Stanovení hodnoty podniku

Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra financí a ekonomie

Stanovení hodnoty podniku Ocenění podniku Mari GASTRO s.r.o Diplomová práce

Autor:

Bc. Anna Korčáková Finance

Vedoucí práce:

Písek

doc. Ing. Jan Heřman, CSc.

Duben, 2015

Prohlášení: Prohlašuji, že jsem diplomovou práci zpracovala samostatně a v seznamu uvedla veškerou použitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, že odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámena se skutečností, že se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací.

V Písku dne 25. 4. 2015

Bc. Anna Korčáková

Poděkování Tímto srdečně děkuji vedoucímu práce doc. Ing. Janu Heřmanovi, CSc. za dobré rady, poskytnuté materiály a konzultace vedoucí ke zpracování této závěrečné práce. Dále bych také poděkovala jednateli a zaměstnancům společnosti Mari GASTRO s.r.o za spolupráci při získávání a poskytování údajů pro významnou část práce při oceňování společností.

Anotace Diplomová práce se zabývá stanovením hodnoty podniku, v tomto případě společnosti Mari GASTRO s.r.o, a následně zjištěním, zda zakoupením franchisové licence Potrefená husa od společnosti Staropramen v průběhu podnikání došlo k předpokládanému oživení podniku. V praxi by tato diplomová práce měla sloužit jako informace například pro kupujícího či začínajícího podnikatele v oblasti gastronomie, konkrétně konceptu franchising Potrefená husa. Dále by mohla být i podkladem pro soudního znalce při výpočtu ceny obvyklé ve stejném místě a čase. První část práce je především teoretická, z uvedeného důvodu obsahuje metodiku oceňování podniku včetně základních pojmů, které s problematikou souvisejí, dále využívané metody pro ocenění a závěrem hodnocení s vypočtenou hodnotou podniku. Praktická část se zabývá vlastním oceněním společnosti a strukturálně vychází z části teoretické. Cílem této práce je stanovení závěrečného resumé o vypočtené hodnotě podniku ke dni ocenění a dále zhodnocení, zda zakoupená franchisová licence Potrefená husa od společnosti Staropramen oživila a zvýšila zisk či hodnotu podniku.

Klíčová slova: podnik, hodnota, franchisig, metody oceňování podniku, strategická analýza, finanční analýza, výnosové metody, majetkové metody, cena obvyklá, tržní hodnota, účetní hodnota,

substituční

hodnota,

likvidační

hodnota,

subjektivní

hodnota,

metoda

diskontovaných peněžních toků, objektivizovaná hodnota, Kolínská škola, SWOT analýza, Porterova analýza, analýza absolutních ukazatelů, analýza poměrových ukazatelů, EVA, bilanční pravidla, pyramidové rozklady, bankrotní a bonitní modely, Altmanova analýza, inflace, hrubý domácí produkt, úroková sazba, nezaměstnanost, horizontální analýza, vertikální analýza, ukazatel rentability, ukazatel likvidity, ukazatel aktivity, ukazatel zadluženosti, zlaté pari pravidlo.

Annotation The diploma thesis deals with an assessment of a company, in this case Mari Gastro Ltd. Company and then it tries to determine if purchasing of a franchise license of the company Potrefená Husa from the company Staropramen caused the expected recovery of the company. In practice the diploma thesis should serve as information for a buyer or a beginning businessman in the field of gastronomy, particularly in the concept of franchise of the company Potrefená Husa. It could also be a base for an expert witness when calculating the usual price in the same place and time. The first part of the thesis is theoretical, from the given reason it contains business valuation methods including basic concepts which relate to the issue, methods used for valuation and in the conclusion it deals with evaluation with the calculated value of the business. The practical part deals with the valuation of the company and it is based on the theoretical part. The aim of this thesis is the assessment of the final resume on the calculated value of the company by the date of valuation and it evaluates if the purchased franchise license of the company Potrefená Husa from the company Staropramen caused the recovery and increased profit or value of the company.

Key words: company, value, franchising, business valuation methods, strategic analysis, financial analysis, rate of return, equity method, the usual price, market value, book value, replacement value, liquidation value, subjective value, discounted cash flow method, objectified value, Cologne school, SWOT analysis, Porter’s analysis, analysis of absolute indicators, financial ratio analysis, EVA, balancing rules, pyramid decomposition, bankruptcy and credibility models, Altman analysis, inflation, gross domestic product, interest rate, unemployment, horizontal analysis, vertical analysis, profitability indicator, liquidity ratio, activity ration, debt ratio, pari golden rule.

Obsah Bankovní institut vysoká škola Praha ...................................................................................................... 1 Katedra financí a ekonomie .................................................................................................................... 1 Ocenění podniku Mari GASTRO s.r.o ....................................................................................................... 1 Diplomová práce ..................................................................................................................................... 1 Úvod ........................................................................................................................................................ 9 Teoretická část ...................................................................................................................................... 11 1.

Uvedení do problematiky názvosloví, oceňování a franchising . .................................................. 12 1.1

Vymezení termínu franchisingu ........................................................................................... 13

1.2

Vymezení definic hodnoty podniku a obvyklé ceny .............................................................. 17

1.2.1

Hodnota tržní ................................................................................................................ 21

1.2.2

Hodnota subjektivní (investiční).................................................................................... 21

1.2.3

Hodnota objektivizovaná .............................................................................................. 22

1.2.4

Kolínská škola ................................................................................................................ 22

2.

Postup při oceňování podniku ...................................................................................................... 23

3.

Strategická analýza ........................................................................................................................ 25 3.1

4.

Analýza makroprostředí ........................................................................................................ 25

3.1.1

PEST analýza .................................................................................................................. 26

3.1.2

Porterova analýza .......................................................................................................... 27

3.1.3

SWOT analýza ................................................................................................................ 28

Finanční analýza ............................................................................................................................ 29 4.1

Analýza absolutních ukazatelů .............................................................................................. 29

4.1.1

Analýza horizontální ...................................................................................................... 29

4.1.2

Analýza vertikální .......................................................................................................... 30

4.2

Analýza poměrových ukazatelů............................................................................................. 30

4.2.1

Ukazatele rentability ..................................................................................................... 31

4.2.2

Ukazatele likvidity ......................................................................................................... 32

4.2.3

Ukazatele aktivity .......................................................................................................... 33

4.2.4

Ukazatele zadluženosti .................................................................................................. 33

4.3

Ekonomická přidaná hodnota - EVA ...................................................................................... 34

4.3.1

Zlaté bilanční pravidlo financování ............................................................................... 36

4.3.2

Zlaté pravidlo vyrovnání rizika ...................................................................................... 36

4.3.3

Zlaté pari pravidlo ......................................................................................................... 36

4.3.4 4.4

Pyramidové rozklady ............................................................................................................. 37

4.4.1 4.5

5.

Du Pontův rozklad ......................................................................................................... 37

Bonitní a bankrotní modely ................................................................................................... 38

4.5.1

Bonitní modely .............................................................................................................. 39

4.5.2

Bankrotní modely .......................................................................................................... 42

Metody pro oceňování podniku .................................................................................................... 45 5.1

Majetkové ocenění podniku a jeho postup........................................................................... 47

5.1.1

Účetní hodnota.............................................................................................................. 47

5.1.2

Substanční hodnota....................................................................................................... 47

5.1.3

Likvidační hodnota ........................................................................................................ 48

5.2

Postup při výnosovém ocenění podniku ............................................................................... 48

5.2.1

Metody kapitalizovaných výnosů .................................................................................. 49

5.2.2

Modely diskontovaných peněžních toků (DCF) ............................................................. 49

5.2.3

Metoda vycházející z ekonomické přidané hodnoty (EVA) ........................................... 51

5.3 6.

Zlaté poměrové pravidlo ............................................................................................... 37

Postup při tržním ocenění podniku ....................................................................................... 52

Výsledná hodnota podniku ........................................................................................................... 53

Praktická část ........................................................................................................................................ 54 7.

8.

Oceňovaná společnost –Mari GASTRO s.r.o ................................................................................. 55 7.1

Účel ocenění podniku data a postup ..................................................................................... 56

7.2

Historie a popis společnosti .................................................................................................. 56

7.3

Oceňované období ................................................................................................................ 56

7.4

Vlastnická struktura............................................................................................................... 56

7.5

Organizační struktura a zaměstnanci .................................................................................... 57

7.6

Struktura majetku ................................................................................................................. 57

Strategická analýza ........................................................................................................................ 58 8.1

Analýza makroprostředí ........................................................................................................ 58

8.1.1

Politické faktory............................................................................................................. 58

8.1.2

Ekonomické faktory ....................................................................................................... 59

8.1.3

Sociální faktory .............................................................................................................. 64

8.1.4

Technologické faktory ................................................................................................... 64

8.2

Analýza mikroprostředí ......................................................................................................... 64

8.2.1

Porterova analýza .......................................................................................................... 64

8.2.2

SWOT analýza ................................................................................................................ 66

8.3 9.

Zhodnocení strategické analýzy ............................................................................................ 67

Finanční analýza ............................................................................................................................ 68 9.1

Horizontální analýza .............................................................................................................. 68

9.1.1

Horizontální analýza aktiv ............................................................................................. 68

9.1.2

Horizontální analýza pasiv ............................................................................................. 70

9.1.3

Horizontální analýza VZZ ............................................................................................... 72

9.2

Vertikální analýza .................................................................................................................. 75

9.2.1

Vertikální analýza aktiv a pasiv...................................................................................... 76

9.2.2

Poměr nákladů a výnosů ............................................................................................... 77

9.3

Analýza poměrových ukazatelů............................................................................................. 78

9.4

Bilanční pravidla .................................................................................................................... 82

9.4.1

Zlaté pravidlo financování ............................................................................................. 82

9.4.2

Zlaté pravidlo vyrovnání rizika ...................................................................................... 83

9.4.3

Zlaté pari pravidlo ......................................................................................................... 83

9.5

Bonitní a bankrotní modely ................................................................................................... 84

9.5.1

Index IN05 ..................................................................................................................... 84

9.5.2

Altmanova analýza ........................................................................................................ 85

9.6

EVA- Ekonomická přidaná hodnota ....................................................................................... 86

9.7

Nález a vyhodnocení finanční analýzy................................................................................... 87

10.

Stanovení hodnoty podniku ...................................................................................................... 88

10.1

Finanční plán ......................................................................................................................... 88

10.2

Prognóza WACC ..................................................................................................................... 90

10.2.1

Využité oceňovací metody ............................................................................................ 91

10.2.2

Model FCFF – Free cash flow to the firm ...................................................................... 91

10.2.3

Model DCF založený na ukazateli EVA .......................................................................... 92

10.3

Porovnání výsledků a závěrečný výrok o hodnotě ................................................................ 94

Mari GASTRO s.r.o ............................................................................................................................. 94 Závěr ...................................................................................................................................................... 95 Literatura ............................................................................................................................................... 96 Seznam použitých zkratek ..................................................................................................................... 98 Seznam použitých tabulek .................................................................................................................... 99 Seznam použitých grafů ...................................................................................................................... 100 Seznam použitých obrázků .................................................................................................................. 101

Úvod Hodnota podniku a následně navazující oceňování majetku sahá do 30. let minulého století. V průběhu let šedesátých se v jednotlivých státech vytvářely oceňovací standardy. V průběhu let sedmdesátých nastalo vysoké tempo globalizace investičních trhů a bylo důležité harmonizovat tyto standardy. V roce 1981 byl založen Výbor pro mezinárodní standardy oceňování majetku (IVSC),1 který sdružoval profesionální oceňovací asociace celého světa. V České republice se podstatně zvýšila po oceňování podniků poptávka po hospodářské transformaci tržní ekonomiky. K oceňování podniku v ČR je třeba uvést, že v současné době neexistuje obecně závazný zákon či předpis, podle kterého by byla jasně stanovena metodika pro výpočet. Oceňování podniku se v ČR opírá zejména o ekonomickou teorii. Další pomůckou jsou existující České předpisy, například Zákon o oceňování majetku a Metodické pokyny ČNB. Z hlediska mezinárodního se jedná o Mezinárodní a Evropské oceňovací standardy. Lze říci, že ocenění vychází z různorodých podnětů a slouží k různým účelům. Ocenění potřebujeme při prodeji či koupi podniku. Dále při vstupu či výstupu společníků ve společnosti. Bez ocenění se neobejdeme při přeměnách podniku, likvidaci, fúzích, žádosti o úvěr, ani při vstupu na burzu. Neméně důležité je také ocenění podniku z hlediska funkce, například funkce poradenské, argumentační, komunikační nebo daňové. Během výkonu mého povolání jsem se několikrát setkala s oceňováním podniku, a proto jsem chtěla převést své odborné zkušenosti z praxe do diplomové práce tak, aby následně z této práce byla zřejmá hodnota podniku s franchisovým modelem podnikání v segmentu gastronomie. Hlavním úkolem této diplomové práce je stanovení výsledné hodnoty zvoleného podniku s franchisovým modelem Potrefená husa od společnosti Staropramen, který si vybraná společnost Mari GASTRO s.r.o zvolila jako východisko z krize v průběhu svého podnikání. Pro výběr podniku Mari GASTRO s.r.o jsem se rozhodla z důvodu účetní spolupráce v této společnosti. Dále jsem vycházela z podnikatelské úvahy majitele společnosti, zda franchisový typ společnosti zvyšuje zisk či hodnotu této společnosti a zda je možné na základě toho rozšířit podnik o další provozovnu a v případě potřeby prodeje znát hodnotu podniku. Cílem této práce je stanovení závěrečného resumé o vypočtené hodnotě podniku ke dni ocenění a dále zhodnocení, zda zakoupená franchisová licence Potrefená husa od společnosti 1

BRADÁČ, A. A KOLEKTIV Teorie oceňování nemovitostí. 8.vyd. Brno: Akademické nakladatelství Cerm, 2009.753 s. ISBN 978-80-7204-630-0, str. 534-53.

9

Staropramen oživila a zvýšila zisk či hodnotu podniku. Tato diplomová práce bude koncipována tak, aby byla praktickým přínosem pro nové zájemce o pronájem franchisové licence Potrefená husa za účelem tohoto typu podnikání v gastronomii a zároveň prezentovala mé znalosti a dovednosti získané na regionálním pracovišti BIVŠ Písek. Práce bude rozdělena do dvou na sebe navazujících částí, a to na část teoretickou a část praktickou. Praktická část je základním pilířem celé práce, protože je zaměřena na vlastní ocenění vybrané společnosti a následně přináší zjištění, zda zvolená strategie podnikatelského záměru franchisového modelu měla pozitivní dopad na hodnotu podniku. To vše bude vypočteno a zhodnoceno pomocí prakticky využívaných metod a principů. Obsahem teoretické části bude především použitá metodika, ze které jsem vycházela při vlastním zpracování ocenění. Cílem teoretické části práce je specifikace základních pojmů, které jsou obsahem diplomové práce a následně jsou v této práci využity při oceňování podniků. Třetí a čtvrtá kapitola bude zaměřena na strategickou a finanční analýzu a případné interpretace jejich výstupů. Jednotlivému rozboru a následně stanovení ceny u podniku franchisového modelu podnikání bude věnována pátá kapitola. Vzhledem k fungování společnosti lze vybranou společnost považovat za v budoucnu prosperující podnik. Pro ocenění by mohly být vhodné metody založené na výnosovém principu. Z uvedeného důvodu jim bude v příslušné kapitole věnována vyšší pozornost. Resumé týkající se výsledné hodnoty, bude závěrem práce a bude stanoveno na základě výsledků výnosových metod. V rámci tohoto druhu metod bude čerpáno z informací získaných provedením strategické a finanční analýzy. Obě analýzy budou následně provedeny z předložených účetních výkazů v návaznosti na konkrétní účetní knihy a prvotní účetní doklady, ze kterých se skládá účetní závěrka. Další informace o fungování společnosti na bázi franchisingu byly poskytnuty vedení společnosti. Nelze také opomenout, že od roku 2014 je platný nový občanský zákoník, který nově uvádí některé ekonomické termíny, například ,,soustavná činnost“ a „závod“, místo dříve zavedeného pojmu „podnik“. Z důvodu účelu a užitku této práce budou některé pojmy, jako například podnikání, společnost, podnik či firma, používány jako alternativní synonyma. Hloubka a zaměření práce jsou zvoleny dle současného doporučeného postupu Institutem oceňování majetku.

10

Teoretická část

11

1. Uvedení do problematiky názvosloví, oceňování a franchising . Česká republika prošla v průběhu 90. let v oblasti oceňování podniků velkým vývojem. Po dlouhé odmlce se otázka oceňování podniků stala opět aktuální. Důvodem bylo zjištění tržní hodnoty podniku, které se stala ukazatelem jak pro investory, tak pro tržní hodnoty podniku, dále nákupy a prodeje, případně slučování společností a jejich uvádění na burzu. Pro stanovení nejvhodnějšího postupu při oceňování podniku jsou kladeny požadavky na znalosti z mnoha různých odvětví, jakými jsou například účetnictví, finanční analýzy, management, obchodní podnikání, ale i mikro- a makroekonomie. Pro stanovení nejvhodnějšího postupu bohužel neexistuje universální metoda. Navíc se začaly rozvíjet různé druhy, zjednodušeně řečeno postupy, podnikání v jednotlivých podnicích za účelem dosažení zisku. Jedním z nich je například franchising. Současný franchising se vlastně příliš neliší od původního středověkého poskytování feudálních privilegií k výrobě nebo prodeji, dnes je nazývaných franchise, což znamená koncese nebo licence. Stále se jedná o pronájem práv k podnikání - k výrobě, službám či distribuci. Spojené státy se zasloužily o zrození franchisingu. První velký rozmach souvisí s rostoucí výrobou v této zemi byl zaznamenán na počátku 20. století a vyvolal potřebu masové distribuce. V roce 1899 firma Coca-Cola poskytovala franchise licence na stáčení svého hnědého nápoje. Po roce 1913 začal Henry Ford v USA vyrábět finančně dostupné automobily. To byl spouštěč první vlny franchisingu. Druhá vlna franchisingu se vztahuje k období po 2. světové válce, kdy se franchising rozšířil do Evropy. Synonymem této vlny franchisingu se stal řetězec McDonald´s, který vznikl v roce 1955 v USA a následně se začal rozšiřovat po celém světě. Pro některé investory či zadavatele požadující ocenění podniku za účelem nákupu či prodeje stanovením hodnoty podniku cesta nekončí. V průběhu posledních 5 let začaly narůstat požadavky na stanovení, zda vypočtená tržní hodnota podniku je cena obvyklá v místě a čase. 2

2

PROBYZNYSINFO.CZ.Fransiza [online]. Probyznysinfo.cz., ©2014 [cit. 2015-01-19]. Dostupné z:http://probyznysinfo.ihned.cz/tagy/fransiza-29847

12

1.1 Vymezení termínu franchisingu Je nezbytné vymezit základní pojmy týkající se franchisingu: Franchise - licence opravňující franchisee k provozování obchodní činnosti v souladu s koncepcí franchisora. Franchisor - podnikatel poskytující franchise svým franchisees. Franchisingová síť - obchodní a organizační propojení franchisora a všech jeho franchisee Franchisingová smlouva - dlouhodobá smlouva upravující základní vztahy mezi franchisorem a jeho franchisees Franchisingový balík - souhrn práv a dalších služeb poskytovaných franchisorem umožňující jeho franchisees provozovat franchise Franchisingové poplatky - odměna, kterou franchisee platí franchisorovi za franchise Franchising - odbytový systém, jehož prostřednictvím se uvádějí na trh technologie služby nebo výrobky a to díky nepřetržité spolupráci právně a finančně samostatných a nezávislých podniků franchisora a jeho franchisee. Franchisor zaručuje svým franchisees právo a zároveň jim ukládá povinnost provozovat obchodní činnost v souladu s jeho koncepcí. Toto právo franchisees opravňuje a zavazuje užívat za přímou nebo nepřímou úplatu jméno franchisorovy firmy (ochrannou známku, servisní známku, jiná práva z průmyslového a duševního vlastnictví, jakož i knowhow, hospodářské a technické metody a procedurální systém) v rámci a po dobu trvání písemné franchisové smlouvy, za tímto účelem uzavřené mezi stranami, a za trvalé obchodní a technické podpory ze strany franchisora. Definice Evropské franchisingové federace používá i Česká asociace franchisingu3 Franchising dnes nachází uplatnění ve všech zemích světa. Nejúspěšnější franchisingové koncepty se postupně propracovaly od místního trhu k celonárodnímu a později až ke globálnímu „pokrytí”. Každoročně stoupá mezinárodní expanze franchisových sítí formou master-franchisingu. Mezinárodní franchisingové organizace odhadují, že v

3

CZECH – FRANCHISE.CZ [online] Franchise.cz, ©2015 [cit. 2015-01-19] http://www.czechfranchise.cz/franchising

13

současné době existuje na celém světě 16 tisíc samostatných franchisových koncepcí, značek a sítí uspokojujících zákazníky v nepřeberné škále činností.4 Podle odhadů v současnosti operuje v České republice přibližně půl druhé stovky obchodních konceptů a odbytových sítí, které využívají principy franchisingu.5 V Česku se setkáváme s převahou tuzemských konceptů; úspěšné zahraniční koncepty k nám ale velmi rychle vstupují formou master-franchisingu. Dnešní franchising je výsledkem postupného opouštění tradiční hierarchické organizace trhů a hledání nových forem tržní kooperace. Tyto nové formy bývají často založeny na smluvní spolupráci typu joint-venture a jiných formách aliance založených na informacích, znalostech, nápadech, patentech, na know-how. Hodnota firem už tolik nezávisí na jejich hmotných hodnotách - daleko více závisí na jejich schopnosti tyto nehmotné hodnoty - znalosti a informace - vytvářet, distribuovat, sdílet a aplikovat. Je to dáno také tím, že jsme svědky stále snazšího překonávání geografických i politických bariér šíření informací, technologií a kapitálu. Podle některých autorů prognostických vizí (A. a H. Tofflerovi) se očekává, že v tomto století dojde na základě sdílení know-how k ještě výraznějšímu vytváření nejrůznějších aliancí a k většímu propojování obchodních sítí a samostatných podnikatelů. Očekává se, že franchising a podobné kooperační formy založené na sdílení know-how se postupně stanou dominující formou maloobchodu. Podle statistik a zkušeností ze zemí EU je franchising šestkrát úspěšnější než podnikání na vlastní pěst, není to ale model pro každého. A nejde jen o tu spoustu peněz, s nimiž se musíte rozloučit hned na začátku. „Ten, kdo chce podnikat jako držitel franchisingové licence, by měl mít ambici se sám aktivně prosadit pod úspěšnou značkou, zároveň musí být ale ochoten se podrobit pravidlům a omezením ze strany poskytovatele franchisee. Tento styl tedy určitě není vhodný pro kreativní individualisty, kteří si chtějí ověřovat vlastní nápady. Pro někoho může být nevýhodou franchisingu ztráta podnikatelské invence. Mám na mysli například design restaurace či skladbu menu, což jsou v konceptu přesně definované prvky. Jsou tady ale i rizika, o kterých se příliš nemluví. Na některá nás upozornily přímo zavedené franchisy. „Největším problémem je absence definice franchisingu v zákoně a s tím spojená nezbytnost vše ošetřit smlouvou mezi poskytovatelem a příjemcem franchisy. Tato 4

PROBYZNYSINFO.CZ.Fransiza [online]. Probyznysinfo.cz., ©2014 [cit. 2015-01-19]. Dostupné z:http://probyznysinfo.ihned.cz/tagy/fransiza-29847 5 FIALOVÁ, Helena. Malý ekonomický výkladový slovník. Praha : A plus, 2000, 198s. ISBN 80-902514-3-9

