Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb obce Chlebičov

Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb obce Chlebičov 2014 - 2017

Zpracováno v rámci projektu „Sociální služby SOH“ spolufinancovaného z prostředků ESF prostřednictvím OP LZZ a státního rozpočtu ČR.

Úvodní slovo starosty

Vážení občané obce Chlebičova, naše obec se zapojila do zpracování Střednědobého plánu rozvoje sociálních služeb s úmyslem zvýšit komfort bydlení v naší obci Chlebičov. Vše co děláme, děláme pro Vás a Vaše děti. A zpracováním tohoto plánu chceme přispět ke zlepšení sociálních služeb, a to ve prospěch těch, kteří tyto služby využívají, či v budoucnu budou využívat. Vždy slyšíme říkat, že naše děti jsou naše budoucnost. Ale v pohledu dnešního demografického vývoje je nutné se zaměřit i na další věkové skupiny, přičemž nepřehlédnutelnou měrou jsou v tomto pohledu zastoupeni senioři. V našem případě je takovou první vlaštovkou bytový dům pro seniory na ulici Vrchní. Tento střednědobý plán nám má pomoci k poznání toho, co je potřeba ještě v oblasti sociálních služeb, napříč všemi generacemi žijícími v naší obci, zlepšit, popř. nově vybudovat. Věříme, že toto povede k lepšímu a spokojenějšímu životu v obci Chlebičov.

Ilja Novotný starosta obce Chlebičov

2

Obsah

1.

Úvod do komunitního plánování ..................................................................................................... 4

2.

Struktura KP Chlebičov .................................................................................................................... 8

3.

Analýza potřeb v oblasti sociálních služeb ...................................................................................... 9

4.

Pracovní skupina Senioři a osoby se zdravotním znevýhodněním................................................ 26

Priority............................................................................................................................................... 29 Podpora domu s byty zvláštního určení ........................................................................................ 29 Podpora a rozvoj aktivit klubu seniorů.......................................................................................... 29 Zřízení a podpora provozu denního stacionáře pro seniory ......................................................... 31 5. Pracovní skupina Rodiny, děti, mládež a osoby ohrožené sociálním vyloučením ........................ 33 Priority............................................................................................................................................... 35 Podpora a rozvoj aktivit pro matky s dětmi v období mateřské/rodičovské dovolené ................ 36 Podpora a rozvoj volnočasových aktivit ........................................................................................ 37 6. Průřezové aktivity .......................................................................................................................... 38 Průřezové priority ............................................................................................................................. 38 Zajištění a podpora občanské poradny ......................................................................................... 38 Propagace a informovanost .......................................................................................................... 40 Podpora komunitního plánování ................................................................................................... 41 7. Monitorování, vyhodnocování a aktualizace................................................................................. 42 8.

Závěr .............................................................................................................................................. 43

Seznam organizací, poskytujících služby a návazné aktivity v regionu Opavska. .................................. 45 Zdroje financování ................................................................................................................................. 51

3

1. Úvod do komunitního plánování

Komunitní plánování je metoda, která umožňuje zpracovávat rozvojové materiály pro různé oblasti veřejného života na úrovni obce, regionu, kraje. Komunitně plánovat lze téměř cokoli, nejvíce se však tato metoda využívá v sociální oblasti, konkrétně v rozvoji sociálních služeb. Co je to komunitní plánování sociálních služeb? Je to plánování rozvoje sociálních potřeb pro občany obce, města, mikroregionu, které vychází z jejich potřeb a na kterém se občané sami aktivně podílejí. Je to otevřený proces, který hledá nejlepší řešení. Je to věc veřejná. Základní principy komunitního plánování 

Princip triády – spolupráce tří stran (zadavatel, poskytovatel, uživatel).



Princip rovnosti – každý má právo vyjádřit svůj názor.



Princip skutečných potřeb – analýza potřeb stojí před normativy a domnělými potřebami.



Princip dohody – přednost má souhlasné rozhodnutí před hlasováním.



Princip „vše je veřejné“ – plánování sociálních služeb se zabývá věcmi veřejnými, informace o dění v něm jsou veřejně dostupné.



Princip dosažitelnosti řešení – řešení, v něž komunitní plán vyústí, jsou kompromisem přání a možností místních zdrojů.



Princip cyklického opakování – komunitní plánování není uzavřený proces. Fáze, témata, problémy se cyklicky opakují. Je nutné se jimi opakovaně zabývat na nové úrovni.



Princip kompetence účastníků – v procesu plánování musí být zapojeni kompetentní lidé s jasnými zodpovědnostmi a danými pozicemi.

Co je cílem komunitního plánování sociálních služeb? Posilovat sociální soudržnost komunity – občanů obce, města, mikroregionu, podporovat sociální začleňování a předcházet sociálnímu vyloučení jednotlivců a skupin komunity.

4

Kdo se účastní komunitního plánování sociálních služeb?

Zadavatel sociálních služeb

Poskytovatel sociálních služeb

Uživatel sociálních služeb Podstatou komunitního plánování sociálních služeb je partnerství mezi třemi stranami - triádou. Zadavatel je ten, kdo je zodpovědný za zajištění sociálních služeb, které odpovídají místním potřebám, zpravidla obec, město. Hlavním úkolem je poskytnout občanům co nejkvalitnější služby co nejnižší cenu a v co nejširším spektru. Poskytovatelé provozují služby, vytvářejí plány či projekty na zachování a rozšiřování svých zařízení, pracovních míst a služeb, které poskytují. Cílem poskytovatelů je udržet a rozvíjet služby pro občany. Jedná se o organizace státní či nestátní, ziskové či neziskové. Mezi poskytovatele také zahrnujeme osoby pečující o své příbuzné a blízké. Poskytovatelé obvykle mají velmi dobrý přehled o finančních zdrojích na poskytování sociálních služeb. Mohou tak přinést do místního systému sociálních služeb další finanční zdroje. Uživatelé sociálních služeb jsou občané v nepříznivé sociální situaci, kteří potřebují sociální službu anebo mají zájem na jejím rozvoji pro své děti, rodiče. Zapojení uživatelů do komunitního plánování přináší možnost získání důležitých informací o kvalitě a potřebách sociálních služeb. Jaké jsou očekávané přínosy komunitního plánování? 

Systém sociálních služeb odpovídá zjištěným potřebám a je schopen průběžně reagovat na změny

Díky plánování sociálních služeb lze vytvořit systém služeb podle existujících a předpokládaných potřeb, v odpovídající kvalitě, a v souladu s místními specifiky. To znamená, že lidé sami se podílejí na plánování toho, o čem se domnívají, že jim vyhovuje a naplňuje jejich potřeby. Na základě průběžného monitorování naplňování stanoveného cíle i jednotlivých opatření, pravidelnou a důslednou aktualizací komunitního plánu a cyklickým opakováním procesu plánování, dochází k zachycení změn, které se v mezidobí objevily a je tak možné na ně reagovat. 

Efektivní využití finančních prostředků

5

Díky komunitnímu plánu by finanční prostředky měly být vynakládány jen na ty služby, které jsou potřebné. 

Zvyšování identifikace veřejnosti s obcí a lepší spolupráce

Prostřednictvím zapojení všech, kteří působí v systému sociálních služeb (uživatelé, poskytovatelé, zadavatelé, veřejnost), do procesu jejich plánování, dochází ke zvyšování podílu občanů na rozhodovacím procesu o podobě sociálních služeb v daném místě. Principy společných setkávání, diskuzí, konzultací a spolupráce se prolínají celým plánovacím procesem. Nabízejí nejen vzájemné obohacení, ale představují také významný prvek v efektivitě řešení a přístupu k problémům. Je-li také veřejnost zapojena do procesu plánování, je-li průběžně informována a má-li možnost se zapojit, získává tak ucelenější a hlubší pohled na oblast sociálních služeb. Pak také případné změny jsou lépe přijímány a veřejnost má zájem se na nich podílet. 

