OZNÁMENÍ ZÁMĚRU. Objekt pro plnění a skladování pramenité vody a přemostění Jizery - Malá Skála

OZNÁMENÍ ZÁMĚRU s obsahem a rozsahem podle přílohy č. 3 zákona č. 100/2001 Sb. ve znění pozdějších předpisů

Objekt pro plnění a skladování pramenité vody a přemostění Jizery - Malá Skála Zpracovatel oznámení

Mgr. Jiří Bělohlávek - TISEA

Oznamovatel

VESETA spol. s r.o.

Datum

leden 2012

Výtisk

9

Oznámení záměru:

Objekt pro plnění a skladování pramenité vody, přemostění Jizery - Malá Skála

IDENTIFIKACE DOKUMENTU Název:

Oznámení záměru „Objekt pro plnění a skladování pramenité vody a přemostění Jizery - Malá Skála” s obsahem a rozsahem podle přílohy č. 3 zákona č. 100/2001 Sb. (dále jen „oznámení“)

Objednatel:

VESETA spol. s r.o. Kyšice, V. Vlčka 202, PSČ 273 51

Zpracovatel:

Mgr. Jiří Bělohlávek - TISEA autorizace ke zpracování dokumentace a posudku: osvědčení odborné způsobilosti 13817/2474/OIP/03, prodloužení autorizace č. j. 26454/ENV/08

Spolupráce:

Adresa:

Bylany 66, 284 01 Kutná Hora

Tel.:

722 221 108

E-mail:

[email protected]

WWW:

www.tisea.cz

RNDr. Adam Véle, PhD. Vladimíra Trojánková

Datum vydání:

leden 2012

Rozdělovník:

výtisk 1 – 8

Krajský úřad Libereckého kraje

výtisk 9

oznamovatel (objednatel)

el. verze

archiv zpracovatele oznámení

Doporučená citace:

Bělohlávek Jiří (2011): Oznámení záměru - Objekt pro plnění a skladování pramenité vody a přemostění Jizery - Malá Skála. TISEA, Kutná Hora.

2



OBSAH ÚVOD......................................................................................................................................................... 7 ČÁST A - ÚDAJE O OZNAMOVATELI ............................................................................................................ 7 1.

OBCHODNÍ FIRMA .................................................................................................................................. 7

2.

IČ........................................................................................................................................................ 7

3.

SÍDLO................................................................................................................................................... 7

4.

JMÉNO, PŘÍJMENÍ, BYDLIŠTĚ A TELEFON OPRÁVNĚNÉHO ZÁSTUPCE OZNAMOVATELE ............................................. 7

ČÁST B - ÚDAJE O ZÁMĚRU ........................................................................................................................ 8 I. ZÁKLADNÍ ÚDAJE ............................................................................................................................................ 8 1. Název záměru a jeho zařazení podle přílohy č. 1 ................................................................................ 8 2. Kapacita (rozsah) záměru ................................................................................................................... 8 3. Umístění záměru ................................................................................................................................. 9 4. Charakter záměru a možnost kumulace s jinými záměry .................................................................... 9 5. Zdůvodnění potřeby záměru a jeho umístění, včetně přehledu zvažovaných variant a hlavních důvodů pro jejich výběr, resp. odmítnutí ..................................................................................................... 10 6. STRUČNÝ Popis technického a technologického řešení záměru ........................................................ 12 7. Předpokládaný termín zahájení realizace záměru a jeho dokončení ................................................ 18 8. Výčet dotčených územně samosprávných celků ............................................................................... 18 9. Výčet navazujících rozhodnutí podle § 10 odst. 4 a správních úřadů, které budou tato rozhodnutí vydávat ........................................................................................................................................................ 18 II. ÚDAJE O VSTUPECH ..................................................................................................................................... 19 1. Zábor půdy ........................................................................................................................................ 19 2. Odběr a spotřeba vody ...................................................................................................................... 19 3. Ostatní surovinové a energetické zdroje ........................................................................................... 22 4. Nároky na dopravní a jinou infrastrukturu ....................................................................................... 25 III. ÚDAJE O VÝSTUPECH .................................................................................................................................. 26 1. Množství a druh emisí do ovzduší ..................................................................................................... 26 2. Množství odpadních vod a jejich znečištění ...................................................................................... 27 3. Kategorizace a množství Odpadů...................................................................................................... 28 4. Rizika havárií vzhledem k navrženému použití látek a technologií ................................................... 30 5. Hluk a vibrace.................................................................................................................................... 32 6. Další výstupy ..................................................................................................................................... 35 ČÁST C - ÚDAJE O STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V DOTČENÉM ÚZEMÍ .................................................. 36 1. Výčet nejzávažnějších environmentálních charakteristik dotčeného území ..................................... 36 2. Stručná charakteristika stavu složek životního prostředí v dotčeném území, které budou pravděpodobně významně ovlivněny .......................................................................................................... 38 ČÁST D – ÚDAJE O VLIVECH ZÁMĚRU NA VEŘEJNÉ ZDRAVÍ A NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ .... 49 1. CHARAKTERISTIKA MOŽNÝCH VLIVŮ A ODHAD JEJICH VELIKOSTI A VÝZNAMNOSTI (Z HLEDISKA PRAVDĚPODOBNOSTI, DOBY TRVÁNÍ, FREKVENCE A VRATNOSTI) ............................................................................................................................ 49

3



1. Vlivy na veřejné zdraví ...................................................................................................................... 49 2. Vlivy na ovzduší a klima .................................................................................................................... 50 3. Vlivy na akustickou situaci a event. další fyzikální a biologické charakteristiky ............................... 51 4. Vlivy na povrchové a podzemní vody ................................................................................................ 54 5. Vlivy na půdu..................................................................................................................................... 56 7. Vlivy na faunu, flóru .......................................................................................................................... 57 8. Vlivy na krajinu a kulturní památky .................................................................................................. 58 2. ROZSAH VLIVŮ VZHLEDEM K ZASAŽENÉMU ÚZEMÍ A POPULACI.............................................................................. 61 3. ÚDAJE O MOŽNÝCH VÝZNAMNÝCH NEPŘÍZNIVÝCH VLIVECH PŘESAHUJÍCÍCH STÁTNÍ HRANICE ....................................... 61 4. OPATŘENÍ K PREVENCI, VYLOUČENÍ, SNÍŽENÍ, POPŘÍPADĚ KOMPENZACI NEPŘÍZNIVÝCH VLIVŮ ...................................... 61 5. CHARAKTERISTIKA NEDOSTATKŮ VE ZNALOSTECH A NEURČITOSTÍ, KTERÉ SE VYSKYTLY PŘI SPECIFIKACI VLIVŮ .................. 63 ČÁST E - POROVNÁNÍ VARIANT ŘEŠENÍ ZÁMĚRU ..................................................................................... 65 ČÁST F – DOPLŇUJÍCÍ ÚDAJE .................................................................................................................... 65 1. MAPOVÁ A JINÁ DOKUMENTACE TÝKAJÍCÍ SE ÚDAJŮ V OZNÁMENÍ ................................................ 65 2. DALŠÍ PODSTATNÉ INFORMACE OZNAMOVATELE ............................................................................ 65 ČÁST G - VŠEOBECNĚ SROZUMITELNÉ SHRNUTÍ NETECHNICKÉHO CHARAKTERU ..................................... 66 ČÁST H - PŘÍLOHY .................................................................................................................................... 69 POUŽITÉ PODKLADY A LITERATURA ......................................................................................................... 70

4



SEZNAM TABULEK V TEXTU Tabulka 1: Přehled hlavních kapacitních údajů posuzovaných variant ..................................................................... 12 Tabulka 2: Základní materiálové vstupy .................................................................................................................... 16 Tabulka 3: Potřeba chemických látek........................................................................................................................ 16 Tabulka 4: Pozemky dotčené výstavbou objektu a účelové komunikace ................................................................. 19 Tabulka 5: Potřeba vody pro hygienické účely .......................................................................................................... 20 Tabulka 6: Dosavadní produkce balené vody ............................................................................................................ 21 Tabulka 7: Bilance množství odebíraných podzemních vod - 2010 .......................................................................... 22 Tabulka 8: Potřeba základních vstupních surovin a médií ........................................................................................ 23 Tabulka 9: Potřeba chemických látek a přípravků .................................................................................................... 23 Tabulka 10: Klasifikaci nejvíce používaných látek dle příloh k vyhlášce č. 232/2004 Sb. ve znění pozdějších předpisů ........................................................................................................................................................... 23 Tabulka 11: Potřeba a skladování technických plynů................................................................................................ 24 Tabulka 12: Intenzity dopravy na silnici R10 v obci Malá Skála v roce 2005 a 2010 ................................................. 25 Tabulka 13: Emise ze spalování plynu ....................................................................................................................... 27 Tabulka 14: Bilance odvedených dešťových vod – hrubá bilance ............................................................................. 28 Tabulka 15: Odpady vznikající během výstavby ........................................................................................................ 29 Tabulka 16: Odpady vznikající během provozu ......................................................................................................... 30 Tabulka 17: Předpoklad parametrů použitých strojů - zemní práce ......................................................................... 33 Tabulka 18: Předpoklad parametrů použitých strojů – stavební práce .................................................................... 33 Tabulka 19: Přehled stacionárních zdrojů hluku ....................................................................................................... 34 Tabulka 20: Charakteristika klimatické oblasti MT4 (Zdroj: Atlas podnebí ČR) ........................................................ 39 Tabulka 21: Stav vodního útvaru ............................................................................................................................... 40 Tabulka 22: Útvary podzemních vod základní vrstvy ................................................................................................ 43 Tabulka 23: Seznam nalezených rostlinných taxonů................................................................................................. 44 Tabulka 24: Seznam nalezených druhů obratlovců ................................................................................................... 45 Tabulka 25: Vlastnické vztahy v zájmovém území .................................................................................................... 47 Tabulka 26: Denní doba – doprava (všechny komunikace) - po korekci na odraz dle ČSN ISO 1996-2 ................... 52 Tabulka 27: Denní doba – stacionární zdroje - po korekci na odraz dle ČSN ISO 1996-2.......................................... 52 Tabulka 28: Noční doba – stacionární zdroje - po korekci na odraz dle ČSN ISO 1996-2 .......................................... 53 Tabulka 29: Jizera - navýšení hladin [m] při průtocích Q1, Q2, Q5, Q10, Q20, Q50, Q100 oproti stávajícím hladinám – mostní objekt s 5 průtočnými poli (var. c dle posouzení) ............................................................. 55

5



SEZNAM OBRÁZKŮ V TEXTU Obrázek 1: Zákres VKP, EVL, ÚSES, PPk, a jednotlivých zón CHKO ČR (Zdroj: mapový portál KÚLK). ....................... 37 Obrázek 2:Kilometráž vodního toku - Jizery .............................................................................................................. 40 Obrázek 3: Ochranná pásma II. stupně v okolí zdroje Bonny .................................................................................... 41 Obrázek 4: Poloha stavby vůči záplavovému území .................................................................................................. 42 Obrázek 5: Porovnání architektonického řešení – pohled od jihu ............................................................................ 59 Obrázek 6: Porovnání architektonického řešení – pohled od zřízeniny hradu Vranova (přiblíženo) ........................ 60

SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK A POJMŮ ČHMÚ ČR dB EVL CHKO KN MěÚ MŽP OLK OZKO PM10 Suš. PPk SO TOL UAN ÚSES VKP WHO

Český hydrometeorologický ústav Česká republika decibel, jednotka evropsky významná lokalita chráněná krajinná oblast katastr nemovitostí Městský úřad Ministerstvo životního prostředí odlučovač lehkých kapalin oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší suspendované částice frakce PM10 (prašný aerosol) Sušiny přírodní park stavení objekty těkavé organické látky území archeologických nálezů územní systém ekologické stability význmaný krajinný prvek Světová zdravotnická organizace

6



ÚVOD Předmětem oznámení je projekt výstavby nového objektu pro plnění a skladování pramenité vody firmy VESETA spol. s r.o. v obci Malá Skála a vybudování nového dopravního napojení areálu stáčírny na silnici R10. Zdroj podzemní vody L4JA s obchodním názvem Bonny byl zkolaudován v roce 2002. Firma VESETA spol. s r.o. v současné době stáčí přibližně do 61,5 mil. litrů vody ročně. Záměr spočívá v přesunu stáčení do modernějšího provozu. V souvislosti s cílem vyloučit průjezd kamionů expedujících balenou vodu přes zastavěné území je součástí záměru vybudování nového dopravního napojení na silnici R10. Toto dopravní napojení zahrnuje výstavbu mostu přes řeku Jizeru a výstavbu obslužné komunikace.

ČÁST A - ÚDAJE O OZNAMOVATELI 1.

OBCHODNÍ FIRMA VESETA spol. s r.o.

2.

IČ 475 35 431

3.

SÍDLO Kyšice, V. Vlčka 202, PSČ 273 51

4.

JMÉNO, PŘÍJMENÍ, BYDLIŠTĚ A TELEFON OPRÁVNĚNÉHO ZÁSTUPCE OZNAMOVATELE Jméno a příjmení: Petr Souček Funkce: jednatel Adresa do sídla společnosti: Kyšice, V.Vlčka 202, PSČ 273 51 Telefon: +420 312 699 400

Pro nezbytné úkony v procesu posuzování vlivů na životní prostředí zastoupen: Mgr. Jiřím Bělohlávkem, Bylany 66, 284 01 Kutná Hora (viz příloha 9 – plná moc)

7



ČÁST B - ÚDAJE O ZÁMĚRU Informace o záměru vycházejí z údajů poskytnutých oznamovatelem. Projektová dokumentace pro územní řízení bude zadána na základě výsledku zjišťovacího řízení (procesu posuzování vlivů na životní prostředí). Některé informace budou upřesněny s tím, že budou respektovány podmínky orgánu příslušného pro posouzení vlivů na životní prostředí.

I. ZÁKLADNÍ ÚDAJE 1. NÁZEV ZÁMĚRU A JEHO ZAŘAZENÍ PODLE PŘÍLOHY Č. 1 Název:

Objekt pro plnění a skladování pramenité vody a přemostění Jizery - Malá Skála

Zařazení: Záměr je podle přílohy č. 1 zákona o posuzování vlivů na životní prostředí zařazen do kategorie II. mezi záměry podléhající povinnosti zjišťovacího řízení: -

Bod 10.6 - skladové nebo obchodní komplexy včetně nákupních středisek, o celkové výměře nad 3 000 m2 zastavěné plochy; parkoviště nebo garáže s kapacitou nad 100 parkovacích stání v součtu pro celou stavbu.

-

bod 8.1 - Výrobny nealkoholických nápojů s kapacitou od 50 000 hl/rok výrobků

-

podle stanoviska orgánu ochrany přírody vydaného podle zvláštního právního předpisu se jedná o záměr, u něhož nebyl vyloučen významný vliv na území evropsky významnou lokalitu Průlom Jizery u Rakous.

2. KAPACITA (ROZSAH) ZÁMĚRU Kapacita záměru ve smyslu zařazení záměru dle přílohy č. 1 zákona: Plochy skladování 4 787 m2 (97,3 x 49,2 m)

- objekt

z toho expediční sklad 3 660 m2 - zpevněná manipulační plocha

2590 m2 (vč. ploch zahrnujících prostor okolo stávající stáčírny cca 1300 m2) 1 200 m2 (vč. ploch zahrnujících prostor okolo stávající stáčírny)

- areálová zeleň

Celková výměra areálu vč. současné zástavby (existující stáčírny) je 1,203 ha. Výroba nealkoholických nápojů - 1 986 768 hl/rok (6,3 l/sec) Zásah do evropsky významné lokality Plocha zásahu v rámci území evropsky významné lokality Průlom Jizery u Rakous: - průnik jižní části areálu s plochou EVL cca 1 050 m2 - nová účelová komunikace se v obou posuzovaných variantách nachází v EVL: Dopravní varianta 1

265 m

Dopravní varianta 2

478 m (celková délka vč. trasy po existující komunikaci 623 m)

8



3. UMÍSTĚNÍ ZÁMĚRU Kraj:

Liberecký

ORP: Obec:

Malá Skála

Katastrální území:

Vranové I., Vranové II.

Stávající zástavba Pozemek pro výstavbu objektu stáčírny se nachází na jižním okraji zastavěného území obce Malá Skála v bezprostřední blízkosti stávajícího objektu stáčírny na místě bývalé pily. Nejbližší obytná zástavba leží ve vzdálenosti 65 m severně od hranice areálu a 100 m od nově navrhovaného objektu. Dále se nachází nejbližší rodinné domy ve vzdálenosti 75 m západně od areálu (za železniční tratí). Stávající doprava Přístup na lokalitu je v současné době zajištěn z místní komunikace vedoucí k vlakovému nádraží a na místo bývalé pily. Komunikace je z hlediska šířkového uspořádání nevhodná pro obsluhu těžkými vozidly. Umístění záměru je patrné ze situace – viz příloha 5 a 6.

4. CHARAKTER ZÁMĚRU A MOŽNOST KUMULACE S JINÝMI ZÁMĚRY Charakter záměru Záměrem je výstavba nového objektu pro stáčení podzemní vody. V souvislosti s realizací záměru nebude navyšován odběr podzemní vody nad množství dané rozhodnutím o povolení odběru podzemní vody ze zdroje Bonny vydaném MěÚ v Turnov z roku 2007 (viz příloha 8). Jak již bylo řečeno v úvodu, záměr zahrnuje výstavbu nového dopravního napojení, jež má nahradit nevyhovující dopravní napojení vedoucí zastavěným územím obce. Nové dopravní napojení zároveň umožní dopravní obsluhu dalších navazujících ploch, které jsou v územním plánu vymezeny pro průmyslovou výrobu, výrobní služby a sklady. Délka nové účelové komunikace ve variantě 1 činí 265 m, z toho přemostění činí 50 m. Délka nové komunikace v případě varianty 2 je 478 m. Kumulace s jinými záměry (realizovanými, připravovanými, uvažovanými) Záměrem se v souladu se zákonem o posuzování vlivů na životní prostředí rozumí stavby, činnosti a technologie uvedené v příloze č. 1 k tomuto zákonu. Kumulace vlivů připadá v úvahu v území vymezeném dosahem vlivů z posuzovaného záměru. Při posuzování vlivů záměru v rámci oznámení byla zvážena možnost kumulace vlivů s jinými záměry z těchto hledisek: - hledisko prostorové – zahrnuje stanovení území, v němž je kumulace vlivů zvažována. V případě předkládaného záměru je hodnocena kumulace vlivů na území obce Malá Skála. Takto vymezenému území odpovídá i dosah potenciálních vlivů na životní prostředí. - hledisko časové – pro hodnocení kumulace vlivů je v oznámení přijat časový horizont zprovoznění záměru – rok 2014.

9



- hledisko potenciálních významných vlivů na životní prostředí – toto hledisko se odráží v obou předchozích kategoriích hledisek, neboť každý vliv je mimo jiné specifikován i kritérii doby trvání vlivu a velikostí vlivu. Kumulace je předpokládána zejména u následujících vlivů: - vlivy na evropsky významnou lokalitu, - vlivy na akustickou situaci, - vlivy na vody, - vlivy na krajinný ráz. Předkládané oznámení se uvedenými vlivy detailně zabývá v rámci dílčích studií (hluková studie, vyhodnocení vlivů na evropsky významnou lokalitu, vyhodnocení vlivu na krajinný ráz), které jsou přílohami oznámení. Výčet připravovaných nebo zamýšlených záměrů lze získat z Informačního systému EIA1. K 30.1. 2012 zde není evidován žádný záměr ve smyslu zákona o posuzování vlivů na životní prostředí. Případná kumulace vlivů by přicházela do úvahy v případě navýšení využívání zdroje podzemní vody – tato situace však nenastane, z hlediska produkce balené minerální vody nahradí produkce nového závodu výrobu stávajícího provozu. Další potenciální kumulace vlivů by mohla souviset s nákladní dopravou. Jak však vyplývá z údajů o vyvolané dopravě, je podíl vyvolané nákladní automobilové dopravy na celkové nákladní dopravě po silnici R10 velmi nízký (24 TNA z cca 1 000 TNA/24 hod (průměr)). Záměr využívá podzemní vodu hluboké zvodně, přičemž nedochází k ovlivnění jiných vodních zdrojů v zájmovém území.

5. ZDŮVODNĚNÍ POTŘEBY ZÁMĚRU A JEHO UMÍSTĚNÍ, VČETNĚ PŘEHLEDU ZVAŽOVANÝCH VARIANT A HLAVNÍCH DŮVODŮ PRO JEJICH VÝBĚR, RESP. ODMÍTNUTÍ Zdůvodnění potřeby záměru a jeho umístění Potřeba záměru je vyvolána zvýšením produkce balené minerální vody. V této souvislosti je žádoucí modernizovat provoz a rozšířit skladovací kapacitu. Umístění záměru v obci Malá Skála splňuje následující kritéria pro výběr lokality:  umístění v dostatečném odstupu od obytné zástavby,  co nejméně konfliktní přístup na pozemek z hlediska dopravy a střety s ochranou lidského zdraví,  pozemek není hodnotný z hlediska ochrany přírody,  pozemek je k dané činnosti vymezen územním plánem (jedná se o plochy pro průmyslovou výrobu, výrobní služby a sklady),  pozemek je napojen nebo je bez komplikací napojitelný na technickou infrastrukturu. S výběrem dotčeného pozemku pro umístění záměru oznamovatel předpokládá realizovatelnost záměru z hlediska vlivů na lidské zdraví a životní prostředí. Přehled zvažovaných variant a hlavních důvodů pro jejich výběr Pro potřeby posouzení vlivů záměru na životní prostředí byly formulovány dvě varianty:  Varianta PROJEKTOVÁ 1

Zdrojem informací o jiných záměrech ve vymezeném území je Informační systém EIA (dostupné na www.cenia.cz/eia

10



 Varianta NULOVÁ Varianta PROJEKTOVÁ (var. P) Tato varianta je variantou navrhovanou oznamovatelem k realizaci. Varianta je představována výstavbou a provozem objektu pro stáčení a skladování pramenité vody. Projektovaná (maximální) roční kapacita stáčení je 2 mil. hl/rok (tj. průměrně 6,3 l/sec). Navýšení plánované produkce oproti současnému stavu činí až 1,5 mil. hl/rok, přičemž průměrný odběr nepřesáhne množství vyplývající z povolení vodoprávního úřadu, tj. 8,43 l/sec (viz příloha 8). Varianta zahrnuje výstavbu nového dopravního napojení na silnici R10. Řešeny jsou dvě podvarianty:  Dopravní trasa 1 (var. PD1) Jedná se o variantu dopravního napojení západně od areálu, přemostění bezprostředně navazuje na areál. Délka trasy nové účelové komunikace je 265 m. Po přechodu Jizery po mostní konstrukci se komunikace stáčí severně a kopíruje trasu silnice R10, na kterou se následně napojuje. Projektové řešení umožňuje napojení do obou směrů (jižně Turnov, severně Železný Brod). Tato varianta je preferována oznamovatelem.  Dopravní trasa 2 (var. PD2) Dopravní napojení jižně od areálu. Trasa vychází z jihozápadního rohu areálu, prochází loukami a po překročení řeky Jizery se napojuje na existující místní komunikaci. Po této komunikaci pokračuje na sever ke křižovatce se silnicí R10. Napojení je možné pouze ve směru na Železný Brod. Tato varianta není projekčně rozpracována a není oznamovatelem preferována a to z důvodů větší finanční i technické náročnosti stavby. Délka nového úseku bez započítání existujících ploch komunikací by byla 478 m. Při dosažení maximální projektované kapacity stáčení bude průměrný denní počet nákladních automobilů 30 (tj. 60 jízd). Uvažována je expedice i v sobotu mimo prázdniny2. Celkový uvažovaný počet dní expedice v roce činí (po odečtení nedělí a v době prázdnin pátků, sobot a nedělí) 290 dní. Předpokládaný reálný počet nákladních automobilů za den bude průměrně činit 24, tzn. že projektovaná kapacita stáčení nebude pravděpodobně dosažena. Obě varianty dopravního napojení jsou v souladu s územním plánem. Varianta NULOVÁ (var. 0) Varianta nulová je představována současným stavem a vývojem, který by pravděpodobně nastal v případě nerealizace předkládaného záměru. Roční stáčené množství - za dobu provozu zdroje společností VESETA – činilo max. 61 mil. litrů/rok, jež odpovídá průměrné denní expedici 11 kamionů za den (při 250 dne expedice). Maximální uvažovaný počet kamiónů expedujících balenou vodu je pro tuto variantu 17 za den. Trasa dopravy je vedena po místní komunikaci severojižního směru souběžné s železniční tratí. Za hotelem Malá Skála se silnice stáčí na západ a po mostě přechází přes řeku Jizeru. Za mostem leží křižovatka s R10. Délka trasy po nájezd na R10 je 545 m.

