Práce a Stud. Muz. Beskyd (Přír. Vědy), 15: 045-061, 2005 ISBN 80 86166-18-X
Drabčíkovití brouci (Coleoptera: Staphylinidae) Přírodní památky Kamenec (Podbeskydský bioregion, Česká republika) Staphylinid beetles (Coleoptera: Staphylinidae) of the Natural Monument Kamenec (Podbeskydský biogeographical region, Czech Republic) Jaroslav BOHÁČ1), Magdaléna ROHÁČOVÁ2) & Jan MATĚJÍČEK3) 1)
Jihočeská univerzita, Studentská 13, CZ-370 05 České Budějovice, e-mail:
[email protected] Muzeum Beskyd, Hluboká 66, CZ-738 01 Frýdek-Místek, e-mail:
[email protected] 3) Formánkova 436, CZ-500 11 Hradec Králové 11, e-mail:
[email protected]
2)
Keywords: Staphylinid beetles, faunistics, man-impact, Natural Monument Kamenec, Podbeskydský biogeographical region, Czech Republic Abstract. Altogether 70 species of the staphylinid beetles were found in five habitats of the Natural Monument Kamenec (peaty meadow and four habitats of seminatural forest stands). Investigation was carried out with the help of various collecting methods (pitfall trapping, sweeping, beating, trap of Malaise and sifting of the moss Sphagnum). Although the greatest species number (52) was found by pitfall trapping in comparison with other collecting methods (18 species), some species are proved to be catch only by other methods than pitfall trapping. All studied habitats belong to the habitat categories that are medium manimpacted. In the studied area relict staphylinid beetle species were found (Tasgius morsitans, Acylophorus glaberrimus, Bryophacis rufus, Bryoporus cernuus a Zyras haworthi). According to Red List of the Czech Republic all these species are ranked among endangered or vulnerable species. The species Zyras haworthi is definitely evidenced from Moravia for the first time.
ÚVOD Drabčíkovití brouci, kteří jsou nejpočetnější broučí čeledí v České republice (vyskytuje se zde více jak 1400 druhů), jsou hlavně hygrofilní a často jsou vázáni na mokřady (Horion 1963, 1965, 1967, Koch 1989, Frisch 1995, Boháč 1999, Boháč 2003, Boháč & Bezděk 2004). Jsou široce rozšířeni kolem tekoucích a stojatých vod a jejich společenstva mají velkou druhovou diverzitu v různých typech mokřadních biotopů (Boháč 2002). Vzhledem k současným změnám v hospodaření v krajině a zřejmě i klimatickým změnám je řada druhů mokřadních drabčíků ohrožena (Boháč et al. 2004). Fauna rašelinných a mokřadních biotopů severovýchodní Moravy je prakticky neprozkoumaná, ačkoliv jsou tyto biotopy ve vysokém stupni ohrožení. Hlavní hrozbou je změna vodního režimu způsobená v minulém období odvodňováním a meliorací mokřadů a v současnosti likvidací některých cenných mokřadních biotopů (např. pískovny) obnovou hospodářské činnosti. Změna vodního režimu vyvolává další významné změny ekologických charakteristik biotopů (změna obsahu vody, pH a organických látek v půdě a její struktury, atd.), které významným způsobem ovlivňují složení společenstev drabčíků (Boháč et al. 2005). Na vyhraněné stanovištní poměry a na rašelinnou a mokřadní vegetaci je současně vázáno i mnoho specializovaných a faunisticky pozoruhodných druhů hmyzu včetně drabčíků. Jsou to zejména tyrfobiontní a tyrfofilní druhy drabčíků vázané na rašeliniště (Boháč & Bezděk 2004). Kromě toho žije v mokřadních biotopech řada dalších ohrožených druhů drabčíků (Boháč & Matějíček 2004). 45
Přírodní památka (dále jen PP) Kamenec je jednou z mála podobných lokalit v Podbeskydském bioregionu. Při rozsáhlém inventarizačním průzkumu PP Kamenec v roce 2004 byl získán rovněž materiál drabčíkovitých brouků, jehož hodnocení je předmětem tohoto příspěvku. METODIKA A POPIS ÚZEMÍ PP Kamenec (k.ú. Dobrá u Frýdku-Místku, čtverec středoevropské mapovací sítě 6376, nadmořská výška 319-321 m n.m., rozloha 9,82 ha) geomorfologicky náleží k oblasti III2D - Západobeskydská podhůří a celku III2D-1 - Podbeskydská pahorkatina (Boháč & Kolář 1996). Podle biogeografického členění je území součástí Podbeskydského bioregionu Západokarpatské podprovincie (Culek 1996). I. Vymezení studijních ploch: Na ploše PP Kamenec bylo subjektivně vytypováno několik biotopů - studijních ploch, které se lišily charakterem vegetace (charakteristika ex Holuša 2005, vylišení lesních typů dle systematiky lesnické typologie Plíva 1971, 1991). Lokalizace studijních ploch je na obr. 1. 1. Soubor lesních typů Fraxineto-Alnetum (jasanová olšina - kód (3)L): lesní typ jasanová olšina prameništní - (3)L2. Tyčkovina až tyčovina (30-37 let) olše lepkavé (Alnus glutinosa), o. šedé (A. incana), jasanu ztepilého (Fraxinus excelsior). Relativně nejvlhčí část lesního porostu s poměrně bohatým a pestrým bylinným podrostem (Ficaria verna, Petasites hybridus, P. albus, Carex spp., Equisetum spp., Scirpus sylvatica, Cardamine amara, Lycopus europaeus, Geum urbanum, Epilobium parviflorum, E. palustre, Urtica dioica, Colchicum autumnalis, Aegopodium podagraria, Galium aparine, Glechoma hederacea, Impatiens parviflora, Pteridophyta, Circaea lutetiana, Primula elatior, Poaceae ad.). 