Stav elektronizace procesu zadávání veřejných zakázek v ČR

Stav elektronizace procesu zadávání veřejných zakázek v ČR Závěrečná zpráva o výsledcích dotazníkového šetření za rok 2014


Česká republika - Ministerstvo pro místní rozvoj Staroměstské náměstí 6 110 15 Praha 1 IČO 66 00 22 22

Praha, duben 2014


Obsah 1. ÚVOD ............................................................................................................................ 5 1.1 VÝCHODISKA DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ ................................................................................ 5 1.2 CÍL A PŘEDMĚT DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ ............................................................................. 5 1.3 DEFINOVÁNÍ HYPOTÉZ..................................................................................................... 6 2. METODIKA SBĚRU DAT ................................................................................................... 8 3. CHARAKTERISTIKA RESPONDENTŮ ................................................................................. 9 3.1 RESPONDENTI DLE KATEGORIE ZADAVATELE......................................................................... 10 3.2 RESPONDENTI DLE VELIKOSTI ZADAVATELŮ (POČET ZADANÝCH VZ).............................................. 12 3.3 RESPONDENTI DLE VELIKOSTI ZADAVATELŮ (FINANČNÍ OBJEM ZADANÝCH PODLIMITNÍCH A NADLIMITNÍCH VZ)14 3.4 RESPONDENTI DLE REGIONÁLNÍHO ROZDĚLENÍ ...................................................................... 17 3.5 RESPONDENTI DLE POZICE V ORGANIZACI ZADAVATELE ............................................................ 17 3.6 ÚPRAVA ODPOVĚDÍ VE VAZBĚ NA VELIKOST ZADAVATELŮ .......................................................... 18 3.7 SROVNÁNÍ ODPOVĚDÍ VE VAZBĚ NA KATEGORIE ZADAVATELŮ...................................................... 19 4. VÝSLEDKY A JEJICH INTERPRETACE ............................................................................. 20 4.1

MÍRA ELEKTRONIZACE PROCESU VEŘEJNÝCH ZAKÁZEK ............................................................ 20

4.1.1 4.1.2 4.1.3 4.1.4 4.1.5

4.2 4.3

ELEKTRONIZACE ÚKONŮ REALIZOVANÝCH PŘI ZADÁVÁNÍ VEŘEJNÝCH ZAKÁZEK ................................. 28 VYUŽÍVÁNÍ ELEKTRONICKÝCH NÁSTROJŮ ............................................................................. 32

4.3.1 4.3.2 4.3.3 4.3.4 4.3.5

4.4

Elektronická tržiště ......................................................................................................... 33 Elektronický katalog ....................................................................................................... 34 Elektronická aukce ......................................................................................................... 34 Profil zadavatele ............................................................................................................ 36 Podpůrné nástroje pro komunikaci a oběh dokumentů............................................................. 37

PŘÍNOSY A DOPADY ZAVEDENÍ ELEKTRONICKÝCH NÁSTROJŮ ...................................................... 39

4.4.1 4.4.2

4.5

Implementace a plány zadavatelů elektronizovat proces VZ ..................................................... 20 Délka používání elektronických nástrojů pro úkony v zadávacím řízení........................................ 22 Využití elektronických nástrojů v zadávacích postupech .......................................................... 23 Druhy zadávacích řízení realizovaných elektronicky ............................................................... 25 Druhy podlimitních a nadlimitních veřejných zakázek realizovaných elektronicky ........................... 28

Přínosy a úspory při zavedení elektronických nástrojů ............................................................. 39 Překážky při elektronickém zadávání a náklady na administraci zadávacích řízení ......................... 40

VZDĚLÁVÁNÍ V OBLASTI ELEKTRONIZACE ZADÁVÁNÍ VEŘEJNÝCH ZAKÁZEK ....................................... 42

4.5.1 4.5.2

Zaměření vzdělávacích kurzů ........................................................................................... 42 Forma vzdělávání a místo konání ...................................................................................... 43

5. VYHODNOCENÍ HYPOTÉZ .............................................................................................. 45 6. SHRNUTÍ VÝSLEDKŮ DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ ............................................................. 46

Stránka 2 z 46


Seznam grafů Graf č. 1 Porovnání výzkumného vzorku a výběrového souboru mezi roky 2007–2014 ......................................................... 9 Graf č. 2 Respondenti šetření dle kategorií zadavatelů (2014) ....................................................................................... 10 Graf č. 3 Porovnání relativních četností jednotlivých kategorií zadavatelů mezi roky 2007 – 2014 ......................................... 11 Graf č. 4 Respondenti šetření dle celkového počtu podlimitních a nadlimitních VZ zadaných v roce 2013 ............................... 12 Graf č. 5 Porovnání počtu respondentů šetření dle celkového počtu zadaných VZ mezi roky 2007–2014 ............................... 13 Graf č. 6 Respondenti šetření dle celkového ročního objemu podlimitních a nadlimitních VZ zadaných v roce 2013.................. 14 Graf č. 7 Porovnání celkového ročního objemu VZ zadaných v roce 2013 dle kategorií zadavatelů (2014).............................. 15 Graf č. 8 Porovnání počtu respondentů dle celkového ročního objemu podlimitních a nadlimitních VZ zadaných v letech 2007– 2013.................................................................................................................................................... 16 Graf č. 9 Respondenti šetření dle krajů (2014) ........................................................................................................... 17 Graf č. 10 Respondenti šetření dle pozic v organizaci zadavatele (2014) ......................................................................... 18 Graf č. 11 Míra implementace elektronických nástrojů u zadavatelů VZ (2014) ................................................................. 20 Graf č. 12 Porovnání míry implementace elektronických nástrojů u zadavatelů mezi roky 2007 - 2014 ................................... 21 Graf č. 13 Porovnání míry implementace elektronických nástrojů u vybraných kategorií zadavatelů s celkovými výsledky (2014). 21 Graf č. 14 Porovnání míry implementace elektronických nástrojů u vybraných kategorií zadavatelů s celkovými výsledky (2013). 22 Graf č. 15 Implementace elektronických nástrojů - porovnání původních výsledků s váženými výsledky (2014) ....................... 22 Graf č. 16 Doba používání elektronických nástrojů pro realizaci dílčích nebo všech úkonů v zadávacím řízení (2014) ............... 22 Graf č. 17 Doba používání elektronických nástrojů pro realizaci úkonů v zadávacím řízení pro vybrané kategorie zadavatelů (2014) ....................................................................................................................................................................... 23 Graf č. 18 Porovnání doby používání elektronických nástrojů pro realizaci úkonů v zadávacím řízení mezi jednotlivými roky 2007– 2014.................................................................................................................................................... 23 Graf č. 19 Míra využití elektronických nástrojů v zadávacích postupech (2014) ................................................................. 24 Graf č. 20 Míra využití elektronických nástrojů u VZMR - výsledky vážené velikostí zadavatelů (2014)................................... 24 Graf č. 21 Míra využití elektronických nástrojů u podlimitních a nadlimitních VZ - výsledky vážené velikostí zadavatelů (2014) ... 25 Graf č. 22 Porovnání míry využití elektronických nástrojů v zadávacích postupech u vybraných kategorií zadavatelů mezi roky 2013 a 2014 .......................................................................................................................................... 25 Graf č. 23 Míra implementace elektronických nástrojů dle jednotlivých druhů zadávacích řízení (2014) .................................. 26 Graf č. 24 Míra implementace elektronických nástrojů dle jednotlivých druhů zadávacích řízení (2013) .................................. 26 Graf č. 25 Porovnání míry implementace elektronických nástrojů u jednotlivých druhů zadávacích řízení dle vybraných kategorií zadavatele (2014) .................................................................................................................................. 27 Graf č. 26 Míra implementace elektronického zadávání dle druhů podlimitních a nadlimitních VZ (2014) ................................ 28 Graf č. 27 Používání elektronických nástrojů dle úkonů v zadávacím řízení (2014) ............................................................ 29 Graf č. 28 Míra využívání elektronických nástrojů u vybraných úkonů v životním cyklu veřejné zakázky (% z počtu VZ zadaných v roce 2013) ...................................................................................................................................................... 30 Graf č. 29 Využití automatické metody hodnocení (2014) ............................................................................................. 31 Graf č. 30 Porovnání využití automatické metody hodnocení mezi roky 2013 a 2014 ......................................................... 31 Graf č. 31 Porovnání míry používání automatické metody hodnocení u vybraných kategorií zadavatelů (2014) ....................... 32 Graf č. 32 Způsob zajištění zřízení a provozu elektronických nástrojů (2014) ................................................................... 32 Graf č. 33 Způsob zajištění zřízení a provozu elektronických nástrojů (2013) ................................................................... 33 Graf č. 34 Porovnání míry využívání elektronického tržiště u podlimitních a nadlimitních VZ u vybraných kategorií zadavatelů (2014).................................................................................................................................................. 33 Graf č. 35 Porovnání míry využívání elektronického tržiště u VZMR u vybraných kategorií zadavatelů (2014) ......................... 34 Graf č. 36 Míra využívání elektronické aukce (2014) ................................................................................................... 35 Graf č. 37 Komodity nakoupené s využitím elektronické aukce (2014) ............................................................................ 35 Graf č. 38 Porovnání způsobu zřízení a provozu profilu zadavatele dle kategorií zadavatele (2014) ...................................... 36 Graf č. 39 Certifikace profilu zadavatele dle vyhlášky č. 9/2011 Sb. (2014) ...................................................................... 37 Graf č. 40 Odhadované náklady na zřízení a provoz profilu zadavatele v Kč bez DPH (2014) .............................................. 37 Graf č. 41 Porovnání míry využívání datových schránek mezi roky 2010 – 2014 ............................................................... 38 Stránka 3 z 46


Graf č. 42 Porovnání míry využívání spisové služby mezi roky 2010 – 2014..................................................................... 38 Graf č. 43 Odhadované přínosy využívání elektronických nástrojů (2014) ........................................................................ 39 Graf č. 44 Odhadovaná míra úspor při využívání elektronických nástrojů (2014) ............................................................... 40 Graf č. 45 Problémy při implementaci elektronického zadávání VZ (2014) ....................................................................... 41 Graf č. 46 Odhad průměrných nákladů na administraci zadávacího řízení u jedné veřejné zakázky v Kč bez DPH ................... 41 Graf č. 47 Účast na vzdělávacích kurzech v oblasti elektronizace VZ (2014) .................................................................... 42 Graf č. 48 Zaměření absolvovaných kurzů v oblasti elektronizace VZ (2014) .................................................................... 43 Graf č. 49 Upřednostněná forma vzdělávání (2014) .................................................................................................... 43 Graf č. 50 Preferované místo konání prezenčních kurzů (2014) ..................................................................................... 44

