STAVEBNICTVÍ ČESKÉ REPUBLIKY 2014

STAVEBNICTVÍ ČESKÉ REPUBLIKY 2014

říjen 2014

STAVEBNICTVÍ ČESKÉ REPUBLIKY 2014

PRACOVNÍ PŘÍRŮČKA 21. aktualizované vydání

pro MPO ČR zpracoval ÚRS PRAHA, a.s.

Praha – říjen 2014

Stavebnictví ČR 2014

O B S A H ZÁKLADNÍ UKAZATELE (Tabulka)

7

I INVESTICE A HRUBÝ FIXNÍ KAPITÁL

9

1 Tvorba hrubého fixního kapitálu

11

2 Systém podpory investiční činnosti a a podnikání

12

2.1 Operační program podnikání a inovace

12

3 Domy, byty a bydlení

16

3.1 Bytová výstavba

16

3.2 Zahájené byty

18

3.3. Dokončené byty

22

3.4 Bytová výstavba v okresech a správních obcích

25

Dopravní infrastruktura

4

28

4.1 Státní fond DI

28

5 Přímé zahraniční investice

31

5.1. Zahraniční investice v ČR

31

5.2. České přímé investice v zahraničí

32

35

STAVEBNICTVÍ

II

1 Postavení stavebnictví v NH a základní trendy jeho vývoje

37

2 Stavební trh

39

2.1

Počet a struktura stavebních podniků

39

3 Veřejné stavební zakázky v roce 2013

43

3.1 Struktura zakázek podle směrů výstavby

43

3.2 Zhotovitelé zakázek

44

3.3 Zadavatelé zakázek

45

3.4 Struktura zakázek podle druhů zadávacích řízení

46

3.5 Struktura zakázek podle krajů

46

3.6 Struktura zakázek podle velikostních kategorií

47

3.7 Vývoj veřejných stavebních zakázek 2008 – 2013

49

3.8 Shrnutí

50

4 Stavební produkce a ceny

51

4.1 Objem a struktura stavební produkce

52

4.2 Potenciální prvky dynamiky

56

4.2.1 Stavební povolení

56

4.2.2 Zakázky na stavební práce

59

3


5

4.3. Ceny stavebních prací

60

Pracovníci a mzdy

61

5.1. Zaměstnanost

61

5.1.1. Zaměstnanost v odvětví

61

5.1.2 Zaměstnanci v podnicích s 50 a více zaměstnanci

62

5.2 Mzdy

63

5.2.1 Mzdy v odvětví

63

5.2.2 Mzdy v podnicích s 50 a více zaměstnanci

64

5.3. Produktivita práce

64

STAVEBNÍ HMOTY

III

67

1

Postavení výroby stavebních hmot v rámci zpracovatel. průmyslu ČR

69

2

Počet a struktura subjektů působících na trhu

70

3

Produkce stavebních hmot

71

4

Pracovníci a mzdy

73

5 Export

75

MEZINÁRODNÍ POROVNÁNÍ

IV 1

2

77

Obecné charakteristiky

79

1.1 Pozemní komunikace – dálnice

79

1.2 Pozemní komunikace - železnice

80

Hrubý domácí produkt

81

2.1 Míra dlouhodobé nezaměstnanosti celkem

3

4

Stavebnictví

82

3.1 Stavební produkce a HDP

82

3.2. Struktura stavební produkce v EU

83

3.3. Stavební práce podle směrů výstavby v zemích EU

84

3.4 Meziroční změny objemu stavební produkce podle směrů výstavby EU

85

3.5. Pracovní síla ve stavebnictví

87

Byty a bydlení

88

4.1. Počet bytů na 1000 obyvatel 1980 - 2008

V

81

VYBRANÉ UKAZATELE ČR (Tabulky) 1 Vybrané makroekonomické ukazatele ČR

88

89 91

1.1 Výdaje a zdroje HDP

91

1.2 Dlouhodobý vývoj HDP

91 4


1.3. Ostatní ukazatele

92

1.4. Počty jednotek v registru ekonomických subjektů

93

1.5. Tvorba hrubého fixního kapitálu - věcné členění

93

2 Zaměstnanost a mzdy

94

2.1 Průměrná hrubá měsíční mzda podle odvětví v roce 2011

3 Byty a bydlení

94

95

3.1 Domovní a bytový fond

95

3.1.1 Vývoj

95

3.1.2 Struktura domovního a bytového fondu v r. 2011

95

3.2. Krajská struktura bytové výstavby

96

4 Stavebnictví

97

4.1 Stavební podniky (s 50 a více zaměstnanci )

97

4.2 Stavební povolení – absolutní hodnoty

98

4.3 Stavební povolení – indexy

99

4.4. Zakázky

10

4.5. Měsíční mzda a produktivita práce

10 0 10 0 10 1 10 1

4.6 Zaměstnanci stav a vývoj 4.7 Zaměstnanci struktura 4.8. Ceny stavebních děl

2

5


ZÁKLADNÍ UKAZATELE m. j.

2009

2010

2011

2012

2013

2013 /2012

2012 /2011

3 759,0 926,1

3 790,9 930,6

3 823,4 922,6

3 845,9 887,9

3 883,8 101,0 858,4 96,7

100,6 96,2

3 393,1

3 417,2

3 441,8

3 452,2

3 464,1 100,3

100,3

tis.osob

4 934,3

4 885,2

4 904,0

5 111,4

5 146,0 100,7

104,2

Kč

22 022

22 284

22 797

22 862

22 319

100,3

13,86 10,6

12,89 10,0

12,14 9,5

11,02 8,3

10,23 7,7

520,9 101,2 313,4 258,7 26,3

488,7 99,8 322,3 263 28,7

464,0 99,5 327,4 265,7 30,7

424,0 99,3 329,1 265 32,7

397,5 93,7 91,4 98,9 310,9 94,4 100,5 259,7 98 99,8 35,1 107,5 106,4

mld. Kč b. c.

272,6

251,8

231,3

215,9

198,9

92,1

počet tis.osob

736 106,4

675 102,3

625 95,3

608 91,5

579 84,5

95,2 92,3

97,3 96

Kč

28 279

28 970

29 329

30 161

29 143

96,6

102,8

2 560,93 2 462,25 2 430,15 2 359,55 2 353,70 1 896,71 1 794,79 1 795,02 1 701,96 1 690,30

99,8 99,3

97,1 94,8

N á r o d n í h o s p o d á ř s t v í* HDP (v kupních cenách ) Tvorba hrubého fixního kapitálu Hrubá přidaná hodnota (v základních cenách) Zaměstnanost Průměrná měsíční nominální mzda zaměstnanců Podíl stavebnictví k HDP Podíl stavebnictví na zaměstnanosti

mld. Kč b.c.

97,6

Stavebnictví Provedené stavební práce (z hodnoty „S“) Ceny stavebních prací Stavební podniky (registrované ČSÚ) - z toho soukromé podniky - fyzické osoby obchodní společnosti Stavební podniky s 50 a více zaměstnanci*** Provedené stavební práce (z hodnoty „S“) Stavební podniky Zaměstnanost Průměrná měsíční nominální mzda zaměstnanců Produktivita práce (z hodnoty „S“) (z hodnoty „ZSV“)

mld. Kč b. c. tisíce

tis.Kč b.c.

93,4

Byty a bydlení Byty - zahájená výstavba dokončené

počet

37 319

28 135

27 535

23 853

22 108

92,7

86,6

38 473

36 466

28 628

29 467

25 246

85,7

102,9

* údaje z 5/2014 *** zdroj ÚRS PRAHA, a.s.

Prameny: Statistické ročenky ČR, ČSÚ Ukazatele sociálního a hospodářského vývoje ČR, ČSÚ Stavebnictví v roce 2009 - 2013, ČSÚ Zaměstnanost a nezaměstnanost v ČR podle výsledků výběrového šetření pracovních sil Čtvrtletní národní účty ČR ve 4. čtvrtletí 2009 – 2013 ČSÚ Časové řady 2009 - 2013 ČSÚ

7


I

INVESTICE A HRUBÝ FIXNÍ KAPITÁL

1.

Tvorba hrubého fixního kapitálu

2.

Systém podpory investiční činnosti a podnikání

3.

Domy, byty a bydlení

4.

Dopravní infrastruktura

5.

Přímé zahraniční investice


I - Investice, tvorba fixního kapitálu

I - 1 TVORBA HRUBÉHO FIXNÍHO KAPITÁLU

 

„Tvorba hrubého fixního kapitálu“ je definována jako pořízení nových fixních hmotných a nehmotných aktiv, použitých fixních hmotných a nehmotných aktiv a pořízení nevyráběných hmotných a nehmotných aktiv, zvýšení hodnoty nevyráběných nefinančních aktiv (půdy, podzemních zdrojů, nepěstovaných biologických zdrojů a vodních zdrojů a nehmotných nevyráběných aktiv).

Tvorba hrubého fixního kapitálu tedy zahrnuje pořízení a úbytky hmotných a nehmotných fixních aktiv, která mají charakter dlouhodobé spotřeby a jejich cena převyšuje stanovený limit, tj. nové investice, náklady na velké opravy, zdokonalování investičního majetku, změny stavu základního stáda, nákupy a prodeje stávajícího investičního majetku a náklady spojené se změnou vlastnictví investičního majetku. Nezahrnují se předměty dlouhodobé spotřeby nakoupené domácnostmi, předměty nakupované vládou pro vojenské účely, civilně nepoužitelné, výdaje na výzkum, vývoj, průzkum trhu apod. Tvorba HDP, hrubého kapitálu a hrubého fixního kapitálu v běžných cenách 2009

2010

2011

2012

2013

m l d. K č HDP

3 759,0

3 790,9

3 823,4

3 845,9

3 883,8

Hrubý kapitál

896,4

939,7

937,1

897,6

865,5

Hrubý fixní kapitál

926,1

930,6

922,6

887,9

858,4

p ř e d c h o z í rok = 1 0 0 HDP

97,7

100,8

100,9

100,6

101,0

Hrubý kapitál

80,5

104,8

99,7

95,8

96,4

Hrubý fixní kapitál

89,8

100,5

99,1

96,2

96,7

podíl HFK v % HDP = 100

24,6

24,5

24,1

23,1

22,15

HK = 100

103,3

99,0

98,5

98,9

99,44

V běžných cenách v roce 2013 činila tvorba hrubého fixního kapitálu (HFK) 865,5 mld. Kč; proti roku 2012 se snížila o – 29,6 mld. Kč, tj. o 3,6 %. Podíl HFK v běžných cenách na HDP proti roku 2012 poklesl z 23,1 na 22,15. Podíl na hrubém kapitálu proti roku 2012 stoupl z 98,9 na 99,44. Údaje v této i dalších tabulkách v publikaci jsou z května 2014.

11



Tvorba HFK ve věcném členění 2009

2010

2011 2012 mld. Kč - běžné ceny

2013

Celkem

926

931

923

888

858

- budovy / stavby

491

488

462

436

401

- stroje / zařízení - ostatní

380 55

394 58

393 64

Celkem - budovy / stavby - stroje / zařízení

100 53,01 41,06

100 49,13 44,34

100 46,71 45,82

6,53

7,47

- ostatní

5,92

393 410 50 51 podíl na tvorbě HFK v % 100 100 52,40 50,07 42,25 44,39 5,34

5,54

Ve věcné struktuře tvorby HFK v roce 2013 v běžných cenách dosáhly budovy a stavby, tj. HFK vytvořený stavebnictvím, 401 mld. Kč a na tvorbě HFK se budovy a stavby podílely z 45,7 %. Tvorba HFK v běžných cenách ve formě budovy a staveb předstihla o 8 mld. Kč stroje a zařízení a jejich podíl na tvorbě o +0,89 procentního bodu. Proti předchozímu roku se tvorba HFK formou budov a staveb poklesla o 35,3 mld.Kč, což je pokles o 8,1 %. Tvorba HFK formou strojů a zařízení poklesla byla téměř stejná, pokles o 0,5 mld. Kč ( 0,1%).

I - 2 SYSTÉM PODPORY INVESTIČNÍ ČINNOSTI A PODNIKÁNÍ Smyslem investičních pobídek je podpora zavádění nebo rozšiřování výroby v oblasti zpracovatelského průmyslu a podpora projektů v oblasti strategických služeb a technologických center. Pobídky jsou nabízeny bez rozdílu českým i zahraničním investorům. Systém investičních pobídek je v České republice nastaven různě podle druhů investičních projektů

I - 2.1 OPERAČNÍ PROGRAM PODNIKÁNÍ A INOVACE Operační program Podnikání a inovace 2007 — 2013 připravený v gesci Ministerstva průmyslu a obchodu, které zajišťuje v souladu s usnesením vlády ČR č. 175 ze dne 22. února 2006 výkon funkce Řídicího orgánu tohoto operačního programu, schválila vláda ČR dne 15. listopadu 2006 usnesením č. 1302 a následně Evropská komise Rozhodnutím K(2007) 6104 ze dne 3. prosince 2007. Správcem programu je Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR. Zprostředkujícím subjektem pro tento program je Agentura pro podporu podnikání a investic – CzechInvest, příspěvková organizace Ministerstva průmyslu a obchodu ČR. Program je realizován prostřednictvím jednotlivých výzev, které stanoví podrobnější podmínky programu. Operační program Podnikání a inovace je základním programovým dokumentem resortu průmyslu a obchodu pro čerpání finančních prostředků z Evropského fondu pro regionální 12



rozvoj (ERDF) v letech 2007 — 2013. Tento tematický operační program Ministerstva průmyslu a obchodu, na jehož základě je v současném programovacím období českým podnikatelským subjektům podpora z ERDF poskytována, byl koncipován na základech a principech Lisabonské strategie, která je primárně orientována na dosažení vyššího hospodářského růstu a zaměstnanosti při respektování principů udržitelného rozvoje. Operační program Podnikání a inovace rozpracovává významnou část strategického cíle Národního strategického referenčního rámce České republiky na léta 2007 — 2013 "Konkurenceschopná česká ekonomika", vychází z hlavních strategických dokumentů ČR (Strategie hospodářského růstu, Strategie regionálního rozvoje atd.) a je v souladu se Strategickými obecnými zásadami Společenství pro hospodářskou, sociální a územní soudržnost na období let 2007 — 2013. Proces tvorby OPPI respektoval princip partnerství, jeho příprava a zaměření byly průběžně projednávány a diskutovány s ostatními resortními ministerstvy, se zástupci hospodářských a sociálních partnerů a dalšími zainteresovanými stranami. Globálním cílem OPPI je zvýšit do konce tohoto programovacího období konkurenceschopnost české ekonomiky a přiblížit inovační výkonnost sektoru průmyslu a služeb v ČR úrovni předních průmyslových zemí Evropy. OPPI je zaměřen na zvýšení konkurenceschopnosti sektoru průmyslu a podnikání, udržení přitažlivosti České republiky a jejích regionů a měst pro investory, na podporu inovací, urychlené zavádění výsledků výzkumu a vývoje do výrobní sféry, a to zejména stimulací poptávky po výsledcích výzkumu a vývoje, na komercializaci výsledků výzkumu a vývoje, na podporu podnikatelského ducha a růst hospodářství založeného na znalostech pomocí kapacit pro zavádění nových technologií a inovovaných výrobků, včetně nových informačních a komunikačních technologií. Ministerstvo průmyslu a obchodu jako Řídicí orgán OPPI zveřejňuje nyní dokument Operační program Podnikání a inovace 2007 — 2013 ve verzi schválené Evropskou komisí Rozhodnutím K (2014) 1762 ze dne 1. dubna 2014. Ministerstvo průmyslu a obchodu jako Řídicí orgán OPPI na svých webových stránkách zveřejňuje nyní dokument Operační program Podnikání a inovace 2007 — 2013 ve verzi schválené Evropskou komisí Rozhodnutím K(2007) 6104 ze dne 3. prosince 2007. Realizace Operačního programu Podnikání a inovace předpokládá vypracování různých externích studií, analýz, strategií a hodnocení, jejichž financování bude zajišťováno v rámci této oblasti. Dále se zde bude jednat o financování seminářů, workshopů, výměn zkušeností a informací, propagace a publicity, informativních akcí, zpracování informačních analýz, pořizování a instalaci počítačových systémů potřebných pro řízení, implementaci a monitorování operačního programu, přípravy programové dokumentace pro další programovací období, pilotní projekty a hodnocení. Tato oblast bude rovněž věnovat zvláštní pozornost rozvoji kapacity pro hodnocení. Na webových stránkách MPO společné přílohy dotačních programů podpory naleznete i dokumenty vztahující se k interním projektům, a to:  Obecná pravidla způsobilosti výdajů  Pravidla pro výběr dodavatelů  Obecná pravidla pro publicitu Odbor Koordinace strukturálních fondů (08100) Ministerstva průmyslu a obchodu pravidelně zpracovává a umísťuje na webu www.mpo.cz od ledna roku 2008 aktuální přehled o stavu výzev. Z těchto webových stránek je čerpáno.

13



Cíle, prioritní osy a oblasti podpory Operačního programu Podnikání a inovace Globální cíl OPPI

Specifický cíl prioritní osy

Prioritní osa

Zvyšovat motivaci k zahájení podnikání, zintensivnit aktivitu malých a středních podniků a vytvářet podmínky pro využití nových finanční nástrojů pro zahájení podnikání

„Zvýšit do konce programovacího období konkurenceschopnost české ekonomiky a přiblížit inovační výkonnost sektoru průmyslu a služeb na úrovni předních průmyslových zemí Evropy“

1.1 Podpora začínajícím podnikatelům

1. Vznik firem 1.2 Využití nových finančních nástrojů

Zvýšit konkurenceschopnost podniků zaváděním nových

2.1 Bankovní nástroje podpory MSP

výrobních technologií, zintensivnit rozvoj informačních a komunikačních technologií a služeb pro podnikání

2. Rozvoj firem

2.2 Podpora nových výrobních technologií, ICT a vybraných strategických služeb

Zvýšit účinnost užití energií v průmyslu a využití obnovitelných, případně i druhotných zdrojů energie (vyjma podpory spaloven)

3. Efektivní energie

3.1 Úspory energie a obnovitelné zdroje energie

Posílit inovační aktivity podniků (zavádění inovací technologií, výrobků a služeb)

4.1 Zvyšování inovační výkonnosti podniků

4. Inovace

Povzbudit spolupráci sektoru průmyslu se subjekty z oblasti výzkumu a vývoje, zkvalitnit infrastrukturu pro průmyslový výzkum, technologický vývoj a inovace, zefektivnit využití lidského potenciálu v průmyslu a zkvalitnit podnikatelskou infrastrukturu

„Zvýšit do konce programovacího období konkurenceschopnost české ekonomiky a přiblížit inovační výkonnost sektoru průmyslu a služeb na úrovni předních průmyslových zemí Evropy“

Oblast podpory

5.1 Platformy spolupráce

5. Prostředí pro podnikání a inovace

5.2 Infrastruktura pro rozvoj lidských zdrojů 5.3 Infrastruktura pro podnikání

Zintensivnit rozvoj poradenských a informačních služeb pro podnikání

6. Služby pro rozvoj podnikání

Vytvořit institucionální, technické a administrativní podmínky pro realizaci operačního programu

7. Technická pomoc

14

4.2 Kapacity pro průmyslový výzkum a vývoj

6.1 Podpora poradenských služeb 6.2 Podpora marketingových služeb 7.1 TP při řízení a implementaci OPPI 7.2 Ostatní TP



Statistika čerpání dotací a zvýhodněných úvěrů z programů OPPP - aktualizace k 19.5. 2014 Ke dni 19. 5. 2014: byla přiznána dotace 1201 projektům* v celkové hodnotě 7 993 595 300 Kč, byly uzavřeny úvěrové smlouvy u 1632 projektů

v celkové hodnotě 2 028 391 287 Kč

Souhrnná tabulka podaných žádostí a udělených dotací nebo úvěrů podle krajů a programů kraj / program

Jihočeský Jihomoravský Karlovarský Královéhradecký Liberecký Moravskoslezský Olomoucký Pardubický Plzeňský Středočeský Ústecký Vysočina Zlínský Neurčeno Celkem

Prosperita 4 (1) 3 20 (13) 7 0 (0) 0 1 (0) 1 0 (0) 0 9 (4) 5 4 (2) 2 4 (2) 2 1 (0) 1 11 (7) 4 2 (1) 1 3 (3) 0 11 (5) 6 70 (38) 32

Reality 6 (1) 5 21 (14) 7 4 (2) 2 16 (6) 10 8 (5) 3 33 (14) 19 18 (10) 8 16 (5) 11 56 (38) 18 12 (5) 7 8 (5) 3 9 (3) 6 21 (11) 10 228 (119) 109

Školicí střediska 6 (4) 2 15 (5) 10 1 (0) 1 2 (1) 1 3 (1) 2 20 (4) 16 9 (4) 5 14 (2) 12 2 (1) 1 11 (6) 5 7 (2) 5 6 (0) 6 10 (3) 7 106 (33) 73

Klastry 12 (5) 7 13 (5) 8 5 (1) 4 5 (0) 5 3 (0) 3 17 (5) 12 5 (3) 2 8 (5) 3 1 (0) 1 5 (3) 2 4 (4) 0 3 (1) 2 4 (0) 4 85 (32) 53

Rozvoj 65 (45) 20 104 (75) 29 18 (13) 5 47 (31) 16 31 (23) 8 67 (52) 15 60 (39) 21 61 (38) 23 33 (23) 10 93 (50) 43 37 (29) 8 60 (39) 21 71 (49) 22 747 (506) 241

Marketing 18 (4) 14 120 (27) 93 5 (1) 4 47 (11) 36 34 (9) 25 59 (12) 47 46 (10) 36 76 (13) 63 20 (6) 14 84 (33) 51 25 (8) 17 41 (5) 36 86 (20) 66 661 (159) 502

Inovace 18 (15) 3 55 (36) 19 10 (10) 0 26 (17) 9 10 (6) 4 29 (22) 7 24 (17) 7 23 (14) 9 13 (10) 3 61 (46) 15 16 (10) 6 19 (14) 5 27 (20) 7 331 (237) 94

Úspory energie 4 (2) 2 3 (0) 3 3 (0) 3 6 (2) 4 1 (0) 1 4 (3) 1 2 (1) 1 7 (2) 5 2 (0) 2 4 (1) 3 2 (0) 2 5 (2) 3 4 (0) 4 47 (13) 34

Obnovitelné zdroje energie 17 (10) 7 13 (6) 7 5 (2) 3 10 (4) 6 7 (3) 4 9 (8) 1 16 (10) 6 10 (4) 6 19 (15) 4 22 (15) 7 22 (16) 6 7 (4) 3 8 (5) 3 165 (102) 63

Start

Kredit

66 (7) 56 155 (9) 127 16 (1) 15 68 (6) 61 29 (4) 24 292 (39) 244 68 (5) 58 30 (5) 23 39 (4) 32 45 (3) 41 78 (13) 61 65 (8) 51 47 (2) 40

71 (17) 54 152 (59) 92 39 (7) 32 108 (39) 69 34 (13) 21 168 (74) 94 72 (20) 52 126 (58) 68 140 (28) 112 107 (45) 61 61 (23) 38 71 (21) 50 84 (28) 56

0 (0) - 0

1 (1) - 0

998 (106) - 1234 (433) 833 - 799

Celkem 287 (111) 173 671 (249) 402 106 (37) 69 336 (117) 218 160 (64) 95 707 (237) 461 324 (121) 198 375 (148) 225 326 (125) 198 455 (214) 239 262 (111) 147 289 (100) 183 373 (143) 225 1 (1) - 0

4672 (1778) 2833

Pozn.: První číslo udává celkový počet podaných žádostí. V závorce je uveden počet zamítnutých a vyřazených žádostí (např. pro nesplnění formálních kritérií, odstoupení žadatele atd.). Poslední číslo udává počet přiznaných dotací a zvýhodněných úvěrů, ostatní projekty procházejí hodnocením. Údaje v tabulce jsou pravidelně aktualizovány.

15



I - 3 DOMY, BYTY A BYDLENÍ I - 3.1 BYTOVÁ VÝSTAVBA Po vysokých objemech bytové výstavby v 70. a 80. letech (v 80. letech se počet bytů dokončených ročně pohyboval až na úrovni 80 tisíc) došlo na začátku 90. let k jejímu útlumu, a to jak v zahajování výstavby bytů, tak v jejich dokončování. Vývoj počtu zahájených – dokončených – rozestavěných bytů Dokončené byty 3)

Zahájené byty Počet 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 2) 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012

61 004 10 899 8 429 7 454 10 964 16 548 22 680 33 152 35 027 32 900 29 502 28 986 33 606 36 496 39 037 40 381 43 747 43 796 43 531 37 319 28 135 27 535 23 853

2013

22 108

meziroční index

index

počet

17,9 77,3 88,4 147,1 150,9

100,0 17,9 13,8 12,2 18,0 27,1

146,2 105,7 93,9 89,7 98,3 115,9 108,6 107,0 103,4 108,3 100,1 99,4 85,7 75,4 97,9 86,6

54,3 57,4 53,9 48,4 47,5 55,1 59,8 64,0 66,2 71,7 71,8 71,4 61,2 46,1 45,1 39,1

44 954 41 719 36 397 31 509 18 162 12 662 14 482 16 757 22 183 23 734 23 074 24 759 27 292 27 127 32 268 32 863 30 190 41 649 38 383 38 526 36 442 28 630 29 467

92,7

36,2

25 246

meziroční index

Rozestavěné byty1) Index

počet

Index

92,8 87,2 86,6 57,6 69,7

100,0 92,8 81,0 70,1 40,4 28,2

100 80,7 61,6 45,6 39,1 41,7

115,7 132,4 107,0 97,2 107,3 110,2 99,4 119,0 101,8 91,9 138,0 92,2 100,4 94,6 78,6 102,9

37,3 49,3 52,8 51,3 55,5 61,2 60,3 71,8 73,1 67,2 92,6 85,4 85,7 81,1 63,7 65,5

158 840 128 228 97 768 72 356 62 117 66 172 74 726 90 552 103 191 112 530 118 785 121 705 129 609 139 132 146 801 155 202 168 762 170 972 176 120

85,7

56,2

57 65 70,8 74,8 76,6 81,6 87,6 92,4 97,7 106,2 107,6 110,9

nesleduje se

1)

stav ke konci sledovaného období (stavový ukazatel) údaje o nových bytech, získané adaptací nebytových prostor, jsou státní statistikou sledovány až od r. 1996, proto v tomto roce nelze indexovat 3) Od 1.1. 2006 se za zahájený byt považuje byt, na který bylo vydáno stavební povolení. Do konce roku 2005 se za zahájený byt považoval byt, jehož výstavba byla zahájena podle zápisu ve stavebním deníku. (Podrobnější přehled o počtu zahájených, dokončených a rozestavěných bytů od roku 1990 viz též kapitola V „Vybrané ukazatele ČR“.) 2)

Poznámka: Počet zahájených bytů v roce 2006 není s předchozími lety zcela srovnatelný, protože od 1. 1. 2006 se za zahájený považuje byt, na který bylo vydáno stavební povolení, zatímco do konce roku 2005 se za zahájený byt považoval byt, jehož výstavba byla zahájena podle zápisu ve stavebním deníku. (Kvantitativní rozdíl počtu zahájených bytů podle starého ukazatele, v porovnání s ukazatelem novým, se v období 2001 – 2005 pohyboval v intervalu -1,4 až -6,2 %, v průměru -3,4 %.)

16



Podrobné údaje o bytové výstavbě v uplynulých letech v ČR až do úrovně jednotlivých obcí lze získat z údajů ČSÚ v současné době za období let 1997 – 2012. Za rok 2013 jsou k dispozici prozatím předběžné údaje. Po významných objemech bytové výstavby v sedmdesátých a částečně i v osmdesátých letech 20. století, klesl objem nové bytové výstavby (počet dokončovaných bytů) na území ČR na jednu z nejnižších hodnot v roce 1995. Dokončeno bylo v tomto roce pouze 12 998 bytů, což představovalo 1,26 bytů na 1 000 obyvatel. V dalších letech pak docházelo k postupnému zvyšování počtu dokončených bytů. Tento nárůst pokračoval s malými výjimkami až do roku 2007, kdy bylo dokončeno 41 649 bytů, což zároveň představovalo nejvyšší počet za posledních 20 let. K rozmachu bytové výstavby v roce 2007 však z velké míry došlo díky přijetí zákona o zvýšení daně z přidané hodnoty od roku 2008, což podstatně urychlilo dokončovací práce na stavbách, ještě za příznivější cenu. V letech 2008 a 2009 bylo kolaudováno 38 380, resp. 38 473 bytů, zahájených ještě v době stavebního boomu, který trval do roku 2008. V roce 2010 už bylo dokončeno pouze 36 442 bytů, tedy cca o 5 tis. bytů méně než v roce 2007. V dalších letech se již plně projevila ekonomická krize. V roce 2011 se dokončilo již jen 28 628 bytů, tedy pouze 78,6 % předchozího roku a pouze 68,7 % roku 2007. V roce 2012 se dokončilo 29 477 bytů, tedy sice 103,0 % roku 2011, ale pouze 70,8 % roku 2007. Rok 2013 zaznamenal další pokles na 25 246 dokončených bytů, tj. 88,2 % předchozího roku a současně 60,6 % roku 2007. Od roku 1997 do roku 2013 bylo dokončeno na území České republiky ve všech formách výstavby celkem 500 665 bytů. Zatímco až do roku 2008 počet zahajovaných bytů převyšoval každý rok počet bytů dokončených, v následujících letech (jednoznačně v důsledku recese české ekonomiky, která se naplno promítla i do stavebnictví), bylo každý rok zahájeno méně bytů, nežli bylo dokončeno. V roce 2008 bylo zahájeno 113,4 bytů na 100 dokončených bytů, kdežto v roce 2009 to bylo pouze 97,0 zahájených bytů na 100 dokončených a v roce 2013 pouze 87,6 zahájených bytů na 100 dokončených. V důsledku ekonomické krize se částečně prodlužuje doba výstavby a současně se zmenšuje zásoba rozestavěných bytů. Znamená to, že i v roce 2014 bude velmi pravděpodobně dokončeno ještě méně bytů než v roce 2013. V roce 2013 bylo zahájeno 22 108 bytů. Z celkového počtu 25 246 dokončených bytů v roce 2013 bylo zkolaudováno 15 471 bytů v nových rodinných domech a 6 049 bytů v nových bytových domech. Formou nástaveb a přístaveb bylo získáno 946 bytů v rodinných domech a 1 283 bytů v bytových domech. Zbytek představují byty v domech s pečovatelskou službou (DPS) a v domovech-penziónech (346 bytů), byty v nebytových budovách (416 bytů) a byty získané stavebními úpravami nebytových prostorů (705 bytů). Modernizací bylo získáno 10 786 bytů. Proti předchozímu roku 2012 došlo k absolutnímu poklesu ve všech druzích budov, bylo dokončeno o 11,3 % méně bytů v nových rodinných domech, o 14,7 % méně bytů v nových bytových domech, o 18,3 % méně bytů bylo dokončeno v nástavbách a přístavbách k rodinným domům a o 10,4 % méně v případě nástaveb a přístaveb k bytovým domům. U bytů v DPS a v domovech-penziónech byl zaznamenán mírný pokles o 2,3 %, výrazný (o 28,4 %) v případě vzniku bytů v nebytových budovách a ještě výraznější u bytů získaných stavebními úpravami nebytových prostorů (o 48,5 %), ale i u počtu modernizovaných bytů (o 36,2 %).

