztrulí  orant (typický častý symbol): postava s rukama zdviženýma v modlitebním prosebném gestu, symbol zbožnosti, duše nebo zobrazení zemřelého, často výjevy z Písma  symboly: ryba = ichtis, vinný hrozen, pastýř s ovečkou, páv = nesmrtelnost, kotva = naděje, kříž = až později symbol víry  od 4. stol. zobrazovali: Ježíše a Marii, kříž, evangelisty (Matouš → anděl, člověk, Marek → lev, Lukáš → býk, Jan → orel), potom i apoštoly a apokalypsu 41



Knižní malba → kodex = svázané listy, později i zdobené desky → Purpurový kodex – vysoce cenění řecký evangeliář

 Mozaiky: Průvod císaře Justinina a císařovny Teodory → statický výraz ve tváři, tvrdé pevné okraje, snaha o vystižení šatů  Kontrolní otázky 1. Vyjmenuj symboly raně křesťanské víry? 2. Jakou podobu měly první křesťanské chrámy? 3. K jakému účelu sloužila římská a křesťanská bazilika?

10. Velká Morava, předrománské umění  9. století  existuje písmo Architektura    

dochovaly se jen základy (Velehrad, Uherské Hradiště) opevněná hradiště (dochované základy, Mikulčice) jako obydlí se stavěly dřevěné chýše, ze slámy, doškové střechy, nedochovaly se rotundy: půdorys kruhu, součástí rotundy byla apsida (kněžiště)  



církevní stavby: kamenné, omítnuté zevnitř i zvenku, uvnitř malované, měly trámoví, střechy byly z pálených cihel nebo kombinované s doškami podlahy z pálené hlíny, používali okenní tabulky se sklem (zakalené)  kostely → vlastnické, pohřební  baziliky → jednoduché, s apsidami (kulaté i hranaté)

světské stavby měly doškové střechy

 paláce měly základ z kamene (např. v Mikulčicích)  naleziště: Mikulčice, Modrá u Velehradu (Kostel sv. Jana Křtitele), Uherské Hradiště, Sady, Staré Město (bazilika), Pohansko Umělecké řemeslo  

kovolitectví, zlatnictví spousta památek díky hrobům, dále pak mohyly, hroby velmožů

42

památky 

nákončí → na konci řemene, Nákončí s orantem  zbrojařské věci → přilby, zbraně, přezky, ostruhy,…)  plaketky → Plaketka se sokolníkem, stříbrné)  šperky → kovové, hliněné, skleněné

 gombíky → knoflíky, kulovitý tvar  kovové plastiky → součást rotund a kostelů techniky  filigrán → proplétání tenkých kovových drátků, někdy i stříbro nebo zlato  granulace → vytváření hlavně šperků z malých zlatých granulek - kuliček

    Malířství    

kameje → řezba do drahých kamenů vykládání drahými kameny keramika → nedosahuje vysoké úrovně drobné plastiky

nedochované malovali fresky (malba do vlhké, čerstvé omítky) al secco (malba do staré a suché omítky, ne tak kvalitní a trvanlivé) psali knihy, iluminovali naleziště: Mikulčice, Uherské Hradiště →drobné zbytky fresek

Kontrolní otázky 1. Jaké památky uměleckého řemesla se dochovaly z Velkomoravské říše? 2. Jmenuj některá archeologická naleziště? 3. Co víš o Konstantinu a Metodějovi?

43

11. Předrománské umění, Karolínská a Otónská renesance 

asi 5. – 10. stol.

1) Anglosaské umění  hmotnost staveb, blokovost, strohost  kostel v Esconebe v Anglii  iluminace: vliv barbarů (dekorace) a raně křesťanského umění  iniciála: propracované, zvířecí, figurální a geometrické motivy, zlacení 2) Karolínská renesance  probíhala za vlády Karla Velikého (768 – 814) francký král korunován na římského císaře 

paláce: v Cáchách → inspirace kostely v Ravenně (Itálie)  hrady, dvorce  užitkové stavby: majáky, mosty  baziliky  kostely: na západní straně mezi dvěma věžemi pevnostní vchod = westwerk  jediná plastika se nachází v Louvru z 8. stol. → jezdecká socha Karla Velikého (asi jen 30 cm vysoká)



klášter Sankt Gallen ve Švýcarsku →Počátky St. Gallenu sahají do 7. století, kdy zde byl založen později slavný benediktinský klášter. →chrám s apsidou, křížová chodba, uprostřed dvůr se studnou, dormitář (ložnice), refektář (jídelna), shromaždiště, kuchyně, nemocnice, hřbitov, ubytovna pro návštěvy, chlévy, řemeslné dílny 3) Otónská renesance  v období 10. stol. v Německu  architektura: kostel sv. Cyriaka v Gernrode 44