2

Mimo prázdniny (červenec, srpen) se omezení výjezdu kamionů vztahuje jen na neděli. Přes prázdniny se zákaz týká pátku, soboty a neděle.

11



Tabulka 1: Přehled hlavních kapacitních údajů posuzovaných variant Počet dní expedice za rok 250 Varianta 0 kamiónů hl./rok průměr 11 623 700 maximum 17 Počet dní expedice za rok 290 Varianta P kamiónů hl./rok průměr 24 1 578 528 maximum 30 1 973 160

6. STRUČNÝ POPIS TECHNICKÉHO A TECHNOLOGICKÉHO ŘEŠENÍ ZÁMĚRU Pro další rozvoj výroby balené vody je zapotřebí rozšíření a modernizace stávajícího provozu. Stáčení ve stávajícím objektu bude po zprovoznění nové stáčírny ukončeno, objekt bude nadále sloužit pouze jako záložní prostor pro skladování balené vody a jako administrativní a sociální zázemí nového objektu. Využity budou převážně pozemky, kde do roku 2008 stálo zařízení pily. Zdrojem vody bude vrt L4JA s názvem Bonny (podrobněji viz kapitola B.II. Údaje o vstupech). Neupravovaná voda je stáčena do lahví o objemu 0,5 – 2 l. Expedice je zajištěna nákladními automobily. V rámci záměru budou realizovány tyto činnosti: 1. výroba, skladování a distribuce potravinářských výrobků – nealkoholických nápojů včetně výroby obalů (PET lahví) na automatizovaných stáčecích a balicích linkách. Přeprava (dovoz materiálu a odvoz výrobků) bude realizována nákladními automobily (TNV) smluvních dopravců, skladová manipulace bude prováděna paletovými a vysokozdvižnými vozíky na elektrický pohon, 2. nejnutnější provozní opravy a údržba techniky a technologických zařízení v rámci provozu výrobní linky a skladu, 3. související administrativní činnost. Stavební činnost bude probíhat pouze v denní době. Stavební činnost spojenou s výstavbou nového objektu lze rozdělit do dvou fází 

1. fáze: výstavba mostu a nového dopravního napojení.



2. Fáze: výstavba objektu stáčení. Výstavba zahrnuje: o výkopové práce a terénní práce. o hrubá stavba a prvků,

spojená

se

zajištěním

přesunu

stavebních

materiálů

o budování interiéru včetně rozvodných sítí, fáze bude probíhat převážně v interiéru stavby, a proto u této fáze výstavby lze očekávat výrazně nižší zatížení posuzované lokality emisemi znečišťujících látek. Dočasná deponie materiálu určeného k zásypům bude uložena tak, aby její umístění nekolidovalo s následující přípravou staveb.

12



Orientační harmonogram výstavby Časové rozpětí nevyjadřuje délku trvání výstavby, ale nejistotu ohledně její zahájení v návaznosti na trvání povolovacího procesu: I.

etapa 2012 - 2013 – výstavba mostu. Do trvání výstavby cca 7 měsíců.

II. etapa 2013 – 2014 výstavba objektu: a. v úvodní etapě výkopových prací trvající cca 2 měsíce bude pohyb nákladních vozidel spojený s převážením zeminy po vlastním pozemku. Ornice a výkopová zemina budou uloženy na pozemku. Pro násypy bude částečně použita čistá stavební suť (recyklát) z jiných lokalit. b. Během 3. měsíce stavby (hrubá stavba) budou realizovány skelety včetně základových železobetonových prefabrikátů. c. Během 4. – 6. měsíce stavby budou prováděny dokončovací práce. Uvažovaný počet zaměstnanců je 25 v třísměnném provozu, z toho 3 zaměstnanci administrativy. Kapacita výroby je dána maximální kapacitou výrobní linky a povoleným množství odebírané podzemní vody. Kapacita výrobní linky je: - 18 000 kusů 1,5 litrových PET lahví za hodinu nebo ekvivalent při stáčení do lahví o jiných objemech (0,3, 0,5, 2,0 l). Urbanistické řešení Nový objekt a areál bude navazovat na současný areál společnosti VESESTA spol. s r.o. Administrativní a sociální zázemí bude nadále umístěno ve stávající budově. Nová jednopodlažní budova je členěna na tyto části: Expediční sklad Nabíjárna Rozvodna Kompresorovna Kotelna Sanita+voda Výrobní linka Celkem

3 659,55 m2 34 m2 34 m2 69,80 m2 34 m2 69,80 m2 731,85 m2 4633,00 m2

Zpevněná manipulační plocha 2590 m2 Zeleň zbývající nezpevněné plochy Parkování osobních vozidel bude na pozemku současné stáčírny. Výsadby v areálu budou sloužit jako ochranná, kompenzační a dekorační zeleň. Výrobní hala bude rozdělena na dvě části: výrobní a skladovou. Ve výrobní části haly budou umístěny 2 technologické linky na stáčení a balení vody do PET lahví a jejich paletizaci. V západní části bude sklad výrobků a expedice. Budova výrobní a skladové haly je koncipována jako železobetonová nosná konstrukce s vyzdívkou či opláštěním s náležitými tepelně - izolačními vlastnostmi a neprůzvučností. Technické vestavby jsou předpokládány zděné, celý objekt bude přestřešen plochými střechami. Příjezd do areálu bude zajištěn po nové účelové komunikaci s přemostěním Jizery napojenou na silnici R10. Vjezd je situován v severozápadní části areálu. Osobní automobily zaměstnanců a hostů budou mít vyhrazena stání v rámci současného areálu stáčírny. Nákladní vozidla budou přijíždět od nového 13



mostu přímo k nákladovým rampám. Umístěním na západní fasádě skladu. Vnitroareálová doprava (nakládka zboží) bude zajištěna vysokozdvižnými vozíky na elektrický pohon. Pozn.: v současné době jsou využívány dva elektrické vysokozdvižné vozíky Still RX 20-15 s maximální nosností 1 500 kg. V rámci stavby se předpokládají terénní úpravy (skrývka ornice popř. nevhodných zemin a výkopy, urovnání terénu nad úroveň Q100) a finální sadovnické úpravy - zatravnění a výsadba dřevin. Vzhledem k rovinatému terénu se předpokládá vyrovnaná bilance skrývky. Stavebně technické a technologické řešení Stavebně technické řešení Výrobní a skladová hala je navržena jako železobetonový montovaný skelet. Základové konstrukce budou železobetonové. Opláštění je navrženo ze stěnových panelů YTONG tloušťky 375 mm resp. 300 mm. Okna budou plastová s izolačním dvojsklem opatřená sítí proti hmyzu. Střecha haly bude ve skladové části tvořena plechovými panely s PUR pěnou tloušťky 100 mm, nad výrobní částí bude střecha z žebírkových panelů se zateplením. Podlahy budou navrženy na nosnost 2500 kg/m2, ve skladech a ve výrobnách budou betonové podlahové desky opatřeny finální stěrkou. Stropy vestavby budou složeny z železobetonových stropních panelů Spiroll. Komunikace Příjezdová komunikace a manipulační plocha bude v živičném či betonovém provedení, parkovací stání pro osobní vozy bude ve stávajícím areálu s živičným povrchem. Technologické řešení Veškerá výroba a technologický proces pro výrobu a plnění PET láhví bude umístěna ve výrobní hale. Zásobník zkapalněného CO2 a N2 bude umístěn mezi stávající a novou halou. Dále bude u stěny budovy umístěna jednotka chlazení vysokotlakého kompresoru. Zařízení sestává z provozních souborů, které jsou dále členěny na provozní jednotky. Každá jednotka zajišťuje ucelenou část technologického postupu výroby nápojů a je řízena samostatným automatickým či poloautomatickým programovatelným systémem. Technologie sestává z následujících provozních souborů:  Výroba lahví a plnicí linka  Plnění a sycení  Sanitace  Regenerace a neutralizace sanitačních prostředků  Nerezové potrubí technologické  Nerezové potrubí energetické  Měření a regulace  Silová elektroinstalace  Akumulace vody  Chlazení  Tlakovzdušná stanice  Výroba páry  Stanice CO2 a N2 Výroba láhví a plnicí linky. Výroba 0,3, 0,5, 1,5 a 2,0 l PET lahví probíhá na vyfukovacím stroji. Do stroje proudí preformy a zátky z podavačů a nápoj z výrobníku. Vyfukovací stroj je integrován s vystřikovačkou, plnicím strojem a zavíracím strojem do jedné skupiny. Dále láhve postupují po dopravníku do etiketovacího stroje. Po aplikaci etikety je vytisknuto potiskovacím zařízením datum plnění a ostatní záruční parametry. Láhve dále postupují po dopravníku a jsou řazeny do skupin, přebaleny PE fólií ve skupinové baličce a po aplikaci odnosného ucha jsou přesunuty k paletizačnímu stroji. Paleta je poté ovinuta fólií na ovíjecím stroji a expedována do skladu.

14



Ve výrobně se předpokládá provoz poloautomatických technologických linek na výrobu balených vod v polyetylénových lahvích. Technologická linka sestává v podstatě ze dvou hlavních částí:  vyfukovacího stroje  linky na plnění vody Vyfukovací stroj vyrábí polyetylénové láhve v závislosti na požadované formě. Ze zásobníku PET preforem jsou tyto základní vstupní suroviny podavačem a seřazovačem přesunuty na pás, který navádí preformy do infračervené pece. V peci jsou zahřáty na požadovanou teplotu (nasávací teplota 40o C), vyfouknuty stlačeným vzduchem (25 - 40 bar) do požadovaného tvaru a ochlazeny. Formy jsou hlazeny vodou z uzavřeného chladicího okruhu. Plnicí linka je navržena tak že na jednom konci vstupují vyrobené prázdné PET láhve, a na druhém konci vystupuje hotový výrobek - láhev naplněná nápojem, uzavřená plastovým uzávěrem a opatřená papírovou etiketou. Technologický tok linky je následující: Vstupním zařízením plnicí linky je vzduchový dopravník PET lahví. Dopravník přesune prázdné PET láhve do zařízení na vystřikování (tzv. sanitaci), plnění a uzavírání lahví. Na vystřikovacím karuselu jsou láhve vystřikovány čistou vodou, která je předtím dezinfikovaná. Potom jsou láhve naplněny vodou a uzavřeny plastovým uzávěrem s ochranným páskem. Obsluha dozírá na činnost stroje a doplňuje uzávěry do automatického zásobníku uzávěrů, případně odstraní poškozenou láhev. Z plnicího monobloku (po vystříknutí, naplnění a uzavření) jsou lahve pomocí destičkového dopravníku přesunuty do etiketovacího stroje. Etiketovací zařízení je plně automatické a lepí obvodové etikety na lahve. Obsluha doplňuje etikety a lepidlo do zásobníků. Za etiketovacím zařízením je umístěno značkovací zařízení, které označuje uzávěry datem spotřeby nebo jiným údajem. Z etiketovacího stroje jsou lahve destičkovým dopravníkem dopraveny do stroje na skupinové balení do fólie. Všechny dopravníky jsou mazané netoxickou mazací emulzí. Mazání zajišťuje centrální zařízení, které umožňuje optimální dávkování emulze. Při vstupu do balicího zařízení jsou lahve seřazené do dvou řad. Po skupinách jsou potom zasouvány do prostoru balení a speciálním dopravníkem přesunuty skrz smršťovací tunel. Obsluha dozírá na správnou činnost a vyměňuje balicí fólii. Výstup balíků je řešen gravitačním válečkovým dopravníkem. Na konci tohoto dopravníku nakládají pracovníci balíky na paletu, která je umístěná na točně ovinovacího stroje. Pracovník upevní ovinovací fólii na paletu, spustí ovíjecí cyklus a po jeho ukončení odřízne fólii. Paleta je poté vysokozdvižným vozíkem přesunuta do skladu. Plnění a sycení. Nápoj je míchán ze sirupů a kvalitní ve vakuu odvzdušněné vody na výrobníku nápoje, kde je odměřován poměr dávek. Po smíchání je nápoj sycen a akumulován v nádrži a dále přepuštěn do plnicího stroje. Na výstupu nápoje pasterizačního zařízení může být instalováno dávkování chemosterilizačního činidla Velcorin (dimethyldikarbonát). Tento prostředek zajistí sterilizaci celé láhve a v průběhu několika hodin se beze zbytku rozloží. Sanitace. Sanitační stanice je určena pro sanitaci technologického zařízení a trubních rozvodů, které přicházejí do styku s výrobkem. Ze stanice jsou sanitovány tanky, nádrže, rozvody a plniče. Linka je instalována bezprostředně u zařízení, sanitační rozvod je krátký a je zaručeno, že spotřeba tepla a koncentrátů je co nejmenší. Sanitace probíhá automaticky dle nastavení programu, přičemž každý sanitační program musí proběhnout beze zbytku. Základní postup sanitace je výplach, proplach, louhování, výplach louhu, kyselinování, výplach kyseliny, sterilizace horkou vodou ochlazení a výplach studenou vodou. Koncentrace hydroxidu sodného a kyseliny dusičné jako základních sanitačních roztoků je regulovatelná do 5%., teplota roztoků do 98 stupňů. Veškeré odpadní vody ze sanitace jsou svedeny do sběrného či neutralizačního tanku. Regenerace a neutralizace sanitačních prostředků. Neutralizace použitých sanitačních roztoků probíhá v nerezových tancích o objemu 15 m3. Tanky jsou obvykle dva, přičemž v jednom se prování neutralizace a do druhého se roztok shromažďuje. Proces bývá automatizován. Nerezové potrubí technologické. Jedná se o trubní rozvody kterým jsou přečerpávány potravinářské suroviny a dále sanitační roztoky. 15



Nerezové potrubí energetické. Jedná se o trubní rozvody kterým jsou přiváděny topná media, stlačený vzduch, CO2, N2 atd. k výrobním linkám. Měření a regulace: Jedná se o automatický nebo poloautomatický řídící a kontrolní systém. Silová elektroinstalace. Jedná se o kabelové rozvody ke strojům a zařízením, uložené v chráničkách. Akumulace vody. Jde o soubor zařízení, které bezprostředně na vstupu do objektu zajistí měření průtoku a úpravu tlaku. Chlazení. Jedná se o automatickou chladicí jednotku pro chlazení nápoje. Vyfukovací stroj má samostatné chlazení. Samostatné je rovněž chlazení kompresorů. Tlakovzdušná stanice. Stanice je sestava kompresorů pro filtraci a úpravu vzduchu a tlakových nádob. Sestává ze šroubového kompresoru pro nízký tlak a potlačovacího kompresoru pro vysoký tlak. Výroba páry. Na výrobu páry pro technologické účely jsou navrženy rychlovyvíječe páry syté o tlaku 1,0 Mpa. Stanice technických plynů CO2 a N2. Stanici pronajímá dodavatel technických plynů, který zajistí i servis a doplňování. Odpařovací stanice se skládá se zásobníku (stojatá tlaková nádoba), pomocného a vzduchového odpařovače a ovládacích armatur. Stanice je plněna zkapalněným plynem, který je dopravován a stáčen z autocisteren. Kapacitní údaje Uváděné údaje o materiálových a surovinových vstupech jsou vztaženy k maximální předpokládané roční výrobní kapacitě cca 2 miliony hektolitrů vyrobených nápojů, pokud není uvedeno jinak. Základní materiálové vstupy (výrobní suroviny a materiál a technologické plyny) udává následující tabulka: Tabulka 2: Základní materiálové vstupy Název Spotřeba Voda pitná (106 hl/rok) 2 Oxid uhličitý (t/rok) 2 060 Dusík (t/rok) 1 000 PET matrice (t/rok) 2 000 Pozn.: pro produkci 2 mil. hl balené vody za rok Do výrobního procesu vstupují technické plyny pro sycení nápojů a polyetylénové (PET) matrice pro výrobu láhví a polyuretanová víčka láhví. Dále se používají papírové etikety a smršťovací PE fólie pro skupinové balení láhví a paletizaci výrobků. Další tabulka ukazuje roční potřebu chemických látek, vstupujících do výrobního procesu: Tabulka 3: Potřeba chemických látek Název Hydroxid sodný 0,5% (kg/rok) Kyselina dusičná 0,3 % (kg/rok) Etanol (l/rok) Benzín technický (l/rok) Ředidlo S6000 (l/rok) Ředidlo NRL 702 Sidel (l/rok) Ředidlo NRL 719 Sidel (l/rok)

Celkem 8 000 5 200 40 46 100 20 66

Pozn.: pro produkci 2 mil. hl balené vody za rok 16



Stěžejními chemickými látkami používanými ve výrobním procesu jsou hydroxid sodný NaOH a kyselina dusičná HNO3. Obě tyto látky se používají ve zředěné formě (0,5% resp. 0,3% roztok) pro sanitaci technologických zařízení a pro neutralizaci odpadního sanitačního roztoku. Roztoky se připravují v sanitační stanici (CIP stanice), jejíž provoz je plně automatický. Zařízení je vybaveno měřením vstupní a výstupní koncentrace. Výchozí chemikálie je koncentrovaný zásaditý roztok hydroxidu sodného (cca 50%), a kyselý koncentrát na bázi kyseliny dusičné (40%) s příměsí kyseliny fosforečné a kyseliny peroctové. Dále se používají technická organická rozpouštědla pro čištění strojů a dopravníků (etanol, technický benzín a syntetické ředidlo typu S6000) a pro ředění tiskařských barev (resp. inkoustu pro označování výrobků záručními údaji) se používají speciální ředidla. Dále se ve výrobním procesu využívají mazací emulze (v potravinářském prostředí většinou na bázi saponátů), detergenty a tavné lepidlo. Ve srovnání s chemikáliemi pro sanitaci se však jedná o řádově menší množství v maximálně v desítkách kg. Organizace provozu Provoz bude třísměnný, provozní doba celoroční (250 dní za rok), s případným omezením či rozšířením dle klimatických podmínek. Celkový počet zaměstnanců se předpokládá v cílovém stavu zhruba 25 ve třech směnách. Úroveň technického řešení Navržené stavebně-technické řešení je v souladu s požadavky příslušných předpisů, zejm. úplného znění stavebního zákona a vyhlášek k jeho provedení ve vztahu k ochraně ŽP a s obecnými technickými požadavky na výstavbu a vyhovuje požadavkům normativů v oblasti ochrany ŽP. Navrženy jsou pouze materiály s možností recyklace nebo takové, jejichž případná likvidace nemá nároky na zvláštní způsoby nakládání (nebezpečné odpady - např. stavební materiály a izolace s obsahem azbestu, formaldehydu, asfalty s příměsí dehtu apod.). Ve stavebně technickém řešení je kladen důraz na úspory energie a ochranu před hlukem. V technologickém řešení byl kladem důraz na minimalizaci a eliminaci výstupů do prostředí. Provoz ani výstavba nemá mimořádné nároky na potřebu energií. Produkce odpadů z provozu je minimální a omezuje se převážně na odpadní plasty na bázi polyetylénu (vadné PET láhve a odpadní balicí fólie). V dalším se předpokládají běžné odpady komunálního charakteru, odpadní papír apod. V rámci výstavby se nepředpokládá přebytková zemina ve větším množství, výstavba si nevyžádá žádné demoliční či sanační práce, u kterých by vznikaly odpady s obsahem obsahu nebezpečných látek. Produkce nebezpečných odpadů je zanedbatelná a omezuje se prakticky pouze na odpady z provozu odlučovače ropných látek (předpoklad zachycené emulze ropných látek a kal z provozu odlučovače, eventuelně použité sorpční materiály bude-li instalován např. fibroilový filtr) a běžné provozní kapaliny (kondenzát z kompresorů, odpady z filtrace vody apod). Technologické odpadní vody ze sanitace zařízení a čištění technologických jednotek se vyznačují značným zatížením z hlediska kyslíkového režimu a před odvedením do kanalizace budou muset být předčištěny. Produkce splaškových odpadních vod je malá. Technologie či zařízení s vyšší hlukovou zátěží (tj. přes 80 dB) se v provozu nepoužívají, nebo jsou umístěna v akusticky izolovaném prostředí (kompresorovna apod.) Emise do ovzduší jsou de facto pouze z obslužné dopravy, kde prioritní škodlivinou jsou oxidy dusíku, dále produkce stacionárních zdrojů spalování zemního plynu pro vytápění (střední zdroj) je poměrně malá a je využito odpadní teplo z výrobního procesu. Předpokládaná technologie a charakter výroby odpovídá současným trendům v oboru potravinářské výroby balených nápojů, logistiky a skladování potravinářských výrobků. Provoz, technologie výroby a skladování, stejně jako způsob distribuce je srovnatelný s obdobnými zařízeními, které byly v posledních letech v ČR budovány a vycházejí ze zkušeností provozovatele 17



z provozu přímo v Kyšicích u Kladna a v Litovli. Technologická linka je v maximální možné míře automatizovaná a budou zde použita pouze autorizovaná zařízení, u nichž jsou garantovány výstupní hlukové parametry v souladu s požadavky hygienických předpisů. Dávkování mazací emulze i sanitačních roztoků je automatické a jsou vyloučeny úniky mimo prostor výrobní budovy. Výrobci technologických celků mají zaveden systém řízení jakosti podle standardů ISO. Odpady z provozu i výstavby vznikají v poměrně malém množství a jednoduché druhové skladbě. V koncepci technického ani technologického řešení nebyly shledány postupy, neodpovídající současnému stavu technického pokroku.

7. PŘEDPOKLÁDANÝ TERMÍN ZAHÁJENÍ REALIZACE ZÁMĚRU A JEHO DOKONČENÍ 2011 - 2012

projekční příprava (dokumentace pro územní řízení a stavební povolení)

2012 - 2014

stavební práce

2014

zahájení provozu

8. VÝČET DOTČENÝCH ÚZEMNĚ SAMOSPRÁVNÝCH CELKŮ Kraj: Liberecký kraj Obec: Malá Skála Obec s rozšířenou působností: Jablonec nad Nisou

9. VÝČET NAVAZUJÍCÍCH ROZHODNUTÍ PODLE § 10 ODST. 4 A SPRÁVNÍCH ÚŘADŮ, KTERÉ BUDOU TATO ROZHODNUTÍ VYDÁVAT Rozhodnutí Rozhodnutí o umístění stavby Rozhodnutí – stavební povolení Rozhodnutí - povolení k nakládání s vodami (vypouštění odpadních vod) Rozhodnutí - povolení umístění stavby středního zdroje znečišťování ovzduší (kotelna) Rozhodnutí – povolení k umístění stavby z hlediska zásahu do krajinného rázu (v případě, že dotčený orgán státní správy v rámci závazného stanoviska k projektu stanoví, že stavbou může dojít ke snížení nebo změně krajinného rázu)

Příslušný správní úřad MěÚ Jablonec nad Nisou, stavební úřad MěÚ Jablonec nad Nisou, stavební úřad MěÚ Jablonec nad Nisou, odbor životního prostředí, vodoprávní úřad Krajský úřad Libereckého kraje Správa CHKO Český ráj

18



II. ÚDAJE O VSTUPECH 1. ZÁBOR PŮDY Tabulka 4: Pozemky dotčené výstavbou objektu a účelové komunikace Parc.č. KN

Stavba

Výměra 2 pozemku (m )

Druh pozemku/způsob využití k.ú. Vranové I.

