Status teritorií Spojených států amerických. Zpráva Výzkumné služby Kongresu. Konstantin Sulimenko

Status teritorií Spojených států amerických Zpráva Výzkumné služby Kongresu Konstantin Sulimenko

1. Úvod Americká teritoria můžeme definovat jako takové územní celky, které nejsou začleněny do žádného ze států a nebyly přijaty jako samostatné státy, zároveň ale podléhají suverenitě Spojených států.1 Důležité tedy je, že ačkoliv teritoria sama o sobě státy nejsou, formálně jsou součástí USA. Formální příslušnost ke Spojeným státům však pro tyto oblasti neznamená stejná práva, jakými disponují plnoprávné státy. Mnoho teritorií tak řeší nemalé problémy vyplývající ze svého současného statusu, které začíná vnímat i široká veřejnost, čímž se zvyšuje tlak na nutnost jejich řešení. Tato výzkumná zpráva se pokusí přiblížit situaci teritorií, problémy, na které je potřeba se zaměřit, a možné změny, které mohou významně změnit život milionům (nejen) amerických občanů, kteří zde žijí.

1.1 Současný stav obecně Byť se v určitém smyslu může teritoriem rozumět libovolné zámořské území bez státnosti, některá taková území se mezi teritoria neřadí (Guantánamo), jiná pak mají sporný mezinárodní status (Bajo Nuevo Bank, Serranilla Bank). Nás budou každopádně zajímat zejména teritoria se stálou populací. Těch je pět: Portoriko, Guam, Americké Panenské ostrovy, Severní Mariany a Americká Samoa. Každé z těchto teritorií je v trochu jiné situaci, tudíž je potřeba řešit je postupně. Všechna americká teritoria se dělí podle několika kritérií. První z nich je začleněnost. Teritorium tedy může být začleněné (incorporated) nebo nezačleněné (unincorporated).2 Začleněné teritorium je definováno jako nedílná součást USA, na kterém platí Ústava

1

CODMAN HURD, 1858, s. 438-439.

2

Acquisition of U.S. Nationality in U.S. Territories and Possesions [online].

Pro potřeby Českého modelu amerického kongresu JMÉNO PŘÍJMENÍ. © CSDP 2015 – www.americkykongres.cz – [email protected]

Spojených států v plném znění bez výjimek. 3 Území nezačleněné není bráno jako nedílná součást Unie, tedy nad těmito územími nemají Spojené státy úplnou a trvalou suverenitu.4 Teritoria lze dále dělit na teritoria organizovaná (organized) a neorganizovaná (unorganized). Měřítkem v tomto dělení je přijetí tzv. Organic Act, což je zákon poskytující konkrétnímu teritoriu samosprávná práva a jeho obyvatelům obvykle i větší občanská práva (například americké občanství). O přijetí Organic Act pro dané teritorium, a tedy i o udělení organizovaného statusu, rozhoduje v plné míře Kongres. Formálně se ještě odděluje od statusu teritoria status tzv. Commonwealthu. Takový status má výhodu v tom, že zákony, které přijaly místní samosprávy, nebude moci Kongres jednostranně zrušit. Tento termín se ale používá spíše jako popis; Kongres takový status přiřknout jen tak nemůže, pro naše zákonodárné účely ho tedy můžeme ignorovat. Protože se ale Commonwealth vyskytuje i v oficiálních názvech, je dobré vědět, že tento status mají Portoriko a Severní Mariany. Je třeba zdůraznit, že výlučnou pravomoc řešit status teritorií má Kongres USA. Sama Ústava, konkrétně článek IV, oddíl 3, Kongresu uděluje právo „disponovat územím“ a „vydávat v souvislosti s tím všechna potřebná pravidla“. Stejně tak má jen Kongres právo přijmout nové státy Unie.5

1.2 Krátce k historii Spojené státy disponovaly teritorii již od prvopočátku a od stejné chvíle probíhal i proces přechodu teritorií na plnohodnotné státy. V roce 1790 byly Spojené státy tvořeny 13 státy, v

3

US Justice Dept: Constitutional Citizenship Requires Statehood; Commonwealth Unincorporated Territory. Puerto Rico Report [online]. 4

Everything You Need to Know about the Territories of the United States [online].

