Státní závrené zkoušky. Magisterské

Státní záv re né zkoušky Magisterské

Zuzana P žová 2009

Obsah 1. OKRUH................................................................................................................................................................................... 1 1.1. Živnost.....................................................................................................................................................................1 1.2. Složky managementu...............................................................................................................................................5 1.3. NB.........................................................................................................................................................................6 1.4. Struktura financování sportovních klub .................................................................................................................8 1.5. Marketingová komunikace ......................................................................................................................................9 1.6. P ší a vysokohorská turistika ................................................................................................................................15 1.7. Spole ensko-v dní základ .....................................................................................................................................17 2. OKRUH................................................................................................................................................................................. 18 2.1. Dan ......................................................................................................................................................................18 2.2. Finan ní analýzy....................................................................................................................................................21 2.3. Bankovní produkty ................................................................................................................................................24 2.4. Vedení ú etnictví...................................................................................................................................................26 2.5. Sportovní manager.................................................................................................................................................29 2.6. Vodní turistika a rafting.........................................................................................................................................30 2.6.1. Rafitng .........................................................................................................................................................31 2.6.2. Kanoistika ....................................................................................................................................................33 2.7. Spole ensko-v dní základ .....................................................................................................................................34 3. OKRUH................................................................................................................................................................................. 36 3.1. Zákoník práce ........................................................................................................................................................36 3.2. Ú etnictví neziskových oragnizací ........................................................................................................................38 3.3. Bankovní produkty ................................................................................................................................................40 3.4. Aktiva ....................................................................................................................................................................40 3.5. Time management .................................................................................................................................................41 3.6. Zam stnávání hrá ...............................................................................................................................................44 3.7. Lyža ská turistika a skialp .....................................................................................................................................46 3.7.1. Lyža ská turistika.........................................................................................................................................46 3.7.2. Skialpinismus...............................................................................................................................................48 3.8. Spole ensko-v dní základ .....................................................................................................................................51 4. OKRUH................................................................................................................................................................................. 51 4.1. Vedení porad .........................................................................................................................................................51 4.2. Rozvaha .................................................................................................................................................................54 4.3. Úv rování ..............................................................................................................................................................54 4.4. Instituce ve sportu..................................................................................................................................................60 4.5. Sponzorství ve sportu ............................................................................................................................................61 Charakteristika získávání sponzor ...........................................................................................................................64 4.6. Cykloturistika a horská kola ..................................................................................................................................66 4.6.1. Cykloturistika...............................................................................................................................................66 4.6.2. Horská kola ..................................................................................................................................................67 4.7. Spole ensko-v dní základ .....................................................................................................................................70 5. OKRUH................................................................................................................................................................................. 72 5.1. Finan ní ukazatelé .................................................................................................................................................72 5.2. Sociální a zdravotní pojišt ní ................................................................................................................................72 5.2.1. Zdravotní pojišt ní ze mzdy.........................................................................................................................72 5.2.2. Sociální pojišt ní ze mzdy ...........................................................................................................................72 5.2.3. Zdravotní pojišt ní OSV ...........................................................................................................................73 5.2.4. Pojistné na sociální pojišt ní u OSV .........................................................................................................74 5.3. Ú etní výkazy........................................................................................................................................................75 5.4. Delegování.............................................................................................................................................................76 5.5. Státní politika ve sportu.........................................................................................................................................79 5.6. PR ..........................................................................................................................................................................82 5.7. Efektivnost sponzoringu ........................................................................................................................................82 5.8. Windsurfing a paragliding .....................................................................................................................................83 5.8.1. Windsurfing .................................................................................................................................................83 5.8.2. Paragliding ...................................................................................................................................................84 5.9. Spole ensko-v dní základ .....................................................................................................................................88

Zuzana P žová

Státnicové otázky 2009

1. OKRUH 1.1. ŽIVNOST Založení podniku upravují následující zákoníky. 1. Obchodní zákoník 2. Ob anský zákoník 3. Zákon o daních 4. Živnostenský zákon Živnostenský zákon

− každý, kdo chce za ít na území naší republiky podnikat, pracuje nejprve s informacemi živnostenského zákona bu p ímo nebo zprost edkovan − upravuje podmínky živnostenského podnikání a kontrolu nad jejich dodržováním − Živností je soustavná innost provozovaná samostatn , vlastním jménem, na vlastní odpov dnost, za ú elem dosažení zisku a za podmínek stanovených tímto zákonem. − Soustavná innost – za soustavnou nelze považovat innost jednorázovou nebo nahodilou, za soustavnou se považuje innost opakující se. S požadavkem soustavnosti není v rozporu, je-li innost vykonávána sezónn . Podle okolností lze hodnotit jako soustavnou innost i jednání jednorázové, dochází-li k jeho opakování. Soustavná je i innost, která vyžaduje k provedení delší dobu. − Samostatnost – samostatností se podnikatelská innost nejvíce odlišuje od pracovn právního vztahu. Znamená to, že živnostník rozhoduje o své innosti samostatn a nikoliv v závislosti na pokynech a p íkazech „nad ízených“. − Vlastním jménem – podnikatelé, kte í nejsou zapsáni v obchodním rejst íku, iní jednotlivé úkony svým jménem a p íjmením nebo názvem. − Na vlastní odpov dnost – požadavek provozování živnosti na vlastní odpov dnost vyjad uje podnikatelské riziko. Podnikatel odpovídá za své závazky celým svým majetkem. − Za ú elem dosažení zisku – není rozhodující, zda bude zisku skute n dosaženo, posta uje, je-li zde takový úmysl a v bec není rozhodující, pro jaké ú ely bude zisk použit. Provozování živnosti

− dosažení v ku 18 let − zp sobilost k právním úkon m − bezúhonnost − za bezúhonného se pro ú ely tohoto zákona nepovažuje ten, kdo byl pravomocn odsouzen: neúmyslný in, cizí vina, v jiném oboru − p edložení dokladu o tom, že fyzická osoba, pokud na území eské republiky podniká nebo podnikala, nemá da ové nedoplatky. Doklad vyhotoví místn p íslušný finan ní ú ad. − p edložení dokladu o tom, že fyzická osoba, pokud na území eské republiky podniká nebo podnikala, nemá nedoplatky na platbách pojistného na sociální zabezpe ení a p ísp vku na státní politiku zam stnanosti. − doklad odborné zp sobilosti (mat. vysv d ení, výu ní list, potvrzení o praxi, ...) − p ekážky: fyz./práv. osoba na kterou byl vyhlášen konkurz => nesmí!!! Rozd lení živností

a) ohlašovací, které p i spln ní stanovených podmínek sm jí být provozovány na základ ohlášení b) koncesované, které sm jí být provozovány na základ koncese.

Živnostenské oprávn ní

− Oprávn ní provozovat živnost (dále jen "živnostenské oprávn ní") vzniká právnickým osobám již zapsaným do obchodního rejst íku, právnickým osobám, které se do obchodního rejst íku nezapisují, a fyzickým osobám: a) u ohlašovacích živností dnem ohlášení nebo, pokud je v ohlášení uveden pozd jší den vzniku živnostenského oprávn ní, tímto dnem b) u koncesovaných živností dnem nabytí právní moci rozhodnutí o ud lení koncese − P i ohlašování živnosti je nutné mít u sebe: − Fyzická osoba: -1-

Zuzana P žová


1. výpis z RT ne starší 3 m síc , 2. pr kaz totožnosti, 3. doklad o da ové bezdlužnosti (vydává Finan ní ú ad podle bydlišt žadatele), platnost dokladu 3 m síce, 4. doklad odborné zp sobilosti (doklad o vzd lání a praxi), je-li vyžadováno podle druhu ohlášené živnosti, 5. doklad o vlastnickém nebo jiném užívacím právu k místu podnikání, je-li jinde než trvalé bydlišt podnikatele, 6. doklad o vlastnickém nebo jiném užívacím právu k provozovn , je-li z izována, 7. výpis z obchodního rejst íku, ne starší 3 m síc , je-li v n m podnikatel zapsán, 8. prohlášení odpov dného zástupce, je-li ustanoven. Podpis na prohlášení musí být ú edn ov en, nebo u in n p ed živnostenským odborem. − Právnická osoba: 1. výpis z RT na starší 3 m síc odpov dného zástupce, 2. doklad o da ové bezdlužnosti odpov dného zástupce, 3. doklad odborné zp sobilosti odpov dného zástupce, 4. doklad o založené právnické osoby, nebo výpis z obchodného rejst íku na starší 3 m síc , 5. doklad o vlastnickém nebo jiném užívacím práv m k sídlu, 6. doklad o vlastnickém nebo jiném užívacím právu k provozovn , je-li z izována, 7. prohlášení odpov dného zástupce, podpis musí být ú edn ov en, nebo u in n p ed živnostenským odborem, 8. je-li podnikatel zastoupen právním zástupcem – plná moc s ú edn ov eným podpisem. • Pr kazem živnostenského oprávn ní je: a) živnostenský list osv d ující spln ní podmínek stanovených tímto zákonem pro provozování živností ohlašovacích s údaji podle živnostenského rejst íku, do vydání živnostenského listu stejnopis ohlášení s prokázaným doru ením p íslušnému živnostenskému ú adu, − fyzická osoba, která hodlá provozovat ohlašovací živnost, je povinna to ohlásit živnostenskému ú adu místn p íslušnému podle jejího bydlišt na území eské republiky − právnická osoba, která hodlá provozovat ohlašovací živnost, je povinna to oznámit živnostenskému ú adu místn p íslušnému podle svého sídla b) koncesní listina s údaji podle živnostenského rejst íku; do jejího vydání pravomocné rozhodnutí, jímž byla ud lena koncese. − fyzická osoba, která hodlá provozovat koncesovanou živnost, je povinna požádat o vydání koncese živnostenský ú ad místn p íslušný podle jejího bydlišt na území eské republiky. − právnická osoba, která hodlá provozovat koncesovanou živnost, je povinna požádat o vydání koncese živnostenský ú ad místn p íslušný podle svého sídla. − pro náležitosti žádosti o koncesi platí totéž co pro Náležitosti ohlášení živnosti. P edm t podnikání je t eba v žádosti o koncesi uvést v úplném nebo v áste ném rozsahu podle p ílohy . 3. − jsou-li pro provozování živnosti stanoveny podmínky odborné nebo jiné zp sobilosti, k žádosti o koncesi p iloží: − fyzická osoba doklad prokazující její odbornou a jinou zp sobilost, pop ípad doklad prokazující odbornou a jinou zp sobilost odpov dného zástupce − právnická osoba doklad prokazující odbornou a jinou zp sobilost odpov dného zástupce. − p ed rozhodnutím o koncesi živnostenský ú ad zjiš uje, zda jsou spln ny všeobecné a zvláštní podmínky pro provozování živnosti a zda netrvá p ekážka provozování živnosti. − Pr kaz živnostenského oprávn ní lze nahradit i osv d ením, které podnikateli vydá na jeho žádost živnostenský ú ad. − Živnostenský list je vydán do 15 dn ode dne, kdy bylo ohlášení živnosti doru eno živnostenskému ú adu. Poplatek za vydání živnostenského listu inní 1 000 K . − podnikatel m že provozovat více živností, má-li pro každou z nich živnostenské oprávn ní

Živnosti ohlašovací

a)

emeslné, k získání ŽL sta í být vyu en v oboru -2-

Zuzana P žová


b) vázané, je-li podmínkou provozování živnosti odborná zp sobilost c) volné, není-li jako podmínka provozování živnosti odborná zp sobilost stanovena, tzn. k získání živnostenského listu (dále jen ŽL) musí být spln ny všeobecné podmínky

Živnosti emeslné

− Nap .: ková ství, záme nictví, opravy karoserií, hodiná ství, eznictví a uzená ství, kominictví, fotograf. služby, kosmetické služby, apod. − Odborná zp sobilost se p edevším prokazuje: a) výu ním listem z p íslušného t íletého u ebního oboru nebo jiným dokladem o ádném ukon ení p íslušného t íletého u ebního oboru a dokladem o vykonání t íleté praxe v oboru, b) vysv d ením o ukon ení studia p íslušného studijního oboru st ední odborné školy, jehož délka je kratší než 4 roky, a dokladem o vykonání t íleté praxe v oboru, c) vysv d ením o maturitní zkoušce v p íslušném studijním oboru st ední odborné školy nebo st edního odborného u ilišt nebo gymnázia s p edm ty odborné p ípravy a dokladem o vykonání dvouleté praxe v oboru, nebo d) diplomem, vysv d ením nebo jiným dokladem o absolvování bakalá ského nebo magisterského studijního programu uskute ovaného vysokou školou v p íslušné oblasti studijních obor a dokladem o vykonání jednoro ní praxe v oboru, e) dokladem o uznání odborné kvalifikace, vydaným uznávacím orgánem podle zákona o uznávání odborné kvalifikace. Živnosti vázané

− Nap .: provozování autoškoly, o ní optika, pr vodcovská innost, psychologické poradenství a diagnostika, provozování cestovní agentury, innost ú etních poradc , masérské služby, apod. − Odborná zp sobilost: − Abychom získali vázanou živnost, musíme spl ovat odbornou zp sobilost, nap . ukon ené odborné vzd lání nebo rekvalifikaci, p ípadn (pokud je to požadováno) i u itou délku praxe. − odborná zp sobilost spo ívající v délce praxe se nevyžaduje u fyzické osoby, která p íslušnou živnost již provozovala nebo pro ni byla ustanovena jako odpov dný zástupce alespo po dobu poloviny délky praxe uvedené v p íloze . 2 zákona. Živnosti volné

− = živnosti, pro jejichž provozování tento zákon nevyžaduje prokazování odborné ani jiné zp sobilosti − k získání živnostenského oprávn ní musí být spln ny všeobecné podmínky Živnosti koncesované

− nap .: provozování st elnic, provád ní pyrotechnického pr zkumu, sm nárenská innost, taxislužba, provozování poh ební služby, provozování krematoria, služby soukromých detektiv , ... − odborná zp sobilost: − je upravena zvláštními p edpisy uvedenými v p íloze . 3 Je-li zde uvedena odborná zp sobilost spo ívající ve vyu ení v oboru nebo ve st edoškolském vzd lání zakon eném maturitní zkouškou, spln ní podmínky vzd lání se prokazuje též dokladem o rekvalifikaci a dokladem o vykonání ty leté praxe v oboru. − Rozhodnutí o žádosti o koncesi se vydává ve lh t do 60 dn ode dne podání žádosti. Správní poplatek za vydání koncesní listiny inil 1000 K . − Rozhodování o koncesi − p ed rozhodnutím o koncesi živnostenský ú ad zjiš uje, zda jsou spln ny všeobecné a zvláštní podmínky pro provozování živnosti a zda netrvá p ekážka provozování živnosti. Živnostenský rejst ík

− živnostenské ú ady vedou v živnostenském rejst íku údaje o podnikatelích, kte í m li nebo mají v jejich územní p sobnosti sídlo, bydlišt , zahrani ní osoby pobyt, místo podnikání nebo organiza ní složku podniku umíst nou na území eské republiky Ru ení

− veškerým majetkem firmy a veškerým svým vlastním majetkem - ru í neomezen . Ze zákona však není žádná povinnost vytvá et základní kapitál. − když s nimi obchoduji, je to pom rn jisté

Oprávn ní k ízení

-3-

Zuzana P žová


− jednotlivec sám spole nost ídí i v ní sám pracuje − v mém zájmu je, abych to byla já, ale mohu n koho pov it

Po et zakladatel

−1

Nároky na po áte ní kapitál

− Nejsou se zákona upraveny. Není nezbytné vkládat na po átku jakýkoliv záru ní kapitál. Živnostník musí pouze uhradit administrativní výlohy, spojené se založením spole nosti.

Administrativní náro nost a rozsah výdaj spojených s obsluhou vlastník

− Minimální. Jedná se pouze o zajišt ní povolení Živnostenského ú adu. Povinnost vedení jednoduchého ú etnictví.

Ú ast na zisku (ztrát )

− Podnikatel si ponechává zisk po úhrad daní pln pro svou pot ebu. − zisk daní podle dan fyzických osob

Finan ní možnosti

− Minimální kapitálové vybavení, proto i obtížný p ístup k cizím finan ním zdroj m.

Da ové zatížení

− Da z p íjmu fyzických osob 15% − Živnostník m že být i plátcem ostatních daní ( DPH, silni ní,..)

Živnosti ve sportu

− Poskytování t lovýchovných a sportovních služeb; − Provozování t lovýchovných a sportovních za ízení a za ízení sloužících pro regeneraci a rekondici; − Pr vodcovská innost- horská, t lovýchovná a sportovní, v oblasti cestovního ruchu; 1. innosti v oblasti t lovýchovy a sportu (TVS) d líme na: a) volné živnosti - zahrnující innosti související s manažerskou inností, jako je organizování sportovních a t lovýchovných akcí a zprost edkování smluvních vztah . Organizování a po ádání vzd lávací innost v TVS (školení trenér , cvi itel a rozhod ích) je za azeno do živnosti volné . 114 – výchova a mimoškolní vzd lávání. Obdobn je mezi živnosti volné za azeno provozování lyža ských vlek – obor živnosti . 84 – Pozemní doprava vyjma železni ní a silni ní motorové dopravy. Obsahové nápln t chto živností jsou specifikovány v na ízení vlády s ú inností od 1.1. 2001. b) vázané živnosti - které jsou stanoveny p ílohou . 2 (sk. 214) živnostenského zákona, kde jednou z podmínek pro vydání živnostenského listu je p edložení dokladu o odborné zp sobilosti, jehož výklad a platnost je uvedená v l. V. tohoto pokynu. − Jedná se zásadn o p ímé vedení t lovýchovných a sportovních aktivit, p ímá práce s klientem apod. Podle ŽZ se jedná o tyto innosti: − Poskytování t lovýchovných a sportovních služeb − Provozování t lovýchovných a sportovních za ízení a za ízení sloužících pro regeneraci a rekondici − Pr vodcovská innost-horská,t lovýchovná a sportovní, v oblasti cestovního ruchu − Vodní záchraná ská služba − Masérské, rekondi ní a regenera ní služby − Provozování solárií c) koncesované živnosti − innosti související se st eleckým sportem, provozováním st elnic apod. 2. innost, kdy sportovec ve ejn prezentuje sv j výlu ný sportovní výkon, a to vždy ve spojení a za pomoci sportovních výkon partner a spoluhrá (kolektivní sporty) není živností podle zákona . 455/1991 Sb., nebo zde není napln no ustanovení § 2 cit. zákona, nap . podmínka samostatnosti, ale také innost není provozována vlastním jménem a na vlastní odpov dnost. Pokud napl uje všechny požadované znaky lze tuto innost za adit mezi živnosti volné 3. Pokud se dotýká individuálních sport , pak takováto innost nebude živností v p ípadech, kdy je provozována jménem klubu i jiné sportovní organizace. Tedy v p ípadech, kdy sportovec provozuje svou innost jako len klubu, nejsou tak spln ny podmínky provozování innosti svým vlastním jménem a na vlastní odpov dnost. -4-

Zuzana P žová


4.

innosti p edškolních za ízení, škol a školských za ízení souvisejících s po ádáním t lovýchovných škol a kurs , pokud jejich ú astníky jsou p edškolní mládež, žáci a studenti jakož i provozování t lovýchovných a ubytovacích za ízení, nejsou živnostmi v p ípad , pokud jsou tato za ízení registrována v síti p edškolních za ízení, škol a školských za ízení MŠMT a v p ípadech kdy nedochází k napln ní ustanovení § 2 živnostenského zákona. 5. innosti, které jsou zákonem . 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (p íloha . 2 skup. 214) ozna eny jako živnosti vázané v oblasti t lovýchovy a sportu se nepovažují za živnosti, jsou-li jejich provozovatelem nebo po adatelem ob anská sdružení (zákon . 83/1990 Sb. ve zn ní 300/90 Sb.) u nichž jsou tyto innosti pln ním jejich hlavních úkol v oblasti TVS podle registrovaných stanov, pokud zde není napln no ustanovení § 2 zákona . 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání. Obdobn toto ustanovení platí pro rozpo tové a p ísp vkové organizace. Právnické a fyzické osoby, které hodlají provozovat t lovýchovné školy i kursy, jejichž obsahem je výcvik a nácvik obrany p ed útokem na lidské t lo nebo jeho ásti (v etn pom cek inících obranu a útok ú inn jší) musí ohlásit vázanou živnost – Poskytování t lovýchovných a sportovních služeb a doložit ji pr kazy všeobecné a zvláštní zp sobilosti, pokud nejde o p ípady vymezené v l. I, bod 4 a 5. 1.2. SLOŽKY MANAGEMENTU − management je proces systematického plánování, organizování, vedení lidí a kontrolování, který sm uje k dosažení cíl − management je proces tvorby a udržování prost edí, ve kterém jednotlivci pracují spole n ve skupinách a ú inn dosahují vybraných cíl − ízením rozumíme dosahování cíl prost ednictvím lidí ve formáln organizovaných skupinách − struktura a funkce procesu ízení - kroky: a) Funkce plánování zahrnuje výb r úkol , cíl a inností pot ebných pro dosažení vybraných, i zadaných úkol . − struktura plánovací innosti obecn spo ívá ve dvou krocích, a to:

b) c)

d) e)

− stanovení cíl , − ur ení cest jejich dosažení, tj. ur ení vhodných prost edk (odpovídáme na otázku „ ím“), ur ení zp soby dosažení cíl (odpovídáme na otázku „jak“), ur ení asu (odpovídáme na otázku „kdy“), ur ení prostoru (odpovídáme na otázku „kde“). − Druhy plán − obsahem plánu je postup budoucích inností => obecn plány mohou mít r zné podoby − plán je možné klasifikovat jako: smysl (poslání), úkoly (cíle), strategie, taktika, postupy, pravidla, programy, rozpo ty Funkce rozhodování je o tom, co se má vykonat. Obsahuje plánování, projektování, formulování cíl , metod a prost edk dosahování zadaných cíl a asového harmonogramu. Funkce organizování zahrnuje innost, kdy soust e ujeme a uspo ádáváme prost edky, které jsou nutné pro dosažení zadaného cíle. Výsledkem je vytvo ení systému, složeného z lidí a v cí, který se nazývá organiza ní systém – organizace. Tento systém je asov omezen, lze jej opakovan úsp šn využívat nebo naopak podléhá zm n , a to i v procesu pln ní zadaného úkolu. − organizování je ta ást ízení, která zahrnuje z ízení ú elné struktury rolí pro lidi, kte í jsou v dané organizaci. Ú elností se zde rozumí vytvá ení jistoty, že všechny úkoly pot ebné pro dosažení cíl jsou p id leny, a to lidem, kte í jsou schopni je splnit nejlépe. Smyslem organiza ní struktury je pomáhat p i vytvá ení prost edí a podmínek pro kvalitní lidský výkon. Funkce operativního ízení, n kdy je nazýván procesem ízení a kontroly v užším smyslu, charakteristická je p ímá komunikace mezi ídící složkou a tím, kdo se p íkazy ídí; mluvíme o vedení lidí – personalistice. Lidi ne ídíme, ale vedeme. Funkce kontrolování, kdy jde o zp tnovazební informace o reakcích objektu (systému) na usm r ovací zásahy managementu. Proces kontrolování je podle ešeného problému jednorázový na konci, respektive pr b žný v pr b hu procesu. -5-

Zuzana P žová


1.3. NB − V eské republice se po roce 1990 vytvo il standardní západní bankovní systém centrální (úst ední) a emisní banky, kterou je eská národní banka ( NB) a nižší úrove bank, obchodních bank, do kterých po ítáme i pobo ky zahrani ních bank p sobících na území R. − Pro innost bankovního systému byl vytvo en legislativní rámec daný zákony a opat eními NB, NB je pln odpov dná za funk nost systému a jeho kontrolu. Pro hlubší zkoumání bankovního systému, jeho ád, organizaci a fungování byly vydány zákony, z nichž nejd ležit jší jsou: − ústava R − zákon . 6/93 SB., o NB − zákon . 21/92 Sb., o bankách − zákon . 528/90 SB., devizový zákon…. − klí ovou úlohu v hierarchické struktu e bankovního systému hraje NB. − Od 1.1. 1990 došlo k rozd lení bankovního sektoru na 2 základní typy bank: − centrální banka − skupina obchodních bank (a spo itelen) − Centrální banka se stala tzv. bankou bank, která dostala do vínku ústavou a dalšími zákony specifické funkce, prakticky p estala být v obchodním styku s podniky, spole nostmi, podnikateli, ob any. − Funkci podnikatelsko-finan ní ve vztahu ke svému okolí dostaly do vínku obchodní banky (a spo itelny). eská národní banka

− Vznik eské národní banky byl sou ástí legislativních zm n roku 1992, které byly p ipravovány v souvislosti s politickou dohodou o zániku eské a Slovenské Federativní republiky. Zákonem zanikla Státní banka eskoslovenská a pro budoucí eskou republiku byla jako centrální banka z ízena eská národní banka. − Význam postavení centrální banky byl zd razn n vymezením postavení eské národní banky v Ústav eské republiky. Ustanovení o centrální bance je obsahem „Hlavy šesté“ a lánek 98 obsahuje následující konstatování: − (1) eská národní banka je úst ední bankou státu. Hlavním cílem její innosti je pé e o stabilitu m ny, do její innosti lze zasahovat pouze na základ zákona. − (2) Postavení, p sobnost a další podrobnosti stanoví zákon.

Organiza ní struktura NB

− Základ organiza ní struktury NB je tvo en: − úst edím NB se sídlem v Praze − 7 pobo kami – Praha, eské Bud jovice, Plze , Ústí n.L., Hradec Králové, Brno, Ostrava) − innost centrální banky ídí sedmi lenná „Bankovní rada“ v ele s guvernérem, dv ma viceguvernéry a dalšími ty mi leny. lenové bankovní rady jsou do svých funkcí jmenováni prezidentem republiky na dobu 6 let.Bankovní rada ur uje m novou politiku a nástroje pro její uskute ování. − P sobnost jednotlivých pobo ek je umožn na samostatným p edpisem NB. Základní úlohy NB:

a) b) c) d)

ur uje m novou politiku vydává bankovky a mince ídí pen žní ob h, platební styk a zú tování bank vykonává dohled nad provád ním bankovních inností a pe uje o bezpe né fungování a ú elný rozvoj bankovního systému e) provádí další investi ní a obchodní innosti (nákup, prodej cenných papír , emise krátkodobých cenných papír ) − NB je p i zabezpe ování svého hlavního cíle(stability m ny) nezávislá na pokynech vlády R. − K vybraným innostem NB pat í: − emise mincí a bankovek – NB má výhradní právo vydávat bankovky a mince, spravuje jejich zásoby a organizuje jejich dodávky od výrobc . Vym uje poškozené bankovky a mince za nepoškozené, opot ebované stahuje z ob hu. − Využívání nástroj m nové regulace -6-

Zuzana P žová


− diskontní sazba je úroková sazba, za kterou NB p j uj ostatním bankám peníze − stanovení povinných minimálních rezerv (PMR) − operace na volném trhu − ostatní nástroje − innosti v devizovém hospodá ství − ízení platebního styku − pé e o bankovní systém a bankovní dohled

Základní funkce centrální banky

−

innost centrální banky a její význam v ekonomice je možno vyjád it stru ným vý tem a charakteristikou jejích základních funkcí. T mito funkcemi jsou: − funkce emisní – spo ívající ve výhradním právu centrální banky emitovat hotovostní ob živo a sou asn v širším smyslu v ízení celkového pen žního ob hu daného státu. K ízení pen žního ob hu využívá centrální banka adu nástroj , tzv. nástroje m nové regulace. Míra ú innosti t chto nástroj a jejich druh se odvíjí od stupn nezávislosti centrální banky na vlád . Použitými nástroji m nové regulace ovliv uje centrální banka zejména množství pen z – pen žní zásobu, a tím rovn ž úrokovou míru a sm nný kurz národní m ny. − funkce banky bank – jednak jako instance „posledního v itele“ obchodních bank, jednak v pozici, kdy centrální banka má klienty pouze v podob obchodních bank a zajiš uje pro systém obchodních bank jednak zdroje (úv ry), jednak vzájemné – mezibankovní zú tování pen žních transakcí − funkce banky státu – centrální banka spravuje veškeré ú ty státu, zajiš uje jeho finan ní operace, m že státu poskytnout úv r (jen výjime n , v ad zemí je poskytnutí úv ru nep ípustné), − funkce regula ní – prost ednictvím svých pravomocí a nástroj ídí innost obchodních bank (pravidla pro innost obchodních bank), − funkce kontrolní – spo ívají v kontrole respektování právních p edpis ze strany obchodních bank (bankovní dohled) s právem ukládat opat ení k náprav v p ípad zjišt ní nedostatk , ud lovat sankce. Nejvýrazn jší pravomocí centrální banky je právo ud lování a možnost odebírání licence obchodní

-7-

Zuzana P žová

1.4.


STRUKTURA FINANCOVÁNÍ SPORTOVNÍCH KLUB

− Sportovní klub = základní organiza ní lánek vyšší sportovní organizace (asociace) − Nej ast jší právní forma je ob anské sdružení Spolky získávají finan ní prost edky z vlastní innosti, lenských p ísp vk , sponzoringem právnických a fyzických osob, podílejí se na výt žku sázkových her SAZKA a.s., a v ad p ípad jsou podporovány z rozpo tu Ze státního rozpo tu jsou poskytovány investi ní a neinvesti ní dotace ob anským sdružením na ve ejn prosp šné programy, na státní sportovní reprezentaci a

-8-

innost rezortních sportovních center obcí.

Zuzana P žová


Marketingová komunikace − marketingová komunikace = promotion − pat í do marketingových nástroj − zahrnuje adu díl ích nástroj − u r zných produkt mají rozdílný význam − lze libovoln kombinovat => komunika ní mix Komunika ní mix

− zahrnuje všechny komunika ní prost edky, které slouží k informování o firm a její nabídce − nej ast ji se používá v následující podob (nap . Kotler, Armstrong) − Reklama (Advertising) − Podpora prodeje (Sales promotion) − Public relations (Public relations) − P ímý marketing (Direkt marketing) − Osobní prodej (Personal selling) − jiné podoby marketingového mixu − n kdy se vynechává osobní prodej, n kdy se vy le ují další komunika ní nástroje − nap . Paul Smith uvádí následující prvky komunika ního mixu: reklama, podpora prodeje, p ímý marketing, public relations, prodej, sponzorství, výstavy, obal, merchandising (propagace v míst prodeje), internet, ústní sd lení, identita spole nosti

Komunika ní strategie

− rozlišujeme dva typy komunika ní strategie: − push (tlaku) − spojena s intenzivní distribucí a spo ívá v p esv d ování distribu ních lánk k prosazování nabídky firmy – tlaku skrz distribu ní kanály až ke spot ebiteli. − nej ast ji používanými nástroji komunika ního mixu jsou podpora prodeje a osobní prodej − používá se asto u produkt , které nejsou p íliš diferencovány, mají podobnou cenu i kvalitu a neprezentují známou zna ku − pull (tahu) − spo ívá ve stimulaci poptávky skrz p sobení p ímo na zákazníka. Spot ebitelská poptávka pak „táhne“ produkt p es distribu ní lánky až ke spot ebiteli. − Používanými nástroji jsou reklama a public relations − používá se zejména u zna kových produkt Reklama

− forma placené neosobní prezentace a podpory produktu => reklama je vždy placená a vždy se uskute uje prost ednictvím reklamních médií − p i tvorb jakéhokoliv reklamního sd lení je nutné definovat cílový trh a motivy cílového trhu => následná rozhodnutí jsou známá jako „p t M“: − mission (poslání) – jaké jsou cíle komunikace? − money (peníze) – jak velký rozpo et na akci máme k dispozici? − message (sd lení) – jak má vypadat reklamní sd lení? − media (media) – jaká média a komunika ní kanály budou použity? − measurement (hodnocení, m ení) – jak budou hodnoceny výsledky? − p i rozhodování o reklam jsou nutné následující kroky: − ur ení komunika ních cíl − rozhodnutí o rozpo tu − rozhodnutí o reklamním sd lení − rozhodnutí o mediích − hodnocení reklamní kampan • ur ení komunika ních cíl − podle cíl , které má reklama plnit rozlišujeme reklamu: -9-

Zuzana P žová

• − −

•

− − •


− informa ní – hlavním cílem je poskytnout potenciálním zákazník m informace o nových produktech, slevách, inovacích, zm n názvu apod. − p esv d ovací – je zam ena na produkty, které jsou obecn známe, jejím cílem je budování v rnosti zna ce, snahou je podnítit zákazníky k rychlé koupi. − p ipomínající – tato reklama udržuje ur itý produkt v pov domí stávajících nebo potencionálních zákazník . − konkuren ní (srovnávací) – která je zam ená na posílení distinkce, tedy odlišnosti od jiných produkt na trhu. rozhodnutí o rozpo tu je sou ástí celkového rozpo tu na marketingový mix je možné použít následující metody stanovení rozpo tu na reklamu: − ú elová metoda (task-objective method) vy ísluje náklady každého schváleného reklamního projektu a sou et t chto položek je rozpo tem na reklamu − ur ení rozpo tu procentem z prodeje (percent-of-sales method) ur uje rozpo et na reklamu jako procento z plánovaného prodeje. V tšinou se vychází z pom ru t chto ukazatel v minulých obdobích. − metoda parity s konkurencí (competive parity method) vychází z posouzení p im enosti rozpo tu ve vztahu ke konkurenci a k tržnímu podílu tvorba reklamního sd lení − na tvorbu reklamního sd lení má vliv cíl reklamy, tedy skute nost, zda se jedná o reklamu informativní, p esv d ovací, p ipomínající nebo konkuren ní − reklamní sd lení by m lo obsahovat: − výhodu pro zákazníka − m lo by být d v ryhodné − m lo by jasn odlišovat daný produkt základem obsahu mohou být racionální nebo emocionální pohnutky pro dosažení lepšího komunika ního efektu se p i tvorb reklamního sd lení používají r zné styly a techniky. Jedná se nap . o doporu ující posudky laik i odborník , v reklamách se objevují známé osobnosti, používá se humor, nadsázka, asto se pracuje s náladou, fantazií. Reklamní média a) Televize − od doby svého vzniku v první polovin 20. století bezkonkuren n nejdynami t ji se rozvíjejícím reklamní médium − disponuje možností vizualizace sd lení, a to s využitím pohybu možnost ukázat reáln p edm t reklamy − kombinace obrazu a zvuku rozmanit jší formy prezentace − výhody: masový dopad a možnost adresného oslovení ur ité cílové skupiny prost ednictvím vysílání reklamy v rámci ur itého po adu (p ed, po nebo i b hem programu) − nevýhody: vysoké náklady na její realizaci i její vysílání; konkurence nových technologií (video, DVD, Internet), které snižují celkový as sledování televize a p inášejí i jiné negativní dopady. Pat í mezi n nap . setting (bezmyšlenkovité p epínání mezi kanály, což komplikuje p esné zacílení reklamy), zapping (p epínání na jinou stanici, jakmile je program p erušen reklamou) a zipping (rychlé p evíjení reklamních blok p i sledování nahraného televizního po adu na videu) ú inek televizní reklamy se zna n oslabuje b) Rozhlas − je v každé domácnosti, posloucháme ho p i jízd autem, asto také v restauracích, obchodech apod. − na rozdíl od televize je rozhlasová reklama výrazn levn jší a také mnohem rychlejší a flexibiln jší. − schopnost zacílení ur itého segmentu poslucha ve vazb na vysílaný program − nevýhody: − p epln nost vysílání zp sobuje nízkou zapamatovatelnost rozhlasových spot − asté p ela ování stanic − pouze sluchové vnímání obvykle rozhlasová reklama je sou ástí rozsáhlejší reklamní kampan , která obsahuje i jiná média. - 10 -

Zuzana P žová


c) Tisk − noviny, asopisy a neperiodické publikace (katalogy, ro enky, sborníky apod.), bezplatná periodika (inzertní noviny, komunální noviny a zpravodaje) a interní publikace (firemní asopisy, zákaznické zpravodaje apod.). − Noviny − pat í k nejstarším a v globálním m ítku i nejrozší en jším reklamním médiím − výhody: − masová tená ská základna (více než polovina dosp lé populace te pravideln denní tisk) − tená i, kte í nereprezentují žádnou výlu nou socioekonomickou nebo demografickou skupinu => noviny p edstavují relativn levné médium k zasažení tém všech p íjmových skupin − tená i, kte í reprezentují ur itou názorovou orientaci => dobré zacílení reklamního sd lení − vysoká flexibilita a aktuálnost: relativn nízké náklady na novinovou inzerci umož ují p izp sobit ji konkrétním tená m; minimální doba od zadání inzerátu po jeho vytišt ní − nevýhody: − p epln nost reklamou p ehlédnutí inzerce − nízká adresnost novin znesnad uje oslovení ur ité cílové skupiny − krátká životnost − asopisy − len ní podle obsahu: spole enské, hobby, ženské, odborné apod. − len ní podle periodicity vydání: týdeníky, trnáctideníky a m sí níky − p ílohy novin - podoba samostatného asopisu − výhody: − vyhran nost tená => relativn p esné oslovení cílového segmentu − delší životnost − po et tená jednoho výtisku je velmi vysoký a závisí na cen asopisu − podrobn jší informace − kvalitním obrazový materiál − nevýhody: − p epln nost reklamou => snižuje její dopad − delší výrobní lh ty => snižuje aktuálnost reklamního sd lení − u specializovaných a odborných asopis - nízký náklad − médium dopl kové = neperiodické publikace: nejr zn jší katalogy, adresá e, telefonní seznamy, ro enky, sborníky apod. − vydavatelé r zných tiskovin distribuovaných bezplatn nabízejí inzertní plochu: noviny zdarma (nap . Metro), r zné prodejní letáky (nap . katalogy prodejních center), noviny i asopisy komunální (nap . radni ní noviny), programy kulturních za ízení atd. − zdarma poskytované tituly vycházejí obvykle ve vysokých tišt ných nákladech. Inzerce v takovém titulu m že zasáhnout velký po et tená . Ani p i vysokém tišt ném nákladu není ale zaru ena jeho úplná distribuce ke tená m – b žný je vysoký odpad a navíc tená i p istupují ke zdarma získané tiskovin jinak než k asopisu, za který zaplatili – asto ji po letmém prolistování zahazují a ú inek reklamy se tím snižuje. d) Kino − p edch dkyn televizní reklamy − spíše dopl kové médium − asto dopl uje reklamu v televizi a v tisku, n kdy se používá pro reklamu regionální a místní. − výhody − nem žeme ji vypnout, ani odejít b hem jejího vysílání − divák ji zpravidla sleduje a nev nuje se jiným innostem − není p íliš nákladná - 11 -