2740/7*

Areál objektu pro stáčení Areál objektu pro stáčení Areál objektu pro stáčení Most a komunikace

1346/1

Most a komunikace

2814/1**

Most a komunikace

698/1**

Most a komunikace

122/2

Most a komunikace

102

Komunikace

103/3

Komunikace

661/3

Komunikace

1349 1337 1339/1

3871

Ostatní plocha/manipulační plocha

5533

Ostatní plocha/manipulační plocha Orná půda 1673 (BPEJ 75600) 761 Ostatní plocha/ostatní komunikace Trvalý travní porost 197 (BPEJ 75600) 33455 Vodní plocha / koryto vodního toku přirozené nebo upravené k.ú. Vranové II. 31328 Vodní plocha / koryto vodního toku přirozené nebo upravené trvalý travní porost 1472 (BPEJ 756000) trvalý travní porost 2878 (BPEJ 756000) trvalý travní porost 1139 (BPEJ 756000) ostatní plocha/silnice 50990

* obec Malá Skála ** Česká Republika, právo hospodařit Povodí Labe, státní podnik Záměr je spojen se zábory zemědělské půdy. Pozemek se nachází v areálu průmyslové zóny (funkční využití „průmyslová výroba, výrobní služby, sklady“) dle platného územního plánu.

2. ODBĚR A SPOTŘEBA VODY Potřeba vody při výstavbě Vzhledem k charakteru stavby nemá záměr velké nároky na potřebu vody. Do eventuelních betonových konstrukcí vozovky a stavebních konstrukcí se předpokládá výroba cementové směsi v zařízení mimo zájmové území v poměrně malém rozsahu. Stavba má charakter montované haly – nosná konstrukce se sendvičovým opláštěním bez větších nároků na potřebu vody. Potřeba vody při provozu – hygienické účely Spotřeba vody pro hygienické účely odpovídá počtu 25 zaměstnanců v provoz a 3 pracovníkům administrativy. Uvažovaná spotřeba je 678 m3vody za rok. Voda bude odebírána ze zdroje Bonny.

19



Tabulka 5: Potřeba vody pro hygienické účely Zaměstnanců v jedné směně Směrná spotřeba vody/rok 3 THP 18 m3 (WC, umyvadla a tekoucí teplá voda) 8 v dělnických profesích 26 m3 (WC, umyvadla a tekoucí teplá voda s možností sprchování)

Roční spotřeba 54 m3 Pozn.: uvažována 1 směna 624 m3 Pozn.: 3 směny

* dle přílohy č. 12 vyhlášky č.120/2011 Sb., jež novelizuje vyhlášku č. 428/2001 Sb. ve znění pozdějších předpisů, kterou se provádí zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích) Spotřeby vody – provoz (stáčení) Potřeba vody pro výrobu jako základní vstupní suroviny vychází z výrobní kapacity stáčírny, jež činí 2 mil. hl za rok, tj. 200 000 m3 za rok. Potřeba vody pro technologické účely je bilancována jako 3,3% potřeby vody pro výrobu, což v projektovaném (maximálním) stavu představuje 6 600 m3/rok. Většina této potřeby je nárokována na údržbu (proplachování) a sanitaci technologických linek. Z bilance potřeby vody je zřejmé, že většinu potřeby představuje voda pro výrobu balené vody. Popis zdroje Vrtaná studna s hydrogeologickým názvem „L4JA” a obchodním názvem „Bonny“ patří společnosti „VESETA Kyšice spol. s r.o.“, stáčírny balené vody. Studna byla vyvrtána v r. 1998-9 na základě povolení Okresního úřadu Jablonec n/N z. r. 199, kolaudační rozhodnutí je z r. 2002 včetně stanovení příslušného ochranného pásma zobrazeném v příl. č. 8. 3 . Studna hloubky 292 m končí na bázi cenomanské zvodně o mocnosti 110 m, kde začíná permské podloží svrchnokřídových sedimentů. Vrt nahradil z technických důvodů původní vrtanou studnu L4J z r. 1966 na sousední pozemkové parcele 1344/2 k.ú. Vranové 1.díl. K vrtu L4J hlubokém 307,2 m vydal ONV OVLHZ Jablonec n/Nisou pro SčVK rozhodnutí k ochrannému pásmu 12.5.1989 pod č.j. 1513/89/235.1. Vyhlášeno bylo PHO I° o velikosti 5 x 5 m a II° nerozlišené pro plochu 173,05 ha. Povolení k odběru a stanovení ochranného pásma zdroje L4J bylo zrušeno rozhodnutím MěÚ Turnov 9.8.2007. Pro odběr vody z L4JA platí dvě rozhodnutí (dva adresáti) ze 7. 2. 2007 k odběru podzemních vod s platností do konce roku 2017:

Průměrný odběr, odpovídající povolenému maximálnímu ročnímu odběru vody, je 8,41 l/sec. Vzhledem k významu tohoto zdroje pro zásobení obyvatelstva pitnou vodou je citována závěrečná kapitola hydrogeologické zprávy z roku při pořízení vrtu L4JA firmou Aquatest 1998 Stavební geologie a.s.: „V souladu se „Smlouvou o dílo č. AQ 85/98“ byl realizován hydrogeologický průzkum s cílem ověřit možnosti jímání podzemních vod v areálu firmy Skalní voda s.r.o. v obci Malá Skála.

3

Líšný – zásobování pitnou vodou a odkanalizování části obce. Severočeské vodovody a kanalizace a.s.,Teplice, útvar rozvoje. Dostupné na http://www.vhsturnov.cz/files/upload/4ba214ed09bb4/studie.pdf

20



K tomuto účelu byla vyhloubena vrtaná studna L4JA, hluboká 292 m, aktivován byl úsek bazálního kolektoru cenomanského stáří od 182,0 m do 292,0 m antikorosivní ocelovou výstrojí, v úsecích přítoků perforovanou. Nadložní pelitické souvrství bylo izolováno zapažnicovou tlakovou cementací. Vydatnost studny a kvalita vody byly testovány hydrodynamickou zkouškou a laboratorními analýzami. Využitelná vydatnost vrtané studny byla stanovena na 15 l/s přelivem při zbytkovém tlaku 1,3 Barr. Přírodní zdroje - dynamická zásoba byly fundovaným odhadem stanoveny na 90 l/s. Kvalita podzemní vody odpovídá limitům ČSN 56 7858 Kojenecká voda. Před zahájením odběru vody z vrtané studny L4JA je nutné osadit vrt definitivním zhlavím odpovídajícím nárokům na hygienické zabezpečení. Návrh pásem ochrany zdroje podzemní vody je v souladu s novelou zákona č. 138/1973 Sb. ze 7. ledna 1998 rozčleněná do dvou stupňů, a to I. stupeň - fyzická ochrana zdroje a II. stupeň zabezpečuje kvalitu i množství vody ve dvou plochách „A“ a „B“. Odběrem 15 l/s podzemní vody z vrtané studny L4JA nebudou negativně ovlivněny současné odběry podzemních vod, vyjma starého průzkumného vrtu L4J, který doporučujeme odborně zlikvidovat“ . Součástí citované zprávy byl návrh pásem ochrany zdroje, který byl v souladu s platnými předpisy doplněn k projednání s názvem „Revize ochranných pásem – Malá Skála, zdroj L4JA“, a to v r. 2002 na základě objednávky fy Veseta. Ochrana zdroje podle „Revize“ byla legalizována vydáním kolaudačním rozhodnutím v roce 2002. „Vrt L4J nebyl zlikvidován. Z vrtu přepadá voda obdobně jako z vrtu L4JA v celkovém množství 2 3 l/s do Jizery, což představuje téměř 8 % hydrodynamických zásob komunikujících JZ směrem a dochází tak k negativnímu účinku na hydrogeologické poměry. Projevuje se to poklesem tlaku napjaté artézské hladiny a nežádoucím ochuzováním zásob podzemních vod dotovaných srážkami na obnaženém infiltračním čele úzkého pásu cenomanské zvodně podél Lužické poruchy. Zejména v době regionálního poklesu hladin podzemní vody je odtok kvalitní pitné vody do řeky Jizery velmi negativní záležitostí. Skupinový vodovod Malá Skála – Líšný zásobuje v obci Malá Skála s celkovým počtem obyvatel 1077 tzv. jádro obce, tedy části Vranové 1. díl, Vranové 2. díl, Malá Skála a Labe s počtem celkem 699 obyvatel. Maximální potřebu vody skupinového vodovodu ve výhledu nepokrývá povolené množství ze zdroje L4JA pro veřejný vodovod ve výši 3,5 l/s. Vrt L4JA vystrojený antikorem má dostatečně dlouhou životnost a dostatečnou kapacitu (15 l/s při zbytkovém tlaku 1,3 Barr) i pro střednědobý výhled. Určité ohrožení tohoto ojedinělého vrtu pro balenou vodu, ale i pro zásobení cca 1000 obyvatel, je ze strany nezlikvidovaného původního vrtu L4J.“ (tamtéž) K výše uvedenému doplňuji, že v době zpracování oznámení se dle informací obce připravovalo uzavření vrtu L4J. Tabulka 6: Dosavadní produkce balené vody Stáčené množství rok hl/rok 2003 510 000 2004 480 000 2005 615 000 2006 480 000 2007 555 000 2008 525 000 2009 615 000 2010* 510 000

21



Pozn.: produkce za rok 2011 nebyla v době uzavření dokumentace známa. * Podrobný průběh za rok 2010 je uveden v následující tabulce (odběr pro stáčení a veřejný vodovod společně). Tabulka 7: Bilance množství odebíraných podzemních vod - 2010 ID odběru podzemní vody: 430131 Název objektu: SčVK Teplice - Vranové I vrt L4JA Ref. Rok: 2010 Druh užívání vody: průmysl (bez energetiky) Množství odebraných vod, 3 tis.m

Průměrné denní množství odebraných vod, 3 m /den

Průměrné množství odebraných vod, l/s

1

3,689

10,107

0,117

744

2

3,269

8,956

0,104

672

3

4,328

11,858

0,137

744

4

4,986

13,66

0,158

720

5

4,84

13,26

0,153

744

6

5,833

15,981

0,185

720

7

7,229

19,805

0,229

744

8

5,604

15,353

0,178

744

9

5,091

13,948

0,161

720

10

3,924

10,751

0,124

744

11

4,187

11,471

0,133

720

12

3,73

10,219

0,118

744

Rok 2010

56,71

155,37

1,797

8 760

Kalendářní měsíc

Počet hodin odběrů

Kvalita podzemní vody odpovídá limitům ČSN 56 7858 Kojenecká voda.

3. OSTATNÍ SUROVINOVÉ A ENERGETICKÉ ZDROJE Spotřeby pro výstavbu V rámci výstavby budou spotřebovávány zejména tyto materiály: 

Násypový materiál – k dorovnání terénu na úroveň Q100 v místě vlastní stavby. Zúrodnitelné zeminy, které se na místě určeném pro výstavbu nacházejí pouze v jižní části, budou využity v rámci výstavby k terénním úpravám. Objemy zemin pro tvorbu pláně na úrovni Q100 budou specifikovány v další projektové fázi.



Stavební materiál Nároky na kamenivo, štěrky a štěrkopísky případně betonové směsi pro konstrukci zpevněných ploch vyplývají z rozsahu příslušných ploch. Pro výstavbu výrobní a skladové haly s administrativně sociální vestavbou se předpokládají běžné stavební hmoty (beton do základových a podlahových konstrukcí, cihly, tvárnice, sádrokarton apod.). Suroviny se speciálními nároky na těžbu, úpravu či dovoz nejsou nárokovány.

22



Spotřeby pro provoz stáčírny Materiálové vstupy pro výrobu balené vody Základní surovinou pro výrobu je voda. Dalšími surovinami jsou oxid uhličitý a dusík pro sycení a PET matrice pro výrubu láhví. Tabulka 8: Potřeba základních vstupních surovin a médií Název Celkem 6 Voda pitná (10 hl/rok) 2 Oxid uhličitý (t/rok) 1 400 Dusík (t/rok) 1 000 PET matrice (t/rok) 2 000 Pozn.: pro produkci 2 mil. hl balené vody za rok Konzervanty a ochucovadla nebudou využívány. Skladování a manipulace s chemickými látkami Při provozu hodnoceného areálu se budou používat chemické látky a chemické přípravky ve smyslu zákona č. 356/2003 Sb. o chemických látkách a přípravcích ve znění pozdějších předpisů. Tyto látky se v areálu budou v provozně nezbytných množstvích i skladovat. Chemické látky a přípravky se budou používat pro sanitaci technologických zařízení (hydroxid sodný a kyselina dusičná) a pro čištění výrobních linek (etanol, technický benzín, syntetická ředidla). Tabulka 9: Potřeba chemických látek a přípravků Chemická látka či přípravek

Celkem roční spotřebované množství

Hydroxid sodný 0,5% Kyselina dusičná 0,3 % Etanol Benzín technický Ředidlo S6000 Ředidlo NRL 702 Sidel Ředidlo NRL 719 Sidel

8,2 t 5,2 t 40 l 47 l 100 l 20 l 66 l

celkem současně skladované množství 1000 kg (50% roztok) 400 kg (40% roztok) x. 100 l x. 100 l x. 101 l x. 100 l x. 101 l

Pozn.: pro produkci 2 mil. hl balené vody za rok Tabulka 10: Klasifikaci nejvíce používaných látek dle příloh pozdějších předpisů Název Ident. CAS Klasifikace Výstražný symbol Hydroxid 1310-73-2 C, R35 C sodný Kyselina 7697-37-2 O R8 C R35 OC dusičná dtto 5-20% 7697-37-2 C R34 C Etanol 64-17-5 F, R11 F Benzín Karc.kat 2,R45 T Xn R65

k vyhlášce č. 232/2004 Sb. ve znění R věty

S věty

R35

S (1/2)26-37/39-45

R8-35

S (1/2-) 23-26-3645

R34 R11 R45-56

S (2-) 7-16 S53-45

V areálu se budou používat a skladovat látky žíravé (roztoky kyseliny a louhu) a dále hořlavé látky (etanol, benzín, syntetická ředidla). Látky žíravé se budou ve výrobním procesu používat jako silně zředěný vodný roztok (0,3-0,5%). Pro skladování kyselin a hydroxidu je vyhrazena speciální místnost, kde jsou rovněž připravovány 23



sanitační roztoky. Místnost bude vybavena havarijní jímkou a nepropustnou podlahou. Výchozí 50% koncentrát hydroxidu sodného se bude skladovat v kontejnerech či sudech v množství cca 1000 kg, výchozí koncentrát 40% kyseliny dusičné se bude skladovat v kontejnerech či sudech v množství cca 400 kg. Čisticí prostředky (ředidla a rozpouštědla) budou skladovány rovněž ve speciálním skladu ve výrobní části, která bude mít společně s dílnou údržby návaznost na technologické linky. Hořlaviny se budou skladovat a používat v malých množstvích (souhrnná roční spotřeba cca 300 kg) pro čištění technologických zařízení (dopravníky). Z výše uvedených předpokládaných skladovaných množství nebezpečných chemických látek vyplývá, že množství skladovaných látek bude nižší, než je uvedeno v zákoně č. 59/2006 Sb. o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami nebo chemickými přípravky ve znění pozdějších předpisů. Skladování chemických látek v posuzovaném areálu proto nebude podléhat režimu tohoto zákona. Technické plyny, stlačený vzduch Technické plyny budou skladovány ve zkapalněném stavu v tlakových nádobách mezi stávající a novou halou. Tabulka 11: Potřeba a skladování technických plynů technické plyny Celkem roční spotřebované množství Oxid uhličitý Dusík

1 400 t 1 000 t

celkem současně skladované množství 53,3 m3 5,3 m3

Pozn.: pro produkci 2 mil. hl balené vody za rok Dále je ve výrobním procesu používán stlačený vzduch, který vyrábí kompresorová stanice. Energetická bilance Potřeba elektrické energie. Elektrická energie je nárokována pro účely venkovního osvětlení a vnitřní osvětlení, dále pro pohon technologických zařízení a běžné provozní účely. Orientační nároky na instalované příkonové kapacity (energetická bilance) jsou specifikovány v následujícím přehledu: Provozní část: Celkový instalovaný příkon

Pi = 1600 kW

Pozn.: současný příkon je 430 kW. Potřeba elektrické energie bude zajištěna přípojkou přes areálovou trafostanici. Předpokládaný roční odběr elektrické energie v cílovém stavu je 4080 MWh. Potřeba tepla a zemního plynu, vzduchotechnika, chlazení Objekt stáčírny – výrobní a skladová hala – budou temperovány. Areál bude napojen samostatnou přípojkou na hranici pozemku, kde bude umístěna plynoměrná skříň s regulátorem tlaku. STL plynovodní přípojka bude vedena do středotlaké kotelny v hale, kde bude připojen vyvíječ páry. Dále bude proveden nízkotlaký rozvod ke kotli expedice a k agregátům pro temperaci skladových prostor.

24



Spotřeba tepla na základě tepelných ztrát objektunení v současné době bilancována.

4. NÁROKY NA DOPRAVNÍ A JINOU INFRASTRUKTURU Nároky na dopravní infrastrukturu Současný stav Železniční doprava Není pro přepravu balené vody využívána. Silniční doprava Trasa dopravy je vedena po místní komunikaci severojižního směru souběžné s železniční tratí. Za hotelem Malá Skála se silnice stáčí na západ a po mostě přechází přes řeku Jizeru. Za mostem leží křižovatka s R10. Délka trasy po nájezd na R10 je 545 m. Průměrný počet nákladních automobilů expedujících balenou vodu je 11/den, maximální počet je 17/den. Pozn.: Kapacita 1 kamionu je 30 europalet (1 paleta 810 kg, 7,56 hl na paletě, 504 lahví o objemu 1,5 l), tj. 226,8 hl/kamion. Tabulka 12: Intenzity dopravy na silnici R10 v obci Malá Skála v roce 2005 a 2010 sčítací rok T O M S začátek úseku konec úseku úsek 2005 4-0160 937 2 620 22 3 579 hr.okr.Semily a Železný Brod z.z. 2010 1 073 4 782 85 5 940 Jablonec n.N. Vysvětlivky: T O M S

celoroční průměrná intenzita těžkých vozidel [počet vozidel / 24 hod] celoroční průměrná intenzita osobních vozidel [počet vozidel / 24 hod] celoroční průměrná intenzita motocyklů [počet vozidel / 24 hod] celoroční průměrná intenzita všech vozidel [počet vozidel / 24 hod]

Jak je patrné z porovnání s intenzitami dopravy na silnici R10, zjištěnými v rámci CSD v letech 2005 a 2010, je průměrný podíl dopravy vyvolané expedicí balené vody na těžké dopravě na R10 maximálně přibližně 2%. Výhledové dopravní podmínky na silniční síti Železniční doprava Nebude pro přepravu balené vody využívána. Silniční doprava Průměrný počet nákladních automobilů expedujících balenou vodu bude při maximální (tj. projektované) kapacitě provozu 30 za den. Vyloučena bude doprava v neděli a v době letních prázdnin v pátek až neděli. Podíl na zátěži silnice R10 těžkými vozidly v souvislosti s provozem objektu pro stáčení podzemní vody vzroste na max. 5,4%. Pro modelování akustické zátěže byla využita data CSD z roku 2010, jež však nebyla dále upravována růstovými koeficienty (tyto koeficienty nejsou pro data CDS2010 dosud vydány). Řešení dopravy v klidu Odstavování vozidel provozovatele objektu stáčírny bude řešeno v rámci současného areálu VESETA.

25



Sadové úpravy Předpokládá se úprava volných ploch uvnitř areálu a v jeho okolí rozprostřením ornice a vysetím trávníku. Počet stromů a keřů ani jejich druhová skladba není v tomto stadiu projektové přípravy upřesněna. Výsadba stromů a keřů bude soustředěna po obvodu areálu a na jeho východní okraj, kde bude plnit funkci izolační zeleně. Předpokládá se využití převážně listnatých dřevin, jejichž druhová skladba bude blízká původním společenstvům a z druhů do současného prostředí přirozeně vhodných (hloh velkoplodý, brslen evropský, jeřáb ptačí, lípa malolistá, javor klen, líska obecná). V dalším stupni bude zpracován projekt sadových úprav, který bude konzultován s příslušným orgánem ochrany přírody, zejména pokud se týká počtu a druhové skladby dřevin. V rámci výstavby či sadových úprav se nepředpokládá odstranění žádných dřevin, protože se v ploše zástavby nevyskytují. Plochy sadových úprav činí, při zahrnutí stávajícícho areálu, cca 1200 m2.

III. ÚDAJE O VÝSTUPECH 1. MNOŽSTVÍ A DRUH EMISÍ DO OVZDUŠÍ V objektu budou provozovány dva střední stacionární spalovací zdroje: -

kotel na zemní plyn pro výrobní a skladové haly, pro vytápění objektu bude instalován plynový kotel. Projektovaný maximální tepelný výkon kotle není znám. Odhadován je tepelný výkon do 200 kW. Spalovací zdroj spalující zemní plyn o jmenovitém tepelném výkonu do 200 kW bude zřejmě zařazen dle zákona č. 86/2002 Sb., v platném znění a nařízení vlády č. 146/2007 Sb., v platném znění jako malý spalovací zdroj znečišťování ovzduší.

-

vyvíječ páry tepelným výkonem spadá vyvíječ páry mezi střední spalovací zdroje znečišťování ovzduší.

Umístění

Typ zařízení

Kotelna

Vyvíječ páry např. CERTUSS 1000*

Kotelna

Kotel VIADRUS G300*

počet ks 1

1

Tepelný výkon kW Topný výkon 728 195

spotřeba plynu m3/h 28,2 – 72,7

21,9

* s ohledem na skutečnost, že projektová dokumentace stavby se bude teprve zpracovávat, jedná se o příklad možných zdrojů. Výběr konkrétních zařízení a jejich návrh bude předmětem projektové dokumentace pro územní řízení. Vyvíječe páry CERTUSS, řada Universal SC 700 - 6000 kg Informace ze stránek výrobce Tento vyvíječ páry je stojatý poloatomatický parní kotel, který je zařazený do skupiny středotlakých parních kotlů. Parní výkon řady UNIVERSAL SC se pohybuje v rozmezí 700 - 6000 kg páry za hodinu. Všechny typy této výkonové řady jsou v provedení se zabudovanými hořáky na topná media zemní plyn kapalný nebo extra lehký topný olej.

Emise budou pouze ze spalování plynu a budou odpovídat jeho spotřebě. Hrubý odhad je 120 000 m3 plynu za rok. Uvedené spalovací zdroje spalující plyn budou zařazeny dle zákona č. 86/2002 Sb. , v platném znění a nařízení vlády č. 146/2007 26



Sb., v platném znění jako střední spalovací zdroje znečišťování ovzduší. Vytápění v hala bude pravděpodobně řešeno sálavými panely. Zdrojem tepla je i samotná plnící linka. Pro výpočet emisí znečišťujících látek ze spalování zemního plynu byly použity emisní faktory převzaté z přílohy č. 2 vyhlášky č. 205/2009 Sb., v platném znění. Tabulka 13: Emise ze spalování plynu Zneč. látka

Emisní faktor 6 3 (kg/10 m spáleného plynu)

TZL

20

SO2

2,0 x S

0,048

NOX

1300

156

CO

320

38,4

Org. látky*

64

7,68

Emise při odhadované roční 3 spotřebě plynu 120 000 m (kg/rok)

2,4

* nemetanické těkavé organické látky vyjádřené jako celkový organický uhlík S - obsah síry v původním vzorku paliva pro kapalná paliva ( % hm.), propan-butan (g/kg), plynná paliva (mg/m3), dosazena hodnota 0,2 mg/m3 Pozn.: Emisní faktory platí pro jmenovitý tepelný výkon zdroje > 0,2 ≤ 5 MW Z důvodu dobré kvality v zájmovém území a velmi nízkých emisí ze spalovvání nafty (nové zdroje jsou z hlediska kvality ovzduší zcela podružné), nebylo přitoupeno k modelování změn v kvalitě ozvduší pomocí rozptylové studie. Liniové zdroje emisí Jako liniové zdroje emisí jsou uvažovány komunikace pro dopravu vyvolanou záměrem, tj. účelová komunikace mezi objektem pro stáčení a napojením na síť veřejných komunikací. S ohledem na velmi nízký objem dopravy se záměrem související, není vyčíslení příspěvků provedeno.

