polyfunkční a sportovní stavby

2009

Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě Český svaz stavebních inženýrů Svaz podnikatelů ve stavebnictví v ČR

08/09

stavebnictví časopis

MK ČR E 17014

Časopis stavebních inženýrů, techniků a podnikatelů • Journal of civil engineers, technicians and entrepreneurs

polyfunkční a sportovní stavby

projektil na karlovarském letišti s peciál: Zelená úsporám a projektanti II www.casopisstavebnictvi.cz

www.eurovia.cz

Na společné cestě Stavby silnic a železnic, a. s., již řadu let patří ke špičce v oboru dopravního stavitelství. Od dubna 2009 se spolu s některými dceřinými společnostmi rozhodly změnit své jméno a vystupovat na českém trhu pod názvem EUROVIA. I nadále se Skupina EUROVIA opírá o hodnoty postavené na tradici, kvalifikované práci a pozici významného regionálního zaměstnavatele.

Vážení čtenáři,

česká vláda pro odvětví stavebnictví ani výstavbu samotnou nehne prstem, ať už v ní sedí sestava modrá nebo oranžová nebo bezbarvá jako nyní. Někdy je sice vláda, která nic nedělá, lepší než „aktivní blbec“, ale aspoň minimální servis pro zamezení chaosu vykonávat musí. Náš časopis uspořádal na počátku léta diskuzi na téma co s tím, přičemž jsme pozvali představitele nejvýznamnějších organizací SIA ČR – Rady výstavby. Výměna názorů mě trochu překvapila. Všichni zástupci nevládních organizací samozřejmě věděli, že se musí něco udělat, ale z kterého konce na to jít – to už nebylo tak jednoznačné. Výsledkem je nakonec otevřený dopis SIA adresovaný premiérovi české vlády. Nedělám si iluze (a rovněž zástupci SIA nepropadali zrovna optimizmu), kde a jak tento dopis skončí. Tím ovšem nechci tuto snahu degradovat. Ani v  nejmenším! Nicméně nabízím jiný recept, jak přinutit pracovníky ministerstev alespoň k  náznaku spolupráce. Je to recept cynický a navýsost pragmatický (v horší konotaci tohoto slova). Vrcholní představitelé politické sféry mají největší strach z  negativní popularity (nebo z  jakékoliv činnosti, která tento důsledek může mít). Proto navrhuji zahájit frontální útok prostřednictvím médií a ze všeho špatného, co se v  souvislosti s výstavbou stane (od katastrof s  oběťmi na životech po krach firem), nahlas a s využitím všech populistických triků obvinit vládu,

resp. její (ne)činnost. I bytost velikosti slona nakonec podlehne hromadě naštvaných komárů a raději se dohodne… Přeháním? Zcela určitě! Vždyť české nevládní organizace činné ve výstavbě si zakládají na tom, že se chovají slušně, transparentně a pozitivní argumenty používají vždy jako první. Jenže soupeř hraje podle úplně jiných pravidel a pak zbývají dvě možnosti – hrát proti němu na jeho hřišti, nebo hrát podle svých pravidel, ale sám. Když už jsem šmahem obvinil vládu ČR z nečinnosti, tak musím vypíchnout výjimku potvrzující pravidlo – Ministerstvo životního prostředí ČR. Pracovníci tohoto rezortu, kteří díky své aktivitě často předběhnou zdravý rozum i zákony, předvedli svoji flexibilitu při svolávání tiskové konference věnované zásadním změnám v  programu Zelená úsporám. V  pondělí 27. července ráno MŽP termín této očekávané tiskové konference ohlásilo. A to na příští den, tedy úterý dopoledne, čímž pracovníkům médií v době dovolených poskytlo „luxusní“ reakční čas cca 24 hodin. Poté, co se redaktoři zaregistrovali, nakoupili jízdenky na vlak či autobus a poškrtali své diáře, se odpoledne dozvěděli, že ohlášená tiskovka bude až 10. srpna. Vám naopak přeji příjemné čtení a pohodový zbytek léta bez neočekávaných komplikací.

inzerce

editorial

�1�0�0 �9�5 �7�5

Hodně štěstí přeje �2�5 �5

Jan Táborský šéfredaktor [email protected]

�0

stavebnictví 08/09

3

obsah

08/09

srpen

2009

stavebnictví časopis

8–12

3 editorial 4 obsah

aktuality 5 Reakce: Hospodářská krize a výstavba komunikací technologie 6 Technologie pro výrobu mechanicky zpevněného kameniva stavba roku 8 Projektil rolující ke startu stavba Jihomoravského kraje 13 Fakulta v novém

Další odvážně pojaté letiště je v Karlových Varech Architekt Petr Parolek získal před dvěma lety ocenění Stavba roku za odbavovací halu brněnského letiště. Svůj specifický rukopis potvrdil i při návrhu odbavovací haly letiště karlovarského.

speciál

Zelená úsporám a projektanti II Pravidelná příloha k dotačnímu programu Státního fondu životního prostředí se tentokrát zabývá teoretickými i praktickými aspekty výpočtů a měření požadovaných hodnot.

reportáž 16 Montáž prefabrikovaných koupelen při rekonstrukci téměř stoletého hotelu téma: polyfunkční a sportovní stavby 20 Zastřešení hospodářského dvora Nosticova paláce na Malé Straně Ing. David Jermoljev, Ing. Vladimír Janata, CSc. 24 Fotoreportáž: průvodce novou KV Arenou Tomáš Malý 26 Návrh ocelové konstrukce štítových stěn Amazon Court River City Prague Ing. Jaromír Tomek 33 Úspěšný PPP: Aquapark Olomouc Ing. Miroslav Machalec, Ing. Jana Nováková 36 Sokolovny a jejich odkaz současnosti Ing. arch. Jaroslav Sedlecký, doc. Ing. František Kuda, CSc., Ing. Karel Zeman 41 Tvorba bezbariérového prostředí sportovních staveb a rekreačních areálů Ing. Renata Zdařilová, Ph.D. 45 Minigolfové hřiště na střeše zábavního parku PLAYMOBIL Dr. Gunter Mann 48 Povrchy dětských hřišť – posuzování bezpečnosti a jejich provádění v praxi Ing. Jiří Viktorín projekt 51 Most u Suchdola na severní části Silničního okruhu kolem Prahy

56–58

diskuzní fórum 56 SIA ČR– Rada výstavby nabízí státu pomoc předních odborníků v oboru 59 svět stavbařů 6 4 infoservis 6 5 firemní blok 66 v příštím čísle

Debata představitelů SIA ČR – Rada výstavby Časopis Stavebnictví uspořádal diskuzi vrcholných členů hlavních organizací sdružení SIA ČR– Rada výstavby. Tématem byla tragická komunikace mezi nevládními organizacemi činnými ve výstavbě a státní správou.

4

stavebnictví 08/09

Co se nevešlo: Průzkum zajištění zakázky pro rok 2009 Statistické výsledky ve stavebnictví za květen 2009 najdete na www.casopisstavebnictvi.cz foto na titulní straně: odbavovací hala letiště Karlovy Vary, Tomáš Malý

aktuality

Reakce: Hospodářská krize a výstavba komunikací V polovině června předložil ministr financí ČR podmínky, za kterých uvolní další finanční prostředky do pokračování výstavby silnic a dálnic: ■ omezení počtu tunelů; ■ omezení počtu mimoúrovňových křižovatek; ■ úprava technických předpisů; ■ snížení nákladů na projektovou dokumentaci. ■ Vložení tunelových úseků do trasy komunikace je přitom vyvoláno těmito důvody: – úspora provozních nákladů zkrácením délky trasy a zmírněním sklonů komunikace; – snížení celkových investičních nákladů v hornatém terénu; – průchod zastavěným územím v případech, kdy by vedení trasy po povrchu vedlo k rozsáhlým demolicím a výraznému zhoršení životního prostředí; – požadavky Ministerstva životního prostředí ČR a ekologických aktivistů. ■ Umístění a počet mimoúrovňových křižovatek je dán: – propojením stávající silniční sítě s dálnicí či rychlostní komunikací; – místa napojení jsou výsledkem vyhodnocení dopravních průzkumů a v některých případech i požadavkem samospráv obcí v přilehlém okolí. ■ Technické předpisy: – požadavky na parametry a technické provedení komunikací jsou výsledkem zkušeností s výstavbou a provozem komunikací, jsou do nich promítnuty výsledky výzkumů a ověřování v praxi, a to nejen z hlediska stavebně technického, ale i provozně bezpečnostního;

– české technické normy jsou v souladu s předpisy ES. ■ Snížení nákladů na projektovou dokumentaci: – zpracovatel projektové dokumentace je vybírán ve veřejné soutěži; – je bohužel ověřeno, že pokud je v  soutěži hlavním kritériem cena, může být vybrán nezkušený zpracovatel se všemi důsledky na kvalitu díla i konečný investiční náklad. Nedovedu si představit, že někdo od stolu na Ministerstvu financí ČR bude určovat počet a délku tunelů na konkrétní silniční trase, bude určovat, kolik má být mimoúrovňových křižovatek, jaké má být stoupání komunikace, poloměr oblouků, jak bude upravena šířka vozovky a skladba vrstev vozovky nebo jaká mají být bezpečnostní opatření v tunelu. Jak tedy dosáhnout snížení investičních nákladů na výstavbu komunikací? Raději bych se však ptal, jak dosáhnout optimálních nákladů na výstavbu komunikací. Začátek je ve vypsání požadavků, které vyústí ve vypracování studie trasy, téměř vždy ve variantním řešení. Musí následovat podrobné technické, ekonomické i environmentální vyhodnocení jednotlivých variant vysoce kvalifikovanou skupinou odborníků. Během oponentního řízení by měl být dán prostor k  připomínkám ze strany různých aktivistů a sdružení. Vybraná nejvhodnější trasa, pravděpodobně to bude podle připomínek upravená některá z předložených tras, bude základem, který nejvíce ovlivní budoucí investiční náklady, ale i ekonomii provozu a údržby, tedy návratnost investice. Odsouhlasená trasa, zanesená do územního plánu, by již měla být nedotknutelná.

Mělo by se zamezit nekonečnému soudnímu napadání odsouhlasené trasy, které vede k odsouvání zahájení výstavby i jejímu přerušování, a tím následně k výraznému prodražení – viz obchvat Plzně a přechod Středohoří a Krušných hor. Výkup pozemků je další etapou, která výrazně ovlivňuje termíny výstavby i investiční náklady. Uzákonění jasných pravidel pro výkup pozemků je naprosto nezbytné, pokud chceme skutečně šetřit investiční náklady a urychlit výstavbu, a tím i návratnost vložených prostředků. Odsouhlasená trasa se stanovením technických podmínek i podmínek na ochranu přírody je podkladem pro výběrové řízení na zpracovatele projektové dokumentace. Jednotlivé etapy projektové dokumentace jsou předkládány vypisovateli k oponentuře. Dokumentace pro výběr dodavatele vypracovaná vybranou projektovou kanceláří je podkladem pro výběr dodavatele stavby. Soutěžní podmínky by měly umožňovat variantnost technických postupů dodavatele a neměly by striktně požadovat dodržení položkového soupisu prací a dodávek. Jde přece o výsledek a ne o postup. Pokud budou soutěžní podmínky jasně stanoveny a komise sestavena z nezávislých odborníků, nemůže dojít k dodatečným soudním sporům, jak se v České republice v poslední době při veřejných soutěžích několikrát stalo. Do výsledků výběrového řízení samozřejmě nesmí zasahovat politici. Mne na celém vystoupení pana ministra snad nejvíce zarazil jeho požadavek na omezení ceny projektové dokumentace s tím, že honorář za vypracování projektové dokumentace se nesmí odvíjet od investičního nákladu stavby. V tom bylo skryto obvinění,

že dálnice jsou v ČR tak drahé proto, že se projektanti snaží maximálně zvýšit investiční náklad, aby tak zpětně zvýšili svůj honorář. Skutečná praxe je však jiná: ■ zpracovatel projektové dokumentace je vybírán ve veřejné soutěži a konečný investiční náklad nemá vliv na jeho honorář; ■ cena projektové dokumentace v ČR zdaleka nedosahuje úrovně ceny projektové dokumentace v Německu, i když investiční náklady na výstavbu komunikací jsou srovnatelné; ■ projektant, pokud je to profesionál, se vždy snaží odvést kvalitní dílo, a to po všech stránkách stavebně technických i s ohledem na bezpečnost a ekonomii budoucího provozu a údržby. Že se to daří, je zřejmé z ocenění vloni otevřeného úseku dálnice D 3 přes Krušné hory. K tomu, aby se podařilo vypracovat kvalitní projektovou dokumentaci, je nutný tým nejlepších projektantů a výsledek je potřeba ohodnotit jak finančně, tak veřejným uznáním. Jedině tehdy, když má projektant čas na ověření alternativ a hledání optimálního řešení, může dojít ke snížení investičních nákladů. Pokud je nucen vypracovat dokumentaci „z jedné vody načisto“, pak jde optimalizace stranou a důsledky se objeví během stavby i v provozu. Málokdo si uvědomuje, jak obrovskou osobní odpovědnost nesou stavební inženýři i technici. Odpovědnost, zvláště statiků, geotechniků a stavbyvedoucích je možné srovnat s lékaři a každé jejich rozhodnutí má v sobě uloženo riziko. Je to skutečně ohodnoceno odpovídajícím způsobem? ■ Ing. Michael Trnka, CSc.

inzerce

POHLEDOVÉ ZDIVO

ZDICÍ SYSTÉM LIAPOR SMYSL PRO přesnost ... w

w

w .

l

i

a

p

o

r .

c

z

• pravidelná struktura • dokonale přesné rozměry • bez povrchových úprav - omítek • nízká objemová hmotnost • velmi dobré akustické vlastnosti • požární odolnost A1

vhodné pro : • Stěny výrobních a sportovních hal, stavebnictví 08/09 5 kancelářské prostory, technické prostory, ozdobné prvky v interiérech, ploty a zídky.

technologie

text: Ing. Jiří Kotrba

foto: Strojírny Podzimek, s.r.o.

Technologie pro výrobu mechanicky zpevněného kameniva Na květnové konferenci s názvem Technologie pro lokální udržitelné zdroje energie v technicky specifických podmínkách, kterou organizovala Platforma podnikatelů pro zahraniční rozvojovou spolupráci spolu s Technologickým centrem AV ČR a Pražským institutem pro globální politiku Glopolis, bylo oceněno osm tuzemských firem za technologická řešení v environmentální oblasti, jež by se dala využít v zemích třetího světa. Č e s t n é o c e n ě ní b y l o u d ě leno firm ě Strojírny Po dzi mek , s.r.o., za Technologii pro výrobu mechanicky zpevn ě ného kameniva (M ZK ). M e c h a n i c k y z p ev n ě n é k a menivo (minerální beton) je určeno jako spodní nebo horní podkladní vrst va vozovek v závislosti na třídě dopravního zatížení. Je tvořeno vrstvou ze směsi nejméně dvou frakcí přírodního nebo umělého kameniva, vyrobené v míchacím centru, rozprostřené a zhutněné za podmínek zajišťujících maximální dosažitelnou únosnost. MZK odpovídá ČSN EN 13285 – Nestmelené směsi.

Charakteristika zařízení Míchací zařízení pro výrobu mechanicky zpevněného kameniva (MZK) míchá v určitém poměru podle předem navolených receptur různé frakce přírodního nebo umělého kameniva a dodává směsi optimální vlhkost. Celé zařízení je semimobilní, snadno ovladatelné a  schopné samostatného provozu. Výrobní řada míchacích zařízení vychází z požadavků zákazníků a pokrývá výkonový rozsah od 100 t/hod do 350 t/hod vyrobeného MZK na výstupu.

6

stavebnictví 08/09

Vstupem jsou d vě a ž č t y ř i vstupní násypky pro navážení m ateriálu p omo c í nak l ad a če. V  případě umístění linky přímo ve v ýrobně kameniva (pískovna, kamenolom), je možné plnění vstupních násypek i pomocí pásových dopravníků. Každá z násypek má vlastní pásový podavač s pásovou váhou, který umožňuje přesnou automatickou regulaci množství vstupních materiálů konečné směsi. Sběrným pásovým dopravníkem putuje materiál do průběžného míchacího jádra, kde dojde k homogenizaci směsi a k  jejímu optimálnímu vlhčení. Výsledná směs je pásem sypána

▲ Návrh linky ve 3D

▲ Pásový podavač s váhou a regulací toku materiálu

▼ Nasazení  technologie výroby MZK v kamenolomu Olbramovice

do ex pedi č ní ho zásobní ku, který je umístěn buď přímo na pásu nebo na separátní konstrukci. Ze zásobníku je směs sy p án a n a ex p e d i č ní au t a. Výsyp je prováděn dávkami, aby nedošlo ke gravitačnímu v ytřídění konečné směsi na korbě. Celé zařízení je kon strukčně navrženo s ohledem na nejv yš ší možnou k valitu konečného výrobku. Vstupní část zařízení s násypkami pro různé frakce, pásovými podavači a vynášecím dopravníkem může separátně sloužit i jako vstupní zařízení pro obalovny a betonárky.

Přeprava a instalace Míchací zařízení pro výrobu MZK jsou navržena jako semimobilní. Umožňují přemístění a zprovoznění přímo v  místě použití (na stavbě), nebo v místě surovinové základny (kamenolom, pískovna). Zařízení je přepravováno po jednotlivých segmentech na standardních ložných plochách nákladních automobilů, přepravované části jsou konstruovány tak, aby se nejednalo o nadrozměrný náklad. Pro vlastní instalaci zařízení není třeba budovat pevné základy, postačí rovná zpevněná plocha s únosností pro průjezd nákladního vozidla. V místě usazení jednotlivých zařízení je plocha osazena silničními panely. Případná nájezdní plošina pro pojezd nakladače při navážení materiálu je vymezena prefabrikovanými betonovými profily a vysypána kamenivem. Vlastní zařízení je možné stavebnicově poskládat v několika konfiguračních variantách podle rozmístění obslužných a p ř ístup ov ých komunikací a míst pro dočasné deponie vstupních materiálů v konkrétní lokalitě.

Ovládání Zařízení je monitorováno a ovládáno automatick ým řídicím systémem s  možností tvorby

a výběru receptur. Volba a výběr receptur se provádí pomocí panelu operátora z  prostoru velínu. Po nastavení receptury a spuštění zařízení již vše funguje automaticky. V  případě potřeby řídicí systém upozorní obsluhu na možný problém, a zabrání tak výrobě nekvalitního produktu. Obsluhu celé linky zvládne jeden pracovník.

Příslušenství Pro automatický provoz linky jsou zde ještě další zařízení. Místnost velínu, odkud je možné ovládat chod linky, je umístěna v prefabrikované buňce. Součástí buňky může být i vybavení laboratoře pro možnost vlastních rozborů vlastností vstupních materiálů i výstupních směsí.

Pokud není v místě nasazení linky nezávislý zdroj vody, je součástí dodávky i samostatný zásobník technologické vody. Vodu je třeba doplňovat do zásobníku z externích zdrojů. Pro úplnou nezávislost zařízení na vnějších zdrojích energie je možné dodat také dieselagregát pro výrobu a dodávku elektrické energie. ■

inzerce

ČSOB – profesionální partner pro autorizované inženýry a techniky Na základě detailního průzkumu potřeb autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě se ČSOB rozhodla přidat další výhody k již existujícímu programu připravenému speciálně pro tuto skupinu klientů. Jde především o nové možnosti v rámci zvýhodněného bankovního konta, sloužícího k zajištění každodenního platebního styku a zhodnocení volných finančních prostředků. Další oblastí je provozní a investiční financování. Vše je samozřejmě přizpůsobeno individuálním požadavkům a potřebám autorizovaných inženýrů a techniků. Firemní konto ČSOB s výhodami pro autorizované inženýry a techniky nabízí nulový poplatek za příchozí tuzemské platby. Prostřednictvím kvalifikovaného certifikátu, který obdržíte společně s elektronickým bankovnictvím vedeným v rámci konta zdarma, můžete snadno komunikovat s katastrálními úřady, úřady státní správy a samosprávy i dalšími institucemi. Uspoříte tak nejen drahocenný čas, ale i nemalé finanční částky, které musíte zaplatit například při osobním podání dokumentů na úřadech. Firemní konto ČSOB navíc disponuje zvýhodněným úročením, které není závislé na výši aktuálního zůstatku na účtu. Při založení konta poskytneme autorizovaným inženýrům a technikům i další zvýhodnění pro zhodnocení volných finančních prostředků. Kromě bezplatného zřízení a vedení ČSOB Spořicího účtu máte navíc možnost získat i zvýšení úrokové sazby o 0,5 % p. a.

Pro zajištění financování provozu kanceláře umožníme členům profesní komory povolené přečerpání účtu (kontokorent) až do výše jednoho milionu korun s ojedinělou úrokovou sazbou na českém trhu. V rámci specializovaného Programu pro autorizované inženýry a techniky jsme také značně zjednodušili postup banky při vyřizování úvěrové žádosti. Výši limitu posoudíme pouze na základě tří faktur vystavených za vaše služby. Vše potřebné vyřídíme během velmi krátké doby přímo v pobočce. Hlavní výhodou Programu pro autorizované inženýry a techniky je možnost poskytnutí finančních prostředků i těm, kteří se svou profesí teprve začínají. Plně postačuje členství v České komoře autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě po dobu alespoň šesti měsíců. Potřebujete-li finanční prostředky na pokrytí investic do movitého majetku (například nákupu vozu), zajistíme vše potřebné prostřednictvím společnosti ČSOB Leasing, a to přímo v pobočce banky v rámci jediné schůzky. Zajistíme také veškeré vaše požadavky týkající se pojištění prostřednictvím ČSOB Pojišťovny. V případě zájmu o detailní informace neváhejte navštívit jakoukoli pobočku ČSOB. Sami se tak přesvědčíte, jaké výhody vám Program pro autorizované inženýry a techniky může přinést.

www.csob.cz Člen skupiny KBC

Casopis_Stavebnictvi_PR_SME_Inzenyri_125x185.indd 1

Infolinka 800 300 300

stavebnictví 08/09 7 4/8/09 5:03:23 PM

stavba roku

text: Ing. arch. Petr Parolek, Ph.D.

foto: Tomáš Malý

▲ Nová odbavovací hala karlovarského letiště

Projektil rolující ke startu Futuristická architektura nové odbavovací haly karlovarského letiště je důkazem, že s pomocí oceli lze stavět funkční a přitom krásné konstrukce. Počátkem letošního roku byla touto stavbou dovršena závěrečná etapa dopravní stavby důležité pro celý region, nazvaná Modernizace Letiště Karlovy Vary. K  rekonstrukci a zvyšování standardu letiště, které umožňuje i zahraničním návštěvníkům ze vzdálených destinací pohodlnou cestu do světově proslulých lázní, došlo po dlouhém období stagnace. Rekonstrukce proto sestávala jak z nezbytné části, kdy bylo třeba zlepšit technické parametry dráhového systému, tak z plánovaných úprav staré odbavovací budovy a výstavby nové odbavovací haly. Autorem architektonického návrhu nové haly je brněnský architekt Petr Parolek, který je také autorem již realizovaného termi-

8

stavebnictví 08/09

byla navržena v aerodynamickém tvaru připomínajícím kapku, neúplné protáhlé vajíčko, projektil nebo raketu. Tento futuristický tvar je ve formálním kontrastu s původní hmotou staré letištní budovy, s  ohledem na zvolené měřítko a proporci s ním však vytváří jeden kompoziční celek v  půdorysu písmene H se čtyřmi křídly (nebo dvěma bočními nádvořími).

nálu na letišti v Brně – Tuřanech. (Stavebnictví 11–12/2007).

Dispozice areálu letiště Dnešní areál letiště se nachází mimo kontext historizujících lázní a vytváří svébytný komplex na náhorní plošině nad Karlovými Vary. Tato skutečnost umožňuje architekturu nové dostavby rozvíjet bez omezení technicistním směrem, který dobře koresponduje s letištním  provozem. Odbavovací hala

Původní budova letiště Autorem původní „nádražní“ budovy byl profesor Karel Winter z Liberce (autor radnice v Jablonci nad Nisou), stavební výkresy jsou datovány rokem 1930. Na budově není dekor předcho zích historických reminiscencí a období secese, avšak architektonický návrh není ani příkladem pro tuto dobu typické funkcionalistické architektury.

Letištní budova, charakteristická pevným řádem a symetrií (jedná se o klasický zděný stavební typ – dispoziční trojtrakt, se systémem vertikálních okenních otvorů s  nosnými mezipilí ři a systémem horizontálního členění hmotové kompozice převislými několikaúrovňovými římsami), byla ve čtyřicátých letech minulého století zřejmě průkopnickým dílem s původní kompozicí a drobným měřítkem.

Nová odbavovací hala Nová hala je ke staré budově připojena spojovacím krčkem, který vkládá mezi obě budovy potřebnou prostorovou distanci. Hala není v  daném prostředí tvarově ojedinělá, kompoziční vertikálu k ní vytváří technicistní věž řízení letového provozu, postavená v předchozí etapě modernizace a dostavby letiště.

Záměrem autora architektonického návrhu nové odbavovací haly bylo navodit návštěvníkovi dojem dvou odlišných světů – při přistání vítá turistu historizující fenomén lázní charakterizovaný prvorepublikovou architekturou původní budovy letiště, při odletu naopak dominuje futuristický vjem postmoderního světa, kam se po návštěvě lázní opět vrací. Stavby jsou přitom vnímány odděleně, vzhledem k dispozici, kdy vzdálenější futuristická část zařízení letiště je skryta za původní budovou. Společně je přitom možné obě budovy pozorovat pouze z letadla. Nová budova svým aerodynamickým tvarem charakterizuje rychlost a eleganci. Cílem architekta se stala idea vytvořit tvar haly tak, aby veškeré formy byly dobře geometricky i výrobně definovatelné a aby vytvořily kompaktní, vyvážený celek, blížící se produktům automobilového nebo spotřebního průmyslu v  desetkrát větším měřítku. Záměrem bylo využití technicky i ekonomicky do stupných technologií, například plášťů se stojatou drážkou. Vypilováním výsledného tvaru vznikl design charakterizovaný kompozicí tří seříznutých ploch, definovaných rotací obloukového profilu kolem středu. Protáhlý oblý objekt vytváří díky sestavě tří prstencových ploch v úrovni styku střešního a fasádního pláště zářez prosvětlující za dne interiér haly. Dynamika tvaru na obou stranách graduje pomocí šikmo seříznuté boční fasády s  ustupujícím nakloněným čelem. Kruhové prstence, které čela protínají, dávají celé budově iluzi obrovského stroje před startem. Důležitým kompozičním prvkem interiéru, který má připomínat útroby odstrojeného letadla nebo plavidla, je hlavní nosný dvojoblouk, rozevírající se pod klenutým prostorem.

Konstrukce nové haly Konstrukce haly je na první pohled prostorově složitá, je však přesně a poměrně jednodu-

še definována pomocí přímek a kružnic a jejich rotace kolem bodu. Odbavovací hala je situována na půdorysu o rozměrech 70x28 m, nejvyšší místo – hřeben nosné konstrukce – je ve výšce +11,20 m. ■ Střecha je tvořena obloukovými vazníky TRUHL 300, 6, 150, 12, 50, uloženými na podélné průvlaky. Vazníky jsou v rozteči 3,0 m. Samotný vazník je tvořen svislou stěnovou částí proměnné výšky (proměnnost je oblouková v  podélném směru haly) a střešní obloukovou r = 15,35 m (tvar vazníků je stejný). Ve směru podélném je poloměr střechy 161,20 m, vazníky jsou z důvodu jednoduššího detailu rámového rohu provedeny všechny svislé, srovnání do roviny opláštění je provedeno navařením ocelové lišty. Poslední štítový vazník není oblouk, ale má tvar kuželosečky respektující tvar opláštění. ■ Stěnové prvky TRUHL 300, 6, 150, 12, 50 jsou tvořeny vo d o rov ný m ú s e ke m ( h o rní část) a obloukovou částí. St řed oblouků je ve v ý š ce +3,5 0 m, poloměr oblouků r = 4,60 m. Tvar všech stěnových prvků je stejný. V půdorysu se stěnové prvky paprsčitě rozbíhají ze středu otáčení (bod vzdálený 97 m od středu haly). Na konci vodorovného úseku je provedeno půdorysné zalomení stěnových prvků (je na oblouku r = 105 m ze středu otáčení). Rozteč stěnových prvků odpovídá rozteči střešních vazníků = 3,0 m. Poslední stěnový profil na přechodu obloukového pláště a rovné střechy má tvar kuželosečky respektující tvar opláštění. ■ Vstupní elipsa je prostorová křivka vzniklá průnikem stěnového pláště haly a eliptického pohledu, který je definován třemi elipsami (vnitřní E 1 a vnější E 2 a žlabová E 3). Všechny elipsy mají střed v ose haly ve výšce +1,60 m, mají shodnou vedlejší (příčnou) osu. Vnitřní elipsa E 1 má délku hlavní poloosy (vodorovná,

podélná) 12,30 m, vnější E 2 má 13,0 m, žlabová 13,30 m. Vnitřní elipsa E 1 má délku vedlejší poloosy 4,04 m, vnější E 2 pak 4,32 m, žlabová E má 3 4,57 m. Polohy a osy všech ocelových profilů jsou ekvidistantou od definujících elips. ■ Hlavními nosnými prvky konstrukce jsou dva v patě spojené a ve vrcholech odkloněné oblouky z  trub Ø 377x16 mm, které jsou vzájemně spojeny táhly systému Macalloy. V  příčném řezu tvoří hlavní nosné oblouky písmeno V, které svírá úhel 76º. V tomto směru pokračují i vzpěry vztyčené z oblouků pro podepření podélných průvlaků střechy (profil TR Ø 324x10 mm), jež jsou ve střední části vodorovné a při koncích haly se stáčejí v úhlu střešního pláště k zemi. Tyto průvlaky (v osách G a J) jsou rovněž podepřeny rámovými vestavbami v čelech. Střešní a stěnový plášť je podepřen soustavou žeber obloukových rámů svařených do truhlíků. Vzájemné výškové posunutí a natočení podle tvaru střešního a stěnového pláště umožňuje kladení nosných trapézových plechů obvodového pláště. ■ Obě štítová zakončení haly tvoří rovněž svařované prvky TRUHL 300, 6, 150, 12, 50, ovšem již v  bočním pohledu přímé, reálně, tedy ve tvaru kuželoseček. Štítové stěny jsou doplněny výměnami pro velká, v  podélném pohledu kruhová okna o průměru 5,0 m. Okna jsou opatřena speciálními svařovanými tubusy, takže o cca 1,20 m vystupují z  konstrukce haly. V  jižní fasádě je umístěn eliptický vstup do prostoru haly. Konstrukce vstupu je vynesena pomocí dvou sloupů se vzpěrami a průvlaky. ■ Galerie haly (2. NP) je tvořena pravoúhlou soustavou ocelových rámů a stropnic, které jsou po obvodu podepřeny zakřivenými stěnovými svařovanými profily. Na galerii vedou čtyři schodiště. Dvě jsou vřetenová ocelová, dvě betonová.

■ Tuhost haly je v podélném směru zajištěna pomocí rámových vestaveb v  čelech, po délnou rámovou vestavbou a samotnými hlavními oblouky. Kotvení všech nosných sloupů kromě obvodových je provedeno vetknutím a obvodová kotvení jsou kloubová.

Prosklené stěny a světlíky Plášť budovy tvoří v jižní stěně prosklená fasáda, upevněná na nosnou ocelovou podkonstrukci z jäklu. V plášti střechy jsou čtyři střešní okna. Kruhová okna, přesahující dvě podlaží v čelech odbavovací haly, jsou rovněž upevněna na podkonstrukci z jäklu. Hala je prosvětlena také světlíky v  podélných stěnách. Každý z nich se skládá z šikmé a ze svislé části, jejich zasklívací systém je také upevněn na nosnou ocelovou podkonstrukci z jäklu.

