Tento materiál byl zpracován za finanční podpory EU a státního rozpočtu ČR v rámci projektu „Podpora vytváření krajských plánů střednědobého rozvoje sociálních sluţeb a vytváření místních partnerství v Jihomoravském kraji“.
Střednědobý plán rozvoje sociálních sluţeb pro obce správního obvodu MěÚ Rosice
Za triádu střednědobého plánování sociálních sluţeb v Rosicích zpracovala : JUDr. Jana Šildbergerová Koordinátor střednědobého plánování sociálních sluţeb
Schváleno : 16.12.2010
OB SA H : 1. Úvod 1.1. Obecně o Komunitním plánování sociálních sluţeb 1.2. Vymezení úkolu, plánovací období, vize 1.3. Demografická analýza, analýza sociálních a zdravotních sluţeb 2. Zjištění potřeb na poskytování sociálních sluţeb na území 3. Popis metody, kterou byly potřeby zjištěny 4. Popis priorit obce, způsob naplňování priorit a jejich zajištění v poskytování sociálních sluţeb Ekonomická analýza identifikovaných priorit a způsob zajištění financování sociálních sluţeb na plánovací období 5. Popis způsobu průběţného vyhodnocování navrţeného rozvojového plánu.
Seznam pouţitých zkratek:
2
SWOT analýza – zhodnocení předpokládaných rizik, příleţitostí a šancí dosáhnout cíle projektu Supervize – dohled nad plněním plánovaných úkolů,prověřování a kontrola aktuálnosti Dům s pečovatelskou službou – typ zařízení reprezentovaný v Rosicích jediným poskytovatelem jehoţ plným platným názvem je „Penzion pro důchodce Rosice“. Triáda – je vytvořena ze zástupců zřizovatele, poskytovatele a uţivatele sociálních sluţeb – je to tvůrčí tým pro sestavení Komunitního plánu.
1. ÚVOD 1.1. Obecně o komunitním plánování Předkládaný pracovní materiál si neklade za cíl jen univerzálně popisovat problematiku v poskytování sociálních sluţeb na teritoriu spádového území města Rosice jako obce s rozšířenou působností. Cílem není ani iniciovat závaţné změny na poli poskytování sociálních sluţeb bez důkladného zmapování moţností, příleţitostí a šancí stávající nabídky a jejích budoucích moţností s návazností na změny, které přirozeně ve společnosti probíhají. Obecně lze říci, ţe zpracování Komunitních plánů (termínově je moţno uţívat i pojem Strategický plán rozvoje sociálních sluţeb) je iniciováno zejména státem, který vytvořil několik výchozích strategických materiálů v oblasti sociální politiky, a to zejména návrhem nového zákona o sociálních sluţbách (čj.108/2006 Sb. v novelizovaném znění včetně prováděcích vyhlášek) a v souladu s reformou veřejné správy a vstupem České republiky do EU. Sociální oblast je i z hlediska EU vnímána jako prioritní a odpovídá tomu i postup naší vlády, která ji řeší v řadě materiálů. Jako jeden z významných je „Operační program Rozvoje lidských zdrojů“( viz. http://www.mpsv.cz/scripts/clanek.asp?lg=1&id=2864 ). Rozpracování tohoto programu metodami které komunitní plánování přináší, je moţností, jak nové zásady sociální politiky přívést aţ k občanu samotnému, k jeho uţitku a prospěchu. TEORETICKÁ ČÁST Krátký exkurz v oblasti pojmů a modelů sociálních sluţeb v EU Kaţdá komparativní studie v oblasti sociální péče řeší základní problém - nejednotnost pouţívané terminologie a definic základních pojmů, které mají často naprosto odlišný význam v různých zemích, které vycházejí z odlišného pojetí sociální péče. V různých modelech sociálního státu se přístup k sociálním sluţbám liší. Těţkosti při komparaci začínají u konceptů: na poli mezinárodní diskuse stále neexistuje obecně přijatá definice, co všechno lze zahrnout pod pojem „sociální sluţba“. Termín „sociální sluţba“ znamená aktivitu týkající se potřeb a těţkostí, které umoţňují optimální sociální funkčnost jedince. Podle Anttonenové a Sipilä ( 1996) by termín sociální sluţba neměl zahrnovat aktivity zaloţené na nedobrovolnosti a přejímání odpovědnosti, čistě komerční sluţby (i kdyţ ty
3
nemohou být úplně vyloučeny, protoţe v mnoha zemích jsou financovány veřejnoprávními subjekty a poskytovány soukromníky) a neformální péči. Zajímavým příspěvkem k řešení této problematiky je například slovník klíčových termínů v oblasti sociálních sluţeb, který ve čtyřjazyčné verzi vydal Evropský institut sociálních sluţeb při Univerzitě v Canterbury (Munday, 1997). Následující terminologie, která se pokouší sjednotit význam jednotlivých pojmů, vychází z tohoto zdroje. Ve většině evropských zemí je vnímán termín „sociální sluţby“ velice široce a často splývá s pojmem „sociální péče“. Britský model vychází z uţšího pojetí tzv. „osobní sociální sluţby“ jako sociální sluţby poskytované místním úřadem a nezávislými neziskovými organizacemi. Dále je pojem „sociální sluţba“ uţíván většinou ve smyslu neplacené sluţby, ale v mnoha zemích Evropské unie je obtíţné diferencovat placené a neplacené sluţby ( často se jedná o kombinaci dostupných sluţeb a odpovědnosti místního úřadu). Obecně je v zemích EU celý systém označován jako „sociální ochrana - social protection“ a zahrnuje jak „sociální sluţby - social services“, tak „sociální pomoc - social assistance“ v podobě finanční pomoci na základě specifické potřebnosti. Dávky vyplácené v hotovosti jsou buď nárokové (na základě pojištění - např . nemoc, nezaměstnanost, penze ve stáří) nebo se vyplácejí ve speciálních případech na základě testování příjmu. V systému sociální ochrany je zahrnuto také „sociální zabezpečení - social security“, tedy sociální zajištění lidských (občanských) práv (Tomeš, 1996). V souvislosti s poskytováním sociálních sluţeb vystupuje do centra pozornosti také pojmenování samotných příjemců sluţeb (Munday, 1997). Jsou vedeny diskuse, jak označovat jednotlivé sociální skupiny a dochází postupně ke shodě v názoru, aby se neuţívaly termíny jako „staří“, „mentálně postiţení“, nebo „duševně nemocní“ z důvodu přílišné stigmatizace - ty jsou nahrazovány pojmy „senioři“ , lidé „s poruchami učení“ nebo s „problémy v oblasti duševního zdraví“. Tím se přestal uţívat pojem „klient“, který naznačuje spíše pasivitu, závislost a nerovnost. Nahrazuje jej „uţivatel“ sociálních sluţeb, který je akceptován většinou zainteresovaných skupin. V charakteristice základních modelů poskytování sociálních sluţeb v rámci EU převládají podle skupin zemí 3 modely: 1. Skandinávský model veřejných sluţeb 2. Jihoevropský model (Řecko, Itálie, Španělsko a Portugalsko) 3. Model zaloţený na principu subsidiarity (Nizozemí, Německo, Belgie, Francie). Zde spočívá hlavní odpovědnost v péči alespoň formálně na rodině. Hlavními poskytovateli sluţeb jsou náboţenské a politické organizace, zatímco konkrétní dominantní financování těchto sluţeb je záleţitostí veřejného sektoru. Financování je vícezdrojové, zejména ze systému zdravotního pojištění. S ohledem na porevoluční vývoj je model poskytování sociálních sluţeb v ČR velmi podobný třetímu v pořadí. V průběhu 90. let minulého století zaznamenává řadu pozitivních změn, zejména rušení velkých rezidenčních zařízení, která nerespektovala novodobý trend demokratizace společnosti a rovnoprávného přístupu v právech všech občanů, tedy i občanů v sociální nouzi, zejména z hlediska individuálního přístupu k potřebám uţivatelů, ochranu jejich soukromí a zachování respektu k jejich lidské důstojnosti. Významnou změnou bylo otevření finančních toků pro nové poskytovatele sluţeb, zejména pro tzv. nestátní neziskové organizace (dále NNO). Právo poskytovat sluţbu a být přitom finančně podpořen mají jak fyzické osoby, tak občanská sdruţení, církevní právnické osoby, obecně prospěšné společnosti a další subjekty, musí však splňovat podmínky nutné pro registraci poskytovatelů sociálních sluţeb a naplňovat standardy kvality poskytovaných sluţeb. Toto nové prostředí na poli poskytovatelů sociálních sluţeb s sebou přineslo i nová pravidla pro poskytovatele.
4
Mimo to se díky těmto změnám výrazně mění původní model soc. sluţeb, kdy zřizovatelem byla jen veřejná správa. Právě realizací II. etapy transformace veřejné správy, hlavně ukončením činnosti okresních úřadů, se mění i role města Rosic, jako obce s rozšířenou působností.
1.2. Vymezení úkolu, plánovací období, vize Role měst a obcí v zajištění sociálních sluţeb Působnost při zajišťování sociálních sluţeb dle zákona 108/2006 Sb. § 92 Obecní úřad obce s rozšířenou působností a) zajišťuje osobě, které není poskytována sociální sluţba, a je v takové situaci, kdy neposkytnutí okamţité pomoci by ohrozilo její ţivot nebo zdraví, poskytnutí sociální sluţby nebo jiné formy pomoci, a to v nezbytném rozsahu – místní příslušnost se řídí místem trvalého nebo hlášeného pobytu osoby, b) na ţádost osoby, která má nárok na příspěvek ve stupni I (lehká závislost), zprostředkovává této osobě kontakt s poskytovatelem sociálních sluţeb pro účely vyuţití části příspěvku vypláceného podle § 18a odst. 1 písm. b), c) koordinuje poskytování sociálních sluţeb a poskytuje odborné sociální poradenství osobám ohroţeným sociálním vyloučením z důvodu předchozí ústavní nebo ochranné výchovy nebo výkonu trestu, osobám, jejichţ práva a zájmy jsou ohroţeny trestnou činností jiné osoby, a osobám, jejichţ způsob ţivota můţe vést ke konfliktu se společností; přitom spolupracuje se zařízeními pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy, s Vězeňskou sluţbou České republiky, Probační a mediační sluţbou České republiky, správními úřady a územními samosprávnými celky, d) na základě oznámení zdravotnického zařízení podle zvláštního právního předpisu zjišťuje, zda je nezbytné poskytnout osobě umístěné ve zdravotnickém zařízení sluţby sociální péče a zprostředkovává moţnost jejich poskytnutí; v případě, ţe nelze sluţby sociální péče osobě poskytnout, sděluje neprodleně tuto skutečnost zdravotnickému zařízení, ve kterém je osoba umístěna. §93 Krajský úřad a) zajišťuje ve spolupráci s ostatními poskytovateli sociálních sluţeb a obecním úřadem obce s rozšířenou působností, příslušnou podle místa hlášeného pobytu osob, poskytnutí sociálních sluţeb v případě, kdy poskytovatel sociálních sluţeb ukončil poskytování sociálních sluţeb z důvodu zrušení jeho registrace, pozbytí její platnosti, popřípadě z jiného důvodu, a osoby, kterým tento poskytovatel dosud poskytoval sociální sluţby, se nacházejí v bezprostředním ohroţení jejich práv a zájmů a nejsou schopny samy si zajistit pokračující poskytování sociálních sluţeb, b) koordinuje poskytování sociálních sluţeb osobám, jejichţ práva a zájmy jsou ohroţeny trestnou činností jiné osoby; přitom spolupracuje s obecními úřady obcí s rozšířenou působností. § 94 Obec a) zjišťuje potřeby poskytování sociálních sluţeb osobám nebo skupinám osob na svém území, b) zajišťuje dostupnost informací o moţnostech a způsobech poskytování sociálních sluţeb na svém území, 5
c) spolupracuje s dalšími obcemi, kraji a s poskytovateli sociálních sluţeb při zprostředkování pomoci osobám, popřípadě zprostředkování kontaktu mezi poskytovatelem a osobou, d) můţe zpracovávat střednědobý plán rozvoje sociálních sluţeb ve spolupráci s krajem, poskytovateli sociálních sluţeb na území obce a za účasti osob, kterým jsou poskytovány sociální sluţby, e) spolupracuje s krajem při přípravě a realizaci střednědobého plánu rozvoje sociálních sluţeb kraje; za tím účelem sděluje kraji informace o potřebách poskytování sociálních sluţeb osobám nebo skupinám osob na území obce, o moţnostech uspokojování těchto potřeb prostřednictvím sociálních sluţeb a o jejich dostupných zdrojích. § 95 Kraj a) zjišťuje potřeby poskytování sociálních sluţeb osobám nebo skupinám osob na svém území, b) zajišťuje dostupnost informací o moţnostech a způsobech poskytování sociálních sluţeb na svém území, c) spolupracuje s obcemi, s dalšími kraji a s poskytovateli sociálních sluţeb při zprostředkovávání pomoci osobám, popřípadě zprostředkování kontaktu mezi poskytovatelem a osobou, d) zpracovává střednědobý plán rozvoje sociálních sluţeb ve spolupráci s obcemi na území kraje, se zástupci poskytovatelů sociálních sluţeb a se zástupci osob, kterým jsou poskytovány sociální sluţby, a informuje obce na území kraje o výsledcích zjištěných v procesu plánování; při zpracování plánu kraj přihlíţí k informacím obce sděleným podle § 94 písm.e) a k údajům v registru podle § 85 odst.5, e) sleduje a vyhodnocuje plnění plánů rozvoje sociálních sluţeb za účasti zástupců poskytovatelů sociálních sluţeb a zástupců osob, kterým jsou sociální sluţby poskytovány, f) informuje ministerstvo o plnění plánů rozvoje sociálních sluţeb, g) zajišťuje dostupnost poskytování sociálních sluţeb na svém území v souladu se střednědobým plánem rozvoje sociálních sluţeb. § 96 Ministerstvo a) řídí a kontroluje výkon státní správy v oblasti sociálních sluţeb, b) zpracovává střednědobý národní plán rozvoje sociálních sluţeb za účasti krajů, zástupců poskytovatelů sociálních sluţeb a zástupců osob, kterým jsou poskytovány sociální sluţby, c) spolupracuje s Ministerstvem vnitra při optimalizaci dostupnosti místních veřejných sluţeb.
V souladu se všemi výše uváděnými změnami a platnou legislativou je moţné roli města a obce charakterizovat ve dvou rovinách. V prvé řadě město či obec plní roli přetrvávající z dřívějšího období, a to roli přímého poskytovatele sociálních sluţeb. Jde o zajištění základního poradenství v sociální oblasti, které ze zákona o sociálních sluţbách poskytuje převáţně jen Sociální odbor Městského úřadu. Města a obce však plní především druhou roli, roli zadavatele sociálních sluţeb. Tuto roli plní například tím, ţe prostřednictvím svých dotačních titulů podporují stávající
6
sluţby. Usnesení č.3, Rady města Rosic, z listopadu roku 2006 učinilo zásadní krok ve změně přístupu města Rosic v zajišťování sociálních sluţeb pro občany, a to vyjádřením politické podpory tzv. komunitnímu plánování sociálních sluţeb, které jiţ několik let připravuje a propaguje vláda prostřednictvím MPSV ČR. První etapa komunitního plánování byla završena přijetím Strategického plánu rozvoje sociálních sluţeb – Komunitního plánu. Návrh Komunitního plánu přijala Rada města 22.07.2008. Po ukončení veřejné diskuze pak byl výsledný dokument schválen Zastupitelstvem města Rosic 23.10.2009. Jiţ v září 2008 byl pro obce rosického regionu připraven seminář, jehoţ cílem bylo přizvat co největší počet obcí regionu k přípravě Komunitního plánu. Seminář nabídl základní orientaci v problematice strategického plánování rozvoje sociálních sluţeb. Jeho výstupem byl plán práce pro rozšíření komunitního plánování v rosickém regionu. Osloveno bylo všech 24 obcí regionu. Přímou spolupráci potvrdilo pět obcí. Od měsíce října do března 2009 v těchto obcích probíhala analytická šetření jako základní předpoklad získání podkladů pro sestavení Komunitního plánu. V dubnu 2009 proběhlo zpracování výsledků analýz. Výsledky byly 15.4.2009 předloţeny obcím s další prosbou o spolupráci při určování výsledných priorit. (materiál výsledky analýz s komentářem je přílohou č.1 Komunitního plánu). Individuální kontakty s obcemi a projednávání v pracovních skupinách bylo završeno v březnu 2009 shodou na vytipovaných prioritách k zařazení do Komunitního plánu. Schvalování v orgánech měst a obcí trvalo do října roku 2010. Výsledným materiálem je Komunitní plán pro spádové území města Rosice do roku 2014. Z pozice města Rosic se jedná jiţ o druhý strategický dokument, neboť první plán mapoval časové období 2008 – 2010. Komunitní plánování sociálních sluţeb – věc veřejná. V dosavadní popisu problematiky zajištění sociálních sluţeb vzhledem k účelu tohoto materiálu absentuje pojem „komunitní plánování sociálních sluţeb“, který je v tomto směru klíčovou strategickou změnou v přístupu k této problematice. Co to je komunitní plánování? Metoda, která umoţňuje zpracovávat rozvojové materiály pro různé oblasti veřejného ţivota na úrovni obce i kraje a která výrazně posiluje principy zastupitelské demokracie. Charakteristickým znakem metody je důraz kladený: na zapojování všech, kterých se zpracovávaná oblast týká na dialog a vyjednávání na dosaţení výsledku, který je přijat a podporován většinou účastníků. Co to je komunitní plánování sociálních sluţeb?
metoda, kterou lze na úrovni obcí nebo krajů plánovat sociální sluţby tak, aby odpovídaly místním specifikům i potřebám jednotlivých občanů otevřený proces zjišťování potřeb a zdrojů a hledání nejlepších řešení v oblasti sociálních sluţeb proces, který vede k nejefektivnějšímu moţnému způsobu zajišťování sociálních sluţeb podle skutečných potřeb deklarovaných uţivateli a aktuálních ekonomických moţností v daném regionu.
Zkušenosti s praktickým pouţíváním některých principů komunitního plánování existují v České republice jiţ nyní. Jedná se především o oblasti: ochrana ţivotního prostředí, tvorba 7
strategických rozvojových plánů obcí, preventivní zdravotnické programy, součinnostní programy prevence kriminality, atd. Zkušenosti s komunitním plánováním sociálních sluţeb má jiţ spousta měst a řadu zkušeností s pouţíváním této metody lze nalézt v zahraničí. Co je cílem komunitního plánování sociálních sluţeb?
Posilovat sociální soudrţnost komunity. Podporovat sociální začleňování a předcházet sociálnímu vyloučení jednotlivců i skupin. Informovat veřejnost o potřebách osob s různými typy znevýhodnění, a o moţných způsobech poskytování pomoci a podpory lidem v náročné situaci. Mapovat aktuální nabídku poskytování sociálních sluţeb i skutečnou poptávku po různých formách sociálních sluţeb v regionu. Vyjednávat priority (stanovení důleţitosti) a pořadí jejich realizace v procesu postupného zajišťování sluţeb pro osoby v obtíţné sociální situaci podle specifických podmínek v daném regionu. Podporovat aktivitu osob, které sociální sluţby potřebují, stejně jako jejich schopnost formulovat své potřeby. Zapojovat veřejnost do procesu plánování (téma sociálních sluţeb se týká více či méně kaţdého člověka). Docílit efektivního vyuţívání dostupných finančních prostředků, zaměřením se na financování skutečně potřebných sluţeb, poskytovaných podle uznávaných standardů. Podpořit spolupráci v zajišťování sociálních sluţeb mezi obcemi a městy v rámci kraje vzájemným informováním o stávajících (jiţ zřízených sluţbách) a jejich kapacitě a vyhledáváním podmínek, za kterých si mohou obce poskytování sluţby pro své občany „pronajmout“, lze docílit ekonomicky výhodnější varianty řešení potřeb občanů.
Jaký přínos má pro region komunitní plánování ? Komunitní plánování zapojuje všechny účastníky systému sociálních sluţeb (tedy uţivatele, poskytovatele, zadavatele) do přípravy a uskutečňování plánu sociálních sluţeb a umoţňuje občanům ovlivňovat nakládání s veřejnými finančními zdroji na rozvoj regionu. Zvyšuje tak podíl občanů na rozhodovacím procesu o způsobu jejich zajišťování, legitimizuje rozhodování řídících a zastupitelských orgánů a zvyšuje míru zapojení občanů do dění v obci.
Podporuje dialog a spolupráci mezi obyvateli, zvyšuje pocit příslušnosti ke komunitě a umoţňuje objevovat nové lidské i materiální zdroje. Umoţňuje obcím sdruţovat stávající zdroje, zvyšuje efektivitu jejich vyuţití. Zvyšuje dostupnost a kvalitu sociálních sluţeb a rozšiřuje jejich nabídku, zajišťuje, aby sociální sluţby odpovídaly zjištěným místním potřebám, reagovaly na lokální odlišnosti. Zvyšuje efektivitu investovaných finančních prostředků, protoţe je vynakládá jen na takové sluţby, které jsou potřebné.