2. Soubor lesních typů Abieti-Querceto Fagetum variohumidum trophicum (jedlo-dubová bučina - kód 3O): lesní typ jedlo-dubová bučina s ostružiníkem chlupatým (3O5). A/ kmenovina (70-100 let) dubu letního (Quercus robur), jasanu ztepilého, lípy malolisté (Tilia cordata) a habru obecného (Carpinus betulus) s dvěmi etážemi dřevin. Zpočátku téměř bez podrostu, později dominantně Rubus hirtus agg., málo početně Circaea lutetiana, Oxalis acetosella. B/ kmenovina (100-130 let) dubu letního, jasanu ztepilého a javoru klenu (Acer pseudoplatanus) s třemi etážemi dřevin. V podrostu Rubus hirtus agg., Impatiens parviflora, I. noli-tangere, Circaea lutetiana, Senecio fuchsii. C/ kmenovina s pestrým dřevinným složením a velmi pozměněnou skladbou dřevin (dub letní, javor klen, jasan ztepilý, jilm horský (Ulmus scabra), bříza bělokorá (Betula pendula), olše lepkavá, lípa malolistá, třešeň ptačí (Cerasus avium), s introdukovanými druhy: smrk obecný (Picea abies), borovice vejmutovka (Pinus strobus) a borovice lesní (Pinus sylvestris). V podrostu převážně Rubus hirtus agg., avšak místy se hojněji vyskytovaly i další rostlinné druhy (Poaceae, Vaccinium myrtillus, Circaea lutetiana, Lamium maculatum, Pteridophyta). 3. Rašelinná louka s tůní se zbytky porostu lesního typu (1)T3 (březová olšina slatinná) - soubor lesních typů Betuleto-Alnetum (březová olšina - kód (1)T). Zbytky tyčoviny (20-33 let) olše lepkavé, břízy bělokoré a osiky obecné (Populus tremula) s pestrým bylinným porostem, např. Eleocharis palustris, Carex nigra, C. panicea, C. elongata, C. cinerea, Drosera rotundifolia, Viola palustris, Valeriana simplicifolia, Caltha palustris, Lysimachia nummularia, Lythrum salicaria, Eriophorum angustifolium, Juncus conglomeratus, J. effusus, Equisetum fluviatile, Typha latifolia, Sphagnum cuspidatum, S. girgensohnii, S. palustre ad., ale také hojně Bidens cernua a Epilobium hirsutum. V keřovém patře zejména po obvodu louky krušina olšová (Frangula alnus), vrba popelavá (Salix cinerea) a v. ušatá (Salix aurita). Vegetace obou světlin byla obdobného charakteru (Myosotis laxiflora, Scirpus sylvatica, Cardamine amara, Mentha longifolia, Petasites hybridus, Sphagnum spp.). II. Sběrové metody: Inventarizační průzkum Coleoptera PP Kamenec byl v roce 2004 uskutečněn několika standardními sběrovými metodami: 1. Zemní pasti: na každé studijní ploše bylo liniově instalováno 5 zemních pastí s krytem bez návnady, konzervační tekutinou byl 70% etylalkohol. Pasti byly vybírány přibližně v měsíčních intervalech (od 6.V. do 6.X.2004), přehled časových intervalů a početnost zjištěných druhů jsou uvedeny v tab. 1-5. 2. Smýkání entomologickou síťkou: podrost byl smýkán na studijních plochách, případně i mimo nich (v případě odlesněných ploch - světlin). Smýkání bylo uskutečněno v období 6.V.-6.X.2004. Touto metodou bylo na studijní ploše uskutečněno vždy 100 smyků. Data sběrů a abundance jednotlivých druhů na 2 m2 (Tischler 1949) jsou uvedeny v tab. 6. Tento počet zároveň udává relativní početnost druhu na studijní ploše.
46
Metoda oklepů dřevin: využívána byla zejména na dřevinách lemujících rašelinnou louku či další dvě světliny. Na jednotlivých druzích dřevin bylo uskutečněno 50 oklepů, data sběru a početnost jednotlivých druhů jsou rovněž uvedeny v tab. 6. 4. Metoda prosevu byla použita při průzkumu rašeliníku (cca 300 g) rostoucího na louce a sousedních světlinách. K tomuto účelu bylo použito buď standardní prosívadlo, lepších výsledků (početnější materiál) bylo dosaženo vyklepáváním rašeliníku na bílou tkaninu. 5. Metoda Malaiseho pasti byla použita ke sběru hmyzu na rašelinné louce. Past byla instalována v období 5.VIII.-20.IX.2004. Materiál byl vybrán 4x, data sběru uvádí tab. 6. Pro získaný entomologický materiál drabčíkovitých platí leg. M. Roháčová, det. J. Boháč, coll. Muzeum Beskyd Frýdek-Místek. Nomenklatura druhů je uvedena podle Boháče et al. (2004). Jednotlivé studijní plochy byly hodnoceny podle zastoupení jednotlivých druhů drabčíkovitých, na základě vyhodnocení reliktnosti výskytu druhů (Staphylinidae - Boháč et al. 2004) a indexu antropogenního ovlivnění společenstev pro čeleď drabčíkovitých (ID) (Boháč 1990). Index umožňuje na základě procentuálního zastoupení jednotlivých ekologických skupin ještě lépe charakterizovat stupeň zachovalosti zkoumaného biotopu či posoudit antropogenní vliv na kvalitu životního prostředí. 3.