Zuzana P žová


− nevýhody: − nep íliš velký po et návšt vník kin - navíc tvo í pom rn vyhran nou skupinu (v kov i sociodemograficky) neumož uje oslovit i jiné potenciální zákazníky e) Venkovní reklama − = „outdoor“ − celá ada možností a velmi rychle se rozvíjí − billboardy, megaboardy, city-lighty, reklamní panely, štítová reklama, dominanty dálnic, m stský mobiliá − billboardy jsou voln umíst né reklamní tabule o rozm rech zpravidla 5,1 × 2,4 m, bigboardy a megaboardy mají rozm ry daleko v tší (p ibližn 10 × 3 m až 24 × 10 m) − City-lighty jsou osv tlené reklamní panely nej ast ji o rozm rech 1,8 × 1,2 m, které jsou umíst ny na zastávkách MHD nebo v jiných objektech. − M stský mobiliá umož uje umíst ní reklamy na hodinách, lavi kách, informa ních tabulích s plánem m sta apod. − štítová reklama, prost edky MHD, dopravní prost edky, dominanty dálnic a ostatní nespecifikované objekty − výhody: − nem žeme ji zám rn p ehlédnout, minout − sou asné technologie umož ují vysokou kvalitu vizuální prezentace − pom rn nízké náklady a dlouhá doba p sobení − nevýhody: − možnost poškození − neumož uje p edávat velký objem informací - krátké asové p sobení sd lení (u dálnic pouze n kolik vte in) − velmi omezené zacílení (pouze z pohledu geografického, další faktory segmentace jsou pro ni nereálné) f) Internet − nejmladší reklamní médium − aktivní p ístup k informacím − masový komunika ní prost edek − náklady na jeho po ízení i využití se neustále snižují − podoby: vytvo ení vlastní internetové stránky (World Wide Web), využití www stránek jiných spole nosti a využití elektronické pošty − vlastní www stránky: rozsáhlé informace o firm , o nabídce a službách − bohatý obrazový i zvukový materiál a tím i atraktivní zpracování − využití www stránek jiných firem: reklamní bannery (roll-out bannery – bannery standardní velikosti se po kliknutí roztáhnou na velký formát, pop up windows – automatické otvírání okna s reklamním sd lením, interstitials – promítání na celé obrazovce reklamního sd lení b hem p echázení na jinou stránku, formát Out of the Box – p edstavuje zobrazení reklamy, která se sama pohybuje po ploše monitoru, linky (odkazy) – stru né informace umož ující jednoduchý p ístup na jinou stránku a umíst ní klí ových slov ve vyhledáva ích. − elektronická pošta: posílání reklamních zpráv (zákazník m v databázi nebo jako tzv. spamy • hodnocení ú innosti reklamní kampan − používají se statistické údaje, metody kvantitativního i kvalitativního výzkumu − m žeme hodnotit prodejní efekt a komunika ní efekt − prodejní efekt je snáz m itelný, i když lze mnohdy t žko „o istit“ výsledky prodeje, které jsou d sledkem p sobení reklamy od p sobení jiných faktor − komunika ní efekt je hodnocen nej ast ji prost ednictvím výzkum • podpora prodeje − soubor r zných motiva ních nástroj p evážen krátkodobého charakteru, které stimulují k rychlejším nebo v tším nákup m - 12 -

Zuzana P žová


− nástroje podpory prodeje dávají zákazníkovi dodate ný impuls, další konkrétní d vod, pro si ur itý výrobek koupit, p i emž tyto dodate né „výhody“ mohou, ale také nemusejí mít vztah k danému produktu. − p sobí jak na kone ného spot ebitele, tak i na prodejce, pop . prost edníky na distribu ních a prodejních cestách − len ní: c) Služby sales promotion − spot ebitelské sout že – sout ž má za úkol stimulovat nákup produktu a základním principem získat „n co navíc“; rozlišujeme znalostní sout že (zákazník musí odpov d t na n jakou otázku, prokázat ur ité znalosti, nap . o výrobku nebo o firm ), kreativní sout že (zákazník vytvá í logo nebo název výrobku) výkonové sout že (vyhrává ten, kdo pošle nevíc kupón , obal apod.), a garantované výhry (vyhrává každý nebo vyhrává prvních 100). − Loterie – o výherci rozhoduje náhoda. Nej ast ji je výherce vylosován nebo m že získat okamžitou výhru po otev ení obalu produktu. − Ochutnávky, vzorky – nabídka vzorku zdarma (sampling) se používá nej ast ji v p ípad uvád ní nových variant již prodávaného výrobku na trh nebo p i pot eb oslovit jinou cílovou skupinu. − Prompting – (oživlá reklama) – je populární formou podpory prodeje, p i níž hosteska nebo specializovaný tým nabízejí zboží p ímo na míst prodeje – asto se pojí s ochutnávkami a se vzorky. − V rnostní programy – jedná se o programy, které jsou zam ené na udržení a posílení loajality zákazník . Nej ast ji se používají bonusy, dárky a slevy pro stálé zákazníky, klubové karty apod. − Zábavné akce (roadshow, streetshow) – roadshow p edstavuje zábavný, kulturní, sportovní nebo spole enský program a v rámci celé kampan se uskute uje na r zných místech, streetshow je podobný roadshow, odehrává se na ve ejném prostranství s cílem propagace zna ky, produktu nebo firmy. Základním pravidlem je, že jak roadshow, tak streetshow jsou ve ejn p ístupná. Krom p ilákání lidí je cílem t chto akcí i získání zájm medií. Tyto akce se vztahují k tzv. „event marketingu“. d) POP a POS prost edky − soubor reklamních materiál a produkt použitých v míst prodeje pro propagaci ur itého výrobku nebo výrobkového sortimentu − prost edky POP (point of purchase) a POS (point od sale) jsou v podstat tytéž prost edky, akorát z jiného úhlu pohledu − POP hodnotí místo nákupu, a tak je vnímáno z pohledu kupujícího, zákazníka − POS je ozna ení pro místo prodeje a tedy ozna uje stejné nástroje, ale z pohledu prodávajícího. − adíme zde vše, co je schopné p itáhnout zákazníka bezprost edn k prodávanému výrobku p ímo v nákupním prostoru: umíst ní a uspo ádání zboží, ozna ení lišty, elo regálu, speciální stojan p ímo pro konkrétní zna ku apod. − podpora prodeje zam ená na prodejce používá podobné nástroje jako podpora prodeje zam ená na kone ného spot ebitele − sout že prodejc , slevy a dárky a také p ísp vky za p edvedení i vystavení výrobku, prezenta ní za ízení v míst prodeje (POP prost edky – viz. výše) – stojany, regály, lednice, promo stánky, slune níky, ohrani ení ploch, nafukovadla, okenní grafika − k prodejc m i distribu ním lánk m: r zná spole enská setkání, konference, spole enské akce i motiva ní zájezdy (tzv. incentivní cesty) • Public relations (vztahy s ve ejností) − zám rné, plánované a dlouhodobé úsilí vytvá et a podporovat vzájemné pochopení a soulad mezi organizacemi a r znými skupinami ve ejnosti − podstatou je, že st edem zájmu není produkt, ale firma, organizace - 13 -

Zuzana P žová


− zahrnují navázání a udržování vzájemného porozum ní, d v ry, respektu a sociální odpov dnosti mezi organizacemi a ve ejnosti − snaží se o slad ní soukromých a ve ejných zájm − jsou komplexem ízeného komunika ního procesu, který zahrnuje utvá ení reputace spole nosti a jejího image − má dlouhodobý dopad na prodej ur itého produktu − aktivity zam eny na prezentaci firmy − p sobí na širokou ve ejnost a využívá stejných médií jako reklama − komunika ní dopad je zna n širší než reklamy − innosti: − Vztahy k tisku – cílem je umístit v tisku p íznivé zprávy pro vyvolání zájmu o firmu, výrobek i p edstavitele firmy (rozhovory s p edstaviteli firmy, lánky o nových produktech, úsp šných výsledcích, ocen ních). − Vztahy k místním orgán m a komunitám – snaží se dobré vztahy k místnímu prost edí, ve kterém firma p sobí, nej ast ji prost ednictvím po ádání akcí (viz níže) nebo prost ednictvím podpory místních spole enských, kulturních a sportovních akcí a institucí – škol, spolk . − Vnit ní komunikaci – p edstavuje komunikaci se zam stnanci prost ednictvím zam stnaneckých novin, intranetu, rozhlasu a jiných komunika ních prost edk a také po ádání p íležitostních setkání a akcí – nap . výro í firmy. Vedlejším cílem vnit ní komunikace je budování loajality a sounáležitosti zam stnanc ve vztahu k firm . − Tiskové konference – jsou podstatnou sou ástí aktivit public relations. Jejich hlavním cílem je informování sd lovacích prost edk (nap . o nových produktech, zm nách ve vedení firmy, rozší ení p sobení firmy na jiné trhy apod.). Vedlejším cílem je také navazování a prohlubování vztah s tiskem. − Krizová komunikace – krize p edstavuje pro podnik neo ekávaný a nep íznivý stav, který je zapot ebí ešit i v rámci PR. Krizová komunikace zahrnuje zejména optimální komunikaci v dob krizí, ale nap . i trénink krizových situací v etn p ípravy krizových manuál a návrh mediálních sd lení. − Veletrhy a výstavy – ú ast na veletrzích a výstavách neslouží pouze k uzavírání obchodních kontrakt , ale i k prezentaci firmy a k budování pozitivního image firmy. − Organizování zvláštních akcí (special events, eventmarketing) – jedná se o organizování akcí za ú elem podporování image firmy a jejich produkt . − Sponzoring – p edstavuje podporu jednotlivc , skupin i organizací ze strany firem, a to formou poskytnutí pen z, služeb i v cných pln ní. Cílem sponzoringu z hlediska dárce je p edevším prezentace firmy na ve ejnosti. − Lobbying – termín lobby p vodn ozna oval p edsálí kongresových budov ve Spojených státech amerických, v nichž se ke konci 19. století p edstavitelé r zných zájmových skupin snažili ovlivnit procházející kongresmany tak, aby hlasovali ve prosp ch daného zájmu. V sou asnosti termín lobby p enesen odkazuje k vlivné skupin prosazující svoje nebo cizí zájmy a snažící se ovlivnit rozhodnutí o nich ve sv j prosp ch. − realizace: − p ímo zam stnanci firmy (in-house) − rost ednictvím specializovaných PR agentur, které mohou zabezpe ovat komplexní PR servis nebo pouze jednotlivé díl í úkoly – nap . p íprava tiskové konference, krizová komunikace apod. • P ímý marketing – Direct marketing − p edstavuje interaktivní systém, který využívá reklamní média pro vytvá ení m itelné odezvy (reakce na objednávku) − je charakteristický p ímým p ístupem, p ímou odezvou a p ímým m ením − v sou asnosti se p ímý marketing objevuje v následujících formách: − Katalogový prodej − Databázový p ímý marketing − Direct mailing - 14 -

Zuzana P žová


− Telemarketing − Teleshoping − On-line marketing − SMS a MMS marketing − Vkládaná inzerce − Neadresná distribuce − pat í mezi tradi ní zp soby komunikace se zákazníkem − nejstarší formou je katalogový prodej − je rozší ena i dnes - zásilkový prodej prost ednictvím nabídky umíst né v katalogu (Quelle, Neckerman) − s rozvojem nových komunika ních kanál se za aly rozvíjet i jiné podoby p ímého marketingu − Telemarketing - využívá pro oslovení zákazníka telefon − Teleshopping - využívá jako komunika ního kanálu televize − On-line marketing, SMS a MMS marketing - pracují s nejmodern jšími komunika ními prost edky − Vkládaná inzerce - používá se nej ast ji u novin a asopis − neadresná distribuce - nepracuje s konkrétní databází, ale je rozmís ována plošn do poštovních schránek − podstatným faktorem úsp chu jsou zákaznické databáze − = organizovaný soubor komplexních údaj o jednotlivých zákaznicích a potenciálních klientech − v souvislosti s p ijetím zákona o ochran osobních údaj se objevují problémy se zpracováním a aktualizací directmarketingových databází. • Osobní prodej − nejstarší nástroj komunikace − podstatou je osobní kontakt mezi prodejcem a kupujícím, spo ívá v prezentaci a p esv d ování ke koupi − uplat uje se zejména v t chto p ípadech: − Jedná se o nabídku komplikovaného produktu a je nutná jeho názorná prezentace − Produkt je zpracován na zakázku − Zákazníkem je firma, nikoli jednotlivci − Potenciálními zákazníky je malá skupina osob (nebo institucí) − m že se uskute nit − v prodejních místech − u zákazníka − proces − vyhledávání, hodnocení a výb r potenciálních zákazník − navázání kontaktu s potenciálním zákazníkem, p íprava na jednání − vlastní obchodní jednání, které by m lo sm ovat k uzav ení obchodu. − „poprodejní kontakt“ (follow-up), jehož principem je udržování neustálého kontaktu se zákazníkem – posílání nových nabídek, ov ování jeho spokojenosti, m že obsahovat i spole enské kontakty – blahop ání k výro í i úsp chu firmy apod. − je zvláštním nástrojem marketingové komunikace, který má velký p esah do psychologie prodeje. 1.5.

P

ŠÍ A VYSOKOHORSKÁ TURISTIKA

Hledisko historické

O vzniku turistiky se m žeme bavit až v kapitalistickém spole enském ádu, protože d íve lidé nem li dostatek V na to aby cestovali. Organizovaná turistika a další formy pobytu v p írod se za aly formovat v polovin 19. stol. a to hlavn v Anglii. Impulsem byl rozvoj dopravy, kartografie, existence informa ních prost edk . Ve sv t nyní existuje mnoho turistických spolk , státního, kontinentálního i celosv tového významu (nap . AIT - mezinárodní turistický spolek). Existuje také spousta d tských organizací zabývajících se pobytem a výchovou v p írod jako je t eba skaut (sir Robert Baden-Powell, anglie). - 15 -

Zuzana P žová


U nás první akce spojené s pobytem v p írod podnikal K. H. Mácha. První turistické organizace byly n mecké turnerské spolky. Roku 1862 vznikl Sokol a tím i organizovaná turistika u nás. K T (klub eských turist ) vznikl r. 1888. Po II. Sv. válce v rámci sjednocování s. t lovýchovy byl za azen pod Sokola. Po sjednocení (1948) byla vrcholným orgánem eské turistiky OS ( eská obec sokolská). innost K T se obnovila v roce 1989. Turistika v horách je jedním z druh turistiky, který má svá specifika a vyžaduje n které další znalosti (nap . složit jší orientace v terénu, rychlé a ast jší zm ny v po así) a dovednosti (k pohybu v terénu je v obtížn jších úsek nutno používat i horolezecké techniky, k zajišt ní bezpe nosti se užívají další prost edky – p edjišt né cesty ocelovými lany s žeb íky nebo bez nich (tzv. Via ferraty nebo Klettersteig), jišt ní horolezeckým zp sobem, užívání horolezecké výzbroje pro pohyb na ledovcích atp.) Horská turistika tak tvo í plynulý p echod od p ší turistiky, p es náro né formy uvád né jako tzv. vysokohorská turistika (VHT) – až po další plynulý p echod do horolezectví. Mén náro né formy jsou proto dostupné komukoliv, náro n jší formy vyžadují získání dalších znalostí a dovedností nejlépe pod odborným vedením. V eskoslovensku byla rozvíjena v rámci organizované turistiky vysokohorská tutistika v jediných našich tehdejších velehorách Vysokých Tatrách, kde však byla postupn vytla ována sílícím tlakem TANAPu . Dnes ji tam lze provozovat ovšem s jistými omezeními (Organizovaní horolezci mohou k lezecké tú e odbo it ze zna ených cest, kdežto normální lide nikoli, tedy pokud si nezaplatí pr vodce z TANAPu). Horskou turistiku lze provozovat bu individuáln , organizovan (zejména oddíly VHT v Klubu eských turist , nenáro né akce horolezeckých oddíl , atp.) nebo na komer ní bázi prost ednictvím zájezd cestovních kancelá í. Hledisko obsahové

− Aktivní p esun, jehož ú elem je získání nových a zajímavých poznatk (v domostí) a emocí (zážitk )+ komplexní rozvoj osobnosti − Podstata Turistiky spo ívá v putování a poznávání krajiny, památek, zvyk a lidí. − Bavíme-li se o vysokohorské turistice jde o turistiku provozovanou v horách. Hledisko prost edí

Krásné po así ve všech ro ních obdobích (v zim pozor na laviny a na jiná nebezpe í hor (chladno, vítr, náhlé zm ny po así ty ovšem hrozí i v lét ). Nutná znalost lavinového nebezpe í a opat ení, které zabrání abychom se s nimi setkali. Na našem dnešním území m žeme vzhledem k terénním podmínkám provozovat v horách jen mén náro né formy horské turistiky a dále p ípravu na náro n jší akce VHT výcvikem na horolezeckých cvi ných terénech i um lých st nách. V zahrani í pak m žeme absolvovat jak mén náro né, tak náro n jší formy – p edevším v Alpách je ada snadných i obtížných cest vybavena fixním jišt ním (Klettersteig, via ferrata). Po et t chto cest v poslední dob rychle roste – jako možnost, jak p ilákat do dané lokality další turisty. Pokud se však nebojíme a máme dostatek zkušeností není problém vyrazit n kam dál (Kavkaz, an-Šan, Pamír nebo Himaláje, Andy, Kordillery) To už by nás vyšlo pon kud dráž. Hledisko zdravotní

Turistika rozvijí hlavn všeobecnou vytrvalost. P i velehorských expedicích je organismus horolezce vystaven extrémním podmínkám – nižší parciální tlak kyslíku, vysoké slune ní zá ení, nízké teploty, nep íznivé pov trnostní podmínky. Proto na takovéto výpravy musí být lov k dob e p ipraven a adaptován. P i špatn provedené aklimatizaci ve vysokohorském prost edí, se m že objevit vysokohorská nemoc (viz. fyziologie). Nejhorší stádia této nemoci jsou otok plic a otok mozku, které jsou bez v asné pomoci smrtelné. Dále turistika: − Zlepšuje otužilost a odolnost organismu − Uvol uje psychické nap tí − Klasická turistika je vhodná i pro lidi s malou fyzickou kondicí − Prodlužuje aktivní stá í − V p im ené mí e pomáhá k lé ení ob hového a dýchacího systému.

Hledisko psychosociální

Jelikož jde o pohybovou aktivitu, která se provozuje v nedot ené p írod , má VHT (i klasická turistika) veskrze uklid ující vliv na psychiku lov ka. Další zdroj radosti p i VHT poskytuje uspokojení ze - 16 -

Zuzana P žová


sebeuplatn ní, z vlastní síly, z p ekonávání p ekážek, z p ekonání sebe sama (to už se ale týká jen t ch opravdu vysokých výkon ). Z pobyt v horách také vznikají nerozlu ná p átelství, mnohdy na celý život. V horách se totiž nedá nic ošidit, jelikož by to pozd ji mohlo stát život mn nebo mého kamaráda. Je nutné aby si lidé co se spolu pohybují v horách navzájem d v ovali a byli spolehliví. Proto m žeme VHT používat k rozvoji t chto vlastností. Hledisko pedagogické

− − − − − − − − − − − −

Turistika rozvijí poh. schopnosti a dovednosti pot ebné k zvládnutí jednotlivých druh turistiky U í novým odborn technickým dovednostem, podporuje manuální zru nost Rozši uje kulturní rozhled a znalosti P sobí na osobnost žáka (pohyb, poznávání, odborná innost) mnohostraná tv r í aktivita Umož uje aktivní p sobení u itele Rozvijí volní a další vlastnosti nutné k absolvování plánované túry, podporuje víru ve vlastní schopnosti Terapie narušené mládeže Rodinná turistika (upevn ní vztahu rodiny) Uspokojení pot eby soc. vztah Vytvá ení estetického cít ní Navázání citových vztah k p írod , lidem kultu e PA spojená s vlivy p írody

Hledisko ochrany p írody

P i provozování VHT je d ležité zase jako vždycky dodržovat zákon o ochran p írody a krajiny. Nechodit v chrán ných územích (což jsou tém všechny poho í u nás) mino vyzna ené stezky, nestanovat tam kde je to zakázáno, respektive stanovat jen tam kde je to povoleno. Nezanechávat po sob nepo ádek. 1.6. SPOLE ENSKO-V DNÍ ZÁKLAD Existuje vztah mezi pojmy PA, t locvi ná aktivita, TK a p ší vysokohorská turistika? − Pohybová aktivita − = suma skute n realizovaných pohybových inností lov ka − pohybové innosti jsou velmi r znorodé; v tšina je zam ena na ovládání manipulaci apod. – zam eny mimo lov ka, ten je jen subjektem innosti; zp tný dopad je spíše negativní − T locvi ná aktivita − = suma skute n realizovaných t lesných cvi ení (podskupina pohybové aktivity) − zam ena na lov ka, na jeho zám rný rozvoj; netrpí negativními znaky jako výše; p i správné aplikaci je jen kladný výsledek − t lesná cvi ení = zám rné pohybové chování, jehož cílem je zdokonalování a rozvoj lov ka v oblasti fyzické, psychické a sociální s cílem jeho socializace a kultivace − zam eny na lov ka – formování lov ka odlišnost od základního pohybu − na rozdíl od ostatních pohybových inností je p edm tem t lesných cvi ení sám lov k, který je realizuje (za p edpokladu že je lov k chápán jako bytost sociální, jejíž úrove je podmín na úrovní fyzickou a psychickou specifi nost a nenahraditelnost do ur ité míry se TC vy le ují z obecn vnímaného pohybu − T lesná kultura − = sociokulturní jev, který jako výsledek inností, tvorby hodnot, vztah a norem vytvá í ucelený systém, schopný specifickými prost edky zabezpe ovat uspokojení biologických a spole enských pot eb lov ka s cílem jeho socializace a kultivace − neleží vedle kultury, ale je její neodmyslitelnou a z hlediska vývoje dokonce její jednou z nejzákladn jších sou ástí − na celou oblast TK lze aplikovat znaky, které jsou typické pro kulturu − lov k jako kulturní produkt je také více i mén produktem TK − pojem TK je asto zúžován pouze na cvi ení t la, výcvik cvi enc v t locviku sportovní trénink zam ený k nejvyšším výkon m x TK v sob zahrnuje mnohem víc - 17 -

Zuzana P žová


− její nedílnou sou ástí je odpo inek, zábava a prožitková sféra sportu a her, p ekonání sebe sama, p ekážek, vliv prost edí a po así p i pohybu v p írod , uv domování si vlastních limit a p irozenosti, opravdovost a reálnost p i p echodu poho í i sjížd ní eky − TK pe uje o lov ka jako celek, proto je její ekonomický, sociální a zdravotní význam pro spole nost tak obrovský − objektem p sobení je kulturní a spole enský lov k jako plnohodnotný len spole nosti − V rámci EU je dnes termín TK, zahrnující t lesnou výchovu (zám rnou pohybovou aktivitu vedoucí k rozvoji a udržování fyzické zdatnosti), sport (svobodnou dobrovolnou aktivitu závodního typu s výkonovou motivací) i pohybovou-t locvi nou rekreaci (pohybovou-t locvi nou aktivitu odpovídající pot eb regenerace sil a aktivního odpo inku) nahrazován zast ešujícím termínem „sport“ − Rada Evropy (1994): sport v tomto širším pojetí, „všechny formy t lesné aktivity, které a v organizované nebo neorganizované ú asti jsou zam eny na vyjád ení zlepšení fyzické zdatnosti i mentální pohody i formování sociálních vztah nebo dosažení výsledk v sout žích na všech úrovních − Obsah pojmu TK: 1. úrove realizace t locvi né aktivity a jejich druh (TV, sport, pohyb. Um ní, regenerace,..) 2. množství t lesné aktivity a pé e o t lo v každodenním život 3. úrove zkulturn ní lov ka a i spole nosti 4. úrove výsledk dosažených v TV, sportu a t locvi né rekreaci (TR) 5. úrove za ízení ur ených k realizaci jednotlivých druh t locvi né aktivity 6. úrove profesionálních i dobrovolných kádr -trené i, u itelé, zdravotníci 7. úrove v deckých poznatk 8. úrove um lecké tvorby týkající se t locvi né aktivity 9. úrove organiza ních a zákonodárných opat ení 10. úrove popularizace a propagace TK a jejich oblastí − Podstata TK: − zám rné využívání vlastních prost edk a metod sm ujících k optimálnímu p sobení biologických a spole enských zákonitostí p sobících ve vývoji lov ka a spole nosti − prost edky: t lesná cvi ení, p írodní síly a všeobecn výchovné − Specifické úkoly TK: − sladit režim práce a odpo inku − obnovovat fyzickou, duševní a sociální rovnováhu − p ispívat ke zvyšování úrovn pohybové kultury, zdravotní prevence, regenerace, rehabilitace − stimulovat kulturní prožitky − rozvíjet spole enské vztahy

2. OKRUH 2.1.

DAN

Da ový systém.

− Dnešní pojetí dan = p íjem ve ejných rozpo t (státního rozpo tu a místních rozpo t ), který ze zákona (povinn ) od erpává ást d chod subjektu (p íjmu, majetku poplatníka), na nenávratném principu (spole nost tyto peníze vynaloží podle pot eb, tedy nikoliv úm rn podle výše odvedené dan jednotlivc ). Uspokojovány budou i pot eby t ch. Kte í dan v bec neplatí (princip solidarity). − Da ový systém je v každé zemi stanoven p íslušným zákonem a jednotlivé zem se mohou v daních výrazn lišit. − Da ová soustava ur itého státu vždy odráží konkrétní ekonomické podmínky a ne náhodou pat í da ové zákony ve všech zemích sv ta mezi zákony nej ast ji novelizované (m n né). − Stát je zde hned v n kolika sm rech tlak : − stát pot ebuje vybrat co nejvíce pen z, aby mohl rozvíjet své aktivity − ob ané a firmy naopak cht jí odvád t co nejmén daní, aby jim z stalo co nejvíce pro vlastní pot eby − ada daní je svázána s mezinárodním obchodem a pohybem kapitálu – tlaky na stát aby sjednotil své dan s ostatními zem mi a podepsal s nimi dohody o zamezení dvojího zdan ní - 18 -

Zuzana P žová


− stát musí respektovat sociální únosnost daní (to jej vede k systému úlev,výjimek apod) − p i konstrukce daní musí stát zohled ovat i technická a ekonomická kritéria vybíratelnosti a vymahatelnosti daní (náklady na prostory, mzdové náklady ú edník ) − Da ový systém je trvalým hledáním kompromisu mezi t mito tendencemi. − Od roku 1993 má naše da ová soustava následující strukturu:

P ímé dan

− d chodové: − da z p íjmu fyzických osob (2008 – 15%, 2009 – 12,5%) − p edm tem dan jsou p íjmy ze závislé innosti a funk ních požitk , z podnikání a z jiné samostatné výd le né innosti, z kapitálového majetku, z pronájmu a ostatních p íjm podle § 10) − právnických osob − majetkové − da z nemovitosti − da d dická, darovací a z p evodu nemovitostí − da silni ní Nep ímé dan

− univerzální − da z p idané hodnoty − selektivní − da spot ební P ipravované dan

− k ochran životního prost edí − da k ochran životního prost edí (zatím není vybírána) Aktivn je vybíráno 6 daní.

− Nep ímé dan se liší od p ímých daní tím, že je platíme p i každém nákupu zboží a služeb, kterými jsou tyto dan zatížené. Neplatíme je ale p ímo státním institucím, ale celou cenu (v etn dan ) uhradíme prodávajícímu, který má pak povinnost tuto da státu odvést. − U p ímých daní každý poplatník podává p ímo na finan ním ú ad da ové p iznání a da p ímo uhradí. − poplatník = je fyzická i právnická osoba, z jejichž pen z je da placena − plátce = je fyzická í právnická osoba, která má ze zákona povinnost peníze odvést státu − Plátce a poplatník jsou n kdy jedna osoba (vlastník chaty- da z nemovitosti) , ale n kdy m že být plátce jiná osoba než poplatník. P íkladem je da z p idané hodnoty: nakupující nakoupí zboží a zaplatí prodávajícímu cenu v etn DPH – poplatníkem je v tomto p ípad nakupující a plátcem dan je prodávající. − základ dan = ástka, ze které se ur itým procentem vypo ítá odvád ná da − da – vypo ítaná ástka, kterou plátce odvádí finan nímu ú adu − sazba dan – procentem vyjád ený pom r dan k základu dan − Da ovou povinnost vypo ítáme ze základu dan sníženého o nezdanitelnou ást základu dan (§ 15) a o od itatelné položky (§ 34) zaokrouhleného na celá sta K dol . − Sazba dan je od roku 2008 ve výši 15 %. − dan d chodové – platí poplatníci podle výše svého p íjmu − dan majetkové – platí poplatníci podle druhu a velikosti svého nemovitého majetku, p i majetkových p evodech (darování, d dictví, prodej i p evod nemovitostí) a p i využívání silni ních motorových vozidel pro podnikání. − dan univerzální (DPH) – jsou vybírány p i prodeji tém všech druh zboží a služeb − dan selektivní (spot ební da ) – jsou vybírány pouze u vybraných druh zboží /alkohol, cigarety, benzin a nafta) Postup výpo tu isté mzdy

V tomto kroku popíšeme výpo et isté m sí ní mzdy (tedy p íjmu ze závislé innosti) v té nejjednodušší variant . +/-

Zp sob výpo tu - 19 -

Zuzana P žová


+ Hrubá mzda (HM) +

Zdravotní (ZPF) **

Sou et veškerých položek, které p ipadají zam stnanci za práci odvedenou v p íslušném kalendá ním m síci. Skládá se ze základní mzdy, p íplatk , odm n, náhrad mzdy (dovolená, svátek) a dalších pln ní.

pojišt ní Zdravotní pojišt ní, které za zam stnance odvádí zam stnavatel-firma (9 % z HM). Pojistné se zaokrouhlí na celé koruny sm rem nahoru. ***

+ Sociální pojišt ní (SPF)

Sociální pojišt ní, které za zam stnance odvádí zam stnavatel-firma (26 % z HM v roce 2008, 25 % v roce 2009). Pojistné se zaokrouhlí na celé koruny sm rem nahoru. ***

= Superhrubá mzda* tj. zdanitelná mzda = HM + ZPF + SPF Záloha na da z p íjm Záloha na da vypo tená ze zdanitelné mzdy a ponížená o slevy na dani a - ponížená o slevy a da ové zvýhodn ní na dít . zvýhodn ní + Slevy na dani Da ové + p ípadn na dít

Jedna dvanáctina ro ních slev na dani, které lze uplat ovat m sí n .

zvýhodn ní, da ový bonus Jedna dvanáctina ro ních hodnot

Sociální pojišt ní, které platí zam stnanec ze své mzdy (8 % z HM v roce 2008, 6,5 % v roce 2009). Pojistné se zaokrouhlí na celé koruny sm rem nahoru. *** Zdravotní pojišt ní (ZP) Zdravotní pojišt ní, které platí zam stnanec ze své mzdy (4,5 % z HM). Pojistné se zaokrouhlí na celé koruny sm rem nahoru. *** ** HM - záloha na da ponížená o slevy a zvýhodn ní + slevy na dani + = istá mzda da ová zvýhodn ní - ZP - SP (jen ve výjime ných p ípadech) - Srážky ze mzdy Poznámka: − Superhrubá mzda (základ dan ) se zaokrouhluje na celé stokoruny nahoru. − ** Jestliže je p íjem zam stnance nižší než 8000 K , pak je povinen doplatit rozdíl pojistného v plné výši 13,5 % (tj. 1080 K ). − *** Pojistné se odvádí ze mzdy v plné výši (tzn. není stanoven m sí ní strop), po dosažení ro ního stropu v pr b hu roku se pojistné p estává odvád t (týká se vždy p íjm od jednoho zam stnavatele) − Superhrubá mzda zjednodušen m žeme íci, že to je hrubá mzda zvýšená o ástku odpovídající pojistnému na sociální a zdravotní pojišt ní placenou zam stnavatelem za své zam stnance. - Sociální pojišt ní (SP)

P íjmem státního rozpo tu jsou:

− − − − −

nep ímé dan ást daní z p íjmu fyzických osob da z p íjmu právnických osob da silni ní da d dická, darovací a z p evodu nemovitostí

P íjmem místních rozpo t jsou:

− v tší ást dan z p íjmu fyzických osob − dan z nemovitostí. − Vzhledem k tomu, že dan p ímé mají tendenci klesající a dan nep ímé rostoucí, pak m žeme íct, že tento trend je nep íznivý pro místní rozpo ty.

- 20 -

Zuzana P žová


2.2. FINAN NÍ ANALÝZY Bez ádné finan ní analýzy není schopen žádný manager, zabezpe ující ucelen jší innost podniku, u init správná ekonomická rozhodnutí, tedy rozhodnutí, vedoucí v kone né fázi k optimalizaci alokace finan ních zdroj podniku. Vstupními údaji pro rozhodování o ekonomických otázkách jsou údaje, p evzaté zejména z oficiálních dokument podniku a dalších zpráv a podklad , jako jsou na podnikové úrovni: − K diagnostice firmy pot ebuji: − výsledovku(y) (výkaz zisk a ztrát) – ím více jich znám, tím lépe mohu diagnostikovat (aspo 3 roky + momentální stav) − rozvahu(y) - eší majetek a jeho krytí − výkaz cashflow - eší mi, o kolik pen z mám více pen z než loni − sestava pohledávek (za b žné období a z konce každého roku) − eší mi moje peníze u jiných fyzických a právnických osob − sestava závazk − peníze cizích se kterými hospoda ím − pr b h ú tu = výpis z ú t − jak jsem na tom byl a jsem te − (+ peníze na pokladn ) − Audit, Vnit ní audit − Výro ní zprávy, a Podnikové rozbory, Studie, a další.. na provozní, i vnitropodnikové úrovni: Podnikové rozbory, studie, provozní výkazy o výnosech, nákladech, zisku, bilance p íjm a výdaj , pen žní rozpo et a další.. − u neziskovek, kde není ukazatelem zisk hodnotím podle identifikátor úsp šnosti projektu (které si stanovím) – m itelné, identifikovatelné a hodnotitelné cíle Postup finan ní analýzy je obvykle dán následujícími kroky: Obecné vymezení postupu: a) výb r ukazatel vhodných pro stanovenou úrove cílového rozhodnutí b) prozkoumání vztah mezi odbornými (v cnými) oblastmi a ekonomicko-finan ními oblastmi podniku (vztahy: odbyt – finance, výroba – finance, investice – finance) a pokra uje specializovaným vymezením postupu: c) výpo et pom rových ukazatel d) srovnání pom rových ukazatel s odv tvími (oborové pr m ry) e) hodnocení pom rových ukazatel a jejich vzájemných vztah f) návrh na opat ení – ízení Finan ní analýza je provád na v podniku pr b žn , za ur itá asová ú etní období a slouží k b žnému vrcholovému ízení, i k ur itému datu a spole n s jinými specializovanými podklady (studie, projekty, atd.) slouží k rozvojovým, nebo strategickým rozhodnutím vedení podniku. Pro každý z t chto ú el je nutno uvažovat s jinou úrovní výb ru ukazatel , jiný obsah budou mít ukazatele pro provozní rozhodnutí a jinou úrove pro strategické rozhodnutí firmy. asto finan ní analýza v p emí e ukazatel postrádá koordina ní souvislosti mezi jednotlivými oblastmi podniku, jako je odbyt, nákup, zásobování, výroba, investice…atd. Bez akceptu t chto koordina ních vazeb do provázanosti ukazatel a pozd ji do výsledk finan ní analýzy, není v mnohých p ípadech návrh na opat ení realizovatelný. K ur itému odstran ní izolovaného posuzování individuálních ukazatel finan ní analýzy slouží pyramidové soustavy ukazatel a model , které svým charakterem a skladbou umož ují hloub ji analyzovat a syntetizovat zjišt né poznatky o probíhajících ekonomických procesech v podniku. Pochopení pom rových ukazatel však vede k pochopení základních princip a prvk ekonomiky podniku. Pom rové ukazatele finan ní analýzy

Ukazatele − LIKVIDITY (m í schopnost podniku p em nit aktiva na hotovost, nebo její ekvivalent, zam eny zejména na provozní cyklus) − AKTIVITY (m í relativní vázanost kapitálu v jednotlivých formách aktiv, ukazatele jsou p evážn zam eny na provozní cyklus) - 21 -

Zuzana P žová


− ZADLUŽENOSTI (m í rozsah, v jakém je podnik financován cizím a vlastním kapitálem; m í dlouhodob jší solventní schopnosti podniku ) − VÝNOSNOSTI (m í celkovou ú innost ízení podniku, zejména výnosnost podniku) − TRŽNÍ HODNOTY PODNIKU (m í cenu akcií a majetku podniku, jeho celkovou hodnotu) Poznámka: V praxi je asto zam ován pojem likvidnost a solventnost. Likvidnost je schopnost rychlé p em ny aktiva podniku na peníze. Pod pojmem solventnost chápeme schopnost subjektu hradit své závazky v as. a) Ukazatele likvidity Základní rozlišení rozeznává 3. stupn likvidity:

Ob žná aktiva (zásoby, pohledávky, cenné papíry, peníze, peníze na b žném ú tu) 2. stupe likvidity:

1.stupe likvidity:

b) Ukazatele aktivity (obratovosti) Hodnoty aktivity zachycují provozní cyklus podniku. Vyjad ují rychlost obratu tj. po et obrat za stanovený interval, nebo dobu obratu (ve dnech,rocích). Nejrozší en jšími ukazateli jsou:

c) Ukazatele zadluženosti Ukazatele se v podnicích používají k hodnocení a vyjád ení dlouhodobé solventnosti podniku, jsou vyjad ovány v %.