2. MNOŽSTVÍ ODPADNÍCH VOD A JEJICH ZNEČIŠTĚNÍ Odpadní vody typu městských odpadních vod (splaškové vody) Kanceláře, šatny, laboratoř budou nadále umístěny ve stávajícím objektu oznamovatele. Produkce splaškových vod bude odpovídat spotřebě pitné vody. Odhad množství na základě směrných čísel spotřeby vody je 678 m3/rok. Splaškové odpadní vody budou odváděny do veřejné splaškové kanalizace. „V současné době připravuje VHS Turnov projekt odkanalizování druhé části obce Malá Skála, ležící na pravém břehu řeky Jizery – Vranové II. díl. V současné době je v obci Malá Skála vybudován kanalizační systém na levém břehu řeky Jizery (katastrální území Vranové I. díl), odtud jsou splaškové odpadní vody odváděny na stávající ČOV Malá Skála, která se nachází za obcí – rovněž na levém břehu Jizery. Stávající kanalizace i ČOV byly realizovány před vstupem obce do VHS – cca před 10 lety“ (zdroj: http://www.vhsturnov.cz/mala-skala-vak-c-24.html). Technologické odpadní vody Technologické odpadní vody jsou představovány: 27



- odpadními vodami z oplachu lahví před plněním - jejich množství bude při maximální produkci balené vody činit 6 600 m3/rok. Tyto vody jsou (a budou) vypouštěny do Jizery. - odpadními vodami z proplachu a sanitace technologie. Tyto vody jsou po naředění (neutralizaci) vypouštěny do kanalizace. Sanitace je prováděna 1 týdně, množství těchto vod je cca 1 m3, tzn cca do 60 m3/rok. Dešťové vody Při výpočtu bilance dešťových vod je postupováno v souladu s projektem a jeho bilancí zastavěných a zpevněných ploch a ploch nezpevněných. Průtok dešťových vod Q v l/s je odvozen podle vzorce Q =  . A . q , kde  je součinitel odtoku, A je odvodněná plocha [ha], q je vydatnost návrhového deště [ l/s/ha] Tabulka 14: Bilance odvedených dešťových vod – hrubá bilance Způsob zastavění Celková plocha Reduk.  (ha) plocha (ha) Zastavěné a zpevněné 0,7377 1,0 0,7377 plochy

Q15 (l/s) 113,6

M15 (m3) 102,2

*Q15 – průtok po dobu směrodatného deště M15 množství odvedené za dobu směrodatného deště Návrhový (směrodatný) déšť byl uvažován v intenzitě q = 154 l/s/ha za předpokladu doby trvání t=15 minut a periodicity p = 1,0. Uvažujeme-li průměrný roční úhrn srážek 575 mm, bude pak z hodnocené zastavěné plochy a komunikací odvedeno průměrně kolem 10 961 m3/rok dešťové vody a z manipulační plochy přes lapol dalších 2915 m3 dešťových vod. Stanovení průtoku je v této fázi pouze informativní - bylo stanoveno ve spolupráci s projektantem pro účely územního řízení a posouzení v rámci tohoto oznámení a bude případně upřesněno v dokumentaci pro stavební povolení na základě stanovení přesných ploch, hodnoty intenzity přívalového deště a povrchu upravených a odvodňovaných ploch. Výše uvedené údaje jsou pouze orientační, mohou být v rámci dalších fází projektové dokumentace zpřesněny. Srážkové vody z manipulační plochy budou svedeny přes odlučovač lehkých kapalin do dešťové kanalizace zaústěné do Jizery. Zasakování vod v místě jejich vzniku není s ohledem na ochranu zdroje podzemní vody vhodné.

3. KATEGORIZACE A MNOŽSTVÍ ODPADŮ Odpady jsou členěny na předpokládanou produkci v době výstavby a produkci v době provozu objektu pro plnění a skladování pramenité vody. ODPADY VZNIKAJÍCÍ PŘI VÝSTAVBĚ Při výstavbě budou vznikat obvyklé druhy odpadů typické pro výstavbu obdobných zařízení. Přesný výčet odpadů a stanovení produkovaného množství nebylo v současné fázi přípravy záměru provedeno a není ani účelné. Na základě zkušeností s výstavbou obdobných objektů lze očekávat především vznik odpadů ze skupiny stavební a demoliční odpady skupiny odpadní obaly; absorpční činidla, čisticí tkaniny, filtrační materiály a ochranné oděvy jinak neurčené, případně dalších druhů odpadů. V následující tabulce je uveden přehled produkovaných odpadů a navrhovaný způsob nakládání. Kategorizace je provedena podle katalogu odpadů dle vyhlášky MŽP ČR č. 381/2001 Sb.:

28



Tabulka 15: Odpady vznikající během výstavby název

kategorie N O

odstraňování

N

recyklace odstraňování recyklace odstraňování

17 01 01 17 01 02 17 02 01 17 02 02

Odpadní barvy a laky obsahující organická rozpouštědla nebo jiné nebezpečné látky Jiné odpadní barvy a laky neuvedené pod číslem 08 01 11 Nechlorované minerální motorové, převodové a mazací oleje Papírové a lepenkové obaly Absorpční činidla, filtrační materiály (včetně olejových filtrů jinak blíže neurčených), čistící tkaniny a ochranné oděvy znečištěné nebezpečnými látkami Beton Cihly Dřevo Sklo

způsob nakládání odstraňování

17 02 03

Plasty

O

17 02 04

N

17 03 02 17 04 05 17 04 11

Sklo, plasty a dřevo obsahující nebezpečné látky nebo nebezpečnými látkami znečištěné Asfaltové směsi neuvedené pod číslem 17 03 01 Železo a ocel Kabely neuvedené pod 17 04 10

O O O

17 05 04

Zemina a kamení neuvedené pod číslem 17 05 03

O

kód 08 01 11 08 01 12 13 02 05 15 01 01 15 02 02

O N

O O O O

recyklace recyklace využití recyklace odstraňování recyklace odstraňování odstraňování odstraňování využití recyklace odstraňování využití

N - nebezpečný odpad O - ostatní odpad Přesný výčet odpadů, které budou vznikat během výstavby, a vyčíslení množství bude provedeno v následujících stupních projektové přípravy. Pro shromažďování jednotlivých druhů odpadů vytvoří dodavatel v prostoru staveniště potřebné podmínky. Za dodržování předpisů pro nakládání s odpady, včetně vyhovujícího způsobu likvidace, které vzniknou v průběhu výstavby, odpovídá generální dodavatel stavby. Množství všech výše uvedených odpadů vznikajících v etapě výstavby nelze zatím objektivně určit. ODPADY VZNIKAJÍCÍ PŘI PROVOZU Produkce odpadů z provozu je minimální a omezuje se převážně na odpadní plasty na bázi polyetylénu (vadné PET láhve a odpadní balicí fólie). V dalším se předpokládají běžné odpady komunálního charakteru, odpadní papír apod. V rámci výstavby se nepředpokládá přebytková zemina ve větším množství, výstavba si nevyžádá žádné demoliční či sanační práce, u kterých by vznikaly odpady s obsahem obsahu nebezpečných látek. Produkce nebezpečných odpadů je zanedbatelná a omezuje se prakticky pouze na odpady z provozu odlučovače ropných látek (předpoklad zachycené emulze ropných látek a kal z provozu odlučovače, eventuelně použité sorpční materiály bude-li instalován např. fibroilový filtr) a běžné provozní kapaliny (kondenzát z kompresorů, odpady z filtrace vody apod). Z údržby plochy parkoviště, zeleně v areálu lze předpokládat vznik odpadu typu uličních smetků, a odpady z údržby zeleně, který bude likvidovány konvenčním svozem. Z provozu administrativní a sociální části budou vznikat odpady charakteru komunálního, a dále odpad z tříděného sběru (sběrový papír, odpadní PET a skleněné láhve, kovové dózy apod 29



Z uvedeného je zřejmé, že produkce odpadů z provozu výrobního areálu bude poměrně malá a v jednoduché druhové skladbě. Tabulka 16: Odpady vznikající během provozu

O N N

způsob nakládání odstraňování odstraňování odstraňování odstraňování odstraňování recyklace recyklace odstraňování recyklace odstraňování recyklace odstraňování odstraňování

O O O

odstraňování odstraňování odstraňování

kód

název

kategorie

02 07 01 02 07 04 13 05 02 13 05 06 13 05 07 15 01 01 15 01 02 15-01-10 15 02 02

Odpady z praní, čištění a zpracování surovin Kaly z čištění odpadních vod v místě vzniku Kaly z odlučovačů oleje Olej z odlučovačů oleje Zaolejovaná voda z odlučovačů oleje Papírové a lepenkové obaly Plastové obaly Obaly obsahující zbytky nebezpečných látek Absorpční činidla, čistící tkaniny a ochranné oděvy znečištěné nebezpečnými látkami Papír a lepenka Zářivky a jiný odpad obsahující rtuť Vyřazené elektrické a elektronické zařízení obsahující nebezpečné látky neuvedené pod čísly 20 01 21 a 20 01 23 Biologicky rozložitelný odpad (ze zahrad a parků) Směsný komunální odpad Uliční smetky

O O N N N O O N N

20 01 01 20 01 21 20 01 35

20 02 01 20 03 01 20-03-03

Odpady budou, tak jako dosud, shromažďovány v souladu s požadavky právních předpisů a předávány oprávněné osobě. Během provozu bude tak jako dosud vedena evidence odpadů, ve které bude stanoveno množství, místo vzniku a způsob odstraňování jednotlivých druhů odpadů. Přednostně bude prováděna recyklace odpadů a vytřídění druhotných surovin. Nakládání s nebezpečnými odpady bude probíhat na základě uděleného souhlasu odborem životního prostředí krajského úřadu. Záření radioaktivní a elektromagnetické Součástí realizace záměru nebude instalace žádných zdrojů radioaktivního záření, ani používání látek s obsahem otevřených radioaktivních zářičů (markerů), ani surovin s obsahem radioaktivních nuklidů. Při výstavbě nebudou používány materiály, u kterých by se účinky radioaktivního záření daly očekávat. Nebudou rovněž instalovány ani používány zdroji jiného ionizujícího záření. Z hlediska radonového rizika lze očekávat nízké, výjimečně střední radonové riziko. Instalace ani používání výkonných zdrojů neionizujícího EM záření (vysílače) a laserů (včetně výkonných zdrojů světla) se nepředpokládá. Instalace světelných reklam a poutačů s vyšším výkonem se rovněž neuvažuje. V provozu předpokládáme používání zdroje UV záření při úpravě surové vody na vstupu. Jeho účinky se vně technologické linky neprojeví. V provozu ani při výstavbě nebudou používány žádné mobilní zdroje (přístroje, analyzátory) radioaktivního záření ani výkonné zdroje EM záření (vysílače, UV lampy, lasery, výkonné zdroje světla).

4. RIZIKA HAVÁRIÍ VZHLEDEM K NAVRŽENÉMU POUŽITÍ LÁTEK A TECHNOLOGIÍ S ohledem na charakter výstavby a charakter výroby v areálu nejsou rizika vzniku havárií s vážnějšími důsledky na životní prostředí a zdraví obyvatel příliš pravděpodobná. V rámci provozu se budou používat látky škodlivé vodám a škodlivé zdraví pouze v omezeném rozsahu v uzavřených 30



technologických okruzích. Nejsou zde aplikovány technologické postupy a činnosti, při kterých vznikají škodlivé látky ve formě emisí do ovzduší, či nebezpečných odpadů v tuhé či kapalné formě. V zájmovém území nejsou a nebudou skladovány ani používány nebezpečné chemické látky (vysoce toxické, oxidující apod.) s vyšším stupněm nebezpečnosti nebo ve větším rozsahu (např. v režimu zákona o prevenci závažných havárií). Jako potenciálně rizikové lze uvažovat:  provozní náplně v zaparkovaných automobilech - pohonné hmoty a maziva, eventuelně nízkotuhnoucí směsi, na parkovišti a manipulační ploše.  chemické látky používané ve výrobě a údržbě zařízení (sanitační roztoky hydroxidu sodného a kyseliny dusičné, výplachové roztoky, ředidla a rozpouštědla pro údržbu a čištění) Skladování a používání těchto látek je specifikováno v předchozích kapitolách. Riziko je sníženo vlastním způsobem uložení a nakládání s těmito látkami, technickými a organizačními opatřeními pro eliminaci rizika havárie a nízkou mírou nebezpečnosti. Skladování a manipulace se škodlivými látkami probíhá v místnostech vybavených nepropustnou podlahou a záchytnou jímkou o objemu největší skladované či provozní nádrže. To platí zejména o skladu a přípravě sanitačních roztoků. Tyto technologické místnosti budou rovněž vybaveny havarijní kanalizací, svedenou do havarijní jímky, do které bude v případě úniku kapalina svedena. Technologické okruhy, které zajišťují manipulaci s roztoky jsou automatizovány. Únik některého z uvedených technologických roztoků mimo zabezpečený prostor výrobny je tak nepravděpodobný. Ředidla a rozpouštědla jsou používána k čištění běžným způsobem, jejich skladované a používané množství je malé a jejich únik mimo výrobní halu je prakticky vyloučen. Sanitační roztoky budou neutralizovány a před odvedením do kanalizace naředěny tak, aby jejich parametry odpovídaly přípustným hodnotám. Další možnou havarijní situací je výpadek účinnosti předčištění a průnik těchto roztoků do kanalizace. Tato havarijní situace bude eliminována pravidelnou kontrolou a údržbou předčisticích zařízení, případně signalizací jejich poruchy. Sanitační činidla se budou používat ve velmi zředěných roztocích a jejich stupeň nebezpečnosti je proto nízký. Množství, která lze uvažovat v případě havarijního úniku na manipulační ploše či parkovišti odpovídají množství škodlivých látek v uzavřených provozních okruzích a nádržích osobních a nákladních automobiů. Provozní kapaliny jsou v uzavřených okruzích a náplních a riziko jejich úniku se zvyšuje se stářím vozidla a intenzitou jeho provozu a kvalitou údržby. Další rizikovou havarijní situací je vznik požáru v objektu provozní budovy. Hořaviny, které jsou zde skladovány jsou nižšího stupně nebezpečnosti a nejedná se ve větším množství o nebezpečné. Toto riziko je proto spojeno zejména ze vznikem produktů nedokonalého spalování plastů apod. Rizikové a havarijní situace s rizikem úniku škodlivých látek mimo zabezpečený prostor ve větším množství mohou vzniknout při havárii v dopravě. Popsaná rizika úniků lze minimalizovat technickými a organizačními opatřeními (instalace odlučovače ropných látek, předčisticích zařízení, zřízení záchytných jímek v místnostech, kde se látky skladují a havarijní kanalizace s havarijní jímkou, a jejich náležitou údržbou) a dodržováním obecně závazných předpisů, normativů a provozních řádů a pokynů výrobců zařízení. Speciální preventivní nebo bezpečnostní opatření vně objektu (varovné systémy ap.) nejsou nutná. Další možností havarijní situace je přetečení odlučovače v případě přívalového deště. V tomto případě se jedná spíše o únik čisté dešťové vody zadržené v odlučovači nádrži, bez obsahu škodlivin. Výskyt ropných látek v odlučovači je možno pravidelně kontrolovat a případně provést bezodkladná opatření.

31



Riziko průniku uniklých látek mimo zájmovou plochu je zanedbatelné. Při havarijním úniku budou zachyceny na ploše, nebo v odvodňovacích vpustích. Průnik škodlivé látky do horninového prostředí a podzemní vody lze prakticky vyloučit. Největší potenciální riziko úniku škodlivin je při požáru, kdy nelze vyloučit vývin škodlivých zplodin hoření. Riziko požáru zvyšuje přítomnost hořlavých látek v náplních automobilů. S ohledem na pozici areálu a omezené možnosti šíření požáru lze následky omezit pouze v rámci parkoviště. Za potenciálně ohrožené lze označit objekty bezprostředně sousedící – provozní budovu. Dopady na okolí Možná rizika havárií jsou v počtu pravděpodobnosti obvyklá v objektech obdobného charakteru, nevyžadují proto speciální preventivní opatření, kromě obvyklých. Následky eventuelních havárií by měly pouze lokální charakter, omezený na areál výrobního závodu. Riziko ohrožení obyvatelstva je vzhledm k pozici záměru vůči obytné zástavbě poměrně velmi nízké, a nelze je uvažovat ani v případě mimořádné události. Markantní dopady na obyvatelstvo nejbližší obytné zástavby, nebo ohrožení některé ze složek životního prostředí rozsáhlejšího charakteru lze v případě popsaných typů havárií vyloučit. Jejich předpokládané následky jsou likvidovatelné běžnými prostředky, lokálně dostupnými, respektováním požadavků platných předpisů a normativů při výstavbě a provozu. Riziko rozsáhlejšího poškození složek životního prostředí či ohrožení zdraví obyvatelstva nastává prakticky pouze v případě mimořádné události, zejména požáru většího rozsahu. Za největší riziko lze v tomto případě označit možnost znečištění ovzduší škodlivými zplodinami hoření, za potenciálně ohroženou lze označit okolní nejbližší obytnou zástavbu a vlastní areál průmyslové zóny. Požární prevenci i technickým opatřením eliminujícím riziko vzniku požáru musí být proto věnována náležitá pozornost. V případě havarijních situací menšího rozsahu je míra rizika přijatelná, neboť existuje možnost účinného sanačního zásahu. Prevence havárií Prevence havárií v dopravě spočívá v organizačním zvládnutí vnitroareálové dopravy a dodržováním dopravního značení a pokynů pověřených osob. Jako technická preventivní opatření je nutno uvést vyspádování zpevněných ploch do dešťových kanalizačních vpustí a jejich odvodnění přes předčisticí zařízení - odlučovač ropných látek. Tím je minimalizováni riziko úniku škodliviny mimo zpevněné plochy i riziko průniku kontaminantu do podzemních vod, recipientu a veřejné kanalizace mimo areál. Dále se předpokládá vybavení místností, kde se skladují škodlivé látky, havarijními a záchytnými jímkami. Prevence havárií v provozu spočívá v dodržování technologických postupů, pravidelné kontrole a údržbě technologických linek a zařízení. Místnosti, kde se bude manipulovat se škodlivými látkami budou vybaveny záchytnou jímkou a havarijní kanalizací s havarijní jímkou. Prevence vzniku požáru spočívá v dodržování předpisů požární ochrany v projektové přípravě, výstavbě i provozu a dodržování zásad běžné požární prevence. Havarijní postupy v případě havarijních situací (požár, únik nebezpečných látek) se budou řídit havarijními dokumenty schválenými orgány státní správy.

5. HLUK A VIBRACE Hluk Otázku akustického ovlivnění podrobně řeší akustická studie. Studie (Bělohlávek 2011) je přílohou tohoto oznámení (příloha 1). 32



Zdroje hluku v etapě výstavby: Hluk šířící se ze staveniště je závislý na množství, umístění, druhu a stavu používaných stavebních strojů, počtu pracovníků v jedné pracovní směně, druhu prací, organizaci práce i snaze vedení stavby hluk co nejvíce omezit. Všechny tyto parametry nezůstávají konstantní, ale mohou se i zásadním způsobem měnit v závislosti na okamžitém stadiu výstavby. Pro realizaci stavebních prací budou jako stavební stroje používány běžné stavební stroje - jedná se o obvyklou stavební činnost prováděnou standardními technologiemi, které významně neovlivní životní prostředí v blízkém okolí a předpokládá se, že zvuková kulisa pracujících zemních, dopravních a stavebních strojů nepřekročí přijatelnou hlukovou hranici. Nepředpokládá se užívání všech uvedených mechanismů současně a umístění zdrojů hluku se bude neustále měnit dle okamžité potřeby. Negativní vliv hluku bude pouze dočasný - hluk ze staveniště však bude vznikat pouze během výstavby, která je časově omezena. Z uvedeného vyplývá, že přesnost predikce hluku šířícího se z budoucího staveniště do okolí nemůže být příliš vysoká. Základem výpočtu může být určitý odhad nasazení stavebních mechanismů vycházející z druhu a velikosti stavby a odhad hustoty dopravní obsluhy vycházející z předpokládaného harmonogramu stavby. Odhad se v tomto případě blíží maximálnímu možnému pracovnímu a dopravnímu ruchu na staveništi a v mnoha dnech či částech dne bude nepochybně nižší. V tabulce jsou uvedeny i hladiny akustických výkonů stavebních mechanismů, které vycházejí z archivních údajů. Tabulka 17: Předpoklad parametrů použitých strojů - zemní práce Číslo zdroje hluku 1 2 3 4 Doprava

Typ stroje, název

Akustický výkon LW v dB(A)

Hladina akustického tlaku 1 m od zdroje dB(A)

Doba používání stroje (hod/den)

vrtná souprava pro vrtání pilot (1 kus) rypadlo Caterpillar 428C (1 kus) rypadlo UDS 110A (1kus) nakladač UNC 151 (1 kus) nákladní automobily Tatra 815 (3 kusy)

LpA10 = 80 dB(A) 4 LpA10 = 83 dB(A) 6 LpA10 = 85 dB(A) 6 LpA10 = 83 dB(A) 3 Četnost jízd nákladních automobilů na staveniště a ze staveniště – 7/hod

Tabulka 18: Předpoklad parametrů použitých strojů – stavební práce Číslo zdroje hluku 1 2 3 4 5 Doprava

Typ stroje, název

Akustický výkon LW v dB(A)

Hladina akustického tlaku 1 m od zdroje dB(A)

Doba používání stroje (hod/den)

autojeřáb GROVE TM 875 (1 kus) LpA10 = 79 dB(A) 7 čerpadlo betonové směsi (1 kus) LpA10 = 80 dB(A) 2 domíchávače betonové směsi (3 kusy) 92 dB(A) 4 stavební míchačky (2 kusy) LpA7 = 81 dB(A) 4 stavební výtah NOV 1000 (2 kusy) LpA1 = 80 dB(A) 6 nákladní automobily Liaz s návěsem (3 Četnost jízd nákladních automobilů na staveniště a ze staveniště – 7/hod kusy)

Liniové zdroje hluku Za liniové zdroje hluku jsou považovány veřejné dopravní komunikace, jež budou využívány k obsluze areálu. Provoz nákladních automobilů souvisejících se záměrem se bude podílet na celkovém stavu hlučnosti v okolí dotčených komunikací. Emisní charakteristiky liniových zdrojů hluku jsou závislé na intenzitách dopravy, rychlosti vozidel, skladbě dopravního proudu, kvalitě povrchu vozovky a sklonu. Podrobnosti o provedených výpočtech jsou uvedeny v akustické studii. Stacionární zdroje hluku Žádný ze stacionárních zdrojů souvisejících s provozem hodnoceného záměru, není zdrojem hluku s tónovým charakterem. Provoz bude realizován taktéž v noční době. Do stacionárních zdrojů hluku se dále také počítají liniové zdroje areálových komunikací. 33



Tabulka 19: Přehled stacionárních zdrojů hluku Zdroj/umístění

Chladiče a sání kompresoru fasáda JIH Techn. výdech chlazení pasterizace střecha Techn. výdech chlazení vyfuk.stroje Střecha Sání technologie fasáda JIH Vyvíječe páry výdech střecha Kotelna centrální fasáda JIH Nástřešní VZT jednotka větrání Střecha Parapetní jednotky fasáda JIH Přímotopy monzun fasáda JIH Trafostanice fasáda JIH

Počet

Provoz v noci

Výška zdroje (m)

2

Hladina akustického výkonu LWA v dB(A) 68

ano

2

1

70

ano

3

1

70

ano

3

6

70

ano

6,5

2

65

ano

7

1

65

ano

7

2

61

ano

6,5

3

61

ano

5

10

54

ano

6,5

1

60

ano

1,0

Nestandardní zdroje hluku Za nestandardní zdroje hluku lze označit hluk při nakládce a vykládce na expedičních rampách. Zde předpokládáme celkem 5 expedičních vrat. Pro nakládku budou využity elektrické vysokozdvižné vozíky s minimální hlukovou zátěží (výrobce udává úroveň hluku u řidiče méně než 70 dB). Významné stacionární (bodové) zdroje v území neuvažujeme, menší stacionární zdroje v širším okolí jsou pro svou nevýznamnost zanedbány. Ve výhledovém stavu, tj. za provozu výrobního areálu, uvažujeme jako zdroje hluku stacionární bodové zdroje v areálu (výdechy a sání VZT zařízení, trafostanice, kompresorovou stanici, komíny kotelny, hluk s nakládky a vykládky v expedičních vratech na rampě, dopravu v areálu (pojezd automobilů na parkovišti a manipulační ploše) a přitížení vyvolanou dopravou na komunikačním systému, který bude využíván pro dopravní obsluhu. Poloha popsaných stacionárních zdrojů hluku je znázorněna v akustické studii (příloha 1). Vibrace Vibrace při provozu Zdroje vibrací jsou zhruba totožné se zdroji hluku, jsou však z pohledu hodnocení vnějších vlivů zanedbatelné. Krátkodobě lze předpokládat vznik významnějších vibrací při stavebních pracích, ty budou opět působit pouze krátkodobě a ovlivní pouze prostor v bezprostředním okolí. Silniční provoz bude realizován po stávajících komunikacích, v jejichž blízkosti se nenachází objekty ohrožené dopravními vibracemi. nepříznivý vliv na zdraví návštěvníků či obyvatel v zájmovém území je vyloučen. S významným působením vibrací z technologických zdrojů nebo dopravy není uvažováno. Stavba ani provoz výrobního areálu nebude zdrojem nadměrných vibrací. Vibrace při provádění stavebních prací Stavba bude založena na pilotech. Příprava pilot bude technikou vrtání.