Stránka 4 z 46


1. ÚVOD Od roku 2007 je v pravidelných ročních intervalech mezi zadavateli veřejných zakázek realizováno dotazníkové šetření o elektronickém zadávání veřejných zakázek1. Porovnáním dat mezi jednotlivými roky je analyzována zejména míra rozšíření a zavádění elektronických nástrojů2 do procesu zadávání veřejných zakázek. Tato zpráva o výsledcích šetření popisuje stav elektronizace procesu zadávání veřejných zakázek v ČR za rok 2014, a to z pohledu stávajícího a plánovaného stavu využívání moderních informačních a komunikačních technologií v procesech zadávání veřejných zakázek. Podstatnou částí této zprávy je rovněž porovnání výsledků šetření mezi roky 2007 až 2014. 1.1 Východiska dotazníkového šetření Šetření je realizováno na základě úkolu, jehož splnění uložila vláda Ministerstvu pro místní rozvoj ve svém usnesení ze dne 5. ledna 2011 č. 5 o Strategii elektronizace zadávání veřejných zakázek pro období let 2011 až 2015 (dále též „Strategie elektronizace“). V souladu s opatřením G. 4 Strategie elektronizace je MMR zodpovědné za provoz systému získávání informací o legislativních, technických a dalších aspektech souvisejících s elektronickým zadáváním veřejných zakázek a informací od jednotlivých zadavatelů ohledně přijímání elektronických obchodních praktik. 1.2 Cíl a předmět dotazníkového šetření Hlavním cílem šetření je získat relevantní informace o postupu elektronizace procesu zadávání veřejných zakázek, tj. o skutečnosti, jak jsou v ČR zaváděny moderní informační a komunikační technologie do procesu zadávání veřejných zakázek. Šetření je zaměřeno na získávání informací o následujících aspektech: 

míra elektronizace procesu zadávání veřejných zakázek:

1

Pro účely dotazníkového šetření je elektronickým zadáváním v souladu se zákonem o veřejných zakázkách myšlen proces zadávání veřejných zakázek, kdy některé nebo všechny úkony zadávacího řízení jsou realizovány elektronickými nástroji prostřednictvím elektronických prostředků. Elektronické prostředky tvoří síť a služby elektronických komunikací, přičemž za elektronické prostředky se nepovažuje fax. 2

Elektronickými nástroji je myšleno technické zařízení (tj. hardware) nebo programové vybavení (tj. software). Jsou jimi zejména jednotlivé aplikace, které zadavatel využívá v rámci zadávacího řízení (např. pro elektronické předávání informací k uveřejnění, pro podávání a hodnocení nabídek či pro elektronické uzavírání smluv). Tyto aplikace mohou existovat samostatně nebo mohou být integrovány do uceleného řešení pro elektronické zadávání veřejných zakázek.

Stránka 5 z 46


o zda zadavatelé již implementovali informační a komunikační technologie do zadávacích postupů využívají či to plánují, o zda zadavatelé vnímají elektronizaci jako přínosnou a v jakých aspektech, o zda elektronizace zadávacích postupů přináší organizacím zadavatele úspory (finanční i nefinanční), o jaké překážky zadavatelé vnímají v procesu elektronizace, 

využívání elektronických nástrojů při zadávání veřejných zakázek malého rozsahu a při zadávání podlimitních a nadlimitních veřejných zakázek: o jakých úkonů se elektronická podpora týká, o v jaké míře zadavatelé využívají elektronické nástroje, o jak dlouho již zadavatelé elektronickou podporu využívají,



využívání jednotlivých druhů elektronických nástrojů,



vzdělávání v oblasti elektronizace zadávání veřejných zakázek: o zda se zadavatelé účastní vzdělávání k elektronizaci veřejných zakázek, o jaká témata je v oblasti vzdělávání mezi zadavateli zájem.

Základními uživateli informačních výstupů z šetření jsou:     

gestor zákona o veřejných zakázkách (MMR), Evropská komise (příslušné generální ředitelství, tj. DG Markt a pracovní skupiny), Public Procurement Network (PPN),3 řídicí skupina Strategie elektronizace, odborná a široká veřejnost.

1.3 Definování hypotéz Před samotným zahájením výzkumu byly formulovány následující hypotézy, které byly v průběhu šetření ověřovány. Tyto hypotézy byly definovány na základě dosavadních poznatků o problematice elektronizace zadávání veřejných zakázek, získaných od gestora zákona o veřejných zakázkách, zadavatelů a dalších subjektů zabývajících se touto problematikou. Cílem šetření nebylo postihnout prostřednictvím těchto hypotéz celé spektrum této problematiky, ale spíše se zaměřit na teze, které jsou v této souvislosti zmiňovány nejčastěji. Hypotézy jsou následující:  Míra využívání elektronických nástrojů při zadávání veřejných zakázek rok od roku roste.

3

Public Procurement Network je mezinárodní síť expertů z jednotlivých úřadů zabývajících se veřejnými zakázkami v členských státech EU, zemích EHP a Švýcarska.

Stránka 6 z 46


 

 

Zadavatelé i nadále využívají elektronické nástroje nejvíce při zahájení zadávacího řízení, poskytování zadávací dokumentace a dodatečných informací. Z důvodu rozšíření povinnosti uveřejňovat informace o veřejných zakázkách na profilu zadavatele a spuštění ostrého provozu nového systému e-tržišť jsou nejvíce využívanými elektronickými nástroji profil zadavatele a elektronické tržiště. Zadavatelé využívají elektronickou aukci nejčastěji při nákupu energií. Více než polovina zadavatelů se v roce 2013 účastnila školení zaměřeného na problematiku elektronizace procesu zadávání veřejných zakázek.

Stránka 7 z 46


2. Metodika sběru dat V pořadí osmé dotazníkové šetření o elektronickém zadávání proběhlo v časovém období od 24. 2. 2014 do 18. 3. 2014. Pro šetření byla z úsporných důvodů použita odlišná metodika než v předchozích letech. Dotazníkové šetření bylo realizováno prostřednictvím on-line dotazníku. Respondenti z řad zadavatelů byli osloveni informačním e-mailem. Zadavatelé odpovídali na jednotlivé otázky k datu vyplňování dotazníku, tj. v roce 2014, a proto se výsledky uvedené v této závěrečné zprávě vztahují k roku 2014 (pokud není výslovně uvedeno jinak). Za rok 2013 byly využity pouze vybrané statistické údaje (např. pro kategorizaci zadavatelů dle počtu a finančního objemu zadaných VZ byla použita data za poslední ucelený kalendářní rok, tj. za rok 2013). Cílovou skupinou tohoto šetření jsou zadavatelé veřejných zakázek ve smyslu ustanovení § 2 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále též „ZVZ“). Výběrový soubor obsahoval 4341 zadavatelů, na které byl uveden platný e-mailový kontakt v rámci formuláře F52 Oznámení profilu zadavatele - oddíl 3, kteří v roce 2013 zadali alespoň jednu nadlimitní či podlimitní veřejnou zakázku (dále též „VZ“) uveřejněnou ve Věstníku veřejných zakázek (dále též „VVZ“).

Stránka 8 z 46


3. Charakteristika respondentů Výsledný výzkumný vzorek tvořilo 677 respondentů v následujících kategoriích zadavatelů4:  veřejný zadavatel: o Česká republika, o státní příspěvková organizace, o územní samosprávný celek a příspěvková organizace, u níž funkci zřizovatele vykonává územní samosprávný celek, o jiná právnická osoba,  sektorový zadavatel,  dotovaný zadavatel,  sdružení zadavatelů. V roce 2014 platně vyplnilo dotazník 677 zadavatelů z celkového počtu 4341 oslovených zadavatelů. Návratnost dotazníků v roce 2014 tedy představuje cca 16 %.

4 341

1 879 1 435 323

2007

226

2008

1 334

1 523

488

329 2009

2010

Výběrový soubor

334 2011

1 386

1 288

1 249

382

2012

677

519

2013

2014

Výzkumný vzorek

Graf č. 1 Porovnání výzkumného vzorku a výběrového souboru mezi roky 2007–2014

4

Kategorie zadavatelů upravuje ustanovení § 2 ZVZ.

Stránka 9 z 46


V této kapitole je uvedena charakteristika výsledného výzkumného vzorku, a to z následujících hledisek:  kategorie zadavatele – členěno v souladu s ustanovením § 2 ZVZ,  počet podlimitních a nadlimitních veřejných zakázek zadaných v roce 2013 a uveřejněných ve Věstníku veřejných zakázek,  roční finanční objem podlimitních a nadlimitních veřejných zakázek zadaných v roce 2013 a uveřejněných ve Věstníku veřejných zakázek – prostřednictvím tohoto ukazatele byli zadavatelé členěni na velké (významné) a malé,  regionální hledisko dle kraje sídla zadavatelů,  pozice respondentů v organizacích zadavatelů. 3.1 Respondenti dle kategorie zadavatele Z grafu č. 2 je patrné, že nejpočetnější kategorií zadavatelů (respondentů), kteří zodpověděli tuto otázku, jsou územní samosprávné celky (43 %). Nejméně zastoupeni jsou respondenti z kategorií sektorový zadavatel (3 %) a sdružení zadavatelů (0 %). Sektorový zadavatel 3%

Jiná právnická osoba 10%

Dotovaný zadavatel 4%

Česká republika 11%

Územní samosprávný celek a příspěvková organizace 63%

Státní příspěvková organizace 9%

N = 377 Graf č. 2 Respondenti šetření dle kategorií zadavatelů (2014)

Porovnání výsledků s předchozími šetřeními Struktura respondentů se oproti předchozím letům výrazně nemění (viz graf č. 3). Došlo k nárůstu počtu respondentů z kategorie územní samosprávný celek a příspěvková organizace (z 54% na 62 %).

Stránka 10 z 46


U dotovaných zadavatelů, kteří často splňují podmínky ZVZ pouze přechodně a veřejné zakázky pravidelně nezadávají, došlo k mírnému poklesu na 4 % ze 7 % v roce 2013.

