STAVEBNÍ PŘÍRUČKA. To nejdůležitější z norem, vyhlášek a zákonů. stavitel. 2., aktualizované vydání

stavitel J. Remeš, I. Utíkalová, P. Kacálek, L. Kalousek, T. Petříček a kolektiv 2., aktualizované vydání

STAVEBNÍ PŘÍRUČKA

Josef Remeš, Ivana Utíkalová, Petr Kacálek, Lubor Kalousek, Tomáš Petříček a kolektiv

STAVEBNÍ PŘÍRUČKA To nejdůležitější z norem, vyhlášek a zákonů 2., aktualizované vydání Typologie prostor bytu Bezbariérové stavby Parkovací stání Vzájemné odstupy staveb Stropní konstrukce Schodiště a šikmé rampy Střechy Komíny Ochranná pásma Podlahy Tíhy a hmotnosti materiálů Beton a betonářská ocel Počty zařizovacích předmětů Stavební fyzika Energetické hodnocení budov Minimální světlé výšky

stavitel

Josef Remeš, Ivana Utíkalová, Petr Kacálek, Lubor Kalousek, Tomáš Petříček a kolektiv

stavitel

STAVEBNÍ PŘÍRUČKA To nejdůležitější z norem, vyhlášek a zákonů 2., aktualizované vydání Typologie prostor bytu Bezbariérové stavby Parkovací stání Vzájemné odstupy staveb Stropní konstrukce Schodiště a šikmé rampy Střechy Komíny Ochranná pásma Podlahy Tíhy a hmotnosti materiálů Beton a betonářská ocel Počty zařizovacích předmětů Stavební fyzika Energetické hodnocení budov Minimální světlé výšky

Grada Publishing

Upozornění pro čtenáře a uživatele této knihy Všechna práva vyhrazena. Žádná část této tištěné či elektronické knihy nesmí být reprodukována a šířena v papírové, elektronické či jiné podobě bez předchozího písemného souhlasu nakladatele. Neoprávněné užití této knihy bude trestně stíháno.

Ing. Josef Remeš, Ing. arch. Ivana Utíkalová, Ing. et Ing. Petr Kacálek, Ph.D., Ing. Lubor Kalousek, Ph.D., Ing. Tomáš Petříček, Ing. Tomáš Apeltauer, Ph.D., Ing. Jan Plachý, Ph.D., Ing. Radim Smolka, Ph.D., Ing. Lukáš Žižka

Stavební příručka

to nejdůležitější z norem, vyhlášek a zákonů 2., aktualizované vydání

TIRÁŽ TIŠTĚNÉ PUBLIKACE: Vydala Grada Publishing, a.s. U Průhonu 22, Praha 7 [email protected], www.grada.cz tel.: +420 234 264 401, fax: +420 234 264 400 jako svou 5535. publikaci Odpovědná redaktorka Věra Slavíková Sazba Jan Šístek Ilustrace z archivu autorů, není-li uvedeno jinak Počet stran 248 Druhé vydání, Praha 2014 Vytiskly Tiskárny Havlíčkův Brod, a. s. © Grada Publishing, a.s., 2014 Cover Design © Grada Publishing, a. s., 2014 Názvy produktů, firem apod. použité v knize mohou být ochrannými známkami nebo registrovanými ochrannými známkami příslušných vlastníků. ISBN 978-80-247-5142-9 ELEKTRONICKÉ PUBLIKACE: ISBN 978-80-247-8741-1 (pro formát PDF)

Obsah Úvod . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 9 Doporučení pro práci s příručkou . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 11 1.

Architektura a stavitelství . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1.1 Typologie jednotlivých prostor bytu (bytové jednotky) . . . . . . . . . . . . 1.1.1 Provozní vazby . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1.1.2 Orientace místností ke světovým stranám . . . . . . . . . . . . . . 1.1.3 Závětří . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1.1.4 Zádveří . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1.1.5 Hala . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1.1.6 Kuchyně . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1.1.7 Spíž, spížní skříň . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1.1.8 Jídelna . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1.1.9 Obývací pokoj . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1.1.10 Ložnice . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1.1.11 Dětské pokoje . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1.1.12 Pracovna . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1.1.13 Koupelny . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1.1.14 Toaleta (WC) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1.2 Typologie a užívání staveb osobami se sníženou schopností pohybu a orientace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1.2.1 Užívané piktogramy a typy omezení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1.2.2 Základní ustanovení vyhlášky č. 398/2009 Sb. . . . . . . . . . . . 1.2.3 Schodiště a vyrovnávací stupně . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1.2.4 Komunikace pro chodce . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1.2.5 Bezbariérové rampy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1.2.6 Dveře . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1.2.7 Okna . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1.2.8 Hygienická zařízení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1.2.9 Zařizovací předměty bezbariérové koupelny . . . . . . . . . . . . . 1.2.10 Kuchyně bezbariérového bytu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1.3 Základní rozměry vozidel a odstupy od pevných překážek . . . . . . . . 1.4 Odstavné a parkovací plochy silničních vozidel . . . . . . . . . . . . . . . . . 1.4.1 Parkovací stání pro osobní a lehká užitková vozidla (dodávky) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1.4.2 Parkovací stání pro vozidla přepravující osobu těžce pohybově postiženou a vyhrazené parkovací stání pro vozidla osob doprovázející dítě v kočárku . . . . . . . . . . . . . . . 1.4.3 Parkovací stání pro nákladní vozidla a autobusy . . . . . . . . . 1.5 Parkování jízdních kol . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1.5.1 Parkovací stání pro jízdní kola . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

13 14 14 15 15 16 16 16 17 17 18 19 19 20 20 21 23 23 24 25 26 26 27 27 27 27 29 30 31 31 33 34 35 35

5

1.5.2 1.5.3 2.

6

Odstavná zařízení pro jízdní kola . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 36 Pravidla pro posuzování parkovacích potřeb kol . . . . . . . . . . 38

Stavitelství . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 41 2.1 Plánování stavby . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 42 2.1.1 Projektová dokumentace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 42 2.1.2 Plochy ve stavebnictví . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 43 2.2 Stavební pozemek, zakládání . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 48 2.2.1 Vzájemné odstupy staveb . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 48 2.2.2 Ochranná a bezpečnostní pásma . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 54 2.2.3 Zemní práce – Stabilita stěn a výkopů . . . . . . . . . . . . . . . . . 66 2.2.4 Zemní práce – Svahování a pažení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 68 2.3 Spodní stavba . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 69 2.3.1 Hydrofyzikální namáhání podzemní části budovy . . . . . . . . . 69 2.3.2 Návrh skladeb hydroizolačních souvrství podzemní části stavby . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 70 2.3.3 Izolace stavby proti radonu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 72 2.4 Stropní konstrukce . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 74 2.4.1 Orientační rozměry průřezů železobetonových prvků pozemních staveb . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 74 2.4.2 Orientační rozměry průřezů dřevěných stropních konstrukcí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 77 2.5 Schodiště a šikmé rampy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 79 2.5.1 Třídění schodiště podle sklonu ramen . . . . . . . . . . . . . . . . . 79 2.5.2 Průchozí šířka ramene schodišť a ramp . . . . . . . . . . . . . . . . 80 2.5.3 Podchodná a průchodná výška . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 81 2.5.4 Zásady u podest . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 82 2.5.5 Návrh rozměrů schodišťových stupňů . . . . . . . . . . . . . . . . . . 85 2.5.6 Sklony vnějších schodišť a ramp . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 87 2.5.7 Zábradlí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 88 2.6 Střechy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 91 2.6.1 Rozdělení střech . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 91 2.6.2 Základní tvary střech . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 92 2.6.3 Spádová vrstva plochých střech . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 93 2.6.4 Odvodnění plochých střech . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 95 2.6.5 Odvodnění střech vtoky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 97 2.6.6 Provozní střechy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 97 2.6.7 Dvouplášťové ploché střechy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 100 2.6.8 Sklony střech pro skládané krytiny . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 101 2.6.9 Doplňková vodotěsnící vrstva (DVV) šikmých střech . . . . . 102 2.6.10 Odvětrání šikmých střech . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 105 2.6.11 Empirické vztahy pro návrh dřevěného krovu . . . . . . . . . . . 106 2.6.12 Dřevěné příhradové konstrukce – orientační rozměry . . . . 107 2.7 Klempířské konstrukce . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 110 2.7.1 Klempířské prvky pro odvodnění . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 110 2.7.2 Ovlivňování kovů v kontaktu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 112

2.7.3 Ovlivňování materiálů v kontaktu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Komíny . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2.8.1 Rozměry a odklonění komínového průduchu . . . . . . . . . . . 2.8.2 Komíny nad střechou . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2.8.3 Navrhování a provádění kouřovodů – Rozměry . . . . . . . . . 2.8.4 Navrhování a provádění kouřovodů – Umisťování . . . . . . . 2.8.5 Lhůty kontrol a čištění spalinové cesty a spotřebiče paliv . . 2.9 Podlahy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2.9.1 Členění podlah . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2.9.2 Podlahové krytiny . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2.9.3 Návrh podlahy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2.9.4 Místní rovinnost povrchu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2.9.5 Požadavky na skluznost podlah . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2.9.6 Keramické obkladové prvky – Doporučené hodnoty použití a charakteristika skluznosti povrchů . . . . . . . . . . . . 2.9.7 Předpis BGR 181: Požadavky na podlahy v pracovních prostorech s nebezpečím uklouznutí . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2.10 Výplně otvorů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2.10.1 Seznam požadavků na okna . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2.10.2 Parametry otvorových výplní jako celku . . . . . . . . . . . . . . . 2.10.3 Vlastnosti zasklení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

113 114 114 115 118 119 121 123 123 124 127 128 130

Stavební materiály . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3.1 Tíhy a hmotnosti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3.1.1 Objemové tíhy a hmotnost vybraných materiálů . . . . . . . . . 3.1.2 Plošné tíhy a hmotnost vybraných prvků . . . . . . . . . . . . . . . 3.2 Beton . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3.2.1 Pevnostní třídy betonu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3.2.2 Průvodce betonářskou normou . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3.2.3 Betonářská ocel – Značení a charakteristiky . . . . . . . . . . . . 3.3 Dřevo . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3.3.1 Rozdělení řeziva dle ČSN 73 2824-1 . . . . . . . . . . . . . . . . . 3.3.2 Rozdělení neopracovaného řeziva dle ČSN 49 1010 . . . . . 3.3.3 Deskové řezivo . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3.3.4 Hraněné a polohraněné řezivo . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3.3.5 Lišty a latě . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3.3.6 Délky jehličnatého řeziva . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3.3.7 Vodovzdorné překližky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3.3.8 Dřevotřískové desky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3.3.9 Dřevovláknité desky tvrdé . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3.4 Izolace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3.4.1 Hydroizolační vrstva plochých střech . . . . . . . . . . . . . . . . . 3.4.2 Tepelná izolace – Polystyren . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3.5 Zeminy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3.5.1 Charakteristiky zemin . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3.5.2 Značení zemin . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

141 142 142 145 146 146 148 150 152 152 152 154 155 156 157 157 158 158 159 159 161 164 164 166

2.8

3.