Co je výsledkem komunitního plánování? Komunitní plánování sociálních sluţeb je nekončící proces, který opakovaně (v reakci na 8
měnící se podmínky regionu a potřeby osob v náročné situaci) dává příleţitost všem občanům regionu, vyjádřit se k současnému stavu poskytování sociálních sluţeb a k jejich budoucí podobě. Výsledkem je zejména zvýšení povědomí veřejnosti o formách sociálních sluţeb a postupné nastavování systému sociálních sluţeb na místní úrovni tak, aby odpovídal zjištěným místním potřebám. Reaguje na lokální odlišnosti a zajišťuje, ţe finanční prostředky na sluţby vynakládané jsou efektivně vyuţívány. Jaké zásady je potřeba dodrţovat při zpracování komunitního plánu?
Potřeby, priority a směry rozvoje sociálních sluţeb musí být stanoveny lidmi, kteří v regionu ţijí. Veškeré činnosti na místní úrovni během přípravy i při naplňování plánu musí být provázány. Zkvalitňování sociálních sluţeb musí být povaţováno za ţádoucí a důleţitou součást místní politiky. Priority a směry rozvoje sociálních sluţeb vycházejí z přesvědčení o jedinečnosti, hodnotě, vrozené důstojnosti a právu na sebeurčení kaţdého uţivatele sociálních sluţeb.
Co komunitní plán obsahuje?
Popis a analýzu existujících zdrojů Statistické, sociologické, demografické údaje, apod. (např. věkové sloţení obyvatel regionu, porodnost a úmrtnost, prognózy demografického vývoje) Popis a analýzu existujících přání a potřeb obyvatel v oblasti sociálních sluţeb Představu budoucnosti sociálních sluţeb - stanovení priorit a cílů rozvoje sluţeb Časový plán postupu prací a zásady, které je třeba při zpracování a naplňování plánu dodrţet Způsob, jakým budou jednotliví účastníci na místní úrovni zapojeni do vytváření a naplňování komunitního plánu Způsob, jakým bude KP sledován, vyhodnocován a případně měněn
Jaké jsou hlavní principy komunitního plánování? Principy a metody komunitního plánování vyjadřují hodnoty, které přináší metoda komunitního plánování a ke kterým je třeba se v praxi plánování sociálních sluţeb vztahovat. Hodnoty zachycené v principech odlišují metodu komunitního plánování od jiných plánovacích postupů. Nově do sféry plánování sociálních sluţeb přináší :
důraz na aktivní roli uživatelů sociálních služeb a zastoupení jejich zájmů v procesu plánování, zapojení širokého okruhu lidí a spolupracovníků do tvořivé práce, opakované ověřování závěrů s přáním lidí, důraz na vyjednávání a zplnomocnění veřejnosti kontrolovat postup rozhodování i uskutečňování.
Princip triády V rámci metody komunitního plánování spolu plánují a spolupracují minimálně tři strany:
9
uţivatelé zadavatelé poskytovatelé.
Princip rovnosti 1. Kaţdý má právo starat se o věci veřejné a společné. Metoda komunitního plánování propojuje aktivitu občanů s rozhodováním na úřadě. 2. Kaţdý má právo se vyjádřit a kaţdý má právo mluvit. Je legitimní mluvit za sebe samotného i bez pověření, funkce či mandátu od zájmové skupiny. 3. Nikdo nesmí být vylučován a diskriminován. Organizace a procesy plánování musí zajistit všem účastníkům rovnost postavení a hlasu v průběhu všech jednání. Jedině pak je moţná spolupráce, při níţ jsou ke společnému prospěchu vyuţity jedinečné znalosti, zkušenosti, dovednosti a nakonec i formální a mocenská postavení jednotlivců. Legitimitu sociálním sluţbám dávají přání a potřeby uţivatelů (budoucích uţivatelů). Uţivatelům je nutné vytvářet podmínky, aby mohli vyslovovat svá přání a potřeby a tam, kde to jde, je i sami zkoumat. Uţitečný je i princip pozitivní diskriminace. Cílem pro uţivatele je : „Uţ nikdy o nás bez nás“. Princip skutečných potřeb Analýzy popisující stav sociálních sluţeb a jejich porovnání s normativy mohou být uţitečnou pomůckou pro plánování rozvoje sociálních sluţeb. Nemohou však nahradit aktivní zjišťování skutečných (ne domnělých) potřeb všech zúčastněných stran. Princip dohody Výsledný plán je svého druhu smlouva, ve které se (přinejmenším) tři strany (viz princip triády) navzájem zavazují. Svobodný a informovaný souhlas musí být výsledkem svobodné rozpravy a demokratické spolupráce. Dohoda musí být nejen o záměrech, ale také o způsobu a postupu realizace odsouhlasených aktivit. V komunitním plánování má přednost souhlasné rozhodnutí – tj. „dokud nesouhlasí všichni, není odsouhlaseno nic“. Hlasování je nouzový prostředek, jímţ přiznáváme, ţe se neumíme dohodnout. Princip „Vše je veřejné“ Plánování sociálních sluţeb se zabývá věcmi veřejnými. Informace o dění v něm jsou veřejně dostupné a jednání jsou otevřená. Informace o průběhu a výstupech plánování jsou veřejnosti aktivně předávány. Princip dosaţitelnosti řešení Plánování sociálních sluţeb můţe být zaměřeno na jeden nebo více problémů v sociální oblasti. Šíře záběru musí být přiměřená místnímu společenství, jeho podmínkám, přání lidí a lidským i materiálním zdrojům. Princip cyklického opakování Komunitní plánování tvoří spirálu, v níţ se fáze a mnohé problémy cyklicky opakují a je nutné se jimi znovu zabývat a vyhodnocovat je na nové úrovni vývoje. Princip kompetence účastníků V řízení plánování sociálních sluţeb musí být profesionalita, kompetentní lidé s jasnými zodpovědnostmi a pozicí. Demokratické spolupráci, efektivní rozpravě, uzavírání dohod účinně napomáhá dobrá koordinace, mediace, koučování a řízení stejně, jako dovednost budovat týmy, projektově řídit a plánovat. 10
Princip přímé úměry Kvalitně probíhající proces plánování je pro komunitu a její občany stejně přínosný jako výstup plánování – vlastní plán. Kvalita výstupů plánování je přímo úměrná kvalitě jeho průběhu.
3.Hlavní cíle a úkoly komunitního plánování soc. sluţeb na rosicku v období let 2010 - 2014 Optimálním cílem města Rosic, jako dominantní veřejnoprávní korporace v plánování sociálních sluţeb v rámci daného regionu, je vytvoření vyváţené sítě sociálních sluţeb tak, aby splňovala hlavní kritéria : - dostupnost - efektivitu - kvalitu - flexibilitu. Po zmapování stávajících sluţeb poskytovatelů a po zanalyzování potřeb a přání občanů – uţivatelů, podle fází KP za pomoci SWOD analýzy, dotazníkových šetření a veřejných diskusí, je stanoven strategický postup v realizaci konkrétních kroků k optimalizaci sítě sluţeb. Po zpracování základního projektu, kterým je střednědobý strategický plán rozvoje sociálních sluţeb pro rosický region, bylo nutno analyzovat finanční zdroje a finanční toky k tvorbě této sítě rozšířené na celou spádovou oblast rosického regionu. Dále bylo nutno stanovit, zda město Rosice, či jiné ze zúčastněných měst či obcí, bude preferovat dominantní roli poskytovatele nebo zadavatele sociálních sluţeb. V tomto materiálu vycházíme z hypotézy, ţe úloha správních orgánů jako zadavatele bude i nadále převaţovat. Stále je aktuální dokončení II. etapy reformy veřejné správy, myšleno ve směru ke zřizovatelským funkcím u těch typů zařízení sociálních sluţeb, která by měla být provozována obcí (DD,ÚSP,poradna) a jsou v současnosti zřizována krajem. S těmito organizacemi bylo nutno rozvinout čilou spolupráci a zapojit je do procesu komunitního plánování.
Plánovací období V průběhu realizace plánu, resp. jeho jednotlivých opatření je nutno stanovit časové horizonty, neboli plánovací období a průběţně provádět jejich zhodnocení. V materiálu Program rozvoje města Rosice na léta 2008 – 2010 v oblasti sociálních služeb, byly rozplánovány plánovací procesy do šesti fází. Prvé tři fáze byly přípravné a obsahovaly jako základní body vytvoření organizační struktury, získání materiálních a personálních zdrojů a zahájení propagační kampaně na podporu spolupráce veřejnosti a všech sloţek triády. Koncem prvého pololetí vstoupil plánovací proces do realizační fáze s cílem ukončit práce na komunitním plánu do konce prvého pololetí 2008. První Střednědobý plán rozvoje sociálních 11
služeb, který z tohoto procesu vzešel, byl sestaven na dva roky a stal se milníkem, nikoli cílem procesu komunitního plánování. Zpřesněním a následným monitoringem priorit byl postupně vytvářen strategický plán rozvoje sociálních sluţeb ruku v ruce s tvorbou Krajského plánu rozvoje sociálních sluţeb, do tohoto plánu jsou jiţ zapojeny obce rosického regionu . Tento plán je také upřesněním Komunitního plánu pro město Rosice, a měl by nastavit parametry a priority rozvoje sociálních služeb na léta 2010 až 2014. Logika vytváření národních plánů se opírá o plány krajské a krajské plány vycházejí z plánů obcí a měst regionu celého kraje. Národní a krajské plány mají zpětně vliv na utváření přístupu ke sluţbám na regionální a obecné úrovni. Toto je také důvod pro stanovení časového horizontu – „ plánovacího období“ - v souladu s přípravou krajských plánů.
FÁZE KOMUNITNÍHO PLÁNOVÁNÍ V ROSICÍCH A REGIONU MĚSTA ROSICE 1. fáze
S čím je třeba začít
2. fáze
Vytvoření řídící struktury pro - zapojení všech účastníků procesu - vytvoření organizační a řídící struktury pro zpracování KP KP
- zformování prvotní pracovní skupiny - určení, koho je třeba do přípravy KP zapojit - způsob oslovení a přizvání dalších účastníků - plán pro získání politické podpory ze strany obce - informační strategie
stanovení pravidel jednání řídící struktury
3. fáze
Porozumění v komunitě
problémům - představení cílů, zájmů a potřeb všech účastníků -
4. fáze
Návrh služeb
5. fáze
Strategie rozvoje sociálních služeb
rozvoje sociálních
vytvoření a zveřejnění mechanismů pro aktivní spoluúčast veřejnosti - provedení analýzy potřeb a zhodnocení existujících zdrojů - zhodnocení silných a slabých stránek existujícího systému sociálních sluţeb - vyjmenování příleţitostí a rizik a nastínění trendů pro rozvoj sociálních sluţeb Představa rozvoje sociálních sluţeb obsahuje zejména: - hlavní hodnoty, které tvoří její základ a které budou při zpracování KP a jeho následném naplňování respektovány a dodrţovány, - směr, kterým se budou sociální sluţby nadále ubírat, - cíl, kterého má být dosaţeno; - překáţky, které bude nutné překonat; regionální i nadregionální zdroje, kterých lze vyuţít; - představa rozvoje sociálních sluţeb je akceptována většinou účastníků komunitního plánování - plán postupných kroků a úkolů k dosaţení stanovených cílů a priorit - systém sledování realizace komunitního plánu zpracování konečné verze komunitního plánu - předloţení textu KP k připomínkování veřejnosti - schválení KP zastupitelstvem
12
6. fáze
Od plánování k provádění
- uskutečňování plánu - informování veřejnosti o uskutečňování KP - průběţné vyhledávání a zapojování nových partnerů - nástroje umoţňující provést změny v původním KP
V současné době má jiţ město Rosice zpracován a schválen Komunitní plán na léta 2008 – 2010. Na tento plán navazuje v souladu s krajskou koncepcí Střednědobý plán rozvoje sociálních sluţeb na léta 2010 – 2014.
Organizační struktura komunitního plánování v Rosicích
Základní triáda JUDr. Jana Šildbergerová - koordinátorka komunitního plánování - zástupce zadavatele Jana Tomšíková – ředitelka Penzionu pro důchodce Rosice - zástupce poskytovatele Miroslava Murycová - odborný pedagog DDM - zástupce uživatele
Pracovní skupina I. Občané se zdravotním pos. Občané v nepříznivé soc.sit. Občané s potížemi se soc. začleněním
Pracovní skupina II. Senioři
Pracovní skupina III. Mládež Rodiny s děmi
vedoucí skupiny
vedoucí skupiny
vedoucí skupiny
aktivista
aktivista
aktivista
aktivista
aktivista
aktivista
aktivista
aktivista
aktivista
13
Vize Vize je verbálním popisem naší představy o tom, jak bude město Rosice a přilehlé území vypadat v budoucnu – zpravidla se stanovuje delší časový horizont. Jakmile si společně ujasníme svou představu (vizi), začneme hledat cesty, které nám mohou umoţnit naši vizi realizovat. Přitom je třeba stanovovat postupné kroky, kterými se k představě budoucnosti budeme přibliţovat. Při stanovení postupných kroků je vţdy nezbytné vyjednávat pořadí priorit – tedy to, co uděláme nejdříve a co bude muset zatím počkat, tak, aby kroky byly v souladu s potřebami obyvatel regionu a současně i se zdejšími aktuálními moţnostmi a finančními zdroji.
Na základě prováděných šetření budeme po zpracování Střednědobého plánu rozvoje sociálních sluţeb vědět, jakým směrem se ubírají sociální sluţby v rosickém regionu. Budeme umět popsat ideální stav sítě sociálních sluţeb například na dva, později na čtyři léta dopředu.
. budeme vědět, komu budou sociální sluţby poskytovány / o koho bude postaráno/. . budeme umět říci, jaký typ sociálních sluţeb pro nás bude hlavní /například terénní, ambulantní, pobytové/. . budeme vědět, jaké sluţby budou uţivatelé poţadovat. /budou nám známy krajské i místní priority/ . budeme schopni odhadnout finanční a materiální potřeby na jejich zajištění .
Cílem komunitního plánování je funkční, výkonná, kvalitní a ekonomicky únosná síť poskytovaných sociálních sluţeb pro občany našeho regionu.
Závěr V tomto úvodním materiálu jsme se snaţili stručně a srozumitelně nastínit sociální problematiku jak z hlediska pouţívané rétoriky, tak vyslovit řadu tezí a představ ke způsobu postupu v utváření optimální sítě sociálních sluţeb v Rosicích a okolí. Je to úkol, který je věcí veřejnou a musí být také veřejně řešen. Sociodemografický vývoj 14
obyvatelstva naznačuje řadu problémů v budoucnu, které by měly být a priori řešeny tak, aby nedošlo ke zhoršení kvality ţivota sociálně potřebných občanů v našem regionu. Velkým pomocníkem a koordinátorem by našemu regionu měl být Jihomoravský kraj. V současnosti je jiţ schválen „Strategický plán rozvoje sociálních sluţeb Jihomoravského kraje“. Vyuţijme proto našeho komunitního plánu sociálních sluţeb k otevření diskuse s krajskými zastupiteli a úředníky na téma „strategie rozvoje sociálních sluţeb na území kraje“ prostřednicvím spolupráce na tvorbě programu komunitního programu jak celého Jihomoravského kraje, tak i našeho regionu.
1.3.Demografická analýza, analýza sociálních a zdravotních sluţeb Celkový počet obyvatel v ČR má klesající tendenci. Zejména vzhledem ke klesající porodnosti naše společnost stárne, coţ se projevuje i na vzrůstajících nárocích na sociální sluţby a prognózy jejich potřeby. I kdyţ se v roce 2007 v České republice narodilo o 8,8 tisíce více dětí neţ v roce předchozím, stále to nestačí k zadrţení poklesu. Populace celkem nám stárne.
15
muži ženy celkem
1906 1911 1916 1921 1926 1931 1936 1941 1946 1951 1956 1961 1966 1971 1976 1981 1986 1991 1996 2001 2006 2011
počet občanů ČR s platným pobytem
190000 180000 170000 160000 150000 140000 130000 120000 110000 100000 90000 80000 70000 60000 50000 40000 30000 20000 10000 0
rok narození Úroveň úhrnné plodnosti vloni stoupla na hodnotu 1,44 ţivě narozených dětí na jednu ţenu v reprodukčním věku, a odpoutala se tak od hodnot leţících pod hranicí 1,3, která je povaţována za velmi nízkou úroveň (tzv. lowest-low fertility). Pokud srovnáme období 1991-1999 a období 1999-2007 roste počet mimomanţelsky narozených dětí (+21,1 tis.). Pokračuje rovněţ pokles plodnosti v mladém věku do 25 let (17,6 tis.). Odklad mateřství se projevuje naopak v nárustu počtu ţivě narozených dětí ţenám v pozdějším věku – 25-29 let (+8,4 tis.) a 30-34 let )+26,9 tis.), ale i vyšším (+7,5 tis.) Z dlouhodobého hlediska však plodnost stále zůstává na nízké úrovni, nezajišťující prostou reprodukci generací. Čistá míra reprodukce dosáhla hodnoty 0,70, coţ znamená, ţe v dlouhodobém horizontu by se při současné úrovni plodnosti reprodukoval početní stav generace pouze ze 70%. Přitom v roce 1991 to bylo téměř 90%. Tyto závaţné změny ve společnosti mění nároky na sociální i zdravotní sluţby jako důleţitý nadstavbový prvek ovlivňující kvalitu ţivota občanů. Ve svém dopadu, spolu s klesající nebo stoupající mírou zaměstnanosti, ovlivňují vývoj potřeb občanů našeho regionu a je nutno je sledovat i pro potřeby komunitního plánování. Většina obcí rosického regionu náleţí do velikostní skupiny od 500 do 2 000 obyvatel /dvě pětiny/. Správní obvod Rosice má rozlohu 174 km a státní správu vykonává pro 24 obcí , 2 části obcí, 251 ulic a 8 605 adres. K trvalému pobytu (nebo jakémukoli platnému pobytu cizince, azylanta) je přihlášeno 24 436 obyvatel, z toho je 10 163 muţů nad 15 let, 1 830 chlapců do 15 let, 10 674 ţen nad 15 let, 1 769 dívek do 15 let. V důsledku aktivního migračního salda je celkový přírůstek obyvatel kladný. Míra nezaměstnanosti se pohybovala mezi 8 – 9% v předchozích letech .
16
Demografické sloţení obyvatel rosického regionu k 29.01.2010 Bliţší informace za jednotlivé obce lze nalézt v Demografické ročence ČSÚ
Město: ROSICE Ve městě je evidováno 79 ulic, 1 551 adres. Ve městě není evidována ţádná část obce. Všechny adresy ve městě mají PSČ 665 01. Ve městě je k trvalému pobytu (nebo jakémukoliv platnému pobytu cizince, azylanta) přihlášeno 5 566 obyvatel, z toho je 2 332 muţů nad 15 let, 404 chlapců do 15 let, 2 446 ţen nad 15 let, 384 dívek do 15 let.
Obec: BABICE U ROSIC V obci je evidováno 19 ulic, 274 adres. V obci není evidována ţádná část obce. Všechny adresy v obci mají PSČ 664 84. V obci je k trvalému pobytu přihlášeno 650 obyvatel, z toho je 262 muţů nad 15 let, 53 chlapců do 15 let, 268 ţen nad 15 let, 67 dívek do 15 let.
Obec: DOMAŠOV V obci je evidováno 20 ulic, 230 adres. V obci není evidována ţádná část obce. Všechny adresy v obci mají PSČ 664 83. V obci je k trvalému pobytu přihlášeno 612 obyvatel, z toho je 258 muţů nad 15 let, 44 chlapců do 15 let, 260 ţen nad 15 let, 50 dívek do 15 let.
Obec: JAVŮREK V obci je evidována jedna ulice, 162 adres. V obci není evidována ţádná část obce. Všechny adresy v obci mají PSČ 664 83. V obci je k trvalému pobytu přihlášeno 267 obyvatel, z toho je 107 muţů nad 15 let, 18 chlapců do 15 let, 121 ţen nad 15 let, 21 dívek do 15 let.
Obec: KRATOCHVILKA V obci je evidováno 223 adres. V obci není evidována ţádná část obce ani ulice. Všechny adresy v obci mají PSČ 664 91. V obci je k trvalému pobytu přihlášeno 429 obyvatel, z toho je 196 muţů nad 15 let, 35 chlapců do 15 let, 172 ţen nad 15 let, 26 dívek do 15 let.
Obec: LESNÍ HLUBOKÉ V obci je evidováno 147 adres. V obci není evidována ţádná část obce ani ulice. Všechny adresy v obci mají PSČ 664 83. V obci je k trvalému pobytu přihlášeno 200 obyvatel, z toho je 89 muţů nad 15 let, 14 chlapců do 15 let, 75 ţen nad 15 let, 22 dívek do 15 let.
Obec: LITOSTROV
17
V obci je evidováno 65 adres. V obci není evidována ţádná část obce ani ulice. Všechny adresy v obci mají PSČ 664 83. V obci je k trvalému pobytu přihlášeno 121 obyvatel, z toho je 48 muţů nad 15 let, 11 chlapců do 15 let, 53 ţen nad 15 let, 9 dívek do 15 let.
Obec: LUKOVANY V obci je evidováno 234 adres. V obci není evidována ţádná část obce ani ulice. Všechny adresy v obci mají PSČ 664 84. V obci je k trvalému pobytu přihlášeno 562 obyvatel, z toho je 215 muţů nad 15 let, 50 chlapců do 15 let, 255 ţen nad 15 let, 42 dívek do 15 let.