Systém sociálních služeb je průhledný a srozumitelný

Komunitní plánování sociálních služeb probíhá podle určitého rámce a má jasně daná pravidla, je otevřené pro všechny, kteří mají zájem se na něm podílet, a díky pravidelnému zveřejňování informací umožňuje snadno se v něm zorientovat. Sociální služby jsou tak koncipovány na základě transparentního postupu a celý systém se díky tomu stává srozumitelnějším. Zásadní povinnosti ve vztahu ke komunitnímu plánování sociálních služeb přináší zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů. Co je komunitní plán? Komunitní plán je výsledkem dohody mezi zadavateli, poskytovateli a uživateli sociálních služeb, ukazuje, jaké jsou potřeby v dané komunitě a do čeho investovat. Je třeba, aby všechny činnosti, které provází přípravu i naplňování plánu byly provázány a staly se součástí rozvojové strategie města a obcí. Pro přijetí komunitního plánu jsou nezbytné konkrétní a jasné výstupy a návrhy, které povedou k jeho realizaci:        

popis opatření, realizátor, zahájení činnosti, zdroje financování, finanční náklad, indikátory, popis služby, dopady.

6

Naprosto nezbytnou součástí komunitního plánování je tzv. konzultační proces, kdy občané jsou po celou dobu plánování vtahováni do přípravy plánu, a to i mimo pracovní skupiny. Kvalitní komunikace s veřejností je často základem pro další aktivity města a obcí v jakýchkoli oblastech života občanů. Komunitní plán tedy může napomoci ke zlepšení komunikace občanů s městem a obcemi.

Organizační schéma

Pracovní skupiny   

jsou tvořeny uživateli, zadavateli, poskytovateli obce Chlebičov, řeší konkrétní úkoly stanovené řídící skupinou, vyhledávají zdroje do procesu komunitního plánování, podávají návrhy a připomínky řídící skupině,

Pracovní skupiny byly zaměřeny na tyto cílové skupiny komunitního plánování sociálních služeb:

Pracovní skupina Rodiny, děti, mládež a osoby ohrožené sociálním vyloučením Pracovní skupina Senioři a osoby se zdravotním znevýhodněním

7

2. Struktura KP Chlebičov

Řídící skupina Poskytovatel Zadavatel Uživatel

Stanjurová Krista Mošová Zuzana Kőnigová Veronika

Seznam členů pracovních skupin

Vzhledem k počtu obyvatel pracovaly obě pracovní skupiny ve stejném složení. Pracovní skupina Rodiny, děti, mládež a osoby ohrožené sociálním vyloučením Pracovní skupina Senioři a osoby se zdravotním znevýhodněním Kőnigová Veronika Kubná Iveta Kubný Lukáš Mošová Zuzana Stanjurová Krista

8

3.

Analýza potřeb v oblasti sociálních služeb

Úvod V rámci zpracovávání Střednědobého plánu rozvoje sociálních služeb v obci Chlebičov bylo zapotřebí provést analýzu potřeb občanů v oblasti sociálních služeb. Pro tento proces byla zvolena dotazníková metoda, která byla realizována jak fyzicky, tedy předáním dotazníků cílovým skupinám, tak prostřednictvím internetu. Vyhodnocení dotazníků není rozděleno na osobní předání nebo internet, neboť otázky byly totožné. Dotazník je součástí přílohy č. 1. 3.1. Základní informace

Analýza bude sloužit jako jeden z podkladů pro zpracování Komunitního plánu rozvoje sociálních služeb v obci Chlebičov. Komunitní plán sociálních služeb /dále KP/: 

je metoda, kterou lze na úrovni obcí, regionů nebo krajů plánovat sociální služby tak, aby odpovídaly místním specifikům i potřebám jednotlivých občanů,



je to otevřený proces zjišťování potřeb a zdrojů a hledání nejlepších řešení v oblasti sociálních služeb.

Charakteristickými znaky KP je důraz kladený   

Na zapojování všech, kterých se zpracovávaná oblast týká Na dialog a vyjednávání Na dosažení výsledků, které jsou přijaty a podporovány většinou účastníků

KP probíhá ve třech fázích, přičemž zapojení veřejnosti musí probíhat po celou dobu zpracovávání komunitního plánu.   

Analytická část – zpracování situační analýzy oblasti rozvoje lidských zdrojů Strategická část KP – její zpracování včetně expertů Realizační část – realizace KP a jeho aktualizace

9

3.2. Informace potřebné pro zpracování analýzy Obec Chlebičov dosahuje katastrální výměry 362 ha. Počet obyvatel v obci byl k 31. 12. 2013 celkem 1 093 obyvatel. Z celkového počtu obyvatel jich bylo ve věkové skupině 0-14 let 173 osob, tj. 15,8 %. V produktivním věku 15-64 let bylo 744 osob, tj. 68,1 %, a počet obyvatel ve věku nad 65 let tvoří 16,1 % - 176 osob. Průměrný věk obyvatel obce činí 40,2 let. Skladba obyvatel je následující:

Skladba obyvatel obce Chlebičov Počet obyvatel k 31. 12. 2013 Celkem Muži Ženy

1 093 531 562

0-14 let 173 84 89

Počet obyvatel 15-64 let 65 a více let 744 176 376 71 368 105

Z následujícího grafu je viditelné, že počet obyvatel v obci dlouhodobě roste. Od roku 2003 až do roku 2013 se počet obyvatel v obci zvýšil o 25 osob. Nejvyšší počet obyvatel byl zaznamenán v roce 2010. Naopak nejnižší počet obyvatel byl evidován v roce 2003.

10

V roce 2013 byl v obci Chlebičov zaznamenán úbytek obyvatel o 10 osob méně než na počátku roku, vliv na tento úbytek mělo především záporné saldo migrace (migrační saldo dosáhlo hodnoty -14 osob), ale také kladný přirozený přírůstek obyvatel (přirozený přírůstek ve výši 4 osob). V obci Chlebičov eviduje kontaktní pracoviště Opava ke konci října 2013 celkem 65 uchazečů o zaměstnání. Po komunikaci se zástupkyní ÚP je však nemožné srovnávat období 2012 a 2013, neboť došlo k jinému metodickému postupu ze strany MPSV. Nedošlo tedy k reálnému poklesu počtu nezaměstnaných. Ke konci prosince 2013 bylo v opavském okrese evidováno 11 214 uchazečů o zaměstnání. Ve srovnání se stejným obdobím roku 2012 byl tento stav uchazečů o 953 uchazečů vyšší. Podíl nezaměstnaných v samém závěru roku vyšplhal na hranici 9 procent. Tento negativní vývoj způsobili hlavně muži, u kterých se podíl nezaměstnaných zvýšil z listopadových 8,0 % na prosincovou hodnotu 9,7 %. Podíl nezaměstnaných žen ke konci roku 2013 byl 8,2 % (8,0 % v listopadu 2013). V evidenci kontaktních pracovišť v okrese Opava bylo k 31. 12. 2013 celkem 867 absolventů škol a mladistvých. Na celkovém počtu nezaměstnaných se tak podíleli 7,7 %. Zároveň bylo v evidenci 1 074 osob se zdravotním postižením, tedy 9,6 %. Podporu v nezaměstnanosti na konci prosince pobíralo 2 205 uchazečů o zaměstnání. V evidenci stále chyběla širší nabídka volných pracovních příležitostí. Ke konci prosince 2013 bylo v registru 307 volných pracovních míst, o jedno volné pracovní místo se teoreticky ucházelo 36,5 uchazečů o zaměstnání.

11

Prosincový stav 11 214 nezaměstnaných byl pak maximem celého roku 2013, stejně tak jako podíl nezaměstnaných 8,96 %. Navíc v tomto měsíci bylo z evidence také vyřazeno nejméně uchazečů (pouze 390). Počet nově hlášených uchazečů byl v roce 2013 nejnižší v měsíci dubnu (704 nových uchazečů), nejvíce uchazečů přibylo v evidenci v lednu (1 597 uchazečů).

3.3. Seznam poskytovatelů sociálních a dalších služeb v obci Chlebičov

Myslivecké sdružení Angelika, o. s. Haškova 156 747 32 Chlebičov SK Viktorie Chlebičov Hlavní 258 747 32 Chlebičov Český svaz chovatelů - Chlebičov Hlavní 65 74731 Chlebičov SDH Chlebičov Zahrádkáři Chlebičov

12

3.4. Výsledky analýzy potřeb v oblasti sociálních služeb obce Chlebičov

V rámci přípravy Komunitního plánu rozvoje sociálních služeb (dále jen KPSS) v obci Chlebičov, která je součástí projektu Sociální služby SOH, podpořeného OPLZZ, byla provedena analýza potřeb občanů obce v oblasti sociálních služeb. Analýza byla řešena třemi metodami a to dotazníkové šetření, přímé oslovení a internetový dotazník. Metoda oslovení respondentů Dotazníky, které byly k dispozici na obecním úřadě, vyplnilo 5 občanů. Přímým oslovením (anketou) bylo získáno 60 odpovědí, možnost vyplnění internetového dotazníku využili pouze 2 respondenti. Celkem tedy bylo získáno 67 odpovědí, což činí 6,1 % obyvatel obce. Dotazník je součástí tohoto dokumentu a je jeho přílohou.

