Stanovisko Výboru regionů ke - ‘Sdělení Komise Radě a Evropskému parlamentu, Hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů o šestém programu ekologických činností Evropského společenství ‘Životní prostředí 2010: Naše budoucnost, naše volba – Šestý program ekologických činností’ a - ‘Návrhu Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady o stanovení Programu ekologických činností Společenství na období 2001 – 2010’ (2001/C 357/12) VÝBOR REGIONŮ, s ohledem na sdělení Komise o šestém programu ekologických činností Evropského společenství 'Životní prostředí 2010: Naše budoucnost, naše volba - Šestý program ekologických činností' a Návrh rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady o stanovení Programu ekologických činností Společenství na období 2001-2010 [KOM(2001)31 v konečném znění - 2001/0029(COD)]; s ohledem na rozhodnutí Rady ze dne 21. února 2001 podle třetího odstavce článku 175 Smlouvy o založení Evropského společenství konzultovat tuto záležitost s Výborem regionů; s ohledem na rozhodnutí svého vedení ze dne 13. června 2000 dát pokyn Komisi 4 – Územní plánování, otázky měst, energie a životního prostředí, aby vypracovala své stanovisko k předmětu; s ohledem na program politiky a činností Evropského společenství týkající se životního prostředí a trvale udržitelného vývoje ‘K trvalé udržitelnosti’ (Pátý program ekologických činností); s ohledem na sdělení Komise o Globálním posouzení Pátého programu ekologických činností (KOM(1999) 543 v konečném znění); s ohledem na Pracovní dokument Komise ‘Z Cardiffu do Helsinek a dále’, Zprávu Evropské radě o integrování ekologických zájmů a trvale udržitelném vývoji do postupů Společenství (SEC (1999) 1941); s ohledem na závěry Rady o Globálním posouzení Programu politiky a činnosti Společenství týkající se životního prostředí a trvale udržitelného vývoje ‘K trvalé udržitelnosti’ (8072/00); s ohledem na Stanovisko Výboru regionů ke Globálnímu posouzení Pátého programu ekologických činností (CdR 12/2000 v konečném znění)1; s ohledem na Hodnotící zprávu Evropské agentury pro životní prostředí ‘Životní prostředí v Evropské unii na přelomu století’, 1999;
1
Úř. věst. č. C 317, 6. 11. 2000, s. 1.
s ohledem na Návrh stanoviska CdR 36/2001 rev., přijatého Komisí 4 dne 3. května 2001, jehož zapisovatelem byla paní Estrela (PSE-P); vzhledem k tomu, že Smlouva o Evropské unii vyžaduje integrování ekologických zájmů do politiky Společenství za účelem zaručení trvale udržitelného vývoje, přijal jednomyslně toto stanovisko na svém 39. plenárním zasedání dne 13. a 14. června 2001 (schůze dne 13. června).