VÝSLEDKY A DISKUSE Celkem byl ve zkoumaném území získán materiál 70 druhů drabčíků. Největší počet druhů byl získán metodou zemních pastí (52 druhů). Ostatními metodami (smyky, oklep, Malaiseho past, prosev Sphagnum) byl získán podstatně menší počet druhů (18). Na druhé straně je nutné uvést, že jediný druh spadající mezi nejcitlivější druhy kategorie R1 (Boháč et al. 2004) a zároveň druh Acylophorus glaberrimus ohrožený podle Červené knihy ČR (Boháč et al. in press) byl získán jen metodou Malaiseho lapáku. Tento lapák zachytával i jiné dobře létající druhy (např. Philonthus cognatus, P. rotundicollis, P. varians). Metodou smyků a oklepu byly zachyceny druhy drabčíků, jejichž imaga často ve večerních hodinách vylézají na vegetaci (Paederus fuscipes, Stenus cicindeloides, S. flavipes, S. ochropus, Tachyporus obtusus, T. solutus, Gabrius breviventer, Myllaena intermedia, Amischa analis). Ve srovnání pouze jeden z těchto druhů (Paederus fuscipes) byl zjištěn ve světelných lapácích rašeliniště Mrtvý luh (Boháč & Bezděk, 2004). Počet druhů zjištěný na jednotlivých studovaných plochách metodou zemních pastí se snižoval v pořadí: jasanová olšina prameništní (32 druhů), jedlo-dubová bučina dvojetážová (25 druhů), jedlo-dubová bučina trojetážová (25 druhů), jedlo-dubová bučina se změněnou dřevinnou skladbou (23 druhů) a rašelinná louka (12 druhů). Podstatně nižší počet druhů na poslední ploše je způsoben zřejmě absencí porostu a větší vrstvy opadu. Drabčíkovití jsou velmi citliví k zastínění biotopů a řada druhů se nevyskytuje v nezastíněných biotopech a na biotopech bez bylinného podrostu (Boháč 2003). Při hodnocení společenstev drabčíků jednotlivých studijních ploch resp. lesních společenstev byl rozhodujícím kritériem počet druhů adaptabilních a expanzivních, a na základě jejich poměru zjištěná hodnota ID. Na čtyřech typech studijních ploch (rašelinná louka a 3 studijní plochy jedlo-dubové bučiny) byly zjištěny reliktní druhy drabčíků (Tasgius morsitans, Acylophorus glaberrimus, Bryophacis rufus, Bryoporus cernuus a Zyras haworthi) 4-8,8 %. Reliktní druhy drabčíků nebyly zjištěny v jasanové olšině prameništní. Na všech studijních plochách byl zaznamenán největší výskyt eurytopních druhů (56-72 %), tj. druhů bez zvláštních nároků na kvalitu prostředí osídlujících zejména člověkem ovlivněné lokality (Boháč 1999). Menší procento (28-42%) představovaly druhy adaptabilní osidlující více nebo méně přirozené nebo přirozenému stavu blízké lokality (Boháč 1999).
47
Vypočtené indexy ID se pohybují v rozmezí 21-26 (jedlo-dubová bučina dvojetážová 26, jedlo-dubová bučina trojetážová 24, jedlo-dubová bučina se změněnou dřevinnou skladbou 23 a rašelinná louka 21), kromě jasanové olšiny prameništní (14). Podle Boháče (1999) patří všechny studované biotopy do kategorie habitatů (biotopů) středně ovlivněných člověkem (hodnota ID 10 až 30). K málo ovlivněným habitatům podle zmíněného autora patří polopřirozená až přirozená lesní společenstva především v chráněných územích, horské lesy, subalpinská luční společenstva, břehy horských potoků, rašeliniště (hodnota ID 30-100). Člověkem silně ovlivněné habitaty představují např. agrocenózy, silně vypásané pastviny, ruderální a urbánní biotopy, výsypky po těžbě uhlí (hodnota ID 0 až 9). Vzhledem k zjištěným hodnotám ID lze chráněné území klasifikovat spíše jako území středně ovlivněné, přičemž relativně nejmenší antropogenní ovlivnění bylo zaznamenáno v biotopu jedlo-dubové bučiny dvojetážové (26). Nejnižší hodnotou ID (14) vykazovala jasanová olšina prameništní. Sledování změn sezónního výskytu drabčíků (tab. 1-5) prokázalo, že některé druhy jsou aktivní hlavně v jarním období (např. Omalium rivulare), jiné v období vrcholného léta (Anotylus sculpturatus). Struktura společenstev drabčíkovitých žijících na mokřadních biotopech závisí na mnoha biotických a abiotických faktorech (půdní typ, reliéf krajiny, rostlinný pokryv, antropogenní regulace břehů, znečištění vody, atd. (Boháč & Fuchs 1994, Boháč 1999, Boháč 2003, Boháč & Bezděk 2004, Boháč et al. 2005). V našem případě je nejvýznamnějším faktorem ovlivňujícím složení společenstev drabčíků rostlinný pokryv. Ten způsobuje značnou odlišnost struktury společenstva drabčíků rašelinné louky od ostatních lesních biotopů. Vysoké zastoupení ubikvistních druhů v jasanové olšině prameništní (72 %) ve srovnání s ostatními biotopy svědčí o značném antropogenním ovlivnění. Přestože zde byl zjištěn nejvyšší počet druhů ve srovnání s ostatními biotopy, tvořily ho hlavně ubikvistní druhy. Významnější faunistické nálezy: Tasgius morsitans Druh (larva i dospělec obr. 7-8) je rozšířen v jižní a střední Evropě a zasahuje do jižních částí severní Evropy. Z našeho území je známo sedm literárních údajů (Smetana 1958, Boháč 1982). Nové údaje jsou Pavlovské vrchy - Děvín (coll. Východočeské muzeum Hradec Králové) a Lipník u Mladé Boleslavi (Boháč & Matějíček lgt.). Aktuální rozšíření druhu na území České republiky je na obr. 1. Je to eurytopní termofil, rozšířený na vápenitých a písčitých půdách na okrajích lesů a polí, na vinicích, atd. (Koch 1989). Zde se vyskytuje pod kameny, v opadu, atd. Zranitelný druh (Boháč et al. 2004). Acylophorus glaberrimus Druh je rozšířen v Evropě a Mediteránní oblasti. Z našeho území jsou známy tři literární údaje (Strejček 1973, Boháč 1996, Máca 1998). Druh byl nověji zjištěn na Třeboňsku (Vlkov nad Lužnicí, Záblatí, rašeliniště Ptačí blato, vše V. Karas lgt.) a v Orlických horách (Rokytnice v Orlických horách, Matějíček lgt.). Jeho výskyt v PP Kamenec na rašelinné louce prokázal rovněž Stanovský (1995). Aktuální rozšíření druhu na území České republiky je na obr. 2. Je to stenotopní tyrfobiont žijící na rašeliništích v mokrém rašeliníku. Ohrožený druh (Boháč et al. 2004, Boháč et al. in press).