Dotazníkové šetření Přímé oslovení (anketa) Obecní úřad Chlebičov Internet Celkem

Počet

Podíl z celku v %

60 5 2 67

89,6 7,5 3,0 100

13

3.4.1. Zastoupení dle pohlaví Pro zjištění potřeb, které jsou často rozdílné i podle pohlaví, jsme se v přímém oslovení snažili o rovnoměrné rozložení na muže a ženy. Jak je již obvyklé, více odpovídaly ženy, nežli muži. Z celkového počtu respondentů odpovědělo 62,5 % žen a 37,5 % mužů.

Pohlaví

Muži Ženy Bez odpovědi Počet odpovědi Celkem

Počet

Podíl z odpovědí v% 24 37,5 40 62,5 1 64 65 100

3.4.2. Zastoupení dle věkových skupin Důležitým faktorem pro stanovení rozvoje sociálních služeb je zjišťování potřeb v oblasti sociálních služeb u všech věkových kategorií. Podařilo se nám oslovit všechny věkové kategorie. Z níže uvedené tabulky vyplývá, že největší procento odpovědí bylo získáno od respondentů ve věkové kategorii 20-39 let (tj. 35,9 % odpovědí), naopak nejmenší podíl odpovědí jsme získali od respondentů ve věku 15-19 let (12,5 % odpovědí).

14

Věk

15-19 20-39 40-59 60 a více Bez odpovědi Počet odpovědí Celkem

Počet

Podíl z odpovědí v % 12,5 35,9 31,3 20,3

8 23 20 13 1 64 65

100

3.4.3. Bydliště Abychom zamezili odpovědím těch občanů, kteří bydlí mimo obec Chlebičov, bylo zapotřebí zjistit, zda bydlí v dané obci, či jinde. Z uvedené tabulky vyplývá, že značná část respondentů (tj. 95,5 %) bydlí přímo v obci Chlebičov. Pouze dva oslovení občané bydleli mimo obec.

Bydliště Chlebičov Jinde Bez odpovědi Počet odpovědi Celkem

Počet 64 2 1 66 67

Podíl z celku v % 95,5 3,0 1,5 100

15

3.4.4. Kdo ve vaší domácnosti využívá nějakou sociální službu V následující otázce jsme zjišťovali, zda občané či někdo z jejich blízkých v současné době využívá nějaké sociální služby či návazné aktivity. Z uvedených odpovědí vyplynulo, že v jedenácti případech (tj. 25,6 % odpovědí) využívají služby či aktivity děti, v deseti případech (tj. 23,3 % odpovědí) je to někdo jiný, osm respondentů (tj. 18,6 % odpovědí) využívá služby osobně, stejný podíl odpovědí získávají rodiče. Neodpovědělo celkem 29 respondentů, což činí 40 %.

Kdo ve Vaší domácnosti využívá nějakou sociální službu Já osobně Děti Rodiče Prarodiče Někdo jiný Bez odpovědi Počet odpovědí Celkem

Počet

8 11 8 6 10 29 43 72

Podíl z odpovědí v % 18,6 25,6 18,6 14,0 23,3

100

16

3.4.5. V současnosti využívané sociální služby V další otázce mohli respondenti odpovídat, jaké konkrétní služby či návazné aktivity v současnosti využívají. Z odpovědí vyplynulo, že největší zájem mezi respondenty je o aktivity pro děti a mládež (32,3 % odpovědí), devět respondentů uvedlo, že využívá služby pro seniory (13,8 %), pět občanů využívá charitní ošetřovatelskou službu (7,7 %). Osmnáct respondentů (27,7 % odpovědí) uvedlo, že nevyužívá žádné služby či návazné aktivity.

V současnosti využívané sociální služby Služby pro seniory Služby pro zdravotně postižené občany Charitní ošetřovatelská služba Poradenství Služby pro občany v nouzi Služby a aktivity pro nezaměstnané Aktivity pro děti a mládež Jiná Žádné Bez odpovědi Počet odpovědí Celkem

Počet

9

Podíl z odpovědí v % 13,8

3

4,6

5 2 0 4 21 3 18 14 65 79

7,7 3,1 0,0 6,2 32,3 4,6 27,7

100

17

Na otázku „jiné“ odpověděli někteří respondenti takto:    

Badminton Posilovna Beach volejbal Klub seniorů – 2x

3.4.6. Kde tyto služby využíváte Zjištění, kde respondenti využívají služby, bylo rovněž velmi důležité a to pro zjištění dopravní dostupnosti služeb pro občany. Z průzkumu vyplynulo, že více než polovina respondentů (tj. 61,4 %) využívá služby přímo v obci Chlebičov, zbylých 38, 6 % občanů využívá služby mimo obec. Neodpovědělo celkem 29 respondentů, což je 39,7 %.

Kde tyto služby využíváte?

Počet

Podíl z odpovědí v%

Chlebičov Jinde Bez odpovědi Počet odpovědí Celkem

27 17 29

61,4 38,6

44

73

100

18

3.4.7. Jak jste s Vámi uvedenými službami či aktivitami spokojeni

Na tuto otázku odpovídali pouze ti respondenti, kteří využívají nějakou službu či aktivitu. Značná část respondentů je se službami či aktivitami spokojena (tj. 79,4 % odpovědí), „mohlo by se zlepšit“ uvedlo šest občanů (tj. 17,6 % odpovědí), nespokojen byl pouze jeden respondent. Neodpovědělo celkem 31 respondentů, což činí 47,7 %.

Spokojenost se službami Velmi spokojen Mohlo by se zlepšit Nespokojen Bez odpovědi Počet odpovědí Celkem

Počet

Podíl z celku v %

27 6 1 31 34 65

41,5 9,2 1,5 47,7 100

Podíl z odpovědí v% 79,4 17,6 2,9

100

19

V rámci této otázky mohli respondenti rovněž uvést, co by se mohlo zlepšit:  

Více aktivit pro děti i mimo školu (přímo v obci) Sociální bydlení na omezenou dobu cca 3 měsíce (pro občany po požáru, domácího násilí, živelné pohromě apod.)

3.4.8. Chybějící sociální služby nebo zařízení v obci V následující otázce jsme se respondentů dotazovali, jaké sociální služby nebo zařízení poskytující služby v obci podle jejich názorů chybí. Na tuto otázku mohli respondenti uvést více odpovědí. Podle respondentů v obci nejvíce postrádají ordinaci dětského lékaře (19,1 % odpovědí), následuje klub nebo jiné zařízení pro mládež s aktivním programem a aktivity pro nezaměstnané (11,2 % odpovědí), pedikúra, masáže a rehabilitace (9,9 % odpovědí) dále zařízení, kde se mohou uplatnit zdravotně znevýhodnění občané (8,6 % odpovědí). Jako jinou službu či aktivitu, která v obci chybí, uváděli respondenti nejčastěji lékárnu a denní stacionář pro starší občany.

20

Jaké sociální služby nebo zařízení v obci chybí

5 29

Podíl z odpovědí v % 3,3 19,1

9

5,9

Donáška obědů, drobný úklid v domácnosti

3

2,0

Ošetřovatelská zdravotní služba Klub nebo jiné zařízení pro mládež s aktivním programem Pomoc při zvládání běžných úkonů pro osoby zdravotně znevýhodněné Zařízení pro osoby bez domova Pomoc rodinám s dětmi, které mají problémy s výchovou dětí

8

5,3

17

11,2

4

2,6

5

3,3

11

7,2

1

0,7

13

8,6

8 3 17 15 4 3 152 155

5,3 2,0 11,2 9,9 2,6

Domov pro seniory Ordinace dětského lékaře Nájemní byty se zajištěním pečovatelské služby

Pomoc osobám, které jsou závislé na drogách Zařízení, kde se mohou uplatnit zdravotně znevýhodnění občané Poradny pro dluhovou problematiku Půjčovna kompenzačních pomůcek Aktivity pro nezaměstnané Pedikúra, masáže, rehabilitace Jiné Bez odpovědi Počet odpovědí Celkem

Počet

100

21

Jako jinou službu či aktivitu, která v obci chybí, uváděli respondenti nejčastěji:  

Lékárna Denní stacionář pro starší občany

3.4.9. Pozornost cílovým skupinám V následující otázce jsme zjišťovali, na kterou skupinu by měla obec zaměřit největší pozornost. Z odpovědí vyplynulo, že největší pozornost si zaslouží rodiny s dětmi, následují osoby se zdravotním postižením, lidé v sociální krizi a senioři.