Obec: OSTROVAČICE V obci je evidováno 18 ulic, 249 adres. V obci není evidována ţádná část obce. Všechny adresy v obci mají PSČ 664 81. V obci je přihlášeno 657 obyvatel, z toho je 246 muţů nad 15 let, 53 chlapců do 15 let, 298 ţen nad 15 let, 42 dívek do 15 let.
Obec: PŘÍBRAM NA MORAVĚ V obci je evidováno 284 adres. V obci není evidována ţádná část obce ani ulice. Adresy v obci mají PSČ v rozsahu 664 84 aţ 664 87. V obci je k trvalému pobytu přihlášeno 580 obyvatel, z toho je 243 muţů nad 15 let, 40 chlapců do 15 let, 260 ţen nad 15 let, 37 dívek do 15 let.
Obec: PŘIBYSLAVICE V obci jsou evidovány 2 části obce, 9 ulic, 274 adres. Všechny adresy v obci mají PSČ 664 83. V obci je k trvalému pobytu přihlášeno 468 obyvatel, z toho je 204 muţů nad 15 let, 28 chlapců do 15 let, 209 ţen nad 15 let, 27 dívek do 15 let.
Obec: RUDKA V obci je evidováno 140 adres. V obci není evidována ţádná část obce ani ulice. Všechny adresy v obci mají PSČ 664 83. V obci je k trvalému pobytu přihlášeno 352 obyvatel, z toho je 137 muţů nad 15 let, 38 chlapců do 15 let, 151 ţen nad 15 let, 26 dívek do 15 let.
Obec: ŘÍČANY V obci je evidováno 26 ulic, 619 adres. V obci není evidována ţádná část obce. Všechny adresy v obci mají PSČ 664 82. V obci je k trvalému pobytu přihlášeno 1 877 obyvatel, z toho je 756 muţů nad 15 let, 158 chlapců do 15 let, 815 ţen nad 15 let, 148 dívek do 15 let.
Obec: ŘÍČKY
18
V obci je evidováno 124 adres. V obci není evidována ţádná část obce ani ulice. Všechny adresy v obci mají PSČ 664 83. V obci je k trvalému pobytu přihlášeno 320 obyvatel, z toho je 140 muţů nad 15 let, 18 chlapců do 15 let, 135 ţen nad 15 let, 27 dívek do 15 let.
Obec: STANOVIŠTĚ V obci je evidováno 158 adres. V obci není evidována ţádná část obce ani ulice. Adresy v obci mají PSČ v rozsahu 664 84 aţ 664 88. V obci je k trvalému pobytu přihlášeno 356 obyvatel, z toho je 147 muţů nad 15 let, 31 chlapců do 15 let, 147 ţen nad 15 let, 31 dívek do 15 let.
Obec: TETČICE V obci je evidováno 10 ulic, 405 adres. V obci není evidována ţádná část obce. Všechny adresy v obci mají PSČ 664 17. V obci je k trvalému pobytu přihlášeno 1 049 obyvatel, z toho je 432 muţů nad 15 let, 81 chlapců do 15 let, 462 ţen nad 15 let, 74 dívek do 15 let.
Obec: ÚJEZD U ROSIC V obci je evidováno 150 adres. V obci není evidována ţádná část obce ani ulice. Adresy v obci mají PSČ v rozsahu 664 84 aţ 664 88. V obci je k trvalému pobytu přihlášeno 253 obyvatel, z toho je 121 muţů nad 15 let, 15 chlapců do 15 let, 105 ţen nad 15 let, 12 dívek do 15 let.
Obec: VEVERSKÉ KNÍNICE V obci je evidováno 317 adres. V obci není evidována ţádná část obce ani ulice. Všechny adresy v obci mají PSČ 664 81. V obci je k trvalému pobytu přihlášeno 908 obyvatel, z toho je 368 muţů nad 15 let, 92 chlapců do 15 let, 372 ţen nad 15 let, 76 dívek do 15 let.
Obec: VYSOKÉ POPOVICE V obci je evidováno 269 adres. V obci není evidována ţádná část obce ani ulice. Adresy v obci mají PSČ v rozsahu 664 84 aţ 664 86. V obci je k trvalému pobytu přihlášeno 668 obyvatel, z toho je 271 muţů nad 15 let, 55 chlapců do 15 let, 286 ţen nad 15 let, 56 dívek do 15 let.
Obec: ZAKŘANY V obci je evidováno 264 adres. V obci není evidována ţádná část obce ani ulice. Adresy v obci mají PSČ v rozsahu 664 11 aţ 664 84. V obci je k trvalému pobytu přihlášeno 741 obyvatel, z toho je 304 muţů nad 15 let, 57 chlapců do 15 let, 332 ţen nad 15 let, 48 dívek do 15 let.
Obec: ZÁLESNÁ ZHOŘ
19
V obci je evidováno 48 adres. V obci není evidována ţádná část obce ani ulice. Adresy v obci mají PSČ v rozsahu 664 84 aţ 664 88. V obci je k trvalému pobytu přihlášeno 67 obyvatel, z toho je 28 muţů nad 15 let, 6 chlapců do 15 let, 28 ţen nad 15 let, 5 dívek do 15 let.
Obec: ZASTÁVKA V obci je evidováno 28 ulic, 717 adres. V obci není evidována ţádná část obce. Všechny adresy v obci mají PSČ 664 84. V obci je k trvalému pobytu přihlášeno 2 552 obyvatel, z toho je 1 044 muţů nad 15 let, 160 chlapců do 15 let, 1 168 ţen nad 15 let, 180 dívek do 15 let.
Obec: ZBRASLAV V obci je evidováno 16 ulic, 556 adres. V obci není evidována ţádná část obce. Adresy v obci mají PSČ v rozsahu 664 84 aţ 664 88. V obci je k trvalému pobytu přihlášeno 1 236 obyvatel, z toho je 515 muţů nad 15 let, 106 chlapců do 15 let, 529 ţen nad 15 let, 86 dívek do 15 let.
Město: ZBÝŠOV Ve městě je evidováno 25 ulic, 1 147 adres. Ve městě není evidována ţádná část obce. Všechny adresy ve městě mají PSČ 664 11. Ve městě je k trvalému pobytu přihlášeno 3 951 obyvatel, z toho je 1 684 muţů nad 15 let, 266 chlapců do 15 let, 1 727 ţen nad 15 let, 274 dívek do 15 let.
Struktura obyvatelstva podle věku Z hlediska souhrnných ukazatelů lze věkovou strukturu regionu, oproti struktuře populace ČR a okresu Brno-venkov, označit jako příznivou (tab. A.1.2.3). Průměrný věk je o 0,8 % niţší neţ republikový trend a o 1 % niţší neţ průměrný věk okresu Brno-venkov. Ve srovnání s největšími městy okresu je počet lidí ve středním věku15 –59let průměrný, ve srovnání s okresem Brno-venkov dokonce o 0,5 % vyšší. Rosice jednoznačně převyšují srovnávaná města s rozšířenou působností ve věkové sloţce 0 – 14 let, naopak podíl sloţky 60 a více let je nejniţší. Charakteristika je příznačná stejně pro muţskou i ţenskou sloţku.
Zdroj: ČSÚ; 2001 Tab. Věkové sloţení obyvatel v letech 1991 – 2006 Věkové sloţení obyvatel Ukazatel
1991
2000 5 364 939 3 499
2001 5 391 903 3 468
2002 5 281 879 3 436
2003 5 287 853 3 441
Počet bydlících obyvatel k 31. 12.
4 985
Počet obyvatel ve věku 0 – 14 let
1 252
Počet obyvatel ve věku 15 – 59 let
3 616
Počet obyvatel ve věku 60 let a více
1 207
926
941
966
993
36,5
37,0
38,2
38,6
38,9
Průměrný věk
2004 5 331 839 3 471 1 021 39,1
2005 5 344 816 3 499 1 029 38,2
2006 5 364 771 3 518 1 075 39,5
20
Zdroj: Demografické bilance – ČSÚ – údaje platné pro město Rosice V důsledku výrazného poklesu porodnosti po roce 1993 a významného nárůstu hodnoty ukazatele naděje na doţití muţů i ţen se dominantním rysem demografického vývoje stává proces demografického stárnutí. Průměrný věk obyvatel se v období 1991 – 2006 zvýšil o 3 roky. Demografické projekce předpokládají jen pomalé zvyšování porodnosti a další růst délky lidského ţivota, stárnutí populace tedy bude dále pokračovat. Ekonomické a sociální důsledky demografického stárnutí jsou navíc zesilovány ukončováním ekonomické aktivity silných poválečných ročníků. Ve sledovaném období (1991 – 2006) lze vypozorovat pokles počtu obyvatel ve věkové sloţce 0 – 14 let a naopak rostoucí podíl obyvatel ve věkové sloţce 60 a více let. Příznivý vývoj v kategorii 15 – 59 let ovlivňuje skutečnost, ţe se rosický region nachází v zóně krajského města Brna, kladné migrační saldo je tak výsledkem procesu stěhování původně brněnského obyvatelstva na rosicko. Proces demografického stárnutí je přesto nutné do budoucna na rosicku reflektovat.
Podklady poskytl: odbor realizace projektů eGovernment Stav k 29. lednu 2010
Pohyb obyvatelstva Mírný růst počtu obyvatelstva v letech 2000 – 2006 byl způsoben především kladným migračním saldem, které bylo ve sledovaném období průměrně 20 osob. Rosicko je z pohledu celorepublikových trendů spíše neobvyklým případem. Většina měst ČR ztrácela v tomto období obyvatele jak migrací, tak přirozeným vývojem. Kladné migrační saldo bylo způsobeno především procesy, které se odehrávají v zázemí krajského města. Dalším faktorem, který ovlivňoval kladné saldo migrace je fakt, ţe město Rosice je správním střediskem, do jehoţ působnosti spadá 24 obcí v jeho okolí. Také vlivem příznivé polohy (vzhledem ke krajskému městu) lze předpokládat, ţe tento trend bude pokračovat i do budoucna i kdyţ v nejčerstvějších statistických údajích za poslední tři roky v rámci celého regionu se objevil mírný rozdíl oproti dlouhodobému vývoji, který eviduje Statistický úřad. V letech 2000 – 2006 byl průměrný růst počtu obyvatel, způsobený zejména kladným migračním saldem, 15 obyvatel. Dle tohoto průměrného růstu počtu obyvatel lze předpokládat nárůst obyvatel do roku 2015 na celkových 5 500 obyvatel (pro město Rosice). Růst počtu obyvatel do roku 2015 ovlivní také nová bytová výstavba jak v Rosicích, tak i v okolních obcích a růst komerční základny regionu. Tato informace je zdokumentována následující tabulkou, která však vychází pouze ze statistických údajů pro město Rosice. Tab. Pohyb obyvatelstva města Rosic v letech 2000 – 2006 Rok Přistěhovalí
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
94
122
127
154
159
140
125
21
Vystěhovalí Narození Zemřelí
74 57 49
91 49 53
146 38 50
142 46 52
109 45 51
123 53 57
116 52 41
Saldo migrace
20
31
-19
12
50
17
9
Přirozený přírůstek
8
-4
-12
-6
-6
-4
11
Celkový přírůstek
28
27
-31
6
44
13
20
Zdroj: Demografická bilance – ČSÚ
Region jako celek dle správní statistiky posledních tří let vykazuje jiţ údaje poněkud odlišnější : Údaje ze správní statistiky za období od 01.01.2007 do 31.12. 2009 Počet osob přihlášených Z toho z jiné obce (přistěhovalí) Počet osob odstěhovaných Nově narození Zemřelí
3 297 1 544 1 761 820 759
saldo 217 přírůstek 61 rozdíl celkem
156
Zdroj: Správní statistiky MěÚ Rosice
Zaměstnanost a trh práce Struktura ekonomické základny V roce 2001 bylo na rosicku 2 626 ekonomicky aktivních obyvatel, z nichţ 7,6 % tvořila kategorie nezaměstnaných a 4,8 % kategorie pracujících důchodců a ţen na mateřské dovolené. Přestoţe počet obyvatel od roku 1991 mírně narůstal (ke dni sčítání v roce 2001 vzrostl o 379 osob, podíl ekonomicky aktivního obyvatelstva znatelně poklesl o 98 osob. Příčinou poklesu je stárnutí populace a sniţování podílu obyvatelstva v produktivním věku, coţ je celorepublikový trend. Graf zaměstnanosti v jednotlivých ekonomických aktivitách v procentech dle posledního platného sčítání v roce 2001:
22
O
Dojíţdění do zaměstnání a škol Rosický region je středně významným centrem dojíţdění v rámci brněnské aglomerace. Přestoţe se saldo dojíţdění ve sledovaných letech pohybuje v záporných hodnotách, index D/OPM ukazuje, ţe kaţdý druhý zaměstnanec dojíţdí. V posledním desetiletí do samotného města Rosice za prací nebo do školy denně přijíţdělo zhruba 1 300 osob a vyjíţdělo 1 500; na území města bylo zhruba 2,5 tis. obsazených pracovních míst. Počet pracovních míst se však ve sledovaném období výrazně sníţil, dle indexu OPM nejvíce ze všech uvedených center. Úbytek pracovních míst byl zapříčiněn poklesem průmyslové aktivity po roce 1989. Více neţ padesát procent pracujících občanů Rosic vyjíţdí denně za prací. Ze sledovaných obcí je to druhý největší podíl pracujících, kteří vyjíţdějí z města. Nejvyšší podíl osob, které vyjíţdějí za prací, má město Šlapanice (přes 70 %). Do školských zařízení mimo město Rosice denně vyjíţdí 357 ţáků a studentů, coţ je 36,9 % z celkového počtu ţáků a studentů (přes 20 % z celkového počtu vyjíţdějících). Stejně jako u pracujících je nejčastějším centrem dojíţdění krajské město. Dojíţdění za prací a za vzděláním se odráţí rovněţ na „spotřebě“ nabízených sociálních sluţeb. I z tohoto důvodu například sociální poradenství, zejména pro manţelství a rodinu vyhledává většina mladých rodičovských párů v městě Brně. Dojíţdění za prací a vzděláním z Rosic 2001 Pracující vyjíţdějící z obce za prací v% celkem
celkem
v%
Z toho denně s dobou cesty
Ţáci, studenti a učni vyjíţdějící do škol v% celkem
23
z vyjíţdějících celkem
z pracujících celkem
ze ţáků, studentůa učňů
Ivančice
1 581
37,0
1 330
84,1
do 29 min. 482
Kuřim
1 959
45,7
1 742
88,9
781
845
631
40,0
Rosice Šlapanice
1 378 2 134
57,1 72,9
1 184 1 957
85,9 91,7
534 717
541 1 063
357 446
36,9 45,0
Tišnov
2 131
55,0
1 818
85,3
700
910
437
30,8
47 947
66,0
42 467
88,6
18 519
18 992
15 627
56,7
Okres celkem
30 -59 min. 546
402
25,1
Zdroj: ČSÚ, SLDB 1991; 2001 . Podrobnější statistiky pro rosický region jako celek nejsou k dispozici. Zdrojem jsou pouze údaje z celkového sčítání obyvatel.
Úřad práce člení okres Brno-venkov do pěti přirozených mikroregionů: Brněnsko (okolí Brna), Ivančicko, Rosicko, Tišnovsko a Ţidlochovicko. Podle tohoto členění byla zřízena detašovaná pracoviště ÚP. Míra nezaměstnanosti v okrese Brno-venkov byla dlouhodobě pod celostátním průměrem Jihomoravského kraje. Je zřejmé, ţe okres Brno-venkov profituje z bezprostřední blízkosti krajského města. Samotný region města Rosice však měl ve sledovaném období (kromě roku 2003) vţdy vyšší míru nezaměstnanosti neţ okres Brnovenkov. Hodnoty míry nezaměstnanosti ve sledovaném období značně kolísaly, nicméně od roku 2005 se postupně sniţovaly, coţ odpovídá celorepublikovému trendu. V tabulce lze vidět, v jakých intervalech se pohybují hodnoty míry nezaměstnanosti na území všech správních obvodů Jihomoravského kraje. Míra nezaměstnanosti ve vybraných sídlech správních obvodů okresu Brno-venkov (2001 – 2006)
Ivančice Kuřim Rosice Šlapanice Tišnov Brno -venkov
VI. 6,3 5,6 6,5 6,2 6,3 6,0
2001 XII. 7,2 5,5 8,5 6,4 6,8 7,2
VI. 8,4 5,9 8,6 6,4 7,8 7,6
2002 XII. 9,7 6,9 9,8 7,6 9,4 8,8
VI. 8,9 7,4 8,3 7,5 8,7 8,3
2003 XII. 10,8 7,9 8,2 8,2 9,2 8,9
VI. 9,9 7,2 9,2 7,8 8,7 8,5
2004 XII. 9,4 7,0 9,0 7,5 8,5 8,4
VI. 8,6 6,6 8,1 6,2 7,8 6,6
2005 XII. 9,1 6,3 8,6 6,1 7,8 6,7
VI. 7,4 5,8 7,7 5,2 7,1 5,8
2006 XII. 7,6 5,2 6,2 5,7 6,0 5,7
Zdroj: MPSV ČR
24
Zdroj: MPSV ČR
Struktura uchazečů o zaměstnání v roce 2006 (k 31. 12. 2006) Struktura uchazečů o zaměstnání v roce 2006 (k 31. 12. 2006)
UoZ 313
Dosaţitelní UoZ 284
Počet ţen 189
Počet OZP 84
Dlouhodobě evidovaní UoZ 173
MN (%) 6,2
VPM 32
UoZ/VPM 9,8
4 579 2 626
213 192
200 173
135 118
33 42
83 117
4,4 6,6
255 71
0,8 2,7
4 157
227
216
128
64
150
5,2
91
2,5
3 151
130
117
82
17
73
3,7
34
3,8
Ivančice
Počet EAO 4 592
Kuřim Rosice Tišnov Šlapanice
Zdroj: vlastní zpracování z údajů úřadu práce EAO – ekonomicky aktivní obyvatelstvo, UoZ – uchazeči o zaměstnání, OZP – osoby se zdravotním postiţeným, MN – míra nezaměstnanosti, VPM – volná pracovní místa, UoZ/VPM – počet uchazečů o zaměstnání Během jednotlivých měsíců roku 2009 bylo úřadem práce v Rosicích průběţně nabízeno 47 volných pracovních míst (k 31.12. 2006 to bylo 71 VPM). Z hlediska struktury VPM šlo nejčastěji o profese pro uchazeče se středním odborným vzděláním s výuční listem, dále pro uchazeče se základním vzděláním, středním vzděláním s maturitou a ojediněle pro vysokoškolsky vzdělané (průměrně jedno místo kaţdý měsíc). Takové sloţení VPM zhruba odpovídá vzdělanostní struktuře obyvatel regionu z posledního sčítání v roce 2001. Ukazatele jsou však jen zhruba porovnatelné (vzdělanostní strukturu obyvatel města lze získat pouze z posledního censu z roku 2001), přesto lze vyvodit, ţe nedostatek pracovních míst je zejména v kategorii úplného středního vzdělání s maturitou. Zde je mezi ukazateli rozdíl o celých 20%. Přebytek nabízených pracovních míst představuje kategorie střední odborné vzdělání s
25
výučním listem. Vývoj zaměstnanosti ve srovnání s rokem 2007 promítá negativní vlivy dopadu světové ekonomické krize : Volná pracovní místa /VPM/ dle vzdělání v roce 2007
Míra nezaměstnanosti ve správních obvodech okresu Brno-venkov roce 2007 ( k 31. 12.)
26
Zdroj: : ÚP Brno – venkov; 2007 Negativní tendence posledních dvou let míru nezaměstnanosti ke konci letošního roku zvedly aţ na 11,10 %. Meziročně vzrostla o 2,44 procentního bodu a proti konci roku 2009 se zvýšila o 0,51 p.b. Pod hranicí 10 procent byla míra nezaměstnanosti pouze v okresech Brno-město a Brno-venkov. Jihomoravský kraj registroval ke konci března 2010 celkem 70 239 uchazečů o zaměstnání (38 451 muţů a 31 788 ţen). Bliţší informace související přímo s regionem rosicka, které by byly aktuálně pouţitelné budou známy po zpracování do statistických ročenek za rok 2010. Následující tabulky tedy odráţí situaci v Jihomoravském kraji aţ do prvních tří měsíců letošního roku.
27
Uchazeči o zaměstnání v Jihomoravském kraji k 31.03.2010. (Dosaţitelní uchazeči jsou ti, kteří mohou bezprostředně nastoupit do zaměstnání při nabídce vhodného pracovního místa. (Zdroj Český statistický úřad )
28
Sociální a zdravotní péče Ucelený materiál - Mapa sociálních a zdravotních sluţeb dosaţitelných v rámci rosického regionu je velmi přehledně a aktuálně dostupná na webovém portálu www.socialnipece.brno.cz . Také na webu Jihomoravského kraje je moţno získat velmi kvalitní informace z Katalogu sociálních sluţeb. Demografická analýza zahrnuje pouze základní informace zpracované pro Komunitní plán rosického regionu. Informovanost veřejnosti o sociálních sluţbách je obecně povaţována za největší úskalí celého systému a důvodem, proč není tento systém sociálních sluţeb uspokojivě funkční a flexibilní mezi všemi skupinami obyvatel. Existuje několik předpokládaných faktorů, které vedou k nedostatečnému povědomí o sociálních sluţbách – jedná se o faktory individuální (věk uţivatele, sociální zázemí uţivatele, velikost obce, odkud uţivatel pochází atd.), a poté o tzv. faktory systémové, které se váţou k aplikovatelnosti a funkčnosti zákona „O sociálních sluţbách“ č. 108 Sb./2006 v praxi, a s funkčností, která se pojí s dostupností sociálních sluţeb v konkrétním regionu.