5

viz Constitution of the United States, Article IV.


roce 1821 24 státy a v roce 1861 toto číslo vzrostlo na 34. Nově přijaté státy byly dříve součástí teritorií spadajících pod správu federální vlády.6 Posledními přijatými státy byly Havaj 7 a Aljaška 8 (obě teritoria byla předtím začleněná a organizovaná území), a to roce 1959, tedy méně než před 60 lety. Co se historie současných teritorií týče, Portoriko a Guam byly předmětem Pařížské mírové smlouvy v roce 1898, kdy je Španělé odevzdali Američanům, Americké Panenské ostrovy byly koupeny od Dánska v roce 1916, Severní Mariany připadly Spojeným státům po druhé světové válce (společně například s Palau nebo Mikronésií, které si ale vybraly cestu nezávislosti a nyní jsou přidruženými státy USA) a Americká Samoa byla k USA připojena na základě dohody s Německem v roce 1899.9

2. Status teritorií 2.1 Portoriko Portoriko je zdaleka největší a nejvíce obydlené americké teritorium, rozlohou předstihne i státy Delaware a Rhode Island a počtem obyvatel by se, pokud by bylo státem, zařadilo na 29. místo.10 Celkově mluvíme o více než 3 a půl milionech lidí.

11

Vztahy Portorika a Spojených států byly a jsou dosti složité. V roce 1917 vstoupil díky společné práci tehdejšího portorického guvernéra kongresmana Jonese a senátora Shafrotha

6

Territorial Expansion 1790-1861 [online].

7

The Admission Act (An Act to Provide for the Admission of the State of Hawaii into the Union).

8

An Act to Provide for the Admission of the State of Alaska into the Union.

9


10


11

Puerto Rico Population [online].


v platnost tzv. Jones Act, který uděloval všem občanům Portorika omezené americké občanství (bez práva volit členy Kongresu), a o několik měsíců později tzv. Organic Act přisoudil Portoriku status organizovaného nezačleněného teritoria.12 Mohlo by se tedy zdát, že tím de facto začal proces integrace Portorika do USA, opak je ale pravdou. V roce 1922 vznikla v Portoriku Nacionalistická strana, a byť dnes již formálně nefunguje, její vliv můžeme ve formě podobně smýšlejících stran (např. Puerto Rican Independence Party) pozorovat dodnes.13 Proti ní stálo silné Hnutí pro status quo, které se snažilo zachovat tehdejší (a de facto i nynější) zřízení. K myšlence statu quo se podle plebiscitu z roku 1998 hlásila tehdy většina lidí.14 Změnu přinesl až rok 2012, kdy se v Portoriku konal plebiscit se dvěma otázkami. 15 Na otázku, zda jsou Portoričané spokojeni se současným stavem věcí v Portoriku, se 54 % voličů vyslovilo pro ne a 46 % pro ano. Otázka, jakou změnu Portoričané chtějí, přinesla překvapivě jednoznačný výsledek pro vstup do Unie (61 %) před volnou asociací (33 %) a úplnou nezávislostí (6 %).16 Volebních lístků, které na druhou otázku neodpovídaly (z čehož se dá usoudit, že o změnu nestojí), bylo něco přes 500 000 oproti necelým 1 400 000 hlasům, které změnu požadovaly. Z uvedených výsledků vyplývá, že bez ohledu na to, jak je změna reálná, si většina Portoričanů alespoň nějakou změnu přeje.

12

Puerto Rico’s History 1900 - 1949 [online].

13

tamtéž.

14

1998 Plebiscite Vote Summary [online].

15

Papeleta Plebiscito 2012 [online].

16

CASTILLO, 2012 [online].