ím vyšší je hodnota debet ratio, tím vyšší je celková zadluženost podniku. d) Ukazatele výnosnosti (rentability, ziskovosti)

Ukazatel ROA je považován jako velmi d ležitý pro hodnocení celkové rentability zdroj , investovaných do podniku (podnikání).V itateli tohoto ukazatele však m že být i EBIT.

e) Ukazatele tržní hodnoty - 22 -

Zuzana P žová


Poznámka:Všechny ukazatele se porovnávají v ase, ímž vznikají ady, které jsou podrobeny analýze – viz.Trendová analýza. Pyramidové soustavy ukazatel

Mezi nejpoužívan jší pyramidový model pat í model DU PONT. Systém ukazatel je založen na t chto principech:

Vazby ukazatel v analýze Du Pont

Vzorec Du Pont, pokud by se pooto il o 90 ´, p ipomíná pyramidový rozklad ( pro n které pyramidy je také jejich vrcholem). Je však nutné se uv domit, že v analýze Du Pont je pevn dán vrcholový (syntetický) ukazatel ( ROA, resp. ROE), v budoucnu o ekávané hodnoty souhrnného ukazatele by nem ly zhoršovat stav dosažený v minulosti. Pyramidová soustava finan ních ukazatel Legenda: Z - istý zisk AKT - aktiva VK - vlastní kapitál ZÁS - zásoby T - tržby CK - cizí kapitál Z - celkový zisk KZ - krátkodobé závazky LP - likvidní prost edky

- 23 -

Zuzana P žová


2.3. BANKOVNÍ PRODUKTY 1. B žný ú et 2. Depozitní obchody − Forem depozitních obchod je velké množství, nejzákladn jšími jsou tyto typy depozitních obchod : − vkladní knížky − vkladové certifikáty (listy) prémiové spo ení − vklady s pevným termínem vklady s výpov dní lh tou − revolvingový termínovaný vklad − Každý depozitní obchod má ur ité atributy, jejichž specifikum je p ed uzav ením každého tohoto obchodu nutno respektovat, jsou to zejména: − forma objednávky depozita − délka uložení (úložky) − úro ení vkladu − frekvence p ípisu úroku 3. Platební styk − Platební styk tuzemský P ÍJEMCE PLATBY V ITEL

PLÁTCE DLUŽNÍK

p íkaz k úhrad BANKA PLÁTCE

medium

soupiska, výpis z ú tu BANKA P ÍJEMCE PLATBY

CLEARINGOVÉ CENTRUM NB

− Platební styk zahrani ní KUPUJÍCÍ (DOVOZCE)

BANKA KUPUJÍCÍ

P ÍKAZ K ÚHRAD

BANKA PRODÁVAJÍCÍHO

P ÍKAZ K ÚHRAD

4. Pokladní a sm nárenské operace − vklady a výb ry v CZK - 24 -

PRODÁVAJÍCÍ (VÝVOZCE)

Ú TOVÁNÍ

Zuzana P žová


− vklady a výb ry v ostatních m nách − nákup a prodej valut (také pro neklienty banky) 5. podání šek a jejich výplata (eurošeky, cestovní šeky atd.) 6. Platební karty − kreditní a debetní karty 7. Dokumentární platby − Dokumentární platby jsou koncep n d leny na: − dokumentární inkasa (vývozní a dovozní) − dokumentární akreditivy Dokumentární inkaso je formou platebního styku, p i které je vydání dokument a tedy i zboží podmín no zaplacením akcepta ní sm nky, nebo spln ním jiných podmínek. Použití dokumentárního inkasa je vhodné p edevším v p ípadech, kdy podavatel (vývozce) není ochoten dodat zboží proti úhrad hladkým platem, ale nemá pot ebu zajiš ujícího instrumentu, jakým je dokumentární akreditiv. Dokumentární inkaso p edstavuje v tší jistotu než p ímá úhrada, protože dovozce se nedostane ke zboží d íve, než zaplatí, akceptuje sm nku nebo splní jiné inkasní podmínky. Složitost vývozního dokumentárního inkasa dokumentují následující schémata: A) Vyslání P EDKLÁDÁ DOKLADY

VÝVOZCE/ DODAVATEL

ZASÍLÁ DOKLADY

BANKA VÝVOZCE/ DODAVATELE

A P EDKLÁDÁ P ÍKAZ K INKASU

OZNAMUJE PODMÍNKY

BANKA DOVOCE/ ODB RATELE

DOVOZCE/ ODB RATEL

A ŽÁDÁ O OBSTARÁVÁNÍ INKASA

OZNAMUJE, ŽE POŽÁDALA O OBSTARÁNÍ INKASA

B) Placení, p ípadn jiné pln ní OZNAMUJE PROVEDENÍ

DOVOZCE

BANKA DOVOZCE

PLATÍ INKASNÍ ÁSTKU I PLNÍ JINAK A P EBÍRÁ DOKLADY

BANKA VÝVOZCE

OZNAMUJE PROVEDENÍ A UHRAZUJE I ZPROST EDKUJE JINÉ PLN NÍ

- 25 -

VÝVOZCE

A Ú TUJE VE PROSP CH VÝVOZCE

Zuzana P žová


Dokumentární akreditiv je písemný závazek banky vystavený na základ žádosti klienta (p íkazce, kupujícího), že poskytne t etí osob nebo na její ád pln ní (platbu), jestliže budou do ur ité doby spln ny akreditivní podmínky. Hlavní výhody dokumentárního akreditivu spo ívají v tom, že: − zajiš ují prodávajícímu zaplacení zboží, splní-li všechny akreditivem p edepsané podmínky − zajiš uje kupujícímu, že výplata bude provedena až po spln ní podmínek p edepsaných akreditivem. 8. Sm nky a šeky Šek je v podstat platební p íkaz, který dává p íkazce (majitel ú tu) šekovníkovi (pen žnímu ústavu), aby k tíži jeho ú tu zaplatil ur itou ástku ve prosp ch osoby uvedené na šeku. Právní podklad šeku je dán letitým zákonem . 191/1950. Existují dva šekové (a sm ne né) systémy a to: − Ženevský − Angloamerický Šekový zákon nestanoví žádnou obecnou definici šeku, ta je stanovena šekovými náležitostmi a sice podstatnými a nepodstatnými. − Podle toho, kdo šek vystavil, rozeznáváme šeky bankovní a šeky soukromé. Sm nka je cenný papír vystavený na ád, obsahující sm ne né náležitosti p esn stanovené zákonem. Neobsahuje-li tento papír všechny p edepsané náležitosti, nem že se jednat o sm nku. Její výstavce se bu sám zavazuje zaplatit ur itou ástku v p esn stanovený den (v dob splatnosti závazku) sm ne n oprávn nému majiteli takovéto listiny (tzv. sm nku vlastní), nebo p ikazuje jiné osob (dlužníkovi, sm ne níkovi), aby zaplatila ur itou ástku v p esn stanovený den (v dob splatnosti, závazku) osob ozna ené v adu (sm ne n oprávn nému majiteli) takové listiny (tzv. cizí sm nka) na p esn stanoveném míst . 9. Operace na kapitálovém trhu Cenný papír lze charakterizovat jako záznam, se kterým zákon spojuje ur itá majetková, pop . jiná práva oprávn né osoby a který má náležitosti stanovené zákonem. P edstavuje pohledávku vlastníka v i tomu, kdo cenný papír vydal (emitoval). Cenné papíry se mohou vyskytovat ve dvou podobách a to v listinné (materializované, fyzické) nebo zaknihované (dematerializované). V dematerializované podob jde o záznam v zákonem stanovené evidenci. Tento záznam p edstavuje cenný papír a nahrazuje listinný cenný papír. Podle zákona . 591/92 Sb., O cenných papírech, ve zn ní pozd jších p edpis jsou za cenné papíry považovány tyto druhy: − akcie, zatímní listy, podílové listy − dluhopisy − investi ní kupóny − kupóny − sm nky, šeky, cestovní šeky − náložní listy v etn konosament , skladištní listy − jiné listiny, které byly za cenné papíry prohlášeny zákonem 10. Electronic banking 2.4. VEDENÍ Ú ETNICTVÍ Ú etní jednotky ú tují o stavu a pohybu majetku a jiných aktiv, závazk a jiných pasiv, dále o nákladech a výnosech a o výsledku hospoda ení. − Podvojné zápisy − asová a v cná souvislost − Nep etržit − Ú etní období (hospodá ský nebo kalendá ní rok) − Povinnost dodržovat p i vedení ú etnictví zejména sm rné ú tové osnovy − Jedno ú etnictví za celek − V eské m n - 26 -

Zuzana P žová


− V eském jazyce − Ú etní jednotky jsou povinny vést ú etnictví správné, úplné, pr kazné, srozumitelné, p ehledné a zp sobem zaru ujícím trvalost ú etních záznam − všeobecné ú etní zásady: − Zásada ú etní jednotky (relativn uzav ený celek) − Zásada nep etržitého trvání ú.j. − Zásada v rného a poctivého obrazu (ú etní stav se ke dni rovná stavu fyzickému!!!; správné oce ování) − Zásada bilan ní kontinuity (kz=ps;ú etní postupy;odpisy…) − Zásada jednotné soustavy ú etních záznam (nap .více ŽL) − Zásada aktuálního principu (N a V ú tujeme bez ohledu na platbu, i p ijetí) − Zásada opatrnosti (úbytky majetku už tehdy, jsou li pravd podobné, zisky až jsou jisté) − Zásada vzájemného zú tování (zákaz kompenzace (mimo kurz. Rozdíly v záv rce i manka a p ebytky ze zám n)) − Ú etnictví jako soustava ú etních záznam Rozsah vedení ú etnictví

(1) Nestanoví-li tento zákon nebo zvláštní právní p edpis jinak, ú etní jednotky jsou povinny vést ú etnictví v plném rozsahu. (2) Ú etní jednotky uvedené v § 19 odst. 9 a § 23a p i vedení ú etnictví v plném rozsahu použijí metody podle t chto ustanovení. (3) Z ú etních jednotek podle § 1 odst. 2 písm. a) a b) mohou vést ú etnictví ve zjednodušeném rozsahu a) ob anská sdružení, jejich organiza ní jednotky, které mají právní subjektivitu, církve a náboženské spole nosti nebo církevní instituce, které jsou právnickou osobou evidovanou podle zákona upravujícího postavení církví a náboženských spole ností obecn prosp šné spole nosti, honební spole enstva, nada ní fondy a spole enství vlastník jednotek, b) bytová družstva, která nemají povinnost mít ú etní záv rku ov enu auditorem, a družstva, která jsou založena výhradn za ú elem zajiš ování hospodá ských, sociálních anebo jiných pot eb svých len , c) územní samosprávné celky a dobrovolné svazky obcí, (Tato novelizace nabývá ú innosti 1. ledna 2010.) c) d) p ísp vkové organizace, u nichž o tom rozhodne jejich z izovatel, d) e) ostatní ú etní jednotky, o nichž to stanoví zvláštní zákon. (4) Ú etní jednotky podle § 1 odst. 2 písm. c) vedou ú etnictví ve zjednodušeném rozsahu. (Tato novelizace nabývá ú innosti 1. ledna 2010.) (4) (5) Z ú etních jednotek podle § 1 odst. 2 písm. d) až h) mohou vést ú etnictví ve zjednodušeném rozsahu ty, které nemají povinnost mít ú etní záv rku ov enu auditorem, nebo ty, o nichž to stanoví zvláštní zákon. (5) (6) Povinnost vést ú etnictví v plném rozsahu má ú etní jednotka vždy, p estane-li spl ovat podmínky stanovené v odstavci 3 nebo 4 5 pro vedení ú etnictví ve zjednodušeném rozsahu; na vedení ú etnictví ve zjednodušeném rozsahu m že ú etní jednotka p ejít v p ípad , že spl uje podmínky stanovené v odstavci 3 nebo 5 pro vedení ú etnictví ve zjednodušeném rozsahu. Zm ny rozsahu vedení ú etnictví lze uskute nit jen k prvnímu dni ú etního období následujícího po ú etním období, ve kterém ú etní jednotka zjistila uvedené skute nosti. (Tato novelizace nabývá ú innosti 1. ledna 2010.) Ú etní doklady

(1) Ú etní doklady jsou pr kazné ú etní záznamy, které musí obsahovat a) ozna ení ú etního dokladu, b) obsah ú etního p ípadu a jeho ú astníky, c) pen žní ástku nebo informaci o cen za m rnou jednotku a vyjád ení množství, d) okamžik vyhotovení ú etního dokladu, e) okamžik uskute n ní ú etního p ípadu, není-li shodný s okamžikem podle písmene d), f) podpisový záznam podle § 33a odst. 4 osoby odpov dné za ú etní p ípad a podpisový záznam osoby odpov dné za jeho zaú tování. Skute nosti podle písmen a) až f), které se týkají jednoho ú etního dokladu, mohou být obsaženy na více ú etních záznamech. Skute nosti podle písmen b) a c) se mohou týkat více ú etních p ípad . Podpisový záznam podle písmene f) m že být spole ný pro více ú etních doklad . V t chto p ípadech musí ú etní - 27 -

Zuzana P žová


záznam i ú etní doklad obsahovat identifikátor, kterým lze nezam niteln ur it vzájemnou vazbu mezi ú etním záznamem a ú etním dokladem, v etn souvisejících skute ností. (Tato novelizace nabývá ú innosti 1. ledna 2009.) (2) Ú etní jednotky jsou povinny vyhotovovat ú etní doklady bez zbyte ného odkladu po zjišt ní skute ností, které se jimi zachycují, a to tak, aby bylo možno ur it obsah každého jednotlivého ú etního p ípadu zp sobem podle § 8 odst. 5. § 12 Ú etní zápisy

(1) Ú etní zápisy jsou ú etní záznamy, jejichž obsah je ur en ustanoveními tohoto zákona, která se týkají ú etních knih. (2) Ú etní jednotky jsou povinny provád t ú etní zápisy pr b žn v ú etním období po vyhotovení ú etního dokladu takovým zp sobem, který neohrozí spln ní požadavk rovn ž jiných právních p edpis . K ú etnímu zápisu musí být p ipojen podpisový záznam osoby odpov dné za jeho provedení, není-li shodný s podpisovým záznamem osoby odpov dné za zaú tování ú etního p ípadu. (3) Ú etní zápisy nesm jí ú etní jednotky provád t mimo ú etní knihy. § 13 Ú etní knihy

(1) Ú etní jednotky ú tují, pokud tento zákon nestanoví jinak:> a) v deníku (denících), v n mž ú etní zápisy uspo ádají z hlediska asového (chronologicky) a jímž prokazují zaú tování všech ú etních p ípad v ú etním období, b) v hlavní knize, v níž ú etní zápisy uspo ádají z hlediska v cného (systematicky), c) v knihách analytických ú t , v nichž podrobn rozvád jí ú etní zápisy hlavní knihy, d) v knihách podrozvahových ú t , ve kterých se uvád jí ú etní zápisy, které se neprovád jí v ú etních knihách podle písmen a) a b). (2) Hlavní kniha zahrnuje syntetické ú ty podle ú tového rozvrhu, které obsahují minimáln tyto informace: a) z statky ú t ke dni, k n muž se otevírá hlavní kniha, b) souhrnné obraty strany Má dáti a Dal ú t , alespo za kalendá ní m síc; vybrané ú etní jednotky uvád jí souhrnné obraty denn , (Tato novelizace nabývá ú innosti 1. ledna 2010.) c) z statky ú t ke dni, ke kterému se sestavuje ú etní záv rka. (3) Ú etní jednotky nesm jí z izovat ú ty mimo ú tový rozvrh a ú etní knihy. § 13a Zjednodušený rozsah ú etnictví

(1) Ú etní jednotky, které vedou ú etnictví ve zjednodušeném rozsahu, a) sestavují ú tový rozvrh, v n mž mohou uvést pouze ú tové skupiny, nevyžaduje-li zvláštní právní p edpis len ní podrobn jší, b) mohou spojit ú tování v deníku s ú továním v hlavní knize, c) nepoužijí ustanovení § 25 odst. 3 2, s výjimkou odpis , (Tato novelizace nabývá ú innosti 1. ledna 2010.) d) nepoužijí ustanovení § 26 odst. 3 týkající se rezerv a opravných položek, s výjimkou rezerv a opravných položek podle zvláštních právních p edpis , e) nepoužijí ustanovení § 27 s výjimkou § 27 odst. 3 p i p em n bytových družstev, f) sestavují ú etní záv rku v rozsahu stanoveném pro jednotlivé skupiny ú etních jednotek (§ 4 odst. 8) provád cím právním p edpisem. (2) Ú etní jednotky, které vedou ú etnictví ve zjednodušeném rozsahu podle odstavce 1, nemusí použít ustanovení § 13 odst. 1 písm. c) a d). (3) Uplatn ní postupu podle odstavc 1 a 2 není porušením ustanovení § 3 odst. 1 a § 7 odst. 1 a 2. § 14 Sm rná ú tová osnova a ú tový rozvrh

(1) Sm rná ú tová osnova ur uje uspo ádání a ozna ení ú tových t íd, pop ípad ú tových skupin nebo i syntetických ú t pro ú tování o stavu a pohybu majetku a jiných aktiv, závazk a jiných pasiv, dále o nákladech a výnosech a o výsledku hospoda ení; toto uspo ádání musí zajistit sestavení ú etní záv rky. Pro vybrané ú etní jednotky m že sm rná ú tová osnova ur it i uspo ádání a ozna ení analytických ú t a ozna ení a uspo ádání podrozvahových ú t . (Tato novelizace nabývá ú innosti 1. ledna 2010.) (2) Na podklad sm rné ú tové osnovy podle odstavce 1 jsou ú etní jednotky povinny sestavit ú tový rozvrh, v n mž uvedou ú ty pot ebné k zaú tování všech ú etních p ípad a k sestavení ú etní záv rky v dané ú etní jednotce. - 28 -

Zuzana P žová


(3) Ú etní jednotky sestavují ú tový rozvrh podle odstavce 2 pro každé ú etní období; v pr b hu ú etního období je možno ú tový rozvrh dopl ovat. Pokud nedochází k prvnímu dni ú etního období ke zm n ú tového rozvrhu platného v p edcházejícím ú etním období, postupuje ú etní jednotka podle tohoto rozvrhu i v následujícím ú etním období. § 16 Ostatní ustanovení o ú etních knihách

(1) Pen žní ástky v knihách analytických ú t musí odpovídat p íslušným souhrnným pen žním ástkám obrat nebo z statk syntetických ú t , k nimž se tyto ú ty vedou. (2) V knihách analytických ú t se užije vyjád ení v pen žních jednotkách; nelze použít jen m rných jednotek a vyjád ení množství. § 17 Otevírání a uzavírání ú etních knih

(1) Není-li dále stanoveno jinak, ú etní jednotky otevírají ú etní knihy a) ke dni vzniku povinnosti vést ú etnictví, b) k prvnímu dni ú etního období, c) ke dni vstupu do likvidace, d) ke dni následujícímu po dni zpracování návrhu na rozd lení likvida ního z statku nebo ke dni následujícímu po dni zpracování zprávy o naložení s majetkem podle zvláštních právních p edpis , e) ke dni, kterým nastanou ú inky rozhodnutí o úpadku nebo ke kterému nastanou ú inky rozhodnutí soudu o p em n reorganizace v konkurs, f) ke dni následujícímu po dni, kterým nastanou ú inky zrušení konkursu, g) ke dni, kterým nastanou ú inky schválení reorganiza ního plánu, h) ke dni následujícímu po dni, kterým nastanou ú inky spln ní reorganiza ního plánu, i) ke dni následujícímu po dni, kterým nastanou ú inky spln ní plánu oddlužení, nebo j) ke dni, který pro sestavení zahajovací rozvahy stanoví zvláštní právní p edpis. (2) Není-li dále stanoveno jinak, ú etní jednotky uzavírají ú etní knihy a) ke dni zániku povinnosti vést ú etnictví, b) k poslednímu dni ú etního období, c) ke dni p edcházejícímu dni vstupu do likvidace, d) ke dni zrušení bez likvidace s výjimkou p em n spole ností nebo družstev, e) ke dni p edcházejícímu dni, kterým nastanou ú inky rozhodnutí o úpadku nebo ke kterému nastanou ú inky rozhodnutí soudu o p em n reorganizace v konkurs, f) ke dni, kterým nastanou ú inky zrušení konkursu, g) ke dni p edcházejícímu dni, kterým nastanou ú inky schválení reorganiza ního plánu, h) ke dni, kterým nastanou ú inky spln ní reorganiza ního plánu, i) ke dni, kterým nastanou ú inky spln ní plánu oddlužení, nebo j) ke dni, ke kterému stanoví povinnost uzav ít ú etní knihy nebo sestavit ú etní záv rku zvláštní právní p edpis. 2.5.

SPORTOVNÍ MANAGER

Úkoly manažera

− p ehled na poli p estup − specifikace v pracovní smlouv − spole n s p edsedou a technickým odd lením je odpov dný za nákup a prodej hrá A a B družstva a mládeže (a pr chod hrá p es všechny skupiny) − zahájení, projednávání a dokon ení p estup v koordinaci s p edsedou (oslovení hrá e nebo jeho manažera atd.) − zajišt ní trenér A a B družstva a mládeže − zajišt ní koordinátora mládeže − koordinátor zabezpe uje vše, aby fungovalo (nap . také sch zky s rodi i) − vypracování dob e strukturované sít kontakt v tuzemsku i v zahrani í (dokáže efektivn na správných místech ešit problém) − organizace cvi ných a tréninkových stáží v tuzemsku i v zahrani í − zastupování klubu b hem losování utkání Evropského poháru − vztahy s tiskem v oblasti ist sportovních záležitostí (jména redaktor , dobré vztahy, ...) - 29 -

Zuzana P žová

− − − − −

− − − − − − −


vztahy se sportovními kluby a svazy v oblasti sportovních záležitostí (i s funkcioná i apod.) vztahy s národními a mezinárodními inovníky v oblasti sportu vztahy s rozhod ími a s výbory rozhod ích vztahy s policejními a vojenskými institucemi zajišt ní technického a léka ského zabezpe ení jak u p átelských, tak u sout žních utkání − než za ne zápas – léka ské prohlídky - seznam hrá že mohou za ít tréninkový proces − p ichystání k úrazu hrá e b hem zápasu i fanouška (pojišt ní tribun apod.) − co nejrychleji dostat lov ka do nemocnice – sanitka − pojišt ní hrá − parkování divák , praporky na trávníku, hudba, ... kontaktní osoba pro hrá e p i ešení jejich problém a to hlavn problém administrativního rázu − nap . i kontakt se školou hrá e (individuál, zkoušky…) vztahy s výrobci sportovní výzbroje a výstroje a s r znými sportovními institucemi – navazování kontakt a dohody kontrakt kone ná kontrola družstva, distancí, zran ní a výkon hrá (karty, distance,…) kone ná kontrola organizace p i p emis ování hrá kone ná kontrola organizace p i výjime ných situacích (nefunguje elekt ina, nejde hudba, spadla tribuna,…) oficiální zastoupení klubu p i zápasech roku dohled nad vzd láváním trenér , kontrola tréninkového procesu

2.6. VODNÍ TURISTIKA A RAFTING Je formou turistiky spjatou se specifickým, zde vodním prost edím, které z ní vytvá í jednu z nejatraktivn jších pohybov rekrea ních aktivit, dob e dostupnou pro v tšinu celé populace. Díky intenzivnímu p sobení p írodního prost edí (voda, slune ní zá ení, klimatické zm ny) dochází k výraznému rekrea nímu efektu. Vodní turistika je tvo ena t emi základními složkami: specifickou pohybovou inností, kulturn poznávací inností, odborn technickými dovednostmi a znalostmi. Pohybová innost

Jedná se o pohybovou aktivitu, jejímž obsahem jsou návyky a dovednosti, získané p i vodáckém výcviku. Pohybová innost m že být r zné intenzity, závisející p edevším na charakteru zdolávání konkrétního terénu Kulturn poznávací innost

P edm tem kulturn poznávací innosti je cílené, komplexní poznávání oblasti, ve které se pohybujeme. Získáváme p ehled zem pisný, p írodov dný, kulturní a hospodá ský, ke kterým p istupuje poznávání ekologie dané oblasti. Kulturn poznávací innost je specifickou složkou, která vodní turistiku odd luje od všech ostatních aktivit, spojených s vodním prost edím. Odborn technické dovednosti a znalosti

Odborn technické dovednosti dovolují vodnímu turistovi ešit problémy s materiálem, opravovat lo , stav t stan, va it v p írod apod. Vodní turistika je tradi n rozd lována na formy krátkodobé a dlouhodobé. − Krátkodobou formou vodní turistiky rozumíme vodáckou akci nep esahující rámec víkendu, resp. dvou dn . Obsahem bývá sjížd ní takových vybraných úsek vodních tok , které mají optimální vodní stav a svoji technickou náro ností jsou p im ené pro ú astníky akce. P i krátkodobé form bývají sjety úseky s vyšším stupn m obtížnosti. Je nutné zajistit zdárný pr b h a bezpe nost akce. Na toky vyšší obtížnosti je nevhodné vyplouvat osamocen . V nebezpe ných situacích nastupuje díky v domí osam losti deprese a p i zvrhnutí chybí lo , která by mohla poskytnout pomoc − .Dlouhodobé formy vodní turistiky Jedná se o vodácké akce p evážn v dob dovolených a prázdnin. Jsou náro n jší než formy krátkodobé jak p i plánování a p íprav , tak p i vlastní realizaci akce. Vysp lost ú astník v kanoistice bývá menší, jedná se o rekreanty i ú astníky d tských putovních tábor P i organizaci je nutné dbát na: - 30 -

Zuzana P žová


− výb r eky (obtížnost, tábo išt , nákup, jakost vody, dopravní dostupnost, krajinná a kulturní atraktivita); − rámcový program vybudovaný na základ zkušenosti, resp. studia kilometráží a pr vodc ( p edevším u zahrani ních ek), s programem náhradním pro p ípad horších klimatických podmínek i zm ny charakteristiky eky − u putovního tábora výb r ú astník (plavci!) a vedoucích (odborná licence). Materiální zajišt ní, projevující se v odpovídajícím technickém stavu materiálu a v p im enosti výb ru vodácké výzbroje a výstroje pro ur enou skupinu a vybraný vodní tok ( lod , pádla, opravy, va ení, stany, osobni v ci, záchranné prost edky, ...). Tábo ení. P i putovních akcích využíváme kemp a tábo iš v okolí eky. Volné tábo ení je ve st ední Evrop natolik omezeno vyhláškami, že je nepovažujeme za reálné (srovnej s volným tábo ením ve skandinávských zemích). Režim plavby. P i vodáckých táborech je nutno dbát specifik a v kových zvláštností ú astník . asová kalkulace proto vychází z cestovní rychlosti (spád eky, vodní stav, rychlost proudu, p ekážky, po así, sm r a síla v tru, velikost a vysp lost skupiny, typy lodí). Na tekoucí vod se m že pohybovat od 4 do 12 km/h. Maximální pobyt na ece i s p estávkami je limitován v rozmezí od 8.30 do 17.00 hodin Biomednicinské aspekty

− vodní turistika je náro ná p edevším na vytrvalostních schopnostech ú astníka a na jeho schopnosti regenerovat (celý den pádlovat, vyspat se a ráno sednout znovu do lodi a znovu pádlovat...) − d ležitý vliv tady mají klimatické pom ry a p edevším po así (jasné po así úžeh, spáleniny, dehydratace...; déš podchlazení, nachlazení...) Psychologické a sociální aspekty

− socializace ve skupin (p es den na lodi, ve er posezení u ohn ) − pocit zodpov dnosti (há ka i zadáka) − p íznivé p sobení vodního prost edí a jeho okolí Ekonomické aspekty

− pro vodní turistiku se nej ast ji využívá služeb p j oven kolem 4000 K velmi dostupná dovolená − sezónní zam stnanost – kempy, „kiosky“ :)

týden na vod pro jednu osobu se pohybuje

Ochrana p írody

− souvisí p edevším s tábo ením – nutnost dodržovat pravidla pro NP, CHKO... − ostatní viz rafting Obtížnost ek

− ZW - VELMI LEHKÁ - klidná nebo mírn proudící voda (do rychlosti proudu max. 5 km/hod.) v p ehledném e išti bez p ekážek a pe ejí. − WW I. - LEHKÁ - mírn pe ejnatá voda s pravidelnou proudnicí a pravidelnými vlnami v pom rn p ehledném e išti s ob asnými meandry a zarostlými b ehy. − WW II. - MÍRN T ŽKÁ - pe ejnatá voda s nepravidelnými vlnami a proudnicí, slabými válci, víry a nízkými stupni v siln meandrujícím nebo mén p ehledném e išti. − WW III. - T ŽKÁ - pe ejnatá voda s vysokými nepravidelnými vlnami, válci, víry a „karfioly“ v mén p ehledném nebo úzkém a zarostlém e išti s meandry a v tším spádem. − WW IV. - VELMI T ŽKÁ - hodn pe ejnatá voda s množstvím vysokých vln, velkých válc , vír a „karfiol “ v málo p ehledném a nep edvídatelném e išti s úzkými pr jezdy a zablokovaným korytem s návaly vody na p ekážky, vysokými stupni, skluzy a pot ebou p edchozí prohlídky. − WW V. - EXTRÉMN T ŽKÁ - hodn pe ejnatá voda s extrémními vlnami, válci, víry, vysokými stupni atd. v naprosto nep ehledném a nep edvídatelném e išti s velkým spádem a nezbytnou nutností p edchozí prohlídky, která je mnohdy velmi obtížná. − WW VI. - HRANICE SJÍZDNOSTI - všeobecn nesjízdná voda nebo eventuáln sjízdná p i optimálním vodním stavu a maximálním riziku. 2.6.1. Rafitng − Z anglického slova raft = vor − Raft – nafukovací lun pro 2 – 12 osob − Sport provozovaný ve volné p írod , zna n závislý na charakteru toku, ro ním období a po así - 31 -

Zuzana P žová

− − − − − − −


V R tradice vora (Vltavští vora i) tradice i v raftingu eši mají n kolik prvosjezd n kterých Sibi ských ek Velký boom raftingových center nabízejících splouvání ek nejr zn jších obtížností nastal po roce 1989 Rafting jako volno asová aktivita má své ko eny USA po 2. sv t. válce (2.sv.v.); první centra v 80. letech 1997 založena IRF (International Rafting Federation) Rozd lení - rafting místí, rafting expedi ní Na em se jezdí: − dvoumístné „rafty“ – Orinoko (samovylévací dno), Pálava (bezodtoké dno) − vícemístné – Colorado (4 – 6), Pulsar (4 – 8), oba samovylévací dno Matylda – n kolik propojených válc

Biomedicinské aspekty

− − − −

Jezdec vykonává dynamickou svalovou innost cyklického charakteru Zapojení hl. svalstva trupu a horních kon etin P i sjížd ní divoké eky se jedná o zát ž st ední až vysoké aktivity dlouhodobého charakteru D ležité je dokonalé zvládnutí techniky jízdy – r zné druhy záb r

Ekonomické aspekty

− Raft. pat í mezi relativn nákladné sporty − Nutné vybavení – neopren, vesta, helma, raft, pumpa, pádla(pro 4 osoby) asi 45 000 − Zásluhu na rozší ení komer ního raftingu mají p edevším USA a Kanada, v Evrop mají velký význam alpské zem − CK s nabídkou raftingu na nejr zn jších tuzemských i zahrani ních ekách: Cvok, Poznání….a mnoho dalších − V tšina CK nabízejících aktivní dovolenou má v nabídce i rafting – na r zných stupních obtížnosti Psychologické a sociologické aspekty

− Nutná týmová spolupráce − lenové posádky s v tšími psychickými i fyz. nároky – há ek ur ující tempo a vybírající trasu – nutné velice rychlé rozhodování a posouzení možností; kormidelník − Kormidelník by m l být v d í osobnost, vydává povely celé posádce a p ípadn ji motivuje − Jelikož se jedná o adrenalinový sport, je nutné, aby všichni lenové posádky zachovali chladnou hlavu, nepanika ili a provedli vše podle plánu, p ípadn poslouchali povely zkušen jšího − Pobyt v krásném, mnohdy nedot eném prost edí − Tento sport je spojen jak s velkým emocionálním vyp tím, tak s velkým emocionálním uspokojením a radostí z p ekonání sama sebe Využití raftingu v pohybové rekreaci

− V poslední dob roste spole enský význam rekrea ních kolektivních sport − Posádka pracuje jako jeden muž v atmosfé e vzájemné d v ry, která je pro bezpe ný a pohodový sjezd nezbytná − lov k p i této aktivit pozná dob e své p átele nebo kolegy z práce, odstraní se tak pozi ní a s tím i komunika ní bariéry, které jsou pro efektivní práci opravdovou p ekážkou − Jako forma rekreace je rafting velice atraktivní, dostupná pro v tšinu populace, která hledá netradi ní zp sob trávení volného asu. P írodní prost edí, ve kterém se tento sport odehrává (voda, slune ní zá ení, klimatické zm ny) mají výrazný rekrea ní efekt. Je to jedna z nej istších forem sportování v p írod . Nabízí nádherné zážitky na vod , p i kterých stoupá adrenalin v krvi. Složky p ír. prost edí

− − − − −

eky s v tším spádem Pe eje, slapy, katarakty Horní toky ek mají prudší spád, jdou užší, vedou asto ost e za ízlým údolím St ední toky jsou pozvoln jší, v tšinou bez zvláštních úkaz Dolní toky jsou asto široké, s meandry, vedou nížinami, bohaté na faunu a flóru

Lokality

− U nás Kamenice, Trnávka, Stvo idla na Sázav , eské Vrbné na Vltav - 32 -

Zuzana P žová


− Ve sv t Steyr (Rakousko), So a (Slovinsko) Noce (Itálie), déle eky v Ekvádoru, v Zimbabwe nebo v Nepálu Ochrana p írody

− P i jakémkoli spolouvání ek, tedy i p i raftingu, je t eba dbát nejr zn jších zákon a vyhlášek týkajících se ochrany p írody − Mnoho ek prochází CHKO, NPR, NP − N které eky nejsou otev ené v n kterých obdobích – hnízd ní vodního ptactva, kritická vývojová fáze ur ité rostliny… 2.6.2.

Kanoistika

Historie

− − − − − − − −

− − − −

Používání r zných plavidel k p ekonávání vodních tok a ploch je staré jako lidstvo samo Kanoe – p vodn od S Amer. Indián , do Evropy (Anglie) se dostali pravd podobn od K. Kolumba D ev ná kostra pokrytá b ezovou k rou Kajak – p vodní plavidlo Eskymá (Inuit ;)) sloužící k lovu tule a mrož Kostra z velrybích kostí potažená tulení k ží, sou ástí byla i jakási „špricka“ P es Skandinávii se dostal dále do Ev., kde byl využíván ke sportovním a rekrea ním ú el m... 1866 - založený Royal Canoe Club v Anglii , potom vznikaly kluby i v jiných státech Ev. Josef Rössler-O ovský, který ( p i eském Yacht Klubu) propagoval a dal podn t ke stavb kanoí, které byly využívány pro turistiku na našich ekách. Po vzniku ady kanoistických klub došlo v roce 1913 k založení Svazu kanoist království eského, p edch dce dnešního eského svazu kanoist . 1924 byla v Kodani založena mezinárodní kanoistická federace International Representantschaft fur Kanusport (IRK) zástupci Švédska, Dánska, N mecka a Rakouska. Náš svaz p istoupil k IRK roku 1925 jako pátý len a je po ítán mezi p t zakládajících zemí. 1933 v Praze prob hlo I. ME v rychlostní kanoistice 1936 rychlostní kanoistika na OH. V roce 1938 se ve švédském Vaxholmu uskute nilo i první MS

Rozd lení

− Rychlostní kanoistika − Jezdí se na 200, 500 a 1000 m − Kategorie K 1,2,4 a C 1, 2, 4 (K = kajak, C = kanoe); íslo ozna uje po et jezdc − Závody se jezdí na stojaté vod , pop . na velmi mírn tekoucí − Slalom − Trat vodního slalomu se vyty ují na úsecích ek nebo um lých slalomových drahách r zných obtížností pomocí branek − Zelenobílé branky se projížd jí po sm ru proudu, ervenobílé proti sm ru proudu. − Hodnotí se as, za který závodník projede vyty enou tra a správný zp sob projetí branek. Za nesprávné projetí jsou k asu p ipo ítávány trestné vte iny (body). − Kategorie – K1 muži i ženy, C1, C2 pouze muži − Sjezd − Hodnotí se pouze dosažený as. Závodí se na úsecích ek r zných obtížností a délek. − Kategorie K1 muži i ženy, C1, 2 pouze muži Kajaky jsou lod s palubou, které musí být pohán ny dvojitým pádlem. Závodník v nich sedí. Kanoe jsou lod s palubou, které musí být pohán ny pádlem s jedním listem. Závodník v nich kle í. Biomedicinské aspekty

− Jezdec namáhá p edevším svalstvo horních kon etin a svalstvo trupu, pokud se jedná o kanoe jsou HK namáhány nerovnom rn − Je to dynamická práce cyklického charakteru − Na organizmus má velký vliv vodní prost edí, ve kterém se vodák pohybuje – mnohem rychlejší ochlazování t lesné teploty − V tšinou se jedná o práci anaerobního charakteru Psychologické a sociální aspekty

- 33 -

Zuzana P žová


− U disciplín jednotlivc se lov k musí spolehnout pouze sám na sebe – je vystaven p ímé konfrontaci lov k – vodní živel − Jezdec je asto vystaven velkému emocionálnímu vyp tí, kterému nem že podlehnout. (Nejde za ít se uprost ed eky bát a p estat pádlovat) − U více lenných posádek je nutná naprostá souhra, jeden musí být „v dce“ a ostatní ho musí vždy poslechnout Ekonomické aspekty

− Kanoistika je sport finan n náro ný. P esn jší obnos závisí na tom, jakou lo si chceme po ídit,ale pr m rn tak od 20 do...??? :) − Pokud se tomu n kdo chce v novat, musí si po ídit lo , pádlo, vestu, helmu, neopren...a n kolik dalších drobností Ochrana p írody

− jedním ze zásah kanoistiky do p írody je stavba um lých kanál Lokality

− Praha – Trója − Kamenice − A všude kde jsou um lé kanály... 2.7. SPOLE ENSKO-V DNÍ ZÁKLAD Vysv tlete, jak chápete výrok: „pohybová (t locvi ná) aktivita není cílem práce rekreologa, ale pouze jeho prost edkem“. Jak s tímto pojmem souvisí pojem životní styl? Rekreologie – jde o úvahy, resp. bádání, zam ené na problém obnovy (v našem p ípad lidských) sil, na problém znovu-vytvá ení n eho, co již zde bylo, ale bylo n jakou inností ztraceno, zmenšeno, narušeno atd. P idáváme však snahu o další rozvoj a další zdokonalování a také o p edcházení ztráty, resp. negativní zm ny ur ité kvality, která již existuje jako výsledek p echázejícího procesu. Životní styl – týká se jednotlivce, je odvozen od životního zp sobu – je individualizován, více i mén se blíží životnímu zp sobu skupiny, jíž je jednotlivec sou ástí. − vypovídá o lov ku samotném − = uspo ádání mnohotvárných inností, jimiž se dané individuum (a t eba celá spole nost) udržuje a obnovuje − má svou dynamiku – tvo í se vlivem socioprofesních rolí a náhodným vlivem prost edí − životní zp sob dané populace je souhrnným výrazem jednotlivých životních styl pokud se týká pohybové (t locvi né) rekreace, dochází k ur itým rozdíl m v jejím rozsahu a obsahu, kterými je ur ováno postavení jednotlivce uvnit dané skupiny. − obsah je tvo e relativn ustálenými innostmi, zp sobem uspokojování pot eb, sociálních a životních vztah , životních hodnot (kterými jsou jednotlivé innosti podmín ny) lov k není jejich tv rcem ale p edm tem lov k se nesmí dostat do vleku událostí, ale musí um t a chtít sv j život ídit sám optimalizace životního stylu − optimalizace životního stylu − ŽS lze zm nit – podmín no zm nou charakteru jednotlivých oblastí a zm nou jejich vazeb, tzn. zm nou celé struktury ŽS; je to složitý proces − m níme ho, protože jsme s n ím nespokojení – je t eba si íct s ím (fyzický stav, psychický,..) − intervence do stávajícího stavu; významnou oblastí ŽS je objem, obsah, intenzita a frekvence pohybových inností (ve všech oblastech našeho života) pohybový režim (p esn stanovený ád) − pohybový režim = souhrn všech pohybových inností, realizovaných jako sou ást pracovního i mimopracovního života v rámci ostatních inností, svým obsahem, sledem i proporcemi uspo ádaný v relativn stálý, cyklicky se opakující systém, typický pro daného jedince nebo skupinu, a svým rozsahem, frekvencí a intenzitou opakovaných inností, st ídajících se s odpo inkem, ur ující úrove rovnovážného stavu organismu. − p esn odráží ŽS, zcela na nás nezávislý a zprost edkovaný − musíme se mu v podstat pod ídit jako objektivn existujícímu - 34 -

Zuzana P žová


− podmín n v kem, zdravím, profesí, sociální rolí, prost edím, danou spole ností, zájmy, postoji,…diferenciace v obsahu, objemu a intenzit a frekvenci jednotlivých složek − je relativn stabilní, lov k je jím ovliv ován

− Optimalizovaný pohybový režim:

− Optimalizace: − individuální charakter − zám rné za azování takových pohybových inností (intervence), které jej ú eln zm ní tak, aby jeho dopad na lov ka byl pozitivní − zm ny obsahu, po adí složek, životních návyk , využívání V ,…. − cíl: zvýšení zdatnosti, výkonnosti, „tvorba zdraví“, snížení nadváhy, terapie kardiovaskulárních chorob,…dosažení optimální všestrannosti jako cílové hodnoty (schopnost lov ka adaptovat se a m nit své chování tak, aby p i jakýchkoliv m nících se podmínkách byl schopen adekvátn reagovat ve smyslu kvalitní realizace r zných sociál. rolí, odpovídajících bohatosti jeho života) − „optimální intervence“ – komplexní charakter a postupn se stává sou ástí habituálních inností − optimálního životního stylu dosáhneme prost ednictvím optimálního pohybového režimu, jde tedy o zám rnou intervenci prost ednictvím cílov vybraných t lesných cvi ení podle p edem daných kritérií. − kritéria: konkrétní ŽS, profese, zdravotní stav, pohlaví, v k, prost edí, zájem − 2 možnosti realizace: − zam ení se na ur itého jednotlivce – individuál. optimalizace − zam. se na skupinu podobných jedinc – skup. optimalizace − individuální optimalizace: − osobní anamnéza (v k, pohlaví, bydlišt ) − zdravotní stav − profesiogram (není nutný) − aktuální stav zdatnosti a výkonnosti − aktuální stav pohybového aparátu − úrove pohybových schopností − sestavení odpovídajícího programu − kontrola dosažených výsledk - 35 -

Zuzana P žová


− zp tná vazba − na stejných principech funguje optimalizace skupinová (m že k ní docházet na základ zdravotního stavu nebo profese,..)