14

smlouva musí pokrývat mnoho ujednání a na první pohled pak vypadá jako velmi přísná. Přitom je podobná jiným typům smluv, které se jednoduše opírají o podporu v platné legislativě a nemusejí již tuto replikovat do svého obsahu. Druhý problém je přesvědčení, že si nejprve vyzkouším, zda to nezvládnu lépe sám. Potom často chybí pevný limit, pod který podnikající není ochoten klesnout a přiznat si chybu svého případného neúspěchu.“ Často franchisant narazí i v otázce financí. Vysoké vstupní poplatky ho mohou finančně vysát tak, že už se návratnosti vynaložených prostředků nedočká a zkrachuje. Z uvedeného důvodu existuje druh podnikání na úvěr, tak zvaná „soft franšíza“, a nebo některé banky nabízejí franchisantům úvěry přímo šité na míru. Jako první se k tomu u nás už před lety odhodlala Komerční banka. Úvěr pro osvědčený podnikatelský záměr je podle ní přibližně o osmdesát procent méně rizikový než půjčka začátečníkovi na jeho vlastní projekt. V této diplomové práci byly vybrány společnosti se značkovým konceptem Staropramenu - Potrefená husa. Myšlenka budovat vlastní síť restaurací pod značkou Staropramen vznikla v roce 1998. První Potrefená husa byla otevřena o rok později na pražských Vinohradech. Od roku 1999 otevřely Pivovary Staropramen 23 Potrefených hus po celé České republice a jednu na Slovensku. Důraz je v Potrefené huse kladen na kvalitu podávaného piva, pokrmů i poskytovaných služeb. Franchisant musí ve své restauraci kromě architektonických nároků dodržovat i závazek týkající se kvality piva, struktury jídelníčku a poskytovaného servisu. Musí též akceptovat požadavky na pravidelné kontroly kvality ze strany Pivovaru Staropramen a na účast svých zaměstnanců na školeních, která pro ně společnost pořádá. V uvedeném projektu bylo zvoleno několik konceptů, které by měly splňovat podmínky z hlediska velikosti prostor a umístění, zda se například restaurace nachází v centru města. Pro jednotlivé koncepty bylo dokonce i vypracováno logo. Koncepty se člení na Restauraci, Sport Bar, Beerpoint

6

Potrefená husa - Restaurace Potrefená husa Restaurace je koncept moderní kosmopolitní hospody, vhodný především do centra velkého města. Ideální prostory se nacházejí na náměstí nebo na pěší zóně, disponují prosklenými výklady, popřípadě velkými okny a jsou většinou situované do nárožní dispozice. Optimální rozloha prostor je 300 až 380 m2, z čehož minimálně 250 m2 6

POTREFENAHUSA.EU. Fransiza [online]. Potrefenahusa.eu., ©2014 [cit. 2015-01-19]. Dostupné z http://www.potrefenahusa.eu/

15

musí tvořit přízemí. Pro optimalizaci investic je nejlepší dosáhnout kapacity nad 120 míst k sezení. V restauracích Potrefená husa je kladen velký důraz na podávání kvalitně ošetřených českých a zahraničních piv, a to jak točených, tak lahvových. Pivní nabídka zahrnuje točená piva Staropramen, Velvet a belgické pivo Stella Artois. Sortiment rozšiřuje široký výběr lahvových belgických speciálních piv - Hoegaarden a Leffe.7

Potrefená husa - Sport Bar Potrefená husa Sport Bar je koncept moderního pivního baru určeného do obchodních center dobře dostupných hromadnou dopravou ve městech nad 100 tis.obyvatel. V Potrefené huse Sport Bar mohou hosté vybírat z točených či lahvových piv. Nabídka jídel odpovídá charakteru pivního baru, takže jsou v ní zastoupeny především lehké pokrmy jako saláty, sendviče či těstoviny. Důraz je kladen na prezentaci kombinace piva s vhodným jídlem a na kvalitu a čerstvost používaných surovin.8

Potrefená husa - Beerpoint Potrefená husa Beerpoint je koncept moderního pivního baru určeného do obchodních center dobře dostupných hromadnou dopravou ve městech nad 100 tis. obyvatel. V Potrefené huse Beerpoint mohou hosté vybírat z točených či lahvových piv. Nabídka jídel odpovídá charakteru pivního baru, takže jsou v ní zastoupeny především lehké pokrmy jako saláty, sendviče či těstoviny. Důraz je kladen na prezentaci kombinace piva s vhodným jídlem a na kvalitu a čerstvost používaných surovin. Umístění Beerpointu v nákupních centrech přináší zákazníkům další přidanou hodnotu - možnost ochutnat v klidu restaurace pivní značku a okamžitě si ji zakoupit v blízkém hypermarketu.9

7

POTREFENAHUSA.EU. Fransiza [online]. Potrefenahusa.eu., ©2014 [cit. 2015-01-19]. Dostupné z http://www.potrefenahusa.eu/ 8 POTREFENAHUSA.EU. Fransiza [online]. Potrefenahusa.eu., ©2015 [cit. 2015-01-19]. Dostupné z http://www.potrefenahusa.eu/ 9 POTREFENAHUSA.EU. Fransiza [online]. Potrefenahusa.eu., ©2014 [cit. 2015-01-19]. Dostupné z http://www.potrefenahusa.eu/

16

1.2 Vymezení definic hodnoty podniku a obvyklé ceny V literatuře se můžeme setkat s definicemi ještě dle Obchodního zákoníku před obdobím 1.1.2014. Podle některých autorů můžeme podnik definovat jako jedinečné méně likvidní aktivum, pro které existují velmi málo účinné trhy, kdy tato definice odpovídá reálné situaci. V období před 1. 1. 2014 se za primární zdroj definice podniku považoval § 5 Obchodního zákoníku, jež upřesňuje podnik takto: „Pro účely tohoto zákona se podnikem rozumí soubor hmotných, jakož i osobních a nehmotných složek podnikání. K podniku náleží věci, práva a jiné majetkové hodnoty, které patří podnikateli a slouží k provozování podniku nebo vzhledem k své povaze mají tomuto účelu sloužit. Podnik je hromadná věc.“10 Od 1. 1. 2014 vstoupil v platnost nový občanský zákoník. NOZ přináší nové pojetí závodu (podniku), a to nejen terminologické, ale i věcné. Dnes je pojem podnik leckdy chápán jako jiné vyjádření pro podnikatele, tedy subjektu, jehož obsah je dán zákonem, aniž by se přitom příliš zohledňovala vůle podnikatele. NOZ těmto problémům čelí novou definicí, a tedy i novým označením. Závod je sice stále chápán jako věc (§ 502), ale pro jeho vznik a vymezení jeho obsahu je oproti dnešku více zohledňována vůle jeho vlastníka – podnikatele ."Kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku, je považován se zřetelem k této činnosti za podnikatele." 11 Soustavná činnost - neznamená činnost nepřetržitou, ale takovou, která je vykonávána s vidinou, že bude vykonávána i nadále. Nesmí se jednat o činnost náhodnou, nahodilou nebo příležitostnou – ta není podnikáním. Samostatnost indikuje, že osoba, která činnost provozuje, může sama rozhodovat o době a místě výkonu činnosti a organizaci práce podle své vlastní svobodné úvahy a volby. Dále musí finančně sama zajišťovat chod podnikání a sama čerpat a rozhodovat o použití zisku z činnosti. Vlastní odpovědnost je důležitým rysem podnikání, nelze se zbavit rizika a odpovědnosti vyplývající z podnikání. Podnikatel – fyzická osoba odpovídá za veškeré závazky vyplývající z jeho podnikání celým svým majetkem. To znamená, že nejen obchodním, ale i majetkem určeným pro vlastní potřebu. Slovo "odpovídá" má v této souvislosti tvrdší význam, než slovo ručí. Např. společníci společnosti s ručením omezeným za závazky společnosti pouze ručí, a to 10

Zákon č. 513/1991 Sb. Ze dne 5. 11. 1991, obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů.

11

Zákon č.89/2012 Sb. Ze dne 3.2.2012, občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů.

17

pouze do výše svých nesplacených vkladů. Společnost s.r.o. za své závazky potom ručí prvotně celým svým základním jměním. Dosažení zisku je hlavním cílem podnikatelského snažení. Za podnikání se obecně považuje i to, když hospodaření skončí ztrátou, nelze z toho však vyvozovat, že právě ztráta je smyslem podnikání. Smyslem je neustálý růst hodnoty firmy a to bez dosahovaných zisků není možné. Pokud není vaším úmyslem dosahovat zisku, nejedná se o podnikání.12 Z uvedených definic můžeme v souhrnu vycházet z toho, že základem pro ocenění tedy není pouze součet majetkových složek, ale vnímání podniku jako celku. Oceňujeme podnik, nikoliv společnost jako právní subjekt. Na podnik je nutné pohlížet jako na funkční celek, nikoliv jako na ,,hromadu věcí„ , kdy dříve § 2 obchodní obchodního zákoníku je uvedena definice: „Podnikáním se rozumí soustavná činnost prováděná samostatně podnikatelem vlastním jménem a na vlastní odpovědnost za účelem dosažení zisku.“ (Mařík, 2011). Lze říci, že soubor majetkových hodnot je podnikem jen splní-li účel dosažení zisku. V německých zásadách ocenění platí pojetí podniku jako účelná kombinace materiálních a nemateriálních hodnot, jejíž smyslem je nahospodařit zisk.13 Hodnota podniku – Hodnota podniku je tedy stanovena možnými očekávanými budoucími příjmy na úrovni vlastníků a investorů - věřitelů. Hodnota – Hodnota není skutečnost, ale odhad pravděpodobné ceny, která by měla být zaplacena za zboží nebo služby v dané době v souladu s konkrétní definicí hodnoty. Cena – je termín, který se používá pro částku požadovanou, nabízenou, nebo zaplacenou za zboží nebo služby. Náklady – představují cenu zaplacenou za zboží nebo služby, nebo částku potřebnou k vytvoření, nebo k produkci zboží nebo služby. Trh – je prostředí, ve kterém jsou zboží a služby obchodovány mezi kupujícími a prodávajícími prostřednictvím cenového mechanismu. Trh může být místní, regionální, národní nebo mezinárodní. Účetní závěrka – proces ukončení účetní evidence za účetní období (rozvaha, výkaz zisků a ztrát, výkaz o peněžních tocích, přílohy k účetní závěrce. Předpisy k ocenění podniku – lze konstatovat, že v ČR v současné době neexistuje žádný zákon nebo předpis, který by byl při oceňování podniků obecně závazný. Znalci kteří

12 13

Zákon č.89/2012 Sb. Ze dne 3.2.2012, občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 513/1991 Sb. Ze dne 5. 11. 1991, obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů

18

oceňují podniky se opírají zejména o ekonomickou teorii a o předpisy, které se uplatňují dílčím způsobem. Nejdůležitější z těchto předpisů jsou: 1. České předpisy a) Zákon o oceňování majetku č. 151/1997 Sb. a na něj navazující vyhlášky Ministerstva financí ČR b) Metodický pokyn České národní banky 2. Mezinárodní a Evropské oceňovací standardy a) Mezinárodní oceňovací standardy IVS a IVSC b) Evropské oceňovací standardy EVS a TEGoVA 3. Národní standardy některých zemí a) Americké oceňovací standardy US PAP b) Německý standard IDW S1 Kategorie hodnoty podniku Ke stanovení výsledné hodnoty se vyvinuly čtyři metody a to : Hodnota tržní Hodnota subjektivní Hodnota objektivizovaná Kolínská škola Obvyklá cena je svým obsahem totožná s tržní, obecnou či obchodovatelnou cenou. Je, dle § 2 odst. 1 zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku, taková cena, která by byla dosažena při prodejích stejného, případně obdobného majetku, nebo při poskytování stejné, nebo obdobné služby v obvyklém obchodním styku v tuzemsku ke dni ocenění, za zvažování všech okolností, které mají na cenu vliv. Do její výše se nepromítají vlivy mimořádných okolností trhu, osobních poměrů prodávajícího nebo kupujícího, ani vliv zvláštní obliby Obecná cena se používá pro stanovení přiměřené náhrady při vypořádání podílového spoluvlastnictví k nemovitosti. Jde o cenu, která je obvyklá v daném místě v době rozhodování, není zde na místě vycházet z tzv. odhadní ceny, zjištěné znaleckým posudkem podle cenového předpisu. V těchto případech má cena zjištěná podle cenových předpisů jen informativní, orientační význam a je směrodatná zejména pro daňové účely.14 Jinak ovšem

14

Zákon č. 151/1997 Sb. Ze dne 10. 7. 1997, o oceňování majetku, ve znění pozdějších předpisů

19

platí zásada smluvní volnosti a účastníci smlouvy již nejsou vázáni cenou zjištěnou podle cenového předpisu.15 Doslovně jsou v § 2 uvedeny tyto způsoby oceňování majetku a služeb: (1) Majetek a služba se oceňují obvyklou cenou, pokud tento zákon nestanoví jiný způsob oceňování. Obvyklou cenou se pro účely tohoto zákona rozumí cena, která by byla dosažena při prodejích stejného, popřípadě obdobného majetku, nebo při poskytování stejné nebo obdobné služby v obvyklém obchodním styku v tuzemsku ke dni ocenění. Přitom se zvažují všechny okolnosti, které mají na cenu vliv, avšak do její výše se nepromítají vlivy mimořádných okolností trhu, osobních poměrů prodávajícího nebo kupujícího, ani vliv zvláštní obliby. Mimořádnými okolnostmi trhu se rozumějí například stav tísně prodávajícího nebo kupujícího, důsledky přírodních či jiných kalamit. Osobními poměry se rozumějí zejména vztahy majetkové, rodinné nebo jiné osobní vztahy mezi prodávajícím a kupujícím. Zvláštní oblibou se rozumí zvláštní hodnota přikládaná majetku nebo službě vyplývající z osobního vztahu k nim. Obvyklá cena vyjadřuje hodnotu věci a určí se porovnáním. (2) Mimořádnou cenou se rozumí cena, do jejíž výše se promítly mimořádné okolnosti trhu, osobní poměry prodávajícího nebo kupujícího, nebo vliv zvláštní obliby. (3) Cena určená podle tohoto zákona, jinak než obvyklá cena nebo mimořádná cena, je cena zjištěná. (4) Službou je poskytování činností nebo hmotně zachytitelných výsledků činností. (5) Jiným způsobem oceňování stanoveným tímto zákonem nebo na jeho základě je a) nákladový způsob, který vychází z nákladů, které by bylo nutno vynaložit na pořízení předmětu ocenění v místě ocenění a podle jeho stavu ke dni ocenění, b) výnosový způsob, který vychází z výnosu z předmětu ocenění skutečně dosahovaného nebo z výnosu, který lze z předmětu ocenění za daných podmínek obvykle získat, a z kapitalizace tohoto výnosu (úrokové míry), c) porovnávací způsob, který vychází z porovnání předmětu ocenění se stejným nebo obdobným předmětem a cenou sjednanou při jeho prodeji; je jím též ocenění věci odvozením z ceny jiné funkčně související věci, d) oceňování podle jmenovité hodnoty, které vychází z částky, na kterou předmět ocenění zní, nebo která je jinak zřejmá e) oceňování podle účetní hodnoty, které vychází ze způsobů oceňování stanovených na 15

Zákon č. 151/1997 Sb. Ze dne 10. 7. 1997, o oceňování majetku, ve znění pozdějších předpisů

20

základě předpisů o účetnictví, f) oceňování podle kursové hodnoty, které vychází z ceny předmětu ocenění zaznamenané ve stanoveném období na trhu, g) oceňování sjednanou cenou, kterou je cena předmětu ocenění sjednaná při jeho prodeji, popřípadě cena odvozená ze sjednaných cen.16

1.2.1 Hodnota tržní Tržní hodnota kterou chceme stanovit vychází v základu z všeobecného předpokladu existence trhu se závodu / podniku /. Základním předpokladem pro tento typ ocenění je zjistit, kolik by byl ochoten zaplatit zcela běžný zájemce na trhu. Jestliže budeme vycházet z předpokladu, že na trhu existuje případné množství kupujících a prodávajících, a tímto vzniká ideální prostředí pro střet nabídky s poptávkou, dochází tím k vzniku tržní ceny, která je považována za tržní hodnotu a jež je předmětem odhadu. Na základě mezinárodních standardů pro oceňování, rozumíme-li tržní hodnotou odhadnutou částku, za kterou by měl být majetek směněn k datu ocenění mezi ochotným kupujícím a ochotným prodávajícím při transakci mezi samostatnými a nezávislými partnery po náležitém marketingu, ve kterém by obě strany jednaly informovaně, rozumně a bez nátlaku.17

1.2.2 Hodnota subjektivní (investiční) Investiční nebo-li subjektivní ocenění v České republice vychází z malého trhu se závody - podniky. V tomto prostředí se považuje závod - podnik za jedinečné a méně likvidní aktivum. Hlavním bodem při ocenění je především individuální přístup a úhel pohledu účastníků transakce. Pro stanovení této hodnoty je důležitým faktorem očekávání užitku a budoucího vývoje společnosti, jenž je odhadován na základě předpokladů managementu a podkladů poskytnutých účetním podniku.

Investiční oceňování poskytuje především

informace o hodnotě podniku z hlediska kupujícího. Rozhodujícími faktory jsou především subjektivní názory, což následně znemožňuje označovat výsledek jako ocenění tržní hodnotou.18

16 17 18

Zákon č. 151/1997 Sb. Ze dne 17. 6. 1997, o oceňování majetku, ve znění pozdějších předpisů MAŘÍK, M. Určování hodnoty firem. Praha: Ekopress, 1998, 12 s. ISBN 80-861-1909-2. MAŘÍK, M. Metody oceňování podniku: proces ocenění - základní metody a postupy. Praha: Ekopress, 2007.

27 s. ISBN 978-80-86929-32-3.

21

1.2.3 Hodnota objektivizovaná Přístup objektivizovaného ocenění je ve výsledku většinou v opozici s výpočtem subjektivní hodnoty podniku. Při ocenění touto hodnotou je snaha o oddělení subjektivního úhlu pohledu účastníka transakce a stanovení hodnoty závodu - podniku ze zcela objektivního pohledu. Také můžeme říci, že objektivní hodnota ve skutečnosti neexistuje, a proto užíváme tedy hodnotu objektivizovanou. Objektivizovaná je hodnotě objektivní asi nejbližší. Objektivizované ocenění vychází především ze současném stavu podniku. Tržní hodnota je vypočtena v budoucím průměrném očekávání trhu, který se ale může rychle měnit. V německých oceňovacích standardech je pojem objektivizovaná hodnota definován takto: „Objektivizovaná hodnota představuje typizovanou a jinými subjekty přezkoumatelnou výnosovou hodnotu. Tato hodnota je stanovena z pohledu tuzemské osoby – vlastníka, neomezeně podléhá daním, přičemž tato hodnota je stanovena za předpokladu, že podnik bude pokračovat v nezměněném konceptu, při využití realistických očekávání v rámci tržních možností, rizik a dalších vlivů působících na hodnotu podniku.“ 19

1.2.4 Kolínská škola Oceňování na základě Kolínské školy bylo zavedeno z důvodů malého množství podniků na trhu a také pro zvýšení transparentnosti, jelikož je založeno na principu subjektivního oceňování. Tento typ oceňování také preferují některé evropské země. Kolínská škola je ,,spojením,, předchozích uvedených přístupů. Definuje základní funkce oceňování: a) poradenská – patří mezi nejdůležitější. Výslednou hodnotou by měla být minimální a maximální akceptovatelná cena subjektu. Vypočtené rozmezí by měl být prostor pro vzájemnou dohodu týkající se ceny podniku. b) rozhodčí – ve funkci rozhodčího z větší části vystupuje nezávislý oceňovatel. Hlavním úkolem oceňovatele je odhadnout mezní hodnoty konkrétních účastníků a vypočíst spravedlivou hodnotu. c) argumentační – zásadním faktorem je poskytnutí dostatečných a relevantních informací a argumentů pro zlepšení pozice hlavního účastníka transakce. d) komunikační – hlavním úkolem je poskytnutí podkladů při jednání s veřejností nebo investory. e) daňová – daňové účely jsou cílem a funkcí pro získání podkladů.20

19

MAŘÍK, M. Určování hodnoty firem. Praha: Ekopress, 1998. 15 s. ISBN 80-86119-09-2. MULAČ, P. Podniková ekonomika. VŠTE České Budějovice: Vlastimil Jahunus, 2009. 180 s. ISBN 978 -8087278-26-0 20

22

2. Postup při oceňování podniku Při oceňování podniku neplatní v obecné rovině, že existuje jedna konkrétní metoda, která by byla spolehlivě aplikovatelná na všechny druhy ocenění. Volbě vhodné metody a postupu ocenění předchází účel ocenění, jehož závěrem by mělo být vyslovení hodnoty podniku. Finanční ocenění podniku si klade za cíl vyjádřit hodnotu pomocí peněžní částky a ve většině případů přináší nějaký užitek. Především budeme rozlišovat, zda ocenění souvisí se změnou vlastnictví podniku, nebo nikoliv. 1. Ocenění související se změnou vlastnictví – koupě nebo prodej podniku, nepeněžitý vklad do obchodní společnosti, ocenění v souvislosti s návrhem na koupi nebo směnu účastnických cenných papírů, ocenění v souvislosti s právem výkupu účastnických cenných papírů. a) Ocenění na základě Zákona č. 104/2008 Sb., o nabídkách na převzetí – ocenění v souvislosti s povinnou nabídkou na převzetí při ovládnutí cílové společnosti b) Ocenění na základě Zákona č. 152/2008 Sb., o přeměnách obchodní společnosti a družstev – ocenění v souvislosti s fúzí nebo rozdělení společností 2. Ocenění, kdy nedochází k vlastnickým změnám. a) Změna právní formy společnosti dle zákona o přeměnách obchodní společnosti a družstev b) Zastavení obchodního podílu dle obchodního zákoníku § 117a c) Ocenění s poskytováním úvěru d) Ocenění se sankcí podniku Následujícím schématem se pokusíme o obecný nástin postupu práce, jež popisuje základní sled jednotlivých operací. Ty vedou ke kompletní analýze podniku jako celku a k závěrečnému výroku o hodnotě podniku.

23

Obrázek č. 1 – Oceňování podniku -postup

1. Zadání práce

2. Pracovní tým

3. Pracovní plán

4. Sběr informací – vnějších a vnitřních

5. Datová analýza

6. Metody výběr - cíl práce

7.

Oceňovací analýza

8. Výsledková syntéza

9. Závěr21

21

Zdroj : Vlastní zpracování.

24

3. Strategická analýza Tento typ analýzy je zásadní fází procesu oceňování. Strategická analýza zajišťuje zásadní informace o postavení závodu - podniku a o jeho možnostech obstát v prostředí a v podmínkách, ve kterých se nachází. Je to důležitý ukazatel vývoje podniku a to zejména jeho celkového výnosového potenciálu a postavení na trhu. Výnosový potenciál podniku se rozlišuje na vnější a vnitřní.

Vnější potenciál můžeme souhrnně kvalitativně vyhodnotit na šance a rizika, které nabízí konkrétní prostředí v podnikání například odvětví, nebo současný trh, kde působí podnik či závod. Analýzou vnitřního potenciálu můžeme zjistit, do jaké míry je podnik schopen využít šance vnějšího prostředí a čelit jeho rizikům. Vnitřní potenciál referuje o tom, v jakém rozsahu je podnik schopen využít možností vnějšího prostředí a čelit nebo vystavit se jeho rizikům. Úkolem vnitřního potenciálu je souhrn jeho hlavních silných a slabých stránek s odpovědí na otázku, zda podnik má nějakou podstatnou konkurenční výhodu. Postup při strategické analýze pro ocenění podniku : 1.Analýza vnějšího potenciálu - stručnou prognózu jeho vývoje v kvalitativní a kvantitativní podobě PEST analýzy 2.Analýza vnitřního potenciálu - model pěti konkurenčních sil, nebo-li Porterova analýza - analýza slabých a silných stránek (SWOT), analýza konkurence a hodnocení konkurenční pozice - faktory přímé a nepřímé 3. Prognóza tržeb oceňovaného podniku je výsledkem předchozích dvou kroků

3.1 Analýza makroprostředí Analýza makroprostředí - z jejího názvu je zřejmé, že je jednou ze základních částí strategické analýzy, má podstatný vliv na výkonnost a postavení podniku. Její podstatou je srozumitelná formulace hrozeb nebo příležitostí, kterými může být ovlivněna výkonnost podniku v budoucnosti. Posouzení vývoje makroprostředí je možné jak na základě jednotlivých vybraných ukazatelů, například tempo růstu HDP, ekonomické a politické šoky, vývoj devizových kurzů, vývoj inflace, vývoj úrokových sazeb, vývoj peněžní nabídky,

25

fiskální politika státu, tak dle využití analýzy pro posouzení makroprostředí, například PEST analýza. 22

3.1.1 PEST analýza Tento druh analýzy se v současnosti využívá pro zhodnocení makrookolí podniku. Již z názvu můžeme zjistit, že je odvozen z jednotlivých faktorů, což znázorňují první písmena názvu analýzy. Do vývoje vnějších faktorů podnik nemůže zasahovat, avšak analýza těchto faktorů

je podstatná. Může být důvodem možného vlivu na zisk a fungování

společnosti. Technologické vlivy (T) - zahrnují přehled technologické vybavenosti a vyspělosti odvětví a případné možnosti inovací a nových technologií. Ekonomické vlivy (E) - mezi základní vlivy zahrnujeme výše úrokových sazeb, ekonomický růst, vývoj inflace, rychlost růstu hrubého domácího produktu, směnné kurzy. Politické vlivy (P) – analýza existujících nebo předpokládaných politických vlivů, mezi něž řadíme např. vládní stabilitu, daňovou politiku, cla, občanské právo, sazby DPH. Sociální vlivy (S) – jedná se o souhrn veškerých sociálních dopadů, zahrnující kulturní vlivy, zvyky, postoje společnosti. Může tím být typická oblast a skupina lidí. Obrázek č. 2 – Pest analýza

Zdroj:EDOL.CZ. PEST-ANALYZA [online]EDOL,©2015 [cit. 2015-01-19].

