STAVÍME A KONSTRUUJEME TECHNICKÉ STAVBY JANA A PAVEL DOSTÁLOVI
ČÍSLO OPERAČNÍHO PROGRAMU: CZ.1.07 NÁZEV OPERAČNÍHO PROGRAMU: VZDĚLÁVÁNÍ PRO KONKURENCESCHOPNOST OPATŘENÍ: 7.1 ČÍSLO OBLASTI PODPORY: 7.1.3
DÍLNA TECHNIKY VE SVĚTĚ DĚTÍ – ZÁŽITKOVÉ TVŮRČÍ DÍLNY V ROZVOJI TECHNICKÉHO MYŠLENÍ UČITELŮ A DĚTÍ V MATEŘSKÉ ŠKOLE
REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU: CZ.1.07/1.3.00/48.0011
OSTRAVA 2014
Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.
© Jana a Pavel Dostálovi, 2014 © Ostravská univerzita v Ostravě, Pedagogická fakulta
Obsah
Slovo úvodem ............................................................................................................................. 4 1
MOSTY - ÚVOD ................................................................................................................... 5
2
TRÁMOVÉ MOSTY .............................................................................................................. 7
3
KLENBOVÉ MOSTY .............................................................................................................. 9
4
VISUTÉ MOSTY.................................................................................................................. 10
5
DOMY - ÚVOD .................................................................................................................. 12
6
DŘEVĚNÉ DOMY ............................................................................................................... 13
7
KAMENNÉ DOMY .............................................................................................................. 15
8
HLINĚNÉ A CIHLOVÉ DOMY .............................................................................................. 16
PRACOVNÍ LIST Č. 1 .................................................................................................................. 18 PRACOVNÍ LIST Č. 2 .................................................................................................................. 19 PRACOVNÍ LIST Č. 3 .................................................................................................................. 20 PRACOVNÍ LIST Č. 4 .................................................................................................................. 21 Seznam použitých zdrojů ......................................................................................................... 22
Slovo úvodem
Slovo úvodem Tento text vznikl jako doprovodný výukový materiál ke kurzu Stavíme a konstruujeme technické stavby realizovaném v 1. pololetí roku 2015 v rámci projektu Dílna techniky ve světě dětí – zážitkové tvůrčí dílny v rozvoji technického myšlení učitelů a dětí v mateřské škole. Je určen především pro pedagogy preprimárního vzdělávání. Autoři tohoto textu jsou pedagogy s dlouholetou praxí v oblasti technické výchovy. V kapitolách 1 až 8 jsou shromážděny základní informace o vybraných typech technických staveb. Podle druhu je možné stavby rozdělit na obytné, dopravní a komunikační, občanské, průmyslové, zemědělské, zdravotně inženýrské, sakrální, obranné, námořní, podzemní, hydrotechnické, hydromeliorační, polyfunkční a další. Stavby můžou být samozřejmě také děleny podle převažujícího materiálu na dřevěné, kamenné, cihlové, betonové, ocelové atd. Ze široké škály různorodých staveb, byly vybrány dvě důležité skupiny, se kterými se děti běžně setkávají a často je navrhují a staví, a to mosty a domy. Z důvodů předepsaného rozsahu publikace a potřeb pedagogů preprimárního vzdělávání jsou uváděné informace záměrně přiměřeně zjednodušeny. Hlavní inspirací při sestavování toho textu byly výstupy z projektu CZ.1.07/1.1.16/02.0041 Technické školky – podpora vzdělávání žáků ZŠ v technických a přírodních vědách (uvedené v seznamu použitých zdrojů pod čísly 1 a 2). Pro názornost a lepší pochopení problematiky je text každé kapitoly doplněn co nejnázornějšími schématy a fotografiemi. Ve druhé části této publikace je uvedeno několik pracovních listů, které jsou určeny pro praktické využití při výchovně vzdělávací práci s dětmi předškolního věku. Jejich cílem je přispět přiměřenou formou k rozvoji technického myšlení dětí a povzbudit jejich zájem o svět techniky a práce.