3. OKRUH 3.1.

ZÁKONÍK PRÁCE

Úvod ást I.

Hlavi ka zákona Všeobecná ustanovení Hlava 1. §1-§5 Hlava 2. § 6 - § 12 Hlava 3. § 13 - § 15

ást II.

ást III. ást IV

ást V.

Hlava 4.

§ 16 - § 17

Hlava 5.

§ 18 - § 29

P edm t úpravy a vymezení pracovn právních vztah Ú astníci pracovn právních vztah Základní zásady pracovn právních vztah Rovné zacházení, zákaz diskriminace a d sledky porušení práv a povinností vyplývajících z pracovn právních vztah Právní úkony

Pracovní pom r Hlava 1. Hlava 2. Hlava 3. Hlava 4.

§ 30 - § 32 § 33 - § 39 § 40 - § 47 § 48 - § 73

Postup p ed vznikem pracovního pom ru Pracovní pom r, pracovní smlouva a vznik pracovního pom ru Zm ny pracovního pom ru Skon ení pracovního pom ru

§ 74 - § 77

Dohody o pracích konaných mimo pracovní pom r

Pracovní doba a doba odpo inku Hlava 1. Hlava 2. Hlava 3. Hlava 4. Hlava 5. Hlava 6. Hlava 7. Hlava 8. Hlava 9.

§ 78 - § 80 § 81 - § 87 § 88 - § 89 § 90 - § 92 § 93 § 94 § 95 § 96 - § 99 § 100

Obecná ustanovení o pracovní dob a délka pracovní doby Rozvržení pracovní doby P estávka v práci a bezpe nostní p estávka Doba odpo inku Práce p es as No ní práce Pracovní pohotovost Spole ná ustanovení o pracovní dob a dob odpo inku Zmoc ovací ustanovení

Bezpe nost a ochrana zdraví p i práci Hlava 1. Hlava 2. Hlava 3.

§ 101 - § 102 § 103 - § 106 § 107 - § 108

P edcházení ohrožení života a zdraví p i práci Povinnosti zam stnavatele, práva a povinnosti zam stnance Spole ná ustanovení

ást VI.

Odm ování za práci, odm na za pracovní pohotovost a srážky z p íjm z pracovn právního vztahu

ást VII.

Náhrada výdaj poskytovaných zam stnanci v souvislosti s výkonem práce

Hlava 1. Hlava 2. Hlava 3. Hlava 4. Hlava 5. Hlava 6. Hlava 7. Hlava 8.

§ 109 - § 112 § 113 - § 121 § 122 - § 137 § 138 § 139 § 140 § 141 - § 144 § 145 - § 150

Hlava 1.

§ 151 - § 155

Hlava 2.

§ 156 - § 172

Hlava 3.

§ 173 - § 181

Obecná ustanovení o mzd , platu a odm n z dohod Mzda Plat Odm na z dohod Mzda nebo plat p i výkonu jiné práce Odm na za pracovní pohotovost Spole ná ustanovení o mzd , platu, odm n z dohod a odm n za pracovní pohotovost Srážky z p íjmu z pracovn právního vztahu Obecná ustanovení o náhradách poskytovaných zam stnanci v souvislosti s výkonem práce Poskytnutí cestovních náhrad zam stnanci zam stnavatele, který není státem, územním samosprávným celkem, státním fondem, p ísp vkovou organizací, jejíž náklady na platy a odm ny za pracovní pohotovost jsou pln zabezpe ovány z p ísp vku na provoz poskytovaného z rozpo tu z izovatele nebo z úhrad podle zvláštních právních p edpis nebo školskou právnickou osobou z ízenou podle školského zákona Poskytnutí cestovních náhrad zam stnanci zam stnavatele, který je státem, územním samosprávným celkem, státním fondem, p ísp vkovou organizací, jejíž náklady na platy a odm ny za pracovní pohotovost jsou pln zabezpe ovány z p ísp vku na provoz

- 36 -

Zuzana P žová

Hlava 4. Hlava 5.


§ 182 - § 189 § 190

ást VIII.

P ekážky v práci

ást IX.

Dovolená

ást X.

ást XI.

ást XII.

ást XIII.

Hlava 1. Hlava 2. Hlava 3.

poskytovaného z rozpo tu z izovatele nebo z úhrad podle zvláštních právních p edpis nebo školskou právnickou osobou z ízenou podle školského zákona Spole ná ustanovení o cestovních náhradách Náhrada za opot ebení vlastního ná adí, za ízení a p edm t pot ebných pro výkon práce

§ 191 - § 205 § 206 § 207 - § 210

P ekážky v práci na stran zam stnance Spole né ustanovení o p ekážkách v práci na stran zam stnance P ekážky v práci na stran zam stnavatele

Hlava 1.

§ 211

Hlava 2.

§ 212 - § 214

Hlava 3. Hlava 4.

§ 215 § 216 - § 223

Základní ustanovení Dovolená za kalendá ní rok, její pom rná ást, vým ra dovolené a dovolená za odpracované dny Dodatková dovolená Spole ná ustanovení o dovolené

Pé e o zam stnance Hlava 1. Hlava 2. Hlava 3. Hlava 4.

§ 224 - § 226 § 227 - § 235 § 236 § 237 - § 247

Pracovní podmínky zam stnanc Odborný rozvoj zam stnanc Stravování zam stnanc Zvláštní pracovní podmínky n kterých zam stnanc

Náhrada škody Hlava 1. § 248 - § 249 P edcházení škodám Hlava 2. § 250 - § 264 Odpov dnost zam stnance za škodu Hlava 3. § 265 - § 271 Odpov dnost zam stnavatele za škodu Hlava 4. § 272 - § 274 Spole ná ustanovení o odpov dnosti za škodu Hlava 5. § 275 Zabezpe ení p i pracovních úrazech a nemocech z povolání Informování, projednání v pracovn právním vztahu a oprávn ní odborové organizace, rada zam stnanc a zástupce pro oblast bezpe nosti a ochrany zdraví p i práci Hlava 1. § 276 - § 277 Základní ustanovení Hlava 2. § 278 - § 280 Informování a projednání Hlava 3. § 281 - § 285 Rada zam stnanc a zástupce pro oblast bezpe nosti a ochrany zdraví p i práci P sobnost odborových organizací v pracovn právních vztazích v jednání za zam stnance a Hlava 4. § 286 - § 287 informování a projednání Hlava 5. § 288 - § 299 P ístup k nadnárodním informacím Spole ná ustanovení Hlava 1.

§ 300

Hlava 2.

§ 301 - § 304

Hlava 3. Hlava 4. Hlava 5. Hlava 6. Hlava 7. Hlava 8.

§ 305 - § 306 § 307 § 308 - § 309 § 310 - § 311 § 312 - § 315 § 316

Hlava 9.

§ 317 - § 319

Hlava 10.

§ 320 - § 323

Hlava 11. Hlava 12. Hlava 13. Hlava 14.

§ 324 § 325 - § 328 § 329 - § 333 § 334 - § 337

Hlava 15.

§ 338 - § 345

Hlava 16. Hlava 17.

§ 346 § 347 - § 350

Množství práce a pracovní tempo Základní povinnosti zam stnanc a vedoucích zam stnanc vyplývající z pracovního pom ru nebo dohod o pracích konaných mimo pracovní pom r, zvláštní povinnosti n kterých zam stnanc a výkon jiné výd le né innosti Vnit ní p edpis Mzdová, platová a ostatní práva v pracovn právních vztazích Agenturní zam stnávání Konkuren ní doložka Osobní spis, potvrzení o zam stnání a pracovní posudek Ochrana majetkových zájm zam stnavatele a ochrana osobních práv zam stnance Zvláštní povaha práce n kterých zam stnanc , vylou ení pracovn právního vztahu a vyslání k výkonu práce na území jiného lenského státu Evropské unie Oprávn ní odborových organizací, organizací zam stnavatel a kontrola v pracovn právních vztazích Bezd vodné obohacení Závazky v pracovn právních vztazích a smrt zam stnance Proml ení a zánik práva Doru ování P echod práv a povinností z pracovn právních vztah a zánik práv a povinností z pracovn právních vztah , je-li zam stnavatelem fyzická osoba, a p echod výkonu práv a povinností z pracovn právních vztah Zvláštní úprava pracovního pom ru zam stnanc s pravidelným pracovišt m v zahrani í Výklad n kterých pojm

- 37 -

Zuzana P žová

ást XIV.

Pozn.


Hlava 18.

§ 351 - § 362

Hlava 19.

§ 363

Pr m rný výd lek Ustanovení, kterými se zapracovávají p edpisy Evropských spole enství a ustanovení, od kterých není možné se odchýlit

P echodná a záv re ná ustanovení Hlava 1. § 364 - § 394 Hlava 2. § 395 - § 396 P íloha Poznámky pod arou

P echodná ustanovení Záv re ná ustanovení Charakteristiky platových t íd

3.2. Ú ETNICTVÍ NEZISKOVÝCH ORAGNIZACÍ Neziskové organizace jsou charakterizovány jako organizace, které nevytvá ejí zisk k p erozd lení mezi své vlastníky, správce nebo zakladatele; zisk sice mohou vytvo it, ale musí ho zase vložit zp t k rozvoji organizace a pln ní jejích cíl . K základním typ m nestátních neziskových organizací pat í: − ob anská sdružení (registrovaná podle zákona . 83/1990 Sb., o sdružování ob an ); − nadace a nada ní fondy (registrované podle zákona . 227/1997 Sb., o nadacích a nada ních fondech); − obecn prosp šné spole nosti (registrované podle zákona . 248/1995 Sb., o obecn prosp šných spole nostech); − církevní právnické osoby (registrované podle zákona . 3/2002 Sb., o církvích a náboženských spole nostech). Nadace jsou jedním typem neziskové organizace. Jejich úkolem je shán t finan ní prost edky, aby podpo ily jiné organizace v jejich innosti. Jsou proto také významným finan ním zdrojem pro ostatní neziskové organizace, jako jsou nap íklad ob anská sdružení. Peníze, které nadace vlastní, jsou zákonem o nadacích a nada ních fondech i r znými jinými dokumenty výslovn ur eny na p erozd lení jiným organizacím – sama nadace má ve skute nosti minimum prost edk na své financování a nesmí podnikat. Neziskové organizace jsou všude tam, kde se lidé cht jí soukrom angažovat a nahradit tak neexistující nebo nedostate n fungující státní instituce. Neziskové organizace tak zales ují naše hory, organizují zájmové aktivity pro d ti v jejich volném ase, po ádají osv tové p ednášky zam ené proti rasismu, budují cyklistické stezky, pomáhají jako asisten ní služba handicapovaným d tem ve školách, opravují historické památky, organizují humanitární pomoc v p ípad živelných katastrof u nás i v zahrani í apod. − Oblasti p sobení neziskových organizací: kultura, ochrana památek, um ní; výzkum a vzd lávání; zdravotní pé e a sociální služby; ochrana životního prost edí, ekologická výchova; ochrana lidských práv; rovné p íležitosti; komunitní rozvoj; práce s d tmi a mládeží; rekreace, sport, t lovýchova; ostatní (nap . podpora neziskového sektoru, jeho PR, informa ní služby, podpora dárcovství a dobrovolnictví)

- 38 -

Zuzana P žová


N které neziskové organizace, zejména malá ob anská sdružení, mohou používat jednoduché ú etnictví. Podmínkou je ale to, aby jejich p íjmy v p edchozím roce nep ekro ily t i miliony korun. Zákon výslovn stanoví, co se rozumí neziskovou organizací pro ú ely zákona o daních z p íjm . Vý et typ t chto osob p itom vypovídá o variabilit neziskového sektoru. Jedná se zejména o zájmová sdružení r zných právnických osob, pokud mají právní subjektivitu a nejsou z ízena za ú elem výd le né innosti, ob anská sdružení, politické strany a politická hnutí, registrované církve a náboženské spole nosti, nadace a nada ní fondy, obecn prosp šné spole nosti, ve ejné vysoké školy, ve ejné výzkumné instituce, - 39 -

Zuzana P žová


školské právnické osoby, obce, organiza ní složky státu, kraje p ísp vkové organizace, státní fondy a subjekty o nichž to stanoví zvláštní zákon. Pro pot eby zákona o daních z p íjm se innost neziskové organizace rozd luje do základních dvou skupin. Jedná se jednak o innost, která vyplývá z jejího statutu, stanov, z izovacích a zakladatelských listin p ípadn p ímo ze zvláštních p edpis a dále o ostatní innosti, které jsou provozovány s cílem dosahovat zisk, nicmén takový zisk je následn použit pro pot eby innosti hlavní a k její podpo e. P itom speciální da ový režim se týká jen innosti hlavní a ostatní innost se posuzuje naprosto stejn jako u podnikatel . Zákon zárove p edpokládá podrobné len ní hlavní innosti podle jejích jednotlivých druh a dokonce pokud jsou vykonávány r zné druhy innosti (ovšem v rámci innosti hlavní) za odlišné ceny pak je nutné i druhy inností rozd lit ješt dále až na jednotlivé innosti. Kone ný základ dan je tvo en sou ty základ dan z jednotlivých druh inností. S cílem podpo it neziskový sektor zákon o daních z p íjm umož uje snížit základ dan o 30%, minimáln o 300 tis. K a maximáln však o 1 000 000 K . Nicmén ve vztahu k této benevolenci zákona existuje od roku 2001 zp ís ující podmínka a to, že je nutné prokázat využití takto získaných prost edk na krytí výdaj související s p íjmy, které nejsou p edm tem dan a to ve t ech bezprost edn následujících zda ovacích obdobích. Pokud tak neu iní, je poplatník povinen základ dan zvýšit o da ovou úsporu a to ve zda ovacím období, kdy kon í b h stanovené lh ty pop . ukon uje innost jako takovou. V úhrnu (co se tý e dar ) lze ode íst nejvýše 5 % ze základu dan ; p itom v p ípad poskytnutí dar vysokým školám a ve ejným výzkumným institucím lze základ dan snížit nejvýše o dalších 5 %. Tento odpo et nemohou uplatnit poplatníci, kte í nejsou založeni nebo z ízeni za ú elem podnikání. 3.3. BANKOVNÍ PRODUKTY viz. 2. otázka 3.4. AKTIVA − Aktiva = majetek podniku

− V rámci p edpis daných ú etnictvím je rozd len majetek na: - 40 -

Zuzana P žová


− dlouhodobý (investi ní, neob žný), jenž je vázán v reproduk ním procesu déle jak 1 rok, p i sou asném pln ní kriteria ur ité minimální ceny majetku, která je dána provád cí vyhláškou o ú etnictví, − ob žný (krátkodobý) majetek, který tvo í podstatu reproduk ního cyklu, v jeho pr b hu m ní svou podobu, vstupuje do výrobku nebo služby, který je prodán, za utržené peníze je nakoupen další ob žný majetek…atd. − Ob žný majetek - p sobí v organizaci tak, že v pr b hu výrobního reproduk ního cyklu plynule m ní své formy a uskute uje tzv. kolob h ob žných aktiv (zásoby, pohledávky, krátkodobé cenné papíry a finan ní majetek). 3.5. TIME MANAGEMENT − Podle výzkumu o využívání pracovního asu leny amerických vrcholových vedení: − 49 % asu nad úkoly, které mohly být provedeny jejich asistenty − 5 % asu nad úkoly, které mohly ud lat sekretá ky − 43 % nad úkoly, které mohly být delegovány odborník m − 3 % asu nad úkoly, které odpovídají úrovni postavení a odbornosti − Ovládnutí asu znamená sebe ízení, zvýšení sebekontroly : − Sv t není spravedlivý. − Od druhých lidí nedostanete to, co si spravedliv zasloužíte, ale vždy to a práv to, co si vyjednáte! − Existuje zp sob, jak pro vás tém kdokoliv ud lá tém cokoliv − motivujte danou osobu, aby si to p ála ud lat! − Zapome te na e i o pevné v li, píli a houževnatosti. − Tam, kde po áte ní nadšení ochladlo a dlouhodobý návyk se ješt nevytvo il, tam p ekonejte krizi vynaložením síly p edstavivosti a kreativní fantazie! − Manažer nem že efektivn organizovat druhé, pokud nezorganizuje sám sebe. − Chyby v ízení asu − Práce po ve erech a víkendech. − Neustálý pocit, že je t eba ješt n co stihnout. − Ne ešení problém do hloubky. − Dlouhý seznam lidí, kte í ekají na sch zku − Rozhodnutí pod asovým tlakem. − Obava z delegování. − Neschopnost odmítnout nový úkol. − Málo, resp. žádný as na rodinu a zábavu. − Stres. − Time management − Je v tšinou vnímám jako ízení pracovního dne, mén i osobního asu. − Když neumíme ídit pracovní as, neumíme ídit osobní volno a nemáme osobní volno. − Sebehodnocení − Jak jsem na tom? − Kde d lám chyby? − Umím nakládat ze svým asem? − Bludný kruh odkládání

- 41 -

Zuzana P žová


− Jak se mu vyhnout? − Necháváte svou mysl bloumat. Místo práce sníte. − Dobrovoln se necháváte vyrušit z práce – dokonce takové vyrušení vítáte. − Rad ji d láte n jakou drobnou nevýznamnou práci než to, co byste skute n m li − D láte dlouhé p estávky a spoustu v cí, které byste osobn d lat nemuseli − Trváte na tom, že byste m li mít všechny informace a veškerou dokumentaci d íve, než za nete s prací − Požíra i asu − Porady, jednání, sch zky − Pošta, e-maily − „Otev ené dve e“ − Jestliže m žu p ijmou kdykoli kohokoli, tak neud lám nic − Telefony − Operativní úkoly a innosti − Nepo ádek − Po ád na úkoly myslím, vzpomínám na d ležité.. − ekárny všude − Nep ehlednost úkol a priorit − Jsem nejlepší, nezastupitelný − Stopa asu − Každých 8 minut vás n kdo vyruší − Vyrušení trvá 3 minuty − Další minuty trvá než se op t zkoncentrujete a p ijdete na to co jste práv d lali − 40% asu – neplánovaná innost (operativa) − Efekt pilového listu

− Denní k ivka rušení

− Ztráta koncentrace

- 42 -

Zuzana P žová

− Ztráta koncentrace

− Pravidla − Na den si naplánuji reálné množství úkol a reálný as na n . − Ur uji si k úkol m priority. − Plánuji si pouze 60% svého asu. Plánuji operativu. Po ítám s ní. − Pravideln sv j plán kontroluji. − 80/20 − 20% úkol má 80% vliv a podíl na výsledcích manažera − 20% lánk v novinách obsahuje 80% informací − 20% pracovník vytvá í 80% p idané hodnoty − 20% asu na porad ovlivní 80% záv r a usnesení − D ležitost X naléhavost − Eizenhaur v diagram

−

asová krize − Uklidn te se, soust e te se. − Posu te situaci, vytvo te p ehled. − Zvažte možnost pomoci od koleg , spolupracovník .. − Projd te seznam úkol a termín , p ehodno te priority. Je možné n co posunout? − Hledejte možnosti, alternativy. - 43 -


Zuzana P žová


− Vytvo te nový plán. − Informujte zainteresované. − Po skon ení krize vyhodno te a p ipravte se na p íští. Aby se to p íšt nestalo. Vytvo te krizový plán. − Každý systém je dobrý, pokud Vám vyhovuje − Diá e, kalendá e, termíny − Notesy, nást nky − Outlook kalendá , úkoly − Speciální plánova e − B hem prvních deseti minut pracovní doby se rozhodn te, které úkoly splnit musíte a musíte a kterými byste se rádi zabývali pokud vám zbyl as 3.6.

ZAM

STNÁVÁNÍ HRÁ

Postavení sportovc a funkcioná

− tajemník, p edseda, rozhod í,… 1. sportovec je osoba samostatn výd le n inná, vykonávající nezávislé povolání, které není podnikáním ani živností a jeho vztah ke klubu je dán profesionální smlouvou, sestavenou dle Ob anského zákoníku − vztah sportovce ke klubu – smlouva podle §51ob . zákoníku (nepojmenovaná smlouva) − OSV vykonávající nezávislé povolání (sportovní innost) − p íjmy – veškeré p íjmy v pen žní i nepen žní form , které sportovec obdrží ve zda ovacím období za výkon své innosti (nepen žní pln ní – naturální pln ní – klub vy íslí v obvyklých cenách) − stravován od klubu, technické pom cky (pokud nejsou zap j eny) − nadstandardní zdravotní pé e − náklady (výdaje) − 1) na základ pr kazné a doložitelné evidence − nebo 2) v tzv. paušální výši tj. 40% z dosažitelných p íjm (u nezávislých povolání) plus zaplacené pojistné na sociální a zdravotní pojišt ní 2. sportovec vykonává sportovní innost jako jediný nebo rozhodující zdroj p íjmu v „závislé“ innosti − smlouva dle §51 OZ a je ve smlouv uveden vztah „závislosti“ – je to doba zam stnaneckého vztahu − povinnosti sportovce v i státní správ plní klub u klasického zam stnance − klub z m sí ní odm ny sportovce odvádí zálohu na da z p íjmu − klub zajistí da ové zú tování po skon ení kalendá ního roku − klub hradí za sportovce pojistné za sociální zabezpe ení a zdravotní pojišt ní − klub hradí cestovní náhrady, závodní stravování, léka skou pé i,… 3. sportovec ve smyslu zákoníku práce je zam stnancem klubu − sportovec m že ukon it pracovní pom r v dvoum sí ní lh t bez udání d vod − sociální, zdravotní pojišt ní plní klub odvodové a eviden ní povinnosti za sportovce − nadstandardní zdravotní pé e - je naturální pln ní a p ipo ítává se k p íjmu (k vym ovacímu základu pro sociální pojistné se nep ipo ítává) 4. sportovní innost je vedlejším zdrojem p íjm − sportovec je v hlavním pracovním vztahu u b žného zam stnavatele (stavební firma,…) a sportovní innost vykonává v klubu formou dohody o pracovní innosti nebo dohody o provedení práce − smlouva podle §51 OZ, pokud nep esáhne pracovní innost polovinu týdenní pracovní doby − sportovec dá svému zam stnavateli k dispozici podklady o svých p íjmech získaných na základ dohody o pracovní innosti ( hodn se d lá tato smlouva u rozhod ích) 5. sportovec, který sportovní innost vykonává formou o provedení práce − tato forma vyžaduje uzav ít dohodu na každý jednotlivý trénink, zápas, ú ast na soust ed ních,... − soc. a zdravot. pé e se z dohod o provedení práce neplatí 6. Sportovec vykonává innost bez nárok na finan ní pln ní (amatér) nebo má nahodilé p íjmy (prémie) − materiální vybavení, tj. dresy, obutí, technické pom cky apod., jsou hrá i poskytnuty formou zap j ení − náklady spojené s cestovným a stravným se poskytují ve výši zákona o cestovních náhradách − - 44 -

Zuzana P žová


− smlouva dle §51 OZ, bez vzniku pracovn právního vztahu mezi klubem a sportovcem o spolupráci p i výkonu sportovní innosti − hrá se zavazuje: − startovat za klub v mistrovských, p átelských a mezinárodních utkáních, k nimž byl nominován − hrá samostatn , tv r ím zp sobem, pod ídit se kolektivní h e a taktice mužstva − zvyšovat svoji výkonnost na všech trénincích a výcvikových táborech klubu − p edem požádat trenéra o svolení k neú asti na utkání nebo tréninku − v utkáních sout žit estn , znát a dodržovat pravidla a ády − dbát o své zdraví a fyzickou kondici − dodržovat zásady denního režimu sportovce, životosprávu a hygienu − podrobit se lé ebným procedurám, které stanoví léka klubu − vyvarovat se požití dopingu v jakékoli form − v p ípad onemocn ní nebo zran ní, ješt týž den informuje klub − požívat p i utkáních výhradn sportovní obuv a oble ení, které mu klub zap j í nebo jejichž užívání povolí − chránit sv ený majetek a pe ovat o n j − na klubovém oble ení propagovat jen klubem stanovené reklamy, z ízení a výrobk − nezú ast ovat se osobn ani prost ednictvím jiných osob sázek a loterijních her, souvisejících s výsledky utkání družstva jeho klubu − dodržet p estupní ád a v dob podepsání trvání smlouvy nepodepsat hrá skou smlouvu s jiným klubem − hrá pozvaný do reprezenta ního výb ru je povinen informovat neprodlen o pozvání trenéra družstva − že v p ípad nespln ní závazk v této smlouv byl postižen majetkovými sankcemi − zachovává ml enlivost o skute nostech souvisejících s jeho inností v klubu, a jejichž zve ejn ní si klubu nep eje (veškeré odm ny, vedení tréninkového procesu,…) − pod izovat se rozhodnutí orgán klubu a p íslušných jednotlivc , v etn pokyn trenér a len realiza ního týmu − zú ast ovat se spole enských akcí po ádaných klubem − zú ast ovat se dvakrát v roce propaga ních akcí po ádaných klubem, dále 10 dn v roce po ádaných sponzorskými firmami (Mnichov – mezinárodní sportovní veletrh) − klub se zavazuje: − poskytovat hrá i p i pln ní závazk hrá e následující odm ny: − základní m sí ní plat − pohyblivá m sí ní odm na − prémie (prémiový ád) − zabezpe it ubytování, stravování v dob zájezd k utkáním, soust ed ním,… − vytvá et p íznivé podmínky pro trénink a rozvoj sportovního talentu hrá e − vytvá et p íznivé podmínky pro regeneraci a léka skou pé i − zabezpe it pro hrá e vybavení sportovními pot ebami, v rozsahu stanoveném klubem − poskytnout hrá i nezbytné volno, se souhlasem trenéra a schválením klubu k obstarání závažných osobních záležitostí − át ohled na studijní povinnosti hrá e, v dob jeho studia na vysoké škole − vyjád it se k žádosti hrá e o souhlas k jiné výd le né innosti hrá e

- 45 -

Zuzana P žová

3.7. 3.7.1.

LYŽA


SKÁ TURISTIKA A SKIALP

Lyža ská turistika

Optimální podmínky a lokality pro provozování

Dostatek sn hu, zima, slune no. U nás lze provozovat tyto aktivity ve všech poho ích. Bohužel v n kterých místech je volný pohyb lidí omezen pouze na zna ené trasy (CHKO, NP, apod.). To ovšem neznamená že to nelze. Musíme si však uv domit že v tomto p ípad elíme riziku pokut. V SR jsou ideální podmínky na Malé a Velké Fat e, v Tatrách. Jinde v Evrop m žeme tyto aktivity provozovat nap . v Rakouských, Italských, Francouzských a švýcarských Alpách. Jsou zde i specializovaná freeridová st ediska. Využití v rekreaci, turistice

Lyža ská turistika (hlavn skialpy a freeriding) v dnešní dob zaznamenávají velký rozmach. Je zde problém jisté cenové náro nosti vykonávání t chto pohybových aktivit. A tak je potenciál také v jejich p j ování. Další možnost naší realizace je v po ádání výlet , p echod a expedic, spojených s tábo ením v zimní p írod . Nejen u freeridingu je náš potenciál v u ení jízdy mimo sjezdovku (p i lyža ské turistice je nutné tuto techniku jízdy zvládat). Samoz ejm také freeriding pod vedením míst znalého borce (nebo borky) je o trochu lepší, protože se nemusíte starat o to kde jste a neminete ty nejlepší místa. Trochu vyšší dív í ve freeridu je tzv. Heliski kde místo vleku používáme helikoptéru. Je možno si takový zájezd koupit a pohybuje se v cenách N co p es 30 000 K na šest dní (jde koupit i kratší nap . jeden den) cestovní kancelá e pak garantují ur ité p evýšení, které absolvujete b hem zájezdu. Složky p írodního prost edí a ochrana p írody

U t chto aktivit nehrozí až tak velké riziko poškozování p írody, pokud je dosti sn hu. Pokud je ho trochu mén , m žeme lyžemi poškodit vzrostné vrcholy strom . N která místa jsou v zimn uzav ená z hlediska ochrany krajiny nap . na Fat e nebo v Tatrách, zvlášt v období kdy už bývá sn hu mén . Osobnostní rozvoj ú astník (psychologicko - sociální pohled), kultivace a socializace Osobnosti

Jelikož jde o pohybovou aktivitu, která se provozuje v nedot ené p írod , má lyža ská turistika veskrze uklid ující vliv na psychiku lov ka. Další zdroj radosti p i t chto druzích turistiky (lyže, sn žnice) poskytuje uspokojení ze sebeuplatn ní, z vlastní síly, z p ekonávání p ekážek, z p ekonání sebe sama (to už se ale týká jen t ch opravdu vysokých výkon ). - 46 -

Zuzana P žová


Z pobyt v horách také vznikají nerozlu ná p átelství, mnohdy na celý život. V horách se totiž nedá nic ošidit, jelikož by to pozd ji mohlo stát život mn nebo mého kamaráda. Je nutné aby si lidé co se spolu pohybují v horách navzájem d v ovali a byli spolehliví. Proto m žeme tyto druhy turistiky používat k rozvoji t chto vlastností. Ekonomický pohled

Lyža ská turistika Freeriding-posta í nám jedno freeridové prkno, nebo lyže s h lkami, a boty správneho typu. Vhodné jsou sn žnice (pokud nemáme skalpy s pásy) a dobré zimní oble ení tj. cca 10 000 K (minimáln a bez sn žnic, oble ení a bezpe nostní výbavy jako jsou páte ák, helma, pípák, sonda a další. To by bylo ádov o 14 000 K více, nejdražší je beeps). Lyža ská turistika skialpinismus- základní skialpová výbava (lyže s vázáním a s tuleními pásy a pop . i haršajznami – n co jak ma ky, h lky, boty, pásy). A taktéž dobré oble ení, vhodné k pohybu, samoz ejm s dostate ným tepelným komfortem. Tj. cca 30 000 K . Dále je vhodné sebou mít (u všech variant turistky), zvlášt v lavinových svazích sondu, lopatu, beeps, lékárni ku což je dalších 12 000 K . Ovšem výbava se dá koupit i jetá, a lze tak ušet it mnoho tisíc korun. Biomedicínské hledisko - energetické nároky, schopnosti,...

Ch ze jako taková je nejzákladn jším pohybem lov ka. Navíc pohyb v horském nebo vysokohorském prost edí má na organismus celkový vliv. Ch ze na lyžích má vytrvalostn silový charakter. Dochází k posílení p edevším dolních kon etin, hýž ového svalstva a sval zad. P i ch zi na lyžích se používají h lky, takže ani ruce nejsou zanedbávány. Celkov p sobí i na dechový a ob hový systém. P sobení dalších vliv , nap .: vítr, chlad, pak zp sobují ješt v tší energetický výdej. Pohyb p i ch zi na lyžích je plynulý a klouzavý a nezat žuje klouby. Jsou kladeny nároky na ob hový systém. Sn žnice Popis a obecná definice

Ch ze lesem i prudkými svahy v hlubokém a m kkém sn hu. Všude tam, kam by se p ší turista ani lyža nedostali. V tom spo ívá hlavní kouzlo sn žnic. Snowboardisté v nich navíc vidí prost edek, jak se dostat ke sjezd m panenským sn hem a trampové si do nich promítají touhu po zašlých indiánských asech. Sn žnice už nejsou brány jako chudý p íbuzný lyží, ale jako samostatné sportovní odv tví. Ch zi na sn žnicích nemusí p edcházet složitý trénink. použití je velmi jednoduché a zvládne ho každý. Sn žnice rozloží váhu t la na v tší plochu, ímž zajistí náš hladký p echod i po hlubokém a neupraveném sn hu Nezanedbatelné je také to, že umož uje lidem provád t výlety do p írody i v zimním období bez lyža ské výbavy a nau ené lyža ské techniky. Sn žnice jsou také velice dob e skladné, což oceníte p i transportu i p i kombinaci s jinými zimními aktivitami. Rozd lení sn žnic Klasické sn žnice

Medv dí tlapa – je ur ena pro pohyb v zalesn ném terénu. Do hlubokého prachového sn hu se používají širší typy, které však jsou pon kud neohrabané. Problematické je také držení p ímé stopy. Zelená hora (modifikovaná medv dí tlapa) – protažená a zúžená medv dí tlapa, která spojuje schopnost skluzu a snadné ovladatelnosti. Na cest svahem dol pon kud klouže(vzhledem ke své délce, když je špi ka dostate n oto ena vzh ru. V tšina moderních sn žnic opisuje tento tvar. Bob í ocas – další variace medv dí tlapy. Zmenšená plocha a výrazným ocasem, který zhoršuje skluz, ale výrazn zlepšuje schopnost držet stopu. Cross-country – sn žnice klasického tvaru slzy, vytvo ené pro nošení t žkých náklad v otev ené krajin . Známé pod názvy jako aljašské, michiganské nebo mainské sn žnice. Odžibwajská sn žnice – je zvláštn tvarovaná pro rychlý pochod otev enou rovinnou krajinou. Díky “ocas m” na obou koncích je vynikající pro klouzaní po krust a mokrých záv jích. Moderní sn žnice

Pro moderní sn žnice je charakteristické rozd lení na základní dva tvary. Jedny opisují styl “cross country” s ocasem, což zlepšuje sm rovou stabilitu sn žnice a ty co opisují styl “zelené hory” (modifikované medv dí tlapy). Sn žnice country-stylu jsou vhodn jší pro rychlejší pohyb díky “ocasu”, který sn žnici lépe vede. Sn žnice podle modifikované medv dí tlapy jsou vhodné pro v tší náklady (v tší plocha) a v menších velikostech jsou obratn jší. - 47 -

Zuzana P žová


Historie sn žnic

Sn žnice byly z ejm první pom ckou, kterou lov k využíval pro ch zi po sn hu. Existují d kazy, že sn žnice byly používány už p ed 6 000 lety. Dopravním prost edkem a nutnou pom ckou byly hlavn pro obyvatele severských zemí. Jsou d kazy i o jejich využívání v mnoha horských oblastech. Sn žnice byly postupn zdokonalovány r znými indiánskými kmeny v Severní Americe. Staly se nezbytnou sou ástí výbavy pro lovce, lesní d lníky, rybá e a cestovatele. Kolem poloviny 19. století za aly sn žnicím konkurovat lyže, které umož ovaly rychlejší pohyb v terénu. P esto ale i v dnešní dob z stávají sn žnice oblíbeným prost edkem pro p esun v zasn žené krajin . Vliv ch ze na sn žnicích na organismus lov ka

Ch ze jako taková je nejzákladn jším pohybem lov ka. Navíc pohyb v horském nebo vysokohorském prost edí má na organismus celkový vliv. Ch ze na sn žnicích má vytrvalostn silový charakter. Dochází k posílení p edevším dolních kon etin, hýž ového svalstva a sval zad. Jako dopln k výbavy se používají h lky, takže ani ruce nejsou zanedbávány. Celkov p sobí i na dechový a ob hový systém. P sobení dalších vliv , nap .: vítr, chlad, pak zp sobují v tší energetický výdej. Ch ze na sn žnicích se adí mezi aerobní aktivity cyklického charakteru. Psychologické a sociální aspekty ch ze na sn žnicích

Jak je uvedeno výše, k ch zi na sn žnicích není zapot ebí žádného zvláštního tréninku. Je jednoduchá a snadno zvládnutelná pro každého. Navíc procházky zasn ženou krásnou p írodou s p áteli (nebo sami) mají vliv na psychiku lov ka. Jde o druh relaxace a uvoln ní. Milovníci zimní krajiny a nikým nepoznamenaného sn hu na sn žnice nedají dopustit. Jsou pro n sou ástí zimní dovolené. Už naprosto zab hnutým pravidlem je zdravení protijdoucích, což pro nová ky m že být velký p ekvapením (tento zvyk je i mezi jinými ,,sportovci“ b žka i, turisti, cyklisté a další). V tšina milovník p írody má úctu k p írod a neni í ji. Také nepodce ují po así, nep ece ují své síly a jsou ochotni pomoci druhému v nouzi. Za klidného po así není kam sp chat, nikdo vás nep edbíhá ve front , tedy nezbývá než se kochat. Ekonomické aspekty

Pro ch zi na sn žnicích nepot ebujete nic zvláštního. Kvalitní oble ení, h lky a samoz ejm sn žnice. Pro delší túry se doporu uje vzít sebou i batoh s pitím a n co málo k jídlu, pro dopln ní energie. Za co rozhodn vaše finance nepadnou jsou lyža ské vleky a lanovky. Sn žnice se cenov pohybují mezi 2000 – 4000 K podle zp sobu využití. Samoz ejm ale m žete sehnat i dražší sortu. Sn žnice se dají p j it i v p j ovnách, ne však ve všech. Pro p ípadného zájemce je lepší se nejprve o možnosti zap j ení informovat. Ceny v p j ovnách se pohybují okolo 150 K na den, ale v tšinou se k nim p ipisuje vratná záloha. H lky se dají po ídit od asi 900 K . Nesporným plus t chto aktivit je pohyb ve stále ješt krásné p írod a na erstvém vzduchu. Lyžování, snowboarding a další druhy zimních aktivit se v posledních letech velmi rozší ily. P edstavují rekrea ní, sportovní a výchovnou innost. Lyža ská st ediska po v tšinu zimy praskají ve švech a nabízejí nám mnohdy až nekone né množství nejr zn jších aktivit. P j ovny bývají p epln ny veškerým dostupným materiálem pro uspokojení lyža ských choutek zákazníka. 3.7.2. Skialpinismus Je pohyb na lyžích ve volném horském terénu. Stoupání do kopce umož uje speciální vázání a pásy nalepené na skluznici. Ozna ujeme zimní p echody zasn žených hor a pohyb v zimních horách s jednoduchými výstupy a sjezdy. M že se jednat o jednodenní i vícedenní túry s noclehem na horských chatách nebo ve volné p írod . Používá se speciální lyža ská i horolezecká výzbroj. Tento druh skialpinismu je nejp ístupn jší a tím také nejrozší en jší. Další druh skialpinismu je skiextrém. innost je v podstat stejná jako p i vysokohorském lyžování, ale v podstatn obtížn jším terénu. Cílem již není p ekonávání p ekážek p i p esunu z bodu A do bodu B, ale uskute n ní technicky náro ných výstup a následných sjezd st n a svah , p íkrých žlab a kuloár . Tyto túry vyžadují zna né zkušenosti, vybroušenou techniku lyžování a další speciální dovednosti, jako je bržd ní pádu, znalost a tení terénu. Nezbytná je znalost problematiky lavin – zejména jejich prevence, ale i záchrana z nich. To s sebou nese i nároky na bezchybné zvládnutí použití speciálních technických pom cek (lavinové - 48 -

