Stavitel Václav Dvořák

Filozofická fakulta Masarykovy Univerzity v Brně Seminář dějin umění

diplomová práce

Stavitel Václav Dvořák

Vedoucí diplomové práce : prof. Jiří Kroupa Autor diplomové práce : Petra Klemšová Brno 2006

1.

Úvod Vác lav

stavitelům.

Dvořák

Dokázal

patří

k v ýznamn ý m

skloub it

své

brněnský m

obch odní

prvorepublikov ý m

schopnosti

se

kvalitních domů jak po stránce provozn í, užitkové tak estetické.

stavbou

Bohužel vzh ledem k nástupu komun istického režimu, b y la jeho č innost

násilně ukončena. Snad i proto o něm z minulosti nen í mnoho zmínek. Až

v roce 2002, kdy vzn ikla pub likace přib liž ujíc í arch itektonické dílo jak V. Dvořáka tak bř í Kubů. Chtěla b ych z

arch ivn ích mater iálů, částečn ých

in formací ve v ýše

zmíněné pub likaci, ostatní literatuře, a dalš í dokumentace vytvořit uce lenou prác i a upozornit tak, jak na dílo, ale i osobu samotného V. Dvořáka. Ve své práci b ych se chtěla věnovat V. Dvořákov i jako stav iteli a zakladateli dvou stavebn ích f ire m, prvn í s A. Kubou a druhé pod názvem

Stavitel Vác lav Dvořák jež stála za vznikem nema lého množství převážně náje mn ích domů, které tvoří celé městské soubory. Dokáza l si na jít vždy

nadané lidi s nimiž potom spolupracoval, ať už to b y l A. Kuba nebo

arch itekt J. Brázda. Mezi Dvořákova díla patří i rodinné domy a to jak řadové, tak samostatně stojící, které b ych zmín ila jen okrajově, i když

tvoří součást jeho tvorby a to hlavně na začátku, nestaly se však pro něho stěžejn í.

„…vždy se u nás pracovalo kolektivně – nežárlil jsem na dobré nápady

zaměstnanců, naopak jsem jim přál a povzbuzoval jejich sebevědomí a oni rostli.“

(V. Dvořák)

2

2. 1.

Obsah

Úvod......................................................................................................2

2.

Obsah ....................................................................................................3

4.

Osobnost ...............................................................................................8

3.

5.

6.

7.

8.

9.

Prameny a literatura .............................................................................4

4.1

V. Dvořák jako sběratel ................................................................... 10

Tvorba ................................................................................................ 12

Stavební situace za první republiky ..................................................... 15

6.1

Proble matika rodinného a náje mného domu ...................................... 16

Časové zařazení vybraných staveb ....................................................... 18

Realizované stavby .............................................................................. 19

8.1 8.2

10.

rodinné domy ................................................................................. 19 náje mn í domy ................................................................................. 27

Závěr................................................................................................... 49

10.1

Příloha ............................................................................................. 50

soupis architektonického díla ........................................................... 50

11.

Použitá literatura a prameny ............................................................ 61

13.

Seznam obrazových příloh ................................................................ 66

12.

Poznámky ......................................................................................... 63

3

3.

Prameny a literatura Velká část pramenů jako jsou plán y, fotografie a korespondence je

uložena v archivu Muzea města Brna. Dalš í se potom nacházejí v archivu brněnských vodáren.

V literatuře toho o díle Václava Dvořáka neby lo mnoho napsáno. Větší

zmínka se objev ila v revue Měsíc

1

. V. Dvořák je tady spojován s mladou

generací , která se zabý vala problé my n ovodobého urbanis mu a sv ý mi

nový mi stavba mi měn ila tvář města. Jako jeden z nich b y l označen Vác lav

Dvořák, tvůrce nové čtvrti za pivovarem Moravia. Článek „Nová tvář města Brna“ 2 shrnuje Dvořákovi začátky, kdy začína l jako samostatný

stavitel se stavbou celé řady ma lých rodinn ých domků na brněnské periferii. Toto „řešení rodinného bydlení přivedlo ho - v letech 1926 – 1932 ve spojení s Kubou, od roku 1933 zase samostatně – k budování

velkých obytných domů ve středu města s byty pro náročnější bydlení středních a zámožnějších vrstev.“

3

. U těchto staveb se „snad poprvé“

objevují b yty s obytnou halou. A vy bavení b ytů neslo znaky všech posledních techn ických v y možeností, které se staly charakteristický m i modern ího bydlen í. Pro dosažení min imá ln ích stavebn ích nákladů, musel i

b ýt stavěny ce lé řady domů najednou, což obnášelo po techn ické stránce peč livé promyš len í projektů, protože také díky nakupování stavebn ího mater iálu ve velké m se da lo tohoto snížen í dosáhnout. A toto všechno př i udržován í stejn ých zapracovaných pracovn íků a dodavatelů. Podobný m

způsobem vzn ikaly b lokové zástavby n ájemn ích domů na Pellicově, V hlinkách, Pekařské, U botanické zahrady, Tučkově apod.

O vývoji brněnské architektury a jejím stavu k roku 1927 píše Zdeněk

Kudělka. Zmiňuje se jak o práci arch itektů tohoto období, tak podnikání

stavebn ích f ire m a projektantskou činnost stavitelů. Z hlediska přínosu

modern í arch itektuře města a to ne jen co do rozsahu vyzdv ih l práci V. Dvořáka a A. Kub y. Poukazuje například na několika rodinn ých domků v Obřanech z roku 1926 a rodin né domky v Židenic ích na Kuldově ulic i 4

z roku 1927 u nichž jako staveb formá lně méně náročných, usiloval Dvořák o úsporné v yřešen í stavby a o co nejn ižš í náklady na jejich

realizaci, a zmiňuje tady i nedostatek, jako umístění točitého schodiště do patra v kuch yn i. „Stejně jako u Kuby spočívá i Dvořákův význam zejména v rozsáhlé činnosti 30. let.“ 4 . Oba autoři jak A. Kuba a V. Dvořák jsou všude i tady zmiňováni jako ne jv ýzna mně jš í stavitelé Brna ve té době.

O brněnské architektuře pro n iž se stala velmi specif ický m projevem

činnost místn ích stavitelů (bří Kubů a Vác lava Dvořáka), kteří sv ý mi

obytn ý mi soubory ná jemn ích domů jako na ulic i Hoppové, Dřevařské, Kotlářské, Botan ické, Pekařské atd. i řadov ých rodinn ých domků v ysoké estetické úrovně, ovlivn ili arch itektonickou tvář města Brna, píše Vladimír Šlapeta ve svém příspěvku Modern í architektura v Brně 5 .

Vliv nových tendencí b y l patrn ý jak u J. Poláška, Jaros lava Grunta,

který se zab ýva l řadov ý m domem s ve lmi úspornou půdorysnou osnovou, popřípadě tzv. rostoucím domem. Rovněž rodinné a náje mné domy V. Dvořáka a A. Kub y spada ly do mohutného proudu moderního projevu.

Dalš í zmínka popisuje V. Dvořáka a bratry Kub y jako autory obytných

domů, je jichž ma jí skromně jš í podobu ve srovnání s domy F. Podzemného, jehož

dům

má

vysoký

standart

vybav ení,

s podzemn ími

garážemi,

tenisov ý m kurtem uvn itř bloku a s lunečn í terasou na střeše, komb inací

zimn ích zahrad, pásov ých oken a lodžie můžeme nalézt v Brně nebo u domu továrn íka Zejdy od Oskara a Elly Oeh lerových 6 .

O nástupu nových myš lenek, který se upevnil ve v yspělýc h formách

b ytových staveb ve 30. letech a následné v y jmenován í děl a je jich autorů o n ichž píše ve své práci D. Riedl. Neopomn ěl tady z m ín it an i dílo stavebn í f irmy V. Dvořáka a V. a A. Kuby a vyspělou úroveň jeho domů v ulic i Cih lářské,

Kotlářské

a

Hoppově

5

a

Střední

z let

1935

–

1939,

arch itektizovaných

kera mické obklady 7 .

lodžie mi

a

balkony

a

uplatňujíc ích

skleněné

a

Nejen o proble matice v ýstavb y obytn ých domů ve městě Brně píše L.

Krčá lová

8

v práci, v níž zmín ila mezi mnoha jmén y i jméno stavitele

Vác lava Dvořáka. Jeho stavebn í f irmu, stejně jako fir my bratří Kubů, F. Hrdin y a Stanis lava Nedě li a dalš í zde označila jako ty, které stavě ly

h lavně, vzhlede m k různě velký m a vy bavený m b ytů, pro střední vrstv y. Tyto stavebn í f ir my stavěly celé b loky a ulice komfortn ích b ytů s balkon y, lodž iemi, široký mi vzdušn ý mi okn y, často s ne jmodernějš ími techn ický mi

novinka mi (dá lkové topení, vhozy na odpadky, teplá i studená voda atd.), napřík lad na Kotlářské, Hoppově, Bayerově či Pekařské ulic i.

Práce o brněnské arch itektuře let 1919 – 1939 9 ,zachycuje mimo jiné,

do té doby poměrně velké množstv í staveb V. Dvořáka. Všechn y stavby

zmiňované v katalogu v ýše uvedené práce jse m poznamena la v kapitole

pod čís lem 7. Soupis arch itektonického díl a. Co se týče osoby V. Dvořáka

stejně tak jako u všech arch itektů a stavitelů uveden ých v tomto díle Z. Kudělky a J. Chatrného, je na začátku krátký v heslech zaznamenan ý

životopis a v ypsán v ýběr z díla aj. V katalogové části jak už jsem uvedla

v ýše jsou ukázky jak fotografické tak projektové. Následně zmiňované stavb y: náje mné domy na Kotlářské 18 – 22, řadové rodin né domy

Mathonova – Krkoškova, soubor náje mn ý ch domů Bayerova 20 – 30 a náje mné domy na Hoppově , b y ly navíc doplněny textem (více v kapitole

6. rea lizované stavb y – 6.2 ná jemn í domy). V těchto textech jsou i drobné

zmínk y právě o projektantech nebo o jejic h kance láři. Např. u ná jemn ího domu na rohu Kotlářské a Botanické

se autoři zmiňují o prosperujíc í

kanceláři mladých stavitelů. Stejně tak i u řadov ých rodin n ých domů na ulic i Mathonova – Krkoškova, kde projektanti v ytvořili velmi působ iv ý obytn ý soubor atd.

6

Prvn í ucelená pub likace arch itektonickéh o díla v ýznamn ých českých

stavitelů V. Dvořáka a A. a V. Kubů meziv álečného Brna, v je jichž díle se

snoubí hospodářská úspěšnost, velká četnost realizací a architekton ická kvalita ob ytných staveb, vzn ikla až v roce 2002 i uspořádaná v ýstava.

7

10

. V tom samé m roce by la

4.

Osobnost Vác lav

Dvořák

studoval

v letech

1917-1921

na

odborné

škole

stavitelské při České státní průmys lové škole v Brně, tehdy ji vedl

Jaros lav Syř iště. Nás ledovala praxe u Bohus lava Fuchse. Pod jehož

vedením pracoval Dvořák v íce než rok na stavebn ím úřadě města Brna a do jeho vlastního ateliéru docháze l po odpoledních hodinách. U Fuchse

pracovali i bratři Alois Kuba jako jeho asis tent a Vilé m Kuba zde mě l rok po maturitě na stavitelské škole praxi.

V roce 1925 pracoval u stavitele Františka Hrdin y od něhož záhy

odeše l. Po setkání s přítele m Erv ine m Grünhutem došlo k vzá jemné

dohodě na spolupráci s tím, že Grünhut bude stavět v Meziříč í a Dvořák

v Brně, pod názve m „ Stavitelé Václav Dvořák a Ervín Grünhut, Velké Meziříčí-Brno, Palackého 18 “.

V letech 1927-1928 působil jako samostatný projektant.

V roce 1928 požádal stavitele Aloise Kubu, kterého znal už dříve, ab y

k němu přešel. Kuba souhlas il, a v tom samé m roce nastoupil, tehdy ale

ještě ne jako jeho společn ík. Téhož roku koupil Dvořák od města poze mky

na stavbu náje mn ích domů na Kotlářské ulic i. Roku 1930 b y ly už dom y postaven y a do domu pod čís lem 22 se přestěhovala i kancelář v n íž by l A. Kuba už Dvořákový m společníke m. Z je jich spolupráce vzn iklo ne malé

množství rodinn ýc h domů. Důvodem proč více rodinn ých domů než náje mn ích b y la situace, která b y la v povále čné m Brně. První př íčinou b y ly

f inanční možnosti stavebníků, za které moh la hospodářská situace, a tím pádem jim nedovolovala větší stavebn í in vestice a druhou příčinou by l

dozníva jíc í vliv idejí zahradn ího města podle anglického vzoru. Společná spolupráce ovše m netrvala dlouho. Roku 1932 A. Kuba ze společné f irmy

odeše l. Nutno ještě podotknout, že před odchode m Aloise Kub y z f irmy,

do ní nastoupil jeho mladší bratr arch itekt Vilé m Kuba. „… i když

v období existence firmy Dvořák a Kuba zcela splývají otázky autorství jednotlivých projektů, je pravděpodobné a podle některých záznamů

8

Václava Dvořáka to z toho vyplývá, že hlavní díl projekční práce přešel na něj“

11

.

Po odchodu A. Kub y nastoupil k Dvořákovi v 2. polovině 30. let

Jaros lav Brázda (1897-1990) jako projektant, a jak sám z miňuje, Dvořák ho

uváděl i jako spoluautora nema lého množství projektů

12

. Sv ý mi

návrh y vnukl nov ý vizuá ln í rys domům stavěn ých f irmou Stavitel V. Dvořák. A nejen to, měl asi také v liv, díky sv ý m návrhům a různ ý m

úpravám, na lepší odbyt staveb. Mám na mys li, když přiše l s návrhe m na

zúžení jednotliv ých stavebn ích parcel u náje mn ích domů na Kotlářské ulic i, čímž získal jednu navíc. Domy b y ly užš í a tím snadno prodejně jš í, poněvadž na cenu domu měla vliv š ířka jeh o uličn í fronty.

V roce 1936 postavil Dvořák domy na Husově 9a a Pel licově 1.

V prvním z jmenovan ých mě l svoji stavebn í kancelář, vy bavenou podle

návrhu Jaros lava Grunta a doplněnou koberci v yrobených podle vzorů od brněnského sochaře Františka Kalába. V druhém mě l ordinaci a byt Dr. Otakar Te yschl, který b y l sběratele m obrazů Anton ína Procházky a který Dvořákovi zprostředkoval seznámen í s man želi Procházkový mi

13

.

Na začátku 40. let b y la obnovena spolupráce f ire m Stavitel V. Dvořák a

A. Kuba, kteří spolu s břec lavský m stav itele m Karle m Hvezdou pracova li

na budování ce ln ic na moravsko-slovenském pomezí. Důvode m vzn iku této spolupráce b y lo to, že Hvezda jako Němec ty zakázky dostal. Jelikož hrozilo nebezpeč í, kdy b y muse li nasadit své pracovníky do říše, vyřešil i

to společn ý m přesunutím sv ých aktiv it do Rakouska, kde budova li b ytovky

„Neue He imat“ pro průmys lový koncern „Enzesfe lder Metalmarke“ nebo pro „Münz Ybs Siedlungsgesellschaft“. Stavěli sídliště v Mädlingu,

Ternitzu, Bad Vös lau, Posttchachu, Baden-Badenu, Kopfenbergu a jinde. Také tato činnost by la ekonomicky zajímavá a přeb ytky (as i tři milion y korun) b y ly u Dvořáka převáděn y na za městnanecký fond

14

.

Politické změn y a nástup nového režimu v edli nejeno m ke znárodnění

f irem, zabavování ma jetku, ale i k nucený m pracem a v ystěhováván í do pohran ič í. Toto postih lo i V. Dvořáka a A. Kubu. Po znárodnění f ir my 9

pracoval Dvořák na stavbě v Nové Huti Klementa Gottwalda v Ostravě-

Kunčic ích, což b y lo v letech 1949-1953. Dále následovalo přestěhování z Foustkovy do Bab ic do chaty Dr. E. Lecia na. Důvode m tady b y ly obav y, že by úřady nenechaly Dvořáka s rodinou b ydlet v tak velké m b ytě a také jak Dvořák uvedl, že b yt se stal pro rodinu neúnosn ý v ystěhovávání z Brna by lo asi potom za mě síc zrušeno.

15

. Nucené

Dalš ím problé me m se stala Dvořákova umě lecká sb írka. Roku 1959 b y l

obviněn z nezákonného prodeje umě leckých předmětů a odsouzen ke třem rokům vězení v Praze na Pankráci, zde pobý val mez i roky 1960-1963

16

.