2.1.1 Předchozí snahy o řešení Jenže výsledky plebiscitu rozhodně nejsou drtivé (přepočteme-li k celkovým výsledkům i prázdné a znehodnocené hlasy, je podíl těch, kteří si přejí, aby se stalo Portoriko státem, asi 50 %), a už vůbec ne pro Kongres závazné. Na druhou stranu už není možné se vymlouvat na to, že Kongres USA nečiní žádné kroky pro užší integraci Portorika z vůle portorického lidu. Poprvé po více než sto letech se tak reálně mluví o udělení statusu státu a vyvstávají nové argumenty pro a proti. Ještě před referendem se několikrát zabýval otázkou statusu Portorika i Kongres Spojených států, naposledy v letech 2007 a 2009. V obou případech, pokaždé iniciovaných nehlasujícím zástupcem Portorika v Kongresu, se jednalo o vyhlášení oficiálního plebiscitu, vždy ale zákon zapadl v legislativním procesu, a to i navzdory faktu, že návrh zákona z roku 2009 získal bipartijní podporu 181 kongresmanů. 17 Plebiscit se nakonec uskutečnil i bez posvěcení Kongresu. Nyní se ale přesuňme k aktuálnímu dění, které je důsledkem výše zmiňovaného plebiscitu. Jak jsme zmiňovali, výsledky „samozvaného“ plebiscitu závazné nejsou, příznivcům portorické státnosti však poskytly čerstvý vítr do plachet. Delegát Portorika v Kongresu přinesl na začátku roku 2015 nový návrh zákona, kterým by se plebiscit opakoval, tentokrát však se závazným výsledkem.18 Návrh zákona si už nyní získal 110 podporovatelů, převážně z demokratického tábora, několik (14) ale i z Republikánské strany. I toto může být důkaz, že umírnění republikáni proti portorické státnosti nejsou.

2.1.2 Přijmout, či nepřijmout? Reálně můžeme prohlásit, že Kongres má tři hlavní možnosti, jak postupovat ohledně portorického statusu: může nastavit reálnou cestu k tomu, aby se Portoriko stalo 51.

17

H.R. 2499 (111th): Puerto Rico Democracy Act of 2010 [online].

18

H.R. 727 - Puerto Rico Statehood Admission Process Act [online].


státem Unie, může symbolicky deklarovat podporu pro portorické snahy nebo nemusí dělat nic. Argumenty pro státnost se soustředí na veřejný (minimálně portorický) zájem a určitou spravedlnost pro Portoričany, kteří jsou jako obyvatelé teritoria pořád často vnímáni jako američtí občané druhé kategorie, kteří nemají federální hlasovací právo. Tím zůstává tři a půl milionu lidí bez politické reprezentace. Zároveň je hlavně pro demokraty důležité, že drtivou většinu obyvatelstva Portorika tvoří etnické menšiny, a představují tedy potenciální voliče Demokratické strany. Velmi teoreticky se dá zvážit i možnost okamžitého přijetí Portorika jako státu; jak bylo psáno výše, kongresmani mají jednoznačné právo k takovému kroku přistoupit a nikoho se neptat. Lidé, kteří tvoří jakýsi umírněný proud, by preferovali umírněnější cestu, než se přímo zavázat k přijetí Portorika do Unie. Dříve bychom je mohli zařadit do kategorie, která podporovala nezávazné referendum o statusu Portorika. Jenže to už proběhlo, a tak i umírněný proud musí najít nové stanovisko. Určitou možností jsou například podmínky, které by mohly být nastaveny, aby mohlo Portoriko do Unie vstoupit. Další je prostá deklarace, že vstup sice podporujeme, ale... Tábor, který preferuje status quo neměnit, tvoří povětšinou tradicionalisté a libertariáni. Ti první mají problém hlavně s faktem, že drtivá většina Portoričanů používá jako svůj první jazyk španělštinu. Portoriko by v případě přijetí bylo prvním státem, kde je úřady používaný jazyk jiný než angličtina a kterým navíc jako rodným jazykem mluví téměř 95 % populace. Angličtinu ovládá jako svou mateřštinu asi jen 100 000 lidí, jako druhý jazyk pak jen zhruba polovina obyvatel.19 Na druhou stranu je nutno dodat, že Portoriko činí kroky k rozšíření angličtiny alespoň jako cizího jazyka. 20 Pro někoho možná i trochu absurdní argument některých tradicionalistů je i to, že by se v případě přijetí dalšího člena do Unie musela měnit i americká vlajka, konkrétně počet hvězd na ní.