Zuzana P žová


vyhledáva e apod.). Terén pro skiextrém je nej ast ji kombinace sn hu, ledu a skály v celém rozsahu p íkrosti. Závodní skialpinismus je závodn provozovaná forma vysokohorského lyžování nebo skiextrému, podle druhu sout že. Nej ast ji jde o sout ž typu start – cíl. M že obsahovat i prvky, které známe ze závod na upravených tratích – b žné disciplíny jako slalom, sjezd i asovky (sprinty). Pro orientaci v terénech se používá hodnocení obtížnosti skialpových túr od 1 do 5. Terén je vždy hodnocen p i ideálních sn hových podmínkách! Jist si umíte p edstavit, že i lehký terén se m že stát za nep íznivých podmínek nebezpe nou p ekážkou. Nejleh í terény umož ují poznat kouzlo zasn žených hor a plání i mén zdatným nebo nezkušeným jedinc m. Takový terén je dob e p ehledný a bez skrytých nástrah. Je tu dost prostoru pro dlouhé oblouky i bržd ní. Sklon svahu dosahuje maximáln 20 stup , takže se zde prakticky nevyskytují laviny. P esto je nutné znát techniky ovládání lyží v hlubokém sn hu. Terény obtížnosti pátého stupn jsou na opa né stran stupnice – svahy se sklonem nad 50 stup , nep ehledný terén sjízdný jen za nejlepších podmínek. Terénní skoky, úzké žleby a skalnaté pásy ve sjezdu. Skiextrém je zkrátka jen pro vybrané. Dalším kritériem pro hodnocení skialpinistických terén je jejich zaledn ní s tím, že zaledn né terény vyžadují samoz ejm dodržování všech pravidel pro pohyb na ledovci. Je pot eba zmínit, že skialpinismus (ve všech variantách v . telemarku a BC b žek) je v závislosti na obtížnosti terénu potenciáln nebezpe ná aktivita a je jist moudré ud lat první kroky pod vedením n koho zkušeného. Odborníci na skialpové túry tvrdí, že úsp šnost skialpinismu závisí z 50% na vybavení a z 50% na zkušenostech, opatrnosti a rozmyslu skialpinisty. Že se nemýlí dokazují i nehody v „oby ejných“ Krkonoších: konec lo ské sezóny – mrtví skialpinisté. Za átek letošní sezóny – mrtví skialpinisté. A koli výuka skialpinismu není zdaleka tak rozší ená, dostupná ani propracovaná, jako výuka sjezdového lyžování nebo snowboardingu, mohou již dnes za áte níci zejména na internetu získat fundované a kvalitní informace. Sta í zadat klí ová slova jako skialpy, skilapinismus, free ski... „Než se skialpinista vydá do skute ných Alp, m l by si nejd ív výstroj a hlavn sám sebe vyzkoušet n kde, kde to zná nebo kde se v p ípad nouze dostane do bezpe í, p ípadn se dovolá rychlé a ú inné pomoci.“ Zatímco i vy erpaný a po asím zasko ený b žka se v tšinou n kam dohrabe, skialpinista ve stejné situaci pocítí každý gram své dokonalé (a p íslušn t žké) výstroje. Výhodou takové zkoušky je možnost individuálního výletu a nových objev na známých nebo aspo zna ených trasách. I v Krkonoších ale platí, že jakmile novope ený skilapinista ud lá krok vlevo i vpravo od ty í, m l by s sebou mít zkušen jšího pr vodce, který mu ukáže kudy, jak a kam... a hlavn kdy a kam už ne. Skialpinismus & skitouring

V tšina jeho vyznava se rekrutuje z ad sjezdových lyža , které už omrzelo hoblování upravených sjezdovek. Druhou skupinu tvo í horští turisté a horolezci, kterým už nesta í chodit po horách jenom v lét . Skialpinismus nebo taky skitouring je tedy pohyb v zimním horském terénu na lyžích, které se využívají jak ke sjezdu tak i k výstupu. Lyža i, kte í se nau ili chodit v horách a turisté a horolezci, kte í se nau ili lyžovat. To jsou dnešní skialpinisté brázdící hory tam, kde chybí lanovky zázemí st edisek. Každý se musí spoléhat na fyzickou kondici, technicky vyt íbený stoupací krok na tuleních pásech, bezchybnou orientaci v terénu pomocí mapy, buzoly a dnes i GPS, pe livé plánování túr se zohledn ním lavinového nebezpe í a k tomu ješt jedna mali kost – um ní zato it lyžemi p esn tam kam práv chci a to v r zných sn hových podmínkách. Hlavní sezóna skitouringu probíhá od b ezna do kv tna p edevším z d vodu stabilizované sn hové pokrývky a asto stálého slune ného po así. P ijatelné po así je totiž alfou a omegou skialpu. Disciplíny mladého sportu

Do rodiny skialpinismu lze za adit trojici disciplín. Nejmasov jší základnu má logicky rekrea ní skialpinismus k n muž výstižn ji pasuje název skitouring. Stoupání vedou terénem, kde se ješt nemusí postupovat horolezeckou technikou. Nejt žší p ekážky se dají p ekonat za použití ma ek a cepínu. Sjezdy bývají asto náro n jší ale jejich expozice není extrémn nebezpe ná. Uvedené hranice p ekra uje extrémní lyžování v sou asnosti známé více pod pojmem freeride. Není ovšem freeride jako freeride. Extrémní lyžování se dá srovnat s extrémním freeridem, jde tedy o sjížd ní prudkých svah , zejména žlab . asto jde o úzké koridory s vysokým lavinovým nebezpe ím. ím vyšší nadmo ská výška, tím vyšší je hodnota extrémních sjezd . Že zde hraje velkou roli odvaha, sebev domí, chladná hlava a cizelérská lyža ská technika je asi každému jasné. - 49 -

Zuzana P žová


Do rodiny pat í i sportovní skialpinismus. Jde o fyzicky nesmírn náro ný sport. Závodníci prakticky b ží do kopce na stoupacích pásech (podobn jako klasi tí b žci na lyžích), p ípadn stoupají na ma kách s cepínem, asto i s použitím fixních lan a po bleskové vým n pás sjíždí náro né svahy. Krom klasických závod s tradicí jako je nap íklad Trofeo Mezzalama v Itálii nebo Pierra Menta ve Francii se až v devadesátých letech za alo jezdit mistrovství Evropy (loni na Slovensku) a první mistrovství sv ta prob hlo v roce 2002 ve francouzském Brianconu. Vysokohorské lyžování

Lyžování ve volném terénu je násobn náro n jší disciplínou než pouhá sjezdovka. Skialpinismus je dalším stadiem vývoje pokro ilého sjezdovkového lyža e. Zatímco na tvrdé pist jeho vývoj stagnuje, v t žkém mokrém sn hu nebo krust nalézáme další lyža ské horizonty. Hlavní rozdíl spo ívá v r zných druzích sn hu. Lyža musí um t pružn reagovat a mít cit pro sníh. N kdo má velký talent, n kdo je nadaný mén . Pro všechny však platí pravidlo co nej ast jšího tréninku. Prost jezdit a jezdit, ím horší sníh tím lépe.To p ináší výsledky. Krom sn hu má na lyžování velký vliv sv tlo. Alpinist m d v rn známá „difúzka" je rozptýlené sv tlo ve kterém m že lov k ztrácet rovnováhu ve stoje, natož za jízdy. Bohat však sta í jenom p echody sv tlo – stín, které komplikují lyža i orientaci. Stejn jako prvolezec p i lezení má prvosjezda mnohem t žší úlohu než jeho následovníci. T m práv jeho stopy velmi usnadní situaci a eknou i mnohé o vlastnostech sn hu. Ve vypjatých chvílích, kdy hrozí skupin n jaké nebezpe í by m l na sebe vzít roli pr zkumníka vždy dobrý lyža . Sout že

BERGANS eský pohár ve skialpinismu 2009 St edoevropský pohár

Vybavení pro skialpinismus a skitouring

− Lyže − Pro skialp platí pravidlo, ím širší lyže, tím snadn jší lyžování v obtížných podmínkách. Skialpinistické lyžování probíhá v mnohem nižších rychlostech než na sjezdovce a jezdí se spíše krátký oblouk. − Vázání − Na trhu dnes vládnou t i zna ky vázání – Dynafit, Fritschi a Silvretta. Posledn jmenovaná firma t ží z tradice, její modely 400 a 404 prosluly svou nezni itelností a univerzálností. Pokud chcete skialp okusit a nechcete kupovat vše nové v bazarech, m žete na starou Silvrettu ješt narazit. − Boty − Podle oblasti použití lze skialpinistické boty rozd lit na t i skupiny: − „Muší váha" – nízká hmotnost, m k í, nep íliš vysoký skelet, vysoký komfort p i ch zi a výstupu. Stabilita p i sjezdu je p im ená nižší hmotnosti. − „Allrounder" (neboli „všeum l") – ve srovnání s první kategorií o 15–20 % t žší, tužší a vyšší skelet umožní i slabším lyža m jet i v složit jších sn hových podmínkách v „esteticky únosných mezích". − „Sjezdovky" – pohybují se okolo 3800 g. Tvrdý skelet v tšinou z materiálu Pebax, ty i p ezky, malá ztráta komfortu p i ch zi. − V obchodech se dnes objevují skialpinistické boty zna ek Dynafit, Garmont, Lowa, Nordica a Scarpa. − Pásy − Díky nim lze snadno stoupat do pom rn prudkých svah . Obsluha je snadná. Pásy sta í nalepit na skluznici a p ed sjezdem je strhnout a slepit lepící stranou k sob . R zné emínky vyst ídalo lepidlo. Tulení srst, která v jednom sm ru klouže a v opa ném se naježí a brání skluzu, vyst ídal mohér. Na eském trhu p evažují pásy firmy Coll Tex, objevuje se i Edelrid a Pomoca. − Protilavinové pom cky − Bez diskusí a kompromis je povinnou výbavou každého skialpinisty lavinový vyhledáva , sn hová lopata a lavinová sonda. Tento základ m žeme rozší it o speciální batoh ABS, vestu AvaLung nebo Avalanche Ball. − Teleskopické hole − Batohy − Bivakovací vak

- 50 -

Zuzana P žová


3.8. SPOLE ENSKO-V DNÍ ZÁKLAD Role a význam komunální rekreace ve vztahu k životnímu stylu lov ka. Vysv tlete pojmy urbanismusurbanizace – existuje n jaký vztah mezi t mito pojmy vzhledem k obsahu komunální rekreace? Rekreace viz. kap. 4.7 Rekreace umož uje kultivaci tvo ivých sil lov ka, má velký vliv na intelektuální, t lesný a sociální rozvoj lov ka. Komunální rekreace – systémové ešení organizace a ízení volno asových aktivit na ur itém území i regionu. − zdravotní hledisko – nár st neinfek ní nemocí (civiliza ní choroby), sedavý zp sob života, redukce pohybové aktivity − sociální hledisko – participací na sportu dochází k rozvoji týmové spolupráce, osvojování r zných sociálních rolí, rozvoji etického a sociálního v domí a smyslu pro odpov dnost v sociálních vztazích, a to zejména u d tí; zvýšení míry sociální koheze ve spole nosti (participace na skupinových pohybových aktivitách a organizovaném sportu vede k vytvá ení sociálních skupin bez ohledu na sociální status, rasu nebo výši p íjmu jejich len ), odvád ní mladých od antisociálního chování v etn kriminality, zlepšování psychické kondice a sebeúcty jedince, podpora a rozvoj pozitivních sociálních hodnot a rozvoj základních kompetencí lov ka pot ebných pro život Životní styl – viz. kap. 2.7. a 9.7. Aktivní trávení V realizované prost ednictvím aktivit sportovního charakteru má v život lov ka nezastupitelnou úlohu a pat í k intervenujícím initel m zdraví a délky lidského života, má pozitivní vliv na socializaci lov ka a jeho integraci do spole nosti Urbanizace je proces soust e ování hospodá ského i kulturního života do velkých m st na úkor venkova, urbanismus (urbanistika) je nauka o stavb lidských sídel. Konkrétní vymezení podmínek pro realizaci obsahu komunální rekreace v sou asnosti a zejména nedaleké budoucnosti je formulováno v Evropské deklaraci urbanistických práv ob ané evropských m st mají právo na: − zdraví – právo na životní prost edí a za ízení, která podporují fyzické a psychické zdraví lov ka − sport a volný as – právo na p ístup všech osob bez ohledu na v k, schopnosti nebo p íjem k široké škále sportovních za ízení a za ízení pro volný as − kulturu – právo na p ístup a ú ast v široké ad tv r ích aktivit a podnik − spoluú ast – v pluralistických demokratických strukturách a na ízení m st, charakterizovaná spoluprací mezi všemi nejr zn jšími partnery, principem subsidiarity, informováním a ochranou p ed nadm rnou regulací − osobnostní rozvoj – právo na urbanistické podmínky, které napomáhají dosažení osobního bohatství a zajišt ní individuálního spole enského, kulturního, morálního a duchovního rozvoje − finan ní zdroje – umož ující místním správám nalézt finan ní zdroje nezbytné pro uplatn ní práv definovaných v deklaraci − Rozsah a po et za ízení, zele a vodní plochy jsou up es ovány urbanistickými ukazateli – liší se podle jednotlivých zemí

4. OKRUH 4.1. VEDENÍ PORAD − Murphyho zákon: „ i ten nejjednodušší problém se stane ne ešitelným, diskutuje-li se o n m na dostate ném po tu zasedání.“ − P es všechna negativa existuje dost dobrých d vod pro to, abychom poradu mohli považovat za jeden ze základních nástroj ízení, který se nedá nahradit rozhovorem, telefonem nebo faxem. − p ínos porady; co m žeme p inést ú astníkovi − získání a vým na informací − p ímé − odstran ní p ekážek v práci − zjišt ní o ekávání interního zákazníka - 51 -

Zuzana P žová

−

− −

−

− o ekávání editele od zam stnance, adt. − podílet se na rozhodování − získání zp tné vazby − vým na zkušeností − p íležitost „ukázat se“ p ínos porady – p edsedajícímu − motivace lidí − p edání a získání informací − vytvá ení „týmového ducha“ (synergický efekt) − získání nápad a nám t − nástroj p esv d ování − poznání schopností lidí − autorita kdo nedokáže vést poradu, zpravidla nedokáže vést dob e lidi p ínos pro firmu − zam ení na nejpodstatn jší − identifikace firemních problém − systematické odstra ování p ekážek − lepší koordinace − „rozmrazení“ zafixovaných proces − pocit sounáležitosti asté chyby − Nedostatky v organizaci − Nesystemati nost − Chyb jící programy (p edem) − Ned lají se zápisy − Zbyte n obšírné zápisy − Nejsou stanovovány cíle porad − Nepodstatné záležitosti − Zbavování se odpov dnosti − Body týkající se malého po tu ú astník − Chyb jící podklady − Chyby ve vedení porad − Pozdní za átky − Nep ítomnost klí ových pracovník − Zahájení bez úvodu nebo návaznosti − Odbíhání od tématu − Porada jako monolog − Neefektivní diskuse − Nekáze − Ne ešení konflikt − Odkládání nepopulárních rozhodnutí − Nep ijímání rozhodnutí − Vyrušování − Opakování probraného opozdilc m − Není dán prostor všem ú astník m − Chyb jící shrnutí − Negativní záv r − Chyby, kterých se dopoušt jí ú astníci − Nep ipravenost − Rozvlá né p ísp vky - 52 -


Zuzana P žová


− Image p epracovanosti − Vy izování si ú t − Vlastní zájmy − lidé by dop edu m li v d t, o em se bude jednat − v zápisech musí být to podstatné (mnoho poznámek je taky špatn ) − nesmí se ešit nepodstatné záležitosti − je blbé ešit n co, co se ostatních netýká → jsou tam jen tak a ztrácejí as − pozdní za átky − nep ítomnost klí ových pracovník → porada je k ni emu − p íprava porady − Plán by m l dávat odpov di na otázky: Co?, Pro ?, Jak?, Kdo?, Kdy?, Kolik? − sestavování programu porady a) návrhy ú astník b) distribuce materiál p edem c) logické se azení bod d) taktické po adí − vždy zvolit n jakou adekvátní taktiku, postup, jakým sd lení eknu a jak e) priority a díl í cíle f) dostate ná podrobnost g) asový harmonogram

− zásady vedení porady − Za ínejte v as − Ujist te se, že všichni znají cíl a program porady − Ur ete zapisovatele − Dodržujte strukturu diskuse − P ijímejte rozhodnutí − Shrnujte a zaznamenávejte − Dodržujte program a as − Zvládejte agresi a konflikty − Vtáhn te do aktivní ú asti všechny − Kon ete v as, celkovým shrnutím a pozitivn − typy p edsedajících − Direktivní (autokrat) − P átelský (demokrat) − Detailista (punti ká ) − Ambiciózní − Kli as (flegmatik) − Technokrat (analytik) - 53 -

Zuzana P žová


− Byrokrat − Dezorganizovaný (chaotik) − typy ú astník − Pozitivní − Nekooperativní (odmítavý) − Upovídaný − Pou ovatel − Plachý − Arogantní − Pochybova − Výbušný − Nezú astn ný 4.2. ROZVAHA Rozvaha je len na na aktiva a pasiva, sou et aktiv je vždy roven sou tu pasiv. Rozvaha je ú etním výkazem, v Zákonu o ú etnictví je dána povinnost ji sestavovat. Podstatou rozvahy je v rné (stavové) zachycení hospodá ského kolob hu v podniku k ur itému datu (rozvahový den) – tedy stavu majetku ve všech podobách a stavu jeho krytí vlastními a cizími zdroji. rozvaha charakterizuje podnik v dynamické rovnováze – ten stav aktiv (nebo pasiv), který vidíme, je stavem k p íslušnému dni, následující den je zase o n co jina í. Pen žní vyjád ení aktiv a pasiv = rozvahový stav Aktivum nebo pasivum uvedené v rozvaze slovním ozna ením a pen žní ástkou = rozvahová položka

4.3. ÚV ROVÁNÍ Aktivní úv rové obchody velmi úzce navazují na depozitní aktivitu obchodní banky, nebo banka poskytuje své úv ry za své vlastní a sv ené finan ní prost edky. Za úv r poskytuje obchodní banka úrok, který vyjad uje cenu úv ru. Banka se v tomto p ípad stává v itelem a klient dlužníkem. V tržní ekonomice je p isuzován úv ru nesmírný význam. Tím, že je úv r poskytnut vhodnému subjektu, je soub žn realizována emise pen z do ob hu. Proto íkáme, že úv r plní funkci redistribu ní a emisní. Každá obchodní banka má velice podrobn propracovanou filosofii úv rování, nebo tato oblast je jednou z nejrizikov jších oblastí innosti bank. Banky mají proto ve své vnit ní koncepci p ímo stanoveny oblasti a perspektivní obory podnikání, do kterých jsou p i spln ní dalších podmínek - úv ry diferencovan uvol ovány, ímž dochází ke strukturalizaci a rozvoji nejperspektivn jších obor , naopak u n kterých obor dochází k útlum m, stahování již existujících úv rových linek, p ípadn k zásadnímu omezení p ístupu k novým zdroj m a tím k sanacím i totálnímu trvalému, i do asnému útlumu obor i celých odv tví. Úv r, jako finan ní kategorie p sobí jako výrazný akcelerátor v jakékoli oblasti podnikání. Tento fakt a sou asn pot eba úv ru v situaci, kdy ada podnikatelských subjekt hledá svoje místo a "nárokuje" úv r, vede obchodní banky k obez etnosti. Na stran NB k prosazování neinfla ní m nové politiky, kterou tla í i - 54 -

Zuzana P žová


na obchodní banky, na stran druhé, jak již bylo e eno k výrazné diferenciaci p i poskytování úv r a hledání svých obchodních klient - partner . To vše se projevuje v profilaci obchodních bank, jejich zam ení na ur ité klienty. Podobným, velmi rizikovým obchodem jako úv r je pro banku i bankovní záruka. Bankovní záruka vzniká písemným prohlášením banky v záru ní listin , že uspokojí v itele do výše ur ité pen žní ástky podle obsahu záru ní listiny, jestliže ur itá t etí osoba (dlužník) nesplní ur itý závazek nebo budou spln ny jiné podmínky stanovené v záru ní listin . Bankovní záruka je instrument zajiš ovací. Záruk existuje celá ada druh . Úv ry

Úv ry lze d lit podle r zných hledisek, kritérií, délky atd. nap íklad takto: − Podle objektu úv rování − provozní úv r, investi ní úv r, na zásoby, na pohledávky, na p echodný nedostatek finan ních zdroj − Podle typu bankovních operací − ú elový, kontokorentní, eskontní, hypotékární − Podle teritoriálního použití - tuzemský úv r − zahrani ní úv r − Podle m ny − korunový úv r, devizový úv r − Podle dlužník - podnikový − pro soukromé podnikatele, ve ejný, spot ební − Podle délky úv rového vztahu − Krátkodobý úv r. Krátkodobost je vyjád ena splatností úv ru zpravidla do jednoho roku. Splatnost úv ru, resp. doba trvání úv ru se v tšinou po ítá od okamžiku zahájení erpání tohoto úv ru. Jinak e eno - do splatnosti úv ru se po ítá jak doba trvání úv ru (m že být postupné - v tranžích, jednorázové), tak doba splácení (totéž platí jako u erpání úv ru). Cena krátkodobého úv ru (úroková sazba) je zpravidla nižší než u úv r s delší splatností. Krátkodobé úv ry bývají mén rizikové jak úv ry s dlouhodob jší splatností vzhledem k tomu, že asové hledisko je jedním z rizikových faktor , predikce na delší asové období s sebou nese spoustu neznámých. − St edn dobý úv r. V podmínkách naší ekonomiky je st edn dobost vyjád ena splatností do 4 let. St edn dobého úv ru je možno využít zejména jako finan ního krytí investi ních akcí, jako rozvojový úv r, v procesu transformace našeho hospodá ství byl velmi asto využíván jak v rámci malé, tak i velké privatizace. Obchodní banky tímto úv rem reagují na pot eby podnikatelských subjekt a dopl ují tak škálu krátkodobých, p evážn provozních úv r . Cena st edn dobého úv ru je v tšinou vyšší. − Dlouhodobý úv r. Dlouhodobost je v našich podmínkách vyjád ena splatností úv ru delší 4 let. Dlouhodobé úv ry u bank souvisí se shromaž ováním dlouhodobých zdroj (úložek). V eské ekonomice je t chto zdroj pom rn málo, z toho také vyplývá, že dlouhodobé úv ry nap . se splatností do 10 let banky poskytují ve výjime ných p ípadech. Dlouhodobé úv ry rovn ž p edstavují pro obchodní banky nejrizikov jší obchody, banky je poskytují t m nejbonitn jším klient m. Rizikovosti z asového hlediska také odpovídá i úroková sazba. Každý poskytnutý úv r musí spl ovat pro obchodní banku spoustu jí vyspecifikovaných kriterií. Krom toho existují dv základní hlediska k poskytnutí úv ru - návratnost a výnosnost. Návratnost je reálný pr kaz o schopnosti splatit úv r ve sjednané lh t na základ posouzení mnoha kritérií, p edevším finan ní a d chodové situace žadatele o úv r v dob jeho splatnosti. Výnosnost p edstavuje úrokový výnos z poskytnutých aktivních úv rových obchod zajiš ujících hospodá ský výsledek obchodní banky. P ed poskytnutím úv ru banka p edevším hodnotí míru rizika návratnosti úv ru a to zhodnocením bonity subjektu, v ur itých specifických p ípadech zhodnocením kvality objektu úv ru. Úv ry poskytuje banka na principu smluvního vztahu; každá úv rová smlouva obsahuje ur ité povinné (obligatorní) náležitosti, mezi tyto pat í: rozsah úv ru, lh ta erpání a splácení úv ru, úroková sazba, práva a povinnosti obou partner , podmínky zajišt ní návratnosti úv ru, postup p i nepln ní úv rových, resp. sjednaných podmínek; podle p ání klienta i obchodní banky je možno výše uvedené povinné náležitosti v cn dopl ovat o specifická ustanovení a to vždy po dohod obou partner ; všechny náležitosti úv rové smlouvy - 55 -

Zuzana P žová


jsou podstatnými náležitostmi. Obchodní banky mají obvykle p ipraveny typy úv rových smluv a podle t chto vzor v rámci svých pracovních postup a po dohod s klientem postupují. Banka ú tuje klientovi za poskytnutý úv r ur itý úrok, stanovený v úv rové smlouv v rámci rozp tí úrokových sazeb. Pozn.: Tzv. základní sazba obchodních bank p edstavuje minimální úrokovou sazbu, za kterou je ur itá obchodní banka ochotná b žn poskytnout úv ry, k této sazb bývá obvykle p ipo ítávána marže, tedy výsledná úv rová sazba je dána ZS + nap . 3% p. a. Nejvýhodn jší (nejnižší) sazba pro vybrané klienty se nazývá tzv. PRIMA RATE [prajm rejt]. S úv rem se pojí pojmový aparát, který pro základní pochopení vztah mezi bankou a klientem je nutno objasnit. K t mto pojm m pat í: Splátka - je áste né nebo postupné pln ní pen žního závazku. Splátka je sou ástí závazku v i v iteli. Splácení, nap . v úv rovém vztahu, m že být dohodnuto r zným zp sobem. Ur itou zvláštností jsou splátky, které jsou konstantní, stejné a zahrnují jak splátku jistiny, tak úrok. V takovém p ípad hovo íme o anuitách. Anuity se používají p i splácení nap . spot ebních úv r ob an m, investi ních úv r , hypotékárních úv r . Obchodní banka m že v mimo ádných p ípadech povolit i odklad díl ích splátek nebo prodloužit kone nou lh tu povoleného úv ru, maximáln však jen do lh ty splatnosti povolené pro p íslušné úv ry vyhláškou, p ípadn vlastními pravidly banky. Dalším d ležitým atributem úv ru je jeho splatnost. Splatnost je doba resp. termín, kdy má dojít ke spln ní pen žního závazku. Obvykle bývá splatnost smluvn dohodnuta, m že však být i stanovena právním p edpisem, v n kterých p ípadech ur ena rozhodnutím soudu i jiného k tomu p íslušného orgánu. Obchodní banky velmi dbají na dodržování podmínek splatnosti jak jednotlivých splátek, tak úv r i úrok . Nepln ní této povinnosti, která je zakotvena v úv rové smlouv , kvalifikují jako velmi vážné porušení smlouvy a v tšinou tento fakt promítají do dalších obchodních vztah s klientem, nap . zvýšením úrokové sazby, horšími podmínkami pro poskytování dalších úv r , v krajním p ípad p ed asným splacením již poskytnutých úv r . Splatnost úv ru je asový okamžik spln ní závazku. Tento okamžik bude reálný jen tehdy, bude-li dosaženo vysoké jistoty návratnosti úv ru ekonomickou inností subjektu úv ru, event. i jinými zp soby. Proto obchodní banka v každém jednotlivém p ípad uzavírání aktivního úv rového obchodu posuzuje p edevším riziko návratnosti. Snížení rizika v návratnosti m že banka dosáhnout: − nep ímo, tj. diferenciací úv rových podmínek stanovených pro jednotlivé úv rové smlouvy, − p ímo, tj. použitím vhodného, nebo vhodných zajiš ovacích prost edk − kombinací obou zp sob Obchodní banka v p ípad úv rového obchodu požaduje jeho zajišt ní, tzn. sjednání záruky. V tšinou je i tato záruka podmínkou pro zdárné ešení úv rového vztahu. T mito zajiš ovacími instrumenty mohou být nap .: − ru ení t etí právnickou osobou, tj. zárukou jiného vhodného klienta, resp. jiné banky − zástavou movité v ci, pojistkou u pojiš ovny, cennými papíry, atd. − postoupením (cesí) i zástavou pohledávek − zástavou nemovitostí − depozitem atd. P i spln ní d íve uvedených princip se banka s klientem dohodne na metod úv rování. Obecn se uplat uje n kolik metod, z nichž jsou dv základní metody úv rování a to: − úv rování podle stavu (p etržité) a − úv rování kontokorentní P i p etržitém úv rování podle stavu (z statku) je poskytnutí (zvýšení) a splácení (snížení) úv ru vázáno na p edem dohodnutou zm nu vždy toho konkrétného úv rování objektu, který je p edm tem úv rového obchodu (a to v okamžiku jeho uzav ení) resp. postupnou tvorbou zdroj . P etržitost úv rování je vyjád ena stanovením termínu splatnosti úv ru v souvislosti s hodnocením konkrétního objektu úv rování, resp. s tvorbou vlastních zdroj . Jiná zm na stavu, resp. postupná tvorba zdroj , než p edem dohodnutá vznik nového objektu úv rování (stejného i jiného typu) se eší uzav ením dalšího aktivního úv rového vztahu, p itom u b žn se opakujících úv rových obchod je možno uplat ovat jejich uzavírání prost ednictvím jedné úv rové smlouvy. - 56 -

Zuzana P žová


P i p etržitém úv rování je tedy erpání i splácení úv ru velmi p esn vázáno k objektu úv ru, resp. ke tvorb vlastních zdroj - tato vázanost je dohodnuta a specifikována v úv rové smlouv . P etržitá metoda úv rování vychází z odd leného posuzování každého d vodu poskytnutí úv ru a zp sobu jeho splacení. P i kontokorentní metod jsou tyto postupy voln jší. Principem kontokorentního úv rování je poskytování a splácení krátkodobých úv r na b žný ú et, na kterém probíhá platební styk klienta. Kontokorentní úv r je podmín n z ízením kontokorentního ú tu. Tento ú et je ú tem kreditn - debetním, tj. m že ukazovat kladné z statky - kredity (když dochází k soust e ování pen z na tomto ú tu), ale m že rovn ž vykazovat záporné z statky - debety (z ú tu je erpáno více prost edk , než jsou disponibilní peníze, kredity). Jinými slovy, ú et vykazuje podle situace bu úložky (vklady, kredity), nebo erpání úv ru (debety). Tím, že se obchodní banka s klientem dohodne na otev ení kontokorentního ú tu, a tím, že dohodne výši úv rového rámce (maximální debet), je legalizováno poskytování pr b žného kontokorentního úv ru podle vlastních pot eb klienta. Výhodou t chto úv r . pro klienta jeho automatické erpání a sou asn plné využívání volných pen z klienta na splácení úv ru. Kontokorentní metoda úv rování je velmi oblíbená, avšak p edstavuje pro banky rizika, nap . riziko nevyužití úv rových zdroj a tím možnost úrokových ztrát z t chto nevyužitých ne erpaných úv r , za které banka platí úrok. Proto je kontokorentní úv r poskytován jen prvot ídním klient m, u nichž lze s dostate nou p esností odhadovat vývoj krátkodobých pot eb (výkyv ). Po vyhodnocení období v úsp šnosti odhadu erpání úv rových zdroj , bu banky v této metod úv rování pokra ují, nebo p echázejí na úv rování podle stavu. Kreditní a debetní z statky jsou úro eny b žnými sazbami pro vklady a úv ry. P i ne erpání plné výše kontokorentního úv ru mnohdy, k zamezení svých úrokových ztrát, ú tují banky svým klient m tzv. závazkovou provizi, tj. ú tování ur itých sazeb za ne erpání úv ru. Zajišt ní úv r

Každá obchodní banka, která p j uje peníze si je v doma toho, že p j uje p edevším p j ené peníze. Z hlediska této citlivosti chrání banka krom jiného zájem všech v itel obchodních bank, své vlastní obchodní zájmy. Jak vyplývá z výkladu, jsou zájmy klient obchodních bank a zájmy obchodních bank v ad p ípad velmi rozdílné (v itel nebo dlužník). Obchodní banky, protože jsou vlastn prost edníky mezi v iteli a dlužníky, musí zajistit a skloubit zájmy všech zú astn ných stran, proto pé e o návratnost úv r , proto v zájmu ochrany všech v itel dochází k zajiš ování úv r . Banka nejd íve ov uje kvalitu (bonitu) svého budoucího, p ípadn již sou asného dlužníka. Podle toho, nakolik je kvalita dlužníka, žadatele o úv r dostate ná a návratnost úv ru reálná, obchodní banky zvažují zp sob zajišt ní úv ru a úrove zajišt ní. Zp soby zajišt ní úv r p edstavují u každé obchodní banky tzv. ízení rizika. ízení rizika a zajiš ování úv ru vychází ze strany obchodních bank: − poskytovat úv ry tak, aby sv ené prost edky, které jsou prost ednictvím úv r dále p j eny, byly velmi reáln návratné. − poskytovat úv ry s takovou dávkou obchodní pružnosti, aby schematické uplat ování p ísných podmínek pro poskytnutí úv r neza alo bránit poskytování úv r a obchodování banky v bec. Tím obchodní banky p ejímají zna né riziko z možných problém p i splácení problematicky zajiš ovaných úv r . Banky proto poskytují úv ry p i zabezpe ení maximální obez etnosti, nikoliv schematicky, ale pružn s v podstat na každý p ípad individuálním postupem. Obecn se jako zajiš ovací instituty ozna ují ty právní prost edky, které sm ují ke zvýšení právní jistoty v itel ohledn návratnosti pln ní. Toto chápání odpovídá i obecnému pojmu slova zajišt ní, kterým se obvykle rozumí záruka, že n kdo n co vykoná nebo se n eho zdrží ve prosp ch jiné osoby (právnické nebo fyzické). Zajišt ní závazk vychází z ob anského a obchodního zákoníku, kde je obsaženo zejména právo zástavní, ru ení t etí osobou, zajišt ní postoupením, zástavou pohledávky, p evzetím dluhu, smluvní pokuta, právo zadržovací Význam zástavního práva spo ívá v tom, že umož uje, aby oprávn ná osoba (banka) - zástavní v itel v p ípad , že závazek nebude v as splacen (spln n), byla uspokojena z v ci zastavené zástavcem (zpravidla dlužníkem). Zástavní právo vzniká na základ smlouvy, p ípadn p ímo ze zákona. V p ípad uplat ování zástavního práva je v podstat p t hlavních možností: 1. P edm t zástavy bude fyzicky p evzat hlavním v itelem, (resp. obchodní bankou) - 57 -

Zuzana P žová


2. P edm t zástavy je p edán t etí osob (právnické nebo fyzické) do úschovy. 3. P edm t zástavy je ponechán u zástavního dlužníka, je však viditeln ozna en. 4. P edm tem zástavy je pohledávka. 5. P edm t zástavy je registrován notá stvím a je zapsán v katastru nemovitostí. Zástavní hodnota movitých a nemovitých v cí je stanovována v jednotlivých obchodních bankách v rámci jejich specifických pravidel. Krycí hodnota nemovitosti se nerovná její po izovací, i stavební cen , stejn tak tomu je u stroj , pohledávek, cenných v cí, cenných papír atd.

Hodnocení bonity subjektu obchodní bankou

Základním prioritním hlediskem banky p i uzavírání obchod aktivních i pasivních, tj. poskytování úv r a p ijímání vklad , je posouzení bonity subjektu, neboli klienta jako celku. Zhodnocení bonity subjektu tvo í východisko p i rozhodování banky o tom, zda obchod (zejména poskytnutí úv ru) bude v bec uzav en, resp. o tom, za jakých podmínek k podpisu nap . úv rové smlouvy dojde. Zde totiž m že docházet k r zním schematickým variantám, nap .: − úv r bude poskytnut za prima rate s neúplným zajišt ním, − úv r bude poskytnut s n kolikanásobným zajišt ním, s vyšší sazbou − úv r nebude poskytnut za žádných podmínek zajišt ní. Mezi t mito variantami samoz ejm existuje množství mezivariant, jejich uplatn ní nelze p edem p edvídat a záleží individuáln na každém obchodním p ípadu. Hodnocení bonity subjektu v podstat v sob zahrnuje ást objektivní, matematicky vyjád itelnou a ást hodnocení m k ích faktor klienta, velmi asto ovliv ovanou komplexem kritérií výb ru ukazatel , metodologií banky, intuicí a citem pracovníka banky, jeho p edvídavostí, obchodním p ístupem banky a jejími prioritami. Obecn m že platit následující základní schéma r zných p ístup k hodnocení bonity subjektu: 1. D v ryhodnost, znalost postavení klienta 2. Druh, typ, velikost a asová charakteristika obchodu − Podle výše uvedeného hlediska je naprosto odlišný p ístup k hodnocení u aktivních (úv rových) obchod , tj. poskytování úv r , a pasivních úv rových obchod , tj. p ijímání vklad . − ím delší a objemov v tší je aktivní úv rový obchod, tím více obchodní banka zkoumá, zda p edchozí strategické a ekonomické zám ry byly úsp šn realizovány. − obchodní banky up ednost ují klienty, kte í s nimi realizují aktivní i pasivní úv rové obchody bu soub žn , nebo v asov odlišných obdobích vždy n který druh obchodu. − vlastní provád ní hodnocení globální praktiky: − O kvalitách objektu úv ru lze hovo it, jestliže se jedná o objekt nap . rychle p em nitelný na peníze, dále nap . když úrove jeho zhodnocení p inese efekt p esahující výši splátek úv ru s rezervou atd. − poznatky, které o n m obchodní banka má k dispozici v souvislosti se smluvními vztahy z d ív jšího období. − Bonitu subjektu ov uje obchodní banka i v pr b hu realizace úv rového obchodu. U aktivního úv rového obchodu (úv ru klientovi) jde p edevším o stanovení záv ru k návratnosti poskytovaného úv ru, resp. signalizování rizik úv rového obchodu a spolu s tím stanovení opat ení, která jsou podle uzav ené smlouvy o úv ru vhodná a nutná. − u velmi dobrých klient - ov ení, zda jsou vytvo eny p edpoklady pro p etrvání pozitivního vývoje, − u nových a zhoršujících se klient se doporu uje velmi podrobná analýza, která podá ucelen jší p ehled o schopnosti splácet poskytnuté úv ry. Základní kameny ohodnocení bonity klienta.