1 2 3 4 5

Preferované skupiny podle naléhavosti (1 = nejnaléhavější) Pozornost Pozornost Pozornost Pozornost seniorům lidem v rodinám s zdravotně sociální krizi dětmi postiženým osobám Počet Počet Počet Počet 7 13 29 15 18 14 12 15 15 15 13 21 23 21 5 13 1 1 0 0 22

3.4.10. Kde získáváte informace o sociálních službách V další otázce jsme zjišťovali, kde respondenti získávají informace o sociálních službách. Na tuto otázku mohli respondenti uvést více odpovědí. Nejvíce informací o sociálních službách, získávají občané prostřednictvím internetu (tj. 35,7 % odpovědí), 29 respondentů uvedlo, že získává informace od svých známých (tj. 23 % odpovědí), 22 občanů (tj. 17,5 % odpovědí) uvedlo zpravodaj a 15 respondentů získává informace na obecním úřadě (11,9 % odpovědí).

Kde získáváte informace o sociálních službách Obecní úřad Úřad práce Poskytovatelé služeb Známí Zpravodaj Internet Jinde Bez odpovědi Počet odpovědí Celkem

Počet

15 8 5 29 22 45 2 4 126 130

Podíl z odpovědí v% 11,9 6,3 4,0 23,0 17,5 35,7 1,6

100

23

3.4.11. Informovanost o procesu Komunitního plánování sociálních služeb Zda jsou respondenti dostatečně informováni o procesu Komunitního plánování sociálních služeb, jsme zjišťovali v následující otázce. Z průzkumu vyplývá, že více než polovina respondentů (tj. 69,4 %) není o procesu Komunitního plánování sociálních služeb (přípravě Strategického plánu rozvoje sociálních služeb) v obci dostatečně informována. Abychom ošetřili tato rizika, budeme komunikovat s obecním úřadem a ve spolupráci s ním zahájíme kroky pro zlepšení informovanosti občanů.

Jste o Komunitním plánování sociálních služeb informováni Ano Ne Bez odpovědi Počet odpovědí Celkem

Počet

19 43 3 62 65

Podíl z odpovědí v % 30,6 69,4

100

24

Závěr Z analýzy vyplynulo, že nejvíce odpovědí bylo získáno od respondentů ve věkové kategorii 20-39 let. Respondenti rovněž uvedli, že v současnosti nejvíce využívají aktivity pro děti a mládež a služby pro seniory. Značná část respondentů uvedla, že je se službami či aktivitami spokojena. Z šetření vyplynulo, že respondenti nejvíce postrádají ordinaci dětského lékaře, Klub nebo jiné zařízení pro mládež s aktivním programem ale také aktivity pro nezaměstnané. Nejvíce informací o sociálních službách či aktivitách získávají občané prostřednictvím internetu a od svých známých. Dle respondentů by největší pozornost v obci měla být zaměřena na rodiny s dětmi, následují osoby se zdravotním znevýhodněním. Překvapivé, je že nejmenší pozornost v obci by podle respondentů měla být věnována seniorům. Více než polovina respondentů není o procesu Komunitního plánování sociálních služeb dostatečně informována.

25

4. Pracovní skupina Senioři a osoby se zdravotním znevýhodněním

Senioři Popis cílové skupiny Senioři se stávají stále výraznější skupinou, která potřebuje sociální pomoc vlivem stárnutí populace jako pozitivního výsledku společenského vývoje ve vyspělých státech světa a postupného prodlužování délky života. Senioři se podle životních sil a aktivity rozlišují na:  seniory třetího věku – tj. aktivní a nezávislí senioři,  seniory čtvrtého věku – tj. závislí senioři. V poproduktivní populaci jsou vytipovány rizikové skupiny lidí, kteří pro svůj zdravotní, sociální nebo ekonomický stav představují sociální riziko. K těmto skupinám patří ti, jež nejsou schopni se rychle a účinně přizpůsobit náhlým změnám svých životních podmínek nebo změnám zdravotního stavu:        

osoby starší 80 let – nejméně 60,00 % z nich vyžaduje intenzivní zdravotní a sociální péči, stoupá jejich závislost, samostatně žijící osoby – jednočlenné domácnosti, izolovaní jedinci – prostorově, emocionálně, sociálně (bez kontaktů), muži ovdovělí – hůře se adaptují na osamění v domácnosti ženy ovdovělé a osamělé, které se dožívají vyššího věku, manželé, z nichž jeden je vážně nemocný nebo invalidní, staří handicapovaní jedinci – psychicky i tělesně, staří lidé s nízkým důchodem.

V České republice dochází postupně ke stárnutí populace. V současné době patříme mezi věkově nejstarší evropské země s nízkým podílem dětské populace. Dlouhodobé populační stárnutí v období do roku 2030 vyvrcholí a vytvoří situaci, kterou nedovedou dobře charakterizovat ani současní sociologové. Vlivem stále se vyvíjejícího výzkumu a vývoje v oblasti zdravotnictví je předpoklad prolínání cílové skupiny seniorů a osob se zdravotním postižením.

26

Osoby se zdravotním postižením Riziko zdravotního postižení v důsledku nemoci, úrazu nebo vrozené vady existuje u každého občana a roste s přibývajícím věkem. Zdravotním postižením se rozumí, na rozdíl od nemoci, dlouhodobý nebo trvalý stav, který již nelze léčbou zcela odstranit. Jeho negativní důsledky je však možno zmírnit systémem opatření, na nichž by se měla podílet celá společnost. Vyspělé státy vytvářejí vedle svých systémů zdravotního a sociálního pojištění i systémy pro snížení důsledků zdravotního postižení. Osoby se zdravotním postižením se setkávají s překážkami nejen při hledání zaměstnání a jeho udržení, ale i při využívání dostupné dopravy, při vstupu do budov a jiných zařízení nebo při získávání přístupu ke vzdělání a pracovní kvalifikaci. Nutno si uvědomit, že zdravotně postižené osoby mají stejná lidská práva jako ostatní občané. Osobám se zdravotním postižením by měla být poskytována pomoc při uplatňování jejich základních práv, aby nedocházelo k jejich sociálnímu vylučování ze společnosti. 

Osoby s tělesným postižením

V odborné literatuře se považuje za tělesné postižení přetrvávající nebo dočasné omezení pohybové schopnosti s trvalým nebo podstatným působením na kognitivní (poznávací), emocionální (citové) a sociální výkony. Příčinou je poškození podpůrného (nosného) nebo pohybového aparátu nebo jiné organické poškození. Do této skupiny patří také jedinci zdravotně oslabení, nemocní (např. nemoci srdce, nemoci dýchacích cest, poruchy látkové výměny, nemoci vycházející z Diabetes mellitus, nemoci močového ústrojí, nemoci z alergie, infekční nemoci). 

Osoby s mentálním postižením

Osoby s mentálním postižením jsou osoby se sníženými rozumovými schopnostmi. Podle 10. revize Mezinárodní klasifikace nemocí dělíme mentální retardaci do následujících stupňů: lehká mentální retardace, středně těžká mentální retardace, těžká mentální retardace, hluboká mentální retardace, jiná mentální retardace, nespecifická mentální retardace. 

Osoby se zrakovým postižením

Defektem u osob se zrakovým postižením je vada zraku, která se projevuje nerozvinutím, snížením či ztrátou výkonnosti zrakového rozpoznání a tím poruchou zrakového vnímání, orientace v prostoru, pracovní činnosti spojenou s výkonností a působí. Následně může docházet k narušení sociálních vztahů a tím i k sociálnímu vylučování ze společnosti.