Výbor regionů 1. Všeobecné připomínky 1.1. je toho názoru, že Sdělení a Návrh rozhodnutí o Šestém programu ekologických činností neodrážejí adekvátně skutečnost, že během období Pátého programu a přes mírný pokrok v některých oblastech se stav životního prostředí v Evropě zhoršil z většiny hledisek; 1.2. je toho názoru, že jestliže Šestý program má vytvářet právní nástroj se závaznými rozhodnutími, pak by za těchto okolností měl být konkrétnější a praktičtěji zaměřen. Měl by stanovit jasné cíle a pokud možno upřesnit čísla a konečné termíny, a měl by poskytovat a stanovit nástroje a ukazatele pro své vlastní hodnocení; 1.3. v důsledku toho nesouhlasí se základní volbou programu Komise, který ‘nestanoví přesný charakter činností a opatření, které budou zapotřebí’, a doporučuje doplnit dokument fakty tak, aby se stal skutečným programem činnosti; 1.4. je toho názoru, že úloha programu jako ekologické součásti širší strategie EU pro trvale udržitelný rozvoj, která má být předložena v červnu 2001 Evropské radě, by měla být jasnější; 1.5. zdůrazňuje nutnost integrovat ekologické zájmy do dvou dalších koncepcí trvale udržitelného rozvoje uvedených v Cardiffu (ekonomické aspekty) a v Lisabonu (sociální/vzdělávací aspekty); 1.6. podporuje názor, že vyspělá politika ochrany životního prostředí může přinést velký užitek, a to nejenom užitek ekologický, například může šířit inovaci, vytvářet nová místa na trhu, konkurenceschopnost, rentabilitu a zaměstnanost a může pomoci k dosažení cíle, stanoveném na Lisabonském summitu, učinit z EU nejvíce konkurenceschopné a na znalostech založené hospodářství světa; 1.7. vítá prodloužení doby trvání Šestého programu na deset let a pokládá tuto dobu za nejvhodnější časový horizont k dosažení plánovaných výsledků, i když uznává, že tím se stává naléhavějším stanovit konkrétní cíle a ukazatele, aby bylo možné řádné střednědobé hodnocení a monitorování;
1.8. požaduje předložení střednědobé zprávy, plánované na čtvrtý rok fungování programu, a konečné hodnocení v posledním roce programu. 1.9. s potěšením v tomto novém programu zaznamenává některé prvky svého stanoviska k hodnocení Pátého programu činnosti spolu s jasným záměrem identifikovat konkrétní činnosti a odpovědnosti na místní a regionální úrovni; 1.10. je toho názoru, že jelikož místní a regionální státní orgány nesou odpovědnost za takové důležité ekologické otázky, jako je zásobování vodu a úprava vody, nakládání s odpady, veřejná doprava, územní a městské plánování, a protože jejich politické rozhodování má přímý či nepřímý vliv na téměř všechny ostatní ekologické aspekty, změnu klimatu, ochranu přírody, zdraví a informování veřejnosti, Šestý program by měl být formulován tak, aby tuto situaci důkladněji vystihoval; 1.11. vítá záměr Evropské komise rozvinout nová fóra pro dialog a výměnu zkušeností s širokou veřejností a všemi zainteresovanými stranami a věří, že Výbor regionů může a musí hrát aktivnější roli v podporování těchto nových fór; 1.12 vítá záměr zahrnout podporu trvalé udržitelnosti v zemích, kandidujících na vstup do EU, do Šestého programu; 1.13 lituje, že specifický problém městského prostředí, týkající se 80 % evropské populace, nebyl náležitě vyřešen, ani pokud jde o územní plánování a koncepci řízení; 1.14. obecně plně schvaluje oblasti priority strategického přístupu, jakož i otázky priority stanovené v Šestém programu podléhající následující kritické analýze. 2. Doporučení týkající se strategického přístupu 2.1. doporučuje, aby se tato ‘slavná či neslavná’ strategie zavádění směrnic podle sdělení Komise náležitě do návrhu promítla a aby se, pokud možno, také vztahovala na soulad/nesoulad s legislativou na regionální/místní úrovni a s dobrovolnými dohodami; 2.2. zdůrazňuje, že oznámení je podmínkou (je povinné podle určitých směrnic) a doufá, že tento nástroj bude revidován ve spolupráci s EHP s cílem zaměřit se výhradněji na konkrétní okolnosti; 2.3. doporučuje, aby ustanovení bylo vypracováno nejenom pro lepší uplatňování současné legislativy týkající se životního prostředí, ale také pro aktualizaci a vyladění této legislativy. Požaduje, aby místní a regionální úřady byly zapojeny do přípravy a hodnocení legislativy Společenství týkající se životního prostředí. Žádá, aby se zvážily konkrétní činnosti pro regionální a místní úřady za účelem zvýšení znalostí a pochopení legislativy Společenství; 2.4. doporučuje, aby se uvažovalo o rozšíření sítě IMPEL pro výměnu praktických zkušeností v oblasti provádění legislativy Společenství na místní a regionální úrovni ve všech členských státech;