Existují soub žn dv roviny, ve kterých se zkoumá klient a to v úrovni: 1. HARD FACTS, tzv. tvrdých kriterií − komplexní zhodnocení jeho finan ní situace z mnoha pozic. − krátkodobá, st edn dobá a dlouhodobá likvidita, − efektivnost vztažená ke kapitálu, základním prost edk m atd., − obrátka zásob (odbytových, výrobních, polotovar atd.), − podíl, vývoj, struktura pohledávek, závazk a jejich obrátka atd. − Tyto ukazatele jsou se azeny obvykle do skupin jako nap . hodnocení: majetkové struktury, kapitálové struktury, finan ní struktury, likvidity, kapitálové rentability, nákladové struktury, produktivity, efektivnosti - 58 -

Zuzana P žová


− Na záv r bývá v této oblasti vyhodnocen CASH-FLOW, jako sou ást finan ní a likvidní struktury firmy. 2. SOFT FACTS, tzv. m kkých kriterií. AKTUÁLNÍ POSTAVENÍ NA BANKOVNÍ MANAGEMENT HOSPODÁ SKÁ TRHU CHARAKTERISTIKA SITUACE − nabídka služby − struktura − obrat, efektivnost, − stavy na ú tu managementu výkonnost − konkurence − hodnocení, využívání a splácení úv ru − jeho zkušenosti, − likvidita, zadlužení, − investice do knowznalosti a výsledky kapitálová služba how − bankovní reference následnictví osobní ostatních bank − zhodnocení kapitálu − perspektivnost integrita oboru, služby − ekonomická bilan ní − p ekra ování managementu s pozice povoleného erpání − postavení na trhu firmou ú tu 15% 15% 20% 10% Tato kriteria tvo í 60 % celkového hodnocení klienta, zbývajících 40 % tvo í HARD FACTS, která jsou výhradn zam ena na sou asnou a budoucí finan ní a ekonomickou pozici klienta. Záv re né celkové hodnocení klienta je provád no bu bodovou metodou nebo známkováním jednotlivých kriterií, p i dodržení statistické váhy SOFT a HARD FACTS. Tím, že klient získal velmi dobré hodnocení však není automaticky p edur eno získání požadovaného úv ru od obchodní banky. Tento podklad je v bankách p edkládán do úv rového grémia, p ípadn grémií podle výše úv ru - a tam je op tn celý úv rový p ípad posuzován v etn všech pat i ných podklad v tšinou v širších souvislostech a komplexn ji. Samoz ejm je sou ástí úv rového návrhu návrh na zajišt ní úv ru, jehož kvalita se rovn ž analyzuje. Záruky

Poskytnutá záruka iní z obchodního partnera vždy atraktivního partnera, který za spln ní obchodních podmínek ze strany dodavatele vždy platí. Záruky však mohou být i neplatebního charakteru nap . ze strany dodavatele - spln ní záru ních podmínek atd. Banka, která však poskytuje záruku za svého klienta postupuje obdobn opatrn a obez etn jako p i poskytování úv ru, nebo p i nespln ní ur itých podmínek klienta banka za tohoto klienta okamžit platí a tím mu vlastn poskytuje úv r. Získat záruku od banky mohou pouze klienti prvot ídní, s nejlepší bonitou. − Ru itelský úv r (rukojemství) - obchodní banka p ijímá na žádost svého klienta záruku, že klient splní sv j závazek v i t etí osob . Tím se obchodní banka zaru uje za cizí závazky, prop j uje svému klientovi své jméno. Úv rový (záru ní) vztah je uzav en mezi obchodní bankou a jejím klientem, dlužníkem v itele. Ru itelský úv r znázor uje následující schéma:

− Jišt ní v itele - p edstavuje vztah mezi obchodní bankou (ru itelem) a klientem obchodní banky, který je v itelem hlavního dlužníka. Ve smlouv mezi obchodní bankou a v itelem se obchodní banka zavazuje, že v p ípad nezaplacení závazku hlavním dlužníkem poskytne v iteli po ur itou dobu úv r. (viz schéma):

- 59 -

Zuzana P žová

Státnicové otázky 2009 DODÁVKA DODAVATEL (V

ITEL)

ODB RATEL PLATBA

(HLAVNÍ DLUŽNÍK)

ZÁRUKA

OBCHODNÍ BANKA

− Garancie - p edstavuje typ obchodu, kde chybí na rozdíl od rukojemství závislost ru itelského slibu s hlavní dluhem. V garan ní smlouv se obchodní banka zavazuje ru it i tehdy, když hlavní závazek ješt nevznikl nebo jiný zanikl. Jde svou podstatou o ru itelský úv r, s tím, že je ur ena výše záruky (garancie) obchodní banky a doba, po níž je možné tuto garanci i po obchodní bance požadovat, tj. není ú elov vázána k p edem známému vztahu mezi v itelem a dlužníkem. Jde o záruku typu: za vádium, performance bond atd. − Sm ne né rukojemství - obchodní banka poskytuje svému klientovi sv j akcept na sm nku (aval), kterou dlužník vystaví ve prosp ch svého v itele. Z toho d vodu, že banka poskytuje bankovní zárukou pohotový finan ní servis, v krajním p ípad p i jejím pln ní i úv r (který je však jinak zpoplatn n - viz. úv ry), ú tuje obchodní banka za tuto službu tzv. závazkovou odm nu. Krom toho bývá záruka soub žn poplatkována úrokov . nap . 1-3 % z celkové ástky záruky, zú tování bývá m sí ní p ípadn tvrtletní. 4.4.

INSTITUCE VE SPORTU Vládní sektor, státní správa

Sport organizovaný Sport organizovaný v rámci federací v rámci olympijského hnutí Mezinárodní sportovní MOV svazy Rada Evropy Evropské sportovní svazy Vláda R Ob anská sdružení vyššího NOV ádu ( STV, Sokol,…) MŠMT R eské sportovní svazy Krajský ú ad Krajské sportovní svazy Obecní ú ad Sportovní klub (TJ) Sportovní oddíl ob an sportovec olympionik − Spolupráce, prolínání a navazování mezi jednotlivými liniemi − Struktura sportu pod státním rozpo tem

- 60 -

Zuzana P žová


− Státní sportovní reprezentace v ob anských sdružení − Musí vykazovat úsp chy p edešlé sezóny a p edpoklad na další sezónu – na základn toho se peníze p erozd lují ze státního rozpo tu („které sportovní odv tví p ivezlo nejvíce medailí“) − Rozd lování prost edk ze sazky SAZKA

MŠMT (90%)

Rada t lesné výchovy

OV (70 mil.K )

Akcioná i (10%)

STV

RSR (10%)

a sportu (80%)

SOKOL AUTOKLUB Reprezenta ní

Ob anská sdružení

družstva

− systém je ovlivn n i olympiádou a kde se bude konat 4.5. SPONZORSTVÍ VE SPORTU − „Sponzoring je finan ní pomoc poskytnutá sportovní i kulturní aktivit subjektem, který si p eje spojit své jméno s danou inností“ ( áslavová & Novotný, 1994, 67). − Sponzorování p edstavuje podle áslavové (2004, 30) „…významný specifický prost edek k zabezpe ení dodate ných finan ních zdroj , sloužících k realizaci, zejména kulturních, v deckých, charitativních a dalších aktivit v r zných sférách života spole nosti“. - 61 -

Zuzana P žová


− „Sponzorstvím se obecn dávají k dispozici pen žní, v cné prost edky a služby osobám a organizacím ve sportovní, kulturní a sociální oblasti k dosažení podniko-marketingových a komunika ních cíl . Jedná se o specifickou formu partnerství mezi sponzorem a sponzorovaným, kde každý dosáhne cíl s pomocí druhého. Základním principem sponzorství je vztah: Služby x Protislužby“ (Novotný, 2000, 118). − Sponzorstvím ve sportu chápeme partnerský vztah mezi hospodá stvím na stran jedné a sportem na stran druhé. Sou asn dochází k vzájemnému respektování zájm obou stran. Sponzoring v oblasti sportu prochází dynamickým vývojem. − V této souvislosti je podle áslavové (2004, 30) t eba brát v úvahu a respektovat dva aspekty: a) Hledisko sponzora - z jakých d vod podporují instituce a podnikatelé aktivity na poli TV a sportu, kultury, zdravotnictví, životního prost edí atd.? Sponzor poskytne nap . sportovní organizaci ur itou finan ní, materiální pomoc i službu, za kterou o ekává vykonanou protislužbu (reklama, lenství v klubu atd.) b) Hledisko sponzorovaného – co dává podn t organizaci v oblasti TV a sportu, kultury, zdravotnictví a životního prost edí hledat sponzory a co má za to poskytnout? − Sponzorovaný o ekává od sponzora finan ní nebo materiální podporu, aby mohl své náro né úkoly na poli sportu lépe plnit. Nabízí sponzorovi tzv. sponzorský balí ek, který zpravidla rozlišuje t i druhy sponzorování: − exkluzivní sponzorování – spojení s titulem „Oficiální sponzor“, za vysokou cenu p ejímá sponzor veškeré protivýkony, velmi atraktivní reklamní možnosti − hlavní sponzorování – sponzor p ejímá nejdražší a nejatraktivn jší protivýkony, atraktivní reklamní možnosti − koopera ní sponzorování – protivýkony jsou rozd leny na v tší po et r zných sponzor , napomáhá p eklenutí finan n „slabých míst“ z hlediska finan ních zdroj − Smysl sponzorování − Sponzorování se stává stále výrazn jší sou ástí inností jednotlivých subjekt p sobících v oblasti sportu. − Co vede podniky ke sponzorování? − Zvýšení pov domí ve ejnosti o výrobku, názvu podniku, služb − Za pomoci sportu podporovat identifikaci sponzora − Zlepšit místní znalost o sponzorovi − Vytvá et dobré jméno spole nosti − Získávat nové zákazníky − Neutralizovat konkuren ní reklamy − Kontakty s V.I.P., event. s dalšími partnery − Možnosti zvýhodn ného využití služeb nabízených sponzorovaným − Jednotliví sponzo i si vybírají sport jako prost edek pro dosažení svých marketingových cíl . − Formy sponzorování − Sponzorování jednotlivých sportovc – rozší eno ve vrcholovém sportu. Osobnosti sportovc jsou zárove gestory kvality a úsp ch aktuálních výrobk i služeb podnikatele, resp. podniku. Sponzorská smlouva obsahuje vedle práva provád t reklamu za pomoci vyobrazení sportovce na svých produktech v tšinou i jiná opat ení na podporu prodeje, nap . autogramiády, akce pro spot ebitele, hry o zisk, p edvád ní výrobk apod. Sportovec dostává na druhé stran vedle finan ní podpory asto i další materiální pomoc, jako sportovní oble ení, ná iní nebo vozidlo atd. − Sponzorování sportovních tým – tato forma dnes u nás hojn p ešla i do výkonnostního sportu a sportu pro všechny. Sponzor poskytuje zejména finance, sportovní vybavení, ubytovací služby, dopravy, automobily. Sponzorovaný tým nabízí p edevším reklamu na dresu, reklamu prost ednictvím inzerátu, opat ení na podporu prodeje – autogramiády apod. jako u jednotlivého sportovce. − Sponzorování sportovních akcí – u tohoto typu výrazn stoupají možnosti, které lze nabídnout sponzorovi: zejména je využívána plejáda reklamních možností od programového sešitu, vstupenek, reklamy o p estávkách až po uvád ní titulu „hlavní sponzor“ akce. Nabídka m že být podložena r znými manažerskými nám ty (nap . akce V.I.P., speciální propagace dle priorit obchodní, resp. výrobní orientace sponzora apod.). - 62 -

Zuzana P žová


− Sponzorování sportovních klub – tato forma p ináší nejširší možnosti z hlediska inností, které lze nabídnout sponzorovi. Tím, že nap . sportovní klub disponuje jak sportovci, sportovními družstvy, svými profesionálními odd leními, po ádá sportovní akce atd., jde ší ka nabízených protivýkon do velkého rozmezí (t lovýchovné a sportovní služby, sportovní akce, rozli né druhy inností nap . rehabilitace, zvláštní akce nap . soust ed ní, produkty vznikající prost ednictvím sportovní innosti nap . zprost edkovatelské nebo ubytovací služby) ( áslavová, 2004, 31). − Sponzorování sportu je základní sou ástí marketingové strategie mnoha podnik v ekonomicky vysp lých státech sv ta. Uv domují si, že sport je masová záležitost oslovující milióny lidí po celém sv t a to bez jakýchkoli etnických i v kových rozdíl . V této souvislosti je také vhodné zmínit slova sportovního manažera pana Kovar íka: „Svým klient m nikdy nezapomenu zd raznit, že klasická reklama prost ednictvím médií, do které ve sv t chodí desítky a stovky miliard, je p ece jen ignorována velkou ástí lidí, kte í se snaží íst a sledovat jen smysluplné v ci. Zatímco aspekt firmy a image jejich výrobk v souvislosti se sportem lidé zachycují svým podprahovým vnímáním, a už cht jí nebo necht jí“. − V sou asné dob v tšina potenciálních podnik se zájmem sponzorovat „neslyší“ na slovo sponzor. Do pop edí se tak stále ast ji dostává ozna ení partner, resp. reklamní partner. − Legislativní vymezení sponzoringu − Spole n s pojmem sponzoring se u subjekt provozujících sportovní innost velmi frekventovan užívají termíny darování, dary a reklamní smlouvy. V praxi dochází velice asto k jejich nejr zn jším zám nám, kdy pod ozna ením sponzor bývá ozna en stejn tak dárce nebo uživatel reklamní plochy. Potíže zp sobuje fakt, že slovo sponzoring se v legislativ R vyskytuje podle Topinky & Stanjury (2001, 52) pouze „…pro ú ely zákona o rozhlasovém a televizním vysílání“. V oblasti sportu není tento termín po legislativní stránce ošet en. − Z tohoto hlediska bych pro zjednodušení situace vid l sponzoring jako abstraktní slovo pro darovací a reklamní innosti, které již jsou legislativn vymezeny. − Legislativní vymezení daru, podmínek jeho poskytnutí a p ijetí je v eském právním ádu upraveno v ob anském zákoníku (dále Ob Z). Pojmovými znaky darovací smlouvy jako právního úkonu jsou: − p edm t daru – jeho vymezení je velmi vágní a z konstrukce § 628 Ob Z lze dovodit, že p edm tem daru m že být cokoliv. A koliv nej ast ji jsou p edm tem daru movité v ci a peníze, není možné vylou it ani ostatní možnosti, nebo podle § 118 Ob Z jsou p edm tem ob ansko právních vztah v ci, práva nebo jiné majetkové hodnoty. Omezení je dáno jedin dárcovým vztahem k p edm tu dan – p edpokládá se vlastnická dispozice podle § 123 Ob Z a v té souvislosti lze doporu it, aby každá darovací smlouva obsahovala dárcovo prohlášení o vlastnictví – nem lo by tedy dojít k darování n eho, k emu nemá dárce vlastnické právo. P edm tem daru nemohou být sou ásti nebo p íslušenství v ci, leda by šlo o v ci samostatné − bezplatnost a jednostrannost – bezplatnost znamená, že obdarovaný se nezavazuje poskytnou dárci jakoukoliv protihodnotu vyjád itelnou pen zi. Práv v tomto bod nastávají v praxi asto problémy, a to zejména u takových smluv, které jsou – asto zám rn – uzavírány na pomezí zákonné úpravy a kolidují již s reklamními smlouvami. Je pak otázkou, co se ješt rozumí majetkovou protihodnotou a co nikoliv − dobrovolnost – lze definovat jako stav, kdy dárce poskytuje majetkové hodnoty ze své v le. V praxi je možné i vzájemné darování, které se ú astníci poskytují navzájem – v takových p ípadech je však nutno uzavírat separátní smlouvy i alespo dostate n ošet it vzájemnou nezávislost projev dobrovolné v le ú astník takových darovacích smluv ve smluvních textech − Reklamu je možné charakterizovat jako innost, která spo ívá ve ve ejném doporu ování (propagaci) n eho (nej ast ji ur itého výrobku, služby, osoby nebo organizace) možným zájemc m, a to formou plakát , inzerát , oznámení, nápis , sv tel, prost ednictvím rozhlasových, televizních a filmových reklamních po ad i formou bezúplatného poskytnutí reklamních p edm t . Krom poslední formy se jedná o innost, která se realizuje úplatn . Cílem reklamy je vyvolat poptávku a zájem o p edm t reklamy. Specifickou formou reklamy je pak pronájem nemovitostí i jejich ástí pro umíst ní reklamních ploch a pronájem plochy na movitém za ízení. V p ípad reklamních smluv a jejich právního vymezení je t eba specifikovat subjekty, které smlouvu uzavírají a v jakém právním prost edí se pohybují: - 63 -

Zuzana P žová


− smluvní strany jsou podnikatelskými subjekty – smlouva se bude ídit obchodním zákoníkem. Obchodní zákoník neobsahuje ve svých ustanoveních smluvní vztah nazvaný p ímo reklamní smlouva (nebo jiný podobný název), ale p i tvorb této smlouvy je nutné vycházet z jeho ustanovení týkajících se závazkových vztah . Nejblíže k reklamní smlouv bude smlouva o dílo (§ 536 – 565), ale je možné využít i jiný typ smlouvy, nebo podle § 269 odst. 2 lze uzav ít i takovou smlouvu, která není upravena jako typ smlouvy (nap . smlouva bude p ímo nazvaná jako reklamní nebo o poskytování reklamních služeb a strany se dohodnou, že se budou ídit ustanovením obchodního zákoníku). Všechna ustanovení obchodního zákoníku, která upravují smlouvu o dílo, jsou dispozitivní, takže se smluvní strany mohou od nich odchýlit, pop . jednotlivá ustanovení pro sv j konkrétní vztah vylou it. I pro tento typ smlouvy ale platí zásada, že dispozitivní ustanovení p edstavují obecn platná pravidla optimálního právního postupu − smluvní strany nejsou podnikateli, ale v rámci vnit ní volby práva si ve smlouv písemn dohodnou použití obchodního zákoníku − smluvní strany nejsou podnikateli a smlouva se nebude týkat podnikatelské innosti – smlouva se bude ídit ob anským zákoníkem − V zásad platí, že reklamou je jakékoliv propagování zboží i služeb za úplatu s úmyslem ze strany zadavatele reklamy získat pro sebe hospodá ský prosp ch. Darem rozumíme naopak jednostranné pln ní ze strany dárce v i obdarovanému, které by se nevázalo na protipln ní ze strany obdarovaného (Topinka & Stanjura 2001).

Charakteristika získávání sponzor

− Atraktivita po ádané akce − Skute nost, zda konkrétní po ádaná akce bude co možná nejatraktivn jší, ovliv ují p edevším její organizáto i. Nejsou schopni samoz ejm ovlivnit výkony závodník . − Za základní skupiny atraktivity, které mohou do zna né míry ovlivnit rozhodnutí osloveného sponzora je považováno: − atraktivita a dostupnost místa po ádané akce pro diváky − atraktivní a vhodn naplánované PR a reklama (mediální kampa ) − cílová skupina divák (dle zam ení komunika ní strategie sponzora) − atraktivní nabídka protivýkon − Jak postupovat p i získávání sponzora? 1. Kde získat sponzora? − zadání reklamní agentu e (I.M.G., STES, ...) − projít seznam existujících firem, spole ností – zajímat se o prost edek marketingové komunikace – SPORT − marketing zahrani ních (nadnárodních) firem je zam en vedením už n kam – v tšinou dcera nemá jakékoli možnosti si vybrat, kde marketing budou d lat; naopak n které dce iné spole nosti mají tu možnost d lat si marketing sami − eské spole nosti celostátního významu (pokud naše akce má tento charakter) − místní firmy a obchodníci (pro regionální a místní akce) − osobní kontakty, rodinní p íslušníci 2. P iblížení se ke sponzorovi − asový rozvrh: 12-18 m síc (záleží na druhu akce, n kdy to m že být n kolik let, abych získala akci, která mi vyd lá − odpov dnost – jedna osoba navazuje kontakt a má jasné pravomoci; najít osobnost, která má ty pravomoci (nebo partnera) – má snahu a sílu doru it a dokon it kontrakt − agentury, které d lají pro velké firmy – musím je oslovit, abych se dostala k ur itým tendr m, mají rezervované asy v médiích apod. − doru it návrh − domluvit setkání − podepsat dohodu − telefony, návšt vy, ... − Kritéria na p iznání spolupráce s eskou spo itelnou a.s. - 64 -

Zuzana P žová


− spl uje hlavní strategie S, zvyšuje image, dlouhodobý sponzorský projekt, aktivn zapojuje klienty, rozší í klientskou základnu, zasahuje cílové segmenty, mediální pokrytí v rámci projektu, dodate né mediální možnosti, odpovídá 1 ze 4 sponzorských oblastí, umož uje nové obchodní kontakty − generální/hlavní partner − máme personální kapacity pro realizaci, pro plné využití, proporcionáln pokrývá území R − Typy sponzorství 1. Podle podílu sponzora na celkovém objemu p ísp vku a) Titulní sponzor: firma je spojena s názvem sponzorované aktivity − nebezpe í odchodu sponzora – problémy se zm nou názvu, s nedostatkem pen z b) Spolu-sponzor: existuje n kolik sponzor a mají podobná práva a cenu − nem li by být mezi sebou konkurenty c) Sponzor dodavatel: firma rad ji než peníze dodá hotové výrobky 2. Podle propojení výrobku se sportem a) sponzor je se sportem t sn propojen prost ednictvím nabízených produkt (plavání – plavecké epice, cyklistka – ráfky,...) b) sponzor nemá bezprost ední vztah ke sportu – využívá ho ist jako komunika ní instrument 3. Podle objektu sponzorství a) sponzorování jednotlivc b) sponzorování sportovních klub (subjekt) c) sponzorování sportovních akcí d) sponzorování sportovních institucí (svazy, federace, ...) − hodn záleží na tom, kdy se d je a kdy je akce vysílána − Sponzorská smlouva − nepíše se u mecenáštví (peníze bere ze svého istého zisku – v bec je nedostanu do ú etnictví - úplatky); aby se do ú etnictví dostal prodej za 1K − náležitosti 1. Vlastníci práv 2. Popis innosti sportovní akce 3. Druh sponzorství: generální partner, top, podporovatel, dodavatel, licen ní partner, mediální partner 4. Katalog reklamních možností vzhledem ke druhu sponzorství = sponzorský balí ek (metry místa, druh místa, kdy, kde, jak, na jak dlouho, jaké bude ob erstvení, kde budu sed t, VIP místa, s kým budu moci mluvit, kde budu parkovat, ...) 5. Marketingovou komunikaci 6. Práva sponzora 7. Doba smlouvy a další náležitosti její platnosti − Sponzoring v našich da ových zákonech − v zákon o dani s p íjm . 586/92 Sb. není uveden pojem sponzorství, sponzoring − možnost poskytování dar za ur itých podmínek ... – podle ob anského zákoníku fyzické osoby §15, odst. 5 − „od základu dan lze ode íst hodnotu dar poskytovaných obcím a právnickým osobám se sídlem na území R na ... ú ely t lovýchovné a sportovní“ snižujeme základ dan − pokud úhrnná hodnota dar ve zda ovacím období p esáhne 2% ze základu dan anebo iní alespo 1000K . V úhrnu lze ode íst nejvýše 10% ze základu dan − 2% < DAR < 10% právnické osoby §20, odst. 8 − „hodnota daru iní alespo 2000K . V úhrnu lze ode íst nejvýše 2% ze základu dan .“ − 2000 K < DAR < 2% − Darování (z pozice strany sportu) – je bezúplatné nabytí majetku pen žité i nepen žité povahy − dárce neo ekává za dar protihodnotu (protivýkon) a obdarovaný tuto hodnotu neposkytuje (ani nesmí poskytovat) – m že t eba pod kovat v novinách − DAR není pro dárce da ov uznatelným nákladem (pouze snižují základ dan ) - 65 -

Zuzana P žová


− dary je možno poskytovat pouze právnickým osobám v oblasti t lesné výchovy a sportu – tímto zp sobem nelze podporovat jednotlivého sportovce (ob anským sdružením) (smluvní vztahy je t eba ešit s p íslušnou právnickou osobou nap . se SK s odkazem na dispozi ní právo s uvedeným darem – nap . chci aby mými pen zi vybavili mé dítko daným oble ením) − p íjmy z reklam – jsou smluvn vyjád eny na základ obchodního zákoníku a jsou kvalifikovány jako podnikatelské aktivity „neziskových“ organizací − jedná se tedy o poskytnutí služby, která je pro p íjemce vždy p edm tem dan z p íjmu a pro poskytovatele da ov uznatelným nákladem − zákon . 323/93 Sb. zvýhod uje da ový režim nepodnikatelských subjekt , tedy eší situaci malých a st edních t lovýchovných jednot – tyto subjekty mohou snižovat zjišt ný základ až o 30 %, maximáln o 3 mil.K – používají-li takto získané prost edky ke krytí náklad (výdaj ) souvisejících s innostmi, z nichž získané p íjmy nejsou p edm tem dan . V p ípad , že 30% snížení iní mén než 100000K , lze ode íst ástku ve výši 100000 K , maximáln do výše základu dan . 4.6. 4.6.1.

CYKLOTURISTIKA A HORSKÁ KOLA Cykloturistika

Stru ná charakteristika, historie pravidel, rozd lení

Cykloturistika je odnož turistiky provozovaná na kole. Za átky cykloturistiky sahají na eském území na konec 19. století. Nejv tší rozmach ale cykloturistika zaznamenala po rozší ení horských a trekových kol. Vzniklo hodn cykloturistických oddíl a sdružení. Také vzniklo hodn cestovních kancelá í zabývajících se touto problematikou. Rozvoji cykloturistiky pomáhá stále v tší po et cyklotras (dopravní trasa ur ená pro provoz cyklist v ozna eném sm ru) a cyklostezek (cyklistický pás, vedený jako samostatná pozemní komunikace. Je odd lena od ostatní dopravy v etn p ší. Parametr stezky jsou definovány v SN 73 6110. Stezky jsou vyzna eny zna kami DZ C 8a (stezka pro cyklisty) a C 8b (konec stezky pro cyklisty), které poslední léta vznikají kolem m st a obcí. Tento rozmach, ale p ineslo jedno negativum, p etlak cyklist na zna ených turistických trasách, a to ob as vyvolává konflikty mezi turisty. Optimální podmínky a lokality pro provozování

Viz cyklistika. Cykloturistiku m žeme provozovat také kdekoli. Je up ednost ovaná krásná p íroda p ed p epln nými silnicemi Praktické použití

Kolo je skv lý dopravní prost edek do m st. Zne išt ní výfukovými plyny p i provozu jízdního kola je nulové, zatímco zne išt ní t mito plyny z individuální motorové dopravy v devadesátých letech stouplo (u stacionárních zdroj naopak pokleslo). Zvýšení podílu cyklistické dopravy nep ímo snižuje hluk v území. Využití v rekreaci, turistice

Po ádání výlet jednodenních i kratších, eventueln dopln ných o r zné poznávací innosti. Nebo také r zné vícedenní p ejezdy spojené s tábo ením. V dnešní dob nemálo cestovních kancelá í nabízí tyto druhy zájezd . Mnoho lidí si také kola p j uje a tak je potenciál v p j ovnách kol. Složky p írodního prost edí a ochrana p írody

Na kole je na mnoho míst zakázaný vjezd (hlavn v chrán ných územích) a to z d vodu nadm rné eroze p dního pokryvu. I když asto je to p ehnané. Cyklisté mohou zp sobovat problémy, spo ívající v narušování klidového režimu chrán ných území p írody, ni ení stanoviš chrán ných druh rostlin, výskytiš a hnízdiš chrán ných druh živo ich , narušování vegeta ního krytu a zp sobování p dní eroze. Problémy mohou být p i soub hu p ších a cyklistických tras s bezpe ností a komfortem chodc . Osobnostní rozvoj ú astník (psychologicko - sociální pohled), kultivace a socializace osobnosti

Cykloturistika umož uje intenzivní prožívání volnosti pohybu, bezprost ední spojení s p írodou a usnad uje navázání p átelství. Kolo jako dopravní prost edek umož uje dokonalejší kontakt s p írodou a stává se sou ástí moderního životního stylu. Jako u všech aktivit v p írod , má uklid ující vliv. S vetší námahou je také spojen pocit radosti (endorfiny). lov k se také asto musí soust edit na jízdu a krom nárustu technicky-jízdních vlastností také zapomíná na - 66 -

Zuzana P žová


každodenní problémy. Je také dobré když si své kolo umíme aspo trochu opravit (vým na brzd, zalepení defektu…) a to p ispívá k rozvoji zru nosti a manuální šikovnosti. Ekonomický pohled

Na rozdíl od samotné cyklistiky (závodní), v cykloturistice (pokud chceme jezdit na vícedenní výlety, musíme ješt po ídit brašny na kolo, v ci nutné k p ežití v p írod (stan, spacák, karimatka), nebo noc v hotelu. Což by mohlo být asi n co kolem 6 000 K . Biomedicínské hledisko - energetické nároky, schopnosti,...

Viz. Horská kola

4.6.2.

Horská kola

Stru ná charakteristika, historie pravidel, rozd lení

V dob , kdy lov ku p estala sta it ch ze a b h k jeho pobytu v prostoru a ase, za al potomek lidské rasy uvažovat o nových prost edcích, které by jeho p emís ování z místa na místo usnadnily a zefektivnily. Protože ve své dob neznal jiné možnosti pohonu než lidskou sílu, vzniklo postupným zdokonalováním nejr zn jších typ p ibližovacích prost edk jízdní kolo. Už Leonardo da Vinci v 15. století zhotovil první ná rtky bicyklu, fungující na stejném principu jako kola dnešní. Ovšem teprve roku 1817 byla sestrojena první iditelná kolob žka. Zasloužil se o to Karl von Drais. Bicykl s pedály byl vyráb n od roku 1839. Do roku 1885 klikový mechanismus pohán l p ední kolo. Pak byl p emíst n na kolo zadní. V roce 1888 Ir J. B. Dunlop vyvinul první pneumatiku s nafukovací duší. Od roku 1869 se konají silni ní cyklistické závody. V roce 1895 se konalo mistrovství sv ta v rychlostní a v roce 1927 v silni ní cyklistice. Na olympiád se sout žilo v cyklistice už v roce 1896, tehdy sout žili pouze muži. Ženy mají sv tové šampionáty od roku 1958 a na olympijských hrách se p edstavily v roce 1984. Horské kolo vzniklo v Kalifornii po átkem 70-tých let (Gary Fischer). Používalo se hlavn ke sjížd ní svah .Od r.1980 se za ínají prosazovat na trhu v USA. 1981 se rozjíždí první sériová výroba. V roce 1983 za íná rozmach horských kol v n mecku a poté v ostatní Evrop . Ve svém vývoji zaznamenalo nemalou zm nu a jeho sou asnou podobu známe všichni. Ani dnes však jízdní kolo nez stává stejné, m ní se s vývojem techniky. Jeho nejr zn jší ásti se stále zdokonalují, a protože každá cyklistická disciplína vyžaduje jiný druh vlastností jízdního kola, m žeme se dnes setkat hned s n kolika typy v podob kol silni ních, trekkingových, horských... Kolo už pro nás není pouhým dopravním prost edkem, ale zastává n kolik rolí. Jednou z nich je role nepostradatelného spole níka p i provozování nap . horské cykloturistiky a r zných forem rekrea ních aktivit provád ných ve volném ase. V dnešním usp chaném sv t se stává pohybová rekreace sou ástí moderního životního stylu a horská kola se stala v posledních deseti letech fenoménem mezi jízdními koly. Velký nástup u nás zaznamenala po roce 1990, kdy tém vytla ila z prodeje kola silni ní. Nešlo a nejde pouze o genera ní záležitost, kdy by p itahovala pouze ur itou skupinu uživatel . Avšak práv pro mladší generaci se stala asto až kultovní záležitostí. D vod jejich oblíbenosti je jasný. Nabízejí možnost pohybu ve volné p írod . Krásy p írodního prost edí jsou pohlazením pro oko i duši, malebná a rozmanitá krajina, bohatá vegetace a zví ena, prvky kulturn poznávacího charakteru, to vše se nám odhalí p i výletech na kole. Dalším velmi pozitivním prvkem je únik ze silnic p epln ných automobily, což snižuje riziko dopravní úrazovosti a umoc uje prožitek jízdy p írodou. Skýtají také možnost vyzkoušení a zdokonalování svých dovedností. Na rozdíl od silni ních kol vyžadují horská také zvládnutí techniky ovládání kola p i p ekonávání rozmanitých p ekážek a v neposlední ad nabízejí vzrušení z rychlé jízdy. Nejsou to jediné d vody jejich obliby, horská kola p inášejí i jízdní komfort. Vd í za n j jednak širším pláš m, které dob e pohlcují a tlumí nárazy terénu, pohodlnému vzp ímen jšímu posedu, ale také snadn jšímu ovládání azení p ímo ze ídítek (u levn jších silni ek je azení na spodní rámové ty i). Hlavními rysy horského kola jsou tedy rovná ídítka, menší kola o pr m ru 26 palc a v tší po et p evod . Vep edu vždy naleznete t i p evodníky, vzadu se po et pastork pohybuje od p ti po dev t. V nejlepším p ípad se dostanete na 27 p evod k využití, nabízejících správnou volbu pro ur itý úsek trati. Jelikož se jedná o mladou dynamickou disciplínu, ani zde se vývoj nezastavil a neustále pokra uje ve velkém tempu. K nejprve pevnému rámu a vidlici p ibyla vidlice odpružená, poté se odpružení neubránil ani rám a vznikla tak kola celoodpružená. Samotná horská kola se d lí do n kolika skupin dle zp sobu použití. - 67 -

Zuzana P žová


D lení horských kol: XC kola

Kola pro cross country, tedy klasické vyjíž ky do p írody i sportovní využití. Vyzna ují se tím, že mají pevný rám bez odpružení, vidlice bývá pevná i odpružená, dle volby jezdce. Je zde snaha po co nejsnazší jízd , dbá se tedy na váhu kola (10-11 kg), vidlice mívají zdvihy 6-8 cm. Poznávacím znamením jsou i rovná ídítka. T žišt je soust ed né dop edu. − celoodpružená kola pro cross country – tzv. maratónské fully Zdvih 8 cm; užití od 40-100 km; pružení reaguje na terénní nerovnosti, lze ho snížit až na 2 cm, ale ne úpln vy adit z provozu (zamezení zbyte ným ztrátám energie). Používají se hlavn v závodech a p i sportovním pojetí jízdy. Sjezdová kola

Jde o kola s odpruženým masivním rámem i vidlicí (tzv.dvoubrayovou), oboje s velkými zdvihy (1220cm). Kola jsou ur ena pouze pro jízdu z kopce dol , do kopce pouze lanovkou. Pro b žné ježd ní jsou naprosto nevhodná. Váha se pohybuje kolem 13 kg i více. Pro jízdu obvykle sta í jeden až dva p evodníky vep edu s menším po tem p evod i vzadu. Více p evod by zvyšovalo riziko spadávání et zu, navíc jsou i zbyte né. T žišt je posunuté dozadu. Freeride

Vznik této kategorie si vyžádala poptávka trhu po kole pro sjezd, na kterém je však možné se i na kopec dopravit vlastními silami a nespoléhat pouze na techniku. Zdvih 10-12 cm, komfort, více p evod než u sjezdového kola i rám je podstatn leh í. Enduro

Pom rn nová kategorie odvozená od freerid zahrnuje celoodpružená kola pro b žné ježd ní. Pružení má zdvih okolo 1 cm, je tužší, aby p i jízd p íliš neprohupovalo a tím nepolykalo p íliš energie ze šlapání. Kola nabízejí p íjemné pohodlné svezení ve volném ase, daní za n j je nepatrn vyšší váha. Treková

Tenký rám, lehký. P ední vidlice neodpružená, nebo odpružená s nízkým zdvihem, Ten í silni ní plášt . Celková geometrie kola je vyšší. Hlavní závodní disciplíny jsou − Paralelní slalom-dva jezdci na trati s vyzna enými brankami − Four cross- ty i jezdci jedou po trati se skoky a terénními nerovnostmi − Cross.country-klasické závody na vyzna ených okruzích p írodou (stoupání, klesání) − Trial-tra s p ekážkami, jezdci sbírají trestné body za chyby − Zavody ve sjezdu-sjezd co nejrychleji po vyzna ené trati − MTB maratóny-r zná délka (50-120), jeden okruh, hromadný start Optimální podmínky a lokality pro provozování

Cyklistiku lze provozovat tém kdekoli. N kde jsou podmínky ideální n kde mén . Nádhern je t eba v Beskydech, na Šumav , v Jižních echách. M žete se pohybovat kde se vám zlíbí, jen s mapou, nebo používat zna ených cyklotras. V dnešní dob je jich už tolik že se stane málokdy aby jste se jim vyhnuli. Cyklotrasy jsou zna eny bu to dopravním zna ením (žluté cedule s íslem trasy, pop . místem a vzdáleností), nebo pásovým zna ením se žlutými okraji (bílé jsou turistické, a oranžové pro b žka e). My se zde bavíme o kolech horských, která jsou optimáln jší pro pohyb v terénech, ale aso je m žeme potkat i na silnicích. To není závadou, akorát se pon kud více nad eme. To však lze vy ešit nap . jinými plášti tzv. slajky (silni ní vzor). Praktické použití

P ed samotnou jízdou je dobré se na ni odpovídajícím zp sobem p ipravit. Na žádném kole by nem la chyb t brašni ka s rezervní duší, lepením, základními klí i, (pop . nýtova em et zu apod.) Co se tý e oble ení, nezastupitelnou roli má funk ní spodní prádlo (p .Klimatex-light,normal, thermo; Moira; Craft, Senzor…), stejn tak jako v jiných oblastech outdoorových aktivit, nebo má schopnost odvád t vlhkost, ale p itom t lo z stává v suchu. Pat í sem dresy s porézní strukturou materiálu, kra asy i dlouhé p iléhavé kalhoty ( asto s windstoperovou membránou na p ední stran -pouze u kalhot) s antibakteriální vložkou. Své místo zde mají i materiály typu Windstopper, Microflies, Goretex atd. Zateplují, neprofouknou a jsou lehké. - 68 -

Zuzana P žová


U oble ení platí rad ji více tenkých vrstev, aby se v pr b hu vyjíž ky dalo odkládat, t eba pro náhlou zm nu po así. Nem li bychom opomenout také ádnou cyklistickou obuv. Z hlediska bezpe nosti by nám nem la chyb t p ilba, brýle a rukavice. Firmy které vyráb jí horká kola: Autor, Superior, Merida, Scott, Trek, Specialized, a další. Bezpe nostní pravidla pro jízdu

− k uspokojení rychlé jízdy využijte organizovaných závod ( nikomu nevadí rychlí jezdci, pokud jezdí na vhodném míst , a t mito místy jsou závodní okruhy ) − najít si slušné místo, kde byste mohli jezdit rychle a kde nejsou turisté ani jezdci na koních − nikdy nejezd te v uzav ené oblasti − nikdy za žádnou cenu nejezd te rychle v oblíbené oblasti turist a jezdc na koních − když vám do cesty p ijde k , o nic se nesnažte; sje te ke stran a zastavte − pokud se p ibližujete ke koním nebo turist m zezadu, zpomalte na jejich rychlost − neni te na svých cestách p írodu pozor na zví ata − pokud organizujete závod, snažte se, dbejte všech pravidel ochrany p írody

Využití v rekreaci, turistice

Po ádání r zných závod , nebo jen t eba jednodenních akcí spojených se zajímavými sjezdy. Samoz ejm také p j ovna kol (nejen klasických, m žeme si také otev ít p j ovnu sjezdových kol s kompletní výbavou (helmy a chráni e) a v blízkosti terén vhodných pro sjezd, nejlépe s lanovkou) Složky p írodního prost edí a ochrana p írody

Viz cykloturistika

Osobnostní rozvoj ú astník (psychologicko - sociální pohled), kultivace a socializace osobnosti

Viz. Cykloturistika

Ekonomický pohled

Nejv tší investice v cyklistice je koup kola. Kolo se dá po ídit od 2 000 K (tyto modely stojí za prd … délka dojezdu je asi 200 Km). T y kola která už stojí za to kupovat stojí od asi 9 000 do 100 000 i více, záleží pouze na náro nosti uživatele. Další náklady jsou spojeny s koupí speciálního funk ního oble ení. Pokud chceme kola se dají p j it i v p j ovn . P j ovné se pohybuje okolo 200 K /den. Biomedicínské hledisko - energetické nároky, schopnosti,...