4
Kapitola první
1 MOSTY - ÚVOD Mosty jsou velmi zajímavou skupinou technických staveb, které děti jednak znají, jednak je mnoho z nich (v nejrůznějších podobách, z nejrůznějších materiálů) navrhuje a staví. Most je dopravní stavba, která pomáhá překonat nějakou překážku - například vodní plochu (potok, řeku, jezero, moře, …), terénní nerovnost (údolí, rokle, …) nebo jinou komunikaci (silnici, železnici, …). První „mosty“ můžeme označovat jako přírodní, kdy pralidé využívali k překonávání překážek například kameny v řece, vhodně ležící stromy a podobně. Postupně začali naši předci tyto přírodní mosty „vylepšovat“ a tak vznikly mosty umělé. Děti si můžou zahrát na pralidi a při pobytu v exteriéru navrhnout a vybudovat modely mostů z přírodnin. Variantou hry může být, že děti jsou rozděleny do „tlup pralidí“, které mají za úkol překonat nějakou terénní překážku. Jinou variantou je, doplnit o mosty z přírodnin oblíbené „domečky pro skřítky či víly“. Mosty se skládají ze spodní stavby mostu a nosné konstrukce mostu s mostovkou. Spodní stavba mostu podpírá nosnou konstrukci a přenáší zatížení do země. Skládá se především z opěr a pilířů. U krátkých mostů jsou dvě krajní podpěry, které se nazývají opěry. Další podpěry, které jsou pod konstrukcí mostu, se nazývají pilíře. Opěry a pilíře rozdělují most na jednotlivá pole (jejich počet bývá obvykle lichý – 1, 3, 5, …).
Obrázek 1.1: Základní terminologie mostů (trámový most) (1).
5
Kapitola první Typ nosné konstrukce určuje tvar mostu. Základní rozdělení nosných konstrukcí mostů je na:
trámové (na opěrách jsou položeny nosníky - „trámy“, jako na obrázku 1.1);
klenbové (nebo také obloukové - k přenosu zatížení využívají klenby, obvykle ve tvaru oblouku);
visuté (konstrukční systém je založen na „zavěšení“, nejčastěji na lanech – lanové mosty, případně na řetězech – řetězové mosty).
a/
b/
Obrázek 1.2: a/ Klenbový (obloukový) most Clachan Bridge ve Skotsku; b/ visutý most Golden Gate u San Francisca (3).
Součástí nosné konstrukce mostu je tzv. mostovka, jejímž účelem je v podstatě především přenášet zatížení z mostního svršku na jeho hlavní nosnou konstrukci. Na mostovce je obvykle uložen mostní svršek, který se skládá především z vozovky, chodníků, kolejí a podobně. Součástí mostů bývá i tzv. vybavení mostu, například zábradlí, svodidla, odvodňovací žlaby či potrubí, osvětlení, zastřešení, revizní zařízení (lávky, plošiny, stupadla, žebříky, …) atd. Zvláštní skupinou mostů jsou mosty pohyblivé. V minulosti se využívaly například padací mosty k obranným účelům, dnes jsou častější sklopné (zvedací) mosty, jejichž „zvednutí“ umožňuje proplutí lodím pod jinak nízkým mostem. Jinou zajímavou konstrukcí je otočný most (který se otáčí kolem svislé osy), využitý například na Baťově plavebním kanále u Vnorov a u Uherského Ostrohu.
6
Kapitola první
a/
b/
c/
Obrázek 1.3: a/ Padací most (pevnost Ponta da Bandeira, Portugalsko) (3); b/ sklopný most Tower Bridge (Londýn, Velká Británie) (4); c/ otočný most přes plavební komoru Vnorovy II (Baťův kanál) (5).
2 TRÁMOVÉ MOSTY Hlavním nosným prvkem je přímý „trám“, který může být uložen přes jedno pole mostu, nebo přes více polí. „Trám“ je namáhán ohybem. Délka jednoho pole mostu je omezena délkou trámu a jeho „pevností“. Použité trámy můžou být plné nebo duté (komorové).
a/
b/
Obrázek 2.1: Mostní „trámy“; a/ plnostěnné; b/ duté (komorové) (1).
