Stav jímacích objektů podzemní vody ČR a optimalizace jímacích území

Podzemní vody ve vodárenské praxi RNDr. Svatopluk Šeda – Stav jímacích objektů podzemní vody ČR a optimalizace JÚ

Stav jímacích objektů podzemní vody ČR a optimalizace jímacích území

RNDr. Svatopluk Šeda OHGS s.r.o.

Podzemní vody ve vodárenské praxi RNDr. Svatopluk Šeda – Stav jímacích objektů podzemní vody ČR a optimalizace JÚ

Vývoj spotřeby podzemní vody v posledních cca 50 letech má dvě významné fáze.
První fáze od roku 1960 přibližně do roku 1990, někde ještě o nějaký ten rok déle, je charakterizována vzestupem spotřeby z cca 200 mil. m3/rok na přibližně 400 mil. m3/rok.
Druhá fáze trvá přibližně od roku 1990 do současné doby a je charakterizována poklesem spotřeby podzemní vody na cca úroveň cca 310 – 315 mil. m3/rok, když v posledních několika letech odběr podzemní vody víceméně stagnuje.

Podzemní vody ve vodárenské praxi RNDr. Svatopluk Šeda – Stav jímacích objektů podzemní vody ČR a optimalizace JÚ

spotřeba vody 3 (mil. m /rok) 400 350 300 250 200 150 100 50 0 1960

1990

2010

Podzemní vody ve vodárenské praxi RNDr. Svatopluk Šeda – Stav jímacích objektů podzemní vody ČR a optimalizace JÚ

Jak se tyto dvě fáze spotřeby podzemní vody projevovaly na stavu jímacích objektů je zřejmé
Především v 70. a 80. letech minulého století došlo k nebývalé expanzi zdrojové oblasti, kdy vznikala nová jímací území prakticky u každého rozvíjejícího se města a i na venkově často nahrazovaly původní gravitační zdroje nové, zpravidla velkoprůměrové vrtané studny, na Vysočině pak šachtové studny. Aktuální stáří těchto děl se tak pohybuje v rozmezí 30 – 50 let;

Podzemní vody ve vodárenské praxi RNDr. Svatopluk Šeda – Stav jímacích objektů podzemní vody ČR a optimalizace JÚ


po roce 1990 logicky poptávka po nových zdrojích poklesla na minimum a vodárenské společnosti si zpravidla vystačily s tím, co bylo do té doby vybudováno, žilo a dodnes se ještě mnohde žije z podstaty;
uvedený stav má samozřejmě své důsledky a ty se postupně začínají projevovat. Zdroje vody se zanášejí, dochází k destrukcí jejich výstroje, k poklesu jejich vydatnosti, v důsledku netěsnosti původních zaplášťových úprav studen se zhoršuje jakost surové vody, apod.

Podzemní vody ve vodárenské praxi RNDr. Svatopluk Šeda – Stav jímacích objektů podzemní vody ČR a optimalizace JÚ

Je tedy dle mého názoru na čase zastavit se, udělat systémovou prověrku jímacích objektů, respektive celých jímacích území s cílem:
vyhodnotit čerpané množství vody ve vazbě na stav hladiny podzemní vody a jejich vývoj v čase;
ocenit jakost jímané podzemní vody a její změny v čase;
přehodnotit způsob využití a ochrany vodních zdrojů podzemní vody a stanovit podmínky jejich dalšího provozu, včetně řešení vazeb na místní vodní režim a ekosystémy závislé na podzemní vodě.

Podzemní vody ve vodárenské praxi RNDr. Svatopluk Šeda – Stav jímacích objektů podzemní vody ČR a optimalizace JÚ

To vše je skryto pod pojmem

OPTIMALIZACE JÍMACÍCH ÚZEMÍ

Podzemní vody ve vodárenské praxi RNDr. Svatopluk Šeda – Stav jímacích objektů podzemní vody ČR a optimalizace JÚ

Přibližme si pojem Optimalizace jímacích území, kterážto činnost má zpravidla tři etapy 1. etapa - shromáždit všechno co o jímacích územích víme a zpracovat kritickou analýzu získaných dat. 2. etapa – úprava, oprava či rekonstrukce všeho, co je pro nekolizní provoz jímacího území důležité a je třeba to zachovat a případně rozvíjet. 3. etapa – tvorba informačního systému „JÍMACÍ OBJEKTY“, jeho naplnění daty a sestavení návodu na jejich průběžné doplňování.