19

Puerto Rico [online].

20

LEIBOWITZ, 1989, s. 157. Pro potřeby Českého modelu amerického kongresu JMÉNO PŘÍJMENÍ. © CSDP 2015 – www.americkykongres.cz – [email protected]

Libertariáni a fiskální konzervativci by mohli mít výrazný problém s finančními potížemi, se kterými se Portoriko potýká. Portorická vláda dluží více než 70 miliard dolarů, což je více, než kolik dluží 48 států Unie (pouze Kalifornie a New York mají větší dluhy, jejich ekonomiky jsou ale přeci jen někde jinde).21 Tento dluh nedokáže reálně splácet, proto už svým věřitelům Portoriko navrhlo seškrtání dluhu o 45 %.22 Pro umírněnější republikány nepředstavují finanční potíže nepřekonatelný problém, trvají ale na vládním nebo kongresovém dohledu nad finančním stavem Portorika. 23 Tak či tak, finanční tíseň Portorika je jen okrajovou záležitostí tohoto bodu agendy a její plné vyřešení by mělo být hledáno jinde. Přijetí Portorika bude doprovázeno ještě jedním drobným problémem: přerozdělením mandátů do Sněmovny reprezentantů. Jejich počet je nyní zmražen na 435, dle současného rozvržení by Portoriko mělo nárok přibližně na 5 reprezentantů. Je ale pravděpodobnější, že místo jednoduchého modelu „435+5 reprezentantů“ by došlo k novému přerozdělení počtu mandátů, po čemž některé státy (např. Montana) volají už teď. Přijetí Portorika by mohlo dopomoci k rychlejšímu řešení této otázky, proto by zástupci těchto států měli s tímto následkem počítat.

2.2 Guam, Americké Panenské ostrovy a Severní Mariany Největším problémem teritorií Guam, Americké Panenské ostrovy a Severní Mariany je absence federálního volebního práva, tedy hlavně práva volit prezidenta. To je paradoxní hned z několika důvodů: v demokratických i republikánských primárkách tato teritoria své delegátky na volební sjezd posílají, navíc tamější obyvatelé jsou občany Spojených států, a kdyby se rozhodli žít v jakémkoliv státě, toto právo automaticky mají.24 Jenže vyřešit tento

21

KASKE, 2016 [online].

22

DAVIES, BROWN, 2016 [online].

23

BROWN, COWAN, 2016 [online].

24

Frequently Asked Questions [online].


problém může pouze dodatek k Ústavě, nikoliv prostý zákon. Deklarace však mají v amerických zákonech své místo, a proto se můžete takovou deklarací „zavázat“, že tento problém chcete řešit. Všechna tři teritoria jsou nezačleněná, pro USA by však mohlo být z vojenského hlediska prozíravé přinejmenším Guam, strategicky významnou oblast, k sobě přivázat pevněji. Otázka druhá je, zdali si těsnější integraci přejí tamější obyvatelé. Otázka třetí pak zní: jestliže si to nepřejí, může být zájem obyvatel jednoho teritoria více než zájem Spojených států? Přibližně osmina všech lidí na ostrově Guam jsou veteráni, což je jedno z nejvyšších čísel ve Spojených státech. Přesto se Guam umístil ze všech amerických území na úplně posledním místě ve srovnání státního příspěvku na osobu ve věcech zdravotní péče o veterány. Tyto příspěvky spravuje ministerstvo pro záležitosti veteránů.25 Nabízí se také otázka, proč se u Portorika diskutuje možnost, že se státem stane, a u těchto teritorií není vůbec zmiňována. Pravda je taková, že hlavní důvod, proč se o tom ani neuvažuje, je počet obyvatel. Nejméně lidnatý stát USA, Wyoming, má něco přes půl milionu obyvatel, všechna tato teritoria mají několikanásobně menší populaci. To by v praxi znamenalo, že buď budou mít jednu třetinu kongresmana, nebo bude potřeba kongresmany nově rovnoměrně přerozdělit, a pak jich bude v Kongresu přes 1500. Obojí je pak reálně nemožné.