Stavba odbavovací haly ■ Kosntrukce budovy je kotvena do železobetonových patek. Před vlastní montáží byly položeny rozvody kanalizace, drenáže, přeložky kabelů. Plocha byla upravena do roviny a zpevněna, aby byla umožněna montáž mobilními prostředky. ■ Jednotlivé díly ocelové konstrukce byly před montáží vyrobeny a svařovány v  dílně. Na stavbě pak bylo svařováno obloukem. ■ Souběžně s postupem montáže haly se zdily příčky, instalovaly rozvody silnoproudé i slaboproudé elektřiny, rozvody ústředního topení, vody, plynu a ostatní instalace. Byla provedena protiradonová ochrana, po položení trapézových plechů střechy a stropů galerie se v  přízemí haly a na galerii pokládaly na podkladní betonovou mazaninu granitové dlažby. Před položením střešního pláště se stavebnictví 08/09

9

v  sociálních zařízeních položily keramické obklady a dlažby. Stropy interiérů, konstruované jako železobetonové desky, mají ztracené bednění z trapézových plechů. Opláštění haly, které připomíná trup letadla, je z  obkladu Kalzip a obkladu Montaline na podkonstrukci z trapézových plechů na ocelových roštech. M ezi tra p ézov ý m p le c hem a obkladem je tepelná izolace a parotěsná zábrana. ■ Základní údaje o stavbě Název stavby: Modernizace Letiště Karlovy Vary – III. etapa

Název částí stavby: 1. část: Úprava odbavovací haly pro splnění Schengenských úmluv 2. část: Výstavba nové odbavovací budovy Investor: Karlovarský kraj Generální dodavatel: Eurovia C S , a . s . (dříve Stavby silnic a železnic, a.s.) Autor architektonického návrhu a návrhu ocelové konstrukce: Ing. arch. Petr Parolek, Ph.D., Fa Parolli, s.r.o. Statika ocelové konstrukce:

Ing. Lukáš Pelánek, Ing. Petr Mazánek Statika železobetonové konstrukce: Ing. Aleš Seidl Hlavní stavbyvedoucí: Ing. Radomír Kletečka Stavbyvedoucí: Martin Valášek Hlavní subdodatelé: Chezak spol. s r.o. Karlovy Vary; Vertikal – Zip, s.r.o Doba výstavby 1. a 2. části III. etapy: 05/2007–04/2009 Základní rozměry nové haly: 65x28 m

Zastavěná plocha: 3450 m² Obestavěný prostor: cca 22 000 m³ Max. délka nové haly: 70 m Rozpětí hlavního oblouku: 31,8 m

▲ Virtuální  prohlídku odbavovací haly karlovarského letiště najdete na www.casopisstavebnictvi.cz

▼ Půdorys areálu karlovarského letiště: A – nová odbavovací hala; b – komerční prostory; c – kontrola expedice zavazadel; d – celní kontrola; e – hala výdeje zavazadel; f – bezpečnostní a pasová kontrola; g – hala pro odlet cestujících ze zemí mimo Schengenskou úmluvu; h – hala pro přílet cestujících ze zemí mimo Schengenskou úmluvu; i – hala pro odlet cestujících ze zemí Schengenské úmluvy; j – hala pro přílet cestujících ze zemí Schengenské úmluvy; k – kancelář.

10

stavebnictví 08/09

▲ Prosklený vstupní prostor do nové odbavovací haly

▼ Pohled jižní (nahoře) a pohled východní (dole) na budovy karlovarského letiště

stavebnictví 08/09

11

▲ Nasvětlené kruhové prstence protínají čelo nové budovy odbavovací haly a vytvářejí iluzi trupu startujícího letounu

▲ Stěnový plášť nové odbavovací haly je zhotoven z hliníkového fasádního a střešního systému Kalzip a obkladu Monteline na podkonstrukci z trapézových plechů na ocelových roštech

▲ Konstrukce střechy je výtvarným prvkem interiéru nové odbavovací haly

▲ Prostor kontroly expedice zavazadel

▼ Kromě prosklené fasády vstupního prostoru prosvětlují interiér nové odbavovací haly kruhová okna v  čele haly, čtyři střešní okna a světlíky v podélných stěnách

▼ Vřetenové ocelové schodiště spojující přízemí a patro s  galerií nové odbavovací haly

12

stavebnictví 08/09

stavba Jihomoravského kraje

text: Ing. arch. Petr Davídek

▲ Budova Ústavu teoretické fyziky a astrofyziky a Ústavu fyzikální elektroniky Přírodovědecké fakulty MU po rekonstrukci

Fakulta v novém V minulém roce dokončená rekonstrukce Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Kotlářské ulici v Brně byla součástí programu obnovy historické části. Většina ze sedmnácti opravovaných budov, pocházejících z konce 19. století, byla původně určena pro jiné účely a v současnosti již nevyhovovala požadavkům moderního výzkumu a výuky. Všechny budovy areálu, z nichž je osm památkově chráněných, byly rekonstruovány s maximální snahou o zachování původních architektonických prvků. Rekonstrukce získala v soutěži Stavba Jihomoravského kraje Cenu časopisu Stavebnictví.

Historie areálu 28. ledna roku 1919 vstoupil v platnost zákon o zřízení druhé české univerzity – Masarykovy univerzity v Brně o čtyřech fakultách. Přírodovědecká fakulta byla prozatímně umístěna do budov, určených původně pro městský chudobinec, zeměpisný a antropologický ústav byly umístěny nouzově mimo areál. Dvacátá a třicátá léta minulého století byla ve znamení snah o vybudování definitivního areálu Masarykovy univerzity. Proběhlo několik architektonických soutěží na dodání zastavovacího plánu areálů v  různých lokali-

foto: archiv autora, OHL ŽS, a.s. tách, z  nichž nejpřijatelnější se tehdy jevilo umístění areálu na jižním svahu brněnské Kraví hory. Vítězný zastavovací plán s názvem Akademická čtvrť autorů Jindřicha Kumpošta a Bohuslava Fukse však nebyl nikdy naplněn. Kromě adaptačních prací v  různých budovách přibyl v areálu Přírodovědecké fakulty v roce 1931 pouze pavilon analytické chemie. Situace po šestiletém uzavření Masarykovy univerzity během druhé světové války a změně politického systému v Československu byla z hlediska Přírodovědecké fakulty specifická. Jako jedna z mála fakult MU zůstala v  původních prostorách a též kvůli existenci botanické zahrady bez možnosti dalšího přirozeného rozvoje. S  výjimkou architektonicky nekvalitních budov knihovny a auly, postavených v sedmdesátých letech minulého století, nedošlo v období před rokem 1989 k  významným stavebním úpravám areálu. Porevoluční období představuje pro areál Přírodovědecké fakulty a celou Masarykovu univerzitu průlom. Unikátní botanická zahrada se dočkala v devadesátých letech nových skleníků, začátkem nového století došlo k rekonstrukci auly v moderní, zvláště po technologické stránce vybavenou posluchárnu s přilehlými internetovými provozy. Pro další rozvoj Masarykovy univerzity bylo důležité zahájení výstavby nového univerzitního kampusu v Bohunicích. V přímé vazbě na ni se dočkal tento areál po více než století existence zasloužené kompletní rekonstrukce, při níž došlo k přesunu Ústavu matematiky a statistiky do areálu Přírodovědecké fakulty MU a Ústavů chemie a biochemie do kampusu v Bohunicích.

Řešení areálu Rekonstrukce areálu Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity byla unikátní stavbou, která probíhala za plného provozu fakulty. Areál zahrnuje kromě menších provozních budov celkem dvanáct tří až čtyřpodlažních podsklepených pavilonů. Kromě celkové rekonstrukce těchto budov stavebnictví 08/09

13

▲ Situace rekonstruovaného areálu Přírodovědecké fakulty MU v Brně. 1 – Děkanát Přírodovědecké fakulty; 2 – Ústav geologických věd; 3 – Ústav geologických věd; 4 – Geografický ústav, knihkupectví, stravování; 5 – Geografický ústav; 6 – Ústav teoretické fyziky a astrofyziky, Ústav fyzikální elektroniky; 7 – Ústav fyzikální elektroniky; 8 – Ústav matematiky a statistiky; 9 – Ústav fyziky kondenzovaných látek; 10 – vrátnice; 11 – Ústav geologických věd, Institut biostatistiky a analýz; 12 – knihovna, botanická zahrada, skleníky; 14 – společné údržbářské dílny; 15 – trafostanice; 16 – odpadové hospodářství.

byly rovněž řešeny komunikace a venkovní rozvody inženýrských sítí, došlo k parkovým úpravám a zavedení nového informačního systému. Byla optimalizována koncepce provozního řešení areálu (přesun odpadového hospodářství, doprava včetně pěších tras ve vazbě na informační systém). Většina budov změnila původní účel a typ výuky. Do nově vzniklých a upravených interiérů a exteriérů byla instalována nová umělecká díla. Areál byl doplněn veřejnou zelení tak, aby navazoval na koncepci botanické zahrady, realizovalo se nové venkovní areálové osvětlení.

Rekonstrukce pavilonů Z původních budov areálu zůstaly během rekonstrukce pouze obnažené nosné konstrukce.

14

stavebnictví 08/09

V  průběhu stavby byly sanovány sklepní prostory, provedeny půdní vestavby, přičemž veškeré prostory byly nově řešeny jako bezbariérové. U všech budov byla provedena kompletní rekonstrukce jejich interiéru včetně dispozičních změn jednotlivých místností. Byly položeny nové dlažby (ve dvou barevných konceptech), vylito teraco, zhotoveny nové štukové omítky. Součástí rekonstrukce byly i nové rozvody vody, kanalizace, technických plynů, chlazení, vzduchotechniky, strukturované kabeláže, atd. Byly opraveny fasády budov včetně nových nátěrů. Nová okna a vstupní dveře vrátily budovám ducha doby vzniku při splnění současných požadavků. Z hlediska technického řešení byly aplikovány nové provozní technologie (například superčisté provozy v ústavu fyziky kondenzovaných látek).

Celková rekonstrukce areálu trvala v porovnání s jeho stopatnáctiletou historií pouhé čtyři roky. Na základě nové koncepce řešení působí areál Přírodovědecké fakulty MU sourodým, vyváženým dojmem. ■ Základní údaje o stavbě Název stavby: Rekonstrukce a dostavba areálu Přírodovědecké fakulty MU v Brně, Kotlářská 2 Stavebník a objednatel: Masarykova univerzita v Brně Autor architektonického řešení: Ing. arch. Petr Davídek Projektant dokumentace pro stavební povolení: Kovoprojekta Brno, a.s. Projektant dokumentace provedení stavby: OHL ŽS, a.s., Projektový ateliér

Zhotovitel stavby: Sdružení OHL ŽS, a.s. & OHL Přírodovědecká fakulta MU Vedoucí účastník sdružení: OHL ŽS, a.s., závod Pozemní stavby, Divize 1 Realizační tým zhotovitele: Ing. Petr Jureček – vedoucí realizačního týmu Ing. Martin Jalový – stavbyvedoucí Ing. Radim Machula – stavbyvedoucí Pavel Bujatr – mistr stavební výroby Vladimír Viktorin – mistr stavební výroby Ing. Zdeňka Kvasničková – technická příprava stavby Doba výstavby: 11/2004–08/2008 Náklady: 510 mil. Kč

▲ Ústav fyzikální elektroniky před rekonstrukcí

▲ Tentýž pohled po dokončení rekonstrukce areálu

▲ Budova děkanátu po rekonstrukci, pohled z Kounicovy ulice

▲ Spojovací chodba mezi Ústavem fyzikální elektroniky a Ústavem matematiky a statistiky po rekonstrukci

▼ Interiér ústavu geologických věd po rekonstrukci

▼ Interiér budovy děkanátu po rekonstrukci

stavebnictví 08/09

15

reportáž

text: Jan Táborský

foto: Tomáš Malý; archiv HBS CZ s.r.o.

Montáž prefabrikovaných koupelen při rekonstrukci téměř stoletého hotelu I třetí a poslední část rekonstrukce vyhlášeného pětihvězdičkového hotelu Suvretta House ve švýcarském St. Moritz zahrnovala montáž modulových koupelen vyrobených českou firmou HBS CZ s.r.o. Investor ani realizační tým celé rekonstrukce devadesát sedm let starého hotelu s tradiční alpskou architekturou neuvažovali o využití modulových koupelen. Nicméně požadavek na udržení plného provozu v  zimní sezoně a částečného v  letní sezoně znamenal zkrácení doby určené pro práci na třicet týdnů v roce s tím, že nejnáročnější činnosti se musí odehrát na jaře nebo na podzim. Tento logistický faktor, ale i řada dalších, v konzervativním Švýcarsku těžko prosazovaných argumentů, nakonec vedla k volbě technologie modulových koupelen v první fázi rekonstrukce (20 03). Tato technologie a stejný dodavatel byl využit i v  dalších fázích rekonstrukce (2006 a 2009). Reportáž o technicky náročné instalaci modulových koupelen byla časopisem Stavebnictví pořízena v  závěru letošního května.

Třetí fáze rekonstrukce V  poslední etapě rekonstrukce bylo v  hotelu Suvretta House instalováno čtyřiapadesát ko u p e l e n o d ev í t i t y p e c h . Nejmenší z  typů měl hmotnost 3,9 t a jeho rozměry byly 1950x2000x2530 mm. Největší prefabrikovaná koupelna o rozměrech 6140x5920x2700 mm a hmotnosti 12,6 t musela být kvůli přepravě rozdělena na dvě samostatné části, z nichž menší měla rozměry 1760x1920x x2700 mm a hmotnost 2,6 t

16

stavebnictví 08/09

a větší 4160x4220x2700 mm a hmotnost 10 t. Vybavení koupelen Vysokému standardu jednoho z  nejslavnějších švýcarských hotelů odpovídala i v ýbava koupelen. Sanitární technika byla dodána firmou Dornbracht z  mo delové ř ad y M adison. Umyvadla, která jsou připevněna ke kamenné desce, pocházejí z produkce společnosti V&B (modelová řada Evana). Všechny koupelny s  jednou výjimkou byly vybaveny vanou typu Schmidlin Super-Kombi. Dutý prostor, vzniklý po je jich zabudování, byl zaplněn materiálem Climatizer Plus. Ten slouží jako protihluková a tepelná izolace. Nejluxusnější typ koupelny 1AL má volně stojící oválnou vanu typu Agape Spoon XL (1815x985x490 mm). Tato koupelna byla rovněž vybavena polopropustným zrcadlem s LCD televizí a její místnosti jsou od sebe oddělené pískoEtapa rekonstrukce

Počet dodaných koupelen

vanými skleněnými dveřmi, na nichž je vybroušeno logo hotelu. Sádrokartonový strop byl zdoben profilovaným přechodem, tzv. fabionem. Odpadové systémy koupelen, vedené pod podlahou, jsou z  materiálu Geberit Silent-db 20. Čtyřiačtyřicet modulů je ob loženo čtyřmi druhy přírodního kamene: cashmire white, breccia aurora, perlato royal a verde spluga, který se těží právě v  okolí St. Moritz. Rozměr těchto obkladů a dlažby je 325x6 5 0 mm. Náročným řemeslným prvkem se stala vanička sprchy. Ta musela být vybroušena z jediného kusu kamene. Zbylých deset koupelen má obklad v kombinaci speciální mozaiky 25x25 mm s obkladem o formátu 316x592 mm a slouží personálu hotelu. Přeprava Doprava na místo určení byla náročná vzhledem k rozměrům, hmotnostem prefabrikovaných koupelen a profilu trasy, končící ve švýcarských Alpách. To, mimo jiné, znamenalo zajištění povolení pro průjezd stanovenou trasou se zohledněním úseků s tunely, pracemi na silnici a úzkými komunikacemi. Hmotnost typická/ nejvyšší

1. etapa (2003)

38

5,3 t/6 t

2. etapa (2006)

38

6 t/7,5 t

3. etapa (2009)

54

6 t/10 t

Při nakládání koupelen na návěsy byly použity přesně přizpůsobené dřevěné podkladní trámky s profilem 200x200 mm, na které se koupelny spolu s protiskluzovými podložkami položily. V  těchto trámcích se vyřízly různě hluboké průřezy tak, aby odpadová potrubí, vyvedená pod podlahami koupelen, nebyla poškozena, promáčknuta či jinak poničena. Hotel Suvret ta House stojí ve výšce 1890 m n. m. a nákladní voz y měly před jeho dosažením zdolat ještě výše p o lo žený hor sk ý p r ů smyk . U nejširší koupelny (4,16 m) byl použit speciální podvalník s řiditelnými zadními nápravami. Ovšem průjezd vesnicemi Mulegns a Bivio, kde se silnice mezi obytnými domy zužuje na šířku 4200 mm, nakonec zvládnul až zkušený místní řidič za dočasného zastavení dopravy. Samotná doba přepravy byla průměrně dva pracovní dny, u největších koupelen ovšem až čtyři. 925 km dlouhá trasa měla svůj vrchol ve známém horském průsmyku Julierpass s  nadmořskou výškou 2284 m. Poslední kamiony v tomto úseku na dvacet čtyři hodin uvízly, protože na silnici (ve druhé polovině dubna) leželo dvacet centimetrů sněhu.

Největší dodaná koupelna

Rizikový faktor

Zisk 15 pracovních povolení v době těs3540x3700x2680 mm ně před vstupem ČR do EU Montáž koupelen v  podkroví hotelu – 3250x2460x2680 mm moduly se šikmým stropem N áro č n á d o p r ava 4160x4220x2700 mm nadrozměrného nákladu

▲ Tab. 1. Základní údaje o dodávkách prefabrikovaných koupelen pro rekonstrukci hotelu Suvretta House

Uskladnění koupelen a příprava stavby Koupelny se na stavbě skládaly na vytyčený prostor cca 100 m od hotelu. Vzhledem k nevyzpytatelným povětrnostním podmínkám byly zabaleny do igelitových obalů vyrobených na míru. V průběhu jednoho měsíce pak pracovníci HBS CZ na této provizorní skládce připevňovali stoupací potrubí (z  důvodu ušetření času i instalatérských prací přímo v budově). Souběžně se připravovala i stavba na samotné vkládání koupelen. Ve střeše hotelu a přes všechna patra byl vybourán prostor o rozměrech 4850x4200 mm, sloužící jako montážní šachta pro následné spouštění koupelen do rekonstruovaných pater. Před vložením modulu do budovy hotelu se koupelny musely opět naložit na nákladní auto a po jedné převézt před hotel. Tam byly sundány mobilním jeřábem, jenž měl zároveň transportovat koupelny i do budovy. Rozvinutá délka ramene tohoto mobilního jeřábu značky LIEBHERR LTM 1300/1 byla 46 m a nosnost 250 t.

Poslední fáze přemístění Obsluha jeřábu měla tedy pro spuštění koupelen k dispozici manipulační prostor 4850x4200 mm. Přitom šířka největší modulové koupelny byla 4220 mm, takže v tomto případě zbývalo jeřábníkovi a jeho týmu pouhých 630 mm prostoru k manévrování. Otvor ve střeše do montážní šachty se navíc nacházel ve výšce třicet metrů nad zemí a byl vystaven stálým větrným poryvům. Na střeše hotelu stáli dva navigátoři a po vsunutí koupelny do otvoru si jeden z  nich na spouštěný modul „přestoupil“, aby mohl kontrolovat odstupy koupelny od stěn montážní šachty a přesně navigovat jeřábníka. Vše samozřejmě za dodržení bezpečnostních předpisů. Než dosedla koupelna na podlahu, umístily se pod ni tři rolny. Na těchto mechanizmech a p omo cí t a žného za ř ízení a napínaného ocelového lana se koupelna posouvala na určené místo v budově. Při tomto pohybu koupelen po patře, kdy chvílemi zbývalo po stranách

maximálně 100 mm, musely ostatní pracovní týmy dočasně odstraňovat svá zařízení (provizorní ventilaci apod.). Instalace Zakládání koupelen do budovy bylo rozfázováno po jednotlivých patrech. Ihned po spuštění všech modulů do jednoho podlaží se zabetonoval strop vyššího patra, které bylo po dvou dnech připraveno pro další skupinu koupelen. Stávající koupelny se mezitím pomocí ruční mechanizace umísťovaly do finální polohy. Poté se odstranila provizorní dřevěná podlaha a koupelna byla spuštěna na ocelové profily průřezu I. Při tomto úkonu hrála velkou roli přesnost vyvážení, protože tolerance výchylky byla 3 mm. Následovalo zapojení koupelny na hotelovou vzduchotechniku, rozvody vody, odpadů a elektřiny. ■ V ideo z přeprav y koupelen horskými vesnicemi najdete na: http://www.youtube.com/ watch?v=8-VPQ5ayZ9M. Video

z montáže kouplen najdete na www.4stav.cz. Základní údaje o stavbě a montáži koupelen Stavba: Rekonstrukce hotelu Suvretta House, III. etapa Investor: Suvretta Haus AG Projektant: Oberholzer & Brüschweler Architekten Zhotovitel: IMPLENIA BAU Hlavní stavbyvedoucí: Mario Bearth Maxmilian Müller Dodavatel modulových koupelen: HBS CZ s.r.o. Stavební dozor: MS Bautreuhand AG Dodavatel jeřábnických prací: BOLLHALDER Autokran AG Náklady na stavbu: 35 000 000 SFR (bez nákladů na vybavení interiérů) Doba výstavby: 1. 4.–30. 6. 2009 15. 9.–30. 11. 2009

▼ Půdorys největší dodané modulové koupelny, typ 1AL

stavebnictví 08/09

17

▲ Nakládání modulových koupelen v pražském sídle HBS CZ

▲ Přesné uložení koupelny na podkladní trámky

▲ Komplikovaný průjezd vesnicí Mulegns, vzdálenost mezi domy byla 4200 mm

▲ Dočasné skladiště modulových koupelen u hotelu Suvretta House

▼N  ávoz koupelen k hotelu těsně před jejich vložením do budovy

▼ Jeřáb o nosnosti 250 t zvedá koupelnu k připravenému otvoru ve střeše

18

stavebnictví 08/09

▲ Fáze vkládání koupelny těsně před spuštěním do šachty o rozměrech 4850x4200 mm

▲ Fáze vkládání koupelny těsně před spuštěním do šachty o rozměrech 4850x4200 mm (pohled z interiéru budovy)

▲ M anipulace v těsném prostoru šachty. Na koupelně již stojí jeden z navigátorů jeřábu.

▲ Uložení modulu na rolny, sloužící k další manipulaci s koupelnou v budově

▼ Jedno z nejužších míst v interiéru hotelu, manipulační prostor po stranách koupelny není větší než 100 mm

▼ Spuštění koupelny na ocelové profily po odstranění provizorní dřevěné podlahy

stavebnictví 08/09

19

polyfunkční a sportovní stavby

text: David Jermoljev, Vladimír Janata

foto: archiv EXCON a.s.

▲ Obr. 1. Konstrukce zastřešení během aktivace

Zastřešení hospodářského dvora Nosticova paláce na Malé Straně Ing. David Jermoljev (*1975) Absolvent FSv ČVUT, obor Konstrukce a dopravní stavby. Projektant OK ve společnosti Excon a.s. V současnosti postgraduální studium na ČVUT se zaměřením na membránové a předepjaté konstrukce. Autorizovaný inženýr ČKAIT v oboru statika a dynamika staveb. E-mail: [email protected] Spoluautor: Ing. Vladimír Janata, CSc. E-mail: [email protected]

Pro zastřešení hospodářského dvora o půdorysném rozměru cca 14x10 m zvolil autor návrhu architekt Josef Pleskot nafukovací polštáře z ETFE fólie. Ty jsou uchyceny do hliníkových profilů vsazených v průřezech nosných ocelových oblouků, jejichž tvar je zajištěn předepnutým systémem ocelových nerezových lanek kotvených do historického zdiva budovy. 20

stavebnictví 08/09

Konstrukce zastřešení byla zejména zajímavou zkušeností v oblasti navrhování a realizace přetlakových foliových polštářů a předepnutí a měření předpětí jemného systému lanového zavěšení.

Návrh konstrukce zastřešení Princip subtilních ocelových obloukových nosníků umístěných pod hliníkovými profily střešního pláště a zavěšených na systému lanek vyplynul z architektonického požadavku minimalizace viditelnosti ocelové konstrukce uvnitř i vně zastřešeného prostoru (obr. 1, 6, 7) a z  konstrukčního uspořádání systému střešního pláště. Rozteč vazeb oblouků byla dána maximálním příčným rozponem ETFE polštářů (bez svařování fólie) 1600 mm. Rozměr průřezu ocelových oblouků tvaru H byl dán šířkou hliníkových profilů střešního pláště. Tyto profily byly do průřezů oblouků vsazeny s minimální tolerancí tak, aby byl zajištěn přenos vodorovných sil (obr. 3). Dvojice hlavních lan ve směru kolmém na oblouky je optimální pro podepření oblouků v  dostatečném počtu bodů. Jejich půdorysné prohnutí směrem k sobě uprostřed rozpětí je pak vhodné pro zajištění příčné stability konstrukce (obr. 2).

7 6 5 4 3 2 1

A

B

C

▲ Obr. 2. Projektové zpracování prvků ocelové konstrukce a lanového systému

▲ Obr. 3. Tvar průřezu nosného ocelového obloukového nosníku se vsazeným hliníkovým profilem, do nějž se kotví fóliové polštáře ▼ Obr. 4. Detail vodorovného kotvení krajních oblouků do zdiva

ŘEZ A A

PL15*180

PL10*20

PL10*50 NEREZ

PL10*20

PL10*20 4x KOTVA M 10 HSL-TZ

PL15*180 DÉLKA KULATINY UPRAVENA DLE SKUTEČNÝCH ROZMĚRŮ PŘI MONTÁŽI PL10*50 NEREZ

PL10*20 PL5*30

D12

D12 4 PL10*150 NEREZ

B

PL10*20

A

PL10*20 PL10*150 NEREZ PL10*20

PL10*20

1

ZDIVO HISTORICKÉHO OBJEKTU

stavebnictví 08/09

21

kotevní šrouby. Krajní oblouky jsou kotveny v pěti místech ve vodorovném směru do přilehlých stěn prostřednictvím detailu z nerezového plechu, umožňujícího pohyb v obou zbývajících osách v rovině stěny (obr. 4). Tato kotvení přenášejí vodorovnou reakci směrem od budovy, vzniklou přetlakem vzduchu v krajních polštářích.

Měření vnitřních sil v lanech

▲ Obr. 5. Zastřešení hospodářského dvora Nosticova paláce, montáž ETFE polštářů

Díky lanovému vyvěšení byly optimalizovány síly od oblouků do zděných konstrukcí. Zdivo má pouze omezenou schopnost tyto síly přenést, takže předpětí lanového systému bylo vnášeno kontrolovaně, se současným měřením sil na tenzometrech nalepených na konstrukčních prvcích ukotvení hlavních lan do zdiva. Únosnost prvků ukotvení byla ověřena zatěžovací zkouškou. Obloukové nosníky jsou uloženy na pozednicové obdélníkové profily, které jsou kotveny do zdiva vždy ve třech místech. Na krajích jsou profily zataženy do příčných stěn, uprostřed jsou kotveny v místě vnitřní příčné stěny. Kotvení tvoří smyková zarážka z plechu a vlepené

Tenzometrické měření na tyčových táhlech pomocí plného můstku, kdy tenzometry na horním a dolním povrchu ve svislém směru eliminují ohybový moment, a další dva tenzometry jsou kompenzační, vystavené pouze vlivu okolní teploty, je spolehlivou prověřenou metodou, díky které je možné při procesu předpínání kontrolovat vnesené vnitřní síly. U lanových prvků je však umístění tenzometrů problémem. Jedinou možností je část kruhového průřezu těsně za lanovou koncovkou, resp. lanovým napínákem. V  tomto místě však z důvodu přechodu síly z nalisované lanové objímky není napětí rovnoměrně rozloženo po celém kruhovém průřezu a dochází k jeho koncentraci na povrchu. V daném případě bylo tedy nutné tenzometry kalibrovat. Ručně vnesená síla pomocí napínací matice byla měřena digitálním dynamometrem a tenzometry, nalepenými na místě za napínací maticí lana. Získaný poměr skutečné a měřené síly byl použit jako opravný koeficient, jenž byl nastaven přímo do měřicí ústředny. Při samotném předpínání lanového systému byly měřeny již opravené, reálné síly. Kalibrace byla provedena v laboratoři Ústavu teoretické a aplikované mechaniky AV ČR. Byly

▼O  br. 6. Zastřešení hospodářského dvora Nosticova paláce, montáž ETFE polštářů

22

stavebnictví 08/09

▲ Obr. 7. Dokončené zastřešení hospodářského dvora

použity foliové odporové tenzometry firmy Hottinger-Baldwin, typ XY2x 6/120, zapojené do plného můstku, přímo napájené kabely. V každém předpínacím stupni byla ověřována změna geometrie jednak geodeticky a jednak odečítáním posunů olovnic, spuštěných ve vybraných bodech konstrukce vůči fixovaným měřítkům. Při porovnávání hodnoty předpětí a změny geometrie s teoretickými hodnotami bylo dosaženo shody. Při realizaci konstrukce zastřešení bylo nutné dodržet maximálně citlivý přístup ke stávajícím konstrukcím nejen ze statického hlediska, ale zejména s  ohledem na historickou hodnotu památkově chráněné stavby. ■ Základní údaje o stavbě Stavba: Zastřešení hospodářského dvora Nosticova paláce Investor: Ministerstvo kultury ČR Architektonické řešení stavby: AP atelier, Ing. arch. Josef Pleskot Statické řešení: Excon, a.s. Ing. David Jermoljev Ing. Vladimír Janata, CSc. Generální dodavatel: Unistav a.s. Dodávka a montáž lan: Tension Systems, s.r.o.

english synopsis Roofing of Service Yard of the Nostic Palace, Prague Malá Strana

Author of the design, the architect Pleskot, has chosen the inflatable air cushions of the ETFE foil for roofing of the service yard of the Nostic Palace. The cushions are fixed in aluminum sections seated in cross sections of the supporting steel arches, the shape of which is secured by the pre-stressed system of stainless steel ropes anchored into the historical building masonry. When constructing, the maximum sensitive and cautious approach to the existing structures had to be observed, not only from the static point of view, but in particular with respect to historical value of the listed building.

klíčová slova: Nosticův palác, zastřešení hospodářského dvora, ETFE fólie, nosné ocelové oblouky, předpínací proces, vnesené vnitřní síly, tenzometrické měření sil

keywords: Nostic Palace, roofing of service yard, ETFE foil, supporting steel arches, pre-stressing process, introduced internal forces, tensometric force measurement

stavebnictví 08/09

23

polyfunkční a sportovní stavby

text: redakce

foto: Tomáš Malý

▲ Multifunkční centrum představuje dvě koridorem propojené haly (hlavní hala a tréninková hala) s rozměrově variabilními partery. Kapacita hlavní haly je 6000 osob, za plného obsazení parteru i hlediště při koncertním nebo projekčním uspořádání ji může navštívit až 7500 diváků.

Fotoreportáž: průvodce novou KV Arenou Koncepci návrhu, konstrukční řešení a zkušenosti z realizace stavby Výstavního, sportovně kulturního a kongresového centra v Karlových Varech – Tuhnicích, známého jako KV Arena, podrobně popsal ve svém článku v rámci odborného tématu Ocelové a betonové konstrukce ve Stavebnictví 06–07/08 Ing. Pavel Čížek. Fotoreportáž Tomáše Malého představuje dokončené dílo v červenci 2009. ■ Základní údaje o stavbě Název stavby: Výstavní, sportovně kulturní a kongresové centrum Karlovy Vary Investor: město Karlovy Vary Dodavatel: sdružení firem Baustav a.s. Metrostav a.s., SYNER s.r.o. Stavbyvedoucí: Ing. Petr Chvilíček, Ing. Tomáš Slepička, Miroslav Dvořák Hlavní projektant: BFB – studio, s.r.o., Praha Autor návrhu: Ing. arch. Antonín Buchta Dokumentace pro zadání stavby: TOBRYS s.r.o. Projektant prefabrikované konstrukce: PBK ČÍŽEK a.s., Chrudim Vedoucí projektant multifunkční haly: Ing. Zdeněk Bartoň Vedoucí projektant tréninkové haly: Ing. Martin Vašina Projektant ocelové konstrukce: Ing. Stanislav Rada – statická kancelář Výrobci prefabrikovaných dílců: PREFA – BETON Cheb, spol. s r.o. Lias Vintířov, lehký stavební materiál, k.s. Dywidag PREFA a.s., Lysá nad Labem MONTERS Olomouc, s.r.o.

24

stavebnictví 08/09

▼ Základní plocha hlavní haly v  uspořádání pro lední sporty má rozměr 60x29 m, rozšířit ji lze až na maximální rozměr 65x35 m

▲ 26 samostatných lóží (skyboxů) patří k nadstandardnímu vybavení zóny hlavní haly pro VIP. Nechybí zde ani tiskové středisko pro sto novinářů, dvě restaurace, bufety a prostory pro akce menšího rozsahu.

▲ Základní plocha tréninkové haly je 60x29 m, hlediště má kapacitu 50 diváků. V hale, která má své samostatné provozní zázemí, je rovněž restaurace, zasedací místnost a učebna.

▲ Vstupní prostor do hlavní haly je vybaven šatnami návštěvníků a televizními monitory

▲ Strojovna chladicího zařízení hlavní haly

▼ Po zasunutí pohyblivých stupňů hlediště a instalaci mobilní palubkové podlahy lze v hlavní hale provozovat sálové sporty. Arena má plnou multimediální podporu, je zde instalováno produkční studio, interní TV okruh i promítací zařízení.

stavebnictví 08/09

25

polyfunkční a sportovní stavby

text: Jaromír Tomek

foto: autor; archiv PARS building, spol. s r.o.