 

kovolitectví: huť v Hildesheimu nástěnná malba: kostel sv. Jiří při klášteře v Oberzell → užívá hieratické perspektivy → důležití lidé jsou větší

Kontrolní otázky 1. V čem spočívá význam karolínské renesance? 2. Kde si nechal Karel Veliký postavit reprezentativní kapli? 3. Jaký je rozdíl mezi karolínskou a otónskou renesancí?

12. Románské umění     

vznikají nové feudální vztahy: feudál, léno, půda x poddaný, zemědělské obyvatelstvo), král a aristokracie roste váha křesťanství, splynuly myšlenky nauky antické s křesťanskými románský sloh se obracel k římskému umění, podle toho i název 11. – 12. Stol normanská invaze do Anglie r. 1066 přinesla sloh, známý jako normanský, na kontinentě se rozšířil jako románský

Architektura  Protože stavební technika té doby, ještě nebyla na příliš vysoké úrovni, vznikají masivní, jen málo členité stavby, hranoly a válce. Hlavním technickým problémem bylo uzavření prostoru. Nejdříve byl strop rovný, později nový prvek - kamenná klenba. Masivní stěny nesli tíhu této klenby a vnitřní prostor, pak jen velmi malý (rotunda) 

obloučkový vlys



plochý svislý pás, pilíře, konchy, ornament, lizéna - polosloup, přípora - oblý sloup, vertikální podpůrný článek



slepé arkády - jen čelní zeď, neotvírají prostor  klenba: valená, křížová

45

- sdružená okna: několika četná, kvůli pronikání světla

  

sloupy - hlavice krychle, jehlan nebo kupole trpasličí galerie: pásy drobných zdobených arkád církevní stavby

Kostel → vliv Říma (půdorys, centrální loď s apsidou, další lodě, i přístavky a transept), viditelná krása obraz neviditelné  oriens = latinský východ  zpřístupnili věřícím ostatky svatých  loď, kněžiště (presbytář) = chór, vyvýšení, pod ním krypta  nartex = západní předsíň pro nepokřtěné (katechumeny)  západní strana = tribuna pro šlechtice, kruchta, věž  benediktinský kostel v Cluny ve Francii Bazilika → jedna až tři lodě, portál i věže, valená klenba, nartex

Rotunda → kostelík s kruhovým půdorysem

46

Klášter → kostel, křížová chodba = kvadratura = ambit = rajský dvůr, kapitulní síň, refektář, dormitář, knihovna, hospodářské budovy, dvůr Světské stavby  hrady → sídlo šlechty, ochrana, už ne hradiště, kamenné (opuka), obranná věž donjon (obranná věž, obytná), omítky a malby  městské paláce, měšťanské domy, kamenné mosty Sochařství  

hlavně u hutí, snaha o samostatnost Madony, krucifixy, u portálů, oltářů  Sv. Trofim v Arles

Umělecké řemeslo  kovolitectví: odlévání do kovu probíhalo od r. 1150  zlatnictví: relikviáře  stylizace, protažení postav 

památky → vrata katedrály v Pise →portál baptisteria v Parmě  portál v Santiagu de Compostela ve Španělsku

47

Malířství      

hlavní je duchovní smysl, ne realita: deformace anatomie, nelogická perspektiva tvořeno pro chudé, „četli si v tom“ vitráž: vyřezávali skla i olovo nástěnná malba: freska i secco pevné kresby, jasné linie, pestré barvy, strnulost malby svatých s jejich symboly: Marek-lev, Lukáš-býk, Jan-orel, Matouš-anděl

Památky  byzantský vliv na chrám Sv. Marka v Benátkách  Pisa → deskové malby

Kontrolní otázky 1. Jaké jsou základní rysy románské architektury? 2. Vyjmenuj a nakresli 3 druhy románské ornamentů? 3. Popiš 2 typy sakrální architektury?