17



I - 3.2 ZAHÁJENÉ BYTY Počet a struktura zahájených bytů podle druhu objektu v tom Počet bytů celkem

Rok

v rodinnýc h domech

v bytových domech

v nástavbách a přístavbách k rodinný m domům

k bytovým domům

v DPS a domovech penziónech

v nebytových budovách

stavebními úpravami nebytových prostorů

Počet modernizovaných bytů

2000

32 337

12 177

7 097

4 272

3 658

845

1 453

2 875

2001

28 983

12 895

6 276

3 639

2 048

1 357

1 384

1 384

2002

33 606

13 659

10 246

3 600

1 850

1 803

1 225

1 223

2003

36 496

17 250

10 043

3 561

2 288

1 017

1 167

1 170

2004

39 037

17 485

11 901

3 499

1 841

855

1 318

2 138

20 074

2005

40 381

17 579

13 574

3 141

2 103

527

1 932

1 525

24 404

2006

43 747

20 620

14 541

2 409

2 009

979

2 182

1 007

36 081

2007

43 796

20 990

15 283

2 269

1 858

545

2 166

685

29 635

2008

43 531

22 918

13 724

2 187

1 682

629

1 872

519

27 020

2009

37 319

18 750

11 045

1 998

1 729

582

2 458

757

24 186

2010

28 135

16 611

5 798

1 749

1 502

414

1 564

497

24 031

2011

27 535

17 060

5 013

1 837

1 441

541

1 175

468

24 349

2012

23 853

14 399

4 022

1 636

1 345

741

1 277

433

18 900

2013

22 108

12 490

4 857

1 244

1 313

621

1 100

483

15 638

75,4

88,6

52,5

87,5

86,9

71,1

63,6

65,7

99,4

97,9

102,7

86,5

105,0

95,9

130,7

75,1

94,2

101,3

86,6

84,4

80,2

89,1

93,3

137,0

108, 7

92,5

77,6

92,7

86,7

120,8

76,0

97,6

83,8

86,1

111,5

82,7

Index 2010/2009 Index 2011/2010 Index 2012/2011 Index 2013/2012

Z celkového počtu 22 108 zahájených bytů v roce 2013 bylo 12 490 bytů v nových rodinných domech a 4 857 bytů v nových bytových domech. Formou nástaveb a přístaveb bylo zahájeno 1 244 bytů v rodinných domech a 1 313 bytů v bytových domech. Zbytek představují byty v domech s pečovatelskou službou (DPS) a v domovech-penziónech (621 bytů), byty v nebytových budovách (1 100 bytů) a byty získané stavebními úpravami nebytových prostorů (483). Dále byla zahájena modernizace 10 786 bytů. Proti předchozímu roku 2012 došlo k absolutnímu poklesu celkového počtu bytů (o 7,3 %), bytů v nových rodinných domech (o 13,3 %), nástaveb a přístaveb k rodinným domům (o 24 %), nástaveb a přístaveb k bytovým domům (o 2,4 %), bytů v DPS a domovech-penziónech (o 16,2 %) a bytů v nebytových budovách (o 13,9 %). Rovněž objem bytů, kde byla zahájena modernizace, se vůči předchozímu roku snížil (o 17,3 %). Naproti tomu se vůči roku 2012 zvýšil počet zahájených bytů v nových bytových domech (o 20,8 %) a bytů získávaných stavebními úpravami nebytových prostorů (o 11,5 %). Zahájené byty samozřejmě časově předcházejí dokončování bytů, současně však naznačují velmi pravděpodobný objem dokončovaných bytů v nejbližších letech. To je dáno průměrnou dobou výstavby, která byla např. v roce 2012 cca 3,5 roku u bytů v nových rodinných i bytových domech, více než 5,5 roku u nástaveb a přístaveb k rodinným domům (většinou stavěným svépomocně) a necelé 3 roky u nástaveb a přístaveb k bytovým domům. 18



Na počtu zahájených bytů je vidět zvyšující se objemy až do roku 2007, kdy bylo dosaženo maxima 43 796 bytů, z toho 20 990 bytů v nových rodinných domech a 15 283 v nových bytových domech. Z pohledu jednotlivých složek bytové výstavby však toto maximum platilo pouze pro byty v bytových domech. Rodinné domy dosáhly maxima v roce 2008 (22 918 bytů), nástavby a přístavby v rodinných domech v roce 1997 (5 820 bytů), v bytových domech v roce 2000 (3 658 bytů), v DPS a domovech-penziónech v roce 2002 (1 803 bytů), v nebytových budovách v roce 2009 (2 458 bytů), stavebními úpravami nebytových prostorů v roce 2000 (2 875 bytů) a modernizovaných bytů v roce 2006 (36 081 bytů). Z tabulky je patrný stavební boom v letech 2006-2008, začátek krize v roce 2009 a její plný rozvoj v dalších letech. Současně je zjevné, že výkyv v počtu dokončených bytů v roce 2007 byl skutečně způsoben urychlováním dokončování bytů kvůli zvýšené dani z přidané hodnoty od roku 2008, protože vývoj počtů zahájených bytů nic takového nenaznačuje Počet a struktura zahájených bytů podle druhu objektu v tom Počet bytů celkem

Rok

v rodinnýc h domech

v bytových domech

v nástavbách a přístavbách k rodinný m domům

k bytovým domům

v DPS a domovech penziónech

v nebytových budovách

stavebními úpravami nebytových prostorů


2000

32 337

12 177

7 097

4 272

3 658

845

1 453

2 875

2001

28 983

12 895

6 276

3 639

2 048

1 357

1 384

1 384

2002

33 606

13 659

10 246

3 600

1 850

1 803

1 225

1 223

2003

36 496

17 250

10 043

3 561

2 288

1 017

1 167

1 170

2004

39 037

17 485

11 901

3 499

1 841

855

1 318

2 138

20 074

2005

40 381

17 579

13 574

3 141

2 103

527

1 932

1 525

24 404

2006

43 747

20 620

14 541

2 409

2 009

979

2 182

1 007

36 081

2007

43 796

20 990

15 283

2 269

1 858

545

2 166

685

29 635

2008

43 531

22 918

13 724

2 187

1 682

629

1 872

519

27 020

2009

37 319

18 750

11 045

1 998

1 729

582

2 458

757

24 186

2010

28 135

16 611

5 798

1 749

1 502

414

1 564

497

24 031

2011

27 535

17 060

5 013

1 837

1 441

541

1 175

468

24 349

2012

23 853

14 399

4 022

1 636

1 345

741

1 277

433

18 900

2013

22 108

12 490

4 857

1 244

1 313

621

1 100

483

15 638

75,4

88,6

52,5

87,5

86,9

71,1

63,6

65,7

99,4

97,9

102,7

86,5

105,0

95,9

130,7

75,1

94,2

101,3

86,6

84,4

80,2

89,1

93,3

137,0

108, 7

92,5

77,6

92,7

86,7

120,8

76,0

97,6

83,8

86,1

111,5

82,7


Z celkového počtu 22 108 zahájených bytů v roce 2013 bylo 12 490 bytů v nových rodinných domech a 4 857 bytů v nových bytových domech. Formou nástaveb a přístaveb bylo zahájeno 1 244 bytů v rodinných domech a 1 313 bytů v bytových domech. Zbytek představují byty v domech s pečovatelskou službou (DPS) a v domovech-penziónech (621 bytů), byty v nebytových budovách (1 100 bytů) a byty získané stavebními úpravami nebytových prostorů (483). Dále byla zahájena modernizace 10 786 bytů. Proti předchozímu roku 2012 došlo k absolutnímu poklesu celkového počtu bytů (o 7,3 %), bytů v nových rodinných domech (o 13,3 %), nástaveb a přístaveb k rodinným domům (o 24 %), nástaveb a přístaveb 19



k bytovým domům (o 2,4 %), bytů v DPS a domovech-penziónech (o 16,2 %) a bytů v nebytových budovách (o 13,9 %). Rovněž objem bytů, kde byla zahájena modernizace, se vůči předchozímu roku snížil (o 17,3 %). Naproti tomu se vůči roku 2012 zvýšil počet zahájených bytů v nových bytových domech (o 20,8 %) a bytů získávaných stavebními úpravami nebytových prostorů (o 11,5 %). Zahájené byty v krajích Počet zahájených bytů Kraj Česká republika Hl.m. Praha Středočeský Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický Vysočina Jihomoravský Olomoucký Zlínský Moravskoslezský

19972013 581 983 88 037 108 994 39 388 33 371 12 951 23 987 20 536 27 758 28 534 26 878 69 653 31 090 26 920 43 886

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

43 747 7 901 8 407 2 689 2 252 760 1 798 1 595 2 012 2 262 1 723 5 909 1 793 1 724 2 922

43 796 7 886 8 201 2 568 2 117 588 1 913 1 244 2 087 2 498 1 671 5 614 2 167 2 010 3 232

43 531 6 810 9 516 2 841 2 458 769 1 829 1 591 2 396 1 733 1 591 4 196 2 280 1 607 3 914

37 319 5 719 7 516 1 910 2 084 845 1 631 1 535 1 942 2 078 1 380 4 427 1 840 1 300 3 112

28 135 2 878 6 448 1 793 2 031 608 1 220 1 152 1 254 1 251 1 154 3 414 1 163 1 228 2 541

27 535 2 733 5 846 2 193 1 630 728 1 197 839 1 272 1 376 1 238 3 380 1 264 1 128 2 711

23 853 2 827 4 914 1 485 1 420 607 1 147 747 1 216 1 096 991 3 008 1 176 1 145 2 074

22 108 3 352 3 831 1 481 1 413 614 846 637 1 061 1 062 881 2 807 1 207 854 2 062

Intenzita bytové výstavby Kraj Česká republika Hl.m. Praha Středočeský Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický Vysočina Jihomoravský Olomoucký Zlínský Moravskoslezský

19972013 3,31 4,31 5,44 3,68 3,51 2,5 1,71 2,8 2,96 3,29 3,06 3,59 2,86 2,67 2,05

2007 4,24 6,59 6,91 4,07 3,8 1,92 2,32 2,88 3,79 4,91 3,26 4,94 3,38 3,41 2,59

2013 2,1 2,69 2,95 2,33 2,47 2,04 1,02 1,45 1,92 2,06 1,73 2,4 1,9 1,45 1,68

Index počtu zahajovaných bytů 2013/ 2013/ 2007 2012 50,5 92,7 42,5 118,6 46,7 78 57,7 99,7 66,7 99,5 104,4 101,2 44,2 73,8 51,2 85,3 50,8 87,3 42,5 96,9 52,7 88,9 50 93,3 55,7 102,6 42,5 74,6 63,8 99,4

Poměr počtu bytů zahájených k dokončeným 2007 105,2 83,7 95,4 123 111,1 108,3 165,9 103,8 116,2 133,9 99,4 93,4 122,7 121 165,1

2008 113,4 107,6 118,3 105 92,3 122,5 184,2 117,4 124,9 93,8 92 92,2 124 121,2 159,6

2012

2013

80,9 70,3 83,3 74,9 98,3 111,8 90,2 59,7 87,9 84,6 77,7 79,8 78,9 100,7 76,9

Zahájená bytová výstavba v krajích odráží podobným způsobem jako dokončená bytová výstavba rozdíly mezi kraji, navazuje na dosavadní trendy, na rozdíl od dokončených bytů však rychleji zareagovala na ekonomickou krizi a pokles počtu zahájených bytů je také výraznější. Na druhé straně, stejně jako u dokončených bytů, na úrovni krajů objemy zahájené bytové výstavby meziročně značně kolísají. Nejvyšší objem zahájených bytů v jednotlivých 20

87,6 87,2 72,2 112,9 97,8 142,8 90,5 82,3 101,6 104,2 73,8 79,8 98 107,7 85,8



letech 2006-2013 byl v roce 2007 v České republice celkem, ale z krajů pouze v Ústeckém, Pardubickém a Zlínském kraji, kdežto v Praze, Libereckém kraji, na Vysočině a v Jihomoravském kraji bylo dosažena maxima už v roce 2006 a v krajích Středočeském, Jihočeském, Plzeňském, Královéhradeckém a Olomouckém až v roce 2008 (a v Karlovarském kraji až v roce 2009). Je nutno konstatovat, že v některých případech jde o velmi malé absolutní rozdíly. Nejvyšší intenzitu (počet zahájených bytů na 1 000 obyvatel středního stavu) dosáhly v roce 2013 stejné kraje jako u dokončených bytů, ale na výrazně nižších hodnotách, nejvyšší intenzitu měl Středočeský kraj (1,96 zahájených bytů na 1 000 obyvatel oproti 4,09 dokončených bytů na 1 000 obyvatel), na dalších místech bylo hlavní město Praha (2,67 oproti 3,09) a Jihomoravský kraj (2,40 oproti 3,01). Všechny další kraje měly intenzitu bytové výstavby nižší než 2,40 bytů na 1 000 obyvatel, nejnižší intenzitu měl Ústecký kraj (1,02 bytů na 1 000 obyvatel). Z pohledu porovnání počtů zahajovaných bytů v roce 2013 s předchozím rokem 2012 a porovnání počtu zahajovaných bytů v roce 2012 s dokončenými v roce 2013 obě hodnoty zaznamenávají pokles, v jednotlivých krajích je však situace různá. Nejvýznamnější je nárůst počtu zahájených bytů v Praze (o 18,6 %) proti roku 2012, z počtu zahájených bytů je vidět, že proti prudkému poklesu v letech 2010-2011 (ze 7 901 bytů v roce 2006 až na 2 733 bytů v roce 2011) dochází k velmi pomalému, ale postupnému zvyšování tohoto počtu (na 3 352 bytů v roce 2013). Velmi malý růst, ale na nízkých hodnotách, zaznamenaly i kraje Olomoucký a Karlovarský. Největší pokles je u kraje Zlínského (o 25,4 %), ale také u kraje Středočeského (o 22,0 %), který hraje v bytové výstavbě velmi významnou roli díky rozvoji pražské suburbánní zóny. Kraje s nejvyšším poměrem zahájených bytů k dokončeným (Karlovarský, Jihočeský, Zlínský, Pardubický) ovšem jsou většinou kraje s nízkou, značně rozkolísanou úrovní bytové výstavby. Proto dalším významným poznatkem z těchto dvou ukazatelů je značně negativní pozice Středočeského kraje (kromě poklesu zahájených bytů 2012-2013 o 22 % také index 87,2 zahájených bytů na 100 dokončených bytů), která znamená, že se zmíněný rozvoj suburbanizace v zázemí Prahy značně zpomalí.

21



I - 3.3 DOKONČENÉ BYTY Počet a struktura dokončených bytů podle druhu stavby od roku 2000 v tom

Rok

Počet bytů celkem

v nástavbách a přístavbách

v rodinných

v bytových

domech

domech

k rodinný m domům

k bytovým domům

v DPS a stavebními domovech v nebyúpravami tových nebytopenzióbudovách vých pronech storů


2000

25 207

10 466

5 926

2 911

2 339

687

745

2 133

10 725

2001

24 758

10 693

5 912

2 948

1 874

708

824

1 799

13 435

2002

27 291

11 716

6 393

2 957

1 737

1 725

1 070

1 693

13 599

2003

27 127

11 397

7 720

2 486

1 454

1 729

1 213

1 128

12 761

2004

32 268

13 302

10 722

2 453

2 070

1 638

719

1 364

15 469

2005

32 863

13 472

11 526

2 270

1 569

1 047

794

2 185

21 896

2006

30 190

13 230

10 070

1 687

1 770

760

651

2 022

21 144

2007

41 649

16 988

18 171

1 735

1 847

530

733

1 645

18 758

2008

38 380

19 611

12 497

1 710

1 788

345

727

1 702

21 187

2009

38 473

19 124

13 766

1 528

1 697

275

803

1 280

19 029

2010

36 442

19 760

10 912

1 423

1 445

876

786

1 240

18 899

2011

28 630

17 385

6 487

1 244

1 579

170

618

1 147

17 207

2012

29 467

17 442

7 095

1 194

1 432

354

581

1 369

16 906

2013

25 246

15 471

6 049

976

1 283

346

416

705

10 786

94,7

103,3

79,3

93,1

85,2

318,5

97,9

96,9

99,3

78,6

88,0

59,4

87,4

109,3

19,4

78,6

92,5

91,0

102,9

100,3

109,4

96,0

90,7

208,2

94,0

119,4

98,3

85,7

88,7

85,3

81,7

89,6

97,7

71,6

51,5

63,8


Dokončená bytová výstavba v krajích odrážela rozdílný rozsah a strukturu bytového fondu, dosavadní trendy v rozmístění bytové výstavby a hlavně různou dynamiku rozvoje jednotlivých krajů, a to v kontextu propadu celkového objemu dokončených bytů v rámci republiky. Nejvyšší intenzitu (počet dokončených bytů na 1 000 obyvatel středního stavu) dosáhl v roce 2013 Středočeský kraj (4,09 bytů na 1 000 obyvatel), na dalších místech bylo hlavní město Praha (3,09) a Jihomoravský kraj (3,01). Všechny další kraje měly intenzitu bytové výstavby pod 3,00 bytů na 1 000 obyvatel. V této souvislosti je vhodné připomenout empirickou zkušenost, že pro rozvoj území včetně růstu počtu jeho obyvatel je potřebná intenzita bytové výstavby cca 3-3,5 bytu na 1 000 obyvatel ročně. Nejnižší intenzitu, a to jak v roce 2013 (1,13), tak v nejsilnějším roce 2007 (1,40), a také v celém období 1997-2013 (1,24) měl Ústecký kraj. Především z důvodu významné politické podpory před rokem 1989, která vytvořila značnou zásobu bytů v městech kraje a z propadu po roce 1989 ve formě strukturálního postižení regionu. Zajímavý je proto vývoj dalšího strukturálně postiženého kraje Moravskoslezského s dlouhodobě nízkou intenzitou bytové výstavby (1,73 bytů na 1 000 obyvatel v letech 1997-2013). Tento kraj měl jak v celém období 1997 – 2013, tak v době stavebního boomu v roce 2007, druhou nejnižší intenzitu (1,57 v roce 2007), ale v roce 2013 byl mezi 14 kraji na sedmém místě (1,96). Jako jediný kraj zaznamenal nárůst vůči roku 2007 (o 22,7 %), kdežto 22



všechny ostatní kraje vykázaly významné úbytky (nejvíce hlavní město Praha, a to o 59,2 %, což byl největší propad, ovšem relativně vůči největšímu rozsahu krajské bytové výstavby v roce 2007). Z pohledu jednotlivých okresů bylo nejvíce bytů dokončeno v okrese Praha-východ (1 352 bytů, z toho 1 044 v rodinných domech). Při krajském hodnocení je třeba brát v úvahu, že na úrovni krajů objemy bytové výstavby meziročně značně kolísají. Nejvyšší objem dokončených bytů v jednotlivých letech 20062013 byl v roce 2007 v České republice celkem, ale z krajů pouze v Praze, Středočeském a Jihomoravském kraji, do kterých míří většina bytové výstavby (a dále už jen v Pardubickém kraji). Dokončené byty v krajích Počet dokončených bytů Kraj

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

500 665

30 190

41 649

38 380

38 473

36 442

28 630

29 467

25 246

Hl.m. Praha

82 856

5 186

9 422

6 328

7 397

6 151

3 480

4 024

3 845

Středočeský

90 113

5 957

8 599

8 041

7 421

7 405

6 376

5 900

5 304

Jihočeský

30 855

1 909

2 088

2 707

2 149

2 137

2 028

1 983

1 312

Plzeňský

29 146

2 067

1 905

2 662

2 051

1 903

1 457

1 444

1 445

9 821

638

543

628

512

866

626

543

430

Ústecký

17 354

1 119

1 153

993

1 087

1 097

1 239

1 271

935

Liberecký

18 174

1 024

1 198

1 355

1 480

1 256

957

1 252

774

Královéhradecký

24 537

1 218

1 796

1 919

1 516

1 807

1 320

1 384

1 044

Pardubický

24 078

1 515

1 866

1 847

1 612

1 644

1 274

1 295

1 019

Vysočina

23 769

1 495

1 681

1 729

1 416

1 772

1 347

1 276

1 194

Jihomoravský

62 782

3 985

6 013

4 553

4 928

4 455

3 608

3 770

3 516

Olomoucký

26 015

1 307

1 766

1 839

2 026

1 648

1 305

1 490

1 232

Zlínský

24 363

1 138

1 661

1 326

1 894

1 403

1 090

1 137

793

Moravskoslezský

36 802

1 632

1 958

2 453

2 984

2 898

2 523

2 698

2 403

Česká republika

Karlovarský

1997- 2013

23



Dokončené byty v krajích v procentech Podíl kraje na počtu dokončených bytů obyvatel 199719972013 2013 2013 2013

Kraj

Česká republika

Intenzita bytové výstavby 19972013

2007

2013

Index počtu dokončených bytů 2013/ 2013/ 2007 2012

100,0

100,0

100,0

100,0

2,9

4,0

2,4

60,6

85,7

Hl.m. Praha

16,5

15,2

11,6

11,8

4,1

7,9

3,1

40,8

95,6

Středočeský

18,0

21,0

11,4

11,8

4,5

7,2

4,1

61,7

89,9

Jihočeský

6,2

5,2

6,1

6,1

2,9

3,3

2,1

62,8

66,2

Plzeňský

5,8

5,7

5,4

5,4

3,1

3,4

2,5

75,9

100,1

Karlovarský

2,0

1,7

2,9

2,9

1,9

1,8

1,4

79,2

79,2

Ústecký

3,5

3,7

8,0

8,0

1,2

1,4

1,1

81,1

73,6

Liberecký

3,6

3,1

4,2

4,2

2,5

2,8

1,8

64,6

61,8

Královéhradecký

4,9

4,1

5,3

5,3

2,6

3,3

1,9

58,1

75,4

Pardubický

4,8

4,0

4,9

4,9

2,8

3,7

2,0

54,6

78,7

Vysočina

4,7

4,7

5,0

4,9

2,7

3,3

2,3

71,0

93,6

12,5

13,9

11,1

11,0

3,2

5,3

3,0

58,5

93,3

Olomoucký

5,2

4,9

6,2

6,1

2,4

2,8

1,9

69,8

82,7

Zlínský

4,9

3,1

5,7

5,6

2,4

2,8

1,4

47,7

69,7

Moravskoslezský

7,4

9,5

12,1

11,9

1,7

1,6

2,0

122,7

89,1

Jihomoravský

Téměř všechny kraje ovšem zaznamenaly v roce 2013 pokles počtu dokončených bytů vůči předchozímu roku (s jedinou výjimkou stagnace v Karlovarském kraji), a to od 4,4 % v hlavním městě Praze až do 38,2 % v Libereckém kraji. Struktura zahájených a dokončených bytů podle krajů v roce 2013 Kraje→ Pha StČ JČ Plz KV ÚL Lb KH Pa Vys JM Ol Zlín MSl Z 15,2 17,3 6,7 6,4 2,8 3,8 2,9 4,8 4,8 4,0 12,7 5,5 3,9 9,3 D 15,2 21,0 5,2 5,7 1,7 3,7 3,1 4,1 4,0 4,7 13,9 4,9 3,1 9,5 Z – zahájené byty, D – dokončené byty

Územní rozložení bytové výstavby nebylo rovnoměrné, ale výstavba se soustřeďovala především do samotných velkých měst nebo jejich okolí; tento trend platí dlouhodobě - nejvíce dokončených bytů se v roce 2013 nacházelo ve Středočeském kraji 21,0%, dále v Praze 15,2% a pak v Jihomoravském kraji 13,9% - v roce 2013 bylo opět nejvíce zahájených bytů ve Středočeském kraji (17,3%), v Praze (15,2%) a v Jihomoravském kraji (12,7%).

24



I - 3.4 BYTOVÁ VÝSTAVBA V OKRESECH A SPRÁVNÍCH OBCÍCH Bytová výstavba v okresech, správních obvodech obcí s rozšířenou působností a v obcích v letech 1997 – 2012

V okresním měřítku probíhala nejintenzivněji bytová výstavba v úhrnu let 1997-2012 v obou příměstských okresech v zázemí Prahy, kam se soustřeďovala především výstavba rodinných domů. V šestnáctiletém průměru zde bylo dokončeno více než 10 bytů na 1 000 obyvatel. Suburbanizační tendence se plně projevily rovněž v rozvoji výstavby v zázemí měst Brna a Plzně. V posledních letech se začínaly více prosazovat i další okresy v širším zázemí Prahy a okresy v zázemí dalších krajských měst (České Budějovice, Jihlava, Hradec Králové, Liberec, Olomouc). Nejnižší intenzitu jak zahajované, tak dokončované bytové výstavby měly okresy ze severních a severozápadních Čech a Ostravska. Okresem s nejnižší intenzitou bytové výstavby (méně než jeden dokončený byt na 1 000 obyvatel) v průměru šestnáctiletého období byl Most a hranici jednoho dokončeného bytu na 1 000 obyvatel pouze nepatrně překročily okresy Karviná, Ústí nad Labem, Chomutov, Teplice a další. Z hlediska velikostních skupin obcí se absolutně nejvíce bytů v období 1997 – 2012 postavilo v pěti současných velkoměstech se 100 tis. a více obyvateli, kde 116 895 dokončených bytů tvoří čtvrtinu celostátního objemu. V relativním vyjádření se nejintenzivněji stavělo v obcích ve velikostní skupině s 1-2 tisíci obyvateli, kde bylo průměrně ročně dokončeno 3,68 bytů na 1 000 obyvatel. Pouze o málo nižší intenzitu měly velikostní kategorie 2-5 tis. obyvatel, 100 tis. a více obyvatel a 500-1 000 tis. obyvatel (všechny s 3,3-3,5 bytů na 1 000 obyvatel). Nejméně intenzivně se stavělo v kategorii měst s 50-100 tis. obyvateli a zejména s 20-50 tisíci obyvateli, kde bylo postaveno v průměru 16 let pouze 1,69 bytů na 1 000 obyvatel. Zaostávání těchto velikostních kategorií v bytové výstavbě je doprovázeno úbytky obyvatel a většinou je způsobeno tím, že se zde nachází velké procento měst náležejících do strukturálně postižených regionů. V letech kolem roku 2007 nejvíce vzrostl intenzitní ukazatel ve velkoměstech, což odpovídá uspokojování zvýšené poptávky po nových bytech právě v největších městech. V průběhu období 1997 – 2012 byl alespoň jeden byt postaven v 6 048 obcích, které představují 96,75 % z celostátního úhrnu obcí (6 251 k 31. 12. 2012). Více než 20 bytů bylo 25



postaveno v 2 720 obcích, které tvoří více než dvě pětiny počtu všech obcí České republiky, více než 50 bytů v 1 367 obcích (22 % obcí). Z absolutního hlediska bylo v tomto období nejvíce bytů dokončeno v Praze (78 750), v Brně (20 893) a v dalších krajských městech. Za krajskými městy je na 12. místě Jesenice u Prahy, rychle rostoucí významná obec pražské suburbání zóny. Z relativního hlediska měla nejvyšší intenzitu obec Nupaky v bezprostředním sousedství Prahy (106,58 bytů na 1 000 obyvatel). Na následujících místech byly další obce v suburbanizovaném zázemí Prahy (Nová Ves, Květnice, Herink, aj.), v zázemí dalších regionálních center (Němčice u Pardubic, Popůvky u Brna, Jenišov u Karlových Varů), případně dalších měst (např. Bradlec u Mladé Boleslavi, Dolní Pěna u Jindřichova Hradce). V letech 1997 – 2012 bylo v jednadvaceti největších městech České republiky (s více než 50 tis. obyvateli) dokončeno celkem 150 709 bytů (32,0 % celostátního úhrnu). Intenzita bytové výstavby v těchto městech byla téměř shodná s průměrem všech obcí ČR (2,84 vůči 2,85 bytů na 1 000 obyvatel), nad tímto průměrem však byly hodnoty pouze 6 měst z 21 (Jihlava, Praha, Brno, České Budějovice, Liberec a Olomouc). V roce 2012 se relativně nejvíce (nad průměrem ČR) stavělo v Českých Budějovicích, Brně a Praze, kdežto rok předtím v Českých Budějovicích, Brně a Kladně a v roce 2010 v Jihlavě, Karlových Varech (v obou městech více než 6 bytů na 1 000 obyvatel), v Českých Budějovicích, Hradci Králové, Praze, Liberci a Olomouci. Z toho je opět vidět, že intenzita mezi jednotlivými roky výrazně kolísá. Nejnižší hodnoty intenzitního ukazatele za všechna města za úhrn posledních 16 let bylo dosaženo v Karviné, kde bylo dokončeno jen 0,45 bytu na 1 000 obyvatel. Rozdílná struktura bytového fondu v jednotlivých krajích se částečně promítá i do mezikrajských odlišností struktury bytové výstavby. Vysoký podíl bytů v rodinných domech mezi dokončenými byty vykazují Středočeský a Zlínský kraj a také kraj Vysočina, zatímco vedle hl.m. Prahy se rodinné domy nejméně uplatňují v Libereckém a v Karlovarském kraji, tedy v krajích s velmi malou tradicí individuální výstavby. Od počátku sledovaného období se plocha stavebních pozemků nových rodinných domů zvětšovala až do roku 2005, v následujících třech letech stagnovala, v roce 2009 dosáhla maxima (1151 m2) a od té doby mírně klesá (1 067 m2 v roce 2011, ale 1 086 m2 v roce 2012). Výrazně nejmenší rozlohou stavebních pozemků se vyznačují rodinné domy v hlavním městě Praze (z důvodu velmi vysokých cen pozemků). Počet obytných místností (pokojovost) nových rodinných domů se v období 1997-2012 stále zvyšoval, byty se čtyřmi a více pokoji byly v posledních letech zastoupeny v úhrnu dokončených bytů v rodinných domech více než čtyřmi pětinami. Naopak u bytových domů převažovaly byty 2+1, popř. 3+1, významný byl však i podíl maloplošných bytů. Průměrný počet pokojů v bytech vykazoval kolísavý vývoj s mírně rostoucí tendencí především v nových bytových domech (z 2,02 na 2,17 pokojů na byt). Více než 4/5 podílem byly zastoupeny byty se čtyřmi a více pokoji ve výstavbě rodinných domů vedle hl. m. Prahy ještě v krajích Středočeském, Zlínském a Vysočina, na druhou stranu maloplošné byty převažovaly ve výstavbě bytových domů v Ústeckém a v Libereckém kraji. Průměrná obytná plocha bytů dokončených v nových rodinných domech se většinou pohybovala v rozmezí 96 a 98 m2, v posledním roce 2012 klesla na 93,8 m2. Obytná plocha v nástavbách, přístavbách a vestavbách k rodinným domům rostla téměř po celé sledované období, ale v roce 2012 poklesla na 68,8 m2. Vývoj průměrné obytné plochy bytových domů (vč. nástaveb a přístaveb) má kolísavý průběh, avšak celkově měl mírně rostoucí tendenci, kromě posledních let 2011 (51,3 m2 u nových bytových domů a 48,3 m2 u nástaveb k nim) a 2012 (49,6 m2 u nových bytových domů a 49,4 m2 u nástaveb k nim). 26



Jednou z nově zjišťovaných charakteristik je od roku 2010 energetická třída účinnosti. Cca 4 % rodinných domů, dokončených v letech 2010-2012, má energetickou účinnost „A“, cca 30 % účinnost “B“ a dvě třetiny pouze účinnost „C“, u bytových domů je situace obdobná, jenom o málo lepší.