Minulý polit ický režim se tak podepsal nejen na životě Václava

Dvořáka, ale na celé jeho rodině, ženě i dětech.

4.1 V. Dvořák jako sběratel Dvořák mě l jednu pro stavitele, asi ne moc obvyklou zálibu a tou je

sběratelstv í. Jako sběratel a podporovatel modern ího uměn í se začal touto zálibou zab ývat ke konci třicátých let. Po dostavěn í v lastní v ily n a Foustkově 19, se rozhodl pro výtvarné dotvoření interiéru. Proto se obrátil

na Antonína Procházku, se který m se sezná mil přes profesora Otakara Teysch la, kterému Dvořák navrhnul dům. Procházka vytvořil návrh mozaiky Čtyři roční doby provedené kolem roku 1940. Zároveň si u něho

objednal monumentáln í obrazové kompozice Symfonie (1938), Strom života (1939), Stavitelství (1939) a rozměrn ý návrh na gobelín Paridův soud. Tímto začal Dvořák s doplňováním inter iéru své v i ly umě lecký m i

díly, je jichž umístěn í necha l na arch itektov i Mojmíru Kyselkov i, který se

společně s Jaroslave m Gruntem podíle li n a řešení interiéru jako ce lku a jeho v ybaven í nábytkem.

V průběhu čtyřicátých let tak Dvořák pravidelně doplňova l svoji sbírku

dalš ími umě lecký mi díly. „Přitom s největší pravděpodobností využíval, stejně jako převážná část tehdejších přátel umění, zasvěcených rad 10

sběratele a především zdatného a úspěšného obchodníka s uměním Františka Venery,“

17

. Dvořákova sb írka obsahovala umě lecká díla umě lců

všech generací i té ne jmladší. Součásti kolekce b y la díla umě lců jako:

Jana Preis lera, Karla Špilara, Aloise Kalivody, dále také představitelů

skupin y Osma(Anton ín Procházka, Emil Fila, W illy Nowak, Otakar Kubín), Tvrdošijn ých(Josef Čapek, Václav Špá la, Alfred Justitz, Rudolf

Kremlička, Otakar Marvánek), stejně tak i spousta děl ze soudobé

produkce, mimo jiné zde b y ly zastoupen y obrazy Josefa Šíma, Georga

Karse, Oldřicha Koníčka, Jana Trampoty, Františka Tichého, Jana Baucha, Jana Slav íčka, Vladimíra Sychry, Miloslava Holého, Aloise Fišárka, Josefa Krále, Františka Foltýna, Petra Dillingera, ale i Otakara Nejedlého,

Ludvíka Kub y, Bořivoje Žufana, Eduarda Milé na a Františka Doubravy.

Sb írku doplňovaly p lastiky Josefa Kub íčka, Vincence Makovského, Jana Laudy a Karla Pokorného. Dvořák, ale neby l jen sběratelem, ale také b y l

označován za přítele uměn í a v ýtvarníků. Mnoho umě lců podporoval

morálně a f inančně sv ý mi nákupy je jich děl. Jeho sb írka obsahovala i díla

mlad ých brněnských výtvarn íků Bohdana Lacin y, Vác lava Zykmunda a

Bohumíra Matala, Roberta Hliněnského, nebo pražského Kar la Černého. Po skončení vá lky se snažil svoji umě leckou sbírku ještě rozš ířit o obrazy

španě lských umělců tzv. pařížské školy, které zakoupil v roce 1946 na v ýstavě Umění republikánského Španělska a kde získa l mimo jiné díla Oscara Manuela Domingueze, Antoni Clavého, José Pal miera a předevší m

Piccasův obraz Šedá hlava z roku 1941, dnes ve sbírkách Národní galer ie v Praze

18

.

11

5.

Tvorba Jak už jse m uvedla výše, Dvořák spolupracoval s E. Grünhutem, každý

ovšem projektoval v jiném městě. V této době stavěl pouze rodinné domy. Toto pokračovalo i v roce 1927., kdy se osamostatni l.

Od roku 1928 vznikla projekční stavebn í kancelář s A. Kubou, který se

o dva roky později stal Dvořákový m společn íke m. Tato fungovala do roku 1932 kdy skončila je jich spolupráce. Oba dva se i nadále společně věnova li indiv iduá ln ímu b ydlen í i když stavěli i náje mné domy. Za

nejv ýz namnějš í stojí náje mn í domy na Botanické 38 a Bayerově 3. K za jímav ý m

patří

i řadové rodinné domy, které společně stavě li

v Čern ých Polích na Mathonově a Krkoškově z let 1933- 34. Výše zmiňované domy vzn ikly už za spolupráce s bratrem A loise Kub y Vilé mem.

V průběhu celých třicátých let rozpracovávali V. Dvořák a bří Kubovi

typ „revitalizovaného vídeňského nájemního domu“ , jehož představitele m

se staly náje mn í domy na Kotlářské. Je jich inovací b y lo použití třítraktové

dispozice, kdy se z předsíně uprostřed vstupovalo na jedné straně do kuch yně a pokoje a lázně na straně druhé do pokoje a lázně, tuto i se záchodem pozdě ji přemístili právě do středn ího traktu. V dalš ích letech se

snažili stále tento mode l vn itřn í dispozice s ohledem na problé my, které skýtalo osvětlení, větrání vn itřních prostor i nadále rozv íjet.

Ještě je nutné zmín it, že u je jich obytný ch domů používali modern í

technické v ybaven í, jako např. instalace ústředního topení, kompletní

h ygien ické v ybaven í atd. které tehdy neb y lo ještě moc obvyklé a stalo se

sa mozřejmostí i u jednopokojových b ytů a svobodáren, stejně tak jako zavedení domácího telefonu a shozů na odpad

19

.

V druhé polov ině 30.let nastoupil do f irmy Stavitel Václav Dvořák,

arch itekt Jaroslav Brázda. Kterého jak Brázda zmín il, Dvořák uvedl jako

spoluautora jím stavěn ých domů. „ To všichni jiní architekti, i když to jejich asáci dělali od A do Z, tak tam to jméno nikdy nedali“ 12

20

.Společně

v ytvořili nema lé množstv í ná jemn ích domů. Velký m přínosem pro f irmu

b y l způsob rozvržení při zastavován í větších celků. Jelikož tehdy cena parcely neb y la dána plochou, ale šířkou fronty do ulice

21

, arch itekt J.

Brázda navrhl zúžen í šířky průčelí, tím pádem se na pozemek vešlo v íce

parcel, takže po rozparcelován í pozemku vzniklo o parcelu nav íc, což zna menalo možnost postav it dalš í dům a dalš í zisk z jeho prodeje.

Při stavbě ná jemn ích domů komb inova li b yty různých velikostí v rámc i jednoho domu. Pro stavbu ma lých b ytů by l důvodem právě je jich nedostatek

v Brně.

A

v ýstavba

b ytů

ve lkých

b y la

ekonomicky

v ýhodně jš í 22 .Protože stavěl na vlastní náklady a až potom domy prodával,

i s ná jemn íky, muse l se o to více snažit, aby dům obsadil celý, a proto toto kombinování b ytů velkých s malý mi.

K dalš ím pro fir mu ekonomicky v ýhodnějš ím patřilo v lastní vytváření

návrhů na truhlářské výrobky, které nechávali v yrábět truhláři. Snaž ili se o jejich zjednodušen í a typizaci

23

.

Jako obklad použ íva li travertin, opax it a rakovnické obkladačky. Toto

se ukáza lo jako praktické. Fasáda se tak stala snadno udržovatelnou.

V 2. polov ině nastoupil do stavebn í f irmy Stavitel Václav Dořák mistr

Jan Otava. Jak uvedl J. Otava f irma fungovala takto: „ měli jsme prakticky

tři cihelny. Dodavatele stolařství dělal Máca…. Dále Keprt- ten začínal s instalatérskou a pak si udělal velkou firmu. Dvořák to praktikoval tak, že nejprve všechna řemesla nakoupil, protože pochopitelně neměl peníze. A

když se vzmohl, tak si to všechno dělal sám. Ty cihelny to byly Popovice, Holasice – tam jsme skryli ornici a pod ní byl jemný písek, který jsme

používali pro naše stavby a dole zase štěrk. A ještě byl společníkem v Bosonohách. Ale ty dvě cihelny byly jeho. Materiál se nejdřív dopravoval pouze koňmi, auta ještě nebyla. Až potom nám dopravu dělal

Mrázek a Žalmánek. Ale ze začátku se vše dělalo koňma – Rybkova, Botanická…“

24 .

Způsob provádění staveb b y l takov ý, že u většin y staveb se stavěl jeden

pilíř železobetonový a druh ý se zděn ý na cementovou ma ltu. Stropy se 13

děla li dřevěné. „…Šli jsme k obědu – byla hodina na oběd. A za tu hodinu

tesaři firma Dvořáček z Králova Pole – musela položit strop a udělat záklop. A my jsme dělali obezdívky, věnce, armování. …“

25

Co se týče získáván í ná jemn íků, děla l to Dvořák, tak že „ Prvně, když

jsme přišli na staveniště, tak jsme postavili ceduli: Pronajímají se byty za tolik a za tolik a od tehdy.“

26

Vztah Dvořáka k zaměstnancům b y l vstřícn ý. Dokazuje to i fakt, že po

válce chtě l přepracovat kolon ii osmdesáti pěti rozestavěných rodinn ýc h domků v Podlesí v Kuř imi zvanou „Nov ý Hamburg“, kterou koupil od

fondu národní obrody. Původně čtyřb ytové domy chtěl přestavět na dvoubytové a nabídnout je k užíván í sv ý m zaměstnancům a je jich rodiná m. Projekt, ale ztroskotal nástupem komun is mu.

Dvořák „věnoval“ za městnancům domy n a Dřevařské, které postav il.

„Bylo to psáno na Zapletala, Kotase a mě“, v ypověděl J. Otava. „To bylo zaměstnanců firmy Dvořák, ze kterého jsme měli nájem, a když se někomu

něco stalo…nebo když měl někdo ze zaměstnanců firmy nějaký problém, tak z toho fondu dostal peníze.“

27

Vác lav Dvořák by l jedn ím z nejúspěšnějš ích stav ite lů své doby a jak

uvedl

Jaros lav

Brázda

„Stavěl

kvalitní

domy,

aby

na

tom

mohl

vydělat….Ta kvalita byla provozní, užitková i výtvarná. Což jsou věci, za

které se neplatí. Na to Dvořák nemusel platit, jedině architektovi, který si s tím víc pohrál. V tom je ten vtip. Estetiku nemusíte platit, jde jen o to, jak uspořádat prvky, které do stavby musíte dát, jak je dáte dohromady. A

to je grátis. To je jen záležitost architekta. Ale platí se to při prodeji. Ta fazóna a krása, to, že se dům vždycky prodá, za to kupec rád zaplatí. A v tom je právě Dvořákův vtip, s tím prorazil…“

14

28

6.

Stavební situace za první republiky Po vá lce převažovali ve v ýstavbě h lavně stavb y menš ích rodinn ýc h

domů nebo domků nad malý m náje mn ím dome m. Projektanti se zaměřovali na

vně jšek

stavb y.

Větš inou

b y ly

kombinován y

tvary

převzaté

z venkovských staveb s tvar y h istorizujíc ími a secesn ími. V této době se jen vý jimečně ob jevovali stavb y s vy hraněnějš ím formá ln ím záměrem nebo orientací.

Hlavn ím a nejdůlež itě jš ím úkole m arch itektury po vá lce, by lo v yřešit

problé m bydlen í hlav ně ve městech, kde by la vysoká koncentrace obyva 29 .

Po 1. světové válce se začalo Brno formovat jako správn í, hospodářské

i kulturn í středisko Moravy. Připojen ím 22 předměstských obcí roku 1919

dosáh lo město počtu 220 000 tisíc ob yvatel. Začala se rozsáhlá v ýstavba jak veře jn ých budov , tak ob ytn ých domů

30

. Důležit ý význa m pro nového

arch itektonického myš len í, vycháze jíc ího z nových materiá lů, skla, oceli a

betonu, se stala stavba brněnského výstav iště, otevřeného v roce 1928 celostátní Výstavou soudobé kultur y, uspořádanou k jub ileu založení Českos lovenska

31

.

V roce 1928 proběhla v ýstava Nový dům. By l to soubor 16 rodin n ých

domů, převážně řadov ých. Autory projektu se stali Jaroslav Grunt, Arnošt W iesner, Bohuslav Fuchs, J. Víšek, J. Kroha, M. Putna, J. Syřiště, J. Štěpánek, H. Foltý n. Domy zde neb y ly postavěn y jako manifesty, ale navržené na základě spolupráce arch itekta se stavebn íke m.

Před 2. světovou válkou proběh li dvě výz namné v ýstav y arch itektury.

Výstava stavebnictv í a b ydlen í v Brně na podzim 1933 a v ýstava VABU – Výstava b ydlen í a urbanis mu v létě v Praze.

V roce 1936 proběh la v Brně a Praze druhá v lna soutěží na domy s

ma lý mi b yt y, na je jímž základě by ly postaven y domy jak v Praze tak v Brně a to hlavně od J. Poláška.

15

6.1 Problematika rodinného a nájemného domu

Od Výstavy soudobé kultury se začali stavět domy je jichž půdorys y se

stáva ly funkčnějš ími a používalo se nových stavebních materiá lů a konstrukcí (betonu, že leza, skla). Tohoto se využívalo snad u všech domů

nejrůznějš í typologie, od rodinn ých, nájemn ých domů počína je až po obchodn í domy, sanatoria a průmy s lové stavb y konče. Pouze budovy nejv y šš ích centrá ln ích úřadů b y ly trochu pozadu „Rodinný

i

nájemný

dům

se

stal

32

.

prvním

průkopníkem

architektonických myšlenek a nového názoru na bydlení“

33

nových

. Estetické a

téměř romanticko - konstruktivn í záměry vystř ída li nové snah y o úsporn ý

provoz celého domu a využíván í modern ích konstrukc í. A právě u rodinného domu se stalo nejsnazší vyzkoušen í nov ých tendencí

34

. Co se

týče náje mn ých domů i tady se nové tendence projevi ly a to hlavně

v použití železobetonového ske letu, díky čemuž moh l y b ýt zvětšen y okenní otvory.

V Brně b y la situace trochu jiná „síla brněnské funkcionalistické

avantgardy

však

spočívala

samotným městem Brnem“

35

.

především

v novostavbách

financovaných

Náje mn ý dům po roce 1928. O náje mné domy neb y l mezi arch itekty velký záje m. Až zákon y o

stavebn ím ruchu , právě tento podpořily. Ale nejen, to zlepšila se hygiena

b ytů, mě lo dojít k přímé mu odvětráván í předsín í a přís lušenství, č ímž se ovšem nepomoh lo b ytové kriz i sociá lně s labých.

V prvn ích zákonech o

b ytech b y l pojem ma lého b ytu v y mezen na 80m 2 plochy b ytu. Stát se stal

podporovatele m stavebn ích akcí a na počátku je podporoval až 90% nákladu, u rodinn ých domků 80%. Díky tomuto vzn ikly stavebn ích

družstev,

mnoho kolonii

rodinn ých

domů

i

velké akce

ce lé čtvrti

náje mn ých domů. Různé v y moženosti jako b y lo př ímé osvětlen í předs ín í a 16

dalš ích prostor postupně vy mize ly se zv yšujíc ím se podnikán í právě v této oblasti, které získávalo spíš ráz „spekulačn í a nesociá ln í“. Dvoutrakt nahradil trojtrakt, hlavně u domů ve středu města. U trojtraktů se stáva la obvyk lá dispozice se středním pokoje, jako průchodná hala, přístupná z předs íňky , díky čemuž se v yužilo h loubky zastavění.

Později b y la snížena vý měra obytné ploch y z 80m 2 na 40m 2 a potom

ještě dokonce na 24m 2 , jako nejmenš í b yt

36

.

V roce 1930 parla ment československé republiky schvá lil novelu

zákona, která zvý hodňovala v ýstavbu obytných domů s lac in ý mi b yt y.

Důvodem b y l př íva l obyvatel do měst za prac í, ale h lavně b ytová nouze nejchudš ích vrstev

37

. A v roce 1936 by ly podn íceny „domy pro chudé“,

jak se naz ýva l zákon právě z 26. března tohoto roku. Díky zákonu vzn ikl

požadavek na obytn ý pokoj 24m 2 a kabinet 10m 2 , ab y mohly spát odděleně děti od rodičů

38

. Později by lo dovoleno libovolně rozdělit celou plochu

34m 2 . Podle tohoto zákona b y la potom vypsána soutěž v roce 1936 v Praze na 2000 levn ýc h b ytů a o rok později v Brně 1000 b ytů pro chudé. Z obou těchto soutěží b y ly některé návrh y uskutečněn y. V Brně to b y ly od J. Poláška domy na Sv itavské m nábřeží a „Na Náplavce“, které by l y půdorysně nejúsporně jš í

39

. Da lš í domy pro chudé vznikly ve spoluprác i J.