48
Bryophacis rufus Evropský druh rozšířený u nás po celém území zejména v podhorských a horských oblastech. Z našeho území je známo pět údajů (Lokay 1869, Fencl 1986, Boháč & Matějíček 2003). Nové údaje jsou známy z Krkonoš (Studniční hora, Mrtvý vrch a Úpská jáma, vše J. Boháč coll.) a jižních Čech (Protivín, coll. Muzeum České Budějovice, Šumava: Rejštejn, jezero Laka, Černá v Pošumaví, Modrava - Hraniční slať, Rokytecká slať, Železná ruda - Medvědí jámy, Borová Lada, vše J. Strejček lgt.). Podle Check listu drabčíků České republiky (Boháč et al. 2004) jsou konkrétní údaje o výskytu druhu zatím známy jen z Čech. První konkrétní údaj pro Moravu. Aktuální rozšíření druhu na území České republiky je na obr. 3. Je to eurytopní hygrofil žijící hlavně v lesích a na mokřadech. Zde pod listím, v mechu a detritu, atd. Zranitelný druh (Boháč et al. 2004). Bryoporus cernuus Podle revize Schülkeho (2003) je výskyt druhu prokázán v západní (Španělsko, Francie, Německo), severní (Švédsko), střední (Polsko, Česká republika, Slovensko, Rakousko, Švýcarsko), jižní (Slovinsko, Bosna a Hercegovina, Itálie) a východní a jihovýchodní Evropě (Rumunsko, Ukrajina, Turecko), na Kavkaze (Gruzie), Sibiři (Bajkal) a Dálném východě. Kromě toho byl zjištěn v Azii (Kirgistan, Čína). Z našeho území jsou známy dva literární údaje (Smetana 1964, Schülke 2003). Nové údaje jsou z Třeboňska (Veselí nad Lužnicí, Hamr nad Nežárkou, Ponědrážka a Klenov, vše V. Karas lgt.). Aktuální rozšíření druhu na území České republiky je na obr. 4. Eurytopní hygrofil a lesní druh žijící v opadu a mechu. Vyskytuje se však také na okrajích lesů, na mokřadech a mokrých loukách. Ohrožený druh (Boháč et al. 2004). Zyras haworthi Druh je rozšířen ve střední a severní Evropě, na Kavkazu a v Japonsku. U nás je známý z celého území. Celkem je udáván v sedmi pracích (Lokay 1869, Roubal 1949, Smetana 1964, Löbl 1960, Likovský 1988, Janák 1992, Kocián 1993). Aktuální rozšíření druhu na území České republiky je na obr. 5. Přestože je znám z celého území ČR, konkrétní lokality z Moravy schází. Proto není uveden v Check listu ČR (Likovský 1993). Údaj z PP Kamenec je tedy prvním moravským údajem. Eurytopní myrmekofág žijící na loukách, pastvinách, v lesích, rašeliništích, atd. Zde v blízkosti hnízd mravence Lasius fuliginosus v opadu, pod kusy dřeva, kameny, atd. Zranitelný druh (Boháč et al. 2004). LITERATURA BOHÁČ J. 1982: Nové a zajímavé nálezy drabčíkovitých z Československa 2 (Coleoptera, Staphylinidae). Zpr. Čs. Společ. ent. ČSAV, 18 : 65- 82. BOHÁČ J. 1990: Numerical estimation of the impact of terrestrial ecosystems by using the staphylinid beetles communities. Agrochemistry and Soil Science, 39: 565-568. BOHÁČ J. 1996: Inventarizační průzkum epigeických brouků přírodní rezervace „Dvořiště“ (rašelinný ekosystém ve výtopě rybníka). [ms.]. Depon in: Agentura ochrany přírody a krajiny, České Budějovice, 28 pp. BOHÁČ J. 2002: Epigeičtí brouci (Insecta, Coleoptera) Národní přírodní rezervace Novozámecký rybník a vliv managementu na jejich společenstva. Příroda, 20: 141-156. BOHÁČ J. 1999: Staphylinid beetles as bioindicators. Agriculture Ecosys. Envir., 74: 357-372. BOHÁČ J. 2003: The effect of environmental factors on communities of carabid and staphylinid beetles (Coleoptera: Carabidae, Staphylinidae). pp. 113-118. In: FROUZ J., ŠOURKOVÁ M. & FROUZOVÁ J. (eds.): Soil physical properties and their interactions with soil organisms and roots of plants, Institute of Soil Biology AS CR, České Budějovice.