Podzemní vody ve vodárenské praxi RNDr. Svatopluk Šeda – Stav jímacích objektů podzemní vody ČR a optimalizace JÚ

Podívejme se nyní na několik ukázek z praxe a společně se přesvědčme, jaká je realita

Podzemní vody ve vodárenské praxi RNDr. Svatopluk Šeda – Stav jímacích objektů podzemní vody ČR a optimalizace JÚ

Počet a umístění objektů v jímacích územích a co s nimi ?

Podzemní vody ve vodárenské praxi RNDr. Svatopluk Šeda – Stav jímacích objektů podzemní vody ČR a optimalizace JÚ

Vnější stav jímacích objektů

Podzemní vody ve vodárenské praxi RNDr. Svatopluk Šeda – Stav jímacích objektů podzemní vody ČR a optimalizace JÚ

Podzemní vody ve vodárenské praxi RNDr. Svatopluk Šeda – Stav jímacích objektů podzemní vody ČR a optimalizace JÚ

Vnitřní stav jímacích objektů

Podzemní vody ve vodárenské praxi RNDr. Svatopluk Šeda – Stav jímacích objektů podzemní vody ČR a optimalizace JÚ

Podzemní vody ve vodárenské praxi RNDr. Svatopluk Šeda – Stav jímacích objektů podzemní vody ČR a optimalizace JÚ

Vnější stav po regeneraci

Podzemní vody ve vodárenské praxi RNDr. Svatopluk Šeda – Stav jímacích objektů podzemní vody ČR a optimalizace JÚ

Vnitřní stav po regeneraci

Podzemní vody ve vodárenské praxi RNDr. Svatopluk Šeda – Stav jímacích objektů podzemní vody ČR a optimalizace JÚ

Stav monitorovaných a jiných objektů

Podzemní vody ve vodárenské praxi RNDr. Svatopluk Šeda – Stav jímacích objektů podzemní vody ČR a optimalizace JÚ

Podzemní vody ve vodárenské praxi RNDr. Svatopluk Šeda – Stav jímacích objektů podzemní vody ČR a optimalizace JÚ

Stav ochranných pásem a příklady pozitivních změn Před 20-ti lety

Dnes

Podzemní vody ve vodárenské praxi RNDr. Svatopluk Šeda – Stav jímacích objektů podzemní vody ČR a optimalizace JÚ

Stav datových souborů a možnosti práce s nimi

Podzemní vody ve vodárenské praxi RNDr. Svatopluk Šeda – Stav jímacích objektů podzemní vody ČR a optimalizace JÚ

Asi všichni bychom se rádi po nastíněné cestě změny s menšími či většími odchylkami vydali. Máme na to?
1-2.etapa tj. pasport a obnova jímacího území
pro větší jímací území stovky tisíc Kč
pro menší jímací území desítky tisíc Kč


3.etapa tj. vznik informačního systému a jeho primární naplnění daty
pro větší jímací území nižší stovky tisíc Kč
pro menší jímací území nižší desítky tisíc Kč


Vlastní provoz informačního systému
pro větší jímací území do 100 tisíc Kč/rok
pro menší jímací území desítky tisíc Kč/rok.

Podzemní vody ve vodárenské praxi RNDr. Svatopluk Šeda – Stav jímacích objektů podzemní vody ČR a optimalizace JÚ

Rozsah příspěvku mi neumožňuje nic víc než formulovat základní obrys činnosti, na jejímž začátku stojí analýza všeho důležitého a na konci uspořádaný systém průběžně doplňovaných dat umožňujících prognózovat velikost zásob podzemní vody a její jakosti a nekolizní využívání potenciálu konkrétního jímacího území. O jedné věci je však dle mého názoru třeba ještě diskutovat. Není v zájmu vodárenských společností, potažmo SOVAKu pracovat na společném postupu všech, kteří se do procesu optimalizace jímacích území chtějí zapojit? Efektivita takového postupu, například při tvorbě jednotného informačního systému „Jímací objekty“ je zřejmá.

Podzemní vody ve vodárenské praxi RNDr. Svatopluk Šeda – Stav jímacích objektů podzemní vody ČR a optimalizace JÚ

Děkuji Vám za vyslechnutí mého příspěvku, za případné zamyšlení nad ním a trochu optimisticky předjímám, že pojem optimalizace jímacích území tímto příspěvkem nekončí. Svatopluk Šeda OHGS s.r.o. Ústí nad Orlicí [email protected]