Poláška a V. Kub y na ulic i Zvěřinově v Brně.

Zároveň s domy pro chudé vznikaly podnikatelské náje mn í domy

v ybavován y s bohatý m přís lušenstvím a moderním techn ický m komfortem. Půdorys y b y ly konstruktivně důs ledné a přehledné a okna do průčelí co

největší, ovšem to o co se usilovalo dř íve jako pří mé osvětlen í a větrán í vedle jš ích místností úplně vy mize lo

40

.

17

7.

Časové zařazení vybraných staveb

Výrazný m prvkem staveb se staly okna, podle n ichž je možné zařadit

domy do jednotliv ých časových obdob í.

U domů většinou projektovaných do prvn í polovin y 30. let by lo

používáno oken u nichž neby lo nijak zvýrazněno ostění, neby la spojována

nadokenn í an i podokenn í římsou a u těchto domů neb y lo užito an i

pásov ých oken. Patří sem např. : Bayerova 3, 1932, Kotlářská 18 – 22 (1929 – 30), ve spolupráci s A. a V. Kubou.

V roce 1932 – 33 vzn ikl dům na Bayerové 11 –17 opět ve spolupráci bří

Kubů, který už mě l okna le movaná opax item. U domu na Bayerově 23, 25,

27 z let 1934 – 35 se už objev ilo pásové spojen í oken v horizontále, kterou zvýrazňuje cih lov ý obklad.

V roce 1936, b y ly postaveny náje mné domy, na nichž b y l použit prvek

typický pro stavb y projektované J. Brázdou, který k Dvořákovi nastoupil

v druhé polovině 30. let. Tímto prvkem je ostění v ystupujíc í z fasády

domu, patrné např. : u domů na Pellicové 5, 5a, 13, 13a, Pekařské 28, 30, 32.

V tomto roce vzn ikly, opět ve spolupráci s Dvořákov ý m architektem J.

Brázdou, i domy na Pekařské 39 – 43 a na Ry bkové 5, 7 u nichž b y lo

použito nadokenn í a podokenn í říms y k optickému spojen í okna v jednu horizontálu.

Realizace vzniklé v pozdějš ích letech, používali pásového okna jako na

domech např. : Kotlářská 34 – 50, Dřevařská 13 – 25, které jsou navíc celé obložené obkladem a mimo to se vyznačují velice úzkou fasádou.

Prvky v ýše zmiňované, jako jsou pásová okna, ostěn í oken v ystupujíc í

z fasád y nebo obkládání buď jen vstupn ího podlaží čern ý m opaxitem, nebo celých b loků náje mn ích domů šamotový mi obkladačka mi, b ych as i uvedla

jako charakteristické znaky pro stavby realizované f ir mou Stavitel V. Dvořák.

18

8.

Realizované stavby V této kapitole b ych se chtě la pokusit o popis a charakteristiku

jednotliv ých staveb.

Je likož počet realizací stavebn í f irmy Stavitel V. Dvořák je ve lmi

v ysoký, rozhodla jse m se vy brat pouze některé. Stavb y jse m rozdělila na rodinné a náje mn í domy.

8.1 rodinné domy




rodinný dům ing. Josefa Peňáze, Tůmova 19, 1928 – 29, Brno , ve spolupráci s A. a V. Kubou (příl.č. 3-4) Jedná se o dům tvarově připomína jíc í hranol, jehož h mota je přiměřeně

různě ub íraná, čímž vznika jí jednoduché hranoly. Fasáda je h ladká, bez

použití jakéhokoli v ýraznějš ího prvku, jak tomu by lo u pozdějš ích staveb, neb y lo zde užito nadokenn ích, podokenn ích říms a an i ukončujíc í říms y. Jedin ý m v ystupujícím prvkem z fasády je obdéln íková h lavn ím vchode m .

stříška nad

Půdorys domu je obdé ln ík z kterého v boční straně fasády v ystupuje

kvádr do něhož je zasazeno schodiště prosvětlené okn y.

Do prvn ího patra stoupá dvouramen né schodiště s mezipodestou. Vstup

do b ytu nen í př ímý, ale přes „hallu“ umís těnou v zahradn ím traktu, přes

n iž je umožněn v ýstup př ímo z b ytu do zahrady. V této části domu, navazujíc í na „ha llu“ se nacház í kuch y ň, která je průchozí a přes

chodbičku, z n íž se vstupuje do koupeln y, se dá le vchází do dětského pokoje. Do ulice jsou umístěny místnosti jako pánsk ý pokoj, na jedné

straně otevřen do lodggie a na druhé straně do jíde ln y. Tato je přístupná

19

také z hally a ma lé chodb ičky z níž se vstupuje i do ložn ice, která má také okny do ulice.

Byt v druhém patře má oproti v ýše popisované mu b ytu polovičn í

velikost a také je přístupný přes uzavřenou chodbu. Tato je úzká, dlouhá a sousedí s terasou, která vzn ikla nad lodggií, pánský m pokojem a jídelnou

prvního patra. Všechn y ob ytné místnosti jsou orientován y do zahrady. Pokoj a sousední kuch yň b y ly zúžen y o šířku výše popisované chodby

z níž se dále vstupuje do pokoje, který je průchoz í do následného pokoje. Neobvyklé je umístěn í sušárn y při hlavn í fa sádě.




rodinné domy, Mathonava 44 – 62, Krkoškova 45a – 59, 1933 – 34, Brno, ve spolupráci s A. a V. Kubou (příl. č. 5-6 ) „Zastavěním místa styku dvou ulic s přilehlou řadou domů projektanti

vytvořily velmi působivý obytný soubor. “přitom se jim podař ilo se dobře v yrovnat nejen s je jich půdorysn ý m rozv ržen ím, ale také s problé mem nároží

41

.

Domy jak na Mathonově, tak Krkoškové ulic i tvoří řadovou zástavbu,

tyto dva bloky spojuje společné nároží. Vzn ikl zde nárožní dům jehož for ma respektujeref lektuje navazujíc í řadovou zástavbu. Jednotlivé domy

jsou postaveny na velmi úzkých parcelách. Toto umožn ilo získat laciné

staven iště, velké sousedn í plochy zamezily tepeln ý m ztrátám, čímž se spotřeba tepla sn ížila na min imum. Jednotlivé domy le muje pás obkladu z černého opaxitu.

Tento obklad se ob jevuje i jako obklad celého

vstupn ího podlaží. Čeln í fasádu oživuje balkon prvn ího patra. Každý domek má ma lou předzahrádku s venkovn ím stáním pro auto před garáží.

Do příze mí by la umístěna garáž, vede h lavn í vstup do domu. Přes

zádveří se vstupuje do „hally “ z níž se nastupuje na schodiště, které je

dvouramenné s mezipodestou, pod něhož by lo umístěno skladiště. Ze

20

vstupn í ha ly je přístupná spíž, skladiště a ve dvorním traktu komora a prádelna.

Po schodišti se v ystoupá do „hally “ prvn ího patra umístěné do jeho

středu. V předn ím traktu je jeden pokoj s v ýše zmiňovaný m balkonem. Ve dvorn ím traktu se potom nachází ma lý pokoj a kuchy ň, která b y la

zmenšena vzh ledem k velikosti haly do níž ještě b y la umístěna spíž a toaleta.

Do druhého patra stoupá už jen jednora menné schodiště. Ha la v tomto

patře je ma lá, je jí h loubka je dána velikostí středního traktu. Na jedné

straně je otevřena ke schodišt i a na straně druhé je zmenšena o ve likost lázně a schodiště stoupajíc ího na půdu. Při hlav n ím průčelí se nachází jeden pokoj a na protějš í druh ý. Každý pokoj má po jednom okně.




rodinný dům, Sedlákova 15, 1936, ve spolupráci s J. Brázdou (příl. č. 1-2 ) Rodinn ý dům nen í samostatně stojíc í, ale je součástí řadové zástavb y,

kterou ukončuje. Dům je poměrně úzký. V přízemí je garáž a h lavn í vstup. Téměř celou šířku h lavn í fasády zab írá na střed prvního patra vsazen ý

arkýř. Tento arkýř tvoří druhému patru úzkou terasu. Okno v prvním patře h lavn ího průčelí kopíruje tvar arkýře a v druhém patře má šířku arkýře.

Zahradní průčelí je oproti přední fasádě zúženo. Arkýř se objevuje i

tady a zasahuje do prvního patra, čímž druhému tvoří terasu. Okna zahradn í fasády jsou užší. Interiér Z přízemí do patra stoupá tříramenné schodiště s dvě mi podestami.

V prvním patře se nachází velká předs íň prosvětlená rohový m oknem,

které vzniklo díky ustupujíc í zahradn í fasádě. Předsíň, tak jako schodiště, se nachází ve středu domu. Na jedné straně se z n í vstupuje do kuch yně a

odtud do pokoje pro s lužebnou. Obě místností jsou zvětšen y o h loubku 21

arkýře hlavn í fasády. Na druhé straně už je jen jedna místnost sloužíc í

jako ob ývací pokoj. Tento je zvětšen také o poměrně velký arkýř,

s bočním v ýstupem na terasu. V druhém patře jsou už jen obytné pokoje. Předsíň je třetinová a nemá př ímé osvětlení. Rohové okno, které osvětlovalo předs íň prvn ího patra, by lo tady zúženo a prosvětluje lázeň.

Do ulice b y ly umístěny dva nestejně velké pokoje s v ýstupem na úzkou terasu, vzniklou díky mě lkému arkýři prvn ího patra. Na protější straně, do zahrad y se nachází velký pokoj jehož velikost, bez arkýře, odpovídá ploše obývac ího pokoje uloženého pod ním. Na hmotě arkýře tady vzn ikla

pochozí terasa. Z předsíňky potom pokračuje schodiště, už jednoramen né, na půdu oddě lenou od druhého patra vprostřed schodiště dveřmi.




rodinný dům, M. Pujmanové 5, 1936, Brno (příl.č. 7) Rodinn ý dům tvarově př ipomíná kvádr. Z jeho hmoty v ystupuje nad

garáží a hlav n ím vchodem zimn í zahrada podpíraná dvěma kulatý mi

sloupy. Nad touto vznikla v druhé m patře terasa. Do zahrady z uzavřené h moty domu v ystupuje menš í kvádr. Dům ukončuje poměrně v ysoká římsa. Hladkou fasádu domu zv ýrazňuje obklad kamene m prvn ího podlaží. Vstupn í podlaží

by lo navrženo jak pro bydlen í, tak

se m b y lo

soustředěno veškeré zázemí domu. Jak už jse m uvedla v ýše, pod arkýře m

jsou umístěn y garáž a h lavn í vchod do domu, ten je nav íc ještě zakousnut v íce do domu, čímž vzn iká závětří. Po vstupu následuje chodba, která se postupně rozšiřuje a ukončuje ji nástup na schodiště. Na jedné straně

rozšířené chodb y se nachází jednopokojov ý b yt s kuch yn í orientovan ý k čeln í fasádě a prádelna s oknem do dvora. Výklenek v boční fasádě s v lastn ími dveřmi s louží pro umísťován í smetí. Na protějš í straně chodb y jsou potom kotelna a sklepy.

22

Do

prvního

patra

se

vystoupá

po

dvouramen ném

schodišti

s mezipodestou, z n íž je možn ý východ ven do zahrad y. Vstup do bytu je

od chodb y oddělen dveř mi. Nás leduje podlouhlá „halla “ tvoříc í centrum b ytu, z něhož jsou potom přístupny ostatní místnosti. Dva největší pokoje b ytu, téměř stejn ých rozměrů, b y ly situovány k předn í fasádě. Vzáje mně

jsou propojeny dveřmi, i když je možn ý i vstup z „hally “ do každého

zvlášť. Jeden z těchto pokojů je zvětšen o zimn í zahradu. Na druhé straně do zahrady by la umístěna kuchy ň s ma lý m balkónkem a spíží. Mezi

kuch yn í a pokoje m se potom nachází komora je jímž předprostorem je šatna, proti níž na druhé straně „hally “ je lázeň a toaleta. Třetí pokoj bytu se nachází v části domu, kterou jsem v ý še popisova la jako vystupujíc í kvádr, zde je umístěno i schodiště.

Druhé patro má stejnou dispozic i jako patro první. Pouze zimn í zahradu

zde nahradila terasa, která právě na této vznikla a tudíž i její plocha je shodná.




rodinný dům, M. Pujmanové 7, 1936, Brno (příl.č. 8) Na prvn í pohled dům působí jako varianta domu na M. Pujmanové 5. Opět se jedná o kvádr, tady spíše uzavřen ý, nev ystupuje z něho žádná

jiná h mota. Došlo tady k určitému provzdušněn í vzh lede m k ubírání z hmoty kvádru. Hladkou fasádu střídá kamenn ý obklad použit ý v prvn ím podlaží. Dům ukončuje poměrně široká římsa (55Omm).

Do vstupn ího podlaž í b y lo umístěno, stejn ě jako u rodinného domu na

M. Pujma nové 7, techn ické zázemí i b yt domovníka. Hlavn í vchod b y l

zakousnut do hmoty domu, č ímž vzn iklo kryté závětří. Vstup je oddělen od schod išťového prostoru zádveřím, z něhož je přístupný sklep. Prostor před schod ištěm je poměrně malý a dveřmi oddělen ý od koteln y, skladiště na uhlí, práde ln y a sklepa sousedíc í s garáží. Za jímavé, je že byt pro

domovníka b y l navržen s vchodem pouze z venku, při bočn í fasádě a nen í 23

n ijak propojen s tímto podlažím. Tento je jednopokojov ý s kuchy ňský m koutem a toaletou.

Do prvního patra stoupá schodiště s dvěma ramen y a lichoběžníkovou

mezipodestou. V patře je schodiště otevřené do prostoru prosvětleného

velk ý m oknem mírně předstupujíc í před fasádu. Tento prostor je zvětšen o pokoj, který tady ale neodděluje žádná stěna. Vedle jš í místností s oknem

při bočn í fasádě je jídelna. Zbý vajíc í část patra zab írá kuch yň, do níž se vstupu je přes předsíň, kde vzn ikla i toaleta. Kuchy ň má svoji komoru, spíž a malý ba lkon.

V druhém patře je už prostor kolem otevřeného schodiště zmenšen o

velikost terasy, vedle níž je uzavřená sušárna se schody na půdu. Sušárna má okno v boční fasádě. Dalš ími místnostmi s okn y v bočn í fasádě jsou

ložn ice dětí a rodičů. Ložnice dětí je průchoz í do pokoje rodičů. Z prostoru otevřeného schodiště se vstupuje do předsíně pro lázeň která je průchoz í do ložn ice rodičů, šatnu s ma lý m ba lkonem, umístěný m na stejné m místě jako prvn ím patře stejně jako toaleta.




rodinný dům, Foustkova 19, 1936 - 37 (příl.č. 9-12)

na domě spolupracova li : Sergej Medvěděv, Mojmír Kyse lka, na interiéru se podíle li: Jaroslav Grunt, Mojmír Kyse lka Rodinn ý dům na Foustkově by l navržen přímo pro V. Dvořáka a to i s

ohledy na jeho sběratelského koníčka umě leckých děl.

Z hmoty domu, představujíc í jakýs i kvádr, při kratší straně v yčn ívá

garáž a nad n í předstupuje z polovin y čeln í fasády arkýř probíhajíc í pouze prvním patrem. Zv ýrazněn je pásový m oknem, téměř obepína jíc í celý

obvod arkýře. Dům ukončuje široká říms a. Zajímavé je použití úzkých oken na v ikýři.

24

Interiér Celé přízemí je v yhrazeno potřebný m hospodářský m m ístnostem. Jak

jse m uvedla výše dvojgaráž b y la navržena mimo hlavn í h motu domu. Ved le dvojgaráže je h lavn í vstup do domu, zádveřím oddělen od vestibulu. Tento tvoří nástupní prostor na schodiště. Z vestibulu je přístupná komora a ostatní hospodářské zázemí, které je odděleno dveřmi za n imiž následuje

dlouhá chodba se vstupy do dvou sklepů a prádeln y. Chodbu, procháze jíc í

téměř ce lou délkou středu domu, ukončuje vstup do předsíně ma lého jednopokojového b ytu s kuchy n í a pokojem při h lavn í m průčelí. Předs íň je

průchoz í z jedné stran y do chodby a z druh é do zádveří a ven. Tento vstup je s ituován do bočn í fasády. Ze zádveří je mimo to vchod do koteln y.