2007 2008

11% 16%

2009

15%

2010

14%

2011 2012

10% 12%

4% 5% 0%

14%

7%

53%

58%

16%

N = 323

16%

N = 226

1% 5% 0% 9%

62% 18%

9%

2% 8% 0%

46%

8%

17%

11%

54%

2% 4% 0% 13% 1% 7% 0%

14%

2% 8% 0%

13%

N = 329 N = 488 N = 334

N = 382 2013

11%

8%

2014

11%

9%

54%

7%

5% 0%

14% N = 519

62%

4% 3% 0% 10%

Česká republika Státní příspěvková organizace Územní samosprávný celek a příspěvková organizace Dotovaný zadavatel Sektorový zadavatel Sdružení zadavatelů

Graf č. 3 Porovnání relativních četností jednotlivých kategorií zadavatelů mezi roky 2007 – 2014

Stránka 11 z 46

N = 377


3.2 Respondenti dle velikosti zadavatelů (počet zadaných VZ) Ve výzkumném vzorku jsou nejvíce zastoupeni nejmenší zadavatelé, tj. ti, kteří zadali 1 podlimitní či nadlimitní veřejnou zakázku, která byla uveřejněna ve Věstníku veřejných zakázek (45 % zadavatelů zadalo maximálně 1 VZ, 23% zadavatelů zadalo v roce 2013 2 či 3 veřejné zakázky). Nejméně jsou zastoupeni zadavatelé, kteří v roce 2013 zadali více než 36 veřejných zakázek (4 % zadavatelů).

4 – 8 veřejných zakázek ročně 15%

9 – 35 veřejných zakázek ročně 12% 36 a více veřejných zakázek ročně 5%

2 – 3 veřejné zakázky ročně 23% 1 veřejná zakázka ročně 45%

N = 666

Graf č. 4 Respondenti šetření dle celkového počtu podlimitních a nadlimitních VZ zadaných v roce 2013

Stránka 12 z 46


Porovnání výsledků s předchozími šetřeními Při meziročním srovnání je z následujícího grafu patrné, že oproti roku 2013 došlo v roce 2014 k nárůstu počtu respondentů, kteří v roce 2013 zadali jednu veřejnou zakázku (31 % v roce 2013, 45 % v roce 2014). K mírnému poklesu došlo i u respondentů s výjimkou těch, kteří zadávají více než 36 veřejných zakázek ročně a jejichž počet je dlouhodobě stabilizován na 5 % výzkumného vzorku.

2007

48%

2008

30%

2009

31%

2010

32%

2011

31%

2012

31%

2013

31%

23%

18%

14%

18%

9%

20%

32%

20%

33%

16%

7%

15% 13%

N = 323 N = 226

4%

15%

5%

13%

5%

12%

6%

N = 329

N = 488 28%

22%

N = 334

2014

32%

19%

26% 45%

1 veřejná zakázka ročně 4 – 8 veřejných zakázek ročně 36 a více veřejných zakázek ročně

20% 23%

17% 15%

12%

5%

N = 382

5%

N = 519

2 – 3 veřejné zakázky ročně 9 – 35 veřejných zakázek ročně

Graf č. 5 Porovnání počtu respondentů šetření dle celkového počtu zadaných VZ mezi roky 2007–2014

Stránka 13 z 46


3.3 Respondenti dle velikosti zadavatelů (finanční objem zadaných podlimitních a nadlimitních VZ) Nejpočetnější skupinu ve výzkumném vzorku tvořili zadavatelé s ročním objemem nadlimitních a podlimitních veřejných zakázek do 5 mil. Kč bez DPH (53 % zadavatelů) a objemem 5–10 mil. Kč bez DPH (13 % zadavatelů). Veřejné zakázky nad 750 mil. Kč bez DPH zadala v roce 2013 pouze 3 % zadavatelů.

100 - 750 mil. Kč 8%

Více než 750 mil. Kč 3%

50 - 100 mil. Kč 5% 20 - 50 mil. Kč 9%

Do 5 mil. Kč 53%

10 - 20 mil. Kč 9%

5 - 10 mil. Kč 13% N = 644 Graf č. 6 Respondenti šetření dle celkového ročního objemu podlimitních a nadlimitních VZ zadaných v roce 2013

Stránka 14 z 46


Porovnání kategorií zadavatelů Zadavatelé z kategorie územní samosprávný celek a jejich příspěvkové organizace i Česká republika a státní příspěvková organizace zadali v roce 2013 nejvíce veřejných zakázek v objemu nad 750 mil. Kč bez DPH (shodně po 36 %).

Do 5 mil. Kč

19%

5 - 10 mil. Kč

18%

60%

10 - 20 mil. Kč

18%

58%

20 - 50 mil. Kč

21%

50 - 100 mil. Kč 100 - 750 mil. Kč Více než 750 mil. Kč

69%

4% 1% 9%

36%

45% 47%

6%

9%

11% 16%

0% 8% 64%

15%

2%

7%

0% 4%

11%

5% 5%

9%

N = 178 N = 45 N = 38 N = 28 N = 22

24% N = 34

36%

36%

7%

14%

1%

Česká republika a státní příspěvková organizace Územní samosprávný celek a příspěvková organizace Dotovaný zadavatel Sektorový zadavatel

Graf č. 7 Porovnání celkového ročního objemu VZ zadaných v roce 2013 dle kategorií zadavatelů (2014)

Stránka 15 z 46


Porovnání výsledků s předchozími šetřeními Následující graf porovnává rozložení respondentů šetření dle celkového ročního objemu podlimitních a nadlimitních VZ v jednotlivých letech. Z grafu je patrné, že došlo k opětovnému zvýšení počtu respondentů s celkovým objemem VZ do 5 mil. Kč (z 29 % na 53 % zadavatelů).

2007 2008

2009

23%

14%

13%

9%

11%

16%

15%

13%

18% 23%

26%

2010

19%

14%

2011

20%

13%

11% 13%

16%

4%

20%

26% 19%

13%

7%

11%

18%

15%

23%

9%

11%

3%

12%

3%

17%

N = 323 N = 226 N = 329 N = 488

2% N = 334

2012

23%

16%

21%

16%

9%

13%

3% N = 382

2013

29%

15%

17%

13%

7%

15%

4% N = 519

2014

53%

13%

9%

9%

5%

8%

3% N = 644

Do 5 mil. Kč 20 - 50 mil. Kč Více než 750 mil. Kč

5 - 10 mil. Kč 50 - 100 mil. Kč

10 - 20 mil. Kč 100 - 750 mil. Kč

Graf č. 8 Porovnání počtu respondentů dle celkového ročního objemu podlimitních a nadlimitních VZ zadaných v letech 2007–2013

Stránka 16 z 46


3.4 Respondenti dle regionálního rozdělení Struktura respondentů z hlediska sídla zadavatele se v porovnání s předchozími šetřeními téměř nezměnila. Nejvíce respondentů je tradičně z největších krajů, tj. z hl. města Prahy (14 %), Moravskoslezského kraje (11 %) a Jihomoravského kraje (11 %). Nejmenší zastoupení respondentů měly v tomto šetření Karlovarský kraj, Pardubický kraj a Zlínský kraj. Počty respondentů šetření dle jednotlivých krajů jsou uvedeny v následujícím grafu.

Hlavní město Praha

97

Jihočeský

47

Jihomoravský

74

Karlovarský

25

Královohradecký

41

Liberecký

32

Moravskoslezský

73

Olomoucký

50

Pardubický

27

Plzeňský

37

Středočeský

63

Ústecký

37

Vysočina

42

N = 673 Zlínský

28 0

20

40

60

80

100

120

Graf č. 9 Respondenti šetření dle krajů (2014)

3.5 Respondenti dle pozice v organizaci zadavatele Struktura respondentů dle pracovního zařazení se v porovnání s lety 2007–2013 téměř nezměnila. Webový dotazník za zadavatele veřejných zakázek vyplňují zejména pracovníci na vedoucích pozicích. Nejčastěji vyplňovali respondenti zaměstnaní na pozicích:  ředitel, jednatel – 18 % respondentů,  vedoucí oddělení – 24 % respondentů,  starosta – 15 % respondentů,  odborný referent – 26 % respondentů.

Stránka 17 z 46


Respondenti s jiným pracovním zařazením tvořili 25 % dotazovaných. I v této kategorii byli nejčastějšími respondenty opět vedoucí pracovníci (zástupci ředitele, náměstci, tajemníci). Další zastoupené pozice byly: ekonom, účetní, hospodář, administrativní pracovník, právník, konzultant. Jiná 15% Manažer 2%

Odborný referent 26%

Starosta 15%

Ředitel, ředitel odboru, jednatel, předseda 18%

Vedoucí oddělení 24%

N = 648

Graf č. 10 Respondenti šetření dle pozic v organizaci zadavatele (2014)

3.6 Úprava odpovědí ve vazbě na velikost zadavatelů Na základě výsledků z minulých šetření lze předpokládat, že při analýze výsledků šetření dle určitých charakteristik zadavatelů budou viditelné významnější rozdíly v jejich přístupu k elektronizaci zadávání veřejných zakázek. Proto je u vybraných odpovědí zobrazeno srovnání, jak by vypadaly odpovědi zadavatelů, pokud by jednotlivé odpovědi byly upraveny (tj. váženy) ve vztahu k finančnímu objemu veřejných zakázek, které příslušný zadavatel zadává. Tyto grafy jsou vizuálně odlišeny béžovým pozadím. Metoda vážení odpovědí ve vazbě na velikost zadavatelů Váhy byly jednotlivým respondentům přiděleny na základě jejich odpovědí na otázku č. 5 v dotazníkovém šetření (viz kapitola 3.1.3: „Jaký byl celkový roční finanční objem zadaných podlimitních a nadlimitních veřejných zakázek za rok 2013 ve Vaší organizaci?“). Intervaly finančního objemu zadávaných veřejných zakázek tvoří 7 variant odpovědí na tuto otázku.

Stránka 18 z 46


V rámci prvního šetření v roce 2007 byly odvozeny váhy, které byly z důvodu jednoznačné interpretovatelnosti výsledků při porovnávání mezi jednotlivými lety ponechány ve stejné výši i pro účely této zprávy. Přidělení vah jednotlivým variantám odpovědí znázorňuje následující tabulka. Varianty odpovědi Více než 750 mil. Kč 100 - 750 mil. Kč 50 - 100 mil. Kč 20 - 50 mil. Kč 10 - 20 mil. Kč 5 - 10 mil. Kč Do 5 mil. Kč

Střed Váha intervalu 1350

70,68063

425 75 35 15 7,5 2,5

22,25131 3,926702 1,832461 0,78534 0,39267 0,13089

Tabulka č. 1 Odvození vah z otázky č. 5 v dotazníkovém šetření v roce 2007

V následujících grafech bylo s vahami pracováno následovně: Jeden hlas respondenta, jehož roční finanční objem nadlimitních a podlimitních veřejných zakázek zadaných v roce 2013 byl větší než 750 mil. Kč, má váhu cca 71 hlasů. Jeden hlas respondenta, jehož roční finanční objem nadlimitních a podlimitních veřejných zakázek zadaných v roce 2013 byl menší než 5 mil. Kč, má váhu cca 1/10 hlasu atp. 3.7 Srovnání odpovědí ve vazbě na kategorie zadavatelů Největší procentuální zastoupení ve výzkumném vzorku mají zadavatelé z kategorie územní samosprávné celky a jejich příspěvkové organizace (63 %). U vybraných odpovědí je proto zkoumáno, mohou-li odpovědi těchto zadavatelů ovlivňovat celkové výsledky šetření. Pro srovnání jsou vybrány následující kategorie zadavatelů.  Česká republika a státní příspěvkové organizace – základní charakteristika těchto zadavatelů je následující: jejich finanční prostředky jsou vázány na státní rozpočet, vláda může ovlivňovat (řídit) činnosti těchto zadavatelů (např. usnesením vlády) – 100 respondentů šetření.  Územní samosprávné celky a jejich příspěvkové organizace – základní charakteristika těchto zadavatelů je následující: hospodaří s vlastními rozpočty, možnosti vlády zasahovat do činnosti těchto subjektů jsou omezené – 163 respondentů šetření. Ve výsledcích šetření je tato kategorie nazvána též pouze Územní samosprávný celek.