131 133 138 138 139 139

7

4.

Technická zařízení budov . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 167 4.1 Návrh zařizovacích předmětů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 168 4.2 Prostorové uspořádání sítí technického vybavení . . . . . . . . . . . . . . 180

5.

Stavební fyzika . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5.1 Akustika . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5.1.1 Zvuková izolace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5.1.2 Posuzování zvukové neprůzvučnosti mezi místnostmi . . . . 5.2 Tepelná technika . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5.2.1 Součinitel prostupu tepla . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5.2.2 Požadavky na součinitel prostupu tepla . . . . . . . . . . . . . . . 5.2.3 Pokles dotykové teploty podlahy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5.2.4 Faktor difuzního odporu a ekvivalentní difuzní tloušťka . . . 5.3 Energetické hodnocení budov . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5.3.1 Pojmy a definice . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5.3.2 Terminologie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5.3.3 Snižování energetické náročnosti budov . . . . . . . . . . . . . . . 5.3.4 Průkaz energetické náročnosti budovy (PENB) . . . . . . . . .

187 188 188 190 194 194 196 197 199 200 200 202 204 206

6.

Stavebně technické požadavky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6.1 Obytné budovy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6.2 Školy, předškolní, školská a tělovýchovná zařízení . . . . . . . . . . . . . 6.3 Zdravotnická zařízení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6.4 Studny . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6.5 Minimální světlé výšky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6.6 Minimální výška parapetu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6.7 Otvory v konstrukcích . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6.8 Požadované sklony pro odvodnění . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6.9 Ukončení hydroizolace na svislé konstrukci . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6.10 Požární bezpečnost staveb – Hasicí přístroje . . . . . . . . . . . . . . . . . 6.11 Požární bezpečnost staveb – Hydranty . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

209 210 216 217 218 219 227 228 229 231 233 235

7.

Sklony, míry, zkratky ve stavebnictví . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 7.1 Sklony . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 7.2 Staré plošné míry . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 7.3 Zkratky ve stavebnictví . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

237 238 240 241

Seznam použitých norem a předpisů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 245 Seznam použitých nařízení, vyhlášek a zákonů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 246 Seznam použité literatury . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 247 Seznam internetových zdrojů a firemních podkladů . . . . . . . . . . . . . . . . . . 248

8

Úvod Požadavky kladené na osoby působící v oblasti projektování staveb a stavebnictví obecně mají vzrůstající tendenci a je dosti obtížné sledovat technické trendy v materiálech, způsobu zpracování a výstavbě samotné. Do tohoto koloběhu vstupují legislativní a technické požadavky, které coby stavební projektanti musíme hledat v různých vyhláškách, normách a rozličných publikacích. Publikace, kterou právě držíte v rukou, by měla být pomocníkem, který obsahuje základní stručný souhrn často potřebných informací a technických požadavků z oboru výstavby budov. Není cílem a není ani zdaleka možné obsáhnout celé stavebnictví, příp. požadavky všech oborů. Přesto věříme a doufáme, že si tato kniha najde své místo v knihovničce stavebních projektantů, architektů, studentů nebo učitelů stavebních oborů a odborné veřejnosti. Při zpracování témat jsme vycházeli ze zkušeností nasbíraných za čas své vlastní projekční praxe i připomínek kolegů zkušenějších. Snažili jsme se témata zpracovávat tak, aby byla ucelená a podala komplexní informace o dané problematice. Upozorňujeme, že tato publikace nenahrazuje plné znění zdrojů, ze kterých bylo čerpáno. Pro pochopení širších souvislostí vřele doporučujeme nastudovat danou problematiku nebo se poradit s odborníkem. Pro jednodušší dohledání je na konci každého tématu uveden seznam zdrojů, ze kterých bylo čerpáno, a to včetně datace jejich vydání. Nutno poznamenat, že některá témata nebo empirické vzorce, které známe z učebnic nebo starší literatury, jsou již nahrazeny novými postupy, metodikami a hodnotami, nebo byly z platných norem bez náhrady vypuštěny. I přes tuto skutečnost jsme se rozhodli je do publikace zařadit, neboť pro hrubý odhad a návrh byly díky své jednoduchosti dostačující. Druhým důvodem je skutečnost, že ne vždy je vhodné zapomínat způsoby a metody, které se používaly v dobách dřívějších. Přejeme si, aby vám tato publikace byla vítaným a užitečným společníkem v mnohdy nelehké, ale přesto krásné stavební praxi.

9

Poděkování Rádi bychom poděkovali všem firmám a institucím za poskytnuté informace a podklady, které jsme v knize použili. Dále děkujeme kolegům a osobám, kteří přiložili ruku k dílu formou připomínek nebo jinou činností: • Ing. arch. Daniela Filipiová, • Ing. Lukáš Hejný, • Ing. Petr Hlavsa, • Ing. Peter Jirát, • Ing. František Popp, • doc. Ing. Bohumil Straka, CSc., • Michal Števula (Svaz výrobců betonu ČR), • Ing. Roman Šubrt. Velký dík patří i vám čtenářům za vaši dosavadní důvěru, připomínky a náměty, které nám zasíláte. Na závěr by část autorského kolektivu ráda věnovala zvláštní poděkování docentu Antonínu Fajkošovi, díky jehož entuziasmu, radosti z oboru a ochotě předávat zkušenosti jsme našli v životě zalíbení ve střechách a hydroizolacích. kolektiv autorů

Kolektiv autorů • • • • • • • • •

10

Ing. Josef Remeš Ing. arch. Ivana Utíkalová Ing. et Ing. Petr Kacálek, Ph.D. Ing. Lubor Kalousek, Ph.D. Ing. Tomáš Petříček Ing. Tomáš Apeltauer, Ph.D. Ing. Jan Plachý, Ph.D. Ing. Radim Smolka, Ph.D. Ing. Lukáš Žižka

Doporučení pro práci s příručkou • • • •

Témata jsou rozdělena do několika charakteristických skupin, ve kterých lze vyhledávat. Poznámky a dodatky obsahují důležité informace, které se váží k tématu, a doporučujeme jim věnovat náležitou pozornost. V případě nutnosti je vhodné ověřit aktuálnost zdroje. Publikace nenahrazuje znění vyhlášky, zákona nebo normy a pro pochopení širších souvislostí je vhodné čerpat přímo ze zdroje.

Připomínky, chyby a náměty Kolektiv autorů bude rád za zpětnou vazbu ve formě připomínek, námětů, kritiky, kladných ohlasů nebo nahlášení vyskytnuvších se chyb. Neváhejte nás tedy prosím oslovit na kontaktním e-mailu: [email protected]

Novinky a aktualizace Nebráníme se novotám a pro ty z vás, kteří rádi brouzdají světem sociálních sítí, jsme připravili stránku na síti facebook a ISSUU: www.facebook.com/stavebniprirucka, issuu.com/stavebniprirucka.

Aktuálnost informací Informace a data v příručce zveřejněná byla ověřena k datu odevzdání publikace (1. 3. 2014). Vzhledem k tomu, že mnohé normy a vyhlášky mohly být novelizovány se zvyšujícím se časovým odstupem od vydání publikace, doporučujeme si v případě nutnosti ověřit platnost dat a informací podle odkazovaných zdrojů nebo na stránkách nakladatelství Grada: www.grada.cz.

Upozornění Autoři neručí za doslovnou správnost informací a pro úplné pochopení problematiky a komplexnosti problému doporučují nastudovat odkazované zdroje.

11

1. Architektura a stavitelství 1.1

Typologie jednotlivých prostor bytu (bytové jednotky)

1.2

Typologie a užívání staveb osobami se sníženou schopností pohybu a orientace

1.3

Základní rozměry vozidel a odstupy od pevných překážek

1.4

Odstavné a parkovací plochy silničních vozidel

1.5

Parkování jízdních kol

Ar c h i t e k t u r a a s t a v i t e l s t v í

Typologie jednotlivých prostor bytu (bytové jednotky)

1.1.1

Provozní vazby

1

1.1

14


Orientace místností ke světovým stranám SEVER Málo slunce, studený vítr v zimě, rovnoměrné, rozptýlené denní světlo CHLADNÉ MÍSTNOSTI, KOMORA, TECHNICKÁ MÍSTNOST, GARÁŽ, SKLAD, DÍLNA

SCHODIŠTĚ, CHODBA, SKLADOVACÍ PROSTORY

SZ

SV

ZÁPAD Návětrná strana, odpoledne hluboké proslunění a prohřátí, oslunění v létě Výsadba rostlin OBYTNÁ ZAHRADA

HALA, KNIHOVNA, HERNA, SPOLEČENSKÉ A HUDEBNÍ MÍSTNOSTI

1.1.3

Orientace ke světovým stranám

ZÁCHOD, VSTUP, ŠATNA, KUCHYNĚ

VÝCHOD Hluboké prosluněné ráno, v létě příjemné prohřátí, v zimě nejsilnější ochazení ŠATNA, KOUPELNA, KANCELÁŘ, DENNÍ MÍSTNOST, LOŽNICE ŘEMESLNÍKA

JZ

JV JIH Nejhodnotnější strana domu V létě hluboké prohřátí, v zimě hluboké proslunění Vhodné chránit před sluncem stinící technikou, vzrostlou zelení... JÍDELNA, OBÝVACÍ POKOJ, DĚTSTKÝ POKOJ, TERASA, VERANDA, LODŽIE, ZIMNÍ ZAHRADA

LOŽNICE DUŠEVNĚ PRACUJÍCÍHO, POKOJ PRO HOSTY, MÍSTO PRO NEMOCNÉ, SNÍDANĚ

Závětří

Definice: Prostor před vstupem do budovy, chráněný ze stran a shora, jednou stranou však otevřený do volného prostranství. Prvek, který chrání vstup ze strany převládajících větrů, skýtá ochranu před deštěm, v létě poskytuje kýžený stín a současně slouží k očištění obuvi. Řešení:

Závětří dnes bývá nahrazováno spíš markýzou či lehkým přístřeškem nad hlavním vchodem (mnohdy jej zastupuje na krakorcích vynesený či sloupky podepřený balkon), nebo má podobu částečného zapuštění vchodu do hmoty domu nebo naopak malé předsunuté vstupní verandy, případně ozeleněné pergoly. Minimální hloubka závětří – 600 mm.