Dostupné

z: http://www.edolo.cz/sluzby-pro-expanzi/pest-analyza/

Některá literatura pojmenovává tuto analýzu PESTLE. Pest analýza vyhází z výše uvedených čtyř základních oblastí vlivů na podnik. Další dva okruhy, doplňuje o písmeno L a E. Legislativní vlivy (L) – někdy také uváděny jako legislativní prostředí. Při této analýze zkoumáme vlivy mezinárodní , národní a evropské legislativy. 22

JUREČKA, V. Makroekonomie. Praha: Grada Publishing a.s, 2013. 15 s. ISBN 978-80- 247- 4386-8

26

Ekologické vlivy (E) - v uvedené problematice lze konstatovat, že nemalé vlivy má i oblast životního prostředí. Zkoumání vlivů a možností řešení v této oblasti je důležité. Analýza mikroprostředí Další nedílnou součástí strategické analýzy, je analýza mikroprostředí. Tento druh analýzy se specializuje na zjištění vnitřního potenciálu konkrétního podniku. Možná větší výhodou je, že podnik může být schopen tento vliv určitým způsobem ovlivnit. Analýza se snaží zachytit, rozpoznat a vysvětlit ukazatele vnitřního prostředí podniku. Jedná se o strukturu podniku, o důvody pro neúspěšné vstupy do odvětví a změny v souvislosti s kolísáním celé či částečné ekonomické aktivity. Délka cyklu se při různých příležitostech liší v návaznosti na původ, ve kterém v návaznosti dochází.

3.1.2 Porterova analýza Porterova analýza je nejvýznamnější nástroj pro analýzu konkurenčního prostředí firmy a jejího následného strategického řízení. Je také označována jako model pěti konkurenčních sil, zobrazuje konkurenční sily v odvětví. Především klade důraz na pět základních složek tvořících každé konkrétní odvětví, v němž působí. Každá z nich může ovlivnit sílu konkurence v konkrétním odvětví. Tato analýza byla vytvořena v reakci na SWOT analýzu z důvodu její přílišné obecnosti. Model je užitečný nejen pro ocenění, ale také pro management společnosti. Zobrazuje, jaké konkrétní složky konkurence působí ve specifickém oboru podniku. Uživateli může napomoci k ucelení informací o podniku. Obrázek č. 3 - Porterova analýza

Zdroj: SYNTEX.CZ. Analýza-Konkurence [online]. Syntex.cz., ©2014 [cit. 2015-01-19]. Dostupné z: http://www.syntex.cz/analyza-konkurence potencialu.html

27

3.1.3 SWOT analýza Tato analýza byla sice hodnocena Porterem jako obecná a hrubá, ale v praxi se používá dodnes. Byla vyvinuta Albertem Humphreym, který vedl v 60. a 70. letech 20. století výzkumný projekt na Stanfordově univerzitě, při němž byla využita data získaná od 500 nejvýznamnějších amerických společností. Základ této metody spočívá nejprve v definování a následně v ohodnocení jednotlivých faktorů, které jsou rozděleny do čtyř výše uvedených základních skupin. Velkou souvislostí mezi faktory nazývající se silné a slabé stránky

v návaznosti na faktory příležitostí a

nebezpečí lze získat nové kvalitativní informace, které popisují a zároveň hodnotí úroveň jejich vzájemného působení. Pojem SWOT je zkratkou, velká písmena označují jednotlivé faktory, kterými se tato analýza zabývá: Strengths, Weaknesses, Opportunities, Threats. V českém názvosloví pojmenováváme tyto faktory jako stránky silné a slabé, příležitosti a hrozby. Silné a slabé stránky bychom mohli zařadit do skupiny vnitřních faktorů. Z uvedených faktorů čerpá především management podniku. Příležitosti a hrozby jsou zařazeny mezi faktory vnější. Tyto faktory nemůže podnik přímo ovlivnit. SWOT analýza je často využívána jako celkové shrnutí strategické analýzy a je nedílnou součástí strategického plánování podniku. Obrázek č. 4 – Vztahy - SWOT analýza

Zdroj: MAREK, T. Finanční řízení. Distanční opora pro magisterské studium obor Finance. Praha: BIVŠ, 2014.

28

4. Finanční analýza Finanční analýza je integrální součástí při stanovení hodnoty podniku nebo-li oceňování podniku. Při ocenění podniku plní základní funkce prověření finančního zdraví podniku. Na základě této analýzy se následně vytvoří základ pro sestavení finančního plánu. Podklady, ze kterých je čerpáno při výpočtu finanční analýzy, se týkají především finančního účetnictví. Tvoří je rozvaha, účetní závěrka, výkaz zisků a ztrát, cash – flow. Tato analýza zahrnuje početný sled operací. Postup pro provádění finanční analýzy : 1) Ověřit úplnost, správnost a průkaznost vstupních údajů 2) Sestavit analýzu účetních výkazů 3) Vypočíst poměrové ukazatele a následně zhodnotit 4) Souhrnné zhodnocení veškerých dosažených výpočtů a zjištění

V následujících podkapitolách budou popsány jednotlivé základní metody, výpočty a následně interpretace výsledků v praktické části práce. Pro ocenění vybraného podniku by měly posloužit uvedené hodnoty.

4.1 Analýza absolutních ukazatelů K hodnocení finanční situace při stanovení hodnoty podniku se při analýze absolutních ukazatelů využívají údaje v účetních výkazech. Analýza trendů porovnává změny v řadě časové. Data, která jsou výchozí, se nacházejí v účetních výkazech firmy a dále ve výroční zprávě za posledních 5 až 10 let. Při této analýze posuzujeme komponenty jako strukturu aktiv a pasiv, protože z této struktury je zřejmé, z jakých zdrojů byly pořízeny. Tato metoda je založena na srovnání konkrétních položek obsažených v účetních výkazech. Výhodou

je jednoduché provedení a využitelnost absolutních ukazatelů. Do

uvedené skupiny řadíme horizontální analýzu a vertikální analýzu.

4.1.1 Analýza horizontální Tato analýza patří mezi nejjednodušší nástroje, kdy ukazuje vývoj položek v rozvaze, konkrétně aktiv a pasiv a dále výkaz zisků a ztrát v čase. Porovnávají se stejné položky za několik účetních období a to po řádcích. Z uvedeného způsobu je odvozen název horizontální analýza. Úkolem je definovat a vyčíslit absolutní i procentuální změnu za jednotlivé roky. Tato metoda tedy informuje podnik, o kolik jednotek se změnila položka v čase a o kolik 29

procent se změnila jednotka v čase. Cílem metody je zaměřit pohyb jednotlivých absolutních veličin.

4.1.2 Analýza vertikální Na rozdíl od horizontální analýzy se nezabývá vývojem jednotlivých položek v jednom období, zkoumá, jak se na globální veličině podílejí veličiny dílčí. Je prováděna vertikálním směrem, proto název vertikální analýza. Výstupem vertikální analýzy je jednotlivé položky zobrazit v procentech vypočtených z předložených účetních výkazů rozvahy a výkazu zisků a ztrát. Objevuje se zde také složení prostředků společnosti určené k hospodaření, v rámci způsobu jejich financování.

Výpočet

vzorce je následující:

4.2 Analýza poměrových ukazatelů Metoda je všeobecně velmi využívána a její použitelnost je univerzální s téměř nejlepší vypovídací hodnotou. Má velkou praktickou využitelnost. Při výběru jednotlivých ukazatelů je potřeba myslet na finanční rozhodování podniku, které je orientováno především na analýzu a kontrolu hospodářské činnosti, rozdělování hospodářského výsledku, rozhodování o velikosti a struktuře aktiv /majetku/ a získávání kapitálu / pasiv/. Ukazatele můžeme mít uspořádány paralelně nebo pyramidově. Paralelním uspořádáním mají všechny ukazatele stejný význam a seřazeny jsou podle základní obsahové shody. Pyramidové uspořádání slouží rozkladu jednoho ukazatele a pyramida slouží k objasnění příčin ovlivňujících vrcholový ukazatel. Ze skupiny ukazatelů lze zmínit ukazatel rentability, aktivity, zadluženosti, likvidity a kapitálového trhu.

30

4.2.1 Ukazatele rentability Poměrové ukazatele rentability poměřují konečný efekt dosažený zejména podnikatelskou činností. Odpovídají na otázku, jak je schopna firma využívat finanční zdroje k vyprodukování zisku. Nezjišťují zdroj kapitálu, ale pouze jeho efektivitu. Můžeme zjistit, kolik zisku přinesla jedna koruna kapitálu investovaná do hodnocené podnikatelské činnosti.

Rozeznáváme různé kategorie rentability:

Rentabilita celkových aktiv

ROA =

Rentabilita vlastního kapitálu

ROE =

Rentabilita investovaného kapitálu

ROCE =

Rentabilita tržeb

ROS =

Vlastní zpracování :

Rentabilita aktiv (ROA) - zobrazuje míru čistého zisku připadající na jednu korunu aktiv. Ukazatel počítá s výnosností kapitálu, bez nutnosti informace a ohledu na zdroj nebo činnost financování. To znamená, že není důležitá finanční struktura. Rentabilita vlastního kapitálu (ROE) - zobrazuje míru čistého zisku připadající na jednu korunu investovaného kapitálu. Tento ukazatel využívají především akcionáři, neboť se podle něj měří výnosnost kapitálu a zjišťuje se riziko investice vloženého kapitálu v tom smyslu, s jakou intenzitou je reprodukován. Rentabilita tržeb (ROS) - představuje míru zisku odpovídající jedné koruně tržby. Zobrazuje hodnotu, kterou podnik přičítá k materiálu či zboží, které vyrábí a následně prodává. Rentabilita tržeb zjišťuje, podíl z ceny výrobku pro tvorbu zisku. V případě, že se ukazatel vyvíjí dobře, výpočty u ostatních ukazatelů budou vykazovat kladné výsledky pro závod - podnik.

Rentabilitou investovaného kapitálu (ROCE) - informuje „jaké výše provozního hospodářského výsledku (před zdaněním) dosáhl podnik z jedné investované koruny.“23 23

HÁLEK, V. Oceňování majetku v praxi. Bratislava: DanauMedia, 2009. 160 s. ISBN 978-80-89364-07.

31

EBIT zobrazuje zisk závodu - podniku před odečtením nákladových úroků a daní. Při výpočtu EBIT musíme vycházet z toho, že firmy mají v určité oblasti nebo odvětví stejné daňové zatížení, ale různou věřitelskou bonitu a úrokové sazby u věřitelů. Uvedené rozdíly mohou ovlivnit náhled na tvorbu výsledku.

4.2.2 Ukazatele likvidity Z pohledu informace týkající se likvidity může tento ukazatel zobrazovat schopnost podniku dostát splatným závazkům pomocí peněžních prostředků. Vyjadřuje schopnost převést kterékoliv aktivum uvedené v rozvaze na peníze. Likvidity jednotlivých aktiv se dělí na několik stupňů. Důležitá je rychlost jejich převodu na peníze a výše transakčních nákladů s tím spojená. Likvidita určuje nastavení schopnosti závodu dostát všem svým závazkům vůči dodavatelům. Finanční situace podniku je nejdůležitější stránka sledovaná vedením podniku a externími subjekty. Z uvedeného důvodu rozdělujeme likviditu běžnou, okamžitou, celkovou.

Okamžitá peněžní likvidita = Běžná likvidita = Celková likvidita =

Peněžní likvidita měří peněžní prostředky například na účtech, nebo v pokladně, dále ceniny, šeky, a krátkodobé závazky a je likviditou 1. stupně. Okamžitá likvidita podniku bývá zajištěna, pokud ukazatel dosahuje minimálně hodnoty 0,2. Za vhodnou výši se považuje hodnota 0,9 - 1,1. Pohotová ( běžná ) likvidita většinou vylučuje zásoby, jelikož se jedná o nejméně likvidní oběžných aktiv. Hodnota ukazatele je příznivější pro věřitele když je vyšší, ale není příznivá z hlediska akcionářů a vedení podniku. Poměrně velký objem oběžných aktiv v podobě pohotovostních prostředků přináší minimální úrok a negativně ovlivňuje celkovou výnosnost vložených prostředků. Doporučené hodnoty jsou v rozsahu 1,0 až 1,5. Celková likvidita informuje o tom, kolikrát kryjí oběžná aktiva krátkodobé závazky závodu. Doporučená hodnota je v rozmezí 1,6 a 2,5. Ukazatel určuje schopnost závodu uspokojit věřitele v případě, že promění všechna oběžná aktiva v určitém čase na hotovost. Čím vyšší je hodnota tohoto ukazatele, tím větší je pravděpodobnost zachovat si svoji platební

32

schopnost. Lze říci, že je nutné pohybovat se ve zmiňovaném intervalu hodnot. Hodnota ukazatele nad 2,5 vypovídá o vyšší hodnotě investic do aktiv, která přináší minimální výnos. V případě, kdy se hodnoty ukazatele pohybují pod 1,0, může mít podnik komplikace s likviditou.

4.2.3 Ukazatele aktivity Výsledné hodnoty těchto ukazatelů informují o úspěšnosti podniku ve využívání aktiv a následné možnosti zvýšení celkových výkonů. Přesnou metodiku nejvhodnější hodnoty výstupu nelze určit. Obecně lze říci, že společnost by se měla snažit dosáhnout v co nejkratší době co nejrychlejšího obratu aktiv. Ukazatele zobrazující aktivitu jsou obrat aktiv a obrat zásob. Zde sledujeme inkasa pohledávek a úhrady závazků v návaznosti na dobu a rychlost obratu. Obrat aktiv = Obrat zásob =

4.2.4 Ukazatele zadluženosti Tento ukazatel sleduje vztah mezi zdroji cizími a vlastními. Je to zásadní informace pro finanční analytiky. Údaj o zadluženosti není rozhodující pro fungování podniku. Vysoká hodnota zadluženosti může narušit finanční stabilitu podniku. Je zapotřebí využít cizích zdrojů tak, aby cena cizího kapitálu byla nižší než cena placených úroků, které budou započteny do nákladů podniku. Hlavním úkolem je tedy nalezení optimálního vztahu mezi vlastním a cizím kapitálem. Pro tuto činnost nám mohou pomoci především poměrové ukazatele zadluženosti a to : Ukazatel věřitelského rizika = Úrokové krytí =

Ukazatel odběratelského nebo-li věřitelského rizika hodnotí, jak dobře mohou být věřitelé chráněni pro případ platební neschopnosti podniku. Informuje, v jaké výši je majetek podniku kryt cizími zdroji.24 Vyšší riziko věřitelů se odráží od vysoké hodnoty ukazatele.

24

HÁLEK, V. Oceňování majetku v praxi. Bratislava: Danau Media, 2009. 162 s. ISBN 978-80-89364-08

33

Investoři upřednostňují vysoké hodnoty tohoto ukazatele, pokud je podnik schopen dosáhnout vyššího procenta rentability, než je procento úroků placeného z cizího kapitálu. Ukazatel s koeficientem samofinancování :

Ukazatel informuje o podílu vlastního kapitálu na celkových aktivech. Výše hodnot, které se doporučují, je v rozmezí od 40 % do 60 %.25 Ukazatel úrokového krytí určuje „kolikrát celkový efekt reprodukce pokryje úrokové platby. Za hraniční investice jsou považovány hodnoty okolo 3.“26 Vyšší hodnoty jsou doporučovány z důvodu zaplacení úroků z financování a to proto, aby zůstal zdroj pro akcionáře, jelikož neschopnost úhrady úrokových plateb ze zisku naznačují blížící se úpadek. Mezi další náhradní ukazatele řadíme : Ukazatel překapitalizování = Ukazatel podkapitalizování =

4.3 Ekonomická přidaná hodnota - EVA Je odvozena z anglického Economic value added – Eva. Byl vyvinut v roce 1993 v New Yorku. Tento finanční ukazatel můžeme definovat jako rozdíl mezi čistým provozním ziskem a náklady kapitálu. Na místo EBITu lze použít ukazatel ekonomické přidané hodnoty (EVA).

Ekonomický zisk zahrnuje náklady na vynaložený kapitál.27 Jestliže investor

poskytuje jeho prostředky do závodu - podniku a vzdává se tím ostatních možností použití jeho prostředků vedoucích k následnému výnosu. Tento ušlý výnos může představovat náklady obětované příležitosti. Investor tak pochopitelně předpokládá, že prostředky vložené do závodu nebo-li podniku budou mít hodnotu vyšší než náklady obětované příležitosti. Dále dalším důležitým ukazatelem je NOPAT – je to provozní zisk vytvořený hlavní provozní činností podniku po zdanění. Na rozdíl od EBITu ukazatel EVA zobrazuje veškeré

25

HEŘMAN, J. Oceňování podniku III. Studijní materiály pro magisterské studium obor Finance. Praha: BIVŠ, 2014, 78 s. 26 HÁLEK, V. Oceňování majetku v praxi. Bratislava: DanauMedia, 2009. 162 s. ISBN 978-80-89364-07. 27 SOUČEK, I. Podnikatelský záměr a investiční rozhodování. Praha: Grada Publishing, 2005. 127 s. ISBN 80247-0939-2.

34

podstatné složky včetně efektu dosaženého podniku, absolutního rozměru investovaného kapitálu a jeho ceny, to znamená veškeré náklady na vynaložený kapitál.28 Výpočet ukazatele EVA tedy informuje o tom, jak závod zhodnocuje kapitál při porovnání s jeho náklady. V případě kladné hodnoty tento ukazatel zobrazuje, že závod – podnik zhodnocuje kapitál více, než činí jeho náklady. V opačném případě, je-li hodnota EVA záporná, jsou náklady kapitálu vyšší než jeho zhodnocení.

EVA = EBIT⋅(1−t)−C⋅WACC = NOPAT−C⋅WACC •

EBIT - provozní zisk před úroky a zdaněním

•

t - míra zdanění zisku

•

C - dlouhodobě investovaný kapitál

•

NOPAT - čistý provozní zisk po zdanění

•

WACC - vážený průměr nákladů na kapitál 29 Chceme- li porovnávat v daném odvětví dva stejné podniky, musí se nám podařit

nalézt dva stejné srovnatelné podniky, ne vždy se to povede. Z uvedeného důvodu se stává pro stanovení hodnoty naším nástrojem finanční analýza, kdy můžeme využít například bilančních pravidel. Tímto doporučením by se měl řídit finanční firemní management, který by měl mít za cíl dosažení finanční stability a rovnováhy. Bilanční pravidla nebo-li pravidla rozvahy vycházejí z krytí aktiv odpovídajících časově určitému zdroji. Řídíme se pravidlem, že vysoce likvidní aktiva financujeme pomocí krátkodobých závazků. Dlouhodobá aktiva, která jsou málo likvidní, by měla být kryta odpovídajícím dlouhodobým kapitálem. Ukazatele rozvahy považujeme za velmi seriózní ukazatele a snahou závodu - podniku by mělo být přiblížení se doporučeným hodnotám. Pro zajištění podnikové finanční stability je důležité porovnání analýzy vertikální v kontrastu s bilančními pravidly. Z důvodu zajištění dlouhodobé finanční stability podniku se dodržují čtyři pravidla, a to zlaté bilanční pravidlo financování, vyrovnání rizika, pari pravidlo a poměrové pravidlo

28

29

KISLINGEROVÁ, E. Oceňování podniku. Praha: C. H. Beck, 1999. 56–57 s. ISBN 80-7179-227-6. CS.WIKIPEDIA.ORG. Ekonomická hodnota [online]. Syntex.cz., ©2014 [cit. 2015-01-19].

35

4.3.1 Zlaté bilanční pravidlo financování Můžeme ho vymezit v širším nebo užším pojetí. Platí, že stálá aktiva financujeme především z vlastních nebo dlouhodobých cizích zdrojů. Složky krátkodobého majetku financujeme z odpovídajících krátkodobých zdrojů.30 To vypovídá o skutečnosti, že zdroje krátkodobé hodnotí společnost jako drahé. Využíváme je v případě, kdy očekáváme větší zisk a návratnost, potřebnou pro úhradu nákladů na uvedené zdroje. U dlouhodobého majetku jsou trendy financování opačné a za optimální se považuje krytí dlouhodobé investice z aktiva. V případě porušení těchto pravidel může nastat stav, kdy je závod – podnik nucen dlouhodobý majetek hradit pomocí krátkodobých zdrojů. Mohlo by dojít k velkému riziku s platební schopností podniku.

4.3.2 Zlaté pravidlo vyrovnání rizika Toto pravidlo se týká skladby kapitálu, a proto představuje pravidlo financování. To však nemá žádný vztah k majetku, tedy k použití finančních prostředků. Pravidlo říká, že vlastní zdroje by měly převyšovat cizí zdroje, v krajním případě by se měly rovnat . Ukazatel sledují většinou věřitelé. Důvodem je skutečnost, že věřitelské riziko je tím menší, čím je větší poměr vlastního kapitálu společnosti na kapitálu celkovém. Zadlužení společnosti a výši stupně můžeme znázornit výpočtem:

V praxi většinou toto pravidlo není dodržováno a cizí zdroje jsou vyšší než vlastní kapitál. Neplatí to tak však vždy, na straně pasiv může poměr být ovlivněn druhem podniku nebo například jeho dlouhodobým cílem. Závod – podnik může mít snahu o maximalizaci zisku jako rentability vlastního kapitálu. Z uvedeného vychází pákový efekt. Za pomoci pákového efektu, můžeme cíleně zvyšovat rentabilitu vložených prostředků podniku.

4.3.3 Zlaté pari pravidlo Podnik nebo-li závod ke svému financování využívá kombinací vlastních či cizích zdrojů. Zlaté pari pravidlo sleduje vztah dlouhodobého majetku a vlastních zdrojů. Podmínkou tohoto pravidla je výše objemu stálých aktiv závodu – podniku, je-li vyšší než objem vlastního kapitálu. 30

KISLINGEROVÁ, E. Oceňování podniku: proces ocenění - základní metody a postupy. Praha: C. H. Beck, 1999, 53 s. ISBN 80-717-9227-6.

36

V praxi je vhodné, aby podnik kombinoval vlastní a cizí prostředky, jimiž následně kryje dlouhodobá aktiva. Je doporučeno, aby vlastní kapitál využíval jen částečně a zbytek byl pokryt z cizích zdrojů. V případě nevyužití dlouhodobého cizího kapitálu, by se měla výše vlastního kapitálu pohybovat maximálně ve výši , která se rovná aktivum stálým.

4.3.4 Zlaté poměrové pravidlo Toto pravidlo je považováno za růstové. Na základě tohoto pravidla by v praxi tempo růstu investic v zájmu udržení dlouhodobé finanční rovnováhy nemělo převyšovat tempo růstu tržeb, a to ani v krátkém časovém horizontu. Dále by vysoké investiční náklady mohly způsobit mnohé nežádoucí jevy a to například zvýšení nákladů, snížení rentability, nebo by mohly vést k problémům spojených s likviditou.