Rodinné domy byly po celé šestnáctileté období 1997-2012 stavěny převážně s použitím zděné nosné konstrukce, kde podíl dokončených domů kolísal mezi 90 a 95 % (s mírným poklesem na 85 % v roce 2012). V roce 2012 bylo dokončeno za posledních deset let nejvíce rodinných domů s dřevěnou nosnou konstrukcí (9,9 %), další zvyšování tohoto podílu je žádoucí zejména z ekologického hlediska. U bytových domů má nadpoloviční většinu také zděná nosná konstrukce, podíl montovaných staveb klesl z 22,5 % v roce 1997 na 4,9 % v roce 2012, naopak postupně rostl význam konstrukcí spadajících pod souhrnné označení „jiná“ (včetně kombinací). V posledním roce 2012 činil podíl jiných nosných konstrukcí 41,2 %. Vývoj průměrné doby výstavby za posledních 16 let byl u jednotlivých druhů budov odlišný. Obecně stále platí, že rodinné domy jsou stavěny déle než bytové domy, průměrná doba jejich výstavby se v letech 1997-2008 postupně zkracovala (z 56 na 38 měsíců), v posledních letech ale stagnovala (40-42 měsíců). U nástaveb a přístaveb k rodinným domům se však doba výstavby spíše prodlužovala (z 51 měsíců v roce 1997 na 70 měsíců v roce 2011, 68 měsíců v roce 2012). U nových bytových domů kolísala průměrná doba výstavby mezi 27 a 35 měsíci s výkyvem 41 měsíců v roce 2012.

27



I - 4 DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA Stavby dopravní infrastruktury v současné době mají více než čtvrtinový podíl na celkovém objemu provedených stavebních prací a více než poloviční podíl z objemu zakázek na stavební práce. Do výstavby dopravní infrastruktury jsou zahrnovány: - výstavba dálnic, rychlostních komunikací a silnic, jejich opravy a údržba, - výstavba železnic, jejich opravy a údržba, - výstavba infrastruktury vodohospodářské, vodní a letecké dopravy.

I - 4.1 STÁTNÍ FOND DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURY Státní fond dopravní infrastruktury (SFDI) je zřízen zákonem 104/2000 Sb. ze dne 4. dubna 2000 s účinností k 1. 7. 2000. Účelem Fondu je rozvoj, výstavba, údržba a modernizace silnic a dálnic, železničních dopravních cest a vnitrozemských vodních cest. Kromě vlastního financování výstavby a údržby Fond dále poskytuje příspěvky na průzkumné a projektové práce, studijní a expertní činnosti zaměřené na dopravní infrastrukturu. Mezi příjmy Fondu patří i převody výnosů silniční daně, převody podílu z výnosu spotřební daně z uhlovodíkových paliv a maziv a převody výnosů z poplatků za použití vybraných druhů dálnic. Tímto způsobem je zajištěno, že část výnosů, které doprava produkuje, se do dopravy vrací. Příspěvky Evropské komise, poskytované prostřednictvím příslušných Evropských fondů, poplynou rovněž do SFDI. Zůstatky příjmů Fondu se na konci každého kalendářního roku převádějí do kalendářního roku následujícího. Devítičlenný Výbor v čele s ministrem a ostatními členy jmenovanými vládou na funkční období čtyř let. V kompetenci výboru je mimo jiné jmenování a odvolávání ředitele Fondu, schvalování návrhu rozpočtu Fondu, časový plán příjmů a výdajů Fondu, roční program vyhlašovaných výběrových řízení na realizace investičních akcí podle zvláštního právního předpisu a uvolňování prostředků na investiční akce podle schváleného statutu Fondu. Pětičlenná Dozorčí rada, volena Poslaneckou sněmovnou na funkční období čtyř let, je kontrolním orgánem Fondu, který dozírá na činnost a hospodaření Fondu. Ředitel, statutární orgán Fondu, je jmenován Výborem. Řídí činnost aparátu Fondu a provádí rozhodnutí výboru o uvolnění prostředků Fondu.

28



Rozpočet SFDI na rok 2009 - 2014 v tis. Kč

Bilance příjmů a výdajů SFDI ukazatel

příjmy celkem (bez nároků z roku 2011,2012 a 2013) v tom: daňové příjmy a příjmy z poplatků nedaňové a kapitálové příjmy (výnosy z výkonového zpoplatnění) přijaté dotace v tom: převody výnosů z privatizovaného majetku a dividend ze společností se státní účastí dotace ze státního rozpočtu na krytí deficitu dotace ze státního rozpočtu na projekty EU (OPD, KP a OPŽP) do r. 2011 i OPLZZ, nová finanční perspektiva EU (2014 -2020)) dotace ze státního rozpočtu na projekty EU (nová finanční perspektiva EU (2014 -2020)) dotace ze státního rozpočtu na projekty EU (úvěr EIB) dotace ze státního rozpočtu (spolufinancování projektů EU (2007-2013) otace ze státního rozpočtu (spolufinancování projektů EU (2014-2020) úvěry, dluhopisy

výdaje celkem v tom: výdaje z národních zdrojů výdaje z národních zdrojů z emisí státních dluhopisů dle zákona č. 220/2003 Sb. výdaje na projekty EU – operační program doprava výdaje na projekty EU – nová finanční. perspektiva EU (2014 -2020) spolufinancování projektů EU (úvěr EIB) spolufinancování projektů EU (2007-2013) spolufinancování projektů EU (2014-2020)) výdaje na projekty EU - OPŽP výdaje na projekty EU - komunitární programy

saldo příjmů a výdajů

schválený rozpočet 2009





rozpočet 2014

73 142 089 17 000 000 4 400 000 51 742 089

96 021 275 16 200 000 7 300 000 72 521 275

61 288 239 16 100 000 6 000 000 39 188 239

58 267 203 15 800 000 10 217 000 32 250 203

58 595 699 16 600 000 8 300 000 33 695 699

56 990 807 16 600 000 8 000 000 32 390 807

4 400 000

5 100 000

830 000

0

0

0

10 850 000

7 500 000

10 070 000

14 983 000

12 671 000

18 400 000

26 459 203

36 060 413

18 073 977

13 527 203

15 024 699

8 947 834

0 10 032 886 0 0 0 73 142 089 36 650 000 0 26 448 553 0 10 032 886 0 0 0 10 650 0

0 12 210 862 11 650 000 0 0 96 021 275 36 100 000 11 650 000 35 906 221 0 12 210 862 0 0 0 154 192 0

0 10 214 262 0 0 0 61 288 239 33 000 000 0 17 967 788 0 10 214 262 0 0 0 106 189 0

3 740 000 0 0 0 66 064 203 41 000 000 0 21 258 071 0 3 740 000 0 0 0 66 132 7 797 000

0 6 000 000 0 0 58 595 699 37 571 000 0 15 000 000 0 0 6 000 000 0 0 24 699 0

3 743 421 0 0 0 56 990 807 43 000 000 0 8 918 073 3 743 421 0 0 1 299 552 17 928 11 833 0

29



Rozpočet SFDI na rok 2014, střednědobý výhled do roku 2015-2016

v tis. Kč

Příjmy SFDI

převody výnosů silniční daně převody podílu z výnosů spotřební daně z minerál. olejů poplatky za užívání dálnic a rychlostních silnic převody výnosů z mýtného dotace ze státního rozpočtu na krytí deficitu převody výnosů z privatizovaného majetku a dividend ze společností se státní účastí Příjmy SFDI Operační program doprava I (2007-2013) - dotace ze státního rozpočtu na projekty EU 2) Nové programové období EU (2014-2020) - dotace ze státního rozpočtu na projekty EU Komunitární programy a OPLZZ - dotace ze státního rozpočtu na projekty EU Fondy EU celkem Příjmy celkem se započtením fondů EU Úvěr EIB zák. č.134/2008 Sb. Spolufinancování projektů EU – dotace státního rozpočtu na projekty (2007-2013) Spolufinancování projektů EU – dotace státního rozpočtu na projekty (2014-2020) Spolufinancování projektů EU Příjmy se započtením fondů EU a prostředků na spolufinancování Nároky – Operační program doprava (2007-2013) Nároky úvěr EIB Nároky (převod) z roku 2013 – účel.dotace ze SR na spolufinancování projektů EU

schválený rozpočet 2013 5 400 000 7 300 000 3 900 000 8 300 000 12 671 000 0 37 571 000 15 000 000 0 24 699 15 024 699 52 595 699 0 6 000 000 0 6 000 000 58 595 699 4 7000 000 1 200 000 0

Příjmy celkem včetně nároků z roku 2013

64 495 699 71 091 809

Druh příjmu

rozpočet 2014 5 200 000 7 500 000 3 900 000 8 000 000 18 400 000 0 43 000 000 8 918 073 3 743 421 29 761 12 691 255 55 691 255 0 0 1 299 552 1 299 552 56 990 807 11 800 938 0 2 300 064

Index 2014 / 2013 v % 96 ,0 102,74 100,00 96,39 145,21 x 114,45 59,45 x 120,49 84,47 105,89 x x x 21,66 97,26 251,08 0,00 x

110,23

výhled rozpočtu 2015 5 300 000 7 200 000 3 900 000 8 300 000 12 300 000 0 37 000 000 8 142 477 0 0 8 142 477 45 142 477 0 0 0

výhled rozpočtu 2016 5 300 000 7 200 000 3 900 000 8 300 000 12 300 000 0 37 000 000 0 10 094 135 0 10 094 135 47 094 135 0 0 0

45 142 477 0 0 0 45 142 477

47 094 135 0 0 0 47 094 135

Poznámka: V uvedených hodnotách nejsou započteny finanční prostředky na předfinancování akcí, které je hrazeno z disponibilních finančních prostředků SFDI.

30



I – 5 PŘÍMÉ ZAHRANIČNÍ INVESTICE I – 5.1 ZAHRANIČNÍ INVESTICE DO ČR K 31. prosinci 2012* dosáhl objem přímých zahraničních investic (PZI) v České republice objem 2 600,9 mld. Kč (tj. 136,493 mld. USD (1USD=19,583CZK), resp. 103,456 mld. EUR (1EUR=25,143 CZK)). 52,6% představoval základní kapitál a více než jednu třetinu (39,9%) reinvestovaný zisk. Údaje za rok 2013 nejsou prozatím k dispozici, protože ČNB zveřejňuje tyto údaje 15 měsíců po konci sledovaného období. Stav přímých zahraničních investic v ČR Reinvestovaný Základní kapitál zisk

2008 2009 2010 2011 2012

1 128 087,5 1 214 533,0 1 266 388,0 1 239 750,3 1 304 237,9

Ostatní kapitál

Mil. Kč 822 400,7 869 571,6 920 911,1 919 935,5 1 038 388,1

238 966,7 227 092,8 222 281,6 244 465,6 258 251,1

Celkem předch.r. = 100% 2 189 455,0 107,7 2 311 197,4 105,6 2 409 580,7 104,3 2 404 151,4 99,8 2 600 877,0 108,2

*)Údaje za rok 2013 nejsou k dispozici, protože ČNB zveřejňuje tyto údaje 15 měsíců po konci sledovaného období

Nejvýznamnějšími investorskými zeměmi ke konci roku 2012 byly, stejně jako v předchozích letech Nizozemsko, Německo, Rakousko a Lucembursko, odkud pochází 62 % všech PZI. Mezi dalšími významnějšími investorskými zeměmi bylo Francie, Švýcarsko, Belgie, Španělsko, Kypr, Slovensko,Velká Británie a Polsko jejichž společný podíl činí 26,7 %. Podíl investorských zemí v procentech Nizozemí Německo Rakousko Lucembursko Francie Švýcarsko

28,99 14,05 12,88 6,15 5,03 4,42

Belgie Kypr Španělsko Slovensko Velká Británie Polsko

3,98 3,94 2,94 2,89 1,92 1,59

Největší podíl, téměř 33,1 %, dosahují investice do zpracovatelského průmyslu, následované činností v oblasti pojišťovnictví 21,7%. 88 % PZI je alokováno do 7 odvětví.

31



Podíl odvětví v procentech Zpracovatelský průmysl Peněžnictví a pojišťovnictví Velkoobchod a maloobchod; opravy a údržba motorových vozidel Činnosti v oblasti nemovitostí Výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu Informační a komunikační činnosti Profesní, vědecké a technické činnosti

33,07 21,74 10,70 8,17 5,27 5,02 4,43

PZI do stavebnictví Stavebnictví nebylo, stejně jako v předchozích letech, pro zahraniční investory příliš přitažlivé, i když ke konci roku 2012 bylo do stavebnictví z celkového objemu PZI vloženo 43,17 mld. Kč, tj.1,66 %. Podíl PZI do stavebnictví se snížil proti roku 2011 o 0,35%. PZI do stavebnictví Rok 2008 2009 2010 2011 2012

Základní kapitál mil. Kč 9 088,3 25 158,90 29 464,00 31 107,1 31 345,9

% 40,04 59,97 59,17 64,52 72,61

Reinvestovaný zisk mil. Kč 13 181,8 15 655,6 20 290,6 19 079,4 16 772,4

% 58,08 37,32 40,75 39,57 38,85

Ostatní kapitál mil. Kč 426,7 1 136,8 37,5 -1 969,7 -4 948,7

% 1,88 2,71 0,08 -4,09 -11,46

Celkem mil. Kč 22 696,8 41 951,3 49 792,1 48 216,8 43 169,6

% 100,00 100,00 100,00 100,00 100,00

I – 5.2 ČESKÉ PŘÍMÉ INVESTICE V ZAHRANIČÍ Stav tuzemských přímých investic v zahraničí na konci roku 2012 dosáhl 330,9 mld. Kč (tj.17,37 mld. USD (1USD=19,583CZK), resp. 13,16 mld. EUR (1EUR=25,143 CZK)).. Převážná část zahraničních dceřiných společností tuzemských investorů vznikla především s takovými cíli, jako je umístění volných finančních prostředků nebo zajištění odbytu produkce v zahraničí, tj. pro řízení zahraničních aktivit, příp. pro optimalizaci daňového zatížení..

32



Stav tuzemských přímých zahraničních investic v zahraničí

2008 2009 2010 2011 2012

Základní kapitál vč. reinvestovaného zisku

Ostatní kapitál

229 271,50 256 699,80 258 103,60 246 067,13 316 756,92

13 156,90 15 229,70 21 709,10 17 427,23 14 189,20

v mil. Kč

Celkem

242 428,40 271 929,50 279 812,70 263 494,40 330 946,20

předch.r. = 100 156,7 112,2 102,9 87,9 125,6

Nejvýznamnějšími zeměmi, do nichž směřovali tuzemské investice ke konci roku byly i v roce 2012, stejně jako v roce 2011 Nizozemí a Slovensko souhrnným podílem 61 %. Značný vliv na zvýšení stavu tuzemských investic v zahraničí měly aktivity domácích finančních skupin, a to díky jak v zemích s výhodným daňovým režimem (Nizozemí, Jetsey), tak především v Rusku. Podíl zahraničních investic ve vybraných zemích v procentech Nizozemí Slovensko Kypr Irsko Bulharsko

48,74 13,31 8,45 6,77 5,67

Jersey Rumunsko Německo Turecko Rusko

3,57 3,56 2,07 1,49 1,41

Tuzemské PZI v zahraničí byly alokovány především do finanční a pojišťovací činnosti 62,15 %, dále do zpracovatelského průmyslu 8,29%, do výroby a rozvodu elektřiny, plynu tepla a klimatizovaného vzduch 6,12%, do profesní, vědecké a technické činnosti 6,12% . Stavebnictví s objemem 11,534 mld. Kč tvoří 3,49% celkového objemu přímých zahraničních investic. Podíl zahraničních investic ve vybraných odvětví v procentech Peněžnictví a pojišťovnictví „Zpracovatelský průmysl“ Výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu Profesní, vědecké a technické činnosti Stavebnictví Prameny ke kapitole I: Čtvrtletní národní účty ČR ve 4. čtvrtletí 2014, ČSÚ Statistické ročenky ČR Bytová výstavba, ČSÚ Stavebnictví v kostce 2014, ÚRS PRAHA, a.s., SPS v ČR Programy podpory bydlení MMR na rok 2011 Programy podpory podnikání MPO, CzechInvest Rozpočet SFRB na rok 2014 Výroční zpráva o činnosti a účetní závěrka SFDI za rok 2013 a 2014 Výroční zpráva o činnosti a účetní závěrka SFRB za rok 2013 a 2014 Přímé zahraniční investice 2012, ČNB 33

62,15 8,29 6,12 6,12 3,49


II

STAVEBNICTVÍ

1.

Postavení stavebnictví v a základní trendy jeho vývoje

2.

Stavební trh

3.

Veřejné stavební zakázky

4

Stavební produkce a ceny

5.

Pracovníci a mzdy


II - Stavebnictví

II - 1 POSTAVENÍ STAVEBNICTVÍ V NH A ZÁKLADNÍ TRENDY JEHO VÝVOJE V České republice, podobně jako ve většině ekonomicky vyspělých zemích, patří stavebnictví mezi nejvýznačnější národohospodářská odvětví, které dlouhodobě významně přispívalo k celkovému růstu české ekonomiky. Stavebnictví lze proto považovat za jeden z pilířů ekonomiky, když - vytvářelo kolem 7 % hrubé přidané hodnoty, - zaměstnávalo asi 9 % osob pracujících v civilním sektoru a dlouhodobě vykazovalo v podstatě stabilizovanou zaměstnanost, - po věcné stránce bylo hlavním tvůrcem budov, staveb a ostatních stavebních fondů, které patří k hlavním součástem fixního kapitálu, jehož tvorba byla jedním z hlavních faktorů růstu výkonnosti celé ekonomiky. Nezanedbatelný byl jeho multiplikační efekt spočívající v ovlivňování poptávky po výrobcích ostatních odvětví a služeb spojených s údržbou stavebních děl. Stavebnictví také, zejména v delším horizontu, indikovalo v předstihu další vývoj celé ekonomiky. Ve struktuře produkce měly trvale dominantní postavení práce v tuzemsku a nová výstavba (včetně rekonstrukcí a modernizací). Nejsilnějším směrem výstavby se od 2. poloviny 90. let staly inženýrské stavby, především díky státním zakázkám na dopravní infrastrukturu. (Toto postavení převzaly inženýrské stavby po nebytových nevýrobních budovách, které byly nejsilnějším segmentem trhu v 1. polovině dekády, a to díky prudkému rozvoji bankovního sektoru. Pokles jeho stavebních aktivit kompenzovaly investice zahraničních maloobchodních řetězců jen částečně.) Dalšími významnými subjekty financování stavebních investic byly zahraniční investoři. Podíl bytové výstavby, která má např. v západoevropských ekonomikách obvykle vedoucí postavení, se v ČR stále pohyboval na nižší úrovni. *

*

*

Po roce 1990 došlo v důsledku transformačních změn k dramatickému vývoji v objemu stavební produkce. V prvních letech došlo k výraznému poklesu, jehož dno bylo dosaženo v roce 1993. V letech 1994 až 1999 měl vývoj cyklický průběh s růstem v letech 1994 – 1996 a s recesí v letech 1997 – 1999. Rokem 2000 nastalo období oživení a růstu, který trvá doposud, i když s proměnlivou dynamikou. Rok 2008 tak byl již devátým rokem nepřetržitého růstu objemu stavební produkce. Do konce 4.Q.2008 stavebnictví relativně bezproblémově pokračovalo v několikaleté vzestupné trajektorii, i když v průběhu roku 2008 a zejména ve 4. čtvrtletí dochází ke zpomalení jeho růstu. Rok 2009 byl složitý i pro stavebnictví, které po úspěšném období konjunktury v předcházejících letech bylo poznamenáno krizovým vývojem české i evropské ekonomiky. Česká ekonomika byla v roce 2009 ve fázi ekonomické deprese. Stavební produkce za rok 2009 poklesla ve stálých cenách meziročně o 1%. Inženýrské stavitelství dosáhlo nárůstu 14,3% , produkce pozemního stavitelství klesla o 7,0%. Dochází ke strukturálním změnám produkce stavebnictví ve prospěch inženýrské výstavby.Pozemní stavitelství, které absorbuje v největší míře kvalifikovanou řemeslnou pracovní sílu, je v útlumu se všemi negativními dopady na zaměstnanost, kvalifikaci , disponibilitu pracovní síly. To jsou rozsáhlé strukturální změny kapacit v odvětví stavebnictví, které mohou vyvolat po navrácení ekonomiky na růstovou trajektorii značné obtíže. 37


II - Stavebnictví

V roce 2010 Stavebnictví již druhým rokem zaznamenává pokles poptávky po své produkci. Pokračuje trend kdy, stavební firmy ztrácejí zásobu práce v důsledku poklesu zakázek. V roce 2010 klesla stavební produkce meziročně o 7,8 %, po očištění od vlivu počtu pracovních dnů klesla o 8,0 %. Produkce pozemního stavitelství zaznamenala meziroční pokles o 8,4 % (příspěvek -5,6 p. b.) a inženýrské stavitelství kleslo o 6,7 % (příspěvek -2,2 p. b.). Pokles tržeb, stavební produkce se projevil i pokles ekonomické výkonnosti stavebních firem což potvrzuje i pokles hospodářského výsledku o 26%. Rentabilita tržeb stavebních firem u podniků s 50-ti a více zaměstnanci v průměru poklesla o téměř 20%, zejména pak u podniků zaměřených na pozemní stavitelství.

Stavební produkce pokračovala v poklesu i v roce 2011. Ve stálých cenách meziročně klesla o 3,1 %. Produkce pozemního stavitelství zaznamenala meziroční pokles o 0,3 % a inženýrské stavitelství kleslo o 8,7 %. Stavební produkce klesla v roce 2011 ve srovnání s konjunkturním rokem 2008 o 10,8 %. Stavební produkce v roce 2012 meziročně klesla o 6,5 %. Produkce pozemního stavitelství zaznamenala meziroční pokles o 3,4 % a inženýrské stavitelství kleslo o 13,6 %. Ve srovnání s konjunkturním rokem 2008 klesla stavební produkce v roce 2012 o 17 %. V důsledku ekonomického vývoje šetří jak stát, tak i firmy a domácnosti, a to napříč všemi odvětvími, stavebnictví nevyjímaje. Stavební produkce v lednu až prosinci 2013 klesla meziročně o 8,3 %. Produkce pozemního stavitelství klesla o 8,1 % a inženýrské stavitelství zaznamenalo meziroční pokles stavební produkce o 8,8 %. Stavební produkce od počátku roku do konce prosinci 2013 klesla ve srovnání se stejným obdobím konjunkturního roku 2008 o 25,1 %.

38


II - Stavebnictví

II - 2 STAVEBNÍ TRH II - 2.1 POČET A STRUKTURA STAVEBNÍCH PODNIKŮ Počet podniků s převažující stavební činností (sekce CZ – NACE F Stavebnictví, 41-43, dříve OKEČ 45 dále jen stavební podniky), které byly registrovány Českým statistickým úřadem, na konci roku 1999 přesáhl 200 tisíc subjektů a od té doby se pohybuje nad touto hranicí. Z celkového počtu registrovaných subjektů všech odvětví, kterých ke konci roku 2013 bylo 2 694 737, měly stavební podniky podíl 11,5%. Proti počtu ke konci roku 2012 se snížil jak celkový počet registrovaných subjektů (o 1,21%), tak počet stavebních podniků (o 5,55%). Stavební podniky v Registru ČSÚ k 31. 12. 2013 (2012) 2012 Subjekty v Registru ČSÚ celkem Subjekty s převažující stavební činnosti (CZ – NACE F Stavebnictví, 41-43)

z toho vybrané právní formy: soukromí podnikatelé – fyzické osoby obchodní společnosti z toho: - akciové společnosti - společnosti s ručením omezeným družstevní organizace státní podniky

počet 2 727 654 329 133

2013

procento 100,0 12,1

100,0 265 035 80,5 32 678 9,9 1 471 0,4 30 075

9,1

982 14

0,3 0,0

počet procento 2 694 737 100,0 310 856

100,0 4,5 92,0

11,5

100,0 259 746 83,6 35 135 11,3 100,0 1 498 0,5 4,3 32 501 10,5 977 13

92,5

0,3 0,0

Z celkového počtu 310 856 registrovaných stavebních podniků bylo v roce 2013: - 259 746 soukromých podnikatelů (fyzické osoby), tj. 83,66 %,a proti předchozímu roku se jejich počet snížil o 5 289 (2%); - 35 135 obchodních společností, tj. 11,3 %, z toho 32 501 společností s ručením omezeným (10,5 %) a 1 498 akciových společností (0,5%); meziročně se zvýšil celkový počet obchodních společností o 2 457 (7,5 %); počet akciových společnosti se absolutně zvýšil o 27 (1,8%); - 977 bylo družstevních organizací, tj. 0,30 %, jejich počet se snížil ve srovnání se rokem 2012 o 5 organizaci; -

13 státních podniků (0,004 %); jejich počet se v porovnání s koncem roku 2012 snížil o 1

39


II - Stavebnictví

Stavební podniky podle sektorů Sektory →

Celkem

Veřejný sektor

počet % %

298 611 100,00

87 0,03

počet % %

313 358 100,00

77

počet % %

322 309 100,00

počet % %

327 356 100,00

počet % %

329 133 100,00

počet % %

310 856 100,00

0,02

78 0,02

70 0,02

56 0,02

52 0,02

Soukromý sektor rok 2008 50 872 17,04 100,00 rok 2009 57 100 18,22 100,00 rok 2010 61 737 19,15 100,00 rok 2011 64 147 19,60 100,00 rok 2012 66 540 20,22 100,00 rok 2013 49 348 15,87 100,00

- pod zahr. kontrolou

Domácnosti

29 156 9,76 57,31

247 626 82,93

33 028 10,54 57,84

256 133 81,74

35 351 10,97 57,26

260 445 80,81

34 703 10,60 54,10

263 092 80,37

35 331 10,73 53,10

262 490 79,75

17 087 5,50 34,63

261 405 84,09

Podle sektorů bylo: - 52 podniků veřejného sektoru, tj. 0,02 %; meziročně se jejich počet snížil o 4 podniky; - 49 348 podniků soukromého sektoru, tj. 15,87 %; meziročně se jejich počet snížil o 17 192 subjektů(25,8%).; - z podniků soukromého sektoru bylo 17 087 podniků pod zahraniční kontrolou; proti roku 2012 se jejich počet snížil o 18 244 (51,6%). Na podnicích soukromého sektoru měly více než třetinový podíl, 34,6 %. (významnou skutečností je, že pod zahraniční kontrolou jsou všechny největší stavební podniky), - 261 405 jednotek zapsaných v registru ekonomických subjektů příslušelo do sektoru domácností (podnikatelé podnikající podle živnostenského zákona); jejich podíl dosáhl téměř 84,09 % a počet se meziročně snížil o 1 085 subjektů (0,5%). O stavebních podnicích s 20 a více zaměstnanci od roku 2009, přestal ČSÚ vykazovat absolutní údaje. Informace v následující tabulce je zpracována na základě materiálů publikovaných ČSÚ a dále pak vychází z informací z výkazů Stav 1-12, konjekturální průzkum ve stavebnictví, bez dopočtů a nonrespondence. Výkaz je u podniků s 50 a více zaměstnanci šetřen za celý

40


II - Stavebnictví

soubor těchto podniků. Po srovnání uvádíme i tabulku do roku 2008 s údaji o podnicích s 20-ti a více zaměstnanci. Počet stavebních podniků s 50-ti a více zaměstnanci 2008

2009

2010

2011

2012

2013

767

736

675

625

608

578

Počet stavebních podniků s 20 a více zaměstnanci do roku 2008 1997 2 370

1998 2 408

1999 2 316

2000 2 216

2001 2 210

2002 2 242

2003 2 247

2004 2 404

2005 2 497

2006 2007 2008* 2 482 2 442 2 378 * propočet ÚRS PRAHA, a.s.

Struktura produkce podniků s 50 a více zaměstnanci podle velikosti podniku* Počet zaměstnanců↓

2008

50 – 99 100 – 499 500 – 999 1000 a více

63,7 32,6 2,5 1,3

2009

2010 2011 Procenta z celku 62,3 60,9 33,9 35,3 2,6 2,4 1,2 1,4

63,6 32,9 2,3 1,2

2012

2013

61,3 35,1 2,1 1,5

61,0 36,0 1,4 1,6

* propočet ÚRS PRAHA, a.s.

Struktura počtu stavebních podniků s 20 a více zaměstnanci podle velikosti Počet zaměstnanců

2000

2001

2002

2003

v podniku ↓ 20 – 49 50 – 99 100 – 499 500 – 999 1000 +

2004

2005

2006

2007

2008*

Procenta z celku 63,2 22,4 13,1 0,8 0,4

64,6 22,0 12,3 0,8 0,4

65,8 22,1 11,6 0,7 0,4

65,5 22,3 11,3 0,6 0,4

68,1 20,5 10,4 0,6 0,4

68,6 68,8 68,9 67,8 20,3 19,5 19,3 20,5 10,2 10,6 10,8 10,5 0,6 0,7 0,7 0,8 0,4 0,4 0,4 0,4 * propočet ÚRS PRAHA, a.s.