49
BOHÁČ J. & BEZDĚK A. 2004: Staphylinid beetles (Coleoptera, Staphylinidae) recorded by pitfall and light trapping in Mrtvý luh peat bog. Silva Gabreta, 10: 141-149. BOHÁČ J., FROUZ J. & SYROVÁTKA O. 2005: Communities of carabids and staphylinids in seminatural and drained meadows in southern Bohemia. Ekológia (Bratislava), 24: 253264. BOHÁČ J. & FUCHS R. 1994: Carabids and staphylinids in Bohemian villages. pp. 237-242. In: DESENDER, K. et al. (eds.), Carabid beetles: ecology and evolution. Kluwer Academic Publishers, Dordrecht. BOHÁČ J. & KOLÁŘ J. 1996: Vyšší geomorfologické jednotky České republiky. Český úřad zeměměřičský a katastrální, Praha, 54 pp. BOHÁČ J. & MATĚJÍČEK J. 2003: Katalog brouků (Coleoptera) Prahy. Svazek IV., drabčíkovití Staphylinidae. Praha, 256 pp. BOHÁČ J. & MATĚJÍČEK J. 2004: Drabčíkovití brouci (Staphylinidae) - druhy z Červené knihy ČR charakteristické pro biotopy (podle Katalogu biotopů České republiky). In KUČERA T., 2004: Závěreční zpráva projektu VaV MŽP ČR. BOHÁČ J., MATĚJÍČEK J. & ROUS R. 2004: Check-list drabčíkovitých (Coleoptera, Staphylinidae) České republiky (2004) se zařazením druhů do skupin podle jejich ekologických nároků a citlivosti k antropogenním vlivům a podle stupně ohrožení. www.uek.cas.cz. BOHÁČ J., MATĚJÍČEK J. & ROUS R. (in press): Červená kniha ČR. Řád: brouci (Coleoptera), čeleď drabčíkovití (Staphylinidae). Příroda, Praha. CULEK M. (ed.) 1996: Biogeografické členění České republiky. Enigma, Praha, 347 pp. FENCL J. 1986: Příspěvek k poznání fauny brouků (Coleoptera) SPR Černé a Čertovo jezero Zprav. Západočes. Společ. ent. ČSAV, Plzeň, 1: 9-11. FRISCH J. 1995: Die Käferfauna des Roten Moores (Insecta, Coleoptera). Beiträge zur Naturkunde in Osthessen, 30: 3-180. HOLUŠA O. 2005: Charakteristiky lesních geobiocenóz Přírodní památky Kamenec v Podbeskydské pahorkatině (Podbeskydský bioregion, Česká Republika). Práce a Stud. Muz. Beskyd (Přír. Vědy), 15: 1-15. HORION A. 1963: Faunistik der Mitteleuropäischen Käfer, Bd. 9. Staphylinidae, 1. Teil (Micropeplinae bis Euaesthethinae). Ph. C. W. Schmidt Verlag, Überlingen-Bodensee, 412 pp. HORION A. 1965: Faunistik der Mitteleuropäischen Käfer, Bd. 10. Staphylinidae, 2. Teil (Paederinae bis Staphylininae). Ph. C. W. Schmidt Verlag, Überlingen-Bodensee, 335 pp. HORION A. 1967: Faunistik der Mitteleuropäischen Käfer, Bd. 11. Staphylinidae, 3. Teil (Habrocerinae bis Aleocharinae, ohne subtribus Athetae). Ph. C. W. Schmidt Verlag, Überlingen-Bodensee, 419 pp. JANÁK J 1992: Zajímavé nálezy drabčíků v Čechách (Coleoptera, Staphylinidae). Sbor. Sev.-čes. Mus., Přír. Vědy, 18: 83-102. KOCIAN M. 1993: Drabčíkovití brouci Prahy (Coleoptera, Staphylinidae). Klapalekiana, 29: 9198. KOCH K. 1989: Die Käfer Mitteleuropas. Ökologie. Bd. 1. Goecke & Evers, Krefeld, 439 pp. LIKOVSKÝ Z. 1988 Aleocharinae (Coleoptera, Staphylinidae) východních Čech. Acta Mus. reginaehradec., A 21, 49-68. LIKOVSKÝ Z. 1993: Staphylinidae: Aleocharinae, pp. 52-62. In: JELÍNEK J. (ed.): Check-list of Czechoslovak Insects IV (Coleoptera). Seznam československých brouků. Folia Heyrovskyana, Suppl. 1. LÖBL I. 1960: Zajímavé nálezy brouků v Československu. Acta Mus. Siles. Opava (A), 9: 57- 59. LOKAY E. (sen.) 1869: Seznam brouků českých. Archiv pro Přírodnické Prozkoumání Čech vydávané od obou Komitétů pro výskum zemský, 1: 7-77. MÁCA J. 1998: Inventarizační průzkum PR Kozohlůdky. [ms.]. Depon in: Agentura ochrany přírody a krajiny, České Budějovice, 5 pp. PLÍVA K. 1971: Typologický systém ÚHÚL. Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs nad Labem, 90 pp.