2.3 Americká Samoa Co se statusu týče, Americká Samoa je nejvíce znevýhodněné teritorium, které by si zasloužilo okamžitou pozornost. Zdejší velký problém je, že dosud nebyl přijat Organic Act (viz výše), který by ukotvil status organizovanosti tohoto území. Problém spočívá v tom, že obyvatelé Americké Samoy nejsou oproti ostatním teritoriím občany Spojených států. Řešení této situace by mělo být zájmem obou stran, jelikož se zde nachází armádní stanice

25

Last Week Tonight with John Oliver: U.S. Territories [video], 2015.


s nejvyšším počtem rekrutů v celých Spojených státech, kteří občanství samozřejmě nemají také.26 Plošné udělení občanství přitom není pro Kongres celkově velký problém, v drtivé většině případů (jako příklad si vezměme například Guam27) stačilo pouze přijetí Organic Act, v jehož rámci bylo udílení občanství zahrnuto. Existuje ještě jedna věc, kterou je v souvislosti s Americkou Samoou třeba zmínit, a to je dohled nad ní. Dle mínění některých expertů má až příliš velké pravomoci nad systémem všech tří složek státní moci v Americké Samoe ministr vnitra, který může zvrátit téměř každé rozhodnutí, které odtud přijde.28

3. Stranické a frakční pohledy V první řadě je důležité zmínit, že až na absolutně vyhraněné frakce (a i u těch by se daly spatřovat výjimky) bude vždy rozhodování o postupu věcí náhledu konkrétního poslance. Nezřídka proto neokonzervativec z Floridy nebo Kalifornie, který vyrůstal v latinskoamerickém prostředí, hlasuje pro portorické snahy o státnost spíše než nový demokrat z Ohia. Můžeme na druhou stranu vidět, že demokraté hlasují pro větší práva teritorií častěji než Republikáni, přesto však ne všichni. Závazný plebiscit o portorické státnosti, jak jsme už popisovali výše, podpořilo 14 republikánských poslanců; ten předchozí, který nařizoval nezávazný plebiscit, dokonce 58. Ve zmiňovaném návrhu zákona z roku 2009 bylo možné sledovat například paradoxní stav, kdy všichni demokraté ze státu Illinois hlasovali proti, a jediný illinoiský republikán zaujal pozitivní stanovisko.29 Je proto dobré se podívat alespoň

26


27

The Organic Act of Guam and Related Federal Laws Affecting the Governmental Structure of Guam,

Subchapter 1. 28

LEIBOWITZ, 1989, s. 157, 420.

29

H.R. 2499 (111th): Puerto Rico Democracy Act of 2010 [online].


