Střední škola stavební Jihlava
STŘECHY ŠIKMÉ 01. Úvod, názvosloví střech
Digitální učební materiál projektu: SŠS Jihlava - šablony
Ing. Jaroslava Lorencová © 2012
Projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky
STŘECHY - ŠIKMÉ
STŘECHY - ŠIKMÉ
TVAR STŘECHY ---- VÝRAZNĚ OVLIVNÍ VZHLED STAVBY – DOMU
http://www.rusoatelier.cz/zahrady/japonska-zahrada-koi
NÁZVOSLOVÍ STŘECH
OKAP, OKAPNÍ HRANA
HŘEBEN STŘECHY
ÚŽLABÍ
NÁROŽÍ
ČSN
Střešní vrstvy: Drenážní vrstva: umožňující snadný odtok přebytečné vody nad hlavní či pojistnou hydroizolační vrstvou Expanzní vrstva: tenká vzduchová vrstva nebo materiál s velkou pórovitostí - umožňuje vyrovnávání rozdílů tlaků vodní páry mezi daným místem ve skladbě střešního pláště a vnějším prostředím Pouze mikroventilace - nikoliv o větrání střechy - obvykle i funkce dilatační vrstvy. Filtrační vrstva: zachycuje vyplavované jemné částečky z některých materiálů střešního pláště vodou nebo částečky jiným způsobem vnášené do skladby střešního pláště - chrání drenážní systém před zanesením. Hydroakumulační vrstva: zachycuje část srážkové vody - může být potřebná pro růst rostlin v souvrství vegetačních střech Hydroizolační vrstva: dominantní hydroizolační funkce chránící nejen vnitřní prostor, ale i ostatní vrstvy střešního pláště před atmosférickou, provozní nebo technologickou vodou podle funkce, konstrukce nebo polohy ve střeše - hlavní, pojistná, provizorní nebo povlaková hydroizolační vrstva.
Střešní vrstvy:
Ochranná vrstva: chrání hydroizolační vrstvu ( i jiné vrstvy střešního pláště před nepříznivými vlivy vnějšího prostředí - zejména proti mechanickému poškození či UV záření ) Parotěsná vrstva: zamezuje pronikání vodní páry z vnitřního prostředí do vrstev střešního pláště - do tepelné izolace Podkladní vrstva: vhodný podklad (zpravidla pevný a rovný) pro následnou vrstvu nebo vrstvy střešního pláště Provozní vrstva: Zpravidla z více vrstev při vnějším povrchu střešního pláště - umožňuje provozní využití střechy např. o střechy pochůzné, pojízdné, vegetační, případně jejich kombinaci Separační vrstva: odděluje dvě vrstvy střešního pláště - z výrobních, provozních, chemických nebo jiných důvodů Signalizační systém: systém technických opatření umožňující zjistit poruchu hydroizolačního systému lokalizovat místo poruchy Dilatační spára: konstrukční úprava - umožňuje roztažnost nebo smrštitelnost vrstev střešního pláště (bez jejich porušení ) --- v monolitických vrstvách - jejich četnost (velikost dilatačních celků) pak závisí na tepelném zatížení vrstvy.
Střešní vrstvy: Tepelně izolační vrstva: zajišťuje požadovanou teplotní pohodu vnitřního prostředí zabraňuje nežádoucím tepelným ztrátám v zimním období a tepelným ziskům v letním období Vegetační vrstva: vrstva určená pro růst rostlin, keřů nebo stromů Spádová vrstva: vytváří potřebný sklon následných vrstev - zpravidla tepelně izolačních a hydroizolačních Spojovací vrstva: spojuje dvě sousední vrstvy střešního pláště Stabilizační vrstva: zajišťuje svou hmotností stabilitu vrstev střešního pláště před účinkem sání větru, případně jinými podobnými účinky Krytina: chrání nejen vnitřní prostor, ale i ostatní vrstvy střešního pláště nacházející se pod krytinou před povětrnostními vlivy (déšť, sníh, kroupy, vítr atd.) krytina může, ale nemusí být vodotěsná.
Mapa sněhových oblastí
STŘECHY - ŠIKMÉ Základní funkce a požadavky
Střecha = konstrukce nad posledním podlažím stavebního objektu Skládá se z nosné střešní konstrukce ze střešního pláště Nosná střešní konstrukce = část střechy, přenášející zatížení od střešního pláště, vody, sněhu, větru, provozu apod. do ostatních nosných částí objektů a může plnit i funkci nosné vrstvy střešního pláště Střešní plášť = část střechy bez nosné střešní konstrukce, chránící objekt před vnějšími vlivy a zabezpečující požadovaný stav vnitřního prostředí.
STŘECHY - ŠIKMÉ Na volbu nosné konstrukce zastřešení má vliv: Druh objektu jednopodlažní haly s rozsáhlým zastřešenými plochami, které potřebují přiměřené rovnoměrné množství světla - střešní vazníky, skořepiny apod. Druh krytiny druh krytiny a místní klimatické podmínky - vliv na sklon střechy Uspořádání nosné konstrukce budovy nosná konstrukce budovy --- má vliv i na nosnou konstrukci střechy - její nosné zdi, sloupky, průvlaky apod. Zatížení nosná konstrukce zastřešení - musí přenést stálá zatížení, jako je např. zatížení vlastní hmotností a krytinou + nahodilá krátkodobá zatížení sněhem, větrem, lidmi apod. .