▲ Budova Amazon Court River City Prague, jižní fasáda budovy

Návrh ocelové konstrukce štítových stěn Amazon Court River City Prague Ing. Jaromír Tomek (*1955) Absolvent Fakulty stavební ČVUT. Vede ateliér PARS building, spol. s r.o. Orientuje se na návrh atypických nosných konstrukcí s důrazem na design. Referenční stavby: Nile house, Danube House a Amazon Court komplexu River City Prague, Mafra na Smíchově, City Tower na Pankráci, Diamond Point na Těšnově, Terminál v Hradci Králové a další. Autorizovaný inženýr v oborech pozemní stavby, statika a dynamika stavebních konstrukcí. E-mail: [email protected]

Amazon Court je třetím objektem atraktivního administrativního komplexu River City Prague, který vyrůstá na Rohanském ostrově, na pravém břehu Vltavy v těsném sousedství Negrelliho viaduktu. 26

stavebnictví 08/09

Druhá část série článků navazující na první díl o ocelové konstrukci zastřešení stavby uveřejněný v časopise Stavebnictví 10/08 představuje návrh štítových stěn. Architektonické řešení zahraničních kanceláří (SHL, RFR) je i v  tomto případě velmi náročné v  celku i detailu stavby. Návrhy byly podrobeny důsledné kontrole a vše bylo podřízeno cíli dosáhnout prvotřídní kvality. Příprava projektové dokumentace ocelových konstrukcí byla pro kancelář PARS, která navrhovala i ocelové konstrukce předchozích dvou staveb administrativního komplexu River City Prague, velkým závazkem i výzvou.

Architektonické řešení Nadzemní část budovy Amazon Court se skládá ze dvou železobetonových administrativních budov vzájemně propojených deseti ocelovými mosty, ve kterých jsou také umístěny kanceláře. Suterén je vyhrazen parkovišti a technickému zázemí. Vnitřní prostor mezi budovami – atrium – je přestřešen polštáři z  ETFE fólie (obdoba Allianz arény v  Mnichově) a z  boků je ohraničen prosklenými štítovými stěnami. Nosné konstrukce mostů, konstrukce přestřešení i konstrukce štítových stěn jsou navrženy z oceli.

Ocelové štítové stěny stavby Přestože hmotnost ocelové konstrukce štítových stěn je v porovnání s  hmotností ostatních nosných konstrukcí (mostů, střechy) zanedbatelná, patřil jejich návrh k nejobtížnějším úkolům. Složitost řešení vyplývá zejména z  okrajových podmínek podepření stěn. Z důvodu dosažení potřebné štíhlosti jsou štítové stěny ve svislém řezu koncipovány podle současných běžných zvyklostí jako zavěšené (curtain wall). V podélném řezu jsou podporovány paždíky, které jsou předepnuty lany. Konstrukce jsou ve svislém řezu zavěšeny na předepnutých tyčových táhlech mezi mosty uspořádanými nad sebou, ve vodorovném řezu mezi bočními stěnami administrativních budov, které vymezují prostor atria. Nosná konstrukce zavěšených štítových stěn je prostorově uložena na okolní konstrukce, ke kterým se kotví (mosty a železobetonové objekty). Paždíky nesoucí zasklení mají rozpětí 30 m. Nosný pas nosníku paždíku má plný průřez 60x300 mm a je nestandardně umístěn do exteriéru před sklo. Je to hmotný tepelný vodič, který se v  letním období ohřívá a roztahuje a v zimním ochlazuje a smršťuje. Lano, které předpíná paždík, je naopak umístěno v relativně teplotně stálém prostředí interiéru atria. Předpětí bylo zvoleno takové velikosti, aby v žádném z možných zatěžovacích stavů nevznikl po dobu životnosti stavby v táhle tlak. Norma pro navrhování nosných elementů lan poskytuje konzervativní návrh, který nebyl v souladu s požadavkem na tvarování těchto elementů. Únosnost sedla i klémy pro ukotvení lana do paždíku bylo proto nutné stanovit zkouškou ve zkušebně. Štítové stěny představují velmi komplikovanou soustavu, která musí respektovat pohyby okolních konstrukcí, na něž je zavěšena a od kterých odvozuje svoji tuhost. Stejně tak se musí vyrovnat i s účinky nerovnoměrného oteplení/ochlazení vnější a vnitřní konstrukce a musí mít i přijatelnou vlastní frekvenci. Nejzajímavější částí této části projektu byl právě návrh kotvicích prvků a inženýrská predikce chování konstrukce jako celku. Mosty se pohybují a prohýbají, mírně se pohybují i okolní betonové konstrukce, nicméně zavěšená štítová stěna musí vždy zůstat na svém místě a s těmito pohyby se vyrovnat.

▲ Budova Amazon Court River City Prague, severní fasáda budovy

▼ Statické schéma uložení štítových stěn

▼ 3D celkový model stěny

stavebnictví 08/09

27

▲ Detail pantografu táhel s pružinami ▼ V rameno uchycující lano do paždíku – celek

▲ Dispozice štítových stěn ▼ V rameno uchycující lano – detail

28

stavebnictví 08/09

▼ Detail pantografu táhel s pružinami, 3D model ▼ Krajní pantograf paždíku

▼ Krajní pantograf paždíku, 3D model

stavebnictví 08/09

29

Také podmínky pro uložení skel musely být dodrženy. Sklo je křehké, proto by zabránění některému z  pohybů mohlo vést k  jeho popraskání. Do kotvení táhel i paždíků byly začleněny pantografy s  pružinami, které vyrovnávají vnitřní síly v  táhlech a udržují prvek v potřebné geometrii a tím i táhla stále v napnutém stavu. Jedná se víceméně o posuvné vetknutí. Konstrukce je spíše jednoduchým strojem než stavební konstrukcí, ale detaily musí být navrženy výrobně co nejjednodušeji tak, jak to vyžaduje stavební prostředí. Toto je obecný imperativ návrhu, ke kterému se navíc přidružuje požadavek architekta dosáhnout u některých prvků specifického designu, který je často založen na maximálním využití možnosti materiálu, tj. na bezpečném dimenzování „na doraz“. Toto klade velké nároky na inženýra i na software MKP. Konstrukce štítových stěn musí ve výsledku působit velmi nenápadně, prostě. Paradoxem je, že prvky, které daly nejvíce práce a které jsou velmi sofistikované konstrukčním řešením, jsou ukryty pod fasádou, nikdo je nevidí a slouží pouze k zajištění správné funkčnosti fasády. Uplatnila se ocel jakosti S355, S460 a lana Pfeifer.

Příprava a práce na projektu

▲ Celkový pohled na jižní stěnu ▼ Pohled na vrchní část jižní stěny

Úspěch designu stavby často závisí na správném pochopení architektovy myšlenky. S  francouzským architektem z ateliéru RFR jsme spolupracovali na dvou předchozích stavbách, což nám pomáhalo rozumět jeho záměru. Design štítových stěn je podřízen celku, je založen na jednoduchých, a přitom promyšlených tvarech v celku i detailu. V těsném sousedství je sloup podpírající most, jehož obklad je řešen v tvarosloví českého kubizmu. Ten je i mottem návrhu střešních „motýlků“. Tvarování všech prvků štítových stěn byla proto věnována velká pozornost, aby bylo docíleno co nejlepšího výsledného efektu. Konstrukční návrh byl několikrát přepracován, protože optimální konstrukční a tvarové řešení zpravidla nelze nalézt v  jednom kroku. Detaily štítových stěn byly nakonec podle běžných zvyklostí dotvořeny pomocí vizualizace, obdobně jako u ostatních částí stavby. Obecně platí, že je-li nutné zajistit kvalitu detailu i správnou funkci konstrukce, je také třeba, aby projektant připravil i výrobní a montážní dokumentaci a realizaci stavby sledoval. Čím je konstrukce složitější a očekávání architekta vyšší, tím je tento požadavek naléhavější. Nelze oddělit návrh od finálního provedení, konzistence návrhu by jinak byla nenávratně ztracena. Základem je vždy konstrukční detail. Výstupy z  3D programů a animace velmi pomohly při koordinaci, při jednání s architekty, jako 3D vstupy pro výpočty i při zadávání díla do výroby. Obecně lze konstatovat, že i v tomto případě úspěch designu závisí především na tom, aby přípravu i realizaci řídili a prováděli lidé, kteří mají osobní zájem odvést co nejlepší práci a zároveň mají i estetické cítění. Podle našeho mínění není možné dopředu dobře odhadnout množství práce, které bude nutné vynaložit. Původní odhad bývá zavádějící a je zpravidla mnohonásobně překročen. Proto je nutné, aby měli investoři pochopení a včas vytvořili odpovídající podmínky. Pod tlakem nikdo nic dobrého nevymyslí a bez peněz a zázemí to také nejde. Je těžké si představit, že návrh doslova pár kilogramů železa vyžaduje šest a více měsíců práce několika zkušených lidí, i zázemí výkonných a spolehlivých softwarů.

Výpočty Výpočtový model nebyl triviální. Detailní výpočet štítových stěn byl prováděn nelineárně na komplikované prutové soustavě

30

stavebnictví 08/09

s předpětím a s pružinami, která si kladla za cíl co nejvěrněji napodobit chování skutečné konstrukce. Do prutové soustavy byly začleněny pantografy, pružiny a významné uzly byly modelovány z objemových prvků – solidů. Předpětí bylo modelováno ochlazením. Uplatnila se materiálová i geometrická nelinearita, chování prvků s vyloučeným tlakem bylo garantováno funkcí. Pro predikci napjatostních stavů velmi namáhaných prvků modelovaných objemovými prvky – solidy – je zejména důležité mít možnost uplatnit materiálovou nelinearitu, tj. mít možnost nechat zplastizovat materiál. Pro výpočet vlastních frekvencí se uplatnila nelineární modální analýza s předpětím. Technickou podporu poskytoval Ing. P. Šperka ze společnosti MSC software. Současné 3D moderní programy pro výpočet MKP naštěstí umožňují velmi dobře analyzovat a tím predikovat chování podobné konstrukce. Z hlediska současných potřeb se ani zdaleka nevyužijí možnosti nabízené softwarovým mixem produktů. Jsou vyvinuty tak, aby splňovaly náročná kritéria vývojových pracovišť automobilového, leteckého a kosmického průmyslu. Obsahují široký výběr lineárních i nelineárních entit – od prutů, po solidy, offsety, kontakty, gapy, funkce, interpolační elementy atd. Obsahují velice výkonné a spolehlivé řešiče. Běžné úlohy řeší až na výjimky řádově ve vteřinách. Nabízejí animace a výstupy do funkcí, ze kterých je chování konstrukce názorné, nabízejí optimalizaci. Technická podpora bývá na vysoké úrovni. Velmi dů ležité je, že umožňují výměnu dat mezi různými programy a tím i možnost ověř it správnost modelu jiným progra mem. Jsou spolehlivé, velmi rychlé a umí-li člověk s  nimi pracovat, tj. rozumí-li MKP, jsou přiměřeně přesné. Nabízejí dobrý obraz o tom, co se v  konstrukci děje a jak se cho vá. Je pouze na inženýrovi, jak umí výsledky interpretovat a využít ve prospěch návrhu a spolehlivosti konstrukce. Dimenzování prvků se provádělo podle běžných zvyklostí metodikou euronorem platných pro navrhování. Proces přijímání těchto norem v ČR práci projektanta velmi komplikuje. Původní ČSN normy přestávají platit, předběžné Eurokódy (ČSN-P-ENV) se mění za konečné Eurokódy (ČSN-EN). Tento fakt klade na inženýra dodatečný požadavek být neustále ve střehu a pružně aktualizovat již dříve připravené vzorové výpočty v Excelu. Tímto způsobem nekontrolovaně narůstají náklady spojené s projektovou dokumentací, nároky na potřebnou dobu jejího zpracování, komplikují se termíny a zneklidňují inženýra, zda postupuje správně. Navíc je v mezinárodním týmu třeba mít i na zřeteli, že zvyklosti i uchopení některých jevů uplatněných při navrhování, nemusí být napříč EU vždy identické. Zvláště dimenzuje-li se „na doraz“, je nutné, aby všichni spolehlivě interpretovali výklad norem. Objednatele toto zpravidla vůbec nezajímá. Náklady včetně příslušenství s tímto spojené nese projektant. ■

▲ Celkový pohled na severní stěnu ▼ Pohled na vrchní část severní stěny

Základní údaje o stavbě Investor: RCP Amazon s.r.o. Řízení projektu: ARCADIS project management s.r.o. Generální dodavatel: Metrostav a.s., div. 3 Architekt: SHL, Dánsko Architekt OK: RFR, Francie Generální projektant: Atrea spol. s r.o. Projektant OK: PARS building, spol. s r.o. Na návrhu štítových stěn spolupracovali: Ing. P. Beneš (statické řešení), Ing. J. Tomková (konstrukční dílenské provedení). Za objednatele projekt řídil Ing. M. Fučík ze společnosti SIPRAL, pro stavebnictví 08/09

31

kterou se dokumentace zpracovávala. Technickou podporu pro lanové systémy poskytoval zástupce dodavatele lan Pfeifer Ing. M. Voplakal. Dodavatel štítových stěn: SIPRAL a.s.

english synopsis Design of Gable Wall Steel Structure of the Amazon Court River City Prague Complex Though weight of the gable wall steel structure is negligible, compared with weight of other supporting structures of the complex (bridges, roofs), design of the gable walls belonged to the most complex tasks of the design. The gable walls represent a very complex system which must respect movements of adjacent structures, which it is suspended on and which its rigidity is deduced from. The gable walls must also compensate impacts of unsteady heating/cooling of the outdoor and indoor structure and must have acceptable own frequency. Design of anchoring components and engineering prediction of behaviour of the structure as a complex whole is the most interesting feature of this project part.

klíčová slova: Amazon Court River City Prague, štítové stěny, ocelové zavěšené stěny, paždíky

keywords: ▲ Pohled na spodní část severní stěny

Amazon Court River City Prague, gable walls, steel suspended walls, runners, girds

inzerce

Stavební veletrh FOR ARCH oslaví v září dvacetileté jubileum Jubilejní dvacátý ročník největšího stavebního veletrhu v Praze FOR ARCH, který se bude konat ve dnech 22.–26. září v  Pražském veletržním areálu Letňany, bude ve znamení energeticky úsporného bydlení. Na každý veletržní den připravují jeho pořadatelé jedno stěžejní téma. Na návštěvníky tak čekají témata Vytápění a úspory energií, Dřevostavby a nízkoenergetické bydlení, Revitalizace panelových domů, Efektivní a komfortní bydlení a Budoucnost dopravy v Praze. Z připravovaných témat je patrné, že se organizátoři snaží vyjít vstříc firmám, které musí v současné složité situaci více hledat možnosti, jak podpořit své podnikání. Mnohé z těchto společností si ještě více uvědomují důležitost reklamy a vědí, že účast na veletrzích je jedním z nejdůležitějších způsobů efektivní prezentace. I v této ekonomicky náročné době zůstávají vystavovatelé veletrhu FOR ARCH věrni. „Letošní průběžná čísla jsou jen o 10 % nižší ve srovnání s loňským rokem, který byl rekordní za posledních pět let. Dá se říct, že zatím kopíru32

stavebnictví 08/09

jeme výsledky roku 2007,“ říká ředitel veletrhu Daniel Bartoš. Pořadatel veletrhu, společnost ABF, organizuje ve spolupráci s agenturou pro podporu podnikání a investic CzechInvest, CzechTrade a zahraničními obchodními komorami partnerských zemí návštěvu zahraničních odborníků na veletrhu. „Vzhledem ke dvacátému ročníku plánujeme více odborných akcí, firemních prezentací a praktických ukázek,“ vysvětluje ředitel veletrhu. Jeho slova potvrzuje i fakt, že na FOR ARCHu bude vystavovat Státní fond životního prostředí, který na své expozici bude provozovat poradenské centrum. Návštěvníkům zde budou poskytnuty důležité informace o dotaci Zelená úsporám. Pořadatelé také plánují věnovat více prostoru oborům, které byly na FOR ARCHu dosud prezentovány v menším rozsahu. Ve vybraných halách se plánuje vystavění pódií, na kterých by probíhaly praktické ukázky. V plánu jsou například v hale 6 pokládky podlahové krytiny (dřevo, laminát) s podporou Cechu podlahářů a v hale 1 zase pokládky střešní krytiny (betonové, pálené, plechové, šindele). V současné době hledají pořadatelé také partnera, který by na veletrhu pomohl zrealizovat projekt nazvaný Za zdí koupelny. Záměrem

tohoto projektu je na konkrétním příkladu ukázat koupelnu jako součást obytného prostoru i z té méně viditelné strany, tedy z „druhé strany zdi“. Cílem je poukázat na to, že v koupelně nejsou důležité jen zajímavé obklady a sanita, ale i technická část koupelny, která může velmi podstatně ovlivnit celkovou funkci koupelny. I v  letošním roce se tedy mohou návštěvníci veletrhu těšit na nejucelenější přehlídku všeho, co souvisí se stavebnictvím – od prezentace špičkových technologií, přes stavební materiály a stroje, až po vybavení interiérů. FOR ARCH doprovodí 3. ročník architektonické soutěž Architect Award ABF. Soutěž si klade ambiciózní cíl – pomoci najít studentům a mladým architektům do 33 let místo na současné architektonické scéně. Tuto veřejnou diskusi by měla ještě více rozvířit soutěž, která bude probíhat souběžně s  Architect Award ABF, nazvaná Skvrna roku. Zapojit se do ní může každý, kdo zašle sekvenci snímků či video objektu, který je z  architektonického a estetického hlediska podle jeho názoru skvrnou na obci či městě, kde bydlí. Soutěž, která probíhá od pondělí 29. června na stránkách www.denik.cz, bude průběžně vyhodnocována jak veřejností, tak odbornou porotou.

polyfunkční a sportovní stavby

text: Miroslav Machalec, Jana Nováková foto: archiv AQUAPARK OLOMOUC, a. s.

▲ Aquapark Olomouc. Bazénová hala ve 2. NP – hlavní bazén s atrakcemi.

Úspěšný PPP: Aquapark Olomouc Ing. Miroslav Machalec (*1952) Absolvent FAST VUT Brno. Postgraduální studium: Průmyslová energetika na ČVUT Praha a Moderní směry v teplárenství na VUT Brno. Vedoucí projektant TZB Stavoprojekt Olomouc a.s. Autorizovaný inženýr ČKAIT v oborech technika prostředí staveb, technologická zařízení staveb a energetické auditorství. E-mail: [email protected] Spoluautor: Ing. Jana Nováková E-mail: j.novakova@ stavoprojekt.cz

Řešení aquaparku vychází z dlouhodobé koncepce města Olomouce na vybudování sportovních a rekreačních zařízení pro jeho obyvatele. Areál plní základní funkci zábavního a rekreačního centra s vnitřními a exteriérovými bazény, které jsou doplněny vodními atrakcemi.

Součástí venkovního koupaliště jsou plochy pro ležení a opalování, hřiště na beachvolejbal, malá hřiště pro děti a různé atrakce, trampolíny a prolézačky. Areál je doplněn rozsáhlým parkovištěm se snadnou dostupností z hlavní komunikace na Brno, stanicí autobusů MHD Olomouc a je dobře přístupný pro pěší návštěvníky i cyklisty. Projekt je výjimečný použitím modelu PPP (Public Private Partnership) při výstavbě, financování a provozu, který zde byl úspěšně použit jako jeden z prvních v České republice.

Urbanistické řešení a doprava Areál aquaparku navazuje na Obchodní a zábavní centrum Haná (obchodní zóna), respektuje svažitou konfiguraci terénu lokality Pod Vlachovým a využívá nově vybudované dopravní sítě. Hlavní objekt svou výškou zachovává hladinu okolní zástavby a mírně celé lokalitě dominuje svou kuželovitou věží tobogánu. Dopravní řešení navazuje na páteřní komunikaci Obchodního a zábavního centra Haná, parkování je dimenzováno na celkovou kapacitu aquaparku, je  případně možné i využití parkovacích míst pro obchodní aktivity. Před hlavním průčelím budovy je stavebnictví 08/09

33

zavlažovány. Za tímto účelem byla v areálu zbudována studna na užitkovou vodu, akumulační nádrž a čerpací stanice.

Architektonické a dispoziční řešení

▲ Architektonické řešení aquaparku vychází z funkční náplně objektu, rozvádí ideu „maják“ kónickým kuželem dominujícím celé stavbě

▲ Bazénová hala 2. NP – hlavní bazén se spacebolem

Architektonické řešení vychází z funkční náplně objektu, rozvádí ideu „maják“ kónickým kuželem dominujícím celé stavbě. Kompozice hmot je založena na segmentové prosklené části bazénové haly, která kontrastuje s vertikálou tobogánových věží. Významným architektonickým prvkem je horizontální objekt letních šaten zastřešený textilní membránou. Dispoziční řešení hlavní budovy respektuje zásady bezkolizního provozního schématu – vstup – šatny – sprchy a WC – bazény – sprchy – osušovny – šatny. Vstupní podlaží (1. NP) zahrnuje vestibul s restaurací, dětský vodní svět, šatny personálu a v prostoru pod bazény je umístěno technologické zařízení. Bazénová hala 2. NP je rozdělena na tři základní části – hlavní bazén s atrakcemi a  výplavovou částí do exteriéru, uzavřeným  tobogánem pro jízdu na duších, spacebowlem, skluzavkou, proudovým kanálem a masážní lavicí, dále dětskou zónou s bazénem, skluzavkou a vodopádem a zóna relaxu se suchou  parou prohřívárnou – tepidáriem, masážním bazénem a ochlazovacím bazénkem. Bazénová hala je vybavena odděleným občerstvením pro návštěvníky suché i mokré části provozu a ve 3. NP doplněna odpočinkovou galerií s barem a terasou. Ve 3. NP je rovněž nadstandardně vybavená sauna a pára s venkovním whirlpoolem na přilehlé oddělené části terasy. Venkovní prostory jsou pojaty jako letní koupaliště s  tobogánem, širokou skluzavkou, vodopádem, chrličem, trampolínou a jedním menším masážním bazénem, který je spojen průplavovým kanálem s vnitřním bazénem. Malý dětský bazén s atrakcemi (kbelíková sprcha, vodní ježek, splav) je centrem dětského světa. Dalšími atrakcemi je lezecká stěna, kolotoč, houpačka a síťový strom. Letní šatny (převlékárny) jsou doplněny restaurací samoobslužného typu s velkým krytým prostorem pro konzumaci. Areál je navržen plně v souladu s v yhláškou Ministerstva pro místní rozvoj ČR č. 369/2001 Sb., o obecných technických požadavcích zabezpečujících užívání staveb osobami s omezenou schopností pohybu a orientace, v platném znění (č. 492/2006 Sb.). Rovněž všechny bazény, whirlpooly a sauny jsou pomocí speciálního vybavení imobilním osobám přístupné.

Konstrukční řešení

▲ Bazénová hala ve 2. NP – hlavní bazén s atrakcemi

vytvořena rozptylná plocha – oválné segmentové náměstí s konečnou stanicí autobusů MHD. Spojení pro pěší je od konečné zastávky tramvají po nově zbudovaném chodníku (investice města), přístup pro cyklisty je zajištěn po cyklostezce. Zahradní úpravy jsou rozděleny na část před areálem – segmentové náměstí s  paprskovitě se rozbíhajícími řadami stromů, doplněné sedacími zídkami a drobnými vodními prvky (pítko, mlžič). Část areálová – svažitá i rovná plocha louky pro slunění – je komponována jako přirozený krajinný útvar s  ostrůvky stromů, keřů a kamenů, volnými travnatými plochami pohledově uzavřenými obvodovým pásem stromů a keřů. Veškeré zelené plochy jsou

34

stavebnictví 08/09

Nosnou konstrukci hlavní budovy tvoří železobetonový monolitický skelet, doplněný o ocelovou konstrukci zastřešení bazénové haly a ocelovou konstrukci vstupu. Obvodový plášť je částečně plný s obkladem ALUCOBOND, z velké části je prosklený (bazénová hala převážně izolačním trojsklem). Nosnou konstrukci letních šaten tvoří železobetonové obvodové stěny, zastřešení je navrženo jako ocelová konstrukce s textilní membránou. Vlastní vany bazénů uvnitř hlavního objektu i v exteriéru jsou ocelové nerezové.

Technická zařízení budov, napojení na inženýrské sítě, venkovní plochy Zdravotní instalace Vnitřní kanalizace aquaparku navazuje na nově navrženou venkovní oddílnou kanalizaci v  celém území. Odděleně jsou z areálu sváděny splaškové odpadní vody od zařizovacích předmětů spolu se

2009

Příloha časopisu Stavebnictví 08/09

stavebnictví časopis

l á i c e sp

www.casopisstavebnictvi.cz

Zelená úsporám a projektanti II

Zelená úsporám a projektanti II Základní principy a dokumenty programu Zelená úsporám První znění podmínek programu Zelená úsporám předali představitelé Ministerstva životního prostředí ČR 7. dubna 2009. Druhou verzi podmínek (s menšími odchylkami) obsahovala Příručka pro žadatele o podporu, verze 1.2 (formát A5, 48 tiskových stran, výrazná zelená obálka). Příručka byla k dispozici na veletrhu IBF 2009. Třetí verzí podmínek co do časové posloupnosti uveřejnění (ale první co do významu dokumentu a oficiálního znění podmínek) je Směrnice č. 5/2009 Ministerstva životního prostředí ČR o poskytování finančních prostředků ze Státního fondu životního prostředí ČR v rámci programu Zelená úsporám, která byla publikována ve Věstníku MŽP, částce 5. Tyto tři dokumenty nejsou obsahově zcela shodné. V zásadě se ale neliší v technických podmínkách stanovených pro jednotlivé oblasti programu. V dalším textu budeme vycházet ze znění Směrnice č. 5/2009 MŽP, včetně jejího dodatku č. 1, který byl uveřejněn ve Věstníku MŽP, částka 7. (Věstník je v tištěné formě k dispozici ve studovně Informačního centra České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě (ČKAIT), v elektronické formě jej lze nalézt na www.env.cz.)

Podporovaná opatření A. Úspory energie na vytápění A.1 Komplexní zateplení obálky budovy vedoucí k dosažení nízkoenergetického standardu A.2 Kvalitní zateplení vybraných částí obálky budovy (dílčí zateplení) ■ zateplení vnějších stěn; ■ zateplení střechy nebo nejvyššího stropu; ■ z ateplení podlahy přiléhající k zemině, stropu nevytápěného sklepa, podlahy nad nevytápěným prostorem nebo stěn mezi vytápěným a nevytápěným prostorem; ■ výměna oken a vnějších dveří;

2

speciál 08/09

■p  ořízení systému nuceného větrání s rekuperací odpadního tepla. B. Podpora novostaveb v pasivním energetickém standardu C. Využití obnovitelných zdrojů energie pro vytápění a ohřev teplé vody C.1 Výměna neekologického vytápění za nízkoemisní zdroje na biomasu a účinná tepelná čerpadla C.2 Instalace nízkoemisních zdrojů na biomasu a účinných tepelných čerpadel do novostaveb C.3 Instalace solárně termických kolektorů (podporu je možno získat i na bytové domy postavené panelovou technologií) D. Dotační bonus za vybrané kombinace opatření Požadované tepelně technické výpočty pro jednotlivé oblasti programu Zelená úsporám mohou zpracovat oprávněné osoby, kterými jsou: ■ a utorizovaní inženýři v oboru pozemní stavby, nebo v oboru technika prostředí staveb, nebo v oboru technologická zařízení staveb (všechny oblasti programu); ■ a utorizovaní technici v oboru pozemní stavby, nebo v oboru technika prostředí staveb, nebo v oboru technologická zařízení staveb (zatím pouze pro oblast C.1 a C.3 programu); ■ a utorizovaní architekti (všechny oblasti programu); ■e  nergetičtí auditoři (všechny oblasti programu); ■o  právněné osoby v rozsahu svých oprávnění stanovených zákonem č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, ve znění pozdějších předpisů, tj. energetičtí experti oprávnění zpracovávat průkazy energetické náročnosti budov, osoby oprávněné provádět kontroly klimatizačních systémů a kotlů (všechny oblasti programu); ■d  odavatelské firmy (v oblasti podpory C.3). Ve Směrnici č. 5/2009 MŽP je rozpor mezi přílohou č. 1 a č. 7. Příloha č. 1, která obsahuje požadavky

pro jednotlivé oblasti programu, uvádí mezi oprávněnými osobami autorizované architekty a neuvádí oprávněné osoby podle zákona č. 406/2000 Sb. Naproti tomu příloha č. 7, která shrnuje obsah odborného posudku, nejmenuje autorizované architekty, ale jmenuje oprávněné osoby podle zákona č. 406/2000 Sb. Autorizovaní technici zatím nemohou zpracovávat tepelně technické výpočty pro oblast A a B. Pokud ovšem jsou zapsáni v seznamu oprávněných osob Ministerstva průmyslu a obchodu ČR pro průkazy energetické náročnosti budov, kontrolu klimatizačních systémů a kontrolu kotlů, mohou tyto výpočty provádět. Pro realizaci podporovaných opatření musí žadatel použít služeb dodavatelů zapsaných do seznamu odborných dodavatelů (SOD), vybrat si výrobky a technologie zapsané do seznamu výrobků a technologií (SVT). Oba seznamy spravuje Státní fond životního prostředí a vystavuje na webových stránkách programu Zelená úsporám. Zápisy do seznamů jsou podmíněny splněním stanovených podmínek na straně dodavatelů a výrobců. ČKAIT uspořádala prostřednictvím svých oblastních kanceláří v měsících květnu až červenci 2009 celkem 24 seminářů k programu Zelená úsporám, určených pro autorizované osoby – členy ČKAIT. Další semináře na toto téma se uskuteční – v závislosti na zájmu autorizovaných osob – v podzimních měsících roku 2009.

Změny v podmínkách programu V nejbližších dnech lze očekávat změny v podmínkách programu Zelená úsporám, které připravuje MŽP. K uvažovaným úpravám patří mj. zahrnutí některého z dílčích opatření v oblasti A.2 provedených před 1. dubnem 2009 do plnění podmínek programu, vztažení všech oblastí programu na domy postavené panelovou technologií, rozšíření oprávnění autorizovaných

techniků také na oblast A.1, A.2 a B. Start programu Zelená úsporám byl provázen masivní kampaní MŽP. Za negativní stránku této kampaně lze považovat zdůrazňování snadnosti a dostupnosti získání podpory. Podmínky programu jsou vůči stávajícímu bytovému fondu tvrdé, technicky a ekonomicky náročné. V praxi každý zásah do dokončené stavby vyžaduje náročnou odbornou přípravu, splnění požadavků stavebně právních a dalších předpisů. Příprava programu proběhla uspěchaně, v programu je řada chybných formulací (například nepřesné názvy oborů autorizace, citace právních předpisů a technických norem formou, která nerespektuje legislativní pravidla vlády a zásady bibliografických citací u technických norem), nebyly respektovány postupy a instituty stavebních předpisů. K negativní stránce programu patří také nulový čas na přípravu odborné veřejnosti na podmínky programu. Semináře pro projektanty se konaly v době, kdy již byl program odstartován, totéž platí pro přihlašování stavebních firem a výrobců do seznamu odborných dodavatelů a seznamu výrobků a technologií. Nad negativními stránkami, které se postupně řeší, však převažují klady programu. Především se jedná o první nárokový (nikoliv výběrový) program pro majitele rodinných domů a bytových domů postavených nepanelovými technologiemi. Program zahrnuje také první dotační podporu novostaveb pro bydlení postavených v energetickém standardu pasivního domu. Požadované tepelně technické výpočty mají jasně definované vstupní podmínky; nemůže proto dojít k takovému rozptylu výsledků, jako je tomu u průkazů energetické náročnosti budov, zpracovávaných podle vyhlášky č. 148/2007 Sb., o energetické náročnosti budov. ■ Autor: Marie Báčová Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě E-mail: [email protected]

Zelená úsporám a projektanti II

Zelená úsporám: k části A.2 Program Zelená úsporám (dále jen program) je zaměřen na úspory energie z obnovitelných zdrojů a úspory energie v oblasti bydlení. Článek se zabývá dílčí částí programu, tj. možnostmi splnění hodnot součinitelů prostupu tepla a návrhem tloušťky dodatečných tepelných izolací (dále DTI) tak, aby byly splněny požadavky části A.2 – Kvalitní zateplení vybraných částí obálky budovy. Část programu A.2 je zaměřena na dílčí zateplení v ybraných částí obálky budovy. V této části programu jsou podporována dílčí zateplení následujících částí obálky budovy: ■A  . 2 .1 – Z a t e p l e n í v n ě j ších stěn s  dosažením UN ≤ 0,25 W/(m2.K); ■ A .2.2 – Zateplení střechy nebo nejvyššího stropu s dosažením UN ≤ 0,16 W/(m2.K); ■A  .2.3 – Zateplení podlahy nad zeminou s  dosažením U N ≤ 0,30 W/(m 2.K), stropu nevytápěného sklepa, podlahy nad nevytápěným prostorem nebo stěn mezi vytápěným a nevytápěným prostorem s dosažením UN ≤ 0,40 W/(m2.K); ■ A .2.4 – Výměna oken s  dosažením UN ≤ 1,20 W/(m2.K) a zároveň vnějších dveř í (z vytápěného nebo částečně vytápěného prostoru do venkovního prostředí) s  dosažením UN ≤ 2,30 W/(m2.K); ■ A .2.5 – Instalace systému nuceného větrání s rekuperací odpadního tepla s  účinností alespoň 75 % při dosažení podmínky, že v  objektu budou instalována těsná okna s  celoobvodovým kováním a těsné vnější dveře (spárová průvzdušnost okenních a dveřních spár bude nejvýše iLV = 0,10 . 10 -4 m3/m.s.Pa -0,67. Dále je požadováno dosažení alespoň doporučené hodno ty součinitele prostupu tep la danou částí obálky budovy

U N [W/(m 2 .K)] podle platných stavebních norem. Zároveň je požadováno snížení hodnoty měrné roční potřeby tepla na vytápění po realizaci částečného zateplení alespoň o 20 % oproti stavu před realizací. U bytových domů je požadováno provedení stavebně technického posouzení budovy před podáním žádosti o podporu v této oblasti. Pokud tento posudek dopo ručí provedení sanace statiky a opravu vnějšího pláště budovy, vlastník domu je povinen provést veškerá doporučující opatření, která jsou nutná pro kvalitní aplikaci zateplovacího systému.