Pamatuj: • U přístřešku okapový žlab, • osvětlení vchodu, • vstupní plocha z protiskluzného materiálu, • rohožka, případně venkovní koberec, • materiálově i stylově odpovídat koncepci vstupního průčelí a podobě vchodových dveří.

15

1

1.1.2

1


1.1.4

Zádveří

Definice: Komunikační prostor, který má funkci hygienického, tepelného a zvukově izolačního filtru. Řešení:

Má být reprezentativní, musí umožňovat současný pohyb více lidí, umožňovat přepravu předmětů o rozměrech 1950 × 800 × 1950 mm. Zajistit dostatek prostoru pro odložení svrchního oděvu, případně přezutí. Minimální šíře – 1100 mm, minimální délka – 1200 mm, vstupní dveře se musí otvírat do zádveří.

Pamatuj: • Úložné prostory, nejlépe vestavěné skříně (pokud není samostatná šatna), • věšáky připevněné na stěně, • možnost posadit se při zouvání a obouvání a zkontrolovat svůj zevnějšek v zrcadle (doporučuje se samostatné osvětlení), • nejvhodnější podlahovou krytinou je dlažba, případně s kobercovou čisticí zónou, • osvětlení prostoru zajistit prosklením dveřního křídla, případně bočními světlíky či nadsvětlíky vstupních dveří.

1.1.5

Hala

Definice: Hlavní komunikační prostor bytu (bytové jednotky) spojující provozně jednotlivé prostory, případně propojující jednotlivá podlaží. Může ji nahradit chodba. Řešení:

Pokud to rozměry chodby umožňují, může se jednat o halu. V hale lze provádět hobby nebo domácí práce. Pokud je hala přímo větratelná a osvětlená, jedná se o obytnou halu. Umísťuje se zde hlavní bytové schodiště vícepodlažních bytových jednotek.

Pamatuj: • Solitérní sedací nábytek, designové prvky, obrazy.

1.1.6

Kuchyně

Definice: Prostor spojující několik funkcí – vaření, pečení a příprava jídel včetně doprovodných funkcí – uskladňování potravin, mytí a uskladňování nádobí a nářadí a kuchyňských spotřebičů. Řešení:

16

Minimální plocha pracovní kuchyně je 5 m2 u bytových jednotek s 1 do 3 obytných místností. Pokud jsou v bytové jednotce 4 obytné místnosti, je minimální velikost kuchyně 6 m2 a 8 m2, pokud jsou v bytové jednotce více než 4 obytné místnosti. Kuchyně se stolováním musí mít minimální plochu 6 m2 při 1 a 2 obytných místnostech, 10 m2 u bytů s 3 obytnými místnostmi, 12 m2 se 4 obytnými místnostmi a minimálně 15 m2 v bytové jednotce s více než 4 obytnými místnostmi. V otevřené dispozici s obývacím pokojem pak minimálně 16 m2 u bytové jednotky s jednou obytnou místností a při větším počtu obytných místností 18 m2.

Pamatuj: • Okno by mělo osvětlovat kuch. pracovní plochu z levé strany nebo zpříma, • v případě užití plynového vařiče je minimální objem místnosti 5 m3 na jeden vařič, • velikost úložných prostorů pro potraviny dimenzovat podle frekvence nákupů uživatele, • výšku pracovní plochy, rozmístění kuchyňských spotřebičů a zařizovacích předmětů řešit dle konkrétního uživatele (pravák nebo levák), • typové skříňky kuchyňských linek jsou řešeny nejčastěji v modulu 300, 450, 600 a 900 mm, hloubka pracovní desky 600 mm.

1.1.7

Spíž, spížní skříň

Definice: Prostor pro uskladnění potravin. Řešení:

Prostor musí být větratelný a oddělen od zdrojů tepla (komín, apod.). V případě užití této místnosti v nízkoenergetických domech je třeba zvážit technické provedení v návaznosti na přilehlé místnosti v souvislosti se vznikem tepelných mostů a úniků tepla… Prostorové uspořádání spíže

Pamatuj: • Umístění polic a regálů šíře min. 450 mm, • prostor musí být větrán, nevytápěn.

1.1.8

Jídelna

Definice: Prostor pro stolování jako samostatná místnost, prostor propojující kuchyni a obývací pokoj nebo součást kuchyně či obývacího pokoje jako jídelní kout. Řešení:

Jídelnu nebo jídelní kout se snažíme umístit v interiéru mimo komunikační tahy. Nesmíme také zapomenout na prostorové nároky osob při usedání a vstávání:

17

1


Prostorové a výškové uspořádání kuchyňské linky

1


*

Požadavky na jídelní stůl a prostor kolem něho: (ČSN 910820 – 1992) Plocha pro pohodlné stolování jedné osoby 60 cm šířka, 30 cm hloubka Šířka stolu min. 75–80 cm Obdélníkový stůl pro 4 osoby min. 120 × 80 cm Kulatý stůl pro 4 osoby průměr min. 110 cm Výška stolu min. 72–74 cm Nejnižší výška lubu 62 cm Výška židle ke stolu: 42–45 cm Mezi židlí a lubem min. 17 cm Výška mezi plátem a židlí 24–32 cm Vzdálenost stolních nohou při sezení 2 osob: 98 cm Vzdálenost stolních nohou při sezení 1 osoby: 65 cm Průchod mezi stolem a zdí 95 cm Místo pro odsunutí židle 70 cm Plošné nároky stolování

Typy jídelních stolů

1.1.9

Obývací pokoj

Definice: Obvykle největší a nejfrekventovanější prostor v bytové jednotce. Slouží k shromažďování obyvatel, k relaxaci, čtení, možné také stolování. Řešení:

18

Minimální šířka pokoje je 3,3 m a minimální plocha 18 m2. Musí být přímo větratelná s přímým přístupem denního světla. Minimální plocha obývacího pokoje bez stolování je 16 m2 pro byt s 1 či 2 obytnými místnostmi. Pokud jsou v bytové jednotce 3 a 4 obytné místnosti, je minimální plocha obývacího pokoje bez stolování 18 m2 a 20 m2 při větším množství obytných místností. Minimální plocha obývacího pokoje se stolováním je 16 m2 pro byt s 1 či 2 obytnými místnostmi. Pokud jsou v bytové jednotce 3 a 4 obytné místnosti, je minimální plocha obývacího pokoje se stolováním 21 m2 a 24 m2 při větším množství obytných místností.

Ložnice

1

1.1.10

Definice: Prostor pro odpočinek nebo spaní, nacházející se v klidové části (zóně) domu. Řešení:

Přes ložnici nesmí být jediný vstup do další místnosti a v případě bytových domů nemá sousedit s výtahem (hluk). Minimální půdorysná plocha ložnice pro jednu osobu je 8 m2 a pro dvě osoby 12 m2. Minimální šířka ložnice s jedním lůžkem je 1,95 m a dvoulůžkové ložnice pak 2,4 m.

Lůžko

Dvojlůžko

Vnitřní rozměry lůžka = šíře matrace – pro venkovní rozměr připočítáváme šíři konstrukce (cca 80 mm do šíře, 100 mm do délky) Pamatuj: • Do podlahové plochy se nezapočítávají vestavěné skříně, • umístění v nejklidnější části bytu, dál od komunikace, poblíž koupelny, WC, • ideální orientace oken na východ, • možné napojení na vlastní koupelnu s toaletou přístupnou přímo z prostoru ložnice, • návaznost na šatnu.

1.1.11

Dětské pokoje

Definice: Prostor, který plní několik důležitých funkcí a měl by splňovat kritéria pro obývací pokoj, pracovnu a ložnici. Řešení:


Pamatuj: • Umístit sedací soupravu po směru paprsků slunce tak, abychom mohli číst, • umístění nábytku s televizí se doporučuje také po směru pronikajících slunečních paprsků, tak aby nedopadaly na plochu televizoru, • okna do této místnosti by měla být co největší (nejlépe velké prosklené plochy), měla by zajistit co nejlepší propojení interiéru s exteriérem, • z důvodu hlubokého proslunění (orientace jih, západ) je nutná instalace zastiňovací techniky – předokenní žaluzie nebo rolety, vnitřní žaluzie nebo rolety, • rozměry konferenčních a servírovacích stolků nejsou pevně stanoveny, měly by vycházet z daných prostorových možností, ale i rozměrů samotného čalouněného nábytku, se kterým tvoří funkční celek. Výška stolku by měla odpovídat výšce okolního sezení.

Dětský pokoj má být kromě dostatečné velikosti dobře prosvětlený, aby zde mohlo dítě trávit více času při denní činnosti. Ideální orientace – jih, jihovýchod, východ. Minimálně pracovní stůl by měl být osvětlen slunečními paprsky. Dětem vyhovuje

19

Ar c h i t e k t u r a a s t a v i t e l s t v í 1

stůl se zvyšovací pracovní deskou, tomu musí odpovídat i židle, nebo s deskou polohovatelnou pod úhlem. Pamatuj: • Bezpečnost, barevnost prostoru, místo pro spaní, hraní a práci, • úložné prostory, nejlépe vestavěné skříně, • umístění pracovního stolu dle toho, zda je dítě pravák nebo levák (při psaní si nesmí stínit), • osvětlení místnosti a pracovních ploch používaných v různou denní dobu, • použití převážně přírodních materiálů.

1.1.12

Pracovna

Definice: Prostor, kde se člověk potřebuje naplno soustředit a podporovat svou kreativitu a myšlení. Řešení:

Řeší se jako samostatný prostor nebo součást obývacího pokoje, ideálně s vlastním vchodem. Umístění pracovního stolu je dané polohou okna a parametry uživatele. Pracovní stůl by měl mít plochu stolové desky dostatečně dimenzovanou k vykonávání různých činností (učení, čtení, psaní), šířku minimálně 120 cm, hloubku 80 cm. Součástí stolu musí být úložný prostor (zásuvky), může to být i kontejner na kolečkách. Výška pracovního stolu se doporučuje 68–72 cm, prostor pro zasunutí nohou (mezi židlí a lubem) musí být minimálně 17 cm. Stůl pod PC musí mít plochu pro umístění klávesnice a podložky na myš, monitor by měl být umístěn ve výšce očí. Tělo počítače a periferie mohou být umístěny mimo plochu psacího stolu. Pracovní deska musí být dostatečně veliká k ukládání pracovních materiálů.