Stránka 19 z 46


4. Výsledky a jejich interpretace V následujících kapitolách jsou uvedeny výsledky šetření stavu elektronizace procesu zadávání veřejných zakázek z následujících hledisek:  míra elektronizace procesu veřejných zakázek,  využívání elektronických nástrojů při zadávání veřejných zakázek malého rozsahu a při zadávání podlimitních a nadlimitních veřejných zakázek,  míra používání jednotlivých druhů elektronických nástrojů,  přínosy a dopady zavedení elektronických nástrojů,  vzdělávání v oblasti elektronizace zadávání veřejných zakázek. Celkový počet respondentů (N) uvedený v následujících kapitolách (kromě kapitoly 4.1, 4.3.5 a 4.5) není vždy shodný s celkovým výzkumným vzorkem, neboť závisí na tom, zda u vybraných otázek respondenti odpověděli, že implementují či plánují implementovat elektronické nástroje VZ. 4.1 Míra elektronizace procesu veřejných zakázek Zkoumání míry elektronizace procesu veřejných zakázek bylo zaměřené zejména na následující:  zda zadavatelé již využívají či plánují implementaci elektronických nástrojů do zadávacích postupů,  jaké veřejné zakázky zadávají organizace elektronicky,  jaké druhy zadávacích řízení realizují zadavatelé elektronicky. 4.1.1 Implementace a plány zadavatelů elektronizovat proces VZ V současnosti využívá elektronickou podporu zadávacího řízení 56 % zadavatelů, přičemž 40 % zadavatelů počítá s jejím dalším rozvojem. 15 % zadavatelů plánuje využívat elektronické nástroje v horizontu tří let. Elektronickou podporu zadávacího řízení zatím vůbec nezvažuje 25 % zadavatelů. Již jsme implementovali a počítáme s dalším rozvojem 40% Elektronickou podporu zadávacího řízení zatím vůbec nezvažujeme 25%

Plánujeme implementovat za více než 3 roky 4%

Již jsme implementovali a s dalším rozvojem elektronizace nepočítáme 16% Plánujeme implementovat do Plánujeme 12 měsíců implementovat do 6% 3 let 9%

N = 662

Graf č. 11 Míra implementace elektronických nástrojů u zadavatelů VZ (2014)

Stránka 20 z 46


Porovnání výsledků s předchozími šetřeními V porovnání s minulými roky došlo v roce 2014 k dalšímu nárůstu počtu zadavatelů, kteří již elektronické nástroje používají (32 % v roce 2012, 45 % v roce 2013, 56 % v roce 2014). Pozitivní skutečností je snížení počtu zadavatelů, kteří elektronickou podporu zadávacího řízení vůbec nezvažují na 25 %, (o 7 % méně než v roce 2013). 2007

11%

5%

11%

2008

15%

8%

2009

16%

2% 8%

2010

17%

2% 7%

2011

28%

2012

30%

2013 2014

33% 6%

29%

17%

2%

8%

33%

N = 329

52%

15%

14%

18%

40%

N = 226

50%

7%

9%

N = 323

32%

7%

15% 3%

36%

9%

6%

14% 8%

11%

16%

6%

N = 488

34% 4%

31%

3%

32%

9%

4%

N = 334 N = 382

25%

Již jsme implementovali a počítáme s dalším rozvojem Již jsme implementovali a s dalším rozvojem elektronizace nepočítáme Plánujeme implementovat do 12 měsíců Plánujeme implementovat do 3 let Plánujeme implementovat za více než 3 roky Elektronickou podporu zadávacího řízení zatím vůbec nezvažujeme

N = 519 N = 662

Graf č. 12 Porovnání míry implementace elektronických nástrojů u zadavatelů mezi roky 2007 - 2014

Porovnání kategorií zadavatelů Přístup k využívání elektronických nástrojů se mezi kategoriemi zadavatelů značně liší. Nejdále jsou v implementaci elektronických nástrojů organizace z kategorie Česká republika a státní příspěvkové organizace. Meziročně došlo u kategorie Česká republika a státní příspěvkové organizace k mírnému snížení počtu zadavatelů, kteří již elektronické nástroje používají (48 % v roce 2012, 85 % v roce 2013, 74 % v roce 2014). Naopak u kategorie územní samosprávný celek došlo k nárůstu počtu uživatelů elektronických nástrojů (29 % v roce 2012, 37 % v roce 2013, 53 % v roce 2014). Česká republika a státní příspěvková organizace Územní samosprávný celek a příspěvková organizace

57% 34%

7% 5%0% 13%

17% 19%

7%

11%

4%

N = 75

25% N = 230

Již jsme elektronickou podporu implementovali a počítáme s dalším rozvojem

Již jsme elektronickou podporu implementovali a s dalším rozvojem elektronizace nepočítáme Graf č. 13 Porovnání míry implementace elektronických nástrojů u vybraných kategorií zadavatelů s celkovými výsledky (2014)

Stránka 21 z 46


Česká republika a státní příspěvková organizace Územní samosprávný celek a příspěvková organizace

70% 29%

8%

3% 6%1%5%

15% 10%

14%

5%

N = 100

35%

N = 281

Již jsme elektronickou podporu implementovali a počítáme s dalším rozvojem

Již jsme elektronickou podporu implementovali a s dalším rozvojem elektronizace nepočítáme Graf č. 14 Porovnání míry implementace elektronických nástrojů u vybraných kategorií zadavatelů s celkovými výsledky (2013)

Porovnání původních výsledků s váženými výsledky Úprava výsledků podle velikosti zadavatelů výsledky šetření výrazně ovlivňuje. Z vážení výsledků šetření je patrné, že u větších zadavatelů je značně vyšší současná míra implementace elektronických nástrojů v procesu zadávání VZ, než je tomu u menších zadavatelů, jak dokládá následující graf. Procento zadavatelů, kteří neplánují implementovat elektronické nástroje, je u větších zadavatelů podstatně menší (14 %). Původní výsledky Výsledky vážené velikostí zadavatelů

40%

6%

16%

47%

14%

9%

10%

4%

12%

25%

4%

14%

Již jsme elektronickou podporu implementovali a počítáme s dalším rozvojem Již jsme elektronickou podporu implementovali a s dalším rozvojem elektronizace nepočítáme

N = 662

Graf č. 15 Implementace elektronických nástrojů - porovnání původních výsledků s váženými výsledky (2014)

4.1.2 Délka používání elektronických nástrojů pro úkony v zadávacím řízení 52 % respondentů používá elektronické nástroje pro realizaci dílčích nebo všech úkonů v zadávacím řízení 1 až 3 roky. Méně než 1 rok používá elektronické nástroje 34 % respondentů, naopak déle než 3 roky používá elektronické nástroje 19 % respondentů. 3 – 5 let 10%

1 – 3 roky 52%

Více než 5 let 9%

Méně než 1 rok 34%

N = 617

Graf č. 16 Doba používání elektronických nástrojů pro realizaci dílčích nebo všech úkonů v zadávacím řízení (2014)

Stránka 22 z 46


Porovnání kategorií zadavatelů Naprostá většina (83 %) respondentů z kategorie Česká republika a státní příspěvková organizace uvedla, že elektronické nástroje používají déle než jeden rok (56 % je používá 1–3 roky). V případě územních samosprávných celků 30 % z nich uvedlo, že používají elektronické nástroje ani ne jeden rok. I v případě územních samosprávných celků více než polovina respondentů (57 %) uvedla, že elektronické nástroje používají 1–3 roky. Česká republika a státní příspěvková…

18%

Územní samosprávný celek a příspěvkové…

56%

13%

30%

14%

N = 72

10% 4%

57%

N = 210

Méně než 1 rok

1 – 3 roky

3 – 5 let

Více než 5 let

Graf č. 17 Doba používání elektronických nástrojů pro realizaci úkonů v zadávacím řízení pro vybrané kategorie zadavatelů (2014)

Porovnání výsledků s předchozími šetřeními V porovnání s minulými roky došlo v roce 2014 ke stagnaci počtu nových uživatelů elektronických nástrojů, tj. těch, kteří je pro úkony v zadávacím řízení používají kratší dobu než jeden rok (z 27 % v roce 2012 na 34 % v roce 2013, 32 % v roce 2014). 2007 2008 2009

2010 2011

2012

17%

61%

13%

17%

67% 25%

17%

46%

28% 24%

13%

51%

27%

12%

49%

N = 173

3%

N = 124

8%

22%

51%

6%

8% 12%

14%

N = 106 N = 154 N = 105

10% N = 128

2013 2014

34%

49%

32%

52%

8% 10%

9% 6%

N = 235 N = 617

Méně než 1 rok

1 – 3 roky

3 – 5 let

Více než 5 let

Graf č. 18 Porovnání doby používání elektronických nástrojů pro realizaci úkonů v zadávacím řízení mezi jednotlivými roky 2007–2014

4.1.3 Využití elektronických nástrojů v zadávacích postupech Graf 19 ukazuje, že nejvíce zadavatelů, kteří již ve své organizaci zavedli elektronické nástroje, je používá u veřejných zakázek malého rozsahu (53 % zadavatelů využívajících elektronické nástroje v pilotním či běžném provozu) a dále u podlimitních a nadlimitních veřejných zakázek (celkem 45 % zadavatelů). V naprosto minimální míře zatím zadavatelé využívají elektronickou podporu pro soutěže o návrh (9 %) a koncesní smlouvy (8 %).