– cihelné zdivo: 440 mm; – omítka vnější: 20 mm. Tepelný odpor konstrukce: R = 0,015/0,88 + 0,44/0,86 + + 0,02/0,99 = 0,548 m2K/W Dodatečná tepelně izolační vrstva bude navržena z fasádního stabilizovaného pěnového polystyrenu s  udaným součinitelem tepelné vodivosti λ = 0,040 W/(m.K). Tloušťka DTI je dána rozdílem požadovaného tepelného odporu R (m2K)/W a současného tepelného odporu R konstrukce. Požadovaný tepelný odpor se stanoví z  hodnoty součinitele prostupu tepla následující postupem: U N ≤ 0,25 W/(m 2 .K ) → R T = = 1/0,25 = 4,0 m2K/W → RN = = 4 ,0 – ( 0,17 + 0, 0 4 3) = = 3,832 m2K/W Požadovaný tepelný odpor DTI: RDTI = RN – R = 3,832 – 0,548 = = 3,284 m2K/W Tloušťka dodatečné tepelné izolace: D = R DTI . λ = 3,284 . 0,04 = = 0,131 m

Navržení tloušťky dodatečné tepelné izolace Navržení tloušťky DTI a stanovení měrné potřeby energie na vytápění se zdá být jednoduché. Nové právní předpisy však uvádějí některá ustanovení, která dříve jednoduché vztahy komplikují. Návrh tloušťky DTI lze stanovit postupem uvedeným v následujícím příkladu. Stanovte tloušťku dodatečné tepelné izolace obvodové stěnové konstrukce postavené z plných pálených cihel v  tloušťce 450 mm o oboustrannou omítkou tak, aby konstrukce po zateplení splnila požadavky programu A.2.1. Skladba konstrukce: – omítka vnitřní: 15 mm;

Součinitel prostupu tepla U a tepelný odpor konstrukce R se stanovují za podmínky ustáleného šíření tepla při zimních návrhových okrajových podmínkách uvedených v ČSN 73 0540 – část 3. Součinitel prostupu tepla U a tepelný odpor konstrukce R se zjišťují pro celou konstrukci. Obě hodnoty musí zahrnovat vliv tepelných mostů v konstrukci obsažených. Podle ustanovení ČSN 73 0540 lze vliv tepelných mostů zanedbat, pokud je jejich souhrnné působení menší než 5 % součinitele prostupu tepla vypočteného s vlivem tepelných mostů. Při stanovení součinitele prostupu tepla platí následující zásady:

■ U konstrukce, která obsahuje tepelné mosty, nelze stanovit hodnoty U a R součtem tepelných odporů jednotlivých vrstev z materiálů ve výseku konstrukce mimo tepelný most (ideální výsek konstrukce). ■ Je-li homogenita tepelně izolační vrstvy narušena jiným materiálem (například krokve střešní konstrukce, spojovací výztuž, nosné železobetonové či dřevěné sloupy apod.), lze pro výpočet tepelného odporu nehomogenní tepelně izolační vrstvy stanovit součinitele ekvivalentní tepelné vodivosti této vrstvy postupem uvedeným v  ČSN 73 0540 – část 4, příloha B.3.3. ■ Hodnoty součinitele prostupu tepla U a tepelného odporu R nezahrnují vliv tepelných vazeb mezi konstrukcemi. Tyto vazby se uvažují prostřednictvím lineárních činitelů prostupu tepla ψK ve W/(m.K) a bodových činitelů prostupu tepla χi ve W/m2.K) až při výpočtu měrné tepelné ztráty prostupem tepla HT (W/K) a při výpočtu průměrné hodnoty součinitele prostupu tepla obálky budovy Uem v  rámci hodnocení stavebně energetických vlastností budovy. Při stanovení tepelného odporu stěnové konstrukce je nutné znát základní principy stěnových konstrukčních systémů. Hodnoty výpočtových tepelných vodivostí jsou pro zděné konstrukce udány tak že zahrnují vliv spár a objemové hmotnosti zdiva. Pokud se pro výpočty tepelně technických vlastností bude využívat jiných pramenů (protokoly akreditovaných laboratoří, reklamní prospekty), je nutné vždy zjistit o jakou hodnotu se jedná a pro jakou hodnotu objemové hmotnosti a vlhkosti byla stanovena. U obvodových stěnových konstrukcí sendvičových je nutné do výsledné hodnoty součinitele prostupu tepla započítat vliv tepelných mostů. Například stěnové konstrukce rodinných domů CANABA stavěných v  letech 1990–2000 mají výrazné tepelné mosty tvořené železobetonovými žebry. Podobná situace je i u konstrukcí typu VELOX, kde tepelné mosty speciál 08/09

3

Zelená úsporám a projektanti II Charakter konstrukce

Zvýšení hodnoty součinitele prostupu tepla ΔUtbk W/(m2.K)

Konstrukce zcela bez tepelných mostů Konstrukce s mírnými tepelnými mosty Konstrukce s běžnými tepelnými mosty Konstrukce s  výraznými tepelnými mosty

0,02 0,05

Poznámka Konstrukce se souvislou tepelně izolační vrstvou (optimalizované řešení) Typové či opakované řešení

0,10

Standardní řešení

0,15

Zanedbané řešení

▲ Tab. 1. Přirážky ΔUtbk W/(m2.K) k základní hodnotě součinitele prostupu tepla. Poznámka: hodnoty přirážek ΔUtbk byly převzaty z ČSN 73 0540–část 4, příloha B.3.2. Uvedené hodnoty jsou rozdílné proti hodnotám uvedeným v TNI 730529.

Hodnoty součinitelů prostupu tepla pro výpočet měrné potřeby tepla na vytápění

Přirážka ΔUtbk se uvažuje podle hodnot uvedených v tabulce č. 1. Výpočtové stanovení zhoršujících vlivů tepelnými mosty lze stanovit pomocí moderních výpočtových metod, jako jsou metody plošných či prostorových teplotních polí. Tyto metody jsou podrobně popsány v ČSN 73 0540 – část 4 či ČSN EN ISO 14683. ■

Zhoršující vliv opakovaně se vyskytujících tepelných mostů se při energetických výpočtech (stanovení měrné tepelné ztráty HT a měrné potřeby energie na vytápění) uvažují ve formě přirážky ΔUtbk k základní hodnotě součinitele prostupu tepla U.

Autor: Ing. Jaroslav Šafránek, CSc. Centrum stavebního inženýrství a.s. Praha E-mail: [email protected]; [email protected]

tvoří spojovací výztuž obvodových dřevocementových desek.

Měření vzduchotěsnosti budov v rámci programu Zelená úsporám Vzduchotěsnost budov byla tradičně vnímána jako problém okenních spár a styků obvodových dílců panelových budov. V současnosti se, kromě požadavku na vzduchotěsnost jednotlivých stavebních dílců a konstrukčních spojů, zdůrazňuje potřeba zajištění vzduchotěsnosti obálky budovy jako celku, především z důvodu dosažení plánovaných energetických vlastností budovy, kvality vnitřního prostředí a spolehlivosti stavebních konstrukcí. Měření vzduchotěsnosti se postupně rozšiřuje zejména v segmentu výstavby dřevostaveb a nízkoenergetických budov. Novou vlnu zájmu vyvolal v posledních měsících program Zelená úsporám, který požaduje dosažení vynikající vzduchotěsnosti obálky jako jednu z  podmínek přidělení dotace na pasivní dům. Využívají se př itom požadavk y na v zdu chotěsnost nově formulované v TNI 73 0329 a 73 0330.

Vzduchotěsnost a její a hodnocení Vzduchotěsnost je v odborné literatuře a technických normách často označována také jako průvzdušnost (vysoká průvzdušnost značí

4

speciál 08/09

špatnou úroveň vzduchotěsnosti a naopak). Vždy se jedná o schopnost obálky budovy propouštět vzduch. Proudění vzduchu obálkou budovy je podmíněno rozdílem tlaku vzduchu mezi vnitřním a vnějším prostředím a přítomností míst propustných pro vzduch (netěsností). Vzduchotěsnost obálky budovy jako celku je kombinovaným efektem všech dílčích netěsností. Rozdíl tlaku vzduchu působící na obálku budovy bývá vyvolán větrem, rozdílem vnitřní a vnější teploty nebo účinkem mechanických větracích zařízení (zpravidla jejich kombinací). Čím větší je tlakový rozdíl, tím větší je průtok vzduchu obálkou budovy. Vzájemná závislost se nejčastěji vyjadřuje tzv. empirickou rovnicí proudění:

kde: je objemový tok (průtok) vzduchu v m3/h; C je součinitel proudění v m3/(h.Pan ); n je bezrozměrný exponent proudění. Vzduchotěsnost obálky budovy je možné vyjádřit přímo pomocí hodnot C a n. Součinitel proudění C v podstatě udává „velikost“ netěsností a exponent proudění n charakter proudění (laminární/ turbulentní). Hodnoty C a n je možné spolehlivě určit pouze měřením. Protože hodnocení jedné vlastnosti pomocí dvou veličin je nepraktické, vyjadřuje se vzduchotěsnost jinými, jednočíselnými odvozenými veličinami [4, 5]. Zřejmě nejpoužívanější je intenzita výměny vzduchu při referenčním tlakovém rozdílu 50 Pa, n 50:

kde: je objemový tok vzduchu skrz obálku budovy při tlakovém rozdílu 50 Pa v m3/h; V  je objem vnitřního vzduchu v m3. Hodnota n 50 umožňuje vzájemně porovnávat vzduchotěsnost různých budov, neboť vztahuje

průtok vzduchu netěsnostmi při referenčním tlakovém rozdílu na jednotku objemu budovy. Hodnota se zjišťuje měřením (viz další text).

Projevy a důsledky netěsností Otvory v  obálce budovy, které umožňují výměnu vzduchu mezi vnitřním a vnějším prostředím, je možné rozdělit do dvou skupin: ■ záměrné otvory navržené pro přívod a odvod vzduchu jako součást větracího systému (okna, větrací klapk y, V Z T potrubí apod.); ■ o statní netěsnosti vznikající druhotně, převážně jako chyby při návrhu a výstavbě budovy (netěsnosti v konstrukčních spojích, neslepené spoje vzduchotěsnicích vrstev a jejich defekty, netěsnosti v některých stavebních prvcích, například komínech, roletových boxech apod.). Netěsnosti z druhé skupiny, které umožňují neřízené proudění vzduchu mimo rozvody a regulační prvky větracího systému, jsou nežádoucí. Jejich výskyt by měl být v průběhu návrhu a výstavby budov systematicky eliminován. Tento požadavek

Zelená úsporám a projektanti II je pro tepelné chování budovy a správnou funkci větracího systému zásadní a v praxi vede k návrhu vzduchotěsné obálky, včetně spár výplní otvorů. Při správném řešení a provozování větracího systému není tento přístup v rozporu s hygienickými předpisy. Naopak, spoléhání na infiltraci okenními spárami a dalšími náhodnými netěsnostmi ve stavebních konstrukcích jako na hygienicky dostatečný způsob větrání se ukazuje jako mylné a navíc je spojené s řadou dalších rizik: ■ s nížení účinnosti větracího systému; ■ s ní žení účinnosti procesu zpětného získávání tepla (tzv. rekuperace) z  odváděného vzduchu, pokud je budova takovým zařízením vybavena; ■ zvýšená tepelná ztráta budovy; ■ z výšené riziko kondenzace uvnitř konstrukce způsobené intenzivním transportem vlhkosti skrz netěsnosti; ■u  rychlení degradačních procesů v okolí netěsnosti a snížení životnosti celé konstrukce; ■ s nížení kvality vnitřního prostředí vlivem proudícího chladného vzduchu; ■ s nížení teploty vnitřního povrchu v  místě netěsnosti (riziko povrchové kondenzace, „chladné sálání“); ■ z horšení akustických vlastností konstrukce.

Požadavky na vzduchotěsnost Obecně platné požadavky na vzduchotěsnost obálky budovy i jejích částí jsou uvedeny v ČSN 73 0540-2. TNI 73 0329 a 73 0330 dále upřesňují požadavky na vzduchtěsnost pro účely podrobné klasifikace nízkoenergetických a pasivních domů. Vzduchotěsnost obálky budovy se ve všech těchto normativních dokumentech hodnotí pomocí intenzity výměny vzduchu při 50 Pa, n 5 0 , která se zjišťuje měřením podle ČSN EN 13829. Výsledná hodnota má splňovat podmínku: n50 ≤ n50,N. L i m i t ní h o d n ot y n 5 0 , N j s o u v Č S N 7 3 0 5 4 0 -2, T N I 7 3 0329 a 73 0330 definovány

Větrání v budově

n 50,N [h-1]

Přirozené nebo kombinované

4,5

Nucené

1,5

Nucené se zpětným získáváním tepla

1,0

Nucené se zpětným získáváním tepla v budovách se zvláště nízkou potřebou tepla na vytápění (pasivní domy)

0,6

▲ Tab. 1. Doporučené hodnoty intenzity výměny vzduchu n50,N podle ČSN 73 0540-2

Jev, veličina

Označení Jednotka

Způsob prokázání

Požadavek

Poznámka

Neprůvzdušnost obálky budovy – po dokončení stavby

n 50

[1/h]

n50 ≤ 0,6 pro energeticky pasivní rodinný dům; n50 ≤ 1,5 pro nízko energ etic k ý dům

M ě ř e n í m e t o - Podrobněji v přílod o u t l a k o v é h o ze A TNI 73 0330 spádu a v ýpo čet n 50 v  souladu s ČSN EN 13829, metoda B

Neprůvzdušnost obálky budovy - po dokončení stavby

n50

[1/h]

pro energeticky pasivní rodinný dům: n50 ≤ 0,8 a současně

Měření metodou t l a ko v é h o s p á du a výpočet n 50 a q 5 0 v  souladu s ČSN EN 13829, metoda B

A lternativ n ě, pro A / V > 0,6: Neprův zdušnost obálk y budov y v yjádřená hodnotou n 50 a současně i vzduchovou propustností budovy q 50

a současně q 50

[m3/h/m2] q 50 ≤ 1,0

Hodnocení B2 lze použít nejpozději do 31. 12. 2009.

Vzduchový tok při 50 Pa zjištěný měřením se vydělí plochou obálky budovy A E vypočítanou v  souladu s 6.1.2 Č S N E N 13829:2001 z  celkových vnitřních rozměrů. Pokud n 50 ≥ 0,6, provede se odpovídající přepočet energetické bilance a korekce výsledků EA a EA .

▲ Tab. 2. Požadavky na vzduchotěsnost obálky budovy podle TNI 73 0329

Jev, veličina

Označení

Jednotka

Požadavek

Neprůvzdušnost obálky budovy – po dokončení stavby

n 50

[1/h]

n50 ≤ 0,6 pro energeticky pasivní bytový dům n50 ≤ 1,5 pro nízko e n e rg et i c k ý bytový dům

Způsob prokázání

Poznámka

Měření metodou tlako- Po d ro b n ě ji vého spádu a výpočet v  příloze A n50 v  souladu s ČSN TNI 73 0330 EN 13829, metoda B

▲ Tab. 3. Požadavky na vzduchotěsnost obálky budovy podle TNI 73 0330

odlišně (tabulky 1., 2. a 3.). Alternativní hodnocení vzduchotěsnosti rodinných domů podle TNI 73 0329 dočasně umožňuje zařadit mezi pasivní domy také budovy, které sice splňují všechny ostatní požadavky na pasivní domy, pouze vzduchotěsnost mírně překračuje předepsaný limit. Důvodem je obtížná dosažitelnost velmi nízkých hodnot n50 u rodinných domů vzhledem k nevýhodnému poměru objemu budovy a plochy obálky a také

snaha vyjít vstříc projektovým a realizačním firmám, které v této oblasti dosud sbírají zkušenosti a optimalizují svá technická řešení. Využití alternativní hodnoticí veličiny (vzduchová propustnost q 50 namísto hodnoty n50) je zcela v souladu s ČSN EN 13829. Splnění limitních hodnot podle ČSN 73 0540-2 není závazné, pouze doporučené. V rámci programu Zelená úsporám je splnění požadavků na vzduchotěsnost podle TNI 73 0329 a 73 0330

nutnou podmínkou pro přidělení dotace na novostavbu v pasivním standardu.

Měření Pro měření vzduchotěsnosti byla vyvinuta řada metod, v praxi se ale nejvíce používá tzv. metoda tlakového spádu pomocí zařízení typu blower door (odtud blower door test). Obecná pravidla a postupy měření jsou uvedeny speciál 08/09

5

Zelená úsporám a projektanti II

6

speciál 08/09

definovány v ČSN EN 13829 a upřesněny v TNI 73 0330. Měřicí zařízení musí mít vlastnosti předepsané v ČSN EN 13829. TNI 73 0330 tyto obecné požadavky přejímá a doplňuje, že mají být používána pouze sériově vyráběná, k tomuto účelu určená zařízení. Použití improvizovaných zařízení se nepřipouští vůbec, měření s použitím větracího zařízení v budově pouze výjimečně a v  odůvodněných případech. Výběr okamžiku měření a postup přípravy budovy před měřením se řídí účelem měření. V zásadě je možné rozlišit tyto dva hlavní účely měření:

■ kontrolní měření v  průběhu výstavby; ■ d eklarace dosažené vzdu chotěsnosti po dokončení budovy. Smyslem kontrolního měření je prověření celistvosti vzduchotěsnicích vrstev (například parozábrany) v  obalových konstrukcích před jejich zakrytím a kontrola splnitelnosti cílové hodnoty n 50 . Součástí měření je často také detekce případných netěsností. V okamžiku měření musí být dokončeny všechny konstrukční vrst v y a další opatření, která mají zajistit

vzduchotěsnost obálky, ale měly by být přístupné, aby bylo možné opravit nalezené netěsnosti. Kontrolní měření je důležité zejména u budov s velmi nízkými cílovými hodnotami n 50. Měření, jehož v ýsledek má sloužit k deklaraci dosaženého stavu, by pochopitelně mělo být realizováno až po úplném dokončení všech stavebních prací. TNI 73 0330 explicitně pož aduje splnění této pod mínky. Deklarace na základě výsledků získaných měřením před dokončením budovy se př ipouští pouze v ýjimečně. Během dokončovacích prací

Objemový tok vzduchu – Podtlak [m3/h]

Objemový tok vzduchu – Přetlak [m3/h]

Regresní přímka – Podtlak [m3/h]

Regresní přímka – Přetlak [m3/h]

Objemový tok vzduchu při 50 Pa [m3/h] ▲ Graf 1. Grafické vyjádření výsledků měření vzduchotěsnosti

n 50 [h-1]

v ČSN EN 13829. TNI 73 0330 v příloze A dále upřesňuje způsob ověřování požadavků na vzduchotěsnost pro účely klasifikace nízkoenergetických a pasivních bytových domů. Zvláštní pozornost je věnována komplikovaným případům, kdy není možné měřit budovu jako jeden celek, ale je nutné měřit po částech, například po jednotlivých bytech. V  budoucnu je možné očekávat další vývoj těchto postupů na základě zkušeností s  měřením velkých budov, které dosud chybí. Měření vzduchotěsnosti bytových i rodinných domů a zpracování výsledků pro účely programu Zelená úsporám se mají řídit pravidly TNI 73 0330. Princip metody spočívá v opakovaném měření průtoku vzduchu skrz obálku budovy při různých úrovních tlakového rozdílu. Tlakový rozdíl se vyvolává uměle, pomocí ventilátoru, který je součástí měřicího zařízení (obr. 5). Pomocí speciálního rámu a vzduchotěsné plachty nebo panelu se ventilátor osadí do otvoru v obálce budovy (nejčastěji vstupních dveří). Změnou otáček ventilátoru se postupně mění tlakový rozdíl mezi vnitřním a vnějším prostředím. Pro každý tlakový rozdíl se změří průtok vzduchu ventilátorem. Předpokládá se, že stejné množství vzduchu protéká netěsnostmi v obálce budovy. Měří se obvykle dvakrát, jednou při přetlaku, podruhé př i podtlaku v  budově. Moderní zařízení jsou řízena počítačem, takže měření probíhá zcela automatick y. Výsledkem měření je sada hodnot objemového toku vzduchu změřených při různých tlakových rozdílech. Naměřené hodnoty se vynesou do grafu závislosti objemového toku vzduchu na tlakovém rozdílu (graf 1) a vhodnými regresními metodami se určí parametry rovnice proudění – součinitel proudění C a exponent proudění n (viz výše). Pomocí rovnice proudění se vypočte objemový tok vzduchu při 50 Pa, a z něj se odvodí hodnota n 50. O výsledku měření se vystaví protokol, jehož náležitosti jsou

budovy s přirozeným větráním budovy s mechanickým větráním budovy s mechanickým větráním a ZZT budovy s mechanickým větráním a ZZT – pasivní domy doporučená hodnota n 50 N podle ČSN 73 0540-2

▲ Graf 2. Reálně dosahovaná vzduchotěsnost podle výsledků měření v ČR. Každý sloupec reprezentuje jedno měření, celkem 132 měření.

Zelená úsporám a projektanti II

▲ Obr. 1. Příklady druhotných, nežádoucích netěsností v  obálce budovy: netěsná spára ve vzduchotěsnicí vrstvě z desek OSB

▲ Obr. 2. Příklady druhotných, nežádoucích netěsností v  obálce budovy: netěsné napojení parozábrany obvodové stěny na podlahu terénu

▲ Obr. 3. Příklady druhotných, nežádoucích netěsností v  obálce budovy: netěsný prostup nosného prvku krovu parozábranou obvodové stěny

▼ Obr. 4. Příklady druhotných, nežádoucích netěsností v  obálce budovy: netěsný prostup kanalizačního potrubí parozábranou šikmé střechy

▼ O br. 5. Měřicí zařízení typu blower door, elektronická řídicí jednotka s tlakovými čidly a počítač se speciálním měřicím softwarem

speciál 08/09

7

Zelená úsporám a projektanti II následujících po kontrolním měření totiž může dojít k  poškození vzduchotěsnicích vrstev. Výsledek definitivního měření je v tom případě horší než výsledek kontrolního měření. Pokud k  takovému poškození nedojde, může vlivem finálních vrstev dojít k určitému zlepšení vzduchotěsnosti (v některých případech až o 20 %). ČSN EN 13829 rozlišuje dvě metody měření, které se vzájemně liší přípravou budovy před měřením: ■ m etoda A – měření budovy v  provozním stavu (větrací otvory v  obálce budovy, například okna a větrací mřížky, se uzavřou, ostatní záměrné otvory, například komíny, odvětrání analizačního potrubí apod., se ponechají ve stavu typickém pro období, kdy je v  provozu systém vytápění nebo chlazení); ■m  etoda B – měření vzduchotěsnosti obálky budovy (větrací otvory v obálce budovy se uzavřou, ostatní záměrné otvory se utěsní). Interpretace těchto pravidel je obtížná. Výsledky měření metodou A mají charakterizovat vzduchotěsnost budovy v provozním stavu. Měření by tedy mělo probíhat až po úplném dokončení budovy. Výsledky se použijí zejména jako vstupy do energetických výpočtů. Naopak metodou B lze měřit jak během výstavby, tak po jejím dokončení. Tvrzení, že metoda B znamená měření před dokončením budovy a metoda A měření po jejím dokončení, je mylné. Aby mělo kontrolní měření smysl, mělo by být zřejmě realizováno metodou B. V některých konkrétních případech je obtížné rozhodnout, jakou metodu použít a naopak, někdy nemusí příprava budovy před měřením odpovídat ani jedné z  metod. Poskytovatel měření musí svůj postup vždy vysvětlit v protokolu. ČSN 73 0540-2 neuvádí, která z  měřicích metod se má použít pro ověření doporučených hodnot n 50,N. Naopak TNI 73 0330 jasně říká, že pro účely této normalizační informace má být vzdu-

8

speciál 08/09

chotěsnost měřena metodou B po úplném dokončení budovy.

Zajištění vzduchotěsnosti D osa žení v ynikající úrovn ě vzduchotěsnosti není úplně jednoduché, jak potvrzují výsledk y dosavadních měření v zduchotěsnosti v  ČR (graf 2, [6]). Volba konstrukčního principu (dřevostavba/masivní stavba) a konstrukčních materiálů nemusí mít klíčový vliv na konečný výsledek. Ukazuje se však, že velmi významná je kvalita projektové přípravy a péče věnovaná realizaci technických opatření, která mají zajistit vzduchotěsnost obálk y. Zdaleka se nejedná jen o problém kvality provedení na stavbě. Během projektové přípravy je potřeba chápat všechna vzduchotěsnicí opatření jako ucelený systém. Jeho návrh se prolíná všemi fázemi projektové přípravy a nelze jej oddělit nebo řešit nezávisle na ostatních dílčích úlohách. Podrobný postup návrhu je popsán v [5], hlavní konstrukční zásady je možno shrnout do těchto bodů: ■ j asné v ymezení v zducho těsnicí vrstvy v každé obalové konstrukci; ■ volba vzduchotěsného materiálu pro tuto vrstvu; ■ zajištění spojitosti vzduchotěsné vrstvy; ■ minimalizace prvků prostupujících vzduchotěsnou vrstvou; ■ z ajištění v zduchotěsného napojení těchto vrstev na navazující a prostupující prvky (okna, potrubí, atd.). Pro zajištění životnosti a spolehlivosti musí být vzduchtěsnicí systém sestaven ze speciálních, k  tomu účelu určených v ýrobků (platí zejména pro lepicí pásky apod.). Při jeho realizaci na stavbě je potřeba dbát na velmi pečlivé řemeslné zpracování a koordinaci jednotlivých stavebních profesí, aby nedošlo k  poškození dokončeného systému při navazujících činnostech. Cena za speciální

materiály a pečlivou práci se musí promítnout do rozpočtu stavebních prací. Poděkování Tento výsledek byl získán za finančního přispění MŠMT ČR, projekt 1M0579, v rámci činnosti výzkumného centra CIDEAS. ■ Použitá literatura [1] ČSN 73 0540-2:2007 Tepelná ochrana budov. Část 2 – Požadavky [2] TNI 73 0329:2009 Zjednodušené výpočtové hodnocení a klasifikace obytných budov s velmi nízkou potřebou tepla na vytápění – Rodinné domy [3] TNI 73 0330:2009 Zjednodušené výpočtové hodnocení a klasifikace obytných budov

s velmi nízkou potřebou tepla na vytápění – Bytové domy [4] Č S N E N 1 3 8 2 9 : 2 0 0 9 (73 0577) Thermal performance of buildings – Determination of air permeability of buildings – Fan pressurization method (Tepelné chování budov – Stanovení průvzdušnosti budov – Tlaková metoda) [5] Novák, J.: Vzduchotěsnost obvodových plášťů budov, Grada Publishing, Praha 2008 [6] Novák, J.: Vzduchotěsnost budov v České republice podle výsledků měření z  let 2002– 2008, sborník konference Tepelná ochrana budov 2009 Autor: Ing. Jiří Novák, Ph.D. Katedra konstrukcí pozemních staveb ČVUT v Praze E-mail: [email protected]

inzerce Český Caparol s.r.o. Litvínovice 32 370 01 české Budějovice

Kontakt pro projektanty: Tel.: +420 387 203 402 Fax: +420 387 203 422 E-mail: [email protected] www.caparol.cz

Kontakt pro projektanty: Ing. Jiří Tichý projektový manažer Tel.: 518 389 576 Fax: 518 389 510 Mobil: 774 773 811 E-mail: [email protected]

Seznam výrobků a technologií ZÚ: Capatect Minera Line Capatect Basic Line Capatect Carbon

RI OKNA, a.s. Úkolky č.p. 1055 696 81 Bzenec Tel.: 518 389 511 Fax: 518 389 510 www.ri-okna.cz www.ri-zelenausporam.cz Seznam výrobků a technologií ZÚ: Plastová okna a dveře SALAMANDER Plastová okna a dveře ALUPLAST Hliníkové systémy HUECK-HARTMANN

Rockwool, a.s. – výrobní závod Cihelní 769, 735 31 Bohumín 3 [email protected] www.rockwool.cz

Technické poradenství 800 161 161

☎

Tepelné, zvukové a protipožární izolace z kamenné vlny

splaškovými vodami od praní filtrů a vypouštění bazénů. Odděleně je také sváděna dešťová voda ze střech objektu a dešťová voda z terasy u sauny a pasáže k letním šatnám. Tato voda je napojena na venkovní dešťovou kanalizaci. Ústřední vytápění Objekt je napojen na soustavu CZT, Dalkie Olomouc, která v letním režimu pracuje s teplotním spádem 80/50 °C a v zimě 125/65 °C. Tlakově nezávislá horkovodní předávací stanice (HPS) slouží jako hlavní zdroj tepla pro vytápění (radiátory, konvektory), vzduchotechnické jednotky, přípravu TV a pro předávací stanici letních šaten. Hlavním zdrojem tepla pro ohřev bazénové vody a podlahového vytápění jsou tepelná čerpadla (vzduch – voda) o tepelném výkonu 105–266 kW (zima – léto). Větrání a klimatizace S  ohledem na prostorovou členitost objektu a jeho rozdělení do provozních jednotek jsou pro účely větrání stanoveny jednotlivé zóny. Každá z těchto zón je obsluhována samostatně. Převažujícím principem u jednotlivých okruhů je systém nuceného větrání s teplovzdušným vytápěním (event. chlazením) a rekuperací. Celkové množství větracího vzduchu je 78 500 m3/hod. Elektroinstalace – silnoproud Areál je napojen na nově budovanou trafostanici 22/0,4 kV, 1x1000 kVA. V 1. NP hlavního objektu je umístěna rozvodna NN, v níž je osazen hlavní rozvaděč, kompenzační rozvaděč a hlavní nouzový rozvaděč. V samostatné místnosti je umístěn dieselagregát, včetně rozvaděče převzetí zátěže, jako náhradní zdroj pro vybrané okruhy (zařízení pro odvod kouře, tepla a EPS). Součástí osvětlení je i nouzové osvětlení v souladu s příslušnými předpisy. Elektroinstalace – slaboproud Areál je vybaven pokladním přístupovým a odbavovacím systémem, elektrickou požární signalizací, systémem elektrické zabezpečovací signalizace, kamerovým systémem, evakuačním rozhlasem, systémem jednotného času, rozvodem strukturované kabeláže, společnou televizní a satelitní anténou, telefonní ústřednou a elektronickou sirénou napojenou na pult centrální ochrany města, umožňující řízenou evakuaci obyvatelstva při havárii a úniku chloru. Měření a regulace Řeší zajištění automatického řízení a monitorování provozu určených technických zařízení budovy aquaparku. Je navržen řídicí systém, jehož základem jsou volně programovatelné DDC podstanice. Všechny DDC podstanice jsou vzájemně propojeny komunikační sběrnicí a regulované technologické procesy jsou vizualizovány na pracovní stanici dispečerského pracoviště, které je součásti MaR. Technologie úpravy bazénové vody Bazénová voda je upravována cirkulací vody z přelivového žlábku do betonových akumulačních jímek. Pomocí čerpadel filtrů se dostává do cirkulačního okruhu úpravy vody. Poté se odsává z akumulační jímky a filtruje přes pískové filtry. Před filtrováním se pomocí vločkování sloučí volné částice, aby se lépe ve filtru zachytily. Po pískovém filtru následuje doohřev částečného proudu vody v deskovém výměníku tepla. Nakonec se chemicky dávkovacím zařízením upraví hodnota pH. Po rozdělení toku filtrátu k jednotlivým bazénům se opět podle měřicího a regulačního zařízení dávkuje plynný chlór. Všechna zařízení, kromě ochlazovacího bazénku sauny, jsou z důvodů dezinfekce kromě chlorace navíc obohacena ozónem. Takto upravená voda se vede do jednotlivých bazénů. Praní filtrů se uskutečňuje vzduchem a vodou. ■

Základní údaje o stavbě Název stavby: Aquapark Olomouc Místo stavby: Olomouc – Slavonín lokalita Pod Vlachovým Investor: AQUAPARK OLOMOUC, a. s. Autoři návrhu: Ing. akad. arch. Jan Vrana Ing. akad. arch. Vladimír Štulc Architektonický ateliér HÉTA, s.r.o. Generální projektant: Stavoprojekt Olomouc, a.s. Hlavní inženýr projektu: Ing. Jana Nováková Vedoucí projektant TZB: Ing. Miroslav Machalec Ocelové konstrukce: Project International a.s. Inženýrské sítě: Stavoprojekt Olomouc, a.s. Generální dodavatel: GEMO OLOMOUC, spol. s r.o Hlavní subdodavatelé: Skanska DS a.s., závod Olomouc Nerezové bazény: BERNDORF BADERBAU s.r.o Bazénová technologie: ATZWANGER AG Ocelové konstrukce: Project International a.s. Sauny a páry: BWS PŘEROV s.r.o. Obvodový plášť: Rema spol. s r.o. Skluzavky a tobogánová věž: AQUARENA,a.s. Freizeitanlagen GmbH Investiční náklady: 500 mil. Kč Zahájení stavby: 3. prosinec 2007 Dokončení stavby: 31. květen 2009 Doba výstavby: 18 měsíců Technické údaje o stavbě Plocha pozemku (včetně rozšíření): Zastavěná plocha: hlavní objekt – 2660 m2 letní šatny – 750 m2 Obestavěný prostor: hlavní objekt – 29 400 m3 letní šatny – 3950 m3 (zastřešený prostor u letní restaurace 550 m3) Plocha vodní hladiny: 1125,5 m2 Objem vody: 1284,3 m3 Počet návštěvníků – vnitřní provoz: 220–250 osob/hod. Počet návštěvníků – venkovní provoz: 1200–1500 osob/den Počet návštěvníků za rok: 300 000 osob/rok

english synopsis Successful PPP: Aquapark Olomouc

Design of the Aquapark is based on the long-time concept of the city of Olomouc for construction of sports and recreation facilities and resorts for its inhabitants. The premises meet the basic function of the entertainment and recreation centre with indoor and outdoor swimming pools which are equipped by water attractions.

klíčová slova: Aquapark Olomouc, PPP projekt, bazénová hala, tobogán

keywords: Aquapark Olomouc, PPP project, swimming pool hall, helter-skelter

stavebnictví 08/09

35

polyfunkční a sportovní stavby

text: Jaroslav Sedlecký, František Kuda, Karel Zeman

foto: archiv autorů

Sokolovny a jejich odkaz současnosti Ing. arch. Jaroslav Sedlecký (*1943) Absolvent oboru Architektura a stavba měst na Stavební fakultě brněnského VUT. Po celoživotní praxi projektanta bytových a občanských staveb, přerušené sedmiměsíčním hostováním v roli kooptovaného náměstka primátora města Ostravy v průběhu roku 1990, působil v letech 1999 až 2008 ve funkci hlavního architekta města Ostravy. Odborný asistent na FAST VŠB–TU Ostrava. E-mail: [email protected] Spoluautoři: doc. Ing. František Kuda, CSc. E-mail: [email protected], Ing. Karel Zeman E-mail: [email protected]

Rozvoj tělovýchovy v českých zemích je spojen se vznikem Sokola a s výstavbou objektů pro jeho činnost. Sokolovny, jak se těmto stavbám začalo říkat, se staly časem pravidelnou součástí a známým orientačním bodem každého českého a moravského města či jen trochu významnější obce. Na červnové konferenci Městské inženýrství 2009, pořádané už počtrnácté Českou komorou autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, Českým svazem stavebních inženýrů a Fakultou stavební VŠB–TU Ostrava v Karlových Varech a věnované tentokrát sportovním stavbám, se v jednom z příspěvků autoři z VŠB–TU Ostrava pokusili analyzovat dispoziční a typologické zkušenosti, které sokolovny, jako životem prověřený stavební typ, nabízejí k využití dnešku.