Obrázek 2.2: Příklady trámových mostů v Přerově (6), v Jablunkově (7) a v Sosnové (7).
7
Kapitola druhá Postavit model jednoduchého trámového mostu je snadné (viz. obrázek 2.3).
Obrázek 2.3: Modely trámových mostů z dřevěných „kostek“ a ze stavebnice LEGO (foto autoři).
Ke zvýšení pevnosti mostů se využívají příhradové konstrukce.
Obrázek 2.4: Příklady příhradových mostů přes silnici I. třídy u Chebu (8) a přes řeku Rýn u Duisburgu (9) a Weselu (9).
Děti předškolního věku můžou zkusit vytvořit i modely příhradových mostů, jako například na obrázku 2.5.
Obrázek 2.5: Modely příhradových mostů ze špejlí a bonbónů VEXTA (možno nahradit například plastelínou) a ze stavebnice SEVA (1).
8
Kapitola třetí
3 KLENBOVÉ MOSTY Hlavním nosným prvkem je klenba, obvykle ve tvaru oblouku, která podpírá mostovku. Předchůdcem „skutečné“ obloukové klenby, byla zřejmě tzv. falešná klenba, která vzniká postupným vysouváním stavebních kvádrů směrem k sobě v horní části klenby.
Obrázek 3.1: Schéma falešné klenby a její model ze stavebnice LEGO (1).
Stavba kamenné klenby vyžadovala odborníky. Kameny musely být přesně opracovány a umístěny. Kameny v horní části oblouku jsou ve tvaru klínu a nazývají se klenáky.
Obrázek 3.2: Schéma obloukové klenby (1) a známý kamenný klenbový Starý most v Mostaru, Bosna a Hercegovina (10).
Nejznámějším kamenným klenbovým mostem v České republice je určitě Karlův most v Praze přes řeku Vltavu (Karel IV. položil základní kámen ke stavbě mostu v roce 1357). Nejstarším „stojícím“ mostem v České republice je Kamenný most v Písku přes řeku Otavu (pochází ze třetí čtvrtiny 13. století z doby vlády Přemysla Otakara II. – praděda Karla IV.)
Obrázek 3.3: Karlův most v Praze (11) a Kamenný most v Písku (12).
9
Kapitola třetí Dnes se obloukové mosty staví nejen z kamene dřeva či cihel, ale především z betonu, železobetonu a ocele. Podle polohy mostovky se dělí na obloukové mosty s dolní, horní a mezilehlou mostovkou.
Obrázek 3.4: Ocelový obloukový most Miloše Sýkory s dolní mostovku přes řeku Ostravici v Ostravě (13) a Žďákovský most přes vodní nádrž Orlík na Vltavě s horní mostovkou (14).
Obrázek 3.5: Model obloukové klenby na polystyrenovém „bednění“ a klenbového mostu z dřevěných „kostek“ (1).
4 VISUTÉ MOSTY U visutých mostů je mostovka zavěšena – dnes nejčastěji na ocelových lanech. Výhodou je možnost konstrukce dlouhých polí mostu. Existují dvě základní skupiny visutých mostů – jednoduchý visutý most a visutý most se zavěšenou mostovkou. U jednoduchých visutých mostů nosný systém geometricky kopíruje mostovku. Tyto mosty jsou relativně nestabilní a prohýbají se. Proto se využívají především pro pěší.
10
Kapitola čtvrtá
Obrázek 4.1: Jednoduchá lanová lávka přes řeku Zdobnici u Vamberka (15) a model jednoduchého visutého mostu z vrbového proutí a provázků (1).
U visutých mostů se zavěšenou mostovkou „visí“ hlavní nosná lana mezi dvěma pylony (věžemi) a na nich jsou zavěšena vertikální lana, která nesou mostovku. Visuté mosty nemusí být „zavěšeny“ pouze na lanech, zvláště v minulosti se stavěly například řetězové mosty.
Obrázek 4.2: Visutý lanový most se zavěšenou mostovkou Akaši-Kalikjó s nejdelším rozpětím hlavního pole (1991 m, Kóbe, Japonsko) a řetězový mest přes řeku Dunaj v Budapešti, Maďarsko (3).