Stránka 23 z 46


Pokud jde o plány organizací dále rozšířit používání elektronického zadávání, situace je obdobná. Větší procento zadavatelů však plánuje elektronizovat proces zadávání podlimitních a nadlimitních veřejných zakázek (v souhrnu 23 % zadavatelů) oproti veřejným zakázkám malého rozsahu (v souhrnu 12 % zadavatelů). Kolem 13 % zadavatelů uvažuje o zavedení elektronického zadávání soutěže o návrh či koncesní smlouvy. VZ malého rozsahu

Podlimitní a nadlimitní VZ Soutěže o návrh Koncesní smlouvy

7%

46%

5%

6%

40%

9%

2% 7% 4% 5% 3%

9%

8%

5%

N = 630

27%

6%

32%

N = 606

78%

2% 3%5% 5% 6%

N = 523

81%

N = 525

Již používáme v pilotním provozu

Již používáme v běžném provozu

Chceme začít používat do 12 měsíců

Chceme začít používat do 3 let

Chceme začít používat za 3 roky a více

Neplánujeme používat

Graf č. 19 Míra využití elektronických nástrojů v zadávacích postupech (2014)

Porovnání původních výsledků s váženými výsledky Z vážení původních výsledků je patrné, že u větších zadavatelů je vyšší procento zadavatelů, kteří v běžném provozu používají elektronické nástroje pro VZMR a podlimitní a nadlimitní VZ, než je tomu u menších zadavatelů, jak dokládají následující grafy.

Původní výsledky Výsledky vážené velikostí zadavatelů

7%

46%

13%

6% 58%

Již používáme v pilotním provozu Chceme začít používat do 12 měsíců Chceme začít používat za 3 roky a více

9%

5%

27% 6%

8%

Již používáme v běžném provozu Chceme začít používat do 3 let Neplánujeme používat

3%

11%

N = 630

Graf č. 20 Míra využití elektronických nástrojů u VZMR - výsledky vážené velikostí zadavatelů (2014)

Stránka 24 z 46


Původní výsledky Výsledky vážené velikostí zadavatelů

40%

5%

9%

9%

8%

55%

32%

6%

12%


11%

9%

5%


N = 606

Graf č. 21 Míra využití elektronických nástrojů u podlimitních a nadlimitních VZ - výsledky vážené velikostí zadavatelů (2014)

Podlimitní a VZ malého nadlimitní VZ rozsahu

Porovnání výsledků s předchozím šetřením Meziročně došlo k mírnému poklesu používání elektronických nástrojů u veřejných zakázek malého rozsahu. V rámci šetření realizovaného v roce 2013 uvedlo 60 % respondentů, že již používají elektronický nástroj pro VZMR. V roce 2014 se počet zadavatelů, kteří již používají elektronické nástroje pro VZMR, snížil na 53 %. V případě používání elektronických nástrojů v rámci podlimitních a nadlimitních veřejných zakázek rovněž došlo k mírnému poklesu ze 49 % v roce 2013 na 45 % v roce 2014. Míra používaní elektronických nástrojů u soutěží o návrh a koncesní smluv je setrvale nízká (používá přibližně 5 % zadavatelů). 2013 2014 2013 2014

8%

52%

7% 10% 5%

12%

46%

6%

39%

15%

40%

9%

8%

9%

10%

6%

5%

27%

17% 6%


11%

8% 32%

N = 336 N = 630

11%

N = 352 N = 606


Graf č. 22 Porovnání míry využití elektronických nástrojů v zadávacích postupech u vybraných kategorií zadavatelů mezi roky 2013 a 2014

4.1.4 Druhy zadávacích řízení realizovaných elektronicky Nejčastěji zadavatelé realizují elektronicky otevřená řízení (44 %) a zjednodušená podlimitní řízení (39 %). Do tří let hodlá používat elektronické nástroje v otevřeném řízení 65 % zadavatelů a ve zjednodušeném podlimitním řízení 64 % zadavatelů. Nejméně zadavatelů naopak využívá či plánuje využívat elektronické nástroje v soutěžním dialogu. Bližší srovnání je uvedeno v grafu č. 23. Tyto výsledky potvrzují, že elektronické nástroje jsou používány téměř výhradně u zadávacích řízení, která jsou pro zadávání veřejných zakázek využívána nejčastěji.

Stránka 25 z 46


Otevřené řízení

6%

Užší řízení 4% Jednací řízení s uveřejněním

38% 16%

5%

Jednací řízení bez 3% uveřejnění

6%

4% 9%

16%

5%

13% 5%

5%

4%

9%

9%

10%

35%

N = 596

63%

6%

N = 547

58%

5%

N = 554

65%

Soutěžní dialog 2% 6%2% 6% 4%

N = 540

80% N = 534

Zjednodušené podlimitní řízení

5%

34%

9%

11%

5%

36% N = 594



Graf č. 23 Míra implementace elektronických nástrojů dle jednotlivých druhů zadávacích řízení (2014)

Meziročně došlo k výraznému nárůstu počtu zadavatelů, kteří elektronické nástroje používají v běžném provozu u otevřeného řízení (26 % v roce 2012, 42 % v roce 2013) a zjednodušeného podlimitního řízení (26 % v roce 2012, 40 % v roce 2013). Údaje k šetření z roku 2013 jsou uvedeny v grafu č. 24. Otevřené řízení

8%

Užší řízení 4%

42% 15%

Jednací řízení s 4% uveřejněním

15%

Jednací řízení bez 3% uveřejnění

14%

Soutěžní dialog 2% 5% 7%

9%

14%

12% 12%

10%

11% 7%

14% 14%

16%

9%

14%

52%

8%

N = 352

46%

6%

N = 352

51%

7%

N = 352

N = 352

69% N = 336

Zjednodušené podlimitní řízení

8%

40%

18%

13%

9%

12% N = 336



Graf č. 24 Míra implementace elektronických nástrojů dle jednotlivých druhů zadávacích řízení (2013)

Porovnání kategorií zadavatelů Zadavatelé z kategorie Česká republika a státní příspěvková organizace nejčastěji používají elektronické nástroje ve zjednodušeném podlimitním řízení (56 %) a v otevřeném řízení (59 %). V případě územních samosprávných celků je míra používání elektronických nástrojů v jednotlivých druzích řízení výrazně nižší, i zde však platí, že zadavatelé nejvíce používají elektronické nástroje v rámci zjednodušených podlimitních řízení (41 %) a otevřeném řízení (40 %).

Stránka 26 z 46

Stav elektronizace procesu zadávání veřejných zakázek v ČR

Zjednodušené Jednací řízení Jednací řízení s podlimitní řízení Soutěžní dialog bez uveřejnění uveřejněním

Užší řízení

Otevřené řízení

Závěrečná zpráva o výsledcích dotazníkového šetření za rok 2014

ČR a státní příspěvková organizace

7%

52%

Územní samosprávný celek 5% ČR a státní příspěvková organizace


5%

Územní samosprávný celek

5%


35%

4%

Územní samosprávný celek 3%

8%

24%

13%

4%

9%

8%

6%

Územní samosprávný celek 1% 11%

6%

11%

13%

6%

6%

14%

6%

13%

23%

58%

6%

N = 67

63%

N = 170

70%

13%

N = 64

8%

53%

6%0%

N = 181

68%

5%

N = 75

N = 198

35%

7% 0%

8% 0%

15%

5%

7%

8% 3%

N = 65

64% N = 169


5%3% 5% 5% 2%

81% N = 64

Územní samosprávný celek ČR a státní příspěvková organizace

0% 5% 2% 9%

5%

79%

N = 168

6%

50%

9%

8% 2%

26% N = 66

Územní samosprávný celek 5%

36%

8%

13%

5%

33% N = 199



Graf č. 25 Porovnání míry implementace elektronických nástrojů u jednotlivých druhů zadávacích řízení dle vybraných kategorií zadavatele (2014)

Stránka 27 z 46


4.1.5 Druhy podlimitních a nadlimitních veřejných zakázek realizovaných elektronicky Obdobně jako v předchozích letech zadavatelé při využívání elektronických nástrojů příliš nerozlišují mezi jednotlivými druhy veřejných zakázek. VZ na dodávky

5%

8%

36%

VZ na služby 4%

34%

VZ na stavební 4% práce

33%

8% 8%


11%

5%

35%

11%

6%

38%

11%

6%

38%

N = 595

N = 583


Graf č. 26 Míra implementace elektronického zadávání dle druhů podlimitních a nadlimitních VZ (2014)

4.2 Elektronizace úkonů realizovaných při zadávání veřejných zakázek Mezi úkony, při kterých zadavatelé nadále nejčastěji používají elektronické nástroje, patří uveřejňování informací o veřejných zakázkách (76 % zadavatelů), poskytování zadávací dokumentace (75 %), poskytování dodatečných informací k zadávacím podmínkám (73 %), odesílání výzev o zahájení zadávacího řízení (69 %) a odesílání výzev v zadávacím řízení (69 %). Míru používání elektronických nástrojů při jednotlivých úkonech v zadávacím řízení shrnuje následující graf.

Stránka 28 z 46


Příprava veřejné zakázky

6%

Uveřejňování informací o VZ

6%

19%

58%

5% 6% 5% 7%

N = 348

6%

11%

N = 338

12%

51%

6%

7%

7%

11%

N = 338

9%

N = 342

10%

N = 340

11%

Poskytování dodatečných informací 5%

11%

5% 6% 5%

58% 57%

13%

27%

4% 10% 12%

Posouzení nabídek 2% 13%

Sestavení zákonem požadovaných zpráv

N = 308

7%

6%

Výběr nejvhodnější nabídky

17%

7%

Poskytování zadávací dokumentace

Podpora hodnocení nabídek 3%

8%

51%

6%

Příjem nabídek (žádostí o účast) 4%

11%

13%

Odesílání výzev v zadávacím řízení

Posouzení splnění kvalifikace 2%

6%

12%

Odesílání výzev o zahájení zadávacího 5% řízení

Otevírání nabídek (žádostí o účast)

33%

12%

4% 6%

7%

16%

7%

12%

21%

N = 306 N = 300

24%

8%

16%

14%

22%

26%

7%

15%

14%

24%

26%

7%

16%

14%

23%

15%

23%

23%

7%

3% 13%

31%

3%

33%

12%

16% 5%

15%

7%

13%

15%

20%

11%

N = 300 N = 296 N = 290 N = 312

19% N = 310

Příjem a vyřízení námitek 3%

10%

33%

6%

14%

12%

21% N = 307

Uzavření smlouvy s vybraným 3% dodavatelem

9%

Objednání předmětu VZ 3%

9%

25%

7%

13%

16%

26% N = 302

22%

5%

15%

16%

30% N = 285

Zaplacení předmětu VZ 2% 7% Dokumentace jednotlivých 3% úkonů v zadávacím řízení

24%

6%

12%

16%

32% N = 285

10%

Používáme v pilotním provozu Používáme v běžném provozu Zvažujeme, že budeme používat do 3 let Používali jsme, ale přestali jsme používat

30%

8%

14%

14%

22%

Používáme pouze občas Zvažujeme, že budeme používat do 12 měsíců Zvažujeme, že budeme používat za 3 roky a více Nemáme zájem používat