Historický úvod První českou tělovýchovnou organizaci založil pod názvem Sokol v roce 1862 dr. Miroslav Tyrš společně s  Jindřichem Fügnerem. Tyrš byl tvůrcem organizační struktury Sokola, metodiky cvičení, českého tělovýchovného názvosloví, cvičitelem, instruktorem cvičitelů, vydavatelem a redaktorem prvního českého tělovýchovného časopisu. Funkci náčelníka Sokola zastával dvaadvacet let. Vedle svých sportovních aktivit, se kterými je dnes hlavně spojován, byl Tyrš také významnou akademickou autoritou. Od roku 1881 byl soukromým docentem dějin architektury na České technice v Praze, koncem roku 1883 byl jmenován mimořádným profesorem dějin umění na Pražské univerzitě. Patřil k  zakladatelům české estetiky i výtvarné kritiky a jako rádce a podporovatel ovlivnil osud řady umělců patřících ke generaci Národního divadla.

36

stavebnictví 08/09

Jindřich Fügner žil jako obchodník v řadě zemí Evropy, byl členem vedení největší pojišťovací společnosti v Čechách, pražské filiálky Nuova d´Assecurationi Terst. 16. února 1862 se v tělocvičně Malypetrova ústavu v pražské Panské ulici sešla valná hromada nové tělovýchovné organizace, na které byl prvním starostou Sokola zvolen Jindřich Fügner. V květnu téhož roku se náčelníkem Sokola stal dr. Miroslav Tyrš. Fügner se pak rozhodl ze svých peněz jako mecenáš postavit Sokolu moderní tělocvičnu. Ta vyrostla během pouhého půl roku nedaleko Žitné brány, v tehdejší Nezábranské ulici. Stála 60 000 zlatých.

Výstavba sokoloven Jak se Sokol rozvíjel a rozšiřoval územně svou působnost, následovala výstavba sokoloven i v dalších městech. Společný program Sokola vedl k tomu, že sokolovny, ač každá jiná, měly ve svém vnitřním dispozičním uspořádání mnoho společného. Jádrem provozu každé sokolovny byla vlastní tělocvična – ta se však od dnešních tělocvičen zásadně lišila přinejmenším ve dvou věcech. Jednak se v tělovýchovných činnostech, kterým sokolské tělocvičny sloužily, kladl důraz zejména na prostná cvičení a cvičení na nářadí a ne už tolik na míčové hry. V současných tělocvičnách je tomu právě naopak, jejich rozměry, stavební uspořádání a vybavení je dáno především potřebami sálového provozování míčových her. Jak se tento rozdíl v důrazech projevuje prakticky? Na rozdíl od dnešních tělocvičen nemusely být v těch sokolských vnitřní povrchy stěn, svítidla a okna tak pečlivě chráněna obklady, případně osíťováním před poškozením údery míče, podlahy nebyly vyzdobeny „lajnováním“ (dnes často několikanásobným pro různé druhy míčových sportů), půdorysné rozměry a výška tělocvičny byly daleko více než dnes otázkou architektonického řešení a nemusely pouze opisovat stavebně-technické požadavky jednotlivých míčových her. Za druhé – aby byly schopny pojmout vedle sportovní také kulturní a společenskou část programu Sokola, musely být sokolské tělocvičny příslušně prostorově vybavené a dispozičně uspořádáné. Šlo zejména o doplnění pódia (jednoduchého jeviště) u jedné z obou kratších stěn obdélníkového půdorysu tělocvičny, dále o divácký balkon, nebo galerii (často u druhé z obou kratších stěn tělocvičny), dále o dostatečně plošně dimenzovanou nářaďovnu, která kromě tělovýchovného nářadí musela sloužit současně i jako sklad židlí a stolů nutných k proměně tělocvičny v sál pro kulturní nebo společenské příležitosti. U větších sokoloven byl často součástí dispozice i restaurační provoz vnitřně propojitelný s tělovýchovnou částí, aby bylo možné obsluhou pokrýt společenské akce v prostoru tělocvičny proměněné pro tu příležitost ve společenský sál. Celkově nabízela sokolská tělocvična proti té dnešní daleko civilnější architekturu, vnitřní prostředí odpovídalo spíše stavbě občanské vybavenosti společenského typu. V době, kdy sokolovny vznikaly, ještě (naštěstí) nebyl znám pojem „objemová typizace“ a tak tyto objekty přes stejný a opakující se stavební program unikly nebezpečí výrazové uniformity, plynoucí z pokleslé interpretace racionálních přístupů k investiční výstavbě z let 1950–1990. U sokoloven jde vždy o individuální architektonické řešení podle podmínek staveniště. Někdy byl autorstvím pověřen architekt a na výsledku je to dodnes znát (viz například Čapkovu sokolovnu v Moravské Ostravě od architekta Miloslava Kopřivy, sokolovnu v Bystřici pod Hostýnem od brněnského architekta Bohuslava Fuchse nebo v Přerově od pražského architek-

▲ Čapkova sokolovna v Moravské Ostravě, původní stav

▲ Čapkova sokolovna v Moravské Ostravě, současný stav

Chodba

Zádvěří

Vstupní schodiště

WC Tělocvična

Bývalé jeviště

Přisálí

▲ Interiér sokolovny, současný stav

ta Karla Caivase). Jindy šlo o koncept zednického mistra odvozený z místní, všem srozumitelné a pro všechny přijatelné tradice. Ani v základním stylovém nasměrování nelze z dochovaných sokoloven vyčíst jakoukoliv snahu centrálně ovlivňovat architekturu sokoloven ve jménu případného jednotného „sokolského vizuálního stylu“, jak bývá v současnosti u různých korporací zvykem. V tomto směru zůstává dodnes Sokol příkladem citlivého přístupu ke stavební kultuře a v praxi projevené úcty ke svobodě tvořivého myšlení. Dokladem toho je i několik následujících příkladů sokoloven z Moravy a Slezska.

Moravská Ostrava Čapkova sokolovna v Moravské Ostravě postavená podle projektu architekta Miloslava Kopřivy byla slavnostně otevřena v roce 1932 a pojmenována po padlém sokolském funkcionáři Janu Čapkovi. V  průběhu užívání prošla několika úpravami, jako bylo například oddělení jeviště od plochy tělocvičny zdí a zřízení boxerského ringu. V současné době je v ní sídlo Moravskoslezské župy.

▲ Půdorys sokolovny, současný stav

Háj ve Slezsku Sokolovna byla v Háji ve Slezsku postavena v roce 1924. Půdorys ve tvaru písmene T o rozměrech cca 28x17 m obsahoval tělocvičnu, klubovnu a byt správce. V roce 1967 byla sokolovna přestavěna na kino a její využití pro sportovní účely dočasně skončilo. Kino svůj provoz ukončilo v roce 1986 a objekt sokolovny nebyl pět let užíván. V roce 1991 byla sokolovna navrácena pod správu Sokola a začalo se uvažovat o její rekonstrukci do původního stavu. Pro nedostatek finančních prostředků bylo však dosud provedeno jen navrácení poloviny původní plochy tělocvičny pro sportovní využití srovnáním šikmé podlahy hlediště bývalého kina. V současné době je sokolovna využívána ke cvičení a jako herna stolního tenisu.

Klimkovice Základní kámen sokolovny v Klimkovicích byl položen 15. 7. 1923. Půdorys ve tvaru písmene H o rozměrech cca 32x19 m obsahoval stavebnictví 08/09

37

tělocvičnu s jevištěm a skladem rekvizit, klubovnu a byt správce. V  letech 1936–1940 proběhla přístavba přísálí na severní straně a v 70. letech minulého století byla sokolovna upravena do dnešní podoby přístavbou fotbalových šaten na severozápadní straně. V současné době je sokolovna ve vlastnictví města Klimkovice.

Albrechtičky Plán na výstavbu sokolovny byl přijat v roce 1932. V září 1933 byla stavba zahájena pod vedením M. Koudelky, zednického a tesařského mistra z Příbora. Dne 22. 10. 1934 proběhla úspěšná kolaudace a 28. 10. 1934 byla sokolovna slavnostně předána veřejnosti. I dnes je objekt využíván pro sportovní účely.

▲ Sokolovna v Háji ve Slezsku, původní stav

Proskovice Výstavba sokolovny začala v dubnu 1926 podle projektu pražského architekta Františka Krásného a stavba byla úspěšně zkolaudována 2. 6. 1926. Budova o základních půdorysných rozměrech cca 30x15 m obsahovala tělocvičnu s jevištěm, místností pro rekvizity a diváckou galerií, přísálí a byt správce. V roce 1975 proběhla přístavba sokolovny navazující na původní přísálí. I v současnosti je sokolovna v duchu původních sokolských myšlenek využívána jak pro sportovní účely (kondiční cvičení, stolní tenis), tak pro společenský a kulturní život jednoho z malých ostravských městských obvodů (pořádání plesů a pohostinských divadelních představení).

Bystřice pod Hostýnem

▲ Sokolovna v Klimkovicích, původní stav

Sokolovna byla postavena v roce 1922 jako jedna z prvních realizací později slavného brněnského architekta Bohuslava Fuchse a jsou na ní dobře patrné motivy rondokubizmu. Pro nedostatek finančních prostředků se podle původních plánů nerealizovala boční přístavba.

Přerov V roce 1927 byla vyhlášena soutěž na návrh přerovské sokolovny. Vyhrál ji návrh pražského architekta Karla Caivase znatelně ovlivněný holandským neoplasticizmem. Sokolovna byla dokončena v roce 1933. Jedná se o prostorově velkorysý příklad sokolovny s bohatě vyvinutým dispozičním řešením, jehož součástí je i restaurační zařízení.

Závěrem Sokolovny představují dodnes velmi zajímavý stavebně-typologický typ. V poměrně skromných ekonomických podmínkách, které měl k dispozici Sokol na konci 19. a v první polovině 20. století, nabízely tehdy vznikající sokolovny přístřeší nejen sportovním, ale i společenským, kulturním, výchovným a spolkovým činnostem a stávaly se tak přirozeně významnými středisky života svých obcí. Dodnes velká část z nich představuje výrazné, snadno zapamatovatelné a všem místním dobře známé orientační body v půdorysu jejich obcí. Ve druhé polovině minulého století se v kondiční i výkonnostní tělovýchově přesunul zájem směrem k míčovým hrám, pro něž avšak nebyly sokolské tělocvičny rozměrově ani stavebně-technicky dobře připraveny. Vývoj vedl k osamostatňování funkcí původně soustředě-

38

stavebnictví 08/09

▲ Sokolovna v Albrechtičkách, původní stav ▼ Sokolovna v Proskovicích, původní stav

Klubovna

Tělocvična

Chodba Chodba a schodiště

Pokoj

▲ Sokolovna v Háji ve Slezsku, současný stav

Pokoj

▲ Půdorys sokolovny, původní stav

Klubovna

Rekvizity

Tělocvična

Chodba

Jeviště

Klubovna

Chodba Sprchy a WC

▲ Sokolovna v Klimkovicích, interiér sokolovny, stav v roce 1923

▲ Půdorys sokolovny, původní stav

WC

Hlasatelna

Tělocvična Chodba Pokoj

WC

Tělocvična

Jeviště

Pokoj

Kuchyň

▲ Sokolovna v Albrechtičkách, současný stav

▲ Půdorys sokolovny, současný stav

▼ Sokolovna v Proskovicích, interiér sokolovny, současný stav

▼ Půdorys sokolovny, původní stav

Šatna Přísálí Výčep

WC

Chodba a schodiště

Zádveří

Nářaďovna

Tělocvična Jeviště

stavebnictví 08/09

39

▲ Sokolovna v Bystřici pod Hostýnem, původní stav

▲ Sokolovna v Bystřici pod Hostýnem, interiér, současný stav

▲ Sokolovna v Přerově, současný stav

▲ Sokolovna v Přerově, interiér, současný stav

ných v sokolovnách do zařízení umístěných v samostatných stavbách. Nově se v urbanistickém půdorysu obcí objevily kulturní domy, které vzaly sokolovnám jejich společenskou a kulturní náplň a vedle nich sportovní haly a tělocvičny, často specializované na jediné konkrétní sportovní odvětví, někdy s integrovaným společenským a stravovacím provozem. Ze sokoloven, které měly původně, zejména v menších městech a obcích, výsadní postavení centra integrujícího velkou část společenského života obce, se postupně stal pouze jeden z článků řetězu občanské vybavenosti, sloužící po přestavbě někde restauračnímu provozu, jinde prostorově méně náročným formám sportu. V současnosti mohou být sokolovny dispozičně a typologicky inspirací svou víceúčelovostí například pro tělocvičny základních a středních škol, které jsou vedle výuky tělesné výchovy čas od času využívány i pro příležitostná kulturní a společenská shromáždění, ale také pro rekonstrukce velkých kulturních domů, které po roce 1990 zbyly v menších sídlech po rozpadu velkých zemědělských nebo výrobních národních podniků a s jejichž využitím si nikdo neví příliš rady. Měla by nás inspirovat i příkladná stavební kultura sokoloven, která vždy vycházela z kontextu lokality a ani ve skromnějších podmínkách menších obcí nerezignovala nikdy na individuální architektonická řešení. ■ Použitá literatura: [1] HORA-HOREJŠ, P.: Toulky českou minulostí VIII, Via Facti 2000, ISBN 80-238-5709-6 [2] Wikipedie, otevřená encyklopedie, dostupné na http://cs.wikipedia.org [3] BUCHTA , L.: Dokumentace architektonického dědictví 19. a 20. století [4] Dokumentace jednotlivých sokolských organizací, Proskovice, Albrechtičky, Háj ve Slezsku, Klimkovice a Moravská Ostrava

40

stavebnictví 08/09

english synopsis Sokol Sport Centers and their Legacy for the Present Development of physical education in the Czech lands is connected with establishment of the Sokol institution and with construction of the sport centers where activities of the new institution were accommodated. They are called Sokolovny in Czech. In the course of time they became a regular integral part and a well known reference point of each individual Czech and Moravian town or a more important village. During the conference Městské inženýrství 2009 (Urban Engineering 2009), organized for the fourteenth time by ČKAIT in cooperation with ČSSI and VŠB-TU Ostrava in June in Karlsbad, this time devoted to the sports facilities and structures, three authors from the Faculty of Civil Engineering of the Technical University Ostrava have tried to analyze in their paper the layout and typological experience which the Sokol Sport Centers, the what time tested structural type, may offer for utilization in our days.

klíčová slova: sokolovna, školní tělocvična, víceúčelové využití, příkladná stavební kultura, místní souvislost, individuální architektonické řešení, objemová typizace staveb

keywords: Sokol Sports Centers, school gym, multifunction utilization, exemplary building culture, local context, individual architectural design, volume unification of structures

odborné posouzení článku: prof. Ing. Vítězslav Kuta, CSc. Fakulta stavební VŠB–TU Ostrava

polyfunkční a sportovní stavby

text: Renata Zdařilová

foto: Ing. Karel Zeman

Tvorba bezbariérového prostředí sportovních staveb a rekreačních areálů Ing. Renata Zdařilová, Ph.D. (*1968) Absolvovala Fakultu stavební VUT v Brně, obor Pozemní stavitelství, v roce 1993. Zabývá se problematikou bezbariérového užívání staveb. Je autorkou metodických pomůcek k činnosti autorizovaných osob a metodik pro stavebně správní praxi. V současné době působí na Fakultě stavební VŠB–TU Ostrava. Je členkou ČSSI a odborné společnosti ČSMI. E-mail: [email protected]

Bezbariérová přístupnost sportovních staveb a rekreačních areálů umožňuje získávání fyzické a psychické kondice osobám se zdravotním omezením, což má mimo jiné za následek zlepšení jejich zdravotního stavu. Zvláště pak plavání je velmi důležitou rekreačně-relaxační aktivitou. Vodní hladina nabízí těmto osobám maximální svobodu a v rámci rehabilitace urychluje vlastní léčebný proces. Sportování nepřináší pouze zlepšení kondice, má zároveň významnou sociální dimenzi – izolovaní jedinci se prostřednictvím sportu mohou zapojit do společenského dění. Jestliže hovoříme o sportu zdravotně postižených osob, povětšinou si každý představí paralympijské hry či mistrovství, na kterých se utkávají lidé s různým druhem zdravotního omezení. Mezi nejznámější sportovní odvětví patří atletika, basketbal, bowling, cyklistika, florbal, lukostřelba, lyžování, plavání, ragby, sledge hokej, stolní tenis, tenis a jiné. Sportováním se však mohou a chtějí věnovat zdravotně postižené osoby také rekreačně, pokud mají vytvořené podmínky v  podobě bezbariérové přístupnosti sportovních staveb. Přístupnost sportovních staveb a rekreačních areálů musí být zajištěna bezbariérovou trasou od MHD a parkovacích ploch k vlastnímu vstupu přes pokladny až k jednotlivým prostorům, sportovištím, vyhrazeným místům v hledišti, hygienickým zařízením, službám apod. Podmínky na bezbariérové užívání se zajišťují v celém svém rozsahu, a to: ■ v části pro diváky; ■ v části pro sportovce; ■ v doplňkových službách. Pro snadnou a rychlou orientaci je nutné tyto objekty a areály vybavit informačním orientačním zařízením (plánkem) s vyznačením bezbariérových přístupů k jednotlivým prostorům.

Vstupní a komunikační prostory Bezbariérová přístupnost do sportovních staveb musí být zajištěna z  úrovně terénu a výškovým rozdílem nejvýše 20 mm. Světlost

vstupních dveří se navrhuje v závislosti na druhu sportovního zařízení. Respektování nejmenších světlostí je zvláště důležité u vnitřních dveřních křídel, neboť handicapovaný sportovec se po vnitřní dispozici pohybuje na sportovním vozíku, který má větší rozvor kol (cca 1000 mm). Tento zvýšený požadavek na manipulaci musí být akceptován také u dimenzování šířkových parametrů komunikačních prostor. Mnohá sportovní zařízení jsou na vstupu vybavena turnikety, které jsou nepřekonatelnou bariérou nejen pro samotné osoby s pohybovým postižením, ale také pro osoby s dětským kočárkem a osoby se zrakovým postižením. V  tomto případě turnikety doplňujeme osobním kontrolním vstupem, jehož šířka se doporučuje 1000 mm (viz obr. 2).

Pokladny, recepce Ve vstupních částech sportovišť se navrhují pokladny, přičemž nejméně jedna musí splňovat požadavky na přístupnost osob s  pohybovým, zrakovým, ale také sluchovým omezením. Pro pohybové postižení je důležité zajištění nezbytných manipulačních a průjezdných ploch (obr. 1 a 3). Prodejní pult pokladny (recepce) smí být nejvýše 800 mm nad úrovni podlahy, terénu a v nejmenší délce 900 mm (obr. 4). Obdobným způsobem se řeší stánek s občerstvením, který musí mít navíc prodejní pult předsunutý v šířce 250 mm, aby bylo možné manipulovat s nakoupeným zbožím. Bezbariérovou pokladnu pro osoby se sluchovým postižením je třeba vybavit přepážkovou indukční smyčkou.

Hlediště V části hlediště musí být podle současné platné vyhlášky č. 369/2001 Sb. nejméně dvě místa pro umístění vozíku. Tato místa by měla být umístěna v  přímé návaznosti na východy a tak, aby osoby na invalidním vozíku nemusely překonávat příliš velké výškové rozdíly. Pokud se jedná o venkovní hlediště, vyhrazená místa se navrhují v kryté části. Minimální půdorysné rozměry vyhrazených míst jsou 1000x1200 mm. Osoby na vozíku preferují místa nad úrovni hrací plochy s celkovým výhledem na sportovní dění. Vhodné je navrhnout tato místa v různých výškových úrovních a jednotlivých sektorech. Při návrhu vyhrazených míst je velmi důležité respektovat křivky viditelnosti, kdy je nutné zajistit dobrou viditelnost z vozíku na hrací plochu i v případě stojících diváků v nižší části hlediště, jak dokumentují obr. 5. a 6.

Šatny a hygienické prostory Jak již bylo v úvodu napsáno, sportovní stavby je nutné bezbariérově navrhnout ve všech svých částech. Pokud se zmiňujeme o šatnách a hygienických zařízení, bezbariérové užívání musí být naplněno nejen v částech pro diváky, ale také v částech pro sportovce. Z toho vyplývá, že každá šatna, každé hygienické zařízení musí být v souladu s vyhláškou. Nejméně 5 % skříněk nebo převlékacích kabin z  celkového počtu musí být řešeno s  ohledem na manipulační požadavky stavebnictví 08/09

41

Automatické

❍

●

❍

●

❍

●

●

●

●

●

❍

❍

●

●

Plavecký bazén 50 m

❍

Atletický stadion venkovní

●

Atletická hala vnitřní

●

●

●

❍

❍

●

❍

●

●

Plavecký bazén 50 m

1200

●

●

Plavecký bazén 25 m

❍

●

Plavecký bazén 20 m

1000

●

Stolní tenis

●

Velký stadion venkovní

●

Velký stadion vnitřní

Sportovní hala do čtyř sportovišť

●

Gymnastická hala

Fitness

900

Sportovní hala do devíti sportovišť

Multifunkční – víceúčelová hala

●

Min. světlá šířka [mm]

Sportovní hala do šesti sportovišť

Klubová část

Plavání je velmi důležitá rekreačně-relaxační aktivita nejen pro zdravého jedince, ale pro všechny skupiny osob se zdravotním postižením. Právě pro tyto osoby, včetně seniorů, je plavání jedna

Basketbal

Bezbariérové užívání rekreačních areálů, bazénů a koupališť

Tenisové kurty venkovní

z nejoblíbenějších a nejčastějších sportovních aktivit, které poskytují nezávislost a svobodu pohybu. Velkým problémem pro zdravotně postižené, zvláště osoby s pohybovým omezením, je zajištění této nezávislosti na přístupu k bazénu či je naopak obtížné dostat se z bazénu ven. Při navrhování rekreačního areálu koupaliště je potřeba zpřístupnit veškeré vodní plochy a atrakce, včetně doprovodných služeb (restaurace, hygienické prostory apod.). Přístupnost do bazénu lze řešit stavebně pomocí schodů, ramp a různých madel, nebo pomocí zvedáků do vody. Při koncepci návrhu bezbariérového přístupu se musí akceptovat charakter a možné využití jednotlivých typů bazénů zdravotně postiženými.

Tenisová hala vnitřní

osob na vozíku a respektováním dosahové úrovně 1200 mm nad podlahou (viz obr. 7 a 8). Zároveň v  návaznosti na šatnu se navrhuje vždy nejméně jedna kabina v  oddělení pro muže a oddělení pro ženy.

❍

Plavecký bazén 25 m

Atletický stadion venkovní

Atletická hala vnitřní

Stolní tenis

Plavecký bazén 20 m

1000

Velký stadion venkovní

❍

Velký stadion vnitřní

❍

Basketbal

❍

Tenisové kurty venkovní

900

Tenisová hala vnitřní

●

Gymnastická hala

●

Sportovní hala do devíti sportovišť

Fitness

●

Sportovní hala do šesti sportovišť

Multifunkční – víceúčelová hala

800

Min. světlá šířka [mm]

Sportovní hala do čtyř sportovišť

Klubová část

▲ Tab.1. Světlost vstupních dveří – venkovních (vstup do vstupní haly, recepce, k pokladně apod.) ● minimálně, ❍ doporučeně

●

●

❍

❍

● ● ❍

1200

● ●

❍

❍

●

●

●

❍

❍

●

●

❍

❍

❍

● ❍

●

●

▲ Tab. 2. Světlost vnitřních dveří ● minimálně, ❍ doporučeně ▼ Tab. 3. Zabezpečení přístupu zdravotně postižených do bazénu. *Základní přístup musí být zajištěn rampou nebo bazénovým zvedákem.

typ bazénu menší bazén rekreační větší bazén plavecký umělé vlny, divoká řeka brouzdaliště whirlpool

42

stavebnictví 08/09

rampa x x x x

zvedák *

x x x x

*

okraj bazénu

bezbariér. schody

schody

x

x

x

x

x

●

▲ Obr. 1. Pokladny se navrhují s  ohledem na pohyb tělesně postižených s  dodržením manipulační plochy 1500x1500 mm nebo nejmenší šířky průchodu 900 mm se současným dodržením výškového osazení pultu

▲ Obr. 2. Kontrolní vstupní turnikety musí být doplněny o bezbariérový přístup s doporučenou nejmenší průjezdní šířkou 1000 mm

900

min. manipulační umožnění prostor podjetí hloubky 500 mm 1800x1200 mm před a za recepčním pultem

horní hrana pultu 950–1100 mm nad podlahou

recepční pult v části bezbariérového přístupu max. 760 mm výška hloubka 700 mm

v místě recepce pult hloubka min. 650 mm čístá výška 700 mm

▲ Obr. 3. Pokladny – nejmenší šířka průchodu 900 mm

▲ O br. 4. Detailní řešení recepce sportovního areálu s  požadavky na bezbariérové užívání

▲ Obr. 5. Místo pro vozík v hledišti musí mít zajištěnou dobrou viditelnost – vozíčkář má jinou výši horizontu než sedící divák

▲ Obr. 6. Místo pro vozík v hledišti musí mít zajištěnou dobrou viditelnost – platí pro stojící diváky nejméně 5 % skříněk musí splňovat požadavky přístupnosti

věšák na oděv nejvýše 1200 mm nad podlahou

výškové umístění zrcadla pro stojící a sedící osoby manipulační plocha v kabině 1500x1500 mm

převlékací lavička: výška 460–480 mm šířka 600 mm dveře kabiny otevírané ven

zajištění manipulace 900x1200 mm

respektování čistého průjezdného profilu nejméně 900 mm

▲O  br. 7. Příklad řešení samostatné bezbariérové převlékací kabiny

▲ Obr. 8. Požadavky na manipulační prostor u šatnových skříněk

▼O  br. 9. Přístup do bazénu přes jeho okraj, který je 400–500 mm vysoký. Pro snadný přesun z invalidního vozíku na okraj bazénu se instaluje jedno nebo dvě madla a zabezpečíme v tomto místě nezbytnou manipulaci.

▼ Obr. 10. Přístup do bazénu přes jeho okraj, který je 400–500 mm vysoký. Hladina vody musí být v jedné úrovni s okrajem bazénu.

60

15 0 0

0

– 40

60

0

0

400–500

30 0

0 15

0

15 0

0

0 10

50 –1

stavebnictví 08/09

43

okraj bazénu šířka 300–400 mm výška 400–500 mm

manipulační prostor u zvýšeného okraje 1500x1500 mm 0

12 0

0

400–500

30

použití u přístupu do rekreačních bazénů, whirpoolu apod.

zajištění čistého průjezdního profilu nejméně 900 mm

▲ Obr. 11. U přístupu do bazénu přes jeho okraj musí zůstat dostatečný manipulační prostor pro přemístění postiženého na vozíku

350

–

900

▲ Obr. 12. Zvedací zařízení do vody musí být rovněž instalováno se zajištěním nezbytné manipulační plochy pro přemístění postiženého z vozíku

5 cha . 47 min p ní p l o tu s 0 á n –15 10 0 6 0 0 450

60

0

400–500

x. 2

00

15 0

min. 400

ma

▲ Obr. 13. Přístup pomocí bezbariérových schodů s instalovanými nízkými madly manipulační plocha šířka nejméně 475 mm výška 400–500 mm

0

0 15 0

▲ Obr. 14. Přístup pomocí bezbariérových schodů s instalovanými nízkými madly musí mít dostatečný manipulační prostor 850 – 9 0

manipulační prostor 1500x1500 mm

0

poslední stupeň musí být nejméně 450 mm pod vodní hladinou

15 0

hl. bazénu 650–700 pevná zídka

0

výška zábradlí 900

nejméně 600 mm

použití u přístupu do rekreačních bazénů

▲ Obr. 15. Přístup pomocí bezbariérových schodů s instalovanými nízkými madly – osoba se sníženou pohyblivostí (např. pohybující se pomocí chodítka) se přesouvá sama v pozici vsedě po schůdcích do vody

Závěr Na příkladech zabezpečení bezbariérového užívání vodních ploch sportovněrekreačního areálu koupaliště lze dokumentovat, že zajištění přístupu a sportovní vyžití osob se zdravotním omezením je velice specifická problematika, která si zaslouží při projektovém řešení daleko větší pozornost. Musíme si uvědomit, že sportovní aktivity jsou pro handicapované osoby novým smyslem života, a z tohoto důvodu je nutné odstranit všechny architektonické bariéry, jež znemožňují rekreační sportování těchto našich spoluobčanů. ■ Použitá literatura: [1] Sámová, M. a kol.: Tvorba bezbariérového prostredia, Základné princípy a súvislosti, Vydavaťelstvo Eurostav, spol. s r.o., Bratislava 2008, 1. vydání, ISBN 978-80-89228-10-2 [2] Zdařilová, R.: Bezbariérové užívání sportovních staveb, sborník konference Městské inženýrství Karlovy Vary 2009, VŠB–TU Ostrava, Ostrava 2009, 1. vydání, str. 117–126, ISBN 978-80-248-2014-9 [3] Zdařilová, R.: Odstraňování bariér v  městském inženýrství, MP 1.8, Metodická pomůcka k  činnosti autorizovaných osob, Informační centrum ČK AIT, Praha 2006, 1. vydání, ISBN 80-87093-12-7 [4] Access for Disabled People, Sport England Publications, London 2002, ISBN 1 86078 149 7

44

hl. bazénu 650–700

výška max. 175 mm 350–425 mm

stavebnictví 08/09

▲ Obr. 16. Zabezpečení přístupu rampou – povrch rampy a okolí musí být pokryt dlažbou s protiskluzovou úpravou, rampa vybavena madly po obou stranách ve výši 900 mm. Před nástupem a výstupem z rampy je zajištěn manipulační prostor a rozměrech 1500x1500 mm.

english synopsis Creation of Easy-access Environment of Sports Complexes and Recreation Premises

It is possible to document on examples of realized easy-access utilization of water areas of the sports and recreation bathing establishments that provision of access and enjoyment of sport by the handicapped persons is a very specific issue deserving much more higher attention when designing these resorts. We must acknowledge that sports activities bring a new meaning of life for the handicapped people and this is why all architectural barriers, preventing our handicapped fellow citizens from exercising recreation sports activities, have to be eliminated.

klíčová slova: tvorba bezbariérového prostředí, bezbariérové prostředí sportovních staveb, bezbariérové prostředí rekreačních areálů

keywords:

creation of easy-access environment, easy-access environment of sports complexes, easy-access environment of recreation premises

odborné posouzení článku: prof. Ing. Vítězslav Kuta, CSc. Fakulta stavební VŠB–TU Ostrava

polyfunkční a sportovní stavby

text: Gunter Mann

foto: archiv firmy Optigrün international AG

▲ Minigolfové hřiště na střeše zábavního parku PLAYMOBIL v Zirndorfu poblíž Norimberku

Minigolfové hřiště na střeše zábavního parku PLAYMOBIL Dr. Gunter Mann (*1967) 1997 získal kvalifikaci jako auditor DGQ (Deutsche Gesellschaft für QualitätNěmecká společnost pro kvalitu) pro kontroly systémů řízení jakosti podle DIN EN ISO 9001. Od roku 1993 zaměstnán u společnosti Optigrün international AG, kde pracuje jako manažer kvality a vedoucí marketingu. E-mail: [email protected]

Zábavní park PLAYMOBIL v Zirndorfu poblíž německého města Norimberk je příkladem, jak lze účelně využít plochu na střeše stávajících parkovacích garáží. Podařilo se zde dodatečně vytvořit minigolfové hřiště s osmnácti jamkami o rozloze několika tisíc čtverečních metrů. Bylo přitom nutné přesně promyslet a navrhnout jak plochy zeleně, tak i cesty a hrací dráhy.