4.4 Pyramidové rozklady Pyramidové rozklady jsou zaměřeny na provázanost a to ve smyslu vzájemné vazby ekonomických ukazatelů. Již samotný název nám napovídá, že soustavy jsou sestaveny do pyramidy se strukturou jednotlivých konkrétních faktorů. Vrcholem pyramidy je tzv. vrcholový ukazatel, který se následně rozkládá do množství jemu „podřízených“ ukazatelů. Základní funkce modelu jsou tři:

a) cíl podniku se zaměřením na poskytnutí podkladů pro rozhodování b) vliv změny jednoho nebo více ukazatelů na celé hospodaření podniku a vysvětlení této změny c) transparentnost analýzy dosavadního vývoje podniku

Pyramidové rozklady jsou využívané jak při hodnocení vývoje ekonomiky, tak při základních analýzách, nebo při analýze týkající se silných a slabých stránek. Mohou také sloužit k porovnávací metodě v rámci podobného podniku

4.4.1 Du Pontův rozklad Du Pontův rozklad je metoda, která je nejčastěji používána při výpočtu za pomoci pyramidového rozkladu. Vymezuje vztah konkrétních ukazatelů k vrcholnému ukazateli. Podrobně lze definovat vztah mezi jednotlivými ukazateli, a to jako rentabilitu celkových 37

aktiv a rentabilitu vlastního kapitálu. Tento rozklad může potom napomáhat vedení podniku k hledání možností, jak zvyšovat rentability firmy.

Rentabilita celkového kapitálu – můžeme vypočíst pomocí rentability tržeb

a obratu

celkových aktiv.

V podrobnějším tvaru se jedná o rozkladu ukazatele ROE - rentability vlastního kapitálu, která probíhá velice podobným způsobem. Dále je zde zobrazen výpočet pro efekt finanční páky, kde jsou uvedeny návaznosti mezi rentabilitou vlastního kapitálu a zadlužováním společnosti.

4.5 Bonitní a bankrotní modely Cílem bankrotních a bonitních modelů je odpověď na otázky prosperity závodu – podniku a následně

vyhodnocení celkového finančního zdraví. Základem modelů je

přisouzení budoucího stavu společnosti díky jednomu ukazateli, k němuž docházíme na základě poměrových ukazatelů. Metody využívají především investoři pro identifikaci ratingu, který se týká kvality a výkonnosti podniku. U bonitních modelů se snažíme o analýzu, která vede k rozpoznání příčin stávající situace. U bankrotních modelů jde spíše o předpověď zaměřenou na možné případné ekonomické ohrožení či finanční zdraví podniku.

38

4.5.1 Bonitní modely Mezi nejznámější bonitní modely řadíme například Index bonity, Grünwaldův index bonity a Kralickův rychlý test. Uvedené modely hodnotí především kvalitu firmy a dosažených výsledků podniku. Řadíme je mezi tzv. diagnostické modely, proto jsou využívány převážně investory nebo vlastníky podniku Index bonity (dále jen IB) Index bonity řadíme mezi bonitní modely. Pracuje se šesti ukazateli. Ve chvíli, kdy je hodnota indexu vyšší, dochází k lepší prognóze podniku do budoucna po stránce ekonomické, ale i finanční. IB vypočítáme pomocí rovnice:31

B = 1,5 x1 + 0,08 x2 +10 x3 + 5 x4 + 0,3 x5 + 0,1 x6 , x1 = cash flow / cizí zdroje, x2 = celková aktiva /cizí zdroje, x3 = zisk před zdaněním / celková aktiva, x4 = zisk před zdaněním / celkové výkony, x5 = zásoby /celkové výkony, x6 = celkové výkony / celková aktiva. Hodnotu indexu bonity IB lze interpretovat dle následující tabulky: Tabulka č. 1 – Index bonity Index bonity

Charakteristika finanční situace podniku

IB ≥ 4

Excelentní

3 ≤ IB < 4

Extrémně dobrá

2 ≤ IB < 3

Dobrá finanční

1 ≤ IB < 2

Počínající problémy

-1 ≤ IB < 0

Špatná

-2 ≤ IB < -1

Velmi špatná

IB < -2

Úpadek –insolvence

Zdroj: Vlastní zpracování32

31

HEŘMAN, J. STANOVENÍ HODNOTY PODNIKU. Praha: ROYEN TRADE, 2014. 85 s. ISBN 978-80-7504032-9 32

CREDITREFORM.CZ. Produkty a služby [online]. Creditreform.cz., ©2014 [cit. 2015-01-19]

39

Kralickův rychlý test Tento model se využívá především v Evropě. Můžeme ho nazývat také Kralickův Quick test, kdy autorem je P. Kralický. Skládá se celkem ze čtyř indikátorů aplikovaných do vyhodnocení v jednotlivých bodech. Hodnotí finanční a výnosové situace podniku. Celková ekonomická situace podniku se analyzuje za pomocí aritmetického výpočtu. „Prvním z ukazatelů je kvóta vlastního kapitálu. Vypovídá o finanční síle firmy, měřené podílem vlastního kapitálu na celkové bilanční sumě. Dalším ukazatelem je doba splácení dluhu z cash flow. Tento ukazatel znázorňuje, za jakou dobu by byl podnik schopen splatit všechny své dluhy (jak krátkodobé, tak dlouhodobé), pokud by každý rok generoval stejné cash flow jako v právě analyzovaném období.“33 Zbývající dva ukazatele se týkají dosažení rentability závodu - podniku. Prvním ukazatelem je rentabilita tržeb, ta je měřena pomocí cash flow. Druhým ukazatelem je rentabilita aktiv hodnotící výdělečnou schopnost podniku.34 Pro prostředí České republiky vycházíme z uvedeného testu

Quick test

,,Kislingerová,, od Prof. Kislingerové. Rozdílem mezi testy je, že Kralicek v původním modelu používá bilanční Cash-flow, které je upravené na okamžitou veličinu, nikoliv tokovou.

CF Kralicek = bilanční zisk (ztráta) + odpisy + příděly do rezervních fondů + příděly do rezerv - rozpouštění rezervních fondů - rozpouštění rezerv CF Kislingerová = výsledek hospodaření za účetní období + odpisy + změna stavu rezerv Tabulka č. 2 – Kralickův rychlý test Výborné

Velmi dobře

Dobře

Špatně

Ohrožení

1

2

3

4

5

Vlastního kapitálu – kvóta

> 30%

> 20%

> 10%

> 0%

Negativní

Doba splácení dluhu z CF

< 3 roky

< 5 let

< 12 let

> 12%

> 30%

Cash flow v tržbách

> 10%

> 8%

> 5%

> 0%

Negativní

ROA

> 15 %

> 12%

> 8%

> 0%

Negativní

Ukazatel

33

KISLINGEROVÁ, E. Finanční analýza: krok za krokem. Praha: C. H. Beck, 2005, str, 76 s. ISBN 80-7179321-3 34 KISLINGEROVÁ, E. Finanční analýza: krok za krokem. Praha: C. H. Beck, 2005, str, 77 s. ISBN 80-7179321-3

40

Zdroj: Vlastní zpracování35

Argentiho model Tento typ bonitního modelu je založen na kvalitativní bázi. Argenti definoval rizika, která jsou významná pro finanční situaci účetní jednotky, a těmto rizikům přiřadil dílčí váhy. V případě výsledků je ideální hodnota ta, která se blíží nule. Obráceně za nebezpečnou hranici je označováno skóre vyšší než 25.36

Tabulka č. 3 – Algoritmus Argentiho modelu Počet

Algoritmus Argentiho modelu

bodů

NEDOSTATKY Management: Jednatel společnosti – autoritativní

2

Fluktuace zaměstnanců - kuchařů

10

Nevyrovnané znalosti a dovednosti zaměstnanců

3

Pasivní vedoucí provozu

3

Skladová účetní – rozdíly

3

Nadostatek pomocného personálu

2

Účetnictví : Nedostatečný skladový dozor

4

Nedostatečné plánování hotovodtních výdajů

4

Nedostatečné plánování kalkulací jídel

5

Nedostatečná časová odezva na změny : sezóní období,dny v týdnu

7

Celkový počet bodů

43

Počátek ohrožení

12

VADY Neobnovení opotřebovaného hmotného majetku

17

Žádné navyšování vlastního kapitálu z HV

14

Přílišná fluktuace účetních a provozních v restauraci

14

Celkem možných bodů

45

Hranice nebezpečí

16

35

HÁLEK, V. Oceňování majetku v praxi. Bratislava: DonauMedia,s.r.o 2009, xiii,148 s. ISBN 978-80-8936407-7 36 MRKVIČKA, J. Finanční analýza. 2. Praha: ASPI, 2006, 225 s. ISBN 80-735-7219-2.

41

SYMTOMY Finanční: Zhoršující se Z-skóre

4

„Skladové“ účetnictví : Neodpovídá skutečnému stavu skladu

3

Nefinanční signály : Zhoršení kvality gastronomie, morálkyzaměstnanců

2

Příznaky blížícího se konce: zaměstnaci odmítají pracovat,fluktuace, fámy, nedostatek

3

finančních prostředků Celkový počet bodů

12

CELKOVÝ POČET MOŽNÝCH BODŮ

100

HRANICE OHROŽENÍ

25

Zdroj : Vlastní zpracování 37

4.5.2 Bankrotní modely Bankrotní modely nám zobrazují, zda je účetní jednotka ohrožena bankrotem. Dále poskytují konkrétní signály o budoucím vývoji či předpovědi o budoucí finanční situaci společnosti. Díky tomu je využívají především věřitelé, z důvodu poskytnutí informací týkajících se závazků. Nejznámějšími používanými metodami jsou : a) IN indexů b) Altmanova analýza c) Tafflerův model Index IN Index IN je model bonitní i bankrotní, který se využívá při hodnocení podniku na roční bázi. Autory této metody jsou manželé Neumaierovi. Máme několik druhů těchto indexů.

37

HÁLEK, V. Oceňování majetku v praxi. Bratislava: DonauMedia,s.r.o 2009, xiii,148 s. ISBN 978-80-8936407-7

42

Index IN05

A = aktiva/cizí zdroje B = zisk před zdaněním a úroky/nákladové úroky C = zisk před zdaněním a úroky/aktiva D = celkové výnosy/aktiva E = oběžná aktiva/(krátkodobé závazky + krátkodobé bankovní úvěry a výpomoci) Výsledky: IN > 1,6 → dobrá finanční situace firmy 0,9 < IN < 1,6 → šedá zóna s neurčitými výsledky IN < 0,9 → firma ohrožena finančním bankrotem Index IN95

A = aktiva/cizí zdroje B = zisk před zdaněním a úroky/nákladové úroky C = zisk před zdaněním a úroky/aktiva D = výnosy/aktiva E = oběžná aktiva/(krátkodobé závazky + krátkodobé bankovní úvěry) F = závazky po lhůtě splatnosti/výnosy Výsledky: IN > 2 → uspokojivá finanční situace firmy 1 < IN ≤ 2 → šedá zóna s neurčitými výsledky IN ≤ 1 → firma ohrožena finančním bankrotem Index IN99

A = cizí zdroje/aktiva B = zisk před zdaněním a úroky/aktiva C = výnosy/aktiva D = oběžná aktiva/(krátkodobé závazky + krátkodobé bankovní úvěry) Výsledky: IN ≥ 2,07 → uspokojivá finanční situace firmy 43

0,684 < IN < 2,07 → šedá zóna s neurčitými výsledky IN ≤ 0,684 → firma ohrožena finančním bankrotem Altmanova analýza Altmanova analýza nebo-li Z – Score je model finančního zdraví. Jedná se o bankrotní model, který je založený na poměrových ukazatelích. Při tvorbě této metodiky využil prof. Altman informace a podklady od prosperujících i zbankrotovaných společností.

Interpretace hodnot: Z > 3 prosperující podnik v bezpečné zóně, 1,2 < Z < 2,99 šedá zóna, Z < 1,2 krizová zóna, značící vážné ohrožení společnosti.38

Tafflerův model Tafflerův model, jak sám název napovídá, byl sestaven profesorem Tafflerem. Obsahem této metody jsou čtyři poměrové ukazatele, a to zisk podniku, přiměřenost pracovního kapitálu, rizika finanční a likvidnost.

38

HEŘMAN, J. STANOVENÍ HODNOTY PODNIKU. Praha: ROYEN TRADE, 2014. 81 s. ISBN 978-80-7504032-9

44

5. Metody pro oceňování podniku Pro ocenění podniku existuje celá řada metod. Není možně jasně a konkrétně definovat správnou metodu pro ocenění. Výběr metody vhodné pro ocenění je závislý na mnoha faktorech. Mezi tyto faktory patří charakter závodu či podniku nebo-li obor a odvětví, ve kterém se činnost odehrává, dále důvod a cíl vlastního ocenění, kvalita a množství informací, odborná znalost, schopnost a zkušenost oceňovatele.

Pro transparentnost, úplnost a správnost použitých metod bývá častým doporučením využít kombinaci metod pro ověření správnosti výsledků. Nelze opomenout, že podnik oceňujeme jako funkční celek, který se skládá z různých forem majetku, které jsou doplněny personální složkou (zaměstnanci) měnící se v čase. To znamená, že důležitou složkou pro ocenění je obchodní majetek, čistý obchodní majetek, vlastní kapitál. Obchodní majetek je z hlediska ocenění brutto hodnota závodu-podniku, kdy se neodečítá hodnota závazků. Vlastní kapitál vychází z historických pořizovacích cen. Čistý obchodní majetek můžeme stanovit na základě použitých oceňovacích metod na základě analýzy majetku, výnosů a trhu :

1) metody majetkové

2) metody výnosové 3) metody založené na informacích z kapitálového trhu39

Tabulka č. 4 – Metody oceňování podle charakteru Koupě podniku spolu s podnikatelským záměrem a managementem - dobře fungující podnik •

Výnosové metody ocenění

•

Metody ocenění na základě tržního porovnání

Koupě podniku, který nemá zcela jasnou perspektivu a bude třeba korigovat podnikatelský záměr (revitalizace, funkční část podniku z konkurzu), nebo koupě podniku, u něhož tvoří podstatu jeho hodnoty právě vlastněný majetek (holding) 39

MAŘÍK, M.,DĚDIČ,J. Akvizice a oceňování podniků. Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze, 1992. 50 s. ISBN 80-7079-938-2

45

•

Majetková metoda ocenění substanční hodnotou

Koupě podniku, ve kterém zcela selhal podnikatelský záměr a může u něj dojít jak k zásadní změně podnikatelského záměru, tak i k úplnému ukončení podnikatelské činnosti (podnik v konkurzu, který již ukončil produkci). •

Majetková metoda ocenění likvidační hodnotou

Zdroj: Vlastní zpracování40

Tabulka č. 5 – Přehled čistého obchodního majetku OCENĚNÍ ČISTÉHO OBCHODNÍHO MAJETKU PODNIKU Na základě analýzy výnosů (výnosové metody) Metoda diskontovaných peněžních toků Metoda kapitalizovaných čistých výnosů Kombinované výnosové metody Na základě analýzy trhů Ocenění na základě tržní kapitalizace Ocenění na základě stejných podniků Ocenění na základě srovnatelných transakcí Na základě analýzy majetku (majetkové metody) Substituční hodnota ČOM Likvidační hodnota ČOM Účetní hodnota ČOM (vlastní kapitál) Zdroj: vlastní zpracování 41

Výsledky ocenění mohou být použity pro indikaci stavu podniku a to na základě závislosti hodnotových výsledků dosažených výnosovou a majetkovou metodou. Bude-li výnosová hodnota vyšší než substanční hodnota hmotných aktiv podniku, považujeme společnost za fungující a prosperující závod - podnik. Ve chvíli, kdy je výnosová hodnota podniku menší než substanční hodnota hmotných aktiv, ale zároveň větší než likvidační hodnota hmotných aktiv (tržní hodnota nehmotných aktiv = 0), může mít závod - podnik ekonomické problémy a může se nacházet v situaci před restrukturalizací nebo revitalizací.

40

HÁLEK, Vítězslav. Oceňování majetku v praxi. 1. vyd. Bratislava: DonauMedia, 2009, 144 s. ISBN 978-8089364-077 41 HÁLEK, V. Oceňování podniku v praxi. Str.143 Danau Media s.r.o. Bratislava: , 2009,

46

V případě, že výnosová hodnota podniku se nachází pod hranici likvidační hodnoty hmotných aktiv, je podnik vhodný k likvidaci, další ekonomické fungování postrádá smysl.42

5.1 Majetkové ocenění podniku a jeho postup Princip majetkového ocenění je obecně srozumitelný, ale konzervativní a statický. Tento postup oceňuje jednotlivé majetkové složky. Souhrnným výpočtem získáme ocenění aktiv podniku, nebo-li hodnotu obchodního majetku. Od této hodnoty odečteme veškeré závazky společnosti, a tím získáme hodnotu čistého obchodního majetku, tj. netto hodnotu podniku.

5.1.1 Účetní hodnota Tento postup vychází z podvojného účetnictví, a to z údajů obsažených v rozvaze podniku. Rozvaha nám zobrazuje původní ceny, to znamená hodnotu, za kterou byl majetek pořízen v minulosti. Na základě toho neposkytuje adekvátní informaci o tržní hodnotě společnosti a z celkového pohledu neodráží ekonomickou realitu.

Z uvedeného důvodu

využíváme tento typ ocenění jako informační a doplňkovou funkci. Ve znaleckých posudcích se využívá především pro stanovení výchozí hodnoty nebo komparaci ostatních výsledků.

5.1.2 Substanční hodnota Tato metoda vychází ze snahy ocenit existující majetek podniku v aktivech. Od uvedeného ocenění aktiv se odečtou veškeré dluhy a závazky a výslednou hodnotou je hodnota vlastního kapitálu. Při tomto ocenění vycházíme z rozvahy a k výpočtu je nutný skutečný soupis majetku a závazků. Při ocenění je nutné uvažovat o tom, že ocenění majetku v účetnictví je odlišné od reálné hodnoty v době prodeje. Pro toto ocenění používáme substanci. Tato hodnota znamená, kolik peněz by bylo potřeba investovat, aby bylo možné nakoupit majetek ve stejné výši. Ekonomický význam substancí je užitečné z hlediska rozhodování, zda investovat do zaběhnutého podniku, či pořídit nový. 43 Zjednodušeně lze definovat tuto metodu jako množství finančních prostředků, které by bylo zapotřebí investovat ke dni ocenění do vybudování zcela stejného podniku od nuly 42

HÁLEK, Vítězslav. Oceňování majetku v praxi. 1. vyd. Bratislava: DonauMedia, 2009, 144 s. ISBN 978-8089364-077 43 MIRAS.CZ. Podniková ekonomika [online]. Miras.cz., ©2014 [cit. 2015-01-23]

47

s ohledem na výsledek v hodnotě netto a brutto. Součet reprodukčních cen jednotlivých aktivních položek snížíme o jejich opotřebení, potom je substanční hodnotou hodnota brutto. V případě ponížení této částky o reálné ocenění veškerých závazků podniku je výsledkem substanční hodnota netto.44 „Zjištěná substanční hodnota majetku v případě zohlednění nejen amortizace, ale i aktuální prodejnosti majetku představuje rovněž jeho tržní hodnotu.“45. Substituční hodnota je v praxi využívána jako doplnění výnosového ocenění podniku nebo goodwillu.

5.1.3 Likvidační hodnota Likvidační hodnota společnosti je množství peněz, které můžeme získat prodejem jednotlivých částí podniku. Má několik funkcí. Tvoří dolní hranici hodnoty podniku a likvidační hodnotu podniku. Při dolní hranici podniku oceňovatel nepředpokládá pokračování podniku ve své činnosti. Nastává okamžik, kdy je pro vlastníka upadajícího podniku výhodnější ukončení činnosti, rozprodej aktiv podniku, následně úhrada dluhů a závazků a rozdělení likvidačního zůstatku. Tato situace nastává ve chvíli, kdy je výnosová hodnota podniku nižší než likvidační hodnota. Principem likvidační metody je zjištění hodnoty veškerého majetku v podniku a jeho možnosti prodeje

v krátkém časovém období. Významným faktorem pro výslednou

likvidační hodnotu je otázka rychlosti a dobrovolnosti vedení podniku z hlediska cíleného ukončení činnosti podniku. 46

5.2 Postup při výnosovém ocenění podniku Výnosové metody jsou v současné době nejpoužívanější pro oceňování podniku jak v ČR, tak v celé EU. Při výnosové metodě je podnik vnímán jako investice, která v budoucnu bude generovat zisk

tzv. going concern.47 Důležitou součástí výnosových metod je při

výpočtu neopomenutí faktoru času. Podstatou této metody je

diskontování peněžních toků. „Hodnota firmy je dána

celkovým součtem všech budoucích výnosů, odúročených (diskontovaných) ke dni ocenění.

44

HÁLEK, V. Oceňování majetku v praxi. Bratislava: DonauMedia, 2009, 154 s. ISBN 978-808-9364-077. HÁLEK, V. Oceňování majetku v praxi. Bratislava: DonauMedia, 2009, 156 s. ISBN 978-80-89364-07-7 46 HEŘMAN, J. STANOVENÍ HODNOTY PODNIKU. Praha: ROYEN TRADE, 2014. 133 s. ISBN 978-807504-032-9 47 HEŘMAN, J. STANOVENÍ HODNOTY PODNIKU. Praha: ROYEN TRADE, 2014. 135 s. ISBN 978-807504-032-9 45

48

Výnosy jsou vyjádřeny v běžných cenách, tj. v jejich budoucí nominální výši. Diskontní sazby v jednotlivých letech jsou uvažovány na úrovni nominální úrokové míry.“48 Výnosové metody, které budeme při výpočtu používat jsou : a) metody kapitalizovaných výnosů b) modely DCF c) metoda ekonomické přidané hodnoty (EVA)

5.2.1 Metody kapitalizovaných výnosů Tato metoda v německy mluvících zemích pod názvem Ertragswertverfahre, kde se v současnosti nejvíce používá. U této metody rozlišujeme dvě základní varianty. Varianta rozšířena v akademických kruzích je ta, která počítá s tím, že čistý výnos podniku má být určen na základě rozdílu mezi příjmy a výdaji. Tato metoda je podobná metodě diskontovaných peněžních toků. Druhá varianta je varianta tzv. praktiků, kde je čistý výnos počítán z upravených výsledků hospodaření, tedy rozdílů účetně chápaných výnosů a nákladů.

Metoda kapitalizace zisku (Melleroviczova metoda) Metoda vychází z předpokladu tzv. „věčné renty“, to znamená schopnosti neustále vytvářet určitou úroveň zisku. Ten je dán rozdílem výnosů a nákladů, odvozených z vývoje v minulosti. Následujícím vzorcem můžeme jednoduše vyjádřit metodu kapitalizace zisku:

5.2.2 Modely diskontovaných peněžních toků (DCF) Jedná se o základní výnosovou metodu. Původ této metody je v USA a Velké Británii, ale postupem času se rozšířila nejen do anglosaských zemích. Vyjadřuje peněžní toky, které jsou reálným příjmem a následně reálným vyjádřením užitku. Metoda DCF je vyjádřena ve více variantách. Každá varianta má svá pravidla a následně je můžeme uspořádat podle několika kritérií. Dle druhů výnosů, které k výpočtu využijeme, rozlišujeme více metod, a to zejména: 48

HEŘMAN, J. STANOVENÍ HODNOTY PODNIKU. Praha: ROYEN TRADE, 2014. 135 s. ISBN 978-807504-032-9

49

a) FCFF- metoda diskontovaných cash flow pro podnik b) FCFE - metoda diskontovaných cash flow pro vlastníky

a) Metoda FCFF Cílem této metody je vypočíst disponibilnost finančních prostředků oceňovaného podniku. Na základě tohoto výpočtu určit množství peněz, které lze čerpat tak, aniž by byla ohrožena funkčnost a budoucnost podniku. Jedná se o peněžní prostředky, které mohou mít k dispozici akcionáři a věřitelé. Obsahem zjištění této metody je také to, zda peněžní prostředky směřují k akcionářům nebo vlastníkům. Vzorce pro výpočet diskontovaných peněžních toků do firmy:

Další postupem je zjistit vážené náklady na vlastní i cizí kapitál. Ten je vyjádřen diskontním faktorem WACC a spočítáme jej pomocí vzorce:

- WACC … vážené náklady na kapitál - rd … očekávaná výnosnost CK - re … očekávaná výnosnost VK - t … sazba daně z příjmu - D … úročený CK - E … vlastní kapitál - C … celkový kapitál49 Vzorec pro výpočet hodnoty podniku při trvale udržitelném tempu růstu,,g,,

nebo

49

MAŘÍK, M.,DĚDIČ,J. Akvizice a oceňování podniků. Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze, 1992. 50 s. ISBN 80-7079-938-2

50

b)

Metoda FCFE

Metoda FCFE (Free Cash Flow to the Equity) je metoda využívána především akcionáři společností. Můžeme také říci, že je to „další podoba peněžního toku, ze které je možno při stanovování hodnoty podniku vycházet, v návaznosti se používá v metodě

tzv. aplikace

volného peněžního toku pro akcionáře.“ Výsledkem při použití výpočtového modelu FCFE je vypočtená hodnota vlastního kapitálu podniku. Následně lze říci, že součtem výsledné hodnoty společnosti a hodnoty cizího kapitálu k požadovanému dni ocenění dospějeme k výslednému ocenění a celkové hodnotě podniku. Také lze říci, že peněžní tok je spojen s odlišnou mírou rizika. Tato skutečnost se odrazí i ve stanovení diskontní míry, která musí být v relaci s rizikovosti peněžního toku. Používáme

Dvoufázový či jednofázový model :

- re … očekávaná výnosnost VK - g … trvale udržitelné tempo růstu

5.2.3 Metoda vycházející z ekonomické přidané hodnoty (EVA) EVA představuje odhad skutečného zisku podniku po ekonomické stránce za určité období. Výhodou je kombinace hospodářského výsledku a velikost rizika k jeho dosažení. „Metoda pracující s ukazatelem ekonomické přidané hodnoty se jeví jako vysoce perspektivní i v podmínkách České republiky“50. Ukazatel EVA je často definován jako čistý výnos z provozní činnosti podniku, který se při výpočtu snižuje o náklady kapitálu. Vzorec pro výpočet je následující :

C- je investovaný celkový kapitál, jenž byl investován akcionáři či věřiteli a je ponížen o neúročené závazky na počátku období. NOPAT- vyjadřuje provozní hospodářský výsledek po zdanění.