34



Zdrojem vibrací při provádění stavebních prací bude hutnění pláně a podkladových vrstev nových komunikací pomocí válce. Na stavbě může být použit např. tahačový válec CAT CP 663E (17 t). Jedná se o vibrační válec s amplitudou 1,8/0,9 mm a frekvencí 23,3 – 30 Hz.

6. DALŠÍ VÝSTUPY V areálu nebudou instalována zařízení, která by byla zdrojem elektromagnetického nebo radioaktivního záření. V rámci záměru nebudou provozovány zdroje záření, jež by mohly ovlivnit lidské zdraví. Záměr nebude zdrojem zápachu.

35



ČÁST C - ÚDAJE O STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V DOTČENÉM ÚZEMÍ 1. VÝČET NEJZÁVAŽNĚJŠÍCH ENVIRONMENTÁLNÍCH CHARAKTERISTIK DOTČENÉHO ÚZEMÍ ÚVOD Záměr je situován na jižní okraj zastavěného území obce Malá Skála v bezprostřední blízkosti stávajícího objektu stáčírny pramenité vody na místě bývalé pily. Přemostění toku Jizery, které je součástí záměru, je navrženo na 90,26 říčním kilometru. ÚZEMNÍ SYSTÉMY EKOLOGICKÉ STABILITY KRAJINY Tok Jizery, jehož přemostění je plánováno v rámci realizace záměru je nadregionálním biokoridorem K31VN. Celé zájmové území patří do ochranné dvoukilometrové zóny nadregionálního biokoridoru. ZVLÁŠTĚ CHRÁNĚNÁ ÚZEMÍ, EVROPSKY VÝZNAMNÉ LOKALITY, PTAČÍ OBLASTI Záměr zasahuje do II. a III. zóny chráněné krajinné oblasti Český ráj. CHKO Český ráj byla vyhlášena v roce 1955, oblast Maloskalska byla do CHKO zařazena po jejím rozšíření v roce 2002. Posláním CHKO je ochrana geomorfologických hodnot, zachování typického vzhledu krajiny a udržení celkové biologické rozmanitosti. Oblast je tvořena především kvádrovými pískovci, které zde byly uloženy v druhohorách na okrajích tehdejšího moře. Současná podoba skalních útvarů je výsledkem dlouhotrvajícího působení sil z nitra Země a trvalé erozní činnosti. Skalní města a vrchy třetihorního vulkanického původu jsou základem jedinečnosti území. K zajímavým prvkům skalních měst patří jeskyně, pseudozávrty, skalní brány a okna. Symbolem kraje jsou tvarově unikátní Trosky se zříceninou hradu. Rostlinná a živočišná říše je zastoupena převážně druhy skalních měst a mokřadů a to i přes velkou rozmanitost přírodních stanovišť. Druhovou pestrost organismů obohacují horské i teplomilné druhy. Jižní část lokality záměru zasahuje do evropsky významné lokality Průlom Jizery u Rakous (EVL CZ0510191). Tato EVL je vymezená na ploše cca 1062 ha v území mezi Turnovem (část Dolánky) a Malou Skálou (část Křížky) na obou březích podél toku Jizery. Na sever zasahuje lokalita k obci Frýdštejn, na východ k obci Klokočí. Lokalita představuje významný komplex bučin a navazujících společenstev v severních Čechách. V rámci tohoto oznámení bylo vypracováno hodnocení vlivu na soustavu Natura 2000 (Véle 2011), z kterého vyplývá, že předkládaný záměr nebude mít na tuto EVL významný negativní vliv. Zájmové území není součástí žádné ptačí oblasti.

36



Obrázek 1: Zákres VKP, EVL, ÚSES, PPk, a jednotlivých zón CHKO ČR (Zdroj: mapový portál KÚLK).

PŘÍRODNÍ PARKY Zájmové území leží mimo území přírodních parků. Nejbližší, Přírodní park Maloskalsko, se nachází ve vzdálenosti cca 1 km severním směrem. Zájmové území je součástí Geoparku Český ráj. Toto území o rozloze necelých 700 km 2, které je od roku 2005 zařazeno do prestižní sítě evropských geoparků, zahrnuje širokou škálu geologických fenoménů, paleontologické, mineralogické a archeologické lokality i historické památky. VÝZNAMNÉ KRAJINNÉ PRVKY Tok Jizery, který bude v rámci výstavby obslužných komunikací přemostěn, je ze zákona definovaným VKP. Na území Malé Skály se nacházejí dva registrované VKP: Zámecký park Malá Skála a Lipová alej v Malé Skále u železniční stanice. ÚZEMÍ HISTORICKÉHO, KULTURNÍHO NEBO ARCHEOLOGICKÉHO VÝZNAMU Vlastní zájmové území (dotčené pozemky) není historicky, kulturně nebo archeologicky významné. Širší území se vyznačuje bohatou kulturní historií. První zmínky o Malé Skále pocházejí z roku 1422, jižní část obce vznikla jako samostatná ves Vranové již koncem 14. století, kdy náležela k dominikánskému klášteru v Turnově. Dlouhé historii odpovídá i počet historických památek 37



nacházejících se v blízkém (skalní hrad Vranov - Pantheon) i širším okolí záměru (Zbirohy). Na území obce se nachází 7 nemovitých kulturních památek: hrad Vranov, hřbitov (na pokraji listnatého lesního porostu nad zámkem), reliéfní kříž tesaný do skály pod skalním ostrohem Pantheonu, socha sv. Aloise před kaplí sv. Vavřince, socha sv. Jana Nepomuckého (nad zámkem), pomník Haenkův (na ostrově v Jizeře mezi Malou Skálou a Líšným) a zámek. HORNINOVÉ PROSTŘEDÍ A PŘÍRODNÍ ZDROJE V řešeném území se nevyskytují sesuvy, poddolovaná území, dobývací prostor ani chráněná ložiska nerostných surovin. Využívaným zdrojem je voda která je čerpána z vrtané studna s hydrogeologickým názvem „L4JA“ a obchodním názvem „Bonny“ patřící společnosti oznamovatele, VESETA Kyšice spol. s r.o. Studna je hluboká 292 m a končí na bázi cenomanské zvodně o mocnosti 110 m, kde začíná permské podloží svrchnokřídových sedimentů. GEOLOGICKÉ A GEOMORFOLOGICKÉ POMĚRY Z geomorfologického hlediska je zájmové území součástí: Provincie: Česká vysočina Soustava: Česká tabule Oblast: Severočeská tabule Celek: Jičínská pahorkatina Podcelek: Turnovská pahorkatina Okrsek: Turnovská stupňovina Turnovská stupňovina je severovýchodní částí Turnovské pahorkatiny. Má ráz ploché vrchoviny kerné stavby na svrchnoturonských až koniackých kaolinických kvádrových pískovcích a střednoturonských písčitých slínovcích a vápnitých pískovcích. Vyznačuje se strukturně a tektonicky podmíněným reliéfem pískovcových kuest a tabulových plošin (s mocnými hranáčovými osypy), místy s hlubokými údolími, pískovcovými skalními městy a s tvary selektivního zvětrávání (jeskyně, výklenky, skalní brány aj.). Na ukloněných vysokých plošinách místy vznikly sufózní závrty. Území okrsku je středně zalesněné, převažují borové porosty s příměsí smrku, ojediněle dubové porosty. Kvartérní podloží zájmového území je tvořeno nezpevněným sedimentem tvořeným hlínami, pískem a štěrkem inundovanými za vyšších vodních stavů.

2. STRUČNÁ CHARAKTERISTIKA STAVU SLOŽEK ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ DOTČENÉM ÚZEMÍ, KTERÉ BUDOU PRAVDĚPODOBNĚ VÝZNAMNĚ OVLIVNĚNY

V

Zařazen je stručný popis všech složek životního prostředí, pokud je předpoklad významného ovlivnění, je to v textu výslovně uvedeno. OVZDUŠÍ A KLIMA Klimatické podmínky Zájmové území se nachází v mírně teplé klimatické oblasti, okresek MT 4 (Quitt, 1971), pro kterou je charakteristické krátké léto, mírné, suché až mírně suché, přechodné období krátké s mírným jarem a mírným podzimem, zima je normálně dlouhá, mírně teplá a suchá s krátkým trváním sněhové pokrývky.

38



Podrobněji jsou teplotní a srážkové poměry v daném území dokumentovány v následující tabulce: Tabulka 20: Charakteristika klimatické oblasti MT4 (Zdroj: Atlas podnebí ČR) průměrná roční teplota [°C] počet letních dnů počet dnů s prům. teplot. 10 °C a vyšší počet mrazových dnů počet ledových dnů průměrná teplota v lednu [°C] průměrná teplota v červenci [°C] průměrná teplota v dubnu [°C]

7,1 20 -30 140 -160 110 -130 40-50 -2 až -3 16 -17 6 -7

prům. min. denní teplota (leden) [°C] průměrná teplota v říjnu [°C] prům. počet dnů se srážk. 1 mm a více srážkový úhrn za vegetační období [mm] srážkový úhrn v zimním období [mm] počet dnů se sněhovou pokrývkou počet dnů zamračených počet dnů jasných

-2,6 6 -7 110 -120 350 - 450 250 - 300 60 - 80 150 -160 40 - 50

Kvalita ovzduší Zájmové území není zařazeno mezi oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší (OZKO) – viz sdělení odboru ochrany ovzduší MŽP o hodnocení kvality ovzduší - vymezení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší na základě dat za rok 2009. Totéž lze odvodit na základě dat za rok 2010, publikovaných na stránkách Českého meteorologického ústavu. V zájmovém území nedošlo ani překročení hodnot u látek, pro něž jsou stanoveny cílové imisní limity. Z širšího pohledu je na území Libereckého kraje provozováno poměrně široké spektrum výrobních procesů. Celkově je možné Liberecký kraj charakterizovat jako oblast s vyšší koncentraci lehkého průmyslu a živočišné výroby. Naopak velkoobjemové výrobní procesy jako např. hutě, koksovny, cementárny nebo elektrárny, apod. se zde nenacházejí. Ve větších sídlech se nacházejí výrobny tepla pro topení a ohřev teplé užitkové vody a je zde také jedna spalovna komunálních odpadů. Charakteristické, už historicky, pro Liberecký kraj jsou sklářský průmysl a procesy zpracování textilu. Jako další významná průmyslová odvětví je možné označit slévárny železný a neželezných kovů, výrobu příslušenství pro automobilový průmysl, potravinářská výroba a výrobu železničních vozidel. V roce 2004 bylo do kategorie zvláště velkých a velkých zdrojů znečišťování ovzduší (REZZO 2) zařazeno 161 zdrojů znečišťování ovzduší. Jejich počet se meziročně mění, vlivem vzniku nových zdrojů, jejich zániku, resp. k přeřazování z kategorie velkých zdrojů do kategorie středních a naopak. V kategorii středních zdrojů (REZZO 2) bylo v témže roce evidováno 962 zdrojů znečišťování ovzduší. Kategorie malých zdrojů se týká především lokálního spalování paliv v domácnostech a v sektoru obchodu a služeb. Podíl této kategorie zdrojů na celkových emisích je poměrně významný a lze jej srovnat s podílem kategorie velkých zdrojů znečišťování ovzduší. Na území Libereckého kraje se nachází celkem 23 stanic pro sledování kvality venkovního ovzduší. Nejvíce stanic –16 – provozuje ČHMU. Výzkumný ústav rostlinné výroby provozuje 3 stanice, Hygienická služba 2 stanice a společnost Ekotoxa 2 stanice. Podle výsledků všech měřících stanic bylo zjištěno, že venkovní ovzduší Libereckého kraje je zatíženo zejména zvýšenými koncentracemi přízemního ozónu (Albrechtice, Tanvald, Liberec, Jablonec n. N.) a těžkých kovů (Cd, As, Ni) – stanice Tanvald. Je však patrné, že tyto problémy se nedotýkají zájmového území, tzn. Malé Skály a nejbližšího okolí. Většina území Libereckého kraje je dle výsledků imisního monitoringu, dle delších časových řad v ročenkách ČHMÚ, zařazena do třidy znečištěni I - II.

39



POVRCHOVÉ A PODZEMNÍ VODY Hydrologické poměry Z hydrologického hlediska je zájmové území součástí oblasti povodí Horního a středního Labe, povodí Jizery od Kamenice po Klenici (č.h.p. 1-05-02-005/0). Obrázek 2:Kilometráž vodního toku - Jizery Jizera pramení pod Smrkem v Jizerských horách, poté protéká Velkou jizerskou loukou (NPR Rašeliniště Jizery), tvoří v délce asi 15 km česko-polskou hranici. Dále protéká po hranici Krkonošského národního parku, Podkrkonoším a následně přetíná Ještědsko-kozákovský hřbet. Po celou tuto dobu má řeka bystřinný charakter; až k Turnovu se střídají úseky s výrazným spádem a kamenitým řečištěm s klidnějšími úseky. Menší, levé rameno v Turnově se nazývá Malá Jizera. Od Turnova Jizera protéká otevřenou krajinou, kde má spíše mírný spád. Řeka se vlévá po 164 km do Labe v Lázních Toušeň mezi Brandýsem nad Labem a Čelákovicemi. Jizera je významným vodním tokem, je to pstruhová řeka, má také vodácké využití. Především však slouží jako zdroj pitné vody.

Přemostění Jizery, které je součástí záměru je navrženo v ř. km 90,26. Tabulka 21: Stav vodního útvaru Datum hodnocení stavu:

31.12.2009

Kvantitativní stav:

nevyhovující

Chemický stav:

nedosažení dobrého stavu

Trend znečištění:

významný trvale vzestupný

Datum, od kterého je vyhodnocován trend znečištění:

01.01.2001

Datum, do kterého je vyhodnocován trend znečištění:

31.12.2006

Vodní zdroj využívaný oznamovateleme – vrtaná studna L4JA je situován v levobřežní části údolní nivy Jizery v inundačním prostoru na jižním okraji intravilánu obce Malá Skála. Chemismus podzemních vod Kvalita podzemní vody je stabilní. Typ podzemní vody je výhradně Ca – HCO3, s mineralizací okolo 200 mg.

40



Ochranná pásma Zájmové území se nachází v CHOPAV (chráněná oblast přirozené akumulace podzemních vod) Severočeská křída stanovené Nařízením vlády ČSR č. 85/1981 Sb. Do zájmového území zasahuje ochranné pásmo vodního toku Jizera. Toto pásmo je vymezováno v šířce 6 m od břehové čáry mimo zastavěné území. V případě významného vodního toku může správce toku užívat pozemky sousedící s korytem toku v šířce 8 m od břehové čáry. Ochranné pásmo (dříve pásmo hygienické ochrany PHO) I. stupně vodního zdroje (vrt L4JA) se nachází v blízkosti areálu. Toto pásmo je vymezeno stávající železobetonovou šachticí o rozměrech 4 x 4 m, výška nad terénem 4,45 m. Dno šachtice je založeno na pilotech, tak aby šachtice odolala stoleté vodě. Taktéž vchod do vnitřního prostoru šachtice je umístěn nad kótou stoleté vody. hranné pásmo je vymezeno s minimální vzdáleností hranice 10 m od odběrného zařízení. Obrázek 3: Ochranná pásma I. stupně a II. stupně v okolí zdroje Bonny

PHO I vrtu L4JA

PHO I nevyužívaného vrtu L4J

V širším okolí jsou vymezena rozsáhlá ochranná pásma II. stupně výše uvedeného vodního zdroje.

Pozn.: některé menší plošky jsou evidovány jako ochranné pásmo I. stupně – s ohledem na měřítko obrázku toto není rozlišeno.

41



Záplavové území Zájmové území se nachází v zátopovém území Q20 (dvacetileté) a Q100 (stoleté vody) a částečně v aktivní zóně stoleté vody. Obrázek 4: Poloha stavby vůči záplavovému území

Q20

Q10 akt.

Q100

Q5

Hydrogeologické poměry Zájmové území se nachází na rozhraní hydrogeologických rajonů Jizerská křída levobřežní a Jizerská křída pravobřežní.

42



Tabulka 22: Útvary podzemních vod základní vrstvy ID útvaru podzemních vod Název útvaru podzemních vod Typ a č. kolektoru Hlavní povodí Geologická jednotka Litologie Hladina Typ propustnosti Mineralizace [mg/l] Chemický typ Horizont

44100

44300

44300

Jizerská křída pravobřežní

Jizerská křída levobřežní

Jizerská křída levobřežní

1. vrstevní kolektor

přípovrchová zóna

1. vrstevní kolektor

Labe

Labe

Labe

Sedimenty svrchní křídy



pískovce a slepence

jílovce a slínovce

pískovce a slepence

volná

volná

volná

puklinová

puklinová

puklinová

vysoká > 1

vysoká >1

vysoká >1

Ca-HCO3

Ca-Mg-HCO3-SO4

Ca-Na-HCO3

hlavní

hlavní

hlavní

V hydrogeologickém rajónu 443, kde se nachází využívaný vrt L4JA, je vyvinut vodárensky využitelný pouze bazální kolektor v peruckých a korycanských vrstvách cenomanského stáří s napjatou hladinou podzemní vody. Ve vyšších oddílech bělohorského a jizerského souvrství spodnoturonského-střednoturonského stáří jsou lokálně vyvinuty kolektorz, zvláště ve vyšších etážích, které jsou odděleny od povrchu a bazálního kolektoru výrazným izolátorem totožného stáří. Tyto kolektory mají napjatou hladinu podzemní vody a lokální hospodářský význam. PŮDA Převážná část zájmového území je tvořena částečně zpevněnými manipulačními plochami (pozemky p.č. 1337, 1349). Pozemek 1339/1 je dle KN druhem orná půda. V reálné stavu se jedná o sečenou louku. Výstavbou komunikace na pravém břehu jsou dotčeny trvalé travní porosty. Půdy na obou dotčených březích jsou z hlediska půdního typu fluvizeměmi, tedy půdami v nivě Jizery, vzniklými z povodňových sedimentů. Dle Informace o parcele, dostupné na http://nahlizenidokn.cuzk.cz, je v zájmovém území (na pozemku 1339/1) identifikována BPEJ 7.56.00. 1. číslice BPEJ určuje příslušnost ke klimatickému regionu, tj. území s přibližně shodnými klimatickými podmínkami pro růst a vývoj zemědělských plodin, zde: 7 – MT4 -mírně teplý, vlhký, roční teplota 6-7oC, roční úhrn srážek 650-750 mm, vláhová jistota větší než 10. 2. a 3. číslice značí hlavní půdní jednotku, zde: 56

Nivní půdy na nivních uloženinách, středně těžké s příznivými vláhovými poměry.