27



Osoby se sluchovým postižením

U osob se sluchovým postižením dochází k omezení zvukové orientace a komunikace v závislosti na typu a stupni sluchové vady. Stupně sluchových vad podle Světové zdravotnické organizace WHO: lehká nedoslýchavost, střední nedoslýchavost, středně těžké poškození sluchu, těžké poškození sluchu, velmi závažné poškození sluchu, neslyšící. 

Osoby s kombinovaným postižením

U těchto osob dochází ke kombinaci typu zdravotního postižení, např. tělesného postižení s postižením mentálním, sluchovým nebo zrakovým. O kombinovaném postižení hovoříme tehdy, pokud každé z těchto postižení je samo o sobě postižením těžkým.

SWOT analýza pracovní skupiny Senioři a osoby se zdravotním znevýhodněním

Silné stránky

Slabé stránky

1. Dostupnost sociálních služeb v obci - pečovatelská služba, ošetřovatelská služba, denní stacionář Mraveneček, osobní asistence, donáška obědů 2. Knihovna 3. Klub seniorů – ples, mikulášská, zájezdy pro seniory realizované obecním úřadem 4. Fungující spolky v obci: zahrádkáři, chovatelé, Sbor dobrovolných hasičů, spolupráce obce se spolky 5. Finanční výpomoc obce: příspěvek pro jubilanty s pohoštěním, návratné bezúročné půjčky do 50 000,- Kč 6. Rodinná sounáležitost 7. Existence Domu s byty zvláštního určení (4 byty) 8. Sport a jiné volnočasové aktivity - jóga pro dospělé i děti, keramika 9. Informovanost občanů, Zpravodaj 10. Služby občanům – dostupnost masáží, pedikúry

1. Chybějící denní stacionář 2. Zprostředkování sociálního kontaktu pro seniory 3. Neexistence občanské poradny, nedostatečná informovanost seniorů o možnostech využívání sociálních služeb 4. Chybějící cyklostezka 5. Chybějící pořádková služba v obci 6. Znečištěné ovzduší 7. Nedostatečná možnost vzdělávání pro seniory (např. počítačové kurzy) 8. Málo využívaná knihovna seniory

Příležitosti

Ohrožení

1. Finanční zdroje EU 2. Legislativní změny

1. Nedostatek finančních prostředků 2. Legislativní změny

28

Priority 1. 2. 3.

Podpora domu s byty zvláštního určení Podpora a rozvoj aktivit klubu seniorů Zřízení a podpora provozu denního stacionáře pro seniory

Priorita S1 Podpora domu s byty zvláštního určení Charakteristika Dům s byty zvláštního určení není službou dle zákona o sociálních službách. V obci Chlebičov je využívána cílovou skupinou možnost pronájmu v domě s byty zvláštního určení v celkem 4 bytech. V rámci domu jeden z nájemníků využívá také pečovatelskou službu hrazenou klientem. Zdůvodnění Dům s byty zvláštního určení je nezbytnou součástí zajištění ubytovacích kapacit pro seniory starší 65 let. Vzhledem k tendencím sociodemografického vývoje je předpokladem plné využití této služby. Občané zároveň zůstávají v obci, což je pro mnohé z nich rozhodující faktor.

Priorita S1 Podpora domu s byty zvláštního určení Popis opatření Realizátoři Nová nebo stávající služba Zahájení realizace Finanční zdroje Finanční náklady Dopady Indikátory

1.1. Realizace provozu domu s byty zvláštního určení Obec Chlebičov Stávající 2014 Obec Chlebičov do 35.000,- Kč Senioři a osoby se zdravotním znevýhodněním využívají nájemního bydlení v domu s byty zvláštního určení. Fungující a naplněný dům s byty zvláštního určení

Priorita S2 Podpora a rozvoj aktivit klubu seniorů Charakteristika Daná priorita není sociální službou ve smyslu zákona o sociálních službách. V obci Chlebičov funguje klub seniorů, který není registrován jako spolek. Realizuje pod záštitou Obecního úřadu aktivity pro cílovou skupinu. Mnozí senioři jsou stále velmi aktivní a rádi se zapojují do realizovaných aktivit.

29

Zdůvodnění Senioři a osoby se zdravotním znevýhodněním využívají akcí klubu seniorů, ovšem uvítali by rozšíření nabídky a změnu struktury aktivit se zaměřením na mladší skupinu seniorů. Tím by se navýšil počet členské základny. Součástí aktivit bude také přednášková činnost, která bude zaměřena na osobní bezpečnost a další právní pomoc, zajistí seniorům informace jak se bránit proti negativním jevům, na koho se mohou případně obrátit o pomoc a jaká mají práva. Členové cílové skupiny by také rádi rozšířili své možnosti v oblasti vzdělávání a to vytvořením nabídky vzdělávacích aktivit, kurzů, tréninků paměti apod. Pro rozvoj a změnu struktury aktivit klubu seniorů je důležité navázání spolupráce s dalšími kluby seniorů v okolních obcích.

Priorita S2 Podpora a rozvoj aktivit klubu seniorů Opatření 2.1. Podpora aktivit klubu seniorů 2.2. Podpora vzdělávání 2.3. Navázání spolupráce s kluby seniorů ze sousedních obcí 2.1.1. Podpora aktivit, které realizuje klub seniorů pro seniory a osoby se zdravotním znevýhodněním (např. společenské, kulturní a sportovní aktivity, zájezdy apod.) 2.2.1. Zajištění přednášek pro seniory a zdravotně Popis opatření znevýhodněné (témata bezpečnost, dluhová problematika, ochrana spotřebitelů) 2.2.2. Další vzdělávací aktivity (např. počítačová gramotnost, trénink paměti, výuka ovládání mobilního telefonu apod.) 2.3.1. Navázání spolupráce s kluby seniorů ze sousedních obcí Obec Chlebičov, Klub seniorů Realizátoři Nová nebo stávající služba Zahájení realizace Finanční zdroje Finanční náklady

Dopady

Indikátory

Stávající 2014 Obec Chlebičov, dary 2.1.1. 20.000,- Kč 2.2. cca 1.000,- Kč na přednášku Cílová skupina je informována a je vzdělanější. Cílová skupina je účastníkem a zároveň realizátorem akcí a aktivit. Je sníženo riziko dluhové pasti a jiných negativních jevů pro cílovou skupinu. Realizované přednášky pro cílovou skupinu. Realizovaná školení pro cílovou skupinu. Počet aktivit realizovaných pro cílovou skupinu a cílovou skupinou. Počet aktivit realizovaných ve spolupráci s dalšími kluby seniorů. 30

Priorita S3 Zřízení a podpora provozu denního stacionáře pro seniory Charakteristika Denní stacionář je služba podle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů. V denních stacionářích se poskytují ambulantní služby osobám, které mají sníženou soběstačnost z důvodu věku nebo zdravotního postižení, a osobám s chronickým duševním onemocněním, jejichž situace vyžaduje pravidelnou pomoc jiné fyzické osoby. Služba obsahuje tyto základní činnosti: a) b) c) d) e) f) g)

pomoc při zvládání běžných úkonů péče o vlastní osobu, pomoc při osobní hygieně nebo poskytnutí podmínek pro osobní hygienu, poskytnutí stravy, výchovné, vzdělávací a aktivizační činnosti, zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, sociálně terapeutické činnosti, pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí.

Zdůvodnění Potřebnost zajištění péče o seniory a osoby se zdravotním znevýhodněním v dopoledních hodinách narůstá. Se stárnutím populace v obci Chlebičov (nyní je průměrný věk 46 let) a zvyšující se pracovní vytížeností jejich rodinných příslušníků je tato potřeba stále aktuálnější. Potřebnost této služby byla vyjádřena také při přípravě Střednědobého plánu rozvoje sociálních služeb v sousední obci Oldřišov a je zde tedy zřejmá možnost navázání spolupráce a rozvoje společné aktivity vedoucí ke zřízení této služby.