2.5. doporučuje, aby podpora vyšších standardů kontroly a dozoru byla rozšířena na místní a regionální úřady s uznáním, že odpovědnost za takovou kontrolu a dozor musí být nesena na nejnižší příslušné úrovni orgánu v souladu s principem podřízenosti; 2.6. navrhuje, aby byly zváženy způsoby zavedení přísnějších sankcí v případech, kdy je soudně rozhodnuto, že směrnice Společenství, týkající se životního prostředí, nejsou dodržovány; 2.7. uvažuje, že by měly zesílit tendence ekologického myšlení i v dalších politických oblastech a navrhuje, aby Evropská komise podporovala jejich plnější integraci do svých vlastních koncepcí zejména pomocí konkrétních popisů v relevantních dokumentech sektorální politiky, jak integrovat opatření, týkající se životního prostředí, do klíčových sektorů, jako jsou například doprava a zemědělství; 2.8. důrazně doporučuje, aby způsoby hodnocení a podporování integrace ochrany životního prostředí do sektorální politiky byly specifikovány a definovány jak na úrovni členských států, tak na úrovni regionální a místní; 2.9. navrhuje, aby veškeré regionální a sektorové financování na základě programů Společenství bylo podmíněno příznivým prověřením, v jaké míře bylo dosaženo zařazení politiky ochrany životního prostředí do konkrétních projednávaných projektů; 2. 10. podporuje rozsáhlejší zavedení ekologických daní a poplatků za účelem uskutečnění ekologické daňové reformy zaměřené na vybírání daní ze spotřeby zdrojů a na internalizaci nákladů na životní prostředí s průvodním zmírněním daně z pracovní síly na podporu zaměstnanosti; 2.11. plně podporuje koncepci principu znečišťovatel platí, kdy jsou náklady na životní prostředí zahrnuty do ceny, protože tím jsou korigovány signály nesprávných cen; 2.12. naléhavě požaduje, aby navržené rozhodnutí specifikovalo opatření v souladu s novými směrnicemi, oznámenými Komisí, které se týkají státní pomoci a podpory s účinkem na životní prostředí; 2.13. podporuje spolupráci s podniky za účelem dosažení lepšího plnění ekologických úkolů, požaduje však podání jednoznačných informací o specifické úloze, kterou mohou regiony a místní úřady hrát vzhledem k podnikům a odvětvím v rámci svých oblastí; 2.14. požaduje konkrétnější cíle a nástroje na základě politiky integrace produktů, která byla oznámena; 2.15. naléhavě požaduje, aby byla zavedena konkrétní opatření a činnosti pro ekologickou efektivnost a zdůrazňuje, že Evropské agentuře pro životní prostředí musí být v této oblasti uděleny větší pravomoci; 2.16. důrazně podporuje návrh na politiku prosazení zelené veřejnosti a doporučuje přijmout směrnice zajišťující, aby všechny veřejné orgány v Evropě od Komise a Parlamentu až po orgány členských států a místní a regionální úřady se zavázaly učinit všechny smlouvy a nákupy předmětem předběžného prověření životního cyklu a ekologické udržitelnosti příslušných produktů a služeb;
2.17. souhlasí, že je důležité mít neustále k dispozici aktuální informace o stavu životního prostředí v místním a regionálním měřítku, vyžaduje však návrh rozhodnutí, které specifikuje, jaký druh informací by měl být k dispozici, jako například zdroje a typy znečišťujících emisí, a označí typ sdělovacích prostředků, který by měl být pro tyto informace využit, zejména internet; 2.18. uznává a zdůrazňuje nenahraditelnou roli regionů a měst a obcí jako rozhraní mezi informacemi, dalším vzděláváním a rostoucím povědomím jednotlivců a rodin o životním prostředí a dobrou praxí týkající se životního prostředí. V této souvislosti upozorňuje na vhodnost podporování spolupráce a výměny poznatků se školami a nevládními organizacemi; 2.19. je zklamán omezeným rozsahem navrženého rozhodnutí týkajícího se strategie územního plánování a požaduje, aby tento aspekt byl revidován a rozšířen se zřetelem na opatření na podporu všeobecných pravidel pro trvale využitelné územní plánování v EU v souladu s principem podřízenosti; 2.20. doporučuje, aby byla učiněna konkrétní opatření a akce na podporu místních orgánů při plnění jejich povinností týkajících se městského plánování a městského životního prostředí, včetně výměny informací o městské dopravě a omezení používání soukromých vozidel v městských oblastech; 2.21. doporučuje, aby použití fondů Společenství určených pro regiony záviselo na posouzení, zda dodržují standardy územního plánování.