Z přízemí se vystoupá po jednoramenné m schodišti do malého prostoru

se dvě ma dveřmi, prvního patra. Jedn y vedou do bytu a druhé do chodb y

na je jímž konci se dvoukřídlý mi dveřmi v stupuje na otevřenou verandu, umístěnou nad dvojgaráží. Byt by l potom rozvržen, tak že z předs íně se

vstupovalo do podlouhlého pokoje umístěného do arkýře, který pokračuje verandou.

Dále b y ly při hlavn í fasádě umístěn y tyto místnosti: toaleta,

lázeň a místnost pro služebnou, která je ale př ístupná z kuchy ně, stejně

jako ma lý ba lkón vsazený do h moty domu. Ke kuch yn i, která má okna v bočn í fasádě, ještě nálež í průchozí spíž do druhé spíže. Druh ý pokoj

tohoto patra s okn y směřujíc ími do zahrady je otevřen ý do da lš ího větš ího pokoje orientovaného také do zahrady.

Byt v druhém patře už má předsíň spojenou přímo se schodištěm.

Všechn y obytné pokoje jsou otevřen y do zahrady a každý má svůj v lastní v ýstup na balkon. Kuch yň a lázeň s toaletou mají okna do ulice. Vedle

lázně je dveřmi oddělená místnost se schodištěm na půdu. Nad verandou vznik la terasa přístupná z předsíně bytu.

25




rodinný dvojdům, Rezkova 4, 6, Brno –Stránice, 1947 (příl.č. 13-14) Jedná se o dva rodin né domy opticky spojené v jeden, ale př itom je jich

půdorysné řešení je stejné pouze zrcadlově otočené.

Rodinn ý dvojdům je dvoupatrový a podsklepen ý. V ulič n í fasádě

v prvn ím patře jsou dva ba lkony, každému domu patří jeden, stejně tak jako garáž. Zajíma vé je členěn í dvorní fasády, a to pouze okny, bez

jakékoli možnosti přístupu z b ytu do zahrady. Zastřešení rodinného dvojdomku je rovnou střechou se světlíke m umožňujíc í osvětlen í schodiště umístěného při vn itřn í nosné zdi sousedíc í s druh ý m dome m.

Pro popis vn itřn í dispozice jse m vy brala pouze jeden dům. Vchod do domu je při bočn í fasádě. Do přízemí b y lo umístěno

hospodářské zázemí zahrnujíc í prostory pro uskladněn í paliva, kotelnu, prádelnu a sušárnu. Tyto místnosti jsou ale přístupné až z mezipodesty

dvouramenného schodiště. Asi takovou zvláštností tohoto domu je přístup

do obývac ího pokoje, do něhož se vstupuje už z mezipodesty. Pokoj zau jímá celou šíř i domu a balkonem v čeln í fasádě je otevřen do ulice.

Z mezipodesty se po schodišt i v ystoupá do prvního patra. Toto bylo

v yhrazeno kuch yn i a na ni navazujíc í jídelně částečně zvětšené o arkýř

v ystupujíc í z bočn í fasády, díky němuž je i prosvětlena. Kuch yň má okno do dvora stejně jako pokoj pomocnice, která je s kuchy n í spojena přes předsíň, kam b y ly umístěn y ještě spíž a toaleta.

Do druhého patra pokračuje výše zmíněné schodiště, k ně muž přib y la

ještě jedna mezipodesta a z ní čtyři schody. Důvodem tohoto prodloužen í schod iště b y lo dodržen í určité světlé v ýšky obý vacího pokoje přístupného z mezipodesty, jak jse m uvedla v ýše. Druhé patro už je klidové. Ce lke m

se m b y ly navrženy tři ložnice. Dvě ma jí okna do ulice a jedna do dvora.

Mezi dvěmi ložnice vznikla právě pro tyto společná šatna s terasou na arkýři spodního patra. Lázeň a toaleta by ly navrženy nad pokojem pomocnice prvn ího patra.

26

8.2 nájemní domy


nájemní dům, Kotlářská 18 – 22, Botanická 38, Brno, 1929 – 30, ve spolupráci s A. a V. Kubou (příl.č. 15-16) Velkoměstský vzh led b y l dán ulic i Kotlářské už dří ve, ovše m až

později po asanaci, kdy vzn ikl náje mn ý dům na nároží Botanické a Kotlářské

jako

šestipatrová

stavba.

Tato přinesla

nejen

přiměřeně

reprezentujíc í „ funkcionalist ické“ průče lí, jehož v ýrazný m prvkem se staly

rizality s pásov ý m schodišťový m oknem a lehkou mark ýzou, a le ze jména protáhlé půlkruhové zakončení balkonů , čímž by l důvtipně vyřešen letitý problé m nárožního styku dvou fasád

42

.

Jedná se o ve lký rohov ý b lok ná jemn ích domů. Při ul ici Kotlářské se

jedná o tři ná jemn í domy a na Botanické jeden. Celý b lok je rozč leněn

rizality mezi n imiž je prosklená plocha, pravidelně rozčleněná obdéln íky, probíhajíc í ce lou výškou domu. Zajímavé je vygradování b loku na nároží,

v ytvořené zv ýšen ím o jedno patro , čímž se protáhla i středn í skleněná část mezi arkýři. Do rohu b y ly umístěn y balkon y, které na jedné straně předstupují před fasádu domu (do botanické ulice) sv ý m ováln ý m ukončen ím.

Pro popis jse m vy brala domy na Kotlářské 20, 22, Patra první až čtvrté jsou shodná. Domy mají sy metr ickou dispoz ici. Do

středu při skleněné stěně, mezi dvěma arký ři, by lo umístěno dvouramenn é schod iště s mezipodestou. Každý dům má výtah. Výtahová šachta by l y

vsazena do prostoru mezipodesty a výš e zmiňované prosklené stěny

prosvětlujíc í schodiště. V těchto domech jsou na těchto patrech vždy dva třípokojové b yt y. Předs íň tvoří centráln í prostor , z něhož jsou přístupny

ostatní místnosti b ytu. Do ulice jsou to kuchy ň, um ístěná ke schodišťové

zdi a pokoj, obě tyto místnosti ma jí v ýstup na verandu, která je zúžena o velikost spíže. Na druhé straně při dvorní fasádě to jsou druhý pokoj, 27

lázeň s v ýstupem na „pav lač“ , vedle lázně se potom nachází kab inet a ke světlíku, nebo tady as i spíše odvětrací šachtě prob íha jíc í přímo středem domu b y la umístěna toaleta.

Jak už jsem uvedla výše patra jsou sy metrická. Tudíž druh ý b yt patra

má naprosto stejnou půdorysnou dispozic i jako právě popsan ý, pouze je zrcadlově otočen.




nájemný dům, Bayerova 3, 1932, ve spolupráci s A. a V. Kubou (příl.č. 17-18) Dům předstupuje před fasády, vedle jš ích bytov ých domů, arkýřem

umístěn ý m na osu domu. Arkýř probíhá od 1.patra celou výškou domu a

ukončen je římsou. Tento sv ý m umístěním rozděluje fasádu na dvě stejně široké části, ovšem jedna je o patro v yšší než druhá, čímž navazuje na

sousedn í domy. Jakoby tedy dům b y l postaven později a snaž il se tak

zapadnout do sousedn í už postavené zástavb y. Po obou stranách arkýře se objevují malé balkónky, které téměř respektují svoj i h loubkou předsunutí arkýře.

Hlavn í vstup se nachází pod arkýře m. Po vstoupení se dostane me do

vestibulu, kde vedle vchodov ých dveří je umístěn př i hlavn í fasádě v ýtah.

Schodiště m naproti výtahu se v ystoupí n a mezipodestu společnou pěti b ytový m

jednotkám. Při u ličn ím průčelí

jsou s ituován y dva byty,

svobodárna a jednopokojový b y t s kuch y n í. Do dvora jsou orientován y b yty tři. Svobodárna uprostřed a sy metricky k ní dva jednopokojové byty

s kuchy n í a k ní přileha jíc ím ba lkonem. Sociáln í zař ízení a předsíně jednotliv ých bytů by ly umístěn y do středu.

Po dvoura menné m schodišti s mez ipodestou z níž je přístupn ý výtah, se

v ystoupá do patra na h lavn í podestu, stejn ě širokou jako obě schodišťová ramena. Jelikož v ýtah se schodištěm jsou umístěny na osu domu, je

rozmístění jednotliv ých b ytů sy metrické. Při h lavn í fasádě jsou to 28

jednopokojové b yty s kuch yn í a ma lý m ba lkónem. Kuch yně b y ly s ituovány

do arkýře jehož střede m probíhá schodiště a výtah. Stejnou půdorysnou dispozici a rozmístění v rámc i jednoho patra ma jí i b yty při dvorní fasádě.

Pouze ve středn í části arkýře dvorníh o průče lí, b y la do prostoru, odpovídajíc í velikosti schodišťového prostoru a v ýtahové šachty na protějš í straně,

umístěna svobodárna. Stejně jako schodiště, i tuto

v y mezuje nosná zeď s komínov ý mi průduchy.




nájemní dům, Bayerova 20 – 30, Brno, 1937 (příl.č 19-23.)

U náje mn ích domů ve 30. letech b y lo dosaženo vysoké úrovně „hlavně jejich sociálně diferencovanou kategorizací a stupněm vybavenosti“ 43 . Jedná se o obrovský b lok šestipatrov ých bytov ých domů. Na rozdíl od

jin ých náje mn ích domů např. : Kotlářská 41 - 49, Hoppova 2 – 24, Ba yerova 12 – 17, atd. není rozdělen na jednotlivé b ytové domy, je jichž fasáda se neustále opakuje. Ob ytn ý blok by l tady pojat jako celek a podle toho by l také zpracován. I když právě pro oživen í takové mas y h moty b y l y

určité části bloku ztvárněn y různě, ale vždy se zde objev í prvek procházejíc í celou stavbou, čímž ji vlastně sjednocuje.

Do prostoru sklepa b y ly situován y všechn y potřebné hospodářské

místnosti. Do části, která je zasazena do sv ahu a denn í světlo sem přichází

přes tzv.anglický dvorek by ly umístěny sklepy ob yvatelů domu, sušárna a

ústředn í topen í s prostorem na sklad uh lí. Ve dvorním traktu je potom

jednopokojový b yt na jedné straně a prádelna na straně druhé přístupná přes předsíň se sociáln ím zař ízením. Mezi těmito popisovan ý mi prostory je schodiště.

Suterén je zároveň vstupním podlažím. Do předn í části by ly umístěn y

tři garáže. Mezi nimi vchod do domu za n ímž následu je dlouhá a široká chodba ukončena schodiště m. Jelikož je schodiště položené mimo osu 29

domu, vznikl na užší straně malý jednopokojov ý byt s ma lý m ba lkónkem.

Na straně širší potom o mnoho větší jednopokojový b yt s poměrně velkou kuch yn í a předs ín í, spíž í, komorou, pokojem pro s lužebnou a balkónem.

V přízemí jsou ce lke m tři b yt y. Všechn y ma jí pokoj se stejně velký m

balkonem do ulice. Dispozice prvn ího jednopokojového b ytu je rozložena mezi všechn y tři trakty. Jak už jse m uvedla výše, pokoj se nachází v uličn ím traktu, kuchy ně s ma lý m balkónkem a spíž í v třetím dvorn ím

traktu. Střední trakt je vy mezen pro předsíň, komoru, lázeň a toaletu, stejně tak jako u druhého jednopokojového b ytu, který nemá kuch yň. Třetí b yt má pokoje dva, prvn í s balkone m stejně velký a umístěn ý v první m

traktu jako je tomu u předchozích b ytů a druhý v traktu zadn ím. V tomto

se nacház í i kuch yň, pokoj pro služebnou a balkon. Střední trakt opět zab írají prostory jako předsíň, lázeň, toaleta spíž a komora.

Prvn í a druhé patro mají každé jen dva byty. Prvn í b yt je půdoryse m i

umístěn ím v rámc i patra naprosto shodný s prvním jednopokojový m b ytem

v př ízemí. Druh ý třípokojový byt vzn ikl vlastně spojen ím dvou b ytů a to jednopokojového bez kuchy ně a dvoupokojového. Pouze změna nastala v počtu balkonů, v uličn ím příze mí zůstal jen jeden a druh ý v krajn ím pokoji se změn il na zimn í zahradu.

V třetím patře jsou opět dva b yty, ale oba dvoupokojové. Tady naopak

střední pokoj a komora, původně jednopokojov ý b yt bez kuchyně, připad l prvnímu b ytu a místo dvou balkonů je jich spojením vzn ikl jeden dlouhý. Druhý b yt zůstal stejně velký jako dvoupokojov ý b yt v příze mí, s tím rozdílem, že na místě balkonu do ulice se pokoj zvětš il o velikost balkonu.

Následujíc í patro je stejné jako třetí, pouze u druhého dvoupokojového

b ytu se objev il při ulič n í fasádě balkon, který tady v ystřída l z imn í zahradu patra předešlého. Balkon y prvn ího b ytu se spojily v jeden dlouhý.

Páté patro odpovídá ve likostí b ytů a půdorysný m rozmístěním v ýše

popisovanému příze mí s tím rozdíle m, že balkony při h lavn í fasádě by l y zrušen y.

30




nájemní dům, Bayerova 12, Brno, 1937 – 40, ve spolupráci s A. Kubou a V. Kubou (příl. č. 24-28) Prostory pro sklad uh lí, kotelna, sušárna a sklepy by ly umístěn y právě

do tohoto podlaží a svoji dispozic í zab íra jí v půdoryse přední část domu, která je zasazena pod ze m a je jí prosvětlen í je možné pouze přes tzv. anglické dvorky Část podlaží, která je prosvětlena přímo zab íra jí prádelna a malý b yt domovníka.

Suterén slouží jako vstupní podlaží v přední části s garáže mi a při

dvorn í s dvěmi svobodárnami, po jedné na každé straně schodiště. Obě ma jí ma lý balkónek, lázeň, kuchy ňský kout, který je odvětráván světlíkem.

V přízemí jsou tři byty. Jedna svobodárna s balkónkem při dvorní

fasádě. Druh ý je jednopokojov ý byt s kuch y n í. Obě m ístnosti ma jí v ýstup na ba lkon. Třetí b yt jednopokojový s kuchy n í má ba lkony dva, jeden

z pokoje a druh ý z kuchy ně do dvora. Předsíň vzh ledem k půdorysné mu

rozvržen í b ytu zaujímá celou šíři středn ího traktu a stejně jako je tomu u náje mn ího domu na Ry bkové 5, b y lo i zde použito řazen í jednotliv ých místností, jako je lázeň, toaleta a komora, vedle sebe.

Prvn í dvě patra jsou shodná. Každé patro má tři b yty. Prvním je

dvoupokojový

byt s kuch yn í, lázn í a balkonem. Da lš í mi

jsou dvě

svobodárn y, jedna s okne m do ulice, druh á do dvora. Obě ma jí balkon a lázeň soustředěnou ke světlíku, který jak už jse m zmín ila procház í celý m dome m.

Následujíc í třetí patro je podobné tomu v př ízemí s rozdíle m počtu

b ytů, tady jsou dva. Takže došlo jakoby ke spojen í prvního a druhého popisovaného bytu u příze mí. Čímž na místě svobodárny vzn ikl jeden

velk ý pokoj a druhý, který mě l ba lkon, se tady zvětšil právě o velikost balkonu, č ímž vzn ikla jakási zimn í zahrada. Druhý b yt svý m umístěn ím i vn itřn í dispozic í odpov ídá bytu v přízemí popisovaném jako třetí.

31

Čtvrté patro je téměř shodné s patrem třetím. Pouze u b ytu jehož pokoj

b y l ve 3. patře zvětšen o zimn í zahradu ve velikosti balkonu, by l tady zase o tuto zmenšen, čímž vzn ikl opět balkon.

Páté patro je shodné s popisovan ý m přízemí. Jedin ý m rozdíle m u

jednopokojového b ytu, orientovaného do ulice, je zmenšen í kuch yně

vzhledem ke vzniklé lodgii a zrušení všech ba lkonu při hlavn í fasádě, bez zvětšení pokojů k n im náležíc ím.




nájemný dům, Botanická 23, 25, 27, Brno – Veveří, 1934 – 35 (příl.č. 29-34) Fasáda je s jednocena horizontáln ími pásy, je jichž šířka odpovídá šířce

oken. Každý tento pás představuje jedno patro a je zv ýrazněn obkladem, který se objevuje i v celé výšce a š ířce vstupního parteru.