13. Románské umění u nás  prolínají se dvě kultury: křesťanská a pohanská Architektura  bazilika sv. Jiří (založená nejpozději r. 920, nejstarší dochovaná památka v prostorách Pražského hradu)  bazilika sv. Jiří

Bazilika sv. Jiří na Řípu Bazilika sv. Prokopa v Třebíči  rotundy: sv. Jiří na Řípu, sv. Kříže, Longina v Praze, Sv. Kateřiny ve Znojmě, sv. Martin, sv. Vít (už neexistuje) 48

 chrám: sv. Víta, Vojtěcha a Václava  kostely: sv. Petra na Poříčí, sv. Mikuláše ve Vinici (vinický okruh, členité, mnoho detailů)  hrady: Cheb, Zvíkov, Znojmo  most: Juditin  věž: Černá věž na Pražském hradě  kláštery: Doksany, Osek, Milevsko, Plasy, Rajhrad, Velehrad Sochařství  výzdoba ve sv. Jakubovi u Kutné Hory 

plastiky: protáhlé, oděvy u těla, obličej ne moc osobní, výrazný obrys

Malířství 

Vyšehradský kodex, Sv. Kateřina ve Znojmě: pásy na stěně, omezené barvy (žlutá, bílá, červená, zelená, růžová, modrá jen málo), jedná se o 3 pásy fresek → nejvýše jsou andělé a svatí, pak přemyslovská knížata a povolání Přemysla Oráče na knížecí stolec

   

St. Boleslav (Sv. Klimet) rukopis Grumpoldovy legendy o Sv. Václavovi De civitate dei : o městě, obci boží Mater Verborum : slovník  Kodex vyšehradský: ke korunovaci Vratislava r.1085 za 1. českého krále, výbor z evangelií

Umělecké řemeslo  kalichy, monstrance, desky knih, ikony, slonovina

Kontrolní otázky: 1. 2. 3. 4.

Malba v rotundě sv. Kateřiny je výjimečná svými náměty. Co zobrazuje?: Jmenuj románské rotundy v Praze. Jmenuj nejstarší dochovanou církevní stavbu na Pražském hradě: Jaký má význam iniciála v knižní malbě?

49

14. Evropská gotika  12. – 15. století Etapy a) raná gotika: ve Francii ve 12. století, ostatní Evropa 13. století b) vrcholná gotika: ve Francii ve 13. – 14. století, ostatní Evropa ve 14. Století c) pozdní gotika: ve Francii a Itálii v 15. století, ostatní Evropa v 15. – 16. století   

hanlivé označení jako barbarské umění, protože gotika nevychází z antiky vzniká ve Francii, souvisí se vznikem států gotika chce v umění vrcholně vyjádřit křesťanství, čerpají z ní další slohy

Architektura →gotika je městský sloh →základní znaky     

popření vlastní hmotnosti, odhmotnění směřuje k iracionálním pojmům vertikální, lomený oblouk žebrová klenba: křížová, hvězdicová, síťová, kroužená,… opěrný systém vnější a vnitřní

triforium: průchozí chodba uvnitř katedrály v síle zdi skelet → klenba propojená s pilíři arkýř → Stavby bazilika  světlo proniká i z hlavní lodě, pak z boku a z rozety  uďto jedno-, troj- nebo pětilodní, nejčastěji s příčnou lodí  v průčelí jeden největší a nejvyšší vchod ve středu, po bocích dva menší (u 3lodí)  v každém průčelí jedna rozeta nad hlavním vchodem  hlavně u francouzské gotiky se vyskytují 2 věže, nehoře rovné  vyčnívají části opěrného systému  zdobeno fiálami (ty zdobeny krabi, kytkami,…)