3. Doporučení týkající se prioritních tématických otázek Změna klimatu 3.1. vítá přijetí ambiciózních, kvantitativně vyjádřených a časově naplánovaných cílů pro tuto prioritní oblast a podporuje názor, že prevence změny klimatu by měla být pokládána za hnací sílu inovace, konkurenceschopnosti a ekonomické efektivnosti; 3.2. doporučuje, aby Šestý program převzal a doplnil podrobnostmi pevný závazek EU splnit cíle Kjótského protokolu, jakož i jiné další cíle, které začínají vypadat nezbytné bez ohledu na výsledek mezinárodních jednání o tomto problému za účelem zabezpečení mezinárodního vedoucího postavení EU v této oblasti a prospěchu EU z výhod vyplývajících z přechodu k hospodářství s nižšími emisemi skleníkových plynů; 3.3. doporučuje, aby byly vytvořeny vnitřní mechanizmy k uvalení sankcí také ve formě placení pokut úměrně k jakémukoliv nedodržení závazků ze strany členského státu a aby v této oblasti regiony hrály aktivnější roli přijetím regionálních plánů a cílů snížit emise skleníkových plynů; 3.4. požaduje stanovení kvantitativně vyjádřených cílů snížit emise v sektorech, které nejvíce přispívají ke změně klimatu, zejména dopravy;
3.5. znovu zdůrazňuje svou podporu vytvoření projektu obchodování s právy na emise, upozorňuje však, že takový projekt musí být výslovně rozšířen na země kandidující na vstup do EU. Současně doporučuje, aby byla uplatněna klauzule ‘odpovědnost výrobce’; 3.6. podporuje prosazování daňových opatření týkajících se energie. Věří však, že taková opatření by se neměla zaměřovat pouze na skleníkové plyny, ale spíše na všechny typy vlivu energetických zdrojů na životní prostředí, zejména produkce radioaktivního odpadu z jaderné energie; 3.7. podporuje zejména prioritní činnosti v oblasti úspory energie, klimatizace budov kvůli potenciálním implikacím pro vedení místních úřadů a pro městské životní prostředí; 3.8. uznává specifickou roli, která připadne regionům, městům a obcím při adaptování se na určitý stupeň změny klimatu, co se týče jak přípravy na minimalizování jejího vlivu na místní a regionální úrovni, tak podpory a informací pro širokou veřejnost. Doporučuje, aby návrh řešení specifikoval opatření na podporu městského plánování, které je lépe přizpůsobeno tomuto účelu, zvláště, co se týče standardů výstavby a infrastruktury a růstu počtu parků – starých a nových – v městských oblastech. Příroda a biologická rozmanitost 3.9. věří, že cíle pro tuto prioritní oblast by měly být formulovány znovu, aby v nich byly promítnuty relativní stupně závažnosti hlavních rizik se základním všeobecným cílem ochrany proti destrukci přírodních habitatů a proti změnám využívání půdy, které jsou škodlivé pro přírodu a biologickou rozmanitost; 3.10. doporučuje, aby určité prioritní činnosti, které přesahují rámec přírody a biologické rozmanitosti nebo které se týkají této oblasti pouze nepřímo, byly umístěny pod jinými záhlavími v Šestém programu. To se týká koordinace reakcí na nehody a přírodní katastrofy, prevence důlních nehod a ochrany před erozí a znečištěním půdy; 3.11. doporučuje, aby snahy zahrnout ekologické zájmy do politik zemědělství a rybářství v budoucích bilancích těchto společných koncepcí poukazovaly spíše na opatření k integraci cílů ochrany přírody a zachování biologické rozmanitosti a kulturního dědictví, které s nimi souvisí, než na politiku ochrany životního prostředí všeobecně; 3.12. doporučuje, aby prioritní činnost v oblasti genetického modifikování organizmů poukazovala na hodnocení a monitorování případných rizik pro přírodu a biologickou rozmanitost; 3.13. doporučuje schválit konkrétní činnosti a opatření s cílem rozvinout a zavést síť Natura 2000, uvážit spolufinancování řízení daného prostoru Společenstvím, v kterém by byla promítnuta jeho příslušná hodnota pro Společenství. Doporučuje rozšířit síť Natura 2000 na kandidátské země a do sítě zahrnout mořské prostředí;