Pamatuj: • Člověk za pracovním stolem by měl vidět na dveře nebo by k nim alespoň neměl sedět zády, • pracovní židle by měla být pohodlná a mít vysokou opěrku.

1.1.13

Koupelny

Definice: Prostor s hygienickou funkcí (mytí, koupání). Dalšími funkcemi mohou být praní a sušení prádla apod. Řešení:

20

Nejčastěji užívaným zařízením v koupelně je umyvadlo, a proto bychom měli zajistit přístup světla právě k němu. Nejvhodnější osvětlení je rovnoměrné z obou stran. Okno by mělo zajistit prosvětlení prostoru, ale také dostatek soukromí, čehož je možné dosáhnout zastíněním nebo průhledností skel, nebo osazením okna s vyšším parapetem. Zařizovací předměty – umyvadla, vana, sprchový kout, případně záchodová mísa a bidet (umístěné co nejdále od umyvadel), otopné těleso umožňující sušení ručníků.

Umyvadla

Pamatuj: • Průchod mezi vanou nebo umyvadlem a stěnou nebo otopným tělesem 650 mm, • vzdálenost mezi stěnou a osou umyvadla nebo záchodové mísy 450 m, • světlá výška prostoru min. 2,30 m, • možnost instalace pračky, • bezpečnostní vzdálenosti zásuvek – umývací prostor řeší ČSN 332130 ed.2. (9/2009) – zásuvky se montují zásadně vně prostoru vymezeného obrysem umyvadla. Do výšky 1,2 m (měřeno od finální podlahy ke spodní hraně zásuvky) musí být zásuvka 20 cm od kraje umývadla, nad tuto výšku smí být na hranici tohoto prostoru (umývací prostor končí ve výšce 2,25 m nad finálním povrchem podlahy), • nutnost řešit odvětrání prostoru.

1.1.14

Toaleta (WC)

Definice: Prostor, který je určený pro vylučování lidských tělesných odpadů a pro jejich ukládání (tzv. suchý záchod), odvod (splachovací záchod) nebo i zpracování (chemický záchod). Řešení:

Každá bytová jednotka musí mít vlastní WC. Minimální rozměry WC jsou 900 × 1200 mm, pokud se dveře WC otevírají ven a 900 × 1500 mm pokud se otevírají dovnitř. Vzdálenost mezi otevřeným křídlem dveří a čelem záchodové mísy by měla být min. 300 mm. Součástí WC musí být malé umyvadlo, od kterého se smí upustit pouze v případě, že ho lze nahradit blízkou koupelnou. Mezi WC a obytnými místnostmi a místem přípravy a konzumace jídla musí být alespoň dvoje uzavíratelné dveře. Pro byty s 1 a 2 obytnými místnostmi může být záchodová mísa umístěna přímo v koupelně, pro byty se 3 a 4 obytnými místnostmi musí být záchodová mísa umístěna v samostatné místnosti, v bytech s 5 a více obytnými místnostmi musí být řešeny min. 2 záchodové mísy, alespoň jedna záchodová mísa musí být umístěna v samostatné místnosti.

Záchodová mísa

Pisoár

21


Vana

1

Sprchový kout


Pamatuj: • Prostor se záchodovou mísou nesmí být přímo přístupný z obytných místností ani z prostoru pro vaření, pro stolování, pro uskladnění potravin nebo z prostoru, který plní některé z funkcí obytných místností, • světlá výška místnosti je min. 2,30 m, • snažíme se navrhovat dveře otvíravé ven, • v samostatné místnosti řešit mytí rukou – umývátko, • nutnost řešit odvětrání prostoru.

Zdroje: NEUFERT, Ernst. Navrhování staveb: 33. nově přepracované vydání. Praha: Consult invest, 1995. 588 s. ČSN 734301 Obytné budovy (2004) ČSN 332130 ed.2. Elektrické instalace nízkého napětí – Vnitřní elektrické rozvody (2009)

1

Platné české normy pro typologii bytového nábytku: ČSN 91 0000 Nábytek – Názvosloví ČSN 91 0412 Úložný nábytek – Technické požadavky ČSN 91 1010 Nábytek. Lehací nábytek. Základní rozměry ČSN 91 1011 Nábytek. Matrace pro lehací nábytek. Základní rozměry ČSN 91 1012 Nábytek. Pohovky a křesla pro sezení a příležitostné spaní. Základní rozměry ČSN 91 1014 Nábytek. Matrace pro dětský lehací nábytek. Základní rozměry ČSN 91 0401 Nábytek. Skříňový nábytek. Technické požadavky ČSN 91 0412 Nábytek. Úložný nábytek bytový. Základní rozměry ČSN 91 0453 Nábytek. Skříňový nábytek kancelářský. Základní rozměry ČSN 91 0611 Nábytek. Křesla a pohovky. Základní rozměry ČSN 91 0612 Nábytek. Dětský sedací nábytek bytový. Základní rozměry ČSN 91 0810 Nábytek. Bytový nábytek. Funkční rozměry psacích stolů a sekretářů ČSN 91 0811 Nábytek. Dětský stolový nábytek bytový. Základní rozměry ČSN 91 0820 Nábytek. Jídelní stoly. Rozměry

22

Typologie a užívání staveb osobami se sníženou schopností pohybu a orientace

1.2.1

Užívané piktogramy a typy omezení

1

Předpokladem snadného pohybu a orientace je správné zhodnocení omezujících faktorů užívání stavby pro jednotlivé skupiny osob se zdravotním omezením. Jde zejména o tři základní omezení: • omezení pohybové; • omezení smyslového vnímání vizuálního; • omezení smyslového vnímání sluchového.


1.2

Omezení pohybové Pro pohybové omezení jsou základním problémem především fyzické překážky. Překonání jakéhokoli výškového stupně i minimálního sklonu pochozí plochy vyžaduje pro osobu s omezenou schopností pohybu značnou tělesnou námahu či nepřekonatelnou překážku. Úpravy musí být zaměřeny na: • eliminace výškových rozdílů; • dodržení maximálních podélných a příčných sklonů pochozích ploch; • zajištění dostatečných průjezdů a manipulačních prostor; • umístění ovládacích prvků v dosahové vzdálenosti osoby na vozíku.

Omezení smyslového vnímání vizuálního U omezení smyslového vnímání vizuálního je problémem zejména nedostatek a nejednoznačnost informací o stavbě a jejím okolí získávaných nevizuálně – hmatně (především technikou dlouhé bílé hole) a akusticky (u proměnných situací). Úpravy pro osoby s úplnou ztrátou zraku jsou zejména zaměřeny na: • zajištění vodicích linií, tvořených především prvky vystupujícími nad pochozí rovinu, v odůvodněných případech (nástupiště, plochy zastávek, přechody na pozemních komunikacích apod.) prvky vnímatelnými holí a nášlapem umístěnými v pochozí rovině (speciální dlažby z povrchu hmatově charakteristicky odlišného od okolí); • identifikaci bezprostředního okolí (např. přítomnost prostorových schodišť, lávek, konců nástupišť, čekáren apod.); • předávání informací o okolí a službách (především akustickým způsobem). Úpravy pro osoby s částečnou ztrátou zraku pomáhají opatření: • užití nereflexních značek se silným barevným kontrastem; • krátké a lehko srozumitelné nápisy psané velkými písmeny; • plány umístění, pokyny pro nákup jízdenek apod. by měly být čitelné z velmi malé vzdálenosti a provedeny jednoduchým a srozumitelným způsobem.

23


Omezení smyslového vnímání sluchového Potřeby a požadavky pro omezení smyslového vnímání sluchového se vzhledem k vizuální orientaci civilizace týkají především provozních informací a komunikačních problémů při využívání staveb, a to zejména dopravních. Jejich orientaci zkvalitní navržená opatření: • zavedení vizuálních informačních a orientačních systémů ve vstupních halách, odbavovacích halách dopravního systému, na zastávkách, nástupištích apod.; • zavedení vizuálního systému varovných signálů – světelná signalizace; • vybavení přepážek informací apod. hovorovým systémem pro nedoslýchavé – indukční smyčky pro přepážky.

1

%DULpU\SURVWĜHGt Vertikální

schody výškové rozdíly > 20 mm

Horizontální

sklony ramp povrchy pochozích ploch

Prostorové

PDOpPDQLSXODþQtSDUDPHWU\ QHYKRGQpXPtVWČQtPRELOLiĜH

Antropometrické

dosahové vzdálenosti YêãNDVHGDFtSORFK\PRELOLiĜH

Ergonomické

2ULHQWDþQt

WYDURYOiGDFtFKSUYNĤ QHYKRGQêPRELOLiĜ FK\EČMtFtWDNWLOQtLQIRUPDFH RULHQWDþQtV\VWpPDSLNWRJUDP\

Základní bariéry přístupného prostředí

1.2.2

Základní ustanovení vyhlášky č. 398/2009 Sb.

Vyhláška č. 398/2009 Sb. o obecných technických požadavcích zabezpečujících bezbariérové užívání staveb nahradila 5. listopadu 2009 vyhlášku č. 369/2001 Sb. Tato vyhláška stanoví obecné technické požadavky na stavby a jejich části tak, aby bylo zabezpečeno jejich užívání osobami s pohybovým, zrakovým, sluchovým a mentálním postižením, osobami pokročilého věku, těhotnými ženami, osobami doprovázejícími dítě v kočárku nebo dítě do tří let (dále jen „osoby s omezenou schopností pohybu nebo orientace“). Projektování bezbariérových provozů pro osoby s omezenou schopností pohybu vychází z dispozic, možností a potřeb osob na vozíku.

24


Obrázky převzaty z FILIPIOVÁ, D. Projektujeme bez bariér.

Minimální manipulační prostor pro otáčení vozíku do různých směrů v rámci úhlu, který je větší než 180o, je kruh o průměru 1500 mm a nejmenší prostor pro otáčení vozíku o 90o až 180o je obdélník o rozměrech 1200 × 1500 mm. Výškové rozdíly pochozích ploch nesmí být vyšší než 20 mm. Povrch pochozích ploch musí být rovný, pevný a upravený proti skluzu. Nášlapná vrstva musí mít: a) součinitel smykového tření nejméně 0,5 nebo b) hodnotu výkyvu kyvadla nejméně 40, nebo c) úhel kluzu nejméně 10°.