Z hlediska počtu podniků 50 a více se od roku 2008 počet podniků snížil o 140. Počty podniků do 200 zaměstnanců s od roku 2008 snížily o 3 procentní body. 41


II - Stavebnictví

Mezi největší stavební podniky (podle objemu tržeb, objemu aktiv a počtu zaměstnanců) roce 2013 patřily tyto podniky: Objem tržeb mld. Kč

Počet zaměstnanců

Objem aktiv

poř. č.

mld. Kč

poř. č.

osoby

poř. č.

Metrostav a.s.*

26 674 821

1

23 314 292

1

4 686

2

Skanska a.s.*

17 329 000

2

18 819 000

2

4 774

1

EUROVIA CS, a.s.

15 084 923

3

15 051 742

3

3106

3

STRABAG a.s.

12 769 293

4

10 449 922

4

2 261

4

OHL ŽS, a.s.*

9 688 618

5

7 222 698

5

1 540

5

PSJ, a.s.*

7 554 038

6

5 171 625

6

802

8

PSG-International a.s

6 693 752

7

4 292 541

8

246

29

S group holding, a.s.*

5 127 368

8

5 001 539

7

730

10

S u b t e r r a a.s.

3 970 410

9

3 619 899

9

842

7

SWIETELSKY stavební s.r.o.

3 635 557

10

1 415 825

23

945

6

SYNER, s.r.o.

3 603 763

11

2 032 463

16

286

26

VCES a.s.

3 378 597

12

2 264 869

12

568

14

GEMO OLOMOUC, spol. s r.o.

2 829 963

13

2 211 523

13

475

18

COLAS CZ, a.s.

2 573 006

14

2 063 309

15

734

9

ZAPA beton a.s.

2 203 805

15

1 685 271

19

510

15

GEOSAN GROUP a.s.

2 124 669

16

2 122 366

14

133

44

SMP CZ, a.s.

1 987 297

17

1 864 059

17

570

13

BAK stavební společnost, a.s.

1 914 985

18

1 665 288

20

309

24

FIRESTA-Fišer, rekonstrukce, stavby a.s.

1 887 704

19

1 126 300

25

378

20

PKS holding a.s.

1 495 679

20

1 033 116

27

600

11

Vápenka Čertovy schody a.s.

1 366 724

21

2 534 630

11

174

38

Energie - stavební a báňská a.s.

1 348 250

22

1 088 951

26

497

17

HELUZ cihlářský průmysl v.o.s.*

1 337 819

23

2 664 848

10

370

22

RD Rýmařov s. r. o.

1 260 070

24

498 875

39

508

16

Dálniční stavby Praha, a.s.

1 198 063

25

1 687 359

18

232

30

Elektrizace železnic Praha a. s.

1 177 661

26

1 475 917

22

463

19

P r ů m s t a v , a.s.

1 074 908

27

727 142

32

213

33

P-D Refractories CZ a.s.

978 019

28

1 587 875

21

583

12

Xella CZ, s.r.o.

962 240

29

888 043

29

294

25

KLEMENT a.s.

962 042

30

1 020 092

28

260

28

* konsolidováná závěrka

42


II - Stavebnictví

II - 3 VEŘEJNÉ STAVEBNÍ ZAKÁZKY v roce 2013 II 3.1 STRUKTURA ZAKÁZEK PODLE SMĚRŮ VÝSTAVBY V roce 2013 bylo zadáno celkem 6 449 veřejných zakázek na stavební práce (včetně dílčích zakázek a včetně zakázek na dodatečné stavební práce ) v úhrnné hodnotě 111 062 mil. Kč (včetně DPH), z toho na pozemní stavby 2 813 zakázek (43,6 % z celkového počtu zadaných zakázek) v hodnotě 34 787 mil. Kč (31,3 % z celkové hodnoty zadaných zakázek) a na inženýrské stavby 3 636 zakázek (56,4 %) v hodnotě 76 275 mil. Kč (68,7 % z celkové hodnoty zadaných zakázek). Meziroční srovnání Směr výstavby POZEMNÍ STAVBY Z toho : Občanská infrastruktura Bytové stavby INŽENÝRSKÉ STAVBY Z toho: Dopravní infrastruktura Technická infrastruktura CELKEM

Rok 2013 Počet Mil. Kč 2 813 34 787 2 511 31 416 302 3 371 3 636 76 275 1 676 45 418 1 960 30 857 6 449 111 062

Rok 2012 Počet Mil. Kč 1 711 40 811 1 516 38 748 195 2 063 2 684 70 942 1 028 27 963 1 656 42 979 4 395 111 753

Index v % Počet Mil. Kč 164,4 85,2 165,6 81,1 154,9 163,4 135,5 107,5 163,0 162,4 118,4 71,8 146,7 99,4

Rok 2013 Počet Mil. Kč 43,6 31,3 38,9 28,3 4,7 3,0 56,4 68,7 26,0 40,9 30,4 27,8 100,0 100,0

Rok 2012 Počet Mil. Kč 38,9 36,5 34,5 34,7 4,4 1,8 61,1 63,5 23,4 25,0 37,7 38,5 100,0 100,0

Saldo v % Počet Mil. Kč 4,7 -5,2 4,4 -6,4 0,2 1,2 -4,7 5,2 2,6 15,9 -7,3 -10,7 0,0 0,0

Struktura v % Směr výstavby POZEMNÍ STAVBY Z toho : Občanská infrastruktura Bytové stavby INŽENÝRSKÉ STAVBY Z toho: Dopravní infrastruktura Technická infrastruktura CELKEM

V meziročním srovnání s rokem 2012 klesla celková hodnota zadaných v roce 2013 o 0,6 %, přičemž u zakázek na pozemní stavby klesla o 14,8 % a u zakázek na inženýrské stavby stoupla o 7,5 %. Reálný pokles hodnoty zadaných zakázkách v roce 2013 byl přitom ještě výraznější, protože do 31.3. 2012, před účinností novelizace zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách byla povinnost zveřejňovat podlimitní veřejné zakázky s hodnotou do 6 mil. Kč bez DPH, po novelizaci byl tento limit snížen na 3 mil. Kč bez DPH. Od 1.1. 2013 došlo navíc k nárůstu DPH u stavebních prací o 1 procentní bod. Fyzické objemy stavebních prací na zadaných stavebních zakázkách přitom v roce 2013 podle naší kvantifikace vzrostly v důsledku snížení nabídkových cen zakázek meziročně o 15,0 % – 20,0 %. Počet zadaných zakázek v roce 2013 meziročně vzrostl o 46,7 %, z toho na pozemní stavby o 64,4 % a na inženýrské stavby o 35,5 %, což částečně (1. čtvrtletí 2013 ) souvisí s výše uvedenou změnou v zákoně. Významnou měrou se na nárůstu počtu zakázek podílejí zakázky na dodatečné stavební práce. Průměrná velikost zakázky zadané v roce 2013 činila 17,2 mil. Kč, což je v meziročním srovnání 67,7 % úrovně průměrné velikosti zakázky zadané v roce 2012. 43


II - Stavebnictví

Průměrná velikost zakázky mil. Kč Směr výstavby POZEMNÍ STAVBY Z toho : Občanská infrastruktura Bytové stavby INŽENÝRSKÉ STAVBY Z toho: Dopravní infrastruktura Technická infrastruktura CELKEM

Rok 2013 12,4 12,5 11,2 21,0 27,1 15,7 17,2

Rok 2012 23,9 25,6 10,6 26,4 27,2 26,0 25,4

Index v% 51,8 49,0 105,5 79,4 99,6 60,7 67,7

Významnou roli u zadaných veřejných stavebních zakázek v roce 2013 plnily Operační programy EU. Z celkového počtu 6 449 veřejných zakázek na stavební práce za 111 062 mil. Kč zadaných roce 2013 bylo 2 554 zakázek v hodnotě 71 318 mil. Kč spolufinancovaných resp. navržených na spolufinancování z fondů EU. Zakázky spolufinancované resp. navržené na spolufinancování z fondů EU práce činily v roce 2013 39,6 % z počtu a 64,2 % z hodnoty zadaných veřejných zakázek na stavební práce. Formou dodatků k již uzavřeným zakázkám bylo zadáno v roce 2013 celkem 1 229 zakázek v hodnotě 9 288 mil. Kč. Zakázky na dodatečné stavební práce činily 19,1 % z počtu a 8,4 % z hodnoty zadaných veřejných zakázek na stavební práce zadaných roce 2013.

II 3.2. ZHOTOVITELÉ ZAKÁZEK Veřejné zakázky na stavební práce získalo v roce 2013 jako samostatní zhotovitelé či jako členové sdružení zhotovitelů celkem 1 674 společností. Z celkového počtu 6 449 veřejných zakázek na stavební práce za 111 062 mil. Kč zadaných roce 2013 připadlo 69 302 mil. Kč, tj. 62,4 % na 5 861 zakázek zadaných samostatným zhotovitelům a 41 760 mil. Kč,, tj. 37,6 % na 588 zakázek zadaných 588 sdružením zhotovitelů. Meziroční srovnání Zhotovitel Jednotlivý zhotovitel Sdružením zhotovitelů CELKEM

Počet 5 861 588 6 449

Rok 2013 Mil. Kč 69 302 41 760 111 062

Počet 4 025 370 4 395

Rok 2012 Mil. Kč 76 344 35 409 111 753

Počet 145,6 158,9 146,7

Index v % Mil. Kč 90,8 117,9 99,4

Počet 90,9 9,1 100,0

Rok 2013 Mil. Kč 62,4 37,6 100,0

Počet 91,6 8,4 100,0

Rok 2012 Mil. Kč 68,3 31,7 100,0

Saldo v % Počet Mil. Kč -0,7 94,1 0,7 105,9 0,0 100,0

Struktura v % Zhotovitel Jednotlivý zhotovitel Sdružením zhotovitelů CELKEM

Největší objem veřejných stavebních zakázek v roce 2013 získala společnost EUROVIA CS, a.s. - 230 zakázek za 5 920 mil. Kč plus podíl z hodnoty 5 828 mil. Kč získaných v 97 sdruženích. 2. v pořadí, společnost Metrostav, a.s. získala samostatně 66 zakázek v hodnotě Kč plus podíl z hodnoty 12 173 mil. Kč získaných v 77 sdruženích. 44

1 811 mil.


II - Stavebnictví

Společnost OHL ŽS, a.s. 3. v pořadí získala samostatně 74 zakázek v hodnotě 3 212 mil. Kč plus podíl z hodnoty 6 496 mil. Kč získaných v 38 sdruženích. U každé společnosti je uveden počet a hodnota zakázek získaných samostatně a počet sdružení a hodnota zakázek získaných sdruženími, ve kterých je společnost zúčastněna. U sdružení je uváděna hodnota zakázky celého sdružení. Uváděné hodnoty jsou včetně DPH. Pořadí je stanoveno se zohledněním podílů společností ve sdružení kvantifikací ÚRS PRAHA, a.s..

II 3.3. ZADAVATELÉ ZAKÁZEK Veřejné zakázky na stavební práce zadalo v roce 2013 celkem 1 793 zadavatelů, z toho 109 zadavatelů z vládního sektoru, 1 372 z municipálního sektoru a 312 ostatních zadavatelů. Z celkového počtu 6 449 veřejných zakázek na stavební práce za 111 062 mil. Kč zadaných v roce 2013 zadali zadavatelé vládního sektor 1 790 zakázek v úhrnné hodnotě 50 375 mil. Kč, zadavatelé municipální sektoru 4 200 zakázek v úhrnné hodnotě 49 024 mil. Kč a ostatní zadavatelé 459 zakázek v úhrnné hodnotě 11 663 mil. Kč. Hodnota zadaných zakázek v roce 2013 meziročně stoupla u vládního sektoru o 38,1 %, naopak u municipálního sektoru klesla o 15,8 % a u ostatních zadavatelů o 31,6 %. Podíl municipálního sektoru na celkové hodnotě zadaných zakázek v roce meziročně 2013 klesl o 8,0 procentních bodů na 44,1 %, podíl vládního sektoru vzrostl o 12,7 procentních bodů na 45,4 %. Meziroční srovnání Sektor zadavatele Vládní sektor Municipální sektor Ostatní sektor

CELKEM

Počet 1 790 4 200 459 6 449

Rok 2013 Mil. Kč 50 375 49 024 11 663 111 062

Počet 1 312 2 801 282 4 395

Rok 2012 Mil. Kč 36 484 58 219 17 050 111 753

Index v % Počet Mil. Kč 136,4 138,1 149,9 84,2 162,8 68,4 146,7 99,4

Počet 27,8 65,1 7,1 100,0

Rok 2013 Mil. Kč 45,4 44,1 10,5 100,0

Počet 29,9 63,7 6,4 100,0

Rok 2012 Mil. Kč 32,6 52,1 15,3 100,0

Saldo v % Počet Mil. Kč -2,1 12,7 1,4 -8,0 0,7 -4,8 0,0 0,0

Struktura v % Sektor zadavatele Vládní sektor Municipální sektor Ostatní sektor

CELKEM

Největším zadavatelem veřejných zakázek vládního sektoru v roce 2013 byla Správa železniční dopravní cesty, která zadala 58 zakázek za 18 235 mil. Kč. 2. v pořadí Ředitelství silnic a dálnic ČR zadalo 459 zakázek za 14 345 mil. Kč. 3. v pořadí ústavy Akademie věd ČR zadaly 49 zakázek za 3 048 mil. Kč. U municipálního sektoru v roce 2013 zadalo největší objem zakázek Statutární město Plzeň 50 zakázek za 1 704 mil. Kč. 2. v pořadí Pražská vodohospodářská společnost a.s. zadala 55 zakázek za 1 454 mil. Kč. 3. v pořadí Statutární město Ostrava zadalo 124 zakázek za 1 235 mil. Kč. Z ostatních zadavatelů zadala v roce 2013 největší objem zakázek společnost ENERGETIKA TŘINEC, a.s. 1 zakázku za 1 325 mil. Kč. 2. v pořadí společnost Severočeské doly a.s. zadala 2 zakázky za 820 mil. Kč, 3. v pořadí VTP Brno, a. s. 1 zakázku za 648 mil. Kč.

45


II - Stavebnictví

II 3.4. STRUKTURA ZAKÁZEK PODLE DRUHŮ ZADÁVACÍCH ŘÍZENÍ Největší objem zakázek 64 413 mil. Kč, tj. 58,0 % z celkového objemu zadaných zakázek byl roce 2013 zadán formou otevřeného řízení. Největší meziroční nárůst hodnoty zadaných zakázek o 37,8 % zaznamenalo forma vyjednávacího řízené bez výzvy k účasti v soutěži, jíž bylo zadáno 1 552 zakázek v hodnotě 13,3 mld. Kč. Meziroční srovnání Zadávací řízení Otevřené Omezené Vyjednávací s výzvou k účasti v soutěži Vyjednávací bez výzvy k účasti v soutěži Ostatní CELKEM

Rok 2013 Počet Mil. Kč 4 002 64 413 254 23 508 532 8 340 1 552 13 285 109 1 516

Počet 2 100 361 649 1 133 152

Rok 2012 Mil. Kč 59 505 31 357 8 534 9 638 2 719

111 062

4 395

111 753

Rok 2013 Počet Mil. Kč 62,1 58,0 3,9 21,2 8,2 7,5 24,1 12,0 1,7 1,4

Počet 47,8 8,2 14,8 25,8 3,5

Rok 2012 Mil. Kč 53,2 28,1 7,6 8,6 2,4

100,0

100,0

6 449

Index v % Počet Mil. Kč 190,6 108,2 70,4 75,0 82,0 97,7 137,0 137,8 71,7 55,8 146,7 99,4

Struktura v % Zadávací řízení Otevřené Omezené Vyjednávací s výzvou k účasti v soutěži Vyjednávací bez výzvy k účasti v soutěži Ostatní CELKEM

100,0

100,0

Saldo v % Počet Mil. Kč 14,3 4,8 -4,3 -6,9 -6,5 -0,1 -1,7 3,3 -1,8 -1,1 0,0 0,0

II 3.5. STRUKTURA ZAKÁZEK PODLE KRAJŮ Největší objem veřejných stavebních zakázek 17 372 mil. Kč, 15,6 % z celkového objemu zadaných zakázek v roce 2013 byl zadán na území Středočeského kraje, nejnižší 2 963 mil. Kč, 2,7 % z celkového objemu zadaných zakázek v Karlovarském kraji. Meziroční srovnání Kraj místa stavby Hl. m. Praha Středočeský kraj Jihočeský kraj Plzeňský kraj Karlovarský kraj Ústecký kraj Liberecký kraj Královéhradecký kraj Pardubický kraj Vysočina Jihomoravský kraj Olomoucký kraj Zlínský kraj Moravskoslezský kraj ČR liniové stavby ve více krajích Zahraničí CELKEM

Rok 2013 Počet Mil. Kč 491 9 504 761 17 372 528 8 838 360 9 649 210 2 963 450 5 346 293 3 210 320 3 816 296 3 641 447 5 905 648 13 621 459 7 287 386 5 504 775 13 469 25 937 6 449

111 062

Počet 379 383 374 273 143 341 211 225 243 296 481 286 239 483 37 1 4 395

46

Rok 2012 Mil. Kč 13 472 13 846 6 078 7 410 4 695 5 081 4 297 3 412 3 309 4 407 14 860 5 241 6 098 15 816 3 713 18 111 753

Index v % Počet Mil. Kč 129,6 70,5 198,7 125,5 141,2 145,4 131,9 130,2 146,9 63,1 132,0 105,2 138,9 74,7 142,2 111,8 121,8 110,0 151,0 134,0 134,7 91,7 160,5 139,0 161,5 90,3 160,5 85,2 67,6 25,2 100,0 5,6 146,7 99,4


II - Stavebnictví

Hodnota zadaných zakázek v roce 2013 meziročně stoupla v 8 krajích, nejvíce v Jihočeském kraji o 45,4 %, klesla v 6 krajích, nejvíce na území v Karlovarském kraji o 36,9 %. Podíl hlavního města Prahy na celkovém objemu zadaných zakázek meziročně klesl o 3,5 procentních bodů na 8,6 %. Struktura v % Kraj místa stavby Hl. m. Praha Středočeský kraj Jihočeský kraj Plzeňský kraj Karlovarský kraj Ústecký kraj Liberecký kraj Královéhradecký kraj Pardubický kraj Vysočina Jihomoravský kraj Olomoucký kraj Zlínský kraj Moravskoslezský kraj ČR liniové stavby ve více krajích Zahraničí CELKEM

Rok 2013 Počet Mil. Kč 7,6 8,6 11,8 15,6 8,2 8,0 5,6 8,7 3,3 2,7 7,0 4,8 4,5 2,9 5,0 3,4 4,6 3,3 6,9 5,3 10,0 12,3 7,1 6,6 6,0 5,0 12,0 12,1 0,4 0,8 0,0 0,0 100,0 100,0

Rok 2012 Počet Mil. Kč 8,6 12,1 8,7 12,4 8,5 5,4 6,2 6,6 3,3 4,2 7,8 4,5 4,8 3,8 5,1 3,1 5,5 3,0 6,7 3,9 10,9 13,3 6,5 4,7 5,4 5,5 11,0 14,2 0,8 3,3 0,0 0,0 100,0 100,0

Saldo v % Počet Mil. Kč -1,0 -3,5 3,1 3,3 -0,3 2,5 -0,6 2,1 0,0 -1,5 -0,8 0,3 -0,3 -1,0 -0,2 0,4 -0,9 0,3 0,2 1,4 -0,9 -1,0 0,6 1,9 0,5 -0,5 1,0 -2,0 -0,5 -2,5 0,0 0,0 0,0 0,0

II 3.6. STRUKTURA ZAKÁZEK PODLE VELIKOSTNÍCH KATEGORIÍ Z celkového počtu 6 449 veřejných zakázek na stavební práce za 111 062 mil. Kč zadaných roce 2013 bylo 6 133 tj. 95,1 % zakázek s cenou (včetně DPH) do 50 mil. Kč Podíl zadaných zakázek nad 100 mil. Kč na celkovém hodnotě zadaných zakázek poklesl meziročně 7,5 procentních bodů na 47,8 %. Meziroční srovnání Kategorie zakázek mil. Kč Více než 1 000 500 – 1000 400 – 499 300 – 399 200 – 299 100 – 199 Celkem nad 100 50 – 99 0 – 50 CELKEM

Rok 2013 Počet Mil. Kč 12 21 500 13 8 901 8 3 431 12 4 044 23 5 273 72 9 935 140 53 084 176 12 171 6 133 45 807 6 449 111 062

Rok 2012 Mil. Kč 5 8 362 25 16 420 10 4 401 24 8 544 40 9 632 101 14 441 205 61 800 178 12 437 4 012 37 517 4 395 111 753

Počet

47

Index v % Počet Mil. Kč 240,0 257,1 52,0 54,2 80,0 78,0 50,0 47,3 57,5 54,7 71,3 68,8 68,3 85,9 98,9 97,9 152,9 122,1 146,7 99,4


II - Stavebnictví

Struktura v % Kategorie zakázek mil. Kč Více než 1 000 500 – 1000 400 – 499 300 – 399 200 – 299 100 – 199 Celkem nad 100 50 – 99 0 – 50 CELKEM

Počet 0,2 0,2 0,1 0,2 0,4 1,1 2,2 2,7 95,1 100,0

Rok 2013 Mil. Kč 19,4 8,0 3,1 3,6 4,7 8,9 47,8 11,0 41,2 100,0

Počet 0,1 0,6 0,2 0,5 0,9 2,3 4,7 4,1 91,3 100,0

Rok 2012 Mil. Kč 7,5 14,7 3,9 7,6 8,6 12,9 55,3 11,1 33,6 100,0

Saldo v % Počet Mil. Kč 0,1 11,9 -0,4 -6,7 -0,1 -0,8 -0,4 -4,0 -0,6 -3,9 -1,2 -4,0 -2,5 -7,5 -1,3 -0,2 3,8 7,7 0,0 0,0

V roce 2013 byly zadáno 12 velkých stavebních zakázek s cenou nad 1 mld. Kč (s DPH): „Modernizace trati Rokycany – Plzeň“ zadaná Správou železniční dopravní cesty, kterou získalo Sdružení Metrostav a.s., Subterra, a.s. s cenou 4 807 mil. Kč (včetně DPH) „Rekonstrukce žst. Olomouc“ zadaná Správou železniční dopravní cesty, kterou získalo Sdružení OHL ŽS, a.s, ALPINE BAU CZ, a.s. s cenou 2 292 mil. Kč (včetně DPH) „Odstranění starých ekologických zátěží po těžbě ropy v prostoru jímacího území Moravská Nová Ves - CHOPAV Kvartér řeky Moravy“ zadaná státním podnikem Palivový kombinát Ústí, kterou získalo Sdružení MND Drilling & Services a.s –ved., KLEMENT, a.s., Energie - stavební a báňská a.s., ŽPSV, a.s. s cenou 1 987 mil. Kč včetně DPH). „IV. TŽK Modernizace trati Tábor - Sudoměřice u Tábora“, zadaná Správou železniční dopravní cesty, kterou získala společnost OHL ŽS, a.s. s cenou (s DPH ) 1 739 mil. Kč (včetně DPH). „I. etapa realizace stavby výzkumného centra ELI - výběr generálního dodavatele“ zadaná Fyzikálním ústavem AV ČR, v. v. i , kterou získalo Sdružení Metrostav a.s. - ved., VCES a.s, OHL ŽS, a.s. s cenou (s DPH) 1 667 mil. Kč (včetně DPH). „Modernizace traťového úseku Praha Běchovice – Úvaly“ zadaná Správou železniční dopravní cesty, kterou získala společnost Viamont DSP, a.s. s cenou 1 646 mil. Kč (včetně DPH). IV. TŽK Modernizace trati Ševětín – Veselí nad Lužnicí – II. část, úsek Horusice – Veselí nad Lužnicí „ zadaná Správou železniční dopravní cesty, kterou získala společnost EUROVIA CS, a.s. s cenou 1 553 mil. Kč (včetně DPH). „Snížení emisí TZL, NOx a SO2 na kotli K14 teplárny E3“ zadaná společností ENERGETIKA TŘINEC, a.s., kterou získala společnost SLOVENSKÉ ENERGETICKÉ STROJÁRNE, a.s. s cenou 1 325 mil. Kč (včetně DPH). „Optimalizace trati Bystřice n.Olší-Český Těšín, 2.část - žst. Český Těšín“ zadaná Správou železniční dopravní cesty, kterou získalo Sdružení Metrostav a.s., Subterra, a.s. s cenou 1 239 mil. Kč (včetně DPH „Kanalizace a voda Křivoklátsko“ zadaná Dobrovolným svazkem obcí „Kanalizace a voda Křivoklátsko, kterou získalo Sdružení HOCHTIEF CZ a.s ved., GEOSAN GROUP a.s., Vodohospodářské stavby, s.r.o. s cenou 1 150 mil. Kč (včetně DPH). „I., II. TŽK Rekonstrukce železničního uzlu Břeclav, 2. stavba,“ zadaná Správou železniční dopravní cesty, kterou získalo Sdružení Elektrizace železnic, a.s. – vedoucí sdružení, AŽD Praha s.r.o. s cenou (s DPH ) 1 047,9 mil. Kč (včetně DPH). „III. TŽK Průjezd železničním uzlem Ústí nad Orlicí“, zadaná Správou železniční dopravní cesty, kterou získala společností EUROVIA CS, a.s. s cenou 1 046,5 mil. Kč (včetně DPH).

48


II - Stavebnictví

II 3.7. VÝVOJ VEŘEJNÝCH STAVEBNÍCH ZAKÁZEK 2008 - 2013 Hodnota zadaných veřejných stavebních zakázek od roku 2008 neustále každoročně klesala. Kumulovaný nominální pokles hodnoty zadaných zakázek v roce 2013 oproti roku 2008 dosáhl výše 46,7%. Meziroční pokles v roce 2013 o 0,6 % je nejnižším meziročním poklesem za celé období. Z analýzy dat o vypsaných veřejných zakázkách a dalších dat očekáváme pro rok 2014 růst hodnoty zadaných veřejných stavebních. Směr výstavby POZEMNÍ STAVBY Z toho : Občanská infrastruktura Bytové stavby INŽENÝRSKÉ STAVBY Z toho: Dopravní infrastruktura Technická infrastruktura CELKEM Směr výstavby POZEMNÍ STAVBY Z toho : Občanská infrastruktura Bytové stavby INŽENÝRSKÉ STAVBY Z toho: Dopravní infrastruktura Technická infrastruktura CELKEM Směr výstavby POZEMNÍ STAVBY Z toho : Občanská infrastruktura Bytové stavby INŽENÝRSKÉ STAVBY Z toho: Dopravní infrastruktura Technická infrastruktura CELKEM Směr výstavby POZEMNÍ STAVBY Z toho : Občanská infrastruktura Bytové stavby INŽENÝRSKÉ STAVBY Z toho: Dopravní infrastruktura Technická infrastruktura CELKEM

Rok 2013 Mil. Kč 34 787 31 416 3 371 76 275 45 418 30 857 111 062

Rok 2012 Počet Mil. Kč 1 711 40 811 1 516 38 748 195 2 063 2 684 70 942 1 028 27 963 1 656 42 979 4 395 111 753

Rok 2011 Počet Mil. Kč 1 629 36 053 1 397 32 761 232 3 292 1 961 82 557 736 27 559 1 225 54 998 3 590 118 610

Rok 2010 Počet Mil. Kč 1 715 46 519 1 465 41 142 250 5 377 2 198 75 664 761 23 721 1 437 51 932 3 913 122 173

Rok 2009 Počet Mil. Kč 2 113 53 380 1 868 48 416 245 4 964 2 279 140 631 935 97 502 1 344 43 129 4 392 194 011

Rok 2008 Počet Mil. Kč 1 426 47 686 1 232 43 884 194 3 802 2 202 160 622 1 006 116 014 1 196 44 607 3 628 208 308

Počet 2 813 2 511 302 3 636 1 676 1 960 6 449

Mil. Kč Počet Mil. Kč 85,2 105,0 113,2 81,1 108,5 118,3 163,4 84,1 62,7 107,5 136,9 85,9 162,4 139,7 101,5 71,8 135,2 78,1 99,4 122,4 94,2

index 2011 /2010 Počet Mil. Kč 95,0 77,5 95,4 79,6 92,8 61,2 89,2 109,1 96,7 116,2 85,2 105,9 91,7 97,1



index 2013 /2012 Počet 164,4 165,6 154,9 135,5 163,0 118,4 146,7

index 2010 /2009 Počet 81,2 78,4 102,0 96,4 81,4 106,9 89,1

Mil. Kč 87,1 85,0 108,3 53,8 24,3 120,4 63,0

index 2012 /2011

49


II - Stavebnictví

II 3.8. SHRNUTÍ Pokračuje pokles hodnoty zadaných veřejných stavebních zakázek od roku 2008 Hodnota zadaných veřejných stavebních zakázek od roku 2008 neustále každoročně klesala. Kumulovaný nominální pokles hodnoty zadaných zakázek v roce 2013 oproti roku 2008 dosáhl výše 46,7%.Meziroční pokles v roce 2013 o 0,6 % je nejnižším meziročním poklesem za celé období. Mírný pokles hodnoty zadaných veřejných, růst počtu stavebních zakázek v roce 2013 V roce 2013 bylo zadáno celkem 6 449 veřejných zakázek na stavební práce (včetně dílčích zakázek a včetně zakázek na dodatečné stavební práce ) v úhrnné hodnotě 111 062 mil. Kč (včetně DPH), z toho na pozemní stavby 2 813 zakázek (43,6 % z celkového počtu zadaných zakázek) v hodnotě 34 787 mil. Kč (31,3 % z celkové hodnoty zadaných zakázek) a na inženýrské stavby 3 636 zakázek (56,4 %) v hodnotě 76 725 mil. Kč (68,7 % z celkové hodnoty zadaných zakázek). V meziročním srovnání s rokem 2012 klesla celková hodnota zadaných v roce 2013 o 0,6 %, přičemž u zakázek na pozemní stavby klesla o 14,8 % a u zakázek na inženýrské stavby stoupla o 7,5 %. Reálný pokles hodnoty zadaných zakázkách v roce 2013 byl přitom ještě výraznější, protože do 31.3. 2012, před účinností novelizace zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách byla povinnost zveřejňovat podlimitní veřejné zakázky s hodnotou do 6 mil. Kč bez DPH, po novelizaci byl tento limit snížen na 3 mil. Kč bez DPH. Od 1.1. 2013 došlo navíc k nárůstu DPH u stavebních prací o 1 procentní bod. Fyzické objemy stavebních prací na zadaných stavebních zakázkách přitom v roce 2013 podle naší kvantifikace vzrostly v důsledku snížení nabídkových cen zakázek meziročně o 15,0 % – 20,0 %. Počet zadaných zakázek v roce 2013 meziročně vzrostl o 46,7 %, z toho na pozemní stavby o 64,4 % a na inženýrské stavby o 35,5 %, což částečně (1. čtvrtletí 2013 ) souvisí s výše uvedenou změnou v zákoně a s nárůstem počtu dodatků na více – a méně práce k dříve zadaným zakázkám. Významná role Operačních programů EU Významnou roli u zadaných veřejných stavebních zakázek v roce 2013 plnily Operační programy EU. Z celkového počtu 6 449 veřejných zakázek na stavební práce za 111 062 mil. Kč zadaných roce 2013 bylo 2 554 zakázek v hodnotě 71 318 mil. Kč spolufinancovaných resp. navržených na spolufinancování z fondů EU. Zakázky spolufinancované resp. navržené na spolufinancování z fondů EU práce činily v roce 2013 39,6 % z počtu a 64,2 % z hodnoty zadaných veřejných zakázek na stavební práce. Nejúspěšnější ve získávání veřejných zakázek společnost EUROVIA CS, a.s. Veřejné zakázky na stavební práce získalo v roce 2013 jako samostatní zhotovitelé či jako členové sdružení zhotovitelů celkem 1 674 společností. Největší objem veřejných stavebních zakázek v roce 2013 získala společnost EUROVIA CS, a.s. - 230 zakázek za 5 920 mil. Kč plus podíl z hodnoty 5 828 mil. Kč získaných v 97 sdruženích. Největším zadavatelem Správa železniční dopravní cesty Veřejné zakázky na stavební práce zadalo v roce 2013 celkem 1 793 zadavatelů, z toho 109 zadavatelů z vládního sektoru, 1 372 z municipálního sektoru a 312 ostatních zadavatelů. 50