FAUNA A FLÓRA Z hlediska biogeografického území spadá do bioregionu 1.35 Hruboskalský, biochory 4UF Výrazná údolí ve vápnitých pískovcích 4. v.s. Hruboskalský bioregion leží na severovýchodě středních Čech, zabírá centrální část Jičínské pahorkatiny a má plochu 314 km2. Bioregion je tvořen zdviženou pískovcovou tabulí rozčleněnou do skalních měst. Dominuje zde jednotvárná biota hercynského charakteru, ochuzená vlivem pískovců, s charakteristickou mozaikou společenstev 3. (dubovobukového) a 4. (bukového) stupně. Bioregion má vyvážené zastoupení polí, kulturních i reliktních borů a málo vlhkých luk. V reliéfu biochory dominují hluboké údolní říční zářezy. Převýšení hran údolí oproti údolním dnům běžně činí 150 m, na Malé Skále až 300 m. Údolí Jizery mezi Malou Skálou a Turnovem vytváří dva navazující zaklesnuté meandry. K údolí Jizery přiléhají okraje skalních měst. Dominantní složkou podloží jsou vápnité křídové pískovce, porůznu doplněné slínitými pískovci až písčitými slínovci. Nivy jsou hlinito-písčité. Klima je mírně teplé a srážkově mírně až výrazně nadprůměrné. Lesy tvoří součást různě velkých celků, táhnoucích se údolními svahy a jen někde přesahujících i nad hrany údolí. Převažují smrkové lesy. Místy jsou dochovány smíšené až listnaté 43



porosty. Lesy tvoří více než polovinu území, travní plochy cca 17 %, vodní plochy 6 %, pole 14 %, sady 4 %, sídla 2,5 %. Z mapy potenciální přirozené vegetace je patrné, že původní vegetaci v území tvořila mapovací vegetační formace Bučina s kyčelnicí devítilistou (Dentario enneaphylli-Fagetum). Bučina s kyčelnicí devítilistou je tvořena stromovým a bylinným patrem. Keřové a mechové patro bývá vyvinuto jen fragmentárně nebo chybí. Ve stromovém patru převládá buk, s vyšší stálostí bývají přimíšeny klen, jedle a smrk. Bylinné patro bývá většinou souvisle zapojené, s pokryvností kolísající podle zápoje stromového patra. Převažují druhy řádu Fagetalia a zastoupena je též většina druhů svazu Fagion. V zájmovém území vymezeném k realizaci záměru a v jeho blízkém okolí byly v období od května do listopadu 2011 provedeny inventarizační průzkumy (RNDr. Adam Véle, Ph.D.). Během výzkumu nebyla zjištěna žádná přirozená ani přírodě blízká společenstva, proto nebylo realizováno fytocenologické snímkování. Během průzkumu byla zjištěna přítomnost 128 rostlinných druhů. Žádný z nalezených druhů nepatří mezi zvláště chráněné. Pro účely botanického mapování bylo území rozčleněno do tří segmentů (1: přemostění a výstavba komunikace – varianta 1, 2: přemostění a výstavba komunikace – varianta 2, H – území určené k výstavbě stáčírny a skladové haly). Tabulka 23: Seznam nalezených rostlinných taxonů Latinský název Acer platanoides Acer pseudoplatanus Aegopodium podagraria Agrostis capillaris Agrostis stolonifera Achillea millefolium agg. Alliaria petiolata Allium ursinum Alnus glutinosa Alopecurus pratensis Anemone nemorosa Arctium tomentosum Arenaria serpyllifolia Armeria vulgaris Armoracia rusticana Arrhenatherum elatius Artemisia vulgaris Astragalus glycyphyllos Athyrium filix-femina Barbarea vulgaris Bistorta major Bromus hordeaceus Bromus inermis Bromus tectorum Bunias orientalis Latinský název Calystegia sepium Capsella bursa-pastoris Carex contigua Carex ovalis Carex vulpina Centaurea cyanus Cirsium arvense Cirsium vulgare Convolvulus arvensis Conyza canadensis Corylus avellana Crepis capillaris Dactylis glomerata Daucus carota Dentaria bulbifera

Český název javor mléč javor klen bršlice kozí noha psineček obecný psineček výběžkatý řebříček obecný česnáček lékařský česnek medvědí olše lepkavá psárka luční sasanka hajní lopuch plstnatý písečnice douškolistá trávnička obecná křen selský ovsík vyvýšený pelyněk černobýl kozinec sladkolistý papratka samičí barborka obecná rdesno hadí kořen sveřep měkký sveřep bezbranný sveřep střešní rukevník východní Český název opletník plotní kokoška pastuší tobolka ostřice klasnatá ostřice zaječí ostřice liščí chrpa modrá pcháč rolní pcháč obecný svlačec rolní turanka kanadská líska obecná škarda vláskovitá srha laločnatá mrkev obecná kyčelnice cibulkonosná

Segment 2 2 1,2,H 1,2,H 2,H 2,H 1,2 2 1 1 2 H H 2 2 1,2,H 2,H H 2 H 2 1, H 2 H H Segment 1,2, H 2, H H 2 2 2 1,2,H H 2 H 2 2,H 2,H H 2

Echinops sphaerocephalus Elymus caninus Elytrigia repens Equisetum arvense Erigeron annuus Festuca arundinacea Festuca gigantea Festuca rubra Filago arvensis Fraxinus excelsior Latinský název Galium aparine Geranium robertianum Geum urbanum Glechoma hederacea Hesperis matronalis Holcus lanatus Hypericum perforatum Chaerophyllum aromaticum Chelidonium majus Impatiens glandulifera Impatiens parviflora Juncus effusus Lamium purpureum Lapsana communis Lolium perenne Lotus corniculatus Lysimachia nummularia Matricaria discoidea Matricaria recutita Medicago lupulina Melilotus albus Melilotus officinalis Myosotis arvensis Oenothera biennis Phalaris arundinacea Phleum pratense Plantago lanceolata Plantago major Poa angustifolia Poa annua Poa compressa

bělotrn kulatohlavý pýrovník psí pýr plazivý přeslička rolní turan roční kostřava rákosovitá kostřava obrovská kostřava červená bělolist rolní jasan ztepilý Český název svízel přítula kakost smrdutý kuklík městský popenec obecný večernice vonná medyněk vlnatý třezalka tečkovaná krabilice zápašná vlaštovičník větší netýkavka žláznatá netýkavka malokvětá sítina rozkladitá hluchavka nachová kapustka obecná jílek vytrvalý štírovník růžkatý vrbina penízková heřmánek terčovitý heřmánek pravý tolice dětelová komonice bílá komonice lékařská pomněnka rolní pupalka dvojročná chrastice rákosovitá bojínek luční jitrocel kopinatý jitrocel větší lipnice úzkolistá lipnice roční lipnice smáčknutá

H 1,2 1,2,H 2,H 2,H 1,2,H 2 1,2 H 2 Segment 1,2 H 1,2 1,2 H 2,H 2,H 2 H 1,2 1,2 H 2 1,2 1,2,H H 1 1,2,H 1,2,H 2,H 2,H H 2 1,H 1,2,H 1 H 2,H 2 1,2,H H

44

Oznámení záměru: Poa nemoralis Poa palustris Poa trivialis Polygonum aviculare agg. Potentilla anserina Ranunculus repens Latinský název Rorippa palustris Rorippa sylvestris Rubus caesius Rubus sp. Rumex crispus Salix sp. Sanguisorba minor Securigera varia Senecio jacobaea Silene latifolia subsp. alba Silene vulgaris Solidago canadensis Solidago gigantea Sonchus asper

Objekt pro plnění a skladování pramenité vody, přemostění Jizery - Malá Skála lipnice hajní lipnice smáčknutá lipnice obecná truskavec ptačí mochna husí pryskyřník plazivý Český název rukev bažinná rukev obecná ostružiník sivý ostružiník šťovík kadeřavý vrba krvavec menší čičorka pestrá starček přímětník silenka širolistá bílá silenka nadmutá zlatobýl kanadský zlatobýl obrovský mléč drsný

2 H 1,2,H H H 2 Segment H 2 1,H H 2,H H H H 2 2,H H 2,H 2 1

Spergularia rubra Stellaria graminea Stellaria holostea Symphytum officinale Taraxacum sect. Ruderalia Trifolium hybridum Trifolium pallidum Trifolium pratense Trifolium repens Tripleurospermum inodorum Tussilago farfara Ulmus glabra Urtica dioica Veronica arvensis Veronica persica Vicia cracca Vicia hirsuta Vicia sativa Vicia tetrasperma Viola reichenbachiana

kuřinka červená ptačinec trávovitý ptačinec velkokvětý kostival lékařský pampeliška jetel zvrhlý jetel jetel luční jetel plazivý heřmánkovec nevonný podběl lékařský jilm horský kopřiva dvoudomá rozrazil rolní rozrazil perský vikev ptačí vikev chlupatá vikev setá vikev čtyřsemenná violka lesní

H 2 2 1,2,H 1,2,H 2,H 2 2,H 2,H 1,H H 2 1,2,H 2 1,2 1,2,H H 2 2 2

Nalezené druhy střevlíků patří do skupin A (druhy vázané na alespoň přirozenému stavu blízké habitaty) a E (eurytopní druhy). Ze zvláště chráněných druhů bezobratlých živočichů byla zjištěna přítomnost pouze čmeláků rodu Bombus, kteří se nejhojněji vyskytují na rumišti v místě bývalé pily. Průzkum potvrdil výskyt 34 druhů obratlovců: jednoho zástupce třídy obojživelníků, dvou zástupců plazů, 21 druhů ptáků a 10 druhů savců. Tabulka 24: Seznam nalezených druhů obratlovců Obojživelníci Plazi

Ptáci

Latinský název Bufo bufo Anguis fragilis Lacerta agilis Aegithalos caudatus Alcedo atthis Apus apus Buteo buteo Carduelis carduelis Columba palumbus Cyanistes caeruleus Dendrocopos major Fringilla coelebs Garrulus glandarius Lanius collurio Motacilla alba Parus major Parus palustris Phoenicurus ochruros

Český název ropucha obecná slepýš křehký ještěrka obecná mlynařík dlouhoocasý ledňáček říční rorýs obecný káně lesní stehlík obecný holub hřivnáč sýkora modřinka strakapoud velký pěnkava obecná sojka obecná ťuhýk obecný konipas bílý sýkora koňadra sýkora babka rehek domácí

Ptáci

Savci

Latinský název Phylloscopus collybita Pica pica Sturnus vulgaris Sylvia atricapilla Sylvia borin Turdus merula Apodemus sylvaticus Capreolous capreolus Erinaceus europaeus Lepus europaeus Martes sp. Microtus arvalis Sorex araneus Sus scrofa Talpa europaea Vulpes vulpes

Český název budniček menší straka obecná špaček obecný pěnice černohlavá pěnice slavíková kos černý myšice křovinná srnec obecný ježek západní zajíc polní kuna hraboš polní rejsek obecný prase divoké krtek obecný liška obecná

EKOSYSTÉMY Území určené k výstavbě stáčírny a skladové haly je typickým ruderálním stanovištěm na zbořeništi. Fytocenologicky lze vegetaci přiřadit celkově k as. Melilotetum albo-officinalis. Okrajově lze odlišit též as. Cuscuto europaeae-Calystegietum sepium prezentovanou dominujícím porostem Rubus caesius (podél plotu stáčírny), Rudbeckio laciniatae-Solidaginetum canadensis a Poëtum humili-compressae. Dle katalogu biotopů se v území nachází biotop X7B (ruderální bylinná vegetace mimo sídla – ostatní porosty). Ve variantě 1 se na levém břehu Jizery nachází pouze porost invazní křídlatky a netýkavky žláznaté. Na pravém břehu je vedení komunikace plánována po zanedbané a druhově velmi chudé nivní louce. Pravděpodobně původně orané pole bylo ponecháno ladem, což se projevuje dominancí 45



pýru plazivého. V současné době expanduje konkurenčně zdatnější chrastice rákosovitá. Louku lze charakterizovat jako mozaikovitý porost asociací Convonvulo arvensis-Elytrigietum repentis a Phalaridetum arundinaceae. Na levém břehu Jizery se nachází biotop X7B, na pravém břehu biotop X7A (ruderální bylinná vegetace mimo sídla – potenciální přírodní biotopy). Ve variantě 2 se na levém břehu Jizery vyskytuje mezerovitá jednořadá kulisa dřevin s ruderálním podrostem náležející k asociaci Convonvulo arvensis-Brometum inermis. Původně zorněná nivní louka je nyní neobhospodařována, avšak využívána k pravidelným kulturním akcím. Aktuální vegetační kryt lze přiřadit převážně k asociaci Convonvulo arvensis-Elytrigietum repentis variantě Galium album. Díky občasnému mechanickému zraňování je mozaikovitě udržována asociace Aphano arvensisMatricarietum chamomillae varianta Spergula arvensis a na cestě asociaci Lolio perennisMatricarietum discoideae. Na pravém břehu plánovaná stavba v malé míře zasáhne břehové nárosty s dominujícím javorem mléčem. Bylinné patro je v tomto případě velmi řídce vyvinuto. Kromě ruderálů jsou nepatrně zastoupeny také druhy květnatých bučin rozšířené řekou. Následující úsek vede přes louku, která byla v minulosti také zorněna. Díky pravidelnému sečení zde regeneruje společenstvo asociace Poo-Trisetetum flavescentis, které je však druhově dosti chudé a s dosud neadekvátním poměrem dominant. Podél sousedící asfaltové cesty je stromořadí ovocných stromů (jabloň, švestka) s ruderálnějším podrostem, které ovšem nemá být záměrem dotčeno. KRAJINA Hlavní osu krajiny zájmového území tvoří řeka Jizera, která od Železného Brodu až do Turnova meandruje v hluboce zaříznuté říční nivě. Tento krajinný celek zahrnuje koryto a pobřežní pásmo Jizery, to je štěrkové a písčité náplavy řídce porostlé vegetací, úživnou údolní nivu v širších místech údolí i části strmých svahů spadajících do vody v kaňonovitých úsecích řeky. Přes značný antropogenní vliv (výstavby sídelních aglomerací, silnice, železnice, jezy) se v říčním údolí zachovává stále řada stanovišť se zajímavými rostlinnými a živočišnými druhy zasluhujícími zvýšenou pozornost. Řeka Jizera slouží mimo jiné jako důležitá migrační stezka k sestupu horských a podhorských druhů do nižších poloh a k šíření teplomilné květeny ve směru opačném. Jizera zde protíná druhou významnou osu Pojizeří - Ještědsko-kozákovský hřeben. Na tyto partie se vážou nejcennější lokality, jejichž některé části se staly součástí sítě chráněných území či významných krajinných prvků. NPR Suché skály byla vyhlášena k ochraně charakteristicky rozeklaného velmi úzkého hřebene, budovaného cenomanskými pískovci. V přírodní rezervaci Bučiny u Rakous se vyskytuje přirozená svahová bučina s velmi pestrým bylinným patrem. Jedinečnou lokalitou je přírodní památka Ondříkovický pseudokrasový systém, kterou tvoří jeskyně Bartošova pec, ponory a propadání v pískovcovém terénu, a která patří k nejznámějším pseudokrasovým jevům v Čechách. Typický ráz krajiny je zde dotvářen roztroušenou zástavbou vesnic a osad. Ve Vyhodnocení změny 2,3 ÚPNSÚ Malá Skála na krajinný ráz (jehož obsah je plně převzat z Územního plánu Obce Malá Skála, Doc. Ing. arch. J. Löw a spol.s r.o.) je zájmové území začleněno do dvou základních krajinných celků: Vranové díl 2. - Území s relativně dobře dochovaným krajinným rázem. Prostorové uplatnění nové zástavby je většinou neutrální. Vranové díl 1. - Krajinný ráz je zde jen málo dochovaný. Toto území je silně poškozeno intenzivní a často velmi necitlivou zástavbou. Vedle typických, památkově chráněných objektů (Boučkův statek) zde stojí budovy, které nedodržují ani měřítko, ani tradiční materiály a ani obvyklé proporce a tvary střech. Území je pohledově exponované z řady vyhlídkových bodů i z prostorů mimo vlastní zájmové území. OBYVATELSTVO Ke dni 1. 1. 2011 žilo v obci Malá Skála 1137 obyvatel. Katastrální výměra správního území obce je 10,01 km2. 46



HMOTNÝ MAJETEK Převážná část území, plánovaného pro realizaci záměru je ve vlastnictví oznamovatele. Část ploch, které by měly být využity přemostění Jizery a vybudování příjezdové komunikace jsou ve vlastnictví státu a Obce Malá Skála. Tabulka 25: Vlastnické vztahy v zájmovém území Parc.č. KN

Výměra 2 pozemku (m )

Stavba

Druh pozemku /způsob využití

Vlastník

k.ú. Vranové I. 1349

Areál objektu pro stáčení

3871

1337


5533

1339/1


1673

2740/7

Most a komunikace

761

1346/1

Most a komunikace

197

2814/1

Most a komunikace

33455

Ostatní plocha/manipulační plocha Ostatní plocha/manipulační plocha Orná půda Ostatní plocha/ostatní komunikace Trvalý travní porost Vodní plocha / koryto

oznamovatel oznamovatel

oznamovatel Obec Malá Skála oznamovatel ČR

vodního toku přirozené nebo upravené

k.ú. Vranové II. 698/1

Most a komunikace

31328

122/2 102 103/3 661/3

Most a komunikace Komunikace Komunikace Komunikace

1472 2878 1139 50990

Vodní plocha / koryto vodního toku přirozené nebo upravené trvalý travní porost trvalý travní porost trvalý travní porost ostatní plocha/silnice

ČR oznamovatel oznamovatel oznamovatel ČR

KULTURNÍ PAMÁTKY V zájmovém území se nenacházejí žádné kulturní památky. Naopak Obec Malá Skála a její blízké okolí je bohaté na historické a kulturní památky. Nachází se zde zřícenina hradu Vranova s letohradem na skalním útesu Pantheonu, který byl kdysi součástí rozsáhlého parku, ojedinělého v oblasti střední Evropy, dále zřícenina hradu Zbirohy, původní barokní maloskalský zámek se zámeckým parkem, lesní hřbitůvek z roku 1913 či Chrám nejsvětější Trojice, nacházející se ve starobylé obci Bzí, který je jedním z nejstarších kostelů na Jablonecku a je významnou pohledovou dominantou nad hlubokým údolím řeky Jizery. Ze staveb lidové roubené architektury se dochovala stavení Vacardova mlýna a zrekonstruovaný Boučkův statek na Malé Skále. CHARAKTER MĚSTSKÉ ČTVRTI, FUNKČNÍ CHARAKTERISTIKA PŘÍMĚSTSKÉ ZÓNY Obec Malá Skála je lokální středisko osídlení v zázemí větších center – leží na dopravní spojnici mezi Turnovem a Železným Brodem. Obec Malá Skála zahrnuje 4 katastrální území a skládá se z 10 částí: Malá Skála (vymezení nejasné, vlastní katastrální území nemá – pravděpodobně někde v k. ú. Vranové I nebo Vranové II), Vranové 1.díl (levý břeh Jizery, vč. nádraží Malá Skála, k. ú. Vranové I), Vranové 2.díl (pravý břeh Jizery, k. ú. Vranové II), Záborčí (v západní části k. ú. Vranové II), Křížky (v jihozápadním výběžku k. ú. Vranové II), Mukařov (k. ú. Mukařov u Jablonce nad Nisou, včetně osad Filka, Končiny a Protivná), Želeč (v jihovýchodním údolním výběžku k. ú. Mukařov u Jablonce nad Nisou), Sněhov (pravděpodobně včetně samoty Houšť, v k. ú. Sněhov), Labe (v k. ú. Sněhov; přiléhá hřeben

47



se zříceninou Vranov-Pantheon v k. ú. Sněhov), Bobov (v k. ú. Sněhov; pravděpodobně zahrnuje též osadu Vransko). Záměr je převážnou měrou lokalizován do průmyslově využívaného území Obce Malá Skála. Pozemek pro výstavbu objektu stáčírny se nachází na jižním okraji zastavěného území obce Malá Skála v bezprostřední blízkosti stávajícího objektu stáčírny na místě bývalé pily. Nejbližší obytná zástavba leží ve vzdálenosti 65 m severně od hranice areálu a 100 m od nově navrhovaného objektu. Přístup na lokalitu je v současné době zajištěn z místní komunikace vedoucí k vlakovému nádraží a na místo bývalé pily.

OCHRANNÁ PÁSMA Zákon č. 458/2000 Sb. vymezuje ochranná pásma pro zařízení na výrobu elektřiny a rozvodná zařízení. Při západní hranici zájmového území ve směru přibližně podél místní komunikace vede vrchní vedení 35 kV, které má ochranné pásmo 7 m od krajního vodiče. Relizace záměru nekoliduje s ochrannými pásmy teplárenských zařízení. Záměr si nevyžádá přeložky páteřních inženýrských sítí. Ke kolizi s jiným vedením případně ochranným pásmem v areálu nedochází a není nutno realizovat přeložky sítí. Do ploch určených k realizaci záměru zasahuje při jeho východní hranici 60 m ochranné pásmo dráhy (zák. č. 266/1994 Sb.) Nedojde ke styku s podzemními vedeními podzemní telekomunikační sítě resp. s jejími ochrannými pásmy (zák.151/2000 Sb.) Ochranná pásma vodních zdrojů jsou popsána na str. 43 tohoto oznámení. Do zájmového území zasahuje ochranné pásmo vodního toku Jizera. Toto pásmo je vymezováno v šířce 6 m od břehové čáry mimo zastavěné území. V případě významného vodního toku může správce toku užívat pozemky sousedící s korytem toku v šířce 8 m od břehové čáry. Zájmové území se nenachází v žádných ochranných pásmech technických zařízení s významem pro obranu státu (letiště, vojenská telekomunikační či jiná zařízení, vojenské újezdy apod.). V souvislosti s výstavbou a provozem záměru nebude nutno vyhlašovat žádná ochranná pásma vně areálu, která by mohla omezit či ztížit užívání sousedních pozemků.

48


ČÁST D – 1.


ÚDAJE O VLIVECH ZÁMĚ RU NA VEŘEJNÉ ZDRAVÍ A NA ŽIVOTNÍ P ROSTŘEDÍ

CHARAKTERISTIKA MOŽNÝCH VLIVŮ A ODHAD JEJICH VELIKOSTI A VÝZNAMNOSTI (Z HLEDISKA PRAVDĚPODOBNOSTI, DOBY TRVÁNÍ, FREKVENCE A VRATNOSTI)

1. VLIVY NA VEŘEJNÉ ZDRAVÍ Cílem hodnocení možných vlivů na veřejné zdraví je posouzení významnosti zdravotních rizik vyplývajících z působení fyzikálních a chemických faktorů souvisejících s posuzovaným záměrem. Posouzení se vztahuje pouze na běžné provozní podmínky záměru, tj. při dodržování právních a technických předpisů, technologií, kapacity a charakteru záměru uvedených v podkladech, neřeší situace při nedodržení uvedených podmínek a v případech mimořádných událostí, např. živelných pohrom nebo havárií. Odhad zdravotních rizik zahrnuje problematiku vlivu znečištění ovzduší a vlivu hlukové zátěže. Odhad zdravotních rizik vychází z identifikace rizika, zhodnocení vztahu dávky a účinku, odhadu expozice obyvatelstva a následné kvalitativní i kvantitativní charakterizace rizika. Vlivy na zdraví v souvislosti se změnami v čistotě ovzduší S ohledem na velmi nízké emise z plynového kotle a vyvíječe páry – oba zdroje na zemní plyn – nejsou zdravotní rizika ve vztahu k imisním koncetracím souvisejím s provozem záměru kvantifikována. Zájmové území leží v území s dorbou kvalitou ovzduší (nejedná se o OZKO), imisní limity pro ochranu zdraví lidí, jakožto i cílové imisní limity, jsou dodržovány. Vlivy na zdraví v souvislosti se změnami v kvalitě ovzduší budou nevýznamné. Vlivy na zdraví v souvislosti s hlukovou zátěží Vlivem realizace záměru nedojde ke zhoršení akustické situace v území. V okolí současné trasy přepravy balené vody dojde ke zlepšení akustické situace vlivem přesunutí kamionové dopravy na novou příjezdovou komunikaci. Zároveň nedojde v chráněném venkovním prostoru staveb pro bydlení vlivem existence nového liniového zdroje hluku ke zhoršení akustické situace, jež by mohlo ovlivnit zdravotní stav obyvatel. To je dáno zejména přítomností dominantního zdroje hluku v území, kterým je silnice R10. Provoz na nové komunikace bude oproti provozu na silnici R10 zanedbatelný. Souhrnné ekvivalentní hladiny akustického tlaku ze stacionárních zdrojů hluku (včetně areálové dopravy) vzhledem k velké vzdálenosti nejbližších chráněných venkovních prostorů staveb s rezervou splňují povolené limitní hodnoty pro stacionární zdroje hluku v době denní i noční. Vlivem provozu stacionárních zdrojů samotného hodnoceného záměru by tedy nemělo dojít k negativnímu (nadlimitnímu) ovlivnění nejbližších chráněných venkovních prostor staveb pro bydlení.

Vyhodnocení významnosti potenciálního vlivu Velikost:

pozitivní

Frekvence:

až zanedbatelný nebo nulový

občasně

negativní Pravděpodobnost:

velmi malá malá

výjimečně

běžně Vratnost:

vratný nevratný

vysoká

49

Oznámení záměru: Doba trvání:

Objekt pro plnění a skladování pramenité vody, přemostění Jizery - Malá Skála trvalý

Výsledná významnost vlivu:

dlouhodobý

potenciálně pozitivní vliv významný

krátkodobý

potenciálně pozitivní vliv nevýznamný nulový vliv potenciálně negativní vliv nevýznamný potenciálně negativní vliv významný

Poznámka:

Opatření podmiňující uvedené hodnocení: - viz vyhodnocení vlivů na akustickou situaci a ovzduší

2. VLIVY NA OVZDUŠÍ A KLIMA Vlivy na klimatické podmínky Záměr není spojen s vlivy na klimatické podmínky. Vlivy na kvalitu ovzduší Záměr není spojen s negativními vlivy na ovzduší z hlediska rozsahu a významu těchto vlivů. Zdrojem znečišťování ovzduší budou spalovací zdroje zařazené jako střední zdroje znečišťování ovzduší – kotel na vytápění a vyvíječ páry. Souhrnné emise z těchto zdrojů jsou velmi nízké a neovlivní imisní situaci v místě realizace záměru. Obdobně produkce emisí z provozu nákladních automobilů po nové komunikaci je zanedbatelná.