Suterén slouž í jako vstupn í podlaží. Při h lavn í fasádě se m by l y

umístěn y gáráž ,sklad paliva a obchod, do něhož se vstupuje přes závětří, které má společné s h lavn ím vchodem do domu. Po něm následuje vestibul, z něhož přímo proti vstupním dveř ím stoupá dvouramenné

schod iště. Jeho celý prostor, o šířce stejné jako šířka vestibulu, v y mezuje

schod išťová zeď. Vestibul rozdě luje příč ně dům na dvě nestejně ve lké části. Do prvn í b y ly umístěny sklepy a kotelna se skladem pa liva. Do druhé

části prádeln y, sušárna, sklepy a prostory, zmiňované výše, jako

obchod a garáž.

V přízemí jsou čtyři b yty, z toho dva jednopokojové s kuch yn í. Prvn í

b yt má pokoj umístěn v ulič n ím traktu, nás leduje předsíň s koupelnou a sociá ln ím zařízen ím ve středn ím traktu a kuch yň v traktu dvorním, je jíž

součástí je ma lá spíž, která díky svému umístění, tak tvoří určité odhlučnění v ýtahu. Dalš í dva b yty v předn ím traktu jsou jednopokojové, bez kuch yně, pouze s předsín í a koupe lnou. Byty se nacháze jí při hlav n í fasádě. Čtvrtý jednopokojov ý byt s kuch yn í je otevřen do dvora. Kuch yň i

32

tady, stejně jako u b ytu popisovaného jako prvn í, by la umístěna ke schod išťové nosné zdi a spíž k v ýtahové šachtě.

Druhé a páté patro mají stejné půdorysné upořádán í b ytů. Na patře jsou

vžd y tři b yty. První b yt svoji rozlohou a dispozic í odpovídá b ytu v prvn ím

patře a všech ostatn ích, pouze v prvn ím patře nemá „pavlač“. Byt druh ý, se vstupe m naproti schodišti, je nejmenš í, má pouze jeden pokoj, předsíň a koupelnu, ne má kuch yň. Třetí b yt je ne jvě tší, i když je jen dvoupokojový

zab írá téměř polovinu patra. Každý pokoj je orientovan ý na jednu stranu, předsíň s koupelnou a sociá ln ím zařízen ím je uprostřed a kuchy ň opět by la situována k nosné schodišťové zdi. Umístění spíží a pav lačí je v ce lém domě, ve všech patrech stejné.

Šesté a sedmé patro jsou stejná a jak jse m uvedla v ýše odpovídají patru

prvnímu.




nájemní dům, Pellicova 1a, 1b, Brno - Staré Brno, 1935 (příl.č. 35) Dům na Pellicové má pouze tři patra. Vstupní podlaží je obloženo

tmavě hnědý m obkladem. Fasáda domu je h ladká a členěna pouze arkýřem

procházejíc í všemi třemi patry. Šířka oken se v rámc i jednoho domu liš í.

Použity tady b y ly jak třídílná, pětidílná a okna v arkýř i, která jsou v yšš í a kopírují jeho tvar.

Patra 1. a 2. na Pe llicové 1a jsou shodná a rozčleněna takto: schodiště

umístěné při obvodové zdi sousedíc í s Pellicovou 1b je tříramenné, b yt

jsou na patře dva. Jedna malá svobodárna a zb ýva jíc í část patra zabírá třípokojový b yt s kuch yn í a pokojem pro služebnou. Jelikož tento dům je

rohov ý, b y la i bočn í fasáda osázena okny. Z předsíně se vchází do největšího pokoje zvětšeného o arkýř umístěný při bočn í fasádě. Druhý

pokoj orientovan ý k hlavn í fasádě je přístupný pouze z pokoje s arkýřem. Do třetího pokoje, ložn ice, se vstupuje přes šatnu. Do lázně se vchází přes

33

tuto šatnu, stejně tak jako na toaletu. Kuch yň s balkónkem, spíž í a pokojem pro s lužebnou jsou orientované do zahrady.

V třetím patře se nachází už jen jeden byt. Vnitřn í dispozice je vlastně

stejná jako u ve lkého bytu v 1. a 2. patře, pouze pokoj do ulice b y l zvětšen o velikost svobodárn y.

Náje mn í domy , které vznikly ve spolupráci s arch itektem Jaros lavem

Brázdou




nájemní dům, Pellicova 13, 13a, Brno – Staré Brno, 1936, ve spolupráci s J. Brázdou (příl.č. 36) Dům na Pellicově je čtyřpatrový. Do uličn í fronty předstupuje arkýřem

široký m té měř přes celou čeln í fasádu. Na krajíc h jsou ma lé balkóny,

je jichž h loubka respektuje h loubku arkýře. Okna ma j í opět , jak často používa l J. Brázda, v ystouplé ostěn í. Čtyřdílná okna tad y ne jsou spojena žádn ý m v ýrazný m dekorativn ím prvkem do pásového okna. Poslední páté patro ustupuje do pozadí, čímž dalo vznikn out terase.

Co se týče vn itřn ího upořádán í je zajímavé vzá jemn ý m prolínán ím dvou

b ytových domů a to Pellicové 13 a 13a. Středem domu stoupá zakřivené

schod iště bez mez ipodesty. Na typické m podlaží jsou v prvn ím domě dva

b yty. Jedna svobodárna a třípokojov ý byt s ma lou kuch yňkou, komorou a

koupelnou, všechn y tyto místnosti b y ly situován y do středu b ytu. U tohoto b ytu jsou bočn í obvodové zdi šikmé. Toto se projevi lo jak u pokoje

orientovaného do ulice, tak u kra jn ího pokoje, který má ještě zakřivenou obvodovou stěnu dvorní fasády. Oba pokoje mají balkón.

U druhého domu, jsou na patře byty tři. Dvě svobodárn y a jeden

dvoupokojový b yt s kuch yn í, balkonem a pokojem pro služebnou. Byt ze dvou stran přiléhá ke schodišťové zdi prvn ího domu.

34




nájemní dům, Pekařská 39 – 43, Brno – Staré Brno, 1936, ve spolupráci s J. Brázdou (příl.č. 37) Dům na Pekařské se nachází na stejné straně jako ne mocn ice u sv.

Ann y. Pozoruhodné na domě je jeho řešen í vzh lede m k ve lkému sklonu

svahu Pekařské ulice. Hlavn í fasádu zv ýrazňuje arkýř probíha jíc í téměř celou š ířkou domu. Nejzajíma vějš í je ovše m jeho řešen í v rámc i domu

zasazeného do prudce stoupajíc ího svahu. Arkýř ubý vá na svoji hloubce, podle toho jak stoupá chodn ík. Důvodem b y lo zachování dostatečné podchodné výšky. Díky prudkému svahu, tak vzn iklo patro navíc. Okna použitá v arkýř i sjednocují nadokenn í a podokenní říms y prob íha jíc í ce lou jeho délkou. Obě strany arkýře ukončují ma lé balkón y. Na jednom konci

to jsou tři větší a ve spodní části svahu čtyři malé, patrné pouze z boku arkýře a to díky svému zábradlí. Posledn í patro domu uskakuje do zadu, takže arkýř vytvář í tomuto patru terasu. Dům ukončuje celkem široká římsa, o něco užší by la použita pro ukončení arkýře .

Do přední části přízemí b y ly umístěn y obchody, je jichž vstupy jsou ze

závětří, stejně tak jako hlav n í vchod do obytné části domu. Za nímž následuje

dlouhá chodba, která je uprostřed přízem í rozšířena. Z tohoto

prostoru se nastupuje na schodiště, které je zakř ivené a bez mezipodesty. Do zbý vajíc ích částí by lo situováno hospodářské zázemí domu, jako jsou

kotelna s př ileh lý m sklade m na uhlí. Přímo proti hlavn ímu vchodu jsou

dveře pokračující chodb y ukončené dveřmi ode dvora. Tato chodba rozděluje zadn í část příze mí na jedné straně na sklepy obyvatelů domu a na straně druhé prostor pro prádelnu a sušárnu.

V patře druhém a třetím jsou na každé m pouze dva byt y. Prvn í je

třípokojový. Do středu b ytu a patra b y la situována „halla “, která má tady

v lastně funkci předs íně. Na je jím jednom konci jsou dveře do pokoje a

kabinetu s kuch yňský m koutem a k ně mu přileh lou spíž í. Obě místnosti ma jí okna do ulice. Na protějš í straně je to už jen jeden pokoj s balkonem.

Při de lš í straně „hally “ se vstupuje do lázně, na toaletu a pokoje pro služebnou. Zajímavostí je , že pokoj pro služebnou nemá přímé osvětlen í, 35

pouze je odvětrán přes světlík. Tento vzn ikl v lastně mezi schodišťovou zdí kopírujíc í zakř iven ý tvar schodiště vedle jš ího náje mn ího domu, která tady

částečně zasahuje do popisovaného domu. Ještě b ych chtěla podotknout, že pokoj pro služebnou b ýva l vždy situovaný ke kuch yn i, což tady není. Druhý m b ytem na patře je svobodárna s balkonem. Patro čtvrté rozdělují tři b yt y.

Byt při hlavn ím průčelí je v lastně

polovinou třípokojového bytu předešlýc h dvou pater. Předs íň

by la

zmenšena na třetinu, takže b ytu zůstal pokoj, kab inet s kuch yňský m koutem, přileh lou spíž í a toaletou s lázní přístupnou z z předs íně. Druhý

jednopokojový byt má pokoj s balkonem a na místě, kde u třípokojového b ytu b y la místnost pro služebnou vznikla kuch yně. Jak jse m uvedla v ýše „ha lla“ n ižších pater by la rozdělena na třetin y. Prvn í třetinou je předsíň

dvoupokojového bytu, a do zbý vajíc ích dv ou třetin b y la umístěna toaleta, lázeň a předsíň druhého popisovaného b ytu. Třetím bytem je svobodárna, která zůstala nez měněna, jak ve své dispozici tak v umístění na patře. Pouze kuch yňka se tady zvětšila o velikost komory, která patřila u 2. a 3. patra k třípokojovému b ytu.

I v patém patře jsou tři b yty. Prvn í, jednopokojový, umístěn ý při hlavn í

fasádě už má z měněnou dispozic i. Pokoj je poměrně velký a stejně jako sousedn í kuchy ně má možnost výstupu na terasu. Druh ý jednopokojový b yt zůstal téměř nezměněn a svobodárna zůstala beze z měn y úplně.




nájemní dům, Pekařská 28, 30, 32, Brno – Staré Brno, 1936, ve spolupráci s J. Brázdou (příl.č. 38-39)

Fasáda tady b y la rozehrána do šachovn ice, tvořenou mě lký mi lodgie mi

a balkony, které na sebe upozorňují, ještě více perforovaný m zábradlím.

Za jímav í je též detail v ystupujíc ího ostění z fasády domu. Poslední patro potom v ce lé svoji délce ustupuje dozadu, čímž vytvář í jakousi mě lkou terasu, na třech místech rozš ířenou o balkon.

36

Přes závětří se vstupuje do ob ytné části domu, jehož součástí b y l

reprezentativ n í vstup se zrcadle m. V předním traktu by ly navržené prostory věnovány ke komerčn ímu v yužití. V přízemí se nachází pouze jedna b ytová jednotka s jedn ím pokojem a kuch yn í. Byt je v části dvorního

traktu. Zbý vajíc í prostory přízemí zab írají hospodářské místnosti, jako sušárna a prádelna.

V prvním patře by lo navrženo pět ma lých b ytů s v ýh lede m vždy jen na

jednu stranu, buď do dvora nebo do ulice. V předn ím traktu jsou na krajích

dvě svobodárn y a mez i n imi dvoupokojov ý b yt. Středn í trakt je tvořen společnou chodbou a zasahují sem vesmě s všechn y předsíně b ytů. Třetí trakt rozděluje napříč schodišťov ý prostor s výtahem, kter ý tak v y mezuje

velikost jednopokojového b ytu s kuchy n í na jedné straně a svobodárn y na straně druhé. Zajímavostí u dvoupokojového bytu orientovaného do ulice, je použití tzv. švédské kuch yně (kuch y ně prosvětlené přes pokoj a odvětrávané průduche m)

44

.

Druhé a čtvrté patro je shodné. Od prvn ího se liš í velikostí b ytů a

celkov ý m uspořádán ím. Na patře jsou tři dvoupokojové b yty. První má

jeden pokoj orientovan ý do ulice a svý mi rozměry odpovídá svobodárně

v 1.patře. Pokoj je přístupn ý z předsíně, která je tady celkově zvětšena čímž došlo ke zmenšen í společné chodb y. Z předsíně umístěné ve střední m

traktu se vstupuje do kuchy ně a vedle jš ího pokoje, obě místností jsou otevřen y do dvora. Koupelna a sociáln í zařízen í by l y s ituován y do střední

traktu. Popisovaný b yt je za jímav ý mimo jiné tím, že jeho součástí se stala veranda přístupná jak z kuchy ně, tak vedle jš ího pokoje. Z verandy se dá le vchází na

balkon a naproti němu do pokoje pro služku. Tyto prostory

mohly vzn iknout díky tomu, že právě od druhého patra středem fasády probíhá arkýř.

Druhý dvoupokojový b yt sv ý m umístěn ím a dispozic í odpovídá b ytu

prvního patra pod n ím. A i tento má tzv. švédskou kuch yň. Pouze rozdíl ve v položen í balkonu, který je tady ve vedle jším pokoji.

37

Třetí dvoupokojov ý b yt je vlastně zrcadlově otočenou kopii b ytu

prvního. S drobný m rozdíle m, že u pokoje do ulice je balkon a nen í tady pokoj pro služebnou přístupný z verandy.




nájemný dům, Mendlovo nám. 16 – 19, 1936 – 1937, ve spolupráci s J. Brázdou (příl.č. 40-41) Známý dům uprostřed Mendlova ná m. pochází také ze stavebn í

kanceláře V. Dvořáka a vznikl opět za spolupráce J. Brázdy. Vstupní

podlaží b y lo obloženo z černého opax itu. Zb ýva jíc í část fasády je h ladká členěná pouze okn y, které zvýrazňuje je jich v ystupujíc í ostění. U domu

č.p.18 se liš í půdorys př ízemí od následují cích pater, díky čemuž vznikla otevřená venkovní „čekárna“.

Do příze mí b y ly umístěny převážně obchody. Mezi n im i se potom

nachází vstup do

obytné části domu. Je likož b y lo h lavn í schodiště,

spojujíc í jednotlivá patra, umístěno do středu domu, vznikla tak chodba tvaru pís mene L.

Následujíc í patra ma jí po dvou b ytech. Jedna svobodárna a třípokojový

b yt. Do ulice b y ly umístěny všechn y tři pokoje a do dvora lázeň, kuch yň a pokoj služebné. V kuch yn i potom je ještě spížka a balkonek.




v ýstup na ma lý

nájemný dům, Rybkova 5, 7, 1937, Brno – Veveří, (příl.č. 42-44) Náje mn ý dům na Rybkové b y l postaven do svahu, tudíž če ln í fasáda má

pět pater a vstupní podlaží. Dvorní má navíc dva suterén y. Zajímav ý m

detaile m je obloukovitě zakončen ý nepatrně předstupujíc í arkýř, který

38

v lastně tvoří če ln í fasádu. Dům ukončuje římsa opět v krajích obloukovitě zakončena. Pás oken opticky spojuje nadokenní a podokenn í ř ímsa.

Sklep zaujímá necelou polov inu půdorysu domu. By lo sem situováno

hospodářské zázemí domu, prádeln y, sušárna a sklep. Př ímo proti vchodov ý m dveřím ode dvora je schodiště stoupajíc í do suterénu II.

U schodiště na každé straně jako u suterénu I., je vstup do jednoho

b ytu, jedno a dvoupokojového. Oba b yty jsou situovány do dvora a každ ý má svůj v lastní balkon. Do druhé části suterénu, oddělené dveř mi, by l y

umístěn y sklepy jednotliv ých ná jemn íků na jedné straně a kotelna se skladem uh lí na straně druhé. Jelikož je tato část suterénu už v podze mí přímé denn í světlo sem přivádějí tzv. anglic ké dvorky.