50

b

Hrady a) na návrší b) blatné  vystavěny uprostřed nebo blízko vodních nádrží  měly bašty, cimbuří, arkýře se střílnami  centrem hradu byla věž donjon → tady se nacházela studna s pitnou vodou a  schovávali se sem lidé při nebezpečí, obsahovala i obytné prostory Města → 3 typy a) královská b) při klášterech c) panská  vznikala rozšiřováním starých nebo stavěli nová 

gotická stavba: St. Denis v Paříži

51

Památky 

Francie: 

katedrála Chartres → opěrnému systému se říká kamenné lešení

 katedrála Notre dame → věž vysoká 80 m

 katedrála v Remeši  katedrála v Amiensu  Sv. kaple v Paříži → opěrný systém velmi nenápadný, zvenku, nádherné vitráže  Mont. St. Michelle na Žulovém ostrově → na hranicích Bretaně a Normandie, celé městečko vybudováno na skále, je zde obrovský gotický klášter  katedrála v Avionu  katedrála v Le Mains  papežský palác v Avionu  k lášter v Cluny  Španělsko:  katedrála v Seville  Itálie:  Milánský dóm

52

→ radnice ve Florencii

- radnice v Sienně



Rakousko:  Stephans domm ve Vídni



Anglie:  katedrála v Lincolnu  katedrála ve Walesu → speciální klenba

Sochařství  asi o 100 let později  sochy hlavně použity jako výzdoba památek: proto jsou vidět jenom zepředu a z boků  náměty byly hlavně církevní postavy: svatí, madony, piety…  v rámci každé země se zaměřuje na určitý styl: Francie: krása, moudrost, ušlechtilost, například v Remeši Německo: Bamberk, nebojí se ošklivosti, např. Socha církve a Synagogy ve Štrasburku Itálie: realistické ztvárňování, díky rodu Pisanů, trojrozměrné Malířství  iluminace, desková malba  fresky, secco (technika malby na suché vápenné omítce, často kombinovaná s freskou (al secco))  malba na sklo, vitráže  malba zpočátku velmi plošná, lineární, kladli důraz na linie  postupně přecházeli k realistickému zobrazení  vše dělali hlavně podle citu, to vedlo k deformaci  měli problém s třetím rozměrem, nezabývali se perspektivou

53

Giotto di Bondone  tzv. otec západního malířství  Ital, v mládí pasák ovcí, kreslil při tom na kameny, jeho talent objevil malíř Cimabue a vzal ho k sobě do učení  během života hodně cestoval  vymaloval kapli Sv. Františka v Assisi, dále maloval i ve Florencii, Miláně a Padově  maloval hlavně fresky, byl novátorský  byl mistrem malby lidí, gest, mimiky a výrazu  snažil se zachytit hloubku, ale bez perspektivy  jeho styl je velmi plynulý  maloval obrazy s Pannou Marií a obrazy Krista

Oplakávání Krista → freska v Padově

Jan Van Eyck → Holanďan, zasahuje i do renesance Hans Holbein  Němec  maloval na sklo, tvořil plastiky

Hieronymus Bosch Zahrada pozemských rozkoší

Umělecké řemeslo - spojeno s církví - kalichy, relikviáře, vazby knih, tapisérie (dílo: tapisérie na hradě Anjou, zobrazuje Apokalypsu) 54

 1. 2. 3.

Kontrolní otázky: Jaké jsou hlavní rysi gotické architektury? Jaké nejvýznamnější gotické památky znáš? Vyjmenuj významné gotické malíře?

15. Česká gotika Etapy a) raná = přemyslovská: 13. – 14. století b) vrcholná = lucemburská: 14. – 15. století, spojeno s Karlem IV. c) pozdní = jagellonská: 15. – 16. století  končí husitskými válkami a vládou Habsburků Architektura 1) Raná gotika  kostely: sv. Františka při klášteře sv. Anežky v Praze, sv. Jakuba v Jihlavě  baziliky: sv. Prokopa v Třebíči  kláštery: Porta Coeli v Předklášteří



kapitulní síň v Oseku  hrady: Křivoklát, Bezděz, Vevří, Buchlov, Zvíkov, Karlštejn

Křivoklát

→ Karlštejn

55

Vrcholná gotika  

snaží se spojit vnitřní prostor s čistotou existují dvě linie, které se rozdělují podle dvou hutí

a) Parléřovská huť  chrám Sv. Víta (ze začátku postaven Matějem z Arasu, potom Petrem Parléřem, nejdříve rotunda, pak bazilika a nakonec katedrála