50

KISLINGEROVÁ, Eva. Oceňování podniku: proces ocenění - základní metody a postupy. Praha: C. H. Beck, 1999, 195 s. ISBN 80-717-9227-6.

51

WACC- zobrazuje průměrné vážené náklady na kapitál Výpočtem by měl dojít k závěru, zda byla v podniku vytvořena nová hodnota a nebo zda zůstala hodnota původní.

51

5.3 Postup při tržním ocenění podniku Aby bylo možné provést tržní ocenění podniku, jeho nezbytnou součástí je vyhledání podobného závodu či podniku, který funguje nejen ve stejném druhu činnosti, ale i ve stejném místě a čase. Na základě těchto požadavků a poskytnutých dat lze následně odvodit hodnotu námi oceňovaného podniku, která by měla být také v místě a čase obvyklá. Metoda srovnání je považována za jednoduchou a nenáročnou, ale v praxi se můžeme setkat s úskalím, a to především s nalezením adekvátního závodu či podniku, který by byl vhodný pro naše porovnání. Lze říci, že tržní hodnota je odhadnutá částka, za kterou by měl být majetek směněn k datu ocenění mezi kupujícím a prodávajícím při transakci mezi samostatnými a nezávislými partnery po náležitém marketingu, ve kterém by obě strany jednaly informativně, rozumně a bez nátlaku. 52 Hlavním cílem při tržním ocenění podniku je stanovení tržního multiplikátoru, který je dán jako průměr zkoumaného odvětví. Hodnotu podniku pak lze následně vypočíst vynásobením ročních zisků a tohoto multiplikátoru. U uvedeného oceněného podniku nelze při výběru opomenout rozdílnost temp předpokládaného růstu závodů a dále rozptyl výkonů konkrétního závodu v čase a místě.

51

MAŘÍK, M.,DĚDIČ,J. Akvizice a oceňování podniků. Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze, 1992. 50 s. ISBN 80-7079-938-2 52 MAŘÍK, Miloš. Metody oceňování podniku: proces ocenění - základní metody a postupy. Praha: Ekopres s.r.o, 2011, 22 s. ISBN -978-80-86929-67-5.

52

6. Výsledná hodnota podniku Z výše uvedených poznatků lze říci, že v případě, kdy chceme podnik ocenit co nejpřesněji, musíme použít kombinaci několika metod. Smyslem výběru metod je souhrn důvodů pro ocenění. Metody pro ocenění mohou mít informativní charakter, a nebo mohou být zdrojem pro opakované následné ocenění podniku či mohou být použity pro různé oceňovací metody v podobě vstupů. Mezi další důležité kroky patří zhodnocení jednotlivých použitých metod, které vedou ke stanovení výsledné hodnoty podniku.

Při oceňování podniku záleží nejen na použitých metodách, ale také na oceňovateli a jeho zkušenostech. To rozhoduje především v oblasti, jak oceňovatel výsledné hodnoty vyhodnotí a následně jim přiřadí váhu. Nelze také opomenout faktor, kterým je účel ocenění s franchisovým modelem podnikání v gastronomii.

53

Praktická část

54

7. Oceňovaná společnost –Mari GASTRO s.r.o 22. prosinec 2008

Datum zápisu: Obchodní firma: - TH - man s.r.o

o Zapsáno 22. prosince 2008, vymazáno 18. června 2013 - Mari GASTRO s.r.o o Zapsáno 18. června 2013 Sídlo: - České Budějovice – Senovážné náměstí 232/9 PSČ 370 01 o Zapsáno 22. prosince 2008, vymazáno 18. června 2013 - Horní Planá – 382 26, sídliště Míru 311, PSČ 382 26 o Zapsáno 18. června 2013 Identifikační číslo:

280 93 950

Právní forma:

Společnost s ručením omezeným

Předmět podnikání: - Výroba obchod a služby - Hostinská činnost - Prodej kvasného lihu, konzumního lihu a lihovin

Statutární orgán: Jednatel:

Tomáš Kupsa, dat. nar. 11. září 1977, sídliště Míru 311, 382 26 Horní Planá

Provozovna :

Česká 66, České Budějovice 370 06

Vklad: 200 000,- Kč, Splaceno: 100 %, Obchodní podíl: 100 %

55

7.1 Účel ocenění podniku data a postup Při přistoupení k ocenění podniku je zásadní vymezení důvodu pro stanovení hodnoty podniku, na němž je následně možné založit vlastní prováděný postup. Krokem následujícím je sběr informací o podnikatelské činnosti podniku, o jeho vnitřním prostředí, rovněž však shromáždění dat z vnějšího prostředí podniku, dále analýza dat a konkrétní metody ocenění.

7.2 Historie a popis společnosti Společnost Mari GASTRO s.r.o byla založena v roce 2008 v Českých Budějovicích. Tato společnost se rozhodla podnikat především v gastronomii a to v hostinské činnosti. V průběhu svého podnikání se rozhodla pro propůjčení konceptu franchisové licence Potrefená husa Restaurace, Potrefená husa Beerpoint od společnosti Staropramen a.s. Jejím cílem je zajišťování komplexních služeb z oblasti gastronomie. Restaurace a provozovna se nachází v Českých Budějovicích v ulici Česká 66. V restauraci je kapacita 260 míst. Interiér Potrefené husy je již tradičně rozdělen na dvě části – hlavní bar a hospodu. Terasa s kapacitou 85 míst je vhodná pro soukromé akce s pěkným výhledem na řeku. Prostory budějovické Potrefené husy jsou dobře členěny a nabízí příjemné posezení ve stylovém prostředí, dobré jídlo a kvalitně ošetřené pivo. Podnik se podílí na projektu Naše hospoda. Zapojení do projektu znamená jednotný interiér včetně vybavení především výčepu s nerezovým obložením, jednotnou uniformou personálu a jednotnou grafickou podobu jídelního lístku.53

7.3 Oceňované období Oceňované období společnosti je rok 2010, 2011,2012,2013,2014

7.4 Vlastnická struktura Statutární orgán a jediný společník a jednatel je Tomáš Kupsa, dat. nar. 11.září 1977, sídliště Míru 311, 382 26 Horní Planá

53

STAROPRAMEN.CZ. Společnost pivovar Staropramen [online]. CNB.cz, ©2000–2015 [cit. 2015-01-23]. Dostupné z:http://www.staropramen.cz/akce-souteze/archiv-novinky/společnost-pivovary-staropramen-spoustinovy-gastronomicky-koncept-nase-hospoda/

56

7.5 Organizační struktura a zaměstnanci Organizační struktura společnosti je funkcionální - víceliniový systém. Nadřízení jsou specialisté na určité úkoly. Například funkce kuchař a pomocný kuchař. Výhodou je flexibilita při řešení problému, krátké komunikační cesty. Společnost zaměstnává cca 12 – 20 zaměstnanců a to v pracovních pozicích manažer, kuchař, pomocný kuchař, servírka, číšník, uklízečka a další pomocný personál. Množství zaměstnanců odpovídá sezónní poptávce po gastronomických službách. Zaměstnanci jsou zaměstnáváni na hlavní pracovní poměr či na dohodu o provedení práce.

7.6 Struktura majetku Dlouhodobý majetek v pořizovací ceně : Tabulka č. 6– Seznam majetku Kamerový systém

108 900, Kč

Zabezpečení systému generálního klíče

60 800, Kč

PC včetně příslušenství

47 250, Kč

3 x chladnička

18 000, Kč za ks

Konvektomat včetně příslušenství

108 700, Kč

Výrobník ledu

19 380, Kč

Venkovní set restauračního zařízení

39 000, Kč

Zdroj: Účetní rozvaha MariGastro s.r.o, vlastní propočet

57

8. Strategická analýza 8.1 Analýza makroprostředí Úkolem této analýzy je zkoumání makroprostředí se zaměřením na makroekonomické faktory, tyto vlivy mají velký význam a vliv na oceňovaný podnik. Z uvedeného důvodu nelze podceňovat analýzu týkající se makroprostředí, v našem případě byla vybrána PEST analýza, jejíž metodologie je obsahem teoretické části této diplomové práce.

8.1.1 Politické faktory Gastronomický obor restaurační činnost podléhá mnoha zákonům a legislativním opatřením. Provozování tohoto typu podniku musí být v souladu například se zákonem o dani z příjmu právnických osob nebo zákonem o živnostenském podnikání. V prvé řadě u pohostinství se jedná o živnost ohlašovací – řemeslnou a podnikatel musí vlastnit živnostenský list. K získání živnostenského listu musí splňovat následující podmínky – 18 let, bezúhonnost, nemít nesplacené závazky vůči finančnímu úřadu nebo sociálnímu a zdravotnímu pojištění, musí být odborně způsobilý a vlastnit zdravotní průkaz. Odborná způsobilost se prokazuje různými způsoby: výučním listem v oboru kuchař, číšník, maturitním vysvědčením, doklady o vysokoškolském vzdělání v oboru nebo jiný doklad o vzdělání se zaměřením na gastronomii nebo hotelnictví. V případě, že vám chybí náležité vzdělání v oboru, ale máte minimálně 6 letou praxi, je i to dostačující. Pokud nejste odborně způsobilá osoba ve výše uvedených bodech, potřebujete k získání živnosti tzv. oprávněnou osobu, která náležité podmínky splňuje a vaše podnikání zaštítí. Přesné podmínky k prokázání odborné způsobilost jsou uvedeny v § 21 a 22 Živnostenského zákona. Prostor vaší budoucí provozovny musí být zkolaudován k tomu účelu, který chcete provozovat. Je nutné mít vyjádření hygieniků, hasičů, bezpečnosti práce a případně dalších orgánů např. památkářů. Tato povolení lze získat vždy na příslušném úřadě, pod který spadáte /městský úřad (odbor výstavby), hygienická stanice, inspektorát bezpečnosti práce a hasičský záchranný sbor/. Hygienické požadavky a normy o Nařízeních Evropského společenství můžete najít v jednotlivých zákonech.54

54

MAŘÍK, M.,DĚDIČ,J. Akvizice a oceňování podniků. Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze, 1992. 50 s. ISBN 80-7079-938-2

58

8.1.2 Ekonomické faktory Při analýze ekonomických faktorů, jež působí na oceňovanou společnost, se zaměříme na ty nejzákladnější, mezi něž řadíme HDP, inflaci, úrokové sazby, sazbu daně z příjmu právnických osob, nezaměstnanost a kurzy cizích měn. V následující části jsou podrobně zpracovány jednotlivé grafy ekonomických faktorů v závislosti na vývoj v konkrétním období Hrubý domácí produkt Hrubý domácí produkt (GDP nebo HDP) vyjadřuje celkovou hodnotu finálních statků a služeb vyrobených v ekonomice země (ČR) za určité období (za jeden rok) na konkrétním území a je vyjádřen v peněžních jednotkách.55 Graf č. 1 – HDP v ČR

Zdroj: Vlastní zpracování z KURZY.CZ Makroekonomika HDP [online]., Kurzy.cz ©2015 [cit. 2015-01-19]. Dostupné z http://www.kurzy.cz/makroekonomika/hdp/

Graf vyjadřuje hodnoty HDP za sledované období a jejich předpokládaný vývoj v budoucnosti. Sledované období je od roku 2009. Od počátku roku 2009 bylo nejnižší HDP za celé sledované období. Příčinou nízké hodnoty HDP v roce 2009 byla koncem roku 2008 celosvětová hospodářská krize postihující především západní Evropu. Koncem roku 2009 se v ČR vývoj ekonomiky postupně zlepšoval. Z výše uvedeného grafu můžeme sledovat zvýšení tempa růstu až do poloviny roku 2011, kdy opět nastal mírný pokles, kdy příčinou tohoto propadu byla slabá domácí poptávka, na které se podílely především výdaje

55

FIALOVÁ, Helena. Malý ekonomický výkladový slovník. Praha : A plus, 2000, 198s. ISBN 80-902514-3-9.

59

domácností. Dle prognózy ČNB, očekáváme v následujících letech zvýšení tempa růstu HDP a následně pozitivní růst ekonomiky.56 Společnost Mari GASTRO s.r.o byla založena v roce 2008 v Českých Budějovicích v období poklesu HDP. Prostředí pro růst založené společnosti nebyl příliš pozitivní a to především z důvodů snížení domácí poptávky, na které se podílely především domácnosti. Zisk této společnosti se odvíjí z tržeb zákazníků, kteří jsou zařazeny v hospodářském cyklu do kategorie domácností. V období let 2009 až 2011 byl výsledek hospodaření této společnosti ztrátový. Inflace Inflace je projev nerovnováhy v ekonomice, a proto nachází svůj výraz v růstu cenové hladiny v ekonomice.57 Růst inflace nám způsobuje snižování hodnoty budoucích příjmů z realizovaných investic a má za následek pokles kupní síly peněz. Inflace je podstatným faktorem pro hodnocení efektivnosti investic. Graf č. 2 – Inflace v ČR

Zdroj: Vlastní zpracování z KURZY.CZ Makroekonomika inflace [online]., Kurzy.cz ©2015 [cit. 2015-01-19]. Dostupné z http://www.kurzy.cz/makroekonomika/inflace/.

Graf znázorňuje vývoj inflace od roku 2009, kde je patrný nárůst inflace, který vrcholí v roce 2013 hodnotou 3,3 %. Příčinou růstu inflace bylo především opatření centrální banky za účelem podpory růstu HDP, které jak již výše bylo uvedeno utrpělo a na základě došlo k jeho snížení díky hospodářské krizi koncem roku 2008. Nejnižší míru inflace můžeme 56

CNB.CZ. Měnová politika [online]. CNB.cz, ©2000–2015 [cit. 2015-01-19]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/cs/menova politika/prognoza/ 57 PENÍZE.CZ.Inflace[online].Penize.cz,©2000–2015[cit.2015-01-19].Dostupnéz: http://www.penize.cz/inflace

60

pozorovat v roce 2014 v hodnotě 1,0 %. Předpokládané mírné zvýšení nárůstu inflace je dle prognózy ČNB a MFČR až od roku 2015. Vliv vývoje inflace na oceňovanou společnost Mari GASTRO s.r.o má dopad spíše, mírný nikoliv zásadní. Tuto skutečnost nám zobrazují především výkazy společnosti. Míra inflace má u naší společnosti vliv v tom smyslu, že dojde-li ke zvýšení inflace, ve výsledku domácnosti více spoří a následně, když se míra inflace snižuje, domácnosti více nakupují. Na oceňovanou společnost Mari GASTRO s.r.o a vývoj tržeb mají však vliv převážně faktory mikroekonomické. Úroková sazba Úroková sazba označuje poměr velikosti úroku k velikosti zapůjčeného kapitálu. Úroková sazba bývá diferencována podle délky období splatnosti, to znamená, že z dlouhodobého úvěru se obvykle platí vyšší úrok než z krátkodobého.58 Graf č. 3 – Úroková sazba

Zdroj: PRIBOR [online]. Finance.cz, ©2015 [cit. 2015-01-19]. Dostupné z:http://www.finance.cz/makrodataeu/menove-ukazatele/sazby-cnb/pribor/.

V grafu je znázorněn vývoj sazby PRIBOR (Prague InterBank Offered Rate) zveřejněné ČNB. Jedná se o úrokovou sazbu, za kterou si banky navzájem poskytují úvěry na českém mezibankovním trhu.59

58 59

FIALOVÁ, Helena. Malý ekonomický výkladový slovník. Praha : A plus, 2000,198 s. ISBN 80-902514-3-9. FINANCE.CZ.PRIBOR[online].Finance.cz,©2015[cit.2015-01-19]. Dostupné z

http://www.finance.cz/makrodata-eu/menove-ukazatele/sazby-cnb/pribor/.

61

Společnost Mari GASTRO s.r.o vykazuje v účetní rozvaze od roku roce 2011 dlouhodobý bankovní úvěr. Na základě toho lze říci, že výše sazby inflace má přímý a pozitivní vliv na uvedenou společnost ve chvíli, kdy výše úrokové sazby klesá což odpovídá období 2012, 2013, 2014, 2015. Nezaměstnanost Nezaměstnanost je důležitý makroekonomický ukazatel. Důležitá je také míra nezaměstnanosti, což vyjadřuje její podíl nezaměstnaných osob na celkovém počtu pracovních sil.60 Vývoj nezaměstnanosti a růst ekonomiky může mít do budoucna pozitivní i negativní vliv na ochotu lidí pracovat v gastronomii. Graf č. 4 – Nezaměstnanost v ČR

Zdroj: Vlastní zpracování z KURZY.CZ Makroekonomika inflace [online]., Kurzy.cz ©2015 [cit. 2015-01-19]. Dostupné z http://www.kurzy.cz/makroekonomika/inflace/.

Daň z příjmu právnických osob Daň z příjmu právnických osob je druhou ze základních příjmových daní, která daní příjmy subjektů založených za účelem podnikání. Sazbu daně lze specifikovat jako daň jednotnou a stabilní. Od roku 2010 se sazba ustálila na hranici 19 %. Ani v letech 2015 a 2016 se nepředpokládá její změna. Volba podnikání formou právnické osoby je pro společnost výhodná především z důvodů zaměstnávání rodinných příslušníků působících na odborných pozicích například kuchař – číšník. Mezi další výhody můžeme zařadit i to, že ze zisku bude odváděna daň z příjmu a nikoliv sociální a zdravotní pojištění. 60

FIALOVÁ, Helena. Malý ekonomický výkladový slovník. Praha : A plus, 2000,198 s. ISBN 80-902514-3-9.

62

Graf č. 5 – Daň z příjmu právnických osob

Zdroj: Vlastní zpracování z ÚČETNÍ KAVÁRNA. Vývoj sazby daně z příjmu právnických osob [online]. ,Wolters Kluwer ©2015 [cit. 2015-01-19]. Dostupné z http://www.ucetnikavarna.cz/uzitecne-tabulky/vyvojsazby-dane-z-prijmu-pravnickych-osob/

Daň z přidané hodnoty (DPH) DPH – je nepřímá daň. Zákonem jsou stanoveny sazby základní ve výši 21 %, snížená ve výši 15 % a od roku 2015 druhá snížená ve výši 10 %. Princip daně z přidané hodnoty spočívá v odvedení daně pouze z rozdílu ceny mezi vstupy a výstupy, tedy z toho, o kolik se cena zboží u něho zvýší (kolik k hodnotě přidá). Zákazník platí dodavatelům cenu včetně této daně a sám dostává zaplaceno za zboží včetně této daně. Do státního rozpočtu pak odvede rozdíl mezi obdrženou a zaplacenou daní, případně mu může daň být vrácena. Graf č. 6 – Daň z přidané hodnoty

Zdroj: Vlastní zpracování z ÚČETNÍ KAVÁRNA. Vývoj sazby daně z příjmu právnických osob [online]. ,Wolters Kluwer ©2015 [cit. 2015-01-19]. Dostupné z http://www.ucetnikavarna.cz/uzitecne-tabulky/vyvojsazby-dane-z-prijmu-pravnickych-osob/

63

Graf zobrazuje změnu daňových sazeb od roku 2009 po předpokládaný rok 2016. Oceňovaná společnost je plátce DPH a to z toho důvodu, že obrat společnosti je za dvanáct měsíců po sobě jdoucích vyšší ne 1 000 000,-Kč.

8.1.3 Sociální faktory V posledních letech je společnost neboli spotřebitelé ovlivněni třemi hlavními faktory, a to referenčními skupinami, společenskou rolí a statusy. V Česku je nový trend poptávky v oblasti gastronomie a tou je frenchising. Je považován za spojení kvality a systémovosti a na základě toho i důvěry zákazníka v navštěvovaný podnik. Z uvedeného důvodu oceňovaná společnost změnila způsob nebo-li technologii podnikání a zakoupila franchisingovou licenci Potrefená husa od společnosti Staropramen.

8.1.4 Technologické faktory Podmínkou franchisingu je dodržování ,,předepsaných,, technologií od vybavení podniku, oblečení personálu až po dodržení skladby jídelního lístku. Výsledkem těchto určených technologií a postupů by měla být větší ziskovost podniku.

8.2 Analýza mikroprostředí Analýza mikroprostředí zkoumá vnitřní potenciál společnosti s následným rozborem faktorů, které můžou být ovlivnitelné společností. Ke zhodnocení vnitřního prostředí a zkoumání odvětví, ve kterém podnik působí, bude využita SWOT analýza a dále Porterova analýza.

8.2.1 Porterova analýza Tato analýza je vysvětlena v teoretické části a jejím základem je model pěti konkurenčních sil. Společnost Mari GASTRO s.r.o byla založena v roce 2008 v Českých Budějovicích. Zisk této společnosti se odvíjí na tržbách zákazníků, kteří jsou zařazeny v hospodářském cyklu do kategorie domácností. V období let 2009 až 2011 byl výsledek hospodaření této společnosti ztrátový a z uvedeného důvodu se společnost rozhodla o oživení této společnosti formou

franchisingu. Restaurace se nachází v blízkosti centra Českých

Budějovic. Je moderně vybavena ve stylu, který nabízí koncept franchisingu Potrefená husa. Rozsah každodenní nabídky je zaměřen na jídla minutková, ale formou poledního menu hotovek. Tento rozsah je i ve večerních hodinách. Restaurace má v letním období k dispozici

64

terasu, která je zákazníky velmi navštěvována, a to z toho důvodu, že zadní část restaurace je situována do oblasti klidové, odpočinkové zóny u řeky, kde je stezka pro chodce a cyklisty.

KONKURENCE Konkurence v oboru gastronomie v oblasti České Budějovice je poměrně velká. Pro malé společnosti, které se snaží prosadit a nabízejí podobný sortiment a spektrum služeb je situace složitá. Společnost se snažila prosadit zlepšením kvality nabízeného zboží a služeb v gastronomii a pohostinství s větší orientací na klienta. V průběhu oceňovaného období zvolila formu franchisingu a to z toho důvodu, že touto cestou se nevydala žádná z konkurenčních společností podnikající v blízkosti

restaurace, tedy v centru Českých

Budějovic. Za největší konkurenty v této oblasti můžeme považovat restaurace Hotel Zvon, Modré dveře a restauraci Solná brána.

a) Restaurace Hotel Zvon Tato restaurace se nachází přímo v centru Českých Budějovic. Je to velmi známá restaurace již od roku 1950. Tato restaurace byla v průběhu posledních 20 let několikrát opravena. Její poloha je velmi výhodná především v tom že se nachází v na náměstí tedy v centru Českých Budějovic a název této restaurace je zakořeněn v povědomí zákazníků již po několik generací. Restaurace je prostorná a zároveň slouží pro hotelové hosty. Nabídka sortimentu zboží a služeb je široká především v tom směru, že nabízí jak hotová jídla za přijatelnou cenu, tak jídla minutková pro náročné klienty.

b) Restaurace Modré dveře Restaurace Modré dveře byla založena v roce 2003 jako hudební klub, kdy byla na vrcholu své provozní činnosti. Je navštěvována klienty do 45 let. Restaurace se nachází v blízkosti centra Českých Budějovic, nikoliv však přímo na náměstí. Před restaurací není možné parkování. Restaurace je prostorná s moderním, ale opotřebovaným vybavením. Nenabízí velké množství pravidelných hotových jídel, ale specializuje se spíše na jídla minutková a to především v odpoledních a večerních hodinách, kdy je svými zákazníky navštěvována. Výhodou této restaurace je pravidelná návštěva hudebních skupin rozmanitého žánru.