Stavební předpoklady Střecha sedm metrů vysoké budovy parkovacích garáží z roku 1999 má sklon cca 3 %, zaujímá plochu přibližně 3300 m 2 a přechází na dvou stranách na terén. Střešní konstrukci tvoří betonový strop se živičnou hydroizolací. Možnosti dodatečného plošného zatížení střechy byly omezeny na hodnotu 350 kg/m², což vyžadovalo využití obzvlášť lehkých materiálů a při provádění bylo třeba dbát na to, aby nedošlo k žádnému většímu bodovému zatížení.

Původní idea Původní návrh zahradního architekta Urbana Führese počítal s v ytvořením říční krajiny s pramenem na kopci a štěrkovou vsakovací deltou v ní žině, která by se podobala přirozené mu sledu modelované členitější krajiny, přecházející do otevřené roviny s velikou luční plochou. Hrací dráhy by byly součástí táto krajiny a zahrnuty byly i pr vky vodního toku a topografie. stavebnictví 08/09

45

porfyrové kostky 90x90x140 mm umělý trávník 20 mm asfalt 50 mm

krycí vrstva asfalt 20 mm nosná vrstva asfalt 60 mm filtrační textilie Optigreen 105 drcené pěnosklo 280 mm ochranná textilie Optigreen RMS 300 neprorůstavá hydroizolace (živičná) stávající hydroizolace (živičná)

filtrační textilie Optigreen 105 drcené pěnosklo 250 mm

celkem 360 mm

celkem 320 mm ▲ Schéma 1. Rozhraní cestiček a hracích drah

porfyrové kostky 90x90x140 mm krycí vrstva asfalt 20 mm nosná vrstva asfalt 60 mm

intenzivní substrát 200 mm filtrační textilie Optigreen 105 drcené pěnosklo jemné 120 mm filtrační textilie Optigreen 105

filtrační textilie Optigreen 105 drcené pěnosklo 280 mm ochranná textilie Optigreen RMS 300 neprorůstavá hydroizolace (živičná) původní hydroizolace (živičná)

tvarovaná fólie FKD 40 40 mm celkem 360 mm

celkem 360 mm

▲ Schéma 2. Rozhraní cestiček a ploch s intenzívní výsadbou

porfyrové kostky 90x90x140 mm trávníkový substrát 190 mm filtrační textilie Optigreen 105

krycí vrstva asfalt 20 mm nosná vrstva asfalt 60 mm filtrační textilie Optigreen 105 drcené pěnosklo 280 mm ochranná textilie Optigreen RMS 300 neprorůstavá hydroizolace (živičná) původní hydroizolace (živičná)

drcené pěnosklo 170 mm celkem 360 mm ▲ Schéma 3. Rozhraní cestiček a trávníkových ploch

intenzivní substrát 200 mm filtrační textilie Optigreen 105 drcené pěnosklo 120–220 mm filtrační textilie Optigreen 105 tvarovaná fólie FKD40 40mm celkem 360–460 mm

ochranná textilie Optigreen RMS 300 neprorůstavá hydroizolace (živičná) původní hydroizolace (živičná)

▲ Schéma 4. Standardní skladba ploch s intenzívní výsadbou a vodoakumulační tvarovanou fólií

Konstrukce souvrství ozeleněných ploch a minigolfových drah Na stávající hydroizolaci byla položena dodatečná vrstva odolná proti prorůstání kořenů, tvořená natavovanými živičnými pásy (produkt Jardin WF). Dále následovala celoplošná drenážní vrstva tvořená 120 mm drceného pěnoskla, krytá filtrační textilií. Drcené pěnosklo je velice lehké a současně velmi pevné v tlaku. V této drenážní vrstvě jsou také integrovány všechny rozvody elektřiny, zavlažování, ozvučení, vody apod. Konstrukce dalších vrstev je odlišná podle využití jednotlivých ploch, které jsou vyčleněny na cesty, golfové dráhy a ozeleněné plochy s vegetací.

Cesty Pro cesty bylo drcené pěnosklo použito rovněž jako nosná vrstva. Následovala vodopropustná vrstva z lehčeného stejnozrnného betonu a krycí vrstva z barevného asfaltu.

46

stavebnictví 08/09

Minigolfové dráhy Skladba pro minigolfové dráhy je podobná, pouze pochozí a hrací povrch na nosné vrstvě z jednozrnného lehčeného betonu je tvořen umělým trávníkem. Koryto řeky je z litého pískovaného asfaltu. Všechny minigolfové dráhy jsou lemovány obrubníkem z porfyrových bloků.

Ozeleněné plochy Souvrství ozeleněných ploch (trávníků a výsadeb) je tvořeno ochrannou textilií na hydroizolaci a pokračuje nopovým drenážním panelem FKD40, filtrační textilií a 150mm silnou vrstvou drceného pěnoskla opět krytého filtrační textilií. Podle druhu vegetace pak následuje trávníkový substrát (typ R) nebo intenzívní substrát (typ i-lehký) v tloušťce vrstvy od 190 do 250 mm. V místech, kde jsou vysazeny stromy a mocnost substrátu je větší, je pod vrstvou intenzivního substrátu typu i-lehký použit také spodní substrát typu U-lehký.

▲ Minigolfový areál na střeše zábavního parku PLAYMOBIL v užívání

Drcené pěnosklo Drcené pěnosklo je minerální tepelně izolační lehký stavební materiál z recyklovaného skla. Staré sklo se pomele na moučku, smísí se s minerálním aktivizačním činidlem a v průběžné peci se zahřívá na 900 °C. Materiál přitom zvětšuje svůj objem a při následném prudkém ochlazení ztuhne, popraská a láme se na kusy o délce hrany 30–50 mm. Frakce má ostrohrannou strukturu s velkou hustotou milionů uzavřených pórů a vysokou pevnost 0,5 N/mm². Výsledný materiál se vyznačuje vysokou pevností v tlaku a nízkou hmotností.

Vegetace Vegetace je mimo jiné tvořena těmito druhy: kakost (geranium), denivka plavá (hemerocallis fulva), šanta kočičí (nepeta cataria), kontryhel měkký (alchemilla molis), trávy, břečťan (hedera), růže (rosa), borovice (pinus), vrba (salix), bobkovišeň (prunus laurocerasus), dřín obecný (cornus mas), muchovník (amelanchier), růže bedrníkolistá (rosa pimpinellifolia). Výsadba stromů byla z důvodu statického řešení konstrukce stavby možná pouze bezprostředně nad sloupy. Zavlažování vegetace je zajištěno plně automatickým zavlažovacím zařízením s výsuvnými tryskami.

Výsledek Areál hřiště minigolfu o celkové rozloze 5300 m2 (z toho 3300 m2 na střešní ploše) byl v červenci 2006 po čtyřech měsících práce dokončen. Návštěvníci mohou využívat 18 drah začleněných do střešní krajinky, zpestřených o zabudované překážky jako například terénní vlny, kamenné můstky, tunely a podobné, přičemž délka drah se pohybuje mezi 10–25 m. Kromě toho jsou zde k dispozici i odpočívadla (na dřevěných roštech z místního bukového dřeva), prolézačky a hřiště pro děti, lavičky a slunečníky. Minigolfový areál je koncipovaný jako říční krajina se skalními

partiemi a vyschlým korytem. Ústředním prvkem je potok pramenící „na návrší“ a vsakující se na rovině ve štěrkové deltě. ■ Základní údaje o stavbě Investor: geobra Brandstätter GmbH, Zirndorf Projektant: zahradní architekt BDLA Urban Führes, Zirndorf Hydroizolace: Dachdecker Michel, Wilburgstetten Realizace ozelenění: Biedenbacher Garten- und Landschaftsbau, Schwabach Doba realizace ozelenění: 03/2006–06/2006

english synopsis Mini-golf Playground on the Roof of the PLAYMOBIL Amusement Park

The amusement park PLAYMOBIL in Zirndorf close to the German city Nuremberg is an example how to utilize the roof area of the existing parking garages effectively. Roof of the seven meter high building of the parking garages of 1999 has the slope of ca 3% and the area of ca 3,300 m2 . The adventurous mini-golf playground with 18 holes on the area of several thousands of square meters has been constructed here additionally with a great success. Green areas, paths as well as the mini-golf itself had to be considered thoroughly and designed.

klíčová slova: zábavní park PLAYMOBIL v Zirndorfu, ozeleněné střešní plochy garáží, minigolfové hřiště, drcené pěnosklo, drenážní vrstvy

keywords: amusement park PLAYMOBIL in Zirndorf, green roof garage areas, mini-golf playground, crushed foamed glass, drain layers

odborné posouzení článku:

Ing. Jitka Dostálová Regionální zástupkyně firmy Optigrün international AG stavebnictví 08/09

47

polyfunkční a sportovní stavby

text: Jiří Viktorín

foto: archiv firmy TENNIS Zlín, a.s.

Povrchy dětských hřišť – posuzování bezpečnosti a jejich provádění v praxi Ing. Jiří Viktorín (*1952) Absolvent FAST VUT v Brně. V letech 1977–1990 zaměstnán u Pozemních staveb Gottwaldov. Od roku 1990 soukromý podnikatel v oblasti výstavby a projektování sportovních staveb. V současné době řídí tři společnosti na území České a Slovenské republiky zabývající se problematikou sportovišť a dětských hřišť. E-mail: [email protected]

V souladu s vývojem a výrobou herních prvků pro dětská hřiště se vyvíjejí i technologie jejich povrchů. Parametry bezpečnosti jsou dány normou ČSN EN 1177 a doporučené materiály pro realizaci normou ČSN EN 1177, změna A1. Bezpečnost povrchů dětských hřišť je posuzována na základě jejich schopnosti tlumit náraz tak, aby bylo minimalizováno těžké poranění hlavy dítěte (HIC – Head Injury Criterion) a byly vyloučeny smrtelné následky při jejich pádu z herního prvku na povrch hřiště. Každý výrobce herního prvku je povinen deklarovat tzv. kritickou výšku pádu, což je horní mez všech výšek volného pádu dítěte, pro kterou povrch hřiště poskytuje přijatelnou úroveň útlumu nárazu. Příklady běžně používaných materiálů tlumících nárazy s odpovídajícími kritickými výškami pádu uvádí norma ČSN EN 1177, Příloha A.

Přírodní povrchy ■ Živice, beton, kámen Živice, beton, kámen jsou materiály na řešení povrchů dětských hřišť absolutně nevhodné, maximální výška pádu ≤ 600 mm, ale i při této výšce dochází u malých dětí k vážným úrazům. ■ Ornice, udusaný povrch Ornice – udusaný povrch – je materiál na řešení povrchů dětských hřišť podmínečně vhodný, s výškou pádu max. do 1000 mm. Při zamrznutí je nevhodný. Nicméně má téměř nulové pořizovací náklady. ■ Drnovka, přírodní tráva Drnovka – přírodní tráva – je materiál vhodný do výšky pádu max. 1500 mm. Má nízké pořizovací náklady, ale vyžaduje častou údržbu a při zamrznutí je nevhodný. ■ Dřevité třísky, kůra Minimální tloušťka vrstvy je 200 mm. V  důsledku přemísťování materiálu norma uvádí doporučení tloušťky až 400 mm, aby bylo

48

stavebnictví 08/09

dosaženo kritické výšky pádu 3000 mm. Výhodou jsou nízké pořizovací náklady. Nevýhodou je nutná častá kontrola výšky násypu tak, aby byly splněny normové požadavky po celé ploše. To je vzhledem k provozu prakticky nemožné garantovat. ■ Písek, štěrk Maximální výška pádu je až 3000 mm. V důsledcích přemísťování materiálu při dětských hrách je doporučena tloušťka násypu až 400 mm. Výhodou jsou nízké pořizovací náklady, nevýhodou je nutná pravidelná kontrola a údržba povrchu, jeho čištění a časem nutná kompletní výměna. Materiál je velmi rozšířen z ekonomických důvodů i při současné modernizaci hřišť.

Syntetické povrchy ■ Monolitické syntetické povrchy Jedná se o speciální elastické vodopropustné povrchy na bázi směsi pryžových granulátů a polyuretanových pojiv. Obvykle je povrch aplikován jako dvouvrstvá elastická sendvičová konstrukce na podkladě ze stabilizovaného kameniva nebo drenážního asfaltu. Jádro o tloušťce 30 až 60 mm tvoří směs recyklované pryže a PUR pojiva. Nášlapná vrstva tloušťky 8–10 mm je tvořena směsí barveného nebo obarveného EPDM granulátu a PUR pojiva. Za nesporné výhody monolitických syntetických povrchů dětských hřišť lze považovat absenci spár povrchu, vysokou odolnost proti opotřebení spojenou s dlouhodobou a v podstatě bezúdržbovou životností, až na nutné odstranění mechanických nečistot, dále možnost mnoha barevných variantních kombinací. Povrchy jsou vodopropustné a zdravotně nezávadné s vysokou mírou tlumení proti nárazu i při minusových venkovních teplotách. Jejich snad jedinou nevýhodou je vyšší pořizovací cena (1450 až 2700 Kč/m2). ■ Montované syntetické povrchy Jsou vyráběny jako dlaždice ze směsi gumového granulátu a polyuretanového pojiva několika technologiemi, jako například lisováním za vyššího tlaku a teploty nebo jako sendvičové konstrukce, kdy je směs gumového granulátu a PUR pojiva ukládána do forem bez tlaku a teploty. Výhodou je přirozené tuhnutí a rozměrová stálost, nevýhodou je vyšší spotřeba PUR pojiva. Tyto dlaždicové prefabrikované systémy jsou pokládány na podklady z kameniva, popřípadě asfaltu nebo betonu. Předpokládaná životnost je 10–15 let, povrch je zcela recyklovatelný. U prefabrikovaných dlažeb lze kritickou výšku pádu vylepšit speciální podložkou o tloušťce 14 mm, kdy například souvrství 40 + 14 mm má certifikovanou výšku pádu 2,3 m, což plně postačuje pro většinu herních prvků dětských hřišť. Různými konstrukčními detaily, které jsou k dispozici, lze mít v jedné ploše i více variant tloušťek s různými parametry kritické výšky pádu, což v konečném efektu přináší značné ekonomické úspory. Výhodou prefabrikovaných syntetických systémů je dlouhodobá životnost, vodopropustnost, tvarová stálost, aplikace dětských motivů, barevná variabilita umožňující kreativní přístup při navrhování dětského hřiště, dále pak elasticita a bezpečnost i při minuso-

vých teplotách, nenáročná údržba. Děti se pohybují v čistém prostředí a mohou hřiště využívat i krátce po dešti, což je téměř nemožné u dopadových ploch typu kůra nebo písek. Pro provozovatele dětského hřiště má velký význam i skutečnost, že parametry bezpečnosti dopadových ploch mají trvalý charakter, což je absolutně vyloučeno u aplikací dopadových ploch z písku a kůry. Nevýhodou syntetických prefabrikovaných systémů je podstatně vyšší ekonomická náročnost pořízení. Cenová relace je cca 750 až 2300 Kč/m2, i když by stálo za úvahu propočítat náklady na údržbu během životnosti hřiště se štěrkovou, popřípadě písčitou dopadovou plochou, pokud by se měla udržovat v ideálním „bezpečném“ stavu, tj. týdenní kontrola zásypu, čištění, doplnění, výměna apod. Prefabrikované syntetické systémy jsou zcela recyklovatelné, životnost je v rozmezí 10–15 let podle intenzity zatížení. ■

▲ Zámková betonová dlažba je u těchto herních prvků absolutně nevhodná

english synopsis Children Playground Surfaces – Assessment of Safety and Implementation in Practice

Development and manufacture of play equipment for children playgrounds is connected closely with development of technologies for playground surfaces. Parameters of safety are stipulated by the ČSN EN 1177 standard and recommended materials for implementation are stipulated by the ČSN EN 1177 standard, change A1.

klíčová slova: kritická výška pádu, přírodní povrchy hřišť, syntetické povrchy hřišť

keywords: critical fall height, natural playground surfaces, synthetic playground surfaces

▲T  ypický stav dopadové plochy s drnovkou ▼D  laždicový prefabrikovaný systém typu NORA EPDM a NORA MS tl. 40 mm položené na podložce UNIVERSAL tl. 14 mm na stávajícím asfaltovém podkladu

▲ Kůra a její stav v praxi na plochách hřiště

▲ Pod tímto herním prvkem má být 400 mm štěrku, reálná skutečnost je 50–70 mm ▼ P okládka nášlapné vrstvy u monolitického syntetického systému NORA-PM tl. 58 mm

stavebnictví 08/09

49

inzerce

Systém NORA pro povrchy dětských hřišť • NORA MS – nášlapná vrstva tvořená třemi odstíny směsi obarveného gumového granulátu a PUR pojiva; • NORA 3N – nášlapná vrstva opatřena trojnásobným barevným nástřikem PUR barvou, s  možností použití až 7 barevných odstínů.. Všechny prefabrikované technologie NORA (EPDM, MS a 3N) se vyrábějí v tloušťkách 30, 40, 50 a 60 mm v základních rozměrech 600x600, 600x1200 a 900x900 mm. Do jednotlivých forem lze vkládat dětské barevné motivy (výběr dle katalogu), při velkých zakázkách lze vyrobit i motivy přímo na přání dle návrhu zákazníka. Kritickou výšku pádu lze vylepšit u těchto prefabrikovaných dlažeb speciální podložkou UNIVERSAL o tloušťce 14 mm, kdy např. souvrství podložky UNIVERSAL a dlažby NORA MS o tloušťce 40 + 14 mm má certifikovanou výšku pádu 2,3 m, což plně postačuje pro většinu herních prvků dětských hřišť. Více informací viz www.tennis-zlin.cz a www.sportreal.sk. ▼S  ystém NORA-PM tl. 58 mm

▲P  ilotní projekt – NORA MS, NORA EPDM a NORA 3N tl. 50 mm

Firma TENNIS Zlín, a.s. – držitel Certifikátu ISO 9001, ISO 14001 a ISO 18001, již  více než 15 let nabízí  spolupráci  při řešení záměrů spojených s opravami,  rekonstrukcemi a s výstavbou sportovních staveb. Kromě venkovních kurtů a hřišť s umělými povrchy,  palubových a umělých sportovních podlah, vybavení tělocvičen, sportovních  hal a fitness, výstavby kurtů pro squash (zděné i montované), se orientuje na oblast dětských hřišť se syntetickými monolitickými a prefabrikovanými povrchy. Monolitické sendvičové konstrukce NORA – PM Monolitické sendvičové konstrukce pro povrchy dětských hřišť typu NORA – PM vykazují při tloušťce 38 mm kritickou výšku pádu 1500 mm (dle kritérií HIC 1000 mm), a při tloušťce 68 mm dokonce až 3000 mm, 50

stavebnictví 08/09

což vyhovuje většině výrobců herních prvků dětských hřišť. Speciální elastický vodopropustný povrch na bázi směsí pryžových granulátů a PU pojiva je speciálním povrchem pro tlumení nárazu dle ČSN EN 1177. Do nášlapné vrstvy (v současné době je v nabídce až 12 odstínů), je možno vkládat předem připravené a odlité dětské motivy, skákací panáky a jiné doplňky, čímž se dětské hřiště stává pestřejším a vstřícnějším k dětským hrám. Montované syntetické povrchy NORA Společnost TENNIS ZLÍN využívá u dlaždic NORA ukládání sendvičové konstrukce do speciálních forem bez použití vyššího tlaku a teploty lišící se pouze druhem použitého materiálu nášlapné vrstvy: • NORA EPDM – nášlapná vrstva tvořená směsí až 12 odstínů ve hmotě probarveného EPDM a PUR pojiva;

TENNIS ZLÍN a.s., Šternberská 300, 763 02 Zlín – Louky, Tel./fax: +420 577 647 304, +420 577 647 314, e-mail: [email protected], www.tennis-zlin.cz

projekt

text: doc. Ing. Tomáš Rotter, CSc.

foto: archiv autora

▲ Most u Suchdola, pohled od Roztok

Most u Suchdola na severní části Silničního okruhu kolem Prahy Silniční okruh kolem Prahy (SOKP) má ve své severní části překonávat údolí Vltavy velkým ocelovým mostem u Suchdola. V roce 1998 byla vypsána architektonicko konstrukční soutěž na přemostění Vltavy a níže uváděný most je vítězným návrhem. V roce 2003 byla zpracována dokumentace mostu pro územní řízení, která byla v průběhu projednávání doplňována na základě vzešlých připomínek a v roce 2008 byla předložena v konečné podobě jako součást projektové dokumentace pro územní řízení staveb 518 a 519 SOKP. Územní rozhodnutí bylo vydáno, nenabylo však právní moci. Příspěvek seznamuje s návrhem mostu a s aktuálním stavem projednávání.

Koncepční řešení Pro přemostění Vltavy je navrhován obloukový most s horní mostovkou.

Trám mostovky ve tvaru tzv. Vierendeelova nosníku je podpírán ve dvou místech poblíž vrcholu oblouku. Nejsou použity žádné další podpěry trámu, a to jednak z estetických důvodů a dále z  důvodu ochrany strmých úbočí Vltavy, která jsou považována za významnou přírodní památku. Z hlediska silničního provozu je most dvoupatrový, to znamená, že jízdní pás pro směr Ďáblice–Suchdol je umístěn na horní mostovce a jízdní pás protisměrný na dolní mostovce o 10 m níže. Pod mostem je zavěšena lávka pro chodce a cyklisty. Na levobřežním konci mostu je připojen přivaděč Rybářka a trasa ve směru

na Ruzyň pokračuje hloubeným tunelem na katastru obce Suchdol v ose léta chráněného koridoru. Most má celkovou délku 470 m. Rozpětí polí trámu jsou 200 + 70 + 200 m, rozpětí oblouků je 162 m a jejich vzepětí 68 m. Oblouky jsou navrženy v  mírně šikmých rovinách. Betonové patky oblouků jsou umístěny na březích Vltavy, mimo vodní tok. Klouby oblouků jsou navrženy nad úrovní stoleté vody. Niveleta mostu je v  jednostranném spádu 1,7 % směrem k Ďáblicím a uprostřed rozpětí mostu je horní mostovka cca 79 m nad hladinou Vltavy. Dolní úroveň vozovky je v  celé délce mostu 10 m pod horní úrovní. Vozovka má jednostranný příčný sklon 2,5 %. V  obou úrovních jsou tři jízdní pruhy o šířce 3,75 m a jeden odstavný pruh o šířce 4,0 m. Celková šířka vozovky je 16,0 m. Po jejích obou stranách jsou zábradelní svodidla s nejvyšší úrovní zadržení H4b. Za svodidly

jsou navrženy ještě servisní chodníky šířky 0,75 m. Světlá šířka hlavní nosné konstrukce trámu je 18,53 m. Lávka pro chodce a cyklisty má šířku 3,5 m.

Konstrukční řešení stavby Hlavní nosnou konstrukcí mostu je dvoukloubový oblouk, který podpírá ocelový trám. Celková výška a šířka trámu je po celé délce mostu konstantní, výška je 12 m a šířka 21,53 m. S  oběma hlavními nosníky spolupůsobí desky horní i dolní mostovky, navržené jako kompozitní plechobetonové desky (ocelový plech o tloušťce 10 mm a železobetonová deska o tloušťce 95 mm spojená s plechem pomocí spřahovacích trnů) podle vzoru francouzského mostu Tancarville. Trám proto působí jako spřažený ocelobetonový nosník s velkou svislou i vodorovnou tuhostí. stavebnictví 08/09

51

▲ Silniční okruh kolem Prahy

▲ Situace mostu a tunelu v Suchdole

▲ Axonometrie mostu ▼P  ohled na horní mostovku

52

stavebnictví 08/09

▼ Pohled na dolní mostovku

Horní i dolní pás hlavního Vierendeelova nosníku tvoří ocelové komorové průřezy o rozměru 1500x2000 mm. Tloušťky stěn a pásnic jsou proměnné v rozmezí 20 až 60 mm. Příčky Vierendeelova nosníku svírají s  pásovými pruty úhel 64º. Jsou umístěny v  osových vzdálenostech 10 m a mají komorový průřez s  rozměry srovnatelnými s  rozměry od pasů. V místech vetknutí příček do pasů jsou v rovině nosníku navrženy kruhové náběhy o poloměru 1500 mm v  ostrém rohu a 4000 mm v tupém rohu. Horní i dolní mostovka se skládá z  již popsané plechobetonové desky, vyztužené podélníky a příčníky. Podélníky jsou navrženy v osové vzdálenosti 2060 mm a příčníky 5000 mm. Také podélníky a příčníky působí jako spřažené ocelobetonové nosníky. Spřažení je zajištěno krátkými trny, které jsou rozmístěny plošně po celém půdorysu mostovkového plechu. Ocelové oblouky jsou vykloněny směrem k  ose mostu – rozteč v ložiscích je 1740 mm, ve vrcholu 2590 mm. Oblouky jsou uloženy ve společném základu. Patky oblouků jsou 0,5 m nad hladinou stoleté vody. Na levém břehu je patka situována do prostoru mezi řekou a silnicí Sedlec-Roztoky, na pravém břehu je v údolní nivě. Oblouky jsou z estetických i statických důvodů srpovitého tvaru a mají komorový průřez. Výška průřezu oblouku v patkách činí 2500 mm, ve vrcholu 50 0 0 mm. Ší řka průřezu je po délce konstantní, 2000 mm. V  dolní části jsou oba oblouky vzájemně propojeny příhradovým ztužením. Tloušťky plechů jsou po délce oblouku odstupňovány, největší tloušťka je 60 mm. Ocelová konstrukce mostu bude zhotovena z oceli S355 a S460. Počítá se i s malým množstvím vysokopevnostní oceli S690 pro nejexponovanější detaily trámu. Protikorozní ochrana ocelových konstrukcí je navržena kombinovaným povlakem (nástřik a nátěry) s předpokládanou životností systému nejméně 30 let. V rámci doplňování dokumentace pro územní rozhodnutí v  letech 20 03 až 20 08 se na návrhu konstrukce mostu nic zásadní-

▲ Model mostu – pohled na levý břeh

ho nezměnilo. Architektonický vzhled a nosná ocelová konstrukce jsou beze změn. Byly pouze doplněny některé bezpečnostní prvky z hlediska zvýšení požární bezpečnosti a úniku osob v  mimořádných situacích. Návrh mostu splňuje následující kritéria: ■ Chrání přírodní památky na obou březích vltavského údolí (Sedlec na levém břehu a Zámky na pravém břehu). Tato území nebudou konstrukcí mostu při jeho výstavbě ani později dotčena. ■ Minimalizuje celkovou šířku mostní konstrukce, čímž se výrazně zmenšuje dešťový stín pod mostem. ■ Most se dvěma úrovněmi silničních mostovek je v daném případě i hospodárný, protože trám má potřebnou výšku odpovídající velkému rozpětí krajního pole. ■ Hlavní nosná konstrukce mostu nevystupuje nad niveletu horní mostovky, nebrání ve volném rozhledu z úrovně horní mostovky a nezasahuje do vzletového a přistávacího prostoru blízkého letiště Ruzyně. ■ Tvar oblouku je ve vztahu k výšce mostu navržen s ohledem na romantický charakter údolí i na skutečnost, že nelze zasáhnout do chráněných skalnatých úbočí.

■ Minimalizováním mostních podpor je zachován volný profil říčního údolí v místě přemostění. Rozpětí hlavních polí konstrukce bylo přizpůsobeno rozsahu chráněných lokalit a všechny opěry jsou umístěny mimo tyto lokality, ale i mimo říční koryto.

Montáž ocelového mostu Návrh montáže mostu respektuje přísné ekologické požadavky z hlediska ochrany přírodních památek na obou březích Vltavy a ocelová konstrukce mostu je navržena tak, že tato území nebudou vlivem výstavby ani později stavbou dotčena. Ocelové oblouky budou montovány v definitivní poloze, přičemž montážní dílce budou dopravovány po vodě. Smontovaná část oblouků bude postupně vyvěšována do montážních věží umístěných na základech oblouků. Letmá montáž oblouků se uskuteční pomocí montážní pomůcky, která se bude pohybovat po horní pásnici oblouků. Oba oblouky budou po dobu montáže spojeny montážním ztužidlem. Montáž trámu se provádí na pravém břehu, kde je terén přístupný pro silniční dopravu. Ocelový trám bude postupně po-

délně vysouván ze strany Bohnic, bez použití provizorních podpor umístěných v  úbočích Vltavy. Pro podélné vysouvání budou využity obě montážní věže použité při montáži oblouků a dlouhý výsuvný nos. Volný konec trámu bude během výsunu vyvěšován pomocí montážního pylonu umístěného na vysouvané konstrukci. Po skončení podélného výsunu bude trám spuštěn na ložiska. Pevná ložiska jsou na oblouku, na opěrách jsou navržena ložiska posuvná. Železobetonové desky mostovek budou betonovány souměrně od obou opěr do středu mostu. Následně bude dokončena protikorozní ochrana ocelových konstrukcí.

Aktuální stav projednávání V  průběhu uplynulých pěti let byla doplňována dokumentace k  územnímu rozhodnutí z  března 2003 na základě postupně vznášených požadavků. Nové požadavky byly formulovány pod hlavičkou bezpečnostních rizik. Odpůrci jižní trasy zneužívají netradiční pojetí mostu se dvěma úrovněmi mostovek a zpochybňují vhodnost této trasy (J) pro SOKP. Jak již bylo vícekrát stavebnictví 08/09

53

uvedeno, trasa SOKP v  lokalitě Suchdol byla navrhována již od 30. let minulého století a nikdy se nijak neodchýlila. Její vedení je proto všeobecně známé více než 70 let. Odpůrci trasy J se však domnívají, že navržený most je ze statického hlediska, a zvláště pak z  hlediska bezpečnostních rizik, nevhodný. V  prosinci roku 2004 byl projektovou kanceláří Ing. Antonín Pechal, Projektové a inženýrské služby, vypracován nezávislý posudek konstrukce mostu s kladným výsledkem. V  lednu 2008 bylo Fakultou bezpečnostního inženýrství VŠB–TU Ostrava zpracováno požárněbezpečnostní řešení mostu, na které bylo reagováno dodatkem DÚR z  února 2008. Navrhovaný most bude splňovat požadovanou požární odolnost 90 minut při definovaném požárním zatížení na dolní mostovce o výkonu 50 MW. Únik osob z horní i dolní mostovky je zajištěn pomocí servisních chodníků po celé délce mostu a pomocí deseti únikových schodišť v bezbariérovém provedení. Kromě odpůrců trasy J existuje i velmi silný tábor jejích zastánců. Na počátku dubna 2008 se sešli na schůzce ve Velkých Přílepech. Starostové obcí dotčených případnou variantou Ss vyjádřili s  touto variantou zásadní nesouhlas. Navíc trasa Ss by znamenala změnu územního plánu Středočeského kraje a také územních plánů všech dotčených obcí, což by vyvolalo odklad dokončení severní části SOKP o mnoho let. Pro vedení SOK P v trase J nebo Ss a pro stavby 518 a 519 SOKP bylo vypracováno několik posudků a studií, které většinou upřednostňovaly variantu J. Konec všem dohadům dalo v říjnu 2008 stanovisko vládní komise jmenované ministrem dopravy k  variantám Ss a J. To dalo 8 hlasů variantě J a dva členové se zdrželi hlasování. Pro variantu Ss nehlasoval žádný člen komise. Celkem logicky pak bylo v říjnu 2008 pro stavby 518 a 519 vydáno územní rozhodnutí. Přesto se odpůrci trasy J nevzdali a odvolali se k  nejv yš šímu správnímu soudu proti platnosti

54

stavebnictví 08/09

změny 1000 Územního plánu hl. m. Prahy. Nejvyšší správní soud v říjnu 2008 změnu 1000 územního plánu zrušil, a tak územní rozhodnutí pro stavby 518 a 519 SOKP, které bylo vydáno s použitím formulací platných ve změně 1000, nenabylo právní moci. Tento stav se nezměnil ani v červenci 2009. V současné době se změna 1000 znovu projednává.