Karlův most (1357), a v pozadí obrázku Malostranská mostecká věž

56

b) Milevská  tzv. krásný sloh, ztenčování, zvětšování oken, kostel sv. Jiljí v Milevsku  Památky: Staronová synagoga

 Sv. Panna Marie pod Týnem, Pražský hrad (sněmovna, jezdecké schody), chrám Sv. Ducha v Hradci Králové  Kláštery: Zlatá koruna, Osek, Sedlec  Hrady: Kost, Velhartice 3) Pozdní gotika  díla nacházející se hlavně v Kutné Hoře  chrám Sv. Barbory: pracoval na ní Matěj Rejsek, má tzv. stanovou střechu, trojlodí, kružbová (hvězdicová) klenba



Benedikt Ried pracoval i na chrámu Sv. Víta (opevnění)

 památky: kostel Sv. Jakuba v Brně, chrám Sv. Mořice a dóm Sv. Václava v Olomouci, kostel Nanebevzetí Panny Marie v Brně

57

Sochařství 1) Raná gotika 

Porta Coeli   

individuální rysy postav, po stranách dva lvi mandorla → svatozář ve tvaru mandle Marie a Jan, symboly apoštolů, malé postavičky klečící u Krista (Konstancie a Přemysl)

Památky  Kristus na kříži u Sv. Jakuba, madony 2) Vrcholná gotika  snaha o skutečnost  Parléřovská huť 3) Pozdní gotika: krásný sloh  vytvářeli nádherné zjemnělé sochy  hlavně madony → vyjadřují mateřský vztah ke Kristu, jsou esovitě prohnuté, mají líbeznou tvář, Ježíšek většinou zaboří prsty do tváře matky = vyjádření blízkosti, hlavy se naklánějí k sobě  oblečení → hodně nařasená drapérie → I. trubkovité → II. esovité Památky  Třeboňská madona, Šternberská madona, Strakonická madona, Znojemská madona  výzdoba Sv. Víta → náhrobky předků Karla IV., v triforiu busty 21 lidí (manželky a děti Karla IV., architekti chrámu,…)  Socha sv. Jiří → první samostatná socha, stojí na Pražském hradě, z bronzu  Výzdoby: Staroměstské mostecké věže, Prašné brány, portálu Panny Marie před Týnem (pašijové výjevy) 3) pozdní gotika  více dynamické, odhmotněné, někdy až nadnesené  Oplakávání Krista na hradě Žebrák, mnohafigurový reliéf 58



monogramista I.P. → německý řezbář, který se podepisoval jen monogramy, votivní oltář ze Zlíchova (podunajská pozdně gotická plastika) Malířství 1) raná gotika  patrný vliv románského umění  tvořili hlavně iluminace: pasionál abatyše Kunhuty, Velislavova bible 2) vrcholná gotika  kolem r. 1400 začali zobrazovat šerosvit, ten byl vylepšen až v renesanci  vyjadřují prostor a barevnost  snaží se zaoblovat postavy, obličeje hodně naturální  tvořili iluminace: bible Václava IV.  deskové a nástěnné malby  vaječná tempera: barvy spojovali žloutky  zlatili pozadí Mistr Vyšebrodský  bylo po něm zachováno 9 obrazů ze života Krista ve Vyšším Brodě Mistr emauzského cyklu  zpracovával výjevy ze starého a nového zákona  maloval na zeď bez omítky

Mistr Theodorik  dvorní malíř Karla IV.  expresivní zobrazení, světci zobrazeni s určitými znaky, k obrazu byly přidány i relikvie

59

 maloval hlavně světce  vymaloval Kapli sv. Kříže na Karlštejně (vytvořil zde 130 desek)  na Karlštejně vytvořil i řadu fresek Klanění tří králů Mistr Třeboňský  proslul realistickým zobrazením děl  vytvořil cyklus ze života Krista, který se nachází v kostele Sv. Jiljí v Třeboni Mistr Rajhradský  tvůrce fresek v Rajhradě 3) pozdní gotika  je patrný vliv renesance  v obrazech se snažili zobrazit průhled do krajiny, obrazy vytvářeli na základě pozorování okolí  iluminace: zpěvníky = graduály  desková malba Mistr Litoměřický  vytvořil oltář v Litoměřicích, na kterém jsou výjevy z Kristova života, potom fresky v kapli sv. Václava  nástěnná malba: Zvíkov

 1. 2. 3.