65

c) Restaurace Solná brána Tato restaurace provozuje svou činnost od roku 2006. Nachází v okrajové části centra Českých Budějovic. Restaurace má také problém s možnosti parkování před restaurací, který není řešitelný. Celkový prostor restaurace je 80 míst s tím, že je také součástí hotelu a slouží i hotelovým hostům. Tato restaurace nabízí možnost využití salónku pro cca 25 osob. Specialitou této restaurace je možnost individuálního přístupu se specializací na firemní párty, svatby a narozeninové rauty. Chybí zde však denní nabídka hotových jídel. Vnitřní vybavení restaurace je stylové, ale ne pro běžné denní návštěvy.

8.2.2 SWOT analýza Silné stránky společnosti: Mezi silné stránky společnosti patří forma podnikání konceptu franchisingu Potrefená husa, který je v podvědomí zákazníků od roku 1999 a nachází se po celé ČR. Díky této licenci je možné používat známé logo společnosti a dále oblečení pro personál. Z hlediska přínosu týkající se licence nelze opomenout vyšší výsledky hospodaření a zlepšení ekonomických ukazatelů společnosti. Mezi další silné stránky patří kvalita piva a sortiment, který společnost nabízí. Jídelní lístek je lehce dostupný na internetu spolu s fotografií a složením jednotlivých druhů jídel. Složení jídelního lístku je koncipováno v rozsahu od jídel obsahujících maso až po vegetariánskou stravu ve formě obědového menu a s možností dodání jídla na stůl do 10 minut. Další výhodou je umístění restaurace v blízkosti centru města. Slabé stránky společnosti: Vysoké vstupní náklady vložené do licence franchisingu Potrefená husa. Licenční smlouva uzavřená na 10 let dopředu. Pronájem restaurace, a tím měsíční nájemné. Půjčka na vstupní poplatky. Nízká kreativita v případě, že koncept celorepublikově přestane být atraktivní pro zákazníka. Mezi další slabé stránky patří fluktuace, a tím způsobený nedostatek personálu, dále výkyvy návštěvnosti v průběhu dne v odpoledních hodinách a v průběhu měsíce ledna. Nepochybně ke slabým stránkám patří i to, že není možné parkovat před restaurací. Hrozba: Hrozbou pro oceňovanou společnost by bylo zrušení nájemní smlouvy na provozovně. Další případnou hrozbou by byl vznik podobné restaurace s obdobným konceptem v blízkosti naší provozovny. Další ohrožující aspekty mohou být způsobeny nedostatkem personálu či skupinová výpověď, čímž by mohlo dojít ke zhoršení kvality jídel. Nelze také opomenout, že v průběhu sledovaného období tato společnost prošla výkyvy ve výsledku hospodaření a byla nucena ke zřízení úvěru 66

Příležitost: U naší restaurace spatřuji příležitost především v zajištění možnosti bezplatného parkování pro stálé zákazníky restaurace. Dále možnost rozvážení obědů v termoboxech a rozšíření sortimentu jídel pro dětské zákazníky. Majitel společnosti zvažuje rozšíření společnosti o další provozovnu na základě zlepšení sledovaných ekonomických ukazatelů v době zakoupení licence franchisingu Potrefená husa.

8.3 Zhodnocení strategické analýzy Sledovaná společnost podnikající v oboru gastronomie se v průběhu svého podnikání potýkala s ekonomickými problémy a to především z hlediska tržeb a jejich obratu. Nelze také opomenout, že sledované období je v průběhu ekonomické recese, což dokládá pokles objemu produkce a transakcí nejen v ČR. Společnost se i nadále chtěla zabývat podnikáním v gastronomii. Z uvedeného důvodu se jednatel společnosti rozhodl změnit koncept podnikání ve formě franchisy, což se následně nejen dle ekonomických ukazatelů ukázalo jako pozitivní krok pro společnost.

67

9. Finanční analýza Jednatelem společnosti Mari GASTRO s.r.o byly poskytnuty účetní výkazy spolu s Přílohou k účetní závěrce s Přehledem daně z příjmu právnických osob. Nedůležitějším výkazem pro výpočet a následný závěr je rozvaha a výkaz zisků a ztrát za jednotlivá období 2010, 2011, 2012, 2013, 2014 za účelem provedení finanční analýzy. Hodnoty jsou uvedeny v tisících.

9.1 Horizontální analýza Výpočet pro horizontální analýzy bude proveden na základě podkladů z rozvahy a výkazu zisků a ztrát za pětileté období. Tato analýza zobrazuje vývoj finančních ukazatelů v časové závislosti. Úkolem analýzy je zjistit vzniklé rozdíly v jednotlivých letech 2010 až 2014. Jednotlivá analýza ukazatelů je zobrazena v %.

9.1.1 Horizontální analýza aktiv Tabulka č. 7 – Podklady pro horizontální analýzu aktiv Tabulka obsahuje podklady, ze kterých bude vypočtena horizontální analýza aktiv. Hodnoty jsou uvedeny v tisících. Období a stav aktiv Označ.

2010

2011

2012

2013

2014

2015

AKTIVA CELKEM

374

2271

1777

1589

1502

1511

B.

Dlouhodobý majetek

97

317

352

429

378

384

B.I.

Dlouhodobý nehmotný majetek

0

0

0

0

0

0

B.II.

Dlouhodobý hmotný majetek

97

317

352

429

378

384

B.III.

Dlouhodobý finanční majetek

0

0

0

0

0

0

C.

Oběžná aktiva

264

1941

1417

1150

1114

1117

C.I.

Zásoby

25

303

91

74

89

82

C.II.

Dlouhodobé pohledávky

0

0

0

0

0

0

C.III.

Krátkodobé pohledávky

125

101

612

262

224

185

C.IV.

Krátkodobý finanční majetek

114

1537

714

814

801

850

C.IV.1

Peníze

6

22

41

29

100

50

Účty v bankách

108

1515

673

785

701

800

Časové rozlišení

13

13

8

10

10

10

2 D.

AKTIVA

Zdroj: Účetní rozvaha Mari GASTRO s.r.o vlastní propočet

68

Tabulka č. 8 – Horizontální analýza aktiv – absolutní změna Tabulka obsahuje výpočet jednotlivých ukazatelů s absolutní změnou horizontální analýzy aktiv v tisících. Absolutní změna 2011 -

2012-

2013-

2014-

AKTIVA

2010

2011

2012

2013

2015-2014

AKTIVA CELKEM

1897

-494

-188

-87

9

B.

Dlouhodobý majetek

220

35

77

-51

6

B.I.

Dlouhodobý nehmotný majetek

0

0

0

0

0

B.II.

Dlouhodobý hmotný majetek

220

35

77

-51

6

B.III.

Dlouhodobý finanční majetek

0

0

0

0

0

C.

Oběžná aktiva

1677

-524

-267

-36

3

C.I.

Zásoby

278

-212

-17

15

-7

C.II.

Dlouhodobé pohledávky

0

0

0

0

0

C.III.

Krátkodobé pohledávky

-24

511

-350

-38

-39

C.IV.

Krátkodobý finanční majetek

1423

-823

100

-13

49

C.IV.1

Peníze

16

19

-12

71

-50

Účty v bankách

1407

-1452

-112

-84

99

Časové rozlišení

0

-5

2

0

0

ozn.

2 D.

Zdroj : Účetní rozvaha Mari GASTRO s.r.o vlastní propočet

Tabulka č. 9 – Horizontální analýza aktiv – relativní změna % Tabulka obsahuje výpočet jednotlivých ukazatelů změnou horizontální analýzy aktiv v tisících v %. ozn.

AKTIVA

Relativní změna 2010 -2011 2011-2012 2012-2013

2013-2014

AKTIVA CELKEM

607,21 %

78,24%

89,42%

94,52 %

B.

Dlouhodobý majetek

326,04%

111,04%

121,81%

88,11%

B.I.

Dlouhodobý nehmotný majetek

0

0

0

0

B.II.

Dlouhodobý hmotný majetek

326,80%

111,04 %

121,87%

88,11%

B.III.

Dlouhodobý finanční majetek

0,00%

0,00%

0,00%

0.00 %

C.

Oběžná aktiva

735,22%

73,00%

81,15%

96,86%

C.I.

Zásoby

1212,00%

30,03%

81,31%

120,27%

C.II.

Dlouhodobé pohledávky

0,00%

0,00%

0,00%

0,00%

C.III.

Krátkodobé pohledávky

80,80 %

605,94%

42,81 %

85,49%

C.IV.

Krátkodobý finanční majetek

1348,24 %

46,45%

114,00%

98,40%

69

C.IV.1

Peníze

366,66%

186,36%

70,73%

344,82%

2

Účty v bankách

1402,77%

44,42%

116,64%

89,29%

D.

Časové rozlišení

100,00%

186,36%

70,73%

344,82%

Zdroj: Účetní rozvaha Mari GASTRO s.r.o, vlastní propočet

Popis: Z výše uvedených tabulek týkající se aktiv byla zjištěna následující změna: Rostoucí aktiva od roku 2012. Nárůst aktiv je na vrcholu v roce 2014. Příčinou tohoto nárůstu bylo pořízení dlouhodobého majetku a nárůst oběžných aktiv a to zejména u krátkodobých pohledávek v roce 2012. Ze sledovaného období byl nárůst finančních prostředků v bance v roce 2011 a ve stejném období byl nejvyšší stav zásob.

9.1.2 Horizontální analýza pasiv Tabulka č. 10 – Podklady pro horizontální analýzu pasiv Tabulka obsahuje podklady, ze kterých bude vypočtena horizontální analýza pasiv. Hodnoty jsou uvedeny v tisících.

ozn.

PASIVA

2010

2011

2012

2013

2014

2015

PASIVA CELKEM

374

2271

1777

1589

1502

1511

A.

Vlastní kapitál

-478

-611

-373

145

551

977

A.I.

Základní kapitál

200

200

200

200

200

200

A.II.

Kapitálové fondy

0

0

0

0

0

0

A.III.

Rezervní fondy, fondy ze zisku

0

0

0

20

20

20

A.IV.

VH minulých let

0

-678

-811

-573

-121

331

A.V.

VH běžného úč. období /+-/

-678

-133

238

498

452

426

B.

Cizí zdroje

852

2882

2150

1444

951

534

B.I.

Rezervy

0

0

0

0

0

0

B.II.

Dlouhodobé závazky

0

0

0

0

0

0

B.III.

Krátkodobé závazky

852

1900

1259

686

307

100

B.IV.

Bankovní úvěry a výpomoci

0

982

891

758

644

434

C.

Časové rozlišení

0

0

0

0

0

0

Zdroj: Účetní rozvaha Mari GASTRO s.r.o, vlastní propočet

70

Tabulka č. 11 – Horizontální analýza pasiv – absolutní změna Tabulka obsahuje výpočet jednotlivých ukazatelů s absolutní změnou horizontální analýzy pasiv v tisících. ozn.

PASIVA

2011-2010

2012 -2011

2013-2012

2014-2013

PASIVA CELKEM

1897

-494

-188

-87

A.

Vlastní kapitál

-133

-233

-288

406

A.I.

Základní kapitál

0

0

0

0

A.II.

Kapitálové fondy

0

0

0

0

A.III. Rezervní fondy, fondy ze zisku

0

0

20

0

A.IV. VH minulých let

-678

-133

-238

-452

A.V.

VH běžného úč. období /+-/

-545

105

260

-46

B.

Cizí zdroje

2030

-732

-706

-493

B.I.

Rezervy

0

0

0

0

B.II.

Dlouhodobé závazky

0

0

0

0

B.III. Krátkodobé závazky

1048

-641

-573

-379

B.IV. Bankovní úvěry a výpomoci

982

-91

-133

-114

C.

0

0

0

0

Časové rozlišení

Zdroj: Účetní rozvaha Mari GASTRO s.r.o, vlastní propočet

Tabulka č. 12 – Horizontální analýza pasiv – relativní změna v % Tabulka obsahuje výpočet jednotlivých ukazatelů změnou horizontální analýzy pasiv v tisících v %. ozn.

PASIVA

Relativní změna 2011/2010

2012/2011

2013/2012

2014/2013

PASIVA CELKEM

607,21%

78,24%

89,42%

94,52%

A.

Vlastní kapitál

-127,82%

-61,04%

-38,87%

380,00%

A.I.

Základní kapitál

0,00%

0,00%

0,00%

0,00%

A.II.

Kapitálové fondy

0,00%

0,00%

0,00%

0,00%

A.III.

Rezervní fondy, fondy ze zisku

0,00%

0,00%

0,00%

0,00%

A.IV.

VH minulých let

0,00%

-119,61%

-70,65 %

-21,11%

A.V.

VH běžného úč. období /+-/

-19,61%

105,00%

209,24%

90,76 %

B.

Cizí zdroje

338,26 %

74,60%

67,16%

65,85%

B.I.

Rezervy

0,00%

0,00%

0,00%

0,00%

B.II.

Dlouhodobé závazky

0,00%

0,00%

0,00%

0,00%

71

B.III.

Krátkodobé závazky

223,00 %

66,26%

54,48%

44,75%

B.IV.

Bankovní úvěry a výpomoci

0,00%

90,73%

85,07%

84,96%

C.

Časové rozlišení

0,00%

0,00%

0,00%

0,00%

Zdroj: Účetní rozvaha Mari GASTRO s.r.o, vlastní propočet

Popis : Výše uvedené tabulky zaměřené na horizontální analýzu pasiv zachycují růst pasiv od roku 2011 a 2012. Nárůst pasiv je na vrcholu v roce 2014. Příčinou tohoto nárůstu bylo pořízení úvěru v roce 2011 a 2012 a následný nárůst krátkodobých závazků, které byly nutné pro pořízení majetku .

9.1.3 Horizontální analýza VZZ Tabulka č.13 – Podklady pro horizontální analýzu VZZ ozn.

TEXT 2010

2011

2012

2013

2014

I.

Tržby za prodej zboží

370

2169

2564

2844

3634

A.

Náklady vynaložené na prodané zboží

216

1423

2096

2269

2861

+

Obchodní marže

154

746

468

575

773

II.

Výkony

270

1676

2481

2604

3228

B.

Výkonová spotřeba

845

1566

1519

1567

2420

+

Přidaná hodnota

-421

856

1430

1612

1581

C.

Osobní náklady

226

934

969

1042

883

D.

Daně a poplatky

0

0

0

0

0

E.

Odpisy dlouhodobého nehmot. a hmot. majetku

12

0

74

0

114

III.

Tržby z prodeje dlouhodobého majetku a materiálu

0

0

1

2

0

F.

Zůstatková cena prodaného dlouh. majetku a materiálu

0

0

0

0

0

komplexních nákladů příštích období

-

-

-

-

-

IV.

Ostatní provozní výnosy

0

0

1

60

0

H.

Ostatní provozní náklady

12

44

80

61

0

V.

Převod provozních výnosů

-

-

-

-

-

I.

Převod provozních nákladů

-

-

-

-

-

*

Provozní výsledek hospodaření

-671

-122

309

571

584

VI.

Tržby z prodeje cenných papírů a podílů

-

-

-

-

-

J.

Prodané cenné papíry a podíly

-

-

-

-

-

VII.

Výnosy z dlouhodobého finančního majetku

-

-

-

-

-

VIII. Výnosy z krátkodobého finančního majetku

-

-

-

-

-

K.

Náklady z finančního majetku

-

-

-

-

-

IX.

Výnosy z přecenění cenných papírů a derivátů

-

-

-

-

-

L.

Náklady z přecenění cenných papírů a derivátů

-

-

-

-

-

M.

Změna stavu rezerv a oprav. položek ve fin. oblasti

-

-

-

-

-

G.

Změna stavu rezerv a opravných položek v provozní oblasti a

72

X.

Výnosové úroky

-

-

-

-

-

N.

Nákladové úroky

-

-

40

38

14

XI.

Ostatní finanční výnosy

-

-

-

-

-

O.

Ostatní finanční náklady

8

11

31

23

16

XII.

Převod finančních výnosů

-

-

-

-

-

P.

Převod finančních nákladů

-

-

-

-

-

*

Finanční výsledek hospodaření

-8

-11

-71

-61

-30

Q.

Daň z příjmu za běžnou činnost

0

0

0

12

102

**

Výsledek hospodaření za běžnou činnost

-679

-133

238

498

452

-

-

-

-

-

-

-

-

XIII. Mimořádné výnosy R.

Mimořádné náklady

S.

Daň z příjmu z mimořádné činnosti

*

Mimořádný výsledek hospodaření

T.

Převod podílu na výsledku hosp. společníkům (+/-)

-

-

-

***

Výsledek hospodaření za účetní období (+/-)

-679

-133

238

498

-678

-133

238

510

**** Výsledek hospodaření před zdaněním

452 554

Zdroj: Účetní výkazy Mari GASTROs.r.o, vlastní propočet

Tabulka č. 14 – Horizontální analýza VZZ – absolutní změna Období ozn.

TEXT 2011-2010

2012-2011

2013-2012

2014-2013

I.

Tržby za prodej zboží

1799

395

280

790

A.

Náklady vynaložené na prodané zboží

1207

673

173

592

+

Obchodní marže

592

-278

107

198

II.

Výkony

1406

805

123

624

B.

Výkonová spotřeba

721

-47

48

853

+

Přidaná hodnota

1277

574

182

-31

C.

Osobní náklady

708

35

73

-159

D.

Daně a poplatky

0

0

0

0

E.

Odpisy dlouhodobého nehmot. a hmot. majetku

-12

0

0

0

III.

Tržby z prodeje dlouhodobého majetku a materiálu

0

0

1

-2

F.

Zůstatková cena prodaného dlouh. majetku a materiálu

0

0

0

0

oblasti a komplexních nákladů příštích období

-

-

-

-

IV.

Ostatní provozní výnosy

0

0

59

0

H.

Ostatní provozní náklady

32

36

-19

0

V.

Převod provozních výnosů

-

-

-

-

I.

Převod provozních nákladů

-

-

-

-

*

Provozní výsledek hospodaření

- 549

187

262

13

VI.

Tržby z prodeje cenných papírů a podílů

-

-

-

-

J.

Prodané cenné papíry a podíly

-

-

-

-

G.

Změna stavu rezerv a opravných položek v provozní

73

VII.

Výnosy z dlouhodobého finančního majetku

-

-

-

-

VIII.

Výnosy z krátkodobého finančního majetku

-

-

-

-

K.

Náklady z finančního majetku

-

-

-

-

IX.

Výnosy z přecenění cenných papírů a derivátů

-

-

-

-

L.

Náklady z přecenění cenných papírů a derivátů

-

-

-

-

M.

Změna stavu rezerv a oprav. položek ve fin. oblasti

-

-

-

-

X.

Výnosové úroky

-

-

-2

-24

N.

Nákladové úroky

-

-

XI.

Ostatní finanční výnosy

-

-

-

-

O.

Ostatní finanční náklady

3

20

-8

-7

XII.

Převod finančních výnosů

-

-

-

-

P.

Převod finančních nákladů

-

-

-

-

*

Finanční výsledek hospodaření

-19

-88

-132

-91

Q.

Daň z příjmu za běžnou činnost

0

0

0

90

**

Výsledek hospodaření za běžnou činnost

813

371

260

-46

XIII.

Mimořádné výnosy

-

-

-

-

R.

Mimořádné náklady

S.

Daň z příjmu z mimořádné činnosti

-

-

-

-

*

Mimořádný výsledek hospodaření

-

-

-

-

T.

Převod podílu na výsledku hosp. společníkům (+/-)

-

-

-

-

***

Výsledek hospodaření za účetní období (+/-)

0

0

0

90

****

Výsledek hospodaření před zdaněním

-812

371

260

-46

Zdroj: Výkazy zisku a ztrát Mari GASTRO s.r.o, vlastní propočet

Tabulka č. 15 – Horizontální analýza VZZ – relativní změna v % Relativní změna

ozn.

TEXT

I.

2011-2010

2012-2011

2013-2012

2014-2013

Tržby za prodej zboží

585,21%

118,21%

110,92%

127,77%

A.

Náklady vynaložené na prodané zboží

658,79%

147,29%

108,25%

126,09%

+

Obchodní marže

484,41%

62,73%

11,75%

134,43%

II.

Výkony

620,74%

148,03%

104,95%

123,96%

B.

Výkonová spotřeba

185,32%

96,99%

103,15%

154,43%

+

Přidaná hodnota

-203,32%

167,05%

374,88%

98,07%

C.

Osobní náklady

413,27%

103,74%

107,53%

84,74%

D.

Daně a poplatky

0,00%

0,00%

0,00%

0,00%

E.

Odpisy dlouhodobého nehmot. a hmot. majetku

0,00%

0,00%

0,00%

0,00%

III.

Tržby z prodeje dlouhodobého majetku a materiálu

0,00%

0,00%

2,00%

0,00%

F.

Zůstatková cena prodaného dlouh. majetku a materiálu

0,00%

0,00%

0,00%

0,00%

0,00%

0,00%

0,00%

0,00%

G.

Změna stavu rezerv a opravných položek v provozní oblasti a komplexních nákladů příštích období

IV.

Ostatní provozní výnosy

0,00%

1,66%

60,00%

0,00%

H.

Ostatní provozní náklady

3,66%

181,81%

76,25%

0,00%

74

V.

Převod provozních výnosů

0,00%

0,00%

0,00%

0,00%

I.

Převod provozních nákladů

0,00%

0,00%

0,00%

0,00%

*

Provozní výsledek hospodaření

18,18%

-253,27

184,78

102,27%

VI.

Tržby z prodeje cenných papírů a podílů

0,00%

0,00%

0,00%

0,00%

J.

Prodané cenné papíry a podíly

0,00%

0,00%

0,00%

0,00%

VII.

Výnosy z dlouhodobého finančního majetku

0,00%

0,00%

0,00%

0,00%

VIII.

Výnosy z krátkodobého finančního majetku

0,00%

0,00%

0,00%

0,00%

K.

Náklady z finančního majetku

0,00%

0,00%

0,00%

0,00%

IX.

Výnosy z přecenění cenných papírů a derivátů

0,00%

0,00%

0,00%

0,00%

L.

Náklady z přecenění cenných papírů a derivátů

0,00%

0,00%

0,00%

0,00%

M.

Změna stavu rezerv a oprav. položek ve fin. oblasti

0,00%

0,00%

0,00%

0,00%

X.

Výnosové úroky

0

0

95,00%

36,84%

N.

Nákladové úroky

0,00%

0,00%

0,00%

0,00%

XI.

Ostatní finanční výnosy

0,00%

0,00%

0,00%

0,00%

O.

Ostatní finanční náklady

0,00%

0,00%

0,00%

0,00%

XII.

Převod finančních výnosů

0,00%

0,00%

0,00%

0,00%

P.

Převod finančních nákladů

0,00%

0,00%

0,00%

0,00%

*

Finanční výsledek hospodaření

0,00%

0,00%

0,00%

0,00%

Q.

Daň z příjmu za běžnou činnost

0,00%

0,00%

0,00%

0,00%

**

Výsledek hospodaření za běžnou činnost

-19,58%%

178,94%

209,24%

90,76%

XIII.

Mimořádné výnosy

0,00%

0,00%

0,00%

0,00%

R.

Mimořádné náklady

0,00%

0,00%

0,00%

0,00%

S.

Daň z příjmu z mimořádné činnosti

0,00%

0,00%

0,00%

0,00%

*

Mimořádný výsledek hospodaření

0,00%

0,00%

0,00%

0,00%

T.

Převod podílu na výsledku hosp. společníkům (+/-)

0,00%

0,00%

0,00%

0,00%

***

Výsledek hospodaření za účetní období (+/-)

19,58%

-178,94

209,24

90,76

****

Výsledek hospodaření před zdaněním

19,58

-178,94

108,62

108,62

Zdroj: Výkazy zisku a ztrát Mari GASTRO s.r.o, vlastní propočet

Popis : Z výkazů zisků a ztrát je patrný v provedené horizontální analýze nárůst tržeb a zvýšení hospodářského výsledku v běžném období. Zlepšila se i položka přidané hodnoty. Na základě zvýšení hospodářského výsledku se podnik úspěšně vyrovnal s problémy v roce 2010.