31

Priorita S3 Zřízení a podpora provozu denního stacionáře pro seniory Opatření 1.1. Zřízení služby denního stacionáře pro seniory 1.2. Podpora provozu denního stacionáře pro seniory 1.1.1. Zajištění prostor/pozemku pro zřízení služby denního stacionáře pro seniory Popis opatření 1.1.2. Zajištění poskytovatele registrované služby 1.2.1. Podpora provozu denního stacionáře pro seniory Realizátoři Obec Chlebičov, vybraný poskytovatel služby Nová nebo stávající Nová Zahájení realizace 2015 Finanční zdroje Obec Chlebičov 1.1.1. 8 – 15 mil. / výstavba nové budovy 1.2.1. 2.500.000,- Kč na cca 16 uživatelů – dle kapacity služby Finanční náklady (výroční zpráva Charita Opava 2013 – zdroj příjmů MPSV, obce a města, dary, tržby za služby) Senioři a osoby se zdravotním znevýhodněním mohou zůstat Dopady ve svém domácím prostředí při zajištěné péči o jejich osobu v dopoledních hodinách. Počet klientů využívající služby denního stacionáře pro Indikátory seniory

32

5. Pracovní skupina Rodiny, děti, mládež a osoby ohrožené sociálním vyloučením

Popis cílové skupiny Cílová skupina se týká rodin s dětmi, problémů rodinného prostředí, prevence sociálně-patologických jevů v rodinách (drogy, alkohol, nikotin, kriminalita, výchovné problémy, domácí násilí, týrání, zneužívání, zanedbávání apod.) a ohrožení sociálním vyloučením.



Funkční rodina – je schopna dosáhnout úspěšného řešení svých problémů. Existuje zde příznivé emocionální klima, v němž je možné jasně a otevřeně komunikovat a diskutovat. Tato rodina plní zcela svou základní funkci.



Problémová rodina – v rodině se vyskytují jisté poruchy některých funkcí. Rodinný systém a vývoj dětí však není vážně narušen. Rodina je schopna své problémy řešit sama, případně za jednorázové či krátkodobé podpory zvenčí.



Disfunkční rodina – v rodině se vykytují závažnější poruchy některých nebo všech funkcí, které ohrožují či poškozují jak rodinu, tak vývoj a prospěch dětí. V této situaci si již rodina není schopna sama pomoci a potřebuje odbornou pomoc a podporu. Jedná se o takzvanou sanaci rodiny, to je řada opatření nejrůznějšího druhu a charakteru.



Afunkční rodina – poruchy v rodině jsou takového rázu, že rodina přestává plnit svůj základní úkol, vážně ohrožuje vývoj dětí. Sanace této rodiny je nemožná a neúčelná. Jediným řešením v tomto případě je umístění dětí mimo rodinu.

Osoby ohrožené sociálním vyloučením Cílová skupina se týká osob, skupiny osob nebo místního společenství s nedostatečnou účastí na životě celé společnosti vlivem různých faktorů. Fakticky znamená život:  v chudobě,  bez účasti na trhu práce,  bez účasti na systematickém vzdělávání u mladých lidí,  bez přiměřeného bydlení,  bez dostatečného příjmu,  obvykle v izolaci nebo v malé skupině podobně deprivovaných lidí pohybujících se na okraji společnosti

33

Hovoříme o sociálním vyloučení, které může mít různou úroveň a měnit se v čase. Má-li člověk dlouhodobý pocit, že nemá ve společnosti místo, stává se osobou v tíživé životní situaci, upadá do chronického stresu. Příčiny sociálního vyloučení mohou být individuální i systémové, např.:  nízké sebevědomí,  nízký příjem,  nedokončené vzdělání,  nedostatečné sociální dovednosti,  špatné duševní i tělesné zdraví,  špatné bydlení,  vysoký věk,  vysoká úroveň kriminality v místě,  nefunkčnost rodiny,  závislost na návykových látkách,  nezaměstnanost,  chybějící zdravotní a sociální pojištění aj. Osobami či skupinou osob v tíživé životní situaci s ohledem na uvedené příčiny sociálního vyloučení mohou být:            

rodiče samoživitelé, osoby s nízkou kvalifikací, osoby bez dostatečného příjmu, příslušníci romské menšiny, osoby se zdravotním postižením, osoby nezaměstnané, především dlouhodobě nezaměstnané, osoby, které trpí kumulací několika znevýhodňujících faktorů (např. mladiství s nízkou úrovní kvalifikace, osoby nad 50 let bez možnosti zaměstnání), osoby vracející se z výkonu trestu odnětí svobody nebo z ústavní výchovy, osoby bez přiměřeného bydlení, osoby žijící v izolaci, osoby žijící na pokraji společnosti, osoby závislé na návykových látkách a další.

Společným faktorem je u většiny vyjmenovaných osob nebo skupiny osob:    

nízká úroveň dosaženého vzdělání a úroveň dosažené kvalifikace obecně, nesoulad nabízené a požadované kvalifikace uchazečů o zaměstnání či absolventů škol, nedostatečná motivace osob k rekvalifikaci a k profesní mobilitě, nedostatečné nabytí pracovních návyků a ztráta profesních předpokladů.

34

SWOT analýza pracovní skupiny Rodiny, děti, mládež a osoby ohrožené sociálním vyloučením

Silné stránky 1. Fungující MŠ, ZŠ včetně družiny v obci 2. Realizované aktivity pro matky na mateřské s dětmi 3. Sport a jiné volnočasové aktivity – zumba, keramika, badminton, fotbal, jóga pro dospělé i děti, pohybový kroužek 4. Spolky – Sbor dobrovolných hasičů, chovatelé (výstavy pořádané chovateli), SK Viktorie Chlebičov 5. Bohatý společenský život 6. Spolupráce spolků s obcí 7. Fungující knihovna – noc s Andersenem, měsíc knihy, pasování prvňáčků 8. Informovanost občanů - přehledné webové stránky obce, Zpravodaj 9. Služby občanům – dostupnost masáží, pedikúry 10. Finanční výpomoc obce - příspěvek pro novorozené dítě, návratné bezúročné půjčky do 50 000,-

Slabé stránky 1. 2. 3. 4.

Chybějící ordinace dětského lékaře Chybějící občanská poradna Chybějící Mateřské centrum Menší nabídka specificky zaměřených volnočasových aktivit pro děti a mládež - kroužky (např. gymnastika), dětský pěvecký sbor 5. Chybějící cyklostezka 6. Chybějící pořádková služba v obci 7. Znečištěné ovzduší

Příležitosti 1. 2.

Finanční zdroje EU Legislativní změny

Ohrožení 1. 2.

Nedostatek finančních prostředků Legislativní změny

Priority 1. 2.

Podpora a rozvoj aktivit pro matky s dětmi v období mateřské/rodičovské dovolené Podpora a rozvoj volnočasových aktivit

35

Priorita R1 Podpora a rozvoj aktivit pro matky s dětmi v období mateřské/rodičovské dovolené Charakteristika Daná priorita není sociální službou ve smyslu zákona o sociálních službách. V obci Chlebičov je v rámci provozu Mateřské školy vytvořeno prostředí pro setkávání matek s dětmi v období mateřské/rodičovské dovolené využívané cílovou skupinou. Zdůvodnění Matky na mateřské/rodičovské dovolené mohou využít zázemí Mateřské školy ovšem bez možnosti účastnit se řízených aktivity, vzdělávání apod. Cílem dané priority je tedy rozvoj těchto aktivit včetně zajištění odpovědného pracovníka pro realizaci těchto aktivity (např. studenti, senioři apod.). Podporou prorodinných aktivit můžeme snížit riziko vzniku socio-patologických jevů u dětí a mládeže v pozdějším věku.

Priorita R1 Podpora a rozvoj aktivit pro matky s dětmi v období mateřské/rodičovské dovolené 1.1. Personální zajištění realizace aktivit Popis opatření

1.2. Analýza a zajištění vhodných prostor pro realizaci aktivit 1.3. Analýza potřeb cílové skupiny 1.4. Realizace aktivit

Realizátoři Nová nebo stávající služba Zahájení realizace Finanční zdroje

Finanční náklady

Dopady

Indikátory

Obec Chlebičov Stávající 2014 Obec Chlebičov, dary (úhrada účastníků aktivit – úhrada materiálů apod.) DPP – do 10 000,- Kč / měsíc Vybavení a zajištění prostor v počátku do 50 000,- Kč, později do 15 000,- Kč / rok Cílová skupina je vzdělanější Cílová skupina je účastníkem a zároveň realizátorem akcí a aktivit Realizované aktivity pro cílovou skupinu Realizovaná vzdělávání pro cílovou skupinu Počet aktivit, realizované pro cílovou skupinu a cílovou skupinou

36

Priorita R2

Podpora a rozvoj volnočasových aktivit Charakteristika Podpora volnočasových aktivit není službou dle zákona o sociálních službách, nicméně je velmi významnou návaznou aktivitou. Spolková činnost v obci není příliš rozsáhlá (SK Viktorie Chlebičov, Sbor dobrovolných hasičů, Chovatelé) nicméně tyto organizace vyvíjí aktivity i pro cílovou skupinu. Zdůvodnění V obci hrají spolky důležitou roli při zajišťování volnočasových aktivit pro děti a mládež, ale i pro rodiny jako takové a tím je snižováno riziko sociálně-patologických jevů včetně snižování rizika požívání návykových látek. Dle výsledků analýzy by bylo žádoucí rozšíření volnočasových aktivit pro mládež, která se již svými zájmy vymyká běžné nabídce kroužků a spolkové činnosti.