Kontrolní otázky a úkoly: Které nejvýznamnější gotické památky v Praze znáš? Co je charakteristické v gotické malbě a kde se zachovala nejvýznamnější díla? Popište gotické madony a vyjmenuj nejznámější:

60

16. Renesance v Itálii  

renesance otevírá novověk, renesance = znovuzrození, obnova jde vědomě proti gotice, vyznačuje se návratem k antice, románskému umění, ale ne po celou dobu svého trvání, ke konci období vychází už jen sama ze sebe  zrodila se v Itálii v 15. století  je lépe srozumitelná pro člověka, jejím středem je člověk  objevuje se renesanční člověk: všeuměl  otevírá se svět, zrychluje se tisk (díky výrobě knihtisku) periodizace a) raná = quattrocento: 1420 – 1500, hlavním městem je Florencie, snaha o hledání b) vrcholná = quinquecento: 1500 - 1550 c) pozdní = cinquecento: 1550 – 1580 → manýrismus - období mezi renesancí a barokem Architektura  převládá spíše horizontálnost, ta je zdůrazněna římsami  používají architrávový systém  okna: vedle sebe, zdvojená, rytmická  atika: prodloužení domu do výše, ozdoba střechy  štíty: seskupení jako například vlaštovčí ocásky, používáno jako ozdoba střech  kupole: zakončené lucernou  používali antické sloupy jako dekoraci, arkády, pilastry (napůl zapuštěný sloup)  ostění: rámování kamenem  stavěli baziliky, vily (na venkově), paláce (ve městech, uprostřed nádvoří), zámky (v okolí jsou zahrady, letohrádky, arkády), domy, radnice  dalším ozdobným prvkem jsou portály, domovní štíty, kazetové stropy, lunety  balustrády: zábradlí  feston: štukované listy, ovoce, girlandy = více festonů vedle sebe  sgrafita: černá a bílá barva, následně vyškrabávané  bosáž: nanesená omítka, která vypadá jako kvádry  rozvíjelo se světské stavitelství, roste význam veřejných staveb  církevní stavby: uplatňují se centrální dispozice  snaha o vyváženost, uzavřenost, skladebná jasnost, přehlednost

61

Filippo Brunelleschi  byl to italský architekt a sochař, zástupce rané renesance  stavěl hlavně ve Florencii: florentský nalezinec, chrám st. Lorenzo, st. Spirito, kupole florentského dómu

Donatelo Bramante  autor původní podoby Chrámu sv. Petra Rafael Santi  Villa Madama v Římě Michelangelo Buonarotti  měl silné plastické cítění, zástupce vrcholné renesance  jako 3. architekt v pořadí vedl stavbu Chrámu sv. Petra, a navrhl jedinečné řešení kopule  postavil Medicejskou kapli  Kapitolské náměstí

62

Andrea Palladino  první profesionální architekt, jeden z mála, který byl pouze architekt  vytvořil nový sloh: klasicistně orientovaná barokní architektura  villa Rotonda: u Říma, má přístup ze 4 stran, uprostřed vystavěna kupole, je velmi kultivovaně zasazená do přírody 

používal široký oblouk s postranními oblouky

Carlo Maderna  další architekt, který se podílel na stavbě Sv. Petra Michelozzo Michelozzi  palác Midici, žák Brunelleschiho, tvůrce bosáže  Španělsko - palác Escorial

Sochařství  ideálem je dokonalá forma → vytvářelii busty, drobné dekorační plastiky, plastiky do zahrad, hlavně figury  velmi dobrá znalost anatomie  realistické se postupně idealizace  jako ozdoby používali sgrafita, akantové listy, vejcovec, perlovec, meandry, zubořezy, girlandy, festony  vytvářeli busty, drobné dekorační plastiky, plastiky do zahrad, hlavně figury  velmi dobrá znalost anatomie  realistické se stupněm idealizace  jako ozdoby používali sgrafita, akantové listy, vejcovou, perlovky, meandry, zubořezy, girlandy, festony  brali náměty hlavně z mytologie