D ležité je mít správn nastavené kolo (výška sedla, velikost rámu). V p ípad , že je tomu jinak, m že dojít z hlediska anatomického a fyziologického k jistým poškozením pohybového aparátu. Cyklisté mohou poci ovat velice asto bolesti kosterního p vodu, pícháni v koleni, bolesti v bederní ásti páte e nebo za krkem. V žádném p ípad však nelze tvrdit, že je jízdou na kole kostra p et žována, je tomu p esn naopak. Cyklistovo t lo nemusí elit náraz m a vibracím jako t eba motokrosa i (páte , záp stí) nebo atleti (kolena, kotníky) a dokonce ani stranov nerovnom rnému zatížení jako lukost elci, šermí i apod. Kosti i jejich spoje jsou v tšinou uvoln né a pracují jen v rozmezí, které jim umožní vlastní svalová síla. Limity jsou dány svalovým rozvojem, kondicí, trénovaností, nikoliv mírou odolnosti v i vn jším vliv m. To je pro zdraví podstatné. K p et žování kostí m že p esto docházet a to jenom v d sledku nerovnom rného rozložení p sobících sil, tedy disproporcemi ve vývoji svalového korzetu. Zkrácené zdviha e hlavy nebo svaly kolem bederní ásti páte e zv tšují dvojité esovité prohnutí páte e a stla ují meziobratlové ploténky. Zkrácené a p íliš silné stehenní svaly spolu s uvoln nými b išními svaly vychylují pánev do patologické pozice. To vše m že zp sobovat bolesti. Na vin jsou však svaly, nikoliv kosti! Na kosterní soustavu je t eba úzkostliv myslet hlavn p i sportu d tí a mládeže. Osifikace kostí, anatomická dosp lost (kostnat ní), nastává u žen až kolem 18. roku, u muž ješt pozd ji. Dlouhodobými m eními bylo dokonce zjišt no, že namáhavá svalová práce a intenzivní t lesná cvi ení mohou utlumit r st kostí do délky, naopak rychlostní cvi ení r st kostí do délky podporují. K poškození kostí u cyklist dochází hlavn z d vodu pád ve velké rychlosti nebo pád nekontrolovaných. Nej ast jším úrazem bývá zlomenina klí ní kosti, žeber, bérce, naštípnutá pánev. Krom toho naše t lo p i pohybu spot ebuje a následn vyžaduje v tší množství tekutin, pot eba roste s teplem. Nezbytné je proto dodržovat pitný režim. Obecn platí, že každou hodinu na kole by se m lo v letním období vypít asi 0,5 litr tekutiny (voda; iontový nápoj – dle typu dodá energii, pot ebné živiny a p ísunem solí a vody zabrání k e ím; aj). P íjem dostatku tekutin navíc znateln urychlí i regeneraci do dalšího dne. Pro ob erstvení platí tém to samé, co u pitného režimu. Tzn.p i celodenní tú e, déletrvajícím výkonu jíst zhruba po 1 hodin , po drobných soustech, dodávat jednoduché sacharidy-nejrychlejší zdroj energie atd. - 69 -

Zuzana P žová


Cyklistika je ideální pro rozvoj fyz. kondice a zdraví. Doporu ená cvi ení spojená s cyklistikou jsou stre ink a posilování. Nejvíce zet žovaný sval v cyklistice je m. vastus lateralis Jedním z hlavních rizikových faktor srde n –cévních nemocí je nedostatek fyzické innosti. Naopak ch ze a cyklistika jako denní innosti mohou podporovat zdraví prost ednictvím fyzické innosti, snižovat hluk a zne iš ování ovzduší. P ínosy pro zdraví pravidelnou fyzickou inností lze shrnout následovn : 50 % snížení rizika koronárních srde ních onemocn ní (tj. podobný ú inek jako neku áctví), 50 % snížení rizika onemocn ní diabetes dosp lých, 50 % snížení rizika obezity, 30 % snížení rizika hypertense. Oproti ch zi snižuje cyklistika p i pohybu zatížení ky elních kloub a kloub nohou. Celkem 30 minut ostré ch ze nebo cyklistiky po v tšinu dní v týdnu, i když provád no v 10-ti až 15-ti minutových intervalech, je ú inným prost edkem k docílení uvedených zdravotních p ínos . Nedostatek pohybu je hlavní p í inou zdravotních problém : 60% d tí má problémy se správným držením t la, 40% d tí má koordina ní t žkosti, 35% d tí trpí obezitou. Pomocí jízdy na kole m žeme mnoho zlepšit. 4.7. SPOLE ENSKO-V DNÍ ZÁKLAD Charakterizujte pojem rekreace a vysv tlete jaká je její vazba na oblasti lidského života. Jak leníme rekreaci podle její obsahové zam enosti? Rekreace – pojem ozna ující innosti, které jsou zam eny na obnovování vy erpaných sil a kompenzaci deformativních vliv vyplývajících z b žných socioprofesních rolí lov ka, z jednostrannosti práce, nesprávných životních návyk apod., na tvorbu zdraví, rozvoj a zdokonalování ve smyslu fyzickém, psychickém i sociálním a s tím spojenou kultivaci. − vymezuje prostor, umož ující participaci na dané kultu e, realizaci zájm a zálib, kultivaci vlastních tvo ivých sil, schopností, vlastností ,... − prožitkovost (vzhledem k používaným prost edk m, prost edí, pr vodním kontakt m s ostatními lidmi) − váže se na volný as − musí odpovídat r znorodosti lidské osobnosti − je vždy aktivní inností − nekone ný rozsah aktivit − motivace, smysl vykonávané innosti, zábava, regenerace, odpo inek, vlastní rozvoj, prožitek, osobní uspokojení, ... rekreace − dobrovolná ale m že být plánována a organizována − má ú el a smyls žádoucí diferenciace rekreace − Oblasti lidského života (navzájem se prolínají): 1. innosti nezbytn nutné − cílem rekreace je obnova sil po práci a život v innostech nezbytn nutných 2. oblast regenerace sil − dominantní vazba s rekreací aktivní regenerace – individuáln i spole ensky žádoucí; zabezpe uje efektivnost, možnost dalšího rozvoje a zdokonalování pasivní regenerace – biologicky nezbytná 3. oblast prožitk a prožívání − Podle obsahové zam enosti je možno lenit rekreaci na jednotlivé druhy: 1. Kulturn -um lecká − zam ena na participaci lov ka na um ní; zvyšuje se prožitkovost života, estetické vnímání lov ka, jeho všeobecná kulturnost i kultivovanost − pasivní a aktivní − huba, výtvarné um ní, literatura, film, divadlo − psychický a do ur ité míry sociální charakter − v tšinou, mimo tanec a balet, v ní absentuje pohyb 2. Intelektuální − zam ena na zvyšování v domostí v ur ité zájmov podmín né oblasti - 70 -

Zuzana P žová


− rozsah je velmi široký – spjat se všemi v deckými a um leckými obory − n kdy neprofesionálové dosahují velmi vysoké úrovn − zna n individuální, v n kterých situacích až asociální charakter 3. Sociální − zam ena na vytvá ení sociálních vztah , kontakt , vytvá ení stálých i p echodných sociálních skupin a pohyb v nich; vzájemné intelektuální a citové obohacování − spojena s pot ebou sociálního kontaktu − prvo adý sociální efekt je spojen s efektem psychickým 4. Zájmová − spojena s r znými druhy koní k ; prožitek je spojen s výsledným produktem vlastní innosti − význam psychický, k sociálním kontakt m dochází jen z ídka − po fyzické stránce m že mít negativní d sledky jako práce 5. Pohybová − m žeme za adit do zájmové rekreace nebo takto samostatn − oblast fyzická, pohybová se stává dominantní − zájmová, ve volném ase provád ná t lovýchovná a pohybová innost za ú elem odpo inku, zábavy, udržování zdraví a t lesné kondice − zam ena na jakoukoli fyzickou, pohybovou innost lov ka, jejímž d sledkem jsou prožitky žádoucí zm ny i v oblasti psychické a sociální. Je nejvšestrann jší, pon vadž m že do ur ité míry pokrývat i ty oblasti, které jsou typické pro ostatní druhy rekreace, zatímco ony se fyzické stránky lov ka nedotýkají − u mládeže zájem vyv rá z p irozené touhy po pohybu − realizovaná prost ednictvím jakýchkoli pohybových inností t locvi ná rekreace – prost ednictvím t lesných cvi ení − p ímo souvisí s biologickou podstatou lov ka; rozvíjení fyzické oblasti kvalita dimenze psychické i sociální (opa n to nefunguje) − význam: poskytnutí pro organismus nutné množství chyb jících pohybových podn t , zám rný rozvoj specifických vlastností a schopností, umož ujících reagovat na zm ny a p ipravující lov ka na jiné druhy zát že − t locvi ná rekreace − = specifický druh t locvi né aktivity, v jehož zam enosti na lov ka dominuje rozvojový, regenera ní a rekondi ní charakter innosti, provád ný zájmov ve volném ase a p sobící na zdokonalování lov ka tím, že prost ednictvím zám rn volených t lesných cvi ení, diferencovaných podle individuálních zájm a pot eb, zvyšuje jeho fyzickou, psychickou a sociální úrove , regeneruje pracovní a životní sílu a kompenzuje negativní vlivy pracovního a životního procesu i sou asné civilizace. − t lesná cvi ení v této oblasti jsou zam ena na rozvoj základního osobnostního potenciálu, prevenci oslabujících tendencí vyplývajících z osobního života i realizace sociálních rolí, kompenzaci negativních vliv , regeneraci organismu, rekondici, rehabilitaci − smyslem je udržování úrovn celého organismu nad požadavky života − plní funkci kulturního trávení volného asu − významná je úrove prožitkovosti – t lesný prožitek sám o sob , zp sobený zapojením celého t la do dané innosti, je mnohem intenzivn jší a komplexn jší, než prožitky zprost edkované jednotlivými smysly − nejvšestrann jší druh t locvi né aktivity a v maximální mí e napl uje poslání rekreace obecn − pojem pohybová rekreace je pojmem obecn jším, vyjad ujícím, že k rekreaci dochází jakoukoli pohybovou inností

- 71 -

Zuzana P žová


5. OKRUH 5.1. FINAN NÍ UKAZATELÉ viz. otázka . 2.2 5.2. 5.2.1.

SOCIÁLNÍ A ZDRAVOTNÍ POJIŠT

NÍ

Zdravotní pojišt ní ze mzdy

Základní informace

Za zam stnance odvádí pojistné na zdravotní pojišt ní zam stnavatel ve výši 13,5 % z vym ovacího základu. Zam stnanci srazí, i bez jeho souhlasu, z platu jednu t etinu této ástky, zbývající dv t etiny uhradí zam stnavatel ze svých prost edk . Pojistné se zaokrouhluje na celé koruny sm rem nahoru. Vym ovací základ

Vym ovacím základem zam stnance je úhrn p íjm ze závislé innosti a funk ních požitk , které jsou p edm tem dan z p íjm fyzických osob a nejsou od této dan osvobozeny, a které mu zam stnavatel zú toval v souvislosti se zam stnáním. Zú tovaným p íjmem se rozumí pln ní v pen žní nebo nepen žní form nebo formou výhody poskytnuté zam stnavatelem zam stnanci (§ 3 zákona o pojistném na všeobecné zdravotní pojišt ní). Pojistné se platí za jednotlivé kalendá ní m síce a je splatné v den, který je zam stnavatelem ur en pro výplatu mezd a plat za p íslušný m síc. U zam stnavatele, kde je výplata rozložena na r zné dny, je dnem splatnosti pojistného poslední den výplaty za uplynulý kalendá ní m síc. Není-li tento den ur en, je pojistné splatné nejpozd ji do osmi dn po uplynutí kalendá ního m síce, za n jž se odvede (§ 5 zákona). Minimální vym ovací základ

Minimálním vym ovacím základem pro zam stnance v pracovním pom ru je minimální mzda (§ 3 zákona). Pokud je vym ovací základ zam stnance nižší než minimální vym ovací základ, je zam stnanec povinen doplatit zdravotní pojiš ovn prost ednictvím svého zam stnavatele pojistné ve výši 13,5 % z rozdílu t chto základ . Má-li zam stnanec více zam stnavatel , je povinen doplatit pojistné prost ednictvím toho zam stnavatele, kterého si zvolí, a to vždy sou asn s odvodem pojistného v následujícím kalendá ním m síci. Pokud je vym ovací základ nižší z d vod p ekážek na stran organizace, je tento rozdíl povinen doplatit zam stnavatel. Maximální vym ovací základ

Od roku 2008 se nov zavádí maximální vym ovací základ pro odvod zdravotního pojišt ní. Maximálním vym ovacím základem zam stnance je ástka ve výši ty icetiosminásobku pr m rné mzdy. Maximální vym ovací základ zam stnance je tvo en sou tem vym ovacích základ zam stnance zjišt ných v kalendá ním roce, za který se maximální vym ovací základ zjiš uje. Pro rok 2008 je maximální vym ovací základ stanoven na 1.034.880 K (pr m rná mzda je pro rok 2008: 21.560 K ). Pro rok 2009 iní maximální vym ovací základ 1.130.640 K (pr m rná mzda je pro rok 2009: 23.555 K ). 5.2.2.

Sociální pojišt ní ze mzdy

Základní informace

Sociální pojišt ní, které odvádí zam stnavatel za své zam stnance zahrnuje: − pojistné na nemocenské pojišt ní − pojistné na d chodové pojišt ní − p ísp vek na státní politiku zam stnanosti

Vym ovací základ

Vym ovacím základem je u zam stnance úhrn p íjm , které jsou p edm tem dan z p íjm fyzických osob a nejsou od této dan osvobozeny a které mu zam stnavatel zú toval v souvislosti se zam stnáním, které zakládá ú ast na nemocenském nebo d chodovém pojišt ní (§ 5 odst. 1 zákona o pojistném na sociální zabezpe ení a p ísp vku na státní politiku zam stnanosti). Zú tovaným p íjmem se rozumí pln ní, které bylo v pen žní nebo nepen žní form nebo formou výhody poskytnuto zam stnavatelem zam stnanci nebo p edáno v jeho prosp ch. - 72 -

Zuzana P žová


Sazby pojistného

Sazby pojistného z vym ovacího základu iní (§ 7 zákona): Pojistné Zam stnanec Nemocenské pojišt ní D chodové pojišt ní P ísp vek na státní politiku zam stnanosti Zam stnavatel Nemocenské pojišt ní D chodové pojišt ní P ísp vek na státní politiku zam stnanosti

2008 8% 1,1 % 6,5 % 0,4 %

2009 6,5 % 0% 6,5 % 0%

26 % 3,3 % 21,5 % 1,2 %

25 % 2,3 % 21,5 % 1,2 %

Maximální vym ovací základ - viz. zdravotní pojišt ní Organizace a malá organizace

Organizace ode te úhrn zú tovaných dávek nemocenského pojišt ní od pojistného, které je povinna odvád t, a rozdíl odvede na ú et p íslušné okresní správy sociálního zabezpe ení. ástka pojistného se platí za jednotlivé kalendá ní m síce a je splatná v den, který je v organizaci ur en pro výplatu mezd a plat za p íslušný m síc. V organizacích, kde je výplata mezd a plat rozložena na r zné dny, je dnem splatnosti pojistného poslední den této výplaty za uplynulý kalendá ní m síc. Vyplácí-li se v organizaci mzda za kratší než m sí ní období je pojistné za kalendá ní m síc splatné v bezprost edn následujícím kalendá ním m síci, a to v prvním dni výplaty mzdy. Není-li tento den ur en, je pojistné splatné nejpozd ji do osmi dn po uplynutí kalendá ního m síce, za n jž se odvádí. Malá organizace je povinna odvést pojistné za kalendá ní m síc na ú et p íslušné okresní správy sociálního zabezpe ení v den, který ur ila pro výplatu mezd a plat za p íslušný m síc. V malé organizaci, kde je výplata mezd a plat rozložena na r zné dny, je dnem splatnosti pojistného poslední den této výplaty za uplynulý kalendá ní m síc. Není-li tento den ur en, je pojistné splatné nejpozd ji do osmi dn po uplynutí kalendá ního m síce, za n jž se odvádí. 5.2.3.

Zdravotní pojišt ní OSV

Povinnosti OSV

Pokud pojišt nec vykonává samostatnou výd le nou innost, tzn. je podle výše uvedeného osobou samostatn výd le n innou, má v i své zdravotní pojiš ovn podle zákona adu povinností, nap .: − do 8 dn ohlásit u p íslušné zdravotní pojiš ovny zahájení, p ípadn ukon ení výd le né innosti, − odvád t na ú et zdravotní pojiš ovny pravideln m sí n zálohy na pojistné, pokud není od placení t chto záloh zákonem osvobozen, − do jednoho m síce ode dne, ve kterém m l podat da ové p iznání za p edchozí zda ovací období, p edložit každé zdravotní pojiš ovn , u které byl ve zda ovaném období pojišt n, vypln ný formulá P EHLED o p íjmech a výdajích ze samostatné výd le né innosti a úhrnu záloh na pojistné. − Doplatek rozdílu mezi zálohami a skute nou výší pojistného vypo tenou z dosažených p íjm je povinen doplatit do osmi dn po podání da ového p iznání za uplynulý kalendá ní rok. Platba pojistného

Výši pojistného je OSV povinna si sama vypo ítat a pojistné se zaokrouhluje vždy na korunu nahoru. Výše pojistného iní 13,5% z vym ovacího základu. Pokud byla OSV b hem roku pojišt na u n kolika zdravotních pojiš oven (zm nila zdravotní pojiš ovnu), musí odvést t mto pojiš ovnám pom rnou ást pojistného, podle doby pojišt ní u každé z nich. Vym ovací základ zdravotního pojišt ní

Vym ovacím základem pro odvod pojistného na zdravotní pojišt ní u OSV je 50 % p íjmu z podnikání a z jiné samostatné výd le né innosti po odpo tu výdaj vynaložených na jeho dosažení, zajišt ní a udržení. Osoba samostatn výd le n inná je povinna odvést pojistné z dosaženého vym ovacího základu, nejvýše však z maximálního vym ovacího základu. Je-li dosažený vym ovací základ nižší, než minimální vym ovací základ, je osoba samostatn výd le n inná povinna odvést pojistné z minimálního vym ovacího základu. - 73 -

Zuzana P žová


Maximální vym ovací základ

Maximální ro ní vym ovací základ je ástka ve výši ty icetiosminásobku pr m rné mzdy v národním hospodá ství. U maximálního vym ovacího základu nedochází k jeho snižování o pom rnou ást za jednotlivé kalendá ní m síce. Pro rok 2008 je maximálním vym ovacím základem ástka 1. 034.880 K a maximální výše zálohy na pojistné (tj. m sí ní platba) iní 11.643 K . V roce 2009 je to 1.130.640 K , resp. 12.720 K . Minimální vym ovací základ

Minimální vym ovací základ iní dvanáctinásobek 50% pr m rné mzdy v národním hospodá ství. Je-li dosažený vym ovací základ nižší, než minimální vym ovací základ, je osoba samostatn výd le n inná povinna odvést pojistné z minimálního vym ovacího základu. Minimální m sí ní vym ovací základ pro m síce roku 2008 je roven ástce 10 780 K . Minimální m sí ní vym ovací základ v roce 2009 iní 11 777,50 K a minimální záloha na pojistné 1 590 K . Minimální vym ovací základ nemusí být u OSV dodržen, pokud byla OSV − osobou, za kterou platí pojistné také stát; − osobou s t žkým t lesným, smyslovým nebo mentálním postižením; − osobou, která dosáhla v ku pot ebného pro nárok na starobní d chod, avšak nespl uje další podmínky pro jeho p iznání; − osobou, která celodenn , osobn a ádn pe uje alespo o jedno dít do 7 let v ku nebo nejmén o dv d ti do 15 let v ku. − osobou, která byla sou asn vedle samostatné výd le né innosti zam stnancem a odvád la pojistné z tohoto zam stnání, vypo tené alespo z minimálního vym ovacího základu, stanoveného pro zam stnance. Tyto skute nosti ale musejí trvat po celé rozhodné období. 5.2.4.

Pojistné na sociální pojišt ní u OSV

Výkonem samostatné výd le né innosti se rozumí:

− podnikání v zem d lství, − provozování živnosti, − innost spole níka ve ejné obchodní spole nosti nebo komplementá e komanditní spole nosti vykonávaná pro tuto spole nost, − výkon um lecké nebo jiné tv r í innosti na základ autorskoprávních vztah , jedná-li se o soustavný výkon, (pro rok 2009 platí výjimka, kterou jsou innosti, z níž p íjmy jsou podle zvláštního právního p edpisu samostatným základem dan z p íjm fyzických osob pro zdan ní zvláštní sazbou dan ). − výkon jiné innosti konané výd le n na základ oprávn ní podle zvláštních p edpis , − výkon jiných inností, vykonávaných vlastním jménem a na vlastní odpov dnost za ú elem dosažení p ijmu, jedná-li se o soustavný výkon, (s výjimkou pronájmu nemovitostí (jejich ástí) a movitých v cí). Od 1.1.2009 už neplatí podmínka soustavnosti innosti tak, aby výkon um lecké nebo jiné tv r í innosti na základ autorskoprávních vztah zakládal povinnou ú ast na d chodové pojišt ní. Nadále každý výkon um lecké nebo jiné tv r í innosti na základ autorskoprávních vztah (i nesoustavný) bude spojen s povinnou ú astí na d chodovém pojišt ní. Hlavní a vedlejší innost

OSV , pro kterou je SV hlavní innost, musí odvád t pojistné na d chodové pojišt ní vždy. Pokud vykonává vedlejší innost pak pouze v p ípad , že p íjmy po ode tení výdaj dosáhnou rozhodné ástky (51 744 K v roce 2008, 56 532 K v roce 2009). D chodové pojišt ní OSV

OSV ú astna d chodového pojišt ní v kalendá ním roce po dobu: − výkonu hlavní samostatné výd le nou innost, − výkonu vedlejší samostatné výd le né innosti, pokud se p ihlásila k ú asti na d chodovém pojišt ní − výkonu vedlejší samostatné výd le né innosti, pokud její p íjem z vedlejší samostatné výd le né innosti po odpo tu vynaložených výdaj dosáhl v kalendá ním roce alespo rozhodné ástky.

Nemocenské pojišt ní OSV

- 74 -

Zuzana P žová


Nemocenské pojišt ní OSV je dobrovolné. OSV však m že být ú astna nemocenského pojišt ní jen v t ch kalendá ních m sících, za které je povinna platit zálohy na pojistné na d chodové pojišt ní. Z nemocenského pojišt ní OSV je poskytováno nemocenské a pen žitá pomoc v mate ství. OSV je ú astna nemocenského pojišt ní jen jednou, i když vykonává n kolik samostatných výd le ných inností. Ú ast na nemocenském pojišt ní vzniká dnem, od kterého se OSV p ihlásila k nemocenskému pojišt ní, nejd íve však dnem, ve kterém se p ihlásila. Zp tn m že ú ast na pojišt ní vzniknout pouze v p ípad , že se OSV p ihlásila k ú asti nejpozd ji do 8 dn od zahájení výkonu samostatné výd le né innosti a v té samé lh t se p ihlásila i k ú asti na d chodovém pojišt ní. Základ a sazby pojistného u sociálního pojišt ní OSV

Pojistné dle zákona . 589/1992 Sb. o pojistném na sociální zabezpe ení a p ísp vku na státní politiku zam stnanosti je p íjmem státního rozpo tu. Odvody pojistného OSV

Pojistné zahrnuje: − pojistné na nemocenské pojišt ní − pojistné na d chodové pojišt ní − p ísp vek na státní politiku zam stnanosti Tabulka: Pojišt ní OSV v letech 2008 a 2009 Pojišt ní 2008 2009 D chodové pojišt ní 28 % 28 % P ísp vek na státní politiku zam stnanosti 1,6 % 1,2 % Nemocenské pojišt ní 4,4 % 1,4 %

Výše pojistného se stanoví procentní sazbou z vym ovacího základu zjišt ného za rozhodné období. Ur ený vym ovací základ nesmí init mén než 50 % da ového základu a zárove nesmí init mén než stanovený minimální vym ovací základ pro daný kalendá ní rok, který se od 1. ledna 2009 stanovuje pro hlavní innost jako 12 x 25 % pr m rné mzdy a pro vedlejší innost 12 x 10 % pr m rné mzdy, pokud je innost vykonávána po dobu 12 m síc . M sí ní vym ovací základ pro placení záloh na pojistné si OSV již nem že ur it. Minimální vym ovací základ

Minimáln iní vym ovací základ OSV vykonávající hlavní resp. vedlejší samostatnou výd le nou innost ástku stanovenou jako sou in minimálního m sí ního vym ovacího základu platného pro daný rok pro výkon hlavní innosti a po tu kalendá ních m síc výkonu hlavní samostatné výd le né innosti. M sí ní vym ovací základ iní v roce 2008 5390 K resp. 2156 K V obou p ípadech se do tohoto po tu kalendá ních m síc nezahrnují m síce, v nichž po celý m síc m la OSV nárok na nemocenské z nemocenského pojišt ní OSV nebo z n j pobírala pen žitou pomoc v mate ství, nebo vykonávala vojenskou službu. T mito m síci se rozumí i ty, kdy byla innost vykonávána jen po ást m síce a po tu stejnou dobu trvaly uvedené d vody pro snížení. Od roku 2009 dochází ke zm n p i ur ování m sí ního vym ovacího základu, který se bude nadále stanovovat jako jedna dvanáctina posledního da ového základu (pokud SV byla vykonávána po celý rok). Minimální základ pro výpo et pojistného iní 25 % pr m rné mzdy u hlavní a 10 % pr m rné mzdy u vedlejší SV . Maximální vym ovací základ

Maximální m sí ní vym ovací základ OSV pro placení záloh na pojistné v roce 2009 je 94 220.

Stropování pojistného

Pro OSV se od roku 2008 zavádí stropování pojistného. Nap íklad: OSV , která se v daném roce ú astní d chodového pojišt ní také jako zam stnanec a v zam stnání dosáhne maximálního vym ovacího základu, nebude povinna platit zálohy od kalendá ního m síce, v n mž to oznámí a doloží p íslušné OSSZ. 5.3. Ú ETNÍ VÝKAZY Ú etní výkazy jsou prost edkem komunikace výsledk ú etnictví uživatel m. P edávají uspo ádané informace o finan n majetkové struktu e podniku, o výsledku hospoda ení a finan ní situaci ú etní jednotky. - 75 -

Zuzana P žová


Hlavními ú etními výkazy jsou Rozvaha, Výkaz zisku a ztráty, P ehled o pen žních tocích, P ehled o zm nách vlastního kapitálu a P íloha k ú etní záv rce. Podniky jsou povinny každoro n , na konci svého ú etního období, zve ejnit soubor t chto finan ních výkaz tzv. ú etní záv rku. Podle eské ú etní legislativy jsou povinnými ástmi ú etní záv rky rozvaha, výkaz zisku a ztráty a p íloha k ú etní záv rce, p ehled o pen žních tocích a p ehled o zm nách vlastního kapitálu jsou volitelné. − Mezi požadavky kladené na finan ní výkazy pat í: − Srozumitelnost − Významnost − Spolehlivost − Úplnost − Porovnatelnost Rozvaha

Podává p ehled o finan ní pozici podniku, tj. o jeho majetku podniku a zdroj jeho krytí v pen žním vyjád ení k ur itému datu (rozvahovému dni) a umož uje tak posoudit finan ní pozici podniku. Zobrazuje hodnoty platné k ur itému okamžiku. Formáln správn sestavená rozvaha musí spl ovat základní bilan ní rovnici - tzn. sou et aktiv se musí rovnat sou tu pasiv. Obsah, rozsah a formu rozvahy ur ují ú etní standardy, podle kterých se výkaz sestavuje (a podle kterého se také v tšinou vede i celé ú etnictví). Druhy rozvahy: ádná, mimo ádná, mezitimní, po áte ní, kone ná, zahajovací (sestavuje se p i vzniku podniku), srovnávací (používá se p i finan ní analýze) Pen žní vyjád ení aktiv a pasiv = rozvahový stav Aktivum nebo pasivum uvedené v rozvaze slovním ozna ením a pen žní ástkou = rozvahová položka Výkaz zisk a ztrát

nazývaný také výsledovka podává p ehled o finan ní výkonnosti podniku, tj. o nákladech, výnosech a výsledku hospoda ení podniku. Ukazuje, jakého hospodá ského výsledku spole nost dosáhla za sledované a minulé období. Forma výkazu zisku a ztráty je v R upravena, používá se bu ve zkrácené nebo plné verzi. Zájemce z ní získá základní p ehled o hospoda ení spole nosti, velikosti tržeb, náklad v základním len ní (materiálové, mzdové, odpisy…) a výši zisku. P ehled o pen žních tocích

nazývaný také výkaz cash flow podává p ehled o tocích (zm nách) pen žních prost edk z provozní, investi ní a finan ní innosti podniku. Výkaz ukazuje jak zm ny v rozvaze a hodnoty ve výkazu zisku a ztráty ovliv ují pen žní prost edky, p i emž d lí toky pen žních prost edk na toky pen žních prost edk z provozní, investi ní a finan ní innosti podniku. Obsah, rozsah a formu p ehledu o pen žních tocích ur ují ú etní standardy, podle kterých se výkaz sestavuje. P ehled o zm nách vlastního kapitálu

podává p ehled o zm nách ve vlastním kapitálu podniku.

P íloha k ú etní záv rce

obsahuje dopl ující informace k výše zmín ným výkaz m a popis ú etních metod, které byly použity p i jejich sestavování. 5.4. DELEGOVÁNÍ Delegování – sv ení ásti kompetence na zvolenou osobu i útvar Situa ní vedení (Persey, Blanchard:

- 76 -

Zuzana P žová


− Zralostí se rozumí – pracovní i psychologická (Ochota p ijímat odpov dnost a úrove ostatních p edních morálních kvalit) − Organizování − Pravomoc – právo využívat v ur itém daném rozsahu volnosti v rozhodování, vynucení lze použít pod hrozbou ur itých sankcí − Kompetence – rozsah, ur ující ší i pravomoci a odpov dnosti − Delegování – sv ení ásti kompetence na zvolenou osobu i útvar − Centralizace – soust ed ní kompetencí do jednoho bodu, vše je ízeno z centra organizace − Decentralizace – p enášení kompetencí na nižší složky ízení, tj. n které úkoly jsou ízeny bez zásah z vyšších složek organizace Organizování je mín no uspo ádání útvar a proces tak, aby utvo ilo podmínky pro efektivní ízení podniku. Podnik je velice složitý organizmus, smyslem organizování je vytvo it prost edí pro efektivní výstupy podniku na základ efektivní spolupráce všech zam stnanc . To je smysl organizování. ízení pracovních skupin

− Ne každá pracovní skupina m že fungovat jako tým. D vodem m že být p iliž velký po et len , omezená možnost komunikace, nízká odborná úrove pracovník , charakter úkolu i asové limity. Existuje n kolik model , které charakterizují jednotlivé manažerské p ístupy. − Kontinuum ídících styl (Tannenbaum, Schmidt):

1. 2. 3. 4. 5.

Manažer rozhoduje a vyhlašuje svá rozhodnutí. Manažer rozhodnutí „ prodává“. Manažer p edkládá nápady a vyzývá k dotaz m. Manažer p edkládá p edb žná rozhodnutí, která se mohou m nit Manažer p edloží problém. Shromáždí návrhy a rozhodne - 77 -

Zuzana P žová

6. 7.


Manažer ur í omezení a požádá o rozhodnutí skupinu. Manažer dovolí pod ízeným jednat v rámci ur eném nad ízeným.

− Manažerská m ížka − V osmdesátých letech vznikla teorie manažerské m ížky, do které zobrazili výsledky svých výzkum R. J. Blake aj. S. Mouton. − V plošném dvourozm rném grafu je v závislosti na prom nných ( orientace na úkol a orientace na lidi) umíst no n kolik charakteristických ídících styl :

Analýzy specifik organiza ních struktur

Vzhledem k rozdíl m mezi jednotlivými organizacemi je obtížné vytvo it jednotný zp sob analýzy jejich organiza ních struktur. Donnelly (1997) navrhuje zam it se na trojici dimenzí organiza ní struktury: stupe formalizace, stupe centralizace a stupe složitosti. − Stupe formalizace − Stupe formalizace vyjad uje zp sob, jakým jsou stanoveny, dodržovány a vynucovány pravidla a postupy konkrétních inností. − Stupe centralizace − Stupe centralizace se týká zp sobu delegování pravomocí k rozhodnutí a k provád ní prací v rámci organizace. Vyjad uje, kdo je zp sobilý k p ijímání zejména t ch rozhodnutí, která mají dopady na celou organizaci. − Stupe složitosti − Stupe složitosti závisí na po tu specifických operací a na po tu organiza ních jednotek. Náro nost vedoucí práce stoupá s po tem organiza ních jednotek. Lze rozlišit dva základní p ístupy p i konstruování organiza ních struktur. − Tzv. klasické organiza ní projektování staví na: – vysoké složitosti, – vysoké formalizaci, – vysoké centralizaci. D raz je kladen na precizní d lbu práce, funkcionální seskupování organiza ních jednotek, jednu linii vedení a vzájemnou provázanost pravomoci a odpov dnosti. V d sledku toho vznikají organizace s vysokým po tem organiza ních jednotek a funkcionální organiza ní strukturou. Neoklasické organiza ní projektování zd raz uje: – malou složitost, – nízkou formalizaci, – malou centralizaci. − Tyto charakteristiky odpovídají organiza ní struktu e, ve které jsou práce málo specializované, organiza ní jednotky zabezpe ují v tší množství heterogenních úkol , rozp tí ízení je široké a pravomoci decentralizované.

- 78 -

Zuzana P žová

5.5.


STÁTNÍ POLITIKA VE SPORTU

Zákon o podpo e sportu

Zákon . 115/2001 Sb., ze dne 28.února 2001 ve zn ní zákona . 219/2005 Sb., vymezuje postavení sportu ve spole nosti jako ve ejn prosp šné innosti a stanoví úkoly ministerstev, jiných správních ú ad a p sobnost územních samosprávných celk p i podpo e sportu. − § 1 P edm t úpravy Tento zákon vymezuje postavení sportu ve spole nosti jako ve ejn prosp šné innosti a stanoví úkoly ministerstev, jiných správních ú ad a p sobnost územních samosprávných celk p i podpo e sportu. − § 2 Základní pojmy (1) Pro ú ely tohoto zákona pojem sport p edstavuje všechny formy t lesné innosti, které prost ednictvím organizované i neorganizované ú asti si kladou za cíl harmonický rozvoj t lesné i psychické kondice, upev ování zdraví a dosahování sportovních výkon v sout žích všech úrovní. (2) Sportem pro všechny se rozumí organizovaný a neorganizovaný sport a pohybová rekreace ur ená širokým vrstvám obyvatelstva. (3) Sportovní za ízení je objekt, pozemek, vodní plocha, budova nebo jejich soubor sloužící výhradn nebo p evážn pro provozování sportu. − § 3 Ministerstvo školství, mládeže a t lovýchovy (1) Ministerstvo školství, mládeže a t lovýchovy a) vypracovává návrh koncepce státní politiky ve sportu (dále jen "koncepce") a p edkládá jej vlád ke schválení, b) koordinuje uskute ování vládou schválené koncepce, c) zabezpe uje finan ní podporu sportu ze státního rozpo tu, d) vytvá í podmínky pro státní sportovní reprezentaci, pro p ípravu sportovních talent , pro rozvoj sportu pro všechny a pro sport zdravotn postižených ob an , e) vydává antidopingový program a organizuje a kontroluje jeho uskute ování, f) rozhoduje o akreditaci1) vzd lávacích za ízení p sobících v oblasti sportu, g) z izuje rezortní sportovní centrum a zabezpe uje jeho innost, h) koordinuje innost rezortních sportovních center Ministerstva obrany a Ministerstva vnitra. (2) Rezortní sportovní centrum podle odstavce 1 písm. g) je organiza ní složkou státu; zabezpe uje vytvá ení pot ebných p edpoklad pro p ípravu sportovních talent a pro státní sportovní reprezentaci. − § 4 Úkoly ostatních orgán státní správy (1) Ministerstvo obrany a Ministerstvo vnitra ve své p sobnosti vytvá ejí podmínky pro rozvoj sportu, pro p ípravu ke státní sportovní reprezentaci a p ípravu sportovních talent a z izují svá rezortní sportovní centra a zabezpe ují jejich innost. (2) Ministerstvo zdravotnictví ve své p sobnosti organizuje zdravotní pé i o státní sportovní reprezentanty a sportovní talenty a vytvá í organiza ní p edpoklady umož ující specifický p ístup sportovních reprezentant ke klinické pé i, z izuje laborato dopingové kontroly a zabezpe uje její innost v rozsahu stanoveném Mezinárodním olympijským výborem; laborato dopingové kontroly je organiza ní složkou státu. − § 5 Úkoly kraj kraje ve své samostatné p sobnosti vytvá ejí podmínky pro sport, zejména a) zabezpe ují rozvoj sportu pro všechny a p ípravu sportovních talent , v etn zdravotn postižených ob an , b) zajiš ují výstavbu, rekonstrukce, udržování a provozování svých sportovních za ízení, c) zabezpe ují finan ní podporu sportu ze svého rozpo tu. − § 6 Úkoly obcí Obce ve své samostatné p sobnosti vytvá ejí podmínky pro sport, zejména a) zabezpe ují rozvoj sportu pro všechny a p ípravu sportovních talent , v etn zdravotn postižených ob an , b) zajiš ují výstavbu, rekonstrukce, udržování a provozování svých sportovních za ízení a poskytují je pro sportovní innost ob an , c) kontrolují ú elné využívání svých sportovních za ízení, d) zabezpe ují finan ní podporu sportu ze svého rozpo tu. − § 7 Náhrada p i vyvlastn ní Má-li být za podmínek stanovených stavebním zákonem 2) vyvlastn no sportovní za ízení (budova, pozemek, jejich soubor nebo jiné objekty, z ízené nebo vyhrazené k provozování sportu), lze vlastníku sportovního za ízení poskytnout náhradu ve form v cného pln ní ve srovnatelném rozsahu a kvalit . − § 8 Ú innost Tento zákon nabývá ú innosti dnem vyhlášení. Klaus, v. r Havel, v. r. Zeman, v. r. USNESENÍ VLÁDY ESKÉ REPUBLIKY

- 79 -

Zuzana P žová


ze dne 9. ervence 2003 . 673 ke Sm r m státní politiky ve sportu na léta 2004 až 2006 − ukládá 1. ministryni školství, mládeže a t lovýchovy a) realizovat Sm ry státní politiky ve sportu a za tímto ú elem finan n podporovat programy na podporu: − A) státní sportovní reprezentace, − B) pé e, výb ru a rozvoje talent , − C) významných sportovních akcí, − D) školních sportovních aktivit, − E) rozvoje innosti v oblasti sportu pro všechny, − F) rozvoje a obnovy materiáln technické základny sportovní − infrastruktury, − G) zdravotn postižených sportovc , − H) antidopingového programu eské republiky, − I) v dy a výzkumu, b) v souladu se zákonem . 115/2001 Sb., o podpo e sportu vytvá et podmínky pro rozvoj systémového zabezpe ení p ípravy ke státní sportovní reprezentaci a p íprav sportovních talent , c) podílet se na realizaci v deckovýzkumného zabezpe ení a zdravotní pé e v oblasti sportu, d) zajistit zve ejn ní tohoto usnesení ve V stníku vlády pro orgány kraj a orgány obcí, 2. ministryni zdravotnictví a) v souladu se zákonem . 115 /2001 Sb., o podpo e sportu, zkvalit ovat innost laborato e dopingové kontroly, b) vytvo it systém zdravotní pé e o sportovce v rámci sportovní reprezentace a pé e o sportovn talentovanou mládež. 3. místop edsedovi vlády a ministru vnitra a ministru obrany a) v souladu se zákonem . 115/2001 Sb., o podpo e sportu vytvá et podmínky pro rozvoj systémového zabezpe ení p ípravy ke státní sportovní reprezentaci a p íprav sportovních talent , b) podílet se na realizaci v deckovýzkumného zabezpe ení a zdravotní pé e v oblasti sportu. STÁTNÍ PODPORA SPORTU VE EJNÉ VYHLÁŠENÍ PROGRAM PRO ROK 2009