Graf č. 27 Používání elektronických nástrojů dle úkonů v zadávacím řízení (2014)

Následující graf blíže analyzuje míru využívání elektronických nástrojů u vybraných úkonů:  poskytování zadávací dokumentace,  podání nabídky či žádosti o účast,  uzavírání smluv,  objednávání,  fakturace. Stránka 29 z 46


Celkově zadavatelé v největší míře využívají elektronické nástroje při poskytování zadávací dokumentace. 70 % zadavatelů poskytlo v roce 2013 zadávací dokumentaci elektronicky u více než poloviny všech veřejných zakázek. 43 % respondentů uvedlo, že poskytli zadávací dokumentaci elektronicky u všech veřejných zakázek. V roce 2013 umožnilo 52 % zadavatelů elektronické podání nabídky či žádosti o účast u více než poloviny všech veřejných zakázek. 26 % zadavatelů tuto možnost poskytli u všech veřejných zakázek. 58 % zadavatelů uvedlo, že v roce 2013 uzavřeli u více než 25 % veřejných zakázek smlouvy elektronicky. 26 % zadavatelů uzavřelo u všech veřejných zakázek smlouvy elektronicky. 44 % zadavatelů vystavilo u více než 50 % veřejných zakázek objednávky z uzavřených smluv elektronicky. 23 % zadavatelů tak učinilo u všech veřejných zakázek. Pouhých 39 % respondentů uvedlo, že u více než poloviny VZ umožnili dodavatelům předat faktury za předměty VZ elektronicky. 23 % zadavatelů umožnilo dodavatelům předat faktury u všech veřejných zakázek elektronicky. Elektronické poskytování zadávací dokumentace Elektronické podání nabídky či žádosti o účast

11%

20%

Elektronické uzavírání smluv Elektronické objednávání

4% 4% 9% 8% 5%

22% 15%

11% 16%

7%

43% 13%

8%

13% 15%

16%

18% 20%

13% 8% 13%

N = 453 26%

6% 8%

26%

N = 286 N = 106

23% N = 177

Elektronická fakturace

26%

14%

7%

14%

7%

9%

23%

N = 152

1 - 5%

6 - 12%

13 - 25%

26 - 50%

51 - 75%

76 - 99%

100%

Graf č. 28 Míra využívání elektronických nástrojů u vybraných úkonů v životním cyklu veřejné zakázky (% z počtu VZ zadaných v roce 2013)

V následujícím grafu je uvedeno, jak často zadavatelé využívají automatickou metodu hodnocení. Automatickou metodou hodnocení se rozumí proces hodnocení, kdy byla pro účely hodnocení použita pouze číselně vyjádřitelná hodnotící kritéria (např. cena, délka záruky) a hodnocení provedl elektronický nástroj automaticky podle nastaveného algoritmu bez zásahu zadavatele či hodnotící komise. Z celkového počtu zadavatelů, kteří již automatickou metodu hodnocení využívají, 67 % respondentů uvedlo, že v roce 2013 použili automatickou metodu hodnocení u více než 25 % veřejných zakázek. 30 % respondentů uvedlo, že použili automatickou metodu hodnocení u všech veřejných zakázek, které v roce 2013 zadali.

Stránka 30 z 46


100% veřejných zakázek 30% 1-5% veřejných zakázek 17% 76 - 99% veřejných zakázek 18%

6 - 12% veřejných zakázek 7%




N = 211

Graf č. 29 Využití automatické metody hodnocení (2014)

Porovnání výsledků s předchozím šetřením Meziročně došlo u zadavatelů, kteří používají automatickou metodu hodnocení u více než 25 % veřejných zakázek, k nárůstu (50 % respondentů v roce 2012, 63 % respondentů v roce 2013, 67 % respondentů v roce 2014). Pro všechny své veřejné zakázky použilo v roce 2014 automatickou metodu hodnocení 30 % zadavatelů, tj. o 12 procentních bodů více než v roce 2013. 2013

16%

2014

17%

10% 7%

11% 9%

1 - 5 % veřejných zakázek 26 - 50% veřejných zakázek 100% veřejných zakázek

12% 8%

12%

19% 18%

6 - 12% veřejných zakázek 51 - 75% veřejných zakázek

14%

18% 30%

N = 91 N = 211

13 - 25% veřejných zakázek 76 - 99% veřejných zakázek

Graf č. 30 Porovnání využití automatické metody hodnocení mezi roky 2013 a 2014

Porovnání kategorií zadavatelů V rámci kategorie Česká republika a státní příspěvkové organizace použilo 72 % zadavatelů automatickou metodu hodnocení u více než 25 % veřejných zakázek. Pro všechny své veřejné zakázky použilo automatickou metodu hodnocení 26 % zadavatelů. V rámci kategorie územní samosprávný celek použilo 69 % zadavatelů automatickou metodu hodnocení u více než 25 % VZ. Procento zadavatelů, kteří používají automatickou metodu hodnocení pouze ve velmi omezené míře (do 12 %) je u kategorie územní samosprávný celek (21 %) vyšší než u zadavatelů z kategorie Česká republika a státní příspěvkové organizace (16 %).

Stránka 31 z 46


Česká republika a státní příspěvková organizace

7%

Územní samosprávný celek a příspěvková…

9% 19%

1 - 5%

12%

9%

2% 10%

6 - 12%

14% 14%

13 - 25%

23% 10%

26%

14%

26 - 50%

N = 57

31%

51 - 75%

76 - 99%

100%

Graf č. 31 Porovnání míry používání automatické metody hodnocení u vybraných kategorií zadavatelů (2014)

4.3 Využívání elektronických nástrojů V této kapitole je uveden popis stavu využívání konkrétních elektronických nástrojů při zadávání veřejných zakázek. Zvoleny byly především ty elektronické nástroje, jejichž způsob využívání je upraven v ZVZ či řídicích aktech vlády ČR. Při zadávání veřejných zakázek malého rozsahu i podlimitních a nadlimitních veřejných zakázek zadavatelé i nadále využívají převážně elektronické nástroje vytvořené a provozované komerčním provozovatelem (55 %). Nejméně zadavatelů si vytvořili či plánují vytvořit vlastní elektronické nástroje. Elektronické nástroje, které si jako zadavatel sami vytvoříme Elektronické nástroje vytvořené a provozované komerčním provozovatelem (outsourcing) Elektronické nástroje vytvořené komerčním provozovatelem, ke kterým si zakoupíme licenci

12%

2% 3% 2%

3% 4% 5%

55%

27%

N = 307

81%

3% 6% 4%

Již používáme Začneme používat do 3 let Nepoužíváme a neplánujeme používat

33%

61%

N = 427

N = 332

Začneme používat do 12 měsíců Začneme používat za 3 roky a více

Graf č. 32 Způsob zajištění zřízení a provozu elektronických nástrojů (2014)

Porovnání výsledků s předchozím šetřením Oproti roku 2013 došlo k dalšímu nárůstu využívání elektronických nástrojů vytvořených a provozovaných komerčním provozovatelem (28 % v roce 2012, 47 % v roce 2013, 55 % v roce 2014). Důvodem by mohlo být, že novela ZVZ v roce 2012 významně rozšířila povinnost uveřejňování informací k veřejným zakázkám na profilu zadavatele, a to rovněž u veřejných zakázek malého rozsahu, jehož zřízení a základní provoz často nabízejí komerční provozovatelé bezplatně.

Stránka 32 z 46


Elektronické nástroje, které si jako zadavatel sami vytvoříme

19%

Elektronické nástroje vytvořené a provozované komerčním provozovatelem (outsourcing) Elektronické nástroje vytvořené komerčním provozovatelem, ke kterým si zakoupíme licenci

3% 3% 3%

47%

26%

N = 352

72%

4% 4% 5%

5% 7%

7%

Již používáme Začneme používat do 3 let Nepoužíváme a neplánujeme používat

40%

N = 352

55%

Začneme používat do 12 měsíců Začneme používat za 3 roky a více

Graf č. 33 Způsob zajištění zřízení a provozu elektronických nástrojů (2013)

4.3.1 Elektronická tržiště Výstupy za rok 2013 nelze vždy srovnávat s údaji roku 2012, kdy byl provoz e-tržišť zahajován postupně. Přesto je ze statistických údajů v rámci dotazníkového šetření zřejmé, že se systém v průběhu roku 2013 stabilizoval a došlo k výraznému nárůstu aktivity zadavatelů. Dosažená smluvní hodnota zakázek realizovaných systémem e-tržišť přesahující 4 mld. Kč vč. DPH je toho důkazem. Porovnání kategorií zadavatelů V rámci kategorie Česká republika a statní příspěvkové organizace využívá 71 % zadavatelů e-tržiště pro podlimitní veřejné zakázky. V rámci územních samosprávných celků je procento zadavatelů, kteří používají pro podlimitní VZ e-tržiště, výrazně nižší (12 %), nicméně nejpozději do tří let je plánuje používat cca 40 % zadavatelů.

Česká republika a státní příspěvková organizace

3%

Územní samosprávný celek a 4% 8% příspěvková organizace

68%

14%

26%

7%

12%

7% 2% 12%

36%

N = 95 N = 184



Plánujeme používat do 12 měsíců

Plánujeme používat do 3 let

Plánujeme používat za 3 roky a více

Nepoužíváme a neplánujeme používat

Graf č. 34 Porovnání míry využívání elektronického tržiště u podlimitních a nadlimitních VZ u vybraných kategorií zadavatelů (2014)

Pro veřejné zakázky malého rozsahu již používá e-tržiště 88 % zadavatelů z kategorie Česká republika a státní příspěvkové organizace. V rámci územních samosprávných celků je procento zadavatelů, kteří používají e-tržiště pro VZMR, opět výrazně nižší (14 %), nejpozději do tří let je plánuje používat přibližně 41 % zadavatelů.

Stránka 33 z 46


Česká republika a státní 2% příspěvková organizace Územní samosprávný celek a příspěvková organizace

3% 1% 3% 4% N = 95

86%

2% 12%

13%

9%

28%

36%



Začneme používat do 12 měsíců

Začneme používat do 3 let

Začneme používat za 3 roky a více

Nepoužíváme a neplánujeme používat

N = 184

Graf č. 35 Porovnání míry využívání elektronického tržiště u VZMR u vybraných kategorií zadavatelů (2014)

4.3.2 Elektronický katalog Elektronickým katalogem se rozumí elektronický nástroj používaný při definici předmětu veřejné zakázky a při přípravě nabídek. Použitím elektronického katalogu při definici předmětu veřejné zakázky se rozumí specifikace předmětu veřejné zakázky na úrovni parametrického popisu (např. s použitím číselníku NIPEZ), který je dostupný dodavatelům, kteří mají zájem podat nabídku k této veřejné zakázce v elektronické formě (např. e-tržiště veřejné správy tuto funkcionalitu umožňují). Dodavatelé parametrický popis jednotlivých položek předmětu veřejné zakázky následně v rámci zadávacího řízení doplní o informace o konkrétních nabízených výrobcích a službách a podají tak nabídku ve formě elektronického katalogu zadavateli. Na e-tržištích veřejné správy je příjmem nabídek ve formě elektronického katalogu myšleno též vyplnění nabídkových hodnot dodavatelem do zadavatelem předdefinovaného formuláře v e-tržišti. Naprostá většina zadavatelů elektronický katalog nepoužívá. V roce 2013 použila elektronický katalog u podlimitních či nadlimitních veřejných zakázek v běžném či pilotním provozu mizivá 2 % respondentů, do tří let zamýšlí využívání elektronického katalogu 7 % respondentů, celých 85 % z nich pak uvedlo, že elektronický katalog neplánuje používat, zbytek zadavatelů zvažuje používání e-katalogu za více než tři roky.