Priorita R2 Podpora a rozvoj volnočasových aktivit Opatření 2.1. Podpora realizovaných volnočasových aktivit 2.2. Rozšíření nabídky volnočasových aktivit pro mládež 2.1.1. Finanční a materiální podpora spolků a dalších neformálních sdružení realizujících volnočasové aktivity 2.2.1. Analýza upřednostňovaných zájmových činností cílové Popis opatření skupiny 2.2.2. Zajištění realizátora aktivit 2.2.3. Podpora realizace volnočasových aktivit pro mládež Realizátoři Obec Chlebičov, jednotlivé spolky a neformální sdružení Nová nebo stávající služba Stávající Zahájení realizace 2014 Finanční zdroje Obec Chlebičov, dary, nadace, nadační fondy 2.1.1. 40.000,- Kč Finanční náklady 2.2.3. 40.000,- Kč Rodiny, děti a mládež mají dostatečný prostor pro kulturní, Dopady sportovní a společenské vyžití a jsou částečně chráněny před sociálně-patologickými jevy Indikátory Funkční spolky v obci, realizující aktivity pro cílovou skupinu

37

6. Průřezové aktivity

Kromě priorit v rámci jednotlivých pracovních skupin jsou součástí materiálu také průřezové aktivity, které jsou společné pro obě pracovní skupiny.

Průřezové priority 1. Zajištění a podpora občanské poradny 2. Propagace a informovanost 3. Podpora komunitního plánování Průřezová priorita 1 Zajištění a podpora občanské poradny Charakteristika Občanská poradna je sociální službou dle zákona č. 108/2006 Sb. o sociálních službách § 37 (3), poskytuje odborné sociální poradenství. Občanská poradna je nezávislým místem bezplatné, důvěrné a nestranné pomoci, provází občany při jejich obtížích. Občanská poradna poskytuje rady, informace a pomoc lidem, kteří se ocitli v nepříznivé sociální situaci a nejsou schopni ji řešit vlastními silami ani s pomocí svého okolí. Usiluje o to, aby občané netrpěli neznalostí svých práv a povinností, neznalostí dostupných služeb nebo neschopností vyjádřit své potřeby či hájit své oprávněné zájmy. Občanská poradna je realizována Charitou Opava, do obce by dojížděl její pracovník. Je možné také poradenství přes telefon nebo internet. Služba zahrnuje:    

poskytovat odborné sociální poradenství přispívající k řešení nepříznivých sociálních situací na základě principů bezplatnosti, nezávislosti, nestrannosti a diskrétnosti, co největší míra systematické a komplexní práce s uživatelem na základě individuálního přístupu a respektování jeho názoru, doprovázení uživatele při řešení jeho problému při maximálním využití přirozené sítě místních institucí a kontaktů, podpora uživatele při řešení jeho problému vedená tak, aby byl schopen samostatného jednání nezávisle na poradně.

Zdůvodnění Mezi obyvateli obce Chlebičov narůstá zájem a potřeba odborného sociálního poradenství a to v oblasti dluhového poradenství, právního poradenství, sociálních služeb apod. Bude navázána spolupráce s některým z poskytovatelů této služby. Služba bude poskytována individuálně dle aktuálních potřeb a zájmu klientů/cílové skupiny/ v prostorech zajištěných obcí. Občané budou o možnostech využití této služby informováni. 38

Průřezová priorita 1 Zajištění a podpora občanské poradny Opatření 1.1. Zajištění vhodných prostor pro realizaci občanské poradny 1.2. Navázaní spolupráce s realizátorem občanské poradny 1.3. Informování občanů o zřízení občanské poradny a jejím fungování 1.1.1. Analýza vhodných prostor 1.1.2. Vybavení prostor 1.2.1. Analýza možných realizátorů 1.2.2. Navázání spolupráce s realizátorem – uzavření dohody Popis opatření o spolupráci 1.2.3. Podpora občanské poradny v obci 1.3.1. Zajištění informovanosti obyvatel o poskytované službě Realizátoři Obec Chlebičov, vybraný realizátor Nová nebo stávající Nová Zahájení realizace 2014 Finanční zdroje Obec Chlebičov, MPSV 1.1.2. prosím o odhad nákladů Finanční náklady 1.2.3. cca 100,- Kč / klient – příspěvek obce Cílová skupina je informována Cílová skupina konzultuje a řeší s odborníky své problémy Dopady Je sníženo riziko dluhové pasti a jiných negativních jevů pro cílovou skupinu Zajištěné prostory pro poskytování služby Realizované konzultace pro cílovou skupinu Indikátory Počet konzultací/kontaktů s klientem Počet zástupců cílové skupiny využívající službu

39

Průřezová priorita 2 Propagace a informovanost

Průřezová priorita 2 Propagace a informovanost Opatření 1.1. Propagace jednotlivých sociálních služeb a návazných aktivit na území obce 1.2. Informovanost cílové skupiny o možnostech využívání sociálních služeb a návazných aktivit 1.1.1. Využití současných dostupných médií pro propagaci sociálních služeb a návazných aktivit (zpravodaj, internet, rozhlas, TV Hlučínsko apod.) 1.2.1. Využití současných dostupných médií pro propagaci sociálních služeb a návazných aktivit, včetně míst, kde se Popis opatření schází občané (např. využití nástěnek u nákupních středisek apod.) 1.2.2. Zpracování elektronického katalogu sociálních služeb a návazných aktivit včetně informací o dalších službách v okolí obce Chlebičov (Ostrava, Opava, okolní obce) Realizátoři Obec Chlebičov Nová nebo stávající služba Stávající s rozšířením Zahájení realizace 2014 Finanční zdroje Obec Chlebičov Finanční náklady cca 27 000,- propagace v rámci SOH / rok Zlepšení informovanosti občanů o poskytovaných službách a aktivitách Dopady Zlepšení propagace jednotlivých služeb a aktivit Zvýšení využívání dalších služeb občany obce mimo obec Chlebičov Počet článků v místním zpravodaji Počet hlášení v rozhlase Počet článků na internetu Indikátory Aktualizované informační tabule u obchodních středisek apod. Zpracovaný internetový katalog sociálních služeb a návazných aktivit

40

Průřezová priorita 3 Podpora komunitního plánování

Priorita P3 Podpora komunitního plánování Opatření 1.1. Zpracování a průběžné vyhodnocování Akčního plánu 1.2. Průběžná aktualizace Střednědobého plánu rozvoje sociálních služeb 1.3. Pravidelné schůzky pracovních skupin Komunitního plánování 1.1.1. Zpracování a průběžné vyhodnocování Akčního plánu jednou za rok 1.2.1. Průběžná aktualizace plánu jedenkrát za dva roky nebo Popis opatření dle situace a nových informací či potřeb 1.3.1. Pravidelné setkávání pracovních skupin dle potřeby Realizátoři Obec Chlebičov Nová nebo stávající Stávající s rozšířením Zahájení realizace 2014 Finanční zdroje Obec Chlebičov Finanční náklady 1.000,- - 2.000,- Kč Zpracovaný Akční plán Monitorovaný Akční plán Dopady Kontrola realizace priorit v rámci KPSS Aktualizovaný SPRSS Počet setkání pracovních skupin Počet osob, účastnících se pracovních skupin Indikátory Počet projektů, realizovaných v rámci KPSS Zpracovaný Akční plán

41

7. Monitorování, vyhodnocování a aktualizace

Monitorování a vyhodnocování realizace KPSS je naprosto nezbytnou součástí plánu především ve vztahu ke zjištění efektivnosti a potřebnosti naplánovaných priorit a opatření zejména ve vztahu k cílové skupině uživatelů. Monitorování a vyhodnocování probíhá zpravidla 1x ročně na monitorovacích schůzkách v rámci pracovních skupin. Jsou vyhodnocovány jednotlivé nastavené indikátory výstupů u každé priority a opatření, je vyhodnocován akční plán1 a jsou připravovány případné úpravy plánu. Pravidelná aktualizace střednědobého plánu pak zajišťuje usměrňování aktivit na základě skutečných potřeb cílové skupiny uživatelů. Pro nastavení skutečných potřeb je rovněž nezbytné provádět průběžnou analýzu sociálních potřeb, která prokáže potřebnost služeb stávajících či nových. Na základě monitorování je důležité aktualizovat také Katalog sociálních služeb pro dostatečné a kvalitní informování veřejnosti.

