WORKSHOP STARÉHO ŽELEZÁŘSTVÍ Stará huť u Adamova / 2009–2014
7. Workshop starého železářství 20. – 22. května 2015 / Stará huť u Adamova (národní kulturní památka umístěná v památkové rezervaci ve správě Technického muzea v Brně) Akce je pořádána Technickým muzeem v Brně, Spolkem Františka – sekcí industriální archeologie Kruhu přátel Technického muzea v Brně, Středoevropskou cestou železa a Archaia Brno o.p.s.
Stará huť u Adamova se nachází 10 kilometrů severovýchodně od Brna na území Moravského krasu (na mapě: TMB – Technické muzeum v Brně / SH – Stará huť u Adamova).
2
Železářský podnik založila před polovinou 18. století knížata z Lichtenštejnu. Vysoká pec byla vystavěna roku 1746 a několikrát přestavována. Huť ukončila svoji činnost roku 1877 poté, co se provoz stal nerentabilním. Rekonstrukce části původního areálu započala v roce 1971 a roku 1984 došlo ke zpřístupnění muzejní expozice věnované historii železářství ve střední části Moravského krasu instalované v tzv. Kameňáku, budově bývalé modelárny.
Stará huť u Adamova – vysoká pec, vápenné pece a budova muzea Rudonosná střední část Moravského krasu se stala důležitým železářským centrem již v období 8.-11. století. Na katastrech obcí Babice n. Svitavou, Habrůvka, Olomučany a Rudice byla archeologicky prozkoumána dvacítka železářských raně středověkých hutí vybavených 2–10 pecemi tří různých typů.
Experimentální železářský okrsek v areálu Staré huti
3
„Huť“ K pokusným a ukázkovým tavbám jsou používány kusové pece rekonstruované na základě poznatků získaných během archeologických výzkumů. V posledních letech se tým Technického muzea v Brně soustředil na typ vestavěných pecí s tenkou hrudí.
Řez pecí s tenkou hrudí z 9. století Jedna z rekonstruovaných pecí s tenkou hrudí používaných v roce 2010, stav po zimě 2010/11 Experimentální tavby jsou prováděny každoročně během tří květnových dnů a následně i při navazující sobotní akci určené široké veřejnosti. Část výsledků taveb je bezprostředně kovářsky zpracovávána. Současně je prováděn výpal dřevěného uhlí v milíři vystavěném s předstihem. Získané dřevěné uhlí je používáno při archeometalurgických experimentech.
4
Dvojice nově vystavěných pecí
Vysoušení pecí
5
Pražení železné rudy
Stavba milíře
6
Pokrývání milíře pláštěm
Rozebírání milíře
7
Příprava dřevěného uhlí pro tavbu – drcení na vhodnou velikost, v pozadí milíř
„Huť“ – práce v peci č. 2
8
Vypouštění strusky /
Vylomení hrudního štítku – otevření pece
Vytažení železné houby
9
Zpracování železné houby (resp. nyní již železné lupy) – fotografie dokumentují různé tavby
10
Lupa je naseknuta sekerou, výsledek získaný v roce 2012 je zatím nejvíce podobný originálním naseknutým raně středověkým lupám nalezeným na území Moravy
11
Zpracování železné lupy kováři Patrickem Bártou a Thierry Tonnelierem
12
Jeden ze zahraničních účastníků – Adam Thiele z budapešťské Technické univerzity – společně se svým bratrem obsluhuje raně středověkou pec z maďarského území označovanou jako typ fajszi (více o jeho archeometalurgických aktivitách na adrese: www.bucavasgyuro.net) Drcení bahenní železné rudy /
13
Zpracování železné lupy
Paul Merluzzo, Laboratoire d´Archeologie des Metaux, Francie, při práci s raně středověkou pecí rekonstruovanou na základě nálezů z východní Francie Fotografie byly zhotoveny v areálu Staré huti u Adamova v letech 2010–2012 Martinem Barákem, Jiřím Mertou, Evou Řezáčovou a Dominikem Tallou. Více o experimentálních a ukázkových tavbách prováděných Technickým muzeem v Brně lze nalézt na stránkách Spolku Františka – sekce industriální archeologie Kruhu přátel Technického muzea v Brně: www.starahut.com. Kontakt: Ondřej Merta / Technické muzeum v Brně / tel.: 541 421 426 / e–mail:
[email protected] / www.technicalmuseum.cz
14