1.2.3

Schodiště a vyrovnávací stupně

Ve všech ramenech téhož schodiště musí být stejný počet stupňů. Počet stupňů za sebou může být nejméně 3 a nejvíce 16. Sklon schodišťového ramene nesmí být větší než 28o a výška schodišťového vyrovnávacího stupně větší než 160 mm, to neplatí pro stavby bytových domů s výtahem. Schodišťová ramena a vyrovnávací stupně musí být po obou stranách opatřeny madly ve výši 900 mm, která musí přesahovat nejméně o 150 mm první a poslední stupeň s vyznačením v jejich půdorysném průmětu. Madlo musí být odsazeno od svislé konstrukce ve vzdálenosti nejméně 60 mm.


25

1


1.2.4

Komunikace pro chodce

Musí mít celkovou šířku nejméně 1500 mm, včetně bezpečnostních odstupů. Výškové rozdíly na komunikacích pro chodce nesmí být vyšší než 20 mm. Komunikace pro chodce smí mít podélný sklon nejvýše v poměru 1:12 (8,33 %) a příčný sklon nejvýše v poměru 1:50 (2 %). Na úsecích s podélným sklonem větším než 1:20 (5 %) a delších než 200 m musí být zřízena odpočívadla o délce nejméně 1500 mm. Sklon v jednom směru nejvýše v poměru 1:50 (2 %).

1.2.5

Bezbariérové rampy

Musí mít po obou stranách opatření proti sjetí vozíku, respektive vodicí prvek pro bílou hůl jako je spodní tyč zábradlí ve výšce 100 až 250 mm nebo sokl s výškou nejméně 100 mm. Bezbariérové rampy musí být široké nejméně 1500 mm a jejich podélný sklon smí být nejvýše v poměru 1:16 (6,25) a příčný sklon nejvýše v poměru 1:100 (1%). Bezbariérová rampa delší než 9000 mm musí být přerušena podestou v délce nejméně 1 500 mm. Není-li bezbariérová rampa u změn dokončených staveb delší než 3000 mm, smí mít podélný sklon nejvýše v poměru 1:8 (12,5 %). Tyto rampy musí být po obou stranách opatřeny madly ve výši 900 mm, doporučuje se druhé madlo ve výši 750 mm, které musí přesahovat nejméně o 150 mm začátek a konec šikmé rampy.

Maximální sklon rampy 1:16 = 6,25 % (sklon 1:8 = 12,5 % je povolen u změn dokončených staveb, při délce rampy max. 3000 mm)

Před vstupem do objektu by měla být vodorovná manipulační plocha. Velikost a uspořádání vyplývá ze směru otevírání dveřního křídla. Jestliže se otevírá směrem do objektu, postačí plocha o velikosti 1500 × 1500 mm. Při otevírání ven je potřeba plochu zvětšit ve směru otevírání dveří o 200 mm. Sklon plochy před vstupem do budovy smí být pouze v jednom směru a nejvýše v poměru 1:50 (2,0 %). Vstup do objektu musí mít šířku nejméně 1250 mm. Hlavní křídlo dvoukřídlých dveří musí umožňovat otevření nejméně 900 mm.

Obrázek převzat z FILIPIOVÁ, D. Projektujeme bez bariér.

26

Dveře

1.2.7

1

Musí mít světlou šířku nejméně 800 mm. Dveře u staveb s pobytovými a obytnými místnostmi a u staveb pro zdravotní a sociální péči musí mít světlou šířku minimálně 900 mm. Otevíraná dveřní křídla musí být ve výši 800 až 900 mm opatřena vodorovnými madly přes celou jejich šířku, umístěnými na straně opačné než jsou závěsy, s výjimkou dveří automaticky ovládaných. Zámek dveří musí být umístěn nejvýše 1000 mm od podlahy, klika nejvýše 1100 mm. Dveře smí být zaskleny od výšky 400 mm nebo musí být chráněny proti mechanickému poškození vozíkem. Prosklené dveře, jejichž prosklení zasahuje níže než 800 mm nad podlahou, musí být ve výšce 800 až 1000 mm a zároveň ve výšce 1400 až 1600 mm kontrastně označeny oproti pozadí, zejména musí mít výrazný pruh šířky nejméně 50 mm nebo pruh značek o průměru 50 mm vzdálených od sebe nejvíce 150 mm, jasně viditelných oproti pozadí.

Okna

Okna s parapetem nižším než 500 mm a prosklené stěny musí mít spodní část do výšky 400 mm nad podlahou opatřenou proti mechanickému poškození. V každé obytné místnosti musí mít nejméně jedno okno pákové ovládání nejvýše 1100 mm nad podlahou.

1.2.8

Hygienická zařízení

Záchodová kabina musí mít šířku nejméně 1800 mm a hloubku nejméně 2150 mm. U změn dokončených staveb lze rozměry této kabiny snížit až na 1600 × 1600 mm. Záchodová kabina s využitím asistence musí mít šířku nejméně 2200 mm a hloubku nejméně 2150 mm. Dveře (u bytů a obytných částí) musí mít šířku nejméně 900 mm, musí se otevírat směrem ven a musí být z vnitřní strany opatřeny vodorovným madlem ve výšce 800 až 900 mm. Zámek musí být odjistitelný zvenku.

Bezbariérová kabina – vstup na kratší straně

Bezbariérová kabina – vstup na delší straně

Bezbariérová kabina s využitím asistence

Legenda A – manipulační plocha - d=1500 mm B – nástěnné vodorovné madlo C – sklopné madlo D – nástěnné svislé madlo E – doporučené druhé nástěnné svislé madlo u umyvadla F – ovladač signalizačního systému nouzového volání

1.2.9 •


1.2.6

Zařizovací předměty bezbariérové koupelny

Záchodová mísa – osově 450 mm od boční stěny, horní hrana sedátka mísy 460 mm nad podlahou, ovládání splachování ve výši max. 1200 mm nad podlahou, madla po obou

27

• • • •

1


•

stranách mísy – vzdálenost 600 mm, výška 800 mm, pevné madlo o 100 mm delší než mísa, sklopné o 200 mm. Umyvadlo – opatřeno stojánkovou výtokovou baterií s pákovým ovládáním, horní hrana ve výšce 800 mm, umožnit podjezd, zrcadlo ve výši max. 900 mm, horní hrana ve výši min. 1800 mm nad podlahou, svislé madlo vedle umyvadla délky min. 500 mm. Vana – horní hrana ve výši max. 500 mm, odsazena od stěny 100 mm, v záhlaví vana přizděna min. o 400 mm, madlo vodorovné délky 1200 mm 100 mm nad vanou a madlo svislé délky 500 mm max. 200 mm od vanové baterie. Sprchový kout – rozměr min. 900/900 mm, sklopné sedátko min. 450 × 450 mm ve výši 460 mm nad podlahou, svislé madlo délky 500 mm, umístěné 900 mm od rohu sprchy a vodorovné madlo délky 600 mm, 800 mm nad podlahou. Háček na oděvy. Prostor pro odpadkový koš.

Bezbariérová sprcha Legenda A – manipulační plocha pro přesun z vozíku; B – sprchové sedátko; C – vodorovné madlo; D – svislé madlo; E – sklopné madlo; F – ovladač signalizačního systému nouzového volání; G – závěs/zástěna

Bezbariérová vana Legenda A – manipulační plocha – d=1500 mm; B – místo pro přesedání; C – vodorovné madlo; D – svislé madlo; E – svislé madlo (doporučeno pro chodícího uživatele); F – ovladač signalizačního systému nouzového volání

28

Kuchyně bezbariérového bytu

1

Patří mezi prostory, u kterých je třeba postupovat při navrhování a vybavování pečlivě. Na správném uspořádání kuchyně závisí míra soběstačnosti handicapovaného.


1.2.10


Zdroje: ZDRAŽILOVÁ, R. Odstraňování bariér v městském inženýrství. Praha: Informační centrum ČKAIT, 2006. ISBN 80-87093-12-7. ZDRAŽILOVÁ, R. Bezbariérové užívání staveb: Základní principy přístupnosti.Praha: Informační centrum ČKAIT, 2007. 10 s. ISBN 978-80-87093-56-6. FILIPIOVÁ, D. Projektujeme bez bariér. Praha: Ministerstvo práce a sociálních věcí, 2002. 104 s. NEUFERT, Ernst. Navrhování staveb: 33. nově přepracované vydání. Praha: Consult invest, 1995. 588 s. VYHLÁŠKA 398/2009 Sb. ze dne 5. listopadu 2009 o obecných technických požadavcích zabezpečujících bezbariérové užívání staveb Stavební zákon č. 183/2006 Sb. ČSN 73 4108 Hygienická zařízení a šatny, 02/2013 Vzdělávací modul Bezbariérové užívání staveb (http://fast10.vsb.cz/vzdelavaci-modul-bezbarieroveho-uzivani-staveb/)

29

Základní rozměry vozidel a odstupy od pevných překážek

Základní rozměry vozidel dle ČSN 73 6058 Skupiny vozidel

Délka (m)

1a – Osobní 1b – Lehká užitková (dodávky) 2a – Nákladní (jednotlivé vozidlo) 2b – Soupravy tahaþe s návČsem 2c – Autobusy (se tĜemi a více nápravami) Motocykly Jízdní kola

1


1.3

4,75 6,00 12,00 16,50 15,00 2,50 1,80

ŠíĜka bez zpČtných zrcátek (m) 1,75 2,00 2,50 2,50 2,50 1,10 0,60

Výška (m) 1,80 2,80 4,20 4,20 4,00 1,20 1,10

Nejmenší odstupy vozidel od pevných překážek dle ČSN 73 6058 Kategorie vozidel Délka odstupu Mezi pevnou pĜekážkou (stČnou garáže) a bokem vozidla na stranČ Ĝidiþe, mezi vozidly vedle sebe Mezi pevnou pĜekážkou (stČnou garáže) a bokem vozidla na opaþné stranČ Ĝidiþe Mezi þelem vozidla a pevnou pĜekážkou (stČnou garáže) Mezi koncem vozidla a pevnou pĜekážkou (stČnou garáže) Mezi dvČma vozidly pĜi podélném Ĝazení Mezi dvČma vozidly za sebou

30

Osobní

Lehká užitková

Nákladní

Autobusy

Motocykly

A

0,75

0,75

1,00

1,00

0,50

B

0,40

0,40

1,00

1,00

0,50

C

0,25

0,25

0,50

0,50

0,25

D

0,25

0,50

1,00

1,00

0,25

E

1,00

1,00

1,00

1,00

x

F

0,50

1,00

1,00

1,00

0,50


Zdroj: ČSN 736058 Jednotlivé, řadové a hromadné garáže (9.2011)

1.4

Odstavné a parkovací plochy silničních vozidel

1.4.1

Parkovací stání pro osobní a lehká užitková vozidla (dodávky)