50
PLÍVA K. 1991: Funkčně integrované lesní hospodářství. 1 - Přírodní podmínky v lesním plánování. Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs nad Labem, 263 pp. ROUBAL J. 1949: Rozšíření broučích myrmekofilů v sv. Čechách a bibliografie literatury o českých myrmekofilních broucích. Čas. Čs. Společ. ent., 46: 157-165. SCHÜLKE M. 2003: Zur Taxonomie und Verbreitung westpaläarktischer Arten der Gattungen Bryoporus Kraatz und Mycetoporus Mannerheim (Coleoptera, Staphylinidae, Tachyporinae). Ent. Bl., 99: 27-54. SMETANA A. 1958: Drabčíkovití - Staphylinidae I. Staphylininae. Fauna ČSR. 12. NČSAV, Praha, 437 pp. SMETANA A. 1964: Die Staphylinidenfauna des Mores Hájek (Soos) in Westböhmen (Col., Staphylinidae). Acta faun. ent. Mus. nat. Pragae, 10: 41- 123. STANOVSKÝ J. 1995: PR Kamenec u Dobré. Inventarizační průzkum. Brouci - Coleoptera. [ms.]. Depon in: Muzeum Beskyd, Frýdek-Místek, 21 pp. STREJČEK J. 1973: Nové nebo jinak zajímavé druhy brouků z Čech a Moravy. (Neue und interessante Funde der Käfer aus Böhmen und Mähren). Zprávy Čs. Společ. ent. ČSAV, 9: 57- 67. TISCHLER W. 1949: Grundzüge der terrestrischen Tierekologie. Friedr. Vieweg u. Sohn, Braunschweig, 220 pp. Tab. 1. Druhové spektrum a sezónní dynamika drabčíkovitých brouků v biotopu jasanové olšiny prameništní (početnost v 5 zemních pastích) Tab. 1. Species spectrum and seasonal dynamics of the staphylinid beetles in the habitat of ashalder stands Fraxineto-Alnetum (abundance in 5 pitfall traps) Druh Aleochara curtula Aleochara haematoptera Aleochara sparsa Amischa analis Anotylus rugosus Anotylus sculpturatus Anotylus tetracarinatus Atheta crassicornis Atheta fungi Gabrius breviventer Gyrohypnus fracticornis Ischnosomas splendidum Lathrobium fulvipenne Omalium rivulare Ontholestes tesselatus Othius punctulatus Oxypoda acuminata Proteinus brachypterus Philonthus decorus Philonthus fimetarius Philonthus rotundicollis Philonthus succicola Quedius fuliginosus Staphylinus erythropterus Tachinus pallipes Tachinus signatus Tachinus bipustulatus Tachinus marginellus Tasgius melanarius Xantholinus linearis Xantholinus longiventris Xantholinus tricolor
6.V.27.V. 2004 1
27.V.23.VI. 2004
23.VI.20.VII. 2004
20.VII.11.VIII. 2004
11.VIII.6.IX. 2004
6.IX.6.X. 2004
1
5 1
1
2
4 2 4 2
1
1 1
1 3
1
1 1 1 1
1 3
1
1 2
1 1
1 3 2
1
23
87
2 1
1
30 1 1
56 2
2
1 2 3 3
3 1 1 3
3
1 1 1
1 1
3 1
1 1 2
51
Tab. 2. Druhové spektrum a sezónní dynamika drabčíkovitých brouků v biotopu jedlo-dubové bučiny dvojetážové (početnost v 5 zemních pastích) Tab. 2. Species spectrum and seasonal dynamics of the staphylinid beetles in the habitat of firoak-beech stands Abieti-Querceto Fagetum variohumidum trophicum with two storeys (abundance in 5 pitfall traps)
Druh Aleochara curtula Aleochara sparsa Anotylus sculpturatus Anthobium atrocephalum Atheta fungi Dinothenarus pubescens Gyrohypnus fracticornis Omalium rivulare Ontholestes tesselatus Othius punctulatus Oxypoda acuminata Philonthus addendus Philonthus cognatus Philonthus decorus Philonthus fimetarius Philonthus rotundicollis Quedius fuliginosus Rugilus rufipes Tachinus laticollis Tachinus proximus Tachinus signatus Tasgius melanarius Tasgius morsitans Xantholinus longiventris Zyras haworthi
52
6.V.27.V. 2004
27.V.23.VI. 2004
23.VI.20.VII. 2004
1 3
20.VII.- 11.VIII.11.VIII. 6.IX. 2004 2004 2 12 3 18 2
6.IX.6.X. 2004
3 1 1 3
1 2
2
5
4 1 27 7 1
6
1
1
21
5 1
8 3 4
25
13
10 3
7 1
2
2 1
1 1 5 1
1 1
1 1 1
11
Tab. 3. Druhové spektrum a sezónní dynamika drabčíkovitých brouků v biotopu jedlo-dubové bučiny trojetážové (početnost v 5 zemních pastích) Tab. 3. Species spectrum and seasonal dynamics of the staphylinid beetles in habitat of three storeyed stands of fir-oak-beach Abieti-Querceto Fagetum variohumidum trophicum (abundance in 5 pitfall traps)
Druh Aleochara curtula Aleochara sparsa Anotylus sculpturatus Anotylus tetracarinatus Bryophacis rufus Drusilla canaliculata Gyrohypnus fracticornis Ischnosoma splendidum Ontholestes murinus Ontholestes tesselatus Othius punctulatus Oxypoda acuminata Parabolitobius formosus Philonthus addendus Philonthus decorus Philonthus fimetarius Philonthus succicola Philonthus tenuicornis Philonthus varians Quedius fuliginosus Quedius maurus Rugilus rufipes Sepedophilus pedicularius Tasgius melanarius Tasgius morsitans
27.V.23.VI. 2004
23.VI.20.VII. 2004
1
20.VII.- 11.VIII.11.VIII. 6.IX. 2004 2004 3 27 5 11 5 8 1
6.IX.6.X. 2004
1 1
1 1 1 1
1 1 3
1
2 1 1 70
1
5 1
9 15 2 2 3 1
7 1
1
1 3
3
1 2
1 1
53