Prvn í podlaží je vy hrazeno pro garáže, obchod, byt domovn íka a dva

b yty. Vstupn í chodba domu se kónicky rozev írá do šířk y schodiště, před n imž je na každé straně vchod do bytu. Schodiště je dvouramenné

s mezipodestou z níž se nastupuje do v ýtahu. Byty v příze mí jsou jednopokojový balkon.

a dvoupokojov ý, oba dva jsou otevřené do dvora a mají

Prvn í a čtvrté patro je shodné. V každém jsou tři b yty. Jeden

třípokojový, dvoupokojov ý a jednopokojový. Šířka společné chodb y k b ytů m odpovídá šířce schodiště. Třípokojový b yt zaujímá téměř polovinu

půdorysu patra. Vstupuje se jak je obv yklé do předsíně s ituované do středu b ytu, ne má tudíž př ímé osvětlení. Do této části b ytu by lo umístěno i sociá ln í zař ízení, lázeň, spíž a komora, které jsou soustředěn y kole m

světlíku vedoucím celý m domem. Z předsín ě se vchází do ostatních pokojů b ytu. Dva jsou orientovány do ulice a třetí s kuchy n í do dvora. Pro pokoj služebné b y l v yhrazen prostor arkýře ve dvorní fasádě.

Z kuchy ně a

vedle jš ího pokoje je př ístupn ý balkon. Naproti tomuto b ytu je vchod do b ytu dvoupokojového. Místnosti, jako jsou kuch yň, k ní př iléhajíc í pokoj, zázemí s lužebné a ba lkon, ma jí naprosto shodné půdorysné rozmístění s bytem v ýše popisovan ý m. Prostor předs ín ě je zmenšen o velikost komory

vedle ní sociáln ího zařízen í a lázně, přiléha jíc í k vnitřn í obvodové zdi. 39

Druhý pokoj má okno do ulice. Třetí b yt jednopokojový se nachází mezi

těmito dvě ma b yt y. Má pouze jeden pokoj s balkone m a kuchy ňský m koutem.

Patra druhé a třetí ma jí pouze dva třípokojové b yty. Tyto odpov ída jí

svojí velikostí a půdorysn ý m rozč leněním , popisovanému b ytu u 1. a 4. patra.




nájemný dům, Kotlářská 41 – 49, 1938, spolupráci s J. Brázdou (příl.č. 45)

Brno – Veveří, ve

Obytn ý blok se skládá z pěti domů, z nichž prostřední je rozšířen o

šířku průjezdu do dvora. Dům má pět pater a každé patro určuje pás oken dlouh ý téměř přes celou š ířku jednoho domu. Fasádu oživují balkony

tvarem př ipomína jíc í v lnovku. Tyto jednotvárnost fasády oživují i když působí trochu min ima listicky oproti mase h moty fasády.

Zv ýšené příze mí umožn ilo umístění b ytů i při uličn í m průčelí. V

přízemí tak vznikly dva byt y, jedno a dvoupokojový. Jednopokojový b yt spíše zastupuje svobodárnu a díky své poloze moh l b ýt v yužit variab iln í,

ke komerčn ím úče lům. Usuzuji tak z faktu, že v těchto místech vzn ikla

nejedna prodejna. Druh ý b yt zabírá, bez schodiště a v ýtahové šachty,

zbý vajíc í prostor popisovaného patra. Toto vypovídá o ve likosti, nebo spíše šířce jednotliv ých b ytových domů, která nepřesáh la 10 m. Velikost popisovaného bytu v y mezují dva pokoje, jeden do ulice a druh ý do dvora, mezi n imiž se nachází lázeň přístupná z předs íně, tak jako kuch yně. Záze mí kuch yně tady by lo umístěno, tak jako ve většině domů, při zdi

s komínov ý mi průduchy. Kuch yně je zmen šena o část balkonu a kabinetu, obojí přístupné z kuchy ně. Schodiště je dvouramenné s mez ipodestou z n íž se nastupuje do v ýtahu.

V prvním patře by l navržen pouze jeden třípokojov ý b yt. Jeho součástí

je samozře jmě předsíň, kuch yň, ale také hala vsazena do středu b ytu mez i dva pokoje, do míst, kde se u dvoupokojového b ytu v přízemí nachází 40

lázeň. Sociá ln í zařízen í, dvě komory a lázeň b y ly u tohoto bytu umístěn y do středu, zřejmě ab y mohly b ýt přístupny z předsíně. Co bych nechtěla

opomenout a nez mín ila jse m při popisu příze mí, je u místěn í světlíku uprostřed domu, který probíhá tedy ce lý m domem, vše mi patry a umožňuje tak odvětrán í výše popisovan ých prostor.

V patře druhém už jsou byt y dva. První dvoupokojov ý je téměř stejně

velk ý a půdorysné rozvržen í odpovídá dvoupokojovému bytu v přízemí s tím rozdíle m, že opět mezi pokoje b y la vsazena hala a lázeň se sociá ln í m

zařízen ím a komorami, jsou soustředěny kole m světlíku vedoucím středem

domu. Kuch yně, balkon a pokoj služebné ma jí v rámc i každého patra stále stejnou pozic i. Druhý m b ytem je svobodárna s kuchy ňský m koutem a

balkonem př i hlav n í fasádě. Sociá ln í zařízen í a komora jsou opět odvětrány středov ý m světlíkem.

Posledn í tři patra se shodují ve svém půdorysném členěn í bytů a jejic h

jednotliv ých místností s patrem druh ý m. Jedin ý m rozdíle m je zvětšen í koupeln y o velikost van y, čímž zan ikl kuchy ňský kout.




nájemní domy, Brno – Veveří, Kotlářská 34, 36, 38, 40, 42, 44, 46, 1938 – 40, ve spolupráci s J. Brázdou (příl.č. 46) Tyto náje mn í domy představují mohutnou b lokovou zástavbu. Blok je

rozdělen na jednotlivé poměrně úzké pětipatrové náje mn í domy. Každé patro představuje pásové okno a ma lý zapuštěn ý balkon. Jednotlivé domy ukončuje římsa, ve směru svahu vždy přesahujíc í předcháze jíc í. Př ízemí

každého domu je obloženo opaxitem a celá fasáda je obložena ze světlých rakovn ických obkladaček. Zajíma vě

předstupujíc í h moty čeln í fasády

opticky působí jakob y docháze lo k prolínán í jednotliv ých bytových domů. U

zahradn í

fasády

je

díky

jednotliv ých bytov ých domů.

je jímu

41

členěn í

jasně

patrné

oddělen í

Konstrukčn í řešen í Základy jsou železobetonové, stejně tak jako nosné sloupy. Konstrukční

systém je dě len ý na tři trakty. Stropní konstrukce b y ly řešeny, tak že pod koupelna mi,

toaletami

a

kuch yně mi

jsou

železobetonové

s rovný m

podh ledem, střední trakty a podesty jsou také železobetonové. „Pod pokoji

mohou býti trámové dobře dimenzované. Železobetonové průvlaky, nosníky pod příčkami a věnce na zdivu. Zvukové izolace mezi jednotlivými byty.“ 45 . Schody jsou že lezobetonové s umě lý m kamene m, broušené. Půdorysné řešení Hospodářské zázemí b y lo umístěno do suterénu. V př ízemí se už

nacházejí pouze b yty. Hlavn í vstup by l zasazen do hmoty domu, čímž

vznik lo mě lké závětří. Na vstup navazuje opaxite m ob ložen ý vestibul . . Z

vestibulu jehož hloubka odpovídá hloubce předního traktu, pokračuje

chodba se schodištěm a v ýtahe m. Tyto zab írají celý středn í trakt. Do přízemí b y ly umístěn y tři b yty. Prvn í b yt s okny do ulice je jednopokojový

s kuchy n í, předsín í, umý várnou a komorou. Druhý m b ytem je svobodárna

s ba lkonem do dvora. Předsíň , lázeň a komora b y ly umístěny do středn ího traktu, stejně jako u prvního bytu. Zároveň jsou tyto prostory soustředěn y kole m světlíku, vzniklé m mezi jednotliv ý mi domy. Třetím, nejmenš ím

b yte m je svobodárna s předs ín í a lázn í. Tento b yt má v ýstup ven, něco na způsob ba lkonu s h loubkou cca půl metru.

Na prvn ím a třetím patře jsou vždy dva b yty. Jeden dvoupokojový a

svobodárna. Prvn í zabírá téměř dvě třetin y patra a půdorysně je navržen tak, že i přes poměrně ve lkou hloubku domu ce lou touto prochází a okna má tudíž jak do ulice, tak do dvora. Z předsíně jsou př ístupn y všechn y místnosti b ytu jako jsou, pokoj, komory , toaleta a kuch yně umístěn y v předn ím traktu. Z kuchy ně se dále vchází do pokoje služebné a na ma lý

balkon. Ve středním traktu je lázeň a „halla“, která se stala jaký ms i

předprostorem pokoje s balkonem třetího traktu. „Halla“ ne má přímé denn í

osvětlení. Druhý b yt, svobodárna má stejnou dispozic i jako druhá svobodárna přízemí.

42

Dalš í dvě patra jsou stejná a každé má dva byt y. První b yt je

dvoupokojový orientovaný do ulice. Mezi dva pokoje b y la umístěna kuch yň. Malý ba lkon je tentokrát přístupný z pokoje a ne z kuch yně jak tomu by lo u předcházejíc ích pater. Lázeň s toaletou se nacházejí ve

středním traktu a odvětrány jsou přes světlík. Druh ý b yt je také dvoupokojový. Ne jvětší pokoj s ba lkonem je zvětšen ý o prostor, v 1. až 3. patře, představujíc í „ha llu“. I tady by la kuchy ň vsazena mezi popisovaný

pokoj a druh ý ma lý pokojík. Veškeré místnosti se nacházejí ve třetím

dvorn ím traktu, pouze část velkého pokoje s balkonem zasahuje do

středního traktu. Mezi oba b yty by lo vloženo úzké schodiště oddělené od h lavn í podesty dveřmi.

nájemní dům, Brno – Veveří, Kotlářská 50, 1939, (příl.č. 47)




Náje mn í dům na Kotlářské 50, je v lastně pokračování ve lkého bloku

náje mn ích domů Kotlářská 34 – 48, který ukončuje právě tento rohový dům.

Uličn í

fasáda

téměř

odpovídá

následujíc ím

osmi

domům,

popisovan ých výše, by lo zde už ito pásového okna a stejného obkladu jak

černého opaxitu na vstupn í podlaží, tak světlých obkladaček na zb ýva jíc í

fasádě. Nejv ýrazně jš ími rozdíln ý mi prvky je užití francouzského okna místo ma lého vsazeného balkónku, který by l použit u zb ýva jíc ích domů a užit í pásového okna spojeného právě s tímto francouzský m oknem.

V domě b y lo použito stejného typu schodiště jako u ostatních domů

tohoto bloku - jednoramenné zakřivené schodiště bez mezipodesty. A

stejně i tady je v ýtah, ale výtahová šachta neby la umístěna, z důvodu nedostatku místa, vedle schodiště, a le naproti.

Všechn y patra ma jí stejnou půdorysnou dis pozici jednotliv ýc h b ytů. Na

každém patře jsou vždy dva b yt y. Svobodárna a čtyřpokojov ý b yt. Svobodárna má komoru, lázeň a pokoj s francouzský m oknem. 43

U čtyřpokojového bytu je dlouhá předsíň spojujíc í všechn y místnosti

b ytu. Dva pokoje orientován y do dvora a jeden do ul ice. Mezi těmito by l y

v ložen y kuch yň se spíž í a pokojem pro pomocn ici a lázeň. Toaleta stejně jako lázeň svobodárn y by ly soustředěn y kole m světlíku umístěn ý m ve středu patra, který prochází celý m domem.




nájemní dům, Hoppova 2 – 24, 1939 – 40, Brno – Veveří, (příl.č. 48) Tento blok náje mn ích domů patří k největším

stavebn ím

akcím

urban istické povah y v oblasti náje mn ích domů ke konci 30. let. Tento b y l

postaven na místě b ýva lého pivovaru, kde sv ý m umístěn ím v ytvořil y zák lad k nové „vnitřní ulici parkového typu“. Blok b y l v ložen mezi ulic i

Kotlářskou a Dřevařskou. Monotónní působení celého b loku by lo rozb ito „klas icizujíc ím“ zdůrazněn ím středn í části a nestejn ý m rozmístěn ím arkýřů se zimn ími zahradami, čímž se zároveň podaři lo rozliš it jednotlivé kategorie bytů.

Obytn ý b lok na Hoppově je tvořen dvanácti náje mn ý mi

domy.

Jednotvárnost fasády je na jedné straně uprostřed bloku, u šesti b ytov ých

domů, ož ivena balkony a celkový m předsunutím fasády pater, oproti

krajn ím domům. Toto předsazení fasády podpírají kulaté sloupy. O to, o kolik fasáda u v ýše zmiňovaných domů předstupuje o tolik je i zvýšena nad ostatní domy tohoto bloku. Na jedné boční straně b loku je potom arkýř

s pásový mi okny, která se už jinde neobjevují. Celý popisovaný soubor ukončuje výrazná římsa.

Každý m dome m stoupá zakřivené schodiště bez mez ipodesty. A na

každém patře jsou pouze dva byty. Svobodárna s předsín í lázní a balkonem

a čtyřpokojov ý byt. Jednu polov inu b ytu zabírají místnosti jako je kuchy ň s ba lkonem a ma lou průchozí spíž í do stejně malé komory. Pokoj

pomocnice je také přístupný pouze z kuchy ně. Vedle kuchy ně b y l umístě n

44

pokoj a vedle místnosti pomocnice lázeň a toaleta. Druhou polovinu zab írají hala přes kterou se procház í vstupuje do zbý vajíc ích dvou pokojů.




nájemný dům, Dřevařská 13 – 25, 1939 – 41, Brno – Veveří, ve spolupráci s J. Brázdou (příl.č. 49) Jedná se o b lokovou zástavbu, přiče mž je dnotlivé domy jsou poměrně

úzké, což se odraz ilo i na š ířce bytů. Členění fasáda je podobná jako u

náje mn ího domu na Kotlářské 34 – 50. Nejv ýraznějš ím i prvky jsou : užit í pásov ých oken a je jich typ, použit ý obklad a malé balkónky. Ale na rozdíl

od Kotlářské nejsou tady š ikmo v ystupujíc í prvky fasády. Tato působí v íce

staticky. Malé balkónky jsou vsazen y do hmoty domu a tvoří součást arkýře.

K je jich

zv ýraznění

a

možná

průhledného materiá lu na část zábradlí.

i

odlehčen í

přispě lo

použití

Suterén II b y l celý zah louben do země , tudíž nemá žádné př ímé

osvětlení. Z tohoto důvodu sem b y ly umístěny na jedné straně sklepy a na straně směrem k ulic i to potom by la kotelna a s ní sousedíc í skladiště uh lí.

Suterén I částečně vystupuje v uličn í fasádě nad úroveň chodn íku. Ze

strany ode dvora potom v celé v ýšce podlaží, díky čemuž zde mohl

vzniknout jeden ma lý jednopokojový b yt s kuchy n í. Velikost bytu, nebo spíše pokoje zmenšuje šířka chodb y spojující hlavn í podestu suterénu I se dvorem. Na druhé straně podlaží b y ly potom umístěny prostory jako kotelna, práde lna a sušárna, obě s úzký mi okny do ulice. Patrem procház í chodba tvaru pís mene L kopírujíc í místnost uprostřed domu navazujíc í na pokoj bytu. Místnost má otvor vedouc í do popisované chodb y, v níž je přímo proti tomuto možné odvětrání přes šachtu probíhajíc í ce lý m dome m.

Také půdorysné řešení je velmi podobné s domy na Kotlářské 34 – 50.

A to jak vstup v př ízemí do vestibulu, tvar schodiště i jeho umístěn í

v rámc i půdorysu domu, množstv í b ytů i jejich ve likost. Při h lavn í fasádě je jednopokojový b yt s kuchy n í a na druh é straně jsou to jednopokojov ý 45

b yt s kuchy ňský m koutem a svobodárna s velmi malý m kuch yňský m koutkem. Oba dva dvorn í b yt y mají ba lkóny.

Prvn í a druhé patro je stejné jako 1. a 3. patro u domu na Kotlářské 34

– 50. Pouze u dvoupokojového bytu je velikost pokoje pro služebnou zvětšen o ve likost komory a WC, které tady b y ly přesunuty vedle lázně. A

svobodárna je zmenšena o balkon a ma lý kuch yňský koutek. K tomuto mohlo dojít, protože celý b yt je tady posunut o vel ikost výtahu, který u tohoto domu není, z důvodu ma lého množství pater, kterých jsou čtyři, na rozdíl od Kotlářské 34 – 50, kde je pětipatrový.

V patře třetím a čtvrtém b y l b yt př i hlav n í fasádě zmenšen o halu a

pokoj, na jednopokojový s místností pro služebnou a kuchy n í s ba lkónke m.

Druhý b yt je dvoupokojov ý s balkónem přístupn ý m z obou pokojů. Za jímavostí je užití dvou předsín í. Jedna je hlavn í a druhá vytvář í jakýs i předprostor lázn i.