Podélné řazení vozidel

31

1


Rozměry parkovacích stání při podélném řazení dle ČSN 736056 (2011) Skupina vozidel Osobní Lehké užitkové (dodávky)

ZpĤsob parkování jízda vpĜed couvání jízda vpĜed couvání

Základní šíĜka stání a (m)

Odstup od pevné SĜekážky d (m)

2,00

0,40

2,25

0,40

b (m) 6,75 5,75 8,25

Délka krajního stání b1 (m) 5,25 – 6,50

Délka krajního stání b2 (m) 7,75 6,75 9,00

ŠíĜka jízdního pruhu/pásu c (m) 3,25 3,75 3,50

7,50

–

8,00

3,75

Délka stání

Kolmé a šikmé řazení vozidel

Přesah přední/zadní části vozidla nad přilehlou plochou

32

Kolmé Šikmé 75o Šikmé 60o Šikmé 45o

1.4.2

Skupina vozidel Osobní Lehká užitková Osobní Lehká užitková Osobní Lehká užitková Osobní Lehká užitková

Základní šíĜka stání

Skuteþná šíĜka stání

RozšíĜení krajního stání

Délka stání

3Ĝevis vozidla

a (m) 2,50

g (m) 2,50

d (m) 0,25

b (m) 5,00

e (m)

2,75

2,75

0,40

6,50

2,60

2,50

0,25

5,30

ŠíĜka jízdního pruhu (jízda vpĜed) c (m) 6,00

ŠíĜka jízdního pruhu (couvání) c (m) 4,75

7,75

6,25 5,00

2,85

2,75

0,40

6,80

2,90

2,50

0,25

5,20

6,25

3,20

2,75

0,40

6,60

4,25

3,55

2,50

0,25

4,80

3,00

3,90

2,75

0,25

6,00

3,50

0,50

3,50 1

ěazení vozidel


Základní rozměry parkovacích stání při kolmém a šikmém řazení dle ČSN 736056 (2011)

Parkovací stání pro vozidla přepravující osobu těžce pohybově postiženou a vyhrazené parkovací stání pro vozidla osob doprovázející dítě v kočárku

Prostorové uspořádání parkovacích stání vozidel přepravujících osoby těžce pohybově postižené

Délka parkovacích stání s podélným řazením pro vozidla přepravující osoby těžce pohybově postižené se navrhuje nejméně 7,0 m (nájezd invalidního vozíku zezadu do zaparkovaného vozidla). Společnou manipulační plochu pro dvě vyhrazená parkovací stání je vhodné barevně vyznačit. Vyhrazená parkovací stání se navrhují co nejblíže k cíli cesty. Šířka vyhrazeného parkovacího stání pro vozidla osob doprovázející dítě v kočárku se navrhuje nejméně 3,50 m, délka stání je totožná s délkou ostatních parkovacích stání osobních a lehkých užitkových vozidel.

33

Parkovací stání pro nákladní vozidla a autobusy

Parkovací stání se šikmým řazením

1


1.4.3

Parkovací stání s podélným řazením

Rozměry parkovacích stání dle ČSN 736056 (2011) ěazení vozidel Kolmé Šikmé 75o Šikmé 60o Šikmé 45o Podélné (polotČsné)

Skupina vozidel Nákladní v. Autobus Nákladní v. Autobus Nákladní v. Autobus Nákladní v. Autobus Nákladní v. Autobus

Základní šíĜka stání a (m)

Skuteþná šíĜka stání g (m)

RozšíĜení krajního stání d (m)

3,50 3,60 3,50 4,00

0,50

4,90 3,25

3,25

Zdroje: ČSN 736058 Jednotlivé, řadové a hromadné garáže (9.2011) ČSN 736056 Odstavné a parkovací plochy silničních vozidel (3.2011)

34

Délka stání b (m) 20,00 16,50 20,00 16,50 18,50 15,50 16,00 13,50 27,00 19,00

ŠíĜka jízdního pruhu/pásu c1 (m) 18,00 19,50 14,00 16,50 10,00 11,50 7,50 9,00 4,50 4,50

c2 (m) 15,00 18,00 12,00 15,50 10,00 11,00 7,50 9,00 – –

Parkování jízdních kol Ar c h i t e k t u r a a s t a v i t e l s t v í

1.5

ČSN 73 6056 Odstavné a parkovací plochy silničních vozidel Základní rozmČry vozidel pro úþely ýSN 73 6056

1.5.1

ŠíĜka bez zpČtných zrcátek (m)

Výška (m)

1,80

0,60

1,10

Parkovací stání pro jízdní kola

1

Jízdní kola

Délka (m)

Parkovací stání pro jízdní kola se podle místních podmínek především navrhují: • u obchodních a výrobních objektů; • u škol, sportovních a rekreačních center; • v bytové zástavbě a v centrech měst; • v přestupních uzlech veřejné osobní linkové dopravy. Pro parkování jízdních kol se zpravidla používají stojany z různých materiálů (beton, plast, dřevo apod.). S ohledem na místní podmínky je možné stojany pro jízdní kola zastřešit. Parkovací stání pro jízdní kola se navrhují na přehledných místech (v blízkosti vstupů do budov, recepce apod.) a musí umožnit zabezpečení proti odcizení. Stojany pro parkování jízdních kol se umísťují: • na přehledných místech mezi parkovací stání pro motorová vozidla (na obrázku příklady a); • na samostatných plochách (na obrázku příklad b).

Příklad umístění stojanů pro parkování jízdních kol

35


Technické řešení stojanů pro parkování jízdních kol musí: • umožnit parkování všech základních druhů jízdních kol; • v maximální možné míře omezit riziko poškození jízdního kola při parkování; • umožnit zamčení rámu jízdního kola k pevné konstrukci lanovým nebo trubkovým zámkem, který je buď součástí stojanu nebo je ve vlastnictví cyklisty; stojan musí být zároveň pevně spojen s podložkou; • pokud je to v daném místě účelné umožnit odstavení jízdního kola s cestovními brašnami (dostatečná pevnost stojanu). Poznámka: Podrobnější informace o počtu a rozměrech parkovacích stání pro jízdní kola jsou uvedeny v Zákoně č. 361/2000 Sb. Zdroj: ČSN 73 6056 Odstavné a parkovací plochy silničních vozidel (3.2011) Předpisy a dokumentace pro PK: TP 179 Navrhování komunikací pro cyklisty (05/2006, Koura Publishing)

1.5.2

Odstavná zařízení pro jízdní kola

Odstavování jízdních kol se dělí teoreticky na: • krátkodobé (do cca 2 hodin – za účelem nákupu, návštěvy apod.) • dlouhodobé (nad 2 hodiny – po dobu pracovní doby, vyučování, přes noc, systém Bike and Ride apod.).

Stanovení potřebného počtu odstavných stání Při návrhu a schvalování nových bytových a občanských staveb má být kromě výpočtu stání pro motorová vozidla prokázáno i zajištění dostatečného počtu míst pro odstavení jízdních kol. Pro návrh jsou rozhodující sezónní nároky (letní měsíce). V případě průmyslových podniků či obchodních zařízení lze potřebný počet odstavných stání stanovit průzkumem či v závislosti na dělbě přepravní práce. Povinností každého zaměstnavatele je podle zákoníku práce zajistit bezpečné odstavení jízdního kola pro zaměstnance, pokud jej používá k cestě do zaměstnání a zpět (Zákoník práce, § 145). V případě bytových staveb je třeba při jejich navrhování předpokládat cca 1 kolo na 2 obyvatele v závislosti na podmínkách pro cyklistiku v daném regionu.

Druhy odstavných zařízení pro jízdní kola • • • •

36

Stojany – umísťují se u menších atraktivit pro cyklistickou dopravu – drobné obchody, bydliště apod. Odstavné plochy (objekty) – pro menší i větší počet jízdních kol. Umisťují se u škol, rekreačních a sportovních zařízení, průmyslových a výrobních podniků, v nákupních centrech. Navrhují se zastřešené. Úschovné prostory – uzamykatelné prostory pro dlouhodobější odstavování jízdních kol (nádraží, stanice metra, pracoviště, bydliště). Boxy (garáže) pro jízdní kola – uzamykatelné malé garáže pro jízdní kola. Jejich výhodou je bezpečná ochrana jak proti krádeži a vandalismu, tak proti povětrnostním vlivům. Navrhují se v místě bydliště, na pracovištích, u stanic dráhy zapojených do systému Bike&Ride. Jejich umístění má být určeno územním plánem (resp. generelem cyklistické dopravy).

• • • • • •

pohodlné zajištění kola s možností uzamčení (rámu nebo obou kol); má vyhovovat většině druhů a velikostí jízdních kol; musí být pevné, aby udrželo jízdní kolo i s nákladem (nákup) nebo za silného větru; konstrukce musí být taková, aby nedocházelo k poranění osob ani poničení jízdních kol; dlouhodobá stání je třeba ochránit před povětrnostními vlivy zastřešením; druh a provedení stojanů a zastřešení má architektonicky odpovídat okolnímu prostředí.

Správné umístění odstavných zařízení ovlivňuje jejich skutečné využívání cyklisty. Stojany mají být umístěny na viditelném místě na veřejném prostranství, pokud možno v zorném poli cyklisty, např. v blízkosti vchodu do objektu. Větší plochy pro odstavování jízdních kol je vhodné zajistit ostrahou (možno sloučit s vrátnicí apod.).

1

Rozměry odstavných stání pro jízdní kola


Odstavná zařízení pro jízdní kola mají splňovat tyto základní požadavky:

Potřebné rozměry odstavných stání pro jízdní kola jsou závislé na způsobu ukládání jízdních kol. Podstatné je zda jsou v jedné úrovni nebo ve více úrovních.