II - Stavebnictví

Hodnota zadaných zakázek v roce 2013 meziročně stoupla u vládního sektoru o 38,1 %, naopak u municipálního sektoru klesla o 15,8 % a u ostatních zadavatelů o 31,6 %. Největším zadavatelem veřejných zakázek vládního sektoru v roce 2013 byla Správa železniční dopravní cesty, která zadala 58 zakázek za 18 235 mil. Kč. U municipálního sektoru v roce 2013 zadalo největší objem zakázek Statutární město Plzeň 50 zakázek za 1 704 mil. Kč. Z ostatních zadavatelů zadala v roce 2013 největší objem zakázek společnost ENERGETIKA TŘINEC, a.s. 1 zakázku za 1 325 mil. Kč. Největší objem zadaných zakázek v roce 2013 na stavby území Středočeského kraje Největší objem veřejných stavebních zakázek 17 372 mil. Kč, 15,6 % z celkového objemu zadaných zakázek v roce 2013 byl zadán na území Středočeského kraje, nejnižší 2 963 mil. Kč, 2,7 % z celkového objemu zadaných zakázek v Karlovarském kraji. 12 velkých zakázek nad 1 mld. Kč V roce 2013 byly zadáno 12 velkých stavebních zakázek s cenou nad 1 mld. Kč (s DPH ): Největší zadanou zakázkou byl zakázka : „Modernizace trati Rokycany – Plzeň“ zadaná Správou železniční dopravní cesty, kterou získalo Sdružení Metrostav a.s., Subterra, a.s. s cenou 4 807 mil. Kč (včetně DPH) Nárůst nově vypsaných veřejných zakázek v prosinci 2013 V prosinci 2013 bylo zveřejněno oznámení o 368 nově vypsaných veřejných zakázkách na stavební práce. Úhrnná předpokládaná hodnota (u zakázek s uveřejněnou předpokládanou cenou) činí 23 598 mil. Kč (s DPH). Z analýzy dat o vypsaných veřejných zakázkách a dalších dat očekáváme pro rok 2014 růst

II - 4 STAVEBNÍ PRODUKCE A CENY Od roku 2009 došlo ve statistice stavebnictví ke změnám v metodice zjišťování a prezentaci výsledků ze strany ČSÚ: 

výsledky jsou zpracovávány a publikovány podle nové Klasifikace ekonomických činností CZ-NACE (národní verze NACE Rev.2), ve vazbě na tuto změnu byla též novelizována Klasifikace produkce CZ-CP A ;



změnilo se pojetí sekce F "Stavebnictví". Oproti jednomu oddílu (45 "Stavebnictví"), jehož struktura byla založena na procesu výstavby, jsou nyní tři (41 "Výstavba budov", 42 "Inženýrské stavitelství", 43 "Specializované stavební činnosti"), jež se váží spíše k účelu a typu stavby. Hlavní změnou oproti OKEČ je zařazení developerské činnosti do Stavebnictví;



nově jsou výsledky publikovány za celou populaci podniků (v minulosti se jednalo ve většině případů o výsledky za podniky s 20 a více zaměstnanci);



primárně jsou informace zveřejňovány v indexové formě. V průběhu roku nejsou k dispozici absolutní údaje o stavební produkci;



nevýraznější změnou je změna metodiky výpočtu Indexu stavební produkce, jehož vývoj je aproximován vývojem stavebních prací ZSV

Základní stavební výroba ZSV představují objem stavebních prací, které jednotka provedla pracovníky zahrnutými do jejího evidenčního stavu včetně produktivní práci učňů a objemu stavebních prací na vlastním hmotném investičním majetku.

51


II - Stavebnictví

Stavební práce "S" (podle dodavatelských smluv) celkem vyjadřují celkovou hodnotu vlastních výkonů ze stavební činnosti vykazující jednotky (včetně zabudovaných materiálů) provedenou na základě smlouvy o dodávce pro konečného uživatele (stavebníka) včetně hodnoty eventuálních poddodávek stavebních prací přijatých od jiných dodavatelských organizací pro splnění dané smlouvy o dodávce pro konečného uživatele. Objem skutečně provedených prací se uvádí ve fakturovaných hodnotách bez daně z přidané hodnoty.

II -4.1 OBJEM A STRUKTURA STAVEBNÍ PRODUKCE Vývoj objemu stavební produkce celkem rok

Stále ceny (ceny r. 2000) mld. Kč

2000 258,9 2001 283,8 2002 290,9 2003 317 2004 347,7 2005 362,1 2006 386,1 2007 411,8 2008 414,3 2009 385,3 2010 2011 2012 2013** Od r. 2010 nesleduje se ** ČSU, 7/2014

Běžné ceny

předch. r. = 100

mld. Kč

předch. r. = 100

105,3 109,6 102,5 108,9 109,7 104,2 106,6 106,7 100,6 93,0

265,0 301,8 317,6 353,9 402,4 431,4 472,6 521,5 547,6 520,9 488,7 464,0 424,0 397,5

113,9 105,2 111,4 113,7 107,2 109,5 110,3 105,0 95,1 93,8 95,0 91,2 94,0

Rok 2000 je možné považovat za první rok nového oživení stavebního trhu. Od té doby se objem provedených stavebních prací nepřetržitě zvyšoval. Zvýšil se i v roce 2008 tedy již devátým rokem. Objem produkce se proti roku 2000 zvýšil téměř o 60 procent. Tempa meziročního růstu ve srovnatelných cenách se do roku 2007 pohybovala v intervalu +2,5 až +9,7 %. V roce 2008 byl nárůst nižší, pouhých +0,6. Od roku 2008 stavebnictví klesá. Pokles v roce 2009 byl 7%. V běžných cenách dle ČSU byl pokles 4,9%. V roce 2010 byl pokles proti roku 2009 6,2 %. Tento trend pokračoval i v roce 2011, kdy byl pokles proti předchozímu roku 5,05%. Nejvyšší pokles v běžných cenách proti předchozímu roku byl v roce 2012 téměř 9%. I rok 2013 z tohoto trendu nevybočil, pokles meziroční je 6%, pokles proti roku 2008 je 25%.

52


II - Stavebnictví

Stavební práce „S“ celkem v mil. běžných cen Rok Stavební práce "S" celkem v tuzemsku nová výstavba, rekonstrukce a modernizace

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

265 007 301 784

317 568 353 879

402 410 431 426

472 578

521 487 547 601

520 877 488 690

464 021

423 989 397 472

261 084 295 886

313 569 349 964

397 121 425 463

462 980

507 445 536 013

507 709 477 793

451 853

413 933 387 588

197 575 223 697

233 038 257 185

292 721 314 844

343 648

378 587 398 152

375 917 356 289

332 217

304 788 283 750

bytové budovy

30 445

33 460

36 011

44 600

54 551

58 819

68 960

80 631

80 150

65 688

56 711

61 111

50 454

43 690

nebytové budovy nevýrobní

38 402

36 694

39 618

41 618

54 127

53 606

64 921

63 567

65 037

66 210

62 929

62 364

61 037

55 079

nebytové budovy výrobní

54 265

75 489

70 878

75 751

65 942

67 897

72 728

91 471

88 138

63 625

54 337

62 356

60 698

58 630

inženýrské stavby

70 403

75 325

83 462

91 158 113 684 129 736

132 365

173 311 175 911

140 265

vodohospodářské stavby

4 060

2 729

3 069

63 509

72 189

80 532

3 923

5 898

3 999

opravy a údržba

v zahraničí

4 058

4 786

4 675

92 780 104 401 110 619

119 331

3 915

4 417

5 289

5 963

9 598

138 348 160 395 4 569

4 432

128 858 137 861 14 042

11 589

7 083

6 401

6 121

131 792 121 504

119 636

13 168

10 897

12 168

124 262 119 423 8 337

6 928

109 145 103 838 10 056

9 884

ČSU 7/2013 Stavební práce „S“ v běžných cenách dle ČSU v roce 2013 poklesly o 6,3%, v absolutní hodnotě pak o 26,5 mld.Kč. Nejvyšší absolutní meziroční pokles zaznamenaly proti roku 2011, kdy pokles činil 40,03 mld. Kč (8,6%). V běžných cenách je rok 2013 mezi 2003 a 2004.

53


II - Stavebnictví

Struktura prací podle směrů výstavby 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 Stav. práce celkem , nová výstavba mld.Kč b.c.

197,6 223,7 233,0 257,2 292,7 314,8 343,6 378,6 398,2 375,9 356,3 332,2 304,8 283,8

Celková produkce

% z celkového objemu nové výstavby

Budovy pro bydlení

15,4

15,0 15,5

17,3

18,6

18,7

20,1

21,3

20,1

17,5

15,9 18,4 16,6 15,4

Budovy nebytové nevýrobní

19,4

16,4 17,0

16,2

18,5

17,0

18,9

16,8

16,3

17,6

17,7 18,8 20,0 19,4

Budovy nebytové výrobní

27,5

33,7 30,4

29,5

22,5

21,6

21,2

24,2

22,1

16,9

15,3 18,8 19,9 20,7

Inženýrské stavby

35,6

33,7 35,8

35,4

38,8

41,2

38,5

36,5

40,3

46,1

49,4 42,2 40,8 42,1

1,6

1,5

1,5

1,4

1,2

1,1

1,9

Vodohospodářské stavby

2,1

1,2

1,3

1,8

1,8

2,7

Ve struktuře nové výstavby podle směrů: -

v roce 2001 převládaly inženýrské stavby a nebytové výrobní budovy s vyrovnaným podílem po jedné třetině; v dalších letech podíl nebytových výrobních budov měl sestupnou tendenci a klesl až pod úroveň 16 %, posledních dvou letech se ustálil na 20%. Inženýrské stavby měly naopak tendenci vzestupnou a jejich podíl v posledních letech překročil 49 % (2010); v roce 2013 činil 42,8%;

-

nebytové nevýrobní budovy měly vysoký podíl v 90. letech zejména díky investicím bankovního sektoru; po nasycení toho segmentu nedošlo k úplné kompenzaci investicemi zahraničních maloobchodních řetězců, v roce 2013 podíl činil 19,4%;

54

2,4


II - Stavebnictví

významné změny prodělala bytová výstavba, když po poklesu na 7 % v roce 1995 překročil její podíl v roce 2000 hranici 15 % a v následujících letech zaznamenala pozvolný další růst až na cca 21,3 % v roce 2007; z těchto 20% klesal až na 15,4% v roce 2013; její podíl je dosti hluboko pod úrovní, která je obvyklá ve většině evropských zemí, kde bývá bytová výstavba motorem celého stavebnictví,

-

Struktura produkce „ZSV“ podniků s 50 a více zaměstnanci podle velikosti podniku* Počet zaměstnanců

2008

50 – 99 100 – 499 500 – 999 1000 a více

2009

24,6 37,9 10,9 26,6

2010

2011

2012

procenta 22,4 22,3 38,7 40,4 11,0 9,7 27,9 27,5

24,2 38,3 10,4 27,2

2013

23,1 40,7 10,3 25,9

22,2 43,8 8,5 25,5

Struktura produkce „S“ podniků s 50 a více zaměstnanci podle velikosti podniku* Počet zaměstnanců↓

50 – 99 100 – 499 500 – 999 1000 a více

2008

18,8 35,4 11,3 34,6

2009

2010

2011

2012

procenta 18,1 19,5 36,9 40,5 9,2 9,0 35,7 31,0

18,5 36,9 9,5 35,1

19,5 39,9 10,4 30,2

2013

18,3 41,6 9,8 30,4


– – – –

Vývoj struktury produkce „ZSV“ podle velikosti podniků odrážel změny, ke kterým v národním hospodářství došlo. podíl podniků s 50 – 99 zaměstnanci se snížil proti roku 2008 o -2,4 p.b a ustálil se pod 23 %. podíl podniků 100 – 499 zaměstnanců v letech 2008 – 2013 rostl, proti roku 2008 vzrostl o +5,9 p.b. podíl podniků s 500 až 999 zaměstnanci kolísal mezi 11% a 8,5% podíl podniků s 1000 a více zaměstnanci v roce 2013 klesl proti roku 2008 o 1,1 p.b. Obdobný vývoj struktury měla i produkce podle „S“. Největší podíl měly podniky se 100-499 zaměstnanci(z 35,4 v roce 2008 vzrostl na 41,6% v roce 2013) , následovaly podniky s 1000 a více zaměstnanci ( z 34,6% v roce 2008 pokles na 30,4% v roce 2013).Nejnižší podíl podniků se 500-999 zaměstnanců (z 11,3% v roce 2008 na 9,8% v roce 2013).

55


II - Stavebnictví

II - 4.2 POTENCIÁLNÍ PRVKY DYNAMIKY II - 4.21 Stavební povolení Počet vydaných stavebních povolení 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 149,3 153,6 142,9 135,4 117,4 122,2 112,7 105,7 107,2 97,8 84,9

tisíce meziroční změna v%

6

2,9

-7

-5,3

-13,3

4,1

-7,8

-6,2

1,4

-8,8 -13,2

Počet vydaných povolení od roku 1994 do roku 1997 rostl až na téměř 181 tisíc. Od tohoto roku do roku 2002 se postupně a s výkyvy snižoval až na 141 tisíc. Po růstu v následujících dvou letech došlo k poklesu na cca 117 tisíc povolení vydaných v roce 2007. V roce 2008 došlo k nárůstu na 122 tisíc. Od roku 2009 počet vydaných stavebních povolení klesá, v roce 2011 došlo sice k menšímu nárůstu 1,4%, ale v následujících letech se pokles potvrdil a pokles na 84,9 tisíc povolení je nejnižší od roku 1997. Struktura vydaných stavebních povolení podle počtu a podle krajů

2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013

Pha

StČ

JČ

Pl

KV

ÚL

9,2 9,2 8,5 8,2 8,4 8,6 7,6 7,6 7,7 7,1 7,3 6,5

17,3 17,8 18,0 18,4 18,5 18,2 18,2 18,5 18,4 19,0 18,6 18,1

7,0 7,1 7,0 6,5 7,3 7,6 7,5 7,5 7,4 7,6 7,8 7,8

7,0 6,9 6,8 6,7 6,3 5,6 6,4 6,3 7,0 6,0 6,6 6,9

2,6 2,6 2,7 2,9 2,8 2,7 2,6 2,8 2,8 2,8 2,9 3,2

5,3 5,2 5,3 5,5 5,4 5,6 5,5 6,6 6,3 5,9 6,4 5,8

Lb HK procenta 3,6 5,2 3,8 5,4 4,1 5,6 3,9 5,2 3,7 4,8 3,3 4,8 3,5 4,9 3,7 5,0 4,0 5,0 3,9 4,8 3,9 5,0 4,1 4,6

Pa

Vys

JM

Ol

Zl

MSl

4,1 4,4 4,2 4,1 4,1 4,5 4,7 4,5 4,7 5,2 5,2 5,1

6,1 5,3 5,3 4,9 4,8 5,3 5,9 6,1 5,7 6,0 5,9 5,9

12,0 12,0 13,0 13,8 13,5 12,8 12,5 10,8 10,7 10,9 10,7 11,8

6,2 6,5 5,5 5,9 5,9 5,5 4,7 4,9 5,0 4,9 4,8 5,0

5,0 4,0 5,0 4,7 4,8 5,3 5,5 4,9 4,8 4,7 4,6 4,7

8,9 8,3 8,3 8,2 8,7 9,2 9,6 9,9 9,5 10,3 9,4 9,3

Poznámka: Územně nerozděleno je cca 1 % z celkového počtu vydaných povolení.

V krajském průřezu bylo relativně nejvíce povolení vydáno ve Středočeském a v Jihomoravském kraji, a to již v delším časovém horizontu. Podíl Moravskoslezského kraje od roku 2005 do 2009 roku rostl, ale v roce 2010 opět klesl na 9,5, ale v roce 2011stoupl na 10,3, aby opět klesal na 9,3. Naopak nejnižší podíl měl Karlovarský a Liberecký kraj. Z porovnání údajů za uplynulých 10 let je patrné, že struktura je v podstatě stabilizovaná. (Údaje samy o sobě ale nedávají bezprostřední obraz o stavební aktivitě v daném kraji, protože údaje jsou ovlivněny rozdílnou rozlohou a lidnatostí krajů).

56


II - Stavebnictví

Počet vydaných stavebních povolení podle předmětu výstavby v roce 2013 Bytové budovy celkem nové změny počet 2013 29 475 11 880 17 595 86,7 89,1 85,1 2013/2012 34,7 14,0 20,7 %*

Nebytové budovy celkem nové změny 18 929 6 996 11 933 91,0 90,7 91,1 22,3 8,2 14,1

Ochr. ŽP Ostatní celkem 12 794 23 666 93,5 80,9 15,1 27,9

* Podíl z celkového počtu vydaných povolení.

Nejvíce povolení bylo vydáno na bytové budovy, více než třetina všech vydaných povolení. Proti roku 2012 se počet povolení na bytové budovy snížil o 13,3 %, absolutně o 498. Výrazná byla převaha počtu povolení na změny existujících staveb. Orientační hodnota vydaných stavebních povolení mld. Kč meziroční změna v %

2003 286,2

2004 315,1

2005 325,8

2006 361,0

2007 357,7

2008 390,8

2009 407,6

2010 398,8

2011 339,9

2012 318,5

2013 257,7

18,2

10,1

3,4

10,8

-0,9

9,3

4,3

-2,15

-14,7

- 6,31

-19,0

Orientační hodnota staveb, na něž byla vydána stavební povolení od roku 2000 plynule rostla, pouze rok 2007 znamenal zastavení růstu a slabý pokles o necelé procento. Po nárůstu v roce 2009, který se blížil 5%. Od roku 2009 hodnota povolení klesala. Nejvýraznější pokles byl v 2013 roce a dosáhl 19%. Nárůsty v letech 2003, 2004 a 2006 dosáhly dvouciferných hodnot, více než 18 % v roce 2003 a více než 10 % v letech 2004 a 2006. S ohledem na tempa růstu cen stavebních prací v těchto letech je zřejmé, že šlo o i reálný růst objemu povolené výstavby. Stejně jako dvouciferný pokles v letech 2011 a 2013 , znamenal i reálný pokles objemu povolené výstavby. Struktura vydaných stavebních povolení podle orientační hodnoty a podle krajů

2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013

Pha

StČ

JČ

Pl

KV

15,1 16,3 11,9 10,8 11,8 11,2 10,0 9,3 10,5 11,4 9,8

12,0 12,9 13,6 11,9 12,0 12,7 11,5 12,4 14,9 11,9 13,8

4,2 4,7 4,2 5,0 4,6 5,7 5,7 5,6 5,4 4,3 5,0

5,0 5,0 5,7 4,2 4,4 6,2 6,6 6,3 5,4 6,3 5,3

2,2 2,6 1,9 2,0 2,1 2,7 2,0 1,9 2,0 2,0 3,9

ÚL

Lb HK Procenta 4,7 2,2 3,6 4,6 2,4 4,2 6,1 2,3 3,8 11,2 3,0 3,8 4,8 2,8 4,2 6,2 2,2 4,6 7,2 2,5 3,9 7,2 3,1 4,9 9,8 4,5 4,0 13,6 3,3 4,2 5,5 3,0 3,5

Pa

Vys

JM

Ol

Zl

MSl

2,9 3,9 4,1 3,2 3,9 3,6 4,3 4,8 3,5 3,0 3,4

4,2 3,7 3,6 3,4 4,1 3,9 4,0 4,6 4,2 3,9 4,2

9,3 9,0 10,3 11,1 10,1 10,7 9,8 10,9 10,0 11,1 9,8

4,2 4,2 4,6 3,8 4,0 4,9 4,5 4,2 4,5 3,5 4,5

3,4 4,0 3,8 3,1 3,7 3,9 3,8 4,5 4,1 4,6 3,8

7,9 7,7 7,3 7,9 14,5 9,8 10,4 10,2 9,1 9,4 10,3

Nejvyšší relativní podíly na vydaných povoleních, podle orientační hodnoty povolených staveb, měl kraj Středočeský , Moravskoslezský, Praha a Jihomoravský. Z nich měla významný pokles podílu Praha v letech 2003 až 2013 o -5 až -6 procentních bodů. Ze stabilizované struktury se vymykal výrazný nárůst podílu kraje Ústí nad Labem, který v roce 2006 vzrostl o +5 bodů,

57


II - Stavebnictví

následný pokles na 4,8 a opětovný růst. Stejný trend byl i v roce 2012 o +3,8p.b. a v 2013 pokles -8,1 p.b.. Orientační hodnota vydaných stavebních povolení podle předmětu výstavby v roce 2013 Bytové budovy celkem mld. Kč 72,3 2013/2012 88,8 %* 28,1

nové 51,0 90,5 19,8

Nebytové budovy

změny 21,3 85,1 8,3

celkem 78,8 75,6 30,6

nové 39,6 68,6 15,4

změny 39,2 84,5 15,2

Ochr. Ostatní ŽP celkem 28,7 78,0 47,3 107,8 11,1 30,3

* Podíl z celkové orientační hodnoty vydaných povolení.

Na hodnotě povolených staveb se bytové budovy v roce 2013 podílely z 28,1 procent. Stavební změny bytových budov zaznamenaly pokles 11,2 %. Podíl hodnoty nebytových budov činí 30,6 procenta.. Hodnota povolených nebytových budov měla v roce 2013 pokles o 24,4 %. Podle hodnoty byly stavby k ochraně životního prostředí nejslabším segmentem, podíl dosáhl 11,1 % při hodnotě 28,7 mld. Kč, proti roku 2012 zaznamenaly 52,7% pokles. Průměrná hodnota připadající na jedno stavební povolení 2000

2001 2002 2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

mil. Kč

1,36

1,58

1,72

1,92

2,05

2,28

2,67

3,05

3,20

3,62

3,77

3,17

3,26

3,04

změna v %

-4,8

16,8

8,6

11,4

7,0

11,1

17,0

14,3

4,9

13,2

4,3

-15,9

2,8

- 6,8

Průměrná hodnota připadající na jedno vydané stavební povolení se od roku 2000 plynule zvyšovala: z 1,4 mil. Kč v roce 2000 na maximum 3,8 mil. Kč v roce 2010. V roce 2011 zaznamenal pokles o 16% na hodnotu 3,17 mil. Kč. Průměrná hodnota, připadající na jedno stavebního povolení byla v roce 2013 3,04 mil. Kč meziroční pokles o 6,8%. Vysoké relativní nárůsty byly zejména v letech 2001 a 2006, cca +17 %. Projevovala se tedy jasná tendence reálného růstu hodnoty povolených staveb, tj. tendence růstu fyzické velikosti, příp. také vybavenosti nebo luxusnosti. Průměrná hodnota připadající na jedno povolení podle předmětu výstavby v roce 2013 Bytové budovy celkem mil. Kč 2,45 2013/2012 102,5 % průměru 80,8

Nebytové budovy

nové změny celkem 4,29 1,21 4,16 101,6 99,9 83,2 141,4 39,9 137,2

nové změny 5,66 3,28 75,6 92,7 186,4 108,0

Ochr. Ostatní ŽP celkem celkem 2,24 3,29 50,6 133,2 73,7 108,5

Průměrná hodnota jedné povolené stavby se v roce 2013 proti předchozímu roku zvýšila především u nových budov bytových i nebytových. Nejvyšší nárůst měla hodnota nových nebytových staveb +86,4%. Opakem byla průměrná hodnota připadající na jednu povolenou změnu bytové budovy, která nedosáhla ani na polovinu celkového průměru; v roce 2013 to bylo 1,21 mil. Kč. Podlahová plocha nových budov povolených v roce 2013 činila 4 636,7 tis. m2, což v meziročním srovnání znamená pokles o 14,5 %. Podlahová plocha povolených bytových budov klesla o 6,0 %, nebytových budov klesla o 21,8 %.

58


II - Stavebnictví

II - 4.22 Zakázky na stavební práce Zakázky* ke konci roku 2010

2011

2012

2013

149,3 130,3 19,0

143,1 131,6 11,4

140,4 125,4 15,0

132,4 109,0 23,4

98,4 94,4 94,2 87,3 92 89,3 -v vtuzemsku zahra1,6 5,6 5,8 12,7 8 10,7 * Veničí všech údajích této podkapitoly jsou zahrnuty zakázky na práce povahy hlavní stavební výroby, tj CZ-NACE

82,3 17,7

Celkem v- vtuzemsku zahraničí

2003

2004

2005

149,8 147,3 2,5

203,1 191,8 11,3

195,5 184,2 11,3

2006 2007 2008 2009 mld. Kč, běžné ceny 216,3 187,0 215,1 174,9 206,7 177,9 203,3 155,8 9,6 9,1 11,8 19,1 zakázky celkem = 100,0 95,6 95,1 94,5 89,1 4,4 4,9 5,5 10,9

41 - 43, ve stavebních podnicích s 50 a více zaměstnanci. Údaje v Kč jsou v běžných cenách.

Od roku 1993, od kdy jsou zakázky statisticky sledovány, se jejich objem v běžných cenách více než ztrojnásobil, z cca 71,0 mld. Kč na 216,3 mld. Kč v roce 2006 maximum. Od roku 2008 hodnota zakázek stále klesá. V roce 2013 jsou zakázky ke konci roku na 132,4 mld. Kč, což je pokles o 5,7% proti roku 2012 a o 38,5% proti roku 2008. Přes určitý nárůst objemu zahraničních zakázek se v letech 2004 – 2008 tuzemské zakázky ustálily na podílu 95%. Od roku 2010 tento podíl kolísá okolo 90%. V roce 2013 narostl pokles zakázek v tuzemsku na 82,3%. Podíl zakázek ke konci roku (zakázky celkem = 100,0) Stav k 31.12 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013

Tuzemsko

veřejné 71,5 74,3 66,7 66,5 64,0 68,4 67,2 57,3 55,2 52,3 47,9

soukromé 26,9 20,1 27,6 29,0 31,1 26,1 21,8 30,0 36,8 37,1 34,4

zahraničí 1,6 5,6 5,8 4,4 4,9 5,5 10,9 12,7, 8,0 10,7 17,7

Podíl veřejných zakázek proti maximu v roce 2008 (68,4%) klesal až na 47,9% v roce 2013. Podíl soukromých zakázek v roce 2013 klesl (z 37,1% v roce 2012) 34,4%.

59


II - Stavebnictví

Nové zakázky v tuzemsku 2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

184

197

179,1

149,2

145

Mld. Kč, běžné ceny celkem

179

223

195

244

205

250

pozemní stavitel.

95,53 94,61 112,6 121,4 118,6 118,3 76,58

83,1

77

78

63,9

inženýrské stavitel.

83,2

114

102,1

71,2

81,3

128,3 82,43 122,9

86,5

131,3 107,7

Procenta (celkem = 100,0) pozemní stavitel.

53,5

42,4

57,7

49,7

57,8

47,4

41,6

42,2

43

52,3

44

inženýrské stavitel.

46,6

57,6

42,3

50,3

42,2

52,6

58,5

57,8

57

47,7

56

Index (stejné období předchozího roku = 100) celkem pozemní stavitel. inženýrské stavitel.

111

125

87,5

125

84

122

73,8

107

90,9

83,3

97,4

114,9

99

119

107,8

97,7

99,7

64,8

108,6

92,7

101,2

81,9

107

154,2

64,3 149 70,4 151,8 82 105,8 89,6 69,7 114,3 * CZ-NACE 41 až 43, ve stavebních podnicích s 50 a více zaměstnanci

V roce 2013 poklesly nové zakázky proti roku 2012 o 2,6%. Pokles byl u pozemního stavitelství 18,1%, ale i u inženýrského stavitelství byl nárůst 14,3%. Tento nárůst byl způsoben nízkou základnou v roce 2011. Do roku 2003 byl vyšší podíl pozemního stavitelství, v rozmezí 57% - 52%. V letech 2004-2007 byla co rok změna, jeden rok (sudý) byl vyšší podíl pozemního stavitelství a druhý rok (lichý) zase inženýrského. Od roku 2008 je vyšší podíl inženýrského stavitelství, s výjimkou roku 2012

II - 4.3 CENY STAVEBNÍCH PRACÍ Dlouhodobý vývoj cen stavebních prací 1995 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 Index ročního růstu cen stavební produkce; předchozí rok = 100,0 110,6 111,3 109,3 104,8 104,1 104,0 102,7 102,2 103,7 103,0 102,9 104,1 104,5 101,2 99,8 99,5 99,3 99,8

Po výrazném vzestupu cen stavebních prací na začátku 90. let, v návaznosti na všeobecný růst cen, který sledoval odstranění cenových disproporcí z předchozího období centrálně řízené ekonomiky, trend růstu cen sice zůstal, ale roční tempa se postupně snižovala, v letech 2003 2006 se ustálila na úrovni kolem +3 procent, v roce 2007 i v roce 2008 vystoupila na 4,1%a 4,5%, aby opět v roce 2009 klesla na 1,2%. Cenová deflace v roce 2010 o 0,2% souvisí s poklesem stavebních prací a poptávkou no nich . Cenová deflace roku 2010 pokračovala následující letech 2011, 2012 a 2013,kdy dosáhla 0,2%. Indexy cen stavebních prací a stavebních děl podle směrů výstavby do roku 2013 Ceny stavebních prací (NACE 41-43))

Ceny stavebních děl podle směrů výstavby - celkem - z toho opravy a údržba - budovy bytové - budovy nebytové nevýrobní - budovy nebytové výrobní - inženýrské stavby - vodohospodářské stavby

2003

2004

2005 2006 2007 2008 2009 2010 stejné období předchozího roku =100,0

102,2

103,7

103,0

102,9

101,1

104,5

101,2

99,8

99,5

99,3

99,8

102,2 102,2 102,1 102,1 102,2 102,7

103,7 103,7 103,4 104,1 103,6 102,7

103,0 102,8 102,8 103,1 103,1 102,6

102,9 103,3 102,9 102,9 103,0 102,8 102,5

101,1 101,1 101,2 101,1 101,2 101,0 100,8

104,5 104,7 104,5 104,3 104,5 104,5 104,3

101,2 99,8 101,7 101,1 100,8 99,4 100,5 99,6 100,4 99,5 101,9 100,3 102,4 99,4

99,5 99,5 99,6 99,8 99,4 99,3 99,5

99,3 99,1 99,4 99,5 99,3 99,4 98,4

99,8 99,8 99,8 99,8 99,8 99,8 99,5

60

2011

2012 2013


II - Stavebnictví

Stejně jako rok 2012 je i rok 2013 deflační rok s indexem cen staveb a stavebních prací 99,8.V roce 2013 rozpětí mezi minimálním a maximálním růstem rozdíl činí 0,3 procentního bodu. Nejvyšší pokles zaznamenaly vodohospodářské stavby 99,5.