Pravděpodobnost:

pozitivní

Frekvence:

výjimečně

zanedbatelný nebo nulový

občasně

negativní

běžně

velmi malá

Vratnost:

malá

vratný nevratný

vysoká Doba trvání:

trvalý


dlouhodobý


krátkodobý


Poznámka: Opatření podmiňující uvedené hodnocení: Pro fázi přípravy – stavební práce:  Po celou dobu výstavby omezovat prašnost, doporučena jsou tato opatření ke snižování prašnosti:

50



 u výjezdu ze staveniště umístit plochu pro mechanické dočištění vozidel vyjíždějících ze stavby  zajistit techniku pro čištění komunikací (kropicí vůz a vozidlo s kartáči) a v případě potřeby odstraňovat nečistoty z veřejných komunikací a skrápět vnitrostaveništní komunikace  za nepříznivých povětrnostních podmínek (sucho, vítr) provádět skrápění deponií  zabezpečit převážený sypký materiál a stavební suť proti úsypům

3. VLIVY NA AKUSTICKOU SITUACI A EVENT. DALŠÍ FYZIKÁLNÍ A BIOLOGICKÉ CHARAKTERISTIKY HLUK Z PROVOZU LINIOVÝCH ZDROJŮ Vyhodnocen byl vliv vyvolané dopravy na změny ekvivalentních hladin akustického tlaku v chráněných venkovních prostorech staveb pro bydlení. Dle zadání je uvažováno se dvěma dopravními trasami:  Dopravní trasa 1 (var. PD1) Jedná se o variantu dopravního napojení západně od areálu, přemostění bezprostředně navazuje na areál. Délka trasy nové účelové komunikace je 265 m. Po přechodu Jizery po mostní konstrukci se komunikace stáčí severně a kopíruje trasu silnice R10, na kterou se následně napojuje. Projektové řešení umožňuje napojení do obou směrů (jižně Turnov, severně Železný Brod). Tato varianta je preferována oznamovatelem.  Dopravní trasa 2 (var. PD2) Dopravní napojení jižně od areálu. Trasa vychází z jihozápadního rohu areálu, prochází loukami a po překročení řeky Jizery se napojuje na existující místní komunikaci. Po této komunikaci pokračuje na sever ke křižovatce se silnicí R10. Napojení je možné pouze ve směru na Železný Brod. Tato varianta není projekčně rozpracována a není oznamovatelem preferována. K možnosti realizace této varianty se záporně vyjádřilo CHKO Český ráj. Délka nového úseku bez započítání existujících ploch komunikací by byla 478 m. V referenčních bodech situovaných v okolí hlavní pozemní komunikace R10 jsou hodnoty hluku z dopravy ve variantě projektové se započtením korekce na odrazy dle ČSN ISO 1996-2 (odrazy vyhodnoceny výpočtovým softwarem Hluk+ dle ČSN ISO 1996-2) pod limitní hladinou 70 dB (včetně staré hlukové zátěže) v době denní. Toto platí pro maximální i průměrný denní výkon hodnocené stáčírny. V referenčních bodech situovaných v okolí místních pozemních komunikací jsou hodnoty hluku z dopravy ve variantě projektové se započtením korekce na odrazy dle ČSN ISO 1996-2 (odrazy vyhodnoceny výpočtovým softwarem Hluk+ dle ČSN ISO 1996-2) pod limitní hladinou 55 dB v době denní. Toto platí pro maximální i průměrný denní výkon hodnocené stáčírny. Vzhledem k minimální dopravní zátěži vyvolané dopravy v noční době, jedná se pouze o příjezd zaměstnanců osobními vozidly, není hluk v noční době řešen. Bude se jednat řádově o jednotky pohybů, které v zhledem k celkovému provozu na okolních komunikacích nejsou významné. Provoz nákladních vozidel nebude v souvislosti se záměrem v noční době vůbec realizován. Následující tabulky jsou souhrnné pro všechny komunikace (bez rozlišení na hlavní a místní komunikace).

51



Tabulka 26: Denní doba – doprava (všechny komunikace) - po korekci na odraz dle ČSN ISO 1996-2 výška

nulová varianta rok 2014 průměrný provoz

nulová varianta rok 2014 maximální provoz

varianta 1 rok 2014 průměrný provoz

varianta 1 rok 2014 maximální provoz

varianta 2 rok 2014 průměrný provoz

varianta 2 rok 2014 maximální provoz

[m]

[dB]

[dB]

[dB]

[dB]

[dB]

[dB]

1

5

52.7

53.8

49.3

49.3

49.3

49.3

2

3

41.5

41.5

42.4

42.6

42.2

41.6

3

3

38.9

38.8

38.8

38.9

50.2

51.0

4

3

63.7

63.8

63.8

63.8

63.8

63.8

5

3

49.4

49.4

49.4

49.4

49.4

49.4

bod

Z porovnání posuzovaných variant vyplývá, že vlivem realizace záměru dojde ke zlepšení akustické situace v obci Malá Skála: podél dnes využívané místní komunikace vedoucí okolo hotelu dojde k poklesu hlukové zátěže (ekv. Hladina akustického tlaku pro denní dobu v chráněném venkovním prostoru staveb) o cca 4 dB. V preferované variantě 1 dojde u výpočtového bodu 2 k nárůstu hladiny hluku o 0,9 – 1,1 db, přičemž výsledná hodnota leží pod limitními hodnotami pro hluk z pozemních komunikací. Vlivem provozu liniových zdrojů hluku samotného hodnoceného záměru by tedy nemělo dojít k negativnímu (nadlimitnímu) ovlivnění nejbližších chráněných venkovních prostor staveb pro bydlení. Pozn.: Vliv hluku z dopravy na železniční trati č. 030 nebyl ve studii zpracován ani hodnocen. Dopravu po železnici záměr nepředpokládá a ani v současné době ve spojitosti s provozem plnírny neprobíhá. Hluk z provozu železnice má své vlastní limitní hodnoty, které s hodnoceným záměrem z pohledu platné legislativy nesouvisí. V Protokolu č. 91/2010/FFHK, Zdravotní ústav se sídlem v Hradci Králové, ze dne 27.9.2010, byly hodnoty hluku z provozu na železnici v RB1 vyčísleny a výsledky měření slouží zejména pro globální prohled na celkovou akustickou situaci sledované lokality. HLUK Z PROVOZU ZÁMĚRU (STACIONÁRNÍ ZDROJE HLUKU) Souhrnné ekvivalentní hladiny akustického tlaku ze stacionárních zdrojů hluku (včetně areálové dopravy) vzhledem k velké vzdálenosti nejbližších chráněných venkovních prostorů staveb s rezervou splňují povolené limitní hodnoty pro stacionární zdroje hluku v době denní i noční. Vlivem provozu stacionárních zdrojů samotného hodnoceného záměru by tedy nemělo dojít k negativnímu (nadlimitnímu) ovlivnění nejbližších chráněných venkovních prostor staveb pro bydlení. Tabulka 27: Denní doba – stacionární zdroje - po korekci na odraz dle ČSN ISO 1996-2 výška

stacionarni zdroje (doprava areál)

stacionarni zdroje (střechy)

stacionarni zdroje (celkem)

Limitní hodnota

Překročení limitu?

[m]

[dB]

[dB]

[dB]

[dB]

[dB]

1

5

0.0

9.5

9.5

50

splnen

2

3

17.2

20.1

21.9

50

splnen

3

3

8.8

30.2

30.2

50

splnen

4

3

18.3

34.2

34.3

50

splnen

5

3

8.1

23.5

23.6

50

splnen

bod

52



Tabulka 28: Noční doba – stacionární zdroje - po korekci na odraz dle ČSN ISO 1996-2 výška

stacionarni zdroje (doprava areál)

stacionarni zdroje (střechy)

stacionarni zdroje (celkem)

Limitní hodnota

Překročení limitu?

[m]

[dB]

[dB]

[dB]

[dB]

[dB]

1

5

0.0

7.8

7.8

40

splnen

2

3

15.6

16.8

19.2

40

splnen

3

3

5.6

24.7

24.8

40

splnen

4

3

15.9

26.4

26.8

40

splnen

5

3

6.9

17.4

17.8

40

splnen

bod

HLUK PŘI VÝSTAVBĚ Samostatný výpočet hluku v etapě výstavby posuzovaného záměru proveden nebyl. Ve fázi výstavby dojde ke krátkodobému zvýšení hlučnosti v blízkém okolí a k nevýraznému zvýšení nároků na stávající dopravní síť, které bude způsobeno stavbou a dovozem stavebních dílů na výstavbu objektů (obvykle se bude jednat o montovaná zařízení). V rámci výstavby záměru nebudou prováděny významné přesuny hmot mimo areál záměru.


Pravděpodobnost:

pozitivní*

Frekvence:

výjimečně


občasně

negativní

běžně

velmi malá

Vratnost:

malá

vratný nevratný


trvalý


dlouhodobý


krátkodobý


Poznámka: * positivní vliv se týká snížení hlučnosti podél současné přepravní trasy (průjezd obcí v okolí hotelu) Opatření podmiňující uvedené hodnocení:  nejsou navrhována

VLIVY - VIBRACE Zdrojem vibrací při provádění stavebních prací bude hutnění pláně a podkladových vrstev nových komunikací pomocí válce. Na stavbě může být použit např. tahačový válec CAT CP 663E (17 t). Jedná se o vibrační válec s amplitudou 1,8/0,9 mm a frekvencí 23,3 – 30 Hz. 53



Některé zdroje hluku jsou i zdroji vibrací (např. vzduchotechnická zařízení, vzduchovody), jako prostředky ke snížení vibrací a přenosů vibrací od vzduchotechnických zařízení jsou předpokládána antivibrační opatření.


Pravděpodobnost:

pozitivní

Frekvence:

výjimečně


občasně

negativní

běžně

velmi malá

Vratnost:

malá

vratný nevratný


trvalý


dlouhodobý


krátkodobý


Poznámka: Opatření podmiňující uvedené hodnocení:  zařízení, která jsou zdrojem nežádoucích vibrací a otřesů, jsou uložena na kovových aj. izolátorech chvění (silentblocích)  vzduchovody jsou na závěsech od stavební konstrukce pružně oddělených  jednotky a izolátory jsou od potrubní sítě odděleny pružnými dilatačními vložkami

4. VLIVY NA POVRCHOVÉ A PODZEMNÍ VODY Vliv na kvalitu vod Provoz je spojen s produkcí splaškových vod, jež jsou odváděny k čištění splaškovou kanalizací na veřejnou ČOV. Odpadní vody z oplachu lahví před plněním v množství cca 6 600 m3/rok jsou vypouštěny do Jizery. Odpadní vody z proplachu a sanitace technologie jsou po neutralizaci vypouštěny do kanalizace. Sanitace je prováděna 1 týdně, množství těchto vod je cca 1 m3, tzn cca do 60 m3/rok. Srážkové vody ze zpevněných dopravních a manipulačních ploch budou svedeny do kanalizace přes odlučovač lehkých kapalin. Dešťová kanalizace bude zaústěná do Jizery. Z hlediska kvalitativního se jako nejrizikovější jeví ropné látky z přijíždějících motorových vozidel. Za tím účelem bude k dispozici havarijní plán, řešící bez odkladů následné kroky při případné havárii. Před nátokem do vsakovacího objektu bude umístěný odlučovač lehkých kapalin, schopný zadržet látky ropného původu, plovoucí na hladině. Žádný z výše uvedených zdrojů není spojen, za předpokladu funkčnosti zařízení odlučovačů lehkých kapalin, s významnými negativními vlivy na životní prostředí.

54



Vliv na povrchový odtok Vlivy na povrchové vody jsou potenciálně spojeny s nárůstem povrchové odtoku ze zájmového území. Vznik nepropustných ploch výstavbou způsobí změnu odtokových poměrů na lokalitě. Dojde k navýšení objemu povrchového odtoku z dotčených pozemků. Ovlivnění povrchových vod v Jizeře čerpáním z vrtu se nepředpokládá. Zásadní z hlediska ovlivnění povrchového odtoku je umístění objektu v záplavovém území. K tomu dochází v souladu s územním plánem, kde je uvedena podmínka výškového „umístění podlah obytných a provozních místností nových objektů bude navrhnuto nad hladinou vody při průtoku Q100“. Vliv na povrchový odtok při povodňových stavech byl zkoumán pouze pro stavbu mostu (Povodí Labe 2009) ve třech profilových variantách – viz příloha 7. Z technické zprávy zpracované Povodím Labe vyplývá, že u všech uvažovaných variant dojde k částečnému zhoršení odtokových poměrů v zastavěné části obce Malá Skála nad navrhovaným objektem a to v rozsahu od 0,1 do 0,25 cm pro různé průtoky a profily. Čím větší počet průtočných polí mostního objektu, tím dochází k menšímu zdvihu hladin. Nejmenší zvýšení hladin by způsobil mostní objekt o 5 polích, pro nějž uvádíme v tabulce výsledky. Tabulka 29: Jizera - navýšení hladin [m] při průtocích Q1, Q2, Q5, Q10, Q20, Q50, Q100 oproti stávajícím hladinám – mostní objekt s 5 průtočnými poli (var. c dle posouzení) staničení [km] 90.2600 90.3996 90.5274 90.5810 90.5900 90.5980 90.8338

navýšení navýšení navýšení navýšení navýšení navýšení hladiny [m] hladiny [m] hladiny [m] hladiny [m] hladiny [m] hladiny [m] při Q1 při Q2 při Q5 při Q10 při Q20 při Q50 0.00 0.00 0.00 0.00

0.00 0.00 0.00 0.00

0.00 0.00

0.01 0.00

0.01 0.02 0.01 0.01 0.00 0.00 0.01 0.01 silniční most Malá Skála 0.01 0.01 0.00 0.00

navýšení hladiny [m] při Q100

0.02 0.02 0.01 0.00

0.04 0.03 0.01 0.01

0.05 0.04 0.04 0.03

0.01 0.00

0.02 0.01

0.04 0.01

Vliv dalších variant je uveden v příloze č. 6. Obdobně není v současné chvíli možné predikovat vliv umístění objektu pro stáčení. Vliv umístění objektu pro stáčení na hladiny při zvýšených průtocích bude předmětem posouzení v rámci přípravy projektové dokumentace (jež není v době zpracování oznámení vypracována). Důležité je, že objekt pro stáčení nezasahuje do aktivní zóny při průtocích Q100. Ani do záplavového území 20 leté vody. Vlivy na podzemní vody Záměrem je výstavba nového objektu pro stáčení podzemní vody. V souvislosti s realizací záměru nebude navyšován odběr podzemní vody nad množství dané rozhodnutím o povolení odběru podzemní vody ze zdroje Bonny vydaném MěÚ v Turnov z roku 2007. Z míst položených níže než 290 m n.m. se podzemní voda odvodňuje do toku řeky Jizery, včetně případných kontaminantů a díky mocnému nadloží (izolátoru) nemůže ovlivnit horninový kolektor, který je jímán vrtem L4JA a kvalitativně ani kvantitativně jej ovlivnit.

55




pozitivní

až Pravděpodobnost:

Frekvence:

výjimečně


občasně

negativní*

běžně

velmi malá

Vratnost:

malá

vratný nevratný


trvalý


dlouhodobý


krátkodobý

potenciálně pozitivní vliv nevýznamný nulový vliv potenciálně negativní vliv nevýznamný až potenciálně negativní vliv významný*

Poznámka: Potenciální negativní vlivy související s nakládáním s vodami jsou běžně řešeny pomocí technik čištění odpadních vod. Pro případ havarijních a nestandardních stavů budou instalovány lapače. Potenciální negativní vliv souvisí s umístěním objektu pro stáčení do záplavového území Q100 mimo aktivní zónu. Tato problematika musí být řešena v rámci projektové dokumentace. Opatření podmiňující uvedené hodnocení: 

Pro ověření kvality vodního zdroje je doporučeno pokračovat ve stávajícím monitoringu a 4 x ročně odebírat vzorky vodz na laboratorní analýzy dle vyhlášky 292/97 Sb. – Balená voda.



Bude vypracován havarijní plán pro případ havarijního zhoršení jakosti vody (tj. pro nakládání s látkami závadnými vodám)



Před nátokem do vsakovacího objektu bude umístěn lapol



V rámci projektové dokumentaci dokladovat, že umístění objektu pro stáčení významně negativně neovlivní hladinu vody při povodňových průtocích

* v případě havarijního stavu

5. VLIVY NA PŮDU V rámci realizace záměru dojde k odnětí těchto pozemků 1339/1 a 1346/1 na k.ú. Vranové I. Pro výstavbu objektu pro stáčení (celé pozemky) a dále částí pozemků 122/2, 102 a 103/3 na k.ú Vranové II. ze zemědělského půdního fondu.

56



Parc.č. KN

Výměra pozemku 2 (m )

Stavba

Druh pozemku/způsob využití

k.ú. Vranové I. 1339/1


1346/1

Most a komunikace

Orná půda (BPEJ 75600) Trvalý travní porost (BPEJ 75600)

1673 197 k.ú. Vranové II.

122/2

Most a komunikace

102

Komunikace

2878

103/3

Komunikace

1139

trvalý travní porost (BPEJ 756000) trvalý travní porost (BPEJ 756000) trvalý travní porost (BPEJ 756000)

1472

Vzhledem k rozsahu tohoto záboru a lokalizaci těchto ploch v území určeném územním plánem jako průmyslová zóna je tento vliv hodnocen jako nevýznamný.


Pravděpodobnost:

pozitivní

Frekvence:

výjimečně


občasně

negativní

běžně

velmi malá

Vratnost:

malá

vratný nevratný


trvalý


dlouhodobý


krátkodobý


Poznámka: Opatření podmiňující uvedené hodnocení:  Nejsou navrhována

7. VLIVY NA FAUNU, FLÓRU Záměr je situován do člověkem silně pozměněného prostředí, což dokazuje přítomnost biotopů X7A a X7B i srovnání území s potenciální přirozenou vegetací. Pro účely biologického posouzení vlivu záměru bylo území rozčleněno do tři segmentů: segment určený k výstavbě nové haly, segment určený pro výstavbu komunikace a přemostění Jizery ve variantě 1 a segment určený pro výstavbu komunikace a přemostění Jizery ve variantě 2. Z celkového počtu nalezených 7 zvláště chráněných druhů (ropucha obecná, slepýš křehký, ještěrka obecná, ledňáček říční, ťuhýk obecný, rorýs obecný, čmeláci Bombus sp.) budou výstavbou v segmentu H ovlivněny dva zvláště chráněné druhy (ropucha obecná a čmeláci Bombus sp.), v segmentu 1 pouze jeden druh (čmeláci rodu Bombus) a v segmentu 2 tři druhy (ropucha obecná, slepýš křehký a čmeláci rodu Bombus). Ťuhýk obecný, rorýs obecný nebudou záměrem nijak dotčeni. Pro ochranu ledňáčka říčního bude nutné uskutečnit zmírňující 57



opatření a to i přesto, že dle poznatků z roku 2011 by neměl být ovlivněn ani jednou z navržených variant přemostění Jizery. V segmentu H byl zjištěn výskyt bělolistu rolního uvedeného na Červeném seznamu rostlin ČR a v segmentu 2 výskyt ostřice liščí. Varianta 1 se ve srovnání s variantou 2 vyznačuje nižším zásahem do života a biotopů ochranářsky významných druhů rostlin a živočichů. Pro zmírnění vlivu zásahu na čmeláky rodu Bombus a potenciálního vlivu na ledňáčka říčního bude vhodné realizovat níže uvedená zmírňující opatření. Varianta 2 způsobí závažnější zásah do břehových porostů, nicméně ani v jedné variantě se nebude jednat o zásah, který by narušil ekologickou funkci a význam okolních dřevin.


Pravděpodobnost:

pozitivní

Frekvence:

výjimečně


občasně

negativní

běžně

velmi malá

Vratnost:

malá

vratný nevratný


trvalý


dlouhodobý


krátkodobý


Poznámka: Opatření podmiňující uvedené hodnocení:  V rámci výstavby budou provedeny sadové úpravy .  Bude upřednostněna Dopravní varianta 1  Před započetím prací bude vyloučena přítomnost hnízdních nor ledňáčka říčního v místě plánovaného přemostění. I v případě jejich absence budou zemní práce spojené s úpravou břehů prováděny mimo dobu jejich hnízdění (tj. v období srpen – polovina března).  S ohledem na ochranu ptáků (§5a zák. č. 114/1992 Sb.) odstranění dřevin i skrývka ornice bude prováděna v mimohnízdním období tj. od konce září do února.  V prvních pěti letech po výstavbě bude prováděna kontrola výskytu invazních rostlin (netýkavky, křídlatky) na stavbou narušených plochách (zejm. se jedná o okolí mostu a nové komunikace). V případě jejich výskytu budou pravidelně likvidovány.

8. VLIVY NA KRAJINU A KULTURNÍ PAMÁTKY Realizace záměru „Objekt pro plnění a skladování pramenité vody a přemostění Jizery - Malá Skála“ nezpůsobí nepřípustný vliv do přírodní charakteristiky území. Záměr je situován do biologicky málo hodnotného území, které je společně s širším okolím významné především krajinným rázem. Kulturně-historická charakteristika území rovněž nebude nijak významně zasažena, neboť se jedná o území dlouhodobě využívané. Kulturně-historické dominanty nacházející se v širším okolí záměru nebudou dotčeny.

58



Na vizuální charakteristiku území, utvářenou prostorovými vztahy a estetickými kvalitami resp. harmonií území bude mít vliv pouze výstavba skladové haly. Navržená hala bude viditelná z vyvýšených nezalesněných míst a skalních výchozů, nacházejících se především při severním okraji obce Malá Skála. Za nejvýznamnější jev lze označit barevnou jednotvárnost plošně rozsáhlých stěn a střechy budoucí haly. Porovnání různých pracovních variant vzhledu ozelenění areálu a barevnosti pláště uvádí následující obrázky. Obrázek 5: Porovnání architektonického řešení – pohled od jihu

59



Obrázek 6: Porovnání architektonického řešení – pohled od zřízeniny hradu Vranova (přiblíženo)

Záměr významně negativně neovlivní PkP Maloskalsko, EVL Průlom Jizery u Rakous, ze zákona definované ani registrované VKP, ÚSES, geopark Český ráj. Vliv záměru v navržené podobě na estetické znaky krajiny a její harmonické měřítko lze charakterizovat jako středně silný. Pro snížení míry vlivu zásahu na přijatelnou úroveň bude nutné snížit jeho negativní vliv uskutečněním níže navržených zmírňujících opatření. Vyhodnocení významnosti potenciálního vlivu Velikost:

Pravděpodobnost:

pozitivní

Frekvence:

výjimečně


občasně

negativní

běžně

velmi malá

Vratnost:

malá

vratný nevratný


trvalý


dlouhodobý


krátkodobý

potenciálně pozitivní vliv nevýznamný nulový vliv potenciálně negativní vliv nevýznamný* potenciálně negativní vliv významný

Poznámka: *Opatření podmiňující uvedené hodnocení:  Plášť budovy bude natřen šedou matnou barvou, která nebude způsobovat ostrý kontrast s okolními přírodními ani antropogenními prvky krajiny. Pro střechu haly volit vhodný nátěr, např. tmavě zelené

60



barvy, event.. volit střechu s vegetační úpravou – viz vizualizace výše. Tímto opatřením se sníží kontrast mezi nově postavenou halou a okolními travními porosty a lesy.  Plášť budovy bude opticky rozčleněn pomocí pruhů vzniklých vysázením popínavých druhů rostlin. Jako vhodné se jeví použití alespoň dvou druhů rostlin s odlišnou barvou listů (např. břečťan, chmel či loubinec).  V okolí budovy a parkoviště budou jednotlivě či po skupinkách vysázeny dřeviny. Jako vhodné druhy lze použití např. hloh velkoplodý, brslen evropský, jeřáb ptačí, lípu malolistou, javor klen, lísku obecnou.