Rozměry odstavných stání pro jízdní kola

Paralelní parkování jízdních kol – prostor potřebný pro 4 kola je 6,4–9,6 m2

37


Šikmé parkování jízdních kol – prostor potřebný pro 4 kola je 9 m2 Zdroje: ČSN 73 6056 Odstavné a parkovací plochy silničních vozidel (3.2011) Předpisy a dokumentace pro PK: TP 179 Navrhování komunikací pro cyklisty (05/2006, Koura Publishing) BICY – CITIES AND REGIONS FOR CYCLING. Parkování jízdních kol snadno a rychle: Průvodce výstavbou parkovacích zařízení pro jízdní kola [online]. Rakousko: BICY – Cities and Regions for cycling, 2011

1.5.3

Pravidla pro posuzování parkovacích potřeb kol

Rezidenční oblasti Rezidenti

1 parkovací místo na místnost

Pracovní oblasti Zaměstnanci (služby, obchod, průmysl)

1 parkovací místo na 5 pracovních míst

Návštěvníci (společnost s větším množstvím zákazníků)


Návštěvníci (společnost s menším množstvím zákazníků/návštěvníků)


Vzdělání Základní školy

1 parkovací místo na 3–10 žáků

Střední a vyšší stupeň

1 parkovací místo na 1–2 žáky

Vysoké školy a odborné školy

1 parkovací místo na 2–3 studenty

Nakupování Potravinářské obchody

1 parkovací místo na 30–50 m² prodejního prostoru

Další obchody

1 parkovací místo na 100–200 m² prodejního prostoru

38

1 parkovací místo na 100 m² prodejního prostoru

Zastávky MHD Vlakové stanice, autobusové a tramvajové konečné stanice

1 parkovací místo na 3–10 cestujících

Tramvajové a autobusové zastávky

5 parkovacích míst na zastávku

Park + Ride (Zaparkuj a jeď)

1 parkovací místo na 20 parkovacích míst pro auta


Nákupní centra

Restaurace

1

Restaurace a hotely 1 parkovací místo na 5 míst k sezení

Hotely

1 parkovací místo na 10 postelí

Ubytovny a hostely

1 parkovací místo na 5 postelí

Sportoviště

1 parkovací místo na 2 návštěvníky

Zábavní, sportovní a kulturní aktivity Knihovna

1 parkovací místo na 3 návštěvníky v době nejvyšší návštěvnosti

Diskotéky, taneční bary

1 parkovací místo na 2–3 zákazníky v době nejvyšší návštěvnosti

Rekreační centra, posilovny, veřejné bazény

1 parkovací místo na 2 zákazníky v době nejvyšší návštěvnosti

Hřbitov

1 parkovací místo na 2 zákazníky v době nejvyšší návštěvnosti

Bazény, gymnázia

1 parkovací místo na 2–3 návštěvníky v době nejvyšší návštěvnosti

Kino

1 parkovací místo na 2–3 sedadla

Kostel

1 parkovací místo na 20 sedadel

Muzea, Výstavy

1 parkovací místo na 100 m²

Stadión

1 parkovací místo na 10 sedadel

Divadlo

1 parkovací na 10 sedadel

Zoo

1 parkovací místo na 1000 m²

Zdroje: BUNDESAMT FÜR STRASSEN / VELOKONFERENZ SCHWEIZ (2008): Veloparkierung. Empfehlungen zu Planung, Realisierung und Betrieb. Handbuch. Bern, Biel. BICY – CITIES AND REGIONS FOR CYCLING. Parkování jízdních kol snadno a rychle: Průvodce výstavbou parkovacích zařízení pro jízdní kola [online]. Rakousko: BICY – Cities and Regions for cycling, 2011

39

2. Stavitelství 2.1

Plánování stavby

2.2

Stavební pozemek, zakládání

2.3

Spodní stavba

2.4

Stropní konstrukce

2.5

Schodiště a šikmé rampy

2.6

Střechy

2.7

Klempířské konstrukce

2.8

Komíny

2.9

Podlahy

2.10

Výplně otvorů

2.1

Plánování stavby

2.1.1

Projektová dokumentace

•

2

St a v i t e l s t v í

• •

Před zahájením stavby nebo rekonstrukce stavby je nutné připravit projektovou dokumentaci (PD). Ta popisuje jednak parametry a vlastnosti samotné stavby a jednak její vztahy s okolím (vlastnické vztahy, prostředí, atd.). Požadavky na obsah a podobu projektové dokumentace jsou dané Stavebním zákonem (183/2006 Sb), vyhláškou Ministerstva pro místní rozvoj 499/2006 o dokumentaci staveb a dalšími souvisejícími předpisy. Podrobnost a rozpracovanost projektové dokumentace se v průběhu stavebního řízení postupně zpřesňuje.

Rozlišení PD podle stupně: Předprojektová příprava Investiční záměr Požadavky a náměty pro umístění stavby do dané lokality, odhady nákladů a další předběžná hodnocení. STS Studie stavby.

DÚR Projekt DSP DOS

DZS (DVZ) DPS

RDS

DSPS

Dokumentace pro územní rozhodnutí. Dokumentace pro stavební povolení. Dokumentace pro ohlášení stavby. Dokumentace pro zadání stavby (dokumentace pro výběr zhotovitele). Dokumentace pro provedení stavby.

Na jejím základě je vydáváno povolení ke stavbě. Varianta pro případy, kdy není nutné stavební povolení (obsah stejný jako v případě DSP). Podklad pro výběrové řízení a stanovení ceny.

Podklad pro provedení (realizaci) stavby, kterou investor poskytuje zvolenému dodavateli. Realizační dokumentace stavby. Podklad pro provedení stavby upravený pro konkrétního dodavatele stavby a jím použité technologie. Dokumentace skutečného prove- Zachycení konečného stavu stavdení stavby. by po jejím dokončení.

Zdroj: CADwiki (http://www.cadwiki.cz)

42

Prověření vhodnosti lokality a staveniště, limity území. Obvykle bývá vypracováno ve variantách. Na základě této PD je povolováno umístění stavby.

2.1.2

Plochy ve stavebnictví

•

u místností se šikmými stropy se do plochy obytné místnosti nezapočítává plocha se světlou výškou menší než 1,2 m,

43

2

Pro výpočet podlahové plochy místnosti platí: • plochu měříme v metrech čtverečních [m2], kterou zaokrouhlíme na dvě desetinná místa, • podlahová plocha je plocha půdorysného řezu místností a prostorů stavebně upravených k účelovému využití ve stavbě, vedeného v úrovni horního líce podlahy podlaží, ve kterém se nacházejí, • jednotlivé plochy jsou vymezeny vnitřním lícem svislých konstrukcí stěn včetně jejich povrchových úprav (např. omítky), • do podlahové plochy místností se: – nezapočítávají: – nosné sloupy uprostřed místností, – plocha dveřních a okenních ústupků, – započítávají: – plochy využité k zastavění zařizovacími předměty (např. nábytek, vestavěný nábytek, umyvadlo, vana včetně schodišťového stupně, kuchyňská linka, lednice, plynový a elektrický sporák, kamna nebo jiná otopná tělesa), – příčky, které nerozdělují místnosti a nejsou postaveny až ke stropu (např. dělicí příčky v koupelnách opticky oddělující záchodovou mísu od ostatního prostoru, mobilní příčky atd.).


Podlahová plocha

•

při dvou patrech, která jsou spojena schodištěm (betonové, ocelové i dřevěné) se započítává plocha dolního průmětu schodiště. Plocha otvoru v podlaze horní místnosti se nezapočítává.

Podlahová plocha v požární bezpečnosti staveb

Podlahová plocha v tepelnětechnických výpočtech

2


U oboru požární bezpečnosti staveb se podlahové plocha místností označuje písmenem S, jednotkou jsou m2. Jednotlivé plochy jsou vymezeny vnitřním lícem svislých konstrukcí stěn včetně jejich povrchových úprav (např. omítky). Celková podlahová plocha požárního úseku v m2 se stanoví součtem půdorysných ploch jednotlivých užitných podlaží požárního úseku.

Rozměry pro výpočet tepelného výkonu/ztrát • Výběr rozměrů musí být jednoznačně určen a mohou být použity vnitřní, venkovní nebo celkové vnitřní rozměry. • Obecně se doporučuje používat rozměry vnější, neboť se tak automaticky dostáváme na stranu bezpečnější a částečně tak zohledňujeme vliv tepelných vazeb, na rozdíl od použití rozměrů vnitřních.

Zdroj: ČSN EN 12831 Tepelné soustavy v budovách – Výpočet tepelného výkonu (3.2005); Oprava: Opr.1 (8.2005)

Celková energeticky vztažná plocha Vnější půdorysná plocha všech prostorů s upravovaným vnitřním prostředím v celé budově, vymezená vnějšími povrchy konstrukcí obálky budovy.

Zdroj: Zákon 406/2000 Sb. o hospodaření energií; Změna: 359/2003 Sb., 694/2004 Sb., 180/2005 Sb., 177/2006 Sb., 214/2006 Sb., 574/2006 Sb., 177/2006 Sb. (část), 186/2006 Sb., 393/2007 Sb., 124/2008 Sb., 177/2006 Sb. (část), 223/2009 Sb., 299/2011 Sb., 53/2012 Sb., 165/2012 Sb., 318/2012 Sb.

Celková podlahová plocha Podlahová plocha všech podlaží budovy vymezená mezi vnějšími stěnami, bez neobyvatelných sklepů a oddělených nevytápěných prostor. Upozornění: Tento pojem byl zrušen zákonem 318/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, ve znění pozdějších předpisů. Bližší informace o způsobu započítávání podlahových ploch pro tepelnětechnické výpočty naleznete v předpisech:

44

• •

TNI 73 0329 Zjednodušené výpočtové hodnocení a klasifikace obytných budov s velmi nízkou potřebou tepla na vytápění – Rodinné domy. TNI 73 0330 Zjednodušené výpočtové hodnocení a klasifikace obytných budov s velmi nízkou potřebou tepla na vytápění – Bytové domy.

Účinná plocha střechy je půdorysný průmět odvodňované plochy uváděný v m2, který se vypočte podle 4.3.2 ČSN EN 12056-3. Používá se pro výpočet odtoku dešťových vod dle norem ČSN 75 6760 a ČSN EN 12056-3. Pozor u účinné plochy střechy lze zohlednit vliv účinku větru, pokud národní a místní předpisy nestanovují jinak. Účinná nepropustná plocha střechy se stanovuje na základě výpočtu podle tabulky 3, normy ČSN EN 12056-3 a při jejím výpočtu se zohledňuje účinek větru.

Zdroj: ČSN 75 6760 Vnitřní kanalizace (5.2003); ČSN EN 12056-3 Vnitřní kanalizace – Gravitační systémy – Část 3: Odvádění dešťových vod ze střech – Navrhování a výpočet (6.2001); Změna: Z1 (5.2003)

Užitková plocha Užitkovou plochou bytu se rozumí součet ploch všech jeho místností včetně místností vedlejších užívaných výhradně nájemcem bytu, bez ploch domovního vybavení včetně sklepů, upravený podle zvláštního předpisu.