Jiná konstrukce využívaná u zavěšených lanových mostů spočívá v lanech, které jsou vedena přímo šikmo k mostovce.
Obrázek 4.3: Zavěšený lanový most na Peloponés, Řecko (16) a zavěšená lanová lávka přes dálnici D1 v Bohumíně (17)..
11
Kapitola pátá
5 DOMY - ÚVOD Domy jsou typickou a snad nejběžnější stavbou, kterou děti navrhují a staví. Dům je stavba, kterou nejčastěji spojujeme s bydlením. Domy můžou sloužit i k jiným účelům – administrativním, obchodním, výrobním, skladovacím, kulturním atd. Typy domů velmi závisejí na sociálních a kulturních zvyklostech, klimatických a topografických podmínkách, dostupných materiálech a technologiích. V chladnějších a „drsnějších“ klimatických podmínkách mají větší význam a jsou na ně kladeny větší nároky než v „teplých krajích“. Základní rozdělení obytných budov je možné provést na rodinné domy a bytové domy. Za výhody bydlení v rodinných domech je možné považovat větší soukromí, obvykle větší obytnou plochu a více pokojů, přiléhající zahradu, garáž atd. Za výhody bydlení v bytových domech je možné považovat snazší údržbu, nižší pořizovací náklady a obvykle dobrou dostupnost obchodů, služeb, lékařské péče, kroužků pro děti, veřejné dopravy atd. S dětmi můžeme diskutovat o tom, v jakém domě bydlí, jak vypadá, jakou má barvu, co v něm je, kdo v něm bydlí, co je u domu, jestli je u domu zahrada, na domě komín, před domem chodník, nahoře střecha, dole sklep, jestli by chtěli bydlet raději v rodinném domku nebo v bytovém, ve městě nebo na vesnici a podobně. S dětmi můžeme diskutovat o hlavních částech domu (střecha, okna, zdi, sklep, komín, vchod, podlahy, strop, …) a jejich funkci, případně i o některých materiálech, z nichž jsou zhotoveny (a jejich vlastnostech). Děti (i dospělí) si často pletou pojmy patro (poschodí) a podlaží (etáž). Podlaží je jedna úroveň budovy v dané výšce (nad či pod zemí). Přízemí je první nadzemní podlaží. První patro (poschodí) je druhé nadzemní podlaží, druhé patro (poschodí) je třetí nadzemní podlaží atd. Pokud je podlaží částečně zapuštěné do země (o více než polovinu konstrukční výšky), nazývá se suterén. Podzemní podlaží bývají nazývána sklep (nebo sklepení).
12
Kapitola pátá
Obrázek 5.1: Schéma k vysvětlení pojmů podlaží a patro – tato budova by měla 5 podlaží (3 nadzemní a 2 podzemní), ale jen dvě patra (3).
Důležitým faktorem, který ovlivňuje bydlení, jsou materiály, z nichž je dům postaven, a z nichž je vybavení domu. Základními, stavebními materiály jsou dřevo, kámen, hlína, cihly, beton a ocel, uplatňují se samozřejmě mnohé další přírodní a syntetické materiály, díky jejichž množství by bylo obtížné je jenom vyjmenovat.
6 DŘEVĚNÉ DOMY Dřevo je už od pradávna velmi používaným stavebním materiálem. Jeho výhodami jsou dobrá opracovatelnost, nízká hmotnost, zdravé a příjemné vnitřní prostředí, nízká cena, v našich krajích dobrá dostupnost, dobré tepelně izolační vlastnosti a konečně i environmentálně šetrná likvidace. Nevýhodami jsou především potřeba chemické či jiné ochrany (před vlhkostí, dřevokazným hmyzem, houbami, …), hořlavost a tvarové a objemové změny (sesychání, bobtnání, …). Ve starověku a raném středověku byly v našich krajích velmi rozšířené domy s kůlovou konstrukcí. Nosnou úlohu plnily dřevěné kůly zasazené do země, které nesly střešní konstrukci. Stěny byly vyplétány proutím a omazávány hlínou (tzv. mazanicí). Často se stavěly částečně zahloubené do země - polozemnice. Zajímavé dřevěné konstrukce využívají hrázděné domy. Na české území (především do severních a západních Čech) pronikly v 15. století s německými osadníky. Hrázděná stěna je tvořena svislými a vodorovnými trámy zpevněnými šikmými vzpěrami. Tato nosná kostra je vyplněna výpletem, kameny, cihlami a podobně a vymazána hlínou. 13
Kapitola šestá
Obrázek 6.1: Schéma kůlové konstrukce (18) a hrázděný dům, Jindřišská, Ústecký kraj (19).