SOKP Důležitost SOKP pro život Prahy a celého Středočeského kraje není potřeba zdůrazňovat. Na jeho dokončení čekají statisíce občanů. V  roce 2010 budou dokončeny stavby 514, 513 a 512 a tím dojde k propojení dálnic D 1 a D 5. K propojení všech dálnic a rychlostních komunikací směřujících do Prahy však dojde až po dokončení celého SOKP, tzn. jeho severního a severovýchodního segmentu. Most přes Vltavu u Suchdola je součástí stavby 519 a bez jeho dokončení nelze zprovoznit stavby 518 a 519 mezi Ruzyní a Březiněvsí. Technická příprava a výstavba tak velké stavby, jakou most přes Vltavu je, si vyžaduje řádově několik let. Je všeobecně známou skutečností, že dostatek času na zhotovení projektové dokumentace je podmínkou pro optimální návrh mostu ze všech hledisek (technického, ekonomického, časového). Bohužel je běžnou realitou, že se mnoho času promrhá při územní přípravě před vydáním územního rozhodnutí. Na vlastní projektovou dokumentaci potom zbývá málo času.

Stavební náklady V říjnu 2004, v době enormního nárůstu ceny oceli na světových trzích, byla provedena aktualizace odhadu stavebních nákladů, které vycházejí na 1164 mil. Kč. Tato cena zahrnuje náklady na základy a spodní stavbu, ocelovou nosnou konstrukci včetně lávky pro chodce a cyklisty, ložiska a klouby, betonovou desku, izolace a vozovkové vrstvy desky mostovky,

zábradlí a svodidla, odvodnění, požární vodovod, mostní závěry, zatěžovací zkoušku a zhotovení dokumentace pro provedení stavby, dokumentaci skutečného provedení stavby a další. Při užitné ploše mostu 16 685 m2 činí náklady 69,7 tis. Kč/m 2 . Při kalkulované finanční rezervě ve výši 175 mil. Kč pak činí celkové náklady 1339 mil. Kč, resp. 80,2 tis. Kč/ m 2 užitné plochy mostu. Cenová úroveň roku 2009 se nebude příliš měnit s ohledem na mírný pokles ceny oceli v porovnání s rokem 2004. Uvedená cena mostu přes Vltavu u Suchdola se dá částečně porovnávat s cenou mostu přes Lochkovské údolí na stavbě 514 SOKP, který je v současné době ve výstavbě. Most o celkové délce 423 m se nachází ve výšce cca 65 nad údolím. Rozpětí největšího pole, které podstatně ovlivňuje spotřebu oceli, je však poloviční při porovnáním s rozpětím mostu u Suchdola. V České republice neexistuje další most srovnatelných parametrů. Cenové porovnání se zahraničními mosty je pro most u Suchdola příznivé.

Závěr Autoři návrhu mostu přes Vltavu u Suchdola věří, že se Ředitelství silnic a dálnic ČR podaří překonat překážky bránící vydání územního rozhodnutí pro stavby 518 a 519 SOKP a že v  dohledné době budou moci být zahájeny práce na projektové dokumentaci pro stavební povolení nejen pro celou trasu, ale i pro most přes Vltavu u Suchdola. ■ Základní údaje o stavbě Objednatel: Ředitelství silnic a dálnic České republiky Uvažovaný správce mostu: Ředitelství silnic a dálnic České republiky Architekt: prof. Ing. arch. Tomáš Šenberger, CSc., Ing. arch. Martin šenberger Hlavní inženýr projektu: doc. Ing. Tomáš Rotter, CSc.

Hlavní koordinátor pro mosty: doc. Ing. Tomáš Rotter, CSc. Odpovědný projektant: Ing. Jaroslav Korbelář, VPÚ DECO Praha Technické údaje o mostu: podle ČSN 736200 Charakteristika mostu: t r v a l ý n e p o hy b l i v ý nemasivní kolmý třípodlažní most o třech polích. Ocelový plnostěnný oblouk a ocelov ý V ierendeelov ý trám. Most s  horní mostovkou: jedno patro s neomezenou volnou výškou a dvě patra s  omezenou volnou výškou. Most je převážně přímý, zčásti ve směrovém oblouku. Délka přemostění: 466,0 m Délka mostu: 476,0 m Délka nosné konstrukce: 472,60 m Rozpětí jednotlivých polí: Oblouk: rozpětí 162,0 m, vzepětí 68,10 m. Trám mostovky: 200,0+70,0+200,0 m Šířka mezi svodidly: 2x16,0 m Šířka průjezdního prostoru: 2x16,0 m Šířka průchozího prostoru (lávky): 3,50 m Výška mostu (max. nad terénem): horní mostovka: 79,20 m, dolní mostovka: 69,20 m Stavební výška: pro horní mostovku: 12,0 m Plocha nosné konstrukce: 21,53x472,6 m = =10 175 m2 Zatížení mostu: Z a t ě ž ov a c í t ř í d a A podle ČSN 73 6203 b:1986 Přemosťovaná překážka: řeka Vltava, trať ČD, dvě místní komunikace Převáděná komunikace: modifikovaná kategorie R32,5/100 Volná výška nad plavební hladinou: 66,80 m

m N di alo O gi ná V t á kl Ě ln ad ít o isk vý !

Komplexní proces

výroby ttiskovin od předtiskové přípravy přes př

CtP až po tisk a knihařské zpracování.

Tiskárna EXPODATA-DIDOT, spol. s r. o., Výstaviště 1, 648 75 Brno, tel./fax: +420 541 159 159 e-mail: [email protected], internet: www.expodata-didot.cz inzerce

...A VYHRAJTE ZDIVO NA CELÝ DŮM! Se stavebním materiálem QPOR zvládnete při stavbě vašeho rodinného domu vše od A po Zeď. Levně, rychle a jednoduše. A stejně lehce můžete získat zdivo na celý dům! Stačí se zapojit do soutěže a poslat nám fotografii hrubé stavby, na kterou viditelným způsobem napíšete slogan LIDÉ ZDĚTE! Více informací o soutěži najdete na www.lidezdete.cz. infolinka:

800 900 366 www.lidezdete.cz

stavebnictví 08/09

55

diskuzní fórum

text: Hana Dušková

SIA ČR – Rada výstavby nabízí státu pomoc předních odborníků v oboru V červnu zorganizovala redakce časopisu Stavebnictví setkání představitelů organizací SIA ČR – Rady výstavby, aby zhodnotili současnou nepříznivou situaci v českém stavebnictví a vyjádřili svá stanoviska k možnému řešení. Debaty se zúčastnili: Ing. arch. Jan Fibiger, současný prezident SIA ČR – Rada výstavby; Ing. Pavel Křeček, předseda ČKAIT; Ing. Václav Matyáš, prezident SPS v ČR; Ing. arch. Dalibor Borák, předseda ČKA; JUDr. Miroslav Hegenbart, čestný předseda České společnosti pro stavební právo; Ing. Bohuslav Štancl, MBA, obchodně technický ředitel SPS v ČR; Ing. Hana Dušková, redaktorka časopisu Stavebnictví a moderátorka debaty. ■ Zhodnocení současné situace ve stavebnictví Fibiger: Hospodářská deprese trvá a perspektivy pro české stavebnictví se zatím nezdají být příliš optimistické. Za této nepříznivé situace je SIA ČR – Rada výstavby, sdružení nevládních organizací ve stavebnictví, rozhodnuta apelovat na vládu České republiky, a v rámci řešení současné nepříznivé situace nabídnout ke spolupráci tým předních odborníků v oboru, kteří by napomohli řešit programové otázky výstavby a stavebnictví. Matyáš: Je nutné, abychom se z  úrovně SIA tuto problematiku pokusili znovu otevřít a definovat, čím by se měla vláda ve stavebnictví zabývat. Je ale otázkou, s kým tyto návrhy řešit. Opakovaně se setkáváme s nezájmem představitelů vlády a ministerstev nechat se informovat o stavu jednotlivých odvětví průmyslu, za která nesou jistým způsobem vrcholnou odpovědnost. Tyto pasivní přístupy ze strany politiků byly

56

stavebnictví 08/09

doposud z velké části motivovány konjunkturální situací, v níž se stavebnictví až do konce minulého roku nacházelo. Pokud se v  současné situaci dosavadní přístup politiků a role a postoje státní správy nezmění, nebude naše úsilí smysluplné. Křeček: Stav ve stavebnictví je rozdílný v období konjunktury a v současné situaci krize. Dnes samozřejmě nabývají otázky, o kterých chceme jednat, velkého významu. Zásadním problémem je vzájemná nekoordinovanost činnosti příslušných ministerstev. Jednotlivé resorty pracují úzce specializovaně, přičemž ale postrádají odborníky se znalostí širší problematiky. Vznikají pak vyhlášky, které nekorespondují s ostatními atributy resortu stavebnictví v souvisejících právních předpisech. Hegenbart: V politické sféře ubývají, resp. téměř absentují vůdčí osobnosti, které jsou odborníky ve stavebnictví. To má za následek, že chybí někdo, kdo by vůbec vyslechl a pochopil problematiku, kterou mu prezentujeme. Já osobně si myslím, že je třeba v politickém spektru hledat odborníky, kteří by měli v této oblasti ctižádost budovat obecnou i osobní kariéru. Borák: Je třeba zejména upozornit na problematiku v  oblasti legislativy, která je v  rámci územního plánování a stavebního řádu v kompetenci Ministerstva pro místní rozvoj ČR, ale v rámci stavební výroby a výroby stavebních hmot spadá pod gesci Ministerstva průmyslu a obchodu ČR. Jak už zde bylo řečeno, mezi jednotlivými ministerstvy chybí komunikace, jejich činnost není koordinována, je uplatňována

různá politika a souvislost mezi danými předpisy není odpovídajícím způsobem zohledněna. ■ Stanoviska z pohledu nevládních organizací působících ve výstavbě Matyáš: Stanovisko Svazu podnikatelů ve stavebnictví v ČR je známé. Je třeba zejména reagovat na dosavadní roztříštěnost státní správy. Stavebnictví v České republice má v současné době resortní vazbu na pět ministerstev – Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR, Ministerstvo dopravy ČR, Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, Ministerstvo životního prostředí ČR a Ministerstvo zemědělství ČR. Základním předpokladem tedy je, aby se státní správa v  oblasti stavebnictví a výstavby, včetně koordinace činností v rámci novely kompetenčního zákona, soustředila do jednoho místa. Křeček: Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků nemá zásadnější problémy jen s Ministerstvem pro místní rozvoj ČR, které nám v oblasti tvorby nových předpisů vychází vstříc a Komora je zvána při této tvorbě ke spolupráci. Současný stavební zákon dnes není, i přes jeho některé nedostatky, tou hlavní brzdou v činnosti našich členů. Mezi problémy, které nás v současnosti pálí, patří například absence závazného Výkonového a honorářového řádu, mající za následek nedostatek kvalifikovaných inženýrů a pracovníků ve stavebnictví nebo nedostatečné společenské ohodnocení naší profese. Sledoval jsem televizní debatu s politiky, kde se mimo jiné hovořilo o výstavbě našich dálnic. Chápu, že se jednalo o zkratku a v takovýchto pořadech nelze podrobněji vysvětlovat všechny souvislosti, ale z úst ministra financí, který upozornil na vysoké náklady spojené s výstavbou těchto staveb, zde například nesprávně zaznělo, že

honoráře projektantů za zpracování projektových dokumentací jsou dány výslednou výší investičních nákladů na stavbu. Dnes je přitom stanovena volná tvorba cen a jejich výše je určována dohodou. Zpracovatelé projektových dokumentací veškerých nadlimitních státních zakázek jsou vybíráni formou veřejných soutěží a každý uchazeč tedy vypracovává individuální nabídku. ČKAIT sice po vzoru německých a dalších evropských komor usilovala o závaznost výkonových a honorářových řádů, alespoň v oblasti minimálních potřebných nákladů na zpracování projektu, ale bohužel bez kladných výsledků. Myslím, že by bylo, minimálně po dobu současné krize, namístě výkony a honoráře projektantů stanovit podle závazných pravidel, kdy jsou obě strany – zhotovitel i zadavatel – přesně informovány o kvalitativních i kvantitativních podmínkách zadaných projektových prací, včetně podrobného rozlišení základních a zvláštních výkonových fází. V případě rozhodnutí o zavedení takového řešení je ČKAIT připravena pomoci. Borák: V rámci České komory architektů jsme se v poslední době několikrát setkali se  situací, kdy nás ministr přijal, byl informován, měl jakýsi záměr věci řešit. Návrh přešel na úroveň náměstků, ale na úrovni ředitelů se začal rozplývat a další úředníci už dokument dále neposunuli. Matyáš: Svaz podnikatelů ve stavebnictví v  ČR nutné změny ve vztahu státní správy k našemu odvětví avizoval a prezentoval je jak na úrovni politických stran, tak na úrovni Parlamentu ČR a apeloval v tomto smyslu i na nové ministry. Výsledkem byla nulová odezva. Fibiger: Ano, na příslušných ministerstvech často chybí kontaktní osoby, které jsou odborníky v oblasti stavebnictví a výstavby.

Křeček: V oblasti stavebnictví a investiční výstavby je třeba se opírat o koncepčně pojaté podklady pro vytvoření optimálních podmínek jeho dlouhodobého rozvoje, a to z hlediska všech účastníků procesu. V  současnosti je investorovi dovoleno v rozpočtu stavby šetřit i tam, kde je to nejen neracionální, ale i společensky nebezpečné. A na druhou stranu dochází k neefektivnímu čerpání státních investic, které pak nezbývají na to, aby se udrželo nastavené tempo u významných projektů – například u zmiňované výstavby dálnic. Matyáš: V  současné době spolupracujeme s Ministerstvem životního prostředí ČR a Státním fondem životního prostředí v rámci nového dotačního programu Zelená úsporám, protože očekáváme určitý přínos v  oblasti zakázek především pro malé a střední firmy. Na dotace je letos pro žadatele vyčleněno deset miliard korun. Nicméně musím říci, že se jedná o naprosto nekoordinované a nesystémové řešení vzhledem ke  stávajícím podmínkám dotačního programu Ministerstva pro místní rozvoj ČR a Státního fondu rozvoje bydlení, kde byl letos navýšen objem peněz určených na dotace z  1,5 miliardy na 4,1 miliardy korun. Pokud by byla celá oblast stavebnictví spravována a koordinována jedním ministerstvem, předešlo by se takovéto neefektivní roztříštěnosti státní správy, rozmělňování prostředků ze státního rozpočtu a šetřily by se mandatorní výdaje. Křeček: Všechny organizace v rámci SIA ČR – Rady výstavby jsou zřízeny buď státem, nebo pracují jako dobrovolné asociace. Komory jsou institucemi se státem přenesenou povinností výkonu státní správy, ale bez jakékoliv finanční pomoci. Nepracujeme se státními penězi ani za státní prostředky. Naší snahou je, abychom pomohli odborné veřejnosti v přístupu k obchodu, k produktu, a to s co nejmenšími potížemi. Ale stát nám v tom nepomáhá, spíše naopak.

■N  ávrhy řešení současné situace z úrovně SIA ČR – Rady výstavby Fibiger: I přes současnou pesimistickou zkušenost je třeba apelovat na vládu a zhodnotit současnou situaci a příčiny zhoršujícího se stavu na stavebním trhu. Matyáš: Apel z  úrovně SIA by neměl být předložen jen v obecné rovině, ale musí se konkretizovat, co je třeba změnit a co má význam z úrovně státní správy v oblasti stavebnictví a výstavby řešit. I když se na výsledek dívám dost skepticky. Fibiger: Současné negativní krizové momenty jsou jistou šancí, že předložení tohoto návrhu bude smysluplně využito. Křeček: Na současnou situaci bychom měli jako SIA ČR – Rada výstavby reagovat také vzhledem k budoucímu vývoji zakázek. Pokud se současný stav českého stavebnictví začne pozitivně měnit, dojde k pozitivním změnám nejdříve do jednoho roku. Objednané projektové práce pak budou – vzhledem k tomu, jak dlouho trvá předprojektová příprava staveb – znamenat pro stavební dodavatele přístup k zakázkám ještě až o cca tři–čtyři roky později. A tuto situaci dnes nikdo neřeší. Borák: Zatím jsme zde zmiňovali současný neutěšený stav v oblasti stavebnictví a jeho příčiny. V rámci přístupu k řešení dané situace navrhuji, abychom se jako znalci profesního prostředí nejprve pokusili definovat vhodné podmínky pro vytvoření ideálního modelu role státní správy v oblasti stavebnictví a výstavby. Hegenbart: Souhlasím s  tím, že při hledání řešení současné kritické situace ve  stavebnictví bychom měli nejprve vytvořit abstraktní model role státní správy. Jsou v  podstatě možné tři cesty. Buď ministerstvo s  ústavním činitelem, které komplexně spravuje stavebnictví a výstavbu, nebo nový ústřední orgán státní správy se zákonem upravenou věcnou a územní působností (příkladem je Český báňský úřad, který ve vládě

zastupuje ministr průmyslu, a třetí možností je pak vytvoření stabilní organizace uvnitř ministerstva (jako je například Generální ředitelství HZS ČR). Borák: Zavedení funkce náměstka pro výstavbu na určitém ministerstvu by bylo sice praktickým a užitečným krokem, ale globálně danou situaci nevyřeší. Pokud tedy navrhujeme vznik samostatného ministerstva nebo nového ústředního orgánu státní správy pro oblast stavebnictví a výstavby (například ministerstva veřejných prací nebo podobně), ohradil bych se při definování jeho funkce proti pojmu „řízení“ stavebnictví. Myslím si, že většina z nás být centrálně řízena nechce, v ničem. Na místě je spíše výraz „koordinace stavebnictví“. Matyáš: Bývalý ministr průmyslu a obchodu Martin Říman se mě kdysi zeptal, jestli stojíme o to, aby stavebnictví někdo řídil. Odpověděl jsem, že ne. Nechceme žádný institut na řízení stavebnictví, ale poukazujeme na to, že státní správa nevykonává směrem k našemu odvětví ty činnosti, jež jsou z hlediska zákonem daných kompetencí a odpovědností privátní sférou nezastupitelné. Borák: Centrální řízení brzdí trh, a proto je potřeba deregulovat, roztříštit a nezavádět uvnitř trhu žádné silné krusty. Myslím, že bychom se v této souvislosti měli zabývat také otázkami regulace. Nedávno jsem se v Bruselu zúčastnil jednání s názvem Pozitivní regulace (v konečném znění pak „lepší“ regulace). Jde o to definovat, co je třeba regulovat, a co ne, abychom vývoj na stavebním trhu neovlivnili negativně. Matyáš: My o žádnou regulaci zájem nemáme – jen stojíme o to, aby státní správa plnila svoji nezastupitelnou roli v té odpovědnosti, která je jí dána zákonem. Nelze vydávat předpisy, kterými se stát neřídí. Borák: Mluvím o tom, že na evropské úrovni nastává obrat. Oproti dosud uplatňovanému postoji direktoriátu pro ochranu volné soutěže, který v rámci výběru zpracovatele zakázky napadá jakékoliv standardy výkonů, jakékoliv honorářové řády

a zákony směřující k skupinovému popisu činnosti, se prosazuje stále více názor, že některé části výkonu profese je vhodné regulovat. Měli bychom o tom vědět a zavést shodnou terminologii. Fibiger: Zastupujeme silné sdružení stavebních organizací, které je schopno nabídnout odbornou pomoc. Například vytvořením jakéhosi oficiálního poradního orgánu, kde by měli odborníci možnost efektivně do daného problému vstoupit. Matyáš: Nemyslím si, že z pohledu stavebních organizací je cestou k řešení vytvoření poradního orgánu, který by fungoval bez určitých přenesených kompetencí. Ale apel ze strany SIA považuji za nutný. Měl by zaznít právě v  této době nejlépe formou otevřeného dopisu na adresu předsedy vlády, který by na straně jedné obsahoval analýzu současné situace a na straně druhé prezentoval, jaká řešení považujeme v  určité časové posloupnosti za nezbytné přijmout. (Pozn. redakce: Ing. Václav Matyáš se omlouvá a odchází poskytnout rozhovor pro Českou televizi. V další debatě prezidenta SPS v ČR zastupuje Ing. Bohuslav Štancl). Hegenbart: Všimněte si, v posledních dnech je to typické, že televizi poskytuje v oblasti dopravních staveb rozhovor buď prezident SPS v ČR Matyáš nebo děkan Fakulty dopravní ČVUT profesor Moos, ale nikdo z představitelů státní správy, kde zcela zjevně chybí kompetentní osoba. Štancl: Shodli jsme se tedy zatím na tom, že napíšeme otevřený dopis premiérovi s návrhem, aby byl navržen nový orgán státní správy, který by v sobě zastřešoval odpovědnost a pravomoci v rámci vytváření pravidel na stavebním trhu. Pokusme se také specifikovat potřebné kompetence v  rámci navrženého modelu orgánu státní správy. ■ Kompetence v rámci navrženého modelu nového orgánu státní správy Borák: Jediné ministerstvo, které v současné době koordinuje postup stavebnictví 08/09

57

všech ministerstev a ostatních ústředních orgánů státní správy České republiky, je Ministerstvo životního prostředí ČR, a to v environmentálních otázkách. Ale ministerstvo, které by mělo přesah kompetencí v otázkách vystavěného prostředí jako celku, případně v otázkách technických, v ČR neexistuje. Takový ústřední orgán státní správy by měl mít přesah jak v oblasti technických aspektů, tak v oblasti kvality prostředí, které v  současné době od sebe nelze odtrhnout. S tím také samozřejmě souvisejí aspekty kulturní. Zvlášť bych uvedl ještě aspekty ekonomické. Otázkou je, o jaké přesahy v pravomoci by se jednalo a v jakém rozsahu bychom to vůbec chtěli. Štancl: Nedávno se účastníci kulatého stolu na Žofíně shodli na tom, že nejlepším řešením by bylo sloučit Ministerstvo životního prostředí ČR a Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR do jakéhosi ministerstva hospodářství. Hegenbart: Ministerstvo životního prostředí s Ministerstvem výstavby vydrželo sloučeno v řadě zemí, v Anglii je doposud. Vždyť i v České republice bylo Ministerstvo životního prostředí a investičního rozvoje.

Štancl: Ve Francii jsou takto sloučena tři ministerstva, ještě Ministerstvo dopravy. Hegenbart: Otázky výstavby a stavebnictví, které jsou dnes rozptýleny v  řadě ministerstev, je nutné koordinovat z  jednoho místa. Je třeba ustavit skupinu, která by zpracovala určitý abstraktní model a definovala základní oblasti. Například koordinaci technických předpisů ve výstavbě. Jedním z rozhodujících předpokladů pro rozvoj výstavby a stavebnictví je vždy podmínka, aby byly v  příslušném ústředním orgánu státní správy vyváženy dvě části – průřezové funkce (např. územní plánování, stavební řád apod.) s funkcemi technicko-ekonomickými (projektování, výstavba). Zjednodušeně řečeno, aby fúzovalo MPO s MMR. Pokud tato koordinace chybí, je výsledkem například současný byrokratický proces ve stavebním řádu. Fibiger: Upřesněme si, jak je v  tomto kontextu definována výstavba. Hegenbart: Výstavbou jsou právě ty průřezové činnosti, jako územní plánování a stavební řád – v širším slova smyslu. Stavebnictvím byla vždy výroba stavebních hmot, dílců a konstrukcí.

Hegenbart: V určité formě by měla také být koordinována projektová činnost ve výstavbě. U některých veřejných zakázek má také význam zavedení technicko-ekonomické expertizy. Tato povinnost je například na Slovensku zavedena, zde se jí stále vyhýbáme. Fibiger: Měla by být odstraněna zejména nekompetentnost rozhodování za celek, za konečný projekt. V okamžiku, kdy se v daném území realizuje jedna z investic bez koordinace s ostatními, není reálné, aby byl projekt ve výsledku funkční a konzistentní. Borák: Za důležitou považuji v tomto směru i všeobecnou vzdělanost společnosti v oblasti vystavěného prostředí. Jak toto prostředí vzniká a proč, jak se užívá a udržuje a v čem spočívá jeho kvalita. Fibiger: Z diskuze vyplývá, že nový orgán státní správy by měl být schopen zajistit potřebnou regulaci a koordinaci záměrů v území při uplatnění nástrojů územního plánování, včetně veřejných investic, jejich přípravy a efektivnosti. Zajišťovat koordinaci státních dotačních programů a daňových nástrojů ovlivňujících výstavbu a péči o vystavěné území, metodicky stanovovat hlediska environmentální, ekonomická,

Otevřený dopis předsedovi vlády ČR

Vážený pan Ing. Jan Fischer, CSc. předseda vlády České republiky vláda České republiky Vážený pane předsedo vlády České republiky, SIA ČR – Rada výstavby, sdružující rozhodující nevládní organizace v oblasti architektury a stavitelství, se opakovaně zabývala neutěšenou situací a fragmentací řízení celého oboru.

58

stavebnictví 08/09

Rozvoj našich měst a obcí a péče o jejich vystavěné prostředí se stále více stává zájmem široké občanské společnosti. Stavební konjunktura a příliv stavebních investic v  minulých letech významně změnily vzhled jak měst a obcí, tak v mnohých případech i okolní krajiny. Současná recese a omezování investic ale postupně odhaluje nedostatky některých rozestavěných a připravovaných investic i značný a rozporuplný nárůst byrokracie a roztříštěnost legislativních nástrojů a kompetencí. V praxi to často znamená, že výstavba jako celek na úrovni vlády není cíleně řízena, respektive že si mnohá přijatá opatření (zákony, dotace, daňové a technické předpisy,

vyhlášené ochrany a zásady územního rozvoje apod.) často překážejí a vzájemně protiřečí. SIA ČR – Rada výstavby proto navrhuje jako cílový stav integraci rozhodujících kompetencí v oblasti architektury a stavitelství do jednoho ministerstva nebo nového ústředního orgánu státní správy, který by zajistil lepší a ko o r d i n o v a n o u p ř í p r a v u potřebné legislativy, dbal by na ochranu veřejného zájmu a spotřebitele v  dlouhodobém procesu přípravy a realizace jednotlivých staveb, soustavně by vytvářel podmínky pro technickou, funkční, ekonomickou a ekologickou přípravu veřejných investic a koncepční prosazování národních českých

energetická. Je třeba zajistit systém ochrany spotřebitele, koordinaci právních předpisů, technických norem, efektivní zkušebnictví apod. Kritická je situace v zajištění nové generace řemeslných profesí, ale i obecná znalost o architektuře, stavitelství a péči o vystavěné prostředí. V procesu evropské integrace se ČR dostala do pozice pasivního příjemce předpisů ES. To vše jsou úkoly pro nový orgán, soustavně zajišťující trvalou udržitelnost rozvoje našich měst a obcí, k jehož vzniku by SIA ČR – Rada výstavby měla napomoci. Závěr Všichni účastníci debaty se shodli na tom, že je nezbytné, aby vznikl otevřený dopis (viz níže), který by popisoval nevyhovující současný stav resortu, protože stávající krize není z úrovně státu dostatečně řešena. Tento otevřený dopis bude v souvislosti se strukturou účastníků této debaty dopisem SIA ČR – Rady výstavby a bude adresován předsedovi vlády České republiky. Časopis Stavebnictví bude další vývoj v této oblasti sledovat a bude-li třeba, uspořádá další podobné setkání. Nicméně redakce pokládá za nezbytné, aby se následujícího setkání, má-li být smysluplné, účastnil i kompetentní zástupce vlády. ■ zájmů v  odborných orgánech Evropské unie. Prosazení trvale udržitelného rozvoje našeho vystavěného prostředí musí významně přispět i na ně zaměřené soustavné vzdělávání a výzkum. Vážený pane předsedo vlády, SIA ČR navrhuje zahájit technickou přípravu takovéto změny bezodkladně a jsem pověřen Vás ujistit, že jednotliví členové SIA ČR jsou připraveni sestavit z řad svých předních odborníků pracovní tým, který by se do přípravy takovéto změny přístupu k  zajištění úkolů státu v  oblasti výstavby a péče o vystavěné prostředí okamžitě aktivně zapojil. Věříme, že u Vás nalezneme p ř í z n i v o u o d ez v u n a n á š n áv r h a o č ek áváme Va š e stanovisko. ■

svět stavbařů

text: ČKAIT, ČSSI a SPS v ČR

Představujeme Jihomoravské stavební společenství První regionální útvar SPS v ČR vznikl v oblasti jižní Moravy v roce 1997, pod názvem Brněnská stavební společnost, která byla v  roce 2001, v  souvislosti s  reformou státní správy, přejmenována na Jihomoravské stavební společenství (JmSS). Prvním předsedou byl zvolen doc. Ing. Lubomír Mikš, CSc., který stojí v čele společenství dosud. Ing. Zdeněk Kotol, který zastává v současnosti funkci manažera společenství, odpověděl na otázky redakce. Kolik členů JmSS sdružuje? Brněnská stavební společnost měla původně šestatřicet členů, dnes sdružuje JmSS osmdesát členů, z  toho padesát sedm je samostatných firem, ostatní jsou členové kolektivní nebo různá sdružení a asociace. Mezi členy JmSS jsou firmy nejrůznějšího zaměření, jak velké společnosti celostátního významu (například OHL ŽS, SKANSKA DS, IMOS Brno, KALÁB – stavební firma, KOMFORT, Arch Design, SIKA CZ, Qualiform – stavební zkušebna a znalecký ústav, STAVOS, Elektro Brno, RTS, ŽSD, PREFA Brno, Veletrhy Brno, VHS Břeclav), tak i firmy oblastního nebo místního významu. Z  hlediska zaměření činnosti jsou mezi na-

šimi členy developeři, společnosti zajišťující vlastní realizaci staveb, výrobci i dodavatelé stavebních materiálů, dodavatelé služeb pro stavebnictví, projektanti i drobní řemeslníci. Členové JmSS jsou zároveň i členy expertních skupin, které pracují v rámci celostátního působení Svazu podnikatelů ve stavebnictví v ČR, další z nich pak pracují přímo v  představenstvu nebo v dozorčí radě svazu. Můžete charakterizovat důvody, které vedly k založení regionálního seskupení ? Hlavní důvod, který vedl k formování členské základny na  úrovni regionu, byl útlum dopadu aktivit svazu, kdy většina činností SPS v ČR se zpočátku odehrávala především v Praze. Jaké jsou hlavní cíle a metody činnosti JmSS? Mezi hlavní programové cíle JmSS patří podpora profesních zájmů stavebních, inženýrských a projektových firem v  Jihomoravském regionu. Snažíme se prosadit vyšší kulturu konkurenčního prostředí, dodržování deklarovaných pravidel soutěží, vysokou úroveň podnikatelské etiky, souhrnně zachování dobrého jména a špičkové odbornosti firem působících v regionu. Prostředků

pro dosažení deklarovaných cílů je celá řada. Záleží na vystupování představitelů i všech členů JmSS na veřejnosti, v aktivním kontaktu s orgány komunální i státní správy, se zastupiteli na všech úrovních. Důležitou součástí činnosti je organizování profesních setkání ve specializovaných oborech, zejména řemeslných. JmSS se rovněž angažuje v osvětové činnosti, kde se zaměřuje především na problematiku nových právních předpisů a norem, nových technologií a materiálů a na publikaci dobrých příkladů provedených staveb v regionu. Takovou akcí, která se rok od roku těší většímu významu i oblibě, je soutěž Stavba Jihomoravského kraje, při níž jsou vyhlašovány nejlepší stavby regionu, nebo Dny stavitelství a architektury, kde spolupracuje s řadou partnerských organizací. Spolupráce s dalšími subjekty JmSS se rozvíjí na všech úrovních – nejtěsnější je pochopitelně s  profesními svazy v oblasti stavebnictví, jako je ČKAIT a ČSSI, se kterými jsou pořádány odborné semináře, školení i společenské akce. Probíhá jednání o bližší spolupráci s  Hospodářskou komorou ČR, významná je spolupráce JmSS s Veletrhy Brno, a.s. (doprovodné akce veletrhů IBF a SHK, celoroční projekty Centra vzorových domů

EDEN 3000), úzká spolupráce se rozvíjí s  vysokými školami, vedením města Brna i Jihomoravského kraje, jejichž zástupci jsou řádnými členy představenstva JmSS. Na celostátní úrovni zastupuje SPS v  ČR v  Radě kvality ČR předseda JmSS, který je současně i předsedou celostátní odborné sekce Kvalita v průmyslu a stavebnictví. V  čem vidíte hlavní výhody členství v JmSS? Při projednávání změn v oblasti legislativy připravuje regionální organizace soubor nejdůležitějších zpráv a stanovisek, které pak vedení svazu používá jako východiska při jednání na úrovni tripartity nebo s ústředními orgány státu. Příkladem takového postupu bylo například projednávání nového zákoníku práce, kdy jsme se snažili zákonodárce seznámit s problémy, se kterými se firmy v  našem regionu před jeho zavedením potýkají. Totéž se týká i řady dalších zákonů a předpisů. Komunikace ovšem probíhá i opačným směrem, kdy JmSS své členy informuje o aktuálních změnách v technické normalizaci, bezpečnostních předpisech nebo vzdělávání. V  uvedených oblastech je činnost JmSS fakticky nezastupitelná. ■

inzerce

stavebnictví 08/09

59

Laboratoř inteligentních budov katedry TZB na Stavební fakultě ČVUT v Praze Koncem června byla na Stavební fakultě ČVUT v Praze uvedena do provozu nová laboratoř inteligentních budov katedry TZB. Výsledky laboratorních měření různých technologií by měly v budoucnu přispět k jejich přesnějšímu vyhodnocení a následně pak i dalšímu rozšíření inteligentních budov v praxi. Slavnostnímu otevření nové laboratoře předcházel odborný seminář zaměřený na oblast technologií inteligentního řízení budov. Bylo zde mimo jiné představeno kompletní řešení regulace vytápění i dalších funkcí v rodinném domě prostřednictvím stávající verze systému Kobra, kterým je také nová laboratoř vybavena. Tento systém inteligentního

řízení budov je původní česká technologie, která byla vyvinuta ve spolupráci se společností Prolog a s katedrou TZB FSV ČVUT a s pomocí grantu Ministerstva průmyslu a obchodu ČR v rámci projektu Snižování provozní energetické náročnosti budov inteligentními systémy řízení. Skládá se ze základních prvků, jako jsou například ovládací dotykový panel, čidla pro měření teploty, vlhkosti a další parametry, včetně regulovatelných hlavic k topným tělesům a s ovládacím a vyhodnocovacím software. Vše na principu stavebnice, takže laboratoř může být v budoucnu doplněna o další nové prvky tak, jak se budou postupně vyvíjet. ■

Den otevřených dveří 2009 Doba: 10.00–17.00 hod. ■S  třední odborná škola Adresa: Meziboří, nám. 8. května 400 Doba: 9.00–16.00 hod.