Tab. 4. Druhové spektrum a sezónní dynamika drabčíkovitých brouků v biotopu jedlo-dubové bučiny se změněnou dřevinnou skladbou (početnost v 5 zemních pastích) Tab. 4. Species spectrum and seasonal dynamics of the staphylinid beetles in the habitat of firoak-beech stands Abieti-Querceto Fagetum variohumidum trophicum with changed tree composition (abundance in 5 pitfall traps)
Druh Aleochara sparsa Anotylus sculpturatus Atheta crassicornis Bryoporus cernuus Carpelimus bilineatus Dinothenarus fossor Ischnosoma splendidum Lahtrobium brunnipes Lathrobium fulvipenne Omalium caesum Ontholestes tesselatus Paederus schoenherri Philonthus addendus Philonthus decorus Philonthus fimetarius Philonthus politus Philonthus succicola Quedius cruentus Quedius fuliginosus Rugilus rufipes Staphylinus erythropterus Tasgius melanarius Xantholinus tricolor
6.V.27.V. 2004
27.V.23.VI. 2004 1
23.VI.20.VII. 2004 1 1
20.VII.11.VIII. 2004
11.VIII.6.IX. 2004 9 1 4
6.IX.6.X. 2004
1 1 1 1 1 1 1 1 1
3
3
7
1
1
4
3
19 4
7 1 1
1
1 2
1 3 4 3 5 2 1
1 1
Tab. 5. Druhové spektrum a sezónní dynamika drabčíkovitých brouků v 5 zemních pastích na biotopu rašelinné louky (zbytek porostu březové olšiny slatinné) Tab. 5. Species spectrum and seasonal dynamics of the staphylinid beetles in the peaty meadow habitat - rest of birch-alder stands Betuleto-Alnetum (abundance in 5 pitfall traps)
Druh Aleochara curtula Aleochara sparsa Drusilla canaliculata Philonthus addendus Philonthus tenuicornis Philonthus succicola Platydracus chalcocephalus Quedius fuliginosus Rugilus rufipes Staphylinus erythropterus Stenus cicindelooides Tasgius melanarius
54
6.V.27.V. 2004
27.V.23.VI. 2004 1
23.VI.20.VII. 2004
20.VII.11.VIII. 2004
11.VIII.6.IX. 2004
6.IX.6.X. 2004
2 2 1 2 2 1 1 1 3
2
1 1 2
Tab. 6. Přehled drabčíkovitých brouků získaných ostatními sběrovými metodami na území PP Kamenec Tab. 6. Staphylinid beetle species collected with the help of Malaise trap, sifting and sweeping methods in the area of Natural Monument Kamenec
Acylophorus glaberrimus Amischa analis Gabrius breviventer Myllaena intermedia Paederus fuscipes Philonthus cognatus Philonthus rotundicolis Philonthus succicola Philonthus varians Stenus cicindeloides Stenus clavicornis Stenus flavipes Stenus juno Stenus ochropus Stenus similis Tachyporus hypnorum Tachyporus obtusus Tachyporus solutus
Smyky
Smyky 20.IX.2004 1 1 1
3 3 1
4 3 1
Jedlo-dubová bučina východní okraj PP
11.VIII.2004
Smyky 6.IX.2004
20.VIII.2004
Prosev Sphagnum 20.IX.2004
2
Prosev Sphagnum
3
Světlina
6.IX.2004
11.VIII.-27.VIII.
6.IX.-20.IX.2004
Malaiseho past
Oklep Alnus sp. 11.VIII.2004
Druh
27.VIII.-.IX.2004
Smyky 6.V.2004
Rašelinná louka
Jasanová olšina
1
1 2 1 4
1 2
2 1 1 2 1 2 1 1 1
1 4
55
Proteinus brachypterus (Fabricius, 1792) Omalium caesum Gravenhorst, 1806 Omalium rivulare (Paykull, 1789) Anthobium atrocephalum (Gyllenhall, 1827) Carpelimus bilineatus Stephens, 1834 Anotylus rugosus (Fabricius, 1775) Anotylus sculpturatus (Gravenhorst, 1806) Anotylus (Oxitelops) tetracarinatus (Block, 1799) Stenus (Stenus) clavicornis (Scopoli, 1763) Stenus (Stenus) juno (Paykull, 1789) Stenus (Hypostenus) cicindeloides (Schaller, 1783) Stenus (Hypostenus) similis (Herbst, 1784) Stenus (Hemistenus) flavipes Stephens, 1833 Stenus (Parastenus) ochropus Kiesenwetter, 1858 Paederus (Heteropaederus) fuscipes Curtis, 1826 Paederus (Harpopaederus) schoenherri Czwalina, 1889 Rugilus rufipes (Germar, 1836) Lathrobium brunnipes (Fabricius, 1792) Lathrobium fulvipenne (Gravenhorst, 1806) Gyrohypnus fracticornis (Müller, 1776) Xantholinus (Xantholinus) linearis (Olivier, 1795) Xantholinus (Xantholinus) longiventris Heer, 1839 Xantholinus (Purolinus) tricolor (Fabricius, 1787) Othius punctulatus (Goeze, 1777) Philonthus (Paralionthus) addendus Sharp, 1867 Philonthus (Paralionthus) cognatus Stephens, 1832 Philonthus (Paralionthus) decorus (Gravenhorst, 1802) Philonthus (Paralionthus) politus (Linné, 1758) Philonthus (Paralionthus) rotundicollis (Ménétriés, 1832) Philonthus (Paralionthus) succicola Thomson, 1860 Philonthus (Paralionthus) tenuicornis Mulsant & Rey, 1853 Philonthus (Paralionthus) varians (Paykull, 1789) Bisnius fimetarius (Gravenhorst, 1802) Gabrius breviventer (Sperk, 1835) Ontholestes murinus (Linné, 1758) Ontholestes tesselatus (Geoffroy, 1758) Platydracus chalcocephalus (Fabricius, 1801) Dinothenarus fossor (Scopoli, 1771) Dinothenarus pubescens (De Geer, 1774) Staphylinus erythropterus Linné, 1758 Tasgius melanarius (Heer, 1839) Tasgius morsitans (Rossi, 1790) Quedius (Microsaurus) cruentus (Olivier, 1795) Quedius (Microsaurus) maurus (Sahlberg, 1830) Quedius (Quedius) fuliginosus (Gravenhorst, 1802) Acylophorus glaberrimus (Herbst, 1784) Ischnosoma splendidum (Gravenhorst, 1806) Bryophacis rufus (Erichson, 1839)