63

Donatello - počátky jeho tvorby ještě spadají do gotiky - socha sv. Jiří: v obličeji se objevuje něco nového, stav duše - reliéfy na bronzových dveřích kostela San Lorenzo ve Florencii: postavy církevních otců  David z bronzu 

jezdecká socha kondotiéra Gattamelata

Andrea Verrocchio  Leonardův učitel - pomník kondotiéra Colleoniho v Benátkách Michelangelo Buonarotti  působil hlavně ve Florencii a Římě  náhrobky Medicejů Pieta ve sv. Petru v Římě: dokonalá kompozice, zdůraznění madoniny vnitřní krásy navenek

sochy Noc a Den David: z mramoru, zobrazení vnitřního soustředění

socha Mojžíše: stylizovaný autoportrét, vlasy = oheň, vousy = voda, rohy = svatozář

64

vertikální pieta vlastní autoportrét

Cellini  největší sochař manýrismu  Perseus s hlavou medúzy Malířství 

 

zrodilo se ve Florencii, má dlouholetou tradici, která se odvíjí od Giotta  vychází z díla Masaccia  malíři skvěle znali anatomii, studovali živé modely, perspektivu  experimentovali se světlem, šerosvit = modelovali pomocí světla a stínu, sfumato = rozestřený okraj, tím docílili plastičnosti, u portrétu ztvárňovali jak podoby, tak i pocity olejomalba: používali temperu, ale místo vajíčka používali ke spojení olej, díky tomu mohli malovat jak na desky, tak i na plátno, to byl pokrok směrem k modernizaci v každém italském městě se zaměřovali na jiný způsob malířského vyjádření:

Florencie - florentská škola → vznikla ve 14. století a trvala až do 16. století → zakladatel Gitto di Bondone → zaměření na kresbu a perspektivu, plastičnost → správné zachycení proporcí lidského těla

Svatá trojice

Benátky - benátská škola → zaměření na malbu, zářivost barev → vývoj renesanční školy začal otec malířské rodiny Jacop Bellini, další malíři: Tizian, Giorgione, Veronese, Canaletto atd. Masaccio  Tommaso di Giovanni di Simone Guidi, zvaný Masaccio byl významný italský malíř, který je považován za zakladatele renesančního malířství., nově vnesl do malířství vědeckou perspektivu a realismus (cit), patřil do florentské školy  vyzdobil kapli Brancacciů: fresky

Adam a Eva

65

Fra Angelico  vycházel z Masaccia  vymalovával cely mnichů v klášterech freskami  Zvěstování: freska Fillippo Lippi  vycházel z Fra Angelica  maloval hlavně madony, zobrazoval obrovskou lásku k přírodě  Zvěstování: obraz Sandro Botticelli  zástupce florentské školy, kreslíř, zdůrazňoval ženskou krásu, ilustroval Božskou komedii  Zrození Venuše  Primavera (jaro) - obraz Leonardo da Vinci  malíř, sochař, architekt, vědec, tanečník → renesanční člověk  Mona Lisa: použil sfumato, což vyjadřuje tajuplnost, hlavně u koutků očí a rtů, pokřivený horizont krajiny

 Poslední večeře: freska v klášteře → Dáma s hranostajem Santa Maria della Gratia, u stolu jsou uspořádáni do skupinek, každý apoštol má své gesto (kromě Jidáše) Michelangelo Buonarotti  kladl důraz na kresbu, malbu tvořil jako plastiku  předznamenává baroko 66

 Stvoření světa: freska, kterou vymaloval strop Sixtinské kaple, jsou zde obrovské postavy apoštolů, Sibyl, proroků. Na čelní, západní. stěně je freska Poslední soud:

Raffael Santi  tvořil díla s vyrovnanou krásou  Tři Grácie: obraz, postavy Cudnosti, Lásky a Krásy  Svatá rodina: velmi výrazné barvy

Aténská škola – freska ve Vatikánu

→ Sixtinská madona - obraz

67

Tizian  zástupce benátské školy, maloval portréty panovníků, venuše  Apollon a Marsyas (v Kroměříži)

 Venuše s psíkem (=Urbinská Venuše) Paolo Veronese  benátská škola  Svatba v Káni Galilejské (obraz)

Jacopo Tintoretto  velmi dramatické  Zuzana v lázni Giorgione  zástupce benátské školy  Spící Venuše, Bouře