V našich klimatických podmínkách, v oblastech s dostatkem dřeva, se stavěly (a staví) jako „celodřevěné“ především dvě konstrukce domů. Roubenka je obvykle postavena z vodorovně kladených hraněných trámů, které jsou v rozích spojeny tesařskou vazbou. Nejvíce se používá dřevo smrkové, u historických staveb se často na spodní trám používalo dřevo dubové, protože je pevnější a odolnější proti povětrnostním podmínkám. Spáry mezi trámy se utěsňovaly mechem, slámou, rostlinnými vlákny (konopnými, kopřivovými, lněnými, …), zvířecími chlupy, hlínou a podobně. Srub je postaven z vodorovně kladených odkorněných kmenů, které jsou v rozích překříženy a spojeny pomocí dlabů. Zachování vnější vrstvy činí kulatinu přirozeně odolnější proti vnějším vlivům. Vzhledem k tomu, že se sruby a roubenky staví v nejrůznějších částech světa už stovky let, byly vyvinuty rozličné technologie stavby, typické pro různé oblasti.
Obrázek 6.2: Schéma spoje roubenky (tzv. rybina) a srubu (tzv. švédský oblouk) (2).
14
Kapitola šestá
Obrázek 6.3: Roubenka (3) a srub (20).
Obrázek 6.4: Model valašské roubenky ze stavebnice WALACHIA č. 3 a srubu ze stavebnic WALACHIA VARIO (foto autoři).
7 KAMENNÉ DOMY Kámen patří k nejstarším stavebním materiálům. K jeho výhodám patří pevnost, trvanlivost a nehořlavost. Nevýhodou je vysoká měrná hmotnost, špatná opracovatelnost, vlhkost a chlad uvnitř kamenných domů. Podobně jako u dřeva a hlíny byl kámen využíván při dotváření přírodních úkrytů pralidí už od pravěku. V Evropě se kamenné stavby podobných konstrukcí jako dnes staví už od antiky. Většina nejstarších „celokamenných“ staveb, které se na území České republiky dochovaly do dneška, plnila obrannou (hrady, …) a sakrální (kostely, …) funkci. Ke stavbám se využíval především kámen snadněji opracovatelný, jako například opuka, pískovec či vápenec, v současnosti se díky rozvoji technologií využívají i těžkozpracovatelné horniny, jako například žula.
15
Kapitola sedmá
Obrázek 7.1: Kamenný dům v Borové Ladě na Šumavě (21) a kamenná rotunda ve Znojmě (22).
8 HLINĚNÉ A CIHLOVÉ DOMY Hlína, stejně jako dřevo a kámen, patří k nejstarším stavebním materiálům. Ve většině obývaných částech světa byla nejlevnějším, dostupným a snadno zpracovatelným materiálem. Hliněným domem se rozumí, že dům má z hlíny stěny (např. střecha je obvykle z jiného materiálu). Nejstarší hliněné domy nebyly tvořeny z cihel, hlína se „volně“ vršila (takové domy se dodnes využívají v rovníkové Africe), později se hlínou omazávaly jiné materiály (například proutěné konstrukce), k budování obydlí se také často využívalo zahloubení do země (zemnice, polozemnice). Později se v mnoha částech světa začaly využívat nepálené cihly (zvané například vepřovice nebo kotovice). Vyráběly se většinou z jílovité hlíny (obvykle s přídavkem slámy, písku, hnoje, plev a podobně). Tato směs se promísila s vodou a napěchovala se do formy. Po vyklopení se cihly sušily (několik měsíců). V České republice jsou domy z nepálených cihel nejrozšířenější především na jižní a střední Moravě. Důležitou nevýhodou nepálené hlíny je nasákavost, respektive malá odolnost proti vodě. Proto mají obvykle hliněné domy dostatečný přesah střechy k ochraně před deštěm. Mnoho staveb z nepálené hlíny bylo na Moravě zničeno při záplavách v roce 1997.