2. ROZSAH VLIVŮ VZHLEDEM K ZASAŽENÉMU ÚZEMÍ A POPULACI Identifikované vlivy nabývají vzhledem k zasaženému území a populaci tohoto rozsahu: Vlivy na obyvatelstvo: vlivy záměru na kvalitu ovzduší a akustickou situaci se omezují na bezprostřední okolí stavby a jsou co do významu malé. Pozitivním dopad bude mít zprovoznění nové oblužné komunikace a vyloučení těžké dopravy ze zastavěného území obce. Vlivy na vody: se záměrem nejsou spojeny významné negativní vlivy na povrchové vody. Vlivem záměru nedojde ke změně kvality povrchových ani podzemních vod. Vlivem realizace výstavby objektu pro stáčení bude ovlivněn průtok při zvýšených vodních stavech Q100. Problematika bude nadále řešena v rámci proejtkové dokumentace. Vlivy na přírodní zdroje: záměr je spojen se záborem zemědělské půdy I. bonitní třídy. Vzhledem k rozsahu tohoto záboru a lokalizaci těchto ploch v území určeném územním plánem jako průmyslová zóna je tento vliv hodnocen jako nevýznmaný. Vlivy na faunu, flóru a ekosystémy: vlivy na faunu a flóru jsou omezeny na dotčený pozemek. Záměrem bude dotčeno člověkem již v minulosti silně pozměněné území. Vlivy na krajinný ráz: záměr, za podmínky provedení navrhovaných opatření, není spojen s negativními vlivy na krajinný ráz. Závěrem lze konstatovat, že rozsah vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví je z hlediska únosnosti prostředí přijatelný. Záměr je možné za předpokladu splnění níže uvedených podmínek považovat za přijatelný.

3. ÚDAJE O MOŽNÝCH VÝZNAMNÝCH NEPŘÍZNIVÝCH VLIVECH PŘESAHUJÍCÍCH STÁTNÍ HRANICE S ohledem na geografickou polohu zájmového v rámci ČR a rozsah předpokládaných vlivů, jsou významné přeshraniční vlivy na životní prostředí nebo veřejné zdraví vyloučeny.

4. OPATŘENÍ K PREVENCI, VYLOUČENÍ, SNÍŽENÍ, POPŘÍPADĚ KOMPENZACI NEPŘÍZNIVÝCH VLIVŮ Uvedený výčet opatření odpovídá identifikovaným potenciálně negativním vlivům na životní prostředí. Výčet nelze chápat jako přehled požadavků právních předpisů. Výčet pouze indikuje nezbytné kroky vedoucí k tomu, že záměr lze označit za přijatelný z hlediska vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví. Navržena jsou následující opatření – řazeno z hlediska složek životního prostředí a fáze realizace projektu:

61



OPATŘENÍ VE VZTAHU K OCHRANĚ LIDSKÉHO ZDRAVÍ - KVALITA OVZDUŠÍ Pro fázi přípravy  Po celou dobu výstavby omezovat prašnost, doporučena jsou tato opatření ke snižování prašnosti: 

u výjezdu ze staveniště umístit plochu pro mechanické dočištění vozidel vyjíždějících ze stavby,



zajistit techniku pro čištění komunikací (kropicí vůz a vozidlo s kartáči) a v případě potřeby odstraňovat nečistoty z veřejných komunikací a skrápět vnitrostaveništní komunikace,



za nepříznivých povětrnostních podmínek (sucho, vítr) provádět skrápění deponií,



zabezpečit převážený sypký materiál a stavební suť proti úsypům,



všechna opatření k omezení prašnosti budou zapracována do provozních předpisů při výstavbě a dodavatel stavby zajistí seznámení pracovníků s těmito opatřeními a o seznámení bude proveden záznam.

Pro fázi provozu Nejsou navrhována opatření nad rámec právních požadavků na provoz zdrojů znečišťování ovzduší.

OPATŘENÍ VE VZTAHU K OCHRANĚ LIDSKÉHO ZDRAVÍ - VLIVY NA AKUSTICKOU SITUACI Pro fázi provozu  Ověření výstupů modelových výpočtů měřením po uvedení záměru do provozu (ve zkušebním období) měřením hluku u nejbližší obytné zástavby. Měření bude prováděno po dobu 24 hodin ve vztahu k hluku stacionárních zdrojů a hluku z dopravy.

OPATŘENÍ VE VZTAHU K OCHRANĚ VOD  Srážkové vody ze zpevněných dopravních a manipulačních ploch budou svedeny do kanalizace přes odlučovač lehkých kapalin  Bude vypracován havarijní plán ve vztahu k ochraně vod před závadnými látkami

OPATŘENÍ VE VZTAHU K OCHRANĚ PŘÍRODY A KRAJINY Pro fázi přípravy:  Před započetím prací bude vyloučena přítomnost hnízdních nor ledňáčka říčního v místě plánovaného přemostění. I v případě jejich absence budou zemní práce spojené s úpravou břehů prováděny mimo dobu jejich hnízdění (tj. v období srpen – polovina března).  S ohledem na ochranu ptáků (§5a zák. č. 114/1992 Sb.) bude nutné provádět odstranění dřevin i skrývku ornice v mimohnízdním období tj. od konce září do února.  Plášť budovy bude natřen šedou matnou barvou, která nebude způsobovat ostrý kontrast s okolními přírodními ani antropogenními prvky krajiny. Střechu haly by bylo vhodné natřít tmavě zelenou barvou, čímž se ještě více sníží kontrast mezi nově postavenou halou a okolními travními porosty a lesy, eventuálně využít vegetační úpravu střechy. Problematika bude v rámci přípravy projektové dokumentace řešena se Správou CHKO Český ráj.

62



 V okolí budovy a parkoviště budou jednotlivě či po skupinkách vysázeny dřeviny. Jako vhodné druhy lze použití např. hloh velkoplodý, brslen evropský, jeřáb ptačí, lípu malolistou, javor klen, lísku obecnou. Plášť budovy bude opticky rozčleněn pomocí pruhů vzniklých vysázením popínavých druhů rostlin. Jako vhodné se jeví použití alespoň dvou druhů rostlin s odlišnou barvou listů (např. břečťan, chmel či loubinec). Pro fázi provozu  V prvních pěti letech po výstavbě bude prováděna kontrola výskytu invazních rostlin (netýkavky, křídlatky) na stavbou narušených plochách (zejm. se jedná o okolí mostu a nové komunikace). V případě jejich výskytu budou pravidelně likvidovány.

5. CHARAKTERISTIKA NEDOSTATKŮ VE ZNALOSTECH A NEURČITOSTÍ, KTERÉ SE VYSKYTLY PŘI SPECIFIKACI VLIVŮ K vyhodnocení významnosti vlivů byla využita následující škála: Velikost vlivu - velikost vlivu je hodnocena na základě porovnání s příslušnými limitními hodnotami danými právními požadavky. Zvoleno bylo jednoduché třístupňové hodnocení: 1. pozitivní – zlepšuje současný stav 2. neutrální 3. negativní - signalizuje překročení limitních hodnot, potenciální nesoulad právními požadavky Pravděpodobnost - očekávatelnosti výskytu jevu. Událost, která nemůže nastat, má pravděpodobnost 0 (0%), a naopak jistá událost má pravděpodobnost 1 (100%). Pro účely klasifikace vlivů použita stupnice (krajní poloha 0% je vyloučena) 1. velmi malá (výskyt vlivu není očekáván, např. havarijní stav) 2. malá 3. vysoká Trvání - doba, po kterou je předpokládán výskyt vlivu v závislosti na trvání podnětu, např. činnosti, stavby nebo technologie, která je příčinou vzniku vlivu. Pozn.: Není rozlišováno, zda-li je vliv bezprostřední nebo nastává s určitým časovým odstupem od podnětu. Škála: 4. vliv trvalý 5. vliv dlouhodobý 6. vliv krátkodobý Frekvence – z hlediska četnosti a opakovatelnosti výskytu vlivu zde rozlišujeme: 1. vliv s ojedinělým výskytem (např. havarijní událost) 2. vliv s občasným výskytem (např. zvýšený odtok povrchových vod při intenzivní srážce) 3. vliv s běžným výskytem četný (např. vlivy na akustickou situaci v souvislosti s dopravou) Vratnost – vliv může mít trvalé působení i po té, co přestal působit podnět daný vliv vyvolávající. Vliv, který je přímo spjatý s podnětem, jež ho vyvolává (např. akustické působení při demoličních pracích) je dočasný. Významnost - míra závažnosti účinku (vlivu). Škála: 1. 2. 3. 4. 5.

potenciálně pozitivní vliv významný potenciálně pozitivní vliv zanedbatelný až nulový vliv, potenciálně negativní vliv potenciálně negativní vliv významný 63



Opatření - aktivita (čin) prováděná za účelem snížení až zamezení nepříznivého vlivu na životní prostředí Vyhodnocení významnosti je provedeno na základě expertního úsudku. Podkladem pro vyhodnocení velikosti dílčích vlivů byly použity různé postupy. V případě potenciálně významných vlivů na akustickou situaci bylo použito matematické modelování pomocí programu Hluk+. Jeho popis je uveden v příloze 1. Pro zpracování hydrogeologického posouzení byly k dispozici geologické a hydrogeologické mapy v měřítku 1 : 50 000 a archivní údaje provedených hydrogeologických a inženýrsko-geologických průzkumů. Další údaje bylo možné odvodit z topografických map 1 : 10 000. Hydrotechnické posouzení bylo provedeno s využitím software HEC-RAS River Analysis System Version 3.0 vytvořený US Army Corps of Engineers, Hydrologic Engineering Center. Další informace jsou uvedeny v příloze č. 6.

Neurčitosti při posouzení dopadů vyplývají ze skutečnosti, že oznámení je zpracováno ve fázi předcházející zpracování projektové dokumentace pro územní řízení. Technologie je popisována na základě informací o již používaných technologiích ve výrobních závodech oznamovatele. Detailní architektonické a technické řešení (dispoziční, technologické a provozní) se může lišit od řešení uvedeného v oznámení s tím, že nebudou překročeny parametry, jež mají význam pro hodnocení významnosti vlivů na životní prostředí.

64



ČÁST E - POROVNÁNÍ VARIANT ŘEŠENÍ ZÁMĚRU Záměr výstavby objektu pro stáčení je předkládán v jedné projektové variantě. Záměr výstavby nové obslužné komunikace je předkládán ve dvou variantách:  Dopravní trasa 1 (var. PD1) Jedná se o variantu dopravního napojení západně od areálu, přemostění bezprostředně navazuje na areál. Délka trasy nové účelové komunikace je 265 m. Po přechodu Jizery po mostní konstrukci se komunikace stáčí severně a kopíruje trasu silnice R10, na kterou se následně napojuje. Projektové řešení umožňuje napojení do obou směrů (jižně Turnov, severně Železný Brod). Tato varianta je preferována oznamovatelem.  Dopravní trasa 2 (var. PD2) Dopravní napojení jižně od areálu. Trasa vychází z jihozápadního rohu areálu, prochází loukami a po překročení řeky Jizery se napojuje na existující místní komunikaci. Po této komunikaci pokračuje na sever ke křižovatce se silnicí R10. Napojení je možné pouze ve směru na Železný Brod. Tato varianta není projekčně rozpracována a není oznamovatelem preferována a to z důvodů větší finanční i technické náročnosti stavby. Délka nového úseku bez započítání existujících ploch komunikací by byla 478 m. Provedené posouzení zcela nevyloučilo variantu dopravní trasy 2, nicméně ve srovnání s dopravní trasou 1 přináší tato varianta menší užitek. To vyplývá z její délky s níž je spojen vyšší zábor půdy, a relativně větší (významnější) dopad na ochranu přírody a krajiny. Zásadním faktorem je i její vyšší finanční a technická náročnost (a obtížné dopravní napojení na rychlostní silnici). Na základě provedeného porovnání variant dopravy je k realizaci doporučena varianta 1.

ČÁST F – DOPLŇUJÍCÍ ÚDAJE 1. MAPOVÁ A JINÁ DOKUMENTACE TÝKAJÍCÍ SE ÚDAJŮ V OZNÁMENÍ Seznam příloh oznámení je uveden v kapitole H.

2. DALŠÍ PODSTATNÉ INFORMACE OZNAMOVATELE Další podstatné informace, kromě informací uvedených v tomto oznámení, nejsou známy.

65



ČÁST G - VŠEOBECNĚ SROZUMITELNÉ SHRNUTÍ NETECHNICKÉHO CHARAKTERU Toto oznámení záměru slouží pro účely projednání záměru na Krajském úřadu Libereckého kraje v rámci tzv. zjišťovacího řízení. Cílem zjišťovacího řízení je stanovit, zda-li má být záměr dále podrobněji zkoumán z hlediska vlivů na životní prostředí nebo, zdali jsou informace předložené v rámci oznámení dostačující. V rámci oznámení je doloženo, že výstavba a provoz Objektu pro plnění a skladování pramenité vody a přemostění Jizery v Malé Skále nebude mít významný negativní vliv na zdraví obyvatel a životní prostředí. K vyslovení tohoto závěru je možné dojít na základě porovnání zjištěných účinků s požadavky (limity) jednotlivých právních předpisů (zákonů, vyhlášek ad.). STRUČNÝ POPIS ZÁMĚRU Záměrem je projekt výstavby nového objektu pro plnění a skladování pramenité vody firmy VESETA spol. s r.o. v obci Malá Skála a vybudování nového dopravního napojení areálu stáčírny na silnici R10, procházející obcí. Záměr je podle přílohy č. 1 zákona o posuzování vlivů na životní prostředí zařazen do kategorie II. mezi záměry podléhající povinnosti zjišťovacího řízení: -

Bod 10.6 - skladové nebo obchodní komplexy včetně nákupních středisek, o celkové výměře nad 3 000 m2 zastavěné plochy; parkoviště nebo garáže s kapacitou nad 100 parkovacích stání v součtu pro celou stavbu.

-

bod 8.1 - Výrobny nealkoholických nápojů s kapacitou od 50 000 hl/rok výrobků

-

podle stanoviska orgánu ochrany přírody vydaného podle zvláštního právního předpisu se jedná o záměr, u něhož nebyl vyloučen významný vliv na území evropsky významnou lokalitu Průlom Jizery u Rakous.

Zdroj podzemní vody L4JA s obchodním názvem Bonny byl zkolaudován v roce 2002. Firma VESETA spol. s r.o. v současné době stáčí přibližně do 61,5 mil. litrů vody ročně. Záměr spočívá v přesunu stáčení do modernějšího provozu. V souvislosti s cílem vyloučit průjezd kamionů expedujících balenou vodu přes zastavěné území je součástí záměru vybudování nového dopravního napojení na silnici R10. Toto dopravní napojení zahrnuje výstavbu mostu přes řeku Jizeru a výstavbu obslužné komunikace. Záměr je navrhován v jedné variantě s dvěma dopravními podvariantami. Varianta nulová slouží jako varianta pro srovnání vlivů realizace nové výstavby. VSTUPY Záměr je spojen s minimálním záborem zemědělské půdy (cca 0,7 ha). Vzhledem k charakteru stavby nemá vlastní výstavba velké nároky na potřebu vody. Do eventuelních betonových konstrukcí vozovky a stavebních konstrukcí se předpokládá výroba cementové směsi v zařízení mimo zájmové zemí v poměrně malém rozsahu. Stavba má charakter montované haly – nosná konstrukce se sendvičovým opláštěním bez větších nároků na potřebu vody. Spotřeba vody pro hygienické účely odpovídá počtu 25 zaměstnanců v provoz a 3 pracovníkům administrativy. Uvažovaná spotřeba je 678 m3 vody za rok. Potřeba vody pro výrobu jako základní vstupní suroviny vychází z výrobní kapacity stáčírny, jež činí 2 mil. hl za rok, tj. 200 000 m3 za rok. Důležité je, že se nebude měnit v současné době právoplatně povolená kapacita odběru podzemní vody. Otázku vlastního odběru podzemní vody tedy oznámení neřeší.

66



Potřeba vody pro technologické účely je bilancována jako 3,3% potřeby vody pro výrobu, což v projektovaném (maximálním) stavu představuje 6 600 m3/rok. Většina této potřeby je nárokována na údržbu (proplachování) a sanitaci technologických linek. Při provozu hodnoceného areálu se budou používat chemické látky a chemické přípravky ve smyslu zákona č. 356/2003 Sb. o chemických látkách a přípravcích ve znění pozdějších předpisů. Tyto látky se v areálu budou v provozně nezbytných množstvích i skladovat. Chemické látky a přípravky se budou používat pro sanitaci technologických zařízení (hydroxid sodný a kyselina dusičná) a pro čištění výrobních linek (etanol, technický benzín, syntetická ředidla). Technické plyny (oxid uhličitý a dusík) budou skladovány ve zkapalněném stavu v tlakových nádobách mezi stávající a novou halou. Předpokládaný roční odběr elektrické energie v cílovém stavu je 4080 MWh. Roční spotřeba plynu bude cca 120 000 – 140 000 m3. Výrazný je tepelný zisk z provozu stáčící linky, proto pro výpočet emisí ze spalování zemního plynu byla vzata spodní hranice odhadu. Podrobný výpočet tepelné bilance bude předložen v dalších fázích projektové přípravy. VÝSTUPY V objektu budou provozovány dva stacionární spalovací zdroje: kotel(e) na zemní plyn pro výrobní a skladové haly a vyvíječ páry. Produkce splaškových vod bude odpovídat spotřebě pitné vody. Odhad množství na základě směrných čísel spotřeby vody je 678 m3/rok. Splaškové odpadní vody budou odváděny do veřejné splaškové kanalizace. Technologické (průmyslové) odpadní vody jsou představovány odpadními oplachovými vodami. Jejich množství bude při maximální produkci balené vody činit 6 600 m3/rok. Jedná se o vody z čištění (proplachování) technologie. Odpadní vody ze sanitace technologie budou odváděny do kanalizace splaškové po jejich neutralizaci. Srážkové vody z manipulační plochy budou svedeny do kanalizace přes odlučovač lehkých kapalina dále do Jizery. Přesný výčet odpadů, které budou vznikat během výstavby, a vyčíslení množství bude provedeno v následujících stupních projektové přípravy. Produkce odpadů z provozu výrobního areálu bude poměrně malá a v jednoduché druhové skladbě. Součástí realizace záměru nebude instalace žádných zdrojů radioaktivního záření, ani používání látek s obsahem otevřených radioaktivních zářičů (markerů), ani surovin s obsahem radioaktivních nuklidů. Při výstavbě nebudou používány materiály, u kterých by se účinky radioaktivního záření daly očekávat. Možná rizika havárií jsou v počtu pravděpodobnosti obvyklá v objektech obdobného charakteru, nevyžadují proto speciální preventivní opatření, kromě obvyklých. POPIS VLIVŮ Vlivy na obyvatelstvo: vlivy záměru na kvalitu ovzduší a akustickou situaci se omezují na bezprostřední okolí stavby a jsou co do významu malé. Pozitivním dopad bude mít zprovoznění nové oblužné komunikace a vyloučení těžké dopravy ze zastavěného území obce. Vlivy na vody: se záměrem nejsou spojeny významné negativní vlivy na povrchové vody. Vlivem záměru nedojde ke změně kvality povrchových ani podzemních vod. Vlivem realizace výstavby objektu pro stáčení bude ovlivněn průtok při zvýšených vodních stavech Q100. Problematika bude nadále řešena v rámci projektové dokumentace. 67



Vlivy na přírodní zdroje: záměr je spojen se záborem zemědělské půdy I. bonitní třídy. Vzhledem k rozsahu tohoto záboru a lokalizaci těchto ploch v území určeném územním plánem jako průmyslová zóna je tento vliv hodnocen jako nevýznmaný. Vlivy na faunu, flóru a ekosystémy: vlivy na faunu a flóru jsou omezeny na dotčený pozemek. Záměrem bude dotčeno člověkem již v minulosti silně pozměněné území. Vlivy na krajinný ráz: záměr, za podmínky provedení navrhovaných opatření, není spojen s negativními vlivy na krajinný ráz. Závěrem lze konstatovat, že rozsah vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví je z hlediska únosnosti prostředí přijatelný. Záměr je možné za předpokladu splnění podmínek uvedených k kapitole „Opatření k prevenci, vyloučení, snížení, popřípadě kompenzaci nepříznivých vlivů“ považovat za přijatelný. Na základě provedeného porovnání variant dopravy je k realizaci doporučena varianta 1.

68



ČÁST H - PŘÍLOHY Seznam příloh oznámení Přílohy povinné Vyjádření příslušného stavebního úřadu k záměru z hlediska územně plánovací dokumentace Stanovisko orgánu ochrany přírody, pokud je vyžadováno podle § 45i odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb., ve znění zákona č. 218/2004 Sb. Přílohy nepovinné Příloha 1

Akustická studie – zařazeno samostatně

Příloha 2

Posouzení vlivu záměru na předměty ochrany evropsky významných lokalit a ptačích oblastí podle § 45I, zák. 114/1992 Sb. – zařazeno samostatně

Příloha 3

Posouzení vlivu na krajinný ráz – zařazeno samostatně

Příloha 4

Biologické posouzení záměru – zařazeno samostatně

Příloha 5

Situace – zákres v leteckém snímku

Příloha 6

Situace – zákres v katastrální mapě

Příloha 7

Hydrotechnické posouzení – zařazeno samostatně

Příloha 8

Povolení odběru podzemní vody

Příloha 9

Plná moc pro zastupování v procesu posuzování vlivů na životní prostředí

Příloha 10 Fotodokumentace Přílohy, u nichž není poznámka „zařazeno samostatně“, jsou zařazeny ve svazku spolu s oznámením záměru.

69



POUŽITÉ PODKLADY A LITERATURA „Sdělení odboru ochrany ovzduší MŽP o hodnocení kvality ovzduší - vymezení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší na základě dat za rok 2009“. Aktualizace dokumentu Územně energetická koncepce Libereckého kraje a Koncept snižování emisí a imisí znečišťujících látek do ovzduší v Libereckém kraji. Analytická část. ATEM – Ateliér ekologických modelů, s. r. o. - dostupné na http://www.krajlbc.cz/public/ozivpr/lk_analyticka_cast_4e0c997b58.pdf Fojtík S. (2005): Výrobna limonád VESETA I. a II. etapa. Oznámení podle § 6 zákona č. 100/2001 Sb. o posuzování vlivů na životní prostředí (dle přílohy č. 3). VESETA spol. s r.o., Kladno. Jarolínek J. (2009): Objekt pro skladování a plnění pramenité vody Malá Skála. Dokumentace pro územní řízení – část architektonicko - stavební (koncept dokumentace - situace). H.A.N.S. stavby a.s. Jíra D. a kol. (2005): Studie přístupové komunikace do obce malá Skála. VANER, s.r.o. , Liberec. Pivrnec J., Jíra D. (2009): Komunikace s přemostěním Jizery - Malá Skála. Předběžný návrh. Doplňující variantní návrh studie. JAP projekt, s.r.o., Liberec. Průšová L. (2009): Studie přemostění Jizery. Návrh napojení na silnici I/10. JAP projekt s.r.o., Liberec Quitt E. (1971): Klimatické oblasti Československa. Academia, Studia Geographica 16, GÚ ČSAV, Brno. Rozhodnutí MěÚ Turnov, odboru životního prostředí č.j.OZP/07/236/HOJ-R 35 ze dne 7.2.2007 – povolení odběru podzemní vody z vodního zdroje Bonny pro společnost VESETA spol. s r.o. Sekyrová B., Nakládal V.(2002): Revize ochranných pásem vodního zdroje L4JA, Malá Skála. Hydrogeologický návrh. Závěrečná zpráva. AQUATEST a.s., Praha. ÚAP ORP Trutnov Údaje o životním prostředí dostupné na: http://geoportal.cenia.cz Zdravotní ústav se sídlem v Ostravě (2010): Protokol č. 91/2010/FFHK – měření hluku.

Další podklady jsou zařazeny jako přílohy oznámení

70

OZNÁMENÍ ZÁMĚRU. Objekt pro plnění a skladování pramenité vody a přemostění Jizery - Malá Skála

Recommend Documents