Andrea Mantegna  Mrtvý Kristus: perspektivní zkratka Pietro Perugino  Spolužák Leonarda da Vinciho, učitel Raffaela  obrazy: Klanění králů, sv.Šebestián 68

Lucas Cranach  byl německý renesanční malíř, tiskař, obchodník a přítel M. Luthera  dokázal člověka skvěle zobrazit a začlenit do přírody  Salome (1510)



Albrecht Dürer  Němec, nejvýznamnější německý umělec  tiskl grafické listy:



v portrétech vyjadřoval i psychologii



maloval mnoho svých autoportrétů, stylizoval se do Krista  Růžencová slavnost: obraz

Pieter Brueghel  tématy jsou hloupé vlastnosti lidí, venkovský život, groteskní náměty  V zemi peciválů (kritika lenochů)

69

Zlatý věk (1530)

V zemi peciválů (1567)

Svatební tanec v přírodě (1566)

bratři van Eyckové  napůl zástupce gotiky, napůl už renesance  malovali pro honoraci  znaky děl: smysl pro detail, symboly, snaha o perspektivu  dílo: oltář v Gentu, podobizna manželů Aldofinových

Hieronymus Bosch  napůl gotika, napůl renesance  Holanďan  používal zvláštní, fantaskní styl  čerpal ze středověkého bestiáře, snažil se varovat před zlem

dílo: cyklus Sedm hříchů, Peklo, Loď bláznů

70

El Greco  představitel manýrismu, tíhne ke gotice  protahuje těla, propojuje nebe a zemi, celkově působí velmi barevně, ale pozadí je spíš šedivé, postavy jsou velmi výrazné, barevné, ostré syté barvy

Autoportrét Laokoón a jeho synové  1. 2. 3. 4.

Kontrolní otázky: Které odlišné prvky proti gotice má renesanční architektura? Jaké nové náměty se v malířství a sochařství objevují? V čem spočívá genialita Leonarda da Vinci, Michelangela Buonarrota a Raffaela Santi? Jaké jsou rozdíly mezi ranou a vrcholnou renesancí?

17. Česká renesance Architektura periodizace a) raná = jagellonská: 1490 – 1530 b) vrcholná = habsburská: 1530 – 1580 c) pozdní = rudolfínská: 1580 – 1620      

první renesanční stavbou v Čechách je zámek v Moravské Třebové stavěly se hlavně světské stavby (zámky, letní sídla) renesanční urbanismus: nevznikala nová města, ale byla přestavována gotická kamenické doplňky staveb (kolem oken a portálů kamenné rámy), kupole s lucernou: zakončení střechy, hlavně u sakrálních staveb, např. v Jindřichově Hradci ornamenty, sgrafita: hlavně tzv. psaníčková, kvádříkové zdivo, vypadalo jako obálky

71

Památky

Letohrádek královny Anny

Okna Vladislavského sálu

→ první renesanční stavba v Praze architekti → Paolo della Stella, Bonifác Wohlmut  Letohrádek hvězda na Bílé hoře, Schwarzenberský palác  hrady: Mělník, Pardubice, Litomyšl (nyní přestavěn na zámek), Slovinec, Buchlov  zámky: Náměšť nad Oslavou, Opočno, Červená Lhota  města: Slavonice, Český Krumlov, Telč, Praha, Jindřichův Hradec  Brno: Dům Pánů z Lipé České sochařství  platí zde obdobné rysy jako u evropského sochařství  reliéf v portálu sv. Jiří na Pražském hradě  výzdoba Belvederu, letohrádku Hvězda (štuková výzdoba), v Telči, Bučovicích Adrian de Vries autor soch ve Valdštejnské zahradě České malířství  výzdoba zámku v Pardubicích, Červené Lhotě  dvůr Rudolfa II. Giuseppe Arcimboldo Petr Stevens (Holanďan), Edigius Sadeler (Holanďan, mědiryty), Bartoloměj Spranger (Holanďan), Hans van Aachen (Němec)  1. 2. 3. 4.

Kontrolní otázky a úkoly: Vyjmenuj nejvýznamnější stavby v ČR. Jak poznáte renesanční městský dům? Které renesanční památky sou na seznamu UNESCO? Charakterizuj dobu Rudolfa II.

72