Programy státní podpory sportu pro nestátní neziskové organizace pro rok 2009 (dále jen „Programy“) vyhlašuje Ministerstvo školství, mládeže a t lovýchovy (dále jen „MŠMT“), v souladu se zákonem . 218/2000 Sb., o rozpo tových pravidlech, ve zn ní pozd jších p edpis a o zm n n kterých souvisejících zákon , v návaznosti na usnesení vlády . 114 ze dne 7.února 2001 o „Zásadách vlády pro poskytování dotací ze státního rozpo tu eské republiky nestátním neziskovým organizacím úst edními orgány státní správy“. Programy jsou zam eny na pln ní obsahového zam ení v souladu s usnesením vlády .718 „Zásady komplexního zabezpe ení státní sportovní reprezentace, v etn systému výchovy sportovních talent “ ze dne 14. ervence 1999, s usnesením vlády . 17 „k Národnímu programu rozvoje sportu pro všechny“ ze dne 5. ledna 2000 a mají oporu v zákonu . 115/2001 Sb., o podpo e sportu, ve zn ní pozd jších p edpis . Vyhlášení program je rovn ž v souladu s usnesením vlády . 1046 „k Dlouhodobému programu zlepšování zdravotního stavu obyvatelstva R Zdraví pro všechny v 21. století“ ze dne 30. íjna 2002 a s doporu eními ministr sportu EU. Rozvojový program na podporu innosti pro školy, kde se dosahuje stupn st edního vzd lání s maturitní zkouškou a uskute uje se v oborech gymnázium a gymnázium se sportovní p ípravou, vyhlašovaného v souladu s § 171 odst. 2 zákona . 561/2004 Sb., o p edškolním, základním, st edním, vyšším odborném a jiném vzd lávání (školský zákon), ve zn ní pozd jších p edpis , bude vyhlášen samostatn . − Státní podpora sportuje zam ena do t í tematických oblastí: 1. ást A: oblast státní sportovní reprezentace a p ípravy sportovních talent Tato podpora je ur ena specifickému okruhu ob anských sdružení - sportovních svaz zabezpe ující sportovní reprezentaci a p ípravu sportovních talent , které spl ují podmínky platných „Zásad innosti“ a jsou za azeny do tzv. „Klí e reprezentace“. Na základ specifických kritérií jsou navrhovány státní prost edky na zabezpe ení program podpory státní sportovní reprezentace a p ípravy sportovních talent u Program I. až IV., v etn podpory projektu celostátního finále „Olympiády d tí a mládeže“. Program I – Sportovní reprezentace R - 80 -

Zuzana P žová


1. Cílem je podpora sportovní p ípravy reprezentant v kategoriích dosp lých a junior a jejich ú ast na vrcholných mezinárodních sout žích (Olympijské a Paralympijské hry, Deaflympiády, Mistrovství sv ta, Mistrovství Evropy, Univerziády a odpovídající kvalifika ní mezinárodní sout že), prost ednictvím vybraných sportovních svaz , které jsou za azeny do systému státní sportovní reprezentace. 2. Podpora sportovní p ípravy reprezenta ních tým u sportovních svaz , za azených do programu Olympijských her. Jedná se o ro ní podporu olympijského cyklu, tzv. „OH p íprava“. Program II – Sportovní centra mládeže Cílem je podpora projekt sportovní p ípravy talentovaných sportovc dorostenecké a juniorské kategorie (zpravidla 15 -19 let, pokud mezinárodní pravidla nebo MŠMT nestanoví jinak), prost ednictvím vybraných sportovních svaz , které jsou za azeny do systému p ípravy sportovních talent . U zdravotn postižených sportovc se spojují v kové kategorie junio i a senio i. Program III – Sportovní talent 1. Cílem je podpora p ípravy sportovn talentované mládeže v ob anských sdruženích. Podpora je zam ena na innost jednotlivc , oddíl , nebo klub s ur ením na výcvikové tábory, testování sportovc , kontrolní sportovní srazy, okresní a krajské výb ry a jejich sout že, republikové výb ry mládeže, prost ednictvím vybraných sportovních svaz , které jsou za azeny do systému p ípravy sportovních talent . 2. Podpora finále celostátního projektu „Olympiády d tí a mládeže“ (dále jen „ODM“). Program IV – Sportovní st ediska 1. Jedná se o dlouhodobý projekt realizovaný prost ednictvím vybraných sportovních svaz , které jsou za azeny do systému p ípravy sportovních talent . Podpora sportovní innosti navazuje na „Intenzifikace sportovních t íd“. Cílem je podpora sportovní p ípravy talent v kové kategorie 10 až 15 let. Možno využít spolupráci se zástupci základních škol. 2. Cílem je dopln ní programu o podporu základní sportovní p ípravy d tí, zpravidla ve v kové kategorii 6 až 15 let, které jsou za azeny do systému všeobecné p ípravy sportovních talent , v souladu s p edloženým projektem sportovního svazu. 2. ást B: oblast t lovýchovy – tzv. oblast Ve ejn prosp šných program (dále jen VPP) Program V – Národní program rozvoje sportu pro všechny Cílem vyhlášeného programu je podpora projekt vedoucích k celoživotním pohybovým aktivitám ob an s prioritami a s ú elovým zam ením na: 1. Pravidelnou sportovní innost d tí a mládeže ve v kové kategorii 6 – 18 let. 2. Otev ené sportovní a t lovýchovné akce, v etn jednorázových kampaní se zam ením ke zdravému a aktivnímu životnímu stylu. 3. Projekty zam ené na pohybové aktivity ob an starších 60 let. 4. Vzd lávání dobrovolných pracovník NNO v oblasti sportu pro všechny, mimo trenér a rozhod ích sportovních svaz . 5. T lovýchovnou reprezentaci. Program VI – Sport a škola Žadatelem m že být NNO se zam ením na školní, studentské nebo univerzitní sportovní innosti. Cílem je vytvá ení podmínek pro široké sportovní aktivity a sout že žák a student škol, kte í jsou leny školních sportovních klub a vysokoškolských sportovních organizací. Ú elové zam ení programu je na: 1. Pravidelnou sportovní innost žák školních a univerzitních sportovních klub ve v kové kategorii 6 – 26 let. 2. Sout že žák a student školních a univerzitních sportovních klub republikového charakteru. 3. Pohybové aktivity zam ené na zdravotn oslabené žáky a studenty. 4. Podporu projekt Center sportu na školách. 5. Mezinárodní sout že žák a student škol sdružených ve sportovních Mezinárodních školských a studentských organizacích po ádaných na území eské republiky. Program VII – Sport zdravotn postižených O podporu mohou žádat pouze specializovaná sportovní sdružení s celorepublikovou p sobností, jejichž lenská základna je nejmén z 90 % tvo ena zdravotn postiženými ob any a jejich nezbytným doprovodem a provozující p evážn paralympijské a deaflympijské sporty. Žádost p edkládá NNO - 81 -

Zuzana P žová


p sobící v oblasti zdravotn postižených sportovc , resp. zast ešující sdružení, kde lenskou základnu tvo í nejmén 400 len . Cílem vyhlášeného programu je zajistit podporu vytvá ení podmínek pro aktivní pohybovou innost a integraci zdrav. postižených ob an , s ú elovým zam ením na: 1. Zapojení dosp lých do pravidelné sportovní innosti; 2. Zapojení mládeže do pravidelné sportovní innosti; 3. Podporu mezinárodních sout ží zdravotn postižených sportovc , po ádaných na území eské republiky. Program VIII – Údržba a provoz sportovních a t lovýchovných za ízení Cílem vyhlášeného programu je podpora zabezpe ení údržby a provozu sportovních a t lovýchovných za ízení v oblasti sportu. Cílem je ú elové zam ením na: 1. Podporu udržování a provozování sportovních a t lovýchovných za ízení ve vlastnictví, výp j ce, dle zvláštních právních p edpis 1) nebo dlouhodobém nájmu ob anských sdružení 2). 2. Podporu udržování technických prost edk , stroj a za ízení sloužících ke sportovní innosti ve vlastnictví, nebo dlouhodobém nájmu ob anských sdružení 2). 3. Podporu udržování a provozování sportovních za ízení sloužících p íprav reprezentant a sportovních talent ve vlastnictví, výp j ce, dle zvláštních právních p edpis 1) nebo dlouhodobém nájmu ob anských sdružení 2). 3. ást C: oblast výdaj na programové financování reprodukce majetku Dotace jsou poskytovány na podporu rozvoje a obnovy materiáln technické základny sportovních organizací. Žádost p edkládá žadatel v souladu se zásadami MŠMT k uvedenému Programu. Cílem vyhlášeného programu je vytvá ení a zlepšování technických podmínek v oblasti sportovní infrastruktury. Program 233510 – Podpora rozvoje a obnovy materiáln technické základny sportovních organizací 1. Podprogram 233512: Podpora rozvoje a obnovy materiáln technické základny sportovních organizací. P íjemci dotací jsou NNO v oblasti sportu, p ípadn m sta a obce s dlouhodobou nájemní smlouvou s NNO. U žádostí p edkládaných prost ednictvím zast ešujícího sdružení je nutné p iložit priority jednotlivých akcí. U jmenovitých žádostí NNO se jedná o diferencovanou podporou, omezenou možnostmi státního rozpo tu. 2. Podprogram 233513: Podpora rozvoje a obnovy materiáln technické základny sportovní reprezentace. P íjemci dotací jsou resortní sportovní centra a ob anská sdružení zabezpe ující systém p ípravy státní sportovní reprezentace a talentované mládeže. Žádosti p edkládají pouze zast ešující sdružení, sportovní svazy s celostátní p sobností a resortní sportovní centra (nikoliv samostatn TJ/SK). Bílá kniha o sportu

− Dokument Komise evropských spole enství projednaný v Bruselu dne 11.7. 2007.

5.6. PR viz. kapitola 1.5 5.7. EFEKTIVNOST SPONZORINGU − M ení efektivnosti sponzorství − (prezentace firmy zabývající se mediální strategií – Initiative na vzoru Euro 2004) − Euro 2004 – nejpopulárn jší fotbalový šampionát − vyhodnocování sponzoringu − p ímé mediální vyhodnocování – kolik lidí to vidí, krátkodobý a dlouhodobý efekt − soubor nástroj 1. ViewerTrack: globální analýza sledovanosti − globální analýza sledovanosti a jejích zákonitostí b hem významných sportovních událostí - 82 -

Zuzana P žová


− zahrnuje zem , které mají dohromady více než 90% DPH − výsledky: ukazují reálnou sledovanost versus uvád ná sledovanost (jsou to velice rozdílná ísla; ísla ukazují pr m rné minutové sledovanosti sportovních událostí (vždy se to u sledovanosti d lá) X kumulativní sledovanost = kolik lidí se dívalo a už to bylo jen chvili ku; podle standard na reklamní kampan , nemají jiné zájmy objektivní výsledky − které zápasy byly nejsledovan jší – záleží na po tu obyvatel, zájmu obyvatel a tradi nosti toho sportu, popularita týmu (Anglie, N mecko, Portugalsko, ...) „Velké fotbalové národy jsou nejpopulárn jší týmy), pr m rná sledovanost roste, když hraje domácí tým (nár st kolem 100%, n kdy až 145% - Itálie) − sledovanost byla v tší o 22% v tší než na Euru 2000: kumulativní pr m rná globální sledovanost všech utkání byla více než 2,8 mld. divák X pr m rná globální sledovanost 90 mil. divák − širší geografická základna (vyšší nár st sledovanosti v Asii a jižní Americe, více žen (40%) zajímavé zprávy pro sponzory − v R 71% muž nejhorší na sv t − sledovanost se m í peoplemetry sledovanost je m ena jen v domácnostech inzerenti dostávají „extra hodnotu“ ve form divák , kte í sledují p enosy mimo domov 2. Margaux: Expozice zna ky b hem utkání − po íta em m ená expozice zna ky b hem utkání − lepší vstupní data lepší analýza − technologie využívá po íta e, který simuluje lidské oko, zna ku/logo dokáže po íta rozpoznat tak, jak by ji rozpoznalo oko − reklamní panely, vybavení (tri ka, boty, epice) – tyto dv místa jsou nejlépe viditelná-, press backdrops, okolí stadionu, vysílání, product placement − program zaznamenává každý okamžik – kolik log tam je, jak jsou velká, jestli je to logo s grafickým modelem dostává se nap . exkluzivní koeficient − na EURU 2004 dostalo nejvíce expozice Hyundai dob e použili barevný kontrast (bílé písmo na tmav modrém pozadí – super pro televizní vysílání), silné a itelné písmo, maximální využití panel , dobré rozmíst ní, ... št stí (kolik expozic získá na tom daném zápase - vývoj utkání, jak je dlouhý zápas, jaká je struktura záb r ), jaké je po así – jak na panely svítí sluní ko, jaké jsou stíny, jaká je itelnost; jak je postavená kamera, zp sob práce kameramana 3. ExposureTrack: p ímá mediální hodnota expozice zna ky prost ednictvím sponzoringu − realistické odhady skute ných výdaj , nikoli ceníkové ceny, a tak jsou hodnoty porovnatelné − kalkulace hodnoty vysílacího asu = doba expozice (No. of 30° spots x mediální náklady x globální sledovanost x 15% (odv tvový standard pro diskontování sponzorské expozice vs. reklamní spot) − pomáhá klient m maximalizovat jejich efekt ze sponzorských aktivit − vyjednávání pro nadcházející sportovní události (cena a hodnota (smluvní podmínky) implementace (design panel , pozice panel , ...) optimalizace a analýza (každodenní expozice, ...) 4. SponsorROI: metoda výpo tu efektu sponzoringu vedle ostatních komunika ních kanál v mediálním mixu − jaké byly krátkodobé efekty mé sponzorské investice − jak jednotlivé kanály komunikace p ispívají k prodeji − po ítá se p esný krátkodobý prodejní efekt sponzorské aktivity 5.8.

WINDSURFING A PARAGLIDING

5.8.1. Windsurfing − Individuální sport, pevn spjatý s vodním prost edím a s v trem

Historie

− 1967 – kontrukce 1. WS - Jim Drake (USA) − 1968 byl tento vynález patentován a jeho rovnocenným partnerem se stal Hoyle Schweitzer. - 83 -

Zuzana P žová


− − − − − −

1971 p ichází tento vynález do Evropy a získává zde obrovskou popularitu. 1972 se konaly v N mecku první závody a o n kolik let pozd ji i mistrovství sv ta. 1979 (12 let po vzniku) uznala IYRU (Internat. Yacht Racing Union) WS jako samostatnou lodní t ídu. 1984 se tento sport objevil na LOH v Los Angeles. R První plovák byl do SSR dovezen v r.1974 a již v r. 1975 byla uspo ádána první WS regata na Jesenické p ehrad u Chebu. − Od r.1979 se u nás jezdí celostátní pohárová sout ž.

Rozd lení

− Regatový windsurfing – windsurf je vyroben tak, aby byly zd razn ny vlastnosti pot ebné pro jízdu ost e proti v tru. Tra závodu je vyzna ena ve tvaru trojúhelníka s tím, že více jak 50% délky trati je ve sm ru proti v tru. − Funboard – u t chto plovák je požadována ovladatelnost a nejlepší jízdní vlastnosti mají mít p i velkém v tru a na vlnách. Sout že probíhají ve t ech disciplínách: kursová regata, slalom a volná jízda. − Trikový windsurfing – u t chto plovák se vyžaduje dobrá ovladatelnost, stabilita a možnost jízdy na bo ní hran . Posuzuje se po et akrobatických prvk , náro nost, kvalita p edvedení a celkový dojem, jízda trvá 3 minuty. − Rychlostní windsurfing – závodí se na speciálních plovácích na trati dlouhé 500 m.

Biomedicinské hledisko

− − − − − − −

WS je koordina n vytrvalostní sport Intenzita práce je mírná až st ední, po dlouhou dobu (od 10tek min po n kolik hodin V ur itých úsecích jízdy je možno dosáhnout až submaximálního zatížení TF stoupá úm rn s rychlostí v tru náro ností jízdy Namáháno je p edevším svalstvo paží, pletence ramenního a zádové svalstvo Uplat uje je statická práce (udržení plachty a sm ru jízdy) i dynamická práce (zm na sm ru jízdy) Podstatné jsou i vlivy po así – slune ní zá ení, rychlost v tru, déš ...

Psychologické a sociální aspekty

− WS je podobn jako SNB sportem individuálním, provád ný v p íjemném prost edí a asto v relativn uzav ené komunit ...

Ekonomické aspekty

− WS je finan n velice náro ný sport, pokud si chce jezdec po ídit vlastní vybavení – plovák 7 – 30 000, oplacht ní (plachta, ráhno, st že ) 10 – 40 000, dále je vhodné po ídit si neoprén a vestu

Lokality

− Nové Mlýny, Nechranice, Rozkoš, Slapy, Velké Dá ko − Lago di Garda, oblast ostrova Rhodos a mnoho dalších p ímo ských oblastí

Ochrana p írody

− WS se nesmí provozovat na chovných rybnících a na rybnících nebo p ehradách s vzácným výskytem živo ich nebo rostlin − WS jinak nijak do p írody nezasahuje – jediný problém je s vlézáním a vylézáním z vody a prostorem pro nastrojení plachty

5.8.2. Paragliding Paragliding je letecký sport. K pohybu vzduchem se používá paraglidingové k ídlo - padákový kluzák, který spadá do kategorie sportovních létajících za ízení. Startuje se z kopce rozb hem, nebo z roviny pomocí vle ného za ízení. Zkušený pilot m že plachtit díky využití termických stoupavých proud až stovky kilometr b hem n kolika hodin, hlavním zdrojem radosti je tedy ulet t co nejdelší p elet. Paraglidingová k ídla se dle francouzské normy Afnor d lí do n kolika skupin, podle náro nosti pilotáže: Standard, Performance, Competition, Tandem Kategorie

Kategorie standard nabízí používání základního typu padákového kluzáku. S tímto typem se provádí výcvik pilot a dále na n m létají rekrea ní piloti nebo piloti, kte í dávají p ednost bezpe í ve vzduchu. Kategorie performance je ur ena pro piloty, kte í létají velmi asto a mají s létáním již n jaké zkušenosti. Padákové kluzáky kategorie performance jsou výkonn jší, rychlejší, ale také náro n jší na pilotáž než - 84 -

Zuzana P žová


padákové kluzáky kategorie standard. Kategorie competition je ur ena pro sout žní piloty, kte í aktivn létají rychlostní p eletové sout že. Padákové kluzáky kategorie competition jsou velmi náro né na pilotáž a pilot musí prokázat velmi dobré znalosti a zkušenosti, aby získal pilotní licenci na tento typ k ídel. Kategorie tandem je ur ena pro zkušené piloty, kte í mohou v seda ce p ed sebou vozit jednoho pasažéra. Nov jší n mecká norma DHV zavádí pro jednomístná k ídla d lení jemn jší, p tistup ové. Kategorie jsou zna eny DHV1, DHV1-2, DHV2, DHV2-3, DHV3. Nejnov jší je norma Evropské unie CEN, definuje ty i stupn , zna ené EN A, EN B, EN C, EN D. Konstrukce

Padákový kluzák se skládá z vrchlíku a š r. Vrchlík je ušitý z neprodyšné tkaniny do tvaru profilu k ídla. Kluzák tvo í spodní potah, horní potah, žebra a výztuhy. Spodní i vrchní potah jsou ze tkaniny, která se chemicky upravuje, aby dosáhla nízké propustnosti vzduchu. Nepropustná látka je pro princip vztlakové síly nepostradatelná. Žebra jsou vyst ihována do tvaru profil k ídla a p išívá se k nim spodní i vrchní potah. Aby se vrchlík nebortil do nesprávného tvaru, jsou v n kterých místech p išity výztuhy, které mohou být i diagonální. Díky diagonálním výztuhám bylo možné snížit po et š r a tím i sou initel odporu vzduchu. Š ry se skládají z jádra a opletu. Jádro je tvo eno slabými vlákny z pevného materiálu a jsou opleteny ochranným obalem. Ochranný obal se používá pro snížení možnosti poškození š ry p i kontaktu s p ekážkami. Š ry jsou vyvázány v adách za sebou. ady se obvykle zna í velkými písmeny A, B, C a D. ada A je vyvázána na náb žnou hranu a ada D na odtokovou hranu. Zakon ení š r je provedeno do popruh jednotlivých ad a nakonec jsou spole n svázány do ocelového kroužku, který se pomocí karabin p ipojí k postroji, ve kterém sedí pilot. Jediné volné jsou ídicí š ry, které vedou skrz kladky k pilotovi. Na ídicích š rách jsou rukojeti ke snadnému ízení. Geometrie profilu je zajišt na délkami š r, které jsou vyvázány k vrchlíku. V n kterých p ípadech je pot eba tuto geometrii pozm nit, za ú elem dosažení vyšších rychlostí. K provedení této zm ny geometrie byly vynalezeny dva systémy: 1. Trimovací systém: Umož oval nastavit zadní popruhy malinko delší a tím zm nil úhel odtokové hrany profilu k dosažení vyšší rychlosti. 2. Speed systém: Umož uje stahování p edních dvou až t í popruh v daném pom ru a tím sníží úhel náb hu proudu vzduchu a zvýší se tak rychlost. K popruh m je p ipojena š ra k jejich stahování, která vede systémem kladek do spodní ásti postroje, kde se nachází hrazda, na kterou pilot opírá nohy a stahuje tak popruhy. Dnes se používá již jen tento systém, protože je jednoduší na obsluhu a nastavení. Postroj je místo, ve kterém sedí pilot a ovládá z n j padák. Obsahuje sedák a op rku, které lze se ídit do pohodlné polohy, dále chráni páte e, upínací popruhy pro pilota a pro popruhy vrchlíku, vak pro dovážení vodní zát ží a nakonec i kontejner se záložním padákem. Postroje se zhotovují v r zných velikostech a každý pilot si m že vybrat velikost, která mu vyhovuje nejlépe. Popruhy záložního padáku jsou p ipojeny k postroji a záložní padák je zabalen tak, aby se po vypušt ní co nejrychleji rozbalil. Rukoje pro vytažení záložního padáku z kontejneru by m la být na p ístupném míst a pilot by m l mít nacvi ený pohyb jeho rychlého vytažení a odhození. Dynamika letu

P i pohybu vrchlíku vzduchem se do jeho nitra vhání vzduch, který ho tak tvaruje do leteckého profilu. Díky rozdílným rychlostem vzduchu proudícím nad vrchní plochou a pod spodní plochou vzniká aerodynamická síla, která umož uje iditelný let. Vzhledem k tomu, že padákový kluzák využívá dynamických ú ink proud ní vzduchu k tvarování k ídla, íká se, že k ídlo není tuhé a v letové praxi se p edpokládá využití této vlastnosti i k zám rným deformacím vrchlíku, které jsou n kdy d ležité k op tovnému regenerování tvaru k ídla. Ovládání padákového kluzáku a teorie letu

Pilot ovládá padákový kluzák pomocí ídicích š r - takzvaných idi ek. idi kami se stahuje zadní odtoková hrana kluzáku, ímž se m ní elní odpor kluzáku na té stran , na které byla stažena idi ka. ízení kluzáku - zm nu sm ru letu lze provád t idi kami jen v horizontální rovin , padákový kluzák nem že sám od sebe stoupat. Ke stoupání - získání výšky se využívají stoupavé vzdušné proudy. Stoupavé vzdušné proudy mohou být: − mechanické - na náv trné stran kopce je vzduch nucen proudit vzh ru − termické - vzduch oh átý od zemského povrchu stoupá vzh ru Výcvik pilota

- 85 -

Zuzana P žová


Základní znalosti a p íslušné dovednosti nutné k bezpe nému létání lze získat v kurzech paraglidingu. Podmínky k získání pilotní licence a podmínky k provozování tohoto sportu stanoví v každém stát pov ená organizace. U nás se tímto zabývá Letecká amatérská asociace eské republiky, která je pov ena Ministerstvem dopravy. Také provádí správu pilot sportovních létajících za ízení (SLZ). Do kategorie SLZ pat í mimo jiné také Ultralehká letadla a Rogala (záv sné kluzáky). Pro provozování tohoto sportu je t eba vlastnit pilotní licenci pro danou skupinu. Dále je t eba mít homologovaný kluzák s platným osv d ením o technické zp sobilosti a nakonec je t eba být pojišt n proti škodám zp sobeným t etí osob , nap . p i p istání na osobní automobil, který se poškodí atd. Z teoretických obor se pilot musí nau it mechaniku letu, konstrukci padákového kluzáku, meteorologii, letecké p edpisy. Zejména znalost meteorologie je u tohoto sportu st žejní, protože padákový kluzák je bezmotorový a pohyb ve vzduchu závisí na pov trnostních podmínkách. Prakticky se pilot musí nau it ovládat kluzák a p i p ezkoušení p edvést i ty nestandardní režimy letu, u kterých je p ezkoušení požadováno v rámci dané kategorie pilotního pr kazu. Metody startu

U tohoto sportu existují dva druhy startu. P i tomto sportu se nikdy nestartuje skokem z letadla atp. Start se obvykle provádí rozb hem ze svahu. Start se provádí pokud možno proti v tru. Lze startovat i p i bo ním v tru nebo slabém v tru zezadu, ovšem za p edpokladu, že to umož ují podmínky na startovišti a pilot má dostate né zkušenosti, aby takový start zvládnul. Minimální rychlosti padák se pohybují podle kategorií od 22 do 25 až 28 km/h. Tuto rychlost je tedy t eba vyvinout p i startu k bezpe nému odpoutání od zemského povrchu. Krom startu ze svahu je možné startovat ze zem pomocí navijáku nebo odvijáku. V takovém p ípad je pilot p i startu tažen na lan a po vystoupání se pilot od lana odpojí. Za ízení spojující pilota s lanem musí odepnutí umožnit. S padákovým kluzákem nelze létat tak, že je kluzák tažen trvale. Jinak vzniká drakový efekt, který m že vést k prudkému ne iditelnému pádu pilota na zem. Létání p i trvalém tažení za motorovým lunem apod. se provádí s padáky konstrukce odlišné od padákových kluzák . Historie Paraglidingu

Spousta lidí si myslí, že paragliding vznikl koncem 70. a za átkem 80. let n kde v Evrop jako vedlejší produkt parašutismu, nebo jako kapitalistický výmysl prohnilých imperialistických horolezc , líných sestupovat z alpských vrchol po svých. To všechno jsou bludy. Paragliding vznikl v bývalém Sov tském Svazu, ve stát Moldávie, už v polovin 20. let minulého století. V polovin 20.let minulého století vesele probíhala v Rusku revoluce, zahájená syfilitickým maniakem Uljanovem, a jedním z jejích produkt byla kolektivizace. Vše se muselo dít masov a kolektivn , vše bylo spole né (a tedy nikomu vlastn nic nepat ilo) a pro individualismus m li soudruzi jen slova pohrdání, p ípadn tábory typu „Gulag“, kde se provozovala kryoterapie (ale o tom jindy a jinde). A protože byli moldavští komsomolci d kladní, za ali kolektivizovat i horolezectví. M li kolektivní výlety, kolektivní expedice, úsp chy byly také kolektivní a pokud snad došlo k nehodám, pak byly také kolektivní (o tom sv d í nap íklad úhyn celé rusko-moldavské sov tské ženské expedice na Pamír). Horolezci m li velký kolektivní stan, ve kterém kolektivn nadávali, že je t žký a te e do n j, ale promá ení a zmrzlí byli kolektivn , takže bylo vše v po ádku. Na velkém kolektivním va i i (velikosti menších kamínek na uhlí) si v kolektivním ešusu va ili kolektivní stravu, a kolektivn nadávali, že se ta šlichta nedá žrát ani individuáln , natož kolektivn . Jezdila s nimi poslední horolezkyn , která neuhynula, protože v dob kritické expedice práv kolektivizovala svou domácnost. Byla sice jediná, a tudíž individuální, ale soudruzi pro tentokrát p imhou ili oko, protože co taky chcete za dlouhých bivak d lat s dvaceti nebo více chlapy, že? V té dob se na scén objevuje moldavský horolezec, objevitel a vynálezce Lev Trocki (neplést prosím s osobou jménem Lev Davidovi Trockij, který byl 20. srpna roku 1940 t žce zran n úderem cepínu do hlavy špan lským komunistou Ramónem Mercaderem, t . agentem NKVD, vydávajícím se za kanadského ob ana levicového smýšlení. Na následky vražedného útoku Trockij následujícího dne zem el) a svým milým, neot elým zp sobem posunul kolektivizaci horolezectví na další úrove , protože se rozhodl zkonstruovat kolektivní spací pytel. Tato proprieta ve vybavení moldavského kolektivizovaného horolezeckého svazu chyb la a v deckotechnický komitét p i Moldavské Universit Komunistických a Lidových V d (zkratka MUKLOV) s radostí uvolnil na tento výzkum nemalé prost edky. - 86 -

Zuzana P žová


V první fázi vývoje kolektivního spacího pytle se Trocki zam il na systém, který použije p i konstrukci. První prototyp byl sestaven na principu sériového uložení horolezc ve spacím pytli, který m l pr m r na ší ku ramen dosp lého horolezce (a že to tenkrát byli CHLAPI) a délku dvaceti dosp lých, st edn vysokých muž . Po et 20 byl stanoven pr m rováním po tu len jednotlivých expedic moldavského horolezeckého svazu po dobu deseti let. Do spacího pytle vstupovali horolezci po jednom (což bylo v mírném rozporu s principy kolektivizmu) tak, že následující horolezec m l vždy nohy na hlav p edchozího. Tento systém m l však adu nevýhod, z nichž nejpodstatn jší bylo, že se nikdo po ádn nevyspal, protože byl-li takto sestrojený kolektivní spací pytel zav šen do kolektivní hamaky (v tšinou vytvo ené z importovaných vy azených rybá ských sítí ernomo ské rybá ské flotily), pak vytvo il obrovské U, na jehož jednom vrcholu horolezci kolektivn nadávali, že ve stoje se spát nedá, na druhém vrcholu U jiní horolezci kolektivn nadávali, že ve stoje se sice spát dá, ale lov k nesmí stát hlavou na chodidlech jiného soudruha, a ti uprost ed tvrdili, že vleže se sice spát dá docela dob e, ale je jim moc horko, protože jak známo, tlakem vzniká teplo, a že se tam z obou stran tla ili po ádn ! Po neúsp chu sériového systému provedl Lev Trocki adu více i mén nezda ených pokus , až vznikl druhý prototyp, který byl sestaven na principu paralelního uspo ádání horolezc . Tento systém byl rozhodn úsp šn jší, protože soudruzi mohli vstupovat do spacího pytle kolektivn (za tuto skute nost byl Trocki pochválen politbyrem Svazu) a prohnutí do tvaru U p i zav šení do kolektivní hamaky nep sobilo potíží, protože v pytli byly všity p epážky, odd lující jednotlivé soudruhy. Horolezci však museli spát v pozoru, kolmo op eni nohama o st nu štítu, což jim však nep sobilo potíží, protože všichni m li vojenský výcvik. Úsp ch paralelního kolektivního spacího pytle vynesl Lva Trockého na výsluní slávy. Politické špi ky Moldávie mu gratulovaly, vojenští poradci si nechávali zjistit p ednosti tohoto systému pro použití v boji ve vysokých horách, a dokonce z Moskvy bylo lze zahlédnout vlídné pokynutí ruky Velkého Generalissima, který moud e spo inul žehnajícím zrakem na novém výdobytku komunismu, který op t zasadil ránu b logvard jským individualistickým štvá m. Jako u všech velkých objev , i zde hrála svou nezastupitelnou roli náhoda, která proslavila i Mend lejeva, Tolstého, Puškina, a pozd ji i Ciolkovského a Gagarina. Po jednom z výstup na Uralský vrchol u- u moldavští horolezci na sestupu ráno balili kolektivní spací pytel (technologie balení byla zpracována samotným vynálezcem a v jejím použití byli všichni soudruzi ádn vyškoleni) a dopustili se technologické nekázn tím, že v jedné chvíli m l oba konce kolektivního spacího pytle v rukou jediný horolezec, mladý Alexej Nikolajev (budoucí podvád ný manžel první sov tské kosmonautky Valentiny T reškovové-Nikolajevové). Prudký závan v tru zp sobil, že se kolektivní spací pytel vzdul do podoby obrovského p lm síce, a vlekl horolezce po ledovci, bohužel však proti sm ru zamýšleného sestupu. Když geniální Trocki uvid l obrovskou sílu v tru, okamžit pochopil nabízené možnosti, provedl n kolik úprav na koncích spacího pytle, a za al jej používat k výstupu na zaledn né vrcholy. Jak vidno, prap vodním ú elem tohoto létacího za ízení byl VÝSTUP na vrchol, nikoli sestup, jak se n kte í zaslepení jedinci domnívají. Po dalších celkových úpravách, které Trocki provád l v pr b hu n kolika let, došlo ke zmenšení jednotlivých komor spacího pytle, takže se kone ný produkt ke spaní už nedal použít,a nehodil se než ku létání na vrcholy. A to byl konec slávy moldavského horolezce a vynálezce Lva Trockého. Výstupy na vrcholy pomocí kolektivního spacího pytle provád li soudruzi samostatn , a to se v kolektivizované komunistické spole nosti neodpouští. Lev Trocki byl za své zásluhy o vývoj paraglidingu „odm n n“ pobytem v táborovém za ízení typu GULAG na Alandských ostrovech a spole nost mu tam d lal Alexej Nikolajev, který byl v šedesátých letech v úctyhodném v ku šedesáti p ti let propušt n (a okamžit si nabrnknul Valentinu T reškovovou, nebyla to sice krasavice, ale po t ch letech, co byste cht li). Lev Trocki se i na Alandských ostrovech zabýval vývojem létacího kolektivního spacího pytle, ale vzhledem k nedostatku materiálu mu vždycky vyšla jen malá zr di ka s dlooooouhými š rami. Naposledy byl Lev Trocki vid n, jak po šicht testuje na zamrzlém mo i p i jižním v tru n co, co se podle pam tník vzdálen podobalo dnešním kajt m. Se slovy „...vrátím se se severním v trem“ zmizel génius sm rem k severnímu pólu a historici a politici bývalého Sov tského Svazu se do dnešního dne nemohou - 87 -

Zuzana P žová


shodnout na tom, jestli se jednalo o neúsp šný test prvního padákového kluzáku, nebo o úsp šný út k z GULAGU. 5.9. SPOLE ENSKO-V DNÍ ZÁKLAD Spojení systému t lesné kultury a systému rekreace. Podle eho a jak d líme t locvi nou rekreaci? Vzhledem k p edcházejícímu charakterizujte roli a osobnost rekreologa. T locvi nou rekreaci je možno vzhledem k biologické a spole enské determinovanosti lov ka považovat za nejvýznamn jší, p i emž z hlediska fyzického, psychického a sociálního je všestrann jší, než všechny ostatní. Zárove je také nejvýznamn jším,nejvšestrann jším a celé populace se týkajícím druhem t locvi né aktivity. zcela p irozen propojený systém t lesné kultury a systém rekreace.

− T locvi nou rekreaci lze v základní podob d lit podle: 1. Organizovanosti a) organizovaná − pozitiva: pravidelnost, relativní stálost skupiny, pevné za azení do životního režimu apod. − negativa: fyziologická nedostate nost (nedosažení TF, málo aktivity za týden – 2x je málo) b) áste n organizovaná – využití nabídky podle vlastních pot eb c) neorganizovaná – zcela nezávislé − b) a c) se jeví z hlediska fyzického, psychického i sociálního jako efektivn jší a pro spole nost obecn p ijateln jší; jsou ale podmín ny prostorovým, materiálním a personálním vybavením využívání rekrea ních center (wellness center) 3. asové struktury a) každodenní − jako jediná m že splnit všechny nároky na rekreaci kladené v plném rozsahu b) víkendová − dopln k a) – zm na zam enosti i prost edí c) dlouhodobá − jedno- i více týdenní pobyty zam ené na realizaci rekrea ních aktivit − nebezpe í p etížení neadaptovaného organismu, zm na denního režimu, dlouhodobá zm na prost edí m že mít až zcela negativní podobu − jde o vzájemnou vazbu a smysluplné propojování a), b), c) − souvisí s asovými možnostmi lidí vzhledem k jejich dennímu a týdennímu životnímu režimu, s možností r znorodosti rekrea ních aktivit a jim odpovídajícího prost edí - 88 -

Zuzana P žová

− postupná adaptace na zát ž − negativní vlivy: p et žování 4. Prostoru realizace − podle uzav enosti prostoru: v uzav eném


bez efektu fyzického, sociálního i psychologického

v otev eném − podle vzdálenosti: v míst p ím stská za ízení rekrea ní oblast, volná p íroda − podle toho se m ní obsah t locvi né rekreace i podmínky , kterými je kone ný efekt ovliv ován (materiální a personální zabezpe ení, hygienické podmínky 5. Množství ú astník − souvisí s p edchozími body, ale p edevším se váže na individuální o ekávání vzhledem k fyzickému psychickému a sociálnímu efektu rekreace − závisí na momentální psychickém a sociálním rozpoložení individua − Individuální rekreace – izolovaný jedinec – zam ení na vlastní o ekávání p edevším fyzického a psychického charakteru bez ohledu na jakékoli sociální vazby – individuální efekt p evažuje nad sociálním − rodinná rekreace – sociální efekt ve smyslu posílení rodinných vazeb, diferencovanost skupiny omezený fyzický dpoad − skupinová rekreace u skupiny vyrovnané optimální výsledky po stránce fyzické, psychické i sociální 6. Zdravotního stavu 1. zdraví bez rizikových faktor , b) s rizikovými faktory 2. ne-zdraví s konkrétním oslabením, b) s konkrétní nemocí, c) handicapovaní − odlišné p ístupy, nezbytné vstupní a pr b žné diagnostiky 7. Pohlaví − vázána na obsah realizované innosti – výb r innosti – ženy více innosti estetického charakteru (i módnosti), muži herní a sout živý charakter − zat žování a frekvence innosti 8. Obsahu − vyúst ním p edchozích bod − Kdo? – charakteristika skupiny – charakteristika, typické vlastnosti, zvláštnosti, zdravotní stav, v ková struktura, zájmy, ... možnosti vnit ní diferenciace − Pro ? – smysl, cíl – na co je t eba se soust edit − Kde? – jaký prostor vzhledem k innosti, po tu lidí, vybavenosti, zázemí, ... − Kolik? – jaké množství asu mám k dispozici, kolik len je ve skupin − s p edchozími body dávají odpov di na otázky reálnou a zd vodn nou možnost výb ru ur itého obsahu inností, její intenzity a frekvence − pro kone ný pozitivní efekt je nutná kontrola – pro zp tnou vazbu (správnost nesprávnost rozhodnutí) a motivaci (na základ pozitivní zm ny) 9. Zodpov dnosti − organiza ní zabezpe ení (o.s., orgány státní správy, zam stnavatelské organizace, školy, CK, fitness, ..) – materiální, prostorové, ... zabezpe ení, bezpe nost provozu − prvo adou a zásadní zodpov dnost má realizátor - pedagog

- 89 -

Státní závrené zkoušky. Magisterské

Recommend Documents