9.2 Vertikální analýza Vertikální analýza se věnuje rozboru jednotlivých složek finančních ukazatelů v %. Při výpočtu bylo postupováno jako již v minulé kapitole z účetních výkazů společnosti Mari GASTRO s.r.o.

75

9.2.1 Vertikální analýza aktiv a pasiv Tabulka č. 16 – Vertikální analýza aktiv ozn.

AKTIVA

Období – ROK 2010

2011

2012

2013

2014

AKTIVA CELKEM

100%

100%

100%

100%

100%

B.

Dlouhodobý majetek

25,93%

13,95%

19,80%

26,99%

25,16%

B.I.

Dlouhodobý nehmotný majetek

-

-

-

-

-

B.II.

Dlouhodobý hmotný majetek

25,93%

13,95%

19,80%

26,99%

25,16%

B.III.

Dlouhodobý finanční majetek

-

-

-

-

-

C.

Oběžná aktiva

70,58%

85,46%

79,74%

72,37%

74,16%

C.I.

Zásoby

6,68 %

13,34%

5,12%

4,65%

5,92%

C.II.

Dlouhodobé pohledávky

0,00%

0,00%

0,00%

0,00%

0,00%

C.III.

Krátkodobé pohledávky

80,8%

4,44%

34,44%

16,48%

14,91%

C.IV.

Krátkodobý finanční majetek

33,42%

67,67%

40,18%

51,22%

53,32%

C.IV.1

Peníze

0,00%

0,00%

0,00%

0,00%

0,00%

2

Účty v bankách

33,42%

67,67%

40,18%

51,22%

53,32%

D.

Časové rozlišení

3,47%

0,57%

0,45%

0,62%

0,66%

Zdroj: Účetní rozvahy Mari GASTRO s.r.o, vlastní propočet

Popis: Hlavní podíl na celkových aktivech mají aktiva oběžná v průběhu celého sledovaného období. Vyšší podíl má také krátkodobý finanční majetek. Důvodem je charakter společnosti, která pracuje především s finančními prostředky, nikoliv s pohledávkami. V podniku se objevuje i procentuální zastoupení dlouhodobého majetku, který je nutný pro výkon podniku.

76

Tabulka č. 17 – Vertikální analýza pasiv Ozn.

Období – rok

PASIVA

2010

2011

2012

2013

2014

PASIVA CELKEM

100%

100%

100%

100%

100%

A.

Vlastní kapitál

-127,80

- 26,90%

- 20,99

9,12

36,68

A.I.

Základní kapitál

53,47%

8,80%

11,25

12,58

13,31

A.II.

Kapitálové fondy

-

-

-

-

-

A.III. Rezervní fondy, fondy ze zisku

0

0

0

1,25

1,33

A.IV. VH minulých let

0

-29,85

-45,63

-36,06

-8,05

-5,85

13,39

31,34

30,09

A.V.

VH běžného účtovacího období /+-/ -181,28

B.

Cizí zdroje

227,80% 126,90

120,99

90,87

63,31

B.I.

Rezervy

-

-

-

-

-

B.II.

Dlouhodobé závazky

-

-

-

-

0,00%

B.III. Krátkodobé závazky

227,80% 83,66%

70,84

43,17

20,04

B.IV. Bankovní úvěry a výpomoci

-

43,24%

50,14

47,7

42,87

C.

-

-

-

0

0

Časové rozlišení

Zdroj: Účetní rozvaha Mari GASTRO s.r.o, vlastní propočet

Popis : Hlavní položkou celkových pasiv jsou cizí zdroje, které však s každým rokem klesají. Nejnižší jsou v roce 2014, kdy se společnosti dařilo nejlépe, v tomto období má společnost nejvyšší hospodářský výsledek. Další nezanedbatelnou pasivní položkou jsou krátkodobé závazky, které se postupně snižují, nejnižší jsou v roce 2014 a to 42,87%. Nelze opomenout položku bankovních úvěrů a výpomoc, která se také každý rok snižuje na základě toho, jak je úvěr splácen.

9.2.2 Poměr nákladů a výnosů Tabulka č. 18 – Náklady a výnosy Poměr nákladů a výnosů

2010

2011

2012

2013

2014

Náklady

1310

3978

4809

5012

6410

Výnosy

640

3845

5047

5510

6862

Zdroj: Účetní rozvahy Mari GASTRO s.r.o, vlastní propočet

77

Graf č. 7 – Poměr nákladů a výnosů

Zdroj: Účetní rozvaha Mari GASTRO s.r.o, vlastní propočet

Byla sestavena tabulka, která zobrazuje hodnotu nákladů a výnosů. Z uvedené tabulky je patrné, že v roce 2010 a 2011 náklady převyšovaly výnosy. Výnosy v průběhu let 2012, 2013, 2014 rostly více než náklady a na základě toho byl vyšší hospodářský výsledek.

9.3 Analýza poměrových ukazatelů Ukazatelé rentability Výsledkem tohoto poměrového ukazatele je zobrazení vložených finančních zdrojů a výše vyprodukovaného zisku. V níže uvedené tabulce jsou uvedeny vypočtené hodnoty rentabilit společnosti za období 2010 až 2014. Jednotlivé ukazatele za jednotlivá období jsou zobrazeny také v grafu, který názorně zobrazuje prudký vzestup ROE v roce 2013, jehož příčina byla v navýšení čistého zisku. Položky ROA a ROS mají rychlejší nárůst v roce 2011, ale následně se zvyšují mírně.

Tabulka č. 19 – Ukazatelé rentability Ukazatele rentability

2010

2011

2012

2013

2014

ROA = čistý zisk / aktiva

-1,812

-0,058

0,134

0,305

0,300

ROE = čistý zisk/ vlastní kapitál

1,418

0,217

0,638

3,351

0,820

ROS = čistý zisk /tržby

-1,832

-0,061

0,093

0,170

0,124

Zdroj: Účetní výkazy Mari GASTRO s.r.o, vlastní propočet

78

Graf č. 8 – Ukazatel rentability

Zdroj: Účetní výkazy Mari GASTRO s.r.o, vlastní propočet

Ukazatele likvidity Ukazatel likvidity vyjadřuje schopnost podniku dostát svých splatných závazků a možnost přeměny aktiv na peníze. Likvidita se rozděluje na okamžitou, běžnou a celkovou. Doporučené hodnoty pro celkovou likviditu se rozcházejí, ve většině případů se uvádí hodnota od 1,0 až 2,5. U oceňované společnosti se tato hodnota objevuje v letech 2011, 2012, 2013, v roce 2014 je vyšší. Pro běžnou likviditu jsou doporučené hodnoty 1,0 – 1,5. V uvedeném rozmezí se společnost pohybuje v letech 2012, 2013, v roce 2014 je v poměrně vyšší v hodnotě 3,62. Zvýšení hodnoty nastalo snížením krátkodobých závazků, což je pro společnost pozitivní. Doporučená hodnota likvidity okamžité je 0,9 – 1,1. Hodnoty společnosti se pohybují v letech 2010, 2011, 2012 pod touto doporučenou hodnotou, v roce 2013 jsou mírně nad doporučenou hodnotou a v roce 2014 se hodnota zvyšuje. Z níže uvedeného grafu je patrné, že se veškeré hodnoty od roku 2010 zvyšují i přes kolísání v roce 2012. Likvidita běžná a pohotová je nejvyšší v roce 2014. Vysoké hodnoty likvidity nejsou doporučovány, protože velký objem likvidních prostředků snižuje celkovou následnou výkonnost, ale jsou pozitivní z pohledu platební schopnosti a někdy i věřitelů. Tabulka č. 20 – Ukazatelé likvidity Ukazatele likvidity

2010

2011

2012

2013

2014

Okamžitá = peněž. prostř./krát. závazky

0,133

0,808

0,567

1,186

0,325

Běžná = oběžná aktiva – zásoby/krát.závazky

0,029

0,862

1,053

1,568

3,628

Celková = oběžná aktiva / krátkodobé závazky 0,309

1,022

1,125

1,676

Zdroj: Účetní rozvaha Mari GASTRO s.r.o, vlastní propočet

79

Graf č. 9 – Ukazatelé likvidity

Zdroj: Účetní výkazy Mari GASTRO s.r.o, vlastní propočet

Ukazatel aktivity Zobrazuje, jak společnost využila ve svém podnikání celkového kapitálu. Doporučená hodnota je nad hodnotou 1. Pokles pod hodnotu 1 by zobrazoval špatnou majetkovou vybavenost. Dále zobrazuje obrat zásob. U oceňovaného podniku je nejnižší obrat zásob v roce 2011 a nejvyšší v roce 2014. Tyto hodnoty zobrazuje také níže uvedený graf. Tabulka č. 21 – Ukazatel aktivity – obrat aktiv Aktivita

2010

2011

2012

2013

2014

Obrat aktiv = tržby / aktiva

0,989

0,955

1,443

1,789

2,419

Obrat zásob = tržby / zásoby

14,8

7,158

28,17

38,43

40,831

Zdroj: Účetní výkazy Mari GASTRO s.r.o, vlastní propočet

80

Graf č. 10 – Ukazatel aktivity – obrat aktiv

Zdroj: Účetní rozvahy Mari GASTRO s.r.o, vlastní propočet

Ukazatelé zadluženosti Ukazatel zadluženosti věřitelského rizika zobrazuje podíl cizích zdrojů a celkových aktiv společnosti. Doporučená hodnota tohoto ukazatele je v rozmezí 0,4 - 0,6. Mimo rozmezí se pohybuje společnost po dobu 2010 až 2013 a to v hodnotách vyšších než 1, v roce 2010 převyšuje hodnotu 2. Níže uvedený graf zobrazuje klesající věřitelské riziko, kdy v roce 2014 se společnost pohybuje v požadovaném rozmezí. Podobně se pohybuje i ukazatel celkové zadluženosti. Tabulka č. 22 – Ukazatele zadluženosti Ukazatele zadluženosti

2010 2011

Věřitelské riziko = celkové cizí zdroje / celková aktiva

2,278 1,269 1,210 0,908 0,633

Ukazatel celkové zadluženosti % = cizí zdroje / celková aktiva

22,78 12,69 12,10 9,09

Zdroj: Účetní výkazy Mari GASTRO s.r.o, vlastní propočet

81

2012

2013

2014

6,33

Graf č. 11 – Ukazatel zadluženosti

Zdroj: Účetní výkazy Mari GASTRO s.r.o, vlastní propočet

9.4 Bilanční pravidla Bilanční pravidla nebo–li pravidla rovnováhy mají za cíl doporučit vedení podniku z hlediska druhu a způsobu financování a to především dlouhodobě, tak aby nedocházelo k finanční nestabilitě či nerovnováze. Výsledkem tohoto poměrového ukazatele je zobrazení vložených finančních zdrojů a výše vyprodukovaného zisku. V níže uvedené tabulce jsou uvedeny vypočtené hodnoty rentabilit společnosti za období 2010 až 2014. Za jednotlivá období jsou také jednotlivé ukazatele zobrazeny v grafu, který názorně zobrazuje prudký vzestup ROE v roce 2013, jehož příčina byla v navýšení čistého zisku . Položky ROA a ROS mají rychlejší nárůst v roce 2011, ale následně se jen mírně zvyšují.

9.4.1 Zlaté pravidlo financování Základem pro správné dodržení uvedeného typu financování je to, že musí být dlouhodobý majetek financován dlouhodobým kapitálem. Při výpočtu se podíl dlouhodobého majetku financování a dlouhodobého kapitálu musí rovnat minimálně 1. Pro přehled byla sestavena níže vypracovaná tabulka, která zobrazuje jednotlivá období 2010 – 2014. V letech 2010 a 2013 je hodnota nižší než 1. V roce 2011, 2012, 2014 je hodnota vyšší než 1.

82

Tabulka č. 23 – Zlaté pravidlo financování Zlaté pravidlo financování

2010

2011

2012

2013

2014

Dlouhodobý majetek

97

317

352

429

378

Dlouhodobý kapitál = kz - vk

-478

371

518

903

1195

Dlouh. kapitál / Dlouh. m.zdroje

-4,92

1,17

1,47

0,47

3,16

Zdroj: Účetní rozvaha Mari GASTRO s.r.o, vlastní propočet

9.4.2 Zlaté pravidlo vyrovnání rizika Pravidlo pro správné dodržení vyrovnání rizika je velmi jednoduché. Vlastní kapitál musí převyšovat cizí zdroje uvedené v rozvaze nebo se jim rovnat. Pro názornost byla sestavena níže uvedená tabulka, která zobrazuje jednotlivá období 2010 – 2014. Z údajů v tabulce je zřejmé, že ani v jednom období vlastní kapitál nepřevyšuje hodnotu cizího kapitálu. Společnost použila ke svému financování kapitál cizí. Tabulka č. 24 – Zlaté pravidlo vyrovnání rizika Zlaté pravidlo vyrovnání rizika

2010

2011

2012

2013

2014

Vlastní kapitál /VK/

-478

-611

-373

145

551

Cizí kapitál /CZ/

852

2882

2150

1444

951

VK – CZ

-1330

-3493

-2523

-1299

-400

Zdroj: Účetní rozvaha Mari GASTRO s.r.o, vlastní propočet

9.4.3 Zlaté pari pravidlo Toto pravidlo hodnotí vztah mezi vlastním kapitálem a dlouhodobým majetkem. Doporučená podmínka tohoto pravidla je, že dlouhodobý majetek by měl být kryt vlastními zdroji a uvedené položky by se při nedostatku financování cizími zdroji měly rovnat. Vysoká hodnota vlastního kapitálu proti dlouhodobému majetku není pro společnost výhodná. Z níže uvedené tabulky lze vyčíst, že v letech 2010 až 2013 převýšila hodnota dlouhodobého majetku hodnotu vlastního kapitálu, ale v roce 2014 je tomu naopak. Lze říci, že rok 2014 bylo z pohledu uvedeného typu financování nejvýhodnější .

83

Tabulka č. 25 – Zlaté pari pravidlo Zlaté pari pravidlo

2010

2011

2012

2013

2014

Vlastní kapitál /VK/

-478

-611

-373

145

551

Dlouhodobý majetek /DHIM/

97

317

352

429

378

Zdroj: Účetní výkazy Mari GASTRO s.r.o, vlastní propočet

9.5 Bonitní a bankrotní modely Byly vybrány dva modely, Index IN 05 a Altmanova analýza. Jedná se o modely bonitní a bankrotní a na základě provedených výpočtů podle této metodiky lze stanovit finanční zdraví podniku.

9.5.1 Index IN05 Tabulka č. 26 – Index IN05 IN05

Váhy

2010

2011

2012

2013

2014

Aktiva

X

374

2271

1777

1589

1502

Cizí zdroje

X

852

2882

2150

1444

951

EBIT

X

-678

-133

238

486

452

Nákladový úrok

X

0

0

0

0

0

Výnosy

X

370

2169

2564

2844

3634

Oběžná aktiva

X

264

1941

1417

1150

1114

Krátkodobé závazky

X

852

1900

1259

686

307

Aktiva / cizí zdroje

0,13

0,438

0,787

0,564

1,004

1,579

EBIT / nákl. Úrok

0,04

0,0000

0,0000

0,0000

0,0000

0,0000

EBIT / aktiva

3,97

-1,812

-0,058

0,133

0,305

0,300

Výnosy / aktiva

0,21

0,989

0,955

1,442

1,789

2,419

Oběž. aktiva / krát. závazky

0,09

0,309

1,021

1,125

1,676

3,628

0,076

2,705

3,264

4,774

7,926

Index IN05

Zdroj: Účetní výkazy Mari GASTRO s.r.o, vlastní propočet

Cílem výše uvedené analýzy je vymezit podnik do rozmezí, zóny nebo pásma a určit, zda tvoří hodnotu, nebo je v ,,šedé zóně,, a nebo směřuje k bankrotu. Na základě výpočtů lze říci, že se podnik v průběhu sledovaného období nacházel ve všech zmiňovaných pásmech. Společnost dle výpočtů směřovala k bankrotu na počátku sledovaného období v roce 2010 84

díky zápornému EBITu, nízkým aktivům a vysoké hodnotě cizích zdrojů. Lze říci, že v letech následujících byla společností tvořena hodnota. Nejlépe si počínala v roce 2014. Od roku 2010 se zvyšovaly výnosy a v roce 2014 byl největší pokles cizích zdrojů, což výrazně navýšilo hodnotu indexu, v tabulce jsou tyto údaje označeny zelenou barvou.

9.5.2 Altmanova analýza Altmanova analýza také zobrazuje ve svém výpočtu stabilitu a finanční zdraví podniku. Tato metoda však sleduje nebo se snaží předvídat spíše finanční problémy než tvorbu a hodnoty. Tabulka č. 27 – Altmanova analýza Altmanova analýza

Váhy

2010

2011

2012

2013

2014

EBIT

X

-678

-133

238

486

452

Celková aktiva

X

374

2271

1777

1589

1502

Tržby

X

370

2169

2564

2844

3634

Vlastní kapitál

X

-478

-611

-373

145

551

Cizí zdroje

X

852

2882

2150

1444

951

Nerozdělený zisk

X

-678

-133

238

498

452

Pracovní kapitál

X

264

1941

1417

1150

1114

EBIT / celková aktiva

3,107

-0,632

-0,181

0,416

0,950

0,934

Tržby / celková aktiva

0,998

0,987

0,953

1,439

1,785

2,414

Vlastní kapitál / cizí zdroje

0,42

-0,240

-0,089

-0,072

0,042

0,243

Nerozd. zisk / celk. aktiva

0,847

-1,535

-0,049

0,113

0,265

0,254

Pracovní kap./celk.aktiva

0,717

0,506

0,612

0,571

0,518

0,531

0,914

1,246

2,467

3,560

4,378

Z – skóre

Zdroj: Účetní výkazy Mari GASTRO s.r.o, vlastní propočet

Také cílem Altmanovy analýzy je vymezit podnik do rozmezí, zóny nebo pásma a určit, zda tvoří hodnotu, nebo je v ,,šedé zóně,, a nebo směřuje k bankrotu. Na základě provedených výpočtů lze říci, že se podnik v průběhu sledovaného období nacházel ve všech zmiňovaných pásmech. Obdobně jako u předešlého modelu

dle výpočtů směřovala

k bankrotu na počátku sledovaného období a to v roce 2010. Dále lze říci, že v letech následujících byla společnost v šedé zóně, ale byla tvořena hodnota podniku. Nejlépe si podnik počínal v roce 2014.

85

9.6 EVA- Ekonomická přidaná hodnota Tento ekonomický ukazatel slouží k vyjádření ekonomického zisku a to především ke zjištění, zda společnost přináší nebo ztrácí ekonomickou hodnotu. První krok pro výpočet ukazatele EVA provádíme dle vzorce:

Dalším krokem je výpočet WACC neboli průměrných nákladů na kapitál a využit byl model CAMP. ,

kdy

Tabulka č. 28 – Výpočet EVA EVA - ekonomická přidaná hodnota

2010

2011

2012

2013

2014

NOPAT Čistý provozní zisk

-679

-133

238

498

452

EBIT

Zisk před zdaněním a úroky

-679

-133

238

510

554

(1-t)

Daňová zátěž pro PO

0,81

0,81

0,81

0,81

0,81

C

Celkový objem kapitálu

374

2271

1777

1589

1502

WACC

Průměrné náklady na kapitál

1,84

3,04

2,99

4,20

4,32

rd

Úroková míra úročených CZ

4,78

4,78

4,78

4,78

4,78

D

Objem cizího kapitálu

852

2882

2150

1444

951

E

Objem vlastního kapitálu

-478

-611

-373

145

551

D/C

Cizí kapitál / celkový kapitál

2,278

1,269

1,209

0,908

0,633

re

Požadovaná výnosnost VK

5,46

6,96

8,11

7,57

5,41

rf

Bezriziková úrok. míra

4,52%

3,87%

3,72%

2,76%

2,12%

rm

Očekávaná výnosová míra

5,36%

6,65%

7,71%

7,17%

5,82%

Β

Systematické riziko

1,12

1,11

1,10

1,09

0,89

E/C

Vlastní kapitál /celkový kapitál

-1,278

-0,269

-0,209

0,091

0,346

EVA

Ekonomická přidaná hodnota

-685

-202,0

184,9

431,3

387,1

Zdroj: Účetní výkazy Mari GASTRO s.r.o, vlastní propočet

Z výše uvedené tabulky můžeme vidět, že v období 2010 až 2011 vykazuje podnik záporný EBIT, ale roky 2012, 2013 a 2014 jsou již v kladných hodnotách. Obdobně i v uvedených letech 2012, 2013, 2014 produkovala zisk.

86

9.7 Nález a vyhodnocení finanční analýzy V závěru finanční analýzy lze shrnout veškeré získané informace a vypočtené hodnoty jednotlivých analýz a ekonomických ukazatelů společnost Mari GASTRO s.r.o. Jak již bylo výše uvedeno, společnost se zabývá podnikáním v oblasti gastronomie. Nelze také opomenout, že sledované období je v průběhu ekonomické recese, a proto se jednatel společnosti rozhodl změnit koncept podnikání ve formě franchisy Potrefená husa. Společnost má jednoho jednatele, což je výhoda z hlediska rozhodování. Cílem společnosti je zvyšovat hodnotu společnosti, zlepšovat finanční zdraví a případně i společnost rozšířit. Z jednotlivých ekonomických analýz vyplývá následující. Z horizontální a vertikální analýzy je patrný nárůst aktiv a to ve formě hmotného majetku, následně nárůst pasiv ve formě krátkodobých závazků nutných na pořízení hmotného majetku. V analýze poměrových ukazatelů je u ROE prudký vzestup v roce 2013, jež je způsoben navýšením čistého zisku. Ukazatel likvidity běžné, celkové i okamžité zobrazuje postupné zvyšování od roku 2010 s nejstrmějším vzestupem od roku 2012. Ukazatel aktivity vykazuje prudké zvýšení obratu zásob od roku 2011. Zisk společnosti je tvořen na základě příjmů přijatých ve formě tržeb v hotovosti, což znamená, že zisk společnost se netvoří z neuhrazených pohledávek. Z bilančních pravidel je patrné, že společnost pro financování majetku použila cizí kapitál a v letech 2010 až 2013 převýšila hodnota dlouhodobého majetku hodnotu vlastního kapitálu. Z indexu IN05 lze vyčíst, že společnost dle výpočtů směřovala k bankrotu na počátku sledovaného období v roce 2010 díky zápornému EBITu, nízkým aktivům a vysoké hodnotě cizích zdrojů. Od roku 2010 se zvyšovaly výnosy a v roce 2014 byl největší pokles cizích zdrojů, to výrazně navýšilo hodnotu indexu. Podobný problém se nachází v Altmanově analýze. Nejpozitivnější výsledky je možno vidět v roce 2014. V roce 2014 se většina ukazatelů pohybuje v doporučených hodnotách. Důvodem je pozitivní změna koncepce podniku a lze říci, že podnik směřuje pozitivním směrem.

87

10. Stanovení hodnoty podniku Stanovení hodnoty podniku můžeme provést po zhodnocení strategické analýzy, finanční analýzy a sestavíme-li finanční plán podniku na následující období. Následně pomocí vhodné oceňovací metody vypočteme závěrečnou hodnotu podniku.

10.1 Finanční plán Finanční plán podniku je sestaven pro období 2015, 2016, 2017 z plánované rozvahy a výkazů zisků a ztrát. Tento plán je důležitou součástí ocenění podniku. Při sestavení finančního plánu vycházíme z předcházejícího období. Nejhorší ekonomická situace byla na počátku sledovaného období v roce 2010 a následně se zlepšovala, především v oblasti tržeb v letech 2013 a 2014. Zlepšení zdraví podniku je přisuzováno změně koncepce, která je patrná z ekonomických ukazatelů v roce 2014. Předpokladem je, že vývoj bude podobný jako v uvedeném roce 2014. Nepředpokládáme žádné zásadní výkyvy, jelikož se jedná o provozování restaurace se stejným počtem zákazníků a zaměstnanců a se stejným gastronomickým konceptem. Podnik se v období roku 2014 přesunul do kladných čísel a finanční zdraví podniku se jeví jako vyhovující.