3.14. vítá zařazení lesů pod toto záhlaví kvůli implicitnímu uznání jejich multifunkční úlohy a hodnoty pro přírodu a zachování biologické rozmanitosti. Požaduje, aby byly stanoveny prioritní činnosti pro zachování a obnovu zbývajících původních a částečně původních lesů zvláště v kandidátských zemích; 3.15. zasazuje se o přijetí strategie péče o ochranu mořského prostředí a doporučuje, aby byla rozšířena i na přírodu a biologickou rozmanitost pobřežních oblastí a ústí zejména, pokud jde o vliv turistiky a potenciál nabízený inovativní ekologickou turistikou; 3.16. doporučuje schválit prioritní činnosti na podporu ochrany přírody a biologické rozmanitosti v městských lokalitách a obnovit oblasti pevniny a vodních toků, které byly zamořeny, zastavěny nebo zakryty, aniž by to sloužilo nějakému dobrému účelu. Doporučuje zaměřit se na pozitivní účinky prevence a minimalizování vlivu extrémních klimatických jevů, jako jsou sucha, záplavy či sesuvy půdy; 3.17. konstatuje s politováním, že chybí celosvětová činnost a požaduje, aby byla zvážena praktická opatření pro zachování biologické rozmanitosti na světové úrovni zejména použitím ekonomických nástrojů a tržní regulace v souladu s vývojem konvencí ve Spojených národech, týkajících se biologické rozmanitosti a obchodu s ohroženými druhy a s potřebou jejich implementace. Životní prostředí a zdraví 3.18. zdůrazňuje, že článek 152 Smlouvy o založení Evropského Společenství stanoví, že vysoká úroveň ochrany lidského zdraví je zajištěna definicí a prováděním všech politik a činností Společenství. Přikládá proto této oblasti velký význam a souhlasí se všeobecným cílem, lituje však, že je tato otázka životního prostředí a zdraví řešena nesystematickým způsobem; 3.19. znovu zdůrazňuje význam průběžného poskytování aktuálních informací veřejnosti o znečištění z průmyslu a jiných zdrojů zejména na místní a regionální úrovni, a proto lituje, že návrh rozhodnutí v této oblasti, uvedené ve Sdělení, neuspěl a nebyla zahájena činnost; 3.20. vítá návrhy Komise týkající se strategie chemikálií, jakož i odkaz na nutnost jasně definovat termíny a data pro hodnocení. Doporučuje proto, aby tyto termíny a data byly stanoveny v Šestém programu; 3.21. je toho názoru, že Šestý program by měl také podporovat přijetí celostátních, regionálních a místních plánů chemické bezpečnosti; 3.22. požaduje, aby byla dána priorita souladu s hlavními mezinárodními konvencemi o chemických produktech, jako například Úmluva ON o perzistentních organických znečišťujících látkách nebo Úmluva OSPAR o ochraně mořského prostředí; 3.23. prosazuje všeobecný cíl snížit používání pesticidů, který považuje za kompatibilní s více udržitelným farmářstvím, zaměřeným více na kvalitu než na kvantitu. Lituje však, že opatření v návrhu rozhodnutí odrážejí pouze částečně to, co je popsáno ve sdělení, zejména pokud jde o prvky budoucí strategie pro trvale udržitelné používání pesticidů;