STŘECHY - ŠIKMÉ Požární předpisy V normách - stanoveny pro jednotlivé objekty stupně bezpečnosti proti ohni Odolnost konstrukce je vyjádřená dobou v minutách, po kterou konstrukce vzdoruje ohni - v této době nesmí konstrukce ztratit nosnost a stabilitu U staveb, u nichž je nebezpečí výbuchu, a u kotelen jsou předepsány střechy, které co nejméně brání tlakové vlně výbuchu. Navrhují se tedy lehké střechy dřevěné nebo ocelové konstrukce.
Architektonické požadavky Střešní konstrukce jsou význačným a někdy hlavním článkem architektonického výrazu celého objektu, např. u sportovních hal, tribun, průmyslových jednopodlažních hal apod
STŘECHY - ŠIKMÉ Rozdělení střešních konstrukcí Druhy střech Podle sklonu a tvaru střechy definuje tyto typy: 1. plochá střecha - střecha se sklonem krytiny v rozměrech 0° - 10° 2. šikmá střecha - střecha se sklonem krytiny v rozmezí 10°- 45° 3. strmá střecha - střecha se sklonem krytiny větší než 45°
ŠIKMÁ PLOCHÁ
STRMÁ
STŘECHY - ŠIKMÉ zalomená střecha - střecha, jejichž plocha (mezi hřebenem a okapem, popř. úžlabím) je vytvořena více rovinnými plochami různých sklonů
zakřivená střecha - střecha, vytvořená zakřivenými plochami
pochůzná střecha - plochá střecha, která je určena k trvalému využívání provozem (např. pro účely rekreační, tělovýchovné, parkovací, přistávací apod.)
nepochůzná střecha - střecha, která není určena k provozu (přístup na ni z důvodu oprav nebo kontroly je možný buď bez úprav nebo s úpravami, která zamezí poškození krytiny)
STŘECHY - ŠIKMÉ Třídění nosných střešních konstrukcí Podle rozponu (osové vzdálenosti podpor) lze rozdělit nosné střešní konstrukce na:
malorozponové (cca do 10 - 12 m) středněrozponové (od 12 - 36 m) velkorozponové (více jak 36 m)
malorozponové (cca do 10 - 12 m
středněrozponové (od 12 - 36 m),
STŘECHY - ŠIKMÉ
velkorozponové (více jak 36 m).
STŘECHY - ŠIKMÉ Podle konstrukčního systému a materiálu nosné střešní konstrukce rozlišujeme tyto druhy zastřešení: krovy s krokvemi (dřevěné, kovové, betonové) převážně malé rozpony vazníkové a rámové soustavy (dřevěné, betonové, kovové) - zpravidla středněrozponové konstrukce, používané především pro jednopodlažní průmyslové haly skořepinové a lomenicové konstrukce (betonové, dřevěné, kovové, keramické) na střední rozpony prostorové příhradové a prutové konstrukce (kovové) - na střední a velké rozpony visuté lanové střešní konstrukce - na střední a velké rozpony pneumatické střešní konstrukce - zpravidla na střední rozpony prostorové střešní konstrukce z plastických hmot
Zdroje a použitá literatura A.Erben, Petrůj, Medek – Stavitelství II, kniha 1první – VUT Brno Hans Nestle a kolektiv – Moderní stavitelství pro školu a praxi, Europa-Sobotáles cz., Praha 2005 J. Toman, Technické kreslení podle ČSN a mezinárodních norem, díl II. – Pravidla tvorby výkresů ve stavitelství, Vyd. Montanex a.s, 1995, ISBN 80-85780-27-5 V. Hájek a kol., Pozemní stavitelství II: pro 2. ročník SPŠ stavebních, Vyd. Sobotáles Praha, 2002, ISBN 80-85920-59-X. M. Hanák, Pozemní stavitelství: cvičení 1, Vyd. ČVUT Praha, 2002, ISBN 80-01-02130-0. D. Matoušková, Pozemní stavitelství 1, Vyd. CERM Brno, 1994, ISBN 80-85867-31-X. D. Matoušková, Pozemní stavitelství 2, Vyd. CERM Brno, 1994, ISBN 80-85867-10-9. V. Hájek, L. Novák, Šmejcký J., Konstrukce pozemních staveb 30: Kompletační konstrukce, Vyd. ČVUT Praha, 1996, ISBN 80-01-01490-8. M. Hanák, Pozemní stavitelství: cvičení 2, Vyd. ČVUT Praha, 2002, ISBN 80-01-02619-1. F. Rambousek a kol., Stavební konstrukce I: pro 2. ročník SPŠ stavebních, Vyd. Snakladatelství techn. Praha, 1969. J. Kos a kol., Konstrukce pozemních staveb III: návody pro cvičení, Vyd. CERM Brno, 1997, ISBN 80-7204-027-8. J. Witzany a kol., Konstrukce pozemních staveb 20, Vyd. ČVUT Praha, 2001, ISBN 80-01-02317-6. D. Skulinová, I. Skotnicová, Vodorovné konstrukce, Vyd. Ediční VŠB-TUO, 1998, ISBN 80-7078-521-7. F. Pšenička, Pozemní stavitelství: nosné konstrukce zastřešení, Vyd. ČVUT Praha, 2003, ISBN 80-01-02128-9. J. Michálek, Konstrukce pozemních staveb 15: pomůcka pro cvičení, Vyd. ČVUT Praha, 2002, ISBN 80-01-02479-2. Verlag-Dashofer – technické požadavky na výstavbu Verlag-Dashofer – Stavební zákon Profesní informační systém ČKAIT – rok 2009,2010,2011 Normalizační institut – ČSN platné
Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je : ing.Jaroslava Lorencová Při tvorbě byly použity volně přístupné internetové zdroje. Autor souhlasí se sdílením vytvořených materiálů a jejich umístěním na www.ssstavji.cz Tvorba materiálů byla financována z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno Střední školou stavební Jihlava.