Zdroj: VYHLÁŠKA 85/1997 Sb. Ministerstva financí ze dne 8. dubna 1997, o nájemném z bytů pořízených v družstevní bytové výstavbě a úhradě za plnění poskytovaná s užíváním těchto bytů

Zastavěná plocha • Stavební zákon Zastavěná plocha pozemku je součtem všech zastavěných ploch jednotlivých staveb. Zastavěnou plochou stavby se rozumí plocha ohraničená pravoúhlými průměty vnějšího líce obvodových konstrukcí všech nadzemních i podzemních podlaží do vodorovné roviny. Plochy lodžií a arkýřů se započítávají. U objektů poloodkrytých (bez některých obvodových stěn) je zastavěná plocha vymezena obalovými čarami vedenými vnějšími líci svislých konstrukcí do vodorovné roviny. U zastřešených staveb nebo jejich částí bez obvodových svislých konstrukcí je zastavěná plocha vymezena pravoúhlým průmětem střešní konstrukce do vodorovné roviny.

45

2


Odvodňovaná plocha, účinná plocha střechy Odvodňovaná plocha je půdorysný průmět střešní roviny.

St a v i t e l s t v í 2

Zdroj: ZÁKON 183/2006 Sb. ze dne 14. března 2006 o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon); Změna: 68/2007 Sb.; Změna: 191/2008 Sb.; Změna: 223/2009 Sb.; Změna: 345/2009 Sb.; Změna: 379/2009 Sb.; Změna: 227/2009 Sb.; Změna: 424/2010 Sb.; Změna: 281/2009 Sb.; Změna: 420/2011 Sb.; Změna: 142/2012 Sb., 167/2012 Sb.; Změna: 350/2012 Sb.; Obrázky: HLAVSA, Petr, Kateřina KOMÍNKOVÁ, Josef REMEŠ a Lucie RAŠOVSKÁ. Zastavěná plocha stavby dle stavebního zákona a komplikovanost jejího stanovení. TZB-info [online]. 20.5.2013, – [cit. 2013-07-23]. DOI: ISSN 1801-4399. Dostupné z: http://stavba.tzb-info.cz/normy-a-pravni-predpisy-hruba-stavba/9928-zastavena-plocha-stavby-dle-stavebniho-zakona-a-komplikovanost-jejiho-stanoveni

46

• ČSN 73 4055 Výpočet obestavěného prostoru pozemních stavebních objektů Zastavěná plocha je plocha půdorysného řezu vnějším obvodem svislých konstrukcí uvažovaného celku (budovy, podlaží nebo jejích částí); v I. podlaží se měří nad podnoží nebo podezdívkou, přičemž se izolační přizdívky nezapočítávají. U objektů nezakrytých nebo poloodkrytých je zastavěná plocha vymezena obalovými čarami vedenými vnějšími líci svislých konstrukcí v rovině upraveného terénu.

Zdroj:

47

2

• Poznámka autorů k ČSN 73 4055 Zastavěná plocha se uvažuje jako půdorysný průmět vnějšího obvodu budovy s terénem. U atypických budov, kdy máme nadzemní podlaží předsazeno, odpovídá vnější obvod svislému průmětu na terén. Z toho plyne, že by se za hranu zastavěné plochy budovy měla považovat vnější hrana obvodového pláště budovy, který tvoří svislé konstrukce a to včetně systému zateplení. U předsazeného podlaží v horních patrech, bereme jako hranici svislý průmět vnější hrany obvodového pláště těchto pater. Přesah šikmých střech se za hranici zastavěné plochy nepovažuje.


ČSN 73 4055 Výpočet obestavěného prostoru pozemních stavebních objektů (1.1963)

2.2

Stavební pozemek, zakládání

2.2.1

Vzájemné odstupy staveb

2


Vyhláška 501/2006 Sb. o obecných požadavcích na využívání území § 25 Vzájemné odstupy staveb (1) Vzájemné odstupy staveb musí splňovat požadavky urbanistické, architektonické, životního prostředí, hygienické, veterinární, ochrany povrchových a podzemních vod, státní památkové péče, požární ochrany, bezpečnosti, civilní ochrany, prevence závažných havárií19), požadavky na denní osvětlení a oslunění a na zachování kvality prostředí. Odstupy musí dále umožňovat údržbu staveb a užívání prostoru mezi stavbami pro technická či jiná vybavení a činnosti, například technickou infrastrukturu. (2) Je-li mezi rodinnými domy volný prostor, vzdálenost mezi nimi nesmí být menší než 7 m a jejich vzdálenost od společných hranic pozemků nesmí být menší než 2 m. Ve zvlášť stísněných územních podmínkách může být vzdálenost mezi rodinnými domy snížena až na 4 m, pokud v žádné z protilehlých stěn nejsou okna obytných místností; v takovém případě se odstavec 4 nepoužije. (3) Vytvářejí-li stavby pro rodinnou rekreaci mezi sebou volný prostor, vzdálenost mezi nimi nesmí být menší než 10 m. (4) Jsou-li v některé z protilehlých stěn sousedících staveb pro bydlení okna obytných místností, musí být odstup staveb roven alespoň výšce vyšší z protilehlých stěn, s výjimkou vzájemných odstupů staveb rodinných domů podle odstavce 2. Uvedené odstupy mezi stavbami pro bydlení neplatí pro jednotlivé stavby umisťované v prolukách. Obdobně se určují odstupy od staveb nebytových. (5) Vzdálenost stavby garáže a dalších staveb souvisejících a podmiňujících bydlení umístěných na pozemku rodinného domu nesmí být od společných hranic pozemků menší než 2 m. (6) S ohledem na charakter zástavby je možno umístit až na hranici pozemku rodinný dům, garáž a další stavby a zařízení související s užíváním rodinného domu. V takovém případě nesmí být ve stěně na hranici pozemku žádné stavební otvory, zejména okna, větrací otvory; musí být zamezeno stékání dešťových vod nebo spadu sněhu ze stavby na sousední pozemek; stavba, její část nesmí přesahovat na sousední pozemek. (7) Vzdálenost průčelí budov2), v nichž jsou okna obytných místností, musí být nejméně 3 m od okraje vozovky silnice nebo místní komunikace; tento požadavek se neuplatní u budov umisťovaných ve stavebních prolukách řadové zástavby a u budov, jejichž umístění stanoví vydaná územně plánovací dokumentace. (8) Vzájemné odstupy a vzdálenosti se měří na nejkratší spojnici mezi vnějšími povrchy obvodových stěn, balkonů, lodžií, teras, dále od hranic pozemků a okraje vozovky pozemní komunikace. § 26 Výjimky Za podmínek stanovených v § 169 stavebního zákona je možná výjimka z ustanovení § 20 odst. 3, 5 a 7, § 21 odst. 5 až 7, § 23 odst. 2, § 24 odst. 1 a 3, § 24a odst. 2 písm. a), § 24a odst. 3 písm. a), § 25 odst. 2 až 7. Pozn.: 2) § 3 vyhlášky č. 137/1998 Sb., o obecných technických požadavcích na výstavbu. 19) Zákon č. 59/2006 Sb., o prevenci závažných havárií způsobených nebezpečnými chemickými látkami nebo chemickými přípravky.

48

Zdroj: Vyhláška 501/2006 Sb. o obecných požadavcích na využívání území ze dne 10. listopadu 2006; Změny: 269/2009 Sb., 22/2010 Sb.

Zdroj: Vyhláška hl. m. Prahy, o obecných technických požadavcích na výstavbu v hlavním městě Praze (Právní předpis hl. m. Prahy č. 26/1999) 19. 10. 1999

49

2

Čl. 8 Vzájemné odstupy staveb (1) Vzájemné odstupy staveb musí splňovat zejména požadavky urbanistické, architektonické, životního prostředí, hygienické, veterinární, ochrany povrchových a podzemních vod, ochrany památek, požární ochrany, bezpečnosti, civilní ochrany, požadavky na denní osvětlení a oslunění a na zachování pohody bydlení. Odstupy musí dále umožňovat údržbu staveb a užívání prostoru mezi stavbami pro technická či jiná vybavení a činnosti, které souvisejí s funkčním využitím území (například sítě technického vybavení, dětská hřiště). (2) Jsou-li v některé z protilehlých stěn sousedících staveb pro bydlení okna obytných místností, musí být odstup staveb roven alespoň výšce vyšší z protilehlých stěn, s výjimkou vzájemných odstupů staveb rodinných domů podle odstavce 3 až 6. Uvedené odstupy mezi stavbami pro bydlení neplatí pro jednotlivé stavby umísťované v prolukách. Obdobně se určují odstupy od staveb nebytových. (3) Vytvářejí-li rodinné domy mezi sebou volný prostor, vzdálenost mezi nimi nesmí být menší než 7 m. Vzdálenost mezi rodinnými domy může být snížena až na 4 m, pokud v žádné z protilehlých stěn nejsou okna obytných místností; v takovém případě se nemusí uplatnit požadavek na odstup od společných hranic podle odstavce 4. (4) Vytvářejí-li rodinné domy mezi sebou volný prostor, nesmí být vzdálenost od společných hranic pozemků menší než 3 m, přitom vzdálenost vnějšího okraje střech od této hranice nesmí být menší než 2 m. (5) Vzdálenost stavby samostatné garáže, drobných staveb a stavby pro podnikatelskou činnost na pozemku rodinného domu od společných hranic pozemků rodinných domů nesmí být menší než 1,5 m. (6) V územích, kde je nutno stavbu přizpůsobit charakteru okolní zástavby, je možné uplatnit urbanistická hlediska a umístit rodinný dům, drobné stavby a garáže na pozemku rodinného domu až na hranici pozemku. V takovém případě nesmí být ve stěně na hranici žádné stavební otvory (např. okna, větrací otvory apod.) a musí být zamezeno stékání dešťových vod nebo spadu sněhu ze stavby na sousední pozemek. (7) Nemají-li rodinné domy mezi sebou volný prostor, musí na sebe navazovat minimálně jednou třetinou hloubky štítové zdi. (8) Vzdálenost průčelí budov, v nichž jsou okna obytných místností, musí být nejméně 3 m od okraje vozovky pozemní komunikace; tento požadavek se neuplatní u budov umísťovaných v prolukách řadové zástavby. (9) Vzájemné odstupy a vzdálenosti se měří na nejkratší spojnici mezi vnějšími povrchy obvodových stěn a předsazených částí stavby (balkóny, arkýře, terasy, vstupy apod.), střech, dále od hranic pozemků a okraje vozovky pozemní komunikace.


Vyhláška hl. m. Prahy, o obecných technických požadavcích na výstavbu v hlavním městě Praze

Toto je pouze náhled elektronické knihy. Zakoupení její plné verze je možné v elektronickém obchodě společnosti eReading.

STAVEBNÍ PŘÍRUČKA. To nejdůležitější z norem, vyhlášek a zákonů. stavitel. 2., aktualizované vydání

Recommend Documents