II - 5 PRACOVNÍCI A MZDY II - 5.1 ZAMĚSTNANOST II - 5.1.1 Zaměstnanost v odvětví Pracovníci v odvětví stavebnictví Rok 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013

Pracovníci tisíce 438,4 420,9 432,9 434,8 447,9 455,9 456,3 457,5 473,9 490,3 485,4 474,1 469,8 458,0

Index předchozí rok = 100 94,5 96,0 102,9 100,4 103,0 101,8 100,1 100,3 103,6 103,5 99,0 97,7 99,1 97,5

Index Podíl na NH % rok 1995 = 100 79,8 9,0 76,6 8,7 78,8 8,9 79,2 9,0 81,6 9,3 83,0 9,3 83,1 9,2 83,3 9,0 86,3 9,1 89,3 9,6 88,4 9,6 86,3 9,4 85,5 9,3 83,4 8,9

Průměrný počet osob pracujících ve stavebnictví se z cca 200 tisíc v roce 1950 postupně zvyšoval, v 70. letech překročil 400 tisíc a nad touto hranicí se pohybuje dosud. V 2. polovině 90 došlo k mírnému snižování. V letech 2002 a 2009 došlo k růstu až na 490 tisíc osob. Krizový rok 2010 zaznamenal první pokles pracovníků ve stavebnictví, tento pokles pokračoval a prohloubil se v letech 2011 - 2013. Pokles proti roku 2012 byl 2,5%. Jak již bylo uvedeno, stavebnictví je v České republice významným odvětvím i z hlediska zaměstnanosti. V roce 2013, podle stavu ve 4. čtvrtletí, se stavebnictví podílelo na zaměstnanosti (osoby v hlavním zaměstnání) z 9,1 %. V porovnání s předchozím rokem se počet pracovníků ve stavebnictví snížil o 8 611 pracovníků.

61


II - Stavebnictví

Zaměstnanost v ČR podle odvětví Osoby v hlavním zaměstnání ve 4. čtvrtletí 2013 Zemědělství, lesnictví a rybářství Průmysl, těžba a dobývání z toho zpracovatelský průmysl

Stavebnictví Obchod, doprava, ubytování a pohostinství Informační a komunikační činnosti Peněžnictví a pojišťovnictví Činnosti v oblasti nemovitostí Profesní, vědecké, technické a administrativní činnosti Veřejná správa a obrana, vzdělávání, zdravotní a sociální péče Ostatní činnosti

Celkem

tisíc osob podíl NH % meziroční index 158,75 3,08 97,90 1 387,79 26,97 100,81 1 265,43 24,59 100,91 469,9 9,13 98,20 1 275,8 24,79 100,23 129,2 2,51 102,04 94,4 1,83 98,58 101,7 1,98 98,40 463,7 9,01 104,11 892,4 17,34 102,40 172,3 3,35 96,49 5 145,97 100,00 100,68

II - 5.1.2 Zaměstnanci v podnicích s 50 a více zaměstnanci Počet zaměstnanců stavebních podniků s 50 a více zaměstnanci dosáhl v roce 2013 v ročním průměru 84 485 osob a proti roku 2012 došlo k poklesu o 4 %. Počty zaměstnanců podle velikosti podniků *

Celkem

z toho podniky s 50 až 99 100 až 199 200 až 249 250 až 499 500 až 999 1000 a více

2008 109 719 32 739 23 496 6 845 13 794 12 834 20 011

Zaměstnanci Průměrný evidenční počet Index % 2009 2010 2011 2012 2013 2013/2012 2013 96,04 100,00 106 447 102 272 95 289 91 516 84 485 31 705 23 994 5 311 15 038 11 787 18 612

28 705 23 944 4 839 14 010 11 792 18 982

26 294 22 923 4 646 13 669 9 384 18 373

26 102 22 322 4 401 13 143 8 248 17 300

24 047 20 213 4 722 13 519 5 241 16 743

92,13 90,55 107,29 102,86 63,54 96,78

28,46 23,92 5,59 16,00 6,20 19,82


V roce 2013 středně velkých podnicích (zde s 50 až 249 zaměstnanců) to bylo více než 55 procent, v největších podnicích s tisíce a více zaměstnanci bylo 19% . Proti roku 2012 ani proti bezprostředně předcházejícím letům nedošlo k výraznější změně. Nejvyšší pokles byl zaznamenám ve skupině podniků s 500 – 999 zaměstnanci a to -36%. Ve struktuře podle institucionálních sektorů došlo v roce 2013 poklesu počtu pracovníků v podnicích nefinančních veřejných o 57,7%.Sektor podniků pod zahraniční kontrolou zaznamenal pokles o 6%.

62


II - Stavebnictví

Počty zaměstnanců podle institucionálních sektorů* Rok 2013 2012 2011 2010 2009 Index 13/12 Index 12/11 Index 11/10 Index 10/09

Nefinanční podniky veřejné 1 097 2 593 2 900 1 822 999 42,31 89,41 159,17 182,38

Nefinanční. Podniky pod podniky sou- zahraniční kromé kontrolou 59 585 23 074 64 216 24 512 58 048 34 861 59 150 40 953 70 944 33 608 92,79 94,13 111,84 70,31 98,14 85,12 83,38 121,85

Sektor domácností 729 195 109 347 896 373,85 178,90 31,41 38,73


II - 5.2 M Z D Y II - 5.21 Mzdy v odvětví Průměrná měsíční mzda zaměstnanců podle odvětví ve roce 2012 a 2013 ODVĚTVÍ NH podle CZ-NACE F Stavebnictví A Zemědělství, lesnictví a rybářství B Těžba a dobývání C Zpracovatelský průmysl D Výroba a rozvod elektřiny, plynu, vody G Velkoobchod a maloobchod; opravy a údržba motorových vozidel I Ubytování a stravování H Doprava a skladování K Peněžnictví a pojišťovnictví L Činnosti v oblasti nemovitostí O Veřejná správa, obrana, sociální zabezpečení P Vzdělávání Q Zdravotnictví a sociální činnosti C e l k e m - podnikatelská sféra - nepodnikatelská sféra

2012 Mzda Relace Kč % 91,04 22 862 20 010 79,68 32 632 129,95 24 532 97,69 41 879 166,77

2013 meziroční Mzda Relace index Kč % 88,82 97,62 22 319 20 584 81,92 102,87 31 791 126,52 97,42 24 857 98,92 101,32 40 232 160,11 96,07

23 389

93,14

23 368

93,00

99,91

13 451 23 285 51 351 22 488 26 761 24 389 25 103 25 112 25 128 25 037

53,56 92,72 204,49 89,55 106,57 97,12 99,96 100,00 100,06 99,70

13 918 23 511 46 938 22 007 26 782 24 789 25 051 25 128 25 100 25 251

55,39 93,56 186,80 87,58 106,58 98,65 99,69 100,00 99,89 100,49

103,47 100,97 91,41 97,86 100,08 101,64 99,79 100,06 99,89 100,85

Údaje uvedené v tabulce zahrnují ekonomické subjekty podnikatelské sféry bez ohledu na počet zaměstnanců. V údajích o průměrných mzdách se jedná o mzdy v tomto období zúčtované k výplatě. Průměrná měsíční mzda v Kč na plně zaměstnané ve stavebnictví v roce 2013 63


II - Stavebnictví

dosáhla 22 319 Kč. Stavebnictví je pod celkovým průměrem je o 2 709 Kč, roční pokles byl 543 Kč (2,4% ).

II – 5.2.2 Mzdy ve stavebních podnicích s 50 a více zaměstnanci V roce 2008 byla nárůst průměrná měsíční mzda zaměstnanců podniků s 50-ti a více zaměstnanců 26 641,-Kč. V roce 2013 dosáhla 29 144,-Kč. Proti roku 2012, kdy činila 30 161,-Kč zaznamenala pokles o 3% , absolutně o 1 018,-Kč. Měsíční nominální mzda podle velikosti podniků* mzda 2013 2012 2011 2010 Index 2013/2012 Rozdíl 2013-2012 %

50 až 99

100 až 199

200 až 249

250 až 499 500 až 999 1000 a více

22 950 24 941 23 642 23 800 92,0 -1 992 78,7

27 291 27 928 27 739 26 628 97,7 -637 93,6

26 305 30 893 28 281 28 954 85,1 -4 588 90,3

29 295 29 765 27 738 28 369 98,4 -471 100,5

36 745 34 976 33 694 32 777 105,1 1 768 126,1

38 827 38 737 38 641 37 823 100,2 91 133,2

Vysvětlivky: * propočet ÚRS PRAHA, a.s. Index: 2013/2012, Rozdíl: 2013 – 2012 v Kč %: celková mzda = 100,0 (29 144 Kč)

Výše měsíční nominální mzdy byla i v roce 2013 závislá na velikosti podniku. Zatímco výše mzdy v podnicích do 100 zaměstnanců dosáhla 78,8 % celkového průměru , v podnicích s 1000 a více zaměstnanci překročila průměr o +33,2 %.

II - 5.3 PRODUKTIVITA PRÁCE Produktivita práce v běžných cenách* (podniky s 50 a více zaměstnanci)

2008 2 650 534

2009 2 560 925 96,6

2008 1 881 808

2009 1 896 708 100,8

z "S" 2010

2011

2012

2 462 250 2 427 310 Tempo růstu 96,2 98,6 ze "ZSV" 2010 2011 1 765 908 1 794 788 Tempo růstu 94,6 98,4

2 359 552 97,2

2012 1 701 963 96,4

2013 2 353 696 99,8

2013 1 690 298 99,3


Ve vývoji produktivity práce došlo k obratu v roce 2000: po snížení v roce 1999 o -0,8 % se produktivita v roce 2000 meziročně zvýšila a tento růst pokračoval i v dalších letech. V roce 2008 došlo proti roku 2007 k výraznému snížení tempa růstu, ve srovnatelných i v běžných cenách o 3 až 7 bodů. Reálný růst produktivity práce výrazně zaostal za růstem nominální měsíční 64


II - Stavebnictví

mzdy, který v roce 2008 dosáhl +11,6 %. Tento trend pokračoval i v roce 2009. V roce 2010 došlo k pokles tempa růstu jak produktivity z hodnoty „S“, tak z produktivity z hodnoty „ZSV“. Produktivita klesala až do roku 2013 včetně jak z „ZSV“, tak z „S“, jak ukazuje následující graf.

Prameny: - Publikace ČSÚ: - Organizační statistika stav k 31. 12. 2013 - Stavebnictví v prosinci a v roce 2013 - Přehled vydaných stavebních povolení v lednu až prosinci 2013 - Indexy cen stavebních prací, stavebních děl a nákladů stavební výroby za 4. čtvrtletí 2013 - Analýza vývoje stavebnictví v roce 2013 - Zaměstnanost a nezaměstnanost v ČR podle výsledků výběrového šetření pracovních sil - Evidenční počet zaměstnanců a jejich mzdy v ČR - Ostatní prameny: - Výroční zpráva 2013, FIEC - TOP – Stav 100 www.mpo.cz

65


III

STAVEBNÍ HMOTY

1. Postavení výroby stavebních hmot v rámci zpracovatelského průmyslu ČR 2. Počet a struktura subjektů působících na trhu 3. Produkce stavebních hmot 4. Pracovníci a mzdy 5. Hospodářské výsledky, zahraniční obchod


III - 1

III - Stavební hmoty

POSTAVENÍ VÝROBY STAVEBNÍCH HMOT V RÁMCI ZPRACOVATELSKÉHO PRŮMYSLU ČR

Do průmyslu výroby stavebních hmot jsou zahrnuty následující činnosti: NACE / obor 0800 ostatní těžba a dobývání 2320 výroba žáruvzdorných výrobků 2331 výroba keramických obkladaček a dlaždic 2332 výroba pálených zdících materiálů, tašek, dlaždic a podobných výrobků 2351 výroba cementu 2352 výroba vápna a sádry 2361 výroba betonových výrobků pro stavební účely 2363 výroba betonu připraveného k lití 2364 výroba malt 2369 výroba ostatních betonových, cementových a sádrových výrobků 2370 řezání, tvarování a konečná úprava kamenů 2399 výroba ostatních nekovových minerálních výrobků j.n. Zdroj: ČSÚ

Průmyslová výroba stavebních hmot zahrnuje širokou paletu sortimentů počínaje stavebním kamenivem přes výrobu keramického žárovzdorného zboží (pro tepelná zařízení všech průmyslových oborů), obkladových keramických materiálů, pálených zdicích materiálů a pórobetonu, betonové a pálené střešní krytiny, cementu a vápna a rozsáhlého množství suchých maltových a omítkových směsí, stavebních lepidel a tmelů až po výrobky betonové prefabrikace a minerální tepelně izolační materiály. Výroba stavebních hmot zabezpečuje také suroviny pro ostatní odvětví průmyslu a energetiky jako je sklářský a slévárenský průmysl, odsiřování elektráren, vápno a vápence pro chemický a papírenský průmysl. V technologických procesech využívá řadu druhotných a odpadních surovin jako jsou elektrárenské popílky, dřevěné piliny, opotřebované pneumatiky a odpadní oleje, vytříděné stavební odpady apod. Hlavním úkolem průmyslu výroby stavebních hmot je pokrytí potřeb tuzemského stavebnictví. S jeho strukturou a objemy stavebních prací se mohou měnit požadavky v čase a výrobny musí na tyto změny reagovat i tím, že své výrobky nabídnou novým trhům. Na vývoz jsou vhodné a tradičně úspěšné obkladové materiály, keramický kaolin, střešní krytina, sádrokarton, ale i prefabrikované železobetonové konstrukce a v poslední době přibyly i výrobky stavební chemie /lepidla, stěrky, samonivelizační potěry/ včetně cementů. Postavení průmyslu stavebních hmot ovlivňuje snížená poptávka stavebnictví po jeho výrobcích. V uplynulých pěti letech řada závodů - výrobců tradičních značek tohoto sortimentu byla nucena přerušit nebo silně omezit svoji výrobní činnost. Přesto, že většina 69



těchto výrobních společností znovu obnovila produkci, jsou stále současným ekonomickým vývojem velmi ohroženy svou výraznou závislostí na stavebnictví, které bylo v roce 2013 v důsledku přetrvávající nižší investiční poptávky ze strany developerských a investičních společností, stále ještě v recesi.

*

*

*

Loňský pokles stavební produkce, vedle kritizovaného neoblíbeného snižování stavu zaměstnanců, velmi významně ovlivnil i dosažené výsledky v průmyslové výrobě stavebních hmot. Celkový objem tržeb za prodej vlastních výrobků a služeb v běžných cenách průmyslu stavebních hmot v ČR v loňském roce 2013 dosáhl výše cca 59,189 mld. Kč a byl proti předchozímu roku nižší o 1,4%, resp. – 836 mil. Kč.

III - 2 POČET A STRUKTURA SUBJEKTŮ PŮSOBÍCÍCH NA TRHU Nižší poptávka po výrobcích a krize donutila i některé velké výrobce radikálně omezovat výrobu a uzavírat úplně nebo jen načas (přes zimu) některé výrobní závody. Počet podniků v loňském roce poklesl oproti roku 2012 celkem o 5. Pokles byl zaznamenán především u výroby betonových výrobků (o 5 podniků méně). Pro srovnání v roce 2009 bylo evidováno celkem 182 podniků, tj. oproti roku 2013 o 57 podniků více. Počet podniků výroby stavebních hmot podle oborů* NACE

Podniky

2013 2012

0800

ostatní těžba a dobývání

27

27

2320

výroba žáruvzdorných výrobků

13

14

2331

výroba keramických obkladaček a dlaždic

2

2

2332

výroba pálených zdících materiálů, tašek, dlaždic a podobných

7

7

2351

výroba cementu

4

4

2352

výroba vápna a sádry

5

5

2361

výroba betonových výrobků pro stavební účely

35

40

2363

výroba betonu připraveného k lití

7

7

2364

výroba malt

7

6

2369

6

6

2370

výroba ostatních betonových, cementových a sádrových výrobků řezání, tvarování a konečná úprava kamenů

4

5

2399

výroba ostatních nekovových minerálních výrobků

12

11

129

134

celkem * za organizace s 50 a více zaměstnanci, Pramen: ČSÚ

Největšími výrobci stavebních hmot, podle objemu ročních tržeb a podle počtu zaměstnanců byly v roce 2013 tyto společnosti: 70



 Cementárny a vápenky Prachovice, která je součástí švýcarská společnosti Holcim, a.s.  Českomoravský cement je největším výrobcem cementu v České republice a součástí skupiny HeidelbergCement,  Čížkovický Lafarge Cement, a.s. je součástí francouzské společnosti Lafarge Cement, a.s.  HELUZ cihlářský průmysl v.o.s.  Lasselsberger, a.s., největší výrobce keramických obkladů a dlažeb v ČR.  Lias Vintířov, lehký stavební materiál, k.s., který se zabývá výrobou lehkého keramického kameniva,  Tondach Česká republika, s.r.o., výrobce střešní keramické krytiny  Xella Porobeton CZ,s.r.o. je největším výrobcem pórobetonu v ČR  Společnost Rockwool v ČR je součástí mezinárodního dánského koncernu Rockwool International, který je největším výrobcem tepelných, zvukových a protipožárních izolací z kamenné vlny.  Wienerberger cihlářský průmysl, a.s.,

III - 3

PRODUKCE STAVEBNÍCH HMOT

Objem tržeb za prodej vlastních výrobků a služeb v roce 2013 ve výši 59,189 mld. Kč byl proti předchozímu roku nižší o 1,4 % (resp. – 836 mil. Kč). Nárůst byl zaznamenán jen u 4 oborů, z toho největší ve výrobě pálených zdících materiálů (11 %, resp. +265 mil. Kč). U 8 zbývajících oborů byl zaznamenán pokles, z toho největší ve výrobě cementu (cca 8,6 %, resp. – 564 mil. Kč). Zatím proto nelze s určitostí tvrdit, že stavebnictví a průmysl stavebních hmot už dosáhly na dno a že mají krizi za s sebou. Objem tržeb a podíl jednotlivých oborů na celkové produkci leden - prosinec 2013 Podíl na celkové produkci

NACE Obor

Objem tržeb v b.c./ v mil.Kč/ 2013 2012 %

0800


17,8

10 552

2320


7,9

4 721

2331


2332

výroba pálených zdících materiálů, tašek, dlaždic podobných výrobků

4,5

2 687

2 422 111,0

2351

výroba cementu

10,1

6 007

6 571

91,4

2352


4,5

2 692

2 727

98,7

2361


15,4

9 135

9 540

95,8

2363


12,2

7 194

7 655

94,0

71

*

*

10 654

99,0

4 379 107,8 *

*



Podíl na celkové produkci

NACE Obor

Objem tržeb v b.c./ v mil.Kč/ 2013 2012 %

2364

výroba malt

10,7

6 321

6 461

2369

výroba ostatních betonových, cementových a sádrových výrobků

2,5

1508

1341 112,4

2370

řezání, tvarování a konečná úprava kamenů

0,3

154

2399

výroba ostatních nekovových minerálních výrobků j.n.

13,9

8 218

Celkem

100

59 189

207

97,8

74,2

8 068 101,9 60 025

98,6

za organizace s 50 a více zaměstnanci Zdroj: ČSÚ * pro nedostatečný počet respondentů údaje neuváděny

Spotřeba stavebních hmot není ale závislá jen na finančních objemech stavebních prací, nýbrž také především na věcné náplni prací, fyzických objemech staveb a použité technologii. Nejmarkantněji je tato závislost zřejmá u spotřeby cementu, která je takovým nepsaným barometrem o vývoji stavebnictví a investiční výstavby. Z nejnovějších údajů Svazu výrobců cementu ČR vyplývá, že pokles ve výrobě cementu se v roce 2013 nezastavil a že zatím významně zaostává za nejúspěšnějšími roky 2007 a 2008. Výroba cementu v ČR v letech 2007 až 2013 Rok 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013

Výroba v mil. tun 4,767 4,710 3,637 3,345 3,830 3,433 3,211

Zdroj: Svaz výrobců cementu ČR

Pravděpodobně růstový nebude ale ani letošní rok 2014, kdy lze čekat stagnaci a mírný nárůst spíše až v druhé polovině roku. Na produkci cementu bude mít vliv poptávka po nemovitostech k bydlení i podnikání. Velký vliv na stavebnictví jako celek bude mít dostupnost financování, zvláště potom ochota finančních ústavů financovat projekty developerských společností. Infrastrukturní stavby budou přímo závislé na čerpání prostředků ze strukturálních fondů Evropské unie.

72



III – 4 PRACOVNÍCI A MZDY Pracovníci Trend snižování počtu zaměstnanců pokračoval i v r. 2013. Počet zaměstnanců v podnicích výroby stavebních hmot již v r. 2010 poklesl o 7,9%, resp. o 1 955 osob, v r. 2011 o dalších 0,5 %, resp. -94 osob a v r. 2012 to bylo o 3,7%, resp. -852 osob a v r. 2013 to bylo o 1,3%, resp. -256 osob. Největší pokles o 60 zaměstnanců byl zaznamenán u oboru výroba betonu připraveného k lití. Průměrné evidenční počty zaměstnanců podle oborů Podniky

NACE

2013

2012

13/12

0800


3 929

3 950

99,5

2320


2 688

2 551

105,4

*

*

*

2331


2332


1 213

1 260

96,3

2351

výroba cementu

1237

1 258

98,3

2352


638

650

98,2

2361


5 069

5 197

97,5

2363


1 480

1 540

96,1

2364

výroba malt

1 731

1 760

98,4

2369

výroba ostatních betonových, cementových a sádrových výr.

743

775

95,9

2370


174

227

76,7

2399


1 818

1 808

100,6

20 720

20 976

98,7

celkem za organizace s 50 a více zaměstnanci Zdroj: ČSÚ * pro malý počet respondentů neuváděno

Průměrná mzda V důsledku pokračujícího snižování počtu zaměstnanců dosáhla průměrná mzda v roce 2013 v průmyslu výroby stavebních hmot výše 32 806 Kč a byla oproti roku 2012 cca o 1,4 % nižší. Nižší než průměrná mzda zaměstnanců byla dosažena u 6 oborů.

73



Průměrná mzda zaměstnanců vybraných oborů NACE

Podniky

2013

2012

13/12

0800


29 061

35 396

82,1

2320


27 449

26 955

101,8

*

*

*

2331


2332


27 493

26 074

105,4

2351

výroba cementu

46 682

52 215

89,4

2352


41 723

34 869

119,7

2361


27 829

25 284

110,1

2363


45 340

42 095

107,7

2364

výroba malt

38 739

41 188

94,1

2369

výroba ostatních betonových, cementových a sádrových výr.

29 001

29 458

98,5

2370


17 626

19 335

91,2

2399


29 919

33 222

90,1

32 806

33 281

98,6

celkem Pramen: ČSÚ - organizace s 50 a více zaměstnanci

* pro malý počet respondentů neuváděno

Produktivita Produktivitu práce z přidané hodnoty na zaměstnance výrazně ovlivňují tržby za prodej VV a S, výkonová spotřeba (zejména náklady na energii), změna vnitropodnikových zásob a nákup služeb. Produktivita práce z přidané hodnoty/ tis. Kč/osoba/

2013

2012 tis. Kč

13/12 Index

0800 ostatní těžba a dobývání

915

865

105,8

2320 výroba žáruvzdorných výrobků

665

675

101,6

*

*

*

723

708

102,2

NACE/obor

2331 výroba keramických obkladaček a dlaždic 2332 výroba pálených zdících materiálů, tašek, dlaždic

74



2013

NACE/obor

2012 tis. Kč

13/12 Index

2351 výroba cementu

2 209

2 357

93,7

2352 výroba vápna a sádry

1 719

1 711

100,4

651

709

91,8

2363 výroba betonu připraveného k lití

1 009

1 049

96,2

2364 výroba malt

1 229

1 187

103,6

2369 výroba ostatních betonových, cementových a sádrových výr.

770

653

117,9

2370 řezání, tvarování a konečná úprava kamenů

629

659

95,3

1 297

1 166

111,2

919

914

100,6

2361 výroba betonových výrobků pro stavební účely

2399 výroba ostatních nekovových minerálních výrobků Celkem Pramen: ČSÚ, výpočty MPO * pro malý počet respondentů neuváděno

Výrazné poklesy produktivity práce byly zaznamenány u oboru 2351 – výroba cementu (pokles o 6,3%), oboru 2361 - výroba betonových výrobků pro stavební účely (pokles o 8,2 %), oboru 2363 - Výroba betonu připraveného k lití (pokles o 3,8 %). Na poklesech produktivity se výrazně podílely útlumy ze zavedené a automatizované výroby a přechody na náhradní pracnější doplňkové práce, výrobu a provádění údržby. Výrazně vzrostly naproti tomu meziročně produktivity práce u oboru 2369 – výroba ostatních betonových, cementových a sádrových výrobků (nárůst o 17,9%) a oboru 2399 - výroba ostatních nekovových výrobků (nárůst o 11,2%). Meziroční nárůsty produktivity byly výsledkem inovačních a racionalizačních opatření doprovázených výrazným poklesem počtu pracovníků. Absolutní hodnota produktivity práce je mezi jednotlivými obory trvale značně diferencovaná. Nejvyšší produktivitou se v roce 2013 již /i přes pokles v loňském roce/ tradičně vykázal obor výroba cementu. Naopak nejnižší produktivita byla dosažena v řezání, tvarování a konečné úpravě kamenů.

III – 5 EXPORT Export do ciziny V roce 2013 se oproti roku 2012 vyvezlo stavebnin do zahraničí více o 9,5 % , resp. o 1 480 mil.Kč. Největší nárůsty vývozů zaznamenaly obory výroba betonových výrobků pro stavební účely( a to o více jak 39,5%, respektive + 500 mil Kč) a výroba vápna a sádry (o 32,8 %, resp. + 113 mil. Kč). Naproti tomu největší propad ve vývozu byl zaznamenán ve výrobě cementu (o 10,7 %, resp. – 90 mil Kč). 75



Tržby z přímého vývozu v b.c ./ v tis. Kč NACE

Podniky

2013

Index 13/12

2012

0800


3 308

3 079

107,4

2320


3 540

3 153

112,3

*

*

*

2331


2332


338

337

100,5

2351

výroba cementu

754

844

89,3

2352


456

343

132,8

2361


1 767

1 267

139,5

2363


36

35

103,3

2364

výroba malt

1 010

992

101,8

2369

výroba betonových, cementových a sádrových výrobků

715

585

122,0

2370


31

22

139,5

2399


4 884

4 702

103,9

celkem

16 839

Pramen: ČSÚ

15 359

109,6

*pro malý počet respondentů neuvedeno

Největším obchodním partnerem ČR jak ve vývozu, tak i dovozu průmyslu stavebních hmot je SRN. Významnými obchodními partnery jsou také Slovensko, Polsko a Rakousko.

76


IV MEZINÁRODNÍ POROVNÁNÍ

1. Obecné charakteristiky 2. Hrubý domácí produkt 3. Stavebnictví 4. Byty a bydlení

Poznámka: Údaje uvedené v tabulkách této kapitoly mají sloužit především ke vzájemnému porovnání ukazatelů uvedených zemí. Proto se uvádějí údaje stejného nebo nejbližšího roku nebo období. Týká se to i údajů za Českou republiku, za níž jsou některé, obsahově stejné nebo podrobnější,příp. aktuálnější údaje uvedeny v V. kapitole.


IV – Mezinárodní porovnání

IV - 1 OBECNÉ CHARAKTERISTIKY POZEMNÍ KOMUNIKACE – DÁLNICE v km

IV - 1.1 Země

1990

1995

2000

2005

2008

2009

2010

2011

nárůst od 1990 nebo zač. sledování

km

EU 28, z toho: Belgie Bulharsko Česká republika Dánsko Estonsko Finsko Francie Chorvatsko Irsko Itálie Kypr Litva Lucembursko Maďarsko Malta Německo Nizozemsko Polsko Portugalsko Rakousko Rumunsko Řecko Slovensko Slovinsko

Vysvětlivky:

1)

1 666 .

1 666 .

1702 .

1 747 331

1 763 418

1 763 418

1 763 437

1 763 458

97 127

105,82 138,37

326

361 1)

518 1)

564

691

729

734

745

419

228,53

663 59 225 6 831 291 26 6 193 154

797 64 394 8 282 302 70 6 473 168

978 . 1 128 . . . 93 99 104 100 115 115 549 693 739 765 779 790 9 773 10 801 11 042 11 163 11 392 11 412 411 792 1 199 1 244 1 244 1254 103 247 423 663 900 900 6 478 6542 6 629 6 661 6 668 . 240 276 257 257 257 257

56 565 4 581 963 874

194,92 351,11 167,06 430,93 3461,54

103

166,88

2)

370

394

-61

83,51

78 267 . 10 854 2 118 220 314 1407 113 116 192

123 293

1 249

567,79

1 991 533 850

118,34 125,17 486,36

312 237

122,17 309,73

238

223,96

3686

504

115,84

9 862 970 0 174 267 1 844

310,14 203,30

228

Spojené království Španělsko Švédsko Ostatní země Norsko Švýcarsko Turecko

%

. 11 190 2 300 246 687 1 589 113 280 198

417

417

309

309

309

115 147 147 152 152 . 448 859 1 274 1 273 1 477 1516 . . . . 91 . 11 712 12 363 12 645 12 813 12 819 12 845 2 290 2 602 2 583 2 631 2 646 2 651 358 552 765 849 857 1070 1 486 2 341 . . . . 1 634 1 677 1 696 1 697 1 719 1719 113 228 281 321 332 350 . . . . . . 296 334 393 400 427 430

293

427

569

696

747

1)

1)

3 634

3 673

3 674

3 182 3 419

309

3 577

771

3)

3 672

.