Sociální péče Zákon č. 108 Sb./2006 garantuje, ţe lidem v nepříznivé ţivotní situaci, tedy všem občanům, kteří nemohou ţít bez pomoci druhých je poskytnuta pomoc. Pro lidi s hendikepem zdravotním je tato pomoc poskytována v podobě příspěvku na péči. Cílem zákona je, aby se příjemce příspěvku na péči sám rozhodl, kterého poskytovatele si dle kvality sluţeb vybere nebo zda vyuţije sluţeb rodinného příslušníka. Zákon v obecné rovině posiluje svobodu kaţdého uţivatele a podporuje tak jeho pobyt v přirozeném prostředí. Před platností zákona č. 108 /2006 Sb. uţivatel sociálních sluţeb samostatně tzv. nenakupoval sociální sluţby, byl to naopak poskytovatel sociálních sluţeb, který sluţby distribuoval a poplatky přímo pobíral od státu. Uţivatelé tedy nebyli dříve zatěţováni nákupem sluţeb a ţili často v domnění, ţe jakkoli pojmenovaná sociální sluţba je jim poskytována zdarma. Uţivatel si dle individuálních potřeb nakoupí sluţby od poskytovatele, coţ zatím zcela nefunguje, protoţe lidé nebyli zvyklí si podobné sluţby vyhledávat a nakupovat sami. Paradoxně někdy vzniká situace, ţe o sluţbu je zájem, ale osoba není ochota za ni platit přesto, ţe potencionální uţivatel získává příspěvek na péči. Sociální sluţby a jejich obsah v mnoha ohledech nespojují jejich potencionální uţivatelé se spektrem moţné pomoci, ale jen s tzv. něčím nejnutnějším v krizové situaci, coţ je odvozeno od chápání samotného slova sociální, jehoţ význam se odvozuje z kontextu systému pomoci Pracovních úřadů, Sociálního odboru, a je chápáno i ve spojení s finanční sociální podporou. Za rok 2009 bylo sociálním odborem MěÚ Rosice vyplaceno 8 983 dávek – příspěvku na péči. Částka vyplacených dávek činila 48 803 000,- Kč. Za stejné období bylo na dávkách v hmotné nouzi evidováno 13 030 vyplacených dávek v celkové výši 4 237 679,- Kč K 31.12. 2009 bylo v rosickém regionu evidováno : 307 drţitelů průkazu TP ( z tohoto počtu ve věku 1-18 let jedno dítě). 952 drţitelů průkazu ZTP ( z tohoto počtu ve věku 1-18 let jedno dítě). 29
218 drţitelů průkazu ZTP/P (z tohoto počtu ve věku 1-18 let třicet dětí). Vyplaceno bylo 781 dávek zdravotně postiţeným občanům. Evidováno bylo 1 477 drţitelů mimořádných výhod pro občany těţce zdravotně postiţené. Na dávkách pro těţce zdravotně postiţené bylo vyplaceno 5 535 400,- Kč. Na opatření zvláštních kompenzačních pomůcek bylo vyplaceno 89 000,- Kč Na úpravu bytu na bezbariérový nebyla poskytnuta ţádná finanční pomoc. Na krmivo pro vodícího psa bylo vyplaceno 19 200,- Kč Na zakoupení, opravu a zvláštní úpravu motorového vozidla bylo vyplaceno 535 000,- Kč Příspěvky na provoz motorového vozidla činily celkem 4 872 700,- Kč Na individuální dopravu byly poskytnuty příspěvky v celkové výši 19 500,- Kč Tyto číselné informace vycházejí ze statistiky programu OK nouze a ze statistických výkazů vedených sociálním odborem města Rosice a vztahují se na celý rosický region.
Poskytovatelé sociálních sluţeb ve spádové oblasti města Rosice Vymezení – poskytovatelem sociální sluţby je právnická nebo fyzická osoba, která má k této činnosti oprávnění dle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních sluţbách, s účinností od 1.1.2007. Poskytovatelem nejsou rodinní příslušníci či jiné osoby, které pečují o své blízké či jiné osoby v domácím prostředí. Stejně tak není poskytovatelem sociální sluţby subjekt, který není registrován jako poskytovatel sociálních sluţeb ve smyslu tohoto zákona (např. soukromá úklidová firma, nebo ubytovna). Rosický region má na svém území celkem tři registrované poskytovatele sociálních sluţeb, kteří mají sídlo přímo na území dané spádové oblasti 1. Penzion pro důchodce Rosice 2. Dům s pečovatelskou sluţbou v Říčanech 3. Domov seniorů v Zastávce Zároveň je nutno uvést ještě další sociální sluţby, které jsou občanům spádové oblasti města Rosice k dispozici. Jedná se o sluţby poskytované terénní formou, přičemţ sídlo poskytovatele nemusí být na daném území. Jsou to například : . Asociace pomáhající lidem s autismem APLA –JM o.s. http://www.brno.apla.cz (sluţba osobní asistence) . Středisko rané péče SPRP Brno (raná péče pro rodiny dětí se zrakovým a kombinovaným postiţením) http://www.ranapece.cz . Středisko Tamtam Olomouc při FRSP o.s. (raná péče pro rodiny dětí se sluchovým a kombinovaným postiţením) http://www.frpsp.cz . Tyfloservis o.p.s. (sociální rehabilitace – sluţba pro dospělé osoby s těţkým zrakovým nebo kombinovaným postiţením, zahrnující např. nácvik prostorové orientace a sebeobsluhy atd.) http://www.tyfloservis.cz Další formy sluţeb dostupné občanům rosického regionu: . Telefonická krizová pomoc (např. Modrá linka – linka důvěry pro děti a mládeţ, SPONDEA při ČČK Brno , Linka Anabell Občanského sdruţení Anabell) . Odborné sociální poradenství (např. Specifické poradenství pro sluchově postiţené Zastávka u Brna). . Sociální rehabilitace (např. Helpes-Centrum výcviku psů pro postiţené o.s., Pomocné tlapky o.p.s. – asistenční psi pro zdravotně postiţené a canisterapie, Svaz paraplegiků) 30
1. Penzion pro důchodce Rosice Příspěvková organizace Kaštanová 1223 665 01 Rosice u Brna Do 31. 12. 2006 byla sociální péče zajišťována prostřednictvím pečovatelské sluţby města Rosice (agendu zajišťoval odbor sociální) a Penzionu pro důchodce Rosice (zřizovatel – město Rosice). V důsledku legislativních změn došlo od 1. 1. 2007 k transformaci penzionu pro seniory na dům s pečovatelskou sluţbou. Od tohoto data poskytuje příspěvková organizace Penzion pro důchodce Rosice pečovatelskou sluţbu i pro klienty v terénu. Penzion pro důchodce Rosice poţádal o zápis do registru poskytovatelů sociálních sluţeb a dnem 24. 8. 2007 byl takto Krajským úřadem Jihomoravského kraje registrován. Poskytuje sociální sluţby dle § 40 zák. č. 108/2006 Sb., o sociálních sluţbách. Činnost: -terénní sluţba poskytovaná osobám, které mají sníţenou soběstačnost a rodinám s dětmi, jejichţ situace vyţaduje pomoc další osoby, -základní činnosti – pomoc při zvládání běţných úkonů péče o vlastní osobu, -pomoc při osobní hygieně nebo poskytnutí podmínek pro osobní hygienu, -poskytnutí stravy nebo pomoc při zajištění stravy, -pomoc při zajištění chodu domácnosti, -zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, -kromě výjimek uvedených v zákoně se pečovatelská sluţba poskytuje za úhradu na základě smlouvy uzavřené s klientem.
31
Tab. Pečovatelská sluţba v Rosicích 2005 – 2010
Rok 2005 2006 2007 2008 2009 2010
Počet klientů 49 49 98 99 100 100
Pouze dovoz obědů 0 17 21 23 30 20
Výdaje z rozpočtu města v Kč 402 067 387 879 949 687 927408 918 626 959 100
Příjmy za pečov.sluţby v Kč 266 736 198 271 117 717 172160 192 191 186 300
Zdroj:Odbor sociální MěÚ Rosice
Penzion pro důchodce Rosice Poskytuje výše uvedenou pečovatelskou sluţbu jak obyvatelům DPS (kapacita DPS – 74 míst), tak dalším občanům v terénu. Do 31. 12. 2006 poskytoval ubytování a základní péči občanům, jejichţ zdravotní stav a věk umoţňoval vést poměrně samostatný ţivot ve vhodných podmínkách. V důsledku transformace na dům s pečovatelskou sluţbou je od 1. 1. 2007 obyvatelům poskytována pečovatelská sluţba na základě uzavřených smluv. Jednotlivé byty jsou v bytovém fondu města Rosice (jde o byty v domě zvláštního určení). Pečovatelská sluţba je v současné době poskytována 71obyvatelům v domě s pečovatelskou sluţbou a 20 klientům v terénu. Z tohoto počtu ve 12 případech jde pouze o dovoz obědů.
2. Dům s pečovatelskou sluţbou v Říčanech Příspěvková organizace Nám. Osvobození 333 664 82 Říčany u Brna Pečovatelská sluţba Říčany pomáhá seniorům, kteří vzhledem ke svému věku, zdravotnímu stavu nebo sociální situaci potřebují pomoc při naplňování kaţdodenních potřeb. Posláním je podporovat soběstačnost seniorů a umoţňovat jim proţívání plnohodnotného důstojného a aktivního ţivota. Sluţby jsou poskytovány občanům, kteří dosáhli věku rozhodného pro přiznání starobního důchodu nebo jsou příjemci plného invalidního důchodu. Dále jsou poskytovány v případě dvojic (manţelé, sourozenci, příbuzní..), jestliţe alespoň jeden z dvojice potřebuje pečovatelskou sluţbu a druhý splňuje věk rozhodný pro přiznání
32
starobního důchodu nebo je příjemcem plného invalidního důchodu. Zázemí pečovatelské sluţby je v Domě s pečovatelskou sluţbou ve středu obce, na náměstí. Počet bytů je 15 z toho dva s bezbariérovým přístupem.
3. Domov pro seniory v Zastávce Příspěvková organizace Sportovní 432 664 82 Zastávka Pracoviště DpS Zbýšov Majrov 636 664 87 Zbýšov Domov pro seniory je poskytovatelem nejen sociálních, ale i zdravotních – tedy ošetřovatelských sluţeb. Je určen osobám starším 62 let, které mají z důvodu věku a zdravotního stavu sníţenou soběstačnost nebo omezenou pohyblivost, terénní sluţby jsou pro ně tedy nedostačující a potřebují trvalou sociální a ošetřovatelskou péči. Sluţby Domova pro seniory jsou určeny k celoročnímu pobytu, uţivatelům pobírajícím starobní nebo invalidní důchod, pobírajícím příspěvek na péči, zařazeným v souladu se zákonem č. 108/2006 Sb. o sociálních sluţbách, § 8, odst.b )úplná závislost, stupeň IV). Domov pro seniory se zvláštním reţimem Je určen uţivatelům s chronickým duševním onemocněním, např. Alzheimerova demence, poruchy paměti a orientace, syndromem demence, Morbus Parkinson a deprese.
Poskytuje dle zákona o sociálních sluţbách č.108/2006 1) celoroční ubytování v jedno, dvou a třílůţkových pokojích 2) praní, ţehlení a opravy prádla 3) úklid. 4) stravování 5x denně s moţností výběru stravy ze dvou druhů jídel 5) nabízíme moţnost odběru diety racionální, šetřící a diabetické 6) komplexní, dle stavu, potřeb a schopností klienta flexibilní ošetřovatelskou péči podmíněnou ordinací lékaře 7) rehabilitační péči (fyzioterapii, ) 8) pomoc při osobní hygieně 9) zprostředkovanou lékařskou péči
33
10) péči dle konceptu Bazální stimulace 11) sociálně terapeutické činnosti 12) individuální a skupinové aktivizační činnosti 13) pomoc při uplatňování práv oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záleţitostí 14) zprostředkování kontaktů s místní komunitou: kulturní, sportovní a zájmové činnosti 15) fakultativní sluţby (kadeřník, holič, masáţe, kosmetika, manikúra, pedikúra, ....) 16) duchovní sluţby ve vlastní kapli, event. na pokojích 17) knihovna 18) sluţby telekomunikační (telefon, pošta, internet) a dopravní (vlastní autopark) 19) provozujeme kavárnu pro klienty a návštěvy
Kapacita Domova pro seniory Zastávka byla v roce 2008 stanovena dle RP na 150 klientů (proti roku 2007 byla sníţena o tři lůţka), z toho v Domově pro seniory bylo 34 uţivatelů, v Domě se zvláštním reţimem 99 uţivatelů a ve Zbýšově 17 uţivatelů. K 31.12.2008 bylo v domově 150 klientů (111 ţen, 39 muţů), přičemţ průměrná obloţnost celkově činila 98,95 %. Vzhledem k počtu lůţek v jednotlivých sluţbách činila průměrná obloţnost Domova pro seniory 92,56 %, Domova se zvláštním reţimem 100,73 % a průměrná obloţnost v DS Zbýšov činila 99,97 %. K 31.12. 2008 bylo evidováno 210 zájemců o sociální sluţbu. Průměrný věk všech klientů ve sledovaném období činil 81,4 roků, ve středisku Zbýšov činil průměrný věk 71,1 roků a ve středisku Zastávka činil průměrný věk 82,9 roků. Věkový průměr všech klientů: do 65 let 10 klientů 65 – 85 let 88 klientů nad 85 let 52 klientů S účinností zákona 108/2006 Sb. o sociálních sluţbách byl sníţen počet třílůţkových pokojů z důvodu naplnění standardů kvality v sociálních sluţbách. Z celkového počtu 55 pokojů byl ve středisku Zastávka v roce 2008 zřízen další pokoj jednolůţkový – celkově jsou tři jednolůţkové pokoje, a zároveň byl rozšířen počet pokojů dvoulůţkových na celkových 26 a zbytek pokojů – 26 – zůstává třílůţkových. Pokoje na ošetřovatelském oddělení jsou vybaveny polohovacími lůţky, nočními stolky, velkým stolem a ţidlemi nebo křesly. V ostatních pokojích jsou válendy s úloţným prostorem, ale i tyto pokoje jsou postupně vybavovány polohovacími lůţky, z důvodu zhoršujícího se zdravotního stavu klientů. Všechny pokoje mají také vlastní sociální zařízení. Ve středisku Zbýšov je 17 pokojů jednolůţkových, které jsou vybaveny kuchyňskou linkou, vařičem, ledničkou. Kaţdý pokoj má své sociální zázemí (WC + sprchový kout). Do tohoto zařízení jsou umísťováni klienti, kteří jsou schopni sebeobsluhy. Tito klienti nepobírají příspěvek na péči. (z Výroční zprávy r. 2009). Pokud jsme v předchozím textu vyjmenovali formy sociálních sluţeb, které jsou občanům spádového území k dispozici, je nutno jmenovat s odkazem na zákon o sociálních sluţebách i
34
sluţby, které jsou k dispozici jen ve městě Brně, popřípadě dostupné pro občany regionu nejsou vůbec. Jedná se například o : Průvodcovské a předčitatelské sluţby, Podporu samostatného bydlení, Centra denních sluţeb, Denní stacionáře, Týdenní stacionáře, Domovy pro osoby se zdravotním postiţením, Tlumočnické sluţby, Azylové domy, Domy na půl cesty, Kontaktní centra, Krizovou pomoc, Intervenční centra, Nízkoprahová denní centra, Nízkoprahová zařízení pro děti a mládeţ, Noclehárny, Sluţby následné péče, Sociálně aktivizační sluţby pro rodiny s dětmi, Sociálně aktivizační sluţby pro seniory a osoby se zdravotním postiţením, Sociálně terapeutické dílny, Terapeutické komunity a nejrůznější Terénní programy. O těchto sluţbách a o moţnosti jejich vyuţití informují občany naši aktivisté a v měsíčníku Rosa jiţ druhý rok vychází seriál na pokračování, který rozebírá charakter té které sluţby a samozřejmě informuje o jejím poskytovateli.
Zdravotní péče Pokud se zajímáme o zdravotní stav populace a nejčastější příčiny chorob a jejich dopad na demografický vývoj obyvatelstva, musíme sáhnout po celostátních statistikách. Následný krátký statistický exkurs slouţí v rámci komunitního plánování jen k završení výše uvedených demografických průzkumů, neboť zabýváme-li se skupinou hendikepovaných, jistě nás zajímá jaké choroby v převáţné míře vedou ke zdravotnímu hendikepu a v jaké míře populaci postihují. Základní údaje níţe uvedené jsou čerpány ze statistik Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR.
Graf
1:
Struktura
hospitalizací
a
ošetřovacích
dnů
dle
příčin
-
kapitoly
MKN-10,
ČR,
2006
Z tohoto grafu je patrné, že nejčastějšími příčinami, pro které jsou obyvatelé ČR hospitalizováni jsou nemoci oběhové soustavy (kap. IX) se zhruba 15 % podílem na celkovém počtu případů a pětinovým podílem v objemu
35
ošetřovacích dnů. Na druhý nejfrekventovanější soubor diagnóz z kapitoly XXI. připadá o třetinu případů méně než na nemoci oběhové soustavy, a to 9,3 %. Jedná se o širší skupinu diagnóz zahrnující faktory ovlivňující zdravotní stav a kontakt se zdravotnickými službami. Jednotlivé diagnózy této kapitoly MKN-10 neoznačují přímo onemocnění. Pacienti s diagnózou z této kapitoly jsou hospitalizováni z důvodů celkové či speciální zdravotní prohlídky nebo za účelem provedení nějakého výkonu aniž by bylo přímo specifikováno onemocnění pacienta. Dalšími frekventovanými příčinami jsou z pohledu podílu na všech případech hospitalizace nemoci trávicí soustavy (kap. XI.), novotvary (kap. II.) a poranění, otravy a jiné následky vnějších příčin spadající do kapitoly XIX., z hlediska objemu ošetřovacích dnů se mezi frekventované řadí i nemoci svalové, kosterní soustavy a pojivové tkáně (kap. XIII).
Přehled kapitol dle MKN-10 Číslo I. II. III. IV. V. VI. VII. VIII. IX. X. XI. XII. XIII. XIV. XV. XVI. XVII. XVIII. XIX. XX. XXI.
Název Některé infekční a parazitární nemoci Novotvary Nemoci krve, krvetvorných orgánů a některé poruchy týkající se mech. imunity Nemoci endokrinní, výživy a přeměny látek Poruchy duševní a poruchy chování Nemoci nervové soustavy Nemoci oka a očních adnex Nemoci ucha a bradavkového výběžku Nemoci oběhové soustavy Nemoci dýchací soustavy Nemoci trávicí soustavy Nemoci kůže a podkožního vaziva Nemoci svalové a kosterní soustavy a pojivové tkáně Nemoci močové a pohlavní soustavy Těhotenství, porod a šestinedělí Některé stavy vzniklé v perinatálním období Vrozené vady, deformace a chromozomální abnormality Příznaky, znaky a abnormální klinické a laboratorní nálezy nezařazené jinde Poranění, otravy a některé jiné následky vnějších příčin Vnější příčiny nemocnosti a úmrtnosti Faktory ovlivňující zdravotní stav a kontakt se zdravotnickými službami
Jak ukázaly výše uvedené analýzy hospitalizovanosti na jednotlivé kapitoly MKN-10, populace ČR se v nemocnicích nejvíce léčí s nemocemi oběhové soustavy, a to jak z hlediska počtu případů tak i ošetřovacích dnů. Incidence těchto onemocnění s indikací hospitalizační péče exponenciálně stoupá s přibývajícím věkem. Tato skupina nemocí postihuje více muže než ženy. Když opomeneme kapitolu XXI. (kontakt se zdravotní péčí), která nepopisuje nemocnost obyvatelstva jako takovou, představují druhou nejčastější příčinu hospitalizace nemoci trávicí soustavy. Z hlediska čerpání lékařské péče v objemu ošetřovacích dnů, předstihuje tuto kapitolu nemocnost na novotvary. Nejdelší průměrnou ošetřovací dobou se vyznačují duševní onemocnění, nemoci kůže a podkožního vaziva a některé stavy vzniklé v perinatálním období. Zatímco u dětí převažují hospitalizace na nemoci dýchací soustavy, infekční onemocnění a později hlavně vnější příčiny, s přibývajícím věkem se začínají projevovat také nemoci svalové, kosterní a trávicí soustavy, následované novotvary a nakonec s přibývajícím věkem nemocemi oběhové soustavy. Častější hospitalizovanost žen je způsobená jednak starší věkovou strukturou vlivem vyšší naděje dožití a také specifickou úlohou v rámci reprodukce. Tato úloha se ze zdravotního hlediska odráží v kapitole XV. v podobě porodů, odehrávajících se téměř výhradně v nemocnicích a ze sociálního v kapitole XXI. v podobě péče o dítě a jeho doprovodu k lékaři, které jsou především ženskou doménou. Po provedení věkové standardizace a odečtení kapitoly XIX. a XV. se naopak projevuje zvýšená hospitalizovanost mužů oproti ženám.