náznakem, jak si stojí nejen jednotlivé frakce, ale i váš stínový poslanec v reálném Kongresu za konkrétní stát. Určité vzorce, které mohou, ale rozhodně vždy nemusí být pevně dodržovány, by se daly vidět následujícím způsobem: Progresivisté a příslušníci Nové levice by měli stát o co největší práva pro teritoria. Jako takoví podporují přijetí Portorika, a dokonce jsou ochotni pomoci Portoriku se splácením dluhu. Obecně se dá očekávat, že jejich podpora co největší rovnosti pro co nejvíce lidí bude neochvějná. Sociální liberálové budou částečně umírněnější, pořád se dá ale očekávat, že budou pro přijetí Portorika a pro udělení větších práv ostatním teritoriím. Zajímat by je mělo i to, co si o změnách myslí místní obyvatelé. Velkou pozornost by měli věnovat i otázkám etnických menšin. Měli by ale být svolní k vyjednávání kompromisu. Noví demokraté a Modří psi se zařadí do umírněného křídla demokratů, kteří i přes konzervativnější postoje proti určitým krokům vedoucím k přijetí Portorika a dalším reformám statusu teritorií spíše nebudou, část z nich se ale zařadí i do proudu, který si výrazné změny přát nebude. Umírnění a liberální republikáni a část neokonzervativců budou ochotni vyjednávat a dohodnout se na kompromisu. A priori přijetí Portorika většinou nepodporují a jeho přijetí budou chtít podmínit, dá se také dost dobře předpokládat, že budou podporovat záležitosti vojáků a veteránů. Přesto i část umírněných republikánů nemusí, pokud jim podmínky nebudou připadat dostatečné, pro přijetí Portorika do Unie zvednout ruku. Nová pravice bude pravděpodobně celkem nejednotná, konzervativní pohledy však zůstanou a prudké změny si přát nebude. Pokud se vůbec bude o Portoriku bavit, určitě nebude chtít slyšet o jeho přijetí dříve než v horizontu mnoha, nejspíše desítek let. Libertariáni, tradicionalisté a část neokonzervativců z různých důvodů, které ještě určitě dostanou specifikované od vedoucích svých frakcí, nebudou vůbec změny mapy Spojených států připouštět, přesto i mezi nimi se může vyskytnout výjimka. Pro potřeby Českého modelu amerického kongresu JMÉNO PŘÍJMENÍ. © CSDP 2015 – www.americkykongres.cz – [email protected]

Pro republikány nastává ještě další problém: většina teritoriálních obyvatel jsou voliči demokratů. V praxi je to vidět hlavně na delegátech do Sněmovny reprezentantů, kteří jsou všichni demokraté.

4. Závěr Status teritorií Spojených států je téma neuvěřitelně obsáhlé a zpočátku těžko uchopitelné, dokonce i v amerických médiích se občas některá fakta mírně zkreslují. Navíc došlo v této výzkumné zprávě kvůli délce a čitelnosti ke zjednodušení řady faktů. Klíčem k úspěšnému jednání může být rozdělení jednání na dvě fáze: v první najít nejdříve obecný konsenzus na tématech, ve kterých je možné dosáhnout širší shody, a ke kontroverzím se přesunout až po vyřešení základu. Je třeba vzít v potaz i fakt, že jde v mnohém o historické jednání: přijetí 51. člena Unie by se zapsalo do dějin Spojených států velkým písmem.


Seznam zdrojů: 1998 Plebiscite Vote Summary [online]. Elections in Puerto Rico [cit. 23. 2. 2016], url: http://electionspuertorico.org/1998/summary.html

Acquisition and Retention of U.S. Citizenship and Nationality [online]. U.S. Department of State [cit. 4. 2. 2016], url: https://fam.state.gov/fam/07fam/07fam1110.html#M1112

Acquisition of U.S. Nationality in U.S. Territories and Possesions [online]. U.S. Department of State [cit. 28. 1. 2016]. url: https://fam.state.gov/FAM/07FAM/07FAM1120.html#M1121_2_1

The Admission Act (An Act to Provide for the Admission of the State of Hawaii into the Union), Public Law 86-3, 1959. An Act to Provide for the Admission of the State of Alaska into the Union, Public Law 85-508, 1958. BROWN, Nick, COWAN, Richard. Democrats to demand restructuring mechanism for Puerto Rico:

letter.

Reuters

[online].

23.

1.

2016

[cit.

27.

2.