16
Kapitola osmá
Obrázek 8.1: Hliněná africká chýše (23) a výroba nepálených cihel v Rumunsku (3).
Nedostatečnou odolnost proti vodě odstraňuje pálená cihla. Vyrábí se z cihlářské hlíny, která se tvaruje, suší a následně vypaluje v peci (dva dny) při teplotě okolo 1000 °C. K výhodám pálených cihel patří kromě odolnosti proti vodě také nehořlavost, výborná schopnost akumulace tepla a dobré zvukově izolační vlastnosti. K nevýhodám patří především křehkost, pracné zdění s nutností pojidla (malty, …) a omezená výška budov (do 4. patra).
Obrázek 8.2: Cihlový neomítnutý dům (24) a model cihlového domku z pálených cihel ze stavebnice Teifoc Carlos (foto autoři).
.
17
PRACOVNÍ LIST Č. 1 Vybarvi si svůj domeček se zahrádkou.
PRACOVNÍ P LIIST Č. 2 Stavitel postavil několik n domů. Spoj vždy jeden dům s jeho stíneem.
PRACO OVNÍ LIS ST Č. 3 Stavitel staví stejn né domy. Jeen jeden jee už hotovýý. U ostatních vždy něěco chybí. Dokresli domečkkům, co jim chybí.
PRACO OVNÍ LIS ST Č. 4 Během stavby si stavitel dů ům několikkrát vyfotografoval. Obrázky vysstříhej a nalep n ve správnéém pořadí, jak j se dům stavěl. s
Seznam použitých zdrojů
Seznam použitých zdrojů (1) Stavby – mosty: Metodický manuál: Výstup projektu CZ.1.07/1.1.16/02.0041 [online]. Technické školky, © 2011 - 2015 [cit. 3. 1. 2015]. Dostupné z: http://www.technickeskolky.cz/files/stavby_mosty_metodicky_manual.pdf (2) Stavby – domy: Metodický manuál: Výstup projektu CZ.1.07/1.1.16/02.0041 [online]. Technické školky, © 2011 - 2015 [cit. 3. 1. 2015]. Dostupné z: http://www.technickeskolky.cz/files/stavby_domy_metodicky_manual.pdf (3) Wikipedia [online]. [cit. 6. 1. 2015]. Dostupné z: http://commons.wikimedia.org/wiki/Main_Page (4) Tower Bridge, Symbol of London [online]. Tourists 360, ©2014 [cit. 6. 1. 2015]. Dostupné z: http://tourists360.com/tower-bridge/ (5) Otočné mosty [online]. Praha: P&S a.s., ©2013 [cit. 7. 1. 2015]. Dostupné z: http://www.p-s.cz/otocne-mosty-c17z4l0.html (6) V Přerově otevřeli nový Tyršův most [online]. Business Media, s.r.o., ©2007 - 2014 [cit. 7. 1. 2015]. Dostupné z: http://imaterialy.dumabyt.cz/rubriky/aktuality/prumysl-a-obchod/vprerove-otevreli-novy-tyrsuv-most_104044.html (7) Mostní dílo roku 2011 [online]. Ostrava: KONSTRUKCE Media, s.r.o., ©2002 - 2015 [cit. 7. 1. 2015]. Dostupné z: http://www.silnice-zeleznice.cz/clanek/mostni-dilo-roku-2011/ (8) Turistický portál Karlovarského kraje [online]. [cit. 8. 1. 2015]. Dostupné z: http://cestovani.kr-karlovarsky.cz/cz/Stranky/default.aspx (9) Rheinbrücken in Nordhein-Westfalen [online]. [cit. 9. 1. 2014]. Dostupné z: http://www.halfpapp.de/bruckenthemen/ubersicht-rheinbrucken-in-nordrhein-westfalen/ (10) The Mostar Bridge Jumping Festival! [online]. Chillisauce., ©2015 [cit. 10. 1. 2015]. Dostupné z: http://www.silnice-zeleznice.cz/clanek/mostni-dilo-roku-2011/ (11) Praha [online]. Praha: SŠ, ZŠ a MŠ pro sluchově postižené, ©2011 [cit. 10. 1. 2015]. Dostupné z: http://www.publikacevymolova.cz/www_cms/publikace/vlastiveda-neniveda/administrativni-cleneni-cr/praha/ 22