4 693 939

6 965 1 141

9 049 11 432 13 514 14 023 14 263 14 555 1 484 1 684 1 806 1 886 1 921 1 909

. 1 148 275

. 1 197 1 290

. 1 270 1 769

Revidované údaje

2)

219 1 358 1 775

258 1 383 2 010 3)

Odhad

344 1 406 2 036

381 1 406 2 080

393 1 415 2 119

Provizorní údaje

Pramen: Česká republika v mezinárodním srovnání (vybrané údaje), 2013 ČSÚ 79

179,45 123,26 770,55



IV - 1

OBECNÉ CHARAKTERISTIKY

IV - 1.2

POZEMNÍ KOMUNIKACE - ŽELEZNICE v km

Země EU 28, z toho: Belgie Bulharsko Česká republika

1990

1995

2000

2005

3 471 . 9 444

Dánsko

2 838

2 843

2 768

Estonsko Finsko

1 026 5 846

1 021 5 859

968 5 854

959 5 732

919 5 919

919 5 919

918 5 944

Francie Chorvatsko Irsko Itálie Litva

34 024 2 429 1 944 16 019 2 007

32 118 2 726 1 945 15 958 2 002

31 740 2 726 1 919 15 927 1 905

30 832 2 726 1 912 16 166 1 771

29 698 2 722 1 889 16 627 1 768

29 504 2 722 1 894 16 649 1 768

29 655 2 722 1 894 28 567 1 768

Lotyšsko Lucembursko Maďarsko Německo Nizozemsko

2 397 271 . 26 918 2 798 26 228

2 413 275 7 715 43 042 2 813

2 413 24132) 274 275 7 668 7 498 44 730 38 206 2 802 2 809

2 027 275 7 390 37 934 2 896

1 934 275 7 390 37 669 3 013

1 865 . 7 163 41 846 3 013

1)

23 9861) 2 851 5 619 11 376 2 474

22 560 2 814 5 563 11 015 2 600

20 253 2 839 5 690 10 948 2 576

20 360 2 842 . 10 784 2 552

20 089 2 843 5 828 10 785 2 552

20 113 2 794 5 450 10 777 .

3 665 3 6623) 1 201 1 201 17 026 17 008 12 280 12 310 10 925 11 037

3 658 1 228 16 237 12 839 11 017

3 623 1 228 16 094 15 257 11 138

3 622 1 228 31 631 15 837 11 149

3 624 1 209 31 619 15 932 11 206

9 4 043 . 8 697

9 4 169 . 9 080

9 4 169 5 124 9 594

9 4 154 . 9 642

Slovensko Slovinsko Spojené království Španělsko Švédsko Ostatní země Lichtenštejnsko Norsko Švýcarsko Turecko

3 126 5 624 11 348 2 493 3 660 1 366 16 919 14 367 11 193 . . 5 030 8 429

Vysvětlivky:1) Přerušení časové řady

. . 5 041 8 549 2)

9 . 5 032 8 671

Provizorní údaje

.

3)

3 582 4 098 9 568

2011

3 368 . 9 430

.

3 578 4 150 9 578

2010

3 479 . 9 451

Polsko Portugalsko Rakousko Rumunsko Řecko

3 544 4 154 9 614

2009

.

Revidované údaje

Pramen: Česká republika v mezinárodním srovnání (vybrané údaje), 2013 ČSÚ

80

. 4 072 9 572 .



IV - 2 HRUBÝ DOMÁCÍ PRODUKT IV – 2.1 DLOUHODOBÁ MÍRA NEZAMĚSTNANOSTI 1) CELKEM % z ekonomicky aktivního obyvatelstva Země

2000 . 4,1 4,2

2005 4,2 4,1 4,2

2006 3,8 3,7 3,9

2007 3,1 3,1 3,4

2008 2,6 2,6 3,0

2009 3,0 3,0 3,4

2010 3,9 3,9 4,3

EU 28 EU 27 Eurozóna 17 v tom: Belgie 3,7 4,4 4,2 3,8 3,3 3,5 4,1 Bulharsko 9,4 6,1 5,0 4,1 2,9 3,0 4,8 Česká republika 4,3 4,2 3,9 2,8 2,2 2,0 3,0 Dánsko 0,9 1,1 0,8 0,6 0,5 0,6 1,5 Estonsko 6,2 4,2 2,8 2,3 1,7 3,8 7,7 Finsko 2,8 2,2 1,9 1,6 1,2 1,4 2,0 Francie 3,5 3,8 3,9 3,4 2,9 3,4 3,9 Chorvatsko . 7,5 6,8 5,9 5,3 5,1 6,7 Irsko 1,6 1,5 1,4 1,4 1,7 3,5 6,8 Itálie 6,2 3,9 3,4 2,9 3,1 3,5 4,1 Kypr 1,2 1,3 0,9 0,7 0,5 0,6 1,3 Litva 8,0 4,2 2,3 1,2 1,1 3,2 7,5 Lotyšsko 7,9 4,4 2,7 1,7 2,1 4,9 8,9 Lucembursko 0,5 1,2 1,4 1,2 1,6 1,2 1,3 Maďarsko 3,0 3,2 3,4 3,4 3,6 4,2 5,5 Malta 4,5 3,5 2,9 2,7 2,5 3,0 3,2 Německo 4,1 6,0 2) 5,8 4,9 4,0 3,5 3,4 Nizozemsko 0,8 2,1 1,9 1,4 1,1 0,9 1,2 2) Polsko 7,4 10,3 7,8 4,9 2,4 2,5 3,0 Portugalsko 1,9 4,1 4,3 4,2 4,0 4,7 6,3 Rakousko 1,0 1,3 1,3 1,2 0,9 1,0 1,1 Rumunsko 3,5 4,0 4,2 3,2 2,4 2,2 2,5 Řecko 6,2 5,1 4,8 4,1 3,6 3,9 5,7 Slovensko 10,3 11,8 10,3 8,3 6,7 6,5 9,3 Slovinsko 4,1 3,1 2,9 2,2 1,9 1,8 3,2 Spojené království 1,4 1,0 1,2 1,3 1,4 1,9 2,5 2) Španělsko 4,9 2,2 1,8 1,7 2,0 4,3 7,3 Švédsko 1,4 1,0 2) 1,0 0,9 0,8 1,1 1,6 Ostatní země Island . 0,3 0,2 0,2 0,1 0,4 1,3 Japonsko 1,2 1,5 1,4 1,2 1,3 1,4 1,9 Norsko 0,3 0,8 0,8 0,5 0,3 0,5 0,7 Spojené státy 0,2 0,6 0,5 0,5 0,6 1,5 2,8 Turecko . . 2,7 2,3 2,3 2,8 2,8 1) Osoby nezaměstnané 12 měsíců a více 2) Přerušení časové řady Pramen: Česká republika v mezinárodním srovnání (vybrané údaje), 2013 ČSÚ, Eurostat 8.1.2014

81

2011 4,2 4,1 4,6

2012 4,7 4,6 5,3

3,5 6,3 2,7 1,8 7,1 1,7 4,0 8,6 8,7 4,4 1,6 8,0 8,8 1,4 5,2 3,0 2,8 1,5 3,6 6,2 2) 1,1 3,1 8,8 9,3 3,6 2,7 9,0 1,5

3,4 6,8 3,0 2,1 5,5 1,6 4,1 10,3 9,1 5,7 3,6 6,6 7,8 1,6 4,9 3,0 2,5 1,8 4,1 7,7 1,1 3,2 14,4 9,4 4,3 2,7 11,1 1,5

1,7 1,8 0,8 2,8 2,1

1,5 1,7 0,6 2,4 1,8



IV - 3 STAVEBNICTVÍ IV - 3.1 STAVEBNÍ PRODUKCE A HDP

Země

2011 Stav.prod

Česká republika Německo Francie Spoj. království Itálie Španělsko Nizozemsko Švédsko Polsko Belgie Rakousko Dánsko Finsko Řecko Portugalsko Irsko Rumunsko Bulharsko Maďarsko Slovensko Lucembursko Slovinsko Litva Lotyšsko Estonsko Kypr Malta EU 27 Švýcarsko Turecko Norsko

18 258 169 137 139 134 56 48 47 38 32 26 31 17 16 9 9 6 6 5 4 2 2 2 2 2 0,5 1 214 51 51 43

HDP mld. eur 153 2 645 2 041 1 918 1 566 1 054 601 409 380 377 309 245 196 194 166 163 132 99 99 72 44 36 33 22 18 18 7 12 935 494 449 375

2012a Stav.prod Stav/HDP % 17 11,1 261 9,9 170 8,3 129 6,7 131 8,3 115 10,9 52 8,7 50 12,1 47 12,5 39 10,3 33 10,7 26 10,8 30 15,3 13 6,6 14 8,4 7 4,5 9 7,1 6 5,6 6 5,6 5 6,6 4 8,4 1 3,9 2 5,5 2 9,1 2 10,3 2 10,3 0,5 7,4 1 172 9,1 52 10,5 55 12,4 46 12,3

Poznámky a vysvětlivky: HDP a hodnota stavební produkce v běžných cenách index 12/11 - meziroční změna objemu stavební produkce v roce 2012)

Pramen: L’activité de la construction en Europe, FIEC, 2013 82

Index 12/11 94,44 101,16 100,59 94,16 94,24 85,82 92,86 104,17 100,00 102,63 103,13 100,00 96,77 76,47 87,50 77,78 100,00 100,00 100,00 100,00 100,00 50,00 100,00 100,00 100,00 100,00 100,00 96,54 101,96 107,84 106,98

IV - 3 STAVEBNICTVÍ IV - 3.2 STRUKTURA STAVEBNÍ PRODUKCE V EU

Česká republika Německo Francie Itálie Spojené Království Španělsko Nizozemsko Švédsko Polsko Belgie Rakousko Finsko Dánsko Portugalsko Řecko Rumunsko Irsko Bulharsko Maďarsko Slovensko Lucembursko Kypr Estonsko Litva Lotyšsko Slovinsko Malta EU 27 Turecko Švýcarsko Norsko

2006 Mld. % € 11 92,00 217 18,10 153 12,80 145 12,10

2007 Mld. % € 20 1,50 236 18,20 165 12,70 153 11,80

2008 Mld. % € 21 1,60 245 18,90 175 13,50 154 11,90

2009 Mld. % € 21 1,80 245 20,90 161 13,70 144 12,30

2010 Mld. % € 20 1,70 235 20,00 162 13,80 141 12,00

166

13,90

165

12,70

155

12,00

120

10,20

136

11,60

186 52 24 19 29 30 23 29 26 14 8 36 3 11 4 3 1 2 2 2 2 0,5

15,50 4,30 2,00 1,60 2,40 2,50 1,90 2,40 2,20 1,20 0,70 3,00 0,30 0,90 0,30 0,30 0,10 0,20 0,20 0,20 0,20 0,00

201 57 26 17 34 32 26 31 20 15 11 37 7 6 5 4 3 3 3 2 3 0,4

15,50 4,40 2,00 1,30 2,60 2,50 2,00 2,40 1,50 1,20 0,90 2,90 0,50 0,70 0,40 0,30 0,20 0,20 0,20 0,20 0,20 0,00

193 62 24 22 35 31 28 31 19 15 14 30 9 6 6 4 3 2 3 3 4 0,5

14,90 4,80 1,90 1,70 2,70 2,40 2,20 2,40 1,50 1,20 1,10 2,30 0,70 0,40 0,50 0,30 0,20 0,20 0,20 0,20 0,30 0,00

163 60 23 19 35 30 25 28 18 13 12 20 7 5 6 4 3 2 2

13,90 5,10 2,00 1,60 3,00 2,60 2,10 2,40 1,50 1,10 1,00 1,70 0,60 0,40 0,50 0,30 0,30 0,20 0,20

3 0,4

0,30 0,00

148 54 39 43 36 29 28 24 17 11 10 14 6 5 6 4 2 1 1 3 2 0,5

12,50 4,60 3,30 3,60 3,00 2,50 2,40 2,00 1,50 90,00 80,00 1,10 50,00 40,00 50,00 30,00 20,00 10,00 10,00 30,00 20,00 0,00

1 199 114 32 30

100,00

1 297 46 32 30

100,00

1 295 44 36 33

100,00

1 173 60 37 32

100,00

1176 42 62 35

100,00

Poznámky a vysvětlivky : * předběžné údaje, v běžných cenách, podíl z celkové produkce EU 27

Pramen: L’activité de la construction en Europe, FIEC, 2007-2013

83

2011 Mld. % € 18 1,5

2012 Mld. % € 17 1,5

258 169 139

21,3 13,9 11,4

261 170 131

22,3 14,5 11,1

137 134 56 48 47 38 32 31 26 16 17 9 9 6 6 5 4 2 2 2 3 2 0,5

11,3 11,0 4,6 4,0 3,8 3,1 2,6 2,5 2,2 1,3 1,4 0,8 0,7 0,5 0,5 0,4 0,3 0,2 0,1 0,1 0,2 0,1 0,0

129 115 52 50 47 39 33 30 26 14 13 9 7 6 6 5 4 2 2 2 2 1 0,5

11,0 9,8 4,5 4,2 4,0 3,3 2,8 2,6 2,2 1,2 1,1 0,8 0,6 0,5 0,5 0,4 0,3 0,2 0,1 0,2 0,1 0,1 0,0

1214 51 51 43

100,0

1172 55 52 46

100,0



IV - 3 STAVEBNICTVÍ IV – 3.3 STAVEBNÍ PRÁCE PODLE SMĚRŮ VÝSTAVBY V ZEMÍCH EU V ROCE 2012 (a) Stav. práce Česká republika Rakousko Belgie Bulharsko Kypr

17 050

Stavby z pozemních bytové z pozemních nebytové pozemní celkem nové o+ú celkem soukr. veř. 3 260

2 350

910

6 700

4 210 2 490

7 090

25 378 15 147 30 693 16 470 1 650 490 1 068 730 125 184 990 910 15 600 6 500 516 73 084 43 736 17 576 10 413

10 319 6 705 617

4 828 9 765 113

10 230 14 223 1 160 338

8 693 5 530 1 157 3 -

6 900 6 910 2 131 481

35 700

90 210

59 080

49 450 9 630

31 860

1 800 26 592 5 123

4 700 17 144 5 290

3 559 29 348 7 163

5 800 388 23 293 4 972

Francie

167 043 127 143 77 417

36 067

41 350

49 725

Irsko Itálie Litva Nizozemsko Polsko Portugalsko Rumunsko Švédsko Slovinsko Spoj.království

7 931 107 197 1 427 52 400 40 200 10 679 21 374 49 202 877 109 761

20 443 81 10 860 6 300 2 180 2 713 6 140 77 19 030

37 009 52 11 270 2 100 545 542 7 509 29 17 914

1 674 35 178 535 16 720 17 400 2 803 3 363 12 420 293 46 369

2 798 762 23 286 6 062 5 273 1 890 24 24 788 937 29 526 5 652 1 639 1 163 3 038 325 7 753 4 667 30 640 15 730

32 278 37 602 3 781 1 549

Německo

216 850

Dánsko Estonsko Španělsko Finsko

21 400 904 96 367 22 549

9 960

inž.

4 915 92 630 668 38 850 25 800 5 528 6 618 26 069 399 83 313

Evropská unie 1 018 421 772 447 Švýcarsko Norsko Turecko

50 498 44 554 27 272

3 241 57 452 133 22 130 8 400 2 725 3 255 13 649 106 36 944

448 109 193 097

39 908 24 918 32 302 13 113 -

255 012 318 282

-

-

39 900 3 016 14 567 759 13 550 14 400 5 151 14 756 9 076 478 26 448 231 927

18 115 6 803 14 989 9 993 4 996 10 590 10 399 2 714 19 189 14 049 5 140 12 253 44 554 Poznámka : (a) předběžné údaje, stálé ceny, v mil. EU


84



IV - 3 STAVEBNICTVÍ IV - 3.4 MEZIROČNÍ ZMĚNY OBJEMU STAVEBNÍ PRODUKCE PODLE SMĚRŮ VÝSTAVBY – vybrané ZEMĚ EU

Itálie

Francie

Španělsko

Německo

Belgie

Rakousko

Česká republika

Stav.

Stavby

práce

pozem.

z pozemních bytové

Σ

Σ

2009

-0,9

-10,3

-12,4

-11,5

2010

-7,0

-11,8

-15,5

-33,5

2011

-3,6

8,0

9,8

10,1

2012a

-7,2

-10,3

-5,8

13,5

2013 b

-1,9

0,9

2,5

4,3

-2,2

2009

-7,1

-5,2

-2,7

-4,3

2010

-2,7

-0,7

0,6

0,4

2011

4,4

4,6

2,3

1,9

2012a

1,1

1,5

2,4

2013 b

0,6

0,9

2009

-2,1

2010

Σ

nové

z pozemních nebytové

o+ú

Σ

-15,2

-9,3

46,6

-39,2

15,1

42,7 -10,1

-8,1

-12,7

-0,6

7,2

17,0

-6,3

-17,2

-34,5 -12,3

-12,5

-12,0

-2,6

0,1

-17,8

30,5

-5,8

1,2

6,4

-

-

-12,8

1,1

5,3

-

-

-9,3

3,1

6,2

-

-

3,8

2,3

2,6

2,8

-

-

-0,2

1,0

0,8

1,5

-6,1

-

-

-0,5

-3,5

-2,4

-7,9

2,8

-4,7

-

-

5,1

0,3

-0,1

0,3

-4,3

4,7

-1,0

-

-

2,3

2011

4,1

4,0

5,6

-1,0

10,5

2,1

-

-

5,0

2012a

0,2

-1,3

-4,3

-3,2

-4,9

2,4

-

-

7,2

2013 b

0,1

0,8

1,1

3,7

-0,7

0,5

-

-

-3,1

2009

-3,2

-2,9

-2,6

-3,4

-2,3

-3,5

-5,6

7,3

-4,8

2010

3,2

3,5

4,6

3,7

4,9

1,3

-0,7

10,3

1,7

2011

5,8

5,8

6,3

18,0

2,6

4,6

6,9

-4,4

6,3

2012a

-1,1

-0,3

1,5

5,9

-0,1

-3,9

-1,4

-15,0

-5,7

2013 b

1,9

2,0

2,5

3,4

2,2

0,9

0,7

1,8

1,4

2009

-11,0

-17,4

-21,0

-24,0

-14,9 -10,0

-13,8

2,3

2,5

2010

-10,8

-9,3

-13,7

-16,5

-8,7

-1,3

-2,1

1,0

-13,5

2011

-8,2

-2,6

-4,0

-5,0

-2,4

-0,5

-0,6

-0,2

-18,0

2012a

-11,3

-4,8

-5,4

-6,5

-3,6

-3,9

4,5

-26,5

-25,0

2013 b

-9,9

-5,1

-5,5

-5,5

-5,4

-4,5

-0,2

-20,8

-23,0

2009

-7,4

-8,3

-8,2

-13,9

-2,7

-8,5

-8,5

-8,4

-4,4

2010

-4,1

-3,8

-1,3

-1,1

-1,5

-7,3

-10,0

-4,5

-5,2

9,4

soukr.

veř.

inžený r. Σ

2011

1,3

1,7

2,7

4,9

0,8

0,3

-0,1

0,6

-0,2

2012a

-1,2

-1,2

-2,1

-3,5

-0,9

0,4

0,6

0,2

-1,5

2013 b

-3,3

-3,5

-4,4

-8,9

-0,5

-2,1

-2,4

-1,8

-2,5

2009

-8,6

-8,9

-8,1

-18,7

3,1 -10,1

-10,7

-7,0

-7,0

2010

-6,6

-5,6

-5,1

-12,4

1,1

-6,5

-5,4

-11,5

-11,5

2011

-5,3

-4,4

-2,9

-7,5

0,5

-6,8

-6,0

-10,5

-10,5

2012a

-7,6

-7,1

-6,3

-17,0

0,8

-8,4

-8,0

-10,6

-10,6

2013 b

-3,8

-3,4

-2,7

-13,0

3,0

-4,6

-4,2

-6,5

-6,5

85



IV - 3 STAVEBNICTVÍ IV - 3.4 MEZIROČNÍ ZMĚNY OBJEMU STAVEBNÍ PRODUKCE PODLE SMĚRŮ VÝSTAVBY – vybrané ZEMĚ EU

Evropská unie

Spoj.království

Švédsko

Polsko

Nizozemsko

Stav.

Stavby

práce

pozem.

Σ

Σ

z pozemních bytové Σ

nové

o+ú

z pozemních nebytové Σ

soukr.

veř.

inžený r. Σ

2009

-5,9

-7,8

-9,4

-12,4

-6,0

-5,7

-

-

0,8

2010

-10,1

-12,4

-12,0

-16,2

-7,6 -12,8

-

-

-3,1

2011

4,0

4,7

6,5

8,6

4,4

2,3

-

-

2,0

2012a

-7,0

-7,0

-7,4

-9,9

-4,9

-6,3

-

-

-7,2

2013 b

-4,8

-5,3

-6,6

-8,3

-4,9

-3,7

-

-

-3,1

2009

5,0

-1,8

-4,3

-6,3

2,3

-0,5

-

-

22,6

2010

2,3

-1,9

-3,3

-4,8

1,3

-1,2

-

-

10,8

2011

9,4

5,8

6,2

8,4

-0,1

5,7

-

-

16,4

2012a

1,3

2,9

2,8

1,6

6,3

3,0

-

-

-1,6

2013 b

-4,0

-3,1

-4,8

-6,3

0,0

-2,3

-

-

-5,6

2009

-11,8

-17,0

-19,1

-40,0

2010

4,5

9,7

15,7

13,1

18,0

2011

9,0

12,3

14,7

25,2

2012a

2,5

0,7

-8,9

2013 b

-0,2

-0,3

2009

-13,5

2010

15,3 -14,5

-22,9

1,8

3,0

2,6

0,5

5,4

-7,5

6,1

9,2

11,4

6,2

0,0

-17,1

-0,9

13,8

19,9

5,0

7,9

-0,3

-2,3

1,4

-0,3

-2,2

2,8

0,2

-15,8

-18,0

-26,3

-9,1 -14,3

-24,4

13,0

-3,4

8,3

4,9

15,4

25,3

6,9

-1,7

-4,7

3,9

21,1

2011

2,2

1,0

2,4

7,2

-2,4

0,0

2,2

-3,5

6,0

2012a

-8,5

-8,7

-6,1

-8,0

-4,0 -10,6

-7,3

-16,5

-7,8

2013 b

-2,8

-3,7

-0,9

-2,1

0,3

-5,8

-6,9

-3,7

-0,3

2009

-7,6

-9,5

-10,3

-16,1

-3,6

-8,9

-11,1

-0,4

-2,1

2010

-1,2

-0,2

0,9

0,4

2,1

-3,7

-5,1

-0,6

-0,2

2011

1,4

1,9

2,8

6,0

1,4

0,7

1,7

-2,4

0,1

2012a

-4,5

-3,8

-3,6

-5,2

-2,0

-4,1

-2,1

-9,9

-6,5

2013 b

-2,6

-2,3

-2,0

-4,8

0,2

-2,6

-2,8

-3,2

-3,7

a předběžné údaje, b odhad stálé ceny, mil. EU Pramen: L’activité de la construction en Europe, FIEC, 2009-2013

86



IV - 3 STAVEBNICTVÍ IV - 3.5 PRACOVNÍ SÍLA VE STAVEBNICTVÍ celkem 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 a pracovníci - tisíce osob Česká republika

439

428

425

439

454

476

455

466

481

497

465

447

425

Belgie

231

233

230

239

238

241

250

261

268

269

276

280

280

Bulharsko Dánsko Finsko Francie Irsko Itálie Kypr Litva Maďarsko Německo Nizozemsko Polsko Portugalsko Rakousko Rumunsko Řecko Slovinsko Spojené Království Španělsko Švédsko

98 167 154 1 585 166 1 611 26 84 260 2 769 472 662 596 276 281 287 57 1 890 1 749 225

125 164 152 1 525 180 1 711 27 85 263 2 598 484 628 586 265 262 291 57 1 901 1 914 232

121 160 153 1 540 182 1 746 29 93 262 2 439 478 546 622 258 279 302 57 1 925 2 006 235

137 162 157 1 539 191 1 821 31 107 290 2 475 460 695 584 255 378 345 63 2 203 2 113 238

147 162 160 1 571 206 1 850 33 116 301 2 408 450 643 548 253 337 350 62 2 309 2 233 242

171 173 167 1 630 233 1 923 35 133 308 2 330 449 668 554 253 363 364 65 2 374 2 388 258

213 185 174 1 695 260 1 946 37 149 313 2 324 456 695 553 259 380 365 70 2 447 2 533 274

251 193 187 1 762 283 2 004 38 171 322 2 359 461 783 571 266 420 389 78 2 497 2 638 290

297 195 193 1 814 257 2 006 45 166 298 2 343 468 878 555 267 424 386 88 2 506 2 392 305

271 174 180 1 801 190 1 979 42 123 241 2 364 461 903 506 261 338 368 86 2 348 1 848 293

223 163 183 1 771 130 1 957 40 93 251 2 383 451 865 482 260 327 329 78 2 201 1 619 305

203 146 188 1 753 108 1 847 37 94 245 2 428 44 875 440 261 339 242 67 2 181 1 393 312

173 143 188 1 869 103 1 754 33 89 264 2 456 467 1 272 357 266 378 206 60 1 997 1 148 312

EU

14 086 14 122 14 101 15 127 15 289 15 775 16 269 16 939 16 800 15 967 15 007 14 447 14 614

Švýcarsko 269 271 Norsko 153 Turecko 1 364 1 109 a odhad ; b výhled

272 155 958

272 145 965

270 274 279 289 293 293 299 301 337 156 168 184 199 189 184 182 191 199 966 1 107 1 196 1 231 1 241 1 306 1 431 1 676 1 811


87



IV - 4 BYTY A BYDLENÍ IV - 4.1 POČET BYTŮ NA 1 000 OBYVATEL V LETECH 1990-2008 Belgie Bulharsko Česká republika Dánsko Estonsko Finsko Francie Irsko Itálie Kypr Litva Lotyšsko Lucembursko Maďarsko Malta Německo Nizozemsko Polsko Portugalsko Rakousko Rumunsko Řecko Slovensko Slovinsko Španělsko Švédsko Velká Británie

1990 390 396 437 411 450 472 292 404 374 313 358 298 372 425 393 289 380 345 454 307 440 471 407

1995 390 449 427 465 345 441 391 345 386 365 390 321 439 405 298 391 344 454 479 420

2000 407 427 453 454 494 494 371 479 415 375 398 389 399 331 467 416 307 482 405 352 500 310 358 462 483 430

2004 409 438 456 463 503 400 403 391 423 477 422 314 421 318 408 486 -

2005 444 490 467 509 509 390 435 386 413 349 480 421 335 523 427 379 317 408 526 487 -

* Česká republika rok 2011 Prameny: Výsledky sčítání lidu, domů a bytů k 26.3. 2011 podle obvyklého pobytu, ČSÚ Housing Statistics in the European Union 2010; Statistické úřady vybraných států Statistika bydlení v zemích Evropské unie, ÚRS PRAHA, a.s., 2008

88

2008* 457 456 500 485 461 389 429 488 431 345 na 436 387 326 544 486 -


V VYBRANÉ UKAZATELE ČR TABULKOVÉ PŘÍLOHY

1.

Vybrané makroekonomické ukazatele ČR

2.

Zaměstnanost a mzdy

3.

Byty a bydlení

4.

Stavebnictví


V - Vybrané ukazatele ČR

V - 1 VYBRANÉ MAKROEKONOMICKÉ UKAZATELE V - 1.1 VÝDAJE A ZDROJE m. j.

2003

2004

2005

2006

2007

Absolutní hodnoty

2008

2009

2010

2011

2012

2013

běžné ceny

-

HDP v kupních cenách

2 688,11

2 929,17

3 116,06

3 352,60

3 662,57

3 848,41

3 758,98

3 790,88

3 823,40

3 845,93

3 883,78

Výdaje na konečnou sp.

1 993,28

2 109,37

2 205,07

2 323,21

2 473,59

2 642,65

2 710,95

2 724,08

2 727,73

2 733,00

2 771,47

- z toho domácností

1 367,29

1 460,67

1 515,68

1 604,45

1 719,67

1 856,67

1 874,42

1 889,21

1 907,65

1 916,16

1 939,95

610,08

630,07

667,48

694,05

725,86

759,4

809,26

807,46

792,54

788,83

802,44

15,91

18,63

21,91

24,71

28,05

26,58

27,27

27,4

27,53

28,01

29,09

Tvorba hrubého kapitálu

727,13

794,09

825,86

928,4

1 091,54

1 113,81

896,42

939,71

937,09

897,59

865,48

- z toho hrub. fix. kapitálu

720,66

759,29

804,59

860,16

989,61

1 031,18

926,08

930,55

922,62

887,94

858,38

2 454,37

2 639,85

2 805,23

3 040,73

3 307,65

3 476,69

3 393,09

3 417,21

3 441,77

3 452,17

3 464,09

163,55

182,3

189,29

199,16

224,88

235,66

242,22

250,79

233,94

216,78

206,23

neziskových organizací

Hrubá přidaná hodnota - z toho stavebnictví

mld. Kč

vládních institucí

V - 1.2 DLOUHODOBÝ VÝVOJ HDP

1995 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012

2013

HDP celkem - běžné ceny mld. Kč 1995 = 100 1 533,68 100,0 2 688,11 175,3 2 929,17 191,0 3 116,06 203,2 3 352,60 218,6 3 662,57 238,8 3 848,41 250,9 3 758,98 245,1 3 790,88 247,2 3 823,40 249,3 3 845,93 250,8

3 883,78

253,2

Kč, b. c. 148 457 263 497 286 979 304 478 326 553 354 808 368 986 358 288 360 444 364 249 365 955

369 507

HDP na 1 obyvatele 1995 = 100 EUR,sm. kurs 100,0 177,5 8 275 129,9 8 995 115,6 10 223 113,8 11 521 116,5 12 780 113,0 14 794 101,0 13 548 97,7 14 252 101,7 14 815 101,5 14 555

101,4

Prameny: Čtvrtletní národní účty ČR ve 4. čtvrtletí... , ČSÚ Ukazatele sociálního a hospodářského vývoje ČR, ČSÚ Indikátory měnového a hospodářského vývoje, ČNB

91

14 226

v PPS 11 239 15 831 16 884 17 775 18 912 20 628 20 193 19 373 19 696 20 344 20 671



V - 1 VYBRANÉ MAKROEKONOMICKÉ UKAZATELE V - 1.3 OSTATNÍ UKAZATELE m. j.