3.24. je toho názoru, že trvale udržitelné využívání vodních zdrojů by mělo být pod záhlavím trvale udržitelné využívání přírodních zdrojů, jelikož navržená opatření o kvalitě vody jsou v podstatě tvořena dohodami o uplatnění rámcové směrnice o vodě; 3.25. doporučuje konkrétní a inovativní činnosti týkající se významu kvality vody a vodovodů pro zdravotnictví, jakož i opatření na podporu trvale udržitelného a efektivního řízení vodních zdrojů na místní a regionální úrovni, včetně plného začlenění nákladů na životní prostředí a zdroje v souvislosti s poškozením či negativním dopadem na vodní prostředí, do tvorby cen v souladu s rámcovou směrnicí o vodě; 3.26. doporučuje, aby činnosti, týkající se kvality ovzduší, odrážely rozhodující roli regionů, měst a obcí při monitorování kvality vzduchu a při poskytování informací veřejnosti, zejména v městských oblastech; 3.27. souhlasí s nutností, aby vnitřní kvalita vzduchu byla hodnocena a monitorována vzhledem k jejímu potenciálnímu vlivu na zdraví a kvalitu městského života; 3.28. lituje, že v návrhu rozhodnutí nejsou žádná opatření týkající se hluku a důrazně doporučuje, aby směrnice Společenství o hluku v životním prostředí, navržená Komisí, byla doplněna dalšími směrnicemi, zejména o hluku z letadel a z dopravy a všeobecněji o vytváření tišších forem dopravy; 3.39. lituje, že sekce pro životní prostředí a zdraví se konkrétně nezabývá problematikou bezpečnosti potravin, což je však věcí základního a vysoce aktuálního zájmu široké veřejnosti v EU. Trvale udržitelné využití přírodních zdrojů a hospodaření s odpady 3.30. je toho názoru, že cíle v této sekci by měly být zaměřeny na odluku spotřeby zdrojů a produkování odpadů od rozvoje za účelem učinit rozvoj udržitelný, spíše než je distancovat od hospodářského růstu; 3.31. doporučuje, aby ochrana půdy před erozí a znečištěním byla zařazena spíše pod toto záhlaví než pod přírodu a biologickou rozmanitost a aby sem specificky patřily jak obnova oblastí se zamořenou půdou, tak kroky proti desertifikaci; 3.32. zejména vřele vítá záměr Komise zvýšit zapojení místních úřadů do přípravy legislativy o odpadech a podporovat výměnu informací o zkušenostech a nejlepší praktikách mezi místními úřady; 3.33. věří, že volný pohyb odpadního materiálu přes hranice nemusí stát v cestě místním a regionálním řešením zpracování odpadu při respektování vytvořené hierarchie odpovědností; 3.34. schvaluje cíl dát prioritu prevenci vzniku odpadu a zabudovat ji do integrované výrobní politiky. Doporučuje upřesnit, že tato politika by měla být rozšířena i na produkty dovážené ze třetích zemí;
3.35. obhajuje systematické uplatňování zásady odpovědnosti výrobce za všechen odpad, který lze recyklovat či třídit a který lze vytvářet, když je produkt umístěn na trhu, a to nejenom obalový odpad, ojetá vozidla a elektrický a elektronický odpad, ale také ojeté pneumatiky, opotřebené baterie a akumulátory, textilní odpad, stavební a demoliční odpad a některé nebezpečné domovní odpady. Všeobecnou zásadou je, že odpovědnost výrobce by měla být individuální a ne sdílena kolektivně, aby vytvořila stimul pro výrobce vyvinout ekologičtější produkty; 3.36. vítá ve sdělení odkaz na cíle s jejich kvantitativním vyjádřením a termíny pro prevenci vzniku odpadů a jejich recyklaci a naléhavě požaduje, aby tyto cíle byl řádně zahrnuty do prioritních činností a návrhu rozhodnutí; 3.37. schvaluje prioritu udělenou recyklování odpadů a zejména podporuje přijetí opatření ke stavebnímu a demoličnímu odpadu, jakož i k biologicky rozložitelnému odpadu. Se zřetelem k biologicky rozložitelnému odpadu navrhuje zvážit stimuly pro separování organické hmoty pro kompostování; 3.38. požaduje revizi legislativy týkající se kalů v souvislosti se specifickým cílem harmonizovat metodiku měření jejich stupně znečištění. 