Seznam použitých zdrojů (12) Písek a okolí [online]. Lupyno.cz, 3. 12. 2012 [cit. 10. 1. 2015]. Dostupné z: http://lupyno.cz/pisek-a-okoli/ (13) OSTRAVA!!! [online]. Ostrava: Magistrát města Ostravy, 29. 11. 2013 [cit. 7. 1. 2015]. Dostupné z: http://www.silnice-zeleznice.cz/clanek/mostni-dilo-roku-2011/ (14) Mosty s velkým „M“ [online]. Zdenka Stojaspalová [cit. 10. 1. 2015]. Dostupné z: http://a-bridges.blogspot.cz/2014/02/zdakovsky-most.html (15) Lanová lávka přes Zdobnici [online]. Seznam.cz, a.s., ©1996 – 2015[cit. 11. 1. 2015]. Dostupné z:http://foto.mapy.cz/400669-Lanova-lavka-pres-Zdobnici (16) Fotogalerie Řecko [online]. Hradec Králové: CK MUNDO[cit. 11. 1. 2015]. Dostupné z: http://www.mundo.cz/fotogalerie/recko (17) Zavěšená lávka přes dálnici D1 v Bohumíně [online]. Brno: EXPO DATA spol. s r.o., ©2007[cit. 11. 1. 2015]. Dostupné z: http://www.casopisstavebnictvi.cz/zavesena-lavkapres-dalnici-d1-v-bohumine_N4975 (18) Galerie: Usedlosti v neolitické revoluci [online]. Praha: VLTAVA-LABE-PRESS, a.s., ©2005 - 2014 [cit. 11. 1. 2015]. Dostupné z: http://breclavsky.denik.cz/galerie/usedlost_neolit_breclav.html (19) Hrázděné dřevostavby v ČR [online]. Martin Čerňanský, ©2000 - 2013 [cit. 12. 1. 2013]. Dostupné z: http://www.lidova-architektura.cz/architektura-historie/stavbykonstrukce/drevostavby-hrazdene-regiony.htm (20) Proč si postavit srub? [online]. Mdmh.cz, 27. 3. 2014 [cit. 12. 1. 2013]. Dostupné z: http://www.mdmh.cz/2014/proc-si-postavit-srub/ (21) Borová Lada [online]. [cit. 12. 1. 2013]. Dostupné z: http://cz.worldmapz.com/admin3/3520904007_en.htm (22) Znojemská rotunda? [online]. Turisticky.net, ©2010 - 2011[cit. 12. 1. 2013]. Dostupné z: http://www.turisticky.net/tipy/znojemska-rotunda (23) Fasáda z lícových cihel [online]. Vega spol. s r. o., ©2015 [cit. 13. 1. 2013]. Dostupné z: http://www.stastnezeny.cz/index.asp?tot0=30&pgf0=15&menu=3&record=23983
23
Název: Autor: Vydání: Počet stran: Určeno pro projekt: Reg. číslo projektu: Nakladatel:
Stavíme a konstruujeme technické stavby Jana a Pavel Dostálovi první, 2014 24 Dílna techniky ve světě dětí – Zážitkové tvůrčí dílny v rozvoji technického myšlení učitelů a dětí v mateřské škole CZ.1.07/1.3.00/48.0011 Ostravská univerzita v Ostravě, Dvořákova 7, 701 03 Ostrava
Jazyková korektura nebyla provedena, za jazykovou stránku odpovídají autoři.