4.3.3 Elektronická aukce Elektronickou aukci jako proces hodnocení nabídek využívá u podlimitních a nadlimitních veřejných zakázek 19 % zadavatelů, do tří let chce začít používat elektronickou aukci u podlimitních a nadlimitních veřejných zakázek dalších 16 % respondentů, 57 % respondentů pak vůbec neplánuje používání e-aukci u podlimitních a nadlimitních veřejných zakázek. Elektronická aukce je tedy i nadále ne příliš často využívaným nástrojem. V roce 2013 využilo elektronickou aukci u více než 25 % veřejných zakázek pouhých 23 % zadavatelů, ve srovnání s rokem 2012 tak nedošlo k žádnému nárůstu. Došlo však k mírnému nárůstu počtu zadavatelů, kteří využili elektronickou aukci u 1–5 % veřejných zakázek (49 % v roce 2011, 53 % v roce 2012, 59 % v roce 2013).

Stránka 34 z 46


V grafu jsou zaneseny odpovědi respondentů, kteří již elektronickou aukci používají jak u veřejných zakázek malého rozsahu, tak podlimitních a nadlimitních VZ.




100% veřejných zakázek 3%


6 - 12% veřejných zakázek 6% 1-5% veřejných zakázek 59%

N = 157

Graf č. 36 Míra využívání elektronické aukce (2014)

Z následujícího grafu vyplývá, že zadavatelé v minulém roce elektronickou aukci využívali nejčastěji pro nákup elektrické energie (38 % zadavatelů), 28 % zadavatelů využilo e-aukce k nákupu zemního plynu). Dále byly e-aukce využity zejména při nákupu telekomunikačních služeb (10 % zadavatelů). V kategorii „Jiné“ byly zastoupeny např.: zdravotnické přístroje, stroje, vozidla, dřevní hmota, kamerový systém, parkovací automaty, stavební práce či údržba zeleně.

Zemní plyn 28% Telekomunikační služby 10%

Kancelářské potřeby 4%

Elektrická energie 38%

Léčiva a zdravotnický materiál 4%

Jiné 12%

ICT hardw are a software 4%

N = 400 Graf č. 37 Komodity nakoupené s využitím elektronické aukce (2014)

Stránka 35 z 46


4.3.4 Profil zadavatele Profil zadavatele je nejčastěji využívaným elektronickým nástrojem. 99 % zadavatelů má zřízen profil zadavatele. Z následujícího grafu vyplývá, že většina zadavatelů ze všech kategorií využívá profil zadavatele vytvořený a provozovaný komerčním subjektem formou outsourcingu. Dále pak v rozmezí 13 – 24 % si zadavatelé vytváří profil sami a provozují jej vlastními prostředky. Nejméně zastoupené jsou případy zadavatelů, kdy si zadavatel zakoupí aplikaci profilu zadavatele, kterou pak provozuje na své infrastruktuře. Česká republika a státní příspěvková organizace Územní samosprávný celek a příspěvková organizace Dotovaný zadavatel

19%

14%

14% 13%

11%

76%

6%

Jiná právnická osoba

N = 16

83%

N = 12

16% 24% 14%

62%

10% 11%

N = 42 N = 160

81%

Sektorový zadavatel Příspěvková organizace, u níž funkci zřizovatele… Státní příspěvková organizace

67%

66% 76%

N = 68 N = 29 N = 37

Profil zadavatele jsme vytvořili sami a provozujeme jej vlastními prostředky Zakoupili jsme aplikaci profilu zadavatele, kterou provozujeme na své infrastruktuře (serverech) Náš profil zadavatele je vytvořen a provozován komerčním subjektem (outsourcing)

Graf č. 38 Porovnání způsobu zřízení a provozu profilu zadavatele dle kategorií zadavatele (2014)

Téměř všichni zadavatelé (94 %) mají profil zadavatele certifikován dle vyhlášky č. 9/2011 Sb., kterou se stanoví podrobnější podmínky týkající se elektronických nástrojů a úkonů učiněných elektronicky při zadávání veřejných zakázek a podrobnosti týkající se certifikátu shody.

Stránka 36 z 46

Stav elektronizace procesu zadávání veřejných zakázek v ČR Závěrečná zpráva o výsledcích dotazníkového šetření za rok 2014 Profil zadavatele není certifikován 6%

Profil zadavatele je certifikován 94 %

N = 625

Graf č. 39 Certifikace profilu zadavatele dle vyhlášky č. 9/2011 Sb. (2014)

Ohledně profilu zadavatele ze šetření dále vyplynulo, že u většiny zadavatelů (93 %) jsou náklady na zřízení profilu do 50 000 Kč. Podobné procento zadavatelů (94 %) uvedlo, že své náklady na roční provoz profilu zadavatele odhadují do 50 000 Kč.

Zřízení…

93%

Provoz…

4% 94%

0 - 50 000 Kč

3% 3%

50 001 - 100 000 Kč

2%

více než 100 000 Kč N = 632

Graf č. 40 Odhadované náklady na zřízení a provoz profilu zadavatele v Kč bez DPH (2014)

4.3.5 Podpůrné nástroje pro komunikaci a oběh dokumentů Míra využívání datových schránek v procesu zadávání VZ se v meziročním porovnání příliš nemění. V posledních dvou letech zůstává tato míra dokonce shodná. Polovina zadavatelů uvedla, že v zadávacím řízení komunikují prostřednictvím datových schránek, většina však pouze u vybraných úkonů, u kterých to považuje za přínosné (32 % zadavatelů).

Stránka 37 z 46


2010 2011 2012

12%

22%

67%

23%

23%

21%

N = 488 55%

27%

N = 334

52%

N = 382

2013

18%

32%

50%

N = 519

2014

18%

32%

50%

N = 641

ANO, u všech úkonů, u kterých je to legislativně možné ANO, ale pouze u vybraných úkonů, u kterých to považujeme za přínosné Ne

Graf č. 41 Porovnání míry využívání datových schránek mezi roky 2010 – 2014

Z šetření dále vyplývá, že více než polovina (53 % zadavatelů) eviduje všechny dokumenty spojené se zadáváním veřejných zakázek ve spisové službě. Ve srovnání s předchozím rokem je tato hodnota naprosto shodná. Necelá třetina zadavatelů (31 %) uvedla, že eviduje ve spisové službě pouze některé dokumenty.

2010

62%

2011 2012

26%

59%

32%

57%

2013

53%

2014

53%

ANO, všechny

12% 9%

31% 35% 31%

ANO, ale pouze některé

Graf č. 42 Porovnání míry využívání spisové služby mezi roky 2010 – 2014

Stránka 38 z 46

N = 334

12%

N = 382

12%

N = 519

16%

Ne

N = 488

N = 643


4.4 Přínosy a dopady zavedení elektronických nástrojů 4.4.1 Přínosy a úspory při zavedení elektronických nástrojů Mezi zadavateli přetrvává názor, že elektronické zadávání VZ povede ke zvýšení transparentnosti v zadávacím řízení (77 %), zlepšení kontrolovatelnosti jednotlivých úkonů v zadávacím řízení (76 %), zrychlení komunikace v rámci zadávacího řízení (72 %) a snížení jednotkových cen nakupovaných předmětů veřejných zakázek (70 %). Dle názoru většiny zadavatelů naopak elektronické zadávání nadále nedokáže odstranit bariéry pro zahraniční dodavatele při účasti na VZ v ČR a zvýšit vyjednávací síly zadavatele. Zvýšení transparentnosti v zadávacím řízení

31%

Zlepšení kontrolovatelnosti jednotlivých úkonů v zadávacím řízení

25%

Omezení bariér pro zahraniční dodavatele při účasti na veřejných zakázkách v ČR

7%

Zlepšení přístupu malých a středních podniků k veřejným zakázkám

9%

Zvýšení vyjednávací síly zadavatele

9%

Snížení jednotkových cen nakupovaných předmětů veřejných zakázek

16%

51% 33%

15% 42%

43%

Zrychlení komunikace v rámci zadávacího řízení Snížení transakčních nákladů spojených se zadávacím řízením

46%

17%

39%

25%

15%

47%

12%

19%

42%

18%

33% 52%

Rozhodně ano

Spíše ano

9%

12% 21%

Spíše ne

9% 17%

32%

36%

7%

10%

Rozhodně ne

N = 584

Graf č. 43 1Odhadované přínosy využívání elektronických nástrojů (2014)

Stejně jako v minulém roce ukázalo letošní šetření, že odhady možných úspor spojených se zavedením elektronických nástrojů do zadávacího řízení nemá provedeno více než polovina zadavatelů (59 %). Ti, kteří odhad úspor provedli, odhadují úspory do 1 mil. Kč (10 %) či jako nulové (15 %), tzn., že úspora stačí pouze k pokrytí nákladů spojených s provozem elektronických nástrojů. Názor, že zavedení a provoz elektronických nástrojů je dražší, než kolik budou činit úspory, uvedlo 11 % zadavatelů.

Stránka 39 z 46


Úspory po odečtení nákladů spojených s provozem elektronických nástrojů budou nulové 15%

Zavedení a provoz elektronických nástrojů je dražší, než kolik budou činit úspory 11%

1 mil. - 10 mil. 10 mil. - 30 mil. Kč Do 1 mil. Kč Kč 3% 1% 10% Nad 30 mil. Kč 1%

Nemáme provedený odhad úspor 59%

N = 627

Graf č. 44 Odhadovaná míra úspor při využívání elektronických nástrojů (2014)

4.4.2 Překážky při elektronickém zadávání a náklady na administraci zadávacích řízení Zadavatelé se nadále při zadávání veřejných zakázek setkávají nejčastěji s neochotou dodavatelů účastnit se elektronických zadávacích řízení (19 % odpovědí), nejasnou legislativou (15 % odpovědí), nízkou metodickou podporou ze strany gestora zákona Ministerstva pro místní rozvoj (12 % odpovědí), nedostatkem školení na téma elektronického zadávání veřejných zakázek (11% odpovědí) a dále s nepřipraveností informačních systémů na komplexnější informační podporu procesů zadávání VZ (9 % odpovědí).