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

Zahraniční obchod - běžné ceny Vývoz celkem s dopočty

mld.

1 370,9

1 722,7

1 868,6

2 144,6

2 479,2

2 473,7

2 138,6

2 532,8

2 878,7

3 072,6 3 174,7

Dovoz celkem s dopočty

Kč

1 440,7

1 749,1

1 830,0

2 104,8

2 391,3

2 406,5

1 989,0

2 411,6

2 687,6

2 766,9

2 823,5

Vývoz celkem

index

109,25

125,66

108,47

114,77

115,60

99,78

86,45

118,43

113,66

106,74

103,32

Dovoz celkem

index

108,68

121,40

104,62

115,02

113,61

100,63

82,65

121,24

111,45

102,95

102,05

Směnné kurzy CZK / EUR

31,8

31,9

29,8

28,3

27,8

24,9

26,4

25,3

24,6

25,1

26,0

CZK / USD

28,2

25,7

23,9

22,6

20,3

17,0

19,1

19,1

17,7

19,6

19,6

Průmysl tržby, r/r, b.c.

%

3,2

16,1

6,9

8,5

14,1

-0,3

-15,9

9,5

7,6

1,7

1,5

Stavební práce r/r,reálně

%,

9,3

8,8

5,2

6

7,1

0

-0,9

-7,4

-3,6

-7,6

-6,7

Ceny průmyslových výrobců, r/r, průměr

%

-0,4

5,5

3,1

1,5

4,1

4,5

-3,1

1,2

5,6

2,1

0,8

Ceny stavební prací, r/r, průměr

%,

2,2

3,7

3

2,9

4,1

4,5

1,2

-0,2

-0,5

-0,7

-1,1

Míra inflace, r/r, průměr

%

0,1

2,8

1,9

2,5

2,8

6,3

1

1,5

1,9

3,3

1,4

Prameny: Čtvrtletní národní účty ČR ve 4. čtvrtletí... , ČSÚ Ukazatele sociálního a hospodářského vývoje ČR, ČSÚ Indikátory měnového a hospodářského vývoje, ČNB 92



V - 1 VYBRANÉ MAKROEKONOMICKÉ UKAZATELE V - 1.4 POČTY JEDNOTEK V REGISTRU EKONOMICKÝCH SUBJEKTŮ 2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

2 570,6

2 637,6

2 703,4

2 727,7

2 694,7

1 877,0

1 912,2

1 903,9

1 784,2

Tisíce Celkem

2 326,0

2 352,6

2 388,5

2 430,5

2 481,9

2 552,1

Soukromí podnikatelé Obchodní společnosti - z toho akciové společnosti Družstva

232,2

244,5

256,7

270,9

290,2

311,3

329,1

347,8

365,3

382,5

399,6

15,9

16,4

17

18,1

20,5

22,7

23,3

24

24,7

25,1

25,3

13,1

13,3

13,8

14,4

14,9

15,3

15,6

15,7

15,5

15,4

15,2

Státní podniky

0,9

0,8

0,7

0,7

0,6

0,5

0,4

0,4

0,3

0,3

0,2

V - 1.5 TVORBA HRUBÉHO FIXNÍHO KAPITÁLU VĚCNÉ ČLENĚNÍ 2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

A b s o l u t n í h o d n o t y - m l d. K č Celkem

720,7

759,3

804,6

860,2

989,6 1 031,2

926,1

930,6

922,6

887,9

858,4

- Obydlí + ostatní budovy a stavby

360,0

383,1

416,4

451,2

494,5

506,2

490,9

487,6

462,0

436,2

401,0

- Ostatní stroje a zařízení + dopravní prostředky

321,5

330,1

343,4

360,8

441,4

465,7

380,3

393,2

409,6

393,8

393,2

39,2

46,1

44,8

48,2

53,7

59,3

54,9

49,7

51,1

57,9

64,2

- ostatní

S t e j n é o b d o b í p ř e d c h o z í h o r o k u = 100 Celkem

-

105,4

106,0

106,9

115,0

104,2

89,8

100,5

99,1

96,2

96,7

- Obydlí + ostatní budovy a stavby

-

106,4

108,7

108,4

109,6

102,4

97,0

99,3

94,7

94,4

91,9


-

102,7

104,0

105,1

122,3

105,5

81,7

103,4

104,2

96,1

99,9

- ostatní

-

117,7

97,2

107,4

111,5

110,5

92,5

90,7

102,7

113,4

110,7

S t r u k t u r a v % - t v o r b a c e l k e m = 100 - Obydlí + ostatní budovy a stavby

49,95

50,46

51,75

52,46

49,97

49,09

53,01

52,40

50,07

49,13

46,71


44,61

43,47

42,68

41,94

44,60

45,16

41,06

42,25

44,39

44,34

45,82

5,44

6,07

5,57

5,60

5,43

5,75

5,92

5,34

5,54

6,53

7,47

- ostatní

Prameny: Čtvrtletní národní účty ČR ve 4. čtvrtletí... , ČSÚ Ukazatele sociálního a hospodářského vývoje ČR, ČSÚ Indikátory měnového a hospodářského vývoje, ČNB Časové řady, ČSÚ 93


V – Vybrané ukazatele ČR

V - 2 ZAMĚSTNANOST A MZDY V – 2.1 PRŮMĚRNÁ HRUBÁ MĚSÍČNÍ MZDA PODLE ODVĚTVÍ V ROCE 2013 ( 1. – 4. ČTVRTLETÍ) v Kč, na přepočtené počty ODVĚTVÍ NH podle CZ-NACE Česká republika

celkem

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

16 430 17 466

18 344 19 546 20 957

22 592 23 344 23 864

24 455 25 112 25 128

12 188 13 244

13 961 14 838 16 194

17 765 17 644 18 465

19 003 20 010 20 584

v tom: A Zemědělství, lesnictví a rybářství Průmysl c e l k e m B+C+D+E

15 850 17 021

17 837 18 977 20 311

22 118 22 625 23 639

24 392 25 159 25 382

B Těžba a dobývání

19 688 21 122

22 679 24 047 25 714

29 271 28 312 30 270

31 531 32 632 31 791

C Zpracovatelský průmysl

15 410 16 584

17 362 18 490 19 852

21 564 21 968 22 982

23 781 24 532 24 857

D Výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla klimatizovaného vzduchu

23 084 24 725

26 594 29 179 31 157

35 420 39 436 40 299

40 203 41 879 40 232

E Zásobování vodou; činnosti související odpadními vodami, odpady a sanacemi

15 788 16 775

17 703 18 749 19 750

21 461 22 049 23 059

23 166 23 509 23 538

F

15 203 16 279

16 808 17 885 19 036

20 948 22 022 22 284

22 797 22 862 22 319

G Velkoobchod maloobchod; opravy a údržba motorových vozidel

15 382 16 302

17 058 18 238 19 821

21 341 21 358 22 040

22 814 23 389 23 368

H Doprava a skladování

16 260 17 350

18 188 19 262 20 663

22 369 23 000 23 064

23 063 23 285 23 511

I Ubytování, stravování a pohostinství

9 826 10 183

10 637 11 676 12 380

12 474 12 330 13 204

13 133 13 451 13 918

J Informační a komunikační činnosti

29 466 31 317

33 423 35 814 38 167

41 800 43 083 43 793

45 336 46 763 46 171

K Peněžnictví a pojišťovnictví

32 878 35 232

37 296 40 020 42 351

45 655 46 124 46 188

47 663 51 351 46 938

L Činnosti v oblasti nemovistostí

16 293 17 436

17 879 19 263 20 718

20 808 20 715 21 346

22 346 22 488 22 007

M Profesní, vědecké a technické činnosti

20 722 21 812

23 486 24 678 26 925

30 244 31 789 31 603

32 384 32 771 32 132

N Administrativní a podpůrné činnosti

12 203 12 969

13 516 14 478 15 254

15 521 15 927 15 953

16 551 16 831 16 868

O Veřejná správa a obrana; povinné soc. zabezpečení

19 859 20 858

22 244 23 292 25 040

26 209 27 045 26 939

26 328 26 761 26 782

P Vzdělávání

16 539 17 748

18 787 20 040 21 251

22 119 23 429 23 033

23 775 24 389 24 789

16 465 16 882

17 609 19 043 20 169

21 177 23 032 23 595

24 681 25 103 25 051

R Kulturní, zábavní a rekreační činnosti

14 247 15 075

16 071 16 827 17 908

18 797 19 434 19 830

19 861 21 108 20 785

S Ostatní činnosti

14 079 14 800

15 450 16 497 17 612

17 990 18 340 18 356

19 217 19 775 19 689

Stavebnictví

Q

Zdravotní a sociální péče

1) Údaje se týkají pouze zaměstnanců v pracovním poměru ke zpravodajské jednotce. Zahrnuty nejsou osoby vykonávající veřejné funkce, např. poslanci, senátoři, uvolnění členové zastupitelstev všech stupňů, soudci aj. V údajích o průměrných mzdách se jedná o mzdy v tomto období zúčtované k výplatě.

Pramen:

Evidenční počet zaměstnanců a jejich mzdy v ČR, ČSÚ

94



V – 3 BYTY A BYDLENÍ V – 3.1 DOMOVNÍ A BYTOVÝ FOND (podle Sčítání lidu, domů a bytů k 1.3.1961, 1.12.1970, 1.11.1980, 3.3.1991, 1.3.2001 a 26.3.2011 – definitivní výsledky podle obvyklého pobytu)

V – 3.1.1

Vývoj 1961

1970

1980 1991 2001 2011 absolutně Domy celkem . 1 765 088 1 830 891 1 868 541 1 969 018 2 158 119 - obydlené 1 615 958 1 627 663 1 634 304 1 597 076 1 630 705 1 800 075 - obydlené rodinné 1 424 236 1 408 079 1 384 080 1 352 221 1 406 806 1 554 794 - obydlené bytové 130 279 171 396 218 063 223 640 195 270 214 643 relativně (domy celkem = 100 %) - obydlené v % . 92,2 89,3 85,5 82,8 83,4 - obydlené rodinné v % . 79,8 84,7 84,7 86,3 86,4 - obydlené bytové v % . 9,7 11,9 12,0 9,9 9,9 absolutně Byty celkem . 3 216 631 3 781 411 4 077 193 4 366 293 4 756 572 - obydlené 2 845 145 3 088 841 3 494 846 3 705 681 3 827 678 4 104 635 relativně Byty obydlené v % všech bytů . 96,0 92,4 90,9 87,7 86,3 Počet obydlených bytů na 1 dům 1,76 1,90 2,14 2,32 2,35 2,28 absolutně Počet obyvatel celkem 9 571 531 9 807 697 10 291 927 10 302 215 10 230 060 10 436 560 Počet domácností 3 214 263 3 502 608 3 875 674 4 051 583 4 270 717 4 320 691 Počet obytných místností . 6 485 423 9 421 174 9 850 695 10 309 815 13 861 101 relativně Počet osob na 1 domácnost 2,98 2,80 2,66 2,54 2,40 2,42 Počet osob na 1 byt 3,36 3,18 2,94 2,78 2,67 2,54 Podíl domácností bez vl. bytu 11,50 11,80 9,80 8,50 10,40 5,00 Počet obyt. místností na 1 byt . 2,10 2,70 2,66 2,69 3,38 Počet osob na 1 místnost . 1,51 1,09 1,05 0,99 0,75 Obydlené domy a byty - v letech 1961-2001 trvale obydlené, v roce 2011 obydlené obvyklým obyvatelstvem Počet obyvatel - v letech 1961-2001 trvale bydlící, v roce 2011 obvyklé obyvatelstvo Domácnosti - v letech 1961-2001 cenzové, v roce 2011 hospodařící domácnosti Obytné místnosti- místnosti větší než 8 m2

V – 3.1.2 Struktura domovního a bytového fondu v roce 2011 Obce s počtem Domy (%) Podíl domů (%) v kategorii obyvatel, obydlené obydlené neobydneobydlené lené vybraná města celkem rodinné bytové celkem rodinné bytové do 1 999 43,4 48,0 12,0 65,0 77,1 73,5 2,5 22,9 2 000-4 9999 15,5 16,4 9,8 13,7 85,0 77,5 6,3 15,0 5 000- 9999 9,7 9,7 9,7 7,2 87,1 75,2 10,3 12,9 10 000 a více 31,4 26,0 68,5 14,1 91,8 65,7 23,5 8,2 v tom: statutární města 12,5 9,9 29,9 4,9 92,8 63,9 26,1 7,2 Praha 5,2 3,7 15,4 2,0 93,0 57,4 32,6 7,0 Celkem 100,0 100,0 100,0 100,0 83,4 72,0 9,8 16,6 Obce podle územního vymezení a obvyklého počtu obyvatel k 26.3.2011 Pramen: Definitivní výsledky sčítání lidu, domů a bytů k 26. 3. 2011 podle obvyklého pobytu, ČSÚ vlastní výpočty 95

Obydlené byty (%) 24,1 11,0 8,8 56,1 24,0 13,2 100,0



V – 3 BYTY A BYDLENÍ V – 3.2 KRAJSKÁ STRUKTURA BYTOVÉ VÝSTAVBY 2005 Z D

2006 Z D

2007 Z D

2008 Z D

2009

Byty → Kraj ↓ Praha 20,1 21,6 18,1 17,2 18,0 22,6 15,6 16,5 Středočeský 23,7 18,8 19,2 19,7 18,7 20,6 21,9 21,0 Jihočeský 5,8 6,2 6,1 6,3 5,9 5,0 6,5 7,1 Plzeňský 4,2 5,8 5,1 6,8 4,8 4,6 5,6 6,9 Karlovarský 1,7 3,6 1,7 2,1 1,3 1,3 1,8 1,6 Ústecký 3,4 2,9 4,1 3,7 4,4 2,8 4,2 2,6 Liberecký 2,4 3,5 3,6 3,4 2,8 2,9 3,7 3,5 Královéhradecký 4,9 4,3 4,6 4,1 4,8 4,3 5,5 5,0 Pardubický 4,2 4,5 5,2 5,0 5,7 4,5 4,0 4,8 Vysočina 4,0 4,4 3,9 5,0 3,8 4,0 3,7 4,5 Jihomoravský 12,1 11,2 13,5 13,1 12,8 14,4 9,6 11,9 Olomoucký 4,4 3,1 4,1 4,3 4,9 4,2 5,2 4,8 Zlínský 4,1 4,4 3,9 3,8 4,6 4,0 3,7 3,5 Moravskoslezský 5,0 5,7 6,7 5,4 7,4 4,7 9,0 6,4 Vysvětlivky zkratek: Z – zahájené byty D - dokončené byty

96

Z D Procenta 15,3 19,2 20,1 19,3 5,1 5,6 5,6 5,3 2,3 1,3 4,4 2,8 4,1 3,8 5,2 3,9 5,6 4,2 3,7 3,7 11,9 12,8 4,9 5,3 3,5 4,9 8,3 7,8

2010 Z

D

2011 Z D

10,2 22,9 6,4 7,2 2,2 4,3 4,1 4,5 4,4 4,1 12,1 4,1 4,4 9,0

16,9 20,3 5,9 5,2 2,4 3,0 3,4 5,0 4,5 4,9 12,2 4,5 3,8 8,0

9,9 12,2 21,2 22,3 8,0 7,1 5,9 5,1 2,6 2,2 4,3 4,3 3,0 3,3 4,6 4,6 5,0 4,4 4,5 4,7 12,3 12,6 4,6 4,6 4,1 3,8 9,8 8,8

2012 Z

2013 D

11,9 13,7 20,6 20,0 6,2 6,7 6,0 4,9 2,5 1,8 4,8 4,3 3,1 4,2 5,1 4,7 4,6 4,4 4,2 4,3 12,6 12,8 4,9 5,1 4,8 3,9 8,7 9,2

Z

D

15,2 17,3 6,7 6,4 2,8 3,8 2,9 4,8 4,8 4,0 12,7 5,5 3,9 9,3

15,2 21,0 5,2 5,7 1,7 3,7 3,1 4,1 4,0 4,7 13,9 4,9 3,1 9,5



V – 4 STAVEBNICTVÍ V – 4.1 STAVEBNÍ PODNIKY (s 50 a více zaměstnanci)

Celkem počet 50 až 99 100 až 199 200 až 249 300 až 499 500 až 999 1000 a více

2008 767 63,7 23,1 4,1 5,3 2,5 1,3

2009 736 63,6 23,5 3,3 6,1 2,3 1,2

2010 2011 675 625 procenta 62,3 60,9 25,0 26,2 3,2 3,3 5,7 5,8 2,6 2,4 1,2 1,4

2012 608 61,3 25,9 3,2 6,1 2,1 1,5

2013 578 61,0 25,7 3,7 6,7 1,4 1,6

počet 353 149 21 39 8 10

Propočet ÚRS PRAHA, a.s.

97



V – 4 STAVEBNICTVÍ V – 4.2 STAVEBNÍ POVOLENÍ – ABSOLUTNÍ HODNOTY Povolení

Orientační hodnota

Hodnota/povolení

počet, tisíce 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013

mld. Kč, běž. ceny mld. Kč, běž. ceny Stavební povolení celkem 142,9 325,8 2,279 135,4 360,9 2,666 117,4 357,7 3,047 122,2 390,8 3,197 112,7 407,6 3,618 105,7 398,8 3,772 107,2 339,9 3,171 97,8 318,5 3,258 84,9 257,7 3,037 Povolení na bytové budovy 48,0 97,3 2,027 49,8 111,4 2,239 47,3 116,0 2,453 47,4 121,8 2,570 41,9 112,0 2,673 39,2 95,5 2,436 39,7 97,2 2,448 34,0 81,5 2,396 29,5 72,3 2,455 Povolení na nebytové budovy 25,7 108,6 4,232 24,5 127,4 5,201 20,6 123,8 6,016 22,4 132,4 5,911 22,1 116,5 5,271 20,8 117,9 5,670 21,8 99,5 4,564 20,8 104,1 5,002 4,161 18,9 78,8 Povolení na stavby k ochraně životního prostředí 33,7 28,4 0,844 25,8 27,1 1,052 19,1 26,1 1,370 19,2 33,0 1,720 15,2 54,5 3,586 14,7 85,1 5,787 14,5 43,3 2,986 13,7 60,6 4,425 12,8 28,7 2,240

Prameny: Přehled vydaných stavebních povolení v ČR v roce ... (2004,..,, 2013), ČSÚ Přehled vydaných stavebních povolení v lednu až prosinci 2013, ČSÚ 98



V – 4 STAVEBNICTVÍ V – 4.3 STAVEBNÍ POVOLENÍ – INDEXY Povolení

Orientační hodnota

Hodnota/povolení

předch.r. = předch.r. = podíl v % podíl v % 100 100 Stavební povolení celkem 93,0 103,4 111,1 94,7 110,8 117,0 86,7 99,1 114,3 104,1 109,3 104,9 92,2 100,0 104,3 100,0 113,2 93,8 97,8 104,3 101,4 85,2 84,0 91,2 93,7 102,7 86,8 80,9 93,2 Povolení na bytové budovy 93,2 33,6 102,8 29,9 124,4 103,8 36,8 114,6 30,9 110,5 95,0 40,3 104,1 32,4 109,6 100,2 38,8 105,0 31,2 104,8 88,5 37,2 91,9 27,5 104,0 93,3 37,0 85,2 23,9 91,1 101,3 37,0 101,8 28,6 100,5 85,6 34,8 83,8 25,6 97,9 86,7 34,7 88,8 28,1 102,5 Povolení na nebytové budovy 87,2 18,0 109,2 33,3 125,3 95,3 18,1 117,3 35,3 122,9 84,1 17,5 97,2 34,6 115,7 108,7 18,3 106,9 33,9 98,3 98,7 19,6 88,0 28,6 89,2 94,1 19,7 101,2 29,6 107,6 104,8 20,3 84,4 29,3 80,5 95,5 21,3 104,6 32,7 109,6 91,0 22,3 75,6 30,6 83,2 Povolení na stavby k ochraně životního prostředí 93,4 23,6 113,7 8,7 113,5 76,6 19,1 95,4 7,5 124,6 74 16,3 96,4 7,3 130,2 100,5 15,7 126,4 8,4 125,5 79,2 13,5 165,2 13,4 208,5 96,7 13,9 156 21,3 161,4 98,6 13,5 50,9 12,7 51,6 94,4 14,0 139,9 19,0 148,2 93,5 15,1 47,3 11,1 50,6

předch.r. = 100 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013

2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 Prameny: Přehled vydaných stavebních povolení v ČR v roce ... (2004,..,, 2013), ČSÚ Přehled vydaných stavebních povolení v lednu až prosinci 2013, ČSÚ

99

podíl v %

100,0

88,9 84,0 80,5 80,4 73,9 64,6 77,2 73,5 80,8 185,7 195,1 197,4 184,9 145,7 150,3 143,9 153,6 137,0 37,0 39,5 45,0 53,8 99,1 153,4 94,2 135,8 73,7



V – 4 STAVEBNICTVÍ V – 4.4 ZAKÁZKY Nové zakázky v tuzemsku Období

celkem

Stav ke konci období

pozemní stavitelství

inženýrské stavitelství

tuzemsko celkem

veřejné

zahraničí

soukromé

v mil. Kč

index

v mil. Kč

index

v mil. Kč

index

v mil. Kč

index

v mil. Kč

index

v mil. Kč

index

v mil. Kč

index

1999

128 922

*

73 747

*

55 175

*

106 012

*

68 623

*

29 728

*

7 661

*

2000

127 565

98,9

76 461

103,7

51 104

92,6

96 822

91,3

61 819

90,1

32 413

109,0

2 590

33,8

2001

154 307

121,0

79 981

104,6

74 326

145,4

111 490

115,1

77 291

125,0

31 009

95,7

3 190

123,2

2002

160 894

104,3

83 128

103,9

77 766

104,6

129 123

115,8

93 294

120,7

33 416

107,8

2 413

75,6

2003

178 733

111,1

95 530

114,9

83 203

107,0

149 768

116,0

107 046

114,7

40 292

120,6

2 430

100,7

2004

222 903

124,7

94 606

99,0

128 297

154,2

203 079

135,6

150 920

141,0

40 883

101,5

11 276

464,0

2005

195 022

87,5

112 591

119,0

82 431

64,3

195 530

96,3

130 345

86,4

53 870

131,8

11 315

100,3

2006

244 266

125,3

121 412

107,8

122 854

149,0

216 308

110,6

143 939

110,4

62 746

116,5

9 623

85,0

2007

205 094

84,0

118 592

97,7

86 502

70,4

187 045

86,5

119 678

83,1

58 214

92,8

9 153

95,1

2008

249 616

121,7

118 277

99,7

131 339

151,8

215 132

115,0

147 129

122,9

56 209

96,6

11 794

128,9

2009

184 298

73,8

76 584

64,7

107 714

82,0

174 896

81,3

117 600

79,9

38 186

67,9

19 110

162,0

2010

197 109

107,0

83 142

108,6

113 967

105,8

149 277

85,4

85 488

72,7

44 779

117,3

19 010

99,5

2011

179 107

90,9

77 044

92,7

102 063

89,6

143 078

95,8

78 967

92,4

52 681

117,6

11 430

60,1

2012

149 157

83,3

78 001

101,2

71 156

69,7

140 373

98,1

73 379

92,9

52 023

98,8

14 971

131,0

2013

149 852

100,5

67 217

86,2

82 635

116,1

141 023

100,5

66 662

90,8

50 654

97,4

23 707

158,4

Pramen: Statistika stavebních zakázek ve 4. čtvrtletí 2013, ČSÚ

V – 4.5 MĚSÍČNÍ MZDA A PRODUKTIVITA PRÁCE* (Podniky s 50 a více zaměstnanci)

Zaměstnanci Měsíční mzda Kč 2012 Celkem Podniky s : 50 až 99 100 až 199 200 až 249 250 až 499 500 až 999 1000 a více

30 161 24 941 27 928 30 893 29 765 34 976 38 737

2013

29 144 22 950 27 291 26 305 29 295 36 745 38 827

Produktivita v mil.Kč (z "S")

index

2012

2013

index

0,97

2 359,55

2 370,95

1,00

0,92 0,98 0,85 0,98 1,05 1,002

1 609,97 1 991,34 2 100,51 2 462,34 2 734,98 3 774,44

1 523,34 2 079,62 1 658,41 2 403,74 3 718,39 3 726,92

0,95 1,04 0,79 0,98 1,36 0,99

Vysvětlivky: Produktivita práce z produkce v běžných cenách

100




V – 4 STAVEBNICTVÍ V – 4.6 ZAMĚSTNANCI – STAV A VÝVOJ Zaměstnanci Podniky s 50 a více zaměstnanci Průměrný evidenční stav celkem

2008

2010

109 719

106 447 102 272

32 739 23 496 6 845 13 794 12 834 20 011

999 70 944 33 608 896 31 705 23 994 5 311 15 038 11 787 18 612

Podniky nefinanční veřejné 1celkem soukromé pod zahr. kontrolou Domácnosti Podniky s 50 až 99 100 až 199 200 až 249 250 až 499 500 až 999 1000 a více

2009

1 822 59 150 40 953 347 28 705 23 944 4 839 14 010 11 792 18 982

Index 2013/2012

2011

2012

2013

95 289

91 516

84 485

92,3

2 900 58 048 34 861 109 26 294 22 923 4 646 13 669 9 384 18 373

2 593 64 216 24 512 195 26 102 22 322 4 401 13 143 8 248 17 300

1 097 59 585 23 074 729 24 047 20 213 4 722 13 519 5 241 16 743

42,3 92,8 94,1 373,8 92,1 90,6 107,3 102,9 63,5 96,8


V – 4.7 ZAMĚSTNANCI – STRUKTURA v % Podniky s 50 a více zaměstnanci Průměrný evidenční stav celkem Podniky nefinanční veřejné soukromé pod zahr. kontrolou Domácnosti Podniky s

2008

2009

Zaměstnanci 2010 2011

100,00

100,00

100,00

100,00

0,94 66,65 31,57 0,84

1,78 57,84 40,04 0,34

3,04 60,92 36,58 0,11

2,83 70,17 26,78 0,21

1,30 70,53 27,31 0,86

29,78 22,54 4,99 14,13 11,07 17,48

28,07 23,41 4,73 13,70 11,53 18,56

27,59 24,06 4,88 14,34 9,85 19,28

28,52 24,39 4,81 14,36 9,01 18,90

28,46 23,92 5,59 16,00 6,20 19,82

50 až 99 100 až 199 200 až 249 250 až 499 500 až 999 1000 a více

2012

2013

100,00 100,00


Pramen: Stavebnictví v prosinci a v roce 2008- 2013 ČSÚ

101



V – 4 STAVEBNICTVÍ V – 4.8 CENY STAVEBNÍCH DĚL 2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

předchozí rok = 100 C e l k e m

102,2

103,7

103

102,9

101,1

104,5

101,2

99,8

99,5

99,3

99,8

-

-

-

103,3

101,1

104,7

101,7

100,1

99,5

99,1

99,8

Bytové budovy

102,2

103,7

102,8

102,9

101,2

104,5

100,8

99,4

99,6

99,4

99,8

Nebytové budovy nevýrobní

102,1

103,4

102,8

102,9

101,1

104,3

100,5

99,6

99,8

99,5

99,8

Nebytové budovy výrobní

102,1

104,1

103,1

103

101,2

104,5

100,4

99,5

99,4

99,3

99,8

Inženýrské stavby

102,2

103,6

103,1

102,8

101

104,5

101,9

100,3

99,3

99,4

99,8

Vodohospodářské stavby

102,7

102,7

102,6

102,5

100,8

104,3

102,4

99,4

99,5

98,4

99,5

Budovy jednobytové

102,3

103,8

103

103,1

101,3

100,9

100,8

99,5

99,5

99,8

98,8

Budovy dvou a vícebytové

102,2

103,6

102,8

102,9

101,1

100,9

100,8

99,3

99,6

99,8

98,8

Budovy pro průmysl a skladování

102,3

103,9

103,1

103,1

101,1

100,8

100,2

99,3

99,5

99,7

98,9

102

104,2

103,1

103

101,1

100,9

100,9

99,7

99,5

99,8

98,8

Budovy pro zemědělství

102,3

104,2

103,1

103

101,2

100,9

100,6

99,3

99,2

99,6

98,5

B.pro kulturu,výchovu, vzdělávání

102,2

103,4

102,6

102,8

101,1

100,9

101,2

99,7

99,8

99,8

99,3

B. pro zdravotní a sociální péči

102,1

103,4

102,6

102,9

101,1

100,8

100,5

99,8

99,8

99,8

99,1

Budovy nebytové ostatní

102

104,1

103,4

103,1

101,2

100,9

100,6

99,3

99,2

99,6

98,5

Mosty a visuté dálnice

102,3

105,6

104,1

102,5

101,9

101

100,3

98,9

98,8

99,5

98,2

Tunely a podz.objekty (ne důlní)

102,2

103,3

102,9

102,7

100,9

100,9

102,4

100,8

100

99,8

98,8

Dráhy železniční a dálkové

101,9

103,6

103,2

102

100,9

100,9

103,1

100,8

99

99,8

99,3

102,1

103,4

103,4

103,1

101

101,1

-

99,8

99

102

103,5

103,1

103,2

100,8

100,6

100,8

99,9

99,1

102,1

103,5

103,3

103,1

101,1

101,1

-

99,8

99

102

103,5

103,1

103,2

100,9

100,8

100,8

100,4

99,8

98,8

102,6

-

102,6

102,5

100,8

-

-

Stavby pro sport a rekreaci

-

-

103,6

101

101,2

1025

100,2

98,9

99,7

98,5

Ostatní inženýrská díla

-

-

103,1

101,1

101,1

102,4

100,4

99

99,8

98,4

- z toho opravy a údržba Směry výstavby:

Klasifikace CZ-CC:

Budovy pro obchod

Vedení dálková - trubní - elektrická

100,6

100,4

Vedení místní - trubní - elektrická a komunkač. Díla vodní

100,5 -

Prameny: Indexy cen stavebních prací a stavebních objektů za 4. čtvrtletí ... (2001 až 2013), ČSÚ Indexy cen stavebních prací, stavebních děl a nákladů stavební výroby za 4. čtvrtletí 2013, ČSÚ

102

STAVEBNICTVÍ ČESKÉ REPUBLIKY 2014

Recommend Documents