2016],

url:

http://www.reuters.com/article/us-usa-puertorico-legislation-idUSKCN0V02BK CASTILLO, Marion. Puerto Ricans favor statehood for first time. CNN [online]. 8. 11. 2012 [cit. 23. 2. 2016], url: http://edition.cnn.com/2012/11/07/politics/election-puerto-rico/ CODMAN HURD, John. The Law of Freedom and Bondage in the United States, New York 1858 DAVIES, Megan, BROWN, Nick. Exclusive: Puerto Rico creditors asked to take 45 pct cut on debt. Reuters [online]. 29. 1. 2016 [cit. 27. 2. 2016], url: http://www.reuters.com/article/ususa-puertorico-restructuring-exclusiv-idUSKCN0V801F DAVIES, Megan, BROWN, Nick. Puerto Rico seeks huge debt haircut, creditors frustrated.

Reuters [online]. 1. 2. 2016 [cit. 27. 2. 2016], url: http://www.reuters.com/article/us-usapuertorico-restructuring-idUSKCN0VA2RD


Everything You Need to Know about the Territories of the United States [online]. Everyting Everywhere [cit. 14. 1. 2016]. url: http://everything-everywhere.com/2013/06/27/everything-you-need-to-know-about-theterritories-of-the-united-states/

Frequently Asked Questions [online]. U.S. Electoral College [cit. 29. 2. 2016], url: http://www.archives.gov/federal-register/electoral-college/faq.html#territories

H.R.727 - Puerto Rico Statehood Admission Process Act [online]. Library of Congress [cit. 27. 2. 2016], url: https://www.congress.gov/bill/114th-congress/house-bill/727

H.R. 2499 (111th): Puerto Rico Democracy Act of 2010 [online]. Govtrack.us [cit. 27. 2. 2016], url: https://www.govtrack.us/congress/bills/111/hr2499 KASKE, Michelle, BRAUN, Martin Z. Puerto Rico’s Slide. Bloomberg View [online]. 4. 2. 2016 [cit 28. 2. 2016], url: http://www.bloombergview.com/quicktake/puerto-ricos-slide LEIBOWITZ, Arnold H. Defining Status: A Coprehensive Analysis of United States Territorial

Relations, Dordrecht 1989, s. 157, 420 Last Week Tonight with John Oliver: U.S. Territories [video]. Youtube, 8. 3. 2015 [cit. 28.2. 2016], url: https://www.youtube.com/watch?v=CesHr99ezWE

Papeleta Plebiscito 2012 [online]. Comisión Estatal de Elecciones [cit. 23. 2. 2016], url: http://www.ceepur.org/es-pr/Documents/PapeletaModeloPlebiscito12.pdf

Puerto Rico [online]. Ethnologue: Languages of the World [cit. 27. 2. 2016], url: http://www.ethnologue.com/country/PR/languages

Puerto Rico’s History 1900 - 1949 [online]. Welcome to Puerto Rico! [cit. 18. 2. 2016]. url: http://www.topuertorico.org/history5.shtml


Puerto

Rico

Population

[online].

Countrymeters

[cit.

18.

2.

2016],

url:

http://countrymeters.info/en/Puerto_Rico

Territorial Expansion 1790-1861 [online]. The Map as History [cit. 30. 1. 2016]. url: http://www.the-map-as-history.com/demos/tome07/02-territorial_expansion_1783_1861.php

The Organic Act of Guam and Related Federal Laws Affecting the Governmental Structure of Guam, Public Law 108-378, 2004. Subchapter 1. US

Justice

Dept:

Constitutional

Citizenship

Requires

Statehood;

Commonwealth

Unincorporated Territory. Puerto Rico Report [online]. 13. 8. 2014 [cit. 28. 1. 2016]. url: http://www.puertoricoreport.com/us-justice-dept-constitutional-citizenship-requiresstatehood-commonwealth-unincorporated-territory/


Status teritorií Spojených států amerických. Zpráva Výzkumné služby Kongresu. Konstantin Sulimenko

Recommend Documents