36
Dům zdraví v Zastávce Zdravotní služby v rosickém regionu Služba LSPP (lékařská služba první pomoci) Rychlá zdravotní pomoc LSPP Úrazová nemocnice Brno LSPP Dětská nemocnice Brno LSPP Ivančice LSPP Velká Bíteš (poliklinika) Zubní pohotovost Brno Lékárenská pohotovost Lékárenská pohotovost
adresa
telefon
tísńové volání Ponávka 6 Černopolní 9 Široká 16 Tyršova 223 Karáskovo nám.11 Lékárna Koliště 47 Lékárna Kobližná 7
155 nebo 112 545 538 538 532 234 935 546 439 630 566 532 411 548 424 242 545 424 811 542 212 110
AGNI - centrum Rosice MUDr. Eva Lányová MUDr.Jan Kaluža Laboratoř/diabetická poradna MUDr. Petr Unčovský MUDr. Irena Pantůčková MUDr. Ivan Pár Rehabilitace MUDr. Tomáš Roth MUDr. Igor Šulc
Zámecká 49,665 01 Rosice Interní ambulance Gynekologická ambulance
546 411 204-7 kl. 522-4 kl.525 kl.532 kl.524 kl.535 kl.537
Dům zdraví Zastávka, s.r.o. MUDr. Petr Zuzka RTG Laboratoř MUDr. Ivo Budík MUDr. Pavel Klaška MUDr. Hana Jarošová MUDr. Irena Pantůčková MUDr. Zuzana Hrbková MUDr. Jiří Jelínek MUDr. Hana Mertová MUDr. Kuczman,Vaňatka,Petrovská MUDr. Emma Špačková Mudr. Dagmar Burešová
ortopedická ambulance oční ambulance ORL ambulance cvičení,masáže laser… rentgen,ultrazvuk neurologická ambulance Babická 136,664 84 Zastávka Interní ambulance
chirurgická ambulance ortopedická ambulance ORL/homeopatie oční ambulance kožní ambulance interní ambulance diabetologie/revmatologie gynekologie dětský lékař zubní lékař
kl.521 kl.537
546 429 028 546 492 028 546 429 026 546 429 028 546 427 079 546 429 448 546 429 446 546 429 447 546 413 535 546 429 447 546 429 392 546 429 369 546 411 536
37
MUDr. Petr Valeš
praktický lékař
546 431 450
Zdravotní středisko Zbýšov MUDr. Milena Čermáková MUDr. Helena Holečková MUDr. Věra Urbánková MUDr. Jaromír Popek MUDr. František Ševčík MUDr. Jana Krejčová
9.května 9,664 11 Zbýšov zubní lékař zubní lékař zubní lékař praktický lékař praktický lékař dětský a dorostový lékař
546 431 450 546 431 404 546 430 154 546 431 537 546 431 450 546 431 440 546 431 405
Zdravotní středisko Říčany MUDr. Marie Blechová MUDr. Alena Svobodová MUDr. Markéta Valtrová MUDr. Hana Sedláčková MUDr. Ilona Ludvíková MUDr. Marie Blechová
Brněnská 361,664 82 Říčany lékařka pro děti a dorost lékařka pro dospělé lékařka pro dospělé zubní lékařka zubní lékařka poradna pro kojence
546 427 312 546 427 311 546 427 497 546 427 312 546 427 526 546 441 227
2. Zjištění potřeb na poskytování sociálních sluţeb regionu města Rosic Na základě zpracovaných analýz byly zjištěny tyto potřeby, které vyplynuly z dotazníkových šetření, které jsme v rámci vybraných cílových skupin obyvatel města prováděli. Prioritně poţadované sluţby v členění dle zákona č. 180/2006 Sb: Komplexní informování veřejnosti v sociální oblasti Posílení pečovatelské sluţby Azylové bydlení ve smyslu zajištění nabídky levného ubytování Nízkoprahové zařízení pro děti a mládeţ Rozšíření kapacity Domova pro seniory v Zastávce
Zlepšení informovanosti v oblasti sociálních sluţeb : Z celkového počtu 185 dotazovaných osob v městě Rosice označilo 145 tuto potřebu jako prioritní. To je 78 % dotazovaných. 38
Z tohoto počtu 49 seniorů = 34% 35 osob v kategorii rodiče děti a mládeţ = 24% 61 osob hendicepovaných = 42%
Zlepšení informovanosti v oblasti soc. služeb
1 2 3
Jak byla tato priorita hodnocena v regionálních analýzách.
Zlepšení informovanosti jako prioritní - celkem 473 kladných odpovědí z celkového počtu 850 dotazovaných………………………………… 55 %
Nejvíce procent občanů si přeje více informací v regionálním tisku Z celkového počtu 104………………………………………………… 22% Vydání informačního materiálu 77 odpovědí ………………………. 16% Informace na webových stránkách 56…..…………………………. 12% Zlepšení informací u poskytovatelů sluţeb zdravotních i sociálních a ve školách 44…………………………………………………………… 9% Více informací na nástěnkách – 36 …………………………………..
8%
Více informací v obecních zpravodajstvích 32……………………… 8% Jen 8% občanů si myslí, informovanost je dobrá.
39
SWOT analýza Zlepšení informovanosti v oblasti sociálních sluţeb S – Silné stránky S,1. Tato priorita je jako stěţejní sledována ve Strategickém plánu rozvoje sociálních sluţeb JMK a její zavedení bude proto přednostně dotováno, rozhodne-li se obec pro její zavedení. S, 2. Byla vytvořena velká databáze provozovaná, aktualizovaná a financovaná JMK, které je moţno vyuţívat. S, 3. Propojení zadavatele a poskytovatele sluţby je dobrou platformou pro konsenzus zájmů sledovaných zřízením této sluţby a základem pro otevřenou spolupráci.
W – Slabé stránky W 1. Nemáme v současnosti personální zabezpečení pro zvládnutí odbornosti takového poradenství. Předpokládá se nejméně sociálně-právní vzdělání a rozsáhlá praxe násobená komunikativní schopností pracovníka. W 2. Nemáme volné prostory ke zřízení takového poradenského centra. Např. bezbariérový vstup by byl jistě podmínkou. W 3. Není doposud nalezen dotační titul, ze kterého by bylo moţno tuto sluţbu financovat.
S, 4. Moţnost pravidelného šíření informací v měsíčníku Rosa ,v kabelové televizi, regionálních věstnících a v informačních prostředcích sdruţení obcí W 4. Internet je málo rozšířen mezi Kahan starší populací. Informace o moţnosti vyuţití internetu na úřadu, kde je S, 5. Vysoká angaţovanost aktivistů a protagonistů. zajištěn přístup pro klienty zdarma, ještě není dostatečně známa mezi zájemci o S6. Dá se očekávat vysoký zájem okolních obcí o tuto informační sluţby zřízení této sluţby na obci třetího stupně. Odbornost je zajištěna profesní náplní pracovníků trojkové obce.
40
O – Příleţitosti
T – Ohroţení
O,1. Určité moţnosti, ale zároveň ohroţení, by mohla přinést spojení sociálních agend s agendami dávek T, 1. Viz text O, 1. sociální péče, které nyní spadají do resortu Úřadů práce. Účinnost změn daných vyhláškou, které měly nastat od ledna 2009 byla však pozastavena. Sjednocení agend pod Národní úřad pro zaměstnanost a sociální T, 2. Vedení města by nemuselo být správu bylo „zmrazeno“. nakloněno k vytvoření takového centra s tím, ţe základní poradenství O, 2. Moţné vyuţití sdruţení obcí Kahan – například poskytované sociálním odborem je moţnost podání společného projektu. dostatečné. O, 3. Zapojení širší veřejnosti zejména do procesu komunitního plánování na připravovaných veřejných shromáţděních k jednotlivým prioritám návrhu komunitního plánu. O, 4. Moţnost vytvoříní infocentra, které by koordinovalo poradenskou činnost i projekci komunitního plánování a projekty v oblasti sociální politiky. O, 5. Vyuţití poměrně velké četnosti ambulujících lékařů. Letáky umístěné v čekárnách lékařů většinou zaujmou pacienty čekající na ošetření.
Posílení pečovatelské sluţby : Z celkového počtu 184 dotazovaných osob označilo tuto sluţbu jako prioritní 127
41
To je 69 % dotazovaných Z tohoto počtu 44 seniorů = 35% 36 osob v kategorii rodiče a mládeţ = 28% 47 osob hendikepovaných = 37%
Rozšíření pečovatelské služby
1 2 3
Jak byla tato priorita hodnocena v regionálních analýzách. K posílení pečovatelské sluţby bylo celkem 636 odpovědí. Pro poskytování této sluţby v domácím prostředí bylo 105 kladných odpovědí to je …………………………………………………………………………………16,5% Pro sluţby poskytované v DPS 50…………………………………………………. 8% Převaţuje však přání získat péči v domově pro seniory či v domově pro zdravotně postiţené a to 215 odpovědí – nedostatečná kapacita Domova pro seniory s dlouhými čekacími lhůtami ………………………………………………………………………………34% Z tohoto průzkumu nám vyplývá nová priorita – Rozšíření kapacity Domova pro seniory v Zastávce. S touto novou prioritou v úzké souvislosti vychází i potřeba Domova pro zdravotně postiţené ….106 kladných odpovědí na potřebnost tohoto zařízení …………… 17% Další potřeby, které vyplynuly z otázek zaměřených na úkony pečovatelské sluţby 82 kladných odpovědí na potřebu dovozu obědů …………………………………. 13% 42 kladných odpovědí na potřebnost sociálního poradenství …………………… 7%
42
Rozšíření pečovatelské sluţby a zřízení stacionáře vyplynulo jiţ z Komunitního plánu na léta 2008 – 2010. V roce 2008 jsme formou ankety mezi občany ověřovali zájem o umístění. Konkrétní poţadavky se nám vrátili pouze dva, z nichţ jeden byl pouze na dobu dvou dnů v týdnu. Za těchto podmínek bylo rozhodnuto k realizaci stacionáře zatím nepřistupovat a průzkum provést znovu v roce 2010. K poklesu zájmu oproti výsledkům z analýz vedl především fakt, ţe sluţba je přístupná pouze za plnou úhradu. Jako prioritu stacionář ponecháváme z tohoto důvodu v sekci priority Posílení pečovatelské sluţby i nadále.
SWOT analýza Rozšíření pečovatelské sluţby S – Silné stránky
W – Slabé stránky
S, 1. Tato priorita je jako stěţejní sledována W, 1. Prostory na domě s pečovatelskou ve Strategickém plánu rozvoje sociálních sluţbou jsou kapacitně omezeny na maximálně sluţeb JMK a její zavedení bude proto 6 klientů. přednostně dotováno, rozhodne-li se obec pro její zavedení. W, 2. Sluţba nebude jako nezbytná S, 2. Demografický vývoj jednoznačně vyhodnocena vedením města. Vzhledem směřuje k celkovému stárnutí populace i k tomu, ţe město Rosice je zřizovatelem domu k posouvání hranic průměrného lidského s pečovatelskou sluţbou, nebude moci být o věku. Tyto skutečnosti zajistí pro tuto sluţbu nabídka poskytovatele rozšířena. pečovatelskou sluţbu vţdy narůstající počet klientů. W, 3. Personální nezajištěnost – v současné době není vyškolený personál pro zajištění této S, 3. Pro zřízení denního stacionáře máme jiţ sluţby. nyní vhodné prostory v přízemí domu s pečovatelskou sluţbou. S, 4.Pro rozšíření kapacity Domova pro seniory je jiţ zpracována projektová dokumentace a zřizovatel souhlasí s předloţeným projektem a s jeho zafinancováním.
43
O – Příleţitosti T – Ohroţení ------------------------------------------------------O, 1. Existence Domu zvláštního určení T, 1. Nezájem příjemců sluţby poskytované s vhodnými prostorami a zázemím jak pro za plnou úhradu o její poskytnutí – nutno zřízení stacionáře, tak i pro rozšíření nabídky upřesnit opakovaným průzkumem. sluţby. T, 2. Opak bodu T1- nízká kapacita předpokládaného stacionáře T, 3. Nedostatek financí na provoz stacionáře nebo zafinancování rozšířené nábídky sluţeb.
Azylové bydlení ve smyslu zajištění nabídky levného ubytování
44
Z celkového počtu 184 dotazovaných osob označuje tuto potřebu jako prioritní 22 To je 12 % dotazovaných. Z tohoto počtu
3 Senioři = 14% 10 Osob v kategorii rodiče a mládeţ = 45% 9 Osob hendikepovaných = 41% Azylové bydlení
1 2 3
SWOT analýza Azylové bydlení ve smyslu :
„Sociální bydlení, „ určené pro širokou škálu klientů, kteří se ocitnou v nepříznivé sociální situaci
Úvodní komentář: Potřeba azylového bydlení vyplynula jako třetí nejvýznamnější priorita z provedených analýz. Azylové bydlení je však velmi široký pojem a může v oblasti sociálních služeb sloužit hned několika skupinám uživatelů, kteří se ocitnou na přechodnou dobu v nepříznivé sociální situaci spojené se ztrátou bydlení. Může sloužit jako přechodná pomoc: - migrantům - osobám sociálně nepřizpůsobivým - matkám s dětmi, které se ocitnou v nepříznivé životní situaci. Zařízení, které je jako jediné momentálně k dispozici,,(po řadě předchozích jednání s jeho vlastníky a uživateli a dalšími možnými partnery případného budoucího projektu ), by bylo vhodné pouze pro zřízení této služby pro posledně zmíněnou skupinu uživatelů. Službu migrantům poskytuje sousední obec v Azylovém centru Ministerstva vnitra. Možností vzniku Azylového centra pro matky s dětmi se triáda zabývala při budování první koncepce komunitního plánu pro město Rosice. Připravovaný projekt však nezískal potřebnou podporu, tudíž ani regionální Komunitní plán s realizací tohoto projektu nepočítá. V nepříznivé životní situaci se však může ocitnout i osoba, která není migrantem, ani sociálně nepřizpůsobenou osobou, ani matkou s dítětem. Proto bereme v úvahu skutečnost, že se občané vyjadřovali i k situaci, že se náhle ocitnou bez střechy nad hlavou, popřípadě
45
nebudou zvládat péči o svůj rodinný domek a z místa bydliště by se neradi odstěhovali do jiné obce, která by jim poskytla nabídku levnějšího bydlení s možností objednání sociální služby v tomto případě očekávají nabídku levného „sociálního“ bydlení. Tento druh „ služby“ však zákon o sociálních službách nezná a neměl by být tedy ani součástí Komunitního plánování. Poslední stanovisko metodiků komunitního plánování sociálních služeb prezentované na pracovním semináři pro starosty obcí a měst v květnu 2009 Dr. Drbalem a paní JUDr. Cackovou nám dává možnost, zabývat se i takzvanými „službami na pomezí zákona“ mezi kterými je v prvé řadě i sociální bydlení. Pokud tuto pasáž v našem plánu uvádíme nadále jako prioritní, nevybočujeme tedy z rámce strategického plánování sociálních služeb, ale naopak, postupujeme v souladu s nově nastoleným trendem, který bude sledován i Strategickým plánem rozvoje sociálních služeb Jihomoravského kraje. Touto cestou se tedy vydáváme a azylové bydlení ve smyslu bydlení sociálního v našem plánu budeme nadále sledovat jako jednu z vytypovaných priorit. Pokud by náš postoj byl takový, že bychom tuto prioritu zamítli jako celek, odřízneme si cestu k možným dotacím, které se na podporu této oblasti budou nabízet, neboť s narůstajícímimi náklady na bydlení a rostoucí sociální diferenciací společnosti, bude dříve nebo později tato otázka velmi aktuální. Jednání, která v rámci komunitního plánování byla vedena v Rosicích se záměrem nabídnout levné bydlení popřípadě „startovací byty“ ve volném objektu po SPŠ a SOU nábytkářském se nesetkala s podporou zainteresovaných subjektů. Cena takového ubytování by činila 4 000 Kč a v ceně by byly zahrnuty i další služby - úklidové, praní prádla a doplňování sanitárních přípravků na sociálních zařízeních. Tato jednání uvázla na mrtvém bodu. Město Rosice již má dostatečnou kapacitu v nabídce sociálních bytů, takže rozšíření nabídky sledované tímto Komunitním plánem se týká pouze obcí Zastávka, Zakřany a Zbraslav, které se připravují k realizaci svých projektů v oblasti sociálního bydlení.
Rozšíření priority ve smyslu podchycení zájmu občanů o nabídku sociálního bydlení byla předmětem veřejných diskusí nad návrhem tohoto plánu. Diskuse byly zvláště v Rosicích spojovány se záměrem účelného využití uvolněného objektu SPŠ a SOU nábytkářského ve prospěch rozšíření nabídky sociálních služeb. Ke konsensu bylo nakonec přistoupeno pouze v podpoře případného zřízení Domova pro seniory. Proto následující SWOT analýza mapuje i prioritu rozšíření nabídky o tuto službu.
„Sociální“ bydlení pro širokou škálu klientů ve smyslu zajištění levného ubytování v obcích Zastávka, Zbraslav a Zakřany a zřízení Domova pro seniory v uvolněných prostorách SPŠ a SOU nábytkářského
46
S – Silné stránky W – Slabé stránky S,1. Existence objektů s nevyuţitým W, 1. Není zkušenost s touto sociální sluţbou prostorem, existence vypracovaných projektů ani v jednom z regionů obcí, které projevily pro sociální bydlení v obcích Zastávka, zájem sociální bydlení pro své občany zajistit. Zbraslav a Zakřany W, 2. Není v regionech viz.bod 1 S, 2. Nedostatečná(neexistující) kapacita zaregistrovaný poskytovatel této sluţby pokud nabídky této sluţby v západní části okresu by sociální bydlení bylo provozováno jako Brno-venkov sociální sluţba v kontextu se zákonem o sociálních sluţbách. S, 3. Zájem tří obcí regionu o výstavbu bytů či objektů sociálního bydlení (Zbraslav, W, 3. Není jistota, ţe tyto projekty získají Zakřany, Zastávka). dotační podporu. S, 4. Existence shod politické vůle na realizaci projektových záměrů ve výše zmíněných obcích.
O - Příleţitosti O, 1. Zájem JMK popřípadě MpMR ČR a MPaSV tyto projekty podpořit dotačně.
T - Ohroţení T, 1.Moţný nezájem vlastníka objektu SPŠ a SOU nábytkářského – Svaz spotřebních a výrobních druţstev na provozu Domova pro seniory v uvolněných prostorách.
O, 2. Vyuţít moţnosti otevření dotační podpory takzvaných PPP projektů, kdy by bylo moţné čerpat prostředky z EU kombinovaně se soukromými zdroji podnikatelského sektoru. Tato moţnost bude otevřena od roku 2011.
T, 2.Moţný nezájem nájemce objektu – druţstvo Profes.
O, 3. Rozšířit nabídku potřebné sociální sluţby nejen pro region rosicka. O 4. Zavedením sociální sluţby „otevřít prostor“ pro další moţné vyuţití i uvolněného objektu SPŠ a SOU nábytkářského v Rosicích, který má bezbariérový přístup na Domov pro seniory apod.
T, 3. Neexistence moţného poskytovatele sluţby, který by měl patřičnou registraci k provozování této sluţby a pokud moţno praktické zkušenosti a znalosti na takové úrovni, ţe by byl dobrým partnerem pro donátora finanční podpory (pravděpodobně JMK). T, 4. Moţný nezájem vedení města Rosice o zřízení této sluţby s odkazem na skutečnost, ţe sluţba bude poskytována regionálně a nebude slouţit pouze pro občany města
47
Nízkoprahové zařízení pro děti a mládeţ: Z celkového počtu dotazovaných osob označuje tuto potřebu jako prioritní 19 To je 10 % dotazovaných. Z tohoto počtu 5 seniorů = 26% 7 osob v kategorii rodiče a mládeţ = 37% 7 osob hendikepovaných = 37% Nízkoprahové zařízení
1 2 3
SWOT analýza Nízkoprahové zařízení pro děti a mládeţ S – Silné stránky W – Slabé stránky S, 1. Klubové zařízení existuje, stačilo by W, 1. Registrace současného klubového doplnit registraci (samozřejmě by i obsazení zařízení by způsobila zastavení financování muselo být doplněno o patřičně odborně mzdových nákladů klubu, které je nyní vedeno vyškolený personál). jako školské zařízení a mzdové náklady hradí stát prostřednictvím JMK. 48
S, 2. Klubové zařízení by bylo schopno poskytovat sluţby pro celý region, nejen pro město Rosice. S, 3. Dotační příleţitosti by se rozšířily o moţnost čerpání ze zdrojů poskytujících finanční podporu pro rozvoj sociálních sluţeb
O – Příleţitosti
T – Ohroţení W, 1. Registrace současného klubového O, 1. Registrací klubu jako nízkoprahového zařízení by způsobila zastavení financování zařízení pro děti a mládeţ by se toto zařízení mzdových nákladů klubu, které je nyní vedeno mohlo financovat z dotačních zdrojů jako školské zařízení a mzdové náklady hradí vyčleněných do rozpočtu JMK ze sociálních stát prostřednictvím JMK. fondů, popřípadě ze sociálních grantů EU.
49
O, 2. Rozšířila by se nabídka sociálních sluţeb nejméně o sociální poradenství zaměřené na mládeţ a rodiny s dětmi. O, 3. Práce streetworkera by mohla pozitivně působit na děti a mládeţ na poli protidrogové prevence.