1

Akční plán je rozpracování jednotlivých priorit a opatření do konkrétních kroků se stanovením zodpovědností, finančních alokací a dalších zdrojů pro jejich realizaci. Stanovuje se zpravidla na jeden rok.

42

8. Závěr

Komunitní plán rozvoje sociálních služeb byl zpracováván v rámci projektu Sociální služby SOH. Předcházelo mu provedení analýzy potřeb sociálních služeb v daném území za aktivní účasti pracovních skupin komunitního plánování. Obec Chlebičov je zřizovatelem základní a mateřské školy, což je jedna z podmínek komunitního života v obci. V těchto zařízeních se mohou odvíjet aktivity nejen pro matky na mateřské či rodičovské dovolené ale také pro děti a mládež. Zajištění a rozšíření nabídky volnočasových aktivit pro děti a mládež rovněž přispívá ke snížení sociálně patologických jevů. I v obci Chlebičov dochází k prodlužování průměrného věku dožití, což vede ke zvýšení počtu seniorů a osob se zdravotním znevýhodněním. S tím je také spojena zvýšená potřeba zajištění služeb a aktivit pro tuto cílovou skupinu. Není překvapivé, že obyvatelé obce projevili zájem o zřízení služby Denního stacionáře pro seniory. Poděkování patří všem občanům obce Chlebičov, kteří se jakýmkoli způsobem podíleli na přípravě komunitního plánu za účelem rozvoje sociálních služeb v obci Chlebičov.

43

Použité zkratky MPSV – Ministerstvo práce a sociálních věcí MŠMT – Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy MV – Ministerstvo vnitra ČR – Česká republika KÚ MSK – Krajský úřad Moravskoslezského kraje KP – Komunitní plán, plánování DZU – Domy s byty zvláštního určení /bývalé Domy s pečovatelskou službou neboli DPS/ ROP – Regionální operační program PS – Pracovní skupina ŘS – Řídící skupina KPSS – Komunitní plán rozvoje sociálních služeb SPRSS – Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb EU – Evropská unie SVČ – centrum volného času SDH – sbor dobrovolných hasičů

44

Příloha č. 1 Seznam organizací, poskytujících služby a návazné aktivity v regionu Opavska.

NÁZEV ZAŘÍZENÍ:

ZO ČESKÉHO SVAZU CHOVATELŮ

Adresa: Telefon: E-mail: Internetové stránky: Obecné informace: Zřizovatel: Organizační forma: Provozovatel: Ředitel organizace: Vedoucí zařízení: Druh poskytované služby: (dle registrace) Cílová skupina: Praktické informace: Provozní doba: Kapacita služby: Bezbariérovost: Uživatelé služby: Cena služby: Náklady na 1 klienta Počet zaměstnanců Zdroje financování Počet dobrovolníků

Hlavní 65, Chlebičov 725 682 179 [email protected] www.chovatelechlebicov.cz

Občanské sdružení Alois Baránek

Kulturní, Chovatelské Mládež, děti, dospělí, senioři

45

NÁZEV ZAŘÍZENÍ:

SVĚTLO DO ŽIVOTA, o. s.


Hlavní 65, Chlebičov 606 934 127 [email protected] www.svetlozivota.com

Občanské sdružení Ing. Rudolf Grygarčík

Aktivity sportovní, ochrana přírody Děti, mládež

46

NÁZEV ZAŘÍZENÍ:

MYSLIVECKÉ SDRUŽENÍ ANGELIKA, o. s.


Haškova 156, Chlebičov 602 518 353 -

Občanské sdružení

Manfred Hanke - hospodář Ochrana přírody Dospělí, senioři

47

NÁZEV ZAŘÍZENÍ:

SK VIKTORIE CHLEBIČOV


Hlavní 258, Chlebičov 606 607 955 -

Sportovní klub Kamil Stanjura

Sportovní aktivity Děti, mládež, dospělí, senioři

48

NÁZEV ZAŘÍZENÍ:

ZO ČESKÉHO ZAHRÁDKÁŘSKÉHO SVAZU


Květinová 170, Chlebičov 731 138 576 -

Občanské sdružení

Kulturní, zahrádkářské Dospělí, senioři

49

NÁZEV ZAŘÍZENÍ:

SDH CHLEBIČOV


Hlavní 20, Chlebičov 606 720 806 -

Občanské sdružení Ing. Petr Novotný Ochrana majetku Bezpečnost občanů Mládež, dospělí, senioři

50

Zdroje financování Programu podpory financování běžných výdajů souvisejících s poskytováním sociálních služeb v Moravskoslezském kraji na rok 2014 http://verejna-sprava.kr-moravskoslezsky.cz/cz/uredni_deska/podminky-programu-podporyfinancovani-beznych-vydaju-souvisejicich-s-poskytovanim-socialnich-sluzeb-v-moravskoslezskemkraji-na-rok-2013-32357/ Program realizace specifických opatření Moravskoslezského krajského plánu vyrovnávání příležitostí pro občany se zdravotním postižením na rok 2014 http://verejna-sprava.kr-moravskoslezsky.cz/cz/uredni_deska/program-realizace-specifickychopatreni-moravskoslezskeho-krajskeho-planu-vyrovnavani-prilezitosti-pro-obcany-se-zdravotnimpostizenim-na-rok-2013-29701/ Program protidrogové politiky kraje na rok 2014 http://verejna-sprava.kr-moravskoslezsky.cz/cz/uredni_deska/program-protidrogove-politiky-krajena-rok-2013-29735/ Program na podporu neinvestičních aktivit z oblasti prevence kriminality na rok 2014 http://verejna-sprava.kr-moravskoslezsky.cz/cz/uredni_deska/program-na-podporu-neinvesticnichaktivit-z-oblasti-prevence-kriminality-na-rok-2013-29767/ Program na podporu komunitní práce v sociálně vyloučených lokalitách MSK a zmírňování následků sociálního vyloučení na rok 2014 http://verejna-sprava.kr-moravskoslezsky.cz/cz/uredni_deska/program-na-podporu-komunitniprace-v-socialne-vyloucenych-lokalitach-msk-a-zmirnovani-nasledku-socialniho-vylouceni-na-rok2013-29779/ Program rozvoje sociálních služeb v Moravskoslezském kraji na rok 2014 http://verejna-sprava.kr-moravskoslezsky.cz/cz/uredni_deska/program-rozvoje-socialnich-sluzeb-vmoravskoslezskem-kraji-na-rok-2013-29789/

51

MPSV

Přehled vyhlašovaných programů pro rok 2014 Pro rok 2014 lze o dotaci na jednotlivé sociální služby žádat v rámci těchto programů podpory: 

Program podpory A – podpora poskytování sociálních služeb, které mají místní či regionální charakter, poskytovaných uživatelům služeb v souladu s místními či regionálními potřebami (podpora podle § 101 zákona o sociálních službách).



Program podpory B – podpora sociálních služeb, které mají jasně celostátní či nadregionální charakter (podpora podle § 104 odst. 3 písm. a) zákona o sociálních službách).

http://www.mpsv.cz/cs/13566 Dotace nestátním neziskovým subjektům na podporu rodiny http://www.mpsv.cz/cs/890 Nadace OKD Od roku 2014 zaměření pouze na Moravskoslezský kraj s prioritou v okresech Ostrava, Frýdek – Místek a Karviná. www.nadaceokd.cz Konto Bariéry http://www.kontobariery.cz/Projekty/Konto-Bariery/Potrebuji-pomoci.aspx Nadace Divoké husy http://www.divokehusy.cz/nase-pomoc

52

Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb obce Chlebičov

Recommend Documents