Stránka 40 z 46


Nepřipravenost informačních systémů na komplexnější informační podporu procesů zadávání VZ 9%

Finanční náročnost použití elektronických nástrojů 8%

Jiné, prosím upřesněte 2%

Při implementaci elektronických nástrojů jsme se nesetkali s žádnými překážkami 8%

Nízká podpora ze strany vedení naší organizace 3%

Nejasná legislativa 15%

Neochota pracovníků zadavatele využívat elektronické nástroje 5%

Nízká metodická podpora ze strany gestora zákona (Ministerstvo pro místní rozvoj ČR) 12%

Nedostupnost vhodných (atestovaných) elektronických nástrojů 2% Neochota dodavatelů účastnit se elektronických zadávacích řízení 19%

Nedostatek školení na téma elektronického zadávání veřejných zakázek 11%

Problémy s poskytovatelem elektronického nástroje (programátorské společnosti, komerční provozovatelé atd.) 6%

N = 583

Graf č. 45 Problémy při implementaci elektronického zadávání VZ (2014)

V následujícím grafu je uveden odhad nákladů na administraci zadávacího řízení u jedné veřejné zakázky (v Kč bez DPH). U většiny zadavatelů se tento odhad pohybuje v rozmezí 1000 – 5000 Kč (48 % zadavatelů v případě VZ malého rozsahu na dodávky a služby, 32 % v případě VZ malého rozsahu na stavební práce). Druhou nejčetnější skupinou jsou zadavatelé s odhadem 0 - 999 Kč (21 % v případě VZ malého rozsahu na dodávky a služby, stejně tak v případě VZ malého rozsahu na stavební práce).

Veřejné zakázky malého rozsahu

Podlimitní a nadlimitní veřejné zakázky

Co se týče podlimitních a nadlimitních veřejných zakázek, nejvíce zadavatelů odhaduje své náklady na administraci zadávacího řízení na 0 - 999 Kč (26 % dodávky a služby, 25 % stavební práce. V ostatních případech je odhad nákladů téměř rovnoměrně rozložen do jednotlivých kategorií. Stavební práce Dodávky a služby Stavební práce Dodávky a služby

0 Kč 25 001 – 50 000 Kč

25% 26%

9%

6%

12%

21% 21% 1 000 - 5 000 Kč 50 001 – 75 000 Kč

11% 11%

19% 13%

32%

8% 17%

17%

47% 5 001 - 10 000 Kč více než 75 000 Kč

11%

N = 557

6% 6%

N = 563

1% 7% 0% N = 588

16% 15%

12%

1% 4% 1% N = 620

10 001 - 25 000 Kč

Graf č. 46 Odhad průměrných nákladů na administraci zadávacího řízení u jedné veřejné zakázky v Kč bez DPH

Stránka 41 z 46


4.5 Vzdělávání v oblasti elektronizace zadávání veřejných zakázek Z výsledků šetření je patrné, že více než polovina zadavatelů (58 %) se v posledních dvou letech neúčastnila žádného školení v oblasti elektronizace veřejných zakázek. Zcela shodný poměr odpovědí přineslo i šetření v roce 2013.

Účast na školení v posledních dvou letech 42%

Neúčast na školení v posledních dvou letech 58% N = 665

Graf č. 47 Účast na vzdělávacích kurzech v oblasti elektronizace VZ (2014)

4.5.1 Zaměření vzdělávacích kurzů Nejčastěji navštěvovaným kurzem v oblasti elektronizace VZ je i nadále vzdělávací kurz zaměřený na legislativu upravující proces zadávání VZ (38 %). Jako další často navštěvovaný kurz uvedli respondenti vzdělávací kurz zaměřený na práci s elektronickým tržištěm (23 %). 13 % respondentů absolvovalo v roce 2013 kurz k využívání elektronických aukcí. Oproti minulému šetření nedošlo k výrazným změnám v zaměření kurzů v oblasti elektronizace VZ.

Stránka 42 z 46


Využívání elektronických aukcí 13 %

Využívání dynamického nákupního systému 5%

Centralizované zadávání 8% Jiné 3%

Práce s elektronickým tržištěm 23 % Elektronizaci procesu zadávání veřejných zakázek 38 %

Práce s Věstníkem VZ 9%

N = 678

Bylo možno zvolit více variant. Graf č. 48 Zaměření absolvovaných kurzů v oblasti elektronizace VZ (2014)

4.5.2 Forma vzdělávání a místo konání Co se týče formy vzdělávání, respondenti uvedli, že preferují prezenční školení, a to zejména celodenní (38 %). E-learningovou formu vzdělávání upřednostňuje 14 % respondentů, nicméně zájem je i o individuální konzultace (21 % respondentů).

Individuální konzultace 21%

Jiné 2%

Prezenční půldenní školení 19%

E-learning 14%

Prezenční vícedenní školení 7%

Prezenční celodenní školení 38%

N = 890

Bylo možno zvolit více variant. Graf č. 49 Upřednostněná forma vzdělávání (2014)

Upřednostňovaným místem pro konání prezenčních kurzů je pro většinu zadavatelů buď nejbližší krajské město (45 % respondentů) nebo Praha (29 % respondentů). Stránka 43 z 46


Ostrava 10% Brno 11% Jiné 5%

Praha 29%

Nejbližší krajské městě 45%

N = 725

Bylo možno zvolit více variant. Graf č. 50 Preferované místo konání prezenčních kurzů (2014)

Stránka 44 z 46


5. Vyhodnocení hypotéz Hypotéza č. 1: Míra využívání elektronických nástrojů při zadávání veřejných zakázek rok od roku roste. Výsledek ověření hypotézy: Hypotéza byla částečně potvrzena. 46 % respondentů uvedlo, že určitou elektronickou podporu zadávání veřejných zakázek využívají. Tento výsledek šetření představuje meziroční nárůst míry elektronizace o 1 procentní bod v porovnání s rokem 2013 (45 % zadavatelů) a dokonce o 30 procentních bodů oproti prvnímu roku šetření v roce 2007 (16 % zadavatelů). Hypotéza č. 2: Zadavatelé i nadále využívají elektronické nástroje nejvíce při zahájení zadávacího řízení, poskytování zadávací dokumentace a dodatečných informací. Výsledek ověření hypotézy: Hypotéza byla potvrzena. Mezi úkony, při kterých zadavatelé nadále nejčastěji používají elektronické nástroje, patří uveřejňování informací o veřejných zakázkách (76 % zadavatelů), poskytování zadávací dokumentace (75 %), poskytování dodatečných informací k zadávacím podmínkám (73 %), odesílání výzev o zahájení zadávacího řízení (69 %) a odesílání výzev v zadávacím řízení (69 %). Hypotéza č. 3: Z důvodu rozšíření povinnosti uveřejňovat informace o veřejných zakázkách na profilu zadavatele a spuštění ostrého provozu nového systému e-tržišť jsou nejvíce využívanými elektronickými nástroji profil zadavatele a elektronické tržiště. Výsledek ověření hypotézy: Hypotéza byla potvrzena. Mezi nejčastěji používané elektronické nástroje patří: profil zadavatele (99 % respondentů jej má zřízen). E-tržiště využívá v rámci kategorie Česká republika a statní příspěvkové organizace 71 % zadavatelů pro podlimitní veřejné zakázky. Pro veřejné zakázky malého rozsahu již používá e-tržiště 88 % zadavatelů z kategorie Česká republika a státní příspěvkové organizace. Hypotéza č. 4: Zadavatelé využívají elektronickou aukci nejčastěji při nákupu energií. Výsledek ověření hypotézy: Hypotéza byla potvrzena. Elektronickou aukci zadavatelé nejčastěji využívají při nákupu elektrické energie (38 % zadavatelů), zemního plynu (28 % zadavatelů), telekomunikačních služeb (10 %) a léčiv (4 %). Hypotéza č. 5: Více než polovina zadavatelů se v posledních dvou letech účastnila školení zaměřeného na problematiku elektronizace procesu zadávání veřejných zakázek. Výsledek ověření hypotézy: Hypotéza byla zamítnuta. V roce 2013 se, shodně jako v roce 2012, zúčastnilo vzdělávacího kurzu v oblasti elektronizace veřejných zakázek pouze 42 % respondentů.

Stránka 45 z 46


6. Shrnutí výsledků dotazníkového šetření Tento rok proběhlo již osmé dotazníkové šetření zaměřené na zjištění stavu elektronizace procesu zadávání veřejných zakázek. V současnosti již 46 % zadavatelů určitou elektronickou podporu při zadávání VZ využívá, přičemž v roce 2007 to bylo pouze 16 % zadavatelů. Tento nárůst lze mimo jiné přičítat kontinuální snaze Ministerstva pro místní rozvoj rozšířit povědomí o elektronických nástrojích a úspěšnému dokončení projektu elektronických tržišť, který umožnil začít bezplatně využívat elektronický nástroj pro plně elektronizovaný průběh zadávacího řízení u veřejných zakázek malého rozsahu, veřejných zakázek zadávaných ve zjednodušeném podlimitním řízení a na základě rámcové smlouvy s více uchazeči, ve které nejsou veškeré podmínky plnění konkrétně vymezeny. Následující charakteristika stavu využívání elektronických nástrojů v procesu zadávání veřejných zakázek se v posledních letech příliš nemění:  

  





větší zadavatelé využívají v mnohem větší míře elektronické nástroje než menší zadavatelé, zadavatelé z kategorie Česká republika a státní příspěvková organizace využívají elektronické nástroje při zadávání veřejných zakázek více, než zadavatelé z kategorie územní samosprávné celky a jejich příspěvkové organizace, míra využívání elektronických nástrojů se u veřejných zakázek na dodávky, služby a stavební práce téměř neliší, zadavatelé využívají či plánují využívat elektronické nástroje především v otevřeném řízení a zjednodušeném podlimitním řízení, nejvíce zadavatelé využívají elektronické nástroje k uveřejňování informací o veřejných zakázkách, poskytování zadávací dokumentace a dodatečných informací, mezi nejčastěji uváděné problémy při implementaci elektronických nástrojů patří neochota dodavatelů účastnit se elektronických zadávacích řízení, nejasná legislativa a nízká metodická podpora ze strany gestora zákona, zadavatelé využívají nejčastěji (74 %) elektronické nástroje vytvořené a provozované komerčním provozovatelem (outsourcing).

Stránka 46 z 46

Stav elektronizace procesu zadávání veřejných zakázek v ČR

Recommend Documents