56
Rašelinná louka
se změněnou skladbou
trojetážová
Jedlo-dubová bučina dvojetážová
Druh
Jasanová olšina prameništní
Tab. 7. Přehled drabčíkovitých brouků zjištěných v PP Kamenec Tab. 7. Survey of the staphylinid beetle species found in the Natural Monument Kamenec
2 1 4
8 3 1
2 9 2
23
13 1
3 1 2 3 2 1
1 6
1 1 3 1 2 2 4
201
2
5
7
1
5 5 1 1
1
1 3 3 32 1 75
1 3
2
6 1
19
2
7
2 9
3
91
15 5
2 3 1 3 1 1 5
7
1 4
2 4 2 6
3 3 1 1 1
2 2 5
1 12
2 5
2 2
6 2
1 3 4
2
7
29
2 1
1
1 5
Bryoporus cernuus (Gravenhorst, 1806) Parabolitobius formosus (Gravenhorst, 1806) Sepedophilus pedicularius (Gravenhorst, 1802) Tachyporus hypnorum (Fabricius, 1775) Tachyporus obtusus (Linné, 1767) Tachyporus solutus Erichson, 1839 Tachinus bipustulatus (Fabricius, 1793) Tachinus laticollis Gravenhorst, 1802 Tachinus marginellus (Fabricius, 1781) Tachinus pallipes Gravenhorst, 1806 Tachinus proximus Kraatz, 1855 Tachinus signatus Gravenhorst, 1802 Myllaena intermedia Erichson, 1837 Amischa analis (Gravenhorst, 1802) Atheta (Atheta) crassicornis (Fabricius, 1792) Atheta (Xenota) fungi (Gravenhorst, 1806) Drusilla canaliculata (Fabricius, 1787) Zyras haworthi (Stephens, 1832) Oxypoda (Oxypoda) acuminata (Stephens, 1832) Aleochara (Aleochara) curtula (Goeze, 1777) Aleochara (Polychara)haematoptera Kraatz, 1858 Aleochara (Polychara) sparsa Heer, 1839 Celkem druhů
Rašelinná louka
se změněnou skladbou
trojetážová
Druh
Jedlo-dubová bučina dvojetážová
Jasanová olšina prameništní
Tab. 7. Pokračování Tab. 7. Continuation
1 1 1 1 1 1
1 4 1 1 1 1 5 2
7
1 1
1 4 3
3 4
1
3 1 1 9 36
2
2
1 9 2
1 30
1
16 25
17 27
10 23
2 26
Obr. 1. Aktuální rozšíření druhu Tasgius morsitans na území ČR Fig. 1. Recent distribution of species Tasgius morsitans in territory of the Czech Republic 12° 38
13° 40
42
44
14° 46
48
50
15° 52
54
56
16° 58
60
62
17° 64
66
68
18° 70
72
74
19° 76
78
49
49
51
51
53
53
55
55
57
57
59
59
61
61
63
63
65
65
67
67
69
69
71
71
73
73
51°
51°
50°
49°
50°
38
12°
40
42
44
13°
46
48
50
14°
52
54
56
15°
58
60
62
16°
64
66
68
17°
70
72
74
18°
76
49°
78
19°
57
Obr. 2. Aktuální rozšíření druhu Acylophorus glaberrimus na území ČR Fig. 2. Recent distribution of species Acylophorus glaberrimus in territory of the Czech Republic 12° 38
13° 40
42
44
14° 46
48
50
15° 52
54
56
16° 58
60
62
17° 64
66
68
18° 70
72
74
19° 76
78
49
49
51
51
53
53
55
55
57
57
59
59
61
61
63
63
65
65
67
67
69
69
71
71
51°
51°
50°
49°
50°
73
49°
73 38
40
42
12°
44
46
48
13°
50
52
54
14°
56
58
60
15°
62
64
66
16°
68
70
72
17°
74
76
78
18°
19°
Obr. 3. Aktuální rozšíření druhu Bryophacis rufus na území ČR Fig. 3. Recent distribution of species Bryophacis rufus in territory of the Czech Republic
12° 38
13° 40
42
44
14° 46
48
50
15° 52
54
56
16° 58
60
62
17° 64
66
68
18° 70
72
74
19° 76
78
49
49
51
51
53
53
55
55
57
57
59
59
61
61
63
63
65
65
67
67
69
69
71
71
51°
51°
50°
49°
50°
73
73 38
12°
58
40
42
44
13°
46
48
50
14°
52
54
56
15°
58
60
62
16°
64
66
68
17°
70
72
74
18°
76
78
19°
49°
Obr. 4. Aktuální rozšíření druhu Bryoporus cernuus na území ČR Fig. 4. Recent distribution of species Bryoporus cernuus in territory of the Czech Republic 12° 38
13° 40
42
44
14° 46
48
50
15° 52
54
56
16° 58
60
62
17° 64
66
68
18° 70
72
74
19° 76
78
49
49
51
51
53
53
55
55
57
57
59
59
61
61
63
63
65
65
67
67
69
69
71
71
51°
51°
50°
49°
50°
73
49°
73 38
40
42
12°
44
46
48
13°
50
52
54
14°
56
58
60
15°
62
64
66
16°
68
70
72
17°
74
76
78
18°
19°
Obr. 5. Aktuální rozšíření druhu Zyras haworthi na území ČR Fig. 5. Recent distribution of species Zyras haworthi in territory of the Czech Republic 13°
12° 38
40
42
44
14° 46
48
50
15° 52
54
56
16° 58
60
62
17° 64
66
68
18° 70
72
74
19° 76
78
49
49
51
51
53
53
55
55
57
57
59
59
61
61
63
63
65
65
67
67
69
69
71
71
73
73
51°
51°
50°
49°
50°
38
12°
40
42
44
13°
46
48
50
14°
52
54
56
15°
58
60
62
16°
64
66
68
17°
70
72
74
18°
76
49°
78
19°
59
Obr. 6. Lokalizace jednotlivých studijních ploch v PP Kamenec. Mapa O. Holuša (Holuša 2005) Fig. 6. Localization of individual study plots (habitats) in the NM Kamenec. Map according to O. Holuša (Holuša 2005)
60
Obr. 7. Dospělec drabčíka Tasgius morsitans (Illiger, 1794) (Foto F. Koehler) Fig. 7. Adult of staphylinid beetle Tasgius morsitans (Illiger, 1794) (Foto F.Koehler)
Obr. 8. Larva drabčíka Tasgius morsitans (Illiger, 1794) (Foto F. Koehler) Fig. 8. Larva of staphylinid beetle Tasgius morsitans (Illiger, 1794) (Foto F.Koehler)
61