Tabulka č. 29 – Plánová rozvaha na období 2014-2017 Plánovaná rozvaha

2010

2011

2012

2013

2014

2015

2016

2017

Aktiva celkem

374

2271

1777

1589

1502

1511

1569

1569

Dlouhodobý majetek

97

317

352

429

378

384

485

485

Dlouhodobý nehmotný majetek

-

0

0

0

0

0

0

0

Dlouhodobý hmotný majetek

97

317

352

429

378

384

485

485

Dlouhodobý finanční majetek

-

0

0

0

0

0

0

0

Oběžná aktiva

264

1941

1417

1150

1114

1117

1074

1074

Zásoby

25

303

91

74

89

82

74

74

Dlouhodobé pohledávky

-

0

0

0

0

0

0

0

Krátkodobé pohledávky

125

101

612

262

224

185

150

150

Krátkodobý finanční majetek

114

1537

714

814

801

850

850

850

Časové rozlišení

13

13

8

10

10

10

10

10

Pasiva celkem

374

2271

1777

1589

1502

1511

1569

1569

88

Vlastní kapitál

-478

-611

-373

145

551

977

1428

1428

Základní kapitál

200

200

200

200

200

200

200

200

Kapitálové fondy

0

0

0

0

0

0

0

0

Rezervní fondy, fondy ze zisku

0

0

0

20

20

20

20

20

VH minulých let

0

-678

-811

-573

-121

331

757

1208

VH běžného úč. období /+-/

-678

-133

238

498

452

426

451

451

Cizí zdroje

852

2882

2150

1444

951

534

141

141

Rezervy

0

0

0

0

0

0

0

0

Dlouhodobé závazky

0

0

0

0

0

0

0

0

Krátkodobé závazky

852

1900

1259

686

307

100

20

20

Bankovní úvěry a výpomoci

0

982

891

758

644

434

121

121

Časové rozlišení

-

0

0

0

0

0

0

0

Zdroj: Účetní výkazy Mari GASTRO s.r.o, vlastní propočet

Tabulka č. 30 – Plánový VZZ na období 2014-2016

ozn.

Plánovaný VZZ

2013

2014

2015

2016

2017

II.

Výkony

2844

3634

3845

3865

3865

B.

Výkonová spotřeba

1567

2420

2712

2853

2853

+

Přidaná hodnota

1612

1481

1546

1511

1511

C.

Osobní náklady

1042

883

855

828

828

D.

Daně a poplatky

0

0

0

0

0

E.

Odpisy dlouh. nehm. a hmot. majetku

0

114

99

76

76

III.

Tržby z prodeje dlouh. majetku a materiálu

2

0

0

0

0

F.

Zůstatková cena prodaného dlouh. majetku a materiálu

0

0

0

0

0

*

Provozní výsledek hospodaření

571

584

592

607

607

X.

Výnosové úroky

0

0

0

0

0

N.

Nákladové úroky

38

14

8

9

9

XI.

Ostatní finanční výnosy

0

0

0

0

0

O.

Ostatní finanční náklady

23

16

14

15

15

*

Finanční výsledek hospodaření

-61

-30

-22

-24

-24

Q.

Daň z příjmu za běžnou činnost

12

102

144

132

132

**

Výsledek hospodaření za běžnou činnost

498

452

426

451

451

R.

Mimořádné náklady

0

0

0

0

0

*

Mimořádný výsledek hospodaření

0

0

0

0

0

89

***

Výsledek hospodaření za účetní období (+/-)

**** Výsledek hospodaření před zdaněním

498

452

426

451

451

510

554

570

583

583

Zdroj: Účetní výkazy Mari GASTRO s.r.o, vlastní propočet

10.2 Prognóza WACC Prognóza WACC zobrazuje prognózu budoucích průměrných nákladů na kapitál. Očekávaný vývoj se na základě roku 2014 a 2015 příliš neliší. Společnost vykazuje snižující se bankovní úvěry. V následujících letech očekáváme snižující tendenci úvěru díky jeho splácení. Systematického riziko očekávaného výnosu z předpokladů na trhu byly vypočteny prostým aritmetický průměrem a to z minulých období. Úroková míra úročených cizích zdrojů byla vypočtena z předcházejících let jako průměr úrokových sazeb, jimiž banky úročily ostatním klientům úvěry. Bezriziková úroková míra byla nastavena dle předpokladů MFČR. Tabulka č. 31 – Prognóza budoucích WACC (období 2015-2017) WACC

2013

2014

2015

2016

2017

(1-t)

Daňová zátěž pro PO

0,81

0,81

0,81

0,81

0,81

C

Celkový objem kapitálu

1589

1502

1511

1569

1569

rd

Úrok. míra úročených cizích zdrojů 4,78

4,78

4,78

4,78

4,78

D

Objem cizího kapitálu

1444

951

534

141

141

E

Objem vlastního kapitálu

145

551

977

1428

1428

D/C

Cizí kapitál / celkový kapitál

0,908

0,633

0,353

0,089

0,089

re

Požadovaná výnosnost VK

5,46

6,96

8,11

7,57

5,41

rf

Bezriziková úroková míra

2,76%

2,12%

2,41%

2,60%

2,79%

rm

Očekávaná výnosová míra

7,17%

5,82%

6,53%

6,53%

6,53%

Β

Systematické riziko

1,09

0,89

1,15

1,15

1,15

E/C

Vlastní kapitál /celkový kapitál

0,091

0,346

0,646

0,910

0.910

1,84

3,04

2,99

4,20

4,32

-685,9

-202,0

184,9

431,3

WACC Průměrné náklady na kapitál

WACC Průměrné náklady na kapitál - zaokrouhleno Zdroj: Účetní výkazy Mari GASTRO s.r.o, vlastní propočet

90

10.2.1 Využité oceňovací metody Společnost Mari GASTRO s.r.o v posledních letech směřovala k dobrému finančnímu zdraví podniku, je dobře fungující a z uvedeného důvodu byly vybrány pro ocenění metody FCFF a EVA, což je výnosový princip ocenění.

10.2.2 Model FCFF – Free cash flow to the firm V níže uvedené tabulce budou vyjádřeny hodnoty, které vycházejí z již výše uvedeného předpokladu na následující období. Stanovení FCFF bude provedeno dle vzorce:

Tabulka č. 32 – Výpočet FCFF FCFF

2014

2015

2016

2017

EBIT

554

506

536

536

(1-t)

0,81

0,81

0,81

0,81

EBIT * (1-t)

448,74

409,86

434,16

434,16

Odpisy

114

99

76

76

Zvýšení investic

0

0

0

0

Zvýšení pracovního kapitálu

1114

1117

1074

1074

FCFF

-551,26

608,14

563,84

563,84

Zdroj: Účetní výkazy Mari GASTRO s.r.o, vlastní propočet

Níže uvedená tabulka uvádí propočet hodnoty podniku pomocí modelu FCFF. Pro výpočet hodnoty společnosti byl zvolen vzorec dvoufázového modelu

Hodnota PH (hodnota pro další období) je stanovena výpočtem:

Za tempo růstu v tabulce je uvedena hodnota stanovená předpokládaným vývojem ekonomiky dle MFČR.

91

Tabulka č. 33 – Výpočet hodnoty podniku FCFF Výpočet modelem FCFF

2014

2015

2016

2017

Další období

FCFF

-551,26

608,14

563,84

563,84

563,84

Diskontní sazba (WACC)

-

0,0304

0,0299

0,0299

0,0299

Diskontované FCFF

-

574,04

533,94

533,94

533,94

Hodnota společnosti - 1. fáze

1476,432

g - Odhad tempa růstu

2,2%

PH - Pokračující hodnota

621,52

Hodnota společnosti - 2. fáze

1899,317

Hodnota celkem

1 899 317

Zdroj: Účetní výkazy Mari GASTRO s.r.o, vlastní propočet

Výsledná hodnota podniku Mari GASTRO s.r.o vypočtená na základě jednofázové metody FCFF činí k datu ocenění, tedy k 30. 4. 2015, 1 476 432,- Kč. Na základě využití metody dvoufázové je hodnota společnosti k tomuto datu stanovena na 1 899 317,-Kč.

10.2.3 Model DCF založený na ukazateli EVA Tabulka č. 34 – Ukazatel EVA - prognóza EVA - Ekonomická přidaná hodnota

2010

2011

2012

2013

2014

2015

2016

2017

NOPAT

Čistý provozní zisk

-679

-133

238

498

452

426

451

451

EBIT

Zisk před zdaněním a úroky

-679

-133

238

510

554

506

536

536

(1-t)

Daňová zátěž pro PO

0,81

0,81

0,81

0,81

0,81

0,81

0,81

0,81

C

Celkový objem kapitálu

374

2271

1777

1589

1502

1511

1569

1569

WACC

Průměrné náklady na kapitál

1,84

3,04

2,99

4,20

4,32

4,30

4,21

4,21

Rd

Úr. míra úročených cizích zdrojů

4,78

4,78

4,78

4,78

4,78

4,78

4,78

4,78

D

Objem cizího kapitálu

852

2882

2150

1444

951

534

141

141

E

Objem vlastního kapitálu

-478

-611

-373

145

551

977

1428

1428

D/C

Cizí kapitál / celkový kapitál

2,278

1,269

1,209

0,908

0,633

0,353

0,089

0,089

Re

Požadovaná výnosnost VK

5,46

6,96

8,11

7,57

5,41

6,12

7,54

7,54

Rf

Bezriziková úroková míra

4,52

3,87

3,72

2,76

2,12

2,41

2,60

2,60

Rm

Očekávaná výnosová míra

5,35

6,65

7,71

7,17

5,82

5,82

5,82

5,82

Β

Systematické riziko

1,12

1,11

1,10

1,09

1,10

1,15

1,15

1,15

E/C

Vlastní kapitál /celkový kapitál

-1,278

-0,269

-0,209

0,091

0,346

0,646

0,910

0,910

EVA

ekonomická přidaná hodnota

-685,9

-202,0

184,9

431,3

387,1

361,03

384,95

384,95

Zdroj: Účetní výkazy Mari GASTRO s.r.o, vlastní propočet

92

Výsledky ukazatele EVA za sledované období již byly výše uvedeny. Pro následující období byly zachovány hodnoty z roku 2015 a následně z roku 2016, předpokládáme, že roky následující budou podobné.

Tabulka č. 35 - Výpočet hodnoty podniku – EVA Výpočet hodnoty pomocí EVA

2014

2015

2016

2017

Další období

EVA

387,10

361,03

384,95

384,95

384,95

Diskontní sazba (WACC)

-

Diskontovaná EVA

-

Investovaný kapitál

0

Hodnota společnosti - 1. fáze

1018,033

g - Odhad tempa růstu

2,2%

Hodnota společnosti - 2. fáze

1436,391

Hodnota Mari GASTRO s.r.o celkem

1 436 391Kč

Zdroj: Účetní výkazy Mari GASTRO s.r.o, vlastní propočet

Způsob výpočtu metodou FCFF je obdobný jako při výpočtu hodnoty podniku na základě ukazatele EVA. Metody se od sebe liší v přičítání investovaného kapitálu. Hodnota investovaného kapitálu je nulová. Za diskontní sazbu jsou doplněny průměrné náklady na kapitál. Dále je uvedeno odhadované tempo růstu hodnotě 2,2 %. V obou fázích se výsledky pohybují pod hodnotami výsledků dosažených metodou FCFF. K datu ocenění, tedy k 30. 4. 2015, je hodnota podniku stanovená v 1. fázi výpočtu 1 018 033,-Kč. Výsledná hodnota podniku, stanovená metodou vycházející z EVA ukazatele, činí k tomuto datu 1 436 391,-Kč

93

10.3 Porovnání výsledků a závěrečný výrok o hodnotě Mari GASTRO s.r.o Tabulka č. 36 – Výsledná hodnota ocenění Výsledky provedených ocenění společnosti Metoda DCF – FCFF

Metoda DFC – EVA

Hodnota podniku Jednofázová

Kč 1 476 432

Dvoufázová

Kč 1 899 317

Jednofázová

Kč 1 018 033

Dvoufázová

Kč 1 436 391

Zdroj: Vlastní výpočet

Z výše uvedené tabulky jsou zřejmé výpočty na základě metody FCFF a lze říci, že tyto hodnoty jsou vyšší než výsledky ocenění ekonomického ukazatele EVA. Výsledná hodnota společnosti se ke dni ocenění, tj. k 30. 4. 2015, je v rozpětí 1 436 391,-Kč a 1 899 317,- Kč. V uvedeném případě se oceňovatel z důvodu opatrnosti a na základě skutečnosti spíše přiklání k nižší částce v rozmezí od 1,4 mil. Kč do 1,8 mil. Kč. Nelze s přesností konstatovat, že tento výrok je jediný možný správný, jelikož provedení každého ocenění je zcela individuální. Jedná se o odhad výsledné hodnoty a ten je závislý na mnoha okolnostech a to postup práce, poskytnutá data a další podklady pro ocenění. Rozhodující při ocenění je také zkušenost oceňovatele.

94

Závěr Cílem této diplomové práce bylo stanovení výsledné hodnoty vybraného podniku Mari GASTRO s.r.o s franchisovým modelem Potrefená husa od společnosti Staropramen. Práce je rozdělena teoretickou a praktickou část. Teoretická část popisuje jednotlivé možné postupy, metodiky a procesy vedoucí k ocenění podniku. Praktická část obsahuje vlastní ocenění vybraného podniku a vychází především z části teoretické. Nejprve bylo hodnoceno finanční zdraví a následná prognóza podniku pomocí finanční a strategické analýzy. V analýze poměrových ukazatelů byl u ukazatele ROE prudký nárůst v roce 2013 způsoben navýšením čistého zisku. Pozitivní charakter měl také ukazatel likvidity běžné, celkové i okamžité, zobrazoval postupné zvyšování již od roku 2010. Dále bylo možné sledovat prudké zvýšení obratu zásob od roku 2011, které vykazoval ukazatel aktivity. Z bilančních pravidel byla patrná skutečnost, že společnost pro financování majetku použila cizí kapitál a to v letech 2010 až 2013, kdy převýšila hodnota dlouhodobého majetku hodnotu vlastního kapitálu. Z indexu IN05 je vidět, že společnost dle výpočtů směřovala k bankrotu na počátku sledovaného období v roce 2010 díky zápornému EBITu, nízkým aktivům a vysoké hodnotě cizích zdrojů. Od roku 2010 se zvyšovaly výnosy a v roce 2014 byl největší pokles cizích zdrojů, což výrazně navýšilo hodnotu indexu IN 05. Podobný problém se nachází v Altmanově analýze. Nejpozitivnější výsledky je možno vidět v roce 2014. V roce 2014 se většina ukazatelů pohybuje v doporučených hodnotách. Důvodem byla zřejmě pozitivní změna koncepce podniku . Rok 2014 byl označen za ekonomicky vydařený a následně z něho bylo vycházeno pro budoucí období. Hodnota podniku byla vypočtena pomocí nejčastěji používaných výnosových metod. Z použitých metod DFC-FCFF a DCF-EVA byla ke dni ocenění, tj. k 30. 4. 2015, stanovena hodnota společnosti jako částka pohybující se v rozmezí od 1 436 391 mil. Kč do 1 899 317 mil. Kč. Ta byla následně na základě skutečností použita v procesu ocenění. Tato částka byla zaokrouhlena na částku v rozmezí od 1,4 mil. Kč do 1,8 mil. Kč.

95

Literatura Tištěné monografie 1. MAŘÍK, M.,DĚDIČ,J. Akvizice a oceňování podniků. Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze, 1992. ISBN 80-7079-938-2 2. MAŘÍK, M. Určování hodnoty firem. Praha: Ekopress, 1998. ISBN 80-861-1909-2. 3. BRADÁČ, A. A KOLEKTIV Teorie oceňování nemovitostí. 8.vyd. Brno: Akademické nakladatelství Cerm, 2009. ISBN 978-80-7204-630-0 4. FIALOVÁ, Helena. Malý ekonomický výkladový slovník. Praha: A plus, 2000. ISBN 80-902514-3-9 5. Zákon č.89/2012 Sb. Ze dne 3.2.2012,občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů Praha: C. H. Beck, 2014. ISBN 80-717-9421-3 6. Zákon č. 513/1991 Sb. Ze dne 5. 11. 1991, obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů Praha: C. H. Beck, 2014. ISBN 80-717-9423-1 7. Zákon č. 151/1997 Sb. Ze dne 10. 7. 1997, o oceňování majetku, ve znění pozdějších předpisů Praha: C. H. Beck, 2014. ISBN 80-717-9222-1 8. HEŘMAN, J. Oceňování podniku III. Studijní materiály pro magisterské studium obor Finance. Praha: BIVŠ, 2014. 9. SCHWARZOVÁ,B. Ocenění vybraného podniku Sim Property Group s.r.o – Diplomová práce Praha : BIVŠ,2014 10. MAŘÍK, M. Metody oceňování podniku: proces ocenění - základní metody a postupy. Praha: Ekopress, 2007. ISBN 978-80-86929-32-3. 11. MAŘÍK, M. Určování hodnoty firem. Praha: Ekopress, 1998. ISBN 80-86119-092. 12. MULAČ, P. Podniková ekonomika. VŠTE České Budějovice: Vlastimil Jahunus, 2009. ISBN 978 -80-87278-26-0 13. KISLINGEROVÁ, E. Finanční analýza: krok za krokem. Praha: C. H. Beck, 2005. ISBN 80-717-9321-3 14. HEŘMAN, Jan. Stanovení hodnoty podniku. Praha: ROYEN TRADE, 2014. ISBN 978-80-7504-032-9. 15. JUREČKA, V. Makroekonomie. Praha: Grada Publishing a.s, 2013. 15 s. ISBN 97880- 247- 4386-8 16. KISLINGEROVÁ, E. Oceňování podniku. Praha: C. H. Beck, 1999. ISBN 80-7179227-6. 96

17. HÁLEK, V. Oceňování majetku v praxi. Bratislava: DanauMedia, 2009. 160 s. ISBN 978-80-89364-07. 18. KRABEC T. Oceňování podniku a standardy hodnoty. Praha: GRADA Publishing, a.s, 2009. ISBN 978-247- 2865-0. 19. MAREK, T. Finanční řízení. Distanční opora pro magisterské studium obor Finance. Praha: BIVŠ, 2013. 20. MAŘÍK, M. Metody oceňování podniku: proces ocenění - základní metody a postupy. Praha: Ekopress, 2007. ISBN 978-80-86929-32-3. 21. MAŘÍK, M. Určování hodnoty firem. Praha: Ekopress, 1998. ISBN 80-861-1909-2. 22. MRKVIČKA, Josef. Finanční analýza. 2. Praha: ASPI, 2006. ISBN 80-735-72192. 23. SEDLÁČEK, J. Účetní data v rukou manažera: finanční analýza v řízení firmy. Praha: Computer Press, 2001. ISBN 80-722-6562-8. 24. SOUČEK, I. Podnikatelský záměr a investiční rozhodování. Praha: Grada Publishing, 2005. ISBN 80-247-0939-2.

Internetové zdroje 25. PROBYZNYSINFO.CZ.Fransiza [online]. Probyznysinfo.cz., ©2014 [cit. 2015-0119]. Dostupné z:http://probyznysinfo.ihned.cz/tagy/fransiza-29847 26. CZECH – FRANCHISE.CZ [online] Franchise.cz, ©2015 [cit. 2015-01-19] http://www.czech-franchise.cz/franchising 27. POTREFENAHUSA.EU. Fransiza [online]. Potrefenahusa.eu., ©2014 [cit. 2015-0119]. Dostupné z http://www.potrefenahusa.eu/ 28. SYNTEX.CZ. Analýza-Konkurence [online]. Syntex.cz., ©2014 [cit. 2015-01-19]. Dostupné z: http://www.syntex.cz/analyza-konkurence potencialu.html 29. CS.WIKIPEDIA.ORG. Ekonomická hodnota [online]. Syntex.cz., ©2014 [cit. 201501-19] 30. STAROPRAMEN.CZ. Společnost pivovar Staropramen [online]. CNB.cz, ©2000– 2015 [cit.2015-01-19]. Dostupné z:http://www.staropramen.cz/akce-souteze/archivnovinky/společnost-pivovary-staropramen-spousti-nový-gastronomicky-koncept-nasehospoda/ 31. BYZNYSSLOVICKA.CZ. PEST [online]. Byznysslovicka, ©2015 [cit. 2015-01-19]. Dostupné z: http://www.byznysslovicka.com/ 32. ČNB. Prognóza ČNB [online]. ČNB, ©2015 [cit. 2015-01-19]. Dostupné z http://www.cnb.cz/cs/HDP 97

Seznam použitých zkratek ČNB – Česká národní banka DCF - Modely diskontovaných peněžních toků- Discounted cash flow EBIT – Zisk před zdaněním a úroky- Earnings before Interest and Taxes EVA – Ukazatel ekonomické hodnoty- Economic Value Added FCFE – Metoda diskontovaných cash flow pro vlastníky- Free Cash Flow to the Equity FCFF – Metoda diskontovaných cash flow do firmy- Free Cash Flow For The Firm HDP – Hrubý domácí produkt IB – Index bonity MFČR – Ministerstvo financí ČR NOPAT – Čistý zisk zdaněný- Net Operating Profit after Taxes PEST – Analýza pest -Political, Economis, Social and Technological analysis PRIBOR – Prague InterBank Offered Rate ROA – Rentabilita aktiv- Return on Assets ROCE – Rentabilitou investovaného kapitálu - Return on Capital Employed ROE – Rentabilita vlastního kapitálu- Return on Equity ROS – Rentabilita tržeb - Return on Sales S.R.O – Společnost s ručením omezeným SWOT – Swot - Strengths, Weaknesses, Opportunities, Threats VZZ – Výkaz zisků a ztrát WACC – Weighted Average Cost of Capital

98

Seznam použitých tabulek Tabulka č. 1 – Index bonity Tabulka č. 2 – Kralickův rychlý test Tabulka č. 3 – Algoritmus Argentiho modelu Tabulka č. 4 – Metody oceňování podle charakteru Tabulka č. 5 – Přehled čistého obchodního majetku Tabulka č. 6 – Seznam majetku Tabulka č. 7 – Podklady pro horizontální analýzu aktiv Tabulka č. 8 – Horizontální analýza aktiv –absolutní změna Tabulka č. 9 – Horizontální analýza aktiv – relativní změna Tabulka č. 10 – Podklady pro horizontální analýzu pasiv Tabulka č. 11 – Horizontální analýza pasiv – absolutní změna Tabulka č. 12 – Horizontální analýza pasiv- relativní změna Tabulka č. 13 – Podklady pro horizontální analýzu VZZ Tabulka č. 14 – Horizontální analýza VZZ absolutní změna Tabulka č. 15 – Horizontální analýza VZZ relativní změna Tabulka č. 16 – Vertikální analýza aktiv Tabulka č. 17 – Vertikální analýza pasiv Tabulka č. 18 – Náklady a výnosy Tabulka č. 19 – Ukazatel rentability Tabulka č. 20 – Ukazatele likvidity Tabulka č. 21 – Ukazatele aktivity – obrat aktiv Tabulka č. 22 – Ukazatele zadluženosti Tabulka č. 23 – Zlaté pravidlo financování Tabulka č. 24 – Zlaté pravidlo vyrovnání rizika Tabulka č. 25 – Zlaté pari pravidlo Tabulka č. 26 – Index IN 05 Tabulka č. 27 – Altmanova analýza Tabulka č. 28 – Výpočet EVA Tabulka č. 29 – Plánovaná rozvaha 2014 - 2017 Tabulka č. 30 – Plánovaný VZZ 2014 – 2016 Tabulka č. 31 – Prognóza WACC Tabulka č. 32 – Výpočet FCFF Tabulka č. 33 – Výpočet hodnoty podniku FCFF Tabulka č. 34 – Ukazatel EVA - prognóza Tabulka č. 35 – Výpočet hodnoty podniku EVA Tabulka č. 36 – Výsledná hodnota ocenění 99

Seznam použitých grafů Graf č. 1 – HDP v ČR Graf č. 2 – Inflace v ČR Graf č. 3 – Úroková sazba Graf č. 4 – Nezaměstnanost – CZK/EUR Graf č. 5 – Daň z příjmu právnických osob Graf č. 6 – Daň z přidané hodnoty Graf č. 7 – Poměr nákladů a výnosů Graf č. 8 – Ukazatel rentability Graf č. 9 – Ukazatel likvidity Graf č. 10 – Ukazatel obratu aktiv Graf č.11 – Ukazatel zadluženosti

100

Seznam použitých obrázků Obrázek č. 1 – Oceňování podniku Obrázek č. 2 - PEST analýza Obrázek č. 3 - Porterova analýza Obrázek č. 4 – Vztahy- SWOT analýza

101

1