K této prioritě je nutno podotknout, ţe v době, kdy byly prováděny analýzy mezi obyvatelstvem, nebyl ještě otevřen klub mládeţe (funguje od září 2007). Priorita tedy byla označena na základě NEEXISTENCE ţádného klubového zařízení pro náctileté pro Rosice a blízké okolní obce. V mnohém se prokázalo, ţe potřeba klubu byla velmi ţádána a ţe nabídka klubových činností, tak, jak je organizuje Středisko volného času od loňského roku, je v současné době pokládána za dostačující. O setrvání také této priority tedy rozhodne veřejná diskuse a dá se očekávat, ţe tato priorita můţe být označena za naplněnou.
3. Popis metody, kterou byly potřeby zjištěny
Po mediální kampani vedené všemi dostupnými prostředky / besedy, kabelová televize, místní zpravodaj, osobní kontakty se zájmovými skupinami, webová stránka na portále města …/ jsme připravili dotazníkovou anketu. Samotná tvorba dotazníků byla výsledkem kompromisu na poli triády. Termín „triáda“ je termínus technikus komunitního
50
plánování a zahrnuje zástupce zřizovatele, poskytovatele a uţivatele sociálních sluţeb – viz seznam pouţitých zkratek. Při tvorbě dotazníků jsme vyuţili i metodickou pomoc krajských metodiků. Text dotazníků je přílohou 2 aţ 3 tohoto materiálu. Cílem ankety bylo zjištění priorit v potřebě sociálních sluţeb a podpůrně získání dalších důleţitých informací pro přípravu Střednědobého plánu rozvoje sociálních sluţeb. Opatřeními, která jsme přijímali k dosaţení tohoto cíle, byla : 1. vytvoření organizační struktury tří pracovních skupin pod vedením vţdy jednoho zástupce triády a jednoho účastníka dle dílčích zájmových skupin na které se šetření zaměřuje 2. SWOT analýza pro práci triády , rozplánování práce triády a pracovních skupin na dobu celé přípravy střednědobého plánu , materiálně technické, organizační a personální zabezpečení fungování pracovních skupin včetně zaškolení členů pracovních týmů 3. SWOT analýza pro práci pracovních skupin, stanovení časového harmonogramu V dělení do dvou etap : - analytická část spočívající v provádění dotazníkových šetření formou přímého kontaktu s klienty cílové skupiny a zpracování výsledků analýz - práce na přípravě materiálu, který je obsahem střednědobého plánu, především práce při hodnocení výstupů analýz a následného klíčování priorit Další etap , jako supervize procesu komunitního plánování a další úkony nutné k ověření aktuálnosti stanovených priorit po ukončení práce na KP probíhaly jiţ po přijetí Střednědobého plánu rozvoje sociálních sluţeb pro město Rosice a vedly ke zpřesnění a aktualizaci výstupů z tohoto plánu aţ do současné podoby. 4. Rozdělení skutečných či potencionálních uţivatelů sluţeb do tří skupin, ve kterých bude průzkum prováděn : Skupina senioři Skupina rodiče s dětmi a mládeţ Skupina hendikepovaní občané a občané, kteří mají ztíţené podmínky k sociálnímu začlenění.
5. Stanovení statistického vzorce pro dosaţení optimálního výsledku šetření a práce s dotazníky dle kvóty takto získané / 15 – 20 šetření na aktivistu/. Vzorek byl určen dle celkového počtu obyvatel /na cca 5 000 obyvatel cca 100 – 150 výstupů z šetření/. Stanovení přibliţného vzorce abonentů šetření uvnitř cílových skupin dle kategorií místo bydliště, věk, pohlaví, …… tak, aby šetřený vzorec odpovídal co nejvíce demografickému sloţení obyvatel. 6. Rozdělení způsobu práce ze dvou hledisek
51
A. Práce s občany zařazenými v cílové skupině šetření / Pohovor a přímá pomoc při vyplnění dotazníku/ B. Práce s veřejností – /Způsob distribuce anketních dotazníků, doplňování a další práce s nimi/ 7. Časové ohraničení počátku a konce analytických šetření v rámci termínů závazných pro odevzdání základních výstupů. 8. Organizační a materiální zabezpečení práce aktivistů v pracovních skupin 9 . Provedení mini demografické analýzy z doposud dostupných zdrojů pro rozvrţení Práce aktivistů v rámci prováděných analýz nejprve pro město Rosice v rámci práce na Komunitním plánu pro město Rosice Správní obvod Rosice měl k 1.1. 2007 ……………………… 5 364 obyvatel Z tohoto počtu byly děti od 0-15 let ……………………… 771 Dospělí občané od 15-64 let ……………………… 3 865 Senioři od 65 ……………………… 728 Počítáme – li, ţe demografický profil osob mezi kterými byl průzkum prováděn Činil 4 600 osob /za děti odpovídají rodiče/ bylo třeba zjistit názor cca 230 osob /5% populace/. Analýzou řízených rozhovorů byl soustředěn materiál od 185 občanů Z toho od přímých uţivatelů sociálních sluţeb 91 coţ je 51 % z počtu dotazovaných Celkový počet muţské populace zařaditelných do průzkumu je 2 214 osob. K dosaţení vyrovnaného vzorce v populaci s ohledem na pohlaví by mělo být osloveno cca 110 muţů Skutečnost 39 muţů odpovídalo na naše dotazy Celkový počet ţenské populace zařaditelné do průzkumu je 2 747 osob. K dosaţení srovnatelných výsledků by mělo být osloveno cca 137 ţen. Skutečnost 146 ţen odpovídalo na naše dotazy. Průzkum na území rosického regionu prováděný jako podklad pro zjištění regionálních priorit byl prováděn na území s počtem obyvatel cca 24 500 – z tohoto počtu je počet dospělé populace cca 20 800. Bylo tedy k dosaţení 5 % kvocientu nutno oslovit cca 1 000 osob. Procento muţů i ţen by mělo být poměrně stejné, tedy cca 500 dotazovaných. Analýzou řízených rozhovorů byl soustředěn materiál od 850 občanů. Výsledky analýz jsou přílohou tohoto komunitního plánu – příloha č. 1 – tabulková část.Dále je tento materiál k nahlédnutí na webovém portále nebo jako příloha v tištěné formě (vzhledem k celkové obsaţnosti hodnotitelských tabulek). Jihomoravský kraj v rámci ověřování krajských priorit prováděl šetření na území našeho regionu v dubnu letošního roku prostřednictvím aktivistů společnosti Augur. Výsledky šetření potvrdily námi zjištěné priority a jsou přílohou tohoto KP.
52
4. Popis priorit, způsob naplňování priorit a jejich zajištění v poskytování sociálních sluţeb. Ekonomická analýza identifikovaných priorit a způsob zajištění jejich financování na plánovací období.
K základním prioritám patří potřeba vyšší informovanosti o sociálních sluţbách, potřeba zvýšení kapacit pečovatelské sluţby včetně rozšíření sluţby terénní a potřeba azylového bydlení ve smyslu zajištění levného „sociálního“ bydlení. Tyto priority se objevovaly současně ve všech pracovních skupinách, proto byly zpracovány společně pro všechny pracovní skupiny. Potřebu zvýšení informovanosti uvedly všechny pracovní skupiny. Nezbytnost zvýšit informovanost veřejnosti prostřednictvím zaměstnanců a pracovníků sociálních a zdravotnických zařízení, pracovníků na úřadech a veřejnosti vůbec prokázaly i analýzy všech pracovních skupin . Potřebu navýšení kapacit pečovatelské sluţby formulovaly pracovní skupiny zaměřené na potřeby seniorů a osob se zdravotním postiţením - tělesně postiţení a občané s kombinovaným postiţením, tedy dvě pracovní skupiny. I v tomto případě veškeré analýzy prokázaly nedostatečnost této sluţby v Rosicích zvláště v souvislosti s demografickým vývojem, ve kterém se odráţí stárnutí populace a s tím spojený nárůst onemocnění, která jsou často dlouhodobá nebo dlouhodobě omezující uţivatele v péči o vlastní potřeby. Potřeba azylového bydlení se objevuje u skupin uţivatelů, či pozitivních uţivatelů z řad osob ohroţených sociálním vyloučením a sociálně slabých rodin, které se cítí ohroţeny vzhledem k nedostatku prostředků finančních k hrazení vzrůstajících nákladů na bydlení, a dodávku elektřiny, vody a tepla. S těmito poznatky se v rámci analýz setkávaly jak pracovní skupiny, které se zaměřovaly na potřeby seniorů, tak skupiny které prověřovaly zájem o vývoj sluţeb v rodinách s dětmi. Předposlední zjištěná priorita – zřízení Nízkoprahového klubu je jiţ realizována, a zařízení, které bude plnit úkoly programově blízké nízkoprahovému zařízení pro děti a mládeţ bylo otevřeno a jiţ dva roky slouţí jako Otevřený klub pro mládeţ . Poslední prioritou je zvýšení kapacity Domova pro seniory. Tato priorita vyšla z posledních šetření prováděných na území rosického regionu a Strategický plán ji rozpracovává do dvou moţných opatření. Prvním z nich je přestavba a rozšíření stávajícího Domova pro seniory v Zastávce. Druhým opatřením je moţná varianta vybudování Domova pro seniory v Rosicích jako soukromého zařízení, které by pomohlo vyřešit převis poptávky po této sluţbě nad její moţnou nabídkou, která je dána omezenou kapacitou Domova pro seniory v Zastávce.
Zdroje pro určení hlavních priorit - analýza potřeb v rámci dotazníkových šetření - hodnocení podnětů získaných aktivisty v pracovních skupinách
53
- odborné postřehy z práce poskytovatelů s klientelou uţivatelů - malá demografická analýza získaná ze zdrojů Souborné informace – Věkové sloţení a pohyb byvatelstva v Jihomoravském kraji v roce 2006 / vydal ČSÚ Brno/ - expertiza pro cílovou skupinu „Osoby společensky nepřizpůsobené“, autora Pavla Horáka
1.
PRIORITY
Komplexní informování veřejnosti v sociální oblasti
Priorita zmíněna na všech pracovních skupinách komunitního plánování. Poţadavek informovat co největší mnoţství uţivatelů a zároveň i poskytovatelů či jiných institucí, (prostřednictvím zpravodaje Rosa a ostatních obecních tiskovin, kabelovou televizí,webovou stránkou, moţnost vyhledání sluţby na internetu, letákem či informační broţurou). Tento poţadavek se opíral o fakt, ţe v rámci výzkumu uţivatelů byla zjištěna nedostatečná informační základna pro uţivatele. S tímto faktem souvisel další poţadavek, a to na rozšíření poskytování informací Městským úřadem, neboť většina občanů se na tuto instituci obrací jako na první v pořadí a lze zde garantovat i aktuálnost a prověřitelnost nabízených sluţeb. V současné době sociální odbor zajišťuje poskytování informací v rámci svého provozu s přetíţením kapacit svých zaměstnanců, kteří zároveň zajišťují vedení svých odborných agend. S často se měnící legislativou a probíhající reformou veřejných financí, která především zasahuje do agend sociálních dávek, by bylo vhodnější komplexní informovanost klientů zajistit centrálně, odbornou silou, která by byla schopna rychlé adaptace na překotně se měnící metodiky v širokém spektru sociálního poradenství včetně oblastí, se kterými se běţně referent sociálního odboru nesetkává / důchodová problematika, pracovně právní a mzdová legislativa apod./. Z provedených analýz vyplynuly dva základní poţadavky : - Vytvoření centrálního informačního zdroje například formou poradenského centra. - Vytvoření jednotné databáze poskytovatelů (s povinností poskytovatelů informace aktualizovat) a zároveň zřízení informační centrály prostřednictvím dostupného materiálu na webových stránkách města a na kabelové televizi. 2.
Pečovatelská sluţba
54
Pečovatelská sluţba se v průběhu jednání pracovních skupin jak zdravotně postiţených, tak i u seniorů ukázala jako potřebná a ţádaná ze strany uţivatelů sluţeb a jejich rodin. Současně je potřebnost sluţby doloţena výzkumem potřeb uţivatelů sociálních sluţeb. O tuto sluţbu vzrůstá zájem také díky celkovému demografickému vývoji ve společnosti kde vlivem celé řady faktorů dochází ke stárnutí populace a tím i častějšímu výskytu potřeb pomoci v nemoci či ztrátě nebo omezení mobility uţivatele sluţby. Pokud je tato terénní sociální sluţba poskytovaná kvalitně a profesionálně, řádně proškolenými asistenty,umoţňuje lidem s handicapem a jejich rodinám proţít plnohodnotný a důstojný ţivot. Bez této sluţby je pro lidi s handicapem i pro jejich rodiny téměř nemoţné začlenit se do majoritní společnosti, uplatnit se na trhu práce a společensky se vzdělávat. Pečovatelská sluţba umoţňuje aktivizaci a rozvoj člověka s handicapem ve známém, domácím prostředí. Umoţňuje začlenění do společnosti a běţného ţivota nejen osoby s handicapem, ale i jejich rodiny, jeţ jsou často díky postiţení člena rodiny izolovány, bez moţnosti sociálního a profesního uplatnění. Vzhledem k výrazné převaze poptávky po sluţbě nad nabídkou se tato priorita stala stěţejní. Zároveň umoţňuje vyuţívání celé škály sluţeb a tím vést relativně soběstačný ţivot. 3. Azylové (sociální) bydlení ve smyslu zajištění nabídky levného ubytování – obce Zastávka, Zbraslav a Zakřany Sluţba určená lidem bydlícím nyní v nevyhovujících prostorách nebo seniorům, kteří mají základní zájem o získání vlastního bydlení v obci, by umoţnila poskytnutí ubytování v obci ve které zejména senioři strávili značnou část svého produktivního ţivota a osobám v produktivním věku pomohla v nepříznivé sociální situaci Z analýz provedených pracovními skupinami v potenciální skupině uţivatelů, tedy osob sociálně slabých či společensky nepřizpůsobených a seniorů, a z výzkumů potřeb uţivatelů samotných jasně vyplývá, ţe kapacita této sluţby na rosicku chybí. Jako schůdné se jeví rozšíření nabídky o nové bytové prostory sociálních bytů v obcích Zastávka – Martinská osada, Zbraslav a Zakřany. 4. Rozšíření kapacity Domova pro seniory Sluţba výrazně přispěje ke zlepšení kvality ţivota klientů, kteří nyní čekají na přijetí do Domova pro seniory aţ dva roky vzhledem k jeho nízké kapacitě a značné poptávce o tuto sluţbu. V rámci zajištění péče o rodinného příslušníka tato sluţba umoţní členům rodiny, kteří by jinak o seniora pečovali, nově se zařadit do pracovního procesu. V nově získaných prostorách vzniklých rekonstrukcí Domova pro seniory v Zastávce, bude probíhat vzdělávání vlastních zaměstnanců poskytovatele i zaměstnanců jiných zařízení. Základní instrukce péče o postiţeného zde budou moci načerpat i osoby pečující v domácím prostředí.
Priorita 1
Komplexní informování veřejnosti v sociální oblasti
Opatření 1.1.
Vytvoření, veřejné zpřístupnění a případná odborná pomoc klientovi při vyhledávání sluţby, průběţná aktualizace centrální databáze poskytovatelů sociálních sluţeb na webových stránkách .Umístění informací a jejich aktualizace na webových stránkách.
Priorita 2
Posílení pečovatelské sluţby
55
Opatření 3.1. Opatření 3.2. Opatření 3.3.
Zvýšení počtu pečovatelů na plný úvazek u domu s pečovatelskou sluţbou o 1 pracovníka do roku 2011 – v případě zájmu o otevření denního stacionáře. Zajištění odborného akreditovaného vzdělávání pracovníků přímé péče. Zřízení Azylového (sociálního) bydlení ve smyslu zajištění nabídky levného ubytování v obcích Zastávka, Zbraslav a Zakřany Investiční akce – revitalizace – výstavba části Martinské osady. Investiční akce – sociální bydlení - Zakřany . Investiční akce – sociální bydlení - Zbraslav .
Priorita 4
Rozšíření kapacity Domova pro seniory
Opatření 4.1. Opatření 4.1.
Investiční akce – přestavba stávajícího Domova pro seniory v Zastávce Zřízení Domova pro seniory v Rosicích.
Opatření 1.1.
Vytvoření, veřejné zpřístupnění a případná odborná pomoc klientovi při vyhledávání sluţby, průběţná aktualizace centrální databáze poskytovatelů sociálních sluţeb na webových stránkách. Umístění informací a jejich aktualizace na webových stránkách
Opatření 2.1. Opatření 2.2. Priorita 3
Popis opatření a zdůvodnění
Dopad na cílovou skupinu
AKTIVITY
Vytvoření , veřejné zpřístupnění a případná odborná pomoc klientovi při vyhledávání sluţby, průběţná aktualizace centrální databáze poskytovatelů sociálních sluţeb na webových stránkách . Umístění informací a jejich aktualizace na webových stránkách. Všechna tato opatření by měla zlepšit povědomí veřejnosti i potencionálních uţivatelů o nabídce sluţeb a jejich dostupnosti. – zprůhlednění a zpřehlednění nabídky veškerých soc. sluţeb a navazujících institucí a organizací dosaţitelných na daném území a v bezprostřední blízkosti města Rosic, tak, aby tyto sluţby byly dosaţitelné pro co největší počet uţivatelů – lepší orientace občanů v nabídce soc. sluţeb – rychlejší a efektivnější řešení problémů občanů prostřednictvím kontaktování nejvhodnějšího poskytovatele . Dopad na všechny cílové skupiny. zajištění materiálního zabezpečení poradního orgánu sociální komise sloţeného ze zástupců všech pracovních skupin dosavadního průběhu komunitního plánování, která bude v celém průběhu realizace komunitního plánování fungovat jako poradní orgán pro konzultace. Tento poradní orgán tvořený ze zástupců poskytovatelů, uţivatelů a zadavatelů bude na základě prováděných analýz a supervizí vývoje priorit reagovat na poţadavky z praxe a na ţádost komise bude schopen podat zprávu o aktuálním stavu a vývoji v oblasti sociálních sluţeb. Stálá komunikace s pracovníky sociálního odboru prostřednictvím koordinátora komunitního plánování. průběţné doplňování webové stránky města Rosic o aktuální informace v „sekci“ komunitního plánování kompletace dostupných databází a doplnění dalších informací rozšíření elektronické podoby databáze (poţadavky na moţnost vyhledávání, interaktivní) do formy samostatné webové stránky, jakmile bude ukončeno plánování v celém regionu rosicka zvýšení „center volného přístupu veřejnosti k internetu“
56
Časový harmonogram
Realizátoři a partneři
Předpokládaný počet klientů Zdroje lidské / materiální / prostorové
Finanční náklady
Předpokládané zdroje financování Kritéria hodnocení Rizika realizace opatření
uzavření partnerských smluv mezi zřizovatelem (provozovatelem) a organizacemi a institucemi v soc. oblasti k zabezpečení aktualizace internetového poradenství informační kampaň o existenci databáze
2010 – kompletace databáze, vznik webových stránek 2011-14 – aktualizace Realizátor: Město Rosice ve spolupráci s JMK na základě individuálního projektu CZ.1.04/3.100/05.00027 „Podpora plánování rozvoje sociálních sluţeb v JMK. Partneři: poskytovatelé sociálních sluţeb na území města a v jeho nejbliţším okolí, webový portál poskytovatelů soc. sluţeb na www.socialnisluţby.cz Bude moţnost zjistit aţ dle návštěvnosti stránek. Lidské: pracovníci Městského úřadu (kompletace databáze do 30.6. 2010) Realizační skupina v rámci projektu „Podpora plánování rozvoje sociálních sluţeb v JMK Materiální: MÚ, JMK Prostorové: MÚ Cena databáze – databáze je přístupná bezplatně díky individuálnímu projektu JmK CZ.1.04/3.1.00/05.00027 celkové náklady předpoklad MÚ 2010 0 0 2011-15 0 0 CELKEM 0 0 MÚ prostřednictvím JMK, ROP EU – – – – – –
vlastní funkční databáze provedená informační kampaň návštěvnost webových stránek neúspěch ve výzvě JMK, ROP EU nepodaří se najít vhodný zpracovatel nezájem poskytovatelů.
Opatření 1.2.