Rodinné domky Kolonie „Nový Hamburg“, Kuřim – Podlesí, 1944 – 48 (příl.č. 50) Jak už jse m uvedla v ýše Fond národní obnov y, zastoupený správou

f irmy Klöckner - Deutz – motory a.s. prodal f irmě Václav Dvořák stavebn í podn ikatelstv í, rozestavěnou Kolon ii tzv. „Nov ý

Hamburg“, který ji

odkoupil za účelem dostavěn í na bytové jednotky. Dostavbou se získá 74

rodinn ých domů celkem o 116 b ytech, jak uvádí přiložená korespondence, stejně tak je zde rozepsán i přib ližn ý ná klad na zbudování komunikace v obou ulic ích, kanalizace, elektrizace a jednotlivé b ytové jednotky.

Jedná se o přízemn í řadové rodin né domky se sedlovou střechou a

v ikýři. Domky jsou částečně podsklepen y. Prvn í podlaží je zároveň vstupn ím. Hlavn í vchod do domku je přímo z ulice. Malé zádveř í odděluje

vstup od haly, která je ve tvaru pís mene L. Po pravé straně vstupu ze zádveří do haly stoupá schodiště do podkroví. Schodiště je trojramenné

s mezipodestou, z toho střední rameno je ne jde lš í. Pod schodiště m se 46

nacházejí dveře a schodiště spojujíc í sklep s tímto obytn ý m patrem. V tomto není koupelna, ale pouze toaleta umístěná na mezipodestě.

Při

uličn í fasádě by ly navržen y místnosti jako kuchy ň se spíž í a pokoj. Do

zahrad y potom ob ývací pokoj otevřen dvěma dvoukřídl ími dveřmi do zahrad y a vedle malý pokojík. V podkroví je předsíň přímo spojená se

schod ištěm. Do zahrady b y ly umístěny dva pokoje, na protější straně do ulice mají okna komora a lázeň spojená s prádelnou. Zajímavé je spojen í této místnosti s půdou.




nájemní dům, Rezkova 15, 17, 19, Brno - Stránice, 1947, (příl.č. 51-52) Jedná se o poměrně malý ná je mn í dům, který b y l postaven do svahu,

tudíž uličn í fasáda má dvě podlaží a dvorní čtyři. Střecha je v ysoká sedlová s valba mi. Tento dům se skládá celkem ze tří domů každý o dvou b ytech. V každém domě se v přízemí nachází jedna garáž a vedle ní h lavn í vchod do domu ze zvýšené podesty. Dům je rozdělen ce lkem na tři trakty.

V přízemí b y ly do předního traktu umístěny garáž, zádveří, předsíň,

toaleta a kuchy ň se spíž í a ba lkonem. Jídelna a prostor schodiště se nacházejí ve středním traktu a obývac í pokoj zab írá celý třetí, dvorn í

trakt. Hlavn í vchod je od samotného b ytu oddělen zádveř ím, ze kterého se

vstupu je do předsíně a odtud buď do jídeln y nebo do prostoru schodiště spojujíc í ob ývací pokoj s předs ín í a prvn í patro s přízemím. Důležité je

ještě zmín it, že prvn í a středn í trakt je zv ýšen o dva schody od traktu třetího, kde se nachází obývac í pokoj. Tento má s ba lkon jehož šířka odpovídá š ířce vedle jš ího arkýře.

Do prvního patra stoupá tříramenné se dvěmi mez ipodestami. Prostor

před schodištěm, tedy jakási předsíň b y la zvětšena a zasahuje do prvn ího

traktu, díky čemuž se m moh ly b ýt umístěny jak ložnice, tak pokoj pomocnice, lázeň a toaleta. Celý třetí trakt zab írají dvě ložnice. Jenda z

n ich je přístupná pouze přes šatnu umístěnou ve středn ím traktu. Obě ložn ice mají v ýstup na společn ý ba lkon, jehož šířka ,odpovídá š ířce 47

dvorn ího průčelí jednoho domu Do šatny by lo umístěno jednoramen né schod iště vedoucí na půdu.

Do bytu umístěného do suterénu se vstupuje z venkovn ího schodiště.

Vstup se nachází přímo pod vstupem do b ytu horního. Do předsíně se vstupu je přes zádveří, z kterého se vchází do pokoje pomocn ice. Který b y l

v lastně zasazen pod vjezd do garáže a osv ětlen je z jedné stran y a to od venkovn ího schodiště. Do předního traktu by ly umístěn y prostory jako koupelna, šatna, WC a kuch yň s balkonem v boční fasádě, všechn y

přístupné z předsíně. I tady b y ly do středn ího traktu navrženy jídelna a

schod iště. Toto není otevřené a tedy spojené s prostorem b ytu, z důvodu spojen í se sklepními prostory.

48

9.

Závěr Náje mn í a rodinné domy stavěné fir mou Dvořák by ly převážně pro

střední třídu. Jeho domy měli snad veškeré moderní techn ické zařízen í té doby, jako jsem uváděla v kapitole o jeho tvorbě. Stejně tak i jako používa l spoustu různých materiá lů, mám teď na mys l i obklady na

fasádách, což mě lo nejen estetickou funkci a vn itřní obložení stěn ve vestibulech černý m opaxitem atd. Tyto záležitosti se pro jeho stavby stal y

typický mi. Díky návrhům a způsobu ja ký m postupoval při v ýstavbě

jednotliv ých domů moh l postavit takové množství staveb vysoké kvalit y. A nejen to, také svý m díle m dal vzniknout nový m městský m prostorům, jako např. náje mn í dům na Hoppově ulic i.

Domy stavěné f irmou V. Dvořák, tak tvoří neodmys litelnou součást

Brna.

Mimo to dokázal věnovat pozornost i sv ý m za městnancům. Stejně tak

jak si našel čas pro svůj záje m, jaký m se stalo sběratelstv í.

Nakonec jen ma lé pozastaven í nad dnešní situací nově stavěných

b ytových a rodinn ých domů. Málokdy se podaří ab y vzn iknul esteticky a funkčně kvalitní dům. Co se týče velikosti b ytů, tak i dnes jsou v rá mci

jednoho domu navržen y byt y od velikostí 30 – 120m 2 , takže byty, které vznikali dř íve jako byty pro chudé, se teď staví a prodávají za astronomické částky.

A s ještě horší situac í se setkává me u výstavb y

rodinn ých domů, tady jen vý jimečně se ob jev í klient, který b y si nechal

svů j dům navrhnout architektem. Takže bohuže l vznikají na okrajích města

Brna satelitní městečka všechn y v podobě domu „typu klasik“ bez ducha a vkusu.

Možná

by

tuto

situac i

přib líž ili

s lova

Karla

Honzíka

„…racionalismus, hospodárnost: to jsou principy, které si obchodníci a

spekulanti přivlastnili. Z množství bezvýrazných domů vznikají celé čtvrti.“ Shrnula bych to asi takhle: typu a velikosti domů nebo b ytů, dř íve stavěn ý m pro chudou děln ickou třídu, dnes odpovídaj í domy a b yty stavěné pro brněnskou středn í třídu.

49

10. příloha 10.1 soupis architektonického díla

Pro soupis architektonického díla jse m použila nejúplně jš í seznam

Dvořákových prací v ypracovan ý v díle: Vác lav Dvořák, Alois a Vilé m

Kuba. Brněnští stavitelé 30. let., která vznikla k v ýstavě, která b y ly uspořádaná v roce 2002. Seznam v ytvořili Jindřich Chatrný, Rostislav Koryčánek a Petr Pelčák. Tento soupis jse m dopln ila o

Soupis dě l b líže neurčen ých, patrně z doby fungování společné f irmy

s Ervíne m Grünhutem. Každý ovše m stavě l jinde, Dvořák v Brně a Grünhut v Meziříč í.


Tři rodinné domky, Brno – Černá Pole, 1926




Pět rodinn ých domků, Brno – Obřan y, 1926




Dva rodin né domky, Brno – Židen ice, 1926




Tři rodinné domky, Brno – Židen ice, Krokova ul.




Ma lý náje mn í dům, Brno – Královo Pole, Dalimilova ul.




Rodinn ý dům, Brno – Žabovřesky, Zelenéh o ul.


Čtyři rodin né domy, Brno – Královo Pole, Božetěchova ul.

Práce vzniklé ve spolupráci s Aloise m Kubou, kdy založili v letech

1928 společnou stavebn í a projekčn í kancelář v Brně.


Rodinn ý dům Aloise Kub y, Brno – Královo Pole, Vodova 37, 1927




Rodinn ý dům, Brno – Jundrov, Veslařská 159, 1928

50




Rodinné domy, Brno – Královo Pole, Ty lov a 22, 22a, Božetěchova 86, 88,

1928

- archiv Muzea města Brna – 239 130 - ….str. 7




Rodinn ý dům ing. J. Peňáze, Brno – Žabovřesky, Tůmova 19, 1928 Tento dům vznikl ve spolupráci s A. Kubou a V. Kubou - Dokumentace zachována archiv Muzea města Brna – 239 136




návrh na adaptaci přízemí tzv. Doretova dvora, Brno – město, Benešova

ul., Divade ln í, Malinovského nám. - archiv Muzea města Brna – 266 679 - 683




Rodinn ý dům rodičů, Žatčan y, 1929 - archiv Muzea města Brna – 254 481 - 483




Rodinn ý dům, Střílky, 1929




Lidový dům, Žarošice, 1929




Náje mn ý




dům,

Brno – Žabovřesky,

spoluprác i s A. Kubou

Hvězdárenská 4, 1929,

ve

Rodinné domy, Brno – Žabovřesky, Luž ická 2, 2a, 4, 1929 – 30, ve

spolupráci s A. Kubou a V. Kubou - archiv Muzea města Brna – 239 085




Řadové rodinné domy, Brno – Černá Pole, Mathonova 28, 30, 32, 34,

38, 40, 42, 1929 – 30, ve spolupráci s A. Kubou a V. Kubou

51




Rodinné domy, Brno – Královo Pole, Těšínská 10, 12, Tyršova 3b, 3c, 3d,

1929 – 30, ve spolupráci s A. Kubou - archiv Muzea města Brna – 239 131,-132




Náje mné domy, Brno – Veveří, Kotlářská 18, 20, 22, Botanická 38, 1929 –

30, ve spoluprác i s A. Kubou a V. Kubou - archiv Muzea města Brna – 238 771

- Z. Kudělka – J. Chatrný, O nové Brno. Brněnská architektura 1919 – 1939. (katalog výstavy) Brno 2000, str. 174, vyobrazeno uliční průčelí (215)




Náje mné domy, Brno – Židenice, Šáma lova 66, 68, 70, Krokova 50a, 50b,

1930

- archiv Muzea města Brna – 239 128




Náje mné domy, Brno – Židenice, Chudobova 49 – 51, 1930 - archiv Muzea města Brna – 239 129




Rodinn ý dům, Brno – Královo Pole, Dobrovského 84, 1930




Rodinné domy, Brno – Královo pole, Matulkova 3, 5, 1930 – 31




Rodinn ý dům, Brno – Žabovřesky, Tůmova 26, 1930 – 31, ve spolupráci







s A. Kubou a V. Kubou

Rodinn ý dům, Brno – Žabovřesky, Tůmova 34, 1930 – 31, ve spolupráci

s A. Kubou a V. Kubou

Rodinn ý dvoj dům, Brno – Žabovřesky, Šmídkova 5, 5a, 1931 52




Ma lý náje mn ý dům, Brno – Královo Pole, Vackova 77, 1931




Rodinn ý dům, Brno – Žabovřesky, Zábrans kého 3, 1931, ve spoluprác i

s A. Kubou a V. Kubou

- archiv Muzea města Brna – 238 808




Rodinné domy, Brno – Žabovřesky, Zábranskéhho 2, 4, 1931 – 32, ve

spoluprác i s A. Kubou a V. Kubou - archiv Muzea města Brna – 238 806, -807




Rodinn ý dvojdům, Brno – Černá Pole, Bendlova 5, 7, 1931 – 32




Rodinn ý dům s obchode m Jana Felgenhauera, Brno - Žabovřesky, Tůmova

3, 1932, ve spolupráci s A. Kubou a V. Kubou - archiv Muzea města Brna - 239 080







Náje mn ý dům, Brno – Veveří, Bayerova 3, 1932, ve spolupráci s A. Kubou

a V. Kubou

Soutěžn í návrh na regulaci a zastavění Kraví hory, Brno, 1932 – 33, ve

spoluprác i s A. Kubou, V. Kubou, E. Hruškou aj. Sokolem

- K soutěži na zastavění Kraví hory v Brně. soutěžní návrh, Stavba XI, č. 6, 1933, s. 81 – 82 - Kraví hora v Brně. Stavba XI, 1932 – 33, s.48




Rodinné domy, Brno – Královo Pole, Ruská 16, 18, 20, Svatopluka Čecha

46, 48, 48a, 1932 – 38, ve spolupráci s A. Kubou a V. Kubou 53




Ma lé náje mné domy, Brno – Žabořesky, Březinova 46, 46a, 48, 1932 – 33,

ve spolupráci s A. Kubou a V. Kubou - archiv Muzea města Brna – 238 803, -804

- Z. Kudělka – J. Chatrný, O nové Brno. Brněnská architektura 1919 – 1939. (Katalog výstavy) Brno 2000, s. 271, celkový pohled (336)







Rodinné domy, Brno – Žabovřesky, Tůmov a 12, 14, 16, 1932 – 33, ve

spoluprác i s A. Kubou a V. Kubou

Náje mné domy, Brno – Veveří, Kotlářská 24, 26, Bayerova 11 - 17, 1932

– 33, ve spolupráci s A. Kubou a V. Kubou - archiv Muzea města Brna – 239 039 - 041

- Z. Kudělka – J. Chatrný, O nové Brno. Brněnská architektura 1919 – 1939. (Katalog výstavy) Brno 2000, str. 280, vyobrazen vstup (347)

- Věda a život, 1971, str. 226, vyobrazen vestibul

- Měsíc revue, roč.VI, č.10, str.6, vyobrazen vestibul v příspěvku „skleněný věk přichází“




Řadové rodinné domy, Brno – Černá Pole, Mathonova 44, Krkoškova 45a,

47, 49, 51, 53, 55, 57, 59, 1933 – 34, ve spolupráci s A. Kubou a V. Kubou




Řadové rodinné domy, Brno - Černá Pole, Mathonova 46, 48, 50, 52, 54,

56, 58, 60, 62, Krkoškova 48, 50, 52, 54, 58, 1933 – 34, ve spolupráci s A. Kubou a V. Kubou

- archiv Muzea města Brna – 238 775

- Z. Kudělka - J. Chatrný, O nové Brno. Brněnská architektura 1919 – 1939. (Katalog výstavy) Brno 2000, str. 269, uliční průčelí Mathonovy ul. (334) a celkový pohled (335) - Věda a život, 1971, str. 225




Rodinn ý dům v ládn ího rady Klose, Brno – Žabovřesky, Náhorní 4, 1933,

ve spolupráci s A. Kubou a V. Kubou 54




Rodinn ý dům profesora Matějky, Brno – Žabovřesky, Náhorní 8, 1933




Náje mné domy, Brno – Veveří, Bayerova 11, 13, 1933 - archiv Muzea města Brna – 239 034 – 038 foto




Náje mné domy družstva „Budoucnost“, Brno – Veveří, Ba yerova 7, 9,

1933, ve spolupráci s Oldřichem Matuškou




Náje mné domy, Brno – Veveří, Botanická 23, 25, 27, 1934 – 35




Továrna ing. Ericha Roučky, Brno – Slatina, ul. Tuřanka, 1934 – 35 - archiv Muzea města Brna – 238 969




Rodinn ý dům ing. Ericha Roučky, Brno – Stránice, Foustkova 25, 1934 –

35

- archiv Muzea města Brna – 238 835




Rodinn ý dům, Brno – Strán ice, Ka lvodova 6, 1935




Náje mné domy, Brno – Veveří, Tučkova 24, 24a, 1935 - archiv Muzea města Brna - 239 045




Náje mné domy, Brno – Staré Brno, Pellicova 1a, 1b, 1935

55




Náje mn ý dům Dr. Keslera, Brno – Zábrdovice, Vranovská 9, 1935, ve

spoluprác i s Jaros lavem Brázdou - archiv Muzea města Brna - 238 968




Náje mn ý dům, Brno – Staré Brno, Pellicova 8a, kolem 1935




Rodinn ý dům prof. Otakara Teysch la s obchody, náje mn ý m b ytem a







ordinací, Brno – Staré Brno, Pe llicova 1, 1935 – 36

Náje mn ý dům s kancelářemi f ir my Václav Dvořák, Brno – Staré Brno,

Husova 9a, 1936

Rodinné domy, Brno –Pisárky, Marie Pujm anové 5, 7, 1936 - archiv Muzea města Brna




Návrh na náje mné domy, Brno – Staré Brno, Úvoz, 1936




Náje mné domy, Brno – Staré Brno, Pekařská 28, 30, 32, 1936, ve

spoluprác i s Jaros lavem Brázdou - archiv Muzea města Brna

- Z. Kudělka – J. Chatrný, O nové Brno. Brněnská architektura 1919 – 1939. (Katalog výstavy ) Brno 2000, str. 279, čelní průčelí (obr. 346)




Náje mné domy, Brno – Staré Brno, Pekařská 39, 41, 41a, 43, 1936, ve

spoluprác i s Jaros lavem Brázdou - archiv Muzea města Brna

56




Náje mné domy, Brno – Staré Brno, Pellicova 5, 5a, 1936, ve spolupráci

s Jaroslave m Brázdou

- archiv Muzea města Brna – 238 945




Náje mné domy, Brno – Staré Brno, Pellicova 13, 13a, 1936, ve spolupráci

s J. Brázdou

- archiv Muzea města Brna – 238 962




Náje mné domy, Brno – Staré Brno, Pellicova 17, 19, 1936, ve spolupráci

s Jaroslave m Šolce m

- Z. Kudělka – J. Chatrný, O nové Brno. Brněnská architektura 1919 – 1939. (Katalog výstavy) Brno 2000, str. 297, uliční průčelí (372), zahradní průčelí (373)




Rodinn ý dům, Brno – Strán ice, Sedlákova 15, 1936, ve spolupráci s J.