Seznam vzdělávacích organizací přihlášených do uzávěrky srpnového čísla časopisu Stavebnictví a adresy míst, která bude možné navštívit v rámci Dne otevřených dveří 28. listopadu 2009. Seznam, jenž najdete také na www. casopisstavebnictvi.cz, bude průběžně aktualizován. ■F  akulta stavební, České v ysoké učení tec hnic ké v Praze Adresa: Thákurova 7, Praha 6, Dejvice Doba: 9.00–13.00 hod. ■S  třední škola poly technická Adresa: Brno, Jílová 36g

60

stavebnictví 08/09

■S  třední průmyslová škola stavební a zahradnická Adresa: Praha 9, Učňovská 1 a Praha 9, Pod Táborem 17 Doba: 8.00–16.00 hod. ■S  třední odborné učiliště stavební Adresa: Prostějov, ulice U Spalovny 6 a Komenského 4 Doba: 8.00–12.00 hod.

▲ Nová laboratoř na FSv ČVUT

■ Vyšší odborná škola a Střední průmyslová škola Adresa: Volyně, Resslova 440 a 387 Doba: 8.00–12.00 hod. ■ Střední průmyslová škola Adresa: Duchcov, Kubicových 2 Doba: 10.00–16.00 hod. ■ S třední průmyslová škola stavební Adresa: Opava, Mírová 3 Doba: od 14.00 hod. ■ S třední průmyslová škola stavební akad. Stanislava Bechyně Adresa: Havlíčkův Brod, Jihlavská 28 Doba: 9.00–12.00 hod.

■S  třední průmyslová škola stavební Adresa: Lipník nad Bečvou, Komenského sady 257 Doba: 8.00–12.00 hod.

■ VOŠ stavební a SPŠ stavební arch. Jana Letzela Adresa: Náchod, Pražská 931 Doba: 8.30–12.00 hod.

■S  třední průmyslová škola stavební Adresa: Valašské Meziříčí, Máchova 628 Doba: 9.00–13.00 hod.

■ Deltaplan s.r.o., architektonický a projektový ateliér Adresa: Praha 7, Hall Office Park, Jankovcova 53 Doba: 9.00–16.00 hod.

Průzkum zajištění zakázky pro rok 2009 Při květnovém jednání exekutivy SPS v ČR byl odsouhlasen záměr provést v rámci členské základny průzkum stavu zajištění zakázky pro rok 2009, zmapování hlavní problematiky firem a zjištění jejich případného dopadu. Výsledky šetření byly statisticky zpracovány a budou využity jako konkrétní argumenty při dalších jednáních s  vládou, poslanci, v  tripartitě, pro mediální publikaci v  tisku, sdělovacích prostředcích, na tiskových konferencích apod. Cílem je upozornit, že programová prohlášení vlády nejsou naplňována a signalizovat možný dopad prohlubující se špatné situace v oboru, který zaměstnává více než 400 tisíc pracovníků a vytváří další návazné pracovní příležitosti v ostatních oborech. Kompletní průzkum se všemi statistickými prvky a komentáři naleznete na www.casopisstavebnictvi.cz. ■

Výsledky soutěže Stavba roku 2008 Zlínského kraje Na konci května 2009 byly v Klubu kultury v Uherském Hradišti slavnostně vyhlášeny výsledky již sedmého ročníku soutěže Stavba roku 2008 Zlínského hraje. Soutěž byla i tentokrát vypsána Českou komorou autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, Krajskou stavební společností při Svazu podnikatelů ve stavebnictví v  ČR a Českou komorou architektů, pod záštitou hejtmana Zlínského kraje.

Výsledky ■ l . Stavby občanské vybavenosti Hlavní cena: Univerzitní centrum ve Zlíně Investor: Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně Projektant: prof. Ing. arch. Eva Jiřičná, AI – Design, s.r.o. Dodavatel: Sdružení MW – Metrostav a.s., VW Wachal, a.s. Přihlašovatel: Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně Realizace: 08/2006–01/2008 Hlavní cena: Krajská nemocnice T. Bati, a.s., Zlín – onkologické centrum Investor: Zlínský kraj Projektant: CENTROPROJEKT a.s. Dodavatel: MANAG, a.s. Přihlašovatel: MANAG, a.s. Realizace: 09/2007–09/2008 ■ ll. Domy pro bydlení Hlavní cena: Bytový dům Zlín-Partyzánská lnvestor: BZ lnvest, s.r.o. Projektant: Ing. arch. Pavel Míček

Dodavatel: TOPS, s.r.o. Přihlašovatel: TOPS, s.r.o. Realizace: 09/2007–09/2008 ■ III. Rodinné domy Hlavní cena: Rod inný d ům v Pří le pí c h u Holešova Projektant: Ing. arch. Jiří Jílek Dodavatel: RAPOS, spol. s r.o. Přihlašovatel: RAPOS, spol. s r.o. Realizace: 07/2006–04/2008 ■ IV. Průmyslové a zemědělské stavby Hlavní cena: Administrativně-logistické centrum společnosti LAPP KABEL s.r.o. lnvestor: LAPP KABEL s.r.o. Projektant: S-projekt plus, a.s. Dodavatel: PSG-International a.s. PříhIašovatel: LAPP KABEL s.r.o. Realizace: 06/2007–05/2008 ■V  . Dopravní, inženýrské a ekologické stavby Hlavní cena: D1 0134.3 Kroměříž západ – Kroměříž východ Investor: Ředitelství silnic a dálnic ČR Projektant: VIAPONT, s.r.o. Dodavatel: Skanska DS a.s. Přihlašovatel: Skanska DS a.s. Realizace: 02/2005–10/2008

■ V l. Realizace rozvojových projektů měst a obcí Hlavní cena: Revitalizace zadního nádvoří zámku Žerotínů Investor: město Valašské Meziříčí Projektant: RUSTICUS, s.r.o. Dodavatel: PhDr. PETR TULIA – ACFI Přihlašovatel: město Valašské Meziříčí Realizace: 10/2006–02/2008

■ C ena hejtmana Zlínského kraje Domov důchodců Otrokovice Investor: Město Otrokovice Projektant: JaP architects s.r.o., autor stavby Ing. arch. Jan Přehnal Dodavatel: Pozemní stavitelství Zlín a.s. Přihlašovatel: Město Otrokovice Realizace: 12/2006–09/2008

▲ Univerzitní centrum ve Zlíně

▲ Krajská nemocnice T. Bati, a.s., Zlín – onkologické centrum

▲ Bytový dům Zlín-Partyzánská

▲ R odinný dům v Přílepích u Holešova

▲ A dministrativně-logistické centrum společnosti LAPP KABEL s.r.o.

▲ D1 0134.3 Kroměříž západ – Kroměříž východ

▼ R evitalizace zadního nádvoří zámku Žerotínů

▼ D omov důchodců Otrokovice

stavebnictví 08/09

61

Stavby Karlovarského kraje 9. ročník soutěže a přehlídky Stavby Karlovarského kraje se uskutečnil jako jedna z doprovodných akcí 18. ročníku Karlovarské výstavy stavebnictví FOR ARCH 2009. Po úsp ě chu z  p ředchozích osmi let byla letos opět soutěž a přehlídka rozdělena na 2 části – PROJEKTY a REALIZACE. Do soutěže bylo v  letošním roce přihlášeno 16 staveb – stavby a rekonstrukce komunikací a mostů, hotely, bytové domy, rodinný dům, administrativní objekty, letiště. V přehlídce projektů a urbanistických studií bylo přihlášeno 6 projektů – z chebské oblasti – Dopravní terminál Cheb, oblast Karlovarska – bytové domy Green point a Bella Vista, Revitalizace promenády Tržiště – Stará louka, Truck Centrum Hory. Ze Sokolovska – Cyklostezka ChebSokolov. Seznam všech staveb a projektů pro rok 2009 je na http://stavby. karlovarska.net

Vyhodnocené stavby 1. místo a titul Stavba roku Karlovarského kraje Stavba: M odernizace letiště Karlovy Vary Přihlašovatel a zhotovitel: EUROV I A C S, a.s., odštěpný závod oblast Čechy západ Investor: Karlovarský kraj (spolufinancováno z  prostředků Karlovarského kraje a Regionálního operačního programu NUTS II Severozápad) Projektant: Fa Parolli, s.r.o., Ing. arch. Petr Parolek , Ph.D.

2. místo Stavba: Věže kostela sv. Mikuláše v Chebu Zhotovitel: PEGISAN s.r.o. Přihlašovatel: Město Cheb Investor: Nadační fond Historický Cheb Projektant: Atelier VYSTYD, Ing. arch. Luděk Vystyd, Ing. Zdeněk Kukrál 3. místo Stavba: Rekonstrukce ul. Hlavní Mariánské Lázně Zhotovitel: A LGO N PLUS, a.s. a Vodohospodářské stavby Karlovy Vary a.s. Přihlašovatel: Město Mariánské Lázně Investor: Město Mariánské Lázně a Krajská správa a údržba silnic

Projektant: Ing. Ota Řezanka

Vyhodnocené projekty 1. místo Projekt: P romenáda Tržiště – Stará louka Přihlašovatel a investor: Město Karlovy Vary Projektant: bb architektonický ateliér K.V., Ing. arch. Miloslav Bokota Hlasování veřejnosti Stavba: Hotel Prezident Zhotovitel a přihlašovatel: THERMIA-BAU, a.s. Investor: Sárová s.r.o. Projektant: STP k.s., Ing. arch. Alexander Mikoláš Za uplynulých devět let se podařilo prezentovat a propagovat celkem 231 staveb a projektů, které jsou všechny k prohlédnutí na http://stavby.karlovarska. net. ■

FOR ARCH Karlovy Vary 2009 v nové karlovarské hale

▲ Odbavovací hala letiště Karlovy Vary ▼ Kostel sv. Mikuláše v Chebu

62

stavebnictví 08/09

▼ Hotel Prezident

Regionální stavební výstavou FOR ARCH Karlovy Vary 2009 a výstavou Bydlení, volný čas a životní styl 2009 byla 18. června 2009 slavnostně otevřena a po přestřižení pásky uvedena do provozu Multifunkční hala KV Arena. Stavbaři považovali za čest, že první akcí, která se uskutečnila v novém multifunkčním areálu, byl 18. ročník regionální stavební výstavy. Součástí výstavy byly tradičně soutěže středních průmyslových škol stavebních a soutěže učňů stavebních oborů, dále soutěž a přehlídka o nejlepší stavbu a projekt Karlovarského kraje. Nedílnou součástí je mezinárodní konference Městské inženýrství – v letošním roce s tématem Sportovní stavby a město. Jako další doprovodná akce se konal tenisový turnaj LiaporCup a nechyběla podpisová akce vítězů hokejové extraligy HC Energie.

V ýst av se zú č astnilo 10 4 vystavovatelů a navštívilo je včetně doprovodných programů téměř desetitisíc návštěvníků. Hlavní téma výstav bylo Moderní nízkoenergetická výstavba a Pohodlné a úsporné bydlení. Vyhodnocené expozice vystavovatelů: FOR ARCH Karlovy Vary 2009 Cena GRAND PRIX – LUXUSHAUS s.r.o. Karlovy Vary 1. místo: LIAS Vintířov, k.s. 2 . m í s to: PREFA - BE TO N CHEB spol. s r.o. 3. místo: STASKO plus s.r.o., Karlovy Vary Bydlení, volný čas a životní styl 2009 1. místo: PROKOP NÁBYTEK s.r.o., Karlovy Vary ■

FA_09_185x125_t2

17.7.2009

13:17

Str. 1

inzerce

20. MEZINÁRODNÍ STAVEBNÍ VELETRH Každoročně se prezentuje okolo 1000 vystavovatelů z ČR i zahraničí na “čisté” výstavní ploše cca 25 000 m2. Počet návštěvníků (bez doprovodných programů) opakovaně přes 80 000. Výborná dopravní dostupnost výstavního areálu, stanice metra před branami výstaviště. � Průřez všemi oblastmi stavebnictví - stavební materiály � realizace staveb � střechy, fasády, obklady, dlažby � dveře, vrata, okna � podlahy � vytápění, klimatizace � koupelny, bazény, sauny � interiéry � stavební stroje � Zastoupení investorů, developerů, výrobců, dodavatelů, řemeslníků a dalších z oborů souvisejících se stavebnictvím � Praktické ukázky stavebních řemesel

�

schody

FOR ARCH 2009: Pět veletržních dnů = pět hlavních témat

Letošní, v pořadí již 20tý ročník veletrhu, se bude věnovat v poslední době stále aktuálnějším tématům ekologie a úspor. Každý den veletrhu bude zaměřen na jedno ucelené téma, ke kterému se budou pořádat doprovodné programy - konference, semináře, přednášky a soutěže. 22.9. Vytápění a úspory energií (seminář Využití solární energie pro bytové domy, konference Fotovoltaika, …) 23.9. Revitalizace panelových domů (workshop Revitalizace a úspory energií v bytových domech, seminář Modernizace veřejného osvětlení, …) 24.9. Dřevostavby a nízkoenergetické bydlení (konference Dřevěné stavění, Technologický profil v ČR, …) 25.9. Efektivní a komfortní bydlení (konference Inteligentní digitální domácnost, konference IBT, … ) 26.9. Budoucnost dopravy v Praze (souhrnná expozice „Historie, současnost a budoucnost dopravy v Praze a okolí“, premiéra - Nový koncept územního plánu dopravy v Praze) SOUBĚŽNĚ PROBÍHAJÍ VELETRHY

5. veletrh investičních příležitostí a Realit

2. veletrh elektrotechniky, osvětlovací techniky a zabezpečovacích systémů

22. – 26. 9. 2009

PRAŽSKÝ VELETRŽNÍ AREÁL LETŇANY

4. veletrh progresivního stavění ze dřeva

ABF, a.s., tel.: 225 291 131 e-mail: [email protected] www.forarch.cz

www.abf.cz

stavebnictví 08/09

63

infoservis inzerce

Veletrhy a výstavy 27.–30. 8. 2009 CODE 09 Mezinárodní veletrh nábytku, součást mezinárodního týdne designu Dánsko, Kodaň, Bella Center E-mail: [email protected] www.code09.dk 5.–7. 9. 2009 COMFORTEX 2009 Odborný veletrh interiérů SRN, Lipsko, Lipské výstaviště, Messe–Allee 1, E-mail: [email protected] www.comfortex.de 14.–18. 9. 2009 MSV 2009 51. mezinárodní strojírenský veletrh spolu s veletrhem Transport a Logistika Brno, Výstaviště BVV E-mail: [email protected] www.bvv.cz/msv

3. 9. 2009 AutoCAD Architecture Školení České Budějovice, Xanadu, školicí středisko, Tylova 17 E-mail: [email protected] 7.– 11. 9. 2009 AutoCAD Základní školení Praha 3, Domažlická 1053/15 E-mail: [email protected] 9. 9. 2009 Zateplování staveb v rozpočtech Seminář Praha 1, Pasáž U Hájků, Kongresové centrum, Na Poříčí 42 E-mail: [email protected]

22.–26. 9. 2009 FOR ARCH 2009 20. ročník mezinárodního stavebního veletrhu PVA Letňany www.forarch.cz

17.– 18. 9. 2009 Podlahy 2009 Konference Praha 4, Kulturní centrum Novodvorská

17.– 18. 8. 2009 AutoCAD – středně pokročilí Certifikované školení Ostrava, NICOM, Nádražní 120 E-mail: [email protected] 24.– 27. 8. 2009 Revit Architecture – rychlý začátek Školení Praha 3, Domažlická 1053/15 E-mail: [email protected] 24.–27. 8. 2009 Autodesk Inventor – základní kurz stavebnictví 08/09

24.– 27. 8. 2009 AutoCAD 3D modelování Školení Praha 3, Domažlická 1053/15 E-mail: [email protected]

17.–21. 9. 2009 ABITARE IL TEMPO 24. mezinárodní výstava nábytku, vybavení a interiérového designu Itálie, Verona, Výstaviště Verona E-mail: [email protected] www.abitareiltempo.com

Odborné semináře a konference

64

Certifikované školení Praha 8, NICOM, Zenklova 32/28 E-mail: [email protected]

E-mail: [email protected] 17.– 18. 9. 2009 Fibre Concrete 2009 5. mezinárodní konference – technologie, navrhování, aplikace. Konference je zařazena v  akreditovaných vzdělávacích programech pro členy ČKAIT – projekt celoživotního vzdělávání. Praha 6, Masarykova kolej, Thákurova 1 E-mail: [email protected] www.concrete.fsv.cvut.cz/fc.2009 21. 9.– 4. 10. 2009 Architecture Week 2009 Mezinárodní festival moderní a současné architektury Praha 1, AW Central, budova Mánes, Masarykovo nábřeží 250, + další místa v Praze E-mail: [email protected] 21. 9. 2009 Křižovatky architektury Konference Praha 1, Výstavní síň Mánes, Masarykovo nábřeží 250 E-mail: [email protected] www.forarch.cz/ds/ 24. 9. 2009 Dřevěné stavění 4. ročník celostátní konference Praha 9, PVA Letňany, konferenční centrum E-mail: [email protected] www.forarch.cz/ds/

Navrhování pasivních domů Desetidenní kurz pro architekty, stavební inženýry a techniky ve stavebnictví pořádá Centrum pasivního domu, neziskové sdružení právnických i fyzických osob. ■ Kurz je akreditován v rámci programu celoživotního vzdělávání ČKAIT. ■ Účastníci získají certifikát Centra pasivního domu o absolvování školení. Termíny kurzů: Koberovy: 14.–18. 9. 2009; 21.–25. 9. 2009; 12.–16. 10. 2009; 19.–23. 10. 2009. Brno:

30. 9.–3. 10. 2009; 7.–9. 10. 2009; 14.–16. 10. 2009. Hostětín: 2.–6. 11. 2009; 9.–13. 11. 2009. Praha: 14–17. 11. 2009; 23–27. 11. 2 0 0 9 ; 2 7. – 2 9 . 11. 2 0 0 9 ; 1.– 4. 12. 20 0 9; 4.– 6. 12. 2009. ■ Absolvovat je možné jeden blok a další si doplnit v  jiný termín na jiném místě. ■ Pro získání akreditačních bodů a osvědčení Centra pasivního domu je nutné zúčastnit se všech deseti dnů. Více informací naleznete na www.pasivnidomy.cz/kurz. html. ■

Přírodovědecká fakulta Univerzity Palackého Dvanáct kateder, knihovnu a studijní oddělení pojme novostavba Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci, která byla slavnostně uvedena do provozu v červnu 2009. Moderní budovu v přibližné hodnotě 900 milionů korun realizovalo dodavatelské sdružení společností HOCHTIEF CZ a.s. a TCHAS, spol. s r.o. Rozsáhlá sedmipodlažní budova v univerzitním areálu olomoucké lokality Envelopa disponuje 6 0 0 místnostmi, uč ebnami a nejmodernějšími laborato řemi. Celková kapacita činí až 2000 osob. Z tvaru protáhlého kříže vystupují bloky poslucháren, centrální část má podobu atria. Podélná křídla jsou určena k vnitřnímu uzavřenému provozu kateder, střední část umožňuje volný pohyb studentů. Největší investice v historii školy umožní soustředit obory matematiky, chemie, fyziky a věd o Zemi v jednom centru. Podle rektora Univerzity Palackého Lubomíra Dvořáka ocení no -

inzerce

firemní blok

vou budovu zejména studenti. Přírodovědecká fakulta totiž v posledních letech sídlila v sedmi lokalitách na různých koncích hanácké metropole. Na výstavbě fakulty se pod vedením pracovníků firem HOCHTIEF CZ a TCHAS podílelo během dvou let přibližně osmdesát subdodavatelů. Celkově zde na zastavěné ploše 4600 m 2 působilo zhruba 1600 pracovníků. Skelet budovy tvoří 36 500 t železobetonu, efektní fasáda je složena z 5200 m2 žulových desek z Brazílie. Exotický původ mají rovněž pochozí plochy na terasách – jsou provedeny z tropického dřeva. Rozsahu díla odpovídá objem úprav okolních ploch. Vzniklo 100 parkovacích míst a 94 podzemních stání, nový trávník zaujímá 11 300 m2. Okolí fakulty zkrášluje 178 vysazených stromů. Jejich růst podporuje 4000 m závlahového potrubí a vybudovaná studna pro čerpání podzemní vody. ■

projekce projekce projekce projekce realizace realizace realizace projekce projekce projekce–––––––realizace realizace realizace realizace • Optimalizace projektového řešení •• •• Optimalizace •• Optimalizace Optimalizace projektového projektového projektového řešení řešení řešení Optimalizace Optimalizace Optimalizace projektového projektového projektového řešení řešení řešení a navržené technologie pro dané aa aanavržené navržené a navržené technologie technologie technologie pro pro pro dané dané dané navržené navržené a navržené technologie technologie technologie pro pro pro dané dané dané geologické podmínky geologické geologické geologické podmínky podmínky podmínky geologické geologické geologické podmínky podmínky podmínky • Zpevňování základů •• •• Zpevňování •• Zpevňování Zpevňování základů základů základů Zpevňování Zpevňování Zpevňování základů základů základů • Zvyšování únosnosti základů •• •• Zvyšování •• Zvyšování Zvyšování únosnosti únosnosti únosnosti základů základů základů Zvyšování Zvyšování Zvyšování únosnosti únosnosti únosnosti základů základů základů • Zakládání na mikropilotách •• •• Zakládání •• Zakládání Zakládání na na mikropilotách Zakládání Zakládání Zakládání nana namikropilotách mikropilotách namikropilotách mikropilotách mikropilotách • Injektáže, kotvy, zápory •• •• Injektáže, •Injektáže, Injektáže, Injektáže, kotvy, kotvy, kotvy, zápory zápory zápory • Injektáže, Injektáže, kotvy, kotvy, kotvy, zápory zápory zápory • Sanace sesuvů •• •• Sanace •• Sanace Sanace sesuvů sesuvů sesuvů Sanace Sanace Sanace sesuvů sesuvů sesuvů • Provádění pilot OMEGA •• •• Provádění •• Provádění Provádění pilot pilot pilot OMEGA OMEGA OMEGA Provádění Provádění Provádění pilot pilot pilot OMEGA OMEGA OMEGA

Obchodní odd. Obchodní Obchodní Obchodní odd. odd. odd. Obchodní Obchodní Obchodní odd. odd. odd. Ing. Jan Kunčák Ing. Ing. Ing. Jan Jan Jan Kunčák Kunčák Kunčák Ing. Ing. Ing. Jan Jan Jan Kunčák Kunčák Kunčák tel.: 602 958 111 tel.: tel.: tel.: 602 602 602 958 958 958 111 111 tel.: tel.: tel.: 602 602 602 958 958 958 111 111111 111 e-mail: [email protected] e-mail: e-mail: e-mail: [email protected] [email protected] [email protected] e-mail: e-mail: e-mail: [email protected] [email protected] [email protected] Realizační odd. Realizační Realizační Realizační odd. odd. odd. Realizační Realizační Realizační odd. odd. odd. Ing. David Švanda Ing. Ing. Ing. David David David Švanda Švanda Švanda Ing. Ing. Ing. David David David Švanda Švanda Švanda stavebnictví 08/09 65 tel.: 606 739 367 tel.: tel.: tel.: 606 606 606 739 739 739 367 367 367 tel.: tel.: tel.: 606 606 606 739 739 739 367 367 367 www.svipp.cz e-mail: [email protected] www.svipp.cz www.svipp.cz www.svipp.cz e-mail: e-mail: [email protected] [email protected] [email protected] www.svipp.cz www.svipp.cz www.svipp.cz e-mail: e-mail: e-mail: e-mail: [email protected] [email protected] [email protected] SVIPP, s.r.o. SVIPP, SVIPP, SVIPP, s.r.o. s.r.o. s.r.o. SVIPP, SVIPP, SVIPP, s.r.o. s.r.o. s.r.o. Čechyňská 14a Čechyňská Čechyňská Čechyňská 14a 14a 14a Čechyňská Čechyňská Čechyňská 14a 14a 602 00 Brno14a 602 602 602 00 00 Brno 00 Brno Brno 602 602 602 00 00Brno 00Brno Brno tel.: 543 254 578 tel.: tel.: tel.: 543 543 543 254 254 254 578 578 578 tel.: tel.: tel.: 543 543 543 254 254 254 578 578 fax: 543 254 578 580 fax: fax: fax: 543 543 543 254 254 254 580 580 580 fax: fax: fax: 543 543 543 254 254 254 580 580 580 e-mail: [email protected] e-mail: e-mail: e-mail: [email protected] [email protected] [email protected] e-mail: e-mail: e-mail: [email protected] [email protected] [email protected]

v příštím čísle

09/09

září

2009

stavebnictví časopis

Zářijové číslo časopisu se věnuje problematice otvorových výplní a lehkých obvodových plášťů staveb. Příspěvky představí současnou situaci v rámci navrhování těchto konstrukcí a technických norem. Dále také trendy a vývoj v možnostech zlepšování tepelně technických a akustických vlastností a v oblasti požární bezpečnosti.

Ročník III Číslo: 08/2009 Cena: 68 Kč vč. DPH Vydává: EXPO DATA spol. s r.o. Výstaviště 1, CZ-648 03 Brno IČ: 44960751

Čislo 09/09 vychází 11. září

Redakce: Sokolská 15, 120 00 Praha 2 Tel.: +420 227 090 500 Fax: +420 227 090 614 E-mail: [email protected] www.casopisstavebnictvi.cz

předplatné

Obchodní ředitel vydavatelství: Milan Kunčák Tel.: +420 541 152 565 E-mail: [email protected]

Celoroční předplatné (sleva 20 %):

544 Kč včetně DPH, balného a poštovného

Objednávky předplatného zasílejte prosím na adresu: EXPO DATA spol. s r.o. Výstaviště 1, 648 03 Brno (IČO: 44960751, DIČ: CZ44960751, OR: Krajský soud v Brně, odd. C, vl. 3809, bankovní spojení: ČSOB Brno, číslo účtu: 377345383/0300) Olga Bočková Tel.: +420 541 159 564 Fax: +420 541 159 658 E-mail: [email protected] Předplatné můžete objednat také prostřednictvím formuláře na www.casopisstavebnictvi.cz.

Rozměr

Redaktor odborné části: Ing. Hana Dušková Tel.: +420 227 090 500 Mobil: +420 725 560 166 E-mail: [email protected] Obchodní zástupce: Michal Brádek Mobil: +420 602 233 475 E-mail: [email protected]

Cena

Odpovědný grafik: Zdeněk Valehrach Tel.: +420 541 159 374 E-mail: [email protected]

Na zrcadlo

Na spad (ořez)

1/1 strany

185x254 mm

(210x297 mm)

59 000 Kč

1/2 strany na šířku

185x125 mm

(210x147 mm)

29 900 Kč

1/2 strany na výšku

90x254 mm

(103x297 mm)

29 900 Kč

1/2 strany – editorial

90x254 mm

(103x297 mm)

32 900 Kč

1/3 strany na šířku

185x82 mm

(210x104 mm)

19 900 Kč

Předplatné: Olga Bočková Tel.: +420 541 159 564 Fax: +420 541 159 658 E-mail: [email protected]

1/4 strany na šířku

185x61 mm

Nelze

14 900 Kč

Tisk: TISKÁRNA REPROPRINT s.r.o.

1/4 strany na výšku

43x254 mm

Nelze

14 900 Kč

Náklad: 31 200 výtisků

1/8 strany na výšku

43x125 mm

Nelze

7 400 Kč

2. a 3. strana obálky

185x254 mm

(210x297 mm)

63 000 Kč

4. strana obálky

185x254 mm

(210x297 mm)

74 000 Kč

1/1 strana PR článek

43 000 Kč

1/2 strana PR článek

21 900 Kč

Objednávky inzerce zasílejte prosím na adresu: EXPO DATA spol. s r.o. Výstaviště 1, 648 03 Brno (IČO: 44960751, DIČ: CZ44960751, OR: Krajský soud v Brně, odd. C, vl. 3809, bankovní spojení: ČSOB Brno, číslo účtu: 377345383/0300) Mgr. Darja Slavíková tel.: +420 541 159 437, fax: +420 541 153 049, e-mail: [email protected]

66

Redaktor: Petr Zázvorka Tel.: +420 728 867 448 E-mail: [email protected]

Redakční rada: Ing. Rudolf Borýsek, Ing. Václav Matyáš, Ing. Jana Táborská, Ing. Michael Trnka, CSc. (předseda), Ing. Svatopluk Zídek, Ing. Lenka Zimová, doc. Ing. Štefan Gramblička, Ph.D.

inzerce Formát

Šéfredaktor: Mgr. Jan Táborský Tel.: +420 602 542 402 E-mail: [email protected]

stavebnictví 08/09

Inzerce: Mgr. Darja Slavíková Tel.: +420 541 159 437 Fax: +420 541 153 049 E-mail: [email protected]

Povoleno: MK ČR E 17014 ISSN 1802-2030 EAN 977180220300508 Rozšiřuje: Mediaprint & Kapa © Stavebnictví All rights reserved EXPO DATA spol. s r.o. Odborné posouzení Teoretické články uveřejněné v časopise Stavebnictví podléhají od vzniku časopisu odbornému posouzení. O tom, které články budou odborně posouzeny, rozhoduje redakční rada časopisu Stavebnictví. Recenzenty (nezávislé odborníky v daném oboru) rovněž určuje redakční rada časopisu Stavebnictví. Autoři recenzovaných článků jsou povinni zohlednit ve svých příspěvcích posudky recenzentů. Obsah časopisu Stavebnictví je chráněn autorským zákonem. Kopírování a šíření obsahu časopisu v jakékoli podobě bez písemného souhlasu vydavatele je nezákonné. Redakce neodpovídá za obsah placené inzerce, za obsah textů externích autorů a za obsah zveřejněných dopisů.

„Stavby někdo navrhuje, někdo realizuje, někdo užívá, ale všichni s nimi žijeme!”

www.4stav.cz je informační portál mapující oblast stavebnictví, architektury, designu a bydlení. Pokrývá aktuální zpravodajství, publicistiku i konkrétní praxi a poradenství podle motta: „Stavby někdo navrhuje, někdo realizuje, někdo užívá, ale všichni s nimi žijeme!”

Za krásou je zkušenost Bazén roku 2009, Valašské Meziříčí

Skanska CZ a.s. www.skanska.cz