Zřízení centra pro komplexní informace o sociálních sluţbách při MÚ Rosice
Popis opatření a zdůvodnění
V Rosicích neexistuje místo, kde by občan získal komplexní informace o sociálních sluţbách, o jednotlivých poskytovatelích a organizacích, navazujících sluţbách apod. Ve všech skupinách procesu komunitního plánování v Rosicích se proto objevil poţadavek na zřízení (vybudování) informačního centra, které by slouţilo jako prvotní místo, kde je moţné získat základní informace z celého spektra soc. sluţeb s odkazem na navazující sluţby. Informační centrum bude poskytovat osobní, telefonické a internetové poradenství včetně vyhledávání a případné zprostředkování kontaktu s organizací. Náplní informačního centra budou různé informační kampaně jak pro lidi v sociální tísni, tak i pro širokou veřejnost. Na jednom místě tak dojde k propojení nestátního sektoru a městské samosprávy, zprůhlednění a zpřehlednění nabídky veškerých soc. sluţeb a navazujících institucí a organizací pro všechny občany vyhledávající
57
Dopad na cílovou skupinu
sluţby, info pro odborníky i laickou veřejnost. – lepší orientace občanů v nabídce soc. sluţeb – rychlejší a efektivnější řešení problémů občanů prostřednictvím kontaktování nejvhodnějšího poskytovatele, popřípadě nalezení jiného vhodného řešení konkrétní situace klienta
AKTIVITY
Časový harmonogram
Realizátoři a partneři Předpokládaný počet klientů Zdroje lidské / materiální / prostorové
Finanční náklady
Předpokládané zdroje financování Kritéria hodnocení Rizika realizace opatření
zajištění prostor centra v budově města Rosic zajištění materiálního vybavení (PC sestava + připojení, telefonní linka, mobil, multifunkční zařízení, kopírka, nábytek…) zajištění personální – jedna osoba (sociálně právní vzdělání, praxe v oboru) zajištění správy a aktualizace databáze poskytovatelů – úzké napojení na opatření 2.1. tisk broţur, aktivní informování veřejnosti o soc. sluţbách informační kampaň o vzniku a existenci centra 2012 – databáze poskytovatelů, vyhledání vhodných prostor, vytvoření projektu a finančního plánu pro schválení do rozpočtu města – úprava a vybavení prostor (2. čtvrtletí), nábor pracovníka (3. čtvrtletí), propagace, začátek fungování ve 2. pololetí roku 2013 – plný provoz a dále aktualizace Realizátor: Město Rosice Partneři: poskytovatelé sociálních sluţeb Veřejnost města a mikroregionu Lidské: pracovníci MÚ Rosice při přípravě projektové ţádosti Materiální: zázemí MÚ Rosice Prostorové: objekt Město Rosice Mzdové 1 pracovník: od 1. 7. 2012 – 2015 (mzda 10. třída) celé období 486.000 Kč Vybavení PC 40 000,- Kč ( sestava s tiskárnou nebo s multifunkčním zařízením), mobilní telefon 5.000 Kč, tel. připojení, nábytek 10.000 Kč 2012 = 55.000 Kč, 2013-15 = 0 Kč Provozní telefonní linky 1.000 Kč/měsíc (od 1.7.2012), paušál na mobilní telefon 400 Kč/měsíc, internetové připojení 1.000 Kč/měsíc, ostatní provoz 2013 = 10.000 Kč, 2014-15 = 20.000 Kč celkové náklady předpoklad MR 2012 227.000 Kč 227.000 Kč 2013 364.000 Kč 364.000 Kč CELKEM 591.000 Kč 591.000 Kč MÚ prostřednictvím ROP EU Vzhledem k napjaté finanční situaci je moţno realizovat toto opatření pouze za předpokladu plné dotační podpory, popřípadě z prostředků vícezdrojového financování bez nároku na rozpočet města nebo obcí regionu. – – – –
vznik a fungování centra neobdrţení financí JMK, ROP EU nenalezení prostor v majetku města k umístění centra nedostatečná flexibilita při přípravě projektu
58
Priorita 2
Posílení pečovatelské sluţby
Opatření 2.1.
Navýšení počtu pečovatelů na plný úvazek u Domu s pečovatelskou sluţbou do r. 2012
Popis opatření a zdůvodnění
Dopad na cílovou skupinu
AKTIVITY
Časový harmonogram
Realizátoři a partneři Předpokládaný počet klientů Zdroje lidské / materiální / prostorové
Finanční náklady
Předpokládané zdroje financování
V současnosti je poptávka po pečovatelské sluţbě v souladu s nabídkou. Sluţbu poskytuje dům s pečovatelskou sluţbou a od ledna 2007 je tato sluţba nabízena i jako sluţba terénní. Výsledky analýzy a demografický vývoj však nasvědčují tomu, ţe poptávka po této sluţbě bude vzrůstat. Zejména informace o moţnosti poskytování sluţby v terénu dosud není mezi veřejností známa /souvislost s prioritou 1./.
– sluţba výrazně přispěje ke zvýšení kvality ţivota klientů i jejich rodin a umoţní jim tak proţít samostatně ţivot ve známém prostředí – v rámci pomoci bliţních o rodinného příslušníka umoţní znovuzařazení do pracovního procesu těch členů rodiny, kteří péči doposud poskytují, aniţ by bylo nutno umístit uţivatele sluţby do sociálního zařízení – zvýšením informovanosti veřejnosti o potřebnosti sluţeb se zvýší zájem o tuto sluţbu zjišťování poptávky ze strany uţivatelů zjištění finanční náročnosti sluţby – uţivatel/poskytovatel (včetně školení dle zákona ) s ohledem na specifika postiţení vytvoření pracovního místa pečovatele výběrové řízení na pozice pečovatele kampaň zaměřená na informovanost veřejnosti o potřebnosti sluţby 2011 – stanovení kritérií na pozici pečovatel pečovatelské sluţby – spolupráce klient a poskytovatel zjištění poptávky a finanční náročnosti 2012 – 2015 – postupné vytvoření nového pracovního místa a výběrová řízení na pozice pečovatel/ka – zvýšení informovanosti o sluţbě Realizátoři: Penzionu pro důchodce Rosice Partneři: Město Rosice 30 osob postupně v průběhu let 2012 – 15 Lidské: pečovatel/pečovatelka Penzionu pro důchodce Rosice Prostorové: prostory domu s pečovatelskou sluţbou, domácí prostředí klientů Mzdové náklady: celkové náklady = 230.000 Kč při l pečovatelce/li na plný úvazek Náklady na vyškolení OA: pro jednoho zaměstnance = 10.000 Kč Náklady celkem = cca 240 000 Kč celkové náklady předpoklad DsPS 2012 120 000 Kč 120 000 Kč 2013-15 720 000 Kč 720 000 Kč CELKEM 840.000 Kč 840 000 Kč Klient, Dotace JMK, ROP na proškolení Realizace tohoto opatření je přímo závislá na zájmu klientů, neboť se jedná o plně placenou sluţbu. Její zavedení je tedy moţné jen při vzniku
59
poptávky platící klientelou
Kritéria hodnocení
Rizika realizace opatření
Opatření 2. 2.
Popis opatření a zdůvodnění
Dopad na cílovou skupinu
AKTIVITY
Časový harmonogram
Realizátoři a partneři Předpokládaný počet klientů Zdroje lidské / materiální / prostorové Finanční náklady
Předpokládané zdroje financování
– růst poptávky v porovnání s dosavadním stavem, sledováno průběţně – průběţné sledování hodnocení dostupnosti a kvality sluţby ze strany uţivatele – počet realizovaných sluţeb – spokojenost klientů – sledováno průběţně – nedostatečné finanční zajištění zadavatele – finanční náročnost pro uţivatele – neúspěšnost ţádosti o dotaci na proškolení /návaznost na opatření 2.2./ Zajištění odborného akreditovaného vzdělávání pracovníků přímé péče Nový zákon o sociálních sluţbách ukládá pečovatelům absolvovat kvalifikační kurz. Takto rozsáhlé školení je pro poskytovatele drahé, a v současné době není vytvořeno dostatečné spektrum v nabídce poskytovatelů těchto školení, kteří by měli příslušnou akreditaci. Proškolení pracovníků poskytovatele je zároveň podmínkou pro naplnění standardů kvality. – profesionalizace povede ke zkvalitnění sluţby – dostupnost sluţby pro klienta bude zachována tím, ţe poskytovatel bude mít splněny zákonné podmínky pro nabízení sluţeb – vyšší kvalifikace pečovatelů by měla vést ke zvýšení společenského ocenění pečovatelské práce vytvoření vzdělávacího plánu ţádosti o finanční podporu na sepsání projektu sepsání projektů na fondy EU, MPSV… výběr školitele realizace projektu – proškolení pečovatelů 2012 – vytvoření vzdělávacího plánu, akreditace 2013 – ţádost o podporu na sepsání projektu na fondy EU – sepsání projektů – realizace projektů – školení – průběţně zvýšení povědomí o sluţbě a prestiţi povolání a nutnosti zvyšování jejich kvalifikace Realizátor: Dům s pečovatelskou sluţbou Partner: Školící organizace Pečovatel/ka nově přijatá/ý v rámci výběrového řízení a současní pečovatelé, kteří nesplňují kvalifikační předpoklady. Tedy další 2 osoby Lidské: lektoři školící organizace Prostorové: prostory školící organizace Náklady na proškolení OA cca 15.000 Kč na osobu celkové náklady předpoklad MMB 2012 30 000 Kč 30.000 Kč 2013-15 0 0 Kč CELKEM 30.000 Kč 30.000 Kč JMK, Dotace JMK ,ROP EU
60
Kritéria hodnocení
Rizika realizace opatření
– počet pečovatelů s ukončeným vzděláním – počet kvalifikovaného personálu v závislosti na počtu pracovních míst – průběţné sledování hodnocení dostupnosti a kvality sluţby ze strany uţivatele – nedostatečná kapacita akreditovaných vzdělávacích zařízení schopných vzdělávání nabídnout – vysoká cena nabízeného vzdělání – nedostatečná kvalita úrovně nabízeného vzdělávání – neochota popřípadě jiné zábrany na straně zaměstnance vzdělání zahájit, pokračovat v něm a řádně je ukončit – další změny zákona ve smyslu naplňování standardů kvality – legislativa – změna podmínek akreditace a obsahu kurzu dle zákona – finanční náročnost pro poskytovatele – neúspěch projektu – nebude podpořen z fondů
Priorita 3
Zřízení azylového (sociálního) bydlení – popřípadě nabídka ubytování pro sociálně slabé mimo registraci této sluţby
Opatření 3.3.
Investiční akce – Revitalizace – výstavba části Martinské osady
Popis opatření a zdůvodnění
Jedná se o investiční záměr obce jehoţ cílem je postavit menší sociální domky pro rodiny, které v této lokalitě dlouhodobě ţijí. Současný technický stav domků jiţ neodpovídá dnešním poţadavkům na zajištění základního, úměrného bydlení pro rodiny dětmi.. Jedná se o starou hornickou kolonii tvořenou neizolovanými, podmáčenými domky s chybějícím hygienickým zázemím, které rozhodně nejsou vhodné pro ţivot rodin s malými dětmi. Jedná se o původních 6 domků, ve kterých nyní ţije 8 rodin – 11 dospělých a 12 dětí.
-
Dopad na cílovou skupinu
-
nabídka jedné ze základních ţivotních jistot zmírní tíţivý dopad nepříznivé sociální situace do psychiky uţivatele i jeho potencionálních rodinných příslušníků – cílová skupina – sociálně slabí a minority zvýšení nabídky sluţby sociálního bydlení zvýšení moţnosti setrvat v původním prostředí bez nutnosti změny osobních, rodinných, popřípadě pracovních vazeb uţivatelem jiţ vybudovaných vytvořením tohoto zařízení pro občany dlouhodobě či trvale
61
znevýhodněné sociální inkluzí nebo nemocí, kteří nevyţadují osobní asistenci nebo jsou jen lehce závislí, vznikne zázemí, které jim umoţní důstojný ţivot. Protoţe se jedná především o rodiny s dětmi, bude mít toto opatření velký kladný vliv i na cílovou skupinu „rodiče,děti,mládeţ“. Opatření umoţní dětem proţít dětství v domově, který bude přispívat k vytváření kladných estetických vjemů a hygienických návyků. -
AKTIVITY
-
Časový harmonogram
Realizátoři a partneři Předpokládaný počet klientů Zdroje lidské / materiální / prostorové
zpracování síťové studie – popřípadě jeho aktualizace územně-právní příprava realizace stavby zajištění finančního krytí investičního záměru vlastními zdroji zpracování projektu pro stavební záměr a podání ţádosti o dotaci výběrová řízení na dodavatele stavebních prací kalkulace provozních nákladů a stanovení ceny sluţby vytvoření systému přidělování vytvořených bytových jednotek případná pomoc metodická při zřízení sociální sluţby nabízené v rámci nově zbudovaného komplexu nábor odborného personálu (správce, popřípadě poskytovatel sociální sluţby)
2009 – předprojektová příprava – síťová studie 2010 – investiční záměr a zpracování PD + územní a stavební řízení 2011 - realizace výstavby 2012 - zahájení provozu sestěhováním rodin do nových domků Realizátor: Obec Zastávka Partneři: JMK, MPSV ČR, programy EU 30 - 40 Lidské: výstavba bude realizována dodavatelsky Materiální: vytvoření domácího prostředí ve vybudovaných domcích bude v reţii nájemníků Prostorové: 10 bytových jednotek
Finanční náklady
Předpokládané zdroje financování
Kritéria hodnocení Rizika realizace opatření
celkové náklady předpoklad JMK 2010 200 tis. 150 tis. 2011 15 mil. CELKEM 15 ,150 mil. 150 tis. Vlastní zdroje obce 15,050: pozemek 1 000m2, hodnota demoličních prací -100 tis., vybudování investičních sítí, JMK 150 tis. – projektová dokumentace; 50 tis. vlastní prostředky; Státní zdroje – 15 mil., vlastní zdroje dle rozpočtu na rok 2011 - 2012 – – – – –
průběţné sledování hodnocení dostupnosti a kvality sluţby počet realizovaných bytových jednotek spokojenost klientů nedostatek financí nedostatek zájemců o pronájem bytové jednotky neschválení poţadované dotace od JMK nebo ministerstev
62
Mzdové Mzdové náklady neočekáváme, výstavba proběhne dodavatelsky Vybavení Vybavení v reţii klientů – nájemců bytových jednotek Finanční náklady
Provozní – moţnost terénního pracovníka v rámci projektů NNO ……………..
Předpokládané zdroje financování
celkové náklady 2010 200 tis. 2013 15 mil. CELKEM 15,200 mil. Vlastní zdroje obce - dofinancování JMK 150 tis., Státní zdroje /fondy EU/ 15 mil.
Finanční náklady celkem Rizika realizace opatření
předpoklad 200 tis. 15 mil. Z toho dotace 150tis
– 15 200 000,-Kč – Nedostatečné finanční zajištění
Priorita 3
Zřízení azylového (sociálního) bydlení – popřípadě nabídka levného ubytování mimo registraci této sluţby
Opatření 3.4.
Investiční akce – výstavba penzionu pro seniory v Zakřanech
Popis opatření a zdůvodnění
Jedná se o investiční záměr obce jehoţ cílem je umoţnit seniorům, kteří jiţ nemohou vzhledem k věku nebo zdravotnímu stavu pečovat o svoje bytové potřeby, aby mohli v důstojných podmínkách doţít svůj ţivot v obci ve které se narodili, nebo popřípadě proţili velkou část svého ţivota. Jedná se o vybudování zařízení typu „Chráněné bydlení“. Stavba je atriová, přízemní, určená pro 12 osob v 10 bytech. Všechny byty i ostatní přístupy jsou bezbariérové. Osm bytů je jednolůţkových a tvoří je obývací pokoj s kuchyňským koutem, WC + sprchový kout a předsíň s vestavěnými skříněmi. Celková obytná plocha je 35,7 m2. V zařízení je dále uvaţováno mimo doplňkové prostory a místnosti pro personál i s místností pro perličkovou lázeň a místností pro rehabilitace. Budova je nepodsklepená a v budoucnu se neuvaţuje ani s nástavbou. Proto je půda i střecha tvořena lehkou zateplenou konstrukcí. Tím se celá stavba zlevní.
63
Dopad na cílovou skupinu
AKTIVITY
-
Časový harmonogram
Realizátoři a partneři Předpokládaný počet klientů Zdroje lidské / materiální / prostorové
nabídka jedné ze základních ţivotních jistot zmírní tíţivý dopad nepříznivé sociální situace do psychiky uţivatele i jeho potencionálních rodinných příslušníků – cílová skupina - senioři zvýšení nabídky sluţby sociálního bydlení zvýšení moţnosti setrvat v původním prostředí bez nutnosti změny osobních, rodinných, popřípadě pracovních vazeb uţivatelem jiţ vybudovaných Vytvořením tohoto zařízení pro občany dlouhodobě či trvale znevýhodněné postiţením, nemocí a samotou ve stáří, kteří nevyţadují osobní asistenci, nebo jsou jen lehce závislí,vznikne zázemí, které jim umoţní proţít důstojně zbytek svého ţivota. Protoţe se nejedná o velké zařízení, předpokládáme přítomnost jednoho pracovníka, který bude poskytovat úměrný rozsah drobných sluţeb včetně úklidu. Ze zkušenosti víme, ţe senioři, kteří z obce odešli do domovů důchodců ve velkých městech, v cizím prostředí neţili dlouho, přesto ţe nepotřebovali cizí pomoc a nebyli (vzhledem k svému věku ) nijak těţce nemocní. Strávit zbytek ţivota ve známém prostředí, se známými lidmi a vzpomínat na události se společnými pamětníky je pro většinu osamocených seniorů v pokročilém věku, ten nejlepší lék. zpracování projektu – popřípadě jeho aktualizace územně-právní příprava realizace stavby zajištění finančního krytí investičního záměru vlastními zdroji zpracování projektu pro podání ţádosti o dotaci výběrová řízení na dodavatele stavebních prací kalkulace provozních nákladů a stanovení ceny sluţby vytvoření systému přidělování vytvořených bytových jednotek případná pomoc metodická při zřízení sociální sluţby nabízené v rámci nově zbudovaného komplexu nábor odborného personálu (správce,popřípadě poskytovatel sociální sluţby)
2009 – předprojektová příprava – vykoupení pozemků pro výstavbu 2010 – investiční záměr a zpracování PD + územní a stavební řízení 2011 - výstavba inţenýrských sítí 2012 - zahájení realizace výstavy 2013 - ukončení stavebních prací a kolaudace objektu 2014 - zahájení provozu Realizátor: Obec Zakřany Partneři: Jm Kraj, MPSV ČR, MMR… 12 osob v 10 bytech Lidské: pracovník zajišťující provoz – správce popřípadě pracovník poskytovatele sociální sluţby Materiální: vytvoření domácího prostředí ve vybudovaných pečovatelských bytech Prostorové: 10 bytových jednotek
Finanční náklady 2012
celkové náklady 3 mil.
předpoklad JMK 1 mil.
64
Předpokládané zdroje financování Kritéria hodnocení Rizika realizace opatření
2013 11 mil. CELKEM 14 mil. Vlastní zdroje obce 12 mil. JmKraj, MPSV ČR, MMR.. 2 mil. Příspěvek klientů na úhradu provozních nákladů – – – – –
1.mil. 2 mil.
průběţné sledování hodnocení dostupnosti a kvality sluţby počet realizovaných bytových jednotek spokojenost klientů nedostatek financí vysoké náklady na provoz mohou zvýšit kalkulovanou cenu sluţby neschválení poţadované dotace od JmK nebo ministerstev
Mzdové 1 pracovník: celkové náklady = 230.000 Kč při jednom správci či pečovateli na plný úvazek Vybavení Vybavení v reţii klientů – nájemců bytových jednotek Finanční náklady
Provozní Dosud nespecifikované
Předpokládané zdroje financování
2012 2013 CELKEM Vlastní zdroje obce 12 mil. JmK, ministerstva 2 mil. Klienti 0,23 mil.
Finanční náklady celkem Rizika realizace opatření
celkové náklady 3 mil. 11 mil. 14 mil.
předpoklad 1 mil. 1 mil. Z toho dotace 2 mil.
– 14 230 000,-Kč – Nedostatečné finanční zajištění
Priorita 3
Zřízení azylového (sociálního) bydlení – popřípadě nabídka levného ubytování mimo registraci této sluţby
Opatření 3.5.
Investiční akce – sociální bydlení - Zbraslav
Popis opatření a zdůvodnění
Výstavba pečovatelských bytů pro nemajetné seniory nad 70 let. Jedná se o investiční záměr obce jehoţ cílem je umoţnit seniorům, kteří jiţ nemohou vzhledem k věku nebo zdravotnímu stavu pečovat o svoje bytové potřeby, aby mohli v důstojných podmínkách doţít svůj ţivot v obci ve které se narodili, nebo popřípadě proţili velkou část svého
65
ţivota. Jedná se o investici v nákladu cca 7,5 mil. Kč, kterou bude vybudováno celkem 7 bytových jednotek ve střední části obce nad parkovištěm pro Kulturní dům.
Dopad na cílovou skupinu
AKTIVITY
-
-
Časový harmonogram Realizátoři a partneři Předpokládaný počet klientů Zdroje lidské / materiální / prostorové
nabídka jedné ze základních ţivotních jistot zmírní tíţivý dopad nepříznivé sociální situace do psychiky uţivatele i jeho potencionálních rodinných příslušníků – cílová skupina - senioři zvýšení nabídky sluţby sociálního bydlení zvýšení moţnosti setrvat v původním prostředí bez nutnosti změny osobních, rodinných, popřípadě pracovních vazeb uţivatelem jiţ vybudovaných zpracování projektu – popřípadě jeho aktualizace územně-právní příprava realizace stavby zajištění finančního krytí investičního záměru vlastními zdroji zpracování projektu pro podání ţádosti o dotaci výběrová řízení na dodavatele stavebních prací kalkulace provozních nákladů a stanovení ceny sluţby vytvoření systému přidělování vytvořených bytových jednotek případná pomoc metodická při zřízení sociální sluţby nabízené v rámci nově zbudovaného komplexu nábor odborného personálu (správce,popřípadě poskytovatel sociální sluţby)
2009 – zpracování projektu, jeho příprava a zahájení realizace 2010 - dokončení realizace projektu a zahájení provozu Realizátor: Obec Zbraslav Partneři: Ministerstvo pro místní rozvoj 7 – 14 Lidské: pracovník zajišťující provoz – správce Pracovník poskytovatele sociální sluţby Materiální: vytvoření domácího prostředí ve vybudovaných Pečovatelských bytech Prostorové: 7 bytových jednotek
Finanční náklady Předpokládané zdroje financování
celkové náklady 2009 5,55 2010 1,95 CELKEM 7,5 mil. Vlastní zdroje obce 2,95 mil. Ministerstvo pro místní rozvoj ČR 4,5 mil.
předpoklad JMK 4,55 4,55 mil.