4. Mezinárodní otázky 4.1. důrazně doporučuje, aby opatření ustanovující dialog se správami zemí kandidujících na vstup do EU výslovně uváděla zapojení místních a regionálních úřadů do dialogu, zejména za účelem spolupráce a výměny zkušeností v záležitostech týkajících se městského plánování a veřejné dopravy; 4.2. lituje, že navržené rozhodnutí vynechalo činnosti stanovené ve sdělení o pomoci chránit životní prostředí v sousedních zemích; 4.3. naléhavě požaduje, aby EU jasně stanovila prioritu zahraniční politiky, že dohody o světovém volném obchodu podléhají mezinárodním dohodám o ochraně životního prostředí a jsou podmíněné posouzením svých důsledků pro trvale udržitelný rozvoj; 4.4. podporuje cíl upevnit mezinárodní ekologickou vládní moc a doporučuje podpořit vytvoření efektivní Organizace pro světové životní prostředí. Požaduje prioritní činnosti a opatření potřebné pro dosažení tohoto cíle, jako například činnosti a opatření pro podporu systému ochrany životního prostředí EU; 4.5. rozhodně souhlasí, že je nutné stanovit cíle a opatření pro Světový summit o trvale udržitelném rozvoji v r. 2002 (‘Rio+10’) a naléhavě požaduje, aby se regionální a místní úřady angažovaly v úsilí dosáhnout tohoto cíle zejména, pokud jde o iniciativy hodnotit a provádět program Agenda 21 na místní úrovni.
5. Účast a dobré znalosti 5.1. vítá cíl provádět kurz transparentní vládní moci a sdílené odpovědnosti na základě rozsáhlejšího zapojení všech, kterých se to týká, a dialogu s nimi. V tomto kontextu opět poukazuje na speciální roli, kterou hrají regionální a místní úřady při provádění ekologické národní politiky a ekologické politiky Společenství a při vyjadřování názorů občanů a předávání informací veřejnosti; 5.2. bere na vědomí speciální roli, kterou hrají regionální a místní úřady při sběru dat týkajících se životního prostředí, jejich geografické rozdělení, místní a regionální sociálně ekonomické faktory. Požaduje proto, aby se angažovaly ty úřady, které byly zapojeny v rané etapě do všech opatření navržených ke zlepšení našich znalostí o stavu životního prostředí, nebo aby podporovaly lepší praktiky při šíření informací o životním prostředí; 5.3. obhajuje pomoc místním a regionálním úřadům při porovnávání a výměně informací s pracovníky rozhodovací sféry a veřejností a v jejich úsilí zapojit do těchto záležitostí veřejnost; 5.4. doporučuje, aby při revidování informačních systémů a předkládání zpráv byla věnována pozornost hodnocení odpovědností a informačních toků mezi městy a obcemi, regiony a členskými státy s cílem zajistit jednotnost, efektivnost a spolehlivost zpráv a ukazatelů týkajících se stavu životního prostředí v EU. V tomto ohledu by Eurostat měl vyvinout nový zelený HNP zahrnující ekologické faktory a spotřebu energie, který by byl používán v souvislosti s konvenčním HNP k měření bohatství Evropské unie. Brusel, 13. června 2001 Předseda Výboru regionů Jos CHABERT
Pramen: Official Journal of the European Communities C357, 14. 12. 2001, s. 44-50 Překlad: Lidmila Zrzavecká Korektura: ODIS