Brázdou

- archiv Muzea města Brna – 239 081







Rodinné domy, Brno – Žabovřesky, Náhorní 1, 3, 5, 7, 1936, ve spolupráci

s J. Brázdou

Vlastní rodinn ý dům, Brno – Strán ice, Foustkova 19, 1936 – 37, ve

spoluprác i se Sergeje m Medvěděvem a Mojmírem Kyselou, na interiéru se podíle li Mojmír Kysela st. a Jaroslav Grunt - archiv Muzea města Brna – 238 845

57




Náje mné domy, Brno- Staré Brno, Mendlov o náměstí 16, 17, 18, 19, 1936

– 37, ve spolupráci s J. Brázdou - archiv Muzea města Brna - 238 978




Návrh na rodin né domy, Brno – Strán ice, Foustkova 21, 21a, 1937




Náje mn ý dům, Brno – Žabovřesy, Matzenaerova 4, 1937, ve spolupráci

s J. Brázdou

- archiv Muzea města Brna - 239 066




Náje mné domy, Brno – Veveří, Bayerova 20, 22, 24, 26, 28, 30, 1937 - archiv Muzea města Brna - 239 026 - 027 - Z. Kudělka – J. Chatrný, O nové Brno. Brněnská architektura 1919 – 1939. (Katalog výstavy) Brno 2000, str. 300, vyobrazen soubor nájemních domů (376) - Měsíc, roč. VII, č. 8, str. 10, vyobrazen celkový pohled




Náje mné domy, Brno – Veveří, Ry bkova 5, 7, 1937 - archiv Muzea města Brna




Náje mné domy, Brno – Veveří, Hoppova 2, 4, 6, 8, 10, 12, 14, 16, 18, 20,

22, 24, 1938

- archiv Muzea města Brna - 239 092

- Z. Kudělka – J. Chatrný, O nové Brno. Brněnská architektura 1919 – 1939. (Katalog výstavy) Brno 2000, str. 341, celkový pohled (415) - Měsíc, roč.VII, č. 8, s.9




Náje mné domy, Brno – Veveří, Kotlářská 41, 43, 45, 47, 49, 1938 – 39, ve

spoluprác i s J. Brázdou

58

- Měsíc, roč. VII, č. 8, str. 12, vyobrazen čelní fasáda celého bloku - Věda a život, 1971, s. 223







Přestavba rodin ného domu Anton ína a Linky Procházkov ých, Brno –

Pisárky, Ant. Procházky 24, 1938

Náje mné domy, Brno – Veveří, Kotlářská 34, 36, 38, 40, 42, 44, 46, 48,

50, 1938 – 40, ve spolupráci s J. Brázdou - archiv Muzea města Brna – 239 001 - Věda a život XVI, 1971, s. 224

- Brněnská architektura 1919 – 1939. In : Bulletin Moravské galerie v Brně 49, 1993, s. 84




Náje mné domy Brno – Královo Pole, Purky ňova 104, 106, 106a, 1939




Náje mn ý dům, Brno – Žabovřesky, Březinova 4a, 4b, 1939, ve spolupráci

s J. Brázdou




Rodinn ý dům R. Dohna la, Brno – Ma loměřice, Se lská 88, 1939




Náje mné domy, Brno – Veveří, Dřevařská 13, 15, 17, 19, 21, 23, 25, 1939

– 41, ve spolupráci s J. Brázdou - archiv Muzea města Brna - 239 103

- Měsíc, roč VII, č. 8, str.12, vyobrazen průhled schodištěm - Věda a život XVI, 1971, str.224




Návrh na náje mn ý dům, Brno – Veveří, roh ulic Kotlářské a Lidické, 1941 - archiv muzea města Brna

59




Přestavba rodin ného domu Vojtěcha Kováře, Brno – Židenice,

Bubeníčkova 12, 1941




Skladiště zelen in y, Brno – Černovice, Masn á ulice, 1943




Přestavba lisovn y oleje na továrnu na úpravu kožešin f irmy bratrů




Krčmářov ých, Brno – Husovice, Cacovická 6, 1943

Kolon ie rodin n ých domků „Nový Hamburg“, Kuřim – Podlesí, 1943 - archiv Muzea města Brna







Garáže pro nákladn í autodopravu pivovaru Starobrno, Brno – Staré Brno,

Úvoz, 1946, ve spoluprác i s Jaros lavem Klimešem

Přístavba textiln í továrn y f irmy „J. Pánek“, Brno – Pisárky,

Kamenomlýnská 74, 1947




Rodinné domy, Brno – Stránice, Barv ičova 87, 1947




Rodinné domy, Brno – Stránice, Rezkova 4, 6, 1947 - archiv Muzea města Brna




Rodinné domy, Brno – Stránice, Rezkova 15, 17, 19, 1947 - archiv Muzea města Brna

60

11. Použitá literatura a prameny Nová tvář města Brna. Měsíc, roč. VII. č. 8, 1938, s. 9 Skleněn ý věk přichází. Měsíc, roč. VI. č. 10, s. 2 Kraví Hora v Brně. Stavba XI, 1932 – 1933, s. 48 K soutěži na zastavěn í Krav í Hory v Brně. Stavba XI. č. 6, 1933, s. 81, 82 J. Polášek: Domy pro chudé města Brna. In : Arch itektura I. 1939, s. 234 240

J. E. Koula: Nová česká arch itektura a je jí v ývoj ve XX. Století. Praha, 1940

D. Riedl: Modern í arch itektura. Brno, 1970 Z. Kudělka: Brněnská architektura 1919 – 1939. Brno, 1970 Z. Kudělka: Brno a stavitelé. In: Věda a živ ot XVI, 1971, s. 221 – 226 V. Šlapeta: Modern í architektura v Brně. Památky a příroda 8. 1982, s. 472

D. Riedl: Brněnská arch itektura 20. století. Brno, 1992 L.Krčálová: Brněnská architektura 1919 – 1928. In: Bulletin Moravské galerie v Brně 49, 1993, s. 83 – 85

R. Švácha: Josef Polášek. In: Bulletin Moravské ga lerie v Brně 49, 1993, s. 104 – 107

V. Šlapeta: Arch itektura 30. let v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. In: Dějin y českého v ýtvarného uměn í IV/2, 1890 – 1938. Praha, 1998

Z. Kudě lka:. Architektura 20. let na Moravě. In: Dějin y v ýtvarného uměn í IV/2 1890 – 1938. Praha, 1998,

61

Z. Kudě lka – J. Chatrný: O nové Brno. Brn ěnská architektura 1919 – 1939. (Katalog výstavy) Brno 2000

Vác lav Dvořák, Alois a Vilé m Kuba, Brněnští stav ite lé 30. let. Obecn í dům, Brno 2002

Archiv Muzea města Brna

62

12. Poznámky 1 2 3 4 5

6

7 8

9

10

11 12

13

14 15 16

17 18 19 20 21 22 23 24

Měsíc, roč. VII, č.8, 1938,

Měsíc, roč. VII, č. 8, 1938, s. 9 - 12 Měsíc, roč. VII, č. 8, 1938, s. 9

Zdeněk Kudě lka: Brněnská architektura 1919 – 1928. Brno, 1970, s. 55

Vladimír Šlapeta: Modern í architektura v Brně. Památky a příroda 8, 1982, s. 472

Dějin y výtvarného uměn í IV/2, 1890 – 1938, Architektura 30. let v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, 1998, s. 403

Dušan Riedl: Brněnská architektura 20. století. Brno, 1992, s. 14 – 17

Lenka Krčálová: Brněnská architektura 1919 – 1939, in: Bullet in Moravské galerie v Brně 49, 1993, s. 85

Z. Kudělka – J. Chatrn ý: O nové Brno. Brněnská architektura 1919 – 1939. (Katalog výstavy) Brno 2000

Vác lav Dvořák, Vilé m a Alois Kuba, brněnští stavitelé 30. let, Obecní dům Brno 2002 Viz. pozn.10

Vác lav Dvořák, Vilé m a Alois Kuba, Brněnští stavitelé 30. let. Obecn í dům Brno 2002, s. 12-14

Vác lav Dvořák, Vilé m a Alois Kuba, Brněnští stavitelé 30. let. Obecn í dům Brno 2002, s. 16 v iz pozn. 13, s. 18

z osobn ího den íku V.D. , v iz. pozn. 13, s.19

Sb írka mu by la odebrána ve prospěch státu a zařazena do sb írkového fondu Moravské ga lerie v Brně..s.19 Viz. pozn. 10 Viz. pozn. 10

Viz pozn. 10, s. 12 Viz. pozn. 10

Viz. pozn. 10, rozhovor s Jaros lavem Brázdou Viz pozn. 10, s.14

Viz. pozn. 10, rozhovor s Jaros lavem Brázdou

rozhovor z býva lý m mistre m f ir my Janem Otavou s. 36 63

25 26 27 28 29

30 31 32

33

34

v iz. pozn. 24 v iz. pozn. 24 v iz. pozn. 24 v iz. pozn. 23

Zdeněk Kudělka: Arch itektura 20. let na Moravě. Dě j in y v ýtvarného uměn í IV/2 1890 – 1938, 1998

Dušan Riedl: Modern í architektura, Brno 1970, s. 6

Dušan Riedl: Brněnská architektura 20. století, Brno 1992, s. 14 – 17

J. E. Koula : Nová česká architektura a je jí v ývoj ve XX. století, Praha 1940, s. 92

J. E. Koula : Nová česká architektura a je jí v ývoj ve XX. století, Praha 1940, s. 56

…příkladem

prvně

konstruktivně

odvážné

dispoz ice

se

stala

Krejcarova vila pro Dr. Vančuru ve Zbras lavi z r. 1924 a v ila v Praze Bubenči z r. 1927. J. E. Koula : Nová česká arch itektura a je jí v ývoj ve 35

36

37

38

39

XX. století, Praha 1940, s. 56

Rostislav Švácha : Josef Polášek, In: Bulle tin Moravské galer ie v Brně 49, 1993, s. 104

J. E. Koula : Nová česká architektura a je jí v ývoj ve XX. století, Praha 1940, s. 106 - 112

Rostislav Švácha : Josef Polášek, In: Bulle tin Moravské galer ie v Brně 49, 1993, s. 104

J. E. Koula : Nová česká architektura a je jí v ývoj ve XX. století, Praha 1940, s. 118

kuch yně zde by la řešen y jako sa mostatný ma lý – 6m2 – prostor, z níž je přístupná min imá ln í lázeň se sedací vanou a umy vadlem. kuchyňský

sporák je řešen tak, b y v lázn i sousedil s vanou. je do něho zamontovaná měděná pocínovaná nádoba n a 85 l vody, která se ohřívá

přímím pla mene m z topeniště. J. Polášek: Domy pro chudé města Brna. 40

41

In: Arch itektura I. 1939, s. 234 - 240

J.E. Koula: Nová česká arch itektura a je jí v ývoj ve XX. Století, Praha 1940, s. 118

Z. Kudělka – J. Chatrn ý: O nové Brno. Brněnská architektura 1919 – 1939. (Katalog výstavy) Brno 2000, s. 269 64

42 43 44 45

v iz. pozn. 41, s. 300 v iz. pozn. 41 v iz. pozn. 30

v iz. příloha 53

65

13. Seznam obrazových příloh

rodinné domy: Sedlákova 15, 1936, Brno, příl.č. 1-2 Ing. J. Peňáze, Tůmova 19, Brno, 1928 – 1929, příl.č. 3-4 Mathonova 44-62 , Krkoškova 45a-59, Brn o - Černá Pole, 1933 – 1934-

příl.č. 5-6

M. Pujmanové 5, Brno, 1936, příl.č. 7 M. Pujmanové 7, Brno, 1936, př íl.č. 8 Vlastní rodinn ý dům, Foustkova 19, Brno, 1936 – 1937, příl.č. 9-12 Rezkova 4, 6, Brno, příl.č. 13-14

nájemní domy: Kotlářská 18 – 22, Botanická 38, Brno, 1929 – 1930, příl.č. 15-16 Ba yerova 3, Brno, 1932, př íl.č. 17-18 Ba yerova 20 – 30, Brno, 1937, př íl.č. 19-23 Ba yerova 12, Brno, 1937 – 40, př íl.č. 24-28 Botanická 23 – 27, Brno, 1934 – 1935, příl.č. 29-34 Pellicova 1a, 1b, Brno, 1935, příl.č. 35 Pellicova 13 – 13a, Brno, 1936, příl.č. 36 Pekařská 39 – 43, Brno, 1936, příl.č. 37 Pekařská 28 – 32, Brno, 1936, příl.č. 38-39 66

Mendlovo nám. 16 – 19, Brno, 1936 – 1937, příl.č. 40-41 Rybkova 5, 7, Brno, 1937, příl.č. 42-44 Kotlářská 41 – 49, Brno, 1938, př íl.č. 45 Kotlářská 34- 46, Brno, 1938 – 1940, příl.č. 46 Kotlářská 50, Brno, 1940, příl.č. 47 Hoppova 2 – 24, Brno, 1939 – 1940, příl.č. 48 Dřevařská 13 – 25, Brno, 1939 – 1941, příl.č. 49 Kolon ie „Nový Hamburg“, Kuřim, 1944, příl.č. 50 Rezkova 15 – 19, Brno, 1947, př íl.č. 51-52

67

Sedlákova 15

pohled ze zahrady

1

1

68

půdorysy

2

69

Ing. Peňáze, Tůmova 19

3 70

4 71

Mathonaova 44 –62, Krkoškova 45a – 59

5 72

1NP

2NP

3NP

6

Půdorysy

73

M. Pujmanové 5

7

Půdorysy

74

M. Pujmanové 7

Půdorysy

8

75

vlastní dům, Foustkova 19

9

76

2 NP

3NP

10 77

plastika J. Kubíček

11

interiér obývacího pokoje

78

interiér obývacího pokoje (nábytek J. Grunt, plastiky V. Makovský, B. Hochman, K. Pokorný)

interiér dětského pokoje (nábytek J. Grunt)

12 79

Rezkova 2, 4

pohled uliční a dvorní

pohled boční a řez

13 80

14 81

Kotlářská 18 – 22, Botanická 28

15 82

16 83

Bayerova 3

17 84

18 85

Bayerova 20 – 30

19 86

20 87

21 88

22 89

23 90

Bayerova 12

24 91

25 92

půdorysy

26 93

27 94

28 95

Botanická 23, 25, 27

29 96

30 97

31 98

32 99

33 100

34 101

Pellicova 1a, 1b

1 a 2 patro

3 patro

Pellicova 1b 2 a 3 patro 102

35

Pellicova 13, 13a

36 103

Pekařská 39 - 43

37 104

Pekařská 28, 30, 31

38

přízemí

105

1 patro

2 a 4 patro

106

39

Mendlovo nám. 16 –19

40 107

Přízemí

2 patro

41 108

Rybkova 5, 7

42 109

43 110

43 111

44 112

Kotlářská 41-49

45 113

Kotlářská 34-46

46 114

Kotlářská 50

47

115

Hoppova 2-24

48

116

Dřevařská 13-25

49 117

Kolonie „Nový Hamburg”

50 118

Rezkova 15-19

51 119

52 120