66
Příspěvek klientů na úhradu provozních nákladů Kritéria hodnocení
Rizika realizace opatření
– – – – – –
průběţné sledování hodnocení dostupnosti a kvality sluţby počet realizovaných bytových jednotek spokojenost klientů nedostatek financí nedostatek zájemců o pronájem bytové jednotky vysoké náklady na provoz mohou zvýšit kalkulovanou cenu sluţby neschválení poţadované dotace od MMRČR
Mzdové náklady: Investice realizovaná dodavatelsky bez vlastních mzdových nákladů Vybavení Vybavení v reţii klientů – nájemců bytových jednotek Finanční náklady
Předpokládané zdroje financování
Provozní Vlivem regulovaného nájemného bude činit 126.000,- Kč/rok
celkové náklady 2009 5,55 2010 1,95 CELKEM 7,50 Vlastní zdroje obce 2,95 Ministerstvo pro místní rozvoj ČR 4,5
předpoklad 4,55 Z toho dotace 4,55
Finanční náklady celkem Rizika realizace opatření
– 7 500 000,-Kč
Priorita
Rozšíření kapacity Domova pro seniory v Zastávce
Opatření 4.1
Investiční akce – rekonstrukce stávajícího domova pro seniory
Popis opatření a zdůvodnění
Dopad na cílovou skupinu
Jedná se o budovy bývalé LDN v Zastávce (dále budovy „B“ a „C“). Současný stav je nevyhovující pro potřeby DpS. Budovy nejsou odizolovány, špatně zatepleny, stará netěsnící okna, chybí sociální zařízení na pokojích, není zde bezbariérový přístup a jsou zde další drobné nedostatky, které bude nutno rekonstrukcí odstranit. Sluţba bude rozšířena o realitní péči, která usnadní ţivot rodinným příslušníkům. - sluţba výrazně přispěje ke zvýšení kvality ţivota klientů i jejich rodin - v rámci pomoci bliţních o rodinného příslušníka umoţní znovuzařazení do pracovního procesu těch členů rodiny, kteří péči doposud poskytují – budou zřízena 2 lůţka pro realitní péči - cílová skupina senioři, klienti s demencí, s Alzhaimerovou chorobou získají sluţbu, která v regionu není poskytována jinou sociální sluţbou - v nově vybudovaných prostorách bude probíhat vzdělávání
67
vlastních i cizích zaměstnanců k úkonům a znalostem v sociální sféře – cílová skupina pečovatelé v sociálních sluţbách
AKTIVITY
Časový harmonogram
Realizátoři a partneři Předpokládaný počet klientů Zdroje lidské / materiální / prostorové
Finanční náklady Předpokládané zdroje financování Kritéria hodnocení Rizika realizace opatření
Opatření 4.2.
Popis opatření a zdůvodnění
Poskytování sociálních sluţeb pro klienty s demencí, s Alzhaimerovou chorobou. Vzdělávání vlastních i cizích zaměstnanců a pečujících osob v úkonech, znalostech a technikách pomoci hendikepovaným.
2009 – předprojektová příprava, zpracování ţádosti o dotaci 2010 – příprava projektu 2011 – zahájení rekonstrukce 2013 - zahájení provozu v nově získaných prostorách Realizátor: JmK Partneři: Domov pro seniory Zastávka 50 Lidské: rekonstrukce bude probíhat dodavatelským způsobem Materiální: vybavení rekonstruovaných prostor v rámci projektu bude financováno zřizovatelem - JmK Prostorové: stávající prostory Domova pro seniory a bývalé LDN v těsném sousedství hlavní budovy 2009 2010 - 2012 CELKEM
celkové náklady 2 mil. 45 mil. 47 mil.
předpoklad JMK 1,730 mil 45 mil 46,730 mil
JmK, MPSV – počet realizovaných sluţeb – zvýšení uspokojených poptávek po sluţbě umístění seniorů v Domově pro seniory – spokojenost klient – sledováno průběţně – nedostatečné finanční zajištění zřizovatele - investora
Zřízení Domova pro seniory v Rosicích
Domov pro seniory v Zastávce má dlouhodobě nedostatečnou kapacitu k uspokojení všech poţadavků klientů na jejich umístění v tomto zařízení. Čekací lhůta je nyní aţ dva roky. V Rosicích se v roce 2010 uvolňuje objekt SPŠ a SOU nábytkářského, z něhoţ nejméně teoretická výuka a internát bude přemístěn do Bosonoh a uvolněné prostory zůstanou nevyuţity. Vlastníkem objektu je Svaz výrobních a spotřebních druţstev a správcem budovy druţstvo Profes. Jiţ dva roky v uvolněných prostorách internátu je zajištěno sociální bydlení pro klienty sociálního odboru nejen města Rosic (tedy z rosického regionu), ale nabídka levného ubytování se setkala s ohlasem i u
68
sousedních obcí třetího stupně a sociální odbory nabízí tuto sluţbu svým klientům, popřípadě jim na ubytování přispívají. Sluţba jako taková sice není „sociální sluţbou“ v kontextu zákona o sociálních sluţbách, přesto svůj účel plní, ač je provozována na soukromé bázi. V rámci Komunitního plánování sociálních sluţeb jiţ v tomto roce proběhlo několik jednání o moţnosti vyuţití uvolněných prostorů pro rozšíření nabídky sociálních sluţeb – například k uspokojení poptávky po sluţbách Domova pro seniory, nebo dalšího rozšíření kapacity jiţ provozovaného sociálního (ve smyslu levného) ubytování. Výsledkem by mohl být i záměr vlastníka na přebudování zařízení na levné bytové jednotky, nebo tzv.. startovací byty pro mladé rodiny.
Dopad na cílovou skupinu
Přebudováním stávajícího nařízení by mohli získat šanci mladé rodiny na levné byty - tedy cílová skupina „rodina,děti,mládeţ“. Pokud by vyšel záměr vyuţít části uvolněných prostor pro zřízení Domova pro seniory, mohlo by dojít k uspokojení převyšující poptávky na umístění nad kapacitní moţností stávajícího Domova pro seniory v Zastávce – tedy skupina senioři a hendikepovaní.
AKTIVITY
Předběţná jednání probíhají jiţ v roce 2010 v širokém spektru moţných účastníků. Zejména s vlastníkem objektu a moţnými poskytovateli sluţby. Jednání vede zejména správce objektu – druţstvo Profes. Odchodem SPŠ a SOU k červenci 2010 se uvolní prostory ve kterých by bylo moţno zpracovat projekt k přebudování komplexu budov – zajistil by vlastník objektu po dohodě s moţným provozovatelem sociální sluţby a správcem objektu. Realizaci přestavby bychom mohli očekávat v rozsahu 1-2let a případné zahájení provozu sluţby aţ na hranici platnosti tohoto strategického plánu rozvoje sociálních sluţeb.
Časový harmonogram
Realizátoři a partneři Předpokládaný počet klientů Zdroje lidské / materiální / prostorové
2010 – zahájení jednání napříč spektrem budoucích účastníků projektu 2011 – zpracování investičního záměru 2012 - realizace rekonstrukce objektu 2013 – specifikace a konkretizace sluţeb s budoucím poskytovatelem 2014 – moţné zahájení provozu Realizátor: Svaz výrobních a spotřebních druţstev, druţstvo Profes Partneři: budoucí poskytovatelé sluţeb, popřípadě státní orgány a ministerstva na projektu finančně či zájmově participující V současné době nelze odhadnout Lidské: v současné době nelze odhadnout Materiální: nelze určit Prostorové: Nyní areál SPŠ a SOU nábytkářského obnáší čtyři budovy vzájemně propojené můstky s moţností bezbariérového vstupu. V přední části komplexu jsou třídy pro teoretickou výchovu a dílny – tedy dvě budovy s moţností samostatného vstupu. V zadních prostorách je šestipatrový komplex internátu – samostatný vstup je moţný zadním
69
vchodem, dále budovu kuchyně včetně skladových prostor a jídelny a dále tělocvičnu a kinosál . Tyto prostory jsou přístupné pouze z vnitřní části budovy první a z prostor přízemí internátu a nejsou bezbariérové. Mzdové Nelze odhadnout Vybavení Nelze odhadnout Finanční náklady
Provozní V současné době činí provozní náklady cca 10 mil. ročně za celé zařízení celkové náklady
Předpokládané zdroje financování
Kritéria hodnocení
Rizika realizace opatření
předpoklad
2010 2011-14 Nelze odhadnout 50 mil. CELKEM 50 mil Vlastník komplexu budov Svaz výrobních a spotřebních druţstev, dotace MPSV, popřípadě vyuţití PPP projektů s dotací z EU Vnitřní vybavení – poskytovatel sluţby – uspokojení převisu poptávky klientů o umístění do Domova pro seniory – zajištění sluţby levného bydlení pro klientelu rosicka i okolních regionů - pokrytí stávající poptávky. – kvalita poskytované sluţby – jiné záměry majitele objektu s jeho uvolněnou kapacitou – nezájem poskytovatele sluţbu v objektu provozovat – nedostatek finančních prostředků
Opatření 4.3.
Zřízení Domova pro seniory ve Zbýšově
Popis opatření a zdůvodnění
Domov pro seniory v Zastávce má dlouhodobě nedostatečnou kapacitu k uspokojení všech poţadavků klientů na jejich umístění v tomto zařízení. Čekací lhůta je nyní aţ dva roky. V roce 2011 se objevila moţnost přebudování penzionu Pamír ve Zbýšově, který je situován v klidné části města a jeho stávajíci dispozice je vhodná k přebudování na Centrum pro seniory s demencí s poskytovanou sluţbou: Domov pro seniory,Domov pro seniory se zvláštním reţimem a zřízení odlehčovací sluţby. Město Zbýšov vyjádřilo podporu tomuto projektu . Kapacita 84 nových lůţek je v souladu s prioritou zvýšení kapacity stávajícího Domova pro seniory formou vybudování nového zařízení k poskytování této ţádané sluţby v regionu za velmi příznivých finančních nákladů.
Dopad na cílovou skupinu
Záměrem vyuţítí přebudovaných prostor pro zřízení Centra pro seniory,by mohlo dojít k uspokojení převyšující poptávky na umístění nad kapacitní moţností stávajícího Domova pro seniory v Zastávce – tedy skupina senioři a hendikepovaní.
70
AKTIVITY
Časový harmonogram Realizátoři a partneři Předpokládaný počet klientů Zdroje lidské / materiální / prostorové
Poskytování sociálních sluţeb pro pacienty s demencí. Rehabilitace. Zřízení odlehčovací sluţby. Realizaci přestavby bychom mohli očekávat v průběhu roku 2011aţ 2012. včetně zahájení provozu sluţby.
2011 – Projektová dokumentace(jiţ zpracovaná), Kolaudace a provoz jedné poloviny zařízení. 2012 – Dokončení přestavby. Realizátor: Pamir spol. s.r.o. Padělky 381, 66411 Zbýšov Partneři: Všeobecně prospěšná společnost (provozovatel soc.sluţby) 84 Lidské: rekonstrukce bude probíhat dodavatelským způsobem Materiální: úvěr Prostorové: Stávající kapacity penzionu Pamir včetně kuchyně.Všechny prostory po přebudování budou splňovat poţadavky na bezbariérovost , energetickou úspornost a kvalitu poskytovaných sluţeb. Mzdové Dle obsazenosti Vybavení Celkové náklady jsou uvaţovány včetně vybavení
Finanční náklady
Předpokládané zdroje financování
Kritéria hodnocení
Rizika realizace opatření
Provozní Dle obsazenosti
celkové náklady předpoklad 2011 12,8 mil. 12,8mil. 201212,5 mil. 12,5mil. CELKEM 25,3mil. 25,3milion Úvěr.Popřípadě kombinované zdroje(dotace,soukromý investor) – uspokojení převisu poptávky klientů o umístění do Domova pro seniory – počet realizovaných sluţeb – kvalita poskytované sluţby – vznik nových pracovních míst v regionu – příznivé náklady na jedno lůţko – nedostatek finančních prostředků – –
71
5. Popis způsobu průběţného vyhodnocování navrţeného rozvojového plánu Filozofie komunitního plánování vychází z předpokladu, ţe místní lidé nejlépe vědí, co chtějí a potřebují , a obvykle při správném vedení komunikace dokáţou nalézt i nejvhodnější řešení. Komunitní plánování vychází z potřeby zajistit trvale udrţitelný rozvoj na lokální úrovni. Jednotlivé pracovní skupiny zůstávají otevřené pro všechny, kteří se chtějí podílet na vizi kvalitní sítě sociálních sluţeb i po ukončení práce na komunitním plánu. V ideálním případě se stanou poradním orgánem sociální komise Města Rosic. Proces komunitního plánování je a bude sledován jednak supervizí tak říkajíc vnitřní – tu zajišťuje triáda , a jednak supervizí vnější – zajištěnou zástupci triády v pracovních skupinách a veřejností. Občané byli přizváni ke spolupráci víceméně všemi způsoby, jaké tato aktivita umoţňuje - byli osloveni prostřednictvím článků v tisku - prostřednictvím vytvořené sekce komunitního plánování na webových stránkách města - jednotlivé dokumenty, související s komunitním plánováním byly a nadále jsou systematicky zveřejňovány na těchto webových stránkách - chystá se materiál informující o dostupné nabídce sociálních sluţeb - občanům byla dána moţnost spolupodílet se na tomto procesu prostřednictvím jednotlivých dotazníkových šetření, které v rámci plánování probíhají - v procesu konzultací budou mít občané moţnost se na veřejných setkáních a na vybraných místech seznámit s návrhem plánu v tištěné podobě a na výše zmíněných internetových stránkách v podobě elektronické. Pochopitelně budou mít občané rovněţ moţnost vyjádřit se k návrhu komunitního plánu zasláním připomínek Velmi často jsme se v průběhu procesu komunitního plánování setkávali s dotazy typu“….nedubluje komunitní plánování proces tvorby strategického plánu rozvoje města a nejsou tedy finanční prostředky a úsilí osob, zapojených do obou aktivit, vynaloţené neefektivně?“. Odpověď zní – rozhodně tento pocit nemáme. Komunitní plánování se nám oproti strategickému plánu jevilo jako výhodnější pro přesnější zacílení sociální politiky města proto, ţe klade zásadní důraz na rovnost zapojení všech účastníků tohoto procesu rozličnými metodami (od dotazníků a přímé práce ve skupinách po proces konzultací a veřejného připomínkování).Zatímco strategický plán je více záleţitostí expertů, v rovině komunitního plánování se při zjišťování současného stavu, potřeb a záměrů do budoucna ptáme nejen poskytovatelů, ale i uţivatelů sociálních sluţeb. Navíc v současné době , kdy dochází k velmi 72
překotnému rozvoji a modernizaci sociálních sluţeb, máme zato, ţe ani pro tak malé město, jakým Rosice jsou, včetně jejich spádového území, nelze obsáhnout celé spektrum názorů, poţadavků a proti nim postavených moţností ať jiţ institucionálních nebo organizačních a finančních pouze několika málo experty. Právě znalost místního prostředí, místních moţností, přání tuţeb a potřeb lidí je silou komunitního plánování. Současný trend – zapojování veřejnosti do plánovacích a rozhodovacích procesů se také odráţí v novém zákoně o sociálních sluţbách. Našim záměrem by tedy mělo být efektivnější vyuţití obou metod , které umoţní lepší propracovanost získaného materiálu . Z komunitního plánování například zapojení veřejnosti, podrobnější informační systém a detailnější zpracování a odůvodnění jednotlivých záměrů, ze strategického plánu vazbu na politiku města v ostatních oborech a rádi bychom zde poloţili větší důraz na zapojení expertů zvnějšku – to znamená strategická rozhodnutí a vyloţeně velmi dlouhodobé záměry )zvláště ty finančně náročnější) řešit v obecné rovině strategickým plánem, konkrétní aktivity na konkrétní období na místní úrovni komunitním plánem.
V Rosicích 30.5.2010
Příloha č. 1 Komentář k analytickému šetření pro potřeby komunitního plánování. Vyhodnocení analýz jsme prováděli ve dvou tabulkách pro kaţdý druh dotazníků zvlášť. Formulář dotazníků je přílohou tohoto komentáře. Dotazníky mapovaly tři cílové skupiny: 1. Rodiny s dětmi a mládeţ 2. Seniory 3. Hendikepované osoby – občané se zdravotním postiţením, občané v nepříznivé sociální situaci a občané s potíţeni se sociálním začleněním
73
K práci s tabulkami najdete jednoduchý návod za první tabulkou. Pro práci na zjišťování priorit v jednotlivých obcích, které se do našeho průzkumu zapojily slouţí tabulky barevně označené. Obec a získané údaje jsou barevně zvýrazněny. Tyto materiály mohou slouţit obcím k dalšímu plánování sociálních sluţeb, ale i k dalšímu rozboru nad rámec sociálního plánování (viz sumář přání a připomínek občanů situovaný do závěru tohoto komentáře). Pro práci na regionální koncepci slouţí sumář bodů získaných z odpovědí na dané otázky – součet za všechny obce, kde průzkum probíhal. Z tohoto materiálu budeme vycházet při koncipování priorit do regionálního komunitního plánu. Počet dotazníků dle obcí: 1.- Rosice …………………..185 2.- Újezd …………………… 13 3.- Říčany ………………… 81 4.- Zbraslav………………… 42 5.- Zbýšov…………………. 102 6.- Ostrovačice …………….. 14 7.- Zastávka ……………….. 203 8.- Hendikepovaní region … 210 Celkem 850 dotázaných osob Sumář připomínek od občanů nad rámec otázek v dotaznících: Újezd: V dotazníku zaměřeném na seniory a hendikepované byly prezentovány následující připomínky: - 1x zájem o dovoz oběda z MŠ - k otázce č. 7 občané vyjadřovali zájem o zřízení stacionáře pro seniory, domu s pečovatelskou sluţbou a ve všech dotaznících se objevovalo, ţe v Újezdě nejsou ţádné sluţby pro seniory. K otázce, co by pomohlo ke zlepšení ţivota se objevovaly pečovatelské sluţby jako pomoc s úklidem, praní, vaření, pomoc s hygienou, přivezení oběda a také potřeba kontaktu s někým (bez specifikace, zda by to měl být senior), s kým by bylo moţno si popovídat. Říčany: V dotazníku zaměřeném na seniory a hendikepované se objevily následující připomínky: - K otázce č.7 – Jaké sluţby by občané uvítali se nejčastěji objevuje sociální bydlení, Stacionář, hospic, klub důchodců, pořádání akcí pro mládeţ i důchodce, stacionář pro zdravotně postiţené, respitní péče, domov pro seniory, pečovatelská sluţba. K otázce č. 9 – Co by vám pomohlo se objevilo – výtah v domě, kulturní vyţití a setkávání, odvoz do nemocnice na pravidelné kontroly, údrţbáři pro drobné opravárenské práce v domácnosti, kutilská dílna, prostor pro garáţování a opravy, úklid domácnosti, respitní péče, dům na půli cesty. Zbraslav: V dotazníku pro seniory a zdravotně postiţené se 11 x objevuje poţadavek na zříze ní stacionáře pro seniory a 3x stacionáře pro seniory a zdravotně postiţené, 3x potřeba
74
domova pro seniory a zajištění pečovatelské sluţby nejlépe v domě s pečovatelskou sluţbou. Poţadována by byla péče o blízkou osobu v době čerpání dovolené nebo lázní Občané by přivítali na veřejná místa bezbarierový přístup. Zbýšov: V dotazníku pro seniory a zdravotně postiţené se nejvíce připomínek vyskytuje u Otázky č. 9 – Co by vám v současné situaci nejvíce pomohlo : - pedikůra (špatná chůze, obtíţně se dostávám k poskytovateli) - 4 x penzion pro seniory nebo domov pro seniory - asistenční pomoc - úřad práce - hospic - 4x stacionář pro seniory - občasná výpomoc při úklidu - sociální bydlení - lékař - odborné poradenství, odlehčovací sluţby, 3x domov pro osoby se zdravotním postiţením - dům s pečovatelskou sluţbou - sociální pracovník - osobní asistence Ostrovačice: V dotazníku pro seniory a zdravotně postiţené se vyskytují tyto poţadavky: 3x domov pro seniory, rehabilitace pro zlepšení chůze. Jedna připomínka – po ztrátě fyzické zdatnosti si paní přeje být v domácí péči. 2x poznámka: Jsem velmi spokojena, ţe se připravuje výstavba domova pro seniory. Zastávka: V dotazníku pro seniory a zdravotně postiţené se vepsané připomínky objevují k Otázce č.9 – Co by vám v současné situaci pomohlo: 1 x sluch 6 x zdraví 1 x dotazníku nerozumím 1x příloha vyhodnocení – analýza dotazníkových šetření – skupina rodiny s dětmi a mládeţ 1x příloha vyhodnocení – analýza dotazníkových šetření – skupina senioři a osoby se zdravotním postiţením
75
